STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

PROCES

Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

2011

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha č. 1 – Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 24. 10. 2011

Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského kraje, kterou zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

OBSAH MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ .............................................................................................................. 4 SO ORP BÍLOVEC ............................................................................................................................... 12 SO ORP BOHUMÍN ............................................................................................................................. 19 SO ORP BRUNTÁL ............................................................................................................................. 25 SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN ....................................................................................................................... 36 SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM ......................................................................................... 42 SO ORP FRÝDEK – MÍSTEK ............................................................................................................. 49 SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ........................................................................................... 59 SO ORP HAVÍŘOV .............................................................................................................................. 66 SO ORP HLUČÍN ................................................................................................................................. 72 SO ORP JABLUNKOV ........................................................................................................................ 80 SO ORP KARVINÁ .............................................................................................................................. 87 SO ORP KOPŘIVNICE ........................................................................................................................ 94 SO ORP KRAVAŘE ........................................................................................................................... 101 SO ORP KRNOV ................................................................................................................................ 108 SO ORP NOVÝ JIČÍN ........................................................................................................................ 117 SO ORP ODRY ................................................................................................................................... 125 SO ORP OPAVA ................................................................................................................................ 132 SO ORP ORLOVÁ ............................................................................................................................. 142 SO ORP OSTRAVA ........................................................................................................................... 149 SO ORP RÝMAŘOV .......................................................................................................................... 157 SO ORP TŘINEC ................................................................................................................................ 164 SO ORP VÍTKOV ............................................................................................................................... 171 SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................ 179 POUŽITÉ ZKRATKY ........................................................................................................................ 179

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Moravskoslezský kraj je nejvýchodnějším krajem České republiky ležící na pomezí Moravy a Slezska. Budeme-li vnímat kraj nadregionálně, pak je jeho poloha na hranici tří států téměř ve středu evropského prostoru velice výhodná. Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezi rakouskou Vídní, polskou Hornoslezskou aglomerací a slovenskou Bratislavou. Jedná se o geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd – u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou. Region zaujímá rozlohu 5 427 km ² a skládá se z celkem 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 300 obcí. V čele Moravskoslezského kraje stojí hejtman, jeho sídelním městem je Ostrava. Stav obyvatelstva regionu dne 1. 1. 2011 byl 1 243 220 obyvatel, což je nejvíce mezi kraji v České republice. Největší město Ostrava mělo k 1. 1. 2011 333 579 obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, FrýdekMístek, Opava nebo Třinec. Pro kraj je typické, že ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije většina, to je 67 %, obyvatel kraje. Z hospodářského hlediska kraj od minulosti patří ke stěžejním průmyslovým lokalitám České republiky, což je dáno především tím, že je významným nalezištěm černého uhlí, které podmínilo rozvoj dalších průmyslových odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství. Kromě toho se zde vyskytují i polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. V současné době je postupně těžký průmysl nahrazován lehkým a službami. Dnes se jako nejzávažnější problém pozůstatku průmyslové výroby jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. V zemědělské oblasti je reliéf krajiny vhodný především k pastevectví, pěstování obilovin a brambor. Podíl HDP Moravskoslezského kraje na 1 obyvatele je 6. v mezikrajovém srovnání a na tvorbě HDP v ČR se podílí 9,7 %. Na regionálním hrubém domácím produktu se 30 % podílí zpracovatelský průmysl, 11 % obchod, 10 % nemovitosti a služby pro podniky. Těžba uhlí se podílí téměř 7 %. (ČSÚ, 2005) Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce 2010 11,17 %, průměrná hrubá měsíční mzda je 22 043 Kč. V kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón na rozloze 1 060 hektarů. Moravskoslezský kraj je působištěm 5 531 zahraničních podnikatelů. Moravskoslezský kraj má předpoklady pro rozvoj nových průmyslových odvětví – má připravenou technickou inteligenci i vědecko-výzkumné zázemí na vysokých školách, výzkumných pracovištích i podnicích. Leží na hlavní trase VI. multimediálního koridoru B větve transevropské komunikační sítě TINA i na E-tazích. Má také dostatečně kapacitní všechny technické sítě – vodovodní, kanalizační, elektrické i plynové.

4

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V Moravskoslezském kraji žilo k 1. 1. 2001 1 265 283 obyvatel, ke stejnému dni v roce 2011 tento počet klesl na 1 243 220 obyvatel. SO ORP s největším počtem obyvatel k 1. 1. 2011 je Ostrava (333 579 obyvatel), poté následuje SO ORP Frýdek-Místek (110 279 obyvatel), SO ORP Opava (101 646 obyvatel), SO ORP Havířov (96 839 obyvatel) a SO ORP Karviná (71 692 obyvatel). K největší změně v počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011 došlo v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, kde počet obyvatel vzrostl o 6,9 % (1 514 obyvatel). Dalším SO ORP s nárůstem počtu obyvatel byly Kravaře (3 %, 619 obyvatel), dále Frenštát pod Radhoštěm (1,9 %, 365 obyvatel) a Frýdek-Místek (1,5 %, 1 669 obyvatel). Naopak k největšímu poklesu v počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011 došlo v SO ORP Orlová (5,6 %, -2 689 obyvatel), SO ORP Karviná (-4,9 %, -3 687 obyvatel), SO ORP Rýmařov (-4,8 %, -837 obyvatel) a SO ORP Český Těšín (-3,2 %, -884 obyvatel). SO ORP Ostrava je vzhledem k vývoji počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011 ztrátový, počet obyvatel ve sledovaném období klesl o 2,9 %, tj. o 9 880 obyvatel. Celkově lze Moravskoslezský kraj charakterizovat jako ztrátový vzhledem k vývoji počtu obyvatel. V letech 2011 – 2011 zde počet obyvatel poklesl o 1,7 %, tj. 22 063 obyvatel. Tabulka 1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety 2001 - 2011 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok 2001

2011 25918 30066 39676 27476 18792 108610 21984 100070 39794 22642 75379 41845 20749 43288 48557 17687 103159 48228 343459 17332 56268 14304 1265283

25953 29750 38667 26592 19157 110279 23498 96839 40252 22572 71692 41478 21368 42207 48510 17426 101646 45539 333579 16495 55751 13970 1243220

35 -316 -1009 -884 365 1669 1514 -3231 458 -70 -3687 -367 619 -1081 -47 -261 -1513 -2689 -9880 -837 -517 -334 -22063

0,1 -1,1 -2,5 -3,2 1,9 1,5 6,9 -3,2 1,2 -0,3 -4,9 -0,9 3,0 -2,5 -0,1 -1,5 -1,5 -5,6 -2,9 -4,8 -0,9 -2,3 -1,7

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100

V období let 2001 – 2010 se v Moravskoslezském kraji narodilo 123 660 obyvatel a 130 232 obyvatel zemřelo. SO ORP s největším přirozeným přírůstkem je Kopřivnice (663 obyvatel), SO ORP FrýdekMístek (437 obyvatel), SO ORP Bruntál (356 obyvatel) a SO ORP Nový Jičín (281 obyvatel). Naopak záporný přirozený přírůstek byl zaznamenán v SO ORP Ostrava (-2 170 obyvatel), SO ORP Karviná (1 385 obyvatel) a SO ORP Třinec (-888 obyvatel). Kladné migrační saldo je nejvýraznější v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (2 272 obyvatel), dále pak v SO ORP Frýdek-Místek (1 232 obyvatel) a v SO ORP Hlučín (975 obyvatel). Většina SO ORP Moravskoslezského kraje však disponuje záporným migračním saldem, nejvíce se tento fakt 5

projevuje v SO ORP Ostrava (-7 710 obyvatel), v SO ORP Havířov (-2 478obyvatel), v SO ORP Karviná (-2 302 obyvatel) a v SO ORP Orlová (-2 058 obyvatel). Vzhledem k přirozenému přírůstku a migračnímu saldu je Moravskoslezský kraj charakterizován jako ztrátový. Přirozený přírůstek dosáhl v celém kraji v letech 2001 – 2010 záporné hodnoty -6 572 obyvatel a migrační saldo bylo rovněž záporné, -15 491 obyvatel. Tabulka 2: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Moravskoslezského kraje za období 2001 – 2010 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Narození

Zemřelí

2618 2970 3997 2789 1819 10840 2037 8788 3636 2391 6793 4332 2152 4162 5066 1878 10320 4390 34263 1565 5316 1538 123660

Přirozený přírůstek 2600 3659 3641 2624 2072 10403 2795 9541 4153 2402 8178 3669 1944 4526 4785 1742 10683 5021 36433 1559 6204 1598 130232

18 -689 356 165 -253 437 -758 -753 -517 -11 -1385 663 208 -364 281 136 -363 -631 -2170 6 -888 -60 -6572

Migrační saldo 17 373 -1365 -1049 618 1232 2272 -2478 975 -59 -2302 -1030 411 -717 -328 -397 -1150 -2058 -7710 -843 371 -274 -15491

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

V roce 2000 tvořila věková skupina do 14 let v rámci celého Moravskoslezského kraje 17,6 %, věková skupina 15 – 64 let 70,2 % a věková skupina nad 65 let 12,2 % obyvatel kraje. Tento poměr se do roku 2010 změnil, vzrostl počet obyvatel ve věkové skupině nad 65 let (na 14,9 %) a to na úkor obyvatel věkové skupiny do 14 let (14,3 %). Podíl obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let zůstal v podstatě zachován (70,9 %). SO ORP s nejpočetnější dětskou složkou se stala v roce 2000 Orlová, zatímco v roce 2010 to byl SO ORP Jablunkov, SO ORP Vítkov a SO ORP Odry. Věková skupina 15 – 64 let byla nejpočetněji zastoupena v roce 2000 v SO ORP Karviná a SO ORP Rýmařov, zatímco v roce 2010 bylo obyvatel této věkové skupiny nejvíce v SO ORP Orlová a SO ORP Bruntál. Obyvatel spadajících do věkové skupiny nad 65 let bylo v roce 2000 nejvíce v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, zatímco v roce 2010 se tento podíl rozložil rovnoměrně mezi SO ORP Havířov, SO ORP Třinec a SO ORP Hlučín. Index stáří dosahoval v roce 2000 nejvyšší hodnoty v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (94,5) a SO ORP Bohumín (80,6). Naproti tomu v roce 2010 index stáří vzrostl na nejvyšší hodnotu 121,3 v SO ORP Havířov, SO ORP Karviná (118,3) a SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (113,2). Nejnižší hodnota indexu stáří v roce 2000 byla zjištěna v SO OPR Kopřivnice (55,9), v roce 2010 to bylo v SO ORP Odry (88,7). Celkem 10 SO ORP Moravskoslezského kraje dosáhlo v roce 2010 indexu stáří hodnoty větší než 100. Index stáří Moravskoslezského kraje vzrost od roku 2000 z 69,3 do roku 2010 na 104,3.

6

Tabulka 3: Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+

Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

18,3 16,8 19,1 18,8 18,1 18,1 16,0 17,2 16,8 19,5 17,4 18,9 18,6 18,0 18,0 18,7 17,5 20,0 16,7 18,1 17,5 18,7 17,6

70,0 69,7 71,0 69,6 68,3 70,4 68,8 70,5 70,4 67,1 71,6 70,5 69,6 69,6 70,4 69,8 69,7 69,2 70,5 71,4 68,7 69,7 70,2

11,6 13,5 9,9 11,6 13,6 11,5 15,1 12,2 12,8 13,3 11,0 10,6 11,8 12,4 11,5 11,5 12,7 10,8 12,8 10,5 13,9 11,6 12,2

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 15,0 14,3 15,0 14,5 14,4 14,4 14,1 13,4 14,2 15,6 13,4 14,9 15,1 14,8 14,9 15,4 14,5 14,1 14,0 13,6 14,4 15,5 14,3

70,4 70,9 72,6 72,0 70,0 71,5 70,0 70,5 69,8 70,2 70,7 71,3 71,2 71,1 71,5 70,9 70,7 73,2 70,5 72,4 69,4 69,8 70,9

14,6 14,8 12,4 13,5 15,6 14,1 15,9 16,2 16,0 14,2 15,9 13,8 13,7 14,2 13,6 13,7 14,8 12,6 15,5 14,0 16,2 14,7 14,9

Index stáří v r. 2000 63,5 80,6 51,6 61,6 75,4 63,2 94,5 70,9 76,3 68,2 63,5 55,9 63,2 69,0 64,0 61,4 72,8 54,3 76,4 57,7 79,2 61,8 69,3

Index stáří v r. 2010 97,5 103,1 82,7 93,6 108,6 97,5 113,2 121,3 112,5 91,2 118,3 92,1 90,4 95,8 91,0 88,7 102,5 89,6 110,7 102,7 112,7 94,7 104,3

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100

Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji dosáhla v roce 2005 13,49 %, v roce 2010 tato míra poklesla na hodnotu 11,17 % (pokles o 2,32 %). Podobný trend lze sledovat u míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která v roce 2005 tvořila 7,39 % a do roku 2010 poklesla o 2,94 % (na 4,45 %). V roce 2005 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti zjištěna v SO ORP Karviná (17,92 %), v roce 2010 v SO ORP Bruntál (14,67 %). Největší nárůst nezaměstnanosti v letech 2005 – 2010 nastal v SO ORP Odry (o 1,78 %) a v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (o 1,61 %). Naopak nejvýraznější pokles nezaměstnanosti ve sledovaném období lze spatřit v SO ORP Jablunkov (-5,10 %) a v SO ORP Třinec (-4,28 %). SO ORP s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti je Frenštát pod Radhoštěm (průměr 8,89 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji kopíruje tendenci celkové míry nezaměstnanosti kraje. V roce 2005 byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti nejvyšší v SO ORP Karviná, v roce 2010 pak v SO ORP Karviná, v SO ORP Vítkov a v SO ORP Bruntál. Jediným SO ORP Moravskoslezského kraje, který mezi lety 2005 – 2010 zaznamenal nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti, byl Frenštát pod Radhoštěm (o 0,15 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v SO ORP Bohumín (o 4,79 %), SO ORP Karviná, SO ORP Jablunkov, SO ORP Orlová a SO ORP Třinec. Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí

2005

2010 13,01 14,05 15,14 15,56 8,09 12,47 11,61

11,10 11,08 14,67 11,74 9,70 10,09 9,67

Změna 2005 - 2010 -1,91 -2,97 -0,47 -3,82 1,61 -2,38 -1,94

7

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2005 2010 2005 - 2010 6,87 4,07 -2,80 8,23 3,44 -4,79 7,88 6,43 -1,45 9,05 5,18 -3,87 3,04 3,19 0,15 6,03 3,22 -2,81 5,43 2,82 -2,61

Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

2005

2010 16,10 11,43 12,43 17,92 10,75 10,73 13,78 10,69 12,83 9,65 17,02 14,08 13,23 11,84 13,97 13,49

13,43 9,19 7,33 14,00 10,60 11,31 12,76 9,84 14,61 9,32 13,22 10,82 13,16 7,56 13,99 11,17

Změna 2005 - 2010 -2,67 -2,24 -5,10 -3,92 -0,15 0,58 -1,02 -0,85 1,78 -0,33 -3,80 -3,26 -0,07 -4,28 0,02 -2,32

Zdroj dat:MPSV – GIS0

8

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2005 2010 2005 - 2010 9,57 6,37 -3,20 5,91 3,09 -2,82 5,95 1,67 -4,28 11,60 7,26 -4,34 5,11 3,58 -1,53 4,49 4,22 -0,27 7,06 5,11 -1,95 5,21 3,33 -1,88 6,52 6,02 -0,50 4,04 3,13 -0,91 10,71 6,43 -4,28 8,12 4,43 -3,69 7,41 5,27 -2,14 6,13 2,03 -4,10 7,78 6,47 -1,31 7,39 4,45 -2,94

EKONOMICKÝ ROZBOR V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2005 460 655 obsazených pracovních míst, do roku 2010 tento počet vzrost na 514 149 obsazených pracovních míst, tj. nárůst o 11,61 %. Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze spatřit samozřejmě v SO ORP Ostrava a dále pak v SO ORP Opava, SO ORP Frýdek-Místek a v SO ORP Karviná. Nejvýraznější přírůstek obsazených pracovních míst mezi lety 2005 – 2010 je patrný v SO OSP Ostrava (25,47 %), SO ORP Frýdek-Místek (23,35 %), SO ORP Kopřivnice (18,78 %) a v SO ORP Český Těšín (18,19 %). Naopak nejvýraznější pokles počtu obsazených pracovních míst byl zaznamenán v SO ORP Rýmařov (-18,25 %), v SO ORP Havířov (14,79 %) a v SO ORP Odry (-14,30 %). Tabulka 5: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Moravskoslezského kraje Počet obsazených pracovních míst

SO ORP 2005 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 2010

5942,00 12492,00 13665,00 7626,00 7912,00 33816,00 6133,00 18992,00 7127,00 3972,00 32766,00 13721,00 3893,00 11722,00 19342,00 5316,00 42139,00 11856,00 165844,00 5778,00 26272,00 4329,00 460655,00

5610,00 12850,00 13250,00 9013,00 7249,00 41712,00 6396,00 16183,00 8162,00 4366,00 34020,00 16298,00 3847,00 12192,00 19581,00 4556,00 43411,00 10751,00 208081,00 4708,00 27597,00 4316,00 514149,00

Absolutní -332,00 358,00 -415,00 1387,00 -663,00 7896,00 263,00 -2809,00 1035,00 394,00 1254,00 2577,00 -46,00 470,00 239,00 -760,00 1272,00 -1105,00 42237,00 -1070,00 1325,00 -13,00 53494,00

Relativní (%) -5,59 2,87 -3,04 18,19 -8,38 23,35 4,29 -14,79 14,52 9,92 3,83 18,78 -1,18 4,01 1,24 -14,30 3,02 -9,32 25,47 -18,52 5,04 -0,30 11,61

Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Míra podnikatelské aktivity Moravskoslezského kraje dosáhla v roce 2005 153,07 ‰ a do roku 2010 vzrostla na 155,91 ‰ (nárůst o 2,84 ‰). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci kraje byla v roce 2005 zjištěna v SO ORP Bruntál (176,03 ‰), SO ORP Opava (170,07 ‰) a v SO ORP Ostrava (167,28 ‰). Naopak nejnižší byla v SO ORP Orlová (111,78 ‰) a v SO ORP Karviná (114,91 ‰). V roce 2010 dosáhla míra podnikatelské aktivity nejvyššího podílu v SO ORP Opava (179,31 ‰), SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (174,88 ‰) a v SO ORP Bruntál (172,75 ‰). Nejvyšší nárůst míry podnikatelské aktivity v letech 2005 – 2010 lze spatřit v SO ORP Kravaře (18,77 ‰), SO ORP Hlučín (12,70 ‰) a v SO ORP Bílovec (10,98 ‰). Pokles míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán pouze u 5 SO ORP Moravskoslezského kraje, a to u SO ORP Bruntál, SO ORP Jablunkov, SO ORP Karviná, SO ORP Ostrava a SO ORP Vítkov. Nejvýraznější byl tento pokles v SO ORP Jablunkov (-8,85 ‰).

9

Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Moravskoslezského kraje SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010

2005

149,24 123,63 176,03 149,88 161,48 160,13 166,70 138,31 149,49 129,45 114,91 149,52 150,24 148,27 166,25 152,47 170,07 111,78 167,28 161,39 136,47 144,67 153,07

Změna 2005 - 2010

160,22 131,29 172,75 151,62 167,73 165,12 174,88 141,79 162,19 120,60 114,69 155,94 169,02 153,30 170,05 155,71 179,31 119,31 164,31 166,39 138,06 143,98 155,91

10,98 7,66 -3,28 1,73 6,25 4,99 8,17 3,48 12,70 -8,85 -0,22 6,42 18,77 5,03 3,80 3,23 9,24 7,53 -2,97 4,99 1,58 -0,69 2,84

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

Dávky hmotné nouze Moravskoslezského kraje tvořily v roce 2010 741 715 000 Kč. Největší podíl této částky náležel SO ORP Ostrava (219 738 000 Kč), a následně pak dalším velkým a významným centrům regionu (SO ORP Havířov, SO ORP Karviná, SO ORP Opava, SO ORP Frýdek-Místek a SO ORP Třinec). Naopak nejmenší částka z celku připadala na SO ORP Rýmařov (8 351 000 Kč) a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, kdy jako jediné SO ORP nepřesáhly 10milionovou hranici za rok. Tabulka 7: Dávky hmotné nouze v SO ORP Moravskoslezského kraje za rok 2010 Dávky hmotné nouze v tisících (Kč) 2010

SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava

14528,00 18048,00 21210,00 16596,00 9452,00 51025,00 12076,00 60035,00 22653,00 14125,00 56070,00 18367,00 10124,00 28177,00 24029,00 11964,00 53001,00 25694,00 219738,00

10

Dávky hmotné nouze v tisících (Kč) 2010

SO ORP Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

8351,00 34126,00 12326,00 741715,00

Zdroj dat: MPSV

11

SO ORP BÍLOVEC SO ORP Bílovec leží ve střední části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Opava, na severovýchodě se SO ORP Ostrava, na jihovýchodě se SO ORP Kopřivnice a na jihozápadě se SO ORP Nový Jičín. Většinu území SO ORP Bílovec tvoří mírně zvlněná krajina Klimkovické pahorkatiny a na severu a západě Těškovické pahorkatiny. Na jihovýchodě je správní obvod ohraničen pruhem Oderské nivy. Nadmořská výška (220 – 460 m. n. m) a částečně i relativní výšková členitost řešeného území je malá. Členitost území stoupá směrem na severozápad. Správní obvod Bílovec zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Území SO ORP Bílovec zaujímá 3,1 % rozlohy kraje a žije zde 2,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. SO ORP Bílovec zahrnuje 12 obcí – Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek, Velké Albrechtice, z nichž 2 jsou Pověřenými úřady (Bílovec a Studénka). Právě ve městech Bílovec a Studénka žije téměř 70 % obyvatel správního obvodu. Na 14,5 % území se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje 72,1 %. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec měl mezi lety 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Nejvýrazněji se tento růst projevil v letech 1997 - 2000, kdy došlo k nárůstu populace v dané lokalitě o 643 obyvatel. Mezi roky 2000 – 2001 došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel (o 308 obyvatel). Od tohoto roku počet obyvatel pozvolna klesal až do roku 2006, kdy lze naopak zaznamenat pozvolný růst počtu obyvatel na současnou hodnotu necelých 26 000. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bílovec mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

26500 26000 25500 25000 1991

1996

2001

2006

2011

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajů

Na počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, měly hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) protichůdné tendence. Zatímco hmmp klesala, hmms zaznamenávala růst. Tento stav trval až do roku 1998, kdy došlo k vyrovnání obou křivek a do roku 2001 nabíraly křivky přibližně stejných hodnot. Hmpp se poté až do roku 2006 pohybovala v pravidelných intervalech nárůstu a úbytku hodnot, zatímco hmms plynule a pozvolna rostla. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) rostla přibližně až do poloviny roku 2009, kdy nastal její strmý pokles, avšak již od poloviny roku 2010 lze zaznamenat opět její mírný nárůst. Všechny 3 sledované veličiny se po celou dobu sledování držely mezi hodnotami -3 ‰ až 3 ‰.

12

Graf 2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bílovec

Promile [‰]

4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp=(NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku populace hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

V roce 2000 žilo v SO ORP Bílovec necelých 1 400 dětí mladších 4 let. S rostoucím věkem rostlo také jejich zastoupení ve společnosti. Největší podíl obyvatelstva tvořila skupina ve věku 20 – 24 let (2 285 osob), druhou nejpočetnější byla skupina obyvatel ve věku 45 – 49 let (2 006 osob). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2000 1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2500

2030

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

V roce 2001 žilo v SO ORP Bílovec 25 918 obyvatel a tento stav zůstal téměř nezměněn až do roku 2011, kdy došlo k nárůstu obyvatel o 0,1 %, tedy na 25 953 obyvatel. Jednalo se o přírůstek 35 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v rámci SO ORP Bílovec byl mezi lety 2001 – 2010 zaznamenán v obcích Velké Albrechtice (9,3 %), Tísek (8,9 %) a Slatina (8,7 %). Naopak pokles počtu obyvatel nastal pouze ve dvou obcích, a to v obci Studénka (-4,0 %) a Kujavy (-0,2 %). 13

SO ORP Bílovec byl v letech 2001 – 2010 charakterizován celkovými kladnými hodnotami přirozeného přírůstku (18 obyvatel) i migračního salda (17 obyvatel). Přirozený přírůstek byl v těchto letech nejvyšší v obci Bílovec (67 obyvatel), zatímco migrační saldo zde bylo druhé nejnižší (-26 obyvatel) v rámci SO ORP Bílovec. Nejnižší přirozený přírůstek zaznamenala obec Jistebník (-47 obyvatel), avšak zde bylo zároveň zaznamenáno nejvyšší migrační saldo (114 obyvatel). Naopak nejnižší migrační saldo SO ORP Bílovec bylo zjištěno v obci Studénka (-435 obyvatel). V SO ORP Bílovec docházelo v letech 2001 – 2010 ke snižování počtu obyvatel ve věkové skupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, tedy k výraznému stárnutí obyvatelstva. Také index stáří vzrostl mezi těmito lety z hodnoty 63,5 na hodnoty 97,5. Největší podíl obyvatel do 14 let a zároveň nejnižší podíl skupiny obyvatelstva ve věku nad 65 let lze dlouhodobě vypozorovat u obce Bravantice. Naopak nejpočetnější složka obyvatel ve věkové skupině nad 65 let je dlouhodobě v obci Albrechtičky. Index stáří je dlouhodobě nejvyšší v obcích Bítov (maximum v roce 2011 152,4) a Albrechtičky. V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bílovec 13,01 % a do roku 2010 tato míra klesla na 11,1, % (-1,91 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období klesla a to o 2,8 % (z 6,87 % v roce 2005 na 4,07 % v roce 2010). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejhorší v obci Bílov a Kujavy, naopak nejpříznivější je stav v obci Tísek. Míra nezaměstnanosti vzrostla v rámci SO ORP Bílovec ve sledovaném období pouze ve dvou obcích a to v obci Pustějov (2,79 %) a Tísek (0,41 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v obci Bravantice (-5,04 %). V obci Pustějov také, jako v jediné z obcí, vzrostla v letech 2005 – 2010 míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Tabulka 8: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bílovec mezi lety 2001 – 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

2011

693 542 7494 394 792 1463 549 965 679 10520 883 944 25918

697 581 7535 416 834 1530 548 976 738 10104 962 1032 25953

4 39 41 22 42 67 -1 11 59 -416 79 88 35

0,6 7,2 0,5 5,6 5,3 4,6 -0,2 1,1 8,7 -4,0 8,9 9,3 0,1

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: relativní změna = (stav2011 – stav2001) / stav2001 * 100

Tabulka 9: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bílovec za období 2001 – 2010 Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek

Narození 57 51 832 36 80 108 68 81 71 1037 97

Zemřelí

Přirozený přírůstek

83 50 765 48 90 155 54 93 76 1018 86

-26 1 67 -12 -10 -47 14 -12 -5 19 11

14

Přistěhovalí 188 196 1325 88 230 397 122 212 204 1456 184

Vystěhovalí 158 158 1351 54 178 283 137 189 140 1891 116

Migrační saldo 30 38 -26 34 52 114 -15 23 64 -435 68

Obec Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

Narození

Zemřelí

100 2618


82 2600

Přistěhovalí 18 18

Vystěhovalí

285 4887

Migrační saldo

215 4870

70 17

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.

Tabulka 10: Věková struktura obcí SO ORP Bílovec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 – 64 65+ 17,7 18,6 19,1 13,2 21,1 17,2 19,3 20,1 16,0 17,9 19,2 17,2 18,3

65,5 71,8 69,8 70,5 72,5 69,9 70,2 67,9 68,9 70,4 67,5 73,8 70,0

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 – 64 65+ 16,7 9,6 11,1 16,3 6,4 12,9 10,5 12,0 15,1 11,7 13,3 9,0 11,6

13,7 15,9 15,5 10,2 15,5 14,2 17,5 14,9 14,6 14,7 15,1 16,8 15,0

69,3 71,2 70,5 74,2 75,5 71,5 71,7 69,6 70,8 69,4 70,6 72,1 70,4

17,0 12,9 14,0 15,6 9,0 14,3 10,8 15,6 14,6 16,0 14,3 11,1 14,6

Index stáří v r. 2000 94,3 51,5 57,9 123,1 30,5 75,2 54,6 59,6 94,5 65,6 69,2 52,7 63,5

Index stáří v r. 2010 124,2 81,1 90,7 152,4 58,1 100,5 61,7 104,7 100,0 108,8 94,4 66,5 97,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100

Tabulka 11: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bílovec Míra nezaměstnanosti [%] Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

10,79 16,98 13,51 9,41 17,97 14,26 16,43 8,44 10,26 12,94 6,99 13,13

10,03 16,75 12,14 8,80 12,93 10,97 16,19 11,23 6,76 10,51 7,40 9,39

Změna 2005 – 2010 -0,76 -0,23 -1,37 -0,61 -5,04 -3,29 -0,24 2,79 -3,50 -2,43 0,41 -3,74

13,01

11,10

-1,91

2005

2010

Zdroj dat: MPSV, GIS 0

15

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2010 2005 – 2010 3,95 2,30 -1,65 8,31 5,66 -2,65 7,59 4,60 -2,99 5,18 3,72 -1,46 10,57 4,48 -6,09 7,55 4,05 -3,50 7,85 6,56 -1,29 3,41 4,48 1,07 4,10 1,68 -2,42 6,89 3,95 -2,94 2,74 2,09 -0,65 6,52 3,14 -3,38 6,87 4,07 -2,80

2005

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bílovec klesl z hodnoty 5 942 v roce 2005 na hodnotu 5 610 v roce 2010 (-5,59 %). Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze dlouhodobě zaznamenat v obcích Bílovec a Studénka, naopak nejnižší v obcích Bítov a Slatina. Nejvýraznější nárůst v počtu obsazených pracovních míst v letech 2005 – 2010 nastal v obcích Albrechtičky (46,51 %) a Bítov (36,36 %). Naproti tomu největší pokles nastal v obcích Kujavy (-26,67 %) a Velké Albrechtice (18,14 %). Od roku 2005 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 70,75 registrovaných uchazečů připadalo 40,75 volných pracovních míst (tj. 1,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Poté začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 151,42 registrovaných uchazečů připadalo 1,83 volných pracovních míst (tj. 82,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec dosahovala v roce 2005 149,24 ‰ a do roku 2010 vzrostla o 10,98 ‰ (na 160,22 ‰). Míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě nejvyšší v obcích Slatina, Bílovec a Pustějov, naopak nejnižší je v obcích Bravantice a Bítov. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity lze v letech 2005 – 2010 zaznamenat v obci Bítov (45,13 ‰), naopak největší pokles je patrný v obci Pustějov (11,5 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec má své sídlo v obci Bílovec, 3 v obci Studénka a jeden v obci Velké Albrechtice. Dva z těchto největších zaměstnavatelů v dané lokalitě spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci a pět jich spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Tabulka 12: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bílovec Obec

Počet obsazených pracovních míst 2005


2010 43,00 56,00 2418,00 11,00 67,00 168,00 75,00 159,00 44,00 2374,00 53,00 474,00 5942,00

63,00 59,00 2184,00 15,00 61,00 187,00 55,00 131,00 39,00 2372,00 56,00 388,00 5610,00

Rozdíl mezi lety 2005 – 2010 Absolutní Relativní (%) 20,00 46,51 3,00 5,36 -234,00 -9,68 4,00 36,36 -6,00 -8,96 19,00 11,31 -20,00 -26,67 -28,00 -17,61 -5,00 -11,36 -2,00 -0,08 3,00 5,66 -86,00 -18,14 -332,00 -5,59


16

Graf 4: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bílovec

200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008

volná pracovní místa

2009

2010

2011

registrovaní uchazeči


Tabulka 13: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec Obec

2005 128,55 135,78 167,58 84,13 91,02 131,76 129,09 171,58 177,93 148,51 112,58 141,68


149,24

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 – 2010 157,97 142,36 178,09 129,27 115,48 145,82 125,00 160,08 192,89 158,83 117,46 157,53 160,22

29,42 6,58 10,51 45,13 24,46 14,06 -4,09 -11,50 14,96 10,33 4,88 15,85 10,98

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. Pop je počet obyvatel k 1. 1. Daného roku

Tabulka 14: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec Obchodní jméno

Sídlo

Bílovecká nemocnice, a.s.

Bílovec

MSV Metal Studénka, a.s.

Studénka

MASSAG, a.s.

Bílovec

Pekařství Illík, spol. s r. o.

Bílovec

Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, Bílovecká nemocnice

Bílovec

LUCCO a.s.

Velké Albrechtice

Město Bílovec Město Studénka

Bílovec Studénka

Pars Komponenty s.r.o.

Studénka

SUGAL spol. s r.o.

Bílovec

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Ústavní zdravotní péče Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých

250 – 499

Činnosti odborových svazů

200 – 249

Výroba motorových vozidel a jejich motorů Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Smíšené hospodářství

Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011

17

250 – 499 200 – 249 200 – 249

100 – 199 100 – 199 100 – 199 100 – 199 100 – 199

SWOT ANALÝZA Silné stránky Z důvodu dobré dopravní dostupnosti do jádra aglomerace dochází v celém SO ORP k nárůstu počtu obyvatel způsobeného migrací. To lze pozorovat především v obcích Jistebník, Velké Albrechtice, Tísek, Slatina a Bravantice. Pozitivní věková struktura (vysoký podíl dětské složky v obcích Kujavy, Velké Albrechtice a Bílov). Mírný nárůst počtu pracovních míst v obcích Albrechtičky a Jistebník. Nárůst míry podnikatelské aktivity v celém SO ORP, především v obcích Slatina, Bílovec.

Slabé stránky Vysoký podíl seniorů v obcích Albrechtičky, Studénka, Pustějov a Bítov. Snižování obyvatelstva především ve městě Studénka z důvodu negativního migračního salda. Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Bílov, Kujavy, Bravantice a Bílovec. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců v obcích Kujavy a Bílov. V rámci celého SO ORP dochází k poklesu pracovních míst a to především v obcích Bílovec, Velké Albrechtice, Pustějov a Kujavy.

Všechny obce SO ORP Bílovec až na obec Kujavy (tedy obce Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek a Velké Albrechtice) patří do nově vymezené Ostravské aglomerace. Patří tedy do oblasti vlivu centra aglomerace. Příležitosti Vzrůstající míra podnikatelské aktivity především v obcích Bítov, Albrechtičky a Bravantice. Zlepšení ekonomického potenciálu vlivem dobudování dálničního napojení. Posílení sídelní atraktivity oblasti vlivem růstu významu aglomerace.

Ohrožení Stárnutí obyvatelstva především v menších obcích. Největší zaměstnavatelé v rámci území jsou v oblasti veřejných služeb, u nichž dochází v současné době z důvodu recese ke snižování finančních prostředků (tzn. negativní dopad na zaměstnanost).

18

SO ORP BOHUMÍN SO ORP Bohumín leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severu je správní obvod lemován státní hranicí s Polskem, na východě sousedí se SO ORP Orlová, na jihozápadě se SO ORP Ostrava a na západě sousedí se SO ORP Hlučín. Povrch správního obvodu je v severní a severozápadní části tvořen Ostravskou nivou, jižní a jihovýchodní část území je tvořena Orlovskou plošinou. Zemský povrch je zde spíše plochý až mírně zvlněný (průměrná nadmořská výška činí 230 m n. m). Odlišný charakter mají severní a jižní části území. Pro Ostravskou pánev jsou charakteristická silná antropogenní narušení vlivem hustého osídlení a těžkého průmyslu. Na celkové rozloze kraje se správní obvod Bohumín podílí pouze 0,9 %, což je nejmenší podíl v kraji, avšak žije zde 2,4 % obyvatel kraje, čímž území náleží 13. příčka v rámci kraje. Na území SO ORP Bohumín se nacházejí pouze dvě města, a to Rychvald a Bohumín, který je zároveň Pověřeným úřadem. Na území SO ORP Bohumín a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o černé uhlí a zemní plyn, v blízkosti řeky Odry také o ložisko štěrkopísku. Těžba štěrku, která je dosud v některých lokalitách dosti intenzivní, vytvořila umělá jezera a ta jsou vyhledávána zejména v létě k rekreačním účelům, ke koupání a slunění. Těžba černého uhlí již byla zastavena. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bohumín měl mezi lety 1991 – 2011 spíše klesající tendenci. Do roku 1995 je patrný nárůst obyvatelstva na 30 766 obyvatel, avšak již od následujícího roku počet obyvatel výrazně klesal. Pokles počtu obyvatel SO ORP Bohumín byl nejvýznamnější v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel o 444 osob. Od roku 2001 počet obyvatel mírně klesal, s výjimkou v roce 2009, kdy došlo k nárůstu obyvatel. Tento jev však trval pouze rok a poté se opět projevila klesající tendence počtu obyvatel až na současnou hodnotu 29 750 osob žijících v SO ORP Bohumín. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bohumín mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

31000 30500 30000 29500 29000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra migračního salda (hmms) v SO ORP Bohumín nabírala v letech 1991 – 2009 kladných hodnot, maxima bylo dosaženo v roce 1992 (cca 6,5 ‰). Již v roce 2008 však začala hmms klesat a od roku 2009 nabírala záporných hodnot. Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) kopírovala ve sledovaných letech křivku hmms avšak s tím rozdílem, že hmpp se pohybovala v podstatě po celou dobu vývoje v záporných hodnotách, minima bylo dosaženo v roce 2003 (-5 ‰). Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) klesala od roku 1992 a po roce 1994 nabrala záporných hodnot, které, s výjimkou krátkého období v roce 2004, trvaly až do roku 2007. Poté lze vysledovat prudký nárůst hmcpp až na hodnotu 4 ‰, ovšem již v následujícím roce nastal prudký pokles hmcpp a tento jev trvá v SO ORP Bohumín do současnosti.

19

Graf 6: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bohumín

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

hmms

2006

2011

hmcpp

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp=(NAROZENI – ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH – VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku populace hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. A k 31. 12. Daného roku.

S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Bohumín v roce 2000 úměrně rostlo také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (2 558 osob). Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 45 – 49 let (2 522 osob), zatímco obyvatel ve věkové skupině 35 – 39 let bylo výrazně méně (1 935). S rostoucím věkem poté klesalo zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 35 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení všech věkových skupin. Graf 7: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bohumín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2500 2000 1500 1000

2000

Věkové skupiny

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

3000

2030


V roce 2001 žilo v SO ORP Bohumín 30 066 obyvatel, avšak do roku 2011 se jejich počet snížil o 1,1 %, na 29 750 obyvatel (jedná se o pokles o 316 osob). Zatímco v obci Bohumín došlo k poklesu počtu obyvatel (-2,9 %), v obci Rychvald se počet obyvatel zvýšil o 5,3 %. 20

SO ORP Bohumín disponoval v letech 2001 – 2010 záporným přirozeným přírůstkem (-689), který převýšil kladné migrační saldo (373). Zatímco přirozený přírůstek je záporných v obou obcích správního obvodu, migrační saldo je v obci Bohumín záporné, avšak v obci Rychvald kladné. V letech 2001 – 2010 došlo v SO ORP Bohumín ke změně věkové struktury obyvatelstva. Došlo především k nárůstu počtu osob věkové skupiny nad 65 let na úkor osob mladších 14 let, čímž také došlo ke zvýšení indexu stáří. V obci Rychvalad index stáří převýšil hranici 100 let jak v roce 2001, tak v roce 2010, zatímco v obci Bohumín nebyla tato hranice pokořena ani v jednom uvedeném roce. V roce 2001 dosáhl index stáří SO ORP Bohumín hodnoty 80,6, avšak v roce 2010 mu již odpovídala hodnota 103,1. V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bohumín 14,05 % a do roku 2010 tato míra klesla na 11,08 % (-2,97 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období klesla, a to o 4,79 %. Jak pokles míry nezaměstnanosti, tak pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti je ve sledovaném období výraznější v obci Bohumín. Tabulka 15: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bohumín mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bohumín Rychvald

2011

23306 6760 30066

SO ORP Bohumín

22631 7119 29750

-675 359 -316

-2,9 5,3 -1,1


Tabulka 16: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bohumín za období 2001 – 2010 Obec Bohumín Rychvald SO ORP Bohumín

Narození

Zemřelí

2350 620 2970


2814 845 3659

Přistěhovalí

-464 -225 -689

Vystěhovalí

3461 2046 5507

Migrační saldo

3672 1462 5134

-211 584 373


Tabulka 17: Věková struktura obcí SO ORP Bohumín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bohumín Rychvald SO ORP Bohumín

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,1 15,4 16,8

70,0 68,9 69,7


14,5 13,7 14,3

71,2 69,8 70,9

Index stáří v r. 2000 14,3 75,2 16,5 101,3 14,8 80,6

Index stáří v r. 2010 98,1 120,4 103,1


Tabulka 18: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bohumín Míra nezaměstnanosti [%]

Bohumín Rychvald

14,33 13,03

11,21 10,60

Změna 2005 - 2010 -3,12 -2,43

SO ORP Bohumín

14,05

11,08

-2,97

Obec

2005

2010


21

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2005 2010 2005 - 2010 8,42 3,43 -4,99 7,55 3,48 -4,07 8,23 3,44 -4,79

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty 12 492 na hodnotu 12 850, což představuje nárůst o 2,87 % (358 obsazených míst). Zatímco v obci Bohumín počet obsazených pracovních míst ve sledovaném období vzrostl o 3,41 %, v obci Rychvald tento počet obsazených pracovních míst klesl (-2,68 %). Nejhorší situace v rámci poměru volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bohumín nastala na počátku roku 2005, kdy na 1 286 registrovaných uchazečů připadalo 4,5 volných pracovních míst (tj. 285,8 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 668,5 registrovaných uchazečů připadalo 163,5 volných pracovních míst (tj. 4,1 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Zvětšující se rozdíl trval do počátku roku 2010, poté se stav opět mírně zlepšil. SO ORP Bohumín se řadí ke správním obvodům s jednou z nejnižších měr podnikatelské aktivity v kraji, situace se však stále zlepšuje. V letech 2005 – 2010 došlo ke zvýšení míry podnikatelské aktivity v obcích SO ORP o 7,66 ‰. Výrazněji se tento nárůst projevil v obci Rychvald, kde došlo k navýšení míry podnikatelské aktivity o 14,91 ‰, v obci Bohumín došlo k nárůstu o 5,46 ‰. Všech deset největších zaměstnavatelů SO ORP Bohumín sídlí v obci Bohumín. Největší společností je firma ŽDB GROUP, a.s. s 2 500 – 2 999 zaměstnanci, druhou největší je společnost BONATRANS GROUP a.s. s 1 000 – 1 499 zaměstnanci. Dalších šest zaměstnavatelů náleží do skupiny s 250 – 499 zaměstnanci a dvě firmy zaměstnávají 100 – 199 osob. Tabulka 19: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bohumín Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Bohumín Rychvald

2010 11371,00 1121,00 12492,00

SO ORP Bohumín

11759,00 1091,00 12850,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 388,00 3,41 -30,00 -2,68 358,00 2,87


Graf 8: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bohumín

1400 1200 1000 800 600 400 200

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010



22

2011

Tabulka 20: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bohumín

Bohumín Rychvald

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 123,06 128,53 125,57 140,48

SO ORP Bohumín

123,63

Obec

2005

Změna 2005 - 2010 5,46 14,91

131,29

7,66


Tabulka 21: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bohumín Obchodní jméno ŽDB GROUP a.s. BONATRANS GROUP a.s. AZ FIN servis, s.r.o. Bohumínská městská nemocnice, a.s. BOCHEMIE a.s. BM servis a.s. Město Bohumín ROCKWOOL, a.s. Bekaert Bohumín s.r.o. BSK Metal, spol. s r.o.

Sídlo


Kategorie podle počtu zaměstnanců 2500 - 2999 1000 - 1499 250 - 499

Bohumín Bohumín Bohumín

Tažení ocelového drátu za studena Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Opravy strojů

Bohumín

Ústavní zdravotní péče

250 - 499

Bohumín Bohumín Bohumín Bohumín Bohumín Bohumín

Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j. n. Povrchová úprava a zušlechťování kovů Výroba zámků a kování

250 - 499 200 - 249 200 - 249 200 - 249 100 - 199 100 - 199


23

SWOT ANALÝZA Silné stránky Slabé stránky Kladné migrační saldo způsobené především Pokles počtu obyvatel v obci Bohumín nárůstem obyvatel migrací ve městě Rychvald způsobený především negativním přirozeným (suburbanizační proces především z Ostravy; přírůstkem. obyvatelé, kteří preferovali nižší ceny pozemků). Obě města mají záporný přirozený přírůstek. Nižší podíl seniorů v celém SO ORP. Jedna z nejnižších měr podnikatelské aktivity Pokles míry nezaměstnanosti. v kraji. Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nárůst počtu obsazených pracovních míst (hlavně v obci Bohumín). Dobrá strategická poloha v blízkosti Ostravy i velkých center v Polsku (zejm. Katowic).

Nízký počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů. Obec Rychvald spadá do sociálně slabších oblastí, které byly vymezeny v rámci Moravskoslezského kraje.

Obě obce SO ORP Bohumín (Bohumín i Rychvald) spadají do nově vymezené Ostravské aglomerace, jsou tedy ve spádové oblasti Ostravy. Příležitosti Existence silných ekonomických subjektů, které ovlivňují zaměstnanost i v širším okolí.

Ohrožení Pokračující pokles obyvatel především z důvodu vymírání a stárnutí.

Růst ekonomické atraktivity oblasti dobudováním dálničního napojení na Polsko.

Zhoršené životní prostředí ve městě Bohumín způsobí další odliv obyvatelstva.

Růst rezidenční atraktivity oblasti dobudováním dálnice, zejména z důvodu nižších cen pozemků.

24

SO ORP BRUNTÁL SO ORP Bruntál leží v západní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Krnov, na východě se SO ORP Opava a na jihovýchodě se SO ORP Vítkov. Na jihu správní obvod hraničí s Olomouckým krajem, na západě sousedí se SO ORP Rýmařov a částečně také s Olomouckým krajem. Převážná část plochy je vyplněna pahorkatinou Nízkého Jeseníku, na severozápadě zasahuje do území hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Na území správního obvodu Bruntál se nachází dva významné vodní toky – řeky Opava a Moravice. Územím také prochází evropské rozvodí řek tekoucích do Baltského, resp. Černého moře. Mimořádný význam mají v této lokalitě lesy, a to nejen z hlediska produkce dřeva, ale i pro svou funkci vodohospodářskou, ochrannou a rekreační. V minulosti se zde dolovaly drahé kovy – zlato a stříbro – a rudy barevných kovů. SO ORP Bruntál zahrnuje celkem 31 obcí – Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbno pod Pradědem. Jedná se o třetí největší počet obcí spadajících do správního obvodu v rámci Moravskoslezského kraje. Čtyři obce správního obvodu jsou Pověřenými úřady – Bruntál, Moravský Beroun, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. SO ORP Bruntál se podílí na rozloze kraje podílem 12,7 % (1. místo v kraji), avšak na celkovém obyvatelstvu kraje se podílí pouhými 3,4 % (9. místo v rámci kraje). V samotném městě Bruntále (v sídle ORP) žije 41 % obyvatel tohoto správního obvodu a ve čtyřech městech (Bruntál, Horní Benešov, Moravský Beroun a Vrbno pod Pradědem) žije 68,7 % obyvatel. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 byl v SO ORP Bruntál patrný nárůst počtu obyvatel a tato tendence pokračovala až do roku 1996, kdy bylo dosaženo 39 942 obyvatel. V tomto roce se počet obyvatel stabilizoval a do roku 1999 se nijak zásadně neměnil. Až po tomto roce nastal pokles počtu obyvatelstva až na současnou hodnotu 38 677 obyvatel, což představuje pokles o 264 osob, oproti výchozímu stavu. Graf 9: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bruntál mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

40500 40000 39500 39000 38500 38000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) SO ORP Bruntál od roku 1991 plynule klesala až do roku 2003, kdy se dostala na nulovou hranici. Tento stav trval do roku 2005 a poté je patrný opět mírný nárůst hmpp. Avšak počátečního stavu 6 ‰ z roku 1991 již nikdy nebylo dosaženo. Také hrubá míra migračního salda (hmms) se na počátku sledovaného období v roce 1991 pohybovala okolo 7 ‰, avšak od tohoto roku klesala a kladných hodnot již nikdy nenabyla. Posledních 10 let se hmms pohybuje v rozmezí -3 ‰ až -6 ‰. Stejnou tendenci lze zaznamenat také u hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp). Od roku 1991, kdy nabyla křivka hmcpp maximální hodnoty 9 ‰, je patrný pokles a od roku 1998 se hmcpp dostala trvale do záporných hodnot. 25

Graf 10: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bruntál

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


V roce 2000 žilo v SO ORP Bruntál přes 2 000 dětí mladších 4 let. S rostoucím věkem osob úměrně rostlo také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která se stala výrazně nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (3 874 obyvatel). Druhou nejpočetnější skupinou obyvatel byli obyvatelé ve věku 45 – 49 let (3 214 osob). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále ve věku 55 – 59 let. Rozdíl v počtu osob spadajících do těchto dvou věkových skupin je výrazně nižší, než tomu bylo v roce 2000. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 11: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bruntál v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000

3000 2000

Věkové skupiny Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

26

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

V roce 2001 žilo v SO ORP Bruntál 39 676 obyvatel, avšak do roku 2011 tento stav klesl na 3 8667 (2,5 %). Jedná se o pokles o 1 009 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v SO ORP Bruntál nastal v letech 2001 – 2011 v obci Nová Pláň (72,0 %), Dlouhá Stráň (41,0 %) a v obci Staré město (28,9 %). Naopak největší pokles v počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Křišťanovice (-18,0 %), Leskovec nad Moravicí (-13,1 %) a v obci Roudno (-12,7 %). V SO ORP Bruntál lze mezi lety 2001 - 2010 zaznamenat kladný přirozený přírůstek (356 osob), avšak hodnota migračního salda je záporná (-1 365). Kladný přirozený přírůstek ovlivňuje především obec Bruntál, kde tento ukazatel dosáhl hodnoty 411 osob. V ostatních obcích SO ORP Bruntál je hodnota přirozeného přírůstku výrazně nižší, např. obec s druhým nejvyšším přirozeným přírůstkem je obec Horní Benešov s hodnotou 30 obyvatel. Nejnižšího přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obci Vrbno pod Pradědem (-81 osob). Kladné migrační saldo bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obci Staré Město (165 osob), Mezina (65 obyvatel) a Moravskolsezský Kočov (63 osob). Naopak nejnižší migrační saldo bylo zaznamenáno v obci Bruntál (-886 obyvatel) a v obci Vrbno pod Pradědem (-520 osob). V roce 2001 byla v SO ORP Bruntál poměrně výrazně zastoupena skupina obyvatel ve věku do 14 let (19,1 %), obyvatel starších 65 let zde žilo 9,9 %. V roce 2010 došlo k mírnému vyrovnání obou skupin obyvatelstva, osob do 14 let věku zde bylo 15 % a osob starších 65 let 12,4 %. Největší podíl obyvatel do 14 let a zároveň jeden z nejnižších podílů skupiny obyvatel ve věku nad 65 let lze v roce 2001 vypozorovat u obce Světlá Hora, v roce 2010 došlo k výraznému snížení počtu obyvatel ve věkové skupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let. Index stáří SO ORP Bruntál se zvýšil z hodnoty 51,6 v roce 2001 na hodnotu 82,7 v roce 2010. U dvou obcí byla dokonce překročena hodnota 200 indexu stáří. Jedná se o obec Dlouhá Stráň, kde index stáří dosáhl hodnoty 228,6 a obec Roudno s indexem stáří 242,9. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bruntál se v letech 2005 – 2010 snížila o 0,47 %, z hodnoty 15,14 % v roce 2005 na hodnotu 14,67 % v roce 2010. Nejvýraznější pokles lze vysledovat v obci Roudná pod Pradědem, kde došlo ke snížení míry nezaměstnanosti o 3,38 % a v obci Andělaská Hora (-2,47 %). Naopak nárůst byl nejvýrazněji zaznamenán v obci Dlouhá Stráň (5,45 %) a Nová Pláň (3,43 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Bruntál v daných letech poklesla o 1,45 %. Nejvýraznější pokles nastal v obcích Karlova Studánka (-5,40 %), Bílčice (-5,14 %) a Ludvíkov (4,89), zatímco nárůst byl jednoznačně nejvýrazněji zaznamenán v obci Dlouhá Stráň (4,88 %). Tabulka 22: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bruntál mezi lety 2001 - 2011 Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno


Rok 2001 384 247 17631 506 61 1563 2499 334 230 1147 317 521 553 344 236 402 455 25 253 337 540 205

2011 366 238 17156 458 86 1469 2444 347 247 1120 260 453 540 333 294 442 537 43 274 366 520 179

27

-18 -9 -475 -48 25 -94 -55 13 17 -27 -57 -68 -13 -11 58 40 82 18 21 29 -20 -26

-4,7 -3,6 -2,7 -9,5 41,0 -6,0 -2,2 3,9 7,4 -2,4 -18,0 -13,1 -2,4 -3,2 24,6 10,0 18,0 72,0 8,3 8,6 -3,7 -12,7


Rok

Obec

2001

Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem

2011

386 238 664 1526 505 573 483 263 6248 39676

SO ORP Bruntál

392 233 856 1471 535 596 509 256 5647 38667

6 -5 192 -55 30 23 26 -7 -601 -1009

1,6 -2,1 28,9 -3,6 5,9 4,0 5,4 -2,7 -9,6 -2,5


Tabulka 23: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bruntál za období 2001 – 2010 Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

Narození 38 16 1920 51 3 137 277 42 24 95 23 41 65 15 21 47 56 4 27 28 49 8 51 19 79 135 62 51 57 25 531 3997

Zemřelí


33 25 1509 60 5 134 247 30 7 126 24 67 65 36 28 37 37 4 25 34 68 28 31 27 52 123 41 64 37 25 612 3641

5 -9 411 -9 -2 3 30 12 17 -31 -1 -26 0 -21 -7 10 19 0 2 -6 -19 -20 20 -8 27 12 21 -13 20 0 -81 356

Přistěhovalí 116 56 3475 132 42 313 436 78 93 276 126 118 170 99 169 220 222 31 111 111 193 74 94 59 362 403 136 194 229 67 689 8894

Vystěhovalí

Migrační saldo

139 56 4361 171 15 410 521 77 93 272 182 160 183 89 104 190 159 13 92 76 194 80 108 56 197 470 127 158 223 74 1209 10259


28

-23 0 -886 -39 27 -97 -85 1 0 4 -56 -42 -13 10 65 30 63 18 19 35 -1 -6 -14 3 165 -67 9 36 6 -7 -520 -1365

Tabulka 24: Věková struktura obcí SO ORP Bruntál k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,9 18,4 20,0 21,9 16,9 18,8 19,2 22,0 18,9 20,0 20,9 19,9 13,7 22,2 19,8 15,0 15,1 16,7 11,4 14,3 20,0 14,2 15,1 16,8 17,5 23,9 17,8 16,4 18,5 22,3 17,8 19,1

75,7 69,7 71,0 66,5 72,9 69,7 70,4 67,5 75,0 67,8 73,4 67,3 75,0 62,6 69,4 72,0 77,0 70,8 75,1 74,5 69,7 68,9 73,9 66,4 72,5 69,1 75,1 72,5 71,3 67,5 71,9 71,0

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 12,4 11,9 9,0 11,6 10,2 11,6 10,5 10,4 6,1 12,2 5,7 12,9 11,3 15,2 10,9 13,0 8,0 12,5 13,5 11,2 10,4 17,0 10,9 16,8 10,1 7,1 7,1 11,1 10,1 10,2 10,3 9,9

13,8 14,4 15,5 14,0 8,0 14,4 16,2 15,2 13,4 14,7 10,0 14,6 15,8 8,6 16,1 16,7 15,6 27,9 15,9 15,6 16,3 7,8 17,8 13,1 18,2 13,8 18,1 12,2 15,5 12,6 13,5 15,0

75,1 70,3 72,6 71,6 73,9 71,6 71,6 73,5 75,6 73,2 80,7 69,8 70,5 80,4 76,1 70,7 76,4 72,1 71,2 74,4 71,5 73,2 70,6 65,2 72,3 74,5 70,4 76,0 74,2 77,6 71,8 72,6

11,1 15,3 11,9 14,4 18,2 14,0 12,2 11,3 11,0 12,1 9,3 15,7 13,6 11,0 7,7 12,7 8,0 0,0 12,9 9,9 12,2 19,0 11,6 21,7 9,6 11,6 11,5 11,8 10,3 9,8 14,7 12,4

Index stáří v r. 2000 104,2 64,6 45,1 53,0 60,0 61,6 54,6 47,4 32,6 60,8 27,3 64,7 82,7 68,4 55,1 86,4 52,9 75,0 118,5 78,7 51,9 120,0 72,1 100,0 57,7 29,5 40,0 68,1 54,7 45,8 57,8 51,6

Index stáří v r. 2010 80,4 105,9 76,6 103,1 228,6 97,1 75,4 74,5 82,1 82,4 92,6 107,6 86,0 128,6 47,8 76,1 51,3 0,0 81,4 63,6 75,0 242,9 64,8 165,5 52,7 84,4 63,5 97,2 66,3 77,4 109,3 82,7


Tabulka 25: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bruntál Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov

2005 16,51 14,03 14,12 18,60 19,55 15,80 16,23 16,72 12,89 15,24 15,44 15,40 19,96 17,30 18,85 20,39 16,57

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 14,04 13,62 13,99 17,74 25,00 14,36 15,78 19,55 12,28 13,88 15,23 14,18 19,14 15,48 16,81 19,49 16,90

29

2005 -2,47 -0,41 -0,13 -0,86 5,45 -1,44 -0,45 2,83 -0,61 -1,36 -0,21 -1,22 -0,82 -1,82 -2,04 -0,90 0,33

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010

9,56 8,79 7,25 12,24 9,15 9,92 8,77 6,10 7,81 7,16 8,63 8,14 11,11 9,57 9,64 12,65 7,01

5,87 3,65 6,28 8,87 14,03 6,53 7,56 6,48 2,41 5,01 6,86 5,12 8,61 4,68 7,85 11,02 7,09

-3,69 -5,14 -0,97 -3,37 4,88 -3,39 -1,21 0,38 -5,40 -2,15 -1,77 -3,02 -2,50 -4,89 -1,79 -1,63 0,08

Obec Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

2005 4,26 16,17 14,00 18,78 19,83 19,52 16,86 14,07 17,80 14,82 18,01 18,88 14,05 14,22

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 7,69 16,26 15,87 18,46 17,95 16,14 18,31 15,42 16,83 15,09 15,83 17,87 16,98 13,22

3,43 0,09 1,87 -0,32 -1,88 -3,38 1,45 1,35 -0,97 0,27 -2,18 -1,01 2,93 -1,00

15,14

14,67

-0,47


30

2005


0,00 10,36 7,90 10,01 12,73 8,78 8,16 5,85 7,57 7,46 7,02 10,37 6,93 7,66 7,88

0,00 6,53 8,22 7,30 11,11 4,65 8,32 5,48 7,53 5,98 7,31 7,50 6,71 5,71 6,43

0,00 -3,83 0,32 -2,71 -1,62 -4,13 0,16 -0,37 -0,04 -1,48 0,29 -2,87 -0,22 -1,95 -1,45

EKONOMICKÝ ROZBOR V roce 2005 bylo v SO ORP Bruntál 13 665 obsazených pracovních míst a do roku 2010 tento počet klesl o 3,04 % (na 13 250). Nejvýraznější pokles byl mezi těmito lety zaznamenán v obcích Nové Heřminovy (-65,22 %), Valšov (-57,80 %) a v obci Lomnice (-51,58 %). Naopak nárůst lze nejvýrazněji spatřit v obcích Horní Životice (171,79 %), Moravskoslezský Kočov (153,33 %) a v obci Andělská Hora (136,36 %). Od roku 2006 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala v polovině roku 2005, kdy na 112,81 registrovaných uchazečů připadalo 2,42 volných pracovních míst (tj. 46,6 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bruntál klesla od roku 2005 (176,03 ‰) do roku 2010 (172,75 ‰) o 3,28 ‰. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity nastal v letech 2005 – 2010 v obcích Dlouhá Stráň (51,38 ‰) a Ludvíkov (38,13 ‰), zatímco nejvýraznější pokles lze zaznamenat v obcích Roudno (-58,37 ‰) a Staré Heřminovy (-51,48 ‰). Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bruntál má sídlo své firmy v obci Bruntál, jedna společnost sídlí v obci Vrbno pod Pradědem, jedna v obci Dvorec a jedna v obci Horní Benešov. Jedinou společností spadající do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci je společnost OSRAM Česká republika, s.r.o. Jedna firma zaměstnává 500 – 999 osob, dvě spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci a jedna do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci. Pět dalších společností spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Tabulka 26: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bruntál Obec


Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystři Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravic Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov

2010 22,00 101,00 8094,00 74,00 1,00 628,00 822,00 39,00 285,00 237,00 52,00 83,00 95,00 44,00 5,00 52,00 15,00 97,00 46,00 14,00 56,00 8,00 62,00 20,00 160,00 316,00 143,00 47,00 62,00 109,00

52,00 67,00 8350,00 83,00 2,00 571,00 739,00 106,00 240,00 201,00 45,00 43,00 46,00 34,00 7,00 71,00 38,00 75,00 16,00 7,00 64,00 9,00 50,00 12,00 134,00 275,00 167,00 43,00 70,00 46,00

31

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 30,00 136,36 -34,00 -33,66 256,00 3,16 9,00 12,16 1,00 100,00 -57,00 -9,08 -83,00 -10,10 67,00 171,79 -45,00 -15,79 -36,00 -15,19 -7,00 -13,46 -40,00 -48,19 -49,00 -51,58 -10,00 -22,73 2,00 40,00 19,00 36,54 23,00 153,33 -22,00 -22,68 -30,00 -65,22 -7,00 -50,00 8,00 14,29 1,00 12,50 -12,00 -19,35 -8,00 -40,00 -26,00 -16,25 -41,00 -12,97 24,00 16,78 -4,00 -8,51 8,00 12,90 -63,00 -57,80

Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

2010 1876,00 13665,00

1587,00 13250,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -289,00 -15,41 -415,00 -3,04


Graf 12: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bruntál

160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 27: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bruntál Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město

2005 208,67 90,55 180,70 187,88 176,47 141,61 127,35 165,11 214,29 202,16 143,88 128,10 166,67 189,42 187,76 193,24 234,27 205,88 194,44 226,71 189,75 202,02 175,64 134,45 207,47

32

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 195,12 120,83 179,21 189,08 227,85 134,52 120,26 134,73 243,90 192,75 132,08 140,35 155,11 227,54 180,21 187,79 230,47 236,84 163,04 186,39 197,63 143,65 143,22 82,97 207,76

-13,55 30,28 -1,49 1,20 51,38 -7,09 -7,09 -30,38 29,62 -9,41 -11,81 12,25 -11,56 38,13 -7,54 -5,44 -3,80 30,96 -31,40 -40,32 7,88 -58,37 -32,41 -51,48 0,29

Obec

2005 168,77 163,87 182,76 229,96 173,08 175,15

Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 171,11 138,89 161,34 195,03 170,12 177,48

176,03

172,75

2,33 -24,98 -21,41 -34,93 -2,95 2,32 -3,28


Tabulka 28: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bruntál Obchodní jméno

Sídlo

OSRAM Česká republika s.r.o. AdvancedPlastics s.r.o. Alfa Plastik, a.s. COPRECI CZ, s.r.o. Město Bruntál

Bruntál Vrbno pod Pradědem Bruntál Dvorce Bruntál

ALFUN a.s.

Bruntál

Domov Pohoda, příspěvková organizace HOBES, spol. s r. o. KARETA s.r.o. KARLA spol. s r.o.

Bruntál Horní Benešov Bruntál Bruntál

Převažující činnost Výroba elektrických osvětlovacích zařízení Výroba ostatních plastových výrobků Výroba plastových obalů Výroba ostatních potrubních armatur Všeobecné činnosti veřejné správy Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky Ústavní sociální péče o seniory Výroba zámků a kování Výstavba silnic a dálnic Obrábění


33

Kategorie podle počtu zaměstnanců 1000 - 1499 500 - 999 250 - 499 250 - 499 200 - 249 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

SWOT ANALÝZA Silné stránky Kladný přirozený přírůstek (zejm. Bruntál). Vysoký podíl dětské složky v rámci celého SO ORP, především v obcích Nová Pláň, Staré Město, Svobodné Heřmanice, Rudná pod Pradědem, Milotice nad Opavou, Rázová a Mezina. S výjimkou Svobodných Heřmanic se jedná o zázemí města Bruntál. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v kraji.

Slabé stránky Pokles počtu obyvatel v celém SO ORP (především ve městě Bruntál a obcích Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí) způsobený záporným migračním saldem. Stárnutí obyvatelstva, vysoký podíl seniorů (zejm. v obcích Staré Heřminovy, Roudno, Dlouhá Stráň). Pokles počtu obsazených pracovních míst. Nízký počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů. Vysoká míra nezaměstnanosti, především v obcích Dlouhá Stráň, Horní Životice, Milotice nad Opavou, Lomnice, Razová a Staré Heřminovy. Obce Andělská Hora, Karlovice, Široká Niva, Staré Město, Rudná pod Pradědem, Václavov u Bruntálu, Moravskoslezský Kočov, Mezina, Dlouhá Stráň, Milotice nad Opavou, Oborná, Nové Heřminovy, Valšov, Lomnice, Dětřichov nad Bystřicí, Nová Pláň, Roudno, Razová, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Staré Heřminovy, Horní Životice, Svobodné Heřmanice, Křišťanovice, Bílčice a Dvorce spadají do periferních oblastí vymezených v rámci Moravskoslezského kraje. Obce Milotice nad Opavou, Dlouhá Stráň, Mezina, Valšov, Lomnice, Nová Pláň, Dětřichov nad Bystřicí, Roudno, Razová, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Bílčice, Křišťanovice a Dvorce spadají do sociálně problémových oblastí v kraji.

Příležitosti Kvalitní životní prostředí s využitím rekreačního potenciálu Slezské Harty může zvýšit turistickou atraktivitu této oblasti. Rozvoj přeshraniční spolupráce a nabídka služeb pro občany Polska může pozitivně ovlivnit ekonomickou atraktivitu oblasti. Dobudování kvalitního silničního napojení na města Opava a Krnov může podnítit růst ekonomické aktivity města Bruntál. V této oblasti je klíčová spolupráce se zmíněnými městy. Tento proces může stabilizovat osídlení a ekonomickou funkci mikroregionálního střediska Bruntál, čímž by byla zajištěna alespoň základní úroveň obslužnosti širšího území.

Ohrožení V rámci odlivu obyvatelstva dochází k dalšímu snižování kupní síly obyvatelstva, což brzdí rozvoj podnikatelských aktivit především v oblasti služeb pro místní obyvatelstvo. Dochází ke stěhování ekonomicky slabého obyvatelstva závislého na sociálních dávkách do uvolněných objektů. Odchodem mladých lidí dochází ke snižování míry porodnosti, která do té doby byla nad krajským průměrem. V rámci přicházející ekonomické recese je výrazný dopad v této oblasti, který se projevuje snížením počtu pracovních míst.

34

Snižování počtu obyvatel zvyšuje náklady na údržbu technické i sociální infrastruktury na základní úrovni.

35

SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN SO ORP Český Těšín leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Na východě je ohraničen státní hranicí s Polskem, na jihu sousedí se SO ORP Třinec, na jihozápadě se SO ORP Frýdek-Místek, na západě se SO ORP Havířov a na severozápadě sousedí se SO ORP Karviná. Správní obvod Český Těšín zahrnuje obce Český Těšín a Chotěbuz. Pověřeným úřadem je Český Těšín. Podle počtu obcí i podílem na rozloze kraje (1,0 %) je na předposledním, tj. 21., místě v kraji. Podílem počtu obyvatel (2,3 %) zaujímá v Moravskoslezském kraji 14. místo. Území správního obvodu je tvořeno Podbeskydím, obce leží na březích řek Olše a Ropičanky. Řeka Olše (Olza) je hraniční řekou s Polskem a obce Český Těšín i Chotěbuz přímo sousedí s Polskou republikou. Český Těšín je nejfrekventovanější hraniční přechod mezi Polskem a Českou republikou. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Český Těšín měl mezi lety 1991 – 2011 dlouhodobě klesající tendenci. Z původního stavu 28 667 obyvatel v roce 1991 se tento počet do roku 2011 snížil na 26 592. Nejstrmější pokles v počtu obyvatel nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel o 485 osob.

Počet obyvatel

Graf 13: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Český Těšín mezi lety 1991 – 2011

29000 28500 28000 27500 27000 26500 26000 1991

1996

2001

2006

2011


Od počátku sledovaného období, tj. od roku 1991, docházelo k pozvolnému poklesu hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp). Od roku 1995 se křivka hmpp v pravidelných intervalech poklesu a růstu pohybovala mezi -3 ‰ a 3 ‰. V letech 1991 – 2010 nabírala křivka hrubé míry migračního salda (hmms) záporných hodnot. Jedinou výjimkou je stav z roku 1995, kdy dosáhla hmms nulové hodnoty. Naopak nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 1992, kdy hmms dosáhla téměř -9 ‰. Podobný stav nastal při sledování hrubé míry celkového přirozeného přírůstku populace (hmcpp), minima bylo také dosaženo v roce 1992 (-6 ‰). Celkově nabírala hmcpp po celou sledovanou dobu pouze záporných hodnot, s vyjímkou roku 1991, kdy se hmcpp rovnala nule.

36

Graf 14: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Český Těšín

Promile [‰]

5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


Nejpočetnější skupinou obyvatel byli v SO ORP Český Těšín v roce 2000 obyvatelé spadající do věkové skupiny 20-24 let (2 496 osob). S rostoucím věkem obyvatel přímo úměrně klesalo jejich zastoupení v dané oblasti. Dále byli v SO ORP Český Těšín početnou skupinou obyvatelé ve věku 10 – 14 let a 45 – 49 let (obě nad 2 200 obyvatel). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, dále 20 – 24 a 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let a 40 – 44 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 15: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Český Těšín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2500 2000 1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

3000

2030


V roce 2001 žilo v SO ORP Český Těšín 27 476 obyvatel, do roku 2011 tento počet klesl na 26 592 obyvatel (-3,2 %). V obci Český Těšín žije přibližně 95 % obyvatel SO ORP Český Těšín. Počet

37

obyvatel v této obci do roku 2011 poklesl o 3,8 %, zatímco v obci Chotěbuz je patrný nárůst počtu obyvatel o 12,5 %. V SO ORP Český Těšín lze v letech 2001 – 2011 zaznamenat kladný přirozený přírůstek, naopak migrační saldo bylo ve stejných letech záporné. Obec Český Těšín vykazuje kladný přirozený přírůstek a záporné migrační saldo, zatímco v obci Chotěbuz lze zaznamenat záporný přirozený přírůstek, avšak kladné migrační saldo. V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Českých Těšín k nárůstu počtu obyvatel věkové skupiny starší 65 let, a to na úkor obyvatel ve věku do 14 let. Také došlo ke zvýšení hodnoty indexu stáří, který vzrostl z 61,6 v roce 2000 na 93,6 v roce 2010. Vyšších hodnot index stáří nabývá v obci Chotěbuz (113,4 v roce 2010). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Český Těšín v letech 2005 – 2010 poklesla z původních 15,56 % na 11,74 %, tj. pokles o 3,82 %. Stejně tak došlo k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, z 9,05 % v roce 2005 na 5,18 % v roce 2010 (-3,87 %). Výrazněji lze pokles obou podílů vysledovat v obci Český Těšín. Tabulka 29: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Český Těšín mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Český Těšín Chotěbuz

2011

26456 1020 27476

SO ORP Český Těšín

25445 1147 26592

-1011 127 -884

-3,8 12,5 -3,2


Tabulka 30: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Český Těšín za období 2001 – 2010 Obec Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

Narození

Zemřelí

2705 84 2789


2530 94 2624

Přistěhovalí

175 -10 165

Vystěhovalí

3940 385 4325

Migrační saldo

5126 248 5374

-1186 137 -1049


Tabulka 31: Věková struktura obcí SO ORP Český Těšín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Český Těšín Chotěbuz


69,7 66,6 69,6


14,4 14,9 14,5

72,2 68,1 72,0

Index stáří v r. 2000 13,4 60,6 16,9 88,3 13,5 61,6

Index stáří v r. 2010 92,7 113,4 93,6


Tabulka 32: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Český Těšín Obec Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

2005 15,66 12,39

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 11,79 10,27

-3,87 -2,12

15,56

11,74

-3,82


38

2005


9,14 6,32 9,05

5,19 4,94 5,18

-3,95 -1,38 -3,87

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty 7 626 na hodnotu 9 013, což představuje nárůst o 18,19 % (1 387 obsazených pracovních míst). Výraznější nárůst počtu obsazených pracovních míst je patrný v obci Chotěbuz. Nejhorší situace v rámci poměru volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Český Těšín nastala na počátku roku 2005 a poté znova na počátku roku 2006. Počátkem roku 2005 připadalo na 1 323 registrovaných uchazečů 9,5 volných pracovních míst (tj. 139,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od roku 2006 s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do konce roku 2008, kdy počet volných pracovních míst klesl a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejpříznivějšího stavu bylo dosaženo v roce 2008, kdy na 738,5 registrovaných uchazečů připadalo 146,5 volných pracovních míst (tj. 5,04 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity vzrostla z 149,88 ‰ v roce 2005 na 151,62 ‰ v roce 2010, tj. nárůst o 1,73 ‰. Výrazněji lze nárůst této hodnoty vysledovat v obci Chotěbuz (21,03 ‰). Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Český Těšín má sídlo své společnosti v obci Český Těšín. Největší firma v této lokalitě zaměstnává 500 – 999 osob. Tři společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, další čtyři do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci a poslední dvě společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob. Tabulka 33: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Český Těšín Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

2010 7499,00 127,00 7626,00

8840,00 173,00 9013,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 1341,00 17,88 46,00 36,22 1387,00 18,19


Graf 16: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Český Těšín

1400 1200 1000 800

600 400 200 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010



39

2011

Tabulka 34: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Český Těšín Obec

2005 151,85 100,77

Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

149,88

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 152,94 121,80 151,62

1,09 21,03 1,73


Tabulka 35: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Český Těšín Obchodní jméno Slezská diakonie FINIDR, s.r.o. Jednota - Jedność, spotřební družstvo Těšínské jatky, s. r. o. DONGHEE Czech s.r.o. Město Český Těšín Nemocnice Český Těšín a.s. Těšínská tiskárna, a. s. MILK - TRADE s.r.o. PHA Czech s.r.o.

Sídlo Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín

Převažující činnost Ostatní mimoústavní sociální péče j. n. Tisk ostatní, kromě novin Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné správy Ústavní zdravotní péče Tisk ostatní, kromě novin Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

Zdroj dat:Ústav územního rozvoje, dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011

40


SWOT ANALÝZA Silné stránky Mírný pokles míry nezaměstnanosti v celém SO ORP. Ekonomicky stabilní základna města Český Těšín orientovaná především na služby. Kvalitní vzdělanostní struktura obyvatelsta. Vysoká úroveň středního školství s dlouhodobými kořeny.

Slabé stránky Pokles počtu obyvatel ve městě Český Těšín způsobený dlouhodobým negativním migračním saldem, které nedokáže vyvážit dlouhodobý kladný přirozený přírůstek. Vysoký podíl seniorů v obci Chotěbuz.

Kvalitní dopravní napojení na Frýdek-Místek (R48). Obě obce SO ORP, tedy Český Těšín i Chotěbuz, spadají do Ostravské aglomerace. Funguje zde tedy vazba na Ostravu. Příležitosti Rozvoj ekonomické spolupráce s Polskem. Proces desindustrializace bude mít jen minimální dopady na ekonomickou situaci Českého Těšína, tzn. nízká míra ekonomické zranitelnosti.

Ohrožení Špatné životní prostředí zvýrazní migrační ztráty města Český Těšín. V rámci rostoucího sociálního napětí nebezpečí národnostních konfliktů. Pokračující proces stárnutí obyvatelstva, který bude zvyšovat míru úmrtnosti.

41

SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM SO ORP Frenštát pod Radhoštěm leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě sousedí se SO ORP Frýdek-Místek, na východě se SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Na jihu sousedí správní obvod se Zlínským krajem, na západě se SO ORP Nový Jičín a na severozápadě se SO ORP Kopřivnice. Oblast leží v samém srdci Beskyd, které náleží k horské soustavě Karpat s charakteristickými dlouhými údolími a příkrými stráněmi. Na území správního obvodu jsou k nalezení rozsáhlé lesy. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá šest obcí – Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice, z toho jedno město (Frenštát pod Radhoštěm), které je zároveň Pověřeným úřadem. Na celkové rozloze Moravskoslezského kraje se tento správní obvod podílí 11 881 ha a tvoří tak 2,1% kraje (16. místo v kraji), na celkovém počtu obyvatel kraje se podílí 1,7 % (18. místo v kraji). SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm měl mezi lety 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Počet obyvatel se od roku 1991 do roku 2000 zvýšil o 685 osob. Od tohoto roku nastal ve vývoji počtu obyvatel správního obvodu mírný pokles, avšak již od roku 2006 se počet obyvatel opět začal zvyšovat až na současnou hodnotu 19 157 osob. Graf 17: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

19500 19000 18500 18000 17500 1991

1996

2001

2006

2011


Mezi lety 1991 – 2010 nabírala křivka hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp) SO ORP Frenštát pod Radhoštěm spíše záporných hodnot, s výraznější výjimkou v roce 1993, kdy křivka dosáhla maxima (2 ‰). Poté nastal pokles hmpp, jenž trval do roku 2000, kdy bylo dosaženo minima cca -5 ‰. Od tohoto roku lze zaznamenat mírný nárůst hmpp až k dosažení nulové hodnoty, okolo které se křivka pohybuje od roku 2006 až do současnosti. Naopak hrubá míra migračního salda (hmms) nabývala po celou sledovanou dobu kladných hodnot, s výjimkou v roce 2004, kdy hodnota hmss klesla na -2 ‰. Poté se však hmms začala opět zvyšovat, až do roku 2008. V tomto roce hmms prudce klesla, došlo ke snížení o 7 ‰, téměř až na nulovou hodnotu. Od roku 2009 je však již opět patrný nárůst hmms a zároveň nárůst hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp), která danou křivku v podstatě kopíruje.

42

Graf 18: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se v roce 2000 přímo úměrně zvyšoval poměr jejich zastoupení ve společnosti. Tento trend trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 29, která byla v dané oblasti nejpočetnější. Poté počet osob v následujících věkových skupinách opět klesal, druhou nejpočetnější věkovou skupinou se stala skupina obyvatel ve věku 45 – 49 let. S rostoucím věkem dále klesalo zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku a naopak počtu osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení všech věkových skupin. Graf 19: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

2030


V roce 2001 žilo v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 18 792 osob a do roku 2011 se tento počet zvýšil na 19 157 obyvatel. Došlo tedy k nárůstu v počtu obyvatel o 1,9 % (365 osob). Nejvíce obyvatel je 43

koncentrováno v obci Frenštát pod Radhoštěm, avšak v této obci jako v jediné v rámci správního obvodu došlo ve sledovaném období k poklesu počtu obyvatel (-2,6 %). Naopak nejvíce obyvatel přibylo v obci Trojanovice (13,0 %) a v obci Lichnov (12,5 %). V obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-253), zatímco migrační saldo dosahovalo kladné hodnoty (618). Jedinou obcí správního obvodu s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Bordovice (13), nejvýrazněji záporných hodnot nabíral přirozený přírůstek v obci Frenštát pod Radhoštěm (-143). Hodnoty migračního salda dosáhla nejvyšší hodnoty v obci Trojanovice (289), jedinou obcí se záporným migračním saldem se stala obec Frenštát pod Radhoštěm. V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k nárůstu počtu obyvatel ve věku nad 65 let, a to na úkor obyvatel ve věku do 14 let. Také index stáří vzrostl z hodnoty 75,4 v roce 2000 na hodnotu 108,6 v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla mezi lety 2005 – 2010 o 1,61 %, z původních 8,09 % došlo k navýšení na 9,70 %. Nejvýrazněji lze tento nárůst vysledovat v obci Trojanovice (3,61 %) a v obci Tichá (3,18 %). Nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenaly ve sledovaném období všechny obce správního obvodu. Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve stejném období v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla z 3,04 % na 3,19 % (0,15 %). Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Bordovice (1,09 %) a Trojanovice (1,03 %). Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti nastal pouze v obcích Frenštát pod Radhoštěm (-0,15 %) a Lichnov (-0,35 %). Tabulka 36: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice

2011

535 11376 1317 1552 2057 1955 18792

SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

580 11083 1481 1706 2325 1982 19157

45 -293 164 154 268 27 365

8,4 -2,6 12,5 9,9 13,0 1,4 1,9


Tabulka 37: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm za období 2001 – 2010 Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

Narození 60 1109 112 159 204 175 1819

Zemřelí


47 1252 146 185 225 217 2072

Přistěhovalí

13 -143 -34 -26 -21 -42 -253

Vystěhovalí

140 2139 408 469 839 406 4401

Migrační saldo

108 2289 210 289 550 337 3783

32 -150 198 180 289 69 618


Tabulka 38: Věková struktura obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v r. 2000 (%) Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice

<= 14 14,8 18,7 16,3 16,9 16,3

15 - 64 70,7 68,5 69,2 67,3 68,9

65+

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14

14,6 12,9 14,5 15,8 14,9

44

11,4 14,3 14,5 15,5 13,9

15 - 64 74,4 69,9 69,9 69,5 70,2

65+ 14,2 15,8 15,6 15,0 15,9

Index stáří v r. 2000 98,7 69,1 89,2 93,9 91,4

Index stáří v r. 2010 125,0 110,9 107,2 97,3 114,3

Věková skupina v r. 2000 (%) Obec Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

<= 14 19,7 18,1

15 - 64

65+

66,1 68,3


14,2 13,6

15,2 14,4

15 - 64

65+

69,9 70,0

14,9 15,6

Index stáří v r. 2000 72,2 75,4

Index stáří v r. 2010 98,0 108,6


Tabulka 39: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

2005 7,76 8,42 8,44 6,98 7,27 7,65 8,09

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,23 2,47 9,36 0,94 9,61 1,17 10,16 3,18 10,88 3,61 9,98 2,33 9,70

1,61


45

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2005 2010 Změna 2005 - 2010 2,70 3,38 2,80 2,76 2,13 2,43 3,04

3,79 3,23 2,45 3,71 3,16 2,84 3,19

1,09 -0,15 -0,35 0,95 1,03 0,41 0,15

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ke snížení počtu obsazených pracovních míst ze 7 912 obsazených pracovních míst na počet 7 249. Jedná se tedy o pokles o 8,38 %. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Bordovice, naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obci Lichnov. Od roku 2005s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější, a na 70,17 registrovaných uchazečů připadalo 47,83 volných pracovních míst (tj. 1,5 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto okamžiku začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Zvětšující se rozdíl trval do počátku roku 2009, kdy byl stav nejhorší a na 185,83 registrovaných uchazečů připadalo pouze 1,33 volných pracovních míst. Poté se stav opět mírně zlepšil. Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2005 – 2010 vzrostla z 161,48 ‰ na 167,73 ‰, jedná se tedy o nárůst o 6,25 ‰. Míra podnikatelské aktivity vzrostla ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji byl tento nárůst zaznamenán v obcích Bordovice (17,80 ‰), Tichá (14,52 ‰) a Veřovice (13,54 ‰). Devět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mají sídlo své firmy v obci Frenštát pod Radhoštěm. Jedna společnost sídlí v obci Veřovice. Největší společností působící v této oblasti se stala firma Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o., která zaměstnává 2 000 – 2 499 osob. Dvě společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a čtyři do kategorie s 50 – 99 zaměstnanci. Tabulka 40: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Bordovice Frenštát pod Radhošt Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

2010 51,00 7112,00 71,00 202,00 164,00 312,00 7912,00

98,00 6397,00 35,00 163,00 233,00 323,00 7249,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 47,00 92,16 -715,00 -10,05 -36,00 -50,70 -39,00 -19,31 69,00 42,07 11,00 3,53 -663,00 -8,38


Graf 20: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

250 200 150

100 50 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010



46

2011

Tabulka 41: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

2005 174,77 170,84 145,19 116,28 180,92 130,61 161,48

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 192,58 173,70 151,32 130,80 189,94 144,15

17,80 2,85 6,14 14,52 9,02 13,54

167,73

6,25


Tabulka 42: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obchodní jméno

Sídlo

Continental Automotive Systems Czech Republic Frenštát pod Radhoštěm s.r.o. L O M N Á spol. s r. o.

Frenštát pod Radhoštěm

Město Frenštát pod Radhoštěm


ALVE spol. s r.o.

Veřovice

Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace


ZRŮST s.r.o.


AK Frenštát s.r.o. Domov Hortenzie, příspěvková organizace Frenštátská lesní a. s. L.A.Bernkop s.r.o.

Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm

Převažující činnost Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Střední odborné vzdělávání na učilištích Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Výroba elektroinstalačních zařízení Ústavní sociální péče o seniory Lesnictví a těžba dřeva Výroba nábytku


47


SWOT ANALÝZA Silné stránky Zvyšování počtu obyvatelstva především migrací (především v obcích Trojanovice, Lichnov a Tichá).

Slabé stránky Vyšší podíl seniorů v rámci celého SO ORP (zejm. v obcích Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm).

Rostoucí míra podnikatelské aktivity, která dosahuje nejvyšších hodnot v Bordovicích, Trojanovicích a Frenštátě pod Radhoštěm.

Dlouhodobě záporná hrubá míra přirozeného přírůstku v celém SO ORP. Pozitivní je pouze v Bordovicích.

Vysoká aktivita zájmových sdružení občanů ve zvyšování kvality života, včetně úspěšného získávání finančních prostředků z fondů EU, např. v obci Trojanovice.

Ekonomická situace v regionu je ovlivněna jedním významným zaměstnavatelem, který je výrazně ovlivněn situací v automobilovém průmyslu.

Obce Lichnov a Tichá spadají do vymezené Ostravské aglomerace, je zde tedy vazba na centrum aglomerace. Příležitosti Kvalitní životní prostředí a rostoucí migrační atraktivita oblasti. Vysoká koupěschopnost obyvatelstva z důvodu přílivu vyšších příjmových skupin obyvatelstva do území. Vysoká absorpční kapacita území pro čerpání prostředků z fondů EU i v budoucím programovacím období.

Ohrožení Vysoká ekonomická zranitelnost území způsobena jednostrannou ekonomickou orientací na automobilové odvětví. Ekonomická situace v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je ovlivněna vývojem podniků v Rožnově pod Radhoštěm. Potenciální zhoršení životního prostředí spojeno s těžbou kvalitního černého uhlí (vliv energetické politiky státu). Vyšší finanční náklady spojené s údržbou technické infrastruktury v rozvolněné struktuře osídlení.

48

SO ORP FRÝDEK – MÍSTEK SO ORP Frýdek – Místek leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severovýchodu je správní obvod ohraničen SO ORP Havířov a SO ORP Český Těšín, z východu SO ORP Třinec a SO ORP Jablunkov. Krátkou jižní hranici obvodu představuje státní hranice se Slovenskem. Dále je jižní hranice tvořena obcemi SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm, na západě správní obvod hraničí se SO ORP Kopřivnice a na severu se SO ORP Ostrava. Území se nachází mezi průmyslovým centrem severní Moravy a podhůřím Moravkoslezských Beskyd, kde také pramení nejvýznamnější řeky této oblasti – Ostravice a Morávka s Mohelnicí. SO ORP Frýdek-Místek se rozkládá na území o rozloze 480,3 km2 a zaujímá tak 8,7 % rozlohy kraje (4. místo v rámci kraje), ale podílem počtu obyvatel, který činí 8,6 % kraje, je po Ostravě druhým nejlidnatějším obvodem Moravskoslezského kraje. Součástí správního obvodu je 37 obcí – Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, FrýdekMístek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. A to je podle počtu obcí druhý největší správní obvod v tomto kraji. Pověřeným úřadem je město Frýdek-Místek, které vzniklo až 1. ledna 1943 sloučením dvou dříve samostatných měst, moravského Místku a slezského Frýdku. Ve dvou městech tohoto obvodu (Frýdek-Místek a Brušperk) žije necelých 59 % obyvatel, z toho v sídle ORP Frýdku-Místku je to téměř 56 %. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 docházelo v SO ORP Frýdek-Místek k nárůstu počtu obyvatel, až na počet 110 079 osob v roce 1995. Od tohoto roku však nastal pokles počtu obyvatel, jenž trval do roku 2002. V tomto období došlo ke snížení počtu obyvatel o 1 651 osob. Od roku 2005 začalo opět docházet k výraznému nárůstu v počtu obyvatel a tento trend trvá až do současnosti, v roce 2011 bylo dosaženo 110 279 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 21: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Frýdek - Místek mezi lety 1991 – 2011

110500 110000 109500 109000 108500 108000 107500 1991

1996

2001

2006

2011


Od roku 1991 docházelo v obcích SO ORP Frýdek-Místek ke snižování hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp). Od roku 1995 nabírala křivka hmpp záporných hodnot a tento stav trval do poloviny roku 2004, kdy začala křivka hmpp nabírat opět kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) v SO ORP Frýdek-Místek nabírala v letech 1991 – 2002 většinou záporných hodnot, od tohoto roku nabírala křivka hmms kladných hodnot. Maxima bylo dosaženo v roce 2008, poté nastal pokles hmms a od roku 2009 je patrný opět mírný nárůst. Křivka hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) od roku 1991 klesala, v roce 1994 nabrala záporných hodnot a tento stav trval až do roku 2002. Poté je patrný opět nárůst hmcpp do kladných hodnot. 49

Graf 22: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frýdek - Místek

Promile [‰]

6 4

2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Frýdek-Místek v roce 2000 přímo úměrně rostlo také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 29 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti. Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 45 – 49 let, zatímco obyvatel ve věkové skupině 40 - 44 let bylo výrazně méně. S rostoucím věkem poté klesalo zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení všech věkových skupin. Graf 23: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frýdek - Místek v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

8000 6000 4000


50

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

2000 <= 4

Počet obyvatel

10000

Počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdek-Místek vzrostl mezi lety 2001 – 2011 o 1,5 %, z původních 108 610 obyvatel na 110 279 obyvatel. Nejvýrazněji se počet obyvatel zvýšil v obcích Kaňovice (50,3 %), Sviadnov (27,5 %) a Dolní Domaslavice (27,1 %). Pokles v počtu obyvatel SO ORP FrýdekMístek nastal pouze ve dvou obcích správního obvodu. Jedná se o obce Frýdek-Místek (-5,4 %) a Pražmo (-3,3 %). V letech 2001 – 2010 byl v obcích SO ORP Frýdek-Místek zaznamenán kladný přirozený přírůstek (437). Největší podíl na tomto stavu zaznamenala obec Frýdek-Místek s hodnotou přirozeného přírůstku 741. Migrační saldo nabíralo ve sledovaném období také kladných hodnot (1 232). Nejvyšší hodnota migračního salda byla zjištěna v obcích Palkovice (505), Baška (476) a Brušperk (431). Záporná hodnota migračního salda byla zaznamenána pouze v obcích Frýdek-Místek (-4 092) a Pražmo (-24). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frýdek-Místek k nárůstu počtu obyvatel věkové skupiny nad 65 let, a to na úkor dětské složky do 14 let. Také došlo k navýšení indexu stáří, který v roce 2000 dosahoval hodnoty 63,2 a do roku 2010 vzrostl na hodnotu 97,5. Dlouhodobě nejvyšší index stáří lze zaznamenat v obci Nižní Lhoty. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 a 2010 klesla z podílu 12,47 % na podíl 10,09 %, jedná se tedy o pokles o 2,38 %. Nejvýraznější pokles nastal v obci Žermanice (6,96 %) a v obci Horní Tošanovice (-4,76 %). Nárůst míry nezaměstnanosti lze vysledovat pouze ve třech obcích správního obvodu a jedná se o obce Sedliště (1,36 %), Staříč (0,45) a Dolní Tošanovice (0,36 %). Veškeré obce SO ORP Frýdek-Místek ve sledovaném období zaznamenaly také pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti, nejvýrazněji se toto snížení projevilo v obcích Žermanice (-8,66 %), Dolní Domaslavice (-4,04 %), Frýdek-Místek (-3,19 %) a Horní Tošanovice (-3,16 %). Tabulka 43: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdek – Místek mezi lety 2001 - 2011 Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč


Rok 2001 3139 3582 711 2911 1039 919 280 2120 61551 555 480 1904 191 2816 642 1826 433 1141 1018 250 952 2608 3704 269 1012 1739 1501 1183 814 1179 1889

2011 3536 3873 762 3054 1125 1168 322 2359 58200 681 523 1967 287 2961 664 2136 513 1223 1083 262 1004 3122 3939 273 979 1779 1719 1424 865 1382 1991

51

397 291 51 143 86 249 42 239 -3351 126 43 63 96 145 22 310 80 82 65 12 52 514 235 4 -33 40 218 241 51 203 102

12,6 8,1 7,2 4,9 8,3 27,1 15,0 11,3 -5,4 22,7 9,0 3,3 50,3 5,1 3,4 17,0 18,5 7,2 6,4 4,8 5,5 19,7 6,3 1,5 -3,3 2,3 14,5 20,4 6,3 17,2 5,4


Rok

Obec

2001

Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice

2011

1269 935 491 735 609 213 108610

SO ORP Frýdek-Místek

1618 1026 581 914 695 269 110279

349 91 90 179 86 56 1669

27,5 9,7 18,3 24,4 14,1 26,3 1,5


Tabulka 44: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdek – Místek za období 2001 – 2010 Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

Narození 285 348 53 256 100 95 21 213 6198 58 48 162 27 290 54 163 37 99 100 21 94 262 386 25 76 163 170 151 59 124 179 123 96 50 171 56 27 10840

Zemřelí


364 488 84 297 97 98 28 203 5457 73 46 199 24 254 78 152 59 110 143 29 78 253 338 36 85 196 172 109 95 128 196 122 88 50 82 69 23 10403

-79 -140 -31 -41 3 -3 -7 10 741 -15 2 -37 3 36 -24 11 -22 -11 -43 -8 16 9 48 -11 -9 -33 -2 42 -36 -4 -17 1 8 0 89 -13 4 437

Přistěhovalí 1080 912 234 832 270 450 97 584 8615 237 121 424 135 487 182 611 184 360 326 67 303 892 1022 67 236 462 513 460 285 499 568 624 248 183 260 217 105 23152

Vystěhovalí

Migrační saldo

604 481 152 648 187 198 48 355 12707 96 80 324 42 378 136 312 82 267 218 47 267 387 835 52 260 389 293 261 198 292 449 276 165 93 170 118 53 21920


52

476 431 82 184 83 252 49 229 -4092 141 41 100 93 109 46 299 102 93 108 20 36 505 187 15 -24 73 220 199 87 207 119 348 83 90 90 99 52 1232

Tabulka 45: Věková struktura obcí SO ORP Frýdek - Místek 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,6 15,9 18,0 18,2 18,4 16,9 21,6 16,1 18,9 15,4 20,1 14,8 12,0 18,7 14,4 16,5 19,8 15,8 17,1 20,0 17,9 18,9 19,5 16,7 20,4 15,9 14,8 18,3 15,9 14,4 16,9 13,8 18,9 18,2 16,9 14,8 11,8 18,1

68,0 67,8 67,6 68,6 65,7 69,0 65,5 71,3 71,7 66,0 65,0 70,4 68,6 68,5 66,1 70,0 61,9 69,5 65,6 58,4 71,5 66,4 69,8 70,7 70,0 70,7 69,5 68,6 71,3 69,2 70,7 72,3 67,1 68,8 69,2 69,5 73,0 70,4

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 14,4 16,4 14,3 13,1 15,9 14,1 12,9 12,7 9,5 18,6 14,9 14,8 19,4 12,8 19,5 13,5 18,2 14,7 17,3 21,6 10,6 14,7 10,7 12,6 9,7 13,4 15,8 13,1 12,8 16,3 12,4 13,9 13,9 13,1 13,9 15,7 15,2 11,5

14,7 14,3 13,8 13,9 15,8 14,9 16,8 13,6 14,0 15,9 14,5 12,7 15,2 14,6 13,6 15,1 13,9 13,2 12,5 13,5 16,4 15,2 15,7 11,7 13,8 14,1 15,4 17,4 13,1 15,9 15,3 15,6 17,9 14,9 23,8 14,3 16,4 14,4

70,3 69,2 71,5 70,0 69,6 72,0 69,9 71,6 72,6 68,4 72,7 70,1 73,6 69,3 70,3 70,4 73,2 71,4 71,3 68,1 71,8 71,1 71,8 75,2 73,0 70,9 68,2 70,7 71,2 67,9 72,9 67,6 65,8 71,9 64,1 68,4 71,0 71,5

15,1 16,4 14,7 16,2 14,5 13,1 13,3 14,7 13,4 15,7 12,8 17,2 11,2 16,1 16,1 14,5 12,9 15,4 16,3 18,5 11,8 13,7 12,4 13,2 13,2 15,0 16,4 11,9 15,7 16,2 11,8 16,8 16,3 13,1 12,1 17,3 12,6 14,1

Index stáří v r. 2000 81,9 102,9 79,5 72,1 86,2 83,2 59,7 78,8 50,3 120,5 74,0 100,4 161,9 68,7 134,8 81,7 92,0 92,8 101,7 107,8 59,3 78,0 55,0 75,6 47,4 84,1 106,6 71,3 80,3 112,9 72,9 101,1 73,6 71,9 82,4 106,5 128,0 63,2

Index stáří v r. 2010 102,5 114,8 106,8 116,6 92,0 88,2 79,2 108,1 96,1 99,1 88,0 135,5 73,8 110,1 117,8 95,6 92,8 117,0 130,6 137,1 71,8 90,0 78,9 112,9 95,6 106,7 106,4 68,6 120,0 102,3 76,7 107,4 90,7 88,1 50,9 120,8 77,3 97,5


Tabulka 46: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek - Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice

2005 11,73 9,53 11,85 10,96 10,25 13,30 11,14 9,28 13,43 12,79 12,33

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,24 8,01 9,55 7,43 7,66 9,74 11,50 8,57 10,76 11,07 7,57

53

2005 -1,49 -1,52 -2,30 -3,53 -2,59 -3,56 0,36 -0,71 -2,67 -1,72 -4,76


5,00 4,10 4,38 4,69 4,10 6,82 4,40 4,45 6,90 4,05 5,60

2,87 2,23 2,54 1,83 2,06 2,78 3,97 2,16 3,71 2,50 2,44

-2,13 -1,87 -1,84 -2,86 -2,04 -4,04 -0,43 -2,29 -3,19 -1,55 -3,16

Obec Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

2005 11,17 14,35 9,95 13,50 7,37 11,47 11,64 15,57 12,76 9,35 11,75 11,62 11,11 11,47 12,72 11,78 10,88 11,95 12,64 10,94 9,88 10,15 13,24 11,02 8,20 20,55

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,38 12,66 9,26 10,77 6,44 11,29 9,69 11,61 10,48 7,00 10,88 8,25 9,88 8,04 8,97 7,34 12,24 8,07 8,40 11,39 9,33 8,14 11,51 10,23 8,13 13,59

-0,79 -1,69 -0,69 -2,73 -0,93 -0,18 -1,95 -3,96 -2,28 -2,35 -0,87 -3,37 -1,23 -3,43 -3,75 -4,44 1,36 -3,88 -4,24 0,45 -0,55 -2,01 -1,73 -0,79 -0,07 -6,96

12,47

10,09

-2,38


54

2005


5,22 5,29 4,18 5,41 2,98 4,70 5,61 6,94 4,24 4,01 5,42 5,46 3,29 3,44 5,48 5,37 4,26 4,83 5,89 4,63 4,17 4,40 5,24 4,59 2,65 14,23 6,03

3,07 4,31 2,44 2,68 0,95 2,43 2,99 3,55 3,42 1,58 3,12 2,96 3,17 0,86 2,18 2,45 4,21 2,68 1,96 3,61 3,10 1,74 3,40 2,18 1,95 5,57 3,22

-2,15 -0,98 -1,74 -2,73 -2,03 -2,27 -2,62 -3,39 -0,82 -2,43 -2,30 -2,50 -0,12 -2,58 -3,30 -2,92 -0,05 -2,15 -3,93 -1,02 -1,07 -2,66 -1,84 -2,41 -0,70 -8,66 -2,81

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst se v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 – 2010 zvýšil z 33 816 na 41 712, jedná se tedy o nárůst o 23,35 %. Nejvýraznější nárůst lze jednoznačně zaznamenat v obci Nošovice, kde došlo k navýšení o 654 %. Dalšími obcemi, kde došlo k přírůstku obsazených pracovních míst, jsou obce Nižní Lhoty (129,69 %) a Kaňovice (87,5 %). Naopak k poklesu obsazených pracovních míst došlo pouze v osmi obcích, nejvýrazněji lze tento pokles zaznamenat v obcích Horní Domaslavice (-58,85 %) či Vyšní Lhoty (-42,79 %). Od roku 1991 v SO ORP Frýdek-Místek s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 90,41 uchazečů připadalo 63,62 volných pracovních míst (tzn. 1,42 uchazečů na jedno volné pracovní místo). Poté se však situace začala opět zhoršovat, počet volných míst výrazně klesl a naopak docházelo k nárůstu počtu registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna počátkem roku 2005, kdy na 215,24 registrovaných uchazečů připadlo 4,46 volných pracovních míst (tzn. 48,3 regitrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 – 2010 zvýšila o 4,99 ‰, z původních 160,13 ‰ v roce 2005 na 165,12 ‰ v roce 2010. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity nastal v obcích Dolní Domaslavice (34,11 ‰), Nižní Lhoty (31,28 ‰) a Lučina (26,37 ‰). Pokles míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán v osmi obcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obcích Nošovice (-21,85 ‰), Morávka (-20,24 ‰) a Pazderna (-18,12 ‰). Pět z deseti největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdek-Místek má sídlo své firmy v obci FrýdekMístek. Další dva zaměstnavatelé sídlí v obci Paskov, jeden v obci Sviadnov a jeden v obci Nižní Lhoty. Právě zde se nachází sídlo největšího zaměstnavatele správního obvodu, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. s 2 000 – 2 499 zaměstnanci. Dvě firmy zaměstnávají 1 000 – 1 499 osob, dvě zaměstnávají 500 – 999 osob a dalších pět společností spadá do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci. Tabulka 47: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdek - Místek Obec


Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo

2010 408,00 419,00 110,00 923,00 60,00 65,00 31,00 831,00 20099,00 34,00 176,00 131,00 8,00 190,00 60,00 278,00 37,00 138,00 110,00 64,00 722,00 252,00 1840,00 35,00 70,00

708,00 451,00 188,00 998,00 72,00 95,00 54,00 893,00 21336,00 14,00 118,00 188,00 15,00 254,00 92,00 253,00 52,00 224,00 98,00 147,00 5444,00 339,00 2432,00 37,00 65,00

55

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 300,00 73,53 32,00 7,64 78,00 70,91 75,00 8,13 12,00 20,00 30,00 46,15 23,00 74,19 62,00 7,46 1237,00 6,15 -20,00 -58,82 -58,00 -32,95 57,00 43,51 7,00 87,50 64,00 33,68 32,00 53,33 -25,00 -8,99 15,00 40,54 86,00 62,32 -12,00 -10,91 83,00 129,69 4722,00 654,02 87,00 34,52 592,00 32,17 2,00 5,71 -5,00 -7,14


Obec

2005 Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

2010 327,00 89,00 233,00 59,00 594,00 3427,00 1103,00 412,00 89,00 201,00 162,00 29,00 33816,00

447,00 161,00 137,00 61,00 723,00 3578,00 1148,00 470,00 107,00 115,00 181,00 17,00 41712,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 120,00 36,70 72,00 80,90 -96,00 -41,20 2,00 3,39 129,00 21,72 151,00 4,41 45,00 4,08 58,00 14,08 18,00 20,22 -86,00 -42,79 19,00 11,73 -12,00 -41,38 7896,00 23,35


Graf 24: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frýdek - Místek

250 200 150

100 50 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 48: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdek - Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná

2005 184,36 148,17 190,34 153,35 115,75 139,33 114,98 145,93 163,61 105,35 116,91 163,71 202,97 135,56 149,25

56

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 189,92 152,32 176,08 165,84 135,66 173,44 124,59 150,19 167,30 113,15 119,92 157,40 202,25 137,60 142,86

5,57 4,15 -14,27 12,49 19,91 34,11 9,61 4,26 3,69 7,80 3,01 -6,31 -0,72 2,04 -6,40

Obec

2005 171,07 142,55 176,98 198,27 87,30 141,85 150,74 152,08 150,20 150,96 149,19 140,66 177,85 153,10 186,43 170,60 201,44 132,43 154,76 142,51 140,73 131,36

Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

160,13

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 177,90 159,92 203,35 178,03 118,58 120,00 160,45 158,80 132,08 154,93 156,37 157,42 181,29 169,83 202,17 177,58 209,83 135,64 149,34 156,29 162,33 136,88

6,83 17,37 26,37 -20,24 31,28 -21,85 9,70 6,72 -18,12 3,97 7,18 16,76 3,45 16,74 15,74 6,98 8,38 3,21 -5,42 13,77 21,60 5,53

165,12

4,99


Tabulka 49: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdek - Místek Obchodní jméno Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. CHANCE a.s. Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace

Sídlo



Nižní Lhoty

Výroba motorových vozidel a jejich motorů

2000 - 2499

Frýdek-Místek

Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří

1000 - 1499

Frýdek-Místek


1000 - 1499

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s.

Frýdek-Místek

MobisAutomotive Czech s.r.o. Beskyd Fryčovice, a.s. Biocel Paskov a.s. ČSAD Frýdek - Místek a.s. Green Gas DPB, a.s. Huisman Konstrukce, s.r.o.

Frýdek-Místek Fryčovice Paskov Frýdek-Místek Paskov Sviadnov

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Zpracování a konzervování brambor Výroba buničiny Silniční nákladní doprava Těžba zemního plynu Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení


57

500 - 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499

SWOT ANALÝZA Silné stránky Dlouhodobý růst počtu obyvatel v celém SO ORP (od roku 2002), především z důvodu migrace u všech obcí SO ORP s výjimkou města Frýdek-Místek a obce Pražmo. Po ekonomickém útlumu způsobeném restrukturalizací ekonomické základny území došlo k nárůstu počtu pracovních míst, především související s rozvojem průmyslové zóny v Nošovicích a dále pak v obcích Frýdek-Místek, Paskov a Baška.

Slabé stránky U většiny obcí SO ORP je dlouhodobý negativní přirozený přírůstek, s výjimkou města FrýdekMístek, obce Vyšné Lhoty a Paskov. Vysoký podíl obyvatel ve věku 65 a více let v rámci SO ORP, zejména v obcích Nižní Lhoty, Žabeň, Hukvaldy, Sviadnov. Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v obcích Žermanice, Kaňovice, Sedliště, Morávka, Vojkovice, Dolní Tošanovice, Staříč, Lhotka, Horní Domaslavice.

Dobrá dopravní dostupnost celého SO ORP, která příznivě ovlivňuje ekonomický potenciál území. Větší část SO ORP Frýdek-Místek (konkrétně 34 obcí, tedy všechny obce správního obvodu kromě obcí Krásná, Pražmo, Morávka, které leží ve výše položených oblastech Beskyd) spadá do Ostravské aglomerace. Relativně nízká míra nezaměstnanosti. Relativně vysoký podíl obyvatel v produktivním věku. SO ORP patří mezi území s vysokou úrovní naděje na dožití, jak u mužů, tak u žen. Příležitosti Z důvodu dobré dopravní dostupnosti do Ostravy a relativně kvalitního životního prostředí lze předpokládat pozitivní migrační trendy.

Ohrožení Vyšší ekonomická zranitelnost území ovlivněného vývojem klíčového zaměstnavatele Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.

Nárůst míry podnikatelské aktivity.

Větší podíl seniorů v území zvýší nároky na sociální a zdravotní služby a sníží koupěschopnost poptávky.

Zisk nových obyvatel migrací, rozvoj rezidenční funkce území, zázemí pro bydlení Ostravské aglomerace.

Krátká dojezdová vzdálenost do Ostravy snižuje tlak na komplexní rozvoj služeb v rámci SO ORP. Sociální napětí mezi starousedlíky a novými obyvateli, kteří nemají zájem účastnit se veřejného života v obcích a za službami a kulturou dojíždějí do větších center (FrýdekMístek, Ostrava). Příliv obyvatelstva bude vytvářet tlak na rozvoj sociální infrastruktury a může vést ke snížení kvality života. Nekontrolovatelný nárůst rekreace v horských a podhorských oblastech.

58

SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ SO ORP Frýdlant nad Ostravicí leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severozápadu, severu i východu svého území je SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ohraničen obcemi správního obvodu Frýdek-Místek. Jižní hranice je tvořena částečně státní hranicí se Slovenskou republikou, částečně hranicí Zlínského kraje. Na západě správní obvod sousedí se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Poněvadž leží správní obvod v oblasti Beskyd, jeho terén je značně členitý. Z nadmořských výšek okolo 360 m. n. m. údolní nivy řeky Ostravice se směrem k jihu zemský povrch postupně zvedá na 500 – 800 m n. m. a vrcholí až na Lysé hoře (1 323 m n. m.), nejvyšší hoře Beskyd. SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zahrnuje celkem 11 obcí – Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstružná a Staré Hamry, a rozkládá se na území 317,45 km2. Podílem 5,4 % na celkové rozloze kraje je na 8. místě v rámci kraje, ale podílem 1,6 % na celkovém počtu obyvatel kraje je až na 19. místě, má tedy čtvrtý nejmenší podíl obyvatel. Pověřeným úřadem je Frýdlant nad Ostravicí, v tomto městě žije 48,2 % obyvatel obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 lze v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zaznamenat dlouhodobě vzrůstající počet obyvatel. V letech 1994 – 2002 křivka vývoje počtu obyvatel v dané oblasti sice stagnovala, avšak poté nastal její strmý nárůst. Nejvíce přibylo ve správním obvodu obyvatel mezi lety 2007 – 2011, kdy došlo k nárůstu o 997 osob, až na současnou hodnotu 23 498 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 25: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 1991 – 2011

24000 23500 23000 22500 22000 21500 21000 20500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) nabírala v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 1991 – 2010 záporných hodnot, s jedinou výjimkou, kdy bylo v roce 2007 dosaženo nulové hodnoty hmpp. Nejnižší hodnota hmpp byla zaznamenána v roce 1998 a dosahovala cca -6 ‰. Naopak hrubá míra migračního salda (hmms) po celou sledovanou dobu nabírala pouze kladných hodnot. V letech 2004 – 2006 došlo k mírnému snížení hmms (na 5 ‰), poté však opět nastal nárůst hmms a maxima bylo dosaženo v roce 2008 podílem 15 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) nabírala do roku 1994 kladných hodnot, poté se snížila na nulu a následujících pět let se pohybovala mezi nulou a -1 ‰. Od roku 1999 však nabrala křivka hmcpp kladných hodnot a tento stav trvá do současnosti.

59

Promile [‰]

Graf 26: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

20 15 10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se v roce 2000 přímo úměrně zvyšoval jejich počet. Tento stav trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou v dané lokalitě (1 850 osob). Poté s rostoucím věkem nastává pokles počtu obyvatelstva, avšak od dosažení 35 – 39 let věku se zastoupení obyvatel ve společnosti začíná opět zvyšovat. Druhou nejpočetnější skupinou se v roce 2010 stali lidé ve věku 45 – 49 let (1 746 osob). S rostoucím věkem obyvatel poté nepřímo úměrně klesá zastoupení těchto osob ve společnosti, významný pokles nastal především u obyvatel ve věkové skupině 60 – 64 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 39 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 27: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000


60

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

Počet obyvatel se v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 2001 – 2010 zvýšil z 21 984 obyvatel na 23 498 obyvatel. Jedná se tedy o nárůst o 6,9 % (1 514 obyvatel). Nejvýraznější navýšení počtu obyvatel nastalo v obcích Malenovice (60,9 %), Pržno (36 %) a Pstruží (25,7 %), naopak pokles v počtu obyvatel nastal pouze v obcích Bílá (-20,1 %), Staré Hamry (-3,3 %) a Frýdlant nad Ostravicí (-0,7 %). V obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-758). Nejhorší situace nastala v obci Frýdlant nad Ostravicí, kde hodnota přirozeného přírůstku klesla na -501. Jedinou obcí s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Malenovice (7). Naproti tomu migrační saldo dosáhlo v daných letech kladné hodnoty (2 272). Nejvyšší hodnoty byly dosaženy v obcích Čeladná (457) a Frýdlant nad Ostravicí (431). Jedinou obcí, v níž bylo migrační saldo záporné, se stala obec Bílá (-43). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k nárůstu počtu obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, a to na úkor dětské složky do 14 let věku. Zatímco v roce 2000 bylo obyvatel do 14 let více (16,0 %), než osob starších 65 let (15,1 %), v roce 2010 se tento stav změnil ve prospěch obyvatel starších 65 let (15,9 %), čímž převýšil podíl obyvatel do 14 let (14,1 %). Zároveň došlo k nárůstu indexu stáří, z hodnoty 94,5 v roce 2000 na 113,2 v roce 2010. Obcí s dlouhodobě nejnižším indexem stáří je obec Malenovice, naopak nejvyšších hodnot je dosahováno v obci Staré Hamry. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí klesla z 11,61 % v roce 2005 na 9,67 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 1,94 %. Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obci Staré Hamry (-4,59 %), naopak k nárůstu míry nezaměstnanosti došlo pouze v obci Kunčice pod Ondřejníkem (0,07 %), v obci Pržno se stav ve sledovaném období nezměnil. Poklesla také míra dlouhodobé nezaměstnanosti, a to z 5,43 % na 2,82 % (-2,61 %). U této sledované veličiny nedošlo v žádné z obcí správního obvodu k nárůstu hodnot, naopak nejvyššího snížení bylo dosaženo v obcích Ostravice (-4,12 %) a Janovice (-4,06 %). Tabulka 50: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry

2011

348 2023 9768 1692 1954 373 1496 2309 748 705 568 21984

SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

278 2434 9698 1818 2174 600 1685 2359 1017 886 549 23498

-70 411 -70 126 220 227 189 50 269 181 -19 1514

-20,1 20,3 -0,7 7,4 11,3 60,9 12,6 2,2 36,0 25,7 -3,3 6,9


Tabulka 51: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí za období 2001 – 2010 Obec Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice

Narození 24 202 875 163 191 55 144 194

Zemřelí


51 248 1376 168 224 48 166 273

-27 -46 -501 -5 -33 7 -22 -79

61

Přistěhovalí 84 850 2242 485 639 311 482 724

Vystěhovalí 127 393 1811 354 386 91 271 595

Migrační saldo -43 457 431 131 253 220 211 129

Obec Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

Narození

Zemřelí

78 60 51 2037


85 77 79 2795

Přistěhovalí

-7 -17 -28 -758

Vystěhovalí

461 324 155 6757

Migrační saldo

185 126 146 4485

276 198 9 2272


Tabulka 52: Věková struktura obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v r. 2000 (%) Obec Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

<= 14

15 - 64

16,7 15,1 15,9 16,4 17,0 19,4 15,9 15,6 16,5 18,5 13,2 16,0

65+

69,6 67,1 69,8 68,2 67,0 65,6 68,2 69,3 71,3 64,5 70,6 68,8


13,6 17,8 14,3 15,4 16,1 15,0 15,9 15,2 12,2 17,0 16,1 15,1

12,2 14,0 13,9 15,2 13,9 20,1 13,8 14,0 13,3 14,2 11,8 14,1

15 - 64

65+

68,3 68,5 69,6 68,4 70,5 69,9 70,4 69,5 77,7 73,2 71,1 70,0

19,5 17,5 16,6 16,4 15,6 10,0 15,8 16,5 9,0 12,6 17,1 15,9

Index stáří v r. 2000 81,7 117,7 90,2 94,2 94,6 77,4 99,6 97,3 74,0 92,2 121,8 94,5

Index stáří v r. 2010 160,0 125,5 119,6 107,7 112,5 49,6 114,9 117,4 67,4 88,6 145,3 113,2


Tabulka 53: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

2005 14,25 10,58 10,67 13,69 9,79 15,17 13,01 13,67 12,14 13,94 12,18 11,61

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 12,00 10,37 8,62 10,03 9,86 13,15 11,77 10,18 12,14 10,49 7,59 9,67

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2005 2010 Změna 2005 - 2010 -2,25 -0,21 -2,05 -3,66 0,07 -2,02 -1,24 -3,49 0,00 -3,45 -4,59 -1,94


62

6,67 4,22 5,09 7,22 3,33 7,38 6,33 7,18 6,40 5,54 4,53 5,43

4,19 2,23 2,50 3,16 2,66 4,10 4,54 3,06 3,28 2,71 2,10 2,82

-2,48 -1,99 -2,59 -4,06 -0,67 -3,28 -1,79 -4,12 -3,12 -2,83 -2,43 -2,61

EKONOMICKÝ ROZBOR V SO ORP Frýdlant nad Ostravicí došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 4,29 %, z původních 6 133 v roce 2005 na 6 396 v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Janovice (109,3 %), a v obcích Metylovice (29,57 %) a Čeladná (26,99 %). Ke snížení počtu pracovních míst došlo pouze v obcích Malenovice (71,0 %) a Pstruží (-26,15 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k postupnému nárůstu volných pracovních míst. S růstem těchto volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů, až bylo v roce 2008 dosaženo minimálního rozdílu mezi oběma hodnotami. Poté se opět začal počet volných pracovních míst snižovat a naopak rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala na konci roku 2010, kdy na 106,55 uchazečů připadalo 2,27 volných pracovních míst (tj. 46,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Naopak v září 2008, kdy byla situace nejpříznivější, připadalo na 60,09 registrovaných uchazečů 38 volných pracovních míst (tzn. 1,58 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity dosáhla v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2005 – 2010 nárůstu o 8,17 ‰. Zatímco v roce 2005 dosahovala míra podnikatelské aktivity v lokalitě 166,7 ‰, do roku 2010 tato míra vzrostla na 174,88 ‰. Nejvýrazněji vzrostla míra podnikatelské aktivity v obcích Malenovice (43,57 ‰), Pstruží (31,67 ‰) a Metylovice (23,60 ‰). Naopak ke snížení došlo ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obci Bílá (-32,10 ‰), dále v obcích Pržno (-25,66 ‰) a Staré Hamry (-0,46 ‰). Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí má sídlo své společnosti v obci Frýdlant nad Ostravicí. Jedna firma sídlí v obci Čeladná, jedna v obci Malenovice a jedna také v obci Pržno. Největší zaměstnavatel oblasti spadá do kategorie společnosti s 250 – 499 zaměstnanci, další společnost spadá do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci. Osm dalších firem zaměstnává 100 – 199 osob. Tabulka 54: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec


Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravi Janovice Kunčice pod Ondřejní Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

2010 158,00 652,00 3503,00 86,00 210,00 331,00 115,00 643,00 291,00 65,00 79,00 6133,00

178,00 828,00 3505,00 180,00 229,00 96,00 149,00 754,00 347,00 48,00 82,00 6396,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 20,00 12,66 176,00 26,99 2,00 0,06 94,00 109,30 19,00 9,05 -235,00 -71,00 34,00 29,57 111,00 17,26 56,00 19,24 -17,00 -26,15 3,00 3,80 263,00 4,29


63

Graf 28: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 55: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec

2005 211,41 187,38 168,89 137,99 165,67 187,64 136,74 168,24 185,42 142,29 182,61

Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

166,70

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 179,31 191,78 172,21 151,67 180,16 231,20 160,34 183,74 159,76 173,96 182,15

-32,10 4,40 3,33 13,68 14,49 43,57 23,60 15,50 -25,66 31,67 -0,46

174,88

8,17


Tabulka 56: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obchodní jméno Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r.o. FERRIT s. r. o. Beskyd spol. s r.o. Beskydské hotely, a.s. "v likvidaci" FERRCOMP, a. s. GIFF a.s. LAKUM - KTL, a.s. Magnety, s.r.o. Město Frýdlant n.O. Náš svět, příspěvková organizace

Sídlo


Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Malenovice Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí

Ústavní zdravotní péče Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

Pržno

200 - 249

Výroba odlitků z litiny

100 - 199

Hotely Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

100 - 199

Výroba odlitků z litiny

100 - 199

Povrchová úprava a zušlechťování kovů

100 - 199

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

100 - 199

Všeobecné činnosti veřejné správy

100 - 199

Ústavní sociální péče o mentálně postižené osoby

100 - 199


64

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499

100 - 199

SWOT ANALÝZA Silné stránky Pokles míry nezaměstnanosti (např. obec Staré Hamry, Frýdlant nad Ostravicí) a dlouhodobé nezaměstnanosti (Staré Hamry, Čeladná) na nižší úroveň, než je krajský průměr. Jedna z nejvyšších měr podnikatelské aktivity v kraji (hlavně obce Malenovice, Čeladná a Ostravice).

Slabé stránky Úbytek obyvatel v obci Bílá, Frýdlant nad Ostravicí, Staré Hamry, především z důvodu negativního vývoje přirozeného přírůstku. Stárnutí obyvatelstva, vysoký podíl starší složky populace, zejména v obci Bílá (19,5 % osob nad 65 let), Čeladná, Staré Hamry, Janovice a Kunčice pod Ondřejníkem.

Obce Pržno, Janovice, Metylovice, Pstruží, Frýdlant nad Ostravicí a Kunčice pod Ondřejníkem leží v nově vymezené Ostravské aglomeraci, tzn., že vývoj aglomerace bude mít výrazný dopad na rozvoj výše uvedených obcí. Vysoký podíl dětské složky obyvatelstva, zejména v Malenovicích (20 % obyvatel do 14 let). Dlouhodobý růst počtu obyvatel, především z důvodu migrace, zejména v obcích Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí a Pržno. Nárůst obyvatelstva, především v obcích Malenovice, Pržno, Pstruží, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, především migrací. Příležitosti Nárůst míry podnikatelské aktivity. Kvalitní životní prostředí přispívá k atraktivitě území z hlediska rezidenčního, do budoucna bude mít oblast význam jako rekreační a rezidenční zázemí Ostravské aglomerace. Zlepšení dopravní dostupnosti a tím zvýšení rekreačního potenciálu a celkové atraktivity území.

Ohrožení Nižší ekonomický potenciál území, který může být zranitelný při dopadu ekonomické recese (existence malých podnikatelských subjektů v území). Pokračující proces stárnutí a vymírání obyvatelstva, především v horských oblastech. Nekontrolovatelný nárůst rekreace, který může mít negativní dopad na udržení občanské vybavenosti v území.

65

SO ORP HAVÍŘOV SO ORP Havířov se rozkládá ve východní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Orlová, na severovýchodě se SO ORP Karviná, na východě se SO ORP Český Těšín, z jihu tvoří hranici SO ORP Frýdek-Místek a ze západu SO ORP Ostrava. Správní obvod leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Povrch území je mírně členitý a je rozbrázděn údolími podél říček a potoků. SO ORP Havířov tvoří pět obcí – Albrechtice, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá a Těrlicko. Pověřeným úřadem je obec Havířov. Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje je 1,6 % a je tak čtvrtým nejmenším obvodem kraje. Podílem 7,9 % z celkového počtu obyvatel kraje je ale na 4. místě v rámci kraje. V Havířově, jediném městě tohoto obvodu, žije 85,6 % obyvatel území. Pod obcí Horní Suchá se nacházely, v dnešní době již vytěžené, zásoby černého uhlí, jehož těžba významně ovlivnila vývoj této oblasti. Město Havířov bylo vystaveno jako satelitní město Ostravy, vzniklo z potřeby zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Jedná se o největší město v ČR, které nikdy nebylo městem okresním, ani krajským. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 1996 docházelo v SO ORP Havířov k nárůstu počtu obyvatel, od roku 1996 se však tento stav začal snižovat a docházelo k poklesu. Nejvýraznější pokles nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 1 248 osob. Zatímco v roce 1996 dosahoval počet obyvatel správního obvodu 101 879, současný stav počtu obyvatel klesl pod 97 000. Graf 29: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Havířov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

103000 101000 99000 97000 95000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Havířov měla od roku 1991 klesající tendenci, od roku 1995 začala nabírat záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2010, s jedinou výjimkou v roce 2007, kdy se hmpp dostala těsně nad nulovou hodnotu. Podobný vývoj lze vysledovat také u křivky hrubé míry migračního salda (hmms). Ta se výrazně snížila v letech 1992 – 1993, v roce 1995 došlo opět k nárůstu, avšak následujícího roku nabrala křivka záporných hodnot. Nad nulovou hodnotou se poté dostala pouze v roce 2004. Od roku 2006 nastal nejvýraznější pokles hmms a tento stav trvá do současnosti. Hrubá míra celkového přírůstku populace dosáhla maxima v roce 1992 (7,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2010 (-8 ‰).

66

Graf 30: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Havířov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Havířov v roce 2000 přímo úměrně stoupalo jejich zastoupení ve společnosti. V daném roce se nejpočetnější skupinou obyvatel správního obvodu stali lidé ve věku 20 – 24 let (8 129 osob). Se zvyšujícím se věkem jejich zastoupení ve společnosti v dané oblasti pozvolna klesalo. Stejný trend lze vysledovat také v roce 2010, kdy však došlo k výraznému poklesu počtu osob ve věku do 14 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 30 – 49 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 31: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Havířov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

8000 6000 4000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

2000 <= 4

Počet obyvatel

10000

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Havířov k poklesu počtu obyvatel z 100 070 v roce 2001 na 96 839 v roce 2011. Jedná se o pokles o 3,2 % (-3 231 osob). Pokles v počtu obyvatel nastal ve dvou obcích správního obvodu a to v obcích Havířov (-4,6 %) a Albrechtice (-2,1 %), naopak nejvýraznější nárůst v počtu obyvatel lze zaznamenat v obci Horní Bludovice (30,6 %). 67

V obcích SO ORP Havířov byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-753) i záporné migrační saldo (-2 478). Přirozený přírůstek dosahoval záporných hodnot ve všech obcích správního obvodu, výrazně nejnižší byl v obci Havířov (-481). Migrační saldo nabíralo záporných hodnot pouze ve dvou obcích SO ORP Havířov, a to v obcích Havířov (-3 472) a Albrechtice (-47). Naopak obcí s nejvyšším migračním saldem se stala obec Horní Bludovice (542). Mezi lety 2001 – 2010 došlo v obcích SO ORP Havířov ke změně věkové struktury obyvatelstva. Nastal pokles podílu obyvatel ve věku do 14 let ve prospěch obyvatel ve věku nad 65 let. Zároveň došlo k navýšení hodnoty indexu stáří ze 70,9 na 121,3. Dlouhodobě nejhorší situace je v obcích Horní Bludovice a Těrlicko. V letech 2005 – 2010 došlo ve sledovaném území ke snížení míry nezaměstnanosti z 16,10 % v roce 2005 na 13,43 % v roce 2010 (-2,67 %). Jedinou obcí správního obvodu, v níž došlo k navýšení míry nezaměstnanosti, se stala obec Horní Bludovice (0,81 %), naopak nejvýraznější pokles nastal v obci Horní Suchá (-3,06). Pokles byl také zaznamenán v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy došlo ke snížení o 3,2 %. Ke snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti došlo ve všech obcích správního obvodu, nejvýraznější pokles nastal v obci Havířov (-3,38 %). Tabulka 57: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Havířov mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko

2011

4064 85975 1551 4360 4120 100070

SO ORP Havířov

3979 82022 2026 4559 4253 96839

-85 -3953 475 199 133 -3231

-2,1 -4,6 30,6 4,6 3,2 -3,2


Tabulka 58: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Havířov za období 2001 – 2010 Obec Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

Narození 340 7567 122 419 340 8788

Zemřelí


378 8048 189 474 452 9541

-38 -481 -67 -55 -112 -753

Přistěhovalí

Vystěhovalí

796 12730 835 1510 1125 16996

Migrační saldo

843 16202 293 1256 880 19474

-47 -3472 542 254 245 -2478


Tabulka 59: Věková struktura obcí SO ORP Havířov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,6 17,3 16,6 16,3 16,2 17,2

70,0 70,7 66,5 69,4 69,7 70,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 12,4 11,9 16,9 14,2 14,1 12,2


68

14,6 13,2 13,3 15,0 12,9 13,4

72,1 70,3 72,1 70,4 71,3 70,5

13,4 16,5 14,6 14,6 15,9 16,2

Index stáří v r. 2000 70,9 68,9 101,5 87,0 86,8 70,9

Index stáří v r. 2010 91,9 124,5 109,9 97,3 123,3 121,3

Tabulka 60: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Havířov Obec Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

2005 13,00 16,37 13,20 19,02 11,07

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,83 13,54 14,01 15,96 10,68

-2,17 -2,83 0,81 -3,06 -0,39

16,10

13,43

-2,67


69

2005 7,47 9,80 6,69 11,72 5,58 9,57

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 5,15 6,42 5,61 8,30 4,74 6,37

-2,32 -3,38 -1,08 -3,42 -0,84 -3,20

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Havířov došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 14,79 %. Počet obsazených pracovních míst klesl z 18 992 v roce 2005 na 16 183 v roce 2010. Pokles nastal ve dvou obcích správního obvodu, jedná se o obce Havířov (-17,12 %) a Horní Suchá (-3,67 %), naopak k nárůstu počtu obsazených pracovních míst došlo nejvýrazněji v obci Horní Bludovice (65,52 %). S nárůstem počtu volných pracovních míst v SO ORP Havířov od roku 1991 nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 197,6 registrovaných uchazečů připadalo 149,8 volných pracovních míst (tj. 7,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se začala situace opět zhoršovat, došlo ke snížení počtu volných pracovních míst a naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna v roce 2005, kdy na 1 839 registrovaných uchazečů připadalo 15,6 volných pracovních míst (tj. 117,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Havířov ke zvýšení míry podnikatelské aktivity z původní hodnoty 138,31 ‰ v roce 2005 na 141,79 ‰ v roce 2010 (nárůst o 3,48 ‰). Nejvýraznějšího nárůstu míry podnikatelské aktivity bylo dosaženo v obcích Albrechtice (8,63 ‰) a Horní Bludovice (8,59 ‰). Naopak jedinou obcí, kde došlo ke snížení míry podnikatelské aktivity, se stala obec Horní Suchá (-4,21 ‰). Osm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Havířov má sídlo své společnosti v obci Havířov, jedna firma sídlí v obci Těrlicko a jedna v obci Horní Suchá. Největší zaměstnavatel oblasti spadá do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, jedna společnost spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci. Čtyři firmy zaměstnávají 250 – 499 osob, dvě 200 – 249 osob a dvě společnosti spadají do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Tabulka 61: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Havířov Obec


Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

2010 328,00 16605,00 58,00 1524,00 477,00 18992,00

349,00 13762,00 96,00 1468,00 508,00 16183,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 21,00 6,40 -2843,00 -17,12 38,00 65,52 -56,00 -3,67 31,00 6,50 -2809,00 -14,79


70

Graf 32: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Havířov

2500 2000 1500 1000 500

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 62: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Havířov Obec

2005 109,41 139,63 149,06 124,11 150,20

Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

138,31

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 118,05 143,01 157,65 119,90 156,32

8,63 3,39 8,59 -4,21 6,12

141,79

3,48


Tabulka 63: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Havířov Obchodní jméno Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace Statutární město Havířov ČSAD Havířov a.s. MW-DIAS, spol. s r.o. OKD, Rekultivace, a.s.

Sídlo


Havířov


Havířov Havířov Těrlicko Havířov

Všeobecné činnosti veřejné správy Městská a příměstská pozemní osobní doprava Všeobecný úklid budov Příprava staveniště Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Výroba ostatních elektrických zařízení Všeobecný úklid budov Opravy strojů Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu

SEMAG spol. s r.o.

Havířov

BEFRA ELECTRONIC, s.r.o. RN EXPRES s. r. o. GASCONTROL, společnost s r.o.

Horní Suchá Havířov Havířov

Havířovská teplárenská společnost, a.s.

Havířov


71


SWOT ANALÝZA Silné stránky Rostoucí počet obyvatel v obcích Těrlicko, Horní Suchá a především Horní Bludovice. Vysoká odborná znalost projektové dokumentace pracovníků městského úřadu a sociálních služeb města Havířova. Tato znalost je patrná především v přípravě projektů v sociální oblasti financované ze strukturálních fondů, což se projevilo vysokým počtem získaných finančních prostředků. Rozvinutý sektor služeb, především v oblasti sociální, a rozvinutá sociální infrastruktura. Nízký podíl nezaměstnaných žen z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Poloha města Havířov v rámci kraje (možnost využití potenciálu přeshraniční spolupráce s Polskem). Nadprůměrná daňová výtěžnost SO ORP v rámci Moravskoslezské kraje.

Slabé stránky Výrazný pokles obyvatel města Havířov způsobený migrací do okolních SO ORP, zejména SO ORP Ostrava a Orlová. Výrazný nárůst obyvatel odcházejících do Prahy. Záporný přirozený přírůstek ve všech obcích SO ORP a nepříznivá věková struktura, zejména ve městě Havířov a Těrlicko. Vysoká míra nezaměstnanosti s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. Klesá počet obsazených pracovních míst a počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo se zvyšuje. Malá podnikatelská aktivita a absence velkých podniků. Problémová sociální struktura některých oblastí Havířova. Obec Horní Suchá spadá do sociálně slabých oblastí vymezených v rámci kraje.

Příležitosti Migrační potenciál ze Slovenska a Polska, zlepšování migračního pohybu obyvatelstva.

Ohrožení Nebezpečí odchodu občanů města Havířova ve věku 20 – 30 let.

Zesílená atraktivita oblastí Horní Bludovice, Těrlicko a Horní Suchá, přistěhovávání vyšších příjmových skupin nejen z Havířova, ale i z Ostravy.

Lze předpokládat 20% nárůst podílu obyvatel nad 65 let za 10 let (tzn., každý pátý obyvatel Havířova bude starší 65 let).

Rozvoj programů sociální inkluze romského obyvatelstva, především v oblasti Šumbark, financovaných z EU. Velký počet potencionálních klientů se zvyšující se potřebou v oblasti služeb. Vyšší míra daňové výtěžnosti SO ORP, která umožňuje využít tyto prostředky k dalšímu rozvoji území. Dobrá dopravní infrastruktura, která může pozitivně ovlivnit rozvoj podnikatelského prostředí v rámci města Havířov. Možnost rozvoje podnikatelských aktivit občanů, především v oblasti inovačních technologií.

Nárůst sociálních problémů v oblasti Šumbark z důvodu rozšiřování sociálně vyloučených oblastí. Z důvodu výrazného stárnutí pokles koupěschopnosti obyvatelstva, který bude mít negativní dopad na možnost poskytování služeb. Velká citlivost obyvatel SO ORP na ekonomický vývoj v centru aglomerace (Ostravě). Další snižování počtu pracovních míst, které je dáno nedostatečně diverzifikovanou strukturou ekonomických činností.

72

SO ORP HLUČÍN SO ORP Hlučín se nachází v severní části Moravskoslezského kraje. Z východu správní obvod sousedí se SO ORP Bohumín, z jihu se SO ORP Ostrava, z jihozápadu se SO ORP Opava a ze západu se SO ORP Kravaře. Severní hranice je tvořena státní hranicí s Polskem. Hlučínsko je krajinou úrodných lánů, zelených lesů a vodních ploch, která je na východě orámována Beskydami a na západě Jeseníky, zvlněná linka Hlučínské pahorkatiny se táhne podél břehů řeky Opavy. V SO ORP Hlučín se nachází 15 obcí – Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada (z toho dvě města – Hlučín a Dolní Benešov). Tímto počtem se správní obvod řadí mezi větší obvody Moravskoslezského kraje, je šestým největším. Pověřeným úřadem je město Hlučín. Ve dvou městech žije 46,8 % obyvatel tohoto obvodu. Podílem 3,0 % z rozlohy kraje je na 14. místě a podílem 3,1 % z celkového počtu obyvatel kraje je na 12. místě. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Hlučín ke zvýšení počtu obyvatel. První vlna růstu nastala v roce 1991 a s mírnou stagnací v letech 1995 – 1997 trvala do roku 2000. Poté došlo ke snížení počtu obyvatel, avšak od roku 2006 je opět patrný strmý nárůst počtu obyvatel a tento trend trvá do současnosti. V letech 2006 – 2011 došlo nárůstu o 644 osob, až na současný stav 40 252 obyvatel. Graf 33: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Hlučín mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

40500 40000 39500 39000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Hlučín měla od roku 1991 klesající tendenci a od roku 1998 začala trvale nabírat záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2010, s jedinou výjimkou v roce 2008, kdy se hmpp dostala těsně nad nulovou hranici. Odlišný vývoj lze vysledovat u křivky hrubé míry migračního salda (hmms). Ta se v letech 1991 – 2005 pohybovala mezi -1,5 ‰ a 2 ‰, od tohoto roku však došlo k výraznému nárůstu hmms a nejvýrazněji lze tento nárůst zaznamenat od roku 2009. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla minima v roce 2002 (téměř -4 ‰), naopak maxima bylo dosaženo v roce 2008 (4 ‰).

73

Promile [‰]

Graf 34: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hlučín

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Hlučín v roce 2000 přímo úměrně stoupalo jejich zastoupení ve společnosti. V roce 2000 se nejpočetnější skupinou obyvatel správního obvodu stali lidé ve věku 20 – 29 let, druhou nejpočetnější skupinou se stali lidé ve věku 45 – 49 let. S rostoucím věkem obyvatel poté klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento vývoj věkových skupin zůstal zachován také v roce 2010, kdy však došlo k mírnému nárůstu dětí ve věku do 4 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 30 – 39 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 35: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Hlučín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


V obcích SO ORP Hlučín došlo v letech 2001 – 2011 ke zvýšení počtu obyvatel z 39 794 v roce 2001 na 40 252 v roce 2011. Jedná se tedy o nárůst o 1,2 % (458 osob). Nejvýraznějšího nárůstu v počtu obyvatel bylo jednoznačně dosaženo v obci Vřesina (13,3 %), dále pak v obcích Dobroslavice (7,2 %), 74

Darkovice (6,5 %) a Markvartovice (6,3 %). Naopak pokles v počtu obyvatel lze zaznamenat pouze v pěti obcích správního obvodu, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Bělá (-5,8 %) a Dolní Benešov (-4,5 %). V letech 2001 – 2010 lze v obcích SO ORP Hlučín zaznamenat záporný přirozený přírůstek (-517). Výrazně nejnižšího přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obcích Hlučín (-173) a Ludgeřovice (-160). Kladných hodnot bylo dosaženo pouze ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvyšší pak byla zjištěna v obci Děhylov (9). Naproti tomu migrační saldo nabíralo ve sledovaném období v obcích SO ORP Hlučín kladných hodnot (975). Nejvýrazněji dosahovalo migrační saldo kladných hodnot v obcích Ludgeřovice (298), Vřesina (180) a Markvartovice (154). Naopak záporné hodnoty migračního salda byly zjištěny pouze v obcích Dolní Benešov (-192), Bělá (-7) a Závada (-4). Ve sledovaném období, v letech 2000 – 2010, došlo v obcích SO ORP Hlučín k poměrně výrazné změně věkové struktury obyvatelstva. Poklesla hodnota podílu obyvatel do 14 let věku a naopak došlo v nárůstu počtu osob ve věku nad 65 let o více než 3 %. Také došlo k nyvýšení hodnot indexu stáří, a to z původních 76,3 v roce 2000 na 112,5 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší index stáří lze zaznamenat v obcích Dobroslavice a Ludgeřovice. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Hlučín klesla z 11,43 % v roce 2005 na 9,19 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 2,24 %. Snížení míry nezaměstnanosti bylo dosaženo ve všech obcích správného obvodu, nejvýraznější pokles nastal v obcích Hať (-3,10 %) a Hlučín (-2,91 %). Stejná situace nastala při sledování míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období let 2005 – 2010 poklesla ve všech obcích správního obvodu. Nejvýraznější snížení bylo opět zaznamenáno v obcích Hať (-4,30 %) a Hlučín (-3,39 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkově v obcích SO ORP Hlučín poklesla o 2,82 %. Tabulka 64: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hlučín mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

2011

710 1568 1209 645 697 4383 2569 14347 1806 4596 1768 2095 1517 1308 576 39794

SO ORP Hlučín

669 1661 1288 679 747 4184 2564 14258 1824 4734 1879 2106 1603 1482 574 40252

-41 93 79 34 50 -199 -5 -89 18 138 111 11 86 174 -2 458

-5,8 5,9 6,5 5,3 7,2 -4,5 -0,2 -0,6 1,0 3,0 6,3 0,5 5,7 13,3 -0,3 1,2


Tabulka 65: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Hlučín za období 2001 – 2010 Obec Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať

Narození 56 164 112 68 44 384 219

Zemřelí


90 163 113 59 76 391 251

-34 1 -1 9 -32 -7 -32

75

Přistěhovalí 99 231 219 126 199 549 371

Vystěhovalí 106 139 139 101 117 741 344

Migrační saldo -7 92 80 25 82 -192 27

Obec Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

Narození

Zemřelí

1360 158 385 141 179 164 136 66 3636

SO ORP Hlučín


1533 175 545 184 211 156 142 64 4153

Přistěhovalí

-173 -17 -160 -43 -32 8 -6 2 -517

Vystěhovalí

2551 267 969 425 330 314 390 88 7128

Migrační saldo

2467 232 671 271 287 236 210 92 6153

84 35 298 154 43 78 180 -4 975


Tabulka 66: Věková struktura obcí SO ORP Hlučín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 16,4 19,1 18,0 15,0 13,7 18,0 17,6 16,9 17,0 14,3 17,1 16,5 17,4 16,3 15,9 16,8

68,8 67,4 68,1 71,3 69,2 71,3 69,5 71,5 69,8 70,5 68,6 69,8 69,4 69,1 70,7 70,4


12,5 16,0 15,0 13,8 12,3 13,8 14,1 14,6 13,1 13,3 14,5 13,8 16,1 13,7 15,7 14,2

69,0 70,7 70,8 69,8 71,0 71,1 71,5 68,8 70,7 68,4 71,1 70,1 69,3 71,8 68,9 69,8

18,5 13,3 14,2 16,4 16,6 15,1 14,4 16,6 16,2 18,2 14,5 16,1 14,6 14,5 15,4 16,0

Index stáří v r. 2000 90,4 71,0 77,6 90,9 124,7 59,3 72,9 68,5 77,1 106,0 83,1 83,4 75,8 90,1 83,9 76,3

Index stáří v r. 2010 148,2 82,8 94,8 119,1 134,8 110,1 102,5 114,1 123,7 136,8 100,0 116,5 90,3 105,6 97,8 112,5


Tabulka 67: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Hlučín Obec Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

2005 11,81 9,45 10,11 8,93 10,29 9,87 12,50 12,76 10,21 10,52 11,16 10,35 11,28 11,03 13,95 11,43

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,53 8,39 7,78 7,27 7,67 9,01 9,40 9,85 9,43 8,33 9,23 7,80 9,62 8,40 12,19 9,19

2005 -1,28 -1,06 -2,33 -1,66 -2,62 -0,86 -3,10 -2,91 -0,78 -2,19 -1,93 -2,55 -1,66 -2,63 -1,76 -2,24


76

4,84 4,22 4,87 4,81 6,08 4,45 7,24 7,08 4,64 5,16 6,03 4,39 6,04 4,87 7,19 5,91

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 2,81 2,34 2,00 1,64 2,76 2,61 2,94 3,69 3,55 2,71 3,54 1,75 3,32 2,69 4,56 3,09

-2,03 -1,88 -2,87 -3,17 -3,32 -1,84 -4,30 -3,39 -1,09 -2,45 -2,49 -2,64 -2,72 -2,18 -2,63 -2,82

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Hlučín k navýšení počtu obsazených pracovních míst o 14,52 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Závada (138,89 %), Děhylov (78,98 %) a Šilheřovice (67,94 %). Naopak k poklesu počtu obsazených míst došlo pouze ve dvou obcích správního obvodu, a to v obcích Dobroslavice (-34,57 %) a Darkovice (-10,0 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Hlučín k nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy v nejpříznivějším období na 91,07 registrovaných uchazečů připadalo 20,07 volných pracovních míst (tj. 4,54 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku docházelo k opětovnému snížení volných pracovních míst a naopak k nárůstu registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zaznamenána počátkem roku 2005, kdy na 177 registrovaných uchazečů připadalo pouze 1,93 volných pracovních míst (tj. 91,71 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity obcí SO ORP Hlučín vzrostla v letech 2005 – 2010 z původních 149,49 ‰ na 162,19 ‰, tj. nárůst o 12,7 ‰. Nejvýrazněji byl tento nárůst zaznamenán v obcích Závada (34,12 ‰), Vřesina (22,69 ‰) a Hať (20,98 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity došlo pouze v jediné obci správního obvodu, a to v obci Děhylov (-10,55 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů SO ORP Hlučín má sídlo své společnosti v obci Hlučín, další dvě v obci Ludgeřovice, jedna v obci Dolní Benešov a jedna v obci Píšť. Jedna firma v dané oblasti spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a šest společností zaměstnává 50 – 99 osob. Tabulka 68: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Hlučín Obec


Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

2010 50,00 242,00 110,00 57,00 81,00 1950,00 138,00 2945,00 169,00 645,00 71,00 366,00 209,00 76,00 18,00 7127,00

63,00 273,00 99,00 102,00 53,00 2029,00 149,00 3482,00 185,00 645,00 97,00 477,00 351,00 114,00 43,00 8162,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 13,00 26,00 31,00 12,81 -11,00 -10,00 45,00 78,95 -28,00 -34,57 79,00 4,05 11,00 7,97 537,00 18,23 16,00 9,47 0,00 0,00 26,00 36,62 111,00 30,33 142,00 67,94 38,00 50,00 25,00 138,89 1035,00 14,52


77

Graf 36: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Hlučín

200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 69: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Hlučín Obec

2005 114,61 142,04 120,46 181,10 167,89 147,84 140,17 157,94 147,22 155,68 134,01 153,48 134,37 127,42 144,76

Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín


149,49

1,50 12,90 11,35 -10,55 1,34 9,11 20,98 11,18 4,36 16,31 18,77 17,17 13,38 22,69 34,12

162,19

12,70


Tabulka 70: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Hlučín Obchodní jméno

Sídlo

MSA, a.s. FICHNA - HUDECZEK a.s. HP trend, s.r.o. Město Hlučín A.T.Y.P.group, s.r.o.

Dolní Benešov Píšť Ludgeřovice Hlučín Hlučín

AUTOCENTRÁLA s.r.o.

Hlučín

DENIP, spol. s r.o. Domov U jezera, příspěvková organizace Fontána, příspěvková organizace GLOMBICA - KOVOSERVIS s.r.o.

Hlučín Hlučín Hlučín Ludgeřovice

Převažující činnost Výroba ostatních potrubních armatur Výstavba bytových a nebytových budov Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů Všeobecné činnosti veřejné správy Pokrývačské práce Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Ústavní sociální péče o seniory Ústavní sociální péče o mentálně postižené osoby Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů


78


SWOT ANALÝZA Silné stránky Z důvodu suburbanizace výrazný nárůst počtu obyvatel v obcích Vřesina, Ludgeřovice, Markvartovice. Vysoký podíl dětské složky v obcích Šilheřovice, Bohuslavice, Závada a Darkovice.

Slabé stránky Vysoký podíl seniorů v obci Bělá, Ludgeřovice. Negativní vývoj přirozeného přírůstku v celém SO ORP, zejména v obcích Hlučín, Ludgeřovice, Markvartovice.

Nárůst počtu obsazených pracovních míst (zejména v obci Závada). Silná identita obyvatelstva s regionem, existence silných sousedských vazeb. Celé území SO ORP Hlučín kromě obce Bělá (tedy obce Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada) spadá do Ostravské aglomerace. Velmi dobrá dopravní obslužnost oblasti integrovaným dopravním systémem. Dlouhodobě stabilizovaný počet registrovaných uchazečů o zaměstnání s většími sezónními výkyvy. Příležitosti Nárůst míry podnikatelské aktivity, především v obcích Závada, Vřesina, Hať, Markvartovice, Píšť a Ludgeřovice. Nižší ekonomická zranitelnost oblasti z důvodu diverzifikované ekonomické základny a vysokého podílu malých a středních podnikatelů.

Ohrožení Pokračující proces stárnutí obyvatelstva. Sociální napětí mezi původním a nově přicházejícím obyvatelstvem (sociálně uzavřená oblast).

Zlepšení ekonomického potenciálu. Posílení oblasti vlivem růstu významu aglomerace.

79

SO ORP JABLUNKOV SO ORP Jablunkov je nejvýchodnějším správním obvodem Moravskoslezského kraje. Na severu sousedí se SO ORP Třinec, na západě se SO ORP Frýdek-Místek. Na východě a jihu je SO ORP Jablunkov ohraničen státní hranicí se Slovenskem a Polskem. Převážně venkovský region se nachází v podhorské a horské oblasti Beskyd, nad malebnými údolími řek Olše a Lomné se zvedají vrcholky hor. Východní část oblasti je tvořena Jablunkovským mezihořím a Jablunkovská brázda rozděluje Slezské a Moravskoslezské Beskydy. Většina území správního obvodu je tvořena lesy (59 %). SO ORP Jablunkov zahrnuje 12 obcí – Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná a Písek. Pověřeným úřadem je Jablunkov. Podílem 3,2 % na celkové rozloze kraje je na 11. místě, podílem počtu obyvatel 1,8 % v rámci kraje je na místě 16. V Jablunkově, jediném městě tohoto správního obvodu, žije 25,6 % obyvatel. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 do roku 2011 se počet obyvatel SO ORP Jablunkov mírně zvýšil. Od počátku sledovaného období do roku 1998 docházelo k nárůstu počtu obyvatel, od tohoto roku je však patrný jejich úbytek, trvající až do roku 2007. Od tohoto roku nabírá křivka vývoje počtu obyvatel dané oblasti opět vzrůstající tendenci, její růst již však není tak strmý, jako tomu bylo v počátku sledovaného období. K nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v letech 1991 – 1995, kdy se jejich počet zvýšil o 431 osob. Graf 37: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Jablunkov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

23000 22500 22000 21500 1991

1996

2001

2006

2011


Na počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, dosahovala hrubá míra přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Jablunkov kladných hodnot, maxima bylo dosaženo v roce 1992 (5 ‰). V následujícím roce však začala hmpp výrazně klesat a již v roce 1994 se dostala do záporných hodnot. S výjimkou v letech 1997 – 1999, kdy se hmpp opět dostala do kladných hodnot, trval tento stav až do roku 2006 a minima bylo dosaženo v roce 2001 (-2,5 ‰). Od roku 2006 se křivka hmpp pohybuje v kladných hodnotách, lze u ní však vysledovat pravidelně se opakující období nárůstu a poklesu. Stejný vývoj byl zaznamenán v případě sledování hrubé míry migračního salda (hmms), která v pravidelně se opakujících cyklech poklesu a růstu nabírá hodnot od 3 ‰ do -2 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla svého maxima v roce 1993 (7 ‰) a minima v roce 2001 (-3 ‰). Od roku 2009 je patrný postupný nárůst hmcpp.

80

Promile [‰]

Graf 38: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jablunkov

8 6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Jablunkov se v roce 2000 přímo úměrně zvyšovalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento stav trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou v dané lokalitě (1 677 osob). Poté s rostoucím věkem nastává pokles počtu obyvatelstva, výrazný úbytek lze zaznamenat v počtu obyvatel ve věku 25 – 34 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, naopak výrazně ubylo obyvatel ve věku 40 – 44 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 39: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Jablunkov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2000 1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2500

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Jablunkov k poklesu počtu obyvatel o 0,3 %. Počet obyvatel klesl z 22 642 v roce 2001 na 22 572 osob v roce 2011. Nejvýrazněji lze tento pokles vysledovat v obcích Horní Lomná (-9,6 %), Hrčava (-7,9 %) a Jablunkov (-4,8 %). Naopak nárůst 81

v počtu obyvatel lze zaznamenat nejvýrazněji v obci Písečná (12,3 %), dále pak v obcích Návsí (3,1 %) či Bocanovice (2,8 %). Obce SO ORP Jablunkov disponovaly v letech 2001 – 2010 jak záporným přirozeným přírůstkem (11), tak záporným migračním saldem (-59). Záporný přirozený přírůstek lze nejvýrazněji zaznamenat v obcích Mosty u Jablunkova (-55), Milíkov (-30) a Jablunkov (-26), zatímco kladného přirozeného přírůstku bylo nejvýrazněji dosaženo v obcích Bukovec (46), Hrádek (28) a Návsí (19). Záporné migrační saldo bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obci Jablunkov (-256), dále pak v obcích Horní Lomná (-17) či Hrčava (-16). Naopak kladných hodnot dosahovalo migrační saldo nejvýrazněji v obcích Písečná (100), Návsí (96) a Hrádek (20). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Jablunkov ke snížení podílu osob ve věku do 14 let a také ke snížení podílu obyvatel starších 65 let. K výraznému nárůstu zastoupení obyvatel došlo ve věkové skupině 15 – 64 let. Ve sledovaném období se zvýšil index stáří, z hodnoty 68,2 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. V obcích SO ORP Jablunkov došlo ke snížení míry nezaměstnanosti z původních 12,43 % v roce 2005 na 7,33 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 5,10 %. Pokles míry nezaměstnanosti nastal ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Mosty u Jablunkova (-6,06 %), Bocanovice (-5,87 %) a Návsí (-5,28 %). Stejný stav nastal také ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy došlo rovněž ke snížení této míry ve všech obcích správního obvodu. Nejvýraznější pokles je patrný v obcích Horní Lomná (-8,10 %) a Hrčava (-5,91 %). Celkově poklesla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jablunkov o 4,28 %. Tabulka 71: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Jablunkov mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek

2011

431 1350 862 397 1757 279 5931 1300 3992 3768 805 1770 22642

SO ORP Jablunkov

443 1386 877 359 1805 257 5649 1289 3925 3883 904 1795 22572

12 36 15 -38 48 -22 -282 -11 -67 115 99 25 -70

2,8 2,7 1,7 -9,6 2,7 -7,9 -4,8 -0,8 -1,7 3,1 12,3 1,4 -0,3


Tabulka 72: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Jablunkov za období 2001 – 2010 Obec Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek

Narození 44 182 100 35 199 20 610 124 392 419 84 182

Zemřelí


38 136 89 56 171 26 636 154 447 400 85 164

6 46 11 -21 28 -6 -26 -30 -55 19 -1 18

82

Přistěhovalí 85 197 213 63 327 38 1046 244 570 806 193 336

Vystěhovalí 79 207 209 80 307 54 1302 225 582 710 93 329

Migrační saldo 6 -10 4 -17 20 -16 -256 19 -12 96 100 7

Obec

Narození

SO ORP Jablunkov

Zemřelí

2391


2402

Přistěhovalí

-11

Vystěhovalí

4118

Migrační saldo

4177

-59


Tabulka 73: Věková struktura obcí SO ORP Jablunkov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písek SO ORP Jablunkov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 20,7 22,9 19,1 21,7 18,4 19,7 20,6 18,1 18,1 18,4 20,2 19,5

67,2 65,5 66,5 66,1 67,1 65,2 67,3 66,9 66,6 67,8 68,9 67,1


16,3 18,1 16,7 14,3 15,2 13,8 15,9 15,2 14,5 15,6 15,8 15,8

70,5 70,1 69,7 70,9 70,7 70,4 69,7 70,3 69,5 69,8 71,9 72,4

13,2 11,8 13,7 14,8 14,1 15,8 14,5 14,5 16,0 14,6 12,2 11,8

Index stáří v r. 2000 58,7 50,8 75,8 56,2 79,2 76,4 58,7 83,1 84,8 75,1 54,0 68,2

Index stáří v r. 2010 80,6 64,9 81,9 103,8 93,0 114,3 91,2 95,9 110,7 93,7 77,3 74,4


Tabulka 74: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jablunkov Obec Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek SO ORP Jablunkov

2005 10,87 12,32 14,33 19,94 8,98 17,27 12,71 10,22 12,69 12,61 11,63 12,92 12,43


2005 -5,87 -4,02 -4,14 -4,40 -2,98 -5,09 -5,35 -3,70 -6,06 -5,79 -4,61 -5,28 -5,10


83

3,96 4,80 7,67 12,89 3,66 9,16 6,43 4,89 5,75 6,22 4,63 6,22 5,95

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 1,08 1,69 2,53 4,79 1,43 3,25 1,77 1,33 1,49 1,56 1,55 1,39 1,67

-2,88 -3,11 -5,14 -8,10 -2,23 -5,91 -4,66 -3,56 -4,26 -4,66 -3,08 -4,83 -4,28

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Jablunkov ke zvýšení počtu obsazených pracovních míst o 9,92 % (z 3 972 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 4 366 v roce 2010). Nejvýraznější nárůst v počtu obsazených pracovních míst lze zaznamenat v obcích Bocanovice (66,20 %), Hrádek (43,14 %) a Písečná (29,41 %), naopak pokles nastal pouze ve čtyřech obcích správního obvodu. Jedná se o obce Milíkov (-29,63 %), Dolní Lomná (-17,48 %), Návsí (-15,49 %) a Hrčava (-7,14 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Jablunkov k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější, a na 56,58 registrovaných uchazečů připadalo 9 volných pracovních míst (tj. 6,29 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začal počet volných pracovních míst opět klesat, naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna koncem roku 2005, kdy na 112,33 registrovaných uchazečů připadalo 0,83 volných pracovních míst (tj. 135,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jablunkov klesla v letech 2005 – 2010 o 8,85 ‰, z 129,45 ‰ v roce 2005 na 120,60 ‰ v roce 2010. Pokles nastal nejvýrazněji v obcích Horní Lomná (62,81 ‰), Dolní Lomná (-47,49 ‰) a Bukovec (-44,49 ‰). Naopak nárůst míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán pouze ve dvou obcích správního obvodu, a to v obcích Písečná (48,88 ‰) a Návsí (5,37 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Jablunkov má sídlo své společnosti v obci Jablunkov, dvě společnosti sídlí v obci Návsí, jedna v obci Mosty u Jablunkova, a jedna v obci Hrádek. Šest největších zaměstnavatelů v dané oblasti spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a čtyři společnosti zaměstnávají 50 – 99 osob. Tabulka 75: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Jablunkov Obec


Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek SO ORP Jablunkov

2010 71,00 86,00 143,00 34,00 102,00 28,00 1997,00 81,00 498,00 697,00 34,00 201,00 3972,00

118,00 103,00 118,00 40,00 146,00 26,00 2369,00 57,00 539,00 589,00 44,00 217,00 4366,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 47,00 66,20 17,00 19,77 -25,00 -17,48 6,00 17,65 44,00 43,14 -2,00 -7,14 372,00 18,63 -24,00 -29,63 41,00 8,23 -108,00 -15,49 10,00 29,41 16,00 7,96 394,00 9,92


84

Graf 40: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Jablunkov

160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 76: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jablunkov Obec

2005 145,16 144,12 187,07 186,17 112,63 144,98 147,80 117,28 111,19 110,85 61,59 149,18

Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek SO ORP Jablunkov

129,45

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 113,16 99,64 139,75 123,36 110,24 116,00 140,24 96,62 108,53 116,21 110,47 135,55

-32,00 -44,49 -47,33 -62,81 -2,39 -28,98 -7,57 -20,66 -2,66 5,37 48,88 -13,63

120,60

-8,85


Tabulka 77: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Jablunkov Obchodní jméno

Sídlo

ACF-Cz, spol. s r.o.

Mosty u Jablunkova

Město Jablunkov NETIS, a.s. OLZA, spol. s r.o. Sanatorium Jablunkov, a.s. SGM Route, a.s. "JABLUNKOVSKÁ JATKA" spol. s r. o.

Jablunkov Návsí Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov

Autoservis Czudek s.r.o.

Hrádek

FEP,a.s. Jozef Garaj - JOMA

Návsí Jablunkov

Převažující činnost Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů Všeobecné činnosti veřejné správy Chov mléčného skotu Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Ústavní zdravotní péče Silniční nákladní doprava Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů Výroba pilařská a impregnace dřeva Činnosti související se zaměstnáním


85


SWOT ANALÝZA

Jedna v kraji.

Silné stránky z nejpříznivějších věkových

Slabé stránky struktur Pokles počtu obyvatel především migrací u obce Jablunkov.

Pokles míry nezaměstnanosti (zejm. obce Mosty Záporný přirozený přírůstek v obcích Mosty u u Jablunkova, Bocanovice, Návsí). Jablunkova, Milíkov, Jablunkov a Horní Lomná. Výrazný podíl dětské složky v obcích Bukovec, Jedna z nejnižších měr podnikatelské aktivity Dolní Lomná, Bocanovice. v kraji. Nárůst počtu obsazených pracovních míst, Stárnutí obyvatelstva, zvyšující se index stáří především v obci Jablunkov. (Mosty u Jablunkova, obec Hrčava). Dlouhodobě stabilizovaný počet registrovaných Celé území uchazečů o zaměstnání s většími sezónními aglomeraci. výkyvy. Příležitosti Kvalitní životní prostředí může přispět k větší atraktivitě území a tím ke zvýšení migrace obyvatel do této oblasti především z města Třinec. Rozvoj přeshraniční spolupráce. Rozvoj rekreačního potenciálu a celkové atraktivity území.

SO

ORP

neleží

v Ostravské

Ohrožení Klesající míra podnikatelské aktivity, zejména v obcích Horní Lomná, Dolní Lomná, Bukovec, Bocanovice, Hrčava, Milíkov. Stárnutí obyvatelstva a pokračující pokles počtu obyvatel, především v podhorských oblastech. Odchod mladých lidí ve věku 25 – 34 let mimo území SO ORP snižuje rozvojový potenciál oblasti. Vyšší zranitelnost oblasti při ekonomické recesi z důvodu ekonomické struktury a malé velikosti podniků v SO ORP.

86

SO ORP KARVINÁ SO ORP Karviná leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Severní a východní hranice je tvořena státní hranicí s Polskem, na jihu správní obvod sousedí se SO ORP Český Těšín a SO ORP Havířov, na západě se SO ORP Orlová. Členitost reliéfu je v řešeném území poměrně malá. Ostravská pánev vytváří především plochý, pokleslý reliéf, zejména ve vlastní Ostravské nivě. Pro Ostravskou pánev je charakteristické silné antropogenní narušení krajiny způsobené jak hustotou osídlení, tak převážně průmyslem a těžbou nerostných surovin. Oblast patřila k regionům s vysokým soustředěním průmyslu, krajina je v okolí dolů podstatně změněna haldami a poklesy, které bývají zatopeny vodou. Časté jsou jejich zavážky hlušinou. SO ORP Karviná zahrnuje čtyři obce – Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné, Stonava, z nichž Karviná je jediným městem a jediným Pověřeným úřadem. Na celkové rozloze kraje se správní obvod podílí 1,9 % (17. místo v rámci kraje), avšak podíl na celkovém počtu obyvatel v kraji, který činí 5,9 %, ho ale řadí na páté místo v kraji. Ve městě Karviné žije téměř 86 % veškerých obyvatel tohoto správního obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 nastal v obcích SO ORP Karviná zjevný pokles počtu obyvatelstva, došlo ke snížení o více než 6 000 osob. K úbytku obyvatel docházelo po celé sledované období, pouze mezi lety 2004 – 2009 došlo ke stagnaci počtu obyvatel. Poté je však opět patrný strmý pokles počtu obyvatel, kdy v průběhu dvou let došlo k poklesu o 2 319 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 41: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Karviná mezi lety 1991 – 2011

80000 78000 76000 74000 72000 70000 68000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) se v letech 1991 – 2010 pohybovala mezi 1‰ až -2,5 ‰ a od roku 1994 nabírala křivka hmpp pouze záporných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) vzrostla z -7 ‰ v roce 1991 v následujícím roce až k nulové hranici, až do roku 2004 však nabírala pouze záporných hodnot. Právě v tomto roce došlo k nárůstu hmms až na 2,5 ‰ a tento stav trval do roku 2005. Od roku 2008 však došlo k nejstrmějšímu poklesu hmms až na hodnotu -20 ‰, která byla zjištěna v roce 2010. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla minima rovněž v roce 2010 (-22 ‰), kladných hodnot nabrala hmcpp pouze třikrát za sledované období, vždy se však jednalo pouze o krátký časový úsek a maximální kladná hodnota dosahovala 1 ‰.

87

Promile [‰]

Graf 42: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Karviná

5 0 -5 -10 -15 -20 -25 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Karviná rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 25 – 29 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (6 190 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal. K výraznému poklesu zastoupení obyvatel ve společnosti došlo u osob starších 59 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 35 – 39 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 55 – 59 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 43: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Karviná v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


Počet obyvatel v obcích SO ORP Karviná klesl v letech 2001 – 2011 o 4,9 %, došlo k poklesu ze 75 379 obyvatel na 71 692 obyvatel (-3 687 osob). Jedinou obcí, kde tento pokles obyvatel nastal, je 88

obec Karviná (-7,1 %), naopak v ostatních třech obcích došlo ke zvýšení počtu obyvatel, nejvýrazněji pak v obci Petrovice u Karviné (14,9 %). Obce SO ORP Karviná vykazovaly v letech 2001 – 2010 jak záporný přirozený přírůstek (-1 385), tak záporné migrační saldo (-2 302). Přirozený přírůstek nabíral záporných hodnot ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Karviná (-1 113). Obec Karviná zaznamenala jako jediná z obcí také záporné migrační saldo (-3 505), zatímco v ostatních obcích správního obvodu bylo migrační saldo kladné, nejvýrazněji v obci Petrovice u Karviné (783). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Karviná k poklesu počtu obyvatel ve věku do 14 let, jejich stav se snížil z 17,4 % v roce 2000 na 15,8 % v roce 2010. Počet obyvatel starších 65 let vzrostl pouze o 0,8 %. Ve sledovaných letech došlo také k navýšení indexu stáří. Ten dosahoval v roce 2000 hodnoty 63,5, v roce 2010 to již však bylo 74,4. Míra nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Karviná snížila z 17,92 % v roce 2005 na 14,0 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 3,92 %. Pokles míry nezaměstnanosti lze zaznamenat ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Karviná (-4,08 %) a Stonava (-3,29 %). Stejně tak poklesla ve všech obcích správního obvodu také míra dlouhodobé nezaměstnanosti, k jejímu nejvýraznějšímu snížení došlo opět v obcích Karviná (-4,58 %) a Stonava (-3,46 %). Celkově došlo v obcích SO ORP Karviná k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti o 4,34 %. Tabulka 78: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Karviná mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava

2011

3766 65297 4510 1806 75379

SO ORP Karviná

4017 60679 5181 1815 71692

251 -4618 671 9 -3687

6,7 -7,1 14,9 0,5 -4,9


Tabulka 79: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Karviná za období 2001 – 2010 Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

Narození 292 5963 367 171 6793

Zemřelí


422 7076 479 201 8178

-130 -1113 -112 -30 -1385

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1300 8278 2331 820 12729

Migrační saldo

919 11783 1548 781 15031

381 -3505 783 39 -2302


Tabulka 80: Věková struktura obcí SO ORP Karviná k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 16,2 17,5 15,6 17,7 17,4

69,2 72,1 68,9 65,2 71,6



89

12,2 13,6 12,3 13,7 15,8

72,8 70,2 74,8 70,6 72,4

15,0 16,2 12,9 15,8 11,8

Index stáří v r. 2000 89,8 59,1 98,7 96,5 63,5

Index stáří v r. 2010 122,7 119,1 105,5 115,2 74,4

Tabulka 81: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Karviná Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

2005 13,21 18,58 13,58 13,63

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,87 14,50 10,59 10,34

-2,34 -4,08 -2,99 -3,29

17,92

14,00

-3,92


90

2005 7,13 12,19 7,87 8,34 11,6

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 4,77 7,61 5,13 4,88 7,26

-2,36 -4,58 -2,74 -3,46 -4,34

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Karviná k navýšení počtu obsazených míst o 3,83 %, z 32 766 v roce 2005 na 34 020 v roce 2010. K nárůstu počtu obsazených pracovních míst došlo v obcích Dětmarovice (23,14 %) a Karviná (7,10 %), naopak k poklesu došlo v obcích Petrovice u Karviné (-18,66 %) a Stonava (-8,54 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Karviná k pozvolnému nárůstu volných pracovních míst a zároveň se nepřímo úměrně snižoval počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 321,25 registrovaných uchazečů připadalo 195 volných pracovních míst (tj. 6,78 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od konce roku 2008 začal počet volných pracovních míst opět klesat a naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Jejich počet vzrostl na hranici 1 500 v roce 2009 a od té doby jejich počet stagnuje okolo uvedené hodnoty. Nejhorší situace byla během sledovaného období zaznamenána v roce 2009, kdy na 1 490,75 volných pracovních míst připadalo 19,25 registrovaných uchazečů (tj. 77,4 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Karviná poklesla mezi lety 2005 – 2010 o 0,22 ‰, snížila se z 114,91 ‰ v roce 2005 na 114,69 ‰ v roce 2010. Pokles míry podnikatelské aktivity nastal ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Stonava (-2,45 ‰). Naopak jako v jediné obci správního obvodu vzrostla míry podnikatelské aktivity v obci Dětmarovice, kde byl zaznamenán nárůst o 11,47 ‰. Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Karviná má sídlo své společnosti v obci Karviná. Největším zaměstnavatelem se stala Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace, která zaměstnává 1 500 – 1 999 osob. Další čtyři společnosti spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a pět společností zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 82: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Karviná Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

2010 1547,00 23907,00 1752,00 5560,00 32766,00

1905,00 25605,00 1425,00 5085,00 34020,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 358,00 23,14 1698,00 7,10 -327,00 -18,66 -475,00 -8,54 1254,00 3,83


Graf 44: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Karviná

2500 2000 1500 1000 500 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010



91

2011

Tabulka 83: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Karviná Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

2005 135,69 113,19 126,54 98,79 114,91

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 147,16 112,33 124,41 96,35

11,47 -0,86 -2,13 -2,45

114,69

-0,22


Tabulka 84: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Karviná Obchodní jméno Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace

Sídlo Karviná

ArcelorMittalTubularProducts Karviná a.s.

Karviná

Lázně Darkov, a.s. MölnlyckeHealth Care Klinipro s.r.o. STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ CZ BASTAV s.r.o. ČSAD Karviná a.s. Karvinská hornická nemocnice a.s. KOVONA SYSTEM, a.s. POLCARBO spol. s r.o.

Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná

Převažující činnost Ústavní zdravotní péče Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek Ústavní zdravotní péče Výroba farmaceutických přípravků Všeobecné činnosti veřejné správy Ostatní specializované stavební činnosti j. n. Městská a příměstská pozemní osobní doprava Ústavní zdravotní péče Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání


92


SWOT ANALÝZA Silné stránky Pokles míry nezaměstnanosti. Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nárůst počtu obsazených pracovních míst. Stabilní vývoj počtu uchazečů o zaměstnání s nízkou sezónností. Celé území SO ORP Karviná (tedy obce Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné a Stonava) spadá do Ostravské aglomerace.

Slabé stránky Dlouhodobý pokles počtu obyvatel s progresivním trendem, především u města Karviná. Záporný přirozený přírůstek (zejm. obec Karviná). Negativní věková pyramida s nižší nadějí na dožití. Stárnutí obyvatelstva, zvyšující se index stáří (např. obce Karviná, Dětmarovice). Celé území SO ORP Karviná spadá do sociálně slabého území vymezeného v Moravskoslezském kraji.

Příležitosti Dobré dopravní napojení na Ostravu, tzn., že ekonomický růst Ostravy pozitivně ovlivní vývoj SO ORP Karviná.

Ohrožení Vysoká ekonomická zranitelnost území při dopadu recese, z důvodu ekonomické a vlastnické struktury (zahraniční firmy) podniků SO ORP. Průmyslová zóna v záplavové oblasti. Pokračující pokles obyvatelstva z důvodu extrémních migračních ztrát, posílený stárnutím obyvatelstva. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji. Pokles míry podnikatelské aktivity. Špatné životní prostředí může způsobit odliv obyvatelstva pryč z této oblasti. Oblast s vysokým rizikem sociálních a bezpečnostních rizik v rámci kraje při další ekonomické polarizaci území.

93

SO ORP KOPŘIVNICE SO ORP Kopřivnice se nachází v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě území je hranice tvořena SO ORP Ostrava, na východě sousedí se SO ORP Frýdek-Místek a na jihu se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Na jihozápadě sousedí správní obvod se SO ORP Nový Jičín a na severozápadě se SO ORP Bílovec. Území správního obvodu Kopřivnice je pokryto útvary Západních Karpat, konkrétně leží v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina. Výjimkou je obec Mošnov, jejíž katastrální území zasahuje do celku Moravská brána. Území je značně členité a tvoří přechod právě mezi mírně zvlněnou nížinou Moravské brány a pásmem beskydských hor. SO ORP Kopřivnice zahrnuje celkem 10 obcí – Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice, Ženklava, z toho dvě jsou Pověřeným úřadem – Kopřivnice a Příbor. Svou rozlohou 121,25 km² zabírá správní obvod 2,2 % rozlohy Moravskoslezkého kraje (15. místo v kraji) a podílem 3,3 % z celkového počtu obyvatelstva kraje se řadí na 11. místo. Ve třech městech tohoto správního obvodu – Příbor, Kopřivnice a Štramberk – žije 85,7 % obyvatel území. Velký význam pro tuto oblast má mezinárodní letiště Mošnov, které je největším regionálním letištěm u nás a důležitým leteckým dopravním centrem. Vzhledem ke své poloze a krátké vzdálenosti do Polska a na Slovensko slouží jako významný vstupní bod do průmyslového regionu Moravskoslezského kraje. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Kopřivnice docházelo v letech 1991 – 1998 k nárůstu počtu obyvatel až na maximum 42 756 obyvatel. Od roku 1998 však začal počet obyvatel správního obvodu klesat a tento stav trval až do roku 2004. Nejvýraznější pokles nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 796 obyvatel. V letech 2006 – 2008 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, avšak poté lze zaznamenat opět jeho pokles trvající až do současnosti. Graf 45: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Kopřivnice mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

43000

42500 42000 41500 41000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) nabíraly v letech 1991 – 1996 protichůdných tendencí. Zatímco hmpp klesala (z hodnoty 6,5 ‰), hmms měla vzrůstající tendenci, s vyjímkou roku 1993, kdy hmms poklesla na -3 ‰. Hmpp dosahovala téměř celé sledované období kladných hodnot, naopak hmms se kromě krátkého období v roce 1994 a 1997 držela pouze v záporných hodnotách. U křivky hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) lze v prvních fázích vývoje vysledovat dlouhodobý pokles hodnot, z maxima hmcpp, kterého bylo dosaženo v roce 1991 (5,5 ‰) až na minimum hmcpp dosaženého v roce 2002 (-3,5 ‰). Od tohoto roku začala hmcpp stoupat, až na hodnotu 2 ‰ v roce 2002. Od tohoto roku ovšem sledovaná hodnota opět klesala a od roku 2008 nabrala trvale záporných hodnot.

94

Graf 46: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Kopřivnice

Promile [‰]

7 5 3 1 -1 -3 -5 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Kopřivnice rostlo v roce 2000 také jejich zastoupení ve společnosti. Největší podíl obyvatelstva tvořila skupina osob ve věku 20 – 24 let (3 842 obyvatel). S rostoucím věkem počet obyvatel nepřímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s výjimkou mírného nárůstu počtu obyvatel do 4 let, naopak však s výrazným úbytkem osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 20 – 24 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětí do 4 let ve společnosti opět klesne, naopak mírně vzroste počet osob ve věku 5 – 14 let a dále se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 47: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Kopřivnice v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice ke snížení počtu obyvatel o 0,9 %, stav se snížil ze 41 845 v roce 2001 na 41 478 obyvatel v roce 2011. Pokles počtu obyvatel byl zaznamenán 95

pouze ve třech obcích správního obvodu, a to v obcích Kopřivnice (-3,4 %), Štramberk (-2,8 %) a Příbor (-0,4 %). Naopak k nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Ženklava (21,2 %), Závišice (20,8 %) a Skotnice (10,0 %). V obcích SO ORP Kopřivnice lze v období let 2001 – 2010 zaznamenat celkově kladný přirozený přírůstek (663). Přirozený přírůstek nabíral kladných hodnot však jen ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Kopřivnice (770), dále v obcích Ženklava (23), Trnávka (14) a Petřvald (7). Naopak záporných hodnot přirozený přírůstek nabíral nejvýrazněji v obcích Příbor (-67), Štramberk (-37) a Mošnov (-31). Záporného migračního salda bylo dosaženo pouze ve dvou obcích správního obvodu, v obci Kopřivnice (-1 566) a v obci Štramber (-59), přesto je celkové migrační saldo obcí SO ORP Kopřivnice záporné. Kladné hodnoty byly nejvýrazněji zaznamenány v obcích Závišice a Ženklava (obě 157), Skotnice (70) a Petřvald (69). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice ke změně věkové struktury obyvatelstva. Snížil se počet obyvatel ve věku do 14 let, naopak lze zaznamenat nárůst obyvatel starších 65 let. Podíl těchto osob starších 65 let však nepřevýšil podíl obyvatel do 14 let. Zároveň došlo ve sledovaných letech ve správním obvodu k navýšení indexu stáří, z původní hodnoty 55,9 v roce 2000 na 92,1 v roce 2010. Obcí s dlouhodobě nejvyšším indexem stáří se stala obec Kateřinice, k nejvyššímu nárůstu indexu stáří došlo v obci Štramberk. Jedinými obcemi, kde se index stáří ve sledovaném období snížil, byly obce Skotnice a Závišice. Míra nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Kopřivnice snížila z původních 10,75 % v roce 2005 na 10,60 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 0,15 %. Nejvýraznější snížení nastalo v obcích Mošnov (-2,87 %), Trnávka (-1,84 %) a Petřvald (-1,07 %). Naopak nejvýraznější nárůst míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v obcích Kateřinice (0,82 %), Ženklava (0,60 %) a Závišice (0,50 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve sledovaných letech poklesla, a to o 1,53 %. Snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti lze zaznamenat ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Mošnov (3,33 %), Trnávka (-3,23 %) a Petřvald (-2,22 %). Tabulka 85: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Kopřivnice mezi lety 2001 - 2011 Obec Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice


Rok 2001

2011 617 23749 676 1730 8755 649 3409 680 732 848 41845

638 22953 701 1806 8716 714 3313 725 884 1028 41478


96

21 -796 25 76 -39 65 -96 45 152 180 -367

3,4 -3,4 3,7 4,4 -0,4 10,0 -2,8 6,6 20,8 21,2 -0,9

Tabulka 86: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Kopřivnice za období 2001 – 2010 Obec

Narození

Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice


Zemřelí

62 2481 66 170 878 67 356 77 84 91 4332

68 1711 97 163 945 72 393 63 89 68 3669

Přistěhovalí

-6 770 -31 7 -67 -5 -37 14 -5 23 663

Vystěhovalí

133 3613 171 325 1595 237 685 149 272 327 7507

106 5179 115 256 1567 167 744 118 115 170 8537

Migrační saldo 27 -1566 56 69 28 70 -59 31 157 157 -1030


Tabulka 87: Věková struktura obcí SO ORP Kopřivnice k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec



16,2 20,5 14,7 15,7 17,1 15,0 17,0 16,2 17,6 19,7 18,9

67,5 71,2 71,8 69,8 70,6 70,1 67,8 69,1 67,0 69,7 70,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64

16,3 8,4 13,5 14,5 12,4 14,9 15,2 14,7 15,4 10,6 10,6

14,3 15,1 15,0 13,4 14,6 14,5 14,3 14,5 17,4 17,9 14,9

69,5 73,0 68,1 70,4 69,6 72,4 67,3 71,0 67,9 69,1 71,3

65+ 16,2 11,9 16,9 16,1 15,9 13,1 18,5 14,4 14,7 13,0 13,8

Index stáří v r. 2000 101,0 40,8 92,3 92,1 72,4 99,0 89,8 90,5 87,5 53,9 55,9

Index stáří v r. 2010 113,2 78,9 112,3 120,3 109,1 90,2 129,5 99,0 84,9 72,6 92,1


Tabulka 88: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kopřivnice Míra nezaměstnanosti [%] Obec Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice

2005

2010 7,88 10,90 11,06 8,84 10,84 12,74 10,63 11,26 7,69 11,65 10,75

8,70 11,05 8,19 7,77 10,12 11,92 10,75 9,42 8,19 12,25 10,60

Změna 2005 - 2010 0,82 0,15 -2,87 -1,07 -0,72 -0,82 0,12 -1,84 0,50 0,60 -0,15


97

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2005 2010 2005 - 2010 3,57 1,50 -2,07 5,30 3,84 -1,46 5,95 2,62 -3,33 3,78 1,56 -2,22 5,21 3,60 -1,61 4,99 3,04 -1,95 4,48 3,69 -0,79 6,02 2,79 -3,23 2,81 1,73 -1,08 5,05 4,09 -0,96 5,11 3,58 -1,53

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 18,78 %, z původních 13 721 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 16 298 obsazených pracovních míst v roce 2010. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo v obci Mošnov (240,18 %), dále v obcích Petřvald (40,16 %) či Trnávka (24,0 %). Snížení počtu obsazených míst lze zaznamenat pouze ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Skotnice (-37,23 %) a Kateřinice (23,47 %), dále v obcích Příbor (-12,87 %) a Ženklava (-11,59 %). Od roku 2005 lze v obcích SO ORP Kopřivnice vysledovat nárůst počtu volných pracovních míst a s tím nepřímo úměrně klesající počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do poloviny roku 2007, kdy nastala stagnace trvající do poloviny následujícího roku. Poté se začal počet volných pracovních míst opět snižovat a naopak rapidně vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 296,8 registrovaných uchazečů připadalo 6,6 volných pracovních míst (tj. 44,97 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Kopřivnice zvýšila z původních 149,52 ‰ v roce 2005 na 155,94 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 6,42 ‰. Nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v obcích Skotnice (27,65 ‰), Trnávka (20,06 ‰) a Štramberk (12,16 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity došlo ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Ženklava (12,12 ‰), dále v obcích Mošnov (-9,11 ‰), Kateřinice (-6,93 ‰) a Závišice (-1,0 ‰). Osm z 10 největších zaměstnavatelů mají sídla svých společností v obci Kopřivnice, jedna společnost sídlí v obci Mošnov a jedna v obci Příbor. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala společnost TATRA, a.s., která zaměstnává 1 500 – 1 999 osob. Druhá největší firma spadá do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, další tři firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a pět společností zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 89: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Kopřivnice Obec



2010 98 9431 799 249 2308 94 585 50 38 69 13721

75 10311 2718 349 2011 59 613 62 39 61 16298

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -23 -23,47 880 9,33 1919 240,18 100 40,16 -297 -12,87 -35 -37,23 28 4,79 12 24,00 1 2,63 -8 -11,59 2577 18,78


98

Graf 48: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Kopřivnice

350 300 250 200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 90: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kopřivnice Obec

2005


Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 174,63 167,70 151,82 156,35 160,71 151,60 160,25 171,59 144,46 154,90 162,90 190,55 139,42 151,58 117,47 137,54 135,75 134,75 156,75 144,63 149,52 155,94

Změna 2005 - 2010 -6,93 4,53 -9,11 11,34 10,43 27,65 12,16 20,06 -1,00 -12,12 6,42


Tabulka 91: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kopřivnice Obchodní jméno

Sídlo

TATRA, a.s.

Kopřivnice

Brose CZ spol. s r.o.

Kopřivnice

Česká slévarenská společnost pobočka při Tatře Kopřivnice

Kopřivnice

DuraAutomotive Systems CZ, s.r.o.

Kopřivnice

Tawesco s.r.o.

Kopřivnice

Erich Jaeger, s.r.o.

Kopřivnice

Město Kopřivnice

Kopřivnice

PLAKOR CZECH s.r.o.

Mošnov

Primus CE s.r.o.

Příbor

Tafonco a.s.

Kopřivnice

Převažující činnost Výroba motorových vozidel a jejich motorů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Činnosti ostatních organizací j. n. Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní Výroba odlitků z litiny


99


SWOT ANALÝZA Silné stránky Nárůst počtu obyvatel v obcích Závišice, Ženklava a Skotnice, především z důvodu suburbanizačního procesu.

Slabé stránky Pokles počtu obyvatelstva v celém SO ORP, především migrací, zejména ve městě Kopřivnice a v obci Štramberk.

Kladný přirozený přírůstek v obci Kopřivnice.

Nepříznivá věková struktura, především u obcí Štramberk, Mošnov, Kateřinice, Petřvald, Příbor.

Výrazný pokles registrovaných uchazečů o zaměstnání a nárůst počtu obsazených pracovních míst (zejm. obce Mošnov, Kopřivnice). Pokles míry nezaměstnanosti. Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Mladší obyvatelstvo, než je krajský průměr. Celé území SO ORP Kopřivnice (konkrétně tedy obce Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice a Ženklava) spadá do Ostravské aglomerace. Příležitosti Nárůst podnikatelské aktivity, zejména v obcích Skotnice, Trnávka, Štramberk, Petřvald, Příbor. Zlepšení ekonomického potenciálu a podpora inovativních forem podnikání (Centrum podnikání a rozvoje). Posílení oblasti vlivem růstu významu aglomerace.

Ohrožení Pokračující pokles počtu obyvatelstva migrací, především mladších osob ve věku 25 - 34 let mimo území SO ORP. Extrémně vysoká citlivost podnikatelských subjektů působících v průmyslové zóně Kopřivnice, zaměřený především na automobilový průmysl a navazující výroby.

Využití potenciálu mladší populace, než je krajský průměr. Zlepšení dopravního napojení Kopřivnice do Ostravy (obchvat Příbora).

100

SO ORP KRAVAŘE SO ORP Kravaře se nachází na severu Moravskoslezského kraje. Na východě svého území sousedí se SO ORP Hlučín, na jihu a západě se SO ORP Opava. Severní hranice správního obvodu je tvořena státní hranicí s Polskem. Většinu území SO ORP Kravaře tvoří mírně zvlněná krajina Kobeřické a na východním okraji místy i Vřesinské pahorkatiny, na jihu přecházející do ploché Kravařské roviny a reliéfu údolní nivy řeky Opavy. Nadmořská výška (230 – 310 m. n. m) a také relativní výšková členitost řešeného území je malá. V SO ORP Kravaře leží devět obcí – Bolatice, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Rohov, Strahovice, Sudice, Štěpánkovice a Třebom. Jediným městem je město Kravaře, jenž je také Pověřeným úřadem. Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje činí 1,8 %, což znamená 18. místo v rámci kraje, podílem 1,7 % na celkovém počtu obyvatel kraje se obvod řadí na 17. místo. Správní obvod patří do západní části Hlučínska, které se jako specifická oblast českého Slezska formovalo poměrně pozdě – až po únoru 1920, kdy byla tato část německého okresu Ratiboř s převahou moravsky mluvícího obyvatelstva postoupena nově vzniklé Československé republice. V letech 1938 – 1945 opět přináleželo Hlučínsko Německu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Křivka vývoje počtu obyvatel SO ORP Kravaře měla v letech 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel o 978 osob, na současnou hodnotu 21 368 obyvatel. Pouze mezi lety 1999 – 2001 a 2005 – 2007 došlo ke stagnaci v počtu obyvatel či k jejich mírnému poklesu. Graf 49: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Kravaře mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

21500 21000 20500 20000 19500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) měla v letech 1991 – 1999 v obcích SO ORP dlouhodobě klesající tendenci. V těchto letech poklesla hmpp z 6,5 ‰ na -3 ‰. Od roku 1999 lze zaznamenat nárůst hmpp. V druhé fázi sledování, tj. v letech 2000 – 2010 nabírala křivka hmpp v pravidelně se opakujících cyklech poklesové a růstové tendence. Od roku 2005 dosahuje hmpp trvale kladných hodnot. U hrubé míry migračního salda (hmms) se v letech 1991 – 2003 projevil vzrůstající trend, s výjimkou v roce 1994, kdy hmms klesla a nabrala záporných hodnot. V letech 2003 – 2006 lze zaznamenat výrazný pokles hodnot hmms (z 5,5 ‰ na -2,5 ‰). Poté však opět nastal nárůst hodnot trvající do roku 2007, odkdy dochází k opětovnému poklesu hmms a v roce 2010 křivka dosáhla záporných hodnot. Křivka hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) se ve sledovaném období pohybovala v kladných hodnotách, s výjimkou let 1999 a 2006, kdy klesla pod nulovou hodnotou. Maximální hodnoty hmcpp bylo dosaženo v roce 2008 (přes 6 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 1999 (-2 ‰).

101

Promile [‰]

Graf 50: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Kravaře

8 6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Kravaře přímo úměrně rostlo v roce 2000 také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která byla nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (1 866 osob). Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 40 – 44 let (1 720 osob), zatímco obyvatel ve věkové skupině 30 – 34 let bylo výrazně méně (1 336 osob). U obyvatel starších 49 let rapidně klesá s rostoucím věkem jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, výrazného úbytku zaznamenali lidé ve věku 40 – 44 let. Podobný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 51: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Kravaře v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

2030


V obcích SO ORP Kravaře došlo k navýšení počtu obyvatel z 20 749 v roce 2005 na 21 368 obyvatel v roce 2011, jedná se tedy o nárůst o 3,0 %. Ke zvýšení počtu obyvatel došlo ve všech obcích 102

správního obvodu, kromě obce Chuchelná, kde se stav obyvatel snížil o 3,3 %. Nárůst byl nejvýrazněji zaznamenán v obci Třebom (12,4 %), dále v obcích Bolatice (6,0 %), Rohov či Štěpánkovice (obě 4,0 %). V obcích SO ORP Kravaře lze ve sledovaném období let 2001 – 2010 vysledovat kladný přirozený přírůstek (208) i kladné migrační saldo (411). Záporný přirozený přírůstek byl zaznamenán ve třech obcích správního obvodu, a to v obcích Kravaře (-65), Sudice (-9) a Třebom (-1), naopak kladného přirozeného přírůstku bylo nejvýrazněji dosaženo v obcích Bolatice (98), Kobeřice (67) a Štěpánkovice (66). Migrační saldo dosáhlo kladných hodnot ve všech obcích správního obvodu s výjimkou obce Chuchelná (-65). Nejvyšších hodnot dosahovalo migrační saldo v obcích Kravaře (182), Bolatice (152) a Štěpánkovice (56). V obcích SO ORP Kravaře došlo v letech 2000 – 2010 k proměně věkové struktury obyvatelstva, kdy se snížil podíl obyvatel ve věku do 14 let, a to ve prospěch osob ve věku 15 – 64 let. Podíl osob starších 65 let zůstal nezměněn. Ve sledovaném období vzrostl index stáří z hodnoty dosahující 63,2 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře vzrostla v letech 2005 – 2010 z hodnoty 10,73 % na hodnotu 11,31 %, jedná se tedy o nárůst o 0,58 %. Nejvýrazněji míra nezaměstnanosti vzrostla v obcích Sudice (2,34 %), Třebom (1,72 %) a Kobeřice (1,26 %), naopak pokles nastal pouze v jedné obci správního obvodu, v obci Chuchelná (-0,23 %). Naproti tomu míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře ve sledovaném období klesla o 0,27 %. Pokles byl zaznamenán ve většině obcí správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Sudice (-1,76 %) a Strabonice (-1,45 %). V obci Kobeřice se míra dlouhodobou nezaměstnanosti ve sledovaných letech nezměnila a pouze v obci Třebom byl zaznamenán její nárůst (3,42 %). Tabulka 92: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Kravaře mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

2011

4134 1328 3204 6684 602 896 662 3037 202 20749

SO ORP Kravaře

4384 1284 3286 6801 626 924 677 3159 227 21368

250 -44 82 117 24 28 15 122 25 619

6,0 -3,3 2,6 1,8 4,0 3,1 2,3 4,0 12,4 3,0


Tabulka 93: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Kravaře za období 2001 – 2010 Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

Narození 448 137 321 663 74 99 64 323 23 2152

Zemřelí


350 116 254 728 52 90 73 257 24 1944

98 21 67 -65 22 9 -9 66 -1 208

Přistěhovalí 635 220 369 1129 93 133 140 461 76 3256

Vystěhovalí

Migrační saldo

483 285 354 947 91 114 116 405 50 2845


103

152 -65 15 182 2 19 24 56 26 411

Tabulka 94: Věková struktura obcí SO ORP Kravaře k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 16,9 19,3 19,8 18,2 18,3 21,0 19,5 19,5 18,8 18,6

71,7 68,7 69,2 69,2 70,4 67,6 70,2 68,9 67,8 69,6

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,4 12,1 11,0 12,6 11,3 11,4 10,3 11,6 13,4 11,8

15,3 13,3 15,9 14,4 16,7 18,6 14,9 15,1 16,5 15,8

71,5 72,8 71,4 70,7 70,0 69,3 71,9 71,8 67,9 72,4

13,1 14,0 12,8 14,9 13,4 12,1 13,1 13,1 15,6 11,8

Index stáří v r. 2000 67,6 62,6 55,9 68,8 61,8 54,2 52,8 59,4 71,1 63,2

Index stáří v r. 2010 85,7 105,2 80,4 103,7 80,0 65,3 88,0 87,0 94,6 74,4


Tabulka 95: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

2005 9,45 10,60 10,07 11,64 9,63 10,56 12,93 10,45 21,46

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 9,71 10,37 11,63 11,90 10,94 10,59 15,27 10,99 23,18

10,73

11,31

2005 0,26 -0,23 1,56 0,26 1,31 0,03 2,34 0,54 1,72 0,58


104

3,53 4,21 4,41 4,98 3,70 5,22 6,80 4,11 10,40 4,49

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 3,35 3,61 4,41 4,80 3,62 3,77 5,04 3,78 13,82 4,22

-0,18 -0,60 0,00 -0,18 -0,08 -1,45 -1,76 -0,33 3,42 -0,27

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kravaře ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 1,18 %, z 3 893 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 3 847 těchto míst v roce 2010. Nejvýraznější snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno v obcích Strahovice (25,76 %), Bolatice (-19,65 %) a Chuchelná (-13,33 %), zatímco k navýšení došlo nejvýrazněji v obcích Třebom (142,86 %), Rohov (123,26 %) a Štěpánkovice (35,04 %). Počet registrovaných uchazečů v obcích SO ORP Kravaře se začal výrazně snižovat až od počátku roku 2006, kdy začalo zároveň docházet k nárůstu volných pracovních míst. Nejpříznivějšího stavu bylo dosaženo v polovině roku 2008, kdy na 101,33 registrovaných uchazečů připadalo 12,33 volných pracovních míst (tj. 8,22 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se začal počet registrovaných uchazečů opět zvyšovat a zároveň docházelo k poklesu volných pracovních míst. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 166 registrovaných uchazečů připadalo 1,89 volných pracovních míst (tj. 87,83 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kravaře vzrostla z 150,24 ‰ v roce 2005 na 169,02 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 18,77 ‰. Nejvýrazněji lze tento nárůst zaznamenat v obcích Kobeřice (26,71 ‰), Štěpánkovice (22,62 ‰) a Kravaře (21,06 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity nedošlo ve sledovaném období ani v jedné z obcí správního obvodu. Pět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kravaře má sídlo své společnosti v obci Bolatice, dvě společnosti sídlí v obci Kravaře, dvě v obci Kobeřice a jedna v obci Chuchle. Jedna firma v dané oblasti spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, dvě firmy spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci a jedna spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Dalších šest největších společností zaměstnává 50 – 99 osob. Tabulka 96: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Kravaře Obec


Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

2010 921,00 615,00 518,00 1402,00 43,00 66,00 67,00 254,00 7,00 3893,00

740,00 533,00 470,00 1533,00 96,00 49,00 66,00 343,00 17,00 3847,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -181,00 -19,65 -82,00 -13,33 -48,00 -9,27 131,00 9,34 53,00 123,26 -17,00 -25,76 -1,00 -1,49 89,00 35,04 10,00 142,86 -46,00 -1,18


105

Graf 52: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Kravaře

200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 97: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kravaře Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

2005 152,33 150,19 132,96 165,88 153,72 127,66 190,84 130,24 120,19 150,24

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 167,55 150,89 159,67 186,94 159,87 139,71 209,20 152,86 139,64

15,21 0,69 26,71 21,06 6,15 12,05 18,36 22,62 19,45

169,02

18,77


Tabulka 98: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kravaře Obchodní jméno

Sídlo


LANEX a.s. ARMATURY Group a.s. PF PLASTY CZ s.r.o. Město Kravaře

Bolatice Kravaře Chuchelná Kravaře

AZPEK, s.r.o.

Bolatice

CETA s.r.o. GYPSTREND s.r.o. Obec Bolatice Opavice a.s. Základní škola a Mateřská škola Bolatice, příspěvková organizace

Kobeřice Kobeřice Bolatice Bolatice

Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků Výroba ostatních potrubních armatur Výroba ostatních plastových výrobků Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Smíšené hospodářství Výroba vápna a sádry Všeobecné činnosti veřejné správy Smíšené hospodářství

Bolatice

Primární vzdělávání


106


SWOT ANALÝZA Silné stránky Celkový nárůst počtu obyvatel ve všech obcích SO ORP s výjimkou Chuchelné.

Slabé stránky Vyšší podíl počtu seniorů v obcích Třebom, Kravaře, Kobeřice.

Kladný přirozený přírůstek, především v obcích Bolatice, Kobeřice, Štěpánkovice.

Mírný nárůst míry nezaměstnanosti s vysokými sezónními výkyvy.

Kladné migrační saldo, především u obce Kravaře a Bolatice.

Pokles počtu obsazených pracovních míst, především v obcích Bolatice, Chuchelná, Kobeřice.

Vyšší podíl dětské složky v obcích Strahovice, Rohov, Třebom, Kobeřice. Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Obce Bolatice, Kravaře a Štěpánkovice spadají do Ostravské aglomerace. Příležitosti Ekonomický rozvoj oblasti se přesouvá do jižní části SO ORP, zejména obec Kravaře. Oblast je pokryta integrovaným dopravním systémem, který umožňuje bezproblémový dojezd obyvatel do měst Ostrava a Opava. Stabilní osídlení s vysokou mírou soudržnosti a identity obyvatelstva. Dobrý potenciál oblasti pro další rozvoj podnikatelských aktivit a nižší zranitelnost oblasti dopadem ekonomické recese. Posílení oblasti vlivem růstu významu aglomerace.

Ohrožení Stárnutí obyvatelstva, především v odlehlých oblastech při Polských hranicích (Třebom, Sudice), nutnost zvážit kapacity domů s pečovatelskou službou pro seniory v rámci celého území SO ORP. Z důvodu stárnutí obyvatelstva snižování koupěschopnosti poptávky především v severní části SO ORP a s tím související problém udržení základní úrovně poskytovaných služeb. Vynucená migrace osob ve věku 20 – 30 let z území SO ORP z důvodu nevhodných pracovních míst.

107

SO ORP KRNOV SO ORP Krnov leží v severozápadní části Moravskoslezského kraje. Na jihovýchodě území sousedí správní obvod se SO ORP Opava, na jihozápadě se SO ORP Bruntál. Západní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje, severní a severovýchodní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Území se nachází v oblasti Hrubého Jeseníku, nejníže je položena oblast Osoblažska (s nejnižší nadmořskou výškou 203 m. n. m.), která tvoří nejzazší výběžek slezského pohraničí. V SO ORP Krnov leží 25 obcí – Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Uvolno, Vysoká a Zátor. Tímto počtem se správní obvod řadí na čtvrté místo v kraji co do počtu obcí. Podílem 10,4 % z celkové rozlohy kreje je správní území druhým největším, avšak podílem z celkového počtu obyvatel kraje, který činí 3,4 %, je až na 10. místě v rámci kraje. Pověřenými úřady jsou Krnov, Město Albrechtice a Osoblaha. Ve dvou městech správního obvodu – Krnově a Městě Albrechtice – žije přes 68 % obyvatel daného území. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Krnov došlo v letech 1991 – 2011 k poklesu počtu obyvatel. Ačkoliv v letech 1991 – 1998 byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel až na maximální hodnotu 43 650 obyvatel, od tohoto roku dochází k jeho poklesu. Tento stav trval až do roku 2007, kdy se začal počet obyvatel nepatrně zvyšovat, tento trend však trval pouze rok a poté došlo k opětovnému poklesu na současnou hodnotu 42 207 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 53: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Krnov mezi lety 1991 – 2011

44000 43500 43000 42500 42000 41500 41000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) i hrubá míra migračního salda (hmms) zaznamenaly v letech 1991 – 2010 v obcích SO ORP Krnov podobný vývoj. V obou případech došlo k poklesu míry sledovaných hodnot, od roku 1999 nabíraly obě křivky trvale záporných hodnot. Jedinou výjimkou se stal rok 2007, kdy obě křivky vzrostly nad nulovou hodnotu, hned následujícího roku se však opětovně dostaly do hodnot záporných. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla svého maxima v roce 1993 (6,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2008 (-5 ‰).

108

Graf 54: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Krnov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Krnov přímo úměrně rostlo v roce 2000 také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (4 014 osob). Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 45 – 54 let, zatímco obyvatel ve věkové skupině 30 – 44 let bylo výrazně méně. S rostoucím věkem poté klesá zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 39 let a dále 55 – 64 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy klesne podíl dětské složky ve společnosti a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 55: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Krnov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


V obcích SO ORP Krnov došlo v letech 2001 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 2,5 %, z původního počtu 43 288 obyvatel v roce 2001 na 42 207 obyvatel v roce 2011. Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obcích Heřmanovice (-14,7 %), Hošťálkovy (-13,9 %) a Rusín (-12,8 %). Naopak 109

k navýšení počtu obyvatel došlo v devíti obcích, nejvýrazněji v obcích Vysoká (15,4 %), Brantice (12,0 %) a Čaková (7,7 %). V letech 2001 – 2010 lze v obcích SO ORP Krnov zaznamenat záporný přirozený přírůstek, který dosahoval nejnižších hodnot v obcích Krnov (-116), Osoblaha (-68) a Hošťálkovy (-47). Naopak kladný přirozený přírůstek lze vysledovat v obcích Zátor (39), Lichnov (20), Bohušov či Slezské Pavlovice (obě 8). Také migrační saldo nabíralo ve sledovaném období v SO ORP Krnov záporných hodnot, nejvýrazněji v obcích Krnov (-705), Jindřichov (-112) a Heřmanovice (-48). Kladné hodnoty migračního salda byly zaznamenány v obcích Brantice (150), Osoblaha (46) a Vysoká (44). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Krnov ke změně věkové struktury obyvatelstva. Snížil se jak podíl obyvatel ve věku do 14 let, tak obyvatel nad 65 let, a naopak došlo k navýšení podílu osob ve věku 15 – 64 let. Zároveň došlo ke zvýšení indexu stáří obcí správního obvodu, který vzrostl z hodnoty 69,0 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Nejvyššího indexu stáří je dlouhodobě dosahováno v obci Petrovice, kde jeho hodnota vzrostla v roce 2010 na 387,5. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Krnov klesla z hodnoty 13,78 % v roce 2005 na 12,76 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 1,02 %. Nejvýraznějšího snížení míry nezaměstnanosti bylo dosaženo v obcích Bohušov (-8,27 %), Dívčí Hrad (-6,33 %) a Vysoká (-5,67 %). Naopak k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Čaková (4,04 %), Krasov (2,29 %) a Býkov-Láryšov (1,34 %). Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v obcích Hlinka (průměr 24,79 %) a Slezské Pavlovice (průměr 22,91 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích správního obvodu poklesla ve sledovaných letech o 1,95 %., z hodnoty 7,06 % v roce 2005 na 5,11 % v roce 2010. Pokles této míry byl nejvýrazněji zaznamenán v obcích Dívčí Hrad (-10,26 %), Bohušov (-9,51 %) a Rusín (-8,85 %). K nárůstu došlo pouze ve třech obcích správního obvodu, v obcích Heřmanovice (1,76 %), Čaková (1,24 %) a Slezské Pavlovice (0,91 %). Tabulka 99: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Krnov mezi lety 2001 - 2011 Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov


Rok 2001 451 1174 160 287 264 414 236 741 684 347 1567 345 25761 1085 448 3633 1151 143 149 187 656 971 952 299 1183 43288

2011 429 1315 150 309 275 353 233 709 589 306 1425 338 24940 1100 479 3570 1129 142 130 199 616 942 991 345 1193 42207


110

-22 141 -10 22 11 -61 -3 -32 -95 -41 -142 -7 -821 15 31 -63 -22 -1 -19 12 -40 -29 39 46 10 -1081

-4,9 12,0 -6,3 7,7 4,2 -14,7 -1,3 -4,3 -13,9 -11,8 -9,1 -2,0 -3,2 1,4 6,9 -1,7 -1,9 -0,7 -12,8 6,4 -6,1 -3,0 4,1 15,4 0,8 -2,5

Tabulka 100: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Krnov za období 2001 – 2010 Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

Narození 62 131 26 27 31 28 28 57 27 21 114 31 2538 109 41 355 116 4 11 23 66 77 84 33 122 4162

Zemřelí


54 140 20 36 27 40 29 92 74 48 144 44 2654 89 50 380 184 18 15 15 72 100 87 31 83 4526

Přistěhovalí

8 -9 6 -9 4 -12 -1 -35 -47 -27 -30 -13 -116 20 -9 -25 -68 -14 -4 8 -6 -23 -3 2 39 -364

Vystěhovalí

133 455 54 96 172 53 81 247 137 112 298 103 3303 284 165 858 422 78 34 109 202 222 264 175 247 8304

Migrační saldo

163 305 70 65 165 102 83 244 185 126 410 97 4008 289 125 896 376 65 49 105 236 228 222 131 276 9021

-30 150 -16 31 7 -49 -2 3 -48 -14 -112 6 -705 -5 40 -38 46 13 -15 4 -34 -6 42 44 -29 -717


Tabulka 101: Věková struktura obcí SO ORP Krnov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 27,8 18,5 19,0 14,2 16,9 17,1 22,6 18,8 13,2 14,2 20,4 16,6 17,4 21,0 16,0 17,2 21,6 14,5 19,3 14,9 24,8 19,6

62,4 68,3 65,8 69,9 73,7 70,1 65,0 68,8 74,1 69,4 70,6 68,2 69,7 69,8 67,8 70,7 67,8 61,4 64,0 71,3 64,6 69,0

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 9,8 13,2 15,2 15,9 9,5 12,8 12,4 12,4 12,7 16,5 9,0 15,2 12,9 9,3 16,2 12,0 10,7 24,1 16,7 13,8 10,5 11,4

111

17,5 15,4 19,9 15,6 16,2 13,0 20,8 14,4 10,7 8,4 15,2 13,5 14,5 17,3 15,6 15,0 16,6 5,9 8,7 16,2 17,7 13,0

68,6 73,7 62,3 69,4 70,2 73,4 70,3 74,4 76,0 73,3 71,9 70,5 70,6 72,5 66,2 70,9 70,2 71,1 71,7 67,5 72,7 72,8

13,9 10,9 17,9 15,0 13,6 13,6 8,9 11,2 13,3 18,3 12,9 16,1 14,9 10,2 18,2 14,1 13,2 23,0 19,7 16,2 9,6 14,2

Index stáří v r. 2000 35,4 71,6 80,0 111,9 56,1 74,6 54,9 65,7 96,6 116,3 43,9 92,0 73,7 44,2 101,3 69,9 49,4 166,7 86,2 93,1 42,4 58,4

Index stáří v r. 2010 79,2 70,6 90,0 95,8 84,1 104,3 42,9 77,7 124,6 219,2 84,7 119,6 103,1 59,1 116,2 93,9 79,8 387,5 227,3 100,0 54,5 109,9

Obec Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,5 19,0 17,9 18,0

69,5 67,6 73,1 69,6

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,0 13,3 9,0 12,4

13,8 18,8 16,7 15,8

74,6 71,8 72,3 72,4

11,6 9,4 11,0 11,8

Index stáří v r. 2000 56,4 70,0 50,5 69,0

Index stáří v r. 2010 84,4 50,0 66,2 74,4


Tabulka 102: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Krnov Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

2005 23,76 12,28 16,84 11,41 24,42 13,49 25,85 17,47 10,57 19,20 17,00 12,48 12,64 16,53 15,97 12,46 18,97 17,01 23,66 23,07 22,05 17,04 10,97 21,17 10,74

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 15,49 12,95 18,18 15,45 18,09 14,47 23,71 12,08 11,62 15,44 15,84 14,77 11,86 16,97 13,69 11,90 14,02 11,59 18,21 22,74 19,32 14,36 11,52 15,50 11,97

-8,27 0,67 1,34 4,04 -6,33 0,98 -2,14 -5,39 1,05 -3,76 -1,16 2,29 -0,78 0,44 -2,28 -0,56 -4,95 -5,42 -5,45 -0,33 -2,73 -2,68 0,55 -5,67 1,23

13,78

12,76

-1,02


112

2005 13,51 5,42 11,75 5,63 13,73 2,75 13,53 8,42 5,05 6,93 5,91 5,51 7,14 9,64 6,55 5,39 9,20 8,84 12,73 8,00 10,64 5,80 5,28 5,21 5,51 7,06

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 4,00 5,23 8,28 6,87 3,47 4,51 7,69 3,09 5,00 3,08 5,86 4,12 5,15 7,83 4,17 4,84 3,59 1,74 3,88 8,91 8,11 4,39 5,14 3,46 4,32 5,11

-9,51 -0,19 -3,47 1,24 -10,26 1,76 -5,84 -5,33 -0,05 -3,85 -0,05 -1,39 -1,99 -1,81 -2,38 -0,55 -5,61 -7,10 -8,85 0,91 -2,53 -1,41 -0,14 -1,75 -1,19 -1,95

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Krnov došlo v letech 2005 – 2010 k navýšení počtu obsazených pracovních míst o 4,01 %, z 11 722 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 12 192 těchto míst v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo jednoznačně v obci Slezské Pavlovice (900 %), dále v obcích Dívčí Hrad (257,69 %), Petrovice (200,0 %) a Heřmanovice (72,55 %). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu počtu obsazených pracovních míst došlo v obcích Býkov-Láryšov (-80,0 %), Hošťálkovy (-67 %) a Čaková (-64,0 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Krnov k růstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 70,32 registrovaných uchazečů připadalo 10,56 volných pracovních míst (tj. 6,66 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začalo docházet k opětovnému poklesu počtu volných pracovních míst a naopak se zvyšoval počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo ve sledovaném období let 2005 – 2011 dosaženo počátkem roku 2005, kdy na 165,48 registrovaných uchazečů připadalo 1,4 volných pracovních míst (tj. 118,2 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Krnov vzrostla z 148,27 ‰ v roce 2005 na 153,30 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 5,03 ‰. Nárůst je nejvíce patrný v obcích Vysoká (52,75 ‰), Petrovice (46,33 ‰) a Holčovice (35,02 ‰). Naopak ke snížení míry podnikatelské aktivity došlo pouze v šesti obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Krasov (-23,94‰), Heřmanovice (23,61 ‰) a Slezské Pavlovice (-11,24 ‰). Devět z 10 největších zaměstnavatelů má sídlo své společnosti ve městě Krnov, jedna společnost sídlí v obci Úvalno. Tři největší firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, tři spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci a čtyři společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob. Tabulka 103: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Krnov Obec


Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

2010 47,00 127,00 25,00 25,00 26,00 51,00 56,00 93,00 100,00 15,00 262,00 26,00 8169,00 129,00 92,00 1253,00 288,00 3,00 12,00 1,00 58,00 104,00 284,00 57,00 419,00 11722,00

49,00 97,00 5,00 9,00 93,00 88,00 34,00 109,00 33,00 8,00 193,00 22,00 9193,00 96,00 63,00 1128,00 201,00 9,00 13,00 10,00 56,00 108,00 281,00 65,00 229,00 12192,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 2,00 4,26 -30,00 -23,62 -20,00 -80,00 -16,00 -64,00 67,00 257,69 37,00 72,55 -22,00 -39,29 16,00 17,20 -67,00 -67,00 -7,00 -46,67 -69,00 -26,34 -4,00 -15,38 1024,00 12,54 -33,00 -25,58 -29,00 -31,52 -125,00 -9,98 -87,00 -30,21 6,00 200,00 1,00 8,33 9,00 900,00 -2,00 -3,45 4,00 3,85 -3,00 -1,06 8,00 14,04 -190,00 -45,35 470,00 4,01


113

Graf 56: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Krnov

200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 104: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Krnov Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

2005 113,49 178,22 129,25 187,92 132,84 184,07 85,37 163,84 150,47 134,11 133,51 186,19 153,84 152,05 127,43 148,22 98,02 116,79 126,87 104,65 84,10 122,15 123,24 115,89 160,34 148,27

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 120,45 178,79 157,53 185,06 129,15 160,46 104,17 198,86 174,60 157,89 134,47 162,24 154,92 149,95 143,45 160,29 106,18 163,12 137,40 93,41 89,17 154,09 143,76 168,64 167,91 153,30


114

6,96 0,57 28,28 -2,85 -3,69 -23,61 18,80 35,02 24,13 23,78 0,96 -23,94 1,08 -2,10 16,02 12,07 8,16 46,33 10,54 -11,24 5,07 31,93 20,51 52,75 7,58 5,03

Tabulka 105: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Krnov Obchodní jméno

Sídlo


Krnovské opravny a strojírny s.r.o.

Krnov

POO OS TOK PEGA Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace

Krnov

Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. Činnosti odborových svazů

Krnov

Všeobecná ambulantní zdravotní péče

Kofola a.s.

Krnov

Město Krnov PEGA - VEL, a.s.

Krnov Krnov

A S P E C, spol. s r.o.

Krnov

CZB, a.s. Den Braven Czech and Slovak a.s. ELFE, s.r.o.

Krnov Úvalno Krnov

Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních technických a průmyslových textilií Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Výroba ostatních obráběcích strojů Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení


115


SWOT ANALÝZA Silné stránky Pozitivní věková struktura v obcích Hlinka, Býkov-Láryšov, Vysoká, Slezské Rudoltice, Bohušov a Zátor. Mírný nárůst počtu obsazených pracovních míst, především v obci Krnov, Dívčí Hrad a Heřmanovice. Relativně stabilizovaný vývoj nezaměstnanosti od roku 2009 s většími sezónními výkyvy. Existence významných ekonomických subjektů ve městě Krnov.

Slabé stránky Dlouhodobý pokles počtu obyvatel v rámci celého SO ORP, především v obcích Krnov, Jindřichov, Hošťálkovy, Město Albrechtice, Heřmanovice. Tento pokles je způsoben především migračními ztrátami. Negativní věková struktura u obcí Petrovice, Rusín, Janov, Liptaň a Býkov-Láryšov. Záporný přirozený přírůstek, zejména u obcí Krnov, Osoblaha, Hošťálkovy, Holčovice. Stárnutí obyvatelstva, zvyšující se index stáří (např. obce Petrovice, Rusín, Janov). Větší část SO ORP Krnov (konkrétně obce Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha, Dívčí Hrad, Bohušov, Rusín, Slezské Rudoltice, Liptáň, Vysoká, Jindřichov, Třemešná, Město Albrechtice, Janov, Petrovice, Heřmanovice, Holčovice, Krasov, Čaková, Brantice, Zátor, Lichnov a Býkov-Láryšov) spadá do periferní části podmíněné procesy vysídlování vymezené v rámci Moravskoslezského kraje. Území v Moravskoslezském kraji, které bylo definováno jako sociálně slabé, zahrnulo v tomto SO ORP obec Zátor a pak oblast Osoblažska (obce Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha, Dívčí Hrad, Bohušov a Rusín).

Příležitosti Připravená průmyslová zóna v Krnově. Dobré dopravní napojení na Polsko a rozvojový potenciál přeshraniční spolupráce. Nárůst míry podnikatelské aktivity, především v obcích Vysoká, Petrovice, Holčovice, Třemešná. Kvalitní životní prostředí může přispět k větší atraktivitě území a rozvoji cestovního ruchu, především v oblasti agroturistiky, hipoturistiky, pobytových zájezdů pro školy v přírodě s výukovým programem. Rozvoj spolupráce měst Bruntál-Krnov-Opava může přispět k ekonomické stabilizaci situace v oblasti.

Ohrožení Koncentrace ekonomických aktivit v SO ORP pouze do města Krnov. Vysoká ekonomická zranitelnost území při dopadu ekonomické recese, zejména z důvodu nižších finančních zdrojů podnikatelských subjektů. Stabilizující vliv současné zemědělské výroby. Může dojít k nárůstu počtu sociálně vyloučených oblastí z důvodu nárůstu počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel. Pokračující pokles počtu obyvatel bude mít za následek snižování koupěschopné poptávky a snížení obslužnosti území v oblasti základních služeb (škola, obchod, zdravotní zařízení).

116

SO ORP NOVÝ JIČÍN SO ORP Nový Jičín leží v jižní části Moravskoslezského kraje. Na severu sousedí správní obvod se SO ORP Bílovec, na východě se SO ORP Kopřivnice a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Jižní hranice je tvořena obcemi Zlínského kraje, jihozápadní hranici tvoří obce kraje Olomouckého, na západě území sousedí se SO ORP Odry. Tato oblast patří do CHKO Poodří, které je charakterizováno harmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry, se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy či mokřady mezinárodního významu. SO ORP Nový Jičín zahrnuje 15 obcí – Bartošovice, Bernatice nad Odrou, Hladké Životice, Hodslavice, Jeseník nad Odrou, Kunín, Mořkov, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína a Životice u Nového Jičína. Pověřeným úřadem je město Nový Jičín. V SO ORP Nový Jičín se dále nachází obec Libhošť, která vznikla 1. 1. 2011 odtržením od Nového Jičína. Ve studii však tato obec není samostatně zohledněna, protože v době zpracování studie nebyla k dispozici nejaktuálnější data a vycházelo se z údajů k 31. 12. 2010. Obec Libhošť je tudíž řešena v rámci obce Nový Jičín, jako její součást. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Počet obyvatel SO ORP Nový Jičín měl v letech 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Nejvýraznější nárůst nastal do roku 1992, kdy se počet obyvatel zvýšil o 1 331 osob. Růst trval do roku 1995, kdy bylo dosaženo nejvyššího počtu obyvatelstva za sledované období (48 610 osob). Od roku 2001 docházelo k mírnému poklesu počtu obyvatel, již od roku 2005 však tento počet opět roste až na současnou hodnotu 48 510 osob. Graf 57: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Nový Jičín mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

49000 48000 47000 46000 45000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstky (hmpp) v obcích SO ORP Nový Jičín od roku 1991, kdy se její hodnota pohybovala okolo 3 ‰, poklesla na -2 ‰. V letech 1995 – 2004 nabírala křivka hmpp záporných hodnot, minima byla dosaženo v roce 1996. Od roku 2004 však začala vzrůstat a v následujícíh letech nabírala již pouze kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) měla ve sledovaném období podobný vývoj. Ze své maximální dosažené hodnoty v roce 1992 (necelých 5 ‰) klesala a od roku 2000 dokonce nabírala záporných hodnot. Roku 2005 se křivka hmms zvýšila do kladných hodnot, avšak od roku 2009 se dostala opět do hodnot záporných. Hrubá míra celkého přírůstku populace (hmcpp) dosáhla maxima v roce 1991 (7,53 ‰) a minima v roce 2001 (-3,16 ‰).

117

Promile [‰]

Graf 58: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Nový Jičín

10 8 6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Nový Jičín se v roce 2000 přímo úměrně zvyšovalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento stav trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou v dané lokalitě (3 969 osob). Druhou nejpočetnější skupinou se stali obyvatelé ve věku 25 – 29 let, dále pak osoby ve věku 45 – 49 let. Naopak výrazně méně bylo zjištěno obyvatel ve věku 30 – 39 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, naopak výrazně ubylo obyvatel ve věku 5 – 14 let a 40 – 49 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 59: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Nový Jičín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


Počet obyvatel v obcích SO ORP Nový Jičín se v letech 2001 – 2011 snížil o 0,1 %, ze 48 557 obyvatel v roce 2001 na počet 48 510 v roce 2011. Fakticky došlo k poklesu počtu obyvatel pouze 118

v obci Nový Jičín, kde se stav obyvatelstva snížil o 4,6 %. Naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v obcích Bernartice nad Odrou (18,8 %), Rybí (8,4 %) a Životice u Nového Jičína (9,3 %). V obcích SO ORP Nový Jičín byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán kladný přirozený přírůstek (281), nejvyšších hodnot dosahoval v obcích Nový Jičín (105), Kunín (58) a Šenov u Nového Jičína (27). Záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Rybí (-10) a Hostašovice (-3). Migrační saldo bylo v obcích SO ORP Nový Jičín ve sledovaných letech záporné, ačkoliv záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Nový Jičín (-1 342) a Kunín (-7). Naopak kladné hodnoty byly nejvýrazněji zaznamenány v obcích Starý Jičín (198), Bernartice nad Odrou (131) a Rybí (121). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Nový Jičín ke snížení podílu osob ve věku do 14 let, naopak se zvýšil podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let, mírně také vzrostl podíl osob starších 65 let. Ve sledovaném období došlo k nárůstu hodnoty indexu stáří, která se zvýšila z 64,0 v roce 2000 na 74,4 v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Nový Jičín klesla z 10,69 % v roce 2005 na 9,84 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 0,85 %. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Bartošovice a Hostašovice (obě -2,64 %), Hodslavice (-1,87 %) a Nový Jičín (-1,43 %). Naopak k navýšení míry nezaměstnanosti došlo nejvýrazněji v obcích Rybí (3,40 %), Bernartice nad Odrou (1,98 %) a Mořkov (1,43 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla ve sledovaném období o 1,88 %, z hodnoty 5,21 % v roce 2005 na 3,33 % v roce 2010. Pokles hodnot byl vysledován ve většině obcí správního obvodu, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Bartošovice (-3,89 %), Sedlnice (-3,79 %) a Jeseník nad Odrou (-3,37 %). Jedinou obcí, v níž se míra dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšila, byla obec Rybí (0,86 %). Tabulka 106: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Nový Jičín mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína

2011

1604 788 960 1685 685 1860 1847 2378 26963 1061 1297 2411 2498 1960 560 48557

SO ORP Nový Jičín

1644 936 981 1735 751 1880 1898 2475 25726 1172 1392 2614 2595 2099 612 48510

40 148 21 50 66 20 51 97 -1237 111 95 203 97 139 52 -47

2,5 18,8 2,2 3,0 9,6 1,1 2,8 4,1 -4,6 10,5 7,3 8,4 3,9 7,1 9,3 -0,1


Tabulka 107: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Nový Jičín za období 2001 – 2010 Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov

Narození 163 98 107 165 68 183 214 234

Zemřelí


160 81 88 164 71 178 156 225

Přistěhovalí 3 17 19 1 -3 5 58 9

119

380 287 235 369 203 382 500 455

Vystěhovalí 343 156 233 320 134 367 507 367

Migrační saldo 37 131 2 49 69 15 -7 88

Obec Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína

Narození

Zemřelí

2842 102 131 239 247 212 61 5066

SO ORP Nový Jičín


2737 112 127 234 221 185 46 4785

Přistěhovalí

105 -10 4 5 26 27 15 281

Vystěhovalí

4377 273 388 586 599 728 133 9895

Migrační saldo

5719 152 297 388 528 616 96 10223

-1342 121 91 198 71 112 37 -328


Tabulka 108: Věková struktura obcí SO ORP Nový Jičín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína SO ORP Nový Jičín


70,5 67,0 73,0 68,0 71,9 67,6 72,3 70,7 70,4 69,4 73,9 68,9 70,0 72,5 73,4 70,4


14,8 18,1 17,3 13,4 14,7 14,9 17,0 14,3 14,6 13,6 15,4 15,0 15,1 16,5 15,8 15,8

73,0 69,7 72,1 71,0 70,5 73,4 73,6 69,7 71,7 72,5 72,2 69,8 72,2 67,8 69,8 72,4

12,2 12,2 10,6 15,6 14,7 11,7 9,4 16,0 13,7 13,9 12,4 15,2 12,7 15,7 14,5 11,8

Index stáří v r. 2000 57,6 77,8 68,2 73,0 93,0 54,3 38,5 76,8 63,0 78,9 53,7 79,5 59,5 69,6 67,8 64,0

Index stáří v r. 2010 82,8 67,7 61,4 115,9 100,0 78,4 55,1 112,5 93,5 101,9 81,0 101,3 83,8 95,1 91,8 74,4


Tabulka 109: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Nový Jičín Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína SO ORP Nový Jičín

2005 14,11 7,86 11,75 9,38 9,58 13,67 9,52 9,57 10,88 9,57 13,59 7,55 10,32 9,22 11,10 10,69

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 11,47 9,84 11,81 7,51 6,94 12,70 10,62 11,00 9,45 12,97 12,91 7,18 10,60 9,09 11,27 9,84

2005 -2,64 1,98 0,06 -1,87 -2,64 -0,97 1,10 1,43 -1,43 3,40 -0,68 -0,37 0,28 -0,13 0,17 -0,85


120


7,75 3,40 4,84 3,56 4,63 7,05 3,80 4,21 5,50 4,01 8,50 2,67 4,50 4,28 5,74 5,21

3,86 2,77 2,93 2,06 2,73 3,68 3,34 3,94 3,40 4,87 4,71 1,85 3,53 2,07 3,42 3,33

-3,89 -0,63 -1,91 -1,50 -1,90 -3,37 -0,46 -0,27 -2,10 0,86 -3,79 -0,82 -0,97 -2,21 -2,32 -1,88

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Nový Jičín došlo v letech 2005 – 2010 k navýšení počtu obsazených pracovních míst o 1,24 %, z původní hodnoty 19 342 obsazených pracovních míst na 19 581 těchto míst. Nejvýraznější nárůst byl jednoznačně zaznamenán v obci Hostašovice (320,0 %), dále v obcích Životice u Nového Jičína (76,83 %), Hladké Životice (28,08 %) a Bernartice nad Odrou (16,39 %). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Sedlnice (-39,22 %), Starý Jičín (-25,0 %) a Hodslavice (-22,06 %). Od roku 2005 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 86,73 registrovaných uchazečů připadalo 40,47 volných pracovních míst (tj. 2,14 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku dochází k postupnému snižování volných pracovních míst a naopak začíná stoupat počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do počátku roku 2010, poté počet registrovaných uchazečů začal opět klesat, zatímco počet volných pracovních míst v podstatě stagnoval mezi hodnotami 8 – 13 volných pracovních míst. Nejhorší situace sledovaného období byla zjištěna v roce 2009, kdy na 186,4 registrovaných uchazečů připadalo 5,8 volných pracovních míst (tj. 32,14 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity vzrostla z 166,25 ‰ v roce 2005 na 170,05 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 3,80 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zaznamenáno v obcích Bartošovice (20,31 ‰), Jeseník nad Odrou (18,99 ‰) a Hodslavice (18,84 ‰). Naopak k poklesu míry podnikatelské aktivity došlo pouze ve dvou obcích správního obvodu, jedná se o obce Starý Jičín (-5,65 ‰) a Životice u Nového Jičína (-4,32 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů má sídlo své společnosti v obci Nový Jičín, dvě společnosti sídlí v obci Suchdol nad Odrou, jedna v obci Kunín a jedna v obci Šenov u Nového Jičína. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, příspěvková organizace, která zaměstnává 1 000- 1 499 osob. Další tři firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a šest společností zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 110: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Nový Jičín Obec


Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičín Životice u Nového Ji SO ORP Nový Jičín

2010 177,00 61,00 203,00 136,00 30,00 199,00 419,00 366,00 11023,00 84,00 385,00 396,00 1466,00 4315,00 82,00 19342,00

198,00 71,00 260,00 106,00 126,00 201,00 335,00 324,00 12275,00 87,00 234,00 297,00 1483,00 3439,00 145,00 19581,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 21,00 11,86 10,00 16,39 57,00 28,08 -30,00 -22,06 96,00 320,00 2,00 1,01 -84,00 -20,05 -42,00 -11,48 1252,00 11,36 3,00 3,57 -151,00 -39,22 -99,00 -25,00 17,00 1,16 -876,00 -20,30 63,00 76,83 239,00 1,24


121

Graf 60: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Nový Jičín

250 200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 111: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Nový Jičín Obec

2005 175,84 147,42 144,25 152,17 148,47 121,93 138,95 139,94 178,50 149,16 186,57 174,87 117,48 173,83 178,45

Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína SO ORP Nový Jičín

166,25


20,31 4,44 5,54 18,84 0,49 18,99 10,64 2,97 0,50 2,17 12,71 -5,65 8,78 9,72 -4,32

170,05

3,80


Tabulka 112: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Nový Jičín Obchodní jméno Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, příspěvková organizace TONAK a.s.

Sídlo



Nový Jičín


Nový Jičín

Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

500 - 999

Opravy kovodělných výrobků

500 - 999

Visteon - AutopalServices s.r.o.

Nový Jičín

Vojenský opravárenský podnik 025 Nový Jičín, státní podnik

Šenov u Nového Jičína

JEDNOTA, spotřební družstvo v Novém Jičíně

Nový Jičín

MEKO, spol. s r. o.

Nový Jičín

Město Nový Jičín Mlékárna Kunín a.s. NC Line s.r.o.

Nový Jičín Kunín Suchdol nad Odrou

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Všeobecné činnosti veřejné správy Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů Obrábění

122

1000 - 1499

500 - 999

250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499

Obchodní jméno ROMOTOP spol. s r. o.

Sídlo Suchdol nad Odrou

Převažující činnost Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost


123

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499

SWOT ANALÝZA Silné stránky Dlouhodobě stabilizovaný vývoj počtu obyvatel v celém SO ORP.

Slabé stránky Vyšší podíl seniorů v obcích Mořkov, Šenov u Nového Jičína, Hodslavice, Starý Jičín.

Pozitivní přirozený přírůstek především v Novém Jičíně a Kuníně.

Vysoká variabilita vývoje počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v celém SO ORP od roku 2005 – 2011.

Vyšší podíl dětské složky u obcí Bernartice nad Odrou, Hladké Životice, Kunín, Šenov u Nového Jičína.

Výrazné záporné migrační saldo u města Nový Jičín.

Nárůst obsazených pracovních míst, především v obcích Nový Jičín a Hostašovice. Obce Bartošovice, Hladké Životice, Kunín, Libhošť, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Šenov u Nového Jičína a Životice u Nového Jičína spadají do Ostravské aglomerace. Dobré dopravní napojení území. Příležitosti Nárůst míry podnikatelské aktivity, především v obcích Bartošovice, Jeseník nad Odrou, Hodslavice a Sedlnice. Nutnost diverzifikace ekonomické činnosti na dobudovaných průmyslových zónách, zvlášť výběr vhodných ekonomických subjektů, kterým budou tyto plochy nabízeny. Preference firem s inovativním potenciálem, nejsou vhodná logistická centra, která nestabilizují zaměstnanost v území.

Ohrožení Vysoká zranitelnost oblasti při dopadu hospodářské recese, která se již projevila v letech 2008 – 2009, z důvodu nevhodné struktury ekonomických subjektů. Nedostatečná podpora strategického plánování a nízká absorpční schopnost čerpat dotace Evropské Unie u hlavních akterů v území. Nižší identita obyvatel s územím.

Posílení oblasti vlivem růstu významu Ostravské aglomerace. Obce v oblasti říční nivy můžou využít území jako cíl rekreačních aktivit obyvatel Ostravy.

124

SO ORP ODRY SO ORP Odry leží v jižní části Moravskolslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORP Víkov, na východě se SO ORP Nový Jičín. Jižní a jihozápadní hranice správního území je tvořena hranicí Olomouckého kraje. Z hlediska geomorfologického členění patří zkoumané území do dvou odlišných celků, kterými jsou Nízký Jeseník a Moravská brána. Na řešené území zasahuje svým západním výběžkem Chráněná krajinná oblast Poodří. SO ORP Odry zahrnuje 10 obcí – Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné a Vrchy. SO ORP Odry se rozkládá na území o rozloze 223,98 km2 (3,1 % rozlohy kraje) s hustotou zalidnění 78 obyvatel/km2, což je mnohem méně než průměr za kraj (230 obyvatel/km2) i Českou republiku (132 obyvatel/km2). Podílem počtu obyvatel, který představuje 1,4 % kraje, patří k nejmenším správním obvodům v kraji. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Odry ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější pokles nastal v letech 1991 – 1992, kdy se počet obyvatel snížil o 960 osob. Za celé sledované období poklesl stav obyvatelstva z 19 278 na 17 426 osob. Graf 61: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Odry mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

19500 19000 18500 18000 17500 17000 16500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991 poklesla z hodnoty 5 ‰ na -2 ‰ dosažené v roce 1995. Do roku 2000 se křivka hmpp pohybovala v záporných hodnotách a od tohoto roku začala hodnota hmpp stoupat a trvale nabrala kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) dosahovala kromě let 1994 – 1995 a 1997 – 1998 pouze záporných hodnot. Minima hmms bylo dosaženo v roce 2004 hodnotou -4,82 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala maximálních hodnot v roce 1994 (5,59 ‰) a minima v roce 2000 (-3,76 ‰).

125

Promile [‰]

Graf 62: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Odry

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Odry rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (1 712 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, výrazného poklesu bylo zaznamenáno v zastoupení obyvatel ve věku 25 – 39 let. Mírný nárůst v zastoupení obyvatel nastal u věkové skupiny 40 – 54 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 63: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Odry v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000


126

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Odry ke snížení počtu obyvatel z 17 687 na 17 426 osob, jedná se tedy o pokles o 1,5 %. Nejvýraznějšího snížení bylo dosaženo v obcích Luboměř (6,6 %), Vrchy (-6,2 %) a Fulnek (-2,3 %). Počet obyvatel se zvýšil ve třech obcích správního obvodu, v obcích Heřmánky (11,7 %), Mankovice (1,2 %) a Vražné (0,1 %). Přirozený přírůstek dosahoval v obcích SO ORP Odry v letech 2001 – 2010 kladných hodnot (136). Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v obcích Odry (105), Fulnek (42) a Spálov (14), zatímco záporné hodnoty byly zjištěny ve třech obcích správního obvodu – v obcích Luboměř (-28), Heřmánky (-9) a Vrchy (-8). Naopak hodnota migračního salda v obcích správního obvodu byla ve sledovaném období záporná (-397). Nejnižší hodnota migračního salda byla zjištena v obcích Fulnek (-183), Odry (-180) a Spálov (-29), naopak kladných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Heřmánky (27), Mankovice (4) a Luboměř (1). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Odry ke změně věkové struktury obyvatelstva. Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let pokles, došlo k mírnému nárůstu podílu obyvatel ve věku nad 65 let a k výraznému nárůstu podílu obyvatel ve věku 15 – 64 let. Také se zvýšila hodnota indexu stáří z 61,4 v roce 2000 na 74,4 v roce 2010. Nejvyšší hodnoty indexu stáří je dlouhodobě dosahováno v obci Luboměř. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Odry vzrostla z 12,83 % v roce 2005 na 14,61 % v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 1,78 %. Nejvýrazněji se míra nezaměstnanosti zvýšila v obcích Jakubčovice nad Odrou (6,07 %), Luboměř (5,83 %) a Heřmánky (2,55 %), naopak k poklesu došlo pouze v obci Mankovice (-1,12 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Odry ve sledovaném období snížila o 0,5 % a k poklesu došlo ve všech obcích, kromě obcí Jakubčovice nad Odrou (1,55 %) a Luboměř (0,74 %). Nejvýrazněji byl pokles zaznamenán v obcích Heřmanice u Oder (3,85 %), Vrchy (-2,24 %) a Mankovice (-1,91 %). Tabulka 113: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

2011

6061 338 154 693 412 595 7442 919 846 227 17687

SO ORP Odry

5920 335 172 681 385 602 7367 904 847 213 17426

-141 -3 18 -12 -27 7 -75 -15 1 -14 -261

-2,3 -0,9 11,7 -1,7 -6,6 1,2 -1,0 -1,6 0,1 -6,2 -1,5


Tabulka 114: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Odry za období 2001 – 2010 Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

Narození 639 44 11 55 22 60 857 95 76 19 1878

Zemřelí


597 37 20 50 50 57 752 81 71 27 1742

42 7 -9 5 -28 3 105 14 5 -8 136

Přistěhovalí 894 61 53 116 63 121 1030 159 197 66 2760

Vystěhovalí

Migrační saldo

1077 71 26 133 62 117 1210 188 201 72 3157


127

-183 -10 27 -17 1 4 -180 -29 -4 -6 -397

Tabulka 115: Věková struktura obcí SO ORP Odry k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec


Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

18,5 21,5 17,4 19,5 17,0 22,0 18,8 18,3 17,2 13,4 18,7

SO ORP Odry

70,1 70,8 65,8 71,7 68,2 66,9 69,8 65,6 73,4 73,2 69,8

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,3 7,7 16,8 8,8 14,8 11,1 11,4 16,1 9,3 13,4 11,5

15,4 20,4 12,0 12,2 9,6 15,4 15,8 15,7 16,1 12,9 15,8

70,3 71,4 74,3 75,8 75,6 72,7 70,4 68,3 72,4 77,6 72,4

14,3 8,2 13,8 12,0 14,8 11,9 13,7 16,0 11,4 9,5 11,8

Index stáří v r. 2000 61,2 36,0 96,3 45,2 87,1 50,8 60,3 87,6 54,2 100,0 61,4

Index stáří v r. 2010 93,1 40,0 115,0 98,8 154,1 76,9 86,7 102,1 70,8 74,1 74,4


Tabulka 116: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Odry Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

2005 14,49 13,66 13,47 7,36 5,00 13,84 12,46 10,47 13,40 12,74

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 15,28 13,73 16,02 13,43 10,83 12,72 14,86 11,56 15,21 13,05

12,83

14,61

2005 0,79 0,07 2,55 6,07 5,83 -1,12 2,40 1,09 1,81 0,31 1,78


128

7,72 7,17 7,69 2,77 2,74 7,25 6,25 5,52 5,83 4,72 6,52

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 7,25 3,32 7,41 4,32 3,48 5,34 5,82 4,10 5,80 2,48 6,02

-0,47 -3,85 -0,28 1,55 0,74 -1,91 -0,43 -1,42 -0,03 -2,24 -0,50

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Odry došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 14,30 %, z původní hodnoty 5 316 obsazených pracovních míst na 4 556 těchto míst. Zatímco k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Vrchy (-81,82 %), Heřmánky (-80,39 %) a Heřmanice u Oder (-70,45 %), navýšení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno pouze v obcích Fulnek (10,51 %) a Spálov (6,32 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Odry k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 63,4 registrovaných uchazečů připadalo 24,1 volných pracovních míst (tj. 2,63 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 162,4 registrovaných uchazečů připadalo 1,2 volných pracovních míst (tj. 135,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Odry v letech 2005 – 2010 zvýšila z 152,47 ‰ na 155,71 ‰, jedná se tedy o nárůst o 3,23 ‰. Nejvýraznější navýšení bylo zjištěno v obcích Heřmánky (36,76 ‰), Vrchy (17,30 ‰) a Luboměř (13,88 ‰), naopak k poklesu došlo pouze v obcích Jakubčovice nad Odrou (-13,99 ‰) a Mankovice (-2,56 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Odry má sídlo své společnosti v obci Odry, tři společnosti sídlí v obci Fulnek a jedna společnost sídlí v obci Jakubčovice nad Odrou. Dvě největší firmy v dané oblasti zaměstnávají 250 – 499 zaměstnanců, sedm společností spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a jedna firma zaměstnává 50 – 99 osob. Tabulka 117: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Odry Obec


Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odro Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

2010 1513,00 44,00 51,00 302,00 29,00 132,00 3091,00 95,00 48,00 11,00 5316,00

1672,00 13,00 10,00 245,00 21,00 126,00 2333,00 101,00 33,00 2,00 4556,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 159,00 10,51 -31,00 -70,45 -41,00 -80,39 -57,00 -18,87 -8,00 -27,59 -6,00 -4,55 -758,00 -24,52 6,00 6,32 -15,00 -31,25 -9,00 -81,82 -760,00 -14,30


129

Graf 64: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Odry

200 150 100 50

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 118: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Odry Obec

2005 153,77 164,31 136,65 145,19 101,99 123,10 163,30 123,52 126,03 166,67

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 158,58 178,04 173,41 131,20 115,87 120,54 163,68 129,67 137,65 183,96

152,47

155,71

4,81 13,74 36,76 -13,99 13,88 -2,56 0,37 6,15 11,62 17,30 3,23


Tabulka 119: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Odry Obchodní jméno

Sídlo

MASSAG Stamping a.s.

Fulnek

SemperflexOptimit s.r.o.

Odry

EUROVIA Jakubčovice, s.r.o.

Jakubčovice nad Odrou

Hein& spol. - keramické závody, spol. s r.o. Medi-Globe s.r.o. Město Odry Městská nemocnice v Odrách

Převažující činnost Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba ostatních pryžových výrobků Provoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů a kaolinu

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499 250 - 499 100 - 199

Odry

Výroba keramických obkládaček a dlaždic

100 - 199

Odry Odry Odry

100 - 199 100 - 199 100 - 199

R - FIN s.r.o.

Fulnek

VVM - IPSO s.r.o. Domov Odry, příspěvková organizace

Fulnek

Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Všeobecné činnosti veřejné správy Ústavní zdravotní péče Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost Obrábění

Odry

Ústavní sociální péče o seniory


130

100 - 199 100 - 199 50 - 99

SWOT ANALÝZA Silné stránky Kladný přirozený přírůstek v obcích Odry a Fulnek. Příznivá věková skladba obyvatelstva, vysoký podíl dětské složky, zejm. v obcích Heřmanice u Oder, Vražné. Dobré předpoklady stát se cílovou oblastí suburbanizační migrace (první i druhé bydlení), jejímž zdrojem je Ostravsko: - kvalitní životní prostředí bez prům. imisí, - výborné dopravní spojení především s Ostravou, ale i s Olomoucí (D47) umožňující denní dojížďku za prací, - nízká cena nemovitostí. Výborné krajinné předpoklady pro rozvoj všech forem letní i zimní turistiky.

Slabé stránky Dlouhodobý mírný pokles obyvatelstva, způsobený především migračními ztrátami (Fulnek, Odry). Nárůst míry nezaměstnanosti, vyšší míra nezaměstnanosti než je krajský průměr (zejm. v obcích Jakubčovice n. O., Luboměř) Snižující se počet obsazených pracovních míst (zejména v Odrách a procentuálně v obcíchVrchy, Heřmánky, Heřmanice u Oder). Obce Odry, Luboměř, Spálov, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou a Heřmanice u Oder spadají do periferní části Moravskoslezského kraje. Území obcí Odry, Luboměř, Spálov, Heřmánky a Jakubčovice nad Odrou bylo definováno jako sociálně slabé území v rámci Moravskoslezského kraje. Chybí infrastruktura pro turistiku.

Příležitosti V územně-plánovacích dokumentech zohlednit atraktivitu oblasti, včetně možnosti nastavení vhodné formy regulace investičních projektů, zvláště pokud přinášejí ve svých záměrech přidanou hodnotu v podobě nových pracovních míst. Nárůst míry podnikatelské aktivity, především v obcích Heřmánky, Vrchy, Luboměř a Heřmanice u Oder.

Ohrožení Pokračující pokles počtu obyvatelstva především migrací bude snižovat koupěschopnou poptávku. Vysídlováním oblasti může dojít k porušení demografické rovnováhy s důsledkem zvýšení podílu nepřízpůsobivých obyvatel a vzniku sociálně vyloučených lokalit. Nedostatečná nabídka vhodných pracovních míst pro osoby ve věku 20 – 30 let.

Dobudovaná dálnice D1 zvýší rezidenční atraktivitu obcí SO ORP Odry. Spolupráce při rozvojových aktivitách dvou klíčových aktérů v území – Odry a Fulnek.

131

SO ORP OPAVA SO ORP Opava leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na východě území sousedí se SO ORP Kravaře, SO ORP Hlučín a SO ORP Ostrava, na jihu sousedí se SO ORP Bílovec, SO ORP Odry a SO ORP Vítkov, na západě se SO ORP Bruntál a SO ORP Krnov. Severní hranice správního obvodu je tvořena státní hranicí s Polskem. Území je charakterizováno dvěma přírodními útvary, pahorkatinou Nízkého Jeseníku a oblastí Hornoslezské nížiny. Hlavní vodní osou je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem Moravicí. Území správního obvodu patří stále k zemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. SO ORP Opava zahrnuje 41 obcí – Branky u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice a Vršovice. Počtem obcí se správní obvod stává největším správním obvodem v kraji, Pověřeným úřadem je jen Opava. Podílem 10,1 % na celkové rozloze kraje i podílem 8,1 % na celkovém počtu obyvatel kraje je na třetím místě. Ve dvou městech, Opavě a Hradci nad Moravicí, žije 64,5 % obyvatel obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Opava došlo v letech 1991 – 2011 k poklesu počtu obyvatel. Počet obyvatel se ve správním obvodě zvyšoval pouze v letech 1991 – 1994, 2000 – 2001 a 2008 – 2009. Nejvyššího stavu počtu obyvatel bylo v dané oblasti dosaženo v roce 1994, kdy se jejich počet zvýšil na 103 678 osob. Do roku 2011 však tento počet klesl o 2 032 osob, až na současnou hodnotu 101 646 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 65: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Opava mezi lety 1991 – 2011

104000 103500 103000 102500 102000 101500 101000 100500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Opava od roku 1991 klesala a v roce 1995 nabrala trvale záporných hodnot. Tento stav trval do roku 2005, kdy se začala hmpp zvyšovat a začala se opět pohybovat v kladných hodnotách, ovšem jen do roku 2009, poté opět klesla pod nulovou hranici. Hrubá míra migračního salda (hmms) se většinu sledovaného období pohybovala v záporných hodnotách. Maximální hodnoty hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) bylo dosaženo v roce 1991(3 ‰), naopak nejníže klesla v roce 2000 (-3 ‰).

132

Graf 66: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava

Promile [‰]

4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Opava rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (9 119 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, výrazného poklesu bylo zaznamenáno v zastoupení obyvatel ve věku 30 – 34 let. Patrný nárůst v zastoupení obyvatel nastal u věkové skupiny 45 – 49 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 67: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Opava v letech 2000 a 2010

8000

6000 4000


133

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

2000 <= 4

Počet obyvatel

10000

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Opava ke snížení počtu obyvatel z 103 159 osob na 101 646 osob, jedná se tedy o pokles o 1,5 %. Nejvýraznějšího snížení v počtu obyvatel bylo dosaženo v obcích Bratříkovice (-12,0 %), Těškovice (-6,9 %) a Opava (-5,2 %). Naopak nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán nejvýrazněji v obci Budišovice (38,0 %), dále v obcích Slavkov (14,9 %) a Neplachovice (12,4 %). V obcích SO ORP Opava byl v letech 2001 – 2010 zjištěn záporný přirozený přírůstek (-363), který byl nejnižší v obcích Háj ve Slezsku (-283), Kyjovice (-227) a Opava (-210). Kladných hodnot přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obcích Hradec nad Moravicí (80), Neplachovice a Velké Hoštice (obě 50). Migrační saldo v obcích správního obvodu bylo taktéž záporné (-1 150) a bylo nižší, než je krajský průměr, ačkoliv nabývalo záporných hodnot pouze v 11 obcích. Nejnižší hodnota migračního salda byla zjištěna v obci Opava (-2 989), čímž výrazně ovlivnila celý správní obvod, dále v obcích Velké Heraltice (-45) či Těškovice (-34). Nejvyšší hodnoty migračního salda byly zaznamenány v obcích Hradec nad Moravicí (347), Háj ve Slezsku (240) a Slavkov (194). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích správního obvodu ke změně věkové struktury obyvatelstva. Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let a nad 65 let se snížil, zvýšil se podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let. Došlo také k mírnému navýšení indexu stáří, z hodnoty 72,8 v roce 2000 a na 74,4 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší index stáří byl zjištěn v obci Kyjovice, naopak v šesti obcích správního obvodu došlo ke snížení hodnot ve sledovaném období (obce Budišovice, Holasovice, Chvalíkovice, Lhotka u Litultovic, Skřipov a Uhlířov). Míra nezaměstnanosti klesla v obcích SO ORP Opava v letetch 2005 – 2010 o 0,33 %, z 9,65 % na 9,32 %. K nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Litultovice (-3,68 %), Nové Sedlice (-2,92 %) a Hněvošice (-1,95 %). Obcemi se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se staly obce Bratříkovice (4,28 %), Vršovice (3,27 %) a Štáblovice (3,0 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti zaznamenala ve většině obcí správního obvodu ve sledovaném období pokles ze 4,04 % na 3,13 % (0,91 %). Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obcích Nové Sedlice (-2,30 %), Lhotka u Litultovic (-1,90 %) a Litultovice (-1,69 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Těškovice (0,75 %), Vršovice (0,56 %) a Pustá Polom (0,45 %). Tabulka 120: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 2001 - 2011 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov


Rok 2001

2011 1013 166 1442 455 1101 3324 601 540 1028 1386 1194 5022 1069 680 1054 214 833 187 762 252 162 1067 825 463 1334

1093 146 1444 628 1152 3281 621 567 1035 1392 1145 5449 1105 708 1111 225 796 200 824 256 165 1142 927 490 1339

134

80 -20 2 173 51 -43 20 27 7 6 -49 427 36 28 57 11 -37 13 62 4 3 75 102 27 5

7,9 -12,0 0,1 38,0 4,6 -1,3 3,3 5,0 0,7 0,4 -4,1 8,5 3,4 4,1 5,4 5,1 -4,4 7,0 8,1 1,6 1,9 7,0 12,4 5,8 0,4


Rok

Obec

2001

Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

2011

61473 1281 1358 960 1012 1627 816 424 1313 598 1184 882 358 1618 1644 437 103159

SO ORP Opava

58274 1340 1459 961 1015 1870 812 426 1387 630 1208 821 346 1596 1778 482 101646

-3199 59 101 1 3 243 -4 2 74 32 24 -61 -12 -22 134 45 -1513

-5,2 4,6 7,4 0,1 0,3 14,9 -0,5 0,5 5,6 5,4 2,0 -6,9 -3,4 -1,4 8,2 10,3 -1,5


Tabulka 121: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Opava za období 2001 – 2010 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice

Narození 94 21 144 58 111 276 64 61 107 117 110 558 111 90 127 16 60 10 90 20 24 114 114 49 150 6010 146 132 95 115 200 59

Zemřelí


68 17 140 41 139 559 43 49 88 142 228 478 83 68 119 19 287 18 67 26 15 103 64 42 113 6220 121 126 102 103 151 68

26 4 4 17 -28 -283 21 12 19 -25 -118 80 28 22 8 -3 -227 -8 23 -6 9 11 50 7 37 -210 25 6 -7 12 49 -9

135

Přistěhovalí 237 29 296 280 269 713 120 138 127 281 365 1222 117 129 369 40 310 46 206 57 63 237 201 140 180 7317 324 308 180 169 501 152

Vystěhovalí 183 53 298 124 190 473 121 123 139 250 296 875 109 123 320 26 120 25 167 47 69 173 149 120 212 10306 290 213 172 178 307 147

Migrační saldo 54 -24 -2 156 79 240 -1 15 -12 31 69 347 8 6 49 14 190 21 39 10 -6 64 52 20 -32 -2989 34 95 8 -9 194 5

Obec Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

Narození 41 137 74 125 48 34 172 190 46 10320

Zemřelí


48 110 67 110 75 40 149 140 37 10683

-7 27 7 15 -27 -6 23 50 9 -363

Přistěhovalí

Vystěhovalí

107 242 136 243 93 63 361 370 101 16839

Migrační saldo

98 195 111 234 127 69 406 286 65 17989

9 47 25 9 -34 -6 -45 84 36 -1150


Tabulka 122: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,8 16,7 17,3 16,6 20,2 15,7 20,7 19,2 20,0 17,9 11,1 17,3 20,0 16,5 19,3 17,6 13,9 23,8 16,7 17,6 15,1 16,8 17,4 19,8 18,9 17,3 17,6 19,1 19,0 14,5 18,0 20,4 19,4 19,4 16,2 16,9 20,0 19,8 18,1 18,7 21,0

69,7 73,3 72,1 66,3 66,6 68,2 69,2 68,7 66,7 65,4 76,5 69,7 68,9 70,1 69,2 70,5 63,6 59,1 72,4 68,2 67,1 67,7 70,6 66,0 69,5 70,2 70,9 66,9 67,5 70,0 71,6 68,9 69,1 68,0 70,1 69,3 66,7 66,3 69,8 69,5 65,8

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 10,5 10,0 10,6 17,1 13,3 16,1 10,0 12,1 13,3 16,7 12,4 13,0 11,0 13,4 11,4 11,9 22,6 17,1 10,9 14,1 17,8 15,5 12,0 14,1 11,6 12,5 11,5 13,9 13,5 15,5 10,4 10,8 11,5 12,6 13,7 13,8 13,3 13,9 12,0 11,8 13,2

136

15,5 16,3 13,4 16,8 15,5 13,6 16,7 16,1 14,1 15,7 12,2 15,8 14,6 17,6 14,2 13,9 12,2 19,5 17,9 12,2 11,1 15,5 17,2 16,4 16,7 13,9 15,6 15,2 17,3 14,6 16,8 12,2 14,8 15,9 13,8 15,4 12,6 17,8 15,1 15,4 18,0

72,5 66,7 74,7 71,5 70,5 67,9 72,8 69,1 73,1 70,5 70,1 69,8 69,5 69,0 71,6 72,6 66,0 67,4 68,9 74,4 71,3 69,9 69,7 68,8 70,6 70,9 70,3 68,0 69,2 71,5 70,7 76,3 72,8 69,3 73,4 70,7 71,6 70,8 70,2 71,7 69,7

11,9 17,0 11,9 11,7 14,0 18,5 10,4 14,7 12,8 13,8 17,8 14,4 15,9 13,4 14,2 13,5 21,9 13,2 13,2 13,4 17,5 14,6 13,1 14,8 12,8 15,2 14,1 16,8 13,5 14,0 12,5 11,5 12,4 14,9 12,8 13,9 15,9 11,5 14,7 12,9 12,3

Index stáří v r. 2000 53,1 60,0 61,3 102,6 65,8 102,5 48,4 62,9 66,8 93,2 111,3 75,0 55,0 81,3 59,2 67,6 162,7 71,7 65,6 80,0 117,4 92,8 68,8 71,3 61,4 71,9 64,9 72,8 70,7 107,4 57,5 52,8 59,3 64,8 84,2 81,3 66,9 70,4 66,6 62,9 63,0

Index stáří v r. 2010 76,9 104,2 88,5 69,2 90,5 136,0 62,3 91,2 91,0 88,0 146,1 91,0 108,8 76,2 99,4 96,8 179,8 67,6 73,8 109,7 157,9 93,8 76,1 90,4 76,7 109,1 90,5 110,4 78,0 95,9 74,4 93,9 84,1 93,6 93,0 90,2 126,2 64,5 97,5 84,0 68,2

Obec SO ORP Opava

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,5

69,7

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 12,7

15,8

72,4

Index stáří v r. 2000 11,8 72,8

Index stáří v r. 2010 74,4


Tabulka 123: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Opava Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

2005 6,36 9,78 11,33 11,32 8,27 9,16 8,51 11,62 9,92 9,69 7,24 7,25 8,78 6,31 16,08 6,29 7,77 12,06 10,57 10,34 14,44 7,09 8,03 11,79 10,59 9,97 6,83 8,58 9,33 7,71 8,07 11,91 18,38 7,63 8,30 8,32 8,63 7,89 12,98 9,06 9,78 9,65

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 7,98 14,06 11,00 11,92 10,63 7,66 8,62 11,97 7,97 11,48 7,91 7,68 9,08 7,39 17,20 7,14 6,66 11,73 6,89 12,38 13,08 6,53 9,41 8,87 10,13 9,29 8,14 9,05 7,71 8,65 8,24 10,23 18,88 8,67 11,30 9,70 9,07 8,96 13,31 8,82 13,05 9,32

2005 1,62 4,28 -0,33 0,60 2,36 -1,50 0,11 0,35 -1,95 1,79 0,67 0,43 0,30 1,08 1,12 0,85 -1,11 -0,33 -3,68 2,04 -1,36 -0,56 1,38 -2,92 -0,46 -0,68 1,31 0,47 -1,62 0,94 0,17 -1,68 0,50 1,04 3,00 1,38 0,44 1,07 0,33 -0,24 3,27 -0,33


137

2,31 3,77 3,91 5,63 2,76 3,95 2,37 4,92 3,73 3,97 2,71 2,56 2,62 1,72 8,66 2,06 2,70 3,76 3,55 4,28 5,71 2,50 2,35 6,23 3,31 4,34 2,11 3,37 3,87 3,38 3,03 4,45 10,09 2,60 2,88 3,79 3,63 3,26 6,36 3,41 4,33 4,04

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 1,78 3,02 3,83 4,80 2,73 2,44 2,27 5,13 2,26 3,29 2,77 2,16 2,74 1,52 7,93 2,06 2,27 1,86 1,86 4,34 4,35 2,38 2,48 3,93 2,42 3,21 2,02 3,82 2,63 2,92 2,32 3,80 8,63 2,52 3,03 3,32 4,38 2,83 4,72 1,88 4,89 3,13

-0,53 -0,75 -0,08 -0,83 -0,03 -1,51 -0,10 0,21 -1,47 -0,68 0,06 -0,40 0,12 -0,20 -0,73 0,00 -0,43 -1,90 -1,69 0,06 -1,36 -0,12 0,13 -2,30 -0,89 -1,13 -0,09 0,45 -1,24 -0,46 -0,71 -0,65 -1,46 -0,08 0,15 -0,47 0,75 -0,43 -1,64 -1,53 0,56 -0,91

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst se v obcích SO ORP Opava zvýšil v letech 2005 – 2010 ze 42 139 na 43 411, jedná se tedy o nárůst o 3,02 %. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo v obcích Lhotka u Litultovic (350,0 %), Bratříkovice (200,0 %) a Mikolajice (185,71 %). Naopak ke snížení počtu obsazených pracovních míst došlo nejvýrazněji v obcích Služovice (-64,71 %), Budišovice (-60,87 %) a Stěbořice (-21,51 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP k nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň se nepřímo úměrně snižoval počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 82,73 registrovaných uchazečů připadalo 23,24 volných pracovních míst (tj. 3,56 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Po roce 2008 docházelo opět ke snížení počtu volných pracovních míst a naopak se začal zvyšovat počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace bylo dosaženo počátkem roku 2011, kdy na 151,15 registrovaných uchazečů připadalo 4,51 volných pracovních míst (tj. 33,51 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Opava zvýšila ve sledovaném období o 9,24 %, z původní hodnoty 170,07 ‰ v roce 2005 na hodnotu 179,31 ‰ v roce 2010. Jedná se o nadprůměrnou hodnotu v rámci kraje. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Budišovice (45,43 %), Sosnová (36,55 %) a Bratříkovice (36,38 %), naopak pokles byl zaznamenán nejvýrazněji v obcích Vršovice (-14,09 %), Pustá Polom (-7,36 %) a Nové Sedlice (-6,99 %). Devět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Opava má sídlo své firmy v obci Opava. Největší společnost podle počtu zaměstnanců je v dané oblasti firma BRANO a.s. se sídlem v obci Hradec nad Moravicí a zaměstnává 2 000 – 2 499 osob. Další tři společnosti spadají do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, pět firem spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a jedna společnost zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 124: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Opava Obec


Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice

2010 194,00 1,00 285,00 23,00 330,00 418,00 176,00 26,00 65,00 177,00 730,00 3623,00 52,00 29,00 100,00 14,00 146,00 4,00 190,00 7,00 34,00 110,00 230,00 4,00 212,00 31990,00 1026,00

192,00 3,00 272,00 9,00 388,00 464,00 157,00 47,00 73,00 179,00 682,00 3180,00 68,00 72,00 95,00 14,00 151,00 18,00 189,00 20,00 28,00 158,00 210,00 8,00 182,00 33485,00 1101,00

138

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -2,00 -1,03 2,00 200,00 -13,00 -4,56 -14,00 -60,87 58,00 17,58 46,00 11,00 -19,00 -10,80 21,00 80,77 8,00 12,31 2,00 1,13 -48,00 -6,58 -443,00 -12,23 16,00 30,77 43,00 148,28 -5,00 -5,00 0,00 0,00 5,00 3,42 14,00 350,00 -1,00 -0,53 13,00 185,71 -6,00 -17,65 48,00 43,64 -20,00 -8,70 4,00 100,00 -30,00 -14,15 1495,00 4,67 75,00 7,31


Obec

2005 Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

2010 155,00 142,00 139,00 176,00 187,00 24,00 251,00 39,00 168,00 47,00 58,00 343,00 208,00 6,00 42139,00

170,00 174,00 184,00 187,00 66,00 27,00 197,00 86,00 155,00 38,00 87,00 352,00 236,00 7,00 43411,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 15,00 9,68 32,00 22,54 45,00 32,37 11,00 6,25 -121,00 -64,71 3,00 12,50 -54,00 -21,51 47,00 120,51 -13,00 -7,74 -9,00 -19,15 29,00 50,00 9,00 2,62 28,00 13,46 1,00 16,67 1272,00 3,02


Graf 68: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Opava

160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 125: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Opava Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí

2005 134,72 173,08 147,74 140,66 128,83 157,26 142,38 140,48 165,52 120,20 146,57 165,17

139


26,86 36,38 -2,89 45,43 14,39 8,54 5,76 30,48 24,53 21,42 9,82 14,15

Obec

2005 139,66 163,03 140,10 132,16 103,03 140,63 156,94 153,85 153,41 147,48 159,37 163,93 147,01 182,61 186,64 147,68 175,86 167,17 159,65 161,93 87,26 153,44 165,26 153,18 122,70 117,98 152,19 170,19 179,04

Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 155,64 170,98 146,95 144,74 125,60 162,30 153,85 166,01 177,14 163,73 162,31 156,94 153,67 192,14 185,35 140,31 188,27 166,50 165,31 174,23 123,81 156,93 162,60 153,52 121,92 124,31 150,41 181,20 164,95

170,07

179,31

15,97 7,95 6,85 12,58 22,57 21,68 -3,09 12,16 23,73 16,25 2,94 -6,99 6,66 9,53 -1,29 -7,36 12,41 -0,66 5,66 12,30 36,55 3,49 -2,66 0,34 -0,78 6,33 -1,77 11,02 -14,09 9,24


Tabulka 126: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Opava Obchodní jméno

Sídlo

BRANO a.s.

Hradec nad Moravicí

Model Obaly a.s.

Opava

Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace Teva Czech Industries s.r.o. OSTROJ a.s. PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA OPAVA Slezská univerzita v Opavě Státní úřad inspekce práce

Převažující činnost Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba vlnitého papíru a lepenky, papírových a lepenkových obalů

Kategorie podle počtu zaměstnanců 2000 - 2499 1000 - 1499

Opava


1000 - 1499

Opava Opava

Výroba farmaceutických přípravků Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

1000 - 1499 500 - 999

Opava


500 - 999

Opava Opava

Terciární vzdělávání Všeobecné činnosti veřejné správy Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího

500 - 999 500 - 999

TEMPO, obchodní družstvo

Opava

BIVOJ a.s.

Opava


140

500 - 999 250 - 499

SWOT ANALÝZA Silné stránky Vyšší podíl dětské složky (zejména v obcích Lhotka u Litultovic, Vršovice a Litultovice) a nižší podíl seniorské složky obyvatelstva (např. v obcích Uhlířov, Služovice a Budišovice) než je krajský průměr.

Slabé stránky Dlouhodobý pokles počtu obyvatel především v obcích Opava, Těškovice.

Nárůst počtu obsazených pracovních míst především ve městě Opava.

Záporné migrační saldo u města Opava, způsobené především nedostatkem bytů. Město Opava v současné době hospodaří s minimálním bytovým fondem, který neumožňuje realizovat bytovou politiku města.

Od roku 2009 stabilizovaný počet registrovaných uchazečů o zaměstnání s velkými sezónními výkyvy.

Záporná hrubá míra přirozeného přírůstku především u obcí Háj ve Slezsku, Kyjovice, Opava.

Vyšší míra podnikatelské aktivity než je krajský průměr, zejména v obcích Opava, Raduň a Otice.

Vysoký podíl seniorů především v obcích Kyjovice, Háj ve Slezsku, Hrabyň, Mladecko, Bratříkovice, Pustá Polom.

Velká část SO ORP Opava má silnou vazbu na město Ostrava. Do Ostravské aglomerace spadají konkrétně obce Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Kyjovice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Slavkov, Štítina, Těškovice, Velké Hoštice a Vršovice.

Část SO ORP Opava je zahrnuta v periferních oblastech Moravskoslezského kraje s nízkou přitažlivostí pro obyvatele. Jedná se konkrétně o obce Sosnová, Velké Heraltice, Bratříkovice, Hlavnice, Jakartovice, Mladecko, Litultovice, Lhotka u Litultovic a Mikolajice). Tři obce SO ORP Opava (Jakartovice, Mladecko a Lhotka u Litultovic) spadají do sociálně slabých oblastí kraje.

Příležitosti Dobudováním dobrého dopravního napojení na Ostravu se zvýší vliv jádra Ostravské aglomerace na rozvoj podnikatelských aktivit v území. Rozvoj přeshraniční spolupráce s polskými městy Opole a Ratiboř, která mají obdobný hospodářský charakter. Nižší zranitelnost území při dopadu hospodářské recese, dobře diverzifikovaná struktura podniků v Opavě a Hradci nad Moravicí. Využití potenciálu Slezské univerzity a nabídnutí absolventům bydlení a vhodné pracovní uplatnění v oblasti.

Ohrožení Odchod zejména mladých lidí z důvodu nedostatku bytového fondu (nájemní bydlení), především ve městě Opava, což bude mít za následek snížení budoucího rozvojového potenciálu území. Stárnutí obyvatelstva především v menších obcích SO ORP. Z důvodu stárnutí obyvatelstva snižování koupěschopnosti poptávky především v severní části SO ORP a s tím související problém udržení základní úrovně poskytovaných služeb. Stagnace ve vývoji v případě, že nedojde ke zlepšení dopravního napojení na Ostravu a polská města, příp. další centra.

141

SO ORP ORLOVÁ SO ORP Orlová leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Východ území sousedí se SO ORP Orlová, jihovýchod se SO ORP Havířov, jihozápad se SO ORP Ostrava a západ se SO ORP Bohumín. Severní hranice správního obvodu je tvořena státní hranicí s Polskem. Tato oblast se nachází ve slezské části severní Moravy. Terén je členitý, poznamenaný výškovou a tvarovou nestálostí vlivem poddolování. Severní část území je tvořena souvislými plochami zemědělské půdy vysoké bonity a je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů. Řeka Olše zde meandruje a vytváří ideální podmínky pro některé druhy rostlin a živočichů. Tato oblast je dnes zvláště chráněné území. Specifický charakter dává správnímu obvodu již ukončená hlubinná těžba černého uhlí. V SO ORP Orlová se nachází 4 obce – Dolní Lutyně, Doubrava, Orlová a Petřvald, tímto počtem obcí je třetím nejmenším obvodem v kraji. Také podílem 1,3 % z celkové rozlohy kraje je třetím nejmenším, avšak podílem 3,8 % z celkového počtu obyvatel kraje se řadí na osmé místo v rámci kraje. Ve dvou městech – Orlové, která je rovněž Pověřeným úřadem, a Petřvaldě žije 86,4 % všech obyvatel tohoto obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Orlová došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 3 822 osob. Do roku 2000 byl patrný stagnující či mírně vzrůstající stav počtu obyvatel, v letech 2000 – 2001 se však tento stav strmě snížil a došlo k poklesu o 1 113 osob. Poté již křivka vývoje počtu obyvatel vzrůstající tendenci nikdy nenabrala, naopak snižující se počet obyvatel je patrný i v současnosti, kdy ve správním obvodu žije 45 539 osob. Graf 69: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Orlová mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

52000 50000 48000 46000 44000

42000 1991

1996

2001

2006

2011


Od roku 1991 se hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) obyvatel SO ORP Orlová trvale snižovala a v letech 1995 – 2006 nabírala pouze záporných hodnot. Poté došlo k mírnému zvýšení, kdy se křivka hmpp pohybovala v kladných hodnotách, avšak již od roku 2009 je hmpp opět záporná. Hrubá míra migračního salda (hmms) se v dané lokalitě pohybovala po celou dobu sledování v záporných hodnotách, s výjimkou let 1993 a 1995. Nejnižší hmms byla zjištěna v roce 2006 (-9 ‰). Hrubá míra celkového přírůstku populace dosahovala nejvyšších hodnot v roce 1993 (4,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2006 (téměř -11 ‰).

142

Graf 70: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Orlová

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 -15 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


V obcích SO ORP Orlová se zvyšujícím se věkem rostlo v roce 2000 také zastoupení osob ve společnosti. Tento trend platil do dosažení 10 – 14 let věku, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali jednou z nejpočetnějších věkových skupin dané oblasti. Mezi další patří obyvatelé ve věku 25 – 29 let a dále osoby ve věku 35 – 39 let. S rostoucím věkem poté nepřímo úměrně klesá zastoupení těchto osob ve společnosti. Tento stav přetrval do roku 2010, kdy došlo k výraznému snížení obyvatel ve věku do 14 let, a nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 20 – 24 let a 30 – 49 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně se sníží počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 40 – 44 let a 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 71: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Orlová v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Orlová ke snížení počtu obyvatel ze 48 228 osob na 45 539 osob, jedná se tedy o pokles o 5,6 %. Tento úbytek obyvatel lze zaznamenat v obcích

143

Doubrava (-26,2 %) a Orlová (-8,0 %), zatímco v obcích Dolní Lutyně (5,5 %) a Petřvald (4,7 %) došlo k nárůstu počtu obyvatel. V obcích SO ORP Orlová byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-631), nejnižší hodnoty bylo dosaženo v obci Petřvald (-640), naopak jedinou obcí s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Orlová (292). Migrační saldo obcí správního obvodu bylo ve sledovaných letech také záporné (-2 058) a dosahovalo výrazně nižších hodnot, než je krajský průměr (-704,1). Záporných hodnot dosahovalo migrační saldo v obcích Orlová (-3 089) a Doubrava (-367), kladné hodnoty byly zjištěny v obcích Petřvald (961) a Dolní Lutyně (437). V letetch 2000 – 2010 se v obcích SO ORP Orlová změnila věková struktura obyvatelstva. Snížil se podíl osob ve věku do 14 let, naopak vzrostl podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let a osob starších 65 let. Zatímco podíl osob ve věku do 14 let je ve sledovaném území vyšší než krajský průměr, podíl osob starších 65 let krajského průměru nedosahuje. V tomto období došlo ke zvýšení indexu stáří z hodnoty 54,3 na hodnotu 74,4, a jedinou obcí, v níž index stáří pokles, byla obec Doubrava. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Orlová poklesla od roku 2005, kdy dosahovala 17,02 %, do roku 2010 (13,22 %) o 3,80 %. Tento pokles byl zaznamenán ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Doubrava (-6,01) a v obci Orlová (-4,21 %). Stejně tak poklesla ve všech obcích správního obvodu také míra dlouhodobé nezaměstnanosti (-4,28 %). Snížení této hodnoty bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obcích Doubrava (-4,77 %), Orlová (-4,49 %) a Petřvald (-4,11 %). Tabulka 127: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Orlová mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Dolní Lutyně Doubrava Orlová Petřvald

2011

4765 1811 34864 6788 48228

SO ORP Orlová

5026 1337 32067 7109 45539

261 -474 -2797 321 -2689

5,5 -26,2 -8,0 4,7 -5,6


Tabulka 128: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Orlová za období 2001 – 2010 Obec Dolní Lutyně Doubrava Orlová Petřvald SO ORP Orlová

Narození 380 127 3258 625 4390

Zemřelí


556 234 2966 1265 5021

-176 -107 292 -640 -631

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1484 511 5615 2729 10339

Migrační saldo

1047 878 8704 1768 12397

437 -367 -3089 961 -2058


Tabulka 129: Věková struktura obcí SO ORP Orlová k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Dolní Lutyně Doubrava Orlová Petřvald SO ORP Orlová


67,8 63,9 70,1 66,6 69,2



144

13,1 13,7 14,1 14,9 15,8

71,5 72,4 74,5 68,9 72,4

15,5 13,9 11,4 16,2 11,8

Index stáří v r. 2000 90,3 128,5 39,6 112,7 54,3

Index stáří v r. 2010 118,4 102,2 80,5 109,1 74,4

Tabulka 130: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Orlová Obec Dolní Lutyně Doubrava Orlová Petřvald SO ORP Orlová

2005 11,93 18,57 17,46 17,65

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,84 12,56 13,25 14,89

-1,09 -6,01 -4,21 -2,76

17,02

13,22

-3,80


145

2005 7,08 11,69 10,95 11,65 10,71

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 4,46 6,92 6,46 7,54 6,43

-2,62 -4,77 -4,49 -4,11 -4,28

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Orlová došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 9,32 %, z 11 856 obsazených pracovních míst na 10 751 obsazených pracovních míst. Tento pokles byl zaznamenán v obcích Doubrava (-91,59 %) a Orlová (-2,45 %), naopak k navýšení počtu došlo v obcích Petřvald (17,54 %) a Dolní Lutyně (16,34 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Orlová k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 795,25 registrovaných uchazečů připadalo 43,25 volných pracovních míst (tj. 18,39 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 935,5 registrovaných uchazečů připadalo 8 volných pracovních míst (tj. 116,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Orlová v letech 2005 – 2010 vzrostla o 7,53 ‰, na hodnotu 119,31 ‰. Jedná se o jednu z nejnižších měr míry podnikatelské aktivity v kraji. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Petřvald (10,26 ‰) a Dolní Lutyně (8,91 ‰). Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Orlová mají sídlo své společnosti v obci Orlová, další tři společnosti sídlí v obci Petřvald. Největší firma spadá do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři spadají do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci, další tři společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob a tři zaměstnávají osob 50 – 99. Tabulka 131: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Orlová Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Dolní Lutyně Doubrava Orlová Petřvald SO ORP Orlová

2010 453,00 1367,00 8440,00 1596,00 11856,00

527,00 115,00 8233,00 1876,00 10751,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 74,00 16,34 -1252,00 -91,59 -207,00 -2,45 280,00 17,54 -1105,00 -9,32


Graf 72: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Orlová

1400 1200 1000 800 600 400 200 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010



146

2011

Tabulka 132: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Orlová Obec Dolní Lutyně Doubrava Orlová Petřvald SO ORP Orlová

2005 115,28 102,56 110,53 117,84 111,78

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 124,19 107,06 117,20 128,10

8,91 4,50 6,67 10,26

119,31

7,53


Tabulka 133: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Orlová Obchodní jméno

Sídlo

Město Orlová CARBOKOV s.r.o. Park LaneConfectionery, s.r.o.

Orlová Orlová Petřvald

SMO, městská akciová společnost Orlová

Orlová

Domov Březiny, příspěvková organizace

Petřvald

ORFA, a.s.

Orlová

Základní škola Orlová-Lutyně Školní 862 okres Karviná, příspěvková organizace "V+K - VÝROBA A KONTRAKT " společnost s ručením omezeným / spol. s r.o. / ANKRA, spol. s r.o. Domov Vesna, příspěvková organizace

Převažující činnost Všeobecné činnosti veřejné správy Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Ústavní sociální péče o seniory Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve spec. prodejnách

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499 200 - 249 200 - 249 200 - 249 100 - 199 100 - 199

Orlová


Orlová

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

50 - 99

Petřvald Orlová

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Ústavní sociální péče

50 - 99 50 - 99


147

100 - 199

SWOT ANALÝZA Silné stránky Výrazně nižší podíl seniorů v celém SO ORP, který je způsoben specifickou věkovou strukturou ve městě Orlová. Vyšší podíl dětské složky v obci Petřvald, ovlivněné suburbanizačním procesem z Ostravy, především u domácnosti, které preferují levnější ceny pozemků pro výstavbu domů. Od roku 2009 stabilizovaný počet registrovaných uchazečů o zaměstnání. Všechny čtyři obce (Dolní Lutyně, Doubrava, Orlová a Petřvald) spadají do zázemí města Ostrava, jsou ve vymezené Ostravské aglomeraci.

Slabé stránky Dlouhodobý počet obyvatel způsobený především negativním migračním saldem města Orlová a obce Doubrava. Pokles obyvatelstva v obci Doubrava je způsoben pokračující těžbou. Negativní přirozený přírůstek v celém SO ORP ovlivněný obcemi Petřvald, Dolní Lutyně, Doubrava. Vyšší podíl seniorů v obcích Petřvald a Dolní Lutyně (v obci Petřvald je Ústav sociální péče o seniory, který tento počet navyšuje). Pokles počtu obsazených pracovních míst v celém SO ORP, především v obcích Doubrava a Orlová. Kromě Petřvaldu všechny obce SO ORP Orlová (tedy Orlová, Dolní Lutyně a Doubrava) spadají do sociálně slabých oblastí kraje.

Příležitosti Rozvolněná slezská zástavba v Petřvaldu při dobudování technické infrastruktury zvýší atraktivitu oblasti pro bydlení, především v rámci procesu suburbanizace z města Ostrava. K stanovení rozvojového potenciálu je nutné zpracovat územní studii, která zohlední i širší vazby území. Nárůst míry podnikatelské aktivity, především v obci Petřvald a Dolní Lutyně. Posílení oblasti vlivem růstu významu aglomerace.

Ohrožení Vyšší míra zranitelnosti území při dopadu hospodářské recese. Území není ekonomicky soběstačné a jeho vývoj je zcela ovlivněn situací v Ostravě, Karviné a Bohumíně. Do 20 let dojde k výraznému zvýšení počtu seniorů v oblasti, především ve městě Orlová. Bude nutné dobudovat sociální infrastrukturu zaměřenou na tuto cílovou skupinu, včetně zajištění bezbariérového přístupu. Špatné životní prostředí může způsobit odliv obyvatelstva pryč z této oblasti, především mladých lidí. Zhoršující se sociální struktura může způsobit porušení demografické rovnováhy s důsledkem zvýšení podílu nepřízpůsobivých obyvatel a vzniku sociálně vyloučených lokalit.

148

SO ORP OSTRAVA SO ORP Ostrava leží v severovýchodní části Moravskeslezského kraje. Na severu sousedí území se SO ORP Hlučín, na severovýchodě se SO ORP Bohumín a SO ORP Orlová, na východě se SO ORP Havířov, na jihovýchodě se SO ORP Frýdek-Místek na na jihu se SO ORP Kopřivnice. Jihozápadní hranice je tvořena obcemi SO ORP Bílovec a západní obcemi SO ORP Opava. SO ORP Ostrava se skládá z 13 obcí – Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimoc, Vřesina a Zbyslavice. Podle počtu obcí se tak spolu se SO ORP Bílovec řadí na 7. až 8. místo v kraji. Podílem 6,0 % rozlohy kraje je na šestém místě, ale podílem 27,0 % z celkového počtu obyvatel kraje je na místě prvním. Ve správním obvodě jsou vedle Ostravy ještě další tři města – Klimkovice, Šenov a Vratimov – a v nich žije 96,6 % všech obyvatel tohoto obvodu, v samotném městě Ostravě žije 92 % obyvatel. Pověřenými úřady jsou Ostrava a Vratimov. Ostrava, která je metropolí a sídelním městem nejen této oblasti, ale celého Moravskoslezského kraje, vznikla ve 13. století na tzv. Jantarové stezce vedoucí od Baltu přes střední Evropu ke Středozemnímu moři. Rozvoj zaznamenala od 18. století po nálezu kvalitního černého uhlí, k největšímu rozmachu průmyslu a nárůstu obyvatel došlo začátkem 20. století. Těžba uhlí na území skončila roku 1994. I přes průmyslový charakter města leží přímo na jeho území část z chráněné krajinné oblasti Poodří – Polanský les a Polanská niva, zahrnující rybníky a louky různého stupně zamokření. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Ostrava byl v letech 1991 – 2011 patrný pokles počtu obyvatel. Tento stav se snižoval po celou dobu sledování, nejvýrazněji pak v letech 2000 – 2001. Počet obyvatel poklesl z 353 869 osob v roce 1991 na současnou hodnotu 333 579 obyvatel. Graf 73: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Ostrava mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

360000 350000 340000 330000 320000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991 v obcích SO ORP Ostrava klesala a od roku 1994 se dostla do záporných hodnot. K nárůstu hmpp došlo výrazněji v roce 2007, kdy se křivka dostala do kladných hodnot, avšak již roku 2009 poklesla opět do hodnot záporných. Hrubá míra migračního salda (hmms) se po celou sledovanou dobu, tj. v letech 1991 – 2010, pohybovala pouze v záporných hodnotách. V letech 1994 – 1997 byla zaznamenána růstová tendence, kladných hodnot však nebylo nikdy dosaženo. Naopak od roku 2008 je patrný strmý pokles hmms. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala kladných hodnot pouze v roce 1991 (0,29 ‰), nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010 (-5,5 ‰).

149

Graf 74: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Ostrava

Promile [‰]

2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Ostrava rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (29 109 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, mírný nárůst v zastoupení obyvatel byl zaznamenán ještě u věkové skupiny 45 – 49 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. K výraznému snížení počtu obyvatel došlo u osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách.


150

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 75: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Ostrava v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

V letech 2001 – 2011 se počet obyvatel obcí SO ORP Ostrava snížil z 343 459 obyvatel na 333 579 obyvatel (-2,9 %), přestože bylo poklesu dosaženo pouze v obci Ostrava (-4,1 %, tj. 13 091 osob). Ke zvýšení počtu obyvatel došlo nejvýrazněji v obci Horní Lhota (25,7 %), Olbramice (22,1 %) a Václavovice (21,8 %). Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Ostrava v letech 2001 – 2010 záporný (-2 170), nejnižších hodnot dosahoval v obcích Ostrava (-1 821), Vratimov (-154) a Šenov (-102). Kladné hodnoty byly zaznamenány pouze ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Velká Polom (45), dále v obcích Olbramice (3) a Klimkovice (1). Migrační saldo bylo ve sledovaných letech také záporné (7 710), ačkoliv záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obci Ostrava (-11 270). Naopak nejvyšší hodnoty byly zjištěny v obcích Šenov (680), Vratimov (623) a Vřesina (449). Jak hodnota přirozeného přírůstku, tak hodnota migračního salda jsou výrazně nižší, než je krajský průměr. V letech 2000 – 2010 se změnila v obcích SO ORP Ostrava věková struktura obyvatel. Došlo ke snížení podílu obyvatel ve věku do 14 let a podílu osob starších 65 let, naopak se zvýšil podíl obyvatel věkové skupiny 15 – 64 let. V roce 2010 byl podíl osob ve věku do 14 let vyšší, než je krajský průměr, naopak podíl osob starších 65 let krajského průměru nedosahoval. Index stáří se v obcích správního obvodu snížil z hodnoty 76,4 na hodnotu 74,4. V obcích SO ORP Ostrava došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení míry nezaměstnanosti o 3,26 %, z 14,08 % na 10,82 %. Pokles nastal ve většině obcí správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Ostrava (-3,35 %), Vratimov (-2,71 %), Zbyslavice (-2,39 %) a Stará Ves nad Ondřejnicí (-2,38 %). Jedinou obcí se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se stala obec Horní Lhota (1,41 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla ve sledovaných letech o 3,69 %, na hodnotu 4,43 %. Toto snížení bylo zaznamenáno ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji však v obcích Ostrava (-3,84 %), Zbyslavice (-3,28 %), Olbramice (-2,60 %) a Dolní Lhota (-2,50 %). Tabulka 134: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ostrava mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

2011

438 1225 584 3760 516 316700 2444 5399 1489 1599 6433 2331 541 343459

SO ORP Ostrava

501 1392 734 4185 630 303609 2631 5977 1814 1876 6902 2744 584 333579

63 167 150 425 114 -13091 187 578 325 277 469 413 43 -9880

14,4 13,6 25,7 11,3 22,1 -4,1 7,7 10,7 21,8 17,3 7,3 17,7 7,9 -2,9


Tabulka 135: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Ostrava za období 2001 – 2010 Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov

Narození 38 122 41 343 44 31757 215 520

Zemřelí


39 125 57 342 41 33578 255 622

-1 -3 -16 1 3 -1821 -40 -102

151

Přistěhovalí 130 385 266 1145 213 38530 588 1749

Vystěhovalí 66 215 100 721 102 49800 361 1069

Migrační saldo 64 170 166 424 111 -11270 227 680

Obec Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

Narození

Zemřelí

134 204 591 200 54 34263


172 159 745 236 62 36433

Přistěhovalí

-38 45 -154 -36 -8 -2170

Vystěhovalí

607 516 2051 831 138 47149

Migrační saldo

244 284 1428 382 87 54859

363 232 623 449 51 -7710


Tabulka 136: Věková struktura obcí SO ORP Ostrava k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,2 14,1 20,5 17,6 20,1 16,8 16,8 15,5 16,2 14,3 14,8 14,6 13,9 16,7

67,3 69,8 66,4 69,5 71,5 70,6 68,8 68,0 66,8 71,2 67,4 70,0 67,7 70,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 13,5 16,0 13,1 12,8 8,5 12,5 14,4 16,5 17,0 14,5 17,8 15,4 18,4 12,8

12,1 14,5 12,1 14,5 14,6 14,0 14,4 14,2 15,0 15,9 14,0 14,5 12,4 15,8

74,7 70,9 75,3 70,5 73,2 70,6 70,4 68,7 69,9 68,5 68,7 68,4 73,3 72,4

13,2 14,6 12,5 15,0 12,2 15,4 15,2 17,0 15,0 15,6 17,2 17,1 14,3 11,8

Index stáří v r. 2000 70,5 113,3 63,9 73,0 42,2 74,6 85,6 106,8 105,1 101,8 119,8 105,3 132,5 76,4

Index stáří v r. 2010 108,8 100,5 103,4 103,4 83,9 110,6 105,8 119,7 100,0 97,9 122,9 117,4 115,3 74,4


Tabulka 137: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ostrava Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

2005 6,30 10,00 9,57 8,78 11,52 14,39 10,09 11,14 10,06 8,68 10,77 9,19 9,79


-1,08 -2,12 1,41 -1,95 -1,55 -3,35 -2,38 -2,21 -1,21 -0,60 -2,71 -0,88 -2,39

14,08

10,82

-3,26


152

2005


2,61 5,60 5,48 4,09 5,14 8,40 4,32 4,90 3,54 3,84 5,08 4,47 5,13 8,12

1,91 3,10 4,76 2,16 2,54 4,56 2,04 3,44 2,50 2,92 2,70 3,05 1,85 4,43

-0,70 -2,50 -0,72 -1,93 -2,60 -3,84 -2,28 -1,46 -1,04 -0,92 -2,38 -1,42 -3,28 -3,69

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Ostrava k navýšení počtu obsazených pracovních míst z 165 844 míst na 208 081 míst, jedná se tedy o zvýšení o 25,47 %. Nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v obcích Horní Lhota (316,67 %), Zbyslavice (111,11 %) a Dolní Lhota (70,0 %), naopak snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno pouze v obcích Stará Ves nad Ondřejnicí (-15,24 %), Klimkovice (-5,89 %) a Velká Polom (-0,58 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Ostrava k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 164,31 registrovaných uchazečů připadalo 556,69 volných pracovních míst (tj. 2,09 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a v následujícíh letech spíše stagnoval. Zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2005, kdy na 2 351,92 registrovaných uchazečů připadalo 56,15 volných pracovních míst (tj. 41,89 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Ostrava v letech 2005 – 2010 snížila z 167,28 ‰ na 164,31 ‰, jedná se tedy o pokles o 2,97 ‰. Snížení bylo zaznamenáno pouze v obcích Václavovice (4,80 ‰), Ostrava (-3,46 ‰) a Klimkovice (-1,54 ‰), naopak k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Horní Lhota (34,15 ‰), Olbramice (26,63 ‰) a Vřesina (9,32 ‰). Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Ostrava má sídlo své společnosti v obci Ostrava. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala společnost OKD, a.s. s více než 10 000 zaměstnanci. Další dvě firmy spadají do kategorie s 5 000 – 9 999 zaměstnanci, jedná se o společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje. Jedna společnost zaměstnává 4 000 – 4 999 osob, dvě firmy spadají do kategorie s 3 000 – 3 999 zaměstnanci, jedna do kategorie s 2 500 – 2 999 zaměstnanci a tři společnosti zaměstnávají 2 000 – 2 499 osob. Tabulka 138: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Ostrava Obec


Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

2010 30,00 50,00 30,00 883,00 56,00 161449,00 361,00 1005,00 83,00 344,00 1437,00 71,00 45,00 165844,00

36,00 85,00 125,00 831,00 84,00 203095,00 306,00 1076,00 83,00 342,00 1830,00 93,00 95,00 208081,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 6,00 20,00 35,00 70,00 95,00 316,67 -52,00 -5,89 28,00 50,00 41646,00 25,80 -55,00 -15,24 71,00 7,06 0,00 0,00 -2,00 -0,58 393,00 27,35 22,00 30,99 50,00 111,11 42237,00 25,47


153

Graf 76: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Ostrava

2500 2000 1500 1000 500

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 139: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Ostrava Obec

2005 194,20 148,51 136,59 180,15 127,74 168,36 145,49 155,90 146,01 164,45 140,63 168,03 153,12

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

167,28

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 194,50 154,91 170,73 178,62 154,36 164,90 146,66 156,95 141,21 171,71 141,18 177,35 161,06 164,31

0,31 6,40 34,15 -1,54 26,63 -3,46 1,17 1,06 -4,80 7,26 0,55 9,32 7,94 -2,97


Tabulka 140: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Ostrava Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost Těžba a úprava černého uhlí Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla

Kategorie podle počtu zaměstnanců 10 000 a více zam.

OKD, a.s.

Ostrava

ArcelorMittal Ostrava a.s.

Ostrava

Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje

Ostrava

H R U Š K A , spol. s r.o.

Ostrava

Fakultní nemocnice Ostrava Statutární město Ostrava VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Dopravní podnik Ostrava a.s. Finanční ředitelství v Ostravě Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace

Ostrava Ostrava

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Ústavní zdravotní péče Všeobecné činnosti veřejné správy

Ostrava

Terciární vzdělávání

2500 - 2999

Ostrava Ostrava

Městská a příměstská pozemní osobní doprava Všeobecné činnosti veřejné správy

2000 - 2499 2000 - 2499

Ostrava


2000 - 2499

Všeobecné činnosti veřejné správy


154

5000 - 9999 5000 - 9999 4000 - 4999 3000 - 3999 3000 - 3999

SWOT ANALÝZA Silné stránky Růst počtu obyvatel ve všech obcích s výjimkou města Ostrava, způsobený zejména migrací.

Slabé stránky Výrazný pokles obyvatel města Ostravy zejména migrací do okolních obcí a do SO ORP Frýdek – Místek, Hlučín, Havířov.

Příznivá věková struktura a kladný přírůstek obyvatel v obcích Olbramice a velká Polom jako důsledek suburbanizace. Identifikace aktuálních potřeb specifických skupin obyvatelstva prostřednictvím komunitního plánování sociálních služeb. Silné vzdělávací centrum – přítomnost 3 vysokoškolských a řady středoškolských institucí. Vybudovaná sociální infrastruktura, včetně dobré dopravní dostupnosti ostatních obcí. Dostatečné množství zákazníků i odběratelů díky velké koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost.

Stárnutí obyvatel a zvyšování počtu obyvatel ve věku 65 let a více (Ostrava-Poruba, OstravaHrabůvka). Úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou v obcích Vratimov a Šenov. Dopad hospodářské recese z důsledku silné citlivosti místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. automobilový, hutnický průmysl). Vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve městě Ostrava a obci Horní Lhota. Snižování kupní síly obyvatelstva.

Vysoký podíl inovativních forem spolupráce podniků (klastrů) - nejvyšší počet v rámci ČR.

Přetrvávající důsledky transformace – řada areálů brownfields.

Kvalifikovaná pracovní síla v dříve dominantních průmyslových oborech.

Značný počet lidí s nižší nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací, zejména v průmyslových odvětvích.

Nárůst počtu obsazených pracovních míst o 6,82 % mezi lety 2005 a 2009. Vyšší míra podnikatelské aktivity. Vysoká daňová výtěžnost města Ostravy. Příležitosti Migrační potenciál zejména ze Slovenska a Polska – zlepšování migračního pohybu obyvatelstva, přilákání mladých lidí podporou vysokých škol. Silná koncentrace obyvatel ve Statutárním městě Ostrava je příležitostí pro zlepšení spolupráce a specializace obyvatel. Zlepšení životního prostředí jako příležitost pro přilákání lidí do Ostravy. Rozvoj nových odvětví, založených na připravené technické inteligenci a vědeckovýzkumném a podnikatelském zázemí. Rozvinutí spolupráce s příhraničními regiony na severní a východní straně včetně nových pracovních příležitostí. I přes dopady ekonomické recese má Ostrava vysokou daňovou výtěžnost, tedy příjmy do rozpočtu města pro další potenciální rozvoj.

Jednostranné zaměření průmyslu na odvětví hutnického, strojírenského a chemického průmyslu. Ohrožení Nebezpečí emigrace vzdělanějších a mladších skupin obyvatelstva (odliv mozků). Stárnutí obyvatel v SO ORP, zejména ve městě Ostrava s nedostatečnou kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory. Zhoršující se stav životního prostředí může vést k dalšímu odchodu obyvatel. Další snižování počtu pracovních míst z důvodu dopadu dlouhodobé recese. Snižování kupní síly obyvatelstva utlumuje rozvoj dalších podnikatelských aktivit malého a středního podnikání. Dlouhodobá nezaměstnanost snižuje u lidí schopnost znova se zapojit do pracovního procesu. Rostoucí náklady na dekontaminaci a revitalizaci brownfields.

155

Podpora malého a středního podnikání prostřednictvím podnikatelských inkubátorů. Nové využití a zapojení areálů brownfields do městských struktur a funkcí.

Odchod zahraničních investorů. Nárůst nezaměstnanosti u rizikových skupin. Při změnách v rozpočtovém určení daní snížení velikosti veřejných financí při ovlivňování rozvoje města a financování kulturních institucí krajského významu.

156

SO ORP RÝMAŘOV SO ORP Rýmařov leží na západě Moravskoslezského kraje. Sever a východ území sousedí se SO ORP Bruntál, západní a jižní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje. Tento obvod leží v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku, prochází jím hranice rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Část území spadá do chráněné krajinné oblasti Jeseníků. SO ORP Rýmařov zahrnuje 11 obcí – Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle. Pověřeným úřadem je Rýmařov. Podíl tohoto správního obvodu na celkové rozloze kraje činí 6,6 % a je tak pátým největším obvodem kraje. Podílem na celkovém počtu obyvatel kraje (1,4 %) se ovšem řadí na 20. místo v kraji. V jeho dvou městech v Rýmařově a Břidličné žije 72 % obyvatel kraje, z toho jen v Rýmařově žije 51,2 % obyvatel. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Rýmařov došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 1 265 osob. Vzrůstající počet obyvatel byl zaznamenán pouze v letech 1992 – 1994, kdy došlo k nárůstu o 118 osob, v ostatních letech docházelo k úbytku obyvatel správního obvodu. Tento stav trvá do současnosti, kdy počet obyvatel poklesl na 16 495 osob. Graf 77: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Rýmařov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

18000 17500 17000 16500 16000 15500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) poklesla v letech 1991 – 1996 o 6 ‰ až pod nulovou hranici a v následujících letech se s drobnými odchylkami, obdobími mírného růstu a poklesu, pohybovala okolo nulové hodnoty. Nejvýraznější snížení hmpp bylo zaznamenáno v roce 2006 (-1,7 ‰). Hrubá míra migračního salda (hmms) dosahovala po celou sledovanou dobu pouze záporných hodnot. Výrazné zvýšení hmms nastalo v letech 1991 – 1993, kdy došlo k nárůstu o více než 9 ‰. V roce 2010 dosáhla hmpp a hmms téměř stejné hodnoty (-2,42 ‰ a -2,48 ‰). Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) měla v letetch 1991 – 1993 vzrůstající tendenci a dosáhla maximální hodnoty 4,2 ‰. Poté křivka hmcpp poklesla a od roku 1994 nabírá již trvale pouze záporných hodnot. Nejnižší hmcpp byla zjištěna v roce 2006 (-9,6 ‰).

157

Graf 78: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Rýmařov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 -15 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Rýmařov rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (1 572 osob). Druhou nejpočetnější skupinou se stali obyvatelé ve věku 45 – 49 let, naopak výrazný pokles byl patrný v počtu obyvatel ve věku 30 – 34 let. U osob starších 54 let s rostoucím věkem výrazně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. K výraznému snížení počtu obyvatel došlo u osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Sníží se počet osob ve věku do 34 let a naopak výrazně více obyvatel bude ve věku 35 – 59 let S rostoucím věkem pak bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 79: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Rýmařov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

2030


V obcích SO ORP Rýmařov došlo v letech 2001 – 2011 ke snížení počtu obyvatel z 17 332 osob na 16 495 osob, jedná se tedy o pokles o 4,8 %. Nejvýraznější úbytek v počtu obyvatel byl zaznamenán 158

v obcích Malá Morávka (-14,3 %), Břidličná (-7,3 %) a Tvrdkov (-6,3 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Dolní Moravice (20,2 %), Velká Štáhle (8,2 %) a Malá Štáhle (5,0 %). Přirozený přírůstek obcí SO ORP Rýmařov byl v letech 2001 – 2010 kladný (6), nejvyšších hodnot bylo dosaženo v obcích Rýmařov (23), Břidličná a Malá Morávka (obě 9). Záporné hodnoty přirozeného přírůstku byly nejvýrazněji zjištěny v obcích Dolní Moravice (-15), Stará Ves (-9) a Tvrdkov (-8). Migrační saldo bylo v obcích správního obvodu ve sledovaných letech záporné (-843). Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v obcích Rýmařov (-517), Břidličná (-286) a Malá Morávka (117), naopak nejvyšších hodnot bylo dosaženo v obcích Dolní Moravice (87), Velká Štáhle (31) a Stará Ves (17). V letech 2001 – 2010 došlo v obcích SO ORP Rýmařov ke změně věkové struktury obyvatel. Zatímco podíl osob ve věku do 14 let se snížil, zvýšil se podíl osob ve věku 15 – 64 let i obyvatel nad 65 let. I přes tuto změnu však zůstal podíl obyvatel do 14 let vyšší, než je krajský průměr, zatímco podíl osob starších 65 let krajského průměru nedosahoval. Také došlo ke zvýšení indexu stáří z hodnoty 57,7 v roce 2001 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší je index stáří v obci Tvrdkov, naopak ke snížení hodnot došlo v obcích Dolní Moravice a Jiříkov. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Rýmařov nezaznamenala v letech 2005 – 2010 výraznější změny, došlo ke snížení o 0,07 %, na současnou hodnotu 13,16 %. Nejvýrazněji tato míra poklesla v obcích Tvrdkov (-4,94 %), Malá Morávka (-2,49 %) a Rýmařov (-0,59 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Velká Štáhle, (7,01 %), Jiříkov (5,37 %) a Dolní Moravice (5,15 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích správního obvodu poklesla o 2,14 %, na současnou hodnotu 5,27 %. Pokles byl nejvýraznější v obcích Tvrdkov (-6,12 %), Malá Morávka (3,18 %) a Horní Město (-3,06 %), nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Malá Štáhle (2,04 %), Velká Štáhle (1,89 %) a Dolní Moravice (1,37 %). Tabulka 141: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Rýmařov mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle

2011

3813 357 1011 305 754 141 9165 683 521 253 329 17332

SO ORP Rýmařov

3536 429 968 317 646 148 8671 658 529 237 356 16495

-277 72 -43 12 -108 7 -494 -25 8 -16 27 -837

-7,3 20,2 -4,3 3,9 -14,3 5,0 -5,4 -3,7 1,5 -6,3 8,2 -4,8


Tabulka 142: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Rýmařov za období 2001 – 2010 Obec Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov

Narození 299 45 99 32 58 19 864 61 39 22

Zemřelí


290 60 102 33 49 15 841 60 48 30

9 -15 -3 -1 9 4 23 1 -9 -8

159

Přistěhovalí 658 207 212 167 112 36 1079 184 153 68

Vystěhovalí 944 120 252 154 229 33 1596 210 136 76

Migrační saldo -286 87 -40 13 -117 3 -517 -26 17 -8

Obec Velká Štáhle

Narození 27 1565

SO ORP Rýmařov

Zemřelí


31 1559

Přistěhovalí -4 6

Vystěhovalí

84 2960

Migrační saldo

53 3803

31 -843


Tabulka 143: Věková struktura obcí SO ORP Rýmařov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov


70,7 65,9 66,8 70,0 72,5 66,4 73,0 70,9 67,9 67,0 67,2 71,4


12,5 18,4 15,1 17,7 12,8 16,6 13,8 14,3 10,6 8,6 14,2 15,8

74,0 67,1 70,5 71,9 72,4 62,9 72,3 70,4 74,8 73,8 70,7 72,4

13,4 14,5 14,4 10,4 14,8 20,5 13,9 15,3 14,6 17,6 15,1 11,8

Index stáří v r. 2000 41,2 80,3 69,7 70,4 72,3 108,3 56,5 62,9 96,6 102,2 84,2 57,7

Index stáří v r. 2010 107,0 78,8 95,2 58,9 115,5 124,0 100,6 107,4 137,5 205,0 106,0 74,4


Tabulka 144: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Rýmařov Obec Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov

2005 13,07 11,88 18,93 20,90 14,58 12,38 12,37 11,86 13,54 22,69 7,40

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 12,96 17,03 19,48 26,27 12,09 17,12 11,78 13,45 13,22 17,75 14,41

-0,11 5,15 0,55 5,37 -2,49 4,74 -0,59 1,59 -0,32 -4,94 7,01

13,23

13,16

-0,07


160

2005 7,87 4,42 11,14 14,89 7,44 4,61 6,95 4,85 6,51 13,39 2,76 7,41

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 5,42 5,79 8,08 16,07 4,26 6,65 4,59 5,11 5,3 7,27 4,65 5,27

-2,45 1,37 -3,06 1,18 -3,18 2,04 -2,36 0,26 -1,21 -6,12 1,89 -2,14

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Rýmařov k poklesu počtu obsazených pracovních míst o 18,52 %, z 5 778 míst na 4 708 míst. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Stará Ves (61,76 %), Ryžoviště (-53,54 %) a Malá Štáhle (-51,16 %), v obci Jiříkov se stav ve sledovaném období nezměnil a k navýšení počtu obsazených pracovních míst došlo pouze v obcích Dolní Moravice (45,31 %) a Malá Morávka (8,08 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Rýmařov k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 86,64 registrovaných uchazečů připadalo 8,18 volných pracovních míst (tj. 10,6 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a v následujícíh letech spíše stagnoval. Zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo roku 2009, kdy na 114,82 registrovaných uchazečů připadalo 0,64 volných pracovních míst (tj. 179,4 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Rýmařov v letech 2005 – 2010 zvýšila z 161,39 ‰ na 166,39 ‰, jedná se tedy o nárůst o 4,99 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zjištěno v obcích Horní Město (22,64 %), Velká Štáhle (19,41 %) a Tvrdkov (18,47 %), kdežto ke snížení došlo ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Jiříkov (-26,20) a dále v obcích Malá Štáhle (-17,62), Malá Morávka (-15,68 %) a Ryžoviště (-5,38 %). Pět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Rýmařov má sídlo své společnosti v obci Rýmařov, jedna společnost sídlí v obci Břidličná, jedna v obci Stará Ves, jedna v obci Velké Štáhle a jedna v obci Horní Město. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala firma AL INVEST Břidličná, a.s. s počtem zaměstnanců 1 000 – 1 499. Dvě společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, jedna do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a tři společnosti zaměstnávají 50 – 99 osob. Tabulka 145: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Rýmařov Obec


Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov

2010 1689,00 64,00 140,00 17,00 260,00 43,00 2916,00 99,00 340,00 33,00 177,00 5778,00

1173,00 93,00 106,00 17,00 281,00 21,00 2661,00 46,00 130,00 27,00 153,00 4708,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -516,00 -30,55 29,00 45,31 -34,00 -24,29 0,00 0,00 21,00 8,08 -22,00 -51,16 -255,00 -8,74 -53,00 -53,54 -210,00 -61,76 -6,00 -18,18 -24,00 -13,56 -1070,00 -18,52


161

Graf 80: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Rýmařov

160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 146: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Rýmařov Obec

2005 127,21 157,48 139,86 185,81 261,60 125,00 170,68 145,83 204,16 99,17 145,83

Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov

161,39


4,97 6,49 22,64 -26,20 -15,68 -17,62 5,61 -5,38 13,15 18,47 19,41 4,99


Tabulka 147: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Rýmařov Obchodní jméno

Sídlo

AL INVEST Břidličná, a.s. Podhorská nemocnice a.s. RD Rýmařov s. r. o. KATR a.s. IZABELA, spol. s r.o. Město Rýmařov Strojírna STELON Břidličná s.r.o. Městské služby Rýmařov, s.r.o. PEGAS MORAVIA s.r.o. v likvidaci

Břidličná Rýmařov Rýmařov Stará Ves Rýmařov Rýmařov Velká Štáhle Rýmařov Horní Město

Rýmařovská pekárna s.r.o.

Rýmařov

Převažující činnost Výroba a hutní zpracování hliníku Ústavní zdravotní péče Výstavba bytových budov Výroba pilařská a impregnace dřeva Maloobchod s oděvy Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba kovoobráběcích strojů Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných Úklidové činnosti Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých


162


SWOT ANALÝZA Silné stránky Vyrovnaný přirozený přírůstek v celém SO ORP. Vyšší podíl dětské složky obyvatelstva v obcích Dolní Moravice, Jiříkov a Malá Štáhle. Od roku 2010 stabilní počet registrovaných uchazečů o zaměstnání s vysokými sezónními výkyvy. Vyšší míra podnikatelské aktivity než je krajský průměr (vysoká je zejména v obcích Malá Morávka, Stará Ves a Rýmařov). Potenciál území v oblasti cestovního ruchu. Existence silného ekonomického subjektu v území AL INVEST Břidličná, a.s.

Slabé stránky Výrazný dlouhodobý pokles počtu obyvatel, především migrací, zejména v obcích Rýmařov, Břidličná a Malá Morávka. Pokles počtu obsazených pracovních míst, především v obcích Břidličná, Rýmařov, Stará Ves, a nízký počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů. Vyšší podíl seniorů v obcích Malá Štáhle, Tvrdkov, Ryžoviště, Velká Štáhle. Obce Dolní Moravice, Rýmařov, Malá Štáhle, Velká Štáhle, Břidličná, Ryžoviště, Jiříkov, Horní Město a Tvrdkov spadají do periferní části kraje. Obce Rýmařov, Horní Město, Tvrdkov, Jiříkov a Ryžoviště jsou zahrnuty mezi sociálně slabými oblastmi kraje. Špatná dopravní dostupnost do centra kraje i do okolních větších měst. Nadprůměrná míra nezaměstnanosti a dlouhodobá míra nezaměstnanosti (zejména v obcích Jiříkov, Horní Město a Tvrdkov).

Příležitosti Nárůst míry podnikatelské aktivity především z důvodu nedostatku pracovních příležitostí. Kvalitní životní prostředí může přispět k větší atraktivitě území v oblasti dlouhodobých ozdravných pobytů a škol v přírodě. Nutno dovybudovat ubytování a nabídku výukových programů pro tuto cílovou skupinu. Zlepšení dopravní dostupnosti a tím zvýšení ekonomického potenciálu a celkové atraktivity území.

Ohrožení Pokračující odliv obyvatel bude mít vliv na udržitelnost základní obslužnosti území, včetně sociální infrastruktury. Vysídlováním oblasti může dojít k porušení demografické rovnováhy s důsledkem rostoucího počtu nepřízpůsobivých obyvatel a vzniku sociálně vyloučených lokalit. Vysoká zranitelnost území při dopadu hospodářské recese, klíčová situace je u dominantního zaměstnavatele v regionu. Ostatní ekonomické subjekty disponují nízkými finančními zdroji.

163

SO ORP TŘINEC SO ORP Třinec leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORP Český Těšín, východní hranice je tvořena státní hranicí se Slovenskou republikou. Na jihu území sousedí se SO ORP Jablunkov a na západě se SO ORP Frýdek-Místek. Oblast se nachází ve východní části Slezska v malebném podhorském prostředí, je obklopena horami Moravskoslezských Beskyd s vrcholy o nadmořské výšce pohybující se kolem 1 000 m n. m. SO ORP Třinec zahrnuje 12 obcí – Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně. Pověřeným úřadem je Třinec. Podílem rozlohy 4,1 % z výměry kraje je 10. v kraji a podílem 4,3 % z celkového počtu obyvatelstva kraje je na 6. místě v rámci kraje. V jediném městě tohoto obvodu Třinci žije 70,4 % obyvatel tohoto obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Třinec ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v letech 2000 – 2001, kdy se stav počtu obyvatel snížil o 533 osob. Od roku 2006 nastal mírný nárůst počtu obyvatel až na současnou hodnotu 55 751 osob.

Počet obyvatel

Graf 81: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Třinec mezi lety 1991 – 2011

57500 57000 56500 56000 55500 55000 54500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) klesala od roku 1991 z hodnoty necelých 3 ‰ a v roce 1994 nabrala záporných hodnot. Do roku 2004 docházelo k poklesu hodnot, od tohoto roku je však patrný nárůst hmpp až k nulové hranici. Hrubá míra migračního salda (hmms) měla zpočátku protichůdnou tendenci a docházelo k jejímu nárůstu z hodnoty -3 ‰. Od roku 1993 křivka hmms dosáhla kladných hodnot a v následujících letech se pohybovala v opakujícících se cyklech nárůstu a poklesu okolo nulové hodnoty. Až v roce 2004 byl patrný strmý nárůst hmms (na 2,84 ‰), v následujícím roce naopak strmý pokles (na -2,58 ‰) a poté opět následovalo navýšení do kladných hodnot. V roce 2010 se křivka opět pohybovala okolo nulové hodnoty. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) byla po většinu sledovaného období záporná, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2005 (-5,2 ‰), naopak maxima bylo dosaženo v roce 1993 (1,7 ‰).

164

Graf 82: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Třinec

Promile [‰]

4 2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Třinec rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (4 876 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, mírný nárůst v zastoupení obyvatel byl zaznamenán ještě u věkové skupiny 45 – 49 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. K výraznému snížení počtu obyvatel došlo u osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 83: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Třinec v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

5000 4000 3000 2000


165

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

6000

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Třinec k poklesu počtu obyvatel o 0,9 %, na současnou hodnotu 55 751 osob. K faktickému snížení počtu obyvatel však došlo pouze v obci Třinec (-4,6 %), ostatní obce správního obvodu vykazovaly nárůst počtu obyvatel. K nejvýraznějšímu navýšení došlo v obcíh Vělopolí (35,4 %), Smilovice (23,3 %) a Komorní Lhotka (12,5 %). Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Třinec v letech 2001 – 2010 záporný (-888) a nejnižších hodnot bylo dosaženo v obcích Třinec (-578), Komorní Lhotka (-225) a Nýdek (-76). V obci Košařiska byl přirozený přírůstek nulový a kladné hodnoty byly zjištěny v obcích Střítež (24), Vendryně (10) a Vělopolí (9). V obcích SO ORP Třinec došlo v letech 2000 – 2010 k proměně věkové struktury obyvatelstva. Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let se snížil, podíl osob starších 65 let se zvýšil. Podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let zůstal téměř nezměněn, snížil se o 0,4 %. Zároveň došlo k navýšení hodnoty indexu stáří ze 79,2 na 96,6. Dlouhodobě nejvyšší je index stáří v obci Komorní Lhotka, kde však došlo ve sledovaném období ke snížení této hodnoty, stejně jako v obcích Košařiska a Vendryně. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Třinec poklesla z 11,84 % v roce 2005 na 7,56 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 4,28 %. Ke snížení došlo ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obcích Smilovice (-7,49 %), Řeka (-5,92 %) a Vendryně (-4,87 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti se snížila ve sledovaných letech o 4,1 %, na současnou hodnotu 2,03 %. Ke snížení došlo rovněž ve všech obcích správního obvodu, nejvýraznější pokles byl patrný v obcích Smilovice (-5,01 %), Vělopolí (-4,89 %) a Hnojník (-4,81 %). Jak míra nezaměstnanosti, tak míra dlouhodobé nezaměstnanosti jsou nižší, než je krajský průměr. Tabulka 148: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Třinec mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně

2011

4989 1446 1087 364 1951 1342 464 583 1004 39005 206 3827 56268

SO ORP Třinec

5256 1504 1223 394 1988 1499 484 718 1019 37200 279 4187 55751

267 58 136 30 37 157 20 135 15 -1805 73 360 -517

5,4 4,0 12,5 8,2 1,9 11,7 4,3 23,2 1,5 -4,6 35,4 9,4 -0,9


Tabulka 149: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Třinec za období 2001 – 2010 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně

Narození 515 149 113 51 152 141 39 57 107 3570 28 394

Zemřelí


523 171 338 51 228 144 50 65 83 4148 19 384

-8 -22 -225 0 -76 -3 -11 -8 24 -578 9 10

166

Přistěhovalí 1142 363 590 90 430 404 147 262 240 4373 99 1054

Vystěhovalí 867 283 229 60 317 244 116 119 249 5600 35 704

Migrační saldo 275 80 361 30 113 160 31 143 -9 -1227 64 350

Obec

Narození

SO ORP Třinec

Zemřelí

5316


6204

Přistěhovalí

-888

Vystěhovalí

9194

Migrační saldo

8823

371


Tabulka 150: Věková struktura obcí SO ORP Třinec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec


67,0 69,3 60,3 70,9 65,1 68,6 67,4 66,2 69,4 70,9 67,1 68,7


15,7 14,5 14,2 17,4 13,5 15,4 12,5 15,2 15,5 13,9 19,1 16,1

68,8 67,9 65,4 71,4 68,8 69,5 72,1 70,5 70,2 69,7 65,1 68,3

15,6 17,6 20,4 11,3 17,7 15,1 15,4 14,3 14,3 16,3 15,8 15,6

Index stáří v r. 2000 83,0 74,1 155,8 98,0 94,3 90,7 106,4 60,6 75,7 67,6 85,0 79,2

Index stáří v r. 2010 99,5 121,6 143,2 64,7 131,2 97,8 123,7 94,3 92,4 117,0 83,0 96,6


Tabulka 151: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Třinec Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec

2005 9,94 11,20 10,31 10,63 12,31 11,87 13,93 13,88 11,86 12,15 10,86 10,96 11,84


2005 -3,18 -3,78 -1,17 -1,80 -3,41 -3,46 -5,92 -7,49 -3,82 -4,50 -0,07 -4,87 -4,28


167

4,30 6,01 4,76 5,08 5,31 5,93 5,70 6,56 4,18 6,54 7,08 5,42 6,13

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 1,67 1,20 2,92 2,12 1,99 1,88 0,97 1,55 1,39 2,17 2,19 1,48 2,03

-2,63 -4,81 -1,84 -2,96 -3,32 -4,05 -4,73 -5,01 -2,79 -4,37 -4,89 -3,94 -4,10

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Třinec došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 5,04 %, na současnou hodnotu 27 597 obsazených pracovních míst. Nejvýrazněji bylo toto navýšení patrné v obcích Ropice (66,48 %), Nýdek (65,73 %) a Košařiska (44,44 %), naopak pokles nastal v obcích Vělopolí (-59,09 %), Řeka (-16,39 %) a Střítež (-11,72 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Třinec k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 131,58 registrovaných uchazečů připadalo 45,67 volných pracovních míst (tj. 2,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů V následujícíh letech počet volných pracovních míst spíše stagnoval, pouze v roce 2011 se tento počet mírně zvýšil. Nejhoršího stavu bylo dosaženo koncem roku 2005, kdy na 286,67 registrovaných uchazečů připadalo 5,08 volných pracovních míst (tj. 56,4 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Třinec v letech 2005 – 2010 zvýšila z 136,47 ‰ na 138,06 ‰, jedná se tedy o nárůst o 1,58 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zjištěno v obcích Vělopolí (27,05 %), Vendryně (5,49 %) a Smilovice (4,86 %), naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Nýdek (-33,01 %), Košařiska (-25,65 %) a Komorní Lhotka (-9,05 %). Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Třinec má sídlo své společnosti v obci Třinec. Největším zaměstnavatelem se stala společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. s počtem zaměstnanců 5 000 – 9 999. Druhá největší společnost zaměstnává 1 000 – 1 499 osob, šest firem spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a dvě do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci. Tabulka 152: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Třinec Obec


Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec

2010 914,00 619,00 162,00 27,00 143,00 182,00 87,00 61,00 128,00 23467,00 22,00 460,00 26272,00

1161,00 739,00 228,00 39,00 237,00 303,00 93,00 51,00 113,00 24101,00 9,00 523,00 27597,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 247,00 27,02 120,00 19,39 66,00 40,74 12,00 44,44 94,00 65,73 121,00 66,48 6,00 6,90 -10,00 -16,39 -15,00 -11,72 634,00 2,70 -13,00 -59,09 63,00 13,70 1325,00 5,04


168

Graf 84: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Třinec

400 350 300 250 200 150 100 50 0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 153: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Třinec Obec

2005 136,39 148,10 126,65 171,43 152,02 124,82 138,16 144,46 132,32 136,38 155,46 127,62

Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec


136,47

138,06

0,42 3,83 -9,05 -25,65 -33,01 -5,51 -4,97 4,86 2,87 3,74 27,05 5,49 1,58


Tabulka 154: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Třinec Obchodní jméno TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Nemocnice Třinec, příspěvková organizace D 5, akciová společnost, Třinec Nemocnice Podlesí a.s.

Sídlo



Třinec

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla

5000 - 9999

Třinec


1000 - 1499

Třinec Třinec

Opravy strojů Ústavní zdravotní péče Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Výroba odlitků z litiny Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba strojů pro metalurgii Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Ambulantní a zubní zdravotní péče

PR market, s.r.o.

Třinec

Slévárny Třinec, a.s.

Třinec

Sochorová válcovna TŽ, a.s.

Třinec

Strojírny Třinec, a.s.

Třinec

DONGWON CZ, s.r.o.

Třinec

Dopravní zdravotnictví a.s.

Třinec


169

500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499

SWOT ANALÝZA Silné stránky Od roku 2006 stabilizovaný vývoj počtu obyvatel v celém SO ORP. Vyšší podíl dětské složky především v obcích Vendryně, Košařiska, Bystřice a Třinec. Kladné migrační saldo především v obcích Komorní Lhotka, Vendryně, Bystřice, Ropice, Smilovice.

Slabé stránky Pokles počtu obyvatel z důvodu suburbanizace u města Třinec (výrazný projev migračních procesů do okolních obcí). Vyšší podíl seniorů u obcí Komorní Lhotka, Nýdek a Hnojník. Zhoršené životní prostředí ve městě Třinec.

Nárůst počtu obsazených pracovních míst především v obcích Třinec, Bystřice, Ropice, Hnojník. Od roku 2009 stabilizovaný vývoj počtu uchazečů o zaměstnání. Relativně silný ekonomický potenciál území, existence dominantního zaměstnavatele a plně obsazené průmyslové zóny. Obce v západní části SO ORP (konkrétně Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec a Vělopolí) spadají do Ostravské aglomerace. Příležitosti Nárůst míry podnikatelské aktivity, zejména u obcí Vělopolí, Hnojník, Smilovice a Košařiska. Využití potenciálu průmyslových zón k rozvoji inovativních forem podnikání. Posílení oblasti vlivem růstu významu aglomerace. Rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem. Zlepšení dopravního napojení na Polská města může přispět k ekonomickému rozvoji území.

Ohrožení Vysoká ekonomická zranitelnost území z důvodu existence jednoho významného ekonomického subjektu - Třinecké železárny, a.s. Odchod mladých lidí ve věku 20 – 30 let z důvodu nedostatku vhodných pracovních míst. Pokračující proces stárnutí bude mít za následek snižování koupěschopné poptávky, která bude mít za následek obtížnou udržitelnost základní obslužnosti území, včetně sociální infrastruktury. Pokles počtu obyvatel ve městě Třinec způsobí pokles koupěschopnosti obyvatelstva a s tím spojenou obtížnou vybavitelnost území základní úrovní služeb. V důsledku zvyšování cen nájmů a snižování kupní síly obyvatelstva může dojít k nárůstu bezdomovců ve městě Třinec. Špatné životní prostředí ve městě Třinec může způsobit odliv obyvatelstva z této oblasti.

170

SO ORP VÍTKOV SO ORP Vítkov leží v jihozápadní části Moravskoslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORP Opava, na jihovýchodě se SO ORP Odry, jižní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje a západní obcemi SO ORP Bruntál. Celé území správního obvodu spadá do geomorfologického celku Nízký Jeseník, přičemž převážnou část tvoří podcelek Vítkovská vrchovina, na níž z jihu navazuje Domašovská vrchovina. Krajina je výrazně rozčleněna údolími dvou významných řek – Moravice a Odry. Část oblasti se nachází na území Přírodního parku Moravice, významné velkoplošné přírodní rezervaci ČR. SO ORP Vítkov zahrnuje 12 obcí – Březová, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Melč, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice a Vítkov. Působí zde jediný Pověřený úřad – Vítkov. Rozlohou, jejíž podíl na celkové rozloze kraje je 5,1 %, se řadí na 9. místo v kraji a podílem na celkovém počtu obyvatel v kraji (1,1 %) je na předposledním, tedy 21. místě. Ve dvou městech, Vítkově a Budišově nad Budišovkou, žije 66,4 % obyvatel tohoto obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Vítkov došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější úbytek osob byl patrný v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 273 osob. V současné době počet obyvatel klesl pod 14 000. Graf 85: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Vítkov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

15000 14500 14000 13500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Vítkov od roku 1991 klesala a v roce 1997 nabrala záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2005, kdy se hmpp opět zvýšila, původních hodnot již však nikdy nedosáhla a od roku 2008 opěk poklesla do záporných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) dosahovala v letech 1991 – 2010 převážně záporných hodnot, s výjimkou v letech 1994, 1996 – 1999 a 2005. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala ve sledovaném období jak kladných, tak záporných hodnot, maximum bylo zjištěno v roce 1996 (5,21 ‰), minimum v roce 2002 (-6,13 ‰).

171

Graf 86: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Vítkov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Vítkov v roce 2000 přímo úměrně rostlo jejich zastoupení ve společnosti. V roce 2000 se nejpočetnější skupinou obyvatel správního obvodu stali lidé ve věku 20 – 29 let (1 388 osob), výrazné snížení nastalo u osob ve věku 30 – 34 let a druhou nejpočetnější skupinou se stali lidé ve věku 45 – 49 let. S rostoucím věkem obyvatel poté klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento vývoj věkových skupin zůstal zachován také v roce 2010, kdy však došlo k mírnému nárůstu dětí ve věku do 4 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 30 – 34 a 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 25 – 29 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 87: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Vítkov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


Počet obyvatel obcí SO ORP Vítkov poklesl z 14 304 v roce 2001 na 13 970 v roce 2011, jedná se tedy o pokles o 2,3 %. Nejvýraznější snížení počtu obyvatel bylo zjištěno v obcích Nové Lublice (172

9,5 %), Budišovka nad Budišovkou (-5,8 %) a Kružberk (-5,5 %), k navýšení došlo v obcích Čermná ve Slezsku (17,6 %), Staré Těchanovice (7,3 %), Březová (7,0 %) a Melč (5,3 %). Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Vítkov v letech 2001 – 2010 záporný (-60), nejnižších hodnot bylo dosaženo v obcích Vítkov (-118), Budišovka nad Budišovkou (-21) a Staré Těchanovice (-11). Kladné hodnoty byly nejvýrazněji zjištěny v obcích Březová (55), Čermná ve Slezsku (21) a Radkov (10). Migrační saldo ve sledovaných letech také dosahovalo záporných hodnot (-274), nejnižší hodnoty byly zaznamenány v obcích Budišov nad Budišovkou (-167), Vítkov (-121) a Větřkovice (30). Kladných hodnot migračního salda bylo dosaženo ve čtyřech obcích – Březová (37), Čermná ve Slezsku (33), Melč (28) a Staré Těchanovice (21). V letetch 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Vítkov k proměně věkové struktury obyvatelstva. Snížil se podíl osob ve věku do 14 let, mírně také ve věku 15 – 64 let, naopak výrazně se zvýšil podíl osob starších 65 let. Také došlo k navýšení hodnoty indexu stáří, z 61,8 na 96,6. Dlouhodobě nejnižší je index stáří v obci Čermná ve Slezsku, kde tento index ve sledovaném období ještě více poklesl. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Vítkov se v letech 2005 – 2010 téměř nezměnila, došlo k jejímu navýšení o 0,02 %, na současnou hodnotu 13,99 %. K nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Moravice (-4,11 %), Nové Lublice (-2,51 %) a Melč (-2,36 %), naopak zvýšení bylo zaznamenáno v obcích Čermná ve Slezsku (9,83 %), Větřkovice (1,87 %), Březová (1,51 %) a Kružberk (1,39 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti obcí správního obvodu ve sledovaných letech poklesla o 1,31 %, na současnou hodnotu 6,47 %. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v obcích Moravice (-5,27 %), Svatoňovice (-4,94 %) a Nové Lublice (-4,11 %), ke zvýšení došlo pouze v obcích Čermná ve Slezsku (6,16 %), Kružberk (0,13 %) a Větřkovice (0,02 %) Tabulka 155: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Vítkov mezi lety 2001 - 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

Rok

Obec

2001

Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

2011

1306 3230 307 293 618 264 220 508 137 302 781 6338 14304

SO ORP Vítkov

1398 3042 361 277 651 255 199 496 147 299 746 6099 13970

92 -188 54 -16 33 -9 -21 -12 10 -3 -35 -239 -334

7,0 -5,8 17,6 -5,5 5,3 -3,4 -9,5 -2,4 7,3 -1,0 -4,5 -3,8 -2,3


Tabulka 156: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Vítkov za období 2001 – 2010 Obec Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice

Narození 162 335 43 31 82 18 25 57 9 41 70

Zemřelí


107 356 22 28 77 25 26 47 20 32 75

55 -21 21 3 5 -7 -1 10 -11 9 -5

173

Přistěhovalí 264 477 105 71 185 59 44 116 80 119 93

Vystěhovalí 227 644 72 90 157 61 64 138 59 131 123

Migrační saldo 37 -167 33 -19 28 -2 -20 -22 21 -12 -30

Obec

Narození

Vítkov

Zemřelí

665 1538

SO ORP Vítkov


783 1598

Přistěhovalí

-118 -60

Vystěhovalí

1002 2615

Migrační saldo

1123 2889

-121 -274


Tabulka 157: Věková struktura obcí SO ORP Vítkov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,5 18,3 24,6 19,2 18,0 16,1 19,3 17,7 19,1 24,6 15,2 18,9 18,7

69,9 70,4 65,0 70,3 70,4 72,2 63,8 70,2 63,6 67,8 71,9 69,4 69,7

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 10,6 11,3 10,4 10,4 11,7 11,7 17,0 12,1 17,3 7,6 12,9 11,7 11,6

17,3 15,1 20,8 15,2 17,6 10,8 15,7 17,3 17,6 17,5 13,8 14,9 16,1

70,6 70,1 71,3 70,3 66,9 73,2 69,0 67,8 71,1 71,8 70,4 69,4 68,3

12,0 14,7 7,9 14,5 15,5 16,0 15,2 14,9 11,3 10,7 15,8 15,6 15,6

Index stáří v r. 2000 54,4 61,9 42,1 54,1 64,9 72,5 88,1 68,1 90,5 30,9 84,4 62,1 61,8

Index stáří v r. 2010 69,6 97,6 37,8 95,3 87,7 148,1 96,8 86,0 64,0 61,1 114,7 104,9 96,6


Tabulka 158: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Vítkov Obec Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov

2005 7,64 16,22 16,04 16,89 12,11 19,86 16,92 13,16 20,09 18,52 7,28 14,14

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 9,15 16,10 25,87 18,28 9,75 15,75 14,41 12,39 19,64 18,14 9,15 13,67

13,97

13,99

2005 1,51 -0,12 9,83 1,39 -2,36 -4,11 -2,51 -0,77 -0,45 -0,38 1,87 -0,47 0,02


174


3,39 9,47 7,28 7,43 5,76 11,71 10,47 7,77 9,35 10,97 3,04 8,16 7,78

2,73 7,85 13,44 7,56 3,74 6,44 6,09 4,92 6,96 6,03 3,06 6,92 6,47

-0,66 -1,62 6,16 0,13 -2,02 -5,27 -4,38 -2,85 -2,39 -4,94 0,02 -1,24 -1,31

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Vítkov poklesl v letech 2005 – 2010 počet obsazených pracovních míst o 0,3 %, z hodnoty 4 329 obsazených pracovních míst na 4 316 těchto míst. Snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno v obcích Nové Lublice (-15,38 %), Březová (-14,29 %), Větřkovice (-6,37 %) a Vítkov (-6,15 %), k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Svatoňovice (200,0 %), Staré Těchanovice (107,69 %) a Čermná ve Slezsku (63,41 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Vítkov k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, odkdy se začal počet volných pracovních míst opět snižovat, a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Výraznější nárůst volných pracovních míst byl zaznamenán až v polovině roku 2011. Situace byla nejpříznivější v druhé polovině roku 2006, kdy na 83,5 registrovaných uchazečů připadalo 7,42 volných pracovních míst (tj. 11,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 111,25 registrovaných uchazečů připadalo 0,75 volných pracovních míst (tj. 148,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Vítkov v letech 2005 – 2010 snížila z 144,67 ‰ na 143,98 ‰, jedná se tedy o pokles o 0,69 ‰. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Kružberk (-44,49 ‰), Nové Lublice (-28,30 ‰) a Staré Těchanovice (-21,28 ‰), naopak k navýšení došlo nejvýrazněji v obcích Moravice (26,43 ‰), Svatoňovice (19,88 ‰) a Větřkovice (11,35 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Vítkov má sídlo své společnosti v obci Vítkov, jedna společnost sídlí v obci Budišov nad Budišovkou, jedna v obci Březová, jedna v obci Melč a jedna v obci Větřkovice. Největší zaměstnavatel oblasti poskytuje zaměstnání 500 – 999 osobám, všechny ostatní firmy spadají do kategorie s 50 – 99 zaměstnanci. Tabulka 159: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Vítkov Obec


Březová Budišov nad Budišovk Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov

2010 301,00 1256,00 41,00 21,00 89,00 44,00 39,00 72,00 13,00 3,00 157,00 2293,00 4329,00

258,00 1310,00 67,00 24,00 133,00 48,00 33,00 108,00 27,00 9,00 147,00 2152,00 4316,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -43,00 -14,29 54,00 4,30 26,00 63,41 3,00 14,29 44,00 49,44 4,00 9,09 -6,00 -15,38 36,00 50,00 14,00 107,69 6,00 200,00 -10,00 -6,37 -141,00 -6,15 -13,00 -0,30


175

Graf 88: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Vítkov

120 100 80 60 40 20

0

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 160: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Vítkov Obec

2005 138,87 143,86 97,48 181,82 116,88 76,34 150,75 135,83 163,12 111,11 160,00 152,64

Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov


144,67

2,64 0,61 1,11 -44,49 0,40 26,43 -28,30 7,60 -21,28 19,88 11,35 -2,80

143,98

-0,69


Tabulka 161: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Vítkov Obchodní jméno

Sídlo


Linaset, a.s.

Budišov nad Budišovkou

Březovská zemědělská, a.s. Domov Vítkov, příspěvková organizace Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace

Březová Vítkov

Výroba ostatních plastových výrobků Smíšené hospodářství Ústavní sociální péče o seniory

Melč


MELECKY a.s.

Vítkov

MĚSTO VÍTKOV Střední škola, Vítkov - Podhradí, příspěvková organizace Technické služby města Vítkova, příspěvková organizace Základní škola Vítkov, Komenského 754, okres Opava, příspěvková organizace Zemědělské a obchodní družstvo SLEZSKÁ DUBINA

Vítkov

Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky Všeobecné činnosti veřejné správy Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

Vítkov Vítkov

Kategorie podle počtu zaměstnanců 500 - 999 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Vítkov


50 - 99

Větřkovice

Smíšené hospodářství

50 - 99


176

SWOT ANALÝZA Silné stránky Vyšší podíl dětské složky obyvatelstva, zejména u obcí Čermná ve Slezsku, Melč, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Březová a Radkov.

Slabé stránky Dlouhodobý pokles počtu obyvatel v celém SO ORP, především migrací, zejména u obcí Vítkov a Budišov nad Budišovkou.

Nárůst počtu obyvatel vlivem přirozeného přírůstku a pozitivního migračního salda u obce Březová.

Pokles míry přirozeného přírůstku, zejména u obce Vítkov.

Pozitivní věková struktura obyvatel v obci Čermná ve Slezsku. Stabilizovaný počet registrovaných uchazečů o zaměstnání, s vyššími sezónními výkyvy. Kvalitní životní prostředí s absencí průmyslových imisí. Dobrá dopravní obslužnost území, z důvodu dobudování dálnice D1.

Vyšší podíl seniorů zejména u obcí Moravice, Větřkovice, Vítkov. Nárůst míry nezaměstnanosti u obce Čermná ve Slezsku. Nízký počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů. Téměř celé území SO ORP (konkrétně obce Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice, Kružberk, Nové Lublice, Staré Těchanovice, Čermná ve Slezsku, Moravice, Melč, Vítkov, Radkov a Větřkovice) spadají do periferní části Moravskoslezského kraje, podmíněné procesy vysídlování. Obce Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice, Kružberk, Nové Lublice, Staré Těchanovice, Čermná ve Slezsku, Moravice, Melč, Vítkov, Radkov a Větřkovice jsou definovány jako sociálně slabé území vymezené v rámci Moravskoslezského kraje. Pokles míry podnikatelské aktivity zejména u obcí Kružberk, Nové Lublice a Staré Těchanovice. Absence většího počtu zaměstnavatelů poskytující větší množství pracovních míst.

Příležitosti Kvalitní životní prostředí může přispět k větší atraktivitě území v oblasti cestovního ruchu. Zúžení vojenského prostoru Libavá může zvýšit rozvojový potenciál SO ORP. Růst ekonomické atraktivity oblasti dobudováním dálničního napojení dálnicí D1.

Ohrožení Pokračující proces stárnutí a pokles počtu obyvatel bude mít za následek snížení koupěschopné poptávky, což bude mít za následek obtížnou udržitelnost základní obslužnosti území, včetně sociální infrastruktury. Vysídlováním oblasti může dojít k porušení demografické rovnováhy s důsledkem rostoucího počtu nepřízpůsobivých obyvatel a vzniku sociálně vyloučených lokalit. Odchod mladých lidí ve věku 20 – 30 let zejména z důvodu nedostatku bytového fondu a vhodných pracovních míst, což bude mít za následek snížení budoucího rozvojového potenciálu území. Vysoká ekonomická zranitelnost území způsobená nepříznivou diverzifikací ekonomických činností a absencí významného 177

ekonomického subjektu v území.

178

SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA [1] ČSÚ. Oblast Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj. 2005.[online]., [cit. 2011-10-24]. Dostupné na: http://notes2.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/50002C82F1/$File/136204a19.pdf

POUŽITÉ ZKRATKY ČSÚ

Český statistický úřad

HDP

Hrubý domácí produkt

HMCPP

Hrubá míra celkového přírůstku populace

HMMS

Hrubá míra migračního salda

HMPP

Hrubá míra přirozeného přírůstku

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

179

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Recommend Documents