Strategie PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY ROZPRACOVANÁ NÁVRHOVÁ ČÁST. Příjemce (nositel projektu): Město Semily. Konzultant: SPF Group, v.o.s

Strategie

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY ROZPRACOVANÁ NÁVRHOVÁ ČÁST

Příjemce (nositel projektu): Město Semily Konzultant: SPF Group, v.o.s.

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY – AKTUALIZACE PRO OBDOBÍ 2012 - 2020

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1

2

Vize a strategie rozvoje města......................................................................................................... 3 1.1

Pojetí vize a strategie .............................................................................................................. 3

1.2

Vize .......................................................................................................................................... 3

1.3

Strategie .................................................................................................................................. 3

Návrhová část (priority, problémy, opatření).................................................................................. 5 2.1

Priorita 1: Ekonomický rozvoj města....................................................................................... 5

2.2

Priorita 2: Doprava a dopravní infrastruktura......................................................................... 7

2.3

Priorita 3: Životní prostředí a technická infrastruktura........................................................... 8

2.4

Priorita 4: Občanská vybavenost, bydlení a veřejná prostranství......................................... 10

2.5

Priorita 5: Občanská společnost a lidské zdroje .................................................................... 12

2


1 VIZE A STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA

1.1 POJETÍ VIZE A STRATEGIE Město Semily formuluje svou strategickou rozvojovou vizi a strategii, která vymezuje celkovou orientaci města, tedy to, čím chce město pro své obyvatele, pro návštěvníky i pro místní podnikatelské subjekty do budoucna být. Vize je formulována tak, aby byla „šitá na míru“ městu s jeho historií a současnými specifiky a aby nebyla univerzálně platná pro většinu měst v Česku. Vize rozvinutá v podobě strategie představuje pozitivní formulaci žádoucího cílového stavu ve střednědobém horizontu do roku 2020, tzn. na delší dobu než období realizace programu rozvoje města. Popisuje základní přístup k tomu, jak aktivně uchopit svou vlastní budoucnost. Proto je také svorníkem i inspirací pro celý program rozvoje s jeho rozvojovými prioritami, opatřeními a konkrétními projekty. Rozvojová vize a strategie je formulována se znalostí historie i současnosti tak, aby reflektovala tradice a specifika města. Současně zahrnuje reálné, ale dostatečně ambiciózní představy, jak s tradicemi a současným stavem věcí nakládat, případně, jak ho změnit. Vize i strategie vyjadřují úctu k historii a tradicím města s cílem na ně důstojnou formou navázat, bere v úvahu polohu a význam Semil jako významného správního centra i jako města ležícího stranou hlavních sídelních a dopravních center a os, respektuje současnou sociální strukturu a lidský potenciál občanů města, aniž by se je zdráhala ovlivňovat a motivovat. Je formulována se znalostí kompetencí a podmínek práce místní správy, ale dotýká se i témat, která přísluší jiným organizacím a institucím. Vize je zpracována jako motto. Následně je formulována strategie jako doplňující text.

1.2 VIZE SEMILY – NEJČISTŠÍ MĚSTO V ČESKU

1.3 STRATEGIE Vize města Semily vychází z jeho tradic a současných trendů a specifik. Adjektivum „čistý“ je nutné chápat ve velmi širokém a komplexním smyslu tak, jak uvádí strategie rozvoje města formulovaná v následujícím textu. Čisté prostředí: Semily budou městem s klidným, čistým, zdravým a bezpečným prostředím. Díky tomu budou atraktivním místem pro své obyvatele i návštěvníky a také pro různorodé ekonomické aktivity v oblasti výroby i nevýroby. Prostranství a domovní fond ve městě budou přívětivé a vybavené vůči obyvatelům všech generací, bude nabízet dostatek klidových zón, zeleně a vodních prvků. Čistá ekonomika: Semily se stanou městem opírající se výrobu čistou z hlediska použitých technologií. Výrobní odvětví budou založena na menších podnicích a živnostech vyrábějících kvalitní,

3


netuctové a maloobjemové zboží. Město bude stavět na tradičních odvětvích (např. hračkářství, extenzivní zemědělství, lesnictví), na výrobě biopotravin a dalších bioproduktů, na bio- a agroturistice atd. Čistá doprava a energetika: Město bude úsporné na straně výroby i spotřeby energií. Stane se jedním z průkopníků rozvoje alternativních energetických zdrojů. Budovy ve městě budou v rámci možností energeticky nenáročné. Fungování městského úřadu a organizací zřízených či vlastněných městem bude mít minimální dopady na životní prostředí. Čistá správa města: Vedle minimalizace dopadů na životní prostředí bude správa města úsporná ve smyslu efektivity svého fungování v souladu s principem „smart cities“. Město bude transparentní ve smyslu hospodaření a zadávání veřejných zakázek.

4


2 NÁVRHOVÁ ČÁST (PRIORITY, PROBLÉMY, OPATŘENÍ)

Definice rozvojových priorit představuje přehled témat, v nichž se soustřeďuje největší počet problémů, tj. rozporů mezi současným skutečným stavem města a stavem žádoucím, který je formulován vizí a strategií. Definováno bylo těchto 5 priorit (jedná se o modifikaci původních priorit Programu rozvoje města Semily pro roky 2008-2015): 1. 2. 3. 4. 5.

Ekonomický rozvoj města Doprava a dopravní infrastruktura Životní prostředí a technická infrastruktura Občanská vybavenost, bydlení a veřejná prostranství Občanská společnost a lidské zdroje

V každé prioritě je popsáno několik problémů, na které následně reagují opatření (zatím v podobě názvů každého z nich). Každé opatření bude v další fázi zpracování popsáno v jednotné struktuře zahrnující:

cíle opatření, aktivity naplňující opatření, ukazatele pro monitoring plnění opatření, finanční náročnost opatření (v kategoriích/intervalech), institucionální náročnost opatření (v kategoriích), časová priorita realizace opatření.

Některá opatření mohou reagovat na větší počet zjištěných problémů, na některé problémy naopak může reagovat více opatření. Některá opatření obsahují také aktivity, které nejsou úkolem či kompetencí města, a představují tak spíše formulaci pozice města vůči partnerským subjektům, veřejné správě atd.

2.1 PRIORITA 1: EKONOMICKÝ ROZVOJ MĚSTA 2.1.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ Územní reorganizaci v roce 1960 se Semily stávají centrem velkého okresu (připojeno bylo Jilemnicko a část turnovského okresu s Turnovem). Jako politicko-administrativní centrum zažilo rozmach bytové výstavby (dokončeno sídl. Oleška, sídl. Luční, Pod Nádražím, Pod Černým mostem a sídl. Řeky), výstavbu administrativních budov Státní banky, Okresního soudu a prokuratury, Kulturního domu ROH (dnes KC Golf). Průmysl byl zastoupen zejména textilním (Kolora), strojírenským (Technometra), dřevozpracujícím (TOFA) a výrobou hraček a kuchyňských vah (Kovozávody). Přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní měl radikální dopad na změnu struktury průmyslu a služeb ve městě. Celosvětová recese textilního průmyslu, nízká produktivita práce, technologická zaostalost, ztráta východního (málo náročného) trhu se podepsala na zániku semilské textilky, krachu TOFY, radikálním snížením výroby strojíren AXL. Zánik pracovních míst v průmyslu přinutil občany města cestovat za prací mimo bývalý okres Semily i mimo Liberecký kraj. Vznik nových pracovních příležitostí zejména v obchodní činnosti 5


(v supermarketech se nevyžaduje VŠ vzdělání) je příčinou odlivu zejména mladých, vzdělaných a ekonomicky aktivních lidí. Důsledkem je nejenom trvalý pokles počtu občanů města, ale i zvyšující se podíl populace nad 65 let, která již není ekonomicky činná a vyžaduje si úplně jiný charakter služeb – zejména v oblasti sociální a zdravotní. Snižuje se podíl dětí ve věku do 15-ti let na celkovém počtu obyvatel, což se v blízké budoucnosti projeví především v oblasti školství. Výroba v tradičních průmyslových oblastech – rakve, dřevěné a plastové hračky, textil, strojírenská výroba přesně soustružených součástek – byla přerušena, ztratila se kontinuita tradiční výroby. Nevyrůstá další generace manuálně a technicky zdatných odborníků ochotných rozvíjet tradiční regionální produkci. Zvyšující se podíl důchodců a odliv ekonomicky činných občanů má za následek nízkou kupní sílu obyvatel. Kde není poptávka – tam není nabídka a výsledkem je, kromě jiného, slabý, nedostatečně rozvinutý sektor služeb. Na straně druhé se tento nedostatek snaží eliminovat město prostřednictvím svých příspěvkových organizací a to v oblast kultury, sportu a poskytováním podpory různým zájmovým sdružením občanů města prostřednictvím grantů poskytovaných městem. Současné rozpočtové určení daní přespříliš zvýhodňuje města s počtem obyvatel nad 100 tis. a diskriminuje zejména města menší - do 50 tis. obyvatel. Vysoký podíl různých dotačních programů – jak ze strany státu, tak i ze strany EU – přímo vytváří korupční prostředí. Zrušit různé dotační programy a zvýšit podíl obcí na daňových výnosech státu je cestou, jak může město zabezpečit svůj další rozvoj, zkvalitnit služby občanům. To by současně mělo být pozicí města ve vztahu k národním orgánům, např. prostřednictvím Svazu měst a obcí. Nelze zapomenout ani na skutečnost, že stát stále přesouvá odpovědnost za plnění některých úkolů na obce s tím, že za jejich plnění nesou plnou odpovědnost, ale ze strany státu nejsou náklady na tyto úkoly poskytovány. Obce nesou zodpovědnost, ale nemají žádné pravomoci. Obec nemá za úkol sama podnikat, ale na druhé straně prostředky, kterými může obec vytvářet vhodné podmínky pro podnikání, jsou velmi omezené a tedy nedostatečné. Je sice možné snížit místní daně a poplatky, ale to není pro investory dostatečně přitažlivé a daňově zajímavé. Proto by se město mělo soustředit na zvýšení „měkké podpory“ rozvoje podnikání, a to především zvýšením marketingu směrem k firmám. Co vedení města Semily neovlivní – to je jeho poloha v úzkém údolí řeky Jizery a Olešky. Konfigurace terénu neumožňuje městu další rozšiřování ploch vhodných na bydlení a podnikání. Proto je třeba se soustředit na využívání stávajících objektů, které nejsou dlouhodobě využívány – tzv. brownfieldů. Co se na jedné straně jeví jako nevýhoda v oblasti podnikání, to by se mohlo jevit jako výhoda na straně druhé, tedy v oblasti cestovního ruchu a agroturistiky. Poloha na okraji turisticky zajímavého a hodně navštěvovaného Českého ráje a blízkost Podkrkonoší přímo vybízí k vytvoření sítě kvalitních doplňkových služeb turistům, což znamená zvýšení nabídky pracovních míst a stabilizace ekonomicky činných občanů. Prostřednictvím činnosti Informačního centra a dalším rozvojem marketingové činnosti zvýšit mezi turisty povědomí o městě Semily, jako jedné ze vstupních bran do Českého ráje a Podkrkonoší.

2.1.2 PŘEHLED OPATŘENÍ

1.1 Úspory v hospodaření města 1.2 Definování a uplatnění pozice města směrem k legislativě týkající se územních samospráv 1.3 Získání ploch pro podnikání revitalizací starých průmyslových areálů 1.4 Studie rozvoje vnitřní části města 6


1.5 Marketing směrem k investicím a rozvoji podnikání ve městě 1.6 Podpora místních výrobních odvětví 1.7 Podpora rozvoje služeb 1.8 Rozvoj produktů cestovního ruchu ve vazbě na Český ráj a Podkrkonoší

2.2 PRIORITA 2: DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 2.2.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ Poloha města Semily, které se nachází v údolí řeky Jizery, přináší problémy z hlediska napojení na okolní sít silnic vyšší třídy. Hlavním dopravním problémem dostupnosti města je překonávání velkých převýšení stávajících silnic, která přinášejí problém především pro nákladní a kamionovou dopravu. Chybí kvalitní napojení na hlavní tahy (síť dálnic, rychlostních silnic i silnic I. třídy), resp. tyto tahy vedou daleko od města. Rozsáhlá síť místních komunikací přináší problém z hlediska jejich údržby. Technický stav komunikací je sledován pasportem místních komunikací, který je nutné z hlediska použití při plánování rekonstrukcí komunikací soustavně aktualizovat. Po dobudování projektu Čistá Jizera se podařilo část místních komunikaci na katastru města celkově zrekonstruovat. Existuje řada dalších komunikací, jejichž technický stav je uspokojivý. Problémem zůstávají komunikace, jejichž stav uspokojivý není a budou vyžadovat v nebližší době nákladnou údržbu. Rozsáhlá síť místních komunikací rovněž přináší problémy z hlediska nákladů a provádění zimní údržby. Nevyhovující je také stav části silnic 2. a 3. třídy, které jsou ve správě kraje. Prostorová oddělenost železničního a autobusového nádraží přináší problém v jejich komunikačním propojení, které je v současné době nevyhovující. Na katastru města se nacházejí lokality, které jsou nedostupné z hlediska veřejné dopravy (části Nouzova a Bítouchova). Na území města nutno dobudovat chybějící infrastrukturu pro cyklistickou dopravu. Parkovací místa pro automobily není možné neustále rozšiřovat, ale organizovat jejich využití. Kritická situace v nedostatku parkovacích míst se jeví na sídlišti Luční. Vyřešení problému přinese realizace propojení silnici II/292 a II/289 ul. Brodská a Bořkovská, kdy stávající ulice Luční bude využita pro parkování osobních automobilů.


2.1 Zlepšení napojení na páteřní silniční síť 2.2 Rekonstrukce místních komunikací v potřebných lokalitách 2.3 Zlepšení dostupnosti veřejné dopravy 2.4 Rozvoj cyklistické infrastruktury 2.5 Rozvoj bezpečné sítě tras pro pěší 2.6 Řešení dílčích problémů s parkováním

7


2.3 PRIORITA 3: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.3.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ Energetická náročnost bytových domů a časté využívání fosilních paliv v rodinných domech je problém, který s příchodem podzimu zatěžuje ovzduší ve městě. Jedná se o problém mnoha obcí v celé České republice. Stále častěji se projevuje výraznější zdražování plynu a elektřiny, kdy následně mnoho spoluobčanů přechází opět na topení méně ekologickými palivy. V případech individuálního vytápění se využívají zejména tuhá a fosilní paliva a objevují případy spalování plastů, kontaminovaného dřeva, kalů a podobně. Vzhledem k tomu, že město je téměř celé rozložené v údolí řeky Jizery, je zejména v době inverzí zvýšené riziko kontaminace smogem. Nastalou situaci je třeba řešit zejména legislativně a nastavením cenové politiky, zejména na národní úrovni. Bytové domy jsou často napojeny na stávající infrastrukturu a zdroje vytápění, ale fosilní paliva jsou často nejlevnější. Řada domu je energeticky náročných, t.j. mají značné tepelné ztráty a spotřebovávají velké množství energií. Evropská unie loni vydala směrnici, podle níž mají výrazně zpřísněné nároky na energetickou náročnost staveb vstoupit v platnost až s koncem roku 2020. V ČR se však chystá implementace změn již na rok 2015, kdy budou muset všechny stavby splňovat velmi přísné energetické nároky. Potenciál pro obnovitelné zdroje energie je limitován technicky a také právními normami (solární a větrná energie). Dosud je částečně využitý potenciál řeky Jizery (malé vodní elektrárny) a možnosti jsou ve využití biomasy a geotermálních energie. Energetické využití technologicky nezpracovatelné dřevní hmoty představuje ekologickou a současně i ekonomickou cestu ke snížení nákladů za palivo při doprovodném snížení emisí škodlivých látek, oproti zdrojům na uhlí a koks. Důležitou předností dřevní hmoty je i skutečnost, že se jedná o tuzemský a obnovitelný zdroj energie. Pravidelný monitoring stavu ovzduší je obtížné provádět vzhledem k nastavené právní úpravě. Prokazování znečišťování a zdrojů imisí nebezpečných látek je velice omezené. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) a působení na nejmladší generace je možnou cestou, jak ovlivnit vnímání problému využívání alternativních zdrojů energií. Poukazovat na výhody a šetrnost využívání alternativních zdrojů energie na životní prostředí. Hrozba zastarávání vodovodní a kanalizační sítě – jedná se o celostátní problém, který může být v budoucnu řešen komplexně v rámci celé ČR. Přestože za poslední 3 roky bylo investováno více jak 10 mil. Kč do obnovy vodovodů a více než 100 mil. Kč do obnovy a výstavby kanalizace (včetně projektu Čistá Jizera), zůstává velká část sítě zastaralá s hrozbou havárií. Díky dobře fungujícímu správci sítí (SČVK a.s.) se daří průběžně zjišťovat aktuální stav sítě a následně systematicky řešit vzniklé havárie. Vlastní hrozba zastarávání vychází pouze z předpokladu životnosti použitých materiálů (vzhledem k životnosti 50-100 let není možné vycházet z lidských zkušeností). A právě proto je i možné, že současný stav opotřebení zůstane na dnešní hranici, popř. dojde k jeho zhoršení jen minimálně. Přestože kanalizační síť je z pohledu opotřebení v lepším stavu, platí pro ni stejný princip jako u vodovodní sítě. K tomuto tématu náleží i výstavba nových sítí v lokalitách, kde je nedostatek spodních vod, popř. jsou tyto vody ohrožovány vsakováním splaškových vod.

8


Aby mohlo docházet k pravidelné obnově a výstavbě sítí, bylo by třeba velmi zásadním významem zdražit poplatky za vodné a stočné (více jak dvojnásobně). To však není reálné. Hrozba zastarávání sítě veřejného osvětlení (VO) – řada úseků je za hranicí životnosti či v havarijním stav. Tentokrát se nejedná jen o předpoklad, ale praktické zkušenosti zjišťované při průběžných opravách (rozpadající se hliníkové kabely, nemožnost obnovy některých svítidel,…). Přestože správce VO se pečlivě stará o celou soustavu, jedná se o dlouhodobě zanedbanou síť z pohledu rekonstrukce a obnovy svítidel. Problém se opět týká řady měst v ČR, zde bych však do budoucna neočekával podporu státu. Město má zpracován paspart sítě veřejného osvětlení, ten ale detailně neřeší stav jednotlivých svítidel. Vlastní stav je jednoduchým způsobem popsán v revizních zprávách. Teprve v posledních letech začíná systematická obnova, většinou společně s rekonstrukcí komunikací (obnoveno cca 100 z 1.100 svítidel). V posledních letech bylo provedeno několik základních opatření snižujících spotřebu energií. Přesto většina zdrojů (světel) je energeticky náročnější než dnešní moderní svítidla. Pouze na obnovu osvětlení neexistují dotační příležitosti. Dotace lze částečně využít např. v souvislosti s cyklotrasami, regeneracemi panelových sídlišť, z evropských dotačních titulů,…. Ale i v tomto případě je spoluúčast města ve výši 30-50 %. Dosud nenapojené rodinné domy na kanalizační síť – přestože se v rámci akce Čistá Jizera a při dalších rekonstrukcích kanalizace připravilo mnoho přípojek, objevují se občas v původních dešťových stokách stopy po splaškách. Kanalizační síť je v řadě lokalit, ale ne všechny domy jsou napojené, výjimkou jsou pouze nové rozvojové lokality (kanalizace je k dispozici vždy a je využita). Legislativní řešení je spíše obecné a pro nařízení připojení je nutno vydat městskou vyhlášku (dosud neexistuje) nebo příslušné rozhodnutí odboru životního prostředí. Přes snahu města nabídnout občanům dostatek dostupných míst pro uložení a separaci komunálního a bioodpadu existují lokální problémy skládek tuhých odpadů. Na březích Jizery a dalších vodních toků vznikají „černé skládky“ bioodpadů (zdroj individuální bytová výstavba, zahrady, plochy před řadovými garážemi). Situaci by v budoucnu měla pomoci řešit kompostárna (vč. zápůjček kompostérů) a již vytvořený systém dostupných sběrných míst tohoto druhu odpadu. Nedostatečná je také preventivní i represivní činnost města v oblasti nepovoleného skladování těchto odpadů (častější kontroly v období vegetace). Některé části veřejných prostranství i soukromých pozemků působí neudržovaně a plochy zeleně nejsou koncepčně vytvářeny a udržovány. Ve městě chybí liniové dřevinné prvky (stromořadí) a druhová skladba zeleně je mnohdy stanovištně a esteticky nepřiměřená a její prostorové rozmístění nevhodné (týká i sídlišť). Při kácení dřevin je náhradní výsadba dosud nekoncepční. Park a další veřejná prostranství (menší náměstí a volné plochy) jsou často opomíjené. Město má zpracovaný pasport veřejné zeleně, avšak nikoli pasport stavu jednotlivých dřevin (s výjimkou sídliště Řeky) – obecně řešeno v prioritě 4. Řešení neudržovaných soukromých pozemků (vzrostlá tráva, rumištní vegetace apod.) může být řešeno výzvami majitelům nebo také veřejnou vyhláškou.


3.1 Snížení energetické náročnosti a zvýšení energetické soběstačnosti města 3.2 Rozšíření a zefektivnění likvidace a třídění odpadů 3.3 Pravidelný monitoring ovzduší 3.4 Systematická obnova vodovodní a kanalizační sítě 3.5 Systematická obnova sítě veřejného osvětlení 3.6 Rozšíření napojení rodinných domů na kanalizační síť 9


3.7 Zlepšení stavu a skladby zeleně ve městě

2.4 PRIORITA 4: OBČANSKÁ VYBAVENOST, BYDLENÍ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 2.4.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ OBČANSKÁ VYBAVENOST Je třeba provést rekonstrukci většiny školských objektů s cílem zlepšit jejich technický stav, zázemí a snížit energetickou náročnost. V této oblasti byla zateplena pouze MŠ Oleška a tzv. krček v MŠ Luční, kompletně byla zrekonstruována budova ZŠ Dr. Fr. L. Riegra vyjma běžeckého oválu. Vybavení naprosté většiny školských zařízení je z velké části již zastaralé, popřípadě také nesplňuje stávající normy – kvalita osvětlení, nábytek, chybí interaktivní pomůcky. V návaznosti na školskou koncepci by měla být realizována přístavba ZŠ a SŠ waldorfské v ul. Jana Žižky, aby mohl být objekt č.p. 483 v ul. Špidlenova předán do užívání ZUŠ Semily. V přípravě je demolice stávajícího objektu MŠ Pod Vartou a výstavba nového objektu – probíhá řízení u stavebního úřadu s cílem získání stavebního povolení. Volnočasová zařízení jsou z hlediska exteriéru i interiéru ve špatném stavu. V letech minulých byly provedeny pouze částečné opravy (např. výměna podlahových krytin a oken v části KC Golf), některé prostory nejsou v současném stavu bez rekonstrukce schopny dalšího využití (např. restaurace v KC Golf, spolkový dům v Bítouchově vyjma tělocvičny, zázemí městského stadionu). Ve městě chybí nebo nejsou v dostatečném počtu zřízeny denní stacionáře pro seniory (tzv. Domovinka), kluby pro seniory, absentují také zařízení pro –náctileté (tzv. nízkoprahová zařízení). V prvé řadě je třeba vytipovat ve spolupráci s příslušnými příspěvkovými organizacemi, poskytovateli sociálních služeb a neziskovými organizacemi konkrétní potřeby a požadavky, a následně pro ně nalézt vhodné umístění. Na chybějící zařízení navazuje nedostatek prostranství pro volnočasové aktivity v odpovídající kvalitě. Aktivity v oblasti sociálních a volnočasových služeb jsou podrobně řešeny komunitním plánem a obecněji v rámci tohoto Programu rozvoje města (priorita 5).

BYDLENÍ U převážné části bytového fondu ve vlastnictví města nebyla provedena celková rekonstrukce objektů. Město však má pro tento účel zpracovanou koncepci. Výraznější rekonstrukce objektů byla zahájena až v roce 2010, kdy se podařilo čtyři bytové domy kompletně zateplit, v roce 2011 bude na sídlišti Oleška realizována výměna vchodových dveří. U zbylých objektů bydlení je také nezbytné provést tyto stavební úpravy, které povedou k nižší energetické a provozní náročnosti, a tím ke zkvalitnění bydlení pro nájemníky. Samostatnou kapitolou je lokalita Kolonka se 7 bytovými – dělnickými – domy z konce 19. stol.. S ohledem na současný standard bydlení a vzhledem ke špatnému technickému stavu objektů již nejsou byty nově přidělovány a je třeba provést kompletní rekonstrukci, případně i demolici objektů. Budoucí podoba Kolonky by měla být předmětem rozsáhlé odborné i laické diskuse.

10


Nově schváleným územním plánem bylo vymezeno mnoho ploch pro bytovou výstavbu. U několika rozsáhlejších lokalit byla jejich zástavba podmíněna zpracováním územních studií - ÚS1 Bítouchov, ÚS2 Kozákovská, ÚS3 Lešákov, ÚS4 Vinice a ÚS5 Řeky. Územní studie by měly především řešit umístění nových objektů a jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu včetně stanovení urbanistických a architektonických regulativů. V současné době probíhá pořízení ÚS4 Vinice, která byla vybrána jako prioritní. Jedná se o lokalitu s nejdostupnější technickou infrastrukturou, navíc je zde velká část území v majetku města. V případě dalších čtyřech územních studií je třeba stanovit priority jejich pořízení a zpracovat zadání tak, aby mohla být vypsána výběrová řízení na projektanta. Pro lokalitu Podmoklice bylo zahájeno zpracování územní studie vč. výzvy dotčeným orgánům k předložení záměrů v území. Dále by měla být vytipována exponovaná území, u kterých by bylo vhodné jejich další využití a charakter prověřit zpracováním ideových a architektonických studií . Pro tento záměr se nabízí oslovit fakulty architektury. Budoucí architekti a projektanti by mohli vnést nové myšlenky a pohledy na rozvoj území. Město by mělo do budoucna aktivně podporovat výstavbu ve stanovených lokalitách pro bytovou zástavbu. V prvé řadě je nutné stanovit priority podpory rozvoje jednotlivých lokalit. Podpora ze strany města by měla spočívat především ve funkci koordinátora, ale i investora, při přípravě dopravní a technické infrastruktury v území ve spolupráci s vlastníky pozemků a správci inženýrských sítí. V návaznosti na územní studie a případně další podklady by měly být zpracovány podmínky prodeje městských pozemků v daných lokalitách a jejich schválení zastupitelstvem. Město musí následně aktivně hledat shodu s potenciálními investory pro výstavbu všech objektů bydlení (nejen pro městské pozemky).

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V minulosti provedenou rekonstrukcí ul. 28. října, přestavbou objektu Městského úřadu a parku kolem sochy Dr. Fr. Riegra a konečně revitalizací Riegrova náměstí došlo k výraznému zlepšení vzhledu centrální části města. Na území města je však ještě mnoho veřejných prostranství včetně sídlišť, která po úpravě volají. Na centrum města navazují velké klidové zóny vhodné pro aktivní odpočinek občanů a návštěvníků všech věkových kategorií, které jsou však v současné době pro tyto účely nedostatečně vybaveny a využívány. Jedná se zejména o prostor Ostrova a Palackého sadů – významný krajinný prvek. Další veřejná prostranství, která by si s ohledem na exponovanou polohu a případně vazby na využití objektů na ně navazujících zasloužilo výrazné úpravy je Komenského náměstí, „Podmoklické náměstí“, parkoviště u rozlučkové smuteční síně v ul. Vysocká, prostor u křižovatky ul. Jatecká a Bavlnářská (p.p.č. 1724), prostor u vlakového nádraží (bývalá výsypka). Dlouhodobě neudržovaným a z hlediska pěšího propojení a možnosti odpočinku významným prostranstvím je park společnosti HYBLER TEXTIL s.r.o. spojující sídliště Řeky, potažmo Bítouchov s lokalitou Letná-Slap. Na území města se nacházejí čtyři velká sídliště, přičemž pouze v případě sídliště Řeky byla částečně realizována revitalizace veřejných ploch (zeleň, dětské hřiště, komunikace a parkovací místa). Pro sídliště Na Olešce je zpracována studie, avšak realizováno bylo pouze dětské hřiště. Sídliště Pod nádražím a Pod Černým mostem na projekt regenerace a její realizaci čekají.

11


2.4.2 PŘEHLED OPATŘENÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST

4.1 Rekonstrukce objektů školských zařízení a postupná výměna zastaralého vybavení 4.2 Rekonstrukce objektů určených k volnočasovým aktivitám občanů města včetně modernizace vnitřního vybavení 4.3 Rozšíření nabídky zařízení pro seniory a -náctileté 4.4 Optimalizace nabídky prostranství určených pro sportovní aktivity

BYDLENÍ

4.5 Rekonstrukce bytových objektů v majetku města, stanovení budoucího využití bytových domů v lokalitě Kolonka 4.6 Projektová příprava území určených pro další rozvoj bydlení 4.7 Aktivní podpora bytové výstavby ze strany města

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

4.8 Zlepšení stavu veřejných prostranství a revitalizace sídlišť

2.5 PRIORITA 5: OBČANSKÁ SPOLEČNOST A LIDSKÉ ZDROJE 2.5.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ V některých oblastech ne zcela dostatečnou a účinnou se jeví spolupráce města a zájmových sdružení ze všech oblastí. V minulosti se osvědčilo setkání vedení Města a zástupců spolků. Tím by se zvýšila vzájemná informovanost o záměrech, aktivitách a možných formách spolupráce obou stran. Regionální a příhraniční spolupráce není dostatečně konkrétní, funguje pouze nahodile a za účelem získávání dotací a je vedena spíše na formální či obecné spolupráci na úrovni zástupců měst a obcí. Pro větší efektivitu by bylo vhodné konkretizovat spolupráci na určité cílové skupiny (včelaři, rybáři, atd.). Městu Semily chybí jednotná tvář města, kterou by se město prezentovalo nejen navenek, ale i vůči vlastním obyvatelům. V současné době je městskému architektovi zadáno zpracování návrhu jednotného vizuálního stylu města. V důsledku odlivu mladých lidí do větších měst je předpoklad, že populace v Semilech bude stárnout, bude přibývat seniorů. Síť sociálních služeb v celém Semilském regionu je poměrně široká a většinou s dostatečnou kapacitou. Přesto je třeba zajistit ty služby, které chybí nebo jsou zastoupeny nedostatečně. Jedná se zejména o centrum denních služeb pro seniory, které v síti služeb chybí a které svým charakterem naplňují převážně služby aktivizační a odlehčovací. Potřeba vybudovat centrum denních služeb pro seniory vyplývá z informací od praktických a některých odborných lékařů a veřejnosti. V případě zřízení této služby bude mozaika služeb pro seniory téměř komplexní.

12


Vybudování potřebné občanské vybavenosti a infrastruktury pro sociální služby je řešeno v prioritě 4, zatímco vlastní poskytování služeb je předmětem této priority. V Semilech je dostatečné zastoupení organizací, převážně spolků a neziskových organizací, které pracují s dětmi a mládeží. Přesto dochází mezi touto cílovou skupinou k některým sociálně patologickým jevům. Školy musí řešit problémy svých žáků a bez spolupráce rodiny a dalších složek prevence se jedná v mnohých případech o problém téměř neřešitelný. Proto je třeba prosadit vznik nízkoprahového centra pro děti a mládež jako nástroje minimalizace rizik nežádoucích jevů mezi některými skupinami dětí a mládeže.


5.1 Zesílení spolupráce města se zájmovými sdruženími a spolky 5.2 Rozšíření a konkretizace regionální a přeshraniční spolupráce 5.3 Zlepšení vizuální a marketingové tváře města 5.4 Optimalizace nabídky sociálních služeb pro seniory 5.5 Rozšíření volnočasové nabídky pro mládež 5.6 Řešení problému sociálního vyloučení některých obyvatel

13

Strategie PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY ROZPRACOVANÁ NÁVRHOVÁ ČÁST. Příjemce (nositel projektu): Město Semily. Konzultant: SPF Group, v.o.s

Recommend Documents