Strukturální fondy EU - programového období let

Bankovní institut vysoká škola Praha Financí a ekonomie

Strukturální fondy EU programového období let 2014–2020 Bakalářská práce

Autor:

Galina Noskovskaya Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Pavel Novák

Červen, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 25.04.2014

Galina Noskovskaya

2

Poděkování: Tato práce vznikla na základě znalostí, které jsem načerpala na půdě Bankovního institutu vysoké školy. Chci tímto poděkovat všem učitelům, které jsem za tři roky svého studia potkala, a kteří mě pečlivě učili aplikovat teoreticky získané poznatky do praxe. Zvláště chci poděkovat vedoucímu této bakalářské práce Ing. Pavlu Novákovi za jeho trpělivost, pomoc a vstřícný přístup v průběhu celého období, v němţ tato práce vznikala.

3

Anotace Předmětem této bakalářské práce na téma „Strukturální fondy EU – programového období let 2014-2020“ je vymezení základů regionální politiky a věnování se problematice strukturálních fondů EU na další programovací období, a to na příkladu České republiky. Hlavním zaměřením práce je popis a analýza regionální politiky aktuálního období 2014–2020 a provedení analýzy a následné srovnání s obdobími 2000–2006 a 2007–2013. Samozřejmostí je také vymezení základních pojmů, nástrojů a fondů na podporu různých operačních programů, dále také zhodnocení chyb politiky soudrţnosti v České republice za předchozí období. Pro zpracování práce bude vyuţita odborná literatura v tištěné i elektronické podobě, a také informace dostupné na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Klíčová slova: Regionální politika, strukturální politika, strukturální fondy EU, Evropské strukturální a inovační fondy, kohezní fondy, nomenklatura územních statistických jednotek, operační program.

Annotation The subject of the thesis on the topic “EU Structural Funds - the programming period 2014-2020" is based on regional policy and the Structural Fund dedicated to the issue at the next EU programming period for the Czech Republic. The main aim is to investigate current regional policy for 2014–2020 on the basis of the analysis, compared with the programs of previous years 2004–2006 and 2007–2013. Basic concepts, instruments and funds to support various operational programing, and performance evaluation errors of cohesion policy in the Czech Republic for the previous period.

4

For the work, they used a variety of publications in book form and the internet, as well as from the website of the Ministry of Regional Development of the Czech Republic

Keywords: Regional policy, structural, structural funds, the European Structural Funds and innovation, cohesion funds, Nomenclature of territorial units for statistics, operational program.

5

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

2

Regionální politika .............................................................................................................. 9 1.1

Regionální politika EU. ............................................................................................... 9

1.2.

Strukturální fondy Evropské unie .............................................................................. 11

1.2.1

Evropský fond pro regionální rozvoj .................................................................. 12

1.2.2

Evropský sociální fond ....................................................................................... 12

1.2.3

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ................................................. 13

1.2.4

Evropský rybářský fond ...................................................................................... 14

Předchozí období ............................................................................................................... 14 2.1. Období 2004-2006 ........................................................................................................ 14 2.1.1. Cíle pro období 2000-2006 ..................................................................................... 15 2.2

Období 2007-2013 ..................................................................................................... 19

2.2.1. Cíle pro období 2007-2013 ..................................................................................... 20 2.3 3

Problémy předchozích období ................................................................................... 25

Období 2014-2020 ............................................................................................................ 28 3.1. Připravenost ĆR na nové období ................................................................................... 29 3.2. Cíle pro období 2014-2020 ............................................................................................ 30

4.

Jak postupovat při získání dotací ze strukturálních fondů EU. ......................................... 42

Závěr ......................................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 48 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 50 Seznam pouţitých grafů ........................................................................................................... 52 Seznam pouţitých tabulek ........................................................................................................ 52

6

Úvod Okamţitě po roce 1989 začala Česká republika spolupracovat s evropskými zeměmi s cílem co nejrychleji přiblíţit ČR po ekonomické, politické i sociální stránce západoevropským zemím. Strukturální fondy Evropské unie slouţí k pomoci regionům, které v rámci EU potřebují podporu v nejrůznějších oblastech. Pro vyčlenění těchto problémových oblastí se pouţívají tzv. operační programy. Česká republika vstoupila do Evropské unie spolu s dalšími devíti zeměmi1 k 1. květnu 2004. Z různých úhlů pohledu je toto datum pro Českou republiku zlomové. Vstupem do EU dostala ČR moţnost vyuţívat strukturální fondy EU jako finanční zdroje pro rozvoj své regionální a strukturální politiky. Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy této politiky a její popis z teoretického úhlu pohledu. Téma Strukturální fondy EU – programového období let 2014–2020 v sobě zahrnuje obrovské mnoţství problémů a informací, které rozevírají velký prostor pro zpracování a rozvinutí tohoto tématu. Předkládaná bakalářská práce obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola představuje regionální politiku v obecné rovině a má dvě podkapitoly, ve kterých jsou popsány strukturální fondy, které jsou vyuţívány pro financování. Další kapitola obsahuje informace o programových obdobích od vstupu České republiky do EU a dělí se na dvě období let 2004–2006 a 2007–2013. V těchto kapitolách jsou charakterizovány cíle a prostředky jejich dosahování, a také jejich dopad na řešení problémů na území ČR. Poslední kapitola pak informuje o chybách, které v předchozích obdobích v programech vznikly.

1

Další devět zemi - Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko

7

Třetí a nejdůleţitější kapitola této práce představuje nové období, které má časový rámec 2014–2020 a popisuje připravenost České republiky. Informace jsou aktuální a jsou čerpány z odborné literatury a dalších zdrojů aktualizovaných v průběhu zpracování této práce. Z tohoto důvodu některé programy a fondy měnily své jméno, a tak se jejich názvy v různých kapitolách mohou lišit, o čemţ informujeme v odkazech pod čarou nebo v samotném textu práce. Ve většině případů uvádíme porovnání s předchozím obdobím 2007– 2013, a to proto, ţe celá řada operačních a rozvojových programů v novém období je rozšířenou formou a pokračováním programů z předchozího období. Poslední kapitolou této bakalářské práce je závěr, kde se pokoušíme o zhodnocení celé práce. Tato práce popisuje na základě analýzy dostupných informací problematiku pouze v teoretické rovině, a to proto, ţe v době zpracování této práce na téma „Strukturální fondy EU – programového období let 2014–2020“ ještě nedošlo ke spuštění nových programů a některé jejich nuance ještě nebyly schváleny a nebyly uvedeny do praxe.

8

1. Regionální politika „Regionální politika – soubor opatření, kterými vláda uskutečňuje vyvážený rozvoj státu nebo územního obvodu kraje v rámci přijatých opatření, včetně statní podpory regionálního rozvoje. Nedílnou součástí veřejné podpory v rámci regionální politiky je politika podpory regionálního rozvoje, která zaměřena na regiony se soustřednou podporou státu a ostatní regiony. Česká regionální politika je zohledněna v kritériích pro výběr projektů v jednotlivých operačních programech spolufinancovaných z fondů EU.“ (Odkaz: Zákon 248/2000 )2

1.1 Regionální politika EU Evropskou unii povaţuji za jednu z nejúspěšnějších ekonomických organizací. EU v dnešní době zahrnuje 27 členských zemí3, které tvoří jednotný trh. Jedním z hlavních úkolů evropské politiky je zlepšit konkurenceschopnost ekonomicky nejméně silných států. Evropská unie tyto země podporuje, a to nejen v ekonomické oblasti. Jedná se o tzv. Evropskou politiku soudrţnosti, která je podporována z Evropských fondů různými dotacemi.4 Regionální politika je jednou z nejvýraznějších oblastí, v kterých se EU angaţuje a tvoří zhruba 35% jejího rozpočtu, coţ představuje druhou nejdůleţitější spotřební třídu po společné zemědělské politice.5 K takto silné politice soudrţnosti se EU nepropracovala od samého začátku, ale aţ s postupem času, a to ruku v ruce s budováním jednotného trhu. Pro zaloţení regionální politiky Evropské unie existovalo několik důvodů: ekonomických, sociálních, politických, ale třeba také ekologických. Jejím nejdůleţitějším cílem je sníţení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů, a pak také zvýšení sociální a ekonomické soudrţnosti. Srovnáním úrovní rozvoje nejrůznějších oblastí dochází ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a k celkovému růstu. Jedním z principů jejího fungování je předpoklad, ţe nejbohatší státy pomáhají v rozvoji chudším regionům a státům, v důsledku čehoţ dochází ke zvyšování ţivotní úrovně obyvatelstva celé Evropské unie. 2

Glosář základních pojmů., srpen 2005, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. 4 Nebo regionální politika, strukturální politika 5 Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 3

9

Pro dosahování svých cílů pouţívá Evropská unie systém, které nazývá Systém regionálního členění NUTS. Existují celkem tři úrovně NUTS, které záleţí na počtu obyvatel. Finančních zdrojů EU nejvíce vyuţívají regiony, které se nachází na úrovni NUTS II.6 Pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v regionech byla v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: NUTS I, NUTS II, NUTS III. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)7 Tabulka 1: Regionální uspořádání v České republice podle klasifikace NUTS8

NUTS I

NUTS II (regiony soudnosti)

NUTS III (kraje)

Praha

Praha

Střední Čechy

Středočeský kraj Ústecký kraj

Severozápad

Karlovarský kraj Plzeňský kraj

Jihozápad

Jihočeský kraj Liberecký kraj

Česká republika Severovýchod

Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina

Jihovýchod

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

Střední Morava

Zlínský kraj

Moravskoslezsko Zdroj: Národní rozvojový plán 2002

Moravskoslezský kraj

Tabulka 2: Nomenklatura územních statických jednotek9

Úroveň

Minimální počet obyvatel

Maximální počet obyvatel

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

800 000

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

6

V ČR byly vytvořeny tzv. regiony soudrţnosti. Strukturální fondy: REGIONY REGIONÁLNÍ POLITIKY EU (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Informace-o-fondech-EU/Regiony-regionalni-politiky-EU) 8 Průvodce projekty Evropského sociálního fondu, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spolu se společnostmi EuroManagers s.r.o., (http://www.europeum.org/doc/materialy/brozura_rlz.pdf) 9 Strukturální fondy: REGIONY REGIONÁLNÍ POLITIKY EU (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Informace-o-fondech-EU/Regiony-regionalni-politiky-EU) 7

10

Poté, co Česká republika vstoupila do Evropské unie, musela vytvořit nový stupeň členění, který by odpovídal kritérium NUTS II, a tak vznikly regiony soudrţnosti. Ty se skládají z jednoho nebo více krajů. Na území České republiky je momentálně osm regionů soudrţnosti.10

1.2. Strukturální fondy Evropské unie Hlavními nástroji regionální politiky EU jsou strukturální fondy (SF) a fondy soudrţnosti (FS), které podporují dosahování vytyčených cílů prostřednictvím Evropské investiční banky a dalších dostupných finančních nástrojů. Pod pojmem strukturální fondy si představujeme finanční nástroj, který je určen pro podporu hospodářské a sociální soudrţnosti. Tyto strukturální fondy jsou vytvářeny pro znevýhodněné regiony.11 Peníze ze strukturálních fondů jsou vţdy čerpány pro určité období, které se nazývá Programové období.12 Prostředky z fondů jsou vyuţívány na zvýšení kvality rozvoje regionů nebo samostatných států EU, které mají strukturální problémy a potřebují investice do modernizace a vzdělávání společnosti. Fond soudrţnosti13 je na rozdíl od SF určen na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFDR) jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen ty se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (např. transevropské sítě), ochranu ţivotního prostředí a nově také na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.14 Čerpat peníze z FS mohou všechny členské státy Evropské unie, pokud nemají více neţ 90% hrubého národního důchodu na jednoho obyvatele z průměru EU. Pro financování regionální politiky existují dva základní fondy, ale v závislosti na programovém období můţe těchto fondů existovat i více.  Evropský fond pro regionální rozvoj (EFDR)  Evropský sociální fond (ESF) 10

Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Moravskoslezsko a Hlavní město Praha. 11 problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti, které mají geografické nebo přírodní znevýhodnění - např. pohraniční regiony, hornaté oblasti atd. 12 programové období se dělí na roční periody (např. 2000-2006, 2007-2013 atd.) 13 také Kohezní fond 14 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU)

11

Další důleţité fondy:  Evropský zemědělský orientační a záruční fond  Evropský rybářský fond

1.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj „Evropský fond pro regionální rozvoj je určen k tomu, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství.“ (Čl. 160/ex-čl. 130c Evropský fond pro regionální rozvoj)15 EFDR (Evropský fond pro regionální rozvoj) byl zaloţen v roce 1972 jako základní nástroj regionální politiky16 pro financování rozvojových programů a tvoří značné procento celkových výdajů strukturálních fondů.17 Podílí se především na rozvoji infrastruktury regionů18, dále na výzkumu a rozvoji technologií a technologické sféry, ale investice z něj plynou také do rozvoje kulturních hodnot a cestovního ruchu v regionech. Hlavní vyuţití financí z EFDR:  investice do vzniku nových pracovních příleţitostí  investice do infrastruktury  podpora zaměstnanosti, malých a středních podniků  rozvoje technologií  investice do podnikání  přímé investice  vytváření infrastruktury pro rozvoj a celkové zlepšení úrovně regionů  podpora místních sluţeb a vytváření nových pracovních míst

1.2.2 Evropský sociální fond ESF (Evropský sociální fond) byl zaloţen díky Římské smlouvě v roce 1975 a je

15

Konig, P. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příleţitost pro změnu. 2. Aktualizované vydání. Praha : C.H. Beck, 2009. 16 Od 1988 roku je integrován do regionální politiky EU. 17 Průvodce fondy EU, 2005–2006, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 18 Zejména pro rozvoj malých a středních podniků.

12

nejstarším fondem a hlavním nástrojem politiky zaměstnanosti EU. Z hlediska objemu finančních prostředků mu patří mezi Strukturálními fondy druhé místo. Hlavním cílem fondu je snaha předcházet nezaměstnanosti a podporovat lidské zdroje, tedy pomáhat lidem hledat uplatnění na trhu práce a zapojit se do pracovního procesu za pomoci Národních akčních plánů zaměstnanosti. Pomáhá v rozvoji lidských schopností, podporu je lidi, kteří mají problémy s hledání práce, ale také ty, kteří mají problémy ve svém aktuálním zaměstnání. Existuje celkem pět základních oblastí:19

 Rozvoj a podpora politiky zaměstnanosti – bojuje proti nezaměstnanosti a soustředí se na její prevenci u muţské i ţenské části obyvatelstva. Integrace dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce. Podpora mladých lidí v jejich profesionálním rozvoji

 Podpora rovných příleţitostí na trhu práce se zvláštním důrazem na ty, kterým hrozí vyloučení ze společnosti

 Podpora a zvýšení kvality vzdělávání, škol a rekvalifikačních programů  Podpora rozvoje pracovních míst pro různé kvalifikované pracovníky,

podpora

různých inovací v oblasti organizace práce a rozvoj podnikání

 Podpora

přístupu ţen a muţů na trh práce včetně rozvoje jejich pracovní kariéry a

vlastního podnikaní

1.2.3 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EZFRV (Evropský zemědělský orientační a záruční fond) je fondem, který začal fungovat v roce 1962 jako finanční nástroj pro rozvoj venkova a zemědělství. Jeho posláním je chránit spojení mezi zemědělstvím a půdou a podporovat tak konkurenceschopnost zemědělství jako základního aktiva ve venkovských oblastech.20 Tento fond se skládá se dvou základních částí – orientační a záruční. Jeho většinu tvoří část orientační (95%) a peníze z ní jsou vyuţívány na modernizaci a podporu rozvoje oblastí spojených se zemědělstvím. Oblasti podpory:21

19

Průvodce fondy EU, 2005-2006, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Strukturální fondy a obce I. Wokoun, R. 2006 21 Průvodce fondy EU, 2005-2006, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 20

13

 Zlepšení struktur zemědělského hospodaření a podpora prodeje výrobků  Rozvoj nových technologií a zlepšovaní výrobků  Rozvoj lesního hospodářství  Rozvoj ekonomických činností a rozvoj zaměstnanosti  Zlepšení ţivotních podmínek a práce ve venkovských oblastech  Ochrana ţivotního prostředí a posílení vysoké hodnoty přírody

1.2.4 Evropský rybářský fond FIFG (Evropský rybářský fond) byl zaloţen v roce 1993 a finančně podporuje sféru rybářství a rozvoj přímořských regionů. Fond je základem podpory rybářského sektoru, modernizace loďstva a vybavení rybářských přístavů, rozvoje akvakultury a podpory a aktualizace prodeje rybářských výrobků.22

2 Předchozí období Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, kdy běţelo programové období 2000–2006.

2.1. Období 2004–2006 Toto programové období přineslo pro Evropskou unii řadu nových problémů, a to z důvodu vstupu nových členských států střední a východní Evropy, a tak bylo zapotřebí provést stěţejní reformu právě pro období let 2000–2006. Po vstupu 10 zemí23 do EU musel být objem finančních prostředků ve strukturálních fondech zvýšen přibliţně o 96 miliard euro.24 Nové usnesení pro strukturální fondy bylo schváleno jiţ v červnu 1999. Díky reformě došlo ke zjednodušení celého procesu vyuţití prostředků z fondů, po němţ došlo ke sníţení prioritních cílů z šesti na tři a k omezení poskytované pomoci a poklesu kontrol. Pro období 22

Strukturální fondy a obce I. Wokoun, R. 2006 Česka republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. 24 Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 23

14

od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 byly vyhrazeny finanční prostředky ve výši 275 miliard euro, z čehoţ 45 miliard připadlo na nové členské země. Toto období bylo velmi významné, jelikoţ byly vytvořeny nové finanční nástroje, s jejichţ pomocí mohly nové členské státy čerpat potřebné finanční prostředky. Těmito nástroji se staly fondy ISPA25 a SAPARD26, které se staly základními zdroji pro financování projektů zaměřených na ţivotní prostředí, budování dopravní sítě a zemědělství.27 Tabulka 3: Cíle a nástroje regionální politiky EU v období 2000–200628

2000–2006 Cíle

Finanční nástroje

Fond soudržnosti

Fond soudrţnosti

Cíl 1

EFDR ESF EZFRV ENRF EFDR

Cíl 2

ESF Cíl 3

ESF

INTERREG III

EFDR

URBAN

EFDR

EQUAL

ESF

Leader +

EZFRV

Rozvoj venkova a restrukturalizace

EZFRV

odvětví rybolovu mimo cíl 1

ENRF

9 cílů

6 nástrojů

Zdroj: Evropská komise, 2006

2.1.1. Cíle pro období 2000–2006 V tomto období můţeme sledovat tři základní cíle, z nichţ cíle jedna a dva představují „regionální cíle“, jelikoţ se specializují na problematiku regionů. Třetí cíl poté spadá pod celou oblast Evropské unie. 25

ISPA ( Instrument for Structural Policies for Pre-accession) SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development) 27 Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 28 Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 26

15

Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů Základním cílem je podpora a investice do výroby pro ty regiony, které mají HDP menší neţ 75% z průměru EU. V rámci tohoto cíle jsou čerpány finanční prostředky ze všech strukturálních fondů.29 Operační programy Cíle 130 – je pouţíván ve všech regionech České republiky kromě hlavního města Prahy.  OP Infrastruktura – cílem je podpora a ochrana ţivotního prostředí, dále rozvoj a zvýšení kvality dopravní infrastruktury  OP Průmysl a podnikání – cílem je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských sluţeb  OP Rozvoj lidských zdrojů – cílem je zvýšení úrovně zaměstnanosti. Pro podporu tohoto programu jsou finanční prostředky čerpány z Evropského sociálního fondu (ESF)  OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství – cílem je podpora koncepce agrární, lesnické a vodohospodářské politiky  Společný regionální operační program – cílem je podpora vyváţeného a udrţitelného ekonomického rozvoje regionu

Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Tento cíl je velmi podobný cíli číslo jedna, ale je namířen na oblasti, které nespadají pod cíl jedna, ale vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo ţivotního prostředí. Pro tento cíl jsou finanční prostředky čerpány ze tří fondů: EFDR, ESF, ENRF. Jednotný programový dokument pro cíl 231 – odstranění slabých stránek. Dokument je zaměřen na tři strategické priority:  Revitalizace a rozvoj městského prostředí  Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území 29

EFDR, ESF, EZFRV, ENRF. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Programy 2000-2006 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006 31 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Programy 2000-2006 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006 30

16

 Technická pomoc

Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Tento cíl se zaměřuje na sníţení nezaměstnanosti za pomoci rekvalifikace, vzdělávání a školného. Na podporu třetího cíle jsou finanční prostředky získávány pouze z jednoho fondu – ESF. Jednotný programový dokument pro cíl 332 – tento cíl je zaměřen na rozvoj a podporu mezinárodní spolupráce a vyuţívá speciálních programů, Iniciativy společenství INTERREG III, URBAN, EQUAL, LEADER+. Tento program je určen na podporu občanů, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, nebo jsou ohroţeni ztrátou zaměstnání, dále na podporu občanů pečujících o závislého člena rodiny, lektory, konzultanty, pracovníky v oblasti poradenství, studenty, absolventy škol a mladé vědecké pracovníky. Dalšími adresáty podpory z tohoto programu jsou organizace, firmy a instituce. Jedná se o neziskové organizace, vzdělávací instituce (základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy), pedagogická centra a subjekty realizující programy pro zlepšení ekologické výchovy. Iniciativy společenství Jedná se o speciální programy, které byly vytvořeny Evropskou komisí k řešení problémů, které neobsahují cíle 1, 2 a 3, a slouţí jako doplňující nástroje pro jiné programy. V propojovacím období 2000–2006 byly vyuţity celkem 4 iniciativy, na které bylo vyhrazeno přibliţně 10,44 mld. euro, coţ je zhruba 5% z celkového rozpočtu strukturálních fondů. INTERREG III – jeho cílem je podporovat rozvoj přeshraniční, meziregionální spolupráce. Program se skládá ze tří částí (části A, B a C). Část A se specializuje na přeshraniční spolupráci, část B podporuje nadnárodní spolupráci a část C se zaměřuje na meziregionální spolupráci.33 Základním cílem pro všechny tři části je zvýšení socioekonomické úrovně regionů s ohledem na turistické a kulturní vztahy mezi sousedními regiony. V rámci České republiky 32

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Programy 2000–2006 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006 33 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy společenství (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006/Iniciativy-Spolecenstvi)

17

je program realizován v rámci pěti samostatných programů, které se vyčleňují podle hranic. Jedná se o Polsko, Slovensko, Rakousko a dvě oblasti německých hranic (Bavorsko a Sasko).34 URBAN – tento program je financován z ERDR a podporuje strategie inovačních technologií ve městech (např. renovace budov, výstavba zelených ploch, tvorba systému pro vyuţívání informačních technologií). V České republice tento program v období let 2004–2006 sice existoval, nicméně nefungoval, jelikoţ se zaměřoval na podporu a dosaţení cílů v rámci celého společenství.35 EQUAL – tento program se zaměřuje především na boj proti diskriminaci a nerovnosti na trhu práce a na rozdíl od Evropského sociálního fondu se zaměřuje na inovace a mezinárodní spolupráci.36 LEADER+ – zabýval se podporou projektů, které byly zaměřeny na rozvoj venkova. Pro Českou republiku nebyl v tomto období pouţit jako samostatný zdroj, jelikoţ byl vyuţit jiný. Tento problém řešil OP Zemědělství. Rozvoj venkova a restrukturalizace odvětví rybolovu mimo cíl 1 – základním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství za pomoci restrukturalizace a zvýšení produktivity práce. Hlavní důraz je proto kladen na investice do nových technologií ve sféře zemědělství a rybářství. Tabulka 4: Rozdělení prostředků mezi strukturální fondy, fond soudržnosti a iniciativy Společenství v České republice v období 2004–200637

Fond soudržnosti Strukturální fondy Cíl 1 (13 krajů) Cíl 2 (Praha) Cíl 3 Iniciativy Společenství INTERREG III EQUAL Strukturální operace celkem

2004-2006 945,3 1 584,40 1 454,30 71,3 58,8 100,8 68,7 32,1 2 630,50

2004 361,9 381,5 339 23,3 19,2 28,6 21 7,6 727

2005 266,1 528,9 485,5 23,8 19,6 3,1 21,4 10,7 827,1

2006 362,3 674 629,8 24,2 20 40,1 26,3 13,8 1 076,30

Tabulka: Mil. EUR/ Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

34

Průvodce fondy EU, 2005-2006, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Průvodce fondy EU, 2005-2006, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 36 Průvodce fondy EU, 2005-2006, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 37 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Programy 2000-2006 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006 35

18

2.2 Období 2007–2013 Při růstu počtu členských zemí EU vzrostl počet obyvatel o 20% a s tím se zvýšil i HDP o 4–5%, průměrný příjem na osobu se však sníţil o 10%. V roce 2004 byly připraveny a schváleny nové návrhy na reformu fungování budoucího programového období. Evropská komise představila nový návrh reformy politiky soudrţnosti pro programové období 2007–2013, která dostala název „Nové partnerství pro soudržnost“38. V roce 2004 byl schválen návrh rozpočtu pro všech 27 členských zemí na budoucí období 2007–2013. Byla vypracována a vydána „Třetí zpráva o ekonomické a sociální soudrţnosti“ a na základě této smlouvy byl v roce 2005 schválen návrh „Nového partnerství pro růst a zaměstnanost“39, v jehoţ rámci byly představeny tři základní cíle:  Konvergence  Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost  Evropská územní spolupráce Tabulka 5: Cíle a nástroje regionální politiky EU v období 2007–201340

2007–2013 Cíle Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost -regionální úroveň -národní úroveň: Evropská strategie zaměstnanosti Evropská územní spolupráce 3 cíle

Finanční nástroje EFDR ESF Fond soudrţnosti EFDR ESF

EFDR 3 nástroje

Zdroj: Evropská komise, 2006

38

Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 40 Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 39

19

2.2.1. Cíle pro období 2007–2013

Cíl „Konvergence” Konvergence bojuje proti nezaměstnanost v málo rozvinutých zemích a oblastech. Hlavním nástrojem řešení tohoto problému je vytváření nových pracovních míst. Ve srovnání s obdobím let 2000–2006 je vidět, ţe dochází k lepšímu pokrytí populace z 22% na 25,6%. V České republice je to 97,1% a tento cíl pokrývá celé území s výjimkou hlavního města Prahy.41 Jen pro Českou republiku bylo pro toto období vyčleněno v rámci tohoto cíle 25,89 miliard euro.42 Pro financování tohoto cíle jsou pouţívány tři finanční nástroje, které podporují různé oblasti. Evropský fond pro regionální rozvoj je vyuţíván při financování modernizace ekonomiky a zlepšení infrastruktury a ţivotního prostředí. Evropský sociální fond je vyuţíván při podpoře sociálního systému, systému vzdělávání a trhu práce, ale třeba také při investicích do lidského kapitálu. Na podporu dopravní a ekologické sféry je pak vyuţíván také Kohezní fond (fond soudrţnosti). V rámci tohoto cíle je vyuţíváno celkem 7 regionálních operačních programů pro regiony, které spadají pod NUTS II. Celková částka pro ROP je 4,66 miliard euro, coţ představuje 17,99% z celkové částky.  ROP NUTS II Severozápad – sestává z Karlovarského a Ústeckého kraje. Z fondu na podporu a rozvoj bylo přiděleno kolem 763 milionů euro. Hlavním cílem je zlepšení úrovně ţivota obyvatel a prostředí. Podpora směřuje hlavně do podnikání, ale existuje celkem pět prioritních os: rozvoj měst, podpora místního rozvoje, dostupnost dopravy, rozvoj cestovního ruchu a technická asistence.43  ROP NUTS II Moravskoslezsko – ze strukturálních evropských fondů byly vytvořeny finanční nástroje ve výši 734,27 milionů euro, které směřovaly do 4 oblastí podpory:

41

Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., Dan Marek, Tomáš Kantor. 2009 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Programy 2007-20013 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013) 43 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROZÁPAD (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPSeverozapad) 42

20

regionální infrastruktura, podpora regionu, rozvoj měst a venkova a technická pomoc.44  ROP NUTS II Jihovýchod – program je realizován pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Na podporu ROP Jihovýchod připadlo 750,36 milionů euro. Podpora směřovala na rozvoj regionu, dále na zvýšení dostupnosti, modernizaci, rozvoj infrastruktury a podporu cestovního ruchu. Rozdělení programu proběhlo na 4 prioritní osy: doprava, rozvoj cestovního ruchu, rozvoj měst a venkova a technickou pomoc.45  ROP NUTS II Severovýchod – sem spadá Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj. Na rozvoj byla vyčleněna finanční částka 671,29 milionů euro. Tento program byl zaměřen především na zvýšení kvality prostředí a obsahoval pět prioritních os: rozvoj dopravy, rozvoj venkova, cestovní ruch, rozvoj podnikatelského prostředí a technická pomoc.46  ROP NUTS II Střední Morava – Olomoucký a Zlínský kraj. Na podporu a rozvoj těchto krajů bylo vyčleněno 672,24 milionů euro, které směřovaly do 4 prioritních oblastí: doprava, obnova a rozvoj regionu, podpora cestovního ruchu a technická pomoc.47  ROP NUTS II Jihozápad – Jihočeský a Plzeňský kraj. Hlavním cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti a kvality ţivota. Peníze byly rozděleny do čtyř základních os: rozvoj měst a obcí, dostupnost centra, podpora cestovního ruchu, technická pomoc.48  ROP NUTS II Střední Čechy – na rozvoj tohoto programu bylo z fondů vyuţito 572 milionů euro. Nejdůleţitějším cílem pro tento region bylo zvýšení růstu HDP a

44

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II MORAVSKOSLEZSKO(http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Moravskoslezsko) 45 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II JIHOVÝCHOD (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPJihovychod) 46 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROVÝCHOD (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPSeverovychod) 47 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II STŘEDNÍ MORAVA (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPStredni-Morava) 48 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II JIHOZÁPAD (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPJihozapad)

21

zlepšení kvality ţivota. Tento program obsahoval tyto prioritní osy: doprava, cestovní ruch, rozvoj území a technická pomoc.49 Graf 1: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Konvergence (ROP)


Cíl konvergence v sobě zahrnuje ještě 8 tematických operačních programů, pro které bylo vyčleněno 21,23 miliard euro.  OP Doprava – v ČR je 55,5 tisíc kilometrů silnic a dálnic, 9,5 tisíce kilometrů ţelezničních tratí a více neţ 670 kilometrů splavných vodních toků. OP Doprava je největším programem, na který se vyuţije nejvíce peněţních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.  OP Ţivotní prostředí – další velmi důleţitý a velký program pro Českou republiku, z něhoţ čerpá kaţdý obyvatel státu. Základem tohoto programu je ochrana přírody.  OP Podnikání a inovace – vyuţívat tento program mohou různé podniky, a to na podporu a inovace v různých sférách, které člověk běţně vyuţívá ve svém ţivotě.  OP Výzkum a vývoj pro inovace – na základě tohoto programu dochází k rozvoji vzdělání, sportu, medicíny a ekologie.  OP Lidské zdroje a zaměstnanost – tento program podporuje a otevírá nové moţnosti pro lidi, kteří potřebují pomoc ve sféře vzdělání a zaměstnanosti (například lidé na invalidním vozíku nebo lidé mentálně postiţení apod.)  OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost – základním cílem programu je podpora lidí, kteří obtíţně hledají práci nebo mají pracovní místa, která jsou ohroţená. V rámci tohoto programu dochází k podpoře vzdělávání rozdílných skupin obyvatelstva v mnoha různých směrech. 49

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II STŘEDNÍ ČECHY (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPStredni-Cechy)

22

 Integrovaný operační program – program, který podporuje řešení společenských problémů v různých regionech v infrastrukturních oblastech a podporuje rozvoj ICT ve veřejné správě.  OP Technická pomoc – je určen pro provádění efektivního řízení a sledovaní realizace Národního strategického referenčního rámce.

Graf 2: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Konvergence (TOP)


Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” Druhým cílem pro období let 2000–2006 byla „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Tento cíl se vztahoval na podporu těch regionů, které nespadaly k cíli „Konvergence“ a měly více neţ 75% HDP na osobu z průměru EU. V České republice pod tento cíl spadal region Hlavní město Praha. Tento cíl se skládal z dvojice operačních programů, pro které bylo vyčleněno celkem 420 milionů euro.50  OP Praha Konkurenceschopnost (OPPK) – tento program byl připraven na podporu rozvoje hlavního města Prahy, především pak dopravy, inovací, nových technologií a rozvoje podnikání a zlepšení ţivota v Praze.  OP Praha Adaptabilita (OPPA) – tento program byl vytvořen na podporu sociálního ţivota, především pak sfér vzdělávání, zaměstnanosti a integrace.

50

Ministerstvo pro místní rozvoj: PROGRAMY 2007–2013 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007 -2013)

23

Graf 3: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost


Cíl „Evropská územní spolupráce“ Jedná se o základní cíl na vybudování a posílení vzájemné komunikace a spolupráce mezi různými zeměmi EU, ale také členskými zeměmi a státy, které členy EU nejsou. Tento cíl byl zaloţen na celkem 10 operačních programech, které se člení podle druhu spolupráce na přeshraniční, meziregionální a národní. Pod tento cíl spadají všechny regiony České republiky a připadá na něj podpora 39 milionů euro.  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko  OP Meziregionální spolupráce (INTERREG IVC) – základem programu byla spolupráce mezi veřejnými strukturami na regionální a místní úrovni. Zaměření na inovace, ţivotní prostředí a ochranu před rizikem  OP Nadnárodní spolupráce – v rámci členských zemi Evropské unie a častí Ukrajiny, program byl rozdělen do několika zón. ČR patří do zóny Střední Evropa  OP URBACT II – tento program byl předloţen ze strany Evropské komise a slouţil ke zvýšení efektivity politiky a strategií pro rozvoj měst  Síťový operační program ESPON 2013 – program představoval pomoc v oblasti novějších informací o úrovni realizace různých regionů, poskytoval technickou a analytickou podporu.  Síťový operační program INTERACT II51 – program byl zaměřen na rozšíření spolupráce přeshraniční, nadnárodní a meziregionální.

51

Ministerstvo pro místní rozvoj: PROGRAMY 2007–2013 (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013)

24

Graf 4: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Evropská uzemní spolupráce


2.3 Problémy předchozích období V kaţdém systému existují silné a slabé stránky. Regionální politika není rozhodně ideálním systémem a můţeme hledat její negativní stránky. Jedním z výrazných problémů je nedostatečná odvětvová a regionální spolupráce a koordinace. Decentralizace politiky má však také své světlé stránky, které jsou ovšem do značné míry zastíněny negativy jako je třeba rychlý přenos kompetencí nebo narušování centrální role regionální politiky. Z tohoto důvodu poté dochází k problémům s koordinací vyuţívání prostředků Evropského společenství.52 Česká republika vyuţívá standardní ekonomické a finanční nástroje na podporu regionální politiky. Nástroje, které byly pouţívány pro regionální rozvoj v devadesátých letech, jen slabě souvisí s budováním institucionálního a legislativního rámce. Při formování samostatné regionální politiky došlo v průběhu let v ČR ke změnám, a to za pomoci různých teoretických předpokladů a různých typů praktických nástrojů. Aby mohla Česká republika čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů, musela být splněna celá řada náročných kritérií a podmínek, jelikoţ na tyto finance nemá ţádný stát nárok automaticky. Přidělování finančních prostředků je závislé na kvalitě programových dokumentů a mnoţství standardních projektů. Problémem je v tomto směru dobudování administrativní kapacity na podporu zabezpečení funkčnosti implementačního systému. V České republice můţeme očekávat růst, nejvíce v Praze a v nejbliţších oblastech středních Čech, coţ ovšem můţe vést k negativnímu dopadu v oblasti dopravy a ţivotního

52

Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika teorie, strategie a programování: René Wokoun, Jan Malinovský, Milan Damborský, Jiří Blaţek a kolektiv autorů. 2008.

25

prostředí. Problémem, který můţe nastat, je také nedostatek pracovních sil. V regionech s koncentrací ekonomických aktiv53 lze očekávat růst, coţ můţe vést ke sníţení počtu pracovních míst. Tendenci sniţování můţeme hodnotit negativně, ale je třeba chápat také opačný význam, kdy můţe v důsledku docházet k vytváření nových pracovních míst. Horší situace nastává v periferních oblastech54, kde v případě úbytku pracovních míst a s tím spojeným nedostatečným mnoţstvím obyvatel můţe docházet k výraznému zaostávání těchto území. Důleţitým problémem v České republice je nezaměstnanost. Pro řešení tohoto problému chce Česká republika vyuţít strukturální fondy, a to v aktuálním období 2014–2020. Cílem je dosáhnout 75% zaměstnanosti v ekonomice u osob ve věku od 20 do 64 let. Jedna z moţností zvýšení míry zaměstnanosti spočívá ve vytváření nových pracovních míst na trhu práce, coţ v konečném důsledku povede k ekonomickému růstu a ke zvýšení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Tabulka 6: % zaměstnanosti v roce 2012, cíl k roku 2020

Cíle na národní úrovni

Stav ČR k 2012

Cíl ČR k 2020

Míra zaměstnanosti (20-64)

62,5%

65%

Míra zaměstnanosti (55-64)

49,3%

55%

Míra nezaměstnanosti (15-24)

28,3%

18,75%

Míra zaměstnanosti celkem

71,5%

75%

Zdroj: Dohoda o partnerství finální

V období 2007–2013 byla jedním z programových cílů podpora vzdělávání a pro řešení tohoto problému byla prováděna modernizace systémů. V konečném důsledku však problém nebyl vyřešen, a to ani navzdory tomu, ţe v tomto období vzniklo a bylo otevřeno velké mnoţství projektů, které ovšem nezpůsobily systémové změny, jak se očekávalo. V letech 2014–2020 je proto nutné orientovat se na větší projekty, jako jsou například projekty celých univerzit. Projekty, které dopadly nebo dopadnou dobře, je podle nové strategie třeba rozšiřovat a pokračovat v nich. Podpora oblasti vzdělávání bude v novém období financována z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

53 54

Ostravsko-karvinské a Severočeské, v regionech soudrţnosti Moravskoslezského a Severozápadního. Polsko a Slovensko.

26

Základní specializací ČR je export a orientace na průmysl, přičemţ osnovou těchto orientací je výroba nových produktů na trhu pomocí kvalitních technologií, a dále podpora různých způsobů prodeje. Jedním z důleţitých a pozitivních faktorů je také rozvoj v oblasti informačních komunikačních technologií (ICT). Hlavním problémem v období 2004–2013 bylo, ţe došlo k otevření velkého mnoţství výzkumných center, které tvoří výzkumnou infrastrukturu. V novém období jiţ však nedojde k dalšímu budování těchto center, dojde pouze k rozvoji a modernizaci jiţ vzniklé infrastruktury. Jedinou výjimkou je v tomto směru hlavní město Praha, ve kterém dojde k vytvoření nového systému výzkumně-technologické základny podniků v širším pojetí. Dopravní dostupnost je důleţitou sférou infrastruktury v celé Evropě Českou republiku nevyjímaje. ČR hraje velmi důleţitou roli při tranzitu, a to především díky své geografické poloze ve střední Evropě. Přes území České republiky prochází 20% tranzitních sítí, takţe je jasné, ţe dopravní infrastruktura musí být na dobré a kvalitní úrovni. Špatný technický stav nebo úplná absence kompletní dopravní sítě mohou vést k tomu, ţe se Česká republika postupně dostane na periferii v centru Evropy s nevyuţitými moţnostmi v oblastech průmyslové výroby, zemědělství, lesnictví a vyuţívání přírodních a kulturních hodnot. V programovém období 2014–2020 je proto nutné věnovat větší pozornost úsilí o dodrţování všech stanovených cílů a realizace těch nejdůleţitějších staveb a projektů. Největším problémem dopravy na území České republiky je nedokončená páteřní dopravní síť ţelezničních a silničních propojení vnitrostátních a přeshraničních drah a spojů s celou Evropou. Dalším problémem je nedostatečné napojení některých oblastí na páteřní infrastrukturu. Tento problém souvisí i s nedostatečným napojením mezi centry a jejich regiony. ICT infrastruktura je sférou, která se rozvíjí velmi rychle a podporuje oblasti, které jsou spojeny s našimi ţivoty a naší prací. De facto neexistuje sféra, ve které by v současné době nedocházelo k vyuţívání informačních komunikačních technologií. I v této oblasti má ovšem Česká republika jisté rezervy, jako je třeba nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem (především na venkově), problémem je také nedostatečná nabídka ICT sluţeb, coţ ústí do nízké konkurenceschopnosti a vzniku problému, kdy nedochází k rozvoji sluţeb s úzkou provázaností s ICT. V konečném důsledku pak nedochází ke sniţování nákladů a nedaří se ani zvýšit efektivnost rozvoje ve sféře malého a středního podnikání.

27

3 Období 2014–2020 Hlavním strategickým cílem pro následujících šest let je pro celou Evropskou unii růst a rozvoj. Pod pojmem růst je skryta nejen stabilizace v krizových sférách, ale také stabilizace hospodářství všech členů EU. V rámci tohoto programu můţeme sledovat podporu pro členské státy a konečný společný cíl, kterého je třeba dosáhnout k roku 2020. Bylo vytvořeno pět základních rozvojových cílů, které jsou různě orientovány: zaměstnanost, vzdělávání, inovace, oblast energetiky, ekologie. Na základě těchto cílů si mohou jednotliví členové EU stanovit své vlastní individuální cíle, které musí být schváleny příslušnou vládou. Pět cílů Evropské unie pro rok 202055 1. 2. 3. 4. 5.

Zaměstnanost Výzkum a vývoj Změna klimatu a udrţitelné zdroje energie Vzdělávání Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Pro dosaţení úspěchu v tomto strategickém období je nutné důkladné plnění jak

z vnitrostátní, tak i z celoevropské strany. Podle Evropské komise: „Realizace strategie Evropa 2020 proto z velké části závisí na nových strukturách a procesech správy věcí veřejných, které Unie od roku 2010 zavádí do praxe. Základem tohoto úsilí je tzv. evropský semestr, což je roční cyklus koordinace hospodářských politik, na němž se podílí Evropská komise a Rada určením politického směru pro oblasti hospodářského růstu na úrovni EU a dále Evropská komise vypracováním doporučení pro jednotlivé členské země, které na nejvyšší úrovni schvalují hlavy vlád a států v Evropské radě. Tato doporučení by poté členské země měly vzít v úvahu při sestavování svých rozpočtů a tvorbě vnitrostátních politik.“56 Z fondů bylo pro celou Evropu vyčleněno 960 miliard euro, a to včetně kompenzace pro Chorvatsko ve výši 27 miliard. Výsledná částka je niţší neţ v předchozím období, coţ je zapříčiněno ekonomickou krizí. Evropský parlament na druhou stranu předpokládá, ţe částka bude bezezbytku vyuţita. Následující graf ukazuje, na co a v jaké výši jsou tyto finanční prostředky určeny:

55

Evropská komise: Evropa 2020: Cíle strategie Evropa 2020. http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-anutshell/targets/index_cs.htm 56 podle webové stránky Evropská komise: Evropa 2020: Evropa 2020: stručné shrnut: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/index_cs.htm

28

Graf 5: Dlouhodobý rozpočet EU na období 2014–2020

Zdroj: Evropský parlament/ Zpravodajství57

3.1 Připravenost ČR na nové období MMR s řadou partnerů na základě zevrubné analýzy připravuje návrh dohody o partnerství. Tato dohoda je základním dokladem, který bude mít vliv na způsob čerpání prostředků ze strukturálních fondů v celém stávajícím období. Tato smlouva je uzavírána mezi Evropskou komisí a kaţdým členským státem EU. Slouţí jako podpora pro realizaci stanovených cílů, které jsou financovány z Evropských strukturálních a inovačních fondů (ESIF). Podle informací dostupných k 23. březnu 2014 se Česká republika v současné chvíli nachází na 4. z celkem 28 míst podle objemu finančních prostředků z fondů. V novém období 2014–2020 jí bude přiděleno 20,5 miliardy euro (coţ je přibliţně 561 miliard korun.)58 Porovnáme-li toto číslo s prvním předpokladem, jedná se o zhruba 900 milionů euro více. Oproti předchozímu období 2007–2013 je však výsledná částka o 6,2 miliardy eur niţší.59 Uvedená čísla se ještě mohou měnit. V období 2014–2020 bude Česká republika vyuţívat fondy, které byly aktivní jiţ v předchozích obdobích. Jedná se o Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský 57

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/content/20131119IFG25709 Počítáno podle kurzu ČNB ke dni 23. února 2014. Kurz se rovná 27,370 CZK za 1 EUR. (http://www.cnb.cz/cs/index.html). 59 https://www.euroskop.cz/46/21946/clanek/summit-eu-jak-se-bojovalo-o-sedmilety-rozpocet/ 58

29

sociální fond (ESF), Fond soudrţnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV, který měl v minulých obdobích název Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF), a také o Evropský rybářský fond (FIFG), nese pro nové období název Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).60 Období 2014–2020 bude podporováno z operačním programů s dvěma základními cíli – Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Tyto cíle budou financovány ze tří fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti. Další finance poplynou ze dvou programů, které mají ovšem podporu z odlišných fondů, kterými jsou Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Tabulka 7: Cíle a nástroje regionální politiky EU v období 2014–2020

2014-2020 Cíle Cíl – Investice pro růst a zaměstnanost

Finanční nástroje EFDR ESF Fond soudrţnosti EFDR

Cíl – Evropská územní spolupráce

ESF Fond soudrţnosti

Program rozvoje venkova OP Rybářství

EZFRV ENRF

4 cíle

5 nástrojů

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj. Zpracováno samostatně.

61

3.2. Cíle pro období 2014–2020 Cíl Investice pro růst a zaměstnanost Jestliţe porovnáme cíl Investice pro růst a zaměstnanost s předchozím obdobím, najdeme celou řadu společných rysů s cílem, který nesl název Konvergence. 60

Názvy fondů byly pouţity z dokladu: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020. Česká republika. Praha, Únor 2014. 61 Ministerstvo pro místní rozvoj: Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 – Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce.

30

Tento cíl má čtyři základní principy: Princip strategického zaměření a propojování – základem fungovaní tohoto principu jsou 3I pod nimiţ se skrývají pojmy Instituce, Infrastruktura, Inovace. Za důleţitou podmínku rozvoje je povaţována dopravní, energetická, telekomunikační a informační Infrastruktura. Inovace ve sluţbách odpovídají za dlouhodobý rozvoj ekonomiky. Efektivní funkcí Instituce je to, ţe podporuje konkurenceschopnost ČR. Princip podpory fungujícího trhu – v ČR je věnována pozornost těm oblastem, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti státu. Podporovány budou různé formy s cílem zapojení finančních nástrojů. Více finančních prostředků ze strukturálních fondů dostanou firmy, které mají perspektivu, naopak, finanční prostředky nebudou nabídnuty těm firmám, které by se bez těchto prostředků samy na trh nedostaly. Princip podpory kvalitních projektů – budou podporovány pouze ty projekty, které splní všechny podmínky a standardy. Princip snadnější přípravy a realizace projektů – jako hlavní cíl pro MMR se jeví nastavení metodického prostředí pro implementaci. OP program, který má menší strukturu a z tohoto důvodu lze lépe kontrolovat a koordinovat. Nové období je charakteristické zmenšením mnoţství operačních programů pro realizaci budoucí kohezní politiky. Většina programů spadá pod cíl Investice pro růst a zaměstnanost a je jich celkem osm. Názvy a orientace těchto programů byly vytvořeny na základě minulých programových období a v souladu s potřebami České republiky a se strategickým plánem Europa 2020. Názvy některých programů zůstaly stejné, ale výrazně se změnily finanční částky. Celkem bude na OP pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost vyčleněno 16,8 miliardy euro, coţ je 82% z celé částky. V minulém období 2007–2013 se pro srovnání jednalo o částku 21,23 miliardy euro. Prostředky pro většinu programů budou rozděleny mezi tři fondy, EFRR, ESF a FS. Operační programy pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost:  OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – prostředky dostávají z Evropského fondu regionálního rozvoje = 4,17 miliard euro. 31

Základem pro tento operační program je stejně jako v předchozím období podpora malého a středního podnikání a podpora podniku v internacionalizaci a komercializaci pro zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti České republiky. Větší pozornost bude věnována inovacím ve sféře podnikání, energetických úspor a inovace infrastruktury ICT. Bude proveden přechod k projektům, které jsou zaměřeny na efektivní vyuţívání zdrojů a působí na zvýšení produktivity. „Pro OP PIK identifikovány čtyři věcně zaměřené prioritní osy: 1) Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace 2) Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem 3) Účinné využívání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti využívání energií a druhotných surovin 4) Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií 5) Technická pomoc. 62  OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – tento operační program je vícefondový a je na něj vyčleněno celkem 2 779 600 572 euro. Tato částka bude rozdělena mezi dva fondy – EFRR = 1 547713 287 eur a zbytek ve výši 1 231 887 285 euro bude pocházet z Evropského sociálního fondu. Cílem toho operačního programu je podpora rozvoje znalostí v oblasti ekonomie, výzkumu a inovací zaloţených na znalosti této sféry, jejich vyuţití v praxi a vytvoření kvalitního vzdělávacího systému jako jednotného celku. Jiţ dnes existují programy jako např. Erasmus, coţ je jeden z největších programů, který otevírá nové moţnosti pro všechny oblasti vzdělání. Program podporuje všechny druhy vzdělání a působí také mimo hlavní vzdělávací proud. Rozvoj této strategie začal jiţ v minulých obdobích, kdy byla vybudována celá řada evropských center. V tomto období bude těchto center vyuţíváno v maximální moţné míře. „Bude rozdělena do 3 prioritních os doplněných o prioritní osy Technická pomoc. Jejich výčet je následující: 62

Citace podle: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 česká republika.(http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_ o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf) st: 130.

32

1) Posilování kapacit pro kvalitní výzkum 2) Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj 3) Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání 4) Technická pomoc.“63  OP Doprava – finanční podpora pro dopravní infrastrukturu bude získána ze dvou fondů v celkové výši 4 695 769 435 euro, přičemţ hlavní část této sumy půjde z fondu soudrţnosti (4 068 310 724 euro). Evropský fond regionálního rozvoje pak vyčlení částku 627 milionů euro. Největší důraz bude věnován na oblast dopravní infrastruktury, především na silniční, ţelezniční, leteckou a lodní dopravu, které souvisejí s určitou strategií. V období 2014–2020 se očekává větší orientace na vyuţívání řízení dopravy, logistiky a dalších. V tomto novém období bude cíleno především na posílení dopravních staveb pro infrastrukturu České republiky. „OP doprava se bude skládat ze 4 prioritních os: 1) Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu 2) Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu 3) Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T 4) Technická pomoc.“64  OP Ţivotní prostředí – finanční prostředky budou rozděleny v poměru 85,3 % a 14,7 % mezi fondy EFRR a FS. Podpora pro Českou republiku je vyčíslena na cílovou sumu 2 565 milionů euro. Hlavním úkolem OP Ţivotní prostředí je ochrana a zvýšení ochrany ţivotního prostředí ČR. Počítá se s vybudováním infrastruktury související s ţivotním prostředím. Podpora bude věnována především ekologické infrastruktuře, přičemţ primární zájem bude věnován dodrţování ekologických pravidel při stavebních projektech.

63

Citace podle: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 česká republika.(http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_ o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf) st: 130. 64 Citace podle: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 česká republika.(http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_ o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf) st: 131.

33

Pozornost bude věnována také posílení proti extrémním klimatickým jevům (povodně apod.). „OP Životní prostředí je rozdělen do 5 tematických prioritních os a prioritní osy Technická pomoc. Zaměřen bude na: 1) Zlepšení kvality vody a snižování rizika povodní 2) Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech 3) Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 4) Ochranu a péči o přírodu a krajinu 5) Energetické úspory.“65  OP Zaměstnanost – je jedním z nejdůleţitějších programů z minulých období, pro rozvoj a podporu této oblasti bude v novém období vyuţito z Evropského sociálního fondu celkem 2 135 737 492 euro. Základem programu je podpora sociálních skupin obyvatel na trhu práce, vytvoření nových pracovních míst a vhodných podmínek pro jejich motivaci. Pozornost bude zaměřena zejména na celoţivotní a technické vzdělání. „Prioritní osy OP Zaměstnanost jsou následující: 1) Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly 2) Sociální začleňování a boj s chudobou 3) Sociální inovace a mezinárodní spolupráce 4) Efektivní veřejná správa 5) Technická pomoc.“66  Integrovaný regionální operační program – financování programu bude provedeno z jednoho strukturálního fondu, kterým je Evropský fond regionálního rozvoje. Částka vyhrazená na podporu tohoto OP se vyšplhala na 4 871 milionů euro. V novém období bude tento operační program podporovat a financovat také ty aktivity, které byly v období 2007–2013 zahrnuty v regionálních operačních programech. Tento program byl zaloţen pro podporu konkurenceschopnosti regionů a zvýšení kvality ţivota obyvatel. Jedním z hlavních cílů IROP je sniţování regionálních disparit. V současné době se projevuje zvyšování regionálních rozdílů v sociálně-ekonomické oblasti. IROP se zaměří především na infrastrukturu měst a vyuţití nových metodik péče při vyuţití a propojování zdravotních a sociálních sluţeb. 65


34

„Strukturován bude do těchto prioritních os: 1) Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony 2) Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů 3) Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí 4) Technická pomoc“67  OP Praha - pól růstu ČR – tento program vychází z operačních programů 2013: Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost. Je povaţován za multifondový OP, coţ znamená, ţe bude dostávat prostředky ze dvou fondů – EFRR a ESF, které vydělí finanční částku 201 milionů euro. Při měření HDP na jednoho obyvatele lze říct, ţe Praha patří k nejbohatším regionům celé Evropské unie. OP PPR je novým programem, který byl vytvořen pro realizaci investic v hlavním městě ČR s cílem dynamického rozvoje, který má vést ke zvýšení ţivotní úrovně obyvatel a ke zvýšení konkurenceschopnosti celé České republiky. V rámci programu bude vyuţito kvalitního lidského a investičního horizontu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, dojde k podpoře malého a středního podnikání, podpoře vzdělávání a dalších příleţitostí. „Strukturován bude do těchto prioritních os: 1) Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací 2) Udržitelná mobilita a energetické úspory 3) Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; 4) Vzdělávání a vzdělanost 5) Technická pomoc.“68  OP Technická pomoc – je programem navazujícím na stejný operační program z období 2007–2013. Na rozdíl od jiných programů je tento financován ze všech fondů, přičemţ dominantní roli hraje strukturální fond EFRR. Jedná se o program, který je zaměřen na realizaci horizontálních aktiv, které se zaměřují na koordinaci a řízení celého systému v programovém období 2020. Jeho hlavním úkolem je vytvoření podmínek pro dosahování cílů, které jsou obsaţeny v Dohodě o partnerství. „Strukturován bude do těchto prioritních os: 1) Řízení a koordinace Dohody o partnerství 67


35

2) Jednotný monitorovací systém 3) Rozvoj lidských zdrojů na úrovni Dohody o partnerství.“69 Další graf ukazuje poměr finančních prostředků, které budou vyuţívány v období 2014–2020 pro Cíl Investice pro růst a zaměstnanost. Většina těchto prostředků plyne z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) a částka odpovídá zhruba 51% (11 968 689 631 euro). Graf 6: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 Česká republika: zpracováno samostatně.70

Nové období se dá porovnat s předchozím na základě takřka stejných operačních programů. Následující graf ukazuje rozdíl mezi finančními částkami, které byly vyčleněny na rozvoj ze strukturálních a podpůrných fondů. V některých programech byly změněny názvy, ale sféra jejich podpory zůstala de facto stejná. Změny názvu se týkají následujících OP: OP podnikaní a inovace → OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost; OP výzkum a vývoj pro inovace → OP výzkum a vývoj vzdělávání; OP lidské zdroje a inovace → OP zaměstnanost; Integrovaný OP → Integrovaný regionální OP.

69

Citace podle: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 česká republika.(http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_ o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf) st: 134. 70 http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_o_partnerstvi_ SEA_6_2_final.pdf

36

Graf 7: Porovnaní O období 2007–2013 a 2014–2020 (mil. euro)

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj. Zpracováno samostatně.71

Existují kritéria, která hrají důleţitou roli v nastavení implementačního systému pro nové období. Tabulka 8: Kritéria principů programového období 2014–2020

Princip

Princip strategického zaměření a propojování

Kritéria Systém OP je adekvátní identifikovaným potřebám České republiky- tzn. odpovídá identifikovaným problémům a potřebám Systém OP umožní i komplexní intervence Předpoklad efektivní implementace daného systému OP s vazbou na cílené potřeby v ČR Provázanost intervencí v území Vazba na regionální a místní potřeby vč. vazby na Strategii regionálního rozvoje Vazba na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti Vazba na strategii Evropa 2020 a Národní program reforem Vazba na tematické cíle v obecném nařízení EU Nedochází k distorzi trhu

Princip podpory fungujícího trhu

Princip podpory kvalitních projektů

Větší uplatňování finančních nástrojů Zajištění efektivního vyhodnocování projektů (zajištění synergii, 3E) Zjednodušení procesů z pohledu příjemců – nastavení a používání standardizované CBA.“

71

http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_o_partnerstvi_ SEA_6_2_final.pdf + stránky Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

37

Zajištění měřitelnosti dosahovaných výstupů a výsledků v návaznosti na cíle Evropa 2020 Dostupnost kvalitních personálních kapacit pro implementaci Princip snadnější přípravy a realizace projektů

Kvalifikovaný management a efektivní systém řízení Optimálně nastavené jednotné metodické prostředí Sjednocování pravidel pro realizaci projektů

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj: Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014– 2020. Vymezení programů a dalších postupů při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce. St 40.72

Cíl Evropská územní spolupráce Územní spolupráce se dělí na 3 typy:  Přeshraniční spolupráce se rozvíjí od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Od té doby bylo vypracováno pět programů, které byly sestaveny podle státních garancí se sousedními státy a se spolkovými německými zeměmi Sasko a Bavorsko. Na základě dobrých zkušeností z let 2004–2006 a 2007–2013 bude v tomto období spolupráce v rámci těchto programů pokračovat. V období 2014–2020 budou tedy existovat tyto programy:  Česká republika – Polsko (kraje, které přináleţí k tomu programu jsou Liberecký, Pardubický, Královehradecký, Olomoucký, Moravskoslezský)  Svobodný stát Sasko – Česká republika (K to programu ze strany ČR patří Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj)  Svobodný stát Bavorsko – Česká republika ( kraje Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský)  Rakousko – Česká republika (k tomuto programu se vztahují kraje Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský)  Slovensko – Česká republika (Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský kraj)  Nadnárodní spolupráce – ke změnám v této oblasti došlo po vstupu České republiky do EU v roce 2004. Do té doby byla ČR zapojena vţdy pouze do jednoho programu. V rámci nadnárodní spolupráce dochází k přímé účasti několika státu. V průběhu období 2004–2006 se ČR nacházela v programu CADSES, v letech 2007–2013 v programu CENTRAL EUROPE. K tomuto programu patří ještě Slovensko, 72

http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/4b246b81-e528-4374-8043-dd795e291ff2/Podklad-pro-Dohodu-opartnerstvi.pdf

38

Rakousko, Německo, Polsko, Slovinsko, Itálie a Maďarsko. Roli národního koordinátora, tedy řídícího orgánu zodpovědného za provádění programů hraje Ministerstvo pro místní rozvoj.  Meziregionální spolupráce – skládá se ze 4 programů, které byly zaloţeny v období 2007–2013. Jedná se o tyto programy: INTERREG IVC, ESPON 2013, URBACT II a INTERACT II. V programu mezinárodní spolupráce je pravidlem číslo jedna přímá účast všech členských států. Nezáleţí na tom, ţe se jednotlivé státy nachází v jiných fázích přípravy programů, důleţitá je obecná shoda mezi státy. Česká republika se aktivně podílí na všech programech meziregionální spolupráce. V novém období bude tento program podporovat rozvoj měst, regionální politiku a bude se soustředit na implementaci evropské spolupráce. Tento program bude zaměřen na navazující programy. V programu INTEREG IVC jsou důleţité tematické cíle a investiční převahy definované v plánu nařízení. Pro programy ESPON, URBACT a INTERACT se jejich zaměření teprve upraví podle specifik dílčích programů.

Program rozvoje venkova 2014–2020 Program rozvoje venkova dostane dotace z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Hlavní specializací tohoto fondu je rozvoj sektorů zemědělství, potravinářství, lesnictví. Na rozvoj venkova jako celku bude vyčleněno 153 milionů euro. S pomocí programu rozvoje venkova v České republice dojde ke zlepšení úrovně ţivotního prostředí, bude provedeno lepšení a zachování ekosystémů, které souvisejí se zemědělstvím a lesnictvím, dojde také k podpoře vyuţití zdrojů v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Rozvoj venkova je jednou z podmínek růstu konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků. S podporou venkova dojde ke zlepšení organizace potravinového řetězce s pomocí výroby zemědělských produktů a jejich lepším uváděním na trh. PRV pomůţe také řešit otázku nezaměstnanosti, a to díky otevření nových pracovních míst, díky nimţ dojde k rozvoji celého českého hospodářství. Rozvoj bude podporován metodou

39

LEADER, „která přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni.“73 V současném konceptu programu pro nové období od roku 2014 do roku 2020 existuje šest priorit Unie ve sféře rozvoje venkova, v nichţ se odráţejí cíle strategického rámce. Těmito prioritami jsou: „1) Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech 2) Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků 3) Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství 4) Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví 5) Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví 6) Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.“74

Operační program Rybářství 2014–2020 OP Rybářství je programem, který v období 2014-2020 bude dostávat prostředky z Evropského námořního a rybářského fondu. Specializuje se na ţivotaschopnost a konkurenceschopnost rybářství a akvakultury, ale také na jejich dobu trvaní z hlediska ţivotního prostředí. Jedná se o fond, který je financován pouze z výše zmíněného operačního programu. Velikost prostředků, které ENRF předpokládá alokovat, je 2 170 milionů euro, pro celou EU.

73

Citace podle: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 česká republika.(http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_ o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf) st: 133. 74 Citace dle: Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 - Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce .( http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/4b246b81-e528-4374-8043-dd795e291ff2/Podklad-proDohodu-o-partnerstvi.pdf) st: 43.

40

Tento program bude podle dohody o partnerství víceletým národním strategickým programem pro sféru rybářství a řízení řeky Labe a Odra. Cílem je rozvoj chovu ryb pro domácí trh a také podpora mimoprodukčních funkcí rybníků. Nezbytnou časti rozvoje jsou moderní chovné systémy, které pomohou organizovat celoroční dodávku ryb pro Českou republiku. S pomocí zaloţení inovačních systémů a s účinnějším vyuţíváním dostupných zdrojů by měla být Česká republika v oblasti akvakultury konkurenceschopná. „ENRF přispívá k těmto cílům: a) podpora rybolovu a akvakultury, které jsou konkurenceschopné, ekonomicky životaschopné a sociálně a environmentálně udržitelné b) podpora provádění SRP c) podpora vyváženého a komplexního územního rozvoje rybolovných oblastí d) posilovat rozvoj a provádění integrované námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku.“75 Graf ukazuje finanční prostředky dvou odlišných fondů, které se specializují jenom na určité operační programy. Lze z něho vyčíst především to, ţe v programu bude přidělena velká finanční částka na rozvoj rybářství. Graf 8: Finanční prostředky z fondu EU pro rozvoj venkova a rybářství za celé plánovací období 2014 – 2020

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 Česká republika: zpracováno samostatně.76

75

Citace podle: Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 - Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce.(http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/4b246b81-e528-4374-8043-dd795e291ff2/Podklad-proDohodu-o-partnerstvi.pdf) st: 44. 76 http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_o_partnerstvi_ SEA_6_2_final.pdf

41

4

Jak

postupovat

při

získávání

dotací

ze

strukturálních fondů EU V rozvoji ekonomiky hrají důleţitou roli malé a střední podniky, a to z toho důvodu, ţe vytvářejí miliony nových pracovních míst v nejrůznějších sférách a oblastech, kde dochází k podpoře podnikatelského prostředí a zavádění inovací. V legislativě EU existuje přesná definice toho, kdo je podnikatel. Podle této definice je podnikatelem osoba zapsaná v obchodním rejstříku a podnikající na základě ţivnostenského oprávnění, nebo osoba, která podniká na základě zvláštních předpisů. K malým a středním podnikům podle EU náleţí ty podniky a podnikatelé, jejichţ firmy nezaměstnávají více neţ 250 lidí, nemají aktiva vyšší neţ 27 milionů euro a jejich obrat po poslední uzávěrce nepřesahuje 40 milionů euro. Malé a střední podniky mohou získat finanční prostředky dvěma způsoby: jako předkladatelé projektu, který sami zrealizují, nebo jako dodavatelé, které si vybere nějaká instituce, která daný projekt realizuje. Jedním z nejdůleţitějších kroků a prvním krokem na cestě získání financí z fondů je vytvoření detailního projektového plánu, v němţ je hlavní pozornost věnována sféře zájmu, cílové skupině a regionu. Z hlediska regionů, v nichţ se nachází cílová skupina, se liší region Praha a ostatní území České republiky. K obdrţení podpory je nutné, aby projekt odpovídal operačnímu programu, a zároveň musí splňovat podmínku, ţe jeho cílem je zlepšení ekonomického prostředí dané země nebo regionu. Projekt musí být v souladu s operačním programem a musí odpovídat základním záměrům programu, z něhoţ chce čerpat finance. Dalším krokem je zpracování ţádosti o dotace, která je hlavním dokumentem, v němţ ţadatel ţádá o peníze. Návodem k tvorbě takovéto ţádosti můţe být „příručka pro ţadatele“, která obsahuje metodické pokyny pro ţádost. Pro pomoc ohledně zpracování ţádosti jsou organizovány také nejrůznější konzultace, semináře, konference ad.

42

Ţádost má elektronickou podobu. Po jejím zpracování dochází k odevzdání, a to v přesně stanovených termínech a časových oknech (trvajících obvykle několik týdnů aţ měsíců). Před podáním ţádosti je vţdy třeba ţádost zkontrolovat, a to jak po stránce formální, tak i logické (nabízí se moţnost konzultace s pracovníkem řídícího orgánu). V další fázi dochází k odevzdání ţádosti, její kontrole a zhodnocení na základě základních parametrů odpovídajících danému programu. Po skončení této fáze jsou ţadatelé informování písemně o stavu své ţádosti. Kdyţ je projekt schválen dochází k podpisu smlouvy o financování, ve které je přesně stanovena výše a povinnosti, které musí ţadatel splnit. V této fázi se jiţ ţadatel stává příjemcem. Nejtěţším a z časového hlediska nejnáročnějším krokem projektu je samotná realizace. Projekt musí být realizován na základě stanovených podmínek a musí splňovat všechny náleţitosti a předpisy. Po skončení realizace projektu podává příjemce ţádost o platbu a monitorovací zprávu, poté následuje kontrola administrativního a fyzického charakteru. Jestliţe jsou všechny stanovené podmínky splněny, příjemce dostává dotaci. V průběhu dalších tří aţ pěti let je poté kontrolován na základě MMZ. Pokud jsou porušeny předem stanovené podmínky, musí příjemce dotace vrátit obdrţenou finanční částku v její plné výši. Schéma 1: průběh čerpaní finančních prostředků

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj: Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů.77

Vysvětlení schématu: 1. krok, řídící orgán / zprostředkovatelský subjekt (ŘO/ZS) vyhlašuje výzvy, a vymezuje časový rámec pro předkládání ţádostí. V tomto kroku jsou podávány ţádosti o 77

ŘO – řídící organ; ZS – zprostředkující subjekt; PCO – platební a certifikační organ; EK – evropská komise; MF – Ministerstvo financí; MMZ – měsíční monitorovaná zprava.

43

podporu, které záleţí na nějakém operačním programu, z kterého chce ţadatel čerpat finanční prostředky. Projekt musí odpovídat cílům daného OP. 2. krok, hodnocení a výběr projektu. V procesu schvalování ŘO/ZS dochází ke zhodnocení podané ţádosti na základě předem stanovených podmínek a jsou vybrány projekty, které dotace dostanou. V tu chvíli vzniká první podepsaný doklad, kterým je akt o poskytnutí dotace. 3. krok lze rozdělit do dvou fází – realizace a proplacení. Realizace plateb se provádí na základě ţádosti o platbě. Existují dvě formy provedení platby příjemcům, a to ex-post78 a exante79. Rozhodnutí o dané formě provádějí ŘO na základě dohody se správcem státního rozpočtu. Všechny platební nároky musí mít potvrzení ve formě písemného dokladu, ve kterém jsou vymezeny prostředky, které musí být pouţity efektivně a účelně. Všechny doklady k projektu musí být neustále k dispozici pro případnou kontrolu. 4. krokem je certifikace, která funguje na základě předfinancování. Spolufinancování OP z EU je zhruba z 85 %. Projekt je předfinancován ze státního rozpočtu a pak je refundován ze strany EU ze zdrojového účtu Platebního a certifikačního orgánu. Aby měl projekt právo na předfinancování ze státního rozpočtu, je zapotřebí, aby byly dostatečné prostředky v rozpočtech jednotlivých kapitol. Zbylých 15 % pro předfinancování dostává projekt stejným způsobem, ale z národního financování ze zdrojů SR.

78 79

Forma ex- post je proplácení nákladů, které vynaloţil příjemce. Forma ex-ante je poskytování prostředků před realizací nákladů na projekt.

44

Závěr Předkládaná bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem, kterým jsou „Strukturální fondy EU – programového období let 2014–2020. V dnešní době je to pro evropské země výborná moţnost podpory rozvoje a financování zemí, a to především v době ekonomické krize. Po vstupu České republiky do Evropské unie se před ní otevřely nové moţnosti podpory a financování ze strukturálních fondů, které ČR vyuţívala ve dvou po sobě následujících periodách 2004–2006 a 2007–2013, a stejně tak je bude vyuţívat i v novém období 2014–2020. Na začátku práce jsem si za cíl vytkla sestavení základního přehledu o regionální politice v celé její komplexnosti. Pokusila jsem se popsat a uvést informace o nástrojích regionální politiky, kterými jsou strukturální fondy EU a fondy soudrţnosti, které jsou základními nástroji pro financování operačních programů různých zaměření. V práci jsem popsala základní členění České republiky na soudnosti za pomoci podstatných parametrů, které stanovují nomenklaturu územních statistických jednotek. Prvním obdobím, kdy ČR čerpala ze strukturálních fondů, bylo období let 2004–2006. Před tímto obdobím neměla Česká republika ţádné zkušenosti s financováním z EU a tím pádem ani se sestavováním projektů. V tomto období ještě sledujeme velké mezery v informovanosti veřejnosti a v nedostatku specialistů na tuto problematiku. Ve sledovaném období byly vytvořeny čtyři operační programy na podporu infrastruktury, průmyslu, lidských zdrojů a venkova, a k tomu jeden odlišný OP na podporu regionů. V tomto období Česká republika především sbírala cenné zkušenosti z realizace hospodářské politiky a poznala své silné a slabé stránky. Na základě získaných zkušeností došlo k vytvoření dalších programových dokladů pro následující programové období. Tímto obdobím se stala léta 2007–2013, kdy bylo připraveno celkem sedm regionálních operačních programů a osm tematických operačních programů a dva zvláštní programy na rozvoj hlavního města Prahy. V průběhu této etapy byl kladen velký důraz na podporu lidských zdrojů, došlo k vytvoření programů, které byly zaměřeny na vzdělávání, zaměstnanost a podnikání, a na tuto problematiku šlo kolem 39 % finančních prostředků z celkové částky, která byla České republice v tomto období poskytnuta.

45

Mezi dvěma výše zmíněnými obdobími sledujeme značné změny nejen v operačních programech, ale také v tom, jakým způsobem byly peníze z fondů vyuţívány. Zatímco v prvním období bylo na financování pouţíváno pět fondů, v období 2007–2013

byly

vyuţívány pouze tři fondy, a to Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudnosti. I kdyţ v jednotlivých programech nacházíme společné rysy, od roku 2007 jiţ nebyl vyuţíván jeden program z předchozího období, a to INTEREG. Ostatní programy dostaly nové názvy a novou specializaci. Byly vytvořeny mj. programy URBACT, ESPON nebo INTERACT. Jedním z cílů práce bylo také poukázat na problémy předchozích dvou období. Hlavními problémy se po prostudování materiálů k tomuto tématu ukázaly být nedostatek odvětvové a regionální spolupráce a koordinace decentralizace politiky při přenosu kompetencí na kraje bez finančního zajištění, kvůli čemuţ docházelo k narušování centrální role regionální politiky. Problémem, na jehoţ řešení se bude muset v následujícím období pracovat, je také špatné pouţívání standardních ekonomických a finančních nástrojů, které jsou zastaralé (z 90. let) a neodpovídají poţadavkům na budování institucionálních a legislativních rámců. Jako potenciální problém se jeví také tendence růstu v Praze a přilehlých oblastech středních Čech, kde můţe nastat problém ve sféře dopravy a ţivotního prostředí. Největšími problémy pro celou ČR jsou pak především zaměstnanost (dnes 65 %), vznikl velkého mnoţství výzkumných center sféry ICT, a v neposlední řadě také sektor dopravy, jelikoţ ČR se nachází ve středu Evropy a hraje důleţitou roli při tranzitu, kdy přes území státu prochází 20 % tranzitních sítí a je zapotřebí vyšší úrovně vnitřního finančního propojení mezi jednotlivými územími. Jako menší problém se jeví rozvoj informačních technologií, kdy problémy vyplývají z nedostatečného pokrytí vysokorychlostním internetem na venkově. Největší důraz byl v této bakalářské práci poloţen na nové období 2014–2020 a hlavním cílem bylo ukázat základ pro toto období pro celé území EU a připravenost České republiky. Základním strategickým cílem celé EU pro toto období se stal růst, stabilizace ve sféře krize a důraz na hospodářskou politiku celé Unie. EU vytvořila pro toto období celkem pět důleţitých cílů, které se staly základem pro všechny členské státy. Nové období v České republice bude vycházet ze dvou cílů a dvou programů, pro jejichţ financování budou pouţity tři nástroje a na rozdíl od předchozího období budou vyuţity prostředky z EZFRV a ENRF pro operační programy Rozvoj venkova a Rybářství (v minulém období se těmito problémy zabývaly Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudrţnosti). Česká republika má s financováním z těchto fondů 46

zkušenosti z předchozích období, ale můţeme sledovat změny názvů některých fondů, o čemţ podrobně pojednáváme v práci. V současné době Česká republika stojí na začátku svého druhého kompletního programového období. Toto období má menší počet OP a jeho nejdůleţitějším cílem na území České republiky je zvýšení zaměstnanosti přibliţně o 10 % na přibliţně 75 % u osob ve věkovém rozmezí od 20 do 64 let. Další důleţitou oblastí, kterou se bude ČR v aktuálním období zabývat, je podpora a rozvoj územní spolupráce. V závěru práce jsem se zaměřila na důleţitou otázku pro všechny, kdo by chtěli získat podporu prostřednictvím dotací a nastínila jsem, jak je moţné ji získat a jaké náleţitosti pro to musí splnit. Při zpracování bakalářské práce na téma „Strukturální fondy EU - programového období let 2014–2020“ jsem vycházela z různých zdrojů, které uvádím v seznamu pouţité literatury. Pokusila jsem se vyuţívat maximálně aktuální a nejnověji dostupné informace o čerpaných a očekávaných částkách pro nové a předchozí období. V novém období se některé názvy a programy liší od předchozích pouze názvem, ale jejich podstata zůstává stejná. Je to způsobeno tím, ţe v různých obdobích se názvy jednoho programu mohly lišit (na tuto skutečnost jsem vţdy upozornila v poznámkách pod čarou). Téma nastíněné v této bakalářské práci je velmi aktuální a lze očekávat, ţe aktuální zůstane i v blízké budoucnosti. Z technických důvodů se mi bohuţel nepodařilo popsat téma z praktického úhlu pohledu, jelikoţ aktuální období se nachází na svém začátku a praktické výstupy ještě nejsou k dispozici. Konkrétní výsledky aktuálního období uvidíme aţ za několik let, ale lze očekávat, ţe jednotlivé programy přinesou růst nejen v regionu hlavního města Prahy, ale i ve všech ostatních, jelikoţ jednotlivé programy v sobě mají implementováno řešení problémů, s nimiţ se regiony ČR potýkaly v minulých letech.

47

Seznam použité literatury Knižní publikace: -

RENÉ WOKOUN: Strukturální fondy a obce I. 2006

-

DAN MAREK, TOMÁŠ KANTOR: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie (2. vydání)., 2009

-

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR: Glosář základních pojmů., srpen 2005

-

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR: Průvodce fondy EU, 2005-2006,

-

KONIG, P. A KOL. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příleţitost pro změnu. 2. Aktualizované vydání. Praha : C.H. Beck, 2009.

-

RENÉ WOKOUN, JAN MALINOVSKÝ, MILAN DAMBORSKÝ, JIŘÍ BLAŢEK A KOLEKTIV AUTORŮ: Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika teorie, strategie a programování:. 2008.

Internetové publikace: -

René Wokoun: Regionální a strukturální politika (politika soudrţnosti) evropské unie v programovém období 2007-2013. článek stručného porovnaní mezi období 2000-2006 a 2007-20113.

-

Ministerstvo pro místní rozvoj: Návrh dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020. Česká republika. Praha, Červenec 2013 – verze k 17. 7. 2013

-

Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014– 2020.Česká republika. Praha, Listopad 2013 – verze 12. 11. 2013

-

Ministerstvo pro místní rozvoj: Dohoda o partnerství pro programové období 2014– 2020. Česká republika. Praha, Únor 2014 – verze pro SEA hodnocení dokumentu.

Internetové zdroje: -

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU/Regionyregionalni-politiky-EU

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

-

(http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006 48

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/IniciativySpolecenstvi

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006

-


-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Severozapad

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Moravskoslezsko

-

(http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Jihovychod

-

(http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Severovychod)

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Stredni-Morava

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Jihozapad

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Stredni-Cechy

-


-

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013)

-

http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm

-

http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/index_cs.htm

-

http://www.cnb.cz/cs/index.html

-

https://www.euroskop.cz/46/21946/clanek/summit-eu-jak-se-bojovalo-o-sedmiletyrozpocet/

-

http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2ba44315594a4/Dohoda_o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf

-

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/content/20131119IFG25709

49

Seznam použitých zkratek EU – Evropská Unie ČR – Česká republika MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MMZ – Měsíční monitorovací zpráva ESIF – Evropské strukturální a inovační fondy SF – Strukturální fondy FS – Fond soudrţnosti EFDR (EFRR) – Evropský fond regionálního rozvoje ESF – Evropský sociální fond EAGGF – Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond EZRV – Evropský zemědělsky fond pro rozvoje venkova (pro období 2014–2020) EK – Evropská komise FIFG – Evropský rybářský fond ENRF – Evropský námořní a rybářský fond (pro období 2014-2020) NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek EUR – Euro CZR – Česká koruna OP – Operační program TOP – Technický operační program IROP – Integrovaný regionální operační program ROP – Regionální operační program OPPK – Operační program Praha konkurenceschopnost OPPA – Operační program Praha adaptabilita PCO – Platební a certifikační orgán 50

ICT – Informační komunikační technologie HDP – Hrubý domácí produkt ŘO – Řídící orgán SR – Státní rozpočet ZS – Zprostředkující subjekt

51

Seznam použitých grafů Graf 1: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Konvergence (ROP) ..................................... 22 Graf 2: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Konvergence (TOP) ..................................... 23 Graf 3: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost............................................................................................................................. 24 Graf 4: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Evropská uzemní spolupráce ........................ 25 Graf 5: Dlouhodobý rozpočet EU na období 2014–2020 ......................................................... 29 Graf 6: Finanční prostředky z fondu EU pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost ................. 36 Graf 7: Porovnaní O období 2007–2013 a 2014–2020 (mil. euro) .............................................. 37 Graf 8: Finanční prostředky z fondu EU pro rozvoj venkova a rybářství za celé plánovací období 2014 – 2020 .................................................................................................................. 41

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Regionální uspořádání v České republice podle klasifikace NUTS....................... 10 Tabulka 2: Nomenklatura územních statických jednotek......................................................... 10 Tabulka 3: Cíle a nástroje regionální politiky EU v období 2000–2006 .................................. 15 Tabulka 4: Rozdělení prostředků mezi strukturální fondy, fond soudrţnosti a iniciativy Společenství v České republice v období 2004–2006 .............................................................. 18 Tabulka 5: Cíle a nástroje regionální politiky EU v období 2007–2013 ................................. 19 Tabulka 6: % zaměstnanosti v roce 2012, cíl k roku 2020 ...................................................... 26 Tabulka 7: Cíle a nástroje regionální politiky EU v období 2014–2020 ................................. 30 Tabulka 8: Kritéria principů programového období 2014–2020 .............................................. 37

52

Strukturální fondy EU - programového období let

Recommend Documents