Studie o využití antropogenně postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zemědělství a venkova

Studie o využití antropogenně postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zemědělství a venkova

Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Úvod Charakteristika antropogenně postižené oblasti Zemědělství – důležitý činitel při tvorbě krajiny Perspektivy rozvoje zemědělství v antropogenně postižené oblasti Úloha multifunkčního zemědělství pro rozvoj venkova Závěry a opatření pro realizaci záměru

Zpracoval kolektiv řešitelů

Dne 30. prosince 2006

1. Úvod Zpracované charakteristiky a analýzy antropogenně postižené oblasti jsou většinou koncentrovány do okresních hranic. Rozdíly v jednotlivých okresech jsou natolik velké, že je nutno přistoupit k podrobnějšímu rozboru a vytvořit jednotlivé oblasti, které se vyznačují poměrně stejnou charakteristikou a to jak v rostlinné a živočišné výrobě, tak při hodnocení sociálně-demografického stavu. Svoji roli zde sehrává jednak nadmořská výška, úrodnost půdy a osídlení, jednak věková struktura, dopravní spojení a kulturní využití volného času obyvatel. Vytváření pracovních míst v zemědělství je dnes již velice limitováno, proto půjde především o to, vytvořit zde prostor na finální zpracování zemědělské produkce a v dalším pak uplatňovat multifunkční prvky. Antropogenně postižená oblast není homogenní. Aktuální využití zemědělské půdy ne zcela přesně odpovídá údajům, které vykazuje a prezentuje statistický úřad. Skutečnost je taková, že pouze určitá část půdního fondu je k zemědělské produkci skutečně využívána. Z celkové plochy zemědělské půdy je využíváno jen 53,5 % pro zemědělskou výrobu ze statisticky evidované zemědělské půdy. U orné půdy je toto využití podobné a představuje 58,6 % z plochy statisticky evidované. Znamená to, že poměr zemědělské půdy k orné je 1:0,59. Z toho vyplývá i orientace zemědělských podniků, které hospodaří ve vyšší nadmořské výšce Krušných hor, kde je hlavním směrem chov masného skotu a ovcí, u nížin pak především obilnaření, pěstování pšenice, ječmene a z části technických plodin. Vytvořit podmínky pro zkulturnění života obyvatel v podhorské a horské části Krušných hor však nutně vyžaduje ekonomickou pomoc, která by se promítla do vytvoření pracovních příležitostí a dala tak určitou jistotu a stabilizaci novým pracovníkům. Svoji úlohu by v tom měly sehrát vyhlášené granty a programy v rámci EAFRDu, případně stanovené doplňující dotace kraje. Vlastní zdroje, které jistě budou ve větší míře přidělovány do krajského rozpočtu, nebudou stačit a bude nutno zpracovat projekty, které by zaručovaly příliv peněz z evropských fondů. Zkušenosti z období přípravy vstupu do EU a akce organizované různými nevládními organizacemi v průběhu posledních let ukazují možnosti, jak se k těmto finančním prostředkům dostat. Proto bude nejvhodnější, aby orientace byla směrována na tyto hlavní články, o které se může každý program finančně opírat. V minulosti byla zpracována celá řada studií a koncepcí pro Ústecký kraj. Každá tato práce měla svůj význam a smysl, pokud se opírala o dobrou analýzu a zhodnocení skutečných podmínek. Velice málo však je možno využívat těchto prací pro stanovení dlouhodobějšího záměru a perspektiv v zemědělství. Množství změn ve všech oblastech přineslo velkou dezorientaci podniků, firem i soukromě hospodařících rolníků a celá řada závěrů vedla k tomu, že došlo ke snížení zemědělské produkce nebo úplné likvidaci zemědělských podniků. Proto i náměty, které obsahuje tato práce, vycházejí z analýzy a znalosti současného stavu, ale těžko mohou odhadnout v celém rozsahu další vývoj v dané oblasti. Je třeba proto uvažovat o tomto záměru a koncepci jako o jedné z několika možností, které se v budoucnosti realizují v antropogeně postižené oblasti. Rozvoj zemědělství a venkova v pánevních okresech NUTS II Severozápad sleduje nejen soulad agrární politiky ČR s evropským modelem zemědělství, ale i strategické záměry národního rozvoje. Zvláště ve sledovaných oblastech musí být pozornost soustředěna na rozvoj multifunkčního zemědělství zaměřeného více na extenzivní zemědělskou výrobu, na zajišťování služeb údržby kulturní krajiny – diversifikaci zemědělských podniků do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské účely a do nezemědělských činností.

2

Nedílnou součástí zájmu o rozvoj tohoto území je i zvyšování retenční funkce krajiny, budování protierozních opatření a samozřejmě rekultivační činnost po ukončení důlní činnosti. Zvýšení obytnosti krajiny podporuje vysoká hodnota krajinářské funkce území (ochrana mokřadů, ochrana půdy a biofondu, podpora myslivosti, rozvoj rybníkářství a chovu ryb) – podporu hospodaření rodinných farem s ekologickým zemědělstvím a v neposlední řadě budování center venkovské turistiky. Za účelem zvýšení úrovně vzdělanosti méně kvalifikovaných sil v pánevních okresech je stejně nutné budování sítě školících a poradenských center pro zemědělce, vytvoření základny zpracovatelského průmyslu a odbytových sdružení výrobců. Netýká se to jenom průmyslové činnosti, ale širokého okruhu obyvatelstva. Snížení vysoké nezaměstnanosti, která se projevuje v některých okresech jako je Most, Teplice (kolem 20%), je cílem nezemědělské činnosti, obnovy řemesel, rozvinutí dřevozpracujícího průmyslu, a také pro zvýšení úrodnosti půdy výroba kompostů a její efektivní využití pro zúrodnění půdy. Zpracovaný materiál slouží především jako podmět k diskusi pro další zainteresované organizace, které v tomto území působí a budou mít na jeho další vývoj podstatný vliv. Jedná se také o zájmové a nevládní organizace, které spolupůsobí na tvorbě krajiny a ovlivňují i nepřímo další rozvoj venkovských oblastí. Problematika, která je zde navozena, má sloužit především k tomu, aby se nalezly další zdroje a prostředky a také ukázaly směry, jak stabilizovat venkov, aby nedocházelo k jeho dalšímu vylidňování a rovněž aby se upevnila pozice zemědělců v dané oblasti. Nové náměty poslouží k tomu, aby došlo k jejich rozšíření a zároveň k dalšímu doplnění o možnosti pro vytvoření podmínek pro zlepšení antropogenně postižené oblasti Ústeckého kraje.

2. Charakteristika antropogenně postižené oblasti 2.1 Současný stav Antropogenně postižená oblast zasahuje do regionu NUTS II Severozápad a je situována při hranicích ČR se Spolkovou republikou Německo. Významnou měrou je postižená oblast Ústeckého kraje. Celková výměra území Ústeckého kraje 5 335 km2 je 6,7% rozlohy ČR. Lesní pozemky (1 582 km2) jsou na 29,7% území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11% nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52% rozlohy kraje, v tom je 35,5% orné půdy, jejíž podíl ve srovnání s ČR je o 10% nižší. Nejvyšší bod kraje (1 225 m n.m.) se nachází v okrese Chomutov, nejnižším je hladina Labe u Hřenska v místě, kde Labem opouští naši republiku (115 m n.m.). Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohře a Labe je rovinatý. Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8° C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západní krajské hranice Podkrušnohoří a severovýchod a jih Děčínska se nachází v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7°C. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5° C a až 1 000 mm ročního úhrnu srážek podobně jako ve Šluknovském výběžku.

3

Obr. 1 Mapa antropogenně postižené oblasti

Struktura osídlení je značně odlišná od průměru ČR. V regionu je 487 obcí, z toho ani jedno město nedosahuje počtu 100 tis. obyvatel. Hustota osídlení je 131 obyvatel na km2. Rozložení však není homogenní. Některé okresy mají hustotu osídlení vysoce nadprůměrnou (Ústí nad Labem, Teplice a Most), jiná území jsou osídlena podstatně řidčeji, zvláště v horské oblasti.

2.2 Ekonomický potenciál Z ekonomického hlediska lze zájmové území (ZÚ) rozdělit na dvě části. Průmyslovou, severovýchodní část a převážně zemědělskou, jihozápadní část. Toto rozdělení není striktní, protože průmyslové podniky jsou rozděleny po celých ZÚ a určité činnosti probíhají ve všech oblastech. Na konkurenceschopnost obou částí ZÚ měla dopad probíhající průmyslová a zemědělská restrukturalizace zahájená v rámci transformace ekonomiky ČR během posledních 10 let. ZÚ je charakteristické silně industrializovanými uhelnými pánvemi (Mosteckou a Sokolovskou), kde zaměstnanost v průmyslu dosahuje asi 45 %, a naopak průmyslově slabšími oblastmi kolem těchto aglomerací, kde pracuje v průmyslu asi 38 % ekonomicky aktivní populace. Významným rysem vývoje průmyslu v posledních deseti letech bylo značné snižování průměrné velikosti podniků. Ačkoliv restrukturalizace velkých podniků není zdaleka dokončena, privatizace a související změny způsobily přesuny v regionální ekonomice jako celku. Výsledkem je snížení zaměstnanosti a tento trend pokračuje. K silné redukci výroby došlo rovněž v zemědělství, které má historicky důležitou pozici v jižní části regionu a kolem průmyslové aglomerace. Vytváření nových malých nebo středních podniků jako motorů hospodářského rozvoje zůstalo za očekáváním. ZÚ je trvale podprůměrné v počtu podnikajících osob na 1 000 obyvatel, což neovlivnilo ani zvýšení podnikatelských aktivit v okresech Ústí nad Labem a Litoměřice mezi roky 1996 a 1997. Po privatizaci zemědělských podniků došlo také k silné redukci zemědělské výroby, která měla historicky důležitou pozici v jižní části regionu a kolem průmyslových aglomerací. Specifickým problémem regionu zůstávají ekologické zátěže, způsobené zejména těžební činností a emisemi z velkoprůmyslu. Ty značně ovlivňují rychlost hospodářského růstu, neboť váží obrovské finanční prostředky k jejich postupné eliminaci. 4

Ekonomický potenciál charakterizují v námi sledované, antropogeně postižené oblasti zejména tyto faktory: Silně zastoupená energetika, chemie, strojírenství Na jihozápadě převažující menší podniky, významné lázeňství a zemědělská výroba Relativně vysoká závislost malých podniků na velkých firmách Nedokončená privatizace a restrukturalizace velkých podniků Malý přírůstek nových podniků Výrazný pokles zaměstnanosti Nízká investiční síla podniků Pokračující útlum zemědělské produkce Velké omezení hospodářské činnosti v horských oblastech

2.3 Lidský potenciál V minulých letech došlo po vystěhování původního obyvatelstva a restrukturalizaci původního hospodaření k negativnímu populačními vývoji a k nepříznivé demografické struktuře obyvatelstva. Novým fenoménem se po roce 1990 stal následkem politické, hospodářské a sociální transformace trh práce a zaměstnanost. Průvodním jevem probíhajících změn se stalo zvyšování nezaměstnanosti, nedostatek kvalifikovaných sil pro rychlé změny, kriminalita, vyšší koncentrace problémových skupin obyvatelstva atd. K rychlému nárůstu nezaměstnanosti došlo po roce 1994 a trend trvá. Na ekonomice území, na vývoji lidské populace se výrazně negativně odrazila od roku 1945 tři období: -

odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce; hospodaření a devastace kulturního dědictví za socialismu; současná transformace průmyslu a zemědělství po roce 1989.

V severozápadních Čechách (SZČ) se nachází několik okresů (Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín), které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v ČR, která je zastoupena zejména: -

strukturální nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech; nedostatečnou tvorbou nových pracovních míst (a pokračujícím zánikem míst existujících).

Nejzávažnějším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost (nezaměstnanost delší než 1 rok), která je opět výraznější v severovýchodní části regionu. Skupina dlouhodobě nezaměstnaných představuje v SZČ téměř třetinu nezaměstnaných, v Mostě a Chomutově dokonce kolem 40 %. Mobilita trhu práce, a to jak prostorová, tak profesní, je velice nízká. Je pravděpodobné, že další hospodářský úpadek a neřešení trhu s byty povede k rychlému a selektivnímu úbytku pracovní síly ve prospěch velkých center ČR (zejména Prahy). Tento proces probíhá již dnes. Decentralizace a diversifikace vzdělávacího systému postupně vede k výraznějším rozdílům, střední školy a učiliště nejsou zaměřeny na poptávku na trhu práce. V regionu je nejnižší počet obyvatel s vysokoškolským a středoškolským vzděláním v porovnání s ostatními. Na území působí dvě univerzity, Západočeská univerzita v Chebu a Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem a několik poboček vysokých škol (např. v Mostě Vysoká

5

škola báňská, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola ekonomická a v Děčíně ČVUT Praha).

2.4 Technická vybavenost a obsluha území Největší růst zaznamenaly služby pro obyvatelstvo a obchod, finanční služby a sektor turistiky. Z územního pohledu je sektor služeb dominantní v Ústí nad Labem, což je dáno jeho významem ve východní části regionu, a v Ústí nad Labem a Teplicích, kde se opírá o poptávku blízkého Německa. • Technická infrastruktura je oblastí, kde se projevují značné dluhy z minulosti. V průmyslových centrech je sice vybudována rozsáhlá energetická a vodohospodářská síť, její stav ale, až na výjimky, neodpovídá potřebám rozvoje. Hlavní střediska regionu jsou plynofikována, zlepšuje se telefonizace. Problémem je monopolní postavení vlastníků sítí a dodavatelů jednotlivých médií, které vyvolávají nežádoucí cenovou politiku. Vznikla řada systémů pro ukládání odpadů, které ale působí lokálně, není ještě dostatečně rozvinut systém třídění a dalšího využívání odpadů. • Doprava a komunikace jsou významným sektorem, protože SZČ jsou v prostoru silné mezinárodní a nákladní dopravy (hlavní evropský koridor Berlín- Drážďany-Praha-Vídeň se soustředěnou silniční a železniční dopravou). Významná (ale nedokončená) je více než 200 km dlouhá podkrušnohorská spojnice. Stále se připravuje kvalitní napojení na Prahu a okolní regiony (Liberecko, střední Čechy a Plzeňsko). Technický stav dopravní sítě neodpovídá současným potřebám a rozvojovým požadavkům. Dopravní obslužnost okrajových částí regionu je nedostatečná.

2.5 Charakteristika zemědělství 2.5.1 Výnosnost půd a struktura méně příznivých oblastí Ústecký kraj je z hlediska půdně klimatických poměrů značně různorodý. Průměrné bodové hodnocení půdně-klimatických poměrů je vyjádřeno 45 body, což zhruba odpovídá průměru republiky. Nejlepší podmínky jsou v okrese Litoměřice (53 bodů) a na druhé straně do kraje náleží i okresy s málo příznivými oblastmi jako je Ústí nad Labem a příhraniční okres Děčín s průměrnou hodnotou 28, resp. 29 bodů. V méně vhodných oblastech je zařazeno 68% zem. půdy kraje. V tom je celý okres Děčín a prakticky celý okres Ústí nad Labem. Horské oblasti tvoří 8% zem. půdy kraje (ke 20% v okresech Chomutov a Teplice). Téměř polovina zemědělské půdy (z.p.) v okrese Litoměřice je zařazena v LFA. V tomto případě jde zejména o katastry zařazené do specifických oblastí z důvodu sucha a ochrany přírody v chráněných územích. Více než třetiny z.p. okresu Louny a Chomutov je zařazena do LFA z důvodu sucha, do oblastí LFA je z důvodu ochrany přírody v chráněných územích zařazena také nezanedbatelná část okresů Most a Teplice. Ústecký kraj představuje velmi pestrou oblast z hlediska hodnocení vhodnosti pro zemědělskou výrobu a k jednotlivým oblastem kraje je z pohledu zemědělství třeba přistupovat diferencovaně.

2.5.2 Agroenvironmentální dimenze zemědělství K poklesu zornění došlo ve všech okresech Ústeckého kraje, kdy průměrná hodnota v roce 2000 činila 67,5 % oproti 72,4 % v roce 1993. Nejmenší zornění vykazuje Ústí nad Labem (30 % v roce 2000, jedna z nejmenších hodnot v ČR), došlo zde také k největšímu poklesu 6

zornění (o 41 %) a největšímu nárůstu podílu TTP. Druhý nejméně zorněný okres je Děčín (zornění 34 % v roce 2000). Děčín a Ústí ad Labem také patří k územím potenciálně nejvíce ohrožených erozí (Děčín 90 % z.p., Ústí 86 % z.p.). Průměrné bilance dusíku v roce 1988 patřily mezi nejvyšší (102 kg N/ha z.p.), avšak v 90. letech hodnoty tohoto ukazatele patřily mezi nejnižší (36,7 kg N/ha z.p. v r. 1996). K největšímu snížení bilance došlo hlavně na Mostecku a Ústecku (o 82 – 83 %). Nejvýraznější snížení stavů skotu připadá okresu Teplice, a to i v rámci ČR (snížení o 92%), až na pouhých 3,4 ks skotu/100 ha z.p. v r. 2000. Pouze okresy Děčín a Litoměřice překročily v roce 2000 hranici 20 ks skotu/100 ha z.p. (průměrná hodnota za kraj činila 18 ks/ha z.p.). Kromě okresu Chomutov všechny okresy mají zemědělskou půdu v režimu VCHÚ, kdy vyšší podíl vykazují zvláště okresy Děčín, Litoměřice a Ústí nad Labem (42,25 a 55 % z.p.).

2.5.3 Podnikatelská struktura v zemědělství ZÚ patří mezi území s nejmenším počtem zemědělských podniků (spolu s Karlovarským a Libereckým krajem). Z celkového počtu 2,6 tisíc podniků zajištěných Agrocenzem 2 000 je 2,4 tis. PFO a 186 PPO. Struktura PPO se od republikového průměru liší především vyšším podílem obchodních společností, zvláště společností s r.o. (na které připadají 2/3 všech PPO, na rozdíl od necelé poloviny v průměru za ČR) a nižším podílem družstev (13,4 %, celostátně 24,6 %). Společnosti s. r.o. mají převahu ve všech okresech a v okrese Most jsou zastoupeny výhradně touto formou obchodní společnosti. Akciové společnosti, stejně jako družstva, se nevyskytují v okresech Most a Ústí nad Labem; minimální zastoupení mají družstva v okresech Děčín, Chomutov a Teplice, větší pak v okresech Louny a Litoměřice. Mezi PFO mají nadprůměrný podíl SHR – 70,4 %; v rámci okresů se tento podíl pohybuje v rozmezí 42,9 % (okres Teplice) a 82,7 % (okres Louny). Kraj se v rámci kraje vyznačuje nejvyšším podílem zemědělců s jediným zaměstnáním ve vlastním podniku – 32,3% (republikový průměr činí 20,1 %) a nadprůměrným podílem zemědělců s tzv. hlavním zaměstnáním (při souběžné vedlejší výdělečné činnosti v jiném podniku). Pod republikovým průměrem je naopak podíl subjektů, pro které je zemědělství vedlejší činností, jakož i podíl zemědělských podniků provozovaných důchodci. Platí to zejména pro okresy Louny – 37,6% zemědělců zaměstnaných pouze ve vlastním podniků a Litoměřice, kde daný podíl činí 40,6% (dvojnásobek celostátního průměru). Podniky fyzických osob se podílejí na celkové výměře obhospodařované z.p. 47,4%, což je nejvyšší podíl ze všech krajů ČR. V okrese Ústí nad Labem činí tento podíl 89,9%, zatímco v okrese Most 18,5%. Průměrná výměra z.p. obhospodařované PFO činí 42,2 ha (značně nad republikovým průměrem) a u PPO 594,3 ha (výrazně pod republikovým průměrem). Podíl najeté půdy u PFO – 81,8% je vyšší než v průměru za ČR, u PPO – 98,2% naopak poněkud nižší.

2.5.4 Zaměstnanost v zemědělství Úbytek zemědělců v Ústeckém kraji v letech 1991 – 2000 činil 77,2% (výrazně nadprůměrný úbytek), podíl zemědělců na zaměstnanosti v národním hospodářstvím poklesl na 6,4% v roce 1991, na 3,4% v roce 1995 a na 1,9% v roce 2000 (podprůměrný podíl). Podíl zemědělců Ústeckého kraje na všech zemědělcích ČR se výrazně změnil, poklesl z 5,7% v roce 1991 na 4,9% v roce 1995 a nepatrně narostl v roce 2000 na 5,0%.

7

Mezi nejvíce „zemědělské“ okresy (tj. okresy s nejvyšším podílem zemědělců na zaměstnaností NH) patřily v roce 1991 okresy Louny (16,8%), Litoměřice (13,1%), oba s vysoce nadprůměrným podílem na zaměstnanosti. Ve sledovaném období zůstávají nadále výrazně „zemědělskými“ okresy (Louny pokles v roce 1995 na 12,8% a v roce 2000 na 5,5%, Litoměřice v roce 1995 na 9,6% a 2000 na 5,3%). Zároveň v nich došlo v rámci kraje k nejnižším relativním úbytkům zemědělské zaměstnanosti (Litoměřice o 60,1%, Louny o 68,4 %). Nejvyšší relativní úbytek zaměstnanosti v zemědělství nastal v okresech Teplice (87,2%), Ústí nad Labem (85,9%) a Děčín (82,5%). Okres Ústí nad Labem vykázal v období 1995 – 2000 nejvyšší snížení podílu orné půdy (na 29%) a zároveň i pokles celkové výměry obdělávané půdy, okres Děčín vykázal snížení podílu orné půdy a okres Chomutov úbytek celkové výměry obdělávané zemědělské půdy. Kraj zaznamenal v roce 1999 nejnižší mzdy zemědělců ze všech krajů ČR (9 163 Kč, což činí 95 % celostátního průměru mezd v zemědělství) a též nejnižší nárust mezd zemědělců za roky 1999/1993. Pouze okres Most měl mzdy zemědělců nad republikovým průměrem zemědělských mezd, a to výrazně. Pro posouzení významu této skutečnosti je však nutno vzít v úvahu, že takové příjmy pobírá jen velmi nízký celkový počet zaměstnanců v okrese. Ještě nižší počty zaměstnanců v zemědělství byl v okresech Ústí nad Labem a Teplice. Velmi nepříznivá situace v odměňování zemědělců je v okresech Chomutov, Litoměřice a Louny, kde přitom zaměstnanost v zemědělství nabývá hodnot běžných v ostatních okresech republiky. V kraji je po Praze nejhlubší disparita mezd v zemědělství (75,9% mezd v NH). Mzdy v NH v kraji byly v roce 1999 v rámci všech krajů na 5. místě, tedy poměrně vysoké, ovšem při výrazně zaostávajícím indexu nárůstu (hodnocen za roky 1999/1993). 2.5.5 Výrobní výsledky zemědělství Ústecký region je z hlediska zemědělské produkce velmi rozdílný, protože na jedné straně litoměřický okres má příznivý podmínky a na druhé straně děčínský a ústecký okres mají velmi podprůměrné podmínky. Průměrný výnos u ozimé pšenice ve výši 3,7 t/ha a u jarního ječmene 2,9 t/ha patří k nejnižším v republice. Vývoj pěstebních ploch u obou obilovin odpovídá obecnému trendu, tj. u pšenice se plochy zvýšily (na 131,1%), zatímco u ječmene jarního se snížily (na 79,8%). Plochy cukrovky se vyvíjely odlišně, její pěstování se udrželo jen v produkčních okresech Litoměřice a Louny a v ostatních okresech se přestává pěstovat. Z hlediska významnosti pěstování brambor je významný pouze okres Litoměřice, kde plochy vzrostly o 40,6% a částečně okres Louny. V ostatních okresech jsou plochy brambor nevýznamné a většinou s nízkým hektarovým výnosem. Pěstování řepky ozimé nabylo značně na významu; její pěstební plochy se zvýšily o 116,2%. Ve všech okresech plochy řepky podstatně vzrostly, s výjimkou okresu Ústí n. L., kde se snížily dokonce na pouhých 68 ha. V Ústeckém kraji je významná další zemědělská produkce, kterou je pěstování chmele. V roce 2001 zaujímal plochu 6 510 ha, tj. 58,0% z celkové plochy ČR. Dále ovocné sady, které činily 13,3% z celkové výměry ČR a vinice s celkovou plochou 363 ha. Stavy skotu se v průměru sledovaného období snížily na 58,4%. Vzhledem ke skutečnosti, že trvalé travní porosty zaujímají 25% ze zemědělské půdy v kraji, je pokles značný. Největší přitom zaznamenaly okresy Ústí nad Labem a Chomutov, tedy okresy v Krušných horách, kde trvalé travní porosty zaujímají 50% ze zemědělské půdy. Pokles stavu ovcí na 44,3% svědčí o zhoršení využívání travních porostů. Stavy prasat ve srovnání s ostatními regiony značně klesly (v průměru za sledované období na 75,7%) a vypovídá to o celkovém nedobrém stavu zemědělství v regionu. Stavy drůbeže a slepic zůstaly za sledované období na přibližně stejné úrovni, ale uvnitř kraje došlo ke značné diferenciaci. Zatímco v okrese Děčín a Ústí n.L. se stavy drůbeže značně snížily, v ostatních okresech s výjimkou okresu Litoměřice se naopak zvýšily. Stavy ovcí se velice snížily a jsou okrajovou záležitostí.

8

2.5.6 Dotace a podpory do zemědělství Finanční prostředky na podpory a dotace dosáhly nejnižší úrovně v rámci ČR a více jak z 80% byly získány podle Nařízení vlády. Odpovídá to poměru výměry LFA v kraji ve výši 71,4% a podílu TTP 24,6% ze zemědělské půdy. Při přepočtu finančních prostředků a podpor na 1 ha z.p. podle Nařízení není tak vysoká jako v Karlovarském kraji, protože Ústecký kraj má okresy jako Litoměřice nebo Louny, které mají poměrně intenzivní produkci vlivem dobrých půdních a klimatických podmínek. Projevuje se to zejména v roce 2000, kde se zvýšily finanční prostředky na dodateční tituly MZe.

2.5.7 Ekonomické výsledky zemědělských podniků V kraji došlo ke značnému útlumu zemědělské produkce, která byla v minulosti silně dotována ze státního rozpočtu, zejména v okresech s nevhodnými podmínkami pro zemědělskou činnost. Dosahované nízké výnosy v těchto okresech u obilovin, řepky a brambor nezajišťují potřebnou rentabilitu zemědělství. Rovněž v živočišné produkci byl vývoj ve sledovaném období značně negativní. I přes poměrně vysoké zastoupení TTP (v průměru 35,0 %, okresy Děčín a Ústí n.L. více než 60 %) došlo ke značnému snížení stavů skotu na 58,4 %. S poklesem stavů prasat to znamená značný úbytek tržeb ze zemědělské činnosti. U podniků právnických osob byla produktivnost celkového majetku od roku 1995 průběžně nad průměrnou hodnotou ČR. Výnosnost celkového i vlastního kapitálu byla nízká, v posuzovaném období kolísala, kladné hodnoty bylo dosaženo v letech 1995, 1996 a 2000. Míra zadluženosti byla nad průměrem ČR, ve všech sledovaných letech přesahovaly cizí zdroje objemy vlastního jmění. Stavy skotu se v průměru sledovaného období snížily na 58,4 %. Vzhledem ke skutečnosti, že trvalé travní porosty zaujímají 25 % ze zemědělské půdy v kraji, je pokles značný. Největší přitom zaznamenaly okresy Ústí nad Labem a Chomutov, tedy okresy v Krušných horách, kde trvalé travní porosty zaujímají 50 % ze zemědělské půdy. Pokles stavu ovcí na 44,3 % svědčí o zhoršení využívání travních porostů. Stavy prasat ve srovnání s ostatními regiony značně klesly (v průměru za sledované období na 75,7 %) a vypovídá to o celkovém nedobrém stavu zemědělství v regionu. Stavy drůbeže a slepic zůstaly za sledované období na přibližně stejné úrovni, ale uvnitř kraje došlo ke značné diferenciaci. Zatímco v okrese Děčín a Ústí n.L. se stavy drůbeže značně snížily, v ostatních okresech s výjimkou okresu Litoměřice se naopak zvýšily. Stavy ovcí se velice snížily a jsou okrajovou záležitostí.

9

10

Tabulka 1 Vývojová řada některých ukazatelů Ústeckého kraje za období 1993 - 2006

Živ. výroba

ZEMĚDĚLSTVÍ

Rostlinná výroba

PRÁCE

Měřící jednotka Průměrný evidenční počet zaměstnanců Zemědělství, lesnictví a rybolov Průměrná hrubá měsíční mzda Zemědělství, lesnictví a rybolov Osevní plochy celkem1 Z toho : obiloviny celkem brambory celkem řepka Sklizeň obilovin celkem1 Sklizeň brambor celkem1 Sklizeň řepky1 Ha výnosy obilovin1 Ha výnosy brambor1 Ha výnosy řepky1 Skot celkem2 Prasata celkem2 Drůbež celkem2 Ovce celkem2 Intenzita chovu skotu3 Intenzita chovu prasat4

fyzické osoby

1993

1995

1999

2000

2001

269 413

251 866

243 614

233 597

229 387

-

8 958

7 963

7 113

5 971

8 112

12 066

5 566

6 808

9 163

2002

2003

2004

189 615

185 243

185 509

6 546

5 893

5 351

4 797

12 646

13 553

14 269

15 322

16 320

9 992

11 042

11 056

11 309

12 409

2005

2006

Kč

ha

t

t

kusy

ks/100 ha

199 632 96 636 3 124 333 452 59 676 10 454 3,47 19,18 1,75 91 776 231 127 1872 456 14 230

179 411 178 298 175 790 170 772 150 073 145 729 152 524 151 011 93 946 98 301 102 772 100 333 96 237 88 118 107 110 103 437 3 593 3 491 3 893 3 102 1 143 1 021 948 873 8 787 15 178 11 845 13 250 13 185 11 682 3 878 11 806 379 934 407 148 359 049 406 863 417 670 370 619 608 443 522 911 52 926 57 455 55 142 46 336 22 446 19 961 21 073 24 154 19 440 38 730 22 481 33 256 30 029 20 462 14 687 24 965 4,08 4,13 3,48 4,09 4,34 4,20 5,68 4,86 14,72 16,49 14,16 14,96 19,64 16,60 22,21 27,70 2,23 2,58 1,91 2,56 2,28 1,75 3,79 2,99 79 035 49 316 48 995 47 795 45 462 44 453 39 652 39 016 206 159 161 123 158 549 141 396 128 693 144 221 116 604 130 496 2382 458 2153 972 1845 687 1827 879 1728 353 2041 441 1530 870 2574 304 8 888 3 768 6 121 6 355 7 404 8 421 10 379 10 386 23,0 22,4 21,3 20,3 18,4 18,1 96,4 89,4 81,4 89,7 73,9 82,5

100 531 700 11 806 356 898 35 418 3,7 3,0

1

K 31.5. Do roku 2001 včetně „hobby aktivit“ obyvatel K 1.4. následujícího roku; do roku 2001 k 1.3. (Do roku 1999 včetně „hobby aktivit“ obyvatel) 3 Vztaženo k zemědělské půdě 4 Vztaženo k orné půdě 2

11

2.5.8 Vyhodnocení zemědělského potenciálu postižené oblasti podle jednotlivých okresů Přehled, jaký udává tab. 1, ukazuje v rozmezí let 1993 – 2005 velký pokles zemědělské produkce. Došlo ke snížení osevních ploch na orné půdě (o 50 tisíc hektarů). Dobrá úroveň byla zaznamenána u obilovin, kde došlo k mírnému navýšení ploch, které se stabilizovaly na cca 100 tisících hektarech orné půdy. Nejvyššího objemu sklizně obilovin bylo dosaženo v roce 2004, kdy bylo sklizeno 608 443 tisíc tun. Bylo dosaženo průměrného hektarového výnosu 5,68. Druhou významnou plodinou, u které došlo k navýšení, je ozimá řepka, kde se plochy sklizně pohybují přes 11 tisíc hektarů. Výnos řepky byl nejvyšší v roce 2004 a to 3,8 tuny/ha. Je to perspektivní plodina, která výnosem a výhledově i cenou bude hrát významnou roli v ekonomice rostlinné produkce, protože bude zajišťovat významnou náhradu jako palivo do nafty. Vedle bioetanolu, který se získává ze pšenice, kukuřice a tritikale, je to významný příspěvek k nahrazení benzinu a nafty pro zemědělské stroje a mechanizaci. K mnohem většímu propadu došlo v živočišné výrobě. V kraji došlo ke snížení stavu skotu v porovnání s rokem 1993 o 60 tisíc kusů, tj. snížení na 42 %. Intenzita skotu na 100 hektarů klesla ze 45 kusů na 18,1. Stavy krav doznaly také výrazné snížení. V roce 1990 bylo chováno v Ústeckém kraji 51 172 kusů krav a v roce 2005 již jenom 16 436, tj. 32 % původního stavu. Z tohoto počtu krav je na mléko 10 200 kusů, ostatní krávy (cca 6 000) jsou krávy bez tržní produkce mléka, chované v kategorii masných plemen pro maso. V chovu prasat je možno vidět stejný trend poklesu. V roce 1993 bylo chováno 231 127 kusů prasat. V roce 2005 jen 116 604 kusů. Snížení stavu o 114 tisíc prasat. Vyjádřeno indexem – je to polovina. U ovcí k tak výraznému poklesu jako u skotu a prasat nedošlo. Následuje tabulkový přehled okresů antropogeně postižené oblasti ukazuje stav v jednotlivých okresech. Obr. 2 Chomutov

Z toho

L u s B r a C u k Ř e p K u k

O b i

Tab.2.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Chomutov

12

1990 1993 1996 1998 1999 2000 2001 2006

13 826 13 268 15 013 13 909 13 564 14 390 12 658 9 047

6 341 5 431 6 304 7 864 6 366 7 475 7 126 5 130

229 396 2 482 1 156 1 457 1 815 894 1 035

1 969 820 850 670 511 361 352 600

2 614 979 458 744 1 036 1 018 963 276

2 143 5 125 4 543 3 273 3 821 3 453 2 963 1 700

Oves

jarní

ozimý

jarní

ozimá

Rok

Ječmen Žito

pšenice

224 259 179 125 238 124 132 200

Tab.2.2 Hospodářská zvířata za okres Chomutov skot z toho prasata z toho Rok 1990 1993 1996 1998 1999 2000 2006*

23 564 19 590 7 344 4 997 4 744 4 283 4 300

krávy 7 978 5 192 2 374 2 116 2 126 1 950 1 900

33 159 49 879 17 352 21 007 19 352 19 964 20 000

prasnice 2 647 3 382 1 324 1 410 1 404 1 403 1 500

189 528 18 26 58 81 113 /

101 113 250 342 335 334 195 /

ovce a berani 3 553 1 995 50 231 173 388 400

558 410 496 150 50 0 0 0

1 049 258 717 821 1 678 1 369 1 874 1 335

drůbež 458 855 252 695 395 908 368 250 341 723 427 996 440 000

4 192 2 452 1 476 1 024 929 886 885 /

z toho slepice 220 120 86 082 166 272 133 968 160 154 151 770 150 000

Vývoj ploch ukazuje, že část chomutovského okresu, kterou představuje vymezení svahů Krušných hor, Klášterec, Chomutov, Jirkov a končí u dolů Československé armády, směrem k jihu je tvořena kvalitní černozemí, která je i nadále velmi výhodná pro pěstování obilovin. Proto také na tomto území nedochází k výraznějšímu snižování ploch obilovin. Ve větší míře dochází k navýšení ozimé pšenice a snižování ploch žita. Zmizela technická cukrovka a navýšila se plocha řepky až na 1 800 hektarů. Snížením stavu skotu nevzniká potřeba na výrobu siláže, a proto také zde dochází ke snížení plochy silážní kukuřice o 3,5 tisíce hektarů. Jarní ječmen, který je pěstován pro sladovnictví, se stabilizoval na výměře 3,5 tisíce hektarů. Hektarové výnosy u obilovin jsou závislé na ročních srážkách, ale dosahují průměru produkčního lounského okresu. Zvláště u pšenic v roce 2004 byly ojediněle výnosy kolem 8 tun. Ječmen jarní dosáhl výnosu 4,8 t/ha. Svojí cenou je významným ekonomickým přínosem pro pěstitele obilí. Oves tvoří málo významnou plochu, něco přes 100 hektarů, což je 0,1 % z celkové osevní plochy obilovin. Výnos ovsa se pohybuje kolem 2,5 tuny. Slouží především pro chovatele koní. Zaměření rostlinné výroby je specifikováno půdními a klimatickými poměry. Oblast podhůří a vlastní Krušné hory jsou z velké části zalesněné a zbytek tvoří louky a pastviny. Proto i ve výhledu většina hospodařících farmářů orientuje svojí zemědělskou výrobu na chov masného skotu. Zatížení na 100 hektarů zemědělské půdy je poměrně nízké, pohybuje se málo nad 20 kusů. Produkční a úrodná část okresu Chomutov své zaměření nějak výrazně nebude měnit, protože obiloviny, zvláště pšenice a jarní ječmen, dávají poměrně stabilní výnosy a jsou zárukou i příznivé ekonomiky. Dojde zajisté k posunu mezi tritikale a ozimou pšenicí, protože to dává lepší výsledky a hodnoty škrobu, který bude zpeněžován při dodání tritikale a ozimé pšenice do lihovaru na výrobu bioetanolu. Výsledky v nejbližší době ukáží, do jaké *

Odhad

13

míry nárůst ploch tritikale dosáhne. Odhad je, že v okrese Chomutov bude dosahovat cca 3 tisíce hektarů. Výrazněji se prosadí také ozimá řepka, protože požadavky na získávání esteretanolu pro míchání s naftou budou vzrůstat. Jsou předpoklady, že plochy ozimých řepek dosáhnou 2,5 tisíce až 3 tisíce hektarů. Významnější plodinou, která se v této oblasti prosadí, bude kukuřice na zrno, protože ta svými výnosy 8-10 tun/ha bude ekonomicky mnohem přitažlivější pro dodávky na výrobu bioetanolu. Výstavbou lihovaru v Trmicích, případně dalšího lihovaru v Litvínově, vznikne poměrně vysoká poptávka na zpracování obilí pro výrobu bioetanolu. Kapacita Trmic bude 265 tisíc tun ročně a je předpoklad, že bude spuštěn k 1. 8. 2007. Lihovar v Litvínově bude mít kapacitu 240 tisíc tun. Práce byly započaty a pak přerušeny, termín dokončení zatím není znám. Graf 1 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Chomutov v letech 1990-2000 60 000 50 000 40 000

prasata

30 000

skot z toho krávy

20 000 10 000 0 1990

1993

1996

1998

1999

2000

Úbytek skotu se zvláště projevil v produkčnější oblasti, kde převládají obilniny. Proto z původního stáda skotu, které bylo v roce 1990 velmi početné (23 564 kusů a z toho téměř 8 tisíc krav), zůstalo jen 4 283 kusů a z toho 1 950 krav. Vyjádřeno indexem to znamená, že skot se snížil na 18,2 % a z toho krávy na 24,5 %. Většina skotu se chová v oblasti podhorské a horské, kde jsou louky a pastviny. Podíl krav s mléčnou produkcí se snížil na minimum. Mléko vyrábí pouze tři farmy z celkovým počtem 150 krav. Zbývajících cca 1 800 krav je chováno jako masné krávy bez tržní produkce. Hlavní činností těchto farmářů je starat se o zatravněné plochy v termínech určených. Zásadami správné zemědělské praxe je včas posekat a sklidit. Tento systém, který stanoví získávání dotací formou údržby krajiny a minimálního zatížení, přináší určitou stabilitu do podnikání podhorských oblastí Krušných hor. U ostatních zvířat došlo k nejvýraznějšímu snížení u ovcí, u kterých stavy poklesly na pouhých 10 % původního stavu. V chovu prasat došlo ke snížení o 13 tisíc a z toho prasnice se snížily na 40%. Naproti tomu u drůbeže zůstává početní stav na stejné úrovni. Orientace u skotu bude převážně na chov zvířat masných plemen, kde jsou předpoklady navýšení na 5 až 7 tisíc kusů. Krávy s mléčnou produkcí ve zbývajících třech farmách budou odprodány a hospodářství přejdou na masná plemena, neboť je zde problém s potřebou velkých investic, aby byly splněny podmínky hygienické a veterinární pro kvalitní produkci mléka. Chov prasat má v okrese Chomutov tradici, a proto je výhledově možno počítat se stavy cca 20 – 25 tisíc kusů. Také chov ovcí postupně najde své uplatnění v podhorských oblastech na pastvinách a bude se stabilizovat na počtech cca 1 000 kusů.

14

Obr. 3 Most

110 249 279 223 104 122 142 138

863 334 184 482 561 82 308 304

738 1 784 1 205 1 308 1 486 801 932 2 024

29 21 30 5 39 4 22 /

Kukuřice na zeleno a siláž

80 20 20 15 27 /

Řepka

Oves 180 126 308 220 160 89 213 238

Brambory pozdní konzumní

145 185 186 261 407 372 239 664

jarní

3 228 2 110 1 901 3 372 2 409 3 653 3 033 3 996

ozimý

ozimá

5 327 4 818 4 125 5 867 5 192 5 119 4 879 7 566

Žito

Obiloviny celkem

1990 1993 1996 1998 1999 2000 2001 2006

jarní

Rok

Ječmen

Luskoviny celkem

Z toho pšenice

Cukrovka technická

Tab.3.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Most

310 380 1 688 150 266 360 60 158 737 193 748 - 5 493 563 491 524 20 421 653 60 465 /

15

Tab. 3.2 Hospodářská zvířata za okres Most (v kusech) skot z toho prasata z toho Rok 1990 1993 1996 1998 1999 2000 2006*

6 550 1 426 1 667 1 937 1 489 1 482 1 350

krávy 1 318 525 556 681 650 391 300

8 592 3 346 1 558 926 850 795 700

prasnice 613 163 314 257 221 204 200

ovce a berani 4 508 720 244 330 304 404 450

drůbež 136 464 85 875 56 658 47 349 42 700 96 637 80 000

z toho slepice 26 543 26 197 20 015 19 850 18 060 21 626 20 000

Zemědělství v okrese Most je limitováno prostorem, který mu byl vyhrazen v důsledku rozsáhlé důlní těžby hnědého uhlí. Dalším faktorem, který snížil v 50. a 60. letech plochu zemědělské půdy byla výstavba sídlišť, rozšiřování průmyslových podniků, vznikly tak velké kombináty, které byly stavěny na orné půdě. V důsledku toho byly budovány i nové komunikační sítě – železnice, dálnice, silnice. Důležitými opatřeními je rekultivace značného území, které se postupně vrací do kulturní krajiny. Rekultivace lomu Most - Ležáky byla započata v roce 1990. Na části území zbytkové jámy lomu vzniká jezero Most, kde vodní plocha představuje 311 hektarů. Vznikne zde obrovský rezervoár vody s obsahem 69 mil. metrů krychlových. Jedná se celkově o lokalitu 1264 hektarů. Pro srovnání je uvedeno, k jak výraznému úbytku zemědělské i orné půdy oproti roku 1960 na okrese Most došlo. Tab. 3.3 Úbytek zemědělské a orné půdy Okres Úbytek zem. půdy v Úbytek zem. půdy v Úbytek orné půdy v Úbytek orné půdy v ha % ha % Most 4 809 26,2 5 318 36 Pro objektivní posouzení rozvoje zemědělské výroby je nutno vzít v úvahu půdní a klimatické podmínky a zároveň vycházet z přirozeného rozdělení na tři hlavní části, a to severní, střední a jižní. Tab. 3.4 Využití zemědělské půdy na Mostecku v procentech Způsob využití Územní celek lesnictví vodohospodářství zemědělství Za ČR 54,87 33,30 1,95 Mostecko 32,10 32,36 2,08 severní část 10,08 83,04 1,52 střední část 16,61 7,72 2,81 jižní část 69,24 4,28 1,96

průmyslové činnosti 9,88 33,46 5,36 72,86 24,52

Nejvíce půdy z hlediska zemědělského využití je koncentrováno do jižní části okresu, kde podíl zemědělské půdy představuje přes 69 %. Naproti tomu severní část je využívána převážně pro lesnictví a to 83 %. Severní část představují především svahy a náhorní plošiny Krušných hor. Klimatické podmínky patří vedle terénních překážek k omezujícím faktorům k využívání pro zemědělství. Omezeně je zde zastoupena zemědělská půda jako louky a pastviny (10%). Střední část Mostecka je omezována těžbou hnědého uhlí (důl Československé armády) a další průmyslovou činností.

*

Odhad

16

Při posuzování zastoupení plodin je patrné, že v roce 2006 došlo k nárůstu plochy obilovin a to o 2,5 tisíce hektarů. Vzrostla plocha ozimé pšenice o cca tisíc hektarů a o tisíc hektarů jarní ječmen pěstovaný především jako sladovnický. Tento nárůst obilovin byl dán tím, že byly zařazeny do zemědělské půdy plochy, které byly rekultivovány a před tím zčásti využívány jako ozimé směsky. Nyní tuto funkci nahradily intenzivní plodiny ozimá pšenice a jarní ječmen. Zaměření rostlinné výroby ve výhledu bude orientováno v jižní části Mostecka, především na obiloviny, které skýtají záruku dobrých výnosů a poměrně snadného odbytu pro výrobu bioetanolu. Dojde zřejmě k navýšení ozimé řepky na 800 až 1 000 hektarů pro míchání do nafty (bionafta). Je to velmi podobný stav jako v rámci kraje, kde živočišná výroba prodělala za období od roku 1990 velmi výrazný pokles. Stavy skotu poklesly o 5 tisíc a stavy dojných krav se snížily z 1 318 kusů na pouhých 150 kusů. Stavy prasat se snížily na 10 % původního stavu. Také u ovcí došlo ke snížení na 10 %. Objem výroby masa zřetelně poklesl a jen v podhorské části Krušných hor je chováno cca tisíc kusů masného skotu.

Graf 2 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Most v letech 1990-2000 10 000 8 000 prasata

6 000

skot 4 000

z toho krávy

2 000 0 1990 1993 1996 1998 1999 2000

Uvedený graf charakterizuje vývoj stavu v živočišné výrobě a také nízkou intenzitu na jeden hektar zemědělské půdy. V současné době je chováno pouze 10 kusů skotu na hektar. Zaměření živočišné výroby se bude výhledově stabilizovat ve stavu skotu v počtu 1 500 kusů. Bude se jednat především o masná plemena, kde bude převažovat pro podhorské oblasti limousine, masný simentál a v příznivějších podmínkách pak charolei a abrdeen angus. Stavy krav bez tržní produkce mléka se postupně budou snižovat a zůstane jen několik desítek u drobných a malých zemědělců. Je předpoklad, že ani v chovu prasat nedojde k výrazným změnám a bude se jednat spíše o malochovy, takže výhledový stav dosáhne přibližně jednoho tisíce kusů. U ovcí je předpoklad na rozšíření stávajících chovů na tisíc kusů. Jsou proto vytvořeny i dobré chovatelské podmínky.

17

Obr. 4 Teplice

195 573 733 572 373 134 221 334

15 -

42 58 161 113 70 92 75 -

-

52 120 162 74 40 29 169 141

Tab. 4.2. Hospodářská zvířata za okres Teplice (v kusech) skot z toho prasata z toho Rok 1990 1993 1996 1998 1999 2000 2006*

*

9 076 2 902 1 010 680 541 522 400

krávy 3 148 1 217 260 195 176 160 50

19 334 14 242 14 013 13 821 11 826 11 422 10 000

prasnice 1 583 1 826 1 720 1 630 1 412 1 372 1 200

ovce a berani 8 267 1 149 649 618 313 345 400

Řepka

Oves

Cukrovka technická

381 1 092 386 935 161 611 334 709 337 680 202 368 78 702 173 200

Brambory pozdní konzumní

60 102 685 645 774 422 238 597

jarní

2 339 1 984 2 130 1 598 1 531 1 710 1 852 1 941

ozimý

ozimá

4 134 4 149 4 482 3 932 3 784 2 865 3 260 3 404

Žito

Obiloviny celkem

1990 1993 1996 1998 1999 2000 2001 2006

jarní

Rok

Ječmen

Luskoviny celkem

Z toho pšenice

Kukuřice na zeleno a siláž

Tab.4.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Teplice

435 1 731 571 1 198 5 369 431 920 122 531 5 832 208 319 -

drůbež 90 749 39 631 124 159 125 083 111 949 114 335 120 000

z toho slepice 30 611 31 759 30 782 30 850 29 703 1 089 20 00

Odhad

18

Teplický okres z hlediska pěstování zemědělských plodin patří vedle okresu Ústí n/L k nejmenším v kraji. Snížení ploch zemědělské půdy bylo zaznamenáno zvláště v předměstí Teplic a v oblasti, kde je prováděna důlní činnost. Plochy obilovin zůstávají s malými změnami na výměře přes 3 000 hektarů. Také hlavní plodiny jako je pšenice ozimá a jarní nedoznaly výrazně změny ploch. Žito a oves zaznamenaly mírný pokles. Plochy ozimého ječmenu poklesly za poslední období o dalších 500 hektarů a zatím jarní ječmen se udržuje na ploše přes 300 hektarů. K razantnímu snížení došlo u ozimé řepky, kdy oproti roku 2001 došlo ke snížení o 500 hektarů. Orná půda pod Krušnými horami nemá vhodné parametry pro intenzivní pěstování obilovin, naproti tomu oblast směrem k Bílině se vyznačuje stabilními, dobrými hektarovými výnosy. Orientace farmářů v této oblasti bude na pěstování pšenice ozimé a výhledově také tritikale pro jejich uplatnění při výrobě bioetanolu. V méně úrodných částech pak tyto plochy budou zaměřeny na pěstování konopí, neboť v oblasti Českého středohoří se bude nacházet v Bukovicích továrna na zpracování této rostliny. Záměr, který je zpracován panem T. Benešem, bude realizován během dvou let. Plochy řepky se budou zvyšovat vzhledem k zajímavé ceně řepky a snadnému odbytu do ústecké SETUZY. Plocha řepky dosáhne 800 hektarů. Graf 3 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Teplice v letech 1990-2000 25 000 20 000 prasata

15 000

skot 10 000

z toho krávy

5 000 0 1990

1993

1996

1998

1999

2000

Obr. 5 Ústí nad Labem

19

1 -

52 65 29 17 22 32 22 -

-

267 724 280 166 68 50 49 40

Tab. 5.2 Hospodářská zvířata za okres Ústí nad Labem (v kusech) skot z toho prasata z toho ovce a Rok 1990 1993 1996 1998 1999 2000 2006*

10 162 5 303 3 266 2 317 2 012 2 339 2 100

krávy 3 680 2 232 1 436 1 231 928 1 145 900

10 245 11 046 9 157 8 746 3 965 3 714 10 000

prasnice 693 698 761 749 142 134 700

berani 6 805 842 1 174 460 445 718 1 000

Řepka

Cukrovka technická

944 589 392 244 351 167 142 14

Oves

jarní

674 294 7 35 54 124 -

Brambory pozdní konzumní

- 1 311 126 305 124 349 112 87 256 159 50 124 -

ozimý

Ječmen Žito

4 561 1 311 2 794 756 1 642 490 1 316 643 925 215 970 509 802 395 291 113

jarní

1990 1993 1996 1998 1999 2000 2001 2006

ozimá

Rok

Obiloviny celkem

pšenice

Luskoviny celkem

Z toho

Kukuřice na zeleno a siláž

Tab. 5.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Ústí nad Labem

676 1 120 350 823 13 326 139 153 15 68 15 113 22 35 -

drůbež 115 258 17 569 28 558 45 892 7 264 8 574 8 000

z toho slepice 20 180 16 324 10 284 4 420 5 785 6 775 5 500

V okrese Ústí nad Labem zaznamenalo zemědělství největší pokles a to jak v živočišné, tak rostlinné výrobě. Plocha obilovin poklesla o 4 250 hektarů a představuje pouze 6,4 % původního stavu z roku 1990. Tento pokles vznikl v důsledku předcházející zemědělské politiky, která věnovala maximální pozornost rozšiřování orné půdy. Což právě v těchto podhorských oblastech Ústeckého okresu, kde je velká členitost terénu, svahovitost a také většinou silně kamenité pozemky, mělo za následek, že většina ploch byla převedena na travní porosty. Ekonomika výroby obilovin v těchto podmínkách je s v současné době nerentabilní. Také živočišná výroba zaznamenala velký propad. Nejvíce se snížil stav skotu v období roku 1991 – 1996 a v současné době se stabilizoval na počtu přes dva tisíce kusů. Jedná se většinou o skot masných plemen. Krávy pro mléčnou produkci se chovají na třech farmách v počtu 180 kusů. Prasata jsou chována ve velkokapacitní farmě Velké Chvojno. U chovu ovcí došlo ke snížení na 12 % původního stavu. Největší chov má farma Slavošov, která vedle toho chová také 60 kusů koní. Jsou to koně zaměřené pro sportovní účely. Ekonomika chovu ovcí je velice špatná i dotační titul neřeší vzniklé náklady.

*

Odhad

20

Graf 4 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Ústí nad Labem v letech 1990-2000 12 000 10 000 8 000

prasata

6 000

skot z toho krávy

4 000 2 000 0 1990

1993

1996

1998

1999

2000

2.6. Životní prostředí Region Ústeckého kraje je charakteristický plošným poškozením životního prostředí (především v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem) v souvislosti s rozvojem energetiky a těžby hnědého uhlí v období 60. a 70. let. Tato skutečnost se nepříznivě projevuje na zdravotních, sociálních i demografických charakteristikách zdejší populace. I přes výrazná zlepšení, kterých se podařilo dosáhnout v posledních letech, zůstává nejzatíženějším regionem v ČR. Investice do této oblasti přesahují ročně (od roku 1994) 10 mld. Kč.

2.7 Cestovní ruch Neexistuje republiková ani regionální strategie cestovního ruchu. Turistika a související služby zaznamenávají v SZČ rostoucí trend po celá devadesátá léta, přestože tento růst byl poměrně pomalý v důsledku poškozeného životního prostředí a negativního image SZČ. V důsledku toho se nedá předpokládat rychlejší rozvoj turistiky, pokud pro to nebudou v této oblasti vytvořeny odpovídající podmínky. Určité oživení se projevuje na Teplicku, a to větší návštěvností lázeňských zařízení a dále je to část Českého středohoří.

2.8 SWOT analýza Vzhledem k tomu, že se postižená oblast skládá z velice rozdílných území, lišících se ekonomickou strukturou, kvalitou a rozsahem infrastruktury, jsou ve SWOT analýze ve většině případů uváděny takové údaje a závěry, které se vztahují na rozsáhlejší území více okresů a které mají skutečně regionální význam.

21

Silné stránky -

dobré propojení center uvnitř regionu velké zásoby nerostných surovin tradice průmyslové výroby dobré podmínky pro zemědělství, velikost farem výhodné uplatnění mechanizace na velkých celcích možnost dalšího zvyšování produktivity práce v zemědělství velké množství volných ploch pro další rozvoj často však bez infrastruktury dostatek volné pracovní síly s nízkými náklady i kvalifikované pracovní síly v některých oborech významné přírodní a kulturní památky vybudovaná rozsáhlá nedostatečně hustá energetická a vodohospodářská infrastruktura hustá železniční a silniční síť soustředění státních a soukromých investic do zlepšení životního prostředí Slabé stránky

-

silné zastoupení těžkého průmyslu převaha výroby s malou přidanou hodnotou nedostatek investičních zdrojů a startovacího kapitálu nízký počet malých a středních podniků a pracovních příležitostí v tomto sektoru problematická privatizace či transformace některých podniků, chybí vazba zem. prvovýroby a tím poškození účasti na tvorbě kapitálu a zisků nerozvinutý sektor služeb pokles zemědělské výroby, především chov skotu, ovcí, produkce mléka a masa nedostatečný zdroj kapitálu pro obnovu a modernizaci zemědělských technologií pomalý postup revitalizace krajiny a navrácení ploch do zemědělského půdního fondu nerovnoměrné rozdělování dotací z EU pro zemědělství snížení konkurenceschopnosti při otevření potravinářského trhu velký počet malých obcí pokračující odliv obyvatel z venkova nedostatečné množství nově vytvářených pracovních příležitostí lokálně velice prudký nárust nezaměstnanosti podprůměrná vzdělanost a nízká kvalifikace pracovní síly rostoucí podíl skupin nepřizpůsobivého obyvatelstva velký rozsah devastovaných území negativní image kraje a stále ještě v průměru horší životní prostředí ve srovnání s ČR velký rozsah znečištěných půd v důsledku minulé průmyslové činnosti Příležitosti

-

využití programů hospodářské pomoci EU využití potenciálu zemědělských ploch pro rozšíření výroby biomasy a její následné použití budováním bioplynových stanic vytvořit možnosti pro využití energetické biomasy pěstováním vhodných energetických plodin dát možnost pro jejich využití pro farmy nebo menší vesnické osídlení jako zdroj tepla rozšiřování spolupráce se sousedním Saskem při využívání biomasy na výrobu dalších ekologických zařízení a výrobků spolupodílení se na výstavbě větrných elektráren ve vymezených zemědělských oblastech

22

-

-

velká možnost se jeví pro producenty obilí s antropogeně postižených oblastí, budou moci dodávat především pšenici a tritikale do lihovaru v Trmicích, kde bude zpracováno obilí na bioetanol. Kapacita lihovaru 265 tis. t/rok. Výstavba pokračuje rychle, začátek provozu 1.8.2007. odborné dokončení privatizace a restrukturalizace průmyslu, zemědělství a lesnictví modernizace podniků a zvýšení jejich konkurenceschopnosti odstranění administrativních a legislativních bariér pro podnikání rozvoj zpracovatelského průmyslu a služeb, zejména inovací v podnikání zlepšení přístupu ke kapitálu programy a projekty revitalizace krajiny a projekty pozemkových úprav zaměření výrobních postupů k ochraně životního prostředí a udržování krajiny zlepšení zpracování marketingu zemědělských výrobků podpora rozvoje multifunkčního zemědělství zvýšení informovanosti a osvěty v regionu hospodářská diversifikace venkovských oblastí dobudování a zkvalitnění infrastruktury lázeňství, cestovního ruchu, rozvoj agroturistiky a venkovské pobytové turistiky Ohrožení

-

selhání hospodářské a politické transformace pokračující úpadek domácích výrobních odvětví pokles investic v hospodářství, lidí, infrastruktury, životního prostředí stagnace či úbytek malých a středních firem přetrvávání nejasných vlastnických vztahů neřešení starých ekologických zátěží další útlum venkovské ekonomiky stárnutí a pokračující odliv obyvatel z venkova, zejména z oblastí se zhoršenými podmínkami pracovně demotivační systém sociálních dávek – zvyk „žít z podpory“ přetrvávání dlouhodobé nezaměstnanosti ztráta konkurenceschopnosti podniků rostoucí množství odpadů, neřešení jejich likvidace (další využívání) rozsáhlá devastace oblasti Krušných hor a její vliv na vodní zdroje v této oblasti pomalé řešení dalšího stupně revitalizace v důsledku průmyslové činnosti zničených lesních ploch Průmysl, podpora malých a středních podniků V průmyslové výrobě v SZČ převládají velké podniky, které jsou spolu s těžbou uhlí v regionální ekonomice dominantní. V mnoha z těchto velkých podniků probíhá restrukturalizace a racionalizace výroby s cílem zvýšení jejich efektivnosti a konkurenceschopnosti v budoucnosti, kdy by tyto podniky měly opět hrát důležitou roli v hospodářském rozvoji a prosperitě SZČ. Opatření předpokládá v rámci priority 1, že se bude nadále napomáhat modernizaci podniků (pokud bude naděje jejich přežití reálná) podporou zavádění nových technologií a procesů (zejména zvyšováním energetické efektivnosti a omezováním produkce odpadů). Jako prostředek ke zvyšování příjmů a zajišťování zaměstnanosti v chudších a izolovanějších venkovských oblastech je uvažován především cestovní ruch. Jedná se zejména o podhorskou oblast a Krušné hory, kde při malých rodinných farmách bude možno vytvořit za podpory grantů a dotací EU vhodné ubytování a společenské prostory, zřízení

23

cyklostezek a úprava některých historických památek jako součást při poznávání přírody a dějin krajiny.

3. Zemědělství – důležitý činitel při tvorbě krajiny Zemědělství to není v současnosti pouze zemědělská prvovýroba, zpracování zemědělských produktů a výroba kvalitních a bezpečných potravin. Kromě podpory lesního a vodního hospodářství jsou dalšími z priorit např. také zajištění rozvoje venkova a odpovídající životní úrovně zemědělců, stabilizace agrárních trhů, zachování kulturní krajiny a ochrana a zlepšování životního prostředí. Všechny tyto cíle v nejrůznějších polohách zastřešuje Společná zemědělská politika Evropské unie, do které proudí v průměru 50% finančních prostředků z rozpočtu EU. Svoji nezastupitelnou úlohu má zemědělství při udržování kulturnosti krajiny a je vůdčí silou na venkově. Není možné oddělovat další rozvoj venkova bez stabilizace zemědělských podnikatelů žijících na venkově. Celý soubor opatření, který deklaruje ve svých programových prohlášení od roku 1990 každá nově ustavená vláda, které směřují ke stabilizaci zemědělství však dosud byly velmi málo účinné . Propad zemědělské výroby a devastace ploch i zemědělských staveb a zařízení zvláště v odlehlých oblastech měl za následek i celkové zhoršení krajiny a tím celkového venkovského prostředí. Z dotačního Programu péče o krajinu MŽP jsou čerpány finanční prostředky na podporu akcí ke zlepšení péče o přírodní prostředí a krajinu, např. akce k zachování významných biotopů a ohrožených druhů (šetrné kosení, likvidace náletu aj.). Dalšími realizovanými programy na území CHKO (např. Program revitalizace říčních systémů) jsou programy nejen pro zachování významných biotopů, ale i pro revitalizace vodotečí v lužním lese, obnovu rybníků, revitalizaci říčních systémů, mapování přírodních biotopů apod. Současně jsou shromažďována popisná a grafická data územního systému ekologické stability všech hierarchických úrovní na území Ústeckého kraje, která jsou používána při rozhodování orgánů státní správy a samosprávy. Ve většině případů se staly součástí územně plánovací dokumentace, a při posuzování vlivů investiční a jiné činnosti. Významný podíl zemědělského půdního fondu ukazuje na úlohu, kterou zemědělská problematika představuje při naplňování poslání oblastí se ztíženými podmínkami zemědělské výroby. Řada ekosystémů, jejichž součástí jsou ohrožené druhy flóry a fauny, je vázána na určitý typ zemědělského využívání. Na zemědělské činnosti je závislý i specifický charakter volné krajiny, a tak tento obor je významným podílníkem na tvorbě krajinného rázu. Velkoplošná chráněná území mají pevně stanovený režim hospodářské činnosti s řadou omezení z hlediska ochrany přírody (ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu, typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí). Je tedy zřejmé, že vlastní zemědělská činnost je v těchto územích značně omezena. V rámci omezování intenzivních produkčních forem hospodaření podporuje EU i spoluúčast zemědělců na vytváření a údržbě krajiny. Oblasti se ztíženými podmínkami zemědělské výroby jsou tedy oblasti s nízkým zalidněním, lesnaté oblasti s extenzivním zemědělstvím, jeví se většinou jako potenciál pro celoroční formy cestovního ruchu. Specifika této oblasti si vyžadují v některých oblastech odlišná řešení. Právě horské oblasti by se měly stát vzorem přístupu ke krajině a profitovat z další nezemědělské činnosti. Intenzivní zemědělství v této oblasti, jehož nezbytně nutný poměr je třeba zachovat, může garantovat vysokou kvalitu za přijatelnou cenu, současně může být šetrné k životnímu prostředí, které bude za přijatelných pravidel jak pro producenty tak i pro obyvatele, tj. daňové poplatníky, respektovat přírodní podmínky a komplexnost ekologických systémů podle přírodních podmínek.

24

Chráněná území V ČR existuje 5 kategorií chráněných území (CHÚ) a to národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Ze zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je hospodaření v chráněných území limitováno. Velkoplošná chráněná území (NP, CHKO) mají pevně stanovený režim hospodářské činnosti s řadou omezení z hlediska ochrany přírody (ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu, typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s podmínkami ochrany CHÚ. Z toho důvodu je zemědělská činnost je v těchto územích značně omezena. Chráněná krajinná oblast je ze zákona rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených travních a lesních ekosystémů, s hojným zastoupením dřevin aj. Pro zvláště chráněná území se vypracovávají plány péče, jako odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany na 10 -15 let., které zajišťují orgány ochrany přírody. K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4 (nejméně 3) zóny odstupňované ochrany přírody. První zóna má nejpřísnější režim ochrany. Je v ní zakázáno umisťovat nové stavby, měnit využití území, skladbu a plochy kultur, hnojit pozemky a pod. V první a druhé zóně CHKO nelze hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména které mohou měnit biologickou rozmanitosti, ekosystémy, vodní režim, nelze používat biocidy apod. Chráněná území v zájmovém území Ústeckého kraje V Ústeckém kraji se vyskytují prakticky všechny kategorie chráněných území. V zájmových okresech Ústeckého kraje je jedno z největších CHKO – České středohoří a řada přírodních památek a přírodních rezervací. Rozložení chráněných území jsou (jmenovitě CHKO, PP a PR) v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L. , Děčín a Litoměřice. Trvalé travní porosty a jejich využívání Významnou skutečností travních porostů je, že vedle vlastních produkčních funkcí mohou plnit i mnohostranné mimoprodukční funkce. Mimoprodukční funkce TP V podhorských oblastech však vystupuje do popředí také produkční funkce travních porostů z hlediska toho, aby skot a ovce, které tvoří hlavní konzumenty ve formě pastvy přes vegetační období a seno nebo senáž v zimním období, mohly zabezpečit přijatelné zatížení luk a pastvin. Hlavním zdrojem příjmu zůstává dotační funkce, protože sečení a spásání vytváří základ ošetření v každé kulturní krajině. Dalším důležitým faktorem je, že chov zvířat (skotu a ovcí) dává možnost pracovních příležitostí.

25

Ochrana půdy a vody Půda jako neobnovitelný zdroj vyžaduje řádnou ochranu před poškozením, znečištěním a znehodnocením, nejenom pro její produkční úlohu a mimoprodukční funkce, ale její význam roste v ochraně vod, krajiny a celé přírody. Ve sledovaných oblastech docházelo k devastaci půdního fondu, protože povrchová těžba hnědého uhlí velmi negativně ovlivňovala půdní profily a její původní navrácení úrodnosti je úkol dlouhodobý a velice náročný. Situace ukazují, že v zájmových okresech Ústeckého kraje došlo ke zhoršení stavu a to v důsledku nedostatečného hnojení draslíku a fosforu. Vzestup kyselých půd je u travních porostů, oproti orné půdě 2x až 6x vyšší. V okrese Chomutov tvoří kyselé půdy více jak 50 %. Při celkovém posouzení agrochemických vlastností zemědělských půd docházíme k závěru, že obsah živin, zvláště u luk a pastvin, je nedostatečný a je pod úrovní odběru živin rostlinnou produkcí. Také orná půda má v jednotlivých okresech velké výkyvy a jen racionální přístup hnojení přinese úpravu půdní reakce a také vyrovná disproporce živin. S půdou souvisí také její akumulační schopnost zachytit dešťové srážky a tím zabezpečit a akumulovat určitý objem vody. Zvláště v oblasti Krušných hor, kde je výskyt přívalových dešťů, se vyžaduje, aby retenční a akumulační schopnost krajiny byla optimální. Retenční schopnost půdy záleží na jejich vlastnostech a geomorfologii a na hydrologických poměrech území. Tuto schopnost krajiny je možné vhodnými opatřeními ovlivňovat. Trvalé travní porosty a také rozšiřování zeleně (výsadba lesních porostů) vytváří základ vhodného systému v hospodaření s vodou. Rozloha travních porostů v rámci ČR má příznivou tendenci a mírně a postupně se zvyšuje. Je to oceňováno především z hlediska ochrany životního prostředí a z hlediska ochrany přírody a krajiny, protože to představuje určitou možnost zvyšování biologické rozmanitosti, určitý krok k posilování protierozní ochrany půd. Nárůst rozsahu travních porostů v zájmových okresech Ústeckého kraje byl však daleko zřetelnější, protože v průběhu 15-letého období (mezi léty 1990 až 2004) došlo k nárůstu travních porostů: -

v okrese Chomutov o 63 % v okrese Most o 10 % v okrese Teplice o 30 % v okrese Ústí n.L. o 54 %.

Nárůst travních porostů proběhl postupně na úkor orné půdy. Travní porosty jsou využívány především pro chov skotu bez tržní produkce mléka, (doplňkově i pastvu ovcí, koz a koní). Nadprůměrné zastoupení travních porostů v zájmovém antropicky narušeném území Ústeckého kraje by mělo být využito jako příležitost v rámci Programu rozvoje venkova schváleného vládou (v srpnu 2006) pro období 2007-2013, podle kterého budou poskytovány a rozdělovány prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Program rozvoje venkova v ose 2 v rámci priorit počítá s podporou agroenvironmentálních opatření na zemědělské půdě, jeho důležitou součástí je podopatření Ošetřování travních porostů. Management zmíněného podopatření nabízí k dobrovolné realizaci řadu opatření definovaného managementu, jehož realizace pomůže přírodě, ale současně je nabídkou pro práci i výdělek určitému počtu zájemců na venkově. V zájmovém území jsou podmínky jednak značným zastoupením travních porostů (všude dovoluje plnit základní management), ale jsou i podmínky pro speciální management (výskyt konkrétních biotopů a typů lokalit, které jsou předmětem podpor).

26

4. Perspektivy rozvoje antropogenně postižené oblasti Postižená oblast je značně rozsáhlá, a proto bude potřebovat výraznou pomoc nejen od krajských institucí, ale i od centrálních úřadů. Bude výhodné požádat v rámci plánu rozvoje o prostředky z EU a dobře zpracovat projekty, které budou zárukou, že dotace pro danou oblast a účel budou schváleny a použity rozumným způsobem. 4.1. Využití obilovin a olejnin na biopaliva Velká část orné půdy v okresech Chomutov, Most a Teplice se nachází ve velmi příznivých půdních podmínkách, kde není velká svažitost a úrodnost je na přijatelné úrovni. Celková plocha orné půdy je 46 872 ha. Dále je zde 1 954 hektarů ovocných sadů a 3 253 zahrad. V oblasti Mostu se nachází 103 ha vinic a na Chomutovsku 22 ha. Z toho osevy obilovin představují z orné půdy více jak 36 %, tj. absolutně 16 830 ha. Proto se také zaměření této produkce bude orientovat na odrůdy, které budou splňovat požadavky na vysoký obsah škrobu. Výstavba lihovaru v Trmicích s kapacitou 265 tis. tun obilovin bude zárukou pro průmyslové využití pro výrobu bioetanolu. Odrůdy pšenice a tritikale budou představovat poměrně efektivní zdroj suroviny na zpracování. Rozhodně je třeba vzít v úvahu, že orientace na obiloviny při zajištěném odbytu bude výhodná, protože většina již má zajištěn vhodný mechanizační park pro setí i sklizeň obilovin. Další důležitou plodinou, která je postavena na využití orné půdy, bude výhledově řepka. V současné době je jí pěstováno na 2155 hektarech. Blízkost odběratele SETUZY Střekov, kde bude tato řepka zpracovávána lisováním a extrakcí na metylester a přidávána jako vhodné palivo na doplnění do nafty. Je reálný předpoklad, že plochy se zvýší až na 3 tis. hektarů. Program podpory výroby biopaliv v návaznosti na implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady schválila vláda na svém usnesení 20.9.2006 pod č. 1080. Rozhodla zavedení biopaliv bez jakýchkoli dotací od 1.1.2007. Cílem programu je dosáhnout 5,75 % energetického podílu biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot na celkové spotřebě paliv v dopravě ČR a to v roce 2010. Pro rok 2007 je cíl dosáhnout uplatnění 2 % bioplaiv v dopravě ČR.

27

Obr. 6

28

Obr. 7 Postup výstavby lihovaru v průmyslové zóně Trmice (7.11.2006)

4.2 Energetické byliny, využití na spalování a výrobu bioplynu Další uplatnění v rostlinné výrobě je pěstování bylin pro energetické využití. Současný stav zatím nedává jednoznačně výhody, jak motivovat zemědělce vhodnou dotační politikou na pěstování těchto energetických plodin. Celkovou dotaci tvoří nyní plošná podpora na zemědělskou půdu (cca 2500 Kč) a podpora dle programu 1.U (2000 Kč¨), celkem tedy 4500 Kč. Významná by byla další podpora, a to zejména plošná dotace na ornou půdu (cca 2 000 Kč), čímž by se celková dotace zvýšila na cca 6 500 Kč. Tím by vznikla motivace pěstitelům a spolehlivě by se nastartoval tento nový program. Celková plocha všech energetických rostlin, na které byly poskytnuty dotace, byla v r. 2006 celkem 733,39 ha. Byly pěstovány tyto odrůdy: krmný šťovík – Rumex OK 2, světlice barvířská – saflor, konopí a psineček veliký. Největší plochu zaujímá krmný šťovík – Rumex OK 2, s výměrou 601,12 ha. Z víceletých dotovaných rostlin byl pěstován psineček veliký, ale pouze na ploše 2,11 ha. Z jednoletých se jedná především o saflor, který byl pěstován u 2 pěstitelů na celkové výměře 117,16 ha. Konopí zasel 1 pěstitel na celkové ploše 13 ha. Celkový rozsah pěstovaných energetických rostlin v roce 2006 je nedostačující a bohužel se oproti předchozímu roku dokonce snižuje. Je to zřejmé i z následujícího přehledu: Tabulka 6 Rok 2004

Porosty dotované Výměra Z toho Rumex celkem 712,91 712,91

Bez dotací Rumex 362,09

Celkem S dotací + bez dotace Rumex Všechny druhy rostlin 1 075,0 1 075,0

29

2005 2006

908,56 733,39

740,93 601,12

379,37 467,48

1 120,3 1 068,6

1 287,93 1 200,87

Jak je z tohoto výčtu zřejmé, jsou z výše uvedeného seznamu v roce 2006 pěstovány pouze 4 druhy, z nich jednoznačně převažuje krmný šťovík. V roce 2006 bylo nově oseto Rumexem celkem 211,8 ha, které jsou zahrnuty do celkové výměry – 1 068,6 ha. Z toho byly dotace žádány pouze na 118,8 ha. Bohužel, osevní plochy energetických rostlin se nerozšiřují tak, jak by bylo žádoucí. Naopak, celková výměra se oproti předchozímu roku 2005 dokonce snížila. Jako perspektivní se ukazuje využití biomasy z energetických plodin, ale i z travních porostů, na výrobu bioplynu. Výstavba bioplynových stanic, kde bude využíváno biomasy spolu s odpady a s kravskou a prasečí kejdou a hnojem, bude zajímavou náplní pro celou řadu podniků. Zůstává hlavní problém a to zvládnutí technologie a také zajištění potřebného objemu biomasy na výrobu bioplynu, a tím na výrobu elektrické energie po celý rok. Malé farmy mohou dosáhnout značné soběstačnosti ve výrobě tepla a tak řešit svoji ekonomiku. Obr. 8 Návštěva Himersdorfu (SRN – Sasko), bioplynová stanice s kapacitou 500 kW/h (průměrný výkon), umístěná v areálu zemědělské společnosti, kde navazuje na zdroje ze živočišné výroby (kejda od prasat a z kapacitní kravína na tisíc krav)

30

Tab. 7 Mezní náklady kofermentů při příliš vysokých zařízení na výtěžek plynu v €/dt FM od Biogas Fachberatung (odborné poradenství k bioplynu, SRN) Koferment

Výtěžek obsah plynu metanu

Výnos proudu

m3/tFM kWh/m3 KWh/dt pšenice 657,3 5,3 1184,45 ječná sláma 345,9 5 588,03 seno, 1. řez kvetoucí 450,1 5,2 795,78 seno, 1. řez vykvetlé 422,2 5,2 746,45 tráva cobs 1.S. Schossen 503,8 5,5 942,11 GPS stř. zrnění (40 % suš.) 214, 5,2 378,35 SM teigr. Stř. zrnění (28 % sušiny) 169,6 5,2 299,85 SM wachsr. kö.reich (35 suš.) 221 5,2 390,73 ZR-list. siláž čistá (18 % suš.) 96,8 5,4 177,72 travní siláž 1.ř. (40 % suš.) 221,4 5,4 406,49 hořčice (12 % suš.) 62,9 5,6 119,76 ZR-Blatsil. čistá (16 % suš.) 93,5 5,4 171,67 krmná kapusta (12 % suš.) 69,4 5,4 127,42 tráva listy (15 % suš.) 95,7 5,5 178,96 tráva 1. řez květ (20 % suš.) 115,4 5,3 207,95 krmná řepa (16 % suš.) 108,7 5,1 188,49 ZR (23 % suš.) 161,8 5,1 280,56 brambory silň../ (26 % suš.) 194,8 5,1 337,78 CCM 3,5 % Rf. (65 % suš.) 467,1 5,3 841,71 bramb. výpalky (6 % suš.) 38,4 5,6 73,11 močůvka dojnic (8,5 % suš.) 22,3 5,5 41,70 prasečí močůvka (6 % suš.) 22,4 6 45,70 slepičí trus (15 % suš.) 61,9 6,5 136,80 mléka (13,2 % suš.) 119,8 6,2 252,54 řepkové pokrutiny 15 % tuk 629,5 6,2 1326,99

Domněnka: stupeň účinnosti el. v.k. plyn.zařízení bio vyhnité substance Náhrada za napájení Náklady za vytěžení

tržba z v.K. Výkon- náklady mezní proudu biozaří- nost náklady zení €/dt FM €/dt FM €/dt FM €/t FM €/t FM 213,20 2,25 0,36 2,61 210,59 105,85 1,08 0,45 1,53 104,32 143,24 1,53 0,45 1,98 141,26 134,36 1,44 0,45 1,89 132,47 169,58 1,80 0,45 2,25 167,33 69,10 0,72 0,45 1,17 66,93 53,97 0,54 0,45 0,99 52,98 70,33 0,72 0,45 1,17 69,16 31,99 0,36 0,36 0,72 31,27 73,17 0,72 0,45 1,17 72,00 21,56 0,27 0,45 0,72 20,84 30,90 0,36 0,36 0,72 30,18 22,94 0,27 0,36 0,63 22,31 32,21 0,36 0,45 0,81 31,40 37,43 0,36 0,45 0,81 36,62 33,93 0,36 0,36 0,72 33,21 50,50 0,54 0,36 0,90 49,60 60,80 0,63 0,36 0,99 59,81 151,51 1,62 0,36 1,98 149,53 13,16 0,18 0,36 0,54 12,62 7,51 0,09 0,36 0,45 7,06 8,23 0,09 0,36 0,45 7,78 24,62 0,27 0,36 0,63 23,99 45,46 0,45 0,36 0,81 44,65 238,86 2,52 0,45 2,97 235,89

34 % 001 €/kWh el. 0,7 – 1,1 t/m3 0,18 €/kW el. 2 €/m3

Další plodinou, která se jeví jako perspektivní, je konopí. Továrna na zpracování bude během dvou let dána do provozu v obci Bukovany na Teplicku. Výhledově bude zpracovávat konopí z plochy 1 500 a později 3 tis. hektarů. Uplatnění této suroviny má perspektivu, protože v současné době se rozšiřuje jeho použití v automobilovém průmyslu, stavebnictví a dalších odvětvích.

31

5. Úloha multifunkčního zemědělství pro rozvoj venkova Využívání zemědělské půdy k mimoprodukčním funkcím zemědělského podnikání je dáno nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. Podpůrnými programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny se rozumí následující programy podle § 12: agroenvironmentální programy, které se stanoví na změnu struktury zemědělské výroby zatravněním zemědělských pozemků s ornou půdou s cílem redukovat vodní erozi na svažitých pozemcích, snížit rizika kontaminace povrchových a podzemních vod a zvýšit retenční schopnost krajiny, údržba travních porostů na zemědělských pozemcích, s výjimkou chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů, pastevním chovem hospodářských zvířat, při kterém je základní krmná dávka chovaných hospodářských zvířat zajišťována spásáním porostů s převahou travin a sekáním nedopasků jako činnosti přispívající k udržování krajiny v náležitém stavu při dosažení aktuální denní intenzity chovu pasených hospodářských zvířat. 5.1 Biomasa její využití jako obnovitelná energie Kjótský protokol, jež ČR ratifikovala 25. 10. 2001, ukládá snížení emise skleníkových plynů v ČR o 8 % v porovnání se stavem v roce 1990 a to do roku 2008-2012. Jednou z cest ke snížení emisí skleníkových plynů je využití biomasy pro výrobu energie (výroba tepla přímým spalováním, zpracování na kvalitnější paliva, výroba elektřiny a tepla apod.). Zdrojem biomasy využívané pro výrobu paliva jsou především sláma, energetické byliny a dřeviny. Pěstování obilí pro výrobu bioetanolu (viz výše) sebou ponese i produkci přibližně stejného množství slámy, která je velmi vhodnou energetickou surovinou. Při rozvinuté výrobě bioetanolu bude procento využití obilní slámy pro výrobu energie cca 60-80 %. Zbývající sláma zůstane u zemědělců pro vlastní využití a část zůstane na polích k zaorání. V regionu Ústeckého kraje se při výrobě 70 tisíc tun bioetanolu spotřebuje 240 tisíc tun vhodné odrůdy obilí, nabízí se zde tudíž jednoznačně možnost využití vyrobené slámy v množství přibližně 160 tisíc tun. Toto množství slámy má energetický potenciál okolo 2500 TJ s předpokládanou výhřevností do 15 GJ/t a je schopno vyrobit do 30 MW elektrické energie. Pro využití dostupného energetického potenciálu obnovitelné suroviny jako je sláma, musí být vyřešeny některé vyvstávající otázky, které jsou pro realizaci takového projektu zásadní. Najít vhodnou lokalitu pro vybudování energetického zdroje s možností 100% odběru vyrobené energie. Případně více lokalit pro vybudování menších energetických zdrojů, ovšem s vyššími investičními náklady a menší možností uplatnění vyrobené energie (vytápění bytové zástavby apod.). Z ekonomického pohledu je vhodnější realizace energetického zdroje s kapacitou přes 200 tisíc tun/rok spotřebované suroviny a s výrobou energie pro průmyslové využití, popř. výroba elektrické energie dodávaná do celostátní sítě. Vedle těchto zásadních otázek bude nezbytné řešit problémy se skladováním slámy a s její dopravou do místa zpracování.

32

Dalším zdrojem je zelená hmota kterou není možné využít při nízkých stavech skotu a ovcí. Dostupné technologie již dokážou zpracovávat tento materiál na užitečnou hmotu kterou je možné požít při výrobě různých zateplovacích materiálů nebo místo plastů na výrobu krabic a nádob. Vhodným doplněním pro realizaci velkokapacitního energetického zdroje za příznivých ekonomických podmínek jsou další zemědělské plodiny popř. dřevní a lesní odpady. Z pohledu zemědělců jsou otevřeny nové možnosti výroby vybraných plodin doporučených pro energetické využití. Podle dostupných materiálů je nejvíce propracována energetická plodina, kterou je krmný šťovík. Tato plodina se již dnes pěstuje na několika stovkách hektarů po celé ČR. Je to vytrvalá plodina velmi výnosná a poskytuje okolo 10 t suché hmoty z jednoho hektaru. Sklízí se v časném létě s běžnou mechanizací. 5.2 Agroturistika Agroturistika představuje formu venkovské turistiky. Je nabízena a provozována některými farmáři a majiteli zemědělských usedlostí, jimž slouží jako dodatečný zdroj nabídky výkonů a služeb v běžné tržní ekonomice. Z pohledu zemědělce/farmáře jde v podstatě o rozšíření zdrojů příjmů s následným rozšířením zvoleného podnikatelského programu při výrobě rostlinných a živočišných produktů. Z pohledu veřejnosti je agroturistika ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova. Turista se může volně pohybovat po celé farmě a má tak možnost se s chodem farmy seznámit, případně se i do některých prací zapojit. Pro děti bývá velkým zážitkem kontakt se zvířaty žijícími na farmě (krávy, koně, kozy, ovce, králíci, drůbež, kočky, psi). Některé farmy mají v nabídce také možnost stravování (např. selská snídaně) nebo alespoň možnost ochutnávky a nákupu čerstvých produktů z farmy (zelenina, ovoce, mléko, tvaroh, sýr, vejce). Ceněn je obzvláště fakt, že tento způsob turismu je šetrný vztah k přírodě. Venkovské oblasti Ústeckého kraje sice disponují přírodním i kulturně-historickým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, avšak tyto možnosti nejsou dosud dostatečně a odpovídajícím způsobem využívány a ekonomicky zhodnoceny. Právě agroturistika je ve venkovských oblastech jako dodatečný zdroj příjmů zemědělců mimo hlavní tradiční činnost využívána pouze v omezeném rozsahu. 5.3 Rozvíjení řemesel a drobného podnikání na venkově Další možností pro poskytnutí pracovních míst mohou společně vytvářet i samotné obce a menší města za využití operačních programů EU. K rozšíření drobného podnikání chybí větší prostor a také pro začátky finanční pomoc. Je třeba využívat občanských sdružení, nevládních organizací jako jsou MASKY a tak vhodnou popularizací dobrých výsledků drobného podnikání rozšiřovat pracovní příležitosti na venkově.

33

6. Závěry a opatření pro realizaci záměru Antropogenně postižená oblast je velmi rozsáhlá a proto je nutno, aby závěry a také následná opatření měla diferencovaný dopad a postihovala celou složitost postižené oblasti. Samotné postižení probíhalo desítky let. Teprve v roce 1990 byla přijata jistá opatření, která vytvářela určitý rámec a také vymezovala prostor a objem finančních prostředků, které k tomu budou zapotřebí. Je to jistě úkol pro generace, ale některé otázky životního prostředí již začaly být řešeny velmi razantně, takže výsledky se už objevují. Je to například řešení obrovského zničení lesních porostů v oblasti Krušných hor. Jsou to dále rozsáhlé rekultivační práce, které postupně přetváří dřívější „měsíční krajinu“ zase na normální kulturní kraj, který slouží společenským i lidským potřebám člověka. Pro další etapu je třeba především využít prostředků, které se týkají rozvoje venkova. Proto opatření musí vycházet z vládního usnesení, kterým se schvaluje Program rozvoje venkova České republiky na období let 2007-2013 – EAFRD. Tento program byl zpracován podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nařízení rady (ES) č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky, a rozhodnutí Komise č. 2006/144/ES, o strategických směr Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013). Třebaže tento návrh byl zaslán v měsíci srpnu pro Evropskou komisi, zatím nebyl schválen a notifikován. Vycházíme z toho, že předběžné diskuse o jeho obsahu byly konzultovány s čelními funkcionáři EU a že v zásadních věcech bude schválen. Program je alokován do čtyř os a pro ně je počítáno s tímto podílem finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova. OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví - na to je určeno 22,39 %. OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny – na to je určeno 55,2 %. OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diversifikace hospodářství venkova – určeno 16,93 %. OSA IV – Leader – určeno 5 %. Celkový objem pro jednotlivé osy bude stanoven po schválení EU. Nový přístup a náplň určila EU se záměrem, aby se zde spojovaly otázky venkova a zemědělství v plném souladu a byly postupně vytvářeny mnohem lepší podmínky pro venkov z hlediska pracovních příležitostí, kulturního vyžití, komunikací, dopravních spojů a také udržování kulturní krajiny. OSA I shrnuje souhrn opatření, které se týkají modernizace, inovace a zvýšení kvality zemědělsko-potravinářského odvětví, kde bude třeba využít těchto prostředků a modernizovat zemědělské podniky. Zároveň jsou zde obsaženy investice do lesů, řešení pozemkových úprav, podpora činnosti výrobců na seskupování a zlepšení úrovně odbytových uskupení, rozšíření vzdělávání a informační činnosti. V této části je též pamatováno na předčasné ukončení zemědělské činnosti, využívání poradenských služeb. OSA II je zaměřena na podpora biologické rozmanitosti a ochranu přírodních zdrojů, na ochranu vod a na pěstování obnovitelných zdrojů energie, snižování emise skleníkových plynů a zachování funkce lesa. Do této skupiny opatření patří platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech 34

(LFA). Toto opatření poskytne určitou stabilitu zemědělcům, kteří hospodaří převážně na trvalých travních porostech a tato forma podpory má dlouhodobý charakter. Jsou zde zohledněny i oblasti s kulturou TTP a v oblasti území NATURY 2000, v CHKO i v prvních zónách národního parku. V další části opatření řeší pomoc u ekologického zemědělství, dále u integrované produkce, ošetřování travních porostů, zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin a biopásy. Jednotlivé tituly jsou rozpracovány velmi detailně a pro bude záležet na tom, aby podmínky, které stanoví na pět let, byly řádně dodržovány. Velký důraz je kladen na opatření platby NATURA 2000 v lesích, dále lesnicko-environmentální platby a zalesňování zemědělské půdy a obnova lesnického potenciálu. OSA III se ve svých opatřeních zabývá zvýšením kvality života ve venkovských oblastech a diversifikací hospodářství venkova. Prioritou je zde tvorba pracovních příležitostí, vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň venkova rozvojem a diversifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky. Podpora na diversifikaci činností nezemědělské povahy se poskytuje formou nenávratné dotace až do výše 50 %. Rovněž tak při zakládání podniků, na rekonstrukce, modernizace, případně výstavbu nových budov jsou zásady stejné – nenávratná dotace do výše 50 %. Další prioritou, která má ve svém posláním zajistit podmínky růstu a kvality života na venkově, bude realizována v obcích do 2 000 obyvatel. Jedná se o základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, o řešení základní infrastruktury, odpadové hospodářství, obnovu místních komunikací, dále je to občanské vybavení, týká se to zdravotnických a sociálních služeb, předškolní a mimoškolní péči o děti, pečovatelské služby o seniory, zřizování tržnic, budování ploch pro sportovní a kulturní aktivity, pro spolkovou činnost a vytváření zahradnických center. Cílem je i zřizování integrovaných informačních a školících center. V další části opatření je to ochrana a rozvoj dědictví venkova. Týká se to především kulturně-historických hodnot území, projektů, které se zabývají obnovou a i rehabilitací těchto území. Další prioritou je opatření ke vzdělávání a místní partnerství. Cílem je, aby bylo řešeno řádné informování hospodářských subjektů které působí v oblasti diversifikace činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoje mikropodniků, venkovského cestovního ruchu a rozvoje vesnic. Další opatření v této Ose se týká získávání a propagace za účelem přípravy a provádění strategií místního rozvoje. Toto mohou využít především obce, sdružení obcí a podnikatelské subjekty. Použít prostředků na vybavení počítačů softwarem, nákup vzdělávací programů, školení, semináře a další informační materiály. Zde nenávratná dotace může dosáhnout maximálně výše 100 % celkových nákladů. OSA IV – Leader – je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a posílení ekonomického potenciálu, přírodního a kulturního dědictví venkova s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Do této osy patří podpora místních akčních skupin (MASKY). V rámci tohoto opatření budou vybrány místní akční skupiny, které budou zajišťovat realizaci svého strategického plánu Leader. Dostanou podporu na provoz, administrativu a poradenství. Nenávratná dotace na činnost místní akční skupiny může dosáhnou maximálně 55 % na provoz a administrativní činnost. Další podpora je směrována pro realizaci místní rozvojové strategie a při realizaci projektu spolupráce. Týká se to i projektů mezi územími nebo nadnárodní spolupráce s cílem povzbudit spolupráci v rámci členských státu na území třetích zemí. Smyslem je využít a motivovat, nejlepší příklady a inovační postupy pro přenos těchto znalostí dalším subjektů. Také technické pomoci jsou alokovány prostředky pro rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství operačního programu. Technická pomoc je potřebná na podporu aktivit nezbytných pro monitoring, hodnocení řízení a realizaci programu rozvoje venkova. Zároveň s tím bude řešena technická pomoc a provoz celostátní sítě pro venkov. Cílem je šířit a upevňovat osvědčené postupy

35

rozvoje venkova. Podporu bude možné použít na technickou pomoc, pro rozvoj spolupráce mezi regionu a nadnárodní spolupráci. Součástí struktury potřebné pro provoz sítě je akční plán ČR, který bude mít za cíl celostátní sítě rozvoje venkova s evropskou síti v rámci nadnárodní spolupráce. Jeho informace budou měsíčně aktualizovány na internetové stránce provozovatele. Akční plán bude vytvářet také podmínky pro proškolení personálu za účelem správy sítě. To jsou hlavní směry opatření, které bude možno realizovat prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU. Podle předběžných sdělení bude objem těchto prostředků dosahovat výše 85 mld. za období 2007 – 2013.

36