Studie proveditelnosti záměru projektu Singltrek Písecké hory
Kozumplíková, Konečný, Chmelíková, Konečná, Hlaváčková FRRMS MENDELU
Brno, leden 2016
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1/1665 613 00 Brno
Autoři studie: Kozumplíková Alice, Konečný Ondřej, Chmelíková Gabriela, Konečná Daniela, Hlaváčková Petra
Poděkování Poděkování patří jmenovitě zejména doc. Ing. Václavu Kupčákovi, CSc. za odborné konzultace a Bc. Matěji Kamenickému za zpracování dotazníkových šetření lokalitě Singltrek pod Smrkem. Rádi bychom poděkovali všem, kteří jakkoli přispěli k vytvoření této studie, za vyplnění dotazníkových formulářů, poskytnuté informace, realizované rozhovory a konzultace.
© Mendelova univerzita v Brně (2016)
Obsah studie Účel a obsahové vymezení studie .............................................................................................. 4 Použité metodické postupy .......................................................................................................... 5 Úvod do problematiky .................................................................................................................... 8 Předmětné území studie............................................................................................................. 10 Výsledky studie .............................................................................................................................. 11 X
Shrnutí ....................................................................................................................................... 11
A
Základní informace ............................................................................................................... 16
B
C
A.1
Identifikace zadavatele ............................................................................................... 16
A.2
Název projektu............................................................................................................... 16
A.3
Zpracovatelský tým Studie........................................................................................ 16
Záměr projektu....................................................................................................................... 18 B.1
Předmět a cíle................................................................................................................. 18
B.2
Soulad projektu se strategickými rozvojovými dokumenty ........................ 18
B.3
Obsah projektu .............................................................................................................. 21
B.4
Výstupy projektu .......................................................................................................... 21
Popis předmětného území ................................................................................................. 22 C.1
Současný stav a organizace území ......................................................................... 22
C.1.1
Socioekonomická charakteristika území ................................................ 22
C.1.2
Přírodní poměry předmětné lokality...................................................... 22
C.2
Současné funkce a využití území ............................................................................ 24
C.2.1
Lesnické hospodaření ............................................................................. 24
C.2.2
Myslivecké využití území ........................................................................ 25
C.2.3
Turistické využití, turistická infrastruktura ............................................ 25
D Analýza dopravní dostupnosti území ............................................................................ 28 D.1
E
Dojezdové vzdálenosti a dopravní dostupnost města Písku ....................... 28
D.1.1
Silniční doprava ...................................................................................... 28
D.1.2
Železniční doprava.................................................................................. 29
D.1.3
Nemotorová doprava – cyklotrasy ......................................................... 29
Marketingová analýza.......................................................................................................... 30 E.1
Analýza nabídky ............................................................................................................ 30
E.2
Analýza poptávky ......................................................................................................... 37
F
E.3
Specifikace služeb a cílových skupin ..................................................................... 40
E.4
Stěžejní zjištění v oblasti marketingu ................................................................... 44
Analýza dopadu projektu na cestovní ruch v oblasti............................................... 45 F.1
Analýza dopadu srovnatelných projektů v zahraničí ..................................... 45
F.2
Analýza dopadu srovnatelných projektů v ČR .................................................. 46
G Vztah projektu k životnímu prostředí, ochraně přírody a krajiny a hospodaření v krajině ........................................................................................................................... 50 G.1
Východiska, limity využití území ............................................................................ 50
G.2
Dotčené subjekty .......................................................................................................... 50
G.3
Vliv záměru na území a jeho využití ...................................................................... 51
G.3.1
Vliv záměru na faunu a flóru .................................................................. 52
G.3.2
Vlivy záměru na prvky ÚSES, VKP ........................................................... 52
G.3.3
Vliv záměru na krajinný ráz .................................................................... 52
G.3.4
Vliv záměru na půdy, horninové prostředí............................................. 52
G.3.5
Vliv záměru na produkci odpadů ........................................................... 52
G.3.6
Vliv záměru na ovzduší, zatížení dopravní ............................................. 53
G.3.7
Shrnutí vlivů záměru na životní prostředí .............................................. 53
G.3.8
Vliv na lesní hospodářství a myslivost .................................................... 53
H Finanční analýza a analýza společensko-ekonomických dopadů ....................... 56 H.1
Identifikace projektu z ekonomicko-technického hlediska ......................... 56
H.2
Identifikace dotčených subjektů ............................................................................. 57
H.3
Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty ................... 58
H.4
Kvantifikace a finanční vyčíslení efektů............................................................... 61
H.5
Ekonomické zhodnocení projektu ......................................................................... 65
H.5.1
Čistá současná hodnota projektu Singltrek Písecké hory ...................... 66
H.5.2
Vnitřní výnosové procento projektu Singltrek Písecké hory .................. 66
H.6 I
Závěrečné shrnutí ekonomické evaluace dopadů projektu ......................... 67
Analýza právních souvislostí ............................................................................................ 68 I.1
Právní analýza výstavby stezek pro terénní cyklistiku.................................. 68
I.1.1
Proces posuzování vlivů na životní prostředí ......................................... 68
I.1.2
Právní úprava územního řízení, příp. stavebního řízení......................... 69
I.1.3
Posuzování záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny ...................... 72
I.1.4
Posuzování záměru z hlediska ochrany lesa .......................................... 74
I.1.5
Posuzování záměru z hlediska ochrany vod ........................................... 76
I.2 Právní analýza otázek souvisejících s odpovědností vyplývající z provozu a užívání stezek pro terénní cyklistiku ...................................................................................... 77 I.3 J
K
L
Problematika veřejné podpory ............................................................................... 79
Zkušenosti z plánování, projektování, realizace a správy ..................................... 80 J.1
Singltrek pod Smrkem ................................................................................................ 80
J.2
Cyklo aréna Vysočina - Singletracky ..................................................................... 81
J.3
Rychlebské stezky ........................................................................................................ 82
Popis realizační fáze ............................................................................................................. 83 K.1
Expertní zajištění projektu ....................................................................................... 83
K.2
Plánovací a projektová činnost, zajištění úředních povolení ...................... 84
K.3
Doporučení pro realizační fázi projektu .............................................................. 86
Provozní fáze – správa produktu .................................................................................... 88 L.1
Management rizik ......................................................................................................... 88
L.2
Doporučení pro provozní fázi projektu – udržitelnost produktu .............. 91
L.2.1
Provoz a správa stezek ........................................................................... 91
L.2.2
Nástupní místo ....................................................................................... 92
L.2.3
Risk management ................................................................................... 93
L.2.4
Marketing a propagace .......................................................................... 93
M
Analýza rizik ....................................................................................................................... 95
N Analýza SWOT ........................................................................................................................ 98 O
Možnosti externího financování projektu..................................................................100
P
Stručný závěr a souhrn doporučení .............................................................................102
Q
Seznam obrázků a tabulek ...............................................................................................106
R
Použitá literatura a zdroje ...............................................................................................104
S PŘÍLOHA - Vyhodnocení elektronického dotazování názorů obyvatel Písku a obcí v okolí na význam Píseckých hor a záměr projektu Singltrek Písecké hory S.1
Respondenti průzkumu
S.2
Význam Píseckých hor
S.3 Pohled na dopady spojované s posuzovaným záměrem projektu Singltrek Písecké hory
Účel a obsahové vymezení studie Záměr projektu Singltrek Písecké hory představuje vytvoření sítě přírodě blízkých stezek pro terénní cyklistiku v lokalitě označované jako Písecké hory. Pro účely studie budou stezky tohoto typu v textu uváděny jako „stezky pro terénní cyklistiku“ (STC). Zhotovitelem studie je Fakulta regionální rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně, jejímž hlavním posláním je rozvoj vzdělávací i vědeckovýzkumné činnosti zaměřené na všechny aspekty regionálního rozvoje v národním i mezinárodním kontextu. Zpracovatelský tým vycházel při sestavování metodiky a realizace studie ze zadání zadavatele studie - Města Písek, stanovené struktury studie a záměru projektu Singltrek Písecké hory, který byl Městu Písek předložen společností Singltrek, s.r.o. Výsledky studie se opírají jak o sekundární data (odbornou literaturu, veřejně dostupné databáze a mapové podklady), tak o primární data získaná v průběhu řešení (dotazníky, rozhovory). Vzhledem k tomu, že existuje pouze záměr projektu Singltrek Písecké hory, nikoli konkrétní projektová dokumentace, síť stezek není zanesena do mapových pokladů, pracovali autoři studie s celým předmětným územím. Základním účelem studie je odborně posoudit proveditelnost záměru projektu Singltrek Písecké hory. - Vymezení a podrobný popis předmětného území - Posoudit možnosti realizace sítě stezek pro terénní cyklistiku v předmětném území - Analyzovat stav a organizaci předmětného území - Stanovit socio-ekonomické dopady projektu na území a přilehlý region - Popsat očekávané vlivy projektu na životní prostředí - Analyzovat právní souvislosti realizace stezek pro terénní cyklistiku - V případě realizovatelnosti projektu doporučit nejvhodnější postup pro přípravu, realizaci, management a propagaci sítě stezek pro terénní cyklistiku na předmětném území - Provést analýzu rizik s uvedením opatření omezujících tato rizika - Popsat možnosti financování v případě realizace záměru Předkládaný text studie vychází ze struktury, která byla součástí nabídky na zpracování studie předložené Městu Písek. Z důvodu větší přehlednosti obsahu studie byly některé kapitoly přeřazeny, sloučeny či přejmenovány. Obsahová náplň studie zůstává zachována a koresponduje s předloženou nabídkou.
4
Použité metodické postupy Studie proveditelnosti používá standardní metodické postupy. Byla využita sekundární data – zejména informace o již existujících projektech STC v ČR i publikovaná statistická data relevantní k zhotovení studie (např. data návštěvnosti ČSÚ, dílčí podklady pro CBA analýzu). Tyto využité zdroje jsou uvedeny v kapitole Použitá literatura. Z důvodu potřeby zjištění konkrétních dat o profilu návštěvníka STC, získání názorů, zkušeností, expertních odhadů dopadu projetu byla sbírána a analyzována primární data. Použitými metodami primárního výzkumu byly dotazníková šetření, standardizovaná interview (rozhovory), analýza, komparace, konsolidace a syntéza. Také byly provedeny dvě terénní šetření v zájmovém území Písecké hory, jednak z pohledu atraktivity území pro turismus a jeho kapacity, ale také z pohledu ochrany životního prostředí a stavu lesního hospodářství. K terénnímu šetření zaměřenému na zjištění stavu lesního hospodářství a ochrany přírody a krajiny byl přizván na odborné konzultace doc. Ing. Václav Kupčák, CSc. Pro vyhodnocení socioekonomických vlivů záměru projektu bylo využito metody Cost-benefit analysis (analýzy nákladů a výnosů). Tato metoda porovnává náklady a výnosy, které projekt přinese v průběhu své životnosti. Jelikož je třeba počítat i s faktorem času, jsou využívány metody dlouhodobých rozhodovacích úloh, jako je čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento. Tyto metody určí, zda je projekt vhodný pro realizaci. Při sestavování dotazníků pro dotazníková šetření a osobní rozhovory bylo využito publikací a případových studií zahraničních i tuzemských autorů zaměřených na ochotu platit. Autoři těchto publikací a studií se shodují, že neexistuje žádný univerzální způsob průzkumu zjišťující ochotu respondentů platit za služby ekosystémů a jiných veřejných statků, ale dávají určitý návod, jak postupovat. Bylo vytvořeno několik typů dotazníků pro různé skupiny stakeholderů. Dotazníkové šetření bylo prováděno ve dvou lokalitách – v již existujícím Singltreku pod Smrkem (a dotčených obcích) a Píseckých horách (městě Písek a dotčených obcích), V Singltreku pod Smrkem prováděl samotné dotazníkové šetření především diplomant Bc. Matěj Kamenický v rámci řešení své diplomové práce s názvem Studie dopadů destinace Singltrek pod Smrkem na region. V této lokalitě byli osloveni v rámci dotazníkového šetření tři skupiny stakeholderů. Výběr této lokality pro uskutečnění šetření byl založen na snaze nalézt lokalitu, která by byla v rámci České republiky z pohledu stezek pro terénní cyklistiku alespoň významná na národní popř. mezinárodní úrovni a dále, aby byla co nejvíce podobná předloženému záměru společnosti Singltrek s. r. o. (charakterem stezek). První skupinou zájmových osob byli terénní cyklisté (uživatelé stezek). Šetření bylo prováděno ve spolupráci s firmou Singltrek, s. r. o. a uživatelé stezek byli 5
dotazováni na své zkušenosti se STC, a to především z pohledu jejich výdajů plynoucích do regionu a ochoty platit za existující službu. V rámci tohoto šetření je hodnocení založeno na 551 odpovědích. Další skupinou dotazovaných byli obyvatelé okolních obcí, u nichž bylo zjišťováno, jaký vliv má zvýšení turistického ruchu na život v obcích a zda se zlepšilo jejich volnočasové vyžití. Do tohoto šetření se zapojilo 189 obyvatel dotčených obcí. V lokalitě Písku a Píseckých hor byl prováděn výzkum zejména mezi třemi skupinami stakeholderů. Jednalo se o místní obyvatele, zástupci lesního hospodářství a ochrany životního prostředí. Místní obyvatelé byli osloveni dotazníkovým šetřením s cílem zjistit názor a očekávání obyvatel Písku a jeho okolí. Zpracovatelé ke zjištění veřejného mínění také využili veřejné besedy, které pořádalo Občanské sdružení Písecký svět ve spolupráci se Sladovnou Písek dne 26. 10. 2015, kde byl projekt Singltrek Písecké hory diskutován. Dále byli, pomocí standardizovaného interview, osloveni zástupci města (odbor investic a rozvoje MÚ Písek) a cestovního ruchu (Destinační společnost Písecko). Stav lesního hospodářství a myslivosti na území Píseckých hor byl diskutován se zástupci Lesů města Písku, s. r. o., především s jednatelem společnosti Ing. Václavem Zámečníkem, kteří poskytli zpracovatelům cenné informace a data (např. lesní hospodářský plán, porostní mapa, výroční zprávy apod.) a umožnili terénní průzkum s cílem zjistit co nejvíce informací o hospodaření v lesích a myslivosti v Píseckých horách a případném vlivu STC na toto území. Rozhovory byly vedeny i se zástupci ochrany životního prostředí, kde byly zjišťovány limity daného území vyplývající z legislativy České republiky (např. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a územního plánu. Za odbor životního prostředí městského úřadu v Písku lze vyzdvihnout rozhovory s vedoucím odboru Ing. Miroslavem Šatrou. Zjišťovány byly informace o zvláště chráněných územích, prvcích územních systémů ekologické stability (ÚSES) a prvcích soustavy Natura 2000. Odborem životního prostředí byl poskytnut plán ÚSES pro zájmové území. Byly zjišťovány i limity území z pohledu začlenění území jako přírodního parku, významného krajinného prvku, příp. jiného veřejného zájmu atd. Do studie byly zapracovány i připomínky z veřejného projednání studie, které proběhlo dne 20. 1. 2016 v Písku. V průběhu zpracování projektu byly vedeny rozhovory i se zástupci vlastníků lesů, kteří mají zkušenosti s řešením problematiky lesů versus návrh projektu STC či možné stavby v lesích. Osloveni byli zástupci Městských lesů Liberec, p. o. (Ing. Jiří Bliml, ředitel organizace) a Lesů České republiky, s. p. (mj. Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., krajský ředitel). Diskutována byla problematika možného střetu zájmů lesního hospodářství a turismu, odpovědnosti za škody, škody zvěří, pojištění odpovědnosti, omezení hospodaření apod.
6
Osloven byl i jeden ze stavitelů STC v Novém Městě na Moravě, který však na otázky ohledně výstavby STC Cyklo arény Vysočina nereagoval. Rozhovor poskytl Ing. Jan Červinka, který prováděl technický dozor stavby STC v Cyklo aréně Vysočina. Konzultantem v oblasti výstavby cyklistické a pěší dopravy a její bezpečnosti byl Ing. Jiří Rutkovský.
7
Úvod do problematiky V České republice existuje v současnosti několik typů rekreačních stezek v krajině. Jejich klasifikace avšak není jednotná a pojmosloví nejednoznačné. Veřejnost se nejčastěji setkává se stezkami neformálního typu, které využívají především stávající dopravní infrastrukturu, v krajině zejména polní a lesní cesty. Tyto typy stezek se vyznačují sdíleným užíváním, z čehož mohou plynout střety mezi uživateli. Správa a údržba těchto typů stezek je většinou věcí majitele či správce této infrastruktury. Některé z těchto stezek jsou označovány v terénu a v mapových podkladech speciálním značením – trasy (trasy pro pěší, cyklotrasy, hipotrasy, trasy pro běžecké lyžování, naučné stezky apod.), které v terénu určují směr pohybu a v krajině tvoří vzájemně propojenou síť (lokální, regionální i celorepublikové), případně uzavřené okruhy. Stejně jako stezky neformální vedou zejména po stávající dopravní infrastruktuře a údržba opět spadá na majitele/správce území. Značené trasy jsou často doprovázeny doplňkovou infrastrukturou (rozcestníky, odpočívadla, parkoviště, atp.). Pozitivním efektem značených tras je usměrnění návštěvníků v krajině, ve většině případů dochází ke sdílenému užívání tras s možností uživatelských střetů. Stezky cíleně projektované do podoby formálního produktu rekreačních stezek s určením uživatelské skupiny umožňují cílený marketing, propagaci, jednotnou správu, systém údržby a formulovanou zodpovědnost za případné újmy. Speciálně tvořené sítě stezek mohou být vybaveny doprovodnými službami s možností tvorby zisku. Stezky pro terénní cyklistiku v pojetí značky Singltrek (anglicky „singletrack“) představují právě tento typ speciálně projektovaných stezek pro rekreační účely. Jedná se o přírodě blízké stezky, které poskytují cyklistům zážitek volného pohybu v terénu, přičemž jsou navrhovány s ohledem na bezpečnost jezdců a udržitelnost v daných přírodních podmínkách. Přírodě blízké stezky pro terénní cyklistiku jsou nejčastěji navrhovány jako jednostopé jednosměrné stezky v šířce pro jedno kolo. Stezky se většinou vinou kolem přírodních překážek jako jsou stromy, kameny, skalky a využívají přirozenou modelaci terénu. V porovnání s běžnými cestami stezky typu Singltrek splývají s okolním terénem a nepředstavují v krajině rušivý prvek. Stezky jsou konstruovány z přírodních materiálů, povrch tvoří nestmelené materiály propustné pro vodu. Pečlivým trasováním stezek ve vhodném terénu je možné vytvořit sítě stezek s odstupňovanou náročností a poskytnout zážitek z volného pohybu v terénu všem skupinám terénních cyklistů. Jízda po těchto stezkách má svá pravidla, aby se předešlo případným nebezpečným situacím a kolizím. Koncentrace terénních cyklistů na speciálně
8
vytvořené stezky umožňuje řízenou rekreaci s minimalizací negativních dopadů na ekosystémy a uživatelských střetů. Terénní cyklistika má samozřejmě mnoho podob od odpočinkové rekreační cyklistiky přes závodní terénní cyklistiku až po sjezdy na horských kolech (downhill) a freeride. Předností stezek typu Singltrek je zacílení na všechny skupiny terénních cyklistů, kterým dokáže nabídnout očekávaný stupeň obtížnosti bez toho, aby si cyklisté různých úrovní schopností tzv. „překáželi“. Již v úvodu je nutno zdůraznit, že speciálně projektované stezky pro rekreační užívání vyžadují expertní přístup jak k samotnému trasování s ohledem na konkrétní přírodní podmínky lokality, tak k jejich správě, údržbě a cílené propagaci.
9
Předmětné území studie Záměr projektu lesních stezek pro terénní cyklistiku je lokalizován do severní části tzv. Píseckých hor, které jsou součástí geomorfologického okrsku Mehelnická vrchovina v jižních Čechách. Předmětné území (Obr. 1) je ohraničené od západu městem Písek, částí města Semice, Nový Dvůr, z jihu obcí Tálín s částí Kukle, obcí Paseky, Albrechtice nad Vltavou, z východu obecní částí Údraž, Jehnědno, ze severu obcí Kluky a Dolní Novosedly (částmi Chrastiny, Nové Sedlo). Dotčené území má rozlohu cca 4 500 ha a rozkládá se z větší části na lesních pozemcích vlastněných městem Písek, na kterých správu provádí společnost Lesy Města Písku, s.r.o. Dotčená část Píseckých hor je součástí přírodního parku Písecké hory (6 030 ha), který byl vyhlášen v roce 2001 z území klidu (vyhlášeno v roce 1973) jako první přírodní park v Jihočeském kraji.
Obr. 1 Předmětné území studie
10
Výsledky studie X Shrnutí Záměrem projektu Singltrek Písecké hory je vytvoření destinační sítě přírodě blízkých jednosměrných stezek pro terénní cyklistiku v lokalitě přírodního parku Písecké hory. Zamýšleným výsledkem projektu je produkt cestovního ruchu vybízející především ke krátkodobým a střednědobým návštěvám regionu. Záměr projektu obsahuje vytvoření formální sítě stezek pro terénní cyklistiku značky Singltrek v rozsahu 40 – 80 km tvořící destinaci cestovního ruchu s cíleným destinačním managementem včetně provozování a správy tzv. nástupního místa s doprovodnými službami a cílenou propagací. Primárními cílovými skupinami jsou všechny skupiny cyklistů od úplných začátečníků, rodin s dětmi po pokročilejší cyklisty. Studie se vyjadřuje pouze k záměru projektu, není k dispozici přesná projektová dokumentace. Studie se nevyjadřuje ke konkrétním projektovým částem, ale přináší doporučení pro projektovou (přípravnou), realizační a provozní fázi budoucího projektu v obecné rovině. Záměr projektu je lokalizován do severní části tzv. Píseckých hor. Území je ohraničené od západu městem Písek, částí města Semice, Nový Dvůr, z jihu obcí Tálín s částí Kukle, obcí Paseky, Albrechtice nad Vltavou, z východu obecní částí Údraž, Jehnědno, ze severu obcí Kluky a Dolní Novosedly (částmi Chrastiny, Nové Sedlo). Území je v majetku Města Písku a je obhospodařováno společností Lesy Města Písku, s.r.o., která na vymezeném území vykonává i právo myslivosti. Území je dobře zpřístupněno lesní dopravní sítí. Okolí vrchu Jarník je protkáno sítí značených tras pro pěší turistiku, cykloturistiku a naučnými stezkami. Tato část je hojně navštěvována místními obyvateli i turisty. S narůstající vzdáleností od města Písek a na JV od vrchu Jarník se hustota rekreační infrastruktury výrazně snižuje.
Závěry jednotlivých kapitol Záměr projektu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty (Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020, Strategický plán rozvoje města Písek) a činností kanceláře Destinačního managementu Písecko. Posuzovaný záměr projektu by představoval investici do infrastruktury CR, výraznou novou atraktivitu, jež by mohla být chápána jako „turistický tahák“ a rozšiřovat možnosti trávení volného času nejen z hlediska nabídky, tak z hlediska sezóny. Realizací projektu by došlo k naplnění potenciálu CR území v podobě propojení návštěvy kulturních památek a přírodních zajímavostí a atraktivit v Písku a blízkém okolí. 11
Z hodnocení nabídky obdobných produktů STC v ČR v kontextu s lokalizací záměru v Píseckých horách vyplývá, že projekt STC v Píseckých horách by byl jedinečný. Nabízí se vyhledávané spojení turisticky atraktivní lokality s novým produktem stezek pro terénní cyklistiku. Forma turismu založená na stezkách pro terénní cyklistiku (v ČR v podobě Singltreku pod Smrkem) oslovuje poměrně loajální bonitní cílovou skupinu, která má potenciál se do území opakovaně vracet (silná identita). Lokality s vybudovanými STC oslovují širokou cílovou skupinu (rodiče s dětmi, věkově starší skupiny), což představuje konkurenční výhodu oproti produktům s orientací na zkušené cyklisty (např. bikeparky). Tyto skutečnosti lze vnímat jako velkou příležitost pro Písek vzhledem k tomu, jak vypadá profil a motivy návštěvníka města Písek resp. destinace Písecko či Jižních Čech. Z hlediska životního prostředí nebyl nalezen natolik významný a zásadní faktor, který by za předpokladu striktního dodržení formulovaných podmínek a expertního zajištění záměru bránil realizaci záměru. Podle zkušeností z obdobných projektů v ČR nedochází realizací sítí stezek pro terénní cyklistiku k výraznému omezení hospodaření. Realizací projektu ale částečně může na části území LHC dojít k omezení lesního hospodaření. To sebou může přinášet určité snížení výnosů z lesního hospodaření a tudíž i snížení zisku společnosti Lesy města Písku, s. r. o. vlastněné Městem Písek. Pro evaluaci společensko-ekonomických dopadů projektu Singltrek Písecké hory byla zvolena metoda analýzy nákladů a výnosů (Cost-benefit analysis, CBA), která se běžně využívá pro evaluaci čistého ekonomického dopadu projektů ve veřejném sektoru. Ekonomická evaluace projektu byla postavena na porovnání výnosů a nákladů, které s sebou projekt v jednotlivých letech životnosti přináší. Rozdíl mezi diskontovanými celospolečenskými výnosy projektu a jeho náklady je cca 5 miliónů Kč. Čistá současná hodnota projektu je kladná a z ekonomického hlediska je tedy projekt vhodný pro přijetí. Výsledná hodnota vnitřního výnosového procenta 6,06 %. Kritériem pro doporučení projektu je vnitřní výnosové procento ve výši přesahující požadovanou diskontní sazbu (5%). I metoda vnitřního výnosového procenta podporuje doporučení projektu Singltrek Písecké hory k jeho realizaci. Je nutno podotknout, že bylo kalkulováno s nejnepříznivějšími variantami možných negativních dopadů, kdy některé z nich pravděpodobně vůbec nenastanou. Otázku povolovacího režimu náleží posoudit pouze stavebnímu úřadu. Z hlediska územního řízení byly záměry realizace STC v ČR posuzovány nejčastěji v režimu „terénní úpravy“. Vzhledem k povaze a rozsahu stezek pro terénní cyklistiku i charakteru zájmového území lze předpokládat, že záměr bude řešen právě v tomto režimu. Přesto v případě STC lze uvažovat i o stavbě (řízení o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona, a případně na ně navazující stavební řízení) např.
12
při budování určitých umělých překážek či prvků, překonávání nerovností terénu (mostky, nájezdy, lávky, vyzdívky, vyšší opěrné zídky atd.). Většina stávajících cyklostezek či STC odkazuje ve svých provozních řádech při řešení otázky odpovědnosti vyplývající z provozu a užívání STC na ustanovení § 19 lesního zákona, ve kterém se stanoví, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí. Rozhodovací praxe soudů však takto jednoznačně chápané nastavení odpovědnosti pozměnila s ohledem na aplikaci ustanovení § 415 občanského zákoníku z r. 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., který byl nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ“), podle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Soudy tak začaly na vlastníky lesa přenášet mj. odpovědnost za to, že les se nestane zdrojem ohrožení či nebezpečí nejen pro vlastníky nemovitostí v jeho blízkosti či přímo v něm, ale rovněž pro jeho návštěvníky a uživatele. Tomuto je nutno důsledně přizpůsobit risk management celého projektu.
Závěrečná doporučení Projekt lze v prostoru přírodního parku Písecké hory realizovat. Doporučujeme ale realizaci pouze v případě expertního zajištění všech fází projektu (plánovací, realizační, provozní). Navrhovatel projektu a jeho provozovatel musí mít zcela jasnou vizi o produktu v souladu se zájmy investora, jasný koncept realizace, dlouhodobou koncepci provozu, správy, údržby stezek s konkrétním risk managementem a propracovaným marketingem. Pokud Město Písek zajistí realizátora a provozovatele produktu s předpoklady pro splnění těchto požadavků, potom lze projekt realizovat. V opačném případě se jedná o značné riziko a zpracovatelé studie realizaci nemohou doporučit. Konkrétní doporučení pro projekt Singltrek Písecké hory - Realizace STC v podobě propojených okruhů s odstupňovanou obtížností (min. 4 stupně obtížnosti) v délce min. 40 km pro širokou cílovou skupinu (od úplných začátečníků, rodiny s dětmi po středně pokročilé cyklisty). - Volba jednoho nástupního místa ve vhodném místě (v úvahu přichází lokalita Nový Dvůr), které umožní soustředění doprovodných služeb, které mohou generovat zisk pro provozovatele nástupního místa a tvorbu finančních prostředků pro provoz a údržbu STC. - Projektování umožnit pouze dodavateli s odpovídajícími referencemi nikoli pouze s ohledem na cenu. V této fázi je zcela zásadní preferovat kvalitu nad cenou dodávky. Chyby ve fázi projektování se odrazí na kvalitě celého 13
-
-
-
-
-
-
-
produktu (neudržitelnost stezek, negativní zásahy do prostředí Píseckých hor). Zhotovení projektu STC v terénu zkušenou firmou za odborného dohledu investora a projektanta. Realizaci projektu rozdělit do časově oddělených etap. Zejména z důvodu možnosti vyhodnocení konkrétních dopadů projektu STC na lokalitu Písecké hory, cestovní ruch, lesní hospodaření, myslivost, ochranu přírody, profil uživatelů, provoz nástupního centra, fungování systému risk managementu, spolupráce dotčených subjektů, údržby STC apod. První etapa by měla navazovat na místo zvoleného nástupního centra mimo území preferované obyvateli města Písek a mimo hlavní turistickou infrastrukturu Píseckých hor. Po vyhodnocení realizace a provozu po prvním roce v případě pozitivního hodnocení přistoupit postupně k realizaci ostatních etap (etapizace je uvedena v textu na obr. 7) Efektivně nastavit management rizik, který je další prerekvizitou úspěšného projektu. Management by si měl všímat vnitřních i vnějších rizik spojených s pohybem v přírodě. S ohledem na hustou síť stávající lesní dopravní sítě je třeba provést bezpečnostní audit, který jednoznačně určí, zda křížení STC s dalšími pozemními komunikacemi je provedeno bezpečně. Ustanovit tým pro rizikový management tvořený z odborníka na plánování, realizaci a správu stezek, zástupců organizací, které se na realizaci sítě stezek podílejí (provozovatel sítě, vlastník, správce dotčených pozemků) a zástupce místně příslušné záchranné služby. Sestavit záchranný systém pro rychlé zajištění případných zraněných osob, jednoduchou lokalizaci zraněného, plán přístupových koridorů pro záchrannou službu. Umožnit uživatelům STC poskytnutí tzv. informované rozhodnutí (realizací prostřednictvím informační tabule zřetelně umístěné při vstupu tak, aby všichni návštěvníci před zahájením aktivity tuto tabuli viděli a mohli si ji přečíst). Zajistit pravidelný monitoring stavu a systém údržby stezek a poskytnutí aktuálních informací o stavu stezek jejich uživatelům. Z hlediska provozu STC je nezbytné jednoznačně stanovit, které subjekty, jakým způsobem a jakým dílem se budou finančně podílet na provozu, správě a údržbě stezek. V úvahu připadá spolupráce investora, majitele a správce pozemků, provozovatele nástupního centra. Domluvu je vhodné podpořit vzájemnou smlouvou nebo využít jiný vhodný způsob deklarace dohodnutých pravidel.
14
-
-
Konkrétní způsob údržby a oprav stezek musí navrhovat odborně způsobilá osoba, která by měla dohlížet na jejich realizaci. Neodborné zásahy by mohly stezky znehodnotit a ohrozit bezpečnost a snížit atraktivitu produktu. Propagaci produktu by měl provádět kvalifikovaný subjekt se zkušeností v tomto oboru, ideálně se nabízí spojení s provozovatelem stezek.
15
A Základní informace A.1 Identifikace zadavatele Název žadatele: Sídlo: IČ: DIČ: Internetové stránky: Statutární zástupce: Kontaktní osoba pro projekt: Telefon, e-mail:
Město Písek Velké náměstí 114, 397 19 Písek 00249998 CZ00249998 www.mesto-pisek.cz Mgr. Eva Vanžurová, starostka města Písku Ing. Petr Jelínek, Odbor investic a rozvoje 382 330 243,
[email protected]
A.2 Název projektu Singltrek Písecké hory (projekt SPH) A.3 Zpracovatelský tým Studie Název zpracovatele: Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita v Brně Sídlo: Zemědělská 1, 613 00 Brno IČ: 62156489 DIČ: CZ62156489 Internetové stránky: www.mendelu.cz, Osoba oprávněná jednat: Prof. Dr. Ing. Libor Grega, děkan fakulty Kontaktní osoba pro projekt: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D., Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů Telefon, e-mail: +420 545 436 282
[email protected] Tab 1. Zpracovatelský tým s uvedením pracoviště, odborného zaměření a kompetencí Jméno
Pracoviště
Odborné zaměření
Kompetence/ kapitoly
Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.
Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů (FRRMS, MENDELU)
tvorba a ochrana krajiny, zpřístupňování krajiny (dopravní infrastruktura, lesní dopravní síť, turistická infrastruktura)
Koordinátor projektu
Doc. Ing. Gabriela Chmelíková, Ph.D.
Ústav regionální a podnikové ekonomiky (FRRMS, MENDELU)
regionální ekonomika, finanční a ekonomické hodnocení projektů
Odpovědnost za finanční a ekonomické zhodnocení projektu.
Odpovědnost za finální zpracování Studie a její veřejné projednání.
16
Mgr. Ondřej Konečný, Ph.D.
Mgr. Daniela Konečná
Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy (FRRMS, MENDELU) Právník – externí spolupráce s Ústavem regionálního rozvoje a veřejné správy (FRRMS, MENDELU)
geografie, regionální rozvoj, venkovský cestovní ruch, marketing v cestovním ruchu
Odpovědnost za hodnocení dopadů projektu na cestovní ruch a regionální rozvoj.
právo v životním prostředí, stavební právo, správní právo
Expertní posouzení právních souvislostí projektu a ochrany přírody a krajiny. Analýza projektu ve vztahu k veřejné podpoře.
Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D.
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky (LDF, MENDELU)
lesnická ekonomika a politika, aspekty rekreačního užívání lesa
Expertní posouzení a praktické návrhy řešení v oblasti rekreačního využívání lesa, myslivosti a lesnického hospodaření.
Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc.
Ústav regionální a podnikové ekonomiky (FRRMS, MENDELU)
lesnická ekonomika a politika, aspekty rekreačního užívání lesa
Expertní posouzení a praktické návrhy řešení v oblasti rekreačního využívání lesa, myslivosti a lesnického hospodaření.
17
B Záměr projektu B.1 Předmět a cíle Záměrem projektu Singltrek Písecké hory je vytvoření destinační sítě přírodě blízkých jednosměrných stezek pro terénní cyklistiku v lokalitě přírodního parku Písecké hory. Zamýšleným výsledkem projektu je produkt cestovního ruchu vybízející především ke krátkodobým a střednědobým návštěvám regionu. V tomto smyslu je cílem projektu vybudovat produkt stezek pro terénní cyklistiku. Jednosměrné jednostopé stezky mají tvořit provázané okruhy s odstupňovanou obtížností, dostupné pro všechny věkové kategorie uživatelů. Cílem projektu je také v zázemí města Písku vytvořit destinaci, kterou budou moci využívat aktivně všichni obyvatelé města k okamžité rekreaci (zvýšení kvality života nabídkou nového způsobu trávení volného času), ať už individuálně, nebo v rámci sdružení v zájmových organizacích. Realizací projektu by mělo dojít k vytvoření produktu udržitelného cestovního ruchu v městských lesích. B.2 Soulad projektu se strategickými rozvojovými dokumenty Posuzovaný záměr projektu je navržen v regionu, který disponuje příznivými podmínkami pro rozvoj cykloturistiky a jak již zastaralá Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2007-2013 zhodnocuje, příležitosti rozvoje CR vidí v podpoře zážitkové turistiky (vytváření příležitostí k návštěvě kraje mimo hlavní sezónu) a stimulaci nabídky cestovního ruchu v oblasti kvality produktů. Naopak za hrozbu pro rozvoj cestovního ruchu v kraji vnímá omezení rozvoje cestovního ruchu na několik málo center (Český Krumlov, Třeboň, Šumava), a také nedostatečnou ochranu přírodních zdrojů, historického a kulturního dědictví. V případě realizace posuzovaného projektu je možné hovořit o snížení rizika první uvedené hrozby, nicméně částečně o zvýšení hrozby jmenované jako druhé v pořadí (v případě realizace je proto nezbytné klást důraz na minimalizaci dopadů na přírodní zdroje území). Realizace projektu by dále mohla pomoci k snížení rostoucího podílu jednodenních návštěv, což je jedna z deseti zmíněných překážek, které brání rozvoji cestovního ruchu na území Jihočeského kraje. I z těchto důvodů je za jeden ze strategických úkolů Jihočeského kraje v oblasti podpory cestovního ruchu zmiňováno rozšiřování infrastruktury pro volnočasové aktivity a dále podpora tvorby produktů cestovního ruchu, přičemž cykloturistika je považována za jeden z klíčových produktů. V rámci tohoto klíčového produktu dokument navrhuje: vytváření nových tras, které podpoří stávající diferenční výhody Jihočeského kraje, možnost vytvářet tematické okruhy a trasy, podporu moderního trendu Mountain Biking (terénní cyklistiky) – zpracování omezeného množství speciálních produktů pro náročnější cyklisty (vyznavače jízdy v těžším terénu). 18
Realizace posuzovaného záměru by jistě znamenala rozvoj tohoto klíčového produktu v kraji, neboť by byly vytvořeny nové trasy, tematické okruhy a z části byl podpořen rozvoj terénní cyklistiky. Aktuální koncepční dokument rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji stále chybí. Jak však ukazují provedené kroky v rámci přípravy Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020, Jižní Čechy jsou stále prezentovány za ideální místo pro rodinnou dovolenou, která nabízí bohaté možnosti spojení sportu, kultury, pobytu v přírodě, zábavy či adrenalinových zážitků. Tj. hovořeno je o základech, na nichž by měl stát posuzovaný projekt. Dále, dle příprav je slabou stránkou turismu v Jihočeském kraji podinvestovaná infrastruktura CR (cyklostezky, zařízení pro sportovní, kulturní a zážitkové aktivity,…)(1), absence nových atraktivit – taháků (2) a absence produktů CR mimo sezónu - omezená nabídka trávení volného času (3). Posuzovaný projekt by představoval investici do infrastruktury CR, výraznou novou atraktivitu, jež by mohla být chápána jako „turistický tahák“ a rozšiřovat možnosti trávení volného času nejen z hlediska nabídky, tak z hlediska sezóny (v případě stezek pro terénní cyklistiku je sezóna nejčastěji od dubna do konce října). Město Písek dlouhodobě a koncepčně podporuje rozvoj cestovního ruchu na svém území resp. v širším regionu. Strategický plán ekonomického rozvoje města Písku z roku 2008 měl definovány tři základní prioritní oblasti rozvoje, z nichž jeden byl: Cestovní ruch s globálním cílem: “Písek zvýší počet turistů přijíždějících do města a okolí a vytvoří podmínky pro zvýšení ekonomického efektu z cestovního ruchu pro podnikatele i obyvatele města.“ V rámci něj pak byla podporována infrastruktura pro cestovní ruch s cílem zlepšit turistickou infrastrukturu a vytvořit nové turistické produkty a tím rozšířit celkovou nabídku pro turisty přijíždějící na Prácheňsko. Čtvrtý cíl tohoto záměru byl finančně nejnáročnější, protože se zaměřil na regenerace a rekonstrukce kulturních památek, objektů pro kulturu a rozvoj cyklistické infrastruktury. Město Písek ve spolupráci s řasou dalších institucí zrealizovalo celkem 19 projektů v celkové výši 248 615 500,- Kč, které se podařilo zafinancovat i z externích zdrojů - Ministerstvo kultury, Jihočeský kraj, ROP Jihozápad, Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Mezi nejvýznamnější zrealizované projekty mimo jiné patří: Písek cyklostezka Otavská cesta Písek. Cyklostezka Písek – Smrkovice. Aktuální Strategický plán rozvoje města Písku již primárně nehovoří o podpoře rozvoje cestovního ruchu, ale o globálním cíli – „Nabízet všem generacím kvalitní veřejné služby, bohaté a rozmanité kulturní aktivity, různorodé příležitosti pro rekreační sport, aktivní způsob života, zlepšovat život v centru města a více město propojit s řekou“ pod prioritní oblastí Atraktivita města. V rámci nabídky a zlepšení podmínek pro vyžití obyvatel se Písek chce snažit rozvíjet stávající a vytvářet novou zajímavou nabídku trávení volného času pro mladou generaci prostřednictvím 19
podpory spolkové činnosti, rozvoje vzdělávacích aktivit a využívání stávajících sportovních a volnočasových zařízení/lokalit. Jak dále totiž dokument popisuje, zejména mladí lidé a studenti nemají v Písku dostatek možností pro smysluplné využití volného času. Písek má ambice být zajímavým místem pro život pro kvalifikované mladé lidi, kterým bude muset být schopen nabídnout dostatečně atraktivní nabídku pro trávení volného času. Jako možné řešení uvádí mimo jiné podporu lepšího využití vybraných lokalit ve městě právě pro aktivní vyžití mladých lidí a to jak místních, tak lidí, kteří do města přicházejí za prací, studiem či jako návštěvníci. V rámci vybraných atraktivních lokalit ve městě je prezentována snaha zlepšit využití a zvýšit atraktivitu vybraných lokalit ve městě a okolí a využít jejich potenciál pro rozšíření nabídky trávení volného času. Jak dokument popisuje, ve městě se nachází lokality, které nabízí významný potenciál jak pro výše uvedené volnočasové vyžití obyvatel, tak pro zlepšení kvality nabízených služeb návštěvníkům města. Právě Písecké hory jsou v tomto příkladu implicitně zmiňovány. Další možností jak zvýšit atraktivitu města je dle dokumentu nabídka atraktivních produktů cestovního ruchu s cílem vytvořit kvalitní nabídku produktů cestovního ruchu pro předem vymezené vhodné cílové skupiny s využitím potenciálu/atraktivit města a nejbližšího okolí. Protože Písek disponuje potenciálem pro další rozvoj cestovního ruchu v podobě kulturních památek a přírodních zajímavostí a atraktivit v Písku a blízkém okolí, je žádoucí aktivně podporovat nabídku kvalitních produktů využitelných v CR a stejně tak podporovat jejich propojování do balíčků, akcí a dalších (případně i dlouhodobějších) modelů spolupráce, díky nimž bude možné lákat návštěvníky k návštěvě a pobytu v Písku. Potenciál skýtají jak blízké Písecké hory, tak kulturní a historické dědictví města, stejně tak i využití řeky, která v současné době není v rámci nabídky cestovního ruchu téměř vůbec využívána. Posuzovaný záměr projektu by tak byl v souladu s dlouhodobým plánem rozvojem města Písek, neboť by vytvořil novou zajímavou nabídku trávení volného času pro mladou generaci, zvýšil atraktivitu vybraných lokalit ve městě a okolí (Písecké hory) a využil jejich potenciál pro rozšíření nabídky trávení volného času. Realizace projektu by znamenala vytvoření nabídky atraktivního produktu cestovního ruchu pro předem vymezené vhodné cílové skupiny s využitím potenciálu/atraktivit města a nejbližšího okolí. V neposlední řadě by realizace projektu nabídla naplnění potenciálu cestovního ruchu území v podobě propojení návštěvy kulturních památek a přírodních zajímavostí a atraktivit v Písku a blízkém okolí, a z marketingového hlediska by umožňovala propojování do balíčků, akcí a dalších (případně i dlouhodobějších) modelů spolupráce, díky nimž bude možné lákat návštěvníky k návštěvě a pobytu v Písku.
20
Realizace posuzovaného projektu je také v souladu s dlouhodobou činností kanceláře Destinačního managementu Písecko, které chápalo spojení nabídky píseckých památek a kulturních institucí s možnostmi aktivního vyžití na Písecku jako jednu z priorit komunikační strategie pro město Písek (2015). Kancelář se v nedávném období mimo jiné zaměřila na zapojení nabídky aktivního vyžití na Písecku (vydán propagační materiál „Písecko aktivně“) a cykloturistiku vnímá jako jednu ze stěžejních forem cestovního ruchu v tomto regionu. B.3 Obsah projektu Záměr projektu obsahuje vytvoření formální sítě stezek pro terénní cyklistiku značky Singltrek v rozsahu 40 – 80 km tvořící destinaci cestovního ruchu s cíleným destinačním managementem včetně provozování a správy tzv. nástupního místa s doprovodnými službami a cílenou propagací. Studie se vyjadřuje pouze k záměru projektu, není k dispozici přesná projektová dokumentace. Studie se nevyjadřuje ke konkrétním projektovým částem, ale přináší doporučení pro projektovou (přípravnou), realizační a provozní fázi budoucího projektu v obecné rovině. B.4 Výstupy projektu Předkladatelem záměru projektu Singltrek Písecké hory je společnost Singltrek, s.r.o. Zcela konkrétní podoba a výstupy projektu Singltrek Písecké hory nejsou známy. Základním předpokladem pro tuto studii a východiskem pro výsledné zhodnocení realizovatelnosti předloženého záměru je podobnost zamýšleného projektu s již realizovaným projektem Singltrek pod Smrkem provozovaným společností Singltrek, s.r.o. Výstupy projektu vycházející z provozu destinace Singltrek pod Smrkem jsou následující: Realizace sítě stezek pro terénní cyklistiku podle standardů vytvořených v rámci dokumentu „Síť destinací stezek pro terénní cyklistiku v Česku jako produkt cestovního ruchu“ (Singltrek, s.r.o. 2012); Trasy odstupňované podle náročnosti stezek a propojené do jednotlivých okruhů umožňující v případě potřeby dílčí uzavření tratí; Realizace centrálního nástupního místa s doprovodnými službami; Návrh týmu rizikového managementu a konkretizace plánu managementu rizik; Návrh systému konzistentní propagace produktu založeného na dnes již etablované značce Singltrek.
21
C Popis předmětného území Záměr projektu stezek pro terénní cyklistiku značky Singltrek je lokalizován do severní části tzv. Píseckých hor. Území je ohraničené od západu městem Písek, částí města Semice, Nový Dvůr, z jihu obcí Tálín s částí Kukle, obcí Paseky, Albrechtice nad Vltavou, z východu obecní částí Údraž, Jehnědno, ze severu obcí Kluky a Dolní Novosedly (částmi Chrastiny, Nové Sedlo). C.1
Současný stav a organizace území Předmětné území se nachází severní části Jihočeského kraje, v katastrálním území města Písek, obce Albrechtice nad Vltavou a obce Paseky v okrese Písek. C.1.1 Socioekonomická charakteristika území Dotčené území leží v správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek, jenž tvoří území 49 obcí s celkovým počtem obyvatel přesahující 52 tisíc. V městě Písek tedy žije více než polovina obyvatel obvodu (více než 56 %). V rámci Multikriteriální srovnání správních obvodů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje (2014) náležela obvodu průměrná pozice mezi jinými SO ORP kraje. V rámci demografických ukazatelů pozitivně vybočuje zejména saldo migrace obyvatelstva (dlouhodobě kladné) a nízká hustota zalidnění území (i kvůli Píseckým horám). Naproti tomu přirozený přírůstek obyvatel vykazuje dlouhodobě záporná čísla, nicméně celkový přírůstek obvodu je kladný. Srovnatelně s trendem v Česku populace stárne a v roce 2014 tvořili obyvatelé ve věku 65 a více let téměř jednu pětinu obyvatel. Ekonomické ukazatele území charakterizuje především v rámci Jihočeského kraje příznivá odvětvová struktura, úroveň podnikání i zaměstnanost žen a starších osob. Příznivá situace je v území charakteristická také v oblasti trhu práce, jehož ukazatele (např. podíl nezaměstnaných osob či počet uchazečů na 1 volné pracovní místo) vykazují dlouhodobě pozitivnější hodnoty vůči Česku. Opakem je pak postavení v rámci investiční aktivity obcí a generační výměně pracovní síly. Z hlediska potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj území je nezbytné vnímat odlišnosti mezi severní částí obvodu a střední a jižní části, v rámci nichž je lokalizováno dotčené území. Zatímco severní část území má předpoklady zejména k letní rekreaci u vody a kulturně-poznávací turistiku spojené s řekou Vltava a některými zámky (Orlík nad Vltavou a Zvíkovské podhradí), v jižní a střední části dominuje v tomto v tomto hledisku kulturně-historický potenciál města Písek a přírodní potenciál Píseckých hor. Ostatní území disponuje nižším turistickým potenciálem a je vyhledáváno zejména v souvislosti s venkovskou turistikou a cykloturistikou. C.1.2 Přírodní poměry předmětné lokality Jedná se konkrétně o severní část tzv. Píseckých hor. Z hlediska biogeografického členění spadá území Píseckých hor do Hercynské provincie, Česko-moravské 22
soustavy, podsoustavy Středočeská pahorkatina, celku Taborská pahorkatina, podcelek Písecká pahorkatina a okrsek Mehelnická vrchovina. Území se nachází ve 4. vegetačním stupni a je reprezentováno převážně biochorou vrchoviny na kyselých metamorfitech a vrchoviny na neutrálních plutonitech. Východní část předmětného území tvoří podmáčené sníženiny na kyselých horninách, erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti a erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti. Území je orientováno od severozápadu k jihovýchodu a zdvihá se na rozvodí Vltavy a Otavy nad severním okrajem Českobudějovické pánve mezi Albrechticemi nad Vltavou a Pískem. Morfologie území je dána hlavními vrcholy Jarník (609 m n. m.), Velký Mehelník (632 m n.m.), Němec (587 m n.m.), Ostrý vrch (538 m n.m.), Pasecký vrch (625 m n.m.). Expozičně je území pestré. Jihovýchodně orientovaný hřeben se doplněn na západě prudšími svahy, na východě svahy mírnějšími svažujícími se k Vltavě. Okraje území se nacházejí převážně v nadmořské výšce 450 m n. m. až po 633 (Velký Mehelník). Celkové převýšení je přibližně 180 m. Geologické podloží Píseckých hor je převážně tvořeno granitem, metagranitem, syenitem. Půdy jsou minerálně bohaté, středně hluboké až hluboké, mírně propustné, vlhké. Vyskytují se typicky kyselé kambizemě. V terénních depresích jsou patrné pseudoglejové kambizemě a pseudogleje. Na skalních útvarech a kamenitých svazích se vyskytují rankery a kambizemě. Tato skupina zahrnuje půdy s výraznou skeletovitostí a malou mocností půdního profilu vyvinuté na silikátových substrátech. Území je protkáno a odvodňováno četnými drobnými vodními toky (Mehelnický potok, Jehnědenský potok, Okrouhlický potok, Albrechtický potok, Tálínský potok s jejich bezejmennými přítoky). Časté jsou ale také úžlabiny bez vody. Území je doplněno malými vodními nádržemi (Nový rybník, Němec, Pikhart, Karvašinský rybník). Potenciální vegetace je reprezentována acidofilními doubravami (Quercion robori-petraeae), luhy a olšinami (Alno-Padion, Alnetea glutinisae, Salicetea purpureae), dubohabrovými háji (Carpinion betuli) a částečně květnatými bučinami (Eu-fagion). Mapa potenciální přirozené vegetace uvádí na území lipovou bučinu s lípou srdčitou (Tilio cordatae-Fagetum), bikovou a/nebo jedlovou doubravu (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum), střemchovou doubravu a olšinu (Quercetum robus-Padus-avium, Alnus glutinosa-Padus avium) s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Carrici elongatae – Alnetum) a společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Fytogeograficky spadá území do oblasti Mesofyticum, obvodu Českomoravský masiv a okrsku Písecko-hlubocký hřeben. Z klimatického hlediska spadají Písecké hory do teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou. Průměrný počet letních dnů (40-50) převyšuje počet ledových dnů (40). V Píseckých horách za jeden rok spadne kolem 539 mm srážek a průměrná roční 23
teplota vzduchu se pohybuje okolo 8,2°C. Sněhová pokrývka není dlouhodobá. Převládá západní a jihozápadní směr větru. Území spadá do Přírodní lesní oblast 10 - Středočeská pahorkatina a zasahuje do dvou bioregionů - Bechyňského a Českobudějovického. Aktuální vegetace je tvořena lesními porosty s převahou jehličnatých dřevin (smrk), ale jsou přítomny také cenné smíšené a listnaté porosty (např. původní bučiny). V minulých letech se hojně vysazovaly především buky a jedle. Ostatní dřeviny (duby, smrky a borovice) byly v pozadí. V předchozích obdobích byly upřednostňovány jehličnaté dřeviny (smrk a borovice). Současné hospodaření preferuje obnovu bukových porostů, takže podíl listnatých stromů se postupně zvyšuje. Imisní zatížení porostů je nízké. V podrostu se nachází například svízel okrouhlolistý, kyčelnice cibulkonosná, pryšec sladký, kostival hlíznatý, orlíček obecný, jaterník trojlaločný, vraní oko čtyřlisté, rulík zlomocný a další. Územím probíhá migračně významný dálkový koridor, jsou přítomny zvláště chráněné druhy živočichů i rostlin. Území je oficiálně součástí evropské ekologické sítě EECONET jako území zvýšené péče o krajinu. Předmětné území má rozlohu cca 4 500 ha a rozkládá se z větší části na lesních pozemcích vlastněných městem Písek, na kterých správu provádí společnost Lesy Města Písku, s.r.o. Dotčená část Píseckých hor je součástí přírodního parku Písecké hory (60 300 ha), který byl vyhlášen v roce 2001 z území klidu (vyhlášeno v roce 1973) jako první přírodní park v Jihočeském kraji. C.2
Současné funkce a využití území
C.2.1 Lesnické hospodaření Komplex lesa Písecké hory má rozlohu 4 930 ha a zaujímá cca 3/4 plochy lesního hospodářského celku (LHC). Plocha celého LHC činí 6 649,34 ha, porostní plocha má rozlohu 6 526,32 ha. Pozemky předmětného území jsou majetkem Města Písku. Lesní hospodaření pro Město Písek vykonává společnost Lesy Města Písku, s.r.o. na základě platného lesního hospodářského plánu (LHP), platnost současného plánu je do roku 2017. Pro potřeby lesního hospodářství je území protkáno hustou lesní dopravní sítí s páteřní sítí zpevněných odvozních cest (třída 1L) doplněnou o lesní cesty nižších tříd (2L, 3L, 4L, stezkami a pěšinami). Na území převládají smíšené porosty s pestrou druhovou skladbou. Smrkové monokultury byly vytvářeny uměle. Smrk je zde mimo areál svého přirozeného výskytu. V centrální části Píseckých hor na bohatých stanovištích na syenitovém podkladě rostou vysoce kvalitní smrkové, bukové a smíšené porosty. Všechny porosty jsou pěstovány v hospodářském tvaru vysokého lesa. Lesní porosty jsou dobře prostupné, roční etát představuje 30 tis. m3 dříví, 60 % těžby tvoří smrk. 24
Nadnormální zastoupení vykazují mýtní porosty od věku 110 let a hlavně přestárlé skupiny starší 140 let, ve kterých se hospodaření zaměřuje pouze na zdravotní výběr a tyto porosty jsou zachovány jako pralesy a ponechány přirozenému vývoji. Lesnické hospodaření probíhá s ohledem na poptávku po turistickém využívání území (údržba cest, stezek, naučných stezek apod.). Za posledních 5 let (od roku 2010 do roku 2014) mírně klesá celková roční těžba dříví. V roce 2010 činila cca 38 tis. m2, v roce 2014 to bylo 33 tis. m2. Podíl nahodilé těžby v roce 2014 dosahoval 14 %. Nejvíce ohroženou a poškozovanou dřevinou je smrk, který bývá ohrožen jak abiotickými činiteli – bořivý vítr a sucho, tak škůdci (především kůrovci). Z pohledu veřejného zájmu je v lesním hospodářství důležitá kategorizace lesů. V případě rekreačního využívání území je nejvýznamnější kategorie lesů zvláštního určení 2c. lesy příměstské – 32c. V těchto lesích převažuje rekreační funkce. Lesní hospodaření v rekreačních příměstských lesích musí zabezpečit plnění rekreační funkce v těchto lesích. Při obnově lesa se využívá jemnějších způsobů hospodaření, při násečných způsobech s ponecháním výstavků na holinách. Výchovné záměry se zaměřují na vytvoření pestré dřevinné skladby, tzv., zalesňování je zaměřeno na vysazování různých druhů včetně introdukovaných dřevin. Po těžbě je snaha rychle provést likvidaci klestu a dřevního odpadu. Podél cest jsou zakládány aleje, v porostech paloučky, které mají zpevňovací funkci i estetický efekt. Porosty mohou mít i nižší zakmenění. U lesních cest jsou ořezávány větve zasahující do cesty apod. V případě Píseckých hor jsou do této kategorie zařazeny lesy v blízkosti města Písku, které jsou hojně využívány k rekreaci o celkové výměře 280,47 ha včetně bezlesí a jiných pozemků. Dalšími veřejnými zájmy v oblasti v rámci celého LHC jsou (dle LHP): Přírodní rezervace Krkavčina Pásma hygienické ochrany vod (PHO) – na LHC se nachází dvě PHO – pásmo 2a „Odběr z řeky Otavy pro město Písek“ a pásmo 2b „Vodní zdroj Oslov“ Ptačí oblasti – část lesnických úseků Ostrovce a Sloupovny leží na území ptačí oblasti „Údolí Vltavy a Otavy Přírodní park – prosty ležící v Píseckých horách patří do přírodního parku „Písek“, celková rozloha činí 4 930 ha Územní systém ekologické stability (ÚSES) – na území LHC se nachází několik prvků ÚSES C.2.2 Myslivecké využití území Lesy Města Písku, s.r.o. vykonávají také právo myslivosti na převážné ploše předmětného území (honitba Písecké hory CZ318905046; 4 330 ha). Kromě standardního práva myslivosti umožňují poplatkový lov pro lovecké hosty. C.2.3 Turistické využití, turistická infrastruktura 25
Území Píseckých hor představuje rekreační zázemí města Písek a je turisticky velmi atraktivní. Návštěvnost přesahuje 30 tisíc návštěvníků (ústní sdělení Lesy Města Písku, s.r.o.). Území je zpřístupněno právě hustou lesní dopravní sítí. Páteřní komunikace jsou doplněny vedlejšími a zpřístupňují tak celé dotčené území. Lesní dopravní síť je doplněna o lesní stezky a pěšiny, které přispívají velmi významně k rekreaci místních obyvatel a turistů, zejména pěším a cyklistům. Stav lesní dopravní sítě je velmi dobrý, vozovky/koruny lesních cest jsou podle potřeby pravidelně udržovány. Hlavní odvozní cesty v území jsou označeny jako cyklistické trasy. Územím procházejí cyklotrasy č. 1015 (Písek - Albrechtice nad Vltavou), 1016 (Nové Sedlo – Údraž), 1017 (Písek - Týn nad Vltavou) a nadregionální dálková trasa Vltavská (součástí mezinárodní trasy EuroVelo). Cyklotrasy prochází celým předmětným územím, jsou rozprostřeny rovnoměrně po území. Propojují obce a části obcí Albrechtice nad Vltavou, Údraž, Nový Dvůr, Kluky a Písek. Kromě cyklotras se na území nachází značené turistické trasy (značeny KČT) a naučné stezky. Červeně značená pěší trasa vede z centra města Písek přes rozcestí Na Trubách – U vodáka – V živci – Nové sedlo – Pod Kraví horou – Nový rybník – Malá brašna – U dobré vody – Novodvorská křižovatka – Nad Novým Dvorem – rybník Němec. Zde se červená trasa spojuje se žlutou, která pokračuje do obce Kukle. Červená stezka pokračuje dále přes rozcestí Pasecká křižovatka – U Luňáka a pokračuje mimo zájmové území do obce Albrechtice nad Vltavou. Modrá stezka vede z rozcestníku U vodáka na vyhlídku píseckých lesníků, Píseckou vyhlídku a Jarník (609 m n. m.) s rozhlednou Jarník. Dále pokračuje na Sedlo pod Srní homolí – V Živci a dále mimo území přes rozcestí Na Křížatkách do obce Kluky. Dále územím prochází pěší trasy místního značení (čárkovaná zelená, červená značka). Naučné stezky jsou z důvodu dobré dostupnosti koncentrovány do severozápadního okraje předmětného území na hranici lesních porostů s městem Písek (v okolí vrchu Jarník). Celkem se zde nachází 5 naučných stezek. - NS Lesní dřeviny (délka 1 km, 19 zastavení, popis základní dřeviny lesních porostů Píseckých lesů); - NS Lesní porosty (délka 1,2 km, 5 zastavení, popis lesních biotopů); - NS Zlatodoly – 500 m, 2 zastavení, informace o hornické činnosti (pozůstatky po těžbě zlata a stříbra); - NS Od Ptáčkovny k Živci (délka 8,5 km, 10 zastavení, propojuje zajímavá místa Píseckých hor); - NS Cestou drahokamů (délka 6,5 km, 21 zastavení, popis botanických, lesnických, mineralogických zajímavostí). Turistická infrastruktura je doplněna altány, odpočívadly, rozhlednou, vyhlídkami, studánkami i malými vodními nádržemi. Nejvyšší koncentrace turistických tras je v severozápadním okraji území (okolo vrchu Jarník), kde se proplétají cyklotrasy, pěší trasy i naučné stezky. Trasy a stezky 26
jsou v docházkové vzdálenosti z centra Písku a proto se zde očekává i největší koncentrace návštěvníků pro okamžitou rekreaci. Návštěvníci mohou využít občerstvení v místních hotelích a penzionech. V tomto území návštěvníci mohou využít občerstvení v přilehlých hotelích a penzionech (např. restaurace na chatě Živec, Restaurant Panorama, Penzion u Malířských, Interhotel Amerika). Území na jihovýchod od vrchu Jarník již tak hustou sítí značených tras a stezek nedisponuje. Těmito, od města odlehlejšími, lokalitami prochází cyklotrasy a červená turistická značka. Naučné stezky zde vytvořeny nejsou.
Obr. 2 Turistická infrastruktura v předmětném území (Zdroj: mapy.cz)
27
D Analýza dopravní dostupnosti území Kapitola uvádí dopravní dostupnost a dojezdové vzdálenosti do města Písek a přístupnost předmětné lokality. D.1 Dojezdové vzdálenosti a dopravní dostupnost města Písku Jako zájmové území pro analýzu nabídky a poptávky (kap. E) bylo vybráno území celé České republiky. Dá se předpokládat, že v případě realizace a kvalitního marketingu bude produkt vyhledáván i zahraničními turisty, a proto byla analýza dopravní dostupnosti doplněna o sousední státy (Rakousko, Německo). Dopravní dostupnost je hodnocena zvlášť pro silniční, železniční a nemotorovou dopravu. D.1.1 Silniční doprava Podle již provedených průzkumů v lokalitách s produkty sítí STC v ČR (Singltrek pod Smrkem) i zahraničí (např. 7Stanes) je zřejmé, že uživatelé stezek k dopravě na místo používají převážně automobily. V destinacích 7Stanes (Skotsko) až 93 % návštěvníků používá k dopravě právě automobil. Poloha města Písku je atraktivní zejména díky dobré dopravní dostupnosti, z větších měst zejména pro obyvatele Prahy, Plzně, Českých Budějovic. U dostupnosti z Prahy lze očekávat další urychlení po výstavbě nových úseků rychlostní silnice R4 (Dubenec, Milín, Lety, Čimelice). Praha nabízí dobré propojení zejména na německá města Chemnitz, Drážďany, Lipsko. České Budějovice propojují Písek dále s rakouskými městy Linz, Vídeň a německým Passau. Plzeň nabízí propojení s německými městy (Řezno, Norimberg). Tabulka 2 uvádí dojezdová vzdálenosti a dobu trvání cesty z jednotlivých center. Tab 2. Dojezdové vzdálenosti a doba trvání cesty z významných destinací ČR, SRN a Rakouska Město České Budějovice Plzeň Praha Passau (SRN) Hradec Králové/Pardubice Brno Řezno (SRN) Chemnitz (SRN) Norimberk (SRN) Drážďany (SRN) Salzburg (AUT) Mnichov
Přes
Vimperk Tábor Plzeň Praha Plzeň Praha České Budějovice České Budějovice
Vzdálenost do Písku (km)
Trvání cesty (h:min)
55 90 110 130 220 215 250 260 280 270 280 280
0:50 1:25 1:25 2:25 2:55 3:10 3:20 3:40 3:40 3:45 3:45 3:45 28
Linz Vídeň (AUT) Bratislava Lipsko (SRN) Ostrava
České Budějovice České Budějovice Brno Drážďany, Praha Brno
245 245 340 350 380
3:55 3:55 4:20 4:45 4:50
D.1.2 Železniční doprava Dopravci na železnicích v ČR umožňují přepravu kol, doprava vlakem je stále cykloturisty vyhledávána, proto zde uvádíme možnosti spojení z hlavních měst Praha, Plzeň, České Budějovice. Z ostatní větších měst ČR je doprava vlakem komplikována přestupy. Z Prahy je Písek dostupný cca 5x denně přímým spojen s možností přepravy kol přibližně za 2:15 h. Dále se nabízejí možnosti cesty rychlíkem z Prahy s přestupem na osobní vlak (v Berouně, Zdicích nebo Táboře) s možností přepravy kol do 1:00 h. Z Českých Budějovic jezdí do Písku přímý spoj 5x denně (0:50 h). Dále je možné využít cesty s přestupem v Protivíně (0:45 h) nebo Ražicích (1:05 h). Spoje Plzeň – Písek jsou vždy pouze s přestupem v Ražicích (1:30 h). Vlaky v dalších přestupních místech z Českých Budějovic (Protivín, Zdice) nenavazují. Dobrá dopravní dostupnost vlakem je další konkurenční výhodou zamýšleného projektu. V rámci marketingu je možné doporučit zaměření i na jednodenní návštěvníky a pomocí vhodných nástrojů je motivovat k příjezdu vlakem. D.1.3 Nemotorová doprava – cyklotrasy Nemotorová doprava je spojena zejména s jízdou na jízdním kole. Dostupnost města Písek byla hodnocena z oblastí vzdálených do 30 km vzdušnou čarou. V tabulce 3 Jsou uvedeny dojezdové vzdálenosti po značených cyklotrasách včetně orientačních jízdních časů. Tab 3. Dojezdové vzdálenosti a doba trvání cesty s využitím cyklotras Obec
Čísla cyklotras
Blatná Strakonice Mirovice Týn nad Vltavou Vodňany
31 – 1160 - 1161 - 1160 1045 – 1067 – 1045 1158 – 1225 - 1158 1017 – 1015 1259 – 1073 – 1043 - 1045
Vzdálenost do Písku (km)
Trvání cesty (h:min)
32 25 31 27 25
2:30 1:50 2:28 2:20 1:50
Podobně jako u dojížďky vlakem by bylo v rámci případné realizace projektu vhodné motivovat jednodenní návštěvníky z okolních obcí vhodnými nástroji (např. odměnou) k příjezdu na kole.
29
E Marketingová analýza E.1 Analýza nabídky Za účelem zhotovení analýzy nabídky je v prvním kroku nezbytné nadefinovat dva stěžejní parametry: produkt (a) a relevantní území (b). Za srovnávaný produkt (a) je považován nejen Singltrek nesoucí toto konkrétní označení (certifikaci), ale veškeré jednostopé stezky sloužící k cyklistickým účelům lokalizované v přírodním prostředí užívající označení singltrail, (cyklistické) stezky či jiné názvy naplňující výše uvedené jádro produktu (STC). Cílová skupina tento analyzovaný produkt vyhledává za účelem uspokojení zjištěné potřeby atraktivního zážitku na horském kole na jednostopých stezkách v přírodním prostředí. Jako zájmové území (b) bylo zvoleno celé území České republiky, a to především z důvodu očekávané poptávky po tomto produktu zejména v rámci domácího turismu. Na tomto místě je však zapotřebí upozornit, že v případě zacílení na zahraniční návštěvníky (především z Německa a Rakouska) je potřeba analýzu konkurence rozšířit o území Saska a Bavorska, resp. Dolní a Horní Rakousy. Na celém území České republiky lze nalézt sedm lokalit s výskytem stezek pro terénní cyklistiku a to konkrétně lokality: Bikearéna Vsetín resp. Specialized Bike resort Valašsko (Zlínský kraj) Cyklo aréna Vysočina (kraj Vysočina) Cyklopark Mysločovice (Zlínský kraj) Cyklopark Podhůra (Pardubický kraj) Rychlebské stezky (Olomoucký kraj) Singltrek pod Smrkem (Liberecký kraj) Trutnov trails (Královehradecký kraj) Dále byly pro účely práce srovnávány i lokality, v nichž převažují stezky oslovující primárně jinou cílovou skupinu cyklistů a jejichž produkt je odlišně nastaven. Nejčastěji jsou tyto lokality označovány jako „bike parky“. Vzhledem k většímu počtu bike parků byly účelově vybrány ty z nich, které jsou v česku významné, anebo ty, které v rámci nabízených stezek disponují i takovou stezkou, jež se charakteristice STC přibližují (délkou, stupněm klesání…): Bikepark Kouty (Olomoucký kraj) Bikepark Špičák (Plzeňský kraj) Kyčerka Singletrail Bike Park (Zlínský kraj) Single trails Dolní Morava (Olomoucký kraj) Singltrails Bílá (Moravskoslezký kraj) Zahrnutí těchto lokalit dovoluje v rámci studie rozpoznat odlišnosti v nastavení produktu a identifikaci konkurenčních výhod či nedostatků plánovaného projektu v Písku. Pro tento postup hovoří také fakt, že, některé trasy v lokalitách s převahou STC mají spíše povahu sjezdových tratí, které převládají v bike parcích. 30
Tento sumarizovaný soubor 12 lokalit byl základem pro hodnocení nabídky resp. konkurence a je zachycen na mapě (Obr. 3) níže v textu. V této mapě je dále zachyceno šest lokalit, které sice nebyly součástí podrobné analýzy, ale v některých dalších pasážích textu studie jsou zmíněny. Jedná se o připravované či v současnosti finalizované projekty, které mají potenciál zvýšit konkurenci v analyzované nabídce produktu. Jak je patrné z mapy, hodnocené projekty jsou lokalizovány v 8 z 14 krajů České republiky, kdy více než jedenkrát jsou zastoupeny kraje Olomoucký, Pardubický a Zlínský (zde Bikearénu Vsetín a Kyčerku singletrail bike park lze chápat jako jednu lokalitu vystupující pod značkou Specialized Bike resort Valašsko). Jedná se o lokality, které jsou k Píseckým horám poměrně vzdálené, z nichž nejblíže k nim (městu Písek) je Bikepark Špičák v Železné Rudě v dojezdové vzdálenosti 92 km (1:35 hodiny osobním automobilem). Nejbližší lokalita s převahou stezek pro terénní cyklistiku je lokalizována v Novém městě na Moravě. Ta však již není komfortně dostupná ani automobilem (170 km, 2:30 hodiny). To znamená, že lokality nabízející analyzovaný produkt destinační sítě STC jsou od Píseckých hor resp. Písku poměrně velmi vzdáleny. Podrobnější analýza dopravní dostupnosti a vzdáleností je uvedena v předchozí kapitole. Hodnocené lokality jsou koncentrovány do populačně menších obcí a pouze ve čtyřech případech tyto obce překračují hranici 5 tis. obyvatel. Z toho lze usuzovat, že STC jsou spíše budovány jako centra cestovního ruchu než coby centra trávení volného času místních obyvatel. Větší potenciál rozšířit nabídku trávení volného času místním obyvatelům ve vztahu k populační velikosti sídla proto mají stezky v Chrudimi, Novém Městě na Moravě, Trutnově a Vsetíně, k nimž lze dodat stezku v Mysločovicích, která je situovaná v blízkosti Otrokovic a Zlína, případně nehodnocenou lokalitu Ostravského singltrailu v Hlučíne. Z tohoto výčtu je patrné, že lokality s převahou STC jsou méně významně koncentrovány v turisticky atraktivních lokalitách. Naproti tomu, hodnocené bike parky se bez výjimky nacházejí v turisticky navštěvovaných horských oblastech s vysokým výskytem hromadných ubytovacích zařízení. Z lokalit STC, které jsou situovány v území s horskou formou rekreace lze uvést Nové město pod Smrkem a Černou vodu (Rychlebské hory). Tato dvě území před vybudováním stezek nenáležela k hojně navštěvovaným turistickým lokalitám. Jediným příkladem lokality STC vázané na horskou formu turismu, která byla i před uvedením stezek do provozu hojně navštěvována, je Nové město na Moravě. Vysoká turistická návštěvnost této lokality je totiž spojena s hustou turistickou infrastrukturou, běžeckým lyžováním a pořádáním řady národně i celosvětově významných sportovních událostí. Projekt v Písku by byl z tohoto pohledu jedinečný, neboť by spojoval turisticky atraktivní lokalitu (nikoliv však horské
31
resp. rekreační formy cestovního ruchu, ale kulturně-historické (poznávací) formy) s novým produktem stezek pro terénní cyklistiku. Vzhledem k znalosti prostředí, kde jsou projekty stezek pro terénní cyklistiku resp. vybraných bike parků realizovány, není překvapivé, že 7 ze 12 projektů je provozováno v chráněných krajinných oblastech (v Novém městě pod Smrkem pouze částečně) a jeden v přírodním parku. Pouze čtyři projekty (všechny s podobou STC) se nemusely potýkat s realizací stezek v chráněném území. Tento fakt potvrzuje, že rozvoj cestovního ruch je poptáván a rozvíjen zejména v přírodně atraktivních územích s přírodními hodnotami. Tento trend navazuje na trendy v ostatních rozvinutých zemích.
32
Obr. 3 Lokality stezek pro terénní cyklistiku a analyzovaných bike parků v ČR
33
Odlišnost STC a bike parků je patrná v řadě charakteristik, které se týkají marketingového mixu či přímo vlastností nabízeného produktu. Zatímco v případě bike parků se kumulovaná délka tratí nedostává nad deset kilometrů, v případě lokalit stezek pro terénní cyklistiku jsou délky stezek mnohem větší – v destinaci Singltrek pod Smrkem je zprovozněno 80 km stezek, v Rychlebských stezkách 60 km a v Cyklo aréně Vysočina 30 km. Nepoměrně menší jsou příměstské lokality stezek v Chrudimi a Mysločovicích nabízející okruhy nepřesahující 3 km s jednou případně dvěma stezkami. Nízký počet tratí (max. 4) je charakteristický i pro bike parky, které jsou omezeny možnostmi vytyčení stezek v relativně malém území. Naproti tomu, lokality se STC nabízejí samotných stezek (případně jejich okruhů) mnohem více (Rychlebské stezky a Singltrek pod Smrkem - 12, Bikearéna Vsetín - 8), přičemž v některých případech je obtížné celkový počet stezek vyjádřit (stezky na sebe navazují, netvoří okruhy). Z těchto důvodů, lokality zaměřené převážně na stezky terénní cyklistiky disponují větší variabilitou náročností stezek (čtyři popř. pět úrovní), zatímco bike parkové celky většinou odkazují na dva či tři stupně úrovně. Toto srovnání je však zapotřebí brát v kontextu skutečnosti, že primární cílové skupiny těchto dvou typů cyklistických lokalit jsou odlišné (široké spektrum cyklistů od úplných začátečníků, přes rodiny s dětmi až po zkušené terénní cyklisty). Z provedeného průzkumu mezi uživateli stezek pro terénní cyklistiku Singltrek pod Smrkem (dále jen SPS) se ukazuje, že cyklisté využívající jednu z lokalit s jinými lokalitami nemají příliš velké zkušenosti. Vzhledem k metodě, lokalitě šetření a cílové skupině respondentů nepřekvapuje, že dotazovaní navštívili a opakovaně navštěvují areál Singltreku pod Smrkem (obdobné výsledky lze předpokládat i v jiných lokalitách stezek pro terénní cyklistiku, pakliže by šetření bylo provedeno v daném území). Co je však důležité z výsledků vyvodit, je dále fakt, že povědomí o dalších lokalitách STC měli uživatelé v Novém městě pod Smrkem poměrně veliké (vyjma vzdálených lokalit v Beskydech a německé lokality) a v případě Rychlebských stezek (35 %) a Cyklo arény Vysočina (20 %) s nimi měla značná část dotazovaných přímou zkušenost (Obr. 4). Právě Rychlebské stezky a Singltrek pod Smrkem hodnotili ti, kteří tyto lokality konkrétně znají, nejvíce pozitivně.
34
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rychlebské hory
Cyklo aréna Vysočina
Neznám, nevím o ní
Bike resort Valašsko
Single trails Bílá
Vím o ní, ale nebyl/a jsem tam
Trutnov trails
Již jsem ji navštívil/a
Trailcenter Rabenberg
Singltrek pod Smrkem
Navštěvuji ji opakovaně
Obr. 4 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: povědomí o lokalitách stezek pro terénní cyklistiku Zdroj: Dotazníkové šetření v SPS
Další výraznou odlišností hodnocených typů je možnost nastavení ceny produktu. Protože v rámci bike parkových lokalit je součástí vlastního produktu lanovka, dovoluje to jejich provozovatelům získávat finanční prostředky za používání lanovky uživateli těchto parků. Provozovatelé parků často využívají možností diferenciace ceny lanovky v závislosti na četnosti a frekvenci užívání a většina lokalit má celodenní cenu za využití lanovky pro bikery nastavenu v intervalu 300-400 Kč. Některé lokality pak mají přímo zaznačeny možné výstupové trasy pro cyklisty, kteří nejsou ochotni za lanovku zaplatit – např. v Kyčerka Singletrail Bike Parku ve Velkých Karlovicích nese tato cesta výstižné pojmenování – „I have no money“. Lokality s převahou STC jsou pro uživatele provozovány bez poplatku (premisa obecného využívání lesa – volného vstupu do lesa) a pro zřizovatele a provozovatele stezek to znamená, že musejí finance související s jejich údržbou získat jiným způsobem. Ojedinělou cestou se rozhodli jít provozovatelé Rychlebských stezek, kteří se snaží motivovat uživatele stezek k příspěvku na provoz stezek ve výši 50 Kč za měsíc případně 500 Kč/3 000 Kč za rok a dále nabízejí možnost stát se partnerem stezek (příspěvky ve výši 20 000 Kč a vyšší). Za tyto příspěvky pak provozovatelé nabízejí nejrůznější výhody a marketingové zviditelnění přispěvovatele. Oproti tomuto přístupu se provozovatel SPS soustředí zejména na nabídku kvalitních doprovodných služeb jako způsobu získaní příjmu na provoz a rozvoj produktu STC. Zatímco pojetí jádra produktu je ve všech případech obdobné, podoba vlastního a rozšířeného produktu je značně rozdílná. Zatímco některé STC lokality nabízejí „pouze“ stezky (Chrudim, Mysločovice, Vsetín), další nabízejí doprovodný obchod, půjčovnu či občerstvení (Trutnov), servis a celý komplexní sportovní areál (Nové město na Moravě) a některé dále ještě spojují cyklistiku s dalšími zážitkovými aktivitami jako bouldering nazvaný Bike'n'Boulder (Černá voda - Rychlebské stezky) 35
či možnostmi koupání (Nové město pod Smrkem). Poslední dvě jmenované lokality mají nabízený produkt velmi široký a propracovaný, neboť dále nabízejí např. výukové kempy na stezkách, společenské akce a festival pro bikery, akce pro děti, teambuildingové akce pro firmy a kolektivy. Široce pojatý produkt podpořený řadou rozšiřujících služeb nabízejí i hodnocené bike parky, které tak využívají svých zkušeností ze zimní sezóny. Někteří provozovatelé nabízejí i ubytování, nicméně většinou se jedná o spolupráci mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty. Někteří provozovatelé sítí STC podpořili svůj záměr vybudováním/prohlášením oficiálního nástupního místa či základny (Singltrek pod Smrkem, Cyklo aréna Vysočina, Rychlebské stezky), které generují příjmy (koncentrací doplňkových služeb). Nezbytností pro provoz sítí STC jsou kapacitní parkoviště, která pojmou uživatele stezek (auto je nejčastějším dopravním prostředkem). Řada lokalit využívá v rámci komunikačního mixu pokročilých nástrojů – např. zapojení do věrnostních programů a služeb jako využití Resort Card na Dolní Moravě či GraVity Card na Špičáku v Železné Rudě odkazující na kvalitu tohoto parku, neboť se jedná o společnou celosezónní jízdenku, která držiteli umožní neomezený přístup do nejlepších evropských bike parků. I další lokality využívají odkazy na zavedené systémy a certifikace jako např. Rychlebské stezky a Singltrek pod Smrkem, které obdržely jako jedny z mála v Evropě bronzovou certifikaci IMBA Ride Centre či Cyklo aréna Vysočina, která odkazuje na to, že byla budována podle doporučení uvedených v knize “Trail Solutions: IMBA´s Guide to Building Sweet Singletrack“ (IMBA, 2004). Singltrek pod Smrkem dále využívá značku destinace Singltrek. Některým lokalitám pak k větší prezentaci pomáhá pořádání akcí s nadnárodním významem (např. světový pohár v MTB v Novém městě na Moravě či pořádání Evropského poháru v downhillu na Špičáku). Určitou kvalitu a atraktivitu produktu vyjadřují i jiná ocenění, která některé lokality získaly: Top trendy destinace (hlasování veřejnosti, agentura Czechtourism): Rychlebské stezky v roce 2013 či TOP 10 Ceny Kudy z nudy (agentura Czechtourism): Singltrek pod Smrkem (2010). Co se týče sezónnosti produktu, většina hodnocených lokalit se sítěmi STC je doporučena k užívání v období od dubna/května do konce října/listopadu. Například Cyklo aréna Vysočina uvádí provozní dobu STC a v Návštěvním řádu Cyklo arény Vysočina je uveden i přísný zákaz jejich používání v zimním období. Zákaz vstupu na stezky v lesním prostředí je ovšem v rozporu s obecným užíváním lesa. Dále je důležité zmínit, že počet lokalit stezek pro terénní cyklistiku a bike parků významně vzrostl za posledních několik let a tento trend lze očekávat i v budoucnu. Z dvanácti hodnocených lokalit, pouze bike park Špičák a Singltrek pod Smrkem začaly významněji fungovat před rokem 2010. Pět lokalit pak otevřelo své stezky v roce 2014. V roce 2015 pak odstartovaly přípravy na realizaci dalších lokalit, které jsou již částečně (Trailpark Klínovec v Jáchymově či Singltrek na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm) či plně otevřeny (Lipovské stezky v Lázně-Lipová). Navíc 36
byla nedávno prezentována myšlenka vybudování tzv. Singletracku Glacensis, což by měl být areál stezek v 11 lokalitách Česko-polského příhraničí, které budou vzájemně propojeny do sítě cyklotrasami. Na závěr podkapitoly je na místě zhodnotit významnost jednotlivých hodnocených středisek. Vzhledem k obtížnému monitoringu návštěvnosti je pouze několik lokalit, u nichž je možné vyjádřit předpokládanou návštěvnost provozovaných stezek. Zatímco v případě Rychlebských stezek (2013 – 30-35 tis.; 2014 – 45 tisíc) a Singltreku pod Smrkem (2014 – 38 tis.) je dlouhodobě hovořeno o 30-45 tis. návštěvnících, v případě jediného bike parku, kde se tato data podařilo získat, je uváděno 11 tis. návštěvníků. Proto bylo nezbytné vyjádřit významnost hodnocených středisek nejen na základě návštěvnosti, ale také na základě znalosti rozměru a prezentaci (resp. marketingovým aktivitám) jednotlivých lokalit. Protože v případě bike parků byly vybrány takové, které mají alespoň nadregionální význam, hodnocení je provedeno pouze pro lokality s převahou stezek pro terénní cyklistiku. Takto lze Rychlebské stezky a Singltrek pod Smrkem označit za lokality s národním či mezinárodním významem a „o patro níže“ pak zasadit Cyklo arénu Vysočina. Bike aréna Vsetín a Trutnov trails mají dle autorů studie spíše regionální až nadregionální význam a pouze lokální významnost lze přisoudit stezkám v Cykloparku Mysločovice a Singltreku Podhůra (první příměstská stezka značky Singltrek v České republice). E.2 Analýza poptávky Výše uvedená čísla návštěvnosti Rychlebských stezek, Singltreku pod Smrkem a Bikeparku Špičák dovolují odvodit predikci rozměru návštěvnosti posuzovaného projektu. Výše počtu odhadovaných návštěvníků je bezesporu odvislá od rozsahu a kvality stezek, jejich náročnosti a doprovodných služeb. V případě dosáhnutí takové úrovně nabízeného produktu jako v případě Rychlebských stezek či Singltreku pod Smrkem, je reálné očekávat srovnatelný proud návštěvníků v přibližném počtu 40 tisíc za rok v horizontu cca 5 let. V krátkodobém horizontu lze uvažovat o počtu návštěvníků do 10 tisíc. Je však nezbytné brát v potaz tu skutečnost, že posuzovaný projekt má velký potenciál využití i od místních obyvatel, neboť by byl lokalizován v blízkosti 30tisícového města. Šetření mezi místními obyvateli v lokalitě STC v Singltreku pod Smrkem totiž ukázalo, že 91 % obyvatel stezky užívá, a to nejčastěji k jízdě na kole (64 %) případně k jízdě na kole i k chůzi (26 %). Lokalizace projektu v Píseckých horách nahrává také fakt, že by byl situován v krátké časové dostupnosti významných center poptávky po tomto typu produktu tj.: Českých Budějovic (93 tis. obyvatel; 51 km, 47 minut) a Středočeském kraji s jádrem v Praze (1,26 mil. obyvatel; 108 km, 1:21hodiny), případně Plzni (169 tis. obyvatel; 87 km, 1:20hodiny automobilem). 37
Tento potenciál zvyšuje fakt, že žádná rychleji dostupná lokalita se sítí STC z Prahy a jižní poloviny Středočeského kraje v současnosti neexistuje. Dokonce i případné dobudování Trailparku Klínovec v Jáchymově by neznamenalo lepší absolutní a časovou dostupnost z daných měst tohoto střediska vůči Píseckým horám. Výzkum v lokalitě Nové město pod Smrkem totiž ukázal, že návštěvníci stezek Singltreku pod Smrkem přijíždí z nejrůznějších oblastí Česka (91 % odpovídajících z Česka), nicméně převládají obyvatelé Středočeského kraje a hlavního města Prahy (Obr. 5).
Obr. 5 Lokalizace bydliště návštěvníků SPS Zdroj: Dotazníkové šetření v Singltreku pod Smrkem
U uživatelů STC v Píseckých horách z Českých Budějovic a okolí, příp. Plzně a okolí lze očekávat, že se bude převážně jednat o jednodenní návštěvy (bez přenocování), v případě návštěvníků z Prahy a jiných regionů lze uvažovat o vícedenní návštěvě regionu (víkendové návštěvy příp. prodloužené víkendy a v době letní sezóny delší rekreační pobyty). Tento předpoklad návštěvnosti narůstá s vědomím, že území Jižních Čech je nejčastěji navštěvováno osobami ze vzdálenosti více než 100 kilometrů. Jak vyplynulo dále ze šetření realizovaného mezi uživateli STC Singltreku pod Smrkem, více než polovina respondentů by preferovala vícedenní návštěvu posuzované lokality v Píseckých horách a je přesvědčena o výhodě této lokality z hlediska dobré dopravní dostupnosti (Obr. 6).
38
Obr. 6 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: délka pobytu, dostupnost Píseckých hor (1) preference délky pobytu v případě projektu Singltrek Písecké hory a (2) zda respondenti považují případný projekt Singltrek Písecké hory za výhodný z hlediska dobré dostupnosti Zdroj: Dotazníkové šetření v SPS
Třebaže návštěvnost Písku meziročně kolísá, v dlouhodobém horizontu se Písku daří navyšovat počet přijíždějících návštěvníků, neboť se jejich počet od roku 2000 k roku 2014 zvedl o 2/3. Co je však problémem srovnatelným s jinými turistickými lokalitami, je fakt, že se dlouhodobě snižuje počet přenocování a tedy průměrná délka pobytu turisty v tomto městě. Realizace posuzovaného projektu může motivovat část návštěvníků se zdržet v městě na delší dobu. Vezmeme-li v úvahu, že v roce 2014 navštívilo Písek 31 tis. návštěvníků, i třetina z jejich počtu, která by se rozhodla kvůli stezkám pobyt prodloužit alespoň o jeden den, by aktuální počet přenocování ve městě resp. regionu zvýšila přibližně o 15 procent. Lze uvažovat i opačně v tom smyslu, že uživatelé stezek zůstanou v regionu déle právě kvůli atraktivitě města Písku a jeho okolí. Forma turismu založená na stezkách pro terénní cyklistiku navíc oslovuje poměrně loajální bonitní cílovou skupinu (cyklisté různých úrovní a preferovaných forem), která má potenciál v případě spokojenosti s daným produktem se do území opakovaně vracet (silná identita). Tento fakt lze uvést na příkladu značky Singltrek (Singltrek pod Smrkem) Lokality s vybudovanými STC oslovují tuto širokou cílovou skupinu, což vůči srovnání s bike parky představuje konkurenční výhodu. Bike parky totiž i přes současnou proměnu nabízeného produktu (začlenění méně náročných tratí svým charakterem připomínající STC) lákají zejména cyklisty zaměřené na sjezd (tzv. downhill – DH) a freeride bikery/cyklisty, což znamená zvýšené nároky na využívanou techniku a dovednosti. Singltrekové lokality jsou totiž atraktivní i pro 39
skupiny cyklistů disponující slabšími dovednostmi či technikou a oslovují i věkově starší cílové skupiny, ženy či rodiny s dětmi. Tuto skutečnost lze vnímat jako velkou příležitost pro Písek vzhledem k tomu, jak vypadá profil a motivy návštěvníka města Písek respektive destinace Písecko či Jižních Čech (viz kapitola níže). Je však nezbytné zmínit, že z průzkumu mezi uživateli Singltreku pod Smrkem je patrná dominance pobytu v lokalitě s přáteli (s partnerem či případně s partnerem a dětmi uvedla pobyt pětina dotazovaných) a středně pokročilých cyklistů (téměř polovina), zatímco za začátečníky a mírně pokročilé se označilo 16 % respondentů (Obr. 7).
Obr. 7 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: preference formy pobytu a zdatnost uživatelů (1) preference formy pobytu a (2) cyklistická zdatnost uživatele Zdroj: Dotazníkové šetření v SPS
E.3 Specifikace služeb a cílových skupin Nejčastějším důvody návštěv Písku je poznávání (zejména spojené s kulturněhistorickým potenciálem města a regionu), relaxace, turistika a sport. To pojmenovává také Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 (Bergman Group, 2015), který říká, že silnými stránkami v cestovním ruchu je potenciál města pro rozvoj dvou forem cestovního ruchu - kulturně poznávací a sportovně rekreační za ideálního využití kombinace zajímavé nabídky pořádaných kulturních, společenských a sportovních akcí s atraktivitami v okolí města. Toto uvědomění je patrné také z dlouhodobé činnosti destinační společnosti Destinační management Písecko, jejíž činnost se v nedávném období mimo jiné zaměřila na zapojení nabídky aktivního vyžití na Písecku (vydán propagační materiál „Písecko aktivně“). Toto aktivní vyžití je v současnosti v tomto regionu významně spojováno s cyklistikou, pro niž má město a region vhodné přírodní podmínky a vybudovanou materiálně-technickou základnu (zejména hustá síť cyklostezek a cyklotras). Sama organizace Destinační management Písecko spolupracuje 40
s některými aktéry rozvíjející cykloturismus v regionu: např. s Nadací Jihočeské cyklostezky či Nadací partnerství. Posuzovaný projekt má tak potenciál doplnit nabídku této formy turismu, využít současnou atraktivitu destinace pro cykloturistiku a ještě ji zvýšit. Vzhledem k stoupající atraktivitě terénní cyklistiky, ale také vodních sportů (zejména splavování vodních toků) se nabízí propojení těchto dvou forem turismu do konkurenceschopného produktu (např. coby obdoba Bike'n'Boulder v Rychlebských stezkách). Žádná z jiných konkurenčních lokalit nenabízí takové spojení, stejně jako spojení kulturně-historického potenciálu se stezkami pro terénní cyklistiku. Spojení nabídky píseckých památek a kulturních institucí s možnostmi aktivního vyžití na Písecku chápe organizace Destinační management Písecko jako jednu z priorit komunikační strategie pro město Písek (2015). Jak ukázalo šetření mezi uživateli STC Singltrek pod Smrkem, zatímco jiné sportovní atrakce spojené s lezením, silničními koly či vodáctvím a dále wellness (např. bazén, sauna), občerstvovací možnosti a přírodní zajímavosti (rozhledny, naučné stezky) by uživatelé stezek uvítali, poptávka po městských a kulturních památkách, procházkách po městě, divadle či kinu je v jejich potřebách méně významná (obr. 8). 70% 60%
50% 40% 30% 20% 10% 0% Jiné sportovní Wellness Občerstvení, Městské Hrady a Divadlo, kino, Obchody, atrakce (lázně, bazén, kavárny, kulturní a zámky v okolí hudební obchodní (lezecké sauna, restaurace historické produkce, centra stěny, koupaliště) památky, koncerty bouldering, muzea, silniční kola, procházky po lodě/rafty) městě 1
2
3
4
Přírodní zajímavosti v okolí, rozhledny, naučné stezky
5
Obr. 8 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: preference doplňujících atraktivit (1 – nejvíce významná, 5 – nejméně významná) Zdroj: Dotazníkové šetření v SPS
41
Na druhou stranu, více než polovina odpovídajících uživatelů stezek Singltreku pod Smrkem se vyjádřili tak, že by uvítali vznik další lokality v blízkosti atraktivního města, které nabízí řadu příležitostí dalšího trávení volného času. Skutečnost, že takováto lokalita, na rozdíl od jiných lokalit, nedisponuje příliš vysokými vrcholy, by od její návštěvy odrazovala pouze 15 % dotazovaných a naopak téměř tři čtvrtiny respondentů to nepovažují za problém. Ukázalo se totiž, že nadmořská výška, v které stezky vedou, není pro odpovídající podstatná (Obr. 9).
Obr. 9 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: absence hor, vnímání nová lokality (1) zda bude respondentům vadit absence vyšších vrcholů a (2) zda by uvítali vznik nové lokality stezek pro terénní cyklistiku v blízkosti atraktivního města nabízející řadu příležitostí pro rozšiřující trávení volného času (bazén, kino, obchodní centra, historické památky) Zdroj: Dotazníkové šetření v SPS
Jak identifikuje Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 (BergmanGroup, 2015), „město nemá velké množství historických památek, či jiných atraktivit, které by každoročně přitahovaly mnoho návštěvníků, proto se snaží pravidelně pořádat kulturní a společenské akce, které by návštěvníky každoročně do města přilákaly. To se městu s ohledem na rostoucí trend poměrně daří. Zároveň by se však mohlo jednat o příčinu výkyvů návštěvnosti např. v důsledku špatného počasí, které výrazně ovlivňuje návštěvnost jednotlivých akcí“. Realizace posuzovaného záměru projektu má potenciál toto riziko kolísající návštěvnosti snížit, protože je založen na trvalé rekreační infrastruktuře. Vzhledem ke konkurenci a cíli zvýšit návštěvnost je nezbytné vybudovat zázemí pro stezky, které by bylo spojené s parkovací plochou a řadou doprovodných aktivit, které jsou v rámci tohoto produktu považovány za standart tj. obchod s cyklistickými potřebami a servis, půjčovna kol, občerstvení a případně ubytování. Vybudování ubytovací kapacity např. formou kempu by mohlo podpořit dlouhodobou snahu vybudování „moderního kempu vhodného i pro obytné přívěsy v docházkové vzdálenosti od centra“, jež je vnímána jako jedna z potřeb dalšího rozvoje turismu na 42
Písecku. Je však otázkou, zda-je reálné najít takovou lokalitu, která by docházkovou vzdálenost splňovala a zároveň by byla zázemím k budovaným stezkám. Za nezbytné je doplnit produkt stezek o výše jmenovanou půjčovnu kol. Ta by byla pro turisty, kteří by nepřijížděli do Písku primárně za cykloturistikou, možností, jak si stezky vyzkoušet a případně prodloužit svůj pobyt na Písecku. Budované stezky by měly být rozlišeny alespoň čtyřmi stupni obtížnosti, tak aby oslovily širokou cílovou skupinu cyklistů různých dovedností s důrazem na lehké až středně náročné trasy. Ty jsou totiž důležité pro rodiny s dětmi, případně pro turisty, kteří nesměřují do Písku primárně za cykloturistikou (např. aktivní senioři). Záměrné zacílení na tyto skupiny (a samozřejmě cykloturisty obecně) je v souladu s uvažovanou komunikační strategií místní destinační společnosti. Pro tyto skupiny se nabízí vytvořit další doplňkové aktivity jako dětské hřiště či zábavnou dráhu v zázemí stezek, výukové kurzy, jízdy s průvodcem atd. Tab 4. Klíčové atributy nastavení konkurenceschopného produktu
Podoba konkurenceschopného produktu na národní úrovni Naplnění "nejbližší" lokality se sítí STC pro Jihočeský, Plzeňský a Středočeský kraj (s centrem Prahou) Specifičnost vzhledem k Realizace v turisticky atraktivní lokalitě primárně místnímu potenciálu zaměřené na poznávací (kulturně-historické) formy cestovního ruchu turismu. Propojení s vodními sporty Kumulovaná délka Alespoň 40 km stezek Počet stezek a Alespoň šest stezek o čtyřech různých náročnostech (s náročnost důrazem na stezky méně a průměrně náročné) Orientace na rekreační terénní cyklisty (atraktivní Orientace na cílové také pro rodiny s dětmi, aktivní senioři, ženy), skupiny návštěvníky Písku nesměřující do Písku primárně za cykloturistikou; místní obyvatelé Alespoň naplnění standartu tj. obchod s cyklistickými Vlastní a rozšířený potřebami a servis, půjčovna kol, občerstvení a produkt případně ubytování (nástupní centrum) Certifikace, dlouhodobé kroky vedoucí k ocenění Reference produktu Marketingová Vlastní web, komunikace na sociálních mediích komunikace Poloha
Posuzovaný projekt by měl obdobně jako mezinárodně významné lokality využívat odkazy na mezinárodní reference kvality, tj. být vystaven dle 43
respektovaných kritérií a metod a po uvedení do provozu postupně vytvářet kroky k zisku mezinárodní certifikace oceňované cílovou skupinou. Takové aktivity pomohou s následnou propagací a udržitelností projektu. Průzkum z Nového města pod Smrkem ukázal, že uživatelé STC tomuto věnují pozornost a lokality odvolávající se na daný odkaz kvality (certifikace, vybudování stezek dle uznávané metodiky apod.) jsou vnímány pozitivně. Marketingově zaměřené kroky by také měly směřovat k využití efektivních nástrojů, jimiž Písek a Písecko v současnosti disponuje. Především se nabízí zapojení některých služeb (např. půjčení kola) pod rámec tzv. Písecké bonusové karty umožňující držitelům slevy na vstupné do památek, galerií a dalších objektů na Písecku. Výhodou je, že v roce 2015 byla spuštěna také její mobilní verze (aplikace do mobilního telefonu). Přestože město Písek využívá internetovou komunikaci, kterou lze ohodnotit jako zdařilou (v hodnocení odborníků v kategorii Zlatý erb 2015 Turistika (hodnocení nejlepší turistické prezentace měst a obcí) skončil písecký web www.pisek.eu na druhém místě), vytvoření webových stránek zacílených na posuzovaný projekt stezek je nezbytností (stejně jako komunikace na sociálních sítích). E.4 Stěžejní zjištění v oblasti marketingu Projekt v Písku by byl z prostorového hlediska velmi konkurenceschopný, neboť srovnatelné lokality jsou mu poměrně vzdáleny. Projekt lokalizovaný v Písku s téměř třiceti tisíci obyvateli by mohl využít značnou poptávku již ze strany místních obyvatel (nebyla by zde jednostranná orientace na turismus). Projekt v Písku by byl vůči ostatním konkurenčním projektům jedinečný, neboť by se realizoval v turisticky atraktivní lokalitě primárně zaměřené na poznávací (kulturně-historické) formy turismu. Vybudování konkurenceschopné lokality na národní úrovni by znamenalo vytvořit alespoň 40 km stezek o 4 obtížnostech s široce pojatým produktem nabízených služeb a akcí. Provoz stezek je limitován možnostmi získání financí na údržbu stezek, a proto některé lokality zkoušejí dobrovolné příspěvky a patronství stezek. Zavedené lokality v Česku překračující národní význam již disponují oceňovanými mezinárodními certifikacemi odkazující na vysokou kvalitu stezek. Konkurence na tomto trhu v posledních letech výrazně narostla a lze očekávat příchod dalších projektů na trh a jeho postupné nasycení. Je však otázkou, nakolik se projeví nižší míra možnosti financování z externích zdrojů.
44
F Analýza dopadu projektu na cestovní ruch v oblasti F.1
Analýza dopadu srovnatelných projektů v zahraničí Projekty sítí stezek pro terénní cyklistiku se v zahraničí formují již od 80. let minulého století. Společně s nimi se vytvářejí pravidla jejich realizace, užívání, údržby, řeší se střety a rizika. Kolébkou terénní cyklistiky je USA odkud se rychle rozšířila do celého světa. Světově největší a nejvýznamnější asociace pro sdružení terénních cyklistů IMBA (International Mountain Bicycling Association) vznikla v Kalifornii na jaře roku 1988. Stezky pro terénní cyklistiku se rozšířily později z USA a Kanady i do Evropy, zejména Velké Británie (Wales, Skotsko, Severní Irsko), Irska, Německa. Z USA lze uvést příklad rozsáhlých sítí STC z okolí měst Fruita, Grand Junction či Moab. V Německu Trailcenter Rabenberg, v Irsku Ballyhoura Mountain Bike Trails. Ve Walesu jsou to projekty Coed-y-Brenin, Afan Valley, Pen Machno, v Severním Irsku Castle Wellan, Rostrevor a ve Skotsku projekt sedmi destinací 7Stanes. Poslední jmenovaný projekt byl zahájen v zimě 2001 na základě ustanovení Forestry Commission Scotland (Komise pro lesní hospodářství Skotska). Současnou vizí Komise je prostřednictvím destinací pro terénní cyklistiku udržovat a rozvíjet cestovní ruch na jihu Skotska, podporovat zdravý životní styl obyvatel, příležitosti podnikání ve venkovském prostoru a návštěvníkům zprostředkovat pohyb a zážitky v přírodním prostředí. V roce 2007 byla provedena studie posouzení socioekonomických dopadů projektu 7Stanes na rozvoj dotčených regionů Skotska (Glentrool, Kirroughtree, Dalbeattie, Mabie, Ae, Glentress and Innerleithen (Tweed Valley) a Newcastleton). Výsledky studie zde stručně představujeme. Destinace 7Stanes přilákají ročně dohromady přibližně 400 tisíc návštěvníků a dostaly se mezi 20 top turistických atrakcí Skotska. Poskytují společně přes 400 km STC. Některé ze sedmi lokalit nabízejí kromě obtížnostně odstupňovaných STC pro běžné cyklisty také freeride a downhill tratě a těžší technické prvky. Destinace nabízejí v návštěvnických centrech služby od ubytování, stravování, půjčovny kol po jejich prodej či servis. Od roku 2010 propagaci destinací 7Stanes realizuje nezisková organizace (Community Interest Company). Více než polovina návštěvníků přijíždí ve věku 31 – 45 let, třetina mezi 18 a 30 lety. Skupina 46 až 60 let představuje asi 10 % návštěvníků. Přes 84 % představují muži, 15 % návštěvníků přijíždí s dětmi. 49 % návštěvníků se považuje za středně pokročilé, 15 % za začátečníky. Průměrný počet dnů strávených v destinacích je 1,5 dne. Průměrné denní výdaje se v roce 2007 pohybovaly kolem 21 liber. Roční výdaje návštěvníků dosáhly v destinacích 7Stanes 9 milionů liber a výdaje dále rostou. Srovnatelným projektem k projektu Singltrek Písecké hory je destinace STC v lesích Coed y Brenin. STC se v této části severního Walesu začaly vytvářet v roce 1994 na pozemcích státních lesů. Před výstavbou STC návštěvnost místa dosahovala 45
12 tisíc návštěvníků. Po realizaci tří okruhů STC v roce 1996 vzrostl počet až na 70 tisíc návštěvníků. V roce 2000 STC tvořily okruhy o celkové délce 100 km a počet návštěvníků vzrostl na 150 tisíc za rok. V roce 2010 proběhl průzkum zjišťující kvalitu uživatelského zážitku (Quality of Visitor Experience Survey: Coed y Brenin, Forestry Commission, 2011). Součástí byl průzkum profilu návštěvníků, důvody návštěvy lokality a percepce lokality. Návštěvníci jsou většinou věkové skupiny do 35 let, menší část nad 55 let. Muži tvoří 65 % všech návštěvníků. 40 % návštěvníků přijíždí s dětmi. Většina návštěvníků podnikala cestu do střediska ve formě celodenního výletu s dobou dojezdu méně než 3 hodiny (43 %). Pro 16 % návštěvníků byla návštěva lokality spojena s přenocováním a 30 % návštěvníků přijelo do místa v rámci delší dovolené. 42 % návštěvníků navštěvuje lokalitu opakovaně 1 – 3x ročně, 16 % 4 – 6x ročně a 17 % 1 3x měsíčně. Průměrný počet přenocování jsou 2 noci (přes 70 % návštěvníků). Průměrné výdaje za den jsou mezi 11 a 20 librami (26 %). Celkový roční ekonomický dopad je kalkulován na 5,8 milionu liber. F.2 Analýza dopadu srovnatelných projektů v ČR Realizace stezek pro terénní cyklistiku je spojována s (přáním) nárůstu návštěvnosti v daných lokalitách. Vzhledem ke znalosti období otevření jednotlivých lokalit stezek pro terénní cyklistiku a dostupných údajů o návštěvnosti na úrovni obcí České republiky je možné pokusit se tento předpoklad ve studii ověřit. Je potřeba upozornit na fakt, že v některých případech jsou stezky rozhlehlé a mnohdy zasahují do katastru řady obcí. Dynamika návštěvnosti v jednotlivých obcích, jež lze označit za „centra“ stezek, tak ukazuje situaci pouze v dané obci. Přestože se autoři studie pokusili vyjádřit vývoj návštěvnosti v širším území (SO ORP), data k těmto územně větším celkům jsou již natolik ovlivněná jinými faktory a lokalitami, že využití těchto dat nedává smysl a není ve studii zachyceno. Srovnatelně je však obtížné prokázat přímou závislost mezi otevřením stezek a statistickým růstem návštěvnosti v jednotlivých obcích, pakliže nejsou k dispozici data získaná monitoringem návštěvnosti přímo na stezkách. Hodnocení návštěvnosti lokalit komplikují dva problémy. Vzhledem ke skutečnosti, že ve třech lokalitách stezek pro terénní cyklistiku (Černá voda, Nové město pod Smrkem a Mysločovice) není dle údajů dostatečný počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ; alespoň 3 zařízení), aby mohl ČSÚ zveřejňovat data, kontinuální hodnocení vývoje návštěvnosti bylo provedeno na souboru devíti lokalit (z toho 3 lokality se stezkami pro terénní cyklistiku). Druhý limit hodnocení představuje skutečnost, že řada z lokalit byla otevřena nedávno a analýza vývoje návštěvnosti je z hlediska nároků na délku časové řady nedostačující. Zatímco v celé České republice je patrný dlouhodobý nárůst počtu návštěvníků v HUZ, v řadě hodnocených lokalit tento trend nelze potvrdit – Chrudim, Trutnov či Železná ruda a v některých lokalitách bylo tempo nárůstu pomalejší než na celém 46
území Česka (Bílá, Loučná nad Desnou, Nové město na Moravě). Podíváme-li se konkrétně na lokality stezek pro terénní cyklistiku, je patrné, že jak v Chrudimi, tak v Novém městě na Moravě neznamenalo otevření stezek nárůst návštěvnosti HUZ. Odlišná situace byla zaznamenána v případě města Vsetín, u něhož zahájení provozu Bikearena Vsetín mohlo podpořit dlouhodobý růst počtu návštěvníků. Obecně lze hovořit o celkovém růstu návštěvnosti v Specialized Bike resort Valašsko, neboť kontinuálním nárůstem návštěvnosti se mohou pochlubit i Velké Karlovice (Tab. 5). Tab 5. Vývoj návštěvnosti vybraných obcí dle lokalizace stezek zaznamenané bazickým indexem (rok 2000 = 100 %) 2000
2004
2007
2010
2011
2012
2013
2014
Bílá
100
76
86
113
95
90
66
137
Dolní Morava
100
50
57
72
*
158
288
262
Chrudim Loučná nad Desnou Nové Město na Moravě
100
115
173
140
143
152
58
44
100
97
87
86
*
122
109
111
100
130
119
115
115
127
122
112
Trutnov
100
105
61
45
*
53
49
55
Velké Karlovice
100
123
201
203
169
194
183
205
Vsetín
100
159
134
101
*
130
156
179
Železná Ruda
100
97
97
76
*
87
78
77
Lokalita
100 117 125 118 138 161 164 166 ČR Zdroj: ČSÚ Pozn. Datum roku uvedení stezek do provozu je označen barvou. V lokalitě Chrudim se jedná o stezky pro příměstskou rekreaci, proto se zde vliv stezky na počet přenocování neprojeví. * údaje nejsou dostupné.
Projekty STC jsou také spojovány s nárůstem počtu přenocování, neboť mají potenciál udržet návštěvníka déle v regionu. V případě lokalit se stezkami pro terénní cyklistiku byl potvrzen výše uvedený trend vývoje návštěvnosti, neboť ve Vsetíně (resp. i Velkých Karlovicích) byl zachycen nárůst počtu přenocování v době zahájení provozu stezek. U ostatních stezek i přes nastartování fungování stezek došlo naopak k poklesu počtu přenocování (Tab. 6). Tab 6. Vývoj počtu přenocování vybraných obcí dle lokalizace stezek zaznamenané bazickým indexem (rok 2000 = 100 %) 2000
2004
2007
2010
2011
2012
2013
2014
Bílá
100
68
85
104
80
66
53
90
Dolní Morava
100
63
46
48
*
88
159
148
Chrudim Loučná nad Desnou Nové Město na Moravě
100
133
171
142
165
191
82
59
100
80
63
57
*
76
70
68
100
100
86
77
86
87
76
76
Lokalita
47
Trutnov
100
84
55
41
*
49
43
39
Velké Karlovice
100
132
134
128
120
133
116
126
Vsetín
100
117
110
66
*
80
93
113
Železná Ruda
100
99
86
58
*
55
57
52
100
114
114
113
100 95 97 88 ČR Zdroj: ČSÚ Pozn. Datum roku uvedení stezek do provozu je označen barvou. * údaje nejsou dostupné.
Pokud se podíváme na vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení (Tab. 7) v sledovaných obcích (zahrnuty jsou již všechny lokality), nadprůměrný nárůst jejich počtu od roku 2009 vůči trendu pro celou Českou republiku lze zachytit u poloviny z nich a u 4 ze 7 lokalit se stezkami pro terénní cyklistiku. Pouze v případě lokálních areálů v Chrudimi a Mysločovicích se počet ubytovacích zařízení za sledované roky snížil, v Trutnově sice počet HUZ za celé období narostl, ale v době otevření stezek dvě zařízení ubyly. Snížení počtu HUZ v době otevření stezek bylo zaznamenáno i v případě Nového města na Moravě. Tab 7. Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení vybraných obcí dle lokalizace stezek v letech 2009-2014 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Bílá Černá Voda
10
9
10
10
10
12
IZ 2014/ 2009 v % 120
1
1
1
1
2
2
200
Dolní Morava
15
12
13
14
20
14
93
Chrudim
11
13
14
12
10
10
91
Loučná nad Desnou
20
20
23
25
30
27
135
Lokalita
Mysločovice
0
0
0
1
0
0
0
Nové Město na Moravě Nové Město pod Smrkem Trutnov
13
15
14
14
17
16
123
1
1
1
2
4
3
300
10
9
9
7
13
11
110
Velké Karlovice
25
24
24
25
31
29
116
Vsetín
8
8
8
7
12
12
150
Železná Ruda
60
59
60
63
65
67
112
7557
7235
7657
7631
9970
9 013
119
ČR
Zdroj: ČSÚ Pozn. Datum roku uvedení stezek do provozu je označen barvou.
Pozitivní souvislost rozvoje stezek pro terénní cyklistiku a počet hromadných ubytovacích zařízení je tak možno dokumentovat v případě dvou českých největších lokalit – Rychlebských stezek a Singltreku pod Smrkem. V jejich centrech (obce Černá voda a Nové město pod Smrkem) totiž došlo k nárůstu počtu ubytovacích zařízení. V případě Nového města pod Smrkem to byl důvod, proč se pro tuto obec poprvé 48
objevily dílčí údaje o návštěvnosti za roky 2013 a 2014, kdy HUZ hlásily přes 2 tis. návštěvníků a 9,2 tis. přenocování (rok 2013) a 6,7 tis. přenocování o rok později. Výsledky průzkumu v lokalitě Singltreku pod Smrkem ukazují, že i samotné STC mohou být natolik atraktivním produktem, aby lákaly k návštěvě, coby primární cíl (95 % respondentů). Toto zjištění však nelze v daném regionu přeceňovat, neboť v území nejsou lokalizovány výraznější atraktivity lákající k návštěvě. Přibližně 43 % respondentů zůstalo v lokalitě alespoň dvě noci (tzn. víkend), nicméně většina respondentů spojuje návštěvu stezek pro terénní cyklistiku s jednodenním případně dvoudenním výletem. Téměř polovina dotazovaných uživatelů uvedla, že v regionu utratí více než 2 000 Kč za svůj pobyt. Pokud bychom brali v úvahu reálnou návštěvnost v počtu 30 tisíc návštěvníků za rok, znamená to, že v regionu utržili při průměrné útratě 3 138 Kč na návštěvníka přibližně 94 mil. Kč ročně.
Obr. 10 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: délka pobytu, finanční útrata (1) délky pobytu a (2) finanční útrata spojená s pobytem Zdroj: Dotazníkové šetření v SPS
49
G Vztah projektu k životnímu prostředí, ochraně přírody a krajiny a hospodaření v krajině Kapitola představuje konkrétní vztahy a možné vlivy zamýšleného projektu Singltrek Písecké hory na životní prostředí a hospodaření v předmětném území. G.1 Východiska, limity využití území Limity využití území představují (podle § 26 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů) omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Území uvažované pro případnou realizaci sítě stezek pro terénní cyklistiku se nachází v zalesněném území na ploše přírodního parku Písecké hory, který spadá pod obecnou ochranu podle ZOPK. Všechny lesní porosty, vodní toky, jejich nivy a vodní plochy na předmětném území jsou podle ZOPK chráněny před nevhodnými zásahy jako významné krajinné prvky. Územím procházejí skladebné části ÚSES (Obr. 11). Na území se nenachází žádná velkoplošná ani maloplošná území chráněná podle zvláštní ochrany dle ZOPK ani území soustavy NATURA 2000. Podle údajů AOPK ČR se na předmětném území nachází v k.ú. Písek 103, v k.ú. Údraž 27, v k.ú. Paseky u Písku 19, v k.ú. Kluky 25 a v k.ú. Nový Dvůr 27 druhů zvláště chráněných druhů živočichů. (Pozn. Jedná se počty druhů v celém katastrálním území, nikoli pouze na předmětné lokalitě). Celé území spadá z hlediska ochrany vod mezi citlivé oblasti1, východní část mezi zranitelné oblasti2. Na území se nenacházejí ochranná pásma vodních zdrojů. G.2 Dotčené subjekty Dotčenými subjekty v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a krajiny v rámci územního řízení jsou: Městský úřad Písek - Odbor životního prostředí (Velké náměstí 114/3, pracoviště Budovcova 207/6, 397 19 Písek) Městský úřad Písek - Odbor výstavby a územního plánování (Velké náměstí 114/3, pracoviště Budovcova 207/6, 397 19 Písek) K případným zásahům do regionálního ÚSES se bude vyjadřovat krajský úřad, v případě nadregionálního ÚSES Ministerstvo životního prostředí ČR.
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody. Podle nařízení č. 61/2003 Sb. se všechny povrchové vody na území České republiky vymezují jako citlivé oblasti. 2 Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. 50 1
AOPK ČR Regionální pracoviště Jižní Čechy (České Budějovice) ve vztahu možnému dotčení zvláště chráněných druhů.
Obr. 11 Mapa dotčeného území s vyznačením skladebných částí ÚSES
G.3 Vliv záměru na území a jeho využití Opět je nutné podotknout, že v současnosti není znám přesné vedení sítí stezek pro terénní cyklistiku, nelze konkrétně popsat reálné vlivy, a proto je komentář k možným vlivům uveden v obecnější rovině. Doporučujeme zde postupy, které by měly negativní vlivy projektu minimalizovat. Vycházíme zejména ze znalosti jiných projektů obdobného charakteru v ČR. 51
G.3.1 Vliv záměru na faunu a flóru V ČR zatím bohužel nebyly realizovány studie dokladující vliv terénní cyklistiky na zvěře. Zahraniční výzkumy ukazují, že zvěř reaguje zejména na rychlost procházejících nebo projíždějících osob. Je potvrzeno, že rychleji se pohybující objekty zvěř nevnímá jako nebezpečí, protože odhadne lépe směr pohybu. Důležitou roli hraje zejména zkušenost zvěře a také to, že cyklisté koncentrovaní na jízdu po stezkách nevydávají rušivé zvuky (ve srovnání s chodci jsou tišší). Zvýšeným pohybem osob v oblasti může dojít k dočasnému zvýšení škod zvěří a zvýšení nákladů na ochranu lesa, avšak dle zkušeností lze předpokládat, že si zvěř časem na návštěvníky zvykne a v případě škod zvěří dojde postupně opět ke snížení a stabilizaci. Dočasné negativní dopady na flóru území jsou spojeny pouze v období výstavby těles stezek, při provozu není flóra uživateli stezek negativně ovlivňována. G.3.2 Vlivy záměru na prvky ÚSES, VKP Při realizaci sítí stezek doporučujeme vyhnout se zcela prvkům ÚSES. Není-li to možné, potom je nutné již ve fázi územního řízení deklarovat, že prvky ÚSES nebudou negativně dotčeny, a to zejména kvalitou samotného návrhu (projektové dokumentace). Stejně tak musí být deklarováno omezení negativních vlivů na VKP (v tomto případě lesy, vodní toky s jejich nivami a vodní plochy). Projektová dokumentace se musí vypořádat s připomínkami a požadavky dotčených orgánů (např. nekácení stromů, způsob překonání podmáčených míst, vodních toků). G.3.3 Vliv záměru na krajinný ráz Realizací přírodě blízkých jednostopých stezek by krajinný ráz neměl být negativně dotčen. U stavby budov a parkovišť, přístupových cest nástupního centra je nutno získat stanoviska dotčených orgánů. Podle konkrétní polohy musí být uveden soulad s územním plánem a v případě nesouladu zažádáno o změnu ÚP. G.3.4 Vliv záměru na půdy, horninové prostředí Vlivy na půdu a horninové prostředí budou při dodržení doporučení pro realizaci projektu malé. Zábor půdy sítí stezek je odhadován při celkové délce 60 km a průměrně 2,0 m šířce stezek je 12 ha. G.3.5 Vliv záměru na produkci odpadů Provoz sítě stezek pro terénní cyklistiku bude generovat odpady. Již v přípravné fázi je nutno vyřešit, jak předcházet vzniku odpadů a jak se vzniklými odpady nakládat v souladu se strategií odpadového hospodářství města Písek. Náklady na nakládání s odpady by měl nést provozovatel sítě stezek. Na odpadové hospodářství lze předpokládat náklady na 600 ha lesa přibližně 100 tis. Kč ročně. 52
G.3.6 Vliv záměru na ovzduší, zatížení dopravní Projekt s sebou ponese zvýšení zatížení dopravou do místa nástupního centra. Z hlediska dostupnosti a vlastnických poměrů se jako reálná varianta jeví umístění nástupního centra na katastrální území Nový dvůr. V této variantě by zvýšení dopravy zaznamenala právě tato část města Písek. Se zvýšeným provozem automobilů je spojeno dočasné zhoršení kvality ovzduší, zvýšení hlučnosti, prašnosti, vyšší zatížení přístupových (krajských a obecních) komunikací. U tohoto bodu je nutné projednat záměr s dotčenými subjekty, případně zjistit stanovisko obyvatel obcí. V případě nesouhlasu s umístěním by bylo nutné hledat území s přístupem mimo urbanizované plochy obcí. Ke snížení vlivu na ovzduší a dopravního zatížení by bylo možné zřídit více nástupních míst, otázkou zůstává, zda v případě Píseckých hor by byla tato možnost technicky realizovatelná. G.3.7 Shrnutí vlivů záměru na životní prostředí Z hlediska životního prostředí nebyl nalezen natolik významný a zásadní faktor, který by za předpokladu striktního dodržení formulovaných podmínek a expertního zajištění záměru bránil realizaci záměru. V případě realizace projektu je však třeba počítat s delším časovým úsekem, který bude třeba, aby mohlo proběhnout řádné schvalovací řízení z pohledu orgánu ochrany přírody a životního prostředí. V návrhu projektu bude vyžadován biologický průzkum území. G.3.8 Vliv na lesní hospodářství a myslivost Záměr projektu je lokalizován do lesního území (pozemky určené k plnění funkcí lesa) spravovaného Lesy města Písku s. r. o. (Flekačky 2641, 397 01 Písek). Společnost obhospodařuje cca 6 500 ha lesů. Vlastníkem společnosti je město Písek a společnost je svým hospodařením zodpovědná zakladateli tj. Radě města Písku. Vliv na hospodaření Podle zkušeností z obdobných projektů v ČR nedochází realizací sítí stezek pro terénní cyklistiku k výraznému omezení hospodaření. Realizací projektu ale částečně může na části území LHC dojít k omezení lesního hospodaření. To sebou přináší určité snížení výnosů z lesního hospodaření a tudíž i snížení zisku Lesů města Písku, s. r. o. Provozování sítě stezek klade velké nároky na management rizik a v tomto ohledu správci lesa vznikají určité povinnosti. Zejména by měl informovat provozovatele sítě stezek o plánovaných těžebních zásazích, jejich organizaci, aby se provoz stezek mohl operativně přizpůsobovat. Při náhlých haváriích či kalamitách by opět měl správce lesa komunikovat s provozovatelem, který na nenadálou situaci musí také okamžitě reagovat (zajistit monitoring, zvolit vhodné nápravné opatření, informovat uživatele o nebezpečí apod.). Z těchto důvodů je více než žádoucí, aby 53
zástupce správce lesa byl členem týmu krizového managementu sítí stezek. Spolupráce je věcí dohody dotčených subjektů. Vliv na produkční funkci Produkční funkce lesů nebude omezena, pokud budou při plánování, realizaci a správě sítě stezek dodržována uvedená kvalitativní doporučení. Lze uvažovat o převodu lesů z kategorie lesů hospodářských na lesy zvláštního určení, v kterých je podporována především rekreační funkce (lesy zvláštního určení - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí). Stalo se tak v ČR pouze u STC v Cyklo aréně Vysočina z důvodů, že území je využíváno pouze k rekreaci (lyžování, cyklistika apod.), nicméně u ostatních projektů lesní pozemky zůstaly v kategorii lesy hospodářské a produkční funkce lesa negativně ovlivňována není. Vliv na rekreační funkci lesa Případná realizace STC bude představovat další podporu rekreační funkce lesních pozemků. Pokud vlastník lesa usoudí, že rekreační funkce lesa převládne po realizaci STC nad funkcí hospodářskou, může zažádat státní orgán správy lesů o převedení z kategorie lesa hospodářského na les zvláštního určení (s převahou rekreační funkce). S případným omezením hospodářské funkce lesa je dále kalkulováno jako s nákladem ve finanční analýze projektu. Vliv záměru na ekologicko-stabilizační funkci lesa Předmětné území je ze 100 % pokryto lesními porosty. Ekologicko-stabilizační funkce lesů je v krajině nezastupitelná. Zamýšlený projekt musí tuto funkci (stejně jako ostatní funkce lesů zejména edaficko-půdoochrannou, hydrickovodohospodářskou) plně respektovat. STC prochází terénem a plně využívají jeho modelace. U realizace STC by měla platit zásada realizace stezky v plném zářezu (bez násypů). Stezky by se měly vinout mezi stromy. Obnažené či nad povrch vystupující kořenové systémy musí být vhodným způsobem ochráněny (obsypem, obskládáním kameny apod.), aby nedocházelo k jejich mechanickému poškození a otevřené cest pro různé např. houbové choroby. V praxi se při realizaci STC uplatňuje ochrana kořenů v tloušťce větší než lidské předloktí. Nesmí dojít k zbytečnému kácení stromů. Pouze z důvodů bezpečnostních mohou být pokáceny stromy určené k probírce. Podobně by neměl být narušován půdní kryt mimo vedení trasy stezky. Podle zkušeností jsou odhalené výkopy stezek po prvním roce užívání „zatažené“ opadem nebo podle podmínek zarostlé vegetací a viditelná zůstává pouze stopa/koruna stezky. Trasování stezky a samotná realizace také musí brát v úvahu odvodnění tělesa stezky v podélném i příčném směru tak, aby nebyla podpořena unášecí schopnost vody (vodní eroze). Stezky se nesmí stát prostorem pro vytvoření soustředěného odtoku. Pokud realizace stezek splní tyto kvalitativní požadavky, negativní vliv na ekologicko-stabilizační funkci bude nevýznamný.
54
Vliv na vykonávání práva myslivosti Předmětné území je z hlediska práva myslivosti součástí honitby Písecké hory (318905046) (4 330 ha). Minimální částí zasahuje Honitba Háj (3108110047). Držitelem honitby Písecké hory je společnost Lesy města Písku s.r.o, IČ 251 86 477, se sídlem Flekačky 2641, 397 01 Písek. Držitelem honitby HÁJ je Honební společenstvo PÍSEK, IČ 482 57 575, se sídlem Písek, 397 01 Písek, uživatelem je Myslivecké sdružení Háj Písek, IČ 751 08 798, se sídlem Roháčova 241/4, 397 01 Písek. (Zdroj: http://eagri.cz/public/app/uhul/MyslMap)
Výkon práva myslivosti sebou přináší jak náklady (převážně činnost související s péčí o zvěř, § 11 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti), tak výnosy (poplatkové lovy, prodej zvěřiny). Dle zprávy Lesů města Písku, s.r.o. byly náklady na myslivost v roce 2014 v honitbě Písecké hory vyčísleny na 1 332 068 Kč, výnosy z myslivosti na částku 1 581 185 Kč. V důsledku zvýšení turistického ruchu v oblasti může docházet ke stresování zvěře. To může vést ke změně návyků a pastevní periody zvěře. Následkem může být problém s udržením chovu zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby (viz. § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti). Rovněž lze předpokládat částečné snížení počtu poplatkových odlovů trofejové zvěře a tím i snížení výnosů z myslivosti. Pro účely studie je kalkulováno i se zvýšenou potřebou aktivní ochrany dřevin proti škodám zvěří. Pro myslivost platí stejná pravidla jako pro lesnické hospodaření. Organizované lovy musí být s předstihem ohlašovány provozovateli sítě stezek, aby mohl na tuto situaci reagovat omezením využívání sítě stezek. Určitá negativa s sebou nese možné vytlačování zvěře v důsledku průjezdu terénních cyklistů po husté síti STC na okolní zemědělské pozemky (zvěř nemusí mít klid na pastvu, říji, kladení a péči o mláďata a může tzv. vytahovat do polí). Průměrnou výši škod lze odhadovat pouze na základě pozorování z jiných oblastí. Právní aspekty škod zvěří řeší ustanovení § 52 - § 56 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. V okolí předmětného území přichází v úvahu převážně polní honitby: Blanice (CZ3108110061), Chrastiny (3108109066), Ostrov (3108110028), Jehnědno (3108110024), Vltava (3108110001). Přímá souvislost zvýšení škod na zemědělských pozemcích s provozováním STC nebyla v ČR zatím v praxi potvrzena, přesto je s touto možnou situací v rámci studie dále kalkulováno.
55
H Finanční analýza a analýza společensko-ekonomických dopadů Pro evaluaci společensko-ekonomických dopadů projektu Singltrek Písecké hory byla zvolena metoda analýzy nákladů a výnosů (Cost-benefit analysis, CBA), která se běžně využívá pro evaluaci čistého ekonomického dopadu projektů ve veřejném sektoru. Cílem analýzy je stanovit, zda projekt je přínosem pro podporu společnosti, pomocí úhrnu diskontovaných ekonomických nákladů a výnosů projektu. U standardních investičních projektů v soukromém sektoru je ekonomické zhodnocení prováděno na základě porovnání vstupů a výstupů projektů v jejich monetárním vyjádření, které je pro tyto projekty přirozené. Specifikem veřejných projektů je skutečnost, že jejich produktem je veřejný statek, jehož konzumace je často obtížně zpoplatnitelná a následná kalkulace finálního výstupu pak často obtížně proveditelná. Produkt projektu Singltrek Písecké hory představuje typ veřejného statku, neboť není možné nikoho vyloučit ze spotřeby - vstup do lesa je pro každého garantován zákonem. Hlavní výhodou CBA ve srovnání s jinými tradičními technikami pro finanční evaluaci je, že zohledňuje také externality a zjištěné deformace cen. Každý projekt, veřejný obzvláště, svou existencí ovlivňuje celou řadu subjektů zdánlivě do projektu neinvolvovaných. V případě projektu Singltrek Písecké hory tak důsledky existence stezek nebudou mít dopad pouze na investora a uživatele stezek (hlavní nositele vstupů a výstupů projektu), ale také na občany města Písku a přilehlých obcí, společnost Lesy města Písku, s.r.o., místní podnikatelské subjekty, kraj, stát, apod. Podstatou metody CBA je převod těchto externalit projektu na finanční prostředky a inkorporace těchto efektů do celkového ekonomického zhodnocení. Analýza nákladů a výnosů pro projekt Singltrek Písecké hory sestává z následujících kroků (Obr. 12): Identifikace projektu z ekonomicko-technického hlediska Definice dotčených subjektů Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty Kvantifikace a finanční vyčíslení efektů Ekonomické zhodnocení projektu Obr. 12 Kroky analýzy výnosů a nákladů projektu Singltrek Písecké hory
H.1 Identifikace projektu z ekonomicko-technického hlediska Hlavními nositeli vstupů a výstupů záměru projektu Singltrek Písecké hory jsou město Písek v roli investora a uživatelé stezek v roli spotřebitele. Vzhledem ke 56
skutečnosti, že se jedná o projekt s širokou škálou efektů a dotčených subjektů, bude posuzován nikoliv pouze z hlediska města jako investora, ale z široce spektrálního celospolečenského úhlu pohledu. Budou tak zohledněny jak pozitivní, tak negativní dopady na všechny subjekty dotčené potenciální existencí stezek. Z technického hlediska se jedná o výstavbu a provoz cca. 60 km stezek, nástupního centra pro tyto stezky a přístupové komunikace včetně inženýrských sítí. Životnost projektu je plánována na 20 let a lze ji rozdělit do 3 fází. V první výstavbové fází bude zpracován projekt a realizována výstavba. Z hlediska reflexe časové hodnoty peněz do ekonomické evaluace projektu se předpokládá, že výstavbová fáze proběhne v roce 0. Následující provozní fáze by měla trvat 20 let a bude zahrnovat nejdůležitější etapu životního cyklu projektu – provoz stezek. Ze zkušeností v ostatních lokalitách se sítěmi STC se ukázal jako vhodný model, kdy nástupní centrum (provozované soukromým subjektem) financuje ze svého provozu údržbu stezek. Investor tak již nemá dodatečné výdaje s obsluhou projektu. Takový model je východiskem pro uváděnou CBA analýzu. Poslední fáze zahrnuje ukončení projektu, ve které se počítá s náklady na demolici nástupního centra. H.2 Identifikace dotčených subjektů Mezi dotčené subjekty projektu Singltrek Písecké hory (Obr. 13) budou patřit primárně hlavní nositelé vstupů a výstupů projektu, tj. investor a uživatelé stezek. Investorem je město Písek, které může pro investici využít veřejné zdroje z obecního, krajského, státního, nebo evropského rozpočtu. Proto jsou mezi dotčené subjekty zahrnuty všechny úrovně veřejné správy. Kromě dvou výchozích subjektů, kteří stojí na straně nabídky a poptávky předmětné služby, je nutné do ekonomické evaluace zahrnout občany města Písek a dotčených obcí, pro něž existence STC v blízkosti jejich bydliště bude znamenat změnu v kvalitě jejich bydlení. Významně budou ovlivněny rovněž podnikatelské subjekty v dotčené oblasti, neboť se předpokládá zvýšená poptávka po jejich službách. Jedná se zejména o oblast pohostinství a ubytovacích služeb, ale i stavebních firem v období výstavby a v neposlední řadě provozovatele nástupního centra. Dotčenými subjekty jsou pro účely studie také nájemci honiteb (přímo dotčených lesních a zemědělských honiteb v okolí předmětného území), u kterých může být uplatňována majiteli či nájemci pozemků náhrada škod způsobených zvěří. Vzhledem ke specifičnosti a rozsahu dopadů bude v rámci CBA analýzy zvlášť evaluována firma Lesy města Písku, s.r.o.
57
Podnikatelské subjekty, nájemci honiteb, Lesy města Písek, s.r.o.
Občané města Písku a přilehlých obcí Stát, Jihočeský kraj, EU Město Písek
Uživatelé stezek Obr. 13 Subjekty dotčené dopady projektu Singltrek Písecké hory
H.3 Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty Jednotlivé subjekty mohou být projektem STC ovlivněny s různou intenzitou a v různých fázích životnosti projektu. V první realizační fázi bude hlavním subjektem město Písek (Tab. 8), u kterého lze očekávat vznik nákladů spojených s projekčními pracemi, samotnou realizací stezek a případné přístupové komunikace k nástupnímu centru. Kromě výstavby stezek a komunikace, bude zároveň probíhat výstavba nástupního centra (předpokládáme soukromý podnikatelský subjekt). Realizace projektu přinese do regionu vznik několika pracovních míst. Například v lokalitě Singltrek pod Smrkem vzniklo v přímé i nepřímé souvislosti s realizací a provozem STC 30 pracovních míst. Pro úplnost je mezi náklady započítán i případný odvod za trvalé vynětí půdy (pozemek pro realizaci nástupního místa) ze zemědělského půdního fondu. Tab 8. Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty v realizační fázi REALIZAČNÍ FÁZE Dotčené subjekty Město Písek Jihočeský kraj ČR EU
Negativní dopad Náklady na projekt
Pozitivní dopad Pracovní příležitosti v regionu
Náklady na výstavbu stezek Výstavba přístupové komunikace včetně IS - cca 1 km
Náklady na výstavbu nástupního centra Podnikatelské subjekty Náklady na odvod za trvalé vynětí půdy ze ZPF
Zvýšené zisky stavebních firem
58
Ve druhé provozní fázi bude dotčena většina subjektů a rovněž se projeví většina efektů projektu na jeho okolí (Tab. 9). Projekt Singltrek Písecké hory bude mít dopad do veřejných rozpočtů jak z pozitivního tak negativního hlediska. Za benefit projektu ve vztahu k veřejným rozpočtům lze považovat zvýšení daňové výtěžnosti z titulu vyšších výběrů na dani z příjmu fyzických i právnických osob, které budou reagovat na zvýšenou poptávku po stavebních pracích, ubytování, pohostinství a službách nástupního centra. V důsledku tvorby nových pracovních míst (nástupní centrum a cestovní ruch) se předpokládá pokles nezaměstnanosti a tím úspora veřejných financí, která tento pokles zpravidla provází. Výrazným benefitem projektu Singltrek Písecké hory a de facto jeho hlavním produktem je užitek návštěvníků stezek z konzumace tohoto statku. Mezi subjekty, které budou dotčeny jak v pozitivním, tak i negativním směru patří obyvatelé města Písek a přilehlých obcí. Mezi výrazné negativní dopady patří nejen zvýšený počet návštěvníků lesa, který již dnes dosahuje relativně vysokých hodnot, ale také zvýšený počet návštěvníků města, který vede k většímu hluku, emisím a v extrémním případě i ztrátě identity s původním charakterem města. Na druhou stranu projekt Singltrek Písecké hory může obyvatelům zlepšit atraktivitu místa jejich bydliště v důsledku rozšíření možností trávení volného času a rovněž v důsledku rozšíření portfolia dostupných služeb v místě bydliště a příležitostí pro podnikání. Pro podnikatelské subjekty v předmětné oblasti bude existence STC znamenat růst poptávky po jejich produkci, která vytváří předpoklady k vyšším ziskům těchto subjektů. Jedná se zejména o oblast pohostinství, ubytovacích služeb, maloobchodu a provozovatele nástupního centra. Jejich náklad v souvislosti s existencí projektu budou představovat výdaje na údržbu a propagaci stezek. Jeden z možných negativních dopadů jsou škody způsobené zvěří vytlačenou na okolní zemědělské pozemky. Úhradu škod mohou majitelé pozemků s poškozenými zemědělskými kulturami uplatnit u nájemců honiteb. V praxi bude tento problém těžko identifikován, přesto je mezi náklady pro potřeby studie zařazen. Specifickým podnikatelským subjektem, který je dotčený projektem Singltrek Písecké hory, je společnost Lesy města Písek, s.r.o. Proto je identifikaci negativních dopadů ve vztahu k tomuto subjektu věnována zvláštní pozornost. Pro společnost Lesy města Písek, s.r.o. bude mít projekt STC veskrze negativní důsledky. Na druhou stranu se případnou realizací STC rozšíří portfolio aktivit v péči o rekreační funkci lesa moderním způsobem. Díky zvýšenému pohybu osob lze očekávat eliminaci pronájmu honiteb a následný pokles příjmů z této činnosti. Kromě poklesu příjmů se utlumení lovů může promítnout do přemnožení zvěře a s tím souvisejících zvýšených nákladů na přikrmování a ochranu lesního porostu proti okusu. V ostatních lokalitách se sítí STC nebyl problém s přemnožením zvěře pozorován (charakter Píseckých lesů je ovšem od ostatních lokalit odlišný, a proto nelze poznatky zobecnit). V případě 59
změny kategorie lesa z hospodářského na les zvláštního určení (s preferovanou rekreační funkcí) dojde k poklesu příjmů spojených s těžbou dřeva. Stejně tak mohou poklesnout příjmy z těžby dřeva, které při kalamitních situacích bude nutné rychle odstranit ze STC bez možnosti jejich dalšího prodeje. Tab 9. Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty v provozní fázi PROVOZNÍ FÁZE Dotčené subjekty Město Písek Jihočeský kraj ČR EU
Negativní dopad Náklady na údržbu komunikace v zimním období
Užitek z konzumace nabízené služby Zvýšená koncentrace lidí v obci vedoucí k vyššímu hluku, emisím a ztrátě identity
Vyšší atraktivita bydliště v důsledku lepších možností trávení volného času
Zvýšená koncentrace lidí v lesním území
Širší nabídka služeb v místě bydliště
Propagace stezek
Zvýšené zisky subjektů v oblasti ubytování a pohostinství
Údržba stezek
Zvýšené zisky subjektu v nástupním centru
Podnikatelské subjekty
Nájemci polních honiteb
Snížení míry nezaměstnanosti Zvýšení daně z příjmu fyzických a právnických osob
Uživatelé produktu
Obyvatelé města Písek a okolních obcí
Pozitivní dopad
Škody zvěří vytlačené z území na okolní zemědělské pozemky Zvýšený ruch v lesní oblasti Zvýšené náklady na ochranu lesního porostu v důsledku přemnožené zvěře
Lesy města Písku, s.r.o
Přesun od hospodářského lesa k lesu zvláštního určení Ztráty v důsledku nemožnosti zpracování dřeva při kalamitách a potřebě rychlé likvidace škod bránících používání stezek
60
Poslední fáze životnosti projektu Singltrek Písecké hory se dotýká pouze provozovatele nástupního centra, který spravuje stezky (Tab. 10). Pokud v této době nebude v zájmu dotčených subjektů nadále stezky provozovat, je nutné provést likvidaci pořízené investice. Náklady spojené s likvidací ponese provozovatel nástupního centra. Náklady na likvidaci stezek nejsou do finančních výpočtů započteny, a to z toho důvodu, že stezky mohou po 20 letech v poprovozní fázi dále reálně fungovat jako rekreační infrastruktura lesního prostředí. Do kalkulace je zahrnuta případná likvidace budov nástupního centra. Je uvažováno s lehkou dřevěnou konstrukcí (využití recyklovatelných materiálů). V poprovozní fázi může nástupní centrum dále sloužit k jiným vhodným účelům. Tab 10. Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty ve poprovozní fázi
POPROVOZNÍ FÁZE Dotčené subjekty Podnikatelské subjekty
Negativní dopad
Pozitivní dopad
Náklady na likvidaci stezek Náklady na likvidaci nástupního centra uvedení do původního stavu
H.4 Kvantifikace a finanční vyčíslení efektů Tento krok CBA analýzy je nejvíce dotčen mírou subjektivismu ocenění jednotlivých efektů. K nejvíce objektivním patří ty položky, jejichž ocenění je možné provést na základě realizačních cen, jako jsou např. výdaje na počáteční investici, na závěrečnou demolici, ale i např. předpokládané ztráty lesního podniku. Problém nastává u těch položek, jejichž efekty nejsou vyjádřeny v penězích a ani nejsou obchodovány na žádném trhu. V takovém případě je třeba určit stínovou cenu, která by měla odpovídat hodnotě dopadu projektu obchodovanému na dokonalém trhu, pokud by takový trh existoval. Nejčastěji je pro tyto účely využíván koncept Willingnes to Pay (WTP) pro pozitivní a Willingnes to Accept (WTA) pro negativní efekty. Koncepty WTP a WTA by měly přinést informaci o částce, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit (WTP)/ přijmout (WTA) za daný dopad, která odpovídá přesně úrovni změny spotřebitelova užitku plynoucího z daného dopadu. Pokud by se spotřebitel rozhodoval mezi koupí daného výstupu za částku dle WTP a zdržením této koupě, byl by indiferentní.
61
Tab 11. Kvantifikace a finanční vyčíslení efektů pro jednotlivé fáze zamýšleného projektu VÝSTAVBOVÁ FÁZE - hodnota efektu je uváděna v tis. Kč za rok v době před zahájením projektu Dotčené subjekty
Město Písek Jihočeský kraj ČR EU
Podnikatels ké subjekty
Negativní dopad
Způsob ocenění
Náklady na projekt Náklady na výstavbu stezek Výstavba přístupové komunikace včetně IS - cca 1 km
Cena v tis. Kč
Pozitivní dopad
Způsob ocenění
Cena v tis. Kč
Realizační cena
4 500
Pracovní příležitosti v regionu
Odhad mzdy pracovníků podílejících se na realizaci investice
2 296
Realizační cena
30 000
Realizační cena
7 000
Zvýšené zisky stavebních firem
Odhad na základě zjištěné průměrné ziskové marže ve stavebnictví a očekávaných tržeb stavebních firem
3 960
Náklady na výstavbu nástupního centra
Realizační cena
8 000
Odvod za trvalé vynětí půdy ze ZPF
Realizační cena
1500
PROVOZNÍ FÁZE - hodnota efektu je uváděna v tis. Kč za rok v letech životnosti projektu 1 až 20 Dotčené subjekty
Město Písek Jihočeský kraj ČR EU
Podnikatels ké subjekty
Negativní dopad Náklady na údržbu komunikace v zimním období
Způsob ocenění
Skutečné výdaje
Cena v tis. Kč
162
Pozitivní dopad
Snížení míry nezaměstnanos ti
Zvýšení daně z příjmu fyzických a právnických osob Propagace stezek
Odhad mzdových a
370
Zvýšené zisky subjektů v oblasti
Způsob ocenění Eliminace nákladů veřejného sektoru spojených s nezaměstnaností - dle odhadu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Očekávaný zvýšený daňový výnos v důsledku vyšších zisků podnikatelských subjektů a vyšší zaměstnanosti Rozdíl v dosažených hospodářských
Cena v tis. Kč
1 000
274 po 3. roce 548 420 po 3. 62
materiálo vých nákladů
Údržba stezek
Nájemci polních honiteb
Obyvatelé města Písek a okolních obcí
Návštěvníci areálu
Kompenzace škod způsobených zvěří vytlačenou z území na okolní pozemky Zvýšená koncentrace lidí v obci vedoucí k vyššímu hluku, emisím a ztrátě identity Zvýšená koncentrace lidí v lesním prostoru
ubytování a pohostinství
výsledcích - odhad proveden na základě průzkumu spotřebitelského chování návštěvníků lokality Singltrek v Novém městě pod Smrkem Rozdíl v dosažených hospodářských výsledcích - odhad proveden na základě zkušeností provozovatele nástupního centra v lokalitě Singltrek v Novém městě pod Smrkem
roce 840
Odhad na základě zkušeností z jiných lokalit
600
165 Kč/ha (odhad na základě dat publikova ných ČZU Praha)
247
WTA
3 600 000
Vyšší atraktivita bydliště
WTP
379 800
1 800 000
Širší nabídka služeb v místě bydliště a možností trávení volného času
WTP
360 000
WTA
Zvýšené zisky subjektů v nástupních centrech
Užitek z konzumace nabízené služby
750 po 3. roce 1 500
3 000 WTP
po 3. roce 6 000 63
Zvýšený ruch v lesní oblasti
Lesy města Písku, s.r.o
Zvýšené náklady na ochranu lesního porostu (vliv zvěře) Přesun od lesa hospodář. k lesu zvláštního určení Ztráty v důsledku nemožnosti zpracování dřeva při kalamitách a potřebě rychlé likvidace škod bránících používání stezek
Rozdíl v tržní ceně honiteb
500
Expertní odhad
500
Pokles v příjmech z produkční ch funkcí lesa
1 280
Expertní odhad
500
POPROVOZNÍ FÁZE - hodnota efektu je uváděna v tis. Kč za rok ve 21. roce životnosti projektu Dotčené subjekty
Podnikatels ké subjekty
Negativní dopad Náklady na likvidaci stezek a uvedení do původního stavu Náklady na likvidaci budov nástupního centra, uvedení do původního stavu
Způsob ocenění
Cena v tis. Kč
Realizační cena
0
Realizační cena
250
Pozitivní dopad
Způsob ocenění
Cena v tis. Kč
Z výsledků v tabulce je patrné, že odhad negativních dopadů na občany z existence stezek pro terénní cyklistiku v Píseckých horách nedosahuje reálných 64
hodnot. Ocenění těchto efektů se pohybuje v jednotkách řádově vyšších, než všechny ostatní důsledky projektu. Důsledkem je zjištění, že občan medián (občan medián je takový občan, pro nějž platí, že počet občanů preferující vyšší úroveň kompenzace za realizaci projektu je roven počtu občanů, preferující nižší úroveň kompenzace) preferuje jako roční kompenzaci za existenci stezek pro terénní cyklistiku částku 5,4 miliardy Kč. Jinými slovy písecký občan je indiferentní k situaci, kdy občané města si mezi sebe každý rok rozdělí 5,4 miliardy Kč a strpí existenci stezek v Píseckých horách anebo se realizace stezek pro terénní cyklistiku neuskuteční. Z takto formulovaného závěru je zřejmé, že jeho informační obsah není validní a není tak možné se zjištěnou částkou operovat při vyhodnocení ekonomické efektivnosti projektu. Dopady pozitivních i negativních efektů, zjištěných pilotním dotazníkovým šetřením proto musí být vyloučeny ze závěrečného vyhodnocení ekonomické efektivnosti projektu. Z tohoto důvodu by bylo vhodné pro finální rozhodnutí toto ekonomické vyhodnocení doplnit o výsledky řádného reprezentativního šetření, které bohužel vzhledem k finanční náročnosti nebylo možné v rámci zpracování studie proveditelnosti realizovat. Z výsledků pilotního šetření nicméně jednoznačně vyplývá, že občané připravovaný projekt vnímají negativně a újmy, které si s existencí stezek pro terénní cyklistiku pojí, výrazně převyšují benefity, které od nich očekávají. Na příkladu projektu Singltrek pod Smrkem se ukázalo, že místním obyvatelům STC nevadí, naopak hodnotí po několika letech provozu jejich dopady pozitivně. H.5 Ekonomické zhodnocení projektu Ekonomická evaluace projektu je postavena na porovnání výnosů a nákladů, které s sebou projekt v jednotlivých letech životnosti přináší (vyjma ohodnocení preferencí občenů města Písek a přilehlých obcí) (Obr. 14). Pro jeho akceptaci je nutné, aby celospolečenské přínosy převyšovaly náklady. Od projektu Singltrek Písecké hory lze v průběhu jeho životního cyklu očekávat vznik následujících efektů:
Obr. 14 Očekávané náklady a výnosy projektu Singltrek Písecké hory v letech 0 – 21 jeho životnosti 65
Podobně jako u projektů na finační bázi i v případě veřejně prospěšných statků podléhají výstupy a vstupy vlivu času. Z tohoto důvodu je nutné provést přepočet budoucích efektů tak, aby byly srovnatelné se současnými, resp. provést jejich diskontoání. Stanovení diskontní sazby má zásadní význam pro posouzení poměru nákladů a výnosů projektu za delší časové období. Pro účely diskontování efektů projektu Singltrek Písecké hory byla použita diskontní míra stanovena Evropskou komisí pro hodnocení veřejně prospěšných projektů v aktuální výši 5 %. Pro vyhodnocení ekonomické efektivnosti investice do posuzovaného projektu jsou použity dvě základní metody pro hodnocení efektivnosti investic: Čistá současná hodnota (NPV – Net Present Value) Vnitřní výnosové procento (IRR – Internal Rate of Return) H.5.1 Čistá současná hodnota projektu Singltrek Písecké hory Čistá současná hodnota je dynamická metoda vyhodnocování efektivnosti investičních projektů, jejímž výsledkem je rozdíl mezi diskontovanými výnosy z investice a diskontovanými náklady v jednotlivých letech (Tab. 12). Pro výpočet čisté současné hodnoty byl použit následující vzorec: NPV
21
21
(1 i ) (1 i ) Vt
t
t 0
Nt
t 0
t
,
kde t je index času (t=0 znamená rok počátku výstavby projektu s životností 21 let), Vt představuje souhrnné roční výnosy (finanční ocenění pozitivních efektů projektu) v letech t = 0 až 21 a Nt představuje souhrnné roční náklady (finanční ocenění negativních efektů projektu) v letech t = 0 až 21. Tab 12. Čistá současná hodnota 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
PV Náklady v mil. Kč PV Výnosy v mil. Kč
0
rok
51
4
4
4
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
0
103
6
5
5
5
7
7
7
6
6
6
5
5
5
5
4
4
4
4
4
4
3
0
108
Rozdíl mezi diskontovanými celospolečenskými výnosy projektu a jeho náklady je cca 5 miliónů Kč. Čistá současná hodnota projektu je kladná a z ekonomického hlediska je tedy projekt vhodný pro přijetí. H.5.2 Vnitřní výnosové procento projektu Singltrek Písecké hory Pro dokreslení kvalit projektu je vhodné uvést i hodnotu vnitřního výnosového procenta projektu. Metoda vnitřního výnosového procenta dává odpověď na otázku: 66
"Jaká je očekávaná míra návratnosti hodnoceného projektu?" Hledá takovou úroveň diskontní míry, která zajistí, že současná hodnota očekávaných peněžních toků bude stejná jako výdaje indukované investicí. Tuto rovnost lze pro projekt Singltrek Písecké hory vypočítat podle následující rovnice: 0
21
(V N ) t
1 i t 1
t
kde všechny symboly mají stejný význam jako u metody čistá současná hodnota. Po dosazení finančního vyjádření pozitivních a negativních efektů projektu je výsledná hodnota vnitřního výnosového procenta 6,06 %. Kritériem pro doporučení projektu je vnitřní výnosové procento ve výši přesahující požadovanou diskontní sazbu, která pro tento projekt byla zvolena na úrovni společenské diskontní sazby určované Evropskou komisí na 5 %. I metoda vnitřního výnosového procenta podporuje doporučení projektu Singltrek Písecké hory k jeho realizaci. Je nutno podotknout, že při ekonomické evaluaci dopadů uvažovaného projektu bylo kalkulováno s nejnepříznivějšími variantami možných negativ a s nimi spojených nákladů. Některé z nich pravděpodobně vůbec nenastanou, jak ukazují zkušenosti z jiných obdobných projektů v ČR (zvýšení škod zvěří na zemědělských pozemcích, převod lesa hospodářského na les zvláštního určení). H.6 Závěrečné shrnutí ekonomické evaluace dopadů projektu Hodnoty kriteriálních ukazatelů metod pro hodnocení efektivnosti investic dosahují úrovně, při které je možné projekt doporučit k jeho realizaci. Kladná čistá současná hodnota poukazuje na převyšující pozitivní efekty projektu nad jeho negativními důsledky. Tento závěr potvrzuje rovněž zjištěná hodnota vnitřního výnosového procenta, která je vyšší než kalkulovaná společenská diskontní míra. Vzhledem k nemožnosti reflexe preferencí občanů města Písku a přilehlých obcí do ekonomické evaluace projektu však nelze tento závěr považovat za definitivní. Pilotní šetření ukázalo, že občané vnímají potenciální realizaci projektu spíše jako hrozbu, než příležitost a to s velmi výrazným rozdílem. Proto by bylo vhodné ekonomickou analýzu doplnit o závěry řádného průzkumu veřejného mínění a tyto závěry zapracovat do výše uvedené CBA analýzy.
67
I Analýza právních souvislostí Kapitola uvádí analýzu legislativních předpisů souvisejících s plánování, realizací a správou stezek pro terénní cyklistiku. Dotýká se práva přístupu do krajiny, předpisů souvisejících se životním prostředím (ochranou přírody a krajiny, ochrany lesa, ochrany vod) a územního řízení. Dále kapitola pojednává o odpovědnosti vyplývající z provozu a užívání stezek a o problematice právní úpravy veřejné podpory. Z hlediska právní úpravy na úseku územního plánování, stavebního řádu a ochrany životního prostředí jsou zachyceny nejdůležitější procesy, se kterými je nutno při zřizování záměrů obdobného typu počítat. Možnost posoudit právní souvislosti proveditelnosti předmětného záměru je limitována skutečností, že v současné podobě se nejedná o konkrétní, ale o obecný záměr zřízení stezky pro terénní cyklistiku v lokalitě Píseckých hor. Není znám zcela přesný rozsah sítí stezek (dotčená plocha, hustota STC, atd.) ani konkrétní způsob realizace (projektová dokumentace s informacemi o úpravě stávajících stezek, terénních zásazích, stavebně-technickém provedení, rozsahu budování zcela nových stezek apod.). Lze tedy poskytnout pouze obecný přehled právní úpravy a nastínit v úvahu připadající možné scénáře povolovacího procesu. Rozhodující pravomoc náleží zcela místně příslušnému stavebnímu úřadu. I.1 I.1.1
Právní analýza výstavby stezek pro terénní cyklistiku Proces posuzování vlivů na životní prostředí
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že u záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, se posuzují vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, atd. a na jejich vzájemné působení a souvislosti. V příloze č. 1 k tomuto zákonu jsou dále záměry rozděleny na takové, které podléhají posouzení vždy (kategorie č. 1), a takové, které vyžadují zjišťovací řízení (kategorie č. 2). V této druhé kategorii, bod č. 10.8 uvádí příloha č. 1 k tomuto zákonu sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. Síť stezek pro terénní cyklistiku zřejmě není možno slučovat s cyklokrosovými či cyklotrialovými areály (v tomto případě se jedná většinou o areály budované za jiným účelem, počítá se s jinou frekvencí a intenzitou návštěvnosti, jedná se o jiný charakter sportovní činnosti, jsou zde kladeny jiné nároky na životní prostředí). Jak vyplývá i z rozhodovací činnosti správních úřadů, síť stezek pro terénní cyklistiku by však za určitých okolností mohla naplňovat charakter sportovního areálu (odviset to zřejmě bude od hustoty sítě, podoby budovaných stezek, míry zásahů do území, míry, v jaké bude ovlivněno užívání dotčené lokality) – v takovém případě bude nezbytné předložit oznámení záměru příslušnému 68
správnímu úřadu (zde Krajský úřad Jihočeského kraje), který provede tzv. zjišťovací řízení, jehož výsledkem bude závěr, zda bude předmětný záměr podroben tzv. úplnému posouzení vlivů na životní prostředí či nikoli. Zjišťovací řízení probíhá dle zásad stanovených v příloze č. 2 k zákonu EIA. Krajský úřad je povinen ukončit zjišťovací řízení do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. V případě, že shledá, že záměr nebude dále posuzován dle zákona EIA, vydá o tom rozhodnutí (proti tomu je možno se odvolat, podat žalobu). V opačném případě vydá krajský úřad odůvodněný písemný závěr o tom, že záměr bude podroben procesu EIA. K aplikaci bodu č. 10.8 přílohy č. 1 k zákonu EIA není dostupná aktuální metodická pomoc ze strany Ministerstva životního prostředí. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že v závislosti na podobě záměru byly obdobné záměry krajským úřadům oznamovány, závěry zjišťovacích řízení se různí s ohledem na konkrétní podobu záměru. I.1.2
Právní úprava územního řízení, příp. stavebního řízení
V závislosti na konkrétní povaze záměru připadá v úvahu celá řada možných scénářů, pokud jde o povolovací procesy na úseku územního plánování, resp. stavebního řádu. V každém případě by konkrétní záměr měl být konzultován se stavebním úřadem, který jej kvalifikuje dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a stanoví, v jakém řízení bude záměr dále zkoumán. V úvahu připadá i „nejpřísnější“ varianta, kdy část budovaných stezek naplní znaky „stavby“, tak jak na ni nahlíží stavební zákon. Nutno podotknout, že stavební zákon definici stavby neobsahuje, pouze ji charakterizuje jako veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a trvání (viz § 2 odst. 3 stavebního zákona). Z judikatury a nauky vyplývá, že za stavbu je třeba považovat určitý výsledek stavební činnosti, tj. činnosti, kterou se s použitím stavebního materiálu vytváří nový objekt. V případě stezek pro terénní cyklistiku lze uvažovat o stavbě např. při budování určitých umělých překážek či prvků, překonávání nerovností terénu (mostky, nájezdy, lávky, vyzdívky, vyšší opěrné zídky atd.), příp. při zásadnějším zpevňování a úpravách povrchu či podkladu stezek atd. V případě, že budou součástí záměru takto povolované stavby, bude nezbytné vést řízení o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona, a případně na ně navazující stavební řízení. V územním řízení bude mj. posuzován soulad s územním plánem, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů dle zvláštních právních předpisů (mj. orgány ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny). 69
Nejobvyklejší variantou u obdobných případů je taková, kdy záměr vybudovat stezky pro terénní cyklistiku bude posouzen jako „terénní úpravy“. Stavební zákon definuje terénní úpravy v § 3 odst. 1 jako „zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce …, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť …“. Z této definice mj. vyplývá, že pro stavební úřad jsou významné právě jen takové terénní úpravy, které vyhovují výše uvedené definici, tj. zda jejich realizací je podstatně měněn vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Tuto otázku náleží posoudit pouze stavebnímu úřadu; vzhledem k povaze a rozsahu stezek pro terénní cyklistiku, jakož i charakteru zájmového území lze předpokládat, že záměr bude řešen právě v tomto režimu. V takovém případě pak bude nezbytné vést územní řízení, jehož výsledkem bude vydání rozhodnutí o změně využití území dle § 80 stavebního zákona, kdy podle tohoto ustanovení stanoví rozhodnutí o změně využití území nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití, dle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení vyžadují rozhodnutí o změně využití území terénní úpravy podle § 3 odst. 1 (viz výše); v úvahu rovněž připadá ustanovení odst. 2 písm. f), tj. pro úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody. V § 80 odst. 3 písm. a) stavebního zákona jsou vymezeny terénní úpravy, které nevyžadují ani rozhodnutí o změně využití území, ani územní souhlas (k tomu viz níže) – jedná se o terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady. Současně je nutno rovněž rozšířit omezující podmínky dle § 80 odst. 3 a 4, tzn., nesmí se jednat o území s prokázaným výskytem archeologických nálezů, o zvláště chráněná území a nesmí se jednat o záměr, který byl posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Pokud by se jednalo o takové terénní úpravy, s ohledem na ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) stavebního zákona by takový stavební záměr nevyžadoval ani stavební povolení či ohlášení, jinými slovy, nebyl by vůbec posuzován ze strany stavebního úřadu. V praxi při umísťování tratí STC na lesních pozemcích (pozemcích určených k plnění funkcí lesa) problematizuje použití tohoto ustanovení a potažmo tohoto způsobu „schválení“ záměru vedle objektivně daného rozsahu úprav zejména podmínka, že se jedná o pozemky, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací (a veřejným prostranstvím), s ohledem na to, že tyto stezky často protínají, případně navazují na lesní cesty, které je třeba považovat za veřejné pozemní komunikace, pokud vyhoví kritériím, které stanoví zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů na tzv. veřejně přístupné účelové komunikace. Pro úplnost je možno ve vztahu k terénním úpravám poukázat na „zjednodušující“ postup, kdy nebude nutno vést tzv. úplné územní řízení a bude 70
postačovat získání územního souhlasu dle § 96 stavebního zákona. Stavební zákon pro vydání územního souhlasu stanovuje několik omezujících podmínek – připadá v úvahu pouze pro záměry v zastavěné nebo zastavitelné ploše, kdy poměry v území se jimi podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas dále není možné vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. Za splnění těchto podmínek je pak vydání územního souhlasu možné v případě mj. terénních úprav do 1,5 výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady. V případě, kdy jsou splněny tyto podmínky, je možno postupovat tímto „zjednodušeným“ postupem, který nicméně klade větší nároky na samotného stavebníka – ten musí k žádosti o vydání územního souhlasu mj. předložit doklady prokazující jeho vlastnické právo, souhlasná závazná stanoviska, příp. souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich. S výjimkou případu uvedeného výše, kdy s ohledem na kvalifikaci záměru jakožto terénní úpravy dle § 80 odst. 3 písm. a) nebude záměr rovněž posuzován ve stavebním řízení, ani nebude ohlašován, se z hlediska stavebního řádu bude většinou jednat o záměry dle § 104 stavebního zákona, tj. záměry, které musí být ohlášeny stavebnímu úřadu. Dle § 104 odst. 1 písm. i) stavebního zákona podléhají režimu ohlášení všechny terénní úpravy, které nejsou uvedeny v předchozím § 103 (ty, které nepodléhají ani ohlášení, ani stavebnímu řízení), tj. všechny ostatní terénní úpravy. Ohlašování nebude nutné také v případě, že v územním rozhodnutí stavební úřad stanoví, že k provedení záměru nebude vyžadovat ohlášení. Stavební úřad tak může učinit s ohledem na § 78 odst. 6 stavebního zákona tehdy, pokud to nebude vylučovat povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení. Současně je na druhou stranu stanovena jako obecná podmínka to, že použití režimu ohlášení nepřipadá v úvahu u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. Ohlášení záměru obsahuje mj. údaje o dotčeném pozemku, o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu, účelu, způsobu a době provádění ad. K ohlášení se připojuje mj. doklad prokazující vlastnické právo, územní rozhodnutí (příp. alternativy – územní souhlas, veřejnoprávní smlouva), souhlasná závazná stanoviska, popř. souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, projektová dokumentace či dokumentace a souhlasy osob, které mají vlastnická práva k pozemkům se společnou hranicí. Speciálně pro
71
ohlašování terénních úprav se připojuje dokumentace, jejíž náležitosti jsou upraveny v § 105 odst. 6 stavebního zákona. Nakonec nelze opomíjet, že určité úseky STC mohou v konkrétním případě naplnit dle příslušného stavebního úřadu znaky stavby a v tom případě by mohlo rovněž připadat v úvahu vedení klasického stavebního řízení. I.1.3
Posuzování záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny
Právní úprava aspektů realizace obdobných záměrů, které se týkají práva na přístup do krajiny a obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny, vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Volný přístup do krajiny je upraven v § 63 ZOPK, kdy podle druhého odstavce tohoto ustanovení má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. V témže ustanovení je stanovena celá řada omezujících podmínek. Takto upravený volný přístup do krajiny je z hlediska lesních pozemků doplněn právem na obecné užívání lesa zakotveným v § 19 zákona o lesích (více k tomu viz další kapitola). Je nutno podotknout, že institut volného přístupu do krajiny nelze chápat šířeji, než jak jej ZOPK vymezuje. Hovoří-li o volném průchodu, nelze z něj dovozovat rovněž právo na volnou jízdu na kole. Lesní zákon pak jízdu na kole výslovně reguluje, když v ustanovení § 19 sice zakotvuje právo obecného užívání lesa, nicméně v § 20 výslovně zakazuje mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole (více viz další kapitola). Jakýkoliv záměr výstavby stezek pro terénní cyklistiku, za podmínek obdobných těm, které připadají v úvahu v prostoru Přírodního parku Písecké hory, musí z hlediska ZOPK počítat s následujícími procesy. V prvé řadě s ohledem na to, že záměr má být realizován na lesních pozemcích, bude nezbytné vypořádat se s dotčením významného krajinného prvku (dále též „VKP“). Ten je v § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK vymezen jako prvek, který coby ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. ZOPK obsahuje výčet krajinných prvků, které jsou VKP přímo ze zákona; mezi ně řadí právě i les. V tomto ohledu je třeba odlišit režim ochrany lesa dle ZOPK a lesního zákona; ZOPK chrání les jako ekologický systém, nesoustředí se tedy primárně na ochranu produkční funkce lesa a na ochranu porostu. V § 4 odst. 2 ZOPK je stanoveno, že významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla rušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo k ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit 72
závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Z dikce daného ustanovení vyplývá, že takové stanovisko musí být získáno i v případě, že ke zde vymezeným dopadům dojít toliko může (hypoteticky), nikoliv nutně musí. Dle § 4 odst. 3 ZOPK si závazné stanovisko musí být rovněž opatřeno mj. k výstavbě lesních cest, k odlesňování pozemků nad 0,5 ha atd. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny je pak pro danou situaci relevantní zejména obecná ochrana krajinného rázu, zejména s ohledem na skutečnost, že záměr by měl být realizován na území přírodního parku. Dle § 12 odst. 1 ZOPK je krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Dle odst. 2 téhož ustanovení je k umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. V § 12 odst. 3 ZOPK je pak položen právní základ pro zřizování přírodních parků – k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona (tj. nejedná se o území některého ze šesti zvláště chráněných území vymezených v ZOPK, kterými jsou národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka), může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Souhlas dle § 12 ZOPK má povahu závazného stanoviska, jestliže bude předcházet vydání jiného rozhodnutí v navazujícím správním řízení (typicky územní či stavební řízení), v opačném případě bude samostatným rozhodnutím. Území dnešního přírodního parku Písecké hory bylo již v roce 1973 vyhlášeno územím klidu pro výjimečnou krajinnou a druhovou pestrost, následně bylo přehlášeno na přírodní park s účinností ZOPK, nově pak byl Přírodní park Písecké hory zřízen nařízením Okresního úřadu v Písku v roce 2001. Specifické otázky by vznikaly v případě, že by daný záměr měl zasahovat do některých ze zvláště chráněných území (na území Přírodního parku Písecké hory lze uvažovat o (národních) přírodních rezervacích či památkách). V tomto ohledu platí ještě přísnější režim a to jak na samotných územích těchto zvláště chráněných území, tak v jejich ochranném pásmu, které je v případě těchto maloplošných území vymezeno ze zákona – 50 metrů od jejich hranice. Pro zvláště chráněná území stanoví ZOPK základní ochranné podmínky; výjimky z nich mohou být udělovány dle § 43 ZOPK. Dle § 44 ZOPK je dále nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody v případě některých činností prováděných na území zvláště chráněných území (mj. je nezbytné i pro povolení provedení terénních úprav, ad.). Zvláště chráněná území pak 73
mohou mít stanoveny tzv. bližší ochranné podmínky, které rovněž mohou omezovat činnosti či zásahy, resp. podmiňovat jejich provedení souhlasem orgánu ochrany přírody. Rovněž budou zohledňovány plány péče vydané pro tato zvláště chráněná území. Zmínit je třeba rovněž právní ochranu územního systému ekologické stability. Tento termín je definován v § 3 odst. 1 písm. a) ZOPK jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability“. V souladu s tím stanoví ZOPK v ustanovení § 4 odst. 1 jakožto základní povinnost při obecné ochraně přírody mj. vymezení systému ekologické stability s cílem zajistit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působit na okolní méně stabilní části krajiny a vytvořit základy pro mnohostranné využívání krajiny. Toto vymezení mají za úkol provádět orgány územního plánování a ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je pak povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je ze zákona veřejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Pro oblast Přírodního parku Písecké hory je možno konstatovat, že na jeho území jsou definovány tzv. interakční prvky, lokální biocentra, lokální biokoridory, regionální biocentra; celé území přírodního parku je pak součástí ochranné zóny národního biokoridoru. Skutečnost existence takto vymezeného ÚSES se bude v tomto případě promítat zejména do fáze územního řízení, kdy musí být mj. zkoumán soulad s vydanou územně plánovací dokumentací, tedy i s ochranou ÚSES promítnutou do územního plánu. K zásahům do regionálního ÚSES se vyjadřuje krajský úřad, v případě nadregionálního ÚSES je to Ministerstvo životního prostředí ČR. V neposlední řadě je nutno počítat se speciální úpravou území zahrnutých do soustavy NATURA 2000. V evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech, které soustavu Natura 2000 vytváří, je potřeba pro činnosti, které by mohly představovat zásah s nežádoucími důsledky, získat souhlas orgánu ochrany přírody, popř. je nezbytné počítat i se specifickým procesem posuzování důsledků záměru na EVL a ptačí oblasti dle § 45h a násl. ZOPK. Na předmětném území se v současnosti lokality soustavy NATURA 2000 nevyskytují. I.1.4
Posuzování záměru z hlediska ochrany lesa
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) definuje tzv. pozemky určené k plnění funkcí lesa, jako pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní 74
průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 metry, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny, dále zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole) a lesní pastviny a políčka pro zvěř. Na všech takto vymezených pozemcích si lesní zákon klade za cíl stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zákon rozlišuje funkce lesa na produkční (tvorba dřeva) a mimoprodukční, kam lze v jistém slova smyslu řadit i funkci rekreační. Zákon vymezuje v § 11 základní povinnost každého počínat si tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů a základní povinnost vlastníka usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa je pak zakotvena v § 13 a násl. lesního zákona. Z těchto ustanovení vyplývá mj. povinnost, že veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány dle tohoto zákona a jejich využití k jiným účelům je zakázáno. Z tohoto zákazu je možno učinit výjimky toliko na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu. V takovém případě rozhoduje orgán státní správy lesů v řízení dle § 16 lesního zákona o odnětí, příp. omezení funkce lesa. Odnětím se přitom pro účely lesního zákona rozumí uvolnění pozemků plnících funkci lesa pro jiné využití, omezením je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Pouze při znalosti konkrétního záměru může orgán státní správy lesů posoudit, nakolik je realizace STC v souladu s plněním jedné z funkcí lesa (rekreační), resp. zda při jeho realizaci bude zachována požadovaná rovnováha mezi touto funkcí a funkcemi dalšími, ať již produkčními či mimoprodukčními. V případě, že nikoliv, bude nezbytné, aby žadatel o realizaci takového záměru získal výše uvedené rozhodnutí o výjimce, resp. souhlas s odnětím či omezením funkcí lesa. V každém případě platí, že bude-li záměr posuzován např. v územním, příp. i stavebním řízení, bude mít orgán státní správy lesů postavení dotčeného orgánu státní správy a rozhodnutí v tomto navazujícím řízení bude moci být vydáno pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů; ten může svůj souhlas současně vázat na splnění podmínek. § 14 lesního zákona výslovně stanoví povinnost tento souhlas získat i v případě dotčení pozemků do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Je možno upozornit na existenci technické normy ČSN 73 6108 (Lesní dopravní síť), kterou lze využít při projektové přípravě nově zřizovaných stezek. Norma pro kategorii lesních stezek určuje, že se navrhují dle účelu (cyklistická, jezdecká, pěší), pro lesní pěšiny určuje, že se zřizují tak, aby podchytily zajímavá místa, s výhradně
75
přírodním povrchem. Technické normy nejsou právně závazné, nicméně vyjadřují určitý vhodný standard, kterým je možno se při projektové činnosti řídit. Dále je třeba upozornit na právní úpravu tzv. obecného užívání lesů. Dle § 19 lesního zákona má každý právo mj. vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. V § 20 zákona o lesích je stanoven zákaz některých činností v lesích. Mj. je zakázáno rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, jezdit a stát s motorovými vozidly a mj. rovněž mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole. Výjimku z výše uvedených zákazů smí udělit vlastník lesa, pokud by však touto výjimkou měla být porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů. Jak je tedy zjevné ze společného výkladu obou ustanovení lesního zákona, obecným užíváním lesa je pěší vstup na pozemky určené k plnění funkcí lesa, a současně jízda na kole, ovšem výhradně na lesních cestách a vyznačených trasách. Pokud jde o aplikaci této formy obecného užívání lesa, je problematické, že ani lesní zákon, ani zákon o pozemních komunikacích nedefinuje, co je lesní cesta. Pouze dle zákona o pozemních komunikacích lze dovodit, že lesní cesta bude představovat účelovou pozemní komunikaci, jejímž účelem je obhospodařování lesních pozemků. Současně by měla být naplněna podmínka zřetelnosti v terénu, aby se skutečně jednalo o lesní cestu coby účelovou pozemní komunikaci. Záměry stezek pro terénní cyklistiku někdy zčásti využívají těchto takto definovatelných lesních cest, ve větší míře se však o tento typ užívání lesa jednat nebude. V takovém případě je možno uvažovat o jízdě na kole po značených trasách. Ani v tomto případě však lesní zákon neobsahuje definici pojmu „značená trasa“. Lze dovodit, že takové trasy budou rovněž představovat v terénu rozpoznatelné stezky a nad rámec toho budou opatřeny nějakou formou umělého značení, trasování vytvořeného a umístěného se souhlasem vlastníka lesa. I.1.5
Posuzování záměru z hlediska ochrany vod
Jen pro úplnost je nutno upozornit, že záměr zřízení stezky pro terénní cyklistiku se může rovněž dotknout zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“). V tomto ohledu lze upozornit na možnost požádat vodoprávní úřad o vydání tzv. vyjádření dle § 18 vodního zákona. Takové vyjádření může požadovat každý, kdo hodlá umístit, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení, nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod. Po dostatečném doložení záměru pak žadatel obdrží vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných dle vodního zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. 76
I.2
Právní analýza otázek souvisejících s odpovědností vyplývající z provozu a užívání stezek pro terénní cyklistiku Většina stávajících cyklostezek či stezek pro terénní cyklistiku odkazuje ve svých provozních řádech při řešení otázky odpovědnosti na ustanovení § 19 lesního zákona, ve kterém se stanoví, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Provozní řády uvedených stezek a rovněž informační cedule umisťované v místech, kde je možný nástup na stezku, na tento vstup na vlastní nebezpečí odkazují. V případě, že je třeba toto právo na volný vstup do lesa omezit, stanoví odst. 3 téhož ustanovení, že na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce s rozšířenou působností. Speciální úpravu odpovědnosti obsahuje lesní zákon v ustanovení § 22 o bezpečnosti osob a majetku. Dle § 22 odst. 1 lesního zákona jsou vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou povinni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Dle odst. 2 pokud zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odst. 1 vyžaduje i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Tato ustanovení primárně řeší kolizi pozemků určených k plnění funkcí lesa s nemovitostmi ostatními, kdy zvláštní charakter lesních pozemků může mít za následek vznik celé řady odpovědnostních situací (např. pád stromů na nemovitosti v sousedství lesa). Ustanovení vyznívají tak, že povinnost zajistit ochranu svých nemovitostí mají v prvé řadě vlastníci nemovitostí, které mohou být zvláštní povahou lesa ohroženy, nikoliv vlastníci lesa samotní. Těm je stanovena povinnost strpět provádění případných prevenčních opatření. Rozhodovací praxe soudů však takto jednoznačně chápané nastavení odpovědnosti pozměnila s ohledem na aplikaci ustanovení § 415 občanského zákoníku z r. 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., který byl nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ“), podle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Soudy tak začaly 77
na vlastníky lesa přenášet mj. odpovědnost za to, že les se nestane zdrojem ohrožení či nebezpečí nejen pro vlastníky nemovitostí v jeho blízkosti či přímo v něm, ale rovněž pro jeho návštěvníky a uživatele. (Více viz Flora, M.: Právní odpovědnost vlastníků lesa vzhledem k cizím nemovitostem. Odpovědnost za škodu., on-line zdroj: http://znalcilesnictvi.cz/poradenstvi/pravni-odpovednost-vlastniku-lesa-vzhledem-kcizim-nemovitostem-odpovednost-za-skodu). Lze poukázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2002 (sp. zn. Cdo 2471/2000), v němž soud vyslovil závěr, že „Povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám (§ 415 obč. zák.), znamená pro vlastníka nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho vlastním pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení.“ Ve vztahu k návštěvníkům lesa byl klíčový rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003 (sp. zn. 25 Cdo 618/2001): „Každý je podle § 415 obč. zák. povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.“ Tento přístup byl opakovaně potvrzován v dalších rozsudcích, včetně těch, které se týkaly ohrožení zdraví např. v důsledku pádu stromů na lesní cestu/stezku. Vlastník lesa tedy musí v případě souhlasu se zřízením stezky pro terénní cyklistiku na svých pozemcích s touto obecnou preventivní povinností počítat; na výše uvedených závěrech soudů pravděpodobně nic nezmění skutečnost, že byl přijat nový občanský zákoník. Ten jednak v § 2900 rovněž zakotvuje obecnou prevenční povinnost („Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“), jednak obsahuje nově ustanovení o škodě způsobené věcí, kdy podle § 2937 NOZ způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu určit, platí, že jí je vlastník věci. Zatím nelze s jistotou předvídat, jakým způsobem budou soudy toto ustanovení aplikovat, lze však očekávat návaznost na stávající judikaturu. Dostupné komentáře k předmětnému ustanovení NOZ zmiňují právě situace související se stavem porostu a pádem stromů. Podle nich se vlastník pozemku bude moci povinnosti k náhradě škody ubránit, prokáže-li, že nezanedbal náležitý dohled, tzn., že vykonával vlastnická práva řádně, avšak s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nemohl pád stromu předvídat a ani mu zabránit (viz Švestka, Dvořák, Fiala: Občanský zákoník – Komentář, 2014, Wolters Kluwer, a.s.). Pád stromů či kamenů na stezku pro terénní cyklistiku je přitom jen jednou z možných situací, které by mohly vést ke vzniku odpovědnosti dle NOZ; ustanovení § 2937 NOZ tedy
78
bude z hlediska případných soudních sporů týkajících se odpovědnosti za škodu způsobenou při užívání stezky pro terénní cyklistiku klíčové. I.3
Problematika veřejné podpory Právní úprava veřejné podpory vychází z čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého podpory poskytované v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. Veřejná podpora je každá podpora, která je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní, je způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Veřejná podpora splňující tyto charakteristiky je obecně zakázána; její poskytnutí je možné jen, je-li dána výjimka k jejímu legálnímu poskytnutí (např. podpory de minimis, regionální podpory, vyrovnávací platby za výkon veřejné služby). V prvé řadě je tedy nezbytné posoudit, zda jsou na místě všechny čtyři definiční znaky veřejné podpory. Pokud se bude jednat o financování infrastruktury (typicky hřiště přístupná všem, ale i terénní stezky přístupné veškeré veřejnosti), které navíc není spojeno s ekonomickou činností, není nutno poskytování takové podpory z veřejných zdrojů ošetřovat z hlediska veřejné podpory. V tomto ohledu tedy zůstává podpora realizace záměru stezek pro terénní cyklistiku z veřejného rozpočtu problémem nikoliv právním, ale politickým, kdy je na příslušném subjektu, aby obhájil použití peněz z veřejných zdrojů právě na daný konkrétní účel/záměr. V tomto ohledu je vhodné poukázat na základní pravidlo hospodaření územních samosprávných celků, tj. povinnost účelného a hospodárného využívání majetku obce (resp. kraje) v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti (viz § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). I pokud by nicméně byly naplněny všechny výše uvedené znaky veřejné podpory, platí pro oblast podpory sportovní infrastruktury Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Pokud podpora směřuje na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční infrastruktury či provoz sportovní infrastruktury, nebude se tedy jednat o nedovolenou veřejnou podporu za podmínek vymezených v tomto nařízení.
79
J Zkušenosti z plánování, projektování, realizace a správy Přenos zkušeností z plánování, projektování a realizace projektů STC je velmi důležité pro další projekty tohoto typu, investory, projektanty, správu území i státní správu, zejména proto, že v ČR prozatím neexistují jednotné standardy, předpisy a přístupy, které by se zaměřovaly právě na tuto novou skupinu projektů STC. Ke každému realizovanému projektu v ČR se přistupovalo odlišně. Je žádoucí, aby případný projekt Singltrek Písecké hory splňoval kritéria kvality v povolovací, projektové, realizační a provozní fázi, uvádíme na tomto místě popis třech vybraných projektů realizovaných v ČR, které se mohou stát v této oblasti modelovými projekty. J.1
Singltrek pod Smrkem Singltrek pod Smrkem je první velkou realizací sítě přírodě blízkých STC nejen v Česku, ale v celé kontinentální Evropě. Je inspirován sítěmi stezek ve Velké Británii a zejména projektů celosvětově uznávaného projektanta sítí stezek Dafydda Davise. V textu níže jsou uvedeny požadavky, postupy a zkušenosti z plánování, projektování a realizace tohoto projektu s počátkem v roce 2008. LČR, s. p. a Správa CHKO Jizerské hory požadovaly co největší ohled vůči lesnímu hospodářství, ochranu lesních porostů, přírody a krajiny. Tyto požadavky byly realizovány od počátku záměru projektu v souladu se zásadami dobré praxe ověřených na podobných produktech v zahraničí a v přímé spolupráci s Dafyddem Davisem). Jako nejvhodnější území pro první projekt tohoto typu Krajské ředitelství Lesů ČR v Liberci doporučilo oblast turisticky málo rozvinutého Frýdlantska. Vzhledem k chybějící turistické infrastruktuře byl zvolen komplexní model sítě tvořený jak stezkami, tak potřebnými doplňkovými službami pro terénní cyklistiku. Během zimy a začátku jara 2009 bylo provedeno podrobné zhodnocení potenciálu území, vypracován tvar sítě stezek a proběhl důsledný konzultační proces s lesnickým personálem a Správou CHKO Jizerské hory a bylo získáno územní rozhodnutí. Následně byla ve spolupráci s Dafyddem Davisem reálně vytrasována 1. etapa sítě stezek a vypracovány podrobné předpisy pro jejich výstavbu. Na základě těchto podkladů pak bylo získáno stavební povolení a vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele 1. etapy (12 km). Výstavba etapy začala počátkem podzimu 2009. Většina 12 kilometrové etapy stezek byla hotova ještě před zimou. Ihned po dokončení prvních úseků byl přes pokročilou podzimní dobu patrný značný zájem veřejnosti. Na podzim 2009 padlo rozhodnutí realizovat 2. etapu, tentokrát již v rámci příhraničního projektu Česko-polský singltrek v Jizerských horách. Přibližně 40 km stezek bylo vyprojektováno a vytyčeno (opět v úzké spolupráci s Dafyddem Davisem) včetně vypracování podkladů pro výstavbu během jara a začátku léta 2010. Výběrová řízení na zhotovitele na české i polské části proběhla začátkem podzimu. Výstavba druhé etapy pokračovala během celého roku 2011. V průběhu roku byly otevírány nové sekce stezek tak, jak byly dokončeny. Na 80
podzim 2011 byla naplánována třetí, přibližně dvanáctikilometrová etapa na Hejnickém hřebenu nad Lázněmi Libverdou, která byla realizována v průběhu roku 2012. V roce 2011 bylo v centru sítě na koupališti v Novém Městě pod Smrkem vybudováno oficiální nástupní místo Singltrek Centrum poskytující služby návštěvníkům sítě (informace, parkování, občerstvení, cyklistické zboží, sprchy, WC, myčka kol, posezení, dětské hřiště, pumptrek). Stezky Singltreku pod Smrkem jsou součástí pozemků pro plnění funkcí lesa ve správě LČR, s.p. a přispívají k naplňování veřejného zájmu na lesích (rekreačně-sociální funkce lesa). J.2
Cyklo aréna Vysočina - Singletracky Zadavatelem a majitelem projektu je město Nové Město na Moravě. Projekt byl financován částečně z městského rozpočtu, částečně z příspěvků kraje Vysočina a částečně z evropských fondů z ROP Jihovýchod. Singletracky se nacházejí z velké většiny na pozemcích patřících městu. Tratě stezek byly navrhovány podle metodiky Mezinárodní asociace pro horskou cyklistiku (IMBA) s odstupňovanou náročností. Fialová trať je určena pro děti. Zelená lehká trať je široká a bez nějakých výrazných nebo nerovností vhodná i pro vozíčkáře. Modrá, červená a oranžová jsou náročnější tratě se změnami směrového i výškového vedení s různými nerovnosti. Tyto tratě se dají vzájemně kombinovat, několikrát se propojují a oddělují. Černá trasa je oddělená od ostatních, je náročnější s prudšími výjezdy i sjezdy, překážkami vysoké obtížnosti pro velmi zkušené jezdce. Překážky je možné oficiálně objet delší, jednodušší trasou a je proto vhodná i pro méně zkušené jezdce. Výchozím bodem stezek je Vysočina aréna, kde letos otevřeno v roce 2015 „test centrum“ (půjčovna kol, půjčovna a prodej cyklistického vybavení, občerstvení). V aréně je velkokapacitní parkoviště a dostupné ubytovací kapacity. Provozovatelem stezek je Sportovní klub Nové Město na Moravě, který se i stará o jejich údržbu. Dvakrát ročně probíhá také dobrovolná akce pro veřejnost, při které se stezky udržují. Stavební úřad nepožadoval projekt pro stavební povolení. Stavba byla uskutečněna v režimu jednoduchých terénních úpravy (přesto, že součástí stavby byly stavební objekty - mostky). Při stavbě STC bylo vyžadováno dotčenými subjekty v maximální možné míře zachovávat lesní porost bez kácení vzrostlých stromů. V případě nutnosti zachování bezpečnosti byly odstraňovány stromy určené k probírce. Pozemky pod stezkami zůstaly součástí lesních pozemků (PUPFL) a bylo na nich (cca 1 ha) územním rozhodnutím rozhodnuto o změně využití území. Celý les, ve kterém stezky procházejí, je zařazen do kategorie lesa zvláštního určení jako lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. V areálu byly lesní porosty již před tím protkány desítkami kilometrů lyžařských tras. Účastníci řízení měli jen drobné požadavky (například ochrana vodních toků). Stezky se také musely vyhnout 1. zóně CHKO. 81
Smluvní cena za realizaci cca 32 km stezek byla 7 490 284 bez DPH (skutečně uhrazená cena 7 524 611 bez DPH). Z pohledu managementu rizik jsou informace o stavu stezek, počasí, akcích, omezeních apod. dostupné zejména na facebookové stránce „Cyklo aréna Vysočina“ částečně také na webové stránce. Provozní řád omezuje otevírací dobu stezek na dobu od 15. 4. do 31. 10. a mimo tento termín je vstup na ně přísně zakázán. Ve skutečnosti ale uživatelé jezdí na stezky i v době uzavírky, bohužel neexistuje žádný režim kontroly a postihu. V reálu jsou dalšími uživateli lidé využívající stezky k chůzi a běhání. Informace o trasách (mapy) jsou rozmístěny na několika místech po celém dotčeném území. J.3
Rychlebské stezky Rychlebské stezky nabízejí více než 60 km tras různých obtížností. Nápad vybudovat stezky pro terénní cyklistiku v lokalitě Rychlebských hor byl usměrněn po konzultaci se správcem pozemků LČR, s. p. na opravu historických loveckých chodníků. Práce byly zahájeny v květnu 2009 pod zastřešující organizací Rychlebské stezky, o.s. Do oprav stezek byli zapojeni uchazeči z Úřadu práce Jeseník (veřejně prospěšné práce). Stezky vycházejí a končí v jednom nástupním místě v obci Černá voda u Základny – Informačního centra Rychlebských stezek. Stezky tvoří uzavřené okruhy. Informační centrum poskytuje doprovodné služby (půjčovna celoodpružených kol, výuku jízdy na MTB, informační servis včetně zajištění ubytování, občerstvení, cykloprodejnu, prodej upomínkových předmětů, mytí kol). Stezky jsou určeny zejména zkušeným cyklistům, kteří zvládají technickou jízdu v terénu. Na informačních kanálech (web, FB) jsou uvedena pravidla bezpečnosti provozu a během sezóny platí večerní zákaz jízdy po stezkách. Stezky jsou uzavřeny zpravidla od 1. listopadu do 31. března, přesné datum je aktualizováno (web, FB). Na orientačních mapách jsou uvedeny stanoviště první pomoci, parkoviště, zajímavosti kolem tras, upozornění na nebezpečí. Na údržbu a rozvoj stezek lze dobrovolně přispět jako dobrovolný brigádník, měsíčními či ročními příspěvky nebo je možno se stát partnerem stezek. Náročnější Rychlebské stezky byly v roce 2015 doplněny o Lipovské stezky, které jsou méně náročné (jejich realizace byla podpořena ROP Střední Morava). Realizátorem Lipovských stezek je obec Lipová - Lázně. Dotčenými pozemky jsou pozemky LČR, s. p. a obce Lipová - Lázně. Projekt byl povolen v režimu místních terénních úprav (podle § 80 odst. 3 stavebního zákona) a pozemky i nadále plní funkci lesa.
82
K Popis realizační fáze Kapitola uvádí doporučení k jednotlivým fázím realizace zamýšleného projektu. Vzhledem k tomu, že není k dispozici konkrétní projektová dokumentace, vychází studie z rešerše již realizovaných obdobných projektů v ČR i zahraničí. Jsou navrženy doporučení k zajištění expertního provedení projektové dokumentace, postup při zajištění úředních povolení a postup pro samotnou realizaci projektu v předmětném území. K.1 Expertní zajištění projektu V České republice s rozvojem terénní a horské cyklistiky a zvyšující se poptávce po nových rekreačních produktech cílených na cyklisty vznikají a rozvíjejí se cíleně plánované sítě stezek pro různé úrovně terénní cyklistiky. Protože se jedná v ČR o novou aktivitu, bohužel zatím nejsou v prostředí ČR vytvořeny oficiálně přijaté standardy pro návrh a realizaci tohoto typu rekreační infrastruktury a správy destinace. Setkáváme se s různými pojetími ať už samotného návrhu tratí, s různými přístupy k jejich povolovacímu procesu, tak i s odlišnými přístupy k organizaci a managementu výsledného produktu. Světově uznávanými jmény v oblasti produktů STC jsou projektoví manažeři Chris Bernhardt a Jill Van Winkle (IMBA Trail Solutions). V celoevropském měřítku je uznávaným projektantem STC Dafydd Davis (Wales, VB). Dafydd Davis využil zkušenosti z amerického kontinentu a aplikoval systém realizace stezek v investičních projektech financovaných z veřejných zdrojů na Britských ostrovech. Z jeho práce lze uvést záměr Welsh Mountain Bike Initiative (2000). Tato iniciativa sdružuje partnery provázané s destinacemi stezek pro terénní cyklistiku ve Walesu (Forestry Comission Wales, Welsh Tourist Board, Welsh Assembly Government, Local Authiorities, Cyclist Touring Club, SUSTRANS (charity)). Uvedení odborníci na téma STC zakládají na trvalé kvalitě stezek, doprovodných službách, deklarovaných zážitcích, kvalitní a cílené propagaci. Zkušenosti z již realizovaných projektů (např. 7Stanes ve Skotsku, IMBA Ride Centres v USA) ukazují, že expertiza, zkušenosti a nabité know-how jsou základními předpoklady pro realizaci kvalitního a udržitelného produktu. Společnost Singltrek, s.r.o., která předložila záměr projektu Singltrek Písecké hory, uvádí vlastní metodické postupy a standardy pro projektování, realizaci a management STC. Destinace Singltrek pod Smrkem realizovaná společností Singltrek, s.r.o. byla v roce 2011 organizací IMBA zařazena mezi nejlepší destinace pro terénní cyklistiku v celosvětovém měřítku. Dalšími subjekty, které se v ČR věnují projektování, realizaci a správě STC jsou například autoři projektu STC v Cyklo aréně Vysočina Lukáš Vlach a Jan Skřička, kteří se odkazují na používání metodik Mezinárodní mountainbikové asociace (IMBA). Zakladatelem projektů STC v Rychlebských horách je Pavel Horník, který také odkazuje na spolupráci s odborníky z Walesu (Rowan Sorrell). Rychlebské STC získaly ocenění mezinárodní asociace 83
IMBA (IMBA Model Trail Awards). Poradenství v oblasti realizace stezek v ČR provádí také Česká mountainbiková asociace, z.s., která mj. pořádá setkání a školené stavitelů stezek (trailbuilderů) a snaží se o přenos zkušeností ze zahraničí. Zajištění expertního přístupu k případnému projektu Singltrek Písecké hory je prioritním úkolem pro zadavatele/investora projektu Město Písek. K.2 Plánovací a projektová činnost, zajištění úředních povolení Plánovací fáze projektu soustřeďuje činnosti výběru vhodného území, zajištění podkladů a základních informací o lokalitě (přírodní poměry, socioekonomické poměry), terénní průzkumy, výběr vhodných míst pro realizaci budoucího nástupního centra, předběžné trasování (vyhledávání a identifikace) tratí stezek v mapových pokladech a v neposlední řadě projednání s dotčenými subjekty a úřady. Stavební úřad na základě předloženého záměru a poskytnutých informací rozhodne o režimu povolení stavby. Dále musí být na základě konkrétního návrhu projektu v souladu s požadavky stavebního úřadu získána stanoviska příslušných odborů města, správců podzemních sítí, správců vodních toků, majitele a správy pozemků. Projektová dokumentace musí svým rozsahem odpovídat zvolenému režimu povolování podle aktuálně platné vyhlášky o dokumentaci staveb. Základní činnosti, které zahrnuje projektová činnost, jsou: Definování rámce pro projekt a volba konkrétního modelu produktu STC Volba nástupního místa/míst, ke kterému jsou vztahovány konkrétní trasy a okruhy stezek s odstupňovanou obtížností. Konkrétní trasování stezek v terénu, kdy se předběžně v mapových podkladech vytrasované stezky konfrontují s reálnou situací v území. Vedení stezek je značí v terénu vhodným způsobem. Je nutno počítat s tím, že mezi fází trasování a výstavbou je delší časová prodleva a trasovací značení musí v terénu tuto dobu přečkat. Jde zejména o klimatické podmínky, ale bohužel se projektanti často setkávají s ničením značení i od běžných návštěvníků lokality. Zpětné zanesení konkrétního vedení stezek do mapových podkladů, kde se zaznamenávají další podrobnosti (zaznačení míst se zhoršenými terénními podmínkami, nižší únosností terénu, překonávání vodních toků, stávající dopravní infrastruktury), které jsou potřebné pro vytvoření textové a grafické části projektové dokumentace a také pro výkaz výměr. Vytvoření vzorových příčných řezů a dalších popřípadě dalších stavebních objektů. Vytvoření výkazu výměr. Volba režimu zhotovení projektu, popis technologie výstavby v rozsahu potřebném pro zhotovitele stavby.
84
Pro úplnost si dovolujeme shrnout obecná doporučení pro plánování, realizaci a údržbu stezek pro terénní cyklistiku, která respektují požadavky na tento typ stezek. Základním požadavkem je, aby tyto stezky byly přírodě blízké a v krajině udržitelné. Tyto přírodě blízké udržitelné stezky nesmí vykazovat negativní dopad na využívání území, musí být trasovány s respektem k okolním ekosystémům, nesmí vyžadovat neúměrně vysokou míru následné údržby, nesmí mít negativní dopad na krajinný ráz, musí zachovávat přírodní a kulturní bohatství. Stezky pro terénní cyklistiku musí být realizovány s ohledem na charakter terénu a modelovány v území tak, aby se nestaly překážkou pro vodní režim. Současně tyto stezky musí být projektovány s vědomím bezpečnosti jejich budoucích uživatelů a současně brát v úvahu zachovat atraktivitu zážitku, který mají terénním cyklistům poskytovat. Při projektování a trasování stezek pro terénní cyklistiku musí projektant pracovat s šířkou stezky, podélným a příčným sklonem, povrchem stezky a překážkami na stezce. Šířka stezky musí být v souladu s požadavky na daný provoz (jednosměrný, obousměrný), musí být řešena v souladu výškovým a směrovým uspořádáním stezky (rozšíření v obloucích apod.). Podélný sklon stezky opět musí odpovídat úrovni obtížnosti (zatáčky, terénní vlny). Kvůli odvodnění stezky (omezení vodní eroze) musí být podélný sklon v souladu s tzv. zásadou poloviny a zásady 10 %. To znamená, že stezka by neměla mít větší podélný sklon, než je polovina sklonu přilehlého svahu (spádnice), kterým stezka vede. Samozřejmě, že sklon, který vyhovuje zásadě poloviny, může být v reálu příliš prudký, a proto je v těchto případech uplatňována zásada 10 %, která omezuje maximální sklon stezky. Maximální podélný sklon v krátkých úsecích by neměly nikdy přesáhnout hodnotu 15 %. Vždy je nutno brát v úvahu typ a únosnost podloží stezky. Typ povrchu stezky pro terénní cyklistiku opět odráží účel stezky, v krajině by ale měl vždy být povrch pro vodu propustný (např. nestmelený asfaltovým pojivem apod.). Doporučujeme používat nestmelené přírodní materiály s preferencí materiálů místních. Podmáčená území a vodní toky musí být překonávány s ohledem na bezpečnost uživatelů a na minimalizaci zásahů do vodního režimu (s využitím lávek, mostků, brodů apod.) Příčný sklon stezky je důležitý podobně jako podélný sklon kvůli odvodnění a omezení eroze tělesa stezky. Důsledné podélné i příčné odvodnění minimalizuje riziko negativního ovlivnění vodního režimu a vsakovací schopnosti území. 85
Při projektování a realizaci stezek pro terénní cyklistiku se využívají tzv. překážky, které určují míru zážitku z jízdy na horském kole. Využívají se terénní vlny, změny směru (oblouky, zatáčky) a změny úrovně povrchu. Jejich parametry musí opět odpovídat úrovni obtížnosti stezky a bezpečnosti uživatelů stezky.
Mezi stavební prvky STC patří zejména: terénní vlny, změny směru v příčném i podélném profilu. U STC pro Písecké hory nedoporučujeme realizovat technicky obtížné překážky typu skoky, dropy, dřevěné technické prvky. Zde je nutno opět apelovat na expertní zajištění realizační fáze projektu stezek pro terénní cyklistiku. Doporučujeme vycházet ze zahraničních zkušeností, zemí, které mají s realizací a provozem stezek tohoto typu nejdelší zkušenosti (zejména USA, VB). K.3 Doporučení pro realizační fázi projektu Kvalitní projektová dokumentace je nezbytným předpokladem pro samotnou realizaci záměru. Vzhledem ke zkušenostem s realizací z obdobných projektů je vhodné realizaci projektu rozčlenit a výstavbu realizovat v na sebe navazujících fázích. Pokud by projekt měl realizovat min. 40 km stezek lze pro Singltrek Písecké hory doporučit etapizaci realizace. Protože není v současnosti známé konkrétní vedení tras v Píseckých horách a z průzkumu obyvatel je znatelný vyhraněný postoj k zamýšlenému projektu, navrhujeme v případě realizace níže uvedený postup. Při návrhu etap byly brány v úvahu tyto faktory: 1) intenzita rekreace, 2) dostupnost území, 3) realizace nástupního místa, 4) sklonitostní poměry území ve vztahu k obtížnosti stezek. Jednotlivé etapy výstavby jsou znázorněny na následujícím obrázku (Obr. 15).
86
Obr. 15 Doporučená etapizace případné výstavby stezek v lokalitě Píseckých hor
S ohledem na současný vyhraněný postoj místních obyvatel doporučujeme v etapě 1 realizovat síť stezek v méně turisticky a rekreačně využívaném území a vytvořit síť stezek nižší náročnosti. Jako nejvhodnější území se díky dostupnosti a vlastnickým poměrům jeví oblast v k.ú. Nový Dvůr, kde při hranici lesa připadá v úvahu i realizace nástupního místa. Úkolem provozu etapy 1 by mělo být představení konceptu stezek pro terénní cyklistiku místním obyvatelům, seznámení se systémem fungování nástupního místa a celého produktu, včetně rizikového managementu, propagace a správy sítě stezek. Po monitoringu dopadu provozu produktu na území a jeho užívání (po prvním roce provozu sledovat stav stezek, návštěvnost, fungování systému předcházení rizik, analyzovat nastalé uživatelské konflikty, fungování řešení odpadů, dopady na ekosystémy, postoj místních obyvatel, správců území atd.) lze přistoupit k realizacím dalších etap. V případě pozitivních výsledků lze realizaci projektu dokončit etapami 4 a 5, které jsou lokalizovány do nejvíce navštěvované části Píseckých hor.
87
L Provozní fáze – správa produktu V kapitole je uveden popis provozní fáze na příkladu již realizovaných projektů. Dále jsou uvedeny konkrétní doporučení pro provozní fázi zamýšleného projektu SPH. L.1
Management rizik Na tomto místě pro přehlednost uvádíme základní informace o managementu rizik, který by měl být jedním ze základních požadavků na projekt Singltrek Písecké hory. Protože s managementem rizik u formálních sítí STC neexistují v ČR dlouhodobější zkušenosti, vycházíme z materiálů poskytnutých společností Singltrek, s.r.o., která se této tématice věnuje a ze zahraničních dokumentů. Zásady managementu rizik (risk management) jsou v oblasti stezek pro terénní cyklistiku dobře rozpracovány a aplikovány zejména v západních zemích, kde mají s formálními či koncepčně spravovanými způsoby rekreace v krajině dlouholeté zkušenosti. Ty vycházejí zejména ze společenských zájmů v oblasti rekreace v krajině a snaze správců a provozovatelů navštěvovaných míst vyhovět zájmům uživatelů při zachování rozumné míry jejich bezpečnosti. Potřeba rekreace souvisí zejména se změnou životního stylu obyvatel měst, kvalitou životního prostředí, se zvyšujícím se materiálním zabezpečením občanů a potřebou aktivního trávení volného času v přírodě. Například v USA je otázka bezpečnosti a odpovědnosti za zranění řešena od 70. let minulého století. Rekreační využívání krajiny představuje naplňování veřejného zájmu. V jednotlivých federálních státech USA vešly v platnost tzv. „Recreational User Statuses“. Tyto právní předpisy jsou určeny na podporu veřejného rekreačního užívání pozemků v soukromém vlastnictví. Vlastníkům a správcům pozemků je udělena imunita chránící je před zodpovědností za zranění nebo poškození majetku třetích osob (rekreantů, turistů). Základní sdělením plynoucím z těchto předpisů je, že majitelé a správci pozemků užívaných k rekreaci jsou vládou podporováni a chráněni tak, aby rekreaci na svých pozemcích nebránili a byla tak naplněna rekreační potřeba veřejnosti. (viz theraf.org nebo imba.com) Ve Velké Británii například vyústily snahy o zajištění bezpečnosti osob pohybujících se v krajině v podporu formálních produktů rekreace v krajině pro jednotlivé uživatelské skupiny (jízda na koni, terénní běh, terénní cyklistika, pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace, atp.). Příkladem pro ČR mohou být zejména přístupy a činnosti Forestry Commission Scotland. V České republice bohužel zatím není přístup ke správě rizik takového typu oficiálně vyřešen. Vlastníci a správci lokalit mají oprávněné obavy z množících se soudních sporů v případě zranění související s rekreačním využíváním jejich pozemků, tak jak tomu bylo v minulosti ve vyspělých zemích. Při porovnání 88
jednotlivých typů rekreačních aktivit obavy z bezpečnostních rizik a soudních sporů stoupají logicky zejména u nově se objevujících typů rekreačních aktivit, kterými je v ČR i terénní cyklistika. V české krajině běžné typy rekreačních aktivit (běžecké lyžování, cykloturistika, pěší turistika) tak velká znepokojení nevyvolávají. Přesto že problematika managementu rizik spojených s pohybem v přírodě není v ČR dostatečně řešena, je nutné si při realizaci jakéhokoli projektu rekreační aktivity v přírodě uvědomit základní typy rizik. Vnější rizika vyplývající všeobecně z pohybu v krajině (zejména lesním prostředí, hospodářská činnost, místní přírodní podmínky apod.). Vnitřní rizika představují úroveň turistické infrastruktury (stezky, sjezdovky, apod.) a schopnosti jejich uživatelů (úroveň jízdy na kole, orientace v terénu, atp.). S uvědoměním těchto typů rizik je dále možno efektivně pracovat při návrhové a provozní fázi jakéhokoli projektu spojeného s rekreací v krajině. Specifikem terénní cyklistiky je určitá míra vnitřního rizika, které uživatel stezky vyžaduje podle míry vlastních schopností ovládat v terénu horské kolo. V míře vnitřního rizika se skrývá atraktivnost stezky. Není proto účelné při plánování a realizaci stezek pro terénní cyklistiku míru rizika zcela odstraňovat, ale je důležité uživatelům nabídnout různou úroveň náročnosti a zachovat tak atraktivnost stezek pro všechny výkonnostní skupiny uživatelů. S tím souvisí vnější rizika, která musí být v projektu sítě stezek pro terénní cyklistiku také odborně řešena. Měla by zde být uplatňována zásada, podobně jako v západních zemích, vědomého zachování přístupu do krajiny v co největším rozsahu za současné implementace opatření managementu rizik. Mezi základní managementová opatření v oblasti sítí stezek patří tato opatření: 1. Návrh a realizaci sítě stezek musí provádět odborně kompetentní osoba se zkušenostmi z obdobně fungujících produktů (ideálně osoba znalá standardů pro návrh a realizaci sítě stezek ze západních zemí). Síť musí být navržena a realizována tak, aby byla udržitelná, poskytovala atraktivní zážitky při zachování určité míry bezpečnostního rizika. Návrh a realizace sítí stezek musí dodržovat legislativní předpisy (stavební zákon) a využívat poznatků dobré zejména zahraniční praxe. 2. Ustanovení týmu pro rizikový management je nezbytným předpokladem realizace produktu. Tým by měl být sestaven ideálně v průběhu realizace sítě stezek a musí být připraven na systematickou a efektivní práci. Náplní práce týmu pro rizikový management je monitoring a vyhodnocování reálných situací na sítích stezek a které mohou mít vliv na bezpečnost uživatelů. Činnost týmu by měla být dokladována a archivována. Může při soudních sporech sloužit jako oficiální doklad o vědomé snaze rizikům předcházet. Vycházeje ze zahraničních zkušeností, členy týmu by měli být odborník na plánování, 89
3.
4.
5.
6.
realizaci a správu stezek, zástupci organizací, které se na realizaci sítě stezek podílejí (provozovatel sítě, vlastník, správce dotčených pozemků) a zástupce místně příslušné záchranné služby. Sestavení záchranného systému pro rychlé zajištění případných zraněných osob, jednoduchou lokalizaci zraněného, plán přístupových koridorů pro záchrannou službu. Podobně jako u jiných typů plánů, je nutná každoroční revize (kontaktní osoby, aktuální telefonní čísla, změny v trasách stezek, přístupových tras a jejich stavu). Uživatelé sítí stezek by měli poskytnout tzv. informované rozhodnutí. Za informované rozhodnutí se obecně považuje vstup osob do prostor, které se řídí určitými interními pravidly, řády či předpisy. Tento prostor by měl být viditelně vyznačen a instrukce jemu podléhající viditelně umístěny před vstupem do tohoto prostoru. I z tohoto důvodu je vhodné risk management a správu sítí stezek zasadit do konceptu nástupního místa, které představuje vstup do prostoru se sítí stezek. V zahraničním prostředí ale i v ČR u jiných typů produktů pro rekreaci v (snowparky, bikeparky, koupaliště apod.) se informované rozhodnutí realizuje prostřednictvím informační tabule zřetelně umístěné při vstupu tak, aby všichni návštěvníci před zahájením aktivity tuto tabuli viděli a mohli si ji přečíst. Z povahy produktu sítě stezek pro terénní cyklistiku v lesní vyplývají zřejmé odlišnosti, protože volný přístup do lesů a hustá lesní dopravní síť umožňuje nástup na stezky v podstatě v jakémkoli místě v terénu (informační cedule nelze umístit všude). Umístit informační tabule je vhodné na oficiálních nástupních místech či jiných frekventovaných bodech a na oficiální prezentaci produktu v tištěných a internetových materiálech (web, sociální sítě). Upozornění na nebezpečná místa na stezkách je také důležitou součásti managementu rizik. Je zřejmé, že není možné označit všechna potenciálně nebezpečná místa (míra rizika je dána pokročilostí uživatele stezky), přesto by měla být označena místa, kde se stezka kříží se stávající dopravní infrastrukturou, kde se výrazně mění charakter stezky apod. Tato místa je vhodné nejen označit, ale vhodně při samotné realizaci stezku upravit tak, aby míra rizika byla minimalizována (například donutit uživatele snížit rychlost tak, aby byl schopen před nebezpečným místem dostatečně zpomalit či úplně zastavit). Pravidelný monitoring stavu a údržba stezek jsou další součástí aktivit týmu rizikového managementu. Nastavení frekvence monitoringu stavu stezek je věcí týmu rizikového managementu, včetně způsobu dokumentace a archivace a způsobů vypořádání se se zjištěnými problémy. Údržba stezek by měla probíhat minimálně jednou ročně po zimním období, zásahy do stezek
90
musí navrhovat odborně způsobilá osoba, aby nedošlo neodbornou úpravou k jejich znehodnocení. 7. Aktuální informace o stavu stezek, potenciálního nebezpečí, uzavírek apod. musí být bezodkladně poskytovány uživatelům stezek formou značení v terénu, zveřejnění informací na oficiálních nástupních místech, na webových stránkách či sociálních sítích. Efektivní management rizik sítí stezek spočívá ve snaze předcházení rizik a v rychlé reakci na ně, pokud se stanou reálnými. Základními principy, mezi kterými se musí hledat rovnováha, jsou principy zachování přístupu do krajiny, zajišťování bezpečí uživatelů stezek, zachování uživatelského zážitku a proveditelnosti bezpečnostních opatření v reálném prostředí. L.2
Doporučení pro provozní fázi projektu – udržitelnost produktu Kapitola shrnuje doporučení pro provozní fázi, správu případného projektu Singltrek Písecké hory, která vyplynula z podrobné analýzy již existujících a fungujících projektů obdobného charakteru. Z výsledků analýzy dopadu na příkladu zahraničních a českých sítí stezek pro terénní cyklistiku je možné hovořit o tom, že kvalitní a udržitelné produkty mohou vytvářet předpoklady pro zvýšení návštěvnosti obcí, zvýšení počtů přenocování, nárůst počtu ubytovacích zařízení a přispívat tak k rozvoji obcí a celého regionu. Více zřejmé je to u zahraničních projektů. Fungují déle a probíhá u nich monitoring návštěvnosti i další socioekonomické průzkumy. Ze zkušeností z již realizovaných projektů lze odvodit celou řadu doporučení k udržitelnosti produktu. Projekt sítí stezek pro terénní cyklistiku může být udržitelný, pouze pokud je plánován, realizován a provozován na expertním základě. Udržitelnost se musí promítnout do všech činností a fází projektu. U samotných stezek a jejich sítí v terénu musí být kladen důraz na minimalizaci jejich negativního dopadu na území. Stezky budou udržitelné pouze za předpokladu, pokud budou navrženy tak, aby nevyžadovaly neúměrnou míru údržby a správy. Stezky musí být navrhovány tak, aby nepoškodily krajinný ráz území, kulturní a přírodní hodnoty území, naopak měly by hodnotu krajiny zvyšovat. Při správě produktu se podle zkušeností vyplatí jednoduchý a efektivní model s menším množstvím zainteresovaných osob. Na druhou stranu to musí být odborně kompetentní osoby, které mají o provoz produktu, zajištění bezpečnosti účastníků a zvyšování konkurenceschopnosti produktu zájem. L.2.1 Provoz a správa stezek Znovu připomínáme, že základní podmínkou pro kvalitní plánování a realizaci sítě STC je zapojení expertů s praktickými zkušenostmi a realizace stezek podle respektovaných a v praxi odzkoušených kritérií a metod (viz podkapitola Expertní 91
zajištění projektu). Samotná správa, rozvoj a údržba sítě stezek musí probíhat metodicky a kvalifikovaně, aby nedošlo k degradaci samotných stezek a postupně kvality celého produktu. Profesionalita a silný důraz na udržitelnost by se měly promítat do všech fází přípravy, realizace i správy produktu. Doporučení pro případný projekt Singltrek Písecké hory jsou následující: Před samotnou realizací projektu je nutné jednoznačně stanovit, které subjekty, jakým způsobem a jakým dílem se budou finančně podílet na provozu, správě a údržbě stezek. V úvahu připadá spolupráce investora, majitele a správce pozemků, provozovatele nástupního centra. Domluvu je vhodné podpořit vzájemnou smlouvou nebo využít jiný vhodný způsob deklarace dohodnutých pravidel. Dále je možno využít k financování údržby dobrovolných příspěvků, sponzoringu, partnerství, ale pouze za předpokladu, že systém příspěvků bude pro přispěvatele zcela transparentní. Podkladem pro údržbu stezek je pravidelný monitoring stavu stezek. Přesný plán monitoringu, jeho frekvence a způsob vyhodnocení je věcí týmu rizikového managementu. Doporučujeme pořizování dokumentace a archivace včetně popisu, jak byly zjištěné problémy vyřešeny. Údržba stezek by měla probíhat minimálně jednou ročně po zimním období. Konkrétní způsob údržby a oprav stezek musí navrhovat odborně způsobilá osoba, která by měla dohlížet na jejich realizaci. Neodborné zásahy by mohly stezky znehodnotit a ohrozit bezpečnost a snížit atraktivitu trasy. L.2.2 Nástupní místo Doporučujeme vytvoření jednoho nástupního místa. Toto oficiální centrum musí být nedílnou součástí produktu, musí být na první pohled zřejmé, že k produktu neoddělitelně patří. Nástupní místo musí poskytovat kvalitní a dobře promyšlené služby, které mohou provozovateli generovat finanční příjem pro následnou údržbu stezek a fungování nástupního místa. Pozitivním efektem nástupního místo je vytvoření pracovních míst. Nástupní místo by měla poskytovat tyto služby: dostatečný prostor pro parkování automobilů možnosti ubytování (přímo v centru nebo v jeho blízkém okolí) nabídka kvalitního občerstvení (moderně pojaté s ohledem na cílové skupiny) servis, půjčovna, myčka kol kvalifikované poradenství (v oblasti výběru cyklo vybavení, volby tras, okruhů) viditelně umístěný organizační řád, kodex terénního cyklisty podávání aktuálních informací o stavu stezek 92
k odebrání mapy tras a okruhů s jasnou legendou zázemí pro rodiče s dětmi (herní prvky, hřiště atd.) průvodcovské služby, výuka jízdy na horském kole nabídka služeb pro organizované skupiny (teambuilding apod.)
L.2.3 Risk management Jak už bylo řečeno výše, bez kvalitního managementu rizik není vhodné projekt vůbec realizovat. Na tomto místě opakujeme doporučení pro efektivní management rizik pro projekt SPS. Zajištění odborně kompetentní osoby pro návrh a realizaci sítě STC. Doporučujeme vybírat osobu s referencemi, nikoli podle nejnižší nabízené ceny. Investice do odborníka se vrátí v kvalitě stezek a jejich udržitelnosti. Ustanovení týmu pro rizikový management v průběhu realizace sítě stezek. Tým by měl být sestaven z odborníka na plánování, realizaci a správu stezek, zástupce provozovatele sítě, vlastníka, správce dotčených pozemků a zástupce místně příslušné záchranné služby. Měl by být dohodnut systém činnosti týmu, pravidelné pracovní schůze, způsob předávání informací, monitoring rizik, standardy řešení rizik včetně dokumentace činností a archivace všech podkladů. Sestavení záchranného systému s každoroční revizí základních kontaktů. Místa záchranného systému – stanovišť první pomoci. Zajistit informované rozhodnutí uživatelů stezek vytvořením informační cedule v nástupním místě a na frekventovaných místech v terénu. Oficiální informace o podmínkách provozu sítí STC uveřejnit také na webových stránkách produktu a na sociálních sítích). Upozornit na nebezpečná místa na stezkách vhodným označením v terénu a v mapových podkladech. Informovat uživatele stezek v nástupním místě, na webu a sociálních sítích o aktuálních informacích a o stavu stezek, potenciálním nebezpečí, uzavírkách apod. L.2.4 Marketing a propagace Nezbytnou součástí podpory produktu v dnešním konkurenčním prostředí je centrálně řízená propagace produktu. Efektivní komunikace je základní podmínkou fungování produktu a přispívá k efektivnímu managementu rizik. Propagaci produktu by měl provádět kvalifikovaný subjekt. V současnosti je nejefektivnějším nástrojem komunikace přes webové rozhraní, sociální sítě. Lehce identifikovatelná webová doména produktu a vlastní profil na sociální síti jsou nezbytné pro efektivní propagaci i správu produktu. Nezbytně nutné je vytvoření marketingové strategie produktu. 93
Dobrým příkladem zvládnuté propagace jsou projekty Singltrek pod Smrkem, Cyklo aréna Vysočina, Rychlebské stezky. Pokud produkt cílí i na zahraniční návštěvníky, informace musí být podávány v jazykových mutacích. Pro projekt Singltrek Písecké hory přichází do úvahy komunikace v angličtině a němčině. Propagace by měla využívat odkazy na mezinárodní reference kvality a po uvedení do provozu by postupně měly být vytvářeny kroky k zisku mezinárodní certifikace oceňované cílovou skupinou. Velmi vhodná je pro produkty tohoto typu propagace pomocí tzv. brandu3. Dobrým příkladem tohoto postupu je značka Singltrek (Singltrek, s.r.o.). Písek a Písecko může také marketingově navázat na nástroje, se kterými již nyní pracuje (např. půjčení kola v rámci tzv. Písecké bonusové karty včetně mobilní verze aplikace.
Brand znamená unikátní způsob fungování značky. Brand reprezentuje produkt, musí být unikátní, srozumitelný a zapamatovatelný. Jde o koncepci zahrnující komunikační mix, vizuální standardy a pravidla. 94 3
M Analýza rizik Analýza rizik projekt je základním a nezbytným krokem pro formulaci konkrétního managementu rizik. Přestože není znám zcela konkrétní návrh projektu Singltrek Písecké hory, uvádíme zde základní analýzu rizik s uvedením jejich závažnosti, návrhy opatření snižujících (Tab. 13). Pro přehlednost jsou rizika rozdělena do několika kategorií – vnější rizika plynoucí z pohybu v krajině (ve spojitosti s hospodářskou činností v území, přírodní podmínky), vnitřní rizika projektu (kvalita návrhu stezek, charakter a stav stezek), vnitřní rizika uživatelů (schopnosti uživatelů, zodpovědnost a ukázněnost uživatelů) a vnitřní rizika správy produktu (chybějící management rizik, nedostatečná a nekoncepční propagace produktu, poskytované služby s nízkou kvalitou, atp.). Pravděpodobnost rizika je vyjádřena slovní škálou: zanedbatelná – velmi nízká – nízká – střední – vysoká – velmi vysoká – extrémně vysoká. Tab 13. Identifikace rizik projektu s návrhy opatření a kontroly Riziko
Pravděpodobnost Opatření snižující riziko rizika
Vnější Nevhodné klimatické podmínky pro provozování STC Lesní kalamita s pádem stromů a poškozením stezek Pád stromu na uživatele stezky v případě silného větru Poškození stezek, zranění uživatelů lesnickým provozem Zranění uživatele stezky v průběhu mysliveckých činností Poškození stezek a doprovodné infrastruktury zvěří
Zanedbatelná
Nelze ovlivnit
Střední
Uzavření stezek, včasné informování uživatelů, odstranění kalamity, otevření stezek po zajištění bezpečnosti porostu
Velmi nízká
Uzavření stezek, informování uživatelů o aktuálním počasí
Střední
Velmi nízká
Oznámení míst aktuálních těžeb a prací v lese, uzavření dílčích okruhů, informování uživatelů Oznámení o místech možné střelby, plánu mysliveckých akcí, uzavření dílčích okruhů, informování uživatelů
Střední
Monitoring a pravidelná údržba stezek
Vysoká
Výběr kvalifikovaného odborníka s referencemi, odpovědné zadání VŘ s důrazem na kvalitu nikoli cenu
Vnitřní – stezky Nízká kvalita návrhu systému stezek
95
Nízká kvalita dodavatele stavby
Vysoká
Výběr kvalifikovaného dodavatele s referencemi, odpovědné zadání VŘ s důrazem na kvalitu nikoli cenu
Nedostatečná úroveň údržby stezek
Vysoká
Zajištění kvalifikované odborné osoby
Nedodržení ceny dodávky díla Negativní vlivy výstavby a užívání stezek na životní prostředí (lesní porosty, půdu, vodní režim) Negativní vlivy na zvěř během výstavby
Vysoká
Vysoká
Střední
Klást důraz na kvalitní projektovou dokumentaci (průzkum terénu, zjištění kvality podloží) s podrobným výkazem výměr Uzavření kvalitní smlouvy o dodávce díla Zajištění projektu odborně způsobilou osobou, projednání projektu s dotčenými úřady, dodržení požadavků stanovených úřady Po ukončení výstavby negativní vliv výstavby pomine.
Vnitřní – uživatelé Rozdílná úroveň fyzické zdatnosti uživatelů a techniky jízdy na kole
Extrémně vysoká
Vjíždění do terénu mimo stezky
Nízká
Podle cílových skupin vytvořit sítě stezek s odstupňovanou náročností (min. 4 úrovně od děti/začátečníci po zkušené jezdce) Navrhnout stezky atraktivní pro všechny cílové skupiny a jejich atraktivitu udržovat pravidelnou údržbou
Nedodržování organizačního řádu, uzavírek, doporučované provozní doby, nástup na stezku mimo oficiální místa
Vysoká
Pravidelný apel na dodržování pravidel, výchova uživatelů v rámci nástupního místa, upozorňovat na možná rizika
Rušení zvěře
Nízká
Zvěř se sama dokáže s rušivým vlivem cyklistů po čase vyrovnat.
Vysoká
Propagaci produktu svěřit profesionálům
Vnitřní – správa produktu Nedostatečná propagace produktu Záměna produktu s jinými odlišně pojatými produkty v ČR Vznik dalších oficiálních míst s odlišnou propagací, jinou kvalitou poskytovaných služeb
Vysoká
Střední
Využití brandingu, posilování identity uživatelů, vzdělávání uživatelů, udržování jejich zájmu Posilovat identitu s vytvořenou značkou, požadovat jednotný přístup. Vyžadovat vytvoření závazných smluvních vztahů mezi dotčenými subjekty 96
Nedostatek financí pro správu a údržbu stezek
Smluvně zajištěná spolupráce investora, Vysoká
majitele a správce pozemků, provozovatele nástupního centra
97
N Analýza SWOT Tab 14. SWOT analýza záměru projektu
Silné stránky
Slabé stránky
Atraktivní území přírodního parku Písecké hory
Projekt není zakomponován v novém územním plánu
Navrhovatel záměru má jasnou představu o návrhu, realizaci, správě včetně marketingu produktu
Dlouhé schvalovací řízení z pohledu orgánů ochrany životního prostředí
Koncentrace cyklistů v území na formální stezky
Nutnost bezpečnostního auditu
Specifické podmínky LH - přírodní park PH
Možnost realizace projektu v etapách (umožněna evaluace již fungujících úseků)
Projekt Singltrek Písecké hory je potenciálně jasně propagovaný a provozovaný produkt cestovního ruchu, který v Písku zatím chybí
Vypořádání se s limity území: přírodní park, ÚSES, lesní hospodářství, myslivost
Omezení komerčních lovů, snížení zisku podniku Lesy města Písku, s. r. o.
Produkt je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty Města Písku
Projekt by naplnil rekreační potenciál lokality výstavbou STC zejména v místech s nižší koncentrací turistických tras a stezek (JV od vrcholu Jarník)
Existence 2-3 lokalit stezek pro terénní cyklistiku v České republice, které mají národní význam
Obtížný odhad dopadů projektu na životní prostředí v dlouhodobém horizontu
Nejednotný postoj mezi obyvateli k realizaci projektu
Blízkost města Písku
Dobrá dopravní dostupnost z Plzeňského, Jihočeského a Středočeského kraje a hlavního města Praha vůči konkurenčním produktům
98
Příležitosti
Hrozby
Nový produkt cestovního ruchu, který najde mezi cílovou skupinou uplatnění
Degradace atraktivity prostoru Píseckých hor v důsledku nadměrného turistického zatížení
Návštěvníci budou mít tendenci se do území vracet
Změna preferencí forem turismu cílová skupina nebude mít o projekt zájem
Zvýšení zájmu o trávení volného času obyvatel Česka ve spojitosti s terénní cyklistikou
Uživatelé produktu zůstanou v nástupním místě a nenavštíví Písek a okolní atraktivity
Nekvalitní provedení jednotlivých fází projektu (projektování, realizace, provoz, údržba STC) a v důsledku poškození složek ŽP
Střety místních obyvatel s návštěvníky – odmítavý postoj místních obyvatel k rozvoji turismu v území
Zvýšení konkurence v nabízeném produktu (postavení nových lokalit stezek pro terénní cyklistiku)
Návštěvníci území budou motivováni k delšímu setrvání, což povede k zvýšení počtu přenocování
Případné rozšíření forem ubytování v regionu Produkt zvýší možnosti trávení volného času místních obyvatel
99
O Možnosti externího financování projektu Analýza konkurence v kapitole C odhalila, že řada lokalit stezek pro terénní cyklistiku byla vybudována za významné podpory externími finančními zdroji – nejčastěji z dotací Regionálních operačních programů (tzv. ROPů) či krajských dotací. Protože se však jednalo o minulé programovací období a to současné (2014-2020) prošlo v oblasti podpory cestovního ruchu velkými revizemi omezující finanční podporu rozvoje turismu, nalezení externích zdrojů pro financování posuzovaného projektu bude mnohem náročnější. Vzhledem k znalosti současného nastavení operačních programů a Programu rozvoje venkova se jako externí zdroj financování projektu nabízí Opatření M08 – Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů (články 21– 26), které je součástí Programu rozvoje venkova České republiky (dále PRV) na období let 2014-2020. Toto opatření se váže na tematický cíl 6 – Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů a tematický cíl 5 - Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení, a jeho účelem je přispět k dosažení udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a tematický cíl 3 - Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a rybářství a akvakultury (v případě ENRF). Konkrétně se v rámci tohoto opatření jedná o operaci 8.5.2 Neproduktivní investice v lesích, která je zaměřena na podporu zvyšování environmentálních a společenských funkcí lesa podporou činností využívajících společenského potenciálu lesů. Operace je zacílena na PUPFL na území celé ČR, avšak mimo ZCHÚ, oblasti Natura 2000 a Prahu). Za způsobilé náklady jsou považovány: Opatření k posílení rekreační funkce lesa, např. značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře 2 metrů a významných přírodních prvků, výstavba herních a naučných prvků, fitness prvků, opatření k usměrňování návštěvnosti území, např. zřizování odpočinkových stanovišť, přístřešků, informačních tabulí, závory, opatření k údržbě lesního prostředí, např. zařízení k odkládání odpadků, opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa, např. mostky, lávky, zábradlí, stupně, nákup pozemků maximálně do částky odpovídající 10 % celkových způsobilých výdajů a projektová dokumentace. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že řada aktivit souvisejících s realizací projektu, by byla potenciálně financovatelná z dané operace (v případě, že bude žádost o dotaci podpořena). 100
Žadateli o dotaci mohou být soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení a spolky. Žadatel na PUPFL, na které žádá o podporu, hospodaří podle platného lesního hospodářského plánu, nebo podle převzaté platné lesní hospodářské osnovy, které má uložené v digitální formě v datovém skladu (IDC) ÚHÚL v souladu s informačním standardem lesního hospodářství pro plány a osnovy; tyto dokumenty mimo jiné zajišťují udržitelné obhospodařování lesů podle ministerské konference. Podpora se poskytuje jako příspěvek na vynaložené způsobilé výdaje, a to ve výši 100 % způsobilých výdajů (příspěvek EZFRV činí 75 % veřejných výdajů a příspěvek ČR činí 25 % veřejných výdajů). Limitem je pak ta skutečnost, že předpokládaná maximální výše projektu činí 2 mil. Kč. Lze tak uvažovat o postupné etapizaci případné výstavby. Dalším nástrojem, který podporuje rozvoj cestovního ruchu je podprogram Cestování dostupné všem v rámci Národního programu Podpora cestovního ruchu (Ministerstvo místního rozvoje ČR). Cílem podprogramu je růst podílu cestovního ruchu na prosperitě regionů, vytvoření ekonomických podmínek k iniciaci a podpoře aktivit pro rozvoj domácího cestovního ruchu. Podpora tvorby nových produktů, aktivní začlenění cílových skupin, snížení sezónnosti, vytvoření podmínek pro zlepšení infrastruktury cestovního ruchu a zpřístupnění atraktivit. V roce 2016 byla výzva určena pro podnikatelské subjekty a obce (vyjma statutárních měst) pro projekty z oblasti cestovního ruchu. Dotace ze státního rozpočtu může dosáhnout maximální výše 50 celkových uznatelných výdajů akce a je poskytována v režimu de minimis. V rámci této výzvy bylo konkrétně podporováno: rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél tras, zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu, zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakově postižené účastníky cestovního ruchu a pořízení zařízení pro bezpečné parkování kol a úschovu zavazadel, to vše včetně propagace zrealizovaných výstupů akcí. Protože měl program platnost do konce roku 2016, je otázkou, zda bude ve stejné formě pokračovat i v dalších letech. Seznam v minulosti schválených žadatelů o dotaci ukazuje, že podpora cykloturismu je jednou ze stěžejních oblastí (např. podpořený projekt Bikeparku a odpočívadla v Ostrožské Nové Vsi).
101
P Stručný závěr a souhrn doporučení Předkládaná studie proveditelnosti projektu Singltrek Písecké hory posuzuje záměr vytvořit na území Píseckých hor jedinečnou destinaci cestovního ruchu, která by byla v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty města Písku, zvýšila by atraktivitu území a byla by přínosem pro místní obyvatele i lokální ekonomiku v regionu Písecka. Předpokládá se zaměření na širokou cílovou skupinu osob. Studie byla vytvořena nezávislou organizací – Mendelovou univerzitou v Brně a snahou řešitelského týmu bylo postihnout všechny aspekty, které záměr přinese a posoudit kvalitu, proveditelnost a efektivitu celého záměru. Zadavatelem studie bylo Město Písek a Mendelova univerzita v Brně se stala zpracovatelem studie na základě řádného výběrového řízení. Obsahová náplň studie vychází z nabídky na zpracování studie předložené do výběrového řízení. Z důvodu neexistence konkrétního projektu, projektové ani mapové dokumentace, byla za zájmové územní považována severní část území Píseckých hor a bylo počítáno s nejnepříznivějšími variantami možných negativních dopadů. Při řešení studie byly využity metody sekundárního i primárního výzkumu. Z výsledků studie vyplývá, že projekt lze na území přírodního parku Písecké hory realizovat, avšak je nutno vypořádat se s limity území, které vznikají především z pohledu ochrany přírody a krajiny, lesního hospodářství a myslivosti. Dále je nutné doporučit realizaci pouze v případě expertního zajištění v plánovací, realizační i provozní fázi projektu. Při výběrovém řízení na projekt i realizaci je nutné přesně definovat podmínky pro výběrové řízení a posuzovat předložené projekty především dle kritérií kvalita provedení, doložené reference, odbornost navrhovatelů a upřednostňovat tato kritéria před navrhovanou cenou. Před zahájením realizace projektu bude nejdůležitější výborně zpracovaná projektová a mapová dokumentace, vyjasnění vize mezi navrhovatelem, zhotovitelem, investorem a provozovatelem projektu. V projektové dokumentaci musí být dořešeny všechny legislativní i další požadavky na vybudování STC na území Píseckých hor. Stavební úřad posoudí otázku povolovacího režimu. Z důvodu možnosti vyhodnocení dopadů projektu na všechny dotčené oblasti je navrženo, aby byla realizace projektu rozdělena do časově oddělených etap. Při fázi budování STC je třeba odborného dohledu jak investorem, tak projektantem. Investor písemně před zahájením realizace nadefinuje povinnosti provozovatele a pronajímatele STC při jejich provozu v Píseckých horách, mimo jiné se jedná o sestavení záchranného systém, systému kontroly stavu a údržby stezek, odpadového hospodářství, poskytování informací o stavu uživatelům, návštěvního řádu oblasti apod. Zainteresované strany se nejlépe vzájemnou smlouvou dohodnou, které subjekty, jakým způsobem a v jakém rozsahu se budou podílet na provozu, správě a 102
údržbě STC, bude jasně definován systém risk managementu a otázky odpovědnosti vyplývající z provozování a užívání STC. Opravu a údržby stezek musí navrhovat odborně způsobilá osoba, která by měla dohlížet i na realizaci oprav a údržby stezek. Lze doporučit vhodně zvolit jedno nástupní místo, které umožní generovat finanční prostředky, kterých je třeba k provozu a údržbě STC. Při realizaci je nutné se maximálně vyhnout současné síti stezek a turistických tras, v případě křížení se stávajícími pozemními komunikacemi, je třeba provést bezpečností audit. Pro dosažení požadovaného ekonomického efektu z provozu STC je třeba provádět kvalifikovanou propagaci prostřednictvím zkušeného subjektu ve spolupráci s provozovatelem STC.
103
Q Použitá literatura a zdroje 1.
BergmanGroup, s.r.o. (2015). Strategický plán rozvoje města Písku. 39 s.
2.
BermanGroup s.r.o., Cassia Development & Consulting s.r.o. (2015). Analýza SWOT (město Písek).
3.
Boháč. O. Škody zvěří na polních honitbách v MS Duhoráz. Diplomová práce. ČZU Praha.
4.
Bostock Marketing Group Ltd. for The Forestry Commission (2011). Quality of Visitor Experience Survey: Coed y Brenin. Dostupné z: http://www.forestry.gov.uk/pdf/QOE_CoedyBrenin2010.pdf/$FILE/QOE_Coe dyBrenin2010.pdf
5.
Coillte (2005). Recreation Policy: Healthy Forest, Healthy Nation. Coillte, Newtownmountkennedy.
6.
ČSÚ. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních – obce. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#
7.
Dafydd Davis, MBE. The Trail Centre Model (prezentace) Dostupné z: http://www.fnqroc.qld.gov.au/files/media/original/003/978/2c5/e86/dafyd d_davis_trails.pdf
8.
Destinační management Písecko (2014). Písecko aktivně. ČSÚ (2014): Multikriteriální srovnání správních obvodů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje.
9.
Destinační management Písecko (2015). Zpráva o činnostech prováděných dle Přílohy č. 2 SMLOUVY O POSKYTNUTÍ A ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTÍ A POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKU NA ČINNOST za kancelář Destinačního managementu Písecko a Turistické informační centrum Písek v období leden – červen 2015
10.
Destinační management Písecko (2015). Zpráva o činnostech prováděných dle Přílohy č. 2 SMLOUVY O POSKYTNUTÍ A ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTÍ A POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKU NA ČINNOST za kancelář Destinačního managementu Písecko a Turistické informační centrum Písek v roce 2014
11.
EKOS Limited and Tourism Resources Company. 2007. 7Stanes Phase 2 Evaluation. Report for Forestry Commission Scotland. Dostupné z: https://www.imba.com/sites/default/files/7StanesPhase2FinalReport.pdf
12.
EKOS Ltd. 2008. 7stanes Phase 2 Evaluation Executive Summary. Dostupné z: https://www.imba.com/sites/default/files/7StanesPhase2FinalReport.pdf
13.
Informace o destinaci Singltrek pod Smrkem (2015) získány: ústní sdělení Mgr. Tomáš Kvasnička, MA,; www.singltrekpodsmrkem.cz, vlastní terénní šetření (primární data) 104
14.
Informace o projektu Rychlebské stezky a Lipovské stezky (2015) získány: http://www.rychlebskestezky.cz/cs/; projektová dokumentace, územní rozhodnutí a další materiály pro žádost o dotaci ROP dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/pro-prijemce/lipovske-stezkytoc?highlightWords=Lipovské+stezky
15.
Informace o projektu STC v Cyklo aréně Vysočina (2015) získány: Projektová dokumentace, územní rozhodnutí a další materiály pro žádost o dotaci ROP. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/rack/zakazky/592; ústní sdělení Ing. Jan Červinka (technický dozor stavby); https://radnice.nmnm.cz; http://www.vysocina.bike
16.
Lesy Města Písku, s.r.o. (online 2015) Dostupné z: http://www.lmpisek.cz/pro-navstevniky-piseckych-lesu/2015-11-19-07-0158/prirodni-park-pisecke-hory
17.
Machovský mapy s.r.o. (online 2016). Myslivecký portál. Honitby. Dostupné z: http://apps.hfbiz.cz/apps/mysliveckyportal/honitby/view/
18.
MapoMat – Průvodce mapovými službami. (online 2015). AOPK ČR. Dostupné z: http://mapy.nature.cz
19.
Piseckehory.ic.cz. Turistický portál. Představení lokality Písecké hory. (online 2015). Dostupné z: http://piseckehory.ic.cz/piseckehory.html
20.
Piskacek & Benes Consulting s.r.o. (2009): Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013. 115 s.
21.
Právní odpovědnost vlastníků lesa vzhledem k cizím nemovitostem, odpovědnost za škodu (2012). Dostupné z: http://znalcilesnictvi.cz/poradenstvi/pravni-odpovednost-vlastniku-lesavzhledem-k-cizim-nemovitostem-odpovednost-za-skodu
22.
Singltrek, s.r.o. (2012.) Síť destinací stezek pro terénní cyklistiku v Česku jako produkt cestovního ruchu.
23.
Singltrek, s.r.o., (2011). Posouzení potenciálu pro rozvoj sítě stezek pro terénní cyklisty v oblasti Suchého vrchu a Bukové hory Mechová 17, 466 04 – Jablonec nad Nisou.
24.
Trail Centres. Centres of Attention. (online 2016). Dostupné z: http://www.ctc.org.uk/file/member/201111044.pdf
25.
Vyhnálková, V. (2014). Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 (prezentace).
26.
Webber, P. (ed.) (2007). Managing Mountain Biking: IMBA's Guide to Providing Great Riding. Boulder, CO: IMBA.
105
R Seznam obrázků a tabulek Obr. 1
Předmětné území studie ..................................................................................................................... 10
Obr. 2
Turistická infrastruktura v předmětném území ....................................................................... 27
Obr. 3
Lokality stezek pro terénní cyklistiku a analyzovaných bike parků v ČR....................... 33
Obr. 4
Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: povědomí o lokalitách stezek pro terénní cyklistiku.................................................................................................................................................... 35
Obr. 5
Lokalizace bydliště návštěvníků SPS ............................................................................................. 38
Obr. 6
Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: délka pobytu, dostupnost Píseckých hor39
Obr. 7
Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: preference formy pobytu a zdatnost uživatelů..................................................................................................................................................... 40
Obr. 8
Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: preference doplňujících atraktivit............ 41
Obr. 9
Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: absence hor, vnímání nová lokality ......... 42
Obr. 10 Hodnocení respondentů průzkumu v SPS: délka pobytu, finanční útrata...................... 49 Obr. 11 Mapa dotčeného území s vyznačením skladebných částí ÚSES .......................................... 51 Obr. 12 Kroky analýzy výnosů a nákladů projektu Singltrek Písecké hory ................................... 56 Obr. 13 Subjekty dotčené dopady projektu Singltrek Písecké hory .................................................. 58 Obr. 14 Očekávané náklady a výnosy projektu Singltrek Písecké hory v letech 0 – 21 jeho .. 65 Obr. 15 Doporučená etapizace případné výstavby stezek v lokalitě Píseckých hor ................... 87 Obr. 16 Respondenti průzkumu dle věkových kategorií .................................................................... 108 Obr. 17 Důvody návštěvy Píseckých hor ................................................................................................... 110 Obr. 18 Nejčastěji uvedené „oblíbené“ lokality v Píseckých horách .............................................. 111 Obr. 19 Zkušenosti respondentů v oblasti cyklistiky ........................................................................... 112 Obr. 20 Vnímání pozitivních dopadů posuzovaného projektu ......................................................... 113 Obr. 21 Vnímání negativních dopadů posuzovaného projektu ........................................................ 114
106
Tab 1.
Zpracovatelský tým s uvedením pracoviště, odborného zaměření a kompetencí ...... 16
Tab 2.
Dojezdové vzdálenosti a doba trvání cesty z významných destinací ČR, SRN a Rakouska ...................................................................................................................................... 28
Tab 3.
Dojezdové vzdálenosti a doba trvání cesty s využitím cyklotras ....................................... 29
Tab 4.
Klíčové atributy nastavení konkurenceschopného produktu ............................................. 43
Tab 5.
Vývoj návštěvnosti vybraných obcí dle lokalizace stezek zaznamenané bazickým indexem (rok 2000 = 100 %) ............................................................................................................ 47
Tab 6.
Vývoj počtu přenocování vybraných obcí dle lokalizace stezek zaznamenané bazickým indexem (rok 2000 = 100 %) ....................................................................................... 47
Tab 7.
Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení vybraných obcí dle lokalizace stezek v letech 2009-2014................................................................................................................................ 48
Tab 8.
Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty v realizační fázi ........... 58
Tab 9.
Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty v provozní fázi ............ 60
Tab 10. Identifikace dopadů projektu na jednotlivé dotčené subjekty ve poprovozní fázi ..... 61 Tab 11. Kvantifikace a finanční vyčíslení efektů pro jednotlivé fáze zamýšleného projektu . 62 Tab 12. Čistá současná hodnota ....................................................................................................................... 66 Tab 13. Identifikace rizik projektu s návrhy opatření a kontroly ...................................................... 95 Tab 14. SWOT analýza záměru projektu....................................................................................................... 98 Tab 15. Frekvence návštěvy prostoru Píseckých hor v závislosti na vzdálenosti bydliště od tohoto území ......................................................................................................................................... 109 Tab 16. Míra souhlasu k vybraným změnám ........................................................................................... 115
107
S PŘÍLOHA - Vyhodnocení elektronického dotazování názorů obyvatel Písku a obcí v okolí na význam Píseckých hor a záměr projektu Singltrek Písecké hory S.1
Respondenti průzkumu Vyhodnocení průzkumu bylo provedeno na základě 217 odpovědí respondentů. Je potřeba uvést, že počet odpovědí byl vyšší (224), nicméně některé z nich nebyly do výsledného hodnoceného souboru zahrnuty z důvodu nedostatečného vyplnění či opakování odpovědí. Jak již bylo výše naznačeno, vzhledem k formě a účelu průzkumu nelze hovořit o cíli získat reprezentativní výsledky, ale vstoupit do problematiky a oslovit/zapojit do projektu veřejnost a tímto krokem také provést PR uskutečňované studii. Větší ochotu odpovídat a vyjádřit své názory na Písecké hory a možnosti využití tohoto prostoru pro rozvoj stezek pro terénní cyklistiku vyjádřili muži, neboť tvořili 64 % odpovídajících. Z hlediska věku byli odpovídající relativně rovnoměrně rozděleni – největší podíl odpovídajících připadal na skupiny mezi 25-50 roky, mezi nimiž každá skupina (vyjádřena 5-ti letým intervalem) tvořila alespoň desetinu odpovídajících. I přes zvolenou formu dotazování se do průzkumu odpovídajícím způsobem zapojili také obyvatelé ve věku 60 a více let (14 % dotazovaných). Průzkum ukázal, že mladší věková skupina, která představuje významnou cílovou skupinu projektu, neměla o zapojení takový zájem, jak by bylo možné očekávat (obyvatelé ve věku 24 let a méně tvořili pouze 5 % respondentů). Jedním z vysvětlení nižšího zastoupení této skupiny může být forma šíření informace o možnosti zapojit se do průzkumu prostřednictvím médií a informací z MÚ Písek, které patrně oslovují cílovou skupinu v menší míře než např. sdílení na sociálních sítích. 20% 15% 10% 5% 0% 18 a 19 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 méně
věk
65 a více
Obr. 16 Respondenti průzkumu dle věkových kategorií
V rámci průzkumů se dlouhodobě potvrzuje, že nejvyšší ochotu odpovídat a zapojovat se do dění v místě, kde respondenti pobývají, mají vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé. Provedený průzkum nebyl výjimkou, neboť více než polovina
odpovídajících uvedla vysokoškolskou kvalifikaci a třetina středoškolské vzdělání s maturitou. Přitom v městě Písek mají vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé pouze čtrnáctiprocentní podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15-ti let. Nejširší skupinou respondentů dle ekonomického statusu tvořili zaměstnaní obyvatelé (60 %), dále zaměstnavatelé a OSVČ (20 %), senioři se starobním důchodem (10 %) a dále menší podíly žáků a studentů, nezaměstnaných a osob na mateřské či rodičovské dovolené. Více než 9 z 10 respondentů má bydliště v Písku a zbývající respondenti bydlí v blízkém okolí sousedních obcí. Pouze 6 odpovídajících prozradilo, že má sice trvalé bydliště v Písku, ale převážně bydlí v Praze. Vzhledem k lokalizaci Píseckých hor v rámci města Písek není překvapující, že třetina respondentů bydlí v těsné blízkosti Píseckých hor (do půl kilometru), 23 % pak do jednoho kilometru a další třetina do třech kilometrů. Pouze 21 respondentů uvedlo bydliště vzdálenější než 3 kilometry. K průzkumu se v největší míře vyjadřovala ta skupina obyvatel, která se považuje za aktivní cyklisty (46 %) a případně občasné výletníky na kole (34 %). V mnohem menší míře odpovídali na otázky ti, kteří kolo využívají pouze jako dopravní prostředek (16 %) či kolo vůbec nepoužívají (4 %). S.2
Význam Píseckých hor Realizovaný průzkum ukázal, že prostor Píseckých hor je velmi navštěvovaný a obyvatelé Písku a okolních obcí v něm tráví značnou část svého volného času. Nelze se tak divit sdělení jednatele Lesů města Písku, že každoročně jsou Písecké hory navštíveny cca 30-40 tis. návštěvníků. Jak je patrné z následující tabulky (Tab. 15), více než polovina respondentů v tomto území pobývá alespoň jednou za týden. Výsledky také dále ukazují očekávatelný vztah mezi vzdáleností bydliště obyvatel a frekvencí návštěv lesa. To znamená, že Ti, kteří bydlí k řešenému prostoru nejblíže, jej navštěvují s nejčetnější frekvencí a se zvyšující se vzdáleností bydliště od Píseckých hor se intenzita návštěv snižuje. Tab 15. Frekvence návštěvy prostoru Píseckých hor v závislosti na vzdálenosti bydliště od tohoto území Popisky řádků každý den do 0,5 km 0,51-1,0 km 1,1-3,0 km více než 3 km průměrně jednou týdně do 0,5 km 0,51-1,0 km 1,1-3,0 km více než 3 km
Počet abs. 30 18 6 4 2 98 41 22 31 4
Počet v % 13,8 60,0 20,0 13,3 6,7 45,2 41,8 22,4 31,6 4,1
průměrně jednou měsíčně do 0,5 km 0,51-1,0 km 1,1-3,0 km více než 3 km průměrně jednou za čtvrt roku do 0,5 km 0,51-1,0 km 1,1-3,0 km více než 3 km výjimečně do 0,5 km 0,51-1,0 km 1,1-3,0 km více než 3 km
56 13 14 20 9 23 1 4 14 4 10 1 3 4 2
25,8 23,2 25,0 35,7 16,1 10,6 4,3 17,4 60,9 17,4 4,6 10,0 30,0 40,0 20,0
Respondenti se vyjádřili, že nejčastěji směřují do Píseckých hor z důvodu aktivního odpočinku, který si zejména spojují s procházkami a vycházkami za rozličnými cíli území (viz dále). Prostoru Píseckých hor si především váží z důvodu přírodě blízkého, atraktivního, lesního prostředí, zdravějšího ovzduší, kde hledají klid a ticho (Obr. 17). Řada z respondentů si aktivní odpočinek spojuje zejména s nejrůznějšími sportovními aktivitami – především pak kolem. 160 140 120 100 80 60 40
Obr. 17 Důvody návštěvy Píseckých hor
les za humny
prostror pro vyžití dětí
bydlím pod lesem
fotografování
geocaching
jízda na horském kole
venčení psa
houbaření
klid
sport
cyklistika/cykloturistika
pracovní záležitosti
místo setkání
pasivní odpočinek
zdravější ovzduší
aktivní odpočinek
0
přírode blízké prostředí,…
20
Analýza důležitosti jednotlivých lokalit ukazuje, že největší význam respondenti přikládají těm lokalitám Píseckých hor, která jsou v jejich severní části v blízkosti města Písek (Obr. 18). Četnost jmenovaných lokalit se snižuje s rostoucí vzdáleností od města. Vůbec nejčastěji (polovina respondentů průzkumu) byl zmiňován vrch Jarník s rozhlednou, k němuž lze započítat jmenovanou Vyhlídku píseckých lesníků a Píseckou vyhlídku. Nejvyšší vrchol Píseckých hor – Velký Mehelník, byl z hlediska četnosti zmíněn jako druhá nejfrekventovanější lokalita. Ještě jedna lokalita byla zmíněna téměř polovinou zúčastněných, a to lokalita „V Živci/Živec“, která je v relativně komfortní pěší dostupnosti z města Písek a v jejíž blízkosti lze nalézt řadu dalších (sice méně, ale stále významně) zmíněných lokalit (Na Křižátkách, U Honzíčka, „kaskáda“ čtyř rybníků“). Lokalita Na Flekačkách v blízkosti Lesovny, studánka U Dobré vody a Nový rybník byly taktéž významně zmíněny a jsou v dobré dostupnosti z města. Již vzdálenější zmíněnou lokalitou dostupnou za více než dvě hodiny chůze z Písku je Rybník, případně vrch Němec, který byl zmíněn jako čtvrtý nejčastější bod dle důležitosti v očích participující veřejnosti. Žádná srovnatelně či více vzdálená lokalita nebyla zmíněna více než deseti respondenty.
Obr. 18 Nejčastěji uvedené „oblíbené“ lokality v Píseckých horách
S.3
Pohled na dopady spojované s posuzovaným záměrem projektu Singltrek Písecké hory Vzhledem ke snaze poodkrýt očekávání obyvatel o možných dopadech realizace posuzovaného projektu je účelné zachytit, jaké mají dotazovaní zkušenosti s cyklistikou a nakolik jsou obeznámeni s terénními stezkami pro cyklistiku. Z výsledků průzkumu je patrné, že téměř tři čtvrtiny dotazovaných mají zkušenosti s cyklistikou, alespoň ve formě jízdy na cyklotrasách či cyklostezkách, nicméně pouze 16 % respondentů zná terénní stezky pro cykloturistiku případně sjezdové tratě v některém z bike parků. V celkovém pohledu však pouze 6 % dotazovaných kolo nevyužívalo (Obr. 19). 6%
3%
10% 3%
Ano, bikerské tratě jako např. Rychlebské stezky. Ano, singltrek jako např. Singltrek pod Smrkem
23%
Ano, sjezdové tratě. Pouze cyklotrasy a cyklostezky. Jezdím na kole, ale stezky či tratě nevyužívám. 55%
Na kole nejezdím.
Obr. 19 Zkušenosti respondentů v oblasti cyklistiky
Přestože zkušenosti ze stezek pro terénní cyklistiku má pouze 16 % respondentů, pouze 18 % respondentů se vyjádřilo, že pojem „singltrek“ nezná. Více než polovina participujících však má zkušenosti s cyklostezkami a cyklotrasami, na základě čehož jsou schopni patrně pojem singltrek vnímat. Další část respondentů může patrně termín znát, neboť se aktivně zúčastňují diskuzí, které byly v souvislosti s posuzovaným projektem iniciovány. V řadě případů se však ukázalo, že skutečná znalost termínu je velmi vzdálená skutečnému významu, a že řada respondentů si pod pojmem představuje názorově a postojově zabarvené významy (odmítání či prosazování posuzovaného projektu), jimiž vyjádřili svou pozici a náhled na daný projekt. Je však zapotřebí říci, že většina z 82 % dotazovaných, kteří se domnívají, že tento pojem znají, si jej spojují s terénní cyklistikou a trasami pro kolo v přírodě. Někteří jej však zaměňují se sjezdovými/downhillovými trasami, které jsou dostupné v řadě bike parků České republiky. Výše zmíněné promítnutí osobních postojů k posuzovanému projektu se pravděpodobně promítlo i do hodnocení významnosti uvažovaných negativních a
pozitivních dopadů projektu na lokality a jiné atributy. Lze tak definovat skupinu respondentů, kteří, aniž by nad jednotlivou významností dopadů projektu přemýšleli, automaticky označili všechny nadefinované pozitivní dopady za nevýznamné (45 respondentů tj. pětina účastníků průzkumu) a srovnatelně vyjmenované negativní dopady automaticky označili za zcela významné (19 odpovídajících). V případě „opačného spektra“ se jednalo o menší skupinu „nekriticky uvažujících respondentů“, když všechny pozitivní dopady realizace posuzovaného projektu označilo pouze 5 respondentů za zcela významné a naproti tomu, všechny negativní dopady za nevýznamné vidí 8 odpovídajících. Mezi hodnocením pozitivních dopadů z hlediska jejich významnosti není i zvýše uvedeného důvodu příliš velký rozptyl a průměrná hodnocení se pohybují mezi hodnotami 2,4 – 3,2 (hodnota 7 znamenala zcela významný dopad, hodnota 1 pak nevýznamný dopad). Přestože byla za nejvíce pozitivně vnímaný dopad hodnocena skutečnost, že posuzovaný projekt doplní turistický produkt města Písek, zatraktivnění území Píseckých hor resp. města Písek bylo respondenty z hlediska významnosti hodnoceno více negativně. Vůbec nejméně významný dopad dotazovaní přisoudili možnosti, že projekt bude pro město (a provozovatele) znamenat přísun finančních prostředků. Méně skepticky se dotazovaní dívali na skutečnost, že projekt bude mít významný dopad na rozšíření možností trávení volného času a možností využití kola (Obr. 20). Počet 200 odpovědí
3,1
3,1
3,2
2,7
2,6
2,6
2,7
2,4
150 100 50 6
5
4
3
2
1 Zcela nevýznamný dopad Rozšíření možností pohybu v lese
Zkvalitnění nabídky služeb v lokalitě
Zatraktivnění města Písek
Zatraktivnění území Píseckých hor
Doplnění turistického produktu města Písek
Rozšíření možností využití kola
Rozšíření možností trávení volného času
0
Pozitivní dopad
Přínos finančních prostředků pro město Písek a provozovatele…
7 - Zcela významný dopad
Obr. 20 Vnímání pozitivních dopadů posuzovaného projektu
Dotazovaní se pak více kriticky stavěli k případným negativním dopadům, které by projekt mohl přinést, což lze mimo jiné dokumentovat větším variačním rozpětím
průměrných hodnot na hodnocené škále (3,3 – 5,4). Za velmi významný dopad dotazovaní považují riziko, že projekt bude znamenat zvýšení rušnosti a hlučnosti v tomto lesním prostředí, které si řada respondentů spojuje s klidem a dále poničení lesa jak při užívání stezek, tak při jejich stavbě. Respondenti dále vyjádřili obavu, že realizace projektu by pro ně znamenala omezení možností pohybu v lese související s negativním vnímáním dopadu zvýšené návštěvnosti. Vůbec nejméně významný dopad respondenti vyjádřili v případě očekávání, že narostou ceny poskytovaných služeb a dále, že dojde k omezení myslivecké činnosti (Obr. 21). Porovnáním výsledků z Písecka a Novoměstska pod Smrkem lze vidět rozdíl v předpokladech a skutečnými pociťovanými dopady – pouze 12 % obyvatel Nového města pod Smrkem a okolních obcí účastnících se průzkumu se totiž cítí omezováno v pohybu z důvodu provozování Singltreku pod Smrkem. Počet odpovědí
4,7
5,4
4,4
4,0
3,3
5,0
5,1
4,8
Negativní dopad
Poničení lesa při využívání stezek
Omezení možnosti pohybu v lese
1 - zcela nevýznamný dopad
Poničení lesa při stavbě stezek
2
Nárůst cen služeb
3
Omezení myslivecké činnosti
4
Omezení produkční funkce lesa
5
Zvýšení rušnosti a hlučnosti (narušení klidu)
200
6
Nárůst počtu návštěvníků lesa
7 - zcela významný dopad
150 100 50 0
Obr. 21 Vnímání negativních dopadů posuzovaného projektu
Tato zjištění lze doplnit vyjádřenými souhlasy k uvedeným změnám, z nichž vyplývá, že respondenti v největší míře souhlasí s tvrzením, že realizace projektu povede k omezení pohybu v lese tj., že se omezí využití území lesa a téměř polovina dotazovaných souhlasila s tím, že se zvýší pohyb turistů a cyklistů v obcích dotčeného území. Na druhou stranu, rozšíření možností trávení volného času kvitovalo 40 % respondentů (přesto ještě větší podíl dotazovaných uvedl, že se možnosti nezlepší). Posuzovaný projekt dle názorů dotazovaných určitě nepřispěje k zlepšení atraktivity města Písek pro místní obyvatele, nicméně z hlediska image města (atraktivita pro návštěvníky) nebyli respondenti srovnatelně nesouhlasní a jedna třetina souhlasila se zlepšením image. Např. šetření provedené mezi obyvateli obcí,
kde leží Singltrek pod Smrkem, ukázalo, že po více než pěti letech fungování stezek, je 73 % odpovídajících obyvatel přesvědčeno, že se kvůli stezkám zvýšila atraktivita území pro přijíždějící návštěvníky a turisty (Tab. 16). V tomto kontextu je však nezbytné dodat, že obě srovnávané lokality se liší svými vstupními předpoklady a podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu v území. Zatímco území Singltreku pod Smrkem nebylo před realizací stezek pro terénní cyklistiku turisticky atraktivním územím vykazující vyšší míru nezaměstnanosti obyvatel, Písecko je již v současnosti turisticky vyhledávaným územím s nízkou mírou nezaměstnanosti obyvatel. Tab 16. Míra souhlasu k vybraným změnám Vyjádření (v %) Zlepšení atraktivity města Písek pro místní obyvatele Zvýšení atraktivity Písku pro návštěvníky Rozšíření možností trávení volného času Rozšíření či zlepšení nabídky služeb v obci Zvýšený pohyb turistů a cyklistů v obci Omezení pohybu v lese/využití území lesa
Ano
Spíše ano
Neumím posoudit
Spíše ne
Ne
9
11
8
28
44
15
17
9
31
29
16
24
4
31
26
7
13
3
39
38
20
29
8
27
16
43
23
6
14
14
