Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje

Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje

Část 1: Návrh konceptu Inovačního centra ÚK

Říjen 2013 Název projektu: „Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí“ č.100085648

Návrh konceptu Inovačního centra ÚK

ZADAVATEL: Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem www.kr-ustecky.cz Kontaktní osoba: Ing. Jana Nedrdová Tel.: 475 657 944 E-mail:[email protected]

ZPRACOVATEL: VVV MOST spol. s r. o. Topolová 1234, 434 01 Most IČO: 00526355 DIČ: CZ00526355 www.vvvmost.cz Kontaktní osoba: Ing. Lenka Milková Tel.:476 103 300 E-mail:[email protected]

2


Obsah Obsah ................................................................................................................................... 3 1

Zdůvodnění potřebnosti a přínosů centra ....................................................................... 6 1.1

1.1.1

Stávající stav .................................................................................................... 7

1.1.2

Nedostatky a slabá místa ................................................................................10

1.1.3

Inovační centrum – podpůrné činnosti .............................................................12

1.2

Spolupráce inovačních aktérů ................................................................................15

1.2.1

Stávající stav ...................................................................................................15

1.2.2


1.2.3

Inovační centrum - podpůrné činnosti..............................................................20

1.3

Financování výzkumu, vývoje a inovací..................................................................22

1.3.1

Stávající stav ...................................................................................................22

1.3.2


1.3.3

Inovační centrum - podpůrné aktivity ...............................................................25

1.4

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace .............................................................26

1.4.1

Infrastruktura pro výzkum a vývoj ....................................................................26

1.4.2

Infrastruktura pro inovace ................................................................................27

1.4.3


1.4.4


1.5

Regionální inovační strategie .................................................................................33

1.5.1

Stávající stav ...................................................................................................33

1.5.2


1.5.3


1.6 2

Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích v ÚK ................................................. 7

Shrnutí ...................................................................................................................38

Vhodná forma a způsoby založení centra ......................................................................39 2.1

Právní úprava před účinností nového občanského zákoníku ..................................39

2.1.1

Příspěvková organizace územně samosprávného celku – kraje......................39

2.1.2

Občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů......................................40

2.1.3

Zájmové sdružení právnických osob ...............................................................41

2.1.4

Sdružení dle občanského zákoníku .................................................................42

2.1.5

Obecně prospěšná společnost ........................................................................42

2.1.6

Veřejný ústav ..................................................................................................43

2.1.7

Veřejný podnik ................................................................................................44

3


2.2

2.2.1

Spolek .............................................................................................................44

2.2.2

Ústav...............................................................................................................45

2.3 3

Závěr ......................................................................................................................45

Organizační struktura a popis řízení centra ...................................................................46 3.1

4

Právní úprava po účinnosti nového občanského zákoníku .....................................44

Funkce v centru.....................................................................................................46

3.1.1

Vedoucí centra ................................................................................................46

3.1.2

Vedoucí týmu ..................................................................................................46

3.1.3

Finanční manažer ...........................................................................................46

3.1.4

Pracovník IPR .................................................................................................47

3.1.5

Pracovník pro ekonomiku a marketing ............................................................47

3.1.6

Právník ............................................................................................................47

3.1.7

Technologický skaut ........................................................................................47

3.1.8

Člen týmu I (komunikace s firmami, komercializační aktivity atd.)....................48

Matice odpovědnosti .....................................................................................................49

5 Návrh služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro podporu VaV, inovačního prostředí, transferu technologií a zlepšování spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi ...52 5.1

Prezentace nabídky výzkumných, vývojových a inovačních kapacit v Ústeckém kraji 52

5.2

Inovační vouchery ..................................................................................................53

5.3

Transfer technologií (činnost technologických skautů) ............................................54

5.4

Podpora technického vzdělávání ............................................................................54

5.5

Podpora čerpání finančních prostředků z fondů EU ...............................................55

5.6

Zprostředkování rizikového kapitálu .......................................................................55

5.7

Vytvoření monitorovacího a informačního systému VaV .........................................55

5.8 Zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví (IPR – Intellectual Property Rights) ................................................................................................................56 6

Úloha orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje ......................................................57

7

Predikce nákladů na provoz centra ...............................................................................62

8

Návrh financování centra...............................................................................................66 8.1

Etapa založení centra a rozjezdu jeho aktivit ..........................................................66

8.2

Financování náběhu aktivit a expanze služeb ........................................................66

8.2.1

Příjmy z vlastních služeb .................................................................................66

8.2.2

Příjmy prostřednictvím realizace projektů ........................................................67

8.3

Shrnutí ...................................................................................................................78

4


Identifikace bariér (legislativa, lidské zdroje, finanční zdroje, apod.) ..............................79

9

Analýza rizik a návrh jejich eliminace .........................................................................82

10

11 Možné aktivity a spolupráce se sousedními kraji (Liberecký, Karlovarský) tzv. v pojetí významného regionálního klíčového hráče inovační infrastruktury v severních Čechách .....86 11.1

Liberecký kraj .........................................................................................................86

11.1.1 11.2

Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace ...........................................................86

Karlovarský kraj......................................................................................................91

11.2.1

Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace ...........................................................91

11.2.2

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace ......................................................91

11.3

Oblasti možných aktivit a spolupráce ÚK, LB a KK.................................................92

11.4

Příklady dobré praxe spolupráce krajů ...................................................................93

11.4.1

Inovační vouchery ...........................................................................................93

11.4.2

Spolupráce – klastry ........................................................................................94

11.4.3

Rozvoj lidských zdrojů .....................................................................................94

11.4.4

Mezinárodní spolupráce ..................................................................................95

12

Seznam zkratek .........................................................................................................96

13

Seznam tabulek .........................................................................................................97

14

Informační zdroje .......................................................................................................98

14.1

Strategické dokumenty a ostatní zdroje ..................................................................98

14.2

Internetové zdroje ................................................................................................100

15 Projednání konceptu IC s aktéry inovační infrastruktury - workshop dne 28.1.2014 Clarion Congress Hotel v Ústí nad Labem ..........................................................................102

5


1 Zdůvodnění potřebnosti a přínosů centra Hlavní podpora kraje se dříve soustředila především na podporu ekonomického rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastí. Nyní je ale nutné, aby se cílem krajské samosprávy stala i zásadní a komplexní podpora inovací a konkurenceschopnosti založené na znalostech. Tímto směrem se vydává i samospráva Ústeckého kraje (ÚK), která zvažuje založení Inovačního centra Ústeckého kraje (dále jen „Centrum“) pro podporu rozvoje VVI na svém území.

Stručný popis Inovačního centra ÚK Hlavním posláním Inovačního centra Ústeckého kraje je zastřešení infrastruktury pro výzkum vývoj a inovace v regionu. Centrum bude sloužit jako „servisní organizace“ kraje pro oblast VVI a bude zajišťovat služby (na rozdíl od jiných inovačních center v České republice) pro Ústecký kraj jako celek, nikoli pouze pro svůj vlastní „areál“. Myšlenkou je řídit oblast VaV centrálně. Vznik Centra nebude doprovázen výstavbou nové fyzické infrastruktury pro VaV. Cílem je naplnění a využití stávajících kapacit infrastruktury. Mezi hlavní činnosti Centra bude patřit: 

koordinace a propagace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v regionu,



snaha o plné využití stávajících kapacit infrastruktury VaV,



transfer technologií, (podpora činnosti technologických skautů),



zajištění komunikace s firmami pro využití výstupů VaV,



propagace UJEP, resp. všech vysokých škol podporujících doktorské studium technického a přírodovědného zaměření v regionu a další fungující nebo nově vznikající VaV infrastruktury,



správa, resp. zprostředkování fondu rizikového kapitálu včetně kompletního poradenského servisu (marketing, finance, účetnictví),



strategické předpovědi budoucího vývoje v oblasti VaV v regionu.

Cílem této kapitoly je prokázat potřebnost vzniku takovéhoto krajského Inovačního centra, které bude významným způsobem ovlivňovat a přispívat ke zlepšení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VVI) na území Ústeckého kraje. Výchozím bodem pro prokázání potřebnosti Centra je zhodnocení současné situace v oblasti VVI. Pozornost bude věnována aktuálnímu stavu v následujících oblastech: 

lidské zdroje,



spolupráce inovačních aktérů,



financování,



inovační infrastruktura a



regionální inovační strategie.

6


V rámci každé oblasti dojde tedy k vyhodnocení jejího aktuálního stavu, a následně k definování jejích slabých stránek. Na závěr budou navrženy možné podpůrné činnosti v dané oblasti ze strany Inovačního centra Ústeckého kraje, které mohou přispět šk zlepšení její situace.

1.1

Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích v ÚK

Kvalifikované lidské zdroje sehrávají klíčovou úlohu v procesu vytváření a transferu znalostí, jež jsou jedním ze zásadních předpokladů zajištění dlouhodobě udržitelného ekonomického a technologického rozvoje. Zabezpečení adekvátní základny lidských zdrojů pro činnosti spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi se odvíjí nejen od situace na pracovním trhu, ale také závisí na trendech ve vzdělávání, obzvláště pak na terciárním stupni.

1.1.1 Stávající stav Terciární vzdělávání Pro výzkum, vývoj a inovace je důležitá kvalitní základna lidského kapitálu. Tuto základnu tvoří v Ústeckém kraji Univerzita Jana Evangelisty Purkyně s jednou technickou a dvěma přírodovědnými fakultami. Bohužel v regionu chybí dlouhodobá historie technického vzdělávání. Teprve na konci roku 1998 vzniká z katedry technické výchovy Pedagogické fakulty Ústav techniky a řízení výroby, který se v září roku 2006 mění na Fakultu výrobních technologií a managementu (FVTM). Oproti ostatním vysokým školám či technickým fakultám v jiných regionech, které působí již několik desítek let, je to značný handicap. V kraji působí i další vysoké školy (viz Tabulka 1), které zde mají bohužel pouze detašovaná pracoviště a ani na jednom z nich není nabízeno doktorandské studium. UJEP je tak jedinou vysokou školou v kraji, která připravuje doktorandské studium v technických oborech. Tabulka 1: Vysoké školy působící v ÚK

Název školy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (regionální pracoviště Most) Česká zemědělská univerzita v Praze (regionální pracoviště Most) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (regionální pracoviště Most) Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. - Terezín Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. (studijní středisko Most) Bankovní institut vysoká škola, a.s. (regionální pracoviště Teplice) České vysoké učení technické v Praze – Fakulta dopravní (regionální pracoviště Děčín) Zdroj: vlastní zpracování

7


Doktorandi Z pohledu potenciálu kraje pro další rozvoj VaV činností je klíčový podíl zejména vysokoškolsky vzdělaných osob. Zvláštní důraz je pak kladen na doktorandské pozice, jelikož právě doktorandi jsou zdrojem inovací a svými znalostmi posunují hranici vědění. Tabulka 2: Počet doktorandů na UJEP

Počet doktorandů na UJEP Skupiny studijních programů

2009 P

K

2010 P

2011

K

P

K

2012 P

K

UJEP

51 85 74 101 77 115 88 125

Přírodní vědy a nauky

13

7

16

9

12

14

11

17

Technické vědy a nauky

5

19 10

21

10

17

13

18

Zdravotnické, lékařské a farmaceutické vědy a nauky

0

0

0

0

0

0

0

0

Společenské vědy, nauky a služby

6

10 10

16

14

21

13

27

Ekonomie

0

0

0

0

0

0

0

0

Pedagogika, učitelství a sociální péče 26 28 36

26

39

27

49

25

Vědy a nauky o kultuře a umění

29

2

36

2

38

1

21

2

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UJEP za roky 2009, 2010, 2011; 2012 - P: prezenční forma, K: kombinovaná forma

Celkový počet doktorandů na UJEP dosáhl hodnoty 213 studentů (datováno k 31. 10. 2012 – Tabulka 2). Ročně dochází k mírnému nárůstu počtu studentů v doktorandském studiu. Největší zastoupení mají doktorandi ve studijních programech Pedagogika, učitelství a sociální péče. V technických vědách a naukách studuje 28 doktorandů a ve vědách přírodních 31. Dle ČSÚ je Ústecký kraj po Vysočině, Středočeském kraji a Karlovarském kraji čtvrtým krajem s nejmenším počtem doktorandů, přičemž je většina orientována na obory jiné, než jsou technické nebo přírodní vědy.

Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP Tabulka 3: Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP (magisterský stupeň)

Skupina studijních oborů Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky CELKEM

Celkem 2008

2009

2010

2011

2012

48

57

64

73

108

8

29

16

29

40

56

86

80

102

148

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UJEP za roky 2008; 2009, 2010, 2011; 2012

8


Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP v jednotlivých letech přináší Tabulka 3. Velmi pozitivní je zvyšující se trend počtu absolventů zmiňovaných oborů, bohužel dle zaměstnanecké sféry je stále velkým problémem nedostatek vhodných odborníků ve sféře VaV či pro vývoj nebo inovační procesy realizované ve firmách.1

Pracovní trh Zaměstnanci ve VVI Negativní trend snižování počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v Ústeckém kraji v průběhu let 2008 – 2010 byl zastaven v roce 2011 (Graf 1), kdy došlo k výraznému růstu počtu zaměstnanců ve VaV na 1 431 osob (přepočtené osoby 856). Graf 1: Počet zaměstnanců ve VaV v Ústeckém kraji

Zdroj: ČSÚ 2011, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje

Nejpočetnější skupinu zaměstnanců tvoří zaměstnanci v oblasti technických věd – 331 osob (Tabulka 4). Tato oblast je poměrně těsně následována zaměstnanci z oblasti přírodních věd – 272 osob. K nejvyššímu nárůstu počtu zaměstnanců v roce 2011 došlo u zemědělských věd. Tabulka 4: Zaměstnanci ve VaV dle vědní oblasti

Vědní oblasti (počet osob)

2008

2009

2010

2011

Ústecký kraj

798

736

770

854

Přírodní vědy

272

287

292

272

Technické vědy

304

223

278

331

Lékařské vědy

10

5

5

3

Zemědělské vědy

43

48

52

91

112

106

103

80

58

67

40

77

Sociální vědy Humanitní vědy


1

Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji, 2013

9


Téměř 75 % zaměstnanců ve VaV v Ústeckém kraji je zaměstnáno v podnikatelském sektoru. Stejně jako v České republice i v Ústeckém kraji tvoří významnou část zaměstnanců ve VaV výzkumní pracovníci (50% podíl). V Ústeckém kraji lze však dlouhodobě u výzkumných pracovníků pozorovat jejich snižující se počet ve všech vědních odvětvích. Největší podíl výzkumných pracovníků je v Ústeckém kraji zaměstnán v oblasti přírodních věd, dále pak technických věd. Nejvíce výzkumných pracovníků pracuje v podnikatelském sektoru 219 osob (59 %), dále pak ve vysokoškolském sektoru 134 osob (36 %).

Potřeby a požadavky zaměstnavatelů ve VVI Níže uvedené nedostatky, potřeby zaměstnavatelů, vycházejí z provedených šetření v rámci projektu Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji z letošního roku a Strategie rozvoje lidských zdrojů v Ústeckém kraji. Velkým problémem firem je nedostatek vhodných kvalifikovaných odborníků, a to nejen ve sféře VaV či pro vývoj nebo inovační procesy realizované ve firmách. V některých případech je to dáno oborovou nekompatibilitou firem a vysokých škol (vysokou specializací firem a akumulací jejich know-how za dlouhou dobu). Firmy dále poukazují na klesající kvalitu absolventů, a to nejen odbornou, ale i osobnostní – s výjimkou několika velkých silných společností, které si mohou a umí vybírat. Progresivní firmy sice aktivně spolupracují s vysokými školami i mimo region, ale i přesto je nedostatek vysokoškoláků brzdou dalšího rozvoje inovačního prostředí Ústeckého kraje. Vedle specializovaných pracovníků VaV je problém také v nedostatku kvalitních řídících pracovníků v inovativních odvětvích a v kvalitě obchodníků, kteří by byli schopni prodávat nové nápady a produkty. Zásadní je také nízká úroveň měkkých znalostí a dovedností, které jsou nutné pro podnikání i ve VaV. Tyto skutečnosti následně ovlivňují schopnost ekonomiky produkovat nové poznatky v požadovaném objemu a tyto poznatky aplikovat. Firmy dále za velký problém považují všeobecný nedostatek kvalifikovaného technického personálu firem na všech úrovních výroby a řízení – technologů, odborných pracovníků ve výrobě, včetně obsluhy některých strojů v chemických firmách, ve strojírenství, plastikářství, gumárenství a dalších. Naprostá většina firem uvádí dlouhodobě klesající kvalitu absolventů technických středních škol. A to i absolventů středních škol s kdysi velmi dobrou pověstí a vysokou náročností studia. Firmy poukazují na to, že školy ztratily kvalitu, kontakt s praxí a zájem o praxi.

1.1.2 Nedostatky a slabá místa 

Malý počet doktorandů, kteří navíc nejsou orientovaní na techniku a přírodní vědy.



Nejsou zcela využity možnosti detašovaných pracovišť technických vysokých škol pro rozvoj spolupráce s podniky působícími v tradičních průmyslových odvětvích.



Velký nedostatek odborně zaměřených absolventů vysokých škol pro vysoce kvalifikovanou činnost v průmyslových a technických oborech.



Nesoulad kompetencí absolventů a požadavků firem ve VaV.

10




Nedostatek kvalitních řídicích pracovníků a obchodníků pro prodej nápadů a produktů.

Současný přísun absolventů vysokých škol přestává stačit rostoucí poptávce soukromé sféry po vysokoškolsky kvalifikovaných pracovnících. Firmy zaznamenávají především nesoulad kompetencí absolventů s požadavky trhu práce. Nedostatečný počet absolventů v potřebné kvalitě a s požadovanými praktickými dovednostmi je jedním ze zásadních omezení pro budoucí konkurenceschopnost regionu. To zároveň souvisí s neuspokojivým počtem doktorandů, kteří jsou hlavním zdrojem špičkových vědeckých poznatků a nových informací. Důležité je také předejít nadprodukci absolventů, která by šla na úkor jejich kvality a výjimečnosti. Cílem totiž není začít produkovat velké množství zcela průměrných absolventů, ale zvýšit množství vysoce kvalifikovaných a schopných odborníků.



Výzkumný a inovační potenciál (tj. počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji vztažený k počtu obyvatel daného regionu a výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu k HDP) je jeden z nejhorších v rámci ČR.

Pravděpodobně nejzávažnější překážkou rozvoje VVI je nedostatek kvalifikovaných, iniciativních a motivovaných pracovníků. Ústecký kraj vykazuje podprůměrný podíl níže specifikovaných pracovníků a jejich počet se v posledních letech dokonce snižuje. Nedostatek zaměstnanců se týká několika oblastí – specializovaných VaV pracovníků, kvalitních řídicích pracovníků v inovativních odvětvích a kvalitních obchodníků pro prodej nových nápadů a produktů. Závažný je nejen nedostatek pracovníků, ale i jejich chybějící nebo nízká úroveň měkkých dovedností nutných pro podnikání. Pokračující nedostatek zaměstnanců povede k omezení tvorby nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, popřípadě nových projektů. Tím klesne úroveň VaV a zvýší se rozdíl mezi úrovněmi jednotlivých regionů. Dále je třeba se zamyslet nad využitím potenciálu zapojení žen do VaV, který je dosud nevyužit. Pozornost zasluhuje otázka dalšího zvyšování počtu a podílu žen na celkovém počtu výzkumníků. Nezbytné je zavést opatření na zvýšení zájmu o vědecké kariéry mezi ženami.



Nízký zájem mladé generace o kariéru ve VaV, přestože je mezi veřejností vědecká práce uznávaná.



Dlouhodobě klesající kvalita absolventů technických středních škol.

V červnu roku 2012 bylo Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu AV ČR provedeno šetření mezi veřejností týkající se prestiže povolání v ČR. V žebříčku se na prvním místě umístila profese lékaře a druhé místo obsadila profese vědce, která se již dle dostupných údajů CVVM na tomto místě drží od roku 2004. Znamená to tedy, že vědecká práce je mezi veřejností skutečně uznávaná. To znamená, že problém nezájmu mladé generace o přírodovědné a technické obory bude zcela jinde.

11


Problém vězí v perspektivě, se kterou jsou přírodovědné a technické obory většinou mladé populace vnímány. Studie OECD (2008) upozorňuje na skutečnost, že mladí lidé sice oceňují přínosy nových vědeckých poznatků, kariéra v této profesi jim už ale zajímavá nepřipadá. Příčinou toho jsou nedobré zkušenosti ze školní výuky těchto oborů, jejich deklarovaná nezajímavost a náročnost. Učitelé argumentují nedostatkem zdrojů umožňujících atraktivnější způsob výuky, chybějící příležitosti pro získání zpětné vazby ke své práci a možnosti rozšířit svou profesní odbornost.2

1.1.3 Inovační centrum – podpůrné činnosti Dříve než přistoupíme ke konkrétnímu popisu činností, kterými může Inovační centrum přispět ke zlepšení situace v oblasti lidských zdrojů ve výzkumu, vývoji a inovacích v kraji, pojďme se podívat na několik možných příčin tohoto stavu:

1. Jednou z příčin je dřívější regionální uskupení. Současný Ústecký kraj vznikl rozdělením dříve Severočeského kraje na dva celky, kdy druhým celkem je Liberecký kraj. Původní struktura i strategie předurčila dvě nyní krajská města za sídla rozdílných vysokých škol, jedné technického a druhé humanitního zaměření. Je tak zřejmé, že ÚK postrádá historii akademického výzkumu v technických vědách, která s sebou nese i systém podpory této oblasti, a dlouho také postrádal základnu, na které by komplexní systém podpory mohl postavit. Teprve v roce 2006 došlo k vyčlenění samostatné fakulty, která umožňuje studium technických oborů. Tento historický vývoj tak je příčinou hlavního nedostatku, který tvoří jednu ze základních bariér úspěšného rozvoje VaV v regionu, a to nedostatek kvalifikovaného lidského kapitálu zejména vysokoškolských absolventů v technických oborech. 3 2. Zřizovatelem vysokých škol je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V silách krajské samosprávy je tak velice malá možnost jakýmkoli způsobem ovlivnit zaměření školy. Tyto předpoklady potvrzuje i nevhodná struktura vzdělanosti v kraji, kdy podíl osob s dokončeným VŠ vzděláním je zde menší než ve Zlínském kraji, i přestože má méně obyvatel než Ústecký kraj. 3. I přesto, že vědecká práce je mezi veřejností skutečně uznávaná, jak vyplývá z výsledků CVVM, nezájem mladých lidí o přírodovědné a technické vzdělávání vězí v nedobré zkušenosti ze školní výuky těchto oborů, jejich deklarovaná nezajímavost a náročnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že výchozí pozice pro potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu ve výzkumu a vývoji v technických a přírodovědných oborech, která se primárně rekrutuje z řad absolventů či studentů magisterských a doktorandských programů, není vůbec dobrá a bude vyžadovat velké úsilí mnoha organizací, než se podaří dosáhnout trhem požadovaného počtu a kvality. Jednou z těchto organizací, která se bude podílet na podpoře rozvoje

2

Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a možnosti dalšího rozvoje v ČR, Technologické centrum AV ČR 2011, str. 11 3 Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji, Ústecký kraj 2012

12


lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, bude i Inovační centrum ÚK. Centrum se zaměří na podporu nástrojů, které umožní přilákání / udržení lidských zdrojů jako základního hybného mechanismu VaV v Ústeckém kraji:

1) Podpora vědecko-výzkumných pracovníků a činností na území kraje Podpora se soustředí na rozvoj ucelené škály rozvojových aktivit, jejichž primárním smyslem je vytvořit akademickým pracovníkům v Ústeckém kraji všeobecně podpůrné prostředí, které by jim umožnilo naplno využít jejich vysoký odborný potenciál, tento propojit s historicky daným potenciálem Ústeckého kraje v oblasti průmyslu a zároveň umožnit akademickým pracovníkům v kraji rozvíjet kvalitní rodinný život. V popředí zájmu nově vzniklé organizace by měla stát podpora vědeckých a výzkumných pracovníků zabývajících se technicky či přírodovědně orientovanými obory a jejich činnost v tomto rámci. Akcentaci zájmu o tyto oblasti nelze vnímat jakkoli diskriminačně např. ve vztahu k oborům humanitním – zájmem kraje by však měla být podpora oblastí nabízejících do budoucna potenciál maximální přidané hodnoty, která může, samozřejmě i z pohledu finančního, příznivě ovlivnit hospodářství Ústeckého kraje.

2) Intenzivní spolupráce s UJEP a dalšími vysokými školami v regionu s cílem koordinace vzdělávacích aktivit s požadavky a potřebami trhu práce Koordinace vzdělávacích aktivit na vysokých školách s požadavky a potřebami trhu práce je důležitým krokem k zajištění dostatečného množství a kvality absolventů požadovaných technických oborů. Tohoto cíle může být dosaženo: 

nastavením intenzivní spolupráce mezi vysokými školami a Inovačním centrem jako zástupcem Ústeckého kraje například ve formě společných projektů cílených na růst kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství ve vazbě na RIS ÚK a na strategické plány vysokých škol.



navázáním bližší komunikace Centra s firmami v ústeckém regionu působícími v oblasti VVI a projednávání jejich stávajících i budoucích potřeb na pracovní sílu, tj. definování počtů potřebných absolventů ve vybraných oborech.



aktivizací firem a jejich zapojením společně s vysokými školami do systému komunikace o potřebách a řešeních na trhu celoživotního vzdělávání.

3) Inicializace modifikace stávajícího programu Ústeckého kraje na podporu VŠ studentů a jejich zavázání se k práci v Ústeckém kraji V současné době (podzim 2013) je v Ústeckém kraji již 10. rokem realizován stipendijní program na podporu studentů vysokých škol vzdělávajících se v bakalářských či magisterských studijních programech. Prostřednictvím tohoto stipendijního programu chce Ústecký kraj přispět k řešení dlouhodobě nepříznivé vzdělanostní struktury obyvatel, v níž lze identifikovat vysoký podíl osob s nejnižším stupněm dosaženého vzdělání. Výše ročního stipendia, které může stipendista, který splní všechny stanovené podmínky, obdržet, činí jednotně 20.000 Kč. Akceptací podmínek stipendijního programu (jež je dána dvoustrannou smlouvou mezi žákem a Ústeckým krajem) se student zavazuje bezprostředně

13


po řádném ukončení studia pracovat nebo podnikat na území Ústeckého kraje právě tolik kalendářních let, na kolik akademických roků mu bylo poskytnuto stipendium. Pokud tento smluvní závazek student (resp. absolvent) poruší, je povinen zaplatit Ústeckému kraji smluvní pokutu (stipendium je povinen vrátit v celé jeho vyplacené výši). Jak již bylo uvedeno výše, cílovými skupinami stipendijního programu jsou studenti bakalářských a magisterských studijních programů. Program svým charakterem tedy zcela opomíjí potenciál studentů a absolventů doktorandských studijních programů, kteří se z pohledu potenciálu rozvoje výzkumu a vývoje jeví jako nenahraditelní. Ústecký kraj by měl tedy do budoucna zvážit možnost rozšíření svého stipendijního programu i na studenty doktorandských studijních programů, přičemž se jako vhodná jeví zásadní modifikace, resp. rozšíření spektra stipendijních výhod určených této nově zařazené cílové skupině. S ohledem na průmyslově-hospodářskou tradici Ústeckého kraje, stávající hospodářské podmínky a potenciál do budoucna, by se přitom nově rozšířená podpora stipendijního programu měla zaměřit prioritně na studenty technicky či přírodovědně orientovaných doktorandských oborů. Možné modifikace stipendijního programu směrem k podpoře studentů doktorandských studijních programů by mohly konkrétně spočívat v:



navýšení ročního stipendia pro studenty vybraných doktorandských studijních programů,



rozšíření stipendijního programu pro studenty vybraných doktorandských studijních programů o nefinanční výhody. Nefinanční výhody by mohly mít dvoustupňový charakter – část výhod by byla provázána s obdobím samotného studia, část by pak mohli absolventi doktorandských studijních programů začít využívat po ukončení svého studia poté, co začnou pracovat na území Ústeckého kraje. V rámci studia by tak mohlo být doktorandským studentům nabídnuta např. možnost technickoadministrativní podpory v rámci jejich publikační činnosti či podpory obdobného charakteru v rámci zpracovávání disertační práce. Po ukončení studia by pak k těmto výhodám mohly přistupovat další výhody – např. garance bezplatných jazykových kurzů u renomovaných jazykových škol či např. garance zajištění umístění dětí doktorandů do mateřské školy pro možnost optimálního sladění pracovního a rodinného života. Tyto výhody by byly časově omezeny např. na dobu 5 let po ukončení studia a zahájení pracovní činnosti.

4) Podpora absolventů vysokých škol technických oborů – stáže ve firmách Jednou z překážek, s níž se absolventi po odchodu ze školy musí potýkat, je jejich nedostatečná praxe. Stáže ve firmách neboli vzdělávání praxí napomáhají tento problém efektivně řešit – absolventi mohou po ukončení studia nastoupit na stáž do firem, které podnikají v jejich oboru, mohou si tak ověřit svoje znalosti a dovednosti v praxi a vylepšit svou pozici na trhu práce.

14


5) Podpora čerpání dotačních prostředků ze strukturálních fondů pomocí nových operačních programů 2014 – 2020 na rozvoj lidských zdrojů ve VVI Primární pozornost bude věnována podpoře aktivit, jež jsou v souladu s prioritami EU, resp. Evropského sociálního fondu čl. 3 bod 2 (c) – tedy podpoře výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky. V současné době lze s ohledem na implementační procesy nového programovacího období pouze odhadovat, jaký operační program by byl na této úrovni nejvhodnější – prozatím se tak jeví navrhovaný Operační program Věda, výzkum a vzdělávání, který by mělo administrovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jen jako stěží odhadnutelné se v této chvíli jeví nastavení spektra potenciálních možných žadatelů a škály podporovaných projektových aktivit. Pokud to budou podmínky konkrétního operačního programu programového období 2014 2020 dovolovat, bude se primární projekt inicializovaný Inovačním centrem nově věnovat aktivitám podporujícím zájem studentů a absolventů doktorandských programů o Ústecký kraj a práci v něm. Projektový záměr bude v sobě integrovat nejen potenciál možnosti stran pracovního uplatnění, ale i potenciál možnosti bezproblémového sladění pracovního a rodinného života v regionu (tzn. např. zasazení se o vznik samostatné mateřské školky pro děti doktorandů pracujících při nově vzniklém VTP, přizpůsobení typologie pracovních pozic v jeho rámci flexibilním úvazkům apod.).

1.2

Spolupráce inovačních aktérů

1.2.1 Stávající stav Nedostatečná spolupráce, komunikace všech subjektů působících v oblasti VVI, nedostatečné šíření informací a znalostí – tato informace se nese a prolíná všemi strategickými dokumenty Ústeckého kraje. Přitom efektivní spolupráce je nejlepší cesta k rozvoji a popularizaci vědy. Aktuální náhled do oblasti spolupráce inovačních aktérů v Ústeckém kraji podává závěr Analýzy inovačního potenciálu pro transfer technologií zpracované v červnu letošního roku v rámci projektu Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, který byl podpořen z prostředků Evropské unie: 

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně je největší institucí VVI v ÚK, která v současné době realizuje 16 projektů vědy a výzkumu ve spolupráci s právnickými osobami financovaných z veřejných zdrojů. Další projekty komerční spolupráce existují, ale obvykle se soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou (měření). Potenciál UJEP pro spolupráci s podniky je v technické/technologické oblasti realizován nejvíce Fakultou výrobních technologií a managementu. Nejčastěji se jedná o řešení dílčích problémů firem, které využívají odbornosti pracovníků fakulty, a také o poskytování (z pohledu fakulty) víceméně rutinních měření a analýz s využitím přístrojového vybavení fakulty, které firmy samy nemají k dispozici.



Jedním z problémů, který brání větší míře spolupráce UJEP s podniky, je přetrvávající image školy jako „pedagogické fakulty“ a malá informovanost firem o skutečné nabídce a možnostech školy.

15




Dalším problémem je přetrvávající nesoulad mezi poptávkou podniků po okamžitých výsledcích a nabídkou, resp. obtížnou využitelností zaměstnanců školy na krátkodobé úkoly.



Významným krokem pro rozvoj spolupráce UJEP s podniky bylo založení Vědeckotechnického parku, který vůči podnikům působí jako zprostředkovatel služeb, které může Fakulta výrobních technologií a managementu (FVTM) nabízet. Hlavní přínos VTP je však: o

v navazování a udržování soustavných a opakovaných kontaktů s podniky, v budování vztahů s podniky,

o

ve zjišťování potřeb podniků, ve vyhledávání požadavků, v nichž by mohla FVTM podnikům nabídnout služby,

o

a v poslední době i v určité regulaci služeb, protože někdy poptávka podniků převyšuje aktuální kapacity fakulty.

Tento příklad ukazuje, že organizační, manažerské a personální zajištění spolupráce s podniky, aktivní vystupování výzkumné organizace vůči podnikům, vyhledávání poptávky a vysvětlování možností (a limitů či oprávněných zájmů) odborného pracoviště, a zprostředkování konkrétních projektů a zakázek mezi podniky a odbornými pracovišti fakulty je jedním z nejdůležitějších předpokladů navázání a dlouhodobého rozvíjení spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a firmami.4 V roce 2012 bylo v rámci spolupráce s 26 firmami realizováno 53 zakázek a zpracováno 39 výzkumných zpráv, jež představují popis a shrnutí výstupů řešení problémů firem ve VTP. Na realizované zakázky bylo vyfakturováno 753 tis. Kč. V roce 2012 probíhala také aktivní spolupráce VTP s vědecko-výzkumnou sférou – VŠCHT – na společném řešení problémů průmyslu a dále v témže roce bylo pořízeno nové přístrojové vybavení v celkové hodnotě 1 501 tis. Kč, umožňující rozšíření a zkvalitnění nabízených služeb pro průmyslové podniky. 

Za úspěšný, a to i z aplikačního hlediska, lze považovat chemický výzkum na Fakultě životního prostředí, vedoucí např. k vyvíjení látek pro potenciální vojenské použití či odstraňování znečištění půdy či vody. Další potenciálně přínosná oblast je na pomezí chemického, fyzikálního a biologického výzkumu a týká se vlastností a struktur materiálů, problematiky nanotechnologií, resp. nanomateriálů, a jejich různorodého využití v biomedicíně, farmacii, v látkách pro průmyslové technologie (filtry) a v dalších oblastech.5



Nelze opomíjet trvalou snahu Přírodovědné fakulty UJEP o rozvoj spolupráce s aplikačním sektorem v rámci Ústeckého materiálového centra. Toto centrum bylo jako fakultní pracoviště založeno začátkem roku 2010 a i v roce 2012 rozvíjelo svou činnost. Jeho činnost zatím probíhá pouze v omezeném měřítku. I přes to se ale v roce 2012 realizovaly zakázky v rozsahu 459 tis. Kč.

4

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013 5 Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013

16




Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů (VYCERRO) je dynamickou výzkumnou platformou dvou veřejných vysokých škol (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoká škola ekonomická v Praze), která propojuje odborníky napříč vědeckými obory a institucemi. V roce 2012 se VYCERRO podařilo rozšířit své aktivity v rámci zakázkových a projektových činností a získat výzkumný projekt v rámci TA ČR OMEGA. Tyto aktivity nejenom, že zvyšovaly odborné kompetence pracovníků univerzity, ale především umožňovaly vytvářet tematicky zaměřené výzkumně aplikační týmy odborníků z akademické a privátní sféry. Z pohledu dlouhodobého rozvoje VYCERRO je důležité zmínit sestavení návrhu Dlouhodobého rozvoje a následně prohloubení spolupráce se soukromými společnostmi působícími v oblasti aplikovaného výzkumu regionálního rozvoje.



Na UJEP neexistuje jeden výzkumný tým. VaV je realizován jednotlivci na různých katedrách a částečně i na různých fakultách. Aktivní činnost ve VaV je dána spíše zájmem a ochotou jednotlivců ke spolupráci a ke generování společných projektů (což se zatím děje jen v omezené míře), a také k potenciální spolupráci s podnikovou sférou. Nejedná se však o společný výzkumný směr nebo o směrovanou, cíleně řízenou mezioborovou činnost.



Kapacita pro spolupráci ze strany univerzity s podniky je ve skutečnosti velmi omezená. Výzkumníci jsou především lektoři a musí zajišťovat výuku, a také výzkum, který vede k publikacím (akademická prestiž a růst odbornosti) nebo k výsledkům směřujícím k bodům podle RIV. Jejich kapacitu rovněž omezují administrativní povinnosti, jsou-li ve vedení kateder nebo fakult. Aplikační využití výsledků výzkumu je sice považováno za důležité, ale ve skutečnosti na tuto oblast zbývá jen velmi malý prostor, a nelze říci, že by se mu jednotliví pracovníci či jejich školy věnovaly systematicky, cíleně či řízeným způsobem.



Pobočky vysokých škol sídlících v Ústeckém kraji jsou převážně pouze učebními středisky bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou. Jedinou výjimkou je na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně připravovaný projekt výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci" ve spolupráci s partnery ze Zwickau.



Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný ústav anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a anorganické chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem nejvýznamnější sítě spolupráce.



Tato role by měla být posílena dobudováním Výzkumného a vzdělávacího centra UniCRE v Litvínově.



Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti těžby/rekultivací krajiny po těžbě.



Byla prokázána ochota řady inovačních aktérů podílet se na aktualizaci Regionální inovační strategie a zapojit se do podpory rozvoje inovační ekonomiky v kraji.

17


1.2.2 Nedostatky a slabá místa Univerzita, vysoké školy, výzkumné organizace 

Velmi odlišné nastavení cílů a priorit organizace oproti firmám.



Neschopnost kvalitně komunikovat s firmami.



Neschopnost přizpůsobit zásadní parametry přístupu ke spolupráci potřebám komerčních subjektů (rychlost, transparentnost, kvalita, zákaznický přístup). Škola např. preferuje spolupráci na dlouhodobé bázi (minimálně jeden rok, optimálně 3 a více), zatímco jen velmi málo firem je schopno a ochotno takto dlouhodobě investovat do VaV.6



Byrokracie a nepružné, pomalé rozhodovací procesy.



Přetrvávající image univerzity jako „pedagogické fakulty“ a malá informovanost firem o skutečné nabídce a možnostech školy.



Na UJEP neexistuje jeden výzkumný tým.



Chybějící ovládání principů bezpečného zacházení s důvěrnými informacemi.



Neschopnost pomoci firmám se zpracováním zadání pro výzkum a vývoj.



Neschopnost komunikovat firmám přínosy spolupráce a výhody nabídky.



Chybějící rozpočtové položky na výdaje spojené s rozběhem transferu technologií.



Nechuť, obavy a chybějící motivace vědeckých pracovníků ke komercializaci.



Obecně platné tvrzení, že na českých univerzitách je možná více než v jiných typech výzkumných organizací patrný odpor vůči myšlence komercializace duševního vlastnictví a obecně spolupráci s průmyslem. Argumentem akademické půdy je odlišné poslání univerzit – vzdělávání, případně ještě výzkumná činnost. Tento argument ovšem opomíjí třetí roli univerzit, kterou je šíření znalostí mimo univerzitu. 7



UJEP nemá definovanou specifickou strategii pro komercializaci. Na UJEP byla pouze založena Rada pro aplikovaný výzkum. Jejím zadáním je navrhnout strategii univerzity pro oblast související s aplikovaným výzkumem, inovacemi, novými technologiemi a transferem technologií. Strategie UJEP bude vycházet z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR.8



Pobočky vysokých škol, které v kraji sídlí, jsou víceméně jenom učebními středisky bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou.



Akademická politika místo manažerského přístupu napříč organizační strukturou.



Administrativní zatížení vědeckých pracovníků.

6

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013 7 KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova univerzita, 2012. Dostupný z: http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095 8 Výroční zpráva o činnosti Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2012

18




Absence jasně definovaných pravidel a postupů (způsobující přehnanou opatrnost).



Obavy vědeckých pracovníků o ztrátu respektu svého okolí.



Nedostatek času vědeckých pracovníků.



Obavy vědeckých pracovníků o vyzrazení know-how konkurenčním akademikům.



Neochota vědeckých pracovníků sdílet své kontakty k systematickému zpracování.



Značné rozšíření neoficiálního podnikání pracovníků s neoprávněným využíváním zdrojů organizace.



Rezistence vědeckých pracovníků z dalších důvodů (nedůvěra k transferu technologií či špatné zkušenosti z pokusů o formální nastavení spolupráce na komercializaci se svým zaměstnavatelem).



Křížení vlivů a zájmů množství různých zainteresovaných osob.



Chybějící oddělené účetní sledování různých činností s použitím stejných zdrojů.

Firmy 

Chybějící vědomí o výhodách a možnostech spolupráce s univerzitami a výzkumnými organizacemi.



Nedůvěra ve schopnost a ochotu akademického prostředí ke spolupráci.



Špatné zkušenosti z pokusů o komerční spolupráci s akademickými institucemi (těžkopádnost, bezdůvodná byrokracie, absence klientského přístupu atd.).



Geografická vzdálenost výzkumně-vývojové divize společnosti (umístění v zahraničí).



Neporozumění cílům a komunikačnímu stylu univerzit a výzkumných organizací.



Zaměření na krátkodobé cíle.



Obavy o ohrožení obchodního či výrobního tajemství.



Neschopnost přesně definovat zadání pro výzkum a vývoj.



Nedostatek kvalifikované pracovní síly.



Náklady na výzkum, riziko utopených nákladů, finanční nejistota ve vývoji a výzkumu.



Velká oborová specializace firmy nad rámec možností výzkumných organizací, univerzit.

Veřejná správa - legislativa 

Nedostatky ve způsobu financování vědy a vysokého školství.



Některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů.



Zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro komercializaci.



Zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání výzkumu univerzitám a výzkumným organizacím, oproti zajištění výzkumu vlastními silami.

19


1.2.3 Inovační centrum - podpůrné činnosti 1) Transfer technologií Jednou z plánovaných hlavních aktivit Inovačního centra ÚK je transfer technologií, jelikož přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe není samozřejmý. Zkušenosti z vyspělých regionů však ukazují, že tento proces lze nastartovat, urychlit či zefektivnit, a to pomocí asistence ze strany veřejné správy, resp. Inovačního centra. Transfer technologií (TT) je obousměrný přenos know-how mezi vědecko-výzkumnými organizacemi a komerční sférou. Jedná se o zprostředkování nových technologií, znalostí či výsledků vědecké práce.9

technologie, znalosti, služby

Výzkumné organizace,

INOVAČNÍ CENTRUM ÚK

Firmy

Univerzita

finance, podněty, kontakty Obrázek 1: Transfer technologií, vlastní zpracování

Řádně fungující transfer technologií a znalostí představuje řadu přínosů pro přímé aktéry (výzkumné organizace, univerzity, firmy…), tak i pro společnost v příslušném regionu. Regiony podporující inovace a přenos znalostí, jako je tomu například v Jihomoravském kraji prostřednictvím Jihomoravského inovačního centra, vzkvétají a dosahují mezinárodních ocenění. Tyto regiony roztáčí pomyslné kolo příležitostí, jejichž využívání vytváří podmínky

9

JIC. Transfer technologií. Jic.cz [online]. © 2009 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z: http://www.jic.cz/tt

20


pro vznik a tvorbu dalších příležitostí, což velmi prospívá místním univerzitám a výzkumným firmám, ale i obyvatelům. Uveďme si obecně uznávané přínosy transferů technologií:10

Přínosy TT pro společnost 

Zlepšení struktury financování vědy a vysokého školství.



Zvyšování výkonnosti firem s odpovídajícím zvyšováním finančních odvodů společnosti.



Zvyšování inovativnosti a konkurenceschopnosti regionu.



Zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel.



Koncentrace finančního a znalostního kapitálu do regionu.



Zvyšování atraktivnosti regionu pro zahraniční investory.

Přínosy TT pro univerzitu či výzkumnou organizaci České univerzity se brání myšlence komercializace duševního vlastnictví a spolupráci s firemním sektorem obecně, jak uvádí Krč (2012). Jejich argumentem je odlišné poslání univerzity, mají na mysli zejména vzdělávání, případně ještě výzkumnou činnost. Je ale důležité si uvědomit, že univerzita má (vedle dvou již zmíněných) tři různé, vzájemně provázané role. Tou třetí rolí jsou aktivity a šíření znalostí mimo univerzitu (spolupráce s regionem, se zahraničím a s průmyslem – transfer technologií). A právě o implementaci třetí role univerzity a vysokých škol zastoupených v Ústeckém kraji, se bude snažit a podporovat ji Inovační centrum ÚK. Přínosy pro vysoké školy z transferu technologií jsou jednoznačné: 

Vedlejší zdroj financování dalšího výzkumu a vývoje.



Vedlejší zdroj odměn pro vědecké pracovníky.



Podpora dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzity – zvláště při trendu snižování normativu.



Kvalitnější a komplexnější výuka, lepší uplatnitelnost absolventů v praxi.



Ověření výsledků výzkumu v praxi, zvýšení hodnoty těchto výsledků reálným uplatněním na trhu.



Získávání nových zdrojů informací, kontaktů a podnětů pro další výzkum.



Zvyšování prestiže a kredibility výzkumné organizace i jednotlivých vědců.

10

KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova univerzita, 2012. Dostupný z: http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095

21


Přínosy TT pro firmy Vývoj nových výrobků znamená pro firmy potřebu výzkumné a vývojové základny, kterou ovšem ne každá firma usilující o inovace disponuje. Řešením zde je spolupráce s univerzitami či výzkumnými ústavy, které potřebné výsledky výzkumu a vývoje generují. 

Získání přístupu k unikátním výsledkům VaV vlastněným univerzitou / výzkumnou organizací.



Získání jinak nedostupných výsledků výzkumu a vývoje, závislých na využití speciálních a nákladných zdrojů, jež firma nemá k dispozici (přístroje, vědecké kapacity, know-how, čas věnovaný výzkumu).



Zkrácení inovačního cyklu u nových produktů.



Snížení rizik souvisejících se správností volby technologického směru a odborným ovládnutím technologie.



Získání konkurenční výhody a nového nástroje výhodného řešení potřeb zákazníků.



Rychlejší strategické reakce firmy na nové trendy a identifikované tržní příležitosti.



Snížení nákladů na výzkum a vývoj v poměru k dosaženým výsledkům.

2) Spolupráce s vysokými školami v kraji na jejich rozvojových záměrech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

3) Propagace UJEP a další fungující nebo nově vznikající VaV infrastruktury.

4) Podpora vzniku komunikační platformy propojující školy a výzkumné ústavy s komerčními subjekty a systémově koordinující jejich spolupráci.

5) Inicializace možností rozvoje další spolupráce firem se studenty, doktorandy, vývojovými pracovníky VŠ.

6) Inicializace podávání společných grantů inovačních firem za účelem navazujícího vývoje a inovace předmětu transferu know-how.

1.3

Financování výzkumu, vývoje a inovací

1.3.1 Stávající stav Výdaje na VaV uskutečněné v Ústeckém kraji jsou třetí nejnižší v České republice (po Karlovarském kraji a Vysočině). Tento stav souvisí s nízkou koncentrací kapacit výzkumu a vývoje v kraji. I přes tuto skutečnost je zaznamenán pozitivní vývoj výdajů VaV v ÚK oproti letům předchozím. Dochází znovu k růstu investic po kritickém roce 2009. Nejvýznamnějším sektorem, z hlediska nejvyšších výdajů na VaV, je sektor podnikatelský (Graf 2).

22

Návrh konceptu Inovačního centra ÚK Graf 2: Zdroje financování VaV v Ústeckém kraji v %


Nejvíce finančních prostředků je z hlediska vědních oblastí dlouhodobě investováno do technických věd. Druhou nejvýznamnější oblastí jsou přírodní vědy. Tyto dvě oblasti dlouhodobě zaujímají podíl více jak 70 % z celkových výdajů na VaV v Ústeckém kraji. V oblasti zemědělských věd byl v roce 2011 zaznamenán velký skok, ze 45 mil. Kč v roce 2010 na 123 mil. Kč v roce 2011. Minimální podíl na celkových výdajích v Ústeckém kraji mají lékařské vědy, na které byly vynaloženy pouhé 2 mil. Kč. Podle typu činnosti připadá nejvyšší část výdajů na oblast aplikovaného výzkumu, na rozdíl od České republiky, kde převažující činností byl experimentální vývoj. DOTACE JAKO ZDROJ FINANCOVÁNÍ VVI Nejvýznamnějším nástrojem podpory infrastruktury pro VaV představuje Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) v gesci MŠMT. Úspěšní žadatelé jsou převážně vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace tvoří pouze zlomek úspěšných projektů. Průměrná výše dotace připadající na region ČR je cca 3,5 mld. Kč. Pouze 4 kraje ČR jsou nadprůměrné, z nichž výrazně vynikají především Jihomoravský a Středočeský kraj. Ústecký kraj získal dotaci na dva projekty: 1) UJEP – Moderní vzdělávací a vědecko-výzkumná infrastruktura Filosofické fakulty UJEP (dotace 222 642 tis. Kč) a 2) VÚANCH a.s. – Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (dotace 503 572 tis. Kč). Celková získaná dotace ve výši 726 mil. Kč je přibližně 5x menší než je republikový průměr, přičemž vzhledem k celkové agregované výši dotace přidělené z OP VaVpI k říjnu 2012 představuje přibližně 1,6 %. Nejvýznamnějším, resp. jediným nástrojem podpory inovační infrastruktury byl v minulém období Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) a v současném období Operační

23


program Podnikání a inovace (OPPI), oba programy v gesci MPO. Do září 2012 bylo z OPPP a OPPI podpořeno celkem 85 projektů vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center a center transferu technologií. Nejvíce projektů bylo realizováno na Moravě – 58 projektů (více než 68 % všech schválených projektů). Ústecký kraj, se svými 2 projekty, je hluboko pod celorepublikovým průměrem (Graf 3). Graf 3: Velikost realizovaných investic do inovační infrastruktury (VTP, PI a CTT) podpořené z OPPP a OPPI (v tis. Kč) – dle krajů ČR

Zdroj:www.czechinvest.org – září 2012

Největší objem investic do inovační infrastruktury zaznamenal Středočeský kraj (1 382 972 tis. Kč), viz Graf 3. Všechny ostatní kraje Čech jsou již pod průměrem ČR, který činí 494 351 tis. Kč. Na Moravě byly realizovány investice do inovační infrastruktury ve výši 3 424 553 tis. Kč, což z pohledu celkové podpory inovační infrastruktury ČR z OPPP a OPPI představuje více než 53 %. Současně je třeba brát v úvahu skutečnost, že řada projektů je dosud v procesu hodnocení. Ústecký kraj získal na podporu inovační infrastruktury 115 862 tis. Kč. Málo rozvinutý podnikatelský sektor nebyl příliš aktivní a úspěšný v podávání projektů do programů OPPP a OPPI. Z hlediska projektové aktivity malých a středních podniků, dosáhl kraj pouze dvou třetin průměru ČR, a to i přesto, že je zde relativně dostatečně zastoupena veřejná poradenská infrastruktura (dvě regionální poradenská a informační centra a jedna regionální rozvojová agentura). Nízké využívání dotačních prostředků na území kraje, ať již podnikatelské či akademické sféry v oblasti rozvoje VaV činností je jednou z bariér jeho rozvoje.

Krajské dotační programy na podporu VVI Podpora VVI ze strany krajské samosprávy ve formě dotačních programů v současné době neexistuje. Šetření provedené v roce 2010 mezi firmami a publikované v Akčním plánu Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na období 2010 – 2013, ale ukázalo, že firmy by uvítaly využití vnější podpory, a to nejvíce ve formě financování inovací, a dále pak metodické podpory a lidských zdrojů.

24



Malé využití operačních programů (OP VaVpI a OP PI) žadateli z regionu.



3. nejnižší výdaje na VVI v ČR po kraji Vysočina a Karlovarském.



Žádní soukromí zahraniční investoři, minimální podíl veřejných zahraničních zdrojů.



Neexistence krajského dotačního programu podporujícího výzkum, vývoj a inovace.

1.3.3 Inovační centrum - podpůrné aktivity 1) Podpora čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie V dalším období je proto nutné předejít neefektivnímu využití financování z EU, aktivně se o možnosti dotace zajímat, resp. ze strany regionální správy se podílet na informačních kampaních a vyhledávat je a podporovat realizaci vytipovaných projektů. Jistým omezením je nedostatek informací o budoucí podobě čerpání financí z fondů, o jeho zaměření a finanční výši pro oblast VaV.

2) Podpora a koordinace inovačních voucherů11 Inovační vouchery jsou unikátním nástrojem podpory spolupráce podniků s vědeckovýzkumnými institucemi působícími v Ústeckém kraji. Umožňují firmě plně se soustředit na byznys, zatímco výzkumník dodá znalosti potřebné pro inovace. Podnikatelé získají nové technologie a výzkumné partnery a vědci najdou průmyslové aplikace pro výsledky výzkumu. Spolupráce mezi výzkumnou a komerční sférou přináší vysokou přidanou hodnotu, která může výrazně posílit konkurenceschopnost zúčastněných aktérů i celého regionu. Jedná se o osvědčený nástroj podpory transferu technologií v mnoha regionech ČR. Inovační voucher je dotace v určité hodnotě určená na nákup znalostí (služeb) od jedné z vědecko-výzkumných organizací v kraji s minimální administrativní zátěží.

3) Zprostředkování rizikového kapitálu Jednou z činností Centra bude zprostředkování rizikového kapitálu od investorů k cílovým společnostem, resp. doporučení podnikatelských záměrů inovačních firem působících v Ústeckém kraji společnostem rizikového kapitálu. V případě potřeby může Centrum pomoci výzkumným firmám podnikatelské záměry vypracovat. Malé a střední inovační podniky se zaměřují na realizaci nových nápadů, myšlenek a výstupů výzkumu a vývoje. Inovační řešení mají ze své podstaty značně rizikový charakter. Je proto příznačné, že v této oblasti podnikatelské činnosti představuje rizikový kapitál významný zdroj financování nových, technologicky zaměřených firem a může tak sehrát klíčovou úlohu při podpoře průlomových inovací a komercializaci vědeckých a technických znalostí, které vznikají v soukromém a veřejném výzkumu.

11

JIC. Inovační vouchery. Jic.cz http://www.jic.cz/inovacni-vouchery

[online].

©

2009

[cit.

2013-09-24].

Dostupné

z:

25


1.4

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v sobě zahrnuje dvě základní skupiny. Je to infrastruktura pro výzkum a vývoj (vysoké školy – veřejné i soukromé, veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace) a infrastruktura pro inovace – inovační infrastruktura (soukromé i veřejné – vědeckotechnické parky, inovační centra, centra pro transfer technologií, podnikatelské inkubátory, technologická centra a další).

1.4.1 Infrastruktura pro výzkum a vývoj 1.4.1.1 Stávající stav Infrastruktura pro VVI je v Ústeckém kraji reprezentována především Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem s více než 900 zaměstnanci, 10 000 studenty a 8 fakultami. Univerzita je centrem základního a částečně také aplikovaného výzkumu se zaměřením především na humanitní a přírodovědné vědní obory. Je nutné jasně deklarovat, že na rozdíl od jiných regionů ČR chybí v řadě případů v Ústeckém kraji aktivita regionálních pracovišť vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje, touto aktivitou se zabývající výhradně v rámci sídel těchto škol umístěných mimo region Ústeckého kraje, kde mají celkové zázemí pro podporu VaV. UJEP je tak jedinou vysokou školou, na které probíhají odděleně vedené výzkumné činnosti v rámci dvou fakult tj. Přírodovědecké fakulty a v rámci Fakulty výrobních technologií a managementu, která provozuje od roku 2010 Vědeckotechnický park. Dále také na Fakultě životního prostředí. Výzkumnou základnu tvoří dále několik soukromých nebo veřejných výzkumných organizací, které se soustředí především na aplikovaný výzkum orientovaný na potřeby komerční sféry a oborovým zaměřením většinou odpovídají dlouhodobým specializacím regionálního hospodářství – Výzkumný ústav anorganické chemie, Výzkumný ústav hnědého uhlí, Chmelařský institut, Výzkumný ústav rostlinné výroby – Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov a Výzkumný ústav balneologický. Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný ústav anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a anorganické chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem nejvýznamnější sítě spolupráce. Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti těžby/rekultivací krajiny po těžbě. Třetím soukromým subjektem VaV v kraji je Chmelařský institut, jehož činnost se zaměřuje na pěstování, zpracování a posklizňové úpravy chmele a který dosahuje významných výsledků v oblasti prodeje licencí a užitných vzorů. Nadprůměrných výsledků vzhledem ke své velikosti dosahuje i Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov.

26


1.4.2 Infrastruktura pro inovace 1.4.2.1 Stávající stav Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji zahrnuje 4 subjekty typu podnikatelského inkubátoru/vědeckotechnického parku: 

Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s. r. o.



Vědeckotechnický park Ústí nad Labem



Podnikatelské a inovační centrum Most



Technologický park Chomutov o. p. s.

Tabulka 5: Analýza slabých a silných stránek inovační infrastruktury v ÚK

Silné stránky/výhody

Slabé stránky/nevýhody

Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s. r. o. - Široká spolupráce s VŠ i mimo region, AV ČR - Aktivity zaměřené na budoucí absolventy VŠ (workshopy, semináře) - Ojedinělé výzkumné pracoviště v oblasti optomechaniky - Rozloha areálu VTP - Dostatečně široké zaměření společností ve VTP na zdravotnictví, optiku a optomechaniku, automobilový průmysl - Podíl soukromých zdrojů na financování provozu parku - Nabídka služeb komerčního charakteru podporující i nově vznikající společnosti

- Nepříliš ideální lokace z pohledu dopravní dostupnosti - Nedostatek firem s inovačním potenciálem, resp. vlastními odděleními VaV - Obecně špatná struktura kvalifikovaných lidských zdrojů v regionu.

Vědeckotechnický park Ústí nad Labem - Podpora firem bez vlastních kapacit VaV - Zaměření na spolupráci s dalšími subjekty formou partnerství v projektech – např. nabídkou laboratoří a vhodných prostor - Součást vysokoškolského kampusu – úzké propojení s FVTM UJEP - Cílená příprava inženýrů a doktorandů pro firmy v rámci VTP - Nabídka společných VaV činností a práce na zadaných problémech mezi firmou a VaV kapacitami VTP

- V současné době malá plocha celého VTP, resp. prostor laboratoří a specializovaných pracovišť - Provázanost parku s FVTM UJEP s sebou nese snížené rozhodovací pravomoci o příjmech z přímé činnosti VTP a strategii dalšího rozvoje - Nutnost souladu rozvoje VTP s dlouhodobými plány rozvoje univerzity, nízká flexibilita v reakci na potřeby firem

Podnikatelské a inovační centrum Most - Nabízené činnosti zaměřené i na transfer technologií v tradičních oborech regionu (chemie, energetika, ale i zpracování

- Pozvolný úbytek firem a nízká naplněnost areálu - Nízké příjmy z využívání služeb – vedly

27


odpadů) - Podpora přípravy lidských zdrojů – školení rekvalifikace - Široká nabídka služeb pro začínající firmy s inovačním potenciálem - Rozloha centra

k jejich postupnému útlumu - Postupná přeměna služeb inovačního centra na služby odpovídající podnikatelskému inkubátoru - Stávající provoz pouze na úrovni naplnění povinností souvisejících se získáním dotace bez další vize rozvoje

Technologický park Chomutov o.p.s. - Podpora zejména vzdělávacích služeb a nabídky komerčních služeb pro usídlené firmy - Přítomnost inovačních firem navázaných na velké korporace a firmy - Spolupráce s výzkumnými ústavy i VŠ

- Převažují činnosti podnikatelského inkubátoru - Nabídka služeb se zaměřením na nepřímou podporu výzkumných aktivit (vzdělávání, pronájmy bez participace na výzkumných činnostech usídlených firem) - Pronájem volných prostor bez další přidané hodnoty (vybavení atp.)

Zdroj: Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji, 2012

Bariéry a nedostatky fungování infrastruktury pro inovace Jako nejvýznamnější bariéra fungování inovační infrastruktury je vnímána absence dlouhodobé a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VaV na celém území kraje, jak vyplývá z rozhovorů se zástupci inovační infrastruktury v regionu provedených v rámci zpracování analýzy s názvem Vědecký park – inkubátor v Ústeckém kraji. Toto s sebou nese nesystematičnost a nízkou koordinaci činností podporujících rozvoj VaV v daném regionu. Stávající inovační infrastruktura se potýká s nedostatkem vhodných kvalifikovaných pracovníků, kteří by pomohli přilákat jednotlivé firmy do již funkčních či plánovaných VTP/PI. Hlavní bariérou je tak nedostatek „vhodných“ subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV, které by byly schopné dlouhodobě naplnit infrastrukturu, která již nyní v Ústeckém kraji existuje. Většina parků je pouze z jedné třetiny obsazena inovačními firmami a část jejich kapacit tak působí také jako podnikatelský inkubátor, resp. působí zde firmy bez dalšího inovačního potenciálu. Schopnost přilákat do regionu dostatek inovačních firem lze tedy považovat také za zásadní překážku při dalším rozvoji VaV v kraji a zvyšování podílu těchto firem na celkovém HDP kraje. Chybí lidské zdroje a finanční podpora pro začínající firmy či firmy mající potenciál pro realizaci a rozvoj vlastního výzkumu. Další bariérou je i to, že pouze VTP Rumburk působí aktuálně jako Centrum transferu technologií (CTT). TPCV v tomto směru funguje spíše pouze na bázi získávání kontaktů a zkušeností ze spolupráce s partnery V Německu – a to především v oblasti projekční činnosti (tedy nikoli klasické na úrovni VaV). PI VÚHU od této činnosti již upustilo a VTP UJEP vůbec jako CTT nepůsobí.

28


1.4.2.2

Další plánovaná inovační infrastruktura

K významnému posílení potenciálu VVI v Ústeckém kraji v příštích letech přispějí některé velké projekty, které jsou ve stádiu realizace:

1) Výzkumně vzdělávací centrum UniCRE (UNIPETROL – Centrum výzkumu a vzdělávání) Významnou nově vznikající organizací VVI je Výzkumně vzdělávací centrum Unipetrol. Projekt Výzkumného ústavu anorganické chemie podpoří Evropská unie částkou cca 600 milionů korun z OP VaVpI. Toto regionální centrum vyroste v příštím roce v budově společnosti Unipetrol RPA v průmyslovém areálu v Záluží u Mostu. Propojí výzkumné kapacity se špičkovou výukou a průmyslovou praxí. V rámci projektu vznikne 23 moderně vybavených laboratoří, konferenční sál se dvěma posluchárnami a další zázemí pro výzkum i vzdělávání. V nově vybavené budově bude mít Centrum k dispozici 35 samostatných experimentálních aparatur, které umožní zkoumání většiny katalytických, petrochemických a rafinérských procesů, včetně studia moderních procesů konverze obnovitelných surovin (biomasy) a environmentálních technologií. Skupina Unipetrol má v severních Čechách největší výrobní kapacity. V průmyslovém areálu v Záluží jsou umístěny provozy petrochemie Unipetrolu RPA a jedna z rafinérií skupiny – litvínovská část České rafinérské. Nově budované centrum se zaměří na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání v oblasti rafinérských a petrochemických technologií, environmentální technologie a procesy pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů. Dotace umožní provádět aplikovaný i základní výzkum v oblasti průmyslové chemie a inovovat chemické technologie s cílem zvýšit jejich bezpečnost a snížit dopady na životní prostředí. Projekt počítá také s aktivním zapojením do výzkumných programů na národní i evropské úrovni a s aplikací výsledků výzkumu a vývoje do praxe formou společných projektů s průmyslovými podniky. Centrum v Záluží naváže na dlouholetou úspěšnou spolupráci VÚAnCh s VŠCHT Praha a akademickými pracovišti Akademie věd ČR, se kterými v minulosti řešil a v současnosti řeší radu společných výzkumných projektů. Bude rovněž pokračovat ve spolupráci s výrobními podniky, především malými a středními firmami, a to zejména ze severočeského regionu. Odběrateli smluvního výzkumu budou podniky skupiny Unipetrol ale i další firmy z oboru. Z regionu jsou to například Spolchemie Ústí nad Labem, Hexion Sokolov, Spolana Neratovice nebo Synthos Kralupy. Význam tohoto centra přesahuje hranice regionu. Centrum bude ve svém oboru – průmyslové chemii výjimečné. Nejen napojením na průmyslovou infrastrukturu, ale i zaměřením a kvalitou výzkumného týmu. Vychová mladé výzkumné pracovníky, kteří se budou moci zapojit do výzkumných programů na národní i evropské úrovni. Centrum má zahájit činnost do roku 2014. Předpokládá se, že zde bude pracovat až 75 výzkumných pracovníků, z toho 20 pracovních míst vznikne nově.

29


2) Park Nupharo Dalším plánovaným projektem je park Nupharo pro vývoj technologií stejnosměrného proudu, který by měl vyrůst u Žďárku (část obce Libouchec). Park buduje švýcarská firma ABB, která do projektu investuje 2,3 milionu eur (59,5 milionu Kč), 12 milionů eur půjde z Evropské unie. Cílem projektu je podle ní vývoj a obchodní využití technologií stejnosměrného proudu, ale i jiných technologií, které umožní snížit náklady na energii a uhlíkové emise. Součástí projektu je také inkubátor, který poskytne podporu mladým podnikům. Budou moci čerpat granty z Evropské unie nebo zvýhodněné půjčky na investice, výzkum, pracovní náklady a marketing. Inkubátor Nupharo Park poskytne zdroje, zařízení a obchodní poradenství nutné pro úspěšný vstup na trh. Výrobní zázemí nabídne jedinečné prostředí pro testování komerčních aplikací a využitelnost nových technologií. Technologický park je v současné době ve výstavbě a měl by být dokončen v první polovině roku 2015. Areál bude stát na pozemku o celkové rozloze 62 000 metrů čtverečních. V první fázi vznikne pět výrobních hal. Spolu se zamýšlenou polyfunkční budovou budou mít 16 000 metrů čtverečních užitné plochy. Strategickými partnery projektu jsou nadnárodní společnosti ABB, Philips a Cisco, které podporují finančně nejen výstavbu a provoz parku, ale měly by také výhledově spolupracovat s vybranými usídlenými firmami na svém výzkumném programu. Zdroj: ustecky.denik.cz

3) VTP Louny Náplní projektu VTP LOSTR (LEGIOS) je vybudování vědeckotechnického parku (VTP) a centra pro transfer technologií (CTT) specializovaného na výzkum a vývoj v oblasti kolejových vozidel a komponentů pro kolejová vozidla. Provozovatelem VTP bude společnost LOSTR a.s., resp. LEGIOS a.s. (od 1. 9. 2010 došlo k přejmenování společnosti LOSTR a.s.), která se zabývá vývojem, výrobou a rekonstrukcí nákladních kolejových vozů. Klíčovým partnerem projektu je Západočeská univerzita v Plzni. Na řešení konkrétních výzkumných úkolů se dále budou podílet další subjekty, se kterými žadatel dlouhodobě spolupracuje. Jsou to zejména Výzkumný ústav železniční (VÚŽ), Výzkumný ústav železničních vozidel (VÚŽV) a výrobce brzdových systémů DAKO-CZ a.s. VTP bude umístěn přímo v areálu žadatele. Hlavní devizou projektu je blízkost umístění VTP, dílen a zkušebních kapacit provozovatele. Provozovatel poskytne tyto kapacity členům VTP k testování a zkoušení výstupů VaV, což usnadní ověřování funkčnosti a kompatibility s používanými technologiemi a sníží náklady. Pro účely vybudování VTP bude rekonstruována administrativní budova, kde bude k dispozici 1400 m2 kanceláří a vývojových pracovišť. Cílem projektu je podpořit podnikatelské subjekty, které se zaměřují na výzkum a výrobu komponent pro železniční vozidla, podniky zabývající se strojírenskou výrobou, nebo spolupracující se strojírenskými firmami jako řešitelé technických problémů a výzkumných

30


úkolů. Tzn. umožnit všem členům VTP vývoj, zkoušení a aplikaci nových poznatků přímo ve výrobě a spolupracovat na řešení technických problémů s techniky provozovatele. Hlavními přínosy projektu jsou tvorba nových udržitelných pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou, rozšíření možností uplatnění vysokoškolských studentů technických oborů, rozvoj podnikání, přenos technologií a znalostí mezi VŠ a firemní sférou a tvorba prostředí pro kvalitní investice zahraničních firem.

4) Moderní vzdělávací a Univerzity J. E. Purkyně

vědecko-výzkumná

infrastruktura

Filozofické fakulty

Projekt plánuje vybudování zázemí pro výzkumnou a vzdělávací činnost Filozofické fakulty, které významným způsobem podpoří její kvalitativní i kvantitativní rozvoj. Bude se jednat o rekonstrukci objektů F1 a F2, které se nacházejí v areálu Kampusu Univerzity J. E. Purkyně. Cílem předkládaného projektu je zajistit moderní infrastrukturu pro rozvíjející se fakultu univerzity UJEP, zajistit kvalitní podmínky pro výuku na FF, která se aktivně zabývá výzkumem (důraz na rozvoj doktorandského studia), a zajistit zvýšení kvality lidských zdrojů pro VaV a zvýšení zapojení studentů do výzkumu. Pro unikátní výzkumné pracoviště Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF bude pořízeno specializované přístrojové vybavení, díky němuž bude možné jednak rozvíjet výzkum v oblasti dokumentace a digitalizace kulturního dědictví a zároveň ve větší míře i kvalitě zapojovat do těchto aktivit studenty relevantních oborů (obor Dokumentace památek a Kulturně historická regionalistika). Výstupem projektu bude celkem 4 767 m2 nově zrekonstruovaných kapacit pro FF UJEP, které budou sloužit vzdělávacím i výzkumným účelům studentů všech oborů realizovaných na FF, zejména magisterského a doktorandského stupně; tito studenti jsou do výzkumných projektů zapojováni již nyní, díky tomuto projektu však získají adekvátní zázemí a jejich badatelské aktivity se budou moci rozvinout kvantitativně i kvalitativně. Celková dotace je ve výši 262 mil. Kč.

5) Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci Na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně je připravován projekt výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci". Investice má směřovat do vybudování laboratoří zaměřených především na aplikovaný výzkum v oblasti dopravy, speciálně navrhování, optimalizace dopravních uzlů, simulace silniční dopravy a vozidel, převod modelů do virtuální reality, 3D skenování reálných dopravních uzlů a jejich optimalizace. Externí organizace se budou na chodu centra podílet v koordinaci s Okresní hospodářskou komorou v Děčíně a s BIC Zwickau. Druhým projektovým partnerem je Westsächsische Hochschule Zwickau. Primárním uživatelem výsledků bude nejspíše komerční sféra, státní správa, městské a obecní úřady, apod. Pokud

31


projekt bude úspěšný v dotačním řízení Cíle 3 – Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, otevření je předpokládáno na rok 2015. Práci by zde mělo najít 5 výzkumníků.12

6) Rozšíření stávajících inovační infrastruktury Jednotlivé vědeckotechnické parky, zejména Vědeckotechnický park UJEP a Rumburk uvažují i o dalším rozvoji svých aktivit a areálů.


UJEP je jedinou vysokou školou v regionu, kde probíhají výzkumné činnosti – Přírodovědecká fakulta a Fakulta výrobních technologií a managementu.



UJEP je jedinou VŠ v regionu, která nabízí doktorandské studijní programy v technických resp. přírodovědných oborech.



V regionu chybí dlouhodobá historie technického vzdělávání.



Nedostatek vhodných vědeckých kvalifikovaných pracovníků.



Nízká atraktivita regionu pro investory s inovačními záměry.



Nezájem investorů o region znamená nízký podíl investic v oblasti rozvoje VaV. Z toho plyne nízká nabídka atraktivního pracovního uplatnění pro absolventy VŠ, kteří raději odcházejí mimo region. Stávající situaci tak lze označit za uzavřený kruh, vzájemně se ovlivňujících příčin a jejich následků.



Nedostatek „vhodných“ subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV.



Pouze VTP Rumburk působí aktuálně jako Centrum transferu technologií (CTT).



Chybí lidské zdroje a finanční podpora pro začínající firmy či firmy mající potenciál pro realizaci a rozvoj vlastního výzkumu.

1.4.4 Inovační centrum – podpůrné činnosti 1) Propojování a koordinace stávajících a nových kapacit inovační infrastruktury v Ústeckém kraji s příchozími investory a s regionálními firmami Kapacita stávající infrastruktury pro inovace není v současné době dle výše uvedených informací plně využívána a v kraji se dále budují nové kapacity prostřednictvím soukromých investorů. Z toho vyplývá, že Ústecký kraj disponuje dostatečným množstvím fyzické inovační infrastruktury. Z tohoto důvodu není vůbec nutné budovat z pozice kraje další inovační infrastrukturu, ale spíše založit Centrum, které bude propojovat a koordinovat VVI s využitím stávající a plánované infrastruktury za účelem růstu celého regionu v této oblasti.

12

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013

32


Tento pohled zaujímají i zástupci VŠ, u kterých je další investice do inovační infrastruktury v regionu vítána, ale pouze za předpokladu, že doplní již existující infrastrukturu (a její činnosti) a nabídne služby, které výrazným způsobem přispějí k provázanosti základního výzkumu s praxí. Současně však vnímají, že stávající VTP potřebují oživení zejména na úrovni jejich propojení s VŠ, výzkumnými ústavy a praxí.

2) Vybudování školícího centra S ohledem na výše zmíněnou největší slabou stránku regionu v oblasti možnosti dalšího rozvoje VaV (nedostatek kvalitních vědeckých pracovníků) by dalším uvažovaným záměrem Inovačního centra, který je možné podpořit s fondů Evropské unie, mělo být vybudování školícího centra, které umožní rychle připravovat kvalifikované pracovníky pro příchozí subjekty s inovačním potenciálem.

1.5

Regionální inovační strategie

Regionální inovační strategie severozápadních Čech (dále jen „RIS“) byla zpracována s podporou 5. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj EU pod označením RITTS INBO (RITTS - regionální strategii inovace a transferu technologií a INBO - Inovace pro severozápadní Čechy a Opolské vojvodství v Polsku). Příprava a zpracování strategického dokumentu nebyly pouze spolufinancovány z EU zdrojů, ale také podpořeny znalostmi a zkušenostmi z partnerských regionů Saska a Toskánska. Byla vytvořena v r. 2004 jako střednědobý dokument pro období let 2005 – 2010 a schválena Radou kraje, nikoli však Zastupitelstvem kraje. RIS stanovila 3 priority:

1) Spolupráce všech aktérů VVI 2) Rozvoj infrastruktury pro VVI 3) Finanční a politická podpora VVI

1.5.1 Stávající stav RIS pracoval s horizontem roku 2010, prakticky však jeho cílená implementace skončila po roce od jeho vzniku. Příčinu můžeme spatřovat mj. v obecném zaměření opatření RIS, zejména však kvůli slabosti a pasivitě regionálních partnerů z řad výzkumných institucí a podniků. Na tuto situaci reagovala v roce 2005 Rada kraje ustavením své Komise s názvem Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace, složenou ze 7 členů reprezentujících ovšem pouze vedení kraje, Krajský úřad a místní regionální rozvojové agentury. Tato Rada funguje poměrně aktivně dosud a přichází s návrhy pro Radu kraje na konkrétní podpůrná opatření pro rozvoj VaV v kraji. Slabinou je ale prakticky nulová přímá komunikace s místní výzkumnou a vývojovou základnou.13

13

RISHMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích. Rishmp.cz [online]. © 2012 - 2013 [cit. 2013-10-17]. Dostupné z: http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf

33


V roce 2010 byl k RIS zpracován Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na období 2010 – 2012. Jeho vznik iniciovala Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace Ústeckého kraje, a to zejména v souvislosti s končící platností RIS a situací v koncepčním řízení vědeckého, výzkumného a inovativního potenciálu Ústeckého kraje. V Akčním plánu byla stanovena rozvojová vize: Realizovat konkrétní aktivity s bezprostředním pozitivním dopadem na VVI v Ústeckém kraji a připravit půdu pro zlepšení pozice kraje v příštím plánovacím období EU. Za účelem naplnění této vize byly navrženy čtyři dílčí strategie, v rámci strategií poté naplánována konkrétní opatření. Obrázek 1: Schematický přehled opatření a jejich řazení do příslušných strategií

Zdroj: Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací v Ústeckém kraji na období 2010, str. 32

Naplňování Akčního plánu je následující: Strategie 1 – Prioritní projekt Krajské centrum pro transfer technologií (KCTT) POPIS OPATŘENÍ - Společný projekt VÚANCH, VÚHU a VŠCHT. V provozní fázi bude KCTT zajišťovat transfer poznatků od výzkumných organizací k aplikační sféře, vyhodnocování komerčního potenciálu výsledků VaV, vyhledávání potenciálních partnerů pro komercializaci, komunikaci a spolupráci s partnery regionálního systému pro komercializaci výsledků VaV (profesní asociace, klastry, technologické platformy apod.). KCTT bude primárně určeno pro přenos VaV výstupů VÚANCH, VÚHU a VŠCHT směrem ke komerční aplikační sféře v Ústeckém kraji. SOUČASNÝ STAV - Projekt není realizován. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.

34


Podpora a využití KCTT a VVC Unipetrol POPIS OPATŘENÍ - Všestranná podpora KCTT ze strany Ústeckého kraje. V případě realizace projektu využití kapacit KCTT pro rozvojové potřeby kraje v oblasti VVI. Podpora VVC Unipetrol a jeho využití v rámci krajské strategie v provozní fázi projektu. SOUČASNÝ STAV - Projekt Krajského centra transferu technologií není realizován (viz výše) a Centrum UniCRE má zahájit svou činnost až ke konci roku 2014. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.

Strategie 2 – Podpora malých a středních podniků Prezentace nabídky VVI POPIS OPATŘENÍ - Pravidelná prezentace nabídky VaV center působících mimo Ústecký kraj a nabídky výzkumných pracovišť v Ústeckém kraji podnikům v regionu. Cca 4 x za rok. Forma konference / workshop + model „technologický skaut“. Zároveň prezentace možností financování inovací (CzechInvest, RRA ÚK). SOUČASNÝ STAV - Ústecký kraj je leadrem projektu „Propojení výzkumu a vývoje pro malé a střední podniky v sasko-českém příhraničí", který je podpořen z programu Cíl 3. Hlavním cílem projektu je navázání spolupráce mezi institucemi, vysokými školami a aplikační sférou, tedy intenzivnější přenos technologií a znalostí do praxe a následné zvýšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti příhraničního regionu. Další úkol představuje přínos v zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků pro oblast výzkumu, vývoje a inovací ve firmách. Zahajovací konference k projektu nesla název „Výzkum-vývoj-inovace: transfer technologií do regionu“. Z výše uvedeného vyplývá, že opatření 2.1 – Prezentace nabídky VVI je naplňováno, a to pomocí projektu financovaného ze strukturálních fondů. Otázkou ale zůstává, zda má kraj vyčleněny vlastní finanční prostředky na toto opatření i po ukončení realizace výše zmiňovaného programu. OPATŘENÍ JE NAPLŇOVÁNO.

Inovační vouchery POPIS OPATŘENÍ - Dotace určená na nákup znalostí (služeb) od VaV institucí. Výše dotace: 50 000 – 150 000 Kč. Příjemci: malé a střední podniky v Ústeckém kraji. Míra dotace 60 % – 80 % (při pořízení znalostí od VaV instituce se sídlem v Ústeckém kraji). Režim podpory: de minimis. Minimální administrativní zátěž. Využít zkušeností v jiných krajích (Jihomoravský, Královéhradecký). SOUČASNÝ STAV - Dosud nebyl zaveden systém inovačních voucherů v Ústeckém kraji. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.

Strategie 3 – Lidské zdroje Stipendijní systém POPIS OPATŘENÍ - Zprostředkování kontaktů mezi komerční sférou a VaV zařízeními a studenty VŠ v přírodovědných a technických oborech. Zařízení z komerční sféry či sféry VaV

35


přispívají vybraným studentům formou stipendia výměnou za závazek pětiletého působení absolventa v MSP. SOUČASNÝ STAV - Stipendijní systém, tak jak je navrhován výše, tj. zařízení z komerční sféry či sféry VaV přispívají vybraným studentům formou stipendia výměnou za závazek pětiletého působení absolventa v MSP, není realizován. V Ústeckém kraji funguje tzv. Stipendijní program Ústeckého kraje, který je určen studentům prezenčního studia na vysokých školách v České republice, studujícím studijní programy akreditované ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Stipendium je ve výši 20 000,- Kč a student se zavazuje, že bezprostředně po řádném ukončení studia bude pracovat nebo podnikat na území Ústeckého kraje právě tolik kalendářních let, na kolik akademických roků mu bylo poskytnuto Stipendium. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.

Podpora technického vzdělávání POPIS OPATŘENÍ - Střední školství: kontinuální strategie páteřní školy. Zajištění potřebného objemu investic do nemovitého majetku a materiálního vybavení páteřních škol, podpora vytváření podmínek pro další zkvalitnění výuky (OPVK). KHK: pokračující projekt propagace technického vzdělávání pro základní a střední školy. Oživení projektu Návštěvnického centra v objektu VÚANCH (Ústí nad Labem). SOUČASNÝ STAV – Ústecký kraj má v současné době 54 středních škol, z nich 14 již obdrželo certifikát Páteřní škola Ústeckého kraje. Další školy se o tuto prestižní značku ucházejí. Ústecký kraj za poslední čtyři roky investoval do rekonstrukcí a modernizací školských budov více než 1 miliardu korun (z toho 700 milionů korun z evropských dotací). Byly zavedeny také motivační programy na podporu řemeslných oborů poptávaných trhem práce. Díky nim se studentům vyplatilo více než 7 milionů a dalších 52 milionů korun jako příspěvek na dojíždění. Dalších 12,5 milionu korun rozdal Ústecký kraj v rámci dlouhodobě podporovaného stipendijního programu pro vysokoškolské studenty. Díky slučování škol došlo v oblasti školství k úsporám více než 60 milionů korun, a to zejména díky uvolnění nevyužívaných budov a snížení provozních nákladů. OPATŘENÍ JE POSTUPNĚ NAPLŇOVÁNO.

Strategie 4 – Systémový rozvoj Strategické řízení oblasti VVI POPIS OPATŘENÍ - Vyřešit otázku strategického řízení oblasti VVI v Ústeckém kraji. Návrh: Ve spolupráci Ústeckého kraje, UJEP, města Ústí nad Labem, KHK a komerčních partnerů založit inovační centrum, které bude sloužit jako kontaktní místo pro setkávání VaV pracovišť a inovativních komerčních podniků, bude zajišťovat publicitu VVI možností v regionu a vzájemnou komunikaci VaV pracovišť s komerční sférou, bude sloužit jako poradenské místo, dle možností i jako podnikatelský inkubátor. Převážně vlastní financování z projektů a zakázek. Variantní řešení: Posílení personálního zázemí pro oblast VVI v rámci krajského úřadu Ústeckého kraje. SOUČASNÝ STAV – Je zpracováván tento dokument s názvem Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje. OPATŘENÍ JE POSTUPNĚ NAPLŇOVÁNO.

36


Monitoring a propagace POPIS OPATŘENÍ - Průběžné mapování stávající situace: činnost VaV institucí, případy spolupráce (clustery apod.), případy úspěšného transferu technologií. Lze formou spolupráce s UJEP (studentské práce). Zároveň poštovní propagace možností a výsledků VVI v regionu. SOUČASNÝ STAV – OPATŘENÍ NENÍ NAPLŇOVÁNO.

Příprava na další plánovací období SF EU POPIS OPATŘENÍ - Komplexní problematika dalšího rozvoje ÚK – řešit v návaznosti na jiné aktivity. Realizace aktivit popsaných v „Podkladové analýze pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU“. Návazné studie zaměřené na oblast VVI. SOUČASNÝ STAV - OPATŘENÍ JE POSTUPNĚ NAPLŇOVÁNO.


Neexistence platné, resp. aktualizované RIS ani Akčního plánu. Tyto dokumenty jsou pouze ve fázi přípravy ze strany odboru regionálního rozvoje.



Naplňování strategií v Akčním plánu na léta 2010 – 2014 je minimální.



Absence dlouhodobé a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VVI na celém území kraje.

Na základě rozhovorů se zástupci inovační infrastruktury v regionu, které byly vedeny v rámci zpracovávání analýzy s názvem Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji v roce 201214 bylo zjištěno, že jako nejvýznamnější bariéra je vnímaná absence dlouhodobé a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VaV na celém území kraje. Toto s sebou nese nesystematičnost a nízkou koordinaci činností podporujících rozvoj VaV v daném regionu. Stávající inovační infrastruktura se potýká s nedostatkem vhodných kvalifikovaných pracovníků, kteří by pomohli přilákat jednotlivé firmy do již funkčních či plánovaných VTP/PI. Kromě uvedené analýzy se tento dokument opírá také o dokumenty společnosti BermanGroup, která v roce 2013 zpracovala dokumenty s názvem Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií + Závěrečná zpráva a Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji – resumé + Závěrečná zpráva15.

14

Analýzu „Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji“ zpracovala v roce 2012 společnost VVV Most spol. s r. o. pro Ústecký kraj. Tento dokument měl za úkol analyzovat stávající stav v oblasti činností vědeckotechnických parků a inkubátorů za účelem identifikace základních bariér jejich fungování. 15 Tyto dokumenty byly zpracovány v rámci projektu „Propojení VaV pro malé a střední podnikání v sasko-českém příhraničí“.

37


1.5.3 Inovační centrum – podpůrné činnosti Vznik Inovačního centra Ústeckého kraje znamená naplnění Strategie 4 – Systémová podpora - opatření Strategické řízení VVI, Akčního plánu Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací v Ústeckém kraji. 1) Podpůrné činnosti pro urychlení zpracování nové RIS V době zpracování této analýzy došlo ze strany odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje a pracovní skupiny složené z odborníků z oblasti vědy, výzkumu, inovací, regionálního rozvoje a zástupců z řad VŠ a firem práce na vytvoření nové verze Regionální inovační strategie pro Ústecký kraj pro naplnění S3 strategie. Nejnovější verze strategie je datována k říjnu 2013 jako 3. pracovní verze. Problematika Inovačního centra v ÚK se vztahuje k prioritní oblasti B: Transfer technologií a spolupráce výzkumných organizací a podnikového sektoru. Problémovou oblastí je nízká úroveň spolupráce uvedených organizací, nezapojování vysokých škol a výzkumných institucí do vznikajících inovací v podnicích, v případě zapojování těchto institucí se jedná o spolupráce s podniky mimo kraj a s „nižší přidanou hodnotou“. Strategickým cílem B.1 je tedy zvýšení četností rozsahu vzájemné spolupráce firem na inovacích a zvýšení četnosti i rozsahu spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami a to v kraji i mimo něj. Opatřením ÚK B.1.1 je zřízení krajského inovačního centra, jehož úkolem má být systematická podpora vzájemné spolupráce výzkumného a výrobního sektoru s cílem identifikovat možnosti transferu technologií a posílení inovativních činností ve firmách. Opatřením B.1.2 je propojení výzkumné a aplikační sféry a stimulace vzájemné spolupráce výzkumných zařízení (vč. vysokých škol) a firem s cílem zprostředkovat informace o nabídce výzkumných služeb, výsledků výzkumu a o poptávce a potřebách firem, usnadnit vyhledávání partnerů a zvýšit objem spolupráce. 2) Prosazování nové Regionální inovační strategie Ústeckého kraje a zajištění všech souvisejících služeb

3) Dohled nad naplňováním Regionální inovační strategie, resp. Akčního plánu

1.6

Shrnutí

Výše uvedená analýza stávajícího stavu VVI pomocí pěti oblastí (lidské zdroje, spolupráce, finance, infrastruktura a RIS) vykresluje Ústecký kraj v ne příliš dobrých barvách – nízký počet kvalifikovaných pracovníků, nízká míra spolupráce inovačních aktérů, nízké výdaje, absence dlouhodobé inovační strategie apod. Tuto situaci může změnit pouze výrazná politická podpora představitelů kraje a velkých statutárních měst, spolupráce všech klíčových aktérů veřejné, podnikové a výzkumné sféry na realizaci inovační strategie a systémová centrálně řízená podpora aktivit VVI ze strany Inovačního centra Ústeckého kraje jako subjektu zaštiťujícího VVI v kraji.

38


2 Vhodná forma a způsoby založení centra Cílem této stručné právní rešerše je doporučit vhodnou právní formu pro organizaci s názvem Inovační centrum, tedy organizaci, která má charakter právnické osoby, ale nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání.

2.1

Právní úprava před účinností nového občanského zákoníku

2.1.1 Příspěvková organizace územně samosprávného celku – kraje Zřizovatelem je kraj. Je zřizována pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace je právnickou osobou, o jejímž vzniku vydá zřizovatel zřizovací listinu s obsahem dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 27 - § 37a) s vymezením hlavního účelu a tomu odpovídajícímu předmětu činnosti, označením statutárních orgánů a způsobu, jakým vystupují jménem organizace, a také vymezením majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Vznik a zrušení příspěvkové organizace, či změna ve zřizovací listině se zveřejňuje v Úředním věstníku. Příspěvková organizace se také zapisuje do obchodního rejstříku. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými z vlastních činností, pro které byla zřízena, a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít ve prospěch své hlavní činnosti. Příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat právnické osoby, mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání Právní úprava: 

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů, v platném znění,



zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění,



zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění,



zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění,



zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, a navazující České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., v platném znění.

39


Výhody: 

nízká závislost na výnosech z vlastní (doplňkové) činnosti či darech, jistota příjmu z rozpočtu zřizovatele.

Nevýhody: 

vyšší nároky na založení,



angažovanost kraje - zřizovatele (např. kontrolu provádí orgán kraje – zřizovatele, zpravidla Rada),



o jejím vzniku, činnosti a ukončení rozhoduje zřizovatel.

2.1.2 Občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů Občanské sdružení je právnickou osobou, která sdružuje své členy, tj. občany mající společné zájmy a cíle. Členy mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby. Při vzniku občanského sdružení nejsou zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů stanoveny žádné majetkové vklady a registrační řízení není zpoplatněno. Sdružení vzniká registrací. Registraci provádí Ministerstvo vnitra ČR se současnou evidencí na Českém statistickém úřadě, který vede evidenci sdružení. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Právnická osoba může pouze vstoupit do existujícího sdružení, nemůže je však sama (resp. s jinými právnickými či fyzickými osobami) založit. Právnické osoby ale mohou založit například zájmové sdružení právnických osob podle § 20f a násl. občanského zákoníku (k tomu viz bod 3). Zákon o sdružování občanů (§ 16) předkládá sdružení možnost uzavřít smlouvu o součinnosti, kterou může být vytvořen svaz zúčastněných sdružení jakožto samostatná právnická osoba. Uvedení tři občané tvoří přípravný výbor občanského sdružení. Základním dokumentem občanského sdružení jsou stanovy, které vymezují název sdružení, sídlo, cíl činnosti, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady hospodaření. Nejvyšším orgánem občanského sdružení je valná hromada členů. Tento orgán přenáší některé pravomoci vymezené zákonem a stanovami na výkonný výbor, který bývá obvykle nejméně tříčlenný. V jeho čele stojí předseda. Předseda výkonného výboru obvykle vystupuje navenek jménem občanského sdružení. K právním úkonům mohou být valnou hromadou zmocněny i jiné osoby, například ředitel kanceláře občanského sdružení, pokud taková byla zřízena. Občanské sdružení zaniká buď na základě rozhodnutí členů, nebo dle rozhodnutí Ministerstva vnitra. Činnost občanského sdružení je financována převážně z příspěvků svých členů, od sponzorů a dále pak i ze zisku z podnikání, který po řádném vypořádání daňové povinnosti ke státnímu rozpočtu může sloužit jako doplňkový zdroj financování zájmové činnosti občanského sdružení. Zákon o sdružování občanů nezakazuje podnikatelskou činnost těmto sdružením a ani v jiném zákoně tomu tak není. Tzv. doplňková výdělečná činnost by ale neměla převyšovat objem zájmové činnosti, pro kterou bylo občanské sdružení založeno. Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ (NOZ) nezná pojem občanské sdružení, ale používá pojem spolek, kdy definice spolku v § 214 odst. 1 NOZ je velmi podobná

40


současné definici občanských sdružení. Pokud však bude občanské sdružení založeno před účinností NOZ, bude muset následně ve 2 (3) leté lhůtě změnit vnitřní předpisy (dokumenty) a název bude muset obsahovat slovo „spolek“.

Právní úprava: 

zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění,



zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Výhody: 

nízká náročnost založení,



registrace není zpoplatněna,



vznik v řádech týdnů, o obsazení svých orgánů si sdružení rozhoduje samo, samo si provádí kontrolní činnost.

Nevýhody: 

zakladatelem nemůže být právnická osoba,



prostředky na činnost musí získat z velké míry z vlastní činnosti.

2.1.3 Zájmové sdružení právnických osob Je právnickou osobou, která může být vytvořena pouze právnickými osobami k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu. K založení se vyžaduje zakladatelská smlouva v písemné formě nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. Sdružení nabývá právní subjektivity okamžikem zápisu do neveřejného registru sdružení, který vedou krajské úřady. Za své povinnosti pak odpovídá svým majetkem. Obligatorně je vyžadováno sepsání stanov. Ty musejí obsahovat zákonem stanovené náležitosti (např. název sdružení, předmět činnosti, sídlo), ale předpokládá se, že budou obsahovat i jiné, podrobnější informace, např. otázky členství ve sdružení. Zájmové sdružení právnických osob lze založit za jakýmkoli účelem. Předmět činnosti sdružení, musí být zřejmý ze stanov. Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ právní úpravu zájmových sdružení právnických osob neobsahuje. S účinností toho zákona, která se předpokládá od 1. 1. 2014 již nebude možné další nové sdružení založit. Sdružení založená do účinnosti nového občanského zákoníku se však budou řídit příslušnými ustanoveními dosavadního občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb.



41


Výhody: 

nízká náročnost založení.

Nevýhody: 

zakladateli a členy mohou být pouze právnické osoby,



nelze založit od účinnosti nového občanského zákoníku.

2.1.4 Sdružení dle občanského zákoníku Není právnickou osobou na rozdíl od občanského sdružení zřízeného dle zákona o sdružování občanů. Zakládá se smlouvou o sdružení. Každý z účastníků sdružení, může se jednat jak o osoby fyzické, tak i o osoby právnické, podnikatele i osoby nepodnikající, osoby tuzemské i zahraniční, přičemž z povahy věci plyne, že minimální počet osob jsou dvě, je povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu a zdržet se činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení sjednaného účelu. Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně. Sdružení zaniká v zásadě dohodou nebo zbude-li pouze jediný člen. Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ nepoužívá pojem sdružení, tento zaniká a je nahrazen obecným pojmem společnost, jakožto útvar bez právní subjektivity. NOZ rovněž ruší pojem smlouva o sdružení a nahrazuje jej pojmem společenská smlouva.



Výhody: 

nízká náročnost založení.

Nevýhody: 

uzavřením smlouvy o sdružení nevzniká žádný subjekt práva, nemůže být ani sdružení účastníkem právních vztahů, nemůže nabývat práv ani nemůže mít závazky, není způsobilé mít vlastní zaměstnance, nemůže být ani daňovým poplatníkem či plátcem.

2.1.5 Obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, jejímž účelem je poskytování obecně prospěšných služeb specifikovaných v zakládací listině. Vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností vedeným příslušným soudem. Zakladateli o. p. s. mohou být fyzické i právnické osoby. Obecně prospěšná společnost může vlastním jménem

42


podnikat v rámci doplňkové činnosti, případný zisk musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ zrušuje zákon o obecně prospěšných společnostech. Existující a založené obecně prospěšné společnosti se budou řídit zákonem o obecně prospěšných společnostech ve znění novel před účinností nového občanského zákoníku, existující obecně prospěšné společnosti mají možnost se transformovat na ústav, nadaci nebo nadační fond. Nově bude možné zřídit ústav, nadaci nebo nadační fond, případně jinou právnickou osobu se statusem veřejné prospěšnosti, přičemž ústav je novým občanským zákoníkem míněn jako nástupce současných obecně prospěšných společností.


zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.

Výhody: 

jasně definované činnosti a závazek reinvestice případného zisku do prospěšných služeb.

Nevýhody: 

vyšší nároky na založení,



zisk může být použit výhradně na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena,



nelze založit od účinnosti nového občanského zákoníku.

2.1.6 Veřejný ústav Subjekt zřízený k plnění veřejného účelu, který dlouhodobě plní veřejné služby pro detailně nespecifikovaný okruh osob a nevytváří zisk. Je orientován na neziskové aktivity. Samostatný veřejný ústav je zřizován zákonem nebo aktem na základě zákona, má status právnické osoby a právní subjektivitu. Ustavení nesamostatného veřejného ústavu je zpravidla věcí vnitřního opatření subjektu, jeho zřízení však musí obecně umožňovat zákon. Nemá právní subjektivitu. Typicky se jedná o školy nebo nemocnice.

Výhody: 

je-li samostatný, má právní subjektivitu a může tak nezávisle naplňovat veřejný účel a zájem,



je-li nesamostatný, lze jej rychle zřídit vnitřním aktem.

Nevýhody: 

nemůže vytvářet zisk.

43


2.1.7 Veřejný podnik Soukromý podnik obstarávající část úkolů veřejné správy na základě koncese nebo veřejnoprávní smlouvy a jehož činnost je spojena s veřejným zájmem. Je to právnická osoba územně samosprávného celku, která vykonává hospodářskou činnost, jež může generovat zisk, přičemž současně touto svou činností poskytuje veřejné služby, které by ovšem mohl poskytovat také subjekt soukromý. Je orientován na ziskovosti prováděných činností. Typicky se jedná o zařízení obcí a krajů pro opravu komunikací, odvoz odpadů, komunální podniky.

Výhody: 

podnikatelské riziko přeneseno na podnik,



má právní subjektivitu,



může vytvářet zisk.

Nevýhody: 

2.2

jelikož se jedná o propůjčení pravomoci jinak náležející orgánu veřejné správy, musí být pro přenesené úkoly vždy opora v zákoně.

Právní úprava po účinnosti nového občanského zákoníku

Po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která by měla nastat 1. 1. 2014 budou moci nově vznikat tyto právní formy: 

Spolky – namísto občanských sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění,



Ústavy – namísto obecně prospěšných společností,



Fundace,



Nadace a nadační fondy.

Jak bylo uvedeno výše, novým občanským zákoníkem bude zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.

2.2.1 Spolek Je samosprávný a dobrovolný svazek členů. Členové spolku neručí za jeho dluhy. Název spolku musí obsahovat slova "spolek" nebo "zapsaný spolek" nebo stačí zkratka "z. s.". Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo výdělečná činnost nemůže být hlavní činností spolku. Vedlejší hospodářská činnost může být pouze k podpoře hlavní činnosti nebo za účelem

44


hospodárného využití spolkového majetku (podnikání nebo jiná výdělečná činnost). Zisk lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Pokud je členství ve spolku různého druhu, musí být vymezená práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství, což musí být vymezeno ve stanovách. Orgány spolku, jež musí být stanoveny ve stanovách, jsou a) statutární orgán, jenž může být jednak kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda), b) nejvyšší orgán, c) případně kontrolní komise, rozhodčí komise a d) další orgány.

2.2.2 Ústav Je právnickou osobou založenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. Název musí obsahovat slova "zapsaný ústav" nebo zkratku "z. ú.". Vzniká zapsáním do veřejného rejstříku. Orgány ústavu je a) ředitel, jakožto statutární orgán. Ředitele volí a odvolává správní rada, zároveň určuje výši jeho odměny. Ředitel nemůže být členem správní rady, ani jiného obdobného orgánu. Dalším orgánem je b) správní rada. Zpravidla členy správní rady jmenuje a odvolává zakladatel, jejich funkční období je obvykle 3 roky. Členství ve správní i dozorčí radě je neslučitelné. Funkce členů orgánů ústavu (kromě ředitele) jsou čestné, neurčí-li zakládací listina, že členům orgánů ústavu náleží za výkon funkce odměna.


2.3

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 210 – § 416), v platném znění.

Závěr

Pro výběr vhodné právní formy pro organizaci s názvem Inovační centrum, tedy organizaci, která má charakter právnické osoby, ale nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, je rozhodné, kdy bude tato organizace založena, tj. zda bude založena za účinnosti stávajícího občanského zákoníku nebo za účinnosti nového občanského zákoníku (pokud nedojde ještě k nějaké změně, tato nastane 1. 1. 2014). Dle současné právní úpravy se jako nejvhodnější právní forma jeví příspěvková organizace, a to za předpokladu, že provoz organizace bude z velké části finančně podporovat kraj. Nebude-li tomu tak, pak je vhodnější právní formou občanské sdružení. Za účinnosti nové občanskoprávní úpravy je nejvhodnější právní formou organizace spolek.

45


3 Organizační struktura a popis řízení centra Inovační centrum Ústeckého kraje bude řízeno v rámci organizační struktury s přesně vymezenými pravomocemi a odpovědnostmi jednotlivých členů realizačního týmu. V následující části je uveden seznam hlavních činností, které jsou v rámci činností centra řešeny i ve spojení s možným realizováním vlastních projektů, s rozdělením odpovědnosti, realizace, schvalování a konzultace dle jednotlivých funkcí, které jsou v projektu zastoupeny.

3.1

Funkce v centru

3.1.1 Vedoucí centra 

Zodpovídá za celkový chod centra, odpovídá za zpracování ročního plánu a nastavení činností jednotlivých členů centra.



Podílí se na koordinaci realizace projektů – dohlíží na tok informací mezi jednotlivými týmy, resp. vedoucím projektu a vedoucím týmu.



Podává zprávy zakladateli centra, zodpovídá za zpracování zprávy o činnosti centra pro roční uzávěrky a auditorské zprávy.



Je odpovědný za rozvoj spolupráce s klíčovými aktéry v oblasti VaV v tuzemsku, ale i se zahraničními partnery

3.1.2 Vedoucí týmu 

Zodpovídá za řízení projektů, realizaci klíčových aktivit a cílů projektu.



Řídí a koordinuje činnosti projektového a realizačního týmu v komercializačních aktivitách zaměřených na efektivní naplňování úkolů v jednotlivých aktivitách.



Zajišťuje komunikaci s poskytovatelem dotace, podílí se na eliminaci rizik.



Schvaluje a konzultuje realizaci výběrových řízení, IPR dokumentů a komercializačních aktivit. Organizuje pracovní schůzky s vedoucími individuálních aktivit.



Je zodpovědný za interní komunikaci v rámci řídících struktur žadatele a reportuje pravidelně řediteli/vedoucímu IC a vedení ÚK.



Odpovídá za klíčovou agendu projektu, věcnou část monitorovacích zpráv, komunikaci s poskytovatelem.



Organizuje pracovní porady týmu, kontroluje věcné naplňování dílčích cílů a plnění rozpočtových pravidel činností týmů.

3.1.3 Finanční manažer 

Plní funkci finančního a administrativního manažera.



Připravuje a kompletuje podklady pro finanční část monitorovacích zpráv a žádostí o platbu.

46




Kompletuje soupisku účetních dokladů, přehled čerpání rozpočtu, vypisuje objednávky, likviduje faktury a podílí se na přípravě podkladů pro výběrová řízení.



Podílí se na přípravě monitorovacích zpráv, spolupracuje při organizaci školení a seminářů.

3.1.4 Pracovník IPR 

Pracovník s kompetencemi při tvorbě a zpracování podkladů pro aktivní ochranu duševního vlastnictví.



Zprostředkovává vazby na průmyslové partnery, přípravu licenčních smluv a dalších forem spolupráce.



Konzultuje přípravu monitorovacích zpráv, IPR dokumentů a komercializačních aktivit.



Zajišťuje komunikaci s úřadem průmyslového vlastnictví, dohlíží na dodržování závazných termínů a komunikaci s původci IPR aktivit a právních záležitostí.

3.1.5 Pracovník pro ekonomiku a marketing 

Spolupodílí se na realizaci klíčových aktivit v rámci pracovních týmů a řízení rizik, konzultuje monitorovací zprávy, komercializační aktivity.



Zajišťuje a zodpovídá za přípravu a realizaci marketingových strategií, obchodních plánů včetně spoluřízení vztahů s komerčními partnery.



Podílí se na řízení a eliminaci rizik plynoucích z aktivit komercializace.



Zajišťuje kontakt se zástupci z komerční sféry – oslovuje nové potenciální obchodní partnery a stará se o rozvoj vztahů s partnery stávajícími.



V kompetenci pracovníka je dále oceňování technologií, příprava nových finančních nástrojů pro pre-seed aktivity UK a příprava strategií pro vstup na nové trhy.

3.1.6 Právník 

Zajišťuje přípravu a právní kontrolu smluvních dokumentů připravovaných v rámci komercializačních aktivit centra, ale i projektu, poradenskou činnost řešitelskému týmu a funkci prevence případných právních sporů.



Tato činnost může být v případě potřeby i outsourcována.

3.1.7 Technologický skaut 

Pracovník s odpovědností za aktivní komercializační aktivity směrem k průmyslovým partnerům.



Konzultační činností se průřezově podílí na všech aktivitách centra a také projektů.

47




Připravuje podklady při uzavírání smluv o spolupráci s průmyslovými partnery, aktivně vyhledává příležitosti, organizuje školení a semináře pro členy řešitelského týmu.



Aktivně vyhledává nové výsledky VaV komercializaci.

v Ústeckém kraji s potenciálem pro

3.1.8 Člen týmu I (komunikace s firmami, komercializační aktivity atd.) 

Podílí se na realizaci klíčové aktivity a realizaci výběrových řízení.



Konzultuje přípravu IPR dokumentů a komercializačních aktivit.



Zajišťuje komunikaci s technologickým skautem, popř. s průmyslovými partnery.



Zajišťuje přípravu podkladů pro ochranu duševního vlastnictví.



Připravuje materiály vhodné k propagaci a marketingovým aktivitám.



Zajišťuje kvalifikovanou komunikaci s aplikační sférou pro monitorování jejích potřeb.



Zajišťuje komunikaci s VaV institucemi k získání přehledu nabídek výstupů VaV.



Zajišťuje aktivity k získání trvalého přehledu o firmách a subjektech v regionu.

48

4 Matice odpovědnosti Tabulka 6: Matice odpovědnosti

P/ I

O / S / K / P/ I

K / P/ I

S/K/I

K / P/ I

O / S / K / P/ I

S / K / P/ I

I

O/P

S/I/K

O/S/P/K/I

S/I/K

S/I/K

S/I/K

S/I/K

O/S/I

Organizace školení a seminářů

IPR dokumenty, smlouvy

I O/S/P/K/I

Komercializační aktivity

Finanční nástroje pro pre-seed aktivity

I O/P

Výběrová řízení

O / P/ I O/P

Řízení a monitoring rizik

K/I O/S/P/I

Komunikace s poskytovatelem

O/S/K/I O/P

Monitorovací zprávy

Organizace pracovních schůzek

O / S / K / P/ I

Vedoucí týmu

Zodpovídá za realizaci klíčových aktivit a cílů projektu. Řídí a koordinuje činnosti projektového a realizačního týmu v komercializačních aktivitách zaměřených na efektivní naplňování úkolů v jednotlivých týmech. Organizuje pracovní schůzky s vedoucími pracovních týmů. Je zodpovědný za interní komunikaci v rámci řídících struktur inovačního centra a reportuje pravidelně řediteli/vedoucímu centra.

Komunikace s vedením týmů

Realizace klíčových aktivit v rámci projektu

Vedoucí centra

Koordinuje činnosti centra, zodpovídá za efektivní vynakládání nákladů a rozdělení činností mezi klíčové pracovníky centra. Koordinuje plnění úkolů. Zajišťuje komunikaci s partnery centra v ČR a v zahraničí. Zodpovídá se kontrolním orgánům. Je statutárním zástupcem centra.

Řízení projektu, řízení činností

Popis funkce

Řízení centra

Funkce v projektu

O/K/P

Finance a administrace

Hlavní činnosti

S/I/K

K/I

I

S/I/K

K/I

---

K/I

O/P/K

P/K

P/K

P/K/I

---

O/S/P/K

---

P/K/I

---

O/S/P/K

K K

K/I

--K/I

O/S/P/K

K K

P

-----

O/P/K

--I

K/I

--P/K

P/I

-----

---

I

Pracovník pro ekonomiku a marketing

Zajišťuje a zodpovídá za přípravu a realizaci marketingových strategií, obchodních plánů včetně spoluřízení vztahů s komerčními partnery. Podílí se na řízení a eliminaci rizik plynoucích z aktivit komercializace. Zajišťuje kontakt se zástupci z komerční sféry – oslovuje nové potenciální obchodní partnery a stará se o rozvoj vztahů s partnery stávajícími. V kompetenci pracovníka je dále oceňování technologií, příprava nových finančních nástrojů pro pre-seed aktivity Inovačního centra a příprava strategií pozvolnou expanzi služeb.

---

Pracovník IPR

Pracovník s kompetencemi při tvorbě a zpracování podkladů pro aktivní ochranu duševního vlastnictví, zprostředkovává vazby na průmyslové partnery, přípravu licenčních smluv a dalších forem spolupráce. Zajišťuje komunikaci s úřadem průmyslového vlastnictví, dohlíží na dodržování závazných termínů a komunikaci s původci IPR aktivit a právních záležitostí.

O/K/P

Finanční manažer

Plní funkci finančního a administrativního manažera, připravuje a kompletuje podklady pro finanční část ročních uzávěrek, ale také finančně řídí realizaci případných projektů, kompletuje soupisku účetních dokladů, přehled čerpání rozpočtu, vypisuje objednávky, likviduje faktury.

I


50

O/K/P

K

---

---

---

K/I

K/I

K/I

K/I

K/I

O/P/K

I

---

Technologický skaut

Pracovník s odpovědností za aktivní komercializační aktivity směrem k průmyslovým partnerům, připravuje podklady při uzavírání smluv o spolupráci s průmyslovými partnery, aktivně vyhledává příležitosti, organizuje školení a semináře pro členy řešitelského týmu. Aktivně vyhledává nové výsledky VaV v regionu i mimo něj s potenciálem pro komercializaci.

I

K/I

P

P/K/I

K/I

K/I

I

K/I

K/I

K/I

P/K/I

P/K

O/P/K

O/P/K

Člen týmu I (komunikace s firmami, komercializační aktivity atd.)

Zajišťuje komunikaci s technologickým skautem, popř. s průmyslovými partnery. Zajišťuje přípravu podkladů pro ochranu duševního vlastnictví. Připravuje materiály vhodné k propagaci a marketingovým aktivitám.

I

P/K

K/I

I

I

I

I

K/I

P/K

I

P/K/I

P/K/I

I

K/I

Právník

Zajišťuje přípravu a právní kontrolu smluvních dokumentů připravovaných v rámci komercializačních aktivit projektu, poradenskou činnost řešitelskému týmu a funkci prevence případných právních sporů.

---


Pozn.: O – odpovědný, S – schvaluje, P – provádí, K – konzultuje, I – je informován o průběhu

51

5 Návrh služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro podporu VaV, inovačního prostředí, transferu technologií a zlepšování spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi Prvotním impulsem pro vznik Inovačního centra Ústeckého kraje byla stávající nekoncepční situace v regionu v oblasti vědeckého, výzkumného a inovačního potenciálu celého kraje. Inovační centrum Ústeckého kraje nebude představovat novou fyzickou infrastrukturu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale bude organizačně zajišťovat efektivní naplňování stávajících kapacit infrastruktury VaV. Základním cílem vytvořených služeb, poskytovaných činností a realizovaných aktivit Inovačního centra Ústeckého kraje je vytvářet a následně dále rozvíjet podmínky a prostředí, které bude efektivně podporovat inovační procesy v regionu Ústeckého kraje, bude zde systémově rozvíjet a podporovat inovační a VaV strukturovanou kapacitu pro průběžnou a trvale udržitelnou podporu podniků v oblasti VVI. Níže uvádíme přehled základních služeb. Zejména při zahájení činnosti centra je klíčové zajištění jejich poskytování na vysoké profesionální úrovni. Než bude mít centrum zaběhnuté nabízené aktivity a za tímto účelem řádně proškoleny členy realizačního zajištěnu či vlastní síť spolupracujících odborníků. Mělo by využít služeb poradenských agentur, které na trhu v těchto oblastech dlouhodobě působí a mají odpovídající reference, ale také mohou nabídnout řadu kontaktů a informací. Inovační centrum tak již v úvodu může nabízet profesionální služby na vysoké úrovni v oblasti právního poradenství, nabídky dotačních programů či marketingových aktivit.

5.1

Prezentace nabídky výzkumných, vývojových a inovačních kapacit v Ústeckém kraji

Nově vybudované Inovační centrum Ústeckého kraje bude zastřešovat pravidelné prezentace nabídek výzkumných a vývojových center, jejichž aktivity a činnost spadají do území Ústeckého kraje i mimo něj. Centrum bude nabízet výzkumná a vývojová pracoviště pro podniky působící v regionu kraje v pravidelných intervalech jednou za tři měsíce. Prezentace VaV kapacit pro podnikatele bude realizována formou konferencí popř. workshopů vč. představení možností financování výzkumných, vývojových a inovačních kapacit. Díky prezentaci získají podniky v Ústeckém kraji podrobné informace o možnostech a podobách spolupráce s oblastí výzkumu, vývoje a inovací. Další možností prezentace výzkumných, vývojových a inovačních kapacit v Ústeckém kraji může být vydávání pravidelného periodika v podobě např. newsletteru, kde budou uvedeny aktuální informace. Kromě toho je další možností prezentace pomocí webové aplikace, která se může stát hlavním informačním zdrojem pro podniky. Obsahovala by ucelené a snadno vyhledatelné informace dostupné různým subjektům nejen v rámci prezentace nabídek, ale také zjišťování


kontaktních informací, nástrojů na podporu VaV, komercializace, inovací, transferu technologií a ochrany IPR či referencí.

Postup realizace: 1. Podrobné zmapování regionální nabídky VaV center a dalších VaV pracovišť i mimo region Ústeckého kraje a to včetně oborového rozčlenění. 2. Definice a správná identifikace oborů prioritních pro podniky v Ústeckém kraji. 3. Navázání spolupráce s identifikovanými výzkumnými a vývojovými centry a pracovišti. 4. Navázání spolupráce s vybranými podniky v daných oborech národního hospodářství v regionu Ústeckého kraje vč. zajištění jejich účasti na plánovaných konferencích a workshopech. 5. Realizace definovaných prezentací a workshopů s cílem prezentace VaV kapacit pro podnikatele.

5.2

Inovační vouchery

Jedním z nástrojů Inovačního centra Ústeckého kraje pro podporu výzkumu, vývoje a inovačního prostředí budou také inovační vouchery v podobě dotace určené na nákup znalostí resp. služeb od výzkumných a vývojových institucí. Inovační vouchery představují nástroj pro rozvoj vzájemné důvěry a spolupráce mezi VaV institucemi na straně jedné a podniky na straně druhé. Zprostředkovatelem této spolupráce bude Inovační centrum Ústeckého kraje. Díky inovačním voucherům budou mít firmy jednoduchou možnost vyzkoušet si s minimálním rizikem spolupráci s vybranou VaV institucí a na základě zkušeností následně možnost ve spolupráci dlouhodobě a systematicky pokračovat. Další významnou výhodou, která plyne z využití inovačních voucherů, je minimální administrativní zátěž pro všechny zainteresované strany. Pořízený inovační voucher může podnik vyměnit u výzkumné a vývojové instituce za znalosti, které jsou pro něj nové, nejsou mu dány běžně k dispozici a posílí jeho konkurenceschopnost na trhu. Touto znalostí může být např.: 

pronájem testovacích a měřících kapacit,



návrh prototypů nových nebo inovovaných produktů,



vývoj výrobku, procesu nebo služby,



zpracování inovačního nebo technologického auditu,



optimalizace operačních a výrobních procesů a toků podniku,



přístup k výzkumnému a vývojovému zařízení,



posouzení ekonomického dopadu nového produktu nebo služby,



vypracování business plánu k novému nebo inovativnímu produktu,



návrh designu nového výrobku,

53




5.3

zpracování analýzy vhodnosti použití vybraného materiálu apod.

Transfer technologií (činnost technologických skautů)

Jednou z aktivit, které bude Inovační centrum Ústeckého kraje zajišťovat, bude transfer technologií, pod kterým je možné si představit obousměrný přenos a tok znalostí, dovedností a know-how mezi výzkumnými, vývojovými a inovačními institucemi na straně jedné a podniky na straně druhé. Využitím nástroje Inovačního centra Ústeckého kraje v podobě transferu technologií můžou účastníci získat: 

snadný přístup k moderním VaV kapacitám,



možnost zpracování odborných posudků a expertíz,



přístup k výsledkům výzkumné a vývojové činnosti odborných VaV týmů nebo technologických společností,



přímé kontakty na celou řadu technologických partnerů z oblasti VaV z celého světa,



kontakty pro potenciální spolupracující partnery z oblasti výzkumu a vývoje pro společné projekty,



možnost jednoduchého získání investora,



přístup k získání finančním prostředkům na realizaci vlastních výzkumných a vývojových aktivit,



zpracování nebo odbornou konzultaci potřebných smluvních dokumentů,



zastoupení při obchodních jednáních.

5.4

Podpora technického vzdělávání

Inovační centrum Ústeckého kraje se v rámci svých plánovaných aktivit plně zapojí do podpory technického vzdělávání v rámci celého území své regionální působnosti. S příslušnými institucemi a orgány státní správy bude Inovační centrum úzce spolupracovat při zpracovávání a následné implementaci kontinuálních strategií páteřních škol v rámci středního školství, a to včetně účasti při zajišťování potřebného objemu investic do nemovitého majetku a materiálního vybavení těchto škol. V rámci svých aktivit se tak Inovační centrum bude podílet na podpoře pro vytváření podmínek pro další zkvalitnění výuky a to i v rámci spolupráce s Krajskou hospodářskou komorou, která se bude podílet na propagaci technického vzdělávání pro základní a střední školy v rámci již pokračujícího projektu. V rámci spolupráce Inovačního centra Ústeckého kraje s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem bude trvale podporován rozvoj technických oborů na této univerzitě.

54


5.5

Podpora čerpání finančních prostředků z fondů EU

V rámci aktivit Inovačního centra Ústeckého kraje bude sloužit tento nový institut k podpoře čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Zkušenosti z aktuálně končícího programového období, kdy docházelo k neefektivnímu využívání financování z EU, v plném rozsahu podkládají tento záměr. V novém programovém období bude nutné podporovat aktivní přístup k informacím o dostupných možnostech finančních dotací s cílem předcházet jejich celkovému neefektivnímu využívání. Ze strany Inovačního centra bude vyvíjena snaha podílet se na informačních kampaních a cíleně vyhledávat a následně také dlouhodobě podporovat realizaci takto selektovaných projektů.

5.6

Zprostředkování rizikového kapitálu

Jednou z hlavních aktivit Inovačního centra Ústeckého kraje bude také zpřístupnění rizikového kapitálu cílovým inovativním firmám a podnikům. Inovační centrum Ústeckého kraje tak bude představovat zprostředkovatele rizikového kapitálu mezi investory a podniky v oblasti VVI. V této oblasti poskytovaných služeb a činností bude centrum nabízet jednotlivým uchazečům doporučení jejich inovativních projektů společnostem, které nabízí rizikový kapitál, popř. těmto podnikům přímo jejich podnikatelské záměry pomoci vypracovat.

5.7

Vytvoření monitorovacího a informačního systému VaV

Jednou z klíčových služeb centra by mělo být vytvoření fungujícího monitorovacího a informačního systému, který bude zajišťovat správu dat a zejména kontaktů v oblasti potenciálních partnerů, firem a dalších subjektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Tento systém by nadále mohly využívat subjekty, kterým tyto informace chybí či nemají potřebné zkušenosti či kapacity pro získávání těchto kontaktů. Systém by tak nevyužívalo pouze samo Inovační centrum pro svoje potřeby, ale mohlo by se stát vhodným nástrojem pro zapojení centra do výzkumných projektů či získat renomé zkušené organizace, která je schopna podat a zajistit potřebné informace z různých oblastí regionu spojených s výzkumem, vývojem a inovacemi. Tento systém by nemonitoroval jen samotné subjekty, ale zároveň poskytoval informace o nástrojích na podporu VaV, komercializace, inovací, transferu technologií a ochrany IPR, které lze v daném regionu použít Informační systém by byl snadno využitelný a dostupný díky jeho umístění na vytvořených webových stránkách. Vyhledávání konkrétních informací by se tak pro jeho uživatele stalo snadným a zároveň lehce dostupným a využitelným.

55


5.8

Zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví (IPR – Intellectual Property Rights)

Zásadní službou jak vyplývá z dostupných zdrojů i reakcí firem by u takovéhoto centra mělo být zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Tato služba by měla být zaměřena na identifikaci inovací ve firmě, které mají potenciál pro uplatnění jak ve firmě tak i mimo ni. V oblasti identifikace inovací by na vlastní službu navazovala nabídka konzultací, školení v oblasti IPR. Na takto identifikovanou inovaci by následně navazovalo poradenství v oblasti využití inovace a směřování využití jejího maximálního potenciálu pro konkrétní firmu. Mezi tyto činnosti by například patřila pomoc při identifikaci zvolení vhodného typu ochrany průmyslového a duševního vlastnictví ve firmě, konkrétní kroky pomoci při vyplňování přihlášek pro Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) a sledování termínů a lhůt, které je třeba brát v úvahu. Další služby by směřovaly do oblasti využití institutu licenčních smluv. Všechny služby by směřovaly, dle potřeb firem a jejich relevantního trhu i do oblasti mezinárodní ochrany IPR.

56


6 Úloha orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje Cílem této kapitoly je navrhnout roli orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje ve vztahu k nově připravovanému Inovačnímu centru ÚK. Pozornost je věnována pouze „orgánům“, které se v současnosti zabývají činnostmi v oblasti VVI - Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace, a dále Krajskému úřadu ÚK – odboru regionálního rozvoje a plánovanému Inovačnímu centru.

ÚROVEŇ 1 Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace V současné době se problematikou výzkumu a vývoje v Ústeckém kraji zabývá Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace (Rada VVI). Dle statutu komise zajišťuje zejména: 

přípravu stanovisek ÚK, podkladů či zadání pro zpracování strategických dokumentů Ústeckého kraje, které se dotýkají problematiky vědy, výzkumu, vývoje a inovací,



příprava stanovisek a vyjádření ke zpracovaným strategickým dokumentům Ústeckého kraje, které se dotýkají problematiky vědy, výzkumu, vývoje a inovací, před jejich schválením,



přípravu stanovisek k programům a projektům, které jsou/budou vyhlášeny a podporovány Evropským společenstvím, případně jinými mezinárodními či národními organizacemi pro zefektivnění podpory vědy, výzkumu, vývoje a inovací na území Ústeckého kraje,



návrhy rámcové zásady pro rozpracování schválených koncepcí a jiných strategických dokumentů Ústeckého kraje v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací.

Na základě výše popsaných činností Rady VVI je možné konstatovat, že současná úloha role Rady VVI v oblasti výzkumu, vývoje a inovací by měla být více aktivní. Aby bylo možné na území Ústeckého kraje zahájit intenzivní podporu rozvoje VVI za asistence Inovačního centra ÚK je nezbytně nutné, aby se Rada VVI stala aktivním hybatelem v této oblasti. Navrhované úkoly Rady VVI ve vztahu k činnostem Inovačního centra: 1. Aktivně se podílet na strategickém managementu VVI kraje zpracováním nezávislých strategických dokumentů, doporučení, posudků a hodnocení. 2. Zpracovávat a předkládat orgánům kraje, partnerům a veřejnosti v kraji návrhy strategických přístupů, podněty a podklady v oblasti rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, např. definovat oblasti podpory VVI za účasti odborné veřejnosti. 3. Navrhovat vhodné nástroje podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, spolupracovat na jejich prosazování, sledovat a vyhodnocovat jejich účinnost. 4. Podporovat spolupráci organizací a institucí zainteresovaných na VVI v kraji. 5. Spolupracovat s Radou vlády pro výzkum a vývoj na národní úrovni a s dalšími odpovídajícími institucemi a nezávislými odborníky na principu vzájemné prospěšnosti. 6. Rozvíjet spolupráci s jinými kraji pro výměnu zkušeností a společné iniciativy VVI.

57


7. Plnit roli odborného poradního orgánu Ústeckého kraje ve vyhlašovaných veřejných soutěžích VVI.

ÚROVEŇ 2 Krajský úřad Ústeckého kraje (KÚ ÚK) V rámci Krajského úřadu Ústeckého kraje spadá výzkum, vývoj a inovace do kompetence odboru regionálního rozvoje. Současná aktivita tohoto odboru spočívá nejvíce v inicializaci tvorby strategických dokumentů a ve velmi omezené míře v inicializaci setkání inovačních aktérů, např. Setkání „Výzkumné možnosti pro inovativní podniky Ústeckého kraje“ ze dne 25. 5. 2011. Dá se konstatovat, že zde neexistuje systematická, koordinovaná podpora VVI napříč jednotlivými odbory úřadu. Dále se oblastí výzkumu, vývoje, inovací a transferu technologií zabývá odbor strategie, přípravy a realizace projektů prostřednictvím realizace projektů, např. „Propojení výzkumu a vývoje pro malé a střední podniky v sasko-českém příhraničí“ a dále projektu „ChemClust“. Navrhované úkoly KÚ ÚK ve vztahu k činnostem Inovačního centra: 1. Převzít od zpracovatelů navrhovanou strategii v oblasti VVI a následně ji předložit všem relevantním odborům k vyjádření a doplnění. 2. Důsledně naplňovat, resp. uplatňovat schválenou strategii VVI prostřednictvím Inovačního centra ÚK. 3. Inovační centrum je ideálním „nástrojem“ pro uvádění strategie do praxe. Krajský úřad bohužel nemá dostatečné kapacity a není ani organizačně uzpůsoben na tento úkol, a tak mnohdy dobré záměry a strategie zůstávají pouze na papíře.

ÚROVEŇ 3 Inovační centrum Ústeckého kraje Navrhované úkoly Inovačního centra: 

Podporovat technické a přírodovědné vzdělávání studentů na středním a vysokém stupni vzdělávání.

Propagovat a popularizovat technické a přírodovědné vzdělávání nejen pro vysoké školství, ale i pro střední a základní školy a také v rodinách, zvýšit zájem mladé generace o oblast vědy a techniky, motivovat je ke studiu formou zajímavých spoluprací, možnosti propojení teorie s praxí, pořádáním workshopů, ukázat jim příklady dobré praxe – úspěšné vědecké pracovníky, podporovat projekty podobného typu apod.

58




Podporovat doktorandská studia na vysokých školách v kraji – zejména technicky zaměřených.

Cílem je přilákat potenciální vědecko-technické pracovníky a začít budovat v tomto směru novou pověst kraje, který by měl přestat být charakterizován nejhorší vzdělanostní strukturou obyvatelstva a vysokou nezaměstnaností. K tomu je zapotřebí maximální podpora vědecké činnosti doktorandů, jejich zapojení do vědecko-pedagogické činnosti kateder a fakult, začlenění do výzkumných týmů, spolupráce s partnerskými VŠ i v mezinárodním kontextu, propojení s praxí, možnost spolupráce s post-doktorandy na další výzkumné činnosti. Nezbytnou součástí je propagace celého systému doktorandského studia nejen na půdě regionu, ale i mimo něj.



Podporovat firmy, které přijdou se záměry v oblasti VaV, nebo podpořit začínající firmy inovačního charakteru (např. vouchery na služby pro tyto firmy – marketing, právní poradenství atp.).

Zavedení dotace na podporu firem v oblasti VaV formou inovačních voucherů, které slouží pro nákup znalostí (služeb) od infrastruktury pro výzkum a vývoj. Při nákupu znalostí (služeb) od institucí v Ústeckém kraji by firmě byl hrazen určitý podíl z tohoto nákupu, ohraničený jistou horní hranicí dotace.



Podporovat malé a střední podniky prostřednictvím prezentace nabídky center.

Pro podporu malých a středních podniků a zvýšení informovanosti o možnostech spolupráce s VaV zařízeními je vhodné pravidelně prezentovat nabídky VaV center působících mimo Ústecký kraj a nabídky výzkumných pracovišť v Ústeckém kraji podnikům v regionu. Prezentace by probíhala formou konference nebo workshopů čtyřikrát do roka. Zároveň by zde byla prezentována možnost financování inovací. Pro samotnou prezentaci je třeba zmapovat nabídky VaV center a pracovišť, definovat prioritní obory pro malé a střední podniky v Ústeckém kraji, oslovit vybraná VaV centra a pracoviště, oslovit podniky v daných oborech v regionu a zajistit vlastní setkání.



Koordinovat činnosti nebo pořádat akce propojující činnosti VTP a PI na území kraje za účelem rozvoje spolupráce.

Pro rozvoj spolupráce VTP a PI na území kraje pořádat pravidelná setkání, konference, semináře nebo workshopy, na kterých by organizace představily momentální činnost, své budoucí záměry, navazovaly by či prohlubovaly spolupráci, řešily společné projekty, vyměnily si informace, apod. Setkání by probíhala i v případě, že by bylo vytvořeno sdružení regionálních VTP a PI (viz níže instituce inovační infrastruktury).



Zprostředkovat odborné diskuze, formulaci jejích závěrů a zavádět jejích výsledky do praxe.

Smyslem těchto setkání by měla být interakce všech nejdůležitějších rozvojových subjektů v kraji (profesní společnosti, hospodářské komory, průmyslové komory apod., regionální kancelář CzechInvest atd.). Důležitým aspektem setkání tohoto typu je účast významných

59


investorů v kraji, popř. významných zaměstnavatelů a vlastníků rozvojových ploch v regionu, a nezanedbatelným rozvojovým impulsem může být také navázání spolupráce s ostatními regiony Česka nebo regiony z okolních zemí. Spolupráce jednotlivých subjektů může vést k podpoře inovací.



Aktivizovat stávající vysoké školy, výzkumné organizace na území kraje pro zvýšení spolupráce s firemní sférou, provázání praxe s teorií.

Je třeba zvýšit motivaci vysokých škol, výzkumných organizací a podniků ke spolupráci, a to nejlépe systémovými změnami, které by znamenaly finanční podporu vysokých škol, VO i podniků při zapojení studenta do praxe. Jde o příspěvky firem do vzdělávání studentů technických oborů provázaných s vyšší daňovou úsporou. Dále pak rozvoj technického vzdělávání a rozvoj kvalifikované pracovní síly formou praxí a stáží v podnicích, vzdělávání studentů v podnicích, odborného výcviku studentů, transfer technologií a aplikovaného výzkumu, realizování společných výzkumných technických projektů vysokých škol a firem.



Zajistit spolupráci mezi komerční sférou, VaV zařízeními a studenty vysokých škol v přírodovědných a technických oborech.

Organizačně zajistit zprostředkování kontaktů mezi komerční sférou, VaV zařízeními a studenty VŠ v přírodovědných a technických oborech formou stipendijního programu, který by měl zajistit studentům propojení s praxí, a zároveň zabránit odlivu mozků. Kromě toho podporovat zajištění odborných praxí pro studenty a tím následné pracovní uplatnění po ukončení jejich vzdělávání. Zařízení z komerční sféry a sféry VaV by měla přispívat vybraným studentům formou stipendia výměnou za závazek pětiletého působení absolventa v daných podnicích. Spolupráce by byla funkční prostřednictvím databáze, ve které by se evidovaly informace o studentech maturitních ročníků, a která by byla poskytnuta komerčním a vědeckým partnerům, kteří by si z ní vybrali studenta na základě svých požadavků a potřeb.



Zajistit poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví.



Zajistit dostatečnou politickou podporu rozvoje inovačního prostředí.



Vytvořit monitorovací a informační systém VaV.

Průběžné monitorování stávající situace v oblasti VaV a činností VaV institucí na území kraje je velice nutné, a to zejména z důvodu koordinace možné spolupráce a zajištění zlepšení transferu technologií. Cílem je průběžné hodnocení možností a výsledků VaV v regionu a na jejich základě vytvořit a zpřehlednit nabídku a poptávku v oblasti VaV. Fungující krajský monitorovací a informační systém zaměřený na VaV by tvořil základní nástroj infrastruktury. Pro monitoring lze využít spolupráce se studenty UJEP a dalších VŠ v regionu i z důvodu zvýšení zájmu dalších VŠ o podílení se na VaV probíhajícím na území Ústeckého kraje.



Vytvořit efektivní systém propagace výsledků VaV.

V souvislosti s výsledky VaV z území Ústeckého kraje se musí instituce regionálního rozvoje společně se subjekty VaV zaměřit na vytvoření systému propagace výsledků, který by byl

60


propojen s dalšími propagačními a prezentačními aktivitami (např. periodika, publikace, semináře, konference, kampaně a výstavy). Informace o výsledcích VaV a možnostech jejich aplikace podávané moderními prostředky odborné i laické veřejnosti přispějí k vytvoření obrazu aktuálního stavu VaV. Zde je nutné zdůraznit, že důležitá je podpora nejen Inovačního centra, ale i celkových podmínek pro rozvoj VaV v regionu se zaměřením zejména na podporu transferu technologií a přípravy dotačních programů a úlev pro firmy s výzkumem. Klíčové je dosáhnout shody mezi firmami, univerzitami a veřejnou správou. Souvisejícími aktivitami je větší popularizace přírodních a technických věd ve všech fázích vzdělávacího cyklu, tj. již od základních škol včetně působení na rodiče žáků a studentů. Postupně zlepšovat vnímání matematiky a chemie. Kraj jako zřizovatel středních škol může podporovat takto zaměřené projekty na středních školách, ať již z vlastních zdrojů či dotačních možností prostřednictvím strukturálních fondů EU.

61


7 Predikce nákladů na provoz centra Předpokládanou strukturu jednotlivých nákladových položek a jejich vývoj v čase předpokládáme následující. Skutečný vývoj nákladů na provoz centra bude záviset na mnoha faktorech, z nichž některé nelze s dostatečnou jistotou předpovědět. V začátku fungování Inovačního centra bude pro jeho provoz zaměstnáno cca 5 zaměstnanců, pořízeny 2 osobní automobily, 1 notebook pro každého zaměstnance a 1 multifunkční zařízení. K dispozici budou, jak předpokládáme, 3 - 4 kanceláře (prostorová náročnost pro 1 osobu bude cca 5 m2) a společné prostory o výměře cca 30 m2. Tyto parametry postupem času porostou, zaměstnanců plánujeme zaměstnat až 10, zvýší se také počet osobních automobilů a to o 2 (blíže viz níže).

Tabulka 7: Predikce nákladů na provoz centra

Rok (v Kč) Výkonová spotřeba, z toho: - spotřeba materiálu

2014

2015

2 998 120

2016

2017

2018

3 288 529 3 315 365 3 780 139

3 940 465

340 000

280 000

260 000

330 000

290 000

- spotřeba PHM

75 600

114 345

114 975

155 400

156 660

- spotřeba energií

33 000

36 000

39 000

45 000

48 000

- cestovné

34 320

41 184

48 048

61 776

68 640

- nájemné kanceláří

46 200

50 400

58 500

67 500

76 800

240 000

360 000

360 000

480 000

480 000

- telefonní hovory

54 000

64 800

75 600

97 200

108 000

- školení, vzdělávání

75 000

91 800

109 242

143 263

162 365

- finanční pronájem vozidel

- ostatní služby

2 100 000

2 250 000 2 250 000 2 400 000

2 550 000

Osobní náklady, z toho:

2 730 750

3 300 602 3 926 431 5 147 860

5 832 106

- mzdové náklady

2 004 000

2 452 896 2 918 946 3 827 989

4 338 388

- náklady na sociální zabezpečení - 25%

501 000

-

-

-

-

- náklady na zdravotní pojištění - 9%

180 360

-

-

-

-

-

794 738

945 739 1 240 269

1 405 638

45 390

52 968

61 746

79 602

88 080

9 800

12 200

12 200

14 600

14 600

0

0

0

0

0

90 000

120 000

150 000

180 000

200 000

0

0

0

0

0

25 000

30 000

35 000

40 000

50 000

- odvod z úhrnu mezd -32,4% - sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní náklady Nákladové úroky Ostatní finanční náklady CELKEM

5 853 670

6 751 331 7 438 996 9 162 599 10 037 171

62


Spotřeba materiálu Tato položka zahrnuje spotřebu běžného provozního materiálu, kancelářských potřeb, čisticích prostředků, odborných publikací (knihy, časopisy), propagačních materiálů, drobného hmotného majetku (zejména notebooky, multifunkční zařízení), atd. Náročnost materiálové spotřeby bude maxima dosahovat paradoxně v prvním roce provozu, protože bude nutné pořídit kancelářskou techniku v závislosti na počtu zaměstnanců (cena za 1 ks notebooku cca 20.000,- Kč – potřeba pořídit 5ks, 1 ks multifunkčního zařízení cca 40.000,Kč).

Spotřeba pohonných hmot Při stanovení spotřeby pohonných hmot bylo vycházeno z: 

předpokládaného ročního objemu najetých kilometrů (cca 2, postupně až 4 vozidla, každé v průměru 70 km najetých denně),



průměrné spotřeby pohonných hmot (6 l/100 km) a



jednotkové ceny za litr paliva (36 Kč v prvním roce – viz Statistická ročenka Ústeckého kraje 2012).

Spotřeba energií a ostatních neskladovatelných dodávek Náklady na energie jsou tvořeny zejména výdaji za elektrickou energii, vytápění a vodu v kancelářích centra. Počet kanceláří se bude pohybovat od cca 3 (první roky provozu) až do cca 4. Předpokládáme, že prostorové nároky na jednu zaměstnanou osobu budou činit cca 5 m2, společné prostory pak cca 30 m2. Průměrná měsíční cena energií v přepočtu na 1 m2 v Ústí nad Labem osciluje kolem 50 Kč (cca 40-60 Kč). V závislosti na konkrétních podmínkách nájemní smlouvy je možné, že náklady na energie se projeví v položce „Ostatní služby“.

Cestovné Náklady na cestovné budou z převážné části tvořeny výdaji na stravné zaměstnanců vykonávajících pracovní cesty. Při délce pracovní cesty 5 - 12 hodin byla použita aktuálně platná minimální sazba uvedena v § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, tj. 66 Kč. Počet pracovních cest v uvedeném časovém rozsahu předpokládáme v přepočtu na jednoho zaměstnance ve výši 2x za týden.

Nájem kanceláří Tržní nájemné kancelářských prostor v Ústí nad Labem se pohybuje nejčastěji od 60 do 120 Kč/m2 za měsíc. Vzhledem k charakteru organizace můžeme počítat s cenou spíše u dolní hranice, tj. cca 70 Kč/m2 (včetně vybavení), přičemž v dalších letech zohledňujeme předpokládaný meziroční nárůst ceny. Prostorové nároky jsou uvedeny výše (viz spotřeba energií).

63


Finanční pronájem vozidel Za účelem zajištění předpokládaných činností centra bude nezbytné disponovat osobními automobily (viz výše). Vzhledem ke značné finanční náročnosti jejich pořízení předpokládáme, že budou získána formou finančního pronájmu, kdy pořizovací cena aut se promítne do nákladů, ale i výdajů postupně po dobu trvání nájemní smlouvy. Při předpokládané pořizovací ceně 300.000,- Kč/vozidlo a 3letému trvání nájemní smlouvy, vychází měsíční splátka na cca 10.000,- Kč (včetně pojištění). Pro doplnění uvádíme, že v případě, kdy by nebyl zvolen způsob pořízení formou finančního pronájmu, ale nákup vozidel by byl financován prostřednictvím poskytnutého úvěru, byla by nákladová položka nájmu nahrazena položkou „Odpisy dlouhodobého hmotného majetku“ a „Nákladové úroky“ a to v obdobné souhrnné výši.

Telefonní hovory Nezanedbatelnou nákladovou položkou budou výdaje na telefonní spojení. Předpokládáme, že měsíčně se bude jednat o částku cca 900,- Kč/osoba.

Školení, vzdělávání Za účelem prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců bude nutné hradit náklady na jejich vzdělávání (školení). Průměrná částka těchto nákladů za rok se může pohybovat okolo 15.000,- Kč na jednoho zaměstnance v prvním roce provozu. V dalších letech počítáme s cca 2% cenovým nárůstem (meziročně).

Ostatní služby V této skupině nalezneme zejména výdaje na nákup odborných služeb, studií a dalších externě pořizovaných činností, např. právní služby, marketing a dále pak služby výše neuvedené (např. propagace). Potřebnou částku na úhradu takového typu nákladů je obtížné v této chvíli exaktně predikovat. Vycházíme z předpokladu, že hodinová sazba odborné služby bude činit cca 1.500,- Kč a počet hodin cca 1.400 v prvním roce provozu.

Osobní náklady Nejvýznamnější položkou provozních nákladů budou bezesporu náklady osobní, které jsou tvořeny zejména: 

mzdovými náklady a



náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (do r. 2014 včetně), resp. odvody z úhrnu mezd na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti (od r. 2015).

Počet zaměstnanců centra se předpokládá v rostoucí tendenci, kdy v prvních letech provozu budou některé odborné činnosti outsourcovány. V prvním roce provozu se předpokládá cca 5 zaměstnanců (v průměrném přepočteném stavu). V roce 2018 pak až 10 osob. Průměrná výše hrubé mzdy byla stanovena s ohledem na organizační strukturu centra a to na základě historických dat zveřejněných ve Statistické ročence Ústeckého kraje 2012, kdy průměrná

64


výše hrubé mzdy činila u zaměstnanců - specialistů 31.500,- Kč v roce 2011 (údaje za rok 2012 ještě nejsou k dispozici). Pro každý další rok pak počítáme s meziročním nárůstem o 2 %, tj. 33.400 Kč v roce 2014. Sazby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění vycházejí v roce 2014 ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, v platném znění (25 % z vyměřovacího základu), zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákona č. 592/1992 Sb., zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (9 % z vyměřovacího základu). Pro rok 2015 byla kalkulace provedena na základě novelizace zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jehož účinnost nastává dnem 1. 1. 2015 (sazba činí maximálně 32,4 % ze základu odvodu). Předpokládáme, že všichni zaměstnanci budou zaměstnání takovou formou pracovně-právního vztahu, která zakládá účast na výše uvedených pojištění, jelikož nelze předem spolehlivě predikovat počet osob, které budou zaměstnány formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Například, kdyby v centru pracovala osoba na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění (např. v současné době u dohody o provedení práce ve výši 10.000,- Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti 2.500,- Kč měsíčně), nebyla by odváděna částka pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem a osobní náklady by tak byly adekvátně poníženy. Sociální náklady obsahují zejména příspěvky na stravování a povinné lékařské prohlídky. Příspěvek na stravování byl stanoven ve výši 55 % (vzhledem k daňové uznatelnosti výdaje z pohledu daně z příjmů) z ceny stravenky v nominální hodnotě 70,- Kč.

Daně a poplatky Z této kategorie nákladů očekáváme platby pouze za daň silniční. V závislosti na zdvihovém objemu motoru se roční sazba daně pohybuje v současné době v rozmezí 1.200, až 4.200,Kč (viz zákon č.16/1993 Sb., o dani silniční). Pro předpokládaný objem 1.250 - 1.500 cm3 činí roční sazba daně 2.400,- Kč.

Ostatní provozní náklady Tato položka obecně obsahuje např. dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. V našem případě je možné očekávat vznik nákladů zejména na pojistné a to v řádech desetitisíců až statisíců/rok.

Ostatní finanční náklady Do této nákladové kategorie se promítnou poplatky hrazené bankovním institucím.

65


8 Návrh financování centra Tato část návrhu konceptu fungování Inovačního centra na území Ústeckého kraje je zaměřena na možné zdroje financování provozu centra a dalších souvisejících aktivit. Možnost čerpat tyto zdroje je závislá na zvolené právní subjektivitě a také životním cyklu centra. Oprávněnost čerpání veřejné podpory je možná zpravidla tam, kde je evidentní selhání trhu a není šance na fungování základních principů nabídky a poptávky, tj. trh sám není schopen tyto služby nabízet či poskytovat. Veřejná forma nejsou pouze přímé dotace na provoz či investice, ale i různé formy zvýhodněných úvěrů, půjček, záruk za úvěr atp. Jedná se tedy obecně o nástroje podpořené či zajištěné prostřednictvím financí z veřejných rozpočtů

8.1

Etapa založení centra a rozjezdu jeho aktivit

Centrum jako takové vychází z potřeb kraje, které směřují k trvale udržitelnému rozvoji nejen hospodářství jako takového, ale i lidských zdrojů a v neposlední řadě i s ohledem na předpokládané obory, na které bude zaměřeno. Činnosti centra jako takové jdou nad rámec schopnosti volného trhu tyto aktivity zajišťovat. Čerpání veřejné podpory pro takovéto centrum je zejména ve fázi založení a zahájení činností oprávněné. V této fázi budou náklady na provoz centra hrazeny zejména z veřejných zdrojů, jelikož se předpokládá, že zejména v první fázi existence centra bude základní provoz financován z prostředků zřizovatele popř. zakladatele, tj. nadefinovaného ročního rozpočtu, který bude vyčleněn v rámci kapitoly rozpočtu Ústeckého kraje popř. zakladatelů. Předpokládaná výše nákladů centra vychází z předchozí kapitoly.

8.2

Financování náběhu aktivit a expanze služeb

V této fázi životního cyklu dojde k postupnému snižování spolufinancování centra z prostředků zakladatele/lů. Toto snižování bude postupné v závislosti na rozjezdu vlastních služeb nabízených centrem tak také postupnou realizací projektových grantů. Po náběhu všech aktivit a zapojení centra do regionálních i mezinárodních projektů by mělo rozpočet svých zakladatelů zatěžovat minimálním způsobem.

8.2.1 Příjmy z vlastních služeb Dle zkušeností ze zahraničních institucí i tuzemských center obdobného charakteru lze předpokládat, že tyto příjmy se budou podílet na celkových příjmech maximálně z jedné třetiny. Lze předpokládat prodej vlastních poradenských a konzultačních služeb (definovaných v předchozí kapitole) či jejich zprostředkování.

66


Tyto příjmy lze charakterizovat jednorázově uzavřenými smlouvami o dílo na základě např. hodinové sazby nebo také na základě procentní provize z úspěšné spolupráce ve formě (zprostředkování transferu technologií, podaných patentových přihlášek apod.).

Typový příklad Díky spolupráci centra se podařilo propojit požadavky na vývoj pro malý strojírenský podnik s výzkumnými kapacitami univerzitního výzkumu. Na základě uzavřené smlouvy za výstupy této spolupráce oceněné na 0,5 mil. Kč náleží centru odměna ve výši 25 tis. Kč. Tyto prostředky jsou tak spojené s přímou nabídkou vlastních služeb a činností, které by mělo centrum zajišťovat na území Ústeckého kraje s možným přesahem do sousedních regionů.

8.2.2 Příjmy prostřednictvím realizace projektů S ohledem na charakter služeb, ale zejména strategických cílů centra, které by mělo v rámci regionu plnit, je reálné předpokládat, že zbývající dvě třetiny příjmů centra budou tvořeny realizovanými projekty. Na základě dosavadních zkušeností lze předpokládat, že tyto projekty budou financované primárně ze strukturálních fondů či dalšími nástroji EU pro podporu VaV. Následovat mohou projekty národní (TA ČR, GA ČR) a krajské.

Strukturální fondy 2014 + S ohledem na aktuální vývoj v přípravě programů pro nové programovací období nelze přesně říci, za jakých podmínek půjde financovat daná aktivita ve VaV se stoprocentní jistotou, jelikož řada operačních programů ještě nebyla připomínkována ze strany Evropské komise a je možné, že po jejich předložení doznají dílčích úprav. Níže proto uvádíme oblasti, na které jsou jednotlivé programy zaměřeny. Zpracovaný přehled odpovídá stavu dokumentů k září 2013. Mezi hlavní operační programy v oblasti výzkumu a vývoje lze řadit Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 (OP PIK) a Operační program Zaměstnanost (OPZ).

8.2.2.1 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní veřejný výzkum Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu. 1. Posílit excelenci ve výzkumu

67


Podporovány budou projekty výzkumných týmů, což umožní selekci podpořených aktivit uvnitř větších institucí (výzkumných organizací) z hlediska jejich kvality i souladu jejich výzkumné strategie s identifikovanými výzvami rozvoje společnosti. Podpora výzkumných institucí a jejich výzkumných týmů dosahujících mezinárodně relevantních výsledků, a tedy parametrů vysoké kvality, se zaměří zejména na: 

Dobudování, upgrade a doplnění strategicky významných infrastruktur VaV (zejm. pro využití formou open access a sdílení mezi větším počtem partnerů se zvláštním zřetelem k infrastrukturám evropského či mezinárodního významu).



Navázání strategických partnerství a programů výzkumné spolupráce s předními zahraničními pracovišti (v EU i mimo) a rozvoj výzkumné spolupráce s těmito pracovišti, včetně oboustranné mezinárodní mobility výzkumných pracovníků, techniků a studentů.



Zapojení výzkumných týmů do výzkumných projektů v oblastech národních a evropských priorit, které budou realizovány v rámci existujících iniciativ EU na podporu výzkumu a inovací (zejména aktivit rámcového programu Horizont 2020, především v pilíři Excellent Science a iniciativ Společného programování - JPI), včetně možnosti dofinancování či doplňkového financování aktivit podpořených v rámci těchto programů a iniciativ.



Posilování výzkumných týmů, zejména mladých výzkumníků do 35 let a žen, včetně podpory technického personálu, získávání špičkových domácích i zahraničních výzkumníků, včetně odborníků z aplikační sféry.



Zajištění grantové podpory, zejména pro mezinárodní projekty (příprava psaní projektů, řízení projektů, identifikace nových příležitostí), včetně podpory koordinátorů projektů do programu Horizont 2020 a podpory přípravy mezinárodních projektů.

2. Zlepšit podmínky pro kvalitní výzkum na vysokých školách a výuku spojenou s výzkumem Podporovány budou integrovaně řešené projekty vysokých škol a případně vysokých škol ve spolupráci s ústavy Akademie věd ČR zacílené na rozvoj infrastrukturních, systémových a personálních kapacit pro výzkum, vytváření a rozvoj výzkumně orientovaných studijních programů. Podpora se zaměří zejména na následující typy aktivit: 

Zkvalitnění výzkumné infrastruktury vysokých škol, infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem a výzkumného vybavení pro vzdělávací účely, v případě pražských VŠ také budování nové či zásadní modernizace existující vzdělávací infrastruktury pro rozvoj výzkumně orientovaných studijních programů.



Zefektivnění využití vzdělávacích a výzkumných kapacit jednotlivých institucí (sdílení kapacit, integrace součástí).



Vytvoření či modernizace výzkumně orientovaných studijních programů s důrazem na problémově orientovaný výzkum, sepjetí s praxí vč. problematiky transferu znalostí a na internacionalizaci programů (programy v angličtině, rozvoj mezinárodní mobility) a meziinstitucionální spolupráci (zejm. s ústavy Akademie věd ČR).

68




Získání a udržení klíčových a perspektivních výzkumných a akademických pracovníků, včetně zahraničních výzkumných a akademických pracovníků.



Vznik a rozvoj mezinárodních graduate schools, včetně podpory talentovaných Ph.D. studentů a postdoců a hostujících excelentních výzkumníků a odborníků ze zahraničí.

Identifikace hlavních cílových skupin 

Studenti VŠ.



Akademičtí a ostatní pracovnici VŠ.



Pracovnici výzkumných organizací.



Pracovnici veřejné správy v oblasti VVI.



Pracovníci médií.

Specifikace cílového území Podpora bude zacílena především na území měně rozvinutých regionů, dále na projekty vysokých škol v regionu Praha, které budou mít prokazatelný dopad na cele území ČR.

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni 

Vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.



Veřejné výzkumné instituce dle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.



Další výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, včetně zahraničních v rámci 10% flexibility.



Orgány státní správy.



Orgány regionální a obecní samosprávy.



Odborné a vědecké knihovny.



Muzea.



Soukromé podniky, včetně zahraničních v rámci 10% flexibility.

Prioritní osa 2: Rozvoj prostředí pro využití výzkumu jako zdroje dlouhodobé konkurenční výhody Podpora podnikatelských investic do inovací a výzkumu a rozvoj propojení a synergií mezi podniky a inovačními a výzkumnými centry a vysokým školstvím, zejména na vývoji výrobků a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace za účelem podpory technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k

69


včasnému ověřování produktů, moderních výrobních kapacit a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití.

1. Posílit orientaci výzkumu na prioritní oblasti společenských výzev včetně průřezových technologií. 2. Zvýšit spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou vedoucí k efektivnímu využití výsledků výzkumu v praxi. 3. Iniciovat a rozvinout proces inteligentní specializace v regionech.

Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů 

Projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje orientovaného na řešení společenských potřeb s formulovaným záměrem uplatnění výsledku v praxi (tj. Národní priority orientovaného výzkumu). Specifická pozornost bude věnována výzkumu v oblasti KETs. Klíčové průřezové technologie (KETs) totiž mají značný potenciál pro urychlení modernizace firemní základny, pro vznik nových průmyslových odvětví v regionech, i pro zefektivnění funkcí zajišťovaných veřejným sektorem. Snaha stimulovat především výzkum v KETs souvisí s jejich rolí katalyzátoru technologického pokroku a přínosu pro vznik nových aplikačních oblastí. Cílem je posílit výzkum zaměřený na průlomové poznatky, který je z důvodu značné vzdálenosti od tržního uplatnění příliš rizikový pro soukromé investice.



Podpora aktivit a projektů synergických a komplementárních k aktivitám realizovaným v rámci existujících iniciativ EU na podporu výzkumu a inovací (zejména aktivit rámcového programu Horizon 2020), včetně možnosti dofinancování či doplňkového financování aktivit podpořených z Horizon 2020, a v relevantních případech také podpora aktivit mezinárodní výzkumné spolupráce s třetími zeměmi (mimo EU).



Aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí tří na sebe navazujících avšak nezávislých aktivit: a) ověření proveditelnosti, b) ověření komerčního potenciálu a c) podpora zavedení do praxe. Sekvence a vzájemné prolínání jednotlivých fází bude předmětem nastavení a monitoringu jednotlivých projektů.



Podpora aktivit na zkvalitnění činností transferu technologií a obecně na posílení připravenosti výzkumných organizací na spolupráci s aplikační sférou. Předpokládají se aktivit zaměřené zejména na personální rozvoj týmů expertů TT a zvyšování jejich kvalifikace, zajišťování služeb týkajících se posuzování komerční využitelnosti výsledků výzkumu, podpora mezinárodního networkingu a marketingu s cílem komercializovat výsledky VaV, poradenství spojené s přípravou založení firmy zaměřené na komercializaci výsledků výzkumu, poradenství a podpora pro získání mezinárodní patentové ochrany (PCT) apod.



Aktivity posilování mezisektorové mobility (VO-podniky) se zaměřením na mobilitu pracovníků výzkumných organizací či do výzkumných organizací například prostřednictvím nástrojů typu „profesorských židlí“.



Aktivity, kde inovační poptávku iniciuje veřejný sektor, jakožto významná část aplikační sféry, pomocí nástroje předkomerční zadávání veřejných zakázek

70


v inovacích („pre-commercial public procurement“), od fáze iniciace řízení poptávky veřejného sektoru po samotnou realizaci. 

Aktivity systémového rázu pro strategické a efektivní zaměření podpory, zejm. nákup specializovaných poradenských služeb a realizace analýz zaměřených na sběr a vyhodnocení strategických informací potřebných pro zvýšení účinnosti intervencí včetně popularizace.



Aktivity nastavení dlouhodobé výzkumné spolupráce mezi relevantními subjekty v procesu S3 s jasným napojením na koncepční dokumenty na regionální úrovni či národní úrovni - mohou vzniknout nové výzvy definované systémem „bottom-up“.



Aktivity procesu budování partnerství a definice potřeb (strategická výzkumná agenda).



Aktivity zaměřené na řešení problémů definovaných ve strategické výzkumné agendě.



Aktivity zabezpečení zdrojů pro efektivní implementaci S3 strategií na regionální úrovni včetně podpory lidských zdrojů, vzdělávání, rozvoje služeb, pilotního ověřování nástrojů, atd.



Nastavování a ověřování pilotních nástrojů podpory výzkumu, vývoje, inovací a podnikavosti, včetně podpory souvisejících specializovaných služeb.

Cílové skupiny zahrnuji především: 

Pracovníky výzkumných organizací.



Studenty vysokých škol.



Pracovníky vysokých škol.



Veřejné výzkumné instituce.



Podniky.



Subjekty územní samosprávy.



Nestátní neziskové organizace.



Organizační složky státu.

Specifikace cílového území Podpora bude zacílena především na území měně rozvinutých regionů - v případě projektů v regionu Praha, které budou mít prokazatelný dopad na celé území ČR.

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni 

Vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

71




Veřejné výzkumné instituce dle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.



Další výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů.



Subjekty státní správy a územní samosprávy (v případě PCP), přímo řízené organizace a organizační složky státu (OSS).



Podniky.



Příspěvkové organizace.



Nestátní neziskové organizace.



Další soukromoprávní subjekty (zejména oborová sdružení, asociace, organizace pověřené tvorbou a implementací S3 v regionech apod.).

8.2.2.2 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 (OP PIK) V rámci tohoto programu níže uvádíme stručný přehled podporovaných aktivit s potenciálem pro podání samostatných projektů či účasti v nich jako partnerské organizace. Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací

Zvýšení inovační výkonnosti podniků Podporované aktivity: 

Podporovány budou aktivity směřující k zakládání nových nebo rozvoji stávajících podnikových výzkumně vývojových pracovišť, k zavádění technických a netechnických inovací v podnicích na bázi efektivních technologií a aktivity směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví.

Hlavní cílová skupina: 

Podnikatelské subjekty.

Cílové území: 

Území České republiky, mimo území hl. města Prahy.

Typy příjemců: 

Podnikatelské subjekty (zejména malé a střední, v odůvodněných případech velké podniky), vysoké školy, vědeckovýzkumné instituce a fyzické osoby.

72


Rozvoj spolupráce mezi podnikatelským sektorem a veřejnými, vzdělávacími a vědeckovýzkumnými institucemi v duchu konceptu inteligentní specializace

Podporované aktivity: 

Rozvoj služeb podpůrné infrastruktury - vědeckotechnických parků, podnikatelských inovačních center, podnikatelských inkubátorů, poradenské služby zaměřené na inovační startupy a MSP. Rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace). Vytváření partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami za účasti kvalifikovaných absolventů, při kterých dochází k přímé aplikaci výzkumných poznatků v podniku, které mají strategický význam pro jeho další rozvoj.


Podnikatelské subjekty (zejména MSP) s historií i bez historie.


Území České republiky, mimo území hl. m. Prahy.


Podnikatelské subjekty, sdružení podnikatelů, územní samosprávné celky a jejich svazky, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy.

Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a podpora moderních informačních a komunikačních technologií Zvětšení pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu Podporované aktivity: 



Předmětem podpory s cílem umožnit vysokorychlostní přístup k internetu alespoň přenosovou rychlostí 30 Mbit/s pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností by měly být zejména: o

modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu využitím optických prvků,

o

zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu sestávajících z části nebo plně z optických vedení,

o

vytváření pasivní infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu.

Podporovaná infrastruktura by měla případně umožnit rovněž dosažení tzv. „skokové změny“, pokud se jedná o dostupnost vysokorychlostních služeb. „Skoková změna“ může být prokázána, pokud v důsledku veřejného zásahu budou provedeny nové rozsáhlé investice do vysokorychlostních sítí nebo tato infrastruktura přinese na trh

73


nové významné možnosti, pokud se jedná např. o dostupnost a kapacitu vysokorychlostních služeb, a zvýší hospodářskou soutěž. 

V některých specifických případech lze zvážit řešení založené na družicové telekomunikaci.


Obyvatelé, kteří nemají možnost využívat vysokorychlostní přístup k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s.


Tzv. bílé případně i šedé oblasti na území ČR.



Bílou oblastí se rozumí oblast, ve které neexistuje žádný provozovatel sítě pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňující zajišťování služby reálnou rychlostí alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do tří let nějaký poskytovatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby.



Šedou oblastí se rozumí oblast, ve které existuje jeden provozovatel sítě vysokorychlostního přístupu k internetu zajišťující poskytování služby reálnou rychlostí alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do tří let jiný podnikatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby.


Podnikatelské subjekty (malé, střední a velké podniky), obce nebo sdružení obcí, případně kraje.

8.2.2.3 Operační program Zaměstnanost 2014 - 2020 (OPZ) Cílem této části není podrobně zmapovat jednotlivé PO, ale ukázat na jejich oblasti a témata, na kterých by se centrum mohlo v rámci projektů podílet a přitom dosahovat cílů, za kterými bylo založeno. Jedním z nich je zajištění udržitelné pracovní síly na území regionu a pomoc s rozvojem podnikání.

Prioritní osa 1: Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám Specifické cíle 

Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností prostřednictvím dalšího vzdělávání v podnicích.



Zvýšit soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce.

a

kompetencí

pracovníků

Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

74




Další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, včetně podpory dalšího profesního vzdělávání OSVČ.



Tvorba a realizace podnikových vzdělávacích programů, včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů.



Podpora a poradenství při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů v podnicích.



Podpora sdružování malých a středních podniků za účelem vzdělávání (např. formou vzdělávacích klastrů).



Tvorba a realizace vzdělávacích programů pro zaměstnance, kteří jsou ohroženi propouštěním.



Poradenské a informační aktivity, vzdělávací a rekvalifikační programy pro zaměstnance podniků procházejících restrukturalizací nebo končících svoji činnost, včetně propouštěných zaměstnanců.



Podpora zavádění age managementu (řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál pracovníků) do podniků.



Podpora odborné praxe a stáží v podnicích.



Podpora spolupráce podniků a vzdělávacích institucí za účelem slaďování kvalifikační úrovně a kvalifikační struktury pracovní síly s požadavky trhu práce.

Identifikace typů příjemců 

Příjemci v této investiční prioritě budou zejména zaměstnavatelé, poradenské a vzdělávací instituce, profesní a podnikatelská sdružení, MPSV a jím řízené/zřízené instituce, sociální partneři atd.

8.2.2.4 Horizon 202016 Tento Rámcový program EU zaměřený na výzkum a inovace dává možnost navázat na projekty uskutečněné v rámci SF určených pro Českou republiku. Některé z těchto OP přímo na tento Rámcový program EU navazují. Pro činnosti centra tento program znamená možný dvojí potenciál. Prvním z nich je možnost zapojit se do výzkumných projektů jako partner či podporovatel mladých začínajících vědců a výzkumných pracovníků, případně komercializaci výstupů VaV činností. Nebo jako organizace schopná nabídnout poradenství při přípravě takovýchto projektů a žádostí o ně. Tento program je složen ze tří hlavních priorit. 1. Vynikající věda Podpora excelentního výzkumu a vytváření podmínek pro jeho provozování. Podpora vynikajících projektů hraničního výzkumu, vývoj nových a ambiciózních technologií, mobilita vynikajících výzkumných pracovníků a špičkové infrastruktury.

16

http://www.evropskyvyzkum.cz

75


2. Vedoucí postavení průmyslu Zaměřena na zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to zejména prostřednictvím průlomových technologií a podpory financování výzkumu v průmyslu a malých a středních podnicích. 3. Společenské výzvy Podpora výzkumů směřujících k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýkají evropské společnosti.

Další dotační programy Evropské unie na podporu VaV 

Evropská síť na podporu podnikání17

Enterprise Europe Network je celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Zahrnutím národních informačních sítí a jejich napojením na Evropskou komisi vytvoří Enterprise Europe Network celoplošné pokrytí všech členských států EU a spolupracujících zemí jednotným kompetentním servisem. 

Eureka – Eurostars18

Program EUREKA byl vyhlášen v roce 1985 s cílem podporovat nadnárodní spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a vytvářet tak podmínky pro růst výkonnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoje jeho společné infrastruktury. 

Mikrofinancování19

EU neposkytuje mikropůjčky (půjčky do 25 000 eur) přímo jednotlivcům nebo podnikatelům, ale poskytuje záruky, půjčky nebo kapitál zprostředkovatelům, kteří mohou malým podnikům zajistit úvěr nebo kapitál pro další rozvoj. Podnikatel (budoucí) se může obrátit na poskytovatele mikroúvěrů, kteří působí v dané zemi a účastní se některé z těchto iniciativ EU (Mikrofinancování „Progress“, JEREMIE, JASMINE).

8.2.2.5 Národní zdroje Národní zdroje ve stávajícím období zprostředkovávala Technologická agentura ČR (TA ČR) a Grantová agentura České republiky (GA ČR). Tyto zdroje jsou vázány na státní rozpočet České republiky. Podpora těchto agentur je plánována i v následujících letech a dojde spíše k rozvoji jejich činností a oblastí, které svou činností a svými granty pokryjí. V následujících letech by měla postupně růst alokace prostředků, na jejichž základě vyhlašují a poskytují jednotlivé granty. Lze tedy předpokládat, že níže uvedený výčet grantů a programů bude v následujících letech rozšířen.

17

http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/n26099_cs.htm http://www.eurostars-eureka.eu/ 19 http://ec.europa.eu/contracts_grants/microfinance_cs.htm 18

76


TA ČR20 



Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA o

Program klade důraz na posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích a důsledné vyžadování spolufinancování projektů výzkumu, vývoje a inovací z neveřejných zdrojů.

o

Program tematicky podporuje projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech progresivních technologií, životního prostředí a energetiky a dopravy.

Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA o



Program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA o



Hlavním cílem programu OMEGA, který je koncipován na šestileté období 20122017, je posílení výzkumných aktivit v oblasti aplikovaných společenských věd. Alokovaná částka na celou dobu trvání programu by měla dosahovat 386,4 mil. Kč. Podporovány budou projekty menšího rozsahu s délkou trvání nejvýše dva roky, jejichž výsledky přispějí k zefektivnění koncepční, metodické a rozhodovací činnosti v sociálně-ekonomických sektorech života společnosti. První veřejná soutěž byla vyhlášena 20. července 2011. Z celkových 123 došlých návrhů projektů bylo vybráno k podpoře 48 projektů. V roce 2013 bude vyhlášena již druhá veřejná soutěž tohoto programu.

Program na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem Centra kompetence o

20

Program BETA je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje a inovací určených pro potřeby orgánů státní správy, zejména těch správních úřadů, které nejsou poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací. Cílem tohoto programu je zdokonalení současných praxí, metodik, regulačních mechanismů, dozorových činností, stejně jako zlepšení služeb, informačních a řídicích produktů a postupů, které povedou k vyšší inovativnosti, hospodárnosti a efektivní alokaci veřejných prostředků. Program je vyhlášen na období let 2012-2016.

Nejrozsáhlejším z nových programů TA ČR je program Centra kompetence, který bude podporovat až osmileté projekty. Tento program byl připravován na základě výsledků analýz zaměřených na dosavadní české zkušenosti s programy podobného charakteru, stejně jako na obdobné zahraniční programy. Z programu bude podporován vznik a činnost center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech. Vzniklá centra by měla vytvářet podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. I proto se ho budou moci účastnit pouze konsorcia složená z výzkumných organizací a podniků, od nichž bude vyžadováno spolufinancování projektů z neveřejných zdrojů. Délka trvání programu je na období let 2012–2019 s termíny vyhlášení dvou veřejných soutěží v letech 2011 (29. června) a 2013.

Technologická agentura České republiky a její programy

77


GA ČR21 GA ČR poskytuje účelovou podporu na řešení grantových projektů v rámci skupin grantových projektů: 

standardní grantové projekty, ve kterých jsou podporovány projekty zaměřené na základní výzkum,



postdoktorandské grantové projekty, jejichž smyslem je podpora projektů základního výzkumu mladých vědeckých pracovníků,



juniorské granty, které jsou zaměřeny na vytvoření příležitosti pro excelentní mladé vědecké pracovníky s cílem vybudovat si nezávislou skupinu s několika spolupracovníky a moderním vybavením, které oživí současnou strukturu základního výzkumu v ČR,



mezinárodní grantové projekty (bilaterální), které jsou zaměřeny na podporu mezinárodní spolupráce v základním výzkumu; na základě bilaterálních dohod mezi agenturami jsou návrhy projektů posuzovány nezávisle u obou národních agentur,



mezinárodní grantové projekty “LA granty” hodnocené s využitím principu “Lead Agency”, jsou zaměřeny na podporu mezinárodní spolupráce v základním výzkumu; na základě dohod mezi agenturami jsou návrhy projektů posuzovány pouze u jedné z národních agentur, druhá výsledky posuzování přijímá,



projekty na podporu excelence v základním výzkumu, které jsou zaměřeny na špičkový základní výzkum, pro jehož uskutečnění nelze vytvořit podmínky v rámci existujících skupin grantových projektů GA ČR,



EUROCORES, kde se jedná o podporu účasti v mezinárodních programech Eurocores, koordinovaných European Science Foundation.

8.3

Shrnutí

Výše uvedené návrhy na financování centra vycházejí z dostupných podkladů, pracovních verzí jednotlivých operačních programů, dále z dostupných dokumentů výše uvedených agentur či Evropské unie. Prostor pro činnosti centra financované z projektů lze spatřovat zejména v aktivitách směřujících k tvorbě sítí, mezinárodní spolupráce či účasti a spolupráci výzkumných týmů. Potenciál centra je využití způsobilosti nákladů na zpracování takovýchto žádostí a nabízet toto pro subjekty v oblasti VaV, zejména malé a střední podniky. Další možnost lze spatřovat i v přípravě a účasti na vzdělávacích projektech a v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců zejména malých a středních podniků. Možnost účasti souvisí také s uvedením vzdělávací činnosti do zakladatelské smlouvy či stanov v závislosti na zvolené právní subjektivitě.

21

http://www.gacr.cz

78


9 Identifikace bariér (legislativa, lidské zdroje, finanční zdroje, apod.) Identifikace bariér a omezení pro úspěšné fungování Inovačního centra v Ústeckém kraji je jedním ze základních kroků v přípravné fázi tohoto projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že v minulém roce byl pro potřeby Ústeckého kraje zpracován dokument s názvem Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji, který na základě řízených rozhovorů s klíčovými subjekty na poli výzkumu, vývoje a inovací identifikoval bariéry a nedostatky inovační infrastruktury v kraji, je tak možné při identifikaci bariér nově vznikajícího centra vycházet z těchto údajů jako z jednoho možného zdroje. Další bariéry byly stanoveny na základě zkušeností a rozhovorů s inovačními aktéry. Tabulka 8: Bariéry/omezení fungování Inovačního centra

Bariéry/omezení fungování Inovačního centra Vnitřní bariéry Příliš obecná činnost Nebezpečí pro centrum představuje jeho případná příliš obecná činnost v oblasti VVI. Centrum by se mělo ihned v počátku soustředit např. na 2 až 3 menší, konkrétní specializované projekty pro vybrané subjekty. Tyto projekty zrealizovat a následně využívat jako výstupní, ukázkové a propagační „produkty“ pro potřeby další spolupráce s ostatními subjekty na poli inovací. Chybějící „neformální autorita“ Absentující „neformální autorita“ Inovačního centra v oblasti VVI může představovat jednu z bariér jeho fungování. Centrum musí jednoznačně prokázat kvalitu své práce založené na výborných znalostech, dovednostech a odbornosti. Teprve poté bude centrum akceptováno ze strany subjektů jako skutečný partner v otázkách inovací. Pokud se podaří centru tuto autoritu získat, je to jeden z úspěšných kroků k dosažení jeho stanoveného cíle a k rozvoji VVI v Ústeckém kraji. Vnější bariéry Nenavázání kontaktů a spolupráce s inovační infrastrukturou v ČR, ale i v zahraničí Významnou překážkou v činnosti centra je nenavázání kontaktů s ostatní inovační infrastrukturou v ČR, ale i v zahraničí, a nenapojení se do jejích stávajících struktur. Pro centrum by to znamenalo, že bude působit „v zemi nikoho“ a bude muset objevovat již dávno objevené. Malá podpora místních politiků Jako podstatný faktor úspěchu ve spolupráci krajských samospráv s místními pracovišti výzkumu a vývoje se ukazuje nikoli obsah a formální struktura Regionální inovační strategie, ani právní forma koordinačního grémia, nýbrž osobní angažovanost místních politiků, kteří za realizaci RIS ručí, a to do jaké míry dokážou prezentovat oblast VaV jako

79


důležité téma a získat si pro spolupráci ostatní aktéry.22

Absence Regionální inovační strategie Ústeckého kraje Absence Regionální inovační strategie Ústeckého kraje je významným, zásadním omezením činnosti centra, jehož aktivity by měly plně korespondovat s touto strategií. Absence takovéhoto dokumentu může vnést do činností centra nesystematičnost. Nedostatek vhodných kvalifikovaných pracovníků Jedna z dalších bariér, která výrazně limituje činnost centra, je nedostatek vhodných kvalifikovaných pracovníků pro oblast VVI v Ústeckém kraji. V regionu existuje pouze jedna VŠ, která nabízí doktorandské studijní programy v technických, resp. přírodovědných oborech na území kraje. Tento nedostatek má zásadní vliv na nízkou atraktivitu regionu pro investory s inovačními záměry. Jejich nezájem o region znamená nízký podíl investic v oblasti rozvoje VaV. Z toho plyne nízká nabídka atraktivního pracovního uplatnění pro absolventy VŠ, kteří raději odcházejí mimo region. Stávající situaci tak lze označit za uzavřený kruh, vzájemně se ovlivňujících příčin a jejich následků. Na základě výše popsaných skutečností je více než jasné, že podpora VVI v regionu musí bezpodmínečně začít od systémové podpory rozšíření regionální nabídky vysokoškolských oborů ve vazbě na potřeby VaV, resp. výzkumných institucí a podnikatelských subjektů s jasným akcentem zájmu o technicky orientované obory. Nedostatek subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV S výše uvedeným nedostatkem vhodných kvalifikovaných pracovníků pro oblast VVI velice úzce souvisí nedostatek inovačních firem v kraji, které by byly schopné dlouhodobě naplnit inovační infrastrukturu, která již nyní v Ústeckém kraji existuje. Legislativní bariéry Pro činnost každé organizace jsou velmi limitující legislativní bariéry. Je to skupina bariér, které je nutné akceptovat. Legislativní bariéry, které mohou omezovat činnost centra, jsou např. tyto:    

Nedostatky ve způsobu financování vědy a vysokého školství. Některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů. Zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro komercializaci. Zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání výzkumu univerzitám a VO, oproti zajištění výzkumu vlastními silami.

Nový Občanský zákoník Pro výběr vhodné právní formy pro Inovační centrum je rozhodující, kdy bude tato

22

RISHMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích. Rishmp.cz [online]. © 2012 - 2013 [cit. 2013-10-17]. Dostupné z: http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf

80


organizace založena, tj. zda bude založena za účinnosti stávajícího občanského zákoníku nebo za účinnosti nového občanského zákoníku (k 1. 1. 2014). Dle současné právní úpravy se jako nejvhodnější právní forma jeví příspěvková organizace, a to za předpokladu, že provoz organizace bude z velké části finančně podporovat kraj. Nebude-li tomu tak, pak je vhodnější právní formou občanské sdružení. Za účinnosti nové občanskoprávní úpravy je nejvhodnější právní formou organizace spolek.

81


10 Analýza rizik a návrh jejich eliminace Níže uvedená tabulka přináší možná rizika, se kterými se může Inovační centrum Ústeckého kraje při své činnosti setkat. Pozornost je soustředěna jak na rizika vnější, tak vnitřní (lidské zdroje, cíle, finance). Pravděpodobnost výskytu a míra negativního dopadu rizik na činnost centra je klasifikována následující stupnicí: 1 – malá, 2 – střední a 3 – vysoká.

Tabulka 9: Analýza a řízení rizik

Druh rizika

Nezájem o služby centra z řad inovačních aktérů

Konzervativní přístup subjektů k inovacím

Míra rizika

2

Pravděpodobnost Návrh na eliminaci rizika výskytu rizika VNĚJŠÍ RIZIKA

2

Návrh poskytovaných služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro podporu VaV vychází z řady zpracovaných dokumentů, které se opírají o průzkum potřeb subjektů působících v oblasti VaV. Znamená to tedy, že centrum je postaveno, resp. šité přímo na míru inovačním aktérům. Motivace zapojení aktérů VaV je dána již samotným faktem, že myšlenka založení centra vznikla jako zpětná vazba na potřeby a požadavky plynoucí z řad zástupců subjektů působících v VVI.

2

1

Jednou z aktivit centra je i propagace VVI na území Ústeckého kraje. Vysvětlení a zdůraznění přínosů inovací pro jednotlivé aktéry a spolupráce s ostatními inovačními aktéry by mělo toto riziko eliminovat. VNITŘNÍ RIZIKA Lidské zdroje

Nedostupná kvalitní pracovní síla pro činnosti centra

Špatně fungující tým centra

2

2

2

Podmínkou je kvalitní výběr zaměstnanců na základě výběrových řízení. Přesah nabídky práce v centru i do sousedních regionů. Podmínkou pro přijetí pracovní síly jsou její dlouhodobé zkušenosti s činnostmi obdobného charakteru.

1

Tato rizika budou eliminována důkladným výběrem členů týmu, správným nastavením sdílení všech informací, částečnou zastupitelností a prostupností pracovních funkcí. Nezbytně nutnou podmínkou je také jasně stanovené vedení týmu, kompetencí a konkrétně definované náplně práce.

82


Nezájem pracovníků na výsledku činností

Nedostatečná schopnost administrace případných projektů

2

3

1

1

Velice důležitá je motivace pracovníků centra v podobě jasně nastavených kritérií a pravidel hodnocení. Vedoucím pracovníkem bude člověk s dobrými manažerskými, ale i „lidskými“ dovednostmi. V rámci činnosti centra se počítá i s realizací projektů podpořených v rámci fondů EU, např. pokud to budou podmínky konkrétního operačního programu programového období 2014 - 2020 dovolovat, bude se primární projekt inicializovaný Inovačním centrem nově věnovat aktivitám podporujícím zájem studentů a absolventů doktorandských programů o Ústecký kraj a práci v něm. Případná rizika pak plynou z následné administrace projektu. Nedostatečná kvalita administrace projektu - chyby plynoucí z práce členů na manažerských pozicích, např. nezajištění požadovaných výstupů a finanční spoluúčasti, nedodání monitorovacích zpráv včas, porušování rozpočtové kázně apod. Aby se zabránilo nedostatečné kvalitě administrace projektu, je nutné aktivně komunikovat s poskytovatelem podpor. Dále budou pozice manažerů vykonávat takoví lidé, kteří již mají zkušenosti s řízením projektů a podáváním monitorovacích zpráv (MZ). Budou pořádány pravidelné porady týmu před každou MZ.

Malá podpora centra ze strany jeho zakladatelů

Dodatečné změny požadavků zakladatelů centra

Nedostatečná komunikace s aktéry VVI

3

3

3

2

Zakladatelé mohou řešit řadů svých dalších projektů a může být problematické zajistit, aby byl projekt centra pro ně vnímán jako prioritní. Eliminovat toto riziko můžeme např. zdůrazněním důležitosti centra ihned v počátcích jeho fungování – představení přínosů a pozitivních dopadů pro jednotlivé aktéry, ale i společnost v ÚK jako celek.

1

Zakladatelská smlouva jasně vymezí kompetence, míru zapojení a odpovědnost jednotlivých zakladatelů. Další podpůrný dokument pak jasně vymezí harmonogram realizace, obsah a rozsah aktivit zakladatelů a jejich výstupy.

1

Jasně vymezit způsoby a techniky externí komunikace. Uživatel často dostává službu, kterou vůbec nechtěl, nesplňuje jeho požadavky, očekávání bylo odlišné. To vše může být způsobeno zanedbávanou zpětnou vazbou od skutečných uživatelů služeb centra.

83


Opomenutí propagace centra

3

1

Nutné informovat aktéry VVI a veřejnou sféru již v přípravných fázích o plánovaném vzniku Inovačního centra, jeho činnostech a službách. Cíle

Nenaplnění vytyčených cílů, stanovených termínů

Hlavním cílem vzniku Inovačního centra je koordinace a propagace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na území ÚK jako celku, dále pak nastavení spolupráce mezi jednotlivými aktéry v této oblasti. 3

2

Pro realizaci této myšlenky budou vybráni odborní pracovníci centra, kteří mají s podobnými úkoly bohaté zkušenosti. Budou ale čerpat i z dobré praxe již fungujících inovačních center v ČR. Podpora pro činnosti centra bude zajištěna i ze strany jeho zakladatelů, kteří ze své pozice představují určitou garanci kvalitních výstupů. Riziko představují příliš obecné činnosti centra. Je důležité směřovat aktivity centra hned od jeho počátku na menší projekty řešící konkrétní zjištěné potřeby.

Kvalita výstupů

3

2

Obsahová náplň plánovaných výstupů vychází nejen z vysoké odbornosti budoucích pracovníků centra, jejich dlouhodobé praxe v daném oboru, ale i z požadavků jednotlivých aktérů VVI. Výstupy budou diskutovány v širším okruhu odborníků. Finance

Zvýšení nákladů během fungování centra Neobdržení dotace pro zamýšlené projekty

Zpoždění plateb ze strany poskytovatelů dotací

Zpracování finanční a cenové analýzy. 3

3

3

1

2

2

Kvalitně zpracovaná projektová žádost, intenzivní komunikace s poskytovatelem dotace při zpracovávání žádosti. V případě, že by došlo ke zpoždění úhrady výdajů z dané monitorovací zprávy, je nutné, aby bylo centrum připraveno pokrýt tento nesoulad vlastními prostředky. Vykrytí propadů cash-flow během realizací projektů bude řešeno se zakladateli již v přípravné fázi každého projektu.

84


Legislativa Nevhodná právní forma centra může představovat velké omezení v možnosti čerpání dotací z fondů EU, kde právní forma žadatele je limitujícím faktorem, neboť každý program je určen pro určité typy subjektů.

Nevhodná právní forma centra

Toto riziko bude eliminováno důkladnou rešerší nových operačních programů (OP) vhodných pro podporu VVI a následným vyhodnocením nejvhodnější právní formy centra jako oprávněného žadatele. 3

1

Otázkou zůstává, zda již vzniklé návrhy nových OP budou reflektovat změnu Občanského zákoníku k 1. 1. 2014, kdy budou moci nově vznikat pouze tyto právní formy: Spolky – namísto občanských sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění, Ústavy – namísto obecně prospěšných společností; Fundace, Nadace a nadační fondy. Novým občanským zákoníkem bude zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.

85


11 Možné aktivity a spolupráce se sousedními kraji (Liberecký, Karlovarský) tzv. v pojetí významného regionálního klíčového hráče inovační infrastruktury v severních Čechách 11.1 Liberecký kraj 11.1.1

Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace

Liberecký kraj si v porovnání s ostatními kraji z hlediska ukazatelů, charakterizujících kvalitu a potenciál, nestojí příliš dobře. Kraj je charakterizován jako průmyslový. Tradiční odvětví jako je sklářství a textilní průmysl jsou v úpadku a absentují zde high-tech odvětví. Naopak bouřlivý vývoj zaznamenává výroba dopravních prostředků (resp. komponentů) v návaznosti na expanzi automobilového průmyslu v sousedních regionech. Tato skutečnost má vliv i na nízký objem investic rizikového kapitálu, který se orientuje především na progresivní odvětví s vyšším ziskovým potenciálem. Kraj dále zaostává v počtu a plochách nových průmyslových zón, existenci technologických center, vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů apod. Počet a kvalita lidských zdrojů pro výzkum a vývoj je nedostatečná. Kraj dosahuje třetí nejhorší pozice v podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním. Druhou nejhorší pozici zaujímá kraj v podílu počtu vysokoškoláků na pracovní síle (9,8 %), což vyplývá z charakteru ekonomiky kraje, do značné míry stále založené na tradičních odvětvích s nízkou přidanou hodnotou. Naopak složení studijních oborů navštěvovaných studenty v regionu je pro rozvoj konkurenceschopnosti příznivé. Nadprůměrné je díky zaměření Technické univerzity v Liberci zastoupení studentů, kteří navštěvují technické obory. Koncentrace kapacit výzkumu a vývoje v kraji je ovšem ve srovnání s ostatními kraji podprůměrná. Významný potenciál pro rozvoj výzkumných kapacit v regionu představuje zejména vysoký podíl zaměstnanců VaV v oblasti technických a přírodních věd, jež dosahuje v rámci Česka nadprůměrných hodnot. Pozitivním faktorem je také relativně vysoký podíl výdajů na VaV ve vztahu k regionálnímu HDP. Z hlediska výsledků výzkumu a vývoje jsou regionální instituce aktivní především v podávání patentů. Počet patentů vztažený k investicím do výzkumu a vývoje je v Libereckém kraji nejvyšší ze všech regionů Česka. Opačná je situace v případě zapsaných užitných vzorů, kde kraj dosahuje podprůměrných hodnot. Inovační výkonnost Libereckého kraje vykazuje příznivé trendy, a to díky zahraničním investorům. Ve výdajích na výzkum a vývoj zaujímá kraj šesté místo a třetí místo ve vytvořené hrubé přidané hodnotě v high-tech průmyslu a službách. 23

Pozici Libereckého kraje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací dokresluje a shrnuje následující SWOT analýza: Silné stránky 

23

Dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil – na ústupu).

Regionální inovační strategie Libereckého kraje

86




Příliv zahraničních investic, zejména do strojírenských oborů a automobilového průmyslu.



Rozvíjející se perspektivní odvětví (např. nanotechnologie).



Existence Technické univerzity a soukromých vysokých škol; stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol je potenciálně schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil (nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů je způsoben nezájmem o studium některých, zejména technických oborů).



Vyšší počet udělených patentů ve srovnání s jinými kraji.



Existence Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa – rozvinutá přeshraniční spolupráce (zatím však spíše obcí a neziskového sektoru).



Spolupráce s partnerskými regiony v mezinárodních projektech.

Slabé stránky 

Nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích – nevhodná skladba absolventů vysokých škol (nedostatek odborníků v technických oborech), vzdělání není zaměřeno pro potřeby praxe, není rozvinut systém celoživotního učení; nevyhovující struktura vzdělanosti obyvatelstva ve vztahu k inovacím.



Většinou chybí přímé vazby mezi organizacemi VaV, univerzitou a podnikatelskými subjekty (kontaktní místo či instituce); slabá motivace institucí VaV spolupracovat s uživatelskou sférou a naopak.



Nízká úroveň spolupráce a komunikace mezi partnery (podnikatelskými subjekty) v oblasti výroby a služeb; chybějící nebo málo rozvinuté klastry.



Zavádění inovací ve firmách je výrazně omezeno nedostatkem finančních zdrojů, denní operativou a nedostatkem kvalitních odborníků pro zavádění inovací.



U části firem nedokonalé marketingové strategie (pomalé reakce na aktuální potřeby zákazníka), špatná organizace práce, nedefinované řízení jakosti výroby, přetrvávající druhotná platební neschopnost.



Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými regionálními aktéry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a mezi jednotlivými projekty (nedostatek důvěry, nezdravá rivalita atd.).



Nedostatečně rozvinutá inovační infrastruktura (systém vztahů mezi jednotlivými výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými partnery, charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu a vývoje, uvést je na trh a zajistit zpětnou vazbu).



Nedostatek regionálních a lokálních zdrojů financí pro VaV.



Nepřehledná legislativa, nedořešená ochrana duševního a průmyslového vlastnictví, problematická a finančně náročná patentová ochrana v zahraničí, komunikační problémy (nedostatečná znalost cizích jazyků).

87




Nedostatek informací o vývojových trendech v technologiích, o možnostech uplatnění výsledků aplikovaného výzkumu na zahraničních trzích.



Nedostatečný servis pro malé a střední podniky z pohledu rozvoje a zavádění inovací, transferu technologií a výstupů VaV (omezená funkce Hospodářské komory – neprovádí servis pro celé spektrum podniků, nerozvinuté cechy, oborová sdružení podnikatelů aj.); nedostatečně fungující systém podpory transferu technologií.



Chybí zdroje rizikového kapitálu a ochota investovat do rozvoje perspektivních malých a středních firem – špatná komunikace (chybí styčné místo, zprostředkující subjekt).



Špatně nastavený školský zákon, kdy školy nejsou financovány za kvalitně odvedenou práci, ale za počet studentů.



Nedostatečné zapojení firem do praktické výuky učňů a studentů.



Nedaří se umisťovat do okrajových oblastí kraje firmy s produkcí výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Příležitosti 

Zlepšení image regionu díky novým zahraničním přímým investicím.



Všeobecně přijímané vnímání vědeckotechnického rozvoje a inovací jako základního hnacího motoru ekonomického a sociálního růstu.



Dynamický rozvoj sektoru služeb (strategické služby, outsourcing služeb…); rozšiřující se možnosti transferu kvalitních technologií šetrných k životnímu prostředí s nižší surovinovou náročností a vyšší přidanou hodnotu.



Rozšíření možností kofinancování VaV a zavádění inovací z evropských zdrojů.



Možnost využití potenciálu studentů, učitelů, absolventů, doktorandů Technické univerzity a dalších vysokých škol (v LK i sousedních regionech) v aplikovaném výzkumu a v inovativních firmách; rozvoj systému celoživotního vzdělávání; růst mobility pracovních sil, včetně výzkumných pracovníků.



Rozvoj VT parků, podnikatelských inkubátorů, průmyslových zón; využití volných kapacit nemovitostí (vč. brownfields) pro rozvoj inovativních firem.



Navázání spolupráce se zahraničními partnery (univerzitami, VaV pracovišti, inovativními firmami.), přenos zkušeností ze zahraničí, možnost zapojení do mezinárodních programů; členství Libereckého kraje v síti Inovačních regionů v Evropě.



Nedostatek některých kvalifikovaných pracovníků lze překlenout užší spoluprací firem a sdílením specializovaných pracovišť jak v rámci Česka, tak i v rámci Euroregionu.



Existující kontakty obcí, sdružení a hospodářských komor v rámci Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa lze využít pro projekty propojující inovativní firmy.



Stávající zahraniční investoři po prvních investicích do jednodušších výrob rozšiřují konstrukční a vývojová oddělení a soustřeďují se na výroby s vyšší přidanou hodnotou.

88


Hrozby 

Hospodářská recese v zemích EU s dopadem na automobilový průmysl jako nosné průmyslové odvětví Libereckého kraje; pokles produkce, zvýšení míry nezaměstnanosti.



Odchod zahraničních firem na nově rozvíjející se trhy po vyčerpání investičních pobídek; odliv kapitálu.



Odliv kvalifikované pracovní síly do zahraničí, nedostatek některých profesí žádaných na trhu práce.



Úzké zaměření na vybraná odvětví automobilového průmyslu, nedostatečná podpora high-tech odvětví.



Nečerpání dostupných finančních prostředků z fondů EU.



Přetrvávající korupce, nepřehledné právní prostředí, rozbujelá byrokracie, nízká vymahatelnost práva.

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace24 Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS) je jednou z nejvýznamnějších institucí v kraji podporující oblast VVI a výchovu mladých výzkumných pracovníků. Zabývá se oblastí jednoúčelových strojů pro různá průmyslová odvětví, textilními stroji, manipulační a měřicí technikou. Inovační a technologické centrum při VÚTS, a.s. se orientuje na podporu mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a technologickém vývoji a nabízí specializované služby zaměřené na rozvoj inovačního potenciálu organizací regionu severních a severovýchodních Čech. Dále nabízí specializované asistenční služby určené vědeckovýzkumným centrům a inovačním firmám nejen v regionu severních Čech a orientuje se také na podporu rozvoje textilních technologií na území celé ČR. Až do letošního roku fungoval Technologický park při VÚTS Liberec, který nabízel prostory pro podnikání a usídleným firmám zprostředkovával služby specializovaných pracovišť zdejší Technické Univerzity. Tento park bude během roku 2013 zcela uzavřen. V únoru tohoto roku bylo otevřeno Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec (dále jen CRSV), které je součástí nového provozního areálu VÚTS, a.s. Hlavním smyslem projektu je rozvoj poznatků a postupů uplatnitelných při návrzích strojů a zařízení zpracovatelského průmyslu, kam patří zejména stroje obráběcí, sklářské, bižuterní, polygrafické, montážní, textilní a jednoúčelové stroje například pro automobilový průmysl. Otevřením Centra se zároveň rozšiřují možnosti spolupráce dlouholetých partnerů VÚTS a Technické univerzity v Liberci, a to především v oblasti výchovy absolventů inženýrského a doktorandského studia. Vzhledem k plánovanému rozšíření výzkumných aktivit se společnost VÚTS zavázala, že do roku 2014 zvýší počet zaměstnanců. Jeho unikátnost spočívá v komplexním přístupu k řešení problému, protože bude schopno řešit jak teoretické otázky, tak i praktické aplikace, a ty uskutečňovat formou funkčních modelů a prototypů včetně jejich ověřování. Spojení těchto činností v rámci jednoho Centra umožní dosažení dalšího z cílů, kterým je urychlení a zefektivnění výzkumně vývojových činností. 24

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013

89


Technická univerzita v Liberci je hlavním akademickým centrem výzkumu v kraji. Její zaměření vychází z průmyslové tradice regionu a nejsilnější postavení v ní mají Fakulta strojní a Fakulta textilní. Na těchto fakultách se nachází také několik výzkumných center zaměřených na specifické vědní oblasti: 

Výzkumné centrum TEXTIL II



Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka



Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii



Výzkumné centrum pro nano-povrchové inženýrství

Univerzita má také velmi rozvinutou spolupráci s podniky z různých zpracovatelského průmyslu, mezi nimiž je i řada subjektů z Ústeckého kraje.

odvětví

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace je výzkumné centrum Technické univerzity v Liberci (TUL). Jeho cílem je přispět k rozvoji regionu, tradičně orientovaného na technická odvětví průmyslu. Ústav propojuje laboratoře technických oborů z TUL a jejich spolupráci s významnými subjekty aplikační sféry. Výzkumné programy jsou zaměřené na oblast materiálového výzkumu a konkurenceschopného strojírenství s důrazem na využitelnost výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Technická univerzita získala dotaci v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (priorita Regionální VaV centra) na vybudování Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Cílem projektu je využití stávající budovy TUL v areálu Husovy ulice a její přestavba na univerzitní výzkumný ústav zaměřený na výzkum a vývoj v oblasti materiálových věd a konkurenceschopného strojírenství. Nedílnou součástí projektu je koncentrace stávajících přístrojů a zařízení pro dané obory výzkumu a vývoje do nově vybudovaných laboratoří a následné dovybavení laboratoří novými přístroji a výzkumnými zařízeními tak, aby Ústav splňoval současné náročné požadavky na špičkový výzkum v oblastech: a) Materiálového výzkumu se zaměřením na nanomateriály a jejich aplikace a b) Konkurenceschopné strojírenství zejména pro oblast robotů s mechatronickými systémy, nových pohonných jednotek strojů a mobilních prostředků, progresivních technologií zpracování technických materiálů a další. Realizace projektu zajistí TUL dlouhodobě udržitelný růst v oblastech:

1. Poskytování kvalitních VaV služeb 2. Produkce vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů 3. Rozšiřování spolupráce s aplikační sférou V Libereckém kraji aktivně funguje klastr technických textilií CLUTEX, který je zaměřen na oblast pokročilých textilních materiálů a jejich inovativního využití v nových oblastech. Klastr sdružuje firmy, výzkumné a vzdělávací instituce z oblasti textilního průmyslu, které se vzájemnou spoluprací snaží posílit svou konkurenceschopnost.

90


11.2 Karlovarský kraj 11.2.1

Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace25

Současné hospodářské zaostávání Karlovarského kraje je doprovázeno minimální inovační aktivitou firem, která je odrazem chybějících výzkumných a vývojových aktivit v kraji. Karlovarský kraj nedisponuje žádnou významnější veřejnou výzkumnou institucí. Nejzávažnějším problémem je ovšem zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém sektoru, kde je například počet výzkumných pracovníků 25x nižší než je průměr České republiky. Pokud bude tato situace přetrvávat a nedojde k intenzivnímu rozvoji inovačně zaměřeného podnikání, lze očekávat další prohloubení ekonomického zaostávání Karlovarského kraje. Ve srovnání s ostatními kraji v České republice disponuje Karlovarský kraj podstatně nižším podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Příčinou je velice omezená nabídka terciárního vzdělávání, která vede k odchodu nejtalentovanější části mladé populace za studiem mimo kraj. S tímto problémem úzce souvisí nedostatek vysoce kvalifikovaných profesionálů s adekvátní praxí pro místní firmy. Karlovarský kraj je charakteristický vysokou koncentrací tradičních průmyslových oborů, ve kterých stále ještě úplně neproběhla restrukturalizace typická pro transformaci ekonomiky ČR. Tato situace nevytváří v kraji vhodné podnikatelské prostředí, které podporuje podnikavost, iniciativu místních firem a obyvatel a ochotu místních aktérů podstupovat riziko. V důsledku omezené nabídky atraktivních pracovních míst v kraji pro absolventy VŠ a vysoce kvalifikované profesionály přetrvává dlouhodobě pasivní bilance migrace mladých talentů a vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů.

11.2.2

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace26

V Karlovarském kraji je nedostatečně rozvinutá i infrastruktura pro VVI. Hlavními příčinami jsou periferní poloha kraje, nízká ekonomická výkonnost, absence silného hospodářského centra, struktura ekonomiky s vysokým podílem starých průmyslových odvětví i historický vývoj osídlení. V současnosti se na území Karlovarského kraje nenachází žádný subjekt inovační infrastruktury typu VTP, PI nebo technologického centra. V říjnu roku 2011 byla sice Karlovarskému kraji schválena žádost o dotaci na projekt Vědeckotechnického parku Karlovarského kraje. Bohužel v září tohoto roku byla realizace tohoto projektu ukončena. Důvodem je velká časová prodleva spojená se změnou územního plánu, která byla podmínkou pro vydání územního rozhodnutí, a scelování a odkup pozemků. Záměr realizace VTP zůstává i nadále jako součást krajské inovační strategie pro období 2014 – 2020 (RIS3) a dalších krajských strategických dokumentů na toto období na podporu konkurenceschopnosti Karlovarského kraje.27

25

Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013 27 SVTP. Karlovarský kraj. Svtp.cz [online]. © 2001-2013 [cit. 2013-10-24]. http://www.svtp.cz/vedeckotechnicky-park-se-v-karlovarskem-kraji-odklada/ 26

91


V kraji sídlí jedna soukromá vysoká škola - Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s., která se specializuje na studium práv. Dále jsou v regionu pobočky Západočeské univerzity v Plzni – Fakulty strojní a ekonomické, které nabízejí ve výukových střediscích v Chebu a Sokolově bakalářské studijní programy. V Karlových Varech působí pobočka České zemědělské univerzity – Fakulty životního prostředí, která nabízí bakalářský a magisterský studijní program krajinného inženýrství a v Chebu je konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty téže univerzity. V kraji jsou také regionální pobočky soukromé Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky a Bankovního institutu. Veškeré výzkumné aktivity v kraji se tak soustřeďují v podnikatelském sektoru, a jak potvrzují dřívější analýzy, koncentrují se do malého souboru firem. V kraji působí dva klastry - klastr ENWIWA (sdružuje firmy a instituce zabývající se odpadním hospodářstvím a druhotnou recyklací surovin) a klastr NetPro Group (podpora spolupráce subjektů zabývajících se vývojem systémů pro inteligentní řízení).

11.3 Oblasti možných aktivit a spolupráce ÚK, LB a KK Výše uvedený popis stávajícího stavu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Libereckého a Karlovarského kraje (v předchozích kapitolách i Ústeckého kraje) pomohl definovat nedostatky a slabá místa v oblasti VVI všech tří regionů. Tyto nedostatky vykazují společné jmenovatele, a právě tito jmenovatelé (oblasti) představují potenciál pro budoucí aktivity a spolupráci všech tří regionů: 

Rozvoj podnikatelského prostředí příznivého pro inovační aktivity - infrastruktura pro inovace, podpora vzniku technologických center, podnikatelských inkubátorů, rozvoj průmyslových zón a systému investičních pobídek s cílem přilákání zahraničních investic do oborů s vyšší přidanou hodnotou, zajištění kvalitního informačního servisu pro inovativní firmy.



Rozvoj lidských zdrojů – zvýšení dostupnosti kvalifikovaných odborníků pro potřeby VVI, posílení kapacit pro výuku high-tech oborů a zvýšení motivace žáků a studentů ke studiu těchto oborů na středních a vysokých školách, podpora celoživotního učení a dalšího vzdělávání.



Rozvoj kapacit vědy a výzkumu a jejich spolupráce s podnikatelskou sférou programy na podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, podpora vzniku spinoff firem, center pro transfer technologií, posílení spolupráce institucí inovační infrastruktury s výzkumnými a vysokoškolskými institucemi.



Rozvoj podnikových inovací např. preference vzniku a rozvoje high-tech firem.



Zajištění odpovídajících zdrojů financování rozvoje inovačních aktivit - podpora využití dotačních titulů z fondů EU, podpora přístupu firem k rizikovému kapitálu.



Rozvoj meziregionální a mezinárodní spolupráce ve sféře inovací.

92


11.4 Příklady dobré praxe spolupráce krajů 11.4.1

Inovační vouchery

Královéhradecký a Liberecký kraj podpoří regionální výzkum, vývoj a inovace Na nákup znalostí a služeb od vysokých škol, veřejných výzkumných institucí či výzkumných organizací mohou získat jednorázovou dotaci malí a střední podnikatelé z Královéhradeckého a Libereckého kraje. Příjem žádostí do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích „Inovační vouchery“ oba kraje zahájily a ukončily ve stejném termínu. Jejich cílem je lepší využití inovačního potenciálu firem a komercionalizace výzkumu vysokých škol a dalších výzkumných institucí. Zástupci agentury CzechInvest se budou podílet na výběru projektů, které následně budou schvalovat zastupitelstva krajů. Každý z krajů vyhlašuje svoji vlastní veřejnou soutěž, harmonogram a obsah zadávacích dokumentací kraje společně koordinují. Malé a střední podniky z obou krajů si mohou vybrat jednoho ze 13 poskytovatelů znalostí definovaných v zadávací dokumentaci. Podniky musí utratit celou částku voucheru pouze za služby vykonané poskytovatelem znalostí na základě smlouvy. Zdroj: http://www.czechinvest.org/kralovehradecky-a-liberecky-kraj-podpori-regionalnivyzkum-vyvoj-a-inovace

Inovační vouchery financované z fondů EU Inovační voucher je financován z Regionálního operačního programu Střední Morava a prostředků daného kraje. Jedná se o veřejnou podporu podnikatelskému subjektu poskytovanou v režimu de minimis. O inovační vouchery mohou žádat subjekty z Olomouckého a Zlínského kraje. Zdroj: http://www.rr-strednimorava.cz/rop-sm/inovacni-vouchery

Pro spolupráci na projektu inovačních voucherů uzavřel kraj smlouvy s šesti vysokými školami S šesti vysokými školami uzavřel Zlínský kraj memorandum o spolupráci na projektu Inovačních voucherů. Tyto vysoké školy zareagovaly na výzvu kraje zapojit se do již třetí etapy tohoto pilotního projektu, kterým kraj chce podpořit vědecko-výzkumný a inovační potenciál firem a podniků v regionu a tím pádem i přispět k jejich vyšší konkurenceschopnosti. Memorandum kraj podepsal s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, s Vysokým učením technickým v Brně, s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou Ostrava, s Mendelovou univerzitou v Brně, s Masarykovou univerzitou a s Univerzitou Palackého v Olomouci. Podnikatelé ze Zlínského kraje budou moci žádat o inovační voucher k navázání nové spolupráce formou realizace konkrétních výzkumně vývojových služeb ze strany těchto vysokých škol. Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pro-spolupraci-na-projektu-inovacnich-voucheruuzavre-kraj-smlouvy-s-sesti-vysokymi-skolami-38896.html

93


11.4.2

Spolupráce – klastry

Centrum transferu technologií Vysočina Cílem podpořeného projektu je rozvoj a společné projekty klastru ENERGOKLASTR, který sdružuje podniky, výzkumné organizace a univerzity z Jihomoravského, Středočeského, kraje Vysočina a Olomouckého kraje, a svou činnost zaměřuje zejména na technologie snižující míru emisí a udržitelnost v oblasti energetiky. Výstavba Centra transferu technologií Vysočina je infrastrukturní projekt zaměřený na transfer technologií v energetice, snižování energetické náročnosti, materiálové inženýrství a projekty související s využitím biomasy. Záměr vybudování CTT Vysočina se opírá o spolupráci kraje, univerzit, MSP, výzkumných organizací a vzdělávacích institucí v místě sídla CTT. Vedle aplikovaných výzkumných aktivit a transferu technologií do praxe se CTT zaměří na spolupráci ve vzdělávání, jak v přípravě na budoucí uplatnění, tak v rekvalifikacích, resp. celoživotním vzdělávání a poradenství (a služeb) pro podnikatelský sektor (inkubátor). Realizací zvýšením výzkumných a vývojových kapacit bude CTT Vysočina ve spolupráci s MSP zajišťovat rozvoj regionu, zlepšení zaměstnávání a omezení „odchodu mozků“ z regionu. Cílem je spolupráce se středním a vyšším středním školstvím v regionu, umožnění spolupráce studentů VŠ s kapacitami CTT, což následně zajistí zaměstnání vyškolených pracovníků přímo v regionu, ať v soukromé nebo veřejné sféře. Zdroj: http://www.czechinvest.org/51-spk01024-energoklastr-jihomoravsky-stredoceskyvysocina-a-olomoucky-kraj; http://www.energoklastr.cz/cz/projekty?projekt=2

11.4.3

Rozvoj lidských zdrojů

Spolupráce krajů Vysočina a Jihomoravského v oblasti RLZ Zástupci rad pro RLZ kraje Vysočina a Jihomoravského kraje se dohodli na budoucí spolupráci v oblasti RLZ, zejména při přípravě projektů do strukturálních fondů EU. Shoda na nutnosti spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů byla hlavním výsledkem společného jednání zástupců rad pro rozvoj lidských zdrojů krajů Vysočina a Jihomoravského. Zástupci Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje v průběhu jednání představili svoji činnost a konstatovali, že v mnoha oblastech řeší oba kraje podobné problémy. To znamená, že by si mohly být při jejich řešení vzájemně nápomocny. „Je zde několik zcela konkrétních oblastí, kde by mohly oba kraje spolupracovat. To se týká například zemědělského školství, cestovního ruchu, vysokoškolského vzdělávání, partnerství v projektech či výměny zajímavých nápadů v oblasti projektových záměrů,“ vysvětlil v této souvislosti náměstek hejtmana a předseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje Podle něj je dobré, že v některých případech už podobná spolupráce mezi oběma kraji započala. Zdroj: http://topregion.cz/?articleId=1645

Setkání vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR, hejtmana Jihomoravského kraje, hejtmana kraje Vysočina a zástupců firem Na Výstavišti Brno proběhlo diskusní setkání zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele s Jaroslavem Hanákem, viceprezidentem Radkem Špicarem, generálním ředitelem Zdeňkem Liškou, řediteli sekcí a regionální ředitelkou Svazu Ilonou Staňkovou. Akce se jako host

94


zúčastnil Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a současně předseda Asociace krajů, Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Martin Hyský, radní pro regionální rozvoj Kraje Vysočina, a Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno a.s. Přítomno bylo 25 zástupců firem z obou krajů. Setkání bylo součástí debat v jednotlivých regionech o problémech místních firem, které by měly vyústit k intenzivnější spolupráci firem s hejtmanstvími za aktivnější účasti zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR. Přispět k tomuto záměru by mohla efektivnější práce krajských tripartit. Součástí jednání byla i prezentace závěrů šetření mezi firmami obou krajů. Zdroj: http://www.spcr.cz/svaz-v-regionech/zavery-setkani-vedeni-svazu-prumyslu-adopravy-cr-hejtmana-jihomoravskeho-kraje-michala-haska-hejtmana-kraje-vysocina-jirihobehounka-a-zastupcu-firem

11.4.4

Mezinárodní spolupráce

Partnerství Rakousko-Česká republika ve Středoevropském regionu - PRO 2013+ V Jihomoravském kraji působí řada subjektů, které spolupracují se subjekty v Dolním Rakousku a přispívají k rozvoji kraje. V minulosti byla tato spolupráce podporována programy PHARE CBC, INTERREG IIA, INTERREG IIIA a v současnosti operačním programem Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013. Tato spolupráce významně oživuje především periferní oblasti jednotlivých zemí a pomáhá zamezit negativnímu vlivu hranice na rozvoj regionu. Řada subjektů spolupracuje přes hranici i mimo uvedené programy. Podporu přeshraniční spolupráce lze předpokládat i v dalším programovém období EU po roce 2013. Přínosem pro stávající partnerské země a jejich regiony bude bezpochyby kvalitní připravenost na toto období. Za tímto účelem Jihomoravský kraj společně s krajem Vysočina, zemí Dolní Rakousko, městem Vídní, Weinviertel Managementem a projektovým sdružením Waldviertel Management připravili v rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013 projekt „Partnerství Rakousko-Česká republika ve Středoevropském regionu - PRO 2013+“ (akronym „Partner AT-CZ PRO 2013+“). Vedoucím partnerem je Jihomoravský kraj. Projekt je zaměřen na analýzu stavu přeshraniční spolupráce mezi subjekty na území Dolního Rakouska, Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, na analýzu potenciálu těchto vztahů (sítí) a definování společné strategie pro období po roce 2013. Výsledkem bude i doporučení organizačního zajištění budoucí spolupráce a součástí bude rovněž přehled klíčových projektů, které by měly být v období po roce 2013 řešeny. Doba realizace projektu je naplánována na období do roku 31. 12. 2013. Výstupem projektu bude např.: 

Analýza sítí a potenciálu pro Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko, Vysočinu a Vídeň.



Analýza témat pro zajištění společných vedoucích projektů.



Doporučení regionální rozvojové strategie pro období po roce 2013.



Analýza právních a organizačních podmínek pro rozvoj přeshraniční spolupráce po roce 2013.



Akce pro širokou a odbornou veřejnost – 15 tematických workshopů, 3 konference.

Zdroj: http://www.pro2013plus.eu/Folders/358-1-Cesky.aspx

95


12 Seznam zkratek CTT CVVM ČR ČSÚ EPO EU FVTM UJEP GA ČR HDP IC IPR KHK MPSV MSP OECD OSVČ PI RLZ TA ČR TPCV UJEP ÚK VaV VI VO VŠ VŠCHT Praha VTP VÚAnCh PI VÚHU, a.s. VÚHU, a.s. VVC Unipetrol VVI

Centrum transferu technologií Centrum pro výzkum veřejného mínění Česká republika Český statistický úřad European Patent Office Evropská unie Fakulta Výrobních technologií a managementu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem Grantová agentura České republiky hrubý domácí produkt inovační centrum Intellectual Property Rights Krajská hospodářská komora Ministerstvo práce a sociálních věcí Malý a střední podnik Organisation for Economic Cooperation and Development osoba samostatně výdělečně činná podnikatelský inkubátor rozvoj lidských zdrojů Technologická agentura České republiky Technologický park Chomutov, o.p.s. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ústecký kraj výzkum a vývoj výzkumná instituce výzkumná organizace vysoká škola Vysoká škola chemicko-technologická Praha vědeckotechnický park Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Podnikatelské a inovační centrum Most Výzkumný ústav hnědého uhlí, a.s. Výzkumné a vývojové centrum Unipetrol výzkum a vývoj a inovace

96


13 Seznam tabulek Tabulka 1: Vysoké školy působící v ÚK ................................................................................. 7 Tabulka 2: Počet doktorandů na UJEP .................................................................................. 8 Tabulka 3: Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP (magisterský stupeň) .. 8 Tabulka 4: Zaměstnanci ve VaV dle vědní oblasti ................................................................. 9 Tabulka 5: Analýza slabých a silných stránek inovační infrastruktury v ÚK...........................27 Tabulka 6: Matice odpovědnosti ...........................................................................................49 Tabulka 7: Predikce nákladů na provoz centra .....................................................................62 Tabulka 8: Bariéry/omezení fungování Inovačního centra ....................................................79 Tabulka 9: Analýza a řízení rizik ...........................................................................................82

97


14 Informační zdroje 14.1 Strategické dokumenty a ostatní zdroje 1.

Český statistický úřad. Inovační aktivity podniků v České republice 2008 až 2010[online]. 2012. Dostupný z:

2.

Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2009 [online]. 2009. Dostupný z:

3.


4.


5.

Český statistický úřad. Ukazatele výzkumu a vývoje 2010 [online]. 2011. Dostupný z:

6.

HEBÁKOVÁ, L., MAREK, D., KUČERA, Z. Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a možnosti dalšího rozvoje v ČR. [online]. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2011. Dostupný z: http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznampublikaci/popularizace-vyzkumu-a-vyvoje-cile-a-moznosti-dalsiho-rozvoje

7.

Karlovarský kraj. Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje 2013 – 2020. [online]. 2012. Dostupný z: http://www.krkarlovarsky.cz/region/Documents/P3_SRKKK_aktualizace2012final07_2012_final_v3.pd f

8.

KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova univerzita, 2012. Dostupný z: http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095

9.

Liberecký kraj. Regionální inovační strategie Libereckého kraje. [online]. 2009. Dostupný z: http://www.portal-inovace.cz/userdata/files/RISLK_plna_verze.pdf

10. POKORNÝ, O., KOSTIĆ, M., ČADIL, V., VALENTA, O., HEBÁKOVÁ, L., VORLÍČKOVÁ V. Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky [online]. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008. Dostupný z: < http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/analyza-inovacnihopotencialu-kraju-ceske-republiky-1> 11. ŠVEJDA, P. a kolektiv. Inovace a technologie v rozvoji regionů [online]. Praha: Asociace inovačního podnikání ČR, 2010. Dostupný z: < http://www.aipcr.cz/pdf/inovace_technologie.pdf> 12. Regionální inovační strategie HMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích. Rishmp.cz [online]. 2011. Dostupné z: http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf

98


13. Ústecký kraj. Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na období 2010 – 2012 [online]. 2010. Dostupný z: 14. Ústecký kraj. Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 – 2020 [online]. 2010. Dostupný z: 15. Ústecký kraj. Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji. [online]. 2013. Dostupný z: http://www.krustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=16748 57 16. Ústecký kraj. Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji. [online]. 2012. 17. Ústecký kraj. Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií. [online]. 2013. Dostupný z: http://www.krustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1677708&query=anal%C3%BDz a+inova%C4%8Dn%C3%ADho+potenci%C3%A1lu%C2%A8&p1=84858 18. Ústecký kraj. Regionální inovační strategie Ústeckého kraje [online]. 2005. Dostupný z: < http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98266&p1=117147> 19. Ústecký kraj. Strategie rozvoje lidských zdrojů Ústeckého kraje – návrhová část [online]. 2008. Dostupný z: 20. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Výroční zpráva o činnosti UJEP [online]. 2012. Dostupný z: http://www.ujep.cz/userfiles/file/VZC%202012_final.pdf 21. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 22. zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění, 23. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 210 – § 416), v platném znění. 24. zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění, 25. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů v platném znění, 26. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění, 27. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. 28. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, 29. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění a navazující České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., v platném znění.

99


14.2 Internetové zdroje 30. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest: www.czechinvest.org 31. Asociace inovačního podnikání v ČR: www.aipcr.cz 32. Česká zemědělská univerzita: www.czu.cz 33. České vysoké učení technické (ČVUT): www.cvut.cz 34. Český statistický úřad: www.czso.cz 35. Eurostars: http://www.eurostars-eureka.eu/ 36. Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm 37. Evropská unie: http://europa.eu/index_cs.htm 38. FJFI Děčín: http://fjfidecin.cz/ 39. Grantová agentura ČR: http://www.gacr.cz 40. Jihomoravské inovační centrum: www.jic.cz 41. Krajský úřad Ústeckého kraje: www.kr-ustecky.cz 42. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: www.msmt.cz 43. Ministerstvo průmyslu a obchodu: www.mpo.cz 44. MŠMT – Národní portál pro evropský výzkum: www.evropskyvyzkum.cz/cs 45. Nupharo: www.nupharo.com 46. Podnikatelské centrum Rumburk, V.T.P., s.r.o.: www.pc-vtp-rumburk.cz 47. Podnikatelské inovační centrum: http://vuhu.jednicky.cz 48. Regionální informační servis: www.risy.cz 49. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje: www.rra.cz 50. Společnost vědeckotechnických parků ČR: www.svtp.cz 51. Technologický park Chomutov: www.tpcv.cz 52. Technologická agentura ČR: www.tacr.cz 53. Technologické centrum AV ČR: www.tc.cz 54. UNIPETROL – Centrum výzkumu a vzdělávání: www.unicre.cz 55. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem: www.ujep.cz

100


56. Ústecký deník: www.ustecky.denik.cz 57. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: http://www.hgf.vsb.cz 58. Vysoká škola chemicko-technologická - Most: www.vscht.cz/most 59. Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů (VYCERRO): http://vycerro.ujep.cz/ 60. Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.: www.vuanch.cz 61. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s.: www.vuhu.cz 62. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. – pobočka Chomutov: www.vurv.cz

101


15 Projednání konceptu IC s aktéry inovační infrastruktury - workshop dne 28.1.2014 Clarion Congress Hotel v Ústí nad Labem Dne 28.1.2014 se v Clarion Congress Hotelu v Ústí nad Labem konal workshop na téma vytvoření Inovačního centra Ústeckého kraje (dále jen „IC ÚK“). Akce se zúčastnili významní aktéři inovační infrastruktury Ústeckého kraje. Cílem bylo zjistit názor odborné veřejnosti na vytvoření centra, představit a diskutovat s účastníky zpracovaný koncept IC ÚK.

Z diskuse vyplynuly tyto hlavní body:  právní forma IC ÚK: Příspěvková org. navržená v koncepci se nejeví jako vhodná, lépe model JIC – sdružení, jehož členy jsou kraj, univerzita, město, kde zapojené subjekty mají rovnocenné postavení. Subjekty, které by byly členy sdružení (spolku) by byly přímo zapojeni do činnosti IC – výhodou je lepší komunikace, koordinace, stejná práva, povinnosti, zodpovědnost.  Jednou z činností IC ÚK by mělo být dotační poradenství pro podniky (MSP), pomoc s přípravou a administrací projektů.  IC ÚK = můstek mezi vědeckou sférou (vlastníky know-how) a komerční sférou  V konceptu se obecně hovoří o technických oborech, měly by se zvlášť uvádět přírodovědné obory, které jsou v ÚK silně zastoupeny (Přírodovědná fakulta UJEP)  Koncept IC ÚK – jedná se o první návrh, v některých částech obecný, konkretizován a rozpracován bude v dalších fázích přípravy a projednání s klíčovými aktéry VaV  Předpokladem pro úspěšnou realizaci IC ÚK je nutná trvalá politická podpora – „autorita“, která projedná a zajistí podporu zastupitelstva, členů rady v klíčových rozhodnutích kraje ve prospěch IC ÚK  Financování a provoz IC ÚK nebude jen z dotačních zdrojů, ale je třeba počítat i s dlouhodobým financováním ze strany Ústeckého kraje, příp. dalších zapojených subjektů  Využít výhodné polohy ÚK u hranic se Saskem – velký potenciál, možné společné přeshraniční projekty

Workshopu se zúčastnili: Ing. Jan Sixta CSc.

KÚÚK

Ing. Jana Nedrdová

KÚÚK – SPRP

Ing. Jaroslav Jasanský

KÚÚK

Ing. Jaroslava Kuszniruková

KÚÚK – SPRP

102


Ing. Josef Hassman

Technologický park Chomutov

Ing. Josef Svoboda

KÚÚK – RR

Ing. Kadraba Jan

KÚÚK – RR

Ing. Marcela Holečková CSc.

KÚÚK - RR

Ing. Marcela Šafářová PhD.

Výzkumný ústav pro hnědé uhlí

Ing. Martina Francírková

KHK ÚK

Ing. Milan Petrák

Výzkumný ústav anorganické chemie

Ing. Milan Venclík MBA

JIC

Ing. Miloš Soukup

VVV Most spol. s.r.o.

Ing. Petr Lauterbach

UJEP - Přírodovědecká fakulta

Ing. Petr Svoboda CSc.

Výzkumný ústav pro hnědé uhlí

Ing. Petračková Irena

Czechinvest Ústí nad Labem

Ing. Plesar Jan

KÚÚK - SPRP

Ing. Tomáš Michlík

KÚÚK - SPRP

Ing. Umlaufová Zdeňka

KÚÚK - SPRP

Ing. Vlasák Tomáš

Bergman Group s.r.o.

Luboš Trojna

KÚÚK - KH

Mgr. Eva Beerová

UJEP - Přírodovědecká fakulta

Mgr. Miroslav Cingl

RRA ÚK

Oldřich Bubeníček

KÚÚK - hejtman

Pavel Chmátal

Dental Institut s.r.o.

PhDr. Václav Hofman

Krajská zdravotní a.s.

Prof. Dr. Ing. František Holešovský

UJEP - výrobní technologie a management

Prof. Ing. Jiřina Jílková CSc.

UJEP - rektorát

Prof. RNDr. Pavla Čapková Dr. Sc. UJEP - Přírodovědecká fakulta

103


Renč Josef

Nupharo Park a.s.

RNDr. Zdeněk Rytíř

KÚÚK - KH

104

Návrh struktury a celkového konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje

Recommend Documents