Úloha kraje v rozvoji sportu Případová studie. Libereckého kraje

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Úloha kraje v rozvoji sportu – Případová studie Libereckého kraje Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Doc. PhDr. Irena Slepičková, CSc.

Bc. Monika Šimonová

Praha, 2013

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne 6. 9. 2013

…………………………… Monika Šimonová

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PhDr. Ireně Slepičkové, CSc. za odborné rady a informace, které mi poskytla v průběhu vedení této diplomové práce. Dále bych touto cestou chtěla poděkovat Ing. Vladimíru Boháčovi a Bc. Tomáši Pokornému z Krajského úřadu Libereckého kraje za cenné informace a poskytnuté rozhovory.

Abstrakt

Název:

Úloha kraje v rozvoji sportu – Případová studie Libereckého kraje

Cíle:

Pro tuto diplomovou práci je stanoven hlavní cíl v podobě analýzy úlohy kraje v rozvoji sportu s uvedením konkrétního příkladu na kraji Libereckém. Dílčím cílem je zjištění a analyzování nástrojů sportovní politiky kraje a analýza financování sportu z krajského rozpočtu.

Metody:

V diplomové práci byl za účelem zjištění současné i minulé situace sportovní politiky z hlediska Libereckého kraje použit výzkumný design případové studie. Potřebná data byla sebrána z veřejně dostupných dokumentů Libereckého kraje a z interních dokumentů vyžádaných na krajském úřadě. Ke sběru dat byla dále využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení byla provedena obsahová analýza dokumentů a rozhovorů a analýza SWOT.

Výsledky:

Byly zjištěny nejdůležitější prostředky sportovní politiky Libereckého kraje včetně jejich vývoje. Z krajského rozpočtu bylo na sport vyčleněno nejvíce finančních prostředků v roce 2008, kdy částka přesahovala 120 mil. Kč, tento fakt byl však ovlivněn pořádáním mezinárodních sportovních akcí na území Libereckého kraje. V současné době je sport finančně podporován částkou, která tvoří přibližně 3 % celkové výše krajského rozpočtu. Podrobněji byl popsán grantový a dotační fond Libereckého kraje, z nichž byl jako přehlednější a systematičtější označen fond dotační. Při pořádání významných sportovních akcí Liberecký kraj často přebírá záštitu nebo patronaci, ovšem sám kraj pořádá sportovní akce jen zcela výjimečně.

Klíčová slova:

Financování sportu, orgány kraje, dotační fond, sportovní politika.

Abstract

Title:

The role of the region in sport development – Case study of Liberec region

Objectives:

The main objective of this thesis is set to analyse the role of the region bodies of authority in sport development illustrated by a concrete example of the Liberec region. A partial objective is to describe and analyse tools of the regional sport policy and to analyse regional budget sport financing.

Methods:

There was used the case study design in the diploma thesis to find out the situation of sport policy in Liberec region. Informations were collected from the documents, which are available in public and from internal documents. For data collection there was also used a method of semi – structured interview. Content analysis of documents and interviews was used for the evaluation. Then the SWOT analysis was worked up.

Results:

In the thesis, the most important tools of the Liberec region sport policy were described. The regional budget was allocated to sport the most funds in 2008, when the amount exceeds 120 million CZK. This fact was affected by organizing international sport events in the Liberec region. Currently, the sport is supported by an amount representing approximately 3 % of the total region budget. when organizing major sport events region often takes over patronage, but the region itself organises sport events only rarely.

Keywords:

Sport financing, regional bodies of authority, subsidy fund, sport policy, regional budget.

Obsah 1 ÚVOD .......................................................................................................................9 2 SPORT V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................. 11 2.1 Význam sportu a jeho vnímání českou společností ............................................ 11 2.1.1 Význam sportu pro společnost ................................................................... 12 2.1.2 Ekonomický význam sportu ....................................................................... 13 2.2 Legislativně právní rámec sportu ...................................................................... 15 2.2.1 Zákon o podpoře sportu.............................................................................. 16 2.3 Organizační struktura a financování sportu ....................................................... 17 2.3.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) ............................................................................................................................ 20 2.3.2 Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) a Česká unie sportu (ČUS) ................ 21 2.3.3 Český olympijský výbor (ČOV) ................................................................. 22 2.3.4 Financování sportu ze státního rozpočtu České republiky ........................... 24 2.4 Územní samospráva .......................................................................................... 27 2.4.1 Kraje v České republice a jejich působnost ................................................. 29 2.4.2 Orgány kraje .............................................................................................. 32 2.4.3 Hospodaření krajů ...................................................................................... 36 2.4.4 Legislativní úprava krajů a východiska péče o sport ................................... 37 2.4.5 Sportovní politika krajů České republiky .................................................... 38 3 CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE A METODOLOGIE .................................................. 41 3.1 Cíle diplomové práce ........................................................................................ 41 3.2 Výzkumný design ............................................................................................. 41 3.2.1 Případová studie ......................................................................................... 41 3.3 Metody sběru dat .............................................................................................. 42 3.3.1 Sekundární data.......................................................................................... 42 3.3.2 Polostrukturovaný rozhovor ....................................................................... 43 3.4 Organizace sběru dat ......................................................................................... 44 3.4.1 Omezení..................................................................................................... 45 3.5 Metody vyhodnocení dat ................................................................................... 45 4 VÝSLEDKOVÁ ČÁST ........................................................................................... 47 4.1 Obecné vymezení Libereckého kraje ................................................................. 47 4.1.1 Základní údaje ........................................................................................... 47 7

4.1.2 Geografická poloha .................................................................................... 49 4.1.3 Ekonomická a sociální charakteristika Libereckého kraje ........................... 50 4.1.4 Orgány Libereckého kraje .......................................................................... 51 4.2 Podmínky ke sportu v Libereckém kraji ............................................................ 56 4.2.1 Četnost sportovních středisek ..................................................................... 56 4.2.2 Četnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot ................................... 57 4.2.3 Přehled sportovních škol ............................................................................ 58 4.3 Sportovní politika Libereckého kraje ................................................................ 59 4.3.1 Orgány kraje odpovědné za sport ............................................................... 59 4.3.2 Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011-2013 ........ 60 4.3.3 Spolupráce kraje s obcemi a ostatními kraji v ČR ....................................... 62 4.3.4 Podpora sportu pro všechny, vrcholového a profesionálního sportu ............ 62 4.3.5 Projekty a akce pro rozvoj sportu ............................................................... 62 4.4 Financování sportu a tělesné výchovy z rozpočtu Libereckého kraje ................. 66 4.4.1 Systematické financování sportu (grantový fond a dotační fond) ................ 66 4.4.2 Financování sportu a mezinárodních sportovních akcí z rozpočtu kraje v letech 2006 – 2009 ............................................................................................ 75 4.4.3

Financování sportu z rozpočtu kraje v letech 2011-2013......................... 76

5 DISKUSE................................................................................................................ 78 6 ZÁVĚR ................................................................................................................... 83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 84 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ .......................................................................... 89 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 91

8

1 Úvod V České republice i jinde na světě přikládá moderní doba stále větší význam sportu, který zde má již velmi dlouhou tradici. Vždyť jeho počátek se datuje do čtrnáctého století. Sport, to není pouze fyzická aktivita a výkon s ní spojený, sport dává životům většiny lidí zcela jiný rozměr a řád. Často se stává součástí každého dne, a pokud ne, máme někdy pocit, že ten den nebyl úplný. Pro někoho sport představuje způsob obživy a byznys, pro jiného příjemně strávený volný čas, životní styl, společenskou událost, příležitost k seznámení, zlepšování kondice či tvarování těla. Jsou mezi námi ale i tací, pro které sport neznamená vůbec nic a představuje pouhý pojem. Dle mého názoru takoví lidé netuší, o co se svým negativním přístupem ke sportu připravují. Vždyť nám všem nabízí množství blahodárných účinků, a to nejen po stránce tělesné, ale i po stránce psychické. Pro některé je hlavním důvodem nedostatek času, pro jiné nedostatek peněz a někomu sport zkrátka nic neříká. Ale přiznejme si, že tu hodinku si i v dnešní uspěchané době nalezne každý, byť jen několikrát do týdne nebo do měsíce. A co se financí týče, za některé sportovní aktivity nemusíme utratit ani korunu, když pominu nákup sportovního oblečení a obutí. A význam sportu nevnímáme jen my jako jednotlivci, vnímá ho i stát a státní rozpočet. Ekonomický rozměr sportu není nijak zanedbatelný. Podle analýzy společnosti KPMG v roce 2011 tvořily příjmy ze sportu 3,3% příjmů státního rozpočtu České republiky. Kromě toho sport značnou měrou otevírá možnost místního a regionálního rozvoje. O rozvoj sportu je nutné se starat, a to nejen na úrovni státu, ale i na úrovni obcí a krajů. Svou práci jsem se rozhodla zaměřit na problematiku péče o sport na krajské úrovni, konkrétně pak v kraji Libereckém. Legislativa dává krajům jen základní úkoly, neexistuje žádný manuál, jak by měly kraje o rozvoj sportu na svém území pečovat. Tím pádem si každý kraj určuje svá vlastní pravidla a ta se od sebe navzájem liší. Na příkladu Libereckého kraje se budu snažit přiblížit jednu z mnoha možností, jak s úkolem péče o sport na úrovni kraje naložit. Liberecký kraj považuji za oblast, kde se sportem opravdu žije. Možná je to jeho geografickou polohou a možná i tím, že tak zkrátka celý kraj i Liberec jako krajské město na první dojem působí. Lidé často jezdí po městě na kole, v tramvajích s lyžemi a in-line bruslemi a celkově to vypadá, že sport tvoří základ jejich životního stylu. Na jedné straně je kraj ohraničen horami, které v zimě lákají sjezdovými a běžeckými

9

tratěmi, po zbytek roku pak vybízejí k cyklistickým či pěším výletům, na druhé straně zasahuje do Českého ráje, jenž je často a právem nazýván rájem horolezců. Liberecký kraj se snaží výhodu klimatických a geografických podmínek doplňovat potřebnou infrastrukturou a službami, a tím umožňuje pořádání významných republikových, evropských i světových sportovních soutěží. Jak konkrétně kraj řeší sportovní politiku a jaký význam jí přikládá, to je otázkou mé diplomové práce. Věřím, že se mi prostřednictvím rozhovorů podaří objasnit, jakými způsoby je zde sport podporován, které orgány kraje jsou za oblast sportu zodpovědné a zda kraj věnuje sportu tolik pozornosti, péče a finančních prostředků, kolik je v jeho silách a kolik si sport v Libereckém kraji bezesporu zaslouží. Dalším předmětem mého zájmu bude spolupráce s obecními orgány a některými sportovními organizacemi na území kraje, z čehož se pokusím zjistit rozsah působnosti kraje v oblasti sportu.

10

2 Sport v České republice Tuto kapitolu jsem rozdělila na čtyři hlavní části, ve kterých se snažím přiblížit současnou situaci ve sportu v České republice. Úvodní část je jakýmsi nástinem významu sportu jako takového, ať už pro samotného člověka, pro společnost nebo pro ekonomiku České republiky. Uvádím zde několik průzkumů, které zjišťují počet aktivně sportujících občanů, oblíbenost různých sportovních odvětví nebo přínos sportu pro státní rozpočet a pro zaměstnanost. V druhé části se věnuji legislativě a právu v oblasti sportu. Zde představuji v první řadě zákon o podpoře sportu, ale zmiňuji se i o dalších dokumentech, které se sportu větší či menší měrou týkají. Mezi ně patří dokumenty Evropské unie jako Bílá kniha o sportu nebo Evropská charta sportu. Třetí část je nejobsáhlejší a je vymezena pro organizaci sportu v České republice a jeho financování. Z hlediska organizační struktury podrobněji rozebírám tři důležité instituce, které ovlivňují oblast sportu, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Český svaz tělesné výchovy a Český olympijský výbor. Kromě těchto organizací uvádím přehled o financování sportu ze státního rozpočtu, o dotacích a pravidlech k nim vztažených. Poslední část je již věnována samosprávným územním celkům, především pak krajům. Nejdříve se zabývám působností krajů, jejich orgány a hospodařením, později se zaměřuji na péči o sport na úrovni krajů a na variabilitu sportovních politik.

2.1 Význam sportu a jeho vnímání českou společností Sport má v českých zemích velmi dlouhou tradici, jejíž počátky sahají až do čtrnáctého století. Se skutečným organizovaným sportem, který můžeme srovnávat s tím dnešním, se však Česká společnost začala setkávat až ve století devatenáctém, kdy byl roku 1862 založen Sokol pražský. Postupně vznikaly na mnoha místech župy, z jejichž sjednocení vzešla roku 1904 Česká obec sokolská. Dnes je v České obci sokolské sdruženo téměř 1100 jednot čítajících přibližně 190 000 členů (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2010). Halada (2011) uvádí, že podle výzkumů veřejného mínění se sportu aktivně věnuje 62% Čechů alespoň jednou měsíčně. Jendou týdně pak sportuje téměř 45% obyvatel. Počet sportujících se samozřejmě odvíjí od jejich věku. Nejvíce Čechů sportuje ve věku od 15 do 30 let (80% populace), ve věkové skupině 30-50 let se už sportu věnuje jen 11

kolem 60% populace, nad 50 let je sportovně aktivních přibližně 37% Čechů. Sportovní aktivita nesouvisí pouze s věkem, ale v jisté míře také se vzděláním. Přibližně 80% lidí s vysokoškolským vzděláním se věnuje sportu, kdežto mezi lidmi se vzděláním základním nalezneme jen 50% sportovců. Jako nejoblíbenější sporty mezi českou populací uvádějí výzkumy pěší turistiku, plavání, cykloturistiku, fotbal a sjezdové lyžování. V průměru jsou tito lidé ochotni uvolnit z rodinného rozpočtu na sport okolo 25.000,- ročně. Z toho jde nejvíce finančních prostředků na vybavení a oblečení. Převážná část lidí se však sportu věnuje volně a není organizována ve sportovních klubech, tělovýchovných spolcích a podobně. I proto jsou mezi nejoblíbenějšími sporty uvedené již zmíněné, většinou individuální, aktivity. Cyklistiku odhadem provozuje 1,5 milionu Čechů, sjezdové lyžování pak okolo milionu. Podle ankety internetového portálu Turistika.cz je nejčastější motivací k aktivnímu trávení volného času především udržení a zlepšení zdraví a kondice. Polovina respondentů odpověděla, že v pohybu hledá také uvolnění a relaxaci a značná část dotazovaných na sportu oceňuje možnost pohybu na čerstvém vzduchu (Mladá fronta, 2013).

2.1.1 Význam sportu pro společnost Sport se již v průběhu 19. století stal celosvětovým fenoménem, stále více se rozvíjí a proniká do širší společnosti. Tuto skutečnost dokládá například pořádání sportovních akcí a soutěží světových rozměrů, jako jsou olympijské hry nebo světové šampionáty. Sledování těchto významných sportovních událostí má ve společnosti jakýsi efekt sdružování jak mezi fanoušky, tak i mezi lidmi, kteří za normálních okolností sportu a jeho sledování příliš neholdují. Jakmile se objeví úspěch českého reprezentanta nebo týmu, vítězství s ním prožívá většina národa. Nesporný význam má pro nás sport v oblasti zdraví. Dnešní životní styl je charakterizován nedostatkem pohybu a množstvím stresových situací, což může negativně ovlivňovat zdravotní stav jedince. Díky tomu v současnosti nejsou pohybové aktivity provozovány pouze jako prostředek ke zvyšování tělesné výkonnosti, ale stále více se stávají důležitou součástí prevence negativních dopadů dnešního životního stylu na společnost. Řada studií dokládá, že pohybová aktivita zvyšuje tělesnou zdatnost a tím redukuje některé faktory neinfekčních chronických onemocnění. Pohybová aktivita je důležitým regulátorem obezity a krevního tlaku. Kromě fyzického zdraví má 12

pohybová aktivita také příznivý vliv na psychiku jedince, především na deprese, zvládání stresových situací, poruchy spánku a stravování a v neposlední řadě na nadměrné užívání alkoholu a drog (Slepička, Slepičková 2000). Studie nasvědčují tomu, že již v raném věku začíná proces socializace a je ovlivněn tím, zda je dítě zapojeno do pohybové aktivity či nikoli. Pro děti a mládež vstupující do sportu, představuje socializační efekt socializace do sportovní kultury, kde se učí, jak být sportovcem. Postoje, které se dítě naučí, budou mít vliv na jeho chování v dospělosti. Stejně jako jiné kultury má i sport hodnoty a pravidla, které je nutno dodržovat (Bandura 1977). Slepička a Slepičková (2000, s. 18) tuto skutečnost vysvětlují v souvislosti s herní činností: „Hra umožňuje dítěti vstupovat do různých sociálních rolí a učit se tak důležitým funkcím v širokém sociálním kontextu. Naučí se dívat na i sebe sama jako na objekt odlišný od ostatních, ale zároveň v určitém vztahu k nim. Naučí se vnímat role druhých a tím řídit svoji vlastní činnost“. V dospělosti pak může sport podporovat nárůst sociálních kontaktů. Umožňuje zvládat různé sociální role, prohlubuje zkušenosti s emocemi, učí jedince spolupracovat s týmem na dosažení společných cílů. Sport tvoří nezbytnou součást zdravého životního stylu. Pohybové aktivity se stávají prostředkem harmonického rozvoje tělesné i duševní stránky člověka. Ve sportu se normy a postoje, působící na vývoj životního stylu jako vnější tlak, mohou snadno stát vnitřními motivy a hodnotami, které se stanou součásti osobnosti jedince (Slepička, Slepičková 2000). V tomto smyslu sport představuje individuálně i společensky prospěšnou činnost. Pohyb kompenzuje pracovní vypětí a jednostrannost současného života. Přestože se primárně jedná o zotavení sil po práci a zlepšení kondice, lze sport považovat za vhodný způsob trávení volného času a doplněk životního stylu (MŠMT ČR, 2009).

2.1.2 Ekonomický význam sportu Sport není ve společnosti chápán pouze jako součást zdravého životního stylu, ale představuje také dynamické a rychle rostoucí hospodářské odvětví. Podle studií a analýz vnitrostátních rozpočtů, zisků z velkých sportovních akcí a nákladů způsobených tělesnou nečinností může být sport nástrojem pro místní a regionální rozvoj a obnovu měst.

13

Sport je s ekonomikou propojen mnoha vazbami, které působí obousměrně. Ekonomika vytváří podmínky pro rozvoj sportu a sport pomáhá růstu národní ekonomiky například těmito způsoby: 

organizace sportovních akcí,



výstavba sportovních zařízení,



výroba sportovního nářadí a náčiní,



sportovní služby (fitcentra, organizované kurzy),



doprava sportovců a sportovních diváků,



sportovní turistika – cestovní ruch,



infrastruktura a její modernizace v souvislosti se sportem,



mediální sféra (MŠMT ČR, 2009).

Společnost KPMG ve své analýze z roku 2011 uvedla přínos sportu do české ekonomiky v číslech, jak ukazuje obrázek č. 1. Bylo zjištěno, že celkový průměrný přínos sportu pro veřejný sektor činil 52 mld. Kč. Podíl sportu na příjmech státního rozpočtu byl v roce 2011 3,3% a podíl sportu na HDP České republiky dosahoval 2,7%. Sport kromě toho představoval množství plných pracovních úvazků (187 270) a na zaměstnanosti Čechů měl podíl 3,8% (KPMG, 2012). Obrázek č. 1: Přínos sportu pro veřejný sektor

Zdroj:

14

2.2 Legislativně právní rámec sportu Stávající právní předpisy upravující oblast sportu v České republice vychází z usnesení vlád České republiky na podporu sportu a zdravého životního stylu z let 1999, 2000 a 2003. Z těchto usnesení plyne krajům a obcím povinnost vyčleňovat prostředky na podporu sportu. Nejzákladnějším právním předpisem je zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. Oblasti sportu se kromě předpisů upravujících otázky sportu, sportovišť a zdravotních podmínek dotýkají také zákony z jiných oblastí. Mezi ně patří například předpisy z oblasti finanční správy – daňové zákony, správního práva – stavební zákon, nebo předpisy upravující vznik a existenci organizovaných sportovních skupin – obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon o sdružování občanů (MŠMT ČR, 2011). Z legislativního hlediska mohou do sportovní oblasti zasahovat i zákony na ochranu osobnosti sportovců, zákony upravující náhradu škody na zdraví či na věcech vzniklé v souvislosti s provozováním sportu, nebo také zákonné licence upravující vysílání sportovních přenosů. Na právní rámec sportu mají kromě českých zákonů a předpisů vliv i předpisy Evropské unie se závazným nebo pouze doporučujícím charakterem. Tato doporučení zdůrazňují především podporu sportu, jeho veřejnou prospěšnost a ochranu zdraví občanů. Členské státy Evropské unie jsou vybízeny ke konkrétním akcím na podporu sportu, jako jsou například daňové benefity. Většina předpisů a doporučení plynoucích z Evropské unie však není v České republice aktivně využívána a aplikována přenosů (MŠMT ČR, 2011). Slepičková a Slepička (2010) v souvislosti s Evropskou unií připomínají dokument Bílá kniha o sportu z roku 2007, který se však nepromítl do žádných právně závazných dokumentů České republiky. Hlavním cílem Bílé knihy o sportu je: 

poskytnout strategické pokyny,



podnítit debatu o konkrétních problémech,



zviditelnit sport při rozhodovacím procesu Evropské unie,



vyzdvihnout potřeby a specifika sportovního odvětví,



určit míru vhodné pravomoci pro budoucí činnosti.

15

Bílá kniha o sportu se snaží otevřít vyhlídky pro sport v celoevropském měřítku s ohledem

na

princip

subsidiarity

a

autonomii

sportovních

organizací.

Dokument zahrnuje tři témata: 

„společenská role sportu“,



„hospodářský rozměr sportu“,



„organizace sportu“ (Evropská komise, 2007).

Důležitým dokumentem Rady Evropy je Evropská charta sportu z roku 1992, která byla i v České republice využita při koncipování politiky podpory a rozvoje sportu. Evropská charta sportu obsahuje 14 článků, kde jsou formulována doporučení pro rozvoj tělesné výchovy a sportu na všech výkonnostních úrovních, a to podle zásad demokracie a humanismu (MŠMT ČR, 2002). Výsledkem tohoto dokumentu byla v České republice tři vládní usnesení přijatá v letech 1999 a 2000. Jednalo se o Koncepci státní politiky v tělovýchově a sportu, Zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentů a o Národní program rozvoje sportu pro všechny. Tato usnesení vyústila do již zmíněného Zákona o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. (Slepičková, Slepička 2010).

2.2.1 Zákon o podpoře sportu Základním právním předpisem pro oblast sportu je Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu ve znění pozdějších předpisů ze dne 28. února 2001. Do té doby žádný jiný zákon neupravoval české sportovní prostředí v takové míře. Zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu (Zákon o podpoře sportu, 2001). Hlavní principy uvedené v zákoně vycházejí z Evropské charty sportu, zákon aplikuje základní východiska Charty na české prostředí. V průběhu let prošel Zákon o podpoře sportu několika novelizacemi. Tento zákon je stručným materiálem, který rámcově vymezuje působnost subjektů ve vztahu k podpoře sportu, těmito subjekty jsou však myšleny pouze orgány veřejné správy. Hlavní zodpovědnost za rozvoj sportu nese Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) jakožto ústřední orgán státní správy. V souvislosti se sportem jsou Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy uloženy 16

další úkoly, například akreditace vzdělávacích zařízení nebo antidopingový program. Na rozvoji vrcholového sportu dospělých a mládeže se podílí i další státní orgány, jimiž jsou ministerstva obrany, vnitra a zdravotnictví (Slepičková, Slepička 2010). V Senátu Parlamentu České republiky Někteří čeští političtí zástupci a zákonodárci usilují o projednání nového Zákona o podpoře sportu. Jejich základní myšlenkou je to, aby se na zákoně podílelo co nejvíce subjektů z oblasti sportu. Současný právní rámec sportu je totiž kromě Zákona č.115/2001 Sb. o podpoře sportu rozmístěn do různých zákonných a podzákonných právních předpisů. Vedle právních předpisů přímo pro sport se oblasti sportu dotýkají i další zákony z ostatních oblastí. S ohledem na nekoncepčnost stávající právní úpravy je tedy hlavním cílem vypracování nového zákona, který by komplexně a rámcově upravil systém státní podpory sportu v České republice. Nový zákon by měl přesněji upravit působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení. Plánovaný zákon bude v souladu s právem Evropské unie a s příslušnými mezinárodními předpisy, bude tedy zohledňovat doporučení Evropské unie. Jednotlivé otázky, které spadají do této oblasti, budou dále rozpracovány jednotlivými právními předpisy (Kindlová, Rýdlová 2011).

2.3 Organizační struktura a financování sportu Organizační systémy sportu v zemích Evropské unie zpravidla vycházejí z historie sportu, tradic a hlavně z konkrétních podmínek v daném státě. Organizační struktury sportu jsou tedy rozdílné a nelze jednu z nich zařadit a užívat ji jako vzor pro ostatní státy. Spojují je sice stejné cíle a potřeby, ovšem odlišují se v realizačních podmínkách. Vždy jsou autonomní v řízení své činnosti, avšak závislé na ekonomické a politické podpoře ze strany státu. (MŠMT ČR, 2011). Ve srovnání s většinou zemí Evropské unie se sport v České republice liší strukturou vlastnictví sportovní infrastruktury. Její velká část je totiž majetkem sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Kromě toho je odlišnost i v podílu financování sportu z vlastních, nestátních zdrojů. I s těmito rozdíly se dá říci, že Česká republika má v rámci Evropské unie běžné uspořádání sportu. Ústředním orgánem české státní správy v oblasti sportu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Do chodu českého sportu však zasahují také další státní orgány, a to Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo 17

zdravotnictví. Sport má navíc své zastoupení i v Parlamentu České republiky, kde spadá pod Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jeho Podvýbor pro mládež a sport (Vitáková, 2010). V Senátu Parlamentu České republiky byl též zřízen Podvýbor pro sport Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Dobrovolné sportovní organizace se v České republice utvářejí na základě zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů. Jedná se o občanská sdružení a jejich stanovy registruje Ministerstvo vnitra České republiky. Nejdůležitější vrcholnou organizací, která sdružuje sportovní federace a občanská sdružení sportovního charakteru, Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). Páteří sportovního hnutí v České republice jsou místní sportovní kluby, které vlastní většinu sportovních zařízení v zemi, organizují soutěže a rekreační sport (Olomoucký kraj, 2007). Podle Čáslavové (2009) tvoří sportovní prostředí České republiky množství organizací, které dělí do tří sektorů: 

1. sektor – státní správa pro tělesnou výchovu a sport

Zde uvádí jako garanta tělesné výchovy a sportu v oblasti státní správy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, jímž se podrobněji zabývám v podkapitole 2.3.1. 

2. sektor – spolková tělesná výchova a sport

Do druhého sektoru spadá více než 20 000 lokálních tělovýchovných jednot a sportovních klubů a jednot a přes 150 sportovních svazů s celostátní působností. Organizace tohoto typu jsou zaměřené na provozování tělovýchovné a sportovní činnosti v oblasti sportu pro všechny, výkonnostního sportu a také v rámci české reprezentace. 

3. sektor – podnikatelský

Třetí sektor zahrnuje podnikatelská zařízení v oblasti sportu, především fitness a wellness centra, masáže, solária, sportovní cestovní kanceláře s průvodcovskou činností, plavecké a lyžařské školy, které nabízí své služby veřejnosti za úplatu, marketingové a reklamní sportovní agentury, provozování sportovních arén a hal a další. Spadají sem také sportovní kluby založené na bázi obchodní společnosti za účelem podnikání. Tyto kluby jsou často označovány jako „profesionální“ a zejména

18

fungují ve fotbale a ledním hokeji. Ve třetím sektoru dominují ziskové organizace ve sportu. Co se týče státní podpory sportu, Česká republika zaujímá až třetí místo od konce v rámci Evropské unie, jak ukazuje obrázek č. 2, který porovnává výdaje státu na sport na jednoho obyvatele v jednotlivých členských státech. Obrázek č. 2: Úroveň státní podpory sportu v zemích Evropské unie

Zdroj:

Pro rok 2013 je schválen rozpočet na podporu činnosti v oblasti sportu ve výši 2 982 784 tis. Kč. Tato částka se rovná rozpočtu z roku 2012 a o více než miliardu převyšuje rozpočet na sport z let 2010 a 2011, jak je znázorněno v tabulce č. 1., která ukazuje výši státního rozpočtu a rozpočtu na sport v letech 2007-2013. Naproti tomu však sport v roce 2012 přišel o značný finanční podíl z loterijní společnosti SAZKA a.s. (MŠMT ČR, 2013). Tabulka č. 1: Státní rozpočet a rozpočet sportu v rezortu MŠMT ČR v mld. Kč Státní

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

949,5

1036,5

1114

1022,2

1044

1084,7

1180,8

3,227

2,234

1,901

1,899

1,899

2,982

2,982

rozpočet Rozpočet sportu Zdroj: Ministerstvo financí ČR

19

2.3.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se řadí mezi ústřední orgány státní správy, v jeho čele stojí člen vlády České republiky. Působnost MŠMT vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o řízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v aktuálním znění (MŠMT ČR, 2013). Nejvyšším vnitřním předpisem MŠMT ČR je Organizační řád, který vychází z působnosti ministerstva stanovené zákonem o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Organizační řád upravuje organizační strukturu, působnost jednotlivých organizačních útvarů, jejich vzájemné vztahy a pravomoci. MŠMT ČR plní především tyto úkoly: 

zkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje dosažené výsledky, na základě těchto výsledků zpracovává koncepce rozvoje svěřených oblastí a předkládá je vládě,



předkládá podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a zaujímá stanoviska k návrhům, které předkládají vládě jiná ministerstva, pokud se týkají jeho působnosti,



pečuje o právní úpravu věcí patřících do jeho působnosti (připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jeho působnosti),



na základě zákona vydává právní předpisy, je-li k tomu zákonem zmocněno a připravuje návrhy, jejichž přípravu mu vláda uložila,



dbá o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě,



zabezpečuje ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce,



zabezpečuje ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích (Organizační řád MŠMT ČR, 2013).

V organizační struktuře MŠMT ČR patří sport do skupiny V – sport, mládež a informatika řízené náměstkem ministra Janem Kocourkem. Řídící činnost MŠMT ČR se uskutečňuje prostřednictvím Odboru sportu a tělovýchovy. V rámci reorganizace

20

MŠMT ČR došlo v odboru sportu k řízení dvou oddělení členěných na agendu státních dotací a na agendu metodiky (MŠMT ČR, 2013). MŠMT ČR zřizuje a zabezpečuje dva útvary: 

Rezortní sportovní centrum – působí ve struktuře MŠMT ČR jako organizační složka státu,



Antidopingový výbor – příspěvková organizace přímo řízena MŠMT ČR pro uskutečňování a organizaci antidopingového programu (Nekola, 2011).

2.3.2 Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) a Česká unie sportu (ČUS) Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) vznikl v březnu roku 1990 jako nástupce Československého svazu tělesné výchovy, ten fungoval od roku 1957. V roce 2012 ČSTV sdružoval 73 sportovních svazů a 77 regionálních sdružení, které tvořilo 9 029 sportovních klubů a tělovýchovných jednot s 1,42 milionu členů (ČT Sport, 2013). ČSTV byl největší sportovní zastřešující organizací v České republice a jejím hlavním úkolem byla: 

podpora činnosti sdružených subjektů,



správa vlastního a svěřeného majetku,



administrace a distribuce části státní finanční podpory,



tvorba a distribuce vlastních zdrojů,



spolupráce s Českým olympijským výborem,



působnost ve Sdružení evropských nevládních sportovních organizací (ENGSO) (Boháč, 2012).

Nejvyšším orgánem ČSTV byla valná hromada tvořená zástupci národních sportovních svazů a zástupci sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Valná hromada se zpravidla scházela jedenkrát ročně. Plnění úkolů ČSTV a rozhodnutí valné hromady zajišťoval výkonný výbor. Po celé ČR vykonávalo činnost 77 okresních sdružení ČSTV. Od 1. 7. 2001 zahájily svou činnost v souvislosti s krajským uspořádáním ČR krajské organizace ČSTV. Základním dokumentem ČSTV byly stanovy. Organizační strukturou a pojetím činnosti odpovídá ČSTV evropskému standardu nevládních spolkových tělovýchovných a sportovních organizací, jak je znázorněno na obrázku č. 3. Vyznačuje se nezávislostí, demokracií a respektováním samostatnosti 21

a odpovědnosti sdružených subjektů. V ČSTV probíhala spolupráce s řadou dalších sportovních organizací (ČSTV, 2011). Obrázek č. 3: Organizační schéma orgánů ČSTV

Zdroj: Organizace a management sportu (Nekola, 2011)

27. 4. 2013 se konala 28. valná hromada, kde bylo schváleno přejmenování Českého svazu tělesné výchovy na Českou unii sportu (ČUS). Přejmenování ČSTV je integrální součástí procesu transformace českého sportovního prostředí, kterou započaly již změny struktury Českého olympijského výboru. Kromě změny názvu byla schválena také novelizace stanov. Změny se týkaly formálních a právních úprav textu, zakotvení vzniku Servisních center sportu a možností jejich fungování a respektování změn ve struktuře českého sportovního prostředí. ČUS se proměnila v čistě servisní organizaci hlavně pro tělovýchovné jednoty a kluby a její hlavní autoritu představuje Český olympijský výbor (ČUS, 2013).

2.3.3 Český olympijský výbor (ČOV) Český olympijský výbor (ČOV) byl založen 18. 5. 1899. V souladu s Olympijskou chartou je jeho úkolem zavíjet a šířit olympijské ideály a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách. Role ČOV má však v zemi mnohem větší měřítko. Zastupuje zájmy českého sportu jako celku, jeho cílem je zlepšení postavení sportu 22

ve společnosti a zpřístupnění sportu nejširší veřejnosti. Kromě toho ČOV usiluje o lepší financování sportu, především pak v oblasti mládeže. Ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů je ČOV občanským sdružením. V čele ČOV stojí předseda, který je většinou volen z řad českých sportovců nebo sportovních funkcionářů, a zastupují ho čtyři místopředsedové. Poradním orgánem předsedy ČOV jsou odborné komise, které definují strategické cíle ČOV ve svém oboru a zasedají v nich odborníci nejen ze světa sportu. K odborným komisím patří tyto: 

Ekonomická komise,



Komise zahraničních vztahů,



Komise vnějších vztahů,



Legislativní rada,



Komise sportu žen,



Sport pro všechny,



Komise neolympijských sportů,



Olympiáda dědí a mládeže,



Komise sportovců,



Lékařská komise.

Nejvyšším orgánem ČOV je plénum složené z delegátů jednotlivých členů organizace. Zasedání pléna se koná minimálně jednou ročně. Plénum mimo jiné volí ombudsmana ČOV. Jeho působnost upravuje Statut ombudsmana ČOV, který upravuje výkonný výbor. Volební období ombudsmana trvá šest let. Jeho hlavní činností je oblast ochrany práv členů ČOV, které jim zaručuje Olympijská charta a Stanovy ČOV. Dalším, kdo je volen plénem ČOV, jsou členové komisí. Jedná se o Revizní komisi a Rozhodčí komisi. Rozhodčí komise má pět členů a dva náhradníky a jejím hlavním úkolem je rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím sportovních subjektů o porušení antidopingových pravidel. Revizní komise je pak tvořena předsedou a dvěma členy a jejím úkolem je kontrola činnosti a hospodaření výkonného výboru ČOV a sekretariátu ČOV. V období mezi plenárními zasedáními řídí činnost ČOV jeho výkonný výbor. Zřizuje stálé nebo dočasné pracovní komise a sekretariát, který vede ekonomickou, organizační a administrativní agendu. Výkonný výbor se skládá z předsedy ČOV, čtyř místopředsedů, člena Mezinárodního olympijského výboru z ČR, tří zástupců složek 23

ČOV a jedenácti členů z řad řádných a přidružených členů ČOV, přičemž většina z nich musí být tvořena zástupci sportů, které jsou na programu olympijských her. Maximální počet členů ČOV je devatenáct. Podporu

ČOV

územním

strukturám

národních

svazů,

sportovních

klubů

a tělovýchovných jednot zastřešuje zmocněnec ČOV pro regiony. Při jednání se zástupci státní správy a samosprávy na všech úrovních prosazuje v krajích zájmy sportovního prostředí (ČOV, 2012). ČOV má tři složky: 

Česká olympijská akademie (ČOA) – zabývá se výzkumem historie a dalších aspektů olympijského hnutí, spolupracuje s dalšími institucemi,



Český klub olympioniků (ČKO) – sdružuje bývalé olympioniky, podporuje současné olympioniky a řeší jejich sociální otázky,



Český klub fair play (ČKFP) – propaguje fair play a čestné chování, oceňuje činy v duchu fair play.

Činnost ČOV probíhá ve čtyřech úsecích: 

Úsek sportu – podporuje činnost reprezentantů v olympijských sportech, navrhuje složení české výpravy na olympijské hry a zajišťuje její účast,



Úsek ekonomiky a marketingu – zajišťuje financování z nestátních zdrojů, spolupracuje se sponzory, zajišťuje materiální vybavení účastníků olympijských her a zabezpečuje ochranu olympijských symbolů,



Úsek olympismu – rozvíjí olympijskou myšlenku, prosazuje vzdělávání a fair play, pečuje o bývalé olympioniky, spolupracuje s kulturními subjekty,



Úsek mezinárodní – spolupracuje s Mezinárodním olympijským výborem a přenáší jeho požadavky a úkoly do činnosti ČOV (Nekola, 2011).

2.3.4 Financování sportu ze státního rozpočtu České republiky V dubnu roku 2009 vypracovala společnost KPMG Analýzu financování sportu v České republice, která porovnává státní výdaje do oblasti sportu v letech 1989 až 2008. Tato veřejně dostupná analýza poukázala na dlouhodobě sestupný trend ve státní podpoře sportu, kdy z 0,65% státního rozpočtu klesla finanční podpora na pouhých 0,22% státního rozpočtu v roce 2008. V letošním roce tvoří prostředky na podporu

24

sportu 0,25% státního rozpočtu, největší propad byl zaznamenán v roce 2009, finanční podpora činila jen 0,17% státního rozpočtu (KPMG, 2012). Srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie řadí Českou republiku mezi země s nejnižší podporou sportu ze státního rozpočtu, konkrétně Česká republika zaujímá třetí nejhorší pozici. V rámci EU jsou na prvních místech v podpoře sportu ze státního rozpočtu Francie, Lucembursko, Dánsko a Holandsko. Pořadí znázorňuje graf č. 1 v kapitole 2.3. Státní podpora se orientuje na plnění úkolů plynoucích z: 

zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů,



zákona č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů,



usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 167 o Koncepci státní podpory sportu v ČR (MŠMT ČR, 2013).

Koncepce a realizace finanční politiky MŠMT ČR prostřednictvím Odboru sportu a tělovýchovy se řídí zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů a usnesením vlády č. 114/2001 Sb. o zásadách vlády pro poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu ČR. Pro poskytování dotací platí tyto zásady: 

na dotaci není právní nárok,



o poskytnutí dotace rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce,



při poskytnutí dotace vydává poskytovatel písemné rozhodnutí,



na rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání,



písemné rozhodnutí je smluvním vztahem, který je jednostranně vymezen účelem, obsahem a dalšími podmínkami (Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech)

Státní podpora sportu prostřednictvím MŠMT ČR je každoročně uskutečňována na základě schválení zákona o státním rozpočtu České republiky. Celkový podíl ze státního rozpočtu pro oblast sportu je kompromisem požadavků Odboru sportu a tělovýchovy MŠMT ČR a reálnými možnostmi státu a jeho rozpočtu. Po schválení výše výdajů pro sport a tělovýchovu se rozdělování, čerpání a vyúčtování státních dotací provádí na základě vyhlášených rozvojových programů (Nekola, 2011). 25

Pro rok 2013 byl stanoven návrh finančního objemu pro sport ze státního rozpočtu ve výši 2 982 784 tis. Kč, stejně tomu bylo i v roce loňském. Počet, složení a zaměření programů vychází z finančního objemu zákona o státním rozpočtu pro oblast sportu v aktuálním roce. Podpora sportu je v ČR vyhlášena v pěti programech neinvestičního charakteru a jednom programu investičního charakteru v členění: a) neinvestiční dotace: výdajový okruh: Sportovní reprezentace 

Program I – Sportovní reprezentace ČR, Rezortní sportovní centra Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Antidopingového výboru,



Program II – Sportovně talentovaná mládež, výdajový okruh: Všeobecná činnost



Program III – Všeobecná sportovní činnost,



Program IV – Údržba a provoz sportovních zařízení,



Program V – Organizace sportu,

b) Investiční dotace: 

Program 133510 – Podpora materiálně technické základny sportu, Subtitul 133512 – Materiálně technická základna sportovních organizací, Subtitul 133513 – Materiálně technická základna sportovní reprezentace.

Program I – Sportovní reprezentace ČR je zaměřen na podporu sportovní přípravy reprezentantů a jejich účasti na vrcholných mezinárodních soutěžích a na podporu sportovní přípravy reprezentačních týmů u sportů zařazených do programu olympijských her. Program II – Sportovně talentovaná mládež je zaměřen na podporu sportovní přípravy juniorské a dorostenecké kategorie prostřednictvím vybraných sportovních svazů. Podporu lze realizovat i ve spolupráci se základními školami. Program III – Všeobecná sportovní činnost má dvě oblasti zaměření, oblast volnočasového, školního a univerzitního sportu a oblast zdravotně postižených sportovců.

26

Program IV – Údržba a provoz sportovních zařízení podporuje udržování a provozování sportovních zařízení ve vlastnictví nebo v dlouhodobém pronájmu nestátní neziskové organizace (NNO). Dále jde o udržování technických prostředků, strojů a zařízení pro sportovní činnost, které jsou ve vlastnictví nebo pronájmu NNO a o udržování a provozování sportovních zařízení sloužících k přípravě reprezentantů a sportovních talentů. Program V – Organizace sportu má za cíl podporu sportovní činnosti NNO a podporu sportovních akcí pořádaných v České republice včetně oblasti zdravotně postižených sportovců. Program 133510: Subtitul 133512 – Podpora materiálně technické základny sportovních organizací je zaměřen na NNO, která vlastní sportovní zařízení, nebo ho má v dlouhodobém pronájmu. Městům a obcím a jimi zřízeným organizacím v 100% vlastnictví jsou dotace poskytovány jen výjimečně. Program 133510: Subtitul 133513 – Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace je zaměřen na podporu resortních sportovních center a NNO, které zabezpečují přípravu české sportovní reprezentace a talentované mládeže a na pořádání mezinárodních akcí (MŠMT ČR, 2013).

2.4 Územní samospráva Stejně jako v ostatních státech Evropské unie, i v České republice je výkon moci organizován nejen ve státních úřadech, ale i v územích, která jsou za tímto účelem rozdělena do správních obvodů (Kadečka, 2003). Územní samospráva vznikala dvojím způsobem: 

přirozeně – obce, města s jakýmkoli počtem obyvatel, sídlících na jednom území,



uměle (z vůle státu) – vyšší stupeň územní samosprávy na regionální úrovni (Provazníková, 2007).

Již ústava z roku 1867 vymezila třístupňovou územní samosprávu, a tím ji rozdělila na obce, okresy a země. Po vzniku Československé republiky roku 1918 docházelo k dalším změnám ve struktuře územních samospráv, výsledkem byla na nejnižším stupni města a obce, na středním stupni okresy a na stupni nejvyšším země. Na úroveň územní samosprávy však bylo decentralizováno zabezpečení většího množství 27

veřejných statků, než takové, které by dokázala pokrýt vlastními příjmy. Otázkou krytí výdajů a kompetencemi územní samosprávy se stát zabýval v následujících letech, jelikož docházelo k stále více se prohlubujícímu zadlužování územní samosprávy. Až v polovině 20. století byly schváleny pevné příděly ze státního rozpočtu. Po skončení druhé světové války byla na našem území ustavena soustava národních výborů, která se členila na místní, okresní a krajské národní výbory. Krajské národní výbory postupem času převzaly některé kompetence zemí. Později začala územní samospráva zanikat, národní výbory se staly orgány státní správy a moci a v roce 1949 stát zrušil zemské zřízení a všechen majetek byl znárodněn. Roku 1990 došlo k obnově obecního zřízení a byla ustavena reforma územní samosprávy a veřejné správy. Vznikla tak nová struktura státní správy, kdy vláda a nově vzniklé okresní úřady tvořily orgány s všeobecnou působností a ministerstva byla členěna do orgánů se specializovanou působností. Později v roce 1997 byly přijaty zákony o zřízení vyšších samosprávných celků a o krajském zřízení. Zároveň bylo již v tomto roce ustaveno, že Česká republika se bude skládat ze čtrnácti krajů včetně hlavního města Prahy. Zákon o krajích však vešel v platnost až čtyři roky po svém schválení, přesněji 1. 1. 2001. Další reforma přišla v roce 2000 a měla za úkol zrušit okresní úřady a zajistit zkvalitnění výkonů samostatných působností obcí a výkonů přenesené působnosti na obce. Některé kompetence ministerstev a okresních úřadů pak připadly nově vzniklým krajům. Další část kompetencí zrušených obecních úřadů se převedla na obce s rozšířenou působností. Kromě rozdělení kompetencí nastaly také další změny v přerozdělovacích procesech mezi státní správou a územní samosprávou. V současné době je Česká republika zemí s dvoustupňovou územní samosprávou, která je členěna na obecní samosprávu a krajskou samosprávu (Peková, 2011). Pro demokratický stát má míra samosprávy velký význam. V současné době se regionálním a místním samosprávným celkům přiznává možnost spravovat své záležitosti samostatně, vydávat právní předpisy, uzavírat smlouvy s ostatními subjekty a být členy mezinárodního sdružení místních společenství. Státu zůstává právo stanovovat podmínky pro činnost samosprávných celků v právních předpisech a ponechává si právo dozoru (Potůček, 2005).

28

2.4.1 Kraje v České republice a jejich působnost V České republice bylo 1. 1. 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků vytvořeno celkem 14 krajů –

Karlovarský,

Středočeský,

Ústecký, Jihočeský,

Liberecký,

Královéhradecký,

Vysočina,

Jihomoravský,

Moravskoslezský a hlavní město Praha.

Pardubický, Zlínský,

Plzeňský,

Olomoucký,

Rozdělení krajů v České republice včetně

vyznačených krajských měst je znázorněno na obrázku č. 4. První volby do krajských zastupitelstev se konaly v listopadu roku 2000, krajské úřady pak začaly vykonávat svou činnost od 1. 1. 2001 (Kadečka, 2003). Obrázek č. 4: Rozdělení krajů České republiky

Zdroj:

Kraje nebyly rozděleny na základě členěného území, z toho důvodu se liší počtem obyvatel, rozlohou, strukturou osídlení, počtem organizací, ale také ekonomickým potenciálem, který se měří v hrubém domácím produktu na jednoho obyvatele. Ve smyslu právním kraj vymezují tři základní znaky: 

území kraje – ohraničené hranicemi kraje a zahrnující různý počet obcí a měst,



občané České republiky – trvalý pobyt v obcích na území kraje,

29



působnost – samospráva veřejných záležitostí, přenesená působnost v rozsahu výkonu státní správy stanoveného zákonem (Peková, 2004).

Kraj je vyšším územním samosprávným společenstvím občanů a právo na samosprávu mu náleží dle ústavy. Samospráva je vykonávána v souladu s potřebami kraje a v rozsahu stanoveném zákonem. Kraj má vlastní příjmy a majetek, v právních vztazích vystupuje pod svým jménem a nese odpovědnost, vyplývající z těchto vztahů. Úkolem kraje je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých obyvatel, přičemž chrání veřejný zájem (Kadečka, 2003). Jako subjekt veřejné správy vykonává kraj okruh svěřených úkolů, kterými je charakterizována jeho působnost. Ta je realizována formou samosprávy (samostatná působnost) a formou státní správy přenesené na kraj (přenesená působnost) (Koudelka, 2001). Do oblasti samostatné působnosti spadají především záležitosti týkající se života obyvatel žijících na území kraje. V oblasti přenesené působnosti jsou pak zařazeny záležitosti, na jejichž výkonu má zájem stát. Některé ze státních záležitostí jsou delegovány na jednotky územní správy a tím se orgány územních samosprávných celků stávají nepřímo vykonavateli státní správy (Hendrych, 2006). Samostatná působnost Do samostatné působnosti krajů spadají dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ty záležitosti, které jsou v zájmu kaje a jeho občanů, pokud se nejedná o přenesenou působnost. V první řadě jde o územní rozvoj, rozvoj sociální péče, rozvoj zdravých životních podmínek, vzdělávání a výchovu, rozvoj kultury, dopravu a spoje, ochranu veřejného pořádku a další záležitosti. Samospráva se od státní správy liší tím, že nezahrnuje pouze výkonnou složku, ale také složku mocenskou, neboli rozhodovací pravomoc v samosprávných otázkách. Při výkonu samostatné působnosti existuje spolupráce mezi krajem a obcemi na jeho území. Zákon o krajích stanovuje, že při spolupráci s obcemi nesmí kraj zasahovat do samostatné působnosti obce. To jinými slovy znamená, že o otázkách, které v samostatné působnosti spadají do kompetence obce samotné, již nemůže ve své působnosti rozhodovat i kraj. Při rozhodování je kraj povinen před konečným rozhodnutím konzultovat svůj záměr s příslušnými orgány obce, již se tato opatření týkají. Obce musí získat dostatek času a informací o změnách, aby mohly zaujmout 30

postoj k dané problematice. Ve spolupráci mezi krajem a obcemi tedy není možné hovořit o vztahu nadřízenosti či podřízenosti. Při výkonu samostatné působnosti má kraj možnost spolupráce i s ostatními kraji a územními samosprávnými celky na území jiných států. Kromě toho mají kraje právo vstupovat do regionálních uskupení se zahraničními partnery. Za účelem výkonu samostatné působnosti mohou kraje zakládat právnické osoby a příspěvkové organizace pro činnosti, které jsou neziskového charakteru a jejichž struktura vyžaduje samostatnou právní subjektivitu. Může se jednat například o střední školy, muzea, ústavy sociální péče nebo dětské domovy (Koudelka, 2001). Přenesená působnost krajů Jak již bylo řečeno, přenesenou působností kraje se rozumí státní správa vykonávaná krajem. Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích se při výkonu přenesené působnosti řídí kraj právním řádem, směrnicemi ústředních správních úřadů a usneseními vlády. Činnost přenesené působnosti je v první řadě vykonávána krajským úřadem, jehož povinností je právě zabezpečení úkolů státní správy, které jsou mu svěřeny. Jedná se například o živnostenskou správu, evidenci obyvatel, památkovou péči, stavební řízení nebo odpadové hospodářství (Koudelka, 2001). Podle Hrazdírové (2007) přenesenou působnost nevykonává pouze krajský úřad, ale mohou nastat situace, kdy je část úkolů svěřena zastupitelstvu kraje, radě kraje nebo zvláštnímu orgánu. Kromě již zmíněných úkolů vykonává kraj tyto: 

provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí,



přezkoumává rozhodnutí orgánů obce ve správním řízení,



zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému v rámci veřejné správy.

Pro výkon přenesené působnosti je kraji ze zákona o krajích zaručen příspěvek ze státního rozpočtu, přičemž se nejedná o pokrytí veškerých finančních nákladů vynaložených krajem na výkon přenesené působnosti, ale pouze o jejich část. Zbylou část musí kraj hradit ze svého rozpočtu (Koudelka, 2001). Kraj má vůči státním orgánům a orgánům obcí povinnost na požádání bezplatně poskytovat údaje vztahující se k přenesené působnosti. Přitom musí kraj respektovat ochranu osobních údajů a směrnice nadřízených orgánů. Ve vztahu ke krajům vykonávají příslušná ministerstva tyto úkony: 31



vydáváním vyhlášek a směrnic řídí výkon státní správy,



ve správním řízení přezkoumávají rozhodnutí krajů,



na svěřeném úseku kontrolují výkon přenesené působnosti (Koudelka, 2007).

2.4.2 Orgány kraje Kraj může navenek vystupovat a jednat jedině prostřednictvím svých orgánů. Mezi jeho základní orgány dle zákona o krajích patří zastupitelstvo, rada, krajský úřad, výbory zastupitelstva a komise rady (kolegiální orgány) a hejtman (individuální orgán). Orgány kraje jsou z hlediska vykonávané činnosti samosprávnými orgány a jejich úkolem je realizovat veřejnou správu. Z toho důvodu vystupují orgány kraje v podobném postavení jako orgány státní správy a mají příslušné pravomoci (Průcha, 2004).

Zastupitelstvo kraje Zastupitelstvo je volený orgán skládající se z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva je závislý na počtu obyvatel daného kraje. Tabulka č. 2 ukazuje tuto závislost. Zastupitelstvo kraje realizuje tyto úkoly: 

schvaluje obecně závazné vyhlášky kraje,



předkládá návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,



předkládá Ústavnímu soudu návrhy na zrušení právních předpisů,



koordinuje rozvoj územního obvodu kraje,



schvaluje rozpočet kraje a závěrečný účet,



zřizuje a ruší organizační složky kraje a příspěvkové organizace,



rozhoduje o nabytí a převodu nemovitostí,



rozhoduje o poskytování věcných a peněžitých darů,



rozhoduje o poskytování dotací,



rozhoduje o zastavení nemovitostí, movitých věcí a práv,



rozhoduje o zřízení věcného břemene a dlouhodobého pronájmu věci.

Zasedání zastupitelstva je veřejnou záležitostí a kraj je povinen sdělovat veřejnosti podrobné informace o něm na úřední desce (Marková, 2000).

32

Tabulka č. 2: Závislost počtu členů zastupitelstva na počtu obyvatel kraje Počet obyvatel kraje

Počet členů zastupitelstva

do 600 000 obyvatel

45 členů

od 600 000 do 900 000 obyvatel

55 členů

od 900 000 obyvatel

65 členů

Zdroj: Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů

Rada kraje Rada kraje je výkonným orgánem v přenesené působnosti a při výkonu své působnosti zodpovídá zastupitelstvu. Radu kraje volí a odvolává zastupitelstvo na základě nadpoloviční většiny hlasů všech členů zastupitelstva. Rada kraje v rámci přenesené působnosti vydává nařízení kraje, která musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady (Cogan, 2004). Počet členů rady kraje je stejně jako u zastupitelstva stanoven podle počtu obyvatel kraje, jak znázorňuje tabulka č. 3. Rada kraje je tvořena hejtmanem, náměstkem hejtmana a dalšími členy rady. Četnost zasedání si rada kraje stanovuje sama a není dána zákonem. Na rozdíl od zasedání zastupitelstva jsou tato zasedání neveřejná (Koudelka, 2007). Mezi hlavní činnosti rady kraje patří tyto: 

zabezpečuje hospodaření dle schváleného rozpočtu,



zřizuje a ruší komise rady,



vyřizuje návrhy a připomínky obcí a právnických osob spadajících do územního obvodu kraje,



vykonává zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám,



uzavírá nájemní smlouvy,



poskytuje dotace občanským sdružením a poskytuje věcné a finanční dary do 100 000 Kč (Marková, 2000).

33

Tabulka č. 3: Závislost počtu členů rady kraje na počtu obyvatel kraje Počet obyvatel kraje

Počet členů rady kraje

do 600 000 obyvatel

9 členů

nad 600 000 obyvatel

11 členů

Zdroj: Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů

Hejtman kraje Hejtman kraje je volen z členů zastupitelstva a k jeho zvolení je třeba nadpoloviční většina hlasů. Jeho úkolem je reprezentovat kraj navenek (např. v mezinárodních vztazích nebo při jednání Asociace krajů ČR), ale zároveň vystupuje ve vnitřních záležitostech kraje a stojí v čele zastupitelstva a rady. Hejtman je za výkon své funkce odpovědný zastupitelstvu. Činnost hejtmana kraje je definována takto: 

organizuje činnost zastupitelstva a rady (svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady,



jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu,



pro výkon přenesené působnosti zřizuje zvláštní orgány (například krizový štáb) a jmenuje jejich členy,



rozhoduje o samostatné působnosti kraje,



vyhlašuje stav nebezpečí pro celý kraj nebo jeho část.

V době nepřítomnosti je hejtman zastoupen náměstkem hejtmana, který je opět volen z členů zastupitelstva (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, 2000). Krajský úřad Krajský úřad představuje výkonný a správní orgán kraje, který zajišťuje běžný chod kraje po organizační i administrativní stránce. V oblasti samosprávy plní krajský úřad úkoly, které mu zadá zastupitelstvo, rada nebo hejtman kraje. V úseku přenesené působnosti pak plní úkoly státní správy, které nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu, radě nebo jinému zvláštnímu orgánu. Hlavní činnosti krajského úřadu jsou tyto: 

přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obcí,



ukládá sankce dle zákona, 34



poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím a podle zvláštního právního předpisu kontroluje výkon přenesené působnosti svěřené do rukou obce,



zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému veřejné správy,



vykonává další působnosti, které jsou mu zákonem svěřeny (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, 2000).

V čele krajského úřadu stojí ředitel, který je za činnost krajského úřadu odpovědný hejtmanovi kraje a hejtmanem kraje je také jmenován. Ředitel úřadu má právo účastnit se všech zasedání zastupitelstva i rady. V době nepřítomnosti ředitele krajského úřadu plní jeho úkoly zástupce (zástupci) ředitele, kterého (které) určuje ředitel na základě předchozího projednání s hejtmanem kraje. V kompetenci ředitele kraje je rozhodnutí o organizační struktuře a o pojmenování jednotlivých útvarů. V krajích České republiky tedy existuje odlišné dělení agend do různých útvarů. Organizační uspořádání krajských úřadu je většinou tvořeno odbory, a ty se dále člení na jednotlivá oddělení. V čele těchto útvarů stojí zástupci ředitele (Koudelka, 2007). Výbory zastupitelstva kraje Zastupitelstvo kraje může zřídit výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Výbory předkládají zastupitelstvu svá východiska a návrhy a plní úkoly, které jim zastupitelstvo stanovuje. Zastupitelstvo vždy zřizuje výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Výbor pro národnostní menšiny má kraj za povinnost zřídit v případě, že při posledním sčítání lidu v územním obvodu kraje bylo zjištěno, že zde žije alespoň 5% obyvatel hlásících se k jiné národnosti než české. Zřízení dalších výborů je zcela v kompetenci zastupitelstva kraje. Minimální počet členů výboru je pět a četnost setkávání členů výboru není zákonem stanovena (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, 2000).

Komise rady kraje Komise zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány rada. Komise předkládá svá stanoviska a náměty radě a zodpovídá jí za svou činnost. Zřízení komisí je zcela v kompetenci rady kraje a zákon nestanovuje žádnou komisi jako povinnou. Minimální počet členů komise jsou tři.

35

Rada může zřídit komisi i pro takovou oblast, kterou již pokrývá výbor zastupitelstva (Průcha, 2004). Pro příklad uvádím některé komise v různých krajích, jsou to komise pro evropské fondy, povodňové komise, protidrogové komise, komise pro rozvoj lidských zdrojů, komise pro sport, komise pro zahraniční vztahy a další.

2.4.3 Hospodaření krajů Kraj, jak již bylo uvedeno v předchozích podkapitolách, zabezpečuje množství úkolů jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti. Za jeho nejdůležitější činnost je však považována činnost ekonomické povahy. Jak praví zákon, územní samospráva jako nestátní subjekt, v našem případě kraj, není na státu závislá. Přesto stát prostřednictvím legislativy hospodaření kraje ovlivňuje. Kraje sice mají rozsáhlé rozhodovací pravomoci, ale v oblasti financí musí být ovlivňovány státem. Stát dohlíží na to, aby se hospodařilo v souladu s koncepcí hospodářské a stabilizační politiky státu. Rozpočet kraje Finanční systém kraje tvoří územní rozpočet kraje a mimorozpočtové fondy kraje. Sestavování územního rozpočtu a následné hospodaření v souladu s ním ukládá kraji zákon. Na ideální hospodaření s financemi kraje neexistuje žádný univerzální systém. Hospodaření krajů je částečně řízeno Evropskou chartou regionální správy, která stanovila základní požadavky na finanční systém. Rozpočtový proces kraje řízený volenými i výkonnými orgány navrhuje, schvaluje, realizuje a kontroluje rozpočet. Jeho etapy jsou následující: 

sestavení návrhu rozpočtu kraje zodpovědným výkonným orgánem,



projednání návrhu rozpočtu poradními orgány a následné schválení rozpočtu,



plnění krajského rozpočtu výkonnými orgány kraje,



průběžná kontrola plnění rozpočtu příslušnými orgány,



sestava přehledu o vývoji krajského rozpočtu,



projednání a následná kontrola krajského rozpočtu poradními a volenými orgány.

36

Krajský rozpočet plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Alokační funkce má svůj význam při zabezpečování veřejných statků finančními prostředky. Redistribuční funkce přerozděluje finanční prostředky a funkce stabilizační je úzce spjata s regionální politikou, ale kraje České republiky ji mohou využívat jen omezeně (Peková, 2011). Zastupitelstvo kraje také zřizuje decentralizované mimorozpočtové fondy, které mohou být účelové či neúčelové. Častěji jsou zřizovány fondy účelové, které se vyčleňují na financování konkrétních potřeb (např. oprava památek) (Provazníková, 2007).

Majetek kraje Když v roce 2001 vznikl krajský stupeň územní samosprávy, byl krajům vyčleněn určitý majetek státu, aby měly s čím hospodařit. Přerozdělení majetku státu je upraveno v zákoně č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů (Provazníková, 2007). Majetek kraje tvoří zařízení a ostatní majetek organizací, jejichž zřizovatelem se stal kraj, některé komunikace, nemovitý majetek a peněžní prostředky na účtech. Svůj majetek může kraj rozšiřovat nákupem movitého i nemovitého majetku a finančním investováním (např. obchodováním s cennými papíry nebo termínovanými vklady na účtech). Pro hospodaření s majetkem, který byl bezplatně převeden z vlastnictví státu do vlastnictví kraje, si stát vyhrazuje právo stanovení podmínek. Co se týče nakládání s majetkem, mají kraje velice rozsáhlé kompetence, mohou ho pronajímat, prodávat nebo zastavovat. S tím jsou ale spjaty povinnosti kraje pečovat o svůj majetek, zajišťovat jeho údržbu a opravy (Peková, Pilný, 2002).

2.4.4 Legislativní úprava krajů a východiska péče o sport Krajům (stejně jako obcím) jsou zákonem dány pouze úkoly vztahující se k jejich samostatné působnosti. Co se týče přenesené působnosti, nestanovuje jim zákon žádné úkoly, to znamená, že na nižších územních úrovních neexistuje v oblasti sportu žádná státní správa. Kraje plní úkoly v těchto oblastech: 

rozvoj sportu pro všechny, příprava sportovních talentů včetně zdravotně postižených občanů,



výstavba, údržba a provoz svých sportovních zařízení, 37



finanční podpora sportu ze svého rozpočtu.

Zákon však nijak nespecifikuje míru péče o sport ani sankce za neplnění úkolů kraje. Kraje řídí svou činnost podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Některé paragrafy zákona o krajích se váží k uvolňování financí pro sport tak, že uvádějí orgány, které rozhodují o výši částky poskytované na dotace z vlastního rozpočtu kraje. Jak uvádí zákon o krajích, zastupitelstvo a rada kraje rozhoduje o poskytování dotací z vlastních prostředků občanským sdružením, humanitárním organizacím a ostatním právnickým i fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu územním obvodu kraje. Zastupitelstvo je oprávněno rozhodovat o poskytnutí finančních prostředků přesahujících 200 000Kč pro jednu organizaci za kalendářní rok, do této částky může o poskytnutí rozhodnout rada kraje. Zastupitelstvo a rada kraje mohou při rozhodování využívat doporučení svých poradních orgánů. Dle §78 odst. (1) písm. a) je zřizován Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, který se mimo jiné vyjadřuje k poskytování dotací do oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Z textu je patrno, že zákon dává krajům velký prostor v rozhodování o financování sportu. Kromě sportu ale kraj finančně podporuje i další oblasti se stejnými možnostmi, proto zde vzniká značná konkurence v čerpání krajských finančních prostředků. Mimo financování sportu patří mezi úkoly krajů také péče o jejich sportovní zařízení. Zákon ovšem nestanovuje, o jaká zařízení by mělo jít a jaké by mělo být jejich množství. Opět tedy závisí zcela na krajích, jak se k záležitosti sportovních zařízení postaví a jestli vůbec nějaká vlastnit budou (Slepičková, Slepička, 2010).

2.4.5 Sportovní politika krajů České republiky Úkoly kraje, které mu zákon v oblasti sportu stanovuje, jsem se již zabývala v předchozí podkapitole. Nyní bych ráda nastínila, jak se konkrétně kraje České republiky o rozvoj sportu starají. Kraje a jejich profesionální útvary se při realizaci úkolů konkrétně zabývají touto problematikou: 

vznik samostatných sportovních komisí rad kraje,



vznik krajských sportovních reprezentací v různých věkových kategoriích, 38



vytvoření samostatných oddělení mládeže a sportu v rámci odborů školství, mládeže a tělovýchovy na krajských úřadech,



zpracování krajských rozvojových koncepcí pro oblast sportu a konkrétních opatření, která schvalují volené orgány kraje,



začlenění problematiky sportu do programů rozvoje krajů,



účast krajů na olympiádách dětí a mládeže (produkt ČOV vyhlašovaný pro sportovní reprezentace jednotlivých krajů ČR).

Finanční dotace vydávané krajem na oblast sportu jsou ve většině případů zaměřeny na tyto programy: 

výstavba, rekonstrukce a vybavení sportovišť,



podpora sportovní činnosti mládeže a handicapovaných obyvatel kraje,



příspěvky na pořádání sportovních akcí (jednorázové),



dary a ocenění pro úspěšné reprezentanty kraje.

Fenoménem rozvoje se pro kraje v poslední době stávají takové druhy sportu, které jsou spjaty s aktivitami cestovního ruchu, tím pozitivně ovlivňují počet návštěvníků a následně také zaměstnanost a celkovou ekonomiku kraje. Konkrétně se jedná o aktivity volného času spojené s pobytem v přírodě, například cyklostezky, volejbalové a tenisové kurty, bazény, sjezdové lyžařské tratě, golfová hřiště a různé multifunkční areály (Nekola, 2011). Financování z rozpočtu územních samosprávných celků je pro rozvoj sportu minimálně stejně důležité jako financování ze státního rozpočtu. Mezi jednotlivými kraji ovšem existují markantní rozdíly ve výši finančních prostředků vynaložených na sport. Tyto rozdíly často i převyšují rozdílné počty obyvatel a ekonomické prosperity kraje. Objevují se také vysoké meziroční výkyvy ve finanční podpoře jednotlivých krajů, a to často v řádu desetitisíců. Z této skutečnosti vyplývá, že podpora sportu výrazně závisí na aktuální rozpočtové situaci kraje nebo na politické reprezentaci ve vedení kraje. Bylo zjištěno, že financování sportu je pravděpodobně vázáno na existenci koncepce rozvoje sportu v kraji. Koncepční dokument rozvoje sportu v kraji může pozitivně působit nejen na finanční podporu sportu, ale také na efektivnost vynakládaných prostředků.

39

Ve většině krajů České republiky existují pravidelné a specifické dotační programy zaměřené na podporu sportu. Přístupy jednotlivých krajů jsou zcela odlišné. Pro příklad uvádím jen vybrané dotační programy jako Fond sportu a volného času (Středočeský kraj), Rekonstrukce povrchů tělocvičen a sportovních hal (Plzeňský kraj), Program na podporu výkonnostního sportu (Pardubický kraj), Fond mládeže a sportu (Zlínský kraj). Téměř všechny kraje mají přesně stanovená pravidla pro zadávání žádostí o dotace a pro jejich vyhodnocování (Bureš, 2010).

40

3 Cíle diplomové práce a metodologie 3.1 Cíle diplomové práce Cílem této diplomové práce je analýza sportovní politiky Libereckého kraje z pozice činnosti krajské samosprávy. Analýza povede k: a) vymezení pozice sportu v organizaci kraje, b) posouzení role kraje České republiky v oblasti sportu, c) posouzení přístupu kraje ke sportu a míry pozornosti, která je mu věnována. K dosažení výše zmíněných záměrů byly stanoveny dílčí cíle: a) zjištění nástrojů sportovní politiky kraje, b) analýza prostředků sportovní politiky využívaných Libereckým krajem, c) analýza financování sportu z rozpočtu Libereckého kraje.

3.2 Výzkumný design Volba výzkumného designu ovlivňuje schopnost pochopit a interpretovat určitý jev. Funkcí výzkumného designu je zajistit, aby zjištěné výsledky umožnily odpovědět na otázku, kterou si klademe. Výzkumným designem se rozumí obecný způsob sběru poznatků pro daný výzkum (Nekola, Geissler, Mouralová, 2011). Při zpracovávání diplomové práce, kdy se jedná o posouzení sportovní politiky kraje, lze považovat za vhodný přístup případovou studii.

3.2.1 Případová studie Výzkum pomocí případové studie je zaměřen na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů, přičemž jde o zachycení složitosti případu a o popis vztahů. Cíle případové studie institucí a organizací jsou různorodé, může jít o zavedení určitého typu řízení, zkoumání procesu změn a adaptace (Hendl, 2008). Případová studie může být také vymezena jako důkladné zkoumání konkrétní politiky, systému, instituce nebo projektu v kontextu reality. Stojí na faktech a zahrnuje mnoho různých metod. Smyslem případové studie je vytvořit poznání, které definuje a formuje 41

vývoj politiky, občanskou a společenskou činnost a odborné postupy. Jedná se tedy o komplexní strategii, která za pomoci sběru dat prozkoumává fenomén skutečného života. Při tvorbě případové studie získáváme velké množství různých dat, které je nutno redukovat, přisoudit jim správnou důležitost a podle toho je následně poskládat. Snahou je z téměř neznámého učinit známé a o daném tématu přinést co nejvíce nových informací (Simons, 2009). V rámci

případové

studie

v této

diplomové

práci

analyzuji

sportovní

politiku Libereckého kraje a financování sportu z krajského rozpočtu. Rozebírám systém finančních toků na podporu sportu z rozpočtu kraje, přičemž se zaměřuji na konkrétní programy dotační a grantové politiky a zachycuji její vývoj během posledních let. Práce má seznámit čtenáře s fungováním orgánů odpovídajících za oblast sportu a s jejich prostředky pro rozvoj sportu na území kraje.

3.3 Metody sběru dat Existují dva druhy zdrojů dat, primární a sekundární. Sekundární data byla původně nashromážděna kvůli jinému účelu než k danému výzkumu. Jedná se o data, která můžeme používat vícekrát. Oproti tomu primární data jsou nasbírána nově a speciálně pro účel daného výzkumu (Přibová, 1996).

3.3.1 Sekundární data Hlavním pozitivem použití sekundárních dat je nejen ušetření času, ale i finančních prostředků. Jejich shromažďování je jednodušší a tato data nám mnohdy poskytnou velmi podrobné informace, ke kterým bychom se svou vlastní výzkumnou činností dostávali jen velmi těžko. Sekundární data mají ale také svá negativa, jedním z nich je jejich možná neaktuálnost, neboť k doplňování informací většinou dochází v určitých cyklech. Kromě toho je zapotřebí věnovat pozornost tomu, kde byla data publikována, zda se jedná o důvěryhodný zdroj a zda jsou tato data přesná. Sekundární data dále dělíme na externí a interní.

42

Externí zdroje sekundárních dat Externí zdroje sekundárních dat jsou takové, kdy data jsou nashromážděna k nejrůznějším účelům a tyto údaje jsou různorodé. Za externí zdroje jsou považovány zejména: 

vládní (údaje statistického úřadu, databáze regionálních správních orgánů)



tiskové (materiály knihoven a informačních středisek, specializované časopisy)



obchodní (zdroje obchodní komory, přehledy o obchodech)

Interní zdroje sekundárních dat Interní jsou ty zdroje, které jsou shromažďovány uvnitř organizace a slouží k jejím účelům. Interní data evidují vlastní činnost a jejich kvalita odráží kvalitu celého řídicího systému. Tato data bývají zpracována v elektronické podobě v systému dané organizace, což umožňuje snadnou dostupnost pro případné zájemce o informace (Přibová 1996). Při sběru dat byly v diplomové práci využívány nejen externí zdroje sekundárních dat, jako například veřejně dostupné dokumenty Krajského úřadu Libereckého kraje nebo Českého statistického úřadu, ale také interní zdroje v podobě dokumentů získaných od úředníků na Krajském úřadě Libereckého kraje. 3.3.2 Polostrukturovaný rozhovor Rozhovor neboli osobní dotazování je jednou z kvalitativních metod sběru dat. Osobní dotazování

je

založeno

na

přímé

komunikaci

s respondentem

a

patří

k nejvýznamnějším dotazovacím technikám. Jeho velkou předností je, že zde existuje zpětná vazba mezi tazatelem a respondentem. U otevřených otázek má tak tazatel možnost podněcovat respondenta k co nejobsáhlejší odpovědi, otázky doplňovat a rozvádět podle situace. Mezi přednosti osobního dotazování patří také spolehlivost v tom smyslu, že víme, kdo na otázky odpovídal a do jaké míry jsou informace aktuální. Co se času a finančních prostředků týká, jedná se vcelku o náročnou techniku. Naproti tomu výhodou je, že respondent má menší možnost odpověď vynechat, než je tomu v případě dotazování písemného (Přibová, 1996). Jedním z druhů rozhovorů je polostrukturovaný rozhovor, který jsem pro jeho flexibilitu zvolila k získávání dat. Polostrukturovaný rozhovor spočívá v tom, že je dán jakýsi scénář v podobě otázek, ke kterým se chceme dopracovat. Ovšem tazatel může otázky v průběhu rozhovoru podle situace měnit, přizpůsobovat, přidávat, měnit jejich pořadí 43

nebo některou z nich vynechat. Původní počet otázek se tedy může zvýšit nebo snížit, pokud respondent zodpoví jednu otázku v rámci jiné. K polostrukturovanému rozhovoru můžeme přiložit i doplňující otázky, které se v průběhu rozhovoru jeví jako užitečné (Smith, Flowers, Larkins, 2009). Struktura rozhovorů byla sestavena tak, aby odpovědi obsáhly co největší okruh informací o tématu. Většina z původních dvanácti otázek se týkala faktických údajů, ale některé z nich byly zaměřeny i na osobní zkušenosti a názory dotazovaného. Jeden z rozhovorů byl nahráván na diktafon, později došlo k přepisu získaných odpovědí a ty byly následně zredukovány. Při druhém rozhovoru diktafon použit nebyl, byly pouze pořízeny poznámky, ze kterých jsem použila vybraná data k doplnění informací z předchozího rozhovoru.

3.4 Organizace sběru dat Rozhovory pro tuto diplomovou práci byly vedeny s předsedou Sportovní komise Rady Libereckého kraje a předsedou Krajské organizace České unie sportu Libereckého kraje Ing. Vladimírem Boháčem a vedoucím oddělení mládeže, sportu a zaměstnanosti Krajského úřadu Libereckého kraje Bc. Tomášem Pokorným. Komunikace s panem Pokorným začala již v červnu roku 2012, kdy byl domluven první rozhovor o sportovní politice Libereckého kraje. Na základě tohoto rozhovoru byla zadána diplomová práce a začal sběr dat z dokumentů dostupných na internetových stránkách Krajského úřadu Libereckého kraje. Po předchozí e-mailové domluvě proběhly v měsících červnu a červenci roku 2013 v budově Krajského úřadu Libereckého kraje oba rozhovory. Na Ing. Boháče byly kladeny konkrétní otázky zaměřené přímo na jednotlivé oblasti sportovní politiky kraje, kdežto rozhovor s panem Pokorným byl spíše informativního charakteru. Každý z rozhovorů trval přibližně jednu hodinu a především rozhovor s Ing. Boháčem nad míru splnil má očekávání. Po vyhodnocení dat získaných z rozhovorů a dokumentů vyvstaly další otázky, které jsem již s Ing. Boháčem komunikovala prostřednictvím e-mailů, na které mi pohotově odpovídal.

44

3.4.1 Omezení V případě sběru dat prostřednictvím rozhovorů může často dojít k omezení především z toho důvodu, že lidé, které jsme si vybrali jako vhodné respondenty, nemusí mít zájem nebo časový prostor na naše otázky odpovídat. Mým původním plánem bylo oslovit kromě zaměstnanců a politiků působících na Krajském úřadě Libereckého kraje také několik sportovních klubů či tělovýchovných jednot a zjistit tak jejich zkušenosti ve spolupráci s Libereckým krajem. Několika předsedům či jiným zaměstnancům klubů byly rozeslány e-maily s otázkami vztahujícími se k tomuto tématu. Většina z oslovených respondentů však neodpověděla vůbec, nebo se jejich stručné odpovědi nejevily pro diplomovou práci jako přínosné, proto nakonec použity nebyly. Dalším omezením byla skutečnost, že na Krajském úřadě Libereckého kraje v období mého dotazování probíhaly přípravy nové koncepce rozvoje sportu pro období let 2014 – 2016. Z toho důvodu ne všichni lidé, které jsem původně kontaktovala, měli čas odpovídat na mé otázky.

3.5 Metody vyhodnocení dat Vyhodnocení dat získaných v průběhu případové studie nebývá snadné především proto, že získáváme velké množství dat, která musíme redukovat, přisoudit jim patřičnou váhu a později je správně seskupit a prezentovat. Techniky, jak správně postupovat, nejsou přesně určeny. Přestože k analyzování dat zpravidla dochází až ke konci výzkumu, je u kvalitativních dat vhodné začít s analýzou už při jejich získání. To nám dává možnost zvažovat, co považujeme za důležité nebo nejasné, a podle toho změnit nebo doplnit otázky. Obecně existují dvě strategie, které je možno použít. První z nich je opřít se o teoretické předpoklady výzkumu a následně analyzovat zjištění. Druhá strategie spočívá v tom, vytvořit si jakousi „kostru“ popisu případu, kterou následně použijeme jako výchozí rámec při třídění dat zjištěných v případové studii (Nekola, Geissler, Mouralová, 2011). Pro vyhodnocení dat byla použita metoda obsahové analýzy rozhovorů a dokumentů. Z rozhovoru nahraného na diktafon byly přepsány získané odpovědi, které bylo třeba následně

zredukovat.

Tímto

způsobem

byl

vytvořen

výtah

nejdůležitějších

a nejpřínosnějších informací, kterými je prokládán text a jiná data získaná z dokumentů a ostatních zdrojů. Některé odpovědi byly přepsány celé jako doslovná citace. Z poznámek pořízených při druhém rozhovoru jsem použila vybraná data k doplnění 45

informací z předchozího rozhovoru. Obsahová analýza dokumentů probíhala obdobně, použity byly informace, které se jevily jako vhodné pro popis situace sportovní politiky Libereckého kraje. Většina dat z dokumentů byla zpracována do tabulek, kde byl vytvořen přehled o financování sportu z rozpočtu Libereckého kraje za poslední roky, o dotačním a grantovém fondu, o počtu sportovních středisek a sportovních škol na území kraje a podobně. Často se jednalo o číselné údaje, proto byly zpracovány právě v tabulkách. Obsažené údaje jsou tak přehlednější a též je usnadněno například porovnávání výdajů na sport z krajského rozpočtu v jednotlivých letech. Další použitou metodou byla syntéza získaných dat v podobě SWOT analýzy. Tento přístup dělí dvě charakteristiky vnitřního prostředí, silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, které jsou získány na základě analýzy vnitřního prostředí a dvě charakteristiky vnějšího okolí, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které mají svůj základ v analýzách prostředí vnějšího (Weber, 2000).

46

4 Výsledková část Čtvrtá kapitola je rozdělena na čtyři hlavní části, z nichž každá se dělí na další podkapitoly. Věnuji se zde případové studii podpory sportu v Libereckém kraji, přičemž se od obecných poznatků dostávám až k detailní analýze sportovní politiky a financování sportu z rozpočtu Libereckého kraje. V úvodní části přibližuji Liberecký kraj obecně, uvádím základní informace o jeho území, geografické poloze, ale i o jednotlivých volebních obdobích a orgánech kraje. Druhou část věnuji popisu Libereckého kraje z hlediska podmínek pro sport. Zjišťuji četnost a rozmístění sportovních středisek, sportovních klubů, tělovýchovných jednot a sportovních škol na území kraje. V části třetí rozebírám sportovní politiku Libereckého kraje. Snažím se zjistit kompetence jednotlivých orgánů odpovědných za sport a jejich vzájemnou provázanost a spolupráci. Velkou pozornost věnuji dokumentu Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011-2013, dále se pak zaměřuji na spolupráci Libereckého kraje s jednotlivými obcemi a ostatními kraji. V závěru třetí části popisuji akce na podporu sportu v Libereckém kraji. Poslední část čtvrté kapitoly je věnována financování sportu z rozpočtu Libereckého kraje. Popisuji vývoj grantového a později dotačního fondu Libereckého kraje a podrobněji rozebírám jejich programy určené na podporu sportu. Dále uvádím částky vynaložené na podporu sportu v uplynulých letech s ohledem na pořádání sportovních akcí mezinárodního charakteru.

4.1 Obecné vymezení Libereckého kraje 4.1.1 Základní údaje Jak bylo popsáno již v předchozích kapitolách, území České republiky je od 1. ledna 2000 rozděleno na 14 krajů včetně hlavního města Prahy. Liberecký kraj je počtem obyvatel (438 600) po Karlovarském kraji druhým nejméně zalidněným krajem a svou rozlohou (3 163 km2) také druhým nejmenším po hlavním městě Praze. Jeho území tvoří na mapě České republiky pouhá 4%, jak je patrné na obrázku č. 5.

47

Obrázek č. 5: Podíl Libereckého kraje na území České republiky

Zdroj:

Administrativně je kraj rozdělen na 4 okresy (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily) a celkem je tvořen 215 obcemi. Základní číselné údaje o jednotlivých okresech jsou zpracovány v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Okresy Libereckého kraje Okres

Počet obyvatel

Rozloha

Hustota zalidnění

Počet obcí

Česká Lípa

103 152

1 073 m2

96 obyvatel/km2

57

Jablonec n. N.

89 906

402 m2

223 obyvatel/km2

34

Liberec

170 702

989 m2

173 obyvatel/km2

59

Semily

74 840

699 m2

107 obyvatel/km2

65

Zdroj:

V kraji se od jeho zřízení konaly čtvery krajské volby a jejich výsledky vypadaly takto: 

1. volby – v roce 2000 zvítězila Občanská demokratická strana (ODS),



2. volby – v roce 2004 ODS své vítězství obhájila,



3. volby – v roce 2008 získala nejvíce hlasů Česká strana sociálně demokratická,



4. volby – v roce 2012 zvítězila strana Starostové pro Liberecký kraj (Liberecký kraj, 2012).

48

4.1.2 Geografická poloha Liberecký kraj se nachází v severní části České republiky, na severu sousedí s Polskem a Spolkovou republikou Německo a tvoří zde část Euroregionu Nisa. Na západě pak sousedí s Ústeckým krajem, na jihu se Středočeským a na východě s Královéhradeckým krajem. Kraj se dělí na 4 subregiony, Českolipsko, Český ráj, Jizerské hory a Krkonoše. Krajským městem je Liberec, který je zároveň největším a nejlidnatějším městem kraje a pátým největším městem v České republice. Se sousedním Jabloncem nad Nisou tvoří velmi rozsáhlou aglomeraci, ta čítá přibližně 170 000 obyvatel. Kromě statutu krajského města má Liberec také funkci hlavního města Euroregionu Nisa. Co se týče povrchu, je Liberecký kraj velice hornatou oblastí. Zasahují sem hned tři pohoří, Jizerské hory s nejvyšším vrcholem Smrkem (1124 m), Krkonoše, které mají ve své liberecké části nejvyšší horu Kotel (1435 m), a Lužické hory, jejich nejvyšším vrcholem je Luž (793 m) (Hajduch, 2011). Úhlopříčně kraj protíná Ještědsko-kozákovský hřbet se svým největším vrcholem Ještědem (1012 m). Významná je také Ralská pahorkatina na jihozápadě nebo Frýdlantská pahorkatina ve Frýdlantském výběžku. Z větších českých toků protéká Libereckým krajem jen řeka Jizera, kraj je spíše bohatý na horské říčky a potoky, jako například Lužická Nisa, Smědá, Kamenice nebo Ploučnice. Na horních tocích jsou časté vodopády (Mumlavský vodopád, Štolpichy, Jedlový důl nebo vodopád na Černém potoce), které jsou často vyhledávané turisty. Na území kraje je též řada vodních nádrží a rybníků, vodní nádrž Bedřichov, Harcov, Fojtka, Josefův důl nebo Souš. Některé z nich jsou veřejnosti přístupné, ale většinou leží v ochranném pásmu a přístup k nim je zakázán. Rybníky pak leží především na Českolipsku, největší a nejznámější z nich se jmenuje Máchovo jezero, které je v letních měsících hojně navštěvováno turisty. Poblíž Máchova jezera leží soustava 23 Holanských rybníků a z dalších zmíním jen Novozámecký a Hamerský rybník, který je využíván pro vodní sporty, především vodní lyžování. Liberecký kraj má velké přírodní bohatství, jeho značnou část tvoří lesy a reliéf je velmi členitý. Za jeho hranice zasahuje hned několik chráněných území, největším je Krkonošský národní park, ale kromě něj také 5 chráněných krajinných oblastí, CHKO Český ráj, CHKO Kokořínsko, CHKO Lužické hory, CHKO Jizerské hory a CHKO České středohoří. Dále na území kraje leží 7 národních přírodních rezervací (NPR),

49

8 národních přírodních památek (NPP), 36 přírodních rezervací (PR), 68 přírodních památek (PP) a 3 chráněné přírodní parky (Modrý, Sýkorová, 2004). Bohatství kraje se skrývá nejen v přírodě, ale také v kulturních památkách. Mezi ty nejznámější paří hrady Bezděz, Valdštejn, Trosky, Grabštejn, zřícenina Frýdštejn, a zámky Frýdlant, Hrubý Rohozec nebo Sychrov. Sportovci zde vzhledem k poloze vyhledávají především zimní střediska, největší z nich jsou Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Kořenov, Benecko, Bedřichov a Ještěd.

4.1.3 Ekonomická a sociální charakteristika Libereckého kraje Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Dříve tradiční textilní průmysl ztratil v průběhu posledních dvaceti let své dominantní postavení. V recesi se též nachází průmysl skla a bižuterie, který zde byl v minulých letech velmi populární. Zpracovatelský průmysl se zaměřuje na výrobu automobilů a plastových výrobků. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím. V roce 2011 se Liberecký kraj podílel 3,2 % na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) České republiky. HDP na obyvatele kraje představoval 76,2 % průměrné úrovně HDP na obyvatele České republiky. Podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel (podíl počtu uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na celkovém počtu obyvatel ve věku 15 – 64 let) činil k 31. 12. 2012 7,75 % a byl o 0,38 procentního bodu vyšší než v úhrnu za Českou republiku. V pořadí krajů podle nezaměstnanosti se Liberecký kraj řadí na 7. místo. Školství v Libereckém kraji reprezentuje síť základních a středních škol. Je zde typické početně silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se především o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní. Vysoké školství zastupuje Technická univerzita v Liberci. Zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení, lékáren a osmi nemocnic, nejvýznamnější z nich je Nemocnice Liberec. V Libereckém kraji se nachází dvě lázeňská střediska (Lázně Libverda a Lázně Kundratice), která léčí onemocnění pohybového ústrojí, srdce a krevního oběhu. Sociální činnost Libereckého kraje je zaměřena především na seniory, o něž je postaráno sítí domovů pro seniory a domů s pečovatelskou službou. Významné postavení v oblasti sociální péče o mládež má v Libereckém kraji Jedličkův ústav. 50

Soustavu sociálních zařízení dotváří azylové domy a krizová centra zaměřená na podporu léčby a prevence závislostí (Český statistický úřad, 2013).

4.1.4 Orgány Libereckého kraje Hejtman V čele Libereckého kraje stojí v roli hejtmana Martin Půta. Do funkce byl zvolen 27. 11. 2012 a další funkce, které zastává, jsou: 

předseda české části Euroregionu Nisa (od roku 2011),



člen zastupitelstva Libereckého kraje (od roku 2007),



předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod (od 7. 12. 2012),



člen Správní rady Technické univerzity v Liberci,



člen dozorčí rady Krajské nemocnice Liberec a. s.,



člen Rady a zastupitelstva města Hrádek nad Nisou (od listopadu 2002) (Liberecký kraj, 2012).

Hejtman kraje je předsedou politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Politické hnutí SLK vzniklo před krajskými volbami v roce 2008. Jedná se o seskupení starostů a dalších komunálních politiků, kteří se snaží o změnu života v Libereckém kraji. Ve volbách v roce 2008 získali 13,78% hlasů a obsadili tím v zastupitelstvu 7 mandátů. Na podzim roku 2012 pak SLK s 22,21% hlasů krajské volby vyhráli, obsadili 13 mandátů a vytvořili koalici s politickým hnutím Změna pro Liberecký kraj (ZLK) (Starostové pro Liberecký kraj, 2013). Rada Libereckého kraje Rada Libereckého kraje je výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti a při jejím výkonu je odpovědná zastupitelstvu kraje. Členové Rady jsou voleni a případně odvoláváni zastupitelstvem. Počet členů Rady Libereckého kraje je 9, tvoří ji hejtman, náměstci hejtmana a další členové. Rada se dle plánu činnosti schází obvykle dvakrát do měsíce a její jednání nejsou veřejná. Zápis ze zasedání je pravidelně zveřejňován na webových stránkách Libereckého kraje (Rada Libereckého kraje, 2013).

51

Komise Rady Libereckého kraje Rada Libereckého kraje jmenuje a odvolává předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise na návrh člena Rady, do jehož pověření daná komise spadá. Ředitel krajského úřadu pak navrhuje z řad zaměstnanců kraje tajemníka komise, toho musí členové komise schválit nadpoloviční většinou hlasů. Všechny komise se schází dle časového plánu činnosti zpravidla jednou měsíčně, za svou činnost jsou odpovědné Radě Libereckého kraje a jednou za půl roku jí podávají zprávu o své činnosti. Rada Libereckého kraje měla v prvním a druhém volebním období pouze 2 komise, ve třetím období pak komise 3. Ve čtvrtém volebním období je již komisí 7: 

Komise pro nakládání s nemovitým majetkem kraje,



Kulturní komise,



Protidrogová komise,



Komise pro národnostní menšiny a sociální začleňování,



Komise pro veřejné zakázky,



Protikorupční komise,



Sportovní komise (Liberecký kraj, 2013).

Zastupitelstvo Libereckého kraje Zastupitelstvo Libereckého kraje rozhoduje především o věcech samostatné působnosti a je nejvyšším orgánem samosprávy kraje. Zastupitelstvo Libereckého kraje má 45 členů, kteří jsou voleni v krajských volbách. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná a konají se v územním obvodu kraje jednou měsíčně, kromě měsíce července. Za účelem transparentnosti jednání a jeho otevřenosti pro veřejnost je průběh jednání přenášen on-line na webových stránkách Libereckého kraje. Výbory Zastupitelstva kraje Výbory Zastupitelstva Libereckého kraje jsou zřizovány jako iniciativní a poradní orgány zastupitelstva pro danou oblast v Libereckém kraji. Výbor je oprávněn předkládat návrhy z oblasti své působnosti Zastupitelstvu Libereckého kraje a jemu za svou činnost také plně odpovídá. Zastupitelstvo kraje volí předsedu výboru a jeho ostatní členy ze zastupitelstva, místopředseda je pak volen členy výboru.

52

Ředitel krajského úřadu navrhuje tajemníka výboru, kterého musí nadpoloviční většinou hlasů schválit členové výboru. Úkolem výborů je: 

spolupráce na zpracování a přípravě odborných témat pro potřeby materiálů k jednání rady a zastupitelstva,



poradní činnost na tvorbě rozpočtu kraje pro danou oblast,



vyhodnocení aktuální situace dané oblasti v Libereckém kraji a řešení vzniklých problémů,



koncepční činnost ve svěřené oblasti,



podíl na přípravě a vyhlášení dotačních titulů pro rozvoj dané oblasti.

Zastupitelstvo Libereckého kraje zřizuje tyto výbory: 

Výbor cestovního ruchu, památkové péče a kultury,



Výbor dopravy,



Výbor finanční,



Výbor hospodářského a regionálního rozvoje,



Výbor kontrolní,



Výbor pro vzdělávání, zaměstnanost a sport,



Výbor sociálních věcí,



Výbor zdravotnictví,



Výbor zemědělství a životního prostředí (Liberecký kraj, 2013).

Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad plní v samostatné působnosti úkoly, které mu ukládá zastupitelstvo, rada kraje a hejtman. Je nápomocen při činnosti výborů zastupitelstva a komisí rady kraje. V přenesené působnosti pak plní pouze ty úkoly, které nebyly svěřeny výlučně zastupitelstvu kraje a radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad tvoří dle zákona ředitel, který je oprávněn jednat jménem úřadu, a zaměstnanci úřadu. Krajský úřad Libereckého kraje je členěn na 16 odborů. Každý z těchto odborů je vnitřně členěn na nižší organizační stupně – oddělení. Přehled odborů a jejich oddělení ukazuje tabulka č. 5. Každý odbor Krajského úřadu Libereckého kraje plní tyto úkoly:

53



vyřizování provozní, ekonomické, personální a platové agendy,



sestavování rozpočtu pro příslušný odbor a hospodaření s ním,



příprava podkladů pro jednání zastupitelstva,



poskytování informací veřejnosti,



řízení činnosti příspěvkových organizací zřízených krajem,



výkon státní správy ve vymezených úsecích,



vyřizování žádostí, stížností a oznámení ve své působnosti,



ochrana svěřeného majetku,



správa a aktualizace internetových stránek odboru (Krajský úřad Libereckého kraje, 2013).

Tabulka č. 5: Odbory Krajského úřadu Libereckého kraje a jejich oddělení Odbor kancelář hejtmana

Odbor zdravotnictví

Oddělení sekretariátu hejtmana

Správní oddělení

Oddělení krizového řízení

Oddělení ekonomiky a zdravotní politiky

Organizační oddělení Oddělení tiskové a vnějších vztahů Odbor regionálního rozvoje a evropských Právní odbor projektů Oddělení rozvojových koncepcí

Právní oddělení

Oddělení přípravy a řízení projektů

Oddělení dozoru a legislativy

Oddělení řízení grantových schémat Oddělení dotací Ekonomický odbor

Odbor územního plánování a stavebního řádu

Oddělení rozpočtu a financování

Oddělení územního plánování

Oddělení účetní evidence

Oddělení stavebního řádu

Oddělení ekonomických analýz Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a Odbor informatiky sportu Oddělení organizační a správní

Oddělení hardware

Oddělení vzdělávání a koncepcí

Oddělení software

Oddělení financování nepřímých nákladů

Oddělení kontaktní centrum

Oddělení financování přímých nákladů

54

Oddělení mládeže, sportu a zaměstnanosti Oddělení projektů ve vzdělávání Odbor sociálních věcí

Správní odbor

Oddělení sociální práce

Oddělení matrik a státního občanství

Oddělení plánování a financování sociálních Oddělení přestupků a voleb služeb

Krajský živnostenský úřad

Oddělení sociálně právní ochrany dětí Oddělení sociálních služeb Odbor

Odbor dopravy

investic

a

správy

nemovitého

majetku Oddělení pozemních komunikací

Oddělení investic

Oddělení silniční dopravy

Majetkoprávní oddělení

Správní a technické oddělení

Oddělení veřejných zakázek

Oddělení dopravní obslužnosti Odbor

kultury,

památkové

péče

a Odbor kanceláře ředitele

cestovního ruchu Oddělení kultury

Oddělení personální a mzdové

Oddělení památkové péče

Oddělení hospodářské správy

Oddělení cestovního ruchu

Oddělení spisové služby Oddělení autoprovozu

Odbor životního prostředí a zemědělství

Odbor kontroly

Oddělení zemědělství a ochrany přírody

Oddělení vnější a vnitřní kontroly

Oddělení

posuzování

vlivů

na

životní

prostředí a IPPC Oddělení ovzduší a odpadů Oddělení vodního a lesního hospodářství Zdroj: vlastní zpracování podle Organizačního řádu Krajského úřadu Libereckého kraje

55

4.2 Podmínky ke sportu v Libereckém kraji 4.2.1 Četnost sportovních středisek Níže v tabulkách č. 6, 7, 8 a 9 uvádím orientační četnost vybraných sportovních středisek v jednotlivých oblastech Libereckého kraje v roce 2013 pro představu, které sporty jsou zde provozovány. Tabulka č. 6: Sportovní střediska v oblasti Českolipska na území Libereckého kraje Počet

Kategorie

Příklad

středisek Koupaliště, bazény, aquaparky

29

Aquapark Česká Lípa, Koupaliště Nový Bor

Adrenalinové sporty

9

Vodní lyžování, Lanový park Hamr n. J.

Tenisové kurty

7

Tenisové kurty Staré Splavy

Jezdectví

6

Jezdecká společnost Javorník

Lyžařské areály

4

Ski areál Luž, Ski areál Jedlová

Golfová hřiště

4

Golf Club Grabštejn, Golf Club Ještěd

Zimní stadiony

1

Zimní stadion Česká Lípa

Squash, ricochet

1

Squash centrum Olympia Česká Lípa

Zdroj: vlastní zpracování podle

Tabulka č. 7: Sportovní střediska v oblasti Českého ráje na území Libereckého kraje Kategorie

Počet

Příklad

středisek Tenisové kurty

18

Lomnice nad Popelkou, ZŠ Turnov

Koupaliště, bazény a aquaparky

12

Plavecký bazén Turnov, Koupaliště Frýdštejn

Lyžařské areály

7

Lyžařský areál Kozákov, Lyžařský areál Struhy

Vodní sporty

7

Žlutá plovárna, Rafty-Jizera, Potápění Klokočí

Jezdectví

6

Dvůr Borčice, Jízdárna Hnanice

Squash, riccochet

2

Squash TJ Turnov, Sportovní centrum Semily

Adrenalinové sporty

2

Žlutá plovárna, Outdoor Discovery

Golfová hřiště

2

Golf Club Semily, Golf Oleška

Zimní stadiony

1

Zimní stadion Lomnice nad Popelkou

Zdroj: vlastní zpracování podle

56

Tabulka č. 8: Sportovní střediska v oblasti Jizerských hor na území Libereckého kraje Kategorie

Počet

Příklad

středisek Lyžařská střediska

32

Ski areál Ještěd, Ski areál Bedřichov

Adrenalinové sporty

17

Bobová dráha Janov, Snowtubing Bedřichov

Jezdectví

11

Ranč pod Štěpánkou, Jízdárna U Potoka

Bazény, koupaliště a aquaparky

11

Aquapark Babylon, koupaliště Raspenava

Squash, ricochet, tenis

9

Sportovní areál Břízky, Tenis Slovan Liberec

Horolezectví

3

Lezecká aréna Makak

Vodní sporty

2

Seakayak Liberec, potápěčská škola Snakesub

Golf

2

Indoor golf Babylon, Ypsilon Golf Resort

Zdroj: vlastní zpracování podle

Tabulka č. 9: Sportovní střediska v oblasti Krkonoš na území Libereckého kraje Kategorie

Počet

Příklad

středisek Bazény, koupaliště a aquaparky

9

Plavecký bazén Jilemnice, Koupaliště Zákoutí

Lyžařská střediska

22

Ski areál Benecko, Kamenec, Čertova hora

Golf

1

Golf Club Harrachov

Jezdectví

1

Jezdecká farma Hucul

Tenis, squash

4

Squash Indoor Harrachov, Tenis SC Jilemnice

Adrenalinové sporty

7

Lanové centrum Proud, Snowtubing Benecko

Zdroj: vlastní zpracování podle

4.2.2 Četnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot Na území Libereckého kraje je v Krajské organizaci České unie sportu sdruženo přibližně 463 sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Největší množství z nich je situováno v krajském městě Liberci. V následující tabulce č. 10 uvádím orientační četnost těchto sportovních klubů a tělovýchovných jednot včetně jednot sdružených v Sokole, počty jsou rozděleny podle jednotlivých okresů Libereckého kraje.

57

Tabulka č. 10: Četnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot sdružených v Krajské organizaci ČUS v Libereckém kraji Okres

o.s./z toho TJ Sokol

Česká Lípa

104/3

Jablonec nad Nisou

98/22

Liberec

149/17

Semily

112/25

Celkem

463/67 Zdroj: vlastní zpracování podle < http://www.cstv.cz/liberecky_kraj/>

4.2.3 Přehled sportovních škol Tabulka č. 11 znázorňuje výčet středních a základních škol v Libereckém kraji, které mají ve svém vzdělávacím programu zahrnutu sportovní přípravu nebo rozšířenou výuku tělesné výchovy. Všechny z nich jsou provozovány jako příspěvkové organizace. Tabulka č. 11: Přehled sportovních škol v Libereckém kraji Škola

Okres

Zaměření

Semily

Atletika, biatlon, lyžování, orientační

Střední školy Gymnázium a Střední odborná škola, Jilemnice

běh

Gymnázium, Jablonec nad Nisou

Jablonec n. N.

Atletika, biatlon, cyklistika, lyžování, plavání, tenis, volejbal

Základní školy Základní škola a Mateřská škola

Česká Lípa

Fotbal

Základní škola U Lesa Nový Bor

Česká Lípa

Atletika, orientační běh, volejbal

Základní škola Česká Lípa

Česká Lípa

Volejbal

Česká lípa

Základní

škola

Jablonec

nad Jablonec n. N.

Lyžování, tenis

Jablonec

nad Jablonec n. N.

Atletika, lední hokej

Nisou – Mšeno Základní

škola

Nisou, Pasířská Základní škola Tanvald

Jablonec n. N.

Lyžování, všeobecná sportovní výchova

Základní škola Jilemnice

Semily

Atletika, biatlon, fotbal, lyžování

Základní škola T. G. Masaryka

Semily

Všeobecná sportovní výchova

58

Lomnice nad Popelkou Základní škola Turnov

Semily

Atletika

Základní škola Turnov

Semily

Atletika

Základní škola T. G. Masaryka

Liberec

Všeobecná sportovní výchova

Liberec

Atletika, fotbal

Základní škola Liberec, Barvířská

Liberec

Fotbal

Základní

Liberec,

Liberec

Atletika

Základní škola Liberec, Ještědská

Liberec

Atletika, basketbal, fotbal, házená, lední

Hrádek nad Nisou Základní škola a Mateřská škola Višňová škola

Dobiášova hokej, lyžování, plavání, tenis a další Základní

škola

Liberec,

Liberec

Volejbal

Základní škola Liberec, U Školy

Liberec

Lední hokej

Základní škola Liberec, 5. května

Liberec

Orientační běh, plavání

Sokolovská

Zdroj:

4.3 Sportovní politika Libereckého kraje 4.3.1 Orgány kraje odpovědné za sport Sport v Libereckém kraji spadá pod Resort zdravotnictví, tělovýchovy a sportu. Náměstkyní hejtmana pro tuto oblast je v současné době bývalá lyžařka Bc. Zuzana Kocumová. Na sportovní politice Libereckého kraje se dále podílejí tyto orgány: Sportovní komise Rady Libereckého kraje, Výbor pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport zastupitelstva Libereckého kraje a Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, který zřizuje krajský úřad. Sportovní komise Rady Libereckého kraje Sportovní komise je poradním orgánem Rady Libereckého kraje a dle zákona č. 129/2000 Sb. je jí dána působnost v podobě přípravy materiálů pro Radu Libereckého kraje. Tyto materiály musí po projednání Radou projít přes Výbor pro vzdělávání, zaměstnanost a sport a dále ke schválení Zastupitelstvu Libereckého kraje.

59

V čele Sportovní komise stojí předseda Ing. Vladimír Boháč, jenž je zároveň členem Zastupitelstva Libereckého kraje a byl zvolen za politickou stranu Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Zastupuje ho místopředseda Jaromír Horák. Dále mají ve Sportovní komisi zastoupení politické strany Změna pro Liberecký kraj (ZpLK), ODS, ČSSD a KSČM. Komisi tvoří 11 členů a zasedání se konají jednou měsíčně. Výbor pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport Předsedou Výboru pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport je Mgr. Jaromír Dvořák, člen Zastupitelstva Libereckého kraje a politické strany Starostové pro Liberecký kraj. Funkci místopředsedy zastává Mgr. Radek Cikl, člen Zastupitelstva LK a politické strany ČSSD. Dalších 13 členů výboru je členem politických stran SLK, ZpLK, ČSSD, ODS a KSČM. Jednání výboru se konají jednou měsíčně. Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Vedoucí Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu je Ing. Jiřina Princová. a náměstkyní Resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu je v současné době bývalá lyžařka Zuzana Kocumová. Pokud jde o sport, hlavním úkolem odboru, přesněji řečeno jeho oddělení mládeže, sportu a zaměstnanosti, je administrace sportovních grantů a dotací. Na otázku spolupráce v záležitostech sportu mezi zmíněnými orgány odpověděl Ing. Vladimír Boháč, předseda Sportovní komise Rady Libereckého kraje, že: „Spolupráce v péči o sport se v řadě případů redukuje na boj o získání co největšího dílu ze společného koláče zvaného rozpočet kraje.“.

4.3.2 Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011-2013 Při realizaci sportovní politiky v kraji je vhodné řídit se dle nějaké koncepce či plánu. Toto není ze zákona krajům nařízeno, ale většina z nich různé koncepce a programy zpracovány má. V případě Libereckého kraje je to Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011-2013. Tento dokument přímo navazuje na Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 a jeho dílčí opatření Podpora tělovýchovy a sportu. Cílem bylo vytvoření koncepčního systému financování sportu 60

a tělesné výchovy z krajského rozpočtu v letech 2011-2013 a tím pomoci sportovnímu prostředí Libereckého kraje vypořádat se s krizovým obdobím jeho financování. V koncepci je uvedeno, že snahou Libereckého kraje je v daném období odpovídajícím způsobem podpořit sport ve všech formách. Podpora by se měla zejména týkat obyvatel Libereckého kraje, sportovních institucí a oddílů, ale také turistů a návštěvníků kraje. Touto koncepcí si kraj klade za cíle: 

zvýšit počet aktivně sportujících občanů,



rozvíjet sportovní infrastrukturu,



podpořit provoz a údržbu sportovních zařízení,



zajistit pravidelný a jasný grantový systém podpory sportu a tělesné výchovy,



rozvíjet kompetence pracovníků a dobrovolníku v oblasti sportu a tělesné výchovy,



podpořit pořádání významných sportovních akcí a soutěží na území Libereckého kraje,



rozvíjet příhraniční spolupráce v oblasti tělovýchovy a sportu (Liberecký kraj, 2011).

Koncepce dále obsahuje přehled financování sportu v Libereckém kraji v letech 20062009, kdy bylo financování sportu z velké míry ovlivněno organizací mezinárodních sportovních akcí (MS v klasickém lyžování Liberec 2009 a Evropský zimní olympijský festival mládeže EYOWF 2011). Finanční podporou těchto dvou akcí ze strany kraje se budu podrobněji zabývat v následující kapitole o financování sportu z rozpočtu kraje. Na období 2006-2009 navazuje program financování sportu a tělovýchovy 2011-2013, tudíž rok 2010 je v dokumentu z nevysvětlených důvodů vynechán. V dokumentu je zpracována alokace finančních prostředků z rozpočtu kraje do pěti strategických oblastí podpory sportu a jednotlivé oblasti jsou zde detailně popsány. Současné vedení Sportovní komise Rady Libereckého kraje však považuje stávající koncepci za nevhodnou a dle slov jejího předsedy Ing. Vladimíra Boháče by měla být v nejbližší době schválena nová. Konkrétně řekl: „…nyní sportovní komise připravuje určitý koncepční materiál Podpora financování tělesné výchovy a sportu v Libereckém kraji, který by měl být schválen Radou Libereckého kraje a následně zastupitelstvem. Materiál by byl východiskem pro stavbu finančního plánu na daný rok.“.

61

4.3.3 Spolupráce kraje s obcemi a ostatními kraji v ČR Co se týká spolupráce Libereckého kraje s obcemi na jeho území, žádná systematická a systémová spolupráce na této úrovni neexistuje. Stejně tak se nedá mluvit o spolupráci Libereckého kraje s ostatními kraji České republiky, každý kraj přistupuje k péči o sport individuálně a podle vlastních pravidel. Na otázku spolupráce s ostatními kraji odpověděl Ing. Boháč, že: „V současné době se Česká unie sportu snaží nalézt společnou řeč s Asociací hejtmanů. Výsledkem jednání by pak měla být podpora nově vzniklých Servisních center sportu při okresních a krajských organizacích z jednotlivých krajů. Ale jde to pomalu a těžce a je to ve stádiu společného prohlášení.“.

4.3.4 Podpora sportu pro všechny, vrcholového a profesionálního sportu V tomto tématu jsem chtěla od dotazovaných zjistit, jakou váhu přikládá Liberecký kraj podpoře sportu pro všechny a na druhé straně vrcholovému a profesionálnímu sportu. Odpovědi na moje otázky jsou spíše subjektivní a orientační. Ing. Vladimír Boháč odpovídá, že Liberecký kraj přikládá sportu pro všechny a sportu mládeže velkou váhu, ale „systémové podmínky pro to nevytváří. Podporuje ji vypsanou dotační politikou, kdy si kluby mohou v jednotlivých okruzích a činnostech požádat formou podaných žádostí o peníze.“. Naopak podpora vrcholového a profesionálního sportu je podle něj malá a „opět rozhodně ne v nějakém systému. Výjimku tvoří jednorázové sportovní akce, které Liberecký kraj významně podporoval, například Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 nebo EYOWF 2011. Žádná pravidelná podpora profesionálních klubů ale neexistuje.“.

4.3.5 Projekty a akce pro rozvoj sportu Území Libereckého kraje má vhodnou polohu pro pořádání různých sportovních akcí profesionálního i amatérského charakteru. Každý rok se tu koná množství akcí, které mají dlouhou tradici a jsou oblíbené i u zahraničních sportovců. Ovšem téměř žádná z nich není pořádána Libereckým krajem. U významných sportovních akcí kraj často přebírá záštitu, nebo patronaci převezme někdo z vedení libereckého kraje. Tím akce

62

může nabýt na atraktivnosti a kraj jí rovněž dělá reklamu na svých internetových stránkách. Výjimku tvoří organizace olympiád mládeže a spolupráce s Asociací školních sportovních klubů na pořádání sportovních akcí.

Olympiády mládeže Olympiáda dětí a mládeže (ODM) je projektem Českého olympijského výboru a je považována za významný prostředek propagace a šíření olympismu mezi dětmi a mládeží. První ročník letní olympiády hostil v roce 2003 Pardubický kraj, v roce 2004 proběhly hry první zimní ODM ve Středočeském kraji a od té doby se jednotlivé kraje ČR v roli hostitele střídají. Každý rok je pořádána jedna ODM, přičemž se střídá letní a zimní varianta her, a všechny kraje na ně posílají své reprezentační týmy. Program her tvoří především sportovní, ale také umělecké soutěže ve vymezených kategoriích žáků základních škol. Zařazen je i program pro zdravotně postižené děti. Účastníci mohou prožít velmi podobnou atmosféru, jako na opravdových olympijských hrách. Skládají olympijskou přísahu, zapalují olympijský oheň a vztyčují vlajku, bydlí v olympijském městečku. Každý kraj může dobrovolně vyslat na ODM stejný maximální počet účastníků, přičemž jejich výběr i konečný počet je zcela v kompetenci kraje (ČOV, 2012). Obrázek č. 6: Logo Olympiády dětí a mládeže pořádané v Libereckém kraji

Zdroj:

63

Liberecký kraj hostil Hry IV. zimní olympiády dětí a mládeže ČR, které se konaly ve dnech 31. 1. – 5. 2. 2010. Jejich logo znázorňuje obrázek č. 6. Her se zúčastnilo 923 sportovců a zastoupení zde mělo všech 14 krajů České republiky. Na program bylo zařazeno devět sportovních disciplín (alpské lyžování, běh na lyžích, biatlon, lední hokej, krasobruslení, rychlobruslení, severská kombinace, skok na lyžích a snowboarding) a dvě disciplíny umělecké (korespondenční výtvarná soutěž a standardní tanec). Liberecký kraj podal přihlášku do výběrového řízení na pořádání zimní ODM 2010 již v roce 2007. O rok později ČOV rozhodl o přidělení her právě Libereckému kraji a byla podepsána smlouva mezi ČOV a tehdejším hejtmanem Libereckého kraje Petrem Skokanem. Hlavním centrem ODM bylo krajské město Liberec, kde se nacházelo organizační středisko ODM, ubytování i některé soutěže. Zahajovací i závěrečný ceremoniál proběhl v Tipsport areně a medailové ceremoniály se konaly v centru města. Při zimních hrách byly využity tyto areály: 

Sportovní areál Ještěd (Liberec) – alpské disciplíny,



Sportovní areál Vesec (Liberec) – běh na lyžích,



Sportovní areál Břízky (Jablonec nad Nisou) – biatlon,



Svijanská aréna Liberec – krasobruslení, rychlobruslení,



Městský zimní stadion Jablonec nad Nisou, Zimní stadion Česká Lípa, Tipsport arena Liberec – lední hokej,



Skokanský areál Harrachov – skoky na lyžích, severská kombinace,



O2 Extra park Rejdice – snowboarding.

Hry byly organizačně zajišťovány Libereckým krajem ve spolupráci s obecně prospěšnou společností EYOWF 2011. Nejvyšším orgánem Her IV. zimní olympiády dětí a mládeže ČR byl řídící výbor složený ze zástupců subjektů, kteří se přímo podíleli na organizaci her. Řídící výbor má rozhodovací pravomoci ve všech oblastech a svá rozhodnutí přenáší na nižší výkonné složky. Personální složení řídícího orgánu schválila Rada Libereckého kraje a je znázorněno na obrázku č. 7.

64

Rozhodnutí řídícího orgánu byla realizována organizačním výborem, který měl za úkol strategicky řídit a koordinovat organizaci her. Předsedou organizačního výboru se stal Bc. Radek Cikl, tehdejší náměstek hejtmana Libereckého kraje. Strukturu organizačního týmu tvořily tři úrovně řízení: 

Výkonné vedení – výkonný ředitel organizačního výboru a ředitel EYOWF 2011,



Koordinátoři – sportovní ředitel, technický ředitel, koordinátor marketingu, koordinátor sekce dobrovolníků a IT koordinátor,



Manažeři – vedoucí pracovníci jednotlivých sekcí (Liberecký kraj, 2011).

Obrázek č. 7: Složení řídícího výboru Her IV. olympiády dětí a mládeže ČR 2010

Zdroj:

Jak jsem již zmínila, Liberecký kraj spolupracuje s Asociací školních sportovních klubů České republiky (AŠSK ČR) při pořádání akcí na podporu sportu mládeže. AŠSK ČR je multisportovní občanské sdružení, které podporuje pohybové a sportovní aktivity ve školních sportovních klubech po celé České republice. V každém kraji se nachází centra sportu při školních sportovních klubech AŠSK ČR. Cílovou skupinou však nejsou talentované děti, ale spíše ty, které pravidelně sport neprovozují. Prioritou center je zabezpečit pravidelnou sportovní činnost podle týdenního rozvrhu. Tato centra 65

jsou většinou zřízena při školách, přičemž je nutný souhlas zřizovatele školy a jejího vedení. Centra sportu jsou AŠSK ČR finančně podporována z veřejně prospěšných programů MŠMT. Předpokladem však je, že finanční prostředky jsou sdružovány z více zdrojů (AŠSK ČR, kraj, okres, sponzoři, členské příspěvky). V Libereckém kraji sdružuje AŠSK ČR 17 760 členů v 178 klubech. Na území kraje se nachází celkem 10 Center sportu AŠSK ČR: 

Gymnázium a střední odborná škola pedagogická Liberec,



Základní škola Tanvald,



Základní a mateřská škola Desná,



Základní škola Sokolovská, Liberec,



Základní škola Oblačná, Liberec,



Základní škola Dobiášova, Liberec,



Střední odborná škola Truhlářská, Liberec,



Základní škola Mozartova, Jablonec nad Nisou,



Středisko pro volný čas dětí a mládeže, Turnov,



Základní škola Komenského, Jilemnice (Asociace školních sportovních klubů ČR, 2013).

4.4 Financování sportu a tělesné výchovy z rozpočtu Libereckého kraje 4.4.1 Systematické financování sportu (grantový fond a dotační fond) Podle Ing. Vladimíra Boháče sport systematicky financován z rozpočtu Libereckého kraje „prakticky není“. V minulých letech zde probíhalo financování prostřednictvím grantového systému, kde ale byla pouze malá částka pro celý kraj. „Vedle toho existovalo takzvané porcování medvěda, kdy se na několik vybraných subjektů z oblasti sportu dostal větší objem financí.“, říká Ing. Boháč. Od roku 2013 grantový fond vystřídal dotační fond Libereckého kraje, ze kterého jsou dle dotačního programu přidělovány dotace subjektům na základě jejich žádosti. Období posledních let bylo z hlediska financování sportu v Libereckém kraji velice „komplikované a různé“, jak uvedl Ing. Boháč, „neboť se zde konala řada mimořádných akcí s mimořádným rozpočtem, jako například Mistrovství světa v lyžování, Evropské 66

sportovní hry mládeže 2011, Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování a podobně.“. Ing. Vladimír Boháč považuje současnou finanční podporu sportu v Libereckém kraji za nedostatečnou a zároveň věří, že navrhovaná koncepce pro období let 2014 – 2016, která je momentálně v jednání, tuto situaci zlepší. Grantový fond Libereckého kraje Dříve, než zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 43/13/ZK z 26. 2. 2013 schválilo zrušení stávajících peněžních fondů kraje včetně jejich zásad, statutů a pravidel, spadal grantový fond (a tedy i podpora sportu) pod Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, a to přímo do Oddělení řízení grantových schémat. Dle Statutu Grantového fondu Libereckého kraje se jedná o trvalý účelový fond Libereckého kraje v souladu s ustanovením §14 zákona č. 112/2000 Sb., o krajích a §5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Grantový fond byl zřízen za účelem soustřeďování finančních prostředků určených pro úhradu výdajů spojených s podporou projektů směřujících k rozvoji území Libereckého kraje a ke zkvalitnění života v kraji. Finanční zdroje Grantového fondu Libereckého kraje tvoří: 

převody finančních prostředků z rozpočtu kraje (schvaluje zastupitelstvo) na příslušný rozpočtový rok,



převody finančních prostředků z rozpočtu kraje v běžném roce (převody určené příslušnému resortu),



zůstatek finančních prostředků grantového fondu k 31. 12. Předchozího roku,



úroky z bankovního účtu, na kterém jsou vedeny finanční prostředky fondu,



dary, dotace a příspěvky od jiných subjektů,



vrácené a nevyčerpané finanční prostředky poskytnuté z grantového fondu.

Výdaje Grantového fondu Libereckého kraje jsou finanční prostředky poskytnuté na schválený projekt k předem stanovenému účelu, který je v souladu s podmínkami programu a s uzavřenou smlouvou. Návrh smlouvy o poskytnutí dotace schvaluje Rada Libereckého kraje. Veřejnoprávní kontrolu plnění obecně závazných právních předpisů, předpisů kraje a podmínek použití finančních prostředků Grantového fondu Libereckého kraje

67

jednotlivými příjemci má v kompetenci odbor kontroly Krajského úřadu Libereckého kraje (Liberecký kraj, 2004). V tabulkách č. 12, 13, 14, 15 a 16 uvádím detailnější přehled o stavu grantového fondu Libereckého kraje a jeho změnách za posledních pět let, přičemž se zaměřuji výhradně na oblast podpory sportu. Rok 2008 (3. volební období) Tabulka č. 12: Grantový fond Libereckého kraje v roce 2008 Vypsáno programů

18

Program pro oblast sportu

Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu

Správce programu

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Hodnotící orgán

Výbor pro výchovu, vzdělávání a sport

Finanční prostředky

1 500 000 Kč

Předmět podpory

1. Handicapovaní sportovci 2. Významné akce a aktivity tělovýchovy a sportu zaměřené na děti a mládež 3. Pravidelná činnost sportovních oddílů 4. Rekonstrukce, modernizace, technické zhodnocení, údržba a opravy zázemí sportovních oddílů

Maximální

výše

podpory 70% skutečně vynaložených nákladů

jednoho subjektu Zdroj:

68

Rok 2009 (3. volební období) Tabulka č. 13: Grantový fond Libereckého kraje v roce 2009 Vypsáno programů

21

Program pro oblast sportu

Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu

Správce programu

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Hodnotící orgán

Výbor pro výchovu, vzdělávání a sport

Finanční prostředky

1 500 000 Kč 1. Podpora sportovních a tělovýchovných akcí pro děti

Předmět podpory

a mládež, podpora masových sportovních a tělovýchovných akcí pro širokou veřejnost 2. Podpora handicapovaných sportovců 3. Podpora pravidelné činnosti sportovních oddílů pracujících s dětmi a mládeží 4. Podpora vzdělávacích aktivit pro rozvoj sportu Maximální

výše

podpory 70% skutečně vynaložených nákladů do 50 000 Kč

jednoho subjektu

Zdroj:

Rok 2010 (3. volební období) Tabulka č. 14: Grantový fond Libereckého kraje v roce 2010 Vypsáno programů

24

Program pro oblast sportu

Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu

Správce programu

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Hodnotící orgán

Výbor pro výchovu, vzdělávání a sport

Finanční prostředky

2 820 000 Kč

Předmět podpory

1. Podpora pravidelné činnosti sportovních subjektů pracujících s dětmi a mládeží 2. Podpora sportovní činnosti dětí a mládeže 3. Podpora úpravy lyžařských běžeckých tratí

Maximální

výše

jednoho subjektu

podpory 70% skutečně vynaložených nákladů do 50 000 Kč

Zdroj:

69

Rok 2011 (3. volební období) Tabulka č. 15: Grantový fond Libereckého kraje v roce 2011 Vypsáno programů

25

Program pro oblast sportu

Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu

Správce programu

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Hodnotící orgán

Výbor pro výchovu, vzdělávání a sport

Finanční prostředky

3 645 000 Kč 1. Podpora pravidelné činnosti sportovních subjektů

Předmět podpory

pracujících s dětmi a mládeží 2. Sportovní

akce

místního

nebo

regionálního

charakteru 3. Podpora handicapovaných sportovců 4. Vzdělávání pracovníků a dobrovolníků v oblasti tělovýchovy a sportu Maximální

výše

podpory 70% skutečně vynaložených nákladů

jednoho subjektu

do 50 000 Kč

Zdroj:

Rok 2012 (4. volební období) Tabulka č. 16: Grantový fond Libereckého kraje v roce 2012 Vypsáno programů

20

Program pro oblast sportu

Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu

Správce programu

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Hodnotící orgán

Výbor pro výchovu, vzdělávání a sport

Finanční prostředky

4 650 000 Kč

Předmět podpory

1. Údržba,

provoz

a

nájmy

tělovýchovných

sportovních zařízení 2. Pravidelná činnost sportovních oddílů pracujících s dětmi a mládeží 3. Sportovní

akce

místního

nebo

regionálního

charakteru 4. Činnost handicapovaných sportovců 5. Vzdělávání pracovníků a dobrovolníků v oblasti tělovýchovy a sportu

70

Maximální

výše

podpory 70% skutečně vynaložených nákladů do 100 000 Kč

jednoho subjektu

Zdroj:

V příloze č. 1 uvádím hodnotící kritéria Programu č. 14 Grantového fondu Libereckého kraje. Příloha č. 2 pak obsahuje seznam sportovních projektů podpořených v roce 2012 z Grantového fondu Libereckého kraje částkou přesahující 20 000 Kč. Dotační fond Libereckého kraje Stejným usnesením, kterým byl 26. 2. 2013 zrušen Grantový fond Libereckého kraje, schválilo zastupitelstvo zřízení Dotačního fondu Libereckého kraje, Statut Dotačního fondu Libereckého kraje a Zásady pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Libereckého kraje. Správci jednotlivých programů Dotačního fondu Libereckého kraje se staly příslušné odbory Krajského úřadu Libereckého kraje. Dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje představují formu finanční podpory kraje projektům, které jsou předem věcně, finančně a časově vymezené podmínkami programů a podprogramů. Finanční zdroje Dotačního fondu Libereckého kraje tvoří: 

výdajový limit fondu stanovený rozpočtem kraje pro příslušné rozpočtové období,



zůstatky nevyčerpaných výdajových limitů fondu z předchozích rozpočtových období,



finanční

prostředky

vrácené

příjemci

z vyučování

projektů

finančně

podpořených z fondu, 

penále a pokuty za porušení rozpočtové kázně a neplnění smluvních podmínek příjemci,



finanční prostředky poskytnuté kraji právnickými a fyzickými osobami určené k využití prostřednictvím fondu.

Výdaje Dotačního fondu Libereckého kraje pak tvoří poskytnuté účelové dotace z programů a podprogramů fondu vybranému příjemci na vybraný projekt a vedle toho výdaje spojené s vedením bankovního účtu fondu (Zastupitelstvo Libereckého kraje, 2013). 71

Dotační fond Libereckého kraje zahrnuje celkem 8 programů, z nichž každý má dva až deset podprogramů. Sport spadá pod program č. 3 – Program resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu. Tento program má nejvíce podprogramů, tedy celkem deset. První tři podprogramy jsou zaměřeny na podporu zdravotnictví, ostatních sedm, kterými se budu dále zabývat, je zaměřeno na tělovýchovu a sport. Správcem všech těchto podprogramů je Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, hodnotícími orgány jsou Krajský úřad Libereckého kraje a Sportovní komise Rady Libereckého kraje. Funkci schvalujícího orgánu pak plní Zastupitelstvo Libereckého kraje. V tabulkách č. 17, 18, 19, 20, 21, 22 a 23 uvádím základní informace o jednotlivých podprogramech z programu č. 3, které se týkají podpory sportu v roce 2013. Tabulka č. 17: Podprogram 3.4 Název podprogramu

Údržba, provoz a nájem sportovních zařízení

Cíl/účel podprogramu

Rozvoj

sportovní

infrastruktury

a

sportovních

aktivit

v Libereckém kraji Finanční prostředky

4 425 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 100 000 Kč

Zdroj:

Tabulka č. 18: Podprogram 3.5 Název podprogramu

Pravidelná činnost sportovních a tělovýchovných zařízení

Cíl/účel podprogramu

Zvýšení dostupnosti sportu pro děti a mládež v Libereckém kraji

Finanční prostředky

3 325 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 100 000 Kč

Zdroj:

72

Tabulka č. 19: Podprogram 3.6 Název podprogramu

Sport handicapovaných

Cíl/účel podprogramu

Zvýšení možnosti handicapovaných zapojit se do sportovních aktivit

Finanční prostředky

255 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 100 000 Kč

Zdroj:

Tabulka č. 20: Podprogram 3.7 Název podprogramu

Vzdělávání ve sportu

Cíl/účel podprogramu

Zvýšení počtu odborně kvalifikovaných osob v oblasti sportu a tělovýchovy v Libereckém kraji

Finanční prostředky

100 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 50 000 Kč

Zdroj:

Tabulka č. 21: Podprogram 3.8 Název podprogramu

Sportovní akce

Cíl/účel podprogramu

Rozšíření sportovního vyžití občanů Libereckého kraje, zejména dětí a mládeže

Finanční prostředky

2 039 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 150 000 Kč

Zdroj:

73

Tabulka č. 22: Podprogram 3.9 Název podprogramu

Školní sport a tělovýchova

Cíl/účel podprogramu

Modernizace sportovních a tělovýchovných pomůcek a nářadí na základních a středních školách Libereckého kraje

Finanční prostředky

300 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 50 000 Kč

Zdroj:

Tabulka č. 23: Podprogram 3.10 Název podprogramu

Sportovní reprezentace kraje

Cíl/účel podprogramu

Podpora účasti talentovaných sportovců a sportovních týmů (z řad dětí a mládeže) Libereckého kraje na vrcholných soutěžích

Finanční prostředky

150 000 Kč

Maximální výše podpory 70% skutečně vynaložených nákladů projektu jednoho subjektu

do 20 000 Kč

Zdroj:

V příloze č. 3 uvádím na příkladu podprogramu 3.4 (Údržba, provoz a nájem sportovních zařízení) hodnotící kritéria žádosti o dotaci z dotačního fondu Libereckého kraje. Na toto navazuje příloha č. 4, kde opět na podprogramu 3.4 ukazuji příklad hodnotícího formuláře žádosti o dotaci z Dotačního fondu Libereckého kraje. Z údajů uvedených v tabulkách č. 17 – 23 je zřejmé, že v roce 2013 bude z Dotačního fondu Libereckého kraje uvolněno nejvíce finančních prostředků na podprogram č. 3.4 – Údržba, provoz a nájem sportovních zařízení a na podprogram č. 3.5 – Pravidelná činnost sportovních a tělovýchovných zařízení. Celkem je na sport z dotačního fondu vyčleněno 10 414 000 Kč, což ve srovnání s částkou z Grantového fondu Libereckého kraje v loňském roce tvoří více než dvojnásobek. Dle tohoto faktu soudím, že usnesení, které schválilo zrušení Grantového fondu Libereckého kraje a zřízení Dotačního fondu Libereckého kraje, bylo pro sport a tělovýchovu přínosné. Jako výhodu stávajícího dotačního fondu vidím také jeho větší přehlednost a konkrétnost ve srovnání se zrušeným grantovým fondem.

74

4.4.2 Financování sportu a mezinárodních sportovních akcí z rozpočtu kraje v letech 2006 – 2009 V období let 2006 až 2009 bylo financování sportu z rozpočtu kraje z velké míry ovlivněno finanční podporou mezinárodních sportovních akcí, o kterých jsem se zmiňovala již v předchozích kapitolách, jedná se především o Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 a EYOWF 2011. V tabulce č. 24 znázorňuji finanční podporu sportu z rozpočtu kraje v letech 2006 – 2009 a podíl finančních prostředků vynaložených na sport a tělovýchovu z celkové výše krajského rozpočtu. Navazuji pak tabulkou č. 25, kde jsou celkové finanční prostředky vynaložené na sport rozděleny na jednotlivé mezinárodní akce i na grantový fond. Tabulka č. 24: Finanční podpora sportu z rozpočtu kraje v letech 2006 – 2009 Rok

Rozpočet

Libereckého Finanční prostředky pro sport % a tělovýchovu

kraje

podíl

finančních

prostředků

pro

sport

z rozpočtu LK 2006

2 231 450 000 Kč

92 744 006 Kč

4,16 %

2007

2 065 133 000 Kč

114 006 387 Kč

5,52 %

2008

2 430 568 000 Kč

120 055 708 Kč

4,94 %

2009

2 504 280 000 Kč

80 886 000 Kč

3,23 %

Zdroj: Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011 – 2013

Tabulka č. 25: Finanční prostředky vynaložené z rozpočtu Libereckého kraje na mezinárodní sportovní akce a grantový fond (Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu) Rok

Celkové

Náklady

finanční

MS

prostředky tělovýchovu

na Náklady

na

EYOWF 2011

pro v klasickém

LK

(Podpora finanční

tělovýchovy a prostředky

a lyžování

sport

Grantový fond Ostatní

sportu)

Liberec 2009

na

tělovýchovu a sport

2006

92 744 006 Kč

57 500 000 Kč

150 000 Kč

900 000 Kč

34 194 006 Kč

2007

114 006 387 Kč

65 000 000 Kč

10 000 000 Kč

923 000 Kč

38 083 387 Kč

2008

120 055 708 Kč

18 500 000 Kč

15 000 000 Kč

1 500 000 Kč

85 055 708 Kč

2009

80 886 000 Kč

15 000 000 Kč

19 000 000 Kč

1 500 000 Kč

45 386 000 Kč

Zdroj: Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011 – 2013

75

Z tabulek č. 24 a 25 je zřejmé, že finanční podpora sportu a tělovýchovy se v letech 2006 – 2009 pohybovala okolo 4% finančních prostředků krajského rozpočtu. Ovšem velký podíl tvořily sportovní akce mezinárodního charakteru, a to zvláště v roce 2007, kdy na tyto akce připadlo 75 000 000 Kč z krajského rozpočtu.

4.4.3 Financování sportu z rozpočtu kraje v letech 2011-2013 Struktura financování sportu v letech 2011 – 2013 vychází z předem stanovených cílů. Liberecký

kraj

financuje

ze

svého

rozpočtu

schváleného

zastupitelstvem

pět strategických oblastí podpory sportu: 

Grantový program (později Dotační program) – popsán v kapitole 4.4.1



Sport v regionu – podpora sportovních akcí, sportovní reprezentace LK, podpora školního sportu mládeže a dorostu, podpora vrcholového sportu,



Významné sportovní areály – podpora sportovních areálů s „nadregionálním“ významem (Klasický areál Harrachov, Sportovní areál Břízky Jablonec nad Nisou, Multifunkční sportovní areál Liberec, Autodrom Sosnová, Jizerská magistrála a Krkonošská magistrála)



Významné sportovní akce – podpora mimořádných sportovních akcí pořádaných v Libereckém kraji (Krajský úřad Libereckého kraje, 2013).

Tabulka č. 26 ukazuje, jaké prostředky byly vynaloženy na jednotlivé oblasti podpory sportu v roce 2011. Tabulka č. 26: Finanční prostředky vynaložené na podporu sportu z rozpočtu kraje v roce 2011 Oblast podpory

Výše finančních prostředků

Grantový program

3 645 000 Kč

Sport v regionu - Podpora sportovních akcí

1 500 000 Kč

- Sportovní reprezentace LK

2 930 000 Kč

- Podpora školního sportu

2 150 000 Kč

- Podpora vrcholového sportu

1 000 000 Kč

Významné sportovní areály

7 000 000 Kč

Významné sportovní akce

11 530 000 Kč

Celkem

29 755 000 Kč Zdroj: Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011 – 2013)

76

Pro rok 2012 bylo v plánu uvolnit na podporu sportu z rozpočtu kraje celkem 54 000 000 Kč, tento plán ale splněn nebyl a sport v Libereckém kraji byl podpořen částkou pohybující se okolo 40 000 000 Kč, jak uvedl Bc. Tomáš Pokorný, vedoucí Oddělení mládeže, sportu a zaměstnanosti Krajského úřadu Libereckého kraje. Grantový fond tvořil 4 650 000 Kč z této částky a přibližně 20 000 000 Kč bylo podle pana Pokorného rozděleno způsobem „porcování medvěda“. Ing. Vladimír Boháč poukazuje na výrazný nepoměr mezi částkou poskytovanou z průhledného dotačního fondu a penězi rozdělovanými „porcováním medvěda“. Cílem připravované koncepce pro následující roky je proto transparentnější a spravedlivé financování sportu. Podle Ing. Boháče bude v letošním roce rozvoj sportu v Libereckém kraji podpořen částkou pohybující se okolo 25 000 000 Kč, z čehož nově zřízený dotační fond tvoří 10 414 000 Kč. Přes všechna kritická hodnocení shledává Ing. Boháč situaci kolem sportu v Libereckém kraji jako: „ …tu lepší z pohledu hodnocení krajů v rámci České republiky“. Uvádí však také, že Liberecký kraj by měl více podporovat sport hned z několika důvodů, kterými jsou tyto: propagace kraje, zvýšení zájmu turistů, pracovní příležitosti, kvalitní pracovní síla, menší tlak na sociální služby, zdravější životní styl a zábava občanů a další. Cílem nově zvolené politické strany Starostové pro Liberecký kraj je podle Ing. Boháče: „…vytvořit alespoň základní systém podpory sportovních subjektů finančními prostředky Libereckého kraje a pro tuto podporu zajistit přiměřený objem finančních prostředků, který by se měl každoročně pohybovat okolo 3% z rozpočtu kraje.

77

5 Diskuse Krajské uspořádání České republiky v roce 2000 přisoudilo Libereckému kraji pouhá 4 % rozlohy státu. Přestože jde po hlavním městě Praze o druhý nejmenší kraj, jeho území je velice členité a bohaté především na přírodní a kulturní zajímavosti. V Libereckém kraji má dlouholetou tradici sklářský a textilní průmysl, v poslední době se však tato řemesla nachází v recesi. Ekonomická situace kraje je v rámci české republiky průměrná, podíl kraje na HDP České republiky se každoročně pohybuje okolo 3 %, HDP na obyvatele Libereckého kraje se od roku 2008 ustálil okolo 75 % průměrné úrovně HDP na obyvatele České republiky. V pořadí krajů podle zaměstnanosti je Liberecký kraj na sedmém místě, což ho řadí opět mezi průměrné kraje České republiky. Na území Libereckého kraje je množství sportovních středisek od lyžařských areálů až po plavecké bazény či tenisové kurty. Žádné z nich však není ve vlastnictví kraje. Liberecký kraj se pouze podílí na provozu společnosti Klasický areál Harrachov, která se stará o skokanské můstky a lyžařské tratě v Harrachově. V roce 2013 se kraj podílel částkou 500 tis. Kč. Krajská

organizace

České

unie

sportu

v Libereckém

kraji

sdružuje

okolo

500 sportovních klubů a tělovýchovných jednot, z toho 67 jednot je sdružených v Sokole. Všechny tyto kluby a jednoty mají stejnou možnost žádat Liberecký kraj o dotaci z krajského rozpočtu. Na úrovni sportu mládeže jsou v Libereckém kraji zřízeny 2 sportovní střední školy a 18 škol základních, které se zaměřují na různé sporty, nejčastěji se jedná o atletiku, fotbal a lyžování v závislosti na poloze školy. Na sportovní politice Libereckého kraje se podílí několik orgánů, jsou to: Sportovní komise Rady Libereckého kraje, Výbor pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport Zastupitelstva Libereckého kraje a Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, který zřizuje krajský úřad, a jeho oddělení mládeže, sportu a zaměstnanosti. Jednotlivé orgány mají vymezené kompetence tak, že sportovní komise připravuje pro Radu Libereckého kraje materiály, které po projednání pokračují přes Výbor pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport do Zastupitelstva Libereckého kraje, kde se jedná o jejich schválení. Sportovní granty, dotace a obdobné záležitosti administruje Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu. Zvláštností Libereckého kraje je fakt, že sport nyní spadá do Resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu. Náměstkyní pro tuto oblast je bývalá běžkyně na lyžích Zuzana

78

Kocumová, jejíž jmenování do této funkce vyvolalo na krajském úřadě i mezi obyvateli kraje vlnu rozpaků. Argumenty se týkaly nedostatečných zkušeností a vzdělání především v oblasti zdravotnictví. Dle mého názoru je největší problém v tom, že tito „pochybovatelé“ mají stále v živé paměti MS v klasickém lyžování Liberec 2009, kdy byla do vedoucí funkce dosazena běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová. Ovšem dvě zmíněné situace jsou odlišné a jejich srovnávání a posuzování není předmětem této diplomové práce. Přestože zákon krajům neukládá povinnost řídit se při realizaci sportovní politiky nějakým koncepčním materiálem, lze předpokládat, že existence koncepčního dokumentu může mít pozitivní vliv nejen na efektivnost vynakládání finančních prostředků, ale i na výši finanční podpory sportu z krajského rozpočtu. V Libereckém kraji se realizace sportovní politiky řídí dokumentem Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011 – 2013. V současné době je připravována nová koncepce rozvoje sportu pro následující období, která by měla být východiskem pro stavbu nového finančního plánu. Velkou váhu přikládá Liberecký kraj podpoře sportu pro všechny a sportu mládeže, ovšem systémové podmínky pro to nevytváří. Podpora spočívá v tom, že kraj vypisuje dotační programy, kdy si kluby v jednotlivých okruzích mohou podávat žádosti o dotace. Naopak podpora vrcholového a profesionálního sportu je menší a opět rozhodně není v nějakém systému. Výjimku tvoří významné jednorázové sportovní akce, na jejichž financování se kraj podílí. V Libereckém kraji probíhá celá řada akcí na podporu sportu, téměř žádná z nich ale není organizována přímo krajem. Některé akce kraj podporuje finančně nebo tím způsobem, že nad nimi převezme záštitu. Třetí možností je, že patronaci převezme někdo z vedení Libereckého kraje. Sám kraj organizuje pouze olympiády mládeže, které se každým rokem konají v jiném kraji České republiky. Liberecký kraj naposledy hostil a organizačně zajišťoval Hry IV. zimní olympiády dětí a mládeže ČR v roce 2010. Oblast sportu je krajem finančně podporována dvěma způsoby, prostřednictvím rozpočtu Libereckého kraje (tímto způsobem kraj financuje například Jizerskou, Krkonošskou a Lužickou magistrálu) a prostřednictvím dotačního fondu. O prostředky z dotačního fondu žádají sportovní kluby a tělovýchovné jednoty v rámci programu č. 3 – Program resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu. Jedná se o nejvíce rozpracovaný program dotačního fondu, má celkem deset podprogramů. Podpory sportu se týká sedm z těchto podprogramů, ve kterých jsou vydávány výzvy k podání žádostí 79

o dotace v oblastech: Údržba, provoz a nájem sportovních zařízení, Pravidelná činnost sportovních zařízení, Sport handicapovaných, Vzdělávání ve sportu, Sportovní akce, Školní sport a tělovýchova a Sportovní reprezentace kraje. Dotační fond má jasně stanovená pravidla, která vymezují status oprávněného žadatele a oblast dotovaných aktivit má stanovena kritéria hodnocení žádostí. U každého podpořeného projektu je nutná spoluúčast žadatele ve výši 30 % celkové ceny projektu. Pro rok 2013 bylo na oblast podpory sportu vyčleněno z Dotačního fondu Libereckého kraje celkem 10 414 000 Kč. Transparentnost dotačních podprogramů je poměrně vysoká, informace o jejich vyhlášení a pravidlech jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Krajského úřadu Libereckého kraje. Obtížněji se pak dohledávají podpořené projekty. Až do roku 2012 probíhala finanční podpora prostřednictvím Grantového fondu Libereckého kraje, který byl 26. 2. 2013 zrušen. Program podpory sportu většinou obsahoval 4 až 5 oblastí, které byly každoročně více či méně pozměněny. V roce 2012 bylo z grantového fondu na podporu sportu uvolněno 4 650 000 Kč. Vedle dotačního a dříve i grantového fondu vždy existuje takzvané „porcování medvěda“, kdy se na několik vybraných subjektů dostane větší objem financí. Financování sportu tímto způsobem je však neprůhledné a nelze dohledat, na co konkrétně byly finanční prostředky subjektem využity. Celkově bylo v posledních letech financování sportu z rozpočtu Libereckého kraje z velké míry ovlivněno konáním sportovních akcí mezinárodního charakteru, především Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 a Evropského zimního olympijského festivalu mládeže (EYOWF) 2011. Například v roce 2007 se celková finanční podpora sportu zvedla díky konání těchto akcí o 75 000 000 Kč. V letech 2006 až 2008 byl sport v kraji podporován částkami, které představovaly 4 až 5 % celkové výše krajského rozpočtu, roku 2009 to bylo již jen 3,23 %. Za poslední roky nelze říci, zda se situace financování vyvíjí k lepšímu či ne. Každý rok připadnou na sport zcela odlišné částky, které nemají dlouhodobou tendenci růstu, ale ani poklesu. V roce 2011 to bylo 29 755 000 Kč, roku 2012 přibližně 40 000 000 Kč a pro letošní rok bude částka pravděpodobně opět nižší, a to okolo 25 000 000 Kč. Záměrem nové koncepce podpory sportu v Libereckém kraji bude, aby byl sport každoročně podporován minimálně částkou, která tvoří 3 % celkové výše krajského rozpočtu. Pokud uvážím, že státní podpora sportu se pohybuje okolo 2,9 mld. Kč, má pro sportovní subjekty podpora z krajského rozpočtu nezpochybnitelnou váhu. 80

Pro lepší přehled o sportovní politice Libereckého kraje uvádím její hodnocení pomocí SWOT analýzy, jejíž úhel pohledu je zaměřen na oblast podpory sportu z hlediska kraje. Silné stránky 

Zvyšující se zájem představitelů Libereckého kraje o rozvoj a podporu sportu,



přesně vymezené kompetence jednotlivých orgánů kraje pečujících o rozvoj sportu a tělovýchovy,



spolupráce mezi orgány kraje pečujícími o oblast sportu a tělovýchovy ve snaze dosáhnout společného cíle – získat na podporu sportu a tělovýchovy co nejvíce finančních prostředků,



trvalá finanční podpora sportu a tělovýchovy z krajského rozpočtu,



financování sportu prostřednictvím Dotačního fondu Libereckého kraje (Program č. 3 Resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu),



existence koncepčního dokumentu Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011 – 2013.

Slabé stránky 

Nepřehledné financování sportu z krajského rozpočtu způsobem „porcování medvěda“,



obtížné získávání informací o hospodařený sportovních subjektů, které kraj finančně podporuje,



absence sportovních zařízení ve vlastnictví Libereckého kraje (veřejná sportovní střediska jsou ve většině případů vlastněna obcemi),



malá informovanost občanů o rozvoji sportu v Libereckém kraji,



nespokojenost představitelů kraje s výší finanční podpory sportu z rozpočtu kraje.



téměř žádná spolupráce s obcemi na území Libereckého kraje a s ostatními kraji České republiky v oblasti sportovní politiky.

Příležitosti 

Zajištění základní vybavenosti sportovními zařízeními v oblastech, kde nejsou potřeby obyvatel uspokojeny,



spolupráce s oddělením cestovního ruchu na projektech a akcích na podporu aktivního trávení volného času především pro děti a mládež, 81



využití Evropských fondů při spolupráci na podpoře sportu v regionálním rozměru,



pořádání sportovních akcí pro veřejnost pod patronací a za podpory kraje a jejich propojení s tradicemi regionu,



spolupráce se školami na rozvoji sportu a sportovní infrastruktury na území kraje.

Hrozby 

Nepříznivý vývoj ekonomické situace z poslední doby na všech úrovních, včetně krajů,



oddělené řešení rozvoje sportu na úrovni kraje a obcí na jeho území bez koordinace činností a zdrojů,



nejasné řešení kompetence krajů v oblasti sportovní politiky z pozice státu,



podcenění financování sportu ze strany České republiky,



absence celorepublikové metodiky financování sportu prostřednictvím grantů a dotací poskytovaných krajem.

82

6 Závěr Případová studie přinesla mnoho informací o nejdůležitějších prostředcích sportovní politiky Libereckého kraje, čímž byl cíl práce splněn. Oblast sportovní politiky kraje je však natolik obsáhlá, že daleko přesahuje obsah i možnosti této diplomové práce. Jedná se spíše o vytvoření stručného přehledu, jak se kraj o sport stará a jaké prostředky k tomu využívá. Neexistuje žádný dokument či nařízení, které by jasně stanovovalo úkoly kraje v péči o sport, proto se s problematikou sportovní politiky vypořádává každý kraj po svém. Otázkou je, zda je tato skutečnost pro kraj výhodou či nevýhodou. Pro každý kraj by jistě bylo jednodušší, kdyby se mohl při vykonávání sportovní politiky držet nějaké koncepce či osvědčeného postupu. Na druhou stranu kraje nejsou takto svázány povinnostmi nebo například stanovenou částkou, kterou by ročně musely na podporu sportu vynaložit. To by pro některé kraje a zejména pro jejich rozpočty mohlo představovat značný problém a komplikace. Každý kraj si může vytvořit svou vlastní koncepci podpory sportu, jíž se bude řídit, přičemž existence takového dokumentu je pro kraj dobrovolná a žádný zákon mu vytvoření koncepce neukládá. Obecně je považováno za optimální se nějakou koncepcí řídit, proto ji většina krajů České republiky má. Výjimku netvoří ani kraj Liberecký, který se při realizaci sportovní politiky řídí dokumentem Program podpory sportu a tělovýchovy v Libereckém kraji. Za dobu působnosti kraje se tento dokument již několikrát měnil a aktualizoval, z čehož je zřejmé, že sportovní politika kraje se rozvíjí a kraj stále hledá optimální způsob, jak ji nejlépe realizovat. Také

v oblasti

financování

sportu

vyvstává

řada

otazníků.

Liberecký

kraj

pravděpodobně zatím stále zjišťuje, jak sport na svém území co nejefektivněji financovat. Dokládá to mimo jiné i fakt, že v letošním roce byl grantový fond změněn na fond dotační a jeho programy byly zcela upraveny a zkonkretizovány. Kromě toho ale stále existuje nepřehledné financování formou již zmiňovaného „porcování medvěda“. Tato skutečnost znepokojuje některé představitele kraje, kteří se snaží prosadit nový koncepční materiál podpory financování tělovýchovy a sportu v Libereckém kraji. Materiál by měl být východiskem pro stavbu finančního plánu na daný rok. Otázkou zůstává, za jak dlouho se Libereckému kraji podaří situaci v oblasti financování sportu a sportovní politiky celkově stabilizovat a zda je to vůbec možné.

83

Seznam použité literatury Legislativa Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, 2001. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), 2000. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, 2000. Bibliografické zdroje BANDURA, A. Social learning theory. 2. vyd. New Jersey: Prentice Hall, 1977. 247 s. ISBN 987-80-13816-751-6. BUREŠ, R. Transparentnost financování sportovní politiky na místní úrovni.

Sport a

politika. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, FTVS, 2010. 171 s. ISBN 978-8086317-82-3. COGAN, R. Krajské zřízení. 1. vyd. Praha: ASPI, 2004. 442 s. ISBN 80-7357-041-6. ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7376-150-9. Evropská komise. Bílá kniha o sportu. Evropská společenství, 2007. 40 s. ISBN 978-9279-06547-7. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. 2008. Praha: Nakladatelství Portál s.r.o. 403 s. ISBN 978-80-7367-485-4. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo: Obecná část. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 861 s. ISBN 80-7179-422-2. HRAZDÍROVÁ, B. Krajské zřízení. 1. vyd. Praha: Institut pro místní správu Praha, 2007. 84 s. ISBN 80-86976-10-6. KADEČKA, S. Právo obcí a krajů v České republice. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. 425 s. ISBN 80-7179-794-4. KINDLOVÁ, I., RÝDLOVÁ, T. Rozprava k návrhu Zákona o podpoře sportu. ČOV, MŠMT, 2011. 68 s. KOUDELKA, Z. Obce a kraje: Podle reformy veřejné správy v roce 2001. 2. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2001. 423 s. ISBN 80-7201-737-X. KOUDELKA, Z. Samospráva. 1. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2007. 399 s. ISBN 97880-7201-655-5.

84

MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ORAC, 2000. 192 s. ISBN 80-86199-23-1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Koncepce státní podpory sportu v České republice. Praha, 2011. Usnesení vlády ze dne 9. 3. 2011 č. 167/2011. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Státní podpora sportu pro rok 2013. Praha, 2013. č.j. MŠMT-19507/2012-50. MODRÝ, M., SÝKOROVÁ, J. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. 1. vyd. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. NEKOLA, J. Organizace a management sportu. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011. 63 s. NEKOLA, M., GEISSLER, H., MOURALOVÁ, M. Současné metodologické otázky veřejné politiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 305 s. ISBN 978-80-246-1865-4. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 376 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 588 s. ISBN 978-80-7357-614-1. PEKOVÁ, J., PILNÝ; J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002. 422 s. ISBN 80-86395-21-9. POTŮČEK, M. Veřejná politika. 1. vyd. Praha: Slon, 2005. 399 s. ISBN 978-80-8642950-2. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 287 s. ISBN 978-80-247-2097-5. PRŮCHA, P. Správní právo: Obecná část. 6. vyd. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2004. 360 s. ISBN 80-210-3350-9. PŘIBOVÁ, M. Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 978-80-7169-299-9. SIMONS, H. Case Study Research in Practise. London: Sage, 2009. 200 s. ISBN 97814-4620-536-5. SMITH, J., FLOWERS, P., LARKIN, M. Interpretative Phenomenological Analysis: Theory, Method and Research. London: Sage., 2009. 225 s. ISBN 978-14-1290-833-7. SLEPIČKA, P., SLEPIČKOVÁ, I. Sport, stát, společnost. 1. vyd. Praha: FTVS UK, 2000. 337 s. ISBN 80-86317-06-04. SLEPIČKOVÁ, I., SLEPIČKA, P. Sport a politika. 1. vyd. Praha: FTVS UK, 2010. 172 s. ISBN 978-80-86317-82-3. 85

VITÁKOVÁ, J. Sport a právo. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. VEBER, J. Management: základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000. 700 s. ISBN 8072610295.

Internetové zdroje Asociace školních sportovních klubů ČR. Přehled Center sportu AŠSK ČR [online]. 2013 [cit. 2013-07-22]. Dostupný z WWW: < http://www.ftvs.cuni.cz/assk>. BOHÁČ, J. Struktura, organizace a financování sportu v ČSTV [online]. 2012 [cit. 2013-05-25]. Dostupný z WWW: . Česká unie sportu. Zpravodaj speciál [online]. 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupný z WWW: . Český olympijský výbor. O ČOV [online]. 2012 [cit. 2013-06-10]. Dostupný z WWW: . Český olympijský výbor. Olympiáda dětí a mládeže [online]. 2012 [cit. 2013-07-18]. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad – Krajská správa ČSÚ v Liberci. Charakteristika kraje [online]. 2013 [cit. 2013-08-29]. Dostupný z WWW: . Český svaz tělesné výchovy. Poznejte nás [online]. 2011 [cit. 2013-05-25]. Dostupný z WWW: . ČT Sport. ČSTV nově jako Česká unie sportu [online]. 2013 [cit. 2013-05-25]. Dostupný z WWW: . HAJDUCH, O. Geografický web – Liberecký kraj [online]. 2011 [cit. 2013-06-29]. Dostupný z WWW: < http://www.hajduch.net/cesko/liberecky-kraj>. HALADA, A. Jak Češi sportují a který sport je nejoblíbenější? [online]. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: . 86

KPMG Česká republika, s.r.o. Koncepce financování sportu v České republice [online]. 2012 [cit. 2013-06-14]. Dostupný z WWW: . Krajský úřad Libereckého kraje. Organizační řád Krajského úřadu Libereckého kraje [online]. 2013 [cit. 2013-07-12]. Dostupný z WWW: . Liberecký kraj. Hejtman – Životopis [online]. 2012 [cit. 2013-07-02]. Dostupný z WWW: . Liberecký kraj. Komise Rady Libereckého kraje [online]. 2013 [cit. 2013-07-05]. Dostupný z WWW: . Liberecký kraj. Program podpory sportu a tělovýchovy Libereckého kraje 2011 – 2013 [online]. 2011 [cit. 2013-07-12]. Dostupný z WWW: < liberecky-kraj.kraj-lbc.cz/getFile/case:show/id:197541>. Liberecký kraj. Statut Grantového fondu Libereckého kraje [online]. 2004 [cit. 2013-0802]. Dostupný z WWW: <www.kraj-lbc.cz/public/social/statut_gf_d0d64781fe.rtf>. Liberecký kraj. Zastupitelstvo [online]. 2012 [cit. 2013-06-28]. Dostupný z WWW: < http://liberecky-kraj.kraj-lbc.cz/page21>. Liberecký kraj. Zastupitelstvo, 4. Volební období [online]. 2013 [cit. 2013-07-08]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Analýza financování sportu v České republice [online]. 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Evropská charta sportu [online]. 2002 [cit. 2013-04-23]. Dostupný z WWW: .

87

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Organizační řád MŠMT ČR [online]. 2013 [cit. 2013-08-29]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Základní informace [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Historie sportu v ČR a důležité sportovní organizace [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: . Mladá fronta. Češi nejraději jezdí na kole [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: . Olomoucký kraj. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Olomouckém kraji [online]. 2007 [cit. 2013-05-02]. Dostupný z WWW: . Organizační výbor ODM. Hry IV. zimní olympiády dětí a mládeže ČR, Liberecký kraj [online]. 2010 [cit. 2013-07-20]. Dostupný z WWW: . Rada Libereckého kraje. Jednací řád Rady Libereckého kraje [online]. 2013 [cit. 201307-03]. Dostupný z WWW: . Starostové pro Liberecký kraj. Kdo jsou Starostové pro Liberecký kraj [online]. 2012 [cit. 2013-07-03]. Dostupný z WWW: . Zastupitelstvo Libereckého kraje. Dotační fond Libereckého kraje [online]. 2013 [cit. 2013-08-05]. Dostupný z WWW: < http://www.kraj-lbc.cz/dotacni_fond_lk>.

88

Seznam tabulek a obrázků

Seznam tabulek Tab. č. 1

Státní rozpočet a rozpočet sportu v rezortu MŠMT ČR v mld. Kč………..

str. 19

Tab. č. 2

Závislost počtu členů zastupitelstva na počtu obyvatel kraje……………..

str. 33

Tab. č. 3

Závislost počtu členů rady kraje na počtu obyvatel kraje…………………

str. 34

Tab. č. 4

Okresy Libereckého kraje………………………………..………………… str. 48

Tab. č. 5

Odbory Krajského úřadu Libereckého kraje a jejich oddělení…………….

str. 54

Tab. č. 6

Sportovní střediska v oblasti Českolipska na území Libereckého kraje…..

str. 56

Tab. č. 7

Sportovní střediska v oblasti Českého ráje na území Libereckého kraje….

str. 56

Tab. č. 8

Sportovní střediska v oblasti Jizerských hor na území Libereckého kraje....

str. 57

Tab. č. 9

Sportovní střediska v oblasti Krkonoš na území Libereckého kraje………

str. 57

Tab. č. 10

Četnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot sdružených v Krajské organizaci ČUS v Libereckém kraji………………………

str. 58

Tab. č. 11

Přehled sportovních škol v Libereckém kraji……………………………...

str. 58

Tab. č. 12

Grantový fond Libereckého kraje v roce 2008…………………………….

str. 68

Tab. č. 13

Grantový fond Libereckého kraje v roce 2009…………………………….

str. 69

Tab. č. 14

Grantový fond Libereckého kraje v roce 2010…………………………….

str. 69

Tab. č. 15

Grantový fond Libereckého kraje v roce 2011…………………………….

str. 70

Tab. č. 16

Grantový fond Libereckého kraje v roce 2012…………………………….

str. 70

Tab. č. 17

Podprogram 3.4…………………………………….………………………

str. 72

Tab. č. 18

Podprogram 3.5…………………………………….………………………

str. 72

Tab. č. 19

Podprogram 3.6……..……………………………….……………………..

str. 73

Tab. č. 20

Podprogram 3.7..…………………………………….……………………..

str. 73

Tab. č. 21

Podprogram 3.8…………………………………….………………………

str. 73

Tab. č. 22

Podprogram 3.9…………………………………….………………………

str. 74

Tab. č. 23

Podprogram 3.10…………………………………….……………………..

str. 74

Tab. č. 24

Finanční podpora sportu z rozpočtu kraje v letech 2006 – 2009………….

str. 75

Tab. č. 25

Finanční prostředky vynaložené z rozpočtu Libereckého kraje na mezinárodní sportovní akce a grantový fond (Program č. 14 – Program č. 14 – Podpora tělovýchovy a sportu………………………………………...

Tab. č. 26

str. 75

Finanční prostředky vynaložené na podporu sportu z rozpočtu Kraje v roce 2011………………………………………….……………………..

89

str. 76

Seznam obrázků Obr. č. 1

Přínos sportu pro veřejný sektor……………………………………………

str. 14

Obr. č. 2

Úroveň státní podpory sportu v zemích Evropské unie………….……….

str. 19

Obr. č. 3

Organizační schéma orgánů ČSTV……………………….………………

str. 22

Obr. č. 4

Rozdělení krajů České republiky…………………………………………..

str. 29

Obr. č. 5

Podíl Libereckého kraje na území České republiky……………………….

str. 48

Obr. č. 6

Logo Olympiády dětí a mládeže pořádané v Libereckém kraji……………

str. 64

Obr. č. 7

Složení řídícího výboru Her IV. olympiády dětí a mládeže ČR 2010…….

str. 65

90

Seznam příloh Příloha č. 1

Hodnotící kritéria žádostí Programu č. 14 – Podpora tělovýchovy a Sportu (Grantový fond Libereckého kraje)

Příloha č. 2

Seznam sportovních projektů podpořených Grantovým fondem LK v roce 2012 částkou nad 20 000Kč

Příloha č. 3

Hodnotící kritéria žádosti o dotaci z Dotačního fondu LK (Program 3.4) pro rok 2013

Příloha č. 4

Hodnotící formulář žádosti o dotaci z Dotačního fondu LK (Program 3.4) pro rok 2013

91

Příloha č. 1 Hodnotící kritéria žádostí Programu č. 14 – Podpora tělovýchovy a Sportu (Grantový fond Libereckého kraje)

Administrativní soulad

Základní kritéria I. kola hodnocení žádostí Podmínky Hodnocení Žádost je zpracována na předepsaném ANO formuláři a je úplná Požadovaná dotace je v limitu maximální ANO přípustné výše dotace Je splněn požadavek minimálního podílu ANO příjemce dotace K žádosti jsou přiloženy všechny přílohy ANO Projekt je v souladu s vyhlášeným ANO předmětem podpory

NE NE NE NE NE

Podmínkou pro postoupení žádosti k hodnocení specifických kritérií je splnění všech bodů Administrativního souladu Podmínky Maximum bodů Získané body Plán aktivit je jasný a proveditelný 10 b. s logickým harmonogramem Položky rozpočtu jsou jasné a podrobně 10 b. rozepsané Navrhované výdaje jsou nezbytné a jejich výše je adekvátní pro realizaci 10 b. projektu Specifická Rozsah projektu – místní, krajský, kritéria 5 b. republikový, mezinárodní Velikost cílové skupiny zasažené 5 b. projektem Žadatel o dotaci z Grantového fondu Libereckého kraje v roce 2010 vyúčtoval poskytnutou dotaci řádně a včas dle 10. b. podmínek Grantového fondu (prvožadatel obdrží maximum bodů) VYHODNOCENÍ POČET CELKEM ZÍSKANÝCH BODŮ PROJEKTU

PROJEKT JE DOPORUČEN K POSKYTNUTÍ DOTACE Z GRANTOVÉHO FONDU LIBERECKÉHO ANO NE KRAJE Zdroj:

Příloha č. 2 Seznam sportovních projektů podpořených Grantovým fondem LK v roce 2012 částkou nad 20 000Kč

Zdroj:

Příloha č. 3 Hodnotící kritéria žádosti o dotaci z Dotačního fondu LK (Program 3.4) pro rok 2013

Popis hodnotících kritérií

A. Závazná hodnotící kritéria 1.

2.

3.

Význam projektu z hlediska dopadu na území: a) projekt regionálního (celokrajského) významu:

15 bodů

b) projekt nadregionálního významu:

10 bodů

c) projekt mikroregionálního významu:

5 bodů

d) projekt místního významu:

0 bodů

Forma právní subjektivity příjemce: a) obce, dobrovolné svazky obcí a nestátní neziskové organizace

15 bodů

b) příspěvkové organizace zřízené obcí a krajem, zájmová sdružení právnických osob c) obchodní společnosti s podílem obcí a kraje, ostatní subjekty neuvedené d) podnikatelské subjekty a fyzické osoby nepodnikající

10 bodů

0 bodů

Vazba projektu na další aktivity v území: a) projekt přímo navazuje na právě realizovaný či v posledních dvou letech zrealizovaný projekt či aktivitu b) projekt přímo nenavazuje na žádný právě realizovaný či v posledních dvou letech zrealizovaný projekt či aktivitu, ale žadatel plánuje další aktivity v území c) jedná se o izolovaný projekt bez dalších vazeb

4.

5 bodů

10 bodů 5 bodů 0 bodů

Výše spolufinancování projektu ze strany kraje: a) do 30% včetně z celkových způsobilých výdajů projektu b) více jak 30% - 50% včetně z celkových způsobilých výdajů projektu

15 bodů 7 bodů

c) více jak 50% - 70% včetně z celkových způsobilých výdajů projektu 5.

0 bodů

Vazba projektu na rozvoj hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí kraje: a) projekt je realizován zcela nebo převážně v hospodářsky slabé oblasti

15 bodů

b) projekt je realizován zcela nebo převážně podprůměrné oblasti

7 bodů

c) projekt je realizován v ostatních oblastech

0 bodů

B. Specifická hodnotící kritéria 1.

Kvalita předloženého projektu: a) Cíle a závazné parametry projektu jsou jednoznačně definované, kontrolovatelné a měřitelné b) Cíle a závazné parametry mají obecný charakter c) Cíle a závazné parametry nemají vypovídající charakter a k projektu se nevztahují

2.

15 bodů 10 bodů 0 bodů

Adekvátnost rozpočtu projektu: a) Rozpočet projektu je podrobně zpracovaný, jednotlivé položky jsou zdůvodněné a jejich výše je adekvátní ke stanoveným cílům a závazným parametrům projektu b) Rozpočet projektu je rozpracovaný, část položek je zdůvodněná a jejich výše je adekvátní stanoveným cílům a závazným parametrům projektu c) Rozpočet projektu je neadekvátní vůči stanoveným cílům a závazným parametrům projektu

15 bodů 5 bodů 0 bodů

Zdroj:

Příloha č. 4 Hodnotící formulář žádosti o dotaci z Dotačního fondu LK (Program 3.4) pro rok 2013

Hodnotící formulář Pozn. část hodnocení I – II provádí správce programu, část III - provádějí příslušné komise, výbory popř. jiné orgány v návaznosti na konkrétní podmínky programu

I. Identifikační údaje

Číslo programu

3

Název programu

Program resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu

Název podprogramu

3.4 Údržba, provoz a nájem sportovních zařízení

Název projektu Žadatel Požadovaná výše dotace (% z celkového rozpočtu projektu)

………………..… Kč

(………%)

II. Administrativní soulad ano

žádost je zpracována na předepsaném formuláři a je úplná požadovaná dotace je v limitu maximální přípustné výše dotace žádost byla podána v termínu výzvy žádost obsahuje všechny požadované přílohy Projekt je v souladu s administrativními podmínkami a je způsobilý pro další hodnocení.

ne

V případě, že projekt není způsobilý pro další hodnocení, uveďte důvody (chybějící povinné přílohy apod.)

hodnocení provedl(a)…………………. dne ………………. podpis…………………….

III. Hodnocení žádosti 1. Závazná kritéria Předmět hodnocení

počet bodů

váha kritéria

a) význam projektu z hlediska dopadu na území

10 %

b) forma právní subjektivity příjemce

10 %

c) vazba projektu na další aktivity v území

10 %

d) výše spolufinancování projektu ze strany kraje

10 %

e) vazba projektu na rozvoj hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí kraje

10 %

Celkové hodnocení míry naplnění závazných kritérií (bodový součet)

50 %

Komentář:

konečný počet bodů

2. Specifická kritéria Předmět hodnocení

počet bodů

váha kritéria

a) Kvalita předloženého projektu

20 %

b) Adekvátnost rozpočtu projektu

30 %

Celkové hodnocení míry naplnění specifických kritérií (bodový součet)

50 %

konečný počet bodů

Komentář:

Celkové hodnocení projektu: (Zakroužkujte platnou variantu a v případě a) vyplňte návrh výše dotace)

Doporučení:

a) Projekt je doporučen k poskytnutí dotace, a to ve výši ………………………… Kč

b) Projekt není doporučen k poskytnutí dotace.

Hodnocení provedl(a)…………………… dne…………………… podpis……………… Zdroj: