Studie odtokových poměrů pro k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého

Studie odtokových poměrů pro k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého Analytická část

DOKUMENTACI LZE UŽÍVAT POUZE VE SMYSLU PŘÍSLUŠNÉ SMLOUVY O DÍLO. VÝKRES, ČI JEHO ČÁST, MÚŽE BÝT KOPÍROVÁN NEBO JINÝM ZPŮSOBEM ROZŠIŘOVÁN POUZE PO PŘEDCHOZÍM SOUHLASU AUTORA DOKUMENTACE. © ŠIDNDLAR s.r.o

VEDOUCÍ PROJEKTU

VYPRACOVAL

KONTROLOVAL

AUTORIZACE

Ing. Libor Kukačka

Ing. Libor Kukačka

Mgr. Jan Zapletal

Ing. Miloslav Šindlar

KRAJ: Královéhradecký

STAVEBNÍ ÚŘAD: Dobruška

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: 627194 Dobré, 627208 Hlinné u Dobrého

STAVBY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ ŠINDLAR s.r.o., Na Brně 372/2a, 500 06 Hradec Králové, IČO 260 03 236

FORMÁT

A4

DATUM

ZÁŘÍ 2015

INVESTOR: Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro STUPEŇ Královéhradecký kraj, Pobočka Rychnov nad Kněžnou ČÍSLO ZAKÁZKY

Studie odtokových poměrů pro k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého Analytická část

Průvodní a technická zpráva

STUDIE 20150150

SOUŘADNÝ/VÝŠKOVÝ SYSTÉM INTERVAL VRSTEVNIC MĚŘÍTKO Č. VÝKRESU

ČÍSLO KOPIE

Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého

Šindlar s.r.o.

OBSAH A.1

Úvodní údaje ...........................................................................................................................4

A.1.1

Úvod................................................................................................................................4

A.1.2

Identifikační údaje ...........................................................................................................4

A.2

Přehled použitých podkladů a dokumentací ............................................................................5

A.2.1

Pracovní podklady ...........................................................................................................5

A.2.2

Hydrologické podklady ....................................................................................................5

A.2.3

Mapové podklady ............................................................................................................5

A.2.4

Použité metodiky .............................................................................................................6

A.2.5

Použitý software ..............................................................................................................6

A.2.6

Použité zkratky ................................................................................................................6

A.3

Vymezení a popis zájmového území ........................................................................................7

A.3.1

Vymezení zájmového území.............................................................................................7

A.3.2

Morfologie a geografie ....................................................................................................7

A.3.3

Geologie ..........................................................................................................................7

A.3.4

Pedologie ........................................................................................................................8

A.3.5

Geobiocelongická diferenciace ...................................................................................... 10

A.3.6

Klimatické poměry ......................................................................................................... 11

A.3.7

Hydrologie ..................................................................................................................... 12

A.3.8

Hospodářské využití území ............................................................................................ 12

A.4

Stanovení erozní ohroženosti území ...................................................................................... 15

A.4.1

Metodika výpočtu vodní eroze....................................................................................... 15

A.4.2

Současná ohroženost zemědělské půdy vodní erozí ....................................................... 17

A.4.3

Současná ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí ................................................... 20

A.5

Provedení terénního průzkumu ............................................................................................. 20

A.6

Stanovení kritických profilů a jejich přispívajících ploch ......................................................... 20

A.7

Stanovení základních odtokových charakteristik .................................................................... 23

A.7.1

Metodika výpočtu odtokových charakteristik................................................................. 23

A.7.2

Výpočet odtokových poměrů v KP ................................................................................. 25

A.7.3

Hydrotechnické posouzení KP ........................................................................................ 26

A.8

Analýza stávajících ÚPD a jiných dostupných podkladů .......................................................... 27

A.8.1

Územní plán obce .......................................................................................................... 27

A.8.2

Studie protipovodňových opatření................................................................................. 28

A.8.3

Analýza dalších podkladů a studií ................................................................................... 28

A.9

Identifikace melioračních staveb v území .............................................................................. 29

A.10

Interpretace výsledků ............................................................................................................ 29

A.10.1

Ohrožení území vodní a větrnou erozí............................................................................ 29 2

Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého A.10.2

A.11

Šindlar s.r.o.

Odtokové poměry.......................................................................................................... 29

Soupis příloh ......................................................................................................................... 30

A.11.1

Mapové výstupy ............................................................................................................ 30

A.11.2

Záznamy z projednání .................................................................................................... 30

A.11.3

CD ................................................................................................................................. 30

Příloha: A.11.2 Záznamy z projednání............................................................................................... 31

3


A.1

Šindlar s.r.o.

ÚVODNÍ ÚDAJE

A.1.1

ÚVOD

Předmětem zpracování je Studie odtokových poměrů pro k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého na základě smlouvy o dílo č. 797-2015-514204 / ZPSD-02-2015-0139 uzavřené mez dne 19. 8. 2015 mezi Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Pobočka Rychnov nad Kněžnou a společností Šindlar s.r.o. Účelem studie je vyhodnocení odtokových a erozních poměrů v daném území (analytická část) a návrh protierozních a protipovodňových opatření a vyhodnocení jejich účinnosti (návrhová část).

A.1.2 A.1.2.1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Investor

Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Pobočka Rychnov nad Kněžnou Sídlo:

Jiráskova 1320, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

IČO:

01312774

DIČ:

CZ 01312774

Zastoupený:

Mgr. Alena Rufferová, vedoucí Pobočky Rychnov nad Kněžnou

Kontaktní osoba:

Ing. Ladislav Kopecký

Tel:

72508550212

E-mail:

[email protected] A.1.2.2

Zhotovitel

ŠINDLAR s.r.o. Sídlo:

Na Brně 372/2a, 500 06 Hradec Králové

IČO:

26003236

DIČ:

CZ 26003236

Zastoupený:

Ing. Miloslav Šindlar, jednatel společnosti

Kontaktní osoba:

Mgr. Jan Zapletal

Tel:

495 402 566

E-mail:

[email protected] A.1.2.3

Pracovní skupina

Ing. Miloslav Šindlar: jednatel společnosti ŠINDLAR s.r.o., autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby; číslo autorizace 0700929, odborná kontrola Ing. Stanislav Štěnička: kontrola Mgr. Jan Zapletal: koordinační práce, odborná kontrola 4


Šindlar s.r.o.

Ing. Libor Kukačka: vedoucí projektu, vyhodnocení podkladů, analýzy a výpočty, projekční práce, textová zpráva A.1.2.4

Základní údaje charakterizující akci

Název akce:

„Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého“

Odvětví:

vodní hospodářství, krajinné inženýrství

Lokalizace záměru: Kraj:

Královéhradecký

ORP:

Dobruška

Obec:

Dobré

Katastrální území:

627194 – Dobré 627208 – Hlinné u Dobrého

Povodí:

Stupeň dokumentace:

A.2

ČHP 1-02-03-0110

Kamenický potok

ČHP 1-02-03-0120

Dědina

ČHP 1-02-03-0130

Lomský potok

ČHP 1-02-03-0150

Osečnický potok

studie odtokových poměrů

Přehled použitých podkladů a dokumentací

A.2.1

PRACOVNÍ PODKLADY

Zadávací dokumentace:

Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Pobočka Rychnov nad Kněžnou

A.2.2

HYDROLOGICKÉ PODKLADY

http://heis.vuv.cz www.povis.cz http://voda.gov.cz/portal/cz/ Hydrologická data ČHMÚ z interní databáze programu ERCN 2.0

A.2.3

MAPOVÉ PODKLADY

Základní mapa 1: 10 000: (wms server geoportal.cuzk.cz) Základní mapa 1: 50 000: (wms server geoportal.cuzk.cz) Ortofoto mapa snímky: (wms server geoportal.cuzk.cz) Půdní bloky LPIS (http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/, investor) 5


Šindlar s.r.o.

Mapa BPEJ (http://geoportal.vumop.cz, investor)

A.2.4

POUŽITÉ METODIKY

CULEK, Martin, Vít GRULICH, POVOLNÝ. Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha, 1996. ISBN 80-85368-80-3. JANEČEK, Miloslav. Ochrana zemědělské půdy před erozí: metodika. 1. vyd. Česká zemědělská univerzita Praha, 2012. ISBN 978-80-87415-42-9. Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad. Metodický návod k provádění pozemkových úprav. Praha, 2012 QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 1971.

A.2.5

POUŽITÝ SOFTWARE

Texty: Microsoft Office aplikace WORD 2007 Tabulky: Microsoft Office aplikace EXCEL 2007 Mapové výstupy a vyhodnocení BPEJ: ARC GIS 10.1 Mapové výstupy a výpočet míry erozního ohrožení: Atlas DMT 15 Odtok z povodí metodou CN křivek: ERCN 2.0 Převod dokumentů do formátu PDF: PDFCreator verze 1.7.1

A.2.6

POUŽITÉ ZKRATKY

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

CN

Číslo odtokové křivky CN

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČHP

Číslo hydrologického pořadí

EUC

Erozně uzavřený celek

KoPÚ

Komplexní pozemková úprava

KP

Kritický profil

PP

Příspěvková plocha

k.ú.

Katastrální území

LPIS

Land Parcel Identification System (Evidence půdy podle uživatelských vztahů)

MEO

Míra erozního ohrožení

ORP

Obec s rozšířenou působností

TTP

Trvalý travní porost

USLE

Univerzální rovnice ztráty půdy

VÚMOP

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy

WMS

Web Map Sevice (webová mapová služba)

6


A.3

Šindlar s.r.o.

Vymezení a popis zájmového území

A.3.1

VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Zájmové území se nachází v Královéhradeckém kraji v podhůří Orlických hor, v okrese Rychnov nad Kněžnou, cca 8 km jihovýchodně od Dobrušky a cca 30 km severovýchodně od Hradce Králové. Správní zařazení k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého: obec (NUTS 5)

Dobré

pověřený obecní úřad:

Dobruška

obec s rozšířenou působností: Dobruška

A.3.2

okres (NUTS 4):

Rychnov nad Kněžnou

kraj (NUTS 3):

Královéhradecký

MORFOLOGIE A GEOGRAFIE

Z geomorfologického hlediska leží území v systému Hercynském a náleží dále do: PROVINCIE: Česká vysočina SUBP: Krkonošsko-jesenická soustava OBLAST: Orlická oblast CELEK: Podorlická pahorkatina PODCELEK: Náchodská vrchovina OKRSEK: Sedloňovská vrchovina Zájmové území má reliéf vrchoviny svažující se od východu k hluboce zaříznutým údolím řeky Dědiny a Kamenického potoka v západní části území. Nejvyšší partie dosahují nadmořské výšky 726 m n. m (bezejmenný vrchol v části „Zadní lomy“), nejnižší částí je jihozápadní cíp území v údolí Dědiny s nadmořskou výškou okolo 348 m n. m. Absolutní výškový rozdíl činí tedy cca 378 m.

A.3.3

GEOLOGIE

Geologické podloží v území odpovídá předhůří Orlických hor s pásmem svorů, amfibolitů, metadiabasů a fylitů. Dominantní horninou v území je charakteristická zelená břidlice, podloží ve východní části území pak tvoří metadroba a fylit s výskytem brekciovitého slepence. Podél vodních toků se nacházejí nivní sedimenty (hlína, písek a štěrk).

7


Šindlar s.r.o.

Obr. 1: Geologické poměry v zájmovém území (http://www.geology.cz)

A.3.4

PEDOLOGIE

Řešené území je charakteristické souvisle vyvinutým pásem dystrických kambizemí odpovídající podhůří Orlických hor. Ve střední části území se nacházejí kambizemě přecházející v okrajových částech do rankerů a litozemí. Ve východním cípu pak nacházíme drystrické kambizemě, podzoly a kryptopodzoly, částečně pak pseudogleje. Z hlediska zrnitosti se v území nacházejí půdy převážně písčitohlinité, ve východní části pak půdy převážně štěrkovité až kamenité. Na většině území se vyskytují středně hluboké půdy přecházející do půd mělkých, Omezeně se vyskytuje půda hluboká (viz mapa A.3.7). Půda v území je převážně středně skeletovitá, místy slabě skeletovitá až bezskeletovitá. Omezeně se vyskytuje půda silně skeletovitá. Většina území se nachází ve středním sklonu mezi 4 až 8%. V okrajových částech přechází ve výrazný sklon (viz mapa A.3.2), který v hlubokých údolích dosahuje více než 32%. Bonitně nejcennější půdy (I. a II. třída ochrany) leží v západní a jižní části zájmového území. Většinu území pak tvoří průměrné produkční půdy. Dle BPEJ lze na území rozlišit celkem 23 hlavních půdních jednotek, přičemž dominantní v území je HPJ 29, 37. Významně se vyskytují dále HPJ 34, 50, 38, 25 a 40. Popisy jednotlivých hlavních půdních jednotek zastoupených v zájmovém území (MZe, kol. autorů, Bonitace ČS. zemědělských půd a směry jejich využití, 1990): 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu

8


Šindlar s.r.o.

37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

Obr. 2: Skupiny půdních typů v zájmovém území (zdroj: www.sowac-gis.cz).

9


Šindlar s.r.o.

Obr. 3: Kvalita půdního fondu v zájmovém území (zdroj: www.sowac-gis.cz).

A.3.5

GEOBIOCELONGICKÁ DIFERENCIACE

Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) se zájmové území nachází v oblasti hercynské podprovincie na východní hranici Orlickohorského bioregionu. Bioregion leží na východě východních Čech a menší částí zasahuje i do Polska. Zaujímá geomorfologický celek Orlické hory a severní část Podorlické pahorkatiny, ČR má plochu 644 km2. Bioregion je tvořen plochou hornatinou na kyselých krystalických břidlicích s ostrovy křídy. Zahrnuje vegetační stupně od 3., dubovobukového po 7., smrkový. Vegetačními jednotkami jsou převážně květnaté bučiny, na hřbetech jsou i malé plochy acidofilních horských bučin, přirozených smrčin a suťových lesů. Biota má typický hercynský (sudetský) ráz, obohacena je glaciálními relikty na rašeliništích. Horské prvky mají vztah hlavně k Hrubému Jeseníku. Nereprezentativní zóna zahrnuje nižší okrajové části území, do nichž nezasahují acidofilní horské bučiny. Potenciální přirozenou vegetací na většině plochy bioregionu jsou květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), střídající se s acidofilními bučinami podhorského i horského typu (LuzuloFagetum i Calamagrostio villosae-Fagetum). Podél vodních toků je zastoupena vegetace niv, v nižších polohách Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum, výše Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae a Alnetum incanae. Místy se na březích vod vyskytuje vegetace svazu Phalaridion arundinaceae. Podrobné druhové složení fauny a flóry uvádí Culek (1996). Tekoucí vody jsou vhodné pro lososové druhy ryb

10


A.3.6

Šindlar s.r.o.

KLIMATICKÉ POMĚRY

Řešené území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT 5, horní partie ve východní části pak do oblasti MT 3 (Quitt, 1971). Celá oblast je bohatá srážkami, v zaříznutých údolích se projevují teplotní inverze. Tab. 1: - Klimatické charakteristiky pro mírně teplou klimatickou oblast dle Quitta (1971). Charakteristika

MT 3

MT 5

počet letních dní

20 - 30

30 - 40

poč. dní s prům. tepl. 10°C +

140 - 160

počet mrazových dní

130- 160

počet ledových dní

130 - 140

40 - 50

průměrná teplota °C v lednu

-3 až -4

-4 až -5

průměrná teplota °C v dubnu

6-7

průměrná teplota °C v červenci

16 - 17

průměrná teplota °C v říjnu

6-7

poč. dní se srážkami nad 1mm

110 - 120

100 - 120

srážkový úhrn ve veg. obd. mm

350 - 450

srážkový úhrn v zim. období mm

350 - 450

poč. dní se sněhovou pokrývkou

60 - 100

poč. dní zamračených>0,8

120 - 150

poč. dní jasných<0,2

40- 50

50 - 60

Tab. 2: Průměrný měsíční a roční úhrn srážek (mm) na stanici Zdobnice (období 1901-1950). Místo

Zdobnice

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII Roční úhrn

90

86

74

89

80

109

123

127

96

96

93

99

1162 mm

Tab. 3: Průměrné měsíční a roční teploty na stanici Slatina nad Zdobnicí (období 1901 – 1950). Místo

I

II

Slatina -3,2 -2,3 nad Zdobnicí

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

Roční XII průměr

1,7

6,8

12,3

15,1

16,8

15,6

12,0

7,5

2,6

-1,0

7,0 °C

Dle kódu BPEJ se území nachází v mírně teplém, vlhkém klimatickém regionu, který ve východní části přechází v region mírně chladný, vlhký. Tab. 4: Charakteristiky klimatického regionu 7 a 8 podle BPEJ (zdroj SOWAC-GIS)

11


Šindlar s.r.o.

Kód KR

Symbol regionu

Charakteristika regionu

Suma teplot nad 10°C

Průměná roční teplota °C

Průměrný roční úhrn srážek v mm

Pravděpodobnost suchých vegetačních období v %

Vláhová jistota ve vegetačním období

7

MT 4

Mírně teplý, vlhký

22002400

6-7

650-750

5 - 15

> 10

8

MCH

Mírně chladný, vlhký

20002200

5-6

700-800

0 -1 5

> 10

A.3.7

HYDROLOGIE

Většina zájmového území náleží do povodí III. řádu Orlice (ČHP 1-02-03), severovýchodní část pak spadá do povodí III. řádu Divoké Orlice (ČHP 1-02-01). Západní okraj území protéká řeka Dědina (DIBAVOD/HEIS 104040000100). Severní část území je odvodňována Kamenickým potokem (DIBAVOD/HEIS 104070000100) s četnými přítoky. Pod obcí Dobré se nachází bezejmenný významnější tok s levostranným přítokem odvodňující značnou část západní části území. Střední částí pak protéká Lomský potok (DIBAVOD/HEIS 104090000100) s přítoky a jižní část je odvodňována Osečnickým potokem (DIBAVOD/HEIS 104110000100) s přítoky. Výše zmíněné významné toky jsou levostrannými přítoky Dědiny. V řešeném území se nachází množství drobných vodních nádrží, především v intravilánu, které však významně neovlivňují hydrologické poměry. Záplavové území bylo stanoveno podél toku řeky Dědina (www.povis.cz, databáze DIBAVOD).

A.3.8 A.3.8.1

HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Struktura půdního fondu

Výměra vypočtená ze souřadnic podle dotčených katastrálních celků je pro: k.ú. Dobré 784,207 ha k.ú. Hlinné u Dobrého 310,747 ha

Tab. 5: Přehled evidence dotované zemědělské půdy v zájmovém území k.ú. Dobré Název kultury

k.ú. Hlinné u Dobrého

Počet bloků

Výměra (ha)

Počet bloků

Výměra (ha)

orná půda

26

162,65

18

70,40

tráva na orné půdě

2

7,19

2

1,79

travní porost

89

216,68

45

126,41

zalesněná půda

1

0,85

12


Šindlar s.r.o.

Tab. 6: Statistické údaje o k.ú. Dobré (ČÚZK, stav ke dni 17. 9. 2015) Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

Ostatní údaje Výměra [m ] Typ údaje 2

Počet parcel

Způsob využití

Počet

orná půda

394

2875220 č.p.

bydlení

113

zahrada

202

167139 č.p.

byt.dům

5

travní p.

475

1482064 č.p.

jiná st.

3

lesní poz

412

2751544 č.p.

obč.vyb

11

vodní pl.

nádrž přírodní

2

1169 č.p.

obč.vyb.

1

vodní pl.

nádrž umělá

1

748 č.p.

rod.dům

28

vodní pl.

rybník

1

316 č.p.

rod.rekr

1

vodní pl.

tok přirozený

87

24440 č.p.

výroba

1

zast. pl.

společný dvůr

2

1028 č.p.

zem.stav

2

zast. pl.

zbořeniště

8

3645 č.p.

zem.used

25

258

132246 č.e.

zast. pl.

jiná st.

5 10

ostat.pl.

dobývací prost.

3

1961 č.e.

rod.rekr

ostat.pl.

hřbitov-urn.háj

3

3184 bez čp/če

garáž

6

ostat.pl.

jiná plocha

60

34020 bez čp/če

jiná st.

11

ostat.pl.

manipulační pl.

22

37321 bez čp/če

obč.vyb

3

ostat.pl.

neplodná půda

112

58675 bez čp/če

obč.vyb.

2

ostat.pl.

ostat.komunikace

253

162230 bez čp/če

tech.vyb

1

ostat.pl.

silnice

7

85668 bez čp/če

výroba

2

ostat.pl.

sport.a rekr.pl.

6

8461 bez čp/če

ostat.pl.

zeleň

6

3986 rozestav.

Celkem KN

2314

7835065 Celkem BUD

Par. KMD

2314

7835065 byt.z. byt.z.

zem.stav

13 4 247

byt j.nebyt

Celkem JED

27 2 29

LV

346

spoluvlastník

499

Tab. 7: Statistické údaje o k.ú. Hlinné u Dobrého (ČÚZK, stav ke dni 17. 9. 2015) Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

Počet parcel

Ostatní údaje Vyměra [m2] Typ údaje

Způsob využití

Počet

orná půda

229

1702315 č.p.

bydlení

47

zahrada

142

115832 č.p.

obč.vyb

2

ovoc. sad

3

4989 č.p.

rod.dům

1

travní p.

283

584957 č.p.

zem.used

15

lesní poz

136

439032 č.e.

rod.rekr

4

bydlení

1

garáž

3

jiná st.

6

vodní pl.

nádrž přírodní

7

1734 bez čp/če

vodní pl.

nádrž umělá

1

544 bez čp/če

vodní pl.

tok přirozený

19

24542 bez čp/če

vodní pl.

zamokřená pl.

1

479 bez čp/če

obč.vyb

3

zast. pl.

společný dvůr

3

544 bez čp/če

tech.vyb

1

zast. pl.

zbořeniště

5

1223 bez čp/če

zem.stav

11

13

Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

Ostatní údaje Vyměra [m2] Typ údaje

Počet parcel

zast. pl.

Šindlar s.r.o.

95

48658 Celkem BUD

ostat.pl.

dobývací prost.

ostat.pl.

jiná plocha

ostat.pl.

manipulační pl.

9

9320

ostat.pl.

neplodná půda

49

16737

ostat.pl.

ostat.komunikace

109

88662

ostat.pl.

silnice

5

20365

ostat.pl.

zeleň

2

1317

1128

3109770

Par. DKM

7

38122

Par. KMD

1121

3071648

Celkem KN

A.3.8.2

8 22

Způsob využití

Počet 94

34082 LV

135

14438 spoluvlastník

185

Zemědělství

Z hlediska začlenění do zemědělské výrobní oblasti náleží zájmové území do oblasti obilnářské (O) a podoblasti O3. Podoblast O3 zahrnuje území s výraznou klimatickou heterogenitou (od MT2 po MCH), v nadmořské výšce 400 až 500 m. Terénní podmínky jsou s vyšší členitostí a svažitostí (do 12° sklonitosti). Převážně jsou zastoupeny půdy s vyšší skeletovostí a půdy mělké na svahovinách. Pěstitelské podmínky jsou průměrné až podprůměrné pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné. Ve vyšších polohách vhodné pro len. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 3 až 4 Kč/m2. Produkční schopnost půd je podprůměrná v rozmezí 42 až 48 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Beroun, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Cheb, Karlovy Vary, Plzeň-sever, Tachov, Trutnov, Frýdek – Místek a Jeseník. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 13,8%. (Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti: http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/Ram_metod/VYROBNI_OBLASTI.PDF) Do zájmového území byly zahrnuty půdní bloky LPIS s celkem 19 hospodařícími subjekty, z nichž nejvýznamnější část půdy obhospodařují EKOFARMA Strakovec s.r.o. (173,7 ha), LABRIS, s.r.o. (126,4 ha) a Pavel Mádr (95,3 ha). Tab. 8: Přehled hospodařících subjektů v zájmovém území ID uživatele Jméno a adresa 48571 EKOFARMA Strakovec s.r.o.

Počet bloků Výměra půdy (ha) 62 173,7

6780

LABRIS, s.r.o.

13

126,4

6897

Pavel Mádr

25

95,3

79455

Jiří Netík

10

49,0

6768

FARMA BROCNÁ s.r.o.

16

40,9

6835

Vladimír Poláček

9

38,0

6935

Jiří Petr

10

22,4

6813

Karel Boháč

14

19,9

6979

Vladimír Škoda

7

19,0

99443

Jitka Mádrová

1

9,9

7005

Dana Vernerová

3

9,0

6945

Vlastimil Pražák

1

4,1

88812

Zdeněk Pavlíček

4

3,9

99359

Tomáš Chaloupka

6

2,8

14

Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého ID uživatele Jméno a adresa 6915 František Nosek

Šindlar s.r.o.

Počet bloků Výměra půdy (ha) 1 1,0

81028

Pavel Michl

1

0,8

6849

Václav Hanuš

1

0,5

48564

Miroslav Hanuš

1

0,5

6894

Milan Kubíček

1

0,4

A.3.8.3

Lesnictví

Dle statistického výpisu z KN se v území nachází lesní pozemky o celkové rozloze 548 ha. V druhové skladbě převažuje smrk, popř. smrk s příměsí listnatých stromů - buk, javor, třešeň, v menší míře pak modřín (http://geoportal.uhul.cz, 18. 9. 2015). A.3.8.4

Rekreační využití území

Zájmové území se nachází v podhůří Orlických hor. Územím prochází červená turistická trasa z Opočna do Deštného v Orlických horách a dále žlutá a modrá turistická trasa. Územím též prochází množství cyklostezek. A.3.8.5

Infrastruktura

Jedná se o zemědělsky využívané území s významným zastoupením lesních porostů a drobné rozptýlené zástavby. Souvislejší zástavba se pak nachází v obci Dobré a dále v místní části Hlinné. Územím prochází silnice III. třídy č. 3218 směrem od Kvasin, přes Hlinné, Dobré, Rovné do místní části Šediviny. Dále územím procházejí silnice III. třídy č. 29851 (Dobré - Dobruška), č. 32114 (Dobré Záhornice), č. 32110 (Hlinné – Skuhrov nad Bělou).

A.4

STANOVENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI ÚZEMÍ

A.4.1

METODIKA VÝPOČTU VODNÍ EROZE

Pro stanovení intenzity vodní eroze byla použita tzv. Univerzální rovnice USLE dle (Wischmeier, Smith, 1978) implementované v metodice Janeček (2012). Vodní eroze je způsobena destrukční činností deště a povrchového odtoku a následným transportem půdních částic. Intenzita vodní eroze je závislá na charakteru srážek a povrchového odtoku, půdních poměrech, morfologii území, vegetačních poměrech a způsobu hospodaření na pozemcích. Výpočet dlouhodobého průměrného smyvu půdy G podle univerzální rovnice USLE probíhá na základě vztahu: G = R ∙ K ∙ L ∙ S ∙ C ∙ P (t ∙ ha−1 ∙ rok −1 ) R - Faktor erozní účinnosti přívalového deště Nová metodika (Janeček M., 2012) uvádí R- faktor jako R = 40 MJ.ha-1.cm.h-1, proto bylo ve všech výpočtech eroze počítáno s hodnotou 40 MJ·ha-1·cm·h-1. Pokud bychom vycházeli ze staré metodiky (Janeček M. a kol, 2007), tak by při zachování všech ostatních parametrů a faktorů vyšel dlouhodobý průměrný smyv půdy G poloviční.

15


Šindlar s.r.o.

K - Faktor erodovatelnosti půdy Faktor K je v USLE definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha -1 na jednotku erozní účinnosti deště R. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícímu účinku deště a transportu povrchového odtoku. Pro výpočet USLE byl K-faktor určen na základě hlavních půdních jednotek HPJ z databáze BPEJ. LS - Topografický faktor Topografický faktor LS, neboli faktor délky L a sklonu svahu S, vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9%. Faktor délky svahu L vyjadřuje vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí. Faktor sklonu svahu S vyjadřuje sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí. Ve studii odtokových poměrů byl tento faktor určen z digitálního modelu terénu a posuzovaných tras. C - Faktor ochranného vlivu vegetace Faktor C vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, představuje poměr smyvu na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na standardním pozemku udržovaném jako úhor, pravidelně po každém dešti kypřeném. Metodika USLE počítá se stanovením faktoru ochranného vlivu vegetace C pro konkrétní osevní postup včetně období mezi střídáním plodin a při určení nástupu a způsobu agrotechnických prací v 5-ti obdobích pro každý pozemek. Výchozí hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace C byly určeny dle podkladových map faktoru C zveřejněných na geoportálu SOWAC GIS Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://geoportal.vumop.cz). Pro trvalé travní porosty byl použit faktor C = 0,005. Tato hodnota je v porovnání s hodnotami na orné půdě tak malá, že téměř vylučuje vodní erozi. Proto na stávajících i navrhovaných zatravněných plochách nebyla eroze počítána. P - Faktor účinnosti protierozních opatření Při výpočtu průměrné dlouhodobé ztráty půdy neuvažujeme protierozní opatření a hodnota faktoru jsme stanovili jako P = 1. G – Průměrný dlouhodobý smyv půdy (t/ha/rok) Průměrná dlouhodobá ztráta půdy je součinem výše zmíněných faktorů. Vyjadřuje potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí. Tab. 9: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí dle G. G (t/ha/rok) <1 1,1 – 2,0 2,1 – 4,0 4,1 – 8,0 8,0 – 10,0 > 10,0

Míra ohrožení půdy bez ohrožení půdy nepatrně ohrožené půdy mírně ohrožené půdy ohrožené půdy silně ohrožené půdy nejohroženější

16


Šindlar s.r.o.

V současné době je ztráta půdy vodní erozí hodnocena podle přípustné ztráty. Přípustné hodnoty dle hloubky půdy jsou uvedeny v tabulce. Tab. 10: Přípustná ztráta půdy vodní erozí. Hloubka půdy

5. místo kódu BPEJ

t.ha-1.rok-1

mělké půdy (do 30 cm) středně hluboké půdy (30 - 60 cm) hluboké půdy (nad 60 cm)

5, 6, 8, 9 4, 7 0, 1, 2, 3

doporučeno zatravnit 4 4

A.4.1.1

Výpočet v prostředí programu ATLAS DMT 5.10.1 (modul eroze)

Pro výpočet MEO v řešeném území byl použit modul Eroze v programu ATLAS DMT 15.6.1, který umožňuje plošný výpočet MEO v rámci stanovených EUC nebo PB na základě uvedené univerzální rovnice USLE (Wischmeier - Smith): G = R ∙ K ∙ L ∙ S ∙ C ∙ P (t ∙ ha−1 ∙ rok −1 ), G

ztráta půdy z jednoho hektaru za jeden rok

R

faktor erozní účinnosti deště

K

faktor náchylnosti půdy k erozi

C

faktor ochranného vlivu vegetace

P

faktor účinnosti protierozních opatření,

LS

tzv. topografický faktor, který vychází z kombinace faktorů L a S. V použitém 2D řešení je délka svahu nahrazena normalizovanou zdrojovou plochou povrchového odtoku (redukovaným dílčím povodím) v rámci EUC. Výsledný vztah pro LS-faktor je ve výpočtu uplatněn ve tvaru (Atlas Eroze, Manuál programu, 2014): b

b+1 f 17 LS = ( ) (−1,5 + ), 2,3−6,1∙sin (s) (|sin |cos 22,13 ∙ r ∙ (a)| + (a)|) 1+e

kde f je plocha povodí k řešenému pixelu [m 2], a je azimut ve směru odtokové linie [°], r je rozlišení vstupního rastru [m], s je sklon odtokové linie [°] a b je parametr sklonu pro výpočet faktoru L daný vztahem: b=

A.4.2

sin(s) 0,0896 ∙ (3 ∙ sin0,8 (s) + 0,56)

SOUČASNÁ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VODNÍ EROZÍ

Analýza MEO byla zpracována na základě plošného výpočtu dlouhodobého erozního smyvu orné půdy na podkladě půdních bloků LPIS a digitálního modelu reliéfu DMR 4G. Při následném terénním průzkumu byly zjišťovány významné erozní rýhy vodní eroze na orné půdě. Výpočet byl proveden rovnicí USLE dle metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček, 2012) pomocí modulu Eroze v programu ATLAS DMT 15.6.1. s následujícími parametry (viz tabulka 12): 

Erozní účinnost deště byla dle metodiky stanovena na R = 40 MJ.ha -1.cm.h-1.



Výchozí hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace C = 0,156, 0,192 a 0,204 byly určeny dle podkladových map faktoru C zveřejněných na geoportálu SOWAC GIS Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://geoportal.vumop.cz). Pro zatravněné části EUC byl

17


Šindlar s.r.o.

použit faktor C = 0,005. Průměrné hodnoty faktoru C pro jednotlivé EUC jsou uvedeny v tabulce 12. 

Topografický faktor LS byl určen z digitálního modelu terénu DMR 4G.



Výchozí hodnota faktoru účinnosti protierozních opatření byla zvolena jako P = 1 s ohledem na nepředpokládané využití protierozních opatření.

Výpočet MEO byl proveden pro celkem 28 EUC, na kterých se vyskytuje orná půda. Grafické znázornění výpočtu je uvedeno v mapě A.4.1. Výsledky výpočtu erozního ohrožení pro jednotlivé EUC jsou uvedeny v tabulce 11. Přípustná MEO je stanovena na 4 t.ha-1.rok-1. Tab. 11: Výsledky výpočtu MEO pro stanovené EUC – stávající stav. Intervaly erozního smyvu (t.ha-1.rok-1)

EUC ∑

Plocha výpočtu

bez eroze

(m2)

(m2)

2 265 825

29 675

0-4

4-8

8 – 12

12 - 20

20 - 30

> 30

Průměrný smyv

Dílčí plochy v rozmezí intervalu hodnot erozního smyvu (m2)

(t.ha-1.rok-1)

Přípustný smyv (t.ha-1.rok-1)

1 457 475

569 800

148 925

51 900

6 225

1 825

3,9

4,0

EUC 01

440 925

9 325

303 825

105 950

16 700

4 250

500

375

3,5

4,0

EUC 02

209 075

2 725

131 075

57 850

11 700

4 800

800

125

3,9

4,0

EUC 03

99 250

700

93 700

3 650

750

350

75

25

2,0

4,0

EUC 04

274 075

4 100

126 125

85 775

45 125

11 875

900

175

5,1

4,0

EUC 05

55 250

725

51 450

3 000

25

50

0

0

1,9

4,0

EUC 06

10 375

0

9 925

450

0

0

0

0

1,8

4,0

EUC 07

2 750

0

2 750

0

0

0

0

0

1,9

4,0

EUC 08

5 450

0

5 125

325

0

0

0

0

2,4

4,0

EUC 09

32 700

0

24 300

7 550

825

25

0

0

2,9

4,0

EUC 10

104 625

400

58 150

33 550

7 325

4 275

575

350

4,5

4,0

EUC 11

90 775

200

53 850

27 175

5 725

2 775

1 000

50

4,4

4,0

EUC 12

17 175

0

8 700

6 250

1 300

675

200

50

4,9

4,0

EUC 13

3 000

0

2 900

100

0

0

0

0

1,6

4,0

EUC 14

3 050

0

3 050

0

0

0

0

0

1,6

4,0

EUC 15

64 525

850

39 350

19 975

3 725

625

0

0

3,6

4,0

EUC 16

116 725

1 275

79 300

29 950

4 500

1 700

0

0

3,5

4,0

EUC 17

21 350

0

20 225

1 125

0

0

0

0

2,4

4,0

EUC 18

55 075

0

42 375

10 275

1 875

550

0

0

3,2

4,0

EUC 19

76 400

0

43 025

29 325

3 925

125

0

0

4,0

4,0

EUC 20

347 775

8 825

182 925

107 750

31 350

15 375

1 250

300

4,6

4,0

EUC 21

18 400

0

17 600

800

0

0

0

0

2,2

4,0

EUC 22

47 350

0

15 525

15 825

10 975

3 800

875

350

6,9

4,0

EUC 23

66 875

550

56 300

8 625

1 175

200

25

0

2,5

4,0

EUC 24

16 150

0

15 425

725

0

0

0

0

2,1

4,0

EUC 25

21 475

0

19 425

2 050

0

0

0

0

2,3

4,0

EUC 26

3 625

0

3 350

200

50

25

0

0

1,5

4,0

EUC 27

1 850

0

1 850

0

0

0

0

0

0,8

4,0

EUC 28

59 775

0

45 875

11 550

1 875

425

25

25

2,7

4,0

18


Šindlar s.r.o.

Tab. 12: Určené parametry rovnice USLE pro výpočet MEO u jednotlivých EUC – stávající stav. EUC

Faktor R

Faktor K

Faktor C

Faktor LS

Faktor P

EUC 01

40

0,296

0,202

1,459

1

Průměrný smyv (t.ha-1.rok-1) 3,5

EUC 02

40

0,318

0,204

1,507

1

3,9

EUC 03

40

0,349

0,204

0,699

1

2,0

EUC 04

40

0,348

0,202

1,810

1

5,1

EUC 05

40

0,318

0,200

0,763

1

1,9

EUC 06

40

0,320

0,204

0,705

1

1,8

EUC 07

40

0,430

0,156

0,697

1

1,9

EUC 08

40

0,430

0,154

0,902

1

2,4

EUC 09

40

0,36

0,163

1,223

1

2,9

EUC 10

40

0,305

0,204

1,816

1

4,5

EUC 11

40

0,295

0,203

1,820

1

4,4

EUC 12

40

0,318

0,204

1,896

1

4,9

EUC 13

40

0,252

0,204

0,763

1

1,6

EUC 14

40

0,223

0,204

0,885

1

1,6

EUC 15

40

0,320

0,188

1,508

1

3,6

EUC 16

40

0,300

0,202

1,440

1

3,5

EUC 17

40

0,317

0,204

0,928

1

2,4

EUC 18

40

0,320

0,204

1,210

1

3,2

EUC 19

40

0,318

0,204

1,553

1

4,0

EUC 20

40

0,326

0,200

1,779

1

4,6

EUC 21

40

0,245

0,192

1,153

1

2,2

EUC 22

40

0,317

0,204

2,648

1

6,9

EUC 23

40

0,161

0,204

1,933

1

2,5

EUC 24

40

0,160

0,204

1,631

1

2,1

EUC 25

40

0,214

0,192

1,399

1

2,3

EUC 26

40

0,161

0,204

1,165

1

1,5

EUC 27

40

0,215

0,204

0,473

1

0,8

EUC 28

40

0,243

0,204

1,372

1

2,7

Přípustná MEO byla z hlediska průměrného dlouhodobého smyvu půdy překročena u EUC 04, 10, 11, 12, 19, 20 a 22. K významnějšímu ohrožení půdy erozí dochází lokálně též v EUC 01, 02, 15, 16, 23 a 28, které v průměru přípustnou MEO splňují, nicméně je zde lokální překročení přípustného smyvu půdy třeba dále řešit. O ostatních EUC dochází k průměrnému překročení MEO nedochází, nebo pouze na dílčích částech bez významných identifikovaných projevů poškození půdního pokryvu. Ve výpočtu a následně i během terénního šetření byly identifikovány erozně významné dráhy soustředěného odtoku v EUC 01, EUC 04 a EUC 20, v kterých může docházet k výmolové erozi půdy.

19


A.4.3

Šindlar s.r.o.

SOUČASNÁ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VĚTRNOU EROZÍ

Dle mapových podkladů ohrožení ZPF větrnou erozí (SOWAC GIS, VÚMOP v.v.i.) je ZPF v zájmovém území klasifikován jako půdy bez ohrožení větrnou erozí. Grafické znázornění analýzy je uvedeno v mapě A.4.2.

A.5

PROVEDENÍ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU

Terénní průzkum byl v rámci analytické části studie proveden dne 21. 9. 2015. Předcházelo mu úvodní jednání se starostou obce Dobré p. Ladislavem Michlem zaměřené na identifikaci současných problémů obci v rámci erozní a povodňové problematiky. Na základě jednání byla upřesněna poloha předpokládaných kritických bodů v území. Samotné terénní šetření bylo provedeno za účelem prověření provedených analýz (určené směry a akumulace odtoku, MEO, ověření druhů pozemků) a identifikace melioračních staveb. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná fotodokumentace území. Vzhledem k hydrologické a meteorologické situaci v době provedení terénního šetření (dlouho trvající suché období bez přívalových srážek) nebyly dokumentovány významné povodňové škody ani projevy vodní eroze zemědělské půdy.

A.6

STANOVENÍ KRITICKÝCH PROFILŮ A JEJICH PŘISPÍVAJÍCÍCH PLOCH

Prvním podkladem pro stanovení kritických profilů v řešeném území je aktuální povodňový plán obce Dobré, který byl zpracován fy Šindlar s. r. o. v roce 2014. Výběr kritických profilů byl proveden i na základně významné povodňové události v roce 1998, která v zájmovém území způsobila katastrofické škody. Povodeň v roce 1998 zasáhla v noci z 22. července na 23. července 1998 přes 30 obcí v okresech Rychnov nad Kněžnou, Náchod a Hradec Králové. Mohutné přívalové deště v noci na 23. července způsobily povodně hlavně na tocích Bělá, Dědina a Zlatý potok. Způsobené škody byly obrovské. V obci Dobré to byla jedna oběť na životě, škody na obecním majetku ve výši 30 mil. Kč. Zasaženo přímo bylo na 40 domů, škody na majetku občanů 10 - 12 mil. Kč. Tento výběr kritických profilů byl následně diskutován se starostou obce a následně upřesněn na základě analýzy drah soustředěného odtoku v daném území. Tabelární přehled kritických profilů je uveden v tabulce 13. Přispívající plochy kritických profilů byly stanoveny na základě analýzy drah soustředěného odtoku. Kritické profily včetně přispívajících ploch jsou graficky znázorněny v mapě A.6.1. Výčet stanovených KP se stručnou charakteristikou je uveden níže.

Tab. 13: Přehled stanovených kritických profilů. Číslo kritického profilu 1

Popis Zatrubnění Kamenického potoka pod Koupalištěm v Dobrém

2

Silniční propust u č. p. 15 v Dobrém a následná horská vpusť do kanalizace

3

Údolí nad č. p. 130 v Dobrém

4

Most a koryto potoka u č. p. 25 v Hlinném

20

Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého Číslo kritického profilu 5

Šindlar s.r.o.

Popis Dráha soustředěného odtoku mezi č. p. 15 a 17

6

Dráha soustředěného odtoku nad farmou č. p. 13

7

Most u č. p. 50 v Hlinném

KP 1 Jedná se o zatrubněný tok Kamenického potoka pod koupalištěm v obci Dobré. Tok je sveden do betonových trub DN 1400 mm. Při povodňových průtocích může v tomto místě dojít k zahlcení potrubí, přelití toku a ohrožení intravilánu obce. Tok Kamenického potoka byl po povodni v roce 1998 upraven správcem Lesy ČR a.s. Koryto bylo zkapacitněno, nad obcí byly vybudovány přehrážky. Proto je tento KP posouzen jako vyřešený. Obrázek 4: Kritický profil KP 1.

KP 2 Kritický profil tvoří silniční propust z rámových profilů 1500 x 2000 mm u č. p. 15 v Dobrém na silnici č. 3218 a následná horská vpusť do kanalizace DN 800, která je vedena rovnoběžně s místní komunikací v JZ části obce Dobré. Při povodňových průtocích může dojít k zahlcením kanalizace a přelitím toku do níže ležícího intravilánu.

Obrázek 5: Kritický profil KP 2.

21


Šindlar s.r.o.

KP 3 Kritický profil je umístěn do malého údolí nad č. p. 130. Jedná se o dráhu soustředěného odtoku, která je nad uvedenou nemovitostí ukončena nefunkční malou vodní nádrží a dále svedena potrubím DN 600 mm. Při povodňových průtocích může dojít k zahlcení kanalizace, popř. destrukce neudržované hráze nádrže a ohrožení níže ležících nemovitostí.


KP 4 Kritický profil je umístěn k silničnímu mostu v Hlinném na Lomském potoce (silnice č. 3218). Před mostem je provedena tvrdá úprava koryta toku se štěrkovým dnem a nábřežními zdmi. Při povodňových průtocích může docházet k zahlcení mostu nebo vybřežení toku z koryta a ohrožení okolních nemovitostí. K ohrožení může docházet po vybřežení toku i nad KP.


KP 5 Kritický profil je umístěn na hranici intravilánu v místní části Hlinné mezi č. p. 15 a 17, kde dochází k soustředěnému odtoku z výše ležících zemědělských pozemků do intravilánu. Při povodňových průtocích může dojít k ohrožení níže ležících nemovitostí.


22


Šindlar s.r.o.

KP 6 Kritický profil je umístěn na hranici intravilánu nad farmou č. p. 13 v místní části Hlinné, kde dochází k soustředěnému odtoku z výše ležících zemědělských pozemků. Při povodňových průtocích může dojít k ohrožení níže ležících nemovitostí.


KP 7 Kritický profil tvoří nefunkční propust pod silnicí č. 32110, nad nímž je umístěna drobná vodní nádrž. Při povodňových průtocích může dojít k přelití silnice a ohrožení níže ležících nemovitostí.


A.7

STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH ODTOKOVÝCH CHARAKTERISTIK

A.7.1

METODIKA VÝPOČTU ODTOKOVÝCH CHARAKTERISTIK

Pro stanovení objemu odtoku byla použita metoda CN-křivek upravené dle Janečka (2012). Metoda CN-křivek určuje objem přímého odtoku na základě předpokladu, že poměr objemu odtoku k úhrnu přívalové srážky Ia/Hs se rovná poměru objemu vody zadržené při odtoku k potencionálnímu objemu, který může být zadržen. Odtok začíná po počáteční ztrátě, která je součtem intercepce, infiltrace a povrchové retence. OpH = 1000 ∙ Pp ∙ H0 (m3) OpH

objem přímého odtoku (m3)

Pp

plocha povodí (km2)

H0

přímý odtok (mm)

23

Studie odtokových poměrů k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého A.7.1.1

Šindlar s.r.o.

Kulminační průtok

Výpočet kulminačního průtoku metodou čísel odtokových křivek CN vychází z poměru počáteční akumulace k jednodennímu maximálnímu srážkovému úhrnu. Pro tento poměr se dle čísla odtokové křivky určí jednotkový kulminační průtok qpH. Kulminační průtok se následně stanoví ze vztahu (Janeček, 2012) Q pH = 0,00043 ∙ q pH ∙ Pp0 ∙ H0 ∙ f

(m3 /s)

QpH

kulminační průtok (m 3/s)

qpH

jednotkový kulminační průtok (m 3/s)

Pp

plocha povodí (km2)

H0

přímý odtok (mm)

f

opravný součinitel pro rybníky a mokřady

Tab. 14: Opravný součinitel f pro nádrže, rybníky a mokřady Procento ploch nádrží, rybníků a mokřadů v povodí 0,0 0,2 1,0 3,0 5,0

A.7.1.2

Opravný součinitel 1,00 0,97 0,87 0,75 0,72

Celková doba odtoku Tcelk.

Celková doba odtoku Tcelk. vyjadřuje čas v hodinách, během něhož nejvzdálenější kapka vody z povodí doteče k závěrnému profilu povodí. Je dána součtem doby doběhu plošného povrchového odtoku Tta, doby doběhu soustředěného odtoku o malé hloubce Ttb a dobou doběhu soustředěného odtoku v otevřeném korytě Ttc: Tcelk. = Tta + Ttb + Ttc (h) Plošný povrchový odtok Plošný povrchový odtok je dle Janečka (2012) charakterizován dobou doběhu T ta danou vztahem: n ∙ l 0,8 ( ) 0,3048 Tta = 0,007 ∙ H 0,5 ( s2 ) ∙ s 0,4 25,4

(h)

Tta

doba doběhu plošného povrchového odtoku (h)

n

Manningův součinitel drsnosti

l

délka proudění (m)

Hs2

úhrn 24 - hodinové srážky s dobou opakování 2 roky (mm)

S

hydraulický sklon povrchu (tg α)

Soustředěný odtok o malé hloubce Janeček (2012) charakterizuje soustředěný odtok o malé hloubce dobou doběhu T tb danou vztahem:

24


Ttb =

l ∙v 3600

Šindlar s.r.o.

(h)

Ttb

doba doběhu soustředěného odtoku o malé hloubce (h)

l


v

průměrná rychlost (m/s)

Soustředěný odtok v otevřeném korytě Dle Janečka (2012) je soustředěný odtok v otevřeném korytě charakterizován dobou doběhu Ttc danou vztahem: Ttc =

l ∙v 3600

(h)

Ttc

doba doběhu soustředěného odtoku v otevřeném korytě (h)

l


v

průměrná rychlost (m/s)

A.7.2

VÝPOČET ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V KP

Analýza odtokových poměrů je znázorněna na mapě hydrologie A.3.4 a mapě kritických profilů A.6.1. Pro výpočet kulminačního průtoku a objemu přímého odtoku byl použit návrhový 24-hodinový srážkový úhrn s dobou opakování 20, 50 a 100 let z blízké meteorologické stanice Dobřany (okr. Rychnov nad Kněžnou). Pro výpočet celkové doby koncentrace byl použit dvouletý 24-hodinový déšť z téže stanice. Souhrnné výsledky odtokových poměrů v jednotlivých povodích jsou uvedeny v tabulce 15.

Tab. 15: Odtokové poměry ve stanovených kritických profilech. KP

Plocha (ha)

Půměrná hodnota CN

Doba koncentrace (h)

2

52,5

74,8

0,766

3

35,12

79,4

0,985

4

402,05

59,42

1,915

5

11,67

71,64

0,688

6

26,51

72,81

1,049

Doba opakování (let) 20 50 100 20 50 100 20 50 100 20 50 100 20 50 100 25

Maximální 24-h srážkový úhrn (mm) 79,4 92,3 102,5 79,4 92,3 102,5 79,4 92,3 102,5 79,4 92,3 102,5 79,4 92,3 102,5

Kulminační průtok (m3/s) 2,11 2,91 3,61 1,17 1,61 1,99 2,24 4,13 5,87 0,41 0,58 0,72 0,58 1,01 1,26


KP

7

Plocha (ha)

Doba koncentrace (h)

Půměrná hodnota CN

5,6

71,57

Doba opakování (let) 20 50 100

0,523

Šindlar s.r.o. Maximální 24-h srážkový úhrn (mm) 79,4 92,3 102,5

Kulminační průtok (m3/s) 0,23 0,33 0,41

HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ KP

A.7.3

Hydrotechnickým výpočtem bylo provedeno základní posouzení KP č. 2, 3 a 4. Vstupní údaje vycházejí z terénního šetření a digitálního modelu terénu DMR 4G.

Posouzení kapacity zatrubnění v KP 2 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Qp J= DN =

0,034 0,8

Qd = vd = Q= v=

m

podélný sklon potrubí průměr potrubí DN

2,4

m3.s-1

průtok při plném plnění profilu

4,8

m.s-1

rychlost při plném plnění profilu

2,2 5,5

3 -1

průtok při plnění profilu 0.75DN

3 -1

rychlost při plnění profilu 0.75 DN

m .s m .s

Posouzení kapacity zatrubnění v KP 3 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Qp J= DN =

0,068 0,6

Qd =

1,6

podélný sklon potrubí průměr potrubí DN

m m3.s-1

vd =

5,64

m.s

Q=

1,46

m3.s-1

6,42

3 -1

v= Použité vzorce:

průtok při plném plnění profilu

-1

rychlost při plném plnění profilu průtok při plnění profilu 0.75DN

m .s

rychlost při plnění profilu 0.75 DN

Qd = 24,0.DN(8/3).J(1/2) vd = 30,5.DN(2/3).J(1/2) Q = 0,95. Qd v = 1,137.vd

26


Šindlar s.r.o.

Posouzení průtočné kapacity koryta v KP 4 Hydraulický výpočet průtočné kapacity koryta h=

1,5

m

průměrná hloubka koryta

d=

3,0

m

šířka ve dně kynety

J=

0,04

podélný sklon dna koryta

m1 =

0,1

sklon svahu koryta

m2 =

0,1

sklon svahu koryta

n = 0,031

drsnostní součinitel 2

S=

4,7

m

plocha průtočného profilu

O=

6,0

m

omočený obvod

R=

0,8

m

hydraulický poloměr

y=

0,3

exponent (výpočet dle hydraulického poloměru)

c=

30,3

rychlostní součinitel

vkor =

5,2

Qkor =

24,4

Použité vzorce:

m.s-1 3 -1

m .s

střední průřezová rychlost průtočná kapacita koryta

S = 0,5.(m1+m2).h2+h.d O = d+h.[(1+m12)(1/2)+(1+m 22)(1/2)] R = S.O-1 y = 1,5.n(1/2) pro R<1,0 y = 1,3.n(1/2) pro R>1,0 v = c.(R.J)(1/2) Q = S.v

A.8

ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PODKLADŮ

A.8.1

ÚPD

A

JINÝCH

DOSTUPNÝCH

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

Stávající ÚPO (UPO Dobré, Kamenice, Hlinné a Rovné. Ing. arch. ALEXANDER PUR, Ing. arch. PAVEL ZADROBÍLEK, 2007) byla analyzována z hlediska možnosti jejího využití pro následný návrh protierozních a protipovodňových opatření. Stávající ÚP obce Dobré počítá s řešením nepříznivých odtokových poměrů v obvodu obce dobré zřízením 10 suchých nádrží především nad intravilánem, přičemž v zájmovém území bylo lokalizováno 6 nádrží. K uvedeným nádržím chybí podrobnější dokumentace včetně základních hydrotechnických výpočtů. ÚP obce je však v současné době aktualizován společností REGIO, projektový ateliér s.r.o., dle jejichž vyjádření nebudou tato opatření přebírána bez podrobných podkladových analýz. Vzhledem k souběhu tvorby této studie a ÚP obce bude možné zařadit územní vymezení případného návrhu opatření do ÚP.

27


Šindlar s.r.o.

Dle vyjádření starosty obce nebyly na území provedeny žádné detailnější studie týkající se krajinných struktur, protierozní nebo protipovodňové problematiky.

A.8.2

STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ

Pro obec Dobré byla po katastrofální povodni v červenci 1998 v roce 1999 zpracována Studie návrhu protipovodňových opatření pro oblast Dobré, Agroprojekce Litomyšl, Ing. Jakoubek. V řešeném území jsou navrhována tato opatření, která dosud zřejmě nebyla řešena: k.ú. Hlinné: 

Rekonstrukce a zkapacitnění silničního mostku v Hlinném na kapacitu odpovídající kapacitě koryta nad mostkem.



Vybudování suché nádrže nad obcí Hlinné a rekonstrukce zatrubnění vodoteče v obci.



Řešení erozní ohroženosti zemědělské půdy v rámci katastru.



Vyřešit odvodnění pozemků západně od obce.

k.ú. Dobré: 

Zkapacitnění zatrubněné vodoteče pod obcí Dobré a obnova rybníčku pod zemědělským areálem s navýšením retenčního prostoru.



Vybudování 2-3 retenčních přepážek ve strži koryta vodoteče od Rovného (pravostranný přítok Kamenického potoka).



Obnova stávající nádrže v osadě Živina, soustava poldrů nad osadou, rekonstrukce silničního propustku a vyčištění koryta nad silnicí.



Vyřešení erozní ohroženosti zemědělské půdy.

A.8.3

ANALÝZA DALŠÍCH PODKLADŮ A STUDIÍ

V území byla v reakci na povodňovou situaci zpracována řada dalších studií zabývajících se úpravou toků v území, z nichž některé byly dotaženy až do fáze realizace. Jedná se o tyto práce: 

Povodňová škoda 07/98 – Kamenický potok v obci Dobré – ing. Mareš, investor LČR s.p. OST – HK 08/98



Kamenický potok – ing. Mareš – realizováno v letech 1999-2000 pro průtok Q = 50, investor LČR s.p. OST – HK

Na základě této projektové dokumentace byla provedena úprava toku Kamenického potoka v obci dobé v celkové délce v intravilánu 723 m. Dle PD byl stanoven návrhový průtok: 14,8 – 18,5 m3/s = Q20 – Q50 (údaje z roku 1998). Dále byla vybudována přehrážka nad obcí: s kubaturou retenčního prostoru při hladině na kótě 467,50 m n. m. 1890 m3, s kubaturou při kompenzačním spádu 1% 2505 m3. 

Odtokové poměry Kamenického potoka, zprac. CIFA – ing. Zuna pro LČR OST – HK 11/99.

Navrhovaná protipovodňová ochranná opatření spočívají ve vybudování dalších tří retenčních přehrážek v korytě Kamenického potoka nad odběrným místem vody s celkovou kapacitou pro zachycení cca 1 600 m3 splavenin, přehrážka před vyústěním do řeky Dědiny a menší přehrážkou na stržovitém přítoku se záchytným prostorem 400 m3 by zajistila zastavení transportu cca 2 000 m3 splavenin. Při současném zachycení 2 600 m3 splavenin stávající přehrážkou by byla zajištěna až 95% 28


Šindlar s.r.o.

ochrana korytové úpravy v obci Dobré. Další navrhované menší přehrážky na přítoku, který zaúsťují do Kamenického potoka pod vybudovanou přehrážkou o objemu retenčního prostoru 200 m3 eliminují vznik a transport splavenin ze zbývající části povodí pod dílčím povodím. 

Hrazení bystřiny Lomský potok, zprac. ing. Janeš pro LČR OST – HK 08/98.

Studie navrhuje v intravilánu obce vytvořit lichoběžníkový tvar koryta s místními úpravami pobřežních zdí a nahrazení nekapacitních propustků Benešovými rámy. Doporučena je i rekonstrukce mostu na komunikaci Hlinné - Žilina, který je limitujícím prvkem s kapacitou Q10 . V extravilánu studie doporučuje úpravu a vyčištění koryta na kapacitu Q25 – Q50.

A.9

IDENTIFIKACE MELIORAČNÍCH STAVEB V ÚZEMÍ

Meliorační stavby v území byly lokalizovány na základě podkladu ÚAP ORP Dobruška, stávajícího ÚP obce Dobré a podkladových map bývalé Oblastní státní meliorační správy (OSMS) v Hradci Králové, které poskytl zadavatel. Dle vyjádření starosty obec nedisponuje žádnou dokumentací k tomuto tématu. Na základě vyjádření SPÚ, Oddělení správy vodohospodářských děl, se v zájmovém území nachází hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodařit SPÚ. Jedná se o HOZ 1 – „HOZ Dobré Hlinné“, ID: 1100000091-11201000, otevřený kanál v délce 75 m a trubní kanál v délce 160 m v ČHP 1-02-03-013 pořízený v roce 1970. Identifikovaný HOZ se nachází jižně pod areálem zemědělského družstva v Hlinném. Dle dostupných historických podkladů se v zájmovém území může nacházet podrobné odvodňovací zařízení (POZ) uvedených v podkladových mapách 1:10 000 Oblastní státní meliorační správy, jejichž digitalizaci pořídila Zemědělská vodohospodářská správa. Vzhledem k tomu datu zákresu map v 90. letech 20. století již uvedený rozsah meliorací nemusí odpovídat skutečnosti. V území byly dle zákresů provedeny meliorace kolem roku 1909 a pak v průběhu 50. až 70. let 20. století, jedná se většinou o meliorace formou podzemních drenáží. Na základě vyjádření uživatelů půdy získaných v rámci terénního šetření jsou meliorace zřejmě pouze částečně funkční.

A.10 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ A.10.1

OHROŽENÍ ÚZEMÍ VODNÍ A VĚTRNOU EROZÍ

V části A.4.2 je tabelárně vyjádřena vypočtená MEO vodní erozí pro stanovené EUC (tabulka 11), která se pohybuje v rozmezí 1,6 až 6,9 t/ha/rok. EUC překračující přípustnou erozi 4 t/ha/rok (Janeček, 2012) jsou následující: EUC 04, EUC 10 – 12, EUC 19 – 20 a EUC 22. Ke snížení erozního ohrožení v jednotlivých EUC lze doporučit kombinaci vhodných organizačních a agrotechnických opatření spolu s technickými opatřeními. Je rovněž vhodné zatravnit ty části půdních celků, které mají vyšší sklon terénu. EUC nebo jejich části s výskytem mělkých půd je doporučeno převést na trvalé travní porosty. Zájmové území není ohroženo větrnou erozí

A.10.2

ODTOKOVÉ POMĚRY

V části A.7.2 je uveden souhrn výpočtu odtokových poměrů ke stanoveným kritickým profilům 2 – 7, ve kterých by mohlo při povodňových průtocích dojít k ohrožení intravilánu obce (viz tabulka 15).

29


Šindlar s.r.o.

V následující části A.7.3 jsou uvedeny orientační hydrotechnické výpočty objektů v uvedených KP. Pro návrhovou část studie jsou stanovena následující východiska: KP 1:

Vyřešen v rámci úpravy toku Kamenického potoka správcem toku.

KP 2: Stávající zatrubnění je schopné převést průtok s dobou opakování cca 20 let s tím, že se předpokládají ideální podmínky převedení průtoku. KP 3: Stávající zatrubnění je schopné převést průtok s dobou opakování cca 20 let opět s předpokladem ideálních podmínek. V místě KP je riziková stávající drobná vodní nádrž v neudržovaném stavu. KP 4: Stávající tvrdá úprava koryta Lomského potoka je dle výpočtu dostatečně kapacitní na průtok s dobou opakování 100 let. Při povodňových průtocích však může dojít k vybřežení neupraveného toku nad KP a zaplavení intravilánu. Při povodni může dojít i ke vzdutí nad silničním mostem v místě KP a přelití vozovky silnice se zaplavením přilehlých nemovitostí. KP 5, 6: V stávající situaci není vyřešeno odvedení, popř. zadržení povodňových průtoků z pozemků nad intravilánem Hlinného mimo nemovitosti, které tak mohou být ohroženy. KP 7: Jako problematický je jeví nefunkční vypouštěcí objekt drobné vodní nádrže nad tělesem silnice a nefunkční silniční propustek.

A.11 SOUPIS PŘÍLOH A.11.1 A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5 A.3.6 A.3.7 A.3.8 A.3.9 A.3.10 A.4.1 A.4.2 A.6.1 A.9.1

MAPOVÉ VÝSTUPY Přehledná mapa území Mapa sklonitosti Mapa expozice Mapa hydrologie Mapa druhů pozemků Mapa uživatelů dle LPIS Mapa hloubek půdy Mapa hydrologických skupin půd Mapa hlavních půdních jednotek Mapa čísel odtokových křivek CN Současná potenciální ohroženost půdy vodní erozí Současná potenciální ohroženost půdy větrnou erozí Kritické profily a jejich přispívající plochy Mapa melioračních staveb

A.11.2 ZÁZNAMY Z PROJEDNÁNÍ 1. Záznam z kontrolního dne 25. 9. 2015 2. Prezenční listina z kontrolního dne 25. 9. 2015

A.11.3 CD

30

1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000


PŘÍLOHA: A.11.2 ZÁZNAMY Z PROJEDNÁNÍ

31

Šindlar s.r.o.

Studie odtokových poměrů pro k.ú. Dobré a Hlinné u Dobrého

Recommend Documents