2.6 Financování ze zdrojů EU Rozpočet EU Strukturální fondy... 15

OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................ 7 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................... 8 2.1 Význam malých a středních podniků .............................................. 8 2.2 Společenské přínosy malých a středních podniků.......................... 8 2.3 Ekonomické přínosy malých a středních podniků ......................... 9 2.3.1 Protipól monopolům ...................................................................................... 9 2.3.2 Malé a střední podniky – nedílná součást ekonomiky................................ 9

2.4 Výhody a nevýhody malých a středních podniků........................... 9 2.4.1 Výhody malých a středních podniků ........................................................... 9 2.4.2 Nevýhody malých a středních podniků...................................................... 10

2.5 Malé a střední podnikání v evropském prostoru ........................ 12 2.5.1 Malé a střední podniky v podmínkách evropského tržního prostoru.... 12

2.6 Financování ze zdrojů EU............................................................... 14 2.6.1 Rozpočet EU ................................................................................................. 14 2.6.2 Strukturální fondy ....................................................................................... 15

2.7 Operační programy ......................................................................... 16 2.8 Operační program Průmysl a podnikání 2004-2006.................... 17 2.8.1 Globální, specifické a operační cíle OPPP 2004-2006 .............................. 19 2.8.2 Popis programů podpory v OPPP 2004-2006............................................ 20

2.9 Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 ..................... 26 2.9.1 Strategie operačního programu.................................................................. 27 2.9.2 Globální cíl operačního programu ............................................................. 27 2.9.3 Krátký popis programů podpory v OPPI 2007-2013 ............................... 27

3 CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................ 30 3.1 Cíl práce............................................................................................ 30 3.2 Metodika práce ................................................................................ 30 4 VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................. 31 4.1 Operační program Průmysl a podnikání 2004-2006.................... 31 4.2 Jihomoravský kraj........................................................................... 33 4.2.1 Charakteristika Jihomoravského kraje..................................................... 33 4.2.2 Organizační struktura Jihomoravského kraje.......................................... 33 4.2.3 Operační program Průmysl a podnikání v Jihomoravském kraji.......... 35 4.2.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Jihomoravském kraji................................. 36 4.2.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Jihomoravském kraji........ 38

4.3 Moravskoslezský kraj...................................................................... 40 4.3.1 Charakteristika Moravskoslezského kraje................................................ 40 4.3.2 Organizační struktura Moravskoslezského kraje .................................... 40 4.3.3 Operační program Průmysl a podnikání v Moravskoslezském kraji..... 42 4.3.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Moravskoslezském kraji ........................... 43 4.3.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji .. 45

4.4 Olomoucký kraj ............................................................................... 48 4.4.1 Charakteristika Olomouckého kraje ......................................................... 48 4.4.2 Organizační struktura Olomouckého kraje .............................................. 48 4.4.3 Operační program Průmysl a podnikání v Olomouckém kraji .............. 50 4.4.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Olomouckém kraji ..................................... 51 4.4.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Olomouckém kraji ............ 53

4.5 Zlínský kraj ...................................................................................... 55 4.5.1 Charakteristika Zlínského kraje ................................................................ 55 4.5.2 Organizační struktura Zlínského kraje..................................................... 55 4.5.3 Operační program Průmysl a podnikání v Zlínském kraji ..................... 57 4.5.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Zlínském kraji............................................ 58 4.5.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Zlínském kraji ................... 60

4.6 Česká republika ............................................................................... 63 4.6.1 Organizační struktura ČR .......................................................................... 63 4.6.2 Operační program Průmysl a podnikání v ČR......................................... 64 4.5.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v ČR................................................................ 67

5 ZÁVĚR.................................................................................................... 69 6 PŘEHLED LITERATURY................................................................... 71

6

1 ÚVOD Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 získala Česká republika možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. Jedním z hlavních cílů vytvoření těchto fondů je přispět k vyrovnání rozdílů v ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů a oblastí v rámci zemí EU. Tyto rozdíly odrážejí vliv historického vývoje, specifických charakteristik jednotlivých regionů a tradičních oborů hospodářství. Cílem podpory v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání bylo zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následujícího programovacího období dosáhla významného pokroku při přibližování k ekonomické úrovni regionů v EU. Pro zajištění vytyčených cílů se pomoc soustředila na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu a výrobní technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby byly dosaženy pozitivní synergické efekty v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a informační společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílů bylo i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Při realizaci cílů podpory bylo zásadní podmínkou její slučitelnost s pravidly jednotného trhu EU a zvláštní důraz byl kladen na pozitivní dopady do oblasti zaměstnanosti a technologického rozvoje. Malé a střední podniky (MSP) zaujímají v české ekonomice významné místo jak svým 60 procentním podílem na celkové zaměstnanosti, tak zhruba 52 procentním podílem na výkonech, resp. na přidané hodnotě vytvořené v nefinanční sféře české ekonomiky. Také v rámci průmyslu mají malé a střední podniky významné místo a mají skoro třetinovou váhu v tvorbě přidané hodnoty. Z hlediska produktivity práce jsou MSP asi na dvou třetinách průměru zpracovatelského průmyslu. Velikostní kategorie podniku (podle počtu zaměstnanců) je v českém průmyslu obecně významným faktorem produktivity práce. Malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti. Tito podnikatelé, nepochybně i v důsledku podpory, která jim byla poskytována, byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích.

7

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Význam malých a středních podniků Je nespornou skutečností, že ve struktuře všech podniků tvoří malé a střední podniky drtivou většinu. V Evropě operuje 19 milionů malých a středních podniků, které představují 99,8 % všech podniků v EU a zaměstnávají více než 74 milionů lidí. [2] Z hlediska historického přístupu musíme vzít v úvahu skutečnost, že rozvoj sektoru malých a středních podniků v transformujících se ekonomikách v zemích střední a východní Evropy je dosud ve vývojovém stadiu. Uplynulo 17 let od sametové revoluce, tedy od počátku tržního hospodářství v České republice. Podnikatelé si osvojují návyky ve způsobech a v etice podnikání, přizpůsobují se podnikatelskému prostřední. [1]

2.2 Společenské přínosy malých a středních podniků Pro malé a střední podniky není typické, aby byly vlastněny zahraničními subjekty. Firmy tohoto typu reprezentují místní kapitál, místní vlastnické poměry. Efekty z podnikání zůstávají v daném regionu, popř. státě. Obvyklá cesta, jak rychle ekonomicky oživit region, vede přes podporu rozvoje malých a středních podniků v dané oblasti. Malé a střední podniky jsou obvykle mnohem těsněji svázány s daným regionem. Podnikatel v regionu zpravidla bydlí. Vedle toho, že poskytuje danému regionu zaměstnanost a ekonomické přínosy, není výjimečné, že se stává sponzorem různých charitativních a dalších akcí. Nelze pominout ani tu skutečnost, že ve vztahu k danému prostředí jsou tito podnikatelé mnohem méně anonymní. Jejich okolí je zná a jejich činy jsou tak pod veřejnou kontrolou. Mnohé malé provozovny (drobné krámky, kavárny, provozovny služeb) dotvářejí urbanizaci měst a vesnic, oživují prostor, udržují či obnovují historickou architekturu. Zvláště v historických centrech měst se doslova prezentuje drobný podnikatelský stav. Podle výstavby a upravenosti venkova můžeme bez větších omylů usuzovat na úroveň rozvoje malého a středního podnikání. [2]

8

2.3 Ekonomické přínosy malých a středních podniků Charakteristickým rysem malých a středních podniků, který je vysoce ceněn, je jejich flexibilita, pohotové přizpůsobování se měnícím se skutečnostem.

2.3.1 Protipól monopolům Malé a střední podniky představují dynamický moment ve struktuře podnikatelských subjektů. S prohlubujícími se globalizačními tendencemi, kdy dochází k nástupu multinárodních korporací a řetězců, působí malé a střední podniky proti posilování monopolních tendencí. Na jedné straně jsou neustále monopoly vytlačovány z trhu, na druhé straně si stále nacházejí nové výklenky, ve kterých se rozvíjejí. Snaží se o hledání co nejvýhodnějšího uplatnění na lokálním trhu. Malé a střední firmy jsou nositeli nesčetných drobných inovací, adaptací na proměnlivé potřeby spotřebitele. Navíc se mohou angažovat v okrajových oblastech trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. Řada malých a středních podniků ovšem velice úzce spolupracuje s velkými podniky jako jejich subdodavatelé.

2.3.2 Malé a střední podniky – nedílná součást ekonomiky Ačkoliv v jednotlivých zemích či různých odvětvích se mohou údaje částečně lišit, současný sektor malých a středních podniků se v ČR podílí na tvorbě hrubého domácího produktu z více než

37 %, na výkonech a přidané hodnotě z více než

50 %,

zabezpečuje z 60 % zaměstnanost. Sektor malých a středních podniků často absorbuje pracovní síly uvolněné velkými podniky a jeho rozvoj se v řadě regionů nositelem zaměstnanosti. [2]

2.4 Výhody a nevýhody malých a středních podniků 2.4.1 Výhody malých a středních podniků Malé a střední podniky disponují na domácím trhu i na zahraničních trzích řadou výhod oproti velkým podnikům. Na druhou stranu, z některých hledisek je jejich postavení nevýhodné. Mezi hlavní výhody malých a středních podniků patří pružné reagování na změny. Pružné reagování na změny si u malých a středních podniků vynucuje okolnost, že vzhledem k omezeným kapitálových zdrojům vnímají mnohem citlivěji než

9

velké podniky výkyvy trhu. Schopnost pružné reakce na tyto změny je dána zejména tím, že na rozdíl od velkých podnikatelských subjektů nejsou malé a střední podniky zatěžovány existencí rozsáhlého investičního majetku, který by zužoval možnosti jejich produkčního využití. Změna předmětu činnosti či výrobního programu pak nevyžaduje tak rozsáhlé zásahy do výrobní základny jako u velkých podniků. Inovační kreativita malých a středních podniků je nezbytnou podmínkou jejich přežití na trhu. Na rozdíl od velkých podnikatelských jednotek je v těchto podnicích méně omezujících organizačních prvků a více prostoru pro individuální iniciativu. Manažeři v malých a středních podnicích jsou na realizaci inovace podstatně více zainteresováni. Nutno však přiznat, že se jedná ponejvíce o inovace nižšího řádu. Vytváření nových pracovních příležitostí probíhá především prostřednictvím malých a středních podniků. Toto empirické zjištění se obvykle zdůvodňuje nižšími náklady na zřízení pracovního místa, přenecháním méně ziskových aktivit velkými podniky

a zakládáním

vlastních

podniků

pracovníky

propuštěnými

z velkých

podnikatelských subjektů pro nadbytečnost. Odolnost proti hospodářské recesi je větší u malých a středních podniků než u velkých podnikatelských jednotek nejen pro jejich schopnost pružného reagování na změny. Za hospodářské recese se velké podniky zbavují hospodářských aktivit ztrátových či s nízkým ziskem, které mohou být pro malé a střední podniky příležitostí pro využití produkčních kapacit. Rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí může být u malých a středních podniků vyšší než u podniků velkých. Hlavní předností těchto podniků je totiž relativně úzký okruh vlastníků a jejich obvyklá účast na výkonném řízení podniku. [1]

2.4.2 Nevýhody malých a středních podniků Vedle uvedených předností provázejí existenci malých a středních podniků i některé nevýhody vůči velkým podnikům. Lze uvést především omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě a řídící činnosti jsou handicapem zejména malých, ale i středních podniků. Jejich správní a produkční povinnosti dané právním řádem, daňovými zákony a právními předpisy ochrany životního prostředí apod. jsou v podstatě stejné jako u velkých podniků. Malé a střední podniky mají ale pro tyto účely méně prostředků než velké podnikatelské jednotky a kladou proto na řídící pracovníky zvýšené odborné i časové požadavky.

10

Nejzávažnější problém, se kterým se české malé a střední podniky setkávají, je nedostatek a slabá dostupnost finančních zdrojů. Nedostatek finančních prostředků je velkou blokádou vzniku nových podniků, dále pak znemožňuje rozvoj již existujících subjektů, které tak nemohou realizovat své cíle a inovační záměry. Částečným řešením otázky nízkého přístupu ke kapitálu jsou programy pro malé a střední podniky garantované státem.

Dalším

řešením

by mohlo

být

vypracování

programů

garantovaných obcí, které by zohledňovaly specifika dané oblasti. Vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky v malých a středních podnicích oproti podnikům velkých mají příčinu obvykle v omezeném kapitálovém zázemí těchto podniků a nutnosti obstát v tvrdém konkurenčním prostředí. Ve středních ale zejména v malých podnicích je obvykle majitel vrcholovým manažerem a bezprostřední zájem maximalizovat svůj zisk jej vede k vlastnímu vysokému pracovnímu nasazení a současně vyžaduje i intenzivní práci u zaměstnance. Omezené možnosti získání výhod z rozsahu produkce plynou z nízké koncentrace a malých možností ve shromažďování výroby. Malé a střední podniky na rozdíl od podniků velkých mohou obvykle objednávat materiál jen v nižších množstvích a nemohou tak získávat slevy a výhodnější dodací podmínky, které jsou poskytovány u velkých dodacích množství. Vzhledem k poměrně nízkému počtu zaměstnanců, zejména v malých podnicích, jsou tyto podnikatelské jednotky mnohdy existenčně závislé na nalezení vhodných pracovníků s potřebnou flexibilitou, loajalitou a pocitem zodpovědnosti vůči zaměstnavateli. Omezené prostředky na propagaci a reklamu v malých a středních podnicích působí, že oproti podnikům velkým je pro ně obtížnější ovlivňovat své potencionální zákazníky. Svou produkci proto mohou umísťovat především na segmenty lokálního trhu. Nízké zdroje na propagaci tak negativně ovlivňují velikost obratu a možnosti jeho růstu zvyšováním velikosti podniku. Většina problémů se řeší v rámci podniku. Nicméně v malých a středních podnicích vyvstávají specifické problémy a překážky, které nelze jednoduše vyřešit v rámci podniku. Mezi nejvýznamnější negativní stimuly a brzdy podnikání obecně patří nefunkční legislativa a justice, přemíra státní regulace a byrokracie, daňový systém, problémy se získáváním kapitálu, exportních firem, problémy se získáváním prostor pro podnikání apod. Některé z uvedených problémů mají plošný charakter a nejsou řešitelné silami regionu nebo menší územní jednotky.

11

Stejně rychle jako na počátku 90. let rostl v České republice počet podnikatelských subjektů, rostly také nároky na legislativu a justici. Velmi rychle vznikalo velké množství zákonů, které se snažily vytvářet podmínky pro tržní ekonomiku a její fungování. Avšak tvorba legislativy je něco zcela jiného než její interpretace, dodržování a schopnost vymáhání nároků. Pouze tento aspekt legislativy je měřítkem její funkčnosti. Pokud dovolání se práva nemá u nás standardní parametry a hrozba soudního sporu je prakticky neúčinná, pak je nutno mluvit o selhání jedné ze základních funkcí státu. Nadměrná regulace se může stát překážkou např. u způsobu registrace atestování nového výrobku, normy na ochranu spotřebitelů, nařízení o ochraně životního prostředí. Nepromyšlené a neprovázané normy, nekonzultované s podnikatelskými organizacemi pak zbytečně omezují potenciál malých a středních podniků. Na malé a střední podnikání působí nejen výše daní, ale také byrokratičnost, transparentnost a složitost systému. V současné době existuje trend ke snižování všeobecné daně ze zisku společnosti. Na druhé straně nepřímé daně zůstávají vysoké. Neustálá novelizace daňových zákonů má i svou stinnou stránku zejména u malých podnikatelů. Při jejich aplikaci dochází ke zvyšování časové a administrativní náročnosti a ve svém důsledku i k růstu nákladů. Podnikatel musí vynaložit mnoho času studiem neustále se měnících předpisů, při konzultaci s daňovými poradci a při jednání s finančními úřady. [1]

2.5 Malé a střední podnikání v evropském prostoru Podnikatelské aktivity se nerealizují ve vzduchoprázdnu, ale v určitém podnikatelském prostředí. Je pochopitelné, že relevantní podnikatelské prostředí se bude lišit v závislosti na charakteru podnikatelské činnosti. Nicméně žádný podnikatel nemůže ignorovat státní zásahy (legislativní, ekonomické, sociální apod.). V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie se do podnikatelského prostředí promítají rysy evropského integrovaného hospodářského prostoru.

2.5.1 Malé a střední podniky v podmínkách evropského tržního prostoru Rozšíření EU má řadu dopadů pro stávající země i pro nové členské státy. Je zřejmé, že v případě ekonomických dopadů půjde jak o pozitivní, tak o negativní změny, které se neprojevují okamžitě, neboť ekonomický systém se vyznačuje značnou setrvačností.

12

Zároveň je třeba mít na zřeteli, že řada globalizačních procesů již probíhala v minulých letech bez ohledu na členství ČR v EU. V případě malých a středních podniků sice na jedné straně rozšíření EU znamená zvětšení tržního prostoru, ale mnohem závažnější skutečností je, že roste riziko nástupu konkurence nejen ve výrobkové sféře, ale i v oblasti služeb. Teoretická příležitost v podobě dalšího uvolnění obchodních překážek předpokládá velmi dobré jazykové znalosti, a to nejen obchodníků, ale i dalších pracovníků, kteří mají přicházet do styku se zákazníky. Paralelně k tomu je třeba připravit propagační materiály v příslušných jazycích, zajímat se o kulturní zvyklosti či zvláštnosti teritorií atd. Na druhé straně ohrožení z nástupu zahraniční konkurence nelze podceňovat. Handicap horší znalosti místních poměrů jsou zahraniční konkurenti schopni řešit najmutím místních pracovníků. Předností zahraničních firem obvykle bývá značná kapitálová síla, kterou lze využít k vybudování místní sítě provozoven apod.

Výše uvedené obecné závěry lze konkretizovat pro jednotlivé skupiny malých a středních podniků:

Živnostníci a mikrofirmy – u této skupiny se nepředpokládají zásadní změny

spojené s liberalizací tržního prostoru. Akční rádius těchto firem nebývá velký, případným změnám konkurence jsou schopny se pružně přizpůsobit. Do jisté míry jejich náklady může zvýšit dodržování řady nových právních předpisů souvisejících s připojením k EU. Ve svých strategických záměrech se může firma zaměřit jak na prohloubení specializace ve svém produkčním segmentu, tak i na rozšiřování obratu, a to zejména cestou zapojení do sítí se svými bývalými konkurenty apod.

Malé firmy jsou více závislé na okolních faktorech, ať to jsou zákazníci, kteří

mohou být zahraničními dodavateli v daném či v jiném oboru „zhýčkáni“ a stejné požadavky mohou uplatňovat u českých dodavatelů. Stejně tak banky či pojišťovny mohou uplatňovat přísnější kritéria, která pro řadu klientů se zahraničním kapitálem budou samozřejmé. Podobně jako pro předcházející skupinu důslednější dodržování právních předpisů povede k určitému zvýšení nákladů. Rizikem může být i skutečnost, že firma jako zaměstnavatel bude muset bojovat o udržení svých schopných lidí vyššími mzdami.

13

Doporučení pro strategické záměry nejsou jednoznačná. V případě zaměření podnikatele na tradiční obory, ve kterých jsou již nyní nadbytečné kapacity a hrozba levných dovozů, nezbude než seriózně vyhodnotit portfolio a zaměřit se na produkty a zvyšování výkonnosti tam, kde je naděje na obchodní úspěch. Pokud firma disponuje špičkovou, konkurenceschopnou produkcí, musí kalkulovat s náklady na udržení této výhody do budoucna, a to jak v oblasti technických inovací, tak i udržení pracovníků ovládajících dané pokrokové know-how. Střední firmy musí zřejmě počítat s tím, že konkurenční prostředí bude

náročnější. Na jedné straně se mohou opírat o jisté výhody – zaběhnuté dodavatelské vztahy, kádr zkušených pracovníků, fungující vztahy s distributory, bankami apod. Na druhé straně musí počítat se zvýšenými náklady na udržení této pozice – marketing, zlepšení výkonnosti, technický rozvoj. Faktem zůstává, že většina českých středních firem je na tom ve srovnáním se zahraničními subjekty hůře nejen v oblasti kapitálových zdrojů, ale i v oblasti ekonomické výkonnosti.

Praktické pro všechny výše uvedené skupiny podniků se jeví cesta, která může znamenat zlepšení jejich tržní pozice či ekonomické situace, zapojení do různých sítí. [2]

2.6 Financování ze zdrojů EU Základními finančními nástroji pro realizaci regionální politiky jsou společný rozpočet EU a strukturální fondy. Tyto dva základní nástroje soustřeďují finanční prostředky EU určené na zmenšování rozdílů mezi regiony a sociálními skupinami členských států.

2.6.1 Rozpočet EU Rozpočet EU slouží k financování společných aktivit, které byly na úroveň EU přeneseny prostřednictvím primární legislativy. Společný rozpočet se liší od národních rozpočtů jednotlivých členských států. Především se jedná o tyto rozdíly:

rozpočet musí být vždy konstruován jako vyrovnaný, není možné, aby byl deficitní,

14

výdaje rozpočtu směřují především na společnou zemědělskou politiku a strukturální operace,

má přesně vymezené a limitované zdroje příjmu. [3]

2.6.2 Strukturální fondy Evropská regionální politika je založena na finanční solidaritě – členské státy přispívají danou finanční částkou do společného rozpočtu Společenství, aby napomohly méně prosperujícím regionům a sociálním skupinám. Ve smyslu nařízení Rady Evropského společenství č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, se strukturálními fondy rozumí:

Evropský fond regionálního rozvoje – jeho posláním je vyrovnat regionální

rozdílnosti ve Společenství a podporovat stabilní a udržitelný rozvoj. Finanční pomoc z tohoto fondu je hlavně zaměřena na podporu malých a středních podniků, na prosazování produktivních investic, na zlepšování infrastruktury, na pokračování místního rozvoje, na investice do vzdělání, na zdraví a rozvoje místního potenciálu a na investice zaměřené na životní prostředí.

Evropský sociální fond – prostředky ESF by měly především napomoci

integraci nezaměstnaných a osob dlouhodobě nezaměstnatelných, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, uplatňování stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a dalšímu růstu zaměstnanosti, podpoře lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a dalšímu zkvalitnění vzdělání a kvalifikace.

Evropský zemědělský podpůrný a záruční (garanční) fond - tento fond se

podílí na financování operací, které jsou zaměřeny na podporu zemědělství v horských a podhorských

oblastech,

na napomáhání

mladým

farmářům,

na ustanovení

producentských asociací, na konverzi, diverzifikaci, reorientaci a podporu kvality zemědělské produkce, na rozvoj venkovské infrastruktury, a na ostatní opatření jako jsou prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského dědictví, rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení.

Finanční nástroj na podporu rybolovu – fond přispívá k vyváženému čerpání

zdrojů v oblasti rybolovu nebo k revitalizaci oblastí závislých na rybolovu.

15

Strukturální fondy nepřispívají k financování jednotlivých akcí, ale k podpoře rozvojových programů, které mají svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit a jednotlivých opatření. [3]

2.7 Operační programy Operační program je dokument, který je schválený Evropskou komisí a určený pro realizaci Rámce podpory Společenství. Obsahuje komplexní soubor priorit, zahrnujících víceletá opatření. Operační program může být financován z jednoho nebo více fondů, z jednoho nebo více různých stávajících finančních nástrojů a Evropské investiční banky. Obsah operačního programu:

priority,

popis opatření pro provádění priorit,

víceletý finanční plán,

opatření pro realizaci (řídící orgány, mechanismy, monitorovací a hodnotící systémy,

kontrola).

Sektorově byly zaměřeny čtyři operační programy na období 2004-2006: 1. OP Průmysl a podnikání, 2. OP Infrastruktura, 3. OP Rozvoj lidských zdrojů, 4. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. [3]

Operační programy na roky 2007-2013: 1. OP Podnikání a inovace, 2. OP Výzkum a vývoj pro inovace, 3. OP Lidské zdroje a zaměstnanost, 4. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, 5. OP Životní prostředí, 6. OP Doprava, 7. OP Technická pomoc, 8. Integrovaný operační program. [13]

16

2.8 Operační program Průmysl a podnikání 2004-2006 Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004-2006 byl základní programový dokument politiky hospodářské a sociální soudržnosti sektoru průmyslu, vytvořený v návaznosti na cíle a strategii průmyslové politiky České republiky. Operační program Průmysl a podnikání rozpracovával příslušnou část Národního rozvojového plánu na léta 2004-2006, zaměřenou na oblast hospodářského rozvoje. Cílem podpory v rámci OPPP bylo zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podporovat potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následujícího programovacího období dosáhla významného pokroku při přibližování k ekonomické úrovni regionů v EU. Pro zajištění vytyčených cílů se pomoc soustředila na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu a výrobní, technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby byly dosaženy pozitivní synergické efekty v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a informační společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílů bylo i trvalé snižování nákladů v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Operační program průmysl a podnikání byl financován pouze z jednoho fondu, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Při realizaci cílů podpory bylo zásadní podmínkou její slučitelnost s pravidly jednotného trhu EU a zvláštní důraz byl kladen na pozitivní dopady do oblasti zaměstnanosti a technologického rozvoje. [4]

Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek

nepřesahují

korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.

17

Údaje o počtu zaměstnanců a o hodnotě aktiv/majetku, resp. o výši obratu/příjmů zjišťují podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu a podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu. [15] Za nezávislého se malý a střední podnik považuje pokud není z více než 25 % vlastněn jinou osobou, která nespadá pod výše uvedené definice. Má více než 250 zaměstnanců a vyšší hodnotu aktiv a obratu než je uvedeno. Tato definice se vztahuje i na firmy se zahraniční účastí. [12]

Ve zkráceném programovacím období 2004-2006 byl OPPP založen na 3 prioritách: Priorita 1: Rozvoj podnikatelského prostředí Opatření byla zaměřena na výstavbu, regeneraci a rozvoj podnikatelské infrastruktury, zlepšení prostředí pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání, rozvoj a zkvalitňování informačních a poradenských služeb a na podporu infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace. Priorita 2: Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Opatření byla zaměřena na pomoc začínajícím podnikatelům a malým a středním podnikům s rozvojovým potenciálem, podporu inovačních procesů vedoucích k vývoji nových výrobků, technologií a služeb, podporu efektivního a úsporného nakládání s energií v podnikatelském sektoru. Priorita 3: Technická pomoc Opatření byla zaměřena na poskytování financování na řízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací OPPP, na studie, pilotní projekty, na rozvoj informačního systému a publicitu. [4]

Dosažení pozitivních efektů se předpokládalo prostřednictvím koordinovaného využití finančních prostředků z Evropského fondu regionálního rozvoje a dalších finančních nástrojů ČR v rámci jednotlivých priorit a zajištěním souladu s Průmyslovou politikou ČR a Strategií regionálního rozvoje ČR. Opatření k realizaci jednotlivých

18

priorit operačního programu byla koncipovaná tak, aby byla v souladu s podmínkami hospodářské soutěže a se zásadami poskytování pomoci ze strany EU. Účast hospodářských subjektů v programech podporovaných ze strukturálních fondů je podmíněna respektováním a dodržováním horizontálních politik EU jako jsou zajištění udržitelného rozvoje, resp. dodržování podmínek ochrany životního prostředí, podpora rozvoje rovných příležitostí mezi muži a ženami a podpora informační společnosti. Následující tabulka uvádí veřejné náklady (zdroje z ERDF a ze státního rozpočtu ČR). Zdroje soukromého sektoru (nejsou uvedeny v následující tabulce) představují spoluúčast příjemců podpory ve výši cca 50 %. [19]

Tab. 1: Přehled veřejných nákladů na Operační program Průmysl a podnikání (v mil.)

OPPP

Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 OPPP celkem

Zdroje EU euro 130,4 120,0 10,4 260,8

Kč 4 042,4 3 720,0 322,4 8 084,8

Národní zdroje euro 43,5 40,0 3,5 87,0

Kč 1 348,5 1 240,0 108,5 2 697,0

Veřejné náklady (zdroje EU +národní zdroje) euro Kč 173,9 5 390,9 160,0 4 960,0 13,9 430,9 347,8 10 781,8

Zdroj: Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004-2006, MPO ČR, prosinec 2003

2.8.1 Globální, specifické a operační cíle OPPP 2004-2006 Na základně zpracovaných analýz a strategických dokumentů byl stanoven globální cíl Operačního programu Průmysl a podnikání, specifické cíle a prioritní oblasti a dále konkrétní opatření. Podpora ze strukturálních fondů byla zaměřena na podporu podnikatelského prostředí, které zahrnovalo široké spektrum akcí zaměřených na podporu infrastruktury pro průmyslový výzkum (zakládání a rozvoj výzkumných, technologických a inovačních center), výstavbu, regeneraci a rozvoj podnikatelských nemovitostí (budovy pro podnikání, podnikatelská centra, průmyslové a podnikatelské zóny), zlepšení podmínek pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání (rekonstrukce a modernizace firemních školících zařízení včetně vybavení potřebného pro vzdělávání a rozvoj poradenských a informačních služeb).

19

Dále byla podpora ze strukturálních fondů zaměřena na rozvoj samostatného podnikání, kde strategickými cíli byla podpora při zakládání a rozvoji malého a středního podnikání, podpora inovací výrobků, technologií a služeb. Obecně lze konstatovat, že i přes dynamický vývoj malého a středního podnikání se jej ještě stále významně dotýká problém dostupnosti finančních zdrojů, nedostatek finančních rezerv na komplexní zabezpečení inovací a aplikace vědeckotechnických poznatků v praxi, včetně dostupnosti potřebných služeb, což je příčinou stále ještě existujícího zaostávání konkurenceschopnosti zejména v některých odvětvích významných z hlediska zaměstnanosti. Podpora ze strukturálních fondů nebyla využívána k záchraně neživotných firem a podniků, které nebyly schopny restrukturalizovat svou výrobu tak, aby vyhověly požadavkům nových či stávajících trhů. Neopominutelnou oblastí vyžadující podporu bylo trvalé snižování energetické náročnosti výrobních procesů a zvyšování efektivnosti využívání energetických zdrojů a rovněž i zvyšování efektivnosti jejich užívání v průmyslu a službách. [4]

2.8.2 Popis programů podpory v OPPP 2004-2006 Program podpory Prosperita Cílem programu je podpora infrastruktury pro posilování vazeb výzkumu a vývoje na průmysl; podpora infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace; zlepšení prostředí pro technologicky orientované firmy. Zvláštní pozornost věnuje program vytváření infrastruktury pro zakládání a fungování podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků, stejně jako center pro transfer technologií. Předmětem podpory infrastruktury v rámci tohoto Programu je proces zakládání, činnosti

a

rozvoje

vědeckotechnických

parků

a

podnikatelských

inkubátorů

vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb, dále center pro transfer technologií zajišťujících využívání duševního vlastnictví. Projekt se může týkat stavební investiční akce a nestavební investiční akce (pořízení nemovitosti, technické zhodnocení a oprava strojů a zařízení, pořízení a technické zhodnocení nehmotného majetku atd.), a činností a služeb podporovaných tímto programem. Projekt může být členěn do etap.

20

Program je určen jak pro podnikatele – právnické osoby, které prokáží spolupráci s institucí terciárního vzdělávání, výzkumným ústavem apod.. Daný projekt musí být realizován na území ČR mimo region Praha. Podpora je poskytována formou dotace na uznatelné náklady maximálně do výše 75 % uznatelných nákladů projektu. V případě projektů obsahujících stavební práce může dotace činit 3 – 150 mil. Kč.

Program podpory Reality Program Reality definuje rámcová pravidla a stanovuje základní podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí a krajům, rozvojovým společnostem a malým a středním podnikatelům formou dotací na Projekty výstavby, rozvoje a regenerace Podnikatelských nemovitostí a související technické a dopravní infrastruktury. [19] Cílem Programu je vytvoření podmínek pro vznik kvalitního a fungujícího trhu Podnikatelských nemovitostí; zlepšení podnikatelského prostředí v České republice prostřednictvím podpory investic do moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem; rychlejší rozvoj hospodářsky slabých či strukturálně

postižených

regionů

prostřednictvím

zvýšení

jejich

atraktivnosti

pro tuzemské i zahraniční investory a odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny; zvýšení schopnosti České republiky obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých zahraničních investic a zlepšení životního prostředí. [12] Program je určen pro obce, svazky obcí, krajům, rozvojovým společnostem (společnosti, co postaví nebo zrekonstruují nájemní objekt a budou ho pronajímat) a podporovaný podnik. Ten jediný musí být MSP. Podpora se poskytuje formou přímé dotace. Maximální výše podpory je u běžných projektů 500 mil. Kč, u projektů strategického významu až 1.500 mil. Kč.

Program podpory Školicí střediska Program Školicí střediska definuje rámcová pravidla a stanovuje základní podmínky pro poskytování podpory formou přímých dotací na projekty, jejichž cílem je v jednotlivých regionech zlepšit podmínky pro rozvoj lidských zdrojů zajištěním infrastruktury potřebné pro školení a vzdělávání pracovníků podniků na různých úrovních řízení podniku, v oblasti produkčního procesu pak vedoucí k osvojení nových a klíčových

21

dovedností pracovníků odpovídajících požadavkům vykonávané činnosti na kvalitativně vyšší úrovni. Cílem programu je podpora projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, dále projekty výstavby a vybavení nových oborových školících zařízení sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů. Program je určen pro podnikatelské subjekty působící v ekonomických oblastech dle OKEČ. Podnikatelský subjekt se může účastnit programu samostatně, nebo jako součást právnické osoby, kterou vytvoří spojením s dalšími podnikatelskými nebo nepodnikatelskými subjekty (územní samospráva, instituce podnikatelské samosprávy nebo vzdělávací instituce) za účelem realizace projektu. Podpora je poskytována formou dotace na uznatelné náklady do maximální výše 46 % uznatelných nákladů projektu. Minimální výše podpory na jeden celkový projekt v rámci tohoto opatření činí 300 tis. Kč. Maximální výše podpory na jeden projekt činí 30 mil. Kč.

Program podpory Klastry Cílem tohoto programu je rozvoj odvětvových seskupení podniků a výzkumných organizací. Bude podporováno jak vyhledávání firem do klastru, tak jeho zakládání a rozvoj. Bude podporována jak horizontální tak i vertikální forma kooperace. Např. dodavatel-odběratel; výzkumný institut-výrobce; velkoobchod-maloobchod atd. Zejména jde o tyto podporované aktivity:

vyhledávání vhodných firem pro klastry, vyhodnocení životaschopnosti a přínosu takového klastru;

zakládání klastrů a rozvoj klastrů. Podpora při založení a následném rozvoji klastru bude poskytována v průběhu tří

let od doby založení, aby bylo dosaženo jeho samostatného udržitelného rozvoje v období následujícím. Obdobně podpora rozvoje již existujícího klastru bude poskytována v průběhu tří let od doby vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory, aby bylo dosaženo jeho samostatného udržitelného rozvoje v období následujícím. Program je určen pro CzechInvest, kraje, instituce terciárního vzdělávání a výzkumné organizace a dále pro právnické osoby nebo sdružení osob založené za účelem provozování klastru.

22

V případě projektu vyhledávání vhodných firem pro klastry, vyhodnocení životaschopnosti a přínosu klastru může dotace činit 0,2 – 1 mil. Kč. A v případě projektu založení a rozvoje klastru může dotace činit 3 – 45 mil. Kč. [19]

Program podpory Start Cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě bezúročných úvěrů. Projektem se rozumí záměr příjemce podpory na zahájení podnikatelské činnosti. Program je určen pouze pro malé začínající podniky (není určeno pro akciové spol.) a pro podnikatele fyzické osoby. Všichni žadatelé musí být zaregistrováni v roce podání žádosti či v roce předchozím jako plátci daně z příjmu. Podpora je poskytována ve formě zvýhodněného bezúročného úvěru na financování až 90% předpokládaných celkových nákladů realizace projektu. Minimální výše tohoto úvěru činí 0,1 mil.Kč. Zvýhodněný úvěr pro fyzickou osobu až do výše 0,5 mil. Kč. Zvýhodněný úvěr pro obchodní společnost s jedním společníkem až do výše 0,5 mil. Kč, pro obchodní společnost s více společníky až do výše 1 mil. Kč. Doba splatnosti úvěru je max. 6 let.

Program podpory Kredit Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných investičně zaměřených úvěrů umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, pro které je bariérou pro získání externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru. Program je určen pouze pro malé podnikatele (do 50ti zaměstnanců). Podpora je pro podnikatele s maximálně 7 uzavřenými po sobě jdoucími zdaňovacími obdobími bezprostředně předcházejícími datu podání žádosti poskytována formou: zvýhodněného úvěru ve výši 0,2 – 2 mil. Kč se splatností do 6 let a s pevnou úrokovou sazbou 4% p.a. až do výše 90% předpokládaných celkových nákladů projektu nebo zvýhodněného úvěru ve výši 2 – 5 mil.Kč se splatností do 6 let a s pevnou úrokovou sazbou 4% p.a. až do výše 80% předpokládaných celkových nákladů projektu. Podpora je poskytována formou zvýhodněného podřízeného úvěru ve výši 0,5 12 mil. Kč a s pevnou úrokovou sazbou 3% p.a., a to až do výše 50% předpokládaných celkových nákladů projektu. Splatnost úvěru může být při poskytnutí stanovena až 9 let 23

s odkladem splátek až 5 let. Sjednanou dobu odkladu splátek nelze zkrátit a podmínky podřízenosti úvěru měnit bez předchozího souhlasu všech věřitelů příjemce podpory.

Program podpory Rozvoj Cílem programu je pomocí podpory ve formě dotací umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů ve vybraných odvětvích české ekonomiky, které mají předpoklady pro významný růst, přispívají ke zvýšenému zapojení české ekonomiky do mezinárodní obchodní výměny a svojí výkonností pozitivně působí na celkový ekonomický růst. Program je zaměřen na podporu vytvoření technických a ekonomických předpokladů pro zvýšení pružnosti, výkonnosti a efektivnosti výrobního procesu, zvýšení

kvalitativních

parametrů

výrobků,

rozšíření

jejich

sortimentu

apod.

a v konečném důsledku ke zvýšení konkurenční schopnosti malých a středních podniků. Program je určen pouze pro malé a střední podnikatele (do 250ti zaměstnanců). Podpora ve formě dotace je poskytována až do výše 30 % uznatelných nákladů, minimálně ve výši 1,5 mil. Kč, maximálně ve výši 6 mil. Kč.

Program podpory Marketing Cílem programu je podpora konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů z České republiky na zahraničních trzích. Program má přispět k rozvoji aktivit malých a středních podnikatelů po vstupu České republiky do Evropské unie na zahraničních trzích. Program má za cíl zvýšit možnosti využití exportních příležitostí, které na světovém trhu existují. Projekt nemůže být členěn do etap. Mezi podporované aktivity patří zejména získávání marketingových informací souvisejících se vstupem na zahraniční trhy, tvorba studií vstupu na zahraniční trhy a dalších materiálů, které jsou předpokladem zvýšení aktivity českých podniků na zahraničních trzích, tvorba propagačních materiálů (včetně elektronických) za účelem prezentace českého subjektu v zahraničí, a to též prostřednictvím internetových stránek a prezentace podniku na výstavě nebo veletrhu v zahraničí. Program je určen pouze pro malé a střední podnikatele (do 250ti zaměstnanců), kteří jsou právnickou osobou. Podpora je poskytována formou dotace na uznatelné náklady maximálně do výše 46 % uznatelných nákladů projektu. Minimální výše podpory na projekt je 0,1 mil. Kč a maximální je 1,0 mil. Kč. 24

Program podpory Inovace Cílem programu je pomocí dotací podpořit realizaci projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, či projektů zvyšujících efektivnost procesů

výroby

a

poskytování

služeb

a

posilujících

tím

dlouhodobou

konkurenceschopnost podnikatelů a jejich udržitelný růst. Projekt může být členěn do etap. Program je určen pro podnikatele bez omezení velikosti. Podpora je poskytována ve formě dotace, která je účelově určená k úhradě uznatelných nákladů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Dotace je poskytována ve výši 3 – 25 mil. Kč, maximálně však ve výši 46 % uznatelných nákladů projektu.

Program podpory Úspory energie Program definuje rámcová pravidla a stanoví základní podmínky pro poskytování podpory formou přímých dotací na projekty, jejichž cílem je snížit energetickou náročnost vztaženou na jednotku hrubého národního produktu. Ta je v ČR podstatně vyšší než ve vyspělých státech Evropské unie. Současně energetické úspory šetří zdroje fosilních paliv a tím i životní prostředí v regionech soudržnosti. Program je určen pro malé a střední podnikatele (do 250ti zaměstnanců), kteří podnikají pouze v oblasti zpracovatelského průmyslu. Pro konečného spotřebitele platí, že maximální výše podpory je 46 % uznatelných nákladů. Minimální výše celkové podpory činní 500 tis. Kč a maximální výše 30 mil. Kč. [19]

Program podpory Obnovitelné zdroje energie Vyšší využití obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie šetří zdroje fosilních paliv a tím životní prostředí a současně umožňují diverzifikaci zdrojů energie. Program definuje rámcová pravidla a stanovuje základní podmínky pro poskytování podpory formou přímých dotací na projekty, jejichž cílem je vyšší využívání OZE pro výrobu elektřiny a tepla. Cílem programu je podpora projektů výroby elektrické energie a tepla z OZE vymezených vyhláškou č. 214/2001 Sb. Program je současně zaměřen na podporu ověřování výsledků vývoje nových technologií a prvků pro využití OZE. [12] Program je určen pro malé a střední podnikatele (do 250 zaměstnanců), kteří podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu, či mají zájem podnikat ve výrobě elektrické nebo tepelné energie z obnovitelných zdrojů. 25

Minimální výše celkové podpory činní 500 tis. Kč, maximální výše 30 mil. Kč. Žádosti o udělení podpory budou uspokojovány podle množství finančních prostředků, které jsou v daném roce k dispozici. [19]

2.9 Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007-2013. Tento operační program, na jehož základě bude v příštím programovacím období českým podnikatelským subjektům podpora ze strukturálních fondů EU poskytována, vychází ze základních principů Lisabonské strategie, která je nově primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje. Operační program Podnikání a inovace navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie pro zkrácené programovací období let 2004-2006. OPPI byl vytvořen v návaznosti na hlavní strategické dokumenty ČR (Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje, Strategie udržitelného rozvoje, Národní inovační politika, apod.). OPPI je v souladu s Obecnými zásadami pro politiku soudržnosti Evropské unie 2007 až 2013 (Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013) a rozpracovává významnou část strategického cíle Národního rozvojového plánu ČR 2007-2013 „Konkurenceschopná česká ekonomika“. Z hlediska operačních programů v novém programovacím období strukturálních fondů 2007- 2013 je podstatná mobilizace relevantních finančních prostředků a posílení spojení a koherence mezi EU a národními politikami v souvislosti s Lisabonskou strategií, zejména prostřednictvím společné technologické iniciativy, společné implementace národních výzkumných programů a vytvářením struktur ve vědě a průmyslu na evropské úrovni. Pro financování pomoci ze strukturálních fondů EU v období let 2007-2013 platí princip monofondovosti. To znamená, že podpora poskytovaná v rámci jednoho operačního programu bude financována pouze z jednoho fondu. V případě OPPI, který bude realizován v rámci cíle „Konvergence“ a bude se vztahovat na celé území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy, půjde konkrétně o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). Princip „jeden fond pro jeden program“ bude

26

doprovázen možností financovat až do výše 10 % činnosti spadající pod jiný fond za podmínky, že tyto činnosti budou přímo spojené s programovacími operacemi (tzv. křížové financování). Účast hospodářských subjektů v programech podporovaných ze strukturálních fondů EU musí být v souladu s pravidly státní pomoci EU. Rovněž musí být respektovány a dodržovány horizontální politiky EU, ke kterým patří zajištění udržitelného rozvoje, resp. dodržování podmínek ochrany životního prostředí, podpora rovných příležitostí, podpora informační společnosti a vyvážený rozvoj regionů.

2.9.1 Strategie operačního programu Strategie nového operačního programu, který je navržen v působnosti MPO ČR na období 2007-2013, je založena na zvýšení konkurenční schopnosti průmyslu a na rozvoji služeb pro podnikání při zachování podmínek udržitelného rozvoje. Průmysl je rozhodujícím hospodářským odvětvím ČR a základem její ekonomiky se stěžejní úlohou v tvorbě HDP a významným zdrojem zaměstnanosti a odběratelem produktů tzv. znalostní ekonomiky, zůstává jedním ze základních pilířů úspěšného dosažení vytčených cílů postupné konvergence životní úrovně obyvatel ČR k životní úrovni EU.

2.9.2 Globální cíl operačního programu Globálním cílem Operačního programu Podnikání a inovace je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. K dosažení globálního cíle budou finanční prostředky v rámci OPPI koncentrovány na vymezené prioritní osy, charakterizující jednotlivé strategické cíle tak, aby se na hospodářském růstu ČR v budoucnosti podílely všechny regiony a byly rovněž potlačeny tendence sociálního vyčleňování určitých skupin obyvatelstva. [6]

2.9.3 Krátký popis programů podpory v OPPI 2007-2013

Eko-energie - snižování energetické náročnosti výroby a vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie;

EPC (energetické služby) - podpora projektů v oblasti energetických služeb, které přispívají ke snížení spotřeby energie a ke zvýšení efektivnosti výroby energie; 27

Infrastruktura pro RLZ - podpora vzniku a rozvoje infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů;

Inkubátor - podpora infrastruktury nově vzniklých firem, zejména start-up a spin-off, s inovačním potenciálem;

Inovace - podpora aktivit směřujících k realizaci inovačního projektu v podnicích;

Internacionalizace - rozvoj infrastruktury pro zvýšení objemu a kvality informačních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod (příjemcem podpory je CzechTrade);

Kredit - podpora podnikatelů v počátečním stádiu rozvoje formou zvýhodněných, investičně zaměřených úvěrů;

Marketing - zvyšování marketingových aktivit malých a středních podniků na zahraničních trzích;

Nemovitosti - podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury, podnikatelských zón a regenerace brownfields;

Patent - podpora aktivit směřujících k ochraně práv průmyslového vlastnictví v ČR i v zahraničí;

Poradenství - rozvoj Národního registru poradců, dotované informační, poradenské a vzdělávací služby pro malé a střední podnikatele;

Potenciál - podpora zřízení a rozšíření infrastruktury pro vývojové a inovační aktivity společností;

Progres - podpora dynamicky se rozvíjejících malých a středních podnikatelů formou podřízených úvěrů;

Prosperita

II

-

podpora

zakládání,

rozvoje

a

činnosti

vědeckých

a vědeckotechnických parků a center pro transfer technologií;

Rozvoj III - podpora pořizování nových technologických zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry v malých a středních podnicích;

Rozvoj strategických a ICT služeb -

podpora ICT služeb v ČR, rozvoj

informační,

zvyšování

znalostní

společnosti

a

dostupnosti

informací

o produktech ICT, podpora vybraných strategických služeb s úzkou návazností na ICT a významným mezinárodním zaměřením;

Specializované veletrhy a mise v zahraničí - podpora účastí výrobních podniků a poskytovatelů služeb na zahraničních veletrzích a výstavách

28

specializovaného charakteru a na podnikatelských misích pořádaných za účelem prezentace ČR;

Spolupráce - podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů, pólů excelence, technologických platforem a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni;

Start - financování podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo po delším časovém odstupu;

Trendy - vytvoření systému pro analýzy světových i českých rozvojových trendů majících vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR (příjemcem podpory je CzechInvest);

Využití ICT v podnicích - dotace na zavádění a rozšiřování informačních a komunikačních technologií v podnicích a využití souvisejících služeb;

Záruka - usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů pomocí zvýhodněných bankovních záruk. [19]

29

3 CÍL A METODIKA PRÁCE 3.1 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat jednotlivé programy Operačního programu Průmysl a podnikání za období let 2004-2006 ve vybraných krajích a v České republice. Dále pak zhodnotit úspěšnost podnikatelů v přiznání dotací nebo zvýhodněných úvěrů v Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji a úhrnně v České republice. Cílem je také zjistit, jak velké množství finančních prostředků bylo v období let 2004-2006 poskytnuto podnikatelům v České republice z jednotlivých programů Operačního programu Průmysl a podnikání. Dílčím cílem je porovnat vybrané kraje mezi sebou a zjistit, který kraj byl v čerpání peněžních prostředků z Operačního programu Průmysl a podnikání nejúspěšnější.

3.2 Metodika práce Pro zpracování diplomové práce bylo nutné nejdříve prostudovat dostupnou literaturu, odborné články a jiné podklady týkající se Operačního programu Průmyslu a podnikání. To vše s cílem získat co možná nejvíce informací a nejpřesnější obraz o zkoumané problematice. Informace byly čerpány z odborné literatury zapůjčené v knihovně MZLU v Brně, z výročních zpráv, ale velmi důležitým zdrojem informací byl internet. Zejména internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvestu, Fondu Evropské Unie, Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. a stránky Českého statistického úřadu. Získané informace byly konzultovány s vedoucí diplomové práce a poté zpracovány s ohledem na vytyčené cíle. V první části diplomové práce jsem se zabývala popisem malých a středních podnikatelů, jejich ekonomickým přínosem, výhodami a nevýhodami, Operačním programem Průmysl a podnikání a Operačním programem Podnikání a inovace. Druhá část práce analyzuje využití jednotlivých programů v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání ve čtyřech vybraných krajích a v České republice. Zkoumá úspěšnost

podnikatelů

v

čerpání

prostředků

z OPPP

za období

2004-2006

v Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji a celkem v České republice.

30

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Operační program Průmysl a podnikání 2004-2006 K 1. 7. 2004 byl zahájen příjem žádostí v rámci programů Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU. Operační program Průmysl a podnikání se dělil na dvě priority. První prioritou byla podpora infrastruktury pro podnikání, druhou zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, zejména malých a středních (MSP). Do první priority spadaly programy Prosperita, zaměřený na zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a center transferu technologií, Reality, zaměřený na zkvalitnění nemovitostí pro podnikání, Školicí střediska, podporující rozvoj infrastruktury odborného vzdělávání na úrovni podniků a oborů a Klastry, podporující vznik účelově zaměřených uskupení podniků a dalších subjektů. Podpora v rámci OPPP byla poskytována buď formou dotace nebo zvýhodněného úvěru. Do druhé priority spadaly programy Marketing, podporující marketingové aktivity MSP, úvěrové programy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Start, Kredit a Rozvoj, zaměřené zejména na zlepšení výrobní základny MSP, Inovace, podporující technické i netechnické inovace v průmyslu, a energetické programy Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Operační program obsahoval tedy 11 programů financovaných z 25 % ze státního rozpočtu ČR a ze 75 % z prostředků strukturálních fondů EU.

Až polovina prostředků z OPPP byla určena na podporu projektů rozvíjejících podmínek pro podnikání a příslušnou infrastrukturu. Menší část, respektive 46 %, měla směřovat formou přímých dotací ke konkrétním firmám, zejména malým a středním podnikům s růstovým potenciálem. Jednotlivé programy OPPP byly navrženy tak, aby se podpora dostala do oblastí, které jsou pro posílení konkurenceschopnosti českých podnikatelů klíčové – kromě podnikatelské nemovitosti, rozvoje lidských zdrojů a poradenských kapacit. V rámci programů pro samotné podniky bylo podporováno zejména využívání nových technologií, zavádění nových produktů, technologií a služeb, snižování energické náročnosti výroby a proexportní marketingové aktivity.

31

Podpory představují svým způsobem jakousi odměnu dobře vedeným firmám. Podporované projekty by měly zapadat do dlouhodobé strategie podniku a vést k jeho skutečnému rozvoji. Vzhledem k tomu, že dotace se vyplácejí až po realizaci projektu, je také důležité, aby jej firma mohla předfinancovat, to znamená, že musí být finančně silná a zdravá, aby případně mohla zažádat o úvěr. Finance z OPPP ale v žádném případě nebyly určeny k záchraně nevýkonných, neefektivních či krachujících MSP bez koncepčního plánu a vedení.

Veškeré žádosti o dotace se předkládaly CzechInvestu, pouze žádosti o zvýhodněné úvěry ČMZRB. Českomoravská záruční a rozvojová banka od 1. července 2004 poskytovala zvýhodněné úvěry v rámci OPPP v programech Start a Kredit. Financování produktů bylo z prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a z prostředků získaných Bankou na finančním trhu. V případě porušení podmínek programu jsou úvěry jednorázově splatné. Pokud není úvěr splacen, předává záruční banka podnět finančnímu úřadu k uplatnění odvodu do státního rozpočtu a současně podle pravidel dohodnutých s Ministerstvem průmyslu a obchodu vyrovná pohledávku z úvěru k tíži prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů EU, které se na financování úvěrů podílely.

32

4.2 Jihomoravský kraj 4.2.1 Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj má rozlohou 7 196,5 km2. Správním centrem kraje je Brno – druhé největší město České republiky, kde žije třetina obyvatel kraje (cca 370 000 obyvatel). V okresech Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo žije asi 760 000 obyvatel. V současnosti se v něm nachází celkem 673 obcí, z toho 47 měst a statutární město Brno.

4.2.2 Organizační struktura Jihomoravského kraje Tab. č. 2: Registrované podnikatelské subjekty v Jihomoravském kraji za období 2002-2005

Organizační struktura Registrované subjekty (k 31.12) právnické osoby celkem - obchodní společnosti - družstva - státní podniky Fyzické osoby celkem - soukromí podnikatelé - samost. hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

2002

2003

2004

2005

238 702

251 194

252 506

258 291

44 702 27 676 1 086 103 194 000 167 874

48 995 29 197 1 402 97 202 199 175 784

50 998 30 406 1 492 90 201 508 175 285

54 419 31 742 1 647 88 203 872 177 086

13 729

13 763

13 552

13 965

33

2005

2004 Právnické osoby

Rok

Fyzické osoby 2003

2002

0

100 000

200 000

300 000

Počet subjektů

Graf č. 1: Počet právnických a fyzických osob v Jihomoravském kraji v letech 2002-2005

Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Hrubý domácí produkt na obyvatele je jeden z nejvyšších mezi regiony ČR. Zejména v posledních letech roste počet podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací, vývoje softwaru a ostatních hi-tech oborů. V České

republice

je

podnikání

provozováno

nejčastěji

na

základě

živnostenského oprávnění, a tak se stalo nejrozšířenější formu podnikání. Tuto skutečnost potvrzuje i Jihomoravský kraj, kde z celkových

258 291

registrovaných podnikatelských subjektů v roce 2005 představují právnické osoby jen 21 % , tj. 54 419 podnikatelských subjektů a zbývajících 79 %, tj. 203 872 subjektů připadá na podnikatele fyzické osoby.

34

4.2.3 Operační program Průmysl a podnikání v Jihomoravském kraji Tab. č. 3: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v Jihomoravské kraji v jednotlivých programech OPPP

Program Prosperita Reality Školicí střediska Klastry Rozvoj Marketing Inovace Úspory energie Obn. zdroje energie Start Kredit Celkem

Celkový počet Počet přiznaných Počet zamítnutých podaných dotací a žádostí žádostí zvýhodněných úvěrů 20 13 7 21 13 8 15 5 10 13 5 7 104 77 27 120 15 100 55 34 21 3 0 3 13 1 7 156 9 128 153 60 92 673 232 410

Pozn.: Celkový počet podaných žádostí ne vždy souhlasí se součtem dvou zbylých sloupců, a to z toho důvodu, že některé žádosti teprve procházejí posouzením a není u nich prozatím rozhodnuto, zda budou schváleny nebo zamítnuty.

180

Celkový počet podaných žádostí

160 Počet žádostí

140

Počet zamítnutých žádostí

120 100

Počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů

80 60 40 20

St a K r rt ed it

Kl as t R ry o M zv ar oj ke t In ing ov ac e

Pr

os pe ri R ta ea lit y

0

Program

Graf č. 2: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 200-2006 v Jihomoravské kraji

35

K 31. 12. 2006 byl celkový počet podaných žádostí o dotaci a zvýhodněný úvěr v Jihomoravském kraji 673. Z těchto podaných žádostí bylo 232 zamítnuto a vyřazeno a 410 žádostem byla přiznána dotace nebo zvýhodněný úvěr. Zbývající žádosti (31) procházejí zatím posouzením. Největší počet žádostí byl podán v rámci programů Start a Kredit. Jedná se o programy, které se zaměřují na začínající podnikatele a podniky s kratší historií. Podpora je poskytována ve formě zvýhodněného úvěru. Největší zájem o dotace měli žadatelé z programů Marketing, Rozvoj a Inovace. Celkem bylo za období 2004-2006 přijato 120 žádostí o dotaci z programu Marketing, 104 z programu Rozvoj a 55 žádostí z programu Inovace. Naopak nejméně žádostí bylo podáno v programech Úspory energie, Klastry a Obnovitelné zdroje. V rámci těchto uvedených programů bylo podáno pouze 29 žádostí. Z toho 6 žádostí bylo zamítnuto, 17 žádostem byla přiznána dotace a zbývajících 6 žádostí prochází posouzením.

4.2.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Jihomoravském kraji Tab. č. 4: Poskytnuté zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje

Kredit - celkem

Start - celkem

Úvěry OPPP celkem

Okres

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj

Počet (ks) 4 29 19 11 9 8 12 92

Objem (mil.Kč) 8,8 71,9 64,0 21,5 17,7 14,3 27,0 225,2

36

Počet (ks) 19 34 18 25 13 11 8 128

Objem (mil.Kč) 7,7 17,6 7,0 11,0 6,3 5,0 3,2 57,8

Počet (ks) 23 63 37 36 22 19 20 220

Objem (mil.Kč) 16,6 89,5 71,0 32,5 24,0 19,3 30,2 283,1

Znojmo Vyškov

Okres

Hodonín START

Břeclav

KREDIT

Brno-venkov Brno-město Blansko 0

20

40

60

80

mil. Kč

Graf č. 3: Čerpané zvýhodněné úvěry Start a Kredit v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje za období 2004-2006

Jak již bylo zmíněno, nejvíce žadatelů projevilo zájem o zvýhodněné úvěry z programů Start a Kredit. V programu Start bylo za období 2004–2006 po formální kontrole přijato 156 žádostí. Hodnotitelská komise schválila 128 projektů v celkové výši 57,8 mil. Kč požadovaného úvěru. V programu Kredit bylo podáno 153 žádostí a z toho 92 bylo přijato. Celkem bylo za období 2004– 2006 vyplaceno z programu Kredit 225,2 mil. Kč. Největší zájem o tento druh podpory měli podnikatelé z okresu Brno-město. Zde bylo přijato 34 projektů z programu Start v hodnotě 17,6 mil. Kč a 29 projektů z programu Kredit v hodnotě 71,9 mil. Kč. Naopak nejmenší počet přijatých projektů bylo v okrese Blansko. Zde byly přiznány úvěry na 4 projekty z programu Kredit ve výši 8,8 mil. Kč a na 19 projektů z programu Start ve výši 7,7 mil. Kč.

37

Znojmo Vyškov Okres

Hodonín Břeclav Brno-venkov Brno-město Blansko 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

mil.Kč

Graf č. 4: Úvěry z OPPP čerpané v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje za období 2004-2006

V rámci Jihomoravského kraje bylo nejvíce žádostí schváleno v okrese Brnoměsto. Celkem zde bylo schváleno 63 žádostí o zvýhodněný úvěr v celkové výši 89,5 mil. Kč. Na druhém místě v počtu schválených žádostí a v množství vyplacených peněz se umístil okres Brno-venkov. Zde bylo hodnotící komisí schváleno 37 projektů v celkové výši 71 mil. Kč. Nejméně přiznaných úvěrů bylo v okrese Blansko, a to 16,6 mil. Kč. V tomto okrese bylo schváleno pouhých 23 žádostí o zvýhodněný úvěr.

4.2.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Jihomoravském kraji ELAKOV – program Rozvoj Společnost Elakov podniká v oblasti CNC obrábění kovů. Cílem projektů byla modernizace výrobní základny a rozšíření výrobních možností směrem k cílovým zákazníkům. Mimo to bylo také potřeba zvýšit výkonnost a produktivitu práce za pomoci využití nejnovějších výrobních technologií. Realizace spočívala v investici do moderních CNC obráběcích center a doplňkových technologií (CNC měřicí optické zařízení pro kontrolu výrobků, konvenční frézka, soustruh, ultrazvuková čisticí linka).

38

Tab. č. 5: Financování projektů z programů Rozvoj, Rozvoj II Název projektu Rozvoj a modernizace výrobní základny Modernizace a expanze výrobní základny

Celkové náklady na projekt

Program

Uznatelné náklady projektu

Celková výše dotace

Délka trvání projektu

Rozvoj

19 392 820 Kč

17 794 961 Kč

8 185 681 Kč

12 měs.

Rozvoj II

10 981 792 Kč

9 220 319 Kč

2 766 095 Kč

14 měs.

GRISOFT – program Marketing Jedním z hlavních cílů projektů společnosti Grisoft bylo rozšíření mezinárodních aktivit v oblasti antivirového softwaru. Společnost se zabývá ochranou uživatelů před útoky počítačových virů již od roku 1991. Potřeba propagace byla identifikována zejména v Asii, konkrétně v Číně a Japonsku. Projekty byly zaměřeny na propagaci antivirového softwarového řešení AVG společnosti Grisoft na čínském a japonském trhu. Projekty byly vypracovány pro několik forem propagace, zejména pro prezentace společnosti na veletrzích a výstavách, účasti

a prezentace

na

konferencích

zaměřených

na

ochranu

a

bezpečnost

v informačních technologiích, inzerce v místním tisku, na internetových stránkách a populárních vyhledávačích. Dále pak na tvorbu webových stránek a propagačních materiálů v čínském a japonském jazyce.

Tab. č. 6: Financování projektů z programu Marketing Název projektu Propagace AVG Anti-Virus na čínském trhu Propagace AVG produktů na japonském trhu

Program

Celkové náklady na projekt

Uznatelné náklady projektu



Marketing

2 580 000 Kč

2 500 000 Kč

1 000 000 Kč

18 měs.

Marketing

2 580 000 Kč

2 500 000 Kč

1 000 000 Kč

15 měs.

Projekt přinesl rozšíření mezinárodních aktivit a obchodních příležitostí společnosti na čínském a japonském trhu a posílení konkurenceschopnosti společnosti v oblasti antivirové ochrany.

39

4.3 Moravskoslezský kraj 4.3.1 Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj má rozlohou 5 445 km2. Správním centrem kraje je Ostrava, kde žije asi čtvrtina obyvatelstva, tj. 310 741 obyvatel. V kraji se strukturou velkých měst žije celkem 1 251 883 obyvatel ve 299 obcích, z toho je 29 měst. V kraji je značně nevyrovnaná hustota obyvatelstva, kde na jedné straně najdeme místa s velkou koncentrací obyvatel, např. Ostrava, Karviná a na straně druhé oblasti téměř neosídlené, jako je Bruntál. Kraj je tvořen šesti okresy- Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava.

4.3.2 Organizační struktura Moravskoslezského kraje Tab. č. 7: Registrované podnikatelské subjekty v Moravskoslezském kraji za období 2002-2005

Organizační struktura Registrované subjekty (k 31.12) Právnické osoby celkem - obchodní společnosti - družstva - státní podniky Fyzické osoby celkem - soukromí podnikatelé - samost. hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

2002

2003

2004

2005

215 190 30 674 16 743 1 035 86 184 516 163 185

223 771 33 517 17 372 1 116 78 190 254 169 009

227 427 34 964 17 967 1 181 70 192 463 171 177

229 242 36 754 18 645 1 258 68 192 488 171 069

8 774

8 615

8 547

8 504

40

2005

2004 Rok Právnické osoby

2003

Fyzické osoby

2002 0

50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 Počet subjektů

Graf č. 5: Počet právnických a fyzických osob v Moravskoslezském kraji v letech 2002–2005

Kraj je celostátním centrem hutní výroby a představuje 100 % výroby ČR surového železa, 92 % oceli a 98 % koksu. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí, a to téměř celé produkce ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a průmysl potravinářský a tabákový. Počet registrovaných subjektů v Moravskoslezském kraji od roku 2002 postupně rostl. V roce 2005 se počet fyzických osob oproti roku 2002 zvýšil o 4,32 %, a to o 7 972 subjektů a počet právnických osob dokonce o 19,82 %, tj. o 6080 subjektů. 31. prosince 2005 bylo v Moravskoslezském kraji zaregistrováno celkem 229 242 podnikatelských subjektů, z toho 192 488 fyzických osob, tj. 84 % a 36 754 právnických osob, tj. 16 %.

41

4.3.3 Operační program Průmysl a podnikání v Moravskoslezském kraji Tab. č. 8: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004–2006 v Moravskoslezském kraji v jednotlivých programech OPPP

Celkový počet podaných žádostí 9 33 20 17 67 59 29 4 9 292 168 707


Počet zamítnutých žádostí 3 13 4 5 54 6 22 3 6 39 74 229

Počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů 5 19 16 9 12 52 7 1 1 244 94 460



350

250


200 150 100 50

St ar t Kr ed it

Kl as try R oz vo M j ar ke tin g In ov ac e

0 Pr os pe r it a R ea lit y

Počet žádostí

300


Program

Graf č. 6: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v Moravskoslezském kraji

42

Podnikatelé na severní Moravě za roky 2004 až 2006 podali 707 projektů a podpora byla přislíbena 460 podnikatelům. Větší část tvořily zvýhodněné úvěry pro začínající podnikatele (Start) nebo firmy s krátkou historií (Kredit). Nejvíc žádostí o podporu ve formě dotace bylo podáno v rámci programu Rozvoj a Marketing. V programu Rozvoj bylo podáno 67 žádostí, ale pouhých 12 projektů bylo schváleno hodnotící komisí. Opakem je program Marketing, kde bylo podáno celkem 59 žádostí a pouze 6 projektů bylo označeno za nevyhovující, takže 52 žádostí bylo schváleno. V porovnání s ostatními kraji mají severomoravské firmy větší tendenci se sdružovat a vytvářet klastry. O podporu na jejich přípravu a vznik požádalo 17 subjektů, z toho 9 subjektům byla dotace přiznána. Nejmenší zájem projevili podnikatelé v Moravskoslezském kraji o dotaci z programu Úspory energie. V rámci tohoto programu byly podány jen 3 žádosti, z nichž byl schválený jen jeden jediný projekt.

4.3.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Moravskoslezském kraji Tab. č. 9: Poskytnuté zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje

Kredit - celkem

Start - celkem

Úvěry OPPP celkem

Okres

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Moravskoslezský

Počet (ks) 7 11 11 15 7 43 94

Objem (mil.Kč) 11,5 18,2 25,0 32,7 12,3 104,5 204,2

Počet (ks) 17 41 43 22 26 95 244

43

Objem (mil.Kč) 7,1 16,1 18,0 9,0 11,6 38,9 100,7

Počet (ks) 24 52 54 37 33 138 338

Objem (mil.Kč) 18,7 34,3 43,0 41,7 23,8 143,4 304,9

Ostrava-město

Okres

Opava Nový Jičín

START KREDIT

Karviná Frýdek-Místek Bruntál 0

20

40

60

80

100

120

mil. Kč

Graf č. 7: Čerpané zvýhodněné úvěry Start a Kredit v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období 2004-2006

V programu Kredit bylo podáno 168 žádostí a z toho bylo 94 přijato. Celkem bylo za období 2004-2006 vyplaceno z programu Kredit 204,2 mil. Kč. V programu Start bylo za období 2004-2006 po formální kontrole přijato 156 žádostí. Hodnotitelská komise schválila 244 projektů v celkové výši 100,7 mil. Kč. Největší zájem o zvýhodněné úvěry měli podnikatelé v okrese Ostrava-město, kde bylo schváleno 43 projektů z programu Kredit a 95 projektů z programu Start, v celkové výši 143,4 mil. Kč. Nejmenší zájem byl v okrese Bruntál. Zde bylo podnikatelům schváleno pouze 7 projektů z programu Kredit ve výši 11,5 mil. Kč a 17 projektů z programu Start ve výši 7,1 mil. Kč.

44

Ostrava-město

Okres

Opava Nový Jičín Karviná Frýdek-Místek Bruntál 0

50

100

150

200

mil. Kč

Graf č. 8: Úvěry z OPPP čerpané v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období 2004-2006

V Moravskoslezském kraji bylo podáno celkem 460 žádostí o zvýhodněný úvěr Kredit nebo Start, z toho bylo 113 projektů zamítnuto a hodnotící komisí bylo schváleno 338 projektů ve výši 304,9 mil. Kč. Nejvíce zvýhodněných úvěrů bylo přiznáno v okrese Ostrava-město. Tato částka dosáhla výše 143,4 mil. Kč, tj. 47 % z celkového objemu peněžních prostředků přiznaných na úvěry Kredit a Start v Moravskoslezském kraji. Naopak nejmenší objem přiznaných úvěrů byl v okrese Bruntál. V tomto okrese bylo schváleno pouze 24 žádostí o zvýhodněný úvěr ve výši 18,7 mil. Kč.

4.3.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji TEMEX – program Školicí střediska Do programu Školicí střediska zpracovala projekt společnost Temex, spol. s r.o. Firma disponuje již od roku 1994 vlastním školicím střediskem, ve kterém realizuje školení jak vlastních zaměstnanců, tak zájemců z řad ostatních firem v oblasti automatizace. Nedostatečná vybavenost školicího střediska vedla firmu k myšlence využít dotační politiku státu a vybavit školicí středisko učebními pomůckami, které představují v současné době technologickou špičku. To potvrzuje Ing. Tomáš Korduliak, Ph.D., vedoucí

střediska školení: „Dobrý nápad zůstane pouze dobrým nápadem pokud

nedojde k jeho realizaci. A právě dotační politika výrazným způsobem napomáhá

45

k tomu, aby nezůstávalo pouze u dobrých nápadů, ale aby byly využity ku prospěchu všech“. Samotný projekt s názvem „Vybavení oborového školicího střediska společnosti Temex, spol. s r.o.“ zahrnoval přestavbu původní zastaralé učebny na moderní školicí místnost vybavenou tou nejnovější audiovizuální technikou Dále se jedná o nákup školících pomůcek, mezi které se řadí komponenty z oblasti automatizace a následná výroba školicích stanovišť realizovaná buď vlastními silami nebo pomocí externích dodavatelů. Co se týče přínosu pro firmu, ten je zcela zřejmý a spočívá především v rozšíření počtu kurzů a taky kapacity školícího střediska. Počet kurzů se rozšířil cca o 30 % a u stávajících kurzů bylo kompletně modernizováno technické vybavení. Dále se pak kapacita jednotlivých kurzů zvedla z původních 6 posluchačů až na 10 posluchačů. Spolupráce se zástupci regionální kanceláře CzechInvestu spočívala v konzultacích a řešeních problémů.

Tab. č. 10: Financování projektu z programu Školicí střediska Celkové Uznatelné Název projektu Program náklady na náklady projekt projektu Vybavení oborového Školicí školicího střediska 6 455 000 Kč 5 424 000 Kč společnosti Temex, střediska spol. s r.o.


2 495 000 Kč

Délka trvání projektu 5 měsíců

FERRIT – program Marketing, Rozvoj Jedním z úspěšných žadatelů o dotaci z operačního programu Průmysl a podnikání pro roky 2004 – 2006 se stala firma Ferrit s.r.o. z Frýdlantu nad Ostravicí. Dokázala získat dotace na své rozvojové projekty ze dvou dotačních programů. Prvním z nich je program Marketing. Ferrit s.r.o. potřeboval proniknout na nové trhy v zahraničí a proto nazval svůj projekt „Podpora proexportních marketingových aktivit“. Předmětem realizace projektu se staly podporovatelné akce v rámci Marketingu, a to tvorba webových

stránek,

cizojazyčných

propagačním

materiálů

a

samotná

účast

na zahraničních výstavách. Jako jasné pozitivum z realizování akce se jeví pro firmu snazší vstup na nové trhy, což se časem projeví v nárůstu výroby a prodeje. Druhý projekt firmy spadá pod program Rozvoj a nese název „Stabilizace výrobní základny s aspektem na ekologii a kooperace“. Motivem pro zahájení projektu byla snaha odstranit ekologické zátěže a zvýšení konkurenceschopnosti firmy. Projekt 46

trvající 16 měsíců spočíval zejména v nákupu nové technologie lakovny a CNC obráběcích strojů. Realizováním projektu došlo dle zástupců firmy k odbourání zastaralé technologie a po ukončení projektu se sníží potřeba nutné kooperace. Oba programy byly velice užitečné a pomohly ke zvýšení konkurenceschopnosti společnosti Ferrit na domácím trhu ale i v zahraničí. Dále umožnily snížit zatížení životního prostředí a zvýšit pružnost výroby snížením nutných kooperací.

Tab. č. 11: Financování projektů z programů Marketing a Rozvoj Celkové Uznatelné Název projektu Program náklady na náklady projekt projektu Podpora proexportních Marketing 2 500 000 Kč 1 900 000 Kč marketingových aktivit Stabilizace výrobní základny s aspektem Rozvoj 12 495 000 Kč 10 500 000Kč na ekologii a kooperace

47



-

14 měs.

-

16 měs.

4.4 Olomoucký kraj 4.4.1 Charakteristika Olomouckého kraje Území Olomouckého kraje zaujímá plochu 5 267 km2. Tvoří jej 5 okresů - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Správním centrem kraje je Olomouc. Sídelní struktura kraje je značně diferenciovaná, pro území Hané je typická převaha větších venkovských sídel. V Olomouckém kraji žije 635 126 obyvatel ve 27 městech a 397 obcích.

4.4.2 Organizační struktura Olomouckého kraje Tab. č. 12: Registrované podnikatelské subjekty v Olomouckém kraji za období 2002-2005

Organizační struktura Registrované subjekty (k 31.12) Právnické osoby celkem - obchodní společnosti - družstva - státní podniky Fyzické osoby celkem - soukromí podnikatelé - samost. hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

2002

2003

2004

2005

122 984 16 238 7 699 462 53 106 746 93 014

127 865 17 843 7 976 487 46 110 022 96 257

129 075 18 574 8 386 491 39 110 501 96 748

129 331 19 734 8 858 514 37 109 597 95 657

7 658

7 641

7 567

7 621

48

2005

2004 Právnické osoby Fyzické osoby

Rok 2003

2002 0

50 000

100 000

150 000

Počet subjektů

Graf č. 9: Počet právnických a fyzických osob v Olomouckém kraji v letech 2002-2005

V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení a mnoho dalších. Koncem roku 2005 bylo v Olomouckém kraji zaregistrováno přes 129 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Největší část (84,7 %) tvořili soukromí podnikatelé zapsaní dle živnostenského zákona. Obchodní společnosti zaujímaly pouhých 15,3 %.

49

4.4.3 Operační program Průmysl a podnikání v Olomouckém kraji Tab. č. 13: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v Olomouckém kraji v jednotlivých programech OPPP



4 18 9 5 60 46 24 2 16 67 72 323

Počet Počet přiznaných zamítnutých dotací a žádostí zvýhodněných úvěrů 2 2 8 9 3 6 1 3 41 19 8 37 17 7 1 1 7 7 5 57 20 52 113 200


80


60 50 40


30 20 10

St ar t Kr ed it

try oz vo M j ar ke tin In g ov ac e R

Kl as

os pe rit a R ea lit y

0

Pr

Počet žádostí

70

Počet přiznaných dotací a zvýhodněnýc h úvěrů

Program

Graf č. 10: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v Olomouckém kraji

50

V Olomouckém kraji bylo za období 2004-2006 podáno celkem 323 žádostí z OPPP. Z těchto podaných žádostí bylo 113 zamítnuto a 200 projektů bylo schváleno. U zbývajících 10 žádostí ještě není rozhodnuto. I v tomto kraji měli podnikatelé opět největší zájem o zvýhodněné úvěry. Celkem zde bylo podáno 139 žádostí z programu Kredit a Start, z toho 109 projektů bylo schváleno. Nejvíce žádanými programy o dotaci byly Rozvoj, Marketing a Inovace. Z programu Rozvoj bylo předloženo 60 žádostí, z toho bylo zamítnuto 41 a 19 žádostí bylo schváleno. U programu Marketing bylo podáno 46 žádostí a pouhých 8 bylo zamítnuto. Z programu Inovace žádalo 24 podnikatelů dotaci, ale jen sedmi podnikatelům byla požadovaná dotace přiznána. Nejmenší zájem o dotace byl u programů Úspora energie, kde byly podány dvě žádosti a jedna z toho byla zamítnuta. Dále byl také malý zájem o dotace z programů Prosperita a Klastry.

4.4.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Olomouckém kraji Tab. č. 14: Poskytnuté zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v jednotlivých okresech Olomouckého kraje

Kredit - celkem

Start - celkem

Úvěry OPPP celkem

Okres

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj

Počet (ks) 7 17 7 15 6

Objem (mil.Kč) 13,4 40,5 18,6 31,7 9,3

Počet (ks) 1 16 15 14 11

Objem (mil.Kč) 0,4 7,9 8,4 6,8 5,0

Počet (ks) 8 33 22 29 17

Objem (mil.Kč) 13,8 48,4 27,0 38,5 14,4

52

113,5

57

28,5

109

142,1

51

Šumperk

Okres

Přerov START KREDIT

Prostějov Olomouc Jeseník 0

10

20

30

40

50

mil. Kč

Graf č. 11: Čerpané zvýhodněné úvěry Start a Kredit v jednotlivých okresech Olomouckého kraje za období 2004-2006

Největší počet přiznaných úvěrů byl v Olomouckém okrese. Zde bylo vyplaceno 40,5 mil. Kč, tj. 17 projektů v rámci programu Kredit a 7,9 mil. Kč, tj. 16 projektů v rámci programu Start. V okrese Přerov bylo přiznáno 15 úvěrů z programu Kredit ve výši 31,7 mil. Kč a 14 úvěrů z programu Start ve výši 6,8 mil. Kč. Nejméně schválených projektů z programu Start je v okrese Jeseník, kde byl přiznán pouze jeden úvěr ve výši 0,4 mil. Kč. Šumperk

Okres

Přerov Prostějov Olomouc Jeseník 0

10

20

30

40

50

60

mil. Kč

Graf č. 12: Úvěry z OPPP čerpané v jednotlivých okresech Olomouckého kraje za období 2004-2006

52

Celkově bylo za Olomoucký kraj schváleno 109 projektů žádajících o zvýhodněné úvěry. Těmto projektům byla přiznána částka ve výši 142,1 mil. Kč. Nejmenší počet přiznaných úvěrů v rámci Olomouckého kraje za období 2004 až 2006 byl v okrese Jeseník. Jde o pouhých 8 úvěrů ve výši 13,8 mil. Kč. Naopak v okrese Olomouc bylo přiznáno nejvíce úvěrů, a to 33 ve výši 48,4 mil. Kč.

4.4.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Olomouckém kraji ZLATÉ HORY – program Reality Projekt se týkal nového dopravního napojení průmyslové zóny ve Zlatých Horách. Město Zlaté Hory leží na česko – polských hranicích v Jeseníkách. Jeho 7 ha průmyslová zóna je zcela využita, ale měla problémy s nevyhovujícím dopravním napojením na stávající komunikace. Město Zlaté Hory se rozhodlo požádat o dotaci ze strukturálních fondů na vybudování nové účelové komunikace pro další rozvoj této průmyslové zóny. Projekt byl zahájen 3. května 2005 a stavební práce byly dokončeny 11. října 2006. Od 1. listopadu 2006 došlo k odklonění nákladní dopravy z Nerudovy ulice na novou páteřní komunikaci průmyslové zóny, vedoucí ze státní silnice Zlaté Hory – Mikulovice.

Tab. č. 15: Financování projektu z programu Reality Celkové Uznatelné Název projektu Program náklady na náklady projekt projektu Výstavba účelové komunikace pro rozvoj průmyslové Reality 2 654 840 Kč 2 654 538 Kč zóny ve Zlatých Horách



1 990 903 Kč

17,5 měsíců

Kromě toho, že dotace na tento projekt zlepšila dopravní dostupnost průmyslové zóny ve Zlatých Horách, tak navíc podpořila i zlepšení kvality životního prostředí, jelikož došlo k odklonění nákladní dopravy z rezidenční části města.

53

FLORCENTER EKOTOP – program Obnovitelné zdroje energie Jedná se o projekt kotelny na biomasu o výkonu 2,3 MW na balíkovou slámu. FLORCENTER EKOTOP s.r.o. byla založena počátkem roku 2006 jako dceřinná společnost FLORCENTER s.r.o., aby zajišťovala kvalitní a spolehlivé dodávky tepelné energie do jejich skleníků. „Skleníková výroba vyžaduje vysokou energetickou náročnost a klíčový význam v tomto ohledu bude mít právě projekt kotelny na biomasu. Provoz stávající kotelny na zemní plyn je dosti nákladný a navíc jako jediný zdroj představuje jisté riziko výpadku dodávek tepla a s tím spojených následků,“ uvedl jednatel společnosti Ing. Vladimír Popelka. Nová kotelna bude sestávat ze dvou kotlů o výkonech 1,6 a 0,7 MW, skladu na balíkovou slámu, podávacího zařízení, zařízení k čištění spalin, úpravny vody, rozvodů a armatur až k rozvaděči a sběrači. Dodávky balíkové slámy jsou smluvně zabezpečeny od několika dodavatelů z blízkého okolí tak, aby se předešlo případnému nedostatku tohoto paliva.

Tab. č. 16: Financování projektu z programu Obnovitelné zdroje Celkové Uznatelné Název Celková výše Program náklady na náklady dotace projektu projekt projektu Kotelna na biomasu o Obn. výkonu 2,3 18 468 000 Kč 15 520 000 Kč 7 139 200 Kč zdroje MW na energie balíkovou slámu

54


19 měsíců

4.5 Zlínský kraj 4.5.1 Charakteristika Zlínského kraje Zlínský kraj má rozlohu 3 964 km2. Správním centrem je Zlín. V okresech Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín žije 596 903 obyvatel. V současnosti se v něm nachází celkem 304 obcí, z toho 29 obcí se statutem města. Ve městech žije 61,2 % všech obyvatel kraje. Sídelní struktura je soustředěna hlavně do nížinných oblastí.

4.5.2 Organizační struktura Zlínského kraje Tab. č.17: Registrované podnikatelské subjekty v Zlínském kraji za období 2002-2005

Organizační struktura Registrované subjekty (k 31.12) Právnické osoby celkem - obchodní společnosti - družstva - státní podniky fyzické osoby celkem - soukromí podnikatelé - samost. hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

2002

2003

2004

2005

122 912 18 030 10 528 290 27 104 882 89 197

128 095 19 679 10 851 306 24 108 416 92 826

128 679 20 316 11 178 299 20 108 363 93 317

129 217 21 064 11 545 307 18 108 153 93 637

9 433

9 301

8 728

8 127

55

2005

2004 Právnické osoby Fyzické osoby

Rok 2003

2002 0

50 000

100 000

150 000

Počet subjektů

Graf č. 13: Počet právnických a fyzických osob v Zlínském kraji v letech 200-2005

Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 10. místo mezi kraji v ČR. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu. Jde zejména o podniky průmyslu hutnického a kovodělného, dřevo-zpracovatelského, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR. K 31. 12. 2005 registroval Český statistický úřad ve Zlínském kraji celkem 129 217 právnických a fyzických osob, z nichž 108 153 subjektů představovali fyzické osoby a právnické osoby pouze 21 064 subjektů.

56

4.5.3 Operační program Průmysl a podnikání v Zlínském kraji Tab. č. 18: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v Zlínském kraji v jednotlivých programech OPPP




11 21 10 4 71 86 27 4 8 47 84 373

5 11 3 0 50 18 17 0 3 2 28 137



100


90

70


60 50 40 30


20 10

St ar t Kr ed it

Kl as try R oz vo M j ar ke tin g In ov ac e

ity

R ea l

a

0 Pr os pe r it

Počet žádostí

80

Program

Graf č. 14: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v Zlínském kraji

57

V Zlínském kraji bylo nejvíce žádostí podáno v rámci programu Marketing. Celkem tedy bylo podáno 84 žádostí, 18 žádostí bylo zamítnuto a 68 jich bylo schváleno. Až na druhém místě v počtu podaných žádostí skončil program Kredit, kde z celkových 84 podaných žádostí bylo schváleno 67 %, což představuje 56 projektů. V tomto kraji byl také hodně žádaný program Rozvoj, který překvapivě předstihl program Start v počtu podaných žádostí. Programy Klastry a Úspory energie byly sice nejméně žádané v Zlínském kraji, ale přesto o nich můžeme říct, že byly úspěšné. Jak v programu Klastry, tak i v programu Úspory energie byly podány 4 žádosti a všechny byly úspěšně přijaty, žádný projekt nebyl zamítnut. 4.5.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v Zlínském kraji Tab. č. 19: Poskytnuté zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v jednotlivých okresech Zlínského kraje

Kredit - celkem

Úvěry OPPP celkem

Start - celkem

Okres

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský

Počet (ks) 12 11 6 27 56

Objem (mil.Kč) 20,1 17,9 24,5 57,4 119,9

Počet (ks) 8 3 14 15 40

Objem (mil.Kč) 2,6 1,4 5,9 7,2 17,1

Počet (ks) 20 14 20 42 96

Objem (mil.Kč) 22,7 19,3 30,4 64,5 136,9

Okres

Zlín

Vsetín START KREDIT Uherské Hradiště

Kroměříž 0

10

20

30

40

50

60

70

mil. Kč

Graf č. 15: Čerpané zvýhodněné úvěry Start a Kredit v jednotlivých okresech Zlínského kraje za období 2004-2006

58

V Zlínském kraji bylo za krácené programovací období 2004–2006 podáno celkem 96 žádostí o zvýhodněné úvěry. Z toho 58,3 % žádostí z programu Kredit a 41,7 % z programu Start. Celkem bylo na zvýhodněné úvěry přiznáno 136,9 mil. Kč. Z této celkové částky bylo 87,6 % prostředků použito na program Kredit a na program Start jen 12,5 %. Ve Zlínském kraji byla největší částka poskytnuta na zvýhodněné úvěry ve Zlínském okrese. V tomto okrese byly přiznány zvýhodněné úvěry v celkové výši 64,5 mil. Kč, z toho 57,4 mil. Kč připadá na projekty z programu Kredit a 7,2 mil. Kč na projekty z programu Start. Nejméně schválených projektů z programu Start bylo v okrese Uherské Hradiště, kde hodnotící komise schválila 3 projekty ve výši 1,4 mil. Kč. Z programu Kredit bylo nejméně schválených projektů v okrese Vsetín, kde bylo přiznáno 6 úvěrů v celkové výši 24,5 mil. Kč.

Okres

Zlín

Vsetín

Uherské Hradiště

Kroměříž 0

10

20

30

40

50

60

70

mil. Kč

Graf č. 16: Úvěry z OPPP čerpané v jednotlivých okresech Zlínského kraje za období 2004-2006

V rámci Zlínského kraje bylo nejvíce žádostí schváleno v okrese Zlín. Celkem zde bylo schváleno 96 žádostí o zvýhodněný úvěr v celkové výši 136,9 mil. Kč. V okrese Vsetím bylo hodnotící komisí schváleno 20 projektů v celkové výši 30,4 mil. Kč. Nejméně přiznaných úvěrů bylo v okrese Uherské Hradiště. V tomto okrese bylo schváleno 14 žádostí o zvýhodněný úvěr ve výši 19,3 mil. Kč.

59

4.5.5 Úspěšné projekty ze strukturálních fondů v Zlínském kraji TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM – program Prosperita Technologické inovační centrum, s.r.o. (TIC) je společným projektem Zlínského kraje a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Společnost byla založena na počátku roku 2005 a jejím posláním je vytvářet podmínky pro rozvoj inovačního podnikání v regionu. S ohledem na své zakladatele se firma soustředí spíše na projekty se širokým dosahem a snaží se vybudovat most mezi sektorem akademickým a výzkumným na jedné straně a komerční sférou na straně druhé. Pro naplnění těchto cílů jsou významnými aktivitami podpora podnikatelů v jejich začátcích (tzv. podnikatelský inkubátor) a soustředěná podpora firem s inovačním potenciálem (tzv. vědeckotechnický park – VTP) V

květnu

2005

podalo

TIC

projekt

„Podnikatelského

inkubátoru,

vědeckotechnického parku a centra pro transfer technologií ve Zlínském kraji“. Po jeho schválení začala realizace projektu v sídle společnosti v univerzitní budově U3 na Růmech v prostorách o výměře 780 m.2 Po roce činnosti jsou v podnikatelském inkubátoru zasídleni čtyři začínající podnikatelé a v rámci VTP začalo působit sdružení plastikářských firem v regionu – tzv. plastikářský klastr. Centrum pro transfer technologií bylo zajištěno personálně. Už při zahájení činnosti inkubátoru a VTP bylo jasné, že kapacita prostor je omezená a bude jen dočasným řešením. V říjnu 2005 začalo statutární město Zlín hledat provozovatele pro svůj projekt Podnikatelského inovačního centra Zlín v budově č. 23. v bývalém Baťově areálu. V této době se celá budova připravovala na rozsáhlou rekonstrukci, která byla financována z fondu PHARE. TIC se na základě výzvy statutárního města Zlín přihlásilo jako zájemce o využití prostor. V tomto směru došlo k logickému propojení zájmů města a TIC a k uzavření smlouvy o partnerství. Na základě získání nových prostor byl v březnu 2006 podán další projekt s názvem „Podnikatelské inovační centrum Zlín“, který by měl rozšířit stávající kapacity podnikatelského inkubátoru a VTP. Budova 23 tak začne sloužit k obecně prospěšným účelům a bude dalším impulsem pro oživení průmyslového areálu. Podnikatelské inovační centrum Zlín nabídlo od roku 2007 prostory podnikatelského inkubátoru o celkové výměře 500 m2 (až 20 nájemníků) a VTP 800 m2. Kromě společnosti Technologické inovační centrum, s.r.o. v ní dále budou zasídlena Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, Regionální podpůrný zdroj, Eurocentrum Zlín, Energetická agentura Zlínského kraje a další instituce. 60

Tab. č. 20: Financování projektů z programu Prosperita Celkové Uznatelné Název projektu Program náklady na náklady projekt projektu Projekt podnikatelského inkubátoru, vědeckotechnickéh Prosperita 25 471 000 Kč 17 424 000 Kč o parku a centra pro transfer technologií ve Zlínském kraji Projekt Podnikatelské Prosperita 16 793 000 Kč 14 373 000 Kč inovační centrum Zlín



13 506 000 Kč

36 měsíců

10 778 000 Kč

26 měsíců

Projekt přinesl vytvoření prostor podnikatelského inkubátoru a následné rozšíření více než dvojnásobně. Vytvoření prostor VTP a následné rozšíření více než trojnásobně. Zlín se zařadil k regionům, které pro výše uvedené aktivity v rámci ČR nabízejí nejlepší podmínky. Vytvoření poradenského zázemí pro podnikatelské subjekty. Podnikatelské inovační centrum Zlín je významným příspěvkem k revitalizaci zanedbaného baťovského areálu.

IGTT- program Inovace Společnost IGTT, a. s. se zabývá strojírenskou výrobou forem pro výrobu pneumatik, laboratorním zkušebnictvím a homologací pneu. V oblasti zkušebnictví pneumatik spolupracuje s klíčovým zákazníkem v České republice, který rozšířil svůj sortiment o výrobu velkých mimosilničních pneumatik (např. pro traktory a stavební stroje) s průměrem nad 2 000 mm a šířkou na 1 000 mm. Stávající vybavení zkušebny nebylo pro tyto zkoušky vybaveno, a to jak metodicky, tak strojově. Zkoušky těchto obřích pneu nebyla aktuálně schopna zajistit žádná jiná akreditovaná zkušebna ve střední Evropě. Tato mezera na trhu přivedla společnost IGTT k vlastnímu projektu – zajišťování laboratorních zkoušek obřích pneu zkušebnou ve Zlíně. Proces přípravy projektu ze strany IGTT, a.s. sestával ze dvou hlavních cílů: · vytvoření konstrukčního návrhu samotného zkušebního stroje pro obří pneu, · zpracování zkušebních postupů a odpovídajícího programového vybavení.

61

Podmínky výběrového řízení dodavatele stroje byly velmi tvrdé. Jednalo se o náročnou konstrukci stroje s ohledem na rozměry, hmotnosti a zatěžovací síly zkoušených obřích pneumatik při dodržení velmi krátké dodací lhůty. Znalost problematiky a zkušenosti ve vývoji metodik v příbuzných oborech byla podmínkou úspěšného vývoje inovační technologie pro dosud nezmapovanou oblast obřích pneu.

Tab. č. 21: Financování projektu z programu Inovace Celkové Uznatelné Délka Celková výše Název projektu Program náklady na náklady trvání dotace projekt projektu projektu Inovace služeb v oblasti zkušebnictví obřích Inovace 16 214 000 Kč 13 630 000 Kč 6 268 000 Kč 8 měsíců pneu ve střední a východní Evropě

Realizace projektu měla významný přínos pro společnost IGTT a to nejen v oblasti finanční, kde přínosem projektu je zvýšení tržeb o 31 %, zvýšení toku cash flow, další zdroje pro financování a obnovu strojního parku. Dalším, finančně neměřitelným přínosem je skutečnost, že se laboratorní zkušebna stala jedinou akreditovanou zkušebnou ve střední Evropě, která zvládne zkoušet tyto obří pneu.

62

4.6 Česká republika 4.6.1 Organizační struktura ČR Tab. č. 22: Registrované podnikatelské subjekty v ČR za období 2002-2005

Organizační struktura Registrované subjekty (k 31.12) právnické osoby celkem - obchodní společnosti - družstva - státní podniky Fyzické osoby celkem - soukromí podnikatelé - samost. hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

2002

2003

2004

2005

2 223 745 406 295 220 461 12 085 995 1 817 450 1 607 151

2 325 977 443 176 232 204 13 078 899 1 882 801 1 671 031

2 352 601 466 317 244 537 13 334 803 1 886 284 1 674 595

2 388 490 493 256 256 657 13 839 744 1 895 234 1 681 042

101 053

100 914

99 669

100 104

2005

2004 Fyzické osoby Právnické osoby

Rok 2003

2002 0

500 000

1 000 000 1 500 000 2 000 000

Počet subjektů

Graf č. 17: Počet právnických a fyzických osob v ČR v letech 2002-2005

V České republice bylo k 31. 12. 2005 zaregistrováno 2 388 490 podnikatelských subjektů. Oproti roku 2004 se celkový počet zaregistrovaných subjektů zvýšil o 1,53 %, tj. 35 889 subjektů. K 31. 12. 2005 bylo v ČR 493 256 právnických osob. Proti roku 2004 se celkový počet právnických osob zvýšil o 26 939, tj. o 5,78 %. Fyzických osob bylo k poslednímu dni měsíce prosinec 1 895 234. Proti roku 2004 to znamená nárůst o 8 950 podnikatelů, tj. 0,47 %.

63

4.6.2 Operační program Průmysl a podnikání v ČR Tab. č. 23: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v ČR v jednotlivých programech OPPP

Česká republika Prosperita Reality Školicí střediska Klastry Rozvoj Marketing Inovace Úspory energie Obn. zdroje energie Start Kredit Celkem

Celkový počet podaných žádostí 70 228 106 85 747 661 331 47 165 998 1235 4673

Počet zamítnutých žádostí 37 115 29 29 528 94 227 12 44 107 434 1656



1400


Počet žádostí

1200 1000


800 600


400 200 St ar t Kr ed it

Kl as try R oz v M ar oj ke tin In g ov ac e

Pr

os pe rit a R ea lit y

0

Program Graf č. 18: Podané žádosti, zamítnuté žádosti a přiznané dotace a zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v ČR

64

V rámci OPPP bylo v roce 2005 poskytnuto 835 podpor ve výši 1 196,7 mil. Kč. Na tyto podpory bylo použito celkem 207,3 mil. Kč z prostředků státního rozpočtu ČR, 621,6 mil. Kč z prostředků strukturálních fondů EU a 367,8 mil. Kč z prostředků finančního trhu. K 31. 12. 2005 bylo v rámci OPPP podáno celkem 1813 žádostí o podporu, z čehož bylo 983 žádostí o úvěr v programech Kredit, Start a Inovace. Z dosavadních poznatků je zřejmé, že OPPP se stal účinným zdrojem podpory podnikání a vhodně doplnil stávající Národní programy podpory MSP.

Za období 2004 až 2006 bylo poskytnuto 1632 úvěrů, v celkové hodnotě 2 028 391 287 Kč a 1237 dotací, v celkové hodnotě 7 711 999 300 Kč. Celkem tedy bylo poskytnuto 2872 podpor v hodnotě 9 855 867 587 Kč.

Nejžádanějšími programy v letech 2004-2006 byly Kredit (pro podnikatele s kratší historií) a Start (pro začínající podnikatele), které mají formu zvýhodněného úvěru na pořízení hmotného i nehmotného majetku, zásob i některých provozních nákladů. Za období 2004 až 2006 bylo podáno celkem 2 233 žádostí o tyto zvýhodněné úvěry, 539 žádostí se zamítlo a 1632 projektů bylo úspěšně přijato a schváleno. Třetím nejžádanějším programem byl Rozvoj. Tento program poskytuje malým a středním podnikům dotace zejména na pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, případně pozemků. K 31. 12. 2006 bylo podáno celkem 747 žádostí, z toho bylo schváleno 218 projektů.

65

Tab. č. 24: Finanční prostředky přidělené, požadované na projekty a alokované na schválené projekty z OPPP na roky 2004-2006

Přidělená částka zdrojů (alokace) pro roky 2004 až 2006 ( mil. Kč)

Program

Prosperita Reality Školicí střediska Klastry Rozvoj I Rozvoj II Marketing Inovace Úspory energie Obnovitelné zdroje energie Start Kredit Celkový počet za OPPP

1326,0 1813,3 304,0 214,4 924,0 238,3 1265,6 96,2

Celková výše Objem prostředků požadovaných z alokace na 2004 prostředků na opatření na základě až 2006 schválené přijatých žádostí o projekty (mil. Kč) projekty (mil. Kč) 2939,8 1240,3 3926,9 1477,9 392,3 267,4 295,1 206,9 2342,9 545,1 582,3 287,0 268,2 250,4 3611,8 1176,3 147,7 87,5

611,4

1915,7

563,9

200,2 786,3

199,3 1193,8

172,1 745,8

7 779,7

17815,8

7020,6

5000,0

Přidělená částka zdrojů (alokace) pro roky 2004 – 2006

mil. Kč

4000,0 3000,0

Celková výše požadovaných prostředků na opatření na základě přijatých žádostí o projekty

2000,0 1000,0

Objem prostředků z alokace na 2004 - 2006 schválené projekty St ar Kr t ed it

Kl as R try oz v R oj oz I M vo ar j II ke ti In ng ov ac e

Pr os pe ri R ta ea lit y

0,0

Program

Graf č. 19: Finanční prostředky přidělené, požadované na projekty a alokované na schválené projekty z OPPP na roky 2004-2006

66

Největší požadovaná částka, a to 3 926,9 mil. Kč, byla z programu Reality. V programu Inovace bylo celkem požadováno 3 611,8 mil. Kč.

4.5.4 Zvýhodněné úvěry z OPPP v ČR Tab. č. 25: Poskytnuté zvýhodněné úvěry za období 2004-2006 v ČR

Kredit - celkem

Úvěry OPPP celkem

Start - celkem

ČR Počet (ks) 799

Celkem

Objem (mil.Kč) 1657,4

Počet (ks) 833


Počet (ks) 1632


18% KREDIT START

82%

Graf č. 20: Čerpané zvýhodněné úvěry Start a Kredit v ČR za období 2004-2006

V roce

2005

bylo

z

úvěrových

programů

poskytnuto

v

programu

Kredit

406 zvýhodněných úvěrů v celkové výši 749,9 mil. Kč a v programu Start to bylo 381 bezúročných úvěrů v celkové výši 169,7 mil. Kč. Celkem bylo na tyto úvěry v OPPP v roce 2005 vyčerpáno 919,6 mil. Kč. Z toho bylo 15 % financováno ze státního rozpočtu, tj. 138,0 mil. Kč, 45 % z prostředků strukturálních fondů, tj. 413,8 mil. Kč, a 40 % z prostředků ČMZRB půjčených z finančního trhu, tj. 367,8 mil. Kč. V úvěrových programech OPPP bylo poskytnuto ženám-podnikatelkám 228 úvěrů v celkové výši 173,5 mil. Kč.

67

Za období 2004-2006 bylo poskytnuto 1632 úvěrů, v celkové hodnotě 2 028 391 287 Kč. V rámci programu Kredit bylo v ČR v letech 2004-2006 podáno 1235 žádostí, z toho bylo 434 zamítnuto a 799 projektů bylo schváleno. Celkem byly za zkrácené programovací období OPPP 2004-2006 poskytnuty úvěry v programu Kredit v hodnotě 1657,4 mil. Kč. V programu Start bylo za období 2004 až 2006 hodnotitelskou komisí schváleno 833 žádostí z 998 podaných. Poskytnuté úvěry v rámci programu Start byly v celkové hodnotě 371 mil. Kč, tj. 18 % z celkové částky, která byla poskytnuta na zvýhodněné úvěry v ČR za období 2004 až 2006.

68

5 ZÁVĚR K 31. 12. 2006 bylo v České republice podáno 4 673 žádostí v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP). Celková výše požadovaných prostředků z OPPP byla 1 7815,8 mil. Kč. Největší zájem měli podnikatelé z ČR o dotaci z programu Rozvoj, kde bylo podáno 747 žádostí, 528 jich bylo zamítnuto a pouhých 218 projektů bylo úspěšně schváleno. Program Kredit byl nejžádanějším programem o zvýhodněný úvěr a stal se také celkově nejžádanějším programem z OPPP v České republice za období 2004 – 2006. V rámci programu Kredit bylo podáno 1 235 žádostí, z toho bylo 434 žádostí zamítnuto a 799 schváleno. Největší částka na projekty byla požadována z programu Reality, a to 3 926,9 mil. Kč. V rámci vybraných krajů bylo nejvíce projektů předloženo v Moravskoslezském kraji, a to 707 projektů, z toho 229 jich bylo zamítnuto a 460 projektů bylo schváleno hodnotitelskou komisí. Zbývající počet žádostí prochází posouzením a není u nich prozatím rozhodnuto, zda budou schváleny nebo zamítnuty. V Jihomoravském kraji je situace podobná Moravskoslezskému kraji. Zde bylo podáno 673 žádostí a 410 žadatelům byla přiznána dotace nebo zvýhodněný úvěr. Nejmenší počet žádostí o dotaci nebo zvýhodněný úvěr byl v rámci vybraných krajů podán Olomouckém kraji. V tomto kraji bylo předloženo celkem 323 žádostí a pouze 200 podnikatelům byla přiznána dotace nebo zvýhodněný úvěr. Můžeme říct, že podnikatelé z Moravskoslezského kraje byli ze čtyř vybraných krajů nejúspěšnější. Moravskoslezští podnikatelé získali peněžní prostředky pro 65 % předložených projektů. Na druhém místě se umístili překvapivě podnikatelé z Olomouckého kraje. Tito podnikatelé sice podali nejmenší počet žádostí z vybraných krajů, ale jejich projekty byly úspěšné z 62 %. Nejvíce zvýhodněných úvěrů bylo vyplaceno v Moravskoslezském kraji. Celkem bylo v tomto kraji vyplaceno přibližně 305 mil. Kč, z toho 204,2 mil. Kč na program Kredit a 100,7 mil. Kč na projekty z programu Start. Druhým úspěšným krajem byl Jihomoravský, kde byly poskytnuty zvýhodněné úvěry v celkové výši 283 mil. Kč. V Zlínském kraji byla poskytnuta nejmenší částka na zvýhodněné úvěry, a to 137 mil. Kč. Mezi nejvýznamnější schválené projekty v oblasti dotací lze uvést např. objemově významné infrastrukturální projekty z programu Prosperita – jako projekt budování vědeckotechnického parku v Plzni, hodnota dotace cca 150 mil. Kč,

69

vědeckotechnického parku, podnikatelského inkubátoru a dalšího biotechnologického inkubátoru a centra pro transfer technologií v Brně, úhrn přiznaných dotací činí cca 240 mil. Kč, podnikatelského inkubátoru ve Vsetíně, dotace 77,7 mil. Kč, rozšíření podnikatelského inkubátoru BIC Ostrava, kde bylo poskytnuta dotace 32 mil. Kč a další. Jakož i projekty z programu Reality – zejména série 10 projektů výstavby a rekonstrukcí nájemních hal v areálu bývalé Škody Plzeň, hodnota dotace byla cca 640 mil. Kč, rozvoj podnikatelské zóny v Třinci pod řízením samotného města. Provedenou analýzu OPPP za období 2004 až 2006 v této diplomové práci nelze brát za konečnou, protože řada projektů ještě nebyla dokončena a závěrečné zhodnocení je tudíž předčasné. Lze se však domnívat, že úměrně tomu, jak se fáze stávajícího programovacího období ukončeného v roce 2006 bude přibližovat svému cíli, tak se i objem čerpaných prostředků po jeho skončení výrazně zvýší. Předpokládá se, že až v roce 2008 budou zveřejněny konečné výsledky.

Období let 2007-2013 nabídne České republice příležitost, která se v podobném rozsahu nemusí již zřejmě opakovat. Touto příležitostí je značný rozsah prostředků ze strukturálních fondů, které bude možné získat. Pokud budou tyto prostředky efektivně využity k dalšímu posílení infrastruktury podporující podnikání a budou investovány do nástrojů vytvářejících základ pro dlouhodobě udržitelný systém přímých podpor pro podnikatele, jsou schopny pozitivně ovlivnit vývoj sektoru malých a středních podnikatelů i za horizontem roku 2013. Úsilí vlády a příslušné části státní správy bude v letech 2007-2013 směřovat k tomu, aby společným úsilím a ve spolupráci se zástupci podnikatelské samosprávy a kraji byly dále zmírňovány a odstraňovány bariéry vzniku, rozvoje a efektivního působení malých a středních podnikatelů jak v české ekonomice, tak i za jejími hranicemi.

70

6 PŘEHLED LITERATURY [1]

MALACH, A. a kol., Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906

[2]

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1096-2

[3]

VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0828-0

[4]

VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X

Ostatní použité materiály [5]

Finanční průvodce pro malé a střední podniky. Praha: CzechInvest 2004. 58 s.

[6]

Operační program Podnikání a inovace. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2006. 121 s.

[7]

Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004 – 2006. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2003. 141 s.

[8]

Průvodce podnikatele operačním programem Průmysl a podnikání. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2004. 82 s.

[9]

Výroční zpráva 2005. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

[10] Výroční zpráva za rok 2005 OPPP. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2006. 90 s. [11] Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2006

Internetové zdroje [12] BusinessInfo.cz, Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2007 [cit. 2006-01-10]. Dostupný z WWW: . [13] Centrum vzdělávání a poradenství [online]. 2000-2007 [cit. 2007-01-01]. Dostupný z WWW: .

71

[14] CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 1994-2007 [cit. 2006-02-20]. Dostupný z WWW: . [15] Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2004 [cit. 2007-01-30]. Dostupný z WWW: . [16] Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2007-02-25]. Dostupný z WWW: . [17] Fondy evropské unie [online]. 2003-2007 [cit. 2007-01-25]. Dostupný z WWW: . [18] Jihomoravský kraj [online]. 2007 [cit. 2007-02-17]. Dostupný z WWW: . [19] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. c2005 [cit. 2006-12-20]. Dostupný z WWW: . [20] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 [cit. 2007-02-18]. Dostupný z WWW: . [21] Olomoucký

kraj

[online].

2007

[cit.

2007-02-17].

Dostupný z WWW:

. [22] Zlínský kraj [online]. 2007 [cit. 2007-02-18]. Dostupný z WWW: .

72

2.6 Financování ze zdrojů EU Rozpočet EU Strukturální fondy... 15

Recommend Documents