Stresová zátěž. perioperační sestry

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Stresová zátěž perioperační sestry BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Martina Zavadilová

Vedoucí práce: PhDr. Marie Zítková

Brno 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 16. června 2016 i

Děkuji PhDr. Marii Zítkové, za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady při zpracování. Děkuji FN Brno, nemocnici Hodonín a Břeclav, za jejich pomoc při realizaci dotazníkového šetření. Poděkování patří také mému manželovi a dětem za jejich velkou trpělivost a podporu po celou dobu mého studia a tvorby práce.

ii

OBSAH

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 1 1 STRES ....................................................................................................................... 2 1.1 Frustrace .............................................................................................................. 3 1.2 Stresové faktory .................................................................................................. 4 1.2.1 Salutory...................................................................................................... 5 1.3 Příznaky stresu .................................................................................................... 5 1.3.1 Stresová reakce organismu........................................................................ 6 1.3.2 Vývoj stresové reakce ................................................................................ 7 1.3.3 Pozitivní úloha stresu ................................................................................ 8 1.4 Zátěže v práci sestry............................................................................................ 8 1.4.1 Zátěže fyzické, chemické a fyzikální .......................................................... 8 1.4.2 Zátěže psychické, emocionální a sociální .................................................. 9 1.5 Reakce na zátěž ................................................................................................... 9 1.5.1 Srdce a oběhový systém ........................................................................... 11 1.5.2 Bolesti hlavy ............................................................................................ 11 1.5.3 Zažívací trakt ........................................................................................... 11 1.5.4 Imunitní systém ........................................................................................ 12 1.5.5 Psychosomatická onemocnění ................................................................. 12 1.6 Zvládání stresu .................................................................................................. 13 1.6.1 Coping ..................................................................................................... 13 1.6.2 Strategie (postupy) zvládání stresu ......................................................... 14 1.6.3 Relaxace................................................................................................... 15 1.6.4 Resilience ................................................................................................. 16 1.6.5 Neefektivní strategie zvládání stresu ....................................................... 17 1.7 Prevence stresu .................................................................................................. 17

iii

OBSAH 2 ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY ...................................................................... 20 2.1 Operační (chirurgický) tým ............................................................................... 22 2.2 Interpersonální vztahy ....................................................................................... 23 2.2.1 Spolupráce sestra – lékař ........................................................................ 23 2.2.2 Spolupráce sestra – sestra ....................................................................... 24 3 EMPIRICKÁ ČÁST .............................................................................................. 25 3.1 Cíle a očekávané výsledky ................................................................................ 25 4 METODIKA ........................................................................................................... 27 5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ........................................... 30 5.1 Vyhodnocení podle faktorů ............................................................................... 41 5.2 Vyhodnocení podle otázek ................................................................................ 42 5.3 Klasifikace zátěže ............................................................................................. 43 6 DISKUSE ................................................................................................................ 44 7 HODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ .................................................... 50 7.1 Cíl č. 1 ............................................................................................................... 50 7.2 Cíl č. 2 ............................................................................................................... 50 7.3 Cíl č. 3 ............................................................................................................... 51 8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ..................................... 52 9 ZÁVĚR .................................................................................................................... 53 ANOTACE .................................................................................................................. 55 ANNOTATION ........................................................................................................... 56 LITERATURA A PRAMENY .................................................................................. 57 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 60 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 61 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 62 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 63 PŘÍLOHA 1 Žádost o sběr dat/poskytnutí informací pro studijní účely .............. 64 PŘÍLOHA 2 Dotazník ............................................................................................... 65

iv

ÚVOD

ÚVOD Práce na operačním sále je velmi náročná, rozmanitá, ale zároveň i nádherná a uspokojující. Krása spočívá ve variabilitě profese, kdy žádná operace, byť rutinní, není vždy stejná. Tato práce nespočívá jen v samotném instrumentování, dodržování sterility, ale musí zde být i určitá trpělivost, která je nutná zejména, když operace neprobíhá dle představ operatéra. Často jsou perioperační sestry stavěny na pomyslný stupínek výše než sestry na oddělení, ale jejich práce se však velmi liší a nelze ji tedy srovnávat. Často se očekává ve vypjatých stresových situacích, že ji zvládne s přehledem a rozvahou. V první řadě je perioperační sestra jen člověk, který má své potřeby, pocity, myšlenky i problémy. Cílem mé bakalářské práce je objasnit pojem stres a zároveň poukázat na jeho pozitivní i negativní úlohu. Je to téma velmi zajímavé, ale zároveň i poučné. Sama pracuji na operačním sále téměř 10 let a to byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolila právě zkoumanou skupinu perioperačních sester. Zároveň chci také ukázat, jak je tahle profese krásná a zároveň nedoceněná. Každý den slyšíme „Jsem ve stresu!“ Ovšem pod tímto pojmem si může každý z nás představit cokoliv. Může to být, že jsme snad v časové tísni, či nám jen něco nevychází podle představ. Někoho to může ničit tzv. srazit na kolena, jiného zase stimulovat nebo motivovat k lepšímu výkonu. Proto taky každý z nás to jinak snáší. Důležitým faktorem je umět o sebe pečovat, relaxovat, co nejvíce zmírňovat následky spojené se svou profesí tak, aby nepřevládaly somatické či psychické potíže. Nacházíme v různých literaturách, časopisech, internetu, jak máme relaxovat, pečovat o sebe, ale jen malá hrstka z nás toho umí využívat. Většinou skončí jen u samotného čtení. Snad má práce přispěje k zamyšlení a snaze se mými radami alespoň trošku řídit.

1

1. STRES

1 STRES Slovo „stres“ vzniklo z ang. stress = zátěž, nápor, tlak. Bylo odvozeno z latinského slovesa strigo, stringue, strinzi, strictum = stahovati, utahovati. Pojem stres se stal synonymem toho, že momentálně nebo také dlouhodobě něco „není v pořádku“, že někomu něco „přerůstá přes hlavu“ nebo něco „není v rovnováze“. Za zakladatele nauky o stresu je považován kanadský lékař maďarského původu (rodák z Komárna) Hans Selye (1907 – 1982).1 Termín stres se dříve užíval v technice ve vztahu k fyzikální síle působící na materiál, kdy lis působí tlakem na daný předmět. Pokud se člověk dostane do stresu, je to podobné, jako kdyby na něj působil lis, ale ze všech stran najednou. V roce 1956 Selye přenesl pojem stres do biologie, kde jím označil nespecifické změny biologického systému (tzv. stresový syndrom) způsobené nejrůznějšími škodlivými vlivy (intoxikace, horko, chlad, nedostatek potravy, fyzická námaha, infekce atd.).2 Definic stresu bychom našli mnoho, ale mají však jedno společné, dochází při něm k narušení vnitřní rovnováhy člověka. Rozlišujeme dva druhy stresu: 

Eustres – dobrý stres, který působí příznivě, dodává nám aktivní energii, jejichž zvládáním člověk roste. Může se však objevit přetížení člověka, ale v kladném slova smyslu. Příkladem může být snaha zvládnout něco, co nám přináší radost, ale vyžaduje to určitou námahu. Patří sem např. narození dítěte, různé oslavy apod.



Distres – špatný stres, působí škodlivě tím, že vede k přetížení člověka a v dané situaci převyšuje tak jeho možnosti.3

1 2 3

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 47. Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Psychologie zdraví, s. 169. Srov. BAŠTECKÁ B., GOLDMANN P., Základy klinické psychologie, s. 240.

2

1. STRES

1.1 Frustrace Stres může být také chápán jako silná frustrace. Frustrace je stav zklamání, zmaření, kdy nemůžeme dosáhnout vytyčeného cíle z důvodu překážek, které nám postaví do cesty. Jde o chronické neuspokojování potřeb, které můžou mít i zdravotní následky. Příkladem je potřeba jedince po rodinném štěstí, lásce atd. S frustrací také souvisí pojem deprivace (strádání), kdy máme nedostatek určitých podnětů (smyslových, citových). Můžeme zde hovořit o dočasném stavu, kdy nedochází k uspokojování potřeb, např. nedostatek citu u malých dětí, které jsou dlouhodobě hospitalizovány v nemocnici nebo neměli dostatek mateřské lásky, při mučení vězňů, kdy je nenechali spát.4 Nepříznivé životní faktory jsou stresory. Je to vše co člověka zatěžuje a touto nepřiměřenou zátěží vyvolává stres. Stresorem je navozen: 

pocit ohrožení,



strach, že se něco stane,



pocit, že ztrácíme nad sebou kontrolu.

Do stresu nás může přivádět: 

nadměrná touha po společenském uznání,



řešení problémů druhých,



negativní myšlenky, že vše dopadne špatně,



skutečnost, že událost nemáme pod kontrolou,



negativní události, či vlastní selhání: „Jsem neschopná“,



prožitek, který ohrožuje naše sebevědomí,



situace vyvolávající nepohodlí, které špatně snášíme,



obětování se pro pacienty, což může vést k poškození zdravotníka, tak i pacienta.

Na člověka působí buď jeden stresor, nebo více stresorů. Stresory mohou být malé – ministresory nebo velké – makrostresory. Ministresory vyjadřují mírné okol4

Srov. http://www.slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo.

3

1. STRES nosti, které vyvolávají stres, např. dlouhodobá devalvace (ponižování) člověka v zaměstnání, v osobním životě. Negativní vliv ministresorů se sčítá, a nemáme-li dostatečnou vyrovnávací hodnotu (kompenzaci), může to vést k depresím. Makrostresory jsou ničící vlivy, které přesahují určitou hranici a člověk není schopen ji zvládnout. Sestry se ve své náročné profesi často setkávají s celou řadou stresorů, které můžeme z hlediska délky působení rozdělit na: 

Krátkodobé stresory – při záchraně života klienta, náročnosti operace.



Dlouhodobé stresory – působení umělého osvětlení, klimatizace, nedodržování pitného režimu.5

1.2 Stresové faktory Stresové faktory (stresory), jsou často nazývány negativními životními faktory. Objevují se v běžném životě, ale i v povolání perioperační sestry. Myslíme tím: 

Fyzikální faktory – prudké světlo, nadměrný hluk, práce s rentgenovým zářením, klimatizace, tepelná zátěž – vícevrstevný oděv, ústenky, čepice, rukavice.



Fyziologické faktory – nedostatek pohybu, nevhodné stravování, nerespektování biologických rytmů, přetěžování páteře, cévního systému, dlouhé stání u náročných operací atd.



Psychické faktory – nároky související s obsahem práce (pracovní zatížení), zvýšená soustředěnost po celou dobu operačního výkonu, soustavná kontrola instrumentária a pomůcek, rychlé rozhodování se v kritických situacích, absence pozitivního myšlení a vnitřního života, škola (zkoušky, termíny úkolů), nesplněná očekávání, věk.



Sociální faktory – osobní vztahy (konflikty, nevěra), organizace práce (potíže s komunikací), profesní perspektiva (nejasný kariérní řád, nevyužití kvalifikace).

5

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 49–51.

4

1. STRES 

Traumatické faktory – události (narození dítěte, úmrtí, sňatek, rozvod, chronické onemocnění, ztráta zaměstnání, ztráta životní role).6

1.2.1 Salutory V rámci každodenních činností se objevují i pozitivní životní faktory – salutory, které nás v těžké situaci mohou posilovat, dodávat nám sílu, výdrž v boji, ale i odvahu. Můžeme tedy říci, že je to vše, co nám pomáhá postavit se na nohy. Příkladem salutorů může být vnímána smysluplnost vykonávané činnosti, či pochvala za dobře vykonanou práci. O salutory a stresory se starat nemusíme, ty nám dodává sám život. Ovšem to, co nám má dodat sílu a trvalou radost ze života, se musíme postarat sami. Není to samozřejmost. Ideální je rovnováha mezi stresory a salutory. Rozumí se rovnováha mezi tím, co se od nás očekává, a tím, co můžeme dělat.7

1.3 Příznaky stresu Dlouhodobé působení stresu na lidský organismus, může mít závažný dopad na všechny oblasti našeho života. Mohou se objevit: 

Behaviorální příznaky se objevují v našem chování a jednání. Patří sem nerozhodnost, změněný denní rytmus (problémy s usínáním a spaním, pozdní vstávání spojené s pocitem únavy), neustálé stěžování si (vidění světa jen v černých barvách), změny ve vztahu k potravě (buď nechutenství, nebo zvýšená chuť k jídlu), snížená pozornost, ztráta chutí do práce.



Psychické příznaky se projevují prudkými a výraznými změnami nálady (od velké radosti k velkému smutku a naopak), zvýšená podrážděnost (iritabilita), úzkostnost (anxiozita), nadměrné pocity únavy, stažení se z aktivního sociálního styku.



Fyziologické příznaky se projevují bušením srdce, svalovým napětím, bolestmi hlavy, exantémem – vyrážkou v obličeji, bolestmi a pocity svírání za

6 7

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 51–52. Srov. PLEVOVÁ I., A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 1, s. 193–194.

5

1. STRES sternem, bolestmi břicha, plynatostí, průjmem, nechutenstvím, výraznějšími změnami v menstruačním cyklu, nezájmem o sex, erektilní dysfunkcí, nepříjemnými pocity v krku, časté nucení k močení. Tělesná, biologická reakce na stres probíhá u každého člověka přibližně stejně. Stres vnímá každý individuálně, každého stresuje něco jiného. Co jednoho téměř připraví o nervy, druhého se vůbec nedotkne. Mozek nám vyhodnocuje zátěž, řídí chování, jež má za cíl tuto zátěž překonat, ale zároveň vyvolává v těle fyziologické reakce umožňující aktivovat rezervy pro útěk nebo boj.8

1.3.1 Stresová reakce organismu Reakce lidského organismu na stres je řízena dvěma mechanismy: 

nervovým řízením – prostřednictvím sympatiku (osa hypotalamus – dřeň nadledvin),



humorálním řízením – prostřednictvím hypofýzy (osa hypotalamus – hypofýza – kůra nadledvin).

Jako první zasáhne složka nervová prostřednictvím sympatického autonomního nervového systému do dřeně nadledvin, kde dojde k vyplavení adrenalinu a noradrenalinu do krve. Adrenalin aktivuje reakce spojené s útokem, či útěkem, a proto je potřeba dodat živiny a energii do svalů a dalších orgánů. Zvyšuje se jejich prokrvení a naopak se odvádí krev např. z trávicího ústrojí. Stres má za následek zrychlení srdeční činnosti, dýchání, zvýšení krevního tlaku, krevního cukru i svalového napětí. Tato adrenalinová fáze je krátká, její biochemický efekt je bezprostřední a uplatňuje se v méně náročných situacích. Zároveň jako druhá vlna, kdy se aktivizuje složka humorální, je charakterizována adrenokortikotropní sekrecí (ACTH), jde přes hypotalamus a hypofýzu do kůry nadledvin, kde se produkují hormony, které zasahují do metabolizmu organizmu – tzv. 8

Srov. BÁRTLOVÁ S., HAVELKOVÁ H., JIČÍNSKÁ K., KOMÍNKOVÁ H., MALINKOVÁ M., MARKOVÁ M., VRASPÍROVÁ H., Role sestry specialistky, s. 32–33.

6

1. STRES kortikoidy. Biochemické následky hypofyzární – adrenokortikotropní fáze nastupují pomaleji, ale trvají déle a uplatňují se v situacích vyčerpání. Aktivují imunitní systém, tlumí záněty, uvolňují energii z jater atd. Aktivita obou systémů je kontrolována hypotalamem z mozku. Poplachová reakce začíná již tam, kde nikdo o stresu ještě mluvit nebude, a to orientačním reflexem. Na základě neznámých, ohrožujících, frustračních či bolestivých podnětů odpoví centrum v mozku tím, že zastaví probíhající aktivity a vyvolá zvýšené napětí a zvýšenou pozornost. Pokud nejsou podněty příliš silné, reflex odezní, pokud se jeví jako opravdu nebezpečné, spouští se stresová kaskáda.9

1.3.2 Vývoj stresové reakce Míra stresu se objevuje v symptomech tzv. obecného adaptačního syndromu, kterým se organismus pokouší vyrovnat s chronickým působením zátěžové situace. Adaptační syndrom se skládá ze tří fází: poplachová reakce, fáze rezistence, fáze vyčerpání: 

Fáze poplachová (alarmová) – pro ni je charakteristická mobilizace všech sil potřebných ke zvládnutí zátěže. V počátečním stadiu této fáze mluvíme o šoku. Po něm následuje druhé stadium – antišok, kdy se vysoká reakce snižuje. Tato fáze je řízena sympatikem.



Fáze rezistence (vyrovnávací) – při ní dochází k postupnému snižování reakce organismu na nepříznivé vnější vlivy. Organismus se adaptuje na stresor. Tato fáze je řízena parasympatikem.



Fáze vyčerpání (exhausce) – objevuje se tehdy, působí-li stresory příliš dlouho a intenzivně. Následkem toho dochází k celkovému selhání adaptační a regulační schopnosti a může vyvolat onemocnění, ale i smrt. Tato fáze je provázena projevy zlosti, zoufalství, nebo naopak apatií.10

9 10

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 54–57. Srov. Tamtéž.

7

1. STRES 1.3.3 Pozitivní úloha stresu To, co pro jednoho představuje ohrožení, druhý jedinec může vnímat jako příjemné napětí, které vede k dosažení vynikajícího výsledku. Z toho vyplývá pozitivní úloha stresu, která nás: 

upozorňuje na nebezpečí a hrozbu,



dostává tělo do pohotovosti,



udržuje ve stavu pohotovosti, dokud nebezpečí nepomine.

1.4 Zátěže v práci sestry Zdravotnictví je spojeno s větší mírou stresu, což může mít za následek chybná rozhodnutí. Můžeme je rozdělit na ty, které se týkají zátěže: 

z pracovní činnosti,



plynoucí z odlišnosti diagnóz ošetřovaných pacientů,



týkajících se osobnosti zdravotníků.

1.4.1 Zátěže fyzické, chemické a fyzikální Jedná se o zátěže, které se vztahují k podmínkám pracovní činnosti perioperační sestry: 

statické zatížení – stání při náročných a dlouhých operacích,



zatížení páteře – při zvedání pacientů, těžkých kontejnerů s instrumentáriem, manipulace s přístroji,



zatížení svalového, cévního a kloubního systému,



setkávání se s nepříjemnými podněty (exkrementy, otevřené a hnisavé rány, zápach, vyrážky atd.),



rizika infekce,



narušení spánkového rytmu při směnování,

8

1. STRES 

nedostatek klidu a času na pravidelnou stravu a dodržování pitného režimu,



kontakt s léky, dezinfekčními přípravky,



hluk, nesprávné osvětlení, vibrace, radiační záření.11

1.4.2 Zátěže psychické, emocionální a sociální Vyplývají z: 

neustálé pozornosti, pečlivého sledování (operace, přístrojů),



pružného reagování na různorodé požadavky při operaci,



nároků na paměť,



velké zodpovědnosti za výsledky (následky) své práce,



nutnosti rychlého rozhodnutí a účelného jednání,



vyrovnávání se s pocity bezmoci,



působení bolesti druhým lidem,



konfliktu rolí,



nízkého ohodnocení náročné práce,



nároků na neustálé se učení a vzdělávání.12

1.5 Reakce na zátěž Pokud se dostaneme do situace ohrožení, máme tendenci reagovat dvěma základními způsoby – buď začneme bojovat, nebo utečeme. Ve stresové situaci, ve které jde o hodnoty jako je např. čest, postavení, společenský status, často své reakce potlačíme a náš organismus se opakovaně dostává na vysokou úroveň aktivace. Není-li však přirozeným způsobem tato aktivizace snížena, může být příčinou obtíží. Je-li stres velký a dlouhodobý, pak se mohou objevovat trvalejší příznaky, které vedou k nemocem ze stresu.

11 12

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 54–57. Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 59–61.

9

1. STRES Reakce na stres můžeme rozdělit do čtyř skupin: 

reakce v emocích – pláč, úzkost, smutek, vztek, agrese, strach, apatie, deprese atd.



reakce v tělesných příznacích – zrychlení dechu, tepu, zvýšené pocení, zvýšení krevního tlaku, zrudnutí či zblednutí, napětí ve svalech, bolesti břicha, sevření žaludku, sucho v ústech atd.



reakce v chování a v činnosti – stresová situace nás nutí neustále něco dělat, např. chodit, urovnávat věci, nadáváme, křičíme, práskáme dveřmi, jdeme si zakouřit, projít se atd.



reakce v myšlení – nejsme schopni se soustředit na nic jiného, v duchu to stále prožíváme, sami k sobě hovoříme, napadají nás nová řešení, jak jsme to měli udělat, říct apod. Neustálé přemýšlení nám narušuje spánek a tím odebírá potřebnou energii.13

Reakce na stres může být ovlivněna také osobnostními rysy. Jedním z modelů členění reakcí na stres je rozdělení na osobnosti typu A a typu B. S rozvojem psychosomatické medicíny přichází i typ D. Osobnost typu A je ctižádostivá, netrpělivá, silně orientovaná na výkon, perfekcionistka, vše chce mít dokonalé. Vnitřní neklid a napětí nejsou na první pohled patrné a tak si druzí někdy myslí, že před nimi stojí naprosto klidný a sebevědomý člověk. Osobnost typu B ve stresových situacích jedná jinak, pozvolněji. Dokáže získat nadhled, nebere věci tak vážně, je rozvážná. Umí si zachovat klidnou hlavu, stanovit si priority, co není podstatné, odsune na vedlejší kolej. Tento typ si dokáže odpočinout, nepotřebuje se ustavičně za něčím hnát. Osobnost typu D (distress personality) je charakteristická snížením reakce na stresové podněty. Negativní emoce jsou prožívány intenzivně, ale zůstávají skryty

13

Srov. VENGLÁŘOVÁ M, A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 59–61.

10

1. STRES uvnitř nositele. Jde většinou o lidi trvale nešťastné, úzkostné, se sklonem k depresivním reakcím.14 Všechny reakce organismu na stres se vždy nějak projeví a ovlivní tak naše zdraví. Má-li sestra přijmout další práci a pracovat tak za dvě, vede to ke zvyšování zátěže. Dostane-li někoho, kdo by jí naopak s prací pomáhal – je to příklad snižování zátěže. S tímto snižováním zátěže jde zase naopak o zvyšování sil, která nám mají pomáhat zvládat těžké situace. Jde především o náš zdravotní stav, o naše tělesné síly a psychickou odolnost, naše zkušenosti, dovednosti, postoje k životu. Signály, jako je zrychlený tep, sucho v ústech, studené ruce, jsou většinou krátkodobé projevy stresu a tak odejdou rychle, jak přišly. Závažnější jsou projevy působení stresu dlouhodobého. Může být impulsem ke spuštění některé z forem nemocí.15 Další text konkrétně popisuje dopad dlouhodobého působení stresové zátěže na organismus.

1.5.1 Srdce a oběhový systém Na podkladě stresové reakce srdce zvýší svoji aktivitu, tím se začne zvyšovat krevní tlak. Endokrinní žlázy začínají vylučovat do krevního řečiště hormony, které následně uvolní cholesterol a další tuky za účelem dodat svalům potřebnou energii k překonání krize. Důsledkem toho je vznik aterosklerózy.

1.5.2 Bolesti hlavy Migrenózní stavy často souvisí se stresem a jsou provázeny nevolností, podrážděností, přecitlivělostí na světlo a hluk.

1.5.3 Zažívací trakt Při stresové reakci dochází ke zvýšené produkci kyselin a enzymů žaludeční stěnou, které následně narušují ochrannou slizniční vrstvu žaludku a výsledkem tohoto procesu jsou žaludeční vředy. Stres může ovlivnit činnost slinivky břišní, zúžení žlučo14 15

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 59–61. Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, s. 26.

11

1. STRES vých a pankreatických kanálků a tím způsobit zánět slinivky břišní. Vliv stresu se projevuje na peristaltice střev, která se urychluje a tím může vzniknout dráždivý tračník, průjmy nebo zvracení.16

1.5.4 Imunitní systém Hormony, které jsou vyplavovány během stresové reakce, snižují tvorbu lymfocytů, tlumí sekreci peptidů a jiných mediátorů zánětu a tím dochází k oslabení imunitních funkcí. Prokazatelnými projevy potlačení imunity, souvisí s glukokortikoidy. Způsobují atrofii brzlíku, brání vylučování interleukinů a interferonů. Lymfocyty se tak lehce stávají méně citlivými k infekci. Imunitu mohou potlačovat i některé další hormony stresové reakce (beta-endorfiny), ale jejich účinek je menší než u glukokortikoidů.17

1.5.5 Psychosomatická onemocnění Tato problematika se týká omezeného druhu chorob, při kterých jsou tělesné obtíže, změny a poruchy funkce podmíněné duševním stavem. Toto onemocnění mívá své příčiny ve všech těchto složkách: biologických, psychických i sociálních. Patří sem obtíže: 

dermatologické – padání vlasů, akné, kopřivka, nadměrné pocení, ekzém, lupénka,



svalové – bolesti zad a v oblasti hrudníku, revmatismus, křeče,



nervové – úzkost, slabost, bolesti hlavy, tiky,



endokrinní – obezita, hypertyreóza,



pohlavní – záněty, erektilní dysfunkce, premenstruační syndrom,



močové – problémy s udržením moči, organické dysfunkce,



oční – zánět spojivek,



dýchací – astma, alergie, zánět průdušek, rýma, dechová nedostatečnost, hypoventilace.18

16 17 18

Srov. PLEVOVÁ I., A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 2, s. 194–195. Tamtéž. Srov. PLEVOVÁ I., A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 2, s. 195.

12

1. STRES

1.6 Zvládání stresu Osvojením si základních postupů při vyhodnocení stresové situace, je možné vzniklé následky zmenšit. Aktivní přístup k životu, zdravý životní styl, dobré vztahy s druhými lidmi, jsou vhodnou volbou vedoucí ke snížení stresové zátěže. Může to být i užitečný pomocník při překonávání těžké životní situace.19 Strategie zaměřené na řešení problému jsou často kognitivní strategie, využívajíce naši schopnost myslet. Při rozhodování o tom, co dělat, ve stresové situaci, je dobré zvážit, co nás to stojí, že zůstáváme. Patří sem i spočítání si toho, co nám přinese práce a námaha s tím spojená se zvládnutím stresové situace. Může se tak stát, že setrvání v dané situaci bude mít důsledek pro náš organismus.

1.6.1 Coping Pojem pochází z ang. výrazu „to cope“ a rozumíme tím taktiku zvládání zátěže, vyrovnání se s ní. Postupy zvládání náročných situací se obvykle odvozují od reakcí na zátěž ve smyslu útoku, útěku a ochromení. Průběžně se snažíme vyhodnocovat úsudky a překonávat překážky.20 Coping = strategie, jsou způsoby jak se vyrovnat se zátěží. Cílem je zvládnutí vnějších a vnitřních tlaků. Jestli to zvládneme, záleží na schopnosti se přizpůsobit novým, neobvyklým změnám vnějšího prostředí. Na zvládnutí stresu se nám podílejí osobní zdroje, pomoc či podpora okolí. Osobní zdroje zvládání stresu:

19

20



zdraví a energie,



schopnost řešit problémy



vzory (způsob chování ve stresu),



praktické zdroje řešení,



přesvědčení o svých schopnostech.

Srov. BÁRTLOVÁ S., HAVELKOVÁ H., JIČÍNSKÁ K., KOMÍNKOVÁ H., MALINKOVÁ M., MARKOVÁ M., VRASPÍROVÁ H., Role sestry specialistky, s. 34. Srov. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=to+cope&typ_hledani=prefix

13

1. STRES

Sociální opora: 

vztahy s okolím, možnost požádat o pomoc, vyslechnutí.

Nenalezneme však žádnou strategii na překonání stresu, která by u všech fungovala stejně. Na odstranění neexistuje žádná zaručená metoda. Každý sám musí zjistit, jaká cesta je pro něj ta nejlepší.21

1.6.2 Strategie (postupy) zvládání stresu Plány činností zaměřené na využití naší schopnosti myslet a dosáhnout tak nějakého cíle. Máme několik druhů strategických postupů: 

konfrontační způsob zvládání stresu,



hledání sociální opory,



plánované hledání řešení problému,



sebeovládání,



hledání pozitivních stránek na tom, co se děje (např. když jsem nemocen, nemusím chodit do práce a mohu si odpočinout),



správná organizace času (nenechávat si důležité úkoly na poslední chvíli),



odvrácení se od toho, co se děje.

Strategie jsou také zaměřeny na zvládnutí emocí a zklidnění. Cílem je udržet vnitřní rovnováhu. Mohli jsme se s nimi setkat již v dětství. Příkladem je uklidňování v maminčině náruči nebo útěk se někam schovat. Teprve v době dospívání se dostavují složitější strategie. Velmi důležité při zvládání stresu jsou relaxační postupy.22

21 22

Srov. BAŠTECKÁ B., GOLDMANN P., Základy klinické psychologie, s. 167–169. Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 63.

14

1. STRES

1.6.3 Relaxace Uvolnění tělesné i duševní představuje podstatu relaxace. Metoda, kterou se můžeme snadno naučit. Umožňuje nám, lépe zvládat osobní problémy, fyzické či psychické napětí. Mezi podmínky úspěšné relaxace patří: 

klidné prostředí, čerstvý vzduch,



pohodlné oblečení,



dostatek času na každodenní relaxaci,



umět se soustředit,



správná poloha,



správné dýchání,



dostatečné svalové uvolnění,



trpělivost a pravidelnost.23

Rozlišujeme 2 druhy relaxace: 

Spontánní (samovolná) relaxace – dochází k ní bez našeho chtění, snah a úsilí – např. při spánku nebo odpočinku. Odpočinek musí předcházet spánku, protože jinak se nám nepodaří usnout, dokud tenze (napětí) neklesne pod určitou hranici. Nejsme-li dostatečně odpočinuti, dochází ve spánku k různým samovolným pohybům – záškubům, převalování se. Naše mysl není klidná.



Diferencovaná relaxace – jde o záměrnou relaxaci, kterou navodíme vlastní vůlí. Objevuje se kdykoli v době našeho bdění v každodenním životě i v práci. Nejjednodušší záměrnou relaxací je např. procházka.24

V případě, kde se jedná o zvládání těžkých životních situací, které vyvolávají stresové napětí, nejde pouze o strategie použité v boji se stresem. Do boje tak vstupuje naše osobnostní charakteristika. Objevují se situace, kdy se jeden člověk hroutí a pro

23 24

Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, s. 30. Srov.VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 65.

15

1. STRES jiného je to drobnost, která ani nestojí za řeč. Můžeme nás přirovnat ke skleničkám – kdy jedna je křehká a druhá z těžko rozbitelného skla.

1.6.4 Resilience Schopnost úspěšné adaptace na nepříznivé či ohrožující podmínky v zátěžových situacích. Resilience (z ang. resiliency – odrazová pružnost).25 Termínem „osobní resilience“ vyjadřujeme naši elastičnost, mrštnost, houževnatost, nezlomnost, schopnost se rychle vzpamatovat. Je to naše individuální schopnost zvládnout co nejrychleji a nejúčinněji stresovou či distresovou situaci. Příklady některých charakteristik: 

Vyšší míra residence se vyznačuje tím, že jsme kompaktní, soudržnou (integrovanou) osobností – tedy opakem toho, co vše v sobě máme nějak rozházené, nesourodé, rozhádané (disharmonické). Harmonií do takovéto osobnosti vnáší smysl života, mít pro co žít. Máme tak ujasněno, co od života vyžadujeme a co chceme.



Osobní nezdolnost je vidění světa jako celku, který má určitý řád a vidění sebe jako někoho v tomto řádu zařazeného. Díky tomu se svět jeví jako něco srozumitelného a ne chaotického.



Třetí charakteristika je chápání životních problémů jako výzev a úkolů, které lze zvládnout.



Charakteristika, kdy se tváří v tvář životním těžkostem nedáme, je však složitější. Patří sem i tzv. vnímaná osobní zdatnost, představa o tom, co jsme schopni zvládnout. Je to určitá míra sebejistoty, která se projeví tváří v tvář životním problémům. Jsme schopni řídit chod dění a udržet to pod kontrolou např. nad svými negativními emocemi i nad svým jednáním v těžkých situacích.26



Řadíme sem i celkové „naladění“ člověka. V tomto smyslu můžeme být naladěni spíše do tvrdšího životního postoje (optimismus) nebo naopak do měkkého životního postoje (pesimismus). Tyto postoje se do značné míry

25 26

Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, s. 34. Srov. BAŠTECKÁ B., GOLDMANN P., Základy klinické psychologie, s. 294.

16

1. STRES v průběhu života vytváří a mění. Hovoříme o naučeném optimismu nebo pesimismu. Roli zde hraje také smysl pro tragiku a smysl pro humor.27

1.6.5 Neefektivní strategie zvládání stresu Jsou to falešní přátelé, neboť nám poskytují jen iluzi dočasné úlevy. Úspěšnou adaptaci tak dělají obtížnější. Řadíme sem: 

Užívání návykových látek – tabák a káva zvyšují zátěž kardiovaskulární. Podobně působí i alkohol. V rozumné míře může být příjemný, ale nadměrné pití s sebou přináší velká rizika pro zdraví a osobní pohodu. Dále sem řadíme užívání návykových léků, ať už z řady hypnotik nebo anxiolytik. Jejich nadměrné užívání je palčivým problémem právě této profese.



Úniky – pracovní zátěž nezvládneme tím, že od nich budeme utíkat do další práce nebo čekat, „až se to nějak vyřeší“. Je to krátkodobá strategie, která nepřináší žádné rozumné řešení.



Agrese – napadání lidí kolem sebe nás oslabuje. Zdroje sociální opory jsou důležitým pomocníkem při zvládání zátěže. Pokud si rodinu, přátele a známé svým nevhodným jednáním od sebe odeženeme, zůstaneme na vše sami a naši svízelnou situaci to jenom zhorší.28

1.7 Prevence stresu Proti stresu se můžeme ve svém životě bránit správně jedině tehdy, pochopímeli, co nám způsobuje a naučíme se mu vyhýbat nebo se s ním lépe vyrovnávat.29 V rámci prevence stresu jsou doporučovány tyto zásady: 

Učení – dobrý pomocný prostředek proti stárnutí mozku, jedná se o duševní aktivitu, která nám pomáhá se odreagovat od okolností, které způsobují stres. Duševní aktivita představuje přírodní léčebný prostředek proti stresu a hněvu.

27 28 29

Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, s. 33. Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, s. 33–34. Srov. WILKINSON G., Stres, s. 53–89.

17

1. STRES 

Fyzická aktivita – stimulací cirkulující krve dochází k masáži vnitřních cévních stěn, k lepšímu prokrvení a prevenci arteriosklerózy. Sport představuje vhodnou ochranu před stresem, kdy jsou při něm produkovány hormony štěstí.



Smích – a dobrá nálada jsou dobrými relaxačními účinky a pomáhají tak organismu si vytvořit vnitřní sílu proti vlivům stresu.30



Láska – znamená zde náklonnost, něžnost, bezpečí v rodině. Což přispívá k odolnosti proti stresu.



Lecitin – látka tukové povahy, kterou potřebujeme k myšlení.



Spánek – umožňuje nám doplnění energie. Je důležité si dávat pozor na to, co a kdy jíte a pijete a dopřát si před spaním čas na relaxaci.31

Při nerovnováze mezi nadměrnými požadavky, schopnostmi a možnostmi jedince, je nutné si osvojit základní postupy hodnocení stresových situací a strategií zvládání stresu i na straně zaměstnavatele změnou jeho organizace a kultury. Rozumíme tím týmovou práci, zabezpečení možnosti regenerace, supervizi, podporu vzdělávání.32 K dobrému stylu života patří i zdravá výživa. Neměli bychom jídlo odsouvat do pozadí, je důležité, stejně jako dostatek spánku. Pokud jsme vystaveni stresorům, měli bychom si zajistit dostatečný přísun hořčíku, protože právě při stresu se hořčík vylučuje z těla velmi rychle. Organismus trpící stresem, spotřebovává daleko více energie, je nadměrně zatěžován kardiovaskulární systém. Nervy a mozek, potřebují přijímat dostatek kyslíku a vody společně s výživnými látkami a to zajistíme pouze pravidelnou a vyváženou stravou. Protistresová strava by měla obsahovat potraviny bohaté na vitamíny (zejména C, B1, B2, B6, B12), obsahující komplexní uhlohydráty, mléko a mléčné výrobky. Neměli bychom naopak konzumovat alkohol, černý ani zelený čaj, kávu ani kolu. Přednost dát raději bylinkovému a ovocnému čaji, zředěné ovocné a zeleninové šťávě nebo minerální vodě. Při akutním stavu stresu se doporučuje vypít pomalu

30 31 32

Srov. PLEVOVÁ I., A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 2, s. 196. Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 71. Srov. PLEVOVÁ I., A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 2, s. 196.

18

1. STRES sklenici vody, abychom se zklidnili. Jíst častěji a menší porce a při silném stresu se před jídlem trochu zklidnit.33 Důležité je také podporovat záliby, které nám udržují duševní i tělesnou rovnováhu. Pokud se aktivně věnujeme nějaké zálibě, jsme daleko odolnější proti stresu. Máme něco, o co se můžeme v nouzi i pohodě opřít. Koníčků bychom se neměli vzdávat, ale naopak si je udržet za všech okolností, protože mohou být pro nás poslední záchranou. Chceme-li úspěšně zvládat stres, musíme více poznat sami sebe. Objevuje se tak, že nám pro zvládnutí problému vadí naučený způsob chování, který si často neseme z dětství a velmi obtížně se odstraňuje. Cílem procesu zvládání stresu je: 

snížení úrovně toho, co nás ve stresu ohrožuje,



tolerance – unést určitou míru nepříjemností,



zachování si tváře a pozitivního obrazu sebe sama (image),



zachování si emocionálního klidu (duševní rovnováhy),



zlepšení podmínek, za kterých by se po zážitku se stresem bylo možno zregenerovat,



33 34

pokračování v sociální interakci – v životě s druhými lidmi.34

Srov. VENGLÁŘOVÁ M., A KOLEKTIV, Sestry v nouzi, s. 71. Tamtéž.

19

2. ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY

2 ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY Operační sály zabezpečují vysoký kompletní servis zdravotnických služeb v oblastech personálního a technického zajištění operačních výkonů. V personální oblasti zajišťuje dostatečný počet odborně vzdělaného personálu. Veškerý odborný personál odpovídá za přípravu technického zázemí pro zabezpečení operačního výkonu, anesteziologické výkony, dále dostatek zdravotnického materiálu a dalších prostředků nutných k provedení operačního výkonu. Personál, který pracuje na operačních sálech, lze zařadit v měřítku erudovanosti nelékařského zdravotnického personálu mezi kategorie s nejvyššími požadavky. Pracují zde nelékařský zdravotnický personál (NLZP) a zdravotnický lékařský personál (LZP). Mezi NLZP patří: perioperační sestry, anesteziologické sestry, sanitáři, sanitářky, rentgenoví laboranti, technici, pracovníci úklidové firmy. Mezi LZP patří: chirurgové, anesteziologové.35 Perioperační sestry se v rámci svých zadaných úkolů dělí na instrumentářky – sestry, které zabezpečující operační výkon a na pomocné, obíhající sestry, které jsou spojkou mezi operačním týmem a okolím.36 Dříve se používalo označení sálová sestra. Ty, které měly ukončené pomaturitní specializační studium (PSS) – obor Instrumentování na operačním sále, byly tehdy podle platného zákona sestry specialistky a byly tak hovorově nazývány instrumentářky. V roce 1996 se v rámci České společnosti sester začala objevovat profesní organizace sálových sester a bylo tak přijato označení Společnost instrumentářek (SI). SI nesdružuje pouze sestry se specializací instrumentování, ale členkami jsou i anesteziologické sestry. Byl to jeden z důvodů, proč zástupci Společnosti instrumentářek prosazovali v zákoně č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, výraz perioperační.

35 36

Srov. JEDLIČKOVÁ J., A KOLEKTIV, Ošetřovatelství perioperační péče, s. 17–18. Srov. DUDA M., A SPOLUPRACOVNÍCI, Práce sestry na operačním sále, s. 70.

20

2. ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY Neznamená to vymazání označení instrumentářka. Termín perioperační lépe vystihuje náplň specializačního studia. Dalším důvodem pro výraz perioperační byla zmiňována evropská asociace EORNA. Oficiálním jazykem asociace, sdružující téměř 30 členských států Evropy, je angličtina, která si s názvem instrumentářka nebyla schopna poradit, a tak přišlo na pomoc zastřešující označení perioperační.37 Požadavkem pro profesi je ukončené kvalifikační zdravotnické vzdělání všeobecného směru. Jako nástavba je požadováno specializační kvalifikační vzdělání instrumentování na operačním sále s názvem Specializační vzdělávání v oboru perioperační péče – sestra pro operační péči. Jednotlivé činnosti kategorií ošetřovatelských pracovníků nám stanovuje Zákon č. 96/2004 Sb., novelizovaný Zákonem č. 105/2011 Sb. a Vyhláška č. 423/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu.38 Perioperační sestra má náročnou a rozmanitou činnost, která zahrnuje přípravu operačního materiálu, nástrojů, sterilizaci, údržbu operačních pomůcek a přístrojů. Následně pečuje o veškerý inventář sálů a dodržuje aseptické podmínky provozu. Je velmi důležitá charakteristika duševní činnosti, především schopnost se přizpůsobit, cílevědomost, rychlost, pečlivost, přesnost, komunikační a organizační schopnost, nutnost určité samostatnosti, předpoklady pro náročné duševní i fyzické vypětí v kritických situacích. Osobní vlastnosti jsou postaveny na přední místo ve formě způsobu včlenění se do kolektivu, připravenosti na změny, odolnosti vůči zátěži, schopnosti pracovat s výpočetní a jinou technikou.39 Operační výkon je záležitostí schopného a odborně erudovaného personálu, který musí znát dobře své místo a úkoly. Perioperační sestra musí dokonale zvládnout:

37 38 39



instrumentační techniku a instrumentárium při operačních výkonech,



principy hygieny a epidemiologie na operačním sále,



manipulaci s materiálem, přístroji a technikou,



organizaci a koordinaci provozu operačních sálů,

Srov. BITNEROVÁ Z., Proč termín perioperační péče?, http://www.zdraví.e15.cz/. Srov. http://www.clk.cz/oldweb/zakpred/zakon_96-2004-1.html Srov. DUDA M., A SPOLUPRACOVNÍCI, Práce sestry na operačním sále, s. 70.

21

2. ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY 

odborné vedení méně zkušených pracovníků,



etické a psychologické aspekty práce ve vztahu k pacientům a personálu,



vybrané poznatky z anesteziologie a resuscitace,



metody dalšího vzdělávání v oboru.

Perioperační sestry jsou významným členem pracovních týmů, které tvoří operační tým, nepostradatelným a spolehlivým průvodcem pacienta a chirurga. Práce sestry na operačním sále je odborně, psychicky a fyzicky náročná a měla by být i patřičně oceněna jak morálně, tak i finančně.40 Vlastní instrumentování znamená včasné podávání nástrojů a ostatních pomůcek operatérovi a asistentům. Pokud je potřeba, podílí se na asistování. Velmi důležitou povinností je před uzavřením každé tělní dutiny zkontrolovat počet břišních roušek, longet, operačních nástrojů a hlásit souhlas operatérovi.41 A proto platí to, co napsal prof. MUDr. Bohuslav Niederle, CSc. v opakovaných vydáních své knihy Práce sestry na operačním sále: „Instrumentování se lze naučit, je k tomu třeba dobrých znalostí, zkušeností i zručnosti. Dobrou instrumentářkou se, ale může stát jen sestra, která má ve své anonymitě ušlechtilý zájem o osud nemocného a prožívá a naplňuje smysl svého povolání nejen dovedností a kulturou ducha, ale i kulturou svého srdce.“ 42

2.1 Operační (chirurgický) tým Při větším rozsahu operace a způsobu anestezie potřebuje lékař k operaci spolupracovníky. Do operačního týmu patří: operatér, 1 – 3 asistenti, instrumentující sestra, obíhající (pomocná) sestra, sanitář, anesteziolog, anesteziologická sestra. Operatér je

40 41 42

Srov. LUKÁČ, Moderní babictví 2005. Srov. DUDA M., A SPOLUPRACOVNÍCI, Práce sestry na operačním sále, s. 70. Tamtéž.

22

2. ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY vedoucí operačního týmu. Odpovídá tak za průběh a výsledek operace. Jeho příkazům se musí ostatní během probíhající operace podrobit.43 Charakter práce, ale i prostředí velmi ovlivňuje vztahy mezi „týmovými hráči“. Operační sál je místo, kde dochází díky stresům, vysoké psychické i fyzické zátěži, mezilidským vztahům, charakteru práce, sociálním faktorům, ekonomickým vlivům k velmi náročným situacím a tak záleží na každém z členů operačního týmu, jak se dokáže vžít do situace a působit na ostatní ke splnění společného cíle. Tím pak dochází ke zdárnému dokončení operačního výkonu. Interpersonální vztahy jsou tvořeny sociální a profesní komunikací jednotlivců. Vhodnými podmínkami pro týmovou spolupráci na operačním sále, je naslouchání, empatie, akceptování, vzájemná úcta, přímá a jasná komunikace. Diferenciace chirurgických oborů na stále užší specializací přináší nové medicínské metody, složitější a modernější přístroje. Klade tím na členy operačního týmu stále vyšší nároky na zkušenosti a dovedností. Na dobré týmové spolupráci se perioperační sestra podílí svým neustálým celoživotním vzděláváním a získáváním informací v dané oblasti.44

2.2 Interpersonální vztahy 2.2.1 Spolupráce sestra – lékař Vztahy mezi sestrami a lékaři je jedním z aspektů celkové atmosféry na pracovišti. Sestry tomu přikládají velký význam. Tam, kde jsou vztahy napjaté, nekolegiální či konfliktní, narůstá nespokojenost a snižuje se tím kvalita práce. Každodenní interakce mezi sestrami a lékaři velmi silně ovlivňuje spokojenost sester a od ní se tak odvíjí pracovní morálka. Řada problémů vyplývá ze vzájemného nepochopení rolí a odpovědnosti moderního lékařství a ošetřovatelské péče.45

43 44 45

Srov. DUDA M., A SPOLUPRACOVNÍCI, Práce sestry na operačním sále, s. 70. Srov. JEDLIČKOVÁ J., A KOLEKTIV AUTORŮ, Ošetřovatelská perioperační péče, s. 22. Srov. BARTOŠÍKOVÁ I., O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry, s. 15–16.

23

2. ROLE PERIOPERAČNÍ SESTRY Od sester se očekává spolupráce a zvládání interpersonálních problémů, které vznikají v těsně pracujících zdravotnických týmech. Můžeme sem zahrnout soupeření, konfliktní zájmy, problémy s financováním provozu zařízení a nedostatečné ocenění práce. Sestry si často stěžují na nevhodné chování, nepochopení, přehlížení, chybí jim ocenění a pochvala. Stres na pracovišti vede ke snaze lékařů se odreagovat a sestry se snadno stávají terčem jejich reakcí.46

2.2.2 Spolupráce sestra – sestra Spousta problémů může vznikat z vlastní podstaty typicky ženských kolektivů. Zvýšená ženská emotivita vede k závěrům vyplývajících pod vlivem subjektivních pocitů. Vztahy mezi ženami jsou křehčí, často se tvoří skupinky, projevují se vzájemné sympatie, antipatie, žárlivost, soutěžení o přízeň. Na druhé straně však mají ženy i přednosti vyhovující lidskému pečujícímu povolání, kterým je sestra.47

46 47

Srov. PLEVOVÁ I. A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 1, s. 101–102. Srov. PLEVOVÁ I. A KOLEKTIV, Ošetřovatelství 1, s. 103–104.

24

3. EMPIRICKÁ ČÁST

3 EMPIRICKÁ ČÁST

3.1 Cíle a očekávané výsledky Cíl I Popsat charakteristické stresové faktory související s prací perioperační sestry. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor nedodržování délky operačních programů. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor nedodržování pauzy na oběd. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor úroveň komunikace lékař – sestra.

Cíl II Definovat potřeby perioperačních sester k minimalizaci stresu na pracovišti. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude udávat realizaci techniky ke snížení stresové zátěže v průběhu pracovního procesu. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude udávat realizaci techniky ke snížení stresové zátěže v osobním životě.

25

3. EMPIRICKÁ ČÁST

Cíl III Popsat udávané vnímané pocity související s prací perioperační sestry. Očekávaný výsledek č. 6 Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude vnímat časovou tíseň v průběhu pracovního procesu. Očekávaný výsledek č. 7 Předpokládám, že více jak 75 % respondentů bude vnímat svou práci za velmi psychicky náročnou. Očekávaný výsledek č. 8 Předpokládám, že méně jak 50 % respondentů bude vnímat svou práci jako nezajímavou.

26

4. METODIKA

4 METODIKA Pro výzkum zjišťování stresové zátěže perioperační sestry byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Před vlastní distribucí dotazníků velkému počtu respondentů byla provedena nejprve pilotní studie na pracovišti FN Brno u 5 sester k ověření, zda je dotazník dostatečně srozumitelný. K předloženému dotazníku neměly žádné připomínky, tudíž byla provedena jeho distribuce v nezměněné podobě. Před vlastním vyplněním dotazníku (příloha 2) byli respondenti seznámeni s pokyny, týkající se vyplnění. Dotazník je složen ze 2 částí (1. část originální dotazník, 2. část standardizovaný dotazník) a je zcela anonymní. První část obsahuje celkem 12 položek. Druhá část je tvořena standardizovaným Meisterovým dotazníkem k hodnocení psychické zátěže při práci. Otázky v první části dotazníku č. 1 – 5 zjišťovaly demografické údaje (věk, respondentů, pohlaví, délku praxe na současném pracovišti a celkově ve zdravotnictví, vzdělání). Skupina otázek č. 6 – 9 zjišťovaly faktory vnímané stresové zátěže v pracovním procesu. Otázky č. 10 – 11 se zabývaly udávanými technikami snižování stresové zátěže v osobním životě a v rámci pracovní směny. Respondenti měli možnost v otázce č. 12 samostatně navrhovat vhodné techniky pro snížení stresu na pracovišti. Průzkum byl proveden v období leden – únor 2016 u perioperačních sester na operačních sálech FN Brno, nemocnice Břeclav a Hodonín. Kopii odsouhlasené písemné žádosti o umožnění realizace vedením FN Brno uvádím v příloze 1. Realizace průzkumu v nemocnicích Břeclav a Hodonín byla umožněna ústní dohodou konkrétním vedením zdravotnického zařízení. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány do tabulek a grafů. V tabulkách jsou uváděny výsledky absolutní (n) a relativní četnosti (%). V grafech jsou uváděny ve formě relativní četnosti (%). Druhá část průzkumu se opírala o použití standardizovaného dotazníku dle Meistera, který je doporučován pro vyhodnocení pracovní zátěže. Metoda byla vytvořena v roce 1975 W. Meisterem. K jeho vyhodnocení nejsou potřeba vyhodnocované 27

4. METODIKA šablony. Pro zpracování jsou k dispozici standardizované normy, zvlášť pro muže a ženy. Následující text se věnuje stručnému přiblížení užití Meisterova dotazníku. W. Meister faktorovou analýzou stanovil tři faktory. Jedná se o faktor přetížení, monotonie a nespecifický faktor. Jsou uvedeny v tabulce 1. Pro skupinové hodnocení lze použít aritmetické průměry sledovaných faktorů a hrubého skóru.48 Tabulka 1: Faktorová analýza dle Meistera Č. I II III HS

Název faktoru Přetížení Monotonie Nespecifický faktor Hrubý skór

Součet položek 1+3+5 2+4+6 7 + 8 + 9 + 10 I + II + III

Maximum 15 15 20 20

Uváděné aritmetické průměry, směrodatné odchylky a kritické hodnoty pro ženy a muže, prezentuje následující tabulka 2. Překročení těchto hodnot signalizuje nadměrnou pracovní zátěž v dané oblasti. Tabulka 2: Kritické hodnoty Faktor I Přetížení II Monotonie III Nespecifický faktor HS Hrubý skór

Ženy s.d.

K

x

8,4

3,2

10

7,6

3,0

11,7 25,0

X

Muži s.d.

K

10,6

3,0

12

9

6,4

3,2

8

4,4

14

10,3

4,1

12

8,1

29

22,9

6,4

26

Vyhodnocení jednotlivých položek Při hodnocení každé otázky se vychází z dosažených kritických hodnot mediánu (střední hodnota). Pokud zjištěný medián překračuje uváděnou kritickou hodnotu, zkoumaná pracovní skupina vykazuje negativní hodnocení své práce. V případě, že medián nedosahuje kritické hodnoty, pracovní skupina hodnotí svou práci pozitivně.49

48 49

Srov. HLADKÝ A., ŽIDKOVÁ Z., Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže, s. 39–40. Srov. HLADKÝ A., ŽIDKOVÁ Z., Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže, s. 40–41.

28

4. METODIKA Následující tabulka 3 prezentuje kritické hodnoty mediánu. Tabulka 3: Kritické hodnoty mediánů Otázka Časová tíseň Malé uspokojení Vysoká zodpovědnost Otupující práce Problémy a konflikty Monotonie Nervozita Přesycení Únava Dlouhodobá únosnost

K 3,0 2,5 3,0 2,5 2,5 2,5 3,0 3,0 3,0 2,5

Začlenění do faktoru I II I II I II III III III III

Výsledné zařazení Použitý Meisterův dotazník klasifikuje psychickou zátěž do 3 stupňů. Podrobně se jim věnuje následující tabulka 4. Tabulka 4: Klasifikace psychické zátěže Stupeň 1 2 3

Úroveň zátěže Zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti. Zátěž, při které může pravidelně docházet k dočasnému ovlivnění subjektivního stavu, respektive výkonnosti. Zátěž, při níž nelze vyloučit zdravotní rizika

29

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Do šetření bylo zahrnuto celkově 122 respondentů (101 pracoviště FN Brno, 11 nemocnice Břeclav, 10 nemocnice Hodonín). Návratnost expedovaných dotazníků činila 105 (86,07 %). Pro neúplné vyplnění byl 1 dotazník z průzkumu vyřazen. Celkový soubor pro zpracování činí 104 dotazníků. Tabulka 5: Věk respondentů Věk respondentů 19 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let nad 46 let Celkem

Absolutní četnost (n) 2 16 44 42 104

42,31 % 45,0%

Relativní četnost (%) 1,92 % 15,38 % 42,31 % 40,38 % 100,00 %

40,38 %

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 15,38 %

20,0% 15,0% 10,0% 5,0%

1,92 %

0,0% 19 – 25 let

26 – 35 let

36 – 45 let

nad 46 let

Graf 1: Věk respondentů Nejmenší skupinu 1,92 % tvoří respondenti ve věku 19 – 25 let, navazuje skupina 26 – 35 let, tj. 15,38 %, dále 36 – 45 let 42,31 % a nad 46 let 40,38 %. Na operačním sále pracují převážně respondenti nad 36 let.

30

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Tabulka 6: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Žena Muž Celkem

Absolutní četnost (n) 103 1 104

Relativní četnost (%) 99,04 % 1,00 % 100,00 %

Majoritní část respondentů tvořily ženy a to 99,04 %, muži byli zastoupeni pouze 1 %. Tabulka 7: Délka praxe na současném pracovišti Délka praxe na současném pracovišti 5 let 6 – 10 let 11 – 20 let 21 a více let Celkem


31,73 %

40,00%


28,85 %

22,12 %

30,00%

17,31 %

20,00% 10,00% 0,00% 5 let

6 – 10 let

11 – 20 let

21 a více let

Graf 2: Délka praxe na současném pracovišti Nejvíce respondentů 31,73 % označilo délku praxe na současném pracovišti 11 – 20 let. Nejméně byla zastoupena skupina 6 – 10 let, tj. 17,31 %. Skupina 21 a více let tvoří 28,85 % a skupina s praxí 5 let 22,12 %. Tabulka 8: Délka praxe ve zdravotnictví Délka praxe ve zdravotnictví 0 – 5 let 6 – 10 let 11 – 20 let 21 a více let Celkem



31


63,46 % 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%

27,89 %

30,00% 20,00%

6,73 %

1,92 %

10,00% 0,00% 0 – 5 let

6 – 10 let

11 – 20 let

21 a více let

Graf 3: Délka praxe ve zdravotnictví Nejvíce respondentů, odpovídajících na délku praxe ve zdravotnictví, je ve skupině 21 a více let a to 63,46 %, následuje skupina 11 – 20 let 27,89 %, skupina 6 – 10 let 6,73 %. Nejméně je zastoupena skupina do 5 let 1,92 %. Tabulka 9: Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Specializační Celkem


Relativní četnost (%) 14,42 % 7,69 % 27,88 % 50,00 % 100,00 % 50,00 %

50,00% 40,00%

27,88 %

30,00% 20,00%

14,42 % 7,69 %

10,00% 0,00% Středoškolské

Vyšší odborné

Vysokoškolské

Specializační

Graf 4: Nejvyšší dosažené vzdělání Největší skupinou jsou pracovníci, kteří ukončili specializační studium, tj. 50,00 %. Jako další možnosti vzdělání byly označeny vysokoškolské 27,88 %, středoškolské 14,42 %. Nejméně respondentů odpovědělo vyšší odborné 7,69 %. 32

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Tabulka 10: Vnímaný stresový faktor nedodržování délky operačního programu Vnímání stresového faktoru při nedodržování délky operačního programu

Absolutní četnost (n) 35 54 15 104

Ano Někdy Ne Celkem

Relativní četnost (%) 33,65 % 51,92 % 14,42 % 100,00 %

51,92 % 60,00% 33,65 % 40,00% 14,42 % 20,00% 0,00% Ano

Někdy

Ne

Graf 5: Vnímaný stresový faktor nedodržování délky operačního programu Více jak polovina respondentů 51,92 % někdy hodnotí nedodržování délky operačního programu jako stresový faktor. Naopak respondenti v 14,42 % nedodržování délky operačního programu nepovažují za stresový faktor. Souhlasí 33,65 % respondentů. Tabulka 11: Vnímání stresového faktoru při nedodržování hygienických přestávek Vnímání stresového faktoru při nedodržování pauzy na oběd, svačinu, pitného režimu Ano Někdy Ne Celkem

80,00%



65,38 %

60,00% 25,96 %

40,00%

8,65 %

20,00% 0,00% Ano

Někdy

Ne

Graf 6: Vnímání stresového faktoru při nedodržování hygienických přestávek 33

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Převážná většina respondentů nedodržování pauzy na oběd, svačinu, pitného režimu považuje za stresový faktor. Tuto odpověď označilo 65,38 % respondentů. Odpověď někdy označilo 25,93 % respondentů. Pouze 8,65 % respondentů, nedodržování pauzy „nestresuje“. Tabulka 12: Další stresové faktory v pracovním procesu Další stresové faktory v pracovním procesu Změny operačního programu Nedostatek pomocného personálu Umělé osvětlení, klimatizace, hluk Vztahy na pracovišti Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 25

Relativní četnost (%) 12,14 %

54

26,21 %

54

26,21 %

66 7 206

32,04 % 3,43 % 100,00 %

32,04 %

35,00% 26,21 %

30,00%

26,21 %

25,00% 20,00% 15,00%

12,14 % 3,43 %

10,00% 5,00% 0,00% Změny operačního programu

Nedostatek pomocného personálu

Umělé osvětlení, klimatizace, hluk

Vztahy na pracovišti

Jiné

Graf 7: Další stresové faktory v pracovním procesu Respondenti mohli označit více odpovědí, proto za 100 % je považováno 206 odpovědí. Z celkového počtu odpovědí byla nejčastěji zachycena odpověď vztahy na pracovišti, kterou označilo 32,04 % respondentů. Polovina respondentů odpověděla shodně nedostatek pomocného personálu, umělé osvětlení, klimatizace, hluk a to 26,21 %. Změny operačního programu uvedlo jako stresující 12,14 % respondentů. Stresové faktory definované jako jiné uvedlo 3,43 % respondentů (špatná mezioborová spolupráce, čas na přípravu při akutní operaci, nedostatečná komunikace).

34

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Tabulka 13: Vnímání jako stresového faktoru komunikace lékař – sestra Komunikace lékař – sestra Ano Někdy Ne Celkem


46,15 %


46,15 %

50,00% 40,00% 30,00% 20,00%

8%

10,00% 0,00% Ano

Někdy

Ne

Graf 8: Vnímání jako stresového faktoru komunikace lékař – sestra Na pracovišti úroveň stresu při komunikaci lékař – sestra neovlivňuje pouze 8 % respondentů. Shodný počet 46,15 % respondentů zvolilo odpověď ano a někdy, při vnímání komunikace za stresový faktor. Tabulka 14: Vykonávané aktivity v osobním životě Snižování stresové zátěže v osobním životě Aktivní volnočasové aktivity Pasivní volnočasové aktivity Seberozvojové aktivity Osobní kontakty Žádné Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 70 76 27 87 0 6 266

Relativní četnost (%) 26,32 % 28,57 % 10,15 % 32,71 % 0,00 % 2,26 % 100,00 %

Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Největší počet respondentů 32,71 % snižuje stresovou zátěž ve svém osobním životě osobními kontakty (rodina, přátelé), dále 28,57 % dotazovaných snižuje zátěž pasivními volnočasovými aktivitami (kultura, četba knih, hudba), 26,32 % respondentů využívá aktivní volnočasové aktivity (sport, turistika), 10,15 % respondentů se realizuje v seberozvojových aktivitách (medi-

35

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA tace, relaxace). U položky jiné uvedlo 2,26 % respondentů nejčastěji děti, psi, zahrada, houby, tchýně, samota. Naopak odpověď žádné neoznačil nikdo z respondentů. Tabulka 15: Vykonávané aktivity na pracovišti Snižování stresové zátěže na pracovišti Dechová cvičení Hudba Antistresové pomůcky Žádné Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 13 52 3 35 6 109


Respondenti zde měli možnost označit více odpovědí. Na otázku, jak snižují stresovou zátěž na pracovišti, odpovědělo 47,71 % respondentů hudba. Odpověď žádné zvolilo 32,11 % respondentů, dechová cvičení 11,93 % respondentů, jiné 5,50 % respondentů a antistresové pomůcky využívají 2,75 % respondentů. Tabulka 16: Návrhy ke snížení stresové zátěže Návrhy Nic Klidné pracovní prostředí a vztahy na pracovišti Dostatek personálu Organizace práce Lepší finanční ohodnocení Tolerance Kvalitní strava Nástup do důchodu Uznání Čokoláda Včasný konec operačních programů Kvalitní vybavení Nižší hladina hluku Výhled z okna Benefity – rehabilitace Odborné znalosti oboru Vzdělávání Celkem

Absolutní četnost (n) 44

Relativní četnost (%) 38,26 %

41

35,65 %

6 5 5 3 1 1 1 1

5,22 % 4,35 % 4,35 % 2,61 % 0,87 % 0,87 % 0,87 % 0,87 %

1

0,87 %

1 1 1 1 1 1 115

0,87 % 0,87 % 0,87 % 0,87 % 0,87 % 0,87 % 100,00 %

36

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA U této položky dotazníku byli respondenti požádání o uvedení návrhů na snížení stresové zátěže v pracovním procesu. Nejčastější odpovědí respondentů byla nakonec označena položka nic 38,26 %. Následují odpovědi klidné pracovní prostředí a vztahy na pracovišti 36,65 %, dostatek personálu 5,22 %, organizace práce 4,35 %, lepší finanční ohodnocení 4,35 %, tolerance 2,61 %. Dále uváděli: kvalitní strava, nástup do důchodu, uznání od vedení managementu, čokoláda, včasný konec operačních programů, kvalitnější přístrojové vybavení, nižší hladina hluku z přístrojů, výhled z okna, benefity – rehabilitace. Tabulka 17: Časová tíseň Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



První položka Meisterova dotazníku zjišťovala „Při práci mívám často pocit časového tlaku“. Polovina respondentů uvedla nevím, někdy ano, někdy ne 50,00 %. Nejméně uváděnou odpovědí bylo ne, vůbec nesouhlasím 3,85 %. Odpověď spíše souhlasím uvedlo 18,27 % respondentů. Odpověď spíše nesouhlasím uvedlo 14,42 % a ano, plně souhlasím 13,46 % respondentů. Tabulka 18: Malé uspokojení Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



Na otázku „Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad(a)“ nejčastěji odpovědělo ne, vůbec nesouhlasím 43,27 % respondentů. Odpověď, spíše nesouhlasím, uved-

37

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA lo 34,62 % respondentů. Nevím, někdy ano, někdy ne označilo 19,23 % respondentů. S vnímáním neuspokojení z práce spíše souhlasilo 1,92 % a souhlasilo 0,96 %. Tabulka 19: Vysoká zodpovědnost Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



S dotazem „Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou zodpovědnost spojenou se závažnými důsledky“ respondenti spíše nesouhlasili 31,73 %, vůbec nesouhlasili 19,23 %. Plně souhlasilo 9,62 % respondentů. Někdy ano, někdy ne uvedlo 25,00 %. Tabulka 20: Otupující práce Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



„Práce je málo zajímavá, duševně je spíše otupující“ – nadpoloviční počet respondentů, tj. 53,85 % nesouhlasila. Spíše nesouhlasím, uvedla 34,62 % respondentů. Někdy ano, někdy ne odpověděla 9,62 % respondentů. S otázkou plně souhlasila 0 % respondentů a spíše souhlasím uvedla 1,92 %. Tabulka 21: Problémy a konflikty Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



38

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA U položky „V práci mám často problémy a konflikty, od nichž se nemohu odpoutat ani po skončení pracovní doby“ vyjádřilo nesouhlasné stanovisko 38,46 % respondentů. Spíše nesouhlasí 36,54 % respondentů. Někdy ano, někdy ne uvedlo 22,12 % respondentů. S otázkou plně souhlasí 1,92 % a spíše souhlasí 0,96 % respondentů. Tabulka 22: Monotonie Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



S položkou „Při práci udržuji jen s námahou pozornost, protože se po dlouhou dobu nic nového neděje“ souhlasí 0 % a spíše souhlasí 2,88 % respondentů. Nadpoloviční počet respondentů, tj. 54,81 % s otázkou nesouhlasí, spíše nesouhlasí 38,46 % respondentů. Někdy ano, někdy ne uvedlo 3,85 % respondentů. Tabulka 23: Nervozita Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



„Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím nervozitu a rozechvělost“ – respondenti spíše nesouhlasili 41,35 % a vůbec nesouhlasili 33,65 %. S položkou plně souhlasilo 1,92 % a spíše souhlasilo 0,96 % respondentů. Někdy ano, někdy ne značilo 22,12 % respondentů.

39

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Tabulka 24: Přesycení Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



S položkou „Po několika hodinách mám práce natolik dost, že bych chtěl(a) dělat něco jiného“ respondenti nejčastěji spíše nesouhlasili 40,38 %. Vůbec nesouhlasilo 34,62 % respondentů. Spíše souhlasím, či plně souhlasím, uvedlo 1,92 % respondentů. Odpověď, někdy ano, někdy ne označilo 21,16 % respondentů. Tabulka 25: Únava Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



„Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím únavu a ochablost“ – respondenti spíše nesouhlasili v 31,73 % a vůbec nesouhlasili v 15,38 %. Souhlasné stanovisko s položkou uvedlo 4,81 % a spíše souhlasilo 11,54 % respondentů. Nejvíce respondentů označilo variantu někdy ano, někdy ne 36,54 %. Tabulka 26: Dlouhodobá únosnost Hodnocení Ano, plně souhlasím Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne Spíše nesouhlasím Ne, vůbec nesouhlasím Celkem



40

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA S větou „Práce je psychicky tak náročná, že je velmi obtížné dělat ji po léta se stejnou výkonností“ plně souhlasilo 7,69 % a spíše souhlasilo 20,19 % respondentů. Nesouhlasné stanovisko vyjádřilo 16,35 % a spíše nesouhlasilo 30,77 % respondentů. Odpověď, někdy ano, někdy ne, volilo 25,00 % respondentů. Další text se věnuje vyhodnocení příslušné Meisterově metodice, která je podrobně popsána v kapitole 4. Zjištěná data respondentů, jsou pro přehlednost uvedena v tabulce 27. Barevně jsou zvýrazněné nejčastější odpovědi na jednotlivé otázky. Tabulka 27: Nejčastějších odpovědí Otázka Časová tíseň Malé uspokojení Vysoká zodpovědnost Otupující práce Problémy a konflikty Monotonie Nervozita Přesycení Únava Dlouhodobá únosnost

1 ne 3,85 %

2 spíše ne 14,42 %

3 nevím 50,00 %

4 spíše ano 18,27 %

5 ano 13,46 %

43,27 %

34,62 %

19,23 %

1,92 %

0,96 %

100 %

19,23 %

31,73 %

25,00 %

14,42 %

9,62 %

100 %

53,85 %

34,62 %

9,62 %

1,92 %

0,00 %

100 %

38,46 %

36,54 %

22,12 %

0,96 %

1,92 %

100 %

54,81 % 33,65 % 34,62 % 15,38 %

38,46 % 41,35 % 40,38 % 31,73 %

3,85 % 22,12 % 21,15 % 36,54 %

2,88 % 0,96 % 1,92 % 11,54 %

0,00 % 1,92 % 1,92 % 4,81 %

100 % 100 % 100 % 100 %

16,35 %

30,77 %

25,00 %

20,19 %

7,69 %

100 %

Celkem 100 %

Z tabulky tak vyplývá, že respondenti subjektivně hodnotí svou psychickou zátěž při práci vedoucí pozitivním směrem od střední možnosti nevím.

5.1 Vyhodnocení podle faktorů Tabulka 28 uvádí aritmetické průměry (x) a směrodatné odchylky (s.d.) faktorů a hrubého skóru vypočítané z odpovědí oslovených respondentů. Pro porovnání jsou uvedeny také aritmetické průměry (xN), směrodatné odchylky (s.d.N) sloužící jako populační normy a kritické hodnoty (K), jejichž překročení indikuje nadměrnou zátěž v dané oblasti.

41

5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Tabulka 28: Aritmetické průměry, směrodatné odchylky, kritické hodnoty I. II. III. HS

Faktor Přetížení Monotonie Nespecifický faktor Hrubý skór

𝐱 7,8 5,0 9,2 22,0

𝐱N 8,4 7,6 11,7 25,0

s.d. 2,2 1,8 3,2 5,9

s.d.N 3,2 3,0 4,4 8,1

K 10 9 14 29

Získané aritmetické průměry (x) v žádném z faktorů ani v hrubém skóru nepřekračují stanovené populační normy (xN) a tudíž ani nedosahují kritických hodnot (K). Z vyhodnocení podle faktorů tedy vyplývá, že u oslovených respondentů v žádné z oblastí nedochází k nadměrné zátěži. Směrodatné odchylky (s.d.) vychází menší než odchylky (s.d.N), z čehož plyne, že variabilita mezi odpověďmi jednotlivých respondentů je menší, než variabilita udávaná v rámci populační normy.

5.2 Vyhodnocení podle otázek Tabulka 29 uvádí hodnoty mediánů pro jednotlivé odpovědi v Meisterově dotazníku získané z odpovědí respondentů. Pro srovnání je uvedena i kritická hodnota mediánu, jejíž překročení implikuje, že skupina hodnotí svou práci negativně Tabulka 29: Hodnoty mediánů č.

Otázka (zkráceně)

Medián

K

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Časová tíseň Malé uspokojení Vysoká odpovědnost Otupující práce Problémy a konflikty Monotonie Nervozita Přesycení Únava Dlouhodobá únosnost

3,0 2,0 2,0 1,0 2,0 1,0 2,0 2,0 3,0 3,0

3,0 2,5 3,0 2,5 2,5 2,5 3,0 3,0 3,0 2,5

Začlenění do faktoru I II I II I II III III III III

Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že respondenti ve většině případů, resp. oblastí (otázky 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8) hodnotí svou práci kladně. Negativní hodnocení lze spatřovat pouze v oblasti dlouhodobé únosnosti (otázka 10).

42


5.3 Klasifikace zátěže Ze srovnání mediánů faktorů I a II vyplývá, že medián faktoru I je o 3 body větší než medián faktoru II a tudíž je zapotřebí sečíst mediány faktorů I a III. Námi zjištěná aktuální hodnota výzkumu vede k závěru, že u oslovených respondentů nedochází k pracovnímu přetížení (viz tabulka 30). Tabulka 30: Mediány faktorů Faktor Přetížení Monotonie Nespecifický faktor Celkové vyhodnocení I + III

Aktuální hodnota mediánu 8,0 5,0 9,0 17,0

43

6. DISKUSE

6 DISKUSE Profese perioperační sestry je velmi specifická. Z odborného hlediska se řadí mezi povolání velmi náročná. Požadavky jsou kladeny na profesionalitu, znalost manipulace s vyvíjející se moderní technikou a schopnost vést dokumentaci. Samotná operace však vyžaduje nejen psychickou kondici, ale i fyzickou. Odborná literatura nabízí několik prací, které se zabývají tématem stresové zátěže všeobecných sester. Bohužel, žádná nenabízí srovnatelnou se zaměřením na perioperační sestry. Proto v následujícím textu předkládám zjištění z mého realizovaného průzkumu v této oblasti. Pro splnění daných cílů byla použita kvantitativní metoda dotazníkového šetření. Dotazník se skládal ze 2 části. První část tvořil originální dotazník a zachycoval věk, pohlaví, délku praxe ve zdravotnictví a na současném pracovišti, vzdělání, subjektivní vnímání pracovního prostředí, komunikaci, snižování stresové zátěže. Druhá část byl standardizovaný Meisterův dotazník a zabýval se hodnocením v oblasti pracovní zátěže. Respondentky tvořily perioperační sestry na kontaktních pracovištích. Z demografických údajů o respondentech vyplývá, že nejpočetnější skupinou jsou ženy ve věkové hranici 36 – 45 let, tj. 42 % respondentů. Druhou nejpočetnější skupinu starších 46 let tvoří 40 % respondentů, následují respondenti ve věku 26 – 35 let 15 % respondentů. Nejnižší počet je zastoupen ve věkové skupině 19 – 25 let, 2 % respondentů. Ze zjištěných výsledků vyplynulo, že nejpočetnější skupinou se ukázali respondenti s celkovou délkou praxe na současném pracovišti 11 – 20 let v 32 %. Za ní následovala skupina respondentů u 21 a více let v 29 %, poté 5 let v 22 %. Nejméně zastoupeni byli respondenti 6 – 10 let v 17 %. S délkou praxe na současném pracovišti souvisela i další položka, která zjišťovala celkovou délku praxe ve zdravotnictví. Z analýzy dat vyplývá, že největší podíl zastoupení je u respondentů 21 a více let v 64 %. Další zastoupení uvedli respon-

44

6. DISKUSE denti 11 – 20 let v 28 %, následovala skupina respondentů 6 – 10 let v 7 % a nejmenší zastoupení měla skupina respondentů 0 – 5 let v 2 %. Nejvyšší dosažené vzdělání u respondentů bylo specializační – 50 %, následovalo vysokoškolské – 28 %, vyšší odborné 8 %, středoškolské 14 %. Vysoký podíl specializačního a vysokoškolského studia nám ukazuje zájem se vzdělávat. Stanovený cíl č. 1 byl zaměřen na vnímaní nedodržování délky operačního programu jako stresového faktoru. Průzkum ukázal, že perioperační sestry vnímají tento faktor jen někdy v 52 %. Odpověď ano označili respondenti v 34 %. Pouze 14 % respondentů nepovažuje nedodržení operačního programu za stresový faktor. Očekávaný výsledek č. 1, kde jsem předpokládala, že více než 75 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor nedodržování délky operačních programů, se potvrdil. Toto zjištění potvrzuje fakt, že je běžně uplatňováno nedodržování délky operačních programů. Další otázka zjišťovala vnímání stresového faktoru při nedodržování pauzy na oběd, svačinu a pitného režimu. Perioperační sestry to vnímají jako stresový faktor v 65 %. Nesouhlasilo pouze 9 % respondentů. V rámci očekávaného výsledku č. 2, kde jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor nedodržování pauzy na oběd, svačinu, pitného režimu, se potvrdil. V praxi je tak velmi citlivě vnímáno nedodržování hygienických přestávek. Objevuje se tak zbytečně napjatá atmosféra, zvyšují se emoce a může proto docházet ke zbytečným chybám. Z toho vyplývá, že by se mělo více přihlížet k fyzickým, ale i psychickým potřebám perioperačních sester. Mezi respondenty uváděné další stresové faktory v pracovním procesu byly zařazeny vztahy na pracovišti v 32 %, následovalo umělé osvětlení, klimatizace, hluk a nedostatek pomocného personálu v 26 % respondentů, změny operačního programu v 12 %. V odpovědi jiné, což uvedly 3 % respondentů, se objevily poznámky týkající se: špatná mezioborová spolupráce, čas na přípravu při akutní operaci, nedostatečná komunikace. Z výsledků je patrná specializace daného oboru. Osobnostní charakteristika, kde je nutná týmová práce, zde tak hraje velkou roli.

45

6. DISKUSE V praxi se často setkáváme s faktem, kdy řada sester poukazuje na špatnou komunikaci lékař – sestra. V rámci očekávaného výsledku č. 3, bylo předpokladem, že více než 50 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor úroveň komunikace lékař – sestra, se potvrdil. Shodně odpověděli respondenti ano a někdy v 46 %. Pouze 8 % respondentů kvalitu komunikace lékař – sestra jako stresový faktor nevnímá. Současné ošetřovatelství je postavené na týmové práci, empatickém přístupu, vzájemné spolupráci. Jednotliví členové operačního týmu by tak měli tvořit celek. Vztahy by měly být založeny na vzájemné důvěře a respektu k práci druhého, jedině tak může být práce kvalitně provedena. Cíl č. 2 definuje potřeby perioperační sestry k minimalizaci stresu na pracovišti. Očekávaný výsledek č. 4, kde jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude udávat realizaci techniky ke snížení stresové zátěže v osobním životě se potvrdil. V realizovaném šetření bylo zjištěno, že respondenti vnímají nutnost snižovat stresovou zátěž. Je důležité, aby sestra dokázala relaxovat a pečovat o sebe. Stresovou zátěž se snaží respondenti snižovat osobními kontakty (rodina, přátelé) v 33 %. Téměř 29 % respondentů využívá pasivní volnočasové aktivity (kultura, četba knih, hudba), 26 % respondentů se věnuje aktivním volnočasových aktivitám (sport, turistika), 10 % respondentů se realizuje v seberozvojových aktivitách (meditace, relaxace), 2 % respondentů uvedlo jiné (děti, psi, zahrada, tchýně, houby, samota). Překvapivě odpověď žádné označena nebyla. Další sledovanou položkou byly realizované techniky perioperační sestry vedoucí ke snížení stresové zátěže v rámci pracovní směny Z analýzy je patrné, že se snaží techniky využívat. Očekávaný výsledek č. 5, kde jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude udávat realizaci techniky ke snížení stresové zátěže v průběhu pracovního procesu, se potvrdil. Z celkového počtu odpovědí, 48 % respondentů označilo hudbu jako faktor vedoucí ke snížení zátěže na pracovišti. Dále 32 % respondentů uvádí, že žádnou techniku nevyužívá. Naproti tomu dechová cvičení využívá 12 % respondentů, jiné uvedlo 6 % respondentů a 3 % používá antistresové pomůcky. V praxi je možno využívat dané techniky, tudíž zaleží na vlastní aktivitě jedince. S tím také souvisí získané návrhy na rozšíření snížení stresové zátěže v pracovním procesu. Ovšem na tuto otázku neodpovědělo nejvíce respondentů, až 38 %. Nej-

46

6. DISKUSE častějším návrhem, který se objevil, byl klidné pracovní prostředí a také lepší vztahy na pracovišti v 36 %, poté dostatek personálu v 5 %, lepší organizace práce ve 4 %, lepší finanční ohodnocení ve 4 % a větší tolerance v 3 %. V menším počtu – 1 % byly uváděny návrhy: kvalitní strava, nástup do důchodu, uznání, čokoláda, včasný konec operačních programů, kvalitní vybavení, výhled z okna, benefity – rehabilitace, odborné znalosti oboru, vzdělávání. Vzhledem k jednotlivým oborům operačních sálů, tato doporučení reflektují jednotlivé organizační kultury na daných pracovištích, včetně uplatňovaných zvyklostí. Druhá část průzkumu je zaměřena dle Meistera na hodnocení dopadu pracovní zátěže. Cílem č. 3 bylo popsat udávané vnímané pocity související s prací perioperační sestry. První položka se zabývala vnímáním pocitu časového tlaku při práci. Polovina respondentů v 50 % odpovědělo nevím, někdy ano, někdy ne. K podobnému závěru dospěla Adámková ve své práci, kde zjistila časovou tíseň u 43 % respondentů na chirurgickém oddělení a u 35 % respondentů na interním oddělení. Kovalčíková uvádí zjištěnou časovou tíseň u 39 % respondentů na kardiologickém pracovišti. Z dostupných zdrojů tak vyplývá, že perioperační sestry vnímají tlak při své práci častěji.50,51 V oblasti „Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad(a)“ respondenti nesouhlasili ve 43 %. Respondenti pracující na chirurgickém oddělení uváděli nesouhlasnou odpověď v 50 %. Naopak respondenti pracující na kardiologickém pracovišti uváděli nesouhlasnou odpověď v 35 %.51,52 S dotazem „Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou zodpovědnost“, respondenti spíše nesouhlasili v 32 %. Stejnou odpověď uvedli i respondenti z chirurgického a interního oddělení. Respondenti z kardiologického pracoviště nejčastěji uváděli odpověď nevím, někdy ano, někdy ne. Z předložených dat vyplývá, že perioperační sestry vnímají zodpovědnost obdobně jako respondenti z uvedených oddělení.51,52 Nesouhlasné stanovisko u položky „Práce je málo zajímavá, duševně je spíše otupující“ potvrdilo 54 % respondentů. K podobným závěrům dospěly i Adámková u 57 % respondentů na chirurgickém oddělení a 53 % respondentů z kardiologického 50 51

Srov. ADÁMKOVÁ L., Problematika psychické zátěže práce sestry, bakalářská práce 2010, s 70–71. Srov. KOVALČÍKOVÁ J., Percepce pracovní zátěže, diplomová práce, s 81

47

6. DISKUSE pracoviště u Kovalčíkové. V rámci perioperačních sester tak 35 % nesouhlasí. Můžeme tedy konstatovat, že sestry svou práci nevnímají jako stereotypní.52,53 Na položku, která se zabývá problémy a konflikty v práci nejčastěji respondenti odpověděli ne, vůbec nesouhlasím v 39 %. Spíše nesouhlasilo 37 % respondentů. Odpověď někdy ano, někdy ne volilo 22 % respondentů. S otázkou plně souhlasilo 2 % respondentů a spíše souhlasilo 1 % respondentů. Respondenti z chirurgického oddělení spíše nesouhlasí v 41 % a interní oddělení vůbec nesouhlasí v 50 %. Respondenti z kardiologického pracoviště vyjádřili nesouhlasné stanovisko ve 46 %. Perioperační sestry tak v ¼ vnímají problémy a konflikty ve své práci. Organizační kultura práce tak zde hraje velkou roli.53,54 S tvrzením, která se dotazují na udržení pozornosti při práci, protože se dlouhou dobu nic nového neděje, více jak polovina respondentů nesouhlasila v 55 %. Srovnatelný závěr uvedli respondenti z chirurgického a interního oddělení v 68 % a respondenti z kardiologického pracoviště v 68 %.53,54 Na otázku, zda při své práci perioperační sestry pociťují nervozitu a rozechvělost po několika hodinách, udávali respondenti spíše nesouhlasné stanovisko v 41 %. Nesouhlasné stanovisko uvádějí respondenti z chirurgického v 39 % a interního v 39 % oddělení. Stejné konstatování uvedli i respondenti z kardiologického pracoviště ve 40 %.53,54 Zda respondenti pociťují po několika hodinách práce přesycení, uvedli odpověď spíše nesouhlasím ve 40 %. Vůbec respondenti nesouhlasili v 35 %. Spíše souhlasím nebo plně souhlasím 2 % respondentů. Odpověď někdy ano, někdy ne volilo 21 % respondentů. Nesouhlasnou odpověď uvedli respondenti z chirurgického oddělení ve 41 %, nevím, někdy ano, někdy ne uvedli respondenti z interního oddělení v 39 %. Na kardiologickém pracovišti respondenti nejčastěji uváděli odpověď, spíše nesouhlasím v 37 %.53,54 V položce „Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím únavu a ochablost“, volilo za nejčastější odpověď nevím, někdy ano, někdy ne 37 % respondentů. Respondenti z chirurgického oddělení spíše nesouhlasí v 33 % a interního 52 53

Srov. ADÁMKOVÁ L., Problematika psychické zátěže práce sestry, bakalářská práce 2010, s 70–71 Srov. KOVALČÍKOVÁ J., Percepce pracovní zátěže, diplomová práce, s 81-82

48

6. DISKUSE oddělení uvedli nevím, někdy ano, někdy ne v 50 %. Respondenti z kardiologické pracoviště volili odpověď nevím, někdy ano, někdy ne v 36 %.54,55 Na poslední položku, zda je práce tak psychicky náročná, že je velmi obtížné ji po léta vykonávat stejně, nejčastěji odpovědělo spíše nesouhlasím 31 % respondentů. Shodné odpovědi uvedli respondenti z chirurgického a interního oddělení v 30 % a respondenti z kardiologického pracoviště v 31 %. Zjištěné výsledky ukazují, že pouze 28 % respondentů nesouhlasí. Naopak 72 % sester uvádí nebo vnímá svou práci jako náročnou.55,56 Na základě získaných dat, lze konstatovat, že respondenti ve většině případů hodnotí svou práci velmi kladně. Získané aritmetické průměry v žádném z faktorů ani v hrubém skóru nepřekračují normy a nedosahují kritických hodnot. Na základě Meisterova dotazníku vyplývá, že u perioperačních sester nedochází k nadměrné zátěži. Negativní hodnocení můžeme spatřovat pouze v oblasti dlouhodobé únosnosti. Ve srovnání s posouzením kategorie senzorické a mentální zátěže dle dosažených výsledků jsem dospěla k závěru, že i zde nedochází k přetížení. Tato zjištění potvrzují nutnost seberozvoje a seberealizace podporované vedením jednotlivých pracovišť. Vhodná je i aktivní či pasivní volnočasová aktivita, supervize, vzdělání.

54 55

Srov. ADÁMKOVÁ L., Problematika psychické zátěže práce sestry, bakalářská práce 2010, s 70–71 Srov. KOVALČÍKOVÁ J., Percepce pracovní zátěže, diplomová práce, s 81-82

49

7. HODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ

7 HODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ V této části jsem zhodnotila splnění cílů a potvrzení či vyvrácení pracovních hypotéz.

7.1 Cíl č. 1 Popsat charakteristické stresové faktory související s prací perioperační sestry. Tento cíl se podařilo splnit. Očekávaný výsledek č. 1, ve kterém jsem předpokládala, že více než 75 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor nedodržování délky operačních programů, se potvrdil (tabulka 10, graf 5). Více jak polovina perioperačních sester uvedla, že to vnímá jen někdy – v 52 %, souhlasné stanovisko uvedlo 34 % respondentů. Očekávaný výsledek č. 2, kde jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor nedodržování pauzy na oběd, svačinu, pitného režimu se potvrdil. Tabulka 11 a graf 6 ukazují, že 68 respondentů, tj. 65 %, vnímá nedodržování pauzy jako stresový faktor. Očekávaný výsledek č. 3, ve kterém jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude vnímat jako stresový faktor úroveň komunikace lékař – setra, se potvrdil (tabulka 13, graf 8). Celkově ve 46 % perioperační sestry považují komunikaci za stresový faktor a rovněž ve 46 % komunikaci považují za stresový faktor jen někdy.

7.2 Cíl č. 2 Definovat potřeby perioperačních sester k minimalizaci stresu na pracovišti, se podařilo splnit. Očekávaný výsledek č. 4, ve kterém jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude udávat realizaci techniky ke snížení stresové zátěže v osobním životě,

50

7. HODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ se potvrdil. Z tabulky 14 vyplývá, že 33 % perioperačních sester snižuje zátěž osobními kontakty, 29 % využívá pasivní volnočasové aktivity, 26 % se věnuje aktivním volnočasovým aktivitám, 10 % realizuje seberozvojové aktivity a 2 % se věnuje jiným aktivitám. Očekávaný výsledek č. 5, v němž jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude udávat realizaci techniky ke snížení stresové zátěže v průběhu pracovního procesu, se potvrdil. Jak ukazuje tabulka 15, snaží se 48 % perioperačních sester záěž snižovat hudbou, ale 32 % nevyužívá žádnou techniku, 12 % využívá dechová cvičení, 6 % dotázaných používá jiné techniky a 3 % používá antistresové pomůcky.

7.3 Cíl č. 3 Popsat udávané vnímané pocity související s prací perioperační sestry, se podařilo splnit. Očekávaný výsledek č. 6, v němž jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů bude vnímat časovou tíseň v průběhu pracovního procesu, se nepotvrdil. Jak ukazuje tabulka 29, hodnota mediánu byla rovna hraniční hodnotě normy 3,0. Očekávaný výsledek č. 7, kde jsem předpokládala, že více jak 75 % respondentů bude vnímat svou práci za velmi psychicky náročnou, se nepotvrdil. Zde byla hodnota mediánu 2,0 naměřena překvapivě hluboko pod kritickou hodnotou 3,0. Očekávaný výsledek č. 8, kde jsem předpokládala, že méně jak 50 % respondentů bude vnímat práci jako nezajímavou, se potvrdil. Hodnota mediánu 1,0 nedosahovala kritické hodnoty 2,5.

51

8. NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Na základě studia příslušné literatury a z vlastní praxe uvádím na zlepšení snížení stresové zátěže několik rad pro sestry, ale i doporučení pro zaměstnavatele. Velký podíl mají na stresovou zátěž nejen sestry samy, ale i jejich zaměstnavatelé. Doporučení pro sestry: 

převzetí osobní zodpovědnosti za svůj život,



snažit se dodržovat zdravý životní styl,



dostatečně odpočívat,



pečovat o sebe,



vytvářet dobré vztahy s druhými lidmi.

Doporučení pro zaměstnavatele: 

podpora kvalitní organizační kultury,



týmová spolupráce,



zabezpečení možnosti regenerace v rámci směny,



supervize,



podpora vzdělávání,



zajištění dostatečného počtu personálu,



rozpis směn s dostatečným prostorem pro odpočinek mezi směnami,



pravidelné provádění periodických preventivních prohlídek.

52

9. ZÁVĚR

9 ZÁVĚR Stres, slovo, které slyšíme poměrně často. Pro profesi perioperační sestry není tento pojem taktéž neznámý. Psychická, ale i fyzická zátěž v její práci je každodenním pojmem. Cílem mé práce bylo zjistit, jak se snaží bojovat perioperační sestry se zátěží. Dotazníkem, který se skládal ze 2 částí, bylo zjištěno, že jim pojem není cizí. Perioperační sestry převážně vnímají stresovou zátěž při nedodržování hygienických pauz. V případě komunikace lékař – sestra, či nedodržování délky operačních programů, ne vždy to je vnímáno jako stresová zátěž. Zatěžující se zdá být komunikace v oblasti organizace provozu. Ve druhé části, kdy byl použit standardizovaný dotazník, se ne úplně mé předpoklady naplnily. Vyplynulo, že perioperační sestry jsou se svou profesí spokojeny, není pro ně otupující ani monotónní. Nervozitu a přesycení u své náročné profese nepociťují. Hraničními hodnotami hodnotily časovou tíseň a únavu. Největší problém spatřují v oblasti dlouhodobé únosnosti, kdy svou práci nemůžou vykonávat se stejnou výkonností. Na základě celkového hodnocení standardizovaného Meisterova dotazníku lze konstatovat, že respondenti ve většině případů hodnotí svou práci kladně. Získané aritmetické průměry v žádném z faktorů ani v hrubém skóru nepřekračují normy a nedosahují kritických hodnot. Vyplývá tak, že u perioperačních sester nedochází k nadměrné zátěži. Negativní hodnocení můžeme spatřovat pouze v oblasti dlouhodobé únosnosti. Ve srovnání s posouzením kategorie senzorické a mentální zátěže dle dosažených výsledků jsem dospěla k závěru, že ani zde nedochází přetížení.

53

9. ZÁVĚR Na závěr bych chtěla uvést citaci, která přesně vystihuje profesi perioperační sestry: „Operační sál je místem, v jehož magickém prostředí jsou instrumentářky nepostradatelnými, tichými a spolehlivými průvodkyněmi nemocných a chirurgů.“ prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.

54

ANOTACE

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Zavadilová Martina Instituce: Katedra ošetřovatelství LF Masarykovy univerzity Název práce: Stresová zátěž perioperační sestry Vedoucí práce: PhDr. Zítková Marie Počet stran: 68 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: stres, perioperační sestra, operační sál, relaxace, coping, strategie, resilience Bakalářská práce se zabývá stresovou zátěží perioperačních sester pracujících na operačním sále. Teoretická část přibližuje problematiku stresu, jeho příznaky, vývoj, zvládání a prevenci. Dále je definována role sestry v perioperační péči, operační tým struktura operačních sálů. Empirická část vyhodnocuje vlastní dotazníkové šetření a analyzuje hypotézy. Cílem bakalářské práce bylo popsat charakteristické stresové faktory, vnímané pocity a definovat potřeby perioperačních sester související s jejich prací.

55

ANOTATION

ANNOTATION First name and surname: Zavadilová, Martina Institution: Department of Nursing, Masaryk University, Faculty of Medicine Title: Perioperative Nurse Stress Load Supervisor: PhDr. Zítková, Marie Number of pages: 68 Number of supplements: 2 Year of defence: 2016 Keywords: Stress, Perioperative Nurse, Operating Room, Relaxation, Coping, Strategy, Resiliency This bachelor’s thesis deals with a stress load of perioperative nurses working in the operating theatre. The theoretical part outlines a stress issue, its symptoms, development, getting under control, and prevention. The role of a nurse in a perioperative care, operating team, the structure of operating theatres are also defined. The empirical part evaluates a survey and analises the stated hypothesis. The aim of this thesis was to describe the characteristic stress factors, perceived feelings, and to define the needs of perioperative nurses related to their work.

56

LITERATURA A PRAMENY

LITERATURA A PRAMENY ADÁMKOVÁ, L., Problematika psychické zátěže práce sestry. Bakalářská práce obhájena na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně r. 2010, s. 70–71. BALKOVÁ, Hilda, FÜRSTOVÁ, Lucia, Vyhoření perioperačních sester. Dostupné elektronicky na http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vyhoreni-periperacnich-sester466793, naposledy navštíveno 8. 11. 2015. BÁRTLOVÁ, S., HAVELKOVÁ, H., JIČÍNSKÁ, K., KOMÍNKOVÁ, H., MALINKOVÁ, M., MARKOVÁ, M., VRASPÍROVÁ, Role sestry specialistky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 102 s. ISBN 978-80-7013-488-7. BITTNEROVÁ, Zuzana, Proč termín perioperační péče?. Dostupné elektronicky na http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/proc-termin-perioperacni-pece-309060, naposledy navštíveno 8. 11. 2015. BARTOŠÍKOVÁ, I., O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006, 86 s. ISBN 80-7013-439-9. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P., Základy klinické psychologie. 1. vyd. Praha: PORTÁL, 2001. 440 s. ISBN 80-7178-550-4. DUDA, M., a spolupracovníci, Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2000. 392 s. ISBN 80-7169-642-0. HLADKÝ, A., ŽIDKOVÁ, Z., Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže. 1. vyd. Praha: KAROLINUM, 1999. 78 s. ISBN 80-7184-890-5. HONZÁK, R., Svépomocná příručka sestry. 1. vyd. Praha: GALÉN, 2015. 257 s. ISBN 978-80-7492-142-1. IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univ. Palackého, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2.

57

LITERATURA A PRAMENY JEDLIČKOVÁ, J., a kolektiv autorů, Ošetřovatelská perioperační péče.1. vyd. Brno: NCO NZO, 2012. 268 s. ISBN 978-80-7013-543-3. KOVALČÍKVÁ J., Percepce pracovní zátěže. Diplomová práce obhájena na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v r. 2013, s. 81- 82 . KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J., Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: PORTÁL, 2003. 279 s. ISBN80-7178-774-4. KŘIVOHLAVÝ, J., Sestra a stres. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3149-0. LUKÁČ, Moderní babictví. 2005 dostupné elektronicky na http://www.levret.cz/ PLEVOVÁ, I., a kolektiv: Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3557-3. PLEVOVÁ, I., a kolektiv: Ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3558-0. POCHYLÁ, K., České ošetřovatelství 1. 2. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 49 s. ISBN 80-7013-420-8. PRAŠKO, J., Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2003. 204 s. ISBN 80-247-0185-5. PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H., Proti stresu krok za krokem. 1. Vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2001. 188 s. ISBN 80-247-0068-9. VENGLÁŘOVÁ, M., a kolektiv, Sestry v nouzi. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2. VINAY, J., Stres a zdraví. 1. vyd. Praha: PORTÁL, 2007. 160 s. ISBN 978-80-7367-211-9.

58

LITERATURA A PRAMENY VYHLÁŠKA č. 424/2004 Sb. Dostupné na http://www.clk.cz/oldweb/zakpred/zakon_96-2004-1.html. WILKINSON, G., Stres. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2001. 96 s. ISBN 80-247-0092-1. ŽIDKOVÁ, Zdeňka, Životospráva sálových sester. Dostupné elektronicky na http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/zivotosprava-salovych-sester-449672, naposledy navštíveno 8. 11. 2015. Hluk na operačním sále. Dostupné elektronicky na http://www.florence.cz/odborneclanky/archiv-florence/2009/12/hluk-na-operacnim-sale. slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ frustrace – ABZ.cz: slovník cizích slov slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=coping&typ_hledani=prefix

59

SEZNAM TABULEK

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Faktorová analýza dle Meistera................................................................. 28 Tabulka 2: Kritické hodnoty........................................................................................ 28 Tabulka 3: Kritické hodnoty mediánů ......................................................................... 29 Tabulka 4: Klasifikace psychické zátěže ..................................................................... 29 Tabulka 5: Věk respondentů ........................................................................................ 30 Tabulka 6: Pohlaví respondentů .................................................................................. 31 Tabulka 7: Délka praxe na současném pracovišti ....................................................... 31 Tabulka 8: Délka praxe ve zdravotnictví..................................................................... 31 Tabulka 9: Nejvyšší dosažené vzdělání ....................................................................... 32 Tabulka 10: Vnímaný stresový faktor nedodržování délky operačního programu ..... 33 Tabulka 11: Vnímání stresového faktoru při nedodržování hygienických přestávek . 33 Tabulka 12: Další stresové faktory v pracovním procesu ........................................... 34 Tabulka 13: Vnímání jako stresového faktoru komunikace lékař – sestra .................. 35 Tabulka 14: Vykonávané aktivity v osobním životě ................................................... 35 Tabulka 15: Vykonávané aktivity na pracovišti .......................................................... 36 Tabulka 16: Návrhy ke snížení stresové zátěže ........................................................... 36 Tabulka 17: Časová tíseň............................................................................................. 37 Tabulka 18: Malé uspokojení ...................................................................................... 37 Tabulka 19: Vysoká zodpovědnost ............................................................................. 38 Tabulka 20: Otupující práce ........................................................................................ 38 Tabulka 21: Problémy a konflikty............................................................................... 38 Tabulka 22: Monotonie ............................................................................................... 39 Tabulka 23: Nervozita ................................................................................................. 39 Tabulka 24: Přesycení ................................................................................................. 40 Tabulka 25: Únava ...................................................................................................... 40 Tabulka 26: Dlouhodobá únosnost .............................................................................. 40 Tabulka 27: Nejčastějších odpovědí ............................................................................ 41 Tabulka 28: Aritmetické průměry, směrodatné odchylky, kritické hodnoty............... 42 Tabulka 29: Hodnoty mediánů .................................................................................... 42 Tabulka 30: Mediány faktorů ...................................................................................... 43

60

SEZNAM GRAFŮ

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Věk respondentů .............................................................................................. 30 Graf 2: Délka praxe na současném pracovišti .............................................................. 31 Graf 3: Délka praxe ve zdravotnictví ........................................................................... 32 Graf 4: Nejvyšší dosažené vzdělání ............................................................................. 32 Graf 5: Vnímaný stresový faktor nedodržování délky operačního programu ............. 33 Graf 6: Vnímání stresového faktoru při nedodržování hygienických přestávek ......... 33 Graf 7: Další stresové faktory v pracovním procesu ................................................... 34 Graf 8: Vnímání jako stresového faktoru komunikace lékař – sestra .......................... 35

61

SEZNAM PŘÍLOH

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Žádost o sběr dat/poskytnutí informací pro studijní účely ........................... 64 Příloha 2 Dotazník ....................................................................................................... 65

62

SEZNAM ZKRATEK

SEZNAM ZKRATEK ANG.

Anglicky

ATD.

A tak dále

EORNA

Evropské sdružení sálových sester (European Operating Room Nurses Association)

FN

Fakultní nemocnice

LZP

Lékařský zdravotnický pracovník

NAPŘ.

Například

NLZP

Nelékařský zdravotnický pracovník

PSS

Pomaturitní specializační studium v oboru perioperační sestra

SI

Sdružení instrumentářek

TZV.

Takzvaný

63

PŘÍLOHA 1

PŘÍLOHA 1 Žádost o sběr dat/poskytnutí informací pro studijní účely

64

PŘÍLOHA 2

PŘÍLOHA 2 Dotazník Dotazník Dobrý den, jmenuji se Martina Zavadilová, jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, obor Všeobecná sestra. Tématem mé bakalářské práce je „Stresová zátěž perioperační sestry.“ Chtěla bych Vás požádat o spolupráci při vyplnění mého dotazníku. Dotazník je anonymní a slouží jen ke studijním účelům. Prosím věnujte pozornost oběma částem dotazníku a odpovězte na všechny uvedené otázky. Není-li uvedeno jinak, zaškrtněte jednu z nabídnutých odpovědí. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas, který věnujete vyplnění dotazníku. Martina Zavadilová I. část 1. Věk 

19 – 25 let



26 – 35 let



36 – 45 let



nad 46 let

2. Pohlaví 

žena



muž

65

PŘÍLOHA 2

3. Délka Vaší praxe na současném pracovišti 

5 let



6 – 10 let



11 – 20 let



21 a více let

4. Délka Vaší praxe ve zdravotnictví 

0 – 5 let



6 – 10 let



11 – 20 let



21 a více let

5. Nejvyšší dosažené vzdělání 

středoškolské



vyšší odborné



vysokoškolské



specializační

6. Vnímáte jako stresový faktor v pracovním procesu nedodržování délky operačního programu 

ano



někdy



ne

7. Vnímáte jako stresový faktor v pracovním procesu nedodržování pauzy na oběd, svačinu, pitného režimu 

ano



někdy



ne

66

PŘÍLOHA 2

8. Definujte, které další faktory vnímáte jako stresové v pracovním procesu (lze uvést více možností) 

změny operačního programu



nedostatek pomocného personálu



umělé osvětlení, klimatizace, hluk



vztahy na pracovišti



žádné



jiné (uveďte)....................................................

9. Ovlivňuje úroveň stresu na pracovišti komunikace lékař – sestra 

ano



někdy



ne

10. Definujte, co vám pomáhá snižovat stresovou zátěž v osobním životě (lze uvést více možností) 

aktivní volnočasové aktivity (sport, turistika)



pasivní volnočasové aktivity (kultura, četba knih, hudba)



seberozvojové aktivity (meditace, relaxace)



osobní kontakty (rodina, přátelé)



žádné



jiné (uveďte) ...............................................................................

11. Jaké techniky realizujete ke snížení stresové zátěže v rámci pracovní směny (lze uvést více možností) 

dechová cvičení



hudba



používání antistresových pomůcek



žádné



jiné (uveďte).............................................................................. 67

PŘÍLOHA 2

12. Definujte, co by jste konkrétně potřebovala ke snížení stresové zátěže v pracovním procesu ………………………………………………………………………………………………………………………………… .................................................................................................................................. ..................................................................................................................................

II. část V následujícím standardizovaném Meisterově dotazníku, který hodnotí psychickou pracovní zátěž, prosím odpovězte, jaké pocity nejvíce vystihují Vaši práci. Hodnocení:

5 – ano, plně souhlasím 4 – spíše souhlasím 3 – nevím, někdy ano, někdy ne 2 – spíše nesouhlasím 1 – ne, vůbec nesouhlasím

1. Při práci mívám často pocit časového tlaku 2. Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad(a) Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou 3. zodpovědnost spojenou se závažnými důsledky 4. Práce je málo zajímavá, duševně je spíše otupující V práci mám často problémy a konflikty, od nichž se 5. nemohu odpoutat ani po skončení pracovní doby Při práci udržuji jen s námahou pozornost, protože se 6. po dlouhou dobu nic nového neděje Práce je psychicky tak náročná, že po několika 7. hodinách cítím nervozitu a rozechvělost Po několika hodinách mám práce natolik dost, že bych 8. chtěl(a)dělat něco jiného Práce je psychicky tak náročná, že po několika 9. hodinách cítím únavu a ochablost Práce je psychicky tak náročná, že je velmi obtížné 10. dělat ji po léta se stejnou výkonností

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

5

4

3

2

1

68

Stresová zátěž. perioperační sestry

Recommend Documents