Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje Zpracováno dle ust. §11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek Autorizace č.: 4365/820/09KS

Brno, listopad 2014

Název dokumentu

ROZTPYLOVÁ STUDIE VĚTRNÉ EROZE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Zadavatel:

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

Zpracovatel:

IČ:

70888337

zastoupený:

JUDr. Michalem Haškem, hejtmanem

Kontaktní osoba:

Ing. Jiří Hájek, pověřen vedením odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Telefon.:

+420 541 652 621

E-mail:

[email protected]

BUCEK s.r.o. Táborská 191/125, 615 00 Brno

Datum

IČ:

28266111

Kontaktní osoba:

Mg. Jakub Bucek

Telefon:

+420 723 495 422

E-mail:

[email protected]

Listopad 2014

Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

2 / 139

Obsah A.

Úvod ................................................................................................................................. 12

B.

Větrná eroze ..................................................................................................................... 15 B.1

C.

Náchylnost půd k větrné erozi ................................................................................. 15

Vstupní údaje.................................................................................................................... 18 C.1

Emise použité v modelových výpočtech.................................................................. 18

C.2

Datové vstupy a jejich zpracování ........................................................................... 19

C.2.1 Kategorie vstupních dat ....................................................................................... 19 C.2.2 Stacionární zdroje znečišťování ............................................................................ 20 C.2.3 Doprava ................................................................................................................ 24 C.2.4 Geodata (mapové podklady) ................................................................................ 26 C.2.5 Podpůrné databáze .............................................................................................. 27 D.

Metodika výpočtu ............................................................................................................ 28 D.1

E.

Metoda, typ modelu ................................................................................................ 28

D.1.1

Metodika SYMOS 97 ......................................................................................... 28

D.1.2

Modelování sekundárních aerosolů ................................................................. 29

D.2

Kvantifikace emisí tuhých znečišťujících látek z větrné eroze................................. 30

D.3

Referenční body....................................................................................................... 36

D.4

Meteorologická charakteristika území .................................................................... 37

Emisní bilance ................................................................................................................... 41 E.1

Emisní bilance vyjmenovaných a nevyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší . 41

E.2

Větrná eroze ............................................................................................................ 50

E.2.1 Přehled potencionálně ohrožených území větrnou erozí .................................... 50 E.2.2 Výpočet emisní bilance větrné eroze ................................................................... 54 F.

G.

Přenos znečištění z okolních území .................................................................................. 60 F.1

Sekundární aerosoly ................................................................................................ 60

F.2

Pozadí – odhad nemodelovaných zdrojů znečištění ............................................... 60

Celková imisní zátěž a oblasti s překročenými imisními limity ........................................ 62 G.1

Síť imisního monitoringu ......................................................................................... 62

G.2

Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí .................................................... 64

G.2.1

Oblasti s překročením imisních limitů .............................................................. 64

G.2.2

Suspendované částice PM10 a PM2,5 ................................................................. 66


3 / 139

G.2.3 Vyhodnocení provozu vybraných lokalit imisního monitoringu ve vztahu k větrné erozi .................................................................................................................... 80 H.

Modelová pole koncentrací znečišťujících látek v řešeném území.................................. 97 H.1

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 .................................... 97

H.2 24hodinová koncentrace suspendovaných částic PM10 – 36. nejvyšší hodnota v roce 100 H.3 I.

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 ................................. 101

Stanovení příspěvku větrné eroze k imisní zátěži .......................................................... 104 I.1

Suspendované částice PM10 .................................................................................. 104

I.2

Suspendované částice PM2,5 .................................................................................. 122

J.

Porovnání výsledků rozptylové studie s Údaji imisního monitoringu ............................ 130

K.

Shrnutí výsledků rozptylové studie ................................................................................ 132

L.

Opatření k omezení větrné eroze .................................................................................. 134 L.1

Aplikace opatření k omezení větrné eroze ............................................................ 134

L.2

Financování navržených opatření .......................................................................... 136

Posouzení možné podpory u jednotlivých opatření ...................................................... 136 Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojů financování ........................................ 139

Seznam obrázků: Obrázek 1: Bodově sledované stacionární zdroje, Jihomoravský kraj ..................................... 21 Obrázek 2: Plošné zdroje – převod emisí ze zástavby do čtvercové sítě ................................. 23 Obrázek 3: Generalizovaný kartogram zrnitosti 1:50 000 – ukázka (Znojmo) ......................... 32 Obrázek 4: Kategorizace zrnitosti půd – ornice, ČR ................................................................. 32 Obrázek 5: Kategorizace zrnitosti půd – podorničí, ČR ............................................................ 33 Obrázek 6: Kategorizace zrnitosti půd – ornice, Jihomoravský kraj ........................................ 33 Obrázek 7: Rozložení referenčních bodů ................................................................................. 36 Obrázek 8: Členění území na oblasti platnosti větrných růžic – Jihomoravský kraj ................ 37 Obrázek 9: Větrné růžice, Jihomoravský kraj ........................................................................... 38 Obrázek 10: Celkové emise tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, 2001 - 2011 ....... 42 Obrázek 11: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek [%], Jihomoravský kraj, stav 2011 ............................................................................................ 44 Obrázek 12: Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), stacionární a mobilní zdroje, Jihomoravský kraj, členěno dle ORP, stav 2011 ....................................................................... 46 Obrázek 13: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích PM 10 a PM2,5, Jihomoravský kraj, stav 2011 ................................................................................................... 46 Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

4 / 139

Obrázek 14: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích tuhých znečišťujících, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 ................................................................................................... 47 Obrázek 15: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM2,5, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 .................................................................................................................................. 47 Obrázek 16: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM 10, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 .................................................................................................................................. 48 Obrázek 17: Podíl kategorií zdrojů na emisích tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2011 (t/r)....................................................... 49 Obrázek 18: Nejvýznamnější zdroje emisí tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, stav 2011 (t/r) .................................................................................................................................. 50 Obrázek 19: Procentní zastoupení plochy jednotlivých kategorií ohroženosti půdy větrnou erozí v okresech Jihomoravského kraje ................................................................................... 51 Obrázek 20: Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy Jihomoravského kraje větrnou erozí .......................................................................................................................................... 51 Obrázek 21: Imisní příspěvky sekundárních aerosolů k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic na území ČR a v jejím okolí ................................................................. 60 Obrázek 22: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj ................................... 62 Obrázek 23: Přehled lokalit imisního monitoringu, statutární město Brno ............................. 63 Obrázek 24: Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity (LV) pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, ČR, rok 2013 ................................................................................ 65 Obrázek 25: Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity (LV) pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, ČR, rok 2013 ............................................................................. 65 Obrázek 26: Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m3] na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013 ......................................................... 68 Obrázek 27: Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m3] na dopravních lokalitách, Statutární město Brno, 2003 – 2013 ......................................................................................................... 68 Obrázek 28: Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m3] na pozaďových lokalitách, Statutární město Brno, 2003 – 2013 ......................................................................................................... 69 Obrázek 29: Porovnání průměrné roční koncentrace PM10 na lokalitách Jihomoravského kraje, dopravních lokalitách a pozaďových lokalitách statutárního města Brna [µg.m3], 2003 – 2013 .......................................................................................................................................... 69 Obrázek 30: Pole průměrné roční koncentrace PM10, ČR, rok 2013........................................ 70 Obrázek 31: Pole průměrné roční koncentrace PM10, ČR, pětiletý průměr za roky 2009 - 2013 .................................................................................................................................................. 70 Obrázek 32: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 [µg.m-3] na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013.................................... 72


5 / 139

Obrázek 33: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 [µg.m-3] na dopravních lokalitách, statutární město Brno, 2003 – 2013 ........................................................................................ 72 Obrázek 34: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 [µg.m-3] na pozaďových lokalitách, statutární město Brno, 2003 – 2013 ........................................................................................ 73 Obrázek 35: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2013, Jihomoravský kraj ....................................................................................... 73 Obrázek 36: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2013, statutární město Brno ................................................................................ 74 Obrázek 37: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, ČR, rok 2013 .......................... 75 Obrázek 38 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2013 ............................................ 76 Obrázek 39: Průměrné roční koncentrace PM2,5 [µg.m-3] na měřících lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013 ...................................................................................................................... 77 Obrázek 40: Pole průměrné roční koncentrace PM2,5, ČR, rok 2013 ....................................... 78 Obrázek 41: Pole průměrné roční koncentrace PM2,5, ČR, pětiletý průměr za roky 2009 - 2013 .................................................................................................................................................. 78 Obrázek 42: Suspendované částice PM10 – průměrné roční koncentrace (imisní příspěvky sledovaných zdrojů) ................................................................................................................. 98 Obrázek 43: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM10, obce (kat. území v obci Brno), Jihomoravský kraj .......................................................... 98 Obrázek 44: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM10, ORP, Jihomoravský kraj .................................................................................................. 99 Obrázek 45: Suspendované částice PM10 – 24hodinové koncentrace – 36. nejvyšší hodnota v roce (imisní příspěvky sledovaných zdrojů) ........................................................................... 100 Obrázek 46: Suspendované částice PM2,5 – průměrné roční koncentrace (imisní příspěvky sledovaných zdrojů) ............................................................................................................... 101 Obrázek 47: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM2,5, obce (kat. území v obci Brno), Jihomoravský kraj ....................................................... 102 Obrázek 48: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM2,5, ORP, Jihomoravský kraj ............................................................................................... 102 Obrázek 49: Příspěvek vyjmenovaných zdrojů („Bodové zdroje“) k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj ..................................................................................... 104 Obrázek 50: Příspěvek vytápění domácností („Vytápění“) k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 105 Obrázek 51: Příspěvek z mobilních zdrojů („Doprava“) k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 105 Obrázek 52: Příspěvek „Sekundárních aerosolů“ k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 105 Obrázek 53: Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj ................................................................................................................................................ 106


6 / 139

Obrázek 54: Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace PM 10, vlivem větrné eroze Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 116 Obrázek 55: Příspěvek větrné eroze: Četnost překročení IL 50 µg.m-3 pro průměrné denní koncentrace PM10, Jihomoravský kraj .................................................................................... 117 Obrázek 56: Příspěvek větrné eroze: Četnost překročení hranice 10 µg.m-3 pro průměrné denní koncentrace PM10, Jihomoravský kraj .......................................................................... 117 Obrázek 57: Příspěvek vyjmenovaných stacionárních zdrojů („Bodové zdroje“) k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj ........................................................................... 123 Obrázek 58: Příspěvek vytápění obytné zástavby („Vytápění“) k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj ........................................................................................................ 123 Obrázek 59: Příspěvek mobilních zdrojů („Doprava“) k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 124 Obrázek 60: Příspěvek „Sekundárních aerosolů" k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 124 Obrázek 61: Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj ................................................................................................................................................ 124

Seznam tabulek: Tabulka 1: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a přípustné četnosti jejich překročení ................................................................................................................................ 14 Tabulka 2: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace ................................ 14 Tabulka 3: Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí .................................................................................................................... 14 Tabulka 4: Imisní limity troposférický ozón ............................................................................. 14 Tabulka 5: Hranice erodovatelnosti pro jednotlivé druhy půd ................................................ 16 Tabulka 6: Hlavní správci dat (zdroje dat) ................................................................................ 24 Tabulka 7: Hlavní správci dat (zdroje dat) ................................................................................ 26 Tabulka 8: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru ....................................... 28 Tabulka 9: Zatřídění půd podle Nováka ................................................................................... 31 Tabulka 10: Hranice a kategorie zrnitostních frakcí ................................................................. 31 Tabulka 11: Větrné růžice pro Jihomoravský kraj .................................................................... 38 Tabulka 12: Emise tuhých znečišťujících látek, členěno dle kategorií zdrojů, Jihomoravský kraj, 2001 - 2011 ....................................................................................................................... 41 Tabulka 13: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, členěno dle kategorií a skupin zdrojů, Jihomoravský kraj, stav 2011 ...................................... 43


7 / 139

Tabulka 14: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, jednotlivě evidované a hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 ...................................... 44 Tabulka 15: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů v členění dle obcí s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, stav 2011 .............................. 45 Tabulka 16: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých zneč. látek v Jihomoravském kraji, stav 2011 (t/r) .................................................................................................................................. 49 Tabulka 17: Výměry jednotlivých kategorií ohrožení větrnou erozí na území Jihomoravského kraje .......................................................................................................................................... 50 Tabulka 18: Potenciální ztráta půdy v okresech Jihomoravského kraje .................................. 52 Tabulka 19: Zastoupení kategorií zrnitosti v okresech (ha) ..................................................... 52 Tabulka 20: Zastoupení kategorií zrnitosti v okresech (%) ...................................................... 53 Tabulka 21: Přehled potenciální ztráty půdy v okresech po letech ......................................... 53 Tabulka 22: Ztráta půdy v katastrálních územích s koeficientem ohrožení větrnou erozí 4 – 6 .................................................................................................................................................. 54 Tabulka 23: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj .................................... 63 Tabulka 24: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 2013 .......................................................................................................................................... 64 Tabulka 25: Překročení imisního limitu, Jihomoravský kraj, statutární město Brno, % plochy územního celku, 2013 .............................................................................................................. 65 Tabulka 26: Průměrné roční koncentrace PM10, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 .................. 67 Tabulka 27: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendářní rok, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013 .............................................................................................................................. 71 Tabulka 28: Průměrné roční koncentrace PM2,5, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 ................. 76 Tabulka 29: Vypočtené koncentrace ročního průměru (µg.m-3) v jednotlivých ORP pro PM10, Jihomoravský kraj ..................................................................................................................... 99 Tabulka 30: Vypočtené koncentrace ročního průměru (µg.m-3) v jednotlivých ORP pro PM2,5, Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 103 Tabulka 31: Průměrné roční koncentrace PM10 a příspěvky skupin zdrojů (µg.m-3), katastrální území s kategorií ohroženosti větrnou erozí 4-6, Jihomoravský kraj..................................... 106 Tabulka 32: Příspěvky větrné eroze k imisnímu zatížení vyšší než 50 µg.m-3 ........................ 112 Tabulka 33: 36. nejvyšší 24hodinonvé koncentrace PM10 (µg.m-3) a četnost překročení limitu 10 a 50 µg.m-3, katastrální území s kategorií ohroženosti větrnou erozí 4-6, Jihomoravský kraj ................................................................................................................................................ 118 Tabulka 34: Vypočtené koncentrace ročního průměru (µg.m-3) obcí s překročením průměrné roční koncentrace PM2,5 a příspěvky skupiny zdrojů, Jihomoravský kraj .............................. 123 Tabulka 35: Průměrné roční koncentrace PM2,5 a příspěvky skupin zdrojů (µg.m-3), katastrální území s kategorií ohroženosti větrnou erozí 4-6, Jihomoravský kraj..................................... 125


8 / 139

Tabulka 36: Porovnání naměřených a vypočtených koncentrací PM 10, Jihomoravský kraj .. 130 Tabulka 37: Porovnání naměřených a vypočtených koncentrací PM 2,5, Jihomoravský kraj.. 131 Tabulka 38: Možné zdroje finanční podpory realizace opatření............................................ 136 Tabulka 39: Alokované finanční prostředky ........................................................................... 139


9 / 139

Seznam zkratek As – arsen CAM – Comprehensive Air quality Model Cd – kadmium CDV – Centrum dopravního výzkumu CENIA – Česká informační agentura životního prostředí CMB – Chemical Mass Balance CO – oxid uhelnatý CxHy – uhlovodíky CZT – Centrální zásobování teplem ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ČSÚ – Český statistický úřad DMU – digitální model území EMEP – The European Monitoring and Evaluation Programme EU – Evropská unie GIS – Geografický informační systém IHx – imisní hodnota (příslušné látky) IL – imisní limit ISKO – Informační systém kvality ovzduší ISPOP – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností JTSK – Jednotná trigonometrická síť katastrální KU – katastrální území LAT – horní mez pro posuzování LH – limitní hodnota LYR – formát geodatové vrstvy v programu ArcGIS MACC – Monitoring Atmospheric Composition and Climate MDB – formát databáze Microsoft Access MXD – formát mapového projektu programu ArcGIS MŽP – Ministerstvo životního prostředí Ni – nikl NO – oxid dusnatý NO2 – oxid dusičitý


10 / 139

NOx – oxidy dusíku NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek ORP – obec s rozšířenou působností Pb – olovo PM10 – prachové částice s aerodynamickým průměrem 2,5 – 10 µm PM2,5 – prachové částice s aerodynamickým průměrem < 2,5 µm PZKO – Program zlepšování kvality ovzduší RB – referenční bod REZZO – Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic SHP – shapefile, datový formát pro ukládání vektorových prostorových dat SO2 – oxid siřičitý SPE – Souhrnné provozní evidence UAT – dolní mez pro posuzování VOC – Volatile Organic Compounds (těkavé organické látky) ZSJ – základní sídelní jednotka ZUJ – základní územní jednotka


11 / 139

A.

ÚVOD

Rozptylová studie je zpracována v souladu s ustanovením § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší podle Metodického pokynu pro zpracování rozptylových studií, vydaného Ministerstvem životního prostředí České republiky. Účelem rozptylové studie je vytvořit ucelený dokument o imisním zatížení Jihomoravského kraje a zejména stanovení podílu větrné eroze zemědělských pozemků na imisním zatížení ovzduší (dle prostorové interpretace imisních dat ČHMÚ). Rozptylová studie doplňuje a rozpracovává data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) o prostorovém rozložení imisní zátěže (prostorová interpretace imisních dat ČHMÚ). Tato analýza vzniká na základě kombinace dat z měření koncentrací znečišťujících látek ve staniční síti, aplikace statistických a modelovacích metod a nástrojů GIS. Jejím hlavním výstupem jsou hodnoty koncentrací znečišťujících látek v ovzduší ve čtvercové síti 1×1 km. Rozptylová studie vychází z dat o prostorovém rozložení imisní zátěže na základě údajů za rok 2011, s využitím údajů o emisích stacionárních, mobilních a plošných zdrojů, na základě výsledků měření automatického imisního monitoringu a dat z prostorové analýzy ČHMÚ. Řešení rozptylové studie bylo strukturováno do následujících etap:  Datové vstupy a jejich zpracování - příprava emisních a dalších potřebných dat ke zdrojům po jednotlivých kategoriích zdrojů, ostatní potřebná data k výpočtu emisních bilancí a k jejich prezentaci, údaje a podklady pro zpracování rozptylové studie a její výstupy.  Kvantifikace emisí tuhých znečišťujících látek z větrné eroze, vč. stanovení emisních faktorů, jejich verifikace a matematického modelování rozptylu v ovzduší.  Výpočet koncentrací - je proveden pro znečišťující látky a průměrné roční koncentrace PM10, PM2,5. Jsou vyhodnoceny imisní příspěvky větrné eroze ze zemědělských pozemků k celkové imisní zátěži. Pro zpracování rozptylové studie jsou použity imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení pro ochranu zdraví lidí uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.  Modelování rozptylu znečišťujících látek je provedeno pro celé území Jihomoravského kraje. Model rozptylu znečišťujících látek zahrnuje model znečištění ovzduší půdními částicemi erodovanými větrnou erozí, do modelu jsou zahrnuty všechny zemědělsky obdělávané plochy (zejména pak se zaměřením na ornou půdu) a klimatické charakteristiky daných oblastí Jihomoravského kraje. Výpočet je proveden v podrobné síti receptorů (250 m ve významných lokalitách obytné zástavby a 500 m mimo města a významné lokality) tak, aby bylo možno co nejpodrobněji určit rozložení koncentrací ve sledovaném území a vzájemné poměry působení jednotlivých skupin zdrojů. Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje vychází z podkladů, kterými jsou: Generální rozptylová studie JMK 2016 (BUCEK s.r.o., 2013), Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2012),


12 / 139

Kvantifikace a verifikace vybraných opatření při řešení problematiky snižování prašnosti částicemi PM10 a PM2,5 a vybranými organickými polutanty a těžkými kovy v JMK s přihlédnutím ke zdravotním rizikům obyvatelstva (TOCOEN s.r.o., 2006), Závěrečná zpráva projektu – Sledování environmentálních polutantů ve volném ovzduší na vybraných lokalitách Jihomoravského kraje metodou aktivního a pasivního vzorkování (RECETOX – TOCOEN, 2008 – 2013), Aktualizace integrovaného programu zlepšování kvality ovzduší Jihomoravského kraje (BUCEK, s.r.o., 2012), Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků, v platném znění, Návrh Programu zlepšování kvality ovzduší (Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší, ENVIROS, 2013-2014) Návrh Operačního programu Životní prostředí (září, 2014), Návrh Operačního programu Rozvoj venkova (září, 2014), Návrh Integrovaného operačního programu (září, 2014). Výstupem rozptylové studie jsou mapové kompozice vypracované pomocí geografického informačního systému (GIS), textová část a tabulky. Data jsou zpracována v souřadnicovém systému JTSK (Křovákovo zobrazení). Studie je předána: a) -

v digitální formě 1 x prezentace studie ve formátu *.ppt (CD, DVD), v GIS v digitální formě (přesná specifikace je uvedena v obchodních podmínkách), na CD/DVD – v grafické podobě 10x celý JMK – TZL, PM10 (vč. překročení denního imisního limitu), PM2,5, v dobách průměrování dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., b) v tištěné formě - závěrečná zpráva studie s popisem zdrojových dat, metodiky a výsledků, - 4 x mapa Jihomoravského kraje pro PM10 (vč. překročení denního IL), PM2,5, v dobách průměrování dle přílohy č. 1 k zákonu č 201/2012 Sb., ve formátu A3, - 1 x mapa Jihomoravského kraje pro PM10 (vč. překročení denního IL), PM2,5, v dobách průměrování dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., ve formátu A2, c) v přehledné formě vhodné k prezentaci na webových stránkách Jihomoravského kraje. Imisní limity Imisní situace je podrobně hodnocena v rozptylové studii pomocí průměrných ročních koncentrací, v případě PM10 i pomocí počtu překročení limitu pro denní koncentrace. Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou dané přílohou č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, který byl zpracován na základě příslušných směrnic EU. Imisní limit je nejvýše přípustná úroveň znečištění, stanovená pro znečišťující látky, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na lidské zdraví a


13 / 139

životní prostředí. V grafických a tabelárních výstupech je hodnota limitu označena zkratkou IL (imisní limit) nebo LV (limit value). Imisní limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro znečišťující látky – oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, částice frakce PM10 a PM2,5, olovo, arsen, kadmium, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozon. Tabulka 1: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý SO2

1 hodina

350 µg.m-3

Maximální povolený počet překročení 24


24 hodin

125 µg.m-3

3

Oxid uhelnatý CO Suspendované částice PM10

maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 24 hodin

mg.m-3

10

50 µg.m-3

35

µg.m-3

Suspendované částice PM10

1 kalendářní rok

40

Suspendované částice PM2,5

1 kalendářní rok

25 µg.m-3

Olovo Pb

1 kalendářní rok

0,5 µg.m-3

Oxid dusičitý NO2

1 hodina

200 µg.m-3

Oxid dusičitý NO2

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

Benzen

1 kalendářní rok

5 µg.m-3

18

Tabulka 2: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka


Imisní limit


kalendářní rok a zimní období (1. 10. 31. 3.) 1 kalendářní rok

20 µg.m-3

Oxidy dusíku NOX

30 µg.m-3

Tabulka 3: Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka


Imisní limit

Arsen As

1 kalendářní rok

6 ng.m-3

Kadmium Cd

1 kalendářní rok

5 ng.m-3

Nikl Ni

1 kalendářní rok

20 ng.m-3

Benzo(a)pyren B(a)P

1 kalendářní rok

1 ng.m-3

Tabulka 4: Imisní limity troposférický ozón

Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace


Imisní limit

maximální denní osmihodinový klouzavý průměr AOT40

120 µg.m-3


Maximální povolený počet překročení 25x v průměru za 3 roky

18 000 µg.m-3.h

14 / 139

B. VĚTRNÁ EROZE Větrná (eolická) eroze spočívá v rozrušování půdního povrchu mechanickou silou větru (abraze), v odnášení půdních částic větrem (deflace) a v jejich ukládání na jiném místě (akumulace)1. V Čechách je eolizací půdy postihováno, nebo je k ní náchylné 26 %, a na Moravě 45 % výměry zemědělské půdy. Především jižní Morava patří k územím silně ohrožovaným větrem2. Pohyb půdních částic se dělí na pohyb ve formě suspenze, pohyb půdních částic skokem a pohyb půdních částic sunutím. V případě pohybu půdních částic ve formě suspenze jsou v pohybu nejjemnější částice o průměru menším než 0,05 - 0,1 mm, jemné částice jsou větrem zvedány do výše a pro svou malou rychlost pádu jsou přenášeny na velké vzdálenosti, vznikají prašné bouře, odnos částic je provázen hustým zakalením vzduchu. Ačkoliv takto je přepravováno jen 10 – 30 % objemu erodované půdy, patří k nejúrodnější složce půdy3. Při pohybu půdních částic skokem, tj. krátkým letem (saltace) dochází k přenosu největšího množství půdní hmoty ve vrstvě do 30 cm nad zemí. Půdní částice o průměru 0,05 - 0,1 0,5 mm se pohybují sérií nízkých skoků a rozbíjejí půdní agregáty a tak způsobují největší škody (na půdě a plodinách). Takto je přepravováno 50 – 80 % objemu celkově uvolněné zeminy (erodované půdy). Pohybem půdních částic sunutím po povrchu, kterému podléhají větší a těžší částice o průměru od 0,5 - 2,0 mm i větší, je přepravováno jen 25 % objemu erodované půdy. Přírodní faktory prostředí, vyvolávající větrnou erozi, vyjadřují ohroženost půd větrem označovanou termínem erodovatelnost. Větrnou erozi podmiňují a přímo ovlivňují meteorologické a půdní poměry, které mohou být zesilovány či zeslabovány dalšími faktory – například ovlivněním drsnosti půdního povrchu, výskytem půdní krusty, výskytem vegetačního krytu půdy a délkou nechráněného pozemku ve směru působení větru. B.1

Náchylnost půd k větrné erozi

Větrná eroze není omezena reliéfem území a vyskytuje se na všech územních tvarech, především však na rovinách. Je to fyzikální jev a je přímo ovlivňován fyzikálními podmínkami půdy, vyskytuje se na všech druzích půd4. Pro odolnost půdy vůči působení větru je důležitá zejména půdní struktura, velikost půdních částic, vlhkost půd a drsnost půdního povrchu. Jedním ze základních půdních faktorů majících vliv na odnos půdních částic větrem je zrnitostní a agregátová skladba půdy. Rozhoduje zde především velikost půdních částic, zatímco rozdíly ve tvaru částic mají jen malý vliv1. 1

V. Pasák, Větrná eroze půdy, Praha-Zbraslav: Výzkumný ústav meliorací, 1970. R. Švehlík , „Výskyt eologlyptolitů na jihovýchodní Moravě,“ v Sborník Přírodovědeckého klubu, Uherské Hradiště, 1996, pp. 91-97. 3 M. Holý, 1994: Eroze a životní prostředí, Vydavatelství ČVUT Praha (str. 241-274). 4 R. Švehlík , větrná eroze půdy ma jihovýchodní Moravě, Praha: Česká státní pojišťovna ve SZN, 1985. 2


15 / 139

Na základě výzkumů v aerodynamickém tunelu byla stanovena hranice mezi erodovatelnými a neerodovatelnými půdními částicemi na 0,84 mm, tzv. kritickém minimum5. Nejlépe odolávají odnosnému účinku větru agregáty velikosti od 0,84 do 6,40 mm. Hroudy větší než 6,40 mm v průměru odolávají sice odnosu větrem, mají však v poměru ke své váze menší povrch k ochraně jiných erodovatelných částic. Samy o sobě mají hroudy větší než 6,40 mm vysoký odpor proti větrné erozi a tudíž jejich tvoření kultivací je i účinným prostředkem proti větrné erozi. Půdní struktura je tedy ovlivňována různým způsobem obdělávání půdy a podmínkami prostředí. Mění se postupně i následkem abraze podle mechanické stability strukturních jednotek. Odnosu větrem nejvíce podléhají částice půdy o velikosti 0,25-0,40 mm. Větrem jsou erodovány, přenášeny a usazovány i poměrně velké půdní částečky. Byla vyhodnocena hranice erodovatelnosti pro jednotlivé druhy půd (Tabulka 5)6. Tabulka 5: Hranice erodovatelnosti pro jednotlivé druhy půd Půdy

Velikost částic [mm]

Lehké

0,82

Váté písky

1,12

Střední

1,51

Těžké

2,00

Částečky větší než uvedené hodnoty by měly být erozně stálé. Přesto jsou však unášeny i částečky větší, někdy o velikosti až 4,00 mm. Studie Analýza a kvantifikace větrné eroze7 dále uvádí, že čím je více jílovitých částic (<0,01 mm) v půdě, tím je nižší náchylnost půd k erozi. Nejvíce ohrožené jsou lehké písčité a hlinitopísčité půdy, výrazně nižší ohroženost je u půd středně těžkých písčitohlinitých a hlinitých, velmi nízká u půd těžkých jílovitohlinitých a jílovitých. Rozhodujícím kritériem erodovatelnosti půdy větrem je množství částic neerodovatelných (neodnášených), větších než 0,8 mm u lehkých půd, větších než 2,0 mm u půd těžkých. Půdy s obsahem nad 60 % neerodovatelných částic se pokládají za erozně stálé. U půd lehkých stupeň erodovatelnosti závisí také na vlhkosti. Určitá anomálie výskytu větrné eroze je i na těžkých půdách v oblasti pod Bílými Karpatami (Bánov, Suchá Loz). Proces větrné eroze působí v této oblasti převážně v zimním a předjarním období (únor, březen, duben) – tedy v období s nejnižšími srážkami a teplotami na začátku roku a v časném jaru. V tomto období střídavě zamrzá a rozmrzá povrch půdy, rozrušuje se půdní struktura a uvolňují se jemné prachové částice, které jsou větrem snadno odnášeny. Navíc do této oblasti přicházejí extrémně silné výsušné větry, které se v jiných oblastech vůbec nevyskytují a způsobují tak odnos půdních částic větších než 2 mm, někdy i o velikosti 4 mm. Na jihovýchodní Moravě v blízkosti Bílých Karpat dochází téměř každoročně v důsledku větrné eroze na erodovaných plochách ke snížení povrchu půdy o 4 - 5 mm. V ohniscích prašné bouře však není zvláštností vyfoukání ornice do hloubky 1 - 2 cm. V širším pásmu eroze tak dochází ročně k průměrnému odnosu 0,4 mm ornice. Vezme-li se v úvahu, že větrnou erozí trpí pod Bílými Karpaty asi 40 000 ha orné půdy, z toho 5

W. S. Chepil, „Soilconditionsthat influence winderosion,“ Technical Bulletin, p. 1185, 1958. R. Švehlík , „Výskyt eologlyptolitů na jihovýchodní Moravě,“ v Sborník Přírodovědeckého klubu, Uherské Hradiště, 1996, pp. 91-97 7 Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2012 6


16 / 139

50 % výraznou erozí, a předpokládá-li se, že se vrstva ornice sníží o 0,3-0,4 mm, pak vítr zvedá 60 000 až 80 000 m3 ornice ročně. Působení meteorologických faktorů na vznik větrné eroze

Jak uvádí dříve zpracovaná studie8 lze konstatovat, že větrná eroze se vyskytuje především v území, kde je počasí charakterizováno nízkými a proměnlivými srážkami, proměnlivou a vysokou rychlostí větru, častým výskytem sucha, rychlými a extrémními změnami teploty a vysokým výparem. V zásadě se může větrná eroze vyskytovat po celý rok, nejškodlivější však bývá na jaře, které následuje po suché, sněhem chudé zimě, kdy silný vítr strhává z holých nebo vegetací málo zakrytých polí vyschlou ornici. Výskyt větrné eroze se zvyšuje také na podzim, kdy povrch půdy již opět není chráněn vegetací. Výskyt eroze bývá tedy zaznamenán převážně tam, kde je půda bez rostlinstva, nebo kde je rostlinná pokrývka slabě vyvinuta. Vítr při rychlosti 5 m/s unáší půdní částečky o velikosti 0,25 mm, při rychlosti 9 m/s 0,75 mm a při rychlosti 12 m/s částečky až 1,5 mm. Při nejsilnějších a zejména nárazovitých větrech se již pohybují částečky 2,0 mm a větší. Uvedené hodnoty se vztahují k tzv. vlečné rychlosti větru, tedy rychlosti při povrchu půdy. Na stanicích sítě ČHMÚ jsou parametry větru standardně monitorovány ve výšce 10 m. Pro účely výzkumu větrné eroze je nutný vzájemný přepočet hodnot měřených v různých výškách. K tomu je možno využít soustavy regresních rovnic odvozených na základě terénních měření rychlosti větru ve vertikálním profilu. Obecně lze říci, že rychlost větru v blízkosti povrchu dosahuje cca 75 % rychlosti měřené ve dvou metrech. Vzhledem k velké proměnlivosti rychlosti větru teoreticky neexistuje horní hranice pro velikost sunutých částic. Ukládání půdních částic nastává tehdy, klesne-li větrná energie natolik, že vzdušný proud nemůže půdní částečky už nést (u suspenze i vliv atmosférických srážek), sníží se intenzita větru, nebo objeví-li se zvýšení drsnosti povrchu, terénní vegetační, případně jiná technická překážka. 8

Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2012


17 / 139

C. C.1

VSTUPNÍ ÚDAJE Emise použité v modelových výpočtech

 Individuálně sledované bodové zdroje - vyjmenovaný stacionární zdroj dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – zdroj znečišťování ovzduší, pro nějž jsou v databázi k dispozici podrobné údaje o emisích a technických a provozních parametrech. Zdroj má známy zeměpisné souřadnice. Jedná se o jednotlivé výduchy a komíny (dle dřívější kategorizace zdroje REZZO 1 a REZZO 2).  Individuální plošný zdroj znečišťování – nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší, pro nějž jsou v databázi k dispozici podrobné údaje o emisích a technických a provozních parametrech. Zdroj má známy zeměpisné souřadnice, avšak jeho rozměry jsou nezanedbatelné. Jedná se například o doly, lomy, výsypky apod.  Plošně vykazované zdroje (emise) – zdroje znečišťování ovzduší, které jsou natolik malé, že je nelze účinně individuálně sledovat. Emise z těchto zdrojů se vyjadřují v souhrnu za územní jednotku (např. základní sídelní jednotku nebo obec) bez rozlišení jednotlivých výdechů a komínů (dle dřívější kategorizace zdroje REZZO 3).  Fugitivní emise – emise unikající do volného prostranství okny, dveřmi, větracími průduchy, netěsnostmi rozvodů atd.  Emise a reemise ze sypkých materiálů – prachové částice zvířené větrem nebo pohyby automobilů.  Plošná spotřeba rozpouštědel – odborné odhady ČHMÚ z celostátní bilance spotřeby rozpouštědel. Je zadávána plošně v dělení na obce případně městské části či městské obvody.  Sčítaná automobilová doprava – automobilová doprava pohybující se na silnicích pokrytých celostátním sčítáním ŘSD ČR. Jedná se o dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy a dále některé silnice nižších tříd a místní komunikace.  Nesčítaná automobilová doprava – automobilová doprava pohybující se na silnicích, které nejsou pokryty celostátním sčítáním ŘSD ČR. Jedná se zejména o silnice III. třídy, místní komunikace a vnitroměstskou dopravu.  Nesilniční doprava – doprava a spotřeba pohonných hmot mimo silnice. Jedná se zejména o zemědělské, lesní a stavební stroje.  Bodový zdroj – reprezentace zdroje znečišťování v matematickém modelu, který je definován pouze jako bod, tj. dvěma geografickými souřadnicemi X a Y. Takto jsou modelovány komíny a výduchy, u nichž lze vzhledem k měřítku zanedbat jejich horizontální rozměry.  Liniový zdroj – reprezentace zdroje znečišťování v matematickém modelu, který je definován pouze jako úsečka, tj. dvěma geografickými souřadnicemi počátku a dvěma geografickými souřadnicemi konce. Takto jsou modelovány komíny a výduchy, u nichž lze vzhledem k měřítku zanedbat jejich jeden horizontální rozměr (šířku), která je parametrizována, tj. zadána jako vstupní údaj.  Plošný zdroj – reprezentace zdroje znečišťování v matematickém modelu, který je definován jako plocha, tj. dvěma geografickými souřadnicemi středu a svým horizontálním rozměrem. Takto jsou modelovány plošné individuální zdroje, plošné dopravní zdroje


18 / 139

(parkoviště) apod., u nichž nelze vzhledem k měřítku zanedbat jejich horizontální rozměry. Jako náhradní plošné zdroje jsou modelovány též agregované individuální zdroje.  Náhradní plošný zdroj – modelová reprezentace zdrojů, jejichž umístění není známo, jedná se o velké množství malých zdrojů, nebo u nichž emise vzniká na velké ploše, např. v celém městě. Náhradní plošný zdroj reprezentuje souhrnné emise zahrnutých zdrojů a umisťuje je do území na odpovídající ploše.  Sekundární aerosoly – částice vznikají chemickou transformací z plynných znečišťujících látek (prekurzorů). Jsou významnou složkou celkových koncentrací suspendovaných částic.  Emise z větrné eroze na orné půdě – výpočtem stanovené emise tuhých znečišťujících látek vyvolané větrnou erozí z orné půdy  Pozadí – odhad nemodelovaných zdrojů znečištění – modelová jednotná aditivní konstanta, vyjadřující vliv zdrojů nezahrnutých do výpočtu (vzdálenější zahraniční zdroje, přírodní zdroje, neidentifikované místní antropogenní zdroje). C.2

C.2.1

Datové vstupy a jejich zpracování Kategorie vstupních dat

Data, shromažďovaná za účelem sestavení emisní bilance a následně modelového vyhodnocení kvality ovzduší v předložené rozptylové studii, lze obecně rozdělit do následujících hlavních skupin:  Převzatá (primární) data – údaje spravované správci souvisejících informačních systémů, ať již systémů veřejné správy (ČHMÚ, ČSÚ, ŘSD), nebo ostatních systémů (např. zákaznické systémy distribučních společností, technické mapy apod.). Tato skupina dat se dále dle věcného obsahu a souvztažnosti ke zpracovávané problematice dělí na: o Data pro výpočet bilancí – např. provozní údaje zdrojů (výkon, spotřeba, emise), data obchodního charakteru od distribučních společností apod. obvykle v tabelárním (.xls) nebo databázovém (.dbf, .mdb, .txt) formátu. o Informace technického charakteru o Mapové podklady – např. členění území do správních celků, budovy, adresní body, silnice, železnice, trasování energetických rozvodných sítí, umístění energetických bodových prvků, apod. většinou ve formátech ESRI (.shp - státní správa), .dgn (distribuční společnosti) nebo mapových zákresech. o Doplňkové informace ke geografickým vrstvám (bližší popis atributů) nebo ostatní údaje technického charakteru nemající přímou návaznost na územně vázané informace (tabulky, texty, obrazové přílohy) o Ostatní informace  Odvozená (pořízená) data – jedná se o nesledované nebo chybějící údaje, které je možno získat buď výpočtem z primárních převzatých údajů za použití přepočítacích vztahů (fyzikální převody, normované faktory, koeficienty, účinnosti apod.) nebo modelově stanovit (odhadnout) na základě předem definovaných předpokladů a zjednodušení (např. spotřeba paliv v lokálních topeništích). V případě chybějících mapových podkladů sem patří jejich digitalizace.  Podpůrné databáze – registry, číselníky, tabulky přepočítacích koeficientů, faktorů atd. Provázáním s nadřazenými nebo souvisejícími informačními systémy, u kterých je


19 / 139

zajištěna pravidelná aktualizace, bude v budoucnu usnadněna aktualizace bilanční části. Využití standardizovaných číselníků dovoluje převod výstupů popř. kategorizaci výstupů do typizované všeobecně užívané podoby a formy. Volitelné (měnitelné) přepočítací koeficienty umožňují zachytit změny limitních omezení (např. emisní faktory), popř. usnadňují zpracování citlivostních analýz či vyladění variantních scénářů rozvoje.

C.2.2

Stacionární zdroje znečišťování

Tyto zdroje jsou členěny podle tepelného příkonu, typu technologického procesu a jeho výrobní kapacity na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování (významné, bodově evidované - vyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 a méně významné, plošně sledované zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, zdroje tepelně zpracovávající odpad, zdroje používající organická rozpouštědla, nakládání s benzínem a ostatní zdroje). Bodově sledovaný stacionární zdroj - vyjmenovaný stacionární zdroj dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – zdroj znečišťování ovzduší, pro nějž jsou v databázi k dispozici podrobné údaje o emisích a technických a provozních parametrech. Zdroj má známy zeměpisné souřadnice. Jedná se o jednotlivé výduchy a komíny (dle dřívější kategorizace zdroje REZZO 1 a REZZO 2). 

Individuální plošný zdroj znečišťování – nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší, pro nějž jsou v databázi k dispozici podrobné údaje o emisích a technických a provozních parametrech. Zdroj má známy zeměpisné souřadnice, avšak jeho rozměry jsou nezanedbatelné. Jedná se například o doly, lomy, výsypky apod. 

Plošně vykazované zdroje (emise) – zdroje znečišťování ovzduší, které jsou natolik malé, že je nelze účinně individuálně sledovat. Emise z těchto zdrojů se vyjadřují v souhrnu za územní jednotku (např. základní sídelní jednotku nebo obec) bez rozlišení jednotlivých výdechů a komínů (dle dřívější kategorizace zdroje REZZO 3). 

Bodově sledované vyjmenované stacionární zdroje Výchozím podkladem pro emisní bilanci významných zdrojů (vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu) jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování za rok 2011, předané do ČHMÚ prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Databázi významných stacionárních zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha – úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší pro významné zdroje jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence (SPE), předané do ČHMÚ prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), provozovaného CENIA podle zákona č. 25/2008 Sb.


20 / 139

Obrázek 1: Bodově sledované stacionární zdroje, Jihomoravský kraj

Výsledná databáze vyjmenovaných (významných) stacionárních zdrojů je na ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze typu .dbf ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (emisní bilance na jednotlivé komíny-průduchy pro účely modelování). Na základě připomínek zadavatele, orgánů státní správy a řídícího výboru byly verifikovány všechny významné parametry použitého modelu, které model významným způsobem ovlivňují. Jedná se o výšky výduchů u stacionárních zdrojů a jejich provozní hodiny, pak byly křížovou analýzou zkontrolovány a upřesněny emise obdobných zařízení nacházejících se v různých krajích ČR. Na základě podrobnějších expertíz a konzultací byly následně verifikovány emisní parametry místních zdrojů, a to stacionárních zdrojů emisí, zvýšená prašnost z komunikací a větší zastoupení spalování dřeva v lokálních topeništích (viz níže). Dále pak byly sečteny imisní příspěvky jednotlivých zdrojů téhož provozovatele a to především těch s významným imisním podílem. Do výpočtu byly zadány taktéž zdroje emisí, které lze s určitou mírou nejistoty identifikovat, jako jsou resuspenze, fugitivní emise, či místně významné zdroje. Plošně sledované zdroje Pro celostátní emisní bilance malých, plošně sledovaných zdrojů je využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské, energetické, teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť na úrovni jednotlivých obcí. Součástí bilance VOC


21 / 139

jsou i emise z plošného použití rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v ISPOP evidovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). Na základě upravených a opravených převzatých dat byl navržen model výpočtu nesledovaných, chybějících a odvozených údajů, vč. tvorby a způsobu využití přepočítacích koeficientů za účelem sestavení bilancí výchozího roku. Jedná se o nesledované nebo chybějící údaje, které byly získány buď výpočtem z primárních převzatých údajů za použití přepočítacích vztahů (fyzikální převody, normované faktory, koeficienty, účinnosti apod.) nebo stanoveny modelově na základě předem definovaných předpokladů a zjednodušení. Modelový výpočet spotřeby paliva (a následně emisí sledovaných škodlivin) byl použit především pro stanovení spotřeby paliv v lokálních topeništích. Datovými podklady pro výpočet byly statistické údaje z ČSÚ z roku 2011 (ze sčítání lidu, bytů a domů), které byly aktualizovány a verifikovány z podkladů plynárenských společností na skutečnou úroveň stavu skladby paliv v hodnoceném roce (2011). Pro stanovení spotřeby paliv k vytápění domácností byly využity následující údaje: Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci.  Průměrná výměra trvale obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách  Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna)  Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, elektřina, plyn)  Skladba spotřeby tuhých paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů tuhých paliv)  Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost)  Uvažovaná potřeba tepla na 1 m2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy  Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva)  Počet odběratelů z podkladů plynárenských společností – členění dle pásem odběru  Kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv 

V případě emisí VOC a benzenu jsou zahrnuty i plošně hodnocené emise VOC z používání organických rozpouštědel a nátěrových hmot (venkovní použití především pro ochranné a dekorativní účely, spotřeba v domácnostech, apod.). Emisní bilance pro tyto zdroje je zpracována ČHMÚ ve spolupráci se SVÚOM, s.r.o., a to na základě informací o výrobě, dovozech a vývozech základních komponent nátěrových hmot, rozpouštědel a dalších přípravků obsahujících organická rozpouštědla, se zohledněním znalostí technologií, znalostí BREF dokumentů, statistických údajů, údajů jednotlivě evidovaných zdrojů, výročních zpráv výrobních svazů nebo asociací apod. ČHMÚ zpracovává emisní data na úrovni krajů, pro účely rozptylové studie byly emise následně rozpočteny do ORP a převedeny do čtvercové sítě pro modelový výpočet.


22 / 139

Obrázek 2: Plošné zdroje – převod emisí ze zástavby do čtvercové sítě

Sestavení emisní bilance sledovaných znečišťujících látek záviselo na kategorii zdroje znečišťování ovzduší. Emise základních znečišťujících látek u bodově sledovaných zdrojů (vyjmenovaných zdrojů dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.) byly ve výpočtovém roce převzaty ve výši evidované a ověřené ČHMÚ v databázích (dříve REZZO). Tyto údaje byly dále verifikované a v případě nejvýznamnějších zdrojů ověřené i jednáním přímo s provozovateli zdrojů. Výpočet emisí ostatních sledovaných znečišťujících látek a emisí z ostatních neevidovaných malých zdrojů znečišťování ovzduší byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory základních škodlivin (polétavý prach) byly převzaty z metodického pokynu MŽP „Emisní faktory“. Pro ostatní sledované škodliviny byly použity vztahy (vzorce) a emisní faktory dodané pro výpočet z ČHMÚ. U tuhých paliv byly pro výpočet použity průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti). Vypočtené (resp. převzaté) emise jsou u bodově sledovaných zdrojů součástí podrobných databází. U plošně sledovaných zdrojů byly emise kumulovány za území základních sídelních jednotek (ZSJ) v zájmovém území. Pro stacionární zdroje platí, že byly modelovány zdroje emisí uváděné v souhrnné provozní evidenci zdrojů znečišťování ovzduší a zdrojů, které s určitou mírou nejistoty lze identifikovat (resuspenze, fugitivní emise a haldy). Nicméně lze předpokládat, především u technologických zdrojů, že nebyly všechny emise a emisní stavy zdrojů identifikovány.


23 / 139

Správci dat Majoritními správci dat, potřebných k přípravě vstupů do rozptylové studie a současně k sestavení emisních bilancí jsou ČHMÚ, ČSÚ a ŘSD ČR (viz Tabulka 6). Tabulka 6: Hlavní správci dat (zdroje dat) Správce dat

Adresa

Okruh spravovaných údajů

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Na Šabatce 17,

Bodově sledované zdroje znečišťování ovzduší – vyjmenované zdroje (dříve kategorie REZZO 1, REZZO 2).

143 06 Praha 12

Nevyjmenované zdroje - Plošně sledované zdroje (dříve REZZO 3 (ZSJ), REZZO 4). Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv.

Český statistický úřad (ČSÚ)

Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů - trvale bydlící osoby, trvale obydlené domy a byty (v členění na ZSJ)

Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. C.2.3

Doprava

Základním podkladem pro modelové hodnocení kvality ovzduší byla stávající komunikační síť pokrytá celostátním sčítáním dopravy ŘSD z roku 2010. Podkladové intenzity byly přepočteny pomocí růstových koeficientů na výpočtový rok 2011. Použity byly aktuálně platné technické podmínky Ministerstva dopravy, přičemž samostatně byly přepočteny intenzity osobních a nákladních vozidel. Všechny údaje o intenzitách automobilové dopravy byly standardizovány do struktury potřebné pro emisní výpočet pomocí programu MEFA 13. Na základě kategorizace jednotlivých komunikačních úseků (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. tříd, silnice II. tříd, silnice III. tříd a místní komunikace) byly jednotlivým zdrojům přiřazeny další dopravně-inženýrské údaje potřebné k výpočtu množství emisí, tj. rychlost a plynulost dopravního proudu. Emisní výpočet byl pro jednotlivé komunikační úseky proveden emisním modelem MEFA 13 pro výpočtový rok 2011 a odpovídající schéma vozového parku. To bylo každému z úseků přiřazeno na základě kategorizace komunikací a regionální příslušnosti: 

dálnice a rychlostní silnice



města a ostatní komunikace

Samotný výpočet emisí z liniových zdrojů byl proveden pro všechny hodnocené znečišťující látky pomocí programu MEFA 13, přičemž v případě suspendovaných částic PM 10 a PM2,5 byly samostatně vyčísleny primární emise a resuspenze. Další složka emisí suspendovaných částic – emise z otěrů brzd a pneumatik byly převzaty z podkladů ČHMÚ. Model MEFA 13 vyčísluje emise z dopravy na základě soustavy rovnic, popisujících vzájemné vztahy mezi faktory ovlivňujícími výsledné množství emisí na konkrétním úseku komunikace. Celá soustava zahrnuje více než 800 funkcí vyjadřujících závislost emisí u jednotlivých druhů a kategorií vozidel na vstupních veličinách (sklon vozovky, rychlost jízdy, plynulost dopravy


24 / 139

atd.). Při výpočtu jsou rozlišovány osobní automobily, lehká nákladní vozidla, těžká nákladní vozidla a autobusy, ale také tzv. emisní kategorie v rámci každé skupiny – konvenční vozidla (bez katalyzátoru), vozidla splňující jednotlivé emisní limity EURO. V rámci dané emisní kategorie dále zohledňuje model obměnu aut v průběhu let a stárnutí aut (opotřebení katalyzátoru spojené s určitým zhoršením emisních parametrů). Pro výpočet emisí z resuspenze částic (zvíření prachu z povrchu vozovky) model implementuje výpočetní postup dle metodického návodu MŽP pro zpracování rozptylových studií, který je národní modifikací metodiky EPA AP-42. Metodika zohledňuje (kromě počtu vozidel) průměrnou hmotnost dopravního proudu a množství prachu na vozovce. Každému z liniových zdrojů byly pro potřeby imisního výpočtu přiřazeny prostorové souřadnice zdroje, větrná růžice pro danou lokalitu a množství emisí v g.s-1. Celkové emise znečišťujících látek pro dopravu z nesčítaných komunikací byly vypočteny jako rozdíl mezi emisemi z dopravy vykazovanými ČHMÚ po krajích a emisemi ze sčítaných úseků vypočtenými emisním modelem. Z podkladů ČHMÚ byly dále převzaty údaje o emisích z automobilové dopravy mimo sčítanou síť a také z dalších druhů dopravy – vodní, železniční a letecké. V případě železniční dopravy a vodní dopravy byly celkové emise převzaty z podkladů ČHMÚ v členění po krajích, v případě letecké dopravy byly předány údaje o celkových emisích pro území republiky. Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční (včetně emise VOC z odparů palivového systému benzínových vozidel), železniční, letecké a vodní dopravy. Dále byly zahrnuty emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně apod.), výpočet emisí z těchto zdrojů zajišťuje dle vlastní metodiky CDV Brno. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočteného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise vnitrostátní dopravy, emise mezinárodní dopravy a emise letadel pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou. Emise z tzv. nesčítané komunikační sítě, z dalších druhů dopravy a ze speciálních kategorií zdrojů byly do modelových výpočtů zahrnuty formou plošných zdrojů. Prostorové rozložení emisí bylo do vstupních sestav pro imisní výpočty přiřazeno pomocí nástrojů GIS, přičemž dle kategorie zdrojů bylo pro tuto operaci rozhodující rozmístění obytné zástavby, železničních a vodních cest, či letišť. V případě provozu letadel byly zahrnuty pouze emise z jejich pohybu v prostoru letišť (tzv. LTO cyklus). Pro ostatní činnosti byla pro prostorové zpřesnění využita data vztahující se k jednotlivým procesům jako je výměra orné půdy, výměra lesů, počet vystavěných bytů apod., a to v členění na ORP, okresy nebo obce, podle dostupnosti dat. Všem dopravním zdrojům, tedy jak liniovým, tak plošným, byly dále přiřazeny identifikátory skupiny zdrojů tak, aby bylo možné z výsledků imisního výpočtu vyčlenit příspěvky dle předem nadefinovaných kategorií zdrojů. Správci dat Majoritním správcem dat, potřebných k sestavení emisní bilance je ŘSD ČR (viz Tabulka 7).


25 / 139

Tabulka 7: Hlavní správci dat (zdroje dat) Správce dat

Adresa

Okruh spravovaných údajů

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Na Šabatce 17,

Mobilní zdroje (dříve REZZO 4)

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR)

Čerčanská 12,

C.2.4

143 06 Praha 12

140 00 Praha 4

Údaje ze sčítání intenzity dopravy

Geodata (mapové podklady)

Geodata jednak doplňují informaci o rozložení emisní zátěže daného územního celku sledovanými škodlivinami (např. lokalizace bodově sledovaných zdrojů REZZO), jednak umožňují přehlednější vizualizaci bilančních údajů jejich přímým promítnutím do řešeného území (např. prezentační bilanční výstupy v členění dle správních celků, výsledky modelování koncentrací sledovaných škodlivin ve formě imisních map apod.). Geodata dále významně rozšiřují škálu analytických operací s daty – usnadňují vzájemné „konfrontace“ dat v konkrétním území, selekci dat jak z hlediska jejich atributů, tak z hlediska územních souvztažností atd. Vzhledem ke zvolenému způsobu jejich zpracování (dynamické propojení „mapové“ složky v GIS s číselnými atributy v datovém skladu) je zaručena i jejich parciálně automatizovaná aktualizace současně s aktualizací alfanumerické části bilančních dat. Geografický informační systém (GIS) se tak stává „jednotícím“ prostředím, ve kterém se ve formě geodat mohou setkávat výsledky z nejrůznějších výstupů (územní plánování, infrastruktura, chráněná území, životní prostředí, energetika atd.) a kde mohou být sledovány a vyhodnocovány vzájemné vazby či prolínání jinak obtížně porovnatelných entit. Mapové podklady (vrstvy GIS) obsahují následující údaje a informace: Hranice územních jednotek v řešeném území – hranice kraje (NUTS3), hranice obcí s rozšířenou působností (ORP3), hranice katastrálních území (KU), hranice obcí (ZUJ) a hranice základních sídelních jednotek (ZSJ), rok 2010  Trasování komunikací (pozemní komunikace v členění dle druhu - třídy, drážní komunikace, cesty, mosty atd.)  Adresní body – využití pro digitalizaci lokalizace bodově sledovaných zdrojů REZZO  Výškopis – vrstevnice DMU25, digitální model terénu  Rastrové mapy – podkladové mapy pro projekci bodově sledovaných veličin  Referenční body – síť referenčních bodů, ve kterých jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro sledované znečišťující látky 

Data geografického charakteru v rozsahu týkajícím se zpracování GRS jsou uložena v prostředí ArcGIS Desktop v.10.x v modulu ArcMap (mapové výstupy v projektech .MXD Esri ArcMap Document). V souladu se zadáním jsou geografická data v projektu uložena ve formátu ESRI shapefile (.SHP). Z geodat byly dále vytvořeny vrstvy (.LYR), které obsahují nastavení vrstev v mapových projektech (.MXD) – souřadný systém, popis legendy, popis a nastavení formátu atributů vrstvy, příp. navázání (join) geografických informací na doplňkové atributy v alfanumerické databázi apod. Z věcně příbuzných vrstev byly dále vytvořeny skupiny (Group Layers), které usnadní tvorbu samotných mapových výstupů.


26 / 139

S ohledem na přenositelnost celého projektu byl při zpracování vrstev (.LYR) a samotných mapových projektů (.MXD) kladen důraz na relativní adresaci ke zdrojovým geografickým datům.

C.2.5

Podpůrné databáze

Obsahem podpůrných databází jsou především číselníky, dekódující příslušné položky v převzatých datech, dále pak přepočítací koeficienty a faktory, umožňující úpravu vstupů do podoby potřebné ve výstupních bilancích nebo z disponibilních podkladů odvozujících nesledované či chybějící hodnoty (emisní faktory, měrné hodnoty apod.), a „kategorizační“ číselníky a převodníky, zajišťující součet vstupních dat do požadované strukturalizované podoby (kategorizace zdrojů pro bilanční výstupy apod.).


27 / 139

D.

METODIKA VÝPOČTU

Výpočet rozptylové studie je proveden metodikou Českého hydrometeorologického ústavu SYMOS 97. Dále pak bylo využito podkladů speciálních modelů pro vliv sekundárních aerosolů a dálkového transportu. Výpočet koncentrací je proveden pro následující tuhé znečišťující látky a průměrné roční koncentrace: PM10, PM2,5. Pro zpracování rozptylové studie jsou použity imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení pro ochranu zdraví lidí uvedené v příloze 1 zákona č. 201/2012 Sb., v platném znění. Rozptylová studie vychází ze stanovení oblastí s překročenými imisními limity pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 i pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 tak, jak jsou tyto oblasti stanovené prostorovou interpretací dat ČHMÚ. Příspěvky větrné eroze jsou vztažené k hodnotám průměrné roční koncentrace PM10 a PM2,5, ačkoli jsou stanovovány pro identifikované dny, kdy lze očekávat příznivé podmínky pro vznos pevných částic z orné půdy (jak je uvedeno dále v kapitole E.2) D.1

D.1.1

Metoda, typ modelu Metodika SYMOS 97

Výpočet průměrných koncentrací znečišťujících látek pro bodové a individuální plošné zdroje je proveden podle metodiky „SYMOS 97“ (Systém modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší SYMOS´97 – verze 2006), která byla vydána MŽP ČR v roce 1998. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: Tabulka 8: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru Třída stability I II III IV V

Rozptylové podmínky silné inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl


Výskyt tříd rychlosti větru (m/s) 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7 1,7

5 5

11

28 / 139

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Metodika SYMOS'97 byla oproti verzi z roku 1997 upravena v souvislosti se změnami legislativy.

D.1.2

Modelování sekundárních aerosolů

Tzv. sekundární aerosoly vznikají chemickou transformací z plynných znečišťujících látek (prekurzorů). Jsou významnou složkou celkových koncentrací suspendovaných částic. Prekurzory sekundárních aerosolů jsou zejména oxidy síry a dusíku, amoniak a těkavé organické látky, výsledné částice pak mají charakter sulfátů, nitrátů, amonných iontů a organických částic. Vzhledem k délce trvání chemických reakcí jsou pro sekundární aerosoly typické velmi dlouhé transportní dráhy a slabá či žádná prostorová vazba mezi místem emise prekurzorů a lokalitou, v níž se aerosoly ve výsledku projeví formou příspěvku ke koncentracím suspendovaných částic. Pro určení imisních podílů sekundárních aerosolů byl použit eulerovský fotochemický disperzní model CAMx v 5.1. Model CAMx (Comprehensive Air quality Model) je Eulerovský model určený pro hodnocení imisní zátěže v měřítku od lokálního po regionální. Součástí modelu je komplexní chemický model schopný pracovat jak s plynnými polutanty, tak s částicemi. Model je možno používat jak pro hodnocení vlivu jednotlivých zdrojů, tak pro výpočet imisní zátěže ve městě. Model pracuje na třídimenzionálním gridu a řeší rozptyl


29 / 139

každého uvažovaného polutantu individuálně. Rovnice jsou řešeny numericky ve vertikálním systému sledujícím terén. Variantně je možno pro řadu metod využívat analytické metody. V modelu jsou zahrnuty jednak depoziční procesy na zemském povrchu a jednak vymývání polutantů z atmosféry. Aerosoly byly modelovány ve dvou frakcích: hrubé (PM10, tj. částice s aerodynamickým průměrem 2,5 – 10 µm) a jemné (PM2,5, tj. částice s aerodynamickým průměrem < 2,5 µm). Hrubé částice nejsou v modelu zastoupeny půdním aerosolem a sloučenou skupinou ostatních primárních aerosolů, částice PM2,5 se dělí na síranové, dusičnanové a amonné ionty, sekundární organické aerosoly antropogenního a biogenního původu a jejich polymery, ionty sodíku a chlóru, primární organický aerosol, primární elementární uhlík, půdní aerosol a ostatní primární částice. Pro model byly použity antropogenní emise odpovídající roku 2006, vycházející z emisního inventáře EMEP s rozlišením 50 × 50 km. Pro území střední Evropy včetně ČR pak byla použita detailnější časová a prostorová struktura emisí s rozlišením 5 × 5 km, která byla získána v rámci projektu Pannonian Ozone Project. Následně byla provedena časová disagregace, kdy se pomocí měsíčních, týdenních a denních faktorů získaly hodinové emise vstupující do modelu CAMx. Výsledné hodnoty imisních příspěvků sekundárních aerosolů k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic na území ČR jsou uvedeny v kapitole F.1.

D.2

Kvantifikace emisí tuhých znečišťujících látek z větrné eroze

Kromě standardně bilancovaných emisí ze stacionárních zdrojů a dopravy byla do sestavy vstupních dat dále doplněna kvantifikace emisí tuhých znečišťujících látek z větrné eroze. Pro kvantifikaci ztráty půdy větrnou erozí byla použita metoda pro stanovení erozní ohroženosti dle Pasáka, která využívá závislosti erodovatelnosti půdy na obsahu jílnatých částic (podrobnosti k výpočtu v kapitole E.2). Nezbytným předpokladem pro použití metody jsou proto informace o kategoriích zrnitosti půd v zájmovém území. Jako zdroj informací byly pro potřeby zpracování studie využity informace odvozené z generalizovaných kartogramů zrnitosti a kategorizace zrnitosti půd v ČR.9 Generalizované kartogramy zrnitosti v měřítku 1:50 000

Generalizované Kartogramy zrnitosti jsou mapovým podkladem, který vznikl v době Komplexního průzkumu půd. Komplexní průzkum půd ČSSR (dále jen KPP), který byl zpracován na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 v letech 1961-1970 na území celé tehdejší Československé republiky a sestával se z 2 navazujících etap, 10-ti letého jednorázového základního průzkumu geneticko-agronomických vlastností zemědělských půd, a soustavného agronomického zkoušení ornic, které bylo prováděno v 5-ti letých cyklech. Představuje první podrobný a celostátně jednotný základní materiál o vlastnostech zemědělského půdního fondu. Mapovým podkladem pro vytvoření Generalizovaného kartogramu zrnitosti byla Základní mapa ČSSR se stavem platným k roku 1960. Odborný 9

Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2012


30 / 139

obsah Generalizovaného kartogramu zrnitosti byl do mapového podkladu zakreslen ručně. Zrnitost byla v terénu posuzována ve vlhkém stavu hmatovou zkouškou a byla hodnocena v sedmi stupních Novákovy klasifikační stupnice. Současně byly půdní vzorky odebírány i k laboratorním rozborům. Na Generalizovaném kartogramu zrnitosti jsou zachyceny údaje o zrnitostním složení ornice (humusového horizontu) a případná změna zrnitosti do hloubky 60 cm (podorničí). Generalizované kartogramy zrnitosti byli ve VÚMOP, v.v.i. digitalizovány do podoby vektorové polygonové třídy prvků s informacemi o zrnitostním složení půd v ornici i podorničí. Představují tak jedinečný a nenahraditelný zdroj informací. Kategorizace zrnitosti půd v České republice

Zrnitost udává velikost a poměrné zastoupení jednotlivých půdních frakcí. Zrnitost se velmi významně podílí na průběhu pedogenetických procesů, ale i na agronomické a ekologické charakteristice půdy. Používají se různé klasifikace zrnitosti. V ČR se doposud nejčastěji používá jednoduchá a praktická Novákova klasifikace (Tabulka 9). Na základě výsledků laboratorních rozborů je možné půdu přesně zařadit do skupiny zrnitosti podle poměru jednotlivých frakcí. V terénu se zrnitost odhaduje prstovou zkouškou a k vyjádření se používá klasifikační stupnice zrnitosti. Zařazením půdy podle zrnitosti je dán půdní druh. Tabulka 9: Zatřídění půd podle Nováka Kategorie Charakteristika Označení Obsah částic < 0.01 mm (I. zrnitostní Půdy kategorie)

„M“ pro výpočet erozní ohroženosti podle Pasáka

1.

písčitá zemina

p

0-10%

Lehké

5,0

2.

hlinitopísčitá

hp

10-20%

Lehké

15,0

3.

písčitohlinitá

ph

20-30%

Střední

25,0

4.

hlinitá

h

30-45%

Střední

37,5

5.

jílovitohlinitá

jh

45-60%

Těžké

52,5

6.

jílovitá

jv

60-75%

Těžké

67,5

7.

jíl

j

>75%

Těžké

75,0

Zdroj dat: VÚMOP, v.v.i.

V České republice se stanovují zrnitostní frakce a kategorie podle následující tabulky (Tabulka 10). Novákova stupnice podrobně klasifikuje pouze I. kategorii – jílnaté částice. Tabulka 10: Hranice a kategorie zrnitostních frakcí zrnitostní kategorie

I. Kategorie (jílnaté částice)

II. Kategorie

III. Kategorie

IV. Kategorie

hranice (mm)

<0,001

0,001-0,005

0,005-0,01

0,01-0,05

0,05-0,25

0,25-2

frakce

jíl

jemný prach

střední prach

hrubý prach

jemný písek

střední písek


V tabulce (Tabulka 9) jsou v posledním sloupci uvedené i hodnoty parametru M pro výpočet erodovatelnosti půdy podle Pasáka. Vzhledem ke skutečnosti, že plochy zrnitostních kategorii podle Nováka byly identifikovány v mapách generalizovaných kartogramů zrnitosti a byly digitalizovány do podoby vektorových tříd prvků, probíhala kvantifikace ztráty půdy v prostředí GIS.


31 / 139

Obrázek 3: Generalizovaný kartogram zrnitosti 1:50 000 – ukázka (Znojmo)


Obrázek 4: Kategorizace zrnitosti půd – ornice, ČR



32 / 139

Obrázek 5: Kategorizace zrnitosti půd – podorničí, ČR


Obrázek 6: Kategorizace zrnitosti půd – ornice, Jihomoravský kraj



33 / 139

Výpočet erozní ohroženosti půdy větrnou erozí

Zpracovaná studie10 vychází při výpočtu erozní ohroženosti půdy z následujících skutečností: Vzhledem k tomu, že komplexní působení všech faktorů ovlivňujících větrnou erozi je složité, lze přistoupit k hodnocení erozní ohroženosti půd a území větrnou erozí několika způsoby. Přírodní faktory prostředí vyvolávající větrnou erozi půdy vyjadřují ohroženost půdy větrem označovanou jako erodovatelnost. Erodovatelnost (náchylnost půdy k erozi) lze stanovit jako potenciální (předpokládanou) nebo jako aktuální (skutečnou, stanovenou za daných naměřených podmínek v reálném čase a prostoru). Pro stanovení erozní ohroženosti dle Pasáka11 lze využít závislosti erodovatelnosti půdy na obsahu jílnatých částic. E = 875,52 × 10 -0,0787M kde

E = erodovatelnost půdy větrem (t.ha-1.rok-1), M = obsah jílnatých částic v půdě (%).

Rovnice byla odvozena na základě výzkumů v aerodynamickém tunelu z hodnot odnosu půdy v g.m-2 za dobu 15 minut při rychlosti větru 15 m.s-1. Pro praktické stanovení potenciální větrné eroze půdy byl ve vztahu zahrnut předpoklad, že erozi způsobující větry se vyskytují 4 dny v roce (2 dny na jaře a 2 dny na podzim, kdy půda není chráněna vegetací a současně jsou vhodné podmínky pro vznik větrné eroze – rychlost větru, nulová vlhkost půdy). Skutečnou okamžitou erodovatelnost půdy větrem lze stanovit různými metodami výpočtu12,13, kdy je potřeba použité parametry naměřit/stanovit přímo v terénu. Skutečná erodovatelnost půdy větrem podle Pasáka11: E = 22,02 – 0,72 P – 1,69 V + 2,64 R kde

E = erodovatelnost půdy větrem (g.m-2), P = obsah neerodovatelných částic v půdě (%), V = poměrná vlhkost půdy (% hmotnostní), R = rychlost větru při povrchu půdy (m.s-1). P

kde

p  100 c

P = obsah neerodovatelných částic v půdě (%),

p = hmotnost vzorku po prosetí sítem o velikosti ok 0,8 mm (g), c = hmotnost vzorku na vzduchu vyschlého před prosetím (g). Ke stanovení skutečné erodovatelnosti půdy větrem je potřeba přepočítat okamžitou vlhkost půdy na vlhkost poměrnou. Poměrná vlhkost půdy se vypočítá z rovnice11: 10

Analýzy a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2012 11 V. Pasák a kol, Ochrana půdy před erozí, Praha: SZN Praha, 1984. 12 V. Pasák, Větrná eroze půdy, Praha-Zbraslav: Výzkumný ústav meliorací, 1970. 13 M. Janeček, Základy erodologie. Učební texty, Praha: FŽP ČZU Praha, 2008.


34 / 139

kde

V

VO Vn

Vn 

o 2,4

V = poměrná vlhkost půdy (% hmotnostní), VO = vlhkost okamžitá (%), Vn = nepřístupná voda (%), o = obsah jílnatých částic (%).

Maximální přípustné množství odnosu, tj. průměrný odnos půdy při 60% zastoupení půdních částic větších než 0,8 mm, se rovná u našich půd 1,4 g.m-2, tj. 14 kg.ha-1 (12). Velikost přípustné ztráty půdy vychází jednak z požadavku udržení úrodnosti půdy na stálé výši, jednak z požadavku, aby nebyly poškozovány erozí zejména mladé rostlinky odhalováním kořínků nebo poškozováním stonků saltujícími půdními částicemi. Výpočty ke stanovení potenciální i skutečné erodovatelnosti půdy větrem dle Pasáka 12 jsou založeny na předpokladu, že větrná eroze ohrožuje pouze půdy lehké a že vyšší obsah jílnatých částic přispívá k větší soudržnosti půdních agregátů, které se tak stávají odolné vůči mechanickým účinkům větru. Z údajů v přírodních podmínkách i v pokusných větrných tunelech sestavil Woodruff a Siddoway13 rovnici, založenou na znalosti okamžitých vlastností šetřeného území: E = I.K.C.f(L).f(V) kde:

E = potenciální ztráta půdy při větrné erozi (t/ha/rok), I = faktor erodibility půdy, C = klimatický faktor závislý na rychlosti větru a půdní vlhkosti, K = faktor drsnosti půdního povrchu, L = délka území ve směru převládajících větrů, V = faktor vegetačního krytu půdy.

Rovnici upravil pro naše podmínky Vrána13. Pro faktor vlivu vegetace použil konstantu 1, tzn., neuvažoval žádný vliv vegetace a rovnice byla doporučena pro výpočet odnosu půdy větrem pouze v jarních a podzimních měsících, kdy půda není kryta vegetací. Pro orientační posouzení ohroženosti území větrnou erozí je možné použít tzv. míru erozního ohrožení13 která se určuje podle vztahu: MEO = v.s-1.100 Kde:

v = rychlost větru [km/h] s = stupeň suchosti území, kdy s = H - 12


35 / 139

kde: H = absolutní vodní kapacita určená podle obsahu půdních částic menších než 0,01 mm H=

I  18 20

kde: I = obsah půdních částic menších než 0,01 mm v % D.3

Referenční body

Referenční bod (RB) reprezentuje místo v hodnoceném území, pro které se vypočítají charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Body jsou uspořádány v síti s pravidelným krokem a jsou charakterizovány zeměpisnými souřadnicemi X, Y a nadmořskou výškou Z. Pro potřeby modelových výpočtů byla vytvořena základní síť referenčních bodů v trojúhelníkové síti s krokem 500 × 500 m, v prostoru s obytnou zástavbou byla vytvořena doplňková trojúhelníková síť s krokem 250 × 250 m. Další sítí referenčních bodů je výpočtová síť podél komunikací. Ta je utvořena tak, že výpočtové body byly umístěny ve dvou řadách podél všech komunikací vstupujících do výpočtů, přičemž vzdálenost činí 25 a 75 m od komunikace. Vzájemná vzdálenost mezi body pak činí 100 m. Jejím účelem je pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatížení ovzduší dané lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav. Referenční body pokrývají celé území Jihomoravského kraje a zasahují i několik kilometrů za hranice kraje (pro přesnější vyhodnocení imisní situace v oblastech na okrajích zájmového území). Celkový počet referenčních bodů, ve kterých byl proveden výpočet imisních charakteristik, je 161 113. Obrázek 7: Rozložení referenčních bodů


36 / 139

Kromě prostorových souřadnic X, Y, Z byla všem referenčním bodům přiřazena větrná růžice popisující meteorologické podmínky v daném místě. D.4

Meteorologická charakteristika území

Z dat ČHMU byly převzaty větrné růžice pro Jihomoravský kraj – Oblast 21, Oblast 26, Oblast 30, Oblast 32, Oblast 36, Oblast 38, Oblast 41, Oblast 43, Oblast 46, Oblast 47. Větrné růžice je rozpočtena do 120 směrů větru (po 3 stupních). Označení směru větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemž 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti větru. Pozn.: Zeměpisné značení směrů větru označuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.). Obrázek 8: Členění území na oblasti platnosti větrných růžic – Jihomoravský kraj


37 / 139

Obrázek 9: Větrné růžice, Jihomoravský kraj

Tabulka 11: Větrné růžice pro Jihomoravský kraj m/s 1.7 5 11 součet

0 4.93 2.53 0.00 7.46

45 4.29 3.93 0.00 8.22

90 4.41 2.24 0.01 6.66

Celková větrná růžice – Oblast 21 135 180 225 6.88 5.75 3.50 9.96 7.03 2.62 0.74 0.26 0.05 17.58 13.04 6.17

270 5.31 10.53 1.35 17.19

315 7.68 10.44 0.80 18.92

calm 4.76

suma 47.51 49.28 3.21 100

m/s 1.7 5 11 součet

0 6.18 8.55 0.15 14.88

45 2.02 4.70 0.09 6.81

90 1.18 2.62 0.09 3.89


270 1.96 11.65 2.13 15.74

315 2.83 13.10 1.77 17.70

calm 0.47

suma 22.37 66.11 11.52 100


38 / 139

m/s 1.7

0 6.31

45

90

5 11 součet

5.46 0.04 11.81

3.84 4.84 0.00 8.68

4.21 1.49 0.00 5.70


0 9.68 4.00 0.00 13.68

45 3.76 1.72 0.00 5.48

90 3.73 2.46 0.02 6.21


0 6.24 5.43 0.11 11.78

45 6.61 5.62 0.13 12.36


0 9.50 8.20 0.10 17.80


Celková větrná růžice – Oblast 32 135 180 225

270

315

calm

suma

5.26 6.89 0.49 12.64

8.42 13.84 1.15 23.41

3.95

47.66 50.19 2.15 100


270 6.93 12.16 0.67 19.76

315 11.29 9.45 0.28 21.02

calm 5.49

suma 53.36 45.15 1.49 100

90 4.99 5.94 0.05 10.98


270 6.29 7.10 0.87 14.26

315 5.55 11.26 1.23 18.04

calm 4.59

suma 46.34 50.42 3.24 100

45 5.43 4.22 0.00 9.65

90 4.41 6.27 0.00 10.68


270 2.37 8.85 1.63 12.85

315 6.77 15.92 2.41 25.10

calm 3.01

suma 37.28 57.35 5.37 100

0 8.92 5.63 0.04 14.59

45 5.54 6.36 0.01 11.91

90 6.44 2.25 0.01 8.70


270 3.63 5.26 0.34 9.23

315 5.33 8.87 0.59 14.79

calm 6.07

suma 54.78 43.81 1.41 100


0 5.68 7.16 0.08 12.92

45 5.23 8.90 0.05 14.18

90 3.38 0.72 0.00 4.10


270 5.96 4.26 0.22 10.44

315 8.98 9.67 0.41 19.06

calm 5.40

suma 53.34 45.39 1.27 100


0 7.52 6.26 0.03 13.81

45 5.36 6.20 0.00 11.56

90 8.40 4.15 0.01 12.56


270 10.66 6.78 0.41 17.85

315 6.06 9.08 0.62 15.76

calm 5.12

suma 53.46 45.07 1.47 100

5.95 5.80 0.15 11.90

6.01 7.28 0.29 13.58


3.71 4.59 0.03 8.33

39 / 139

Klasifikace meteorologických situací je rozdělena do pěti tříd stability a každá třída stability do jedné až tří tříd rychlosti větru. Výpočet očekávaných imisních půlhodinových přízemních koncentrací byl proveden pro každou třídu stability a třídu rychlosti větru. TŘÍDY STABILITY: I. třída stability (superstabilní), kdy vertikální teplotní gradient je menší než -1,6 oC/100 m a je limitován rychlostí větrů do 2 m.s-1. II. třída stability (stabilní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-1,6,-0,7> [oC/100 m] a je limitován rychlostí větrů do 3 m.s-1. III. třída stability (izotermní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-0,6,+0,5> [oC/100 m] v celém rozsahu rychlostí větrů IV. třída stability (normální), pro kterou je vertikální teplotní gradient v uzavřeném intervalu <+0,6, +0,8> [oC/100 m] - společně se III. třídou stability je dominantní charakteristika stavu ovzduší ve střední Evropě. V. třída stability (konvektivní), kdy vertikální teplotní gradient je větší než +0,8 oC/100 m a je limitován rychlostí větrů do 5 m.s-1. TŘÍDY RYCHLOSTI VĚTRU: 1.

třída rychlosti větru - interval 0 - 2,5 m.s-1.

2.

třída rychlosti větru - interval 2,6 - 7,5 m.s-1.

3.

třída rychlosti větru - interval nad 7,6 m.s-1.


40 / 139

E. EMISNÍ BILANCE E.1

Emisní bilance vyjmenovaných a nevyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší

Ve vztahu k zadání rozptylové studie byla inventarizace emisí znečišťujících látek provedena pro škodliviny tuhé znečišťující látky, PM10 (vč. sekundární prašnosti) a PM2,5. Dlouhodobý trend vývoje emisí TZL je uveden v následující tabulce (Tabulka 12) a na následujícím obrázku (Obrázek 10). Z důvodu návaznosti emisních bilancí je zachována kategorizace zdrojů tak, jak byla zavedena zákonem č. 86/2001 Sb. Tabulka 12: Emise tuhých znečišťujících látek, členěno dle kategorií zdrojů, Jihomoravský kraj, 2001 - 2011 TZL [t/r]

Rok / Kategorie zdrojů

2001

Celkem z 2001

2002

Celkem z 2002

2003

Celkem z 2003

2004

Celkem z 2004

2005

Celkem z 2005

2006

Celkem z 2006

REZZO 1

449,75

REZZO 2

305,40

REZZO 3

693,10

REZZO 4

2 646,30

4 094,55 REZZO 1

402,14

REZZO 2

363,40

REZZO 3

752,00

REZZO 4

2 637,50

4 155,04 REZZO 1

434,48

REZZO 2

196,60

REZZO 3

733,80

REZZO 4

2 797,50

4 162,38 REZZO 1

471,10

REZZO 2

258,17

REZZO 3

738,10

REZZO 4

2 982,20

4 449,56 REZZO 1

426,76

REZZO 2

243,73

REZZO 3

702,50

REZZO 4

3 331,10

4 704,09 REZZO 1

418,77

REZZO 2

257,81

REZZO 3

642,90

REZZO 4

3 538,00

4 857,49


41 / 139

TZL [t/r]

Rok / Kategorie zdrojů

2007

Celkem z 2007

2008

Celkem z 2008

2009

Celkem z 2009

2010

Celkem z 2010

2011

Celkem z 2011

REZZO 1

441,16

REZZO 2

321,59

REZZO 3

603,24

REZZO 4

3 600,30

4 966,29 REZZO 1

413,30

REZZO 2

358,58

REZZO 3

666,20

REZZO 4

3 368,70

4 806,77 REZZO 1

413,57

REZZO 2

154,78

REZZO 3

627,35

REZZO 4

3 548,50

4 744,20 REZZO 1

330,54

REZZO 2

199,60

REZZO 3

700,81

REZZO 4

3 472,90

4 703,84 REZZO 1

290,65

REZZO 2

163,07

REZZO 3

729,59

REZZO 4

2 703,10

3 886,42

Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav 2011

Obrázek 10: Celkové emise tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, 2001 - 2011



42 / 139

Oproti bilanci za rok 2011, použité z důvodu metodického souladu pro porovnání vývoje 2001 – 2011, obsahuje podrobná emisní bilance za rok 2011 (Tabulka 13) komplexní vstupy za kategorii hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 (kromě emisí z vytápění domácností i emise PM10 a PM2,5 ze stavební činnosti, zemědělství) a mobilních zdrojů REZZO 4 (modifikovaná metodika, navíc zahrnuty resuspenze – zvířený prach). Tabulka 13: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, členěno dle kategorií a skupin zdrojů, Jihomoravský kraj, stav 2011 Kategorie zdrojů / skupina zdrojů

PM2,5 [t/r]

PM10 [t/r]

REZZO 1

131,56

206,55

131,56

206,55

46,76

94,85

46,76

94,85

544,18

657,78

Výstavba a demolice

5,32

53,20

Polní práce a chov zvířat

54,71

646,99

604,21

1 357,97

523,04

575,55

477,13

1 972,15

81,57

96,78

1 540,55

2 582,59

0,03

0,04

0,02

0,08

0,00

0,00

Železniční doprava

26,93

26,93

Vodní doprava

0,00

0,00

Zemědělské a lesní stroje

151,80

151,80

Ostatní nesilniční vozidla a stroje

13,34

13,34

Celkem z REZZO 4

2 814,41

5 419,26

Celkový součet

3 596,94

7 078,63

Vyjmenované zdroje

Celkem z REZZO 1 REZZO 2

Vyjmenované zdroje


Vytápění domácností Plošné použití organických rozpouštědel


Silniční doprava na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy (mimo tunely), primární (výfukové) emise, otěry brzd a pneumatik Silniční doprava na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy (mimo tunely), resuspenze (zvířený prach) Silniční doprava na komunikacích nepokrytých sčítáním dopravy, primární (výfukové) emise, otěry z brzd a pneumatik, odpary benzínu z (palivového systému) vozidel Silniční doprava na komunikacích nepokrytých sčítáním dopravy, resuspenze (zvířený prach) Portály a výdechy tunelů, primární (výfukové) emise, otěry brzd a pneumatik Portály a výdechy tunelů, resuspenze (zvířený prach) Letecká doprava (letiště)

Zdroj dat: ČHMÚ, ATEM, CDV, stav 2011

Z údajů celkových emisních bilancí vyplývá, že na emisích PM2,5, PM10 se podílejí nejvýznamněji mobilní zdroje (REZZO 4).


43 / 139

Obrázek 11: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek [%], Jihomoravský kraj, stav 2011


V tabulce níže je uvedena emisní bilance za rok 2011, která je zpracovaná v členění dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. a doplněná o emisní bilanci z mobilních zdrojů. Bilanční vstupy za hromadně sledované stacionární zdroje evidované v REZZO 3 zahrnují emise z vytápění domácností, ze zemědělských činností, ze stavebních prací a z plošného použití organických rozpouštědel. Emise vyprodukované v souvislosti s vytápěním domácností (někdy též nazývané emise z lokálních topenišť) byly modelově vypočteny s využitím výsledků posledního sčítání lidu, bytů a domů (SLDB 2011) na území základních sídelních jednotek (ZSJ). Ostatní hromadně sledované stacionární zdroje evidované v REZZO 3 (ze zemědělských činností, ze stavebních prací a z plošného použití organických rozpouštědel) byly z původně celokrajsky bilancovaných vstupů modelově rozčleněny na území obcí s rozšířenou působností (ORP). Emise z hromadně sledovaných mobilních zdrojů REZZO 4 byly modelově stanoveny z podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise byly vypočteny pomocí podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. Ostatní související emise byly z celokrajských bilancí modelově rozpočteny na území obcí s rozšířenou působností (ORP). Tabulka 14: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, jednotlivě evidované a hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 PM2,5 [t/r]

PM10 [t/r]

Vyjmenované zdroje

60,04

83,01

Vytápění domácností

544,18

657,78

Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami

Vyjmenované zdroje

1,66

2,41

30

Energetika ostatní

Vyjmenované zdroje

6,74

11,55

40

Výroba a zpracování kovů a plastů

Vyjmenované zdroje

24,69

42,51

50

Zpracování nerostných surovin

Vyjmenované zdroje

53,24

107,09

Kategorie zdrojů / skupina zdrojů 10

20

Energetika – výroba tepla a el. energie


44 / 139

PM2,5 [t/r]

PM10 [t/r]

Vyjmenované zdroje

0,00

0,00

Vyjmenované zdroje

17,66

30,27

Vyjmenované zdroje

0,00

0,00

Polní práce a chov zvířat

54,71

646,99

Vyjmenované zdroje

2,63

4,57

Kategorie zdrojů / skupina zdrojů 60

Chemický průmysl

70

Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl

80

Chovy hospodářských zvířat

90

Použití organických rozpouštědel

Plošné použití organických rozpouštědel 100

Nakládání s benzinem

Vyjmenované zdroje

0,00

0,00

110

Ostatní zdroje

Vyjmenované zdroje

11,67

20,01

Výstavba a demolice

5,32

53,20

2 814,41

5 419,26

3 596,94

7 078,63

200

Mobilní zdroje celkem

Celkový součet Zdroj dat: ČHMÚ, ATEM, CDV, stav 2011

Územní rozložení emisní bilance suspendovaných částic PM2,5 a PM10 pro území obcí s rozšířenou působností je uvedeno v tabulce níže (Tabulka 15). Tabulka 15: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů v členění dle obcí s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, stav 2011 Název ORP 00501 Blansko 00832 Boskovice 01000 Brno 01358 Břeclav 01516 Bučovice 04041 Hodonín 04986 Hustopeče 05572 Ivančice 07765 Kuřim 07843 Kyjov 09419 Mikulov 09912 Moravský Krumlov 12486 Pohořelice 14122 Rosice 15030 Slavkov u Brna 16279 Šlapanice 16737 Tišnov 18072 Veselí nad Moravou 18857 Vyškov 19341 Znojmo 19670 Židlochovice Celkový součet

PM2,5 [t/r] 157,3 243,5 519,9 213,9 75,5 185,6 153,9 77,0 51,6 209,7 84,8 126,1 78,9 103,1 80,4 213,5 123,6 134,7 218,1 430,9 115,0 3 596,9

PM10 [t/r] 311,0 486,7 922,6 427,1 138,9 351,9 317,2 156,1 96,9 402,5 175,1 280,7 170,6 197,6 151,6 410,9 264,9 271,6 408,7 900,3 235,6 7 078,6


Největší množství emisí PM10 a PM2,5 je produkováno ze zdrojů na území statutárního města Brna.


45 / 139

Obrázek 12: Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), stacionární a mobilní zdroje, Jihomoravský kraj, členěno dle ORP, stav 2011


Emise tuhých znečišťujících látek a suspendovaných částic PM2,5 a PM10 Na emisích tuhých znečišťujících látek, vč. jemné frakce PM10 a PM2,5, se dominantně podílí mobilní zdroje – doprava. Obrázek 13: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích PM 10 a PM2,5, Jihomoravský kraj, stav 2011


46 / 139

Obrázek 14: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích tuhých znečišťujících, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 0.2%

tuhé zn.látky

0.2%

0.1%

2.9%

0.6%

0.0%

1.6% 0.0% 0.5% 0.0%

Energetika – výroba tepla a el. energie Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika ostatní Výroba a zpracování kovů a plastů Zpracování nerostných surovin Chemický průmysl Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chovy hospodářských zvířat

93.9%

Použití organických rozpouštědel Nakládání s benzinem Ostatní zdroje Mobilní zdroje celkem Obrázek 15: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM 2,5, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 Energetika – výroba tepla a el. energie

PM2,5

Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika ostatní Výroba a zpracování kovů a plastů 78.2%

Zpracování nerostných surovin Chemický průmysl Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chovy hospodářských zvířat

16.8%

0.1% 0.5%

Použití organických rozpouštědel 0.5%

0.0%

1.5% 0.2%

0.0% 1.5%

0.7%

Nakládání s benzinem Ostatní zdroje Mobilní zdroje celkem



47 / 139

Obrázek 16: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM10, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 Energetika – výroba tepla a el. energie

PM10

Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika ostatní 76.6%

Výroba a zpracování kovů a plastů Zpracování nerostných surovin Chemický průmysl 10.5%

Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chovy hospodářských zvířat

9.1% 0.0% 1.0% 0.0%

0.4% 0.1%

Použití organických rozpouštědel

0.2% 0.6%

0.0% 1.5%

Nakládání s benzinem Ostatní zdroje Mobilní zdroje celkem


Doprava (mobilní zdroje) je dominantním zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek, vč. frakce PM10 a PM2,5 na území všech ORP.


48 / 139

Obrázek 17: Podíl kategorií zdrojů na emisích tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2011 (t/r)


Vyjmenované stacionární zdroje nejsou významným zdrojem emisí tuhých látek, nebo jemné frakce PM10 a PM2,5. Tabulka 16: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých zneč. látek v Jihomoravském kraji, stav 2011 (t/r) P.č.

Kategorie zdroje

Provozovna

Tuhé látky (t/r)

polétavý prach PM10 (t/r)

polétavý prach PM2,5 (t/r)

1

Energetika - spalování paliv

ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice - lokalita Hodonín

61,89

52,61

34,04

2

Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl

Eligo a.s. - odštěpný závod Brno

33,10

19,86

11,59

3


30,81

16,05

5,13

4


20,39

18,76

16,72

DSB EURO s.r.o.

14,10

7,32

2,32

KRÁLOVOPOLSKÁ SLÉVÁRNA, s.r.o.

13,20

8,58

4,71

5 6

Výroba a zpracování kovů a plastů Výroba a zpracování kovů a plastů

Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost - Cementárna Mokrá VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost

7

Ostatní zdroje

Madest, s.r.o. - kamenolom, Pavlice

13,04

7,82

4,56

8


František Matlák - Kamenolom Lažánky

12,63

6,44

1,89

9


11,39

10,48

9,34

10


11,17

5,77

1,78

SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. - závod 3 Hodonice CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Vápenka Mokrá



49 / 139

Obrázek 18: Nejvýznamnější zdroje emisí tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, stav 2011 (t/r)


E.2

Větrná eroze

Následující část vychází z údajů uvedených ve zprávě „Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje“, která byla zpracována Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a z vyhodnocení Generalizovaného kartogramu zrnitosti (VÚMOP, v.v.i.). E.2.1 Přehled potencionálně ohrožených území větrnou erozí Z uvedeného grafu (Obrázek 19) vyplývá, že z analyzovaných okresů Jihomoravského kraje jsou větrnou erozí nejvíce ohroženy půdy v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo, nejméně v okresech Vyškov a Blansko. Tabulka 17: Výměry jednotlivých kategorií ohrožení větrnou erozí na území Jihomoravského kraje Název územní jednotky Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj

6 0 163 6 447 13 186 9 974 64 14 019

5 82 3 86 3 1 71 0

Kategorie erozní ohroženosti [ha] 4 3 2 1 1 885 5 4 366 17 791 572 1 763 346 851 17 027 12 342 2 294 25 670 22 743 840 4 250 8 002 18 618 254 3 626 14 281 1 117 6 632 16 514 16 058 31 281 11 349 0 38 154

43 852

247

93 244

33 185

31 397

120 807

Nehodnoceno 85 78 262 158 97 73 378

Způsobilá plocha celkem [ha] 24 214 3 776 64 127 49 182 46 852 40 529 95 182

1 131

323 863



50 / 139

Graficky je procentní zastoupení jednotlivých kategorií ohrožených půd vyjádřeno v následujícím grafu (Obrázek 19). Prostorově jsou tato data znázorněna na mapě potenciální ohroženosti zemědělské půdy Jihomoravského kraje větrnou erozí (Obrázek 20). Obrázek 19: Procentní zastoupení plochy jednotlivých kategorií ohroženosti půdy větrnou erozí v okresech Jihomoravského kraje


Obrázek 20: Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy Jihomoravského kraje větrnou erozí



51 / 139

Potenciálně erozně ohrožené půdy (kategorie 3 a vyšší) se v okrese Břeclav nachází na více než 70 % výměry zemědělské půdy, na cca 27 % zemědělské půdy dosahuje erozní ohrožení kategorie 6 (půdy nejohroženější). Obdobně je tomu v okrese Hodonín, kde je větrnou erozí potenciálně ohroženo cca 60 % výměry zemědělské půdy, v kategorii 6 zhruba 21 %. V okrese Brno-venkov a Znojmo se nacházejí půdy ohrožené větrnou erozí na 56, resp. 60 % výměry zemědělské půdy. Kategorie 6 je zastoupena na cca 10, resp. 14 % výměry zemědělské půdy. V okrese Blansko a Vyškov se nachází půdy ve 4. kategorii erozní ohroženosti na cca 8 %, resp. 3 % výměry zemědělské půdy, kategorie 5 a 6 je, proti ostatním okresům, zastoupena minimálně. Z pohledu Jihomoravského kraje je větrnou erozí potenciálně ohroženo přes 50 % výměry zemědělské půdy, přičemž přes 13 % výměry spadá do kategorie nejohroženějších půd. Do výpočtu potenciálního erozního ohrožení nebyly uvažovány některé středně těžké až velmi těžké půdy, na nichž není dle použité metodiky potenciální ohrožení půd větrnou erozí stanoveno (faktor ohroženosti půdy dle HPJ = 0). Ztráta půdy větrnou erozí

Bereme-li v úvahu výměry v absolutních číslech, v případě erozního ohrožení zemědělské půdy na území Jihomoravského kraje náleží do kategorie erozního ohrožení č. 6 kolem 43 852 ha (438,5 km2), což je pro orientaci velikost téměř dvojnásobku výměry katastrálního území Jihomoravské metropole - města Brna. V tabulce (Tabulka 18) je vyčíslení průměrné a celkové potenciální ztráty půdy z mapy erodovatelnosti půdy podle Pasáka v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje a sumárně pro celý kraj. Tabulka 18: Potenciální ztráta půdy v okresech Jihomoravského kraje Hodnocená plocha (ha)

Průměrná potenciální ztráta půdy (t.ha-1.rok-1)

Hodonín

46 137

25,83

1 191 490,00

Vyškov

39 665

1,57

62 412,10

Břeclav

48 044

12,85

617 573,00

Znojmo

93 944

11,61

1 091 120,00

Brno

66 526

7,12

473 854,00

Blansko

23 525

8,56

201 388,00

Celkem

317 841

11,45

3 637 837,10

Název Okresu

Celková potenciální ztráta půdy (t.rok-1)

Zdroj dat: VÚMOP, v.v.i. Hodnoty celkové potenciální ztráty půdy větrnou erozí mezi jednotlivými okresy jsou značně variabilní, co souvisí s plošným zastoupením jednotlivých kategorií zrnitosti půdy, které přímo determinují erodovatelnost půdy větrem. I z průměrných hodnot ztráty půdy větrem je zřejmá značná diferenciace mezi jednotlivými okresy. V tabulkách (Tabulka 19 a Zdroj dat: VÚMOP, v.v.i.

Tabulka 20) je uvedeno zastoupení jednotlivých kategorií zrnitosti podle obsahu jílovitých částí v půdě v absolutním a relativním vyjádření. Tabulka 19: Zastoupení kategorií zrnitosti v okresech (ha) Okres Hodonín

P

HP

PH

H

JH

JV

J

5,0

15,0

25,0

37,5

52,5

67,5

75,0

2 391

3 966

10 375

18 284


10 539

585

Celkem 0

46 141

52 / 139

Okres

P

HP

PH

H

JH

JV

J

5,0

15,0

25,0

37,5

52,5

67,5

75,0

Vyškov

0

Břeclav Znojmo

Celkem

310

1 618

29 342

7 703

655

35

39 662

643

4 441

11 464

25 441

5 359

698

0

48 046

123

13 971

19 602

56 173

3 753

321

0

93 943

98

4 775

12 938

41 683

6 500

526

0

66 520

Blansko

0

2 073

7 298

13 012

1 127

8

8

23 526

Celkem

3 255

29 536

63 295

183 934

34 981

2 794

43

Brno


Tabulka 20: Zastoupení kategorií zrnitosti v okresech (%) P

HP

PH

H

JH

JV

J

5,0

15,0

25,0

37,5

52,5

67,5

75,0

Hodonín

5,18

8,60

22,49

39,63

22,84

1,27

0,00

100,00

Vyškov

0,00

0,78

4,08

73,98

19,42

1,65

0,09

100,00

Břeclav

1,34

9,24

23,86

52,95

11,15

1,45

0,00

100,00

Znojmo

0,13

14,87

20,87

59,79

4,00

0,34

0,00

100,00

Brno

0,15

7,18

19,45

62,66

9,77

0,79

0,00

100,00

Blansko

0,00

8,81

31,02

55,31

4,79

0,03

0,04

100,00

Okres

Celkem


V tabulce (Tabulka 21) je přehled celkové potenciální ztráty půdy (t/rok) v jednotlivých okresech a celkově za Jihomoravský kraj, v letech 2010 až 2012. Celková ztráta půdy větrnou erozí byla následně redukována s ohledem na předpokládaný ochranný účinek plodin v osevním postupu. Tabulka 21: Přehled potenciální ztráty půdy v okresech po letech Okres

Hodonín

Vyškov

Břeclav

Znojmo

Brno

Blansko

Rok

Celková ztráta půdy (t/rok)

Ochranný faktor osevního postupu (-)

Celková ztráta půdy po redukci (t/rok)

2 010

1 191 490,00

0,4932

587 599

2 011

1 191 490,00

0,4891

582 810

2 012

1 191 490,00

0,4953

590 140

2 010

62 412,10

0,5051

31 527

2 011

62 412,10

0,5022

31 341

2 012

62 412,10

0,5072

31 656

2 010

617 573,00

0,4855

299 816

2 011

617 573,00

0,4868

300 653

2 012

617 573,00

0,4939

305 041

2 010

1 091 120,00

0,4888

533 339

2 011

1 091 120,00

0,4897

534 360

2 012

1 091 120,00

0,4958

540 981

2 010

473 854,00

0,4935

233 866

2 011

473 854,00

0,4902

232 266

2 012

473 854,00

0,4937

233 932

2 010

201 388,00

0,4874

98 147


53 / 139

Okres

Rok

JM Kraj celkem

Celková ztráta půdy (t/rok)

Ochranný faktor osevního postupu (-)

Celková ztráta půdy po redukci (t/rok)

2 011

201 388,00

0,4862

97 924

2 012

201 388,00

0,4888

98 438

2 010

3 637 837,10

0,4905

1 784 294

2 011

3 637 837,10

0,4891

1 779 353

2 012

3 637 837,10

0,4949

1 800 189


E.2.2 Výpočet emisní bilance větrné eroze Pro výpočet emisní bilance byly použity výpočtové postupy uvedené v kapitole D.2. Výpočet vycházel z předpokladu, že k větrné erozi bude docházet v měsících březen až duben a září až listopad, kdy orná půda není chráněná vegetací a je dostatečně suchá. Počet dní vhodných pro vznik větrné eroze byl stanoven z počtu dní s vlhkostí půdy pod 30 % z dat ČHMÚ za rok 2011. Za hraniční rychlost větru, při které bude docházet ke vznosu půdních částic, byla uvažována rychlost větru 5 m.s-1. Výpočet ztráty půdy byl proveden pro katastrální území se stupněm potenciální erozní ohrožeností 4 - 6 (půdy ohrožené, silně ohrožené a nejohroženější). Pro každý půdní blok bylo na základě obsahu jílnatých částic spočtené potenciální množství erodované půdy a množství erodované půdy redukované počtem dní vhodných pro vznik větrné eroze. Celková rozloha orné půdy (ha)

Koeficient ohrožení

Potenciální ztráta půdy E (t/ha/rok)

počet dní vhodných pro vznik větrné eroze

emise PM10 (t/ku*)

emise PM2.5 (t/ku*)

Tabulka 22: Ztráta půdy v katastrálních územích s koeficientem ohrožení větrnou erozí 4 – 6

Boskovice

Kladoruby

32.94

4

909.26

54

0.637

0.096

Boskovice

Klevetov

0.01

4

173.34

55

0.000

0.000

Brno

Brněnské Ivanovice

142.14

4

5703.17

55

2.026

0.304

Brno

Holásky

97.10

4

2291.98

55

3.037

0.456

Brno

Jundrov

0.31

4

411.59

55

0.008

0.001

Brno

Lesná

0.04

4

411.59

55

0.001

0.000

Brno

Sadová

0.02

4

57.78

55

0.000

0.000

Brno

Tuřany

553.17

4

4907.31

55

23.013

3.452

Břeclav

Břeclav

1289.23

4

13622.33

61

13.407

2.011

Břeclav

Bulhary

753.87

4

7307.25

57

30.520

4.578

Břeclav

Hlohovec

214.11

6

6146.44

57

2.023

0.303

Břeclav

Hrušky

1248.91

5

9553.91

61

19.937

2.991

Břeclav

Charvátská Nová Ves

449.04

5

5513.70

61

4.862

0.729

Břeclav

Kostice

1033.73

5

4998.95

61

10.424

1.564

Břeclav

Ladná

742.64

4

4626.69

61

9.819

1.473

Břeclav

Lanžhot

1118.62

4

9162.82

61

16.065

2.410

Břeclav

Moravská Nová Ves

1344.04

4

8292.11

61

25.159

3.774

ORP

Kat. území


54 / 139

Celková rozloha orné půdy (ha)




emise PM10 (t/ku*)

emise PM2.5 (t/ku*)

Břeclav

Moravský Žižkov

1046.42

5

16904.24

61

21.184

3.178

Břeclav

Nové Mlýny

135.09

5

3891.59

57

0.673

0.101

Břeclav

Podivín

1165.21

4

10098.13

61

19.837

2.975

Břeclav

Poštorná

570.16

6

4401.65

61

7.383

1.107

Břeclav

Tvrdonice

950.43

5

10850.89

61

9.154

1.373

Břeclav

Úvaly u Valtic

659.62

4

5956.70

57

32.750

4.912

Břeclav

Valtice

1556.37

4

17356.83

57

35.656

5.348

Břeclav

Velké Bílovice

1129.10

4

37276.89

61

28.204

4.231

Hodonín

Čejč

905.02

4

10400.07

61

12.833

1.925

Hodonín

Čejkovice

1450.79

4

13007.47

61

67.331

10.100

Hodonín

Dolní Bojanovice

943.79

5

5921.96

61

13.043

1.956

Hodonín

Dubňany

1157.49

6

2470.30

61

4.627

0.694

Hodonín

Hodonín

989.80

5

3082.23

61

14.900

2.235

Hodonín

Josefov u Hodonína

548.76

4

2957.75

61

14.924

2.239

Hodonín

Lužice u Hodonína

306.77

6

3459.50

61

1.158

0.174

Hodonín

Mikulčice

797.99

4

3886.26

61

3.213

0.482

Hodonín

Mutěnice

1950.32

5

9522.50

61

29.039

4.356

Hodonín

Nový Poddvorov

253.53

4

1769.03

61

14.407

2.161

Hodonín

Prušánky

999.37

4

10278.35

61

23.067

3.460

Hodonín

Ratíškovice

422.56

6

1187.49

61

0.402

0.060

Hodonín

Rohatec

716.22

5

5452.89

61

3.114

0.467

Hodonín

Starý Poddvorov

245.90

4

7776.61

61

12.404

1.861

Hustopeče

Boleradice

499.90

4

9598.70

50

18.683

2.802

Hustopeče

Bořetice u Hustopečí

544.86

4

2650.96

50

25.840

3.876

Hustopeče

Brumovice

686.65

4

10115.90

50

20.746

3.112

Hustopeče

Němčičky u Hustopečí

176.81

4

10622.08

50

4.291

0.644

Hustopeče

Popice

496.09

4

10626.42

55

14.221

2.133

Hustopeče

Pouzdřany

714.93

4

9218.20

64

18.691

2.804

Hustopeče

Starovice

511.16

4

3661.89

55

24.251

3.638

Hustopeče

Strachotín

554.20

4

4710.02

64

12.153

1.823

Hustopeče

Šakvice

814.01

4

7251.28

55

15.212

2.282

Hustopeče

Uherčice u Hustopečí

771.79

4

6706.40

55

27.347

4.102

Hustopeče

Velké Pavlovice

1339.72

4

17430.73

50

47.914

7.187

Hustopeče

Vrbice u Velkých Pavlovic

646.72

4

6452.03

61

36.639

5.496

Ivančice

Alexovice

104.74

4

2242.32

55

5.390

0.809

Ivančice

Kounické Předměstí

149.73

4

7894.55

55

4.739

0.711

Ivančice

Kupařovice

288.99

4

819.95

55

11.806

1.771

Ivančice

Moravské Bránice

240.81

4

10984.38

55

3.290

0.494

Ivančice

Němčice u Ivančic

118.90

4

2235.18

55

3.987

0.598

Ivančice

Němčičky

324.22

5

1955.11

55

10.409

1.561

ORP

Kat. území


55 / 139





emise PM10 (t/ku*)

emise PM2.5 (t/ku*)

Ivančice

Pravlov

100.46

4

3409.22

55

2.560

0.384

Kyjov

Bzenec

1036.45

4

16258.00

61

11.045

1.657

Kyjov

Hovorany

1113.07

4

13225.02

61

27.687

4.153

Kyjov

Kelčany

169.19

5

926.41

61

1.191

0.179

Kyjov

Kyjov

414.70

4

5580.46

61

14.371

2.156

Kyjov

Milotice u Kyjova

850.25

6

4558.13

61

11.762

1.764

Kyjov

Mistřín

841.75

5

2561.20

61

9.996

1.499

Kyjov

Nenkovice

555.27

4

3615.67

61

33.646

5.047

Kyjov

Nětčice u Kyjova

76.16

4

2108.57

61

1.550

0.232

Kyjov

Skoronice

448.56

5

825.83

61

1.616

0.242

Kyjov

Sobůlky

386.56

4

3894.17

61

16.330

2.449

Kyjov

Stavěšice

384.19

4

8285.68

61

12.050

1.808

Kyjov

Svatobořice

847.22

4

4260.78

61

12.632

1.895

Kyjov

Syrovín

229.56

4

2826.60

61

3.195

0.479

Kyjov

Šardice

1340.05

4

6755.32

61

41.354

6.203

Kyjov

Těmice u Hodonína

272.26

4

4414.18

61

8.508

1.276

Kyjov

Uhřice u Kyjova

539.24

4

6863.86

50

21.837

3.276

Kyjov

Vacenovice u Kyjova

473.98

6

709.03

61

0.271

0.041

Kyjov

Věteřov

416.85

4

3519.17

61

19.986

2.998

Kyjov

Vlkoš u Kyjova

654.28

5

4892.02

61

5.402

0.810

Kyjov

Vracov

966.94

5

6022.70

61

14.656

2.198

Kyjov

Žádovice

395.90

4

4867.95

61

6.009

0.901

Kyjov

Želetice u Kyjova

404.83

5

4177.06

61

15.551

2.333

Mikulov

Bavory

285.86

4

6300.11

64

7.980

1.197

Mikulov

Brod nad Dyjí

494.27

5

3981.02

64

7.940

1.191

Mikulov

Březí u Mikulova

842.08

5

8059.07

64

18.330

2.749

Mikulov

Dobré Pole

477.31

5

5416.23

64

9.896

1.484

Mikulov

Dolní Dunajovice

920.44

4

9835.34

64

25.451

3.818

Mikulov

Drnholec

2390.13

4

14480.50

64

81.106

12.166

Mikulov

Horní Věstonice

457.75

4

6833.84

64

14.598

2.190

Mikulov

Jevišovka

889.62

4

8954.26

64

18.956

2.843

Mikulov

Mikulov na Moravě

1804.38

4

20196.12

64

47.733

7.160

Mikulov

Novosedly na Moravě

856.38

6

9651.45

64

15.116

2.267

Mikulov

Nový Přerov

356.25

5

2600.38

64

7.760

1.164

Mikulov

Perná

397.85

4

6524.09

64

14.585

2.188

Mikulov

Sedlec u Mikulova

1068.26

4

10916.45

57

28.694

4.304

Moravský Krumlov

Damnice

715.82

4

3339.86

64

37.904

5.686

Moravský Krumlov

Dolenice

371.24

5

1523.65

64

10.990

1.649

Moravský Krumlov

Hostěradice na Moravě

1023.58

4

7235.20

75

56.806

8.521

Moravský Krumlov

Chlupice

332.30

4

1771.97

75

25.498

3.825

ORP

Kat. území


56 / 139





emise PM10 (t/ku*)

emise PM2.5 (t/ku*)

Moravský Krumlov

Jezeřany

505.95

4

1885.57

55

17.453

2.618

Moravský Krumlov

Jiřice u Miroslavi

777.39

4

1424.66

64

25.918

3.888

Moravský Krumlov

Kubšice Lesonice u Moravského Krumlova

355.35

4

948.16

64

13.771

2.066

381.40

4

5226.41

75

12.664

1.900

566.09

4

1424.66

75

28.782

4.317

Moravský Krumlov

Našiměřice Olbramovice u Moravského Krumlova

1333.66

4

6721.92

75

47.262

7.089

Moravský Krumlov

Skalice u Znojma

737.67

4

4890.76

75

31.719

4.758

Pohořelice

Cvrčovice u Pohořelic

835.93

4

1903.46

55

45.957

6.894

Pohořelice

382.53

4

7207.22

64

8.644

1.297

Pohořelice

Ivaň Loděnice u Moravského Krumlova

791.84

4

2849.32

55

42.080

6.312

Pohořelice

Malešovice

830.34

4

1766.80

55

24.974

3.746

Pohořelice

Mušov

385.17

4

3010.52

64

3.759

0.564

Pohořelice

Nová Ves u Pohořelic

407.04

5

5597.19

64

8.078

1.212

Pohořelice

Odrovice

453.22

4

430.46

55

19.857

2.979

Pohořelice

Pasohlávky

926.79

5

5510.81

64

15.840

2.376

Pohořelice

Pohořelice nad Jihlavou

1809.46

4

6783.76

64

65.738

9.861

Pohořelice

Přibice

569.99

6

3543.65

55

10.589

1.588

Pohořelice

Smolín

409.02

6

4574.63

55

4.463

0.669

Pohořelice

Šumice

782.56

4

2427.11

64

35.160

5.274

Pohořelice

Troskotovice

1530.71

4

2115.70

64

68.389

10.258

Pohořelice

Vlasatice

1737.29

4

8985.17

64

72.761

10.914

Pohořelice

Vranovice nad Svratkou

840.11

6

3464.85

55

9.117

1.368

Veselí nad Moravou

Moravský Písek

570.70

5

1421.06

61

1.157

0.173

Znojmo

Bantice

320.17

4

3646.49

75

11.944

1.792

Znojmo

Borotice nad Jevišovkou

775.76

4

3448.92

75

26.645

3.997

Znojmo

Božice

1157.77

4

11518.55

64

32.237

4.836

Znojmo

Břežany u Znojma

1274.40

5

8071.10

64

29.326

4.399

Znojmo

Čejkovice u Znojma

819.71

6

6193.65

75

13.335

2.000

Znojmo

České Křídlovice

889.28

4

7216.84

64

34.488

5.173

Znojmo

Derflice

279.54

4

2052.22

75

7.127

1.069

Znojmo

Dobšice u Znojma

227.22

4

5943.65

75

8.276

1.241

Znojmo

Domčice

150.90

4

6257.56

85

4.548

0.682

Znojmo

Dyjákovice

1488.10

4

7417.19

64

21.814

3.272

Znojmo

Dyjákovičky

1129.54

4

1138.07

75

71.597

10.740

Znojmo

Dyje

287.60

4

2820.10

75

11.310

1.696

Znojmo

Havraníky

400.80

4

3623.53

75

17.464

2.620

Znojmo

Hevlín

2225.82

5

7931.10

64

25.658

3.849

Znojmo

Hnanice

130.77

4

3734.19

75

6.723

1.008

Znojmo

Hodonice

605.97

4

1766.80

75

22.628

3.394

ORP

Moravský Krumlov Moravský Krumlov

Kat. území


57 / 139





emise PM10 (t/ku*)

emise PM2.5 (t/ku*)

Znojmo

Hrabětice

1102.02

5

10801.53

64

22.356

3.353

Znojmo

Hrádek u Znojma

1798.10

6

8197.01

64

27.942

4.191

Znojmo

Hrušovany nad Jevišovkou

1884.58

5

21075.16

64

32.666

4.900

Znojmo

Chvalovice

709.63

4

5354.28

75

50.647

7.597

Znojmo

Jaroslavice

1067.51

4

5397.79

64

41.298

6.195

Znojmo

Ječmeniště

117.24

4

1013.78

64

4.412

0.662

Znojmo

Konice u Znojma

119.82

5

1020.27

75

7.630

1.145

Znojmo

Krhovice

596.12

5

5366.56

75

13.331

2.000

Znojmo

Křídlůvky

612.85

6

1761.62

64

3.153

0.473

Znojmo

Kyjovice

504.91

4

2666.62

75

27.353

4.103

Znojmo

Lechovice

389.36

4

2333.64

75

16.816

2.522

Znojmo

Litobratřice

1690.33

5

8300.88

64

63.682

9.552

Znojmo

Mackovice

1074.76

5

2533.87

75

42.576

6.386

Znojmo

Načeratice

360.43

5

4086.74

75

12.435

1.865

Znojmo

Nový Šaldorf

353.41

4

3177.12

75

20.980

3.147

Znojmo

Oblekovice

466.66

4

2937.06

75

8.265

1.240

Znojmo

Oleksovice

1226.48

5

6481.28

75

42.001

6.300

Znojmo

Popice u Znojma

204.82

5

419.42

75

8.436

1.265

Znojmo

Práče

667.58

4

3415.38

75

26.091

3.914

Znojmo

Pravice

642.90

4

8420.99

64

16.292

2.444

Znojmo

Prosiměřice

567.93

4

4160.73

75

39.888

5.983

Znojmo

Sedlešovice

91.30

4

1245.17

75

6.272

0.941

Znojmo

Stošíkovice na Louce

397.45

4

4084.79

75

16.748

2.512

Znojmo

Suchohrdly u Znojma

375.17

4

6850.60

75

19.445

2.917

Znojmo

Šanov nad Jevišovkou

1378.07

6

6959.92

64

11.193

1.679

Znojmo

Šatov

1098.17

4

3993.27

75

75.523

11.328

Znojmo

Tasovice nad Dyjí

1158.55

4

9857.75

75

37.926

5.689

Znojmo

Těšetice u Znojma

528.93

4

3339.33

75

23.031

3.455

Znojmo

Valtrovice

541.91

6

1719.15

64

4.645

0.697

Znojmo

Velký Karlov

1183.44

6

823.59

64

3.355

0.503

Znojmo

Vítonice u Znojma

530.47

4

2774.97

75

26.884

4.033

Znojmo

Vrbovec

1257.10

4

8476.87

75

59.961

8.994

Znojmo

Znojmo-Louka

350.75

4

2992.46

75

19.872

2.981

Znojmo

Želetice u Znojma

530.64

4

1989.55

75

34.532

5.180

Židlochovice

Bratčice

520.28

4

2476.65

55

26.617

3.993

Židlochovice

Holasice

267.66

4

3968.52

55

11.598

1.740

Židlochovice

Hrušovany u Brna

583.74

4

8525.78

55

10.453

1.568

Židlochovice

Ledce u Židlochovic

213.78

4

4572.32

55

8.954

1.343

Židlochovice

Medlov

739.88

5

7831.87

55

10.907

1.636

Židlochovice

Měnín

1673.35

4

10328.66

55

35.386

5.308

ORP

Kat. území


58 / 139





emise PM10 (t/ku*)

emise PM2.5 (t/ku*)

Židlochovice

Opatovice u Rajhradu

519.06

4

3855.27

55

5.456

0.818

Židlochovice

Přísnotice

572.90

5

2952.57

55

9.472

1.421

Židlochovice

Rajhrad

655.81

4

9835.55

55

23.220

3.483

Židlochovice

Rajhradice

447.98

4

4077.01

55

15.128

2.269

Židlochovice

Sobotovice

446.18

4

3585.24

55

21.294

3.194

Židlochovice

Syrovice

681.22

4

1878.43

55

36.914

5.537

Židlochovice

Unkovice

251.36

6

2306.04

55

1.437

0.216

Židlochovice

Žabčice

463.83

6

6038.46

55

3.835

0.575

127206.2

-

1042508

-

3605.96

540.89

ORP

Kat. území

Celkový součet

*plocha orné půdy nechráněné větrnými bariérami v katastrálním území14

14

"Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení" I. ETAPA, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2005


59 / 139

F. PŘENOS ZNEČIŠTĚNÍ Z OKOLNÍCH ÚZEMÍ F.1

Sekundární aerosoly

Do problematiky přenosu znečištění lze do značné míry zahrnout i tzv. sekundární aerosoly, neboť vzhledem k délce transportních drah existuje jen slabá nebo žádná prostorová vazba mezi místem emise jejich prekurzorů a lokalitou dopadu. Vzhledem k tomu, že prakticky veškeré sekundární aerosoly jsou tvořeny částicemi menšími než 2,5 µm, je jejich imisní příspěvek shodný k suspendovaným částicím frakcí PM2,5 i PM10. Modelové pole imisních příspěvků sekundárních aerosolů k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic na území ČR uvádí Obrázek 21. Jak ukazuje Obrázek 21, na většině území ČR se vypočtené hodnoty pohybují převážně v rozmezí 7 – 10 g.m-3. Nejnižší hodnoty v rozmezí 4 – 7 g.m-3 se vyskytují částečně v hraničních horských oblastech Šumavy, Krkonoš a Jeseníku. Naopak nejvyšší příspěvky přesahující 10 g.m-3 byly vypočteny na části území Pardubického kraje (Svitavsko) a částečně při státních hranicích v Plzeňském kraji. Obrázek 21: Imisní příspěvky sekundárních aerosolů k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic na území ČR a v jejím okolí

F.2

Pozadí – odhad nemodelovaných zdrojů znečištění

Na celkové imisní zátěži řešené oblasti se kromě zdrojů zahrnutých do výpočtu podílí i celá řada dalších zdrojů či faktorů, které nelze použitými postupy kvantifikovat. Obecně známý je dálkový transport (zejména částic) z velmi vzdálených přírodních zdrojů (tzv. prachové epizody). Na celkových koncentracích se však mohou podílet i místní zdroje, které se


60 / 139

nepodařilo identifikovat či kvantifikovat jejich emise, typickým příkladem jsou biogenní emise, větrem zvířená prašnost z volných ploch, staré zátěže, požáry, nestandardní stavy zdrojů a podobně. Ve výsledku je tak měřená hodnota prakticky vždy vyšší než hodnota modelová. Pro zohlednění popsaných vlivů je používána jednotná aditivní konstanta, označená jako tzv. pozadí – odhad nemodelovaných zdrojů znečištění. Pro účely této rozptylové studie byly hodnoty pozadí, tedy odhad nemodelovaných zdrojů znečištění, odvozeny na základě dat z pozaďových stanic imisního monitoringu v ČR. Pozaďové stanice jsou umístěny v lokalitách, které nejsou ovlivněny místními zdroji znečištění a indikují tak úroveň koncentrací znečišťujících látek způsobovaných dálkovým transportem. Pro stanovení výše pozadí byl výběr stanic omezen následujícím způsobem:  klasifikace stanice: typ stanice – pozaďová, zóna – venkovská, charakteristika zóny – přírodní nebo zemědělská, tj. kód B/R/N, B/R/A nebo B/R/NA  území: všechny kraje na území České republiky s výjimkou krajů Ústeckého a Moravskoslezského. Stanice v Ústeckém kraji nebyly uvažovány proto, že se u nich na měřených koncentracích výrazně podílejí elektrárenské zdroje, jejichž příspěvek by nebylo možné oddělit od pozaďové hodnoty, u Moravskoslezského kraje se na znečištění ovzduší v řešeném území významně podílejí též zdroje emisí, nacházející se v blízkém příhraničí na území Polské republiky. Na základě uvedených předpokladů pak byly stanoveny následující hodnoty pozadí:  u suspendovaných částic PM10 a PM2,5 byl na základě dlouhodobých analýz výsledků měření na stanicích různých typů obecně přijat předpoklad, že ve venkovských pozaďových lokalitách (především zemědělského typu) se na naměřené hodnotě cca z 1/3 podílejí místní zdroje, zejména resuspenze ze zemědělských ploch. Proto byly použity hodnoty odpovídající 2/3 průměru měřených koncentrací, tj. 14 µg.m-3 u PM10 a 10 µg.m-3 u PM2,5.


61 / 139

G. CELKOVÁ IMISNÍ ZÁTĚŽ A OBLASTI S PŘEKROČENÝMI IMISNÍMI LIMITY G.1

Síť imisního monitoringu

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší České republiky, provozovaného a spravovaného ČHMÚ. Vedle údajů ze staničních sítí ČHMÚ přispívá do imisní databáze ISKO již řadu let několik dalších organizací podílejících se rozhodujícím způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice. V rámci Jihomoravského kraje se měření kvality ovzduší provádí na 6 lokalitách na území Jihomoravského kraje a na 13 lokalitách na území města Brna. Na měření kvality ovzduší se podílí 3 organizace, které mají autorizaci k měření stavu venkovního ovzduší. Jedná se o Český hydrometeorologický ústav (modré lokality), Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (červené lokality) a Statutární město Brno (zelené lokality). Přehled a charakteristiku lokalit uvádí Obrázek 22, Obrázek 23 a Tabulka 23. Následující Tabulka 24 pak uvádí měřící programy a měřené škodliviny. Obrázek 22: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj

Zdroj dat: ČHMÚ


62 / 139

Obrázek 23: Přehled lokalit imisního monitoringu, statutární město Brno

Zdroj dat: ČHMÚ

Tabulka 23: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj Název lokality

Klasifikace

Vlastník

Zem. délka

Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Líšeň Brno-Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského

B/U/R B/R/A-NCI B/R/AN-REG B/R/A-REG B/S/RA B/S/RN B/U/RN B/S/RN T/U/R T/U/C T/U/C B/U/CR T/U/R B/S/R T/U/R B/U/R T/U/R B/S/R B/U/R

ZÚ, Ova ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ SMBrno SMBrno SMBrno SMBrno SMBrno ZÚ, Ova ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ZÚ, Ova

17,1333 16,0858 17,0707 16,7244 16,9796 16,0601 16,6138 16,5808 16,6425 16,5695 16,6137 16,6269 16,5973 16,6205 16,5678 16,6780 16,5936 16,6962 16,5956

Zem. šířka 48,8572 48,8813 49,0685 48,7917 49,2809 48,8429 49,2161 49,1653 49,2082 49,1896 49,1859 49,1889 49,2055 49,2555 49,2165 49,2132 49,1981 49,1490 49,2181

Nadm. výška 170 334 245 245 260 225 250 228 213 202 200 214 230 380 235 340 235 241 240

Zdroj dat: ČHMÚ

Klasifikace lokalit: Typ stanice: T - Dopravní, I - Průmyslová, Pozaďová - B; Typ oblasti: U - Městská, S - Předměstská, R - Venkovská; Charakteristika oblasti: R - Obytná, C - Obchodní, I - Průmyslová, A - Zemědělská, N - Přírodní, RC - Obytná/obchodní, CI - Obchodní/průmyslová, IR - Průmyslová/obytná, RCI - Obytná/obchodní/průmyslová, AN - Zemědělská přírodní; Podkategorie pozaďových venkovských stanic: NCI - Příměstská, REG - Regionální, REM - Odlehlá


63 / 139

Tabulka 24: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 - 2013 Název lokality Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Líšeň Brno-Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Arboretum

Měřící program15 A,0 A,M,P,0 M A M,P A,P A A A A A K A M M, P, 0 M, P, 0 A, M A K A

Měřené škodliviny (2003-2013) PM10, NO-NO2-NOx, SO2, TK O3, PM10, TK, PAH PM10, NO2 PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, O3, BZN, NH3 PM10, NO2, SO2, PAH PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, CO, PAH PM10 PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO PM10, SO2, NO-NO2-NOx, CO PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3 PM10, NO2, TK, PAH PM10, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3, BZN PM10, NO2, SO2 PM10, NO2, SO2, TK, PAH PM10, PM2,5, NO2, TK, PAH PM10, NO-NO2-NOx, CO, BZN PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3 PM10, NO2, TK PM10

Zdroj dat: ČHMÚ

G.2

Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí

G.2.1 Oblasti s překročením imisních limitů Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky. Mapa oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu bez zahrnutí ozonu podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území České republiky v roce 2013. V roce 2013 byl alespoň jeden imisní limit překročen na 17,5 % území ČR (Obrázek 24). Při zahrnutí překročení imisního limitu pro přízemní ozon jsou nadlimitní koncentrace na 37 % území České republiky (Obrázek 25). Na 12,9 % území Jihomoravského kraje (bez území statutárního města Brna) byl v roce 2013 překročen imisní limit podle bodu 1 a 2 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, zahrnutí přízemního ozonu rozšiřuje oblast s překročeným imisním limitem na 87 % území. Na 28,9 % území statutárního města Brna byl v roce 2013 překročen imisní limit podle bodu 1 a 2 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, zahrnutí přízemního ozonu rozšiřuje oblast s překročeným imisním limitem na 70 % území (Tabulka 25).

15

A – automatizovaný měřicí program; K – kombinované měření; M – manuální měřicí program; P – měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 – měření těžkých kovů (TK) v PM10;


64 / 139

Tabulka 25: Překročení imisního limitu, Jihomoravský kraj, statutární město Brno, % plochy územního celku, 2013

Území

PM10 dp

Jihomoravský kraj Brno

0,10 2,49

Znečišťující látky u nichž došlo k překročení imisního limitu Bod 1 přílohy 1 Bod 3 Celkový Bod 4 NO2 Souhrn BaP souhrn O3 rp překročení rp překročení max. denní 8h klouzavý průměr 0,07 0,14 12,94 12,94 81,99 2,02 3,79 28,89 28,89 46,94

Celkový souhrn překročení s O3 87,01 70,24

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 24: Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity (LV) pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, ČR, rok 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 25: Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity (LV) pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, ČR, rok 2013

Zdroj dat: ČHMÚ


65 / 139

G.2.2 Suspendované částice PM 10 a PM 2,5 Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních (např. sopečná činnost, pyl nebo mořský aerosol) nebo z antropogenních zdrojů (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají v atmosféře ze svých plynných prekurzorů SO 2, NOx, NH3 a VOC procesem nazývaným konverze plyn-částice. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Při akutním působení částic může dojít k podráždění sliznic dýchací soustavy, zvýšené produkci hlenu apod. Tyto změny mohou způsobit snížení imunity a zvýšení náchylnosti k onemocnění dýchací soustavy. Opakující se onemocnění mohou vést ke vzniku chronické bronchitidy a kardiovaskulárním potížím. Při akutním působení částic může dojít k zvýraznění symptomů u astmatiků a navýšení celkové nemocnosti a úmrtnosti populace. Dlouhodobé vystavení působení částic může vést ke vzniku onemocnění respiračního a kardiovaskulárního systému. Míra zdravotních důsledků je ovlivněna řadou faktorů, jako je například aktuální zdravotní stav jedince, alergická dispozice nebo kouření. Citlivou skupinou jsou děti, starší lidé a lidé trpící onemocněním dýchací a oběhové soustavy16,17. Průměrná roční koncentrace - suspendované částice PM10

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší. Téměř na všech lokalitách České republiky je od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM 10. Po zakolísání v roce 2004 byl v roce 2005 vzestupný trend obnoven téměř na všech lokalitách. V roce 2006 tento trend pokračoval na většině lokalit u ročních průměrů. V roce 2007 došlo naopak k poklesu koncentrací PM10. V roce 2008 klesající trend ve znečištění PM10 pokračoval na většině lokalit zejména v denních koncentracích. V roce 2009 převažoval mírný vzestup, více patrný v Moravskoslezském kraji. V roce 2010 došlo k nárůstu koncentrací PM10, a to v denních i ročních imisních charakteristikách. Největší nárůst byl zaznamenán v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Vzestup koncentrací suspendovaných částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). Nárůst koncentrací PM10 byl v roce 2010 způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let. V roce 2011 byl zaznamenán nepatrný pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10 (v průměru pro všechny typy stanic). V roce 2012 byl opět naměřen meziroční pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10, a to o více než 5 µg.m-3 (v průměru pro všechny typy stanic, na kterých 16

17

SZÚ, Suspendované částice [cit. 2013-07-19]. Dostupný z http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/susp_castice.pdf

Guerreiro C., de Leeuw F., Foltescu V., Schilling J., van Aardenne J., Lükewille A., Adams M. (2012). Air quality in Europe — 2012 report. . e arsenu (průměr za roky 2007 přkročením o a kde se stanice převážně vyskytovaly a odkázat na tabulku s nejvyššími ní, ale jaEEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dostupný z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012


66 / 139

byla 36. nejvyšší koncentrace PM10 měřena v letech 2011 i 2012). V roce 2012 byl zaznamenán i pokles průměrné roční koncentrace na většině měřicích stanic18. V roce 2013 nedošlo ani na jedné lokalitě Jihomoravského kraje k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10. Imisní limit není překračován na žádné z lokalit imisního monitoringu od roku 2011. Tabulka 26: Průměrné roční koncentrace PM10, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 Název lokality Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Brno-Arboretum (B) Brno-Lány (B) Brno-Svatoplukova (T) Brno-Výstaviště (T) Brno-Zvonařka (T) Brno-Masná (B) Brno-střed (T) Brno-Soběšice (B) Brno-Kroftova (T) Brno-Líšeň (B) Brno-Úvoz (hot spot) (T) Brno-Tuřany (B) Brno-Dobrovského (B)

2003 27,36

30,71

2004 22,66 26,28

2005 25,55 29,14

24,70

28,51 28,15 37,73

34,43

2006 28,16 30,33 29,76 28,00 30,05 35,81

2007 22,07 23,35 21,46 22,01 24,81 25,32

2008

2009 22,73 21,03 23,23 22,00 26,46

2010 30,73 24,67 24,95 24,73 24,44 27,66

2011 29,36 23,59 24,66 23,48 23,13 26,72

2012 27,01 22,14

18,94 19,08 20,84 19,12 25,79

25,62 40,92 33,20 34,97 34,51 35,88 20,96 25,50 24,04 30,18 27,56 27,83

33,08 43,74 36,25 35,68 31,39 38,21 22,90 27,70 26,94 34,46 30,33 21,57

35,09 39,17 37,76 31,43 29,49 39,20 24,06 29,59 27,47 30,74 29,44 17,91

31,28 34,59

21,48 22,02 23,89

2013 22,5 25,3 23,3

30,6 43,27

36,15

39,67

47,90

45,07

32,06

39,53

31,39 35,25

33,51 33,98

36,32 26,52

34,83 35,07

40,41 35,00 34,43 33,50 34,41

21,15

23,08

28,01 22,81

44,00 25,91 23,29

29,7 28,72 33,35 37,53 21,24 27,19 24,22 30,32 26,24

33,5 21,6 25,3 22,4 27,2 26,6

Zdroj dat: ČHMÚ

Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných částic významný vliv umístění stanice – zejména ve vztahu k dopravě. Městské lokality více ovlivněné dopravou dosahují dlouhodobě vyšších koncentrací, než pozaďové lokality. Následující grafy (Obrázek 25 až Obrázek 27) zobrazují průměrné roční koncentrace na lokalitách Jihomoravského kraje. Z grafů je patrné, že koncentrace na dopravou zatíženějších lokalitách jsou vyšší, přesto nepřekračují imisní limit. Situace je u dopravních lokalit zhoršená z více důvodů – doprava je hlavním zdrojem tuhých látek v ovzduší v Jihomoravském kraji, protože kromě exhalací dochází k emisím tuhých částic z otěrů (brzdové obložení, pneumatiky, vozovka atd.), a dále rovněž k resuspenzi již sedimentovaných částic vlivem proudění způsobeného pohybem vozidel. Resuspenze se na emisích tuhých látek z dopravy může podílet až 40 %.

18

Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce 2011. Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN 978-80-8757702-8


67 / 139

Obrázek 26: Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m3] na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 27: Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m3] na dopravních lokalitách, Statutární město Brno, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ


68 / 139

Obrázek 28: Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m3] na pozaďových lokalitách, Statutární město Brno, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 29: Porovnání průměrné roční koncentrace PM 10 na lokalitách Jihomoravského kraje, dopravních lokalitách a pozaďových lokalitách statutárního města Brna [µg.m3], 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Variabilitu v koncentracích (a možné překročení imisního limitu) významně ovlivňují meteorologické podmínky. Za účelem potlačení tohoto vlivu byly zpracovány průměry za roky 2009 – 2013. Mapy na obrázcích níže zobrazují prostorové rozložení průměrné roční koncentrace PM10 samostatně pro rok 2013 (Obrázek 30) a pro pětiletý průměr 2009-2013


69 / 139

(Obrázek 31). Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací se podstatná část Jihomoravského kraje pohybuje v intervalu 20 – 28 µg.m-3 (viz Obrázek 30). Obrázek 30: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, ČR, rok 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 31: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, ČR, pětiletý průměr za roky 2009 - 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Z obrázku (Obrázek 31) je patrné, že se hodnoty pětiletého klouzavého průměru pro Jihomoravský kraj téměř neliší od obrázku (Obrázek 30), zobrazujícího pouze rok 2013.


70 / 139

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace – suspendované částice PM10

V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 je situace horší. Imisní limit činí 50 µg.m-3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m-3, je překročen imisní limit. Tato charakteristika je mnohem více závislá na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Koncentrace vyšší než 50 µg.m-3 se vyskytují takřka výhradně v období říjen – březen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin – naopak dochází k jejich kumulaci. Při déletrvající epizodě s inverzním charakterem počasí dochází zpravidla k postupnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic v ovzduší a k překračování imisních i zvláštních imisních limitů (smogové situace). V následující tabulce (Tabulka 27) a dále pak v grafech (Obrázek 32 až Obrázek 34) jsou zobrazeny 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 za daný kalendářní rok. Zatímco na dopravou ovlivněnějších lokalitách (Znojmo, Brno) dochází k překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10, v případě pozaďových lokalit hodně závisí na meteorologických podmínkách v daném roce, konkrétně v zimních měsících. Dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem počasí (roky 2005, 2006) popř. trvá-li zimní sezóna déle (topná sezóna v roce 2010 byla výrazně nejdelší za posledních 10 let), dojde k nárůstu koncentrací často nad imisní limit. Naopak v letech s příznivými podmínkami (2007 – 2009, 2012, 2013) pozaďové lokality s rezervou imisní limit nepřekračují. Zdrojem vyšších koncentrací během let se zhoršenými rozptylovými podmínkami jsou zřejmě malé zdroje – po dopravě druhý nejvýznamnější zdroj tuhých látek v Jihomoravském kraji. Zatímco v městech převládá vytápění pomocí CZT, v menších obcích se jedná o lokální topeniště, která jednak působí plošně a jednak mají mnohem nižší výduchy než teplárny a tedy nedochází k tak dobrému rozptylu. Tato skutečnost se pak odráží na vyšších koncentracích PM10 v předměstských a venkovských lokalitách. Tabulka 27: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendářní rok, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013 Název lokality Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Brno-Arboretum (B) Brno-Lány (B) Brno-Svatoplukova (T) Brno-Výstaviště (T) Brno-Zvonařka (T) Brno-Masná (B) Brno-střed (T) Brno-Soběšice (B) Brno-Kroftova (T) Brno-Líšeň (B) Brno-Úvoz (hot spot) (T) Brno-Tuřany (B) Brno-Dobrovského (B)

2003 40,27

51,77

2004 34,31 42,00

2005 43,06 52,00

42,79

53,29 51,00 70,75

59,62 63,25

54,28

2006 43,98 52,00 49,00 51,08 51,00 66,92

71,29

55,00

55,42 58,00

2008

2009 39,00 36,00 38,67 37,00 46,17

2010 43,54 47,00 50,00 47,42 50,00 55,42

2011 40,02 46,00 45,00 45,17 50,00 51,63

2012 37,84 39,00

34,00 39,00 36,88 37,00 45,71

54,00 59,13

68,42 58,86 60,22 51,82 55,29

60,37 73,19 60,20 67,27 48,00 64,54 44,00 53,00

67,48 71,88 60,79 61,75 46,00 70,75 48,00 56,00

53,52 57,43

46,00

45,26 68,40 52,03 61,70 55,00 58,08 34,00 45,00

54,70 49,00 60,14 38,00 46,00

53,40 37,00 45,00

38,00

51,25 41,00

81,00 44,88 39,00

50,00 47,21 44,00

57,00 56,38 36,00

56,00 56,46 28,00

50,00 47,54

45,00 47,20

56,78

84,67

62,57

2007 33,56 40,00 41,00 40,29 43,00 46,08

61,58 58,00

63,13 44,00

40,63 41,00 43,29

2013 42,00 45,00 42,10 42,40 49,30

Zdroj dat: ČHMÚ


71 / 139

Obrázek 32: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 [µg.m-3] na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 33: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 [µg.m-3] na dopravních lokalitách, statutární město Brno, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ


72 / 139

Obrázek 34: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 [µg.m-3] na pozaďových lokalitách, statutární město Brno, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Pro překračování imisního limitu je v Jihomoravském kraji charakteristické, že k němu dochází takřka výhradně v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Následující graf zobrazuje zprůměrovanou hodnotu počtu překročení 24hodinové koncentrace PM 10 hodnotu 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících za roky 2005 – 2013. Obrázek 35: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2013, Jihomoravský kraj


73 / 139

Zdroj dat: ČHMÚ

Obrázek 36: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2013, statutární město Brno

Zdroj dat: ČHMÚ

Z uvedených grafů je patrné, že v období duben – září dochází k překročení koncentrace PM10 50 µg.m-3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimečně. Naproti tomu topná sezóna spolu s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor) způsobují nárůst počtu dní s koncentracemi vyššími než 50 µg.m-3 v chladné části roku. Topná sezóna a emise z lokálních topenišť navyšují plošně pozaďové koncentrace v celém Jihomoravském kraji, na začátku/konci topné sezóny se přidává rovněž vliv větrné eroze. Svůj vliv pak mají i meteorologické podmínky – zejména teplotní inverze (nejčastější výskyt v zimě), během nichž dochází pod hladinou inverze ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojů (lokální topeniště) – naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárůstu koncentrací. Následující Obrázek 37 zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 za kalendářní rok 2013. Z obrázku je patrné, že podstatná část území Jihomoravského kraje se pohybuje mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem, část území města Brna překračuje imisní limit. Pokud se použije pětiletý průměr pro potlačení vlivu meteorologických podmínek, dojde ke snížení podílu území s překročeným imisním limitem, ostatní charakteristiky se příliš nemění.


74 / 139

Obrázek 37: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, ČR, rok 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Průměrná roční koncentrace - suspendované částice PM2,5

Od roku 2004 se v České republice měří jemná frakce suspendovaných částic PM 2,5. V roce 2013 měření probíhalo na 46 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce PM2,5 zejména v aglomeraci CZ08A Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Srovnáme-li výsledky s ročním imisním limitem 25 µg.m-3, celkem na 9 lokalitách byl v roce 2013 imisní limit překročen. Podle ročního chodu koncentrací PM2,5 ve vztahu k překročení ročního imisního limitu lze konstatovat, že vysoké znečištění ovzduší touto látkou se vyskytuje zejména v chladném období roku (měsíce listopad až únor). Vyšší koncentrace této látky v chladném období roku jsou zejména důsledkem emisí z vytápění a horších rozptylových podmínek. Obsah frakce PM2,5 v PM10 není konstantní, ale vykazuje sezónní průběh a zároveň je závislý na umístění lokality (Obrázek 38). V roce 2013 se poměr PM2,5/PM10 pohyboval v průměru z 32 lokalit v ČR, kde se současně měřily obě frakce s dostatečným počtem hodnot, v rozmezí 0,68 (září) až 0,82 (leden), s nižšími hodnotami v letním období. V Brně byl průměrný poměr PM2,5/PM10 nejnižší v květnu (0,7) a nejvyšší v listopadu (0,85). Sezónní průběh poměru frakce PM2,5/PM10 souvisí se sezónním charakterem některých emisních zdrojů. Emise ze spalovacích zdrojů vykazují vyšší zastoupení frakce PM 2,5 než např. emise ze zemědělské činnosti a re-emise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimním období roku může být tedy důvodem vyššího podílu frakce PM 2,5 oproti frakci PM10. Pokles během jarního období a začátku léta je v některých pracích vysvětlován také nárůstem množství větších biogenních částic (např. pylů)19. Na dopravních lokalitách je poměr PM2,5/PM10 nejnižší. Při spalování paliva z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM2,5 a poměr by měl být tudíž u dopravních lokalit vysoký. To, že tomu tak není, zdůrazňuje význam emisí větších částic z otěrů 19

Gehrig, R., Buchmann, B. (2003): Atmospheric Environment, 37, pp. 2571–2580


75 / 139

pneumatik, brzdového obložení a ze silnic. Zastoupení hrubé frakce na dopravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze zimního posypu. K navýšení koncentrace PM10 může dojít i v důsledku zvýšené abraze silničního povrchu posypem a následnou resuspenzí obroušeného materiálu20. Obrázek 38 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 201321

Zdroj dat: ČHMÚ

Na stanicích Jihomoravského kraje mimo aglomeraci Brno bylo započato měření PM 2,5 až od roku 2010. Od počátku měření na stanicích umístěních na území statutárního města Brna (v roce 2004) došlo na vybraných stanicích k překročení imisního limitu pro průměrnou koncentraci PM2,5 v letech 2005, 2006 a 2008-2012. Tyto roky byly zatíženy nepříznivými rozptylovými podmínkami. Tabulka 28: Průměrné roční koncentrace PM2,5, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 Název lokality Mikulov-Sedlec (B) Znojmo (B) Brno-Lány (B) Brno-Svatoplukova (T) Brno-Výstaviště (T) Brno-Zvonařka (T) Brno-Líšeň (B) Brno-Tuřany (B)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

29,02 25,36 26,60 21,86

26,42

27,58

20,37

19,07

2009

2010

2011

2012

22,39 30,14

19,65 23,05 29,54 33,30

19,04 22,69 28,91 29,88

18,01 24,70 26,00

28,54

30,45

20,89

23,81

27,05 19,63 21,65

24,00 17,64 19,40

2013 20,30 19,90

18,60 21,10

Zdroj dat: ČHMÚ

Z grafu níže (Obrázek 39) je patrné, že koncentrace PM2,5 jsou podobně jako PM10 ovlivněny meteorologickými podmínkami. Lokalita Znojmo a lokalita Brno-Tuřany měří obdobné 20

Commission staff working paper establishing guidelines for determination of contributions from the re-suspension of particulates following winter sanding or salting of roads under the Directive 2008/50/EC on ambient air quality and cleaner air for Europe. SEC(2011) 207 final 21 Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce 2013. Český hydrometeorologický ústav, 2014, ISBN 978-80-8757737-0


76 / 139

koncentrace charakteristické pro městské pozadí Jihomoravského kraje, lokalita MikulovSedlec měří koncentrace nižší, charakteristické pro venkovské pozadí kraje. Dopravní lokality na území města Brna měří nadlimitní koncentrace. Obrázek 39: Průměrné roční koncentrace PM2,5 [µg.m-3] na měřících lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací v roce 2013 (Obrázek 40) se většina území Jihomoravského kraje pohybuje mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem. Část území (zejména v blízkosti kraje Vysočina) pak nedosahuje ani horní meze pro posuzování. Imisní limit nebyl na území Jihomoravského kraje překročen.


77 / 139

Obrázek 40: Pole průměrné roční koncentrace PM 2,5, ČR, rok 2013

Zdroj dat: ČHMÚ

Následující obrázek (Obrázek 41) pak zobrazuje zprůměrovanou hodnotu průměrné roční koncentrace PM2,5 za pětiletí 2009 – 2013. Z obrázku je patrné, že rozdíl v rozloze území s překročenými imisními limity je pouze minimální. Oblast s překročeným imisním limitem na základě pětiletého průměru 2009-2013 je vyznačena na části území statutárního města Brna, zatímco pro samostatný rok 2013 není překročení imisního limitu pro PM2,5 vyznačeno. Obrázek 41: Pole průměrné roční koncentrace PM 2,5, ČR, pětiletý průměr za roky 2009 - 2013

Zdroj dat: ČHMÚ


78 / 139

Zdravotní rizika částic

Suspendované částice, zvláště frakce PM10, je ze zdravotního hlediska významný faktor charakterizující bazální úroveň zdravotních rizik imisní zátěže sledované lokality. Sedimentace schopné částice jsou totiž vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem (velký povrch často nesoucí elektrický náboj) v celé řadě případů také ideálním nosičem řady specifických polutantů mnohdy s vysokým potenciálem rizikovosti (např. PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky). Vedle vlastního chemického složení částic a na povrch fixovaných škodlivin je mimořádné důležitý i jejich samotný tvar. Částice jehlicovitého tvaru nejsnáze pronikají do buněk epitelů kryjících dolní cesty dýchací, kde mohou vyvolávat vznik mikronekróz. Ty pak mohou být následně vstupní branou sekundárních infekcí či v důsledku neustálého mechanického dráždění mohou vyvolat i zhoubné bujení, jak je tomu např. u azbestových částic. Z pohledu velikosti jsou jednotlivé částice posuzovány jako TSP – celkové suspendované částice z angl. total suspended particles (zahrnující částice do cca 20 μm v průměru), dále jako frakce PM10 s částicemi do 10 μm a frakce PM2,5 s částicemi do průměru 2,5 μm. Jednotlivým frakcím odpovídají konvence pro odběr vzorků ovzduší s ohledem na aerodynamické průměry částic. Rozměr částice také určuje její čas, který může strávit v atmosféře. Zatímco sedimentace odstraňuje hrubší frakce PM10 z atmosféry během několika hodin po jejich vzniku emisí, částice PM2,5 zde mohou setrvat několik dnů až týdnů. V konečném důsledku tyto zejména malé částice mohou být atmosférou transportovány na dlouhé vzdálenosti. Existuje několik cílových struktur průniku částic do lidského organismu. Větší částice jsou postupně distribuovány do zažívacího traktu, a pokud obsahují toxikologicky významné látky, jsou tyto metabolizovány stejně jako při jejich orálním požití. Dalším cílovým orgánem jsou sliznice, zejména řasinkový epitel. Z hlediska retence aerosolu v plících jsou nejnebezpečnější částice s efektivním průměrem menším než 2,5 μm, tzv. jemné částice, protože jsou z 90 i více procent zachycovány v dolním plicním epitelu (v alveolech). Hrubé částice jsou naopak zachycovány již v horních cestách dýchacích. Při posuzování zdravotního rizika inhalace částic je tedy důležitá jak jeho koncentrace, tak i velikost částic (např. PM10, PM2,5), ale i tvar a chemické složení. Systematické posouzení dat naznačuje, že:  částice v ovzduší obecně způsobují vzrůst rizika úmrtí na respirační choroby zejména u dětí do 1 roku života, ovlivňují u dětí rychlost vývoje plic, zhoršují astma a způsobují další respirační symptomy jako kašel a bronchitidu; 

frakce PM10 má vliv na nárůst incidence respiračních chorob, což je zřejmé z počtů hospitalizací v důsledku nemocí dýchacích cest;



frakce PM2,5 vážně ovlivňuje zdraví, zvyšuje počty úmrtí na kardiovaskulární symptomy, chronická onemocnění dolních cest dýchacích a rakoviny plic.

Po pečlivém prověření současných vědeckých poznatků dospěli experti WHO k závěru, že existuje-li nějaká prahová koncentrace pro PM, pak leží v nižším koncentračním pásmu, než jsou nyní běžné limity imisních koncentrací v Evropě.


79 / 139

Obecně v literatuře publikované výsledky naznačují, že krátkodobé změny koncentrací PM10 ve všech koncentračních úrovních vedou ke krátkodobým změnám akutních zdravotních následků, jako jsou zánětlivé plicní reakce, respirační symptomy, nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a nárůsty spotřeby léků a hospitalizací. Protože výsledkem dlouhodobé expozice PM je podstatné snížení předpokládané délky dožití, má tato expozice jasně větší vliv na lidské zdraví než expozice krátkodobá. Vlivy dlouhodobé expozice PM zahrnují nárůst výskytu chorob dolních cest dýchacích, chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN), redukce plicních funkcí jak u dětí tak i u dospělých a snížení předpokládané délky dožití zejména vlivem kardiopulmonální mortality a pravděpodobně i rakovinou plic. Shrnutí

Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní limit (především pro 24hodinovou koncentraci PM10) překračován zejména na dopravních lokalitách, imisní limit pro PM2,5 nebyl překročen. Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM 10 a PM2,5 na území Jihomoravského kraje, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Stanice, které nejsou přímo ovlivněny dopravou, překračují pouze imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10, a to především v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Častěji je pak limit překračován v topné sezóně, a to zejména na předměstských a venkovských lokalitách, kde je vliv lokálních topenišť markantnější. V městech, kde je výrazněji zastoupeno CZT, dochází k menšímu počtu překročení v topné sezóně. Navíc v zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke zvýšeným koncentracím PM10. V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu, především na dopravních stanicích.

G.2.3 Vyhodnocení provozu vybraných lokalit imisního monitoringu ve vztahu k větrné erozi Větrná eroze se podílí na regionálních pozaďových koncentracích částic v ovzduší, a to zejména hrubší frakce PM10. Z hlediska Jihomoravského kraje je její vliv nejlépe pozorovatelný na venkovských lokalitách, zejména pak v lokalitě Kuchařovice, která leží mimo obec a kde tedy není vliv větrné eroze překrýván antropogenní činností, jako je doprava či vytápění domácností v lokálních topeništích. Lokalita Kuchařovice leží uprostřed polí, takže vliv větrné eroze je patrnější než v případě Mikulova – Sedlce (vinice). Přednost lokality Mikulov-Sedlec pak leží v kontinuálním měření PM10 i PM2,5, které v Kuchařovicích chybí. Výsledky prašnosti byly v rámci studie „Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje“ analyzovány na úrovni ročních, měsíčních a denních průměrů. Zejména na úrovni měsíčních průměrů byly odhaleny v případě Kuchařovic (a částečně Mikulova – Sedlce) odchylky od ostatních stanic – v dlouhodobém průměru jsou


80 / 139

v Kuchařovicích měřeny vyšší koncentrace v dubnu než v březnu a v říjnu než v listopadu. Tento fakt poukazuje na vliv větrné eroze, který může být podobný i na ostatních lokalitách, avšak je maskován topnou sezónou, čili koncentrace jsou v chladnějších měsících vyšší. Avšak právě v Kuchařovicích je koncentrace v dubnu i přes výrazně vyšší teploty vyšší a je tedy zřejmé, že se nejedná o vliv lokálních topenišť. Při detailnější analýze na úrovni 24hodinových průměrů v posledních dvou letech bylo zjištěno, že právě v měsících dubnu a říjnu (popř. listopadu) je zcela zásadní pro koncentrace prašnosti přítomnost srážek. Při delší bezesrážkové epizodě dochází k významnému zvýšení koncentrací částic v ovzduší, které mohou v případě PM10 překročit i hranici 50 µg.m-3. Z toho vyplývá, že v měsících březen – duben a září – říjen může větrná eroze spolu s počínající / končící topnou sezónou způsobit několik překročení koncentrace 50 µg.m-3, která mohou v celkovém součtu za kalendářní rok rozhodovat o překročení či nepřekročení imisního limitu. Při srovnávání potenciálních hodnot odnosu půdy s monitorovanými hodnotami je nutné mít na paměti složitost celé problematiky a uvědomit si, že se snažíme srovnávat potenciální data s reálnými a výsledky srovnání či závěry které učiníme, mohou být touto chybou zatíženy. Důvěryhodné srovnání je možné pouze na základě experimentálního měření, kdy musí být ověřena také doba životnosti erodovaných částic v atmosféře pro možnost vypočítat jejich přibližnou rozptylovou vzdálenost, tedy vzdálenost, na kterou může erodovaná částice kvalitu ovzduší ovlivnit. Při dlouhodobějším srovnání (2005-2013) dochází v Kuchařovicích k mírnému srovnání průměrných měsíčních koncentrací v březnu a v dubnu, říjen zde stále zůstává koncentračně vyšší než listopad a prosinec. 50.0 45.0 40.0 35.0 30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0

Brno-Tuřany

Kuchařovice

Mikulov-Sedlec

V případě Mikulova - Sedlce resp. Brna – Tuřan již tento jev není tak patrný. Svůj podíl na tom má charakter půdy a její využití, případně rovněž ovlivnění Brnem a přilehlými obcemi.


81 / 139

V případě Kuchařovic jsou pak důležité zejména některé roky, kdy je vliv větrné eroze patrnější než jindy. Z křivek na následujícím grafu je nutné poukázat zejména na roky 2009, 2010 či 2008 z hlediska jarních koncentrací a roky 2005, 2006, 2007, 2010 ale i 2013, kdy byly měřeny zvýšené koncentrace v říjnu, popř. v některých případech byly říjnové koncentrace vyšší než v listopadu či prosinci (např. i 2013). 60

50 2005 40

2006 2007

30

2008 2009

20

2010 2011

10

2012 2013

0

Pro následující detailnější analýzu pak byla vybrána lokalita Kuchařovice, jelikož zde jsou vlivy větrné eroze nejpatrnější. K měřeným koncentracím PM10 byla přidružena meteorologická data ze zdejší profesionální stanice imisního monitoringu. Pro hodnocení byly využity údaje o množství srážek, teplotě vzduchu a rychlosti větru. Stanice je umístěna mimo obec, na mírném kopečku na severovýchod od obce. V nejbližším okolí je pouze zemědělsky obdělávaná půda. Rovněž větrná růžice za sledované období naznačuje, že tato lokalita je obcí ovlivněna pouze minimálně, převládá proudění od SZ resp. S, naopak z JZ, tedy od obce, proudí vítr pouze minimálně. Lze tedy konstatovat, že lokalita je obcí pouze minimálně ovlivněna a je na ní mnohem lépe patrný případný vliv větrné eroze. Pro následující analýzy byly vybrány dny s delšími epizodami beze srážek (alespoň 5 dní), upřednostněny byly dny s vyšší teplotou pro potlačení vlivu topné sezóny. Byly zde sledovány trendy průměrných denních koncentrací PM 10 spolu s průměrnou denní teplotou (denní průměr vypočítaný ze vzorce T = (T7 + T14 + 2 * T21) / 4), průměrnou rychlostí větru (aritmetický průměr z měření v 15-minutových intervalech za dobu od 0 hod do 23:45 hod) a úhrnem srážek (denní úhrn za dobu od 7 hod do 7 hod následujícího dne).


82 / 139

Klimatologická stanice Kuchařovice, četnost směrů větru (%), 2004-2013 S 25 SZ

20

SV

15 10 5 Z

V

0

JZ

JV J


83 / 139

Září – říjen 2005

20.00

70

18.00

60

16.00 50

14.00 12.00

40

10.00 30

8.00 6.00

20

Koncentrace (µg.m-3)

Teplota (°C), rychlost větru (m.s-1), úhrn srážek (mm)

Na přelomu září a října roku 2005 se vyskytly dvě delší epizody beze srážek, přerušeny několika dny se srážkami.

4.00 10

2.00 0.00

0

SRA

PM10

F-r

T

Během první části epizody narostly koncentrace z 12 µg.m-3 (18. 9.) na 59 µg.m-3 (25. 9.). Během této doby nedošlo k žádným srážkám, teplota se v průměru pohybovala okolo 14°C a průměrná rychlost větru se pohybovala mezi 2 a 4 m.s-1, přičemž při maximu koncentrací byla okolo 4 m.s-1. Poté došlo k několika dnům, během nichž byly srážky poměrně významné a koncentrace se propadly pod 10 µg.m-3. Rovněž došlo k poklesu teploty pod 10°C. Od začátku října pak již i přes drobné srážky začaly koncentrace i průměrná teplota růst. Rychlost větru se neustále pohybovala okolo 4 m.s-1. Teplota rostla až do 5. 10., kdy v průměru dosáhla téměř 16°C a v tento den kulminovala rovněž průměrná denní koncentrace PM10, jejíž hodnota činila 64 µg.m-3. Poté teplota klesla a spolu s ní i koncentrace PM10. Ty začaly od 12. 10. opět růst za současného poklesu rychlosti větru indikující inverzní charakter počasí. Při opětovném nárůstu rychlosti větru k 4 m.s-1 došlo nejprve k pročištění atmosféry (rozptýlení). Kolem 20. 10. pak opět mírně vzrostla teplota i rychlost větru, což spolu s dlouhou bezesrážkovou epizodou znamenalo opět rychlý nárůst koncentrací PM10. Během této epizody došlo k 9 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek, větrná eroze a zhruba ve 3 případech teplotní inverze.


84 / 139

Říjen - listopad 2005

16.00

90

14.00

80 70

12.00

60

10.00

50 8.00 40 6.00

30

4.00



Tato epizoda přímo navazuje na předchozí epizodu, po třech dnech s mírnými srážkami (dohromady 5 mm) přišla opět delší bezesrážková epizoda a přestože byly teploty nižší (vesměs pod 10 °C), půda byla natolik vyschlá, že při vyšších rychlostech větru opět mohlo docházet k větrné erozi.

20

2.00

10

0.00

0

SRA

PM10

F-r

T

Od začátku bezesrážkové epizody koncentrace rostly, i když teplota neustále klesala. Rychlost větru se však pohybovala až k 6 m.s-1 v denním průměru. Poté růst koncentrací na chvíli zastavily mírné srážky, avšak spolu s nárůstem teplot a rychlosti větru opět vzrostly, a to až k maximu 85 µg.m-3. Poté se opět vyskytly srážky a koncentrace klesly, rychlost větru okolo 2 m.s-1 způsobila další mírný pokles koncentrací PM10. Pouze 9. 11. se průměrná rychlost větru zvýšila na 4 m.s-1, což se okamžitě projevilo v nárůstu koncentrací až na 74 µg.m-3. Poté již opět došlo k poklesu rychlosti větru a přidaly se i srážky a koncentrace PM10 opět klesly. Během této epizody došlo k 9 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek, větrná eroze a zhruba ve 4 případech teplotní inverze. Delší suché období a rychlosti větru okolo 4 m.s-1 způsobovaly po celý podzim trvalý nárůst koncentrací a lze to přičíst větrné erozi.


85 / 139

Květen 2006

25

60

50

20

40 15 30 10 20 5



Po intenzivnějších srážkách začátkem května dochází během jeho první poloviny k postupnému nárůstu koncentrací PM10 spolu s rostoucí teplotou a delší bezesrážkové epizody.

10

0

0

SRA

PM10

F-r

T

Koncentrace postupně rostly, jak se oteplovalo (až k 15°C v denním průměru) a rychlost proudění větru vzrostla mezi 4 a 5 m.s-1. Koncentrace narostly až na 55 µg.m-3. Poté postupně proudění větru zesláblo zhruba na polovinu a rovněž klesly koncentrace PM 10. Během této epizody došlo k 3 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze díky dostatečným rychlostem větru.


86 / 139

Září – říjen 2006

25

80 70

20 60 50

15

40 10

30



Během září a října roku 2006 se vyskytly dvě epizody beze srážek, přerušeny několika dny se srážkami.

20 5 10 0

0

SRA

PM10

F-r

T

Během první části epizody narostly koncentrace z 11 µg.m-3 (8. 9.) na 47 µg.m-3 (17. 9.). Během této doby došlo pouze k mírným srážkám, teplota se v průměru pohybovala nad 15°C a průměrná rychlost větru rostla z 3 na 7 m.s-1. Při těchto vyšších průměrných denních rychlostech větru již docházelo k takovému rozptylu, že koncentrace PM10 klesaly. Maxima se pohybovala mezi 4 a 5 m.s-1. Poté koncentrace klesly vlivem srážek, avšak i díky vyšším rychlostem větru ne tolik. Poté došlo k několika dnům, během nichž byly srážky pouze mírné, rychlosti větru okolo 3 m.s-1 a koncentrace PM10 začaly opět růst, přičemž ve dnech, kdy ke srážkám nedošlo, kulminovaly s hodnotou 63 µg.m-3. Zhruba od 7. 10. začaly koncentrace i průměrná teplota a rychlost větru růst. Rychlost větru se po maximu 11. 10. pohybovala od 3 do 6 m.s-1. Koncentrace kulminovaly 13. a 14. 10. s hodnotami blízkými 70 µg.m-3. Poté významně poklesla teplota a zvýšila se rychlost větru, což mělo za následek lepší rozptyl a pročištění atmosféry. Poté opět teplota začala růst a rychlost větru se stabilizovala mezi 3 a 4 m.s-1, což mělo za následek postupný nárůst koncentrací až na hodnotu 65 µg.m-3. Poté se opět dostavily srážky a koncentrace poklesly. Během této epizody došlo k 9 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze.


87 / 139

Březen 2007

16.00

120

14.00

100

12.00 80

10.00 8.00

60

6.00

40



Během této epizody je zajímavý pouze 24. březen, kdy k nám dorazila prašná bouře z Ukrajiny a dramaticky navýšila koncentrace PM10 v ovzduší.

4.00 20

2.00 0.00

0

SRA

PM10

F-r

T

V Kuchařovicích dosáhla hodnota denního průměru hodnoty 109 µg.m-3.


88 / 139

Září – říjen 2007 Během září a října roku 2007 se vyskytlo několik epizod beze srážek, které byly přerušeny několika dny se srážkami. 90 80 20

70 60

15 50 40 10 30



25

20

5

10 0

0

SRA

PM10

F-r

T

Koncem září došlo k první bezesrážkové epizodě, během níž postupně narůstaly koncentrace PM10. Růst koncentrací zastavily až intenzivní srážky. Další bezesrážková epizoda započala 5. 10. a s jedním přerušením trvala až do 17. 10. Během této epizody nebyly rychlosti větru příliš vysoké – do 4 m.s-1, což naznačuje vliv inverzního charakteru počasí. Teploty během epizody klesaly až do 14. 10., kdy přišly drobné srážky, a došlo k výraznému snížení koncentrací. Poté teploty začaly růst, rovněž rychlosti větru mírně narostly a koncentrace PM10 narostly až na 83 µg.m-3, přičemž jejich další nárůst zastavily srážky a výraznější nárůst rychlostí větru. Během této epizody došlo k 5 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek, větrná eroze a teplotní inverze.


89 / 139

Říjen – listopad 2008

14

70

12

60

10

50

8

40

6

30

4

20

2

10

0

0

SRA

PM10

F-r



Během října a listopadu roku 2008 se vyskytlo několik epizod beze srážek, které byly přerušeny několika dny se srážkami.

T

V první polovině října postupně rostly koncentrace PM 10 s klesající rychlostí větru a délkou bezesrážkové epizody. Průměrné denní teploty se držely nad 10°C. Svůj vliv během této epizody mohl mít i inverzní charakter počasí. Poté následovalo několik dnů se srážkami a byl zaznamenán pokles teplot. Koncem října a začátkem listopadu však teploty začaly opět narůstat až nad 12°C v denním průměru a rovněž rychlosti větru se pohybovaly okolo 4 m.s-1. To se odrazilo v nárůstu koncentrací PM10, které kulminovaly 6. 11. koncentrací 64 µg.m-3. Srážky a pokles rychlosti větru koncentrace srazil na 14 µg.m-3, avšak od 9. do 12. 11. koncentrace opět prudce vzrostly díky rostoucí rychlosti větru a nepřítomnosti srážek, a to až na 52 µg.m -3. Během této epizody došlo k 7 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek, větrná eroze a teplotní inverze.


90 / 139

Duben 2009 V dubnu 2009, zejména v jeho první polovině se vlivem delší bezesrážkové epizody držely zvýšené koncentrace PM10, zejména ve srovnání s březnem byly hodnoty o poznání vyšší. 90 80 25 70 20

60 50

15 40 10

30



30

20 5 10 0

0

SRA

PM10

F-r

T

Od začátku dubna postupně rostla teplota vzduchu, rychlost proudění větru se pohybovala mezi 3 a 4 m.s-1 a až do 18. 4. nebyly zaznamenány žádné srážky. Během této epizody se držely dlouhodobě zvýšené koncentrace PM10 s průměrnou hodnotou 42,4 µg.m-3. Během této epizody byla zaznamenána nejvyšší koncentrace dne 6. 4. (81 µg.m-3). Během zbytku dubna koncentrace postupně klesaly, ale i přes přítomnost srážek bylo snižování koncentraci pozvolné. Během této epizody došlo k 3 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze.


91 / 139

Březen - Duben 2011 V březnu a dubnu 2011 se vyskytlo několik bezesrážkových epizod. Zatímco březnové jsou charakteristické spíše trvale zvýšenými koncentracemi, situace od půlky dubna ukazuje postupný růst koncentrací spolu s teplotou a délkou bezesrážkové epizody. 60

18 50

16 14

40

12 10

30

8 20

6 4



20

10

2 0

0

SRA

PM10

F-r

T

První epizoda trvala od 19. do 30. 3. Během této bezesrážkové epizody koncentrace rostly pouze velmi mírně, došlo k několika dnům s vyššími koncentracemi přes 30 µg.m-3. Rychlosti větru během této epizody byly do 4 m.s-1. Poté následovala série dní se srážkami resp. s vysokými rychlostmi větru (průměrná denní hodnota až 8 m.s-1), což se projevilo v poklesu koncentrací PM10. Dubnová epizoda započala 8. 4. a trvala do 23. 4. Během této epizody stoupala koncentrace z 8 µg.m-3 až na 53 µg.m-3 (21. 4.). Růst koncentrací velmi dobře koreluje s růstem teplot během epizody. Poslední dva dny epizody se zvedla průměrná denní rychlost větru, což podpořilo rozptyl a částečně vyčistilo atmosféru. Během této epizody došlo k 1 překročení průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze.


92 / 139

Listopad 2011

12

120

10

100

8

80

6

60

4

40

2

20

0

0

SRA

PM10

F-r



Listopad 2011 byl velmi suchý měsíc s velmi nízkým úhrnem srážek (4,2 mm za celý měsíc). Během měsíce rovněž výrazně poklesla teplota a počasí mělo inverzní charakter.

T

Jako bezesrážkovou epizodu lze chápat celý měsíc listopad, přestože v některých dnech drobné srážky byly. Do 8. 11. byly ještě průměrné denní teploty nad 8°C a poměrně vysoké rychlosti větru. Koncentrace byly od začátku měsíce vysoké, po většinu času nad 50 µg.m -3. Od 9. 11. dochází k prudkému poklesu teploty až do záporných hodnot a současně se snižovala rychlost proudění větru. To mělo za následek dočasné snížení koncentrací (11. 11. měřeno 31 µg.m-3), avšak jak teplota i rychlost proudění stále klesala, získalo počasí inverzní charakter a koncentrace prudce vzrostly až ke svému maximu (15. 11. naměřeno 106 µg.m3). Poté se rychlost větru a dočasně i teplota opět zvedly, přišly drobné srážky a koncentrace klesly. Lze konstatovat, že 8. 11. byl zřejmě předěl z hlediska faktorů ovlivňujících koncentrace částic PM10. Do 8. 11. byly teploty ještě vyšší a rovněž byly vyšší rychlosti větru, což naznačuje větrnou erozi. Naproti tomu od 9. 11. výrazně poklesly teploty a rychlosti proudění, což poukazuje na inverzní charakter počasí a koncentrace tak narostly také vlivem nepříznivých rozptylových podmínek. Během této epizody došlo k 15 překročení průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze v prvních 8 případech, v dalších 7 se přidal ještě inverzní charakter počasí.


93 / 139

Březen - 2012

14

80

12

70 60

10

50 8 40 6 30 4



V březnu 2012 se vyskytla delší bezesrážková epizoda. Započala 9. 3. a skončila až 28. 3.

20

2

10

0

0

SRA

PM10

F-r

T

V počátku epizody panovaly ještě nízké průměrné denní teploty, ty však rychle rostly a během deseti dnů se dostaly z 0 téměř na 12°C. Rovněž byly v počátku epizody vyšší rychlosti větru až přes 6 m.s-1, což udržovalo koncentrace nízké. Poté však rychlost větru mírně klesla a po zbytek epizody se pohybovala okolo 4 m.s-1. Od 12. 3. tak vzrostly koncentrace z 10 µg.m-3 na 69 µg.m-3 (17. 3.). Koncentrace pak kolísaly v závislosti na aktuálních rychlostech větru. Během této epizody došlo ke 2 překročením průměrné 24hodinové koncentrace PM 10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze.


94 / 139

Duben - 2013 V dubnu 2013, zejména v jeho druhé polovině se vlivem delší bezesrážkové epizody držely zvýšené koncentrace PM10 . Začátkem května i díky srážkám výrazně poklesly. 60

18 50

16 14

40

12 10

30

8 20

6 4



20

10

2 0

0

SRA

PM10

F-r

T

Bezesrážková epizoda trvala od 20. 4. a trvala do 1. 5. Během této epizody se teploty pohybovaly mezi 10 a 18°C, rychlosti větru se pohybovaly v blízkosti 3 m.s-1. Průměrná koncentrace v těchto dnech byla 37 µg.m-3, přičemž 30. 4. byla překročena hodnota 50 µg.m-3. Během této epizody došlo k 1 překročení průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze.


95 / 139

Říjen – listopad 2013

14

70

12

60

10

50

8

40

6

30

4

20

2

10

0

0

SRA

PM10

F-r



Během října a listopadu roku 2013 se vyskytla delší epizoda beze srážek, která trvala od 27. 9. do 9. 10.

T

Během bezesrážkové epizody postupně rostly koncentrace PM10. K mírným poklesům docházelo pouze v případě nárůstu rychlostí větru nad 5 m.s-1. Maximálních koncentrací bylo dosaženo 9. 11. (58 µg.m-3). Postupný nárůst koncentrací zastavily až srážky. Koncentrace rostly, pokud se rychlosti větru pohybovaly v intervalu 3 – 5 m.s-1. Během této epizody došlo k 1 překročení průměrné 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3, přičemž na vině bylo delší období beze srážek a větrná eroze.


96 / 139

H. MODELOVÁ POLE KONCENTRACÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ H.1

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10

Modelové výpočty koncentrací suspendovaných částic vycházejí z kombinace všech dostupných informací o zdrojích imisní zátěže v území. Kromě evidovaných stacionárních bodových a plošných zdrojů, automobilové dopravy, tzv. fugitivních emisí prachu (betonárny, lomy, haldy apod.), plošně bilancovaných emisí (včetně prašnosti ze zemědělských a stavebních prací) a vybraných zahraničních zdrojů se na celkové stanovené hodnotě imisní koncentrace podílí také odhad úrovně koncentrací sekundárních aerosolů (částice tvořené v atmosféře z plynných prekurzorů) a dále odhad pozaďové hodnoty, zahrnující dálkový přenos a tzv. přirozené pozadí. Rozložení modelového pole vypočtených hodnot průměrných ročních koncentrací PM10 znázorňuje Obrázek 42. Na základě výsledků modelových výpočtů je možné identifikovat lokality, kde se v součtu všech uvedených „zdrojů působení“, tj. zdroje začleněné do výpočtu + odhad úrovně sekundárních aerosolů + pozadí, vyskytují hodnoty přesahující 40 µg.m-3. Tyto lokality lze označit za lokality s potenciálním rizikem. Jedná se o obce Moravany, Medlov a Mikulov. Hodnoty nad 30 µg.m-3 lze zaznamenat převážně v místech, kde se k celkové úrovni imisní zátěže PM10 přidává působení lokálně významných bodových zdrojů, zejména technologických provozů, v některých případech jde o zdroje fugitivních emisí prachu. Typickými lokalitami jsou Blansko, Skalice nad Svitavou, Lhota Rapotina, Ráječko, Vyškov, Holubice, Sivice, Strážnice, Podivín, Hodonín, Hustopeče, Břeclav, Vranovice, Žabčice, Pohořelice, Mikulov, Novosedly, Znojmo, Tasovice, Dyje, Jemnice, Kožichovice, Lažánky, Rosice, Předklášteří a Kuřim. Vždy se však jedná o izolované lokality o poloměru řádově stovek metrů, zasahující buď jen jeden, nebo několik málo výpočtových bodů. Souvislé plochy zvýšené imisní zátěže PM10 oproti okolí lze sledovat až v pásmu od cca 24 µg.m-3. Těmito koncentracemi jsou zasažena prakticky všechna větší města (ale i některá menší sídla např. s významným podílem pevných paliv pro vytápění), okolí významných silničních tahů, a dále pak souvislá oblast na severu a jihu posuzovaného kraje. Oblast na jihu zahrnuje jižní část okresu Brno-Venkov, severní část okresu Břeclav a jižní část okresu Znojmo. V tomto případě se jedná o plochu, kde byly dle výpočtů provedených modelem CAMx stanoveny vyšší hodnoty koncentrací sekundárních aerosolů proti okolí. V ostatních částech území činí hodnoty 20 – 24 µg.m-3.


97 / 139

Obrázek 42: Suspendované částice PM10 – průměrné roční koncentrace (imisní příspěvky sledovaných zdrojů)

Obrázek 43: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 10, obce (kat. území v obci Brno), Jihomoravský kraj


98 / 139

Obrázek 44: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 10, ORP, Jihomoravský kraj

V následující tabulce je uveden přehled vypočtených hodnot v jednotlivých ORP (ovšem pouze z pohledu imisních příspěvků sledovaných zdrojů). Tabulka 29: Vypočtené koncentrace ročního průměru (µg.m-3) v jednotlivých ORP pro PM10, Jihomoravský kraj Název ORP

Název kraje

Židlochovice Šlapanice Pohořelice Kuřim Boskovice Slavkov u Brna Rosice Blansko Hustopeče Mikulov Břeclav Bučovice Ivančice Tišnov Vyškov Moravský Krumlov Veselí nad Moravou Kyjov Hodonín Znojmo

Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský

Průměr

Minimální hodnota

Maximální hodnota

24,92 24,92 24,73 24,47 24,46 24,34 24,20 24,12 24,10 24,07 24,07 24,06 24,05 24,03 23,94 23,87 23,83 23,81 23,75 23,73

23,08 22,46 22,75 22,63 22,40 22,40 22,49 22,39 22,53 22,66 22,11 22,29 22,36 22,63 22,20 22,42 21,86 22,28 22,22 22,18

40,58 44,39 31,52 30,74 32,70 33,90 38,10 41,15 34,32 40,88 31,20 27,74 29,89 33,71 30,80 32,12 35,58 29,77 34,72 33,60


99 / 139

24hodinová koncentrace suspendovaných částic PM 10 – 36. nejvyšší hodnota v roce H.2

V případě suspendovaných částic PM10 byl kromě ročních průměrů koncentrací vypočten v jednotlivých částech území také počet překročení stanovené hodnoty pro 24hodinové koncentrace PM10. Dle platné legislativy je hodnota stanovena na 50 µg.m-3 s tím, že je tolerováno 35 překročení během roku. Pro stanovení počtu dní s překročením byl použit výpočetní postup, publikovaný v aktualizaci metodiky SYMOS‘ 97 z roku 2013, která je součástí metodického pokynu MŽP pro zpracování rozptylových studií. Rozložení vypočtených hodnot uvádí Obrázek 45. Z výkresu je patrné, že na naprosté většině území byly vypočteny hodnoty mezi 20 a 25 dny v roce. Vyšší počet překročení (25-30 dnů/rok) lze zaznamenat v okolí větších měst a významných liniových staveb (D1, D2, I/52 a I/43) a v místech, kde se významněji projevuje lokální působení bodových zdrojů, často jde i o méně významné provozy, které však přispívají k určitému navýšení imisní hodnoty proti okolí. Plošně významnější území s hodnotami nad počet překročení 22 dní/rok se vyskytuje opět na severu a jihu kraje. Oblast na jihu zahrnuje jižní část okresu Brno-venkov, severní část okresu Břeclav a jižní část okresu Znojmo. Současně jsou tato překročení patrná i v okolí významných silničních tahů. V některých lokalitách se vyskytují hodnoty přesahující tolerovaných 35 dní v roce, jedná se opět o místa v blízkosti lokálně působících bodových zdrojů emisí PM10 (Skalice nad Svitavou, Blansko, Sivice, Holubice, Strážnice, Hodonín, Hustopeče, Mikulov, Medlov a Rosice). Obdobně jako u průměrných ročních hodnot lze konstatovat, že jde o lokality potenciálně rizikové, kde je nutno dále prověřit konkrétní bodové zdroje, a dále že jde o plošně velmi malé lokality o poloměru řádově desítek až stovek metrů. Obrázek 45: Suspendované částice PM 10 – 24hodinové koncentrace – 36. nejvyšší hodnota v roce (imisní příspěvky sledovaných zdrojů)


100 / 139

H.3

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 2,5

Rozložení hodnot průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic jemné frakce PM2,5 uvádí Obrázek 46. Nejvyšší hodnoty překračující 25 µg.m-3 byly vypočteny v lokalitách Medlov, Moravany a Mikulov, přičemž ve všech případech se jedná o vliv lokálně významných bodových zdrojů. Hodnoty nad 20 µg.m-3 lze pak zaznamenat v okolí dalších lokálně působících zdrojů v lokalitách Žďár, Ráječko, Babice nad Svitavou, Bučovice, Hrušovany nad Jevišovkou, Znojmo, Olešnice, Zastávka a Rosice, kde se projevuje vliv vyšších hodnot koncentrací sekundárních aerosolů. Tyto hodnoty byly také zaznamenány v okolí dálnice D1 a to zejména u hranic s aglomerací Brno. Hodnoty v rozmezí 18 a 20 µg.m-3 jsou typická pro okolí dalších významných liniových staveb (D2, I/52, I/43 a další úseky D1). Souvislejší pás území s těmito hodnotami se v této zóně nachází v severní části kraje (severní část okresů Blansko). Na většině území Jihomoravského kraje pak byly vypočteny hodnoty mezi 16 a 18 µg.m-3. Obrázek 46: Suspendované částice PM2,5 – průměrné roční koncentrace (imisní příspěvky sledovaných zdrojů)


101 / 139

Obrázek 47: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 2,5, obce (kat. území v obci Brno), Jihomoravský kraj

Obrázek 48: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 2,5, ORP, Jihomoravský kraj

V následující tabulce je uveden přehled vypočtených hodnot v jednotlivých ORP (ovšem pouze z pohledu imisních příspěvků sledovaných zdrojů).


102 / 139

Tabulka 30: Vypočtené koncentrace ročního průměru (µg.m-3) v jednotlivých ORP pro PM2,5, Jihomoravský kraj Název ORP

Název kraje

Šlapanice Boskovice Kuřim Židlochovice Pohořelice Slavkov u Brna Bučovice Blansko Velké Meziříčí Rosice Mikulov Hustopeče Břeclav Tišnov Vyškov Ivančice Kyjov Znojmo Moravský Krumlov Hodonín

Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský

Průměr

Minimální hodnota

Maximální hodnota

18,55 18,53 18,39 18,38 18,30 18,30 18,20 18,14 18,14 18,11 18,11 18,10 18,07 18,07 18,01 18,00 17,95 17,91 17,88 17,88

17,36 17,26 17,35 17,67 17,56 17,35 17,27 17,25 17,21 17,28 17,54 17,47 17,04 17,36 17,17 17,24 17,15 17,08 17,24 17,01

26,07 20,78 20,54 26,50 19,84 20,86 20,48 24,58 33,47 23,17 25,62 20,44 21,49 20,00 20,21 19,74 19,41 20,94 19,69 19,43


103 / 139

I. STANOVENÍ PŘÍSPĚVKU VĚTRNÉ EROZE K IMISNÍ ZÁTĚŽI V této části rozptylové studie je provedeno vyhodnocení podílu jednotlivých skupin zdrojů na překročení imisního limitu, resp. vyhodnocení imisního podílu skupin zdrojů na imisním zatížení. Imisní zatížení je definováno podklady ČHMÚ, kterými se stanovují oblasti s překročenými imisními limity podle §11, odst. 5 a 6. zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a které zveřejňuje ČHMÚ v ročence „Znečištění ovzduší na území České republiky“22 a na webovém portálu23. U významných plošných zdrojů jsou definovány příčiny podílu konkrétního zdroje k imisnímu zatížení. U dopravy je provedena analýza tak, aby bylo možné identifikovat příspěvek konkrétních komunikací k celkovému imisnímu zatížení. I.1

Suspendované částice PM 10 Průměrná roční koncentrace

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 je v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, platném znění, stanoven ve výši 40 µg.m-3. Na základě prostorové interpretace dat ČHMÚ nedochází na území Jihomoravského kraje k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10. Obrázek 49: Příspěvek vyjmenovaných zdrojů („Bodové zdroje“) k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj

22 23

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html


104 / 139

Obrázek 50: Příspěvek vytápění domácností („Vytápění“) k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj

Obrázek 51: Příspěvek z mobilních zdrojů („Doprava“) k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj

Obrázek 52: Příspěvek „Sekundárních aerosolů“ k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj


105 / 139

Obrázek 53: Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM10, Jihomoravský kraj

Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM10 se nejvýrazněji projevuje v jižní části území kraje, kde je větší výskyt půd s vyšším potenciálem k větrné erozi. Přehled katastrálních území se zastoupením orné půdy v kategoriích ohrožení větrnou erozí 4 – 6 (půdy ohrožené, silně ohrožené a nejohroženější) jsou spolu s podíly skupin zdrojů na celkovém imisním zatížení z průměrných ročních koncentrací PM10 uvedeny v následující tabulce (Tabulka 31). Příspěvky větrné eroze k průměrným ročním koncentracím PM10 byly vypočteny na úrovni do 1,66 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty jsou dosaženy na území obcí Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Starý Poddvorov a Derflice.

Vyjmenované zdroje(suma)


Větrná eroze Průměr na KÚ

Větrná eroze Maximum na KÚ

Kladoruby

4

22,10

0,28

0,23

0,10

8,84

14

0,03

0,06

Boskovice

4

22,10

0,42

0,43

0,14

8,87

14

0,04

0,05

Brno

Klevetov Brněnské Ivanovice

4

32,50

1,54

0,05

2,79

8,70

14

0,42

0,68

Brno

Holásky

4

32,50

0,99

0,07

1,79

8,67

14

0,34

0,33

Brno

Jundrov

4

29,20

0,59

0,13

0,51

8,56

14

0,03

0,58

Brno

Lesná

4

29,60

0,91

0,12

1,05

8,79

14

0,02

0,05

Brno

Sadová

4

28,10

0,65

0,12

0,51

8,77

14

0,03

0,24

Brno

Tuřany

4

30,60

1,04

0,04

1,85

8,71

14

0,25

0,58

Břeclav

Břeclav

4

30,50

0,82

0,09

0,23

8,33

14

0,40

0,98

Břeclav

Bulhary

4

26,10

0,43

0,10

0,29

8,46

14

0,33

1,59

Břeclav

Hlohovec

6

27,50

0,41

0,07

0,08

8,47

14

0,41

1,36

Břeclav

Hrušky

5

27,00

0,71

0,08

0,09

8,21

14

0,52

0,99

Název kat. území


Pozaďová hodnota (včetně větrné eroze)

Vytápění obytné zástavby

Boskovice

ORP

Průměrná roční koncentrace

Doprava (mobilní zdroje)

Koeficient ohrožení větrnou erozí

Tabulka 31: Průměrné roční koncentrace PM10 a příspěvky skupin zdrojů (µg.m-3), katastrální území s kategorií ohroženosti větrnou erozí 4-6, Jihomoravský kraj

106 / 139





5

29,60

0,46

0,14

0,14

8,40

14

0,35

1,75

Břeclav

Kostice

5

29,20

0,91

0,09

0,15

8,24

14

0,44

0,93

Břeclav

Ladná

4

27,90

1,01

0,06

0,60

8,32

14

0,45

1,06

Břeclav

4

29,50

0,57

0,10

0,06

8,24

14

0,28

1,12

4

28,20

0,61

0,12

0,08

8,13

14

0,33

0,42

Břeclav

Lanžhot Moravská Nová Ves Moravský Žižkov

5

26,10

0,55

0,05

0,21

8,30

14

1,66

6,13

Břeclav

Nové Mlýny

5

24,30

0,44

0,09

0,13

8,44

14

0,44

1,29

Břeclav

Podivín

4

28,20

0,98

0,06

0,45

8,35

14

0,51

0,82

Břeclav

Poštorná

6

30,40

0,52

0,14

0,75

8,43

14

0,30

1,21

Břeclav

Tvrdonice

5

29,20

0,47

0,10

0,08

8,16

14

0,59

1,55

Břeclav

Úvaly u Valtic

4

25,10

0,21

0,09

0,05

8,56

14

0,46

1,02

Břeclav

Valtice

4

29,70

0,56

0,13

0,11

8,50

14

0,48

1,21

Břeclav

Velké Bílovice

4

29,20

0,64

0,04

0,40

8,34

14

0,37

1,70

Hodonín

Čejč

4

27,40

0,70

0,11

0,04

8,33

14

0,51

1,42

Hodonín

4

28,00

0,60

0,08

0,04

8,34

14

0,72

1,33

Hodonín

Čejkovice Dolní Bojanovice

5

28,30

0,44

0,11

0,10

8,28

14

0,49

1,06

Hodonín

Dubňany

6

29,00

0,52

0,13

0,23

8,25

14

0,14

0,70

Hodonín

5

29,20

0,53

0,07

0,37

8,21

14

0,08

1,46

4

26,60

0,43

0,10

0,11

8,24

14

0,52

0,64

Hodonín

Hodonín Josefov u Hodonína Lužice u Hodonína

6

28,40

0,67

0,14

0,44

8,19

14

0,25

1,34

Hodonín

Mikulčice

4

28,60

0,59

0,11

0,13

8,15

14

0,27

1,00

Hodonín

5

28,60

0,56

0,16

0,07

8,30

14

0,28

1,46

Hodonín

Mutěnice Nový Poddvorov

4

25,00

0,25

0,06

0,07

8,32

14

1,05

1,48

Hodonín

Prušánky

4

27,90

0,41

0,10

0,11

8,26

14

0,75

1,22

Hodonín

Ratíškovice

6

28,40

0,57

0,12

0,19

8,19

14

0,08

0,41

Hodonín

Rohatec Starý Poddvorov

5

27,60

0,50

0,10

0,13

8,17

14

0,10

0,90

4

25,00

0,52

0,07

0,06

8,32

14

1,09

1,25

Boleradice Bořetice u Hustopečí

4

24,70

0,43

0,12

0,08

8,43

14

0,47

1,61

4

26,40

0,50

0,12

0,06

8,37

14

0,38

0,36

4

26,20

0,24

0,06

0,05

8,38

14

0,29

0,47

Hustopeče

Brumovice Němčičky u Hustopečí

4

24,50

0,35

0,33

0,08

8,40

14

0,65

0,86

Hustopeče

Popice

4

25,30

0,54

0,18

0,13

8,48

14

0,46

0,60

Hustopeče

Pouzdřany

4

25,50

0,39

0,09

0,18

8,50

14

0,50

0,74

Hustopeče

Starovice

4

27,70

0,92

0,03

0,15

8,48

14

0,19

0,99

Hustopeče

Strachotín

4

27,80

0,41

0,09

0,11

8,48

14

0,39

1,08

Hustopeče

Šakvice

4

27,80

0,23

0,04

0,12

8,44

14

0,27

0,54

Břeclav

Hodonín

Hodonín Hustopeče Hustopeče Hustopeče





Název kat. území




Břeclav

ORP

107 / 139





0,38

0,06

0,26

8,51

14

0,32

0,77

Velké Pavlovice Vrbice u Velkých Pavlovic

4

29,20

0,84

0,06

0,09

8,38

14

0,42

0,78

4

24,10

0,25

0,10

0,04

8,36

14

0,60

0,94

Alexovice Kounické Předměstí

4

26,60

0,51

0,16

0,19

8,21

14

0,16

0,45

4

27,70

0,55

0,22

0,81

8,23

14

0,36

0,68

4

24,90

0,64

0,08

0,31

8,41

14

0,19

0,14

4

25,70

0,71

0,24

0,24

8,27

14

0,52

1,05

Ivančice

Kupařovice Moravské Bránice Němčice u Ivančic

4

27,70

0,61

0,32

0,27

8,22

14

0,15

0,16

Ivančice

Němčičky

5

26,10

0,30

0,09

0,47

8,45

14

0,27

0,24

Ivančice

Pravlov

4

25,00

0,76

0,13

0,33

8,39

14

0,31

0,27

Kyjov

Bzenec

4

28,60

0,57

0,24

0,26

8,13

14

0,33

1,67

Kyjov

Hovorany

4

27,40

0,59

0,08

0,07

8,32

14

0,44

1,03

Kyjov

Kelčany

5

25,90

0,59

0,10

0,13

8,27

14

0,36

0,29

Kyjov

4

29,50

0,81

0,09

0,62

8,30

14

0,52

0,77

Kyjov

Kyjov Milotice u Kyjova

6

25,70

0,62

0,17

0,41

8,23

14

0,21

0,43

Kyjov

Mistřín

5

28,70

0,62

0,24

0,54

8,28

14

0,23

0,34

Kyjov

4

23,80

0,27

0,08

0,04

8,35

14

0,68

3,87

Kyjov

Nenkovice Nětčice u Kyjova

4

29,20

0,68

0,13

0,22

8,30

14

0,31

0,63

Kyjov

Skoronice

5

26,30

0,53

0,08

0,24

8,26

14

0,25

0,26

Kyjov

Sobůlky

4

28,00

0,57

0,09

0,13

8,32

14

0,50

1,72

Kyjov

Stavěšice

4

23,80

0,26

0,15

0,05

8,34

14

0,64

0,76

Kyjov

Svatobořice

4

28,70

0,53

0,20

0,17

8,29

14

0,32

0,59

Kyjov

Syrovín

4

24,20

0,59

0,37

0,09

8,22

14

0,20

0,21

Kyjov

Šardice Těmice u Hodonína

4

27,20

0,55

0,20

0,09

8,31

14

0,36

1,37

4

25,90

0,62

0,33

0,11

8,19

14

0,53

0,48

4

24,30

0,68

0,09

0,06

8,38

14

0,30

1,64

Kyjov

Uhřice u Kyjova Vacenovice u Kyjova

6

28,20

0,44

0,14

0,18

8,19

14

0,11

0,44

Kyjov

Věteřov

4

23,20

0,43

0,11

0,04

8,34

14

0,25

1,08

Kyjov

Vlkoš u Kyjova

5

26,80

0,60

0,14

0,72

8,26

14

0,35

0,72

Kyjov

Vracov

5

29,20

0,41

0,22

0,18

8,18

14

0,20

0,69

Kyjov

4

25,90

0,55

0,18

0,09

8,26

14

0,38

0,60

Kyjov

Žádovice Želetice u Kyjova

5

23,70

0,27

0,10

0,04

8,36

14

0,37

0,45

Mikulov

Bavory

4

23,90

0,56

0,17

0,15

8,53

14

0,64

0,69

Mikulov

Brod nad Dyjí Březí u Mikulova

5

24,30

0,47

0,13

0,12

8,52

14

0,53

0,87

5

26,10

0,50

0,16

0,19

8,55

14

0,54

0,86

Hustopeče

Hustopeče Ivančice Ivančice Ivančice Ivančice

Kyjov Kyjov

Mikulov





27,00

Hustopeče

Název kat. území



Koeficient ohrožení větrnou erozí 4

ORP

108 / 139





0,45

0,22

0,26

8,54

14

0,64

1,06

4

26,80

0,21

0,09

0,19

8,53

14

0,67

1,93

Mikulov

Drnholec

4

25,20

0,43

0,24

0,14

8,51

14

0,57

1,52

Mikulov

Horní Věstonice

4

25,00

0,57

0,07

0,21

8,50

14

0,51

1,07

Mikulov

4

24,70

0,44

0,10

0,10

8,52

14

0,72

1,32

4

29,50

0,61

0,11

0,62

8,54

14

0,49

1,52

Mikulov

Jevišovka Mikulov na Moravě Novosedly na Moravě

6

25,10

0,45

0,17

0,75

8,53

14

0,75

1,53

Mikulov

Nový Přerov

5

24,60

0,19

0,10

0,14

8,55

14

0,39

0,45

Mikulov

Perná Sedlec u Mikulova

4

25,80

0,60

0,14

0,15

8,52

14

0,58

0,88

4

27,50

0,52

0,09

0,09

8,54

14

0,47

1,77

Damnice

4

24,20

0,46

0,05

0,04

8,41

14

0,21

0,66

Dolenice Hostěradice na Moravě

5

24,00

0,28

0,02

0,02

8,41

14

0,25

0,28

4

23,90

0,68

0,08

0,04

8,27

14

0,43

0,98

Chlupice

4

23,70

0,72

0,08

0,03

8,24

14

0,47

0,76

Jezeřany Jiřice u Miroslavi

4

24,00

0,53

0,47

0,21

8,37

14

0,16

0,32

4

24,50

0,76

0,04

0,05

8,45

14

0,17

0,27


4

25,30

0,26

0,09

0,15

8,38

14

0,20

0,23

4

22,80

0,50

0,13

0,25

8,26

14

0,30

1,06

Našiměřice Olbramovice u Moravského Krumlova Skalice u Znojma Cvrčovice u Pohořelic

4

24,20

0,28

0,15

0,10

8,37

14

0,19

0,65

4

26,10

0,79

0,09

0,49

8,36

14

0,30

1,40

4

23,10

0,51

0,13

0,04

8,20

14

0,45

1,10

4

26,50

0,51

0,25

0,47

8,50

14

0,25

0,32

4

25,80

0,17

0,34

0,18

8,52

14

0,40

0,47

Pohořelice


4

24,50

0,36

0,14

0,24

8,41

14

0,17

1,04

Pohořelice

Malešovice

4

25,20

0,57

0,09

0,40

8,45

14

0,26

0,29

Pohořelice

4

24,70

0,57

0,04

0,41

8,51

14

0,36

0,56

Pohořelice

Mušov Nová Ves u Pohořelic

5

25,00

0,66

0,22

0,17

8,53

14

0,77

1,37

Pohořelice

Odrovice

4

25,20

0,59

0,11

0,43

8,49

14

0,23

0,20

Pohořelice

Pasohlávky

5

25,30

0,58

0,29

0,13

8,52

14

0,39

0,87

Pohořelice

Pohořelice nad

4

28,80

0,83

0,24

0,52

8,52

14

0,27

0,75

Mikulov

Mikulov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Pohořelice Pohořelice




25,00

Mikulov

Název kat. území



Koeficient ohrožení větrnou erozí 5

Mikulov

Dobré Pole Dolní Dunajovice

ORP

109 / 139





6

26,90

0,66

0,14

0,45

8,53

14

0,40

0,46

Pohořelice

Smolín

6

25,90

1,22

0,09

1,25

8,53

14

0,41

0,66

Pohořelice

Šumice

4

24,60

0,41

0,05

0,20

8,46

14

0,20

0,37

Pohořelice

Troskotovice

4

24,90

0,26

0,03

0,05

8,49

14

0,13

0,17

Pohořelice

Vlasatice Vranovice nad Svratkou

4

25,70

0,46

0,19

0,13

8,51

14

0,33

1,53

6

29,00

0,79

0,33

0,91

8,53

14

0,25

0,62

Moravský Písek

5

27,50

0,78

0,31

0,42

8,14

14

0,14

0,25

Bantice Borotice nad Jevišovkou

4

23,70

0,56

0,06

0,18

8,33

14

0,64

1,01

4

24,40

0,53

0,12

0,10

8,40

14

0,38

0,39

4

24,90

0,66

0,12

0,12

8,48

14

0,58

0,68

5

24,70

0,51

0,07

0,04

8,44

14

0,52

0,55

Znojmo

Božice Břežany u Znojma Čejkovice u Znojma

6

24,00

0,75

0,09

0,04

8,38

14

0,69

1,20

Znojmo


4

24,90

0,51

0,10

0,13

8,45

14

0,51

0,69

Znojmo

4

24,00

0,52

0,19

0,40

8,57

14

1,05

1,27

Znojmo

Derflice Dobšice u Znojma

4

27,00

0,79

0,19

1,41

8,36

14

0,87

1,34

Znojmo

Domčice

4

23,30

0,30

0,22

0,03

8,19

14

1,00

1,15

Znojmo

Dyjákovice

4

25,40

0,53

0,22

0,05

8,64

14

0,35

0,65

Znojmo

Dyjákovičky

4

24,20

0,56

0,03

0,13

8,74

14

0,50

1,38

Znojmo

Dyje

4

24,90

0,74

0,08

1,93

8,38

14

0,50

0,59

Znojmo

Havraníky

4

22,90

0,42

0,10

0,11

8,57

14

0,44

0,92

Znojmo

Hevlín

5

26,20

0,64

0,11

0,05

8,63

14

0,36

0,91

Znojmo

Hnanice

4

22,10

0,33

0,17

0,06

8,62

14

0,62

1,65

Znojmo

Hodonice

4

27,30

0,58

0,17

0,67

8,47

14

0,56

1,22

Znojmo

5

25,60

0,65

0,25

0,16

8,56

14

0,54

0,71

6

25,70

0,69

0,18

0,09

8,62

14

0,43

0,96

Znojmo

Hrabětice Hrádek u Znojma Hrušovany nad Jevišovkou

5

26,00

0,70

0,33

0,22

8,51

14

0,83

1,40

Znojmo

Chvalovice

4

24,20

0,66

0,03

0,18

8,71

14

0,64

1,81

Znojmo

Jaroslavice

4

25,90

0,52

0,23

0,04

8,71

14

0,49

1,17

Znojmo

4

23,30

0,19

0,00

0,05

8,79

14

0,16

0,19

Znojmo

Ječmeniště Konice u Znojma

5

23,30

0,25

0,14

0,24

8,47

14

0,28

0,38

Znojmo

Krhovice

5

24,20

0,58

0,11

0,49

8,54

14

0,58

2,02

Znojmo

Křídlůvky

6

24,20

0,51

0,08

0,13

8,62

14

0,28

0,25

Znojmo

Kyjovice

4

23,00

0,23

0,08

0,08

8,24

14

0,41

1,87

Znojmo

Lechovice

4

24,50

0,85

0,08

0,09

8,36

14

0,55

0,69

Znojmo

Litobratřice

5

23,90

0,65

0,10

0,04

8,47

14

0,51

1,56



Přibice

Název kat. území




Pohořelice

ORP

Jihlavou

Pohořelice Veselí nad Moravou Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo

Znojmo


110 / 139





5

24,40

0,75

0,04

0,03

8,37

14

0,51

0,94

Znojmo

Načeratice

5

24,40

0,52

0,40

0,49

8,53

14

1,02

1,16

Znojmo

Nový Šaldorf

4

26,90

0,58

0,11

0,58

8,50

14

0,74

1,18

Znojmo

Oblekovice

4

27,60

0,62

0,12

0,91

8,48

14

0,74

1,68

Znojmo

5

24,10

0,53

0,10

0,03

8,32

14

0,44

0,90

Znojmo

Oleksovice Popice u Znojma

5

23,30

0,36

0,08

0,17

8,52

14

0,39

1,16

Znojmo

Práče

4

24,50

0,59

0,04

0,14

8,34

14

0,75

1,11

Znojmo

Pravice

4

24,30

0,52

0,16

0,06

8,49

14

0,70

0,58

Znojmo

Prosiměřice

4

24,60

0,60

0,22

0,07

8,26

14

0,58

1,57

Znojmo

Sedlešovice Stošíkovice na Louce Suchohrdly u Znojma Šanov nad Jevišovkou

4

26,90

0,38

0,13

0,42

8,45

14

0,53

1,92

4

23,70

0,26

0,23

0,06

8,30

14

0,68

1,14

4

25,80

0,62

0,17

0,31

8,30

14

0,54

1,07

6

25,60

0,26

0,12

0,12

8,54

14

0,48

0,58

4

23,20

0,27

0,13

0,10

8,66

14

0,41

0,62

4

27,30

0,59

0,12

0,81

8,43

14

0,63

1,18

Znojmo

Šatov Tasovice nad Dyjí Těšetice u Znojma

4

23,40

0,56

0,15

0,15

8,29

14

0,53

0,99

Znojmo

Valtrovice

6

24,10

0,52

0,11

0,15

8,59

14

0,25

0,49

Znojmo

6

24,30

0,25

0,10

0,07

8,57

14

0,21

0,26

Znojmo

Velký Karlov Vítonice u Znojma

4

23,30

0,66

0,12

0,04

8,25

14

0,65

1,26

Znojmo

Vrbovec

4

24,20

0,46

0,07

0,27

8,65

14

0,72

1,68

Znojmo

4

27,60

0,71

0,15

0,94

8,47

14

0,83

1,52

Znojmo

Znojmo-Louka Želetice u Znojma

4

22,80

0,27

0,14

0,03

8,21

14

0,51

0,60

Židlochovice

Bratčice

4

26,10

0,79

0,24

0,51

8,46

14

0,28

0,27

Židlochovice

4

29,00

0,72

0,09

0,88

8,54

14

0,52

0,68

4

29,30

0,92

0,09

1,26

8,54

14

0,44

0,62

Židlochovice

Holasice Hrušovany u Brna Ledce u Židlochovic

4

26,70

1,19

0,06

1,32

8,53

14

0,68

0,70

Židlochovice

Medlov

5

26,40

0,68

0,05

1,59

8,51

14

0,42

0,59

Židlochovice

4

28,00

0,74

0,04

0,26

8,59

14

0,15

1,01

Židlochovice

Měnín Opatovice u Rajhradu

4

28,00

0,82

0,08

0,38

8,58

14

0,35

0,51

Židlochovice

Přísnotice

5

28,80

0,67

0,11

0,49

8,54

14

0,34

0,67

Židlochovice

Rajhrad

4

29,00

1,07

0,14

0,60

8,53

14

0,48

1,70

Židlochovice

Rajhradice

4

28,40

0,82

0,09

0,55

8,59

14

0,40

0,68

Židlochovice

Sobotovice

4

27,30

1,03

0,08

0,84

8,51

14

0,44

0,79

Židlochovice

Syrovice

4

27,30

0,72

0,11

0,39

8,49

14

0,25

0,29

Židlochovice

Unkovice

6

28,80

0,47

0,16

0,79

8,55

14

0,73

0,98

Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo

Židlochovice




Mackovice

Název kat. území




Znojmo

ORP

111 / 139

1,50

8,55

14


0,12


0,86



Průměrná roční koncentrace 28,80


6


Žabčice


Židlochovice


Název kat. území

ORP

0,60

1,84

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace

Příspěvky větrné eroze k imisnímu zatížení vyšší než 50 µg.m-3 pro nejvyšší průměrné denní koncentrace PM10 byly vypočteny na území obcí uvedených v následující tabulce (Tabulka 32) Tabulka 32: Příspěvky větrné eroze k imisnímu zatížení vyšší než 50 µg.m -3 ORP

Název kat. území

Průměr z nejvyšších vypočtených koncentrací

Nejvyšší vypočtená koncentrace

Brno


18,60

58,96

Brno

Holásky

20,99

57,13

Brno

Tuřany

17,40

66,73

Břeclav

Břeclav

28,05

91,99

Břeclav

Bulhary

26,00

482,00

Břeclav

Hlohovec

30,65

139,78

Břeclav

Hrušky

38,36

93,88

Břeclav


29,46

228,50

Břeclav

Kostice

28,23

127,05

Břeclav

Ladná

28,43

152,66

Břeclav

Lanžhot

19,23

90,95

Břeclav

Moravská Nová Ves

16,39

92,71

Břeclav

Moravský Žižkov

75,87

347,82

Břeclav

Nové Mlýny

36,39

275,35

Břeclav

Podivín

23,34

66,45

Břeclav

Poštorná

21,36

79,31

Břeclav

Tvrdonice

37,16

128,03

Břeclav

Úvaly u Valtic

39,60

228,81

Břeclav

Valtice

24,35

112,05

Břeclav

Velké Bílovice

57,48

388,16

Hodonín

Čejč

23,45

299,05

Hodonín

Čejkovice

37,27

533,65

Hodonín

Dolní Bojanovice

27,70

236,32

Hodonín

Dubňany

9,35

57,72

Hodonín

Hodonín

16,34

320,34

Hodonín

Josefov u Hodonína

23,57

60,34

Hodonín

Lužice u Hodonína

24,85

84,01

Hodonín

Mikulčice

20,70

60,20

Hodonín

Mutěnice

12,46

195,08

Hodonín

Nový Poddvorov

46,28

181,90

Hodonín

Prušánky

35,07

135,81


112 / 139

ORP

Název kat. území



Hodonín

Rohatec

21,50

313,86

Hodonín

Starý Poddvorov

51,66

360,10

Hustopeče

Boleradice

35,00

292,30

Hustopeče

Brumovice

16,36

78,91

Hustopeče


31,19

148,58

Hustopeče

Popice

18,53

118,62

Hustopeče

Pouzdřany

21,87

170,36

Hustopeče

Starovice

12,77

138,99

Hustopeče

Strachotín

22,13

117,16

Hustopeče

Šakvice

19,58

109,23

Hustopeče


15,79

76,79

Hustopeče

Velké Pavlovice

20,74

151,58

Hustopeče


35,09

115,42

Ivančice

Alexovice

8,51

53,41

Ivančice


19,76

74,39

Ivančice

Kupařovice

8,83

16,43

Ivančice

Moravské Bránice

21,71

110,84

Ivančice

Němčičky

14,65

29,20

Ivančice

Pravlov

15,64

74,85

Kyjov

Bzenec

15,85

331,81

Kyjov

Hovorany

23,83

142,69

Kyjov

Kyjov

28,41

174,10

Kyjov

Milotice u Kyjova

11,56

54,61

Kyjov

Nenkovice

54,93

759,13

Kyjov

Nětčice u Kyjova

14,67

45,51

Kyjov

Sobůlky

32,21

601,38

Kyjov

Stavěšice

35,76

124,97

Kyjov

Svatobořice

14,01

45,89

Kyjov

Šardice

20,85

537,83

Kyjov

Těmice u Hodonína

33,69

91,45

Kyjov

Uhřice u Kyjova

36,03

473,98

Kyjov

Vacenovice u Kyjova

8,30

77,71

Kyjov

Věteřov

20,10

262,50

Kyjov

Vlkoš u Kyjova

13,43

89,37

Kyjov

Vracov

11,76

64,08

Kyjov

Žádovice

16,40

148,78

Kyjov

Želetice u Kyjova

21,39

55,04

Mikulov

Brod nad Dyjí

26,57

120,65

Mikulov

Březí u Mikulova

25,32

111,02

Mikulov

Dobré Pole

38,39

128,62

Mikulov

Dolní Dunajovice

32,04

407,58

Mikulov

Drnholec

30,18

172,40

Mikulov

Horní Věstonice

18,38

53,77


113 / 139

ORP

Název kat. území



Mikulov

Jevišovka

31,96

126,59

Mikulov

Mikulov na Moravě

26,02

138,79

Mikulov


38,89

224,49

Mikulov

Nový Přerov

22,05

68,34

Mikulov

Perná

20,89

51,14

Mikulov

Sedlec u Mikulova

27,37

493,65

Moravský Krumlov

Damnice

13,23

98,97

Moravský Krumlov


22,46

60,90

Moravský Krumlov

Chlupice

26,97

83,49

Moravský Krumlov

Lesonice u Moravského Krumlova

19,06

200,52

Moravský Krumlov

Olbramovice u Moravského Krumlova

15,44

133,13

Moravský Krumlov

Skalice u Znojma

32,38

325,38

Pohořelice


16,18

53,17

Pohořelice

Ivaň

19,00

73,80

Pohořelice

Loděnice u Moravského Krumlova

12,33

138,16

Pohořelice

Malešovice

12,23

18,24

Pohořelice

Mušov

14,36

30,84

Pohořelice


66,67

302,92

Pohořelice

Pasohlávky

23,72

85,35

Pohořelice


23,72

132,67

Pohořelice

Smolín

20,68

79,78

Pohořelice

Vlasatice

25,31

183,15

Veselí nad Moravou

Moravský Písek

12,10

81,38

Znojmo

Bantice

30,16

121,35

Znojmo

Božice

20,34

71,70

Znojmo

Břežany u Znojma

24,96

73,15

Znojmo

Čejkovice u Znojma

50,94

296,49

Znojmo

Derflice

37,75

92,75

Znojmo

Dobšice u Znojma

31,89

166,53

Znojmo

Domčice

29,40

65,15

Znojmo

Dyjákovice

23,09

80,87

Znojmo

Dyjákovičky

40,64

191,43

Znojmo

Havraníky

39,71

146,44

Znojmo

Hevlín

31,23

122,67

Znojmo

Hnanice

31,63

368,51

Znojmo

Hodonice

27,48

116,81

Znojmo

Hrabětice

24,01

95,50

Znojmo

Hrádek u Znojma

26,70

138,52

Znojmo


32,58

100,48

Znojmo

Chvalovice

45,14

182,69

Znojmo

Jaroslavice

34,72

326,56

Znojmo

Ječmeniště

16,14

87,24

Znojmo

Krhovice

35,59

359,94


114 / 139

ORP

Název kat. území



Znojmo

Křídlůvky

19,65

31,83

Znojmo

Kyjovice

21,39

142,89

Znojmo

Lechovice

28,98

79,94

Znojmo

Litobratřice

36,89

98,92

Znojmo

Mackovice

33,90

118,05

Znojmo

Načeratice

47,85

216,38

Znojmo

Nový Šaldorf

30,38

100,38

Znojmo

Oblekovice

28,24

158,11

Znojmo

Oleksovice

22,74

90,14

Znojmo

Popice u Znojma

44,45

393,29

Znojmo

Práče

38,28

273,42

Znojmo

Pravice

20,98

54,00

Znojmo

Prosiměřice

25,12

110,58

Znojmo

Sedlešovice

35,03

495,79

Znojmo


32,06

114,45

Znojmo

Suchohrdly u Znojma

25,53

144,96

Znojmo

Tasovice nad Dyjí

23,56

120,27

Znojmo

Těšetice u Znojma

25,89

116,18

Znojmo

Valtrovice

14,85

99,04

Znojmo

Vítonice u Znojma

34,06

108,45

Znojmo

Vrbovec

30,42

217,16

Znojmo

Znojmo-Louka

35,73

142,39

Židlochovice

Holasice

45,41

174,65

Židlochovice

Hrušovany u Brna

24,25

63,85

Židlochovice


27,61

70,39

Židlochovice

Medlov

21,43

125,30

Židlochovice

Měnín

12,39

198,56

Židlochovice

Přísnotice

34,05

98,79

Židlochovice

Rajhrad

32,91

451,41

Židlochovice

Rajhradice

23,65

161,59

Židlochovice

Sobotovice

28,41

101,85

Židlochovice

Syrovice

15,81

87,82

Židlochovice

Unkovice

48,53

123,09

Židlochovice

Žabčice

39,04

130,98


115 / 139

Obrázek 54: Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace PM10, vlivem větrné eroze Jihomoravský kraj

Na následujících obrázcích jsou uvedeny četnosti překročení zvolených imisních koncentrací pro průměrné denní koncentrace PM10. Limitní hodnotou pro souběh všech zdrojů znečišťování ovzduší je hodnota 35 dnů za rok pro hodnotu 50 µg/m 3. Z uvedeného obrázku (Obrázek 55) vyplývá, že sama větrná eroze nestačí k tomu, aby v některé z obcí docházelo k překračování četností limitních hodnot. Avšak větrná eroze se v souběhu s ostatními zdroji významně podílí na překračování imisních limitů a to na katastrálním území následujících obcí: Brněnské Ivanovice, Holásky, Tuřany, Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Hrušky, Charvátská Nová Ves, Kostice, Ladná, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Nové Mlýny, Podivín, Poštorná, Tvrdonice, Úvaly u Valtic, Valtice, Velké Bílovice, Čejč, Čejkovice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Josefov u Hodonína, Lužice u Hodonína, Mikulčice, Mutěnice, Nový Poddvorov, Prušánky, Rohatec, Starý Poddvorov, Boleradice, Brumovice, Němčičky u Hustopečí, Popice, Pouzdřany, Starovice, Strachotín, Šakvice, Uherčice u Hustopečí, Velké Pavlovice, Vrbice u Velkých Pavlovic, Alexovice, Kounické Předměstí, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Pravlov, Bzenec, Hovorany, Kyjov, Milotice u Kyjova, Nenkovice, Nětčice u Kyjova, Sobůlky, Stavěšice, Svatobořice, Šardice, Těmice u Hodonína, Uhřice u Kyjova, Vacenovice u Kyjova, Věteřov, Vlkoš u Kyjova, Vracov, Žádovice, Želetice u Kyjova, Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Mikulov na Moravě, Novosedly na Moravě, Nový Přerov, Perná, Sedlec u Mikulova, Damnice, Hostěradice na Moravě, Chlupice, Lesonice u Moravského Krumlova, Olbramovice u Moravského Krumlova, Skalice u Znojma, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Smolín, Vlasatice, Moravský Písek, Bantice, Božice, Břežany u Znojma, Čejkovice u Znojma, Derflice, Dobšice u Znojma, Domčice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Hrabětice, Hrádek u Znojma, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalovice, Jaroslavice, Ječmeniště, Krhovice, Křídlůvky, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Načeratice, Nový Šaldorf, Oblekovice, Oleksovice, Popice u Znojma, Práče, Pravice, Prosiměřice, Sedlešovice, Stošíkovice na Louce, Suchohrdly u Znojma, Tasovice nad Dyjí, Těšetice u Znojma, Valtrovice, Vítonice u Znojma, Vrbovec, Znojmo-Louka, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce u Židlochovic, Medlov, Měnín, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Unkovice a Žabčice Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

116 / 139

Obrázek 55: Příspěvek větrné eroze: Četnost překročení IL 50 µg.m-3 pro průměrné denní koncentrace PM10, Jihomoravský kraj

Pro lokality s četností překročení hranice 10 µg.m-3 pro průměrné denní koncentrace PM10 v Jihomoravském kraji platí, že větrná eroze má v těchto lokalitách natolik významný vliv, že by bylo vhodné hledat možnosti ke snížení odnosu půdy větrnou erozí. Obrázek 56: Příspěvek větrné eroze: Četnost překročení hranice 10 µg.m-3 pro průměrné denní koncentrace PM10, Jihomoravský kraj

V následující tabulce (Tabulka 33) je uveden přehled katastrálních území se zastoupením orné půdy v kategoriích ohrožení větrnou erozí 4 – 6 (půdy ohrožené, silně ohrožené a nejohroženější) spolu s 36. nejvyšší 24hodinovou koncentrací dle dat ČHMÚ a vypočtenou četností překročení hranic 10 a 50 µg.m-3.


117 / 139

Četnost překročeni 50 µg.m-3 Maximum na KÚ

Četnost překročeni 50 µg.m-3 Průměr na KÚ



Název kat. území

36.nejvyšší 24hodinová koncentrace

ORP


Tabulka 33: 36. nejvyšší 24hodinonvé koncentrace PM10 (µg.m-3) a četnost překročení limitu 10 a 50 µg.m-3, katastrální území s kategorií ohroženosti větrnou erozí 4-6, Jihomoravský kraj

Boskovice

Kladoruby

4

39,80

0

0

0

0

Boskovice

Klevetov

4

40,10

0,08

0,77

0

0

Brno


4

56,40

1,58

13,98

0

0,17

Brno

Holásky

4

56,40

0,95

6,25

0

0

Brno

Jundrov

4

50,60

0,16

13,91

0

0

Brno

Lesná

4

51,70

0,01

0,69

0

0

Brno

Sadová

4

48,40

0,15

6,67

0

0

Brno

Tuřany

4

53,40

0,39

7,73

0,01

1,6

Břeclav

Břeclav

4

52,00

1,24

22,27

0,01

2,25

Břeclav

Bulhary

4

46,70

0,98

15,46

0,1

9,8

Břeclav

Hlohovec

6

48,10

1,9

14,55

0,11

6,12

Břeclav

Hrušky

5

47,00

1,77

19,46

0,04

2,56

Břeclav


5

50,90

1,7

25,77

0,06

5,67

Břeclav

Kostice

5

51,10

1,57

16,63

0,01

0,78

Břeclav

Ladná

4

49,40

1,17

15,29

0,01

3,12

Břeclav

Lanžhot

4

51,10

0,89

20,23

0

2,87

Břeclav

Moravská Nová Ves

4

46,50

0,33

11,8

0

0,03

Břeclav

Moravský Žižkov

5

47,10

13,82

43,28

0,93

18,75

Břeclav

Nové Mlýny

5

44,80

1,9

18,54

0,24

5,56

Břeclav

Podivín

4

50,00

2,2

17,95

0

0,03

Břeclav

Poštorná

6

52,00

1,49

21,49

0,01

1,02

Břeclav

Tvrdonice

5

49,90

3,48

27,94

0,03

1,33

Břeclav

Úvaly u Valtic

4

45,20

1,62

10,71

0,13

3,54

Břeclav

Valtice

4

51,60

2,18

18,52

0,01

5,84

Břeclav

Velké Bílovice

4

49,80

9,99

35,03

0,24

12,15

Hodonín

Čejč

4

47,70

1,37

18,74

0,03

4,97

Hodonín

Čejkovice

4

47,70

4,2

28,51

0,06

10,36

Hodonín

Dolní Bojanovice

5

46,60

2,51

18,8

0,02

2,88

Hodonín

Dubňany

6

46,70

0,16

16,98

0

0

Hodonín

Hodonín

5

47,10

0,23

23,24

0,02

4,78

Hodonín

Josefov u Hodonína

4

45,60

1,75

12,22

0

0

Hodonín

Lužice u Hodonína

6

45,30

1,02

23,89

0,02

2,09

Hodonín

Mikulčice

4

46,70

0,28

17,58

0,01

2,21

Hodonín

Mutěnice

5

47,70

0,34

26,13

0,01

3,21

Hodonín

Nový Poddvorov

4

44,70

7,95

21,94

0,13

5,09

Hodonín

Prušánky

4

47,00

4,45

29,95

0,01

1,23

Hodonín

Ratíškovice

6

47,10

0,07

3,77

0

0

Hodonín

Rohatec

5

46,00

0,36

17,95

0,02

2,36

Hodonín

Starý Poddvorov

4

44,70

7,86

28,92

0,26

8,53


118 / 139






Název kat. území


ORP

Hustopeče

Boleradice

4

45,00

2,86

16,65

0,11

7,23

Hustopeče


4

47,10

0,72

6,86

0

0

Hustopeče

Brumovice

4

46,70

0,38

11,17

0

0,02

Hustopeče


4

45,60

3,91

19,75

0,02

1,45

Hustopeče

Popice

4

46,20

1,12

13,17

0

0,53

Hustopeče

Pouzdřany

4

46,20

1,47

15,88

0,01

1,07

Hustopeče

Starovice

4

49,30

0,4

16,78

0,03

2,94

Hustopeče

Strachotín

4

49,40

1,27

13,89

0,03

5,09

Hustopeče

Šakvice

4

49,40

0,86

10,06

0,01

0,69

Hustopeče


4

47,80

0,42

9,84

0,02

2,81

Hustopeče

Velké Pavlovice

4

50,50

1,28

12,76

0,01

1,85

Hustopeče


4

44,40

3,11

18,27

0,03

0,94

Ivančice

Alexovice

4

46,40

0,35

9,66

0

0,06

Ivančice


4

47,80

1,61

20,72

0,01

1,02

Ivančice

Kupařovice

4

45,40

0

0,02

0

0

Ivančice

Moravské Bránice

4

45,60

2,56

21,97

0,03

4,11

Ivančice


4

47,80

0

0

0

0

Ivančice

Němčičky

5

46,40

0,2

3,81

0

0

Ivančice

Pravlov

4

45,40

0,4

3,98

0

0,02

Kyjov

Bzenec

4

49,80

0,91

19,49

0,01

6,56

Kyjov

Hovorany

4

47,70

1,31

17,85

0,03

3,71

Kyjov

Kelčany

5

46,90

0,27

3,56

0

0

Kyjov

Kyjov

4

50,80

2,2

18,03

0

1,17

Kyjov

Milotice u Kyjova

6

45,90

0,23

6,31

0

0

Kyjov

Mistřín

5

48,80

0,13

4,67

0

0

Kyjov

Nenkovice

4

44,90

1,93

19,67

0,32

9,39

Kyjov

Nětčice u Kyjova

4

50,50

0,19

10,13

0

0

Kyjov

Skoronice

5

47,50

0,14

1,77

0

0

Kyjov

Sobůlky

4

48,90

1,21

16,59

0,15

15,79

Kyjov

Stavěšice

4

44,60

3,73

14,6

0,01

0,51

Kyjov

Svatobořice

4

48,90

0,34

9,83

0

0

Kyjov

Syrovín

4

46,30

0,5

4,42

0

0

Kyjov

Šardice

4

47,30

0,53

11,62

0,03

8,37

Kyjov

Těmice u Hodonína

4

47,00

2,16

7,02

0

0,02

Kyjov

Uhřice u Kyjova

4

44,90

1,63

20,25

0,14

4,62

Kyjov

Vacenovice u Kyjova

6

47,10

0,12

8,1

0,01

1,28

Kyjov

Věteřov

4

44,00

0,66

9,91

0,05

4,51

Kyjov

Vlkoš u Kyjova

5

48,10

0,51

11

0,01

1,91

Kyjov

Vracov

5

49,80

0,39

23,64

0

0

Kyjov

Žádovice

4

46,90

0,48

7,91

0,03

1,46


119 / 139






Název kat. území


ORP

Kyjov

Želetice u Kyjova

5

44,50

1,1

8,08

0

0

Mikulov

Bavory

4

44,20

2,3

16,58

0

0

Mikulov

Brod nad Dyjí

5

45,20

1,51

15,91

0,01

1,25

Mikulov

Březí u Mikulova

5

46,70

2,13

12,72

0,01

1,42

Mikulov

Dobré Pole

5

45,70

2,04

17,09

0,1

3,66

Mikulov

Dolní Dunajovice

4

47,40

2,78

22,52

0,18

14,36

Mikulov

Drnholec

4

46,20

2,08

22,37

0,03

4,51

Mikulov

Horní Věstonice

4

45,60

2,52

25,13

0

0

Mikulov

Jevišovka

4

45,50

3,2

27,17

0,02

2,18

Mikulov

Mikulov na Moravě

4

51,30

1,84

27,28

0,01

3,74

Mikulov


6

46,20

3,42

19,72

0,08

5,44

Mikulov

Nový Přerov

5

45,30

0,45

5,85

0

0,01

Mikulov

Perná

4

46,40

2,08

18,04

0

0

Mikulov

Sedlec u Mikulova

4

48,10

1,65

12,47

0,04

5,98

Moravský Krumlov

Damnice

4

44,40

0,44

9,42

0,03

2,18

Moravský Krumlov

Dolenice

5

44,20

0,2

3,37

0

0

Moravský Krumlov


4

43,60

1,8

26,22

0,01

1,33

Moravský Krumlov

Chlupice

4

43,20

2,83

17,07

0

0,05

Moravský Krumlov

Jezeřany

4

43,80

0,45

8

0

0

Moravský Krumlov

Jiřice u Miroslavi

4

44,90

0,05

2,72

0

0

Moravský Krumlov


4

46,60

0,05

1,58

0

0

4

41,70

1,34

23,06

0,01

0,89

4

44,40

0,63

21,33

0

0

Moravský Krumlov

Našiměřice Olbramovice u Moravského Krumlova

4

47,60

0,91

18,84

0,04

7,89

Moravský Krumlov

Skalice u Znojma

4

42,20

2,01

22,15

0,11

6,6

Pohořelice


4

47,90

0,28

4,51

0

0,02

Pohořelice

4

46,70

0,33

6,61

0

0,06

Pohořelice


4

45,00

0,35

9,03

0,06

5,21

Pohořelice

Malešovice

4

46,00

0,09

1,99

0

0

Pohořelice

Mušov

4

45,80

0,51

15,09

0

0

Pohořelice


5

46,30

4,3

15,92

0,29

5,19

Pohořelice

Odrovice

4

46,10

0,11

2,02

0

0

Pohořelice

Pasohlávky

5

46,20

0,91

12,09

0,01

1,74

Pohořelice


4

50,40

0,53

12,68

0

0,84

Pohořelice

Přibice

6

48,00

0,82

9,64

0

0

Pohořelice

Smolín

6

47,80

1

11,75

0

0,57

Pohořelice

Šumice

4

45,40

0,36

13,77

0

0

Pohořelice

Troskotovice

4

45,30

0

0,06

0

0

Pohořelice

Vlasatice

4

46,70

1,12

35,61

0,09

9,66



120 / 139






Název kat. území


ORP

Pohořelice Veselí nad Moravou


6

50,50

0,12

12,61

0

0

Moravský Písek

5

49,50

0,08

3,39

0

0,02

Znojmo

Bantice

4

43,30

3,51

16,4

0,08

2,1

Znojmo


4

44,70

0,25

4,59

0

0

Znojmo

Božice

4

45,60

1,5

12,26

0

0,56

Znojmo

Břežany u Znojma

5

45,20

0,82

8,43

0

0

Znojmo

Čejkovice u Znojma

6

44,10

3,31

20,36

0,06

2,88

Znojmo


4

45,60

1,88

19,03

0

0

Znojmo

Derflice

4

44,00

5,78

22,81

0,22

13,67

Znojmo

Dobšice u Znojma

4

48,80

4,12

21,58

0,14

10,74

Znojmo

Domčice

4

42,40

7,2

24,43

0

0

Znojmo

Dyjákovice

4

46,40

0,95

11,71

0

0,22

Znojmo

Dyjákovičky

4

44,60

2,96

30,13

0,13

3,39

Znojmo

Dyje

4

45,60

0,51

8,82

0

0

Znojmo

Havraníky

4

41,80

2,15

16,41

0,03

1,73

Znojmo

Hevlín

5

47,50

1,18

23,19

0,02

1,85

Znojmo

Hnanice

4

40,60

4,55

31,25

0,07

6,37

Znojmo

Hodonice

4

48,80

1,57

17,04

0,08

4,32

Znojmo

Hrabětice

5

46,30

1,2

19,84

0,01

1,4

Znojmo

6

46,70

1,87

21,45

0,02

1,62

Znojmo

Hrádek u Znojma Hrušovany nad Jevišovkou

5

47,10

3,92

30,68

0,04

6,78

Znojmo

Chvalovice

4

44,60

3,67

24,65

0,23

5,58

Znojmo

Jaroslavice

4

47,00

2,11

18,77

0,11

8,07

Znojmo

Ječmeniště

4

42,90

0,28

2,72

0

0,04

Znojmo

Konice u Znojma

5

42,90

0,44

5,56

0

0

Znojmo

Krhovice

5

44,40

1,85

17,26

0,1

6,38

Znojmo

Křídlůvky

6

44,70

0,14

2,3

0

0

Znojmo

Kyjovice

4

42,20

0,83

18,51

0,13

10,06

Znojmo

Lechovice

4

45,00

1,58

16,45

0

0,09

Znojmo

Litobratřice

5

44,40

2,41

24,42

0,02

4,82

Znojmo

Mackovice

5

44,60

2,06

19,77

0,02

1,57

Znojmo

Načeratice

5

44,40

5,57

19,49

0,14

1,94

Znojmo

Nový Šaldorf

4

48,70

3,23

14,64

0,09

3,6

Znojmo

Oblekovice

4

49,90

2,34

28,03

0,1

14,8

Znojmo

Oleksovice

5

44,20

0,72

17,98

0

0,07

Znojmo

Popice u Znojma

5

42,40

1,94

20,41

0,17

7,91

Znojmo

Práče

4

45,00

3,61

33,74

0,27

16,15

Znojmo

Pravice

4

44,80

1,17

11,79

0

0

Znojmo

Prosiměřice

4

44,50

1,82

26,4

0,03

4


121 / 139






Název kat. území


ORP

Znojmo

Sedlešovice

4

48,80

2,2

12,49

0,12

5,85

Znojmo


4

43,50

2,68

23,24

0,09

4,22

Znojmo

Suchohrdly u Znojma

4

46,60

2,36

25,34

0,02

2,63

Znojmo


6

46,30

0,93

9,84

0

0

Znojmo

Šatov

4

42,50

0,89

16,31

0

0

Znojmo

Tasovice nad Dyjí

4

48,80

2,06

20,8

0,01

0,77

Znojmo

Těšetice u Znojma

4

42,90

1,94

16,64

0,02

2,1

Znojmo

Valtrovice

6

44,50

0,14

5,88

0,01

1,54

Znojmo

Velký Karlov

6

44,90

0,05

2,15

0

0

Znojmo

Vítonice u Znojma

4

42,70

3,56

31,41

0,03

1,1

Znojmo

Vrbovec

4

44,60

3,58

26,75

0,09

5,49

Znojmo

Znojmo-Louka

4

49,90

4,22

24,72

0,17

5,52

Znojmo

Želetice u Znojma

4

41,90

1,25

6,28

0

0

Židlochovice

Bratčice

4

46,40

0,36

2,5

0

0

Židlochovice

Holasice

4

49,80

2,57

11,84

0,09

1,53

Židlochovice

Hrušovany u Brna

4

51,00

1,33

14,14

0

0

Židlochovice


4

47,50

3,08

12,99

0

0,03

Židlochovice

Medlov

5

47,50

1,11

11,72

0,02

1,45

Židlochovice

Měnín

4

49,50

0,13

12,36

0,01

3,49

Židlochovice


4

49,50

0,57

11,83

0

0

Židlochovice

Přísnotice

5

50,30

2,02

10,71

0,01

0,77

Židlochovice

Rajhrad

4

49,80

2,16

18,9

0,04

4,68

Židlochovice

Rajhradice

4

49,50

1,52

11,04

0,02

1,57

Židlochovice

Sobotovice

4

47,50

1,99

14,17

0,01

0,95

Židlochovice

Syrovice

4

46,80

0,17

3,38

0

0,52

Židlochovice

Unkovice

6

50,30

4,83

18,09

0,13

2,87

Židlochovice

Žabčice

6

50,30

3,49

25,31

0,2

8,72

I.2

Suspendované částice PM 2,5 Průměrná roční koncentrace

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 je v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, platném znění, stanoven ve výši 25 µg.m-3. Na základě vyhodnocení prostorové interpretace dat ČHMÚ, jsou obce s překročeným imisním limitem pro roční koncentrace PM2,5 pro území Jihomoravského kraje uvedené v následující tabulce (Tabulka 34). Pro jednotlivé obce je stanoven průměrný příspěvek skupin zdrojů. Definice jednotlivých skupin zdrojů jsou uvedeny v kapitole C.1. Na území Jihomoravského kraje bylo překročení imisního limitu modelováním (prostorovou interpretací dat ČHMÚ) vypočteno ve 3 obcích. Nejvyšší modelovaná hodnota ročního


122 / 139

průměru je 26,3 µg.m-3 v Brně. Nejvýznamnější příspěvky mají skupiny mobilních (liniových) zdrojů.

ORP

Název obce





Větrná eroze



Tabulka 34: Vypočtené koncentrace ročního průměru (µg.m-3) obcí s překročením průměrné roční koncentrace PM2,5 a příspěvky skupiny zdrojů, Jihomoravský kraj

Brno

Brno

26,3

0,65

0,09

0,25

0,0008

10

8,66

Šlapanice

Modřice

25,2

1,14

0,09

0,23

0,0017

10

7,50

Šlapanice

Moravany

25,6

0,77

0,22

0,84

0,0009

10

7,35

Šlapanice

Ostopovice

26,0

1,03

0,11

0,28

0,0006

10

7,42

Obrázek 57: Příspěvek vyjmenovaných stacionárních zdrojů („Bodové zdroje“) k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj

Obrázek 58: Příspěvek vytápění obytné zástavby („Vytápění“) k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj


123 / 139

Obrázek 59: Příspěvek mobilních zdrojů („Doprava“) k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj

Obrázek 60: Příspěvek „Sekundárních aerosolů" k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj

Obrázek 61: Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM2,5, Jihomoravský kraj


124 / 139

Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM2,5 se nejvýrazněji projevuje v jižní části území kraje, kde je větší výskyt půd s vyšším potenciálem k větrné erozi. Přehled katastrálních území se zastoupením orné půdy v kategoriích ohrožení větrnou erozí 4 – 6 (půdy ohrožené, silně ohrožené a nejohroženější) je spolu s podíly skupin zdrojů na celkovém imisním zatížení z průměrných ročních koncentrací PM2,5 uveden v následující tabulce (Tabulka 35). Příspěvky větrné eroze k průměrným ročním koncentracím PM2,5 byly vypočteny na úrovni do 0,12 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty jsou dosaženy na území obcí Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Práče, Chvalovice, Dyjákovičky, Mutěnice a Starý Poddvorov.

ORP

Název kat. území






Větrná eroze



Tabulka 35: Průměrné roční koncentrace PM2,5 a příspěvky skupin zdrojů (µg.m-3), katastrální území s kategorií ohroženosti větrnou erozí 4-6, Jihomoravský kraj

Boskovice

Kladoruby

4

16,5

0,07

0,14

0,03

0,01

10

8,84

Boskovice

Klevetov

4

16,2

0,17

0,27

0,03

0,01

10

8,87

Brno


4

22,3

0,87

0,04

0,28

0,06

10

8,70

Brno

Holásky

4

23,7

0,51

0,06

0,22

0,05

10

8,67

Brno

Jundrov

4

25,6

0,29

0,11

0,13

0,00

10

8,56

Brno

Lesná

4

25,4

0,49

0,09

0,18

0,00

10

8,79

Brno

Sadová

4

25,2

0,28

0,09

0,12

0,01

10

8,77

Brno

Tuřany

4

22,1

0,53

0,03

0,17

0,04

10

8,71

Břeclav

Břeclav

4

21,3

0,39

0,08

0,05

0,06

10

8,33

Břeclav

Bulhary

4

18,4

0,12

0,09

0,20

0,05

10

8,46

Břeclav

Hlohovec

6

19,3

0,13

0,06

0,02

0,06

10

8,47

Břeclav

Hrušky

5

19,0

0,31

0,07

0,02

0,08

10

8,21

Břeclav


5

20,6

0,17

0,12

0,03

0,05

10

8,40

Břeclav

Kostice

5

20,3

0,39

0,08

0,04

0,07

10

8,24

Břeclav

Ladná

4

19,2

0,42

0,05

0,11

0,07

10

8,32

Břeclav

Lanžhot

4

20,6

0,24

0,09

0,01

0,04

10

8,24

Břeclav

Moravská Nová Ves

4

20,9

0,23

0,10

0,02

0,05

10

8,13

Břeclav

Moravský Žižkov

5

18,1

0,18

0,05

0,02

0,25

10

8,30

Břeclav

Nové Mlýny

5

17,7

0,13

0,07

0,04

0,07

10

8,44

Břeclav

Podivín

4

19,6

0,43

0,05

0,03

0,08

10

8,35

Břeclav

Poštorná

6

21,3

0,22

0,12

0,03

0,05

10

8,43

Břeclav

Tvrdonice

5

20,3

0,18

0,09

0,02

0,09

10

8,16

Břeclav

Úvaly u Valtic

4

17,5

0,06

0,07

0,01

0,07

10

8,56

Břeclav

Valtice

4

20,8

0,19

0,12

0,03

0,07

10

8,50

Břeclav

Velké Bílovice

4

20,6

0,22

0,04

0,02

0,18

10

8,34

Hodonín

Čejč

4

19,5

0,24

0,10

0,02

0,08

10

8,33

Hodonín

Čejkovice

4

20,0

0,19

0,07

0,02

0,11

10

8,34

Hodonín

Dolní Bojanovice

5

20,5

0,15

0,09

0,02

0,07

10

8,28

Hodonín

Dubňany

6

21,3

0,18

0,11

0,02

0,02

10

8,25


125 / 139

ORP

Název kat. území






Větrná eroze



Hodonín

Hodonín

5

21,8

0,26

0,06

0,06

0,01

10

8,21

Hodonín

Josefov u Hodonína

4

19,1

0,14

0,09

0,02

0,08

10

8,24

Hodonín

Lužice u Hodonína

6

20,5

0,27

0,11

0,03

0,04

10

8,19

Hodonín

Mikulčice

4

21,3

0,23

0,10

0,02

0,04

10

8,15

Hodonín

Mutěnice

5

20,6

0,19

0,13

0,02

0,04

10

8,30

Hodonín

Nový Poddvorov

4

17,5

0,08

0,05

0,02

0,16

10

8,32

Hodonín

Prušánky

4

19,9

0,14

0,09

0,02

0,11

10

8,26

Hodonín

Ratíškovice

6

20,7

0,19

0,11

0,03

0,01

10

8,19

Hodonín

Rohatec

5

19,9

0,21

0,09

0,03

0,02

10

8,17

Hodonín

Starý Poddvorov

4

17,5

0,16

0,06

0,02

0,16

10

8,32

Hustopeče

Boleradice

4

17,5

0,13

0,11

0,02

0,07

10

8,43

Hustopeče


4

18,4

0,18

0,10

0,02

0,06

10

8,37

Hustopeče

Brumovice

4

18,3

0,08

0,05

0,02

0,04

10

8,38

Hustopeče


4

17,5

0,11

0,26

0,02

0,10

10

8,40

Hustopeče

Popice

4

18,0

0,17

0,13

0,03

0,07

10

8,48

Hustopeče

Pouzdřany

4

18,0

0,12

0,07

0,03

0,08

10

8,50

Hustopeče

Starovice

4

18,7

0,41

0,03

0,04

0,03

10

8,48

Hustopeče

Strachotín

4

20,3

0,13

0,07

0,03

0,06

10

8,48

Hustopeče

Šakvice

4

20,3

0,09

0,03

0,04

0,04

10

8,44

Hustopeče


4

18,9

0,12

0,05

0,03

0,05

10

8,51

Hustopeče

Velké Pavlovice

4

20,4

0,34

0,05

0,02

0,06

10

8,38

Hustopeče


4

17,3

0,09

0,09

0,02

0,09

10

8,36

Ivančice

Alexovice

4

20,3

0,18

0,13

0,03

0,02

10

8,21

Ivančice


4

21,8

0,20

0,18

0,04

0,05

10

8,23

Ivančice

Kupařovice

4

17,9

0,19

0,07

0,04

0,03

10

8,41

Ivančice

Moravské Bránice

4

18,8

0,23

0,19

0,03

0,08

10

8,27

Ivančice


4

21,8

0,23

0,25

0,04

0,02

10

8,22

Ivančice

Němčičky

5

18,1

0,09

0,08

0,05

0,04

10

8,45

Ivančice

Pravlov

4

17,9

0,23

0,11

0,04

0,05

10

8,39

Kyjov

Bzenec

4

20,4

0,22

0,21

0,03

0,05

10

8,13

Kyjov

Hovorany

4

19,5

0,19

0,07

0,02

0,07

10

8,32

Kyjov

Kelčany

5

17,9

0,19

0,09

0,02

0,05

10

8,27

Kyjov

Kyjov

4

20,9

0,34

0,08

0,12

0,08

10

8,30

Kyjov

Milotice u Kyjova

6

18,0

0,20

0,14

0,05

0,03

10

8,23

Kyjov

Mistřín

5

20,6

0,22

0,20

0,02

0,03

10

8,28

Kyjov

Nenkovice

4

17,4

0,09

0,08

0,01

0,10

10

8,35

Kyjov

Nětčice u Kyjova

4

20,9

0,27

0,12

0,04

0,05

10

8,30

Kyjov

Skoronice

5

18,2

0,18

0,06

0,03

0,04

10

8,26

Kyjov

Sobůlky

4

19,4

0,20

0,08

0,03

0,08

10

8,32

Kyjov

Stavěšice

4

17,1

0,09

0,13

0,01

0,10

10

8,34


126 / 139

ORP

Název kat. území






Větrná eroze



Kyjov

Svatobořice

4

20,6

0,20

0,17

0,02

0,05

10

8,29

Kyjov

Syrovín

4

17,5

0,18

0,32

0,02

0,03

10

8,22

Kyjov

Šardice

4

19,3

0,19

0,17

0,01

0,05

10

8,31

Kyjov

Těmice u Hodonína

4

18,6

0,19

0,28

0,02

0,08

10

8,19

Kyjov

Uhřice u Kyjova

4

17,3

0,22

0,08

0,02

0,05

10

8,38

Kyjov

Vacenovice u Kyjova

6

20,7

0,15

0,13

0,02

0,02

10

8,19

Kyjov

Věteřov

4

16,8

0,15

0,10

0,01

0,04

10

8,34

Kyjov

Vlkoš u Kyjova

5

18,5

0,23

0,12

0,03

0,05

10

8,26

Kyjov

Vracov

5

21,3

0,16

0,19

0,02

0,03

10

8,18

Kyjov

Žádovice

4

17,9

0,18

0,15

0,02

0,06

10

8,26

Kyjov

Želetice u Kyjova

5

17,1

0,09

0,09

0,01

0,06

10

8,36

Mikulov

Bavory

4

17,5

0,24

0,13

0,02

0,10

10

8,53

Mikulov

Brod nad Dyjí

5

17,7

0,14

0,08

0,02

0,08

10

8,52

Mikulov

Březí u Mikulova

5

18,4

0,17

0,13

0,02

0,08

10

8,55

Mikulov

Dobré Pole

5

17,8

0,16

0,17

0,02

0,10

10

8,54

Mikulov

Dolní Dunajovice

4

18,9

0,07

0,07

0,03

0,10

10

8,53

Mikulov

Drnholec

4

18,2

0,14

0,17

0,01

0,09

10

8,51

Mikulov

Horní Věstonice

4

17,8

0,21

0,06

0,02

0,08

10

8,50

Mikulov

Jevišovka

4

17,8

0,13

0,07

0,01

0,11

10

8,52

Mikulov

Mikulov na Moravě

4

21,0

0,24

0,09

0,11

0,07

10

8,54

Mikulov


6

18,2

0,15

0,13

0,01

0,11

10

8,53

Mikulov

Nový Přerov

5

17,6

0,06

0,09

0,01

0,06

10

8,55

Mikulov

Perná

4

18,4

0,25

0,11

0,03

0,09

10

8,52

Mikulov

Sedlec u Mikulova

4

19,3

0,17

0,08

0,02

0,07

10

8,54

Moravský Krumlov

Damnice

4

17,2

0,18

0,04

0,01

0,03

10

8,41

Moravský Krumlov

Dolenice

5

17,1

0,09

0,02

0,01

0,04

10

8,41

Moravský Krumlov


4

17,1

0,21

0,07

0,01

0,07

10

8,27

Moravský Krumlov

Chlupice

4

17,0

0,22

0,07

0,02

0,07

10

8,24

Moravský Krumlov

Jezeřany

4

17,4

0,17

0,38

0,03

0,02

10

8,37

Moravský Krumlov

Jiřice u Miroslavi

4

17,7

0,23

0,04

0,01

0,03

10

8,45

Moravský Krumlov


4

18,2

0,09

0,07

0,02

0,03

10

8,38

4

16,5

0,15

0,09

0,02

0,05

10

8,26

4

17,4

0,10

0,10

0,02

0,03

10

8,37

Moravský Krumlov

Našiměřice Olbramovice Moravského Krumlova

4

18,9

0,25

0,08

0,02

0,04

10

8,36

Moravský Krumlov

Skalice u Znojma

4

16,8

0,16

0,10

0,01

0,07

10

8,20

Pohořelice


4

18,7

0,17

0,18

0,04

0,04

10

8,50

Pohořelice

4

18,2

0,06

0,25

0,02

0,06

10

8,52

Pohořelice


4

17,6

0,12

0,12

0,03

0,03

10

8,41

Pohořelice

Malešovice

4

18,3

0,18

0,07

0,06

0,04

10

8,45


u


127 / 139

ORP

Název kat. území






Větrná eroze



Pohořelice

Mušov

4

17,9

0,25

0,03

0,02

0,06

10

8,51

Pohořelice


5

17,9

0,26

0,13

0,02

0,12

10

8,53

Pohořelice

Odrovice

4

18,3

0,19

0,09

0,05

0,04

10

8,49

Pohořelice

Pasohlávky

5

17,9

0,19

0,17

0,03

0,06

10

8,52

Pohořelice


4

20,7

0,33

0,15

0,03

0,04

10

8,52

Pohořelice

Přibice

6

19,0

0,22

0,11

0,03

0,06

10

8,53

Pohořelice

Smolín

6

18,7

0,48

0,06

0,04

0,06

10

8,53

Pohořelice

Šumice

4

17,5

0,17

0,03

0,02

0,03

10

8,46

Pohořelice

Troskotovice

4

17,8

0,09

0,02

0,01

0,02

10

8,49

Pohořelice

Vlasatice

4

18,2

0,14

0,13

0,02

0,05

10

8,51

Pohořelice


6

20,9

0,25

0,23

0,03

0,04

10

8,53

Veselí nad Moravou

Moravský Písek

5

19,6

0,26

0,25

0,03

0,02

10

8,14

Znojmo

Bantice

4

17,0

0,21

0,05

0,04

0,10

10

8,33

Znojmo


4

17,2

0,17

0,09

0,01

0,06

10

8,40

Znojmo

Božice

4

17,7

0,20

0,10

0,01

0,09

10

8,48

Znojmo

Břežany u Znojma

5

17,6

0,16

0,06

0,01

0,08

10

8,44

Znojmo

Čejkovice u Znojma

6

17,1

0,23

0,07

0,01

0,10

10

8,38

Znojmo


4

17,7

0,15

0,09

0,01

0,08

10

8,45

Znojmo

Derflice

4

16,9

0,16

0,11

0,02

0,16

10

8,57

Znojmo

Dobšice u Znojma

4

19,7

0,35

0,14

0,07

0,13

10

8,36

Znojmo

Domčice

4

16,8

0,10

0,15

0,01

0,15

10

8,19

Znojmo

Dyjákovice

4

17,7

0,17

0,16

0,01

0,05

10

8,64

Znojmo

Dyjákovičky

4

17,0

0,21

0,02

0,02

0,08

10

8,74

Znojmo

Dyje

4

17,9

0,28

0,06

0,03

0,08

10

8,38

Znojmo

Havraníky

4

16,4

0,14

0,07

0,02

0,07

10

8,57

Znojmo

Hevlín

5

18,3

0,20

0,09

0,01

0,05

10

8,63

Znojmo

Hnanice

4

15,8

0,10

0,14

0,01

0,09

10

8,62

Znojmo

Hodonice

4

19,8

0,20

0,14

0,03

0,08

10

8,47

Znojmo

Hrabětice

5

18,3

0,21

0,19

0,02

0,08

10

8,56

Znojmo

Hrádek u Znojma

6

18,1

0,21

0,15

0,01

0,07

10

8,62

Znojmo


5

18,8

0,23

0,25

0,01

0,13

10

8,51

Znojmo

Chvalovice

4

17,0

0,25

0,02

0,03

0,10

10

8,71

Znojmo

Jaroslavice

4

18,3

0,16

0,16

0,01

0,07

10

8,71

Znojmo

Ječmeniště

4

16,7

0,06

0,00

0,01

0,02

10

8,79

Znojmo

Konice u Znojma

5

17,1

0,09

0,09

0,04

0,04

10

8,47

Znojmo

Krhovice

5

17,1

0,18

0,09

0,02

0,09

10

8,54

Znojmo

Křídlůvky

6

17,1

0,15

0,06

0,01

0,04

10

8,62

Znojmo

Kyjovice

4

16,9

0,07

0,07

0,01

0,06

10

8,24

Znojmo

Lechovice

4

17,6

0,32

0,07

0,01

0,08

10

8,36

Znojmo

Litobratřice

5

17,4

0,20

0,07

0,01

0,08

10

8,47


128 / 139

ORP

Název kat. území






Větrná eroze



Znojmo

Mackovice

5

17,2

0,24

0,03

0,01

0,08

10

8,37

Znojmo

Načeratice

5

17,2

0,16

0,22

0,03

0,15

10

8,53

Znojmo

Nový Šaldorf

4

19,5

0,21

0,09

0,19

0,11

10

8,50

Znojmo

Oblekovice

4

19,7

0,24

0,09

0,06

0,11

10

8,48

Znojmo

Oleksovice

5

17,3

0,18

0,07

0,01

0,07

10

8,32

Znojmo

Popice u Znojma

5

16,9

0,12

0,06

0,03

0,06

10

8,52

Znojmo

Práče

4

17,6

0,23

0,04

0,02

0,11

10

8,34

Znojmo

Pravice

4

17,4

0,16

0,14

0,01

0,11

10

8,49

Znojmo

Prosiměřice

4

17,7

0,19

0,19

0,01

0,09

10

8,26

Znojmo

Sedlešovice

4

19,7

0,16

0,10

0,07

0,08

10

8,45

Znojmo


4

17,1

0,08

0,18

0,01

0,10

10

8,30

Znojmo

Suchohrdly u Znojma

4

18,2

0,21

0,14

0,03

0,08

10

8,30

Znojmo


6

18,3

0,09

0,10

0,01

0,07

10

8,54

Znojmo

Šatov

4

16,8

0,10

0,10

0,02

0,06

10

8,66

Znojmo

Tasovice nad Dyjí

4

19,8

0,21

0,09

0,03

0,10

10

8,43

Znojmo

Těšetice u Znojma

4

16,9

0,19

0,13

0,02

0,08

10

8,29

Znojmo

Valtrovice

6

17,1

0,16

0,08

0,01

0,04

10

8,59

Znojmo

Velký Karlov

6

17,3

0,08

0,08

0,01

0,03

10

8,57

Znojmo

Vítonice u Znojma

4

17,0

0,20

0,10

0,01

0,10

10

8,25

Znojmo

Vrbovec

4

17,0

0,17

0,04

0,02

0,11

10

8,65

Znojmo

Znojmo-Louka

4

19,7

0,35

0,13

0,09

0,13

10

8,47

Znojmo

Želetice u Znojma

4

16,8

0,09

0,10

0,01

0,08

10

8,21

Židlochovice

Bratčice

4

19,8

0,25

0,19

0,05

0,04

10

8,46

Židlochovice

Holasice

4

24,5

0,26

0,07

0,14

0,08

10

8,54

Židlochovice

Hrušovany u Brna

4

21,8

0,31

0,07

0,05

0,07

10

8,54

Židlochovice


4

18,7

0,40

0,04

0,05

0,10

10

8,53

Židlochovice

Medlov

5

18,8

0,31

0,04

0,16

0,06

10

8,51

Židlochovice

Měnín

4

18,9

0,28

0,04

0,05

0,02

10

8,59

Židlochovice


4

20,3

0,44

0,07

0,06

0,05

10

8,58

Židlochovice

Přísnotice

5

21,2

0,21

0,09

0,04

0,05

10

8,54

Židlochovice

Rajhrad

4

24,5

0,45

0,11

0,11

0,07

10

8,53

Židlochovice

Rajhradice

4

21,2

0,45

0,07

0,08

0,06

10

8,59

Židlochovice

Sobotovice

4

21,2

0,42

0,07

0,05

0,07

10

8,51

Židlochovice

Syrovice

4

21,2

0,29

0,09

0,06

0,04

10

8,49

Židlochovice

Unkovice

6

21,2

0,17

0,14

0,04

0,11

10

8,55

Židlochovice

Žabčice

6

21,2

0,28

0,10

0,04

0,09

10

8,55


129 / 139

J. POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ROZPTYLOVÉ STUDIE S ÚDAJI IMISNÍHO MONITORINGU V následujících tabulkách je uvedeno porovnání modelových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek s údaji imisního monitoringu pro rok 2011 pro lokality, v nichž jsou umístěny měřicí stanice. Z tabulek je patrná celková dobrá shoda výsledků modelových výpočtů s měřením ve staniční síti, a ovšem i určitá omezení, daná charakterem provedené rozptylové studie. Z porovnání vyplývá, že obecně lze konstatovat dobrou shodu mezi výsledky modelování a imisního monitoringu. V případě suspendovaných částic obou frakcí (PM10, PM2,5) se odchylka měření a modelu pohybuje převážně do 15 %, odchylka vyšší než 30 % měřené hodnoty pak byla zaznamenána pouze u dvou z celkového počtu 33 hodnot. Uvedené skutečnosti je nutno zohlednit při analýze a aplikaci výsledků rozptylových studií. Uvedené výsledky ovšem mají zcela odpovídající vypovídací schopnost, zejména pokud jde o relativní posouzení jednotlivých částí území, identifikaci potenciálně rizikových lokalit (často dosud nespecifikovaných) a posouzení vlivu jednotlivých zdrojů emisí či jejich skupin a to se zaměřením na příspěvek větrné eroze k imisnímu zatížení. Rozptylová studie představuje jeden ze standardních nástrojů analýzy znečištění ovzduší a jeho příčin. Jejím účelem není nahradit či korigovat data získaná pomocí imisního monitoringu, ale tato data dále vhodně doplnit a rozpracovat. Tabulka 36: Porovnání naměřených a vypočtených koncentrací PM 10, Jihomoravský kraj Roční koncentrace (µg.m-3)

Stanice Kód BHOD BKUC BLOC BMIS BVYS BZNO BBML BBMS BBMV BBMZ BBNA BBND BBNE BBNF BBNI BBNY BBOD

Lokalita Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Líšeň Brno-Tuřany Brno-Dobrovského

Klasifikace B/U/R B/R/A-NCI B/R/AN-REG B/R/A-REG B/S/RA B/S/RN B/S/RN T/U/R T/U/C T/U/C B/U/CR T/U/R B/S/R T/U/R B/U/R B/S/R B/U/R


Vlastník ZÚ Ova ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ SMBrno SMBrno SMBrno SMBrno ZÚ Ova ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ZÚ Ova

Měření

Model

29,36 23,59 24,66 23,48 23,13 26,72 35,09 39,17 37,76 31,43 29,49 39,20 24,06 29,59 27,47 29,44 17,91

24,00 23,26 23,59 23,07 24,12 24,99 26,68 30,07 27,59 31,35 31,22 29,64 25,08 26,44 25,46 24,43 28,78

130 / 139

Tabulka 37: Porovnání naměřených a vypočtených koncentrací PM2,5, Jihomoravský kraj Roční koncentrace (µg.m-3)

Stanice Kód BMIS BZNO BBML BBMS BBMZ BBNI BBNY

Lokalita Mikulov-Sedlec Znojmo Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Zvonařka Brno-Líšeň Brno-Tuřany

Klasifikace B/R/A-REG B/S/RN B/S/RN T/U/R T/U/C B/U/R B/S/R


Vlastník ČHMÚ ČHMÚ SMBrno SMBrno SMBrno ČHMÚ ČHMÚ

Měření

Model

19,04 22,69 28,91 29,88 27,05 19,63 21,65

18,22 18,32 19,46 20,15 21,77 19,18 18,44

131 / 139

K. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZPTYLOVÉ STUDIE Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 Na základě výsledků modelových výpočtů byly identifikovány města a obce s hodnotami překračujícími 40 µg.m-3, jedná se o Žďár, Moravany, Medlov a Mikulov. Hodnoty nad 30 µg.m-3 lze zaznamenat ve většině větších měst, vždy se však jedná o izolované lokality o poloměru řádově stovek metrů. Souvislé plochy imisní zátěže PM10 zvýšené oproti okolí lze sledovat až v pásmu od cca 24 µg.m-3. Těmito koncentracemi jsou zasažena prakticky všechna větší města (ale i některá menší sídla např. s významným podílem pevných paliv pro vytápění), okolí významných silničních tahů, a dále pak souvislá oblast na severu a jihu posuzovaného kraje. V ostatních částech území činí hodnoty 20 – 24 µg.m-3. Příspěvek větrné eroze k průměrné roční koncentraci PM10 se nejvýrazněji projevuje v jižní části území kraje, kde je větší výskyt půd s vyšším potenciálem k větrné erozi. Příspěvky větrné eroze k průměrným ročním koncentracím PM10 byly vypočteny na úrovni do 1,66 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty jsou dosaženy na území obcí Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Starý Podvorov a Derflice. Lze konstatovat, že v jiných lokalitách Jihomoravského kraje nemá půdní eroze na tuto imisní charakteristiku významný vliv. Četnost překročení limitu pro 24hodinové koncentrace suspendovaných částic PM10 Na většině území kraje byly vypočteny hodnoty mezi 20 a 25 dny v roce s překročním imisního limitu 50 µg.m-3. Vyšší počet překročení (25 – 30 dnů/rok) lze zaznamenat v okolí větších měst a významných liniových staveb (D1, D2, I/52 a I/43) a v místech významnějšího lokálního působení bodových zdrojů. Plošně významnější území s hodnotami nad 22 dní/rok se vyskytuje stejně jako u průměrných ročních koncentrací PM10 na severu a jihu posuzovaného kraje a dále v okolí významných silničních tahů. Hodnoty přesahující tolerovaných 35 dní v roce se vyskytují na plošně velmi malých lokalitách v blízkosti bodových zdrojů emisí PM10 (Skalice nad Svitavou, Blansko, Sivice, Holubice, Strážnice, Hodonín, Hustopeče, Mikulov, Medlov a Rosice). Samotný vliv větrné eroze nestačí k tomu, aby v některé z obcí docházelo k překračování četností limitních hodnot. Avšak větrná eroze se v kombinaci s ostatními zdroji významně podílí na překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a to na katastrálním území obcí: Brněnské Ivanovice, Holásky, Tuřany, Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Hrušky, Charvátská Nová Ves, Kostice, Ladná, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Nové Mlýny, Podivín, Poštorná, Tvrdonice, Úvaly u Valtic, Valtice, Velké Bílovice, Čejč, Čejkovice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Josefov u Hodonína, Lužice u Hodonína, Mikulčice, Mutěnice, Nový Poddvorov, Prušánky, Rohatec, Starý Poddvorov, Boleradice, Brumovice, Němčičky u Hustopečí, Popice, Pouzdřany, Starovice, Strachotín, Šakvice, Uherčice u Hustopečí, Velké Pavlovice, Vrbice u Velkých Pavlovic, Alexovice, Kounické Předměstí, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Pravlov, Bzenec, Hovorany, Kyjov, Milotice u Kyjova, Nenkovice, Nětčice u Kyjova, Sobůlky, Stavěšice, Svatobořice, Šardice, Těmice u Hodonína, Uhřice u Kyjova, Vacenovice u Kyjova, Věteřov, Vlkoš u Kyjova, Vracov, Žádovice, Želetice u Kyjova, Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Mikulov na Moravě, Novosedly na Moravě, Nový Přerov, Perná, Sedlec u Mikulova, Damnice, Hostěradice na Moravě, Chlupice, Lesonice u Moravského Krumlova, Olbramovice u Moravského Krumlova, Skalice u Znojma, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

132 / 139

Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Smolín, Vlasatice, Moravský Písek, Bantice, Božice, Břežany u Znojma, Čejkovice u Znojma, Derflice, Dobšice u Znojma, Domčice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Hrabětice, Hrádek u Znojma, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalovice, Jaroslavice, Ječmeniště, Krhovice, Křídlůvky, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Načeratice, Nový Šaldorf, Oblekovice, Oleksovice, Popice u Znojma, Práče, Pravice, Prosiměřice, Sedlešovice, Stošíkovice na Louce, Suchohrdly u Znojma, Tasovice nad Dyjí, Těšetice u Znojma, Valtrovice, Vítonice u Znojma, Vrbovec, Znojmo-Louka, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce u Židlochovic, Medlov, Měnín, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Unkovice, Žabčice. Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 Na většině území Jihomoravského kraje byly vypočteny hodnoty mezi 16 a 18 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty, překračující 25 µg.m-3, byly vypočteny v lokalitách Medlov, Moravany a Mikulov. Hodnoty nad 20 µg.m-3 lze zaznamenat v lokalitách Žďár, Ráječko, Babice nad Svitavou, Bučovice, Hrušovany nad Jevišovkou, Znojmo, Olešnice, Zastávka a Rosice, kde se projevuje vliv vyšších hodnot koncentrací sekundárních aerosolů. Hodnoty nad 20 µg.m-3 byly také zaznamenány v okolí dálnice D1. Hodnoty v rozmezí 18 – 20 µg.m-3 jsou typické pro okolí dalších významných liniových staveb (D2, I/52, I/43) a v severní části kraje (severní část okresu Blansko) se nachází souvislejší pás s těmito hodnotami. Na imisním zatížení suspendovanými částicemi PM2,5 se nejvýznamněji podílejí mobilní zdroje (doprava), lokálně pak přispívají plošné zdroje (vytápění domácností). Příspěvek větrné eroze se nejvýznamněji projevuje na území obcí Velké Bílovice a Moravská Žižkov. Lze konstatovat, že v jiných lokalitách Jihomoravského kraje nemá větrná eroze na tuto imisní charakteristiku významný vliv.


133 / 139

L. OPATŘENÍ K OMEZENÍ VĚTRNÉ EROZE Jak vyplynulo ze zpracované rozptylové studie lze příspěvek větrné eroze v některých lokalitách označit za významný, tedy vyšší než 0,4 µg.m-3 (čili 1 % imisního limitu průměrné roční koncentrace), respektive více než 1 překročení 24hodinové koncentrace PM 10. Obecně lze definovat dvě hlavní podmínky pro vznik větrné eroze, kterými jsou:  

suché půdy s průměrným ročním srážkovým úhrnem 250 až 300 mm, převládající stálé větry (obecně).

Ochrana před větrnou erozí je potřebná v oblastech:     

s četnými větry, s průměrným ročním srážkovým úhrnem nižším než 500 mm, s lesnatostí menší než 20 %, s lehkými písčitými a hlinitopísčitými půdami 1, s jemnozrnnými jílovitými půdami, došlo-li před erozní událostí k jejich vyschnutí 4.

V ČR je větrnou erozí ohroženo 26% celkové výměry zemědělské půdy (od Lovosic k HK), na Moravě cca 45% (dolní tok řeky Moravy, oblast Bílých Karpat, Dolnomoravský úval a další). L.1

Aplikace opatření k omezení větrné eroze

Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor a některých dalších podpor. Součástí standardů GAEC jsou rovněž opatření proti větrné erozi na zemědělských pozemcích 24. A. Organizační opatření Organizace půdního fondu je zásadním opatřením, které spočívá ve vytvoření vhodných tvarů, uspořádání a velikosti pozemků, tak, aby bylo umožněno racionální obhospodařování, vytvoření sítě polních cest a sítě trvalých protierozních prvků. Na takto uspořádaných pozemcích je možno uskutečnit komplexní opatření, jejichž kombinací je možno zabezpečit ochranu před větrnou erozí. Dalším důležitým opatřením je výběr kultur podle náchylnosti k větrné erozi a jejich delimitace. Na velkých půdních blocích lze k zmírnění eroze využít pásové střídání plodin. A.1 Výběr pěstovaných plodin a delimitace druhů pozemků Trvalé porosty jsou nejúčinnějším opatřením chránícím půdu před větrnou erozí. Trvalý travní porost chrání půdu před erozí a udržuje půdní vlhkost. Proto na erozí silně ohrožených půdách je nejvhodnější založení trvalého porostu – ochranné zatravnění nebo zalesnění pozemků. Při pěstování polních plodin na erozně velmi náchylných půdách, je vhodné do osevních postupů zařadit víceleté pícniny (trávy a jeteloviny) a ozimé obilniny. Před větrem se musí chránit rostliny náchylné v počáteční růstové fázi jako např. kukuřice, slunečnice, okopaniny, zelenina, mák. Tyto plodiny se nemají pěstovat bez využití ochranného účinku 24

Ing. Ivan Novotný a kolektiv, PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI Aktualizované znění – leden 2014, dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/293635/MZE_prirucka_vodni_eroze.pdf


134 / 139

meziplodin a krycích plodin. Ve speciálních kulturách (sady, vinice) se doporučuje zatravnění meziřadí. A.2 Pásové střídání plodin Ke snížení rychlosti větru při povrchu půdy lze pozemek pásově rozčlenit pěstováním plodin různě odolných vůči větrné erozi. V oblastech s velkou intenzitou větrné eroze se pásy orné půdy střídají s trvale zatravněnými pásy. Neměly by být pěstovány plodiny málo odolné vůči účinkům větru (cukrovka, zelenina, mák). V oblastech méně ohrožených stačí střídat plodiny odolnější vůči větru s méně odolnými. Obvykle se navrhují pásy široké od 40 až 50 m do 100 až 200 m. Na hlinitých půdách by pásy měly být širší než na písčitých. Při řádkovém výsevu nebo výsadbě by řádky měly být rovnoběžné s tou stranou půdního bloku, která je situovaná kolmo na převládající směr větru. A.3 Tvar a velikost pozemku Zásadou je pozemky situovat delší stranou kolmo k převládajícímu směru větru a jejich šířku volit tak, aby umožňovala založení dostatečného počtu a šířky pásů při pásovém střídání plodin. Limitní rozměry pozemků jsou dány způsobem hospodaření (používání ochranných agrotechnologií) a existencí trvalých větrných bariér tvořících jejich přirozené hranice (ochranné lesní pásy, aleje, stromořadí, budovy, terénní překážky).

B. Agrotechnická opatření B.1 Úprava struktury půdy Zlepšením struktury se zlepší i fyzikální vlastnosti lehkých půd. Zvýšení obsahu půdních agregátů odolávajících erozi (větších než 0,8 mm) se dosáhne zvýšením přísunu organické hmoty do půdy:    

pěstováním jetelovin a trav, ponecháním posklizňových zbytků, zeleným hnojením, pravidelným hnojením organickými hnojivy.

B.2 Zlepšení vlhkostního režimu lehkých půd Optimální půdní vlhkost zajišťuje zvýšení soudržnosti a tím snížení erodovatelnosti. Kromě přímého zvyšování vlhkosti půdy závlahami nebo využitím regulačních drenáží lze zvýšení vlhkosti povrchu půdy dosáhnout ochranným obděláváním, k němuž se řadí jednak přímý výsev do ochranné plodiny nebo strniště, mulčování, využívání meziplodin a minimalizace (sdružování) pracovních postupů. B.3 Ochranné obdělávání půdy Účinek ochranného obdělávání spočívá v použití technologií, které zkracují bezporostní období a využívají rostlinné zbytky předplodin a meziplodin. Účinná je technologie přímého setí do nezpracované půdy – strniště, navíc doplněné podříznutím širokými šípovými radlicemi. Strniště chrání půdu před větrnou erozí lépe než rozdrcená sláma, kterou vítr odnáší a podříznutí omezí růst plevelů a výdrolů. Včasným založením porostu meziplodiny do mělce zpracované půdy nebo do strniště lze zkrátit období, kdy je půda nechráněna vegetací. Mohou se využít meziplodiny vymrzající, nebo je možné je umrtvit chemicky. Na jaře je


135 / 139

potom hlavní plodina seta do mulče. Lze také využívat současného setí širokořádkové plodiny a ochranné podplodiny (ozimé žito nebo ozimý ječmen) vyseté do meziřadí na jaře. C. Technická opatření a větrolamy K nejúčinnějším opatřením proti větrné erozi patří trvalé větrné bariéry. Mohou to být umělé větrné zábrany nebo úzké pruhy trvalé dřevinné vegetace – ochranné lesní pásy. Jako umělé dočasné zábrany se používají přenosné ploty z prken, hliníkových fólií, síťové a žaluziové zábrany. Trvalé lesní porosty, tzv. ochranné lesní pásy (OLP) – větrolamy, patří k nejúčinnějším opatřením proti větrné erozi. Podstatou jejich účinku je snížení rychlosti větru v určité vzdálenosti před a za větrolamem a snížení turbulentní výměny vzdušných mas v přízemních vrstvách. V dnešní době se stále více dostává do popředí i ekologický význam větrolamů. Jsou náhradou za zlikvidovanou roztroušenou zeleň při vytváření velkých půdních celků, ovlivňují mikroklima lokality, mají význam estetický a krajinotvorný. V přízemní vrstvě území chráněného větrolamy se intenzita proudění vzduchu zmenšuje, což má za důsledek ochranu ornice před odvíváním, zvýšení vlhkosti půdy zastíněním, snížení intenzity táním, tím také ochranu půdy před vymrzáním. L.2

Financování navržených opatření

Posouzení možné podpory u jednotlivých opatření Následující tabulka (Tabulka 38) zobrazuje možnost čerpání prostředků na vybraná navržená opatření z identifikovaných zdrojů (národních i evropských) programovacího období 2014 – 2020. Tabulka 38: Možné zdroje finanční podpory realizace opatření

Operační program Životní prostředí

Program rozvoje venkova

Program

Prioritní osa Priorita 2:

Název prioritní osy Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů

Priorita 5:

Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu Specifický cíl 3: Posílení přirozené funkce krajiny

Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Program rozvoje venkova25 ve své Prioritě 2 (P2, Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů) identifikuje opatření 2A: Zvýšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména s ohledem na zvýšení míry účasti a orientace na trhu, jakož i zemědělské diverzifikace. Opatření Investice do hmotného majetku, podopatření Podpora investic v zemědělských podnicích (čl. 17 1.a), které je pro naplnění cílů priority klíčové, umožní zvýšit celkovou výkonnost zemědělských podniků a tím posílit jejich konkurenceschopnost. Důraz bude kladen na investice směřující k efektivnější výrobě nebo zvýšení přidané hodnoty produkce a jejího uvádění na trh, a to na úrovni zemědělského nebo zpracovatelského podniku. Podopatření Podpora investic do 25

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020, verze schválená Vládou ČR dne 9. 7. 2014


136 / 139

infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví (Pozemkové úpravy, čl. 17 1.c) bude realizováno s cílem zpřístupnění a scelení pozemků, obnovy vlastnických a nájemných vztahů k půdě, zlepšení ochrany půdy z hlediska eroze, zlepšení akumulace vod v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Podopatření tak ovlivní nejen konkurenceschopnost zemědělských podniků prostřednictvím snížení nákladů vyplývajících z nedokončených pozemkových úprav, ale také podpoří ochranu půdy a krajiny obecně. Opatření Spolupráce (čl. 35) podpoří konkurenceschopnost podniků zejména zaváděním nových výrobků a postupů do praxe, dále také různými formami spolupráce hospodařících subjektů, např. za účelem společného pořízení investic nebo obhospodařování menších lesních majetků. V Prioritě 5 (P5) - Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu lze pro naplňování cílů a potřeb v oblasti účinného využívání zdrojů a podpory přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v zemědělství, potravinářství a lesnictví bylo na základě analýzy a posouzení potřeb vybrat opatření: 5E) podpora ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví. Opatření Podpora zalesňování a zakládání lesů (čl. 22) umožní zmírnit dopady klimatických změn, především sekvestrací uhlíku, vhodným zacílením dojde i k minimalizaci erozních vlivů, udržení či zvýšení biodiverzity, zvýšení retence vody v krajině a zlepšení malého vodního cyklu. Opatření Agroenvironmentálně-klimatické opatření (čl. 28) - část podpor tohoto opatření je vhodná pro podporu ukládání uhlíku v půdě, a tím snížení množství uvolňovaného CO2, které je stále ještě vysoké, zejména pak opatření na zatravnění. Operační program životní prostředí ve své prioritní ose 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu identifikuje specifický cíl 3: Posílit přirozené funkce krajiny. Specifický cíl 4.3 je stanoven na základě poznatků o příčinách oslabování přirozených funkcí krajiny, o jejich vzájemné provázanosti a závažnosti jejich dopadů. Naplňuje cíle Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020, mezi něž patří mj. zvýšení ekologické stability krajiny a obnovení vodního režimu krajiny. Zohledňuje též základní principy návrhu Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která ke klíčovým opatřením řadí ekosystémově založené adaptace, udržování konektivity a prostupnosti krajiny, zachování a obnovu cenných biotopů a ekosystémových funkcí ve vazbě na cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti v ČR, legislativu Evropských společenství a tzv. Aichi cíle Strategického plánu pro biodiverzitu 2011-2020 Úmluvy o biologické rozmanitosti. K posílení ekologické stability krajiny dojde obnovou, zakládáním a propojováním přírodních krajinných struktur v návaznosti na územní podmínky vytvořené prostřednictvím územního plánu a realizací podmínek pro přirozenou obnovu ekosystémů (společenstev na stanovištích). Zejména budou realizovány části vymezeného územního systému ekologické stability. Ke zlepšení migrační prostupnosti krajiny dojde realizací opatření v souladu s čl. 10 Směrnice Rady 92/43/EHS ke zprůchodnění terestrických migračních bariér pro velké savce a ke zlepšení podélné prostupnosti vodních toků pro vodní a na vodu vázané živočichy (např. rybí přechody). Neoddělitelným aspektem zprůchodnění migračních překážek je snížení mortality živočichů. Část opatření je zaměřena na zlepšení odolnosti lesních porostů a podporu dalších společensky významných funkcí lesů prostřednictvím postupné změny druhové, věkové a prostorové struktury lesů a přechodu k přírodě bližším formám hospodaření. Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

137 / 139

U opatření realizovaných v rámci jednotlivých aktivit SC 4.3 je předpoklad dosažení významného synergického efektu. Podporovaná revitalizační opatření povedou ke zvýšení adaptačního potenciálu krajiny, který je na přirozené funkce krajiny bezprostředně vázán. Podporované aktivity v rámci specifického cíle 4.3 - budou: • zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury, • vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur., • revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů, • zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000, • realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu. Přínos k naplnění stanovených cílů: • aktivity ke zprůchodnění migračních bariér budou směřovány prioritně do nejvíce problematických míst z hlediska průchodnosti krajiny pro velké savce a ostatní živočichy nebo dle míry jejich mortality na komunikacích (významné tahové cesty obojživelníků, místa, kde dochází k úhynu kriticky a silně ohrožených druhů apod.). Obdobně bude zaměřena pozornost na obnovu prostupnosti vodních toků (výstavba rybích přechodů nebo odstraňování bariér jako jsou jezy, stupně) a omezení mortality ryb na vodních elektrárnách. Hlavním přínosem opatření by tak mělo být zlepšení prostupnosti krajiny pro suchozemské i vodní organismy, posílení stability jejich populací a snížení negativních vlivů dopravy v oblasti zraňování a usmrcování živočichů, • přínos opatření ke zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů spočívá v přiblížení jejich stavu struktuře přirozené a nastolení systému hospodaření ve větším souladu s přírodními procesy. Lesní ekosystémy se stanou odolnějšími proti abiotickým a biotickým vlivům, zvýší se jejich stabilita a biodiverzita a potenciál jejich celospolečensky významných funkcí. Zacílení podpory na nestátní vlastníky lesů přispěje k jejich vyšší motivaci pro využití přírodě bližších forem obhospodařování lesů, přičemž v lesích v majetku státu by takové formy hospodaření měly být aplikovány bez náhrady ve veřejném zájmu, • přínos dalšího uvedeného souboru aktivit spočívá v polyfunkčním významu krajinných prvků nebo struktur a ve využití potenciálu posílit zároveň celý komplex funkcí krajiny. Aktivity k obnově vodního režimu krajiny zaměřené na vodní toky, nivy a další vodní krajinné prvky zároveň podpoří ekologickou stabilitu krajiny, resp. stabilitu všech ekosystémů i biodiverzitu krajiny bez zvláštní územní ochrany a v neposlední řadě bude mít pozitivní vliv na území i předmět ochrany sítě Natura 2000. Zpomalení povrchového odtoku z povodí má v krajině také protierozní efekt a snižuje negativní dopady povodní a přívalových dešťů na krajinu a objem a závažnost škod na majetku a zdraví osob.


138 / 139

Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojů financování V následující tabulce jsou uvedeny alokované finanční prostředky z evropských a národních zdrojů, a to na základě verzí jednotlivých OP schválených vlá dou ČR v červenci 2014 (přepočteno kurzem 27,5 Kč/EUR). Tabulka 39: Alokované finanční prostředky Program rozvoje venkova PO II. 430,342 mil. EUR PO V. 22,715 mil. EUR Operační program Životní prostředí PO IV. 281,038 mil. EUR

624 662 500,- Kč 7 728 545 00,- Kč


139 / 139

Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje

Recommend Documents