STRUČNÝ PŘEHLED BIOLOGIE VOLNĚ ŽIJÍCÍHO PTACTVA
Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DipECZM MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Vladimíra Kapounová MVDr. Anna Musilová
Training Centre for Avian Medicine Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců, FVL, VFU Brno
Obsah • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Bažant obecný Brhlík lesní Budníček menší Budníček větší Čáp bílý Čáp černý Čečetka zimní Červenka obecná Čížek lesní Datel černý Dlask tlustozobý Drozd kvíčala Drozd zpěvný Havran polní Husa velká Hýl obecný Chocholouš obecný Jestřáb lesní Kachna divoká Kalous ušatý Káně lesní Konipas bílý
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Konopka obecná Kormorán velký Koroptev polní Kos černý Krahujec obecný Krkavec velký Křepelka polní Křivka obecná Labuť velká Mlynařík dlouhoocasý Moták lužní Moudivláček lužní Pěnice černohlavá Pěnice pokřovní Pěnkava obecná Poštolka obecný Puštík obecný Rehek domácí Rehek zahradní Sedmihlásek hajní Skřivan polní Slavík obecný
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Sojka obecná Sova pálená Stehlík obecný Straka obecná Strakapoud velký Sýc rousný Sýček obecný Sýkora babka Sýkora koňadra Sýkora lužní Sýkora modřinka Sýkora parukářka Sýkora uhelníček Volavka popelavá Vrána obecná Výr velký Zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žluna zelená
www.tav-project.eu Bažant obecný (Phasianus colchicus) Pheasant, der Fasan
Řád: Hrabaví (Galliformes)
Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Popis Délka těla: samice 50 cm, samec 90 cm Hmotnost: samice 0,7-1,5 kg, samec 0,9-2 kg Samec má lesklé rezavě hnědě opeření, dlouhý špičatý ocas a tmavě zelenou hlavu s červenými kožními lalůčky. Samice je hnědá s tmavě skvrnitým hřbetem a kratším ocasem. Šat mláďat = samice. Prachový šat je rezavě hnědý s černými skvrnami na zádech. Ekologie Stálý. Bažant byl vysazen v různých oblastech. Většinou se ale vyskytuje v kulturní krajině bohaté na lesy, louky a křoviny. Žije pospolitě. Potrava Léto: hmyz, červy, měkkýši Zima: semena, zelené krmivo Rozmnožování Kohouti začínají tokat brzy na jaře na tokaništích, kde vydávají hlasitý křik a třepetají křídly. Samice hnízdí (V-VI) na zemi v slabě vystlané jamce do které snáší 8-12 vajec, na kterých sedí 24-25 dnů. Samice vodí mláďata 1 měsíc.
www.tav-project.eu Brhlík lesní (Sitta europaea) Wood Nuthatch, der Kleiber Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Brhlíkovití (Sittidae) Popis Délka těla: 14 cm Hmotnost: 23 g Má zavalité tělo, krátké končetiny, ocas a krk, velkou hlavu a šídlovitý zobák. Vrch hlavy a těla je šedomodrý, letky jsou tmavé. Černý pruh, který se táhne od kořene zobáku přes oko až k týlu, bývá u samic poněkud užší. Líce a hrdlo jsou bělavé, spodina žlutooranžová, boky a spodní krovky ocasní narudlé, u samce velmi tmavé, oči černé a končetiny žlutooranžové. Na rozdíl od šoupálků a datlů umí šplhat s hlavou nejen nahoru, ale také dolu. Ekologie Stálý. Je rozšířen na rozsáhlém území Eurasie a v severozápadní Africe (má tudíž tzv. palearktické rozšíření). Zdržuje se převážně v listnatých a smíšených lesích se starými stromy, běžný je však také v zahradách a městských parcích. Nejhojněji se vyskytuje v nížinách, ve vyšších nadmořských výškách je již vzácnější. Potrava Živočišná: drobný hmyz, housenky, vajíčka a kukly dřevokazného hmyzu Rostlinná: semena Celoroční tvorba zásob Rozmnožování Hnízdí jednou ročně od března do června v dutinách stromů, nejčastěji vydlabaných nějakým datlovitým ptákem, či budkách. Dutinu vystýlá převážně kousky borové, modřínové, nebo dubové kůry. Ve snůšce bývá 5–9 vajec, na kterých sedí samotná samice 14–17 dní. Mláďata hnízdo opouští po dalších 22–25 dnech.
www.tav-project.eu Budníček menší (Phylloscopus collybita) Common Chiffchaff, der Zilpzalp
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Popis Délka těla: 10 - 12 cm Hmotnost: 6-8 g Dospělý pták je svrchu jednotvárně zelenohnědý a ze spodní strany špinavě bílý, končetiny i krátký zobák má zbarven tmavě. Ve volné přírodě bývá budníček menší nejčastěji zaměňován s blízce příbuzným budníčkem větším, který má barvitější zbarvení nohou a delší zobák. Ekologie Tažný. Vyskytuje se od západní Evropy až po Sibiř ve východní Asii s izolovanými populacemi v severozápadní Africe, severním a západním Turecku a severozápadním Íránu. Vyhledává především otevřené lesy s bohatým porostem nižších rostlin, zejména keřů, trávy, kapradin a dalších, často se vyskytuje i v městských parcích a zahradách. Potrava Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: bobule Rozmnožování Hnízdostaví samice z rostlinného materiálu, zejména ze suchých listů a trávy, a zevnitř ho obvykle vystýlá pírky. Do něj pak klade 2 až 7 vajec, na kterých sama sedí po dobu 13 - 14 dnů. Samec se na sezení vajec ani na následné výchově mláďat obvykle nepodílí, chrání však hnízdní teritorium před vetřelci. Mláďata opouští hnízdo ve věku 14 - 15 dnů a další 3 - 4 týdny se potulují kolem hnízda.
www.tav-project.eu Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Willow Warbler, der Fitislaubsänger
Řád: Pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Popis Délka těla: 11-12,5 cm Hmotnost: 7-15 g Svrchu je zelenohnědý, spodinu těla má špinavě bílou až nažloutlou. Samec=samice. Velmi se podobá blízce příbuznému budníčku menšímu, v porovnáním s kterým má však světlejší hnědavé končetiny, delší světlejší zobák a delší primární letky a žlutý proužek přes oko. Ekologie Tažný. Hnízdí na rozsáhlém území Evropy a v Asii, kde zasahuje až po východní Sibiř. Přednostně se zdržuje v mladých otevřených lesích s hustým podrostem a mladými stromy, proniká však také do parků a zahrad. Největších populačních hustot dosahuje v místech s vodními prvky a hojným porostem bříz, olší, vrb, kapradí a nízkého ostružiní, v kterém staví hnízda. Potrava Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) Rostlinná: bobule Rozmnožování Hnízdí 1x ročně od května do srpna. Kulovité hnízdo z trávy a mechu vystlané peřím s bočním vchodem staví na zemi v hustém keři nebo v trávě. V jedné snůšce je pak 4-8 vajec, na jejichž 12-14 denní inkubaci se podílí samotná samice. Mláďata hnízdo opouští po 13-14 dnech.
www.tav-project.eu Čáp bílý (Ciconia ciconia) White Stork, der Weiβstorch
Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Čápovití (Ciconiidae) Popis Délka těla: 95–105 cm Hmotnost: 2,3 – 4,4 kg (samice lehčí) Ve zbarvení převažuje bílá barva, konce letek jsou černé, zobák a dlouhé nohy červené, u mladých jedinců tmavé. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem čápů je klapání zobákem. Ekologie Tažný. V zimě se stěhují do teplých krajin Afriky a na jaře se vracejí na svá hnízdiště u nás a začínají okamžitě opravovat stará hnízda.Hnízdí nejen na stromech, ale také na továrních komínech nebo sloupech elektrického vedení. Potrava Živočišná: obojživelníci (žáby), ryby, plazi, hraboši, krtci a mláďata různých savců, hmyz a jeho larvy Rozmnožování Monogamní. Hnízdění začíná v období duben – květen. Hnízdo se skládá převážně z větví a klacků, samice snáší v průměru 2–4 vejce. Inkubace vajec trvá přibližně 33 dní, vejce zahřívají oba rodiče. Dva měsíce po vylíhnutí se mláďata učí létat.
www.tav-project.eu Čáp černý (Ciconia nigra) Black Stork, der Schwarzstorch
Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Čápovití (Ciconiidae) Popis Délka těla: 90 – 105 cm Hmotnost: 2,4 - 3,2 kg Kromě bílého břicha je tělo celé leskle černé. Samice bývají matnější, ale jinak zbarvené stejně. Čerstvě narozená mláďata jsou prakticky bílá. Mladí ptáci pak zpočátku hnědí bez lesku, později spíš šedočerní s jen slabým nádechem lesku na zádech a na krovkách křídel. Dospělí jedinci mají zobák a nohy hnědočervené, mláďata zprvu zobák citrónově žlutý a nohy zelené. Pak postupně přebarvují – dospívají a tedy i dobarvují se ve třetím roce života. Ekologie Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny. Žije jednotlivě a velmi skrytě ve starých listnatých i jehličnatých lesích, uprostřed nichž jsou na ryby bohaté potoky, řeky a rybníky. Na jihu areálu hnízdí i ve skalnatých bezlesých oblastech. Stojí s oblibou na stožárech a vysokých stromech. Potrava Živočišná: ryby, mloci a vodní hmyz, kobylky, žáby, myši a mladé ptáky Rozmnožování Hnízdí jednotlivě (IV-VIII). Páření se odehrává na hnízdě, které staví z klacků a větví v lese v korunách starých stromů či na skalách. Samice snáší 25 vajec. Oba ptáci sedí na vejcích 30 dnů (v noci sedí jen samice), 2 měsíce pečují o mláďata a další 2 týdny přikrmují.
www.tav-project.eu Čečetka zimní (Carduelis flammea) Redpoll, der Birkenstieglitz
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis Délka těla: 12-14 cm Hmotnost: 14 g Obě pohlaví mají červené temeno a černou skvrnu na bradě, zbytek hlavy a svrchní část těla je hnědavá s hustým tmavohnědým žíháním. Na hnědavých křídlech jsou 2 světlé proužky, ocas je vidličnatý. Pro samce je typické růžové hrdlo a boky. Samice je na spodní straně těla více žíhaná, růžové zbarvení většinou chybí. Mláďata mají čelo šedohnědé. Ekologie Částečně tažná. Hnízdí v mnoha oblastech střední Evropy, v Alpách při hranici pásma stromů. Část ptáků hnízdících ve střední Evropě táhne v zimě ve velkých hejnech do západní Evropy.Hnízdí především v řídkých březových a mladých jehličnatých lesích. Potrava Živočišná: bezobratlí (drobný hmyz) Rostlinná: semena (olše, bříza, borovice, modřín, topol), mladé pupeny Rozmnožování Hnízdí 1x ročně (květen-červenec) v zahradách, sadech a na hřbitovech nízko v křoví nebo na jehličnatých stromech. Hnízdo je postaveno z klacíků, stébel lišejníků a mechu a vystlané chlupy. Samice snáší 5 vajec, na kterých sedí 10-14 dnů. Oba rodiče krmí asi 12 dnů.
www.tav-project.eu Červenka obecná (Erithacus rubecula) European Robin, das Rotkehlchen
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae)
Popis Délka těla: 12-14 cm Hmotnost: 16-18 g Velká asi jako vrabec domácí. Má kulovité tělo s dlouhým ocasem a končetinami a krátkými křídly a zašpičatělým zobákem. Svrchu je světle hnědá, zespodu modrošedá a bílá, na hrdle a na obličeji má nápadnou oranžovočervenou náprsenku. Oči a zobák jsou černé, končetiny šedé. Samec = samice. Mladí ptáci jsou skvrnití a postrádají oranžovou skvrnu. Ekologie Částečně tažná. Je hojně rozšířená na celém území Evropy kromě severu Skandinávie, vyskytuje se také v severozápadní Asii a v severní Africe. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. Ráda se zdržuje v křovinách a živých plotech. Poměrně často se objevuje i ve městech. Potrava Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) Rostlinná: na podzim bobule (bez, tis) Rozmnožování Hnízdí od dubna do července. Samice klade do miskovitého hnízda z mechu, listí a trávy, umístěného v dutinách stromů, děrách, porostu popínavých rostlin nebo v dřevěných budkách 4 - 6 vajec. Ročně mívá obvykle 2 snůšky. Inkubační doba vajec trvá 13 až 14 dní a sedí na nich pouze samice. Mláďata opouštějí hnízdo po 12 až 15 dnech. První oranžovočervená pera na hrudi se jim začínají objevovat po 2 až 3 měsících, stejně jako dospělci jsou zbarveni až po dalších 3 měsících.
www.tav-project.eu Čížek lesní (Carduelis spinus) Euroasian Siskin, der Zeisig Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis Délka těla: 12cm Hmotnost: 10-18 g Samci mají zeleno-šedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na jinak černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Zobák je u obou pohlaví šedý, končetiny tmavě hnědé a oči černé. Samice=mladí ptáci. Ekologie Částečně tažná. Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (zejména pak v její střední a severní části) a izolovaně též na území východní Asie. Hnízdí v jehličnatých a méně početně i ve smíšených lesích, obzvláště pak ve vyšších polohách. V zimě se běžně vyskytuje také v parcích a zahradách.
Potrava Živočišná: bezobratlí (drobný hmyz) Rostlinná: semena (olše, bříza, borovice, modřín, topol, jilm, topol, bodláky, pampelišky), mladé pupeny Rozmnožování Hnízdí 1x-2x ročně (březen-červenec). Často přitom tvoří malá hejna až o 6 párech. Dobře skryté pohárovité hnízdo z malých větviček, trávy, mechů a lišejníků staví vysoko ve větvích jehličnatých stromů. Samice klade 2-6 vajec, na kterých sedí sama 10-14 dnů. Mláďata hnízdo opouští po 15 dnech.
www.tav-project.eu Datel černý (Dryocopus martius) Black Woodpecker, der Schwarzspecht
Řád: Šplhavci (Piciformes) Čeleď: Datlovití (Picidae) Popis Délka těla: 45-50 cm Hmotnost: 250-320 g Má štíhlé, černé tělo (velikosti vrány) se světlým silným zobákem, protáhlou hranatou hlavou, šedými končetinami a bílýma očima. U pohlaví je slabě vyvinut pohlavní dimorfismus. Samec má na hlavě červenou „čepičku“, samice má pouze červený týl. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá datel černý přímo, a nikoli ve vlnovkách. Ekologie Stálý. Vyskytuje se v borových, bukových i smíšených lesích na velkém území Eurasie. Potrava Hmyzožravý: dřevokazný hmyz, mravenci, brouci, jejich larvy (dlátovitý zobák, dlouhý lepkavý jazyk na konci se zpětnými háčky) Rozmnožování Hnízdní dutina má svisle oválný tvar a nejčastěji si ji vytesávají až 8 m nad zemí v kmenech buků (i ve zdravých stromech). Samice do dutiny během května klade 4 až 5 vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče, přičemž ten, kdo nesedí, přečkává noc v již předem vytesané dutině poblíž hnízdní dutiny s několika východy. Inkubační doba trvá 12 až 14 dní a mláďata hnízdo opouští po 23-28 dnech života.Rodiče je ještě nějakou dobu krmí,ale když jsou mláďata samostatná, vyhánějí je rodiče z hnízdiště.
www.tav-project.eu Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Hawfinch, der Kernbeiβer
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis Délka těla: 16-17 cm Hmotnost: 55 g Samec má velkou rezavě hnědou hlavu, sytěji zbarvený týl, mohutný kuželovitý šedočerný zobák s černým zbarvením kolem kořene a šedý límec na krku. Hřbet je červenohnědý, kostřec rezavý, rezavý krátký ocas má bílé konce, křídla jsou tmavá s širokým bílým pruhem a spodek těla je světle růžovohnědý. Samice je celkově světlejší a šedě hnědá na těle a na křídlech. Mláďata mají bílou bradu a spodní stranu těla šupinatě skrvnitou. Prachový šat je bílý. Ekologie Stálý. Má palearktický typ rozšíření, s areálem sahajícím od Maroka a Velké Británie na západě po Japonsko na východě. Vyskytuje se ve světlých listnatých nebo smíšených lesích, hlavně ve starších listnatých porostech se zastoupením dubů, habrů, buků, jasanů a jilmů, také v parcích, velkých zahradách a sadech. Potrava Živočišná: bezobratlí (hmyz a jeho larvy, pavouci, brouci, žížaly) Rostlinná: jádra (třešně, trnky, švestky, slivoň, habr, hloh, tis, javor), semena listnáčů, bukvice, slunečnice, bobule jalovce; plody třešně, jabloně, hrušně, jeřábu, svídy a hlohu; mladé pupeny Rozmnožování Hnízdí 1x ročně (květen-červen). Žije samotářsky nebo v malých skupinách. Koncem dubna začíná samice stavět hnízdo v korunách listnatých stromů z klacíků, kořínků, mechu a lišejníku, vystlané zvířecími chlupy. Na 4-5 vejcích sedí samice 11-14 dní, samec ji krmí. Mláďata krmí oba rodiče. Mláďata zůstávají na hnízdě 11-14 dní, vyletují v červnu, ale rodina zůstává pohromadě až do srpna, kdy mláďata pelichají a získávají opeření dospělých. Na podzim se rodiny spojují do větších skupin.
www.tav-project.eu Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Fieldfare, der Krammetsvogel
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Popis Délka těla: 24 - 27 cm Hmotnost: 80 - 140 g Velký jako kos, pestře zbarvený pták. Vrchní strana těla je tříbarevná, má šedou hlavu a kostřec, hnědá záda, černý ocas a hnědě skvrnitou hruď. Samec=samice. Mláďata mají hnědou hlavu a kostřec, prachový šat je světle hnědý. Ekologie Částečně tažný a zimní host. Vyskytuje se v severní, střední a východní Evropě a v Asii od Rýnu až po severní Sibiř. Migruje do jižní a západní Evropy, Malé Asie a do Indie. Žije v lesících, sadech, parcích a na loukách Potrava Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, plži, žížaly) Rostlinná: na podzim bobule (jeřabiny, jalovec, jablka, ptačí zob) Rozmnožování Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně padesát párů. Ročně mívá 1 - 2 snůšky po 5 - 6 vejcích. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června. V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu 12 - 14 dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.
www.tav-project.eu Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Song Thrush, die Singdrossel
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Popis Délka těla: 20 - 23,5 cm Hmotnost: 50 – 107 g Shora je hnědý, na hrdle a prsou světle okrový s tmavě hnědými podélnými skvrnami. Samec = samice.
Ekologie Tažný. Je rozšířený téměř v celé Evropě a v západní Asii. Středoevropští ptáci zimují na území jižní Evropy. V České republice se zdržuje v rozmezí od konce února až do října.Jeho přirozeným biotopem jsou lesy různého typu, často však proniká i do parků a zahrad. Potrava Živočišná: bezobratlí (měkkýši, housenky, larvy, žížaly) Rostlinná: ovoce, bobule Rozmnožování Začíná hnízdit již v březnu. Hnízdí 2x – 3x do roka. Hnízdo buduje nejčastěji na stromech nebo v hustých keřích, z vnější strany jej lemuje trávou, z vnitřní zase vymazává tvrdou hlinitou vrstvou, díky které je celé hnízdo značně odolné. Samice snáší 4 až 5 vajec, na kterých sedí 10 - 17 dnů. Oba rodiče se podílí až na následné péči o mláďata.
www.tav-project.eu Havran polní (Corvus frugilegus) Rook, die Saatkrähe
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Popis Délka těla: 45–47 cm Hmotnost: 200–625 g Peří má kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen je u dospělých ptáků světlý a neopeřený. Mladí ptáci však mají až zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený. Ekologie Převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti. Vyskytuje se prakticky v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie a Islandu a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v Polabské nížině v rozmezí od dolní Ohře až po Pardubice. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech, na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků. Potrava Živočišná: bezobratlí (hmyz, žížaly, larvy), odpadky, ptačí vejce, menší savce Rostlinná: ovoce, pšenice, ječmen, kukuřice nebo brambory. V zimě navštěvuje skládky a centra měst Rozmnožování Hnízdí v koloniích. Hnízdo z větví staví zpravidla na vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3-5 vajec. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně 16-18 dnů, se podílí pouze samice; samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata jsou opeřena po 32-33 dnech a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života.
www.tav-project.eu Husa velká (Anser anser) Greylag Goose, die Gans
Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Čeleď: Kachnovití (Anatidae) Popis Délka těla: 75 - 100 cm Hmotnost: samice 2 – 3,5 kg, samec 3 - 5 kg Zavalité tělo, dlouhá silná brka a silný zobák. Opeření má hnědošedé s tmavším zbarvením na hlavě a světlejším břichem s proměnlivým černým pruhováním. Svrchní strana křídel je převážně světlá s černými letkami, končetiny má růžové a zobák žlutý. Samec = samice. Mladí ptáci postrádají černé zbarvení na břiše a mají šedé končetiny a šedožlutý zobák. Ekologie Žije na rozsáhlém území Eurasie. Většina populací je tažných, evropští ptáci zimují ve Velké Británii (v případě islandské populace), Nizozemsku, Španělsku, Francii, Středomoří a severní Africe. Od září do konce října odlétá na jih, odkud se zpět do střední Evropy vrací již během února. Potrava Rostlinná – trávy, kořínky, hlízy, bobule, semena Malí vodní živočichové Rozmnožování Monogamní. Hnízdí jednou ročně od března do července. Námluvy i samotné páření probíhá na vodě. Velké hnízdo z rákosových stébel a větviček staví samotná samice v rákosí, na vrbách i na ostrůvcích pod keřia následně jej vystýlá peřím. V jedné snůšce je 4-6 vajec, na jejichž 2728 denní inkubaci se podílí samice. Samec během tohoto období zůstává v blízkosti hnízda a střeží jej od případných predátorů. Mláďata jsou prekociální, opeřují se ve věku 50-60 dnůa s rodiči zůstávají obvykle až do začátku další hnízdní sezóny.
www.tav-project.eu Hýl obecný (Pyrhula pyrhula) Bullfinch, der Gimpel
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis Délka těla: 17 - 19 cm Hmotnost: 25 g Zavalitý pták s šedým hřbetem, černobílými křídly, černým ocasem, temenem hlavy a nápadně silným zobákem, bílým kostřecem a hnědočernými končetinami. Samec má břišní stranu těla červenou, samice šedohnědou. Mladí jedinci mají šedohnědou hlavu a postrádají tmavé temeno. Ekologie Stálý. Vyskytuje se téměř na celém území Evropy (od Skandinávie po Středomoří) a Asie. Žije v jehličnatých i smíšených lesích, na jejich okrajích, v parcích a v zahradách. Potrava Živočišná: bezobratlí (drobný hmyz) Rostlinná: semena (šeřík, javor, jasan, jeřáb, jehličnany, jilm, pampeliška), mladé pupeny, nezralé borůvky, jahody Rozmnožování Hnízdí 2x ročně (duben-červenec). Hnízdo z klacíků a lišejníku je umístěné na jehličnatých stromech nebo v křoví. Samice klade 4 - 5 vajec, na kterých sedí 12 - 14 dní. O mláďata pečují po dobu 2 týdnů oba rodiče.
www.tav-project.eu Chocholouš obecný (Galerida cristata) Crested Lark, die Haubenlerche
Řád: Pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Skřivanovití (Alaudidae) Popis Délka těla: 17 cm Hmotnost: 45 g Má zavalité tělo, poměrně krátký ocas a kulatou hlavu se zřetelnou chocholkou a štíhlým zobákem. Svrchu je světle hnědý s černými skvrnami a pruhy, které má nápadné i na prsou, zespodu špinavě bílý. Zobák a končetiny má růžové a na rozdíl od skřivana polního postrádá bílá pera na ocase. Samec=samice=mladí ptáci. Ekologie Stálý. Západní palearktická oblast (včetně severní Afriky a Blízkého východu), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu) a Orientální oblast (jižní Asie). Hnízdí na rumištích, pozemkách ležících ladem, v kolejištích, na staveništích, na okrajích měst u průmyslových závodů, skladů a sportovišť.
Potrava Rostlinná: semena (trávy, byliny), klíčky, lístky, obilí Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci, žížaly) Rozmnožování Hnízdí 2x ročně (duben-červen). Hnízdo staví ze stébel a kořínků na zemi, na svazích podél silnic nebo na plochých střechách. Na 3-5 vejcích sedí samice 12-13 dní. Mláďata opouštějí hnízdo za 9-11 dní po vyklubání, během následujících nocí se často vrací do hnízda, začínají létat ve stáří 1618 dní.
www.tav-project.eu Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Goshawk, der Hühnerhabicht
Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Popis Délka těla: samice 58 – 64 cm, samec 49 – 57 cm Hmotnost: samice 970 – 1750 g, samec 570 – 950 g Samec má šedou horní stranu těla s modrým nádechem, bílé obočí a bílou spodinu s šedými pásky. Samice je výrazně větší než samec a na rozdíl od něj má horní stranu těla se šedým nádechem. Mladí ptáci jsou svrchu hnědí a místo příčného vlnkování mají na hrudi několik hnědých skvrn. V Evropě si jej lze splést pouze s podobným krahujcem obecným, od kterého se liší větší velikostí, silnější postavou a delšími křídly. Ekologie Stálý. Žije skrytým způsobem života v lesích s hustějším porostem a pozorován bývá jen zřídkakdy, za potravou se však občas vydá i do otevřené krajiny. Na kořist číhá ze své pozorovatelny a poté provádí útok neuvěřitelnou rychlostí.
Potrava Drobní savci (hraboši, veverky, zajíci, králíci) Ptáci (holubi, vlaštovky, vrabci, špačci, bažanti, tetřevy, tetřívci, vodní ptáci do velikosti kachny divoké) Rozmnožování Ke svým hnízdním lokalitám se vrací mezi březnem a dubnem a na vejcích sedí od dubna do června. Hnízdní plochy jsou většinou porostlé velkými a silnými stromy, na kterých jestřáb hnízdí. Klade 2 až 5 vajec. Inkubační doba trvá 35 až 38 dnů a na vejcích sedí oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 35 dnech života a létat začnou zhruba o deset dnů později. Mladí ptáci mohou zůstat v blízkosti svých rodičů až po dobu jednoho roku života.
www.tav-project.eu Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Mallard, die Stockente
Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Čeleď: Kachnovití (Anatidae) Popis •délka těla: 50 - 60 cm •hmotnost: samice 0,8 – 1,2 kg, samec 0,9 – 1,4 kg Výrazný pohlavní dimorfismus. Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelenožlutý. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji křídel má kovově modrobílý lemovaný pás. Zobák je u samců tmavě žlutý, u samiček hnědý, někdy až hnědočerný. Kachny mění peří jednou do roka. V této době jim vypadají najednou všechna pírka z letek a ptáci jsou po dobu 20 - 21 dnů neschopni letu, přičemž kačeři pelichají počátkem června, kachny v době vodění mláďat.
Ekologie Kachna divoká se vyskytuje na celém území Eurasie a Severní Ameriky. Obývá nižší polohy, jejím biotopem jsou tekoucí i stojaté vody, ústí řek i mořská pobřeží. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit. Potrava •Rostlinná – trávy, kořínky, hlízy, bobule, semena •Živočišná - ryby, žáby, plži, červy, plazi, savci včetně myší a hrabošů a dokonce i zbytky mršin Rozmnožování Hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července. Hnízdo staví samice na nejrůznějších místech, např. na březích vod, ostrůvcích, v rákosinách, ale i v dutinách stromů. Samice snáší nejčastěji 9 - 13 vajec. Na vejcích sedí pouze samice 23 - 29 dní. Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby žloutku jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je brzy odvádí na vodu.
www.tav-project.eu Kalous ušatý (Asio otus) Long-eared Owl, die Waldohreule Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae)
Popis •Délka těla: 35–40 cm •Hmotnost: samice 260–435 g, samci 220–305 g Velikosti holuba domácího. Je porostlý hustým, velmi měkkým peřím světle až tmavě hnědého zbarvení. Vrchní část těla je přitom tmavší s různorodou kresbou, spodina těla je zase posetá množstvím černých podélných skvrn. Jeho charakteristickým znakem jsou dlouhá pera kolem uší. Nápadný je také jeho oválný tvar obličeje s dobře patrným bílým peřím v závoji kolem žlutočervených očí ve tvaru písmena X. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samice jsou však na přední straně těla nepatrně tmavší, mláďata v prachovém šatě jsou celí světlí s tmavým opeřením kolem očí. Ekologie Je velmi rozšířenou sovou vyskytující se na všech kontinentech severní polokoule a izolovaně i na území severní Afriky. Jejím přirozeným biotopem jsou převážně řídce porostlé otevřené kulturní krajiny, přes den se často zdržuje v lesích.
Potrava •Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, mladí potkani, myšice, norníci, krysy), malí savci (veverky, mladí králíci, rejsci, krtci, netopýři), ptáci do velikosti kosa nebo špačka, hmyz, obojživelníci (žáby) •nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje zhruba dvakrát za 24 hodin v podobě podélných, šedých vývržků Rozmnožování Monogamní. Hnízdí 1x ročně (březen-červen). Vlastní hnízda téměř vždy nestaví, na místo toho využívá již opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků (převážně vran, havranů a strak), ale i kání, veverek a volavek. Samice klade 3–7 vajec, na kterých sedí sama po dobu 27–28 dnů. Samec do hnízda nosí potravu a následně z velké části obstarává potravu i pro již vylíhlá mláďata, zatímco samice se obvykle nevzdaluje daleko od hnízda. Ve věku 3–4 týdnů pomalu začínají mladí kalousi opouštět hnízdo a zdržují se na větvích v jeho blízkosti, po kterých dokážou šplhat také pomocí svého silného zobáku. Ve věku zhruba 5 týdnů jsou již vzletná a o 1–2 týdny později se plně osamostatňují.
www.tav-project.eu Káně lesní (Buteo buteo) Common Buzzard, der Mäusebussard Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Popis •Délka těla: 50 - 57 cm •Hmotnost: 775 - 975 g Celkové zbarvení je variabilní. Hřbetní strana bývá obyčejně tmavě hnědá, spodní bělavá s hnědými a rezavými skvrnami. Zobák a drápy jsou černé, oční duhovka hnědá, nohy žluté, běhák není opeřen. Ekologie Hnízdí v téměř celé Evropě (výjimka Island, Irsko a Skandinávie). Stálá. Nejhojnější z našich dravců. Hnízdí v lesích, za potravou zalétává na otevřená prostranství, jakými jsou např. pole, louky nebo pastviny; často vysedává také u silnic. Potrava •Drobní savci (hraboši, myši) •Ptáci (koroptve, bažanti) •Hmyz, ještěrky, žáby Rozmnožování Monogamní. Rozměrné hnízdo z větví buduje zpravidla vysoko v koruně stromu. Kladení vajec začíná v březnu a dubnu. V jedné snůšce bývají obvykle 2–4 vejce. Oba rodiče sedí na vejcích 33 – 35 dní. Mláďata hnízdo opouští po 42–49 dnech, ale stále se nacházejí v jeho blízkosti a ještě dalších 6–10 týdnů jsou rodiči krmena. Poté hnízdní teritorium opouští a usazují se obvykle několik kilometrů od jeho hranic.
www.tav-project.eu Konipas bílý (Motacilla alba) White Wagtail, die Bachstelze
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Konipasovití (Motacillidae) Popis •Délka těla: 17-18 cm •Hmotnost: 12-19 g Má černé temeno, černý týl ostře ohraničený od šedého hřbetu, bílou masku a černou hruď. Samice je zbarvena obdobně jako samec, temeno ale přechází v šedý hřbet postupně. Mláďata jsou svrchu nahnědle šedá s tmavě hnědou hrdelní páskou. Prachový šat je kouřově šedý. Ekologie Tažný. Je hojně rozšířen na rozsáhlém území Evropy, Asie a severní Afriky. Evropští ptáci pravidelně migrují do Afriky, odkud se do střední Evropy začínají v malém počtu navracet již během ledna. V některých letech mohou někteří jedinci u nás i přezimovat, převážně u nezamrzajících vod. Potrava •Živočišná: bezobratlí (od hmyzu vyvíjejícího se ve vodě až po larvy velkých vážek, brouci, pavoukovci) Rozmnožování Hnízdí 2-3x ročně (květen - srpen). Za 2-4 týdny poté, co se usadí na hnízdišti, začíná stavět hnízdo ze stébel, listů a kořínků umístěné pod pevnou střechou, v trámoví stodoly, v děrách zdí, v hromadách dřeva, pod mosty, v děrách v zemi apod. Na 5-6 vejcích sedí samice 12-14 dnů. Oba rodiče krmí mláďata 14-15 dnů.
www.tav-project.eu Konopka obecná (Acanthis cannabina) Linnet, der Bluthänfling Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis •Délka těla: 13 cm •Hmotnost: 15-22 g Záda a křídelní krovky jsou tmavě rezavo-hnědé, hlava šedá, se světlou skvrnou po stranách, letky černé s bílými lemy. Samec je na čele a hrudi karmínově červený, samice je na prsou hnědě čárkovaná a nemá karmínovou hruď ani čelo. Zobák je zbarven šedě. Samice=mladí ptáci. Ekologie Částečně tažná. Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Orientální oblast (jižní Asie). Hnízdí v otevřené kulturní krajině s jednotlivými křovinami, na okrajích lužních lesů, na vřesovištích, v ovocných zahradách, v zimě v hejnech na úhorech a strništích. Chybí v lesích a v horských oblastech. Potrava •Rostlinná: malá a středně velká semena (trávy, jitrocel, javor, len, čekanka, řepka, hořčice), mladé pupeny Rozmnožování Monogamní. Hnízdí 2x ročně (duben-srpen). Hnízdo staví samotná samice v hustých keřích nebo stromech (živých plotech, jalovcích, zeravech apod.) z větviček, hrubších stébel a stonků, kořínků, jemných vláken a vlny. Snůška čítá 4-5 vajec. Mláďata se líhnou po 11-13 dnech inkubace, na které se podílí samotná samice. Samec ji během tohoto období krmí. V hnízdě jsou oběma rodiči krmena 10-12 dnů a dalších zhruba 14 dnů mimo něj.
www.tav-project.eu Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Cormorant, der Kormoran
Řád: Veslonozí (Pelecaniformes) Čeleď: Kormoránovití (Phalacrocoracidae) Popis •Délka těla: 90 cm •Hmotnost: samice 1,6 – 2,6 kg, samec 1,9 – 3,1 kg Velký, štíhlý pták, velikost husy. Je černě zbarvený, má tenký žlutý na špičce hákovitý zobák a lysý hrdelní vak. Svatební šat je černý, peří hlavy a krku je bělavé. Samec=samice. Šat mláďat je hnědý, spodní strana bílá. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze. Ekologie Stálý i stěhovavý. Obývá sladké, brakické i slané vody bohaté na ryby. Areál rozšíření je velmi rozsáhlý, zahrnuje všechny kontinenty mimo Jižní Ameriku a Antarktidu. Potrava •Rybožravý (denně až 750 g)
Rozmnožování Stovky až tisíce párů hnízdí od dubna do července pospolitě často ve smíšených koloniích s volavkami popelavými na skalnatých ostrovech nebo vysokých listnatých stromech. Oba rodiče staví hnízdo z větví a klacků. Samice snáší 3-4 vejce a na vejcích sedí oba rodiče 23-24 dní.
www.tav-project.eu Koroptev polní (Perdix perdix) Partridge, das Rebhuhn
Řád: Hrabaví (Galliformes) Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Popis •Délka těla: 29-35 cm •Hmotnost: 350-450 g Je o něco větší než holub domácí. Má silné tělo, krátký ocas, zakulacená křídla a krátký šedý zobák. Břicho, hrdlo a část hlavy má šedé, křídla a ocas rudohnědé a přední část hlavy žlutohnědou. Samec má na břiše nápadnou kaštanově zbarvenou skvrnu podkovitého tvaru, kterou samice většinou postrádá. Mladí ptáci jsou téměř celí hnědí.
Ekologie Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Preferuje extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v nadmořské výšce pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok. Potrava •Rostlinná: obilná zrna, části rostlin •Živočišná: hmyz, červy (především u mláďat) Rozmnožování Monogamní. Hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně klade 10 až 20 vajec. Na vejcích sedí 23 - 25 dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda.
www.tav-project.eu Kos černý (Turdus merula) Euroasian Blackbird, die Schwarzdrossel Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Popis •Délka těla: 23 - 29 cm •Hmotnost: 100g Samec je černý se žlutým zobákem, samice je hnědá se světlejším hrdlem a má skvrnitou hruď. Mláďata mají na zádech podélné proužky. Samice ani mláďata nemají oční kroužek. Mladí, roční samci nemají ještě vybarvený zobák, který zůstává černavý. Ekologie Částečně tažný. Odlétá lesní populace a samice s mláďaty z městské populace. Původní areál kosa černého zahrnoval celou Evropu, severní Afriku a jižní Asii (introdukován do Austrálie a na Nový Zéland, kde konkuruje místním druhům ptáků). Je velmi přizpůsobivý a je schopen žít a úspěšně vyvádět mláďata všude, kde nachází alespoň nějakou potravu a úkryt. Původní, lesní populace, stále žije skrytým způsobem života v jehličnatých i listnatých lesích, populace městská se přizpůsobila životu v obcích a v současnosti početně převyšuje lesní kosy. Potrava •Živočišná: drobný hmyz, housenky, žížaly, plži •Rostlinná: semena, bobule, jahody, borůvky •Městská populace je všežravá Rozmnožování Hnízdí od dubna do července 2x – 3x ročně. Hnízdo je hluboká, polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou, lesní kosi je umísťují do vidlic stromů a keřů. Hnízdo nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí. Samice snáší 4 - 6 vajec, na kterých sedí sama po dobu 13 - 14 dnů, o mláďata se starají oba rodiče po dobu 12 - 15 dnů na hnízdě a po vylétnutí je ještě asi dva týdny přikrmují.
www.tav-project.eu Krahujec obecný (Accipiter nisus) Euroasian Sparrowhawk, der Schwalbenfalke Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Popis •Délka těla: samice 35 – 39 cm, samec 30 - 33 cm •Hmotnost: samice 280 g, samec 150 g Samec má šedý hřbet a křídla, bíločervené břicho s černým příčným pruhováním, samice je výrazně větší, má hnědošedý hřbet a křídla a bílé břicho s černým pruhováním bez červeného zbarvení. Mladí ptáci mají hnědě zbarvený hřbet a hnědé pruhování na břiše. Dlouhé žluté končetiny, krátký šedý zobák s dlouhým ocasem. Ekologie Stálý. Žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Potrava •Drobní savci •Ptáci (vrabci, kosi, pěnkavy, sýkory) a jejich mláďata •Hmyz, žáby Rozmnožování Své hnízdo si staví na stromech v nevelkých výškách, většinou ve větvích smrků nebo jedlí. Hnízdí od dubna do července a ročně klade jednu snášku obsahující 4 až 6 vajec. Samice na vejcích sedí po dobu 33 dnů. Při hnízdění je vysoce zranitelná a spoléhá pouze na to, že ji díky jejímu zamaskování predátor nespatří. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po 30 dnech života.
www.tav-project.eu Krkavec velký (Corvus corax) Raven, der Kolkrabe Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Popis •Délka těla: 60 - 67 cm •Hmotnost: 0,8 - 1,5 kg Má černé kovově lesklé peří, velkou hlavu se silným zobákem a chundelatým peřím na hrdle, dlouhý klínovitý ocas a dlouhá úzká křídla, která jsou při klouzavém letu vodorovně nebo mírně svěšená. Samec=samice=mláďata. Ekologie Stálý. Obývá celou severní polokouli. Jeho domovem je takřka celá Evropa, Asie a severní Afrika. Obývá lesnaté oblasti hornatin a vrchovin, nevyhýbá se ani lesnatým oblastem nížin. Potrava •Živočišná: drobní obratlovci (hlodavci, zajíci, ptáci), ptačí vejce, mršiny •Rostlinná: menší podíl – plody, semena, části rostlin •V zimě navštěvuje skládky Rozmnožování Monogamní. Na hnízdiště se vrací kolem února, kdy začíná se stavbou či opravou starého hnízda, které si staví na vysokých stromech a na nedostupných skalách. Své hnízdo používá po několik let, takže za několik let může být nápadné svými rozměry. Vlastní stavbu a úpravy provádí samice, zatímco samec přináší stavební materiál – větévky, trávu, mech. Do hnízda snáší 5 - 6 vajec, které zahřívá samice. Samice sedí většinou sama, doba sezení je 20 až 21 dní. Krmí oba rodiče.
www.tav-project.eu Křepelka polní (Coturnix coturnix) Quail, die Quackel
Řád: Hrabaví (Galliformes) Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Popis •Délka těla: 18 cm •Hmotnost: 100 g Velikosti kosa. Drobné kulovité tělo, krátký ocásek a malá hlava. Zemitě hnědá s krátkými černými a bílými podélnými proužky a skvrnkami, na hřbetu má dva jasně ohraničené žlutavé podélné pásy, spodek těla je světle pískový. Samec má na hrdle černou kresbu, jež chybí samici i mláďatům. Prachový šat je rezavě hnědý s dvěma ostře ohraničenými podélnými pruhy. Ekologie Obývá západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie) a východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny). Jediný tažný druh z našich hrabavých (IV-V a IX-X). Táhne jednotlivě i v malých skupinách vždy těsně při zemi a vždy v noci. Žije skrytě v oraništích s různými polními plodinami, na jetelových loukách a půdě ležící ladem. Potrava •Rostlinná: semena různých plevelů, části rostlin •Živočišná: hmyz, červy, pavouci, plži Rozmnožování Polygamní. Hnízdní od června do července. Hnízdo je jamka vystlaná stébly a ukrytá v polích nebo na lukách. Na 7-14 vejcích sedí jen samice 17-20 dnů. V přestávkách mezi sezením přikrývá snůšku. Samice vodí kuřata 1 měsíc, za 19 dnů dovedou kuřata létat.
www.tav-project.eu Křivka obecná (Loxia curvirostra) Crossbill, der Kreuzschnabel
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis •Délka těla: 17 cm •Hmotnost: 94 g Pták se silně stavěným tělem, nápadně krátkým ocasem a charakteristickým zakřiveným zobákem s překříženými špičkami. Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Samice=mladí ptáci.
Ekologie Částečně tažná. Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v Evropě, Asii a Severní Americe. Zdržuje se v hejnech v horských smrkových nebo modřínových lesích. Potrava •Rostlinná: semena jehličnatých stromů Rozmnožování Hnízdí 1x ročně (leden-květen). Dobře ukryté hnízdo si staví nejčastěji na smrcích. Během března do něj klade 3 - 4 vejce, na kterých sedí 14 16 dní. V chladném období samička opouští hnízdo jen zřídka a nechává se krmit samečkem. Rodiče mláďata krmí až do té doby, dokud jim neztvrdnou a nezakřiví zobáčky (14-20 dní).
www.tav-project.eu Labuť velká (Cygnus olor) Mute Swan, der Höckerschwan Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Čeleď: Kachnovití (Anatidae) Popis •Délka těla: 145 - 160 cm •Hmotnost: 8 – 12,5 kg Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama, obloukovitě zahnutým štíhlým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni, který je u samce viditelně větší než u samice. Mláďata v prachovém peří jsou šedobílá, mladí ptáci jsou hnědošedí s černým zobákem bez hrbolu. Ekologie Částečně tažný pták. Evropské populace migrují především do severní Afriky. Obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a v mírných oblastech v rozmezí od východní, severní až po západní Asii. Potrava •Rostlinná – trávy, kořínky, hlízy, bobule, semena •Živočišná - plži, červy Rozmnožování Monogamní. Velice složité námluvy. Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle během května 4 až 8 vajec. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35 - 38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče asi dva měsíce.
www.tav-project.eu Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) Long-tailed Tit, die Schwanzmeise Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Mlynaříkovití (Aegithalidae) Popis •Délka těla: 13-15 cm •Hmotnost: 7-10 g Malý ptáček s kulovitým tělem, dlouhým stupňovitým černým ocasem a vínově červenými rameny. Má bílou hlavičku (severní Evropa), nebo bílou hlavičku s černým pruhem nad okem (západní Evropa), ve střední Evropě jsou smíšené populace. Samec = samice. Mláďata mají černohnědé líce a týl a kratší ocásek, prachový šat je šedý. Ekologie Částečně tažný. Vyskytuje se na rozsáhlém území Eurasie, kde východně zasahuje až po Kamčatku. V Evropě chybí pouze na Islandu, v severní části Skandinávie, Sardinii a Krétě. Většina populací je stálých, některé severské však na zimu migrují na krátkou vzdálenost. Žije nejhojněji ve světlých vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s hustým podrostem. Zvláště v zimě se pak často vyskytuje také v parcích a zahradách. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci) •Rostlinná: mladé pupeny, plody, semena Rozmnožování Monogamní. Hnízdí 2x ročně. Hnízdo (kompaktní, uzavřená, kulatá stavba se silnými stěnami, vletový otvor na jeho horní polovině) staví obě pohlaví. Je postaveno zejména z mechů, lišejníků a pavučin, ale často i z jiných měkkých materiálů, včetně peří, vlny nebo srsti. V jedné snůšce je pak 8-12 vajec, na jejichž 13-14 denní inkubaci se podílí samotná samice, které samec během tohoto období přináší potravu. Mláďata hnízdo opouští po 14-18 dnech, ale dalších až 14 dnů jsou ještě krmena mimo něj.
www.tav-project.eu Moták lužní (Circus pigargus) Montagu´s Harrier, die Wiesenweihe Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) Popis •Délka těla: 39 - 46 cm •Hmotnost: 250 - 450 g Samec je šedý, má hnědě proužkovanou břišní stranu, černou pásku na zadním okraji špičatých křídel s černými špičkami a žluté nohy. Samice je hnědá s rezavě skvrnitou hrudí a bílý kostřec. Mláďata jsou zbarvena jako samice. Prachový šat je bílý, na zádech žlutošedý. Ekologie Velmi vážně ohrožený. Tažný (VIII-IX a IV-V), přezimuje v tropické Africe. Hnízdí v otevřené krajině v zaplavovaných územích, na vlhkých loukách, slatinách, bažinách a objevuje se i na obilných polích. Potrava •Drobní savci a ptáci (mláďata) •Ptačí vejce •Hmyz Rozmnožování Hnízdí (V-VI). Hnízdo postavené na zemi ze suchých stébel a ukrytého v rákosí nebo v křoví, klade samice 3-5 vajec. Na vejcích sedí samice 2829 dnů, samec ji krmí. Mláďata se líhnou v polovině června. Oba rodiče krmí mláďata 5 týdnů, zpočátku nosí potravu samec, později oba rodiče. Mláďata jsou koncem července schopna létat, v srpnu odlétají na zimoviště jednotlivě nebo v malých skupinkách, rodiče je následují za 1-2 týdny.
www.tav-project.eu Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) Penduline Tit, die Beutelmeise Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Moudivláčkovití (Remizidae) Popis •Délka těla: 10-11 cm •Hmotnost: 8-12 g Svrchní část těla a střed křídla jsou kaštanové, zbytek křídel a dlouhý ocas černé s bílými okraji, spodní část těla je žlutohnědá. Má šedou hlavu (na východě hnědou) s černou oční maskou. Samec=samice. V prostém šatě a u mláďat je hlava hnědá bez černé oční masky. Ekologie Tažný (březen-říjen). Evropský typ rozšíření, zahrnující jižní část Eurasie východně až po východní Čínu a Korejský poloostrov. K hnízdění vyhledává listnaté stromové porosty v blízkosti vod, také mladé porosty u zarostlých mokřadů. Na hnízdišti vyžaduje dobře přístupné stromy s tenkými, převislými větvemi (bříza, vrba, olše). Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) •Rostlinná: nektar, semena (traviny, rákos)
Rozmnožování Polygamní. Hnízdí 1-2x ročně (duben-červen). Sameček začíná stavět hnízdo sám již v dubnu. Když se nějaké samičce jeho stavba líbí, dokončují hnízdo společně, přičemž jedna samice může mít až několik samců. Sameček staví hnízdo nad vodou na slabé převislé větvičce, kterou ovíjí lýkovým vláknem. Kolem dolů visící lýkové smyčky staví z boční stěny z chmýří vrb a topolů. Na 6-8 vejcích sedí samice 14 dní, mláďata krmí 15-20 dnů.
www.tav-project.eu Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Blackcap, der Klosterwenzel
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Popis •Délka těla: 14 cm •Hmotnost: 14-20 g Horní strana těla je hnědá, spodní strana bělavá. Sameček má černou hlavičku (od zobáku, nad očima až k týlu), samice i mláďata ji mají rezavě hnědou. Nohy i zobák jsou šedé. Ekologie Částečně tažný. Obývá celou Evropu kromě nejsevernější části, vyskytuje se také na západní Sibiři a v severozápadní Africe. Typickým lesním ptákem. Preferuje spíše listnaté a smíšené lesy, žije ale i v lesích jehličnatých. Obývá také zarostlé parky a zahrady. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) •Rostlinná: bobule (černý bez), lesní plody, ovoce Rozmnožování Hnízdí 2x ročně od května do července. Hnízdo bývá umístěno v hustých zastíněných keřích. Snůška obsahuje 4-6 vajec, na kterých sedí oba rodiče.
www.tav-project.eu Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) Lesser Whitethroad, die Klappergrasmücke
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Popis •Délka těla: 13-14 cm •Hmotnost: 12-16 g Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Samec=samice. Ekologie Tažná (duben-říjen). Je běžná ve většině Evropy vyjma Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, parcích a zahradách. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, pavouci, brouci, vajíčka a housenky motýlů) •Rostlinná: bobule Rozmnožování Hnízdí 1x ročně od dubna do srpna. Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce pak bývá 3-5 vajec, na jejichž 11-13 denní inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští po 11-14 dnech.
www.tav-project.eu Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Chaffinch, der Edelfinch Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis •Délka těla: 14 – 16 cm •Hmotnost: 18 - 29 g
Sameček má šedou hlavu a zátylek, červenohnědou hruď, zelený kostřec a hnědočerný ocas, který má po stranách bílé pruhy. Na hnědozelených křídlech má dvě bílé pásky. V době hnízdění má sameček modrý zobák. Samička má křídla a ocas zbarveny skoro stejně, zbytek těla má šedohnědý. Samice=mladí ptáci. Ekologie Částečně tažný (samci zůstávají). Široce rozšířená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule (Evropa, Afrika, Asie). Mimo hnízdní období, kdy se sdružuje do párů, se vyskytuje samotářsky, přes zimu i ve společnosti s jinými zrnožravými ptáky. Zdržuje se přitom hlavně na stromech, ale pro potravu většinou slétá na zem. Potrava •Rostlinná: semena plevelů a obilí, bobule, pupeny •Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci)
Rozmnožování Hnízdí 1x-2x ročně (duben-květen, červen-červenec). Na stavbě hnízda se podílí pouze samice. Je obvykle umístěno na bočních větvích stromů nebo keřů a základním materiálem pro jeho stavbu jsou rostliny a kořínky, které slepuje pavučinami, z vnitřní strany jej často vystýlá pery a ze strany vnější hnízdo maskuje lišejníky, mechem a občas i jiným měkkým materiálem. V každé snůšce bývá 4 – 6 vajec, na jejichž sezení se podílí pouze samice. Mláďata se líhnou po 12 - 13 dnech a zprvu jsou oběma rodiči krmena malými bezobratlovci. Hnízdo opouští zhruba po 13 - 14 dnech.
www.tav-project.eu Poštolka obecný (Falco tinnunculus) Common Kestrel, der Turmfalke Řád: Dravci (Falconiformes) Čeleď: Sokolovití (Falconidae) Popis •Délka těla: samice 38 cm, samec 32 cm •Hmotnost: samice 220 g, samec 180 g Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Ekologie Částečně tažná. Rozšířena v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka. Potrava •Drobní savci (hraboši, myši) •Drobní ptáci •Hmyz, žáby, ještěrky Rozmnožování Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně. Hnízdo nestaví, využívají hnízda jiných ptáků (zejména strak a vran) a také různé dutiny, římsy a výklenky budov, kde snáší 3–7 vajec. Na vejcích sedí zpravidla samice a samec jí nosí potravu. Inkubace trvá cca 28 dnů, po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a mláďata krmí oba rodiče 23–33 dnů na hnízdě a další cca týden i po opuštění hnízda.
www.tav-project.eu Puštík obecný (Strix aluco) Tawny Owl, der Waldkauz Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Popis •Délka těla: 36 - 43 cm •Hmotnost: samice 480 - 680 g, samec 325 - 490 g Je něco větší než kalous ušatý. Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká, široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. Ekologie Žije v celé Evropě, kromě severních oblastí, v severozápadní části Afriky a v některých oblastech Asie. Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady. Potrava •Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, mladí potkani, myšice, norníci, krysy), malí savci (veverky, mladí králíci, rejsci, krtci, netopýři), ptáci do velikosti sojky, hmyz, obojživelníci (žáby), výjimečně ryby •nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Rozmnožování Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců). S oblibou osidluje velké ptačí budky. Samice snáší 2 - 5 vajec během první půlky března. Samička zůstává většinou v hnízdě, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat za 28 až 30 dnů je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví.
www.tav-project.eu Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) Redstart, der Hausrotschwanz Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Popis •Délka těla: 14 – 15 cm •Hmotnost: 15 - 19 g Sameček má sytě černé, místy popelavé zabarvení a bílou skvrnu na křídle. Samička je oproti samci méně nápadná, temně šedá. Od jiných drobných pěvců je dobře odlišitelný díky výrazně zářivě oranžovému ocasu, kterým neustále kmitá. Ekologie Rehek domácí je převážně tažný, na zimu se stahuje do jižní a západní Evropy a Afriky, odkud se do střední Evropy navrací na přelomu března a dubna. V České republice se zdržuje až do listopadu. Vyskytuje se ve světlých listnatých a smíšených lesích, zahradách a parcích, většinou v nížinách. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) •Rostlinná: na podzim bobule Rozmnožování Hnízdí 2x do roka. Skládá si hnízdo v dutině budovy nebo skály z kořínků, stébel, mechu a suchého listí. Začátek prvního hnízdění je v květnu, druhého koncem června. Samička snáší 5-7 vajec, na kterých sedí 13-14 dní. Po vylíhnutí rodiče mláďata krmí drobným hmyzem, popř. jeho larvami. Mláďata hnízdo opouštějí po 12 až 14 dnech.
www.tav-project.eu Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) Redstart, der Gartenrotschwanz
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Popis •Délka těla: 14 cm •Hmotnost: 12-19 g Sameček má jasně bílé čelo, boky hlavy a hrdlo černé, horní stranu těla břidlicově namodrale šedou, spodní stranu, kostřec a ocas rezavě červené, ocasní pera kromě prostředního páru rezavé. Samička je hnědavá, na spodní straně rezavá, podobná samičce rehka domácího. Je nápadný trhavým pohybem těla a chvěním ocasu. Ekologie Ve střední Evropě přilétá v první polovině dubna, odlétá v září až v první polovině října. Vyskytuje se ve světlých listnatých a smíšených lesích, zahradách a parcích, většinou v nížinách. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) •Rostlinná: na podzim bobule Rozmnožování Hnízdí 2x do roka v dutinách všech druhů stromů a budek. Skládá se z kořínků, mechu a suché trávy. Začátek prvního hnízdění je v květnu, druhého koncem června. Samička snáší 5-7 vajec, na kterých sedí 13-14 dní. Po vylíhnutí rodiče mláďata krmí drobným hmyzem, popř. jeho larvami. Mláďata hnízdo opouštějí po 12 až 14 dnech.
www.tav-project.eu Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) Icterine Warbler, der Gelbspötter
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnicovití (Sylvidae) Popis •Délka těla: 12-14 cm •Hmotnost: 14-20 g Svrchní stranu těla má zelenavě hnědou, se světlým polem v křídlech, spodinu a tenký nadoční proužek světle žlutý, delší, zašpičatělý zobák oranžový, oči černé a končetiny modrošedé. Samec=samice=mláďata. Ekologie Tažný. Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu). Hnízdí ve světlých listnatých lesích s hustým podrostem, na okrajích lesů, v remízkách, v zahradách s hustými křovinami, ale i v rozlehlých parcích. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz a jeho larvy, pavouci) •Rostlinná: bobule, ovoce Rozmnožování Hnízdí 1x ročně od května do června. Hnízdo je pevná miskovitá stavba z rostlinného i živočišného materiálu, zvenku obložená tenkou březovou kůrou a zavěšena ve větvích stromů a keřů. Na 4-6 vejcích sedí oba rodiče 13 dnů. Při vyrušení při hnízdění, vyskakuje samice proti vetřelci. Mláďata zůstávají na hnízdě ještě 13-14 dní po vyklubání z vajec. Krmí oba rodiče.
www.tav-project.eu Skřivan polní (Alauda arvensis) Euroasian Skylark, die Feldlerche Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Skřivanovití (Alaudidae) Popis •Délka těla: 17-19 cm •Hmotnost: 22-44 g Svrchní část těla je žlutohnědá s tmavě hnědým nebo černým žíháním, černě žíhané temeno končí malou vztyčitelnou péřovou chocholkou, spodní části těla je bělavá, na bocích s tmavohnědým žíháním, vnější ocasní pera jsou bílá. Samec=samice. Mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per. Ekologie Částečně tažný. Západní palearktická oblast (včetně severní Afriky a Blízkého východu) a východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny). Hnízdí v kulturních stepích, na loukách, pastvinách, v bezlesých lučinách s trvale nízkou trávou, ojediněle i na horských svazích. Na jaře se objevuje v době tání sněhu na nezasněžených místech v polích, na podzim na strništích. Potrava •Rostlinná: semena (trávy, byliny), klíčky, lístky, obilí •Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci, žížaly) Rozmnožování Hnízdí 2x ročně (duben-červenec). Do důlku v půdě, vystlaného kořínky a stébly, snáší samice 3-5 vajec. Samice sedí na vejcích 11-14 dní, sameček ji po poledni střídá. Oba rodiče krmí mláďata 9-10 dní. Mláďata opouštějí hnízdo dříve, než jsou schopná letu.
www.tav-project.eu Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Nightingale, die Nachtigall Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Drozdovití (Turdidae) Popis •Délka těla: 16-17 cm •Hmotnost: 12-19 g Středně velký pták velikosti vrabce. Hřbetní strana je hnědá s rezavě červeným ocasem, zespodu je bledě šedohnědý, na bradě a břiše bělavý a má kulatou hlavu s velkýma tmavýma očima. Samec = samice. Mláďata jsou až do podzimního pelichání skvrnitě hnědá, prachový šat je šedočerný. Zdržuje se hlavně na zemi, kde poskakuje na dlouhých nohou jako drozd, na větvi sedí se svěšenými křídly a zdviženým ocasem. Je samotářský. Ekologie Tažný. Druh s evropským typem rozšíření, sahajícím od jihozápadní Evropy a Britských ostrovů po Kazachstán a západní Mongolsko. Zimuje v tropické Africe. Žije v lesích a hájích s bohatým podrostem, také v zahradách a sadech. Přílet připadá na duben až květen, odlet na srpen až září. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, červi, pavoukovci) •Rostlinná: na podzim bobule Rozmnožování Monogamní. Hnízdo staví samotná samice dobře skryté na zemi v keřích, a často jej vystýlá suchým dubovým listím. Hnízdí 1x ročně. Na 4-5 vejcích sedí pouze samice 12 – 14 dnů. Mláďata krmí zpočátku samotná samice, která také přebírá potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Hnízdo opouštějí po 11 dnech a vzletnosti dosahují ve věku 14 dnů.
www.tav-project.eu Sojka obecná (Garrulus glandarius) Jay, der Häher
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Popis •Délka těla: 32–35 cm •Hmotnost: 150–180 g Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Samec = samice = mláďata. Ekologie Stálá. Rozšířená v celé Evropě, Asii a v severozápadní Africe. Celoročně se vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, larvy, housenky, červi, plži, slimáci), částečně i malí obratlovci jako mladí ptáci (a vejce), myši, různí plazi, např. ještěrky nebo malí nejedovatí hadi, mršiny •Rostlinná: žaludy, bukvice, lískové ořechy, obilí, různé bobule a semena, ostružiny, jeřabiny atd. Rozmnožování Hnízdí od konce května do počátku června 1x ročně. Hnízdo z větviček a vystlané mechem nebo trávou si staví na větvích stromů nebo vysokých keřích. Samice snese 5–7 vajec. Inkubační doba trvá zhruba 16–17 dní. Krmení mláďat se zúčastňují oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba ve 21–22 dnech života, ale ještě po dobu 3 týdnů jsou svými rodiči přikrmována.
www.tav-project.eu Sova pálená (Tyto alba) Barn Owl, die Schleiereule Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Sovovití (Tytonidae) Popis •Délka těla: 29-44 cm •Hmotnost: samice 200 - 310 g, samec 220 - 355 g Má dlouhá, nádherně zbarvená křídla. Břicho, dlouhé končetiny, hlava a spodní strany křídelních per jsou čistě bílé až našedlé a na hlavě má nezaměnitelný srdcovitý obličej s dvěma velkýma černýma očima a růžovým zobákem. Svrchní strana křídelních per a hlavy je zbarvena v kombinaci s černou a oranžovou. Samec = samice. Ekologie Stálá. Je nejrozšířenější ze všech druhů sov, jelikož obývá každý kontinent kromě Antarktidy. Obývá převážně otevřené krajiny, převážně pak hospodářskou půdu jako jsou pole a louky, okraje lesů, slatiny, vřesoviště, savany a křovinaté plochy. Potrava •Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší ptáci, plazi a občas hmyz •Nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Rozmnožování Tok obvykle probíhá v březnu. Sova pálená si hnízdo nestaví a vejce klade obvykle do stromových dutin, tmavých koutů opuštěných a prázdných staveb, ale také do prázdných půd a podkroví obydlených budov. V jedné snůšce bývá obvykle 4 až 7 vajec, na kterých sedí samice, zatímco samec pro ni obstarává potravu. Jelikož se mláďata můžou líhnout i po dvoudenním intervalu, jsou mezi sebou značně velikostně rozdílná. Ve věku tří týdnů již dokážou sama požírat přinesenou potravu a ve věku 60 dnů jsou vzletná.
www.tav-project.eu Stehlík obecný (Carduelis carduelis) European Goldfinch, der Stieglitz
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis •Délka těla: 12 cm •Hmotnost: 16 g Má štíhlé tělo, dlouhá křídla, silný zašpičatělý narůžovělý zobák a hnědé končetiny. Je velice pestře zbarvený, svrchu béžově, křídla má zčásti černá s bílými skvrnami a jasným žlutým pruhem, zespodu je bílý, hlava má charakteristickou červenou masku, zbytek hlavy je černobílý. Samec=samice. Mladí ptáci červenou masku postrádají. Ekologie Stálý. Hojně se vyskytuje v celé Evropě vyjma větší části Skandinávského poloostrova, v Asii východně až po Bajkalské jezero a jižně po Himálaj a v severní a severovýchodní Africe. Hnízdí v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. V zimě se spojují v hejno. Potrava •Rostlinná: semena (pcháč, pupalka, mrkvovité rostliny, lopuch, bříza, olše) •Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci) Rozmnožování Hnízdí 1x ročně (květen-srpen). Do většinou dobře ukrytého hnízda na větvích vysokých listnatých stromů klade 3 až 6 vajec, na kterých sedí 11 - 14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po dalších 13 - 15 dnech.
www.tav-project.eu Straka obecná (Pica pica) Magpie, die Elster Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Popis •Délka těla: 40-51 cm •Hmotnost: 150-240 g Pták velkosti holuba. Má třpytivě černé (hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, křídla) a bílé (prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek) peří a typický dlouhý stupňovitý ocas. Samec = samice. Mláďata mají kratší ocas a opeření bez lesku. Ekologie Stálá. Žije v celé Evropě (s výjimkou Islandu), severní Africe, na většině území Asie a odtud pronikla i na západ Severní Ameriky. Hnízdí v otevřené kulturní krajině s křovinami a stromy. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, žížaly, larvy, měkkýši), odpadky, drobní obratlovci, větší mršiny, vejce, mláďata •Rostlinná: plody, semena •V zimě navštěvuje skládky Rozmnožování Monogamní. Staví hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst, jejichž základní materiál jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdí 1x ročně (duben-květen). Ve snůšce bývá 5-8 vajec. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.
www.tav-project.eu Strakapoud velký (Dendrocopos major) Great Spotted Woodpecker, der Buntspecht Řád: Šplhavci (Piciformes) Čeleď: Datlovití (Picidae) Popis •Délka těla: 23 cm •Hmotnost: 60-100 g
Pták velikosti špačka. Má červené spodní ocasní krovky, bílé břicho a na černých křídlech má typickou bílou kresbu s bílým polem. Rozlišovacím znakem od ostatních strakapoudů je bílá líc s černým proužkem od zobáku k týlu ve tvaru Y. Sameček má červený proužek na týlu, samička má týl celý černý, mláďata červený. Ekologie Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie. Jeho přirozeným biotopem jsou lesy všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. Potrava •Živočišná: bezobratlí, včetně mravenců, pavouků, stonožek, motýlů, můr, dřevokazných škůdců (např. kůrovců) a jejich larev, vejce jiných ptáků, tuk •Rostlinná: semena a různé plody, ořechy a žaludy, míza stromů, slunečnice
Rozmnožování Začíná hnízdit během dubna a hnízdí až do srpna. Hnízda si buduje zejména v dutinách starých, hnijících, rovných stromů s měkkým dřevem, minimálně 3 m nad zemí. Každý rok si přitom vytesává obvykle hnízdní dutinu novou. Dutiny mají kulatý, hladký vletový otvor a na jejich hloubení se podílí oba partneři. Samice klade 4–7 vajec, na kterých sedí společně s partnerem po dobu 14–16 dnů. Samice obvykle inkubuje přes den a samec přes noc. Mláďata jsou po vylíhnutí oběma rodiči krmena převážně hmyzími larvami. Dutinu pak zcela opouští po 20–24 dnech.
www.tav-project.eu Sýc rousný (Aegolius funereus) Boreal Owl, der Raufuβkauz
Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Popis •Délka těla: 22-27 cm •Hmotnost: samice 120-210 g, samci 95-110 g Velký jako sýček obecný. Svrchu je hnědý, s bílým skvrněním a světlým pruhem při kořeni křídla, spodina je bělavá, hnědě pruhovaná. Závoj je světlý, černě ohraničený, duhovka jasně žlutá, zobák žlutý a peří na nohou bílé. Samec = samice. Mláďata jsou čokoládově hnědá. Ekologie Stálý. Hnízdí v zóně tajgy v Severní Americe i Eurasii, izolovaně i jižněji. Hnízdí zejména v horských oblastech, proniká však i do nižších poloh. Žije hlavně v rozlehlých starých jehličnatých lesích, místy obývá i čistě listnaté porosty. Potrava •Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší ptáci, hmyz •nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje zhruba dvakrát za 24 hodin v podobě podélných, šedých vývržků Rozmnožování Hnízdí 1x (březen – květen) v dutinách stromů vytesaných datlem nebo žlunou, případně i v budkách. Podestýlkou bývá jen vrstva ze zbytků kořisti a vývržků. Snůška čítá 4-7 vajec. Inkubační doba trvá 26-27 dnů, na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší do hnízda potravu. Většinou sám obstarává potravu i pro mláďata, kterou u vchodu nebo v dutině předává samici. Mláďata hnízdo opouští obvykle po 30-35 dnech.
www.tav-project.eu Sýček obecný (Athene noctua) Little Owl, der Steinkauz Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Popis •Délka těla: 23 - 25 cm •Hmotnost: samice 150 - 200 g, samec 135 - 160 g Má robustní tělo, širokou a nízkou hlavu, krátký ocas a silné končetiny s ostrými a silnými drápy. Hřbet a hlavu má tmavě hnědé se světlejším skvrněním, břicho hnědě pruhované, spodní část ocasu a končetiny čistě bílé. Výrazné jsou i velké žluté oči a zobák a bílý pruh nad očima, který poskytuje sýčkovi charakteristický vážný výraz v obličeji. Samec = samice. Mladí ptáci jsou jednotvárnější a mají méně viditelný bílý pruh nad očima. Ekologie Rozšířená v severní Africe, celé Evropě kromě Skandinávského poloostrova, na Blízkém východě a ve střední Asii až po Koreu. Celoročně nalezneme především v otevřených krajinách, nejčastěji na polích nebo loukách, na okrajích listnatých lesů a v poslední době docela hojně i na vesnicích a ve městech s dostatečným stromovým porostem. Potrava •Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší savci, menší druhy ptáků, hmyz, ještěrky, žáby, hadi, žížaly (mláďata) •Nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Rozmnožování Hnízdí od dubna do července. Nejčastěji hnízdí v dutinách starých a listnatý stromů, ale i ve stodolách, na půdách, v opuštěných budovách, příležitostně i v ptačích budkách. Samice mívá ročně jednu snůšku obsahující 4 až 5 vajec, na kterých sedí 28 dní. Na rozdíl od většiny sov začíná samice na vejcích sedět až po snesení posledního vejce, což má za následek, že nejsou mezi mláďaty značné věkové rozdíly. Mláďata začínají již ve dvou týdnech létat a po měsíci života opouštějí teritorium svých rodičů a jsou již plně samostatná.
www.tav-project.eu Sýkora babka (Parus palustris) Marsh Tit Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Popis •Délka těla: 11-12 cm •Hmotnost: 9-12 g Svrchní část těla má šedohnědou, spodinu bělavou s hnědým odstínem patrným zejména na bocích a spodní části břicha, líce bílé a zátylek, temeno, čelo a bradu leskle černé. Zobák je černý a končetiny šedočerné. Samec = samice. Ekologie Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy a Asie. Je stálá, ptáci ze severní Evropy však na zimu migrují na krátké vzdálenosti. Většina ptáků se navíc celoročně zdržuje na svých hnízdištích. Hnízdí převážně v nížinách, v některých oblastech však vystupuje až po 1 300 m n. m. Vyhledává přitom převážně vlhké listnaté lesy, často doubravy nebo bučiny, ačkoli se vyskytuje také ve vlhkých olšinách, na březích řek, v parcích, zahradách a sadech. Potrava •pavouky a hmyzem •semeny, které si z části ukládá do zásob od září do února (pod zem, mezi listy, do pařezů, pod mech) Hnízdění Monogamní. Hnízdí 1x ročně (IV-VII), nejčastěji v dutinách stromů, ve štěrbinách ve zdech nebo v budkách, které vystýlá mechem, chlupy a peřím. V jedné snůšce je 5-9 vajec, na kterých sedí samotná samice 14-16 dnů. Samec vypomáhá až s krmením mláďat, která jsou opeřena ve věku 18-21 dnů.
www.tav-project.eu Sýkora koňadra (Parus major) Great tit, Die Kohlmeise Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Popis •Délka těla: 14 cm •Hmotnost: 20 g Hlavu má černou, jen tváře a příuší jsou bílé. Černá barva pokračuje i na náprsenku a zužuje se do černého pruhu, který se táhne přes břicho (u samic je tento pruh tenčí a méně výrazný). Hřbet je žlutavý až zelený, břicho žluté, kostřec a svrchní krovky ocasní modrošedé, křídla jsou tmavá modrošedá s nevýraznou bílou páskou. Zobák je silný, kuželovitý a černý. Mladí ptáci jsou bledší a líce mají žlutavé, zobák hnědošedý. Ekologie Palearktické rozšíření (Evropa, Asie a sever Afriky). Naše sýkora koňadra evropská (P. major major) obývá většinu Evropy a západní Sibiř. U nás hnízdí v podstatě na celém území, ale se stoupající nadmořskou výškou se početnost snižuje. Vyhledává zvláště listnaté lesy, ale objevuje se i v jehličnatých. Běžně se vyskytuje v blízkosti lidských sídlišť v zahradách, parcích, sadech apod. Koňadra je převážně stálý či přelétavý druh, část populace pořádá krátké tahy. Potrava •Hmyz v různých vývojových stádiích (vajíčka, larvy, i dospělci), pavoukovci •Zimní přikrmování: olejnatá semena (slunečnice, buk, ořech, habr), hovězí lůj •Dužnaté plody dřevin, pupeny a listy Rozmnožování Hnízdí 2x ročně (IV-VI). Přirozené hnízdění je v dutinách stromů, velmi často obývají budky, ale jsou velmi přizpůsobivé a můžeme je nalézt v hromadách dříví, kovových trubkách, dutinách zdí, starých hnízdech strak a veverek, ale i v zemních děrách. Hnízdo staví pouze samice a pak do něj snáší kolem deseti vajec. Na vejcích sedí pouze samička, kterou samec krmí. Délka sezení je 12–16 dní, pak oba rodiče 14–23 dní krmí mláďata na hnízdě a dalších 8–14 dní jsou mláďata krmena po vyvedení z hnízda. Mláďata setrvávají s rodiči i přes zimu a ještě v prvním roce života pohlavně dospívají.
www.tav-project.eu Sýkora lužní (Parus montanus) Willow Tit
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Popis •Délka těla: 11,5 cm •Hmotnost: 11 g Podobná sýkoře babce, má však větší hlavu, matně černé temeno, větší černé místo pod zobákem. Boky hnědavé, v křídlech světlé pole. Samec = samice. Ekologie Stálá. Vyskytuje se v jehličnatých a smíšených lesích, olšinách, bažinatých lužních lesích a v horách. V zimě se sdružuje v hejnu s ostatními druhy sýkorek. Potrava •hmyz a jeho larvy •semena Rozmnožování Monogamní. Hnízdí 1-2 x ročně (IV-VI). Samice buduje hnízdní dutinu v kmenech stromů, kterou vystýlá zvířecími chlupy a ztrouchnivělým dřevem. Na 7-8 vejcích sedí pouze samice 14-15 dnů, krmí oba rodiče 17-19 dnů.
www.tav-project.eu Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Blue Tit, die Blaumeise Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Popis •Délka těla: 11-13 cm •Hmotnost: 11 g Specifickým znakem je modré temeno hlavy a tmavý pruh přes oči a spodní stranu hrdla. Čelo a líce má bílé, zátylek, křídla a ocasní pera modrá, hřbet je nažloutle zelený, břišní strana těla je sírově žlutá s úzkým černým proužkem, končetiny modravě šedé a barva očí tmavě hnědá. Mladé sýkory jsou nejprve šedé se světle modrým odstínem na zádech, později získají nápadně žlutější zbarvení než jejich rodiče. Samec = samice. Ekologie Výskyt listnaté háje středních poloh a lesostepi, rozšířený u nás všude v kulturní krajině v parcích, zahradách a v blízkosti stavení. Rozšířený v mírné a subarktické Evropě a západní Asii. U nás stálá, i když část mladých ptáků táhne jihozápadně až do Středomoří. Potrava •Rostlinní škůdci (např. motýlí housenky, mšice, hmyz a jejich stádia – vajíčka, kukly) •Pavouky •Mladé pupeny a listy strom, nektar, květy nebo různá semínka na jaře •Zimní přikrmování: slunečnicová semena, lůj Rozmnožování Hnízdí 1-2 x ročně (IV-VI) zvláště v dutinách stromů nebo v dřevěných budkách. Hnízdo si staví obvykle z mechu, peří nebo různých trav. Samička sedí na 8-10 vejcích 13-15 dní. Mláďata zůstávají na hnízdě 18-20 dní.
www.tav-project.eu Sýkora parukářka (Parus cristatus) Crestet Tit, die Haubenmeise
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Popis •Délka těla: 12-13 cm •Hmotnost: 10-13 g Výrazná chocholka na hlavě. Svrchní strana těla je hnědá, od černobílé hlavy jasně oddělená tmavým pruhem, který pokračuje až pod zobák, kde přechází do velké podélné skvrny. Spodina těla je hnědobílá a končetiny, zobák i oči tmavé. Samec = samice. Ekologie Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy a západní Asie. Její areál rozšíření sahá od Španělska až po Ural, přičemž jeho severní hranice se nachází na severu Ruska a jižní pak v pásmu od jižního Španělska přes jih Francie a jižní Alpy po Bulharsko a Řecko. Stálá a vázaná především na jehličnaté lesy, může se však vyskytovat také v lesích smíšených či v parcích a zahradách s porosty jehličnanů. Potrava •hmyz, larvy, pavouci, další bezobratlí •semena Rozmnožování Hnízdí 2x ročně (IV-VI) v dutinách stromů, které sama buduje ve ztrouchnivělém dřevě. Občas využívá také hnízdní budky. V jedné snůšce je 48 vajec, na jejichž 13-16 denní inkubaci se podílí samotná samice. Krmí oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští po 18-22 dnech.
www.tav-project.eu Sýkora uhelníček (Parus ater) Coal Tit, die Tannenmeise Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Sýkorovití (Paridae) Popis •Délka těla: 10-11,5 cm •Hmotnost: 9-11,5 g Malý druh sýkory s velkou černou hlavou, bílými lícemi a velkou bílou skvrnou v týlu, díky které ji lze odlišit. Hřbet je modrošedý (ssp. ater) až olivově šedý, spodina tmavě šedobéžová bez tmavého středového pruhu. Na křídle má dvě světlé pásky: jednu na špičkách velkých krovek, druhou podél středních krovek. Samec = samice. Ekologie Hnízdí téměř v celé Evropě, velké části Asie a v severní Africe. Ptáci ze severních populací vykazují různou míru migračního chování a v některých letech u nich může docházet až k hromadným invazím do jižnějších oblastí. Hnízdí převážně v jehličnatých lesích se zastoupením vzrostlých smrků, mimo hnízdní sezónu také v parcích nebo zahradách s jehličnany. Hnízdění Monogamní. Hnízdo je v dutinách (stromy nebo budky), řidčeji také v zemních dutinách, ve zdech nebo skalách. Staví ho samice; je složeno z mechu a vystláno srstí, chlupy a občas i peřím. Hnízdí 1x až 2x ročně. Snůška čítá 7-10 bílých vajec. Doba sezení je 14-18 dnů, inkubuje samotná samice. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí ve věku 18-20 dnů a dalších 20 dnů jsou krmena mimo něj. Rodina zůstává společně zřejmě až do další hnízdní sezóny. Potrava •hmyz, pavouci •semena Od června do jara následujícího roku často mezi tenkými větvemi a jehličím vytváří zásoby potravy, nejčastěji ze semen smrku, ale i z hmyzu. Potravu sbírá převážně na stromech, v zimě běžněji i na zemi a ve smíšených hejnech s jinými druhy sýkor.
www.tav-project.eu Volavka popelavá (Ardea cinerea) Grey Heron, der Fischreiher Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Volavkovití (Ardeidae) Popis •Délka těla: 84 - 102 cm •Hmotnost: 1 - 2 kg Svrchní strana je popelavá, nad okem má černý proužek (u mláďat chybí), který je zakončen prodlouženými pery. Samec = samice, v letu je typický krk ve tvaru S. Ekologie Částečně tažná (VIII), někdy přezimuje. Je obyvatelem prakticky všech typů vod bohatých na potravu, od pomalu tekoucích řek a mokřin, po jezera, rybníky, nádrže, kanály a umělá jezírka v parcích. Za potravou často zalétává také na pole. Potrava •Živočišná: ryby (převážně mrtvé), obojživelníci, malí ptáci a savci (hraboši), bezobratlí (měkkýši, hmyz) Rozmnožování Hnízdí většinou ve skupinách. Hnízdo, které mívá v průměru téměř půl metru, staví v korunách vysokých stromů z větví a uvnitř ho vystýlá trávou. Jeho základním stavebním materiálem jsou větve, zevnitř ho poté většinou vystýlá trávou. Na svá hnízdiště se páry vrací několik let po sobě. Hnízdí v rozmezí od února do srpna, ročně přitom mívá jen jednu snůšku po 3 - 5 vejcích, na kterých sedí střídavě oba rodiče po dobu 25 - 26 dnů. Mladé ptáky, kteří jsou plně opeřeni po 20 - 30 dnech, následně krmí rybami.
www.tav-project.eu Vrána obecná (Corvus corone) Carrion Crow, die Rabenkrähe Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Popis •Délka těla: 45-49 cm •Hmotnost: 600-700 g Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. Samec=samice. Mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel. Ekologie Stálá. V západní Evropě je zastoupena černě zbarvenou vránou obecnou černou (Corvus corone corone) a ve východní Evropě šedě zbarvenou vránou obecnou šedou (Corvus corone cornix). Hnízdí v kulturních lesnatých krajinách, ve světlých lesích a parcích. Potrava •Živočišná: bezobratlí (hmyz, žížaly, larvy, měkkýši), odpadky, drobní obratlovci, větší mršiny, vejce, mláďata •Rostlinná: plody, semena •V zimě navštěvuje skládky Rozmnožování Monogamní. Páry spolu přitom setrvávají po celý život. Velké hnízdo z větví, které vystýlá travou, chlupy a jinými měkkými materiály, staví oba ptáci vysoko ve větvích stromů, na sloupech nebo na skalách. Během března až dubna klade 3-6 vajec, na kterých sedí 18-21 dnů samotná samice krmená samcem. Mláďata, která již krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po 28-35 dnech.
www.tav-project.eu Výr velký (Bubo bubo) Euroasian Eagle-Owl, der Uhu Řád: Sovy (Strigiformes) Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) Popis •Délka těla: 60–70 cm •Hmotnost: samice 3 – 3,3 kg, samec 2,1- 3 kg Zbarvení je značně proměnlivé, obecně svrchu žlutohnědé s tmavohnědými skvrnami, na břiše světlejší odstín téhož s výrazným podélným tmavým skvrněním a jemným příčným mramorováním. V oblasti krku a okolo zobáku je peří světlejší až bílé. Duhovka je ohnivě oranžová. Nohy a prsty jsou porostlé jemnými, zpravidla žlutohnědými až rezavými pírky. Samec = samice. Mláďata jsou porostlá zprvu jemným žlutobílým prachovým peřím, po opeření mají matnější zbarvení a kresby. Ekologie Je rozšířen v téměř celé Evropě (s výjimkou Britských ostrovů, severozápadní Francie a severní Skandinávie), v severozápadní Africe (středomořské oblasti Alžírska a Maroka) a ve značné části Asie (mimo severních a jižních oblastí). Osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí, dutiny stromů či opuštěná dravčí hnízda. Potrava •Živočišná: hlodavci (hraboši, myši, myšice), menší savci (zajíci, králíci, ježci), ptáci (i dravce) •Nestravitelných zbytků (kosti, srst) se zbavuje v podobě vývržků Rozmnožování Monogamní. Koncem března nebo počátkem dubna snáší samice 2–5 vajec. Samice na nich sedí a hlídá je, samec ji krmí. Doba sezení na vejcích trvá 3536 dní. Staří je krmí, samice pak i chrání před nepohodou. Postupem času se mláďata rozlézají dál po okolí, po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují a postupně se rozcházejí. Dobrými letci se stávají ve věku cca 100 dnů.
www.tav-project.eu Zvonek zelený (Carduelis chloris) European Greenfinch, der Grünfink
Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis •Délka těla: 14-15 cm •Hmotnost: 28 g Robustní pták s kuželovitým tlustým zobákem. Samec má olivově zelenou svrchní část těla včetně temene, žlutozelenou hruď a sytě žlutozelený spodek těla. Na vnější části křídel a po stranách kořenu ocasu jsou patrné sytě žluté skvrny. V zimě má šedý nebo šedohnědý nádech. Samice je celkově matnější, svrchu šedohnědá, na spodu šedá se žlutým nádechem a bělavým břichem. Mladí ptáci jsou zbarveni více dohněda a jsou podélně pruhovaní. Lze si je snadno splést s čížkem lesním, ale na rozdíl od nich mají žlutý kořen ocasu. Ekologie Stálý. Rozšířen skoro po celé Evropě (v západní palearktické oblasti a na nejzazším jihozápadě východní palearktické oblasti). Vyskytuje se v lesnatých i otevřených oblastech se stromy, v parcích a zahradách. V zimě se často zdržuje v hejnech společně s jinými semenožravými ptáky. Potrava •Rostlinná: semena, plody (bukvice, slunečnice), květy, pupeny, bobule •Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci) Rozmnožování Hnízdí 1x-2x ročně (březen-květen). Hnízdo staví obvykle dobře ukryté ve větvích stromů, keřů nebo v popínavých rostlinách. V jedné snůšce je nejčastěji 5 vajec, na kterých sedí samotná samice 12-14 dnů. Mláďata pak opouštějí hnízdo po 13-16 dnech.
www.tav-project.eu Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) European Serin, der Rotstirngirlitz Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) Popis •Délka těla: 11-12 cm •Hmotnost: 15-20 g Svrchní strana těla, břicho a boky jsou vždy hustě čárkované; výrazný nadoční proužek se v týle spojuje s proužkem, lemujícím tváře; uprostřed tváře je světlá skvrna. Kostřec je u samce výrazně žlutý, u samice zelenožlutý. Samec má jasně žluté čelo a kresbu na hlavě, samice má tyto partie žlutobílé. Ekologie Tažný. Rozšířen Evropa, severní Afrika a pomalu se šíří na východ. Hnízdí v zahradách, parcích, na okrajích lesa, podél cest. Potrava •Rostlinná: semena, květy, pupeny, bobule •Živočišná: drobní bezobratlí (hmyz, pavouci)
Rozmnožování Hnízdí 2x ročně (březen-květen). Hnízdo je obvykle na stromech, zvláště jehličnatých, také na keřích. Staví jej většinou samotná samice ze stonků, listů, kořínků a lýka rostlin, pavučin a lišejníků a zevnitř jej vystýlá rostlinným chmýřím, srstí a peřím. Na 3-5 vejcích sedí samotná samice obvykle 13 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 14-16 dnech.
www.tav-project.eu Žluna zelená (Picus viridis) Green Woodpecker, der Grünspecht
Řád: Šplhavci (Piciformes) Čeleď: Datlovití (Picidae) Popis •Délka těla: 32 cm •Hmotnost: 185 - 250 g Má silný zašpičatělý zobák, drápy a silný ocas, který má funkci opěrnou. Má olivově zelený hřbet, bílou spodní část těla se zeleným a žlutým odstínem na ocase, šedé končetiny, žlutozelený zobák, rudé temeno a černou obličejovou masku. Samec má červený, samice zase čistě černý vous. Mladí ptáci na lících a břiše tmavé skvrny v řadách.
Ekologie Hojně se vyskytuje v západní Asii a celé Evropě s výjimkou Irska, většinového území Skandinávie a několika středozemních ostrovů. Celoročně obývá listnaté i smíšené lesy, případně i větší parky a zahrady s dostatečným porostem starých a mohutných stromů. Potrava •Hmyzožravý: mravenci a jejich vývojová stádia, dřevokazný hmyz, brouci Rozmnožování Hnízdní dutinu si hloubí téměř výhradně do nemocného a měkkého dřeva (často však obsazuje i opuštěné dutiny jiných datlovitých ptáků). Hnízdí od dubna do července a ročně klade 5 až 7 vajec. Na vejcích sedí střídavě samice i samec 19 - 20 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 21 dnech života.
TATO PRÁCE VZNIKLA NA KLINICE CHOROB PTÁKŮ, PLAZŮ A DROBNÝCH SAVCŮ FVL VFU BRNO
JAKO SOUČÁST PROJEKTU TAV (Training Centre for Avian Medicine) č. projektu M00226 ETC AUSTRIA – CZECH REPUBLIC 2007 - 2013 PODPOROVANÉHO EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Prof. MVDr. Zdeněk KNOTEK, CSc. DECZM MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Vladimíra Kapounová MVDr. Anna Musilová
