STUDIE DER ÖFFENTLICH-RECHTLICHEN VORSCHRIFTEN, DIE DAS ENTWERFEN DER PASSIVHÄUSER IN DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK REGELN

STUDIE VEŘEJNOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH NAVRHOVÁNÍ PASIVNÍCH STAVEB V ČR STUDIE DER ÖFFENTLICH-RECHTLICHEN VORSCHRIFTEN, DIE DAS ENTWERFEN DER PASSIVHÄUSER IN DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK REGELN

Tato publikace byla vytvořena v rámci realizace projektu Efektivní energetický region Jižní Čechy - Dolní Bavorsko. Diese Publikation in der Umsetzung des Projekt Effektiv Energetisch Region Südböhmen - Niederbayern erstellt.

Tento projekt je financován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Evropská územní spolupráce - Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013. Dieses Projekt wird von der Eupäischen Union durch den Europäischen Fonds für regionale Entwicklung in Rahmen der Europäischen territorialen Zusammenarbeit finanziert - Ziel 3 Tschechien - Bayern 2007 - 2013.

STUDIE VEŘEJNOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH NAVRHOVÁNÍ PASIVNÍCH STAVEB V ČR


CZ 1


OBSAH 1

Seznam použitých zkratek6

2 Úvod7 3

Stávající stav veřejnoprávních předpisů ČR ve stavebnictví a jejich vztah k Evropské unii8

4

Stavební zákon9

4.1

Proces územního plánování10

4.2

Dotčené orgány12

4.3

Umístění stavby13

4.4

Povolování staveb14

4. 4. 1 Ohlášení stavby14 4. 4. 2 Stavební řízení14 4. 4. 3 Zkrácené stavební řízení15 4.5

Užívání stavby16

4. 5. 1 Údržba staveb16 4. 5. 2 Rekonstrukce stavby16 4.6

Likvidace stavby16

4.7

Autorizovaný inspektor17

4.8

Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb17

4. 8. 1 Stavebník17 4. 8. 2 Stavbyvedoucí a stavební dozor18 4. 8. 3 Vlastník stavby a zařízení18 4.9

Požadavky na stavby19

4.10

Požadavky na výrobky, materiály a konstrukce23

4.11

Stavební deník23

4.12 Sankce26 4.13 Poznámka:28 5

hygiena a ochrana životního prostředí30

5.1

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů30

CZ 2

6

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci32

7

Posuzování vlivů na životní prostředí34

8

požární bezpečnost35


9

Hospodaření s energiemi39

9.1

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v platném znění39

9.2

Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov v platném znění46

10

jak postupovat při výstavbě nízkoenergetického a pasivního domu?51

10.1

Investiční záměr51

10.2

Návrh stavby51

10. 2. 1 Studie51 10. 2. 2 Projekt pro ohlášení stavby51 10. 2. 3 Projekt pro stavební povolení51 10.3

Realizace stavby52

11

Zásady návrhu a výstavby NED53

11.1

Jaké zásady bychom měli dodržovat při návrhu a výstavbě nízkoenergetického domu?53

11.2

Jaké základní problémy musíme řešit při navrhování nízkoenergetických domů?54

11.3

Jakých chyb se vyvarovat při návrhu nízkoenergetického domu?54

11.4

Jak minimalizovat chyby při výstavbě nízkoenergetického domu?55

11.5

Jaké výhody získáme výstavbou nízkoenergetického domu?55

11.6

Je výstavba nízkoenergetického domu dražší než běžně prováděná výstavba?55

12 Závěr56 13

Informační prameny56

CZ 3

STUDIE DER ÖFFENTLICH-RECHTLICHEN VORSCHRIFTEN, DIE DAS ENTWERFEN DER PASSIVHÄUSER IN DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK REGELN

1

Verzeichnis der verwendeten Abkürzungen62

2 Anleitung63 3

Aktueller Stand der öffentlich-rechtlichen Vorschriften der Tschechischen Republik im Bauwesen und deren Bezug auf die Europäische Union 64

4 Baugesetz65 4.1

Prozess der Gebietsplanung 67

4.2

Betroffene Organe 69

4.3

Standortbestimmung der Bauten70

4.4 Baugenehmigung71 4.4.1 Bauanmeldung71 4.4.2 Baugenehmigungsverfahren71 4.4.3

Verkürztes Baugenehmigungsverfahren72

4.5 Baunutzung73 4.5.1

Unterhaltung des Baus73

4.5.2

Rekonstruktion des Baus73

4.6

Beseitigung des Baus73

4.7

Autorisierter Inspektor74

4.8

Pflichten und Verantwortung von Personen bei Bauvorbereitung und Baudurchführung74

4.8.1 Bauherr74 4.8.2

Bauleiter und Bauaufsicht75

4.8.3

Eigentümer des Baus und der Anlage76

4.9

Anforderungen an Bauten77

4.10

Anforderungen an Erzeugnisse, Baustoffe und Konstruktionen 81

4.11 Bautagebuch81 4.12 Sanktionen85 4.13 Bemerkung86 5

Hygiene und umweltschutz89

5.1

Gesetz Nr. 258/2000 Slg. über den Schutz der öffentlichen Gesundheit und über die Änderung einiger zusammenhängender Gesetze90

6

Arbeits- und Gesundheitsschutz91

7

Umweltverträglichkeitsprüfung 93

8 brandsicherheit 94

DE 4


9

Wirtschaften mit Energien 98

9.1

Gesetz Nr. 406/2000 Slg., über das Wirtschaften mit Energien in der gültigen Fassung 98

9.2

Verordnung Nr. 148/2007 Slg. über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden in der gültigen Fassung 106

10

Wie soll bei dem bau eines niederenergie- und passivhauses vorgegangen werden?111

10.1 Investitionsvorhaben111 10.2 Bauentwurf 111 10.2.1 Studie111 10.2.2 Projekt für Bauanmeldung111 10.2.3 Projekt für Baugenehmigung111 10.3

Realisierung des Baus112

11

Grundsätze für den Entwurf und Bau eines NED113

11.1

Welche Grundsätze sollten wir bei dem Entwurf und Bau eines Niederenergiehauses einhalten?113

11.2

Welche Grundprobleme müssen wir bei dem Entwerfen der Niederenergiehäuser lösen?115

11.3

Welche Fehler sollen wir bei dem Entwerfen eines Niederenergiehauses vermeiden?115

11.4

Wie können die Mängel bei dem Bau eines Niederenergiehauses minimalisiert werden?115

11.5

Welche Vorteile gewinnen wir dank dem Bau eines Niederenergiehauses?115

11.6

Ist der Bau eines Niederenergiehauses teurer als der Bau eines konventionellen Hauses?115

12 Nachwort116 13 Informationsquellen116

DE 5


1

CZ 6

Seznam použitých zkratek BROOF

Požadavky na šíření požáru střešním pláštěm

ČSN

Česká státní norma, (dříve Československá státní norma)

ČR

Česká republika

EER

Efektivní energetický region

EU

Evropská unie

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NED

Nízkoenergetický dům

OZE

Obnovitelné zdroje energie

ORP

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

OSN

Organizace spojených národů

PD

Pasivní dům

RP

Regulační plán

UNFCCC

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚÚP

Úřad územního plánování

ZÚR

Zásady územního rozvoje


2

Úvod Tato studie vznikla v rámci projektu „Efektivní energetický region Jižní Čechy – Dolní Bavorsko“ (EER), který si klade za cíl zlepšit celkové povědomí odborné i laické veřejnosti o možnostech využívání energií z obnovitelných zdrojů, a to zejména v oblasti nízkoenergetického a pasivního stavebnictví. Partnery projektu jsou: Jihočeská hospodářská komora, Industrie- und Handelskammer für Niederbayern in Passau, Handwerkskammer Niederbayern - Oberpfalz Česká republika a všechny další členské státy Evropské unie (EU) se zavázaly ke spolupráci při dodržení závazku splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jehož cílem je zachovat nárůst globální teploty pod 2 °C a snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990 a v případě mezinárodní dohody o 30 %. Aby bylo možno výše uvedené závazky splnit, vypracoval a přijal Evropský parlament a Rada parlamentu celou řadu právních předpisů (směrnice, nařízení, doporučení a pod.), které jsou určující pro budoucí trvale udržitelný rozvoj naší Země. Je známo, že největší potenciál úspory paliv a energií je v budovách. Podíl budov na celkové spotřebě energie v EU činí 40 %. Díky současným a již osvědčeným stavebním materiálům a technologiím lze však energetickou náročnost dříve postavených budov snížit i o více než 80%. Také nově postavené budovy v nízkoenergetickém standardu mohou mít energetickou náročnost minimální. Ke snížení spotřeby paliv a energie vede také zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů, které má také důležitou úlohu při podpoře zabezpečování zásobování energií i při vytváření příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména ve venkovských oblastech. Z tohoto důvodu je neustále zpřísňována legislativa týkající se jak energetické náročnosti budov, tak jejich technických zařízení a elektrospotřebičů. Hlavním cílem studie veřejnoprávních předpisů souvisejících s výstavbou nízkoenergetických staveb, která volně navazuje na studii norem, nařízení a technických doporučení upravujících navrhování pasivních staveb v ČR a SRN, tedy je pomoci projektantům, stavebníkům, studentům i široké veřejnosti se lépe orientovat v legislativních předpisech i praktických postupech, které je potřebné znát při přípravě výstavby, realizaci i užívání nízkoenergetických budov či jejich rekonstrukcích na nízkoenergetický standard. Autoři Helena Matějčková Lubomír Klobušník Odborné posouzení Ing. Jaroslav Hodina

CZ 7


3

Stávající stav veřejnoprávních předpisů ČR ve stavebnictví a jejich vztah k Evropské unii Česká republika a všechny další členské státy Evropské unie (EU) se řídí směrnicemi Evropského parlamentu a veškeré právní předpisy musí být s nimi v souladu. V případě snižování energetické náročnosti budov se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Česká republika je členským státem Evropské unie od 1. května 2004. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov V souvislosti s nízkoenergetickou výstavbou a rekonstrukcemi na nízkoenergetický standard budov je předmět směrnice následující: 1. Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov v Unii s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů. 2. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro: a) společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov; b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov; c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost: - stávajících budov, ucelených částí budov a prvků budov, které jsou předmětem větší renovace, - prvků budov, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou namontovány dodatečně nebo nahrazeny, a technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci; d) vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie; e) energetickou certifikaci budov nebo ucelených částí budov; f) pravidelnou inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách a g) nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. 3. Požadavky stanovené touto směrnicí jsou minimálními požadavky a nebrání členským státům v přijetí nebo zavedení přísnějších opatření. Taková opatření musí být slučitelná se Smlouvou. Oznamují se Komisi.

CZ 8


4

Stavební zákon Při plánování, schvalování i výstavbě NED a PD musíme respektovat zejména stavební zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). Stavební zákon upravuje a) ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. b) ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. c) podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy. Co se týká obecných procesů souvisejících s povolováním staveb, tak ty se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řízení ve znění pozdějších změn, ve kterém je mimo jiné pro stavebníky zakotveno důležité právo na informace od správních orgánů z oblasti územního plánování i povolování staveb. Na stavební zákon navazují následující prováděcí předpisy: Vyhláška č.498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, která stanovuje činnost koordinačního orgánu pro autorizované inspektory, obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem, přípravu, provádění a obsah zkoušek, náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, která stanovuje rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlašované stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, projektové dokumentace pro stavební řízení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. Dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. Nevztahuje na rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) stavebního zákona. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace, a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (ve znění změny č. 269/2009/ Sb. a 22/2011 Sb.), která stanovuje obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území.

CZ 9


Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, která upravuje obsahové náležitosti: a) žádosti o územně plánovací informaci, b) žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh, c) informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, d) jednotlivých druhů územních rozhodnutí, e) informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, f ) oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu. Tato vyhláška dále upravuje náležitosti obsahu a) veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí, b) územního opatření o stavební uzávěře, c) územního opatření o asanaci území. Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Tato vyhláška upravuje obsahové náležitosti a) obsahové náležitosti ohlášení stavby, b) žádosti o stavební povolení, c) oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, d) oznámení o užívání stavby, e) žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, f ) oznámení změny v užívání stavby, g) ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných, a dále upravuje a) obsahové náležitosti rozhodnutí a opatření stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, b) veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, c) kolaudačního souhlasu, d) rozhodnutí o změně v užívání stavby, e) povolení k odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek, f ) náležitosti výzvy ke zjednání nápravy a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Tato vyhláška, která byla stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Vyhláška č. 398/2009 Sb. o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“).

4.1 Proces územního plánování

CZ 10

Každá stavba musí splňovat předepsané legislativní požadavky a nízkoenergetické domy (NED) a pasívní domy (PD) nejsou výjimkou. Vše začíná územním plánováním a jednáním s příslušným obecním úřadem, pod který spadá lokalita, kde chceme stavět. Zde nebo na stavebním úřadu příslušném rovněž dle místa, ve kterém chceme stavbu realizovat, se dozvíme, zda je pro naši zájmovou lokalitu zpracovaná územně plánovací dokumentace a jaké jsou její podmínky. Většinou


se setkáme s územním plánem, který řeší funkční a prostorové regulativy na celém správním území obce. V některých lokalitách jsou zpracovány i regulační plány, které obsahují detailní informace o konkrétní možné zástavbě včetně napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Příslušný obecní úřad znamená: úřad územního plánování a obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků podle ustanovení § 24 stavebního zákona citovaných níže. § 24 Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost (1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Pořizovatelem je obecní úřad, který v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy vykonává územně plánovací činnost úředníkem splňujícím kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto činnost na základě smlouvy s fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona. (2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu14). (3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen “odpovídající praxe”), nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. 14) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) V České republice zajišťuje výkon státní správy na úseku územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Vedle toho se MMR podílí na přípravě základních právních norem v příslušných oblastech a na realizaci programů nadnárodní a meziregionální spolupráce. Dále Ministerstvo pro místní rozvoj vykonává funkci ústředního správního úřadu ve věcech územního plánování včetně územního rozhodování podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (tzv. „stavební zákon“) a podle dalších právních předpisů. MMR vykonává metodické činnosti, usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a praxi orgánů územního plánování a stavebních úřadů na úseku územního plánování a územního rozhodování. Odborné útvary ministerstva přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů (tzn. krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy) na úseku územního plánování a stavebního řádu a to v odvolacích, nebo přezkumných řízeních. Dále provádějí kontrolu činnosti a vyřizují uplatněné nároky na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správních orgánů v působnosti dané stavebním zákonem. MMR vykonává rovněž metodickou činnost na úseku územního plánování a urbanismu, územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění, usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a praxi orgánů územního plánování a stavebních úřadů. Pověřené odborné útvary ministerstva zabezpečují rovněž úkoly v systému ověřování zvláštní odborné způsobilosti úředníků krajských a obecních úřadů

CZ 11


na všech výše uvedených úsecích. Ministerstvo mimo jiné na úseku územního plánování a stavebního řádu také pořizuje politiku územního rozvoje, vede evidenci územně plánovací činnosti nebo zajišťuje činnost Poradního sboru pro aplikaci stavebního práva. Dále posuzuje návrhy Zásad územního rozvoje pořizovaných kraji a vykonává státní dozor ve věcech územního plánování. Úřad územního plánování – obecní a krajský úřad územního plánování Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, pokud zákon nestanoví, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje, případně Ministerstvo pro místní rozvoj a ve zvláštních případech Ministerstvo obrany. Rada obce v samostatné působnosti uplatňuje námitky k zásadám územního rozvoje (ZÚR) a připomínky k územnímu plánu (ÚP) sousedních obcí. Rozvoj území obce a ochranu jeho hodnot zajišťují orgány obce. Orgány obcí, které vykonávají působnost ve věcech územního plánování v přenesené působnosti, jsou: obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP), tj. úřad územního plánování (ÚÚP), který jako pořizovatel zejména pořizuje územně plánovací podklady (ÚPP), územní plány (ÚP), regulační plán (RP) a vymezení zastavěného území. Orgány kraje rozhodují v záležitostech nadmístního významu, přičemž musí postupovat v součinnosti s orgány dotčených obcí. Ministerstvo (MMR) zasahuje do působnosti orgánů krajů a obcí jen v záležitostech, které se týkají rozvoje území státu a musí také postupovat v součinnosti s orgány příslušných obcí a krajů.

4.2 Dotčené orgány

CZ 12

Každá změna územního plánu i stavba má vliv na blízké i širší okolí a proto již v době projektových příprav musí dojít k celé řadě projednání s tzv. dotčenými orgány, které mají práva i povinnosti se k dotyčné změně územního plánu či stavbě vyjádřit a vydat k ní závazná stanoviska. Vyplývá to také ze stavebního zákona. Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány, jimž zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů, působí zejména v následujících oblastech: 01 ochrana životního prostředí, 02 ochrana přírody a krajiny, 03 ochrana vod, 04 ochrana ovzduší, 05 ochrana zemědělského půdního fondu, 06 ochrana lesa, 07 ochrana ložisek nerostných surovin, 08 odpadové hospodářství, 09 ochrana veřejného zdraví,) 10 veterinární péče, 11 památková péče, 12 doprava na pozemních komunikacích, 13 doprava drážní, 14 doprava letecká, 15 doprava vodní, 16 energetika 17 využívání jaderné energie a ionizujícího záření, 18 obrana státu, 19 civilní ochrana,


20 požární ochrana, 21 pozemkové úpravy, 22 elektronické komunikace, 23 bezpečnost státu, 24 bezpečnost práce. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, dotčené orgány vydávají stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Dotčené orgány mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení a mohou kontrolovat podmínky, které stanovily ve svých stanoviscích nebo závazných stanoviscích, a to v případě, že byly zahrnuty do výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy (územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území) vydaného podle stavebního zákona. Postavení dotčených orgánů mají také územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu.

4.3 Umístění stavby Prvním krokem, který musíme pro realizaci stavby vykonat, je vypořádat se s jejím umístěním. Podle stavebního zákona se pro vyřešení umístění stavby nabízí podle jejího typu a území, kam stavbu umísťujeme, tyto možnosti: a) povolení nepotřebujeme - platí pro jednoduché stavby, které nevyžadují pro své umístění povolení ani ohlášení (tím není dotčena případná nutnost povolení k realizaci stavby). Jedná se o malé a jednoduché stavby, jejichž okruh je omezen výčtem v § 79 odst. 3 stavebního zákona. Příkladmo se může jednat o informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací, povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím, přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce (zde se jako nejčastější příklad uvádí krátkodobě postavené lešení). b) Umístění na základě územně plánovací informace - tato může být uvedena v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) stavebního zákona jako informace o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Musí se jednat o stavby podle přesně vyjmenované stavby (nejčastěji se jedná o stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, dále se jedná o menší podzemní stavby, stavby sloužící nikoliv pro bydlení do 300 m2 a pod.) c) umístění na základě regulačního plánu – tento způsobn umístění stavby lze uplatnit v případě, že pro danou oblast byl vydán regulační plán (§ 77 odst. 2 stavebního zákona). Zda byl pro potřebné území regulační plán vydán podle současně platného stavebního zákona nebo nikoliv, to se dozvíte na stavebním úřadě. d) umístění na základě územního rozhodnutí – jedná se o nejznámější možnost jak dosáhnout umístění stavby podle zákona. V porovnání s výše uvedenými variantami jde o složitější, ale z praxe dobře známý postup zahajovaný na základě naší žádosti (§ 87 stavebního zákona) a projednávaný ve správním řízení (případně při splnění podmínek § 95 stavebního zákona v tzv. zjednodušeném územním řízení).

CZ 13


e) umístění na základě územnho souhlasu – zjednodušený postup v případě splnění podmínek dle § 96 stavebního zákona, kdy není vedeno správní řízení f) umístění na základě veřejnoprávní smlouvy – jedná se o možnost, jejímž předmětem je uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi stavebníkem a stavebním úřadem, přičemž ke smlouvě musí být vydána i souhlasná stanoviska všech dotčených oránů i třetích osob, jejichž práv a povinností se přímo dotýká. K řešení umístění stavby je příslušný tzv. obecný stavební úřad (viz. § 13 stavebního zákona) mající působnost dle místa, ve kterém chceme stavět.

4.4 Povolování staveb Po vypořádání se s územním rozhodováním o umístění stavby je nutné vyřešit povolení realizace stavby. Proces povolování, pokud se nejedná o stavby tzv. volného režimu (tj. stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení uvedené výčtem v § 103 stavebníhjo zákona) se řídí rovněž příslušnými ustanovení stavebního zákona, obsah žádostí a rozsah potřebných dokladů je pak uvedený v jeho prováděcích předpisech.

4. 4. 1 Ohlášení stavby Tento způsob povolování staveb je pro stavebníka administrativně méně náročný a ve stavebním zákoně je v § 104 stavebního zákona vyjmenováno, jaké stavby, stavební úpravy a práce lze na ohlášení provádět. Týká se to například staveb pro bydlení a rekreaci se zastavěnou plochou do 150 m2, ale je potřebné k ohlášení připojit doklady dle vyhlášky o provádění některých ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu a projektovou dokumentaci zpracovanou dle vyhlášky o dokumentaci staveb oprávněnou osobou.

4. 4. 2 Stavební řízení U staveb, kde nestačí k jejich zahájení územní řízení a nebo ohlášení stavby, je nutné provést stavební řízení. To provádí stavební úřad příslušný nejen podle místa, kde chceme stavbu umístit, ale i dle druhu stavby (viz. § 13-16 stavebního zákona) jenž také vydává stavební povolení. Stavbu lze v tomto případě zahájit, až když stavební povolení nabyde právní moci. V rámci stavebního řízení stavební úřad zkoumá, zda jsou splněny všechny potřebné náležitosti k vydání stavebního povolení a k realizaci stavby a to zejména: - je-li projektová dokumentace vypracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu - zda je projektová dokumentace úplná a přehledná, jak jsou v ní řešeny obecné požadavky na výstavbu a jestli byla dokumentace vypracována oprávněnou osobou - zda je zajištěn příjezd ke stavbě, vybudováno technické, popřípadě jiné požadované vybavení k řádnému užívání stavby, jež je vyžadováno zvláštním právním předpisem - jestli předložené doklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány

CZ 14

V případě, že stavební úřad zjistí nedostatky, je stavebník vyzván k jejich odstranění v přiměřené


stanovené lhůtě a stavební řízení je přerušeno. Pokud žádost o stavební povolení byla bez závad, a nebo byly zjištěné nedostatky v žádosti již odstarněny, oznámí stavební úřad všem známým účastníkům stavebního řízení a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení, nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí, je-li to účelné, s ohledáním na místě. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska, námitky a důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Od ústního jednání a místního šetření může stavební úřad upustit, pokud jsou mu dobře známy poměry staveniště a žádost obsahuje dostatečné podklady pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provedení.

4. 4. 3 Zkrácené stavební řízení Stavební zákon podle § 117 umožňuje stavebníkovi provést tzv. zkrácené stavební řízení, viz výňatek ze zákona níže: (1) Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109), a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. (2) Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem. Dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo. (3) Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem se státním znakem České republiky. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109). (4) Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení. (5) Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy podle odstavce 3 příslušný stavební výňatek úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby. (6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1, jakož i obsah a strukturu certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

CZ 15


4.5 Užívání stavby Po dokončení stavby, která vyžadovala povolení, je nutné stavebnímu úřadu oznámit záměr s jejím užíváním. V případech, kdy uživatelé stavby nemohou ovlivnit její vlastnosti, je nutné požádat o vydání kolaudačního souhlasu. Součástí oznámení je geodetické zaměření jak vytyčované, tak dokončené stavby (geometrický plán). Zároveň je nutné zabývat se dodávkami plynu, vody, elektrické energie apod., které budou sloužit k provozu stavby. Dnes platí, že je na stavebníkovi, aby zajistil ještě před započetím užívání stavby provedení i vyhodnocení všech potřebných zkoušek a jejich výsledky mohl doložit. Jedná se o velmi individuální záležitost záležející na druhu stavby i konkrétní dohodě s vlastníky či provozovateli jednotlivých sítí. Stavební úřad má lhůtu 30 dnů od oznámení záměru užívat stavbu na hodnocení jeho příloh, ve které může užívání případně zakázat. Pokud zákaz neobrdžíme, může započít s užíváním. V případě, že jsme požádali o kolaudační souhlas, můžeme s užíváním stavby započít až po jeho vydání.

4. 5. 1 Údržba staveb S užíváním stavby těsně souvisí i její údržba. Majitel stavby je povinen udržovat stavbu v dobrém technickém stavu v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) tak, aby nevzniklo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování nebo ohrožení vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost. Pokud majitel stavby neprovádí údržbu řádně, může mu stavební úřad nařídit zjednání nápravy v určené lhůtě.

4. 5. 2 Rekonstrukce stavby Na nízkoenergetický standard lze stavebně upravovat i starší stavby. Většinou se stavební práce omezují na nejméně technicky náročný zásah do konstrukcí stavby, tj. zateplení střechy i stěn budovy a výměnu okenních a dveřních prvků. Tomuto řešení odpovídaly i národní dotační programy – např. „Zelená úsporám“. Pro systémovou změnu stavby na nízkoenergetickou budovu je však třeba velmi kvalitní projektovou přípravu, která posoudí souřčsaný stav jednotlivých konstrukcí, navrhne jejich sanace a doplnění o potřebné konstrukční izolace, doporučí výběr vhodných stavebních hmot, vytápění, větrání včetně využití zpětného využití odpadního tepla. Takto připravenou rekonstrukci je nutné i veřejnoprávně projednat a získat povolení pro její provedení.

4.6 Likvidace stavby Pokud stavba přestane vyhovovat z hledisek konstrukčních, provozních či estetických a nechceme ji rekonstruovat, nezbývá než zvážit její demolici. Záměr odstranit stavbu se ohlašuje stavebnímu úřadu, v případě že odstraňovaná stavba vyžadovala stavebního povelení, přikládá se i dokumentace bouracích prací. Stavební úřad má 30 dnů od oznámení záměru na posouzení, zda nebude nutné odstranění řešit formou správního řízení a jaké doplňující podklady bude k jeho provedení vyžadovat. Pokud byl dům postavený z recyklovatelných materiálů, můžeme získaný materiál zpětně využít pro výstavbu. V opačném případě se bude jednat o odpad, který je nutné uložit na řízené skládce.

CZ 16


4.7 Autorizovaný inspektor Autorizovaný inspektor může svojí činností pomoci stavebníkům (soukromým i státním), na základě smlouvy o dílo, zkrátit dobu administrativních úkonů souvisejících se stavebním řízením a tím dopomoci zahájit výstavbu co nejdříve. Stavebníkům může dále pomoci při přípravě stavby lépe se orientovat v platných právních předpisech a také je upozornit na možná rizika i případné rozpory se zákony. Autorizovaný inspektor může nahradit stavební povolení certifikátem, který vydá po důkladném prozkoumání projektové dokumentace a po zkontrolování kompletnosti vyjádření jednotlivých orgánů státní správy či správců jednotlivých sítí. Zároveň také kontroluje souhlasy jednotlivých účastníků řízení se stavbou a těmto vysvětlí přépadné dotazy k projektové dokumentaci. Pokud jsou proti stavbě uplatněny námitky, jedná autorizovaný inspektor s osobami, které je uplatnily a snaží se rozpory odstranit. Pokud námitky přetrvají, rozhodnutí o nich náleží stavebnímu úřadu. Mimo vydávání certifikátů se k žádosti stavebního úřadu může autorizovaný inspektor zúčastnit kontrolní prohlídky stavby, na základě smlouvy se stavebníkem dohlížet na průběh stavby či zpracovávat certifikát o dokončenosti stavby, který může být pro stavební úřad podkladem pro vydání kolaudačního souhlasu bez místního šetření. Autorizovaný inspektor není správním orgánem a výsledkem žádného z jeho úkonů není správní rozhodnutí ve smyslu správního řádu.

4.8 Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb Stavební zákon dále uvádí jaké povinnosti a jaké činnosti přísluší stavebníkovi, stavbyvedoucímu a stavebnímu dozoru i vlastníku stavby a zařízení.

4. 8. 1 Stavebník Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby v souladu s ochranou života a zdraví osob nebo zvířat, v souladu s ochranou životního prostředí a majetku a šetrností k sousedství. Dále je stavebník povinen pro účely projednání stavebního záměru podle stavebního zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu, Před zahájením stavby je stavebník povinen umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu. Také by měl stavebník zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie. V průběhu výstavby by měl stavebník, podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit. Pokud zjistí stavebník na stavbě závady, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby musí tuto skutečnost ohlásit stavebnímu úřadu.

CZ 17


4. 8. 2 Stavbyvedoucí a stavební dozor Hlavním úkolem a povinností stavbyvedoucího je zajistit provádění stavby v souladu s projektovou dokumentací stavby a rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu. Dále by stavbyvedoucí měl zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, dbát na řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je stavbyvedoucí povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Jeho povinností je také zajistit odstranění závad, které vznikly při provádění stavby a neprodleně oznamovat stavebnímu úřadu závady, jež se nepodařilo odstranit při vedení stavby. Stavbyvedoucí by měl také vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby. Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta (pokud jsou zřízeny), a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi. Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby. Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup prováděnístavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.

4. 8. 3 Vlastník stavby a zařízení Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence, dbát na její bezpečnost a v případě závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit. Měl by také uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje a po celou dobu trvání stavby by měl mít k dispozici dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. Vlastník zařízení, které podléhá stavebnímu zákonu, je povinen udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence a neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat. Dále by měl vlastník zařízení uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence.

CZ 18


4.9 Požadavky na stavby Pobyt ve stavbách by měl být pro nás příjemný, bezpečný, hygienicky nezávadný a provozně co nejlevnější. Proto všechny stavby musí splňovat celou řadu předepsaných požadavků, které jsou dané platnými předpisy. Jedná se zejména o statické, prostorové, konstrukční, materiálové, požární, hygienické, provozní, bezpečnostní a energetické požadavky na vlastnosti stavby. Souhrn těchto požadavků je podrobně stanoven v zákonech, prováděcích vyhláškách a nařízeních. V některých částech se tyto předpisy odvolávají na České technické normy a jejich normové hodnoty. Proto by každý projektant staveb měl znát potřebnou legislativu, kterou je nutno při projektování i při vlastní realizaci staveb respektovat a již v průběhu projektových příprav by se měl zabývat těmito základními požadavky na stavby: - Vzájemné odstupy staveb - Požární bezpečnost - Všeobecné požadavky - Denní osvětlení, větrání a vytápění - Schodiště a šikmé rampy - Okna, dveře - Zábradlí - Výtahy - Další požadavky na stavby pro bydlení a individuální rekreaci Základní požadavky na stavby jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce Stavebního zákona, ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Nízkoenergetických staveb se týkají zejména následující části: Část druhá TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY § 6 Připojení staveb na sítě technického vybavení (1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací. (2) Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená. (3) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo akumulaci odpadních vod. (4) Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací. (5) Všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně objektu průnik plynu do stavby. (6) Prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako souběh nebo křížení jsou stanoveny normovými hodnotami.

CZ 19


Část třetí POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI STAVEB § 8 Základní požadavky (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana. (2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. (3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1. § 16 Úspora energie a tepelná ochrana (1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, d) nízkou energetickou náročnost budov. (3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami. Část čtvrtá POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE STAVEB § 19 Stěny a příčky (1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.

CZ 20

(2) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami dle charakteru užívaných místností nebo


navrhovaného způsobu užívaných místností.dané normovými hodnotami § 20 Stropy (1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot. (2) Stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska zvukové neprůzvučnosti, jestliže jejich vážená stavební neprůzvučnost a vážená normalizovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku splňují minimální požadavky stavební neprůzvučnosti dané normovými hodnotami. § 21 Podlahy, povrchy stěn a stropů (1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně. § 25 Střechy (1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v přilehlém prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení. (2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Odpadní vzduch ze vzduchotechnických a klimatizačních zařízení a odvětrání vnitřní kanalizace musí být vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v souladu s normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. (3) Střešní plášť provozních střech a teras musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami. (4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy. § 26 Výplně otvorů (1) Konstrukce výplní otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce. (2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu. Nejnižší vnitřní povrchová teplota, součinitel prostupu tepla včetně rámů a zárubní a spárová průvzdušnost v souladu se způsobem zajištění potřebné výměny vzduchu v místnosti a budově jsou dány normovými hodnotami. (3) Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech

CZ 21


stavby současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době pobytu lidí 25 m3. h-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za 2 hodiny. Dále musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality větrání. § 37 Vzduchotechnická zařízení (1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnické zařízení musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu. (2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn podle normových hodnot tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest. (3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním. (4) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny vzduchu musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu zařízením s ověřenou dostatečnou účinností, pokud se neprokáže například energetickým auditem, že takové řešení není v daných podmínkách vhodné. (5) U budov s klimatizačním systémem se musí doložit jejich dostatečná tepelná stabilita v letním období a využití jiných ekonomicky vhodných technických možností chlazení budovy. Tepelná stabilita klimatizovaných místností je dána normovými hodnotami § 38 Vytápění (1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění24). V případě instalace tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv. (2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. (3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy. (4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v předškolních a školských zařízeních, musí být instalovaná otopná tělesa opatřena ochrannými kryty, které však nesmí bránit řádnému sdílení tepla z otopných těles do okolí. (5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla. (6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média. (7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci. (8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být izolované.

CZ 22


4.10 Požadavky na výrobky, materiály a konstrukce Abychom se v nově postavených, či rekonstruovaných objektech cítili dobře a bezpečně musíme používat takové materiály a konstrukce, které mají vysokou životnost, jsou hygienicky nezávadné, staticky odolné a požárně bezpečné. Pro splnění výše uvedeného, je vypracována celá řada legislativních požadavků, které vycházejí z praxe a jež se s vývojem nových materiálů i pracovních postupů neustále doplňují i rozšiřují. Stavební zákon v § 156 například uvádí jaké výrobky, materiály a konstrukce mohou být pro stavbu použity: (1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. (2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů, jimiž jsou:

Dále se jedná o následující legislativu: Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.

4.11 Stavební deník Užitečnou pomůckou při výstavbě je stavební deník, který nám umožňuje již v průběhu výstavby odstraňovat nedostatky vzniklé jak nekvalitní prací řemeslníků, tak také použitím nevhodných či nekvalitních materiálů. Stavební deník nám také pomůže zdokumentovat celý průběh výstavby či rekonstrukce a lze v něm sledovat, zda je dodržován dohodnutý časový harmonogram jednotlivých prací. Stavební zákon v § 157 uvádí povinnost vést stavební deník, viz níže: (1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. f) až j) a n) a písm. l), m), o) a p) postačí jednoduchý záznam o stavbě. (2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů. (3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi. (4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní

CZ 23


předpis, kterým je vyhláška číslo 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a její příloha č.5 uvedená níže.

Příloha 5 - ‚‚Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě Stavební deník A. Identifikační údaje a) název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací, b) místo stavby, c) obchodní firma, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení): - zhotovitele (resp. zhotovitelů částí stavby) - stavebníka (investora) - projektanta - poddodavatelů d) jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti, e) jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor (jsou-li tyto dozory zřízeny), f) jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona, g) údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn, h) seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.), i) změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby. Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby. B. Záznamy ve stavebním deníku 1. Pravidelné denní záznamy obsahují: a) jména a příjmení osob pracujících na staveništi, b) klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav, c) popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup, d) dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování, e) nasazení mechanizačních prostředků. 2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech: a) předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli), b) zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek, c) nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů, d) seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích, e) údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí,

CZ 24

f) zvláštní opatření při bouracích a pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod.,


g) manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady, h) geodetická měření, i) montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí, j) provoz a užívání mechanizačních prostředků, k) výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly), l) opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod., m) provádění a výsledky kontrol všech druhů, n) souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.), o) odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace, p) skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.), q) dílčí přejímky ukončených prací, r) provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.), s) škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření, t) předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí, u) odstranění vad a nedodělků, v) výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a 134 stavebního zákona), w) výsledky činnosti autorizovaného inspektora, x) zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště, y) nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologické nálezy. C. Vedení stavebního deníku 1. Stavební deník a) se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, b) musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám, c) obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa. 2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne. 3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou. Jednoduchý záznam o stavbě A. Obsah

CZ 25


1. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje a) název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací, b) jméno, příjmení a trvalý pobyt stavebníka, obchodní firmu, místo podnikání nebo sídlo projektanta a zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby); není-li projektant zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení, c) údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby, d) seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.), e) záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňujících zhotovení díla, f) záznamy o mimořádných událostech během výstavby. 2. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na a) postup prací a použití materiálů, b) zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby, c) bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby, d) revize elektrozařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod., e) podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci, f) plnění ujednání obchodních smluv, g) ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod., h) dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní. B. Vedení jednoduchého záznamu o stavbě 1. Jednoduchý záznam o stavbě a) se vede od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, b) musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby. 2. Část C. bod 2 této přílohy platí pro vedení jednoduchého záznamu o stavbě obdobně.

4.12 Sankce Při přípravě a provádění staveb jsou stanoveny v § 152 až 155 stavebního zákona povinnosti účastníků výstavby. Jedná se mimo jiné například o oznámení nebo ohlášení havárií, závad, poruch staveb, došloli při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení životů a zdraví (osob, zvířat) nebo došlo-li ke značným škodám. Dále se jedná o oznámení, došlo-li k ohrožení bezpečnosti stavby a také o oznámení závad, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby. Nesplnění povinností stanovených v § 152 a 153 Stavebního zákona je posuzováno jako přestupek nebo správní delikt a za tato nesplnění jsou stanoveny příslušné sankce. Týká se to následujících osob: stavebník, stavbyvedoucí, stavební dozor, vlastník stavby a zařízení, právnické a fyzické osoby podnikající ve výstavbě.

CZ 26

V § 178 Stavebního zákona je stanoveno následující:


(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104), b) stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, užívá bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník podle § 119 zajistit, c) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení, d) provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu14) (§ 158), e) nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí (§ 87 odst. 2), f) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané, g) provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117), h) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na základě ohlášení anebo takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst. 1), i) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122 anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě, j) odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by odstranění stavby bylo podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení, k) provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117), l) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (§ 126 odst. 1), m) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního souhlasu vydaného podle § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě, nebo n) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území. (2) Stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor nebo vlastník stavby se dopustí přestupku tím, že neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu podle § 134 odst. 2. (3) Stavebník se dopustí přestupku tím, že a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104), b) poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost uloženou v § 152 odst. 3, c) přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na stavbě, d) provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117), e) provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117), f) nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1, nebo g) provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117) anebo ohlášením stavbu nebo její změny v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území. (4) Stavbyvedoucí se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 odst. 1 nebo 2. (5) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 odst. 3 nebo 4. (6) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 161.

Podle § 173 Stavebního zákona může stavební úřad při porušování povinností daných Stavebním zákonem stavebníkovi uložit pořádkovou pokutu. Pořádková pokuta (1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že

CZ 27


a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu, b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen. (2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle § 161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván. (3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě53). 53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.

4.13 Poznámka: Od 1. ledna 2013 má platit novela stavebního zákona, která byla schválena vládou ČR a projednávána v komorách parlamentu ČR v době vydání této publikace. V novelizovaném stavebním zákoně se například změní postavení veřejnosti ve stavebním řízení (usnadnění budování doplňkových staveb u rodinných domů), dojde ke zpřesnění pozice veřejnosti ve stavebním řízení (možnost připomínkovat návrhy územních plánů už v takové fázi úředního procesu, kdy to dosud nebylo možné). Nově budou moci vůči připravovaným územním plánům vznášet námitky všichni vlastníci pozemků a staveb, kterých se navrhované řešení územního plánu týká. Bude také umožněna účast veřejnosti ve stavebních řízeních i při otázkách životního prostředí, kdy svoje výhrady budou lidé moci uplatnit ale jen do té doby, dokud v územním řízení nepadne rozhodnutí. Mělo by také dojít ke změně pravidel pro autorizované inspektory a ke zprůhlednění jejich činnosti (certifikát vystavený autorizovaným inspektorem bude muset být zveřejněn na úřední desce stavebního úřadu v místě stavby, aby byla dána možnost pro podání případných námitek proti vydanému certifikátu těmi osobami, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, pokud by se vedlo). Na internetových stránkách MMR ČR bylo uvedeno, jaká zlepšení můžeme v novelizovaném stavebním zákoně očekávat. Zde je doslovná citace: „Novela stavebního zákona přináší tato zlepšení: 1. Významně zjednodušen a zkrácen postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravu územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku. 2. Účast veřejnosti při územním plánování značně rozšířena. Nově budou moci občané podávat připomínky ke zprávě o uplatňování politiky územního rozvoje ČR, zásad územního rozvoje kraje i územního plánu. Připomínky veřejnosti jsou nově umožněny také v první etapě pořizování územně plánovací dokumentace, tj. ve fázi společného jednání, která předchází vlastnímu řízení s veřejným projednáním. 3. Rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky na pozemku rodinného domu, nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, skleníky do 40 m2, výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa, technické parametry a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, atd.).

CZ 28

4. Zjednodušeno územní řízení (povinné ústní jednání zůstává pouze u záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo na které se prováděla EIA, v ostatních případech stavební úřad může od ústního jednání upustit; oznámení o zahájení územního řízení a územní rozhodnutí se účastníkům


řízení doručují jednotlivě – do vlastních rukou, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků – více než 30). 5. Pro většinu záměrů posuzovaných z hlediska vlivů na životní prostředí sloučen postup EIA s územním řízením (např. záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo záměry, u kterých proběhlo zjišťovací řízení). Tím se zkracuje příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí včetně stanoviska EIA trvá max. tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky 6. Rozšířen okruh staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (všechny energetické přípojky, všechny výrobky plnící funkci, reklamní zařízení, atd.); to znamená, že tyto záměry bude stavebník realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. 7. Veřejná technická infrastruktura nebude vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; to znamená, že ji stavebník bude realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, ale budou se kolaudovat. Jedná se tyto druhy veřejné technické infrastruktury: a. – Nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací. b. – Podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny. c. – Vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu. d. – Rozvody tepelné energie. e. – Vedení sítí veřejného osvětlení. 8. V návaznosti na rozšíření záměrů, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (viz bod 3) rozšířen okruh záměrů, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřad; to znamená, že tyto záměry stavebník bude realizovat bez jakéhokoliv předchozího projednání se stavebním úřadem. 9. Nově upraveno vydání certifikátu autorizovaného inspektora způsobem omezujícím možnosti zneužití. Certifikát bude zveřejněn na úřední desce úřadu po dobu 30 dnů tak, aby kdokoli mohl zjistit, že se bude stavba na území obce realizovat. Nemělo by docházet k tomu, že autorizovaný inspektor opomene projednat záměr s některými účastníky řízení. Pokud s nimi neprojedná záměr, nebo konečné řešení záměru je v rozporu s tím, co s nimi bylo projednáno, mohou podat námitku proti vydanému certifikátu. Tuto možnost mají též dotčené orgány. 10. Účastenství veřejnosti ve stavebním řízení je oproti stávajícímu stavu konkretizováno pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení 11. Podrobněji upraven postup přijímání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu. 12. U kolaudace zajištěno dřívější užívání dokončené stavby tím, že: a.– U staveb nevyžadujících kolaudační souhlas může stavebník užívat následující den po kontrolní prohlídce stavby; stavební úřad ověří do protokolu, že je vše v pořádku b.– U staveb vyžadujících kolaudační souhlas je zákonem nově stanovena 60 ti denní lhůta od podání žádosti, do které musí být stavebním úřadem provedena závěrečná kontrolní prohlídka stavby (dnes tato lhůta upravena není).“ Na novelu stavebního zákona budou navazovat i novely jeho prováděcích předpisů

CZ 29


5

Hygiena a ochrana životního prostředí Také v oblasti hygieny a ochrany životního prostředí v souvislosti se stavebnictvím jsou ČR a ostatní členské státy povinny respektovat směrnice a nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Jedná se zejména o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje předchozí směrnice Rady 89/106/EHS pro stavební výrobky, která se týkala hygieny a bezpečnosti staveb. Nařízení bylo vydáno zejména z následujících důvodů: (1) Předpisy členských států vyžadují, aby byly stavby navrhovány a prováděny tak, aby neohrožovaly bezpečnost osob, domácích zvířat nebo majetku a aby neměly nepříznivý dopad na životní prostředí. (2) Tyto předpisy mají přímý vliv na požadavky kladené na stavební výrobky. Tyto požadavky se následně promítají do vnitrostátních norem pro výrobky, vnitrostátních technických schválení a jiných vnitrostátních technických specifikací a ustanovení, které se vztahují na stavební výrobky. Rozdíly mezi těmito požadavky brání obchodu v rámci Unie. (3) Tímto nařízením by nemělo být nijak dotčeno právo členských států specifikovat požadavky, které považují za nezbytné k zajištění ochrany zdraví, životního prostředí a pracovníků při používání stavebních výrobků. (4) Členské státy zavedly ustanovení, včetně požadavků, které se týkají nejen bezpečnosti budov a jiných staveb, ale i ochrany zdraví, životnosti, úspory energie, ochrany životního prostředí, ekonomických hledisek a dalších důležitých hledisek veřejného zájmu. Právní a správní předpisy nebo judikatura vytvořené na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni týkající se staveb mohou mít dopad na požadavky na stavební výrobky. Vzhledem k tomu, že jejich dopad na fungování vnitřního trhu je pravděpodobně velmi podobný, je vhodné považovat takové právní a správní předpisy nebo judikaturu za „ustanovení“ pro účely tohoto nařízení. Nařízení má následující přechodná ustanovení: 1. Stavební výrobky, které byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 89/106/EHS přede dnem 1. července 2013, se považují za výrobky, které jsou v souladu s tímto nařízením. 2. Výrobci mohou vypracovat prohlášení o vlastnostech na základě osvědčení o shodě nebo prohlášení o shodě, která byla v souladu se směrnicí 89/106/EHS vydána přede dnem 1. července 2013 3. Pokyny pro evropské technické schválení, které byly zveřejněny přede dnem 1. července 2013 v souladu s článkem 11 směrnice 89/106/EHS, mohou být použity jako evropské dokumenty pro posuzování. 4. Výrobci a dovozci mohou použít evropská technická schválení vydaná v souladu s článkem 9 směrnice 89/106/EHS do dne 1. července 2013 jako evropská technická posouzení, a to po dobu platnosti těchto schválení.

5.1 Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc,

CZ 30


c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. Staveb se týká zejména § 13, jenž řeší vnitřní prostředí níže uvedených staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro děti a § 14, dle kterého lze udělit výjimky z hygienických požadavků. § 13 (1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností (viz Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu. (2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu. § 14 Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Ke sledovaným parametrům důsledně sledovaným orgány ochrany veřejného zdraví jsou účiny hluku a vibrací zařízení staveb, jejichž limity jsou stanoveny Nařízením vlády č. 272/2011 Sb, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

CZ 31


6

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Při provádění staveb je potřebné respektovat zejména zákon č. 309/2006 Sb.- zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy v platném znění. Základními posuzovanými parametry jsou požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení a v neposlední řadě požadavky na organizaci práce a pracovní postupy. § 3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi (1) Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno. (2) Zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou a) udržování pořádku a čistoty na staveništi, b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, c) umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení, d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny, f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví, g) splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi, h) určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů, i) splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů, j) uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů, k) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací, l) předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi, m) zajištění spolupráce s jinými osobami, n) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti, o) vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno, p) přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, q) dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem.

CZ 32

(3) Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a bližší vymezení prací a činností vystavujících zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, stanoví prováděcí právní předpis.


§ 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců, b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. (2) Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy (1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami2); v případech stanovených zvláštními právními předpisy3) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis. Ke stavbám se vztahuje především Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Obecně jsou požadavky na stavby uvedeny i v § 156 stavebního zákona, podle kterého je možné navrhout a použít jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.

CZ 33


7

Posuzování vlivů na životní prostředí Při posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení se vychází ze zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru. V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku. Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis. Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření. Z výše uvedeného vyplývá, že při výstavbě jsme povinni dbát na řádnou přípravu a provádění stavby (týká se to i terénních úprav a zařízení) a přitom bychom měli mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství.

CZ 34


8

Požární bezpečnost Mezi základní předpisy týkající se požární bezpečnosti patří: Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění, jehož účelem je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Sledování přípravy, realizace i užívání staveb je výkonem státního požárního dozoru. § 31 Výkon státního požárního dozoru (1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, b) posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů, c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek, d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím, f) zjišťováním příčin vzniku požárů, g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)], h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. (2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ministerstva a jiného státního orgánu, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě. (3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. U ohlašovaných staveb podle zvláštního právního předpisu se státní požární dozor vykonává a) u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m, b) u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 m2 a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3 let, c) u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, d) u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost, e) u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního předpisu 63) třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu. (4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.

Ze zákona tedy vyplývá, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Požární bezpečnost staveb pak konkrétně řeší vyhláška číslo 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb v platném znění

CZ 35


§ 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. § 2 Navrhování a umístění stavby (1) Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, b) zdroje požární vody a jiného hasiva, c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany na a) stavební konstrukce a technologické zařízení, b) evakuace osob a zvířat,stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak. § 3 Požární úseky a požární riziko Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 částech 2 a 3. § 4 Stupeň požární bezpečnosti (1) Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2 podle druhu stavby v závislosti na a) požárním riziku, b) konstrukčním systému stavby a c) výšce stavby nebo počtu podlaží při zohlednění polohy požárního úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží. (2) V případě postupu podle české technické normy uvedené v příloze č.1 části 3 se stupeň požární bezpečnosti nestanovuje. § 5 Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru (1) Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 částech 2 a 4. (2) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. (3) Požární uzávěr prostoru, ve kterém je umístěna havarijní jímka podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10, musí splňovat podmínku požární odolnosti jako požárně dělicí konstrukce, ve které je osazen, nejvýše však 90 minut. § 6 Reakce na oheň Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 5. § 7 Střešní plášť

CZ 36

Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t1). Při navrhování střešního pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3.


§ 8 Konstrukce komínu a kouřovodu (1) Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 4. (2) Vzdálenost stavební konstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až F od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu musí být stanovena zkouškou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 1. U systémového komínu, individuálního komínu a kouřovodu je vzdálenost stavební konstrukce podle věty první dána hodnotami uvedenými v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 7 bodech 2 a 3. (3) Komín musí být označen podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 1. § 9 Technická zařízení (1) Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2. (2) Zařízení tvořící systém ochrany stavby a jejího uživatele před bleskem nebo jinými atmosférickými elektrickými výboji musí být navrženo z výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. (3) Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelna umístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými rozvody vně obvodové konstrukce. Odbočka plynového potrubí vedoucí k nízkotlaké kotelně musí mít co nejkratší možnou délku. Nízkotlaká kotelna umístěná na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží musí být vybavena dálkově ovládaným uzávěrem plynu s možností jeho ovládání z úrovně terénu. (4) Tepelná soustava a tepelné zařízení musí být navrženy tak, aby jejich parametry odpovídaly druhu stavby a stanovenému prostředí, ve kterém bude zařízení provozováno. Tepelné zařízení musí být umístěno od výrobků třídy reakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti stanovené na základě zkoušky provedené podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 8. (5) Vzduchotechnická zařízení musí být navržena podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 částech 4 a 9. Na potrubí vzduchotechnického zařízení musí být viditelně vyznačen směr proudění azda potrubí slouží k výfuku nebo sání. (6) Prostup rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být utěsněn podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2 a části 4. V případě požadavků na požární odolnost prostupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 4 musí být tento prostup zřetelně označen štítkem obsahujícím informace o a) požární odolnosti, b) druhu nebo typu ucpávky, c) datu provedení, d) firmě, adrese a jméně zhotovitele, e) označení výrobce systému. § 15 Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci (1) Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního úseku. (3) Je-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, musí být stanovena délka únikové cesty podle § 10. (4) U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4. (5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. § 16 Bytový dům (1) Při navrhování bytového domu se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak. (2) V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech,

CZ 37


musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu. Vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji následovně: Prodejní stánek, který je stavbou podle zvláštního právního předpisu4), musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A. Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A. Ve stavbách bytových domů musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto: a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie, b) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu, c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy u požárních úseků určených pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m2, d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž se do této plochy nezapočítávají plochy bytů. Při zachování úrovně požární bezpečnosti, která bude prokázána v požárně bezpečnostním řešení nebo v jiné dokumentaci podle zvláštního právního předpisu, nemusí být použito postupu podle této přílohy.

CZ 38


9

Hospodaření s energiemi 9.1 Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v platném znění Jedná se o právní normu, která napomáhá snižovat energetickou náročnost budov a podporuje úspory paliv a energie i vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (OZE) Poznámka: S ohledem na implementaci směrnice 2010/31/EU, která nahradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov, byla v době vydání této publikace projednávána hospodářským výborem Poslanecké sněmovny ČR vládní novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Na dotaz zpracovatele této publikace, kdy bude výše uvedený zákon a nová vyhláška o energetické náročnosti budov k dispozici, byla pracovníkem MPO ČR zaslána následující odpověď: 1) Novela zákona č. 406/2000 Sb. je v legislativním procesu, který by mohl být ukončen (pokud nenastanou problémy) v srpnu tohoto roku. Účinnost zákona je navržena od 1. Ledna 2013. 2) Nová vyhláška o energetické náročnosti budov je ve stádiu intenzivní přípravy a bude předložena do legislativního procesu po schválení novely zákona. Účinnost vyhlášky bude stejná jako u zákona. Z tohoto důvodu je níže uveden již výňatek z novelizovaného zákona (zatím nescháleného, ale lze předpokládat, že bude v této základní podobě s drobnými změnami přijat). Vládní návrh ZÁKON ze dne…2012, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č…/2012 a zákona č…./2012 Sb., se mění takto: Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen Unie”) a stanoví: a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, c) požadavky na ekodesign energetických spotřebičů., d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie. 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.

CZ 39


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.“. Pro potřebu nízkoenergetické výstavby je důležitý paragraf 7, který se týká snižování energetické náročnosti budov. § 7 Snižování energetické náročnosti budov (1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit a) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013, b) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále je „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude 1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016, 2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017, 3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018, c) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2 od 1. ledna 2020, d) průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. (2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu, b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu, c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu. (3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let. (4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů, týkajících se příslušné instalace a kopie oprávnění podle § 10f, c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem,

CZ 40

d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem,


e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na internetových stránkách ministerstva. (5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2, b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče, c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u stavby pro rodinnou rekreaci13), e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok, f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. (6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují na dodávky uskutečňované a) v rodinných domech a stavbách pro rodinou rekreaci, b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem, c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníku jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas5) s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem. (7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy. (8) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.

_______________________

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č, 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.“. 4) 5)

CZ 41


§ 7a Průkaz energetické náročnosti (1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen a) zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti (dále jen „průkaz”) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov, b) zajistit zpracování průkazu u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2, c) zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové nebo administrativní budovy 1. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 do 1. ledna 2015, 2. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1000 m2 do 1. ledna 2017, 3. s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1000 m2 do 1. ledna 2019, d) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie, e) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost zajistit zpracování průkazu podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu, f) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické inspekci. (2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni a) zajistit zpracování průkazu 1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy; v případě prodeje ucelené části budovy může povinnost zpracování průkazu zajistit vlastník ucelené části budovy, a to pouze pro tuto část, 2. při pronájmu budovy, 3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy; v případě pronájmu ucelené části budovy může povinnost zpracování průkazu zajistit vlastník ucelené části budovy, a to pouze pro tuto část, b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy, 2. možnému nájemci budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy, c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. nájemci budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, d) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy, 2. pronájmu budovy. (3) Vlastník ucelené části budovy je povinen a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě ucelené části budovy, 2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu ucelené části budovy, b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. od 1. ledna 2016 nájemci ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, c) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji ucelené části budovy, 2. od 1. ledna 2016 pronájmu ucelené části budovy. (4) Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován a musí

CZ 42

a) být zpracován pouze


1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být součástí dokumentace14) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15), c) pro případy uvedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2 písm. a) a b) obsahovat energetický posudek, d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně. (5) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví prováděcí právní předpis.

_______________ 14) 15)

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“.

§ 9 Energetický audit (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že a) budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f). (2) Energetický audit platí 5 let ode dne data vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně. (3) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství v případě, že pro ně nastala povinnost zpracovat audit podle odstavce 1, jsou a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo Státní energetické inspekci, b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace, c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (4) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídající požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu, b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. (5) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“.

CZ 43


§ 9a Energetický posudek (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem vyšším než 200 kW; energetický posudek je součástí průkazu podle § 7a odst. 4 písm. c), b) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu4),14) pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných, c) posouzení proveditelnosti zavedení dodávky tepla u energetického hospodářství s celkovým elektrickým výkonem vyšším než 10 MW a je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu4),14) pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; u energetického hospodářství, které užívá plynové turbíny, se tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší než 2 MW, u spalovacích motorů se tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší než 0,8 MW, d) posouzení proveditelnosti projektů týkající se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d). (2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství může na základě vlastního rozhodnutí zajistit energetický posudek také pro a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem nižším než 200 kW; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu, b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu, c) podklad pro veřejné zakázky v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla, d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu, e) posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody podle § 7 odst. 6 písm. b) a c). (3) Energetický posudek musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně. (4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie, b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu nebo Státní energetické inspekci. předpis.“.

CZ 44

(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní


V následující tabulce je porovnání současné o nové koncepce zákona č. 406/2000 Sb.:

Zákon č. 406/2000 Sb. – koncepce dle směrnice 2002/91/ES

Zákon č. 406/2000 Sb. – koncepce dle směrnice 2010/31/EU

§ 1 – předmět zákona

§ 1 – předmět zákona

§ 2 – základní pojmy

§ 2 – základní pojmy

§ 3 – státní energetická koncepce

§ 3 – státní energetická koncepce

§ 4 – územní energetická koncepce

§ 4 – územní energetická koncepce

§ 5 – státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

§ 5 – státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

§ 6 – účinnost užití energie

§ 6 – účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie § 6a – kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů

§ 6a – energetická náročnost budov

§ 7 – snižování energetické náročnost budov § 7a – průkaz energetické náročnosti

§ 7 – kombinovaná výroby elektřiny a tepla

x

§ 8 – energetické štítky výrobků

§ 8 – energetické štítky výrobků

§ 8a – ekodesign výrobků


§ 9 – energetický audit

§ 9 – energetický audit § 9a – energetický posudek

§ 10 – energetický auditor

§ 10 – energetický specialista § 10a – odborná zkouška, průběžné aktualizační odborné vzdělávání a přezkušování energetických specialistů § 10b – Vydávání a zrušení oprávnění energetického specialisty § 10c – Seznam energetických specialistů

x

§ 10d – osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů § 10e – odborná proškolení a průběžné odborné proškolení osob oprávněných provést instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje § 10f – Vydávání a zrušení oprávnění osoby oprávněné provést instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje § 10 g – Seznam oprávněných osob

§ 11 – působnost ministerstva

§ 11 – působnost ministerstva

§ 11a – řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů

x

§ 12, 12a, 12 b – přestupky a správní delikty

§ 12, 12a, 12 b – přestupky a správní delikty

§ 13, 13a – dozor a kontrola

§ 13, 13a – dozor a kontrola

Orgánem provádějícím kontrolu dodržování povinností stanovených v ustanoveních navržených v novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, do kterého budou příslušné požadavky ze směrnice 2010/31/EU a směrnice 2009/28/ES implementovány, a je SEI. Účinnost novelizovaného zákona o hospodaření energií by měla nabýt dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 16 a v případě ustanovení § 7 odst. 4 písm. b), by měl účinnosti nabýt dnem 1. ledna 2014.

S ohledem na výše uvedený novelizovaný zákon 406/2000 Sb. bude také novelizována Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov.

CZ 45


9.2 Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov v platném znění Předmět úpravy vyhlášky: Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1), byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES, a stanoví a) požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov, b) obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů, c) rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov. V § 3 této vyhlášky jsou uvedeny následující požadavky, které musíme při výstavbě respektovat: Požadavky na energetickou náročnost budovy (1) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 6a odst. 1 zákona jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená metodou podle § 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu^2). V příloze č. 1 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti hodnocení splnění požadavků na energetickou náročnost budovy. (2) Energetickou náročností referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5. V příloze č. 2 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti výpočtů a požadované vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov. Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají tyto požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká, a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy. (3) Při bilančním hodnocení se musí použít pro stanovení energetické náročnosti referenční budovy stejná výpočtová metoda, jaká byla použita při stanovení energetické náročnosti hodnocené budovy. (4) Při nesplnění požadavků podle odstavce 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnostibudovy na požadovanou úroveň. Pro návrh doporučených opatření se využije porovnání dodané energie ke krytí jednotlivých dílčích potřeb s odpovídajícími dílčími referenčními hodnotami. (5) Postup posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody a chlazení podle § 6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1 000 m2 celkové podlahové plochy je upraven v příloze č. 3 k této vyhlášce. (6) Energetická náročnost bytové jednotky nebo zóny uvnitř budovy vytvořené pro oddělené užívání se prokazuje splněním požadavků podle odstavce 1 pro celou budovu. § 4 Porovnávací ukazatele (1) Porovnávací ukazatele jsou splněny, když a) budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že 1. stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že na jejich vnitřním povrchu nedochází ke kondenzaci vodní páry a růstu plísní, 2. stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a činitel prostupu tepla, 3. uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti,

CZ 46

4. funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné, s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy,


5. podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu, 6. místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání, 7. budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy, b) technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace3) zajistí 1. požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí, 2. dodávku energie s požadovanou energetickou účinností, 3. požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení, 4. nízkou energetickou náročnost budovy. (2) Splnění porovnávacích ukazatelů podle odstavce 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky. § 5 Metoda stanovení energetické náročnosti budovy (1) Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodanéenergievGJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. (2) Bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím. Pro budovy s nízkou tepelnou setrvačností se může použít intervalová výpočtová metoda hodinová, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupníchúdajů. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů. (4) Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2. § 6 Průkaz energetické náročnosti budovy (1) Průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen “průkaz”) tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy (dále jen “protokol”) a grafické znázornění energetické náročnosti budovy (dále jen “grafické znázornění”). (2) Protokol obsahuje vždy: a) identifikační údaje budovy, kterými jsou 1. údaje o hodnocené budově, zejména adresa, kód katastrálního území a číslo parcely, na které budova stojí, 2. údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku, b) typ budovy, c) užití energie v budově, d) technické údaje budovy, kterými jsou: 1. popis objemů a ploch budovy,

CZ 47


2. tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy, 3. základní vlastnosti energetických systémů budovy, 4. dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy, 5. celková energetická náročnost hodnocené budovy, 6. referenční hodnoty, 7. vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy, 8. celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu hodnoce né budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu, 9. klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy, e) energetickou bilanci budovy pro standardizované užívání a bilance energie dodané, popř. vyrobené budovou nebo z budovy odvedené, f) výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů podle § 6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy, g) doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy, 1. modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy, 2. opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technických zařízení budovy, 3. klasifikační třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření, h) doba platnosti průkazu, jméno a identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat průkaz (dále jen “osvědčení”). (3)Schéma klasifikace energetické náročnosti budovy obsahuje klasifikační třídy A až G a jejich hranice. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy pro zařazení budovy do příslušné klasifikační třídy jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (4) Grafické znázornění obsahuje jméno osoby, která vypracovala průkaz na základě uděleného osvědčení ministerstvem, identifikační číslo osvědčení, adresu hodnocené budovy a její typ, barevnou stupnici klasifikačních tříd A až G, energetickou náročnost hodnocené budovy a její zařazení do klasifikační třídy při bilančním hodnocení a po provedení doporučených opatření, měrnou vypočtenou roční spotřebu energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a po provedení doporučených opatření, dodanou energii pro pokrytí jednotlivých dílčích

Nízkoenergetické stavby spadají do kategorie „A“ a v nejbližší budoucnosti by se do této kategorie měly zařadit všechny nově postavené stavby. Dále vyhláška obsahuje následující: § 7 Využití zpracovaných energetických auditů § 8 Přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu a dále vyhláška obsahuje následující přílohy: Příloha 1

CZ 48

Podrobnosti splnění požadavků na energetickou náročnost budovy


(1) Měrná spotřeba energie budovy se stanoví: EPA= 277,8 x EP/Ac v kWh/(m2.rok), EP je vypočtená celková roční dodaná energie v GJ/rok, Ac je celková podlahová plocha v m2. přičemž a) dodaná energie do budovy na její systémové hranici se stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315, případně normami je nahrazujícími, b) pro energetické systémy stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu EN 15315 případně normami ji nahrazujícími, c) včetně užitečné energie dodávané energetickými systémy budovy k poskytování požadovaných služeb stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315 případně normami ji nahrazujícími, d) požadovaná osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení se stanoví v souladu s technickými normami ČSN EN 12464-1 a ČSN 73 4301 a hygienickými požadavky, e) splnění porovnávacích ukazatelů podle § 4 odst. 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření podle technických norem ČSN 73 0540 a jejích normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 12831, v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335, EN 13465, prEN 15242, prEN 15241 případně normy je nahrazující a dalších pro potřeby topné soustavy, větrání a klimatizaci a jejich regulaci, jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a dalších pro osvětlení a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími, f) bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou stanovenou podle technické normy ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění nebo v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335 Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinnosti soustav a prEN 15315 Topné systémy budov - Celková spotřeba energie, primární energie a emise CO2 případně normy je nahrazující, nebo intervalovou výpočtovou metodou hodinovou, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů podle technických norem a předpisů v souladu s ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími, (2) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následujícítabulkyprovypočtenouměrnou spotřebu energie v kWh/(m2.rok), jejíž hodnota je zaokrouhlena na celé číslo, přičemž číslice 5 se zaokrouhluje směrem nahoru. Měrné spotřeby energie v kWh/(m2.rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními.

(3) Pro ostatní budovy, které neodpovídají druhu budovy podle tabulky uvedené v odst. 2 se třída energetické náročnosti stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15217, případně normami ji nahrazujícími.

CZ 49


Příloha 2 Podrobnosti výpočtů a požadované vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov Příloha 3 Posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie Příloha 4 Vzor průkazu energetické náročnosti budovy Příloha 5 Okruhy zkušebních otázek k podrobnostem vypracování průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.

CZ 50


10 Jak postupovat při výstavbě nízkoenergetického a pasivního domu? 10.1 Investiční záměr V případě, že již vlastníme pozemek, navštívíme příslušný stavební úřad a nebo obecní úřad v místě stavby, abychom získali základní informace, jaký druh stavby na daném pozemku může být postaven a jaké jsou na daném pozemku, či v jeho blízkosti vedeny inženýrské sítě, jakým způsobem se budeme moci napojit na dopravní infrastrukturu, distribuční síť elektrické energie, plynovodní řad, vodovodní řad, či jakým způsobem budou likvidovány odpadní splaškové a dešťové vody při provozu domu.

10.2 Návrh stavby 10. 2. 1 Studie

V součinnosti se stavebním projektantem, či architektem provedeme návrh domu. Můžeme si vybrat některý z typových projektů a nebo si nechat zpracovat studii domu, která bude navržena podle našich představ. Z projektové dokumentace by mělo být zřejmé kde bude dům na pozemku umístěn, jakou plochu pozemku zastavíme a jaké budou rozměry domu. V územně plánovací informaci (ÚPI) stavební úřad stanoví, co všechno je zapotřebí pro zdárné následné ohlášení stavby. Nejčastěji se jedná o požadavek na vyjádření správců sítí, informování majitelů sousedních staveb a pozemků či požadavek na získání stanovisek dotčených orgánů (odborů dopravy, životních prostředí, hasičského záchranného sboru apod.).

10. 2. 2 Projekt pro ohlášení stavby

U staveb uvedených ve stavebním zákoně v § 104 odst. 2 se uvádějí stavby, které lze realizovat pouze na základě tzv. „ohlášení stavevebnímu úřadu“ Jedná se jednoduchou formu písemnosti doloženou vlastnickými vztahy, popisem záměru a situací. Pro stavby uvedené pod písm. a) až d) téhož paragrafu se požaduje k ohlášení připojit projekt stavby zpracovaný oprávněným projektantem. Projekt musí být zhotoven podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Od podání ohlášení má stavební úřad 30 dní na vydání souhlasu s jeho obsahem nebo zákaz stavby. Pokud žádnou z těchto alternativ do 40 dnů od podání ohlášení neobdržíme, můžeme realizovat stavbu za tichého souhlasu.

10. 2. 3 Projekt pro stavební povolení

U staveb, pro které neplatí volný režim dle § 103 stavebního zákona ani nejsou uvedeny v jeho § 104, je nutné získat stavební povolení. Žádost se podává na úředním formuláři a dokládá se přílohami, jejichž rozsah je uvedený v příloze č. 2 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se upravují některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Součástí příloh je i projektová dokumentace pro stavební povolení.Ta musí být zpracována v rozsahu přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Stavební povolení vydává stavební úřad většinou ve lhůtě do 60 dnů odě dne podání žádosti, které je zároveň dnem zahájení správního řízení. Jeho rychlost záleží na kvalitě přípravy jednotlivých dokladů a úplnosti informování stavebního úřadu o stavbě. Projekt musí být v souladu s podmínkami územního rozhodnutí, pokud bylo pro navrhovanou stavbu vydáváno. Krom dotčených orgánů je jednáno s tzv. účastníky řízení, kterými jsou i vlastníci technické a dopravní infrastruktury. Stavební úřad ve stavebním povolení stanoví podmínky pro provedení stavby, případně i pro její užívání a rozhodne o námitkách účastníků stavebního řízení. Předepsanými podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení

CZ 51


obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Stavební úřad v případě potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby.Při schvalování stavby je nutné doložit, že stavba bude mimo jiné zásobována pitnou vodou, budou dostatečným způsobem likvidovány odpadní vody, bude mít odpovídající vytápění, přípojku el. proudu i příjezd umožňující zásah požárníků či záchranné služby. Schvalovací proces končí vydáním stavebního povolení. K realizaci stavby však nestačí pouze jeho doručení, ale musí nabýt právní moci. Kdy je stavební povolení pravomocné, se dozvíme na stavebním úřadu, který je vydal. Teprve, máme-li pravomocné stavební povolení, můžeme přikročit k realizaci stavby.

10.3 Realizace stavby Po dlouhém období přípravných a schvalovacích prací se konečně dostáváme k samotné realizaci stavby. Doporučuje se provést pečlivý výběr mezi několika firmami a s vybranou prováděcí firmou uzavřít písemnou smlouvu o provedení stavby. Délka trvání stavby je odvislá od volby konstrukčního systému a jeho technologie provádění a od velikosti a složitosti objektu. Například dřevostavbu je možné běžně postavit od započetí výstavby po dokončení stavby a její vyklizení před předáním stavby i za 3 měsíce. Součástí zadávacích podmínek výběru by mělo být i zpracování prováděcího projektui stavby, neboť dokumentace pro stavební povolení neobsahuje detailní konstrukční řešení. Pokud bychom stavbu prováděli podle dokumentace pro stavební povolení, většinou se neubráníme dodatečným nákladům na řešení detailů či předělávání již provedených konstrukcí.

CZ 52


11 Zásady návrhu a výstavby NED Na ůvod této kapitoly si můžeme zopakovat jaké je v současné době základní rozdělení nízkoenergetických staveb podle množství spotřebované tepelné energie na vytápění. Nízkoenergetické domy měrná roční potřeba tepla na vytápění ≤ 50 kWh/m2 vytápěné plochy Pasivní domy měrná roční potřeba tepla na vytápění ≤15 kWh/m2 vytápěné plochy Nulové domy měrná roční potřeba tepla na vytápění ≤ 5 kWh/m2 vytápěné plochy Plusové domy měrná roční potřeba tepla na vytápění ≤ 5 kWh/m2 vytápěné plochy (produkují ekologickou energii, kterou mohou dodávat do veřejné sítě) Na jednotlivé konstrukce nízkoenergetických domů (NED, PD) jsou při výstavbě, oproti běžným domům, kladeny zvýšené požadavky na tepelnou izolaci a při návrhu obvodových konstrukcí se vychází zejména ze závazné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov-Část 2: Požadavky. Při respektování této normy a používání doporučených hodnot součinitelů prostupu tepla „U“ pro obvodové konstrukce nově postavených, či rekonstruovaných budov bude téměř každá budova nízkoenergetická.

11.1 Jaké zásady bychom měli dodržovat při návrhu a výstavbě nízkoenergetického domu? Při návrhu nízkoenergetických domů bychom měli prakticky vycházet ze stejných zásad a doporučení jaká se aplikují na běžné domy. Mezi hlavní zásady patří: Vhodné umístění domu na pozemku a v terénu - provádí se s ohledem na navrženou orientaci místností v projektu a na možnost využití pasivních slunečních zisků a s ohledem na požadavky týkající se stínění a clonění domu. Dále je třeba zohlednit napojení domu na inženýrské sítě a na komunikace. Doporučuje se aby pozemek měl mírný sklon k jihozápadu až k jihovýchodu. Nevhodný je naopak pozemek skloněný k severovýchodu až k severozápadu. Dům by neměl být v zimě a v přechodných obdobích zastíněn od jihozápadu a od jihovýchodu. V letním období je naopak výhodné zastínění domu, vyjma těch částí domu, kde jsou například instalovány sluneční kolektory pro ohřev užitkové vody. Správná volba typu stromů a keřů a jejich vhodné zasazení na pozemku – může nám pomoci ochránit dům od povětrnostních vlivů a převládajících větrů. Základní tvar domu – měl by respektovat místní lidovou archytekturu a klimatické podmínky dané lokality, neměl by být příliš vysoký s ohledem na negativní povětrnostní vlivy (déšť, kroupy, silný vítr, sněhová vánice apod.), měl by mít pokud možno nekomplikovaný tvar, vhodný je podélný tvar domu, který umožňuje na jedné z delších stran osadit u obytných místností větší okna (využití pasivních slunečních zisků a lepší osvětlení místností) a na druhou protilehlou stranu, kam se orientují zpravidla vedlejší užitné místnosti, osadit okna menší (nižší tepelné ztráty). Na rozdíl od běžných domů, bychom ale měli věnovat při výstavbě nízkoenergetického domu zvýšenou

CZ 53


pozornost tepelným izolacím obvodových konstrukcí, tepelným mostům a stavebním detailům, které mohou ovlivnit tepelné ztráty domu. Velkou pozornost bychom také měli věnovat zejména umístění a výběru vhodných oken, protože jejich velikost a kvalitativní parametry mohou rovněž výrazně ovlivnit tepelné ztráty objektu a to jak prostupem, tak také infiltrací. Na druhé straně nám kvalitní a vhodně umístěná okna zajistí sluneční tepelné zisky, které se příznivě projeví na snížení spotřeby energie na vytápění objektu. Technická zařízení budov také ovlivní provozní náklady na provoz domu a tak musíme co nejzodpovědněji navrhnout vhodný topný nízkoteplotní systém a dále musíme věnovat pozornost výběru zařizovacích předmětů a výběru domácích elektrospotřebičů, jež mají patřit mezi energeticky úsporné. K nízkoenergetickému domu patří také využití obnovitelných zdrojů energií (např. instalace slunečního zařízení pro ohřev užitkové vody a na přitápění, kotel na biomasu s akumulační nádrží, tepelná čerpadla a pod.) a druhotných zdrojů energií (využití odpadního tepla z větrání pro předehřev přiváděného čerstvého vzduchu nebo na předehřev užitkové vody pomocí výměníků pro zpětné získávání tepla), které přispívají jak ke snížení spotřeby fosilních paliv tak také ke snížení emisí zatěžujících naše životní prostředí. Chování uživatelů domu může velkou měrou kladně ovlivnit spotřebu energií v domě. Ale naopak nevhodnými návyky či neznalostí jak uspořit energie, mohou být naše náklady i v energeticky úsporném domě vysoké.

11.2 Jaké základní problémy musíme řešit při navrhování nízkoenergetických domů? Při návrhu nízkoenergetického domu se v současné době setkáme zejména s problematikou, která se týká požadované hygienické výměny vzduchu v objektech, protože dnes běžně používaná okna vykazují vysokou těsnost a neumožňují spravidla v uzavřeném stavu dostatečnou přirozenou výměnu a cirkulaci vzduchu v objektu. Abychom splnily hygienické požadavky na intenzitu výměny vzduchu (n=0,5 1/h) je třeba mít taková okna, která nám umožňují nastavit například velikost větrací mezery při zavřeném oknu, nebo mít okna s větrací štěrbinou a nebo musíme provádět tzv. řízené větrání pomocí speciálních větracích jednotek. Pro splnění parametrů týkajících se měrné potřeby tepla pasivního domu, je řízené větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperace) nutností. Dále musíme řešit osazení vhodného zdroje tepla a ne vždy je jednoduché na trhu zakoupit výkonově odpovídající zdroj tepla (většina výrobků je dosud stavěna na větší výkony).

11.3 Jakých chyb se vyvarovat při návrhu nízkoenergetického domu? Nezaškodí se podívat trochu do nedávné historie a poučit se z nedostatků, které měly nízkoenergetické domy první generace postavené v sedmdesátých letech v zahraničí. Mezi nejčastější chyby patřilo například nadměrné využívání pasivních solárních zisků (například velké prosklené plochy orientované na jih či západ), což vedlo k přehřívání prostor zejména v letním období. Dále byl podceněn vliv tepelných mostů a neřízené výměny vzduchu na tepelné ztráty objektu.

CZ 54


11.4 Jak minimalizovat chyby při výstavbě nízkoenergetického domu? Pokud vyjdeme ze zásady, že projektová příprava byla provedena s ohledem na platné normy, předpisy a legislativu a projektanti zodpovědně a správně navrhnuli stavební detaily a doporučily technologie respektující poslední trendy a poznatky ve výstavbě a projektanti technických zařízení budov (TZB) navrhli rovněž moderní a úsporné technologie, můžeme pouze dohlížet na to, aby vlastní stavba domu byla opravdu podle takto vypracované technické dokumentace provedena. Skutečnost bývá ale zpravidla trochu jiná a již projektová příprava není provedena zcela kvalitně a nerespektuje zejména některá ustanovení platné ČSN 73 0540-2. Jedná se zejména o nedostatečné vyřešení stavebních detailů souvisejících s tepelnými mosty (například nedostatečné zaizolování základů, překladů, venkovního ostění oken a dveří, nedostatečná tepelná izolace vnitřního zdiva sousedícího s nevytápěným nebo pouze temperovaným prostorem a pod.) Při výstavbě nízkoenergetického domu je třeba se věnovat zejména dodržování doporučených technologických postupů výstavby, respektovat projektovou dokumentaci (pokud je kvalitně provedena), používat předepsané stavební materiály, pravidelně provádět stavební dozor na stavbě a konzultovat veškeré změny se zodpovědným projektantem stavby.

11.5 Jaké výhody získáme výstavbou nízkoenergetického domu? Mezi hlavní výhody patří nižší poplatky za energie i v budoucnosti, příjemné klima v domě v zimě i v létě, snížíme spotřebu energií a s tím související znečištění ovzduší emisemi.

11.6 Je výstavba nízkoenergetického domu dražší než běžně prováděná výstavba? V praxi se ukazuje, že pořizovací náklady na nízkoenergetický dům (NED, PD) nemusí být vyšší než u domů, které jsou stavěny běžným způsobem (vyšší o cca 10 až 15%) a navíc docílíme nižší provozní náklady (až o 40 % nižší provozní náklady oproti běžnému domu postavenému podle dřívějších českých norem), které jsou spojené s užíváním domu.

CZ 55


12 Závěr Tato studie ukazuje, že již v období přípravy projektu stavby nízkoenergetické budovy je nutno respektovat nejen stavební zákon, tj. zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ale i další navazující zákony, vyhlášky, předpisy a nařízení, související jak s přípravou a povolováním staveb, tak také s jejich realizací a následným bezpečným užíváním. Je zřejmé, že legislativa v ČR se neustále vyvíjí v souladu s legislativou EU, která se snaží respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí a budoucí udržitelný rozvoj na Zemi. Snaha o snížení energetické náročnosti budov a z toho vyplývající úspora paliv a energií by měla být v současné době prioritou. Neměli bychom se však soustředit jen na novou výstavbu a zastavovat stále nová území, ale i rekonstruovat a nadále využívat stávající objekty. Věříme, že tato studie spolu s ostatními materiály zpracovanými v rámci projektu Efektivní energetický region Jižní Čechy – Dolní Bavorsko bude praktickou pomůckou k získání přehledu v legislativních předpisech i praktických postupech, které je potřebné znát pro úspěšnou realizaci nové nízkoenergetické stavby či rekonstrukci stavby stávající na nízkoenergetický standard.

13 Informační prameny Veřejné informační portály http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ http://www.mmr.cz/Ministerstvo/Platne-pravni-predpisy/Oblast-uzemniho-planovani-a-stavebnihoradu http://portal.gov.cz/app/zakony/ http://zakony-online.cz/ http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy Odborné časopisy, které mohou být zdrojem informací pro čtenáře: Energie a peníze Stavebnictví a interiér Poznámka: O vydání nových zákonů, vyhlášek, předpisů a jejich změn, oprav a zrušení se dovíte nejpozději do 30dnů ode dne jejich doručení Ministerstvu vnitra (dle zákona 309 ze dne 11. listopadu 1999 o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv) ve Sbírce zákonů. Sbírku zákonů vydává, její tisk a distribuci zajišťuje rovněž Ministerstvo vnitra.

CZ 56


CZ 57



DE 59


INHALTSVERZEICHNIS 1

Verzeichnis der verwendeten Abkürzungen62

2 Anleitung63 3

Aktueller Stand der öffentlich-rechtlichen Vorschriften der Tschechischen Republik im Bauwesen und deren Bezug auf die Europäische Union 64

4 Baugesetz65 4.1

Prozess der Gebietsplanung 67

4.2

Betroffene Organe 69

4.3

Standortbestimmung der Bauten70

4.4 Baugenehmigung71 4.4.1 Bauanmeldung71 4.4.2 Baugenehmigungsverfahren71 4.4.3

Verkürztes Baugenehmigungsverfahren72

4.5 Baunutzung73 4.5.1

Unterhaltung des Baus73

4.5.2

Rekonstruktion des Baus73

4.6

Beseitigung des Baus73

4.7

Autorisierter Inspektor74

4.8

Pflichten und Verantwortung von Personen bei Bauvorbereitung und Baudurchführung74

4.8.1 Bauherr74 4.8.2

Bauleiter und Bauaufsicht75

4.8.3

Eigentümer des Baus und der Anlage76

4.9

Anforderungen an Bauten77

4.10

Anforderungen an Erzeugnisse, Baustoffe und Konstruktionen 81

4.11 Bautagebuch81 4.12 Sanktionen85 4.13 Bemerkung86 5

Hygiene und umweltschutz89

5.1

Gesetz Nr. 258/2000 Slg. über den Schutz der öffentlichen Gesundheit und über die Änderung einiger zusammenhängender Gesetze90

6

Arbeits- und Gesundheitsschutz91

7

Umweltverträglichkeitsprüfung 93

8 brandsicherheit 94

DE 60


9

Wirtschaften mit Energien 98

9.1

Gesetz Nr. 406/2000 Slg., über das Wirtschaften mit Energien in der gültigen Fassung 98

9.2

Verordnung Nr. 148/2007 Slg. über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden in der gültigen Fassung 106

10

Wie soll bei dem bau eines niederenergie- und passivhauses vorgegangen werden?111

10.1 Investitionsvorhaben111 10.2 Bauentwurf 111 10.2.1 Studie111 10.2.2 Projekt für Bauanmeldung111 10.2.3 Projekt für Baugenehmigung111 10.3

Realisierung des Baus112

11

Grundsätze für den Entwurf und Bau eines NED113

11.1

Welche Grundsätze sollten wir bei dem Entwurf und Bau eines Niederenergiehauses einhalten?113

11.2

Welche Grundprobleme müssen wir bei dem Entwerfen der Niederenergiehäuser lösen?115

11.3

Welche Fehler sollen wir bei dem Entwerfen eines Niederenergiehauses vermeiden?115

11.4

Wie können die Mängel bei dem Bau eines Niederenergiehauses minimalisiert werden?115

11.5

Welche Vorteile gewinnen wir dank dem Bau eines Niederenergiehauses?115

11.6

Ist der Bau eines Niederenergiehauses teurer als der Bau eines konventionellen Hauses?115

12 Nachwort116 13 Informationsquellen116

DE 61


1

DE 62

Verzeichnis der verwendeten Abkürzungen BROOF

Anforderungen an die Ausbreitung von Feuer durch die Dachhaut

ČSN

Tschechische Staatsnorm, (früher Tschechoslowakische Staatsnorm)

ČR

Tschechische Republik

EER

Energieeffiziente Region

EU

Europäische Union

MMR

Ministerium für die regionale Entwicklung

NED

Niederenergiehaus

OZE

Erneuerbare Energiequellen

ORP

Gemeindeamt einer Gemeinde mit der erweiterten Kompetenz

OSN

Vereinte Nationen

PD

Passivhaus

RP

Regulierungsplan

UNFCCC

Klimarahmenkonvention der Vereinten Nationen zum Klimaschutz

ÚP

Gebietsplan

ÚPD

Gebietsplandokumentation

ÚÚP

Gebietsplanungsamt

ZÚR

Prinzipien der Gebietsentwicklung


2

Anleitung Diese Studie wurde im Rahmen des Projektes „Energieeffizientes Bauen Südböhmen – Niederbayern“ (EER) erarbeitet, dessen Ziel ist es, das allgemeine Bewusstsein der Fach- und Laienöffentlichkeit über die Möglichkeiten der Nutzung der erneuerbaren Energiequellen zu verbessern, und zwar hauptsächlich im Bereich des niederenergetischen und passiven Bauwesens. Projektpartner: Südböhmische Wirtschaftskammer, Industrie- und Handelskammer für Niederbayern in Passau, Handwerkskammer Niederbayern - Oberpfalz Die Tschechische Republik und alle anderen Mitgliedstaaten der Europäischen Union (EU) haben sich verpflichtet, bei der Einhaltung des Kyoto-Protokolls in der Klimarahmenkonvention der Vereinten Nationen (UNFCCC) zusammenzuarbeiten, deren Ziel es ist, den globalen Temperaturanstieg unter 2 °C aufrechtzuerhalten und bis zum Jahr 2020 die Gesamtemissionen der Treibhausgase mindestens um 20 % im Vergleich zu den Werten des Jahres 1990 und im Falle des internationalen Wertes um 30 % zu senken. Damit die oben aufgeführten Verpflichtungen erfüllt werden können, haben das Europäische Parlament und der Rat der EU eine Reihe von Rechtvorschriften (Richtlinien, Verordnungen, Empfehlungen usw.) erlassen, die maßgebend für die dauerhaft erhaltbare Entwicklung unserer Erde sind. Es ist bekannt, dass es das größte Potential im Bereich der Brennstoff- und Energieeinsparungen in den Gebäuden gibt. Der Anteil der Gebäude an dem gesamten Energieverbrauch beträgt in der Europäischen Union 40 %. Dank den gegenwärtigen und schon bewährten Baustoffen sowie Technologien kann jedoch auch der Energiebedarf der früher gebauten Gebäude um mehr als 80% reduzieren. Die im niederenergetischen Standard gebauten Neubauten können die minimalen Energiebedarfswerte erreichen. Zur Senkung des Brennstoff- und Energieverbrauchs führt auch die immer häufigere Nutzung der Energie aus den erneuerbaren Energiequellen, die auch eine wichtige Rolle bei der Unterstützung der Sicherung von der Energieversorgung sowie bei der Schaffung der Arbeitsplätze und bei der Unterstützung der regionalen Entwicklung, vor allem auf dem Lande, spielt. Aus diesem Grund wird die Legislative immer verschärft, die sowohl den Energiebedarf der Gebäude, als auch deren technische Anlagen und Elektrogeräte betrifft. Zum Hauptziel dieser Studie der öffentlich-rechtlichen mit dem Bau der Niederenergiehäuser zusammenhängenden Vorschriften, die frei an die Studie der Normen, Verordnungen und technischen Empfehlungen, welche das Entwerfen der Passivbauten in der Tschechischen Republik und in der Bundesrepublik Deutschland regeln, anknüpft, wird also, den Projektanten, Bauherren, Studenten und der breiten Öffentlichkeit zu helfen, damit sie sich besser in den legislativen Vorschriften und praktischen Vorgängen orientieren, die bei der Vorbereitung des Baus, der Umsetzung sowie Nutzung der Niederenergiehäuser oder deren Umbau auf einen niederenergetischen Standard zu kennen sind. Autoren Helena Matějčková Lubomír Klobušník Fachliche Beurteilung Ing. Jaroslav Hodina

DE 63


3

Aktueller Stand der öffentlich-rechtlichen Vorschriften der Tschechischen Republik im Bauwesen und deren Bezug auf die Europäische Union Die Tschechische Republik und alle anderen Mitgliedstaaten der Europäischen Union (EU) richten sich nach den Richtlinien des Europäischen Parlaments und sämtliche Rechtvorschriften müssen damit im Einklang sein. Im Falle der Senkung des Energiebedarfs der Gebäude handelt es sich um die Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates 2010/31/EU vom 19. Mai 2010 über Energiebedarf der Gebäude. Die Tschechische Republik ist einer der Mitgliedstaaten der Europäischen Union seit 1. Mai 2004. Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates 2010/31/EU vom 19. Mai 2010 über den Energiebedarf der Gebäude Im Zusammenhang mit den Niederenergiebauten und dem Umbau auf einen Niederenergiestandard stellt den Gegenstand der Richtlinie Folgendes dar: 1. Diese Richtlinie unterstützt die Senkung des Energiebedarfs der Gebäude in der Union mit Rücksicht auf äußere und örtliche Bedingungen sowie Anforderungen an innere mikroklimatische Raumbedingungen und die Kosteneffizienz. 2. In dieser Richtlinie werden die Anforderungen bezüglich der folgenden Punkte festgelegt: a) der gemeinsame allgemeine Rahmen des Berechnungsverfahrens des gesamten energetischen Bedarfs der Gebäude und ihrer komplexen Teile; b) Geltendmachung der Mindestanforderungen an den energetischen Bedarf der neuen Gebäude und der neuen komplexen Gebäudeteile; c) Geltendmachung der Mindestanforderungen an den energetischen Bedarf: - der bestehenden Gebäude, der komplexen Gebäudeteile und der Gebäudebestandteile, die aus dem größten Teil renoviert werden, - der Gebäudebestandteile, die den Bestandteil der Gebäudehülle darstellen und die bedeutenderweise den Energiebedarf der Gebäudehülle beeinflussen, wenn sie zusätzlich montiert oder ersetzt werden, sowie der technischen Gebäudesysteme bei deren Installation, Ersetzung oder Modernisierung; d) inländische Pläne für die Erhöhung der Zahl von Gebäuden mit einem fast NullEnergiebedarf; e) energetische Zertifizierung der Gebäude oder ihrer komplexen Teile; f) regelmäßige Inspektion der Kessel, Heiz- und Klimasysteme in Gebäuden und g) unabhängige Systeme der Kontrolle der Energiezertifikate und der Inspektionsprotokolle. 3. Die durch diese Richtlinie festgelegten Anforderungen stellen die Mindestanforderungen dar und sie verhindern den Mitgliedstaaten nicht darin, dass sie strengere Maßnahmen annehmen und einführen. Solche Maßnahmen müssen im Einklang mit dem Vertrag sein. Sie werden der Kommission angemeldet.

DE 64


4

Baugesetz Bei der Planung, Genehmigung und dem Bau der NED und PD müssen wir vor allem das Baugesetz Nr.183/2006 Slg., über die Gebietsplanung und die Bauordnung in der gültigen Fassung (nachstehend nur als Baugesetz) beachten. Das Baugesetz regelt die folgenden Sachen: a) in dem Bereich der Gebietsplanung hauptsächlich die Ziele und Aufgaben der Gebietsplanung, das System der Organe der Gebietsplanung, die Mittel der Gebietsplanung, die Auswertung der Einflüsse auf die aufrechterhaltbare Entwicklung des Gebiets, das Entscheiden innerhalb des Gebietes, die Möglichkeiten der Verbindung von Vorgängen nach diesem Gesetz mit den Vorgängen der Beurteilung von Einflüssen der Bauvorhaben auf die Umwelt, die Baubedingungen, die Gebietsentwicklung und für die Vorbereitung der öffentlichen Infrastruktur, die Erfassung der Gebietsplanungstätigkeit und Qualifikationsanforderungen für die Gebietsplanungstätigkeit. b) im Bereich der Bauordnung vor allem die Genehmigung der Gebäude und deren Änderungen, Terraingestaltung und Anlagen, die Nutzung und der Abriss von Gebäuden, die Bauaufsicht und Sonderkompetenzen der Bauämter, die Position und die Berechtigung der autorisierten Inspektoren, das System der Bauämter, die Pflichten und Verantwortlichkeiten der Personen bei der Vorbereitung und Durchführung der Bauten. c) die Bedingungen für die Projektierungstätigkeit und die Durchführung der Bauten, allgemeine Anforderungen an Bauten, Enteignungszwecke, das Betreten der Grundstücke und der Bauten, den Schutz der öffentlichen Interessen und einige andere Sachen, die mit dem Gegenstand dieser Rechtsregelung zusammenhängen. Was die allgemeinen mit der Baugenehmigung zusammenhängenden Prozesse betrifft, dann werden diese durch das Gesetz Nr. 500/2004 Slg., über das Verwaltungsverfahren in der Fassung der späteren Änderungen, geregelt, in dem unter anderem für die Bauherren eine wichtige Berechtigung auf die Informationen von den Verwaltungsorganen im Bereich der Gebietsplanung und Baugenehmigung verankert ist. An das Baugesetz knüpfen die folgenden Durchführungsrechtsvorschriften an: Die Verordnung Nr. 498/2006 Slg., über autorisierte Inspektoren, die die Tätigkeit des Koordinierungsorgans für autorisierte Inspektoren, die inhaltlichen Angelegenheiten des Ernennungsantrags zum autorisierten Inspektor, die Vorbereitung, die Durchführung und den Inhalt der Prüfungen, die Angelegenheiten und Verfahren bei der Führung der Evidenz von autorisierten Inspektoren festlegt. Die Verordnung Nr. 499/2006 Slg., über Bauunterlagen, die den Umfang und den Inhalt der Projektunterlagen für die anzumeldenden Bauten, die im § 104 Abs. 2 Buchstabe a) bis d) des Baugesetzes aufgeführt sind, der Projektunterlagen für das Baugenehmigungsverfahren, der Dokumentation für die Baudurchführung und der Dokumentation der tatsächlichen Durchführung des Baus festlegt. Die Verordnung legt ferner die Angelegenheiten der Dokumentation der Abrissarbeiten, die inhaltlichen Angelegenheiten des Bautagebuches, des einfachen Bauprotokolls über den Bau sowie den Vorgang bei deren Erfassung fest. Die Verordnung bezieht sich nicht auf den Umfang und den Inhalt der Projektunterlagen für flugtechnische Bauten, Bauten der Bahnen und auf der Bahn inkl. der Anlagen auf der Bahn, den Bau der Autobahnen, Straßen, örtlicher Verbindungsstraßen und öffentlich zugängiger Straßen ohne öffentlichen Verkehr gemäß § 194 Buchstabe c) des Baugesetzes des Baugesetzes. Verordnung Nr. 500/2006 Slg., über raumanalytische Unterlagen, Raumordnungsunterlagen und die Art der Erfassung der Planungstätigkeit, die die Angelegenheiten des Inhalts der raumanalytischen Unterlagen, des Inhalts der Raumordnungsunterlagen, einschließlich der Erfordernisse der Unterlagen,

DE 65


die mit deren Beschaffung, Beurteilung der Einflüsse auf die aufrechterhaltbare Gebietsentwicklung und Aktualisierung der Raumordnungsunterlagen zusammenhängen, und der Unterlagen zur Erfassung der Planungstätigkeit regelt. Verordnung Nr. 501/2006 Slg., über allgemeine Anforderungen an die Raumnutzung (in der Fassung der Änderung Nr. 269/2009/Slg. und 22/2011 Slg.), die die allgemeinen Anforderungen an die Raumnutzung bei der Bestimmung der Flächen und Grundstücke, bei der Festlegung der Bedingungen deren Nutzung und bei der Platzierung der Bauten darauf und bei dem Entscheiden über die Gebäudeänderung und über die Änderung des Einflusses des Gebäudes auf die Raumnutzung regelt. Verordnung Nr. 503/2006 Slg., über die ausführlichere Regelung eines Planfeststellungsverfahrens, eines öffentlich-rechtlichen Vertrags und einer Raummaßnahme, die die folgenden inhaltlichen Angelegenheiten regelt: a) Anträge bezüglich der Raumplaninformationen, b) Anträge bezüglich der Erlassung der einzelnen Arten des Raumordnungsbescheides und deren Anlagen, c) Informationen über das Vorhaben des Gebietes und über die Einreichung des Antrags bezüglich der Erlassung des Raumordnungsbescheides, d) einzelne Arten der Raumordnungsbescheide, e) Informationen über den Entwurf des Ausspruchs des Bescheids in dem vereinfachten Raumordnungsverfahren, f ) Mitteilung des Raumvorhabens zum Erlass des Raumordnungsbescheids. Diese Verordnung regelt ferner die Angelegenheiten des Inhalts a) des öffentlich-rechtlichen Vertrags, durch den der Raumordnungsbescheid ersetzt wird, b) der Raummaßnahme über der Veränderungssperre, c) der Raummaßnahme über die Assanierung des Gebiets. Verordnung Nr. 526/2006 Slg., mit der einige Bestimmungen des Baugesetzes in Sachen der Bauordnung ausgeführt werden. Diese Verordnung regelt die folgenden inhaltlichen Angelegenheiten a) inhaltlichen Angelegenheiten der Bauankündigung, b) Antrag auf Baugenehmigung, c) Bauankündigung in dem verkürzten Baugenehmigungsverfahren, d) Ankündigung über die Baunutzung, e) Anträge auf die Erlassung der Kollaudierungsgenehmigung, f ) Ankündigung der Änderung in der Baunutzung, g) Ankündigung des Bauabrisses und der dazu beigelegten Unterlagen, und ferner werden dadurch die folgenden Sachen geregelt a) Inhaltliche Angelegenheiten des Bescheids und der Maßnahme des Bauamtes, durch die die Ausführung der Bauten genehmigt wird, b) Öffentlich-rechtliche Verträge, durch die die Baugenehmigung ersetzt werden kann, c) Die Kollaudierungsgenehmigung, d) Beschluss über die Änderung der Baunutzung, e) Die Genehmigung zum Abriss der Gebäude und der Beschluss über die Gewährung des Baubeitrags, f ) Angelegenheiten der Aufforderung zur Schaffung der Abhilfe und der Umfang der Kontrolle bei der Kontrolldurchsicht eines im Bau befindlichen Gebäudes.

DE 66

Verordnung Nr. 268/2009 Slg., über technische Anforderungen an Bauten Diese Verordnung regelt die technischen Anforderungen an Bauten, die in den Wirkungsbereich der Gemeindebauämter fallen.


Verordnung Nr. 398/2009 Slg. über allgemeine technische Anforderungen zur Gewährleistung barrierefreier Nutzung von Gebäuden, die allgemeine technische Anforderungen an Bauten und deren Teile legt so fest, dass ihre Nutzung durch die Personen mit Bewegungs-, Seh-, Hör- und geistiger Behinderung, die Personen im vorgerückten Alter, schwangere Frauen, die Personen, die ein Kind im Kinderwagen begleiten oder ein Kind bis 3 Jahre gesichert wird (nachstehend nur „Personen mit eingeschränkter Mobilität oder Orientierung“).

4.1 Prozess der Gebietsplanung Jedes Gebäude muss die vorgeschriebenen legislativen Anforderungen erfüllen und die Niederenergiehäuser (NED) sowie Passivhäuser (PD) stellen keine Ausnahme dar. Alles beginnt mit der Raumordnungsplanung und der Verhandlung mit dem zuständigen Gemeindeamt, unter das die Lokalität fällt, wo wir bauen wollen. Hier oder auf dem zuständigen Bauamt, ebenfalls nach der Lokalität, wo wir den Bau realisieren wollen, erfahren wir, ob für unsere Interessenlokalität die Raumordnungsdokumentation erarbeitet ist und welche Bedingungen werden darin festgelegt. Meistens finden wir das Vorliegen eines Raumordnungsplans, der die Funktions- und Raumvorschriften auf dem ganzen Verwaltungsgebiet der Gemeinde enthält. In einigen Lokalitäten gibt es auch Regulierungspläne, die detailierte Informationen über konkrete Bebauungsmöglichkeiten inkl. der Anbindung an die Verkehrsinfrastruktur und technische Infrastruktur enthalten. Das zuständige Gemeindeamt ist: die Behörde der Gebietsplanung und das Gemeindeamt, die die Erfüllung der Qualifikationsanforderungen gemäß der Bestimmung § 24 des unten zitierten Baugesetzes sicherstellen. § 24 Qualifikationsforderungen für gebietsplanerische Tätigkeit (1) Das Bezirksamt und das Gebietsplanungsamt üben die gebietsplanerische Tätigkeit durch Beamte aus, welche die Qualifikationsforderungen für die Ausübung der gebietsplanerischen Tätigkeit erfüllen. Der Auftraggeber ist das Gemeindeamt, das im Einklang mit diesem Gesetz und den rechtlichen Sondervorschriften die gebietsplanerische Tätigkeit durch einen Beamten ausübt, welcher die Qualifikationsforderungen für die Ausübung der gebietsplanerischen Tätigkeit erfüllt, oder diese Tätigkeit aufgrund eines Vertrags mit einer natürlichen oder juristische Person gewährleistet, deren Mitarbeiter die an die Beamten der Gemeindeämter gestellten Qualifikationsforderungen für die Ausübung der gebietsplanerischen Tätigkeit erfüllen. Die für die Ausübung der gebietsplanerischen Tätigkeit erforderlichen Qualifikationsforderungen erfüllt ein Beamter oder eine natürliche Person, die über die Bescheinigung einer speziellen Fachkompetenz nach der rechtlichen Sondervorschrift 17) verfügt, und die Qualifikationsforderungen der Ausbildung und der Praxis nach diesem Gesetz erfüllt. (2) Die Qualifikationsforderungen der Ausbildung und der Praxis erfüllt ein autorisierter Architekt, dem die Autorisierung für den Fachbereich Gebietsplanung, oder ohne Spezifikation des Fachbereichs, nach rechtlicher Sondervorschrift 14) erteilt wurde. (3) Die Qualifikationsforderungen der Ausbildung und der Praxis erfüllt ferner eine natürliche Person, die a) die Hochschulausbildung, die für die Autorisierung im Fachbereich der Gebietsplanung anerkannt ist, und mindestens 3 Jahre Praxis in der Ausübung gebietsplanerischen Tätigkeit in der öffentlichen Verwaltung (nachstehend nur als “entsprechende Praxis”) hat, oder b) die Hochschulausbildung im verwandten, für die Autorisierung im Fachbereich der Gebietsplanung anerkannten Fachbereich, oder die Hochschulausbildung mit einer bautechnischen Ausrichtung und mindestens 3 Jahre entsprechender Praxis hat. 14) Gesetz Nr. 360/1992 Slg., über die Berufsausübung zugelassener Architekten und über die Berufsausübung im Bauwesen tätiger zugelassener Ingenieure und Techniker, in der Fassung der späteren Vorschriften. 17) § 21 bi 26 des Gesetzes Nr. 312/2002 Slg., über die Beamten der Gebietsselbstverwaltungsbereiche und über die Änderung einiger Gesetze, im Wortlaut des Gesetzes Nr. 46/2004 Slg.

DE 67


Ministerium für die regionale Entwicklung (MMR) In der Tschechischen Republik sichert die Ausübung der Staatsverwaltung im Bereich der Gebietsplanung, des Raumordnungsbescheids und der Bauordnung das Ministerium für die regionale Entwicklung (MMR). Das MMR beteiligt sich noch dazu an der Vorbereitung der grundlegenden Rechtsnormen in den betreffenden Fachbereichen und an der Umsetzung der Programme von der überregionalen und internationalen Zusammenarbeit. Das Ministerium für die regionale Entwicklung übt ferner die Funktion einer Verwaltungsbehörde in Sachen der Gebietsplanung einschließlich des Raumordnungsbescheids nach dem Gesetz Nr. 183/2006 Slg., über die Gebietsplanung und Bauordnung (sog. „Baugesetz“) und nach anderen Rechtsvorschriften aus. Das MMR übt methodische Tätigkeiten aus, regelt und vereinigt die Ausübung der Staatsverwaltung und die Praxis der Organe der Gebietsplanung und der Bauämter im Bereich der Gebietsplanung und des Raumordnungsbescheids. Die Fachabteilungen des Ministeriums überprüfen die Entscheidungen der Verwaltungsorgane (d.h. der Bezirksbehörden und des Magistrats der Hauptstadt Prag) im Bereich der Gebietsplanung und der Bauordnung und zwar in den Berufungsverfahren oder Prüfungsverfahren. Sie führen auch die Kontrolle der Tätigkeit durch und erledigen die geltend gemachten Ersatzansprüche, die durch nicht gesetzliche Entscheidungen oder einen falschen amtlichen Vorgang der Verwaltungsorgane in dem durch das Baugesetz festgelegten Wirkungsbereich verursacht wurden. Das MMR übt auch die methodische Tätigkeit im Bereich der Gebietsplanung und des Urbanismus, des Raumordnungsbescheids, der Bauordnung und der Enteignung aus, regelt und vereinigt die Leistungen der Staatsverwaltung und die Praxis der Organe der Gebietsplanung und der Bauämter. Die beauftragten Fachabteilungen des MMR stellen ebenfalls die Aufgaben im Prüfsystem bezüglich der Sonderfachbefähigung der Beamten in Bezirks- und Gemeindeämtern in allen oben aufgeführten Abteilungen sicher. Das Ministerium sichert unter anderem im Bereich der Gebietsplanung und der Bauordnung auch die Politik der regionalen Entwicklung, führt die Evidenz der Raumordnungstätigkeit oder sichert die Tätigkeit des Beirates für die Anwendung des Baurechts. Das Ministerium beurteilt die Vorschläge der Prinzipien der regionalen Entwicklung, die durch Bezirke erarbeitet werden, und übt die staatliche Aufsicht in Sachen der Gebietsplanung aus. Behörde der Gebietsplanung – Gemeinde- und Bezirksbehörde der Gebietsplanung Die Organe der Gemeinde und des Bezirks üben die Tätigkeit in Sachen der Gebietsplanung als eine übertragene Kompetenz aus, falls durch das Gesetz nicht festgelegt ist, dass über die Sache dieVertretung der Gemeinde oder des Bezirks, ggf. das MMR und in Sonderfällen das Verteidigungsministerium entscheidet. Der Gemeinderat macht in seiner selbstständigen Kompetenz die Einwände gegenüber den Grundsätzen der regionalen Entwicklung (ZÚR) und die Einwände gegenüber dem Gebietsplan (ÚP) der benachbarten Gemeinden geltend. Für die Entwicklung des Gebiets von einer Gemeinde und den Schutz dessen Werte sorgen die Organe der Gemeinde. Zu den Organen der Gemeinden, die ihren Wirkungsbereich in Sachen der Gebietsplanung in einer übertragenen Kompetenz ausüben, gehören: Gemeindeamt einer Gemeinde mit erweiterter Kompetenz (ORP), d.h. die Behörde der Gebietsplanung (ÚÚP), die als Beschaffer vor allem die Gebietsplanungsunterlagen (ÚPP), die Gebietspläne (ÚP), einen Regulierungsplan (RP) und die Ausgrenzung des bebauten Gebiets erarbeitet. Die Organe des Bezirks entscheiden in Sachen der den Ort übergreifenden Bedeutung, wobei sie in der Mitwirkung mit den Organen der betreffenden Gemeinden vorgehen. Das Ministerium (MMR) greift in die Tätigkeit der Organe der Gemeinden und der Bezirke nur in Angelegenheiten, die die Entwicklung des Staatgebiets betreffen, es muss auch in der Mitwirkung mit den betroffenen Bezirks- und Gemeindeorganen vorgehen.

DE 68


4.2 Betroffene Organe Jede Änderung des Gebietsplans und jeder Bau beeinflusst die nahe sowie weite Umgebung und deshalb muss schon während der Projektvorbereitung mehrmals mit den sog. betroffenen Organen verhandelt werden, die berechtigt und verpflichtet sind, eine Stellungnahme bezüglich der entsprechenden Änderung des Gebietsplans oder des Baus mitzuteilen und dazu verbindlichen Stellungnahmen auszustellen. Dies folgt auch aus dem Baugesetz. Die Organe der Gebietsplanung und die Bauämter gehen in der Mitwirkung mit den betroffenen Organen vor, die die öffentlichen Interessen nach den rechtlichen Sondervorschriften schützen. Die betroffenen Organe, denen durch die rechtlichen Sondervorschriften der Schutz der öffentlichen Interessen anvertraut wird, wirken vor allem in den folgenden Bereichen: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Umweltschutz, Natur- und Landschaftsschutz, Gewässerschutz, Atmosphärenschutz, Schutz des landwirtschaftlichen Bodenfonds, Waldschutz, Schutz des Mineralvorkommens, Abfallwirtschaft, Schutz der öffentlichen Gesundheit, Veterinärpflege, Denkmalschutz, Verkehr auf Straßenverkehrswegen, Bahnverkehr, Flugverkehr, Wasserverkehr, Energetik Nutzung der Atomenergie und der ionisierenden Strahlung, Staatsverteidigung, Zivilschutz, Brandschutz, Bodenänderungen, elektronische Kommunikation, Staatssicherheit, Arbeitsschutz.

Für die Vorgänge nach dem Baugesetz, die kein Verwaltungsverfahren darstellen, geben die betroffenen Organe die Stellungnahmen ab, die keine selbstständige Entscheidung im Verwaltungsverfahren sind. Die betroffenen Organe sind berechtigt, die Anleitung des Prüfungsverfahrens zu veranlassen, um die in ihren Stellungnahmen oder verbindlichen Stellungnahmen festgelegten Bedingungen zu kontrollieren und zwar im Falle, dass sie in dem Ausspruchteil des Beschlusses oder der Maßnahme allgemeiner Natur einbezogen wurden (Gebietsmassnahme zur Bausperre und Gebietssanierung), der gemäß dem Baugesetz ausgegeben wird. Die Position der betroffenen Organe nehmen auch die Gebietsselbstverwaltungseinheiten ein, wenn die Sache das Recht der Gebietsselbstverwaltungseinheit an der Selbstverwaltung betrifft.

DE 69


4.3 Standortbestimmung der Bauten Der erste Schritt, den wir für die Realisierung des Baus machen müssen, ist die Lösung dessen Standortes. Nach dem Baugesetz gibt es für die Standortbestimmung des Baus je nach dem Typ des Baus und dem Gebiet, wo der Bau zu bauen ist, die folgenden Möglichkeiten: a) Keine Genehmigung erforderlich – es gilt für einfache Bauten, die für deren Platzierung keine Genehmigung sowie keine Anmeldung benötigen (dadurch wird die eventuelle Notwendigkeit der Erteilung der Genehmigung zur Realisierung des Baus nicht berührt). Es handelt sich um kleine und einfache Bauwerke, dessen Umfang durch die Bestimmung in § 79 Abst. 3 des Baugesetzes begrenzt ist. Zum Beispiel kann sich um eine Info- und Werbeanlage mit der gesamten Fläche unter 0,6 m2 handeln, die außerhalb der Schutzzonen der Straßenverkehrswege, der Tagesanlagen für die Wasserverteilung oder Abwasserleitung auf dem landwirtschaftlichen Boden oder auf den die Funktion eines Waldes erfüllenden Grundstücken aufgestellt wird, um Stützwände bis Höhe von 1 m, die an öffentlich zugängige Straßenverkehrswege und an öffentliche Plätze nicht grenzen, um übertragbare Bauten, Anlagen und Konstruktionen, deren Platzierungsdauer auf dem Grundstück die Frist von 30 Tagen pro Jahr nicht überschreitet (hier wird als der häufigste Fall ein kurzfristig aufgestelltes Baugerüst erwähnt). b) Standortbestimmung aufgrund einer gebietsplanerischen Information – diese kann im Einklang mit § 21 Abs. 1 Buchstabe d) des Baugesetzes als die Information über die Bedingungen der Durchführung von einfachen Bauten ohne vorherige Gebietsentscheidung oder vorherige Gebietszustimmung ausgegeben werden. Es muss sich um die genau aufgeführten Bauten handeln (meistens geht es um die Bauten für Wohn- und Erholungszwecke bis 150 m2 der bebauten Fläche, mit einem Untergeschoss bis die Tiefe von 3 m und mit höchstens zwei Obergeschossen und dem Dachboden, ferner handelt es sich um kleinere Untergeschossbauten, zu Nichtwohnzwecken dienenden Bauten bis 300 m2 usw.) c) Standortbestimmung aufgrund des Regulierungsplans – dieser Vorgang bei der Standortbestimmung des Baus kann verwendet werden, wenn für das betroffene Gebiet ein Regulierungsplan vorliegt (§77 Abs. 2 des Baugesetzes). Ob für das gebrauchte Gebiet ein Regulierungsplan nach dem gegenwärtig gültigen Baugesetz erarbeitet wurde oder nicht, erfahren Sie auf dem Bauamt. d) Standortbestimmung aufgrund der Gebietsentscheidung – es handelt sich um die bekannteste Möglichkeit, wie die gesetzliche Sandortbestimmung zu erhalten. Im Vergleich mit den oben aufgeführten Varianten handelt es sich um ein komplizierterer, jedoch durch die Praxis bewährter Vorgang, der aufgrund unseres Antrags eingeleitet wird (§87 des Baugesetzes) und in dem Verwaltungsverfahren behandelt wird (ggf. bei der Erfüllung der Bedingungen von §95 des Baugesetzes in dem sogenannten vereinfachten Gebietsverfahren). e) Standortbestimmung aufgrund der Gebietszustimmung – das vereinfachte Gebietsverfahren im Falle der Erfüllung der Bedingungen nach §96 des Baugesetzes, wenn kein Verwaltungsverfahren geführt wird

DE 70

f) Standortbestimmung aufgrund eines öffentlich-rechtlichen Vertrags – es handelt sich um die Möglichkeit, deren Gegenstand der Abschluss eines öffentlich-rechtlichen Vertrags zwischen dem Bauherr und dem Bauamt ist, wobei zu dem Vertrag auch die einstimmigen Stellungnahmen aller betroffenen Organe sowie der Dritten Personen ausgegeben werden müssen, deren Rechte und Pflichten es direkt berührt.


Mit der Lösung der Standortbestimmung des Baus ist das sogenannte allgemeine Gemeindeamt beauftragt (siehe §13 des Baugesetzes), dessen Wirkungsbereich nach dem Ort gerichtet ist, wo Sie bauen wollen.

4.4 Baugenehmigung Nach der Lösung der Gebietsentscheidung über die Standortbestimmung des Baus muss die Genehmigung der Realisierung des Baus gelöst werden. Der Genehmigungsprozess, wenn es sich nicht um die Bauten von dem sogenannten freien Modus handelt (d.h. die Bauten, die keine Baugenehmigung sowie keine Anmeldung benötigen, aufgelistet in §103 des Gesetzes), richtet sich ebenfalls nach den entsprechenden Bestimmungen des Baugesetzes, der Inhalt der Anträge und der Umfang der notwendigen Belege werden dann in seinen Durchführungsrechtsvorschriften aufgeführt.

4.4.1 Bauanmeldung Dieses Genehmigungsverfahren der Bauten ist für den Bauherrn aus der Sicht des administrativen Aufwands weniger anspruchsvoll und im Baugesetz wird in § 104 aufgeführt, welche Bauten, Bauänderungen und Arbeiten mittels der Bauanmeldung durchgeführt werden können. Es betrifft zum Beispiel die Wohn- und Erholungsgebäude mit bebauter Fläche bis 150 m2, es ist jedoch notwendig, zur Bauanmeldung auch die Unterlagen gemäß der Verordnung über die Durchführung einiger Bestimmungen des Baugesetzes in Sachen der Bauordnung sowie die Entwurfsdokumentation, die gemäß der Verordnung über die Dokumentation der Bauten durch die berechtigte Person erarbeitet wird, beizulegen.

4.4.2 Baugenehmigungsverfahren Bei den Bauten, bei denen zu ihrer Einleitung weder Gebietsverfahren noch Bauanmeldung genügen, ist es notwendig, das Baugenehmigungsverfahren durchzuführen. Dieses Baugenehmigungsverfahren führt das Bauamt, dessen Kompetenz nicht nur durch den Ort, wo wir bauen wollen, sondern auch durch die Art des Bauwerks bestimmt wird (siehe §13-16 des Baugesetzes), durch, das auch die Baugenehmigung ausstellt. Mit dem Bau kann in einem solchen Fall erst dann begonnen werden, wenn die Baugenehmigung in Rechtskraft tritt. Im Rahmen des Baugenehmigungsverfahrens überprüft das Bauamt, ob alle notwendigen Erfordernisse zur Ausstellung der Baugenehmigung und zur Realisierung des Baus erfüllt sind, und zwar vor allem ob: - die Entwurfsdokumentation in Übereinstimmung mit der Gebietsplanungsdokumentation, mit den Bedingungen der Standortentscheidung oder der Zustimmung zur Standortbestimmung bearbeitet ist, - die Entwurfsdokumentation vollständig, übersichtlich, von einer berechtigten Person bearbeitet ist und ob den allgemeinen Anforderungen an Bauten entsprechend Rechnung getragen ist, - die Zufahrt zum Bau und die rechtzeitige Durchführung der technischen, ggf. anderen Anlagen sichergestellt sind, welche für die ordentliche Nutzung des Baues durch rechtliche Sondervorschrift erfordert werden, - die vorgelegten Unterlagen den Forderungen der berührten Organe Rechnung tragen.

DE 71


Falls das Bauamt einige Mängel feststellt, fordert es den Bauherrn auf, die angeführten Mängel zu beseitigen, und räumt ihm dazu eine angemessene Frist ein. Das Baugenehmigungsverfahren ist unterbrochen. Falls das eingereichte Gesuch ohne Mängel war oder die festgestellten Mängel schon beseitigt wurden, gibt das Bauamt den Verfahrensteilnehmern, die ihm bekannt sind, und den berührten Organen, die Eröffnung des Baugenehmigungsverfahrens bekannt, wenigsten 10 Tage vor der mündlichen Verhandlung, die sie, falls es zweckmäßig ist, mit dem Lokalaugenschein verbindet. Gleichzeitig macht sie die berührten Organe und die Verfahrensteilnehmer darauf aufmerksam, dass sie ihre verbindlichen Stellungnahmen und Einwände, ggf. Belege, spätestens bei der mündlichen Verhandlung vorbringen können, und dass diese sonst nicht berücksichtigt werden. Auf den Lokalaugenschein, ggf. auf die mündliche Verhandlung kann das Bauamt verzichten, wenn ihm die Verhältnisse der Baustelle gut bekannt sind und das Gesuch genügende Unterlage für die Beurteilung des geplanten Baues und Festlegung der Bedingungen für dessen Durchführung bietet.

4.4.3 Verkürztes Baugenehmigungsverfahren

DE 72

Das Baugesetz gemäß § 117 ermöglicht dem Bauherrn ein sogenanntes verkürztes Baugenehmigungsverfahren, siehe den unten aufgeführten Auszug aus dem Baugesetz: (1) Wenn der Bauherr mit einem autorisierten Inspektor einen Vertrag über die Durchführung der Kontrolle der Entwurfsdokumentation des geplanten Baus abschließt, kann er einen solchen Bau bloß der Baubehörde anmelden, falls zustimmende verbindliche Stellungnahmen der betroffenen Organe und Äußerungen der Personen eingeholt worden sind, die am Baugenehmigungsverfahren (§ 109) teilgenommen haben, und es handelt sich nicht um einen Bau, der durch rechtliche Sondervorschrift, Gebietsplanungsdokumentation, oder Entscheidung des Gebietsplanungsamtes als ungeeignet für verkürztes Baugenehmigungsverfahren bezeichnet wird. (2) Der Bauherr legt der Bauanmeldung die durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegte Entwurfsdokumentation und das vom autorisierten Inspektor ausgestellte Zertifikat bei. Die Dokumentation wird in doppelter Ausfertigung vorgelegt; wenn die Gemeindebehörde nicht das Bauamt ist, oder wenn der Bauherr nicht Baueigentümer ist, wird sie in dreifacher Ausfertigung vorgelegt. (3) Der autorisierte Inspektor bestätigt durch das Zertifikat, dass er die Entwurfsdokumentation und die beigelegten Unterlagen von den in § 111, Abs. 1 und 2 aufgeführten Gesichtspunkten überprüft hat, und dass der geplante Bau durchgeführt werden kann. Er vermerkt diese Tatsache in der Entwurfsdokumentation, führt seinen Namen und Familiennamen und das Datum der Ausstellung des Zertifikats an, und setzt seine Unterschrift und Stempel dazu. Dem Zertifikat legt er den Entwurf des Plans der Kontrollbesichtigungen des Baues, die verbindlichen Stellungnahmen der betroffenen Organe und Äußerungen der am Baugenehmigungsverfahren beteiligten Personen § 109) bei. (4) Soweit in den Äußerungen nach Abs. 1 Einwände gegen die Durchführung des Baues vorgebracht wurden, beurteilt sie der Inspektor und erörtert sie mit den Personen, die sie vorgebracht haben. Dem Zertifikat nach Abs. 3 legt der autorisierte Inspektor die Erledigung der Einwände, ggf. die Unterlagen von denen er ausgegangen ist, bei. Falls es nicht gelingt, bei der Erledigung der Einwände die Widersprüche zwischen den Personen zu beseitigen, die sonst Verfahrensteilnehmer wären, legt er deren Äußerung mitsamt der Entwurfsdokumentation und den verbindlichen Stellungnahmen dem Bauamt vor, das die Erledigung der Einwände nach § 114 sichert, oder durch einen Beschluss über die Unfähigkeit des Baus zum verkürzten Verfahren entscheidet. (5) Das Zertifikat, die überprüfte Entwurfsdokumentation mit vermerkten Angaben und Unterlagen nach Abs. 3 wird durch das zuständige Bauamt registriert und für Kontrollbesichtigungen ausgenutzt.


(6) Der gebührende Inhalt der Anmeldung nach Abs. 1 sowie der Inhalt und die Struktur des Zertifikats werden durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt.

4.5 Baunutzung Nach der Fertigstellung des Baus, der einer Baugenehmigung bedurft hat, ist es notwendig, dem Bauamt das Vorhaben mit dessen Nutzung mitzuteilen. Im Falle, dass die Baunutzer die Eigenschaften des Baus nicht beeinflussen können, ist die Ausgabe der Zustimmung zur Bauübernahme zu beantragen. Den Bestandteil der Mitteilung stellt die Einmessbescheinigung vor Beginn der Bauausführung sowie nach Baubeendigung (geometrischer Plan) dar. Gleichzeitig müssen die Lieferung von Gas, Wasser, Strom usw. gelöst werden, die zum Betrieb des Hauses dienen werden. Heute gilt es, dass es die Pflicht des Bauherrn ist, noch vor dem Beginn der Baunutzung zu sichern, dass alle notwendigen Prüfungen durchgeführt und ausgewertet werden und dass er deren Ergebnisse belegen kann. Es handelt sich um eine sehr individuelle Sache, die von der Art des Gebäudes sowie der konkreten Vereinbarung mit den Eigentümern oder Betreibern der einzelnen Netze abhängt. Das Bauamt muss binnen 30 Tagen ab der Mitteilung der Absicht, mit der Baunutzung zu beginnen, die Anlagen bewerten, wobei es danach berechtigt ist, die Baunutzung zu verbieten. Sofern wir kein Verbot erhalten, können wir mit der Baunutzung beginnen. Falls wir Zustimmung zur Bauübernahme beantragt haben, können wir mit der Baunutzung erst nach der Ausstellung der Zustimmung zur Bauübernahme beginnen.

4.5.1 Unterhaltung des Baus Mit der Baunutzung hängt eng auch dessen Unterhaltung zusammen. Der Baueigentümer ist verpflichtet, den Bau in einem guten technischen Stand in Übereinstimmung mit der von dem Bauamt geprüften Dokumentation und der Entscheidung des Bauamts (Baugenehmigung, Zustimmung zur Bauübernahme) so zu unterhalten, dass keine Brand- oder Hygienemängel drohen können, dass der Bau nicht entwertet ist oder sein Aussehen nicht beschädigt ist, dass dessen Nutzung so viel wie möglich verlängert wird. Falls der Baueigentümer die Unterhaltungsarbeiten nicht ordnungsgemäß durchführt, kann ihm das Bauamt einen zeitlichen Plan zur Durchführung der notwendigen Maßnahmen anordnen.

4.5.2 Rekonstruktion des Baus Auf einen niederenergetischen Standard können auch ältere Objekte umgebaut werden. Meistens begrenzen sich solche Bauarbeiten auf weniger technisch anspruchsvolle Eingriffe in die Baukonstruktionen, d.h. Wärmeisolierung der Dächer und Gebäudehülle, Austausch der Fenster- und Türelemente. Dieser Lösung haben auch staatliche Förderprogramme entsprochen – z.B. „Zelená úsporám“. Für eine systematische Änderung des Baus in einen niederenergetischen ist eine präzise Projektvorbereitung unentbehrlich, die den gegenwärtigen Zustand der einzelnen Konstruktionen beurteilt, ihre Sanierung und Ergänzung um notwendige Konstruktionsisolierungen entwirft, die Auswahl der geeigneten Baustoffe, der Heiz-, Belüftungssysteme einschließlich die Rückgewinnung der Abfallwärme empfiehlt. Eine so vorbereitete Rekonstruktion muss auch öffentlich-rechtlich verhandelt werden und es muss auch deren Durchführung genehmigt werden.

4.6 Beseitigung des Baus Falls der Bau nicht mehr den Anforderungen an Baukonstruktionen, Betrieb, Ästhetik entspricht und wir ihn nicht rekonstruieren wollen, dann ist seine Beseitigung zu erwägen. Die Absicht, den Bau zu beseitigen, wird dem Bauamt angemeldet, falls es sich um einen Bau handelt, der Baugenehmigung

DE 73


verlangt hat, wird der Anmeldung auch die Dokumentation der Abrissarbeiten beigelegt. Das Bauamt beurteilt binnen 30 Tagen ab der Anmeldung eines solchen Vorhabens, ob die Beseitigung in Form eines Verwaltungsverfahrens gelöst werden muss und welche ergänzende Unterlagen dazu erforderlich sind. Wenn das Haus aus wiederverwertbaren Materialien gebaut ist, kann das gewonnene Material wieder für den Bau verwendet werden. Anderenfalls wird es sich um den Abfall handeln, der auf einer Großdeponie gelagert wird.

4.7 Autorisierter Inspektor Der autorisierte Inspektor kann durch seine Tätigkeit den Bauherren (privaten sowie staatlichen) helfen und aufgrund des Werkvertrags die Dauer der administrativen Handlungen, die mit dem Baugenehmigungsverfahren zusammenhängen, verkürzen. Dadurch kann der Bauherr mit dem Bau wesentlich früher anfangen. Er kann den Bauherren während der Bauvorbereitung auch in der Orientierung in gültigen Rechtsvorschriften helfen und sie auf mögliche Risiken und eventuelle Widersprüche zu Gesetzen aufmerksam machen. Der autorisierte Inspektor kann die Baugenehmigung durch ein von ihm ausgestelltes Zertifikat ersetzen, das er nach der ordentlichen und objektiven Beurteilung der Baudokumentation und nach der Kontrolle von allen erforderlichen Stellungnahmen der einzelnen Organe der Staatsverwaltung oder der Verwalter der einzelnen Netze ausstellt. Er kontrolliert gleichzeitig auch die Zustimmungen der Bauverfahrensteilnehmer mit dem Bau und er erklärt eventuelle Fragen bezüglich der Projektdokumentation. Falls gegen den Bau Einwände geltend gemacht werden, handelt der autorisierte Inspektor mit den Personen, die sie geltend gemacht haben, und er bemüht sich um die Beseitigung der Widersprüche. Falls die Einwände nicht beseitigt wurden, obliegt die Entscheidung darüber dem Bauamt. Ausser der Ausstellung der Zertifikate kann der autorisierte Inspektor auch an den Kontrollbesichtigungen des Baus teilnehmen, aufgrund des Vertrags mit dem Bauherrn den Bauvorgang kontrollieren oder das Zertifikat über die Baubeendigung bearbeiten, das für das Bauamt als Unterlage zur Ausstellung der Zustimmung zur Bauübernahme ohne örtliche Erhebung dienen kann. Der autorisierte Inspektor stellt kein Verwaltungsorgan dar und das Ergebnis seiner Handlungen ist keine Verwaltungsentscheidung im Sinne der Verwaltungsordnung.

4.8 Pflichten und Verantwortung von Personen bei Bauvorbereitung und Baudurchführung Das Baugesetz definiert auch die Pflichten und Tätigkeiten, die dem Bauherrn, dem Bauleiter und der Bauaufsicht sowie dem Eigentümer des Baus und der Anlagen obliegen.

4.8.1 Bauherr Der Bauherr ist verpflichtet, auf die ordentliche Bauvorbereitung und Baudurchführung zu achten. Dabei müssen insbesondere der Schutz des Lebens und der Gesundheit von Personen und Tieren, der Umweltschutz, der Eigentumsschutz und die Schonung der Nachbarschaft berücksichtigt werden. Der Bauherr ist verpflichtet, zu Zwecken der Verhandlung des Vorhabens nach dem Baugesetz, die vorgeschriebene Dokumentation zu beschaffen. Bei der Durchführung eines genehmigungs- oder anmeldungspflichtigen Baues ist der Bauherr verpflichtet,

DE 74

der Baubehörde im voraus den Termin der Aufnahme von Bauarbeiten, den Namen und den Sitz des Bauunternehmers, der den Bau durchführen wird, mitzuteilen, bei einem Bau, der in Eigenhilfe


durchgeführt wird, den Namen und Familiennamen des Bauleiters oder der Person, welche die Bauaufsicht durchführen wird, mitzuteilen; die Änderungen dieser Tatsachen teilt er unverzüglich der Baubehörde mit, vor dem Beginn des Baues an einem sichtbaren Ort beim Eingang auf die Baustelle ein Schild mit Angaben über die Baugenehmigung anzubringen und dieses bis Fertigstellung des Baues, ggf. bis Ausstellung der Zustimmung zur Bauübernahme dort zu belassen. zu sicherstellen, dass auf dem Bau oder auf der Baustelle die beglaubigte Baudokumentation, und alle Dokumente, ggf. deren Kopien, die sich auf den durchzuführenden Bau oder dessen Änderung beziehen, zur Verfügung stehen. der Baubehörde die Phasen des Baues entsprechend dem Plan der Kontrollbesichtigungen mitzuteilen, die Durchführung der Kontrollbesichtigung zu ermöglichen und, falls ihn schwerwiegende Gründe nicht verhindern, an der Besichtigung teil zu nehmen. die festgestellten Baumängel, welche das Leben und die Gesundheit von Personen und Tieren bedrohen, unverzüglich nach deren Feststellung der Baubehörde anzumelden.

4.8.2 Bauleiter und Bauaufsicht Der Bauleiter ist hauptsächlich verpflichtet, die Durchführung des Baus in Übereinstimmung mit den Entscheidungen oder anderen Maßnahmen des Bauamtes und mit der beglaubigten Entwurfsdokumentation zu leiten. Er ist ferner verpflichtet, die Erfüllung der aus rechtlichen Sondervorschriften sich ergebenden Pflichten zum Schutz des Lebens, der Gesundheit, der Umwelt und der Arbeitssicherheit zu gewährleisten, sowie eine ordentliche Organisation und Betrieb auf der Baustelle, die Erfüllung der allgemeinen Anforderungen an Bauten (§ 169), ggf. der anderen technischen Vorschriften und Normen zu sichern. Falls sich in dem Ort des Baues Anlagen der technischen Infrastruktur befinden, ist der Bauleiter verpflichtet, die Absteckung der Infrastrukturtrassen an der Stelle deren Zusammenstoßes mit dem Bau zu sichern. Der Bauleiter ist weiter verpflichtet, zur Beseitigung der Mängel bei der Baudurchführung hinwirken und dem Bauamt unverzüglich die Mängel anzumelden, die es nicht gelungen ist bei der Leitung des Baues zu beseitigen, Bedingungen für Kontrollbesichtigungen zu schaffen. Der Bauleiter ist verpflichtet, mit der Person, die die technische Aufsicht des Bauherrn oder die Autorsaufsicht des Projektanten ausübt, falls diese errichtet sind, und mit dem Koordinator der Arbeitssicherheit und des Arbeitsschutzes, falls dieser auf der Baustelle tätig ist, zusammen zu arbeiten. Die Person, die die Bauaufsicht ausübt, ist mit dem Bauherrn mitverantwortlich für die Übereinstimmung der räumlichen Lage des Baues mit der beglaubigten Entwurfsdokumentation, für die Erfüllung der allgemeinen Anforderungen an Bauten, für die hindernisfreie Nutzung des Baues, für die Einhaltung anderer zur Realisierung des Baues ausgegebenen technischen Vorschriften, Entscheidungen und Maßnahmen. Die Person, die die Bauaufsicht ausübt, verfolgt die Weise und den Vorgang der Baudurchführung, insbesondere die Sicherheit der Installationen und des Betriebes der technischen Einrichtungen auf der Baustelle, die Zweckmäßigkeit der Lagerung und Nutzung von Bauprodukten, Baumaterialien und Baukonstruktionen, die Führung des Bautagebuchs oder des einfachen Bauprotokolls; sie wirkt hin zur Beseitigung der Mängel bei der Baudurchführung und falls es ihr nicht gelingt, solche Mängel zu beseitigen, meldet sie diese unverzüglich dem Bauamt.

DE 75


4.8.3 Eigentümer des Baus und der Anlage Der Baueigentümer ist verpflichtet, den Bau während der ganzen Zeit dessen Bestehens zu unterhalten, auf dessen Sicherheit zu achten, die Baumängel, die das Leben oder die Gesundheit von Personen und Tieren bedrohen, dem Bauamt unverzüglich anzumelden, die Kontrollbesichtigung des Baues zu ermöglichen und, wenn ihn schwerwiegende Gründe nicht verhindern, an der Besichtigung teilzunehmen. Der Baueigentümer ist auch verpflichtet, das Bautagebuch für die Zeit von 10 Jahren ab der Ausstellung der Zustimmung zur Bauübernahme, ggf. ab der Fertigstellung des Baus, wenn die Zustimmung zur Bauübernahme nicht verlangt wird, während der ganzen Dauer des Baus die Entwurfsdokumentation der wirklichen Baudurchführung, die Entscheidungen, Bescheinigungen, Zustimmungen, beglaubigte Entwurfsdokumentation ggf. andere wichtige Dokumente, die den Bau betreffen, zu erhalten. Der Eigentümer der Einrichtung, die dem Baugesetz unterliegt, ist verpflichtet, die Einrichtung während der ganzen Zeit ihres Bestehens in ordentlichem Zustand zu erhalten und die Mängel auf der Einrichtung, welche das Leben oder die Gesundheit von Personen und Tieren bedrohen, unverzüglich dem Bauamt zu melden. Der Eigentümer der Einrichtung ist verpflichtet, die Entwurfsdokumentation der wirklichen Durchführung der Einrichtung, die Entscheidungen, Zustimmungen und andere wichtige Dokumente, die den Bau betreffen, während der ganzen Dauer der Einrichtung zu erhalten.

DE 76


4.9 Anforderungen an Bauten Der Aufenthalt in Gebäuden sollte für uns angenehm, sicher, hygienisch mangelfrei sein und der Betrieb solcher Gebäude sollte möglichst wirtschaftlich sein. Aus diesem Grund müssen alle Bauten eine Menge von vorgeschriebenen Anforderungen erfüllen, die durch die gültigen Vorschriften festgelegt sind. Es handelt sich vor allem um statische, räumliche, konstruktive, brandschutztechnische, hygienische, betriebliche, sicherheitstechnische und energetische Anforderungen an Baueigenschaften. Die Gesamtheit solcher Anforderungen wird ausführlich durch die Gesetze, Durchführungsverordnungen und Verkündungen festgelegt. In einigen Teilen berufen sich diese Vorschriften auf Tschechische technische Normen und deren Normwerte. Aus diesem Grund sollte jeder Projektant der Bauten über die zusammenhängende Legislative Bescheid wissen, die bei der Projektierung und bei der eigenen Baudurchführung zu beachten ist, und er sollte sich schon während der Zeit der Projektvorbereitungen mit diesen Grundanforderungen an Bauten befassen: - gegenseitiger Abstand der Bauten - Brandsicherheit - allgemeine Anforderungen - Tagesbeleuchtung, Lüftung, Heizung - Treppen und schiefe Rampen - Fenster, Türen - Geländer - Aufzüge - Sonstige Anforderungen an Bauten, die für das Wohnen und individuelle Erholung bestimmt sind. Die wichtigsten Anforderungen an Bauten sind in der Durchführungsverordnung des Baugesetzes, in der Verordnung Nr. 268/2009 Slg., über technische Anforderungen an Bauten, aufgeführt. Diese Verordnung regelt technische Anforderungen an Bauten, die in die Kompetenz der allgemeinen Bauämter fallen. Die Niederenergiehäuser betreffen vor allem die folgenden Teile: Teil zwei TECHNISCHE ANFORDERUNGEN AN BAUTEN §6 Anschluss der Bauten an Netze der technischen Ausstattung (1) Die Bauten nach ihrer Art und dem Bedarf müssen an eine Wasserquelle oder eine Wasserleitung für den öffentlichen Bedarf und die Wasserleitung für Brandlöschen und die Anlagen für die Abwasserbearbeitung, an Netze der notwendigen Energien und an Netze der elektronischen Kommunikationen angeschlossen werden. (2) Jeder Anschluss des Baus an Wasserleitung für öffentlichen Bedarf und an Netze der notwendigen Energien ist separat abzusperren. Die Plätze, wo sich die Verschlüsse und Außenabnahmeplätze für Löschwasserabnahme befinden, müssen zugängig und dauerhaft gekennzeichnet sein. (3) Die Bauten nach ihrer Art und dem Bedarf müssen an Kanalisation für öffentlichen Bedarf angeschlossen sein, wenn es technisch möglich und ökonomisch akzeptabel ist. Widrigenfalls muss eine Anlage zur Bearbeitung und Akkumulation der Abwässer errichtet werden. (4) Die Bauten, von denen das Oberflächenwasser abfließt, das durch einfallende atmosphärische Niederschläge verursacht ist (nachstehend nur als „Niederschlagswasser“), müssen die Ableitung solches Wassers sicherstellen, wenn das Niederschlagswasser nicht zu einer anderen Nutzung gesammelt wird. Die Verschmutzung dieses Wassers durch schädliche Stoffe oder ihre übermäßige Menge werden durch geeignete Maßnahmen gelöst. Die Ableitung des Niederschlagswassers wird vorzugsweise durch die Versickerung gesichert. Wenn die Versickerung nicht möglich ist, wird die Ableitung in Oberflächengewässer durchgeführt; wenn es nicht möglich ist, das Niederschlagswasser separat abzuleiten, wird es durch die einheitliche Kanalisation abgeleitet.

DE 77


(5) Alle Durchgänge der Anschlüsse oder der entsprechenden technischen Abnahmeanlagen in das Gebäude oder dessen Teil, die sich unter dem Terrain befinden, müssen so gelöst werden, dass im Falle einer Havarie der Gasleitung außerhalb des Objektes die Durchdringung des Gases in das Gebäude verhindert ist. (6) Die räumliche Gestaltung der Netze der technischen Ausstattung sowie ihr Gleichlauf oder ihre Kreuzung sind durch die Normwerte bestimmt. Teil drei ANFORDERUNGEN AN SICHERHEIT UND BAUEIGENSCHAFTEN §8 Grundanforderungen (1) Der Bau muss so entworfen und durchgeführt werden, dass er bei der Berücksichtigung dessen Wirtschaftlichkeit für die bestimmte Nutzung geeignet ist und dass er gleichzeitig die Grundanforderungen erfüllt, zu diesen Anforderungen gehören a) mechanische Widerstandsfähigkeit und Stabilität, b) Brandsicherheit, c) Gesundheitsschutz von Personen und Tieren, gesunden Lebensbedingungen und der Umwelt, d) Lärmschutz, e) Nutzungssicherheit, f) Energieeinsparungen und Wärmeschutz. (2) Der Bau muss die im Absatz 1 aufgeführten Anforderungen bei der üblichen Unterhaltung und bei der Wirkung der gängigen zu erwartenden Einflüssen während der geplanten Lebensdauer des Baus erfüllen. (3) Die Produkte, Materialien und Konstruktion, die für den Bau entworfen und verwendet wurden, müssen sicherstellen, dass der Bau die im Absatz 1 festgelegten Anforderungen erfüllt. § 16 Energieeinsparungen und Wärmeschutz (1) Die Bauten müssen so entworfen und durchgeführt werden, dass der Energieverbrauch für deren Heizung, Lüftung, Kunstbeleuchtung, ggf. Klimatisierung möglichst niedrig ist. Der Energiebedarf muss durch die Form des Gebäudes, dessen Dispositionslösung, die Orientierung und Größe der Füllungen, verwendete Baustoffe und Produkte und Systeme der technischen Anlagen der Bauten beeinflusst werden. Bei dem Entwurf des Baus müssen die klimatischen Bedingungen des Orts berücksichtigt werden. (2) Die Gebäude mit einem geforderten Stand des Innenraums müssen so entworfen und durchgeführt werden, dass die Anforderungen an deren Wärmeschutz langfristig während der Nutzungsdauer gesichert werden; durch die Anforderungen werden a) Wärmebehaglichkeit der Anwender, b) geforderten wärmetechnische Eigenschaften der Konstruktionen und Gebäude, c) Wärmefeuchtigkeitsbedingungen der Technologien gemäß unterschiedlichen Bauzwecken, d) niedriger Energiebedarf der Gebäude erfüllt. (3) Die Anforderungen an wärmetechnischen Eigenschaften der Konstruktionen und Gebäude sind durch die Normwerte bestimmt. Teil vier ANFORDERUNGEN AN BAUKONSTRUKTIONEN DER BAUTEN § 19 Wände und Trennwände (1) Die Außenwände und Innenwände, die die einzelnen Räume mit dem unterschiedlichen Heizbetriebsmodus trennen, und die an das Terrain anliegenden Wandkonstruktionen müssen zusammen mit deren Oberflächen die Anforderungen an wärmetechnische Eigenschaften bei dem Wärme-, Wasserdampf- und Luftdurchgang durch die Konstruktionen erfüllen a) die niedrigsten Innenoberflächentemperaturen der Konstruktion, vor allem an den Stellen der Wärmebrücken in der Konstruktion und der Wärmebindungen zwischen den Konstruktionen,

DE 78

b) Wärmedurchgangskoeffizient, inkl. der Wärmebrücken in der Konstruktion,


c) lineare und punktuelle Faktoren des Wärmedurchgangs für Wärmebindungen zwischen den Konstruktionen, d) Wasserdampfkondensation und Feuchtigkeitsbilanz im Laufe des Jahres, e) Luftdurchlässigkeit der Konstruktion und der Fugen zwischen den Konstruktionen, f) Wärmestabilität der Konstruktion in den Winter- und Sommermonaten im Zusammenhang mit dem Raum oder das Gebäude, g) Wärmedurchgang durch die Fassade des Gebäudes im Zusammenhang mit anderen Gebäudekonstruktionen. (2) Die Wand oder Trennwand entspricht den Anforderungen an Schallschutz, wenn sie die Anforderungen der Bauakustik an Luftschalldichtheit zwischen den Räumen in Gebäuden erfüllt, die durch Normwerte nach dem Charakter der genutzten Räume oder nach der entworfenen Nutzungsart der genutzten Räume festgelegt ist. § 20 Decken (1) Die Außen- sowie Innendeckenkonstruktionen müssen zusammen mit Fussböden und Oberflächen die Anforderungen an wärmetechnischen Eigenschaften bei dem Wärme,- Wasserdampf- und Luftdurchgang durch die Konstruktionen in einem beständigen und unbeständigen Temperaturstand erfüllen, die von den Normwerten ausgehen. (2) Die Decken zusammen mit Fussböden und Oberflächen sind normgerecht aus der Sicht der Schalldämmung, wenn ihre gewogene bauliche Schalldämmung sowie der normalisierte gewogene Schalldruckpegel des Trittschalls die minimalen Anforderungen der baulichen normgerechten Schalldämmung erfüllen. § 21 Fussböden, Wand- und Deckenoberflächen (1) Die Bodenkonstruktionen müssen die Anforderungen an wärmetechnische Eigenschaften in einem beständigen und unbeständigen Temperaturstand inkl. der Senkung der Berührungstemperatur der Fussböden erfüllen. Die Bodenkonstruktionen müssen die genormten Anforderungen der Bauakustik an die Luftschall- und Trittschalldämmung erfüllen. Die Schichtengruppe der ganzen Deckenkonstruktion wird als Komplex beurteilt. § 25 Dächer (1) Die Dächer müssen das Niederschlagwasser, den Schnee und das Eis so fangen und ableiten, dass dadurch die Fußgänger und Straßenverkehrsteilnehmer oder die Tiere in anliegender Umgebung nicht gefährdet werden, und dass sie dem Einsickern von Wasser in die Baukonstruktionen verhindern. Der Entwurf der Dachkonstruktion muss den Normwerten für die Belastung entsprechen. (2) Begehbare Dächer und Terrassen müssen sicher zugängig und betriebssicher sein. Die Abluft aus den lufttechnischen und klimatisierenden Anlagen sowie die Entlüftung der Abwasserleitung müssen über die begehbaren Dächer und Terrassen normgerecht so ausmünden, dass dadurch die Umgebung nicht belästigt und gefährdet wird. (3) Die Dachhaut der Betriebsdächer und Terrassen muss die Anforderungen der Bauakustik erfüllen, die in den entsprechenden Normen durch Werte festgelegt sind. (4) Die Dachkonstruktion muss die Anforderungen an wärmetechnischen Eigenschaften bei dem Wärme-, Wasserdampf-, Luftdurchgang durch die Konstruktionen erfüllen, die in den entsprechenden Normen durch Werte festgelegt sind. a) die niedrigsten Innenoberflächentemperaturen der Konstruktion, vor allem an den Stellen der Wärmebrücken in der Konstruktion und der Wärmebindungen zwischen den Konstruktionen, b) Wärmedurchgangskoeffizient, inkl. der Wärmebrücken in der Konstruktion, c) lineare und punktuelle Faktoren des Wärmedurchgangs für Wärmebindungen zwischen den Konstruktionen, d) Wasserdampfkondensation und Feuchtigkeitsbilanz im Laufe des Jahres,

DE 79


e) Luftdurchlässigkeit der Konstruktion und der Fugen zwischen den Konstruktionen, f) Wärmestabilität der Konstruktion in den Winter- und Sommermonaten im Zusammenhang mit dem Raum oder das Gebäude, g) Wärmedurchgang durch die Fassade des Gebäudes im Zusammenhang mit anderen Gebäudekonstruktionen. § 26 Ausfüllungen der Öffnungen (1) Die Konstruktionen von Ausfüllungen der Öffnungen müssen eine entsprechende Steifigkeit aufweisen, bei der sie während eines gängigen Betrieb nicht brechen, verhängen oder anderweitig verformen, und sie müssen der Belastung, ihrem eigenen Gewicht, der Windbelastung auch bei dem geöffneten Flügel standhalten, ohne dass sie beschädigt, verschoben, umgeformt werden oder ihre Funktion begrenzt wird. (2) Die Ausfüllungen der Öffnungen müssen die Anforderungen an wärmetechnischen Eigenschaften in einem beständigen und unbeständigen Temperaturstand erfüllen. Die niedrigere Innenoberflächentemperatur, der Wärmedurchgangskoeffizient einschl. der Rahmen und Futter, Futter- und Fugenluftdurchlässigkeit im Einklang mit dem Verfahren des Luftaustausches im Raum und Gebäude werden durch die Normwerte bestimmt. (3) Akustische Eigenschaften der Ausfüllungen der Öffnungen müssen einen ausreichenden Schallschutz in allen geschützten Innenräumen des Gebäudes gleichzeitig unter den Bedingungen des minimalen Luftaustauschs bei dem Aufhalten von Personen 25 m3 . h-1/Person oder den Luftaustausch im Raum mindestens einmal pro 2 Stunden sicherstellen. Es muss ferner der Wert von maximaler zulässiger Konzentration des Kohlendioxids 1000 ppm eingehalten werden, der als Indikator der Intensität und Qualität der Lüftung dient. § 37 Lufttechnik (1) Die lufttechnischen Anlagen müssen solche Parameter der Innenluft von belüfteten Räumen gewährleisten, dass hygienische und technologische Anforderungen erfüllt werden. Der Betrieb solcher Anlagen muss betriebssicher, wirtschaftlich sein, er darf die Umwelt, die Gesundheit von Personen oder Tieren nicht gefährden. Die lufttechnischen Anlagen müssen die notwendige Reinigung und Instandhaltung ermöglichen. (2) Der Auslass der Abluft muss gemäß den Normwerten so durchgeführt und positioniert sein, dass er die Umgebung nicht belästigt und gefährdet. Die Ausstritte der Abluft müssen mindestens 1,5 m von Ansaugöffnungen der Außenluft, den Ausgängen der geschützten Fluchtwege, den Öffnungen für natürliche Lüftung der geschützten, ggf. der teilweise geschützten Fluchtwege und 3 m von Ansaug- und Auslassöffnungen, die zur Zwangslüftung der geschützten Fluchtwege dienen, entfernt sein. (3) Wenn es bei dem Transport der Luft mit hohem Gehalt der Wasserdämpfe hohes Risiko an Kondensation besteht, muss die Luftleitung wasserdicht, geneigt und entwässert ausgeführt sein. (4) Die lufttechnischen Anlagen in Betrieben mit hoher Luftaustauschintensität muss die Wärmerückgewinnung aus der Abluft durch die Anlage mit beglaubigter ausreichender Wirksamkeit gesichert sein, falls zum Beispiel durch ein energetisches Audit nicht festgestellt wird, dass eine solche Lösung in den betreffenden Bedingungen nicht geeignet ist. (5) Bei den Gebäuden mit einem Klimatisierungssystem muss ihre ausreichende Wärmestabilität in den Sommermonaten und die Nutzung von anderen wirtschaftlich geeigneten technischen Möglichkeiten der Gebäudekühlung bewiesen werden. Die Wärmestabilität der klimatisierten Gebäude ist durch die Normwerte bestimmt. § 38 Heizung

DE 80

(1) Technische Ausstattung der Heizquellen muss einen wirtschaftlichen, sicheren und zuverlässigen Betrieb gewährleisten und es sind die Möglichkeiten der alternativen Heizquellen zu berücksichtigen. Im Falle der Installation der Wärmeverbraucher für feste Brennstoffe muss ein Raum für die Lagerung der festen Brennstoffe zur Verfügung sein. (2) Für Kessel und Verbrauchgeräte muss die Zuführung von Verbrennungsluft und Lüftungsluft gesichert sein. Die Ableitung von Rauchgas, Kondensat aus Abgasen und sonstigen Schadstoffen darf die Umwelt sowie die Gesundheit von Personen und Tieren nicht gefährden. (3) Die Berechnung der Wärmeverluste des Gebäudes wird durch die Normen festgelegt. (4) In den Gebäuden mit erhöhtem Unfallrisiko, vor allem in Vorschul- und Schuleinrichtungen, müssen die Heizkörper mit Schutzabdeckungen installiert werden, die jedoch der ordnungsmäßigen Wärmeübergabe von Heizkörpern in die Umgebung nicht verhindern dürfen.


(5) In Heizsystemen müssen die Anlagen bestückt sein, die die Messung und Einstellung der Parameter der Heizsysteme ermöglichen. Bei dem Betrieb der Heizsysteme muss die Steuerung der Heizleistung in Abhängigkeit von dem Wärmebedarf gewährleistet werden. (6) Bei der Wärmelieferung aus der Außenquelle muss an dem Eintritt in das Innenheizsystem des Gebäudes und an dem Austritt daraus ein Hauptabsperrventil des Heizmediums eingebaut sein. (7) Die im Absatz 5 aufgeführten Anlagen und die Hauptabsperrventile des Heizmediums müssen zugängig und gegen eine unbefugte Manipulation gesichert sein. (8) Die Leitungen des Heizsystems, die durch technische Geschosse geführt sind, müssen isoliert sein.

4.10 Anforderungen an Erzeugnisse, Baustoffe und Konstruktionen Damit wir uns in den neu gebauten oder rekonstruierten Gebäuden wohl und sicher fühlen, müssen wir solche Baustoffe und Konstruktionen verwenden, die lange Nutzungsdauer, keine hygienischen Mängel, statische Beständigkeit und Brandsicherheit aufweisen. Zur Erfüllung des oben aufgeführten gibt es eine Menge von legislativen Anforderungen, die von der Praxis ausgehen und die dank der Entwicklung von neuen Materialien und Arbeitsverfahren ständig ergänzt und erweitert werden. Das Baugesetz führt in § 156 zum Beispiel auf, welche Erzeugnisse, Materialien und Konstruktionen für den Bau verwendet werden können: (1) Für den Bau können nur solche Erzeugnisse, Materialien und Konstruktionen entworfen und angewendet werden, deren Eigenschaften, aus der Sicht der Eignung des Baues zu dem vorgesehenen Zweck, gewährleisten, dass der Bau nach richtiger Durchführung und bei regelrechter Unterhaltung während der vorgesehenen Dauer den Anforderungen an mechanische Widerstandsfähigkeit und Stabilität, Brandsicherheit, Hygiene, Schutz des Lebens, der Gesundheit und der Umwelt, Sicherheit bei Unterhaltung und Nutzung, einschließlich hindernisfreier Nutzung durch Behinderte, Lärmschutz, Energieersparnisse und Wärmeschutz, Rechnung tragen wird. (2) Die Erzeugnisse für den Bau, welche für die Qualität des Baus von entscheidender Bedeutung sind und die erhöhte Bedrohung der berechtigten Belange darstellen, werden nach rechtlichen Sondervorschriften festgelegt und beurteilt, es handelt sich um die folgenden Rechtsvorschriften:

Gesetz Nr. 22/1997 Slg. über die technischen Anforderungen an Erzeugnisse und über die Änderung und Ergänzung einiger Gesetze, im Wortlaut späterer Vorschriften. Verordnung der Regierung Nr. 163/2002 Slg., durch welche die technischen Anforderungen an ausgewählte Erzeugnisse für Bauten festgesetzt werden. Verordnung der Regierung Nr. 190/2002 Slg., durch welche die technischen Anforderungen an die mit CE gekennzeichneten Erzeugnisse für Bauten festgesetzt werden, im Wortlaut der Verordnung der Regierung Nr. 251/2003 Slg. und der Verordnung der Regierung Nr. 128/2004 Slg.

4.11 Bautagebuch Ein sehr nützliches Hilfsmittel bei dem Bau stellt das Bautagebuch dar, das uns ermöglicht, schon während der Baudurchführung die Mängel zu beseitigen, die durch sowohl schlecht durchgeführte Arbeit von Handwerkern als auch die Verwendung von ungeeigneten oder nicht hochwertigen Materialien entstanden sind. Das Bautagebuch hilft uns auch den Ablauf des ganzen Aufbaus oder des Umbaus des Gebäudes zu erfassen und wir können darin folgen, ob der vereinbarte Zeitablaufplan der einzelnen Bauarbeiten eingehalten wird.

DE 81


Das Baugesetz führt in §157 die Pflicht an, ein Bautagebuch zu führen, siehe den Text unten: (1) Bei der Durchführung eines genehmigungs- oder anmeldungspflichtigen Baus muss das Bautagebuch geführt werden, in das die Angaben über die Durchführung des Baus regelmäßig eingetragen werden; bei den in § 104, Abs. 2, Buchst. f) bis j) und n) und Buchst. l), m), o) und p) angeführten anmeldungspflichtigen Bauten genügt ein einfaches Bauprotokoll. (2) Ein Bautagebuch oder ein einfaches Bauprotokoll zu führen ist verpflichtet der Bauhersteller, bei einem in Eigenhilfe durchgeführten Bau, der Bauherr. Der Bauherr, der Bauleiter, die die Kontrollbesichtigung durchführende Person, die für ausgewählte Vermessungsarbeiten verantwortliche Person, sind berechtigt, Eintragungen in das Bautagebuch oder Bauprotokoll vorzunehmen. Eintragungen vorzunehmen sind weiter berechtigt die Personen, die die technische Aufsicht, die Aufsicht des Bauherrn und die Autorsaufsicht ausüben, falls diese errichtet worden sind, der Koordinator der Arbeitssicherheit und des Arbeitsschutzes, falls er auf der Baustelle tätig ist, der autorisierte Inspektor bei dem Bau, für welchen er das Zertifikat nach § 117 ausgestellt hatte, und weitere Personen, die berechtigt sind, die Aufgaben der Verwaltungsaufsicht nach rechtlichen Sondervorschriften zu erfüllen. 3) Nach der Fertigstellung des Baus übergibt der Hersteller des Baus das Original des Bautagebuchs oder des einfachen Bauprotokolls dem Bauherrn. (4) Der gebührende Inhalt des Bautagebuchs und des einfachen Bauprotokolls und die Weise deren Führung legt die Durchführungsrechtsvorschrift fest, und zwar die Verordnung Nr. 499/2006 Slg. über Baudokumentation und ihre unten aufgeführte Anlage Nr. 5. Anlage 5 – Erfordernisse und die Weise der Führung des Bautagebuchs und des einfachen Bauprotokolls Bautagebuch A. Identifikationsangaben a) Bezeichnung des Baus (oder dessen Teils) nach dessen Anmeldung, der Baugenehmigung, dem öffentlich-rechtlichen Vertrag oder der Anmeldung des Baus in dem verkürzten Baugenehmigungsverfahren, Datum deren Ausgabe, ggf. Bearbeitungsnummer, b) Ausführungsort (Bauplatz), c) Handelsfirma, Ort der unternehmerischen Tätigkeit oder Sitz der Bauteilnehmer (wenn der Bauteilnehmer in dem Handelsregister eingetragen ist, dann sein Name und Familienname): - des Bauherstellers (bzw. der Hersteller der Teile vom Bau) - des Bauherrn (Investors) - des Projektanten - der Unterlieferer. d) Namen und Familiennamen der Personen, die Fachleitung der Baudurchführung sichern (gemäß § 153 des Baugesetzes), mit Umfang deren Kompetenzen und Verantwortung, e) Namen und Familiennamen der Personen, die die technische Bauaufsicht des Bauherrn und autorisierte Aufsicht ausüben (wenn sie errichtet sind), f) Namen, Familiennamen und Funktionen anderer Personen, die zur Durchführung der Eintragungen ins Bautagebuch gemäß § 157 Abs. 2 des Baugesetzes berechtigt sind, g) Angaben über Projektunterlagen und sonstige technische Dokumentation des Baus, einschließlich deren eventuellen Änderungen, h) Liste und Verweise auf Dokumente und Belege zum Bau (Verträge, Genehmigungen, Zustimmungen, Verwaltungsentscheidungen, Kontrollberichte, Prüfberichte, Übernahmeberichte usw.), i) Änderungen der Bauhersteller oder der verantwortlichen Personen während des Aufbaus. Die Personen, die ausgewählte Tätigkeiten im Aufbau gemäß § 158 des Baugesetzes ausüben, sind verpflichtet, ihre Berechtigung zur Ausübung dieser Tätigkeiten durch ihren Stempel und Unterzeichnung im Bautagebuch zu beweisen. Dasselbe gilt bei der Änderung dieser Personen während des Aufbaus.

DE 82

B. Eintragungen im Bautagebuch


1. Regelmäßige Eintragungen beinhalten: a) Namen und Familiennamen der auf der Baustelle arbeitenden Personen, b) klimatische Bedingungen (Wetter, Temperaturen usw.) auf der Baustelle und der Zustand der Baustelle, c) Beschreibung und Menge von durchgeführten Arbeiten und Montagen sowie deren Zeitablauf, d) Lieferungen von Baustoffen, Produkten, Maschinen, Anlagen für den Bau, ihre Lagerung und Einbau, e) Einsatz von Mechanisierungsmitteln. 2. Andere Eintragungen dokumentieren die Angaben über die folgenden Tatsachen: a) Übergabe und Übernahme der Baustelle (zwischen dem Bauherrn und Bauhersteller), b) Aufnahme der Arbeiten, ggf. Termine, die Gründe für ihre Unterbrechung und Wiederaufnahme, inkl. technologischen Pausen, c) Antritte, Durchführung von Arbeiten und Beendigung der Tätigkeiten von Unterlieferern, d) Einweisung und Einschulung der Arbeiter im Bereich von Bedingungen des Arbeitsschutzes, Brandschutzes, Umweltschutzes, ferner im Bereich von technologischen Arbeitsvorgängen und Montagen und möglichen Risiken bei der Durchführung der Bauarbeiten, e) Angaben über Maßnahmen, die den Gesundheitsschutz bei der Arbeit, Brandschutz und Umweltschutz betreffen, f) Sondermaßnahmen bei Abrissarbeiten und Arbeiten in Höhen, während des Betriebs, in Schutzzonen usw., g) Manipulation mit Böden, Bauschutt und Abfallbehandlung, h) geodätische Messungen, i) Montage und Demontage der provisorischen Baukonstruktionen (Baugerüst, Schalung, Verkleidung usw.), deren Übergabe und Übernahme, j) Betrieb und Nutzung von Mechanisierungsmitteln, k) Ergebnisse von qualitativen und quantitativen Übernahmen der Lieferungen für den Bau (Eingangskontrollen), l) Maßnahmen zur Sicherung des Baus, der eingebauten oder gelagerten Erzeugnisse und Anlagen gegen Beschädigung, Diebstahl, usw., m) Durchführung und Ergebnisse von Kontrollen unterschiedlicher Art, n) Zustimmung mit der Bedeckung der Arbeiten (Fundamentsohle, Betonbewehrung, unterirdische Leitung usw.), o) Begründung und Genehmigung der Änderungen von Baustoffen, der technischen Lösung des Baus und der Abweichungen von der beglaubigten Entwurfsdokumentation, p) wichtige Tatsachen für sachliche, zeitliche und finanzielle Erfüllung der Verträge (Mehrarbeit, unvorhersehbare Einflüsse, Vorkommen der Hindernisse auf der Baustelle, Ergebnisse der zusätzlichen technischen Untersuchungen, außergewöhnliche klimatische Einflüsse, archäologische Forschung, Arbeit während des Betriebs usw.), q) Teilübernahmen der beendeten Arbeiten, r) Durchführung und Ergebnisse der Prüfungen und Messungen (technische und technologische Anlagen, Anschlüsse usw.), s) Schäden, die durch Bautätigkeit oder eine andere Tätigkeit verursacht wurden, Havarien, Unfälle, Verluste, Verletzungen und sonstige außergewöhnliche Ereignisse, einschließlich der angenommenen Maßnahmen, t) Übergaben und Übernahmen des Werks oder dessen kompakten Teile, u) Mängel- und Arbeitsrückstandbeseitigung, v) Ergebnisse der Kontrollbesichtigungen des Baus (§ 133 und 134 des Baugesetzes), w) Ergebnisse der Tätigkeit des autorisierten Inspektors, x) Errichtung, Betreiben und Entfernung der Anlagen der Baustelle, y) unvorhersehbare Befunde von kulturell hochwertigen Gegenstände, Baudetails oder der geschützten Teile der Natur oder archäologische Funde. C. Führung des Bautagebuchs 1. Bautagebuch a) wird von dem Tag der Übergabe und Übernahme der Baustelle an bis zum Tag der Fertigstellung des Baus geführt, ggf. bis zur Beseitigung der Mängel und Arbeitsrückstände, die während der Kontrollbesichtigung des Baus festgestellt wurden, b) muss auf der Baustelle allen berechtigten Personen zugänglich sein und zwar jederzeit während der Arbeit auf der Baustelle, c) beinhaltet originelle Blätter und notwendige Menge von Kopien für die Gewährung an Dritte Personen. Es hat nummerierte Seiten und darf keine freien Stellen beinhalten. 2. Die Eintragungen über den Vorgang der Arbeiten, deren Zusammenhänge, werden an demselben Tag durchgeführt, spätestens an dem nachfolgenden Tag, an welchem am Bau gearbeitet wird. Bei technisch einfachen Bauten können die Eintragungen mit der Zustimmung des Bauamtes spätestens für den Zeitraum von einer Arbeitswoche durchgeführt werden. 3. Falls alle beteiligten Personen über die elektronische Unterschrift verfügen, kann das Bautagebuch in elektronischer Form geführt werden.

DE 83


Einfaches Bauprotokoll A. Inhalt 1. Einfaches Bauprotokoll beinhaltet a) Name und Ort des Baus gemäß der Anmeldung des Baus an dem Bauamt, Datum der Anmeldung, ggf. Bearbeitungsnummer, b) Name, Familienname und Daueraufenthalt des Bauherrn, Handelsfirma, Ort der unternehmerischen Tätigkeit oder Sitz des Projektanten und des Bauherstellers (der Hersteller der Bauteile); wenn der Projektant im Handelsregister nicht eingetragen ist, dann auch seinen Namen und Familiennamen, c) Angaben über beglaubigte Entwurfsdokumentation des Baus, d) Liste und Verweise auf Dokumente, Baubelege (Zustimmung des Bauamtes, Verträge usw.), e) Eintragungen über Ablauf der durchgeführten baulichen und bautechnischen Montagearbeiten sowie über die Tatsachen, die die Fertigstellung des Werks beeinflussen, f) Eintragungen über außergewöhnliche Ereignisse während des Aufbaus. 2. Es werden ferner die Tätigkeiten und Umstände eingetragen, die folgendes beeinflussen a) Vorgang der Arbeiten und Verwendung der Materialien, b) Sicherstellung der Stabilität, Qualität und Betriebssicherheit des Baus, c) sichere Installation und Nutzung von technischer Ausstattung und Funktionsteilen des Baus, d) Revision der Elektroanlagen, Prüfungen und Revisionen der Gasanlagen, Rauchabzüge, Schornsteine usw., e) Bedingungen der sicheren Baudurchführung und des Gesundheitsschutzes bei der Arbeit, f) Erfüllung der Vereinbarungen der Handelsverträge, g) Schutz der öffentlichen Interessen, der Umwelt usw., h) Einhaltung der Angaben, die in der Bauanmeldung aufgeführt sind, inkl. beglaubigte Entwurfsdokumentation, ggf. Notwendigkeit der kleinen Abweichungen davon. B. Führung des einfachen Bauprotokolls 1. Einfaches Bauprotokoll a) wird von dem Augenblick der Aufnahme der Arbeiten auf der Baustelle bis zur Fertigstellung des Baus geführt, ggf. bis zur Beseitigung der Mängel und Arbeitsrückstände, die bei der Kontrollbesichtigung des Baus festgestellt wurden, b) muss im Umfang und in Zeitintervallen geführt werden, damit der reale Ablauf des Aufbaus erfasst ist. 2. Teil C. Punkt 2 dieser Anlage gilt analog für die Führung eines einfachen Bauprotokolls.

DE 84


4.12 Sanktionen Bei der Bauvorbereitung und Baudurchführung werden in § 152 bis 155 des Baugesetzes die Pflichten der Bauteilnehmer festgelegt. Es handelt sich unter anderem um die Anmeldung oder Mitteilung von Havarien, Mängeln, Baustörungen, wenn dabei zu Lebensverlusten, zur Gefährdung der Gesundheit und des Lebens von Personen und Tieren, oder zu bedeutenden Schäden gekommen ist. Ferner handelt es sich um die Mitteilungen, wenn die Sicherheit des Baus gefährdet ist, aber auch um Mitteilung der Mängel, die es nicht gelungen ist, bei der Baudurchführung zu beseitigen. Die Nichterfüllung der in § 152 und 153 des Baugesetzes festgelegten Pflichten wird als Übertretung oder Verwaltungsdelikt beurteilt und es werden dafür die entsprechenden Sanktionen verhängt. Es betrifft die folgenden Personen: den Bauherrn, den Bauleiter, die Bauaufsicht, den Eigentümer des Baus und der Anlagen, die juristischen und im Aufbau unternehmenden natürlichen Personen. In § 178 des Baugesetzes wird folgendes festgelegt: (1) Eine natürliche Person begeht eine Übertretung, in dem sie a) einen Bau oder dessen Änderung, eine Geländeanpassung, eine Anlage oder Unterhaltungsarbeiten, die dem Bauamt anzumelden sind, ohne solche Anmeldung durchführt, oder solchen Bau, solche Änderung, Geländeanpassung oder Anlage benutzt (§ 104), b) einen Bau, der nach § 120, Abs. 1 anmeldungspflichtig ist, ohne Prüfungen und deren Auswertung benutzt, die der Bauherr nach § 119 zu sichern verpflichtet ist, c) einen Bau, eine Geländeanpassung oder eine Anlage nach § 104 beseitigt, ohne Anmeldung eines solches Vorhabens nach § 128, Abs. 1, oder diese Beseitigung durchführt, obwohl das Bauamt nach § 128, Abs. 3 mitgeteilt hat, dass die Beseitigung einer Genehmigung bedarf, d) ausgewählte Tätigkeiten im Aufbau ohne Berechtigung nach rechtlicher Sondervorschrift14) (§ 158) ausübt, e) Information über das Vorhaben und die Einreichung eines Antrags auf Ausgabe der Standortentscheidung (§ 87, Abs. 2) nicht ausgehängt hat, f) Tätigkeiten, die Standortentscheidung erfordern, ohne diese Genehmigung, oder im Widerspruch mit dieser, ggf. ohne Zustimmung zur Standortbestimmung, oder im Widerspruch mit dieser ausübt, oder die durch Standortentscheidung verbotene Tätigkeiten durchführt, g) Änderungen des Baues ohne Baugenehmigung (§ 115), ohne öffentlich-rechtlichen Vertrag (§ 116) oder ohne Zertifikat des autorisierten Inspektors durchführt (§117), h) Änderung des Baues im Widerspruch mit der Zustimmung zur Bauübernahme, ggf. mit der Baugenehmigung, oder im Widerspruch mit dem Zweck der aufgrund der Anmeldung durchgeführten Änderung des Baues benutzt, oder solche Nutzung einer anderen Person (§ 126, Abs. 1) ermöglicht, i) Änderung des Baues im Widerspruch mit der Anmeldung des Bauherrn nach § 120, Abs. 1, oder mit der dem Bauherrn ausgestellten Zustimmung zur Bauübernahme nach § 122, oder im Widerspruch mit der genehmigten Änderung der Baunutzung, benutzt oder solche Nutzung einer anderen Person ermöglicht, j) den Bau beseitigt, welcher einer Baugenehmigung bedarf, ohne Anmeldung der Beseitigung nach § 128, Abs. 1, oder die Beseitigung ohne Genehmigung durchführt, obwohl das Bauamt nach § 128, Abs. 3 mitgeteilt hat, dass die Beseitigung einer Genehmigung bedarf, k) einen neuen Bau ohne Baugenehmigung (§ 115), ohne öffentlich-rechtlichen Vertrag ( § 115) oder ohne Zertifikat des autorisierten Inspektors (§ 117) durchführt, l) den Bau ohne Bauübernahmeentscheidung benutzt, sofern solche Bauübernahme-entscheidung erforderlich war, oder einer anderen Person ermöglicht, den Bau ohne Bauübernahmeentscheidung zu benutzen, m) den Bau ohne Anmeldung des Bauherrn nach § 120, Abs. 1, oder trotz dem Verbot des Bauamts nach $ 120, Abs. 2 oder ohne die nach § 122 ausgegebene Bauübernahmeentscheidung benutzt, oder solche Nutzung des Baues einer anderen Person ermöglicht, oder n) ohne Baugenehmigung (§ 115), ohne öffentlich-rechtlichen Vertrag (§ 116), ohne Zertifikat des autorisierten Inspektors ($ 117) oder ohne Bauanmeldung, den Bau oder dessen Änderung in einem Schutzgebiet oder einer Schutzzone oder auf einem nicht bebaubaren Grundstück durchführt. (2) Der Bauherr, der Bauleiter, die natürliche Person die die Bauaufsicht ausübt, oder der Baueigentümer begeht eine Übertretung, in dem er den bei der Kontrollbesichtigung des Baues festgestellten Mangel in der in der Aufforderung de Baubehörde nach § 134, Abs. 2 festgelegten Frist nicht beseitigt. (3) Der Bauherr begeht eine Übertretung, in dem er a) den Bau oder dessen Änderung, die Geländeanpassung, die Anlage oder die Unterhaltungsarbeiten durchführt, die dem Bauamt anzumelden sind, in Widerspruch mit der Anmeldung, oder einen solchen Bau, Änderung des Baues, Geländeanpassung oder Anlage benutzt (§ 104)

DE 85


b) die in § 152, Abs. 1 auferlegte Pflicht verletzt oder die in § 152, Abs. 3 auferlegte Pflicht nicht erfüllt, c) trotz der Aufforderung des Bauamtes nach § 134, Abs. 4 die Bauarbeiten nicht einstellt, d) die Änderung des Baues im Widerspruch mit der Baugenehmigung (115), mit dem öffentlich-rechtlichen Vertrag (§ 116) oder mit dem Zertifikat des autorisierten Inspektors (§ 117) durchführt, e) einen neuen Bau im Widerspruch mit der Baugenehmigung (115), mit dem öffentlich-rechtlichen Vertrag (§ 116) oder mit dem Zertifikat des autorisierten Inspektors (§ 117) durchführt, f) die Pflicht gegen der Wahrung öffentlicher Belange nach § 176, Abs. 1 nicht erfüllt, oder g) im Widerspruch mit der Baugenehmigung (§ 115), mit dem öffentlich-rechtlichen Vertrag (§ 116) oder mit dem Zertifikat des autorisierten Inspektors (§ 117) oder mit der Bauanmeldung den Bau oder dessen Änderungen im Schutzgebiet, oder in der Schutzzone, oder auf einem nicht bebaubaren Grundstück, oder im unbebauten Gebiet durchführt. (4) Der Bauleiter begeht eine Übertretung, in dem er die Pflicht bei der Vorbereitung und Durchführung des Baues nach § 153, Abs. 1 oder 2 nicht erfüllt. (5) Die natürliche Person, die die Bauaufsicht ausübt, begeht eine Übertretung, in dem sie die Pflicht bei der Vorbereitung und Durchführung des Baues nach § 153, Abs. 3 oder 4 nicht erfüllt. (6) Der Eigentümer der technischen Infrastruktur begeht eine Übertretung in dem er die Pflicht nach § 161 nicht erfüllt. Nach § 173 des Baugesetzes kann das Bauamt bei der Verletzung der durch das Baugesetz festgelegten Pflichten dem Bauherrn eine Ordnungsstrafe auferlegen. Ordnungsstrafe (1) Das Bauamt kann durch seine Entscheidung eine Ordnungsstrafe von bis 50 000 CZK demjenigen auferlegen, der den Vorgang beim Verfahren oder bei der Durchführung der Kontrollbesichtigung oder die Erfüllung der Aufgaben nach § 172 damit erheblich erschwert, dass er a) der befugten Amtsperson oder der von dieser zugezogenen Person das Betreten seines Grundstücks oder Baues verhindert, b) trotz der Aufforderung des Bauamts an der Kontrollbesichtigung nicht teilnimmt, obwohl er dazu diesem Gesetz nach verpflichtet ist. (2) Die Ordnungsstrafe von bis 50 000 CZK kann das Bauamt dem Eigentümer der technischen Infrastruktur auferlegen, der die unerlässliche Mitwirkung nach § 161, Abs. 2 nicht gewährt hat, obwohl er dazu aufgefordert wurde. (3) Beim Auferlegen der Ordnungsstrafe nach Abs. 1 und 2 wird entsprechend den Festlegungen der Verwaltungsordnung über Ordnungsstrafe53) vorgegangen. 53) § 58 und § 62 Abs. 3 bis 6 des Gesetzes Nr. 500/2004 Slg.

4.13 Bemerkung

DE 86

Ab 1. Januar 2013 soll die Novelle des Baugesetzes in Kraft treten, die durch die Regierung der Tschechischen Republik genehmigt wurde und in der Zeit der Ausgabe dieser Studie noch in beiden Kammern des Parlaments der Tschechischen Republik verhandelt wurde. In der Novelle des Baugesetzes ändert sich zum Beispiel die Position der Öffentlichkeit im Baugenehmigungsverfahren (Vereinfachung des Aufbau der ergänzenden Bauten bei Familienhäusern), es wird die Position der Öffentlichkeit im Baugenehmigungsverfahren genauer festgelegt (die Möglichkeit der Einwände zu den Entwürfen der Gebietspläne schon in einer solchen Phase des behördlichen Prozesses, in der es bisher nicht möglich war). Neuerlich können alle Eigentümer von Grundstücken und Gebäuden gegenüber den vorbereiteten Gebietsplänen die Einwände erheben, die durch die entworfene Lösung des Gebietsplans betroffen werden. Es wird auch die Teilnahme der Öffentlichkeit an Baugenehmigungsverfahren und bei der Fragen der Umwelt ermöglicht, wobei die Leute ihre Einwände geltend machen können, bis in dem Gebietsplanungsverfahren ein Beschluss angenommen wird. Es sollten auch die Regeln für autorisierte Inspektoren geändert werden und ihre Tätigkeit sollte mehr transparent sein (das von dem autorisierten Inspektor ausgestellte Zertifikat muss dann an der öffentlichen Amtstafel des Bauamt auf dem Platz der Baustelle veröffentlicht werden, damit die


eventuellen Einwände gegen das ausgestellte Zertifikat von den Personen erhoben werden können, die sonst die Teilnehmer an dem Baugenehmigungsverfahren wären, falls es geführt würde). Auf den Internetseiten des MMR ČR wurde aufgeführt, welche Verbesserungen wir in dem novellierten Baugesetz erwarten können. Hier die wörtliche Zitation: „Novelle des Baugesetzes bringt solche Verbesserungen: 1. Eine bedeutende Vereinfachung und Verkürzung des Vorgangs bei der Beschaffung der Gebietspläne. Insgesamt kann die Vorbereitungsdauer des Gebietsplans für den Aufbau der Verkehrswege bis um 3,5 Jahre verkürzt werden. 2. Die Teilnahme der Öffentlichkeit bei der Gebietsplanung wesentlich verstärkt. Neuerlich werden die Bürger die Einwände gegen den Bericht über die Geltendmachung der Politik der regionalen Entwicklung der Tschechischen Republik, die Prinzipien der Bezirksentwicklung sowie den Gebietsplan erheben können. Die Erhebung der Einwände seitens der Öffentlichkeit sind neu auch in der ersten Etappe der Beschaffung der Gebietsplanungsdokumentation möglich, d.h. in der Phase der gemeinsamen Verhandlung, die dem eigenen Verfahren mit der öffentlichen Verhandlung vorangeht. 3. Es wird der Kreis der Bauten erweitert, die keine Gebietsentscheidung sowie keine Gebietszustimmung bedürfen (der Bau bis 25 m2 der bebauten Fläche und bis 5 m Höhe auf dem Grundstück eines Familienhauses, oder die Bauten für die Erholung der Familie, die mit dem Wohnen oder Familienerholung zusammenhängen oder es bedingen, ein Swimmingpool bis 40 m2 der bebauten Fläche auf dem Grundstück eines Familienhauses oder eines Baus zur Familienerholung, Treibhäuser bis 40 m2, Austausch der Leitungen von der technischen Infrastruktur, wenn ihre Strecke und technische Parameter nicht geändert werden und zu der Überschreitung der Grenze von der bestehenden Schutzzone oder Sicherheitszone nicht kommt, usw.). 4. Vereinfachung des Gebietsverfahrens (obligatorische mündliche Verhandlung bleibt nur bei Vorhaben, die in dem Ermittlungsverfahren beurteilt werden, oder bei denen EIA durchgeführt wurde, in sonstigen Fällen kann das Bauamt auf die mündliche Verhandlung verzichten; die Mitteilung über die Einleitung des Gebietsverfahrens und die Gebietsentscheidung werden den Verfahrensteilnehmern einzeln zugestellt – zu eigenen Händen, falls es sich um das Verfahren mit vielen Teilnehmern nicht handelt – d.h. mehr als 30). 5. Für die meisten Vorhaben, die aus der Sicht der Umwelteinflüsse beurteilt werden, wird der Vorgang von EIA mit dem Gebietsverfahren verbunden (z.B. die in der Anlage Nr. 1 Kategorie II aufgeführten Vorhaben des Gesetzes über die Berteilung der Einflüsse auf die Umwelt, oder die Vorhaben, bei denen das Ermittlungsverfahren durchgeführt wurde). Dadurch wird die Vorbereitung der Realisierung der Bauten und die Ausstellung der Gebietsentscheidung verkürzt, einschließlich der Stellungnahme EIA, die Ausstellung dauert max. drei Monate im Vergleich mit den bestehenden Fällen, bei denen die Ausstellung der Stellungnahme EIA einige Jahre dauern konnte. 6. Erweiterung des Kreises von Gebäuden, die die Baugenehmigung sowie die Anmeldung am Bauamt erfordern (alle energetischen Anschlüsse, alle funktionsgerechten Erzeugnisse, Werbeanlagen usw.); das heisst, dass der Bauherr diese Vorhaben aufgrund der Gebietsentscheidung oder der Gebietszustimmung realisieren wird. 7. Öffentliche technische Infrastruktur wird keine Baugenehmigung sowie keine Anmeldung an das Bauamt; dass heisst, dass der Bauherr sie auf Grund einer Gebietsentscheidung oder Gebietszustimmung realisieren wird, sie werden jedoch kollaudiert. Es handelt sich um die folgenden Arten der öffentlichen Infrastruktur: a.– oberirdische und unterirdische Kommunikationsleitungen von Netzen der elektronischen Kommunikationen. b.– oberirdische und unterirdische Leitung des Übertragungs- oder Distributionssystems von Elektrizität. c. – Leitung des Übertragungs- oder Distributionssystems von Gas. d.– Wärmeenergieleitungen. e. – Leitung der Netze von öffentlicher Beleuchtung.

DE 87


8. In Anknüpfung an die Verbreitung der Vorhaben, die durch keine Gebietsentscheidung oder keine Gebietszustimmung bedingt sind (sieh Punkt 3), wird der Kreis der Vorhaben erweitert, die weder die Baugenehmigung noch Anmeldung am Bauamt benötigen; dass heisst, dass diese Vorhaben der Bauherr ohne eine vorherige Verhandlung mit dem Bauamt realisieren wird. 9. Neu ist auch das Ausstellen des Zertifikats durch einen autorisierten Inspektor geregelt, sodass dessen Missbrauch begrenzt ist. Das Zertifikat wird an der Amtstafel binnen 30 Tagen ausgehängt, damit jeder feststellen könnte, dass der Bau auf dem Gebiet der Gemeinde durchgeführt wird. Es sollte nicht mehr dazu kommen, dass der autorisierte Inspektor das Vorhaben mit einigen Verfahrensteilnehmern nicht verhandelt. Wenn er mit ihnen über das Vorhaben nicht handelt, oder wenn die Endlösung des Vorhaben im Widerspruch damit steht, was mit ihnen verhandelt wurde, können sie einen Einwand gegen das ausgestellte Zertifikat erheben. Diese Möglichkeit haben auch die betroffenen Organe. 10. Die Teilnahme der Öffentlichkeit an dem Baugenehmigungsverfahren wird im Gegenteil zu heutigem Stand nur für die Fälle konkretisiert, in denen durch die Baugenehmigung öffentliche durch rechtliche Sondervorschriften geschützte Interessen berührt werden können, und es wurde über solche Sachen nicht in einem Gebietsverfahren entschieden. 11. Es wird ausführlicher der Vorgang bei dem Abschluss und der Annahme des öffentlich-rechtlichen Vertrags, der sowohl die Gebietsentscheidung als auch die Baugenehmigung ersetzen kann, was zu der Verbreitung dieses Instituts beiträgt. 12. Bei der Zustimmung zur Bauübernahme wird eine schnellere Baunutzung gesichert, weil: a.– Der Bauherr bei den Bauten, die keine Zustimmung zur Bauübernahme bedürfen, den Bau am nächsten Tag nach einer Kontrollbesichtigung des Baus nutzen kann; das Bauamt überprüft im Protokoll, dass alles in Ordnung ist b.– Bei den Bauten, die eine Zustimmung zur Bauübernahme bedürfen, durch das Gesetz neu eine Frist von 60 Tagen ab der Gesucheinreichung festgelegt wird, in der das Bauamt die Schlusskontrollbesichtigung des Baus durchführen muss (heute wird diese Frist nicht geregelt).“ An die Novelle des Baugesetzes werden auch die Novellen seiner Durchführungsrechtsvorschriften anknüpfen.

DE 88


5

Hygiene und umweltschutz Auch im Bereich der Hygiene und des Umweltschutzes im Zusammenhang mit dem Bauwesen sind die Tschechische Republik und andere Mitgliedstaaten verpflichtet, die Richtlinien und Anordnungen des Europäischen Parlaments und des Rats der Europäischen Union einzuhalten. Es handelt sich vor allem um die ANORDNUNG DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS UND DES RATS DER EUROPÄISCHEN UNION (EU) Nr. 305/2011 vom 9. März 2011, durch die harmonisierte Bedingungen für die Einführung der Bauprodukte auf den Markt festgelegt werden und durch die die vorangehende Richtlinie des Rats der Europäischen Union 89/106/EG für Bauprodukte aufgehoben wird, die die Hygiene und Bausicherheit betroffen hat. Die Anordnung wurde vor allem aus den folgenden Gründen erlassen: (1) Die Vorschriften der Mitgliedstaaten erfordern, dass die Bauten so entworfen und gebaut werden, dass die Sicherheit von Personen, Haustieren oder das Eigentum nicht gefährdet ist und dass die Bauten die Umwelt nicht negativ beeinflussen. (2) Diese Vorschriften beeinflussen direkt die Anforderungen, die an Bauprodukte gestellt werden. Diese Anforderungen widerspiegeln sich anschließend in inländischen Normen für Erzeugnisse, in inländischen technischen Genehmigungen und in sonstigen inländischen technischen Spezifikationen und Bestimmungen, die sich auf Bauprodukte beziehen. Die Unterschiede zwischen diesen Anforderungen verhindern den Handel im Rahmen der EU. (3) Durch diese Anordnung sollte nicht das Recht der Mitgliedstaaten berührt werden, die Anforderungen zu bestimmen, die sie für notwendig zur Gewährleistung des Arbeitsschutzes, Umweltschutzes und des Schutzes der Arbeiter bei der Nutzung der Bauprodukte halten. (4) Die Mitgliedstaaten haben die Festlegungen, inkl. der Anforderungen, die nicht nur die Sicherheit der Gebäude und sonstiger Bauten, sondern auch den Gesundheitsschutz, die Lebensdauer, die Energieeinsparungen, den Umweltschutz, die ökonomischen Merkmale und sonstige wichtige Merkmale des öffentlichen Interesses betreffen, eingeführt. Die Rechts- und Verwaltungsvorschriften oder die Rechtssprechung, die auf dem Niveau der EU oder des Inlands geschafft wurden und die Bauten betreffen, können die Anforderungen an Bauprodukte beeinflussen. Hinsichtlich der Tatsache, dass deren Auswirkung auf das Funktionieren des Binnenmarktes wahrscheinlich sehr ähnlich ist, ist es geeignet, solche Rechts- und Verwaltungsvorschriften oder die Rechtssprechung für „Festlegungen“ für Zwecke dieser Anordnung halten. Die Anordnung umfasst die folgenden Übergangsbestimmungen: 1. Die Bauprodukte, die auf den Markt im Einklang mit der Richtlinie 89/106/EG vor dem 1. Juli 2013 eingeführt wurden, werden für die Produkte gehalten, die im Einklang mit dieser Anordnung sind. 2. Die Hersteller können eine Erklärung über Produkteigenschaften auf der Basis des Konformitätszeugnisses oder der Konformitätserklärung erarbeiten, die im Einklang mit der Richtlinie 89/106/EG vor dem 1. Juli 2013 erlassen wurde. 3. Die Hinweise für die europäische technische Genehmigung, die vor dem 1. Juli 2013 im Einklang mit dem Artikel 11 der Richtlinie 89/106/EG veröffentlicht wurden, können als europäische Unterlagen zur Beurteilung verwendet werden. 4. Die Hersteller und Importeure können europäische technische Genehmigungen verwenden, die im Einklang mit Artikel 9 der Richtlinie 89/106/EG bis zum 1. Juli 2013 als europäische technische Beurteilungen ausgestellt werden, und zwar binnen der Gültigkeitsdauer dieser Genehmigungen.

DE 89


5.1 Gesetz Nr. 258/2000 Slg. über den Schutz der öffentlichen Gesundheit und über die Änderung einiger zusammenhängender Gesetze Dieses Gesetz bearbeitet entsprechende Vorschriften der EG und regelt a) Pflichten und Rechte von natürlichen und juristischen Personen im Bereich des Schutzes und der Unterstützung der öffentlichen Gesundheit, b) das System der Organe für den Schutz der öffentlichen Gesundheit, deren Kompetenzen und Wirkungsbereich, c) die Aufgaben anderer Organe der öffentlichen Verwaltung im Bereich der Lärmbewertung und Lärmminderung aus der Sicht der langfristigen durchschnittlichen Lärmbelastung der Umwelt. Für die Bauten ist vor allem §13 wichtig, wo Innenraum der unten aufgeführten Bauten und hygienische Anforderungen an außenliegende Spielplätze für Kinder und §14, nach dem die Ausnahmen bei hygienischen Anforderungen erteilt werden können, gelöst werden. §13 (1) Die Anwender von Einrichtungen für die Erziehung und Ausbildung, Hochschulen, Schulen in der Natur, Gebäuden für die Erholungsveranstaltungen, Gesundheitseinrichtungen, Pflegeheimen, Unterkunftseinrichtungen, Bauten für Handel und die Versammlung von größerer Zahl der Personen sind verpflichtet, zu sichern, dass der Innenraum in den Aufenthaltsräumen (siehe Verordnung Nr. 137/1998 Slg., über allgemeine technische Anforderungen an Aufbau) dieser Bauten den hygienischen Grenzwerten von chemischen, physikalischen und biologischen Kennziffern, die durch die Durchführungsrechtsvorschriften geregelt sind, entspricht. Dadurch wird nicht die Pflicht des Baueigentümers berührt, nach den rechtlichen Sondervorschriften den Bau in einem guten bautechnischen Zustand zu unterhalten. (2) Der Betreiber von außenliegenden Spielflächen, die für das Spielen der Kinder bestimmt sind, ist verpflichtet, zu sichern, dass der für das Spielen der Kinder bestimmte Sand in den Sandplätzen mikrobiell, chemisch und parasitisch nicht verunreinigt ist und die hygienischen Grenzwerte, die durch die Durchführungsrechtsvorschrift geregelt sind, erfüllt. Die Betriebsbedingungen einer solchen Spielfläche mit einem Sandplatz, den Wartungsmodus und die Weise von Ermittlung der festgelegten hygienischen Grenzwerte werden durch den Betreiber in der Betriebsordnung festgelegt. §14 Die Ausnahmen von hygienischen § 7 Abs. 1 festgelegten Anforderungen sind zu erteilen, wenn dadurch der Schutz der öffentlichen Gesundheit nicht gefährdet wird. Über die Erteilung der Ausnahme entscheidet aufgrund des Gesuchs einer Person das zuständige Organ des Schutzes der öffentlichen Gesundheit.

Zu den durch die Organe des Schutzes der öffentlichen Gesundheit kontrollierten Parametern gehören die Auswirkungen von Lärm und Vibrationen der Anlagen und Einrichtungen der Bauten, deren Grenzwerte durch die Regierungsverordnung Nr. 272/2011 Slg., über den Schutz der Gesundheit vor den negativen Auswirkungen von Lärm und Vibrationen, festgelegt sind.

DE 90


6

Arbeits- und Gesundheitsschutz Bei der Baudurchführung ist es notwendig vor allem das Gesetz Nr. 309/2006 Slg. zu beachten – das Gesetz über die Sicherstellung von anderen Bedingungen des Gesundheits- und Arbeitsschutzes, durch das andere Anforderungen an Sicherheit und Gesundheitsschutz bei der Arbeit in beruflichen Rechtsbeziehungen geregelt sind, und über die Sicherstellung der Sicherheit und des Gesundheitsschutzes bei der Tätigkeit ober über die Leistung der Dienste außerhalb von Arbeitsrechtsverhältnissen in der gültigen Fassung. Zu den beurteilten Grundparametern gehören die Anforderungen an Arbeitsplatz und an Arbeitsumgebung auf der Baustelle, die Anforderungen an Produktions- und Arbeitsmittel und Anlagen und nicht zuletzt die Anforderungen an die Organisation der Arbeit und die Arbeitsvorgänge. §3 Anforderungen an Arbeitsplatz und die Arbeitsumgebung auf der Baustelle (1) Der Arbeitgeber, der als Bauhersteller die Bau-, Montage-, Bau-Montage- und Unterhaltungsarbeiten für eine andere natürliche oder juristische Person auf ihrem Arbeitsplatz durchführt, sichert in der Zusammenarbeit mit dieser Person die Ausstattung des Arbeitsplatzes für eine sichere Arbeitsleistung. Die im ersten Satz definierten Arbeiten können nur dann aufgenommen werden, wenn der Arbeitsplatz dementsprechend gesichert und ausgestattet ist. (2) Der Arbeitgeber ist verpflichtet, die anderen Anforderungen einzuhalten, die an die Sicherheit und den Gesundheitsschutz bei der Arbeit während der Projektvorbereitung und der Baudurchführung gestellt sind: a) Aufrechterhaltung der Ordnung und Sauberkeit auf der Baustelle, b) die Anordnung der Baustelle nach der entsprechenden Dokumentation, c) die Position des Arbeitsplatzes, seine Zugänglichkeit, Festlegung der Kommunikationen oder des Raums für den Zugang und die Bewegung der natürlichen Personen, der Produktions- und Arbeitsmittel und Anlagen, d) die Gewährleistung der Anforderungen an die Handhabung mit Material, e) die Vorbeugung der Gesundheitsrisiken bei der Arbeit mit Lasten, f) die Durchführung der Kontrolle vor der ersten Nutzung, während der Nutzung, bei der Wartung und regelmäßigen Kontrollen der Verbindungen, der technischen Anlagen, Geräte und Werkzeuge während der Nutzung mit dem Ziel, die Mängel zu beseitigen, die ungünstig die Sicherheit und den Schutz der Gesundheit beeinflussen könnten, g) die Erfüllung der Anforderungen an die Qualifikation der die Arbeit auf der Baustelle ausübenden natürlichen Personen, h) die Bestimmung und Behandlung der Flächen für Lagerung, vor allem der gefährlichen Stoffe, Zubereitungen und Materialien, i) die Erfüllung der Bedingungen für die Entsorgung und Abfuhr der gefährlichen Abfälle, j) die Lagerung, Manipulation, Entsorgung und Abfuhr der Abfälle und Materialreste, k) die Anpassung der für die einzelnen Arbeiten oder ihre Etappen notwendigen Zeit an den tatsächlichen Vorgang der Arbeiten, l) die Vorbeugung der Gefährdung von Leben und Gesundheit der natürlichen Personen, die sich mit Wissen und Willen des Arbeitgebers auf der Baustelle aufhalten können, m) die Gewährleistung der Zusammenarbeit mit anderen Personen, n) die Vorbeugung des Risikos von gegenseitiger Wirkung der auf der Baustelle oder in deren Nähe durchgeführten Tätigkeiten, o) Evidenzführung von Anwesenheit der Arbeitnehmer und anderer natürlicher Personen auf der Baustelle, die ihm übergeben wurde, p) die Annahme der entsprechenden Maßnahmen, wenn auf der Baustelle die Arbeiten oder Tätigkeiten ausgeübt werden, die die Gesundheit oder das Leben des Arbeitnehmers gefährden,

DE 91


q) die Einhaltung der näheren Mindestanforderungen an die Sicherheit und den Gesundheitsschutz bei der Arbeit auf den Baustellen, die durch die Durchführungsrechtsvorschrift bestimmt sind. (3) die näheren Mindestanforderungen an die Sicherheit und den Gesundheitsschutz bei der Arbeit auf den Baustellen und die nähere Begrenzung der Arbeiten und Tätigkeiten, die die Gesundheit oder das Leben des Arbeitnehmers in erhöhtem Maß gefährden, bei deren Ausübung spezielle fachliche Kompetenz erforderlich ist, sind durch die Durchführungsrechtsvorschrift bestimmt. §4 Anforderungen an Produktions- und Arbeitsmittel und Anlagen (1) Der Arbeitgeber ist verpflichtet, zu sichern, dass die Maschinen, technische Anlagen, Verkehrsmittel und Werkzeuge aus der Sicht der Sicherheit und des Gesundheitsschutzes bei der Arbeit für die Arbeit geeignet sind, bei der sie verwendet werden. Die Maschinen, technische Anlagen, Verkehrsmittel und Werkzeuge müssen a) mit Schutzeinrichtungen ausgestattet sein, die das Leben und die Gesundheit der Arbeitnehmer schützen, b) so ausgestattet oder angepasst sein, dass sie den ergonomischen Anforderungen entsprechen und dass die Arbeitnehmer den negativen Einflüssen der Arbeitsbedingungen nicht ausgesetzt sind, c) regelmäßig und ordnungsgemäß gewartet, kontrolliert und revidiert werden. (2) Die näheren Anforderungen an sicheren Betrieb und die Nutzung der Maschinen, technische Anlagen, Verkehrsmittel und Werkzeuge legt die Durchführungsrechtsvorschrift fest. § 5 Anforderungen an Organisation der Arbeit und der Arbeitsvorgänge (1) Der Arbeitgeber ist verpflichtet, die Arbeit so zu organisieren und die Arbeitsvorgänge so zu bestimmten, dass die Prinzipien des sicheren Verhaltens auf dem Arbeitsplatz eingehalten werden und dass die Arbeitnehmer a) keine eintönigen und einseitigen Tätigkeiten ausüben, die den Organismus belasten. Solche Tätigkeiten sind nicht auszuschließen, sie müssen jedoch durch Sicherheitspausen unterbrochen werden2); in den durch rechtliche Sondervorschriften bestimmten Fällen3) muss die Dauer solcher Tätigkeit im Rahmen der ganzen Arbeitszeit zeitlich begrenzt. b) durch fallende oder schleudernde Gegenstände oder Baustoffe nicht gefährdet werden, c) gegen Sturz oder Fall geschützt werden, d) durch den Verkehr auf den Arbeitsplätzen nicht gefährdet werden, e) auf dem Arbeitsplatz mit erhöhtem Risiko nicht allein ohne Aufsicht eines anderen Arbeitnehmers arbeiten, fall ihr Schutz nicht auf eine andere Weise gesichert ist, f) manuelle Handhabung mit Lasten nicht ausüben, die ihre Gesundheit, vor allem die Wirbelsäule, beschädigen kann.

Die näheren Anforderungen an das Verfahren bei der Organisation der Arbeit und der Arbeitsvorgänge, die der Arbeitgeber zu gewährleisten hat, bestimmt die Durchführungsrechtsvorschrift. Auf die Bauten bezieht sich hauptsächlich die Regierungsverordnung Nr. 591/2006 Slg. über die näheren minimalen Anforderungen an die Sicherheit und den Gesundheitsschutz bei der Arbeit auf Baustellen.

DE 92

Allgemein sind die Anforderungen an Bauten im §156 des Baugesetzes aufgeführt, nach dem nur solche Erzeugnisse, Materialien und Konstruktionen entworfen und verwendet werden können, deren Eigenschaften aus der Sicht der Eignung des Baus für den entworfenen Zweck gewährleisten, dass der Bau bei der richtigen Durchführung und der üblichen Unterhaltung während der erwarteten Lebensdauer die Anforderungen an mechanische Beständigkeit und Stabilität, Brandsicherheit, Hygiene, Gesundheits-und Umweltschutz, Sicherheit bei der Unterhaltung und Nutzung des Baus einschließlich der barrierefreien Baunutzung, Lärmschutz und Energieeinsparungen und Wärmeschutz erfüllt.


7

Umweltverträglichkeitsprüfung Bei der Beurteilung der Einflüsse auf die Umwelt wird in dem Gebietsverfahren von dem Gesetz Nr.100/2001 Slg., über die Umweltverträglichkeitsprüfung und über die Änderung einiger zusammenhängender Gesetze, in der gültigen Fassung ausgegangen. Die Umweltverträglichkeitsprüfung beinhaltet die Ermittlung, Beschreibung, Beurteilung und Auswertung der vorausgesetzten direkten und indirekten Einflüsse der Durchführung sowie NichtDurchführung des Vorhabens auf die Umwelt. Bei der Beurteilung der Einflüsse des Vorhabens auf die Umwelt wird von dem Zustand der Umwelt auf dem betreffenden Gebiet in der Zeit der Anmeldung des Vorhabens ausgegangen. In einem langfristigen Vorhaben werden seine einzelnen Etappen separat und im Kontext der Einflüsse des Vorhabens als Ganzes beurteilt. Bei der Beurteilung des Vorhabens werden die Einflüsse auf die Umwelt bei dessen Vorbereitung, Durchführung, Betreiben und Fertigstellung ausgewertet, ggf. werden die Folgen des Abrisses und der Sanierung oder der Rekultivierung des Gebiets in Betracht genommen, falls die Pflicht der Sanierung oder der Rekultivierung des Gebiets durch die rechtliche Sondervorschrift festgelegt ist. Die Beurteilung des Vorhabens beinhaltet auch den Vorschlag der Maßnahmen zur Vorbeugung der ungünstigen Einflüsse auf die Umwelt durch die Durchführung des Vorhabens, zum Ausschließen, Minderung, Senkung oder Minimalisierung solcher Einflüsse, ggf. zur Stärkung von günstigen Einflüssen auf die Umwelt durch die Durchführung des Vorhabens, und zwar einschließlich der Auswertung der vorausgesetzten Auswirkungen der vorgeschlagenen Maßnahmen. Aus dem oben aufgeführten folgt es, dass wir bei dem Aufbau verpflichtet sind, die ordentliche Vorbereitung und die Durchführung des Baus zu beachten (es betrifft auch Terraingestaltung und Anlagen), und dabei müssen wir insbesondere auf den Schutz des Lebens und der Gesundheit von Personen und Tieren, den Umweltschutz und den Eigentumsschutz sowie die Schonung der Nachbarschaft Rücksicht nehmen.

DE 93


8

BRANDSICHERHEIT Zu den grundlegenden Vorschriften, die sich mit dem Brandschutz befassen, gehören: Das Gesetz Nr. 133/1985 Slg., über den Brandschutz in der gültigen Fassung, dessen Ziel ist es, die Bedingungen für den wirksamen Schutz des Lebens und der Gesundheit von Bürgern und des Eigentums vor dem Brand und für die Leistung der Hilfe bei Naturkatastrophen und anderen außergewöhnlichen Ereignissen zu schaffen, wobei in dem Gesetz die Pflichten der Ministerien und anderer Verwaltungsorgane, der juristischen und natürlichen Personen, die Aufgabe und der Wirkungsbereich der Organe der staatlichen Verwaltung und der Selbstverwaltung im Bereich des Brandschutzes, sowie die Position und der Wirkungsbereich der Brandschutzeinheiten festgelegt sind. Die Kontrolle der Vorbereitung, der Durchführung sowie Nutzung des Baus übt die staatliche Brandschutzaufsicht aus. §31 Die Tätigkeit der staatlichen Brandschutzaufsicht (1) Die staatliche Brandschutzaufsicht übt folgende Tätigkeiten aus a) Kontrolle der Einhaltung der Pflichten, die durch die Vorschriften über den Brandschutz festgelegt sind, b) Beurteilung der Gebietsplanungsdokumentation, der Unterlagen zur Ausstellung der Gebietsentscheidung, der Entwurfsdokumentation des Baus für das Baugenehmigungsverfahren, der Dokumentation zur Genehmigung der Bauänderung vor der Fertigstellung und der Beurteilung der Dokumentation für das Verfahren über die Änderung der Baunutzung, die Anordnung von notwendigen Änderungen und Sicherungsarbeiten, Verfahren über die Schaffung der Abhilfe und die Genehmigung der Ausnahme im Umfang der Brandsicherheitslösung nach den rechtlichen Sondervorschriften, c) Überprüfung, ob die Bedingungen der Brandsicherheit der Bauten, die von den beurteilten Unterlagen und der Dokumentation nach Buchstabe b) ausgehen, einschließlich der Bedingungen, die von den ausgestellten Stellungnahmen ausgehen, eingehalten wurden d) Beurteilung der Erzeugnisse, die keine Erzeugnisse nach rechtlichen Sondervorschriften darstellen, aus der Sicht deren Brandsicherheit und Beurteilung der Funktionsfähigkeit der Systeme von brandschutztechnischen Anlagen, e) Genehmigung der Beurteilung von Brandgefahr der Tätigkeiten, die mit einer hohen Brandgefahr verbunden sind, f) Ermittlung der Ursachen der Brandentstehung, g) Kontrolle der Vorbereitung und Aktionsfähigkeit der Brandschutzeinheiten [§65 Abs. 1 Buchstabe b) bis d)], h) Anordnung der Maßnahmen zur Beseitigung von festgestellten Mängeln und die Kontrolle der Erfüllung solcher Maßnahmen. (2) Über die durchgeführte Kontrolle nach Absatz 1 Buchstabe a) und g) erstellt das Organ der staatlichen Brandschutzaufsicht ein Protokoll, in dem die Ergebnisse der Kontrolle aufgeführt werden. In das Protokoll werden auch die Maßnahmen und Fristen zur Beseitigung der festgestellten Mängel eingetragen. Die Ergebnisse der Kontrolle und die auferlegten Maßnahmen müssen mit dem beauftragten Angestellten des Ministeriums und eines anderen staatlichen Organs, mit dem statutarischen Organ der juristischen Person oder mit der natürlichen unternehmerischen Person oder ihrem verantwortlichen Vertreter behandelt werden, die verpflichtet sind, einen schriftlichen Bericht über die Beseitigung der Mängel innerhalb der festgelegten Frist einzureichen. (3) Staatliche Brandschutzaufsicht gemäß Absatz 1 Buchstabe b) und c) wird nicht bei den Bauten durchgeführt, die die Baugenehmigung oder die Anmeldung nicht bedürfen. Bei den anzumeldenden Bauten gemäß der rechtlichen Sondervorschrift wird die staatliche Brandschutzaufsicht ausgeübt: a) bei unterirdischen Bauten, deren bebaute Fläche 300 m2 und die Tiefe 3 m überschreitet, b) bei Bauten, deren bebaute Fläche 300 m2 und die Höhe 10 m nicht überschreitet und bei Bauten der Hallen mit bebauter Fläche bis 1000 m2 und Höhe bis 15 m, wenn sie mit maximal einem Obergeschoss, ohne Kellerräume sind und wenn sie als Bauten für eine begrenzte Zeit von max. 3 Jahren genehmigt sind, c) bei den Bauänderungen für die Nutzungsänderung eines Teils des Baus, durch die in die bestehenden Tragkonstruktionen des Baus nicht eingegriffen wird, ihr Aussehen nicht geändert wird und keine Beurteilung von Einflüssen auf die Umwelt erfordern, d) bei den Unterhaltungsarbeiten auf der Baustelle, wenn sie negativ die Brandsicherheit beeinflussen können, e) bei der Änderung der Baunutzung, für die gemäß der rechtlichen Sondervorschrift 63) die Zustimmung oder Entscheidung des Bauamts notwendig ist. (4) Das Ergebnis der Beurteilung von Unterlagen, Dokumentation und der Beurteilung der Erfüllung von festgelegten Anforderungen gemäß dem Absatz 1 Buchstabe b) und c) stellt die Stellungnahme dar, die als die Unterlage für das anschließende Verfahren gemäß den rechtlichen Sondervorschriften dient.

DE 94

Aus dem Gesetz folgt es also, dass jeder verpflichtet ist, so zu handeln, dass er keinen Brand verursacht, das Leben und die Gesundheit von Personen und Tieren sowie das Eigentum nicht gefährdet; bei der


Bekämpfung des Brands, der Naturkatastrophen und sonstiger außergewöhnlicher Ereignisse ist er verpflichtet, eine angemessene persönliche Hilfe, wenn er sich oder nahe Personen dadurch keinem hohen Risiko aussetzt oder wenn ihm dabei kein wichtiger Umstand verhindert, und eine notwendige sachliche Hilfe zu leisten. Die Brandsicherheit der Bauten wird dann konkret in der Verordnung Nr. 23/2008 Slg. über technische Bedingungen des Brandschutzes von Bauten in der gültigen Fassung gelöst. §1 Gegenstand der Regelung (1) Diese Verordnung regelt die technischen Bedingungen des Brandschutzes für das Entwerfen, die Durchführung und die Nutzung eines Baus. §2 Entwerfen und Standortbestimmung des Baus (1) Der Bau muss so platziert und entworfen werden, dass er je nach dessen Art die technischen Bedingungen des Brandschutzes erfüllt, die die folgenden Parameter betreffen a) Abstandentfernung und Raum mit erhöhtem Brandrisiko, b) Quellen von Löschwasser und sonstigen Löschmitteln, c) Ausstattung des Baus durch die entsprechenden Brandsicherheitsanlagen, d) Zugangskommunikationen und Aufstellflächen für die Brandschutztechnik, e) Sicherung des Baus oder des Gebiets durch die Brandschutzeinheiten, die in den tschechischen technischen Normen festgelegt ist, die Normen sind in Anlage Nr. 1 Teil 1 zu finden, wenn die rechtliche Sondervorschrift nichts anderes festlegt. (2) Bei dem Entwerfen des Baus sind in der Abhängigkeit von der Art des Baus die technischen Bedingungen des Brandschutzes bezüglich a) Baukonstruktionen und technologische Anlagen, b) Evakuierung von Personen und Tieren, die in den tschechischen technischen Normen festgelegt sind, siehe Anlage Nr. 1 Teil 1, falls rechtliche Sondervorschrift2) nicht anderes festlegt, erfüllt werden. §3 Brandabschnitte und Brandrisiko Bei dem Entwerfen des Baus müssen die Brandabschnitte geplant werden und es muss die wahrscheinliche Intensität des eventuellen Brands in diesen Brandabschnitten oder deren Teilen bestimmt werden (nachstehend nur als „Brandrisiko“) in Übereinstimmung mit § 15, 17, 23 und mit tschechischen technischen Normen, siehe Anlage Nr. 1 Teil 2 und 3. §4 Stufe der Brandsicherheit (1) Die Fähigkeit der Baukonstruktionen eines Brandabschnittes oder dessen Teils, als Ganzes den Wirkungen des Brands hinsichtlich der Brandverbreitung und der Stabilität der Baukonstruktion standzuhalten (nachstehend nur als „Stufe der Brandsicherheit“), wird gemäß den tschechischen technischen Normen, siehe Anlage Nr. 1 Teil 2 gemäß der Art des Baus in der Abhängigkeit von a) Bandrisiko, b) Konstruktionssystem des Baus und c) Höhe des Baus oder der Zahl von Geschossen bei der Berücksichtigung der Lage des Brandabschnittes in dem oberirdischen oder unterirdischen Geschoss festgelegt. (2) Im Falle des Vorgangs gemäß der tschechischen technischen Norm, siehe Anlage Nr.1 Teil 3, wird die Stufe der Brandsicherheit nicht festgelegt. §5 Die Brandfestigkeit der Baukonstruktion oder des Brandverschlusses (1) Die Brandfestigkeit der Baukonstruktion oder des Brandverschlusses des Brandabschnittes muss mit Rücksicht auf die Art der Baukonstruktion und des Baus durch den gemäß den tschechischen technischen Normen festgelegten Vorgang entworfen werden, die in der Anlage Nr. 1 Teil 2 und 4 zu finden sind. (2) Die Brandtrennbaukonstruktion und Tragbaukonstruktion bei dem Bau mit 3 und mehreren Obergeschossen müssen mit der Brandfestigkeit von mindestens 30 Minuten entworfen werden, wenn tschechische technische Normen (Absatz 1) keine höhere Brandsicherheit festlegen. Im Falle der Brandtrennbaukonstruktion und der Tragbaukonstruktion des letzten Obergeschosses und des Brandabschnittes ohne Brandrisiko wird die Anforderung an die Brandfestigkeit gemäß den tschechischen technischen

DE 95


Normen festgelegt, die in der Anlage Nr. 1 Teil 2 zu finden sind. (3) Der Brandverschluss des Raums, in dem sich ein Notbehälter gemäß der tschechischen technischen Norm (Anlage Nr. 1 Teil 1 Punkt 10) befindet, muss die Bedingung der Brandfestigkeit als Brandtrennkonstruktion erfüllen, in der er eingebaut ist, höchstens jedoch 90 Minuten. §6 Brandverhalten Das Brandverhalten der Baukonstruktion einschließlich des Bauprodukts, das zum Einbau in den Bau bestimmt ist, (nachstehend nur als „Brandverhalten“) muss nach den Klassen A bis F einschließlich der zugeordneten Texte gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 5 aufgeführt ist, klassifiziert sein. §7 Dachhaut Die Dachhaut muss gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 6 Punkt 3 aufgeführt ist, gelöst werden. Die Dachhaut, die sich in einem brandgefährlichen Raum befindet, muss mit der Klassifizierung BROOF (t3) entworfen werden. Die Dachhaut, die sich in keinem brandgefährlichen Raum befindet, muss mit der Klassifizierung BROOF (t1) entworfen werden. Bei dem Entwerfen der Dachhaut wird von der gewünschten Neigung gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 6 Punkt 3 aufgeführt ist, ausgegangen. §8 Die Konstruktion des Schornsteins, des Rauchabzugs (1) Die Konstruktion des Schornsteins, des Rauchabzugs oder ihres Teils muss aus den Baustoffen mindestens der Baustoffklasse A2 (Brandverhalten) hergestellt sein. Der Schornstein, Rauchabzug oder ihr Teil können die Baustoffklasse B bis E aufweisen, wenn die Anforderungen der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 7 Punkt 4 aufgeführt ist, erfüllt sind. (2) Der Abstand der Baukonstruktion aus der Baustoffklasse B bis F von der Außenoberfläche des Schornsteinmantels und Rauchabzugsmantels muss durch die Prüfung gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 7 Punkt 1 aufgeführt ist, festgelegt werden. Bei einem Systemschornstein, individuellen Schornstein und Rauchabzug ist der Abstand der Baukonstruktion gemäß dem ersten Satz durch die Werte festgelegt, die in tschechischen technischen Normen siehe Anlage Nr. 1 Teil 7 Punkte 2 und 3 aufgeführt sind. (3) Der Schornstein muss gemäß der tschechischen technischen Norm gekennzeichnet, die in der Anlage Nr. 1 Teil 7 Punkt 1 aufgeführt ist. §9 Technische Anlagen

DE 96

(1) Eine elektrische Anlage, deren Betrieb bei Brand unentbehrlich aufgrund des Schutzes von Personen, Tieren oder Eigentum ist, muss so entworfen sein, dass bei dem Brand die Lieferung der elektrischen Energie unter den Bedingungen, die durch tschechische technische Normen festgelegt sind, die in der Anlage Nr. 1 Teil 1 Punkte 1, 2 und 12 und Teil 4 Punkt 1 aufgeführt sind, gesichert ist. Die Arten und Eigenschaften der frei geleiteten elektrischen Leitungen und Kabel sind in der Anlage Nr. 2 aufgeführt. (2) Die Anlage, die das Schutzsystem des Baus und ihres Nutzers vor Blitz oder anderen atmosphärischen elektrischen Entladungen bildet, muss aus den Baustoffklassen mindestens A2 entworfen werden. (3) Auf dem Bau mit Höhe von 45 m und mehr muss ein Niederdruck-Gaskesselraum auf dem Dach oder in dem letzten Obergeschoss und mit Gasleitungen außerhalb von der Umhüllungskonstruktion situiert sein. Der Abzweig der Gasleitung, die zum Niederdruck-Gaskesselraum führt, muss möglichst kurz sein. Der Niederdruck-Gaskesselraum auf dem Dach oder in dem letzten Obergeschoss muss durch einen fernbedienten Gasverschluss ausgestattet sein, sodass die Bedienung aus der Geländehöhe möglich ist. (4) Das Heizsystem und Heizanlagen müssen so entworfen sein, dass ihre Parameter der Art des Baus und der bestimmten Umgebung entsprechen, in der die Anlage betrieben wird. Die Heizanlage muss von den Produkten der Baustoffklasse B bis F in einem sicheren Abstand aufgestellt sein, der durch eine gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 8 aufgeführt ist, durchgeführten Prüfung bestimmt ist. (5) Die lufttechnischen Anlagen müssen gemäß den tschechischen technischen Normen, die in der Anlage Nr. 1 Teile 4 und 9 aufgeführt sind, entworfen sein. Auf der Leitung der lufttechnischen Anlage muss sichtbar die Strömungsrichtung, und ob die Leitung zum Abzug oder Ansaugen dient, gekennzeichnet sein. (6) Der Durchgang der Leitung und Installation durch die Brandtrennkonstruktion muss gemäß den tschechischen technischen Normen, die in der Anlage Nr. 1 Teil 1 Punkte 1 und 2 und Teil 4 aufgeführt sind, abgedichtet sein. Im Falle der Anforderungen an Brandfestigkeit des Durchgangs gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 4 aufgeführt ist, muss dieser Durchgang sichtbar mit dem Schild gekennzeichnet sein, das die folgenden Informationen enthält a) Brandfestigkeit, b) Art und Typ der Abdichtung,


c) Datum der Durchführung, d) Firma, Adresse, Name des Herstellers, e) Bezeichnung der Herstellers des Systems. §15 Familienhaus und Bau für Familienerholung (1) Bei dem Entwerfen des Familienhauses und des Baus für Familienerholung wird gemäß der tschechischen technischen Norm vorgegangen, die in der Anlage Nr. 1 Teil 1 Punkt 3 aufgeführt ist, wenn weiter nicht anderes festgelegt ist. (2) Wenn die Fläche des Brandabschnittes des Familienhauses und des Baus für Familienerholung nicht größer als 600 m2 ist, ist die einzelne Garage oder die Überdachung für Personenkraftwagen, Lieferwagen oder Einspurkraftwagen Bestandteil dieses Brandabschnittes. (3) Wenn die Fläche des Brandabschnittes des Familienhauses und des Baus für Familienerholung grösser als 600 m2 ist, muss die Länge eines Fluchtweges gemäß § 10 festgelegt werden. (4) Bei dem Familienhauses und dem Baus für Familienerholung mit einem brennbaren Konstruktionssystem muss die Tragbaukonstruktion, ggf. Brandtrennbaukonstruktion dem Brandverhalten entsprechen, das gemäß § 4 festgelegt ist. (5) Das Familienhaus muss mit einer Anlage für autonome Detektion und Signalisierung ausgestattet sein. Bei dem Familienhaus mit mehreren Wohnungen muss mit dieser Anlage jede Wohnung ausgestattet sein. Die Anlage der autonomen Detektion und Signalisierung muss im Teil angebracht sein, der zum Ausgang aus der Wohnung führt, und wenn es sich um eine Wohnung, die über die Bodenfläche über 150 m2 verfügt, eine Doppelgeschosswohnung oder eine Mehrgeschosswohnung handelt, muss in einem anderen geeigneten Teil der Wohnung eine weitere Anlage der autonomen Detektion und Signalisierung angebracht sein. Bei dem Familienhaus mit mehreren Wohnungen muss eine weitere Anlage der autonomen Detektion und Signalisierung auch in dem höchsten Punkt des gemeinsamen Flurs oder Raums angebracht sein. §16 Wohnungshaus (1) Bei dem Entwerfen eines Wohnungshaus wird gemäß der tschechischen technischen Norm, die in der Anlage Nr. 1 Teil 1 Punkt 3 aufgeführt ist, vorgegangen, wenn weiter nicht anderes festgelegt ist. (2) Im Wohnungshaus muss jede Wohnung mit mit einer Anlage für autonome Detektion und Signalisierung ausgestattet sein. Die Anlage der autonomen Detektion und Signalisierung muss im Teil angebracht sein, der zum Ausgang aus der Wohnung führt. Wenn es sich um eine Wohnung, die über die Bodenfläche über 150 m2 verfügt, eine Doppelgeschosswohnung handelt, muss in einem anderen geeigneten Teil der Wohnung eine weitere Anlage der autonomen Detektion und Signalisierung angebracht sein. Die ausgewählten Arten der Bauten werden durch die Feuerlöscher folgenderweise ausgestattet: Der Verkaufsstand, der den Bau gemäß der rechtlichen Sondervorschrift4) darstellt, muss mit mindestens einem übertragbaren Feuerlöscher (Wasser oder Schaum) mit dem Löschvermögen von mindestens 13A oder mit einem übertragbaren Pulverfeuerlöscher mit dem Löschvermögen von mindestens 21A ausgestattet sein. Familienhaus muss mindestens mit einem übertragbaren Feuerlöscher mit dem Löschvermögen von mindestens 34A ausgestattet sein. In Wohnungshäusern müssen die übertragbaren Feuerlöscher in der folgenden Zahl und von den folgenden Arten installiert sein: a) ein übertragbarer Feuerlöscher (Pulver) mit dem Löschvermögen von mindestens 21A, der für den Haupthausanschlussverteiler bestimmt ist, b) ein übertragbarer Feuerlöscher (CO2) mit dem Löschvermögen von 55B, der für den Maschinenraum des Aufzugs bestimmt ist, c) ein übertragbarer Feuerlöscher (Wasser oder Schaum) mit dem Löschvermögen von mindestens 13A oder ein übertragbarer Feuerlöscher (Pulver) mit dem Löschvermögen von mindestens 21A für alle angefangenen 100 m2 der Grundrissfläche bei den Brandabschnitten, die für die Lagerung bestimmt sind, wenn ihre Grundrissfläche grösser als 20 m2 ist, d) ein weiterer übertragbarer Feuerlöscher (Wasser oder Schaum) mit dem Löschvermögen von mindestens 13A oder ein übertragbarer Feuerlöscher (Pulver) mit dem Löschvermögen von mindestens 21A für alle angefangenen 200 m2 der Grundrissfläche aller Geschosse des Hauses, wobei in diese Fläche die Flächen der Wohnungen nicht einbezogen werden. Bei der Einhaltung des Niveaus der Brandsicherheit, die in der Brandsicherheitslösung oder in einer anderen Dokumentation gemäß der rechtlichen Sondervorschrift bewiesen wird, muss der Vorgang gemäß dieser Anlage nicht verwendet werden.

DE 97


9

Wirtschaften mit Energien 9.1 Gesetz Nr. 406/2000 Slg., über das Wirtschaften mit Energien in der gültigen Fassung Es handelt sich um die rechtliche Norm, die die Senkung des energetischen Bedarfs der Gebäude, die Brennstoff- und Energieeinsparungen sowie die Nutzung der erneuerbaren und sekundären Energiequellen (OZE) unterstützt. Bemerkung: Mit Rücksicht auf die Implementierung der Richtlinie 2010/31/EU, die die ursprüngliche Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats der Europäischen Union 2002/91/EG vom 16. Dezember 2002 über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden ersetzt hat, wurde in der Zeit der Ausgabe dieser Studie die Novelle des Gesetzes 406/2000 Slg. über das Wirtschaften mit Energien durch den Wirtschaftsausschuss der Abgeordnetenkammer der Tschechischen Republik behandelt. Aufgrund der Frage des Bearbeiters dieser Studie, wann das oben genannte Gesetz und die neue Verordnung über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden zur Verfügung sein wird, wurde durch den Angestellten des MPO MPO ČR die folgende Antwort gesendet: 1) Die Novelle des Gesetzes Nr. 406/2000 Slg. ist im legislativen Prozess, der im August dieses Jahres (wenn keine Probleme eintreffen) beendet sein könnte. Das Gesetz sollte am 1. Januar 2013 in Kraft treten. 2) Die neue Verordnung über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden ist im Stadium der intensiven Vorbereitung und wird in den legislativen Prozess nach der Genehmigung der Novelle des Gesetzes übergehen. Die Verordnung tritt gleich wie das Gesetz in Kraft. Aus diesem Grund wird unten der Auszug aus dem novellierten Gesetz aufgeführt (das bisher nicht genehmigt wurde, aber es wird vorausgesetzt, dass es in dieser Grundfassung mit kleinen Änderungen angenommen wird). Regierungsentwurf GESETZ vom………2012, durch das das Gesetz Nr. 406/2000 Slg., über das Wirtschaften mit Energie, in der Fassung der späteren Vorschriften geändert wird Das Parlament hat sich auf diesem Gesetz der Tschechischen Republik beschlossen: Artikel I Das Gesetz Nr. 406/2000 Slg., über das Wirtschaften mit Energie, in der Fassung des Gesetzes Nr. 359/2003 Slg., des Gesetzes Nr. 694/2004 Slg., des Gesetzes Nr. 180/2005 Slg., des Gesetzes Nr. 177/2006 Slg., des Gesetzes Nr. 186/2006 Slg., des Gesetzes Nr. 214/2006 Slg., des Gesetzes Nr. 574/2006 Slg., des Gesetzes Nr. 393/2007 Slg., des Gesetzes Nr. 124/2008 Slg., des Gesetzes Nr. 223/2009 Slg., des Gesetzes Nr. 299/2011 Slg., des Gesetzes Nr. …/2012 und des Gesetzes Nr. …../2012 Slg., wird folgenderweise geändert: Gegenstand des Gesetzes Dieses Gesetz bearbeitet die entsprechenden Vorschriften der Europäischen Union1) (nachstehend nur als “Union” genannt) und legt fest: a) einige Maßnahmen zur Erhöhung der Wirtschaftlichkeit von Energienutzung und die Pflichten der natürlichen und juristischen Personen bei der Behandlung von Energien,

DE 98

b) Regeln für die Bildung des Staatlichen Energiekonzepts, des energetischen Gebietskonzepts und des Staatlichen Programms für die Unterstützung der Energieeinsparungen und der Nutzung von erneuerbaren Energiequellen


c) Anforderungen an die umweltgerechte Gestaltung energieverbrauchsrelevanter Produkte d) Anforderungen an die Angabe des Verbrauchs an Energie und anderen Ressourcen durch energieverbrauchsrelevante Produkte mittels einheitlicher Etiketten und Produktinformationen . 1) Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats der Europäischen Union 2002/91/EG vom 16. Dezember 2002 über Energiebedarf der Gebäude Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Europäischen Rats 2009/28/EG vom 23. April 2009 über die Förderung der Nutzung von Energien aus erneuerbaren Quellen und über die Änderung und anschließender Aufhebung der Richtlinien 2001/77/ ES und 2003/30/ES. Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats der Europäischen Union 2009/125/EG vom 21. Oktober 2009 zur Schaffung eines Rahmens für die Festlegung von Anforderungen an die umweltgerechte Gestaltung energieverbrauchsrelevanter Produkte. Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats der Europäischen Union 2010/30/EU vom 19. Mai 2010 über die Angabe des Verbrauchs an Energie und anderen Ressourcen durch energieverbrauchsrelevante Produkte mittels einheitlicher Etiketten und Produktinformationen. Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats der Europäischen Union 2010/31/EU vom 19. Mai 2010 über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden.“. Für Zwecke der niederenergetischen Gebäude ist der Paragraf 7 sehr wichtig, der die Senkung des Energiebedarfs der Gebäude betrifft.

§7 Senkung des Energiebedarfs von Gebäuden

(1) Im Falle des Aufbaus eines neuen Gebäudes ist der Bauherr verpflichtet, die Anforderungen an die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift erfüllen und bei der Einreichung des Gesuchs um die Baugenehmigung oder die Bauanmeldung zu belegen a) durch die befürwortende Stellungnahme des betroffenen Organs gemäß § 13 die Erfüllung der Anforderungen an Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes auf einem optimalen Kostenniveau ab 1. Januar 2013, b) durch die befürwortende Stellungnahme des betroffenen Organs gemäß § 13 die Erfüllung der Anforderungen an Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes mit einem fast Null-Energiebedarf, und zwar im Falle des Gebäudes, dessen Eigentümer und Nutzer das Organ der öffentlichen Macht oder das durch das Organ der öffentlichen Macht gesteuerte Subjekt ist (nachstehend nur als „das Organ der öffentlichen Macht “ genannt) und dessen energieverbrauchsrelevante Fläche 1. größer als 1 500 m2, und zwar ab 1. Januar 2016, 2. größer als 350 m2, und zwar ab 1. Januar 2017, 3. kleiner als 350 m2, und zwar ab 1. Januar 2018, ist. c) durch die befürwortende Stellungnahme des betroffenen Organs gemäß § 13 die Erfüllung der Anforderungen an Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes mit einem fast Null-Energiebedarf, und zwar im Falle des Gebäudes mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche größer als 1 500 m2 ab 1. Januar 2018, im Falle des Gebäudes mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche größer als 350 m2 ab 1. Januar 2019 und im Falle des Gebäudes mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche kleiner als 350 m2 ab 1. Januar 2020, d) durch den Gebäudeenergieausweis die Beurteilung von der technischen, wirtschaftlichen und ökologischen Durchführbarkeit von alternativen Systemen der Energielieferungen. (2) Im Falle einer größeren Änderung eines bestehenden Gebäudes sind der Bauherr, der Baueigentümer oder die Gemeinschaft der Eigentümer von Wohnungseinheiten verpflichtet, die Anforderungen an Energieeffizienz von dem Gebäude gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift zu erfüllen und der Bauherr ist verpflichtet, bei der Einreichung des Gesuchs bezüglich der Baugenehmigung oder der Bauanmeldung, oder der Baueigentümer oder die Gemeinschaft der Wohnungseinheitseigentümer sind verpflichtet, vor der Durchführung einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes, im Falle, wenn diese Änderung der Baugenehmigung oder Bauanmeldung nicht unterliegt, durch den Gebäudeenergieausweis zu belegen a) die Erfüllung der Anforderungen an Energieeffizienz des Gebäudes auf einem optimalen Kostenniveau für das

DE 99


Gebäude oder für geänderte Bauelemente der Gebäudehülle und für geänderte technische Systeme gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift, b) die Beurteilung von von der technischen, wirtschaftlichen und ökologischen Durchführbarkeit von alternativen Systemen der Energielieferungen gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift, c) die Festlegung der empfohlenen Maßnahmen für die Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift. (3) Im Falle einer anderen als größeren Änderung eines bestehenden Gebäudes sind der Baueigentümer oder die Gemeinschaft der Eigentümer von Wohnungseinheiten verpflichtet, die Anforderungen an Energieeffizienz von dem Gebäude gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift und für den Bau die Anforderungen an Energieeffizienz für geänderte Bauelemente der Gebäudehülle oder geänderte technische Systeme gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift zu erfüllen; das belegt er durch die Kopien der Belege, die sich auf die geänderten Bauelemente der Gebäudehülle oder die geänderten technischen Systeme beziehen, die sie innerhalb von 5 Jahren archivieren müssen. (4) Der Bauherr, der Baueigentümer oder die Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten sind ferner verpflichtet, a) die inneren Heizanlagen von Gebäuden durch Geräten auszustatten, die die Lieferung der Wärmeenergie für die Endverbraucher regeln und erfassen und zwar im Umfang, der durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt ist; der Endverbraucher ist verpflichtet, die Installation, Wartung und Kontrolle solcher Messgeräte zu ermöglichen, b) im Falle der Installation der ausgewählten Anlagen, die die Energie aus erneuerbaren Energiequellen im Gebäude erzeugen, zu gewährleisten, dass diese Installation nur durch die Personen durchgeführt wird, die im § 10d aufgeführt sind; die Gewährleistung solcher Pflicht wird durch das Vorlegen der Kopie von Steuerbelegen, die die entsprechende Installation betreffen, und die Kopie der Befähigung gemäß § 10f bewiesen c) bei der Baunutzung zu gewährleisten, dass die spezifischen Kennzahlen für den Energiebedarf für die Heizung, Kühlung und Warmwasserbereitung nicht überschritten werden, die durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt sind, d) sich nach den Regeln für die Heizung, Kühlung und Warmwasserbereitung zu richten, die durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt sind, e) bei Gebäuden, die durch die Organe der Staatsverwaltung genutzt werden, mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche oberhalb von 1 500 m2 sicherzustellen, dass sie ab 1. Januar 2015 in das System der Überwachung des Energieverbrauchs, das auf den Internetseiten des Ministeriums veröffentlicht ist, eingeordnet sind. (5) Die Anforderungen an die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden gemäß Absätze 1 bis 3 müssen nicht erfüllt werden a) bei Gebäuden mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche unterhalb von 50 m2, b) bei Gebäuden, die Kulturdenkmal sind, oder kein Kulturdenkmal sind, aber sie in einem Denkmalschutzgebiet oder einer Denkmalschutzzone12) liegen, wenn mit Rücksicht auf die Interessen des staatlichen Denkmalschutzes die Erfüllung einiger Anforderungen an die Gesamtenergieeffizienz von diesen Gebäuden ihre Eigenart oder ihre äußere Erscheinung ändern würde; diese Tatsache belegt der Bauherr, der Eigentümer des Gebäudes oder die Gemeinschaft der Eigentümer der Wohnungseinheiten durch die verbindliche Stellungnahme des Organs des staatlichen Denkmalschutzes, c) bei Gebäuden, die für Gottesdienst und religiöse Zwecke entworfen oder gewöhnlich genutzt werden, d) bei Gebäuden für Familienerholung13), e) bei industriellen und Produktionsbetrieben, Werkstätten und landwirtschaftlichen Gebäuden mit dem Energieverbrauch bis zu 700 GJ pro Jahr, f) bei einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes im Falle, dass der Bauherr, der Eigentümer des Gebäudes oder die Gemeinschaft der Eigentümer der Wohnungseinheiten mittels eines Energieaudits beweist, dass es technisch oder ökonomisch mit Rücksicht auf die Lebensdauer des Gebäudes und seine Betriebszwecke geeignet. (6) Regeln für die Heizung, Kühlung und Warmwasserbereitung beziehen sich nicht auf die Lieferungen, die in die folgenden Immobilien realisiert werden: a) für Familienhäuser und Bauten für Familienerholung,

DE 100

b) für Nicht-Wohnräume unter der Bedingung von der Einhaltung der Grenzwerte, die durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt sind, und der Nicht-Gefährdung der Gesundheit und des Eigentums; die Nichtüberschreitung der Grenzwerte wird


durch das Energiegutachten bewiesen, c) für Wohnungen in dem Eigentum der Gemeinschaft der Eigentümer der Wohnungseinheiten, falls die Gemeinschaft der Eigentümer mit unterschiedlichen Regeln zustimmt5), unter der Bedingung der Nichtüberschreitung der Grenzwerte, die durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt sind, und der Nichtgefährdung von Gesundheit und Eigentum; die Nichtüberschreitung der Grenzwerte wird durch das Energiegutachten bewiesen. (7) Die Durchführungsrechtsvorschrift legt das optimale Kostenniveau der Anforderungen an Energieeffizienz des Gebäudes für neue Gebäude, für größere Änderungen der fertiggestellten Gebäude, für andere als größere Änderungen der fertiggestellten Gebäude, für das Gebäude mit einem fast Null-Energiebedarf fest, sie legt ferner die Methode zur Berechnung der Gesamtenergieeffizienz von Gebäude, das Muster für die Beurteilung der technischen, ökonomischen und ökologischen Durchführbarkeit von alternativen Systemen der Energielieferungen und Muster zur Festlegung der empfohlenen Maßnahmen für die Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes fest. (8) Der Umfang der Ausstattung der inneren Heizanlagen mit den Geräten, die die Lieferung der Heizenergie an die Endverbraucher, die spezifischen Kennziffern für Heizung, Kühlung und Warmwasserbereitung regeln und erfassen, die Regeln für Heizung, Kühlung und Warmwasserbereitung werden durch die Durchführungsrechtsvorschrift geregelt. _______________________ 4) Gesetz Nr. 183/2006 Slg., über Gebietsplanung und Bauordnung (Baugesetz), in der Fassung der späteren Vorschriften. 5) Gesetz Nr. 72/1994 Slg., durch das einige Miteigentumsverhältnisse zu Gebäuden und einige Eigentumsverhältnisse zu Wohnungen und Nichtwohnräumen geregelt und einige Gesetze (Gesetz über das Wohnungseigentum) ergänzt werden, im Wortlaut späterer Vorschriften. 5a) Gesetz Nr. 18/2004 Slg., über Anerkennung der fachlichen Qualifikation und sonstiger Befähigung bei den Staatsangehörigen der Mitgliedstaaten der Europäischen Union und über die Änderung einiger Gesetze (Gesetz über Anerkennung der fachlichen Qualifikation), in der Fassung der späteren Vorschriften. 12) Gesetz Nr. 20/1987 Slg., über die staatliche Denkmalpflege, in der Fassung der späteren Vorschriften. 13) Verordnung Nr. 501/2006 Slg., über allgemeine Anforderungen an die Raumnutzung, in der Fassung der späteren Vorschriften.“.

§ 7a Ausweis über die Gesamtenergieeffizienz (1) Der Bauherr, der Baueigentümer oder die Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten sind verpflichtet, a) die Erstellung des Energieausweises über die Gesamtenergieeffizienz (nachstehend nur als „Energieausweis”) bei dem Aufbau neuer Gebäude oder bei größeren Änderungen von fertigen Gebäuden zu gewährleisten, b) die Erstellung des Energieausweises bei dem Gebäude zu gewährleisten, das durch das Organ der öffentlichen Macht ab 1. Juli 2013 mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche größer als 500 m2 und ab 1. Juli 2015 mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche größer als 250 m2 genutzt wird, c) die Erstellung des Energieausweises für genutzte Wohn- oder Verwaltungsgebäude zu gewährleisten, 1. mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche größer als 1500 m2 bis 1. Januar 2015, 2. mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche größer als 1000 m2 bis 1. Januar 2017, 3. mit der gesamten energieverbrauchsrelevanten Fläche kleiner als 1000 m2 bis 1. Januar 2019, d) dem Ministerium mitzuteilen, dass der Energieausweis durch die Person gemäß dem Absatz 4 Buchstabe a) Punkt 2 erstellt wird, und dem Ministerium die Kopie der Berechtigung der Person zur Ausübung dieser Tätigkeit gemäß der Rechtsvorschrift eines anderen EU-Mitgliedstaats vorzulegen, e) bei dem Gebäude, das durch das Organ der öffentlichen Macht genutzt wird, im Falle, dass dieses Gebäude die Pflicht betrifft, die Erstellung des Energieausweises gemäß dem Absatz 1 Buchstabe a) bis c) zu gewährleisten, den Energieausweis im Gebäude gemäß der Durchführungsrechtsvorschrift anzubringen, f) auf Anforderung von Ministerium oder der Staatlichen energetischen Inspektion die Energieausweise vorzulegen. (2) Der Baueigentümer oder die Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten sind ferner verpflichtet a) die Erstellung des Energieausweises zu gewährleisten 1. beim Verkauf des Gebäudes oder Gebäudeteils; im Falle des Verkaufs eines komplexen Teils des Gebäudes kann diese

DE 101


Pflicht der Eigentümer des komplexen Teils des Gebäudes zu sichern, und zwar nur für diesen Gebäudeteil, 2. bei der Vermietung des Gebäudes, 3. ab 1. Januar 2016 bei der Vermietung des komplexen Gebäudeteils; im Falle der Vermietung des komplexen Teils kann die Pflicht der Erstellung des Energieausweises der Eigentümer des komplexen Teils des Gebäudes sichern, und zwar zwar nur für diesen Gebäudeteil, b) den Energieausweis oder seine beglaubigte Kopie vorzulegen 1. dem potenziellen Käufer des Gebäudes vor dem Abschluss der Verträge, die den Kauf des Gebäudes betreffen, 2. dem potenziellen Mieter des Gebäudes vor dem Abschluss der Verträge, die die Vermietung des Gebäudes betreffen, c) den Energieausweis oder seine beglaubigte Kopie zu übergeben 1. dem Käufer des Gebäudes spätesten bei der Unterzeichnung des Vertrags, 2. dem Mieter des Gebäudes spätestens bei der Unterzeichnung des Mietvertrags, d) die im Energieausweis aufgeführten Parameter des Energiebedarfs in Informations- und Werbematerialien anzugeben bei 1. Verkauf des Gebäudes oder Gebäudeteils, 2. der Vermietung des Gebäudes. (3) Der Eigentümer eines kompakten Teils des Gebäudes ist verpflichtet a) den Energieausweis oder seine beglaubigte Kopie vorzulegen 1. dem potenziellen Käufer des kompakten Gebäudeteils vor dem Abschluss der Verträge, die den Kauf des kompakten Gebäudeteils betreffen, 2. ab 1. Januar 2016 dem potenziellen Mieter des kompakten Gebäudeteils vor dem Abschluss der Verträge, die die Vermietung des kompakten Gebäudeteils betreffen, b) den Energieausweis oder seine beglaubigte Kopie zu übergeben 1. dem Käufer des kompakten Gebäudeteils spätesten bei der Unterzeichnung des Vertrags, 2. ab 1. Januar 2016 dem Mieter des kompakten Gebäudeteils spätestens bei der Unterzeichnung des Mietvertrags, c) die im Energieausweis aufgeführten Parameter des Energiebedarfs in Informations- und Werbematerialien anzugeben bei 1. Verkauf des kompakten Gebäudeteils, 2. ab 1. Januar 2016 Vermietung des kompakten Gebäudeteils. (4) Die Gültigkeitsdauer des Energieausweises beträgt 10 Jahre ab dem Tag dessen Ausstellung oder bis die Durchführung einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes, für das er ausgestellt wurde und muss a) nur durch 1. den zuständigen Energieauditor gemäß § 10 Abs. 1 Buchstabe b), oder 2. die in einem anderen EU-Mitgliedsstaat ansässige Person, falls sie zur Ausübung der erwähnten Tätigkeit gemäß den Rechtsvorschriften eines anderen EU-Mitgliedsstaat berechtigt ist, erarbeitet werden; das Ministerium stellt das Anerkennungsorgan gemäß der rechtlichen Sondervorschrift5a) dar, b) Bestandteil der Bauunterlagen14) sein, wenn die Einhaltung der technischen Anforderungen an Gebäude zu beweisen sind15), c) das energetische Gutachten für die in § 9a Abs. 1 Buchstabe a) und in § 9a Abs. 2 Buchstabe a) und b) aufgeführten Fälle beinhalten, d) objektiv, wahrheitsgetreu und vollständig erarbeitet werden. (5) Das Muster und den Inhalt des Energieausweises, den Vorgang bei dessen Erarbeitung und die Stelle des Energieausweises im Gebäude legt die Durchführungsrechtsvorschrift fest. _______________ 14) Verordnung Nr. 499/2006 Slg., über Bauunterlagen. 15) Verordnung Nr. 268/2009 Slg., über technische Anforderungen an Bauten.“.

DE 102


§9 Energieaudit (1) Der Bauherr, die Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten oder der Eigentümer des Baus oder der Energiewirtschaft sind verpflichtet, für das Gebäude oder die Energiewirtschaft ein Energieaudit zu bearbeiten im Falle, dass a) das Gebäude oder die Energiewirtschaft den durchschnittlichen Energieverbrauch in den letzten zwei Jahren höher als der durch die Durchführungsrechtsvorschrift festgelegte Energieverbrauchwert hat, b) bei einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes die Anforderungen an Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes gemäß § 7 Abs. 5 Buchstabe f) nicht erfüllt sind. (2) Die Gültigkeitsdauer des Energieaudits beträgt 5 Jahre ab dem Tag dessen Erstellen oder bis die Durchführung einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes oder der Energiewirtschaft, für die es erarbeitet wurde, und muss a) nur durch 1. den zuständigen Energieauditor gemäß § 10 Abs. 1 Buchstabe b), oder 2. die in einem anderen EU-Mitgliedsstaat ansässige Person, falls sie zur Ausübung der erwähnten Tätigkeit gemäß den Rechtsvorschriften eines anderen EU-Mitgliedsstaat berechtigt ist, erarbeitet werden; das Ministerium stellt das Anerkennungsorgan gemäß der rechtlichen Sondervorschrift5a) dar, b) objektiv, wahrheitsgetreu und vollständig erarbeitet werden. (3) Zu sonstigen Pflichten des Bauherrn, der Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten oder des Eigentümers des Baus oder der Energiewirtschaft im Falle, dass sie verpflichtet sind, das Energieaudit gemäß dem Absatz 1 zu erarbeiten, gehören a) auf Anforderung von Ministerium oder der Staatlichen energetischen Inspektion das Energieaudit vorzulegen, b) die von dem Energieaudit ausgehenden Maßnahmen oder den Teil der Maßnahmen innerhalb der Frist, die im Beschluss der Staatlichen energetischen Inspektion festgelegt wurde, zu erfüllen im Falle, dass es sich um die Organisationseinheiten des Staats, der Bezirke und Gemeinde und Beitragsorganisationen handelt, c) dem Ministerium die Durchführung des Energieaudits durch die gemäß dem Absatz 2 Buchstabe a) Punkt 2 festgelegte Person mitzuteilen a dem Ministerium die Kopie der Befähigung der Person zur Ausübung dieser Tätigkeit gemäß der Rechtsvorschrift eines anderen EU-Mitgliedstaats vorzulegen. (4) Die Pflicht, das Energieaudit zu erarbeiten, bezieht sich nicht auf a) bestehende Energiewirtschaft im Falle, dass die Anlagen für die Herstellung des Stroms und der Wärmeenergie, für die Stromübertragung und Stromdistribution und Verteilung der Wärmeenergie, den Anforderungen an die energieeffiziente Energienutzung, die in der Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt sind, entsprechen, b) bestehende Gebäude, deren spezifischer Wärmeverbrauch bei der Heizung den Anforderungen entspricht, die in der Durchführungsrechtsvorschrift festgelegt sind. (5) Der Inhalt, Vorgang bei der Bearbeitung sowie den Umfang des Energieaudits stellt die Durchführungsrechtsvorschrift fest“. § 9a Energetisches Gutachten (1) Der Bauherr, die Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten oder der Eigentümer des Baus oder der Energiewirtschaft gewährleistet das energetische Gutachten zur a) Beurteilung von technischer, ökonomischer, ökologischer Durchführbarkeit von alternativen Systemen der Energielieferungen bei dem Aufbau von neuen Gebäuden oder bei einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes mit der Energiequelle mit installierter Leistung mehr als 200 kW; das energetische Gutachten ist Bestandteil des Energieausweises gemäß § 7a Abs. 4 Buchstabe c), b) Beurteilung der Durchführbarkeit von der Einführung der Energieherstellung bei der Energiewirtschaft mit der Gesamtheizleistung mehr als 5 MW, wenn die Baudokumentation gemäß der rechtlichen Sondervorschrift4),14) für den Aufbau einer neuen Energiequelle oder für die Änderung der bestehenden Gebäude bei den schon bestehenden

DE 103


Energiequellen vorgelegt wurde, c) Beurteilung der Durchführbarkeit von der Einführung der Wärmelieferung bei der Energiewirtschaft mit der Gesamtheizleistung mehr als 10 MW, wenn die Baudokumentation gemäß der rechtlichen Sondervorschrift4),14) für den Aufbau einer neuen Energiequelle oder für die Änderung der bestehenden Gebäude bei den schon bestehenden Energiequellen vorgelegt wurde; bei der Energiewirtschaft, die Gasturbinen nutzt, bezieht sich diese Pflicht auf die gesamte Stromleistung von mehr als 2 MW, bei Verbrennungsmotoren bezieht sich diese Pflicht auf die gesamte Stromleistung von mehr als 0,8 MW, d) Beurteilung der Durchführbarkeit von Projekten, die die Senkung des Energiebedarfs, die Erhöhung der Energieeffizienz, die Senkung der Emissionen aus Verbrennungsquellen der Verschmutzung oder die Nutzung von erneuerbaren oder sekundären Quellen oder der kombinierten Strom- und Wärmeerzeugung betreffen, die aus den Förderprogrammen aus staatlichen, europäischen Finanzmitteln oder aus den Finanzmittel, die aus dem Verkauf der Emissionshandelszertifikaten kommen, finanziert werden, e) Auswertung der Erfüllung von Parametern der im Rahmen der Programme gemäß Buchstabe d) realisierten Projekte. (2) Bauherr, die Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten oder der Eigentümer des Baus oder der Energiewirtschaft kann aufgrund seiner eigenen Entscheidung das energetische Gutachten gewährleisten auch für a) Beurteilung von technischer, ökonomischer, ökologischer Durchführbarkeit von alternativen Systemen der Energielieferungen bei dem Aufbau von neuen Gebäuden oder bei einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes mit der Energiequelle mit installierter Leistung weniger als 200 kW; im Falle, dass das energetische Gutachten erarbeitet ist, ist es der Bestandteil des Energieausweises, b) empfohlene Maßnahmen für die Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes bei einer größeren Änderung des bestehenden Gebäudes ; im Falle, dass das energetische Gutachten erarbeitet ist, ist es der Bestandteil des Energieausweises, c) Unterlagen für öffentliche Aufträge im Bereich der Erhöhung der Energieeffizienz, der Senkung der Emissionen aus Verbrennungsquellen der Verschmutzung oder der Nutzung von erneuerbaren oder sekundären Quellen oder der kombinierten Strom- und Wärmeerzeugung, d) Auswertung der durchgeführten Maßnahmen, die in dem Energieaudit vorgeschlagen wurden, e) Beurteilung der Erfüllung der Grenzwerte bei anderen Regeln für Heizung, Kühlung und Warmwasserlieferung gemäß § 7 Abs. 6 Buchstabe b) und c). (3) Das energetisches Gutachten muss a) nur durch 1. den zuständigen Energieauditor gemäß § 10 Abs. 1 Buchstabe b), oder 2. die in einem anderen EU-Mitgliedsstaat ansässige Person, falls sie zur Ausübung der erwähnten Tätigkeit gemäß den Rechtsvorschriften eines anderen EU-Mitgliedsstaat berechtigt ist, erarbeitet werden; das Ministerium stellt das Anerkennungsorgan gemäß der rechtlichen Sondervorschrift5a) dar,), b) objektiv, wahrheitsgetreu und vollständig erarbeitet werden. (4) Zu sonstigen Pflichten des Bauherrn, der Gemeinschaft von Eigentümern der Wohnungseinheiten oder des Eigentümers des Baus oder der Energiewirtschaft gehören a) dem Ministerium die Erarbeitung des energetischen Gutachtens durch die gemäß dem Absatz 3 Buchstabe a) Punkt 2 festgelegte Person mitzuteilen a dem Ministerium die Kopie der Befähigung der Person zur Ausübung dieser Tätigkeit gemäß der Rechtsvorschrift eines anderen EU-Mitgliedstaats vorzulegen, b) auf Anforderung von Ministerium oder der Staatlichen energetischen Inspektion das energetische Gutachten vorzulegen. (5) Der Inhalt des energetischen Gutachtens, der Vorgang bei der Erarbeitung des energetischen Gutachtens und sein Inhalt sind durch die Durchführungsrechtsvorschrift.“ festgelegt.

DE 104


In der folgenden Tabelle ist ein Vergleich der bestehenden und der neuen Konzeption des Gesetzes Nr. 406/2000 Slg.: Gesetz Nr. 406/2000 Slg. – Konzept gemäß der Richtlinie 2002/91/EG

Gesetz Nr. 406/2000 Slg. – Konzept gemäß der Richtlinie 2010/31/EU

§ 1 – Gegenstand des Gesetzes

§ 1 – Gegenstand des Gesetzes

§ 2 – Begriffsbestimmungen

§ 2 – Begriffsbestimmungen

§ 3 – staatliches energetisches Konzept

§ 3 – staatliches energetisches Konzept

§ 4 – regionales energetisches Konzept

§ 4 – regionales energetisches Konzept

§ 5 – staatliches Programm für die Förderung der Energieeinsparungen und der Nutzung der erneuerbaren Energiequellen

§ 5 – staatliches Programm für die Förderung der Energieeinsparungen und der Nutzung der erneuerbaren Energiequellen

§ 6 – Effizienz der Energienutzung

§ 6 – Effizienz der Energienutzung von Energiequellen und Energieleitungen § 6a – Prüfung der betriebenen Kessel und Leitungen mit Wärmeenergie und der Klimaanlagen

§ 6a – Energiebedarf von Gebäuden

§ 7 – Senkung des Energiebedarfs von Gebäuden § 7a – Energieausweis

§ 7 – kombinierte Strom- und Wärmeerzeugung

x

§ 8 – Energieetikett der Produkte

§ 8a – Ökodesign der Produkte

§ 8a – Ökodesign der Produkte


§ 9 – Energieaudit

§ 9 – Energieaudit § 9a – das energetische Gutachten

§ 10 – Energieauditor

§ 10 – Energieauditor § 10a – Fachprüfung, fortlaufende aktualisierende Fachausbildung und Überprüfung der Energieauditoren § 10b – Ausstellung und Aufhebung der Befähigung des Energieauditoren § 10c – Verzeichnis der Energieauditors

x

§ 10d – Person mit der Befähigung zur Installation der ausgewählten Anlagen, die die Energie aus den erneuerbaren Quellen nutzen § 10e – Fachschulungen und fortlaufende Fachschulung der Personen mit der Befähigung zur Installation der ausgewählten Anlagen, die die Energie aus den erneuerbaren Quellen nutzen § 10f – Ausstellung und Aufhebung der Person mit der Befähigung zur Installation der ausgewählten Anlagen, die die Energie aus den erneuerbaren Quellen nutzen § 10g – Verzeichnis der berechtigten Personen

§ 11 – Kompetenz des Ministeriums

§ 11 – Kompetenz des Ministeriums

§ 11a – Verfahren über die Löschung des Eintrags im Verzeichnis der Energieauditoren

x

§ 12, 12a, 12 b – Übertretungen und Verwaltungsdelikte

§ 12, 12a, 12 b – Übertretungen und Verwaltungsdelikte

§ 13, 13a – Aufsicht und Kontrolle

§ 13, 13a – Aufsicht und Kontrolle

Das Organ, das die Kontrolle der Einhaltung von den in den Bestimmungen festgelegten Pflichten ausübt, die durch die Novelle des Gesetzes Nr. 406/2000 Slg., über das Wirtschaften mit Energie, in das die entsprechenden Anforderungen aus der Richtlinie 2010/31/EU und der Richtlinie 2009/28/ES implementiert werden, entworfen sind, stellt SEI dar. Das novellierte Gesetz über das Wirtschaften mit Energie sollte am 1. Januar 2013 in Kraft treten, ausgenommen der Bestimmung des Artikels I Punkt 16 und im Falle der Bestimmung § 7 Abs. 4 Buchstabe b), die sollten am 1. Januar 2014 in Kraft treten.

DE 105


Mit Rücksicht auf das oben aufgeführte novellierte Gesetz 406/2000 Slg. wird auch die Verordnung Nr. 148/2007 Slg. über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden novelliert.

9.2 Verordnung Nr. 148/2007 Slg. über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden in der gültigen Fassung Gegenstand der Regelung der Verordnung: Diese Verordnung bearbeitet die entsprechende Vorschrift der Europäischen Gemeinschaft1), wurde in Übereinstimmung mit der Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates 98/34/EG vom 22. Juni 1998 über Informationsverfahren auf dem Gebiet der Normen und technischen Vorschriften und der Vorschriften für die Dienste der Informationsgesellschaft, in der Fassung der Richtlinie 98/48/EG, und legt folgendes fest a) Anforderungen an die Energieeffizienz von Gebäuden, vergleichende Parameter und die Methode zur Berechnung der Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden, b) Inhalt des Ausweises über die Gesamtenergieeffizienz und Vorgang bei seiner Erarbeitung einschließlich der Nutzung von den schon erarbeiteten Energieaudits, c) Umfang der Überprüfung der Personen von Details bei der Erarbeitung des Energieausweises von Gebäuden. In § 3 dieser Verordnung sind die folgenden Anforderungen aufgeführt, die bei dem Aufbau zu beachten sind: Anforderungen an die Energieeffizienz von Gebäuden (1) Die Anforderungen an die Energieeffizienz des Gebäudes gemäß § 6a Abs. 1 des Gesetzes sind erfüllt, wenn der durch die Methode gemäß § 5 berechnete Energiebedarf des beurteilten Gebäudes niedriger als der Energiebedarf des Referenzgebäudes bei der Einhaltung der allgemeinen technischen Anforderungen an Bau2). In der Anlage Nr. 1 zu dieser Verordnung sind die Einzelheiten der Beurteilung der Erfüllung der Anforderungen an Energieeffizienz geregelt. (2) Den Energiebedarf des Referenzgebäudes stellt die gesamte jährlich gelieferte Energie in GJ dar, die durch die Bilanzbewertung des Referenzgebäudes gemäß § 5 festgelegt wird. In der Anlage Nr. 2 zu dieser Verordnung sind die Einzelheiten der Berechnungen und die geforderten Eingangsangaben für die Beurteilung des Energiebedarfs des Gebäudes geregelt. Bei der Änderung des bestehenden Gebäudes werden für die Berechnung der gesamten geforderten jährlich gelieferten Energie in GJ diese Eingangsangaben nur für Systeme oder Elemente des Gebäudes eingegeben, die diese Änderung betrifft, andere Eingangsangaben sind gleich wie bei dem beurteilten Gebäude . (3) Bei der Bilanzbewertung muss für die Festlegung des Energiebedarfs des Referenzgebäudes dieselbe Berechnungsmethode verwendet werden, die bei der Festlegung des Energiebedarfs des beurteilten Gebäudes verwendet wurde. (4) Bei der Nicht-Erfüllung der Anforderungen gemäß dem Absatz 1 werden für das beurteilte Gebäude technisch und ökonomisch geeignete Maßnahmen zur Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes auf das geforderte Niveau vorgeschlagen. Für den Vorschlag der empfohlenen Maßnahmen wird der Vergleich der gelieferten Energie zur Deckung der einzelnen Teilbedürfnisse mit entsprechenden Teilreferenzwerten verwendet. (5) Das Verfahren für die Beurteilung der technischen, ökologischen und ökonomischen Durchführbarkeit der alternativen Systeme für Energielieferungen für Heizung, ggf. für Warmwasserbereitung und Kühlung gemäß § 6a Abs. 4 des Gesetzes bei neuen Gebäuden über 1000 m2 der gesamten Bodenfläche wird in der Anlage Nr. 3 zu dieser Verordnung geregelt. (6) Der Energiebedarf einer Wohnungseinheit oder Zone innerhalb des Gebäudes, die für die separate Nutzung gebildet wurde, wird mittels der Erfüllung der Anforderungen gemäß Absatz 1 für das ganze Gebäude festgelegt. §4 Vergleichsparameter (1) Die Vergleichsparameter sind erfüllt, wenn

DE 106

a) das Gebäude, seine Baukonstruktionen und ihre Verbindungen so entworfen und durchgeführt worden sind, dass


1. die Baukonstruktionen und ihre Verbindungen an allen Stellen mindestens einen solchen Wärmewiderstand aufweisen, dass auf ihrer Innenoberfläche keine Wasserdampfkondensation entsteht und kein Schimmel wächst, 2. die Baukonstruktionen und ihre Verbindungen den maximalen geforderten Wärmedurchgangskoeffizienten und Wärmedurchgangsfaktor aufweisen, 3. innerhalb von Baukonstruktionen zu keiner Wasserdampfkondensation kommt oder nur in der Menge, die ihre Funktionsfähigkeit während der erwarteten Lebensdauer nicht gefährdet, 4. die Funktionsfugen der außenliegenden Füllungen der Öffnungen den geforderten minimalen Luftdurchlässigkeitswert aufweisen, andere Baukonstruktionen und Fugen der Gebäudehülle fast luftdicht sind, mit der geforderten niedrigen Luftdurchlässigkeit der Gebäudehülle, 5. die Bodenkonstruktionen die geforderte Senkung der Berührungstemperatur haben, die durch ihr Wärmeaufnahmevermögen und die Temperatur auf der Innenoberfläche gesichert ist, 6. die Räume die geforderte Wärmestabilität in den Winter- sowie Sommermonaten aufweisen, die das Risiko von deren zu starken Abkühlung und Überhitzung reduziert, 7. das Gebäude den maximalen geforderten durchschnittlichen Wärmedurchgangskoeffizienten der Gebäudehülle aufweist, b) technische Anlagen des Gebäudes für die Heizung, Kühlung, Klimatisierung, Warmwasserbereitung und Beleuchtung und ihre Regelung3) gewährleisten 1. die geforderte Lieferung der Nutzenergie für den geforderten Zustand des Innenraumklimas, 2. die Lieferung der Energie mit der geforderten energetischen Effizienz, 3. die geforderte Beleuchtungsstärke mit niedrigem Energieverbrauch für kombinierte und künstliche Beleuchtung, 4. den niedrigen Energiebedarf des Gebäudes . (2) Die Erfüllung der Vergleichsparameter gemäß dem Absatz 1 wird mittels der Berechnungen oder Messungen überprüft, die in der Anlage Nr. 1 dieser Verordnung aufgeführt sind. §5 Methode zur Berechnung des Energiebedarfs von Gebäuden (1) Der Energiebedarf des Gebäudes wird durch die Berechnung der gesamten jährlich gelieferten Energie in GJ, die für die Heizung, Kühlung, Klimatisierung, Warmwasserbereitung und Beleuchtung und ihre Regelung bei einer standardmäßigen Nutzung benötigt wird, mittels der Bilanzbewertung festgelegt. (2) Die Bilanzbewertung wird durch die Intervall-Berechnungsmethode, am besten mit einem einmonatigen Intervall, durchgeführt. Für das Gebäude mit einer niedrigen thermischen Trägheit kann die einstündige Intervall-Berechnungsmethode oder die Berechnungsmethode mit einem noch kürzeren Intervall, mit unterschiedlichen Einzelheiten der Berechnungsmethoden und Eingangsdaten, verwendet werden. Die Einzelheiten der Beurteilung der Anforderungen an den Energiebedarf von Gebäuden sind in der Anlage Nr. 1 zu dieser Verordnung geregelt. (3) Die gesamte jährlich gelieferte Energie wird bei der Bilanzbewertung als die Summe der einzelnen berechneten Teilbedarfe der gelieferten Energie für alle Zeitintervalle im Jahr und für alle beheizten, gekühlten, belüfteten oder klimatisierten Zonen des Gebäudes festgelegt. Die Berechnung wird unterschiedlich nach den Energieträgern durchgeführt. (4) Für einen gemeinsamen Vergleich des Energiebedarfs der Gebäude desselben Typs wird der spezifische Jahresenergieverbrauch des Gebäudes festgelegt, der durch das Verhältnis der gesamten jährlich gelieferten Energie und der Einheit des gesamten Bodenfläche des Gebäudes in kWh/m2 ausgedrückt ist. §6 Ausweis über die Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes (1) Der Ausweis über die Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes (nachstehend nur als “Energieausweis”) besteht aus dem Protokoll, das den Energiebedarf des Gebäudes belegt (nachstehend nur als “Protokoll”) und der grafischen Darstellung des Energiebedarfs des Gebäudes (nachstehend nur als “grafische Darstellung”).

DE 107


(2) Das Protokoll beinhaltet immer: a) Identifikationsdaten des Gebäudes , d.h. 1. Angaben über das beurteilte Gebäude, vor allem Adresse, Code des Katastergebiets und Grundstücksnummer, auf dem das Gebäude liegt, 2. Angaben über Betreiber, Eigentümer oder Bauherrn, b) Typ des Gebäudes , c) Energienutzung im Gebäude, d) technische Angaben über das Gebäude , d.h.: 1. Beschreibung des Gebäudevolumens und der Flächen des Gebäudes , 2. Wärmetechnische Eigenschaften der Baukonstruktionen und der Gebäudehülle, 3. Grundeigenschaften der energetischen Systeme des Gebäudes , 4. Teilbewertung des Energiebedarfs der technischen Anlagen des Gebäudes , 5. Kenngröße des gesamten Energiebedarfs des beurteilten Gebäudes, 6. Referenzwerte, 7. Stellungnahme zur Erfüllung der Anforderungen an die Energieeffizienz des Gebäudes , 8. Spezifischer Jahresenergieverbrauch für die Gesamtbodenfläche des beurteilten Gebäudes uns spezifischer Energieverbrauch für Heizung, Kühlung, Lüftung, Warmwasserbereitung und Beleuchtung, bezogen immer auf die Gesamtbodenfläche, 9. Energieeffizienzklasse des beurteilten Gebäudes , e) Energiebilanz des Gebäudes für Standardnutzung und die Bilanz der gelieferten Energie, ggf. der im Gebäude erzeugten Energie oder der von dem Gebäude abgeleiteten Energie, f) Ergebnisse Beurteilung der Durchführbarkeit der alternativen Systeme gemäß § 6a Abs. 4 des Gesetzes bei neuen Gebäuden über 1000 m2 der Gesamtbodenfläche, g) empfohlene technisch und ökonomisch geeignete Maßnahmen zur Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes , 1. Modernisierende Maßnahmen im Bauteil und in technischen Anlagen des Gebäudes , 2. Maßnahmen zur Verbesserung der Bedienung und des Betriebs des Gebäudes und der technischen Anlagen des Gebäudes , 3. Energieeffizienzklasse des beurteilten Gebäudes nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen, h) Gültigkeitsdauer des Energieausweises, Name und Identifikationsnummer des Zertifikats der Person, die berechtigt ist, den Energieausweis zu erstellen (nachstehend nur als “Zertifikat”). (3) Schema der Klassifizierung des Energiebedarfs von Gebäuden beinhaltet die Energieeffizienzklassen A bis G und ihre Grenzwerte. Die Einzelheiten der Bewertung der Anforderungen an die Energieeffizienz des Gebäudes für die Einordnung des Gebäudes in die entsprechende Energieeffizienzklasse sind in der Anlage Nr. 1 dieser Verordnung.

DE 108

(4) Graphische Darstellung beinhaltet den Namen der Person, die den Ausweis aufgrund des durch das Ministerium erteilten Zertifikats erarbeitet hat, die Identifikationsnummer des Zertifikats, die Adresse des beurteilten Gebäudes und sein Typ, farbige Skala der Energieeffizienzklassen A bis G, den Energiebedarf des beurteilten Gebäudes und seine Einordnung in die Energieeffizienzklasse bei der Bilanzbewertung und nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen, den spezifischen Jahresenergieverbrauch für die Gesamtbodenfläche des beurteilten Gebäudes und nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen, die gelieferte Energie zur Deckung der einzelnen Anteile


Die Niederenergiehäuser gehören zu der Kategorie „A“ und in der nächsten Zukunft sollten in diese Kategorie alle neugebauten Gebäude eingeordnet werden. Die Verordnung beinhaltet auch folgendes: §7 Nutzung der erarbeiteten Energieaudits §8 Überprüfung der Personen bezüglich der Einzelheiten der Erarbeitung des Energieausweises die Verordnung beinhaltet ferner die folgenden Anlagen: Anlage 1 Einzelheiten der Erfüllung der Anforderungen an Energieeffizienz von Gebäuden (1) Der spezifische Energieverbrauch des Gebäudes wird so berechnet: EPA= 277,8 x EP/Ac in kWh/(m2.Jahr), EP ist die gesamte berechnete jährlich gelieferte Energie in GJ/Jahr, Ac ist die Gesamtbodenfläche in m2. wobei a) die gelieferte Energie ins Gebäude an sein Systemgrenze in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäischen Normen EN 15203 und EN 15315, ggf. die diese Normen ersetzenden Normen einführen, festgelegt wird, b) für Energiesysteme, die in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäische Norm EN 15315 ggf., die diese Norm ersetzenden Normen einführen, festgelegt werden, c) einschließlich der Nutzenergie, die durch energetische Systeme des Gebäudes zur Leistung der geforderten Dienste geliefert wird, die in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäischen Normen EN 15203 und EN 15315, ggf. die diese Normen ersetzenden Normen einführen, d) geforderte Beleuchtungsstärke mit einem niedrigen Energieverbrauch für kombinierte und künstliche Beleuchtung in Übereinstimmung mit technischen Normen ČSN EN 12464-1 und ČSN 73 4301 und hygienischen Anforderungen festgelegt wird, e) die Erfüllung der vergleichenden Bezugswerte gemäß § 4 Abs. 1 mittels der Berechnungen oder Messungen gemäß technischen Normen ČSN 73 0540 und ihren normativen Verweisungen und zusammenhängenden Normen und Vorschriften, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 und ihren normativen Verweisungen und zusammenhängenden Normen und Vorschriften, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 12831 überprüft und bewertet wird, in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäischen Normen prEN 14335, EN 13465, prEN 15242, prEN 15241 ggf. die diese Normen ersetzenden Normen einführen, und anderen für Bedarf des Heizsystems, der Lüftung und Klimatisierung und deren Regelung, ihren normativen Verweisungen und zusammenhängenden Normen und Vorschriften, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 und anderen für die Beleuchtung und ihre normativen Verweisungen und zusammenhängenden Normen und Vorschriften, ČSN 06 0320 Nutzwasserbeheizung und in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäische Norm prEN 15316 Heizsysteme ggf., die diese Norm ersetzenden Normen einführen, f) die Bilanzbewertung wird durch das Intervall-Berechnungsverfahren durchgeführt, das gemäß der technischen Norm ČSN EN ISO 13790 Wärmeverhalten von Gebäuden festgelegt ist - die Berechnung des Energiebedarfs für die Heizung oder in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäischen Normen prEN 14335 einführen. Die Methode zur Berechnung des Energiebedarfs und der Energieeffizienz der Systeme und prEN 15315 Heizsysteme von Gebäuden - Gesamtenergieverbrauch, primäre Energie und CO2-Emissionen, ggf. die diese Normen ersetzenden Normen, oder durch ein einstündiges Intervall-Berechnungsverfahren, oder mit einem noch kürzeren Intervall, mit unterschiedlichen Einzelheiten über Berechnungsmethoden und Eingangsangaben gemäß den technischen Normen und Vorschriften in Übereinstimmung mit der ČSN 06 0320 Beheizung des Nutzwassers und in Übereinstimmung mit nationalen Normen, die die europäische Norm prEN 15316 Heizsysteme ggf., die diese Norm ersetzenden Normen einführen.

DE 109


(2) Die Energieeffizienzklasse des beurteilten Gebäudes wird nach der unten aufgeführten Tabelle für den gesamten berechneten Energiebedarf in kWh/(m2.Jahr) festgelegt, deren Wert auf die ganze Zahl abgerundet wird, wobei die Zahl 5 nach oben aufgerundet wird. Spezifische Energieverbrauchswerte in kWh/(m2.Jahr) in der Klasse C sind für die aufgeführten Arten von Gebäuden als Referenzwerte zu verstehen.

Art des Gebäudes

A

B

C

D

E

F

G

Einfamilienhäuser

< 51

51-97

98–142

143–191

192–240

241-286

> 286

Wohnungshäuser

< 43

43-82

83–120

121-162

163 - 205

206-245

> 245

Hotels und Gaststätten

< 102

102–200

201 - 294

295 – 389

390 - 488

489-590

> 590

Bürogebäude

< 62

62 – 123

124 - 179

180 – 236

237 - 293

294-345

> 345

Krankenhäuser

< 109

109 – 210

211-310

311 – 415

416 - 520

521-625

> 625

Unterrichtsgebäude

< 47

47 – 89

90 - 130

131 – 174

175 - 220

221-265

> 265

Sportanlagen

< 53

53 - 102

103 - 145

146 – 194

195 - 245

246-297

> 297

Geschäftsgebäude

< 67

67 - 121

122-183

184 – 241

242 - 300

301-362

> 362

(3) Für andere Gebäude, die der Art des Gebäudes gemäß der im Absatz 2 aufgeführten Tabelle nicht entsprechen, wird die Energieeffizienzklasse in Übereinstimmung mit den nationalen die europäische Norm prEN 15217 einführenden Normen, ggf. den diese Norm ersetzenden Normen, festgelegt. Tabelle des wörtlichen Ausdrucks der Energieeffizienzklasse des beurteilten Gebäudes Energieeffizienzklasse des Gebäudes

Wörtlicher Ausdruck des energetischen Bedarfs des Gebäudes

A

Außergewöhnlich sparsam

B

Sparsam

C

Ausreichend

D

Ungenügend

E

Nicht wirtschaftlich

F

Sehr nicht wirtschaftlich

G

Außergewöhnlich nicht wirtschaftlich

Anlage 2 Details der Berechnungen und erforderliche Eingangsangaben für die Beurteilung des Energiebedarfs von Gebäuden Anlage 3 Beurteilung der technischen, ökologischen und ökonomischen Durchführbarkeit der alternativen Systeme für Energielieferungen Anlage 4 Muster von Ausweis über die Gesamtenergieeffizienz des Gebäudes Anlage 5 Kreise der Kontrollfragen zu Einzelheiten der Erarbeitung des Energieausweises gemäß der Verordnung Nr. 148/2007 Slg.

DE 110


10 WIE SOLL BEI DEM BAU EINES NIEDERENERGIE- UND PASSIVHAUSES VORGEGANGEN WERDEN? 10.1 Investitionsvorhaben Im Falle, dass wir schon ein Grundstück besitzen, besuchen wir das zuständige Bauamt oder Gemeindeamt im Ort, wo wir bauen wollen, damit wir die Grundinformationen gewinnen, welche Art des Gebäudes auf dem betreffenden Grundstück gebaut werden kann und welche Ingenieurnetze auf dem Grundstück oder in seiner Nähe geführt werden, wie wir uns an die bestehende Verkehrsinfrastruktur, das Distributionsnetz mit Strom, Gas, Wasser anschließen können, oder wie das Abwasser oder Regenwasser bei Betrieb des Baus abgeleitet werden.

10.2 Bauentwurf 10.2.1 Studie

In der Zusammenarbeit mit dem Bauprojektanten oder Architekten entwerfen wir das Haus. Wir können uns eines der Typenprojekte auswählen oder eine Studie unseres Hauses entwerfen lassen, die nach unseren Vorstellungen durchgeführt wird. Aus der Entwurfsdokumentation sollte deutlich sein, wo das Haus auf dem Grundstück liegen wird, welche Grundstücksfläche bebaut wird und welche Abmessungen das Haus haben wird. In der Gebietsplanungsinformation (ÚPI) bestimmt das Bauamt alles, was für eine erfolgreiche anknüpfende Bauanmeldung notwendig ist. Am meisten geht es um die Anforderung an die Einreichung der Stellungnahmen der Netzbetreiber, die Erteilung der Informationen den Eigentümern von benachbarten Bauten, Grundstücken oder die Anforderung an die Anreichung der Stellungnahmen der betroffenen Organe (Verkehrs-, Umweltabteilung, des Feuerwehrkorps usw.).

10.2.2 Projekt für Bauanmeldung

Bei den Bauten, die im Baugesetz in §104 Abs. 2 aufgeführt sind, werden die Bauten aufgeführt, die nur aufgrund der sogenannten „Anmeldung an das Bauamt“ realisiert werden können. Es handelt sich um ein einfaches Schriftstück, das durch Eigentumsverhältnisse, die Beschreibung des Vorhabens und die Situation belegt ist. Bei den Bauten, die unter Buchstaben a) bis d) desselben Paragraphs aufgeführt sind, wird gefordert, zur Anmeldung das Entwurf des Baus beizulegen, der durch einen befähigten Projektanten erarbeitet wurde. Der Entwurf muss gemäß Anlage Nr. 1 der Verordnung Nr. 499/2006 Slg., über Bauunterlagen durchgeführt werden. Nach der Einreichung der Anmeldung muss das Bauamt binnen 30 Tagen die Zustimmung mit ihrem Inhalt oder den Bauverbot erlassen. Wenn wir keine von diesen Alternativen binnen 40 Tagen ab der Einreichung der Anmeldung erhalten, können wir den Bau unter der stillschweigenden Zustimmung realisieren.

10.2.3 Projekt für Baugenehmigung

Bei den Bauten, für die kein freier Modus gemäß §103 des Baugesetzes gilt und die auch in §104 des Baugesetzes nicht aufgeführt sind, muss die Baugenehmigung ausgestellt werden. Der Antrag wird auf einem amtlichen Formular eingereicht, mit Anlagen ergänzt, deren Umfang in der Anlage Nr. 2 der Verordnung Nr. 526/2006 Slg., festgelegt ist, durch die einige Festlegungen des Baugesetzes in Sachen der Bauordnung angepasst sind. Den Bestandteil der Anlagen stellt auch die Entwurfsdokumentation für die Baugenehmigung dar. Die Dokumentation muss im Umfang der Nr. 1 der Verordnung Nr. 499/2006 Slg., über Bauunterlagen erstellt werden. Die Baugenehmigung stellt das Bauamt meistens innerhalb von 60 Tagen aus, und zwar ab dem Tag der Gesucheinreichung, der gleichzeitig für den Tag der Einleitung des Verwaltungsverfahrens gehalten ist. Seine Geschwindigkeit hängt von der Qualität der Vorbereitung der einzelnen

DE 111


Unterlagen und der Vollständigkeit der gewährten Informationen über den Bau an das Bauamt ab. Der Entwurf muss in Übereinstimmung mit den Bedingungen der Gebietsentscheidung sein, wenn sie für den entworfenen Bau ausgegeben wurde. Neben den betroffenen Organen wird auch mit den sogenannten Bauverfahrensteilnehmern gehandelt, die auch die Eigentümer der technischen und Verkehrsinfrastruktur darstellen. Das Bauamt legt in der Baugenehmigung die Bedingungen für die Baudurchführung fest, ggf. auch für seine Nutzung, und entscheidet über die Einwände der Bauverfahrensteilnehmer. Durch die festgelegten Bedingungen sichert es den Schutz der öffentlichen Interessen und bestimmt vor allem die Anknüpfung an andere Bedingungsbauten und Anlagen, die Einhaltung der allgemeinen Anforderungen an Aufbau, einschließlich der Anforderungen an barrierefreie Baunutzung, ggf. die Einhaltung der technischen Normen. Das Bauamt legt bei Bedarf fest, welche Phasen des Aufbaus ihm der Bauherr bekannt machen muss, damit es die Kontrollbesichtigungen des Baus durchführen könnte. Bei der Genehmigung des Baus muss belegt werden, dass der Bau unter anderem durch Trinkwasser versorgt wird, dass die Abwässer ausreichend entsorgt werden, dass er mit der entsprechenden Heizung, dem Stromanschluss und Zufahrtweg ausgestattet sein wird. Das Genehmigungsverfahren endet mit der Ausstellung der Baugenehmigung. Zur Realisierung des Baus genügt jedoch nicht nur seine Empfehlung, aber sie muss auch in Rechtskraft treten. Wann die Baugenehmigung in Kraft getreten hat, erfahren wir auf dem Bauamt, das sie ausgestellt hat. Erst dann, wenn wir über die rechtskräftige Baugenehmigung verfügen, können wir mit der Realisierung des Baus anfangen.

10.3 Realisierung des Baus Nach der langen Zeit der Vorbereitungs- und Genehmigungsarbeiten kommen wir endlich zu der Realisierung des Baus selbst. Wir empfehlen, eine sorgfältige Auswahl von Firmen durchzuführen und mit der ausgewählten Durchführungsfirma einen schriftlichen Vertag über die Baudurchführung abzuschließen. Die Dauer der Bauarbeiten und der Baudurchführung hängt von der Wahl des Konstruktionssystems und seiner Technologien und von dem Umfang und Kompliziertheit des Projekts ab. Zum Beispiel ein Holzhaus können wir gewöhnlich auch binnen 3 Monaten bauen, angefangen mit der Aufnahme der Bauarbeiten bis die Fertigstellung des Baus und seine Reinigung vor der Bauübergabe. Zum Bestandteil der Vergabebedingungen bei der Auswahl sollte auch die Erarbeitung des Durchführungsentwurfs des Baus werden, denn die Unterlagen für die Erteilung der Baugenehmigung keine detailierte Konstruktionslösung beinhalten. Wenn wir den Bau gemäß der Bauunterlagen für die Baugenehmigung durchführen, vermeiden wir meistens die zusätzlichen Kosten für die Lösung der Details oder für die Überarbeitung der schon durchgeführten Konstruktionen nicht.

DE 112


11 Grundsätze für den Entwurf und Bau eines NED Am Anfang dieses Kapitels können wir wiederholen, welche Grundeinteilung Niederenergiehäusern es gemäß der verbrauchten Wärmeenergie für die Heizung gibt.

von

Niederenergiehäuser Spezifischer Jahresenergieverbrauch für die Heizung beträgt ≤ 50 kWh/m2 der beheizten Fläche Passivhäuser Spezifischer Jahresenergieverbrauch für die Heizung beträgt ≤15 kWh/m2 der beheizten Fläche Nullenergiehäuser Spezifischer Jahresenergieverbrauch für die Heizung beträgt ≤ 5 kWh/m2 der beheizten Fläche Plusenergiehäuser Spezifischer Jahresenergieverbrauch für die Heizung beträgt ≤ 5 kWh/m2 der beheizten Fläche (sie erzeugen ökologische Energie, die sie in das öffentliche Netz liefern können) An die einzelnen Konstruktionen von Niederenergiehäusern (NED, PD) werden bei dem Aufbau erhöhte Anforderungen an die Wärmedämmung im Vergleich mit gängigen Häusern gestellt und bei dem Entwurf der Umhüllungskonstruktionen wird von der verbindlichen Norm ČSN 73 05402 Wärmeschutz von Gebäuden - Teil 2: Anforderungen ausgegangen. Bei der Einhaltung dieser Norm und der Verwendung der empfohlenen Werte des Wärmedurchgangskoeffizienten „U“ für die Umhüllungskonstruktionen der neu gebauten, oder rekonstruierten Gebäude wird fast jeder Bau zum Niederenergiebau.

11.1 Welche Grundsätze sollten wir bei dem Entwurf und Bau eines Niederenergiehauses einhalten? Bei dem Entwerfen der Niederenergiehäuser sollten wir praktisch von denselben Prinzipien und Empfehlungen ausgehen, die gewöhnlich bei konventionellen Häusern verwendet werden. Zu den Grundprinzipien gehören: Geeignete Standortbestimmung des Hauses auf dem Grundstück und im Terrain – der Standort wird mit Rücksicht auf die entworfene Orientierung der Räume im Gebäude, auf die Nutzung der passiven Solargewinne und auf die Anforderungen an die Abschirmung und Abblendung des Hauses bestimmt. Es muss auch der Anschluss des Hauses an die bestehenden Ingenieurnetze und Kommunikationen berücksichtigt werden. Wir empfehlen, dass das Grundstück eine milde Neigung zum Südwesten bis zu Südosten hat. Als nicht geeignet kann die Neigung zum Nordosten bis zu Nordwesten bezeichnet werden. Das Haus sollte im Winter und in Übergangsperioden nicht vom Südwesten und vom Südosten abgeschirmt sein. In den Sommermonaten ist wieder die Abschirmung des Hauses günstig, ausgenommen der Hausteile, wo zum Beispiel Solarkollektoren für Warmnutzwasserbereitung installiert sind. Die richtige Auswahl von Typen der Bäume, Sträucher und ihre passende Position auf dem Grundstück – kann uns bei dem Schutz des Hauses vor Witterungseinflüssen und Hauptwindrichtungseinflüssen helfen. Die Grundform des Hauses – sollte die örtliche Volksarchitektur und klimatische Bedingungen des Ortes berücksichtigen, das Haus sollte, mit Rücksicht auf negative Witterungseinflüsse (Regen, Hagel,

DE 113


starker Wind, Schneesturm usw.) nicht zu hoch sein, seine Form sollte eher unkompliziert sein, die geeignete Form stellt die Längsform des Hauses dar, die es ermöglicht, auf einer der langen Seiten bei Wohnräumen größere Fenster (Nutzung von passiven Solargewinne und bessere Beleuchtung der Räume) und auf der anderen gegenüberliegenden Seite, wohin meistens Nutzräume positioniert werden, kleinere Fenster (niedrigere Wärmeverluste) einzubauen. Im Gegenteil zu konventionellen Häusern sollten wir bei dem Aufbau eines Niederenergiehauses die erhöhte Aufmerksamkeit der Wärmedämmung der Konstruktionen der Gebäudehülle, den Wärmebrücken und Baudetails, die die Wärmeverluste des Hauses beeinflussen könnten. Eine große Aufmerksamkeit sollten wir auch vor allem der Lage und der Auswahl von geeigneten Fenstern widmen, weil ihre Größe und Qualitätsparameter ebenfalls bedeutenderweise die Wärmeverluste des Hauses beeinflussen können und zwar sowohl durch die Durchlässigkeit als auch die Infiltration. Auf der anderen Seite sichern uns qualitativ hochwertige und gut positionierte Fenster bedeutende Solargewinne, die sich positiv auf der Senkung des Energieverbrauchs bei der Heizung widerspiegeln. Technische Anlagen von Gebäuden beeinflussen auch die Betriebskosten des Hauses und so müssen wir möglichst verantwortlich das geeignete Niedertemperatursystem auswählen und wir müssen auch eine große Aufmerksamkeit der Auswahl von Einrichtungsgegenständen und Elektrogeräten für den Haushalt widmen, die zu den energieeffizienten Kategorien gehören sollen. Zu einem Niederenergiehaus gehört auch die Nutzung von erneuerbaren Energiequellen (z.B. Installation der Solaranlage für die Warmnutzwasserbereitung und für die zusätzliche Beheizung der Räume, Kessel für Biomasse mit Speicherbecken, Wärmepumpen usw.) und die Nutzung der sekundären Energiequellen (Nutzung der Abfallwärme aus der Lüftung für Vorerwärmung der frischen Zuluft oder für die Vorerwärmung des Nutzwassers mittels Wärmetauscher für die Wärmerückgewinnung), die sowohl zur Senkung des Verbrauchs von fossilen Energieträgern als auch zur Senkung der umweltbelastenden Emissionen beitragen. Das Verhalten der Hausbenutzer kann wesentlich positiv den Energieverbrauch des Hauses beeinflussen. Im Gegenteil – durch die ungeeigneten Gewohnheiten und mangelhafte Kenntnisse über Energieeinsparungen können unsere Kosten auch in einem Niederenergiehaus ziemlich hoch sein.

11.2 Welche Grundprobleme müssen wir bei dem Entwerfen der Niederenergiehäuser lösen? Bei dem Entwerfen eines Niederenergiehauses beschäftigen wir uns vor allem mit der Problematik, die den geforderten hygienischen Luftaustausch in Objekten betrifft, da die üblich verwendeten Fenster sehr hohe Dichtheit aufweisen und in der Regel in der geschlossenen Stellung den ausreichenden Austausch und die Zirkulation der Luft im Objekt nicht ermöglichen. Damit wir hygienische Anforderungen an die Intensität des Luftaustausches (n=0,5 1/h) erfüllen, müssen wir solche Fenster verwenden, die uns zum Beispiel die Einstellung einer Lüftungslücke beim geschlossenen Fenster ermöglichen, oder wir müssen die Fenster mit Lüftungsfuge haben oder wir müssen die sogenannte gesteuerte Lüftung mittels der speziellen Lüftungseinheiten durchführen. Für die Erfüllung der Parameter, die den spezifischen Wärmeenergiebedarf des Passivhauses betreffen, ist die gesteuerte Lüftung mit der Wärmerückgewinnung (Rekuperation) notwendig.

DE 114

Wir müssen die Verwendung einer geeigneten Wärmequelle lösen und nicht immer ist es einfach, auf dem Markt eine entsprechende Wärmequelle zu kaufen (die meisten Produkte sind für größere Leistungen dimensioniert).


11.3 Welche Fehler sollen wir bei dem Entwerfen eines Niederenergiehauses vermeiden? Empfehlenswert ist es, sich die Informationen über die Niederenergiehäuser der ersten Generation auszusuchen, die in der nahen Historie in 70-er Jahren im Ausland gebaut wurden, und sich über ihre Mängel zu unterrichten. Zu den häufigen Mängeln gehörte zum Beispiel die übermäßige Nutzung der passiven Solarenergiegewinne (zum Beispiel große Glasflächen, die südlich oder westlich orientiert waren), was zu der Überhitzung der Räume in den Sommermonaten führte. Es wurde auch die Wirkung der Wärmebrücken und des umgesteuerten Luftaustauschs auf die Wärmeverluste des Objekts wurde auch unterschätzt.

11.4 Wie können die Mängel bei dem Bau eines Niederenergiehauses minimalisiert werden? Wenn wir von dem Prinzip ausgehen, dass die Vorbereitung des Entwurfs mit Rücksicht auf relevante gültige Normen, Vorschriften und Legislative durchgeführt wurde, dass die Projektanten sorgfältig und richtig die Baudetails entworfen und die Technologien empfohlen haben, die die letzten Trends und Kenntnisse berücksichtigen, dass die Projektanten der technologischen Anlagen von Gebäuden (TZB) ebenfalls moderne und sparsame Technologien entworfen haben, dann können wir nur kontrollieren, dass der Bau des Hauses tatsächlich gemäß dieser technischen Dokumentation durchgeführt wird. Die Realität ist in der Regel ein bisschen anders und die Entwurfsvorbereitung erfolgt nicht so qualitativ einwandfrei und berücksichtigt nicht vor allem einige Festlegungen der gültigen tschechischen Norm ČSN 73 0540-2. Es handelt sich vor allem um eine unzureichende Lösung der Baudetails, die mit Wärmebrücken zusammenhängen (zum Beispiel unzureichende Wärmedämmung und Isolierung der Fundamente, Träger, Außenumrahmung von Türen und Fenstern, unzureichende Wärmedämmung des inneren Mauerwerks, das einem nicht beheizten oder nur temperierten Raum anliegt usw.) Bei dem Bau eines Niederenergiehauses müssen wir hauptsächlich die empfohlenen technologischen Verfahren einhalten, die Entwurfsdokumentation beachten (wenn sie qualitativ sehr gut vorbereitet ist), die vorgeschriebenen Baustoffe verwenden, die Bauaufsicht regelmäßig durchführen und sämtliche Änderungen mit dem verantwortlichen Projektanten des Baus besprechen.

11.5 Welche Vorteile gewinnen wir dank dem Bau eines Niederenergiehauses? Zu den Hauptvorteilen gehören niedrigere Zahlungen für Energien auch in der Zukunft, angenehmes Innenraumklima im Winter und Sommer, wir senken den Energieverbrauch und die damit verbundene Verschmutzung der Atmosphäre durch die Emissionen.

11.6 Ist der Bau eines Niederenergiehauses teurer als der Bau eines konventionellen Hauses? In der Praxis zeigt sich, dass die Anschaffungskosten für ein Niederenergiehaus (NED, PD) nicht höher sein müssen als bei den Häusern, die auf konventionelle Weise gebaut werden (sie sind um ca. 10 bis 15% höher), und dass wir niedrigere Betriebskosten erzielen, um 40 % niedrigere Betriebskosten im Vergleich mit dem konventionellen Haus gemäß der früheren tschechischen Normen), die mit der Nutzung des Hauses verbunden sind.

DE 115


12 Nachwort Diese Studie belegt, dass es notwendig ist, schon in der Vorbereitungszeit des Baus eines Niederenergiegebäudes nicht nur das Baugesetz, d.h. Gesetz Nr. 183/2006 Slg., über die Gebietsplanung und die Bauordnung, sondern auch andere anknüpfende Gesetze, Verordnungen, Vorschriften und Anordnungen, die sowohl mit der Vorbereitung und der Genehmigung der Bauwerke, als auch mit deren Realisierung und der anschließenden sicheren Nutzung zusammenhängen, beachten. Es ist offensichtlich, dass sich die Legislative in der Tschechischen Republik ständig im Einklang mit der EU-Legislative entwickelt, die sich darum bemüht, dass die Anforderungen an die gesunde Umwelt und die zukünftige erhaltbare Entwicklung auf der Erde respektiert werden. Das Bemühen um die Senkung des Energiebedarfs der Gebäude und die daraus resultierende Brennstoff- und Energieeinsparung sollte zurzeit für die Priorität gehalten werden. Wir sollten uns jedoch nicht nur auf Neubauten konzentrieren, da wir immer neue Gebiete bebauen werden, sondern auch auf die Umbauten und die Weiternutzung der bestehenden Gebäude. Wir glauben, dass diese Studie zusammen mit sonstigen Materialien, die im Rahmen des Projekts Energieeffizientes Bauen Südböhmen – Niederbayern entstanden sind, zum praktischen Hilfsmittel wird, das Ihnen bei dem Gewinnen eines Überblicks im Bereich der legislativen Vorschriften sowie der praktischen Vorgängen hilft, die sie kennen müssen, wenn Sie erfolgreich ein Niederenergiegebäude bauen oder ein bestehendes Gebäude auf einen niederenergetischen Standard umbauen wollen.

13 Informationsquellen Öffentliche Informationsportale http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ http://www.mmr.cz/Ministerstvo/Platne-pravni-predpisy/Oblast-uzemniho-planovani-a-stavebnihoradu http://portal.gov.cz/app/zakony/ http://zakony-online.cz/ http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy Die Fachzeitschriften, die als Infoquelle den Lesern dienen können: Energie a peníze (Energie und Geld) Stavebnictví a interiér (Bauwesen und Interieur)

DE 116

Bemerkung: Über das Erlassen von neuen Gesetzen, Verordnungen, Vorschriften und deren Änderungen, Korrekturen und Auflösung erfahren Sie spätestens innerhalb von 30 Tagen nach deren Zustellung an das Innenministerium (laut Gesetz 309 vom 11. November 1999 über die Gesetzsammlung und über die Sammlung der internationalen Verträge) in der Gesetzsammlung. Die Gesetzsammlung wird ebenfalls von dem Innenministerium erlassen, gedruckt und vertrieben.

Vydala: Jihočeská hospodářská komora (JHK) Husova 9, 370 01 České Budějovice

Ausgestellt: Süd-bömische Wirtschaftskammer Husova 9, 370 01 České Budějovice

Sestavila: Jihočeská hospodářská komora (JHK) Husova 9, 370 01 České Budějovice

Sestavila: Süd-bömische Wirtschaftskammer Husova 9, 370 01 České Budějovice

1. Vydání České Budějovice, 2012

1. Ausgabe České Budějovice, 2012

Partneři / die Partner

Jihočeská hospodářská komora Husova 9 370 01 České Budějovice T: +420 387 318 433 F: +420 387 318 431 [email protected] www.jhk.cz

Industrie- und Handelskammer für Niederbayern Nibelungstraße 15 94032 Passau T: +490 851 507-0 F: +490 851 507-280 [email protected] www.ihk-niederbayern.de

Handwerkskammer Niederbayern-Oberpfalz Nikolastraße 10 94032 Passau T: +490 851 5301-0 F: +490 851 5301-222 [email protected] www.hwkno.de

Jihočeská hospodářská komora (JHK) Husova 9/ 370 01 České Budějovice T: +420 387 318 433/ F: +420 387 318 431 E: [email protected] www.jhk.cz

www.energetickyregion.cz www.eer-niederbayern.eu

STUDIE DER ÖFFENTLICH-RECHTLICHEN VORSCHRIFTEN, DIE DAS ENTWERFEN DER PASSIVHÄUSER IN DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK REGELN

Recommend Documents