STUDIE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU KARLOVARSKÉHO KRAJE

STUDIE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU KARLOVARSKÉHO KRAJE (analytická část) jako součást celku „Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz“

1

Preambule Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz

1.

„Studie bezpečnostního systému Karlovarského Kraje a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz“ ( dále jen Studie) je dílčím dokumentovaným výstupem projektu „CLARA II: Rozvoj společné partnerské spolupráce veřejné správy v česko-bavorském regionu“, č. projektu 202, kofinancovaného Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.

2.

Projekt Clara II navazuje na trilaterální spolupráci definovanou a nastavenou projektem Clara@eu v letech 2004 2006, kde společným lead partnerem je Karlovarský kraj a Studie je výstupem tematického stanoveného okruhu – „civilní obrana a řízení rizik“.

3.

V rámci projektu Clara II byl lead partnerem definován předmět Studie v obecné a podrobnější formě následujícím způsobem:

Předmět studie a)

Podpora rozvoje spolupráce v oblasti řešení společných bezpečnostních rizik na území Karlovarského kraje, Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Oberfranken.

b) Popis základních prvků bezpečnostních systémů Karlovarského kraje, Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Oberfranken. c)

Popis úloh správních orgánů v oblasti bezpečnosti a možnosti propojení jednotlivých prvků bezpečnostního systému v rámci regionu a mezi regiony.

Podrobnější požadavky na obsah studie: a)

Popis základních prvků bezpečnostních systémů regionů a vymezení úloh správních orgánů v bezpečnostních systémech regionů

b) Popis přeshraniční spolupráce regionů v oblasti bezpečnosti a při odvracení nebezpečí. c)

Podrobnější definice možností propojení jednotlivých prvků bezpečnostního systému v rámci regionu i mezi regiony a schopností systémů neustále reagovat na vývoj a změny v oblasti bezpečnosti a při odvracení nebezpečí

d) Analýza možností využívání zvláštních a silničních práv bavorských pozemních záchranných složek (požární ochrany) na území Karlovarského kraje a HZS a ÚZZS Karlovarského kraje na území Vládního kraje Chemnitz, e)

Analýza možností přenesení policejních zkušeností z odvracení nebezpečí na nepolicejní odvracení nebezpečí.

f)

Analýza přeshraniční spolupráce výkonných záchranných a policejních složek na základě příslušných dohod.

4.

Studie je zpracována v čtyřech projektových etapách

2

a)

Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje (analytická část)

b)

Studie bezpečnostního systému Vládního kraje Chemnitz – SNR (analytická část)

c)

Bezpečnostní strategie Karlovarského kraje pro zajišťování bezpečnosti příslušnými regionálními orgány

d)

Strategie bezpečnostního systému Vládního kraje Chemnitz - SRN

5.

Studie je dílčím podpůrným dokumentem, vycházejícím z primárních, vrcholně definovaných strategií jednotlivých zúčastněných států, jejich základních hodnot, zájmů a přístupů k dané problematice. Studie je zpracována na základě principu nedělitelnosti bezpečnosti v prostoru zúčastněných státních útvarů a její aplikace na zúčastněné regiony. Místem Studie v hierarchii strategií zúčastněných států (a vrcholných institucí) je precizovat vzájemný vztah předmětných regionů, na základě vrcholných dokumentů, s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám a potřebám regionů. Studie není v současně vypracované podobě závazným dokumentem pro zúčastněné strany, je dokumentem pro další východiska při tvorbě společných bezpečnostních strategií a postupů, především společného přeshraničního dokumentu, zabývajícího se bezpečností pohraničního regionu, který by zahrnoval různé složky bezpečnostních systémů a který by se komplexně zabýval definováním přeshraničních bezpečnostních rizik a možnými společnými reakcemi na ně na různých úrovních. Spolupráce jednotlivých zúčastněných stran předpokládá respektování a zachování suverenity, nezávislosti, zvláštností a jiných specifik národních, sociálních, demografických a územních uspořádání.

3

OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................................................. 5

2

PŘEDMĚT (RÁMEC) BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY ...................................................................................................... 6

3

ZÁMĚR ........................................................................................................................................................................... 7

4

PRÁVNÍ A OSTATNÍ PŘEDPISY ......................................................................................................................................... 7

5

POJMY .......................................................................................................................................................................... 26

6

VÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY .............................................................................................................. 28 6.1

7

ANALÝZA A POPIS VÝCHODISEK BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY KRAJE ........................................................................................... 28

HROZBY A RIZIKA ......................................................................................................................................................... 32 7.1 7.2

8

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘESAHUJÍCÍ HRANICE KRAJE ................................................................................................................ 32 MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ŠÍŘÍCÍ SE Z JINÝCH KRAJŮ ..................................................................................................................... 33

BEZPEČNOSTNÍ ZÁJMY ................................................................................................................................................. 37 8.1 8.2

9

ŽIVOTNÍ ZÁJMY ................................................................................................................................................................. 39 OCHRANA OBČANA PŘED ÚČINKY PŘÍRODNÍCH POHROM A PRŮMYSLOVÝCH HAVÁRIÍ. ...................................................................... 48

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ............................................................................................................................................... 51 9.1 9.2

OBECNÁ DEFINICE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU KARLOVARSKÉHO KRAJE ........................................................................................ 51 CHARAKTERISTIKA BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU KRAJE (OBCÍ) A JEHO MÍSTO, ÚLOHA A VAZBA NA BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČR ................... 51

10

CÍLE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ............................................................................................................................. 53

11

PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ......................................................................................................................... 54

11.1 11.2 12 12.1 12.2 13 13.1 13.2 14 14.1 14.2 15 15.1 15.2 15.3

ÚZEMNÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ............................................................................................................................ 54 VÝKONNÉ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU .......................................................................................................................... 54 PŮSOBNOST PRVKŮ BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU .................................................................................................... 55 ÚZEMNÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ............................................................................................................................ 55 VÝKONNÉ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU .......................................................................................................................... 55 PŮSOBNOST PRVKŮ BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU V RÁMCI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ....................................... 60 ÚZEMNÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ............................................................................................................................ 60 VÝKONNÉ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU .......................................................................................................................... 60 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................................... 63 ÚLOHA TOHOTO DOKUMENTU.............................................................................................................................................. 63 ODPOVĚDNOST ZA BEZPEČNOSTNÍ STRATEGII KRAJE .................................................................................................................. 63 DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................... 65 POUŽITÉ TERMÍNY.............................................................................................................................................................. 65 DALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE: ...................................................................................................................................................... 65 POUŽITÁ LITERATURA (POKUD NEBUDOU ODKAZY V TEXTU POD ČAROU). ...................................................................................... 66 4

1

ÚVOD

Karlovarský kraj, jako vyšší územní samosprávný celek, pečuje o komplexní rozvoj území kraje, především o růst jeho ekonomické konkurenceschopnosti, bezpečnosti a o růst atraktivity kraje, pro jeho obyvatele. Oblast bezpečnosti a bezpečnostní problematika je proto nedílnou součástí strategií, plánů rozvoje a dalších aktivit kraje. Základním výchozím dokumentem bezpečnostní politiky ČR je „Bezpečnostní strategie České republiky“, která definuje primární hodnotový a právní rámec pro tvorbu a uplatňování strategie. Úkolem vlády ČR (vláda) a orgánů samosprávy na krajské a obecní úrovni, v příslušném rozsahu, je zajišťovat bezpečnost občanů, suverenitu země, demokratické zřízení a principy právního státu. Bezpečnost ČR je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku, státních institucí včetně jejich funkčnosti a zachování životního prostředí a ochrany kulturního dědictví. Bezpečnostní politika ČR vychází z principu nedělitelnosti bezpečnosti a definuje jednak „Bezpečnostní zájmy ČR“, „Bezpečnostní prostředí a základní strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR“. Příslušné samosprávné orgány – kraje, jako institucionální součásti bezpečnostního systému plní úlohy dané jednak svým právně stanoveným podílem (přenesená působnost) a zároveň na základě svých specifických podmínek analyzují bezpečnostní problematiku svých regionů, vytvářejí příslušné koncepce a strategie, které implementují jak do strategického, tak do běžného řízení kraje (samostatná působnost), v souladu s Bezpečnostní strategií ČR. Princip nedělitelnosti bezpečnosti definovaný Bezpečnostní strategií ČR je pro Karlovarský kraj, jako příhraniční region, základním principem při tvorbě aplikací Strategie bezpečnosti ČR na bezpečnostní systém kraje a jeho praktickou spolupráci s bezpečnostními systémy Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz. Karlovarský kraj přijal základní strategicko-rozvojový dokument - Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 s definicí dvou globálních cílů k naplnění strategické vize: růst ekonomické konkurenceschopnosti kraje růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele Dne 9.12.2010 Zastupitelstvo Karlovarského kraje schválilo usnesením č. ZK 298/12/10 Aktualizaci Strategické části Akčního plánu a Realizačního manuálu Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013. Součástí „akčního plánu“ jako výběru prioritních projektů s klíčovým významem pro vývoj ekonomické a sociální struktury kraje je Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje a vládního kraje Chemnitz. Pořízením studie se sleduje naplňování cílů regionálního rozvoje, strategického plánování, zvýšení konkurenceschopnosti území, koordinace jeho rozvoje, podpora tvorby projektových záměrů a vytvoření obecné platformy spolupráce aktérů řešeného, resp. zájmového území.

5

2

PŘEDMĚT (RÁMEC) BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY

Předmětem bezpečnostní problematiky Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje v analytické části je popis a analýza stávajícího systému v následujících obsahových celcích a jejich zjednodušený popis: Právní a ostatní předpisy – vyjmenovává a dílčím způsobem charakterizuje právní a ostatní předpisy ČR, EU a kraje nebo jejich vybraná ustanovení, které se dotýkají bezpečnostní problematiky Pojmy – vymezuje základní pojmy bezpečnostní problematiky definované právními i jinými normami s důrazem na bezpečnostní problematiku kraje Východiska bezpečnostní problematiky – analyzuje a popisuje východiska bezpečnostní problematiky kraje Hrozby a rizika – analyzuje hrozby a rizika současného i predikovaného stavu pro území kraje Bezpečnostní zájmy – definuje bezpečnostní zájmy kraje Bezpečnostní systém – obecně popisuje a charakterizuje bezpečnostní systémy zúčastněných stran Cíle bezpečnostního systému - Analyzuje cíle bezpečnostního systému kraje v návaznosti na bezpečnostní systém ČR Prvky bezpečnostního systému – vyjmenovává a charakterizuje prvky bezpečnostního systému kraje Působnost prvků bezpečnostního systému - Analyzuje a popisuje působnost (odpovědnost) prvků bezpečnostního systému kraje v návaznosti na bezpečnostní systém ČR Působnost prvků bezpečnostního systému v rámci příhraniční spolupráce - Analyzuje a popisuje působnost (odpovědnost) prvků bezpečnostního systému kraje v návaznosti na bezpečnostní systém ČR včetně řídících i výkonných prvků, včetně orgánů a institucí veřejné správy, stanovených právními předpisy a ostatními předpisy, při zajišťování bezpečnosti a odvracení nebezpečí a v době přímé hrozby nebo při vzniku krizové situace na území kraje v oblasti přeshraniční spolupráce Závěr - Shrnuje výsledky studie (analýzy) bezpečnostního systému. Specifikuje místo a úlohu dokumentu „Bezpečnostní strategie kraje“, pro zajišťování bezpečnosti na území kraje orgány kraje a hlavní závěry pro její zpracování. Vymezuje odpovědnost za zpracování „Bezpečnostní strategie kraje“ a periodicitu její aktualizace Předmět Studie vychází z reálných potřeb bezpečnosti regionu, principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku, z potřeb bezpečnosti regionálních institucí, včetně jejich plné funkčnosti a rozvoje procesů a nástrojů sloužících k posilování bezpečnosti.

6

3

ZÁMĚR

Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje v analytické části je první projektovou etapou studie bezpečnostního systému Karlovarského Kraje a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz. Hlavní sledované cíle definované lead partnerem projektu jsou: Popis stávajícího bezpečnostního systému kraje, odpovědnosti jednotlivých prvků systému a jejich stávající spolupráce. Analýza a popis zajištění přeshraniční spolupráce samosprávy, výkonných a záchraných složek a jednotek požární 1 ochrany , popis stávajících dohod o součinnosti. Analýza možností využívání zvláštních a silničních práv bavorských pozemních záchranných složek (požární ochrany) na území Karlovarského kraje, Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a Územní zdravotnické služby Karlovarského kraje na území Vládního kraje Chemnitz. Analýza možnosti přenesení policejních zkušeností z odvracení nebezpečí na nepolicejní odvracení nebezpečí.

4

PRÁVNÍ A OSTATNÍ PŘEDPISY

Byla provedena analýza právních a ostatních předpisů. Úplný výčet analyzovaných předpisů je uveden v příloze s názvem „Analyzované předpisy“. V rámci této analýzy byly předpisy roztříděny do několika oblastí, které jsou zachyceny v následujících myšlenkových mapách. Prvním dělením je roztřídění předpisů na tematické oblasti.

4-1 Rozdělení oblastí právních předpisů

Napříč těmito tematickými oblastmi bylo provedeno další rozdělení analyzovaných předpisů.

1

Zde se jedná zejména o: Orgány veřejné správy (obcí a kraje), státní správy (organizační složky státu, viz HZS a Policie ČR) a to i v případě SRN, výkonných složek ať již samostatně nebo v rámci IZS

7

4-2 Rozdělení tematických oblastí

Prostřednictvím takto vytvořené matice jsme přistoupili k vlastní analýze zkoumaných předpisů, kde jako šablona pro výstup bylo stanoveno schéma uvedené na následující straně. Takovéto schéma bylo aplikováno na každou oblast, tak, jak byly oblasti navrženy viz. obrázek 5-1.

8

4-3 Šablona pro zpracování analýzy

Prováděcí předpisy

Dohody

Politiky

Koncepce

Strategie

Označení normy ČR Plány

Kraj ČR

Označení normy kraje

Označení normy EU

EU

Zákon

Vyhláška Usnesení vládyJiné

Vyhlášky Předpisy Jiné

Název předpisu

Dlouhý název normy

Typ

EU

Zákon, vyhláška atd.

Uvedeným způsobem analyzovaná legislativa umožňuje rozdělení správy této legislativy do několika částí. Takovéto rozdělení by bylo optimální udržovat v rámci právního SW formou zákaznických skupin, kde by byly sdruženy zákony a vyhlášky. Údržba platné legislativy jinou formou je velice neefektivní a zbytečně odčerpává kapacity úřadu. Pro jednotlivé oblasti jsou relevantní dále uvedené výstupy.

9

Oblast bezpečnosti Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice bezpečnosti v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-4 Tabulka právních předpisů - Bezpečnost EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány

Strategie zákon zákon NV NV zákon KUKK KUKK

o obecní policii o Policii ČR o plánování obrany státu o kontrole nebezpečných látek o vězeňské službě a justiční stráži ČR Strategie prevence kriminality Strategie ochrany před povodněmi

553/1991 273/2008 51/2004 254/2006 555/1992

Koncepce

10

V SÚJB

146/1997

NV V SÚJB

195/1999

kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků 11/1999

KUKK Směrnice Krajského úřadu KK Politiky

KUKK SE 01/2006

o zóně havarijního plánování jaderného zařízení o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti Povodňový plán Karlovarského kraje - část B4.30 Krizového plánu Bezpečnostní politika informačního systému Krajského úřadu Karlovarského kraje

V SÚJB

318/2002

o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

V SÚJB V MV V MV

319/2002 380/2002 103/2006

V MPO

250/2006

V MŽP

256/2006

o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B o podrobnostech systému prevence závažných havárií

Dohody

EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

7/VS/2010 (KK) 6/VS/2010 (KK) 5/VS/2004 (KK) 9/VS/2009 (KK) 1/VS/2009 (KK) 11/VS/2008 (KK) 10/VS/2008 (KK) 9/VS/2008 (KK) 8/VS/2008 (KK) 7/VS/2008 (KK) 6/VS/2008 (KK) 3/VS/2008 (KK) 2/VS/2008 (KK) 1/VS/2008 (KK) 15/VS/2007 (KK) 6/VS/2007 (KK) 5/VS/2007 (KK) 2/VS/2007 (KK) 18/VS/2006 (KK) 11/VS/2006 (KK) 10/VS/2006 (KK) 4/VS/2006 (KK) 13/VS/2005 (KK) 5/VS/2005 (KK) 1/VS/2007 (KK) 14/VS/2004 (KK) 13/VS/2004 (KK) 11/VS/2004 (KK) 9/VS/2004 (KK) 22/VS/2003 (KK) 16/VS/2006 (KK) 12/VS/2003 (KK) 11/VS/2003 (KK) 10/VS/2003 (KK) 9/VS/2003 (KK) 7/VS/2003 (KK) 13/VS/2007 (KK) 17/VS/2006 (KK)

Bochov a Stružná o evidenci obyvatel změna VS č. 5/VS/2004 (KK) mezi Rotavou a Šindelovou o přestupcích Rotava a Šindelová o přestupcích Kynšperk nad Ohří a Šabina o přestupcích Aš a Hranice o přestupcích Cheb a Vojanov o přestupcích Cheb a Odrava o přestupcích Cheb a Milíkov o přestupcích Cheb a Milhostov o přestupcích Cheb a Lipová o přestupcích Cheb a Dolní Žandov o přestupcích Aš a Podhradí o přestupcích Aš a Podhradí k výkonu úkolů obecní policie Aš a Hazlov o přestupcích Aš a Krásná k výkonu úkolů obecní policie Skalná a Velký Luh o přestupcích Skalná a Křižovatka o přestupcích Loket a Staré Sedlo o přestupcích Aš a Hranice k výkonu úkolů obecní policie Kynšperk nad Ohří a Libavské Údolí o přestupcích Kynšperk nad Ohří a Kaceřov o přestupcích Aš a Krásná o přestupcích Karlovy Vary a Sadov o přestupcích Karlovy Vary a Březová o přestupcích Chodov a Vintířov o obecní policii Bukovany a Dasnice k výkonu úkolů obecní policie Bukovany a Citice k výkonu úkolů obecní policie Karlovy Vary a Stružná o přestupcích Kraslice a Stříbrná o přestupcích Kraslice a Bublava o přestupcích o změně VS č. 13/VS/2004 (KK) mezi Bukovany a Citicemi Nejdek a Vysoká Pec o přestupcích Nejdek a Smolné Pece o přestupcích Nejdek a Nové Hamry o přestupcích Nejdek a Černava o přestupcích Jáchymov a Boží Dar o přestupcích změna VS č. 5/VS/2004 (KK) mezi Rotavou a Šindelovou o změně VS č. 14/VS/2004 (KK) mezi Bukovany a Dasnicemi

Prováděcí předpisy

11

Oblast Dopravy Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice dopravy v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-5 Tabulka právních předpisů - Doprava EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány zákon

111/1994

o silniční dopravě

zákon

49/1997

o civilním letectví

12

Strategie SRa (EHS)

o rozvoji železnic Společenství.

91/440/EHS

zákon

o pozemních komunikacích

13/1997

KUKK

KUKK

Strategie rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji

Koncepce zákon SEP

o dráhách

266/1994

o interoperabilitě železničního systému ve Společenství

2008/57/ES

zákon

o vnitrozemské plavbě

114/1995

KUKK

KUKK

Koncepce BESIP v Karlovarském kraji

Politiky V MD

3/2007

o celostátním dopravním informačním systému

Dohody SRa (EHS)

2001/14/ES

přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti.

Prováděcí předpisy 4/2010 (KK)

úseky silnic bez zajišťování sjízdnosti odstraňováním sněhu

11/VS/2009 (KK)

Nejdek a Nové Hamry o pozemních komunikacích

Oblast Krizového řízení Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice krizového řízení v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-6 Tabulka právních předpisů – Krizové řízení EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány SRa (EHS)

kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů

2009/119/EHS

13

V SSHR

498/2000

o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy

V MPO

225/2001

V MŠMT

281/2001

kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

KUKK

KUKK

Krizový plán Karlovarského kraje

KUKK

KUKK

NARUŠENÍ HRÁZÍ VÝZNAMNÝCH VODOHOSPODÁŘSKÝCH DĚL SE VZNIKEM ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ - část B4.10 krizového plánu

Strategie zákon

189/1999

zákon

12/2002

o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o nouzových zásobách ropy“) o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou (zákon o státní pomoci při obnově území)

NV

462/2000

V SSHR

k provedení § 28 odst.1 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) kterou se mění vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy

542/2002

Koncepce zákon

240/2000

o krizovém řízení a o změně některých zákonů

zákon

241/2000

o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

NV

36/2003

kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

NV

Usnesení vlády

Jiné

237/2003

V MO

56/2003

Předpisy

Jiné

Název předpisu kterým se mění nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva kterou se mění vyhláška č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) kterou se mění vyhláška č. 280/1999 Sb., kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu

527/2002

V MŠMT

Vyhlášky

Politiky MP MZe

Dohody

Prováděcí předpisy

č.j.21881/2002-6000

výběr a udržování zdrojů pro nouzové zásobování vodou

14

Požární oblast Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k požární problematice v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-7 Tabulka právních předpisů – Požární oblast EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány SRa (EHS)

o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

92/43/EHS

zákon

o Hasičském záchranném sboru ČR

238/2000

NV

k provedení zákona o požární ochraně

172/2001

Strategie zákon

15

zákon

o požární ochraně

133/1985

V MV

o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

246/2001

o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

309/2002

Koncepce NV

o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany

34/1986

V MV

o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany

247/2001

Politiky

Dohody

Prováděcí předpisy 3/2010 (KK)

změna nařízení o Požárním poplachovém plánu Karlovarského kraje

2/2010 (KK)

změna nařízení o pokrytí Karlovar.kraje jednotkami požární ochrany

EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

2/2008 (KK)

změna nařízení o Požárním poplachovém plánu Karlovarského kraje

1/2008 (KK)

změna nařízení o pokrytí Karlovar.kraje jednotkami požární ochrany

3/2006 (KK)

změna nař. o zabezpečení požární ochrany v době nebezpečí požárů

2/2006 (KK)

, kterým se stanoví Požární poplachový plán Karlovarského kraje

1/2006 (KK)

zabezpečení pokrytí Karlovarského kraje jednotkami požární ochrany

2/2004 (KK)

změna nařízení o pokrytí Karlovar.kraje jednotkami požární ochrany

5/2003 (KK)

podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích s více osobami

4/2003 (KK)

podmínky k zabezpečení požární ochrany v budovách zvlášt. významu

3/2003 (KK)

podmínky k zabezpečení požární ochrany v době nebezpečí požárů

2/2003 (KK)

zabezpečení pokrytí Karlovarského kraje jednotkami požární ochrany

1/2003 (KK)

podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů

16

Oblast řízení státu Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice řízení státu v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-8 Tabulka právních předpisů – Řízení státu EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány zákon zákon zákon zákon ústavní zákon ústavní zákon

36/1960 2/1969 552/1991 387/2004 1/1993 2/1993

o územním členění státu o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR (kompetenční zákon) o státní kontrole o změnách hranic krajů Ústava České republiky Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR

ústavní zákon

110/1998

o bezpečnosti České republiky

Strategie

17

SRa (EHS)

2009/119/EHS

RRa (EHS)

77/706/EHS

zákon zákon zákon V MMR V MV

kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů o stanovení společného ukazatele k omezení spotřeby primární energie při potížích se zásobováním ropou a výrobky z ropy

503/2006 328/2001

V MPO zákon zákon Strategie Koncepce

o zajišťování obrany ČR o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

222/1999 310/1999 239/2000

kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B

250/2006 38/1994 153/1994 2011

O zahraničním obchodu s vojenským materiálem O zpravodajských službách Bezpečnostní strategie ČR

zákon zákon

219/1999 128/2000

o ozbrojených silách ČR o obcích (obecní zřízení)

zákon zákon

129/2000 458/2000

o krajích (krajské zřízení) o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energe­tických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

zákon zákon zákon

314/2002 320/2002 127/2005

o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

zákon zákon

183/2006 186/2006

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění

EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

V MF

186/2002

kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů …

V MV

388/2002

o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností

V MV V MMR

564/2002 500/2006

o stanovení území okresů ČR a území obvodů hl. města Prahy o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

V MMR V MMR V ČBÚ

501/2006 526/2006 293/2003

o obecných požadavcích na využití území kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin určených pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin

KUKK UV

KUKK 417/2002

Strategie Karlovarského kraje pro oblast eGovernmentu Koncepce 2006/2015 (ochrana obyvatel)

Politiky

18

zákon zákon zákon zákon zákon zákon zákon zákon

správní řád o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti o pomoci v hmotné nouzi o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) o ochraně utajovaných skutečností, o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti o radiační ochraně

500/2004 585/2004 412/2005 111/2006 184/2006 148/1998 412/2005 413/2005

V SÚJB

307/2002

Dohody RKo (EHS) zákon

kterým se stanoví prováděcí pravidla z rozhodnutí Rady č. 77/706/EHS o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona

79/639/EHS

zákon V MZV sdělení FMZV sdělení MZV

Prováděcí předpisy

281/2002 356/2003 65/1954 168/1991 66/1999

o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z 12. srpna 1949 Dodatkové protokoly I. a II. k Ženevským úmluvám Severoatlantická smlouva (NATO)

19

Oblast Zdraví Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice zdraví obyvatel v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-9 Tabulka právních předpisů –Oblast zdraví EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány zákon

160/1992

o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních

110/1997

o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Strategie zákon

20

V MZd

434/1992

o zdravotnické záchranné službě

V MZ

135/2004

kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch

V MZ

252/2004

kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

KUKK

KUKK

Krajská protidrogová strategie

KUKK

KUKK

Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje

Zákon

548/1991

Zákon

86/1992

kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. ÚPLNÉ ZNĚNÍ zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, s působností pro Českou republiku, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění.

Koncepce SEP

o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

2011/24/EU

zákon

258/2000

o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů

zákon

78/2004

o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty

Politiky V MZd

195/2005

kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

V MZ

274/2004

kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek

EU Typ

EU

Dohody

Prováděcí předpisy

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

21

Životní prostředí Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice životního prostředí v karlovarském kraji. Je nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-10 Tabulka právních předpisů –Životní prostředí EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány zákon

17/1992

o životním prostředí

zákon

114/1992

o ochraně přírody a krajiny

zákon

185/2001

o odpadech a o změně některých dalších zákonů

zákon

282/1991

o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa

V MŽP

383/2001

o podrobnostech nakládání s odpady

V MZe

164/2005

kterou se mění vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, a vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty

V MŽP

293/2002

KUKK

o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových KUKK

Integrovaný systém nakládání s odpady v Karlovarském kraji

Strategie

22

zákon

289/1995

o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

zákon

166/1999

o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon)

zákon

274/2001

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

V MŽP

381/2001

kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

V MZe

36/2007

o opatřeních pro tlumení aviární influenzy

Koncepce zákon

305/2000

o povodích

zákon

254/2001

o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon)

zákon

86/2002

o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

zákon

326/2004

o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

zákon

59/2006

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. , o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

V MZe

428/2001

V MŽP

236/2002

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu kterou se provádí zákon č, 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

KUKK

KUKK

Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje

KUKK

KUKK

Koncepce rozvoje zemědělství Karlovarského kraje

KUKK

KUKK

Ochrana ovzduší

ES

SEA hodnocení vlivů Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 na životní prostředí

2001/42/ES

Politiky zákon

123/1998

zákon

100/2001

o právu na informace o životním prostředí o posuzování vlivů na životní prostředí

23

V MŽP a MZd

376/2001

o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

V MZe

470/2001

kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků

V MZe

195/2002

o náležitostech manipul. řádů a provozních řádů vodních děl

V MŽP

553/2002

kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti

V MPO

232/2004

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování NCHL a CHP

V MŽP

234/2004

o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu NCHL v označení NCHP a udělování výjimek na balení a označování NCHL a CHP

Dohody

Prováděcí předpisy 5/2004 (KK)

Program ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje

4/2004 (KK)

Program snižování emisí Karlovarského kraje

Další předpisy– nezahrnuto v ostatních oblastech Níže uvedené předpisy jsou předpisy, které mají přímý vztah k problematice příhraniční spolupráce a nebyly zařazeny do žádné z výše uvedených oblastí. Je ale nezbytné s těmito předpisy pracovat i při řešení přeshraniční spolupráce. 4-11 Tabulka právních předpisů –Další předpisy EU Typ

EU

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu

Plány zákon

483/1991

o České televizi

zákon

484/1991

o Českém rozhlasu

zákon

365/2000

o informačních systémech veřejné správy

zákon

256/2001

o pohřebnictví a o změně některých zákonů

KUKK

KUKK

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

KUKK

KUKK

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013

Strategie zákon

97/1993

o působnosti Správy státních hmotných rezerv

zákon

29/2000

o poštovních službách

zákon

61/1988

V Mze

o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly

471/2001

24

KUKK

KUKK

Územně plánovací dokumentace kraje

Koncepce zákon

122/2000

o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

zákon

198/2002

o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě)

zákon

20/1987

o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. )

NV

o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

147/1999

V MV

o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

328/2001

MP MPO

3/2002

pro zpracování havarijních plánů

V SSHR

452/2002

kterou se stanoví seznam a přesná specifikace ropy, ropných produktů a vybraných ropných produktů, jež lze skladovat v nouzových zásobách ropy, dále způsoby výpočtu výše nouzových zásob ropy a podmínky pro jejich skladování

NV

430/2006

o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání

V MK

66/1988

kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči

Politiky zákon

106/1999

o svobodném přístupu k informacím

zákon

101/2000

o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

zákon

227/2000

o elektronickém podpisu

EU Typ

EU

zákon

ČR Zákon

Kraj Vyhláška

Usnesení vlády

Jiné

Vyhlášky

Předpisy

Jiné

Název předpisu o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách)

117/2001

V MO

280/1999

kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu

V MMR

498/2006

o autorizovaných inspektorech

V MMR

499/2006

o dokumentaci staveb

V MF

560/2006

o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku

Dohody zákon

18/1997

o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

zákon

19/1997

o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní

zákon

151/2010

o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.

SRa (EHS)

o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití

93/15/EHS

25

NV

463/2000

V MO

102/2005

Sdělení MZV

o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva

o stanovení vzoru dotazníku a vzorů vojenských dokladů o přístupu ČR k Dohodě o mezinárodním energetickém programu (dále jen „IEP“)

46/2001

Prováděcí předpisy KK01/2008

Stanovení počtu členů Zastupitelstva Karlovarského kraje

7/VS/2006 (KK)

Cheb a Lipová o provozování elektronické podatelny

14/VS/2007 (KK)

Aš a Hazlov o výkonu působnosti stavebního úřadu

1/2001 (KK)

závazná část územního plánu Karlovarsko - sokolovské aglomerace

3/2004 (KK)

závazná část Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje

1/2010 (KK)

závazné části Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe

Na základě provedeného rozboru a zkoumání doporučujeme využívat/zavést využití takového právního SW, který bude umět vytvářet zákaznické skupiny předpisů/legislativy a tím usnadní sledování platnosti či neplatnosti konkrétních právních norem. Dále takové řešení umožňuje distribuovat zodpovědnost za údržbu jednotlivých legislativních oblastí na ty útvary, které za tyto konkrétní oblasti zodpovídají. Výsledkem je pak zjednodušená údržba platné legislativy pro zvolené oblasti a efektivní práce s vybranými právními normami.

5

POJMY

Zde jsou vymezeny základní pojmy zpracovávané problematiky ve shodě se slovníkem s názvem „TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK POJMŮ Z OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ OBRANY STÁTU“ Bezpečí Každý občan má právo na bezpečí a má právo se cítit bezpečně, tam kde žije, pracuje, sportuje atd. Bezpečnost Stav, kdy je systém schopen odolávat známým a předvídatelným vnějším a vnitřním hrozbám, které mohou negativně působit proti jednotlivým prvkům (případně celému systému) tak, aby by-la zachována struktura systému, jeho stabilita, spolehlivost a chování v souladu s cílovostí. Je to tedy míra stability systému a jeho primární a sekundární adaptace. Bezpečnostní systém státu Institucionální nástroj pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky. Je tvořen příslušnými prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, územní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, které mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti státu. Hrozba Jakýkoli fenomén, který má potenciální schopnost poškodit zájmy a hodnoty chráněné státem. Míra hrozby je dána velikostí možné škody a časovou vzdáleností (vyjádřenou obvykle pravděpodobností čili rizikem) možného uplatnění této hrozby. Riziko Možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne událost, kterou považujeme z bezpečnostního hlediska za nežádoucí. Riziko je vždy odvoditelné a odvozené z konkrétní hrozby. Míru rizika, tedy pravděpodobnost škodlivých následků vyplývají-cích z hrozby a ze zranitelnosti zájmu, je možno posoudit na základě analýzy rizik, která vychází i z posouzení naší připravenosti hrozbám čelit. Sociální vyloučení Jako sociální vyloučení označujeme proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. Některé skupiny obyvatel jsou sociálním vyloučením ohroženy více než jiné. Jedná se například o nedostatečně vzdělané osoby, dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnané, osoby s mentálním či fyzickým handicapem, osoby trpící nějakým druhem závislosti, osaměle žijící důchodce, imigranty, příslušníky různě (etnicky, nábožensky, sexuální orientací aj.) definovaných menšin, lidi, kteří se ocitli v těžké životní situaci, z níž si sami nedokáží pomoci, aj. Riziko sociálního vyloučení se zvyšuje v případě jedinců a skupin, u kterých se kumulují výše uvedené (popř. některé další) faktory. Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze): prostorovým vyloučením (jedinci a skupiny postižené sociálním vyloučením často žijí v uzavřených a/nebo izolovaných lokalitách s nízkou úrovní bydlení a nedostatečnou občanskou vybaveností), symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací (zevšeobecňujícím přisuzováním negativních vlastností) jedinců či skupin, nízkou mírou vzdělanosti a ztíženou možností tuto nevýhodu překonat, ztíženým přístupem k legálním formám výdělečné činnosti, závislostí na sociálních dávkách a s tím spojenou materiální 26

chudobou, rizikovým životním stylem, špatnými hygienickými poměry a s nimi souvisejícím hor ším zdravotním stavem, životními strategiemi orientovanými na přítomnost, uzavřeným ekonomickým systémem vyznačujícím se častým zastavováním majetku a půjčováním peněz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé půjčky), větším potenciálem výskytu sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti), sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností). Uvedené (případně jiné možné) projevy sociálního vyloučení se vyskytují v různých situacích v rozdílné míře. O sociálním vyloučení je možné hovořit i tehd y, vyskytují-li se jen 2 některé z nich . Sociálně vyloučená romská lokalita Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni.

2

http://www.esfcr.cz/mapa/pojmy.html 27

6 6.1

VÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY ANALÝZA A POPIS VÝCHODISEK BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY KRAJE

Bezpečnostní hrozby Na základě popsaného vývoje bezpečnostního prostředí lze identifikovat níže uvedené specifické hrozby pro bezpečnost Karlovarského kraje. S ohledem na územní uspořádání jsou pro Karlovarský kraj relevantní i ty bezpečnostní hrozby, které nemají přímý dopad na jeho bezpečnost, ale ohrožují okolní regiony. Všechny bezpečnostní hrozby musí být vnímány v kontextu bezpečnostní strategie ČR.

Terorismus Hrozba terorismu jako metody násilného prosazování politických cílů je trvale vysoká. Charakteristickým rysem je existence nadnárodních sítí volně propojených skupin, které i bez jednotného velení sdílejí ideologii, cíle a plány k jejich naplnění, finanční zdroje a informace. Jsou schopny přímo ohrozit lidské životy a zdraví, ale také kritickou infrastrukturu.

Síření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů Někteří státní i nestátní aktéři usilují otevřeně či skrytě o získání zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Síření těchto prostředků může mít závažné důsledky pro bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Specifickou hrozbu pak představuje možné použití balistických řízených střel a řízených střel s plochou dráhou letu nesoucích konvenční nebo nekonvenční nálož. Schopnost těchto prostředků zasáhnout z velké vzdálenosti území ČR nebo jejích spojenců klade vysoké nároky na aktivní i pasivní protiopatření.

Kybernetické útoky Rostoucí závislost na informačních a komunikačních technologiích zvyšuje zranitelnost státu a jeho občanů vůči kybernetickým útokům. Tyto útoky mohou představovat nový způsob vedení války nebo mohou mít kriminální či teroristickou motivaci a mohou být použity k destabilizaci společnosti. Úniky strategicky důležitých informací, zásahy do informačních systémů státních institucí či strategických podniků a společností, které zajišťují základní funkce státu, mohou ohrozit strategické zájmy Karlovarského kraje a ČR.

Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí Nevyřešené konflikty se všemi negativními důsledky mohou mít přímý i nepřímý vliv na bezpečnost ČR a tudíž i Karlovarského kraje. Neřešené spory etnického, teritoriálního nebo politického a ekonomického charakteru mají potenciál vyústit do ozbrojených konfliktů či napomoci jednostranným tendencím některých států budovat sféry vlivu a zároveň oslabovat mechanismy kooperativní bezpečnosti i politické a právní závazky v oblasti evropské bezpečnosti.

Negativní aspekty mezinárodní migrace Negativním jevem je zejména nelegální migrace a její možné důsledky, například napojení na organizovaný zločin. Pozitivní přínosy legální migrace pro kulturní, politický a ekonomický rozvoj společnosti může oslabit nedostatečná integrace přistěhovalců. Ta může být zdrojem sociálního napětí, které může ústit například v nežádoucí radikalizaci členů přistěhovaleckých komunit.

Organizovaný zločin a korupce Širší rozměr získává v současném bezpečnostním prostředí organizovaný zločin, který prostřednictvím obchodních i osobních vztahů překračuje hranice států. Narůstá schopnost kriminálních sítí narušovat instituce a hodnoty právního státu, infiltrovat orgány státní správy a ohrožovat bezpečnost občanů. Často se tak děje prostřednictvím korupce. Organizovaný zločin společně s korupčními praktikami může nabýt podoby lobystických, vlivových, klientelistických, nebo korupčních sítí a vést k podkopání samotných základů společnosti. Výsledkem může být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování 28

veřejných institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek a destabilizace státu. Nejasná hranice mezi politickou a kriminální motivací živenou korupcí navíc často vede k propojování struktur organizovaného zločinu s teroristickými sítěmi.

Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury Kritická infrastruktura představuje klíčový systém prvků, jejichž narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na území krajů v ČR, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo ekonomiku státu. S ohledem na vysoký stupeň vzájemného propojení jednotlivých odvětví je kritická infrastruktura ohrožena komplexně, a to přírodními, technologickými a asymetrickými hrozbami. Zejména funkčnost energetické infrastruktury je ohrožována jak politickými tlaky, tak hrozbami s kriminální podstatou. (Příkladem těchto ohrožení jsou politicky motivované manipulace s dodávkami strategických surovin, vstup cizího kapitálu s nejasným původem a nejasnými cíli do kritické infrastruktury Karlovarského kraje, sabotáže či hospodářská kriminalita).

Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie V rychle se měnícím globálním světě získávají otázky zajištění energetické a surovinové bezpečnosti stále větší význam. Soutěžení o přístup ke zdrojům strategických, zejména energetických surovin, se stává nedílnou součástí mezinárodních vztahů. Prioritou je vytvářet předpoklady pro nepřerušované diverzifikované dodávky strategických surovin a v domácím prostředí pak předpoklady pro stabilní dodávky jednotlivých druhů energií, zejména pak elektrické energie. Rostoucí důležitost má i oblast potravinové bezpečnosti a zajištění přístupu ke zdrojům pitné vody.

Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události Extrémní projevy počasí a pohromy přírodního a antropogenního původu mohou mít kromě ohrožení bezpečnosti životů a zdraví obyvatel, jejich majetku a životního prostředí dopad také na ekonomiku země, zásobování surovinami, pitnou vodou či poškození kritické infrastruktury. Šíření infekčních nemocí s pandemickým potenciálem zvyšuje zranitelnost populace a klade větší nároky na ochranu veřejného zdraví a zajištění poskytování zdravotní péče s respektováním kontextu daného bezpečnostní strategií ČR.

Právní předpisy Ústava ČR; ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR; Klíčové zákony: zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, Další právní předpisy: zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (úplné znění vyhlášeno jako č.67/2001 Sb.),

29

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon), zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, zákon č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži ČR Prováděcí předpisy: nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení krizového zákona, ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., nařízení vlády č. 463/2000 Sb., k provedení zákona o IZS, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., k provedení krizového zákona, ve znění vyhlášky č. 237/2003 Sb., vyhláška Ministerstva obrany k provedení zákona o zajišťování obrany ČR (č. 280/1999 Sb., kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu, ve znění vyhlášky č. 56/2003 Sb., vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č.542/2002 Sb. Poznámka: Všechny zde uvedené normy je třeba vnímat ve znění pozdějších předpisů.

Bezpečnostní zájmy Karlovarského kraje Karlovarský kraj rozlišuje své bezpečnostní zájmy (dále jen zájmy) podle stupně důležitosti. Zájmy jsou rozděleny do tří kategorií: životní, strategické a další významné. Životní zájmy Životním zájmem ČR je zajištění svrchované existence, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR a proto i Karlovarského kraje, zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Ochrana životních zájmů občanů Karlovarského kraje je jeho základní povinností. Pro jejich zajištění je Karlovarský kraj připraven využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky jak je běžné v rámci ČR.

30

Strategické zájmy Naplňování strategických zájmů slouží k ochraně životních zájmů. Zároveň slouží k zajištění společenského rozvoje a prosperity Karlovarského kraje. K jejich prosazování jsou voleny přístupy a prostředky přiměřené situaci a umožňující realizaci udržitelného rozvoje krajiny a naplňování plánu rozvoje kraje. Strategické zájmy Karlovarského kraje jsou zejména: • • • • • • • • • • •

bezpečnost a stabilita, prevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby pomoc Karlovarského kraje při naplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, včetně posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení obranných a bezpečnostních schopností podpora a rozvoj regionální spolupráce (mezi regiony) podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi (regiony) podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pomoc Karlovarského kraje při zajištění ekonomické bezpečnosti ČR a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti Karlovarského kraje v souladu s bezpečnostní strategií ČR prevence a eliminace bezpečnostních hrozeb ovlivňujících bezpečnost Karlovarského kraje.

Další významné zájmy Účelem prosazování dalších významných zájmů je přispět k zajištění životních a strategických zájmů a zvyšovat odolnost společnosti vůči bezpečnostním hrozbám. Mezi další významné zájmy zejména patří: • • • • • • • •

snižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu vytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost, potlačování extremismu a jeho příčin zvyšování efektivity a profesionality státních institucí a soudnictví, a v této souvislosti posilování spolupráce veřejné správy s občany a podnikajícími fyzickými a právnickými osobami rozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících v oblasti bezpečnosti posilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů na zajištění bezpečnosti vědecko-technický rozvoj s důrazem na nové technologie s vysokou přidanou hodnotou inovace rozvíjení technických a technologických schopností při zpracování a přenosu utajovaných a citlivých informací s důrazem na jejich ochranu a dostupnost, zejména pak s využitím obecně rozšířených standardů ochrana životního prostředí, kulturního dědictví, ochrana majetku.

31

7

HROZBY A RIZIKA

Hrozby, rizika a mimořádné události, které jsou zpracovány dále, vychází z podkladů poskytnutých Karlovarským krajem. Tyto oblasti jsme, ve shodě s poskytnutými materiály, rozdělili do několika oblastí. Jsou to: Antropogenní (technické a technologické) havárie o Únik látek ze stacionárních zařízení o Silniční doprava, Železniční doprava o Letecká doprava o Zvláštní povodeň o Požáry Živelní pohromy a mimořádné události způsobené biosférou o Přirozená povodeň, vodní toky o Zemětřesení o Sněhová kalamita o Vichřice o Přívalový déšť o Epidemie o Epizootie 7.1

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘESAHUJÍCÍ HRANICE KRAJE

Na území Karlovarského kraje neexistují zdroje ohrožení, které by byly iniciátory mimořádné události přesahujících hranice kraje kromě povodní na řece Ohři a Střele. Do SRN zasahují malá rizika u obce Potůčky a Aš. Dalšími potencionálními riziky jsou chovy užitkových zvířat. MÍSTO

NÁZEV SUBJEKTU

EPIZOOTIE

PŘESAH ST. HRANIC

DRUH

SO

Horský statek Abertamy s.r.o. - Šindelová

FAMD

ANO

SO

NADE s.r.o. - Smolná

FAMD

ANO

OVCE + KOZY SKOT

SO

J. Maroušek - Rotava (Sluníčko)

FAMD

ANO

SO

RVES Bublava s.r.o. - Bublava

FAMD

ANO

OVCE + KOZY SKOT

CH

AK. Dolní Žandov - Okrouhlá

FAMD

ANO

SKOT

CH

CTS - SD a.s. - Stará Voda

FAMD

ANO

SKOT

CH

Rolnická Skalná s.r.o. - Starý Rybník

FAMD

ANO

SKOT

CH

Zemědělské družstvo Křižovatka - Nová Ves

FAMD

ANO

SKOT

CH

FAMD

ANO

SKOT

CH

Zemědělské družstvo Křižovatka - N.V. U Seníku Zemědělské družstvo Křižovatka - Křižovatka

FAMD

ANO

SKOT

CH

MAVEX s.r.o. - Plesná

AI

ANO

DRŮBEŽ

CH

A. Vorosz - Pelhřimov

FAMD

ANO

SKOT

CH

Farma Trojmezí - Trojmezí

FAMD

ANO

SKOT

CH

ZEPHYR Fr. Lázně - Poustka

FAMD

ANO

SKOT

CH

ZEPHYR Fr. Lázně - Klest

AI

ANO

DRŮBEŽ

32

MÍSTO

NÁZEV SUBJEKTU

EPIZOOTIE

PŘESAH ST. HRANIC

DRUH

CH

NB Product - Teplá (Kladruby)

FAMD

ANO

SKOT

CH

NB Product - Teplá (Beranov)

FAMD

ANO

SKOT

CH

PG Hazlov a.s. - Hazlov

FAMD

ANO

SKOT

CH

FAMD

ANO

SKOT

CH

SPO-ZEN Nový Kostel spol. s.r.o. - Nový Kostel AGRO a KOMBINÁT Dolní Žandov - Palič

FAMD

ANO

SKOT

CH

AGRO - IGM s.r.o - Úbočí

FAMD

ANO

SKOT

CH

AGRO a KOMBINÁT Dolní Žandov - Milíkov

FAMD

ANO

SKOT

CH

FAMD

ANO

SKOT

CH

AGRO a KOMBINÁT Dolní Žandov - Velká Štiboř AGRO - IGM s.r.o. - Těšov

FAMD

ANO

SKOT

CH

NATURLAND s.r.o. - Luby (Opatov)

FAMD

ANO

SKOT

CH

Zemědělský Dvůr Berbera - Tři Sekery

AI, FAMD

ANO

CH

Ing. Nágr Pavel, Pavel Sýkora - Vysoká

FAMD

ANO

DRŮBEŽ, SKOT SKOT

CH

Zemědělské družstvo Rozvoj - Trstěnice

FAMD

ANO

SKOT

CH

Zemědělské družstvo Rozvoj- Horní Ves

FAMD

ANO

SKOT

CH

Farmy Plesná s.r.o. - Vackov

FAMD

ANO

SKOT

CH

Lipovské maso s.r.o. - Lipová

AI, FAMD

ANO

DRŮBEŽ, PRASATA, OVCE + KOZY

Poznámka: FAMD (SLAK) - slintavka a kulhavka, AI - aviární influenza (chřipka ptáků)

7.2

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ŠÍŘÍCÍ SE Z JINÝCH KR AJŮ

Není předpoklad šíření mimořádných událostí ze sousedních krajů (Ústecký a Plzeňský kraj) na území Karlovarského kraje kromě typů mimořádných událostí, které mají plošné působení a mohou se ve své podstatě šířit odkudkoliv kamkoliv (např. epidemie, epizootie apod.). Ze strany zahraničí nemáme žádné podobné podklady.

Karlovarský kraj má zpracovanou analýzu (A3_HP KVK), jejímž jedním z výsledků je i následující tabulka, která popisuje ohrožení na území Karlovarského kraje.

33

Výsledky provedené analýzy ohrožení na území Karlovarského kraje Číslo MU

Pr

T

O

S

E

B

D

C

Z

K

1

přirozená povodeň

4

2

3

4

4

4

3

1

1

4

4

5,4

III

2,7

10,12,19,25,26,27,28,29,30,31

18,4

1,3

7,0

IV

2

zvláštní povodeň

3

1

3

4

4

4

4

3

1

4

4

8,7

IV

8,7

10,12,19,25,26,27,28,29,30,31

18,4

1,3

8,5

IV

3

vichřice, větrná smršť

4

2

3

2

4

1

2

1

1

3

4

3,8

III

1,9

1,5,6,7,22,26,27,28,32

19,5

1,8

6,8

IV

4

přívalový déšť

4

1

2

2

3

1

3

1

1

2

3

4,3

III

4,3

10,21,25,27,28,29,31

13,1

1,3

5,6

III

5

krupobití

3

1

2

1

2

1

1

1

1

2

2

2,2

II

2,2

1

2,2

II

6

námrazy, náledí

4

2

2

2

4

0

0

2

1

2

2

1,9

II

1

22,26,27

7,1

1,5

2,9

II

7

sněhová kalamita

4

2

2

2

4

0

0

2

1

2

2

1,9

II

1

22,26,27

7,1

1,7

3,2

II

8

dlouhotrvající vedro a sucho

2

4

3

3

4

0

0

0

3

2

4

0,9

I

0,2

12,13,15

6,4

1,3

0,6

I

9

zemětřesení

4

1

2

2

1

0

2

0

0

2

2

2,7

II

2,7

19,20,22,23,24,26,27,28,29,30,31,32

26,8

2,1

5,7

III

10

sesuv půdy

2

1

3

1

3

2

1

1

1

2

3

2,9

II

2,9

1

2,9

II

11

epidemie

4

2

3

4

4

2

0

1

1

4

4

4,7

III

2,4

1

4,7

III

12

epizootie

3

2

3

2

4

3

0

1

3

4

3

3,2

II

1,6

1

3,2

II

13

přírodní požáry

4

1

2

0

2

0

1

0

1

2

3

2,4

II

2,4

1

2,4

II

14

teplotní inverze výbuch plynů, par, prachů

5

3

3

1

4

1

0

0

0

2

2

1,9

II

0,6

1

1,9

II

4

1

2

1

2

1

1

0

0

2

3

3

II

3

18,19,20

9,2

1,6

4,8

III

16

požár pevných, kap., plyn. látek

4

1

2

1

2

1

1

0

0

2

3

3

II

3

19,20,21

8,8

1,6

4,8

III

17

únik toxických látek

4

1

2

1

2

1

1

0

0

2

3

3

II

3

1

3,0

II

18

únik výbušných plynů a par

4

1

2

1

2

1

1

0

0

2

3

3

II

3

3

1,2

3,6

III

19

únik ropných produktů

4

1

2

0

2

2

0

0

1

2

3

2,8

II

2,8

1

2,8

II

20

havárie v silniční dopravě

4

1

2

1

2

1

0

3

1

2

3

3,4

II

3,4

18,19,20,21

11,8

1,8

6,1

III

21

havárie v želez. dopravě

3

1

2

3

2

1

0

3

1

2

3

3,2

II

3,2

18,19,20,21

11,8

1,8

4,3

III

22

havárie v letecké dopravě

2

1

3

3

3

2

1

3

0

2

4

3,9

III

3,9

1

3,9

III

23

poruchy v zásobování vodou

3

1

3

2

0

0

0

0

0

2

2

2,3

II

2,3

12

2,4

1,5

2,6

II

24

poruchy v zásobování plynem

3

1

3

2

0

0

0

0

1

2

2

2,5

II

2,5

33

2,5

1,5

2,8

II

25

poruchy v zásobování elektřinou

3

1

2

2

0

0

0

0

1

1

1

1,2

I

1,2

1,2,3,4,33

19,1

4,8

4,3

III

26

poruchy v zásobování teplem

3

1

3

3

0

0

0

0

1

2

2

3

II

3

1

3,0

II

27

poruchy v zásobování palivy poruchy v zásobování potravinami

3

3

3

3

0

0

0

0

1

2

2

1

I

0,3

1

1,0

I

3

3

3

1

0

0

0

0

0

2

2

0,6

I

0,2

1

0,6

I

29

poruchy v telekomunikačních síti

3

2

3

2

0

0

0

0

0

2

2

1,2

I

0,6

1

1,2

I

30

poruchy technologických procesů

3

1

3

1

1

0

1

1

0

2

2

2,5

II

2,5

1

2,5

II

31

terorismus a diverzní činnost

2

1

2

2

1

0

1

1

0

2

3

1,5

I

1,5

1,7

1,3

I

32

organizovaný zločin

4

1

3

1

0

0

0

1

0

1

1

1,8

II

1,8

1

1,8

II

33

4

4

3

2

0

0

0

0

0

2

2

0,8

I

0,2

1,2

1,0

I

34

migrační vlny narušení fin. a deviz. hospodářství

2

3

3

1

0

0

0

0

0

2

2

0,4

I

0,1

1

0,4

I

35

narušení dodávek léčiv

3

3

3

1

0

0

0

0

0

2

2

0,6

I

0,2

1

0,6

I

36

narušení funkčnosti pošt

2

3

3

1

0

0

0

0

0

2

2

0,4

I

0,1

1

0,4

I

37

radiační havárie

1

3

3

1

0

0

0

0

0

2

2

0,2

I

0,1

1

0,2

I

38

epifytie

0

4

4

0

0

0

1

3

1,2

I

0,4

1

1,2

I

34

28

2

3

4

MRkor

váha násl.

P

15

MR

Následky

Typ MU

18

2,12,13,14,24,25,26,27,28,29,30,31

12

26,7

2,4

MRV

V následující tabulce je uvedeno pořadí mimořádných událostí podle výsledné míry rizika Číslo MU 2

Typ MU zvláštní povodeň

MRV 8,5

IV

1

1

přirozená povodeň

7,0

IV

2

3

vichřice, větrná smršť

6,8

IV

3

20

havárie v silniční dopravě

6,1

III

4

9

zemětřesení

5,7

III

5

4

přívalový déšť

5,6

III

6

15

výbuch plynů, par, prachů

4,8

III

7-8

16

požár pevných, kap., plyn. látek

4,8

III

7-8

11

epidemie

4,7

III

9

21

havárie v železniční dopravě

4,3

III

10-11

25

poruchy v zásobování elektřinou

4,3

III

10-11

22

havárie v letecké dopravě

3,9

III

12

18

únik výbušných plynů a par

3,6

III

13

7

sněhová kalamita

3,2

II

14-15

12

epizootie

3,2

II

14-15

17

únik toxických látek

3,0

II

16-17

26

poruchy v zásobování teplem

3,0

II

16-17

10

sesuv půdy

2,9

II

18-19

6

námrazy, náledí

2,9

II

18-19

24

poruchy v zásobování plynem

2,8

II

20-21

19

únik ropných produktů

2,8

II

20-21

23

poruchy v zásobování vodou

2,6

II

22

30

poruchy technologických procesů

2,5

II

23

13

přírodní požáry

2,4

II

24

5

krupobití

2,2

II

25

14

teplotní inverze

1,9

II

26

32

organizovaný zločin

1,8

II

27

31

terorismus a diverzní činnost

1,3

I

28

29

poruchy v telekomunikační síti

1,2

I

29-30

38

epifytie

1,2

I

29-30

27

poruchy v zásobování palivy

1,0

I

31-32

33

migrační vlny

1,0

I

31-32

28

poruchy v zásob. potravinami

0,6

I

33-35

35

Pořadí

Číslo MU 35

Typ MU narušení dodávek léčiv

MRV

Pořadí

0,6

I

33-35

8

dlouhotrvající vedro a sucho

0,6

I

33-35

34

narušení finančního a devizového hospodářství

0,4

I

36-37

36

narušení funkčnosti pošt

0,4

I

36-37

37

radiační havárie

0,2

I

38

Další oblasti, kterým dosud nebyla věnována taková důležitost, jsou: snahy ovládnout, poškozovat či eliminovat systémy včetně elektronických, komunikačních a informačních sítí, růst agresivity zločinu, radikalizace, extremismus a terorismus, zajištění udržitelného rozvoje a vytváření podmínek pro naplnění plánu rozvoje kraje, riziko korupce, migrace z důvodu nespokojenosti se životními podmínkami, sociální konflikty a jejich řešení včetně konfliktů se sociálně vyloučenou komunitou Těmto oblastem by v budoucnu měla být věnována výrazná pozornost, protože jejich význam celospolečensky stoupá.

36

8

BEZPEČNOSTNÍ ZÁJMY

Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky. Na severu a na západě sousedí se Spolkovou republikou Německo (spolkové země Bavorsko a Sasko), na východě s Ústeckým a na jihu s Plzeňským krajem. Rozloha kraje činí 3 314 km², což jsou 4,2 % z rozlohy České republiky. Karlovarský kraj tvoří 7 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské lázně, Ostrov a Sokolov. Podle současného administrativního členění je v Karlovarském kraji 132 obcí různých velikostí. Ve městech žije 82,2 % obyvatelstva. Poloha Karlovarského kraje určuje významné hospodářské, kulturní a turistické postavení v Evropské unii a umožňuje oboustranně výhodnou příhraniční spolupráci. Karlovarský kraj je velmi bohatý na přírodní bohatství, především na vývěr studených a teplých minerálních pramenů s léčivými účinky. V Karlovarském kraji má nezastupitelné postavení tradiční odvětví v oblasti turismu a to lázeňství, dále se na území vyskytuje v okrese Sokolov těžební průmysl, konkrétně těžba hnědého uhlí pro energetiku, dále je zde také chemický a strojírenský průmysl. Specifickou oblastí Karlovarského kraje je Vojenský újezd Hradiště, který svojí rozlohou 331,6 km² tvoří 10% území kraje. V současnosti je z hlediska rozlohy největším výcvikovým prostorem naší republiky.

37

38 Obrázek – Správní členění a počet obyvatel v obcích Karlovarského kraje – zdroj KÚ KK 38

Bezpečnostní strategie České republiky rozlišuje své bezpečnostní zájmy podle stupně důležitosti, tyto zájmy jsou rozděleny do tří kategorií: 1. 2. 3.

životní strategické další významné zájmy

Karlovarský kraj pro své bezpečnostní zájmy využívá stejného rozdělení. ŽIVOTNÍ ZÁJMY

8.1

Ochrana životních zájmů občanů Karlovarského kraje je jedna základních povinností samosprávných orgánů na území kraje. Pro jejich zajištění a ochranu je kraj připraven využívat všech legitimních přístupů, postupů a v šech dostupných prostředků. Mezi základními životními zájmy obyvatelstva Karlovarského kraje je bezpečí, každý občan má právo na bezpečí a má právo se cítit bezpečně, tam kde žije, pracuje, sportuje atd. Stejně tak se na území kraje má právo cítit bezpečně každý návštěvník. Pojem bezpečí lze rozdělit na dvě oblasti: • •

ochrana občana před kriminalitou, narušováním pořádku a následky sociálních nepokojů, ochrana občana před účinky přírodních pohrom a průmyslových havárií

8.1.1 OCHRAN A OBČANA PŘED KRIMINALITOU A NARUŠOVÁNÍM POŘÁDKU. Prevence kriminality zahrnuje soubor nerepresívních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snižo vání obav z ní na území Karlovarského kraje. Patří sem opatření, jejichž cílem či důsledkem je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a jejích následků, ať již prostřednictvím omezení kriminogenních příležitostí, nebo působením na potenciální pachate le a oběti trestných činů. Jedná se o opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří nejrůznější formy závislostí a sociální vyloučení. 1. Sociální prevence Sociální prevence představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Efektivita sociální prevence je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců - objektů preventivního působení. Sociální prevence je součástí sociální politiky.

39

2. Situační prevence Situační prevence staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti. Úspěšnost situační prevence je vysoká, je však podmíněna adekvátní volbou opatření a finančními a personálními prostředky do ní vložených. 3. Prevence viktimnosti (neboli prevence toho, jak se nestat obětí trestného činu) a pomoc obětem trestných činů Prevence viktimnosti je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností. Užívá metody sociální i situační prevence, a to podle míry ohrožení na primární, sekundární i terciární úrovni.

8.1.2 ÚROVNĚ PREVENTIVNÍCH AKTIVIT Sociální a situační přístupy se vzájemně doplňují v primární, sekundární a terciární prevenci. Primární prevence zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené zejména na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování zejména dětí a m ládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití). Těžiště primární prevence spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích. Sekundární prevence se zabývá rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče) a sociálně patologických jevů (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobá nezaměstnanost). Zjišťuje a eliminuje příčiny kriminogenních situací. Zjednodušeně se dá říci, že sekundární prevence je vlastně vyhledání problému, který již vznikl, a snaha o jeho odstranění. Terciární prevence spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob (pracovní uplatnění vč. rekvalifikace, sociální a rodinné poradenství, pomoc při získávání bydlení ...). Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích in tervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí.

8.1.3 PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY NA MÍSTNÍ ÚROVNI Z hlediska účinnosti jsou nejefektivnější komplexní programy prevence kriminality na místní úrovni. Podstatou těchto programů je součinnost orgánů státní správy, samosprávy, policie a nestátních neziskových organizací. Záběr programu je podmíněn místní situací v oblasti vývoje sociálně patologických jevů, potřebami, zájmem a schopnostmi lidí a finančními prostředky. Jedná se o dlouhodobou a systematickou činnost směřující ke snížení kriminality ve městě a zvýšení pocitu bezpečnosti vnímaného občany. Cílem je zvyšování pocitu bezpečí občanů, snižování míry a závažnosti trestné činnosti, posilování kompetencí krajů a obcí při realizaci preventivních opatření. Priority spočívají ve snižování majetkové a násilné kriminality, v eliminaci

40

kriminogenních sociálních a ekonomických faktorů, v omezování příležitostí k páchání trestné činnosti a v informování občanů o možnostech ochrany před trestnou činností. Karlovarský kraj se v roce 2011 podrobně zabýval problematikou v oblasti začlenění menšin do společnosti a s tím souvisejícího zvýšení trestné činnosti s podtextem extremismu a rasismu. V této oblasti byl zpracován materiál Vymezení sociálně vyloučených romských lokalit na území Karlovarského kraje, který byl projednán Radou Karlovarského kraje dne 11. června 2011.

VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ VY LOUČENÝCH ROMSKÝCH LOKALIT NA ÚZEMÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje ve spolupráci s Agenturou projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, p. o. a krajským koordinátorem pro národnostní menšiny na základě všech dostupných zdrojů vymezil seznam sociálně vyloučených romských lokalit na území Karlovarského kraje. 8.1.4

Vyloučené lokality byly stanoveny na základě dostupných zdrojů (Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působící v této oblasti – z roku 2006), které byly aktuálně doplněny o podklady a relevantní informace od poskytovatelů sociálních služeb, obecních úřadů, odboru sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje, Policie ČR (prevence kriminality) a úřadů práce a z dostupných demografických údajů. Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové jsou sociálně vyloučeni. Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. Tento prostor je jak místem, do něhož jsou „vyloučení“ odkázáni, tak i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. „špatná adresa“, hovoří se o ní jako o „domu hrůzy“, „cikánské ulici“, „ghettu“, „Bro nxu“ apod.), tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si však existenci těchto hranic uvědomují jak ti, kteří danou lokalitu obývají, tak ti, kteří žijí mimo ni. Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku • • •

„přirozeného“ sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za „nepřizpůsobivé“ či „problémové“ do ubytoven či holobytů.

K tomu, aby byla lokalita vnímána jako romská, přitom není vůbec nutné, aby Romové v dané lokalitě tvořili statistickou většinu. Existují pochopitelně také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý, či kde Romové vůbec nežijí. (Tyto lokality ovšem vzhledem k zadání projektu nejsou ve výsledné mapě zahrnuty.) Současně si je třeba uvědomit, že zdaleka ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v sociálně vyloučených lokalitách (a tudíž nebyli předmětem naš eho zkoumání). Vzhledem ke skutečnosti, že mnozí Romové žijí plně integrováni do společnosti, je v neposlední řadě třeba zdůraznit, že není možné klást rovnítko mezi pojmy „Rom“ a „sociálně vyloučený“. V souvislosti s obyvateli sociálně vyloučených romských lokalit se často užívá pojmu romská komunita. Na základě zjištění terénních výzkumů se nicméně ukazuje, že pojem komunita je pro označování skupin sociálně vyloučených Romů neadekvátní. Většinou totiž u nich nelze hovořit o sdíleném vědomí skupinové identity spojeném s existencí formalizovaných sociálních vazeb a sdílením stejných vzorců chování, hodnot a postojů. Jedná se spíše o heterogenní seskupení nukleárních rodin sestěhovaných z různých částí

41

města či dokonce různých měst. Pokud se v některých případech dá hovořit o komunitě, pak většinou pouze tehdy, je-li 3 daná skupina vzájemně pospojována příbuzenskými vazbami souvisejícími s tradiční strukturou romské velkorodiny . Vymezení sociálně vyloučených romských lokalit:

3

x

x

x

x

x x

x x x

x x

x x x x x

x

x

42

8,2 10,72 9,02 5,83 9,58

6,42 6,85 x

http://www.esfcr.cz/mapa/pojmy.html

Úřad práce, míra nezaměstnanosti v %, stav k 31. 5. 2011

OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí)

Poskytovatelé sociálních služeb

Prevence kriminality x x

Strategické plány, Komunitní plány a jiné.

x

Odbory soc. věcí, dávky hmotné nouze

Aš Plesná Luby Hranice Hazlov Studánka Štítary Doubrava Pastviny Mariánské Lázně Lázně Kynžvart Nová Ves

Gabalova analýza

Okres Cheb

Okres Cheb

x

x

x

x

x x x

x x x

x x

x x x x x x x x x x

x

x x

x x

x X x

x

x

x x x

x

x x x

43

Úřad práce, míra nezaměstnanosti v %, stav k 31. 5. 2011

OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí)

Odbory soc. věcí, dávky hmotné nouze

Poskytovatelé sociálních služeb

Prevence kriminality

x

Strategické plány, Komunitní plány a jiné

Sokolov Kynšperk nad Ohří Březová Bukovany Dasnice Habartov Rovná Loket Horní Slavkov Nové Sedlo Chodov Vintířov Vřesová Kraslice Rotava Oloví Dolní Rychnov Královské Poříčí Libavské údolí

Gabalova analýza

Okres Sokolov

Okres Sokolov

10,75 9,5 10,26 14,12 21,69 11,88 18,07 10,99 11,13 20,30 11,47 18,34 38,32 11,92 19,76 19,83 17,50 17,02 11,45

Doubí Drahovice Dvory Stará Role Vyhlídka Ostrov Stráž nad Ohří Vojkovice Hroznětín Nejdek Pernink Horní Blatná Abertamy Jáchymov Kyselka Březová Nová Role Bečov nad Teplou Žlutice Bražec Mirotice Kozlov Bochov Chyše Herstošice Verušičky Údrč

Strategické plány, Komunitní plány a jiné

OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí)

Úřad práce, míra nezaměstnanosti v %, stav k 31. 5. 2011

x

Odbory soc. věcí, dávky hmotné nouze

Karlovy Vary

Poskytovatelé sociálních služeb

Prevence kriminality

Gabalova analýza

Okres Karlovy Vary

Okres Karlovy Vary

x

x

x

8,5

x x x

x

x x x x

x

10,8 9,9 19,1

x x x x

x x

x

x

x x x

x x x x x

x

x

x

x x x x x x x x x x x x

10,3 7,4 8,1 16,2 14,3 9,8

x x

7,8 10,7

17,0 9,7 24,5

44

Gabalova analýza „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“, která byla v rámci projektu MPSV realizována společností Gabal Analysis Consulting v roce 2006. Jedním z významných výstupů je mapa sociálně vyloučených romských lokalit. V Karlovarském kraji bylo zkoumáno 13 obcí. Prevence kriminality Podklady zpracované odborem sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje (krajský protidrogový koordinátor a manažer prevence kriminality) ve spolupráci s Policií České republiky – jedná se o Analýzu kriminality za rok 2009 (za rok 2010 se zpracovává), Pořadí zatíženosti obvodních (místních) oddělení Policie ČR v Karlovarském kraji dle trestné činnosti. Karlovarský kraj je na 3. místě z krajů v ČR, který má nejvyšší počet rizikových okresů. Poskytovatelé sociálních služeb Člověk v tísni o. p. s. – zajišťuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v okresech Sokolov a Karlovy Vary a terénní programy. Občanské sdružení Světlo Kadaň – zajišťuje terénní programy v okrese Karlovy Vary Kotec o. s. – zajišťuje terénní programy pro okres Cheb a Sokolov, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi pro okres Cheb. Dávky hmotné nouze Pro tuto část je potřebné pracovat s podklady získanými ze sociálních odborů příslušných obcí a odboru sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje. Strategické dokumenty Podklady, Strategické plány, Komunitní plány, Analýzy prostředí – z internetových stránek měst a obcí Karlovarského kraje, Plán spolupráce obyvatel města Karlovy Vary v oblasti sociálních služeb, Komunitní plán na období let 2006 – 2008, Společný plán sociálních služeb města Sokolova, Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – České lokality Cheb, Strategický plán lokálního partnerství Cheb pro roky 2010 – 2012, Komunitní plán města Aše 2009 – 2013, Strategický plán rozvoje města Mariánské Lázně pro období 2007 – 2015 (Socioekonomická analýza), Strategický plán rozvoje města Mariánské Lázně pro období 2007 – 2015 (realizační část), Strategický plán rozvoje města Mariánské Lázně pro období 2007 – 2015 (strategická část), Plán rozvoje sociálních služeb města Sokolova na období 2009 – 2013, Strategický plán sociálního začleňování v Toužimi a Teplé 2011 – 2013, Strategický plán lokálního partnerství Jáchymov a Strategický plán integrace sociálně vyloučených osob lokality Jáchymov, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Chodov na období 2009 – 2013, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary, Komunitní plánování sociálních služeb 2009 – 2013, Strategický plán Žlutice, Strategie města Toužim, Charakteristika Karlovarského kraje – ČSÚ, Analýza trhu práce za rok 2010, Karlovy Vary 2011, Zpráva o situaci na trhu práce na okrese Cheb za rok 2010. Orgány sociálně právní ochrany dětí Pro tuto část je potřebné pracovat s podklady získanými ze sociálních odborů příslušných obcí a odboru sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje.

45

Úřady práce Karlovarského kraje Informace o nezaměstnanosti byly získány z portálu http://portal.mpsv.cz/ a jsou brány za červenec 2011.

Okres (kraj) Karlovarský Cheb Karlovy Vary Sokolov

Dosažitelní uchazeči celkem Pracovní síla celkem Míra nezaměstnanosti Volná místa 4 375 6 420 5 931

56 290 67 744 48 812

7,8% 9,5% 12,2%

399 562 226

Vývoj nezaměstnanosti v kraji po letech

Policie České republiky – krajské ředitelství Za rok 2010 bylo v Karlovarském kraji šetřeno 7939 případů trestných činů. Objasněno bylo 5079 případů. Objasněnost těchto případů je tedy na úrovni 63,98%. Oproti roku 2009 došlo k poklesu kriminality o 10,13%.

46

Za rok 2010 bylo šetřeno celkem 63300 přestupků. Přestupků proti veřejnému pořádku bylo 1061 a přestupků proti majetku bylo 1654 případů. V rámci bezpečnosti silničního provozu bylo šetřeno 49759 přestupků.

47

8.2

OCHRAN A OBČANA PŘED ÚČINKY PŘÍRODNÍCH PO HROM A PRŮMYSLOVÝCH HAV ÁRIÍ.

Občanům Karlovarského kraje je trvale poskytována možnost získávat informace od orgánů veřejné správy prostřednictvím jejich webových stránek, hromadných informačních prostředků, tiskovin apod. K dispozici občanům je internetová stránka Karlovarského kraje, která je využívána zejména v situacích, kdy se občané cítí ohroženi, např. při povodních. Informace o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu jejich provedení a doporučeném chování při hrozbě nebo vzniku mimořádné události, mají možnost občané získávat i na akcích preventivně výchovného charakteru pořádaných zejména Hasičským záchranným sborem Karlovarského kraje ve spolupráci se složkami IZS, orgány veřejné správy a dalšími organizacemi. Cílem opatření orgánů územních samosprávních celků při přípravě na mimořádné události a jejich řešení je ochrana života, zdraví a majetku občanů pobývajících na území kraje. Občanovi poskytují bezprostřední pomoc zejména složky IZS, orgány obcí a zaměstnavatelé. Většina občanů není dosud dostatečně informována a připravena správně reagovat na mimořádné události a poskytnout pomoc sobě a svým blízkým. Občané neznají dostatečně svá práva a povinnosti při vzniku mimořádných událostí a krizových situací. Dostávají se tak do role pasivního objektu, zcela závislého na činnosti profesionálních sborů a služeb, tj. složek IZS a humanitárních organizací. Tento problém může být ještě umocněn existencí jazykové bariéry v důsledku zvyšující se migrace osob do zemí Evropské unie , ČR nevyjímaje. V oblasti informovanosti a připravenosti občanů na mimořádné události se jeví jako nezbytné zohlednit nepříznivý demografický vývoj populace v ČR (nárůst počtu obyvatel v důchodovém věku odkázaných ve větší míře na cizí pomoc). To vše přispívá k nízkému pocitu bezpečí občanů. Obec Obec při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu tvoří základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích. Sehrávat rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci postiženému obyvatelstvu. Obecní úřady zabezpečují především úkoly stanovené havarijním plánem, povodňovými plány, plány rozvoje vodovodů a kanalizací atd., a jako orgán krizového řízení i krizovým plánem. Dále se podílejí na provádění záchranných a likvidačních prací a nouzovém přežití obyvatelstva obce, zajišťování vyrozumění, varování a podávání tísňových informací, evakuaci a ukrytí. Některé obce ta ké spravují věcné prostředky včetně prostředků individuální ochrany, které získaly podle požadavků do majetku obcí od státu bezúplatným převodem. Na podporu plnění těchto úkolů mohou být obcím poskytovány příspěvky ze státního rozpočtu a státní dotace. Zvl áštní pozornost je věnována zdravotnickým a sociálním zařízením, školám, předškolním zařízením a školským zařízením umístěným v obci. K plnění úkolů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva se počítá především s využitím jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, s jejich zapojením do zařízení CO, která jsou jedním z nástrojů pro plnění zákonem stanovených úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Přípravu určených pracovníků obce k řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech organizuje obecní úřad a hasičský záchranný sbor kraje. Realizaci těchto opatření zabezpečují v prvé řadě základní složky IZS. Při vzniku mimořádné události, jejíž rozsah je nad rámec možností obce, jsou opatření k ochraně obyvatelstva zabezpečována z úrovně obce s rozšířenou působností nebo z úrovně kraje a HZS kraje.

V následující tabulce jsou shrnuty informace o spolupráci složek u zásahů v r. 2010.

48

Spolupráce složek u zásahu

Počet zásahů

Policie ČR

2244

Zdravotnická záchranná služba

570

Obecní policie

347

Podniky, firmy

250

Místní služby

52

Pohotovostní služba elektrorozvodných závodů

54

Plynárenská pohotovostní služba

30

Obecní zastupitelstvo

25

Ostatní územní orgány státní správy

22

Ostatní ústřední orgány státní správy

1

Vodárenská pohotovostní služba

14

Celkem

3609

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (zaměstnavatelé) při zabezpečování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plní i opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu ke svým zaměstnancům. Sehrávají v součinnosti s obcí a HZS kraje rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci postiženým zaměstnancům. U určených právnických osob a podnikajících fyzických osob byla opatření ochrany obyvatelstva zapracována do plánů krizové připravenosti. Zařazením do havarijních plánů, plní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva v rozsahu jim stanoveném těmito plány. Vůči svým zaměstnancům zabezpečují informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních, varování, evakuaci, popř. ukrytí, organizování záchranných prací a organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci. Směrem k územním orgánům a státním orgánům zabezpečují vyr ozumívání při vzniku mimořádné události. Počet smluvně zajištěných zdrojů, zařazených v poplachovém plánu IZS k 31.12.2010, byl 88 subjektů. Orgány kraje Orgány kraje zajišťují, organizují a koordinují přípravu na realizaci opatření v oblasti ochrany obyva telstva ve své územní působnosti. Významnou úlohu na krajské úrovni sehrávají HZS krajů, které plní úkoly orgánů krajů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v zajišťování přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva. Pro řešení následků jednotlivých mimořádných událostí a zmírnění dopadů krizových situací byla opatření ochrany obyvatelstva zapracována do havarijního plánu krajů a vnějších havarijních plánů a podle aktuálních potřeb jsou dále průběžně upřesňována. 1.

Strategické zájmy

49

Strategické zájmy - sloužících k ochraně životních zájmů, k zajištění společenského rozvoje a prosperity kraje, zejména: bezpečnost a stabilita, podpora územní spolupráce, prevence zvládání místních a regionálních konfliktů (národnostní konflikty, sociálně vyloučení, nepovolená shromáždění atd.) zajištění ekonomické bezpečnosti v souladu s bezpečnostní strategií ČR, přeshraniční spolupráce podpora a spolupráce při zajišťování energetické bezpečnosti 2.

Dalších významné zájmy kraje

Mezi další významné zájmy kraje patří ty, jejichž účelem je přispět k zajištění životních a strategických zájmů, zvyšování kvality života občanů na území kraje a efektivity veřejné správy. Mezi další významné zájmy zejména patří: ochrana životního prostředí a prosazování principů trvale udržitelného rozvoje, prevence a příprava na nepředvídatelné živelní, ekologické či průmyslové havárie a katastrofy, prevence a příprava na nepředvídatelný vznik a šíření nakažlivých smrtelných chorob Prevence a snižování kriminality, potlačování extremismu včetně eliminace jeho příčin a vytváření podmínek pro multikulturní, tolerantní a občanskou společnost, zvyšování efektivity a profesionality institucí, a v této souvislosti posilování spolupráce samosprávy, státní správy a občanů na území kraje, rozvíjení technických a technologických schopností při ochraně a přenosu informací.

50

9 9.1

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM OBECNÁ DEFINICE BEZP EČNOSTNÍHO SYSTÉMU K ARLOVARSKÉHO KRAJE

Současný bezpečnostní systém je funkční a je odrazem několikaletého vývoje. Při jeho vytváření bylo navázáno na české tradice a zkušenosti. Bezpečnostní systém Karlovarského kraje je institucionálním nástrojem sloužícím tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky ČR, jejíž je součástí. Jeho základní funkcí je řízení a koordinace činnosti jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnostních zájmů v době přímé hrozby nebo při vzniku krizové situace. Bezpečnostní systém vytváří kvalifikované podklady pro aktualizaci bezpečnostní politiky Karlovarského kraje a pro rozhodování jeho jednotlivých prvků. Pro zabezpečení fungování bezpečnostního systému jsou na všech jeho úrovních stanoveny jednotné a koordinované postupy, které vycházejí z platné legislativy a respektují mezinárodní smlouvy, politické principy a závazky Karlovarského kraje i ČR. Nedílnou součástí fungování bezpečnostního systému je systematická příprava a preventivní působení jeho jednotlivých prvků. 9.2

CHARAKTERISTIKA BEZP EČNOSTNÍHO SYSTÉMU KRAJE (OBCÍ) A JEHO M ÍSTO, ÚLOHA A VAZBA NA BEZ PEČNOSTNÍ SYSTÉM ČR

Bezpečnostní systém je tvořen prvky disponujícími příslušnými kompetencemi stanovenými platnými zákony. Tyto prvky jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí i samostatně v rozsahu své působnosti. Musejí adekvátně a operativně reagovat na vzniklou krizovou situaci a být schopny koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí. Připravenost jednotlivých prvků bezpečnostního systému se ověřuje především cvičeními. Jednotlivé prvky bezpečnostního systému vytvářejí hierarchickou strukturu, v níž jsou obecnými pravidly, zásadami a specifickými postupy vymezeny vzájemné funkční vztahy a působnosti při zajišťování bezpečnosti Karlovarského kraje na všech úrovních. Celá struktura umožňuje rychlý přechod z běžného do krizového stavu, což současně vytváří předpoklad pro úspěšné a organizované zvládnutí počáteční etapy řešení krizové situace. Bezpečnostní systém je tvořen příslušnými prvky výkonné moci, územní samosprávy, ale i právnickými a fyzickými osobami, které mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti Karlovarského kraje. Struktura bezpečnostního systému zahrnuje Bezpečnostní radu kraje a její pracovní orgány, obecní úřady a jejich výkonné orgány krizového řízení, a dále ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby. Bezpečnostní rada Karlovarského kraje je stálým poradním orgánem hejtmana kraje, potažmo zastupitelstva kraje v oblasti bezpečnosti, koordinuje a vyhodnocuje tuto problematiku a připravuje návrhy opatření k jejímu zajišťování. V oblasti zajišťování bezpečnosti Karlovarského kraje může Bezpečnostní rada Karlovarského kraje žádat informace a analýzy od všech vedoucích jiných správních úřadů na krajské úrovni a ukládat jim úkoly spojené se zajišťováním bezpečnosti Karlovarského kraje. Spolupracuje s ostatními bezpečnostními radami krajů. Je koncipována jako orgán pro přípravu opatření v této oblasti, ale současně i pro řešení vzniklé krizové situace. Na úrovni určených obcí působí jako koordinační orgány pro přípravu na krizové situace bezpečnostní rady obcí. Pracovním orgánem starosty k řešení krizových situací jsou u obcí krizové štáby obcí. Pro přípravu na povodně a jejich řešení je vytvořena struktura povodňových orgánů obcí a povodí, která je zastřešena Ústřední povodňovou komisí, v gesci ministra životního prostředí. Tyto orgány řídí, kontrolují, koordinují a v případě potřeby ukládají úkoly v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi.

51

Za účelem předcházení nebezpečným nákazám a jejich zdolávání je v gesci ministra zemědělství vytvářena Ústřední nákazová komise na úrovni kraje. V případě vyhlášení krizového stavu se povodňové a nákazové komise včleňují do krizových štábů na příslušných úrovních řízení a stávají se jejich součástí. Ochrana veřejného zdraví při hrozících nebo vzniklých epidemiích je zabezpečována prostřednictvím orgánů veřejného zdraví, kterými jsou především Ministerstvo zdravotnictví ČR a krajské hygienické stanice. Při případném výskytu pandemie je zřizována zvláštní pracovní skupina při Ministerstvu zdravotnictví ČR. Hlavními výkonnými prvky bezpečnostního systému jsou ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby, přičemž tyto prvky jsou při zajišťování záchranných a likvidačních prací současně složkami integrovaného záchranného systému. Specifické úkoly při zajišťování bezpečnosti na obecní úrovni plní obecní policie, která je orgánem obce zřízeným obecním zastupitelstvem.

52

10 CÍLE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU Cílem bezpečnostního systému je zajišťování bezpečnosti ČR a Karlovarského kraje, ochraňování a prosazování životních, strategických i dalších významných zájmů Karlovarského kraje. Bezpečnostní zájmy kraje: • podpora a rozvoj regionální spolupráce • podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi • podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu • zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva • pomoc Karlovarského kraje při zajištění ekonomické bezpečnosti ČR a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky • zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti Karlovarského kraje • prevence a potlačování bezpečnostních hrozeb ovlivňujících bezpečnost Karlovarského kraje. Viz také Bezpečnostní zájmy Karlovarského kraje na straně 37.

53

11 PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU 11.1 ÚZEMNÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU orgány kraje orgány obce s rozšířenou působností orgány obce bezpečnostní rady krajů bezpečnostní rady obcí krizové štáby krajů krizové štáby obcí 11.2 VÝKONNÉ PRVKY BEZPEČ NOSTNÍHO SYSTÉMU Ozbrojené síly ČR Armáda Policie ČR Hasičský záchranný sbor ČR Zdravotnická záchranná služba Obecní policie Integrovaný záchranný systém

54

12 PŮSOBNOST PRVKŮ BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU 12.1 ÚZEMNÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU V současnosti orgány kraje zajišťují připravenost kraje, orgány obce s rozšířenou působností zajišťují připravenost v rámci správního území, v němž tato obec vykonává státní správu v přenesené působnosti a orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací. Jejich pravomoci a odpovědnost je stanovena v platné legislativě. Na úrovni krajů a určených obcí jako koordinační orgány pro přípravu na krizové situace působí bezpečnostní rady krajů a bezpečnostní rady obcí. Pracovním orgánem hejtmana nebo starosty k řešení krizových situací jsou u krajů krizové štáby krajů a u obcí krizové štáby obcí. Nezastupitelnou roli hraje na úrovni krajů také HZS ČR a v oblasti zajištění veřejného pořádku krajské správy Policie ČR. V oblasti obrany pak Krajská vojenská velitelství.

12.2 VÝKONNÉ PRVKY BEZPEČ NOSTNÍHO SYSTÉMU Hlavními výkonnými prvky bezpečnostního systému jsou ozbrojené síly ČR, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby. Specifické úkoly při zajišťování bezpečnosti na obecní úrovni plní obecní policie , která je orgánem obce zřízeným obecním zastupitelstvem.

12.2.1 OZBROJENÉ SÍLY ČR Postavení, úkoly ozbrojených sil ČR, jejich řízení, příprava a vybavení je dána zejména zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, ve znění pozdějších předpisů. (Jejich základním úkolem je p řipravovat se k obraně ČR a bránit ji proti vnějšímu napadení. Ozbrojené síly ČR plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků ČR záchranných a humanitárních akcích.) Základem ozbrojených sil ČR je Armáda ČR. Kromě výše uvedených úkolů lze Armády ČR použít k: střežení objektů důležitých pro obranu státu, plnění úkolů Policie ČR vymezených v § 14b zákona č. 219/1999 Sb., záchranným pracím a k odstranění jiného hrozícího nebezpečí, letecké přepravě ústavních činitelů, zabezpečení letecké zdravotnické dopravy, zajištění letecké pátrací služby a záchrany, zabezpečování přepravy na základě rozhodnutí vlády. Armáda ČR je řízena MO, jehož součástí je Generální štáb Armády ČR, který zabezpečuje velení.

12.2.2 POLICIE ČR Policie ČR byla zřízena zákonem č. 237/2008 Sb. o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Policii ČR“) v platném znění, a to jako ozbrojený bezpečnostní sbor. Policie ČR plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje Policie ČR také podle Parlamentem schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána.

55

Základem činnosti Policie ČR je: ochrana celospolečenských zájmů a hodnot, zejména státu, ústavních základů a institucí, zabezpečení nerušeného výkonu funkce všech orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, ochrana fyzických osob, jejich životů, zdraví, lidské důstojnosti, jakož i právnických osob, ochrana majetku, a to bez rozdílu jeho vlastníků. Při této činnosti pomáhají Policii ČR další součásti státní správy, a to podle svých specializací. V souladu se zákonem o Policii ČR, kterým se stanoví úprava vztahu Policie ČR k orgánům obcí a obecní policii, plní úkoly při ochraně veřejného pořádku ve spolupráci s orgány obcí a obecní policií. Spolupráci uskutečňují: okresní (městská) ředitelství policie s orgány obcí a obecní policií v obcích, popř. též s orgány městských obvodů a městských částí ve statutárních městech, které jsou v jejich územních obvodech, policejní útvary při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku plní úkoly uložené jim obecní radou, pokud je obec není schopna zajistit vlastními silami a prostředky. Policie ČR je podřízena MV a je tvořena Policejním prezidiem ČR, útvary s působností na celém území ČR a útvary s územně vymezenou působností.

12.2.3 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČR Hasičský záchranný sbor ČR (dále jen „HZS ČR“) byl zřízen zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasič ském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o HZS ČR“), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (dále jen „zákon o Státní službě“). Vedle ozbrojených sil ČR a Policie ČR patří k hlavním výkonným prvkům bezpečnostního systému ČR. Základním úkolem HZS ČR je chránit životy lidí a zdraví obyvatel a majetek před požáry, poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech a zajistit ochranu obyvatelstva, která je jednou z důležitých funkcí bezpečnostního systému. HZS ČR plní úkoly MV v rozsahu a za podmínek stanovených zejména v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., (dále jen „zákon o IZS“), zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. HZS ČR tvoří generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „GŘ HZS ČR“) a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „HZS krajů“). V čele GŘ HZS je generální ředitel HZS ČR, který zároveň zastává funkci náměstka ministra vnitra pro požární ochranu, integrovaný záchranný systém a civilní nouzové plánování. Je současně výkonným místopředsedou Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP). V rámci svěřené působnosti GŘ HZS ČR koordinuje civilní nouzové plánování a zabezpečuje oblast havarijního pláno vání a v rámci svěřené působnosti i oblast krizového plánování. V oblasti ochrany obyvatelstva zabezpečuje a koordinuje činnost při plnění úkolů civilní ochrany. HZS ČR vytváří 238 jednotek požární ochrany o celkové síle 6,6 tis. hasičů-příslušníků ve služebním poměru (více jak 2/3 příslušníků celého sboru, zbytek tvoří pracovníci ochrany obyvatelstva, operační důstojníci a úředníci). Na základě zákona o požární ochraně HZS ČR disponuje oprávněním využívat jednotky požární ochrany obcí a

podniků,

vytvořené

z některých

členů

občanského

sdružení

dobrovolných

hasičů

a z menší

části

z profesionálních hasičů. Těchto disponibilních jednotek je necelých 9 tis. a je v nich zařazeno 102 tis. hasičů 56

(schopných výkonu). Z tohoto počtu je cca 1500 jednotek požární ochrany o síle 25 tis. hasičů předurčeno a běžně využíváno i mimo územní obvody své obce. Na základě zákonem o požární ochraně stanoveného plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany je tak HZS ČR schopen téměř okamžitě (cca 10 min.) aktivovat cca 1700 jednotek požární ochrany o síle 31 tis. hasičů k použití kdekoliv na území ČR, přičemž zbývajících cca 75 tis. hasičů SDH obcí a podniků a specialisté HZS ČR pro ochranu obyvatelstva mohou být v pohotovosti. HZS ČR je správcem značné části technických systémů krizové komunikace na území, mimo jiné zabezpečuje provoz univerzální evropské linky tísňového volání 112.

12.2.4 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRAN NÁ SLUŽBA Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) podle § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.) vydalo Vyhlášku č. 434/1992 Sb. ze dne 28. července 1992 o zdravotnické záchranné službě. Zřizovatelem zdravotnické záchranné služby jsou kraje. Zdravotnická záchranná služba poskytuje přednemocniční neodkladnou péči. Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které: bezprostředně ohrožují život postiženého, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny, působí náhlé utrpení a náhlou bolest, působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí. Zdravotnická záchranná služba nepřetržitě zabezpečuje, organizuje a řídí prostřednictvím jednotného spojového systému: kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče, poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče, dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními, dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu, dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do ČR, přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof, koordinaci součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři a s lékařskou službou první pomoci, rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče, součinnost s hasičskými záchrannými sbory krajů a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému.

57

Síť zdravotnické záchranné služby tvoří: územní střediska záchranné služby výjezdové skupiny při územních střediscích zřizované MZ, dále výjezdové skupiny zřizované fyzickými osobami, obcemi nebo jinými právnickými osobami začleněné do sítě zdravotnické záchranné služby na základě smlouvy s územním střediskem. Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut (nově do 20 minut) od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.

12.2.5 OBECNÍ POLICIE Obecní policie je dle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zákon o obecní policii“), ve znění pozdějších předpisů, orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví zákon o obecní policii nebo zvláštní zákon. Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií ČR. Úkoly obecní policie podle zákona o obecní policii plní v obcích, které jsou městy nebo statutárními městy, a v hlavním městě Praze městská policie. Obecní policie může na základě veřejnoprávní smlouvy vykonávat úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona i na území jiné obce nebo obcí, které jsou smluvními stranami této smlouvy. Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii nebo podle jiného zákona zejména: přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití, přispívá v rozsahu stanoveném zákonem o obecní policii nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, odhaluje přestupky a jiné správní delikty, upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k nápravě. 12.2.6 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Prvky uvedené v bodě 12.2.2, 12.2.3, 12.2.4 jsou při zajišťování záchranných a likvidačních prací současně základními a ostatními složkami Integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“). Základními složkami IZS jsou: Policie ČR, HZS ČR a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba.

58

Ostatními složkami IZS jsou: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil ČR, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

V rámci IZS je koordinován postup jeho jednotlivých složek, takže MV nezasahuje do jejich postavení či působnosti (vyjma složek v působnosti MV). MV pouze vymezuje pravidla pro společný zásah složek, které koordinovaným způsobem zasahují při mimořádných událostech, jež vyžadují provedení záchranných a likvidačních prácí. Tato pravidla jsou realizována v úrovni: taktické – na místě, kde mimořádná událost přímo působí svými účinky (místo zásahu) operační – na úrovni operačních středisek a dispečinků složek IZS, strategické - na úrovni představitelů veřejné správy (vláda, kraje, obce). Koordinace provádění záchranných a likvidačních prací složkami IZS je zabezpečována koordinujícím orgánem smluvně, smlouvami o plánované pomoci na vyžádání (obdoba obchodních smluv o subdodávkách prací), nebo smlouvami o poskytnutí věcné nebo osobní pomoci (obdoba příkazních smluv). Koordinaci na taktické úrovni provádí velitel zásahu, na operační úrovni ji provádí operační a informační střediska integrovaného záchranného systému. Koordinaci na strategické úrovni provádí starosta obce s rozšířenou působností, hejtman kraje nebo existuje institut ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, kterou zabezpečuje generální ředitelství HZS ČR pro potřeby Ústředního krizového štábu nebo krizového štábu ministra vnitra nebo samo na podporu krajů. Pro koordinaci se nepoužívají přímo uzavřené smlouvy, ale jejich vyjádření v základních dokumentech IZS, kterými jsou Ústřední poplachový plán IZS a poplachové plány IZS krajů. V těchto plánech jsou uvedeny vyčleněné síly a prostředky složek IZS, které podléhají pokynům koordinačních orgánů. Pokyny uvedených orgánů při koordinaci nemohou přesáhnout míru sjednaných podmínek ve smlouvách, pokud není vyhlášen krizový stav. Při vyhlášení krizového stavu je orgán, který krizový stav vyhlásil (hejtman nebo vláda), oprávněn přímo řídit složky IZS i nad rámec vlastní koordinace.

59

13 PŮSOBNOST PRVKŮ BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU V RÁMCI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE 13.1 ÚZEMNÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU orgány kraje Základ partnerství a spolupráce mezi Karlovarským krajem, Svobodným státem Bavorsko a bavorským Vládním krajem Horní Franky je deklarován ve Společného prohlášení o spolupráci z 28. června 2004. Spolupráce Karlovarského kraje s Bavorskem, má stejné základy jako spolupráce Karlovarského kraje se Saskem a měla by se rozvíjet týmž směrem a do téže hloubky. 1.

Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu a klobásám a tradiční lidové architektuře 2. Základ partnerství a spolupráce mezi Karlovarským krajem, Svobodným státem Sasko a saským Vládním krajem Chemnitz je deklarován ve Společném prohlášení o spolupráci z 23. května 2002. Podpis tohoto dokumentu rozšířil a prohloubil oboustranné kontakty a vzájemnou spolupráci mezi Karlovarským krajem a sousedním saským regionem Chemnitz v mnoha oblastech, především však v oblastech regionálního rozvoje, dopravní infrastruktury, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, krizového řízení a řešení krizových situací. Dne 3. července 2002 byl prostřednictvím dodatku ke společnému prohlášení sestaven Řídící výbor, jehož úkolem je řídit, plánovat a kontrolovat realizaci různých projektů týkajících se vzájemné spolupráce. 3. Svobodný stát Sasko má bohaté kulturní prostředí a staletí staré tradice. Od 1. srpna 2008 se Svobodný stát Sasko člení na 3 správní obvody, jež jsou územně identické s dosavadními vládními obvody. Jsou jimi Drážďany, Kamenice a Lipsko. Ty se dále člení na 10 zemských okresů a 3 městské okresy. V rámci spolupráce v oblasti krizového řízení a řešení krizových situací se do spolupráce zapojuje v případě aktuálního řešení i bezpečnostní rada kraje a krizový štáb kraje. orgány obce Na území Karlovarského kraje má samostatnou dohodu o spolupráci město Cheb s městem Waldsassen, v oblasti zdolávání zvlášť závažných požárů. Další dohodu má město Cheb podepsánu ve stejné oblasti s městem Neualbenreuth. Další obec na území kraje, která má v oblasti protipožární ochrany podepsánu dohodu o spolupráci je obec Libá, která má dohodu s městem Hohenberg. 13.2 VÝKONNÉ PRVKY BEZPEČ NOSTNÍHO SYSTÉMU Armáda zahraniční spolupráce v rámci AČR se řídí legislativou – směrnicemi přijatými v rámci NATO Policie ČR - bude dodáno Hasičský záchranný sbor ČR Dohoda mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou o poskytnutí vzájemné pomoci při mimořádně těžkých nehodách a katastrofách ze dne 19.09.2000.

60

Zákon k této dohodě mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou o poskytnutí vzájemné pomoci při mimořádně těžkých nehodách a katastrofách ze dne 19. září 2000. Smlouva mezi Saským státním ministerstvem vnitra a Ministerstvem vnitra České republiky o poskytnutí vzájemné pomoci při mimořádně těžkých nehodách a katastrofách. V případě katastrof nebo těžkých nehod v pohraniční oblasti s možnými následky i na území sousedního státu je k zabránění vzniku škody nutné informovat cestou hlášení na „Národní ohlašovací místo“. Národní ohlašovací místa - Polizeipräsidium Chemnitz, Polizeidirection Sudwestsachsen Zwickau a Operační a informační střediska Karlovarského a Ústeckého kraje. Postup hlášení jmenovaných událostí probíhá na základě platné dohody o metodě hlášení/vyvolání poplachu mezi vnitrozemskými ohlašovacími místy a správními orgány . Zabránění a zdolání škod probíhá vždy na základě platných pravidel obou států, (České republiky a SRN). Místní působnost platnosti se se vztahuje na oblast podél společné státní hranice mezi Vládním krajem Chemnitz Svobodného státu Sasko (SRN) a Karlovarským a Ústeckým krajem České republiky a zahrnuje území příhraničních okresů. Věcná působnost platnosti obsahuje hranice překračující toky informací a vyvolání poplachů při škodných událostech s případně hranice překračujícími následky (například: nehody s radioaktivními látkami, rozsáhlé lesní požáry, závažné nehody s minerálními oleji, železniční nehody, letecké katastrofy a znečištění ovzduší) a také žádost o poskytnutí vzájemné pomoci v rámci těchto událostí. Poskytnutí pomoci v příhraničních oblastech v rámci běžné hranice překračující sousedské pomoci Hasičských sborů a Záchranných služeb bude zajištěno cestou vyrozumění ohlašovacího centra Záchranné služby nebo Hasičského záchranného sboru.

61

Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje má dále dohodu Dohoda o přeshraničním poskytnutí pomoci a o spolupráci v rámci protipožární ochrany s okresním městem Marktredwitz, Zemský okres Wunsiedel ve Fichtelgebirge. Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje má podepsanou dohodu – ujednání o možnosti vyžádání pomoci ze strany Bundesanstalt Technisches Hilswerk (THW) a to prostřednictvím zastoupení pro Sasko a Durynsko v Chemnitz a Drážďanech. Zdravotnická záchranná služba Horská služba Veškeré lokální dohody o spolupráci musejí vycházet a být v souladu se „Smlouvou mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích. Tato smlouva byla ratifikována v roce 2002.

62

14 ZÁVĚR Na základě provedené studie je možno konstatovat několik základních faktů. 1) Je třeba aktualizovat strategie Karlovarského kraje v souladu s národní legislativou a zejména v souladu s novými rizikovými trendy a riziky, která nyní vystupují do popředí oproti stavu z minulých let. Takovými riziky je zejména problematika sociálních nepokojů, národnostních nepokojů a sběračství kovů s důsledkem veřejného ohrožení. 2) Je nezbytné pro lepší plánování a využití dostupných zdrojů navázat efektivní spolupráci s okolními kraji včetně zahraničních, při zachování národní svébytnosti a zachování strategické bezpečnosti v souladu s bezpečnostní strategií ČR. 3) Problematičnost kriminálního chování roku 2010 klesla oproti roku 2009 cca o 10%. Vzhledem k nárůstu celospolečenských problémů nelze očekávat tento trend poklesu kriminality za trvalý a ani nelze očekávat udržení úrovně z roku 2010. Je reálné, že dojde ke statistickému poklesu kriminality ale je otázkou, nakolik bude realita odlišná od statistik. V rámci studie byly identifikovány oblasti, kterým dosud nebyla přikládána taková důležitost jako oblastem „tradičním“. Je však třeba konstatovat, že tyto oblasti se dostávají do popředí až v současné době. Jsou to zejména: snahy ovládnout, poškozovat či eliminovat systémy včetně elektronických, komunikačních a informačních sítí, růst agresivity zločinu, radikalizace, extremismus a terorismus, zajištění udržitelného rozvoje a vytváření podmínek pro naplnění plánu rozvoje kraje, riziko korupce, migrace z důvodu nespokojenosti se životními podmínkami, sociální konflikty a jejich řešení včetně konfliktů se sociálně vyloučenou komunitou 14.1 ÚLOHA TOHOTO DOKUMENTU Úlohou tohoto dokumentu je pomoci vymezit obsah pro bezpečnostní strategii kraje a pomoci k nalezení společných zájmů a sil k řešení těch problematik, které překračují hranice kraje a to i směrem do SRN se zachováním legislativ a předpisů všech zainteresovaných stran. Tento dokument má tedy pouze analytický charakter. Tento dokument je východiskem pro vývoj a aktualizaci bezpečnostní strategie kraje v jednotlivých oblastech. Z těchto důvodů je nezbytné tento dokument chápat jako otevřený dokument, u kterého bude docházet k průběžné aktualizaci a to nejméně v délce jednoho roku. Tento postup je zvolen jako nejvhodnější z důvodu razantního vývoje v oblasti vnímání rizik. 14.2 ODPOVĚDNOST ZA BEZPEČNOSTNÍ STRATEGII KR AJE Odpovědnost za aktualizaci a zpracování bezpečnostní strategie kraje má jednoznačně politické vedení kraje. Toto politické vedení je zodpovědno za vývoj v kraji, za použití nástrojů pro nasměrování tohoto vývoje a nástrojů k minimalizaci rizik dopadajících na osoby, ať už obyvatele kraje tak návštěvníky.

63

Politické vedení by mělo být zainteresováno na pravidelném vyhodnocování stavu bezpečnosti v kraji a mělo by být jeho zájmem, aby bezpečnostní strategie byla aktuální a odpovídala reálnému dění v kraji. Vyhodnocování by mělo být provedeno alespoň 1x ročně, záleží na oblasti vyhodnocování a na aktuální společenské potřebě. 1x ročně by mělo být provedeno vyhodnocení aktuálnosti bezpečnostní strategie a na základě výsledků vyhodnocení provést aktualizaci této bezpečnostní strategie. Obecně se dá říci, že bezpečnostní strategie by měla být aktualizována minimálně 1x za dva roky.

64

15 DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 15.1 POUŽITÉ TERMÍNY. Bezpečí ......................................................................................................................................................................................... 26 Bezpečnost ................................................................................................................................................................................... 26 Bezpečnostní hrozby................................................................................................................................................................. 28 bezpečnostní rady krajů ............................................................................................................................................................. 55 bezpečnostní rady obcí ............................................................................................................................................................... 55 Bezpečnostní systém státu .......................................................................................................................................................... 26 CLARA II .......................................................................................................................................................................................... 2 Hasičský záchranný sbor ČR ......................................................................................................................................................... 56 Hrozba .......................................................................................................................................................................................... 26 HZS ČR ............................................................................................................................................ viz Hasičský záchranný sbor ČR Integrovaný záchranný systém ..................................................................................................................................................... 58 IZS ..................................................................................................................................... viz INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM krizové štáby krajů ...................................................................................................................................................................... 55 krizové štáby obcí ....................................................................................................................................................................... 55 Kybernetické útoky .................................................................................................................................................................... 28 Obecní policie ............................................................................................................................................................................... 58 Organizovaný zločin a korupce ............................................................................................................................................... 28 orgány kraje................................................................................................................................................................................. 55 orgány obce ................................................................................................................................................................................. 55 Policie ČR ...................................................................................................................................................................................... 55 Prevence viktimnosti .................................................................................................................................................................. 40 Riziko ............................................................................................................................................................................................ 26 Situační prevence ........................................................................................................................................................................ 40 Sociálně vyloučená romská lokalita ........................................................................................................................................... 27 Sociální vyloučení........................................................................................................................................................................ 26 Terorismus .................................................................................................................................................................................. 28 VCNP ............................................................................................................................................................................................ 56 Zdravotnická záchranná služba .................................................................................................................................................... 57

Dalším zdrojem termínů a jejich definic je: TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK POJMŮ Z OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ OBRANY STÁTU 15.2 DALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE: http://www.gac.cz/, http://www.esfcr.cz/mapa/index-2.html http://www.esfcr.cz/mapa/int_kv.html http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/cinnosti/socialni/seznam/prevence.htm https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/statistiky

65

15.3 POUŽIT Á LITERATURA ( POKUD NEBUDOU ODKAZY V TEXTU POD ČAROU). Do tohoto výčtu nejsou zahrnuty soubory krajského úřadu a legislativa. Jsou zde zaznamenány pouze významné dokumenty.

Akční plán Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje na období 2005-2009 Analýza trhu práce za rok 2010 Bílá kniha o obraně METODICKÝ POKYN Ministerstva zemědělství pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE Koncepce BESIP v Karlovarském kraji Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení Krizové řízení v oblasti zdravotnictví Krizový plán Karlovarského kraje TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK POJMŮ Z OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ OBRANY STÁTU Zpráva o bezpečnostní situaci v Karlovarském kraji za období roku 2010

66

STUDIE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU Vládního kraje Chemnitz – SNR (analytická část) jako součást prvního celku „Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz“

Preambule 67

Studie bezpečnostního systému Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz 1.

2.

3.

1.

„Studie bezpečnostního systému Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz“ ( dále jen Studie) je dílčím dokumentovaným výstupem projektu „CLARA II: Rozvoj společné partnerské spolupráce veřejné správy v česko-bavorském regionu“, č. projektu 202, kofinancovaného Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013. Projekt Clara II navazuje na trilaterální spolupráci definovanou a nastavenou projektem Clara@eu v letech 2004 - 2006, kde společným lead partnerem je Karlovarský kraj a Studie je výstupem tematického stanoveného okruhu – „civilní obrana a řízení rizik“. V rámci projektu Clara II byl lead partnerem definován předmět Studie v obecné a podrobnější formě následujícím způsobem:

Předmět studie

a)

Podpora rozvoje spolupráce v oblasti řešení společných bezpečnostních rizik na území Karlovarského kraje, Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Oberfranken.

b)

Popis základních prvků bezpečnostních systémů Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz.

c)

Popis úloh správních orgánů v oblasti bezpečnosti a možnosti propojení jednotlivých prvků bezpečnostního systému v rámci regionu a mezi regiony.

2.

Podrobnější požadavky na obsah studie:

a)

Popis základních prvků bezpečnostních systémů regionů a vymezení úloh správních orgánů v bezpečnostních systémech regionů.

b)

Popis přeshraniční spolupráce regionů v oblasti bezpečnosti a při odvracení nebezpečí.

c)

Podrobnější definice možností propojení jednotlivých prvků bezpečnostního systému v rámci regionu i mezi regiony a schopností systémů neustále reagovat na vývoj a změny v oblasti bezpečnosti a při odvracení nebezpečí

d)

Analýza přeshraniční spolupráce výkonných záchranných a policejních složek na základě příslušných dohod. 68

3.

Studie je zpracována v čtyřech projektových etapách

a) Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje (analytická část) b) Studie bezpečnostního systému Vládního kraje Chemnitz – SNR (analytická část) c) Bezpečnostní strategie Karlovarského kraje pro zajišťování bezpečnosti příslušnými regionálními orgány d) Strategie bezpečnostního systému Vládního kraje Chemnitz - SRN

Studie je dílčím podpůrným dokumentem, vycházejícím z primárních, vrcholně definovaných strategií jednotlivých zúčastněných států, jejich základních hodnot, zájmů a přístupů k dané problematice. Studie je zpracována na základě principu nedělitelnosti bezpečnosti v prostoru zúčastněných státních útvarů a její aplikace na zúčastněné regiony. Místem Studie v hierarchii strategií zúčastněných států (a vrcholných institucí) je precizovat vzájemný vztah předmětných regionů, na základě vrcholných dokumentů, s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám a potřebám regionů. Studie není v současně vypracované podobě závazným dokumentem pro zúčastněné strany, je dokumentem pro další východiska při tvorbě společných bezpečnostních strategií a postupů, především společného přeshraničního dokumentu, zabývajícího se bezpečností pohraničního regionu, který by zahrnoval různé složky bezpečnostních systémů a který by se komplexně zabýval definováním přeshraničních bezpečnostních rizik a možnými společnými reakcemi na ně na různých úrovních. Spolupráce jednotlivých zúčastněných stran předpokládá respektování a zachování suverenity, nezávislosti, zvláštností a jiných specifik národních, sociálních, demografických a územních uspořádání.

69

5.

Úvod

Svobodný stát Sasko má bohaté kulturní prostředí a staletí staré tradice. Od 1. srpna 2008 se Svobodný stát Sasko člení na 3 správní obvody, jež jsou územně identické s dosavadními vládními obvody. Jsou jimi Drážďany, Kamenice a Lipsko. Ty se dále člení na 10 zemských okresů a 3 městské okresy. Sasko je nejstarším svobodným státem v Německu. Označení »svobodný stát« je analogickým německým ekvivalentem k francouzskému slovu »République« (republika). Tento název zdůrazňuje, že zemi nevládne suverénní panovník, ale svobodní občané.

Zákonodárství, vláda a správa Nejvyšším zastoupením občanů je Saský zemský sněm, který má funkci parlamentu. Ústava označuje zemský sněm jako »místo tvorby politické vůle« a sněmu náleží jak zákonodárná moc, tak kontrola nad mocí výkonnou. Státní vládu jako nejvyšší výkonnou moc v zemi tvoří předseda vlády volený zemským sněmem a zemští ministři. Zemský sněm je volen na období pěti let a čítá 124 poslanců. Správu vykonává státní vláda, jí podřízené úřady a obce, okresy a další sdružení obcí. Obyvatelstvo V Sasku nežijí jen »Sasové« – je zde mnohem více Vogtlanďanů, Lužických Srbů, Krušnohořanů, Míšeňanů, Hornolužických Srbů, Dolnoslezanů a mnoho dalších, kteří zde udržují vlastní tradice a nářečí. Svobodný stát je s téměř 4,3 miliony obyvatel (stav: 2006) a hustotou osídlení 233 obyvatel na jeden kilometr čtvereční státem s nejvyšším počtem obyvatel a – až na Berlín – nejhustěji osídlenou východní spolkovou zemí. Ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi je Sasko v počtu obyvatel a hustotě osídlení ze všech spolkových zemí, které nejsou městským státem, na střední příčce. Sasko má celkem tři oblasti s vysokou hustotou zalidnění: horní údolí řeky Labe mezi městy Pirna a Míšeň, město Lipsko a jihozápadní oblast Saska mezi Saskou Kamenicí a Cvikovem. Poměrně řídce osídlen je naopak region Lužic v severovýchodní části země, oblast mezi městy Grimma, Torgau a Döbeln nebo Krušné hory.

70

Obrázek 12: Mapa sousedních regionů

Zdroj: c EuroGeographics (administrativni hranice)

71

6.

Předmět (rámec) bezpečnostní problematiky

Předmětem bezpečnostní problematiky Studie bezpečnostního systému Karlovarského kraje v analytické části je popis a analýza stávajícího systému v následujících obsahových celcích a jejich zjednodušený popis: Právní a ostatní předpisy –dílčím způsobem charakterizuje právní a ostatní předpisy svobodného státu Sasko, EU nebo jejich vybraná ustanovení, které se dotýkají bezpečnostní problematiky. Bezpečnostní systém – obecně popisuje a charakterizuje bezpečnostní systémy zúčastněných stran Prvky bezpečnostního systému – vyjmenovává a charakterizuje prvky bezpečnostního systému kraje Působnost prvků bezpečnostního systému - Analyzuje a popisuje působnost (odpovědnost) prvků bezpečnostního systému kraje v návaznosti na bezpečnostní systém SRN Působnost prvků bezpečnostního systému v rámci příhraniční spolupráce - Analyzuje a popisuje působnost (odpovědnost) prvků bezpečnostního systému kraje v návaznosti na bezpečnostní systém SRN včetně řídících i výkonných prvků, včetně orgánů a institucí veřejné správy, stanovených právními předpisy a ostatními předpisy, při zajišťování bezpečnosti a odvracení nebezpečí a v době přímé hrozby nebo při vzniku krizové situace na území kraje v oblasti přeshraniční spolupráce Závěr - Shrnuje výsledky studie (analýzy) bezpečnostního systému. Předmět Studie vychází z reálných potřeb bezpečnosti regionu, principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku, z potřeb bezpečnosti regionálních institucí, včetně jejich plné funkčnosti a rozvoje procesů a nástrojů sloužících k posilování bezpečnosti.

72

Záměr

7.

Studie bezpečnostního systému vládního kraje Chemnitz – potažmo svobodného státu Sasko v analytické části je druhou projektovou etapou studie bezpečnostního systému Karlovarského Kraje a Vládního kraje Spolkové republiky Německo Chemnitz. Hlavní sledované cíle definované lead partnerem projektu jsou:

8.

-

Popis stávajícího bezpečnostního systému, odpovědnosti jednotlivých prvků systému a jejich stávající spolupráce.

-

Analýza a popis zajištění přeshraniční spolupráce samosprávy, výkonných a záchranných složek a jednotek požární ochrany, popis stávajících dohod o součinnosti.

Právní a ostatní předpisy

Právní rámec pro tři oblasti non-policejní bezpečnosti je saský zákon o požární bezpečnosti, záchranné službě a pomoci při katastrofách ze dne 24. Června 2004. „Saský zákon o požární bezpečnosti, záchranné službě a civilní ochraně (SächsBRKG)“ §2 Definice (1) požární ochrana: zahrnuje požární prevenci, hašení požárů a požární ochranu a technickou pomoc. Technická pomoc je výkon-pomoc osobám, zvířatům, majetku nebo životnímu prostředí při poškození způsobené přírodními jevy, haváriemi s použitím prostředků hasičů. Veřejná nehoda je událost, ve které skutečně nebo bezprostředně hrozící ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo ohrožení v oblasti životního prostředí. Havárie ve smyslu tohoto zákona je náhlá událost, významného rizika pro osoby, majetek nebo životní prostředí, která požaduje zapojení záchranných služeb potřebných k zvládnutí této události.

(2) Záchranná služba: záchranná služba první pomoci a dopravy je veřejnou službou. Záchranná služba první pomoci s účastí lékařů úspěšně provádí podporu při nouzových situacích. Nouzovi pacienti jsou nemocní nebo zranění, v ohrožení života. Záchranná služba zajišťuje jejich prvotní ošetření na místě a převoz do nejbližšího zdravotnického zařízení k následné péči.

73

(3) Civilní ochrana zahrnuje přípravu na boj proti katastrofám, přispívá k nápravám škod způsobených přírodní pohromou. Katastrofa ve smyslu tohoto zákona je událost, která ohrožuje životy, zdraví, mnoha lidí přerušení dodávek základního zboží a služeb, nebo ohrožuje životní prostředí nebo významný majetek v takové míře, že pomoc a ochrana může být účinná pouze při koordinaci příslušným orgánem, subjektem, organizací státní správy za využití ozbrojených sil rozmístěných v rámci jednotné řízení katastrof. (4) řídící centrum je připravené a dostupné, místně a prostorově agregované, obvykle zařízení, které vedl provoz záchranné služby, řídí i požární služby Musí být provozována podle jednotných pravidel pro organizaci personál a techniku.

74

9.

Působnost prvků bezpečnostního systému

Specifikace pro jednotlivé oblasti: Požární ochrana Odpovědnost obcí v oblasti požární ochrany a pomoci v obci. Cílem požární ochrany a pomoci je chránit veřejnost před poškozením požáry, přírodními katastrofami a nehodami. Obce mají efektivní místní hasičské stanice. Systém požární ochrany vyžaduje, aby vypracovaly plán na vybavení, a uchovávání techniky. Hasiči pracují v komunitách s úkoly, povinnostmi v boji proti katastrofám, jako součást záchranné služby a při kontrole životního prostředí a technické pomoci. Saské státní ministerstvo vnitra jako nejvyšší orgán požární ochrany, záchranné služby a civilní ochrany ve svém usnesení ze dne 21. Října 2005, stanovil že může vydávat další potřebné předpisy týkající se požární ochrany a požární bezpečnosti. Důležitým úkolem svobodného státu je podporovat v souladu s § 8 odst. 1 č. 1 saského zákona o požární bezpečnosti, záchranné služby a při katastrofách (SächsBRKG) obce, kraje a města v plnění jejich povinností poskytováním dotací. Tyto granty jsou určeny pro usnadnění nezbytných veřejných zakázek na stavební činnosti. To je - ve vztahu k jiným srovnatelným oblastí podpory - velké množství rozpočtových prostředků v příslušném rozpočtovém souboru. Podpora hasičů je založen na administrativní regulaci Saského ministerstva vnitra týkající se poskytování dotací na podporu hasičů (financování Hasičské - FRFw). Úkoly obcí a krajů v oblasti požární ochrany jsou autonomní v rámci úkolů. To znamená, že obce mohou regulovat práva a povinnosti požární ochrany v místní vyhláškou - zákonem. Saské státní ministerstvo vnitra vydalo vzor statutu hasičů na obce. Sousedská pomoc při hašení požáru Ke konvergenci ve střední Evropě jsou v souladu s cíli Evropské unie v sousedním pohraničním styku a sousedské vzájemné pomoci v hašení požáru a / nebo technickou pomoc v rámci zvládání závažných katastrof a nehod. Saské obce a kraje blízcí s českými a polskými partnery mají podepsanou dohod o přeshraniční pomoci a spolupráci v oblasti ochrany před požárem. Saské státní ministerstvo vnitra poskytlo místním samosprávám ukázkový text dohody s žádostí o vstup do dalších smluv na tomto základě, na podporu poskytování pomoci a spolupráce v oblasti požární bezpečnosti. Svobodný stát Sasko udržuje National Fire akademii jako školící a vzdělávací zařízení a zvládání katastrof v Nardt. Je zodpovědný za vzdělávání a odbornou přípravu členů hasičských sborů a oddělení dobrovolných hasičů.

75

Ve Svobodném státu Sasko představuje státní požární sdružení Sasko zájmy členů požárních útvarů a je členem společného národního výboru, který je účasten politických rozhodnutí a mám možnost se vyjadřovat k navrhovaným předpisům v oblasti požární ochrany. Záchranná služba Záchranné služby zahrnují pohotovostní záchranné a rychlé záchranné služby. V Sasku, je záchranná služba vnímána jako povinný úkol. •

Záchranná služba

Saské státní ministerstvo vnitra jako vrchol Protipožární ochrana, záchranné služby a civilní orgán ochrany upravuje právní a organizační rámec záchranné služby. Za tímto účelem přijímají regionální záchranné služby plán regulace (Saxon Záchranný plán - nařízení), ve kterém se na základě poptávky služeb obyvatel s a nemocničních zařízení stanový systém v záchranné službě v dané lokalitě. Poradním orgánem pro požární ochranu, záchranné služby a pomoc při katastrofách je výbor, který je složen ze zástupců : •

státní ministerstvo vnitra,

•

státní ministerstva sociálních věcí,

•

státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství,

•

Okresní rady a Rady saských měst a obcí den

•

národní asociace soukromých charitativních organizací,

•

Asociace státního požárního sboru,

•

národní svazy nemocenských pojišťoven a sdružení zákonných zdravotních pojišťoven,

•

zemské profesní sdružení,

•

Saské lékařská asociace,

•

Nemocnice Corporation Saska,

•

Asociace ředitele hasičských služeb, Sasko,

•

Sdružení saských lékařů,

•

zástupce saského zemského sněmu a

•

Asociace Sasko okresních náčelníků požární ochrany

76

Systém pozemní záchranné služby - kraje, města a obce je stanoven na základě plánu saského záchranného sboru, nařízení pro každou operační oblast v územním plánu. V této souvislosti se jedná zejména o počet záchranných stanic, jejich umístění, jakož i počet sanitek. Oblastní plán musí být schválen Na úrovni kraje, který vykonává tuto funkci v dohledu nad oblastí požární ochrany, záchranné služby a orgány civilní ochrany. Pozemní záchranná služba je doplněna o letecké služby záchranné služby a podporu. Podpora služeb letecké záchranné služby a Svobodného státu Sasko. Další opatření pro záchrannou službu v Sasku lze nalézt v Saském zákoně o požární bezpečnosti, záchranné služby a při katastrofách (SächsBRKG) a na záchranném plánu saského nařízení (SächsLRettDPVO).

Katastrofa V případě katastrof, jako jsou záplavy, lesní požáry nebo chemických havárií je potřeba okamžitá pomoc. Řídícím orgánem v oblasti požární ochrany, záchranné služby a civilní ochrana je Saské ministerstvo vnitra.

Obecné ohrožení I přes vysoké bezpečnostní standardy a rozsáhlé preventivní opatření ukazují události posledních letech význam civilní ochrany. Jako příklad zde jsou vlakové nehody v Eschede a Brühl, pád letadla do Bodamského jezera, každoročně opakující se lesní požáry a posledních letech povodně (2002, 2006 a 2010). Je naděje, že k takové události dojde, jen zřídka, ale i přesto, jsou komplexní preventivní opatření nezbytná pro ochranu obyvatelstva. V případě útoku na spolkovém území silou nebo bezprostřední hrozba potřeby (obrana) je využit zákon o ochraně civilistů federální vlády konkrétně čl. 73 č. 1 (civilní obrany). Rozšíření a doplněné federální civilní ochrany v zemích, prostřednictvím zřízení Federální agentury pro technickou pomoc (THW). Branci ze čtyřletého závazku slouží část v jednotkách civilní obrany (odvody). To však již nebude možné z důvodu plánovaných opatření federální vlády pozastavení branné povinnosti. Rozdíl mezi civilní obranou a ochranu před katastrofami, "vojenské a nevojenské" dnes již neplatí. Ministři vnitra a senátoři uvnitř země se dohodly se spolkovým ministrem vnitra o vydání integrovaného záchranného systému odezvy.

77

Co je míněno katastrofou? Pojem "katastrofa" je upraveno v § 2 odst. 2 zákona o saské požární bezpečnosti, záchranné službě při katastrofách (SächsBRKG). Ten říká: "Civilní ochrana zahrnuje přípravu reakce na katastrofy, reakce na katastrofy a na pomoc při naléhavé předběžné likvidaci škod způsobených přírodní pohromou. Katastrofa ve smyslu tohoto zákona je událost, která ohrožuje život, zdraví mnoha lidí, poskytování základních služeb, životní prostředí, nebo může způsobit značné majetkové škody, tak neobyčejného stupně nebo škody, kde pomoc a ochrana může být poskytnuta účinně pouze v případě společně poskytnuté pomoci při koordinaci příslušných úřadů, institucí, a ozbrojených sil rozmístěných v rámci společné kontroly federální agentury pro řízení záchranných prací." Civilní ochrana v Sasku Saské státní ministerstvo vnitra vytvořilo právní a organizační základ pro civilní ochranu v Sasku. Definuje zásady řízení a organizace, spolupracuje s jinými zeměmi, federální vládou a s humanitárními organizacemi. Saské státní ministerstvo vnitra dále reguluje distribuci, zařízení a výcvik národních jednotek civilní Ochrany. Dále koordinuje a spolupracuje při řešení katastrof s humanitárními organizacemi jako je, Dělnická Samaritan federace, německá Life Saving společnost, německý Červený kříž, Třezalka ambulance a Malteser a Federální agentura pro technickou pomoc. Saské státní ministerstvo vnitra řídí a koordinuje 37 jednotek civilní ochrany ve Svobodném státu Sasko, je odpovědné za civilní obranu a vojenských záležitostí. Koordinuje připravenost na mimořádné události, civilní obranu v rámci státní vlády a civilně-vojenskou spolupráci s ozbrojenými silami.

78

10.

Hrozby a rizika

Přehled možných ohrožení v rámci přeshraniční spolupráce Podniky SEVESO– přehledná mapka Obrázek 13: Přehled možných ohrožení

79

11.

Působnost prvků bezpečnostního systému v rámci přeshraniční spolupráce

Definovaná oblast přeshraniční spolupráce je uvedena ve společném prohlášení o spolupráci, které bylo vydáno dne 23.2.2002.

Obsah prohlášení:

Obě strany, jako jednotky územní samosprávy, respektive státní regionální správy, v souladu se svými pravomocemi a možnostmi mají v úmyslu aktivně podporovat iniciativy v zájmu rozšíření oboustranných kontaktů a zintenzivňovat vzájemnou spolupráci. Vnímají, že přeshraniční spolupráce je oboustranně výhodná pro porozumění, hospodářský a kulturní rozvoj, vnitřní bezpečnost stejně jako pro překonání ekologických problémů. Tímto chtějí také přispět k realizaci článku 13 smlouvy ze dne 27.února 1992 o dobrém sousedství a přátelské spolupráci stejně jako Společného prohlášení předsedů vlád České Republiky a Svobodného státu Sasko ze dne 5.prosince 1992.

Karlovarský kraj a Vládní kraj Chemnitz chtějí podporovat práci Sasko-české pracovní skupiny a budou úzce spolupracovat při řešení věcných témat vyplývajících z tohoto prohlášení. Již existujícím kontaktům přikládají velký význam.

Prohloubení vzájemné spolupráce má za cíl občany obou regionů navzájem přiblížit a podpořit tímto proces evropské integrace.

Obě strany chtějí: -

podporovat a zintenzivňovat spolupráci v oblastech lázeňství a cestovního ruchu, hospodářství, dopravní infrastruktury, záchranných systémů, ochrany životního prostředí, veřejné správy, kultury, vědy a vzdělávání, stejně jako ve sportu,

-

v oblastech shora uvedených si vyměňovat informace a společně podporovat vzájemné koncepce regionálního rozvoje obou stran,

80

-

v oblastech předpokládané spolupráce si vzájemně vyměňovat vedoucí představitele, úředníky a odborníky regionální správy a samosprávy, přičemž náklady na oficiální návštěvy a organizace společný akcí chtějí obě strany nést na základě principu reciprocity,

-

prohlubovat a pokračovat v přeshraniční spolupráci v rámci programu Phare CBC a INETERREG IIIA stejně jako dalších programů Evropské unie,

-

podporovat spolupráci místních územních jednotek a obzvláště práci v euroregionech, jako další důležitý element přátelské přeshraniční spolupráce.

Obě strany chtějí propagovat provádění společných projektů ve shora uvedených oblastech a společně realizované akce.

K tomuto účelu chtějí obě strany sestavit společný, rovnostranně zastoupený Řídící výbor pro spolupráci, který bude mít za úkol řízení, dohled a vyhodnocování akcí vzniklých ze spolupráce vymezené v tomto Společném prohlášení o spolupráci. Řídící výbor bude ustanoven do dvou měsíců od podpisu tohoto Společného prohlášení.

Řídící výbor bude sestavovat roční program akcí spolupráce obou stran a zabezpečí tak koordinaci s Česko-Saskou pracovní skupinou.

Sporné otázky, spojené s interpretací a realizací ustanovení tohoto prohlášení chtějí obě strany řešit cestou vzájemných konzultací.

Realizace obsahu tohoto Společného prohlášení se na straně Svobodného státu Sasko přesouvá na Vládní kraj Chemnitz.

Toto Společné prohlášení je podepsáno v šesti exemplářích, po třech v jazyce německém a po třech v jazyce českém, přičemž obě jazykové verze mají stejnou platnost.

81

Policejní spolupráce

V oblasti policejní činnosti byla nastavena spolupráce v souladu se smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 1. srpna 2002.

Předmětem spolupráce policejní složek je na základě uvedené smlouvy:

Zintenzivní spolupráci mezi policejními orgány a orgány působícími při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech při potírání trestné činnosti, jakož i při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti. Spolupráce policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech v rámci trestního řízení se řídí touto smlouvou pouze v těch případech, které nejsou upraveny Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000. Mezinárodní spolupráce národních ústředen při potírání trestné činnosti, zejména v rámci Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol), bude v souladu s právními předpisy smluvních států doplněna o spolupráci v příhraničních oblastech podle této smlouvy. Při potírání trestné činnosti v příhraničních oblastech nebo v případě nebezpečí z prodlení může být bezprostřední služební styk s českými orgány uvedenými v odstavci 1 uskutečňován samostatně zemskými kriminálními úřady Saska a Bavorska. To neplatí v případech, které jsou ve výlučné kompetenci útvarů Policie České republiky s celostátní působností na české straně a Spolkového kriminálního úřadu na německé straně. Spolupráce podle této smlouvy se týká celních orgánů České a celních orgánů Spolkové republiky Německo plnících úkoly v souvislosti se zákazy a omezeními přeshraniční přepravy zboží nebo pokud plní úkoly orgánů působících při ochraně státních hranic. Působnost policejních složek v rámci svobodného státu Sasko

82

Obrázek 14: Působnost policejních složek

Všeobecná spolupráce Orgány spolupracují v rámci svých kompetencí a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, zejména formou výměny informací: - předáváním informací o trestných činech v příhraničních oblastech, o jejich pachatelích a účastnících, o osobách, které jsou podezřelé, že jsou pachateli nebo účastníky těchto trestných činů, jakož i o okolnostech jejich spáchání a o přijatých opatřeních, - předáváním zkušeností a informací, zejména o nových formách trestné činnosti v příhraničních oblastech, - pravidelným předáváním informací za účelem vypracovávání společných situačních zpráv pro příhraniční oblasti v dohodnutých termínech, - včasným informováním o předpokládaných zvláštních událostech, akcích a zásazích v příhraničních oblastech, - předáváním informací o přeshraniční přepravě nebezpečných zásilek, - výměnou informací a dokumentací z vědeckotechnické oblasti, - vzájemným poskytováním odborné literatury na základě žádosti, - vzájemným informováním o právních a interních předpisech týkajících se předmětu této smlouvy, jakož i o jejich změnách; - zintenzivněním vzájemné komunikace, - určením kontaktních osob, pokud možno se znalostmi jazyka druhého smluvního státu, - krátkodobým vysíláním konzultantů na základě žádosti, - vzájemnými hospitacemi, 83

-

vzájemným poskytováním informací, například informací o důležitých telefonních, faxových a rádiových spojeních, jakož i adres elektronické pošty posílením koordinace policejních zásahů určením koordinačních pracovišť pro potírání trestné činnosti v příhraničních oblastech, vyhotovováním společných situačních zpráv a zásahových plánů pro příhraniční oblasti, prováděním koordinovaných opatření po obou stranách státních hranic, zkvalitněním komunikačních spojení poskytováním linkových rozhraní za účelem přenosu řeči, obrazu a dat, zřizováním rádiového spojení na koordinovaných kmitočtech přizpůsobeného konkrétním potřebám, prostřednictvím spolupráce při zajišťování nerušeného provozu policejních rádiových systémů; vzájemným poskytováním policejně technických prostředků v případě potřeby; formou opatření v oblasti vzdělávání a výcviku, která zahrnují především: o předávání zkušeností a informací o metodách potírání trestné činnosti, o pomoc při výuce jazyka druhého smluvního státu, o uskutečňování společných pracovních jednání, o školení specialistů, o účast pozorovatelů na cvičeních.

84

Hasičský záchranný sbor

K vzájemné spolupráci byl přijat společný poplachový plán.

V případě katastrof nebo těžkých nehod v pohraniční oblasti s možnými následky i na území sousedního státu je k zabránění vzniku škody zásadně nutné informovat nebo vyvolat poplach cestou hlášení na „Národní ohlašovací místo“.

Zabránění a zdolání škod probíhá vždy na základě platných pravidel obou států.

Místní působnost se vztahuje na oblast podél společné státní hranice mezi Vládním krajem Chemnitz Svobodného státu Sasko (SRN) a Karlovarským a Ústeckým krajem České republiky a zahrnuje území příhraničních okresů.

Věcná působnost platnosti obsahuje hranice překračující toky informací a vyvolání poplachů při škodných událostech s případně hranice překračujícími následky (například: nehody s radioaktivními látkami, rozsáhlé lesní požáry, závažné nehody s minerálními oleji, železniční nehody, letecké katastrofy a znečištění ovzduší) a také žádost o poskytnutí vzájemné pomoci v rámci těchto událostí. Poskytnutí pomoci v přihraničních oblastech v rámci běžné hranice překračující sousedské pomoci Hasičských sborů a Záchranných služeb bude zajištěno cestou vyrozumění ohlašovacího centra Záchranné služby nebo Hasičského záchranného sboru.

Národní ohlašovací místa (Polizeipräsidium Chemnitz, Polizeidirection Sudwestsachsen Zwickau a Operační a informační střediska Karlovarského a Ústeckého kraje) hlásí všechny škodné události s možnými hranice překračujícími následky a také žádosti o poskytnutí pomoci na národní ohlašovací 85

místo sousedního státu. Obdržená hlášení a informace musí být okamžitě dále hlášena na příslušná vnitrozemská ohlašovací místa. Postup hlášení jmenovaných událostí probíhá na základě platné dohody o metodě hlášení/vyvolání poplachu mezi vnitrozemskými ohlašovacími místy a správními orgány.

86

Obrázek 15: Schéma komunikace v rámci společného poplachového plánu.

V oblasti poskytnutí techniky byla dne 26.5.2005 podepsána dohoda mezi Hasičský záchranným sborem Karlovarského kraje a Bundesanstalt Technisches Hilfswerk pro Sasko a Durynsko.

87

12.

Závěr

Zahájení a rozvoj česko-německé spolupráce v oblasti bezpečnostních služeb jsou bohužel spojeny s několika problémy. Kromě jazykové bariéry brání spolupráci, která by překračovala rámec pomoci při katastrofách, jednak právní a jednak finančně-technické otázky.

Spolupráce v oblasti Policejní složek je v současné době nastavena na dobré úrovni, pravidelně se scházejí čelní představitelé složek a řeší aktuální problémy v přeshraniční spolupráci. V oblasti policejní spolupráce nejsou v současné době větší překážky, ale bylo by vhodné aktualizovat mezinárodní smlouvu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech. Tato smlouva byla podepsána v roce 2000 a vstoupila v platnost v roce 2002, situace v policejní práci a v mezinárodních podmínkách se od té doby změnila a bylo by vhodné nové aktuální zkušenosti a poznatky přenést do této smlouvy.

Spolupráce v oblasti Požárních jednotek – Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje funguje na základě již popsaného společného poplachového plánu. Spolupráce odpovídá současným možnostem jak finančním, tak legislativním a v této oblasti není v současnosti nutná žádná úprava. V rámci projektu CLARA 2 byla vytvořena pracovní skupina pro oblast požární ochrany , která jako jeden z hlavních úkolů bude řešit další možnou spolupráci se zaměřením na společná cvičení záchranných složek.

88

Spolupráce v oblasti zdravotní záchranné služby je vzhledem k současnému legislativnímu stavu téměř neproveditelná. Bližší spolupráci v této oblasti chybí mezinárodní smlouvu pro tuto oblast, která nebyla zatím přijata a vzhledem k tomu není možné nastavit přeshraniční spolupráci. V rámci projektu CLARA 2 byla vytvořena pracovní skupina zdravotní záchranné služby, která se na svých jednáních bude snažit přiblížit spolupráci v této oblasti na obou stranách hranice. Jako základem pro práci této skupiny bude použita studie, která byla zpracována v roce 2011 v rámci projektu zadaného EUREGIO EGRENSIS Arbeitsgemeinschaft Bayern „O rozšiřování přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví v česko-bavorské části Euregia Egrensis - Zdravotnické záchranné služby“, která popisuje současný stav, jak po legislativní stránce, tak po stránce technické i finanční na obou stranách hranice.

13.

Doplňující údaje

Použitá literatura: Internetová prezentace vládního úřadu Chemnitz Internetová prezentace MV ČR

89