Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje

Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje

Část 2: Strategie příhraniční spolupráce inovačního centra

Říjen 2013 Název projektu: „Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí“ č.100085648 1/46

ZADAVATEL: Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem www.kr-ustecky.cz Kontaktní osoba: Ing. Jana Nedrdová Tel.: 475 657 944 E-mail:[email protected]

ZPRACOVATEL: VVV MOST spol. s r. o. Topolová 1234, 434 01 Most IČO: 00526355 DIČ: CZ00526355 www.vvvmost.cz Kontaktní osoba: Ing. Lenka Milková Tel.: 476 103 300 E-mail:[email protected] 2/46

Obsah Obsah ................................................................................................................................... 3 1

Definice společných oborů, resp. odvětví hospodářských činností ................................. 5

2

Potenciální spolupracující subjekty inovačního prostředí ...............................................17 2.1

ICM ........................................................................................................................18

2.2

BECKMAN-INSTITUT für Technologieentwicklung e.V. .........................................18

2.3

Brandes Technik GmbH .........................................................................................18

2.4

Fertigungsmettalbau GmbH ...................................................................................19

2.5

IMPRO e.V. Zentrum Präzisonsmechanik ..............................................................19

2.6

Westsächsische Hochschule Zwickau ....................................................................19

2.7

Shrnutí ...................................................................................................................20

3

SWOT analýza regionů .................................................................................................21

4

Využití silných stránek regionů ......................................................................................23

5

Identifikace potenciálních finančních nástrojů Německa, Česka a EU ...........................24 5.1 Identifikace možností financování, pouze pro granty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, především federální vládou a Svobodným státem Sasko .....................................24 5.2

Česká republika .....................................................................................................24

5.3

Přeshraniční spolupráce .........................................................................................24

5.3.1 6

Cíl 3/Ziel 3 .......................................................................................................24

Návrh komunikační platformy pro sdílení informací .......................................................27 6.1

Pravidelná setkání klíčových subjektů v regionu.....................................................27

6.1.1

Webový portál .................................................................................................27

6.1.2

Osobní, telefonická a písemná komunikace ....................................................28

6.1.3

Doporučení a návrhy opatření .........................................................................28

6.2

Závěr ......................................................................................................................29

7 Návrh obecných cílů a specifikace jednotlivých opatření, která budou zabezpečovat postupný rozvoj a řízení přeshraniční spolupráce .................................................................31 7.1

Základní aktivity pro rozvoj přeshraniční spolupráce ..............................................31

7.1.1 Informační činnost a zvyšování povědomí o možnostech zapojení výzkumů do evropských a mezinárodních výzkumných programů ....................................................31 7.1.2 Poskytování poradenství při zpracování projektových návrhů a další odborné vzdělávání .....................................................................................................................32

3/46

7.1.3 Informování o účasti národních týmů v mezinárodních projektech a poskytování zpětné vazby poskytovatelům finančních prostředků a Evropské komisi ......................32 7.2

Shrnutí ...................................................................................................................32

8

Seznam zkratek ............................................................................................................34

9

Informační zdroje...........................................................................................................34

10

Seznam tabulek .........................................................................................................34

11

Přílohy části B ............................................................................................................35

11.1

Příloha č. 1 .............................................................................................................35

4/46

1 Definice společných oborů, resp. odvětví hospodářských činností Tabulka 1: Definice společných oborů

Sasko a ÚK VaV

Beldrive Engineering GmbH Annaberger Straße 240 | D-09125 Chemnitz Telefon: +49 371 5347-329 | Telefax: +49 371 5347-349 www.beldrive.com

Synchronní motory a generátory; Pohonná a řídící elektronika; Software; Automatické dopravní systémy; Dopravní systémy s obsluhou; Uvedení do provozu a zaškolení; Servis

X

Cetex Institut für Textil- und Verarbeitungsmaschinen gemeinnützige GmbH Altchemnitzer Straße 11 | D-09120 Chemnitz Telefon: +49 371 5277-0 | Telefax: +49 371 5277-100 [email protected] | www.cetex.de

Stroje pro klasické textilní aplikace; Stroje pro technické textilie; Zpracovatelské stroje pro textilem vyztužené aplikace; Zvláštní obráběcí stroje; Měřící a kontrolní přístroje; Pohonová a řídící technika; Vývoj softwaru; Dynamika a akustika strojů; Mechanika proudění

X

X

X

Strojírenství

Výzkum a vývoj, transfer technologií; Aplikace generativní technologie výroby; Vývoj v oblasti technologie odlévání; Plazma-elektrolytická úprava povrchů; Další vzdělávání;

Nové materiály a chemie

BECKMANN-INSTITUT für Technologieentwicklung e. V. Turleyring 15 | D-09376 Oelsnitz/Erzgeb. Telefon: +49 37298 314-400 | Telefax: +49 37298 314401 [email protected] | www.beckmanninstitut.de

Mikro-Nano-Opto

Spektrum služeb

Informační a komunikační tech.

Podniky s intenzivním výzkumem

Zdraví a lékařská technika

Energie a životní prostředí

Biotechnologie

Obor

X

X

X

X

5/46

CeWOTec gGmbH Lassallestraße 14 | D-09117 Chemnitz Telefon: +49 371 27104-26 | Telefax: +49 371 27104-28 [email protected] | www.cewotec.de

Tenké vrstvy CVD/PVD/DLC; Plazmové navařování (plasma transferred arc ); Obloukové svařování elektrodou v inertním plynu; Vakuové kalení; Kalení v atmosféře inertních plynů Plazmová nitridace; Řádkovací (elektronová) mikroskopie; Energeticky disperzní rentgenová spektroskopie (EDX); Optická emisní spektroskopie s doutnavým výbojem (GDOS) Tribomechanické testování vrstev

DBI Gas- und Umwelttechnik GmbH Karl-Heine-Straße 109/111 | D-04229 Leipzig Telefon: +49 341 24571-11 | Telefax: +49 341 24571-36 [email protected] | www.dbi-gut.de

Těžba ropy a plynu, ukládání plynu; Plynovody a plynárenské sítě; Využití plynu; Chemie a technika pro měření plynů

X

X

X

DBI - Gastechnologisches Institut gGmbH Freiberg Halsbrücker Straße 34 | D-09599 Freiberg Telefon: +49 3731 4195-310 | Telefax: +49 3731 4195319 [email protected] | www.dbi-gti.de

Těžba ropy a plynu, ukládání plynu; Plynovody a plynárenské sítě; Využití plynu; Chemie a technika pro měření plynů

X

X

X

DGFZ – Dresdner Grundwasserforschungszentrum Meraner Straße 10 | D-01217 Dresden Telefon: +49 351 40506-70 | Telefax: +49 351 40506-79 [email protected] | www.dgfz.de

Vývoj inovativních řešení pro úpravu průmyslových a důlních vod; Rozvoj metrologie a vzorkovací techniky; Výzkumné procesy podzemních zásobníků plynu; Rozvoj strategií pro řízení množství vody a řízení jakosti

X

X

EBF Dresden GmbH Clara-Zetkin-Straße 31 | D-01159 Dresden Telefon: +49 351 42291-0 | Telefax: +49 351 42291-19 [email protected] | www.ebf-dresden.de

Vývojové a konstrukční služby pro stroje a vybavení zaměřené na aplikaci v praxi; Vývoj vědeckotechnických základů pro produkty a postupy; Látkové aplikace/aplikační řešení v oblasti ochranných a konstrukčních materiálů; Testování materiálu a montážních celků

X

X

X

X

6/46

Elektrische Automatisierungs- und Antriebstechnik EAAT GmbH Chemnitz Annaberger Straße 231 | D-09120 Chemnitz Telefon: +49 371 5301911 | Telefax: +49 371 5301913 [email protected] | www.eaat.de

Měnič frekvence; Magnetická ložiska E-mobilita; Dodávky elektrického proudu; Lineární a elektrické přímočaré pohony

Forschungsinstitut für Leder und Kunststoffbahnen (FILK) gGmbH Meißner Ring 1-5 | D-09599 Freiberg Telefon: +49 3731 366-0 | Telefax: +49 3731 366-130 [email protected] | www.filkfreiberg.de

Aplikovaný výzkum materiálů; Analytický vývoj metod; Testování a charakteristika materiálů; Vědecké posudky/expertízy; Transfer a propojování poznatků

ICM – Institut Chemnitzer Maschinen- und Anlagenbau e. V. Otto-Schmerbach-Straße 19 | D-09117 Chemnitz Telefon: +49 371 27836-101 | Telefax: +49 371 27836104 [email protected] | www.icm-chemnitz.de

Montážní celky pro výrobu obráběcích a speciálních strojů; Retrofit a automatizace strojů; Lékařská technika; Vnitřní vysokotlaké tváření; Vývoj zkušebního zařízení a prototypů; Zpracování gumy a plastů; Vývoj sítí a technologií; Tovární plánování, systémové studie

IMA Materialforschung und Anwendungstechnik GmbH Wilhelmine-Reichard-Ring 4 | D-01109 Dresden Telefon: +49 351 8837-0 | Telefax: +49 351 8837-6312 [email protected] | www.ima-dresden.de

Testování struktur a komponentů; Základní pokusy, statické a dynamické; Testování ve skutečné velikosti; Zkušební provoz a vyhodnocení naměřených dat; Zpracování testovacích technologií a zkušebních systémů; Analýza pevnosti a analýza metodou konečných prvků; Vývoj kompozit, jejich výroba a testování; Stanovení parametrů materiálu; Databanka materiálů pro konstruování, výpočty a simulaci

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

7/46

IMM Gruppe Leipziger Straße 32 | D-09648 Mittweida Telefon: +49 3727 6205-0 | Telefax: +49 3727 6205-220 [email protected] | www.imm-gruppe.de

Vývoj hardwaru, softwaru a mikroprogramů; Výroba prototypů; Sériová výroba; Aplikace; Projektový management; Dotační management

Institut für Holztechnologie Dresden gemeinnützige GmbH Zellescher Weg 24 | D-01217 Dresden Telefon: +49 351 4662-0 | Telefax: +49 351 4662-211 [email protected] | www.ihd-dresden.de

Vývoj materiálů a produktů; Vývoj technologie pro zpracování a opracování dřeva; Výzkum v oblasti využívání surovin, ochrany dřeva, modifikace; Vývoj testovacích metod pro kontrolu produktů a zajištění kvality; Základní výzkum v tradičních oblastech dřevařské biologie, chemie a fyziky; Certifikace systému řízení jakosti (QM)

X

X

X

X

X

X

X

X

8/46

Institut für Korrosionsschutz Dresden GmbH Gostritzer Straße 65 | D-01217 Dresden Telefon: +49 351 8717100 | Telefax: +49 351 8717150 [email protected] | www.iks-dresden.de

Institut für Luft- und Kältetechnik gGmbH Bertolt-Brecht-Allee 20 | D-01309 Dresden Telefon: +49 351 4081-520 | Telefax: +49 351 4081-525 [email protected] | www.ilkdresden.de

Korozní chování kovových materiálů v diverzních médiích; Korozní mechanismy; Mechanicko-mediální chování materiálu; Kompozitní materiály/spoje; Metalické nátěry; Příprava povrchových ploch; Antikorozní nátěry; Dočasná antikorozní ochrana/obaly; Metody, zařízení a přístroje na testování koroze Kryotechnologie a kryofyzika; Kryomedicína a kryobiologie; Chladící technika; Tepelné pumpy; Přenos tepla a látek; Chladící a pracovní látky, hodnoty látek; Tepelná, chladící a klimatizační technika; Proudící technika a akustika; Udržování čistoty ovzduší, separace částic, čištění vzduchu; Využívání solární energie; Aplikovaná energetická technika; Úprava vody; Materiálové inženýrství; Měřící technika a senzorika

X

X

X

X

X

Institut für Mechatronik e. V. Reichenhainer Straße 88 | D-09126 Chemnitz Telefon: +49 371 531-19690 | Telefax: +49 371 53119699 [email protected] | www.ifm-chemnitz.de

Energie a životní prostředí; Zdraví a lékařství; Letectví a astronautika; Produkce a postupy; Doprava a mobilita

X

Institut für Nichtklassische Chemie e. V. an der Universität Leipzig Permoserstrasse 15 | D-04318 Leipzig Telefon: +49 341 235-2214 | Telefax: +49 341 235-2701 [email protected] | http://www.uni-leipzig.de/inc/

Adsorpce; Bioplyn a biomethan; Vysoký tlak a vlastnosti materiálu; Katalyzátory a reakce při vysokých teplotách; Nanoporézní a nanoskalické pevné látky; Úprava vody a odpadní vody; Mikrovlnná a ultrazvuková technika; Analýza pro zákazníky a doprovodná analýza procesů

X

X

X

X

X

9/46

ITW e. V. Chemnitz – Institut für innovative Technologien Neefestraße 88 | D-09116 Chemnitz Telefon: +49 371 38252-0 | Telefax: +49 371 38252-10 [email protected] | www.itw-chemnitz.de

Mechanický vývoj, mechatronické systémy Řídící a pohonová technika, robotika, manipulační technika, systémy na radiové bázi; Řezání vodním paprskem, laserové procesy s vodním vedením paprsku, prototypy nářadí, nové technologie nástrojů 2/3 D zpracování obrazu, optická 3D digitalizace, mikroměřící zařízení, přístroje na měření emisí a teploty, povrchová měřící technika; Přenos technologií

X

Kunststoff-Zentrum in Leipzig gGmbH (KuZ) Erich-Zeigner-Allee 44 | D-04229 Leipzig Telefon: +49 341 4941-500 | Telefax: +49 341 4941-555 [email protected] | www.kuz-leipzig.de

Technologická a energetická optimalizace výrobních procesů; Mikrovstřikování a mikrostruktury; Integrace funkcí; Vysoce kvalitní povrchy; Kombinace materiálů a postupů; Inovativní spárování a spojování; Zkušební technologie

X

LASERVORM GmbH Südstraße 8 | D-09648 Altmittweida Telefon: +49 3727 9974-0 | Telefax: +49 3727 9974-10 [email protected] | www.laservorm.com

Laserové svařování; Laserové tvrzení; Obloukové laserové svařování; Laserové strojírenství; Technologické poradenství

LIM Laserinstitut Mittelsachsen GmbH Technikumplatz 17 | D-09648 Mittweida Telefon: +49 3727 581401 | Telefax: +49 3727 581496 [email protected] | www.lim-gmbh.com

Mikrostrukturování; Laserové slinování; Segregace vrstev; Modifikace povrchů; Laserové zpracování; Laserové komponenty; Simulace

X

NILES-SIMMONS-HEGENSCHEIDT GmbH Zwickauer Straße 355 | D-09117 Chemnitz Telefon: +49 371 8020 | Telefax: +49 371 852578 [email protected] | www.niles-simmons.de

CNC centrum pro soustružení a frézování; speciální stroje; Vertikální soustruhy; Plánování a realizace komplet. výrob. linek pro aut. průmysl (projekty na klíč); Plánování a realizace dílen a výrob. hal pro výrobu a opravu železnič. soukolí

X

X

X

X

X

X

X

X

X

10/46

Papiertechnische Stiftung Heßstraße 134 | D-80797 München | Tel.: +49 89 12146-0 Pirnaer Straße 134 | D-01809 Heidenau | Tel.: +49 3529 551-60 [email protected] | www.ptspaper.de

Vývoj trvalých papírových a obalových produktů šetrných k životnímu prostředí; Vývoj biomateriálu pro stavby z lehkých materiálů, lehké konstrukce a speciální aplikace; Získávání druhotných surovin z odpadních látek; Optimalizace oběhu vody a čištění odpadních vod; Redukce spotřeby energie

X

X

Sächsisches Textilforschungs institut e. V. (STFI) Annaberger Straße 240 | D-09125 Chemnitz Telefon: +49 371 52740 | Telefax: +49 371 5274153 [email protected] | www.stfi.de

Kompetenční centrum pro netkané látky; Inovační centrum pro technické textilie; Centrum pro transfer; Akreditovaná zkušebna textilních materiálů; Certifikace ochranných textilií

X

X

SC-Kapitalbeteiligungsgesellschaft mbH Bahnhofstraße 61 | D-09111 Chemnitz Telefon: +49 371 99-1200 | Telefax: +49 371 99-1209 [email protected] | www.sc-kapital.de

Financování inovací a investic

SID – Sächsisches Institut für die Druckindustrie GmbH Mommsenstraße 2 | D-04329 Leipzig Telefon: +49 341 25942-0 | Telefax: +49 341 25942-99 [email protected] | www.sidleipzig.de

Technická optimalizace procesů v ofsetovém tisku; Alternativní tiskařské postupy; Další zpracování tisku; Měření a zkoušky ke kontrole nastavení strojů a tiskového procesu; Speciální měřící přístroje pro výrobce strojů; Funkční úprava povrchů; Potisk obalových materiálů

SITEC Industrietechnologie GmbH Bornaer Straße 192 | D-09114 Chemnitz Telefon: +49 371 4708-241 | Telefax: +49 371 4708240 [email protected] | www.sitec-technology.de

Vývoj technologie a výroba prototypů; Vytváření procesů a plánování zařízení; Projektový management; Konstrukce; Výroba a montáž; Servis

X

X

X

X

X

X

X

11/46

TISORA Sondermaschinen GmbH Nordstraße 46 | D-09113 Chemnitz Telefon: +49 371 461140 | Telefax: +49 371 4611447 [email protected] | www.tisora.de

Vývoj a řízení projektu; Speciální stroje pro obrábění, výrobu, manipulaci, montáž, testování a jejich propojení; Kompletní zařízení; Nástroje, přípravky a prvky strojů; Speciální součástky pro výrobce strojů a zařízení pro potravinářský průmysl, automotive a výrobce armatur; Speciální součástky pro využití v letec. a optick. prům.

Verband Innovativer Unternehmen e. V. (VIU) Boxhagener Straße 119 | D-10245 Berlin Telefon: +49 30 44055020 | Telefax: +49 30 4406297 [email protected] | www.viunet.de

Zájmová zastoupení inovujících MSP

Wirtschaftsförderung Sachsen GmbH Bertolt-Brecht-Allee 22 | D-01309 Dresden Telefon: +49 351 2138-0 | Telefax: +49 351 2138-399 www.wfs.sachsen.de

Propagace lokality a akvizice investorů pro Svobodný stát Sasko, otevírání trhu

Chmelařský institut, s.r.o., Kadaňská 2525, 415 732 111, 415 732 150, [email protected], www.chizatec.cz

Vědeckovýzkumná činnost na úseku pěstování, sklizně chmele a posklizňové úpravy chmele; Novošlechtění chmele, udržovací šlechtění chmele, množení odrůd; Řešení ekologizace výroby a životního prostředí chmelařských oblastí, ochrany a kvality

X

Rekultivační Výstavba Most, a.s., Antonína Dvořáka 2165/20, 476 208 811, 476 702 913, 476 208 829, [email protected], www.rvm.cz

Kompletní rekultivace půd devastovaných důlní a průmyslovou činností - kultivace a sanace devastovaných půd - terénní úpravy, zakládání a údržba nově vysázených lesů, polí a luk - sadové a parkové úpravy - renovace a výstavba polních a lesních cest, odvodňovacích nebo zavlažovacích příkopů - projekční a inženýrsko poradenské práce

X

X

X

X

X

X

12/46

Severočeské doly, a.s., Boženy Němcové 5359, 474 692 303, 474 333 179, 474 652 264, 474 604 211, [email protected], www.sdas.cz

Těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí

X

Technologický park Chomutov o.p.s., Cihlářská 4132, 474 621 774, 474 622 619, [email protected], www.tpcv.cz

Zaměření na rekvalifikace a podpora rozvoje prac. sil a příležitostí s podporou IT technologií a se zaměřením na nové trendy především v oblasti nekonvenčních zdrojů a enviromen. technologií

X

Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s., Revoluční 84, 475 309 222, 475 309 274, [email protected], www.vuanch.cz

Výzkum zaměřený na výrobní procesy, ve kterých dochází k chemickým reakcím, nebo ve kterých se používají chemicko-inženýrské operace, nebo ve kterých vznikají plynné, kapalné nebo tuhé odpady, zneškodňování exhalací, anal.chemie

X

AGC Flat Glass Czech, a.s., člen AGC Group, Sklářská 450, 417 501 111, 417 502 121, [email protected], www.aqc-flatglass.cz

Vývoj a výroba plochého skla a jeho atributů s využitím laserů při detekci vad a měření hladiny skloviny v pecích, využití kyslíku pro podporu spalování plynu v tavících pecích

X

Elektroporcelán Louny, a.s., Postoloprtská 268, 415 622 111, 415 622 112, [email protected], www.epl.cz

Vývoj technologicky náročných výrobků z elektrotechnického porcelánu, vývoj výrobků z korundové keramiky, vývoj keramických jader pro přesné lití a testování plastických i neplastických surovin

X

Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s., Budovatelů 2830, 476 208 601, 476 706 948, [email protected], www.vuhu.cz

Komplexní problematika těžby uhlí, zejména povrchovým způsobem, úpravy a užití uhlí, využití produktů spalování uhlí, ochrana a tvorba nezávadného životního a přírodního prostředí

X

X

X

X

13/46

Saltek, s.r.o., Drážďanská 85, 475 655 511, 475 622 213, [email protected], www.saltek.cz

Vývoj a výroba přepěťových ochran, telekomunikačních napájecích sítí a odrušovacích filtrů

X

Strojírenský podnik zaměřený na vývoj a výrobu STROJ-UNION spol. s r.o., Teplická 395, 405 02 Děčín podávacích systémů, jednoúčelových strojů, nástrojů a 4, 412 531 381, [email protected], www.strojunion.cz strojních dílů

X

NEWTE spol. s r.o., Jateční 847, 415 01 Teplice, 417 536 531, [email protected], http://newte.cz

Hlavní činností společnosti je řešení úkolů z oblasti řízení pracovních strojů a technologií, včetně následné realizace řídicích systémů, dále projekce a výroba elektrických rozváděčů pro automatizaci či pro měření a regulaci, vývoj a výroba jednoúčelových strojů a výroba elektronických modulů pro automatizaci.

X

DAM Ústí nad Labem, s.r.o., U Tonasa 2, 403 31 Neštěmice, 476 507 325, [email protected], www.dam-ul.cz

Kromě kovoobrábění, zámečnictví a výroby ocelových konstrukcí se firma podílí také na vývoji nových strojů z produkce TOS Varnsdorf, a.s. a inovacích funkcí stávajících strojů.

X

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s., Revoluční 1930/86, 400 32 Ústí nad Labem, 477 161 111, [email protected], www.spolchemie.cz

Firma je jedním z předních výrobců syntetických pryskyřic v Evropě a vyrábí také další chemické látky.

X

14/46

Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s.r.o., Matusova 982, 412 332 347, 412 332 347, [email protected], www.pc-vtprumburk.cz

VTP Rumburk vznikl v rámci posílení infrastruktury pro rozvoj a posilování vazeb výzkumu a vývoje na průmysl - podpora průmyslového výzkumu, technologického rozvoje a inovace

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem, 475 286 210, [email protected], www.ujep.cz

Univerzita vyvíjí tvůrčí činnost v oblasti přírodních i společenských věd, zabývá se uměleckou činností i problematikou životního prostředí a zdravotnictví.

Univerzita se dostává mezi špičkové evropské univerzity a mezinárodně uznávané výzkumné a Universität Leipzig, Ritterstraße 26, 04109 Leipzig, vzdělávací instituce. V současnosti se v oblasti +49 341 97-3002 0, [email protected], výzkumu orientuje na nanotechnologie, www.zv.uni-leipzig.de biotechnologie a biomedicína, výzkum v oblasti vyšších mentálních funkcí, životní prostředí a biodiverzita. Univerzita je univerzitou humanitních, přírodních a technických věd. V současnosti se v oblasti výzkumu Techniche Universität Dresden, Weißbachstr. 7, 01062 orientuje na zdravotní vědy, biomedicína a Dresden, +49 351 463-32583, hannes.lehmann@tubioinženýrství, informační technologie a dresden.de, http://tu-dresden.de mikroelektroniku, inteligentní materiály a struktury, kulturu a poznání, energii a životní prostředí. Technische Univerzsität Chemnitz, Straße der Nationen Klíčové oblasti, kterých se univerzita v oblasti 62, 09107 Chemnitz, +49 (03 71)5 31 10 030, výzkumu věnuje, jsou energeticky úsporné výrobní [email protected], www.tuprocesy, lidský faktor v technologii a inteligentní chemnitz.de systémy a materiály. Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti Technische Universität Bergakademie Freiberg, výzkumu věnuje, jsou matematika a informatika, Akademiestraße 6, 09599 Freiberg, +49 (0)3731/39chemie a fyzika, geoinženýrství a hornictví, 2552, [email protected], http://tumechanika, procesy a energetické inženýrství, freiberg.de nauka o materiálu, ekonomika. Internationales Hochschulinstitut Zittau, Markt 23, 02763 Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

15/46

Zittau, +49 3583 612713, [email protected], www.ihi-zittau.de

Hochschule für Technik, Wirtschaft und Kultur Leipzig, Postfach 30 11 66, 04251 Leipzig, +49 341 3076-6536, [email protected], www.htwk-leipzig.de Hochschule Mittweida, University of Applied Sciences, Technikuplatz 17, 09648 Mittweida, +49 (0) 3727 58-0, [email protected], www.hs-mittweida.de Westsächsische Hochule Zwickau, Dr.-Friedrichs-Ring 2A, 08056 Zwickau, +49 (0375) 536 0, [email protected], www.fh-zwickau.de

výzkumu věnuje, jsou controling a management životního prostředí, řízení inovací, mezinárodní management, řízení výroby a informační technologie, sociální vědy Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou stavebnictví a energie, inženýrství a ekonomika, life science a engineering, média a informace Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou laserové technologie, produkt a proces vývoje, inteligentní systémy v technice a přírodních vědách, inovativní mediální technologie, výzvy hospodářských a globálních změn. Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou mobilita a motorová vozidla, energetická účinnost a zdraví.

Celkem oborů

X

19

X

X

X

X

X

X

X

16

11

36

X

X

X

X

12

22

14

Zdroj: Forschungsatlas Sachsen 2012 a vlastní rešerše dostupných údajů

16/46

V této první části této části studie jsou tabulkovou formou prezentovány organizace a subjekty, které zastřešují různé oblasti výzkumu a vývoje v české i saské straně. Jejich zaměření také představuje významný potenciál pro rozvoj stávající či nové přeshraniční spolupráce. Jednoduchou formou byly prezentovány oblasti/obory, kterými se zabývají. Pro potřeby definování společných oborů s potenciálem přeshraniční spolupráce byl brán zřetel na doporučení z první části Návrhu konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje, tj. zohlednit zejména tradiční obory, kdy i po konzultaci s partnery projektu byly také potvrzeny a mírně rozšířeny. Jedná se zejména o obory, kdy se prolínají možnosti výrobní kooperace a spolupráce v oblasti VaV, a které byly uvedeny již výše v tabulce. Obecně se jedná o: 

Strojírenství,



chemický průmysl a nové materiály,



informační a komunikační technologie,



energie a životní prostředí,



mikro-, nano- a optotechnologie,



biomedicína a lékařská technika,



biotechnologie.

V rámci výše uvedených oblastí je potřeba dále upozornit na obory – obalové techniky, zpracování plastů a povrchových úprav. Jedná se o obory, které se prolínají několika výše uvedenými oblastmi a ze strany níže uvedených subjektů se jedná o důležité obory možné aktivní spolupráce v oblasti VaV na obou stranách hranice. Z těchto oborů a oblastí pak následně byly vybrány subjekty, které byly osloveny, zda by měly zájem o možnou spolupráci v jakém směru a zda v této spolupráci vidí nějaký potenciál. V následující části uvádíme ty, s nimiž se podařilo uskutečnit v daném čase přímá jednání.

2 Potenciální spolupracující subjekty inovačního prostředí V této kapitole jsou popsány možné subjekty vhodné pro spolupráci i na základě vydefinovaných společenských oborů. Pro jednání byly osloveny dva základní typy subjektů a to typu sdružení (sdružující řadu menších podniků v oblasti výroby či zastřešující jejich výzkumné a prodejní aktivity). Dále přímé oslovení malých a středních podniků, zejména z oblasti strojírenství, zpracování plastů atp., které jsou aktivní i v oblasti vlastního výzkumu a vývoje. Ze zrealizovaných jednání a setkání se subjekty na německé straně se budoucí spolupráci nebrání žádný subjekt. Existují však dílčí omezení, které shrneme v závěru této kapitoly. Podkladem pro výběr subjektů z jednotlivých oborů bylo také jednání se samotnými partnery projektu. V rámci konzultace s partnerem projektu společnosti Institut Chemnitzer Maschinen – und Anlangenbau e.V. (ICM) ze dne 16. 10. 2013, která byla primárně zaměřena na obsah a strukturu inovačního centra se řešila i oblast spolupráce s různými subjekty na Saské straně s ohledem na vytipované obory. Na základě této diskuze partner projektu projevil zájem o budoucí spolupráci. Jednání s WFE GmbH, jež zastupoval Matthias Lißke, proběhlo na Kooperační burze dodavatelského průmyslu Krušnohoří 23. 10. 2013.

17/46

2.1

ICM

Jedná se o společnost založenou v roce 1992. Svých charakterem odpovídá připravovanému inovačnímu centru. Společnost je primárně zaměřena na oblast strojírenství. Roční obrat společnosti tvoří 3 mil. €. Aktuální počet zaměstnanců je 40 osob a z toho tvoří polovinu konstruktéři, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji. Tato činnost pokrývá přibližně 1/3 nákladů. Další 2/3 nákladů společnosti je pokryto prostřednictvím účasti v projektech VaV a tvorbě sítí MSP v oblasti VaV. Společnost plánuje další rozvoj a do roku 2020 plánuje mít min. 100 zaměstnanců a svoji činnost přesunout i nad rámec regionu Sasko. Jako klíčové oblasti pro možnou budoucí spolupráci vidí možnost rozšíření sítí MSP i na českou stranu i prostřednictvím právě inovačního centra, ve kterých společnost vidí velký potenciál pro rozvoj regionu. Mezi hlavní obory spolupráce vidí strojírenství a také obory směřující ke zlepšení životního prostředí. Mezi které primárně dle jejich názoru patří obnovitelné zdroje energie zejména rychle rostoucí dřeviny. V těchto oborech spatřují velký potenciál i z pohledu toho, že ve svých základech vycházejí z tradičních oborů Ústeckého kraje, jakým je strojírenství a těžba nerostných surovin. Jak souvisí těžba nerostných surovin s obnovitelnými zdroji energie a ty se strojírenstvím? V rámci rekultivací vznikají rozsáhlé plochy, které mohou být vhodné právě pro pěstování rychle rostoucích dřevin. Pro jejich průmyslové využití je potřeba výroba a vývoj secích strojů, ale také metod efektivního zpracování a energetického využití koncového produktu. Z toho je patrná i vazba na oblast strojírenství, které má svou tradici nejen v Ústeckém kraji, ale také v Sasku. Potenciál spolupráce se společností ICM, tak lze spatřovat v přípravě budoucích společných VaV projektů zaměřených právě tímto směrem, případně zprostředkování možnosti pro využití výsledků VaV při zavádění do praxe na české straně hranice.

2.2

BECKMAN-INSTITUT für Technologieentwicklung e.V.

Tato organizace již v minulosti byla aktivní při vzájemné česko-německé spolupráci. Společnost se zabývá výzkumem a vývoje v oblasti 3D modelování a návrhem prototypů. I z tohoto důvodu byla oslovena společně jako ostatní firmy na Kooperační burze dodavatelského průmyslu Krušnohoří 2013 v Annaberg-Buchholz. Po představení činnosti centra a možných oblastí spolupráce vidí také možný potenciál ve spolupráci v oblasti společných projektů v oblasti vývoje, kde může nabídnout své znalosti a zkušenosti při vývoji nových či úpravě stávajících výrobků.

2.3

Brandes Technik GmbH

K jednání s touto společností stejně jako u ostatních byla využita Kooperační burza dodavatelského průmyslu Krušnohoří 2013. K oslovení této společnosti došlo z několika 18/46

důvodů. Vyrábí a zpracovává součástky pro široký segment oborů od strojírenství, nábytkářství až pro segment služeb. V rámci svého rozvoje si zajišťuje vlastní vývoj a modernizaci výrobků na základě potřeb svých zákazníků. V neposlední řadě již navazuje kontakty s podniky na české straně hranice. Při jednání s nimi jim byl představen koncept centra jeho předpokládané činnosti. Spolupráci na případných projektech se nebrání zejména s očekáváním získávání kontaktů na malé a stření podniky na české straně, ale také v případě realizace společných projektů v oblasti výzkumu a vývoje v oborech jejich podnikání.

2.4

Fertigungsmettalbau GmbH

Jedná se firmu patřící mezi malé a střední podniky, vyrábějící součástky pro oblast strojírenství a automobilového průmyslu, a dle jejich požadavků se dílčím způsobem podílejí na vývoji výrobních a montážních procesů včetně výroby nástrojů a přípravy pro tyto procesy. Možnost kooperace s daným inovačním centrem ve spolupráci na vývoji a výzkumu vzešlého z podnikatelské sféry ve výše uvedených oblastech nevidí zásadní problém. Hlavní omezení vidí zejména v jazykové bariéře nejen ze strany českých podniků, ale i jejich vlastních nedostatků ve schopnosti komunikovat jiným než německým jazykem. I přesto se pokoušejí navazovat kontakty a o spolupráci s českými podniky.

2.5

IMPRO e.V. Zentrum Präzisonsmechanik

Sdružení malých podniků v oblasti obrábění a kovovýroby, kteří se specializují na malosériovou výrobu, bylo osloveno z důvodu pokrytí co největšího množství subjektů, které mají potenciál pro spolupráci s inovačním centrem. Jejich zaměření není přímo v oblasti výzkumu a vývoje, většina jejich zakázek vychází z již zpracované projektové dokumentace a v případě potřeby o vývojovou činnost poptávají u organizací nabízející obdobné spektrum činností jako ICM. V principu se sami ani za své členy spolupráci nebrání. S ohledem na výrobní charakter však již potřebují konkrétní nabídku na možnou součinnost a aktivity, které by mohli nabídnout oni či naopak centrum či podniky na české straně. Hlavní přínos takovéto spolupráce vidí zejména v obnovení kontaktů, které zde měli v minulých desetiletích. Velký potenciál spolupráce vidí v oblasti Lidských zdrojů – tj. neváhali by přijímat do pracovního poměru odborné pracovníky z Čech, jelikož jejich členové pociťují již nyní nedostatek těchto odborníků a tato situace se zhorší odchodem kvalitních pracovníků do důchodu.

2.6

Westsächsische Hochschule Zwickau

Univerzity jako takové představují subjekty, které jsou aktivní oblasti výzkumu a vývoje a podílejí se na celé řadě výzkumných projektů v kooperaci s různými subjekty komerčního i 19/46

nekomerčního charakteru. Představují tak jednoznačně klíčové subjekty pro budoucí spolupráci. V obecné rovině se již univerzita v současné době podílí či podílela na výzkumných projektech společně se subjekty na české straně hranic. Má vlastní bohaté zkušenosti v oblasti VaV a také vazby na firemní základnu v oblasti VaV zejména na německé straně hranic. Stejně jako ostatní subjekty již s ohledem na svůj charakter se nebrání potenciální spolupráci s českými firmami i s připravovaným inovačním centrem, ovšem blíže jsou k danému tématu schopni se vyjádřit až při konkrétní nabídce spolupráce. Vyžaduje však bližší specifikaci činností centra. Přímý závazek tak od tohoto subjektu v době zpracování této studie nebyl potvrzen. Šlo spíše o obecné shrnutí možností spolupráce bez stanovení konkrétních oborů.

2.7

Shrnutí

Obecně lze říci, že možnosti přeshraniční spolupráce se na německé straně nebrání žádný z oslovených a vytipovaných subjektů. Svoji spolupráci jsou ochotni směřovat jak čistě na výrobní bázi tak i možnosti účasti na společných výzkumných projektech. U subjektů MSP zejména menšího charakteru, rozsáhlejší spolupráci na větších projektech je možné očekávat zejména od subjektů typu ICM či univerzit. Mezi hlavní bariéry konkrétní spolupráce vidí zejména jazykovou připravenost na obou stranách, tj. jsou si vědomi i vlastní nedostatečné jazykové vybavenosti jiným jazykem než německým. U některých firem lze spatřovat omezení zejména z pohledu toho, že v saském regionu mají pouze pobočky výrobního a obchodního rázu a výzkum jako takový se řeší v jiné spolkové zemi, kde má sídlo mateřská společnost. Primárně se i tak spolupráci s českými firmami nebrání, ale v oblasti Česko-Sasko vidí spíše spolupráci na výrobní bázi, jelikož vývoj probíhá jinde, kde je navázán na místní univerzity a spolupráce probíhá zejména s firmami v Plzeňském kraji. Toto byl případ společnosti AVS – Ing. J.Römer GmBH.

20/46

3 SWOT analýza regionů V následující tabulce jsou souhrnně definovány silné a slabé stránky obou regionů, a to včetně příležitostí a ohrožení, které Ústecký kraj a Sasko mají.

Tabulka 2: SWOT analýza

Silné stránky 

  

      

Tradiční obory na obou stranách hranice, zejména oblasti strojírenství, chemie, kovovýroby. Na české straně i těžební obory. Navazující „nové obory“ související s rekultivacemi, obnovou krajiny, OZE. Velký potenciál v oblasti rozvoje oborů nanotechnologií a biomedicíny. Existence infrastruktury v oblasti výzkumu a vývoje. Značný potenciál tradičních oborů pro vzájemnou přeshraniční spolupráci ve výrobě, ale i výzkumu a vývoji. Fungující subjekty typu inovačních center zejména na německé straně. Postupný růst zájmu komerčních subjektů o spolupráci s veřejnými VaV organizacemi. Sídla univerzit s tradicí v oblasti technických oborů zejména na saské straně. Sílící trend rozvoje technického vzdělávání na univerzitě i v Ústeckém kraji. Existující nástroje na podporu studentů a absolventů na obou stranách hranice. Hustá dopravní síť.

Slabé stránky    

 



 

Příležitosti    



Zájem o spolupráci v oblasti obchodní a výrobní spolupráce, ale také v oblasti výzkumu a vývoje. Další rozvoj nových a perspektivních odvětví. Velký potenciál pro rozvoj oblasti obalové techniky, výroby obalů. Podpora malého a středního podnikání. Hospodářský růst zejména saské straně, pozvolné oživení hospodářství a růst i na české straně.

Nízká finanční síla většiny MSP pro rozvoj inovací na obou stranách hranice. Výrazné zastoupení částí regionů, vyžadujících soustředěnou podporu státu na české straně. Obtížné uplatnění absolventů na trhu práce především na české straně. Vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti spojených s nízkou kvalifikací nezaměstnaných zejména na české straně. Odchod mladých dobře kvalifikovaných pracovních sil kvůli nedostatečné perspektivě zejména na české straně. Chybějící pracovníci zejména technických oborů na obou stranách hranice (nevhodná vzdělanostní struktura zejména na české straně, vliv demografické křivky na obou stranách hranice). Chybějící komunikační platforma zajišťující sdílení aktuálních klíčových potřeb a požadavků na obou stranách hranice. Nízká vazba mezi akademickým výzkumem a jeho komerčním uplatnění. Nedostatečný počet výzkumných a vědeckých pracovníků v regionech (zejména na české straně, daný krátkodobou existencí technických oborů na regionální VŠ).

Hrozby 

 

Chybějící stabilní partner pro koordinaci a rozvoj spolupráce nezávisle na dotacích zastupující klíčové subjekty na české straně. Nekoordinovaná či chybějící podpora tradičních oborů na české straně. Stejná situace je i v cílené podpoře existujícího výzkumu a vývoje, nízká spolupráce veřejných subjektů v oblasti výzkumu a vývoje.

21/46

   

Potenciál MSP v oblasti výzkumu a vývoje v případě sdružení jejich výzkumných kapacit. Snaha o rozvoj další politické a hospodářské spolupráce na obou stranách hranice. Příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel z jiných regionů a ze zahraničí. Cílená podpora doktorského studia zejména technických a přírodovědných oborů.

 



Nevyužití potenciálu regionálních univerzit či univerzit mající v regionu detašovaná pracoviště. Růst sociálního napětí spojený s nárůstem podílu sociálně slabších skupin obyvatelstva a sociální segregace obyvatel v některých lokalitách. Přetrvávající migrace mladých a vzdělaných lidí zejména z Ústeckého kraje.

Zdroj: vlastní šetření a Studie rozvoje Česko – Saského příhraničí

22/46

4 Využití silných stránek regionů Definované slabé stránky a hrozby lze z velké většiny minimalizovat či eliminovat s využitím silných stránek a příležitostí, které oba regiony skýtají. Oba regiony se musí více zaměřit na tradiční obory, možnost využití široké základny v těchto oborech malých a středních firem, kdy řada z nich má i potenciál účasti na rozvoji inovací a spolupráci v rámci těchto projektů. Výhodou obou regionů je, že na tyto obory navazují další a umožňují jejich další propojování. Jako obory s vysokým potenciálem pro další rozvoj jsou obory z oblasti techniky životního prostředí, navazující na těžební průmysl, resp. na rekultivaci vytěžených ploch a využití pro obnovitelné zdroje a jejich energetické využití. Existuje tak potenciál pro uplatnění jak vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti výzkumu a vývoje ve výše uvedených oborech, ale i pracovníků s nižší kvalifikací podílejících se na výrobě strojů. Tento směr se tak může stát faktorem snižující nezaměstnanost u osob s nízkou kvalifikací a na druhou stranu zajistit pracovní uplatnění a pozice pro odborné pracovníky, kteří v současné době míří často do jiných regionů. Tyto tradiční obory doplňují rychle se rozvíjející obory nanotechnologie a biomedicíny, které mají pro další rozvoj kraje značný potenciál a svým rostoucím významem se blíží tradičním oborům. Zásadní politikou obou stran by tak měla být podpora těchto oborů a jejich rozvoje od podpory výrobní činnosti, tak i s ní úzce souvisejícího výzkumu a vývoje. Oba regiony již v současné době disponují značnou kapacitou infrastruktury určené pro výzkum a vývoj – vědeckotechnické parky, univerzity, ale i výzkumné ústavy. Úzkou koordinací jejich využití a možnosti propojení s komerční sférou zejména jejich „zpřístupnění“ pro potřeby malých a středních podniků přinese kraji zlepšení situace těchto podniků, resp. využití jejich inovačního potenciálu. Ochota spolupráce osvědčených inovačních center či organizací zaměřených na hospodářský rozvoj v regionu Sasko s příhraničními regiony na české straně dává v případě vzniku stabilní a silné české partnerské organizace šanci na dlouhodobé posilování a zrychlení hospodářského růstu i na české straně. Hospodářský růst s sebou přináší prosperitu podniků s potenciální tvorbou nových pracovních míst. Vzájemnou užší spolupráci a hospodářský rozvoj podporuje i hustá dopravní síť a propojení obou regionů. Vytváření atraktivních pracovních míst pro vzdělané a kvalifikované mladé lidi společně s vyžitím potenciálu existujících podpor studentů a absolventů pro setrvání v regionu s sebou přinese vyšší konkurenceschopnost firem, ale také větší atraktivitu regionu pro příchod nových investorů, kteří již nepotřebují montážní závody, ale hledají vhodné lokality pro svůj výzkum a vývoj.

23/46

5 Identifikace potenciálních finančních nástrojů Německa, Česka a EU V této kapitole se zaměříme na stručný výčet možných zdrojů financování na obou stranách hranice pro projekty v oblasti VaV a také s potenciálem přeshraniční spolupráce. Tato otázka je zejména u dotačních titulů na německé straně mírně komplikovaná rozdělením části dotace přímo od Spolkové republiky Německo a Saské rozvojové banky. U obou lze navíc potenciál přeshraniční podpory spatřovat ve zvýhodnění výše dotace až o 5 % u příjemců kteří do projektů zapojí subjekty z území mimo SRN.

5.1

Identifikace možností financování, pouze pro granty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, především federální vládou a Svobodným státem Sasko

Podrobný rozpis jednotlivých dotačních titulů viz příloha č. 1 této části studie. Jedná se o stručný výčet programů centrální vlády i Svobodného státu Sasko prostřednictvím SAB (centrální rozvojová agentura Svobodného státu Sasko). Tato příloha obsahuje 39 možných dotačních titulů pro možnou podporu výzkumu a vývoje včetně níže popsaného Cíle 3, ale také dotačních titulů EUREKA a EUROSTARS a HORIZONTU 2020 stručně popsaných též v části 1, kapitole 8.

5.2

Česká republika

V této části se pouze stručně zmíníme o možnostech čerpání dotací v rámci výzev a grantů TAČR a GAČR. Tyto dvě instituce se stejně jako v minulých letech i v těch následujících budou zaměřovat na podporu výzkumu a vývoje. Oproti roku 2013 lze očekávat rozšiřování jejich činností, jelikož se očekává, že budou moci rozdělovat více prostředků než doposud. Více informací viz kapitola 8 části 1 této studie.

5.3

Přeshraniční spolupráce 5.3.1 Cíl 3/Ziel 3

Pro program Cíl3/Ziel3 byla zvolená společná strategie kladoucí zvláštní důraz na přeshraniční hospodářské, kulturní, sociální a ekologické aktivity. Tímto vznikly 3 strategické cíle (3 prioritní osy), ve vztahu k podpoře inovačních aktivit patří mezi klíčové oblasti:

24/46

Prioritní osa 2 Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu Oblast podpory 1 Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur Aktivita Podpora kooperačních sítí hospodářství a vědy, vývoje a transferu technologií Dle Programového dokumentu (schváleného Evropskou komisí dne 9. srpna 2011) bylo pro tuto prioritní osu vyčleněno 26,4 % z celkové alokace finančních prostředků, a to z celkového objemu 207,40 mil. € (částka z Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF). Tyto finance jsou doplněny z českých a německých národních veřejných zdrojů cca o 36,60 mil. € (informace z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropskauzemni-spoluprace/OP-Sasko-CR).

Tabulka 3: Finanční alokace, Cíl 3, ČR-Sasko

Cíl 3

Celkové prostředky

ERDF

Členské státy

ČR - Sasko

243 996 406

207 396 944

36 599 432

Zdroj: http://www.crr.cz/cs/programy-eu/cil-3/ Tento program umožňuje vzájemnou spolupráci a kooperaci při řešení problematiky společné podpory VaV v příhraničních regionech, včetně tvorby analýz a podpůrných materiálů pro řešení klíčových problémů daných regionů. Na realizaci přeshraničního projektu se musí podílet minimálně jeden partner z každé země. Finanční podporu mohou získat jen takové projekty, u nichž partneři splňují minimálně dvě z následujících čtyř podmínek: 

společná příprava, resp. plánování projektu,



společná realizace projektu,



společný personál projektu,



společné financování projektu.

Pro přeshraniční projekt, na kterém spolupracují čeští a saští partneři, je vybrán jeden partner, který převezme celkovou odpovědnost za projekt a který bude vystupovat jako kontaktní, resp. smluvní osoba. Lead partner nese celkovou odpovědnost za organizační, obsahovou a finanční stránku projektu. Na lead partnera, kterého si zvolí na projektu se podílející partneři, jsou kladeny vysoké požadavky týkající se přeshraničního projektového managementu. Realizace a úspěch projektu ovšem odvisí od podílu každého z partnerů projektu. 25/46

Dotační území česko-saského Programu Cíle 3 je jasně definováno. Lead partner resp. jeho projektoví partneři však nemusí nutně sídlit v tomto dotačním území. Projekt ale musí mít dopad na dané dotační území a musí přispívat k trvalému rozvoji společného pohraničí. Pokud je požadovaný příspěvek na projekt z prostředků ERDF vyšší než 22.500 €, jedná se o tzv. "velký projekt", pro který platí zde popsaný postup administrace. Projekty, které požadují menší příspěvek, mohou být podány v rámci Fondu malých projektů v euroregionech. Dotace může činit až 85 % způsobilých výdajů. Způsobilost výdajů řeší právní předpoklady a národní předpisy. Výdaje projektu musejí být v přiměřeném vztahu k finančnímu vybavení programu i k přeshraničnímu dopadu.1 Na období 2014 - 2020 se v rámci Evropské územní spolupráce předpokládá i nadále realizace projektů v Operačním programu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou (koordinovaným na území ČR Ministerstvem pro místní rozvoj). S ohledem na stav přípravy nového programovacího období není v době zpracování této studie tyto připravované budoucí nástroje blíže popsat.

1

Zdroj: http://www.ziel3-cil3.eu

26/46

6 Návrh komunikační platformy pro sdílení informací Z provedených jednání s potenciálními partnery byla určena jedna ze základních podmínek možné úspěšné budoucí spolupráce. Tím je vznik a využívání komunikační platformy, která umožní sdílení informací v reálném čase, ale její součástí bude také harmonogram přímých jednání zástupců zúčastněných subjektů. Zásadní pro dlouhodobý rozvoj spolupráce potenciální partneři označili potřebu stabilní komunikace, která nebude závislá na dotacích či ukončení různých projektů. Komunikační platforma by měla kombinovat všechny druhy komunikace a sdílení informací, ale také umožnit sdílení aktuálních dat nejen pro hlavní subjekty podílející se na přímé komunikaci, ale i pro třetí stranu, tj. zástupce MSP, výzkumných organizací, investorů, kteří hledají snadnou cestu ke klíčovým a aktuálním datům o možnostech v daných regionech.

6.1

Pravidelná setkání klíčových subjektů v regionu

Inovační centrum jako také by mělo být iniciátorem pravidelných setkání mající formu kulatých stolů nebo diskusních fór. V pravidelných intervalech např. 1x za 3 měsíce. Jádrem těchto setkání by mělo být plánování společných strategií na podporu regionu v oblasti výzkumu a vývoje, ale také celkového růstu hospodářství. Subjekty, které by se daných akcí zúčastnily, by tak představovaly zástupce nejen regionálních vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, center transferů technologií, ale i univerzit a regionálních hospodářských komor. Obsahem těchto setkání by bylo předávání vzájemných informací o podpoře, kterou je možné získat v jednotlivých regionech, spolupráce v klíčových oblastech v blízké budoucnosti, ale také získáním jasné představy o možnostech a představách podpory hospodářského růstu regionu i prostřednictvím využíváním dostupných kapacit v oblasti výzkumu a vývoje. V následující části této kapitoly jsou uvedeny nástroje, které takto nastavenou komunikační platformu vhodným způsobem doplňují.

6.1.1 Webový portál Tento způsob komunikace by sloužil zejména ke sdílení dat dostupných široké veřejnosti, podnikatelům, výzkumníkům, příchozím investorům, ale i orgánům veřejné správy a samosprávy. Jeho cílem by měla být prezentace aktuálních dat z obou regionů. Jedná se o zveřejňování aktuálních statistických dat (optimálně za daný okres či mikroregion), umožňující přijímání relevantních opatření či i přípravu projektů pro řešení problémů v dané oblasti. Tento webový portál by postupem času tak jak bude zaplňován daty ze strany výše uvedených subjektů a organizací měl představovat fungující informační systém poskytující zejména aktuální informace z oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Pro potřeby takovéhoto portálu není potřeba hledat či vytvářet zbrusu nový webový prostor. Při jednání s potenciálními subjekty, které měli zájem o spolupráci, zazněla možnost, využití – samozřejmě s potřebou specifické modifikace - již existujících webů některého z případných partnerů. 27/46

6.1.2 Osobní, telefonická a písemná komunikace Na výše uvedené aktivity tvořící jádro komunikační platformy je nezbytně provázáno s navazováním osobních kontaktů formální i neformálního charakteru spojených s přímou osobní komunikací ať již v rámci kulatých stolů, ale také formou telefonické či písemné komunikace.

6.1.3 Doporučení a návrhy opatření Tato doporučení jsou pro Inovační centrum Ústeckého kraje vytvořena tak, aby mohla dopomoci k lepší a efektivnější komunikaci nejen mezi jednotlivými pracovníky Centra ale také v rámci komunikaci s externími subjekty.

Exaktní definice komunikačních cílů a písemné definování komunikačních pravidel, norem či popisů pracovních pozic a náplně Definování cílů by se nemělo týkat jen způsobu průběhu komunikace, ale také jejího obsahu, nastavení a může zahrnout i komunikační cíle z hlediska informovanosti, delegování, motivace a potřeb, komunikačních dovedností a význam provázání komunikačních cílů s obecnými cíli organizace, případně i s cíli osobními. Přesná specifikace komunikačních cílů a informovanost zaměstnanců může pomoci zlepšit celý průběh komunikace v Inovačním centru, omezí problémy v naplňování cílů z hlediska informovanosti a jiných komunikačních cílů, podpoří úspěšnou činnost samotné organizace, a v důsledku toho i ulehčí práci vedení. Písemné definování komunikačních pravidel, norem či popisů pracovních pozic a náplně má podobný efekt.

Vzájemné vyjasnění si jednotlivých cílů, očekávání, požadavků a zpětná vazba Většina příčin problémů často spočívá v nepochopení požadavků všech komunikujících stran. Vedení Inovačního centra bude odpovědné za to, aby všichni podřízení plně porozuměli jednotlivým úkolům. Z tohoto důvodu je důležité, aby mezi komunikujícími probíhala také zpětná vazba, která podpoří otevřenější komunikaci.

Opatření týkající se důvěry Důvěra obecně podporuje otevřenější komunikaci a delegování kompetencí na ostatní pracovníky. Prostřednictvím zavedení komunikační důvěry bude vedení Inovačního centra se zaměstnanci sdílet i nepříjemné záležitosti ohledně činnosti organizace nebo ohledně cílů a směru jejího vývoje, a bude jim poskytovat zpětnou vazbu ohledně vlastní činnosti zaměstnanců. Opatření týkající se kompetenční důvěry umožní, aby si zaměstnanci mezi sebou navzájem pomáhali učit se novým dovednostem nebo aby respektovali schopnosti a dovednosti ostatních stejně tak jako své vlastní.

28/46

Časový harmonogram pracovních úkolů Prostřednictvím nastavení časového harmonogramu pracovních úkolů bude docházet k podpoře komunikačních cílů nejen z hlediska informovanosti, ale i k podpoře mnohých dalších komunikačních i obecných cílů. Díky implementaci tohoto opatření dojde k celkovému zlepšení komunikace, jelikož pro plnění pracovních úkolů bude dopředu stanoven konkrétní časový rozvrh, kdy je potřeba tyto úkoly dokončit.

6.2

Závěr

Na základě výše uvedeného návrhu jádra komunikační platformy je zřejmé, že je obecně velmi složité zvolit jeden způsob komunikace jako nejvhodnější. S ohledem na toto je tak velice důležité, aby došlo k volbě vhodného komunikačního systému až na základě konkrétní situace a konkrétních specifických podmínek daného komunikačního procesu včetně dispozic účastníků komunikace k jednotlivým druhům komunikačního kanálu. Porovnáme-li jednotlivé způsoby komunikace partnerů a zajištění efektivní spolupráce by pro navrhovanou platformu bylo nejlepší vytvoření komunikačního mixu. Nelze totiž očekávat, že pokud zvolíme pouze jeden kanál, bude možné zajistit dlouhodobou a efektivní spolupráci. Některé způsoby komunikace se hodí pro každodenní výměnu informací či zajištění rychlé odezvy v nezbytných případech. Další zase umožňují budovat neformální vztahy, které ve většině případů mají vliv na efektivitu a vstřícnost při řešení možných problémů či nejasností. Každá spolupráce dlouhodobějšího charakteru by měla být nastartována osobní komunikací, kde by mělo dojít k předběžnému projednání cílů spolupráce a také způsoby komunikace mezi spolupracujícími subjekty. V úvodní fázi spolupráce by tato jednání měla být častějšího charakteru. Po náběhu klíčových činností by frekvence osobních jednání pro úspěšné udržení spolupráce měla být 1x za čtvrt či půl roku. Tato osobní jednání je možné v dnešní době možné úspěšně doplnit využitím videokonference (pokud náklady na její technické zajištění nejsou příliš extremní ve srovnání s osobním jednáním). Frekvence této komunikace by měla být pravidelná a formu spíše realizace porad k řešení konkrétních problémů cca 1x za měsíc. V současné době je již řada firem, které jsou schopny tyto konference pronajímat v předem domluveném termínu. Ostatní způsoby slouží pro průběžnou komunikaci a sdílení informací v aktuálním čase. Pro dlouhodobou spolupráci mezi různými partnery může být vytvořen realizační/komunikační tým, který bude využívat „Groupware“ pro sdílení zejména dat o konání vybraných akcí, jejich přípravě a oslovení vybraných cílových skupin a podpořit tak budování vazeb a realizaci společných akcí či vzájemnou pomoc s nimi. Dle provedených jednání a setkání v rámci realizace této studie často zazněla na různých akcí informace typu „škoda, že jsme o této akci nevěděli dříve, určitě bychom dorazili ve větším počtu, či se jí zúčastnili“ atp. Může tak na obou stranách dojít k včasnému oslovení cílových skupin – studentů, výzkumných pracovníků, investorů atp. Tento nástroj elektronické komunikace by měl být využíván zejména na úrovni „terénních“ či administrativních pracovníků. 29/46

Tento návrh možného komunikačního mixu je nedílnou součástí dlouhodobé spolupráce se strategickými partnery. Nástroj jako takový má však smysl pokud ho na obou stranách budou využívat stabilní a aktivní partneři, kteří mají vliv na řešení rozvoje regionu v oblasti VaV nejen s partnery Saska a České republiky, ale potenciálně i z dalších regionů. Stejně jako u zahájení činnosti Inovačního centra v Ústeckém kraji platí, že náběh využití komunikační platformy by měl být postupný a jak již bylo řečeno, byl by přizpůsoben jeho klíčovým uživatelům.

30/46

7 Návrh obecných cílů a specifikace jednotlivých opatření, která budou zabezpečovat postupný rozvoj a řízení přeshraniční spolupráce Současná vědecká odborná činnost se často odehrává v týmech, a to i na mezinárodní úrovni. To klade nároky na možnosti komunikace, sdílení informací v rámci týmu či odborné komunity a na vyhledávání nových partnerů a spolupracovníků. Níže uvedené body představují návrh jednotlivých opatření, jejichž realizace a implementace v praxi povede k postupnému rozvoji a řízení přeshraniční spolupráce: 

vyhodnocení regionální strategie mezinárodní spolupráce ve vzdělávání a VVI v souvislosti s implementací nového programovacího období,



podporování mezinárodní mobility studentů a akademických pracovníků,



zaměření se na kvalitu a obsah zahraničních pobytů studentů i akademických pracovníků a uznávání studia absolvovaného v zahraničí,



vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách,



aktivní zapojování do programů EU na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání a VVI,



podporování zvyšování počtů studijních programů uskutečňovaných v cizích jazycích,



usilování o zvyšování počtu akademických pracovníků ze zahraničí a studentů cizinců studujících v cizím jazyce,



rozšiřování akreditovaných studijních programů a oborů v anglickém jazyce a zkvalitňování jejich realizace,



rozvoj spolupráce s partnerskými zahraničními univerzitami,



uzavírání nových rámcových smluv o spolupráci se zahraničními univerzitami, s důrazem na jejich přínos a naplňování,



zavádění společných studijních programů se zahraničními univerzitami,



podporování rozvoje odborných stáží výzkumných a akademických pracovníků v zahraničních podnicích a institucích.

7.1

Základní aktivity pro rozvoj přeshraniční spolupráce 7.1.1 Informační činnost a zvyšování povědomí o možnostech zapojení výzkumů do evropských a mezinárodních výzkumných programů

Informační činnost Inovačního centra Ústeckého kraje bude zaměřena na šíření obecné i specifické dokumentace v oblasti mezinárodní výzkumné a vývojové spolupráce, poskytování informací o podmínkách účasti v programech mezinárodní výzkumné

31/46

spolupráce a o podmínkách podávání návrhů projektů do programů mezinárodní výzkumné a vývojové spolupráce. Informační činnost Inovačního centra Ústeckého kraje se bude dále zaměřovat na pořádání propagačních a prezentačních aktivit (informační dny, konference, tvorba internetových stránek apod.).

7.1.2 Poskytování poradenství při zpracování projektových návrhů a další odborné vzdělávání Oblast a cíle poradenské činnosti o mezinárodních výzkumných programech, kterou bude realizovat Inovační centrum Ústeckého kraje, jsou v souladu s obecnými cíli v jednotlivých evropských informačních infrastrukturách. Jedná se zejména o poradenství v oblasti administrativních, finančních a právních otázek mezinárodních projektů v oblasti vyhledávání projektových partnerů a v oblasti vzdělávacích seminářů a workshopů apod.

7.1.3 Informování o účasti národních týmů v mezinárodních projektech a poskytování zpětné vazby poskytovatelům finančních prostředků a Evropské komisi Inovační centrum Ústeckého kraje bude v rámci své činnosti monitorovat účast výzkumných a vývojových týmů v jednotlivých mezinárodních programech a v případě potřeby bude dále poskytovat Evropské komisi důležitou zpětnou vazbu o potenciálních problémech při realizaci výzkumných a vývojových projektů a o míře účasti jednotlivých zemí (resp. výzkumných týmů) v mezinárodních programech výzkumné spolupráce.

7.2

Shrnutí

Všechny výše uvedené body představují obecné cíle, které je potřeba podpořit realizací konkrétních aktivit navazující na činnosti směřující k podpoře rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Pro úspěšnou činnost centra je důležitá jeho aktivita při účasti na vhodných akcích, ale i jejich vlastní pořádání či spolupořádání jako partner. 

Jako vhodné je pro navázání spolupráce pro přeshraniční spolupráci účast na kooperačních burzách dodavatelů, kde může centrum získat kontakty jak na výrobní firmy, ale také na výzkumné organizace.



Cíleně pak je potřeba vyhledávat odborné workshopy a konference na území Saska a České republiky.

Tyto výše uvedené aktivity by dané centrum mělo využít pro vlastní prezentaci, ale zejména získávání kontaktů a budování partnerství.

32/46



Další aktivitou je zajišťování průběžného monitoringu potenciálu výzkumu, vývoje a inovací a v souladu s výsledky monitoringu vyhledávat možné oblasti mezinárodní spolupráce.



Na tuto činnost navázat správou databáze či informačního systému evidující firmy a organizace pro možnou potenciální spolupráci v mezinárodních projektech. Tyto informace pak dále využívat jako možnou službu těm subjektům, které nemají zkušenosti a kontakty v zahraničí, nebo plošně za celou ČR. Inovační centrum, tak bude schopno tyto organizace a subjekty vzájemně propojovat při realizaci jejich záměrů.

Tyto aktivity a získávání jistého renomé, kontaktů a zkušeností následně mohou vést k zajišťování „twinningových“ aktivit směřující do Ústeckého kraje a naopak. Zaměřené nejenom na párování klíčových subjektů na straně nabídky a poptávky, ale i poptávané služby samo nabízet jako subjekt mající prostředky na zajištění klíčových pracovníků či získání prostředků z fondů EU na služby odborníků např. z oblastí transferu technologií či ochrany průmyslového vlastnictví atp.

33/46

8 Seznam zkratek Zkratka EU GA ČR IPR MSP OZE TA ČR ÚK VaV VVI

význam Evropská unie Grantová agentura České republiky intellectual property rights Malý a střední podnik obnovitelné zdroje energie Technologická agentura České republiky Ústecký kraj výzkum a vývoj výzkum a vývoj a inovace

9 Informační zdroje 1. 2. 3. 4. 5.

Forschungsatlas Sachsen 2012 Studie rozvoje Česko – Saského příhraničí. Dostupný z: http://zam.uur.cz/Rohrerova/CS-studie-cerven.pdf http://www.crr.cz/cs/programy-eu/cil-3/ http://www.ziel3-cil3.eu Dědina a Odcházel, 2007, str. 50

10 Seznam tabulek Tabulka 1: Definice společných oborů ................................................................................... 5 Tabulka 2: SWOT analýza ....................................................................................................21 Tabulka 3: Finanční alokace, Cíl 3, ČR-Sasko .....................................................................25

34/46

11 Přílohy části B 11.1 Příloha č. 1 : Dotační tituly Federální vlády NSR a Svobodného státu Sasko Předmět podpory

Oprávnění žadatelé

01

Termín pro podávání žádostí

Míra financování

Max. dotace na jeden projekt

poznámky

Horní hranice 350 000 EUR na dílčí projekt; pro VaV instituce 175 000 EUR

Účast zahraničních partnerů možná, ale bez podpory; při zapojení zahraničního partnera obdrží žadatel (německý) prémii ve výši 5%

ZIM BMWI Module EP, KA, KU, KF, VP VaV pro inovativní produkty, postupy, technické služby bez omezení oboru

MSP dle definice (do 31. 12. 2013 do 500 prac.); Vav instituce jen ve spojení s MSP, nutné sídlo v SRN

02

31. 12. 2014

Dle konkrétních předpokladů projektu 25 – 55% pro firmy; 90 – 100% pro VaV instituce

ZIM BMWI Modul NW Management sítě

Řízení management sítě; VaV instituce; prokázání kompetence

03

31. 12. 2014

Degresivně od 90% v prvním roce na 30% ve čtvrtém roce

Dotace do 350 000 EUR; ve fázi jedna max. 150 000 EUR

ZIM BMWI Modul DL Služby na podporu trhu externích poskytovatelů jako nástavbový model k předchozímu projektu ZIM

MSP se schválenou ZIM žádostí do 6 měsíců po ukončení projektu

31. 12. 2014

50 %

50.000 €

Inovační prémie Svobodného státu Sasko

04 MSP pro navázání spolupráce s výzkumnými institucemi; využití

MSP s provozovnou ve Svobodném státu

Konec směrnice

platnosti 31. 12.

50 %

Je možné požádat až o 2 inovativní prémie

Poskytovatel služby VaV (VaV zařízení ing. kancelář,

35/46

externích VaV služeb v souvislosti s vývojem nových nebo zlepšení stávajících produktů, postupů, služeb (průzkum trhu, studie proveditelnosti; studie pro výrobní techniku, konstrukční služby, testy produktů, služby laboratoří a příprava certifikace)

Sasko

firma) může mít sídlo také v zahraničí, ale nesmí více než 50% svého obratu dosáhnout poradenstvím v podnikání

VaV – projektové dotace Svobodného státu Sasko

05 Výzkumné projekty na podporu technologií budoucnosti sloužících vývoji nových produktů a postupů a zvýšení konkurenceschopnosti / inovační síly příjemců podpory z oblasti průmyslu

Firmy s provozovnou v Sasku

Konec směrnice 2015

platnosti 31. 12.

Přehled dotace podle detailních podmínek, míra podpory se pohybuje mezi 20% a 80% pro firmy; VaV instituce 100%

Bez omezení

Žádosti se již nepřijímají – prostředky pro toto dotační období byly vyčerpány

Způsobilé: maximálně 50 000 EUR/ osoba / rok pro absolventy; osoby s praxí max. 80 000 EUR/ osoba / rok; max. 2 inovační asistenti na jednu firmu

Pracoviště podpořeného personálu v Sasku

Inovační asistent Svobodný stát Sasko

06 Zaměstnání absolventů VŠ na pozici inovačních asistentů (univerzity, odborné VŠ, odborné školy technické a profesní akademie); zaměstnání vědeckých pracovníků a inženýrů s ukončeným VŠ a praxí za účelem realizace inovativních, technologicky zaměřených projektů 07

za kalendářní rok. Maximální výše je 20 000 € za kalendářní rok. Souhrnná pomoc nepřesáhne za dobu tří let 200 000 €

2015

MSP s provozovnou ve Svobodném státu Sasko

Konec směrnice 2015

platnosti 31. 12.

Maximálně 50% osobních nákladů na 24 měsíců; maximálně 25% na dalších 12 měsíců

Směrnice pro střední firmy – uvedení inovativních výrobků na trh a pro design produktu (MEP) Svobodný stát Sasko Projekty na uvedení nových nebo

MSP

s provozovnou

31. 12. 2014 /31.

0,5

Maximálně

100 000

36/46

inovovaných produktů, služeb nebo postupů, které ještě nebyly ekonomicky zhodnoceny, na trh, design produktu, podpůrné výtvarné činnosti;

ve Svobodném státu Sasko

12. 2015

EUR podpory; výjimky jsou možné

Výroba vzorů/nulté série, která není k prodeji; opatření na přípravu vstupu na trh – normování certifikace distribuční /marketingová koncepce vytvořená vlastním personálem; vytvoření specifických marketingových materiálů Podpora transferu technologií Svobodný stát Sasko

08 Plánovaný přenos technologických vědomostí od poskytovatelů technologií k uživatelům technologií za účelem přípravy a realizace inovací produktů a postupů; transfer technologií v MSP – především v oblastech technologií budoucnosti; již vyvinuté inovace produktů nebo postupů se přenáší od poskytovatele technologie nebo s podporou zprostředkovatele technologie na uživatele technologie; podporují se investiční náklady a poradenské služby 09

MSP s provozovnou ve Svobodném státu Sasko – uživatelů technologií

31. 12. 2013

Max. 50% na investice; max. 75% na poradenské služby

Max. 500 000 EUR / žadatele / rok

Některé obory jsou vyjmuty

Era SME BMWi

37/46

Síť ministerstev a podpůrných agentur; podpora transnárodních projektů podle národních směrnic; v SRN ZIM; v CZ se program schvaluje; zprostředkování kooperačních partnerů

Projekty minimálně dvou MSP ze dvou různých zemí

Neuvedeno

Dle využité národní směrnice

Dle využité národní směrnice; v daném případě s prémií za transnárodní projekt

Kontaktní osoba Robert Wenzel, MPO

v CZ:

[email protected] +420 224 852 644

IGF spojená podpora pro průmysl BMWi

010 Podpora přípravných výzkumných projektů; orientační vědomosti; technologické platformy pro obory přesahující využití; vývoj trvalých oborových / obory přesahujících výzkumných sítí v rámci středního stavu v hospodářství velkých průmyslových podniků a výzkumu; bez omezení tématu a oborů

Samostatná obecně prospěšná výzkumná sdružení AIF; zpracování eventuelně výzkumným zařízením

31. 12. 2017

Podpora formou podílového financování až do plné výše

Neuvedeno

Různé formy organizace; varianty: záměry, vedoucí technologií, klastry; Collective Research = CORNET (transnárodní)

Dle formy projektu a počtu pracovníků do 500 000 EUR podpory

Některé obory vyjmuty

Neuvedeno

Dvoustupňové; biotechnologie; lékařská technika; nanotechnologie; fotonické a optické

INNO –KOM-OST BMWi

011 Záměry předchozího výzkumu; tržně orientované MSP; vědeckotechnická infrastruktura – podpora investic; nepodporují se služby dodavatelů

Obecně prospěšná externí průmyslová výzkumná zařízení bez institucionální podpory < 250 pracovníků na území bývalého východního Německa

31. 12. 2014

V závislosti na formě projektu a počtu pracovníků do 90%

MSP inovativně BMBF

012 Projekty špičkového výzkumu v MSP členěno dle oblastí technologií; excelence, stupeň inovace a použitelnost jsou

Technologické firmy dle definice MSP

Neuvedeno

V závislosti na dané technologii pro MSP max. 50%; VaV

38/46

kritériem

instituce 100%

013

technologie; výrobní technologie; zdroje a efektivita energií

max.

EUREKA BMBF Poskytnutí publicita

Eureka-Labels;

Příhraniční projekty s cílem vývoje nových technologií pro inovativní produkty, procesy nebo služby

014

Bez omezení

Financování z národních programů nebo vlastních zdrojů; eventuelně ve spojení s programem EUROSTARS

EUROSTARS BMBF Pro civilní účely; vývoj inovativních produktů, postupů a služeb

Konsorcia s min. 2 partnery (MSP; VaV instituce) ze dvou zemí v rámci Eurostars (CZ je zastoupeno) vedení konsorcia ze strany MSP 10% obratu v rámci VaV nebo 10% MA ve VaV

Končí 31. 12. 2013; nové vyhlášení 2014 s upravenými podmínkami

MSP v SRN 50%; VaV instituce max. 100%

Max. 1 000 000 EUR podpory pro partnery na německé straně; od roku 2014 pravděpodobně max. 500 000 EUR

Nutné zohlednit pravidlo vyváženosti projektu mezi jednotlivými partnery

Inovační management max. 20 000 EUR v kalendářním roce; efektivita surovin a materiálu max. 80 000 EUR

Dva moduly: Inovační management; efektivita surovin a materiálu

Inovační vouchery Spolkové republiky BMWi

015 Profesionalizace inovačního managementu – externí poradenství na přípravu a realizace inovací (analýza potenciálu) realizační koncept

Autorizované poradenské firmy pro své zákazníky, coby příjemce (inovační management) firmy < 100 pracovníků; efektivita definice MSP; sídlo v SRN

Směrnice končí k 8. 8. 2016

Max. 50%

39/46

016

Signo BMWi Podpora zhodnocení a strategií pro VŠ

Konsorcia VŠ; patentových agentur, MSP a vynálezců ve spojení s autorizovaným Signo partnerem

VŠ končí k 31. 12. 2013; MSP končí 31.12. 2014

Odborné informace pro vynálezce ( 1x 4 hodiny) zdarma; patentové akce pro MSP max. 8000 EUR podpora

3 moduly: vynálezci

VŠ,

MSP;

Inovační regionální růstový modul BMBF

017 Projekty v rámci regionálního inovačního konceptu (základní výzkum, průmyslový výzkum, přípravný vývoj, vzdělávání a následné vzdělávání, inovační poradenství) součinnost vedoucích projektů v regionálním managementu; externí poradenství pro vytvoření konceptu

Regionální kooperace; firmy; Vav instituce v regionu; zakladatelé firem v nových spolkových zemích

Neuvedeno

Max. 50% Kvalifikace v inovačních oblastech do 70%

Technologie a bez omezení oborů, více stupňové vyhodnocení žádostí bez pevných lhůt

VaV instituce do 100%

Inovační regionální růstové moduly – WK potenciál BMBF

018 Přenos aktuálních výsledků pro VaV instituce s potenciálem pro rozvoj regionálních technologií a platforem

Regionální kooperační projekty (okruh 50 km) min. MSP v nových spolkových zemích a VaV instituce

MSP max. 50% VaV instituce do 100%

Technologie a obory neomezeny, bez pevných lhůt; regionální řetězce, kritérium míra inovace

Inovace pro výrobu budoucnosti BMBF

019 Výrobní firmy mají být podpořeny při zavádění výrobních postupů s vysokým výkonem. Cílem je

Průmyslové s výrobou

firmy v SRN,

Skica projektu musela být odevzdána do 1. 6.

MSP max. 50% VaV

instituce

40/46

zajištění vedoucí pozice německých firem v oblasti inovací ve strojírenství a výrobě zařízení

MSP, VaV instituce

2013

Inovační fóra BMBF

020 Realizace inovační fór k vybraným oborům a technologiím, inovace

021

max. 100%

Firmy, sdružení a družstva, veřejné instituce se sídlem v nových spolkových zemích

100%

Max. 85 000 EUR

Nutno prokázat odborné a organizační kompetence

Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání a výzkumu, region střední, východní a jižní Evropy BMBF Bilaterální spolupráce ve vzdělávání a výzkumu; příprava projektu aplikovaného výzkumu a vývoje a vzdělávání o aktuálních dotačních programech BMBF; společné výzkumné základny

Německé VŠ, mimo univerzitní zařízení a MSP

EXIST – stipendium pro zakladatele BMWi

022 Příprava zakládání inovačních firem z VŠ a výzkumných institucí v rané fázi zakládání firmy, vytvoření business plánu a vývoj reálných produktů a služeb

VŠ a výzkumné instituce v SRN

30. 6. 2015

Stipendia pro max. 3 pracovníky do max. 2 500 EUR / měsíc, max. na 1 rok + max. 17 000 EUR na investice a 5 000 EUR koučink při vzniku

EXIST –transfer výzkumu

023 Doplněk stipendia Exist o speciální opatření pro technicky zvlášť náročné záměry

Žádosti pro první fázi do 31. 1. 2015

Fáze jedna max. 100%, fáze dvě max. 150 000 EUR

41/46

024

Elektromobilita BMVBS Evaluace a každodenní provoz automobilů

025

31. 12. 2014

Max. 50 %

Max. 10 000 000 EUR podpory

Žádost ve dvou stupních

Výzkum a vývoj v oblasti adaptivních výukových systémů pro srozumitelnou interakci člověka a komplexní techniky Systémy s prvky aktuatoriky, senzoriky, kognitivního vnímání

026

Firmy, VŠ, mimo univerzitní výzkumná zařízení

Sdružení firem, nebo vysokých škol a mimo univerzitní výzkumné zařízení ve spojení s firmami. Žadatelé z řad MSP jsou vysloveně vítáni.

Podílové financování do 50%; VaV instituce do 100%

Žádost ve dvou stupních

Výzkum pro udržitelný rozvoj (FONA) – inovativní technologie pro efektivitu zdrojů (r4) – výzkum na poskytnutí strategických surovin Spojené záměry v oblasti aplikovaného výzkumu a průmyslového výzkumu a vývoje s cílem zvýšit nabídku primárních a sekundárních strategických surovin. Očekává se systematický náhled s ohledem na trvalou udržitelnost.

Průmyslové firmy se sídlem v SRN, VŠ a mimo univerzitní výzkumné organizace, zařízení obcí a zemí a relevantních sdružení. Omezení pro firmy většinově vlastněné zahraničními vlastníky.

Zahájení podpory od 1. 2. 2015

Podílové financování 50%

Žádost ve dvou stupních do

VaV instituce do 100%

Podpora výzkumu a vývoje „Traveller of the Future“

027 Informace a služby pro účastníky provozu – cestovatelé: vytvoření nových služeb v oblasti cestování

Konsorcia průmyslových VŠ a

firem, mimo

Popis projektu do 4. 11. 2013

Podílové financování

do

42/46

se zohledněním přístupnosti, zaplatitelnosti, bezpečnosti a akceptace služeb v oblasti mobility. Požadavky pro služeb a infrastruktury

poskytovatele provozovatele

univerzitních výzkumných zařízení; partneři z minimálně dvou zúčastněných partnerských zemí

50% VaV instituce do 100%

Odborný program IKT 2020

028 Informační a komunikační technologie (vedoucí inovace, technologická sdružení, platformy služeb; IKT v MSP)

Průmyslové podniky se sídlem a převažujícím zhodnocením výsledků v SRN, VŠ, velké výzkumné a další VaV instituce

.

.

Kosmický výzkumný program BMWi

029 Výzkumné a technologické záměry pro inovativní produkty, postupy nebo technické služby ve třech dotačních liniích: ekologickyefektivní létání, technologie, demonstrace

Firmy, VŠ a mimo univerzitní výzkumné instituce se sídlem v SRN

Náčrt projektu do 4. 4. 2013 – realizace do 2017

Podílové financování podle stěžejních oblastí

Obnovitelné zdroje FNR – odborná agentura pro obnovitelné zdroje

030 1. vytvoření produktových linií pro výrobu až po využití obnovitelných zdrojů

Firmy a VaV instituce, obce

25 až 100%

2. možnosti využití obnovitelných zdrojů v sektorech mimo potravinářství

43/46

3. zprostředkování informací a poradenství pro producenty, zpracovatele, uživatele, spotřebitele obnovitelných zdrojů 4. publicita Cíl 3 velké a malé projekty

031 Pokračování plánováno od roku 2014, detaily dosud nejsou jasné

Společný realizační dokument do 31. 12. 2015 HORIZONT 2020 – následovník 7. rámcového výzkumného programu (EU)

032 Návrh evropské komise (balíček Horizont 2012)

První výzvy pravděpodobně ke konci roku 2013; rozjezd pravděpodobně v lednu 2014

HORIZONT 2013 – ÖPP – veřejně soukromá partnerství (EU)

033 Pokračování partnerství ze 7. RP (fabriky budoucnosti, energeticky efektivní budovy, ekologická vozidla, internet budoucnosti) nová partnerství: udržitelný zpracovatelský průmysl; robotika, fotonika, vysoce výkonné počítačové systémy 034

Spojení obsahů 7. RP, CIP a EIT; tři těžiště podpora vědeckého základního výzkumu, posílení průmyslové konkurence schopnosti a zvládnutí velkých společenských výzev

Formy: investiční balíček a partnerství na smluvní bázi

Německo-český fond budoucnosti

44/46

Mimo jiná také dialogová fóra a odborné akce

Německo-česká partnerství

Max. 50%

4 výzvy

Rámcový program inovací materiálů pro průmysl a společnost (WING) BMBF

035 Informace o materiálech, 10 propojených akčních oblastí: nanotechnické koncepty; Computational Materials Science; bionické materiály

Firmy; VaV instituce

Do 2014

Podílové financování do 50%, VaV instituce do 100%

Energetická efektivita a ochrana klimatu (SAB)

036 Přínos v oblasti redukce CO2 emisí a na ochranu zdrojů ve Svobodném státu Sasko

FO a PO, korporátní organizace, podniky veřejných institucí, průmyslové podniky a VaV instituce

Do 75%

Značné omezení z důvodu blížícího se konce dotačního období; pokračování v roce 2014 plánováno; podmínky nejasné

Podpora podnikatelského ducha a inovativního zakládání firem z oblasti vědy (SAB)

037 Iniciativy v oblasti zakládání firem a zakladatelů (futureSAX-Seed)

31. 12. 2015

Podpory na zlepšení výzkumné infrastruktury a výzkumných záměrů (SAB)

038 Opatření na zlepšení výzkumné infrastruktury, novostavby a rekonstrukce, vybavení pracoviště přístroji, doplňující investice do přístrojů a inovativní výzkumné záměry a projekty, zvláště k zlepšení transferu vědomostí a technologií

Státem financované VŠ, institucionálně podpořené mimo univerzitní výzkumná zařízení, jejich technologická a kompetenční centra a odpovídající zařízení VŠ

31. 12. 2015

45/46

039

Podpora ze strany DBU Výzkum, vývoj a inovace v oblasti životního prostředí a zdraví prospěšných postupů a produktů se speciálním zohledněním MSP a další relevantní témata v oblasti ŽP podle směrnice

DBU poskytuje podporu i v ČR; regulérně do 125 000 EUR podpory, míra podpory do 50%; osobní náklady je možno prokázat také jako vlastní podíl. Kontaktní osoba: paní Cermanová, Tel.: +420 777 216 852 (Liberec), fyzické a právnické osoby

VaV instituce do 100%

Celkem 9 oblastí podpory, příklady témat: trvale udržitelné postupy v oblasti chemie a produkty; biotechnologické produkty a postupy, systémy v oblasti managementu ŽP pro MSP, energetická efektivita a obnovitelné energie; výrobky a postupy přátelské vůči ŽP a zdraví

46/46