PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY AKTUALIZACE PRO OBDOBÍ Strategie. Analýza - vize. Příjemce (nositel projektu): Město Semily

Strategie

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY AKTUALIZACE PRO OBDOBÍ 2012 - 2015 Analýza - vize

Příjemce (nositel projektu): Město Semily Konzultant: SPF Group, v.o.s.

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY – AKTUALIZACE PRO OBDOBÍ 2012 - 2020

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1 Úvod .............................................................................................Chyba! Záložka není definována. 2 Profil města ..................................................................................................................................... 3 2.1 Základní charakteristika........................................................................................................... 4 2.2 Obyvatelstvo............................................................................................................................ 4 2.3 Hospodářství a trh práce ......................................................................................................... 7 2.4 Školství................................................................................................................................... 12 2.5 Sociální a zdravotnické služby ............................................................................................... 17 2.6 Kultura ................................................................................................................................... 19 2.7 Sport ...................................................................................................................................... 22 2.8 Cestovní ruch......................................................................................................................... 23 2.9 Doprava ................................................................................................................................. 25 2.10 Technická infrastruktura ....................................................................................................... 32 2.11 Bydlení................................................................................................................................... 41 2.12 Životní prostředí .................................................................................................................... 46 2.13 Hospodaření města ............................................................................................................... 51 3 SWOT analýza................................................................................................................................ 57 3.1 Metodika ............................................................................................................................... 57 3.2 Dílčí SWOT: Ekonomický rozvoj města .................................................................................. 58 3.3 Dílčí SWOT: Lidské zdroje ...................................................................................................... 58 3.4 Dílčí SWOT: Technická a dopravní infrastruktura.................................................................. 59 3.5 Dílčí SWOT: Životní prostředí ................................................................................................ 59 3.6 Dílčí SWOT: Rozvoj území...................................................................................................... 60 3.7 Dílčí SWOT: Občanská společnost ......................................................................................... 60 3.8 Souhrnná SWOT analýza ....................................................................................................... 60 4 Analýza volebních programů......................................................................................................... 64 5 Vyhodnocení Programu rozvoje města Semily 2008-2011 ........................................................... 68 5.1 Vyhodnocení naplňování projektů ........................................................................................ 68 5.2 Vyhodnocení naplňování opatření ........................................................................................ 76 6 Vize a strategie rozvoje města....................................................................................................... 78 6.1 Pojetí vize a strategie ............................................................................................................ 78 6.2 Vize ........................................................................................................................................ 78 6.3 Strategie ................................................................................................................................ 78 7 Návrhová část (priority, problémy, opatření)...............................Chyba! Záložka není definována. 7.1 Priorita 1: Ekonomický rozvoj města....................................Chyba! Záložka není definována. 7.2 Priorita 2: Doprava a dopravní infrastruktura......................Chyba! Záložka není definována. 7.3 Priorita 3: Životní prostředí a technická infrastruktura........Chyba! Záložka není definována. 7.4 Priorita 4: Občanská vybavenost, bydlení a veřejná prostranstvíChyba! Záložka není definována. 7.5 Priorita 5: Občanská společnost a lidské zdroje ...................Chyba! Záložka není definována. 8 Akční plán 2012 – 2013 ................................................................Chyba! Záložka není definována.

2


1 PROFIL MĚSTA

Profil města představuje souhrn základních informací o městě Semily a je úvodní částí programu rozvoje města. Cílem analýzy je shromáždit a interpretovat takové informace o městě, které jsou relevantní pro přípravu strategického plánu, resp. jeho návrhové části. Do analýzy jsou proto zařazeny jen ty informace, které mají relevanci ve vztahu k volbě strategie a rozvojových priorit města. Cílem analýzy není shromáždit veškeré informace a být tak samoúčelným výstupem. Analýza města se člení do několika kapitol, které se liší obsahově i metodicky. Analýza zahrnuje pohled na město jako na objekt (tedy sídlo) i pohled na subjekty, které ve městě existují (správa města, organizace působící ve městě, obyvatelé města). Kombinuje tedy (relativně) objektivní informace získané z publikací a statistických zdrojů s informacemi více či méně subjektivními, čerpajícími z průzkumů a anket mezi jednotlivými subjekty, které ve městě žijí a působí. Jednotlivé části analýzy jsou tedy v jistém smyslu autonomními výstupy, které poskytují různý úhel pohledu na jednotlivá témata a problémy.

METODIKA Metodika analýzy využívá několika dílčích metodických postupů. Mezi ty podstatné patří:

práce se statistickými a dalšími daty (zejména data ČSÚ ze sčítání lidu, ročenek apod.) vč. jejich porovnání v čase a prostoru, porovnání existujících analýz, strategií, generelů a studií, průzkumy obyvatel a významných subjektů ve městě.

Analýza důsledně usiluje o zarámování pozice Semily v širším kontextu a využívá částečně metodiky benchmarkingu. Za tím účelem jsou jednotlivé údaje o městě tam, kde je to možné, porovnávány s referenčními jednotkami. Za referenční jednotky byla ve většině případů vybrána města srovnatelná se Semily svou velikostí, polohou a sociálně-ekonomickou strukturou (Turnov, Železný Brod, Jilemnice, Nová Paka). Jednotlivé údaje jsou dále porovnány v časových řadách. Důsledně jsou použita nejnovější data, což v některých případech znamená rok 2010, v jiných případech však např. rok 2001, kdy proběhlo zatím poslední sčítání lidu, domů a bytů. Obecně jsou časové řady konstruovány tak, aby postihly vývoj v posledních cca 10 letech, příp. v celém období po roce 1989.

ZDROJE INFORMACÍ Analýza využívá různorodých primárních i sekundárních zdrojů informací. Mezi nejdůležitější zdroje patří:

průzkumy a ankety mezi obyvateli města, obecně dostupné statistické informace, obecně dostupné odborné publikace a studie, předchozí verze programu rozvoje města, studie, analýzy, generely, ankety a statistické ročenky, které zpracovalo či vydalo město, případně jiná organizace působící ve městě.

3


1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Semily jsou městem s rozšířenou působností ležícím na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily. Město Semily má zhruba 9000 obyvatel a je tak nejmenším okresním městem v kraji. Leží v kotlině na soutoku řeky Jizery a Olešky v nadmořské výšce 340 m n. m. Rozloha Semil je 16,31 km2 a město se dále člení na 4 místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov). Tabulka 1: Základní údaje o Semilech Status:

město

Kraj:

Liberecký

Okres:

Semily (CZ0514)

Katastrální výměra:

16,31 km²

Obyvatel:

8830

Zeměpisná šířka:

50° 36' 15"

Zeměpisná délka:

15° 20' 27"

Nadmořská výška:

340 m n. m.

Místní části:

Semily, Bítouchov, Podmoklice a Spálov

V hierarchii sídel patří Semily mezi mikroregionální střediska. Administrativní význam Semil v důsledku statutu okresního města byl a částečně stále je výrazně vyšší než význam z hlediska ekonomiky, kultury, vzdělanosti apod. Důsledkem zániku okresních úřadů a snížení významu okresů ve správní hierarchii a dále problémů, do nichž se dostaly dříve významné průmyslové obory (textilní průmysl, výroba hraček apod.), je pozvolný pokles významu města v posledních 20 letech. Této skutečnosti napomáhá i obecně špatná dopravní dostupnost města a jeho poloha mimo hlavní sídelní aglomerace a osy.

1.2 OBYVATELSTVO 1.2.1 SHRNUTÍ

Relativně rychlý pokles počtu obyvatel v posledních 10 – 15 letech z důvodu obecných trendů, zániku některých zaměstnavatelů, nedostatku pracovních příležitostí a cíleného vystěhování čtvrti Kolonka s koncentrací sociálně nepřizpůsobivých občanů. Pokles obyvatel je důsledkem demografického vývoje a částečně také migrace. Zřetelné stárnutí obyvatel v posledních letech, v rámci srovnávaných měst je tento proces zatím spíše pomalejší, ale nabývá na rychlosti. V rámci srovnávaných měst průměrná vzdělanostní úroveň obyvatel.

4


1.2.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Ve srovnání s okolními městy město Semily zaznamenává za posledních 10 let největší úbytek obyvatelstva. Největší úbytek byl zaznamenán v období let 2001 až 2003, kdy došlo k absolutnímu poklesu o 167 obyvatel. Za příčinu tohoto poklesu můžeme považovat snížení nabídky pracovních míst (Hybler, AXL, Tofa) a tím vyvolaná migrace obyvatel za prací s následným stěhováním. Další možnou příčinou je pokles přirozeného přírůstku a vzhledem k nedostatku volných pracovních míst i pokles migračního přírůstku a rovněž vystěhování lokality Kolonka, v níž žili převážně sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé. Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Město

2001

2003

2005

2007

2009

2010

Index 2010/2001

Semily

9 207

9 040

8 924

8 944

8 830

8 736

0,95

Nová Paka

9 235

9 219

9 263

9 272

9 372

9 419

1,02

14 465

14 507

14 489

14 509

14 445

14 387

0,99

Jilemnice

5 764

5 777

5 710

5 715

5 681

5 685

0,97

Železný Brod

6 496

6 442

6 409

6 482

6 514

6 496

1,00

Turnov

Pozn.: Údaje jsou vždy k 31. 12. příslušného roku.

Tabulka 3: Demografická data za město Semily rok

stav k 1.1.

narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přírůstek přirozený

migrační

Stav celkový k 31.12.

2001 9275

82

87

95

158

-5

-63

-68

9207

2002 9207

82

89

166

218

-7

-52

-59

9148

2003 9148

82

129

142

203

-47

-61

-108

9040

2004 9040

92

78

157

225

14

-68

-54

8986

2005 8986

91

88

158

223

3

-65

-62

8924

2006 8924

96

78

164

220

18

-56

-38

8886

2007 8886

116

105

252

205

11

47

58

8944

2008 8944

105

112

205

223

-7

-18

-25

8919

2009 8919

79

94

145

219

-15

-74

-89

8830

2010 8830

86

88

130

222

-2

-92

-94

8736

Pozn.: Tabulka ukazuje bilanci obyvatel pro každý rok. Z tohoto důvodu se počet obyvatel k 31. 12. předchozího roku a k 1. 1. roku následujícího shodují.

S výjimkou let 2004 až 2007 je přirozený přírůstek záporný - více zemřelých než narozených. To je i důsledkem věkové struktury obyvatelstva - zvyšující se podíl občanů, kteří již nejsou v reprodukčním věku. Nedostatek pracovních příležitostí má za následek úbytek obyvatelstva - stěhování za prací. Spolu s klesajícím podílem mladistvých na celkovém počtu obyvatel města hrozí městu Semily, že se v blízké budoucnosti stane městem důchodců téměř zcela závislých na důchodech a sociálních službách.

5


1.2.3 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VĚKU A VZDĚLÁNÍ Ve všech srovnávaných městech dochází ke snižování podílů dětí (do 14 let) na celkovém počtu obyvatel a ke zvyšování podílů důchodců (nad 65 let). Města stárnou a jedním z vlivů je i prodlužování průměrné délky života a snižování porodnosti. Z této věkové struktura vyplývá, že dochází ke snižování počtu žáků a tím i nároků na nové třídy – spíše půjde o opačnou tendenci. Na straně druhé se bude zvyšovat poptávka po různých službách sociálního charakteru, pečovatelské, denní stacionáře, což přímo vyplývá ze zvyšujícího podílu starší generace na celkovém počtu obyvatel města. Tabulka 4: Věková struktura obyvatelstva Město Semily Nová Paka Turnov Jilemnice Železný Brod

2001

2003

2005

2007

2009

index 2009/2001

věk 0-14

1445

1334

1293

1282

1246

0,86

65 +

1290

1278

1327

1409

1490

1,16

věk 0-14

1496

1405

1344

1267

1264

0,85

65 +

1321

1351

1401

1466

1572

1,19

věk 0-14

2305

2248

2132

1992

1972

0,86

65 +

2286

2337

2387

2475

2682

1,17

věk 0-14

1047

993

906

861

843

0,81

65 +

680

721

754

798

846

1,24

věk 0-14

959

909

845

865

913

0,95

65 +

897

893

908

955

1015

1,13

Tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (%) Město

2001

2003

2005

2007

2009

index 2009/2001

Semily

14,01

14,14

14,87

15,75

16,87

1,20

Nová Paka

14,30

14,65

15,12

15,81

16,77

1,17

Turnov

15,80

16,11

16,47

17,06

18,57

1,17

Jilemnice

11,79

12,48

13,20

13,96

14,89

1,26

Železný Brod

13,81

13,86

14,17

14,73

15,58

1,13

Nejvyšší dynamiku růstů podílů důchodců zaznamenává město Jilemnice, nejvyšší podíl je v Turnově. Tato statistika odráží věkovou strukturu obyvatel srovnávaných měst. Výhledově je nutno tuto okolnost zapracovat i do rozvojových programů jednotlivých měst. Je nutno počítat s různými aktivitami, které jsou vhodné, přímo žádané touto skupinou občanů. Ani zvyšování věku pro odchod do důchodů pravděpodobně nestihne eliminovat přírůstek důchodců z titulu prodlužování věku.

6


Tabulka 6: Srovnání dosaženého stupně vzdělání osob ve věku 15 a více let v roce 2001 (%) základní

vyučení

vyšší odborné a úplné středoškolské

vysokoškolské

Semily

23,4

38,3

30,1

8,2

Nová Paka

20,2

42,3

29,9

6,9

Turnov

18,2

37,1

33,1

9,5

Jilemnice

19,8

36,6

33,5

9,0

Železný Brod

21,8

42,9

28,4

5,9

Město

Nejvyšší podíl vzdělání bez maturity 64,7 % dosahuje město Železný Brod, které zároveň vykazuje i nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů. Město Semily dosahuje ve srovnání s uvedenými městy průměrných hodnot.

1.3 HOSPODÁŘSTVÍ A TRH PRÁCE 1.3.1 SHRNUTÍ

Industriální tradice města sahající do doby průmyslové revoluce. Rozvoj zpracovatelského průmyslu byl podporován i v období socialismu. Zánik některých zaměstnavatelů (průmysl) po roce 1989 v důsledku restrukturalizace ekonomiky a nástupu levné asijské konkurence. Oslabení průmyslu v ekonomice města, naopak dlouhodobě silný podíl sektoru veřejných služeb a administrativy. Vysoká míra podnikatelské aktivity, zejména živnostníků a malých podnikatelů. Spíše nízká (byť v čase spíše rostoucí) vyjížďka za zaměstnáním ze Semil do vzdálenějších lokalit, relativní prostorová izolovanost pracovního trhu. Vyšší a rostoucí míra nezaměstnanosti, v rámci srovnávaných měst ale spíše průměrná. Stagnace počtu pracovních míst Problém strukturální nezaměstnanosti sleduje charakteristiky běžné i v jiných částech Česka (podíl nezaměstnaných klesá s rostoucím vzděláním, problém nezaměstnanosti absolventů a osob v předdůchodovém věku, velký počet neobsazených pracovních pozic kvalifikovaných dělníků a techniků)

1.3.2 EKONOMIKA MĚSTA Ekonomika města Semily byla tradičně založena na průmyslových odvětvích. Tradice těchto oborů (textilní, dřevozpracující průmysl či hračkářství) sahá do 19. století do doby průmyslové revoluce, během níž proběhla silná industrializace českého severního pohraničí. Během socialistického období se pozice těchto průmyslových oborů ve města udržela. Od 90. let 20. století se však význam těchto odvětví průmyslu v Semilech snižuje. Došlo k zániku či omezení výroby významných podniků. Důvodem byla ztráta trhů v zemích bývalého socialistického bloku a nenalezení trhů nových, tlaky na restrukturalizaci průmyslové výroby a rovněž nástup levných konkurenčních výrob v Asii, zejména v Číně.

7


Zaměstnanost v průmyslu tak dnes v Semilech dosahuje ve srovnání s jinými městy poměrně nízkých hodnot (cca třetinový podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel). Semily mají vysoký podíl zaměstnanosti ve veřejné a státní správě, školství, zdravotnictví, což příznivě ovlivňuje nižší míru nezaměstnanosti, relativně stabilní kupní sílu i stabilitu pracovních míst. Příznivě lze hodnotit také vysokou míru podnikatelské aktivity, zvláště v případě fyzických osob a menších podniků obecně. Drobné podnikání má ve městě tradici a jeho rozvoj stimuloval také zmíněný úpadek velkých zaměstnavatelů. Tabulka 7: Ekonomické subjekty na území měst k 31.12.2010 Podíl na celkovém počtu obyvatel v %

Počet celkem

fyzické právnické osoby osoby

z toho obchodní společnosti

z toho z toho družstva sdružení

celkem

fyzické osoby

právnické osoby

Semily

2262

1853

409

167

13

102

25,9

21,2

4,7

Turnov

3716

2939

777

385

15

150

25,8

20,4

5,4

Jilemnice

1393

1185

208

81

1

57

24,5

20,8

3,7

Železný Brod

1629

1300

329

95

1

54

25,1

20,0

5,1

Tabulka 8: Zaměstnanost ekonomicky aktivních občanů v % dle odvětví v roce 2001 zemědělství obchod průmysl stavebnictví a lesnictví a služby

veřejná správa, doprava a telekomunikace školství, zdravotnictví

Semily

1,7

36,5

7,2

9,3

5,7

21,6

Nová Paka

1,7

41,9

6,7

12,5

5,6

15,1

Turnov

1,7

37,7

5,8

8,9

6,3

15,0

Jilemnice

2,3

34,0

6,7

9,6

5,1

21,0

Železný Brod

0,8

57,4

5,2

6,2

4,2

10,9

1.3.3 NEZAMĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE Již "tradičně" je nejnižší míra nezaměstnanosti ze srovnávaných měst v Turnově. Velice dobrá dostupnost do měst s koncentrací pracovních příležitostí (Mladá Boleslav, Liberec, Jablonec nad Nisou) se příznivě projevuje na zaměstnanosti obyvatelstva. Semily "doplácejí" na špatnou dopravní dostupnost. Tabulka 9: Míra nezaměstnanosti Rok

Semily

Nová Paka

Turnov

Jilemnice

Železný Brod

2003

9,28

8,88

5,94

8,82

6,13

2005

8,90

8,11

5,39

8,27

5,19

2007

6,94

6,74

4,77

6,40

6,82

2009

10,72

9,41

9,04

11,02

14,93

2010

10,32

9,56

9,62

11,05

12,63 8


Tabulka 10: Vyjíždějící do zaměstnání v roce 2001 Vyjíždějící do zaměstnání

v tom

Semily

Nová Paka

Turnov

Jilemnice

Železný Brod

v rámci obce

69,9

62,3

72,9

63,7

64,0

v rámci okresu

14,6

20,1

7,3

13,6

16,9

v rámci kraje

6,5

4,9

8,3

1,1

10,4

do jiného kraje

6,5

8,4

7,0

16,8

4,7

Míra nezaměstnanosti se výrazně projevuje v dojíždění do zaměstnání. Turnov s nejnižší mírou nezaměstnanosti má nejvyšší procento zaměstnaných v rámci obce - téměř 73%. Vysoké procento vyjížďky za prací do jiného kraje ve městě Jilemnice je dáno jeho polohou na rozmezí dvou krajů: Liberecký a Královéhradecký. Graf 1: Počty uchazečů o zaměstnání v mikroregionech v roce 2010

9


Graf 2: Věkové složení uchazečů o zaměstnání

Volná pracovní místa nepřevyšují počet nezaměstnaných, ale kvalifikační požadavky na volná pracovní místa značná část nezaměstnaných nesplňuje. Více než polovina pracovních míst vyžaduje vyučení (mezi požadované profese patří např. dělník v průmyslu, kovoobráběč, švadlena, stavební dělníci, brusič skla a dělníci v zemědělství, v posledních letech stoupá zájem o personál v restauracích - číšník nebo kuchař a o řidiče nákladních automobilů). Naopak mezi nezaměstnanými se nejčastěji objevují absolventi středních škol, prodavačky, zedníci, truhláři a tkadleny. Ve srovnání se sousedícími regiony se na Semilsku nezvyšuje počet volných pracovních míst. Rekvalifikační kurzy navštěvují nejvíce lidé ve věku 20 – 35 let, lidé vyučení a s úplným středním vzděláním s maturitou, a lidé nezaměstnaní do půl roku. Důvody nezaměstnanosti jsou ze 40 % nepružnost občanů (neochota cestovat za prací i v rámci okresu a neochota učit se nové), z 25 % nedostatečná kvalifikace, z 20% nedostatečná nabídka pracovních míst a z 15 % příliš mnoho nároků na práci v určitém oboru. Vzestup míry nezaměstnanosti se promítl do všech kategorií dosaženého vzdělání. Ve vzdělanostní skladbě uchazečů o zaměstnání se neudály žádné převratné změny. Podle dosažené kvalifikace dominovala, stejně jako v předchozích letech, skupina uchazečů s výučním listem. Ti tvořili 45,6 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných a jejich podíl se rozšířil o další 2,3 %. Mezi vyučenými bylo v závěru roku nejvíce kuchařů – číšníků (170), prodavačů (167) a zedníků (145). Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči se základním vzděláním, kteří se podíleli na celkovém počtu osob bez práce 21,7 %. Mezi středoškolsky vzdělanými uchazeči byli nejčastěji zastoupeni absolventi ekonomie a podnikání (165) a gymnazisté (149). O dalších 32 uchazečů se rozrostly počty uchazečů s bakalářským a vysokoškolským vzděláním. Mezi nimi je evidováno nejvíce absolventů následujících oborů: strojní inženýrství (10 osob), strojní technologie (6), ekonomika a management (9) a pedagogika (8). Nadále však platí, že vysokoškolsky vzdělaní lidé najdou pracovní uplatnění nejsnáze.

10


Graf 3: Důvody nezaměstnanosti

Graf 4: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání

11


1.4 ŠKOLSTVÍ 1.4.1 SHRNUTÍ

Na základě demografického vývoje vyvstává do budoucna nutnost řešit další využití stávajících kapacit základního školství. Jako nezbytné se jeví dokončení rekonstrukce budovy v ul. J. Žižky tak, aby bylo možné soustředit waldorfské školství do jednoho místa (souvisí s plánovaným přesunem některých oborů ZUŠ). Potřebné se jeví soustředit všechny obory vyučované na ZUŠ Semily z pěti odloučených pracovišť do dvou budov (v návaznosti na řešení ZŠ a SŠ waldorfské). Velkou pozornost je nutné věnovat modernizaci vnitřního vybavení škol a školských zařízení a rovněž vybudování nové MŠ v areálu Pod Vartou.

1.4.2 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ Nabídka předškolního, základního a středního školství, včetně možností volnočasových aktivit dětí a mládeže je zajišťována následovně. Předškolní školství:

Mateřská škola Pod Vartou - má 2 třídy a je zde umístěno 56 dětí, kromě základní péče nabízí výuku na počítačích nebo výuku angličtiny. Je umístěna ve stavebně nevyhovujícím, bariérovém objektu. Mateřská škola Luční - má 6 tříd s kapacitou 150 dětí, nabízí program pro rozvoj motoriky, dramatickou a hudební výchovu, program pro nápravu výslovnosti a oddělení s křesťanským zaměřením. Objekt školky je pouze částečně zateplen, je nutné dokončit stavební úpravy objektu včetně vybudování malé tělocvičny ve stávajících prostorách objektu. Mateřská škola speciální - má 3 třídy s kapacitou 38 dětí, školka je zaměřena na péči o děti s kombinovanými a těžšími vadami, na péči se podílejí zdravotní a rehabilitační sestry z Dětského centra. Mateřská škola waldorfská - má 2 třídy s kapacitou 32 dětí, školka má program zaměřený na hudební a výtvarnou činnost školka nemá vyhovující prostory. Do budoucna se plánuje výstavba moderního komplexu budov, ve 4 třídách budou umístěny děti z obou MŠ v areálu Pod Vartou.

Základní školství:

Základní škola Ivana Olbrachta – má 15 tříd s kapacitou 450 žáků a sídlí ve dvou budovách. Na Komenského náměstí sídlí 1. stupeň ZŠ, toto odloučené pracoviště se 7 třídami je v majetku města, 2.stupeň s 8 třídami se nachází v pronajatých prostorách Gymnázia I. Olbrachta. Základní škola Dr. Františka Ladislava Riegra v Řekách - má 17 tříd s kapacitou 675 žáků, součástí koncepce školy je integrace handicapovaných dětí. Základní a střední škola waldorfská – sídlí ve dvou objektech ve Špidlenově ulici, kde jsou umístěny třídy základní školy, a v objektu školy v ulici J. Žižky, kde je umístěno převážně waldorfské lyceum. Záměrem je přesunout postupně, dle finančních možností, do tohoto areálu i základní školu.

12


Základní umělecká škola – je umístěna v objektu na Komenského náměstí, nabízí širokou škálu výuky hudebních a výtvarných oborů. Prostorová situace ZUŠ se výrazně zlepšila vybudováním nových místnosti v podkroví, ve kterých probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru. Tato instituce však má četná detašovaná pracoviště. Do budoucna je potřebné soustředit všechny obory vyučované ZUŠ Semily z pěti odloučených pracovišť do dvou budov. Základní škola praktická a Základní škola speciální - jsou umístěny v objektu Základní školy Dr. F. L. Riegra v Řekách, detašované pracoviště sídlí v MŠ speciální, Na Olešce. Základním cílem města je zefektivnění provozu škol při zachování úrovně podmínek vzdělávání (případně jejich zlepšení). ZŠ speciální Semily, jejímž zřizovatelem je Liberecký kraj, má své sídlo v ulici Nádražní 213. SVČDM - Středisko volného času dětí a mládeže Semily sídlí v budově města, Tyršova ulice 380, je zaměřeno na podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeže.

Střední školství:

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily - Nad Špejcharem 574 (budova je majetkem kraje, zřizovatelem je též kraj). Nabídka umožňuje uspokojit zájemce ve čtyřletém a osmiletém studium, dále pak probíhá vzdělávání dospělých a zapojení do projektů celoživotního vzdělávání (semilské gymnázium je od roku 1990 školou zařazenou do sítě UNESCO, je také místním centrem vzdělanosti v rámci projektu Centra vzdělanosti Libereckého kraje a pořádá v rámci doplňkové činnosti řadu kurzů pro různé subjekty a veřejnost). Integrovaná střední škola Semily - sídlí v ul. 28. října 607 (majetek kraje, zřizovatelem je rovněž kraj), nabízí studijní obory (stavebnictví, nástavbové studium) i učební obory (truhlář, instalatér, zedník, elektrikář, klempíř, tesař, provoz služeb). Základní a střední škola waldorfská – zřizovatelem je Město Semily (informace viz výše přehled základních škol).

Pro město je důležitá existence všech tří středních škol (i když v případě gymnázia a integrované střední školy není jejich zřizovatelem) z důvodu zajištění kvalitní vzdělávací infrastruktury a širokého spektra vzdělávacích programů.

1.4.3 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Předškolní vzdělávání v Semilech je realizováno ve 4 MŠ s celkovou kapacitou 276 míst. Tabulka 11: Kapacita mateřských škol v Semilech Název MŠ

Maximální kapacita

MŠ waldorfská

32 dětí

MŠ Pod Vartou

56 dětí

MŠ speciální

38 dětí

MŠ Luční

150 dětí

Celkem

276 dětí

Z počtu skutečně narozených dětí v letech 2007 – 2011 je zřejmé, že porodnost kulminovala v roce 2007. Od tohoto roku lze sledovat klesající tendenci v počtu narozených dětí (výjimkou je rok 2010).

13


Graf 1: Vývoj počtu narozených dětí v Semilech v letech 1998 - 2011

Pozn.: V případě roku 2011 se jedná o odhad na základě údajů za leden – červen.

Současné kapacity v MŠ v Semilech zřizovaných Městem Semily jsou 100% naplněny a do roku 2009 pokrývaly všechny požadavky rodičů na umístění dětí. Do MŠ byly přijímány i děti mimosemilské, při zápisu do MŠ v roce 2010 nastala poprvé situace, kdy nebylo možno vyhovět všem rodičům, kteří k zápisu přišli. V dalších letech by se situace měla vrátit k normálu a stávající kapacita v MŠ bude opět dostačující. Prostorové řešení se však jako vyhovující nejeví. Proto byla vypracována architektonická studie na výstavbu nové 4- třídní mateřské školy v areálu Pod Vartou. Současná budova je již dožilá. Všechny mateřské školy v Semilech byly zřízeny jako příspěvkové organizace. Město Semily financuje provozní náklady, ty jsou realizovány především prostřednictvím příspěvku na provoz, další neinvestiční výdaje na školství tvoří výdaje na opravy a údržbu budov hrazené přímo z rozpočtu města. Finanční prostředky na pokrytí přímých nákladů na vzdělávání jsou přidělovány školám a školským zařízením prostřednictvím krajských normativů. Jedná se o prostředky na platy nebo mzdy vč. výdajů souvisejících, výdaje na učebnice a učební pomůcky, které jsou poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem školy a kvalitou vzdělávání. Z grafu vyplývá, že k nejdražším mateřským školám patří MŠ speciální, to je dáno nadstandardní péčí a maximálním možným počtem dětí ve třídě (cca 14 dětí) oproti běžným třídám s max. počtem dětí 24 (možno naplnit třídy do počtu 28 dětí, a to se souhlasem zřizovatele). Snižování nákladů ve všech MŠ za poslední 3 roky je dáno metodikou tvorby příspěvku se značným racionalizačním podtextem.

14


Graf 2: Roční náklady mateřských škol

Pozn.: Jedná se o roční náklady v Kč přepočtené na 1 dítě navštěvující danou MŠ.

1.4.4 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Město zřizuje 4 ZŠ a 1 ZŠ je zřizována Libereckým krajem. Celková kapacita umožňuje zajistit podmínky dle zák. 561/2004 Sb. (školský zákon) pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu. Do škol dojíždějí i děti z okolních obcí. Tabulka 12: Kapacita základních škol v Semilech Název ZŠ

Maximální kapacita

ZŠ, Jizerská 564

675 dětí

ZŠ I.O. obě budovy

450 dětí

ZŠ wald., Tyršova 485

270 dětí

ZŠ prakt. a spec., Jizerská 564 Celkem

75 dětí 1 470 dětí

Počet žáků v základních školách zřizovaných městem vykazuje v souvislosti s demografickým vývojem postupný pokles. Kapacity stávajících základních škol nejsou optimálně využity. Jedním z problémů, které bude nutné do budoucna řešit, je vhodné využití těchto kapacit. V tabulce uveden průměrný počet žáků na třídu (souhrnný údaj za všechny semilské ZŠ). Tabulka 13: Vybrané údaje o základních školách v Semilech Ukazatel počet žáků - celkem

2008/09

2009/10

2010/11

913

845

866

Ø počet žáků ve třídě

19,8

18,4

19,7

počet tříd

46

46

44

počet tříd při optimálním počtu 23 žáků v 1 třídě

40

37

38

15


Graf 3: Vybrané údaje o základních školách v Semilech

K nejdražším základním školám patří ZŠ I.Olbrachta. kde 1. stupeň sídlí ve vlastních prostorách, 2. stupeň je v pronájmu Gymnázia. Nejnižší náklady jsou u ZŠ praktické a ZŠ speciální, která je školou nejmenší co do počtu dětí. Tato škola sdílí prostory se ZŠ Dr.F.L.Riegra v Řekách, detašované pracoviště se nalézá v budově MŠ speciální na Olešce. Graf 4: Roční náklady základních škol

Pozn.: Jedná se o roční náklady v Kč přepočtené na 1 dítě navštěvující danou ZŠ.

16


1.5 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY 1.5.1 SHRNUTÍ

Dětské centrum nabízející komplexní zdravotnické a sociální služby pro tuto věkovou kategorii. Nově byla zřízena sociálně terapeutická dílna Fokus pro osoby s duševním onemocněním nebo mentálním postižením. Dostatečné a kvalitní zajištění služeb pro seniory. Schválený Komunitní plán sociálních služeb regionu Semilsko. Nemocnice s 5 odděleními je hlavním zdravotnickým zařízením ve městě, nosným oborem je chirurgie a ortopedie, v roce 2009 proběhla reprofilizace lůžek.

1.5.2 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Město Semily je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací, které se zabývají sociálními službami:

p.o. Sociální služby Semily, p.o. Dětské centrum Semily.

Sociální služby Semily mají registrované 4 sociální služby, a to:

domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, odlehčovací služby, terénní pečovatelská služba.

V rámci bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou zřízeny byty se zvláštním určením, které poskytují ubytování, služby spojené s ubytováním a služby základní péče. V případě Dětského centra Semily se jedná o sociálně-zdravotní zařízení s registrovanou sociální službou – denní stacionář. Posláním denního stacionáře je poskytování sociálních služeb dětem se zdravotním postižením nebo dětem z nepříznivého sociálního prostředí tak, aby u nich docházelo k přirozenému, nenásilnému a včasnému začleňování do společnosti. Snahou a posláním denního stacionáře je individuální zkvalitnění života každého dítěte a tím i jeho rodiny. Dětské centrum poskytuje sociální služby, speciálně pedagogickou péči, zdravotnickou péči, rehabilitaci, logopedii a různé fakultativní činnosti. Cílovou skupinou jsou děti, přijímané na doporučení lékaře, psychologa nebo jiného specialisty. Dále děti se zdravotním postižením (mentálním, tělesným, sluchovým, kombinovaným) a děti z nepříznivého sociálního prostředí. Od roku 2009 je v Semilech otevřena sociálně terapeutická dílna Fokus, která je určena osobám s dušením onemocněním a osobám s mentálním postižením. V obci Semily zajišťují sociální služby další státní i nestátní organizace, přičemž každá z nich je zaměřena na určitou cílovou skupinu lidí (např. seniory, děti se zdravotním postižením, nevidomé a slabozraké) a poskytuje konkrétní službu, např. sociálně terapeutické dílny, osobní asistenci, volnočasové aktivity, sociální poradenství apod. Některé mají místní působnost, převážně však s působností celokrajskou. Jedná se především o organizace, které se zabývají aktivizační činností rodin s dětmi se zdravotním postižením, se začleňováním osob se zdravotním postižením do majoritní

17


společnosti, dále organizace, které se zabývají začleňováním osob ohrožených sociálním vyloučením, protidrogovou problematikou atd. Se všemi organizacemi, které se sociálními službami zabývají, Město Semily úzce spolupracuje, bez ohledu na to, zda jde o občanská sdružení nebo církevní organizace. V Semilech jsou dostatečně a kvalitně zajištěny služby pro cílovou skupinu seniorů, a to od aktivizačních činností, přes byty zvláštního určení až po domov pro seniory s odpovídající kapacitou. Dostatečně zajištěny jsou i služby pro osoby se zdravotním postižením, s výjimkou chráněného bydlení. Sociální služby dalších cílových skupin jsou využívány organizacemi s celokrajskou působností, např. služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, služby pro osoby ohrožené drogou, pobytová zařízení pro dospělé osoby se zdravotním postižením. Další rozvoj sociálních služeb je řešen ve schváleném Komunitním plánu sociálních služeb regionu Semilsko. Realizace cílů a opatření vyplývajících z tohoto komunitního plánu bude postupně zajišťována v návaznosti na další rozvojové dokumenty města a v závislosti na získávání finančních prostředků z různých zdrojů i rozpočtů Města Semily a obcí regionu.

1.5.3 ZDRAVOTNICTVÍ Nemocnice v Semilech představuje typ menšího zdravotnického zařízení rodinného typu, jehož zřizovatelem je Město Semily. Komplexní přestavba byla dokončena na přelomu let 1996 – 1997. Jedná se o pavilónový typ zdravotnického zařízení. Na pěti lůžkových odděleních je celkem 141 lůžek, včetně 9 lůžek intenzívní péče. Kromě lůžkové péče (interna, chirurgie, kožní, ortopedie s následnou rehabilitační ošetřovatelskou péčí a následná ústavní péče) je péče zajištěna nepřetržitou službou oddělení klinické biochemie (včetně mikrobiologie) a radiodiagnostického oddělení. Smluvně je péče zajištěna se všemi tuzemskými zdravotními pojišťovnami. Nosným programem jsou chirurgické obory - chirurgické a ortopedické oddělení. Ročně se provede na 3 tisíce operačních výkonů, včetně totálních náhrad kloubů, za použití moderních technologií. Ortopedické a chirurgické oddělení mají každé 32 lůžek a multioborovou jednotku intenzívní péče, interní oddělení 30 lůžek s moderně vybavenou čtyřlůžkovou jednotkou intenzívní péče. Kožní oddělení disponuje 20 lůžky. K dispozici jsou tři moderně zařízené operační sály, jeden superaseptický. Nemocnice provedla koncem roku 2009 reprofilizaci lůžek s ohledem ke zkracování doby nutné hospitalizace pacienta. Vyčlenila lůžka pro následnou ústavní a rehabilitační péči. Všechna oddělení mají své odborné ambulance. Nepřetržitě je zajišťována ústavní pohotovostní služba při lůžkových odděleních a komplementu. Dlouhodobým záměrem je zachovat rozsah akutní péči vzhledem ke struktuře nabídky zdravotní péče pro spádovou oblast Semilska. Je nutno sledovat možnosti zajištění dalších finančních zdrojů pro činnost nemocnice a zlepšování služeb pacientům. Současně patří nemocnice s poliklinikou k velkým lokálním zaměstnavatelům.

18


1.6 KULTURA 1.6.1 SHRNUTÍ

Město Semily nabízí velké množství kulturních příležitostí pro všechny věkové a žánrové kategorie. Čtyři organizace zřízené za tímto účelem jsou hlavními nositeli nabídky, která je doplněna o akce pořádané samotným městem Semily (pouť, pecen, ples, westernový den atd.). Četnou měrou přispívají do programové nabídky též dobrovolné spolky a neziskové organizace, které jsou financovány mimo jiné z grantového programu. Ne zcela vyhovující se jeví prostory a také vnitřní vybavení KC Golf. Pro letní akce chybí širší zázemí na Ostrově, především kryté pódium pro hudební meetingy.

1.6.2 KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT Město vlastní několik kulturně-společenských zařízení: Kulturní centrum Golf, kino Jitřenka, Muzeum a Pojizerskou galerii, Městskou knihovnu. Další kulturní zařízení (především výstavní sály) jsou provozována jinými subjekty (např. Státní okresní archiv). Oblast kulturního a společenského života se soustřeďuje na několik opakovaných kulturních a společenských akcí:

Městský ples (únor). Jarmil party (rockový festival - březen, dříve probíhalo v obdobném termínu Rockování na Olešce). Festival Patříme k sobě (kulturně společenský festival - duben). Westernový den –v květnu 2011 se konal 1. ročník, vzhledem k úspěšnosti se předpokládá jeho každoroční opakování. Jazz pod Kozákovem (hudební festival - květen). Semilská pouť (vždy poslední víkend v červnu). Semilské kulturní léto – hudební pátky všech hudebních žánrů. Turistický pochod Račí stezkou (srpen). Semilský pecen – v roce 2011 již 8. ročník tradičních slavností úrody. Semilský paroháč (divadelní přehlídka - říjen). Rozsvěcení vánočního stromu (začátek adventu).

Součástí kulturního života města je činnost množství spolků a sdružení, které vyvíjejí činnost v oblasti kulturních a společenských akcí, tyto aktivity jsou podporovány z Grantového programu města. V oblasti kultury se angažují také školy.

1.6.3 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ MĚSTEM SEMILY KC GOLF SEMILY Hlavní náplní této organizace je pořádání již tradičních kulturních projektů (country festival, Jazz pod Kozákovem, Ďolík fest, Semilské kulturní léto, přehlídka dechovek), pořádání cyklu zájezdů na hudební představení (opery, operety, balety) do divadla v Liberci, tanečních zábav, plesů, promenádních koncertů, vzdělávacích a naučných pořadů pro studenty středních škol a žáků

19


2. stupně ZŠ, výchovných divadel. Představení pro MŠ a matky s dětmi na MD, besedy s cestovateli a dalšími významnými osobnostmi, zajišťování kulturních programů na akcích pořádaných Městem Semily (pouť, Pecen, ples) a spolupráce s dalšími p.o. a spolky ve městě. Ke KC Golf přiléhá hotel, funkční propojení (využití prostor pro semináře apod.) ale dosud chybí. Technický stav budovy KC Golfu není optimální, je třeba věnovat pozornost modernizaci interiérů. KC Golf hospodaří s provozním příspěvkem od zřizovatele, který činí necelou polovinu příjmů. Ostatní náklady jsou pokryty výnosy ze vstupného, kurzovného, tržeb z baru, krátkodobých a dlouhodobých pronájmů. Pozemek, na němž KC Golf leží, není v majetku města, což představuje značné náklady na jeho pronájem. Je nezbytné zlepšit využití kulturního centra. Pečlivým výběrem spektra žánrů a zároveň optimálního počtu uváděných představení je nutno zkvalitnit výběr nabízených představení a tak získávat další diváky a tím zvyšovat rentabilitu představení, zároveň vytvářet speciální slevy a kombinace služeb pro různé cílové skupiny.

KINO JITŘENKA Nově zrekonstruovaná budova Jitřenky nabízí široké spektrum kulturního vyžití. Velkým lákadlem je kino s možností promítání filmů v 3D kvalitě, pravidelné přímé vysílání z Metropolitní opery nebo občasné přenosy sportovních utkání jsou hojně divácky navštěvované. V budově sídlí moderní knihovna pro dospělé, děti a mládež. Nové prostory se nabízejí k uspořádání různých besed a setkání s osobnostmi kulturního života. V přízemí je k dispozici kavárna.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA SEMILY Jak již bylo zmíněno, MK sídlí ve zbrusu nových prostorách budovy Jitřenka. Hlavní činností knihovny je shromažďování, zpracování, uchovávání, ochrana a zpřístupňování publikovaných dokumentů a poskytování informací v jakékoli formě bez rozdílu pro všechny obyvatele. Tato hlavní činnost je doplněna dalšími poskytovanými službami – internet pro veřejnost, kopírovací služby, pronájem prostor atd. V rámci nového postavení a funkce knihoven a díky možnostem, které nabízejí nové prostory, jsou připravovány nové aktivity, díky nimž se z knihovny v návaznosti na kino postupně stává komunitní centrum – místo setkávání různých skupin obyvatel, kteří zde nacházejí další možnosti vyžití. Již nyní je v knihovně také čítárna. Knihovna se intenzivně věnuje dětskému čtenáři, ale také seniorům a handicapovaným lidem. V programové nabídce je řada besed, přednášek a dalších projektů.

MUZEUM A POJIZERSKÁ GALERIE Tato instituce sídlí v historické budově v centru města, v rodném domě I. Olbrachta a A. Staška. Muzeum dokumentuje region horního Pojizeří se zaměřením na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Součástí muzea je památník osobností Semilska, který představuje 45 osobností spjatých s městem a jeho okolím. Neodmyslitelnou součástí muzejních aktivit jsou vánoční a velikonoční jarmarky s prodejem drobných tradičních lidových výrobků. Jedinečné poslání pro danou lokalitu představuje galerijní činnost. V přízemí historické budovy a v Pojizerské galerii se po celý rok konají historické a výtvarné výstavy. Práce se sbírkami patří k jednomu z hlavních poslání MaPG. Sbírky jsou získávány nákupem, dary nebo vlastním sběrem. Muzeum poskytuje celoročně služby badatelům, studentům a ostatním při vyhledávání materiálů pro studijní účely.

20


V roce 2011 byla MaPG svěřena památkově chráněná roubenka v Jílovecké ulici, kde byla vytvořena ojedinělá expozice pilníkářského řemesla.

1.6.4 PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY Za nejzajímavější památkově chráněné objekty ve městě lze považovat:

kostel Umučení sv. Jana Křtitele, kostel sv. Petra a Pavla, muzeum čp. 2, hotel Obecné dům, areál chalup čp. 102, 103 a 104.

KOSTEL UMUČENÍ SV. JANA KŘTITELE Hodnotná a v jádru velmi dobře zachovalá barokní stavba realizovaná na místě staršího kostela v letech 1723 - 27, (sakristie pochází z roku 1828). Kostelní vrch bývá označován pomístním jménem Koštofrank.

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA Objekt je kvalitní a velmi dobře zachovalou neorománskou památkou vybudovanou v letech 19081911 na místě staršího barokního kostela z roku 1702. Autorem projektu nového kostela je arch. Bohumil Štěrba z Prahy - Karlína.

MUZEUM ČP. 2 Dům byl původně panskou hospodou při zdejším pivovaru a později patřil rodině právníka a spisovatele Antonína Zemana, který publikoval pod pseudonymem Antal Stašek. V roce 1882 se zde narodil jeho syn Kamil Zeman, později známý jako spisovatel Ivan Olbracht. Kvalitní památka zděné městské architektury druhé poloviny 18. století. Od roku 1960 je zde umístěno městské muzeum. Součástí stálé expozice městského muzea je kamenný dveřní portál přenesený z mlýna čp. 87 v Košťálově po jeho demolici v roce 1980.

HOTEL OBECNÍ DŮM Cenná architektonická památka, vystavěná na v letech 1906-1909 v historizujícím neorenesančním slohu s prvky nastupující secesní ornamentiky. Autorem projektu je významný pražský architekt Jan Vejrych, rodák z blízké Horní Branné. Ve štítu hlavního průčelí je umístěna rozměrná mozaika z benátského skla s vyskládaným znakem města Semily a rostlinnými motivy podle návrhu Jano Kohlera.

21


AREÁL CHALUP ČP. 102, 103 A 104 Jedinečný areál tří roubených chalup z konce 18. století. Skupina domů vyniká autenticitou a malebností. Doklad původní dřevěné zástavby města Semil. V dnešní době je zde ojedinělá expozice pilníkářského řemesla.

1.7 SPORT 1.7.1 SHRNUTÍ

Síť stávajících sportovních zařízení je vyhovující. Nekvalitní jsou drobná sportoviště v prostorách sídlištních celků, která je tudíž nutné zčásti zrušit a zčásti (selektivně) rekonstruovat a modernizovat. Městský stadion je zanedbaný, chybí možnost provozování atletických disciplín, zchátralé je zázemí – „kabiny“, vhodné by bylo doplnit víceúčelové volně přístupné „nerozbitné“ hřiště. Je třeba vyřešit majetkové poměry. Semily mají vzhledem ke své poloze (zvlněná krajina, zdravé životní prostředí) vhodné podmínky pro rekreační sport, pořádá se tu řada sportovních akcí. Městské koupaliště mimo provoz, v létě jsou využívána koupaliště v Chuchelně a Košťálově, celoročně pak kryté bazény a akvacentra v Jičíně, Jablonci n. N. (do obou též pořádány jednodenní autobusové zájezdy), Liberci atd.

1.7.2 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A HŘIŠTĚ Na území města se nachází několik sportovišť pro provozování letních sportů a Sportovní centrum pro sportování během zimy nebo pro sálové sporty. Kromě haly je pro sálové sporty využívána také Sokolovna, stavebně navazující na objekt SC a tělocvična při ZŠ Dr. F. L. Riegra v Řekách. Z venkovních sportovišť je nejvýznamnější Městský stadion se třemi fotbalovými hřišti a atletickou dráhou, tenisové kurty na Kruhách a hřiště při ZŠ Dr. F.L.Riegra v Řekách. Městský stadion je dosud v majetku města, majetkové poměry je třeba vyřešit. Město Semily je zřizovatelem Sportovního centra, které funguje již cca 10 let. Hlavní činností je zajišťování správy a provozování sportovišť a sportovních zařízení v Semilech, pořádání sportovních akcí a vytváření potřebných technických a provozních podmínek pro tuto činnost. Dále jsou v SC poskytovány služby masérské, rekondiční a regenerační, je zde provozováno solárium. Součástí objektu je restaurace, která je v pronájmu. V majetku SC je hala, Městský stadion a prostor bývalého koupaliště, které je v současnosti mimo provoz. SC spolupracuje s informačním centrem na propagaci Semil a okolí. Byly nabídnuty turistické balíčky služeb, které předkládají zájemcům ucelenou nabídku toho nejlepšího ze Semil a okolí, doplněné o ubytování a stravu. Město Semily podporuje finančně spolky a neziskové organizace z Grantového programu Města. Významný podíl na rekreačním sportu má Sportovní klub Semily, Tenisový klub Semily, Tělovýchovná jednota Semily, Golf club Semily a Veřejná lyžařská škola. V obytných částech města byla v minulosti vybudována menší, volně přístupná sportoviště, která však postupem času pozbyla na atraktivnosti a nebyla využívána. V současnosti je jejich stav neuspokojivý. Nepředpokládají se tedy další opravy a následné udržování všech těchto ploch. Nově byla

22


vybudována dětská hřiště na Ostrově a na sídlištích Oleška a v Řekách, která tento stav podstatně zlepšila. V roce 2010 bylo dokončeno v areálu ZŠ Dr. F .L. Riegra víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které je otevřeno i pro veřejnost. V Semilech bylo v minulosti vybudováno koupaliště. Stejně tak jako již zmíněná sportoviště je i toto zařízení mimo provoz. V letních měsících využívají občané Semil možnost koupání v nedaleké Chuchelně a Košťálově, popř. v Železném Brodě. Na jaře a na podzim jsou vypravovány bezplatně sobotní autobusy do krytých plaveckých bazénů v Jablonci nad Nisou a Jičíně. Zájezdy do bazénů jsou velmi oblíbené a hojně využívané.

1.7.3 SPORTOVNÍ ŽIVOT Oblast sportovního života je soustředěna na několik pravidelných sportovních akcí. Jednou za dva roky probíhá slavnostní vyhodnocení nejlepších sportovních počinů „Sportovec roku“. K tradičním akcím patří např.:

novoroční výstup na Kozákov, krajský přebor v běhu na lyžích, Semily Cup (fotbal žáků – srpen), fotbal (divize), přespolní běhy (2x ročně), severočeská liga ve florbale, KOZA Cup, semilský pohár v tenisu, volejbal – Memoriál Fr. Volfa, nohejbalový turnaj Joska cup, nohejbalový turnaj mládeže - seriál poháru ČNS, vánoční turnaj v judo, silvestrovský lyžařský závod, sportovní dopoledne v SC pro mateřské školy a první až třetí ročník ZŠ, atletický čtyřboj 1.-4. tříd ZŠ atd.

1.8 CESTOVNÍ RUCH 1.8.1 SHRNUTÍ

Nabídku města Semily v oblasti cestovního ruchu je třeba nabízet v širším kontextu okolí (Kozákov, Bozkovské dol. jeskyně, Riegrova stezka) v rámci regionu „Český ráj“. Podstatnými specifiky města, vytvářejícími potenciál pro cestovní ruch, jsou mj. tradice hračkářství, unikátní výroba prvních herních automatů (Vaněk, Mach), geologické zajímavosti a unikáty a také klid, bezpečí a možnost odpočinku. Cílovými skupinami návštěvníků města Semily by měly být především rodiny s dětmi (benefit této skupiny – opakované návštěvy) a senioři navštěvující město v rámci prodlouženého víkendu nebo cestou „na hory“.

23


1.8.2 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Semily nejsou tradiční destinací cestovního ruchu, a proto je nezbytné propagovat město v souvislosti s jeho okolím, bohatým na přírodní pamětihodnosti. Velkým turistickým lákadlem je Riegrova stezka, Bozkovské dolomitové jeskyně a Kozákov. Největší atrakcí pro turistický ruch je Riegrova stezka kaňonem řeky Jizery. V roce 2000 proběhla rekonstrukce této stezky a doplnění území o informační tabule a rozcestníky, zpevnění hran stezek a opravení stávajících staveb. Úprava byla financována z Programu Phare CBC CZ 9701, Projekt Nisa – rozvoj turistických stezek, finanční podíl české strany zajistilo Město Semily. Další významnou akcí v roce 2008 a 2009. byla oprava přístupné vodní elektrárny Spálov, která je architektonickým i technickým unikátem. Za účelem zařazení Semil do okolních destinací vstoupilo město do několika uskupení, která realizují především projekty zaměřené na propagaci a rozvoj regionu:

Sdružení Český ráj - hlavním účelem sdružení je spolupráce členských obcí, měst a dalších právních subjektů s cílem přispět k rozvoji cestovního ruchu v oblasti Český ráj. Předmětem činnosti je především koordinace všech aktivit při propagaci cestovního ruchu včetně příslušných komplexních služeb, průkazný informační servis pro potřeby cestovního ruchu s vypracovaným marketingem a spolupráce při vytváření strategie rozvoje regionu. Mikroregion Kozákov je dobrovolný svazek obcí Chuchelna, Semily a Záhoří, priorita byla dána cykloturistice a zintenzivnění využívání vrchu Kozákova, zlepšení vybavenosti území pro rozvoj turistiky, včetně zkvalitnění infrastruktury a služeb, které by sloužily také obyvatelům a rozvoji malého podnikání.

Obrázek 1: Loga Sdružení Český ráj a Mikroregionu Kozákov

Samotné město Semily disponuje především atraktivitami lokálního významu (viz kapitola Kultura).

1.8.3 INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU V centru města v rodném domě Dr. F. L. Riegra bylo zřízeno informační centrum. Slouží jak pro turisty (poskytuje informace o historických památkách a turistických atraktivitách, možnostech ubytování, zajišťuje průvodcovské služby), tak pro místní obyvatele (informace o dopravních spojích, podávání inzerátů do kabelové televize a Semilských novin, vydávání kalendáře kulturních, sportovních a společenských akcí, prodej vstupenek atd.). IC spolupracuje např. s příspěvkovými organizacemi města na tvorbě „balíčku služeb“ pro návštěvníky města, a též s ostatními informačními středisky (Turnov, Jilemnice, Železný Brod a Lomnice nad Popelkou). V rámci projektů rozvoje turistiky se opravují turistické stezky a vyznačily se cykloturistické trasy. Dalším cílem je připravit nové dva turistické okruhy a dovybavit je piknikovými místy. Uvažuje se o přesunu IC do Muzea, což by posílilo možnost vzájemné výpomoci obou organizací. V Semilech existují četná ubytovací zařízení, k nejznámějším patří např. Sportovní centrum Semily – příspěvková organizace Města Semily, Pension Erika, Obecní dům, Penzion Hybler, Hotel pod Spálovem, Hotel v KC Golfu, Farma Lánská atd. celkem je v těchto zařízeních 126 lůžek. Na základě informací ze Sportovního centra je zřejmé, že návštěvnost za poslední tři roky klesá (klesají počty

24


ubytovaných i počty dnů ubytování). Tento nepříznivý trend má negativní dopad na výsledek hospodaření. Graf 5: Vývoj počtu ubytovaných hostů ve Sportovním centru Semily

Vedení SC ve spolupráci s IC připravilo pro sezónu 2011 speciální doplňkový turistický program, který má propagovat město a okolí. Jedná se o víkendový balíček služeb určený především rodinám a také seniorům.

1.9 DOPRAVA 1.9.1 SHRNUTÍ

Dobrá dostupnost železničního nádraží s autobusovým nádražím a centrem města. Využitelnost železnice pro dopravu do okolních center (Turnov) i krajských měst (Liberec, Hradec Králové). Špatné napojení na páteřní silniční síť (kolem města neprochází dálnice, rychlostní silnice ani silnice I. třídy). Dlouhodobý pozvolný nárůst intenzity silniční dopravy ve městě. Nejzatíženější silniční komunikací ve městě je Nádražní ulice v úseku mezi Riegrovým náměstím a křižovatkou s Luční ulicí. Nadregionální pozice místního dopravce Bus Line (býv. ČSAD Semily). Regionální autobusová doprava ve vybraných úsecích částečně supluje i městskou dopravu. Relativně hustá síť cyklotras (se zatím spíše izolovanými úseky cyklostezek) a značených turistických cest pro pěší. V centru v případě krátkodobého parkování kapacita parkovacích stání postačuje (mj. v důsledku přítomnosti několika supermarketů s parkovišti), naopak výrazný problém s nedostatkem parkovacích míst mají sídliště.

25


1.9.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím města prochází celostátní železniční trať č. 030/508 (Pardubice) – Hradec Králové – Jaroměř – Liberec a regionální železniční trať č. 035/548A Tanvald – Železný Brod. Na obou těchto tratích je provozována pravidelná osobní a nákladní doprava a to společnostmi České dráhy a.s. a ČD Cargo a.s. Na výše uvedených tratích se nalézá železniční stanice Semily a železniční zastávka Spálov. Pro většinu území je vzhledem ke vzdálenosti využitelnější železniční stanice Semily. Nádraží je situováno na západním okraji města s dobrou dostupností autobusového nádraží a centra města. V pracovní den odjíždí ze stanice Semily ve směru Turnov 12 osobních vlaků (relace Nová Paka/Stará Paka – Turnov/Liberec) a 9 rychlíků (relace Pardubice – Liberec), naproti tomu ve směru Stará Paka se jedná o 10 osobních vlaků (relace Liberec/Turnov – Stará Paka/Nová Paka) a 9 rychlíků (relace Liberec – Pardubice). U rychlíků je nastavená taktová doprava s pravidelným taktem 2 hodiny, přičemž v exponovaných časech je tento takt doplněn o další spoje. Na všechny spoje navazují v důležitých uzlech spoje regionálního i celostátního významu. Ze železniční zastávky Spálov v pracovní dny odjíždí 13 osobních vlaků ve směru Železný Brod a 12 osobních vlaků ve směru Tanvald. Tento stav je plně dostačující současné poptávce po železniční dopravě. Železniční stanice Semily je týdně obsluhována 3 nákladními vlaky týdně v každém směru (relace Stará Paka – Turnov). Železniční zastávka Spálov není nákladními vlaky obsluhována vůbec, vlaky zde pouze projíždí.

SILNIČNÍ DOPRAVA Městem prochází tři silnice II. třídy a několik silnic III. třídy. Silnice II. a III. třídy:

II/289 Roprachtice, rozcestí - Slaná (Bořkov), rozcestí, II/292 Železný Brod - Víchová nad Jizerou, II/288 Železný Brod - Podbozkov - Semily, Cimbál (křiž. II/289) III/2829 Semily – Chuchelna, Bačov – Radostná pod Kozákovem, III/2889 Semily – Spálov, III/2892 Semily – Bítouchov u Semil III/2893 Semily – Benešov u Semil III/2894 Semily, odb. Příkrý – Nouzov III/2922 Semily – Chuchelna – Záhoří III/2923 křiž. Chuchelna - Klinkovice

Z hlediska intenzity dopravy je nejvýznamnějším spojením silnice II/289 do Košťálova a Lomnice nad Popelkou (denní intenzita 5.258 vozidel v Bořkovské ulici), druhou nejzatíženější je silnice II/292 do Železného Brodu. Nejzatíženější komunikací na území města je Nádražní ulice v úseku od křižovatky s ulicí Luční na Riegrovo náměstí s denní intenzitou provozu 9.982 vozidel. Délka silnic na území města je u silnice II. třídy 11,6 km a u silnic III. třídy 12,5 km. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem Libereckého kraje.

26


Tabulka 14: Intenzita dopravy na území města Semily (počet vozidel za 24 hodin) Číslo silnice

Směr

2005

2010

II/289

Košťálov a Lomnice n. Pop.

6 285

5 258

II/292

Železný Brod

3 804

4 664

II/289

Vysoké n. Jiz. a Bozkov

3 035

3 254

II/292

Jilemnice

2 469

3 617

Pro převážně místní dopravu na území města slouží síť místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Na území města jsou na stávajících pěších komunikacích realizovány trasy s bezbariérovými úpravami. Postupně je vytvářena síť cyklostezek. Pro potřeby turistiky a cykloturistiky jsou také využívány některé zemědělské a lesní obslužné komunikace. Délka místních komunikací na území města 25,97 km. Místní komunikace jsou městským majetkem.

1.9.3 VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou. Území města je obsluhováno ze železniční stanice Semily a ze železniční zastávky Spálov. Autobusové nádraží je umístěno v blízkosti vlakového nádraží i centra města a nalezneme zde 8 zastávek. Veřejná autobusová doprava je na území města zastoupena 11 dálkovými a 18 příměstskými autobusovými linkami. Zastávky autobusů ve městě jsou v malé míře vybaveny přístřešky pro cestující a zastávkovými zálivy. Dostupnost těchto zastávek je z většiny zastavěného území dostačující, největším problémem je velká docházková vzdálenost z lokality Bítouchov, který není obsluhován žádnou autobusovou linkou. Ve městě v současné době není v provozu žádná linka MHD (městská hromadná doprava). Uvažuje se zkušební provoz linky MHD, protože město je prostorově rozlehlé a je třeba zajistit i obsluhu některých míst, kam nezajíždí příměstské autobusy. Zvažovanou variantou je 1 okružní linka, která by město stála cca 1,2 mil. Kč ročně. Otočka pro linku MHD je nově zanesena v územním plánu města.

1.9.4 NEMOTOROVÁ DOPRAVA Pěší doprava je v rámci města vedena většinou po chodnících podél komunikací, přičemž křížení pěších cest se silnicemi je možné na značených přechodech pro pěší. Na některých přechodech jsou instalována bezpečnostní opatření (střední ostrůvek). V místech větší koncentrace obyvatel nalezneme omezení rychlosti, stanovení obytných zón a zpomalovací prahy. Kromě pěší dopravy je územím města trasováno i několik značených turistických tras:

0435 (červená) Semily – Bítouchov – Spálov – Spálov, most 1885 (modrá) Lomnice nad Popelkou – Pohoří – Slaná, Nedvězí – Semily – Příkrý 1889 (modrá) Semily – Bítouchov 1893 (modrá) Semily – Morava – Myší skála – Spálov – Spálov, žst. 4211 (zelená) Semily – Čikvásky – Bystrá nad Jizerou – Jilemnice – Vrchlabí 4276 (zelená) Spálov žst. – Podbozkov – Helkovice – Vysoké nad Jizerou 4280 (zelená) Kozákov – Na rovném – Semily – Nouzov – Sejkorská kaplička 27


7306 (žlutá) U Krkavčí skály – Semily – Bozkov – Jesenný – Navarov, most 7313 (žlutá) Bítouchov – Morava 7382 (žlutá) Semily – Chuchelna – Komárov – Kozákov

V seznamu nejsou uvedeny cyklostezky, které nemají číselné označení. Příkladem je cyklostezka V Řekách, která však má pro cyklistickou dopravu ve městě značný význam. Na území města se nachází několik značených cyklotras vedených převážně po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích. Jedná se o místní cyklotrasy IV. třídy, jež jsou v terénu značeny silničním značením. Přes území města jsou směrovány tyto značené cykloturistické trasy:

4170 Turnov – Malá Skála – Koberovy – Železný Brod – Semily – Háje nad Jizerou – Vysoké nad Jizerou – Paseky nad Jizerou 4175 Železný Brod – Záhoří – Semily – Slaná Kundratice 4176 Semily – Kozákov – Tatobity – Rovensko pod Troskami, Újezd pod Troskami

1.9.5 STATICKÁ DOPRAVA (DOPRAVA V KLIDU) V současné době je ve městě rozšířené bezplatné parkování soukromých vozidel na veřejných parkovištích a u supermarketů, což snižuje obvyklé problémy s parkováním uvnitř měst. Ale i tak jsou možnosti parkování a odstavení vozidel v centru města nedostatečné. Částečně bylo docíleno zvýšení počtu parkovacích míst v okolí centra města organizací dopravy formou jednosměrných komunikací a na Riegrově náměstí a na parkovišti při ulici Nádražní využitím parkovacích kotoučů s omezením doby parkovaní do 120 minut. Parkovací kapacity na sídlištích jsou nedostatečné. Po rekonstrukci ulice Bavlnářská došlo k navýšení parkovacích míst. U ostatních sídlišť je počítáno s navyšováním kapacit zejména v souvislosti s programy revitalizací sídlišť. Ve městě se dále nalézá na 600 krytých garážových stání, jejich kapacita je vyhovující a do budoucna se neuvažuje o zvyšování jejich počtu.

28


Obrázek 2: Motorová doprava v Semilech

29


Obrázek 3: Nemotorová doprava v Semilech

30


Obrázek 4: Statická doprava v Semilech (parkovací stání)

31


1.10 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 1.10.1 SHRNUTÍ

Přestože vodné a stočné za posledních 10 let zdražilo o více jak 50%, nepokrývá toto zdražení pravidelnou obnovu sítě. Vodovod je opotřeben ze 68 % a kanalizace ze 40 %. Kapacita elektrického vedení je pro území Semily dostatečná. V dlouhodobých plánech je výměna nadzemního vedení, popř. jeho uložení do země. Kapacita sítě zásobování plynem je pro území Semily dostatečná a opravy stávajících sítí budou řešeny dle aktuální potřeby. Na území města jsou instalovány dva velké zdroje tepla o celkovém instalovaném tepelném výkonu 20,9 MW, oba zdroje spalují zemní plyn. Na centrální teplo je v devítitisícovém městě napojena asi třetina domácností a také škola a několik provozoven. Cena tepla se za poslední 3 roky téměř nezměnila. Její hodnota 597 Kč/Gj se dá předpokládat i v budoucnu (pokud se razantně nezmění ceny plynu). Současný stav sítě veřejného osvětlení je v mnoha úsecích na hranici životnosti. Proto je nutno se zabývat postupnou rekonstrukcí s ohledem na rozpočet města. Město Semily si nechalo zpracovat „Územní energetickou koncepci území města Semily a obcí Benešov u Semil a Chuchelny“, která je řešena pro období 20 let. Výstupem je návrh 10 opatření týkajících se i obnovitelných zdrojů energie. Hlavním z nich je výstavba geotermálního vrtu pro zásobování tepla a výrobu el. energie. Internet i telefonní síť mají v Semilech dostatečné pokrytí. Jejich budoucí vývoj je dán poptávkou a nabídkou na trhu, jež se v současné době zdá dostatečná s ohledem na budoucí vývoj. Místní kabelová televize bohužel nepokrývá celé území Semil a do budoucna se neočekává jakýkoliv nárůst pokrytí (byť samotné vysílání televize je dostupné i na internetu).

1.10.2 VODOVOD A KANALIZACE Vodovod i kanalizace města byly v minulosti převedeny do majetku VHS Turnov. Vodohospodářské sdružení Turnov je dobrovolný svazek obcí založený dle zákona o obcích a je vlastníkem VH infrastruktury členských obcí. Hlavní náplní sdružení je vykonávání činností vlastníka této infrastruktury - investiční činnost a zajištění systému provozování. Jde o zajištění rozvoje vodohospodářského majetku v členských obcích (výstavba vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod a dalších vodních děl), a to prostřednictvím získaných prostředků z vlastního provozování, dotací a příspěvků svých členů. V současné době provozování vodohospodářského majetku VHS Turnov smluvně zajišťuje akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK, a.s.) Teplice, oblastní závod Turnov.

KANALIZACE Město Semily (mimo části Bítouchova a dále Klinkovic, Nouzova, Spálova) má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je odpadní voda odváděna na městskou čistírnu odpadních vod. Na čistírnu odpadních vod jsou přiváděny odpadní vody od většiny trvale bydlících obyvatel města. Čistírna odpadních vod Semily byla postavena na začátku 90. let, 01.08.1994 zprovozněna a do trvalého provozu byla uvedena v roce 1996 a v roce 2006 došlo k rozšíření a intenzifikaci. Jedná se

32


o aktivační čistírnu s nitrifikací, s denitrifikací a s částečnou stabilizací kalu. Čistírna je určena pro společné čistění komunálních odpadních vod z města a průmyslových odpadních vod. Kapacita semilské čistírny odpadních vod je 13 000 EO. Vzhledem k tomu, že dosud je napojeno (výpočet dle míry znečistění) 4 100 EO, je budoucnost čistění splaškových vod dostatečně zajištěna. To potvrzuje i fakt, že při odhadu 3 osob na přípojku je napojeno více jak 2/3 domácností. Na přípojku se odhadem počítají 3 osoby, takže při počtu 2224 přípojek lze předpokládat připojených 6670 obyvatel. Semily mají 8800, okolní obce v katastrálním území Semily cca 600 obyvatel. Kromě městské čistírny odpadních vod se v zájmovém území nalézá ještě čistírna odpadních vod strojírenského areálu firmy AXL, a.s. Jedná se o průmyslovou čistírnu s biologickým dočištěním. Čistírna odpadních vod pro nemocnici je odstavena, nemocnice je napojena na městskou čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou ve většině města zachycovány jednotnou kanalizací a přes odlehčovací komory vypouštěny do řeky Jizery. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody ve zbylých částech města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky (popř. přímo do čističky) a dále pak v septicích s přepadem do povrchových vod, do kanalizace respektive do trativodů. Navrhuje se rozšíření kanalizačního systému do těch částí města, kde dosud soustavná kanalizace není a odvedení odpadních vod z těchto území do ústřední čistírny odpadních vod Semily. Jedná se o území, která jsou v přímé návaznosti na stokovou síť nebo v její relativní dostupnosti. Nenavrhují se kanalizace v místech, která jsou vzdálená od vlastního města a kde počet obyvatel je nízký, takže není investičně ani provozně výhodné budovat stokovou síť (například Spálov, Cimbál, Janeček, Nouzov). V těchto lokalitách budou odpadní vody zneškodňovány individuálně v jímkách na vyvážení, případně v domovních čistírnách odpadních vod, které budou napojeny do přilehlých recipientů, případně s využitím vsakování – to vše pouze v souladu s platnou legislativou (zejména zákon o vodách 254/2001 Sb. v platném znění). Celková délka kanalizace na území města Semily je 28 km. Finančně se jedná o majetek v hodnotě cca 500 mil. Kč. Tento majetek je i po rekonstrukci v rámci akce Čistá Jizera opotřeben ze 40 %. Přestože jde o hrubý odhad, lze předpokládat průměrnou životnost dosud nerekonstruovaných řadů cca 20-40 let. Hodnota opotřebení a tedy následné životnosti není alarmující. Bohužel možnosti pravidelného ročního financování neumožňují zachovat současný stav opotřebení a bez navýšení investic může v budoucnu dojít i k velmi razantnímu zhoršení stavu. Stanovisko Ministerstva zemědělství (MZE) je takové, že nebude zasahovat do rozhodnutí vlastníků o stanovení výše prostředků na obnovu, pokud vlastník prokáže, že ze současné úrovně vodného a stočného vynakládá odpovídající část na obnovu. To však neřeší uvedený rozpor. Aby bylo možné do budoucna zajistit odpovídající a funkční stav majetku a pokud stanovisko MZE bude nadále mluvit o samofinancovatelnosti oboru, jeví se jako nezbytné toto řešit pouze dramatickým zvýšením ceny vodného a stočného. V opačném případě musí nastoupit jakékoliv formy dotací pro obnovu majetku buď ze strany státu, nebo prostředky eventuálních cizích investorů.

VODOVOD Město Semily je zásobováno ze dvou hlavních zdrojů. První a zároveň hlavní je v Příkrém (v údolí vodního toku Vošmenda pod Bozkovem). Tato úpravna je již dožilá a potřebuje rekonstrukci. Druhý zdroj je v Jílovcích. Zde se jedná o vodu z podpovrchových štol bez nutnosti úprav. Jílovce zásobují

33


spíše střed města, zbývající část města je zásobována z Příkrého. Kapacita úpravny v Příkrém je dostatečná pro celé město i v případě výpadku vodárny v Jílovcích. Z výše uvedeného plyne nutnost rekonstrukce úpravny vody v Příkrém. Projekt je v současné době připraven a čeká se na vhodný dotační titul. Z vlastních prostředků není reálné tuto rekonstrukci provést. Systém zásobování vodou města tedy zůstane zachován. Vývoj bude znamenat doplňování a rozšiřování kapacit tohoto systému, tzn. posílení akumulace vodojemu, doplnění o nové úseky řady. Tato doplnění se budou týkat zejména zásobování nových rozvojových lokalit, částečně zlepšení zásobování místních částí. Přes výše uvedené je v současné době na vodovod napojeno téměř 100 % obyvatel. Tabulka 15: Opravy a investice v zásobování vodou v letech 2008 – 2010 2008

2009

2010

investice

5,7

2,5

2,3

opravy

2,2

0,5

0,6

celkem

7,9

3,0

2,9

V letech 2009-2011 byla realizována akce Čistá Jizera. V rámci této akce bylo realizováno12,9 km kanalizačních řadů, z toho 6,9 km nových, 3,5 km zrekonstruovaných kanalizačních řadů, 1,37 km nových a 1,13 km zrekonstruovaných kanalizačních přípojek. Následující tabulka uvádí přehled cenových nárůstů vodného a stočného za minulá období. Ceny jsou uvedeny v Kč/m3 včetně DPH. Tabulka 16: Vývoj vodného a stočného v letech 2001 – 2011 (Kč/m3 včetně DPH) rok

vodné

stočné

celkem

2001

19,30

13,46

32,76

2005

26,18

18,06

44,24

+35%

2010

39,16

30,61

69,77

+57%

71,98

+3,2%

2011

nárůst proti předchozí hodnotě

Pozn.: Údaje k roku 2011 jsou zatím nekompletní.

V roce 2010 bylo završeno koncesní řízení na nového provozovatele, který bude na území VHS působit od 1. 1. 2011 po dobu 10 let. Jako vítězná byla schválena nabídka firmy SčVK, a.s., Teplice. Z nabídky v koncesním řízení vzešel základ pro stanovení ceny na rok 2011. Všechny položky v kalkulaci byly jasně dané, Rada sdružení stanovila pouze výši nájemného ve vazbě na výslednou cenu vodného a stočného. Celková délka vodovodu na území města Semily 54,4 km. Finančně se jedná o majetek v hodnotě cca 300 mil. Kč. Tento majetek je i po rekonstrukci v rámci akce Čistá Jizera opotřeben z 68 %. Přestože jde o hrubý odhad, lze předpokládat průměrnou životnost dosud nerekonstruovaných řadů cca 15-30 let. Hodnota opotřebení a tedy následné životnosti není uspokojivá a lze předpokládat v budoucích letech zvýšenou potřebu navýšení investic. Řešení jsou shodná s řešeními pro kanalizaci.

34


1.10.3 PLYN Západně od města prochází řešeným územím vysokotlaký (VTL) plynovod. Přes dvě vysokotlaké (VTL) regulační stanice jsou napojeny středotlaké (STL) rozvody ve městě. Rozvodná plynovodní síť je provedena formou středotlakých a nízkotlakých rozvodů, které jsou postupně rekonstruovány na středotlaké (STL) rozvody. Pro zvýšení kapacity rozvodů na pravém břehu Jizery je navržena nová středotlaká (STL) větev, která umožní rozvedení plynovodu i do vzdálenějších lokalit města. Na příští roky nejsou v současnosti kromě rekonstrukce regulační stanice v Semilech plánovány žádné větší investice. Celková kapacita dvou plynových regulačních stanic VTL/STL je při současném max. odběr plynu využita ze 75% a s rezervou je schopna pokrýt dodávku plynu i pro předpokládanou novou výstavbu v průběhu dalších 20 let.

1.10.4 ELEKTRICKÁ ENERGIE V blízkosti Semil se nachází rozvodna 110/35 kV Semily – Na Rovném. S novou výstavbou se neuvažuje, nevznikají tedy ani nároky na jejich územní rezervy. Dále se zde nachází vodní elektrárna Podspálov. Vlastník distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s. plánuje rekonstrukci vedení VN 110 kV Turnov – Semily. V rámci území Semil se plánují investice do vedení VN 35 kV spojené s výstavbou nových trafostanic v souvislosti s nároky na zásobování elektrickou energií nových lokalit pro výstavbu rodinných domů. V současné době ČEZ a.s má stavební povolení na pokládku nadzemního vedení do země v ulici Wolkerova, Kpt. Jaroše a Bořkovská. Dále se stejným způsobem projektuje kabel NN v Cihlářské. Všechny budoucí investice vč. vyprojektovaných akcí se budou realizovat pouze v případě havárie, popř. při možnosti spojení s jinou investicí ve stejné ulici Obecně však rozvody VN jsou pro město dostatečné a nehrozí nemožnost připojení nových objektů. Zároveň lze v budoucnu předpokládat ukládaní nadzemních vedení do výkopů (při dožití a tedy nerentabilitě opravy sloupového vedení).

1.10.5 DODÁVKY TEPLA A TEPLÉ VODY Na území města jsou instalovány dva velké zdroje tepla (kategorie nad 5 MW) o celkovém instalovaném tepelném výkonu 20,9 MW, oba zdroje spalují zemní plyn. První zdroj o výkonu 16,2 MW s kotli na hranici životnosti (1977) je provozován společností AXL a.s. Druhý zdroj o výkonu 7,9 MW, který provozuje MBS s.r.o. je z roku 1997 a je ve velmi dobrém stavu. Bohužel po odpojení panelových domů v Řekách není tento výkon naplněn. Dále se na území města nachází několik středních a malých zdrojů. Jedná se především o kotelnu pro sídliště Jižní-Luční (3,48 MW), kotelnu pro některé domy sídliště Na Olešce (0,65 a 0,49 MW) a kotelny Brodská (0,137MW) a nemocnice (2 x1,12 MW) Výroba tepla v malých zdrojích je zajištěna převážně plynovými kotli s relativně dobrou účinností, ostatní malé zdroje spalující hnědé uhlí jsou většinou staršího data s přiměřenou nízkou účinností.

35


Dodávku tepla z centrálních zdrojů pro část území města Semily zajišťuje MBS, s.r.o. s podílem 23 % z celkové spotřeby tepla na vytápění a ohřev TUV v celém městě ve všech sférách. MBS, s.r.o. provozuje celkem 7 zdrojů, z nichž 2 dodávají teplo do samostatných soustav centrálního zdroje tepla (Řeky a Luční), zbývajících 5 zdrojů zásobují objekty, v kterých jsou umístěny a případně ještě další objekty sousedící. Na centrální teplo je v devítitisícovém městě napojena asi třetina domácností, škola a několik provozoven. Všechny zdroje tepla jsou plynové, teplovodní. Jsou ve velmi dobrém technickém stavu. Rozvody tepla z těchto zdrojů byly z původních kanálových provedení postupně rekonstruovány na bezkanálové provedení z předizolovaných potrubí, jsou v dobrém technickém stavu a mají malé tepelné ztráty. Tabulka 17: Vývoj ceny tepla v letech 2009 – 2011 Rok

Cena za GJ (Kč)

Změna v %

2009

597,90

2010

595,76

-0,36

2011

593,41

-0,40

Centrálně dodávané teplo v Semilech je téměř o stokorunu levnější než v Liberci, přesto se odběratelům zdá cena vysoká. Řada domů se už od systému odpojila a dala přednost vlastním plynovým kotelnám. Ještě v roce 2000 vyráběly kotelny bytové správy v Semilech ročně kolem 60.000 gigajoulů tepla, v 2006 to bylo cca 45 000 gigajoulů a v 2010 už to bylo jen 35.000 gigajoulů. Důvodem není jen odpojování odběratelů, ale také zateplování domů, které výrazně snižuje spotřebu tepla. Cena tepla v Semilech v letech 2009-2011 patřila v Libereckém kraji k těm nižším. Méně platí obyvatelé například v Turnově (v roce 2009 naopak byly o 88 Kč dražší), kde dodává tamní teplárenská společnost gigajoul za 582 korun. Naopak ve stotisícovém Liberci platí odběratelé napojení na Teplárnu Liberec 688 korun za gigajoul a v sousedním Jablonci stojí centrální teplo ještě o dvě koruny víc. Průměrná cena tepla v Česku je přitom podle serveru www.cenyenergie.cz kolem 530 korun za gigajoul. Vzhledem k tomu, že město již splatilo náklady spojené s rekonstrukcí CZT, lze očekávat minimální navyšování ceny tepla v budoucnu. Tento předpoklad podporuje i soutěžení ceny plynu a tedy každoroční snaha města dosáhnout minimálních nákladů na vstupu.

1.10.6 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ SVÍTIDLA Stávající svítidla použitá pro osvětlování komunikací obce jsou z dnešního hlediska výkonnosti světelných zdrojů nevyhovující. Na spravovaném území obce je umístěno celkem 1110 svítidel. Z pasportu veřejného osvětlení plyne následující závěr: Stávající nevyhovující svítidla starší 5 let je třeba nahradit moderními typy svítidel s požadavkem na vysokou kvalitu mechanické části svítidla s maximálním krytím optické části svítidla IP65 (prachotěsné), s vysokou světelnou účinností svítidla nad 90% danou použitím fasetového refraktoru svítidla s možností instalace moderních zdrojů označených pro sodíkové výbojky (SON-T super , NAV-T super). Tento závěr především řeší výkonnost svítidel bez ohledu na ekonomickou stránku.

36


STOŽÁRY, VÝLOŽNÍKY Jedná se o rozvod nízkého napětí (NN) v trasách podél komunikací mimo centrum města. Skladba stožárů je v různých výškách, materiálech a způsobu kotvení. Převážná část ocelových stožárů je starší 30 let. Jejich stav je havarijní, některé jsou již v místě vetknutí ve stavu rozkladu a hrozí jejich zřícení. Na katastru obce v rozsahu soustavy VO je celkem 1026 stožárů. Za posledních 6 let se v rámci různých oprav komunikací investovalo do obnovy VO. Za tuto dobu se opravilo 179 světelných bodů s investicí za 11 mil. Kč. Dále se nově zhotovilo osvětlení na Ostrově a podél cyklostezky v Řekách (investice za cca 1,7 mil. Kč). Tabulka 18: Investice do obnovy veřejného osvětlení v letech 2005-2010 Lokalita

Náklady v tis. Kč

Počet světelných bodů

Kruha: Rezlerova, Havlíčkova, Jungmannova, U Pekáren

956

25

Tyršova

584

7

Vejfarovo nábřeží

438

13

Koštofranská

293

5

Na Obci

230

6

1084

32

Textilní

703

13

Riegrovo náměstí

583

11

6395

67

Bavlnářská

3. května

KABELOVÉ VEDENÍ Rozvod napájení světelných míst je proveden ve třech variantách, a to zemní vedení, vrchní neizolované vedení a vrchní vedení kabelem AES. Celková odhadnutá délka kabelových rozvodů VO je cca 53,618 km, z toho:

34,47 km zemního kabelového vedení, 7,67 km vrchního neizolovaného vedení, 11,48 km vrchního vedení AES.

Stav kabelových vodičů včetně uložení nebyl zjišťován ani zaměřován. Dle informací pracovníka TSM s.r.o. se na území města nachází poměrně velké množství kabelů starších 40 let. V budoucích 5 -10 letech lze tedy předpokládat potřebnou výměnu zemních kabelů v rozsahu cca 20-30 %.

PROVOZ SOUSTAVY VO Provoz a údržbu zajišťuje smluvně pověřená právnická osoba - TSM Semily s.r.o. Úhrady za spotřebovanou energii hradí město. Díky veřejné zakázce v roce 2010 byly náklady na elektrickou energii sníženy.

EKONOMIKA PROVOZU ZE ZJIŠTĚNÉHO STAVU Pro navrhovanou investici do výměny svítidel je potřeba vycházet ze současných cen zařízení a prací. Celkové náklady by v tomto případě dosahovaly v úrovni cen roku 2008 za 1 ks svítidla demontáže a 37


montáže nového svítidla cca 6.100,-Kč. Celkové náklady v tomto případě jsou při kompletní výměně všech svítidel 1.110 ks * 6.100,-Kč = 6.307.401,-Kč vč. DPH. Při investici do oprav RVO na nový stav příkonů soustavy VO v celkovém počtu 23 ks by ceny dosahovaly v úrovni roku 2008 cca na jeden RVO 15.000,-Kč (Nové jištění a ovládání včetně montáží). Celkové náklady v tomto případě jsou při opravě cca 20 ks RVO 20 ks * 15.000,-Kč = 300.000,-Kč vč. DPH. Celkové náklady na opravu soustavy VO – výměna svítidel + oprava odběrných a přípojných míst RVO: 6.607.401,- Kč vč. DPH. Předpokládaná návratnost investice z úspor elektrické energie a nákladů na údržbu jsou v tomto případě bez opravy RVO 5,6 roků. Vzhledem ke stáří zemních kabelů není ve všech případech reálná pouze výměna svítidla, ale je nutno rekonstruovat i zemní vedení. V případě kompletní rekonstrukce soustavy VO obce Semily a ostatních částí mimo již rekonstruovaných částí zařízení soustavy by se ze zjištěných údajů jednalo cca o 700 světelných míst (SM) se zemním kabelovým rozvodem. Celkové náklady by v tomto případě dosahovaly:

Zemní kabelové vedení - á 1 SM 46.288,-Kč * 700 SM = 32.401.600,- Kč Rekonstrukce RVO - á 1 ks RVO 60.000,-Kč * 20 ks = 1.200.000,- Kč Výměna svítidel 6.100,-Kč * 1110 ks = 6.307.400,- Kč

Odhad celkové ceny na rekonstrukci VO v cenách roku 2008 39.909.000,- Kč.

1.10.7 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Město Semily si nechalo zpracovat „Územní energetickou koncepci (ÚEK) území města Semily a obcí Benešov u Semil a Chuchelny“, která je řešena pro období 20 let, tj. v časovém rozmezí let 2008 – 2027. Podkladem pro výstup byly geografické, klimatické a demografické údaje, dále dostupnost paliv, roční bilance spotřeby energií, analýza výrobních a distribučních energetických systémů, současné zásobování města energií, tržní ceny atd. Veškeré níže uvedené informace jsou čerpány z ÚEK.

SOUČASNÝ STAV Zásobování energií území města Semily je zajištěno zemním plynem, těžkým topným olejem, hnědým uhlím, biomasou a elektrickou energií. Tabulka 19: Podíl jednotlivých druhů energie k vytápění bytů (%) Zdroj

Podíl (%)

CZT

38,0

uhlí

7,7

dřevo

2,5

elektrická energie

5,2

zemní plyn

46,6

38


Konečná spotřeba energie na území města je rozdělena mezi sféru bytovou (68 %), terciární (16 %) a průmyslovou (16 %). V území jsou v současné době pro využití obnovitelných zdrojů energie instalovány MVE na řece Jizeře o relativně velmi vysokém celkovém instalovaném výkonu 3,6 MW a výrobě elektrické energie dodávané do distribuční sítě ČEZ a.s. a dosahující cca 50 % spotřeby el. energie v celém území. Mezi malé vodní elektrárny patří: MVE Spálov 2,4 MW, MVE Hybler 0,774 MW, MVE KM Prona 0,355 MW, MVE Havlíčková 0,095 (Na Olešce). Využívání netradičních zdrojů energie je v území zastoupeno spalováním dřevního odpadu z dřevovýroby (SAVA s.r.o., mimo území města také Truhlářství Agát s.r.o.), celkový instalovaný výkon těchto zdrojů tepla však nepřesahuje 200 kW.

PŘEDPOKLADY A NÁVRHY ÚEK V ÚEK byla doporučena jako optimální varianta C pro období 2008 – 2027. Ta skládá z 10 opatření. Realizace jednotlivých opatření vzhledem jejich různému charakteru a investiční náročnosti se předpokládá:

u opatření č. 1, 6, 7, 10 a 11 - v průběhu do dvaceti let, protože se jedná o průřezová opatření v rozsahu celého území, u opatření č. 2, 4, 5 a 9 - v průběhu cca dvou až pěti let, protože se jedná o zákonem stanovenou akci (č.2), nebo o jednorázové akce organizované městem nebo několika soukromými subjekty, u opatření č. 8 - během jednoho roku vzhledem k investičně i technicky nenáročné akci.

Navržený harmonogram realizace jednotlivých opatření Varianty C je uveden v tabulce. Jedná se o tato opatření:

Opatření 1 – Zateplení obvodových plášťů budov Opatření 2 – Regulace vytápění pomocí termostatických ventilů Opatření 4 – Využití geotermální energie v systému CZT (centrální zdroj tepla) Opatření 5 – Využití OZE pro komplex budov u Sportovního centra Opatření 6 – Instalace tepelných čerpadel do stávajících decentrálních zdrojů tepla Opatření 7 – Využití solární energie pro ohřev TUV Opatření 8 – Využití solární energie pro ohřev pro ohřev vody v plaveckém bazénu Opatření 9 – Využití solární energie pro výrobu el. energie Opatření 10 – Náhrada malých uhelných kotlů moderními uhelnými automatickými Opatření 11 – Náhrada malých uhelných kotlů moderními automatickými na biomasu

Tabulka 20: Harmonogram realizace opatření varianty C územní energetické koncepce

2

1,5

6 Decentrální tep.

15,8

0,5

0,5

1

16

16

16

16

15

15

12

10

10

10

10

10

10

10

5,9

1

2

2

2

1

1

1

1

1

0,8

30

1

39

2027

2

2026

5,5

2025

5 OZE pro komplex

2024

50

2023

30

2022

20

2021

130,0

4 Geotermál pro CZT

2020

1,5

2019

4

2018

6

2017

15,5 4

2 Regulace vytápění

2016

16

2015

15

2014

8

2013

2011

222,9 2

1 Zateplení budov

2012

2010

Rok 2009

Opatření

2008

Č.

Celkové investic e (mil. Kč)


2019

2020

2021

2022

2023

2024

0,5

1

1,5

1,5

1,5

2

2

2

2

1,5

1

1

1

1

0,5

1,5

2

2,5

2

čerpadla 7

Solární energie pro TUV

20,0

8

Solární energie pro bazén

0,8

0,8

8,5

9 Fotovoltaika 10

Moderní kotle na uhlí

3,4

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

11

Moderní kotle na biomasu

3,4

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

Celkem

425,8 6 38,4 53,7 72,9 50,9 20,9 19,9 19,9 19,4 18,4 15,4 13,4 12,9 12,4 12,2 11,4 11,4 10,4 5,9

Dle doporučených opatření je nutno akcentovat především aplikaci OZE ve formách, které zajistí co nejpříznivější ekonomii provozu a podíl jejich využití – tzn. při příznivém výsledku zkušebního vrtu zajistit co nejvyšší využití geotermální energie pro stávající systémy CZT jejich propojováním s případným rozšířením CZT i pro další vhodné lokality (např. sídliště Pod černým mostem). Závěry ÚEK podrobněji rozpracovává Akční plán (AP), který bývá formulován pro kratší, zhruba pětileté období. Akční plán slouží jako nástroj pro vlastní realizaci ÚEK a programů a projektů z ní vycházejících a pro zapojení klíčových skupin (samosprávy, účastníků energetického trhu, odborníků) do jejich realizace. Náplň programů se obvykle kryje s předmětem jednotlivých navržených opatření v ÚEK doporučené a městem schválené varianty rozvoje energetického hospodářství území.

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro podporu realizace opatření a vyhlášených programů Akčního plánu doporučuje tento plán na úrovni Města Semily ustavení tzv. „Energetického managementu“. Náplní činnosti Energetického managementu by mělo být zpracovávání strategických dokumentů. Pro zajištění specializovaných a odborných úkolů je možné též využívat služby externích inženýrských či jiných odborných organizací. Energetický management města by se měl stát gestorem energetické koncepce území podložené Územní energetickou koncepcí jako závazné součásti územně plánovací dokumentace.

GEOTERMÁLNÍ ENERGIE Součástí navržených 2 variant (z celkových 3) byla i geotermální energie. Důvodem je to, že město leží v zajímavé geologické oblasti, kde by se teplo pro vytápění bytů dalo získat v relativně malé hloubce. Pro realizaci je navržena metoda tzv. horké suché skály (metoda "Hot-Dry-Rock"). Do hlubinného vrtu se zavádí voda, která přejímá teplo horké horniny a jiným vrtem vystupuje zpět na povrch. Teplo ohřáté vody se využije buď k výrobě páry v tepelném výměníku, nebo přímo k vytápění. Pro město velikosti Semil se vyplatí realizovat vrt do hloubky asi 2,5 km, kde se získá pouze teplá voda k vytápění. Skutečně hloubkový vrt do 5 km slouží už nejen k získání teplé vody, ale také páry pro výrobu energie.

40

2027

2018

0,3

2026

2017

0,2

2025

2016

2012

2015

2011

2014

2010

2013

2009

Opatření

Rok 2008

Č.

Celkové investic e (mil. Kč)


1.10.8 KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ INTERNET V současné době je na území Semil několik poskytovatelů připojení internetu. Rozdíly jsou v pokrytí signálem, kabelovým vedením a samozřejmě v cenových relacích. Trendem současné doby je zajištění wi-fi připojení v budovách firem, úřadů apod. Město Semily má zřízeno zdarma wi-fi připojení v budově městského úřadu na Riegrově náměstí. Mezi hlavní poskytovatele patří Mikroservis, s.r.o., Katro servis, s.r.o., N-SYS, s.r.o., Net-air, s.r.o. a samozřejmě mobilní operátoři. Závěrem lze tedy konstatovat, že všichni obyvatelé města mají možnost připojení.

KABELOVÁ TELEVIZE Ve městě je místní soukromou společností (Katro servis, s.r.o.) provozována kabelová televize. Kromě satelitních programů poskytuje i semilský kanál s informacemi z města, jehož vysílání je dostupné také na internetu. Koncem minulého století byla vybudována převážná část rozvodů a to díky spojení s výkopy a kabelizací tehdy Českého Telecomu. Přestože byla pokryta velká část Semil, zůstaly dosud nepokryté lokality (mj. Kruha, 3. květen, nemocnice, Bítouchov, Spálov a Nouzov). Bohužel tržní ceny neumožňují zásadní rozvoj této sítě a proto lze předpokládat, že v budoucích letech se již nic nezmění. Poslední akcí (2010) bylo propojení v řádech desítek metrů, čímž se dosáhlo pokrytí většiny území „Nad Školami“ (Slunečná, Smetanova, Větrná, Janáčkova, Sedmá, Nad Školami, Nad Špejcharem od křižovatky se Slunečnou).

TELEFONNÍ SÍŤ Pokud pomineme možnost telefonního spojení přes internet, lze mluvit o 3 hlavních poskytovatelích (O2, Vodafone, T-mobile). Jedná se o mobilní připojení (přenos vzduchem). Společnost O2 kromě mobilního spojení nabízí spojení pomocí pevné linky. Kabelové vedení pro pevné připojení je v současné době vybudováno v takovém rozsahu, že téměř 100% objektů má možnost se připojit. Vzhledem ke vzrůstajícímu zájmu o mobilní připojení, tržním cenám a možnostem připojení není třeba, aby město jakýmkoliv způsobem zasahovalo do systému telefonního připojení.

1.11 BYDLENÍ Data v této kapitole jsou čerpána ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (dále též „SLDB 2001“). Aktuálnější data kromě několika údajů bohužel v současné době nejsou k dispozici. Není-li uvedeno jinak, jsou data vztažena k roku 2001.

1.11.1 SHRNUTÍ

V Semilech převládají výrazně byty v bytových domech, a to i v porovnání s referenčními městy. V přepočtu bytů na počet obyvatel jsou na tom Semily srovnatelně s referenčními městy. V Semilech bylo od roku 2002 dokončeno nejméně bytů v přepočtu na obyvatele ve srovnání s referenčními městy. 41


Napojení objektů bydlení na vybranou technickou infrastrukturu je v zásadě srovnatelný s referenčními městy, kromě napojení na kanalizační síť, které je u rodinných domů výrazně nižší. Bytový fond patří v porovnání s referenčními městy v Semilech k nejstarším. V Semilech je územním plánem navrženo velké množství ploch pro bytovou výstavbu, a to jak v rodinných, tak i bytových domech, které budou pro město dostatečné na dlouhé období. Pro významné rozvojové plochy bydlení je jako podmínka využití stanoveno zpracování územních studií. Město je významným vlastníkem bytů v Semilech. Převážná část bytů ve vlastnictví města jsou byty s regulovaným nájemným. Semily jsou mimoto jedním z měst s nejnižším tržním nájemným a ve srovnání s referenčními městy mají jednoznačně nejnižší tržní nájemné.

1.11.2 PŘEHLED BYTOVÉHO FONDU V Semilech je celkem 1324 domů s bytovými jednotkami, z čehož je 1099 rodinných domů a 172 bytových domů. Na celém území je v roce 2011 celkem 3959 bytů. Jak vyplývá z porovnání s ostatními referenčními městy, mají Semily z celkového počtu domů největší procento bytových domů, zatímco v přepočtu na obyvatele má jednoznačně nejméně jak rodinných tak i bytových domů a bytů. Tabulka 21: Přehled domovního fondu v Semilech a referenčních městech (2001) Z toho Město

Domy celkem

rodinné domy

podíl rodinných počet rodinných domů ze všech domů na 1000 domů obyvatel

bytové domy

podíl bytových domů ze všech domů

počet bytových domů na 1000 obyvatel

Semily

1 324

1 099

83,01 %

124,46

172

12,99 %

12,00

Jilemnice

1 027

850

82,77 %

149,62

127

12,37 %

22,36

Nová Paka

2 333

2 130

91,30 %

227,27

119

5,10 %

12,70

Turnov

2 817

2 431

86,30 %

168,29

315

11,18 %

21,81

Železný Brod

1 277

1 113

87,16 %

170,86

113

8,85 %

17,35

Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad

Tabulka 22: Aktuální počet bytů v Semilech a referenčních městech (2011) Město

Celkem bytů

Počet bytů na 1000 obyvatel

Semily

3 959

448,36

Jilemnice

2 621

461,36

Nová Paka

4 241

452,52

Turnov

6 856

474,63

Železný Brod

2 948

452,56

Zdroj: Český statistický úřad

42


Tabulka 23: Obydlené byty podle druhu domů v Semilech a referenčních městech (2001) Z úhrnu obydlené byty

Město

Obydlené byty celkem

Semily

3 417

1 081

31,64%

2 291

67,05%

45

1,32%

Jilemnice

2 097

903

43,06%

1 143

54,51%

51

2,43%

Nová Paka

3 350

2 027

60,51%

1 263

37,70%

60

1,79%

Turnov

5 701

2 630

46,13%

3 003

52,67%

68

1,19%

Železný Brod

2 493

986

39,55%

1 462

58,64%

45

1,81%

podíl bytů v rodinných v bytových v rodinných domech domech domech

podíl bytů v bytových domech

v ostatních budovách

podíl bytů v ostatních budovách


Struktura obydlených bytů podle druhu domů, ve kterých se byty nacházejí, je v Semilech jednoznačně ve prospěch bytových domů, kde podíl bytů činí 67,05 %, zatímco podíl v rodinných domech je pouze 31,64 %. V porovnání s ostatními referenčními městy se Semily podílem bytů v bytových domech umístily jednoznačně na prvním místě, když výrazně předstihly všechna města a v porovnání s Novou Pakou je rozdíl 30 %. Naopak v počtu bytů v rodinných domech jsou na tom Semily nejhůře. Z uvedeného vyplývá, že v Semilech panuje poměrně velká koncentrace osob v několika lokalitách bytových domů, z nichž k nejvýznamnějším patří sídliště Řeky, Pod nádražím, Oleška a Pod Černým mostem. V případě dokončených bytů bylo v období od Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 postaveno v Semilech celkem 106 bytů, z čehož 34 bytů bylo v rámci jednoho bytového domu, který za pomoci dotačních prostředků spoluinvestovalo město. V porovnání s ostatními referenčními městy se Semily v absolutních číslech umístily přesně uprostřed, zatímco v přepočtu na počet obyvatel skončily Semily zcela na konci, když například v Turnově a Nové Pace se postavilo ve sledovaném obdob více jak 2 krát více bytů v přepočtu na obyvatele. Tabulka 24: Dokončené byty v Semilech a referenčních městech (2002-2010) Počet dokončených bytů na 1000 obyv.

Město

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem

Semily

10

7

47

4

5

11

12

3

7

106

12

Jilemnice

14

10

2

13

10

6

7

12

8

82

14

Nová Paka

46

23

23

10

17

15

63

13

23

233

25

Turnov

23

38

65

40

45

73

45

18

48

395

27

9

21

22

5

4

4

11

12

7

95

15

Železný Brod

Zdroj: Český statistický úřad

Napojení bytových domů v Semilech na vybranou technickou infrastrukturu je v porovnání s ostatními referenčními městy na srovnatelné úrovni, stejně tak i u rodinných domů, kromě napojení na kanalizační síť, které je u rodinných domů výrazně nižší. Jak dokládají i následující kapitoly, došlo v této oblasti od roku 2001 k dalšímu pozitivnímu vývoji.

43


Tabulka 25: Napojení trvale obydlených rodinných domů na vybranou technickou infrastrukturu (2001) Trvale obydlené rodinné domy

Z toho s napojením na podíl kanalizační připojených síť na kanal. síť

podíl vodovod připojených na vodovod

plyn

podíl připojených na plyn

s ústř. topením

podíl s ústř. topením

Semily

899

374

41,60 %

882

98,11 %

572

63,63 %

597

66,41 %

Jilemnice

733

533

72,71 %

731

99,73 %

391

53,34 %

579

78,99 %

Nová Paka 1 728

1 097

63,48 %

1 710

98,96 %

1 179

68,23 %

1 226

70,95 %

Turnov

2 121

1 443

68,03 %

2 094

98,73 %

1 613

76,05 %

1 628

76,76 %

Žel. Brod

850

327

38,47 %

840

98,82 %

451

53,06 %

548

64,47 %

Město


Pokud bychom hodnotili průměrné stáří obydlených domů, dospějeme k závěru, že v Semilech jsou v souhrnu nejstarší bytové domy ze všech sledovaných referenčních měst, kdy tento rozdíl v porovnání s Novou Pakou činí až 10 let. Co se týká rodinných domů, patří Semily v jejich průměrném stáří také k nejstarším hned za Železným Brodem a ani při započtení nové zástavby se tato bilance zásadněji nevylepšuje. Tabulka 26: Napojení trvale obydlených bytových domů na vybranou technickou infrastrukturu (2001) Z toho s napojením na

Město

Trvale obydlené bytové domy

kanalizační síť

podíl podíl připojených vodovod připojených plyn na kanal. síť na vodovod

podíl připojených na plyn

s ústř. podíl s ústř. topením topením

Semily

172

144

83,72 %

172

100,00 %

163

94,77 %

75

43,60 %

Jilemnice

126

113

89,68 %

126

100,00 %

44

34,92 %

68

53,97 %

Nová Paka 119

101

84,87 %

119

100,00 %

113

94,96 %

53

44,54 %

Turnov

310

298

96,13 %

310

100,00 %

288

92,90 %

159

51,29 %

Žel. Brod

112

80

71,43 %

112

100,00 %

102

91,07 %

49

43,75 %


Tabulka 27: Průměrné stáří obydlených domů (2001) – přepočet k roku 2011 Město

Trvale obydlené rodinné domy

Průměrné stáří obydl. rodinných domů

Trvale obydlené bytové domy

Průměrné stáří obydl. bytových domů

Semily

899

58,55

172

59,19

Jilemnice

733

50,65

126

53,19

Nová Paka

1 728

54,55

119

49,69

Turnov

2 121

57,08

310

52,72

Železný Brod

850

60,29

112

56,63


44


1.11.3 STAV A ROZVOJ BYTOVÉHO FONDU Z POHLEDU VYDANÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU SEMILY Na základě údajů z územního plánu je v Semilech stávající plocha zástavby rodinných domů 155 ha, přičemž je územním plánem navrženo dalších 69 ha zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů. V porovnání se stávajícím stavem je tedy navržen rozvoj rodinných domů na dalších 44,5 % ploch a jako rezerva je určeno dalších 9,4 %. Stávající plocha zástavby bytových domů je cca 18 ha, přičemž územním plánem jsou navrženy přibližně další 3 ha zastavitelných ploch pro výstavbu bytových domů. V porovnání se stávajícím stavem je tedy navržen rozvoj bytových domů na dalších 16 % ploch a jako rezerva je určeno dalších 12 %. Dále se v území nalézá 18,5 ha ploch smíšených obytných, ve kterých je především kombinované bydlení se službami a prodejem, a tyto plochy jsou v územním plánu navrženy na další 2 ha. V navržených zastavitelných plochách stanovených Územním plánem Semily je celkem navrženo 1005 bytů, což je 25,4 % stávajícího bytového fondu Semil. Převážná část bytů je navržena v katastrálním území Semily, a to celkem 876 bytů, z čehož je 532 bytů navrženo v 457 rodinných domech a 344 bytů v 31 bytových domech, přičemž bytové domy jsou navrženy pouze v katastrálním území Semily. Pro katastrální území Bítouchov u Semil je dále navrženo 101 rodinných domů se 111 byty a pro katastrální území Spálov u Semil pak 16 rodinných domů s 18 byty. V porovnání se stávajícím stavem bytů po katastrálních územích je procentuální návrh následující v katastrálním území Semily, kde je nyní 3711 bytů, je tedy navržen nárůst o dalších 23,6 %, v katastrálním území Bítouchov u Semil, kde je nyní 188 bytů, je navržen nárůst o dalších 59 %, v katastrálním území Spálov u Semil, kde je nyní 60 bytů, je navržen nárůst o dalších 30 %. Pro významnější rozvojové lokality bydlení bylo Územním plánem Semily stanoveno zpracování územních studií, které by měly zabezpečit optimální využití lokalit pro zástavbu a vyřešit napojení navržené zástavby na dopravní a technickou infrastrukturu. Zpracování územních studií musí zabezpečit město na svoje náklady a s ohledem na finanční a časovou náročnost zpracování územních studií, se předpokládá jejich pořízení v závislosti na předpokládaném zájmu o výstavbu v jednotlivých lokalitách. Na základě uvedeného se předpokládají následující priority při pořizování územních studií: 1. US4 (Vinice) - pro výstavbu max. 37 rodinných domů s 54 byty a max. 6 bytovými domy s 36 byty (již je zahájeno pořizování) 2. US3 (Letná) - pro výstavbu max. 18 rodinných domů 3. US1 (Bítouchov) - pro výstavbu max. 24 rodinných domů s 28 byty 4. US2 (Nad Nádražím) - pro výstavbu max. 43 rodinných domů s 50 byty a max. 3 bytovými domy s 48 byty 5. US5 (Řeky) - pro výstavbu max. 24 bytových domů s 270 byty Na základě uvedeného lze konstatovat, že ve městě je navržen dostatek rozvojových ploch pro bydlení na poměrně dlouhé období.

1.11.4 BYTOVÝ FOND VE VLASTNICTVÍ MĚSTA SEMILY Město Semily v současné době vlastní 618 bytů, což z celkového počtu bytů ve městě znamená podíl 15,6 %. Z uvedeného počtu je 398 bytů s regulovaným nájemným s nesníženou kvalitou, přičemž regulované nájemné pro tyto byty činí 33,05 Kč/m2/měsíc, dále je 67 bytů s regulovaným nájemným se sníženou kvalitou, přičemž regulované nájemné pro tyto byty činí 25,74 Kč/m2/měsíc a se smluvním nájemným je v současné době pronajato 153 bytů, kde tržní nájemné je u bytů do 40 m2 53,75 Kč/m2/měsíc a nad 40 m2 - 50,4 Kč/m2/měsíc. Přičemž dle mapy nájemného spravované

45


Ministerstvem pro místní rozvoj se tržní nájem v Semilech zjištěný posudkem soudního znalce pro byt o podlahové ploše 65 m2 pohybuje v rozmezí 52,3 – 60,1 Kč/m2/měsíc. Z uvedeného lze tedy konstatovat, že město Semily jako poměrně významný vlastník bytů se při pronajímání bytů za smluvní nájemné přibližuje zjištěnému tržnímu nájemnému, zatímco regulované nájemné je výrazně pod tržním nájemným, čímž může s ohledem na počet těchto bytů do jisté míry docházet i k deformaci trhu. Město od roku 1990 prodalo celkem 669 bytů, přičemž za stejné období město za pomoci dotačních prostředků investovalo do výstavby 63 nových bytových jednotek a koupilo i některé objekty s bytovými jednotkami z vlastních zdrojů, přičemž k těm významnějším patří dům čp. 150 v ul. Bavlnářská s 11 byty. V současné době má město záměr prodat 6 bytových domů s celkem 52 byty.

1.11.5 CENY NÁJEMNÉHO Tržní nájem zjištěný posudkem soudního znalce pro byt o podlahové ploše 65 m2 (dle mapy nájemného spravované Ministerstvem pro místní rozvoj):

Semily Jilemnice Nová Paka Železný Brod Turnov

52,3 – 60,1 Kč/m2/měsíc 73,2 – 84,2 Kč/m2/měsíc 62,1 – 71,4 Kč/m2/měsíc 59,9 – 68,9 Kč/m2/měsíc nezjištěno

Smluvní nájem v obecních bytech pro byt o podlahové ploše 65 m2 (dle mapy nájemného spravované Ministerstvem pro místní rozvoj):

Semily Jilemnice Nová Paka Železný Brod Turnov

50,4 Kč/m2/měsíc 59,1 Kč/m2/měsíc nezjištěno 26,8 – 29,7 Kč/m2/měsíc nezjištěno

Na základě provedeného porovnání je zřejmé, že v Semilech jsou vůbec nejnižší ceny tržního nájemného v porovnání všech referenčních měst, což do budoucna může negativně ovlivnit případné investice do nájemních bytů, a tedy i využití ploch pro bytové domy.

1.12 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1.12.1 SHRNUTÍ

Ovzduší v Semilech patří k nejčistším v rámci republiky. Přírodní podmínky se projevují nejen atraktivními scenériemi, ale i vysokou biodiverzitu území a výskyt mnoha vzácných druhů. Součástí území je evropsky významná lokalita systému Natura 2000 - Údolí Jizery a Kamenice, přírodní památka Galerie a pěší Riegrova stezka. Produkce odpadu ve městě v čase spíše klesá, patrný je trend nárůstu podílu vytříděného odpadu. 46


Ekologická stopa vyhodnocuje dopady v jednotlivých sektorech na životní prostředí a na základě výsledků je možné stanovit cíle k dalšímu snižování ES. Město Semily patří z hlediska ekologické stopy na špičku českých měst – mezi měřenými městy ČR má vůbec nejnižší ekologickou stopu.

1.12.2 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Město Semily leží v podhůří západních Krkonoš a Jizerských hor při soutoku Jizery a Olešky v blízkosti 744 m vysokého dominantního Kozákova. Směrem do českého vnitrozemí navazuje Semilsko na oblast Českého ráje. Na SV je nejvyšším bodem území vrch Měděnec (544 m n. m.). Členitá pahorkatina v rozlehlé podhorské sníženině je ze všech stran obklopena vrchy. Tyto terénní předpoklady ztěžují přístup do města. Přírodní podmínky (rozmanitý reliéf i horninové podloží, teplotní inverze atd.) se projevují nejen atraktivními scenériemi, ale i pestrými stanovištními poměry, které zapříčiňují vysokou biodiverzitu území a výskyt mnoha vzácných druhů. Proto je zde vyšší podíl chráněných území. Na značné časti ORP Semily je dochován hodnotný krajinný ráz. Hlavními krajinotvornými a estetickými prvky jsou řeka Jizera a vrch Kozákov. Dalším tokem je Oleška, částečně se území dotýká řeka Kamenice (Spálov). Součástí toku Jizery je Evropsky významná lokalita systému Natura 2000 - Údolí Jizery a Kamenice (přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova o rozloze 69,9 ha, přírodní památka Galerie 6,35 ha). Vyhlášeným významným krajinným prvkem je městský lesopark Palackého sady o rozloze 6 ha. Chráněná území tvoří asi 4,5 % rozlohy města. Vrch Kozákov (744 m n. m.) leží v katastru sousední obce Chuchelna.

1.12.3 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Řeka Jizera byla po několika ničivých záplavách začátkem dvacátého století regulována. Ani regulace však nezabránila dalším záplavám. Škody způsobené záplavami jsou však mírné ve srovnání s obdobně často zaplavovanými jinými oblastmi republiky. Dochované fotografie zaznamenaly nejničivější záplavy z 3.8.1888 a 29.7.1897. V minulém století způsobily největší škody záplavy v letech 1976 a 1997. Záplavy menšího rozsahu pak zasáhly město v roce 1998 a 2000. V současné době má město stanovené záplavové území podél toku Jizery na průtoky Q 20, 50 a 100, včetně aktivní záplavové zóny na řece Jizeře. Na Olešce je zpracován pouze návrh těchto opatření. V Jatecké ulici je vybudován povodňový val. Semily mají zpracovaný Povodňový plán objektů CS Semily z roku 2007 a Plán rizik v obcích. V případě živelných událostí pracuje v městě Krizový štáb ORP Semily. Tabulka 28: Záplavová území Limit

záplavové území a aktivní zóna záplavového území

záplavové území a aktivní zóna záplavového území

Dotčená katastrální území

Vodní tok

Obec

Jizera

Semily, Záhoři, Chuchelna, Slaná, Benešov u Semil, Košťálov, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou

Semily, Bítouchov u Semil, Záhoři u Semil, Chuchelna, Bořkov, Benešov u Semil, Čikvásky, Bystra nad Jizerou, Rybnice, Háje nad Jizerou, Dolní Sytová

Kamenice

Semily, Bozkov, Jesenný

Spálov u Semil, Bozkov, Jesenný

47


území zvláštní povodně pod vodním dílem

Kamenice

Semily, Bozkov, Jesenný

Spálov u Semil, Bozkov, Jesenný

V aktivní zóně záplavových území se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou určených vodních děl. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Zvláštní povodní je povodeň, způsobena poruchou, havárií (protržení hráze) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle, vyvolávající vznik mimořádné události na území pod vodním dílem. Pro území ohrožené zvláštní povodni se zpracovává Plán ochrany pod vodním dílem před zvláštní povodní. Také čistota vodních toků se za posledních deset let zvýšila, což je způsobeno jak čištěním odpadních vod, tak především útlumem průmyslu na horním toku Jizery.

1.12.4 ZEMĚDĚLSTVÍ A VYUŽITÍ PŮDY Současné území města zahrnuje čtyři dříve samostatné obce - Semily, Podmoklice, Bítouchov u Semil a Spálov u Semil. Mezi plochami ve městě převažuje zemědělská půda, a to zejména v k.ú. Bítouchov u Semil a Semily. V k.ú. Semily je současně nejvyšší podíl zastavěných ploch. Průměrnou lesnatost území překračuje k.ú. Spálov u Semil (48,4 %) a k.ú. Bítouchov u Semil (48,4 %). Podíl vodních ploch k celkové výměře území ve všech katastrálních územích okrajový, nejvyšší je potom v k.ú. Semily (2,2 %). Větší význam pozemků zařazených do druhu ostatní plocha představuje k.ú. Semily (17,2 %). Tabulka 29: Údaje o výměře obce a katastrálních územích k.ú. Semily (ha; % výměry) celková výměra

k.ú. Bítouchov u S. (ha; % výměry)

k.ú. Spálov u S. (ha; % výměry)

Celkem (ha; % výměry)

Podíl celkové výměry (%)

1087,6

370,9

179,9

1638,4

100,0

zemědělský půdní fond

544,7 (50,1 %)

215 (58,0 %)

72,5 (40,3 %)

832,2

50,8

lesní pozemky

269,7 (24,8 %)

122,9 (33,1 %)

87,0 (48,4 %)

479,6

29,3

vodní plochy

24,5 (2,2 %)

5,2 (1,4 %)

3,8 (2,1 %)

33,5

2,0

zastavěné plochy

61,8 (5,7 %)

5,5 (1,5 %)

2,0 (1,1 %)

69,3

4,2

186,9 (17,2 %)

22,3 (6,0 %)

14,6 (8,1 %)

223,8

13,7

ostatní plochy

Na většině území převažují zatravněné půdy, sklizeň a údržba pozemků je stále problematičtější v důsledku podstatného snížení stavů dobytka. Udržované jsou plochy v bezprostředním okolí města, vzdálenější pozemky méně, takže často zarůstají náletem. Jejich případná další rekultivace nebo zalesnění bude náročnější. Zhoršování zemědělského půdního fondu je důsledkem obtížné vymahatelnosti zákonných ustanovení, dotační politiky, nedostatečných prostředků pro vlastníky, kteří nemohou obdělávat zemědělskou půdu vlastními silami (staří, nemoci, velká vzdálenost od místa bydliště apod.). Podnikání v zemědělství a lesnictví nehraje v území výraznější úlohu než v jiných regionech. Vzhledem k údržbě krajiny a terénním podmínkám probíhá zalesňování

48


nepřístupných nebo podmáčených svahů nevyužitelných pro zemědělskou činnost. Zemědělská výroba se vzhledem ke klimatickým podmínkám orientuje na nenáročné plodiny. Zemědělská půda je nadále využívána pro intenzivní zemědělskou činnost, užívají se chemická hnojiva a neobnovují se remízky. Orba po vrstevnicích probíhá jen na malé rozloze a nadále se půda po deštích splavuje do vodních toků, které se zanášejí. Výhledově bude klesat produkční činnost a zemědělství se bude orientovat na údržbu krajiny. V případě podpory ekologické výroby a podpory alternativních zdrojů energie (biomasy) je prostor pro chov dobytka nebo pro pěstování rychle rostoucích dřevin (štěpky) nebo technického konopí.

1.12.5 LESNICTVÍ V údolí Jizery jsou zastoupeny lesy i enklávy přirozeného bezlesí uvnitř lesního komplexu. Jde o cennou lokalitu, významnou i z hlediska zastoupených biotopů, místy až pralesovitého rázu. Lesy tvoří 29,3% výměry území města. Město má vlastní lesní majetek a hospodaří na výměře 142 ha. V druhové skladbě lesních porostů převažují jehličnaté dřeviny, v nižších polohách a nivách řek jsou smíšené nebo listnaté porosty. Lesy jsou nejen dosud málo využívaným hospodářským faktorem, ale také prvkem kulturním a s velkým významem pro zdraví obyvatel. Estetické funkční efekty lesů jsou důležitou složkou souborných účinků funkce rekreační i dalších mimoprodukčních funkcí lesů.

1.12.6 OVZDUŠÍ Semily nejsou zařazeny mezi oblasti se zvláštní ochranou ovzduší. Převedením vytápění na plyn nebo jiné způsoby vytápění, s výjimkou spalování pevných paliv, došlo ke zlepšení ovzduší v dolní části města během zimních měsíců. Znečištění ovzduší vzniká z jednotlivých místních zdrojů. V topné sezóně pak v orograficky výrazně členěném terénu za zhoršení rozptylových podmínek (inverzí) dochází k negativním změnám a překračování imisních limitů. Se vzrůstající automobilovou dopravou vzrůstá i množství NO2 v ovzduší. Ovzduší v Semilech patří k nejčistším v rámci republiky, dokonce se zde uvažovalo o zřízení objektu pro ozdravné pobyty dětí s dýchacími potížemi.

1.12.7 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Město Semily má zaveden systém nakládání s komunálními odpady. Od roku 2000 spolupracuje se společností EKO-KOM a.s.. Za dobu spolupráce obdrželo město příspěvek na třídění odpadů přesahující 3 mil. Kč, společnost také poskytla formou bezplatné výpůjčky přes 40 ks nádob na tříděný odpad a poskytuje informační materiály. V současné době je ve městě umístěno celkem 49 stanovišť sběrných nádob na využitelné složky komunálního odpadu o různém obsazení sběrnými kontejnery na sklo, PET obaly, papír, oděvy a textilní materiály. Při ověření vhodného umístění jednotlivých stanovišť dochází postupně k jejich kultivaci. V rámci systému nakládání s komunálním odpadem provozuje město sběrný dvůr, který je zároveň i místem zpětného odběru použitých elektrozařízení. Jeho provoz zajišťuje společnost TSM Semily

49


s.r.o. Současné umístění je však nevyhovující, protože se nalézá v záplavovém území řeky Jizery. Mimo systém zde fungují tři privátní sběrny druhotných surovin. Město Semily má již zpracován projekt, vydané stavební povolení a přiznanou dotaci na výstavbu kompostárny, kam by měla směřovat zejména zeleň z veřejných prostranství a případně městských lesů. V rámci systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Semily rozmístilo město v sídlištích Řeky, Pod Černým mostem, pod nádražím (Jižní, Luční) a Na Olešce speciální hnědé nádoby na biologický odpad z domácností. Vlastníkům rodinných domů bezplatně formou výpůjčky poskytuje město kompostéry. Tento odpad směřuje na kompostárnu v Nové Pace. Město postupně kultivuje i bývalou skládku komunálního odpadu na Rovném. Tabulka 30: Objem odpadů ve městě Semily v letech 2008 – 2009 2008 (kg)

2008 (kg/obyv.)

2009 (kg)

2009 (kg/obyv.)

1 681 890

184,03

480 740

163,33

7 760

0,85

10 520

1,16

Vytříděné složky – papír

192 800

21,1

149 100

16,45

Vytříděné složky – sklo

101 780

11,14

98 550

10,87

59 580

6,52

64 230

7,01

4 150

0,45

6 370

0,70

Kategorie Směsný komunální odpad vč. velkoobjemového Nebezpečný odpad

Vytříděné složky – plasty Vytříděné složky – nápojový karton Vytříděné složky – bioodpad Vytříděné složky – kovy Vytříděné složky – odpadní textil

22 580

49 120

1 255 880

137,42

657 540

72,53

25 860

2,83

32 970

3,64

Pozn.: BIO odpad se začal v Semilech „sbírat“ v polovině r. 2008 s tím, že nádoby byly umístěny do dvou sídlišť. V polovině r. 2009 byly nádoby rozmístěny do dalších dvou sídlišť. Mimo shora uvedenou evidenci je BIO odpad, který občané kompostují na vlastním pozemku, např. v kompostéru bezplatně zapůjčeném městem (v r. 2009 se jedná o 177 ks).

1.12.8 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA A EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA Vzdělávání a výchovu rodin a malých dětí v oblasti ekologie si v Semilech osvojilo občanské sdružení Centrum pro rodinu M.E.D. Město Semily se v rámci společné iniciativy neziskové organizace Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR) a významného akademického pracoviště Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy zapojilo do projektu výpočtu ekologické stopy města (ES). Ekologická stopa je souhrnným ukazatelem vlivu člověka (města, státu) na životní prostředí. Bývá též nazývána „zelené účetnictví“. Stanovuje, jaké množství přírodních zdrojů daná jednotka spotřebovává a kolik odpadů produkuje. Ekologická stopa převádí spotřebu zdrojů a produkci odpadů a odpovídající plochy produktivní země, které jsou nutné k jejich zajištění, resp. odstranění. To je strana poptávky zmíněného účetnictví. Stranou nabídky je souhrn produktivních ploch (např. orné půdy, lesů, luk či vodních ploch), které má člověk (město, stát) k dispozici. Souhrn produktivních ploch v globálním měřítku se označuje jako biokapacita. Porovnání ekologické stopy a biokapacity umožňuje zjistit, zda daná jednotka vytváří ekologický přebytek či deficit.

50


Ekologická stopa umožňuje městům komplexně popsat a vyhodnotit jejich environmentální podmínky a limity. Měření této stopy na úrovni města je stále častějším způsobem, jak poznat a popsat environmentální udržitelnost města. Výsledek ES se promítá ve všech oblastech plánovaného rozvoje území a vytváří cíle a opaření snižující dopad města na životní prostředí. ES se v kontextu ostatních ukazatelů kvality života stává důležitým měřítkem vývoje města. ES měří množství a tempo spotřeby přírodních zdrojů a produkce odpadů ve srovnání se schopností přírody odpady absorbovat a nové zdroje vytvářet. ES je vyjádřena v „globálních hektarech“ (gha), což odpovídá 1 ha (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“. Tabulka 31: Srovnání ekologické stopy některých měst

Zdroj: www.ekostopa.cz Pozn.: Gha = globální hektar (jednotka porovnávající spotřebu přírodních zdrojů a produkci odpadů se schopností přírody zdroje vytvářet a odpady absorbovat). Ukazatel zahrnuje řadu vstupních hodnot, přičemž od spotřeby zdrojů a produkce odpadů se odečítá schopnost vytváření zdrojů a absorbování odpadů. Čím je tedy hodnota nižší, tím příznivější životní prostředí město má.

Smyslem stanovení cíle snížení ekologické stopy není omezit rozvoj města, ale deklarovat pozitivní přístup radnice k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji. Ekologická stopa, a biokapacita a jsou vhodnými indikátory pro stávající i budoucí plánovací procesy města (strategické plánování, území plánování, místní Agenda 21). Obecný cíl snížení je možné v těchto dokumentech a souvisejících procesech rozpracovat do podoby konkrétních opatření (v oblastech, které ekologickou stopu ovlivňují – bydlení a výstavba, spotřeba energie, doprava, odpady). Semily patří z hlediska ekologické stopy do špičky měst ČR, tzn. mají mezi měřenými českými městy nejnižší ekologickou stopu. Hodnota za rok 2010 se dokonce snížila ve srovnání s rokem 2009. Vyplývá z toho, že ve městě jsou pozitivně nastartovaná potřebná opatření snižující ekologickou zátěž ze strany obyvatel a subjektů ve městě působících.

1.13 HOSPODAŘENÍ MĚSTA Správa města zahrnuje z pohledu strategického plánování především hospodaření města (tj. zejména rozpočet), projektovou přípravu a institucionální systém (řízení). Následující kapitola se věnuje městu

51


jako subjektu pouze v rovině finanční (rozpočet). Projektová příprava je obsažena v dalším textu v kapitole hodnotící realizaci PRM Semily v letech 2008-2010, institucionální systém je obsažen v tématu projektového řízení, pro které jsou v současné době (rok 2011) zpracovávány samostatné podrobné analýzy a výstupy.

1.13.1 SHRNUTÍ

Velkou část objemu rozpočtu města tvoří mandatorní výdaje. Město hospodaří s přebytkem nebo mírným deficitem, který je daný realizací větších investic a je hrazen úvěrem. Ve městě v posledních letech rostou běžné výdaje. Daňové příjmy města poklesy v letech 2009 – 2010 vlivem hospodářské recese. Výhled hospodaření města je vyrovnaný jen v případě, že dojde k redukci na výdajové stránce městského rozpočtu.

1.13.2 AKTUÁLNÍ SITUACE V HOSPODAŘENÍ MĚSTA Do roku 2008 město Semily hospodařilo střídavě s rozpočtovým schodkem a rozpočtovým přebytkem. Ve většině případů jsou rozpočtové schodky způsobeny rozsáhlejšími investičními akcemi. Běžné výdaje se během let střídavě zvyšují a snižují. Ve většině případů jsou tyto výkyvy způsobeny legislativními změnami. Například delimitací pracovníků okresních úřadů v roce 2003 na obce s rozšířenou působností (částečně kryto finančními prostředky ze státního rozpočtu), financováním školských příspěvkových organizací ze státního rozpočtu prostřednictvím zřizovatele v letech 2003 až 2004 (plně kryto ze státních prostředků), změnou výše a způsobu vyplácení sociálních dávek od roku 2007 (plně hrazeno ze státních finančních prostředků). Významným poklesem daňových příjmů způsobeným hospodářskou krizí zaznamenalo město Semily v roce 2009 téměř zdvojnásobení dříve dosahovaného záporného salda mezi příjmy a výdaji. Ve vývoji příjmů města (viz tabulka) je patrný výrazný pokles daňových výnosů v roce 2009 způsobený prudkým poklesem výběru daní vlivem hospodářské recese. Budoucí vývoj daňových příjmů je kromě vývoje hospodářské situace závislý také na případných změnách zákona o rozpočtovém určení daní a na dalších úpravách sazeb přímých daní. V současnosti se na daňových příjmech nejvýznamněji podílí daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Vzhledem k podmínkám vyplývajících ze zákona o rozpočtovém určení daní a další legislativy má město velmi malé možnosti ovlivnit celkový daňový výnos. Přímé nastavení sazeb je možné pouze v případě daně z nemovitostí a místních poplatků, na celkovou výši příjmů rozpočtu města Semil to má ale zcela zanedbatelný vliv. Význam nedaňových příjmů je relativně nízký. Patří sem např. příjmy z pokut, Městské policie nebo z nařízených odvodů zřizovaných příspěvkových organizací. Ty jsou však pouze fiktivním příjmem, protože město všem zřizovaným příspěvkovým organizacím odpisy majetku v plné výši pokryje v poskytnutém příspěvku na provoz. Rozpočtově je pak tato položka neutrální, protože saldo příjmů a výdajů se nezmění.

52


Graf 6: Vývoj příjmů města Semily v letech 2005 – 2010

přijaté dotace celkem kapitálové příjmy nedaňové příjmy

20 10

20 09

20 07

20 08

daňové příjmy

20 06

20 05

tis. Kč

290 000,00 270 000,00 250 000,00 230 000,00 210 000,00 190 000,00 170 000,00 150 000,00 130 000,00 110 000,00 90 000,00 70 000,00 50 000,00 30 000,00 10 000,00 -10 000,00

roky Pozn.: jedná se o skutečné plnění rozpočtů města Zdroj: závěrečné účty rozpočtů města Semily

Graf 7: Vývoj výdajů města Semily v letech 2005 – 2010 260 000,00 240 000,00 220 000,00 200 000,00 180 000,00 160 000,00

tis. Kč

140 000,00 120 000,00 100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00

kapitálové (investiční) výdaje

20 000,00

běžné (neinvestiční) výdaje

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

0,00

roky Pozn.: jedná se o skutečné plnění rozpočtů města Zdroj: závěrečné účty rozpočtů města Semily

53


Od roku 2004 městu Semily klesly kapitálové příjmy téměř na nulovou hodnotu. Objevují se zde pouze finanční dary, které město získává od sponzorů na rekonstrukci nemovitého majetku. Protože se město Semily stalo od 1. 9. 2004 plátcem DPH, byly příjmy z prodeje nemovitého majetku přesunuty z hlavní činnosti do činnosti ekonomické. Příjmy – výnosy z prodeje nemovitého majetku se do rozpočtu města dostávají stále, ale ne jako kapitálový příjem ale jako převod z fondu ekonomické činnosti. Nutno upozornit na to, že výnosy z prodeje nemovitého majetku (především obecních bytů, nebytových prostor a pozemků) jsou v jednotlivých letech velmi proměnlivé a závisí na vůli prodávat nemovitý majetek a zároveň na zájmu veřejnosti nakupovat. Vývoj příjmů z dotací zaznamenal největší nárůst. Jedná se však z velké části o prostředky, které město Semily získává ze státního rozpočtu na zajištění činností přenesené působnosti a téměř většinu pouze přerozděluje dál. Hospodaření města se odvíjí od jeho rozpočtových možností. Většina rozpočtu (asi 75 %) je využívána na mandatorní výdaje = výdaje dané zákonem nebo na provoz městského úřadu či zřizovaných příspěvkových organizací. Investice do nemovitého majetku jsou hrazeny z různých zdrojů, převážně z dotací ze státního rozpočtu, kraje, svazků měst a obcí, či zahraničních dotací - evropských fondů, kapitálových příjmů, z prodejů nemovitého majetku, investičních úvěrů a půjček a samozřejmě vlastních zdrojů. Splátky investičních úvěrů a půjček činí nezanedbatelnou položku rozpočtu a ročně se pohybovaly v posledních letech ve výši asi 10.000,- tis. Kč. Tabulka 32: Vývoj příjmů, výdajů a financování města Semily v letech 2005 až 2010 v tis. Kč 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Příjmy P1

třída 1

daňové příjmy

77 286,49

77 835,30

81 729,40

94 779,88

80 752,68

84 443,60

P2

třída 2

nedaňové příjmy

9 271,69

11 980,93

23 321,79

17 265,25

18 145,79

17 023,72

P3

třída 3

kapitálové příjmy

98,88

3 800,93

77,30

78,08

1 007,20

0,00

P4

třída 4

přijaté dotace celkem

79 469,60

145 951,11

100 831,25

104 739,75

103 578,71

150 913,90

investiční dotace

17 664,50

73 459,72

15 589,48

7 989,41

10 632,90

48 947,02

neinvestiční dotace

61 805,10

72 491,39

85 241,77

96 750,34

92 945,81

101 966,87

Pc

P1+P2+P3+P4

Pk

Pc-Kp

příjmy celkem před konsolidací

166 126,66

239 568,27

205 959,74

216 862,96

203 484,38

252 381,22

příjmy po konsolidaci

166 126,66

239 568,27

205 959,74

216 862,96

203 484,38

252 381,22

133 526,51

133 835,76

154 293,72

166 538,43

170 512,07

177 832,62

43 770,76

105 844,88

37 841,81

41 662,90

55 529,91

106 232,75

177 297,27

239 680,64

192 135,53

208 201,33

226 041,98

284 065,37

24,69

44,16

19,70

20,01

24,57

37,40

výdaje po konsolidaci

177 297,27

239 680,64

192 135,53

208 201,33

226 041,98

284 065,37

saldo příjmy výdaje

-11 170,61

-112,37

13 824,21

8 661,63

-22 557,60

-31 684,15

0,00

8 000,00

0,00

0,00

0,00

0,00

5 630,47

0,00

0,00

0,00

6 548,80

18 502,46

Výdaje V1

třída 5

běžné (neinvestiční) výdaje

V2

třída 6


Vc

V1+V2

výdaje celkem (před konsolidací) % kapitálových výdajů

Vk

Vc-Kv

Financování F1

Pk-Vk

P6

úvěry krátkodobé (do 1 roku)

P7

snížení stavu fin. prostředků na účtech

P8

zvýšení stavu fin. prostředků na účtech

0,00

-3 868,09

-13 183,82

-7 882,01

0,00

0,00

P10

krátkodobé půjčky

10 000,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

P11

úvěry dlouhodobé

10 852,64

15 000,00

9 000,00

10 000,00

26 533,58

22 899,47

P12

výše uvažovaného úvěru z SFŽP

0,00

2 007,06

0,00

0,00

0,00

0,00

26 483,11

21 138,97

-4 183,82

2 117,99

33 082,38

41 401,93 0,00

Pf

P5+P6+ … +P16 přijaté úvěry a komunální obligace

V3

splátky jistiny krátkodobých úvěrů

0,00

-10 000,00

0,00

0,00

0,00

V4

splátky jistiny krátkodobých půjček

-8 000,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

V5

splátky jistiny dlouhodobých úvěrů

-6 936,50

-10 650,60

-9 063,68

-10 202,90

-9 970,37

-9 566,42

V6 Vf

splátky jistiny uvažovaného úvěru SFŽP V3+V4+ … +V10 splátky jistin úvěrů, dluhopisů Pf+Vf

splátky úvěrů a půjčené prostředky celkem

-376,00

-376,00

-576,71

-576,71

-554,41

-150,53

-15 312,50

-21 026,60

-9 640,39

-10 779,61

-10 524,78

-9 716,95

11 170,61

112,37

-13 824,21

-8 661,62

22 557,60

31 684,98

Zdroj: závěrečné účty rozpočtů města Semily

54


vlastní zdroje

110 000,00 105 000,00 100 000,00 95 000,00 90 000,00 85 000,00 80 000,00 75 000,00 70 000,00 65 000,00 60 000,00 55 000,00 50 000,00 45 000,00 40 000,00 35 000,00 30 000,00 25 000,00 20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00

investiční úvěry a půjčky výnosy z prodeje nemovitého majetku kapitálové příjmy investiční dotace zahraniční investiční dotace - od ÚSC (kraj + VHS)

2005

2006

2007

2008

2009

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

investiční dotace státní výdaje

tis. Kč

Graf 8: Struktura financování kapitálových výdajů města Semily v letech 2006 – 2010


2010

roky

Výše kapitálových výdajů v minulých letech značně kolísala. Výkyvy ve výši kapitálových výdajů jsou způsobeny vlivem dvou různých faktorů. Velmi významným faktorem je výše poskytnutých investičních dotací na pořízení a rekonstrukci nemovitého majetku. Druhým a také poměrně významným je množství volných finančních prostředků použitelných na financování kapitálových výdajů. Jedná se o volné vlastní zdroje či přijaté investiční úvěry či výnosy z prodeje nemovitého majetku.

1.13.3 ROZPOČTOVÝ VÝHLED Předpokládaný vývoj hospodaření města Semily do roku 2014 byl schválen Zastupitelstvem města v dubnu 2011 a přibližuje jej následující tabulka. Předpokládaný vývoj hospodaření města Semily v letech 2012 až 2014 byl sestaven a následně i schválen tak, že příjmy a běžné výdaje jsou očištěny od dotace – transferu na sociální dávky a jiné položky, které se každoročně neopakují. Důvodem tohoto kroku byla snaha získat co neobjektivnější obraz o finančních možnostech města Semily v následujících letech. Rozpočtový výhled pro roky 2012 až 2014 již reaguje na aktuální vývoj ekonomiky města i ČR a zároveň vychází z připravovaných úsporných opatření a reforem ze strany centrálních orgánů státní správy, které bylo možné předpokládat k datu jeho schválení. V budoucnu by mohlo hospodaření města dosáhnout vyrovnaného hospodaření jen v případě, že dojde k redukci běžných výdajů a zvýšení příjmů města. Zároveň by se zásadněji měly eliminovat kapitálové výdaje, což je však v určitém rozporu s připravovanými projekty uvedenými v tomto dokumentu. Na úrovni příjmů město realisticky předpokládá mírný nárůst daňových příjmů související s ústupem hospodářské krize a postupným zlepšováním ekonomické situace. V následujících letech město nepředpokládá žádné kapitálové příjmy, i když příjem z prodeje nemovitého majetku je uveden ve výši cca 4.600,- tis. Kč každý rok. Také výše transferů - dotací ze státního rozpočtu na zajištění činností v přenesené

55


působnosti je vlivem úsporných opatření orgánů státní správy předpokládán nižší. U běžných výdajů je předpokládán mírný meziroční nárůst, který zřejmě nepokryje ani inflaci. Tabulka 33: Předpokládaný vývoj hospodaření města Semily v letech 2012 až 2014 v tis. Kč

A Počáteční stav peněžních prostředků k 1. 1. A1 Stav finančních prostředků na účtu ekonomické činnosti k 1. 1. A2 Počáteční stav finančních prostředků na účtu celkem k 1. 1. Příjmy P1 třída 1 daňové příjmy P2 třída 2 nedaňové příjmy celkem: P3 třída 3 kapitálové příjmy P4 třída 4 přijaté transfery celkem Pc P1+P2+P3+P4 příjmy celkem před konsolidací Pk Pc-Kp příjmy po konsolidaci Výdaje V1 třída 5 běžné (neinvestiční) výdaje V2 třída 6 kapitálové (investiční) výdaje Vc V1+V2 výdaje celkem (před konsolidací) Vk Vc-Kv výdaje po konsolidaci Financování F1 Pk-Vk saldo příjmy výdaje P6 úvěry dlouhodobé - Čistá Jizera úvěr revolvingový Kino Jitřenka a náměstí (čerpání vždy k 31. 12.) úvěr revolvingový - lávka přes Jizeru úvěry dlouhodobé ostatní Pf P5+P6+P7+P8+P9+P10 přijaté úvěry a komunální obligace V5 splátky jistiny dlouhodobých úvěrů splátky jistiny uvažovaného úvěru SFŽP V6 splátky jistiny revolvingového úvěru - lávka přes Jizeru splátky jistiny revolvingového úvěru - Kino a náměstí Vf V4+V5+V6+V7+V8+V9 splátky jistin úvěrů, dluhopisů F2 Pf+Vf splátky úvěrů a půjčené prostředky celkem F F1-F2 hotovost běžného roku E A+F hotovost na konci roku

2012

2013

2014

x

x

x

3 493 0 3 493

1 202 0 1 202

468 0 468

85 705 14 640 0 39 675 140 020 140 020

86 843 14 640 0 27 825 129 308 129 308

89 014 14 640 0 26 425 130 079 130 079

114 003 10 978 124 981 124 981

115 389 4 019 119 408 119 408

116 536 4 069 120 604 120 604

15 040 0 0 0 7 000 7 000 -14 780 -201 -9 350 0 -24 331 -17 331 2 291 1 202

9 900 0 0 0 4 019 4 019 -14 452 -201 0 0 -14 653 -10 634 734 468

9 474 0 0 0 3 500 3 500 -12 410 -201 0 0 -12 611 -9 111 -364 832

56


2 SWOT ANALÝZA

2.1 METODIKA Analýza SWOT je klasifikační metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Jejím smyslem je utřídění informací o dané entitě do 4 kategorií:

silné stránky (S = strengths) slabé stránky (W = weaknesses) příležitosti (O = opportunities) hrozby (T = threats)

Tyto kategorie sledují logiku třídění jednotlivých faktorů (viz tabulka). Tabulka 34: Metoda SWOT pozitiva

negativa

vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav

silné stránky (S)

slabé stránky (W)

vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí

příležitosti (O)

hrozby (T)

Zpracování SWOT pro město Semily bylo provedeno expertní metodou, tj. vyhodnocením názorů jednotlivých osob (metodiků strategického řízení a zástupců poradenské firmy), které byly do zpracování SWOT zapojeny. SWOT analýza byla zpracována nezávisle na profilu města tak, aby kombinace obou těchto výstupů poskytovala kvalitní informace o aktuální situaci města. Cílem analýzy SWOT je identifikace klíčových, průřezových a souhrnných parametrů města a zejména pak jejich klasifikace z hlediska významu. Zpracování analýzy SWOT probíhalo ve 2 fázích. V 1. fázi byl zpracován návrh položek SWOT pro předem vymezené tematické oblasti. Tento návrh zpracovali: •

interními metodiky pro oblast strategického řízení z Městského úřadu v Semilech (9 osob poskytujících detailní pohled na město zevnitř),

•

zástupci zpracovatele (3 osoby poskytující obecný vnější pohled na město).

Návrh byl zpracován při společném workshopu formou brainstormingu a řízené diskuse. Jednalo se o návrh položek dílčích SWOT. Tyto dílčí SWOT analýzy umožňují identifikaci pozice a hlavních rozvojových faktorů města v každé tematické oblasti. Na druhé straně neumožňují zjistit, které faktory jsou pro město nejvýznamnější, a tudíž ani které tematické oblasti představují největší výzvy pro jeho další rozvoj. Proto je třeba provést 2. fázi SWOT analýzy. V ní byla provedena klasifikace jednotlivých položek napříč tematickými oblastmi. Celkem 10 osob (6 interních metodiků a 4 zástupci poradenské společnosti) hodnotilo v bodové škále všechny položky dílčích SWOT podle významu, který jim přisuzují, a v případě příležitostí a hrozeb i podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění.

57


Souhrnná SWOT tak obsahuje nejen výčet výroků v jednotlivých kategoriích, ale i jejich klasifikaci dle významu, případně pravděpodobnosti. Výstupy dílčích SWOT jsou uvedeny v následujících podkapitolách v tabulkové podobě. Výsledky celkové SWOT jsou uvedeny v tabulkové podobě s textovým komentářem.

2.2 DÍLČÍ SWOT: EKONOMICKÝ ROZVOJ MĚSTA Silné stránky • Velký počet samostatně podnikajících občanů • Levná pracovní síla (pro rozvoj podnikání) • Levné bydlení a pozemky • Silná pozice v systému veřejné správy

Slabé stránky • Dopravní dostupnost po silnicích z hlediska času, vzdálenosti i kvality silnic • Nedostatek volných pracovních míst • Nedostatek vhodných ploch pro podnikání (členitost terénu) • Nízká kupní síla obyvatel v privátním sektoru, slabý sektor služeb • Supermarkety ohrožující drobné obchodníky a odvádějící daně jinde • Slabá nabídka v oblasti cestovního ruchu mimo hlavní sezónu

Příležitosti • Výhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu • Poloha na území geoparku Český ráj • Využití průmyslových brownfieldů • Zlepšení napojení na páteřní silniční síť

Hrozby • Zánik nebo stěhování velkých zaměstnavatelů • Odliv ekonomicky aktivních vzdělaných lidí za prací • Slabé využití brownfieldů a vznik nových

2.3 DÍLČÍ SWOT: LIDSKÉ ZDROJE Silné stránky • Bezpečnost ve městě, nízká kriminalita • Dostatečná síť mateřských, základních i středních škol • Pestrá spolková činnost • Nabídka společenských, sportovních a kulturních akcí a zařízení • Příznivé podmínky pro bydlení (vč. finančních) • Dostatečná nabídka ploch pro bydlení • Dostatečná síť sociální péče

Slabé stránky • Nízká vzdělanost obyvatelstva • Odliv vzdělaných ekonomicky aktivních lidí • Vysoký podíl sociálně slabých občanů, chybějící střední třída • Nepřipravená infrastruktura pro bytovou výstavbu • Nedostatek zařízení a aktivit pro mládež (vč. nízkoprahových zařízení) • Zanedbaný stav stadionu

Příležitosti • Využití ploch pro bytovou výstavbu, profilace města jako centra s dominancí rezidenční funkce • Přítomnost domu s pečovatelskou službou a domova důchodců jako jistota pro stáří

Hrozby • Pokles počtu obyvatel • Stárnutí populace, nárůst mezigeneračních konfliktů • Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů a související zhoršení bezpečnosti

58


2.4 DÍLČÍ SWOT: TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky • Zrekonstruované inženýrské sítě • Rozvinutá technická infrastruktura s dostatečnou kapacitou • Dostatek parkovacích míst v centru města • Relativně zklidněná doprava v centrální části města

Slabé stránky • Napojení na kapacitní silniční komunikace (páteřní síť) • Špatný stav silničních komunikací • Velký podíl rodinných domů nenapojených na kanalizační síť • Nákladná zimní údržba komunikací daná geografickou polohou • Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu • Prostorová oddělenost terminálů veřejné dopravy • Nedostatek parkovacích míst na sídlištích

Příležitosti • Průtah městem Brodská – Bořkovská • Zlepšení silničního napojení • Integrace veřejné dopravy (zejména propojení autobusového a železničního terminálu) • Rozvoj technické infrastruktury pro nové plochy s funkcí bydlení

Hrozby • Nárůst produkce komunálního odpadu • Pokles počtu a objemu dotačních programů na rozvoj infrastruktury • Zhoršení kvality silniční sítě vlivem dlouhodobého podfinancování • Nárůst dopravní zátěže centra města

2.5 DÍLČÍ SWOT: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky • Čisté a zdravé životní prostředí • Dostatek zelených ploch ve městě • Dostatek zalesnění a přírodní památky na území města (Palackého sady, Riegrova stezka, NATURA) • Odkanalizování velké části města a dostatečně kapacitní ČOV • Přírodní vodní prvky ve městě • Diverzita a dostatečná kapacita energetických zdrojů (malé vodní elektrárny)

Slabé stránky • Výskyt inverzí a mlh • Nízká kvalita zemědělské půdy

Příležitosti • Využití alternativních zdrojů energie

Hrozby • Návrat k fosilním palivům při vytápění rodinných domů • Tlak na zábor půdy pro účely bydlení

59


2.6 DÍLČÍ SWOT: ROZVOJ ÚZEMÍ Silné stránky • Dostatek veřejných prostranství ve vlastnictví města • Dostatek objektů ve vlastnictví města pro zajištění veřejných služeb a bydlení • Revitalizované centrum města • Přítomnost víceúčelového sportovního centra • Přítomnost městské nemocnice

Slabé stránky • Absence koncepce péče o městský majetek a špatný technický stav řady objektů v majetku města • Vysoké výdaje na údržbu prostranství a objektů v majetku města • Absence jednotné vizuální tváře a „image“ města

Příležitosti • Propojení veřejných prostranství • Zlepšení využití volné kapacity městských objektů a prostranství

Hrozby • Dlouhodobě špatný stav objektů ve veřejném majetku

2.7 DÍLČÍ SWOT: OBČANSKÁ SPOLEČNOST Silné stránky • Tradičně bohatý společenský život • Kvalitní komunitní plánování • Dobrá síť sociálních a zdravotnických služeb a jejich dostupnost • Zájem obyvatel o volnočasové aktivity (kultura, sport)

Slabé stránky • Malý zájem veřejnosti o dění ve městě • Slabá, formální regionální spolupráce a spolupráce s partnerskými městy • Slabá ekonomická návratnost projektů

Příležitosti • Rozvoj česko-polské přeshraniční spolupráce • Změna rozpočtového určení daní • Vyšší zapojení veřejnosti do dění ve městě • Aktivnější role v dobrovolných svazcích obcí a sdruženích

Hrozby • Nedostatek kapacity zdravotnické a sociální sítě v případě stárnutí populace • Oslabení významu města v oblasti veřejné správy

2.8 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA Smyslem souhrnné SWOT analýzy je porovnání jednotlivých rozvojových faktorů napříč výše uvedenými tématy dílčích SWOT. Za tím účelem bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých faktorů SWOT, při němž byla použita jejich klasifikace ve stupnici od 5 (nejvyšší) do 1 (nejnižší). Tato stupnice byla použita pro hodnocení významu položek pro rozvoj města a v případě příležitostí a hrozeb i pravděpodobnosti jejich naplnění. Svá hodnocení poskytlo 10 osob: 6 zástupců týmu metodiků a 4 zástupci poradenské firmy. Tím bylo dosaženo žádoucí kombinace vnějšího pohledu na město a pohledu zevnitř města. Jednotlivým položkám byl přiřazen aritmetický průměr hodnocení. V případě silných stránek a slabých stránek pak byly položky roztříděné do 4 kategorií (extrémní, velký, střední, malý význam).

60


V případě příležitostí a hrozeb, kde byly hodnoceny 2 kategorie (význam a pravděpodobnost), byly položky roztříděny do 4 skupin, čemuž graficky odpovídá matice se 2 řádky (velký a malý význam) a 2 sloupci (velká a malá pravděpodobnost). Ve všech případech byly jednotlivé položky do kategorií rozděleny přibližně rovnoměrně v pořadí dle průměrné bodové hodnoty, v některých případech však byla respektována „lokální minima“ dělící pořadí položek přirozeně do shluků s podobnými bodovými hodnotami (zejména u položek s extrémním významem, kterých je v případě silných i slabých stránek pouze několik). Hodnotitelé měli možnost navrhnout úpravy definovaných rozvojových faktorů. Na základě toho byl doplněn 1 nový rozvojový faktor (slabá stránka „nízká mzdová úroveň“), který nebyl dále hodnocen a v tabulce je proto uveden zvlášť. Podrobné výsledky SWOT přibližuje tabulkový přehled v následujících tabulkách. Interpretace výsledků vyplývá přímo z těchto tabulek a zasluhuje si tedy jen několik obecnějších komentářů. Silným i slabým stránkám byl obecně přisuzován velmi rozdílný význam. U obou kategorií se vyskytly položky s velkým významem, ale zejména u slabých stránek byl menšině položek připisován velmi malý význam. Velký význam byl u silných stránek připisován především položkám v tématech životní prostředí, ekonomika města (ve smyslu levných pozemků a pracovní síly), relativně nízký význam především položkám v tématu technická infrastruktura. U slabých stránek byl velký význam přikládán zejména oblasti ekonomického rozvoje města (ve smyslu situace na trhu práce a strukturálních problémů místní ekonomiky), malý význam pak byl přisuzován nejčastěji položkám v oblasti veřejných služeb. Tabulka 35: Klasifikace silných stránek podle významu Extrémní význam

• •

Čisté a zdravé životní prostředí Levné bydlení a pozemky

Velký význam

• • • • • • • • • •

Dostatečná síť mateřských, základních i středních škol Přítomnost městské nemocnice Příznivé podmínky pro bydlení (vč. finančních) Dostatečná nabídka ploch pro bydlení Silná pozice v systému veřejné správy Velký počet samostatně podnikajících občanů Dostatek zelených ploch ve městě Bezpečnost ve městě, nízká kriminalita Tradičně bohatý společenský život Dobrá síť sociálních a zdravotnických služeb a jejich dostupnost

• • • • • • • • •

Rozvinutá technická infrastruktura s dostatečnou kapacitou Revitalizované centrum města Pestrá spolková činnost Odkanalizování velké části města a dostatečně kapacitní ČOV Levná pracovní síla (pro rozvoj podnikání) Nabídka společenských, sportovních a kulturních akcí a zařízení Kvalitní komunitní plánování Zájem obyvatel o volnočasové aktivity (kultura, sport) Dostatek zalesnění a přírodní památky na území města (Palackého sady, Riegrova stezka, NATURA) Dostatek veřejných prostranství ve vlastnictví města

Střední význam

•

61


Malý význam

• • • • • • • •

Dostatečná síť sociální péče Zrekonstruované inženýrské sítě Dostatek objektů ve vlastnictví města pro zajištění veřejných služeb a bydlení Relativně zklidněná doprava v centrální části města Přítomnost víceúčelového sportovního centra Přírodní vodní prvky ve městě Dostatek parkovacích míst v centru města Diverzita a dostatečná kapacita energetických zdrojů (malé vodní elektrárny)

Tabulka 36: Klasifikace slabých stránek podle významu

Extrémní význam

• • • •

Nedostatek volných pracovních míst Dopravní dostupnost po silnicích z hlediska času, vzdálenosti i kvality silnic Odliv vzdělaných ekonomicky aktivních lidí Napojení na kapacitní silniční komunikace (páteřní síť)

Velký význam

• • • • •

Nízká kupní síla obyvatel v privátním sektoru, slabý sektor služeb Malý zájem veřejnosti o dění ve městě Vysoký podíl sociálně slabých občanů, chybějící střední třída Špatný stav silničních komunikací Nedostatek vhodných ploch pro podnikání (členitost terénu)

• • • • • • • • • • •

Slabá nabídka v oblasti cestovního ruchu mimo hlavní sezónu Nízká vzdělanost obyvatelstva Nedostatek parkovacích míst na sídlištích Absence koncepce péče o městský majetek a špatný technický stav řady objektů v majetku města Vysoké výdaje na údržbu prostranství a objektů v majetku města Absence jednotné vizuální tváře a „image“ města Slabá ekonomická návratnost projektů Supermarkety ohrožující drobné obchodníky a odvádějící daně jinde Nákladná zimní údržba komunikací daná geografickou polohou Prostorová oddělenost terminálů veřejné dopravy Slabá regionální spolupráce

Malý význam

• • • • • • • •

Nepřipravená infrastruktura pro bytovou výstavbu Nedostatek zařízení a aktivit pro mládež (vč. nízkoprahových zařízení) Zanedbaný stav stadionu Výskyt inverzí a mlh Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu Nízká kvalita zemědělské půdy Formální spolupráce s partnerskými městy Velký podíl rodinných domů nenapojených na kanalizační síť

Nehodnoceno

•

Nízká mzdová úroveň

Střední význam

V případě příležitostí a hrozeb je třeba podotknout především to, že položky mající velký význam i pravděpodobnost (levá horní část tabulky) představují místa, která jsou nejpodstatnější pro budoucí intervence města. Naopak položky s nízkou pravděpodobností i významem (pravá dolní část tabulky) jsou z hlediska intervencí města relativně nejméně podstatné. Položky s vysokým významem a nízkou

62


pravděpodobností (pravá horní část tabulky) představují podstatné potenciální změny, které však nejspíš nenastanou. Proto je třeba je sice mít na paměti, ale zatím není třeba je výrazněji promítat do intervencí města. Položky s nízkým významem a vysokou pravděpodobností (levá dolní část tabulky) představují méně podstatné změny, které však pravděpodobně nastanou. Proto je lze promítnout do intervencí města, byť se jedná o rozvojové aspekty „druhého řádu“.

2.8.1 PŘÍLEŽITOSTI Význam

Vysoká pravděpodobnost • • • •

Velký •

• • • Malý •

Malá pravděpodobnost

Průtah městem Brodská – Bořkovská Využití alternativních zdrojů energie Zlepšení využití volné kapacity městských objektů a prostranství Výhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Využití ploch pro bytovou výstavbu, profilace města jako centra s dominancí rezidenční funkce Rozvoj technické infrastruktury pro nové plochy s funkcí bydlení

• • • • •

Využití průmyslových brownfieldů Vyšší zapojení veřejnosti do dění ve městě Zlepšení silničního napojení Změna rozpočtového určení daní Zlepšení napojení na páteřní silniční síť

Poloha na území geoparku Český ráj Přítomnost domu s pečovatelskou službou a domova důchodců jako jistota pro stáří Propojení veřejných prostranství

•

Integrace veřejné dopravy (zejména propojení autobusového a železničního terminálu) Aktivnější role v dobrovolných svazcích obcí a sdruženích Rozvoj česko-polské přeshraniční spolupráce

• •

2.8.2 HROZBY Význam Velký

Vysoká pravděpodobnost • • • • • • •

Malý

• • •

Malá pravděpodobnost

Pokles počtu a objemu dotačních programů na rozvoj infrastruktury Odliv ekonomicky aktivních vzdělaných lidí za prací Zhoršení kvality silniční sítě vlivem dlouhodobého podfinancování Zánik nebo stěhování velkých zaměstnavatelů Pokles počtu obyvatel Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů a související zhoršení bezpečnosti Slabé využití brownfieldů a vznik nových

•

Nárůst produkce komunálního odpadu Stárnutí populace, nárůst mezigeneračních konfliktů Nárůst dopravní zátěže centra města

•

• •

•

Nedostatek kapacity zdravotnické a sociální sítě v případě stárnutí populace Návrat k fosilním palivům při vytápění rodinných domů Oslabení významu města v oblasti veřejné správy

Dlouhodobě špatný stav objektů ve veřejném majetku Tlak na zábor půdy pro účely bydlení

63


3 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ

Ve volbách do obecního zastupitelstva města, které proběhly ve dnech 15. a 16. 10. 2010 se ucházelo o zastoupení v zastupitelstvu celkem 10 stran a hnutí – Semiláci, Volba pro Semily, Česká strana sociálně demokratická, SNK Evropští demokraté, KDU-ČSL a nezávislí, Občanská demokratická strana, SOS – OF pro Semily, Komunistická strana Čech a Moravy, Unie pro sport a zdraví, Česká strana národně socialistická a Sokolové, Nová realita v Semilech. Z výše uvedených stran a hnutí získalo celkem 8 stran a hnutí alespoň 1 mandát a má tedy zastoupení v zastupitelstvu města. Z jejich programů je zpracována následující analýza potřeb rozvoje města podle požadavků stran a hnutí a tomu odpovídajícího zájmu voličů, kteří zástupce zvolili do zastupitelstva města s cílem plnění volebních cílů. Pro seřazení důležitosti jednotlivých záměrů a potřeb je užito porovnání vztažené k počtu mandátů jednotlivých stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. Tato hodnota důležitosti odpovídá předpokládanému zájmu voličů na realizaci konkrétních opatření a také politické síle nutné k prosazení záměrů do úrovně realizace. Na základě výsledů voleb je složení jedenadvaceti členného zastupitelstva a odpovídající poměr, který bude vztahován k navrženým záměrům následující:

Volba pro Semily (VPS) Semiláci (SEM) Občanská demokratická strana (ODS) Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) SNK Evropští demokraté, KDU-ČSL a nezávislí (SNK) SOS – OF pro Semily (SOS) Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) Unie pro sport a zdraví (USZ)

12 mandátů 2 mandáty 2 mandáty 1 mandát 1 mandát 1 mandát 1 mandát 1 mandát

(0,5714) (0,0952) (0,0952) (0,0476) (0,0476) (0,0476) (0,0476) (0,0476)

Koeficient uvedený za počtem mandátů je jednoduchým podílem počtu získaných mandátů a celkovým počtem zastupitelů, kterých je 21. Součet dává 1. Pro stejný poměr, ale v procentuálním porovnání, je třeba hodnoty pouze násobit stem. V rámci analýzy byly shromážděny volební programy všech stran a uskupení, které mají v zastupitelstvu města alespoň 1 člena. Z volebních programů byly vybrány všechny výroky (projekty, body programu) a byla jim přiřazena váha dle počtu mandátů dané strany v zastupitelstvu (viz výše). Podobné výroky byly sloučeny. Tím bylo možné sestavit pořadí jednotlivých výroků (bodů programu) a tedy i předpokládané „síly“, která v nynějším zastupitelstvu prosazuje dané téma. Výstupy analýzy jsou obsaženy v následující tabulce. Tabulka 37: Váha jednotlivých bodů volebních programů politických stran a uskupení zastoupených v zastupitelstvu města 2010 – 2014 Poř.

Projekt

VP.01 Smysluplné investice - promyšlený plán

Obsažen v programech

Váha

VPS, SEM, ČSSD, KSČM, USZ

0,81

VP.02

Zapojování občanů a mládeže do chodu města - průzkumy, ankety, VPS, SEM,ODS, KSČM referenda, diskuse, kulatý stůl, internetové diskuse

0,81

VP.03

Podpora zájmových organizací ve městě = aktivní využívání volného času

0,76

VPS, ODS, KSČM, USZ

64


Poř.

Projekt


Váha

VP.04

Jasné a průhledné zadávání veřejných zakázek - zjednodušení postupu zadávání

VPS, SEM, ODS

0,76

VPS, SEM, ODS

0,76

VPS, ODS, ČSSD

0,71

VP.07 Zlepšení a rozšíření chodu úřadu

VPS, SEM, ČSSD

0,71

VP.08 Řádná údržba nemovitého majetku ve vlastnictví města

VPS, SEM

0,66

VP.09 Otevření dětských hřišť u školek i pro veřejnost mimo školní dobu

VPS, SEM

0,66

VP.10 Změna systému třídění odpadů

VPS, SEM

0,66

VP.11

Zelená úsporám - rekonstrukce městských nepanelových objektů a VPS, ODS bytů

0,66

VP.12

Zlepšení spolupráce komisí rady a výborů zastupitelstva se zastupiteli

VPS, ODS

0,66

VPS, ODS

0,66

VP.05 Podpora místních živnostníků a podnikatelů VP.06

Rozšíření činnosti městské policie - více nočních a víkendových služeb, více na ulicích

VP.13 Zefektivnění práce příspěvkových organizací a SRO VP.14

Odměňování manažerů na vedoucích místech dle jasně stanovených cílů

VPS, ČSSD

0,62

VP.15

Podpora zavádění obnovitelných energetických obnovitelných hlavně geotermální energie, solární ohřev vody a fotovoltaika

VPS, SNK

0,62

VPS, SNK

0,62

VPS, KSČM

0,62

VPS, KSČM

0,62

VPS

0,57

VP.20 Zveřejňování informací

VPS

0,57

VP.21 Zřídit půjčovnu elektrokol

VPS

0,57

VP.16 Semily - zelené a kvetoucí město VP.17

Vytvořit nové turistické okruhy okolo Semily a po technických památkách v okolí Semil

VP.18 Opravy a zhodnocení městského bytového fondu VP.19

Zavedení vyhrazených hodin starosty pro setkávání s občany a přijímání telefonů od občanů

VP.22

Přesun informačního centra do Muzea - zvýšení návštěvnosti muzea

VPS

0,57

VP.23

Zřídit novou vlakovou zastávku Podspálov horní a obnovit cestu Podspálov - Kozákov

VPS

0,57

VP.24 Rovný přístup ke všem

VPS

0,57

VP.25 Nákup na elektronických tržištích

VPS

0,57

VP.26 Hřiště pro dospělé, seniory - zdravý životní styl

VPS

0,57

VP.27 Pořádání pravidelných srazů rodáků a přátel Semil

VPS

0,57

VP.28 Zvýšení zájmu o kulturu a sport u dětí a mládeže

VPS

0,57

VP.29 Průhledný grantový systém pro místní spolky

VPS

0,57

VP.30 Zavedení slevových karet do příspěvkových organizací města

VPS

0,57

VP.31 Ostrov - centrum pro kulturní, sportovní a společenské aktivity

VPS

0,57

VP.32 Podpora vniku filmového klubu v kině

VPS

0,57

VP.33 Vznik nové stálé expozice o vývoji a historii města

VPS

0,57

VP.34 Zlepšení koordinace kulturních akcí - veletrh akcí

VPS

0,57

VPS

0,57

VP.35

Kino Jitřenka = celodenní centrum kultury a neformálního setkávání

65


Poř.

Projekt


Váha

VP.36

Modernější, přehlednější a akčnější kabelová televize - více semilských témat

VPS

0,57

VP.37 Obohatit město o plastiky a sochy

VPS

0,57

VP.38 Zklidnění dopravy v některých částech města

VPS

0,57

VP.39 Územní plán, který respektuje krajinu

VPS

0,57

VP.40 Více laviček, košů a herních prvků na území města

VPS

0,57

VP.41 Stavba a rozšíření stezek pro pěší i cyklisty

VPS

0,57

VP.42 Obnova pravidelných zemědělských trhů na náměstí

VPS

0,57

VPS

0,57

VP.44 Udržení nabídky kvalitního vyžití

VPS

0,57

VP.45 Zapojení občanů do života města - Soutěž "Nápad pro město"

VPS

0,57

VP.46 Zapojení mládeže do rozhodování o budoucnosti Semil

VPS

0,57

VPS

0,57

VPS

0,57

VPS

0,57

VPS

0,57

VPS

0,57

VP.52 Důsledné opravy, údržba a investice do škol a školek

VPS

0,57

VP.53 Plošné opravy komunikací a chodníků dle pasportu

VPS

0,57

SEM, ODS, SNK, KSČM, USZ

0,33

VP.55 Vybudování krytého bazénu

SEM, ČSSD, SNK, USZ

0,24

VP.56 Zajištění chodu nemocnice a rozšíření poskytovaných služeb

SEM, SNK, KSČM

0,19

VP.57 Rekonstrukce koupaliště

ČSSD, SNK, USZ

0,14

VP.58 Podpora rozvoje sportu ve městě = zdravý životní styl

ODS, USZ

0,14

VP.59 Podpora realizace průtahu Bořkovská - Brodská

ODS, USZ

0,14

VP.60 Nezvyšovat úvěrovou zadluženost

SEM, SNK

0,14

VP.61 Zajištění dopravy seniorů po městě

SEM, ČSSD

0,14

VP.62 Podpora péče o soukromý majetek a výstavby nových nemovitostí

ČSSD, KSČM

0,10

VP.63 Odstranění bariér na komunikacích a při vstupech do budov

ČSSD, SNK

0,10

VP.64 Rekonstrukce atletického stadionu - městského stadionu

ČSSD, USZ

0,10

VP.43

VP.47

Nový vizuální styl města - logo, logotyp, hlavičkové papíry, maily, polepy na auta, internetové stránky, mapy města

Rozhovory s inspirativními osobnostmi - nové pohledy a myšlenky pro město

VP.48 Důsledné uplatňování reklamací VP.49

Rekonstrukce veřejného osvětlené metodou EPC - instalace úspornějších a jednotných typů svítidel

VP.50 Do údržby města zapojovat nezaměstnané VP.51

VP.54

VP.65

Výstavba nové školky Pod Vartou, dokončení Podmoklické školy, vytvoření zázemí ZŠ IO na Komenského náměstí

Větší ochrana obyvatel a majetku ve městě, prevence patologických jevů

Promyšlený rozvoj celého systému místního školství + zachování tří SNK, KSČM středních škol ve městě

0,10

VP.66 Ochrana životní ho prostředí a dodržování ekologických pravidel

KSČM, USZ

0,10

VP.67 Snížení sazby daně z nemovitosti

ODS

0,10

VP.68 Snížení cen vodného a stočného

ODS

0,10

VP.69 Řešení rozpadu centrálního zásobování teplem

ODS

0,10

VP.70 Posílení pravomocí dozorčí rady nemocnice

ODS

0,10

66


Poř.


Váha

VP.71 Integrace dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ve školách

ODS

0,10

VP.72 Úpravy Domova pro seniory

ODS

0,10

VP.73 Zřízení dozorčí rady v domově pro seniory

ODS

0,10

VP.74 Programy pro seniory

ODS

0,10

VP.75 Větší odpovědnost města za hospodaření PO

ODS

0,10

VP.76 Územní plán, který respektuje soukromé vlastnictví

ODS

0,10

VP.77 Vybudování autokempu

ČSSD

0,05

VP.78 Využití prosto KC GOLF pro akce sdružení, spolků a organizací

ČSSD

0,05

VP.79 Podpora bytové výstavby ve městě

ČSSD

0,05

ČSSD

0,05

VP.81 Zřízení funkce městského OMBUDSMANA

SNK

0,05

VP.82 Neprivatizovat MBS a TS

SNK

0,05

VP.83 Zprůhlednění hospodaření MBS a TS

SNK

0,05

VP.84 Dokončení akce Čistá Jizera

SNK

0,05

SNK

0,05

VP.86 Zachování stávajícího bytového fondu města

KSČM

0,05

VP.87 Zlepšení dopravní obslužnosti

KSČM

0,05

VP.88 Pokračovat v regeneraci sídlišť

KSČM

0,05

VP.89 Zvýšení bezpečnosti v dopravě

KSČM

0,05

VP.90 Zvýšení počtu pracovních míst

KSČM

0,05

VP.91 Zlepšení podmínek pro starší a hendikepované občany

USZ

0,05

VP.92 Výstavba lávky přes Jizeru

USZ

0,05

VP.93 Obnova Palackého parku

USZ

0,05

VP.94 Dobudovat infrastrukturu ve všech částech města

USZ

0,05

VP.80

VP.85

Projekt

Posílení domácí pečovatelské služby a rozšíření odlehčovací pečovatelské služby

Řešit oblast "kolonka", "Škvárovna" a park nad restaurací CLUB v Řekách

67


4 VYHODNOCENÍ PROGRAMU ROZVOJE MĚSTA SEMILY 2008-2011

Cílem této kapitoly je vyhodnotit aktivity projektů uvedených v rámci jednotlivých cílů Programu rozvoje města a následně pak vyhodnotit naplňování tohoto rozvojového dokumentu prostřednictvím naplňování jeho opatření. Projekty jsou posuzovány dle stavu ke dni 1. 6. 2011. Analyzovány a vyhodnoceny byly všechny projekty uvedené v PRM bez ohledu na to, jestli se jedná o projekty města Semily, nebo o projekty ostatních subjektů v regionu. Vzhledem k tomu, že při přípravě PRM a jednotlivých projektů nebyly definovány měřitelné indikátory, byla klasifikace pro hodnocení míry naplňování projektů a opatření stanovena před zahájením vyhodnocení. Tyto klasifikace jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. Pro lepší vizuální přehlednost byly jednotlivé stupně klasifikace barevně odlišeny. Tabulka 38: Klasifikace naplnění projektů Klasifikace naplnění projektů

Popis

Projekt ukončen

Realizační fáze projektu byla úspěšně ukončena a probíhá provozní fáze

Probíhá realizace

Probíhá vlastní realizační fáze projektu

Probíhá příprava

Probíhá přípravná fáze projektu před zahájením realizace

Projekt nezahájen

Na projektu dosud nebyly zahájeny žádné práce, ale stále trvá zájem na jeho uskutečnění

Projekt zrušen

Projekt byl zrušen nebo zastaven a to bez ohledu na jeho rozpracovanost

Tabulka 39: Klasifikace naplnění opatření Klasifikace naplnění projektů

Popis

Realizace všech aktivit

Realizace všech aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá

Realizace řady aktivit

Realizace většiny aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá

Realizace dílčích aktivit

Byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá realizace pouze menší části aktivit

Nezhájeno

Dosud nedošlo k žádnému nebo minimálnímu posunu v naplňování opatření

4.1 VYHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PROJEKTŮ Při vyhodnocování projektových záměrů bylo zjištěno, že mezi definovanými, převážně neinvestičními projekty se objevuje také několik akcí (v následujících tabulkách označeny *), které nemají charakter projektů. Důvodem je jejich dlouhodobost a/nebo cyklicky se opakující realizace. Vzhledem k této skutečnosti nemohou být tyto „projekty“ nikdy úspěšně ukončeny. Tyto akce, které nemají charakter projektů, se vyskytují mezi projekty ve všech pěti cílech. Obtížné je také vyhodnocení naplněnosti 68


některých etapizovaných projektů, které jsou spíše skupinami několika samostatných projektů (zpravidla jsou některé etapy ukončené nebo v realizaci, zatímco většina etap dosud není zahájena). Tabulka 40: Vyhodnocení projektů cíl A. Ekonomický rozvoj města Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PA.11

Organizace setkávání s podnikateli v území*

realizace

neformální setkání několikrát do roka, nejedná se o projekt

PA.12

Příprava území pro podnikání – Letná (hledání investorů)

příprava

zpracována dokumentace k inženýrským sítím, vybudované komunikace nejsou, investoři nejsou

PA.13

Územní plán obce Slaná – vymezení ploch pro podnikání

zastaven

nezájem ze strany Slané i Semil o pokračování

PA.14

Ve spolupráci s majiteli, agenturami CzechInvest a ARR Liberec řešit možnost využití nevyužívaných objektů

realizace

mapování a nabízení brownfieldů různými cestami

PA.21

Odstraňování bariér bránících rozvoji služeb – jednání s podnikateli*

realizace

děje se dle potřeb průběžně, není projekt, spíš sled dílčích aktivit, zahrnout pod PA.11

PA.22

Prezentace volnočasových aktivit na Semilsku

realizace

realizováno vše, ale průběžně, čili nejde o projekt v pravém slova smyslu

PA.23

Studie bariér bránících rozvoji turistiky na Semilsku

nezahájen

není zpracováno, ale zájem trvá, nejlépe dohromady s koncepcí cestovního ruchu

PA.24

Propagace kulturních a sportovních akcí (každoroční společný kalendář)

ukončen

kalendář zveřejněn každý měsíc, vhodné navázat pořízením lepšího SW

PA.31

Směrnice o zadávání městských zakázek

ukončen

PA.32

Veřejný seznam podnikatelských subjektů na webových stránkách města

ukončen

seznam vytvořen, k dispozici tomu, kdo se přihlásí

PA.41

Regenerace panelového sídliště Řeky – akce B-G

realizace

část akcí hotova, část probíhá nebo se připravuje

PA.42

Zlepšení života obyvatel sídliště Oleška (studie)

ukončen

PA.43

Regenerace panelového sídliště Řeky – akce H-O

realizace

část akcí hotova, část probíhá nebo se připravuje

PA.44

Studie regenerace sídliště Luční - Jižní

nezahájen

zájem na studii trvá

PA.45

Zlepšení života obyvatel sídliště Oleška – realizace I. etapy

realizace

chybí několik drobnějších akcí

PA.46

Regenerace panelového sídliště Řeky – akce P-U

nezahájen

zájem trvá

PA.47

Zlepšení života obyvatel sídliště Oleška – dokončení

nezahájen

je pouze studie a probíhá realizace I. etapy

PA.48

Regenerace sídliště Luční – Jižní – realizace

nezahájen

zájem trvá, není ani studie

Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění problematické.

V první skupině byly hodnoceny projekty cíle A. Ekonomický rozvoj města. Uvedené projekty je možno rozdělit do dvou skupin. V první jsou neinvestiční projekty (PA.11 až PA.32), které jsou převážně ve fázi realizační nebo jsou již dokončeny. V druhé skupině jsou rozsáhlé investiční projekty 69


zaměřené na regenerace sídlišť Řeky, Oleška a Luční – Jižní. V současné době byla zahájena realizace pouze úvodních projektů této skupiny. V druhé skupině byly hodnoceny projekty cíle B. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů. V této skupině došlo k výraznějšímu posunu především u projektů zaměřených na rekonstrukce a vybavení školských a předškolských zařízení (PB.11 až PB.18). V ostatních pěti skupinách projektů (PB.2x, PB.3x, PB.4x, PB.5x a PB.6x) je naplnění nebo posun v realizaci výrazně horší. Oproti první skupině se zde častěji objevují také projekty v negativních stavech – nezahájen a zrušen. Tabulka 41: Vyhodnocení projektů cíl B. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů Číslo

Záměr

Naplnění

PB.11

Rekonstrukce kuchyně ZŠ I. Olbrachta na Komenského náměstí

ukončen

PB.12

Vybavení a stavební změny budov předškolských zařízení

realizace

část akcí hotova, část ne – rozdělit buď po objektech, nebo po typech aktivit (zateplení, bezbariérovost, vnitřní vybavení)

PB.13

Rekonstrukce budovy ZUŠ na Komenského náměstí a úpravy objektu v Tyršově ulici na Základní uměleckou školu

ukončen

rekonstrukce ZUŠ hotova, u objektu v Tyršově ul. podmínkou realizace PB.15; rozdělit do 2 projektů

PB.14

Dostavba školního hřiště u ZŠ F.L. Riegra – Řeky

ukončen

vhodné navázat dalším projektem (běžecký ovál)

PB.15

Rekonstrukce č.p. 375 na Waldorfskou školu

realizace

stará budova částečně rekonstruovaná, ale nová budova zatím jen studie

PB.16

Podpora středního školství a vzdělávacích projektů pro studenty a veřejnost*

realizace

nejde o projekt, realizace průběžná, rozdělit do více aktivit

PB.17

Rekonstrukce nebo přestavba objektu MŠ Pod Vartou

příprava

existuje studie, probíhá územní řízení

PB.18

Stavební úpravy a zateplení objektu ZŠ I. Olbrachta na Komenského nám., objektu MŠ speciální a MŠ Luční

nezahájen

ad 2 a 3 duplicita s PB.12, ad 3 hotova jen malá část, zbytek ve fázi přípravy

PB.21

Zpracování přehledu stavu a potřeb dětských hřišť a sportovišť

nezahájen

zájem trvá

PB.22

Srovnávací studie výstavby bazénu a rekonstrukce koupaliště

nezahájen

existují dílčí podklady

PB.23

Vybudování lezecké stěny ve Sportovním centru

zrušen

zajištěno zařízeními v okolí města

PB.24

Využití grantového fondu města pro podporu přípravy záměrů sportovních spolků a organizací*

realizace

není projekt

PB.25

Dovybavení skate-parku a spolupráce na cyklotrialové dráze nad nádražím

ukončen

hotovo / není zájem, jde o 2 projekty

Postupná realizace nových a dovybavení stávajících dětských hřišť (Ostrov, Řeky, Oleška, Pod Černým mostem)

3x ukončen

Přestavba plochy minigolfu na městském stadionu na víceúčelové hřiště

nezahájen

PB.26

PB.27

nezahájen

ukončen

Popis/zdůvodnění

realizace

zrušen nezahájen

zájem u poslední akce trvá; jedná se o 4 projekty

70


Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PB.28

Obnovení a doplnění sítě volně přístupných sportovišť – realizace závěrů studie (PB.21)

nezahájen

duplicita s jinými projekty, nutná vazba na studii

PB.29

Stavební úpravy městského stadionu – přestavba sociálního zázemí a škvárového hřiště

nezahájen

zájem trvá

PB.31

Odstraňování bariér na pěších komunikacích – II. a III. etapa

ukončen

2 projekty

PB.32

Stavební úpravy vchodu a umístění výtahu v objektu radnice – příprava

ukončen

PB.33

Zřízení denního centra služeb pro občany se zdravotním a duševním onemocněním (Nad Školami)

ukončen

PB.34

Rozšíření činnosti pečovatelské služby

příprava

zpracován komunitní plán, prověřit poptávku

PB.35

Ve spolupráci s podnikateli hledat možnosti zaměstnání pro zdravotně nebo sociálně znevýhodněné občany*

příprava

naformulovat nově jako konkrétní projekt chráněných dílen pro zdravotně handicapované (pro ni existuje studie)

PB.36

Podpora sdružením a spolkům v oblasti pomoci řešení sociálních problémů a odstranění sociální izolace*

nezahájen

není projekt

PB.37

Vytvoření klubu seniorů na sídlišti Oleška

zrušen

není zájem, jiné kluby existují a aktivity probíhají

PB.41

Přestavba objektu kina na společenské centrum – kino, knihovna, kavárna, klubovny a další

ukončen

PB.42

Připravit rekonstrukci objektu KC Golf – řešit možnosti využití části objektu pro mládež

nezahájen

PB.43

Vytvoření propagačního projektu k výročí 150 let železnice

ukončen

PB.44

Doplnit stálou expozici Muzea*

nezahájen

není projekt, doplňování je průběžné

PB.45

Vybudování nízkoprahového centra pro mládež – zaměření na problematické skupiny mládeže

nezahájen

zájem trvá

PB.46

Podpora rozvoje zájmových aktivit dětí a mládeže*

realizace

není projekt, duplicita s PB.24

PB.47

Podpora nabídky kulturního vyžití ve městě*

realizace

není projekt, duplicita s PB.24

PB.48

Řešit využití památkově chráněných roubených domů v Jílovecké ulici

ukončen

PB.51

Příprava infrastruktury pro rodinné domy na Vinici

příprava

existuje dopravní studie, zpracovává se územní studie

PB.52

Nabídka možnosti výstavby obytného domu Pod Černým mostem (případně v jiné lokalitě) soukromým investorem

ukončen

připravena studie s regulativy

příprava

zájem trvá, objekt v nevyhovujícím stavu

71


Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PB.53

Oprava městského bytového fondu a zhodnocení možnosti půdních vestaveb nebo změny využití objektů*

realizace

není projekt, nutno formulovat přesněji (např. pasportizace, oprava konkrétních objektů)

PB.54

Rozšíření nájemního bydlení pro sociálně slabé rodiny a chráněné bydlení

zrušen

není třeba více bytů

PB.55

Příprava výstavby obytného domu (16-25 bytů variantně v Řekách, na Vinici nebo v lokalitě Kozákovská)

nezahájen

PB.56

Příprava infrastruktury pro rodinné domy v Bítouchově

nezahájen

PB.57

Příprava infrastruktury pro rodinné domy na Kozákovské ulici

nezahájen

PB.61

Budování bezpečnostních opatření na komunikacích – snížení rychlosti a bezpečné přechody pro chodce*

realizace

PB.62

Instalace kamer bezpečnostního systému ve vybraných lokalitách

ukončen

PB.63

Vybudování osvětlení hlavních tras na Ostrově

ukončen

PB.64

Zefektivnění činnosti městské policie*

zrušen

část aktivit se postupně realizuje, nejde však o jasně vymezený projekt

není projekt, vhodné specifikovat jako konkrétní projekt

Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění poněkud problematické.

Ve třetí skupině byly hodnoceny projekty cíle C. Technická a dopravní infrastruktura. V této skupině došlo k dokončení nebo v současné době probíhá realizace několika významných investičních projektů. Na druhou stranu srovnatelně velká část projektů nebyla dosud vůbec zahájena. Oproti projektům v cíli B je však pozitivní, že zde nebyl žádný projekt zrušen. To dokládá větší stabilitu a dlouhodobou potřebnost investičních projektů ve srovnání s projekty neinvestičními. Mezi jednotlivými skupinami projektů nejsou výraznější rozdíly ve stavu jejich naplnění. Tabulka 42: Vyhodnocení projektů cíl C. Technická a dopravní infrastruktura Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PC.11

Bezpečnostní úpravy Bořkovské ulice

příprava

existuje studie, města se týká jen část výdajů (jde o krajskou komunikaci), rozšířit o projekty na úpravy dalších komunikací (Bítouchovská, Brodská, Luční, Vysocká)

PC.12

Návrh řešení problematiky bezpečného pohybu pěších – Koštofranská ulice, Komenského náměstí a parkoviště u krematoria

nezahájen

zájem trvá

PC.13

Komplexní řešení postupné obnovy sítě místních komunikací včetně chodníků*

realizace

rozdělit do několika projektů/etap, průběžně se připravuje projektová dokumentace i realizují jednotlivé akce

PC.14

Zvýšení intenzity a dostupnosti hromadné dopravy

nezahájen

72


Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PC.15

Výstavba autobusového dopravního terminálu – projekt

ukončen

projektová dokumentace hotova, na realizaci nejsou peníze

PC.16

Realizace chodníků v ulici 3. května

ukončen

PC.17

Posoudit existující varianty řešení propojení Bořkovská – 3. května a zhodnotit potřebu propojení – studie pro územní plán

ukončen

v rámci ÚP

PC.18

Spolupráce na realizaci průtahu Brodská – Bořkovská

příprava

přeformulovat jako projekt realizace průtahu, město nyní vykupuje pozemky

PC.19

Posouzení variant silniční vazby města na kapacitní komunikace (v souladu s krajskou koncepcí)

realizace

v souladu se ZÚR LB kraje

PC.21

Koncepce řešení nemotorové dopravy a dopravy v klidu na území města

nezahájen

realizovány dílčí akce, nejedná se ale o koncepční řešení

PC.22

Realizace projektu Greenways Jizera (Cyklotrasa Jizera)

realizace

část hotova

PC.23

Realizace pěší stezky a in-line okruhu na sídlišti v Řekách

ukončen

in-line okruh nerealizován

PC.24

Výstavba lávky přes Jizeru směrem na Ostrov

příprava

projekt ve fázi stavebního povolení a získané dotace

PC.25

Řešení dostatečného množství kapacit parkovacích míst na sídlišti Na Olešce, v Nádražní a Bořkovské ulici

realizace

Na Olešce realizována opatření (zjednosměrnění ulic, nutný souběh se studií), zbytek zatím nerealizován

PC.26

Příprava projektu úprav vedení nemotorové dopravy v oblasti Semily – Tatobity (Český ráj) včetně vazby na Chuchelnu

nezahájen

zájem trvá

PC.27

Rozšíření parkoviště u nemocnice

nezahájen

zájem trvá, rozšířit o další projekty pro jiné lokality (krematorium ve Vysocké)

PC.28

Chodník podél Bavlnářské ulice k firmě Hybler, rozšíření chodníku od Kynčlů k Bítouchovské lávce*

nezahájen

zájem trvá, rozdělit do 2 projektů

PC.29

Rozšíření nábřežní komunikace mezi Jizerou a stadionem – cyklo

nezahájen

zájem trvá, v rámci projektu Zelené srdce Semil

Realizace projektu Cyklotrasa Semily – Košťálov

nezahájen

zájem trvá

PC.31

Koncepce a finanční příprava projektu „Čistá Jizera“ (VHS)

realizace

PC.32

Koncepce zásobování vodou – podklad pro územní plán

ukončen

PC.33

Dobudování kanalizace a přípojek ve městě, úprava a rekonstrukce vodovodů*

realizace

není projekt, jedná se o údržbu

PC.34

Výstavba osvětlení v ulici 3. května a na nábřeží Jizery

ukončen

není jasné, co se myslí nábřežím Jizery

Průběžné doplňování městského mobiliáře*

realizace

PC.35

nezahájen

nezahájen není projekt, buď vyřadit, nebo formulovat jako projekt

73


Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PC.36

Budování dešťové kanalizace v obytných částech města

nezahájen

PC.37

Veřejná internetová síť

nezahájen

PC.38

Realizace úprav městského informačního systému

nezahájen

PC.41

Úprava Riegrovy stezky a informačních zařízení na stezce*

realizace

jedná se o průběžnou údržbu, není projekt

PC.42

Návrh doplnění turistické infrastruktury na Semilsku včetně propojení místními komunikacemi

nezahájen

není jasné zadání od mikroregionu, z něhož by bylo možné vytvořit projekt města

PC.43

Vytvoření geologické expozice v rámci geoparku Český ráj

realizace

probíhá na území jiné obce a akci řeší mikroregion Kozákov, vyřadit

PC.44

Vybudování výletních okruhů okolo města

realizace

PC.45

Realizace úprav turistické infrastruktury na Semilsku

realizace

akci řeší mikroregiony, vyřadit


Ve čtvrté skupině byly hodnoceny projekty cíle D. Životní prostředí a využití alternativních zdrojů. V této skupině došlo k dokončení pouhého jednoho projektu. Je však nutno upozornit, že naprostá většina projektů v realizaci systematicky probíhá. Na druhou stranu velká část projektů nebyla dosud vůbec zahájena a dva projekty byly dokonce zrušeny. V rámci projektů existuje menší rozdíl ve stavu jejich naplnění mezi skupinou zaměřenou na odpadové hospodářství (PD.11 až PD.15) a zbývajícími skupinami (PD.2x a PD.3x). Tabulka 43: Vyhodnocení projektů cíl D. Životní prostředí a využití alternativních zdrojů Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PD.11

Návrh řešení odpadového hospodářství – podklad pro územní plán

ukončen

PD.12

Vybudování sběrného dvora na biologický odpad (zpracování odpadu z údržby městské zeleně)

realizace

bude realizováno jiné řešení kompostárna, je v realizaci

PD.13

Úpravy míst sběru separovaného odpadu

realizace

není projekt

PD.14

Propagace sběru odpadů – zaměření na děti a mládež (Den Země)*

realizace

není projekt, probíhá každoročně

PD.15

Přemístění plochy Sběrných surovin na nové místo mimo záplavové území řeky

zrušen

není třeba, vznikly nové plochy sběrných surovin

PD.21

Aplikace závěrů a doporučení územní energetické koncepce města*

realizace

část doporučení již realizována, není projekt, některé akce jsou jako projekty v jiných cílech, nově je třeba definovat záměr geotermálního vrtu

PD.22

Příprava a realizace pilotních projektů v oblasti úspor energie – fotovoltaické články

zrušeno

změna legislativy

PD.23

Studie změny otopných systémů v majetku města

nezahájen

74


Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PD.24

Zavedení systému hodnocení významných projektů z hlediska uplatnění opatření v oblasti úspor a využití OZE

nezahájen

k energetickým aspektům se přihlíží, ale nejde o systém

PD.31

Revitalizace významných přírodních lokalit – Palackého sady

příprava

zpracována studie, hledají se dotační prostředky

PD.32

Zapojení obyvatel (mládeže) do péče o životní prostředí ve městě*

realizace

není projekt

PD.33

Studie protipovodňových opatření na Jizeře a Olešce (preference „měkkých“ neinvestičních opatření)

nezahájen

PD.34

Revitalizace náhonu a toku Jíloveckého potoka v centru města

nezahájen

zájem trvá

PD.35

Obnova lesních komunikací a stezek*

realizace

není projekt, realizuje se jedna komunikace z dotačních prostředků, ostatní je třeba formulovat jako projekty


V poslední skupině byly hodnoceny projekty cíle E. Občanská společnost a rozvoj území. V této skupině došlo k dokončení několika významných investičních projektů. Na druhou stranu velká část projektů nebyla dosud vůbec zahájena a jeden projekt byl dokonce zrušen. Mezi jednotlivými skupinami projektů nejsou výraznější rozdíly ve stavu jejich naplnění. Tabulka 44: Vyhodnocení projektů cíl E. Občanská společnost a rozvoj území Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PE.10

Rekonstrukce Riegrova náměstí – II. etapa

ukončen

duplicita s projektem v jiném cíli

PE.11

Přestavba objektu kina na společenské centrum – kino, knihovna, kavárna, klubovny a další

ukončen


PE.12

Dokončení půdních prostor v objektu nového městského úřadu (Vista)

ukončen

PE.13

Výstavba veřejných toalet

zrušen

jiné řešení (mobilní WC apod.)

PE.14

Vybudování rekreační zóny v lokalitě Ostrov

realizace

hotova malá část, na zbytek se připravuje studie

PE.15

Zpracování záměrů přestavby a využití Kulturního centra Golf a objektu Muzea a Pojizerské galerie

nezahájen


PE.16

Opravy významných objektů ve vlastnictví města*

nezahájen

několik projektů – rozdělit

PE.17

Návrh využití rekreační lokality Treperka

nezahájen

PE.21

Přestavba objektu školky v Bítouchově na spolkový dům

realizace

PE.31

Dokončení změny č. 5 územního plánu

ukončen

PE.32

Zpracování nového územního plánu města

ukončen

75


Číslo

Záměr

Naplnění

Popis/zdůvodnění

PE.33

Zpracování územních studií pro významné lokality

realizace

připravuje se studie pro 1 z 8 lokalit

PE.34

Koncepční přípravy projektů a jejich projednání s veřejností podle zásad místní Agendy 21*

nezahájen

lépe formulovat jako několik projektů

PE.35

Průběžné zpracování investičních záměrů a žádostí o podporu*

realizace

vyřadit – není projekt

PE.36

Průběžná aktualizace programu rozvoje města

realizace

1. aktualizace probíhá

PE.37

Zpracování nového programu rozvoje města

nezahájen

cca v roce 2015

PE.41

Rekreační využití Kozákova – geologická expozice (Mikroregion Kozákov)

příprava

mikroregion připravuje podklady

PE.42

Realizace úprav na infrastruktuře cestovního ruchu na Semilsku (Sdružení Český ráj)*

příprava

rozdělit do několika projektů, navíc jde o projekty mikroregionu, ne Semil

PE.43

Udržení a další rozvoj vztahů se zahraničními partnery*

realizace

lépe formulovat jako projekty


4.2 VYHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ OPATŘENÍ Vyhodnocení míry naplňování jednotlivých opatření všech pěti cílů bylo provedeno na základě předchozího vyhodnocení projektů a aktivit v rámci jednotlivých cílů a opatření. Mezi jednotlivými cíli a opatřeními neexistují výraznější rozdíly. Obecně lze konstatovat, že prakticky všechna opatření jsou ve fázi realizace alespoň části stanovených aktivit. Jedinou negativní výjimkou je jedno opatření v rámci cíle E. Občanská společnost a rozvoj území, které dosud není naplňováno. Na druhou stranu pouze u jednoho opatření lze uvést, že má všechny aktivity naplněny a došlo tedy k dosažení stanovených cílů. Výstupy za jednotlivé cíle a opatření jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 45: Vyhodnocení opatření cíle A. Ekonomický rozvoj města Číslo

Opatření

Naplnění

A.1

Podpora podnikání a budování infrastruktury pro podnikání


A.2

Podpora rozvoje služeb a cestovního ruchu


A.3

Využívání městského majetku a financí k podpoře podnikání

Realizace všech aktivit

A.4

Zajištění odpovídající údržby městského majetku


76


Tabulka 46: Vyhodnocení opatření cíle B. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů Číslo

Opatření

Naplnění

B.1

Rozvoj vzdělávání, zajištění předškolní péče a kvalitního školství


B.2

Vybavenost města pro sportovní vyžití


B.3

Funkční a dostupná sociální péče a související služby


B.4

Kulturní a společenský život ve městě


B.5

Zajištění dostupné nabídky bydlení


B.6

Bezpečnost obyvatel


Tabulka 47: Vyhodnocení opatření cíle C. Technická a dopravní infrastruktura Číslo

Opatření

Naplnění

C.1

Kvalitní dopravní infrastruktura pro zajištění bezpečné dopravy


C.2

Infrastruktura pro nemotorovou dopravu a dopravu v klidu


C.3

Technická infrastruktura města


C.4

Infrastruktura cestovního ruchu


Tabulka 48: Vyhodnocení opatření cíle D. Životní prostředí a využití alternativních zdrojů Číslo

Opatření

Naplnění

D.1

Odpadové hospodářství


D.2

Podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie (OZE)


D.3

Ochrana přírody a krajiny


Tabulka 49: Vyhodnocení opatření cíle E. Občanská společnost a rozvoj území Číslo

Opatření

Naplnění

E.1

Rekonstrukce a úpravy veřejných prostranství


E.2

Využití objektů města nebo spolků pro společenský život

Nezahájeno

E.3

Koncepční příprava rozvoje města


E.4

Regionální a mezinárodní spolupráce


77


5 VIZE A STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA

5.1 POJETÍ VIZE A STRATEGIE Město Semily formuluje svou strategickou rozvojovou vizi a strategii, která vymezuje celkovou orientaci města, tedy to, čím chce město pro své obyvatele, pro návštěvníky i pro místní podnikatelské subjekty do budoucna být. Vize je formulována tak, aby byla „šitá na míru“ městu s jeho historií a současnými specifiky a aby nebyla univerzálně platná pro většinu měst v Česku. Vize rozvinutá v podobě strategie představuje pozitivní formulaci žádoucího cílového stavu ve střednědobém horizontu do roku 2020, tzn. na delší dobu než období realizace programu rozvoje města. Popisuje základní přístup k tomu, jak aktivně uchopit svou vlastní budoucnost. Proto je také svorníkem i inspirací pro celý program rozvoje s jeho rozvojovými prioritami, opatřeními a konkrétními projekty. Rozvojová vize a strategie je formulována se znalostí historie i současnosti tak, aby reflektovala tradice a specifika města. Současně zahrnuje reálné, ale dostatečně ambiciózní představy, jak s tradicemi a současným stavem věcí nakládat, případně, jak ho změnit. Vize i strategie vyjadřují úctu k historii a tradicím města s cílem na ně důstojnou formou navázat, bere v úvahu polohu a význam Semil jako významného správního centra i jako města ležícího stranou hlavních sídelních a dopravních center a os, respektuje současnou sociální strukturu a lidský potenciál občanů města, aniž by se je zdráhala ovlivňovat a motivovat. Je formulována se znalostí kompetencí a podmínek práce místní správy, ale dotýká se i témat, která přísluší jiným organizacím a institucím. Vize je zpracována jako motto. Následně je formulována strategie jako doplňující text.

5.2 VIZE SEMILY – NEJČISTŠÍ MĚSTO V ČESKU

5.3 STRATEGIE Vize města Semily vychází z jeho tradic a současných trendů a specifik. Adjektivum „čistý“ je nutné chápat ve velmi širokém a komplexním smyslu tak, jak uvádí strategie rozvoje města formulovaná v následujícím textu. Čisté prostředí: Semily budou městem s klidným, čistým, zdravým a bezpečným prostředím. Díky tomu budou atraktivním místem pro své obyvatele i návštěvníky a také pro různorodé ekonomické aktivity v oblasti výroby i nevýroby. Prostranství a domovní fond ve městě budou přívětivé a vybavené vůči obyvatelům všech generací, bude nabízet dostatek klidových zón, zeleně a vodních prvků. Čistá ekonomika: Semily se stanou městem opírající se výrobu čistou z hlediska použitých technologií. Výrobní odvětví budou založena na menších podnicích a živnostech vyrábějících kvalitní,

78


netuctové a maloobjemové zboží. Město bude stavět na tradičních odvětvích (např. hračkářství, extenzivní zemědělství, lesnictví), na výrobě biopotravin a dalších bioproduktů, na bio- a agroturistice atd. Čistá doprava a energetika: Město bude úsporné na straně výroby i spotřeby energií. Stane se jedním z průkopníků rozvoje alternativních energetických zdrojů. Budovy ve městě budou v rámci možností energeticky nenáročné. Fungování městského úřadu a organizací zřízených či vlastněných městem bude mít minimální dopady na životní prostředí. Čistá správa města: Vedle minimalizace dopadů na životní prostředí bude správa města úsporná ve smyslu efektivity svého fungování v souladu s principem „smart cities“. Město bude transparentní ve smyslu hospodaření a zadávání veřejných zakázek.

79

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY AKTUALIZACE PRO OBDOBÍ Strategie. Analýza - vize. Příjemce (nositel projektu): Město Semily

Recommend Documents