STUDIE PRO ZÁVÌREÈNÉ HODNOCENÍ KA1-KA3

STUDIE PRO ZÁVÌREÈNÉ HODNOCENÍ KA1-KA3 Kateøina Poboøilová, DiS.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpoètem ÈR.

PROJEKT Podpora spolupráce a vytvoření sítě partnerů mezi institucemi terciálního vzdělávání, VaV pracovišti a veřejným sektorem v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadných neštěstí (MED-KA-NET) Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0113 Datum realizace projektu: 4. 5. 2011 až 30. 4. 2014 Partneři projektu: Fakultní nemocnice Ostrava, Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava 2

Obsah OBSAH Úvod ........................................................................................................................................ 4 Teoretická východiska projektu .......................................................................................... 5 Klasifikace mimořádných událostí ..................................................................................... 6 Krizové řízení a jeho legislativa ......................................................................................... 7 Praktická východiska projektu ............................................................................................ 8 Nehody a jejich následky .................................................................................................. 13 Povodně ................................................................................................................................ 14 Požáry ................................................................................................................................... 17 Hromadná neštěstí a katastrofy ve světě ........................................................................ 18 Jaderný výbuch ................................................................................................................... 19 Letecká neštěstí ................................................................................................................... 20 Projektový záměr ................................................................................................................ 21 Klíčové aktivity Klíčová aktivita 1 (KA1) .............................................................................................. 22 Klíčová aktivita 2 (KA2) .............................................................................................. 25 Klíčová aktivita 3 (KA3) .............................................................................................. 27 Zapojení partnerů ................................................................................................................ 29 Medicína katastrof .............................................................................................................. 30 Ústav medicíny katastrof .................................................................................................. 32 Závěr ..................................................................................................................................... 33 Literatura .............................................................................................................................. 34 Přílohy .................................................................................................................................. 36 Poznámky ............................................................................................................................. 39

Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

3

Úvod ÚVOD Problematika hromadných neštěstí a katastrof se dostala do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti koncem devadesátých let 20. století. Silným podnětem byly zkušenosti ze zásahů při povodních na Moravě v roce 1997, které ukázaly přednosti Integrovaného záchranného systému, ale také vedly k úvahám, do jaké míry jsou profesionálové jeho dílčích složek připraveni na zvládání mimořádných událostí. V odborných kruzích byla odstartována diskuse na téma praktické přípravy studentů specifických oborů středních a vysokých škol s cílem posílit dovednostní složku a praktickou výuku. Ostravská univerzita reflektovala vzniklou potřebu a připravila k akreditaci obory Zdravotnický záchranář (2004) a Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací (2007). Oba obory hrají, vedle oboru Všeobecné lékařství, stěžejní roli při mimořádných událostech, protože připravují profesionály pro Integrovaný záchranný systém. V obou oborech je výrazným způsobem zastoupena praktická výuka a praxe, ale v rámci hodinového rozsahu výuky není v možnostech vyučujících zprostředkovat všechny informace a dovednosti, které by byly z pohledu praxe žádoucí. Proto je pro studenty připravena celá řada aktivit nad rámec studijních povinností. Jedním z kroků ke zkvalitnění přípravy studentů a posílení jejich praktické připravenosti byly také aktivity projektu Podpora spolupráce a vytvoření sítě partnerů mezi institucemi terciárního vzdělávání, VaV pracovišti a veřejným sektorem v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadných neštěstí, CZ.1.07/2.4.00/17.0113, který Lékařská fakulta Ostravské univerzity realizovala v letech 2011–2014 ve spolupráci s partnery – Fakultní nemocnicí Ostrava a Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava. 4

V rámci projektu byly studentům nabídnuty odborné workshopy a workshopy zaměřené na modelování mimořádných událostí. Obsahová část workshopů byla připravována v úzké spolupráci s odborníky mnoha specializací, včetně specificky zaměřených technických oborů. Mimořádným přínosem bylo zapojení specialistů ze zahraničí se zkušenostmi se zásahy při hromadných neštěstích velkého rozsahu. V rámci projektu byly zorganizovány zahraniční stáže pro akademické pracovníky i studenty (Norsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Slovensko), které přispěly k naplnění myšlenky propojení teorie a praxe a staly se cenným zdrojem inspirace pro vyučující. Projekt umožnil vytvořit síť partnerů, kterých se z hlediska jejich odborného zaměření problematika hromadných neštěstí, přírodních katastrof a mimořádných situací dotýká nejvýrazněji. Silné odborné partnerství vytvořené v rámci projektu se dále rozvíjí při přípravě nových projektů. Odborníci z praxe jsou zapojeni do výuky, participují na inovacích specializovaných oborů, vedou diplomové práce, účastní se státních závěrečných zkoušek a jsou členy komisí při přijímacím řízení na VŠ. Při realizaci projektu byly posíleny vztahy se zahraničními institucemi, se kterými je konzultována příprava projektu Multifunkčního simulačního pracoviště, jehož realizace je plánována na rozpočtové období 2015-2020. Pro spolupráci se zahraničními partnery byli odborně a jazykově připraveni také pracovníci Grant office, kteří budou zajišťovat řízení rozvojových a vědecko-výzkumných projektů v delší časové perspektivě. PhDr. Ivana Fialová Řešitelka projektu

Teoretická východiska projektu TEORETICKÁ VÝCHODISKA PROJEKTU Hromadné neštěstí je taková urgentní situace, kdy je třeba ošetřit velké množství postižených a záchranné služby pracují na mezích svých kapacit. Dochází k tomu zejména při železničních nebo leteckých nehodách, bombových útocích nebo epidemiích. 1) Abychom mohli definovat mimořádné události, jimiž se rozumí i hromadná neštěstí a katastrofy, měli bychom si nejdříve ujasnit, co vlastně znamená pojem bezpečnost. Bezpečnost Bezpečnost je “žádoucí stav, kdy jsou na nejnižší míru snížena rizika pro Českou republiku plynoucí z hrozeb vůči obyvatelstvu, svrchovanosti a územní celistvosti, demokratickému zřízení a principům právního státu, vnitřnímu pořádku, životnímu prostředí, plnění mezinárodních bezpečnostních závazků a dalším definovaným zájmům“. 2) Bezpečnost je v podstatě chápána jako relativní stav, který je odvozován od vztahu k možným, či existujícím hrozbám nebo rizikům. 1) Hrozba Pod pojmem hrozba označujeme každý fenomén, který má potencionální schopnost poškodit zájmy státu. Může být způsobena přírodními jevy, nebo jedincem, skupinou, organizací či státem, tedy aktérem, nadaným vůlí a úmyslem. 3) Riziko Rizikem rozumíme možnost vzniku události, kterou z hlediska bezpečnosti hodnotíme jako nežádoucí. Můžeme jej odvodit z konkrétní hrozby – pravděpodobné škodlivé následky, které vyplývají z hrozby, se běžně posuzují pomocí analýzy rizik. 2)

Mimořádná událost Mimořádné události můžeme definovat jako: “Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.” 4) Charakter škodlivých sil a jevů Charakter škodlivých sil a jevů můžeme rozdělit na: Biologický - působením biologických organismů. Chemický - působením chemických reakcí. Fyzikální - vlivem tlaku, teploty, záření, elektrické energie. Mechanický - působením plynných, kapalných a pevných látek a jejich směsí. 5) Záchranné, likvidační a asanační práce Při řešení mimořádné události je zapotřebí uskutečnit záchranné, likvidační a asanační práce. Záchranné práce jsou činností, která vede k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik, vzniklých následkem mimořádné události ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, vedoucí k přerušení jejich příčin. Likvidační práce jsou činnosti, vedoucí k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Asanační práce dopomáhají k obnovení infrastruktury životního prostředí do původního stavu před vznikem mimořádné události. Odstranění všech důsledků mimořádné události je časově velmi náročné, trvá v řádech týdnů až let. 6)


5

Klasifikace mimoøádných událostí Pohroma Jev, který je důležitý z hlediska bezpečnosti chráněných zájmů státu a který vede nebo může vést k nepřípustnému dopadu na chráněné zájmy státu. 2)

Pohromami se rozumí zejména živelní pohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. 7)

KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Dělení mimořádných událostí podle počtu zasažených osob Hromadné neštěstí omezené – při omezeném HN je zraněno maximálně deset osob, z nichž alespoň jedna osoba je v kritickém stavu. Při tomto typu HN není nutné aktivovat traumatologické plány. Hromadná neštěstí rozsáhlá – při rozsáhlém HN dochází ke zranění více jak deseti osob, ale počet zraněných nepřesahuje padesát osob. Při výskytu HN tohoto druhu je potřeba aktivace poplachového a havarijního traumatologického plánu, z důvodu nemožnosti zvládnutí situace pouze svépomocí IZS. Katastrofa – při postižení zdraví více jak padesáti osob, definujeme HN jako katastrofu. Při této události vzniká nepoměr mezi potřebou přednemocniční neodkladné péče a možnostmi ji v dostatečném rozsahu poskytnout. 8) Dělení katastrof podle příčiny vzniku Přírodně-klimatické katastrofy (živelní, naturogenní) Naturogenní katastrofy jsou rychle vznikající, nenadálé, ale také mohou být pozvolně vznikajícími, přírodními procesy mimořádných rozměrů, které jsou způsobeny působením sil uvnitř i vně planety Země. Tyto jevy se mohou vyskytnout v každé složce naší planety (pevnina, vodstvo, atmosféra). Dochází k nim následujícími způsoby: Pohybem hmot – zemětřesení a sesuvy svahů. 6

Uvolněním energie – v hlubinách země, které provází fyzikální a chemické procesy zde probíhající a jejich převedení na povrch (zemětřesení, vulkanismus). Zvýšením vodní hladiny – způsobující povodně, tsunami. Mimořádně silným větrem – způsobujícím orkány, větrné bouře, cyklóny a tornáda. Atmosférickými poruchami – projevujícími se jako bouře. Kosmickými vlivy – působící dopad škodlivých druhů záření na zemský povrch, dopad meteoritů. 9) Dělení podle místa vzniku katastrofy Katastrofy vznikající: Nad zemským povrchem – tornáda, tropické cyklony, bouře, pády meteoritů. Na zemském povrchu – laviny, svahové pohyby, povodně, tsunami. Pod zemským povrchem – zemětřesení, sopečné výbuchy. Antropogenní katastrofy Válečný konflikt – jedná se o katastrofu dlouhodobého charakteru. Její vznik není náhlý, z hlediska vývoje se dá pozorovat minimálně několik týdnů či měsíců. Válečný konflikt doprovází částečné nebo úplné zničení infrastruktury, počet obětí je velmi vysoký a v průběhu katastrofy kolísá. 2) Terorismus – je nový druh katastrofy, vyvíjel se jako kolektivní forma mezinárodního organizovaného zločinu během celého minulého století. S postupující

Krizové øízení a jeho legislativa globalizací narůstá četnost a brutalita teroristických útoků. Spolu s mohutným rozvojem mezinárodních teroristických organizací představuje terorismus aktuální a velmi nebezpečnou hrozbu. Civilizační katastrofy – nehody, způsobené technickou závadou, nebo selháním

lidského faktoru. Jedná se např. o katastrofy při dopravě a skladování chemikálií, dopravní havárie (pozemní doprava, železnice, letecká, lodní doprava), jaderné pohromy, znečištění a destabilizace složek životního prostředí. 10)

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A JEHO LEGISLATIVA Krizové řízení slouží k ochraně, nebo záchraně lidských životů, majetku, kulturních hodnot a přírody. Řídí řešení krizových situací vyvolaných katastrofou, přičemž jeho hlavním prvkem je člověk. 7) Krizovým řízením označujeme: “Souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnosti rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace”. 11) Legislativa, o kterou se opírá, je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Oba tyto zákony byly v roce 2011 novelizovány. Změny, týkající se zák. č. 240/2000 Sb. (nyní zákon č. 430/2010 Sb.), jsou zejména v §18 a §19, kam byly nově vloženy úkoly pro obce s rozšířenou působností. Zákon ukládá starostovi obce zajištění připravenosti i řešení krizových situací na území obce s rozšířenou působností a ostatní orgány obce se na zajištění podílí. Také je nově vyjádřena povinnost obecního úřadu zřizovat pracoviště krizového řízení. V ustanovení §21 je zdůrazněna role starosty v oblasti řešení krizových situací. Jeho specifické úkoly se týkají varování a vyrozumění, nařízení a organizace evakuace, organizování činnosti obce v podmínkách nouzového

přežití obyvatelstva a dalších opatření pro řešení krizové situace. Krizové stavy Krizovými stavy se rozumí: Stav nebezpečí – dle zákona č. 240/ 2000 Sb., o krizovém řízení je vyhlašován při ohrožení životů, zdraví nebo majetku obyvatel, životního prostředí nebo vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, při stavech, kdy intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a není možné odvrátit hrozbu běžným způsobem (pomocí správních úřadů a složek IZS). Je vyhlašován hejtmanem kraje nebo primátorem hl. města Prahy na dobu max. 30 dnů a týká se buď části, nebo celého kraje. 12) Nouzový stav – dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, článek 5, 6, je vyhlašovaný v případech živelných pohrom, havárií a nehod, které jsou značného rozsahu a ohrožují životy, zdraví nebo majetek, či vnitřní pořádek a bezpečnost a to na území celého státu, nebo části jeho území. Nouzový stav je vyhlašován předsedou vlády a jeho trvání by nemělo přesáhnout 30 dnů. 13) Stav ohrožení státu – podle článku 7, ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR je stav ohrožení státu vyhlášen Parlamentem ČR, a to v situacích, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, nebo územní celistvost státu, či jeho demokratické základy. Tento stav Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

7

Praktická východiska projektu platí pro celé, nebo omezené území státu a jeho trvání není časově omezeno. 12) Válečný stav – vyhlašuje Parlament ČR, při stavech, kdy je ČR napadena, nebo pokud je třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení a to podle ústavního zákona č. 1/1993 Sb., článku 43 a dále ústavního zákona č. 110/1998 Sb., článku 2. Trvání válečného stavu není časově omezeno. 12) Orgány krizového řízení Hlavními orgány, podílejícími se na rozhodování při vzniku mimořádných událostí, jsou zejména vláda, která mimo jiné ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací, v době trvání nouzového stavu může nařídit evakuaci osob z ohroženého území, omezit vstup na území ČR atd. Ministerstva a jiné správní úřady, jako hlavní orgány krizového

řízení, zřizují pracoviště krizového řízení a krizový štáb, zpracovávají krizový plán, rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud právní předpisy nestanoví jinak atd. Orgány kraje (krajský úřad, hejtman kraje) zajišťují připravenost kraje na krizové situace, za stavu nebezpečí zabezpečují varování a vyrozumění obyvatel, koordinují záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci, organizují evakuaci, nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou, potravinami a další nezbytná opatření k přežití obyvatelstva atd. Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací, zpracovávají krizový plán obce, zajišťují provedení krizových opatření v rámci obce, zabezpečují varování osob na území obce před hrozícím nebezpečím, organizují činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel apod. 5) 14)

PRAKTICKÁ VÝCHODISKA PROJEKTU Srážka tramvají v Ostravě Dne 11. 4. 2008 v 17.52 hodin došlo v Ostravě, na tramvajové lince č. 5 ke srážce dvou tramvajových souprav. Trať byla jednokolejná a k čelní srážce došlo mezi zastávkami Poruba-koupaliště a Vřesina. Obě tramvajové soupravy vezly dohromady 50 cestujících, z nichž dva zemřeli na místě, a dalších 39 bylo zraněno. První volání na tísňovou linku 155 byla zaznamenána v Centru tísňového volání v Ostravě (dále jen CTV) v 17.52 hod. První telefonuje žena, která oznamuje událost. Podle jejích informací je zraněno asi deset osob. V následujících minutách je na tísňových linkách 155 a 112 přijímáno dalších deset tísňových volání, přičemž se doplňují další informace o počtu zraněných (volající udávají odhad 20 osob), objevují se zmínky o zaklíněných osobách a osobách v bezvědomí. 15) K této mimořádné události došlo v podvečer mezi městem Ostravou a obcí Vřesina. PČR registrovala 50 cestujících osob v obou tramvajích, z nichž bylo zraněno celkem 39 osob, z toho 8

13 osob utrpělo zranění vážná, 26 osob bylo zraněno středně těžce či lehce. Přímo na místě zemřeli 2 lidé, kteří byli vyproštěni jako poslední. Vyprošťování probíhalo po prvotním zajištění základ-

Praktická východiska projektu ních životních funkcí všech zraněných, poslední živý pacient byl vyproštěn po 21. hodině, tedy téměř tři hodiny po vzniku události. Zdravotnická záchranná služba zajišťovala zásah pomocí dvou posádek RZP, posádek LZS a RLP Ostrava, posádky RV Ostrava-Zábřeh a posádek čtyř vozidel DRNR. Personální zajištění ZZS na místě zásahu tedy zahrnovalo 3 lékaře, 5 osob středního zdravotnického personálu a 12 nelékařských zdravotnických pracovníků. Ukončení zásahu nařídil velitel zásahu ve 21.30 hodin, kdy byl zahájen odsun posledního pacienta. Směřování pacientů probíhalo do nejbližších zdravotnických zařízení. Jednalo se o Fakultní nemocnici Ostrava (ošetřeno celkem 23 zraněných, z toho 7 těžce a 11 lehce zraněných a také 5 dětí), Městskou nemocnici Ostrava (ošetřeno 11 pacientů, z toho 4 těžce zranění, včetně ženy v osmém měsíci gravidity s perforací hrudníku) a nemocnici Vítkovice (ošetřena celkem 4 lehká zranění). 16)

© Josef Gabzdyl, Právo

Vedení zásahu a technickou pomoc zajišťoval Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje s posádkami z Poruby, Zábřehu a Přívozu a dobrovolní hasiči ze SDH Vřesiny. Uspokojivě hodnocena je spolupráce všech složek IZS na místě zásahu, činnost jednotlivých členů týmu posttraumatické péče HZS MSK a ZZS na místě i v nemocni-

cích, rychlá zdravotnická pomoc zraněným a činnost MPO a PČR při zajištění místa nehody. 17)

© Alexandr Satinský, MF DNES

Tragické nehody tramvají v Česku 16. března 2005 – Pražská tramvaj číslo 22 vykolejila na křižovatce ulic Ječné a Resslovy a Karlova náměstí. Zadní vůz tramvaje narazil do lidí čekajících na ostrůvku, porazil devětapadesátiletého muže a o pět let starší ženu odhodil pod projíždějící Avii. Oba na místě zemřeli. Vykolejení tramvaje si vyžádalo i tři zraněné. Příčinou byla nepřiměřená rychlost. 17. června 2005 – v Praze na Barrandově nepřežila desetiletá dívka střet s tramvají číslo 14. 29. května 2007 – dvaaosmdesátiletá žena vstoupila v Ostravě -Porubě do jízdní dráhy tramvaje, která ji strhla a vážně zranila. Žena zraněním druhý den podlehla. 2. března 2008 – osmačtyřicetiletý muž zahynul v Brně poté, co jej srazila tramvaj. 6. března 2008 – tramvaj usmrtila chodce v Praze na Palmovce.


9

Praktická východiska projektu Nehoda vlaku Eurocity Comenius ve Studénce V pátek 8. 8. 2008 v 10.30 hod. došlo v obci Studénka na Novojičínsku k vážnému železničnímu neštěstí. Mezinárodní rychlík ČD EuroCity 108 Comenius, jedoucí na trase Krakov – Praha, najel v rychlosti 90 km/hod. do rekonstruovaného silničního mostu, který těsně před něj spadl. Díky rychlé reakci strojvůdce, který použil rychlobrzdu bezprostředně po tom, co zaznamenal pohyb mostní konstrukce na trase před ním, byla snížena rychlost z původních 134 km/hod. Tím byly výrazně sníženy následky nehody. I tak po nárazu způsobila lokomotiva stržení celého mostu a vykolejila spolu se čtyřmi vozy soupravy. Šest vozů zadní části soupravy zůstalo na kolejích. Celková hmotnost vlaku byla okolo 574 tun. Celkem soupravou s deseti osobními vozy cestovalo cca 420 osob: 120 cestujících projelo hranice, dalších 300 nastoupilo na území ČR (souprava byla posílena kvůli očekávaným návštěvníkům koncertu Iron Maiden v Praze). Vlakem cestovali: většinou občané ČR (cca 300 osob) a občané Polska (cca 90 osob), dále občané dalších zemí EU a jiných (např. Slovensko, Francie, Portugalsko, Hongkong, USA). Převážnou většinu cestujících tvořili mladí lidé. 18) Jednalo se o jedno z největších železničních neštěstí v novodobé historii České republiky. Tato mimořádná událost si vyžádala 6 obětí na místě, další 2 osoby zemřely později v nemocnicích. Dalších 67 osob bylo zraněno a posléze ošetřeno ve zdravotnických zařízeních. První složky IZS dorazily na místo události sedm minut po prvním volání na tísňové linky. Tříděním prošlo celkem 41 pacientů, z nichž 6 bylo označeno za zemřelé a 37 z nich bylo transportováno k ošetření do přilehlých nemocnic. Zásahu se zúčastnilo 20 posádek vozidel ZZS, 2 posádky vrtulníků LZS (Ostrava a Olomouc), tedy 64 záchranářů a 18 lékařů,

© Martin Grill 10

© Jiří Karlík

dále 22 jednotek požární ochrany se 45 vozidly HZS, celkem tedy 151 hasičů. PČR nasadila do akce 85 policistů z pořádkové, dopravní a cizinecké policie s 23 vozidly a jedním autobusem. Vzhledem k závažnosti nehody a velkému počtu zraněných byl tedy nasazen velký počet zachraňujících osob, což se při celkovém řešení a koordinaci zásahu velmi vyplatilo. Celkové zhodnocení zásahu je úspěšné, zejména díky výborné komunikaci a spolupráci zasahujících složek IZS. 19)

Praktická východiska projektu Tragické železniční nehody v Česku Železn. nehoda

Datum

Mrtví

Zranění

exploze lokomotivy Jason

27. 7. 1848

traťový úsek Napajedla – Hulín

Místo

Detaily

4

2

výbuch kotle,příčina nejistá

v Zaječí

9. 9. 1928

stanice Zaječí na Břeclavsku

24-26

40

srážka rychlíku s nákladním vlakem

u Znosimi

2. 7. 1932

u zastávky Znosim mezi Domašínem a Vlašimí

10

15

čelní srážka dvou osobních vlaků v silné bouřce

v Brně-Židenicích

18. 9. 1941

na zastávce Brno-Židenice

18

–

rychlík najel na zastávce do skupiny osob čekajících na osobní vlak

u Podivína

21. 12. 1950

u Podivína na Břeclavsku

34

56

rychlík se na přejezdu srazil s autobusem ČSAD

v Suchdole nad Odrou

26. 8. 1952

Suchdol nad Odrou na Novojičínsku

12 (14)

108 (106)

u Stvolínek

30. 3. 1952

u stanice Stvolínky na trati 087 Lovosice – Česká Lípa

12

34

rozjetá lokomotiva jedoucí na pravidelnou údržbu do depa v České Lípě narazila do osobního vlaku

u Šakvic

24. 12. 1953

u stanice Šakvice na trati Brno – Břeclav

103

83

rychlík v důsledku usnutí opilého strojvůdce najel v plné rychlosti do stojícího osobního vlaku

vykolejení rychlíku

na Dluhonické spojce

7. 8. 1956

Dluhonická spojka u Přerova

7

56

rychlík Bohumín – Praha narazil zezadu do stojícího nákladního vlaku

mezi Brumovem a Bylnicí

28. 4. 1957

mezi Brumovem a Bylnicí

10

6

srážka osobního vlaku s ujetým nákladním vagónem

u Stéblové

14. 11. 1960

na trati mezi Stéblovou a Pardubicemi-Semtínem

118

~100

u Vrbna pod Pradědem

27. 8. 1961

u Vrbna pod Pradědem

19

17

srážka osobního vlaku s ujetými nákladními vagóny

u Zákolan

25. 1. 1964

zastávka Zákolany

14

18

srážka nákladního vlaku s osobním vlakem stojícím ve stanici

v Hloubětíně

21. 9. 1965

zastávka Praha-Hloubětín

14

70

srážka nákladního vlaku s osobním vlakem

v Deštnici

2. 5. 1966

Deštnice na Lounsku

10

37

na přejezdu narazila lokomotiva do nákladního auta vezoucího studenty na brigádu

v Hradci nad Svitavou

13. 9. 1967

traťový úsek Čtyřicet Lánů – Muzlov

4

19

vykolejení rychlíku R 424 v provizorní výhybně Hradec nad Svitavou

v Bezděčíně

28. 7. 1969

v obci Bezděčín u Mladé Boleslavi

23

29

srážka osobního vlaku s autobusem ČSAD na chráněném železničním přejezdu

u Valašského Meziříčí

23. 2. 1970

nedaleko Valašského Meziříčí

11

15

osobní vlak se srazil s lokomotivou

u Řikonína

11. 12. 1970

u stanice Řikonín u Tišnova na Brněnsku

31

18

srážka expresu s vykolejenými vagony

v Úvalech

9. 7. 1984

ve stanici Úvaly v okrese Praha-východ

2

8

vykolejení 5 vozů expresu a následné sražení lidí čekajících na nástupišti

u Nových Kopist

9. 11. 1989

u Nových Kopist na Litoměřicku

6

~50

rychlík Budapešť – Berlín narazil do stojícího osobního vlaku

u Spálova

25. 8. 1990

u obce Spálov na Semilsku

14

32

osobní vlak se střetl s nákladním vlakem

srážka osobního vlaku s plně obsazeným motor. vlakem


11

Praktická východiska projektu Železn. nehoda

Datum

v Třebechovicích pod Orebem

3. 11. 1990

u Krouny

Místo

Mrtví

Zranění

Detaily

v Třebechovicích pod Orebem na Královéhradecku

6

16

srážka osobního vlaku s autobusem na chráněném železničním přejezdu s výstražnými světly bez závor

24. 6. 1995

u Krouny na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku

19

4

osobní motorový jednovagonový vlak se srazil se čtyřmi uvolněnými nákladními vagony s kládami

u Vraňan

19. 3. 2007

Vraňany na Mělnicku

0

?

náraz rychlíku do stojícího osobního automobilu na přejezdu, řidič chtěl spáchat pojistný podvod

v Moravanech

19. 5. 2008

Moravany na Pardubicku

1

4

náraz lokomotivy do stojícího osobního vlaku

ve Studénce

8. 8. 2008

Studénka na Novojičínsku

8

65-70

náraz vlaku EC Comenius do zříceného mostu

v Ústí nad Labem

28. 6. 2010

Ústí nad Labem

1

11

vykolejení osobního vlaku vedeného elektrickou jednotkou. Zemřel strojvedoucí.

Zdroj: Wikipedie

Statistika nehodovosti na území ČR Policie ČR v roce 2013 šetřila 84 398 nehod, při kterých bylo 583 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 782 osob a 22 577 osob bylo lehce zraněno. Odhadnutá hmotná škoda policií na místě nehody je 4 938,17 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů s rokem 2012 je následující: Nárůst zaznamenáváme v kategorii: - počet nehod o 2 994, tj. o 3,7 %, - odhad hmotné škody o 62,76 mil. Kč, tj. o 1,3 %. Pokles zaznamenáváme v kategorii: - počet usmrcených o 98 osob, tj. o 14,4 %, - počet těžce zraněných o 204 osob, tj. o 6,8 %, - počet lehce zraněných o 13 osob, tj. o 0,1 %. Počet nehod šetřených Policií ČR v roce 2013 je od roku 1990 pátý nejnižší (nejméně bylo v roce 2009 – 74 815 nehod) a nejvíce nehod bylo Policií ČR šetřeno v roce 1999 (225 690 nehod). Při porovnání počtu nehod v tomto období je nutné brát v úvahu legislativní změny 12

upravující povinnost oznamování nehody Policii ČR. Počet usmrcených osob v roce 2013 je od roku 1990 nejnižším. Ani v jednom měsíci roku 2013 nepřekročil měsíční počet usmrcených hranici 100 osob. Počet těžce zraněných osob v roce 2013 je nejnižší od roku 1990. Nejvíce těžce zraněných osob zaznamenáváme v roce 1997 – 6 632 osob. Počet lehce zraněných osob je v porovnání od roku 1990 třetí nejnižší (po roce 2010, kdy policie evidovala 21 610 lehce zraněných osob a po roce 2011, kdy evidovala 22 519 lehce zraněných). Nejvíce lehce zraněných osob bylo v roce 1996, a to 31 296.

Nehody a jejich následky Rok 2013

Rok 2012

Rozdíl

Rozdíl v %

I. čtvrtletí

112

120

-8

-6,67

II. čtvrtletí

128

189

-61

-32,28

III. čtvrtletí

191

198

-7

-3,54

IV. čtvrtletí

152

174

-22

-12,64

celkem

583

681

-98

-14,39

Z porovnání jednotlivých období roku 2013 vyplývá, že počet usmrcených osob byl v porovnání s rokem 2012 nižší ve všech čtvrtletích a nejvyšší pokles zaznamenáváme ve druhém čtvrtletí – 61 osob, tj. o 32,3 %. Z vývoje dále

vyplývá, že počet usmrcených osob ani v jednom čtvrtletí nepřekročil hodnotu 200 usmrcených osob. V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu nehod a jejich následků za posledních deset let. 20)

NEHODY A JEJICH NÁSLEDKY za posledních 10 let Rok

Počet nehod

Z toho s následky na životě nebo na zraví

Usmrceno

Těžce zraněno

Lehce zraněno

2004

196 484

26 516

1 215

4 878

29 543

2005

199 262

25 239

1 127

4 396

27 974

2006

187 965

22 115

956

3 990

24 231

2007

182 736

23 060

1 123

3 960

25 382

2008

160 376

22 481

992

3 809

24 776

2009

74 815

21 706

832

3 536

23 777

2010

75 522

19 676

753

2 823

21 610

2011

75 137

20 487

707

3 092

22 519

2012

81 404

20 504

681

2 986

22 590

2013

84 398

20 342

583

2 782

22 577

Zdroj: Policie ČR

Nehody na pozemních komunikacích, rok 2013 porovnání s rokem 2012 v Moravskoslezském kraji VUSC leden-prosinec 2013

Počet nehod

Počet usmrcených

Počet těžce zraněných

Počet lehce zraněných

Hmotná škoda v mil. Kč

Moravskoslezský kraj

8 288

68

275

2 185

411

Zdroj: Policie ČR Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

13

Povodnì

Zdroj: Policie ČR

POVODNĚ Povodeň je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků. Jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Povodně způsobují škody zejména domácnostem, infrastruktuře a podnikatelským subjektům, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. I když lze povodňové škody snížit odstěhováním od vodních toků, lidé tradičně žili a pracovali v jejich blízkosti, protože země je zde většinou plochá a úrodná a řeky nabízí dopravní možnosti. Některé povodně se vyvíjejí pomalu, zatímco jiné, jako např. přívalové povodně, se mohou vyvinout během několika minut, a to i daleko od vodních toků (např. z erozí ohrožených polí, rozsáhlých nepropustných ploch) nebo bez viditelných známek deště. 14

Povodně mohou být lokální, ovlivňující blízké okolí vzniku, nebo velmi rozsáhlé, ovlivňující celé povodí. 21) Základní druhy povodní v České republice - letní povodně způsobené déletrvajícími regionálními srážkami o velké intenzitě s vysokými úhrny, projevující se výraznými důsledky na středních a větších vodních tocích, - přívalové povodně způsobené krátkodobými srážkami s velkou intenzitou představují lokální ohrožení, jehož výskyt je možný na celém území státu s možnými katastrofálními důsledky na menších vodních tocích odvodňujících zejména sklonitá území; závažnost ohrožení zvětšuje obtížnost přesnějších předpovědí těchto událostí, - zimní a jarní povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky, často v kombinaci s dešťovými srážkami;

Povodnì tyto povodně zasahují nejčastěji podhorské vodní toky a při rozsáhlejším oteplení v kombinaci s dešti zasahují i velké nížinné vodní toky, - povodně způsobené ledovými jevy na vodních tocích v zimním období způsobené ledovými nápěchy nebo zácpami, které mohou vzniknout na vodních tocích všech kategorií; intenzitu povodně určují kombinace místních podmínek v korytech vodních toků a výskytu příčinných meteorologických jevů (dlouhá mrazová období střídaná teplotními inverzemi nebo prudkým oteplením), - zvláštní povodně jsou povodně způsobené umělými vlivy, tj. situacemi, které mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, při narušení vzdouvacího tělesa, při poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení, nebo při řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodních děl. 20) Povodně v České republice Na území České republiky dochází k rozlivu vody mimo koryta vodních toků při povodňových situacích s 1% pravděpodobností výskytu (tzv. stoletá voda) na celkové ploše 2 481,9 km² území v okolí vodních toků, z toho plocha 1 303,4 km² je nějakým způsobem chráněna proti častěji se vyskytujícím povodním. Pro vznik povodní v podmínkách České republiky jsou v naprosté většině případů rozhodující meteorologické příčinné jevy, jejichž důsledky se projeví přímo na území státu. Povodně přicházející ze sousedních států se mohou vyskytovat ve významnějším rozsahu pouze na Dyji a částečně na horní Lužnici. Významné je i ohrožení území České republiky v důsledku povodňových situací na Ohři přítoky z území Německa a na Olši a Stěnavě přítoky z Polska. Povodně jsou přirozenou součástí koloběhu vody v krajině. Vedle meteo-

rologických jevů je pro povodňové situace druhým hlavním určujícím faktorem i způsob využití a nakládání s pozemky v jednotlivých povodích. Povodňová neštěstí, která zasáhla ČR, napáchala škody v řádu miliard korun a vybrala si daň nejvyšší – lidské životy. To jsou nevyčíslitelné ztráty, přesto se mluví především o škodách na majetku a dotacích od státu a krajů. Povodňová bilance od roku 1768 Rok povodní

Počet let od poslední povodně

1768

Rok povodní

Počet let od poslední povodně

1940

47

1774

6

1954

14

1784

10

1970

24

1799

15

1985

15

1815

16

1987

2

1824

9

1997

10

1830

6

1998

1

1845

15

2002

4

1862

17

2006

4

1872

10

2007

1

1876

4

2009

2

1890

14

2010

1

1893

3

2013

3

Celkový průměr za 245 let je tedy takový, že se povodně opakují po 7,6 letech, avšak všimněte si rychlého nárůstu povodní od roku 1985. Nejdelší pauza byla 10 let a potom se začaly časové intervaly dramaticky krátit. Nyní průměr v období od roku 1985 vychází na 3,5 let.


15

Povodnì Povodně v ČR ve 21. století srpen, Vltava a Labe, největší změřené povodně v Čechách

červen a červenec Rok 2009

13 lidí přišlo o život

17 lidí přišlo o život

květen

v 7 krajích byl vyhlášen stav nouze Rok 2002 753 postižených obcí 225 000 evakuovaných lidí 73,3 mld. Kč škod, z toho přes 6 mld. Kč pražské metro nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5 300 m³/s Rok 2006

různé řeky 7 lidí přišlo o život

především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj

Rok 2010

především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj 1 člověk přišel o život srpen

Rok 2012 především Liberecký kraj 5 lidí přišlo o život zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy Rok 2013 průtok Vltavy v Praze 3 210 m³/s 7 lidí přišlo o život

Povodně v srpnu 2002 V období 6. a 7. srpna zasáhly trvalé srážky hlavně příhraniční oblast jižních Čech s Rakouskem. V oblasti Novohradských vrchů a Českého Krumlova spadlo za dva dny 130 až 150 mm srážek. Zasaženy byly také západní Čechy a jižní Morava, zejména Podyjí. Ve dnech 8.-10. srpna se na území ČR vyskytovaly lokální lijáky a bouřky s denními úhrny srážek 30 až 55 mm. V dalších pěti dnech, tj. 11.-15. srpna, srážky postupovaly od západu na východ. V jednotlivých místech intenzivní srážky netrvaly déle než dva dny a v poli plošně rozsáhlých srážek se vyskytovaly lokální přívalové deště extrémního rozsahu. Dne 11. srpna se nejvyšší srážky koncentrovaly do oblasti jižních Čech, zejména Šumavy a Pošumaví, kde dosahovaly hodnot kolem 100 až 130 mm. Srážky vyšší než 20 mm však zasáhly celé západní a jižní Čechy, jihozápad středních Čech a jižní Moravu. Následující den již byla zasažena celá západní polovina Čech, Jizerské hory a Českomoravská vrchovina. Dne 14. srpna již v Čechách nepršelo a srážky se koncentrovaly do oblasti Moravskoslezských Beskyd, kde nejvyšší denní maximum bylo 98 mm. 15. srpna již doznívaly srážky i v Beskydech.

Foto: http://www.praha.eu 16

Foto: http://www.praha.eu

Požáry V návaznosti na dvě vlny srážek došlo k povodním na všech tocích v zasaženém území. Na území jihočeského regionu způsobila již první vlna srážek silné rozvodnění některých toků, zejména pak horního toku Vltavy a jejich pravostranných přítoků. Druhá vlna srážek zasáhla nejenom již zasažené, vodou nasycené povodí horní

Vltavy, ale také povodí Otavy, Lužice, Berounky a Sázavy. Silně rozvodněny byly téměř všechny toky v jihočeském, západočeském a středočeském regionu, přičemž na mnohých z nich se vyskytly nejvyšší kulminační průtoky za celé období pozorování. 22)

POŽÁRY Statistika požárů v České republice

Okres

Přímá škoda v tis. Kč

Usmrceno

Zraněno

Požáry v Moravskoslezském kraji v roce 2013 Počet požárů

Požár, který je možno charakterizovat jako nežádoucí, neovládané a zpravidla již neovladatelné hoření, představuje jeden z ničivých živlů. Na rozdíl od vichřice, povodně, zemětřesení, kterým nelze zabránit, vzniká požár v řadě případů z důvodu nedbalosti, neopatrnosti nebo úmyslu člověka. Požár je často druhotným účinkem některých dalších mimořádných událostí, nehod, havárií či technických poruch. Požáry způsobují ročně mnohamilionové škody a často ničí zdraví a lidské životy. Příčiny požárů se stále opakují. Jsou to např. neopatrnost kuřáků, zakládání ohně a vypalování porostů, neopatrnost při používání otevřeného ohně, nedbalost při používání elektrických a jiných tepelných spotřebičů, nesprávná obsluha topidel všeho druhu, nevšímavost k závadám na různých zařízeních, např. na komínech, kouřovodech, bleskosvodech apod. Požáry vzniklé působením přírodních živlů, jako např. bleskem, samovznícením při vysokých letních teplotách (lesní požáry, skládky) apod. jsou v České republice méně časté než v Americe, Africe nebo jižní Evropě, kde způsobují rozsáhlé škody.

Bruntál

142

20 993,5

3

15

Frýdek-Místek

272

40 422,8

3

30

Karviná

517

26 024,4

2

41

Nový Jičín

228

24 577,1

9

30

Opava

216

20 578,5

1

12

Ostrava

695

50 853,4

2

17

Zdroj: Statistická ročenka 2013 Česká republika, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky


17

Hromadná neštìstí a katastrofy ve svìtì HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ A KATASTROFY VE SVĚTĚ Tsunami Tsunami (znamenající vlna v přístavu) je série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních plochách, hlavně v oceánech. Převážnou většinu tsunami vyvolávají tektonické pohyby litosférických desek na dně oceánů, kdy dochází k seismické činnosti, tedy k zemětřesení. Vlny tsunami představují globální nebezpečí mající na svědomí mnoho katastrof v dějinách Země. Místo tsunami je někdy nesprávně používán termín přílivová vlna, ale z vědeckého pohledu se jedná o různé děje. Tsunami v 21. století Náhlá vlna tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie (Indie, Šrí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Malajsie a Indonésie) ráno 26. prosince 2004. Později zasáhla i další ostrovy v Indickém oceánu (Madagaskar, Seychely, Réunion a Mauricius) a také východní pobřeží Afriky (Somálsko, Tanzanie a Keňa). Vlna o velikosti až 15 metrů zabila asi 230 tisíc a postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 9,2 stupňů Richterovy stupnice u severního cípu ostrova Sumatra. Dne 30. září 2009 byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz z 14. 7. 2011 18

Richterovy škály u souostroví Samoa v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo 150. Byly stovky zraněných, ale většina z 220 000 ohrožených stihla utéct na bezpečné vyvýšeniny. Dne 11. března 2011 došlo k jednomu z nejsilnějších zemětřesení u východního pobřeží japonského ostrova Honšú. Otřesy o síle 9,0 stupně Richterovy škály a následná až 38 m vysoká vlna tsunami usmrtila nejméně 28 tisíc lidí. Vlny poškodily i několik jaderných elektráren, zdaleka nejvíce Fukušimu I. Vlna místy zasáhla až 10 km do vnitrozemí a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu. Neméně závažné jsou ekologické škody, jelikož došlo vlivem poškození mnoh a průmyslových podniků k úniku nebezpečných látek do ovzduší i půdy. Nejzávažnější je poškození jaderné elektrárny Fukušima I, kde došlo vlivem selhání chladicího systému k závažné havárii reaktoru, která je klasifikována stupněm 7, tzn. stejně jako havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Okolí elektrárny je v okruhu 30 km evakuováno a bude trvale uzavřeno na mnoho let. Škody přesáhly 309 miliard dolarů, a proto se jedná o nejdražší katastrofu dějin. 23)

Zdroj: http://www.diia.us/vitavox.htm

Jaderný výbuch Zemětřesení v Indickém oceánu 2004 Následky: Bylo potvrzeno 184 167 úmrtí, odhaduje se ale až 230 000 obětí. Celkem 1 075 350 obyvatel přišlo o přístřeší na jihu Asie a východu Afriky.

Zdroj: Wikipedia 21. století

JADERNÝ VÝBUCH Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu (tehdy část Sovětského svazu). Jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky a jednou ze dvou havárií stupně 7, tj. nejvyššího stupně podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES (tou druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011). Během riskantního pokusu v Černobylu došlo k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů. Jádro reaktoru, bezpečnostní systémy a většina konstrukcí nesoucích jádro reaktoru byly zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí. Do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií, do celé severní polokoule. 24) Byly těžce kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což si vyžádalo evakuaci a přesídlení více než 350 000 lidí (WHO, 2005). Přibližně 60 % radioaktivního spadu skončilo v Bělorusku. Nehoda zvýšila obavy o bezpečnost sovětského jaderného průmyslu, zpomalila na mnoho let jeho expanzi a zároveň nutila sovětskou vládu přehodnotit míru utajování. Nástupnické státy po rozpadu Sovětského svazu – Rusko, Ukrajina a Bělorusko dodnes nesou břímě pokračujících nákladů na dekontaminaci a léčení nemocí způso-

bených černobylskou havárií. Je obtížné přesně zaznamenat počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od sto až sto padesáti osob (WHO) po bezmála milion. 25)

Foto: htpp://www.wikipedia.org Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

19

Letecká neštìstí LETECKÁ NEŠTĚSTÍ Letecká nehoda nastane při kolizi letové trajektorie letadla s jiným objektem. Nejčastější je srážka letadla s terénem (pádem na terén, nárazem do boku hory, budovy při vzletu a přistání), objektem na zemi (letištní budova, jiné letadlo na letišti, servisní letištní vozidlo) nebo ve

vzduchu (střet dvou letadel, střet s ptákem, ale i sestřelení). Takové letecké nehody mívají obvykle tragické následky. I přes toto je letecká doprava považována za jeden z nejbezpečnějších druhů dopravy. 26)

Letecká nehoda v Jaroslavli v roce 2011 Letecká havárie letounu Jak-42 u ruské Jaroslavli se udála 7. září 2011. Letoun Jak-42, na jehož palubě se nacházel hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl, se zřítil na své cestě do běloruského Minsku, kde měl druhý den odstartovat novou sezonu KHL. Na palubě letadla byli i tři čeští hokejisté Josef Vašíček, Jan Marek, Karel Rachůnek a Slovák Pavol Demitra. Havárii nikdo z nich nepřežil.

Foto: htpp://www.wikipedia.org, www.ceskatelevize.cz 20

Projektový zámìr PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Smyslem projektu bylo propojit (zasíťovat) pracoviště, která mají praktickou zkušenost ze zásahů v terénu a jsou nosnými pro transfer poznatků z praxe do teorie (VŠ, které připravují profesionály pro zásahy v terénu). Koncepce celého projektu byla inspirována zkušenostmi při zásazích v případech hromadných neštěstí v Moravskoslezském kraji (havárie vlaku ve Studénce a tramvaje ve Vřesině). Cíle projektu bylo dosaženo podporou spolupráce prostřednictvím stáží a odborných praxí, workshopů a konferencí, které vytváří komunikační platformu s perspektivou dlouhodobé udržitelnosti. Výstupem projektu je vytvoření komunikačních sítí mezi institucemi, které řeší problematiku medicíny katastrof, zároveň bude posílena relevance přípravy budoucích profesionálů (studentů VŠ). V rámci projektu byl založen Grant office, který zajistil přípravu pracovníků pro řízení VaV projektů. Cílovými skupinami projektu byli studenti vysokých škol, studenti vyšších odborných škol, akademičtí a ostatní pracovníci vysokých škol a další pracovníci VaV. Impulzem pro vznik partnerství v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a forenzních oborů je nárůst dopravních nehod v ČR a častější výskyt hromadných neštěstí. Podle Statistických ročenek ČR a Výkazu o činnosti zdravotnické záchranné služby dochází v posledních letech k výraznému nárůstu mimořádných událostí. Praktická zkušenost se zajišťováním pomoci obětem mimořádných událostí ukázala na nezbytnost posílit transfer poznatků a praktických zkušeností mezi institucemi, které mají bezprostřední zkušenost se

zásahy v terénu a institucemi, které profesionály pro tyto zásahy připravují. Obě instituce terciálního vzdělávání se zabývají přípravou profesionálů pro zásahy v terénu v situacích hromadných neštěstí, přírodních katastrof, průmyslových katastrof a podobně, ve kterých je nutný urgentní a precizně koordinovaný zásah všech složek Integrovaného záchranného systému. Obě instituce připravují budoucí odborníky v rozdílných oborech ale s obdobnou obsahovou náplní. Pro vysoce profesionální zásahy v terénu je nezbytná zkušenost, kterou studenti nemají. Z toho důvodu budou obě pracoviště spolupracovat se zahraničními a VaV pracovišti, která disponují nejnovějšími poznatky z oboru, ale i praktickými zkušenostmi ze zásahů v situacích mimořádných událostí a s institucemi, které mají praktickou zkušenost s dopadem mimořádných událostí na občany (Traumatologické centrum Fakultní nemocnice v Ostravě, PČR, Vodní záchranná služba). Zahraniční participující subjekty umožní akademikům, odborným expertům i studentům stáže na zahraničních pracovištích s možností seznámit se s adekvátními postupy v případech mimořádných událostí. Zkušenosti a příklady dobré praxe budou zpětně zakomponovány do přípravy budoucích profesionálů. Výsledkem spolupráce bude: a) posílení relevance přípravy profesionálů, b) transfer poznatků z praxe do přípravy budoucích profesionálů, c) transfer poznatků ze zahraničí do institucí veřejného sektoru v ČR. Cíle projektu Cílem projektu bylo vybudovat síť partnerů pro spolupráci v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadStudie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

21

Klíèové aktivity projektu ných neštěstí (MED-KA-NET) mezi institucemi, které mají zkušenosti z oblasti VaV a disponují teoretickými poznatky a institucemi, které mají praktickou zkušenost se zásahy v terénu (PČR, Vodní záchranná služba). Na základě realizace projektu došlo k: - navázání dlouhodobé spolupráce mezi institucemi, - vytvoření pevných vazeb pro spolupráci se zahraničními institucemi při řešení mimořádných událostí, - společnému sdílení teoretických i praktických poznatků, - vytvoření základu pro společné vývojové a výzkumné projekty, - zkvalitnění profesionální přípravy na mimořádné události, - zkvalitnění spolupráce odborníků a zvýšení úspěšnosti při zapojování terciální sféry do mezinárodních VaV projektů, - zkvalitnění personálního potenciálu pro přípravu VaV projektů. Síť institucí a síť expertů rozvíjí spolupráci na bázi vzájemného sdílení

informací z teorie (odborné články, výzkumné studie, projekty studentů, výstupy diplomových prací vhodné pro aplikační sféru apod.) a multioborové praxe (praktické postupy, kazuistiky, filmové dokumentace apod.). Za tímto účelem byly organizovány odborné workshopy a uskutečnily se konference s mezinárodní účastí. Podpora spolupráce zainteresovaných subjektů proběhla formou stáží a odborných praxí cílových skupin. V konečném důsledku realizací projektu došlo: 1. k prohloubení multioborové spolupráce, 2. ke kvalitativním změnám v přípravě budoucích profesionálů, 3. k rozvoji spolupráce na bázi společných VaV projektů, jejichž realizaci bude zajišťovat Grant office LF. Činnost Grant office podpoří udržitelnost výstupů projektu – vytvoření sítě pro dlouhodobou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje mezi institucemi (8. rámcový program).

KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU KA1 Podpora spolupráce v oblasti MK mezi institucemi terciálního vzdělávání, výzkumnými organizacemi a podnikatelským, veřejným a neziskovým sektorem prostřednictví stáží – STÁŽE. KA1 zahrnovala domácí a zahraniční stáže v maximální délce trvání do 1 roku a odborné praxe v zahraničí. Cílem zahraničních praxí byl sběr podkladů, námětů a informací pro šíření informací z uvedených oblastí v rámci střední Evropy.

22

Stáže byly zaměřeny: 1. na získání zkušeností z oblasti medicíny katastrof a hromadných neštěstí, 2. na získání zkušeností ze zahraničních VŠ a praktických odborných pracovišť (záchranná služba, traumatologická centra), 3. na získání příkladů dobré praxe. Stáže byly organizovány pro: a) akademické pracovníky OU, b) odborné experty v lékařských a nelékařských oborech (specialisté v oboru traumatologie, medicíny katastrof, fo-

Klíèové aktivity projektu renzních věd, záchranáři, kriminalisté, psychologové), c) studenty Lékařské fakulty OU. Účel stáží – navázání a prohlubování spolupráce v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadných neštěstí, vytvoření dlouhodobých partnerství směřujících k dlouhodobé spolupráci a sdílení nejnovějších poznatků a příkladů dobré praxe. Realizované odborné stáže byly v souladu s cíli projektu a oblastí podpory 2.4. Výsledkem byla zvýšená spolupráce a intenzivnější komunikace a přenos informací mezi jednotlivými subjekty zapojenými v projektu. Došlo k transferu zahraničních zkušeností (příklady dobré praxe) a praktických zkušeností do výuky. Zahraniční experti disponují zkušenostmi při řešení mimořádných událostí a současně zkušenostmi v oblasti VaV a tak mohou pomoci nasměrovat VaV aktivity v oboru v ČR. Transfer posílil praktickou relevanci výuky, která se tak opírá o inovační řešení. Výuková činnost byla obohacena o nové poznatky a zkušenosti ze zahraničí. Výstupy KA1: Na začátku realizace projektu byla projednávána obsahová náplň se slovenskými odbornými pracovišti, na kterých by byly uskutečněny stáže studentů. Byla zahájena jednání s University L.U.de.S., Lugano-Pazzallo ve Švýcarsku pro realizaci stáží odborných pracovníků. Probíhala také jednání s pracovišti ve Velké Británii, které by umožnily stáže studentů v oboru Intenzivní péče. V letním semestru akademického roku 2011/2012 proběhly odborné stáže studentů studijního programu Specializace ve zdravotnictví, studijního oboru Zdravotnický záchranář, kterých se zú-

častnilo celkem 8 studentů 2. ročníku. Stáže probíhaly na Středisku Rychlé záchranné služby v Nitře. Hodinová dotace odborné stáže v jednotlivých termínech (5.-7. 6., 12.-14. 6., 19.-21. 6, 26.-28. 6. 2012) byla 12 hodin. V průběhu realizace projektu se řešitelský tým zaměřil na rozvoj nových kontaktů, které by umožnily studentům i akademikům realizovat stáže na kvalitnějších a špičkových pracovištích. Podařilo se navázat kontakt s Helge Lorentzenem, který je prezidentem simulační medicíny v Evropě. Na základě spolupráce s ním byla předjednána možnost pro studenty v oboru Zdravotnický záchranář zúčastnit se stáže v simulačním centru Safer v Norském Stavangeru. Této stáže, která se konala 11.-14. 3. 2013 se zúčastnilo 6 studentů oboru Zdravotnický záchranář a 1 akademický pracovník. Byly vytvořeny podmínky pro další spolupráci a stáž pro dalších 8 studentů a 1 akademického pracovníka se na stejném pracovišti uskutečnila ve dnech 3.-7. 3. 2014. Na základě kontaktů získaných na mezinárodních konferencích se celkem 8 studentů oboru Zdravotnický záchranář zúčastnilo týdenních stáží na Slovensku. Stáže byly uskutečněny v LSE-Life StarEmergency spol. s.r.o., Záchranná zdravotná služba – stanoviště RLP Hlohovec, RZP Leopoldov v termínech od 18. 2. do 15. 3. 2013. Ve dnech 22.-28. 9. 2013 se 2 studentky Mgr. oboru Intenzivní péče zúčastnily stáže v Colchester Hospital University NHS Foundation Trust (Velká Británie). Tato nemocnice disponuje pracovišti pro intenzivní péči na nadstandardní úrovni v mezinárodním měřítku. Další 2 studentky absolvovaly tuto stáž ve dnech 2.-8. 3. 2014. Ve dnech 28.-31. 10. 2013 proběhla stáž na Slovensku (letiště Bratislava). Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

23

Klíèové aktivity projektu

Fotogalerie: Stáž Slovensko – Bratislava

24

Výstup KA1

Realizované

a Slovenskou republikou a přenést pozitivní zkušenosti do praxe IZS v ČR. Plánované

Dvacet pět studentů oboru Zdravotnický záchranář se seznámilo s činností složek IZS při zajištění mimořádné události. Na závěr stáže proběhla simulovaná příhoda havárie dopravního letadla s následným zajištěním. Velkým přínosem pro studenty bylo provedení simulace v reálných podmínkách se všemi platnými pokyny pro zajištění mimořádné události v prostorách letiště za účasti 41 hasičů a 20 policistů. Studenti měli unikátní příležitost nacvičit zásah v kooperaci se zahraničním IZS. Stáž umožnila studentům poznat rozdíly v praxi mezi Českou

Stáže pro akademiky a jiné pracovníky VŠ a VaV

6

6

Stáže pro studenty

3

4

Studenti na odborné praxi na Slovensku

40

41

Přehled výstupů klíčové aktivity 01 viz Příloha č. 1 Stáž Norsko

Klíèové aktivity projektu a dovednosti při zajišťování simulovaných příhod zaměřených na úrazové a neúrazové situace. Jednotlivé simulace vycházely z praxe a podobaly se reálným výjezdům zdravotnické záchranné služby. V rámci aktivity bylo připraveno a realizováno 6 odborných konferencí a 9 odborníků bylo vysláno na konference do zahraničí. Smyslem těchto aktivit bylo posílit vztahy a vytvořit kontakty pro budoucí spolupráci na společných VaV projektech.

Výstup KA2

Realizované

Výstupy KA2: Pro zajištění workshopů byl zpracován plán s vymezením tematických okruhů a cílů workshopů. Za zajištění výstupů KA2 zodpovídala pracovní skupina KA2, která tyto činnosti organizovala. Na přípravě konferencí s mezinárodní účastí spolupracovala s ostatními členy realizačního týmu. Plánované

KA2 Podpora spolupráce mezi institucemi terciálního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem formou komunikačních a interaktivních platforem – NETWORKING a transfer duševního vlastnictví. Cílem aktivity KA2 bylo posílit vazby mezi jednotlivými partnery a participujícími subjekty a vytvořit tak základ pro dlouhodobou spolupráci. Při realizaci odborných workshopů došlo k výměně zkušeností a příkladů dobré praxe. Studentské workshopy sloužily k transferu poznatků a dovedností z teorie do praxe a z praxe do teoretické přípravy. Z praxe nyní čerpají nejen studenti, ale také instituce terciálního vzdělávání, které studenty pro práci ve složkách IZS připravují. Několik workshopů zaměřených na modelování v rámci projektu realizovali zahraniční specialisté: MUDr. B. Domres (7 workshopů) a prof. O. Fryc (2 workshopy). Oba odborníci se také podíleli na přípravě a tvorbě dvou publikací. Prof. MUDr. Oldřich Fryc vytvořil publikaci Názory a úvahy soudního lékaře a prof. MUDr. Bernd Domres se podílel na výběru odborných článků tematicky vhodných pro publikaci MEDICÍNA KATASTROF – čítanka překladů z odborné literatury. Obě publikace jsou určeny studentům lékařských a zdravotnických oborů, učebně oboru Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací. V rámci této klíčové aktivity byla také vydána publikace doc. Mgr. Romana Maršálka, Ph.D., Autorský zákon v prostředí VŠ. Každoročně byly pořádány Dny první pomoci, kde si studenti oboru Zdravotnický záchranář z České a Slovenské republiky mohli porovnat své vědomosti

Domácí konference

3

6

Workshopy zaměřené na modelování

12

14

Odborné workshopy

12

12

Den první pomoci

3

3

Účast na mezinárodních konferencích

8

6

Účast akademiků na mezinárodních konferencích byla realizována v menším rozsahu. Důvodem byly vysoké náklady související s účastí na těchto konferencích. Finanční prostředky projektu byly využity hospodárněji k zajištění vyššího počtu domácích konferencí s mezinárodní účastí. Přehled výstupů klíčové aktivity 02 viz Příloha č. 2 Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

25

Klíèové aktivity projektu Fotogalerie:

Workshop Den první pomoci 2011

Studentský WS Brno



Ukázka z knihy Názory a úvahy soudního lékaře:

26

Ukázka z knihy Autorský zákon v prostředí VŠ:

Klíèové aktivity projektu Ukázka z knihy MEDICÍNA KATASTROF čítanka překladů z odborné literatury:

KA3 Vznik a podpora přípravy a řízení VaV projektů v Grant office. V rámci projektu byla zřízena kancelář projektové podpory Grant office, kde bylo realizováno vzdělávání pracovníků kanceláře (specializované odborné kurzy, stáže pracovníků v cizině) a dále se orientovala na spolupořádání vzdělávacích aktivit v rámci KA1 a KA2. Vytvořil se systém kvalifikované podpory pro přípravu a řízení VaV projektů, projektů ESF a rozvojových projektů a to jak z hlediska finančního řízení (tvorba rozpočtu, finanční vykazování), věcného řízení (reporting, projektové schůzky, zprávy), tak i právních otázek (ochrana práv duševního vlastnictví). V první polovině trvání projektu probíhalo převážně vzdělávání pracovníků Grant office, ve druhé části pak pracovníci aktivně vytvářeli projektové příležitosti, poskytovali informační servis,

poskytovali poradenství, spolupracovali s VaV týmy (metodické vedení) a podporovali jednotlivé manažery výzkumných projektů. V rámci spolupráce byly vytvořeny podklady pro nové projekty: - Centrum technologií bezpečnosti při FBI, - Sdílení znalostních a laboratorních kapacit pro biomedicínské inženýrství a bioinformatiku, - Multifunkční simulační pracoviště pro lékařské a nelékařské obory. Díky vytvořenému partnerství s PČR je v současné době připravován projekt pro žáky 1. stupně se zaměřením na bezpečné chování v dopravních situacích a při mimořádných událostech. Výstupy KA3: Pro vzdělávání pracovníků Grant office Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

27

Klíèové aktivity projektu

28

Výstup KA3

Realizované

Rovněž byly uskutečněny jazykové pobyty pro pracovníky GO v Londýně, Brightonu, Paříži a Nice, s cílem zlepšení schopnosti odborně diskutovat v cizím jazyce, protože řada aktivit byla na bázi spolupráce se zahraničními experty. Plánované

byl zpracován plán odborných školení a jazykových kurzů, který byl každoročně aktualizován podle potřeb. Byla uskutečněna monotématická odborná školení, zaměřená na právo, ekonomiku a projektové řízení. V rámci realizace této klíčové aktivity se 8 pracovníků Grant office zúčastnilo školení Prince 2 Foundation nebo školení ISO 10006 PM. Kurz PRINCE 2 (Projects IN Controlled Environments) absolvovaly 4 osoby, které obdržely mezinárodní certifikát pro projektové řízení a budou tak zvyšovat odborné kompetence a úroveň řízení v rámci GO. Školení ISO 10006 PM absolvovali také 4 pracovníci GO, kteří se dále odborně zdokonalili a obdrželi certifikát pro projektové manažery. Jejich dovednosti jsou využívány při přípravě VaV projektů.

Pracovníci GO proškoleni pro organizaci a řízení VaV projektů

6

16

Akademici a jiní pracovníci VŠ proškoleni v řízení projektů

14

29

Fotogalerie:

Uskutečnily se 2 projektové konference GO. Hlavními tématy projektové konference GO konané ve dnech 26.-27. 9. 2013 bylo: - činnosti finančního řízení - řízení peněžních toků – sestavení finančního plánu projektu - změnová řízení (riziková oblast) - využívání EZAK dynamického nákupního systému - ukončování projektů OP VK

Seminář GO – Grůň 27. 9. 2013

Hlavními tématy projektové konference GO konané ve dnech 16.-17. 12. 2013 bylo: - nové projektové období - analýza projektů - dosavadní zkušenosti s realizací projektů - personální zajištění - dokument MŠMT ze dne 30. 9. 2013 - prioritní osa 1 - prioritní osa 2

Jazykový kurz v Brightonu

Zapojení partnerù

Jazykový kurz v Londýně

Projektový seminář GO

ZAPOJENÍ PARTNERŮ Fakultní nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice Ostrava je významnou nemocnicí v Moravskoslezském kraji, která má dlouholeté zkušenosti s prací se všemi cílovými skupinami projektu. Je klíčovým článkem při transferu teoretických vědomostí studentů do roviny praktických dovedností, které jsou předpokladem úspěšného zvládnutí jejich budoucí profese při práci v terénu.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava VŠB-TUO se podílela na tvorbě obsahu projektu, zejména pak na obsahu studentských workshopů zaměřených na modelování přírodních katastrof. Modelování situací poskytuje studentům komplexní informace o dopadu mimořádných událostí na obyvatele. Smyslem modelování je preventivní analýza potřeb, které při nich nastanou.

Zdroj: Fakultní nemocnice Ostrava

Fakultní nemocnice Ostrava se spolupodílela na zajištění konferencí s mezinárodní účastí – Ostravských dnů forenzních věd v letech 2012, 2013, Trilaterálního sympozia v Rožnově pod Radhoštěm a konference Medicína katastrof v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2013. Odborníci FNO se podíleli na přípravě obsahové náplně a realizaci některých workshopů.

Zdroj: VŠB-TUO

VŠB-TUO organizovala workshop zaměřený na modelování – Prostředky automatické identifikace. Rovněž byl vytvořen experimentální výukový systém pro demonstraci paralelního monitoringu pacientů, založený na použití technologie automatické identifikace a bezdrátovém Wifi přenosu dat. Studie pro závìreèné hodnocení KA1-KA3

29

Medicína katastrof MEDICÍNA KATASTROF Je mezioborová zdravotnická odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů při mimořádných událostech v rámci záchranných, likvidačních i asanačních akcí. Praktické postupy, které byly uplatněny při HN a katastrofách, jak přírodních, tak civilizačních, jsou analyzovány pro případ dalších mimořádných událostí, které lidstvo postihnou. Tento obor je založen na prognózování a přípravě postupů (algoritmů) pro nejúčinnější, nejrychlejší a nejefektivnější pomoc raněným nebo zasaženým v místě vzniku mimořádné události s jediným základním cílem, a to omezit ztráty na lidských životech, snížit utrpení postižených a poškození zdraví na co nejmenší míru. Kromě uplatňování urgentní zdravotní péče se tento obor dále zabývá: - výchovou a vzděláváním pracovníků, - krizovým managementem a přípravou zdravotnických sil a prostředků pro mimořádné události, - spoluprací se všemi záchranářskými organizacemi – PČR, HZS, ČČK, AČR, CO. Historie Začíná v 70. letech 19. století při poskytování neodkladné péče během válečných operací a vyvíjí se dodnes. WADEM (World Assotiation for Disaster and emergency medicine) je světová asociace pro katastrofy a mimořádné události v medicíně. Jedná se o nevládní, multidisciplinární organizaci, jejímž posláním je globální zlepšení přednemocniční a neodkladné zdravotní péče a veřejného zdraví. 27) IMSO (International Mobile Satellite Organization) je mezivládní organizace, která dohlíží na některé bezpečnostní veřejné satelity a bezpečnost komuni30

kačních služeb poskytovaných prostřednictvím družic Inmarsat. 28) Základní pojmy Kritický stav: nemocný je bezprostředně ohrožen na životě v důsledku selhání vitálních funkcí. Neodkladná péče: zdravotnická péče o nemocného v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu vážného poškození zdraví, kdy bez včasné adekvátní léčby by došlo ke zhoršení stavu nebo smrti. Je poskytována na místě nehody, onemocnění, během transportu a v ZZ. Podle místa poskytování ji dělíme na přednemocniční a nemocniční. Zahrnuje LPP, OPP a RIP na lůžkových odděleních JIP, resp. ARO. Mimořádná událost: stav, při němž náhle dojde k akumulaci, úbytku nebo uvolnění určitých hmot, energie nebo sil, které působí škodlivě a ničivě na obyvatelstvo, jeho majetek, životní prostředí, případně na společenské vztahy a ekonomickou, materiální a kulturní rovnováhu – stabilitu. Živelní pohroma: neovládaná mimořádná událost vzniklá v důsledku působení ničivých přírodních sil. Havárie: mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení a budov nebo výrobou, zpracováním, skladováním, užitím a přepravou nebezpečných látek. Katastrofa: náhle vzniklá mimořádná událost velkého rozsahu, kdy řešení situace může být úspěšné jen tehdy, uplatní-li se koordinovaný postup záchranných složek pod řízením správních úřadů a obcí.

Medicína katastrof Vyslovení kritéria pro katastrofu Více než 50 postižených bez rozdílu počtu mrtvých, těžce či lehce raněných. To je nejpravděpodobnější počet zasažených, které lze vyprostit, ošetřit a transportovat v rámci jednoho okresu, což je v průměru hustota 100 000 obyvatel jednoho správního celku. Při tomto počtu postižených by pouze zcela výjimečně byla vyžádána součinnost sousedních okresů. K číslu 50 tedy musíme směřovat všechna opatření preventivního, represivního, asanačního a renovačního charakteru. Obecná charakteristika katastrofy: - náhlý a nečekaný vznik, - hromadný výskyt postižených >50 lidí, - nedostatek času na rozhodování a řízení záchranných prací, - panika a emoční stres postižených, ale i záchranných týmů, - prodlení v zahájení léčby a odsunu,

- nedostatek personálu, prostředků, zdravotnické techniky a léků, - nebezpečí vzniku epidemií. Krizový stav: právní stav vyhlášený zákonem stanovenými orgány na určitém území k řešení krizové situace v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu. Nouzový stav: situace, ve které jsou ve značné míře ohroženy životy a zdraví občanů, majetkové hodnoty, vnitřní bezpečnost a pořádek. Může jej vyhlásit vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér. Vyhlašuje se na celém území státu nebo pouze v ohrožených regionech či městech. Medicínu katastrof lze tedy definovat jako učení o hromadné léčbě raněných a nemocných, včetně péče o ně, pod tlakem času a většinou s nedostatečnými prostředky.


31

Ústav Medicíny katastrof ÚSTAV MEDICÍNY KATASTROF Nad rámec plánovaných cílů projektu byl zřízen Ústav medicíny katastrof, který je výukovým a výzkumným pracovištěm Lékařské fakulty Ostravské univerzity zabývající se oblastí medicíny katastrof, jejíž problematika se v posledních letech v celém světě významně rozvíjí vzhledem k narůstající hrozbě bioterorismu a politicko-válečných konfliktů. Cílem výzkumných aktivit Ústavu medicíny katastrof je vývoj nových ošetřovacích a operačních postupů ke zvládnutí následků katastrof ke snížení morbidity a letality zraněných při hromadných neštěstích a katastrofách. Ústav medicíny katastrof zajišťuje výuku studentů Lékařské fakulty nejen v teoretických, ale i v praktických cvičeních v diagnostice ošetřování a léčení pacientů při hromadných úrazech v krizových situacích.

32

Ústav medicíny katastrof byl schválen akademickým senátem Lékařské fakulty a je zakotven ve Statutu LF. Vedoucím ústavu je doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc., předseda České společnosti pro úrazovou chirurgii ČLS JEP, který v projektu plnil roli odborného garanta.

Doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. (vpravo) na Konferenci v Davosu

Závìr ZÁVĚR Smyslem předložené studie bylo nejen shrnout aktivity KA1-KA3, ale také zdůraznit multioborovost problematiky hromadných neštěstí ve vazbě na aktuální potřeby, které vyplynuly z praxe. Projekt byl po celou dobu jeho realizace pozitivně hodnocen a dostalo se mu široké publicity. MŠMT jej vybralo mezi 5 projektů, které byly prezentovány na Výroční konferenci projektů OPVK dne 14. 11. 2012. V roce 2014 připravilo MŠMT souhrnný materiál „Operační program Vzdělávání

pro konkurenceschopnost – úspěšné projekty“, mezi které byl zařazen i projekt MED-KA-NET. Dokument byl zveřejněn jako příloha Lidových novin dne 13. 3. 2014. Projekt byl impulsem pro vznik dalšího projektového záměru, kterým je zřízení Multifunkčního simulačního pracoviště na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Jeho ústřední myšlenka tak bude rozvíjena v dlouhodobé perspektivě.


33

Literatura LITERATURA ©Wikipedia, Cit. 5. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadn%C3%A9_ne%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD HRIVNÁK, J., BURDOVÁ, L. POLÍVKA, L. Metody a nástroje řešení krizových situací. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2003. 154 s. ISBN 978-80-7251-304-8 NOVÁKOVÁ, J. et.al. Úvod do bezpečnosti a krizového řízení. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2011. 112 s. ISBN 978-80- 7251-343-7 Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů [online]. Cit. 06. 04. 2014. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=239&r=2000 LINDELL, M. et. al. Introduction to Emergency management. 1. vyd. Maine, USA: Copyright Clearence Center Inc., 2007. 584 s. ISBN 13-978-0-471-77260-6 VEVERKA, I. Vybrané kapitoly krizového řízení pro záchranářství. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2008. 176 s. ISBN 80-7251-126-2 VÍŠEK, J. Úvod do krizového managementu - metodická příručka. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2000. 163 s. ISBN 80-7251-049-5 ŠTĚTINA, J. et. al. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 429 s. ISBN 80-7169-688-9 SLABÝ, A. et. al. Teorie a praxe krizového řízení I. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010. 107 s. ISBN 978-80-7251-336-9 PROCHÁZKOVÁ, D., ŘÍHA, J. Krizové řízení. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, 2004. 228 s. ISBN 80-86640-30-2 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. [online]. Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00240&cd=76&typ=r Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy. Golem. [online]. Cit. 6. 3. 2014. Dostupné z: http://www.zzshmp.cz/?page_id=345 Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje. Krizové plánování – Krizové stavy. [online]. Cit. 6. 3. 2014. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/krizove-stavy.aspx Zákon č. 385/2012 Sb., o zdravotnické záchranné službě. [online]. Cit. 11. 4. 2014. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=374%2F2011 &zdroj=sb12385&cd=76&typ=r iDnes.cz. Po čelní srážce tramvají v Ostravě zemřeli tři lidé [online]. 11. 4. 2008, 12. 4. 2008 Cit. 11. 4. 2014. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/po-celni-srazce-tramvaji-v-ostrave-zemreli-tri-lide-fxl/krimi.aspx?c=A080411_182727_krimi_jte

34

Literatura HOLEŠ, D., HUMPL, L., GREGOŘ, R. Srážka tramvají Ostrava 11. 4. 2008. Urgentní medicína. České Budějovice: Mediprax CB s.r.o., 2008, roč. 11, 3/2008. s 4-6. ISSN 1212-1924 VYMĚTAL Š., Aspekty činností členů IZS zasahujících v urgentní fázi po vlakovém neštěstí ve Studénce v r. 2008 (sociálně psychologická analýza) Časopis 112. Ročník VII. Číslo 9/2008. Tragická železniční nehoda ve Studénce [online]. Cit. 1. 4. 2014. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/casopis-112-rocnik-vii-cislo-9-2008-691727.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d SOBOTKA P., [online]. Cit. 11. 4. 2014. Dostupné z http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88 HLADNÝ, J., KAŠPÁREK, L., KRÁTKÁ, M., KNĚŽEK, M., MARTÍNKOVÁ, M., Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002, 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2005. 68 s. ISBN 80-7212-350-5 ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Tsunami?veaction=edit Animace šíření Cs-137, IRSN, http://www.irsn.fr/FR/popup/Pages/tchernobyl_video_nuage.aspx ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_ne%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD ©WADEM, Cit. 8. 4. 2014. Dostupné z: http://www.wadem.org/mission.html ©IMSO, Cit. 8. 4. 2014. Dostupné z: http://www.imso.org/whatisimso_UK.asp


35

Pøílohy PŘÍLOHA č. 1 Výstupy klíčové aktivity 01 Realizováno Výstup KA1 Název akce

6 stáží pro akademiky a jiné pracovníky VŠ a VaV v Německu, Švýcarsku

3 stáže pro 6 studentů v Německu (podst. změna na Norsko a jiné země)

40 studentů na odborné praxi na Slovensku

Stáž Norsko – Stavanger

11.-15. 3. 2013

1


3.-7. 3. 2014

1

Stáž Švýcarsko – Chiasso

29.-31. 1. 2014

2

Stáž Německo – Mnichov

25.-28. 2. 2014

1

Stáž Rakousko – Baden

10.-12. 4. 2014

1

Stáž Švýcarsko – Chiasso

13.-15. 4. 2014

2


11.-15. 3. 2013

6

Stáž V.Británie – Colchester

22.-28. 9. 2013

2

Stáž V.Británie – Colchester

2.-8. 3. 2014

2


3.-7. 3. 2014

8

Odborná stáž – Středisko rychlé záchranné služby Nitra

4.-8. 6. 2012

2


11.-15. 6. 2012

2


18.-22. 6. 2012

2


25.-29. 6. 2012

2

Odborná stáž – Slovensko (Hlohovec)

18.-22. 2. 2013

2


25. 2.-1. 3. 2013

2


4.-8. 3. 2013

2


11.-15. 3. 2013

2

28.-31. 10. 2013

25

Odborná stáž – Slovensko (letiště Bratislava) – 25 studentů

36

Termín konání

Počet podpořených osob

Pøílohy PŘÍLOHA č. 2 Výstupy klíčové aktivity 02 Realizováno Výstup KA2 Název akce

Termín konání

Kongres Medicína katastrof Brno 2012

2.-3. 2. 2012

Ostravské dny forenzních věd

84

7.-8. 2. 2013

175

4. Trilaterální sympozium – Rožnov pod Radhoštěm

24.-26. 4. 2013

148

Ostravské dny forenzních věd 2013

9.-11. 10. 2013

123

11.-13. 12. 2013

92

Studentský WS – Modelování mimořádné události (oblast Dolní Vítkovice), PhDr. Fialová

29. 4. 2012

32

Studentský WS – Senioři jako skupina ohrožená násilím – Týraný senior, Ostrava, Černá louka, Mgr. Holčáková

20. 9. 2012

9

10. 10. 2012

16

25.-26. 4. 2013

2

„První pomoc – obvazové techniky v praxi – nácvik“, Bc. Berková, Rožnov p. R.

24. 4. 2013

27

„Zkušenosti soudního lékaře na zahraniční misi“, prof. Fryc, Rožnov pod Radhoštěm

25. 4. 2013

28

„Prostředky automatické identifikace“, partner VŠB-TUO

14. 5. 2013

24

„Kompetence sestry ve Velké Británii“, LF OU

19. 9. 2013

31

„Ending critical care - Life or death?“, LF OU

19. 9. 2013

31

„Surviving sepsis“, LF OU

20. 9. 2013

37

„Surviving sepsis“, LF OU

21. 9. 2013

30

„Critical care without walls“, LF OU

20. 9. 2013

36

„Critical care without walls“, LF OU

21. 9. 2013

30

27.-29. 3. 2014

4

Konference Medicína katastrof v Rožnově pod Radhoštěm

Studentský WS – Externí fixatéry ve vojenské medicíně a medicíně katastrof (před-nášející zahraniční expert – prof. Domres), Rožnov pod Radhoštěm III. ročník medzinárodnej odbornej konferencie a workshopu záchranárských posádok

12 WS zaměřených na modelování

70

3.-5. 10. 2012

Kongres Medicína katastrof Brno 2013 3 domácí konference s mezinárodní účastí


IV. ročník medzinárodnej odbornej konferencie a súťaže záchranářských posádok


37

Pøílohy Realizováno Výstup KA2 Název akce Studentský WS – Výuka medicíny katastrof a její uplatnění v praxi (přednášející zahraniční expert – prof. Domres)

3. 2. 2012

11

Studentský WS – Zkušenosti z praxe při zásazích v případě katastrof (přednášející zahraniční expert – prof. Domres)

3. 2. 2012

11

23. 3. 2012

14

10. 10. 2012

16

Studentský WS – „Dekontaminace“ (přednášející zahraniční expert - prof. Domres), Brno

6. 2. 2013

15

Studentský WS – „Hodnocení rizik v medicíně katastrof“ (přednášející zahraniční expert – prof. Domres), Brno

7. 2. 2013

15

Studentský WS – „Poranění při zemětřesení – léčba a organizace záchranných prací“ (přednášející zahraniční expert – prof. Domres), Brno

8. 2. 2013

15

„Obvazové techniky v praxi“, Bc. Berková, Rožnov p. Radhoštěm

25. 4. 2013

18

„Role soudního lékaře na zahr. misi“, prof. Fryc, Rožnov p. Radhoštěm

24. 4. 2013

19

Studentský WS – „Psychologie hromadného chování – hromadné neštěstí“ – Phdr. Fialová

12. 9. 2013

24

Studentský WS – „Základy victimologie pro IZS“ – Phdr. Fialová

12. 10. 2013

17

Použití technologie RFID pro monitorování polohy zraněných pacientů na urgentním příjmu FN Ostrava – VŠB-TU, Ostrava, Ing. Švecová, Ing. Krohová, Ing. Šmondrk

12. 11. 2013

48

Studentský WS – Den první pomoci 2011

28.-30. 9. 2011

59


14.-16. 6. 2012

96


12.-14. 6. 2013

83

10. 12. 2011

3

30. 5.-1. 6. 2012

1

28. 11. 2012

1

25. 4. 2013

2

5. odborná konference ZZS Olomouc, účast 6 studentů

28.-29. 3. 2013

6

III. ročník medzinárodnej odbornej konferencie a workshopu záchranárských posádok Lešť

27.-29. 3. 2014

2

Studentský WS – Řízení mimořádné události (ZZS HMP) Studentský WS – Transplantace pokožky u vážných popálenin (přednášející zahraniční expert – prof. Domres), Rožnov p.Radhoštěm

12 odborných WS

3 studentské WS - Den první pomoci

Global Risk Forum, Davos XV. Ročník – Mezinárodnej konferencie medicíny katastrof na Slovensku účast na 8 mezinárodních konferencích

38

Termín konání


Mass-Casualty Preparedness v Hradci Králové III. ročník medzinárodnej odbornej konferencie a workshopu záchranárských posádok

Poznámky POZNÁMKY 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15)

16) 17) 18) 19) 20) 21) 22)

23) 24) 25) 26) 27) 28)

©Wikipedia, Cit. 5. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadn%C3%A9_ne%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD HRIVNÁK, J., BURDOVÁ, L. POLÍVKA, L. Metody a nástroje řešení krizových situací. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2003. 154 s. ISBN 978-80-7251-304-8. NOVÁKOVÁ, J. et.al. Úvod do bezpečnosti a krizového řízení. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2011. 112 s. ISBN 978-80-7251-343-7 Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů [online]. Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=239&r=2000 LINDELL, M. et. al. Introduction to Emergency management. 1. vyd. Maine, USA: Copyright Clearence Center Inc., 2007. 584 s. ISBN 13-978-0-471-77260-6. VEVERKA, I. Vybrané kapitoly krizového řízení pro záchranářství. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2008. 176 s. ISBN 80-7251-126-2. VÍŠEK, J. Úvod do krizového managementu - metodická příručka. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2000. 163 s. ISBN 80-7251-049-5. ŠTĚTINA, J. et. al. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 429 s. ISBN 80-7169-688-9. SLABÝ, A. et. al. Teorie a praxe krizového řízení I. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010. 107 s. ISBN 978-80-7251-336-9. PROCHÁZKOVÁ, D., ŘÍHA, J. Krizové řízení. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, 2004. 228 s. ISBN 80-86640-30-2. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. [online]. Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00240&cd=76&typ=r. Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy. Golem. [online]. Cit. 6. 3. 2014. Dostupné z: http://www.zzshmp.cz/?page_id=345. Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje. Krizové plánování – Krizové stavy. [online]. Cit. 6. 3. 2014. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/krizove-stavy.aspx. Zákon č. 385/2012 Sb., o zdravotnické záchranné službě. [online]. Cit. 11. 4. 2014. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=374%2F2011&zdroj=sb12385&cd=76&typ=r. iDnes.cz. Po čelní srážce tramvají v Ostravě zemřeli tři lidé [online]. 11. 4. 2008, 12. 4. 2008 Cit. 11. 4. 2014. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/po-celni-srazce-tramvaji-v-ostrave-zemreli-tri-lide-fxl-/krimi.aspx?c=A080411_182727_krimi_jte. HOLEŠ, D., HUMPL, L., GREGOŘ, R. Srážka tramvají Ostrava 11. 4. 2008. Urgentní medicína. České Budějovice: Mediprax CB s.r.o., 2008, roč. 11, 3/2008. s 4-6. ISSN 1212-1924. HOLEŠ, D., HUMPL, L., GREGOŘ, R. Srážka tramvají Ostrava 11. 4. 2008. Urgentní medicína. České Budějovice: Mediprax CB s.r.o., 2008, roč. 11, 3/2008. s 4-6. ISSN 1212-1924. VYMĚTAL Š., Aspekty činností členů IZS zasahujících v urgentní fázi po vlakovém neštěstí ve Studénce v r. 2008 (sociálně psychologická analýza). Časopis 112. Ročník VII. Číslo 9/2008. Tragická železniční nehoda ve Studénce [online]. Cit. 1. 4. 2014. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/casopis-112-rocnik-vii-cislo-9-2008-691727.aspx. SOBOTKA P., [online]. Cit. 11. 4. 2014. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d. ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88. HLADNÝ, J., KAŠPÁREK, L., KRÁTKÁ, M., KNĚŽEK, M., MARTÍNKOVÁ, M., Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002, 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2005. 68 s. ISBN 80-7212-350-5. ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tsunami?veaction=edit. Animace šíření Cs-137, IRSN, http://www.irsn.fr/FR/popup/Pages/tchernobyl_video_nuage.aspx. ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie. ©Wikipedia, Cit. 6. 4. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_ne%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD. ©WADEM, Cit. 8. 4. 2014. Dostupné z: http://www.wadem.org/mission.html. ©IMSO, Cit. 8. 4. 2014. Dostupné z: http://www.imso.org/whatisimso_UK.asp.


39

Ostravská univerzita v Ostravě Lékařská fakulta Název: Studie pro závěrečné hodnocení KA1-KA3 Autor: Kateřina Pobořilová, DiS. Tato publikace byla vydána v rámci projektu „Podpora spolupráce a vytvoření sítě partnerů mezi institucemi terciálního vzdělávání, VaV pracovišti a veřejným sektorem v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadných neštěstí (MED-KA-NET), registrační číslo CZ.1.07/2.4.00/17.0113“. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Vydavatel: Ostravská univerzita v Ostravě Počet stran: 40 Náklad: 100 kusů Vydání: první ©2014 Tisk: X-MEDIA servis s.r.o., U Cementárny 1171/11, 703 00 Ostrava-Vítkovice Neprodejné Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.

STUDIE PRO ZÁVÌREÈNÉ HODNOCENÍ KA1-KA3

Recommend Documents