Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí Analytická část

DOKUMENTACI LZE UŽÍVAT POUZE VE SMYSLU PŘÍSLUŠNÉ SMLOUVY O DÍLO. VÝKRES, ČI JEHO ČÁST, MÚŽE BÝT KOPÍROVÁN NEBO JINÝM ZPŮSOBEM ROZŠIŘOVÁN POUZE PO PŘEDCHOZÍM SOUHLASU AUTORA DOKUMENTACE. © ŠIDNDLAR s.r.o

VEDOUCÍ PROJEKTU

VYPRACOVALA

KONTROLOVAL

AUTORIZACE

Ing. Libor Kukačka

Mgr. Daniela Čepová

Ing. Stanislav Štěnička

Ing. Miloslav Šindlar

KRAJ: Ústecký

STAVEBNÍ ÚŘAD: Litoměřice

STAVBY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ ŠINDLAR s.r.o., Na Brně 372/2a, 500 06 Hradec Králové, IČO 260 03 236

FORMÁT

A4

676080 Křešice u Litoměřic, 682861 Libínky, 646288 Malešov u Hoštky, 789933 Sedlec u Litoměřic, 786641 Svařenice, 682870 Trnová u Polep, 634387 Třebutičky, 786659 Vrutice, 785946 Vrbice u Roudnice nad Labem, 789941 Zahořany u Litoměřic

DATUM

ČERVENEC 2016

INVESTOR: Česká republika – Státní pozemkový úřad

STUPEŇ

STUDIE

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: 725200 Polepy, 634379 Encovany, 725188 Hrušovany, 631680 Drahobuz,

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené ČÍSLO ZAKÁZKY okolí

20160106

SOUŘADNÝ/VÝŠKOVÝ SYSTÉM

Analytická část

Průvodní a technická zpráva

INTERVAL VRSTEVNIC MĚŘÍTKO Č. VÝKRESU

ČÍSLO KOPIE

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí

Šindlar s.r.o.

OBSAH A.1

Úvodní údaje ............................................................................................................................... 4

A.1.1

Úvod .................................................................................................................................... 4

A.1.2

Identifikační údaje ............................................................................................................... 4

A.2

Přehled použitých podkladů a dokumentací ............................................................................... 6

A.2.1

Pracovní podklady ............................................................................................................... 6

A.2.2

Mapové podklady ................................................................................................................ 6

A.2.3

Použitá literatura ................................................................................................................. 6

A.2.4

Použitý software .................................................................................................................. 7

A.2.5

Použité zkratky .................................................................................................................... 7

A.3

Vymezení a popis zájmového území ........................................................................................... 9

A.3.1

Vymezení zájmového území ................................................................................................ 9

A.3.2

Morfologie a geografie ...................................................................................................... 10

A.3.3

Geologie............................................................................................................................. 10

A.3.4

Pedologie ........................................................................................................................... 11

A.3.5

Geobiocenologická diferenciace ....................................................................................... 15

A.3.6

Klimatické poměry ............................................................................................................. 18

A.3.7

Hydrologie ......................................................................................................................... 20

A.3.8

Ochrana životního prostředí .............................................................................................. 22

A.3.9

Hospodářské využití území ................................................................................................ 23

A.4

Stanovení erozní ohroženosti území ......................................................................................... 30

A.4.1

Metodika výpočtu vodní eroze .......................................................................................... 30

A.4.2

Současná ohroženost zemědělské půdy vodní erozí ......................................................... 32

A.4.3

Současná ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí ..................................................... 37

A.5

Provedení terénního průzkumu ................................................................................................ 39

A.6

Stanovení kritických profilů a jejich přispívajících ploch ........................................................... 39

A.7

Stanovení základních odtokových charakteristik ...................................................................... 49

A.7.1

Metodika výpočtu odtokových charakteristik ................................................................... 49

A.7.2

Výpočet odtokových poměrů v Kritických bodech (KB) a problémových bodech (PB) ..... 53

A.7.3

Hydrotechnické posouzení stanovených KB...................................................................... 56

A.8

Analýza stávající ÚPD a jiných dostupných podkladů ............................................................... 66

A.8.1

Územní plány ..................................................................................................................... 66

A.8.2

Pozemkové úpravy ............................................................................................................ 67

A.8.3

Analýza dalších podkladů a studií ...................................................................................... 68

A.9

Identifikace melioračních staveb v území ................................................................................. 68

A.10

Interpretace výsledků ................................................................................................................ 69

A.10.1

Ohrožení území vodní a větrnou erozí .............................................................................. 69 2

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí A.10.2 A.11

Šindlar s.r.o.

Odtokové poměry .............................................................................................................. 69

Soupis příloh .............................................................................................................................. 71

A.11.2

Příloha: Vyjádření dotčených orgánů ................................................................................ 72

3


A.1

Šindlar s.r.o.

ÚVODNÍ ÚDAJE

A.1.1

ÚVOD

Předmětem zpracování je Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí na základě smlouvy o dílo č. 361-2016-508204 / ZPSD-02-2016-0028 uzavřené dne 6. 4. 2016 mezi Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj, Pobočka Litoměřice a společností Šindlar s.r.o. Účelem studie je vypracování vyhledávací studie odtokových poměrů obsahující analýzu území a následný návrh komplexního systému opatření pro k.ú. Polepy, k.ú. Encovany a k.ú. Hrušovany a hydrologicky dotčeného území pro potřeby následného zpracování návrhu v rámci komplexních pozemkových úprav.

A.1.2 A.1.2.1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Investor

Česká republika – Státní pozemkový úřad Sídlo:

Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 - Žižkov

IČO:

01312774

DIČ:

CZ 01312774

Zastoupený:

Bc. Milena Mikolášková, vedoucí Pobočky Litoměřice

Kontaktní osoba:

Ing. Tomáš Klupák, odborný referent, KPÚ, Pobočka Litoměřice

Tel:

+420 702 153 051

E-mail:

[email protected] A.1.2.2

Zhotovitel

ŠINDLAR s.r.o. Sídlo:

Na Brně 372/2a, 500 06 Hradec Králové

IČO:

26003236

DIČ:

CZ 26003236

Zastoupený:

Ing. Miloslav Šindlar, jednatel společnosti

Kontaktní osoba:

Ing. Stanislav Štěnička

Tel:

495 402 560

E-mail:

[email protected] A.1.2.3

Pracovní skupina

Ing. Miloslav Šindlar: jednatel společnosti ŠINDLAR s.r.o., autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby; číslo autorizace 0700929, odborná kontrola Ing. Stanislav Štěnička: odborná kontrola Ing. Libor Kukačka: vedoucí projektu, analýzy a výpočty, projekční práce, textová zpráva 4


Šindlar s.r.o.

Ing. Jakub Medek: hydrologické a hydrotechnické výpočty Mgr. Daniel Čepová: analytická část, vyhodnocení podkladů, textová zpráva A.1.2.4

Základní údaje charakterizující akci

Název akce:

„Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí“

Odvětví:

vodní hospodářství, krajinné inženýrství

Lokalizace záměru: Kraj:

Ústecký

ORP:

Litoměřice

Obec:

Polepy

Katastrální území:

725200 Polepy 634379 Encovany 725188 Hrušovany

Další dotčená katastrální území: 631680 Drahobuz 676080 Křešice u Litoměřic 682861 Libínky 646288 Malešov u Hoštky 789933 Sedlec u Litoměřic 786641 Svařenice 682870 Trnová u Polep 634387 Třebutičky 786659 Vrutice 785946 Vrbice u Roudnice nad Labem 789941 Zahořany u Litoměřic

Dotčená hydrologická povodí 4. řádu: 1-12-03-0840-0-00 Luční potok 1-12-03-0700-0-00 Blatenský potok 1-12-03-0690-0-00 Labe 1-12-03-0680-0-00 Úštěcký potok 1-12-03-0560-0-00 Úštěcký potok 1-12-03-0670-0-00 Obrtka

Stupeň dokumentace:

studie

5


A.2

Šindlar s.r.o.

Přehled použitých podkladů a dokumentací

A.2.1

PRACOVNÍ PODKLADY

Zadávací dokumentace a podklady:

Česká republika – Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj Pobočka Litoměřice

Hydrologické podklady: HEIS VÚV - Hydroekologický informační systém VÚV TGM spravovaný VÚV TGM (dostupný z: http://heis.vuv.cz) POVIS – Povodňový informační systém spravovaný MŽP (dostupný z: www.povis.cz) Vodohospodářský informační portál spravovaný MZe (dostupný z: http://voda.gov.cz/portal/cz/) Hydrologická data ČHMÚ z interní databáze programu DesQ – MAX Q 6.0.4

A.2.2

MAPOVÉ PODKLADY

Základní mapa ČR 1: 10 000: (podklady investora, WMS server geoportal.cuzk.cz) Základní mapa ČR 1: 50 000: (WMS server geoportal.cuzk.cz) Ortofoto snímky: (podklady investora, WMS server geoportal.cuzk.cz) Půdní bloky LPIS (podklady investora, http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/)

Veřejný

registr

půdy

dostupný

z:

Mapa BPEJ (podklady investora, geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz) Charakteristiky BPEJ (geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz) Geologická mapa 1: 50 000 (Mapový server ČGS dostupný z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/) Mapová aplikace UHÚL – Informace o lesním hospodářství v České republice (dostupné z: http://geoportal.uhul.cz/LHPOMapNew/) Centrální evidence vodních toků (Mapová aplikace zmigrovaná z portálu voda.gov.cz spravovaná MZe, dostupná z: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html) MapoMat – Portál informační systému ochrany přírody (spravovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny, dostupný z: http://mapy.nature.cz/)

A.2.3

POUŽITÁ LITERATURA

CULEK, Martin, Vít GRULICH, POVOLNÝ. Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha, 1996. ISBN 80-85368-80-3. DIVÍŠEK, Jan, Martin CULEK a Martin JIROUŠEK. Biogeografie: Multimediální výuková příručka [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2016-0722]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2010/Z0005/18118868/uvod.html HRÁDEK, František, KUŘÍK, Petr. Maximální odtok z povodí. Česká zemědělská univerzita Praha, 2001. ISBN 80-123-0782-X 6


Šindlar s.r.o.

JANEČEK, Miloslav. Ochrana zemědělské půdy před erozí: metodika. 1. vyd. Česká zemědělská univerzita Praha, 2012. ISBN 978-80-87415-42-9. KULASOVÁ, ŠERCL, BOHÁČ a kol. : Verifikace metod odvození hydrologických podkladů pro posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní, Závěrečná zpráva projektu QD1368, ČHMÚ 2004. Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad. Metodický návod k provádění pozemkových úprav. Praha, 2012 NATURA 2000 v Ústeckém kraji http://www.usteckykraj-priroda.cz/

[online].

c2016

[cit.

2016-05-05].

Dostupné

z:

Odstavec předpisu 327/1998. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci Příl. 2 Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. HMÚ, Praha, 1961, 380 s. POVODŇOVÝ PLÁN pro obec Polepy, zpracovatel: Ing. Miloslav Hejna, 11/2007, 31 s. QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 1971. Stanovení záplavového území vodního toku Úštěcký potok ř. km 0,000 - 34,166, č.j.: 274922006/ZPZ/Úštěcký/07/Ko, ze dne 3. 1. 2007. Dostupné také z: http://editor.dppcr.cz/pk_zuz/doc/zapluz/100000275.pdf

A.2.4

POUŽITÝ SOFTWARE

Texty: Microsoft Office aplikace WORD 2007 Tabulky: Microsoft Office aplikace EXCEL 2007 Mapové výstupy a vyhodnocení BPEJ: ARC GIS 10.1 Mapové výstupy a výpočet míry erozního ohrožení: Atlas DMT 15 Výpočet odtokových poměrů: HEC-HMS 4.0 od U.S. Army Corps of Engineers Převod dokumentů do formátu PDF: PDF Creator verze 2.2

A.2.5

POUŽITÉ ZKRATKY

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

CN

Číslo odtokové křivky CN

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČHP

Číslo hydrologického pořadí

EHP

Erozně hodnocená plocha

KoPÚ

Komplexní pozemková úprava

KB

Kritický bod

PB

Problémový bod

PP

Příspěvková plocha

k.ú.

Katastrální území

LPIS

Land Parcel Identification System (Evidence půdy podle uživatelských vztahů) 7

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí MEO

Míra erozního ohrožení

ORP

Obec s rozšířenou působností

TTP

Trvalý travní porost

USLE

Universal Soil Loss Equation (Univerzální rovnice ztráty půdy)

VÚMOP

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy

WMS

Web Map Service (webová mapová služba)

8

Šindlar s.r.o.


A.3

Šindlar s.r.o.

VYMEZENÍ A POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

A.3.1

VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Zájmové území se nachází v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice, cca 10 km jihovýchodně od Litoměřic a cca 9 km severně od Roudnice nad Labem. Zájmové území zahrnuje celá katastrální území obcí Polepy, Encovany, Hrušovany, další dotčená katastrální území jsou Vrbice u Roudnice nad Labem, Vrutice, Svařenice, Malešov u Hoštky, Drahobuz, Libínky, Trnová u Polep, Třebutičky, Sedlec u Litoměřic, Zahořany u Litoměřic a Křešice u Litoměřic. Zájmové území bylo vymezeno s ohledem na hydrologické poměry v území tak, aby bylo řešeno v ucelených hydrologických celcích. Správní zařazení podrobně řešených k.ú. Polepy, Encovany a Hrušovany, dále pak k.ú. Libínky, Trnová u Polep a Třebutičky: obec (NUTS 5)

Polepy

pověřený obecní úřad:

Litoměřice

obec s rozšířenou působností:

Litoměřice

okres (NUTS 4):

Litoměřice

kraj (NUTS 3):

Ústecký

Správní zařazení k.ú. Vrutice, Svařenice: obec (NUTS 5)

Vrutice


Litoměřice


Litoměřice

okres (NUTS 4):

Litoměřice

kraj (NUTS 3):

Ústecký

Správní zařazení k.ú. Malešov u Hoštky: obec (NUTS 5)

Hoštka


Štětí


Litoměřice

okres (NUTS 4):

Litoměřice

kraj (NUTS 3):

Ústecký

Správní zařazení k.ú. Drahobuz: obec (NUTS 5)

Drahobuz


Litoměřice


Litoměřice

okres (NUTS 4):

Litoměřice

kraj (NUTS 3):

Ústecký

9


Šindlar s.r.o.

Správní zařazení k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem: obec (NUTS 5)

Vrbice


Litoměřice


Roudnice nad Labem

okres (NUTS 4):

Litoměřice

kraj (NUTS 3):

Ústecký

Správní zařazení k.ú. Sedlec u Litoměřic, Zahořany u Litoměřic a Křešice u Litoměřic:

A.3.2

obec (NUTS 5)

Křešice


Litoměřice


Litoměřice

okres (NUTS 4):

Litoměřice

kraj (NUTS 3):

Ústecký

MORFOLOGIE A GEOGRAFIE Tab. 1: Geomorfologické zařazení řešeného území.

SYSTÉM

PROVINCIE

SUBPROVINCIE

OBLAST

CELEK

PODCELEK

OKRSEK

Hercynský

Česká vysočina

Česká tabule

Středočeská tabule

Dolnooharská tabule

Terezínská kotlina

Polepská rovina

Severočeská tabule

Ralská pahorkatina

Dokeská pahorkatina

Úštěcká pahorkatina

Polepská rovina leží v říční nivě řeky Labe, táhne se ve směru SZ – JV od města Terezín k městu Hoštka. Samotná obec Polepy se nachází v centrální části Polepské roviny. Jedná se o fluviálněeolickou akumulační rovinu. Směrem na sever až severovýchod se okolní terén Polep zvedá a Polepská rovina přechází v Úštěckou pahorkatinu. V okrsku Polepské roviny leží k.ú. Polepy, jižní cíp k.ú. Encovany, konkrétně část Dolní Encovany a část k.ú. Vrutice. Úštěcká pahorkatina je členitá pahorkatina na středoturomských slínitých až vápnitých pískovcích, písčitých slínovcích a svrchnoturonských až coniackých slínovcích, vápnitých jílovcích a jílovitých vápencích, ojediněle na neovulkanitech. Povrch Úštěcké pahorkatiny je mírně ukloněný, místy s proluviálními sedimenty. V údolí Obrtky a Úštěckého potoka jsou četné pramenné vývěry. Území je nepatrně, místy až středně zalesněné (hlavně při východním okraji). Nejvíce se zde vyskytují borové porosty, místy smíšené, dubové, smrkové a bukové. Převažuje orná půda, v nivách jsou četné chmelnice. Místy jsou drobné fragmenty zachovalých luk s významnými druhy. V severní části okrsku je vyhlášena CHKO České středohoří.

A.3.3

GEOLOGIE

Geologické podloží je v nižších polohách jižní části zájmové oblasti tvořeno pásem kvartérních nivních sedimentů, pískem, štěrkem a hlínou. Fluviální sedimenty jsou místy překryty navátými písky. V údolí vodních toků se vyskytují převážně jemnozrnné smíšené sedimenty deluviofluviálního původu 10


Šindlar s.r.o.

tvořené hlínou a pískem. V centrální části řešené oblasti se nachází deluvioeolické sedimenty – tvořené hlínou a pískem. V severní až severovýchodní části území, která z Polepské roviny přechází v Úštěckou pahorkatinu, je geologické podloží tvořeno zejména křídovými zpevněnými sedimenty – jílovci, pískovci, prachovci a slínovci. Vrcholové partie Úštěcké pahorkatiny jsou pokryty terciérními vulkanickými horninami - trachybazaltem.

Obr. 1: Geologické poměry v zájmovém území (zdroj: Geologická mapa 1: 50 000 (Mapový server ČGS dostupný z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/)).

A.3.4

PEDOLOGIE

Převažujícím půdním typem v zájmovém území jsou rendziny a pararendziny, které se nachází zejména v severní až východní části zájmového území. Místy se v oblastech pokrytých rendziny a pararendziny vyskytují na odkrytých vrcholcích kambizemě, rankery a litozemě. V jižní části území dominují fluvizemě, které směrem na západ přechází v černice a černozemě. Další pás fluvizemí se nachází při severní hranici zájmové oblasti. Tento pás fluvizemí se táhne od obce Třebutičky (leží na hranici zájmové oblasti) směrem na západ podél bezejmenného vodního toku, přes Sedlec až k obci Zahořany, směrem na sever fluvizemě opět přechází v černozemě. Zastavěné území Polep leží na regozemích. Na svazích Holého vrchu v severozápadní části území se vyskytují silně svažité půdy. Skupiny půdních typů jsou zobrazeny na obrázku 2.

11


Šindlar s.r.o.

Obr. 2: Skupiny půdních typů v zájmovém území (zdroj: Geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz ). Na většině území se vyskytují hluboké až středně hluboké půdy. Jižní část území je pokryta půdami hlubokými. Mělké půdy byly identifikovány na menších plochách, na lokalitách východně o Encovan a jihovýchodně od Hrušovan. (viz mapa A.3.7). Půda v území je převážně bezskeletovitá až slabě skeletovitá. Omezeně se vyskytuje půda středně skeletovitá, konkrétně se vyskytuje v severovýchodní části území. Převážná část území se nachází v rovině, směrem na sever sklon narůstá, přechází v mírný sklon. Severozápadní část území kolem Holého vrchu dosahuje středního až výrazného sklonu. Další místa, která dosahují mírného sklonu, se nachází v severní a východní části řešené oblasti. Jedná se o jižní svahy východně od Encovan, svahy severně od Vrutic a část území pod vrcholem Hořidla. Bonitně nejcennější půdy (I. a II. třída ochrany) leží v jižní a jihozápadní části zájmového území. Střední část území vyplňují půdy průměrně produkční. Většinu severní a východní části území, která se nachází ve vyšších polohách, pak tvoří podprůměrně a velmi málo produkční půdy. Kvalita půdního fondu je graficky zpracována na obrázku 3.

12


Šindlar s.r.o.

Dle BPEJ lze na území rozlišit celkem 27 hlavních půdních jednotek, přičemž dominantní v území je HPJ 19, 20 a 56. Významně se vyskytují dále HPJ 61 a 63, minimálně je zastoupena HPJ 73, která se vyskytuje pod západním úpatím vrcholu Skalky.

Obr. 3: Kvalita půdního fondu v zájmovém území (zdroj: Geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz). Popisy jednotlivých hlavních půdních jednotek zastoupených v zájmovém území (dle Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci Příl. 2): 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem 03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem

13


Šindlar s.r.o.

05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech 22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny,pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické,koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 57 Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry až převlhčení 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu

14


Šindlar s.r.o.

60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení 62 Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m 63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim 69 Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků 73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité

A.3.5

GEOBIOCENOLOGICKÁ DIFERENCIACE

Dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) se zájmové území nachází v oblasti Hercynské podprovincie na rozhraní 3 bioregionů - 1.14 Milešovský bioregion, 1.3 Úštěcký bioregion a 1.7 Polabský bioregion. A.3.5.1

1.14 Milešovský bioregion

Bioregion se nachází v západní části severních Čech a zabírá geomorfologický podcelek Milešovské středohoří a částečně zasahuje i do Dokeské pahorkatiny. Typická část bioregionu je tvořena izolovanými vulkanickými suky s teplomilnými doubravami (místy se šípákem) a s typicky vyvinutou stepí, vyšší části mají dubohabřiny, suťové lesy a vegetaci nexerotermního bezlesí na blokových sutích. V nejvyšších polohách jsou přítomny květnaté bučiny, tvořené endemickou asociací. Mezi kužely jsou menší kotlinové deprese s dubohabrovými háji. Biota náleží do 1., dubového až do 4., bukového vegetačního stupně. Na pestrém a živném substrátě se vyvinula bohatá flóra s velkým zastoupením nejrůznějších floroelementů i relativně bohatá, převážně teplomilná fauna. Jihozápadní část bioregionu představuje jedno z klimaticky i bioticky nejextrémnějších území hercynské podprovincie, se suchým klimatem a řadou kontinentálních (postglaciálních) reliktů a s rozsáhlými skalními stepmi s kavyly. Netypickými částmi jsou rozsáhlé deprese bez neovulkanitů. V bioregionu jsou vyváženě zastoupeny lesy (s velkým zastoupením přirozených dřevin), pole i travní porosty a křoviny. Reliéf se vyznačuje mimořádně velkou členitostí, má charakter ploché hornatiny s členitostí 300 – 450 m, jižní okraj má charakter ploché vrchoviny s členitostí 150 – 200 m. 15


Šindlar s.r.o.

Potenciální vegetací severních expozic nejvyšších poloh jsou květnaté bučiny, zde reprezentované endemickou asociací Tilio platyphylli-Fagetum. Nižší partie svahů zabírají dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a místy mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum), které jsou na konvexních tvarech jižních svahů vystřídány asociacemi teplomilných doubrav (Sorbo torminalisQuercetum), na nejextrémnějších místech i s účastí šípáku (Lathyro versicoloris-Quercion pubescentis a Torilido-Quercetum). Podél potoků jsou pruhy nivní vegetace, pravděpodobně převažují asociace Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum, v nejnižších polohách i Pruno-Fraxinetum. Zalesněné sutě hostí vegetaci asociací Aceri-Carpinetum. Na nejmělčích půdách je vyvinuto primární bezlesí. Jsou zde zastoupeny reliktní křoviny svazů Prunion fruticosae i Prunion spinosae, na něž navazují primární společenstva svazu Festucion valesiacae. Na skalách jižních expozic je skalní step svazu Alysso-Festucion pallentis. Na sutích severního kvadrantu jsou vyvinuta společenstva nexerotermního bezlesí, např. Ribeso alpini-Rosetum pendulinae. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: jeřábek lesní (Bonasia bonasia), břehule říční (Riparia riparia), linduška úhorní (Anthus campestris), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus), strnad zahradní (Emberiza hortulana), strnad luční (Miliaria calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: vrásenka orlojovitá (Discus perspectivus), hrotice obrácená (Balea perversa), zrnovka (Pupilla triplicita), drobnička jižní (Truncatellina claustralis), suchomilka obecná (Helicella obvia), s. ladní (H. itala), skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus). Hmyz: saranče Oedipoda germanica, Stenobothrus eurasius bohemicus, Euchorthippus pulvinatus, kobylka Pholidoptera aptera bohemica, srpice komárovec (Bittacus italicus), vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), píďalka Narraga fasciolaria, můra Luperina nickerli, mol Stagmatophora nickerli, nesytka Pennisetia bohemica, střevlík Cymindis variolosa, krasec Cylindromorphus bifrons. Pavouci: Haplodrassus bohemicus. Labe patří do cejnového pásma, drobné přítoky mají charakter potoků a bystřin vrchovin a hornatin a náležejí převážně do pstruhového pásma. Stojaté vody jsou velmi vzácné (Culek, 1996). A.3.5.2

1.3 Úštěcký bioregion

Bioregion je malý, ale velmi vyhraněný; je tvořen tabulí vápnitých pískovců rozčleněnou údolími, západní část tvoří úpatní povrchy Českého středohoří na slínech. Bioregion je význačný teplomilnou biotou 1. (dubového) až 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. Pro bioregion jsou specifické teplomilné doubravy s borovicí na vápnitých pískovcích s velkým zastoupením postglaciálních reliktů. Biota bioregionu je diverzifikovaná s řadou exklávních prvků; významná je přítomnost většího množství submediteránních druhů. Nereprezentativní částí jsou malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky dubohabřin, tvořící přechod k Českému středohoří. Charakteristickým jevem jsou travnatobylinné svahy na slínovcích, tzv. bílé stráně. Převážnou část bioregionu však zabírají intenzivní zemědělské kultury včetně chmele (území bioregionu je již od neolitu souvisle odlesňováno, bezlesí převažuje nad lesy). Téměř celé území bioregionu je tvořeno křídovými sedimenty. Reliéf má charakter členité pahorkatiny (s výškovou členitostí 75 – 150 m), U Encovan má reliéf charakter členité vrchoviny s členitostí až 220 m (neovulkanický suk Hořidla je nejvyšším bodem bioregionu v nadmořské výšce 372 m n. m.). Potenciální vegetací bioregionu jsou v západní části především teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum) a teplejší křídlo dubohabřin z asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum, s jednotlivými malými ostrůvky šípákových doubrav (Torilido-Quercetum). V centrální části jsou podstatnou složkou potenciální vegetace reliktní vápnomilné bory (svaz Erico-Pinion), které se na odvápněných místech střídají s acidofilními bory svazu Dicrano-Pinion. V nivní vegetaci je zastoupena především asociace Pruno-Fraxinetum. Primární bezlesí je plošně nepatrné, avšak pravděpodobně na nejprudších slínitých svazích byla vytvořena velmi rozvolněná lesní vegetace se 16


Šindlar s.r.o.

"stepními oky". Přirozenou náhradní vegetaci tvoří teplomilná travinobylinná druhově velmi pestrá společenstva svazu Bromion, na něž navazují lemy svazu Geranion sanguinei a křovinaté pláště svazů Prunion spinosae i Prunion fruticosae. Na vlhkých loukách se uplatňuje vegetace svazu Calthion, vzácněji Molinion a výjimečně i Caricion davallianae. Flóra bioregionu je velmi pestrá, jsou v ní zastoupeny četné exklávní, resp. mezní prvky. Převažují středoevropské druhy, ale velmi podstatná je účast řady druhů submediteránních, např. koulenky vyšší (Globularia punctata), tořiče muchonosného (Ophrys insectifera), kruštíku tmavočerveného (Epipactisatrorubens), vstavače osmahlého (Orchis ustulata), vzácně třemdavy bílé (Dictamnus albus), dubu pýřitého (Quercus pubescens), bažanky vejčité (Mercurialis ovata). Dále jsou přítomny druhy submediteránně-pontickopanonské, jako sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), hlaváč vonný (Scabiosa canescens), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kavyl vláskovitý (S. capillata), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a perialpidy, k nimž náležejí pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata). Charakteristickým jevem je zastoupení západního migrantu mezi teplomilnými druhy, k němuž patří čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), devaterníček šedý (Rhodax canus), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria). Druhy kyselých podkladů, ať už subatlantské, jako trávnička obecná (Armeria vulgaris), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), pavinec modrý (Jasione montana), nebo sarmatské až boreální, např. mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), smělek sivý (Koeleria glauca), smil písečný (Helichrysum arenarium) a ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) jsou řidší. Bioregion má běžnou faunu kulturní krajiny hercynského původu. Na nepatrných torzech stepních lad přežívají zbytky středočeské teplomilné fauny. Vodní toky mají pouze charakter potoků, náleží do pstruhového až lipanového pásma. Významné druhy - Plazi: zmije obecná (Vipera berus). Hmyz: kobylka Pholidoptera aptera bohemica, travařka Nickerlova (Luperina nickerli) (Culek, 1996). A.3.5.3

1.7 Polabský bioregion

Bioregion leží ve střední části středních Čech, zabírá Terezínskou, Mělnickou a Nymburskou kotlinu a rozkládá se v nejnižší části české tabule. Bioregion zaujímá široké dno ploše rozevřeného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2., bukovodubového vegetačního stupně, vlivem substrátu ovšem bez buku, naproti tomu s přirozeně hojnou borovicí lesní. Na terasách převažují borové doubravy s výskytem sarmatských prvků, v podmáčených sníženinách jsou typické slatinné černavy s ojedinělým výskytem českého endemitu tučnice české. Biota je celkově dosti diverzifikovaná, výběžek pod soutokem s Vltavou však je méně pestrý. Nereprezentativními částmi jsou vystupující svědecké opukové a slínovcové vrchy s teplomilnými doubravami a dubohabřinami a též vyšší terasy s částečně hlinitým povrchem s dubohabrovými háji. V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen. Na vyšších terasách jsou hojné kulturní bory. Nivní louky jsou zastoupeny relativně málo, dominuje orná půda, značnou plochu zabírají sídla. Reliéf bioregionu má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m, místy se však vyskytují svědecké vrchy, které dosahují výškové členitosti 30 – 75 m a utvářejí tak charakter ploché pahorkatiny. Potenciální přirozenou vegetací říčních niv jsou lužní porosty podsvazu Ulmenion (Ficario-Ulmetum campestris), které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin svazu Salicion albae. Na slatinách, nepřeplavovaných každoročními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny svazu Alnion glutinosae. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion), zřejmě i s autochtonní borovicí, které na extrémnějších stanovištích přecházely do borů svazu Dicrano-Pinion a na těžších, podmáčených půdách i ve vegetaci asociace Tilio-Betuletum. Vzácně byly přítomny dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum), teplomilné doubravy 17


Šindlar s.r.o.

(Potentillo albae-Quercetum) jen výjimečně na opukových vyvýšeninách. Primární bezlesí bylo ostrůvkovité a mělo podobu jednak slatinné vegetace extrémních asociací svazů Caricion davallianae (např. Schoenetum nigricantis) a Magnocaricion elace (Cladietum marisci), a dále katény vodní a mokřadní vegetace, kterou tvořily různé asociace svazů Phragmition communis, Phalaridion arundinaceae, Caricion gracilis, Oenanthion aquaticae, Hydrocharition, Nymphaeion albae a Potamion lucentis. Přirozená náhradní vegetace vlhkých luk je představována různými typy, které náležejí svazům Calthion i Molinion, často přecházejí i do ostřicových porostů svazu Caricion gracilis. Na slatinách jsou typické různé asociace svazu Caricion davallianae (např. Juncetum subnodulosi a Seslerietum uliginosae). Na suchých stanovištích jsou to zejména suché trávníky svazu Plantagini-Festucion ovinae, které přecházejí na otevřenějších místech do vegetace svazů Corynephorion a Koelerion glaucae. Pouze na opukových elevacích se vyskytuje vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Flóra je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách, které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i endemity. K typickým druhům patří sněženka předjarní (Galanthus nivalis), česnek medvědí (Allium ursinum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), středoevropský endemit kruštík polabský (Epipactis albensis). Druhy demontánní jsou nečetné, např. knotovka lesní (Melandryum sylvestre). Mezi kontinentálními druhy (v některých případech sarmatské tendence) jsou kozinec písečný (Astragalus arenarius), sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides), violka nízká (Viola pumila), jarva žilnatá (Cnidium dubium), ostřice banátská (Carex buekii), mečík bahenní (Gladiolus palustris), dříve matizna bahenní (Oristecum palustre), len vytrvalý (Linum perenne). Druhů, evidentně přesahujících z Panonie, je málo, příkladem je lněnka větvená (Thesium arvense). Na reliktních stanovištích slatin a písků jsou zastoupeny jednak druhy boreokontinentální, např. třtina tuhá (Calamagrostis stricta), tomkovice vonná (Hierochloe odorata), lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), dříve i rosnatka anglická (Drosera anglica), jednak druhy alpidské, alpidsko-baltické, respektive baltické, k nimž náleží třtina pestrá (Calamagrostis varia), šášina načernalá (Schoenus nigricans), š. rezavá (S. ferrugineus), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Od ní je odvozen neoendemit tučnice česká (Pinguicula bohemica). Významný vliv na krajinu bioregionu mají vodohospodářské úpravy a hospodářská činnost. Fauna je hercynského původu, je však silně ochuzená. Labe a jeho větší přítoky náleží do cejnového pásma, v Labi je však biota decimována znečištěním (Culek, 1996).

A.3.6

KLIMATICKÉ POMĚRY

Řešené území spadá do teplé klimatické oblasti T2 (Quitt, 1971). Teplá oblast (termofytikum) zahrnuje zejména jižní Moravu a nejteplejší části Polabí. V dlouhodobém průměru se v této oblasti vyskytuje více jak 50 letních dnů v roce, s maximální teplotou vzduchu 25°C a více. Tab. 2: Klimatické charakteristiky pro teplou klimatickou oblast T2 dle Quitta (1971). Charakteristika počet letních dní

T2 50 - 60

počet dní s průměrnou teplotou 10°C +

160 - 170

počet mrazových dní

100 - 110

počet ledových dní

30 - 40

průměrná teplota °C v lednu

-2° - -3°

18


průměrná teplota °C v dubnu

Šindlar s.r.o.

8° - 9°

průměrná teplota °C v červenci

18° – 19°

průměrná teplota °C v říjnu

7° – 9°

počet dní se srážkami nad 1mm

90 - 100

srážkový úhrn ve vegetačním období mm

350 - 400

srážkový úhrn v zimním období mm

350 - 400

počet dní se sněhovou pokrývkou

40 - 50

počet dní zamračených>0,8

120 - 140

počet dní jasných<0,2

40 - 50

Tab. 3: Průměrný měsíční a roční úhrn srážek (mm) na stanici Litoměřice (období 1901-1950, zdroj: Podnebí Československé socialistické republiky, 1961). Místo

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Roční úhrn

Litoměřice

27

22

24

36

48

58

68

58

39

34

31

28

473 mm

Tab. 4: Průměrné měsíční a roční teploty na stanici Litoměřice (období 1901 – 1950, zdroj: Podnebí Československé socialistické republiky, 1961). Místo Litoměřice

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Roční průměr

-1,5

-0,4

3,7

8,5

13,9

16,6

18,3

17,6

13,9

8,4

3,4

-0,0

8,5 °C

Dle kódu BPEJ se převážná část území nachází v teplém, suchém klimatickém regionu, menší část při hranici zájmové oblasti, která se táhne od severu k východu, zasahuje do teplého, mírně suchého klimatického regionu. V údolí v místní části K Libínkám je vymezen na velmi malém území klimatický region mírně teplý, mírně vlhký. Tab. 5: Charakteristiky klimatického regionu 3 a 7 podle BPEJ (zdroj: Geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz). Kód KR

Symbol regionu

Charakteristika regionu

Suma teplot nad 10°C

Průměrná roční teplota °C

Průměrný roční úhrn srážek v mm

Pravděpod obnost suchých vegetačních období v %

Vláhová jistota ve vegetační m období

1

T1

Teplý, suchý

2600-2800

8–9

<500

40 - 60

0 -2

2

T2

Teplý, mírně suchý

2600-2800

8 -10

500 - 600

20 - 30

2 -4

5

MT 2

Mírně teplý, mírně vlhký

2200 - 2500

7-8

550-650

15-30

4-10

19


A.3.7

Šindlar s.r.o.

HYDROLOGIE

Zájmové území náleží do povodí 3. řádu Labe od Vltavy po Ohři (ČHP 1-12-03). Povodí 4. řádu, která zasahují do zájmového území, jsou 1-12-03-0840-0-00 Luční potok, 1-12-03-0700-0-00 Blatenský potok, 1-12-03-0690-0-00 Labe, 1-12-03-0680-0-00 Úštěcký potok, 1-12-03-0560-0-00 Úštěcký potok a povodí ČHP 1-12-03-0670-0-00 Obrtka. Nejvýznamnějším tokem v zájmovém území je Úštěcký potok (ID DIBAVOD 139230000100, IDVT 10100151), který je pravostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá asi 8 km za Roudnicí nad Labem v blízkosti obce Okna v nadmořské výšce 146 m n. m. Správcem Úštěckého potoka je Povodí Ohře s. p. Největším přítokem Úštěckého potoka je Obrtka (ID IDBAVOD 139360000100, IDVT 10284057, správcem vodního toku je Povodí Ohře s. p.). Dalším významným vodním tokem je Blatenský potok (ID DIBAVOD 139480100100, IDVT 10236502), který pramení pod obcí Polepy, dále pokračuje severozápadním směrem do Křešic, kde se vlévá do Labe. V severozápadní části zájmové oblasti protéká Třebutičský potok (ID DIBAVOD 139600000400, IDVT 10228475), který pramení mimo zájmové území severně od obce Třebutičky, kolem vrcholu Skalky teče západním směrem do obce Sedlec, dále pokračuje do Zahořan, kde se vlévá do Lučního potoka. Hydrologická síť je dále doplněna o dalších zhruba 22 bezejmenných vodních toků a vodotečí. V řešeném území se nachází několik drobných vodních nádrží, především v intravilánu obcí. Tyto malé vodní nádrž však významně neovlivňují hydrologické poměry. V intravilánu Encovan byla vybudována malá vodní nádrž jižně od renesančního zámku (DIBAVOD ID 44385). Na návrší Prachová byla vybudována vodní nádrž (DIBAVOD ID 44383), voda z nádrže je využívána k závlaze zemědělských pozemků. V k.ú. Vrutice se západně od obce nachází vodní nádrž Malá Blata, v místní části Blata v k.ú. Polepy (západně od obce) se nachází 3 malé rybníčky. Záplavové území bylo stanoveno na Úštěckém potoce Krajským úřadem Ústeckého kraje pod č. j. 27492-2006/ZPZ/Úštěcký/07/Ko na toku Úštěcký potok v ř. km 0,000 – 34,166. Dle Povodňového plánu pro obec Polepy (2007) lze povodně předpokládat při přírodních jevech, zejména při tání, dešťových srážkách či chodu ledů. Při těchto povodních byla situace v místní části Okna a v Polepech dle zkušeností následující: 

Q5 – neohrožuje obec, částečně byly zaplaveny pozemky západně od obce



Q20 – voda zaplavuje částečně domy v západní části Okna, dále je zaplavena TS a přečerpávací stanice do ČOV Polepy



Q100 – jsou zaplaveny východní a západní část obce Okna

Řešené území náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída. Území dále patří z hlediska vod do zranitelných oblastí, celé území ČR je vymezeno jako citlivé oblasti. V řešeném území byly realizovány vodohospodářské meliorace. Severozápadně od obce Polepy byl v roce 1957 vybudován podél železniční tratě areál odvodnění, další odvodněné areály se nachází jihozápadně od obce Vrutice v údolí Obrtky, v roce 1970 byly realizovány vodohospodářské meliorace nad obcí Encovany u silnice III/24064. V zájmovém území je evidováno několik staveb vodních děl – hlavních odvodňovacích zařízení HOZ, která jsou ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodařit Státního pozemkového úřady (SPÚ).  

HOZ 1 – „HOZ Encovany II.“ – zakrytý kanál v délce 0,170 km, ID 3050000025-11201000, z roku 1970 se nachází v severozápadní části Encovan HOZ 2 a HOZ 3 – „HOZ Encovany III.“ – část tvoří otevřený kanál (ozn. HOZ 2) v délce 0,892 km a část tvoří zakrytý kanál (ozn. HOZ 3) v délce 0,892 km, ID 3050000026-11201000, z roku 1989 byl vybudován východně od Encovan, začíná u silnice č. 24066, odkud je veden jižním

20


   

Šindlar s.r.o.

směrem kolem PP Stráně nad Suchým potokem, následující část zařízení má zakrytý kanál, vede pod silnicí č. 24064, za silnicí vede jihozápadním směrem k silnici č. 24063. HOZ 4 – „HOZ Encovany I. – odpad B“ – otevřený kanál v délce 0,525 km, ID 305000002411201000, z roku 1956 byl vybudován u železnice severozápadně od intravilánu Polep. HOZ 4 odvádí vodu od železnice jižním až jihozápadním směrem a ústí do Blatenského potoka. HOZ 5 – „HOZ Encovany – Blatenský potok II – odpad C“ – otevřený kanál v délce 0,265 km, ID 3050000230-11201000, z roku 1957 začíná na jihovýchodním kraji intravilánu Polep u čistírny odpadních vod, odkud je veden jižním směrem. HOZ 6- „HOZ Encovany-Blatenský potok II – odpad D“ – otevřený kanál v délce 0,370 km, ID 3050000231-11201000, z roku 1957 má začátek u silnice II. třídy č. 261, odkud je veden jižním směrem. HOZ 7- „HOZ Obrtka náhon“ – zakrytý kanál v délce 0,355 km, ID 3050000243-11201000. z roku 1976 leží převážně mimo zájmové území, nachází se jižně od obce Polepy u vodního toku Obrtka, ze kterého odvádí vodu do Záhorecké strouhy (mimo řešené území).

21


A.3.8

Šindlar s.r.o.

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V řešeném území se nachází 3 zvláště chráněná maloplošná území dle zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, která jsou zároveň zařazena do Evropsky významných lokalit (EVL) v rámci soustavy NATURA 2000. Jedná se o lokalitu Skalky u Třebutiček, Stráně nad Suchým potokem a Holý vrch. A.3.8.1

Skalky u Třebutiček

Skalky u Třebutiček se nachází v severní části zájmové oblasti mezi obcemi Třebutičky, Encovany a Sedlec. Jedná se o lokalitu, kterou tvoří zalesněný kopec Skalky, který je krajinnou dominantou okolí se zachovalou ukázkou vegetace teplomilných doubrav. Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), s malou příměsí dalších typických druhů - habru obecného (Carpinus betulus) a lípy srdčité (Tilia cordata). Na jižních a jihozápadních svazích porost přechází v teplomilné doubravy s hojným zastoupením dubu pýřitého (Q. pubescens) a javoru babyka (Acer campestre). V keřovám patře je hojný dřín obecný (Cornus mas), z bylin se vyskytuje kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum). Lokalita je jedinečná pro výskyt kriticky ohrožené bažanky vejčité (Mercurialis ovata). Bažanka zde roste v lesích při jižním úpatí vrchu Skalky (NATURA 2000 v Ústeckém kraji, Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/). A.3.8.2

Stráně nad Suchým potokem

Stráně nad Suchým potokem se rozkládají na opukových svazích nad obcí Encovany, v nadmořské výšce 250 - 277 m. Lokalita byla původně využívána pro pastvu, jako vinice a ovocné sady. Dnes je ceněna pro výskyt vegetačního typu tzv. širokolistých teplomilných trávníků, na který je vázán výskyt řady ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů. Z významných druhů je třeba jmenovat kriticky ohroženou brukev prodlouženou pravou (Brassica elongata subsp. elongata), která se zde vyskytuje na jediném místě v Čechách. Území je významné i výskytem několika druhů záraz (Orobanche sp.) - nezelených a bezlistých parazitických rostlin, z nichž nejvzácnější je kriticky ohrožená záraza hořčíková (Orobanche picridis). Z dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin se na území přírodní památky vyskytuje například koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), hlaváček jarní (Adonis vernalis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), len žlutý (Linum flavum) a tenkolistý (L. tenuifolium); z dřevin patří mezi významné druhy například dub pýřitý (šípák - Quercus pubescens), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Fauna bezobratlých jeví známky ochuzení v důsledku postupného zapojování dřevin a zániku otevřených stepních ploch v širším okolí. Vyskytují se zde některé vzácné a ohrožené druhy – modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), bělásek ovocný (Aporia crataegi), ostruháček trnkový (Satyrium spini) nebo soumračník čárkovaný (Hesperia comma); zdroj: NATURA 2000 v Ústeckém kraji, Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/. A.3.8.3

Holý vrch

Lokalita Holý vrch zahrnuje zalesněný Holý vrch, přilehlé stráně a meze mezi obcemi Zahořany, Encovany a Sedlec. Lesní porosty jsou převážně listnaté a mají ve velké míře zachováno přirozené druhové složení. Centrální část území porůstají hercynské dubohabřiny. V druhové skladbě dominuje dub letní a zimní (Quercus robur, Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecný (Carpinus betulus). Na vrcholovém hřebínku Holého vrchu lesní porosty přechází do teplomilných doubrav, kde je hojně zastoupen dub pýřitý (Q. pubescens) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném podrostu se vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), roztroušeně 22


Šindlar s.r.o.

se vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ve vrcholových partiích pak kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum); zdroj: NATURA 2000 v Ústeckém kraji, Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/.

A.3.9

HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

A.3.9.1

Struktura půdního fondu

Výměra vypočtená ze souřadnic pro obvod řešeného území je: 2429,7525 ha Tab. 6: Přehled evidence dotované zemědělské půdy v zájmovém území (LPIS, stav ke dni 10. 5. 2016) Název kultury

Počet bloků

Výměra (ha)

Chmelnice

28

44,238

Jiná kultura

1

0,636

Standardní orná půda

79

552,253

Úhor

1

0,131

Trvalý travní porost

2

0,395

Tab. 7: Statistické údaje o k.ú. Polepy (ČÚZK, stav ke dni 8. 5. 2016) Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

2

Počet parcel

Výměra [m ]

Ostatní údaje Typ údaje

Způsob využití

Počet

orná půda

1306

2691051 č.p.

adminis.

1

chmelnice

690

761493 č.p.

byt.dům

5

zahrada

233

77800 č.p.

doprava

1

ovoc. sad

5

7770 č.p.

jiná st.

1

travní p.

94

98785 č.p.

obč.vyb.

9

lesní poz

38

60618 č.p.

rod.dům

209

vodní pl.

nádrž přírodní

13

25402 č.p.

ubyt.zař

1

vodní pl.

tok přirozený

214

48132 č.p.

zem.stav

4

vodní pl.

tok umělý

115

43084 č.e.

jiná st.

1

zast. pl.

společný dvůr

doprava

5

zast. pl.

zbořeniště

zast. pl.

5

419 bez čp/če

16

3013 bez čp/če

369

134712 bez čp/če

garáž

24

jiná st.

46

ostat.pl.

dráha

13

57710 bez čp/če

obč.vyb.

8

ostat.pl.

jiná plocha

68

77097 bez čp/če

prům.obj

1

ostat.pl.

manipulační pl.

65

47596 bez čp/če

tech.vyb

2

ostat.pl.

neplodná půda

55

34199 bez čp/če

víceúčel

2

ostat.pl.

ostat.komunikace

171

82008 bez čp/če

výroba

2

ostat.pl.

silnice

35

50696 bez čp/če

zem.stav

32

ostat.pl.

sport.a rekr.pl.

11

37095 bez čp/če

zem.used

5

3516

4338680 rozestav.

Celkem KN

23

4


Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

2

Počet parcel

Výměra [m ]


PK

7

27341 Celkem BUD

Celkem ZE

7

27341 byt.z.

3514

4311339 byt.z.

Par. KMD

obč.z.

Šindlar s.r.o.

Způsob využití

Počet 363

byt

31

j.nebyt

9

byt

2

Celkem JED

42

LV

453

spoluvlastník

643

Tab. 8: Statistické údaje o k.ú. Hrušovany (ČÚZK, stav ke dni 8. 5. 2016) Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

Počet parcel

2

Výměra [m ]


orná půda

400

2620442 č.p.

chmelnice

10

zahrada

Způsob využití

Počet

byt.dům

1

47922 č.p.

jiná st.

1

125

49587 č.p.

rod.dům

66

travní p.

98

88805 č.p.

rod.rekr

1

lesní poz

15

44367 č.e.

rod.rekr

1

zast. pl.

společný dvůr

zast. pl.

zbořeniště

zast. pl.

6

625 bez čp/če

garáž

3

11

3097 bez čp/če

jiná st.

11

111

43563 bez čp/če

obč.vyb.

2

1

1188 bez čp/če

tech.vyb

3

ostat.pl.

jiná plocha

ostat.pl.

manipulační pl.

55

25637 bez čp/če

zem.stav

12

ostat.pl.

neplodná půda

37

24680 bez čp/če

zem.used

4

ostat.pl.

ostat.komunikace

42

47482 Celkem BUD

ostat.pl.

silnice

2

ostat.pl.

zeleň

1

Celkem KN

7802 byt.z. 230 Celkem JED

914

3005427 LV

PK

5

16882 spoluvlastník

Celkem ZE

5

16882

Par. KMD

914

3005427

orná půda

400

2620442

24

105 byt

2 2 124 158


Šindlar s.r.o.

Tab. 9: Statistické údaje o k.ú. Encovany (ČÚZK, stav ke dni 8. 5. 2016) Pozemky KN/ZE Druh pozemku Způsob využití

2

Počet parcel

Vyměra [m ]


Způsob využití

Počet

orná půda

1225

3370563 č.p.

byt.dům

1

chmelnice

403

211340 č.p.

obč.vyb.

1

zahrada

167

92715 č.p.

rod.dům

70

ovoc. sad

28

96234 č.p.

rod.rekr

3

travní p.

324

285450 č.p.

zem.stav

1

1

44 č.e.

zem.stav

1

garáž

2

lesní poz

les s budovou

lesní poz

121

886913 bez čp/če

vodní pl.

nádrž přírodní

2

1126 bez čp/če

jiná st.

7

vodní pl.

nádrž umělá

9

7038 bez čp/če

obč.vyb.

3

vodní pl.

tok přirozený

204

17595 bez čp/če

tech.vyb

5

zast. pl.

společný dvůr

9

2215 bez čp/če

víceúčel

1

zast. pl.

zbořeniště

19

5819 bez čp/če

zem.stav

14

zast. pl.

116

57093 Celkem BUD

109

39765 LV

208

ostat.pl.

dráha

2

ostat.pl.

hřbitov-urn.háj

3

ostat.pl.

jiná plocha

12

3353

ostat.pl.

manipulační pl.

16

28291

ostat.pl.

neplodná půda

157

72547

ostat.pl.

ostat.komunikace

125

90062

ostat.pl.

silnice

7

57884

ostat.pl.

sport.a rekr.pl.

1

887

ostat.pl.

zeleň

2

251

Celkem KN

2953

5334325

Par. KMD

2953

5334325

A.3.9.2

7140 spoluvlastník

334

Zemědělství

Z hlediska rajonizace zemědělských výrobních oblastí z roku 1996 náleží řešené území do zemědělské výrobní oblasti řepařské (Ř). Pro řepařskou oblast je typický rovinný až mírně zvlněný reliéf, převažují půdy hlinité, hluboké, aluviální, písčitohlinité. Stupeň zornění bývá pro řepařskou výrobní oblast větší než 80%, zastoupení trvalých kultur 6-9%. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, v některých oblastech chmel, rané brambory. Zemědělsky využívané pozemky leží v nadmořské výšce cca 140 až 260 m n. m. Území se vyznačuje vysokým podílem orné půdy, dále se zde nachází chmelnice. Do zájmového území byly zahrnuty půdní bloky LPIS s celkem 41 hospodařícími subjekty, z nichž nejvýznamnější část půdy obhospodařují zemědělské společnosti Agro Fibich s.r.o. (609,83 ha) a AGRO Hoštka a.s. (261,84 ha).

25


Šindlar s.r.o.

Tab. 10: Přehled hospodařících subjektů v zájmovém území ID uživatele

Počet bloků

Výměra půdy (ha)

98407

Agro Fibich s.r.o.

Název subjektu

45

609,83

38898

AGRO Hoštka a.s.

36

261,84

92016

Cendelín Martin

21

48,91

51686

Dagmar Sedláčková

13

13,79

88996

Darina Prokůpková

3

9,69

94711

Eva Jandová

12

10,96

38795

Chmel Polepská blata s.r.o.

32

42,74

71032

Jan Kinc

2

2,39

94154

Jiří Kozel

2

1,08

39017

Jiří Kozel

1

0,87

92250

Jiří Maršálek

11

26,85

92701

Jiří Novotný

7

8,96

39005

Jiří Šinfelt

8

22,90

38793

Jitka Sachetová

8

38,07

73915

Josef Kára

8

22,49

97658

Josef Kendík

5

5,47

71157

Josef Stieranka

2

2,99

89950

Martin Drahota

10

51,10

89841

Martin Malý

8

22,25

84573

Martin Ranš

15

35,04

47637

Milan Král

6

8,84

85220

Milan Novotný

2

2,31

51707

Milan Novotný

1

3,53

39039

Miloslav Macek

31

163,67

79985

MPG Global Fresh s.r.o

1

5,81

47639

Otakar Trojáček

24

128,89

80183

Pavel Pácl

11

9,88

39202

Petr Mikeš

1

1,41

52023

Petr Ranš

3

4,34

85019

Petr Vacek

8

18,26

51261

Radek Jonák

2

0,52

78212

Radim Svoboda

1

0,92

71216

Roman Kinc

2

1,43

39068

SEMPRA LITOMĚŘICE s.r.o.

1

4,50

85528

Václav Matoušek

5

1,19

38792

Vladimír Fryč

9

34,55

89844

Vlastimil Kozel

3

3,19

72410

Zdeněk Burda

7

21,67

38724

Zdeněk Štorek

6

28,45

51269

Zdeněk Voldřich

3

8,30

38969

Zemědělské družstvo Liběšice

1

0,0003

26


Šindlar s.r.o.

Obr. 4: Půdní bloky LPIS (zdroj: Veřejný registr půdy, dostupný z: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/). A.3.9.3

Lesnictví

Lesní pozemky PUPFL se v zájmovém území nachází velmi omezeně. Větší lesní komplexy jsou na vrcholových partiích Úštěcké pahorkatiny (vrcholy Skalky, Hořidla a Holý vrch), dále se zde nachází malé lesíky a remízky v blízkosti obcí Polepy, Encovany a Hrušovany. Převládají zde listnaté dřeviny dub zimní (Quercus petraea), a letní (Quercus robur), jilm (Ulmus), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) s příměsí buku (Fagus sylvatica), třešně (Prunus avium). V blízkosti vodních toků rostou olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále pak jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a další listnaté stromy (zdroj: Mapová aplikace UHÚL – Informace o lesním hospodářství v České republice, dostupné z: http://geoportal.uhul.cz/LHPOMapNew/). 27

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí A.3.9.4

Šindlar s.r.o.

Rekreační využití území

V zájmovém území se nachází renesanční zámek Encovany, který je však v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Na pomezí Encovan a Hrušovan stojí na návrší Prachová zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Tato sakrální památka je veřejnosti volně přístupná. V Hrušovanech se nachází kostel Narození Panny Marie, na návsi v Polepech stojí kaple Svatých apoštolů, která je obklopena několika roubenými domy, které jsou památkově chráněny. Obě zmíněné stavby patří mezi nemovité kulturní památky České republiky (zdroj: Památkový katalog NPÚ, dostupný z: http://pamatkovykatalog.cz). Další turistickou zajímavostí je rozhledna Hořidla, která se nachází při severní hranici zájmové oblasti na stejnojmenném vrcholu. A.3.9.5

Svahové nestability

V zájmovém území jsou registrovány svahové nestability a sesuvná území (viz obrázek č. 5). Mezi nejvýznamnější aktivní sesuvná území patří plošná sesuvná území na SV svahu vrchu Skalky, kde dochází k sesouvání a ploužení. Dalším územím je sesuvné území na svahu Holého vrchu, morfologické znaky sesuvu jsou na svazích Holého vrchu výrazné, vyskytují se zde valy s různými vývojovými stadii na skalním podkladu tvořeným svrchnoturonskými slínovci a středněturonskými písčitými slínovci. Jihovýchodně od Třebutiček se nachází další aktivní plošný sesuv na jižním svahu pod vrcholem Hořidla. Sesuv je na pastvině poblíž křížení polních cest se silnicí Encovany – Třebutičky.

Obr. 5: Svahové nestability (zdroj: Registr svahových nestabilit ČGS a registr sesuvů - Geofond, dostupný z: http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/).

28


Šindlar s.r.o.

Infrastruktura

Jedná se o zemědělsky intenzivně využívané území s velmi chudým zastoupením lesních porostů. Souvislá zástavba se nachází v obcích Polepy, Encovany, Hrušovany, Libínky a Vrutice, dále pak v místní části Dolní Encovany a Viničné Domky. Územím prochází silnice II. třídy č. 240 (Chodouny – Polepy – Hrušovany - Libínky), č. 261 (Polepy – Vrutice – Svařenice), č. 269 (Vrutice – Drahobuz). Dále se v území nachází silnice III. třídy č. 24063, která propojuje Polepy s obcí Křešice, silnice č. 24064 (Hrušovany- Encovany – Sedlec), č. 24065 (Encovany – Dolní Encovany) č. 24066 (Encovany – Třebutičky). Silniční síť je dále doplněna o místní komunikace a polní cesty. Územím je vedena železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ, označená číslem 072. Trať je elektrizovaná, dvojkolejná.

29


A.4

Šindlar s.r.o.

STANOVENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI ÚZEMÍ

A.4.1

METODIKA VÝPOČTU VODNÍ EROZE

Pro stanovení intenzity vodní eroze byla použita tzv. univerzální rovnice USLE (dle Wischmeier, Smith, 1978) implementovaná v metodice (Janeček, 2012). Vodní eroze je způsobena destrukční činností deště a povrchového odtoku a následným transportem půdních částic. Intenzita vodní eroze je závislá na charakteru srážek a povrchového odtoku, na půdních poměrech, morfologii území, vegetačních poměrech a způsobu hospodaření na pozemcích. Výpočet dlouhodobého průměrného smyvu půdy G podle univerzální rovnice USLE vychází ze vztahu: G = R ∙ K ∙ L ∙ S ∙ C ∙ P (t ∙ ha−1 ∙ rok −1 ) R - Faktor erozní účinnosti přívalového deště Nová metodika (Janeček M., 2012) uvádí R-faktor jako R = 40 MJ.ha-1.cm.h-1, proto bylo ve všech výpočtech eroze počítáno s hodnotou 40 MJ·ha-1·cm·h-1. Pokud bychom vycházeli ze staré metodiky (Janeček M. a kol, 2007), tak by při zachování všech ostatních parametrů a faktorů vyšel dlouhodobý průměrný smyv půdy G poloviční. K - Faktor erodovatelnosti půdy Faktor K je v USLE definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha -1 na jednotku erozní účinnosti deště R. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícímu účinku deště a transportu povrchového odtoku. Pro výpočet USLE byl K-faktor určen na základě hlavních půdních jednotek HPJ z databáze BPEJ. LS - Topografický faktor Topografický faktor LS, neboli faktor délky L a sklonu svahu S, vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9%. Faktor délky svahu L vyjadřuje vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí. Faktor sklonu svahu S vyjadřuje sklon svahu na velikost ztráty půdy erozí. Ve studii odtokových poměrů byl tento faktor určen z digitálního modelu terénu a posuzovaných tras. C - Faktor ochranného vlivu vegetace Faktor C vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, představuje poměr smyvu na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na standardním pozemku udržovaném jako úhor, pravidelně po každém dešti kypřeném. Metodika USLE počítá se stanovením faktoru ochranného vlivu vegetace C pro konkrétní osevní postup včetně období mezi střídáním plodin a při určení nástupu a způsobu agrotechnických prací v 5 obdobích pro každý pozemek. Výchozí hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace C byly určeny dle klimatického regionu v kódu BPEJ. Faktor byl převzat z podkladových map faktoru C zveřejněných na geoportálu SOWAC GIS Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://geoportal.vumop.cz). Pro trvalé travní porosty byl použit faktor C = 0,005. Tato hodnota je v porovnání s hodnotami na orné půdě tak malá, že téměř vylučuje vodní erozi. Proto na stávajících i navrhovaných zatravněných plochách nebyla eroze počítána. 30


Šindlar s.r.o.

Tab. 11: Hodnoty C faktoru podle klimatického regionu dle BPEJ Klimatický region 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Hodnota C faktoru pro ornou půdu 0,291 0,278 0,266 0,254 0,241 0,229 0,216 0,204 0,192 0,179

Hodnota C faktoru pro ostatní plochy 0,307 0,286 0,264 0,243 0,221 0,199 0,178 0,156 0,135 0,113

P - Faktor účinnosti protierozních opatření Při výpočtu průměrné dlouhodobé ztráty půdy neuvažujeme protierozní opatření a hodnota faktoru byla stanovena jako P = 1. G – Průměrný dlouhodobý smyv půdy (t/ha/rok) Průměrná dlouhodobá ztráta půdy je součinem výše zmíněných faktorů. Vyjadřuje potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí. Tab. 12: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí dle G. G (t/ha/rok) <1 1,1 – 2,0 2,1 – 4,0 4,1 – 8,0 8,0 – 10,0 > 10,0

Míra ohrožení půdy bez ohrožení půdy nepatrně ohrožené půdy mírně ohrožené půdy ohrožené půdy silně ohrožené půdy nejohroženější

V současné době je ztráta půdy vodní erozí hodnocena podle přípustné ztráty. Přípustné hodnoty dle hloubky půdy jsou uvedeny v tabulce 13. Tab. 13: Přípustná ztráta půdy vodní erozí. -1

-1

Hloubka půdy

5. místo kódu BPEJ

t.ha .rok

mělké půdy (do 30 cm) středně hluboké půdy (30 - 60 cm) hluboké půdy (nad 60 cm)

5, 6, 8, 9 4, 7 0, 1, 2, 3

doporučeno zatravnit 4 4

A.4.1.1

Výpočet v prostředí programu ATLAS DMT (modul eroze)

Pro výpočet MEO v řešeném území byl použit modul Eroze v programu ATLAS DMT 15.6.1, který umožňuje plošný výpočet MEO v rámci stanovených EHP nebo PB na základě uvedené univerzální rovnice USLE (Wischmeier - Smith):

31


Šindlar s.r.o.

G = R ∙ K ∙ L ∙ S ∙ C ∙ P (t ∙ ha−1 ∙ rok −1 ), G

ztráta půdy z jednoho hektaru za jeden rok

R

faktor erozní účinnosti deště

K

faktor náchylnosti půdy k erozi

C

faktor ochranného vlivu vegetace

P

faktor účinnosti protierozních opatření,

LS

tzv. topografický faktor, který vychází z kombinace faktorů L a S. V použitém 2D řešení je délka svahu nahrazena normalizovanou zdrojovou plochou povrchového odtoku (redukovaným dílčím povodím) v rámci EHP. Výsledný vztah pro LS-faktor je ve výpočtu uplatněn ve tvaru (Atlas Eroze, Manuál programu, 2014): b

b+1 f 17 LS = ( ) (−1,5 + ), 2,3−6,1∙sin (s) 22,13 ∙ r ∙ (|sin(a)| + |cos(a)|) 1+e

kde f je plocha povodí k řešenému pixelu [m2], a je azimut ve směru odtokové linie [°], r je rozlišení vstupního rastru [m], s je sklon odtokové linie [°] a b je parametr sklonu pro výpočet faktoru L daný vztahem: b=

A.4.2

sin(s) 0,0896 ∙ (3 ∙ sin0,8 (s) + 0,56)

SOUČASNÁ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VODNÍ EROZÍ

Analýza MEO byla zpracována na základě plošného výpočtu dlouhodobého erozního smyvu orné půdy na podkladě půdních bloků LPIS a digitálního modelu reliéfu DMR 4G. Při následném terénním průzkumu byly zjišťovány významné erozní projevy vodní eroze na orné půdě. Výpočet byl proveden rovnicí USLE dle metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček, 2012) pomocí modulu Eroze v programu ATLAS DMT 15.6.1. s následujícími parametry (viz tabulka 15): 

Erozní účinnost deště byla dle metodiky stanovena na R = 40 MJ.ha-1.cm.h-1.



Výchozí hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace C = 0,278, 0,268 a 0,266 byly určeny dle podkladových map faktoru C zveřejněných na geoportálu SOWAC GIS Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://geoportal.vumop.cz). Tyto hodnoty faktoru C vycházejí z klimatického regionu uvedeného v kódu BPEJ (viz tabulka 11). Pro zatravněné části EHP byl použit faktor C = 0,005. Průměrné hodnoty faktoru C pro jednotlivé EHP jsou uvedeny v tabulce 15.



Topografický faktor LS byl určen z digitálního modelu terénu DMR 4G.



Výchozí hodnota faktoru účinnosti protierozních opatření byla zvolena jako P = 1 s ohledem na nepředpokládané využití protierozních opatření.

Na mapovém podkladu půdních bloků LPIS bylo vymezeno celkem 86 erozně hodnocených ploch (EHP) s ohledem na výskyt ploch orné půdy a morfologii terénu. Do vyhodnocení MEO byly zahrnuty pouze EHP zasahující do řešeného území, které byly pojmenovány prvními písmeny názvu k.ú., do kterého zasahuje jejich převažující část a číslem. Grafické znázornění výpočtu je uvedeno v mapě A.4.1. Výsledky výpočtu erozního ohrožení pro jednotlivé EHP jsou uvedeny v tabulce 14. Přípustná

32


Šindlar s.r.o.

MEO je stanovena na 4 t.ha-1.rok-1. Jednotlivé faktory rovnice USLE jsou následně zpracovány v tabulce 15. Tab. 14: Výsledky výpočtu MEO pro stanovené EHP – stávající stav. Souhrnná tabulka výsledků pro všechny erozně hodnocené plochy (EHP) EHP

∑

Plocha výpočtu

bez eroze

[m2]

[m2]

17 176 775

0

Intervaly erozního smyvu [t.ha-1.rok-1] 0-4

4-8

8 - 12

12 - 20

20 - 30

Průměrný smyv

> 30

Dílčí plochy v rozmezí intervalu hodnot erozního smyvu [m2]

Přípustný smyv

[t.ha-1.rok-1]

10 549 975

2 692 500

1 435 700

1 389 000

635 925

473 675

6,1

4,0

DR01

39 450

0

15 975

17 375

2 925

1 600

825

750

6,5

4,0

EN01

226 825

0

131 050

71 950

14 000

5 500

1 850

2 475

4,8

4,0

EN02

80 825

0

12 325

42 475

16 700

6 350

2 100

875

7,8

4,0

EN03

397 875

0

115 600

79 150

48 625

73 575

46 725

34 200

12,8

4,0

EN04

272 450

0

50 325

60 050

50 575

59 800

35 475

16 225

12,8

4,0

EN05

29 250

0

8 725

12 150

5 625

2 500

200

50

6,4

4,0

EN06

9 300

0

2 275

3 725

2 300

850

150

0

7,1

4,0 4,0

EN07

4 500

0

4 500

0

0

0

0

0

0,3

EN08

34 500

0

1 225

7 850

9 000

8 325

6 050

2 050

14,4

4,0

EN09

69 025

0

4 700

7 025

8 300

16 525

13 725

18 750

26,0

4,0

EN10

56 725

0

5 825

7 275

10 425

21 500

10 050

1 650

14,1

4,0

EN11

38 250

0

350

3 800

6 650

16 050

9 375

2 025

16,8

4,0

EN12

11 700

0

2 825

6 375

2 325

150

25

0

6,0

4,0

EN13

4 175

0

1 875

2 150

150

0

0

0

4,4

4,0

EN14

8 325

0

6 925

1 225

150

25

0

0

2,7

4,0 4,0

EN15

9 275

0

1 525

4 175

2 550

575

275

175

8,1

EN16

31 000

0

9 650

13 300

4 650

2 450

525

425

7,0

4,0

EN17

3 525

0

2 675

375

150

200

50

75

5,3

4,0

EN18

54 825

0

40 600

10 325

2 125

1 250

275

250

3,1

4,0

EN19

160 425

0

89 875

43 400

13 200

7 875

3 075

3 000

5,8

4,0

EN20

10 950

0

8 500

2 225

100

25

50

50

3,5

4,0

EN21

263 050

0

254 800

7 200

875

150

25

0

1,1

4,0

EN22

65 100

0

44 850

10 425

4 525

3 050

1 325

925

4,8

4,0

EN23

1 989 700

0

1 035 025

500 225

223 500

167 300

43 075

20 575

5,9

4,0

EN24

164 475

0

53 700

59 275

35 975

13 925

1 075

525

6,6

4,0

HR01

891 675

0

462 425

140 125

92 275

108 375

48 750

39 725

8,1

4,0

HR02

229 775

0

94 250

45 950

23 150

29 900

18 500

18 025

10,8

4,0

HR03

15 350

0

9 450

3 625

1 250

675

225

125

5,0

4,0

KR01

67 575

0

40 050

19 200

6 325

1 400

125

475

4,4

4,0

KR02

4 125

0

175

475

775

2 400

200

100

14,1

4,0

KR03

22 850

0

21 475

1 175

150

50

0

0

1,8

4,0

KR04

4 275

0

1 875

2 025

250

50

25

50

5,1

4,0

KR05

44 450

0

2 400

5 350

10 025

18 475

6 750

1 450

14,5

4,0

KR06

1 527 375

0

1 483 750

24 800

8 450

5 500

2 375

2 500

1,0

4,0

KR07

43 175

0

25

1 400

6 650

22 950

10 975

1 175

17,4

4,0

33


Šindlar s.r.o.

LI01

332 575

0

91 250

89 150

51 675

51 225

31 650

17 625

10,8

4,0

LI02

1 173 025

0

421 725

253 850

161 225

168 825

83 625

83 775

11,0

4,0

MA01

81 425

0

10 975

23 475

20 200

14 425

6 575

5 775

12,7

4,0

PO01

35 675

0

34 875

600

50

50

75

25

1,6

4,0

PO02

497 025

0

445 400

42 725

5 200

2 425

625

650

2,3

4,0

PO03

319 350

0

307 150

9 825

1 675

675

25

0

1,0

4,0

PO04

6 575

0

6 500

75

0

0

0

0

1,3

4,0

PO05

158 475

0

153 650

2 800

650

650

450

275

1,2

4,0

PO06

270 600

0

267 875

2 125

275

225

75

25

0,8

4,0

PO07

4 825

0

4 775

50

0

0

0

0

1,0

4,0

PO08

87 225

0

85 050

1 550

350

100

100

75

1,1

4,0

PO09

52 775

0

51 800

775

100

75

0

25

0,9

4,0

PO10

39 500

0

39 275

175

50

0

0

0

0,7

4,0

PO11

75 000

0

74 300

500

125

50

25

0

0,8

4,0

PO12

74 550

0

73 400

925

175

50

0

0

0,9

4,0

PO13

1 300

0

1 300

0

0

0

0

0

0,9

4,0

PO14

4 300

0

4 300

0

0

0

0

0

0,5

4,0

PO15

1 125

0

1 125

0

0

0

0

0

0,0

4,0

PO16

2 900

0

2 900

0

0

0

0

0

0,0

4,0

PO17

36 150

0

35 425

700

0

25

0

0

1,2

4,0

PO18

29 250

0

28 750

325

150

0

25

0

1,0

4,0

SE01

132 425

0

57 700

38 800

16 250

12 950

5 275

1 450

6,8

4,0

SV01

308 575

0

301 425

5 750

850

375

50

125

1,1

4,0

SV02

22 125

0

21 975

75

0

25

0

50

1,1

4,0

TE01

4 150

0

4 150

0

0

0

0

0

0,1

4,0

TE02

975

0

975

0

0

0

0

0

0,0

4,0

TE03

2 475

0

1 800

475

100

50

25

25

3,8

4,0

TE04

6 875

0

6 600

225

25

25

0

0

1,7

4,0

TE05

158 725

0

42 075

49 000

32 300

22 700

9 125

3 525

9,1

4,0

TE06

79 600

0

19 075

40 200

15 250

4 325

600

150

6,4

4,0

TN01

132 975

0

47 025

28 000

19 800

24 075

9 500

4 575

9,0

4,0

TN02

228 025

0

67 700

61 075

35 275

43 075

16 225

4 675

9,2

4,0

TN03

468 600

0

215 475

111 200

51 325

43 375

23 600

23 625

8,7

4,0

VR01

109 450

0

106 850

1 575

325

175

175

350

1,1

4,0

VR02

402 625

0

401 225

1 275

50

25

25

25

0,8

4,0

VR03

298 825

0

296 225

1 950

550

50

50

0

0,8

4,0

VU01

240 775

0

237 325

2 575

450

325

0

100

1,0

4,0

VU02

334 675

0

331 250

2 600

350

275

50

150

1,0

4,0

VU03

101 925

0

98 550

3 075

300

0

0

0

1,5

4,0

VU04

264 800

0

249 775

13 150

1 225

400

150

100

1,7

4,0

VU05

112 500

0

110 350

1 550

325

75

25

175

1,3

4,0

VU06

8 100

0

8 025

75

0

0

0

0

1,0

4,0

VU07

4 850

0

4 750

50

0

0

0

50

1,5

4,0

VU08

99 400

0

98 575

700

50

75

0

0

1,0

4,0

34


Šindlar s.r.o.

VU09

21 000

0

20 800

200

0

0

0

0

0,9

4,0

VU10

2 852 150

0

1 452 875

557 825

321 550

295 950

121 675

102 275

7,7

4,0

ZA01

532 750

0

168 575

111 450

72 350

85 225

49 925

45 225

12,4

4,0

ZA02

9 525

0

2 925

4 225

1 750

400

125

100

6,6

4,0

ZA03

45 475

0

3 400

4 025

4 350

13 325

10 675

9 700

21,3

4,0

ZA04

6 800

0

225

1 775

2 550

1 850

325

75

11,0

4,0

ZA05

15 875

0

8 925

2 375

1 750

1 750

850

225

6,5

4,0

Tab. 15: Určené parametry rovnice USLE pro výpočet MEO u jednotlivých EHP – stávající stav. EHP

Průměrný smyv (t/ha/rok)

Faktor R

Faktor K

Faktor LS

Faktor C

Faktor P

DR01

40,00

0,356

2,032

0,229

1

6,5

EN01

40,00

0,287

1,511

0,278

1

4,8

EN02

40,00

0,28

2,515

0,278

1

7,8

EN03

40,00

0,285

4,075

0,277

1

12,8

EN04

40,00

0,286

4,104

0,276

1

12,8

EN05

40,00

0,28

2,068

0,278

1

6,4

EN06

40,00

0,28

2,273

0,278

1

7,1

EN07

40,00

0,312

5,232

0,005

1

0,3

EN08

40,00

0,288

4,456

0,276

1

14,4

EN09

40,00

0,293

7,73

0,28

1

26,0

EN10

40,00

0,302

5,064

0,26

1

14,1

EN11

40,00

0,28

5,379

0,278

1

16,8

EN12

40,00

0,33

1,58

0,286

1

6,0

EN13

40,00

0,33

1,157

0,286

1

4,4

EN14

40,00

0,33

1,022

0,226

1

2,7

EN15

40,00

0,33

2,133

0,286

1

8,1

EN16

40,00

0,33

1,893

0,278

1

7,0

EN17

40,00

0,329

1,437

0,278

1

5,3

EN18

40,00

0,376

1,181

0,254

1

3,1

EN19

40,00

0,33

1,613

0,274

1

5,8

EN20

40,00

0,33

0,961

0,278

1

3,5

EN21

40,00

0,322

0,305

0,269

1

1,1

EN22

40,00

0,33

1,53

0,267

1

4,8

EN23

40,00

0,323

1,7

0,271

1

5,9

EN24

40,00

0,33

1,784

0,278

1

6,6

HR01

40,00

0,257

2,734

0,27

1

8,1

HR02

40,00

0,317

2,996

0,278

1

10,8

HR03

40,00

0,33

1,368

0,278

1

5,0

KR01

40,00

0,321

1,223

0,278

1

4,4

KR02

40,00

0,33

3,852

0,278

1

14,1

KR03

40,00

0,284

0,555

0,278

1

1,8

35


EHP

Šindlar s.r.o. Průměrný smyv (t/ha/rok)

Faktor R

Faktor K

Faktor LS

Faktor C

Faktor P

KR04

40,00

0,28

1,624

0,278

1

5,1

KR05

40,00

0,283

4,581

0,278

1

14,5

KR06

40,00

0,301

0,363

0,275

1

1,0

KR07

40,00

0,328

4,785

0,278

1

17,4

LI01

40,00

0,341

2,826

0,266

1

10,8

LI02

40,00

0,364

2,762

0,266

1

11,0

MA01

40,00

0,351

3,287

0,278

1

12,7

PO01

40,00

0,326

0,447

0,278

1

1,6

PO02

40,00

0,352

0,596

0,277

1

2,3

PO03

40,00

0,183

0,536

0,271

1

1,0

PO04

40,00

0,418

0,269

0,278

1

1,3

PO05

40,00

0,413

0,276

0,266

1

1,2

PO06

40,00

0,367

0,187

0,28

1

0,8

PO07

40,00

0,349

0,25

0,278

1

1,0

PO08

40,00

0,296

0,359

0,275

1

1,1

PO09

40,00

0,301

0,268

0,285

1

0,9

PO10

40,00

0,344

0,176

0,278

1

0,7

PO11

40,00

0,403

0,182

0,285

1

0,8

PO12

40,00

0,411

0,187

0,278

1

0,9

PO13

40,00

0,35

0,22

0,278

1

0,9

PO14

40,00

0,348

0,134

0,278

1

0,5

PO15

40,00

0,35

0,248

0,005

1

0,0

PO16

40,00

0,35

0,178

0,005

1

0,0

PO17

40,00

0,418

0,247

0,278

1

1,2

PO18

40,00

0,334

0,276

0,27

1

1,0

SE01

40,00

0,349

1,695

0,278

1

6,8

SV01

40,00

0,264

0,422

0,276

1

1,1

SV02

40,00

0,4

0,236

0,278

1

1,1

TE01

40,00

0,45

1,361

0,005

1

0,1

TE02

40,00

0,45

0,413

0,005

1

0,0

TE03

40,00

0,439

0,787

0,278

1

3,8

TE04

40,00

0,447

0,568

0,2

1

1,7

TE05

40,00

0,28

3,047

0,266

1

9,1

TE06

40,00

0,28

2,532

0,251

1

6,4

TN01

40,00

0,274

4,048

0,191

1

9,0

TN02

40,00

0,301

2,976

0,275

1

9,2

TN03

40,00

0,379

2,068

0,275

1

8,7

VR01

40,00

0,369

0,268

0,268

1

1,1

VR02

40,00

0,417

0,165

0,278

1

0,8

VR03

40,00

0,318

0,243

0,274

1

0,8

VU01

40,00

0,354

0,272

0,276

1

1,0

36


EHP

Šindlar s.r.o. Průměrný smyv (t/ha/rok)

Faktor R

Faktor K

Faktor LS

Faktor C

Faktor P

VU02

40,00

0,389

0,223

0,276

1

1,0

VU03

40,00

0,4

0,332

0,282

1

1,5

VU04

40,00

0,4

0,384

0,278

1

1,7

VU05

40,00

0,4

0,289

0,277

1

1,3

VU06

40,00

0,403

0,222

0,278

1

1,0

VU07

40,00

0,4

0,346

0,278

1

1,5

VU08

40,00

0,397

0,227

0,278

1

1,0

VU09

40,00

0,4

0,196

0,278

1

0,9

VU10

40,00

0,327

2,277

0,271

1

7,7

ZA01

40,00

0,416

2,678

0,278

1

12,4

ZA02

40,00

0,367

1,673

0,278

1

6,6

ZA03

40,00

0,33

5,872

0,271

1

21,3

ZA04

40,00

0,287

3,407

0,278

1

11,0

ZA05

40,00

0,28

2,089

0,278

1

6,5

Přípustná MEO byla z hlediska průměrného dlouhodobého smyvu půdy překročena u EHP označených DR01, EN01, EN02, EN03, EN04, EN05, EN06, EN08, EN09, EN10, EN11, EN12, EN13, EN15, EN16, EN17, EN19, EN22, EN23, EN24, HR01, HR02, HR03, KR01, KR02, KR04, KR05, KR07, LI01, LI02, MA01, SE01, TE05, TE06, TN01, TN02, TN03, VU10, ZA01, ZA02, ZA03, ZA04, ZA05. Protokoly výpočtu erozního smyvu pro jednotlivé erozně hodnocené plochy jsou součástí přílohy A.11.3. CD. V EHP HR01, HR02, VU10 se navíc nacházejí mělké půdy, ty se v menší míře nachází i v EHP LI02 a EN03. U ostatních EHP dochází k průměrnému překročení MEO nedochází, nebo pouze na dílčích částech bez významných identifikovaných projevů poškození půdního pokryvu. Na všech uvedených EHP je třeba následně řešit problematiku vodní eroze. U ostatních EHP dochází k průměrnému překročení MEO nedochází, nebo pouze na dílčích částech bez významných identifikovaných projevů poškození půdního pokryvu.

A.4.3

SOUČASNÁ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VĚTRNOU EROZÍ

Dle mapových podkladů ohrožení ZPF větrnou erozí (zdroj: Geoportál SOWAC GIS, VÚMOP v.v.i dostupný z: http://mapy.vumop.cz/) se v zájmovém území vyskytují jak půdy bez ohrožení větrnou erozí, tak půdy náchylné, mírně ohrožené i ohrožené větrnou erozí. Ohrožené půdy větrnou erozí se nachází zejména při jižním okraji zájmové oblasti a v centrální části území, kolem obce Polepy (viz obrázek 6).

37


Šindlar s.r.o.

Obr. 6: Potenciální ohroženost orné půdy větrnou erozí (zdroj: Potenciální ohroženost orné půdy větrnou erozí; Geoportál SOWAC GIS, VÚMOP v.v.i dostupný z: http://mapy.vumop.cz/). Grafické znázornění analýzy je uvedeno v mapě A.4.2. Půdy náchylné k větrné erozi se vyskytují zejména kolem obce Polepy, dále pak v jižním cípu zájmové oblasti na svazích jižně od Vrutic a jihovýchodně od Křešic v místní části Močidla (pro přesnější lokalizaci se jedná zejména o části EHP EN23 SV01, KR06, HR01, polygony EHP jsou však v rámci větrné eroze použity pouze s ohledem na snazší orientaci, jejich vymezení vychází z problematiky eroze vodní a působení větrné eroze nezohledňuje).

38


A.5

Šindlar s.r.o.

PROVEDENÍ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU

Terénní průzkum byl v rámci analytické části studie prováděn od 2. 5. 2016 až do 15. 6. 2016. Terénnímu průzkumu předcházelo úvodní jednání se starostou obce Polepy p. Zbyňkem Hodysem zaměřené na identifikaci současných problémů v obci v rámci erozní a povodňové problematiky. Na základě jednání byla upřesněna poloha předpokládaných kritických profilů v území se zřetelem na přímo navazující KoPÚ. Samotné terénní šetření bylo provedeno za účelem prověření provedených analýz (určené směry a akumulace odtoku, MEO, ověření druhů pozemků, stanovení kritických profilů) a identifikace melioračních staveb. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná fotodokumentace území. Vzhledem k hydrologické a meteorologické situaci v době provedení terénního šetření (dlouho trvající suché jarní období bez přívalových srážek) nebyly dokumentovány významné povodňové škody ani projevy vodní eroze zemědělské půdy.

A.6

STANOVENÍ KRITICKÝCH PROFILŮ A JEJICH PŘISPÍVAJÍCÍCH PLOCH

Základním podkladem pro stanovení kritických profilů v řešeném území byla analýza drah soustředěného odtoku v území nad hydrologicky korektním modelem terénu. Následně byly lokality upřesněny po jednání se starostou obce Polepy p. Zbyňkem Hodysem. Seznam ohrožených nemovitostí lze nalézt v povodňovém plánu obce z roku 2007, který zpracoval Ing. Miroslav Hejna. V zájmovém území byly stanoveny kritické body (KB), problémové body (PB) a body záměru (ZB). Přehled stanovených kritických profilů je uveden v tabulce 16. Přispívající plochy kritických profilů byly stanoveny na základě analýzy drah soustředěného odtoku a dle místního šetření. Kritické profily včetně přispívajících ploch jsou graficky znázorněny v mapě A.6.1. Výčet stanovených KP se stručnou charakteristikou je uveden níže. Dále byly vymezeny tzv. problémové body, které ne zcela ohrožují intravilán obce, avšak dochází zde např. k akumulaci vody, jedná se o poškozené vodní dílo, chybějící propust apod. Seznam problémových bodů se stručnou charakteristikou je uveden v tabulce 17. V poslední řadě byl vymezen 1 bod zájmu, jedná se o bývalý areál rybníka u obce Polepy (viz tabulka 18). Tab. 16: Přehled stanovených kritických profilů. Číslo kritického bodu (KB)

Popis

1

Dráha soustředěného odtoku nad obcí Encovany

2

Vyústění údolnice do HOZ nad obcí Encovany

3

Propustek pod silnicí III/24063

4

Vodní tok ID 139480100001

5

Konec příkopu v Dolních Encovanech

6

Soustředěný odtok z polí před železniční tratí v Polepech

7

Nefunkční propustek na vodním toku ID 139480100200 v Hrušovanech

8

Zahořany

9

Sedlec

10

Závěrový profil Křešíce

39


Šindlar s.r.o.

KB 1 Jedná se o dráhu soustředěného odtoku, která odvádí vodu z oblasti pod vrcholem Skalky. Dráha soustředěného odtoku ústí na stávající polní cestu, která se nachází v severní části Encovan na úpatí vrcholu Skalky. Cesta začíná v údolí zarostlém křovinatou vegetací a nízkými dřevinami, dále pokračuje jižním směrem do zastavěné části Encovan, kde je napojena na zpevněnou místní obslužnou komunikaci s asfaltovým povrchem. Odvodnění komunikace je řešeno příčnými žlaby, které jsou však zaneseny splaveninami. Cesta má v tomto úseku výrazný sklon a je ohrožena vodní erozí.

Obrázek 7: Kritický bod KB 1.

KB 2 Kritický bod se nachází v místě střetu dráhy soustředěného odtoku s intravilánem na SZ okraji Encovan. Jedná se o údolnici, kterou odtéká voda z přilehlých zemědělských pozemků SZ od obce. V údolnici je umístěna otevřená šachta hlavního odvodňovacího zařízení HOZ 1 (DN 300), kterou povrchová voda odtéká.


KB 3 Kritický bod se nachází u silnice III/24063, na jižním okraji intravilánu Encovan. V jižní části Encovan se nachází pozemky s ovocnými sady, skrz které teče S-J směrem bezejmenný vodní tok ID 10233287 (v tomto úseku neevidován v CEVT). Voda je svedena podél pozemků k silnici III/24063, dále pak pod silnicí III/24063, kde se nachází propustek DN 600. Propustek při severním okraji silnice je však zanešený a je pouze částečně funkční. Obrázek 9: Kritický bod KB 3.

40


Šindlar s.r.o.

KB 4 Kritický bod byl převzat z DPP ČR. Bod leží jihovýchodně od Dolních Encovan na bezejmenném vodním toku ID 10233287, vedle pozemku s domem č. p. 76. Koryto vodního toku je zneprůchodněno naskládaným dřevem a dalším materiálem, v místě se nachází trubní propust DN 300. U železničního náspu se dále nachází trubní propust DN 600.


KB 5 Kritický profil se nachází v Dolních Encovanech v SV okraji zástavby. Voda je zde z okolních zemědělských pozemků v místní části Štěpnice svedena silničním příkopem po východní straně místní obslužné komunikace. Příkop však nad zástavbou končí a následující odvedení vody není vyřešeno. Pod patou příkopu začíná zástavba, která je vybudována v přirozené údolnici, kterou odtéká voda formou soustředěného odtoku. V současné době hrozí zatopení rodinných domů při přívalových deštích.


41


Šindlar s.r.o.

KB 6 Kritický bod se nachází v Polepech v blízkosti železniční stanice, vybraný kritický profil byl převzat z DPP ČR. Do profilu je svedena voda z okolních polí (místní část k Hrušovanům, severně nad obcí Polepy). Dráha soustředěného odtoku je přerušena asfaltovou cestou, jižně od cesty se nachází příkop a železniční trať. Z detailního terénního průzkumu a analýzy odtoku nad modelem terénu vyplývá, že voda z místa odtéká údolnicí SZ směrem podél železniční trati k problémovému bodu PB 5. K bezprostřednímu ohrožení intravilánu povodní zde tedy nedochází.

Obrázek 12: Kritický bod KB 6

KB 7 Kritický bod leží na bezejmenném vodním toku ID 10235741 v SZ okraji Hrušovan. Bod byl převzat z DPP ČR. Vodní tok je v místě KB sveden do propusti DN 200 a převeden pod zděným plotem a zahradou rodinného domu č. p. 47 do dešťové kanalizace. Pod KB je již odtok vody vyřešen stavební úpravou místní obslužné komunikace, která je příčně upravena do koryta miskovitého tvaru pro převádění povodňových průtoků. Na spodní hranici intravilánu je zaústěna vpustí do stávajícího koryta toku. V případě vydatnějších srážek pravděpodobně dochází k zaplavení zahrady a přetékání na okolní pozemky.


KB 8 Kritický bod leží již mimo hranici zájmového území na vodním toku ID 10228475 na východním okraji obce Zahořany. Kritický bod byl převzat z DPP ČR. KB tvoří zbořený propustek (DN 400). Dále je tok veden otevřeným korytem do intravilánu (přes propustek (DN 600) a několik mostků). V intravilánu je tok zatrubněn (DN 800) a převeden do malé vodní nádrže na návsi.


42


Šindlar s.r.o.

KB 9 Kritický bod se nachází na severním okraji obce Sedlec na vodním toku ID 10230792. Kritický bod byl převzat z DPP ČR. Kritický bod tvoří propustek pod polní cestou (DN 500). Dále je tok veden otevřeným korytem k silnici III/24064, která jej překonává mostkem o světlosti 600 x 800 mm. Od mostku již tok pokračuje otevřeným korytem pod obec Sedlec.


KB 10 Kritický bod je umístěn v závěrovém profilu Blatenského potoka v obci Křešice. Většina zájmového území je odvodněna Blatenským potokem, který prochází pod řešeným územím obcí Křešice, kde je zaústěn do Labe. Přímo v intravilánu je tok veden upraveným korytem se složeným lichoběžníkovým korytem, jehož bermy jsou parkově upraveny. Samotný závěrový profil tvoří silniční most (křížení se silnicí II/261) a následně otvor v protipovodňové stěně zřízené pro ochranu obce při zpětném vzdutí Labe, ke kterému dochází při povodňových událostech.


43


Šindlar s.r.o.

Tab. 17: Přehled stanovených problémových bodů. Číslo problémového bodu (PB)

Popis

1

Chybějící propustek na západním okraji Hrušovan

2

Chybějící propustek pod silnicí III/24064 v místní části U kříže

3

Chybějící propustek na vodním toku ID 139480100001 pod polní cestou

4

Chybějící propustek pod silnicí III/240643 nad Dolními Encovany

5

Železniční most v západní části Polep

6

Jez na Úštěckém potoce v havarijním stavu

7

Nefunkční propust na vodním toku ID 139480102000

8

Chybějící odvodnění komunikace v Trnové

9

Zanesený mostek pod tratí v Dolních Encovanech

10

Nefunkční propustek pod tratí

PB 1 Problémový bod je umístěn na západním okraji intravilánu Hrušovan, kde dochází k soustředěnému odtoku z výše ležících zemědělských pozemků. Při povodňových průtocích může dojít k přelití vody přes cestu, která přerušuje dráhu soustředěného odtoku. Pod touto polní cestou však chybí propustek, kterým by byla voda převedena.

Obrázek 17: Problémový bod PB 1

PB 2 Problémový bod se nachází na silnici III/24064 mezi obcí Encovany a Hrušovany v místní části U kříže. Dochází zde k soustředěnému odtoku ze strání ležících severně nad silnicí III/24064. Podél silnice III/24064 je vybudován příkop, pod silnicí však chybí propustek (terénním šetřením nebyl nalezen) k převedení vody.


44


Šindlar s.r.o.

PB 3 Problémový bod leží v místě křížení polní cesty z Dolních Encovan a vodního toku ID 10233287 u silnice III/24063. V místě napojení polní cesty z Dolních Encovan se nachází Boží muka. V této lokalitě se vodní tok stáčí na JZ a překonává polní cestu se zemním povrchem nezpevněným brodem. V současné je vozovka cesty poškozována erozí v místě nezpevněného brodu.


PB 4 Problémový bod PB 4 se nachází nad Dolními Encovany u silnice III/24063. Do bodu je svedena dráha přirozeného odtoku z JV strany Holého vrchu. Podél silnice se nachází příkop, do kterého je dráha soustředěného odtoku zaústěna, chybí zde však propust, která by převedla vodu pod silnicí.


PB 5 Problémový bod PB 5 leží pod železničním mostkem severozápadně od obce Polepy. Pod mostkem se akumuluje voda, která je do místa přiváděna z povodí KB 6 po přilehlých komunikacích a silničními příkopy. Při přívalových srážkách dochází k zaplavení komunikace pod mostem.


45


Šindlar s.r.o.

PB 6 Při západní hranici k.ú. Polepy se na Úštěckém potoce nachází jez, který je v současné době ve velmi špatném technickém stavu – samotná stavba je poškozena erozí způsobenou povodňovými průtoky. Na jezu je zřízen odběrný objekt pro náhon ID 10235762 přivádějící vodu do rybníka na kraji obce Okna (VN 44378). Vlivem poškození jezu postupně dochází k poklesu možného odebíraného průtoku do náhonu, což má pravděpodobně za následek pokles hladiny podzemní vody v okolí náhonu a usychání doprovodné vegetace (situace byla prověřována v rámci terénního šetření).


PB 7 Problémový bod tvoří nefunkční propust pod polní cestou na vodním toku ID 10283946 západně od obce Polepy (DN 400). Při povodňových průtocích může dojít k přelití vody přes polní cestu.


PB 8 Problémový bod se nachází v obci Libínky, místní části Trnová. V místě dochází k pronikání soustředěného odtoku na místní obslužnou komunikaci a vlivem chybějícího odvodnění voda při vydatnějších srážkách zaplavuje přilehlé zahrady.

Obrázek 24: Problémový bod PB 8. Patrné jsou splaveniny na místní obslužné komunikaci.

46


Šindlar s.r.o.

PB 9 Problémový bod tvoří mostek o rozměrech 1x1 m u železniční trati v Dolních Encovanech. Mostek převádí vodu vodního toku IDVT 10233287 pod polní cestou křižující trať, v současné době je však nefunkční, protože je zanesený.


PB 10 Problémový bod tvoří nefunkční propustek pod železniční tratí západně od Dolních Encovan. Propustek DN 1500 je v současné době nefunkční, protože je zanesený.


47


Šindlar s.r.o.

Tab. 18: Přehled stanovených bodů záměru. Číslo bodu záměru (BZ) 1

Popis Historický rybník u obce Polepy

BOD ZÁMĚRU Jihovýchodně od intravilánu obce Polepy se nachází historický rybník. V současnosti je zde zachováno těleso požeráku a hráz rybníka, zátopa je zarostlá zřejmě náletovým lesem s bylinným patrem. Rybník byl v minulosti napájen Úšteckým potokem, který byl veden v dnes již historické trase od Vrutic a centrem Polep a dále k východu. Situace je dobře patrná na historické topografické mapy 1 : 10 000 z roku 1960*. Záměrem je prověřit možnosti obnovy bývalého rybníku.

Obrázek 27: Bod záměru č. 1

*) Pozn.: Mapa je dostupná online zde: http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=WMS_ORTOFOTO,topos52_010k,topos52_005k&me=-748397.187578,995636.8996779999,-745903.7186980001,-994296.849309&language=cz&config=smo&resetsession=ALL

48


A.7

Šindlar s.r.o.

STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH ODTOKOVÝCH CHARAKTERISTIK

A.7.1

METODIKA VÝPOČTU ODTOKOVÝCH CHARAKTERISTIK

A.7.1.1

HEC HMS 4.0

Pro stanovení odtokových poměrů z rozsáhlejších povodí s plochou větší než cca 5 km2 (KB 8 a závěrový profil Blatenského potoka v Křešicích) byl použit model HEC-HMS 4.0 od U.S. Army Corps of Engineers. Jedná se o hydrologický model pro simulaci srážko-odtokového procesu, řazený do kategorie celistvých modelů se souřadnými parametry. Model se skládá z několika komponentů – modelu povodí, meteorologického modelu, kontrolního modelu, správce časových řad a správce funkcí objektů. V tomto modelu je skutečné povodí schematizováno na dílčí povodí s jednotnými parametry, které jsou postupně připojeny na segmenty vodních toků reprezentující skutečné vodní toky. Modelovaná povodí kritických bodů byla rozdělena na části – tzv. subpovodí. Pokud se nad sebou nacházelo více kritických bodů, byl sestavován model pro nejníže ležící kritický bod a k výše ležícímu kritickému bodu bylo vždy vymezeno příslušné subpovodí (výpočtový uzel). Uzly povodí a příslušná subpovodí byla dále navržena podle charakteru sítě vodních toků v povodích (např. k uzávěrovým profilům významnějších přítoků) nebo podle charakteru vlastního povodí (např. povodí nad zástavbou). Pro dílčí povodí byly v projektu použity následující parametry a metody výpočtu k určení objemu přímého odtoku (Loss Method), transformace přímého odtoku (Transform Method) a základního odtoku (Baseflow Method). Loss Method: SCS Curve Number s parametry Initial Abstraction (mm), Curve Number a Impervious (%). Transform Method: Clark Unit Hydrograph s parametry Time of Concentration (h) a Storage Coefficient (h). Baseflow Method: None. Pro výpočet objemu přímého odtoku byla použita metoda CN-křivek. Odhad počáteční ztráty IA v mm byl vypočítán na základě maximální retence povodí S (odvozené hodnoty CN). 𝐼𝐴 = 0.2 . 𝑆 kde 𝑆 =

25400−254.𝐶𝑁 𝐶𝑁

[𝑚𝑚]

Výpočet efektivních srážek obecně probíhá sumací po jednotlivých intervalech: pro 𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐼𝐴 ≥ 0 𝐴𝐶𝐸𝑋𝑆𝐼 =

(𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐿𝐴)2 [𝑚𝑚] 𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐿𝐴 + 𝑆

pro 𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐼𝐴 ≤ 0 𝐴𝐶𝐸𝑋𝑆𝐼 = 0 𝐴𝐶𝐸𝑋𝑆𝐼 velikost efektivního deště přímého odtoku v mm v součtu od počátku události po časový interval i 𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼

velikost srážky v mm v součtu od počátku události po časový interval i

Pro transformaci přímého odtoku byla v modelu použita metoda jednotkového hydrogramu dle Clarka, která disponuje těmito parametry: Tc

doba koncentrace povodí [hod], tj. doba dotoku z nejvzdálenějšího místa povodí do závěrového profilu,

R

retenční (transformační) faktor povodí [hod], simulující dobu zdržení vody v povodí.

49


Šindlar s.r.o.

Výpočet doby koncentrace se odvozuje z hodnoty 𝑇𝐿𝐴𝐺 (časový posun v hodinách mezi výskytem maxim příčné srážky a výskytem kulminačního průtoku v závěrovém profilu povodí). 𝑇𝐿𝐴𝐺 =

𝐿 0,8( 𝑆+1)0,7 , 1900√𝑌

L

délka údolnice k rozvodnici [m]

S

maximální retence povodí [mm]

Y

průměrný sklon povodí [%]

kde

Délky údolnic k rozvodnicím byly v prostředí GIS určeny jako páteřní vodní toky povodí a jejich pokračování směrem k rozvodnicím podle předpokládané největší vodnosti. Maximální retence povodí byla odvozena z průměrných hodnot CN a průměrný sklon odvozen z digitálního modelu terénu. Doba koncentrace Tc byla stanovena na základě vztahu 𝑇𝐿𝐴𝐺 /0.6. Pro určení koeficientu Tc byla na základě vztahu TLAG/0.6. Pro určení koeficientu R byl použit vzorec R=A.ve tvaru: 𝐶 𝑅 = 𝐴. 𝐿𝐵 𝑆1085 , kde

L

maximální délka toku v povodí v kilometrech,

S1085

průměrný sklon povodí podél maximální délky toku mezi 10 – 85 % délky,

A = 80, B = 0,342, C=-0.79. Pro postup povodňové vlny v říčních úsecích byla použita metoda Muskingum, která vychází z jednotlivé bilance přítoku a odtoku v rámci říčního úseku: 𝑆 = 𝐾. [𝑋𝐼 + (1 − 𝑋). 𝑂], kde S

zadržený objem v retenčním úseku [m3],

O

průměrný odtok z říčního úseku [m3/s]

I

průměrný přítok do říčního úseku [m3/s]

K

čas postupu vlny v daným říčním úsekem [hod]

X

transformační faktor (bezrozměrné číslo, nabývá hodnot 0 – 0,5)

Hodnota K byla odvozená z odhadnuté rychlosti postupu povodňové vlny 1,5 m/s, u parametru X byla zvolena 0,2 (0,5 představuje nulovou transformaci, hodnota 0 maximální). Pro jednotlivá subpovodí byly určeny potřebné parametry v prostředí GIS. Určení návrhové srážky Pro výpočet kulminačního průtoku a objemu přímého odtoku byl použit návrhový 24hodinový srážkový úhrn s dobou opakování 5, 10, 20, 50 a 100 let z místní meteorologické stanice Ploskovice (okr. Litoměřice). Pro výpočet celkové doby koncentrace byl použit dvouletý 24hodinový déšť z téže stanice. Relativní rozdělení srážek bylo použito podle Kulasová, Štercl, Boháš a kol (2004). Návrhové srážky jsou uvedeny v tabulce 19.

50


Šindlar s.r.o.

Tab. 19: Použité návrhové 24hodinové srážkové úhrny z místní meteorologické stanice Ploskovice (okres Litoměřice) Vstupní veličiny

Srážkový úhrn (mm)

H1d5

1-denní maximální srážkový úhrn pro N=5

65,76

H1d10


65,76

H1d20


76,08

H1d50


88,68

H1d100 1-denní maximální srážkový úhrn pro N=100

98,52

Obrázek 28: Schematizace modelu HEC-HMS Výstupní data Z výsledných dat modelu HEC-HMS – MAX Q byly využity následující veličiny: Qmax

maximální průtok

Wpvt

objem povodňové vlny z povodí

A

plocha povodí A.7.1.2

Model DesQ – MAXQ

Pro výpočet odtokových poměrů menších povodí o ploše menší než cca 5 km2 (typicky povodí jednotlivých KB) v řešeném území byl využit hydrologický model DesQ-MAX Q, jehož teoretické 51


Šindlar s.r.o.

odvození uvádí publikace (Hrádek, F. a Kuřík, P., 2000). Model byl odvozen na hydrologickohydraulických závislostech procesu svahového odtoku a metodiky řešení maximálního odtoku v údolnici. Model je využitelný pro výpočet maximálního průtoku z povodí, které lze schematizovat buď jako jednu odtokovou plochu (svah) nebo modelovým povodím schematizovaným dvěma svahy ve tvaru „otevřené knihy“, přičemž se neuvažuje rozvinutá hydrografická síť v povodí. Samotný výpočet byl proveden modelem implementovaném v programu DesQ – MAX Q 6.0.4. Návrhová srážka je uvedená v tab. 19. a) Vstupní parametry modelu Model DesQ – MAX Q byl počítán s následujícími vstupními parametry výpočtu: Typ povodí - jeden svah / dva svahy Varianta – varianta I: Výpočet maximálního N-letého průtoku vyvolaného deštěm kritické doby trvání (kritická doba trvání deště a příslušná náhradní intenzita je odvozena samotným programem) Povodí: Lu

délka údolnice (km)

Iu

sklon údolnice (%)

H1dN 1-denní maximální srážkový úhrn pro N-let (mm): Pro získání dat byla využita interní databáze srážkových úhrnů z meteorologických stanic (Šámaj F. a kol., 1985) Svah / Dva svahy: Fs

plocha svahu (km2)

Is

průměrný sklon svahu (%)

γ

drsnost (s): pro výpočet byla využita interní databáze drsností.

CNtyp

typ CN křivky

CN

číslo odtokové křivky b) Výstupní data

Z podrobných výsledných dat modelu DesQ – MAX Q byly využity následující veličiny Qmax

maximální průtok

Wpvt

objem povodňové vlny z povodí

Wpvt,1d objem povodňové vln vyvolaný srážkovým úhrnem H1Dn

52


A.7.2

Šindlar s.r.o.

VÝPOČET ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V KRITICKÝCH BODECH (KB) A PROBLÉMOVÝCH BODECH (PB)

Analýza odtokových poměrů je znázorněna na mapě hydrologie A.3.4 a na mapě kritických profilů A.6.1. Podrobné charakteristiky odtoku jsou pro jednotlivé kritické a problémové body (profily) tabelárně zpracovány v tabulce 20. Tab. 20: Vypočtené odtokové poměry v dílčích povodích Kritické body (KB) Veličina

Doba opakování

Profil

Jednotka

KB 1

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,09

0,13

0,17

0,21

0.24

(m .s )

WPVT,1d

1,15

1,38

1,47

1,48

1,51

(10 .m )

A

3

3

2

0,103

Profil

3 -1

(km ) KB 2

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,344

0,552

0,84

1,26

1,63

(m .s )

WPVT,1d

4,63

5,74

6,76

7,88

8,8

(10 .m )

A

3

3

2

0,341

Profil

3 -1

(km ) KB 3

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,90

1,43

2,12

3,09

3,96

(m .s )

WPVT,1d

14,16

17,52

20,33

23,16

25,61

(10 .m )

A

3

3

2

0,761

Profil

3 -1

(km ) KB 4

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

1,20

1,90

2,83

4,15

5,31

(m .s )

WPVT,1d

17,46

21,62

25,11

28,63

31,67

(10 .m )

A

3

3

2

0,937

Profil

3 -1

(km ) KB 5

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,91

1,47

2,22

3,14

3,95

(m .s )

WPVT,1d

7,09

8,78

10,38

12,16

13,64

(10 .m )

A

3

3

2

0,123

Profil

3 -1

(km ) KB 6

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,294

0,467

0,673

0,943

1,17

(m .s )

WPVT,1d

4,34

5,35

6,09

6,66

7,17

(10 .m )

A

0,298

53

3 -1 3

3

2

(km )


Veličina

Doba opakování

Profil

Jednotka

KB 7

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

2,52

4,08

6,32

9,68

12,53

(m .s )

WPVT,1d

47,60

59,00

68,70

78,20

86,30

(10 .m )

A

3

3

2

2,654

Profil

3 -1

(km ) KB 8

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

3,7

5,5

7,5

10,3

12,6

(m .s )

WPVT,1d

64,6

94,3

128,1

174,2

212,5

(10 .m )

A

3

3

2

5,395

Profil

3 -1

(km ) KB 9

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

1,16

1,88

2,94

4,42

5,71

(m .s )

WPVT,1d

20,8

25,9

30,3

34,8

38,7

(10 .m )

A

3 -1 3

3

2

1,086

(km )

Problémové body (PB) Veličina

Doba opakování

Profil

Jednotka

PB 1

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,269

0,428

0,633

0,911

1,16

(m .s )

WPVT,1d

3,19

3,95

4,59

5,2

5,73

(10 .m )

A

3

3

2

0,183

Profil

3 -1

(km ) PB 2

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

1,44

2,29

3,4

4,94

6,31

(m .s )

WPVT,1d

23

28,6

33,3

38,1

42,1

(10 .m )

A

3

3

2

1,248

Profil

3 -1

(km ) PB 3

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

1,06

1,67

2,49

3,63

4,65

(m .s )

WPVT,1d

15,71

19,45

22,58

25,74

28,47

(10 .m )

A

3

3

2

0,843

Profil

3 -1

(km ) PB 4

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,518

0,832

1,26

1,79

2,26

(m .s )

54

3 -1

Šindlar s.r.o.


Veličina WPVT,1d

Doba opakování 4,09

5,07

A

5,99

7,01

Jednotka 7,86

3

2

0,176

Profil

3

(10 .m ) (km )

PB 5

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

1,14

1,83

2,73

4,07

5,21

(m .s )

WPVT,1d

16,8

17,8

18,8

19,8

20,8

(10 .m )

A

3

3

2

1,003

Profil

3 -1

(km ) PB 7

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

0,134

0,198

0,272

0,349

0,426

(m .s )

WPVT,1d

4,78

5,86

6,58

7,03

7,48

(10 .m )

A

3

3

2

0,354

Profil

3 -1

(km )

Blatenský p., závěrový profil Křešice

N

5

10

20

50

100

(roky)

QN

10,3

14,7

19,7

26,4

31,9

(m .s )

WPVT,1d

232,8

331,9

442,5

592,3

715,7

(10 .m )

A

16,505

55

3 -1 3

3

2

(km )

Šindlar s.r.o.


A.7.3

Šindlar s.r.o.

HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ STANOVENÝCH KB

Hydrotechnickým výpočtem bylo provedeno základní posouzení vodohospodářských staveb pod stanovenými kritickými body, pokud jejich stávající kapacita ovlivňuje průchod povodňových vod v území. Vstupní údaje vycházejí z podrobného terénního šetření a digitálního modelu terénu DMR 5G. Výsledky výpočtů jsou proto pouze orientační. Vzhledem k charakteru území byly stavby týkající se infrastruktury nebo menších obcí posuzovány na průtoky s dobou opakování 50 let. Na průtoky s dobou opakování 100 let byly posouzeny stavby navazující na souvislou zástavbu a centra obcí. Qd = 24,0.DN(8/3).J(1/2)

Použité vzorce pro posouzení kapacity potrubí:

vd = 30,5.DN(2/3).J(1/2) Q = 0,95. Qd v = 1,137.vd Použité vzorce pro posouzení kapacity otevřených koryt:

S = 0,5.(m1+m2).h2+h.d O = d+h.[(1+m12)(1/2)+(1+m22)(1/2)] R = S.O-1 y = 1,5.n(1/2) pro R<1,0 y = 1,3.n(1/2) pro R>1,0 v = c.(R.J)(1/2) Q = S.v

A.7.3.1

Kritický bod 2

Pod kritickým bodem byla hydrotechnicky posouzena kapacita stávajícího HOZ 1, do kterého je nyní sveden odtok z povodí KB. Posouzení kapacity HOZ 1 v KB 2 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q J= DN =

0,072 0,3

m

podélný sklon potrubí průměr potrubí DN

Qd =

0,26

m3.s-1

průtok při plném plnění profilu

vd =

3,67

m.s-1

rychlost při plném plnění profilu

Q=

0,25

3

m .s

v=

4,17

m3.s-1

průtok při plnění profilu 0.75DN rychlost při plnění profilu 0.75 DN

-1

Posouzení podmínka:

Q ≥ Q50

0,25 > 1,26

=> nevyhovuje

v ≤ 7 m.s-1

4,17 < 7

=> vyhovuje

56


Šindlar s.r.o.

Z uvedených výpočtů vyplývá, že stávající řešení odvodnění lokality v místě KB 2 nevyhovuje, neboť HOZ 1 není dostatečně kapacitní k převedení povodňových průtoků – kapacita je menší než odtok Q5 (k převádění povodňových průtoků samozřejmě nebyl HOZ stavebně určen). Při přívalových srážkách tedy může dojít k průniku povodňových vod do intravilánu obce. A.7.3.2

Kritický bod 3

Pod kritickým bodem byla hydrotechnicky posouzena kapacita stávající silniční propusti DN 600. Posouzení kapacity silničního propustku v KB 3 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q J= DN =

0,074 0,6

m

Qd =

1,67

m3.s-1

vd =

5,90

podélný sklon potrubí průměr potrubí DN -1

m.s 3

-1

Q=

1,59

m .s

v=

6,71

m3.s-1

průtok při plném plnění profilu rychlost při plném plnění profilu průtok při plnění profilu 0.75DN rychlost při plnění profilu 0.75 DN


Q ≥ Q50 v ≤ 7 m.s

-1

1,59 > 3,09

=> nevyhovuje

6,71 < 7

=> vyhovuje

Z uvedených výpočtů vyplývá, že kapacita stávajícího propustku je Q10. Propustek je navíc dle terénního šetření zanesen sedimentem. Při přívalových srážkách může dojít k přelití vozovky silnice a jejímu poškození. Dále může docházet k zaplavení okolních pozemků. A.7.3.3

Kritický bod 4

Pod kritickým bodem KB 4 byly posouzeny 2 propustky (DN 300 a DN 600). Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q J= DN =

0,040 0,3

m

Qd =

0,19

m3.s-1

vd =

2,73


m.s 3

-1

Q=

0,18

m .s

v=

3,11

m3.s-1



Q ≥ Q50 v ≤ 7 m.s

-1

0,18 > 4,15

=> nevyhovuje

3,11 < 7

=> vyhovuje 57


J= DN =

0,040 0,6

m


Qd =

1,23

m3.s-1


vd =

4,34

m.s-1


Q=

1,17

3

m .s

v=

4,93

m3.s-1


-1

Šindlar s.r.o.


Q ≥ Q50 v ≤ 7 m.s

-1

1,17 > 4,15

=> nevyhovuje

4,93 < 7

=> vyhovuje

Z výpočtu vyplývá, že propustky jsou v současné době nedostatečně kapacitní (kapacita je cca Q5), což potvrzují i vyskytující se problémy v tomto místě, kdy při deštích dochází k rozlivu vody na okolní pozemky. A.7.3.4

Kritický bod 7

Pod KB byla orientačně posouzena kapacita stávajícího zatrubnění DN 200 pod přilehlou zahradou. Posouzení kapacity zatrubnění v KB 7 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q J= DN =

0,032 0,2

m


Qd =

0,06

m3.s-1


vd =

1,87

m.s-1


Q=

0,06

3

m .s

v=

2,12

m3.s-1


-1


Q ≥ Q50 v ≤ 7 m.s

-1

0,06 > 9,68

=> nevyhovuje

2,12 < 7

=> vyhovuje

Z uvedeného výpočtu jasně vyplývá, že stávající zatrubnění není dostatečně kapacitní pro převedení povodňových průtoků a při přívalových srážkách dochází k přelití toku na zahradu a přilehlé místní obslužné komunikace.

58


Šindlar s.r.o.

Kritický bod 8

Pod kritickým bodem KB 8 byla orientačně posouzena kapacita stávajícího propustku (v současnosti poškozen) a především zatrubnění, kterým je tok převed obcí Zahořany. Posouzení kapacity propustků a zatrubnění v KB 8 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q J= DN =

0,033 0,4

m


Qd =

0,38

m3.s-1


vd =

3,01

m.s-1


Q=

0,36

3

m .s

v=

3,42

m3.s-1


-1


Q ≥ Q50

0,36 > 10,3

=> nevyhovuje

v ≤ 7 m.s-1

3,42 < 7

=> vyhovuje

J= DN =

0,023 0,6

m

Qd =

0,93

m3.s-1

vd =

3,29


m.s 3

-1

Q=

0,89

m .s

v=

3,74

m3.s-1



Q ≥ Q50 v ≤ 7 m.s

-1

0,89 > 10,3

=> nevyhovuje

3,74 < 7

=> vyhovuje

J= DN =

0,023 0,8

m

Qd =

2,01

m3.s-1

vd =

3,99


m.s 3

-1

Q=

1,91

m .s

v=

4,53

m3.s-1



Q ≥ Q100

1,91 > 12,6

=> nevyhovuje

v ≤ 7 m.s-1

4,53 < 7

=> vyhovuje 59


Šindlar s.r.o.

Z výpočtů vyplývá, že především zatrubnění DN 800 v obci není dostatečně kapacitní k převedení povodňových průtoků z povodí KB se značnou plochou povodí (5,4 km2) – kapacita je menší než Q5. Při přívalových deštích může dojít k zahlcení potrubí a rozlivu do intravilánu obce. A.7.3.6

Kritický bod 9

Pod KB byla orientačně posouzena kapacita stávajícího propustku DN 500 pod polní cestou a silniční mostek v místě křížení s III/24064. Posouzení kapacity propustků a zatrubnění v KB 9 Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q J= DN =

0,028 0,5

m

Qd =

0,63

m3.s-1

vd = Q= v=

3,22


m.s

průtok při plném plnění profilu rychlost při plném plnění profilu

0,60

3

m .s

-1

průtok při plnění profilu 0.75DN

3,66

3

-1

rychlost při plnění profilu 0.75 DN

m .s


Q ≥ Q50

0,60 > 4,42

=> nevyhovuje

v ≤ 7 m.s-1

3,66 < 7

=> vyhovuje

Hydraulický výpočet průtočné kapacity mostku h= d= J=

0,6 0,8 0,028

m m

průměrná hloubka koryta šířka ve dně kynety podélný sklon dna koryta

m1 =

0

sklon svahu koryta

m2 = n=

0 0,025

sklon svahu koryta drsnostní součinitel

S=

0,5

m2

plocha průtočného profilu

O=

2,0

m

omočený obvod

R=

0,2

m

y=

0,2

hydraulický poloměr exponent (výpočet dle hydraulického poloměru)

c=

28,5

Qkor = vkor =

1,12 2,34

rychlostní součinitel 3

m .s

-1

-1

m.s

průtočná kapacita koryta střední průřezová rychlost


Q ≥ Q50

2,34 > 4,42

60

=> nevyhovuje


Šindlar s.r.o.

Z výpočtů vyplývá, že především propustek je vyhodnocené průtoky nedostatečně kapacitní. Silniční mostek má kapacitu cca Q20. A.7.3.7

Kritický bod 10

Výtokový otvor protipovodňové stěny byl v rámci studie orientačně hydrotechniky posouzen v programu HEC-RAS 4.1.0 za účelem vyhodnocení povodňového ohrožení obce Křešice s ohledem na skutečnost, že případný návrh retenčních nebo jiných protipovodňových opatření lze provést v hydrologicky navazujícím zájmovém území. Podklady pro hydrotechnické posouzení vycházejí z terénního šetření (rozměry stavby) a digitálního modelu terénu. Schéma hydrotechnického posouzení obou staveb je uvedeno níže. Z posouzení vyplývá, že koryto pod mostem má kapacitu přibližně 40 m3/s je dostatečně kapacitní na průtoky Q100. Při povodňových průtocích navíc dochází k rozlivu do stávajících berem složeného profilu koryta a zpomalení odtoku. Problematický je otvor v protipovodňové stěně, který má kapacitu (po lávku) přibližně 21 m3/s, což odpovídá přibližně Q20. Celý otvor (pokud by došlo k zatopení celého profilu a tedy i intravilánu obce) má pak kapacitu 43,75 m3/s.

61


Šindlar s.r.o.

62


Šindlar s.r.o.

63


Šindlar s.r.o.

64


Šindlar s.r.o.

65


A.8

Šindlar s.r.o.

ANALÝZA STÁVAJÍCÍ ÚPD A JINÝCH DOSTUPNÝCH PODKLADŮ

A.8.1

ÚZEMNÍ PLÁNY

Obec Polepy v současné době nemá platnou územní dokumentaci. Aktuálně je pořizován nový Územní plán Polepy, v roce 2011 proběhlo veřejné projednání o návrhu Územního plánu, plán však nebyl zastupitelstvem schválen. Jedinou platnou dokumentací k vymezení zastavěného území pro Polepy je řešeno formou opatření obecné povahy o vymezení zastavěného území Obce Polepy. Toto opatření vymezuje zastavěné území ke dni 1. 5. 2007, opatření vydalo zastupitelstvo Obce Polepy a je účinné od 26. 10. 2007. Pro obce Drahobuz, Vrutice, Hoštka, Vrbice a Křešice jsou zpracovány územní plány:     

Územní plán Drahobuz, 10/2008, zpracovatel Ing. arch. Ladislav Bareš, ČKA 03 123, ateliér PAFF - architekti Územní plán Vrutice, 10/2015, zpracovatel: Ing. Venuše Brunclíková, MBA, vedoucí odboru územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice (ÚP vydán 5. 10. 2015) Územní plán Hoštka, 9/2005, zpracovatel: AUA – Agrourbanistický ateliér, Praha 6, Šumberova 8 (ÚP schválen 19. 9. 2005) Územní plán Vrbice (právní stav po změně č.3), 11/2013, zpracovatel: Ing. Petr Laube, 28. října 909, 277 11, Neratovice Územní plán Křešice, 8/1998, zpracovatel: BAUBE, projekční kancelář, Riegrova 1100, Roudnice n. L.

Opatření navržená v rámci Územních plánů jsou pro jednotlivé obce následující: Drahobuz Podle ÚP Drahobuz bude odvodnění území řešeno následovně: srážkové odpadní vody v zastavitelných plochách budou z veřejných prostranství odváděny využitím upravených sklonů zpevněných povrchů a pomocí odvodňovacích žlábků do přilehlých vodotečí nebo do nové (stávající) dešťové oddílné kanalizace. S ohledem na stáří a technický stav stávající oddílné dešťové kanalizace bude provedena její postupná rekonstrukce. Pro zlepšení odtokových poměrů a snadnější údržbu budou v místech zvýšeného nátoku povrchových vod do intravilánu obce z jeho okolí instalovány horské vpusti (s lapáky splavenin) či realizována další podobná technická opatření (např. záchytné příkopy). Pro část řešeného území (k.ú. Drahobuz) je udáváno extrémní ohrožení vodní erozí se smyvem větším než 7,5 t/ha/rok, zbylá část spadá do kategorie střední ohrožení (smyv 3,1 – 4,5 t/ha/rok). Za ohrožené vodní erozí lze považovat všechny prudké svahy v řešeném území. Hony zemědělské orné půdy jsou velikostně předimenzovány, chybí protierozní ochranné meze. Rozsáhlé scelování ploch mělo za následek likvidaci značného množství rozptýlené trvalé krajinné zeleně. Části území jsou ohroženy i větrnou erozí. Vrutice V rámci ÚP obce Vrutice nejsou navrženy na území obce úpravy vodních toků ani žádná protipovodňová patření. Řešeným územím protéká Úštecký potok, který má stanoveno záplavové území. Vymezené záplavové území je územním plánem respektováno. Územní plán ani nenavrhuje specifická technická protierozní opatření. Dle ÚP jsou vzhledem k charakteru území dostačující běžná agrotechnická opatření a obnova krajinné zeleně.

66


Šindlar s.r.o.

Hoštka Nevhodnou organizací zemědělského půdního fondu a nevhodným obděláváním svažité zemědělské půdy dochází dle ÚP zejména v polích nad Hoštkou a Velešicemi k projevům mělké plošné eroze. V místech soustředěného odtoku vznikají výmoly. V roce 2002 byla firmou HAG Hejnák- agrogeologie zpracována studie protierozních opatření v k.ú. Hoštka a Velešice. V této studii se dle ÚP Hoštka (2005) navrhují protierozní opatření (předběžná a trvalá). Předběžná protierozní opatření zahrnují vhodné osetí, zatravnění, realizaci mělkých příkopů (brázdy o hloubce cca 0,30 m). Trvalá protierozní opatření spočívají v návrzích zalesnění (na skalnatých a kamenitých půdách), zatravnění (na skeletovitých a písčitých půdách, na morfologicky exponovaných lokalitách), realizaci mělkých příkopů v trvalých travních porostech, realizaci terasových mezí. Tok Obrtky dle ÚP stávající zástavbu povodněmi neohrožuje. Vrbice Na vodním toku Obrtky jsou dle ÚP navrženy následující úpravy:  

zdvojení potrubí odvodňovacího příkopu v místě křížení komunikace pro rozložení přívalové vlny se navrhuje vybudovat vodní nádrž severovýchodně od zemědělského areálu (mimo zájmové území) pro zlepšení vodohospodářských poměrů v území je vymezena jihovýchodně od Vrbice plocha pro novou vodní nádrž (mimo zájmové území)



Srážkové vody budou zasakovány v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, vsakovacích jímek apod. V místech, kde poměry v podloží neumožnují přímé vsakování, bude srážková voda odváděna do vodotečí prostřednictvím otevřených odvodňovacích příkopů. Přednostně by však mely být srážkové vody zadržovány v příkopech a terénních prohlubních a až následně zasakovány a odváděny do recipientu. V rámci protierozních opatření je navrženo především pásové pěstování plodin, agrotechnická opatření (protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod.). Z opatření proti větrné erozi navrhuje ÚP doplnění doprovodné vegetace podél cest a vodotečí. Protipovodňová opatření nejsou navržena. Křešice Celý intravilán Křešic leží v zátopě stoleté povodně, velká část Křešic je dokonce v zátopě desetileté povodně, proto je třeba respektovat podmínky pro regulaci činnosti v zátopovém území vyplývající z ÚP.

A.8.2

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

V řešených katastrálních územích Encovany a Polepy byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy. V obci Drahobuz byla realizována jednoduchá pozemková úprava (Rekonstrukce přídělového plánu Drahobuz). V k.ú. Okna u Polep byly ukončeny komplexní pozemkové úpravy. V rámci PSZ (Plán společných zařízení pro k.ú. Okna u Polep, 5/2012, zpracovatel: GEOS, geodetické služby, v.o.s., Nerudova 829/6, 412 01, Litoměřice) nejsou v k.ú. stanovena organizační, agrotechnická ani technická opatření proti vodní erozi, je zde navrženo technické opatření proti větrné erozi. Jedná se o poloprodouvavý větrolam NZ1 – V1 o šířce 6,5 m a délce 507 m, výměře 3297m 2 , který je situovaný v centrální části k.ú., jeho orientace je S až J, tzn. kolmo na směr převládajících větrů. V k.ú. Okna u Polep se nenavrhují nová vodohospodářská opatření. Katastrální území Okna u Polep leží mimo řešenou oblast, avšak územím protéká Úštěcký potok, který ústí ze sousedního k.ú. Polepy.

67


A.8.3

Šindlar s.r.o.

ANALÝZA DALŠÍCH PODKLADŮ A STUDIÍ

Obec Polepy má zpracovaný Povodňový plán (POVODŇOVÝ PLÁN pro obec Polepy, zpracovatel: Ing. Miloslav Hejna, 11/2007, 31 s.). Dle dostupných informací nebyly na území provedeny žádné detailnější studie týkající se krajinných struktur, protierozní nebo protipovodňové problematiky.

A.9

IDENTIFIKACE MELIORAČNÍCH STAVEB V ÚZEMÍ

Meliorační stavby v území byly lokalizovány na základě podkladů SPÚ oddělení správy vodohospodářských děl. Lokalizace vybraných staveb a jejich stav byl dále upřesněn v rámci terénního šetření. V řešeném území se nachází několik otevřených i zatrubněných hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ) a několik podrobných odvodňovacích zařízení (POZ) vybudovaných převážně v 60. až 80. letech 20. století. Jedná se většinou o meliorace formou podzemních drenáží. Tato plošná meliorační zařízení jsou dnes zřejmě pouze částečně funkční. Přehled melioračních staveb v území je graficky zpracován v mapovém výstupu A.9.1. V zájmovém území je evidováno několik staveb vodních děl – hlavních odvodňovacích zařízení HOZ, která jsou ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodařit Státního pozemkového úřady (SPÚ): 

HOZ 1 – „HOZ Encovany II.“ – zakrytý kanál v délce 0,170 km, ID 3050000025-11201000, z roku 1970 se nachází v severozápadní části Encovan



HOZ 2 a HOZ 3 – „HOZ Encovany III.“ – část tvoří otevřený kanál (ozn. HOZ 2) v délce 0,892 km a část tvoří zakrytý kanál (ozn. HOZ 3) v délce 0,892 km, ID 3050000026-11201000, z roku 1989 byl vybudován východně od Encovan, začíná u silnice č. 24066, odkud je veden jižním směrem kolem PP Stráně nad Suchým potokem, následující část zařízení má zakrytý kanál, vede pod silnicí č. 24064, za silnicí vede jihozápadním směrem k silnici č. 24063.



HOZ 4 – „HOZ Encovany I. – odpad B“ – otevřený kanál v délce 0,525 km, ID 305000002411201000, z roku 1956 byl vybudován u železnice severozápadně od intravilánu Polep. HOZ 4 odvádí vodu od železnice jižním až jihozápadním směrem a ústí do Blatenského potoka.



HOZ 5 – „HOZ Encovany – Blatenský potok II – odpad C“ – otevřený kanál v délce 0,265 km, ID 3050000230-11201000, z roku 1957 začíná na jihovýchodním kraji intravilánu Polep u čistírny odpadních vod, odkud je veden jižním směrem.



HOZ 6- „HOZ Encovany-Blatenský potok II – odpad D“ – otevřený kanál v délce 0,370 km, ID 3050000231-11201000, z roku 1957 má začátek u silnice II. třídy č. 261, odkud je veden jižním směrem.



HOZ 7- „HOZ Obrtka náhon“ – zakrytý kanál v délce 0,355 km, ID 3050000243-11201000. z roku 1976 leží převážně mimo zájmové území, nachází se jižně od obce Polepy u vodního toku Obrtka, ze kterého odvádí vodu do Záhorecké strouhy (mimo řešené území).

Tyto stavby byly dále doplněny z podkladové vrstvy HOZ a POZ vzniklé digitalizací historických map, které jsou k dispozici na Portálu farmáře (Portál farmáře dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/data-melioraci/) ve formátu shp.

68


Šindlar s.r.o.

A.10 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ A.10.1

OHROŽENÍ ÚZEMÍ VODNÍ A VĚTRNOU EROZÍ

V kapitole A.4.2 je tabelárně vyjádřena vypočtená MEO vodní erozí pro stanovené EHP (tabulka 14 a 15), která se pohybuje v rozmezí 0,0 až 26 t/ha/rok. Zhruba polovina erozně hodnocených ploch (EHP) v řešeném území překračuje přípustnou ztrátu erozního ohrožení 4 t/ha/rok a to v celkové ploše nebo na významné části hodnocené plochy. Seznam jednotlivých erozně hodnocených ploch EHP je uveden v kapitole A.4.2. Ke snížení erozního ohrožení v jednotlivých EHP lze doporučit kombinaci vhodných organizačních a agrotechnických opatření spolu s technickými opatřeními. Je rovněž vhodné zatravnit ty části půdních celků, které mají vyšší sklon terénu. Erozně hodnocené plochy nebo jejich části s výskytem mělkých půd (mělké půdy se nachází na EHP HR01, HR02, VU10, dále i LI02 a EN03) je doporučeno převést na trvalé travní porosty. Ohrožené půdy větrnou erozí se nachází zejména při jižním okraji zájmové oblasti a v centrální části území, kolem obce Polepy. Podrobněji je výčet uveden v kapitole A.4.3. Návrh opatření je nutné v těchto místech doplnit o vhodná protierozní opatření – větrolamy v kombinaci s organizačními opatřeními.

A.10.2

ODTOKOVÉ POMĚRY

Přehled kritických bodů, ve kterých by mohlo při povodňových situacích dojít k ohrožení intravilánu obcí nebo poškození infrastruktury je uveden v tabulce 16, problémové body jsou uvedeny v tabulce 17. V kapitole A.7.2 je pak uveden souhrn hydrologických výpočtů odtokových poměrů k těmto kritickým profilům. V kapitole A.7.3 jsou uvedeny orientační hydrotechnické výpočty objektů ve vybraných KB. Pro návrhovou část studie jsou stanovena následující východiska v jednotlivých KB a PB: KB 1: V rámci návrhu je nutné odvést dráhu soustředěného odtoku mimo stávající údolnici s polní cestou a tedy mimo intravilán obce. KB 2: Z uvedených výpočtů vyplývá, že stávající řešení odvodnění lokality v místě KB 2 nevyhovuje, neboť HOZ 1 není dostatečně kapacitní k převedení povodňových průtoků – kapacita je menší než odtok Q5 (k převádění povodňových průtoků samozřejmě nebyl HOZ stavebně určen). Při přívalových srážkách tedy může dojít k průniku povodňových vod do intravilánu obce. KB 3: Z uvedených výpočtů vyplývá, že kapacita stávajícího propustku je cca Q10. Propustek je navíc dle terénního šetření zanesen sedimentem. Při přívalových srážkách může dojít k přelití vozovky silnice a jejímu poškození. Dále může docházet k zaplavení okolních pozemků. KB 4: Z výpočtu vyplývá, že propustky jsou v současné době nedostatečně kapacitní (kapacita menší než odtok Q5), což potvrzují i vyskytující se problémy v tomto místě, kdy při deštích dochází k rozlivu vody na okolní pozemky. KB 5: V rámci návrhu je nutné vyřešit převedení povodňových vod kolem stávající zástavby v Dolních Encovanech. KB 6: V KB 6 nebylo vyhodnoceno přímé ohrožení intravilánu obce, neboť odtok je v místě sveden přirozenou údolnicí k PB 5. KB 7: Z uvedeného výpočtu jasně vyplývá, že stávající zatrubnění není dostatečně kapacitní pro převedení povodňových průtoků a při přívalových srážkách dochází k přelití toku na zahradu a přilehlé místní obslužné komunikace. 69


Šindlar s.r.o.

KB 8: Z výpočtů vyplývá, že především zatrubnění DN 800 v obci není dostatečně kapacitní k převedení povodňových průtoků z povodí KB se značnou plochou povodí (5,4 km 2) – kapacita je menší než Q5. Při přívalových deštích může dojít k zahlcení potrubí a rozlivu do intravilánu obce. KB 9: Z výpočtů vyplývá, že především propustek je vyhodnocené průtoky nedostatečně kapacitní. Silniční mostek má kapacitu cca Q20. KB 10: Z posouzení kapacity vyplývá, že výtokový otvor v protipovodňové stěně má kapacitu pouze cca Q20. PB 1 – 4 a 7: V těchto problémových bodech chybí propust (nebo je poškozena, popř. zanesena a není funkční) pro převádění povrchových vod z dotčených povodí. V rámci návrhu je nutné navrhnout dostatečně kapacitní propusti. PB 5: Místo je nutné odvodnit stávajícím příkopem podél železnice, který bude prodloužen do místa železničního mostu. PB 6:

V rámci návrhu opatření je nutné zahrnout kompletní rekonstrukci jezu.

PB 8: V rámci návrhu je doporučeno opatřit stávající místní obslužnou komunikaci podélným odvodněním v celé délce se zaústěním do přilehlé údolnice. Do analytické části byl též zahrnut i jeden bod záměru BZ 1 v místě historického rybníka u obce Polepy. V návrhové části je doporučeno prověřit jeho možné obnovení. V analýze odtokových poměrů byla též posouzena kapacita koryta Blatenského potoka v obci Křešice, kde se nachází hydrologicky závěrový profil zájmového území studie. Z posouzení vyplývá, že stávající otvor v protipovodňové stěně v obci (nejužší místo profilu), za kterým je Blatenský potok zaústěn do Labe, není dostatečně kapacitní pro převádění větších povodňových průtoků (kapacita pouze Q20) a může tedy docházet k povodňovému ohrožení obce z povodí Blatenského potoka. Návrh opatření lze řešit stavební úpravou samotného objektu (zřízení hraditelných bočních stěn vedle stávajícího otvoru), přičemž není nutné navrhovat další retenční opatření v zájmovém území studie plnící protipovodňovou ochranu obce Křešice.

70


Šindlar s.r.o.

A.11 SOUPIS PŘÍLOH A.11.1 MAPOVÉ PŘÍLOHY A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5 A.3.6 A.3.7 A.3.8 A.3.9 A.3.10 A.4.1 A.4.2 A.6.1 A.9.1

Přehledná mapa území Mapa sklonitosti Mapa expozice Mapa hydrologie Mapa druhů pozemků Mapa uživatelů dle LPIS Mapa hloubek půdy Mapa hydrologických skupin půd Mapa hlavních půdních jednotek Mapa čísel odtokových křivek CN Současná potenciální ohroženost půdy vodní erozí Současná potenciální ohroženost půdy větrnou erozí Kritické profily a jejich přispívající plochy Mapa melioračních staveb

A.11.2 VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH ORGÁNŮ A.11.3 CD

71

1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 10 000


A.11.2

PŘÍLOHA: VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH ORGÁNŮ

1. Státní pozemkový úřad, Oddělení správy vodohospodářských děl č.j. SPU 22923/20156, ze dne 2.5.2016

72

Šindlar s.r.o.


73

Šindlar s.r.o.


74

Šindlar s.r.o.


75

Šindlar s.r.o.

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí

Recommend Documents