Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Analytická část

Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Analytická část

Ing. Lubor Hruška, Ph. D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

2012

3

Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích

Tento dokument zpracovala společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected] Autorský kolektiv:  Andrea Hrušková  Ing. Lubor Hruška, Ph.D.  Ing. Hana Doleželová, Ph.D.


 Ing. Ivana Foldynová  Ing. Radek Fujak  Ing. Michal Samiec  Mgr. Martina Baranová  Mgr. Matouš Bilík  Mgr. Václav Šmajstrla

Autorský kolektiv děkuje následujícím za konstruktivní připomínky:  Ing. Ivana Popelová  Mgr. Hynek Látal, Ph.D.  Bc. Iva Sedláková

4 Tento materiál byl zpracován ke dni 17.12. 2012.

Obsah Úvod ................................................................................................................................................6 1

Širší souvislosti kultury v Českých Budějovicích a její organizace .........................................7

2

Kulturní politika – komparace vybraných měst .....................................................................18

4

Kulturní politika v koncepčních dokumentech ..............................................................19

2.2

Financování kultury ve sledovaných městech ...............................................................21

2.3

Grantová podpora kultury z rozpočtu města..................................................................25

Analýzy nabídky a poptávky kulturních služeb .....................................................................32 3.1

Nabídka kulturních služeb a zařízení.............................................................................32

3.2

Poptávka kulturních služeb a zařízení ...........................................................................35

SWOT analýza .......................................................................................................................47

Použité zkratky ..............................................................................................................................51 Seznam zdrojů a použitá literatura ................................................................................................52 Seznam příloh ................................................................................................................................53 Přílohy ...........................................................................................................................................54


3

2.1

5

Úvod


Kultura, její aktéři, produkty a projevy, zasahuje téměř do všech oblastí společnosti a života jednotlivce. Vnímání kultury se mění v čase. Zejména dnes, kdy společnost prochází rychlými změnami, vznikají nová hodnotová měřitka. Typickým znakem většinového způsobu života člověka a to nejen v oblasti kultury je podřízení nabídky poptávce, upřednostnění kvantity před kvalitou a tendence ke kýčovitosti. Lidé ve svém chování mají sklony k pomíjivosti, orientaci na okamžitý efekt a pohodlnosti a to nejen ve vztahu ke kultuře, ale i k dalším oblastem života člověka. Charakteristická je individualita a pasivita veřejnosti, která se odráží v nechuti k zapojení se do oblasti kultury v daném území.

6

Pojem „kultura“ je chápán mnoha různými způsoby a je proto důležité uvědomovat si správně jeho význam v souvislosti s účelem, pro který bude použit. Při tvorbě koncepce rozvoje kultury města České Budějovice by mělo pojetí kultury koncepčními tvůrci zahrnovat všechny její aspekty a souvislosti. Existuje několik různých způsobů nahlížení na kulturu z hlediska její podstaty. Za kulturu mohou být označovány pouze kulturní produkty (např. obrazy, sochy, představení), které vytváří člověk. Dalším omezeným pohledem je nahlížení na kulturu ve smyslu kulturních institucí, které zajišťují organizaci kultury a tvoří kulturní infrastrukturu v daném území. Časté je pojetí kultury jako odvětví národního hospodářství (kreativní průmysl), které je zdrojem inovací pro jiné oblasti a důležitou složkou ekonomiky jako celku. Nejobecnějším a správným je širší antropologické pojetí, které zahrnuje kulturu ve všech jejích aspektech. Kulturou dle tohoto přístupu je systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti. Kultura je tedy to, co z lidí činí bytosti specificky lidské, myslící, kritické a eticky angažované, jejím prostřednictvím se člověk vyjadřuje a uvědomuje si sám sebe. Z pohledu lokální a regionální kultury jde následně o to, co z hmotného i nehmotného dědictví minulých generací lze považovat za funkční a významné pro současnou dobu a co naopak bude možné či nutné v zájmu současných rozvojových podmínek vypustit jako nepotřebné, 1 přičemž je třeba se na problematiku kultury dívat co nejkomplexněji. Komplexita kultury spočívá také v různorodosti jejích projevů. V tomto smyslu je možné kulturu rozdělit na kulturu hmotnou, materiální, která je představována lidskými materiálními výtvory, a kulturu duchovní, nemateriální, do ní lze zahrnout všechna pravidla a normy chování v dané společnosti, omezení, ideje, symbolické systémy (např. umění nehmotné povahy) a společenské instituce organizující lidské chování. Oblast kultury lze také členit dle subjektu, který danou kulturní činnost vykonává, na institucionalizovanou (institucionální zařízení jako divadla, kina, muzea atd.) a spontánní (dobrovolná sdružení, která vznikají z potřeby lidí věnovat se určité aktivitě a sdružovat se v rámci ní s dalšími osobami). Jak bylo uvedeno, nezbytné je chápat význam kultury ve všech výše zmíněných aspektech a propojovat tyto oblasti, na což by měl být při rozvíjení kultury (nejen) orgány veřejné správy brán zřetel. Nástrojem tohoto propojení by měla být strategie rozvoje kultury ve městě České Budějovice, která se stane nástrojem intervence v oblasti rozvoje a podpory kultury v rámci vícezdrojového financování. Tato studie je analytická část na kterou bude v nejbližší době navazovat část návrhová. Zmíněná strategie bude dlouhodobou souhrnnou koncepcí, která vymezí budoucí rozvoj kultury ve městě. Cílem tohoto materiálu je poukázat a zhodnotit názory na situaci v kulturním prostředí ve městě. Uvádí informace od zadavatele, poskytovatelů a uživatelů a tvoří tak možnost pro nastavení dialogu mezi všemi aktéry rozvoje kultury ve městě České Budějovice.

1

PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice.

1 Širší souvislosti kultury v Českých Budějovicích a její organizace

Město České Budějovice by mělo hrát stěžejní roli v podpoře kultury nejen na svém území, ale i ve své spádové oblasti, vzhledem ke kulturnímu významu města. Tomu odpovídá přístup Evropské unie v nadcházejícím programovacím období 2014 – 2020, kdy by v rámci tzv. integrovaných teritoriálních investic (ITI) měly patřit mezi významné příjemce strukturální pomoci obce včetně svého funkčního okolí na základě svých integrovaných územních strategií. Tyto strategie rozvoje budou využívat operační programy komplexně a budou zaměřeny na potřebné oblasti rozvoje v daném území napříč různými sektory. Význam kultury pro území a jeho rozvoj spočívá v mnoha funkcích, které kultura v širším pojetí naplňuje. Jsou jimi tyto funkce: ► socializačně-integrační ► preventivní ► vzdělávací ► ekonomická ► reprezentativní ► relaxační ► prorůstová Socializačně-integrační funkce zajišťuje sociální soudržnost obyvatel na daném území včetně začlenění menšinových skupin do společnosti a vytváří v občanech pocit sounáležitosti, identity s daným územím. V rámci preventivní funkce nabízí kultura smysluplnou náplň volného času, čímž se stává důležitým nástrojem prevence před kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy, jimiž je ohrožena hlavně mládež. Kultura dále plní vzdělávací funkci, kdy přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální a morální úrovně osob a k rozvoji lidského kapitálu. Ekonomický význam kultury spočívá v tvorbě pracovních příležitostí, v některých případech umožňuje i ekonomické využití kulturního potenciálu (např. v rámci cestovního ruchu). Neméně důležitá je reprezentativní funkce, kdy kultura formuje pozitivní obraz (image) města, čímž přispívá k lákání investorů, obyvatel a turistů. Kultura může také sloužit k odpočinku, zábavě a trávení volného času obecně (tzv. relaxační funkce), kdy se může jednat o návštěvu jak hmotných, tak nehmotných kulturních produktů. Město díky svému kulturnímu prostředí, bohatou nabídkou kulturních služeb a zařízení má možnost udržet na svém území občany s vyšším vzděláním se zaměřením na tvůrčí činnost a rozvíjet tak kulturní vědomí u svých občanů (tzv. prorůstová funkce). Kulturní aktivity ve městě České Budějovice jsou významným faktorem kvality života obyvatel, který částečně může ovlivňovat i jejich migrační chování. České Budějovice sice v období let 1991 – 2010 ztratily migrací téměř 4,5 tis. obyvatel, z toho v období 2006 - 2010 byla ztráta


České Budějovice jsou ekonomickým a kulturním centrem jižních Čech. Je to dáno především historickým vývojem a strategickou polohou města. Založeno bylo ve 13. století a skutečnou hospodářskou a kulturní metropolí jižních Čech se stalo v prvních desetiletích 20. století díky svému výraznému růstu a výstavbě několika budov navržených předními českými architekty. Mezi nejvýznamnější kulturní památky je možné zařadit např. náměstí Přemysla Otakara II. obklopené historickými domy, budovu radnice, Černou věž, Katedrála svatého Mikuláše nebo dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie. Ke kulturnímu významu města dále přispívá existence mnoha kulturních zařízení (divadla, kina, galerie, muzea ad.), kulturních institucí a sdružení a pořádání řady kulturních akcí jako Masopust, folklorní ples, Léto ve městě, Advent ve městě, Múzy na vodě, Bohemia Jazz Fest aj.

7

okolo 1400 osob, ale jednalo se především o proces suburbanizace, který postihuje všechny větší města (v letech 2006 - 2010 se 60 % vystěhovalých obyvatel Českých Budějovic stěhují do zázemí města a jenom 13 % obyvatel odchází mimo kraj). Vývoj migrace obyvatel ve městě České Budějovice od roku 1991 do roku 2010 je uveden v Tabulce 1.1. Jedná se o údaje z běžné evidence migrace a jejich správnost garantuje Český statistický úřad. Tabulka 2.1.1: Vývoj migrace obyvatelstva ve městě České Budějovice v letech 1991 - 2010 Počet osob

1991-1995

Střední stav obyvatel


Přistěhovalí

8

Vystěhovalí

Rozdíl

99 005 Absol.

Migrace

1996-2000

2001-2005

99 272

Relat.

Absol.

2006-2010

95 741

Relat.

Absol.

94 864

Relat.

Absol.

Celkem

97 221

Relat.

Absol.

Relat.

V rámci SO ORP

2 466

24,9

1 519

15,3

1 771

18,5

2 396

25,3

8 152

83,9

V rámci kraje bez SO ORP

3 084

31,1

2 560

25,8

3 277

34,2

3 976

41,9

12 897

132,7

Mimo kraj

2 829

28,6

1 823

18,4

1 762

18,4

2 565

27,0

8 979

92,4

Celkem

8 379

84,6

5 902

59,5

6 810

71,1

8 937

94,2

30 028

308,9

V rámci SO ORP

2 936

29,7

3 813

38,4

5 638

58,9

6 098

64,3

18 485

190,1


2 761

27,9

2 389

24,1

3 037

31,7

2 949

31,1

11 136

114,5

Mimo kraj

1 315

13,3

1 037

10,4

1 207

12,6

1 309

13,8

4 868

50,1

Celkem

7 012

70,8

7 239

72,9

9 882

103,2

10 356

109,2

34 489

354,7

V rámci SO ORP

-470

-4,7

-2 294

-23,1

-3 867

-40,4

-3 702

-39,0 -10 333

-106,3


323

3,3

171

1,7

240

2,5

1 027

10,8

1 761

18,1

Mimo kraj

1 514

15,3

786

7,9

555

5,8

1 256

13,2

4 111

42,3

Celkem

1 367

13,8

-1 337

-13,5

-3 072

-32,1

-1 419

-15,0

-4 461

-45,9

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence migrace, data za období 1991-2010 Relativní hodnoty (‰) vztažené ke střednímu stavu obyvatelstva

Většina migrantů v letech 2006 – 2010 směřovala do jiných obcí v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) České Budějovice, zejména do obcí v těsné blízkosti Českých Budějovic (např. obce Srubec, Litvínovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic a další), což poukazuje na proces suburbanizace. Nejvýznamnější směry migrace z města v rámci SO ORP České Budějovice v těchto letech jsou znázorněny v Mapě 1.1. Další nejvýznamnější migrační proudy směřovaly z města do hlavního města Prahy a sousedních SO ORP, především Trhové Sviny a Český Krumlov (viz příloha Mapa P1). Výše uvedené informace poukazují na atraktivitu města České Budějovice, která má za následek také zvýšenou poptávku po kulturních aktivitách ve měste. Kulturní nabídku města využívají nejen jeho obyvatelé, ale také obyvatelstvo žijící v zázemí města a jeho okolí.

ČESKÉ BUDĚJOVICE JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

Českobudějovicko je rovněž oblíbenou destinací cestovního ruchu. Největší zastoupení mezi tuzemskými návštěvníky Českých Budějovic tvoří obyvatelé Jihočeského kraje (45,1 %). Dále jsou zastoupeny kraje Pražský (10,7 %), Středočeský (7,4 %), atd. (více v příloze Tabulka P2).


Mapa 2.1.1: Nejvýznamnější migrační směry z města České Budějovice v rámci SO ORP České Budějovice v letech 2006 - 2010

Mezi zahraničními návštěvníky převládají z důvodu blízklosti státních hranic právě turisti z Německa (27,3 %) a Rakouska (11,5%). Dalšími národy, které hojně navštěvují České Budějovice, jsou Francouzi (6,9 %), Italové (6,2 %) a Slováci (6,2 %). Příjezd do Českých Budějovic se národnostně celkem liší. Zatímco obyvatelé České republiky preferují individuální dopravu, turisti ze zahraničí spoléhají spíše na cestovní agentury a příjíždějí v rámci zájezdů. Nejčastěji jsou zastoupeni turisti ve věkové kategorii 26 – 64 let. Podrobnější tabulka je uvedena v příloze Tabulka P4. Nejčastějšími důvody návštěvy jsou kultura a turistika. Od roku 2007 pravidelně rostla návštěvnost za účelem turistiky. Tento trend se změnil až v roce 2012, nicméně i v tomto roce je turistika zastoupena většinově v porovnání s ostatními důvody návštěvy. Podrobný přehled nabízí následující graf. 9


Graf 2.1.1: Hlavní důvody příjezdu návštěvníků do Českých Budějovic v letech 2005 – 2012

Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012; Hodnoty za období 2005 - 2012 z vyhodnocených dotazníků. Otázka: Hlavní důvod příjezdu do Českých Budějovic?

Přestože převažujícím důvodem návstěvy města je turistika, i ta je spojena s kulturou. Nejoblíbenější formou turistiky v Českých Budějovicích je poznávací turistika (památky, muzea,...). Tento fakt si lze vysvětlit bohatou historií a významnými památkami ve městě a jeho okolí. Společenské a kulturní akce jsou lákadlem pro turisty zejména v zimě. Zatímco za turistikou jezdí do Českých Budějovic spíše cizinci, kultura a společenské akce jsou stejným lákadlem jak pro cizince, tak pro tuzemské návštěvníky. Při srovnání s tabulkou 1.4 je vhodné zvážit, zda nevytvořit koncept kulturního programu v cizím jazyce (němčina, angličtina). Tabulka 2.1.2: Hlavní důvody příjezdu do Českých Budějovic v roce 2012 Hlavní důvod příjezdu do Českých Budějovic

Státní příslušnost Čech

Cizinec

Věk do 25 let

26 - 64 let

Turistika 35,40% 64,60% 20,20% Kultura, společenská 51,00% 49,00% 28,60% akce Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Jaký je Váš hlavní důvod příjezdu do Českých Budějovic?

10

65 a více let

66,10%

13,70%

53,10%

18,40%

Pozitivně nabídku společenských a kulturních akcí včetně infrastruktury kultury v Českých Budějovicích hodnotí turisté v letech 2010 až 2011 i na základě průzkum agentury CzechTourism.

Zdroj dat: Výzkumné šetření agentury CzechTourism, dostupné na www.czechtourism.cz, 2010-2011 Otázka: Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost Českých Budějovic z hlediska zábavy a společenských akcí Pozn. Počet respondentů: 150

Návštěvníci jsou spokojeni i se spravováním kulturních památek a objektů a s organizováním kulturních a volnočasových aktivit. Graf 2.1.3: Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v Českých Budějovicích


Graf 2.1.2: Hodnocení Infrastruktury a vybavenosti Českých Budějovic z hlediska zábavy a společenských akcí

Zdroj dat: Výzkumné šetření agentury CzechTourism, dostupné na www.czechtourism.cz, 2010-2011 Pozn. Počet respondentů: 150

Rozdíl mezi turisty ze zahraničí a tuzemskými navštěvníky lze pozorvat i ve frekvenci návštěv Českých Budějovic. Zatímco cizinci, pokud nebyli v Českých Budějovicích jen jednou, navštěvují jihočeskou metropoli jednou za rok, čeští turisté zde tráví svůj čas několikrát do roka.

11

Tabulka 2.1.3:Frekvence návštěvnosti města České Budějovice v roce 2012 Frekvence návštěvnosti města České Budějovice Poprvé


Věk

Cizinec

do 25 let

65 a více let

26 - 64 let

22,20%

77,80%

23,10%

64,10%

12,80%

Jednou za rok

41,90%

58,10%

16,30%

60,50%

23,30%

Několikrát do roka

95,90%

4,10%

32,80%

54,10%

13,10%

Nepravidelně

54,30%

45,70%

21,00%

63,80%

15,20%

61,30%

14,30%

Celkem 48,40% 51,60% 24,40% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Jak často navštěvujete město České Budějovice?

Fakt, že město České Budějovice je místo, kam se turisti rádi vracejí potvrzuje i následující graf, kde je znázorněno, že téměř tři čtvrtiny turistů má v plánu České Budějovice znovu navštívit.


Graf 2.1.4: Úmysl návštěvníků vrátit se do Českých Budějovic v roce 2012

Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Máte v úmyslu se vrátit?

Informace ohledně Českých Budějovic návštěvníci získávají různými způsoby. Doporučení známých a internet jsou zdroje převážně pro ty, co se chystají jet do Českých Budějovic individuálně a také pro mladší generace. Informační střediska a prospekty jsou volbou spíše pro turisty, kteří jedou se zájezdem. Tabulka 2.1.4: Hlavní zdroje informací o městě České Budějovice Hlavní zdroj informací o městě

Věk do 25 let

26 - 64 let

Typ příjezdu návštěvníků 65 a více let

individuálně

se zájezdem

Příbuzní a známí

25,70 %

54,40%

19,90%

89,70%

10,30%

Informační středisko

21,80 %

63,20%

15,00%

77,10%

22,90%

Internet

25,50 %

64,90%

9,60%

84,50%

15,50%

Prospekty

20,60 %

53,90%

25,50%

66,70%

33,30%

17,60%

76,50%

23,50%

Výstavy a veletrhy 5,90% 76,50% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic 2012 Otázka: Uveďte jeden hlavní zdroj informací o městě.

FINANCOVÁNÍ KULTURY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

12

Problematika rozvoje kultury v Českých Budějovicích ve vztahu ke zvýšení kvality života ve městě je obsažena také ve strategickém plánu města z roku 2008 v rámci „Záměru B.2 Zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku v oblastech kultury, sportu a využití volného času“. Dokument zdůrazňuje kulturní význam regionu tvořeného Českými Budějovicemi a přilehlými

Financování kultury na úrovni měst je postaveno zejména na prostředcích vyčleněných v rámci rozpočtových kapitol přímo z finančních prostředků města. K těmto prostředkům mohou města využít i dotačních titulů vyššího územně samosprávného celku (kraj), ze státního rozpočtu, či finančních prostředků EU. Využívanou možností je i zapojení soukromého sektoru formou dárcovství/sponzoringu. Prostředky ze státního rozpočtu na podporu kultury jsou vyčleněny do dvou konkrétních státních fondů: Státního fondu kultury a Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie, a dále v dotačních řízeních Ministerstva kultury (např. pro rok 2012 výběrové dotační řízení na podporu regionálních kulturních tradic). Finanční prostředky na kulturu z EU lze získat z fondů EU nebo v rámci komunitárních programů. V programovacím období 2007 – 2013 bylo možno získat dotaci na kulturu ze strukturálních fondů EU (Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj). Národní strategický referenční rámec – základní dokument, který stanovuje možnosti čerpání prostředků fondů EU pro Českou republiku, vymezuje dvě hlavní oblasti, v nichž lze čerpat prostředky na kulturu: Strategický cíl „Konkurenceschopná česká ekonomika“ (priorita C Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství) a Strategický cíl „Vyvážený rozvoj území“. Konkrétní identifikace podporovaných aktivit a specifikace podmínek jsou vytyčeny v jednotlivých operačních programech. Pro oblast kultury jsou nejdůležitější: Integrovaný operační program, Program rozvoje venkova 2007 – 2013, programy přeshraniční spolupráce (v některých regionech). Umění, kultura, kreativita a inovace jsou považovány za faktor sociálního, ekonomického i trvale udržitelného rozvoje. Proto také Evropská komise v rámci nového programu „Tvůrčí Evropa“ na nové programové období 2014 – 2020 vyhradila rozpočet ve výši 1,8 miliardy EUR. V rámci nového programu bude více než 900 milionů EUR vyčleněno na podporu kinematografie a audiovizuálního odvětví a téměř 500 milionů EUR na oblast kultury. Tento program podporuje kulturní a jazykovou různorodost a přispívá také k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti vytváření pracovních míst a udržitelného růstu. O návrhu programu Tvůrčí Evropa nyní jedná Rada (27 členských států) a Evropský parlament, jež rozhodnou o konečné podobě rozpočtového rámce na období 2014 – 2020.


oblastmi (Třeboň, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov), dostupnými do dojezdové vzdálenosti cca 30 km. Tento význam však není plně pochopen a využit místní komunitou, jíž chybí vlastní společná kulturní politika. Jako další problémy v oblasti kultury strategický plán uvádí nedostatečné využití rozvojových možností kulturní nabídky ve městě a okolí, neprovázanost stávající nabídky (mj. nedostatečná koordinace doprovázená občasnými „termínovými střety“ při konání různých událostí) a nedostatečné zdroje pro financování (nejen) kultury. V rámci posledně zmíněného problému je potřebné využívat např. i prostředky z fondů Evropské unie.

Mechanismus podpory z evropských fondů pro další programovací období 2014 – 2020 není nastaven. Ovšem z prozatímních rozhovorů mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy vycházejí některé návrhy a opatření, která upravují pravidla pro čerpání fondů z EU. Jedná se o tom, že bude nastavena Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a členským státem, na základě čehož dojde k posílení principu partnerství. V podmínkách ČR tak dojde ke zrušení všech Regionálních operačních programů (ROP), které budou hrazeny jediným Integrovaným regionálním operačním programem řízeným MMR. Z dřívějších tematických operačních programů (OP) a OP určených pro Prahu bude vytyčeno 8 nových operačních programů s důsledným prorůstovým zaměřením. Pro další programovací období jsou navrhovány pro čerpání prostředků ESF v ČR tyto Operační programy2: 2

Zdroj: Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 - Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce III. Ministerstvo pro místní rozvoj, Říjen 2012.

13


► ► ► ► ► ► ► ►

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Ministerstvo průmyslu a obchodu) OP Výzkum, vývoj a vzdělávání ( Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) OP Zaměstnanost ((Ministerstvo práce a sociálních věcí) OP Doprava (Ministerstvo dopravy) OP Životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí) Integrovaný regionální operační program (Ministerstvo pro místní rozvoj) OP Technická pomoc (Ministerstvo pro místní rozvoj) OP Praha – pól růstu ČR (Praha)

Tyto operační programy se zaměřují na národní rozvojové priority kterými je zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví a usilovat o integrovaný rozvoj území. V programovacím období 2014 – 2020 budou podporovány jen takové projekty, které mají svou udržitelnost i v budoucnu. Pokud každý rok musí znovu čerpat finance ze stejných nebo i jiných zdrojů není to dostatečně efektivní. Budoucí financování kultury z operačních programů zvažuje možnost zapojení Ministerstva průmyslu a obchodu do oblasti kreativního průmyslu. Jedná se o propojení kreativních průmyslů (kultury) a podnikání (např. formou vytvoření kreativních inkubátorů). Další oblastí je OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, ve kterém bude možnost žádat o finanční podporu na oblast kultury, ale pouze v oblasti vzdělávání aktérů v oblasti kultury. Nástrojem EU k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů a konkrétních politik jsou komunitární programy. V oblasti kultury je část odpovědnosti za komunitární programy převedena do gesce Ministerstva kultury. Pro rok 2007 – 2013 se jednalo o Program Kultura, jehož hlavním cílem je povznést Evropany sdílenou kulturní oblast založenou na společném kulturním prostoru a Program Media s posláním podpory činností spojených s utvářením předpokladů pro tvorbu audiovizuálních děl a jejich uplatnění v kulturním životě. V dalším programovacím období 2014 – 2020 budou ty to komunitární programy zachovány. Obdobně jako v minulém programovacím období, budou podpořeny jen významné projekty, zaměřené na mezinárodní spolupráci. Jedná se o projekty většího finančního objemu (nejčastěji finanční částka 50 – 200 tis. Eur pro jeden projekt). V celé České republice tímto způsobem čerpá prostředky EU pouze 3 – 5 subjektů. Dalším omezením této možnosti je podmínka 50 %-tní finanční spoluúčasti realizátora projektu. Dalším zdrojem prostředků k financování kultury mimo Českou republiku je např. Mezinárodní fond na podporu kultury, Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus, Intenational Visegrad Fund, Memorandum mezi Evropskou komisí a Švýcarskem.

14

V Českých Budějovicích je financování kultury Magistrátem města České Budějovice postaveno především na vlastních rozpočtových zdrojích. Dalším významným zdrojem je Ministerstvo kultury a fondy EU. Město České Budějovice by mělo v současné době hledat další zdroje k financování kultury. Ve městě působí i kulturní zařízení, které jsou financovány z jiných veřejných prostředků (např. Jihočeská filharmonie, jejímž zřizovatelem je Jihočeský kraj. V Českých Budějovicích je financování kultury Magistrátem města České Budějovice postaveno především na vlastních rozpočtových zdrojích. Dalším významným zdrojem je Ministerstvo kultury a fondy EU. V následující tabulce je znázorněn přehled zdrojů financování oblastí kultury z rozpočtu města, s výjimkou vlastních rozpočtových prostředků. V současné době není tato skladba zdrojů financování na optimální úrovni, nejsou dostatečně využívány mimorozpočtové prostředky, jako jsou fondy EU, příp. zapojení soukromých finančních prostředků. Pro optimalizaci financování lze zvážit vytvoření vícezdrojového „Fondu kultury“.

Podrobnější řešení financování kultury v Českých Budějovicích je uvedeno v rámci komparace s dalšími vybranými městy v následující kapitole. Tabulka 2.1.5: Veřejné prostředky na oblast kultury poskytnuté do rozpočtu města České Budějovice Instituce

2009

2010

2011

2012

Krajský úřad

0

0

25 000

30 000

Státní fondy

0

0

0

0

Ministerstvo kultury

0

500 000

550 000

700 000

499 584

100 000

287 064

0

Fondy EU

Ekonomická stránka věci hraje pro stav kultury stále větší roli. Vztah ekonomiky a kultury lze charakterizovat jako množinu přímých a nepřímých vztahů, které zahrnují jak otázku potřebnosti kultury v dané společnosti, tak otázku efektivnosti financování kultury z veřejných či soukromých zdrojů, otázku míry komercionalizace kultury a umění a dále i obecnější otázku vztahu prosperity společnosti ke stavu a úrovni kultury. Na základě změn ve společnosti a zeštíhlování výdajů veřejných rozpočtů došlo v České republice k částečné změně funkce veřejné správy v kultuře z poskytovatele kulturní nabídky na jejího zabezpečovatele. Úloha veřejné správy v podpoře kultury je nicméně zásadní a spočívá především ve vytváření podmínek pro rozvoj kultury a zároveň ve financování některých kulturních služeb, které by samy bez podpory na trhu neobstály, avšak jsou potřebné pro kulturní nabídku města. ORGANIZACE KULTURY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Stejně jako v ostatních městech v České republice prodělala organizace kultury v Českých Budějovicích zásadní transformaci po revoluci v roce 1989. Před rokem 1989 byla kultura řízena zejména centralizovaně (ať již na státní, krajské či okresní úrovni) a kulturní nabídka a aktivity byly realizovány především prostřednictvím veřejných institucí typu příspěvková organizace, zřízených různými zřizovateli (zpravidla z centrální úrovně ministerstva, na úrovni krajů krajské národní výbory). Stěžejními problémy tohoto uspořádání byla absence pluralitních forem produkce kultury a strnulost státního managementu, která vedla k závislosti kultury na finančních prostředcích ze státního rozpočtu a nízké soběstačnosti institucí z hlediska schopnosti pokrýt všechny vlastní náklady vlastními příjmy (zejména z důvodu malé motivace poskytovatelů kultury o zlepšení svých hospodářských výsledků).


Zdroj dat: Magistrát města České Budějovice.

Rok 1989 se stal významným kulturním a civilizačním zlomem, pro českou společnost začala nová cesta svobodné možnosti dalšího kulturního vývoje. Transformační proces české kultury s sebou nesl svá pozitiva i negativa. Klíčovými problémy se staly zejména privatizace a restituce, které se nevyhnuly ani kulturním institucím. Z ekonomického hlediska se kultura nedokázala sžít s probíhajícími změnami ekonomického prostředí. Došlo především k poklesu výkonnosti (pokles návštěvnosti kulturních zařízení) a nedostatku finančních prostředků, který byl způsoben zpřísněnou výdajovou politikou státního rozpočtu a špatné finanční situace orgánů místní správy a samosprávy. Nezbytné bylo rovněž přerozdělení kompetencí mezi Ministerstvem kultury ČR a orgány samosprávy, s přihlédnutím k rozvoji veřejného a soukromého sektoru v kultuře. Stěžejní bylo řešení otázky, zda kulturní sféru ponechat volně se přizpůsobit tržním podmínkám při působení konkurence před veřejností nebo naopak spoléhat na mnohaletou tradici koncepčního řízení národní kulturní tvorby z hlediska historického a politického vývoje. Městům bylo svěřeno do samostatné působnosti na základě § 35 zákona č. 128/2000 Sb. (zákon o obcích) pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. V oblasti kultury se jedná o uspokojování potřeby celkového kulturního rozvoje občanů. Všeobecným problémem měst v oblasti kultury je mnohdy absence pochopení kultury ve všech

15


jejich aspektech (funkce sociálně – integrační, preventivní, vzdělávací, ekonomická, reprezentativní a relaxační), chybějící koncepce a z toho vyplývající i často neuvážená a nahodilá podpora z grantových schémat a dotačních titulů měst. Z toho vychází snaha některých uvědomělých měst (včetně Českých Budějovic) o vytvoření koncepce/strategie rozvoje kultury s vytýčením jasně formulované vize a cílů měst v kultuře. Z výše uvedeného je zřejmé že město už nemůže být stěžejním poskytovatelem kulturních statků a služeb, ale musí vytvořit adekvátní prostředí umožňující rozvoj a fungování kultury (kulturních zařízení, kulturních aktivit) směřující ke stanovenému cíli. S ohledem na zvyšující se tlak na zeštíhlování výdajů veřejných rozpočtů (včetně těch obecních) se musí město zaměřit na zabezpečování a finanční podporu pouze těch aktivit (zařízení), které si nemůže zajistit „trh“ a jeho subjekty sám vlastními silami. Pro fungující systém organizace kultury ve městě musí být poskytnuto odpovídající koncepční řízení ze strany města, včetně organizačního zajištění na magistrátu a nastavení komunikační platformy jak mezi orgány města (volenými orgány i úředním aparátem), tak i mezi všemi kulturními aktéry ve městě. Zpracovat koncepci rozvoje kultury ve městě České Budějovice je dlouhodobým záměrem, za první počin lze považovat Návrh koncepce kultury ve městě, který se v roce 2004 transformoval do podoby Teze kulturní politiky města České Budějovice, který vzala Rada města na vědomí. V současné době je zpracován Podklad pro projektový záměr přípravy Strategického plánu rozvoje kultury v Českých Budějovicích, na jehož základě je zpracovávána Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích. Stěžejním dokumentem strategického plánování ve městě České Budějovice je Strategický plán rozvoje města na období 2008 - 2013, jehož součástí je i Program pro kvalitu života (spadá pod něj i oblast kultury), který se nachází na prioritní ose B výše zmíněného plánu rozvoje města. V současné době je zpracováván Strategický plán rozvoje města na další programové období, jehož cílem je definovat hlavní rozvojové priority města. Smyslem tohoto dokumentu kromě definování potřebných oblastí je především realizace cílů a akcí které jsou pro rozvoj města nejdůležitější. Strategický plán rozvoje města by měl sloužit jako podklad pro tvorbu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích. Efektivní podpora a organizace kultury ze strany města musí být založena na spolupráci volených orgánů a Magistrátu města. Vrcholným orgánem města České Budějovice pro rozhodování ve věcech patřících do samostatné působnosti města (včetně oblasti kultury a rozvoje města) je Zastupitelstvo města. Výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti je rada města, která zřizuje pro oblast kultury svůj specifický poradní orgán – Kulturní komisi. Kulturní komise zpracovává návrh dotačního programu na podporu kultury ve městě a předkládá jej ke schválení radě města. Dále plní úkol nezávislého hodnotitele došlých žádostí o podporu, výsledek hodnocení následně schvaluje rada města a zastupitelstvo města. Dalším voleným orgánem pro oblast kultury je náměstek primátora pro strategický rozvoj a územní plánování, který plní úkoly na úseku samostatné působnosti města v oblasti architektury, územního plánování a strategického rozvoje, dopravy, kreativního průmyslu (kultura, památková péče, cestovní ruch, destinační management), stejně jako úkoly ve vztahu k Jihočeskému divadlu, p. o., a který rovněž koordinuje a metodicky usměrňuje činnost odboru územního plánování, odboru útvar hlavního architekta, odboru dopravy a silničního hospodářství, odboru památkové péče, odboru informačních a komunikačních technologií a odboru kultury a cestovního ruchu.

16

Odbor kultury a cestovního ruchu zajišťuje metodickou pomoc jiným odborům a organizacím města v záležitostech spadajících do náplně jeho činnosti a úzce spolupracuje především při zajišťování přípravy a realizace jednotlivých kulturních a společenských akcí. Tento odbor zajišťuje agendu koncepcí, strategií a koordinace aktivit v oblasti kultury a cestovního ruchu. Dále vyvíjí koncepční činnost, poskytuje informace z oblasti kultury a cestovního ruchu, zajišťuje spolupráci s podnikatelskou sférou a získávání dalších finančních prostředků pro rozvoj daných oblastí.


Další odbor, který souvisí s kulturou, je odbor památkové péče, což je tzv. hmotná kultura. Tento odbor komplexně zajišťuje v rámci výkonu přenesené působnosti agendu státní památkové péče, tj. vykonává působnost orgánu státní památkové péče svěřenou magistrátu zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Dále zajišťuje součinnost s ostatními orgány státní památkové péče, organizacemi státní památkové péče a jinými subjekty a orgány veřejné moci v oblastech, které přísluší do náplně jeho činnosti. Současně se společně s Národním památkovým ústavem podílí na vzdělávacích programech pro děti a mládež.

17


2 Kulturní politika – komparace vybraných měst Kulturní politika na úrovni měst je součástí aktivit k naplňování základní funkce sídelních celků, čímž je péče o komplexní rozvoj území. Kulturní politika představuje záměrnou činnost všech jejích aktérů (veřejná správa, odborná veřejnost, občané atd.) ke splnění stanoveného cíle. Nemusí jít tedy vždy o vyjádření v podobě konkrétního koncepčního dokumentu, nicméně jeho zpracování lze považovat za stěžejní při plánování dlouhodobého strategického rozvoje. Dalšími ukazateli, které mohou vypovídat o kulturní politice ve městě, jsou objem a strukturování prostředků určených k financování kultury a fungování grantového systému. U vybraných měst jsou analyzovány dokumenty koncepční povahy z hlediska záměrů vztahujících se k oblasti kultury. Dále je komparována výše prostředků vynakládaných na kulturu, vyjádřená jako podíl k celkovým výdajům města. Pro potřebu hodnocení fungování grantového systému je následně zjišťován podíl tímto způsobem rozdělovaných prostředků na celkových výdajích na kulturu. Pro komparaci je nutné zvolit taková města, která jsou porovnatelná, tzn. mají obdobné charakteristiky. Při výběru měst bylo zváženo postavení města jako sídlo krajského úřadu, roční objem rozpočtu a počet obyvatel. K výsledkům tohoto porovnání je nutné přistupovat s jistou opatrností, protože sledovaná města mají svá specifika, které neumožňují jejich plnou porovnatelnost. V níže uvedené tabulce je uveden přehled všech krajských měst v ČR, jejich počet obyvatel, rozlohy a objem rozpočtových výdajů v roce 2011. Jednotlivé číselné hodnoty rozpočtových výdajů jsou čerpány z odvětvového třídění rozpočtové skladby dle ÚFIS (schválený rozpočet). Na základě těchto údajů byly pro komparaci Českých Budějovic zvoleny města: Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem a Olomouc. Tabulka 2.1.1: Přehled krajských měst v ČR Krajské město

Kraj

Počet obyvatel (k 31.12.2011)

Rozpočtové výdaje v 1 roce 2011 (v tis. Kč)

Karlovy Vary

Karlovarský

50 594

59,1

1 407 601

Jihlava

Vysočina

50 669

87,9

1 144 048

Zlín

Zlínský

75 660

118,9

1 584 532

Pardubice

Pardubický

89 552

82,7

2 144 021

Hradec Králové

Královéhradecký

93 490

105,7

2 477 236

České Budějovice

Jihočeský

93 620

55,6

2 318 303

Ústí nad Labem

Ústecký

94 258

94

1 698 643

Olomouc

Olomoucký

99 529

103,3

2 206 369

Liberec

Liberecký

102 005

106,1

1 700 376

Plzeň

Plzeňský

167 302

137,7

4 965 022

Ostrava

Moravskoslezský

299 622

214,2

8 680 490

Brno

Jihomoravský

378 965

230,2

12 933 818

Praha

Středočeský

1 241 664

496,1

58 388 136

1

Výdaje schváleného rozpočtu v roce 2011 po konsolidaci. Zdroj dat: Městská a obecní statistika (ČSÚ), ÚFIS (Ministerstvo financí).

18

2

Rozloha (v km )

2.1 Kulturní politika v koncepčních dokumentech Podstatný význam pro posuzování kulturní politiky města je jeho koncepční založení. Všechna sledovaná města mají zpracovány koncepční dokumenty svého dalšího rozvoje. V těchto dokumentech je kultura chápána jako nástroj pro různé sféry rozvoje měst. Liší se však míra významu připisovaná kultuře jako rozvojovému faktoru. Kultura je chápána jako součást nabídky cestovního ruchu, prostředek ke zvyšování kvality života obyvatel a k vytváření pozitivního obrazu města. V těchto třech aspektech se kultura objevuje v koncepčních dokumentech Pardubic, Hradce Králové a Olomouce. S ohledem na povahu těchto dokumentů převládá instrumentální přístup ke kultuře (jako k nástroji), spíše než k vytýčení konkrétních strategických cílů a koncepčního směřování kultury. Ve městech je zřetelná absence koncepčního kulturně-politického dokumentu. Záměr takový dokument zpracovat je ve městech České Budějovice, Pardubice, Ústí nad Labem a Olomouc. Stěžejním strategickým dokumentem pro rozvoj města České Budějovice je Strategický plán města České Budějovice na období let 2008 – 2013. Oblast kultury v tomto plánu spadá do prioritní osy B – Program pro kvalitu života. Cílem v oblasti kultury v této prioritní ose je zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku. K dosažení tohoto cíle je stanoveno opatření využívat společného potenciálu kultury, sportu, volnočasových aktivit a cestovního ruchu a posílit komunikaci v těchto oblastech. V rámci tohoto je požadováno zpracování studie potřeb obyvatel města v oblasti kultury a možnosti jejich uspokojování (s důrazem na skutečné preference a potřeby obyvatel města, roli kulturního průmyslu jako oblasti ekonomiky s potenciálem generovat ve městě významné finanční zdroje, vícedopadové efekty kultury a podporu multižánrových aktivit) a zřízení/oživení stálé komunikační platformy partnerů působících v oblastech kultura, sport a volný čas s cílem zajistit vícezdrojové financování kultury, sportu a volnočasových aktivit s cílem uplatnit multižánrové aktivity a posílit koordinaci a výměnu informací. Druhým opatřením Strategického plánu v oblasti kultury je zajištění rovnoměrného rozvoje zázemí pro kulturu, sport a volnočasové aktivity na území města s ohledem na poptávku, kde bude podporováno rozšiřování kapacit pro kulturu, sport a volnočasové aktivity v levobřežní části města, zpracována studie využitelnosti KD Slavie (a následně realizována jeho rekonstrukce) a prověřeny možnosti zřízení spolkového domu a stálé muzejní expozice města České Budějovice (popř. lapidária).


České Budějovice

Dalším dokumentem koncepční povahy týkající se také oblasti kultury je Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice, kde je kultura chápána jako jeden z pilířů turistické nabídky města. Strategie dále doporučuje zaměřit rozvoj města jako turistické destinace na pěti globálních turistických balíčcích, z nichž jeden je „České Budějovice – město kultury“. Kultura je zde chápána, dle povahy dokumentu, jako zdroj příjmů z cestovního ruchu. Na druhou stranu nastavené rozvojové směry v této Strategii umožní do konce roku 2013 posílit pozitivní image Českých Budějovic jako kulturního města s bohatou nabídkou kulturního vyžití. V současnosti je zpracováván zásadní koncepční dokument pro oblast kultury v Českých Budějovicích – Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, který bude mimo jiné obsahovat průzkum potřeb obyvatel města v kultuře a možnosti jejich uspokojování. Pardubice Město Pardubice má pro svůj rozvoj zpracován Strategický plán rozvoje města Pardubice na období roku 2007 – 2014, kde je kultura součástí kritické oblasti B. Přitažlivé, aktivní město sociální oblast, kultura, sport, volný čas a cestovní ruch.

19

Význam kultury je zde chápán zejména jako prostředek ke zvýšení kvality života obyvatel a součást prevence kriminality mládeže (zajištění nabídky pro aktivní trávení volného času obyvatel), ale také jako nástroj ke zvyšování prestiže města a zdroj příjmů z cestovního ruchu. Jako stěžejní úkoly jsou vytyčeny: připravit koncepci podpory kultury, podpořit pravidelné pořádání kulturních akcí mezinárodního významu a podpořit vznik významného kulturního centra v Tyršových sadech. Záměr zpracování koncepce podpory kultury byl projednán na jednání Rady města na konci roku 2011. Celý proces zpracování koncepce je naplánován do 2 let. Kultuře, jako aspektu cestovního ruchu, jsou věnována některá opatření Koncepce rozvoje cestovního ruchu Pardubic. Jedná se zejména o posílení nabídky kulturních aktivit využívaných návštěvníky města a podpora kulturně-společenských akcí kongresového typu.


Hradec Králové Město Hradec Králové nemá zpracován žádný dokument koncepční povahy, který by byl věnován výhradně kultuře. Kulturou se zabývá pouze dokument s daleko širším záběrem a tím je Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020, kde je kultura jednou ze součástí klíčové oblasti „Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch“. Cílem v této oblasti je vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou tvář města Hradce Králové jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci. K dosažení tohoto cíle jsou pro oblast kultury vytyčeny následující opatření: Podpora a rozvoj kulturního a společenského života, Podpora spolkového a duchovního života a ostatních volnočasových aktivit. Podpora a rozvoj kulturního a společenského života je zaměřena na zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pro kulturu a společenský život ve městě, zapojení podnikatelských subjektů do podpory kulturních akcí pořádaných organizacemi zřizovanými městem, udržení úrovně podpory kulturních organizací zřízených městem z veřejných zdrojů a zvýšení využívání kulturních památek a veřejných prostorů města k pořádání kulturních a společenských akcí. I zde je kultura chápána také jako součást nabídky cestovního ruchu a v této souvislosti jsou její aspekty (kulturní akce, památkové objekty) podporovány v rámci opatření „Podpora a rozvoj cestovního ruchu“. Ústí nad Labem Základním strategickým dokumentem města je Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. Oblast kultury je v tomto dokumentu začleněna do problematiky občanské vybavenosti. V rámci priority „Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity“ je plánován rozvoj podmínek pro realizaci kulturních a sportovních aktivit. Tato oblast je dále rozpracována také v Integrovaném plánu rozvoje města – Centrum v cíli B „Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru“. Kde je plánována dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení v centru města. Dalším koncepčním dokumentem města je Plán zdraví a kvality života, který je součástí projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Ústí nad Labem. Plán zdraví a kvality života plně respektuje Strategii rozvoje města do roku 2015 a je rozpracováván do katalogu aktivit pro jednotlivé roky. V dokumentu je definována oblast E: Volný čas – sport – kultura, pro kterou jsou vymezeny tyto cíle: udržet současný trend v podpoře sportovních a jiných aktivit ve městě, využití nábřeží Labe pro příměstskou rekreaci a život lidí a zajistit koncepci rozvoje kultury ve městě. 20

Olomouc Obdobně jako v ostatních městech je i v Olomouci rozvoj kultury obsažen v širším dokumentu koncepční povahy – Strategickém plánu rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko. Strategický plán prochází pravidelnými aktualizacemi, přičemž k poslední došlo v roce 2007. Kultura je zde považována jako jeden z pilířů cestovního ruchu a vytváření pozitivního obrazu

města, kdy je stanovena jako cíl kvalitní nabídka kulturních služeb (rozvojem a spoluprací stávajících a podporou vzniku nových). Dále je kultura součástí oblasti lidských zdrojů, kde je vytýčen cíl zvýšit přitažlivost Olomoucka jako místa atraktivního pro nové obyvatele, mimo jiné prostřednictvím rozšiřování možností kulturního a společenského vyžití obyvatel. Kulturou jako součástí nabídky pro cestovní ruch se zabývá také Integrovaný plán rozvoje území Olomouc, který v aktualizaci pro rok 2011 stanovuje jako hlavní aktivity revitalizaci (rekonstrukci) významného historického území/objektu včetně mobiliáře v historickém centru města Olomouc a rozvoj turistických cílů na území města.

Třetí aspekt kultury vymezený ve Strategickém plánu (kultura jako prostředek k utváření pozitivního obrazu města) je obsažen v rámci IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc, nicméně konkrétní strategie a opatření zaměřená na kulturu v něm stanovena nejsou.

2.2 Financování kultury ve sledovaných městech Sledovaná města vyčleňují ze svého rozpočtu určitou část, která směřuje do oblasti kultury. Jedná se jak o běžné výdaje určené k zajištění provozu kulturních zařízení a organizaci kulturních činností, tak i o kapitálové výdaje určené na investice. Tuto částku lze vyjádřit jako podíl výdajů na kulturu k celkovým výdajům daného města. Sledovaná města se zaměřují na financování zejména kulturních organizací a zařízení, kterými jsou zřizovateli nebo zakladateli. Ve všech vybraných městech dochází v posledních letech k vyššímu finančnímu příspěvku na činnost vlastních kulturních zařízení. Neméně důležitou rozpočtovou položkou v oblasti kultury jsou prostředky přerozdělované v rámci grantových schémat. Čerpání grantových prostředků se řídí specifickými pravidly, jejichž nastavení je v kompetenci jednotlivých měst. Podíl výdajů na kulturu k celkovým výdajům měst Analýza výdajů na kulturu ve zkoumaných městech byla provedena na základě rozboru výdajové stránky návrhů rozpočtů daných měst pro roky 2010 a 2011. Rozbor vycházel z odvětvového členění rozpočtové skladby, podle kterého spadá kultura do skupiny 3 – Služby pro obyvatelstvo, oddílu 33 – Kultura, církve a sdělovací prostředky. Pododdíly a paragrafy tohoto oddílu, do nichž jsou členěny kapitálové a běžné výdaje měst v oblasti kultury, jsou uvedeny v Příloze Tabulka P7.


Koncepční cíle v oblasti kultury jako součástí života obyvatelstva jsou stanoveny v Integrovaném plánu rozvoje města (IPRM) s názvem Městské parky. Tento IPRM řeší významnou zónu města, zapsanou jako nemovitá kulturní památka ČR. Jeho cíle týkající se kultury jsou obsaženy zejména v rámci obnovy městských částí a jejich funkcí.

Ze sledovaných měst vydalo v roce 2010 největší prostředky na oddíl 33 město Ústí nad Labem (dle schváleného rozpočtu více než 500 mil. Kč), v roce 2011 pak Hradec Králové (přes 270 mil. Kč). Vysoká částka vydaná Ústím nad Labem v roce 2010 je ovlivněna realizací rekonstrukce muzea financované převážně z ROP NUTS II Severozápad, ale i s významnou spoluúčastí města. Ústí nad Labem obecně poskytuje na kulturu poměrně vysoké prostředky – v roce 2010 i 2011 mělo ze sledovaných měst nejvyšší podíl výdajů na oblast kultury na celkových výdajích města (22,4 %, resp. 12,7 %). České Budějovice měly tento podíl v obou letech po Pardubicích druhý nejnižší (4,3 %, resp. 4,1 %), stejně tak to bylo z hlediska celkových výdajů na oddíl 33, které činily v obou letech přes 90 mil. Kč. V tabulce jsou uvedeny výdaje, které město poskytuje ze svého rozpočtu na oblast kultury a provoz kulturních zařízení. Nejvyšší podíl výdajů na kulturu z celkových výdajů oddílu 33 – Kultura, církev a sdělovací prostředky má město Ústí nad Labem (96,2 %). Avšak i ostatní města vykazují velký podíl výdajů na oblast kultury z celkových výdajů.

21

Tabulka 2.2.1: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích oddílu 33 ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 2010 Město Pardubice Hradec Králové

Běžné výdaje

Kapitálové výdaje

66 165

300

141 069

33 996

Podíl výdajů na kulturu z celkových výdajích oddílu 33 (%) 66 465 83,7

Celkem podíl 331

175 065

91,8

České Budějovice

79 475

0

79 475

86,6

Ústí nad Labem

77 847

405 239

483 086

96,2


Olomouc 157 406 0 157 406 Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

22

92,6

V roce 2011 došlo ke změně ve městě Hradec Králové, které zvýšilo podíl výdajů na kulturu z celkových výdajích oddílu 33 oproti roku 2010 (91,8 %) na 96, 0 %. Je patrné, že v oblasti kultury, která je dělena dle odvětvového členění rozpočtové skladby je nejvyšší podíl výdajů dán na oddíl 331. Tabulka 2.2.2: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích oddílu 33 ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 2011 Město Pardubice Hradec Králové

Běžné výdeje

Kapitálové výdaje

67 520

0

Podíl výdajů na kulturu z celkových výdajích oddílu 33 (%) 67 520 81,6

Celkem podíl 331

137 768

124 024

261 791

96

České Budějovice

80 595

2 400

82 995

87,5

Ústí nad Labem

94 445

103 637

198 082

91,8

Olomouc 159 969 1 300 161 269 Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

92,7

Pořadí měst z hlediska výše běžných výdajů na oblast kultury bylo v obou letech stejné – na prvním místě se umístila Olomouc, na posledním místě, za Českými Budějovicemi, Pardubice. Nejvíce prostředků na investice vydalo v roce 2010 město Ústí nad Labem (díky výše zmíněnému projektu), v roce 2011 pak Hradec Králové. Kapitálové výdaje města České Budějovice byly poměrně nízké – v roce 2010 nulové a v roce 2011 2,4 mil. Kč (třetí místo mezi sledovanými městy s velkým odstupem za prvními dvěma městy). Běžné, kapitálové a celkové výdaje na kulturu a podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích schváleného rozpočtu v letech 2010 a 2011 ve sledovaných pěti městech uvádí následující tabulka. Jednotlivé číselné hodnoty jsou čerpány z odvětvového třídění rozpočtové skladby dle ÚFIS (schválený rozpočet). Bližší rozpracování jednotlivých rozpočtových skladeb je v příloze Tabulka P8.

Tabulka 2.2.3: Výdaje na kulturu ve vybraných městech v letech 2010 a 2011 Město

Celkové běžné výdaje za oddíl 33 (tis. Kč)

Celkové kapitálové výdaje za oddíl 33 (tis. Kč)

Celkové výdaje za oddíl 33 (tis. Kč)

Podíl na celkových výdajích (%)

Ústí nad Labem

97 079

405 239

502 318

22,4

Olomouc

169 209

800

170 009

8,2

Hradec Králové

152 719

37 996

190 715

7

České Budějovice

91 774

0

91 774

4,3

Pardubice Rok 2011

79 053

400

79 453

3,6

Ústí nad Labem

112 074

103 637

215 711

12,7

Hradec Králové

148 546

124 024

272 569

10,1

Olomouc

172 618

1 380

173 998

7,9

92 433

2 400

94 833

4,1

Pardubice 82 646 100 82 746 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pozn.: Odvětvové členění rozpočtové skladby. Oddíl 33 kultura, církve a sdělovací prostředky.

3,9

České Budějovice

Nejvyšší částku v rámci běžných výdajů tvořily u všech sledovaných měst v obou letech výdaje na divadelní činnost, následované většinou výdaji na činnost uměleckých souborů a na záležitosti kultury jinde nespecifikované (klubová zařízení, planetária a podobná speciální kulturní zařízení, ostatní činnosti v kultuře). U kapitálových výdajů se podporované oblasti poměrně výrazně lišily jak mezi danými pěti městy, tak i u jednotlivých měst v porovnání obou let – z oblastí významně podpořených určitým městem v obou letech jde o odvětví filmové tvorby, distribuce a kin a činnosti muzeí a galerií podpořené Ústím nad Labem a knihovnické činnosti podpořené městem Hradec Králové. U všech měst kromě Ústí nad Labem se v roce 2011 oproti roku 2010 celkové výdaje na oblast kultury zvýšily. Výdaje na oblast kultury v členění dle paragrafů (uvedeny jsou paragrafy s nejvýznamnějším objemem vydaných finančních prostředků) ve vybraných pěti městech v letech 2010 a 2011 jsou uvedeny v Příloze Tabulka P9 – P14. Financování městem založených kulturních institucí V rámci běžných výdajů většinou poskytují města ze svých rozpočtů určitou výši finančních prostředků organizacím, jejichž jsou zřizovatelem nebo zakladatelem, na jejich provoz a činnosti (tzv. neinvestiční dotace). V každém ze sledovaných pěti měst se nachází alespoň jedna kulturní instituce, která je zřizována městem. Nejčastěji jde o divadla, filharmonie a knihovny. V rámci jednotlivých měst byly sledovány neinvestiční dotace poskytované těmto institucím v letech 2009 – 2012. Kulturní institucí, která ze zkoumaných měst získává z rozpočtu města nejvyšší neinvestiční dotace, je Moravské divadlo Olomouc, p.o., následované Jihočeským divadlem, p.o. v Českých Budějovicích.


Rok 2010

České Budějovice Jedinou kulturní organizací zřizovanou městem je Jihočeské divadlo, příspěvková organizace. Město nemá svou městskou knihovnu, nachází se zde však Jihočeská vědecká knihovna, Knihovna Jihočeského muzea a Knihovna Jihočeské univerzity. Na území města působí několik významných krajských kulturních institucí - Jihočeské muzeum, p. o., Jihočeská komorní filharmonie, p. o., Alšova jihočeská galerie, p. o., Jihočeská vědecká knihovna, p. o. a Hvězdárna a planetárium, p. o. Jihočeské divadlo získalo ze strany města v posledních čtyřech letech poměrně výraznou podporu ve formě neinvestičních dotací, která se pohybovala kolem 75 mil. Kč ročně. Přesnou výši poskytnutých částek uvádí následující tabulka.

23

Tabulka 2.2.4: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem České Budějovice v letech 2009 – 2012 (v tis. Kč) Organizace Jihočeské divadlo, p.o. Zdroj dat: Jihočeské divadlo, p.o.

2009 74 631

2010 77 285

2011 76 704

2012 76 915


Pardubice Pod správu města Pardubice spadá pět kulturních institucí - Komorní filharmonie Pardubice, p.o., Východočeské divadlo Pardubice, p.o., Kulturní centrum Pardubice, p.o., Evropský spolkový dům, organizační složka a Multikulturní centrum Pardubice, organizační složka. Poslední zmíněná instituce vznikla k 1. 7. 2010 transformací z Romského střediska a Společenského klubu. Jsou zde realizovány volnočasové zájmové a vzdělávací aktivity v oblasti hudební, taneční, společenské, sportovní pro děti a mládež zejména pro cílové skupiny národnostních menšin. Největší výši neinvestičních dotací z rozpočtu města v letech 2009 – 2012 získalo Východočeské divadlo Pardubice, p.o. (cca 34 mil. Kč ročně), Komorní filharmonie Pardubice a Kulturní centrum Pardubice. Výši neinvestičních dotací poskytnutých zmíněným pěti zařízením uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.5: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Pardubice v letech 2009 – 2012 (v tis. Kč) Organizace Komorní filharmonie Pardubice, p.o. Východočeské divadlo Pardubice, p.o. Kulturní centrum Pardubice, p.o. Evropský spolkový dům Multikulturní centrum Zdroj dat: Magistrát města Pardubice.

2009 15 293 33 939 9 060 104 -

2010 16 093 33 624 9 547 72 -

2011 17 338 34 380 8 485 103 200

2012 16 793 35 840 13 045 156 200

Kromě výše uvedených dotací byla Komorní filharmonii Pardubice, p.o. poskytnuta v roce 2010 dotace na investice ve výši 300 tis. Kč. Hradec Králové Kulturními institucemi zřizovanými nebo založenými městem Hradec Králové jsou Knihovna města Hradce Králové, p.o., Klicperovo divadlo, o.p.s., Filharmonie, o.p.s., Divadlo DRAK, o.p.s. a Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o. Neinvestiční dotace v posledních třech letech poskytlo město dvěma z nich – Knihovně města Hradec Králové, p.o. a Filharmonii, o.p.s. Výši neinvestičních dotací poskytnutých kulturním organizacím zřízeným městem uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.6: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Hradec Králové v letech 2009 – 2012 (v tis. Kč) Organizace

2009

Knihovna města Hradce Králové, p.o. Klicperovo divadlo, o.p.s. Filharmonie, o.p.s. Divadlo DRAK, o.p.s. Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pozn.: Chybějící hodnoty - částky nebyly poskytnuty z města Hradec Králové

2010 26 829 0 22 500 0 0

2011 26 000 0 0 0 0

2012 29 000 0 0 0 0

Kromě výše zmíněných finančních prostředků byly Filharmonii v Hradci Králové poskytnuty dotace na investiční akce. 24

Ústí nad Labem Ve městě Ústí nad Labem se nachází šest kulturních institucí zřízených nebo založených městem. Jde o Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, p.o. (dne 21. 2. 2012 bylo na základě usnesení Zastupitelstva města schváleno zrušení příspěvkové organizace, namísto něhož

bude založeno Severočeské divadlo s.r.o.), Muzeum města Ústí nad Labem, p.o., Zoologická zahrada Ústí nad Labem, p.o., Kulturní středisko města Ústí nad Labem, p.o., Činoherní studio – Činoherní divadlo Ústí nad Labem, o.p.s., a Collegium Bohemicum, o.p.s., u nějž je město jedním ze zakladatelů. Tabulka 2.2.7: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Ústí nad Labem v letech 2009 - 2012 (v tis. Kč) 2009

2010

2011

2012

47 300 9 498 25 050 9 860

1 596

13 200 1 560

10500 825

10 500 875

10 000 825

Co se týče otázky kapitálových výdajů, byly pro Muzeum města Ústí nad Labem poskytnuty prostředky ve výši 258 130 tis. Kč v roce 2010 a 47 377 tis. Kč v roce 2011. Olomouc Kulturními institucemi zřízenými nebo založenými městem Olomouc jsou Moravská filharmonie Olomouc, p.o., Divadlo hudby Olomouc, p.o., Moravské divadlo Olomouc, p.o., Knihovna města Olomouce, p.o., ZOO Olomouc – Svatý Kopeček, p.o. a Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Nejvýrazněji jsou z těchto zařízení podporovány městem neinvestičními dotacemi Moravské divadlo Olomouc, p.o. (každoročně 90 – 97 mil. Kč) a Moravská filharmonie Olomouc (každoročně 34 – 39 mil. Kč). Výši neinvestičních dotací poskytnutých kulturním organizacím zřízeným městem uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.8: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Olomouc v letech 2009 – 2012 (v tis. Kč) Organizace Moravská filharmonie Olomouc, p.o. Divadlo hudby Olomouc, p.o. Moravské divadlo Olomouc, p.o. Knihovna města Olomouce, p.o. ZOO Olomouc – Svatý Kopeček, p.o. Výstaviště Flora Olomouc, a.s.

2009 95 000 3 800 36 000 18 400 22 000

2010 95 000 3 900 37 000 18 400 22 000

2011 95 000 4 000 38 000 18 400 23 000

2012 96 800 4 200 38 000 18 400 23 600

0

26 759

2 676

28 304


Organizace

Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, p.o. Muzeum města Ústí nad Labem, p.o. 8 696 Zoologická zahrada Ústí nad Labem, p.o. 25 000 Kulturní středisko města Ústí nad Labem, p.o. 7 260 Činoherní studio – Činoherní divadlo Ústí nad Labem, o.p.s. Collegium Bohemicum, o.p.s. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pozn.: Chybějící hodnoty - částky nebyly poskytnuty z města Hradec Králové

Zdroj dat: Magistrát města Olomouc.

Prostředky pro Výstaviště Flora jsou vzhledem k charakteru instituce poskytovány z odboru životního prostředí města Olomouc.

2.3 Grantová podpora kultury z rozpočtu města Ve všech sledovaných městech jsou jasně vytyčeny pravidla poskytování grantové podpory, přičemž ve většině z nich jsou každoročně schvalovány podmínky a oblasti podpory kultury. Výjimkou jsou Olomouc a Hradec Králové, kde existují dokumenty upravující komplexně poskytování finančních podpor z rozpočtu města a dále specifikaci pro jednotlivé oblasti podpory. Ve všech městech plní funkci nezávislého posuzovatele projektů kulturní komise. Hodnotící kritéria pro posuzování projektů jsou stanovena převážně velmi obecně, což umožňuje jejich rozdílný výklad a snižuje transparentnost celého grantového systému. Ke zvýšení transparentnosti naopak přispívá zveřejňování výsledků grantového řízení, tzn. seznamu podpořených projektů, čímž je realizována veřejná kontrola u této činnosti.

25

Vypisované okruhy podpor jsou formulovány buď tematicky (České Budějovice, Pardubice), nebo dle charakteru vykonávané činnosti (Ústí nad Labem, Olomouc, Hradec Králové). Obecněji definované okruhy lze hodnotit pozitivně, protože poskytují určitou volnost žadatelů při formulování cílů a obsahů projektů. Na druhou stranu chybí u většiny měst koncepčnost v podpoře kultury směřující k naplňování priorit měst v této oblasti. S výjimkou Hradce Králové nevyužívají grantová schémata víceletých grantů, čímž jsou výrazně omezeny možnosti organizátorů připravovat náročné projekty velkého rozsahu. V Hradci Králové je vymezen pro oblast podpory veřejně prospěšných projektů speciální fond.


Ve městech se liší názor na podporu organizací zřízených či založených městem/krajem v rámci grantových schémat. V případě tematických grantů převažuje snaha o jejich vyloučení. Stejně tak je rozdílný i požadavek na finanční spoluúčast žadatele. Spoluúčast je výslovně požadována v Českých Budějovicích a v Hradci Králové. Při srovnání vybraných měst je patrné, že město Pardubice má nejvyšší počet podaných i schválených žádostí, stejně tak i nejvyšší schválenou finanční částku na grantovou podporu. Značný rozdíl v podaných žádostí a jejich následného schválení je znatelný u města Ústí nad Labem. U města České Budějovice je nejmenší rozdíl mezi požadovanou a schválenou částkou, je nutné ale poznamenat, že v počtu schválených žádostí se České Budějovice mezi sledovanými městy umístili na posledním místě. Stejně tak celkový objem prostředků na grantovou podporu je mezi nižšími částkami. Do jednotlivých částek v níže uvedené tabulce jsou zahrnuty jen finanční granty na podporu nehmotné kultury (nejsou zde zohledněny grantové podpory projektů z jiných oblastí, byť jsou s rozvojem kultury úzce propojeny – např. památková péče, sociální integrace, vzdělávání). Tabulka 2.3.1: Přehled žádostí o grantovou podporu a celková finanční podpora v jednotlivých městech v roce 2012 (v tis. Kč) Město

Počet podaných žádostí

Počet schválených žádostí

Požadovaná částka na grantovou podporu (tis. Kč)

Schválená částka na grantovou podporu (tis. Kč)

České Budějovice 144 80 4 000 3 808 Pardubice 229 187 24 306 15 350 Ústí nad Labem 182 93 10 737 2 758 Olomouc 124 91 15 700 8 200 Zdroj dat: Magistrát města České Budějovice, Magistrát města Pardubice, Magistrát města Ústí nad Labem, Magistrát města Olomouc

České Budějovice Fungování grantového systému je založeno na každoročním vydávání Pravidel dotačního programu města České Budějovice na podporu kultury. Všeobecně se poskytování dotací z rozpočtu města řídí směrnice "Poskytování dotací z rozpočtu statutárního města České Budějovice", která se každý rok aktualizuje a mění. Podmínky pro poskytování dotací v konkrétních oblastech podpory jsou dále specifikovány v Pravidlech k jednotlivým oblastem. Hodnotící komise pro poskytnutí podpory je jmenována radou města.

26

Dotační program na podporu kultury byl v roce 2012 zaměřen na podporu nekomerčních místních kulturních aktivit (s důrazem na podporu celoročních činností místních kulturních organizací zaměřených převážně na činnost dětí, mládeže a seniorů) a na podporu jednotlivých či dlouhodobě se opakujících kulturních akcí nekomerčního charakteru, které svým významem zvyšují prestiž města České Budějovice jako kulturního centra Jihočeského kraje. S ohledem na toto zaměření je v Pravidlech vymezeno 5 opatření: Projekty zaměřené na celoroční činnost místních kulturních organizací, reprezentaci města, klubovou scénu, kulturní projekty a projekty spadající pod opatření Léto ve městě 2012. Pro každé opatření jsou stanoveny minimální a maximální výše požadované dotace, přičemž největší částku lze žádat na kulturní projekty a Léto ve městě 2012 (až 300 tis. Kč).

Žadatelem o podporu v oblastech celoroční činnosti místních kulturních organizací a reprezentace města mohou být pouze nepodnikatelské subjekty, u kterých je jejich dosavadní činnost (statut) orientována na aktivity v oblasti kultury. Jedná se zejména o nestátní neziskové organizace, nadace a nadační fondy, příspěvkové organizace města České Budějovice a Jihočeského kraje a fyzické nepodnikatelské subjekty. Ostatních opatření se mohou zúčastnit jak podnikatelské, tak i nepodnikatelské subjekty. U všech opatření je vyžadována minimální spoluúčast žadatele ve výši 10 – 40 % z uznatelných nákladů projektu. Oproti roku 2011 se Pravidla liší zejména v posledním opatření, kdy bylo možno žádat o podporu projektů v oblasti „Město v pohybu“. Dále bylo zavedeno rozlišování příspěvků a grantů.

Zatímco projekty veřejných žadatelů byly vždy podpořeny (od roku 2009 včetně), u soukromých žadatelů byla situace odlišná. V roce 2009 bylo vyhověno necelé jedné třetině žádostí, v následujících letech bylo podpořeno 50 % projektů. Počty schválených žádostí stoupají což znázorňuje příloha Tabulka P15. Nejvýraznějším rokem z hlediska finančního byl rok 2009. Nejen v rámci požadované částky, ale i v rámci schválené částky. V tomto roce byl však i největší rozdíl mezi žádanou a následně schválenou sumou. Od roku 2010 jsou obě tyto částky téměř totožné. Graf 2.3.1: Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Českých Budějovicích v letech 2009 - 2012


Dotačním titulem v oblasti hmotné kultury je Dotační program města České Budějovice na podporu památkové péče, který je určen vlastníkům dotčených nemovitostí.


Pardubice Podpora z rozpočtu města Pardubice se řídí Směrnicí č. 10/2010 – Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Pardubice. Tyto zásady vymezují dva zdroje poskytnutí dotace z rozpočtu města. Prvním zdrojem je poskytnutí dotace z jednotlivých programů podpory (v rozpočtu je vždy vymezen objem finančních prostředků pro konkrétní program). Druhým zdrojem je dotace přímo z rozpočtu města, kdy je přímo v rozpočtu vymezen konkrétní účel dotace pro konkrétního příjemce. Na tutéž akci, projekt či činnost nelze čerpat dotaci z obou zdrojů (ani z více programů podpory) najednou. Příspěvkové organizace zřízené městem mohou být příjemci pouze dotací poskytnutých přímo z rozpočtu města. Pro oblast kultury je stanoven Program podpory kultury, u kterého jsou podmínky čerpání stanoveny v každoročně schvalovaných Pravidlech pro poskytování dotací z programu podpory

27

kultury. O poskytnutí finanční dotace rozhoduje prostřednictvím kulturní komise rada města, příp. zastupitelstvo města. Tyto pravidla vymezovala tyto oblasti podpory: dotace na tradiční a významné kulturní akce, podpora celoroční činnosti zájmových kulturních spolků a sdružení, podpora dlouhodobých projektů, podpora jednorázových akcí, podpora reprezentace města (v tuzemsku, v zahraničí), podpora mladých talentů, tematické granty z programu podpory kultury.


Každá z uvedených oblastí má svou specifikaci příjemců, u některých je stanovena maximální výše podpory. U většiny oblastí je omezeno poskytnutí podpory pouze projektům nekomerčního charakteru. Témata a podmínky tematických grantů mohou být vyhlášeny kulturní komisí rady města dle aktuální potřeby a finančních možností. V roce 2012 byla vyhlášena 2 témata: 1) podpora literární tvorby a ediční činnosti pardubických občanů, podpora činnosti věnované literatuře, 2) vybavení pro kulturní činnost. Okruhem příjemců těchto tematických grantů byly stanoveny všechny fyzické a právnické osoby vykonávající výše uvedené činnosti na území města. Ve městě Pardubice bylo pravidlem, že veřejní žadatelé podali vždy více žádostí než soukromí žadatelé. Tato situace se změnila až v roce 2012, kdy podaných žádostí soukromých žadatelů bylo téměř jednou tolik. Přehled podaných a schválených žádostí je uveden v příloze Tabulka P16. Od roku 2010 finanční objem těchto grantových žádostí roste. Roste však i schvalovaná částka. Graf 2.3.2: Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Pardubicích v letech 2009 - 2012

Zdroj dat: Magistrát města Pardubice.

Hradec Králové

28

Poskytování finančních příspěvků na kulturu z rozpočtu města je upraveno ve Směrnici Zastupitelstva města č. 2/2009 - Pravidla poskytování finanční podpory veřejně prospěšným projektům 5P. Hlavním pilířem jednotného transparentního systému přidělování finančních příspěvků na realizaci projektů z oblasti sportu, volnočasových aktivit, kultury, cestovního ruchu, ochrany životního prostředí a památkového fondu, sociálních služeb a prevence kriminality a též v oblasti individuální bytové výstavby je Fond na podporu veřejně prospěšných projektů. Návrh na poskytnutí finanční podpory poskytuje na základě svého posouzení příslušná komise, pro oblast kultury kulturní komise. Finální schválení podpory náleží radě města a zastupitelstvu města. Výše uvedená Pravidla pro oblast kultury vymezují tři okruhy: příspěvky na kulturní akce, příspěvky na činnost kulturních institucí, víceleté příspěvky na činnost kulturních organizací. Z rozpočtu města lze podpořit maximálně 80% z uznatelných nákladů vynaložených na projekt,

pokud poskytovatel (Magistrát Hradce Králové) výslovně nestanoví jinak. Poskytovatel může také stanovit minimální počet účastníků podpořené akce. V rámci kulturních akcí jsou podporovány projekty z oblasti kultury a společenských akcí, projekty na ediční a publikační materiály mající obsahovou vazbu k Hradci Králové a na projekty v rámci vyhlášených tematických okruhů. Žadatelem mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby, realizující výše uvedené aktivity na území města Hradce Králové. Výše příspěvku není omezena minimální, ani maximální částkou a je zcela v kompetenci rady města, příp. zastupitelstva města. Dále mohou příspěvek v této oblasti podpory získat talentovaní jednotlivci, pouze však v maximální výši 7 000 Kč na osobu na rok.

Cílem podpory formou víceletých příspěvků na činnost kulturních organizací je podpora činnosti nekomerčních divadel, hudebních souborů a uměleckých subjektů s vlastním uměleckým souborem a nekomerčních produkčních center, které svou činnost provozují minimálně deset měsíců v roce. Příspěvek může být poskytnut maximálně do výše 80% celkových nákladů organizace. Příspěvky jsou poskytovány zejména profesionálním divadelním institucím, profesionálním hudebním souborům, profesionálním produkčním centrům a uměleckým subjektům, které dlouhodobě dosahují kvalitních výsledků a reprezentují město Hradec Králové Speciální položku podpory tvoří Příspěvky na zachování a obnovu památkového fondu, přičemž za památkový fond jsou považovány kulturní památky, nemovitosti v plošně chráněných územích a památkových ochranných pásmech a tzv. památky místního významu, tzn. movité i nemovité věci, jejichž kulturně historické hodnoty jsou významné pro město Hradec Králové. Město Hradec Králové neposkytlo požadované data pro vytvoření přehledu podaných a schválených žádostí a celkových finančních prostředků v oblasti kultury. Ústí nad Labem Účelová grantová podpora kultury v Ústí nad Labem je vymezena Zásadami pro poskytování účelových finančních dotací z rozpočtu města Ústí nad Labem v oblasti kultury, schválenými Radou města dne 1. 12. 2011. Zásady vymezují pro kulturu dva druhy dotačních titulů z rozpočtu města: Kulturní kalendář, Granty. Kulturní kalendář je určen na podporu konkrétních, krátkodobých, časově omezených akcí a podporu systematické celoroční činnosti. Oproti tomu granty jsou udělovány pro díla trvalého charakteru a iniciativní projekty rozvíjející kulturu a kulturní bohatství města, tzn. projekty, jejichž výsledkem je většinou trvalý výstup (publikace, časopis, soubor fotografií, CD, DVD apod.). Žadatelem o dotaci může být subjekt, který je fyzickou či právnickou osobou se sídlem v Ústí nad Labem, nebo provozuje kulturní činnost/projekt na území města. Žadatelem nemůže být právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je Česká republika, Ústecký kraj nebo statutární město Ústí nad Labem. Žadatel může podat maximálně tři žádosti za kalendářní rok, přičemž minimální výše podpory je 1 000 Kč. Roli nezávislého posuzovatele žádostí hraje kulturní komise, konečné vyjádření je rozhodnutím kolektivního orgánu – rady města nebo zastupitelstva města Ústí nad Labem. Kromě výše uvedených dotačních titulů poskytuje město finanční prostředky konkrétním organizacím nebo na konkrétní akci formou vytvoření samostatné rozpočtové položky. Pro rok 2012 se jednalo např. o Severočeskou vědeckou knihovnu, p.o., Lidé výtvarnému umění, výtvarné umění lidem, o.p.s., Nové Ústecké přehledy (vydávání měsíčníku), Dny Evropského dědictví, Činoherní divadlo, o.p.s. Dalším dotačním titulem vyhlašovaným v minulých letech Radou města byly Vánoční doprovodné akce. Magistrát města Ústí nad Labem poskytl data za rok 2011 a 2012. V příloze Tabulka P17 jsou uvedeny počty podaných a schválených žádostí o grantovou podporu. U soukromých žadatelů se


Příspěvky na činnost kulturních institucí jsou určeny subjektům, které se zabývají organizací soustavných a dlouhodobých kulturních a společenských aktivit. Závaznou podmínkou podpory je pravidelná aktivita nejméně 10 měsíců v roce.

29

počet schválených žádostí pohybuje okolo 200. U požadovaných a schválených částek je situace stejná. Lze hodnotit pouze rok 2011 a 2012, kdy poměr mezi požadovanými a schválenými částkami je přibližně 3:1.


Graf 2.3.3: Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Ústí nad Labem v letech 2011 - 2012

Zdroj dat: Magistrát města Ústí nad Labem

Olomouc Poskytování podpor z rozpočtu města Olomouce je upraveno v Pravidlech pro poskytování podpor statutárním městem Olomouc účinný od 15. 11. 2007. V těchto Pravidlech je uvedeno, že žadatelem o podporu z rozpočtu města nemůže být příspěvková organizace zřízená statutárním městem Olomouc ani obchodní společnost založená statutárním městem Olomouc. Pravidla dále dělí podporu na poskytovanou dle oblastí a programů podpory a poskytovanou mimo programy podpory (tzv. individuální podpora). U podpory jednotlivých oblastí je v rozpočtu souhrnně vyčleněn objem finančních prostředků pro konkrétní oblast, bez jmenovitého uvedení příjemců. Oproti tomu u individuální podpory je v některých případech přímo v rozpočtu uveden příjemce. Tento druh podpory je poskytován pouze v případech, kdy nelze použít jiné formy podpory. Žádosti o podporu kulturních projektů projednává věcně příslušná komise rady města, kterou je kulturní komise. Kulturní komise navrhuje radě města (příp. zastupitelstvu města) seznam projektů s doporučenou výší podpory. O podporu v oblasti kultury mohou žádat provozovatelé veřejně prospěšné činnosti v oblasti kulturních aktivit (koncerty, divadelní představení, umělecká vystoupení, expozice, výstavy, kulturní činnost atd.), vydavatelé a nakladatelé periodických a neperiodických publikací, fyzické a právnické osoby, či organizace, které realizují činnost na území města Olomouce. Podporovány jsou projekty v oblasti kulturních aktivit, vydávání periodických a neperiodických publikací, oživení kulturních aktivit v centru města, kulturních akcí probíhajících ve venkovních prostorách městské památkové rezervace a přilehlých parcích a okolních lokalitách (např. Svatý Kopeček).

30

Jedná-li se o mimořádný a významný projekt, který přispívá ke zviditelnění města Olomouce a okolí, může být kulturní projekt financován v rámci mimořádných podpor. Výše žádané podpory není nijak omezena. Žadatelé o podporu drobných veřejně prospěšných aktivit s výší příspěvku do 5 000 Kč a mimořádných aktivit mohou podávat žádosti celoročně až do vyčerpání finančního limitu. U veřejných žadatelů ve městě Olomouc jsou žádosti o dotace ve velké míře vždy schváleny. Jedinou výjimkou je rok 2011. V tomto roce jedna z pěti podaných žádostí nebyla schválena. U soukromých žadatelů je situace odlišná. Zatímco se počet schválených žádostí udržuje přibližně

okolo 90, množství žádostí podaných osciluje kolem počtu 120. Přehled schválených a podaných žádostí je uveden v příloze Tabulka P18. Stoupající tendence lze v Olomouci pozorovat jak u požadovaných částek, tak u schválených částek.

Zdroj dat: Magistrát města Olomouc.


Graf 2.3.4:Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Olomouci v letech 2009 - 2012

31

3 Analýzy nabídky a poptávky kulturních služeb Nabídku kulturních zařízení v Českých Budějovicích je velice rozsáhlá. Informace o kulturních zařízeních a jejich jmenný seznam byl získán z webových stránek magistrátu města České Budějovice. Pro analýzu poptávky bylo provedeno dotazníkové šetření převážně prostřednictvím komunikačních medií. Validní dotazníky byly zpracovány pomocí statistického programu SPSS. Interpretace získaných dat je uvedena dále v této kapitole.

3.1 Nabídka kulturních služeb a zařízení Ve městě České Budějovice je rozsáhlá nabídka kulturních služeb pokrývající všechny hlavní oblasti a obory kultury, která odpovídá velikosti a charakteru města a do značné míry i kulturnímu potenciálu. Spektrum kulturních institucí z hlediska oblastí kultury je vyčerpávající (viz tab. 3.1.1). Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích

Tabulka 3.1.1: Struktura kulturních zařízení a organizací ve městě České Budějovice Typ zařízení Počet Hudební spolky a soubory Galerie Ostatní sdružení a spolky Taneční soubory Umělecké agentury Divadelní soubory Výuka uměleckých oborů Kulturní domy Divadla Kulturně vzdělávací centra Ostatní kulturní zařízení Muzea Hudební kluby Knihovny Kina Archivy Celkem Zdroj dat: Seznam kontaktů kulturních zařízení ve městě. Odbor kultury Magistrátu města České Budějovice, 2012.

144 28 35 20 18 19 30 16 9 10 9 5 8 4 3 2 360

V rámci divadel je stěžejní institucí Jihočeské divadlo jakožto profesionální čtyřsouborové divadlo (činohra, opera, balet, loutkohra) se sídlem v Českých Budějovicích. Hraje ve své historické budově na nábřeží Malše, v divadelním sále DK Metropol i v prostoru Malého divadla v Hradební ulici. V létě pravidelně účinkuje před otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově. Kina jsou zastoupena multiplexem Cinestar s několika kinosály, Kinem Kotva a Letním kinem Háječek. Co se týče kulturních center, jsou v Českých Budějovicích nejvýznamnější 3 objekty. DK Metropol, KD Slavie, KD Vltava. Muzejní zařízení jsou reprezentována největším z nich, Jihočeským muzeem s 850 tis. exponáty, 11 kluby působícími při muzeu, 4. nejvyšší publikační činností v rámci ČR a roční návštěvností cca 40 tis. lidí.

32

Zájemcům o literaturu jsou v Českých Budějovicích k dispozici knihovny Jihočeské vědecké knihovny, Jihočeské univerzity, Jihočeského muzea, Francouzko-česká knihovna či knihovna v Britském centru.

Galerií je v Českých Budějovicích velké množství, nejvýznamnější z nich je Alšova jihočeská galerie s celorepublikovým věhlasem a Galerie současného umění, v rámci domu umění, s mezinárodním renomé. Největšími koncertními prostory jsou Jeremiášova koncertní síň a sál konzervatoře. Tyto objekty možná ztratí své prvenství, pokud bude vystavěna Kaplického koncertní síň tzv. „Rejnok“. Mimojiné má ve městě výrazné postavení Jihočeská komorní filharmonie, která je jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji. Za zmínku stojí i Hvězdárna a planetárium České Budějovice, která slouží nejen široké veřejnosti, ale má i svůj výzkumný program středoevropského významu.

Z hlediska vlastnické struktury poskytovatelů je nejsilněji zastoupena skupina soukromých subjektů. Město České Budějovice je zakladatelem pouze jednoho poskytovatele kulturních služeb, kterým je Jihočeské divadlo, p.o. Dále zřizuje obchodní společnost Správa domů, s.r.o., která spravuje po zrušení společnosti Městské kulturní domy, a.s. (MKD) objekt KD Slavie, Kina Kotva, Domu umění a KD Vltava (v prodeji). Dalším veřejným zřizovatelem je Jihočeský kraj, který spravuje následující poskytovatele:  Jihočeské muzeum, p. o.,  Jihočeská komorní filharmonie, p. o.,  Alšova jihočeská galerie, p. o.,  Jihočeská vědecká knihovna, p. o.,  Hvězdárna a planetárium, p. o. Nejdominantnějšími jsou ti poskytovatelé, kteří vlastní (vlastnili) sál:         

Dům kultury Metropol, s. r. o., Bazilika, o. p. s., KD Vltava (v majetku města, v současné době probíhá prodej), Výstaviště České Budějovice, a. s., Český rozhlas České Budějovice, Dům U Beránka (v majetku města), Cinestar, s. r. o., Kino Kotva (v majetku města), Kulturní dům Slávie (v majetku města).


Nabídka kulturních akcí pořádaných ve městě České Budějovice je také pestrá. Jsou pořádány nejen trhy (jarní, podzimní a vánoční), hudební festivaly (Majáles, Radniční léto, Hudební slavnosti Emy Destinové, Múzy na vodě,...), ale i jiné žánrové akce jako festival pouličních divadel, vánoční zvonkový průvod, Strašidelné pověsti města, aj.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve městě jsou přiměřeně zastoupeny všechny oblasti kultury, v některých z nich je dokonce vytvořena poměrně silná konkurence (např. v oblasti divadla, koncertů populární a do určité míry i vážné hudby). V oblasti tzv. vysoké kultury (náročné umělecké produkce) mají rozhodující podíl na nabídce kulturních služeb kulturní instituce založené a financované městem nebo krajem, čímž je naplněn princip zajištění veřejné kulturní služby. Většina kulturních aktivit a zařízení je soustředěna v centru města, čímž se toto místo stává i centrem kultury. Tento fakt nám může dokázat následující mapa, kde je vyjádřena intenzita lokalizace kulturních zařízení. Každý střed kružnice znázorňuje GPS souřadnice dané instituce. Více či méně překrývajících se kružnic (tmavější/světlejší barva) znamená, že daná instituce má ve svém okolí do 500 metrů více či méně jiných kulturních zařízení. Lze tedy konstatovat, že koncentrace červené je v centru města nejvyšší, což znamená, že nejvíce kulturních zařízení je v centru města. Bodová mapa, která uvádí přesnou pozici těchto subjektů, je uvedena v příloze Mapa P19.

33


Mapa 3.1.1: Intenzita lokalizace kulturních zařízení ve městě České Budějovice

34

3.2 Poptávka kulturních služeb a zařízení Pro vedení města České Budějovice je důležité mít informace ohledně poptávky kulturních služeb a zařízení, aby dokázali nastavit takové kulturní služby, které občané vyžadují a chtějí. Nejjednodušší způsob získávání informací od občanů je průzkum veřejného mínění. Byl proveden průzkum zaměřený na oblast kultury, zejména na kulturní aktivity/služby preferované občany města, faktory ovlivňující trávení volného času, spokojenost se stávající infrastrukturou a službami v oblasti kultury. Dále měli občané možnost formulovat požadavky na doplnění nebo zlepšení kulturní infrastruktury. Způsoby a formy získávání informací jsou uvedeny níže. Byl proveden reprezentativní výzkum veřejného mínění s obyvateli města České Budějovice. Metoda výběru: kvótní výběr dle věku a pohlaví. Polostrukturované rozhovory metodou CATI3 realizovali zkušení tazatelé. Design výzkumu a dotazníku byl zpracován společností PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ve spolupráci s městem České Budějovice. Dotazník byl otestován předvýzkumem na 30 respondentech. Během průzkumu bylo 187 odmítnutých rozhovorů, což činí 38, 5 %. Vytvoření datové matice a zpracování dotazníkového šetření v programu IBM SPSS ver. 20 provedla společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Databáze kontaktů byla vytvořena z veřejně přístupných zdrojů na internetu, jako jsou zlaté stránky a webová inzerce. Datum sběru: 1. 10. 2012 – 31. 10. 2012 V rámci průzkum byla zvolena doplňková metoda sběru dat formou webového formuláře, jež byl uveden na sociální platformě Facebook.com a ke spolupráci byly vyzvány střední a vysoké školy z města České Budějovice. Dále byla možnost vyplnění dotazníku v informačním centru. Níže uvedená tabulka znázorňuje formu získání dotazníku v absolutním i v relativním vyjádření. Tabulka 3.2.1: Forma získání dotazníků ve městě České Budějovice Forma získání dotazníků Počet Tazatelé společnosti PROCES 300 Vyplněné dotazníky na webových stránkách a v informačním centru 219 Celkem 519 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012

% 57,8 42,2 100,0

Základní soubor: V rámci průzkumu byli osloveni obyvatelé města České Budějovice ve věku 15 a více let, kteří zde mají trvalé bydliště.


Metodologie průzkumu

Výběrový soubor: Tvoří 519 respondentů, z nichž bylo 47,8 % mužů a 52,2 % žen ve věku 15 až 65 let a více. Níže uvedená tabulka 3.2.2 znázorňuje rozložení respondentů do jednotlivých věkových kategorií v relativních hodnotách. Tabulka 3.2.2: Struktura výběrového souboru ve městě České Budějovice 15 - 24 %

25 - 34 %

35 - 44 %

45 - 64 %

65+ %

Muži 6,9 9,6 8,3 15,4 7,5 Ženy 6,7 9,4 8,5 16,6 11,0 Celkem 13,7 19,1 16,8 32,0 18,5 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012

Celkem % 47,8 52,2 100,0

Pro vyšší reprezntativitu výsledků průzkumu byl výběrový soubor převážen dle věku a pohlaví dané strukturou základního souboru. Oporou byla data z běžné evidence obyvatelstva z Českého statistického úřadu.

3

Computer Assisted Telephone Interviewing – osobní telefonické dotazování, při kterém operátor zaznamenává odpovědi přímo do záznamového archu.

35

Otázky byly zaměřeny na následující oblasti: využívání nabídky kulturních zařízení, preferované aktivity a spokojenost se stávající infrastrukturou a službami v oblasti kultury, finanční možnosti stanovení bariér pro návštěvu kulturních akcí. Rovněž byla v dotazníku věnovaná úvodní část širším souvislostem tj. identita obyvatel, stabilita osídlení, důvěra obyvatel v instituce apod. Zjištěné výsledky slouží jako podklad pro nastavení strategie rozvoje kultury ve městě České Budějovice. ŽIVOT V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Většina dotazovaných je pevně rozhodnuta v Českých Budějovicích zůstat natrvalo (67,9 %). Po přičtení osob, které se přiklánějí k možnosti „spíše ano“ (20,3 %) lze konstatovat, že naprostá většina (bezmála 90 %) obyvatel je rozhodnuta v Českých Budějovicích zůstat a nestěhovat se do jiného města. Relativní četnost postojů k trvalému setrvání ve městě znázorňuje následující graf.


Graf 3.2.1: Stabilita osídlení obyvatel města České Budějovice

Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Chcete v Českých Budějovicích zůstat natrvalo?

Fakt, že dotazovaní většinou chtějí v Českých Budějovicích zůstat, může doložit také následující tabulka, ukazující, že respondenti jsou při dotázání na svou hrdost na Jihočeský kraj, město České Budějovice a Českou republiku jako celek nejvíce hrdí na Jihočeský kraj vzápětí následovaný městem České Budějovice a naopak nejméně hrdí na Českou republiku. Celkově nevyšší míru hrdosti lze vidět u občanů starších 65 let, naopak nejmenší míru u občanů ve věku 15 - 24 let. Za povšimnutí stojí i fakt, že míra hrdosti roste s vyšším věkem. Tabulka 3.2.3: Hrdost na Jihočeský kraj, město České Budějovice a Českou republiku Pohlaví Muži Ženy

36

*Průměrný postoj Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Jihočeský 83,6 84,3 70,7 73,9 84,8 89,5 kraj Město České 79,0 82,1 76,2 72,8 80,1 82,0 Budějovice Česká 56,6 62,2 47,8 54,5 56,6 64,1 republika Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Do jaké míry jste hrdý/hrdá na: * Použitá škála: 0 = vůbec nejsem hrdý/á; 100 = velmi hrdý/á

Celkem 65+ 93,1

83,9

89,3

80,6

67,8

59,5

Co se týče důvěryhodnosti konkrétních institucí v Českých Budějovicích, nejvíce důvěryhodný je mezi dotázanými Magistrát města České Budějovice, což je pozitivním faktem ve vztahu ke kultuře ve městě vzhledem k tomu, že právě magistrát v ní hraje zásadní roli. Druhou nejdůvěryhodnější institucí je Policie ČR v Českých Budějovicích. Naopak Městská policie je hodnocena jako nejméně důvěryhodná. Kladnější postoj k jednotlivým institucím byl zaznamenán opět u obyvatel ve vyšším věku, při porovnání pohlaví pak u žen. Tabulka 3.2.4:Důvěra obyvatel k institucím ve městě České Budějovice *Průměrný postoj Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Magistrát města 59,8 63,6 59,8 48,6 65,0 66,1 Policie ČR v Českých 59,8 63,2 49,2 52,1 61,7 67,4 Budějovicích Krajský úřad 56,3 62,8 55,6 46,3 63,9 64,7 Soudy 58,4 58,8 59,0 56,4 56,1 60,7 Úřady práce 57,4 57,7 51,7 46,9 54,3 65,0 Městská policie 50,3 58,2 39,4 41,9 49,7 64,4 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Do jaké míry důvěřujete těmto institucím? * Použitá škála: 0 = vůbec nedůvěřuji; 100 = velmi důvěřuji

Celkem 65+ 67,0

61,7

70,4

61,5

63,6 60,2 68,2 66,0

59,6 58,6 57,6 54,3

KULTURNÍ DĚNÍ VE MĚSTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE

Největším lákadlem v Českých Budějovicích je pro tamější občany divadlo, které by chtělo navštěvovat 69,1 % dotazovaných. Následují vinárny, restaurace apod. (67,6 %), kina (63,1 %), výstavy (62,3 %) a muzea a galerie (61,3 %). Nejméně lákají respondenty diskotéky (10,4 %), aktivní podílení se na životě politických stran a občanských iniciativ (15,0 %) a činnost v hudebních, divadelních, tanečních, apod. souborech (22,2 %). Z následující tabulky je také patrné, že nejvíce se kulturního dění chtějí účastnit občané ve věkové kategorii 15 - 34 let. Jmenovitě preferují návštěvy restauračních, vinárenských a podobných zařízení, návštěvy kina a návštěvy divadel. Za zmínku stojí i hudební kluby, které jsou významným lákadlem (87,9 % kladných odpovědí) pro občany ve věkovém rozmezí 15 - 24 let.


Pohlaví Muži Ženy

37

Tabulka 3.2.5: Kulturní činnosti, které by dotázání chtěli navštívit



38

Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Návštěvy divadelních 60,8 76,7 84,0 84,4 72,6 55,8 představení Návštěvy restaurací, vináren 68,5 66,8 90,3 88,1 69,4 57,8 apod. Návštěvy kina 61,5 64,5 84,5 90,2 77,5 46,1 Návštěvy výstav 57,0 67,2 83,3 79,8 61,3 48,7 Návštěvy muzeí a galerií 58,4 64,0 77,3 78,5 67,8 46,1 Návštěvy koncertů vážné 41,0 52,1 55,1 49,4 46,6 38,6 hudby Návštěva knihoven a 43,0 48,9 72,5 66,1 51,6 26,8 informačních center Aktivní, závodní nebo 46,7 43,5 68,1 67,6 50,0 30,6 rekreační sport Návštěvy hudebních klubů 49,8 37,9 87,9 74,5 56,3 21,1 Návštěvy koncertů pop music 33,7 35,2 47,1 52,6 45,3 24,8 Návštěvy tanečních zábav a 32,5 35,4 57,7 44,6 43,7 23,8 plesů Návštěvy sportovních utkání 41,8 20,9 37,9 30,8 38,7 30,6 Návštěvy kostela, účast na 25,9 33,3 25,4 36,3 30,8 27,0 bohoslužbách Činnost ve spolcích a 26,7 25,7 49,5 52,4 35,4 5,1 zájmových sdruženích Činnost v hudebním, divadelním, tanečním apod. 24,0 20,6 53,6 40,7 24,1 5,5 souboru Aktivní účast na životě politických stran a občanských 16,4 13,8 28,3 30,2 17,7 5,7 iniciativ Návštěvy diskoték 12,4 8,5 22,2 23,2 8,1 4,1 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Které z těchto činností byste chtěli navštívit?

Celkem 65+ 62,5

69,1

45,2

67,6

36,1 53,3 52,4

63,1 62,3 61,3

52,4

46,8

34,6

46,1

25,4

45,0

6,8 13,9

43,6 34,5

14,7

34,0

19,2

30,9

30,2

29,8

10,4

26,2

7,4

22,2

3,5

15,0

1,5

10,4

Z následující tabulky je patrné, že nejlépe podle dotazovaných fungují knihovny a jiná knihovnická zařízení. Následují kostely a modlitebny, základní umělecké školy a divadla. Nejméně kvalitně dle respondentů fungují diskotéky, tančírny a noční podniky.

Tabulka 3.2.6:Kvalita fungování kulturních zařízení v Českých Budějovicích *Průměrný postoj Věkové kategorie 15 - 24 25 – 34 35 - 44 45 - 64

Knihovny, čítárny, 81,5 87,5 81,2 78,9 86,4 89,8 studovny Kostely a modlitebny 83,2 80,3 65,6 72,3 85,4 86,7 Základní umělecké školy 80,7 81,7 65,6 72,1 84,3 87,3 Divadla 76,4 84,7 76,8 72,9 81,1 85,3 Kina, videokluby 75,5 81,6 74,4 70,8 84,9 82,1 Muzea a galerie 73,4 81,2 68,7 62,1 75,6 87,5 Výstavní síně 74,8 79,3 65,0 60,3 79,5 88,5 Zařízení pro děti 74,6 78,2 64,0 73,2 75,0 80,1 Organizátoři koncertů 73,5 78,2 62,3 64,6 70,6 82,7 vážné hudby Spolky a zájmová sdružení 72,3 77,6 67,3 65,8 77,7 84,1 Informační střediska 73,0 76,2 66,9 64,2 76,3 83,6 Umělecké festivaly 72,6 73,4 72,6 60,2 71,7 83,0 Vzdělávací střediska 72,0 71,6 64,3 60,8 70,5 85,1 Tělocvičny, sportovní 68,9 72,3 66,3 64,1 70,8 77,1 areály, koupaliště Kulturní domy, střediska 65,9 73,2 62,5 57,7 70,8 79,1 Diskotéky, tančírny, noční 71,5 66,3 67,7 62,5 65,3 86,4 podniky Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Fungují podle Vašich představ následující zařízení v Českých Budějovicích dobře? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano

Celkem 65+ 87,2

84,8

86,0 89,0 84,5 82,8 88,6 86,4 84,3

81,6 81,3 80,9 78,6 77,7 77,3 76,7

86,2

76,2

78,0 85,9 85,2 78,8

74,8 74,8 73,0 71,8

74,2

70,6

80,5

70,0

71,0

69,0

Celkově je respondenty nejoblíbenější kulturní akce Advent (akce na náměstí Přítel anděla) s 45,7 % kladných odpovědí. Hned za ní se umístily Múzy na vodě (45,5 %). Nejvyšší míru oblíbenosti u určité věkové kategorie najdeme u Českobudějovického majálesu, který je mladými lidmi ve věkové kategorii 15 - 24 let oblíben z 86,0 %. Celkově nejméně oblíbený je dotazovanými Jihočeský jazzový festival ČEZ s 17,0 % kladných odpovědí. Relativní oblíbenost významných kulturních akcí ve městě z hlediska pohlaví a jednotlivých věkových kategorií obyvatel ukazuje Tabulka 3.2.7. Tabulka 3.2.7: Nejoblíbenější kulturní akce v Českých Budějovicích Pohlaví Muži Ženy

Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Advent (akce na náměstí 37,1 53,4 35,5 38,1 45,3 56,8 Přítel anděla) Múzy na vodě 39,8 50,7 47,3 39,3 48,4 49,1 Akce „Radniční nádvoří“ 31,4 53,1 27,8 26,8 48,6 49,9 Českobudějovický Majáles 42,5 37,3 86,0 64,3 40,1 20,5 Bohemia JazzFest 34,4 30,1 50,0 53,5 41,8 19,5 Hudební festival slavnosti 11,5 23,7 8,2 6,1 14,5 25,4 Emy Destinnové Jihočeský jazzový festival 16,6 17,3 28,7 32,1 12,9 11,0 ČEZ Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Které akce ve městě České Budějovice navštěvujete nejraději?



Celkem 65+ 42,1

45,7

41,4 52,4 13,6 10,3

45,5 42,8 39,8 32,1

27,3

17,9

7,1

17,0

39

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NÁVŠTĚVNOST KULTURNÍCH AKCÍ

Jak uvádí následující tabulka, při výběru kulturních akcí a zařízení ve městě České Budějovice hraje pro respondenty nejvýznamnější roli kvalita dané akce nebo zařízení. Nejmenší význam při rozhodování o návštěvě konkrétní kulturní akce nebo zařízení má jejich prostorová dostupnost. Tabulka 3.2.8: Faktory rozhodování při výběru kulturních akcí a zařízení ve městě České Budějovice


Pohlaví Muži Ženy 89,4 91,5

*Průměrný postoj Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64 93,0 89,9 91,0 88,8

Podle kvality Podle časové 65,3 61,1 67,6 71,5 78,0 56,6 dostupnosti Podle ceny 44,1 53,5 53,6 46,3 40,7 45,4 Podle prostorové 46,3 47,2 49,1 43,1 54,3 43,2 dostupnosti Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Podle čeho se rozhoduje při výběru kulturních akcí a zařízení ve městě České Budějovice? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano

Celkem 65+ 91,7

90,5

47,1

63,1

63,5

49,0

48,7

46,8

Níže uvedená Tabulka 3.2.9 ukazuje, že v oblastech kvality, prostorové a časové dostupnosti a ceny kulturních akcí jsou dotazovaní s kulturními akcemi spíše spokojeni. Nejvíce jsou občané spokojeni s kvalitou daných akcí, nejméně pak s cenou. Tento fakt je možné dát do souvislosti s aktuální finanční situací nejen v České republice, na základě které jsou různé kulturní akce pro dotazované příliš nákladné. Při pohledu do Tabulky 4.2.8 lze konstatovat, že tato situace se týká převážně věkových kategorií 15 - 24 (většinou studenti nebo absolventi) a 65+ (senioři). Tabulka 3.2.9: Spokojenost s kulturními akcemi v Českých Budějovicích ve vybraných ohledech *Průměrný postoj Pohlaví Muži Ženy

15 - 24

Věkové kategorie 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Celkem 65+

Kvalita

71,4

77,6

65,9

60,1

77,6

81,2

82,4

74,6

Prostorová dostupnost

74,9

72,4

72,4

69,2

80,3

74,6

70,9

73,6

Časová dostupnost

73,9

72,7

70,1

65,5

75,0

76,9

76,1

73,3

54,9

63,9

Cena 66,2 61,8 69,8 70,2 67,5 60,6 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jste spokojen/a s kulturními akcemi v Českých Budějovicích v daných oblastech? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano

Nejčastějším důvodem pro nenavštěvování kulturních zařízení a akcí v Českých Budějovicích je nedostatek volného času dotazovaných (49,3 %). Podle získaných dat se tento problém týká převážně pracujících občanů, což také dokazují vysoké hodnoty ve všech věkových kategoriích kromě kategorie nad 65 let (senioři). Následuje nezájem o konkrétní kulturní akce (30,8 %) a nedostatek financí (29,8 %). Nejmenší problém podle dotazovaných představuje dopravní spojení na místo konání kulturní akce (12,0 %). Důvody nenavštěvování kulturních akcí a zařízení ve městě z hlediska pohlaví a věkových kategorií uvádí následující tabulka.

40

Tabulka 3.2.10: Důvody nenavštěvování kulturních akcí a zařízení v Českých Budějovicích Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie 15 – 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Nedostatek volného času 54,3 44,6 45,6 58,1 62,7 56,8 Nezajímá mě to 34,4 27,6 24,9 26,0 24,1 34,7 Nedostatek peněz 23,2 35,8 53,4 24,3 17,7 22,4 Rodinné povinnosti 19,7 28,8 32,6 28,8 35,5 20,3 Nedostatek informací o 20,1 25,9 47,1 41,2 22,7 8,9 tom, co se nabízí Vlastní zdravotní problémy 12,0 23,5 15,5 5,3 8,1 17,3 Nabídka v Českých 17,2 17,9 32,9 39,8 9,7 8,9 Budějovicích je špatná Špatná dostupnost (špatné 11,2 12,8 31,9 9,1 4,8 6,7 spojení) Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Z jakého důvodu nenavštěvujete kulturní zařízení či akce v Českých Budějovicích?

Celkem 65+ 18,0 39,6 41,7 11,2

49,3 30,8 29,8 24,5

12,1

23,2

42,9

18,0

5,6

17,6

16,0

12,0

NÁVRHY NA ZKVALITNĚNÍ KULTURY VE MĚSTĚ

Mezi nejčastějšími názory dotazovaných na možnosti zkvalitnění oblasti kultury ve městě byl návrh na zrekonstruování kulturního domu Slavie, zřízení větší, reprezentativnější koncertní síně, což korespondovalo se souhlasem pro vybudování Kaplického koncertní síně „Rejnok“. Další návrhy zmiňovaly podporu alternativní scény - především divadelní, ale i hudební (kluby zaměřené na nemainstreamové žánry jako country, oldies, rock) a filmové. Obyvatelé města České Budějovice by uvítali, kdyby se ve městě vybudovala různá komunitní centra a víceúčelové prostory, kde by se mohli aktivně setkávat nejen umělci, ale i široká veřejnost a sdílet tak zkušenosti a nápady napříč kulturním spektrem. Zaznamenány byly i podněty pro vybudování městské galerie/domu umění, aquaparku, či alespoň zmodernizování stávajícího plaveckého bazénu a podpoření letní otevřené kulturní scény. Z navržených konkrétních kulturních zařízení, která by se měla v Českých Budějovicích vybudovat, se nejvíce dotázaných vyjádřilo pro zřízení amfiteátru (otevřené kulturní scény). Nejvíce respondentů však volilo možnost „něco jiného“, než byla navržená zařízení. Nejmenší přízeň získalo vybudování otáčivého hlediště. Průměrné postoje respondentů k vybudování navržených zařízení uvádí následující tabulka. Tabulka 3.2.11: Postoj respondentů k vybudování navržených kulturních zařízení Pohlaví Muži Ženy 66,4 64,4

*Průměrný postoj Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64 83,1 67,5 51,3 58,6

Něco jiného Amfiteátr (otevřená 62,6 65,2 71,8 66,9 65,3 62,6 kulturní scéna) Galerie moderního a 63,2 57,7 66,3 69,0 56,2 57,5 současného umění Koncertní síň 57,4 62,5 60,8 54,0 58,9 59,4 Aquapark 60,0 59,3 43,6 42,3 62,4 67,6 Městské muzeum 47,4 51,5 46,6 40,0 50,0 51,1 Otáčivé hlediště 33,8 31,2 31,6 27,5 29,4 37,8 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Které z těchto konkrétních zařízení by se mělo ve městě České Budějovice vybudovat? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano



Celkem 65+ 56,7

65,5

55,9

64,0

53,2

60,2

68,0 73,3 58,3 30,4

60,1 59,6 49,6 32,5

Pozornost byla věnována i možnosti přesunu otáčivého hlediště z Českého Krumlova do Českých Budějovic. Z níže uvedeného grafu je možné zjistit, že dotazovaní byli spíše proti tomuto přesunu (48 % respondentů). Nejčastějším argumentem proti bylo, že přesunem by tato unikátní divadelní scéna ztratila své „genius loci“ a tudíž podstatnou část své jedinečnosti. Naopak argumentem pro přesun bylo zvýšení dostupnosti tohoto zařízení pro (nejen) starší

41

občany. Ti by tak nemuseli za otáčivým hledištěm až do Českého Krumlova (a tím řešit jak otázku finanční, tak logistickou) a řešit obtížnou situaci, jak se (u osob v invalidním stavu) dostat se přímo k otáčivému hledišti (které se v Českém Krumlově nachází na kopci).


Graf 3.2.2: Názor respondentů na možnost zvýšení návštěvnosti otáčivého hlediště v případě, že by bylo přestěhováno z Českého Krumlova do Českých Budějovic

42

Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: V případě, že by bylo otáčivé hlediště z Českého Krumlova přemístěno do Českých Budějovic (např. Stromovka) navštěvovali byste ho častěji?

PODPORA KULTURY ZE STRANY MĚSTA

Na otázku, zda by se měla nějaká kulturní zařízení či kulturní akce podporovat z rozpočtu města, si nejvíce dotazovaných myslí, že by se kultura v Českých Budějovicích měla podporovat všeobecně, bez upřednostňování konkrétních kulturních odvětví. V dalších odpovědí byla zmíněna důležitost podpory dětských, mládežnických a studentských aktivit. Nezanedbatelné množství ohlasů se také týkalo podpory tzv. „klasické“ kultury (divadlo, galerie/muzea, koncerty vážné hudby) a nekomerční, alternativní sféry z důvodu udržení širokého záběru nabídky kulturních akcí všeho typu v Českých Budějovicích.

INFORMOVANOST OHLEDNĚ KULTURNÍCH AKCÍ

Jak znázorňuje následující graf, informovanost ohledně kulturního dění v Českých Budějovicích je pro 68,4 % dotázaných dostatečná.

Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jste dostatečně informován/a o tom, co se v oblasti kultury v Českých Budějovicích děje?

Doporučení od známých (a to především u žen), plakáty a internet jsou nejčastější zdroje, ze kterých dotazovaní čerpají informace ohledně kulturního dění v Českých Budějovicích. Za zmínku stojí srovnání internetu a novin jakožto informačních zdrojů sloužících rozdílným generacím. Zatímco internet je preferovaný mladými (a to dokonce jako primární zdroj informací), noviny a tištěný přehled (mj. i časopisy jako KAM a Semtam) jsou výrazněji používány u starších občanů. Poměrně v malé míře získávají občané informace o kultuře ve městě z televize. Nejčastější způsoby získávání informací o kulturních akcích ve městě z hlediska pohlavní a jednotlivých věkových kategorií uvádí Tabulka 3.2.12. Tabulka 3.2.12: Nejčastější způsoby získávání informací o kulturních akcích v Českých Budějovicích Pohlaví Muži Ženy 68,4 75,1 71,2 71,9 73,8 68,0 52,9 57,4

Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie 15 – 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64 87,0 81,1 72,6 62,5 85,3 79,7 75,8 64,1 87,9 89,1 91,9 62,7 46,9 41,8 46,9 63,5

Doporučení známých Plakáty Internet Noviny Tištěný kulturní 49,2 58,6 54,8 58,4 45,3 50,3 přehled Rádio 37,4 42,0 32,6 30,9 33,9 38,2 Letáky roznášené do 35,1 33,9 20,3 24,6 33,9 37,1 schránek Informační centrum 25,2 31,2 14,3 17,5 35,6 32,5 Televize 23,5 25,2 18,8 11,1 19,4 28,0 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jakým způsobem se informujete o kulturních akcích ve městě České Budějovice?


Graf 3.2.3: Dostatečnost informovanosti ohledně kultury v Českých Budějovicích

Celkem 65+ 67,1 62,1 34,6 68,6

71,9 71,5 70,8 55,3

63,6

54,1

62,4

39,8

50,9

34,5

36,1 40,5

28,3 24,4

Při srovnání s předchozí tabulkou je možné konstatovat, že nejčastější zdroje informací, které dotazovaní používají, jsou pro ně také nejvíce důvěryhodné. Důvěryhodnost jednotlivých zdrojů informací pro dotazované osoby znázorňuje následující tabulka.

43

Tabulka 3.2.13: Důvěryhodnost informačních zdrojů v Českých Budějovicích



44

15 - 24

*Průměrný postoj Věkové kategorie 25 - 34 35 - 44 45 - 64

Celkem 65+

Doporučení známých 89,8 89,7 86,8 89,0 91,5 90,5 Internet 86,6 85,0 78,9 83,9 91,5 88,9 Tištěný kulturní 83,9 87,2 80,9 77,1 85,2 89,5 přehled Plakáty 82,9 85,5 82,5 79,6 86,1 89,4 Informační centrum 81,3 81,9 78,0 71,6 84,2 85,9 Noviny 74,3 72,3 71,9 64,7 69,7 78,1 Rádio 72,1 68,9 63,4 63,1 69,0 75,5 Letáky roznášené do 67,9 61,2 51,4 42,6 65,3 77,7 schránek Televize 65,2 59,5 59,4 48,6 55,9 68,7 Jinak 63,3 59,2 66,5 75,9 44,7 59,4 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Do jaké míry důvěřujete informačním zdrojům v Českých Budějovicích? * Použitá škála: 0 = rozhodně nedůvěřuji; 100 = rozhodně důvěřuji

90,0 80,3

89,7 85,8

93,4

85,7

80,6 87,4 77,4 76,5

84,2 81,6 73,3 70,4

73,3

64,4

72,9 60,8

62,3 61,7

Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že v otázce informovanosti jsou na tom nejlépe divadla a kina. Patrný je generační rozdíl v informovanosti ohledně kulturních akcí. Zatímco starší obyvatelé jsou s mírou informovanosti spokojeni, mladší jsou toho názoru, že by informovanost ohledně konkrétních kulturních institucí a akcí mohla být lepší. Spokojenost s informovaností obyvatel jednotlivých pohlaví a věkových kategorií je uvedena v Tabulce 3.2.14. Tabulka 3.2.14: Dostatečnost informovanosti ohledně kulturních, společenských či sportovních akcích pořádaných v Českých Budějovicích Pohlaví Muži Ženy 62,3 52,5 80,4 81,4 71,9 71,1 66,9 64,8

*Průměrný postoj Věkové kategorie 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 64 40,5 35,7 64,1 66,6 70,6 76,6 79,8 83,5 45,0 54,5 72,6 81,0 56,2 56,4 71,3 66,2

Celkem 65+ 78,4 88,6 88,3 80,8

57,0 80,9 71,5 65,8

81,5

71,4

83,8 85,7 85,3 83,3 80,1

83,2 74,7 73,6 71,1 58,3

77,1

56,7

74,8

56,5

77,7

65,8

83,6

72,5

Vzdělávací akce Divadelní představení Koncerty vážné hudby Taneční zábavy a plesy Koncerty pop music, 71,4 71,4 60,6 66,6 72,6 75,8 diskotéky Kina 84,3 82,2 78,6 85,4 88,2 80,6 Výstavy 73,5 75,7 60,2 65,7 76,7 79,5 Muzea a galerie 71,8 75,2 57,3 63,0 76,7 79,1 Sportovní utkání 78,5 62,2 50,1 63,3 76,2 76,0 Náboženské akce 59,7 57,2 28,6 36,2 69,0 64,4 Možnosti činnosti v uměleckých souborech 59,1 54,5 39,7 38,9 61,3 69,0 (hudebním, divadelním, tanečním apod.) Možnosti činnosti ve spolcích a zájmových 57,2 55,8 38,5 39,0 60,7 69,1 sdruženích jiných než uměleckých Možnosti aktivního, závodního nebo 66,5 65,0 53,5 54,6 69,0 72,9 rekreačního sportu Knihovnické a informační 70,2 74,4 65,3 60,1 77,0 75,9 služby Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Máte dostatečné informace o programu následujících kulturních, společenských či sportovních v Českých Budějovicích? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano

akcích pořádaných

FINANČNÍ PROSTŘEDKY DOMÁCNOSTÍ VYNAKLÁDANÉ NA KULTURU

Objem finančních prostředků, který domácnosti vynakládají na kulturu, se odvíjí od typu domácnosti. V rámci vyhodnocení průzkumu byli občané rozděleni do několika kategorií podle typů domácnosti (jednočlenné domácnosti, neúplné rodiny s dětmi, úplné rodiny s dětmi, bezdětné páry a domácnosti seniorů). Největší průměrný měsíční příjem ze všech zdrojů mají úplné rodiny s dětmi (40 508 Kč), které byli v průzkumu zastoupeny 18,4 %, naopak nejmenší je příjem v domácnosti seniorů, který činí 18 871 Kč. Co se týče průměrného příjmu na osobu, tak nejlépe jsou na tom jednočlenné domácnosti s průměrnou hodnotou 21 313 Kč a nejhůře neúplné rodiny, kterých bylo nejméně (4,2 %), kde vychází průměrně na osobu 9 765 Kč. Průměrný měsíční příjem bezdětných párů je jak v domácnosti, tak na osobu, druhý nejvyšší (viz tabulka 3.2.15). Průměrný příjem (Kč) Domácnosti Jednočlenné domácnosti 21 313 Bezdětné páry 34 037 Úplné rodiny s dětmi 40 508 Domácnosti seniorů 18 871 Neúplné rodiny s dětmi 29 139 Celkem 30 938 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jaký je Váš průměrný měsíční příjem ze Všech zdrojů?

Na osobu 21 313 13 706 11 287 11 021 9 765 13 127

V průměru mohou rodiny respondentů použít na kulturu 931 Kč měsíčně. Nejvyšší částku mohou vynaložit bezdětné páry (1 158 Kč), nejméně pak senioři (469 Kč). Finance vyčleněné na kulturu se umístily daleko za náklady spojenými s bydlením, avšak byly vyšší než částky vynaložené na volnočasové aktivity a sport, jak ukazuje následující tabulka.


Tabulka 3.2.15: Průměrný měsíční příjem ze všech zdrojů respondentů ve městě České Budějovice

45

Tabulka 3.2.16: Maximální částka, kterou může rodina vynaložit měsíčně na vybrané záležitosti Jednočlenné Neúplné rodiny domácnosti s dětmi

Průměrná částka (Kč) Úplné rodiny s Bezdětné dětmi páry

Domácnosti seniorů

Všechny náklady 6 803 8 574 9 392 8 422 spojené s bydlením Kultura 1 012 1 098 888 1 158 Volnočasové 1 356 822 970 825 aktivity Sport 698 518 741 719 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jakou maximální částku může Vaše rodina vynaložit měsíčně na:

Celkem

5 829

7 904

469

931

434

830

162

595


Průměrná částka vynaložená na kulturu tvoří asi 3 % příjmů domácností a je tak opět v porovnání vybraných oblastí na druhém místě za výdaji spojenými s bydlením. Nejvyšší podíl svých příjmů používají na kulturu jednočlenné domácnosti, nejméně úplné rodiny s dětmi, jak je uvedeno v Tabulce 3.2.17.

46

Tabulka 3.2.17: Maximální částka, kterou může rodina vynaložit měsíčně na vybrané záležitosti, jako podíl na celkových příjmech rodiny Podíl (%) Jednočlenné Neúplné rodiny Úplné rodiny s Bezdětné domácnosti s dětmi dětmi páry

Domácnosti seniorů

Všechny náklady 35,4 37,9 25,8 29,1 spojené s bydlením Kultura 4,3 4,1 2,1 3,4 Volnočasové 5,0 3,7 2,1 2,3 aktivity Sport 2,6 2,3 1,8 2,1 Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jakou maximální částku může Vaše rodina vynaložit měsíčně na:

Celkem

34,9

30,6

2,3

3,0

2,1

2,5

1,0

1,9

VÝSTUPY Z INTERNETU A DISKUSNÍCH FÓR

Informací ohledně programové nabídky kulturních zařízení je na internetu dostatek. Jsou přehledně a informativně dobře zpracované, co však chybí, je možnost vyjádřit se, ať už prostřednictvím diskuzních fór či veřejných panelů, k daným konkrétním kulturním událostem. V tomto případě zde chybí oficiální web, který by sloužil výhradně k poskytování informací a ke komunikaci s širokou veřejností ohledně kulturního dění. Tato možnost je sice přístupná na nejpoužívanější sociální platformě Facebook.com, avšak ohledně kultury zde moc příspěvků není. Tuto situaci si lze vysvětlit tím, že občané upřednostňují při komunikaci s magistrátem města České Budějovice jiná, palčivější témata a pokud mají otázky či připomínky ke kultuře, obracejí se přímo na konkrétní kulturní zařízení a komunikují přímo s nimi.

4 SWOT analýza Město České Budějovice musí pro nastavení kulturní politiky využít své silné stránky a příležitosti, které mu nabízí kulturní život v daném území. Nedostatečné využití těchto oblastí může odkrýt slabé stránky a hrozby kultury, které se ve městě České Budějovice vyskytují. Město by mělo využívat svůj potenciál a aktivně podporovat kulturní akce a organizace, které zřizují kulturní zařízení. Nástroji, které může město využít k ovlivnění rozvoje kultury na svém území jsou především jeho pozice: ► koordinátora kulturních aktivit, včetně strategického plánování v oblasti kultury, ► zřizovatele/zakladatele kulturních zařízení, ► vlastníka prostor určených pro provoz kulturních činností, ► poskytovatele finanční podpory z rozpočtu města. Kulturní a historická tradice ve městě České Budějovice je velice silně zakořeněna jak v daném prostředí, tak v občanech kteří ve městě žijí. Kulturní potenciál města spočívá v jeho prostředí, kulturních památkách, poskytovatelích kulturních služeb a občanech, kteří mají pozitivní a aktivní přístup ke kultuře, což lze považovat za dobrý základ pro efektivní nastavení funkční strategie rozvoje kultury v daném území. Město České Budějovice lze považovat za velice atraktivní místo nejen pro rozvoj v oblasti kultury, ale i pro život svých občanů. I když je patrný trend úbytku obyvatel ve městě, odchází převážně pouze do okolí města (trend suburbanizace) a své kulturní potřeby i nadále uspokojují ve městě České Budějovice, kde vyhledávají kulturní akce a navštěvují kulturní zařízení. Pro rozvoj kultury je důležitá spolupráce mezi jednotlivými volenými orgány a magistrátem České Budějovice. Podstatné je organizační zajištění na Magistrátu a nastavení komunikační platformy mezi orgány města a aktéry kulturních zařízení ve městě. Jakási podoba této platformy již existuje, avšak nefunguje tak jak by měla, což může ohrozit nastavení a fungování kulturních procesů. Bylo by vhodné zřídit veřejný portál, kde by se soustředily veškeré informace o kulturním dění ve městě. Zároveň by se zde setkávali zástupci Magistrátu s pracovníky z oblasti kultury za účelem společné tvorby kulturního konceptu města České Budějovice. Co se týče zlepšení komunikace a efektivity jednání mezi provozovateli kulturních zařízení a Magistrátem města České Budějovice, je důležité zmínit několik podnětů a připomínek, které vyplývají z vyjádření provozovatelů k aktuální kulturní situaci v Českých Budějovicích. Primárně by se měla zlepšit komunikace hlavně mezi soukromými subjekty a magistrátem. Podstatné je vnímat zástupce těchto institucí jako osoby s bohatými kulturními zkušenostmi, kteří svým jednáním obohacují kulturní kolorit Českých Budějovic. Obecně je komunikace provozovateli hodnocena jako průměrná a efektivita jednání mezi výše zmíněnými subjekty je hodnocena jako lehce podprůměrná.


► pořadatele a organizátora některých kulturních aktivit,

Město by mělo posilovat formální i neformální mezisektorovou a mezioborovou spolupráci, navazovat spolupráci novou s těmi, kteří mají – či mohou mít – vliv na dotčenou oblast (např. odbor školství a tělovýchovy, sociálních věcí a památkové péče). Průběžně inovovat správu a řízení národních kulturních institucí a to s ohledem na odbornou praxi, provoz, financování a zajištění veřejných kulturních služeb vysoké kvality. Ve městě České Budějovice by mělo dojít k otevřenému jednání v oblasti kultury, které by probíhalo minimálně dvakrát za rok. Probíhat by měli otevřenou diskuzí a formulování návrhů v oblasti kultury. K výměně poznatků a informací by mělo sloužit i diskuzní fórum nebo diskuzní blok na internetu. Za velice vhodné se jeví složení pracovních skupin ze zástupců jiných odborů jako např. školství a tělovýchovy, památková péče, sociálních věcí. Dále by měli být přítomni zástupci nezávislé scény a rovněž těch fakult Jihočeské univerzity, kde jsou vyučovány obory, blízké kultuře a umění (zejména Filozofická, případně Pedagogická a Teologická fakulta),

47


a rekrutují se tak z nich potenciální organizátoři kulturních akcí (přednáškové cykly, specializované hudební festivaly atp.). Přizváni mohou být také zástupci Jihočeské vědecké knihovny a dále případně zástupci některých středních uměleckých škol (např. Konzervatoř České Budějovice). Nejvíce diskutovanými tématy jsou grantové dotace, poskytování finančních prostředků a záštit nad kulturními akcemi, které nejsou primárně zřizované městem či krajem a získávání informací ohledně připravovaných projektů a případné zapojení se do těchto projektů. Při poskytování grantů platí Pravidla dotačního programu, která se řídí Směrnicí, která se každý rok aktualizuje a mění. Při sestavování hodnotících kritériích pro přiznání finančních prostředků není vhodné opakovat stále stejná témata. Za velice důležité se jeví evaluace, která by zhodnocovala, jak projekty dopadly. Funkční hodnotící komise by měli tvořit i zástupci provozovatelů kulturních zařízení. V současné situaci je však několik věcí, které město brzdí v kulturním rozvoji a zbytečně nedává prostor příležitostem, jež by mohly městu pomoci. Jedná se o hodnotící kritéria pro posuzování projektů, která jsou velmi obecná, což snižuje jejich transparentnost. Minimálně zveřejňováním výsledků lze tuto hospodárnost a efektivitu zvyšovat. Dále se jedná o fakt, že město České Budějovice nevyužívá ve svých grantových schématech víceleté granty, což omezuje možnosti vzniku dlouhodobějších náročnějších projektů. Dotační program pro rok 2012 je zaměřen na lokální nekomerční aktivity, čímž město může podporovat svoji silnou stránku v rámci udržování a podporování kulturních akcí a zařízení nekomerčního charakteru. V rámci běžných výdajů města České Budějovice se největší částky přispívají na divadla a následně na činnost uměleckých souborů. Neinvestiční dotace v oblasti kultury plynou zejména pro Jihočeské divadlo a to cca 75 mil. Kč ročně, zejména z důvodu jeho regionálního a krajského významu. Druhou největší výdajovou položkou odboru kultury jsou finanční prostředky na příspěvky a granty. Stěžejní pro České Budějovice je připravenost města a jeho subjektů na místní úrovni (magistrát, kulturní zařízení) při tvorbě žádostí o finanční podporu z Evropské unie. Je zapotřebí mít ve městě schopné projektové manažery, kteří dokáží vést administraci a řízení projektů zaměřených na kulturu. V tomto směru se jeví jako vhodné navázání přímé spolupráce mezi magistrátem, kulturními subjekty působícími ve městě a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Jednou z možností by vedle přímé spolupráce na koncipování a pořádání kulturních akcí mohlo v budoucnu být jednání o vytvoření mezifakultního studijního oboru arts management (spolupráce mezi Filozofickou a Ekonomickou fakultou), který by měl být úžeji zaměřen na metodiky sestavování projektů v oblasti kultury. V současnosti již podobně orientovaný studijní program existuje na Filozofické fakultě JU (Evropská teritoriální studia), takže magistrát má již dnes možnost oslovovat jeho absolventy. Především by měli být školeni v těchto dovednostech stávající zaměstnanci magistrátu, kteří na příslušných odborech pracují. Kreativní průmysl se zaměřuje na sociálně-ekonomický potenciál kultury a umění. V mnoha městech a regionech včetně venkovských oblastí napříč Evropou mají již investice do kulturních a kreativních průmyslů významný dopad na inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst. Jsou životně důležité pro vznik nových hospodářských aktivit a vznik nových a udržitelných pracovních příležitostí. Mají potenciál ke zkvalitnění života v městských i venkovských lokalitách a mohou učinit Evropu a její regiony přitažlivější pro investice a práci.

48

Rozvíjení kreativního průmyslu lze několika způsoby. Město České Budějovice by toho mohlo dosáhnout vzniku tzv. kreativního inkubátoru. Ve městě by bylo zapotřebí vymezit budovu nebo určitý prostor, kde by tento inkubátor sídlil. Město by muselo vyhlásit výběrové řízení na provozovatele tohoto inkubátoru. Toto zařízení by sloužilo k různým školením a kurzům zaměřeným na oblast kultury (tvorba webových stránek, psaní projektových žádostí, atd.) Cílovou skupinou by byli především mladí lidé, kteří mají potenciál být inovativní. Tento proces by předcházelo terénní šetření, které by zjistilo na jaké témata z oblasti kultury by se měl kreativní inkubátor ve městě České Budějovice zaměřit. Cílovou skupinou by měli být

především studenti a absolventi některých oborů Jihočeské univerzity (např. Dějiny umění a Estetika na FF, či Výtvarná výchova na PF, dále rovněž Pedagog volného času na TF). V oblasti problematiky příhraniční spolupráce na poli kultury a cestovního ruchu se naopak orientují absolventi mezifakultního oboru Evropská teritoriální studia na FF JU, kteří jsou vybaveni jazykovými znalostmi i znalostmi z oblasti mezinárodního a evropského práva.

Z hlediska kulturní nabídky lze spatřovat jistou neprovázanost stávající nabídky kulturních zařízení, což se může projevit v nedostatečné koordinaci kulturních zařízení. Město by se mělo proto snažit vytvořit adekvátní prostředí umožňující rozvoj a fungování kultury. Město v tomto ohledu nemusí být stěžejní, ale mělo by být nápomocno a otevřeno spolupracovat na propojení nabídky kulturních zařízení. Jednotlivé názory místních provozovatelů se shodují v tom, že stěžejním bodem kultury v Českých Budějovicích je velké množství žánrově pestrobarevných zaměření jednotlivých podniků zabývajících se kulturou a Jihočeské divadlo. Dalšími kulturními institucemi s regionálním významem je Jihočeská komorní filharmonie, operní soubor Jihočeského divadla a Dům umění. Významné kulturní akce, jak pro město České Budějovice, tak i pro jeho spádovou oblast, je Múzy na vodě, Přílet anděla a Majáles. Podle odborné i široké veřejnosti tyto akce vynikají hlavně svojí otevřeností a pestrostí. Pozitivním faktem je velký zájem o kulturu hlavně u mladších generací (dle průzkumu veřejnosti). Tento fakt by neměl být brán na lehkou váhu, jelikož v mládí je (nejen kulturní) budoucnost. Zájem u občanů Českých Budějovic je hlavně o divadlo (nejen Jihočeské) a dále o hudební produkce (festivaly, kluby) a různé multižánrové kulturní akce. Informace o těchto akcích jsou nejčastěji vyhledávány na internetu, proto by bylo vhodné se zaměřit na tuto možnost prezentace informací, ale nelze opomenout tzv. papírové média, které si uchovávají svoji informační kvalitu napříč generačním spektrem. SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Město jako regionální centrum vzdělanosti, kultury, veřejné správy.

Nejednotnost a individualismus v oblasti kultury (včetně absence dlouhodobé koncepce).

Kulturní a historická tradice ve městě (včetně počtu kulturních památek).

Nevhodná lokalizace některých kulturních zařízení ve městě.

Identifikace občanů s městem a jejich aktivní přístup ke kultuře.

Nejednotná komunikace všech aktérů na poli kultury ve městě.

Dlouhodobé působení profesionálních kulturních zařízení. Existence kulturních institucí s regionálním a nadregionálním významem (Jihočeské divadlo, Jihočeská komorní filharmonie apod.)

Poměrně malý podíl výdajů na kulturu z rozpočtu k celkovým rozpočtovým výdajům, včetně objemu prostředků na grantové schéma (v porovnání s obdobnými městy).

Dostatečná nabídka kulturních scén, prostorů a aktivit.

Menší přehlednost grantového systému a nevyužívání víceletých grantů.

Všestrannost a různorodost kultury, jak z hlediska obsahového zaměření, tak vlastnické struktury.

Malé zastoupení kvalifikovaných osob s dlouholetou praxí v kulturních komisích a radách.

Využívání fondů EU a prostředků Ministerstva kultury k financování kulturních aktivit.

Nedostatečná propagace města a působení na pozitivní image města.

Poměrně vysoký počet žadatelů o podporu z grantového systému.

Absence webového portálu soustřeďujícího informace o kulturním dění ve městě.


Osoby zajišťující kulturu dále upozorňují na rozdílnost financování některých kulturních zařízení ve městě České Budějovice. Instituce zřizované městem České Budějovice či Jihočeským krajem mají určitou finanční jistotu v rámci příspěvku z rozpočtu veřejných financí. Ovšem organizace, které na vlastní riziko a náklady investují své prostředky a čas do kultury nejsou finančně podporovány v takové míře.

49


PŘILEŽITOSTI

50

HROZBY

Využití lokalizace města jako centrálního bodu Jihočeského kraje.

Celospolečenský trend k většinovému způsobu života, včetně upřednostňování kvantity před kvalitou a virtualizace kultury.

Využití pozice univerzitního města, které podporuje integraci všech věkových skupin do společenského a kulturního života.

Neřešení zhoršujícího se fyzického stavu některých kulturních památek.

Potenciál propojení oblasti vzdělávání a kultury (JU, zákl. uměl. školy).

Rušení osvědčených kulturních institucí.

Vytvoření a naplňování koncepce rozvoje kultury, včetně adekvátně k tomu využívaných grantových schémat.

Přílišná koncentrace kulturních zařízení v centru města a nedostatečný počet kulturních aktivit v okrajových částech města.

Využití volných městských prostor a budov pro konání kulturních akcí. Využití památkových objektů pro kulturní účely.

Slabá koordinace mezi kulturními zařízeními a jejich akcemi (např. krytí termínů akcí)

Podpora komunitních a neziskových projektů, s důrazem na partnerství soukromého a veřejného sektoru.

Komplikovanost žádostí o granty může vyústit v nezájem ze strany různých kulturních institucí.

Dbát na vícezdrojové financování kultury, zejména fondů EU (v novém programovacím období) a zapojení prostředků soukromé sféry.

Slabá podpora neziskové/alternativní sféry může vést ke kulturní stagnaci.

Vytvoření „Fondu kultury“ jako možnosti vícezdrojového financování kultury a umožnění financování víceletých projektů. Využití potencionálu kreativních průmyslů (např. vytvoření kreativního inkubátoru). Nastavení fungující komunikační platformy mezi kulturními aktéry.

ČSÚ

Český statistický úřad

ITI

Integrované teritoriální investice

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

KD

Kulturní dům

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

OP

Operační program

ROP

Regionální operační program

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

ÚFIS

Účetní a informační systém státu z Centrálního systému účetních informací státu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích

Použité zkratky

51

Seznam zdrojů a použitá literatura  HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. Veřejná podpora a alternativní zdroje financování. Praha: VŠE, Fakulta financí a účetnictví, 1995. ISBN 807079-857-2.  KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0287-9.


 MOCKOVČIAKOVÁ, A. Analýza vývoje decentralizace rozhodování o kultuře v ČR po r. 1993 se zaměřením na analýzu vlivu reformy veřejné správy na strukturu výdajů veřejných rozpočtů v oblasti kultury (zaměření na oblast místní a regionální kultury). 1. vyd. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2006. 78 s. ISBN 807086-200-0.  Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 Vymezení operačních programu a další postup při přípravu České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů II. MMR, Květen 2012.  Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce III. MMR, Říjen 2012.  Podrobný seznam kulturních zařízení ve městě České Budějovice. Magistrát České Budějovice, 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z WWW: http://www.c-budejovice.cz/cz/turistika-a-volny-cas/kulturaavolnycas/Documents/kontakty%20kulturn%C3%AD%20subjekty%20%C4%8CB.pdf  Organizační řád Magistrátu města České Budějovice ze dne 29. 11. 2010 ve znění pozdějších změn (poslední aktualizace k 1. 5. 2012).  PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura. Praha: ASPI, 2008. ISBN: 978-80-7357-347-8.  PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: Aspi, a. s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.  Program EU Culture 2000 – projekty s českou účastí (2001-2006), 1 vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2008, 362 s. ISBN 978-80-7008-218-8  Státní kulturní politika 2009 – 2014, Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2009. ISBN 97880-86310-83-1.  STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-588-2.  ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 106 s. ISBN 9788021047617. 52

Seznam příloh 1. Mapa P1: Nejvýznamnější migrační směry z města České Budějovice v rámci SO ORP v ČR v letech 2006 - 2010 2. Tabulka P2: Zastoupení českých návštěvníků města České Budějovice dle jednotlivých krajů 3. Tabulka P3: Nejčetnější zastoupení cizinců, kteří navštěvují České Budějovice 4. Tabulka P4: Typ příjezdu návštěvníků do města České Budějovice v roce 2012 5. Tabulka P5: Preference konkrétních činností v rámci cestovního ruchu 6. Tabulka P6: Frekvence návštěvnosti města České Budějovice v roce 2012 8. Graf P8: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích schváleného rozpočtu (v %) ve vybraných městech v letech 2010 a 2011 9. Tabulka P9: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 10. Tabulka P10: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 11. Tabulka P11: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 12. Tabulka P12: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 13. Tabulka P13: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 14. Tabulka P14: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 15. Tabulka P15: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě České Budějovice v letech 2009 – 2012 16. Tabulka P16: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Pardubice v letech 2009 - 2012 17. Tabulka P17: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Ústí nad Labem v letech 2009 - 2012


7. Tabulka P7: Oblast kultury podle odvětvového členění rozpočtové skladby

18. Tabulka P18: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Olomouc v letech 2009 - 2012 19. Mapa P19: Rozmístění kulturních zařízení ve městě České Budějovice 20. Graf P20: Počet respondentů podle toho s kým žijí v domácnosti

53

Přílohy


Mapa P1: Nejvýznamnější migrační směry z města České Budějovice v rámci SO ORP v ČR v letech 2006 2010

Tabulka P2: Zastoupení českých návštěvníků města České Budějovice dle jednotlivých krajů Procentuální zastoupení

Kraj Jihočeský

45,10%

Praha

10,70%

Středočeský

7,40%

Plzeňský

6,60%

Jihomoravský

5,30%

Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Tabulka P3: Nejčetnější zastoupení cizinců, kteří navštěvují České Budějovice Země

Procentuální zastoupení

Německo

27,30%

Rakousko

11,50%

Francie

6,90%

Itálie

6,20%

Slovensko

6,20%

Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Tabulka P4: Typ příjezdu návštěvníků do města České Budějovice v roce 2012 Typ příjezdu návštěvníků

54


Cizinec

Věk do 25 let

26 - 64 let

65 a více let

Individuálně

56,30%

43,70%

26,60%

62,00%

11,40%

Se zájezdem

16,80%

83,20%

15,80%

58,40%

25,70%

Celkem

48,40%

51,60%

24,40% 61,30% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012

14,30%

Otázka: S kým jste přijeli?

Tabulka P5: Preference konkrétních činností v rámci cestovního ruchu Pěší turistika Cykloturistika, horská cyklistika Koupání, vodní sporty Lyžování, zimní sporty Jiný aktivní sport, který provozujete (golf, volejbal, horolezectví, létání apod.) Péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.) Poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.) Venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projížďky na koni apod.) Církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity apod.) Návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) Návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.) Společenský život a zábava Nevím, nedokážu říci Zdroj dat: Výzkumné šetření agentury czechtourism, dostupné na www.czechtourism.cz, 2010-2012 Pozn. Počet respondentů: 150

Tabulka P6: Frekvence návštěvnosti města České Budějovice v roce 2012 Frekvence návštěvnosti města České Budějovice Poprvé


Cizinec

Věk do 25 let

26 - 64 let

65 a více let

22,20%

77,80%

23,10%

64,10%

12,80%

Jednou za rok

41,90%

58,10%

16,30%

60,50%

23,30%

Několikrát do roka

95,90%

4,10%

32,80%

54,10%

13,10%

Nepravidelně

54,30%

45,70%

21,00%

63,80%

15,20%

61,30%

14,30%

Celkem 48,40% 51,60% 24,40% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Jak často navštěvujete město České Budějovice?


31,3 29,3 19,3 2 6,7 4,7 58,7 2 2,7 15,3 12,7 24 2,7

55

Tabulka P7: Oblast kultury podle odvětvového členění rozpočtové skladby Oddíl 33

Pododdíl

Paragraf

331 3311 3312 3313 3314 3315 3316 3317 3319


332

56

3321 3322 3324 3326 3329 333

Název Kultura, církve a sdělovací prostředky Kultura Divadelní činnost Činnost uměleckých souborů Filmová tvorba, distribuce, kina Činnosti knihovnické Činnosti muzeí a galerií Vydavatelská činnost Výstavní činnosti v kultuře Záležitosti kultury j.n. (Klubová zařízení, planetária a podobná speciální kulturní zařízení, ostatní činnosti v kultuře) Ochrana památek a péče o kulturní dědictví a národní a historické povědomí Činnosti památkových ústavů, hradů a zámků Zachování a obnova kulturních památek Výkup předmětů kulturní hodnoty Národní povědomí Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví Činnosti registrovaných církví a náboženských společností

3330

Činnosti registrovaných církví a náboženských společností Sdělovací prostředky

3341 3349

Rozhlas a televize Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků Správa v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků

3369

Ostatní správa v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků Výzkum a vývoj v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků

334

336 338

Organizovaná, problémově, tematicky a kriticky orientovaná soustava poznávacích činností s cílem získání nových znalostí. 339 Ostatní činnosti v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků 3391 Mezinárodní spolupráce v kultuře, církvích a sdělovacích prostředcích 3392 Zájmová činnost v kultuře 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků Zdroj dat: Ministerstvo financí, Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. - Rozpočtová skladba pro rok 2012. 3380

Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

Tabulka P9: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) Město Olomouc

Paragraf 3311

3312

94 200

35 000

3313 650

Hradec 58 068 34 761 650 Králové Ústí nad 57 891 76 0 Labem České 74 500 0 1 265 Budějovice Pardubice 33 400 15 966 104 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

3314

3315

3316

3317

3319

Celkem pododdí l 331

Celkem pododdí l 332

Celke m 33 169 209 152 719

17 744

0

0

0

9 812

157 406

3 049

26 829

0

2 287

280

18 195

141 069

9 650

0

9 498

1 835

0

8 547

77 847

30

97 079

10

0

0

0

3 700

79 475

6 088

91 774

5 190

0

0

400

11 105

66 165

1 340

79 053


Graf P8: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích schváleného rozpočtu (v %) ve vybraných městech v letech 2010 a 2011

57

Tabulka P10: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) Město

Paragraf 3311

Ústí nad Labem Hradec Králové Olomouc

3312

3313

3314

3315

3322

3326

3341

Celkem 33

0

0

147 109

0

258 130

0

0

0

405 239

0

22 500

0

11 496

0

0

3 500

0

37 996

0

0

0

0

0

800

0

0

800

100

400

0

0

Pardubice 0 300 0 0 0 0 0 České 0 0 0 0 0 0 0 Budějovice Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

Tabulka P11: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč)


Paragraf

58

Město Ústí nad Labem Olomouc Hradec Králové České Budějovice Pardubice

3311

3312

3313

3314

3315

3316

3317

3319

Celkem Celke Podíl na celk. pododdí m oddíl výdajíc l 331 33 h (%)

57 891

76

147 109

0

267 628

1 835

0

8 547

483 086 502 318

22,4

94 200

35 000

650

17 744

0

0

0

9 812

157 406 170 009

8,2

58 068

57 261

650

38 325

0

2 287

280

18 195

175 065 190 715

7

74 500

0

1 265

10

0

0

0

3 700

79 475

91 774

4,3

33 400

16 266

104

5 190

0

0

400

11 105

66 465

79 453

3,6

Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

Tabulka P12: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) Paragraf Město

Olomouc

3316

3317

3319

Celke m oddíl 33 172 618 148 546 112 074

3311

3312

3313

3314

94 200

34 500

2 850

17 744

0

0

0

10 675

159 969

3 984

26 000

0

1 481

0

16 264

137 768

9 332

0

25 578

1 615

0

7 777

94 445

100

10

0

0

0

4 526

80 595

5 793

92 433

3 136

0

0

400

13 945

67 520

2 290

82 646

Hradec 58 464 34 909 650 Králové Ústí nad 59 400 75 0 Labem České 74 504 0 1 555 Budějovice Pardubice 33 400 16 321 317 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

3315

Celkem Celkem pododdí pododdí l 331 l 332

Tabulka P13: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) Paragraf

Město

3311

3312

3313

3314

3315

3319

Celkem oddíl 33

3341

Hradec Králové

0

0

0

124 000

0

24

0

124 024

Ústí nad Labem České Budějovice Olomouc

0

0

56 260

0

47 377

0

0

103 637

2 400

0

0

0

0

0

0

2 400

0

1 300

0

0

0

0

0

1 380

0

0

0

0

0

100

100

Pardubice 0 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

Tabulka P14: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč)

Ústí nad Labem Hradec Králové Olomouc

3311

3312

3313

3314

3315

3316

3317

3319

Celkem Celkem Podíl na celk. pododdíl oddíl výdajích 331 33 (%) 215 711 272 569 173 998

59 400

75

56 260

0

72 955

1 615

0

7 777

198 082

58 464

34 909

650

150 000

0

1 481

0

16 287

261 791

94 200

35 800

2 850

17 744

0

0

0

10 675

161 269

10

0

0

0

4 526

82 995

94 833

4,1

3 136

0

0

400

13 945

67 520

82 746

3,9

České 76 904 0 1 555 Budějovice Pardubice 33 400 16 321 317 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS.

12,7 10,1 7,9


Paragraf Město

59

Tabulka P15: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě České Budějovice v letech 2009 – 2012 2009 Veřejný zadavatel Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí

2010

Soukromý zadavatel 2 2

Veřejný zadavatel

157 50

2011


Veřejný zadavatel

128 73

2012 Veřejný zadavatel


149 78


143 79


Tabulka P16: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Pardubice v letech 2009 - 2012 2009


2011

2010

Ostatní (o.s., Veřejný Soukromý o.p.s., vysoká Veřejný zadavatel zadavatel škola, zadavatel šk.práv.osoba)

Soukromý zadavatel

Ostatní (o.s., o.p.s., vysoká Veřejný škola, zadavatel šk.práv.osoba)

2012 Ostatní (o.s., Ostatní (o.s., o.p.s., vysoká Veřejný Soukromý o.p.s., vysoká škola, zadavatel zadavatel škola, šk.práv.osoba) šk.práv.osoba)

Soukromý zadavatel


2

121

86

2

108

105

5

142

117

3

121

124


2

89

75

2

95

77

4

86

97

3

88

105

Zdroj dat: Magistrát města Pardubice.

Tabulka P17: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Ústí nad Labem v letech 2009 - 2012 2009 Veřejný zadavatel

2010 Soukromý zadavatel

Veřejný zadavatel


Veřejný zadavatel


Veřejný zadavatel

Soukromý zadavatel


**

**

**

**

*

200 *

182


**

**

**

**

*

125 *

93

Zdroj dat: Magistrát města Ústí nad Labem

Tabulka P18: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Olomouc v letech 2009 - 2012 2009 Veřejný zadavatel


Veřejný zadavatel


Veřejný zadavatel


Veřejný zadavatel

Soukromý zadavatel


2

121

2

108

5

142

3

121


2

89

2

95

4

86

3

88

Zdroj dat: Magistrát města Olomouc

Graf P20: Počet respondentů podle toho s kým žijí v domácnosti


Mapa P19: Rozmístění kulturních zařízení ve městě České Budějovice

Zdroj dat: PROCES – Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: S kým žijete v domácnosti?

61

Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Analytická část

Recommend Documents