_____________________________________________________________________________________________________
MĚSTO SEMILY VSTŘÍCNÝ ÚŘAD SPOKOJENÝ OBČAN CZ.1.04/4.1.01/53.00022
STRATEGICKÝ PLÁN PROGRAM ROZVOJE MĚSTA SEMILY PRO OBDOBÍ 2012 - 2020
Konzultant: SPF Group, v.o.s. Datum zpracování: březen 2012 Schválen Zastupitelstvem města Semily dne 26.3.2012 usnesením č. 120326/ZM/19.
-1-
_____________________________________________________________________________________________________
OBSAH Obsah....................................................................................................................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Seznam zkratek........................................................................................................................................ 4 1 Profil města ..................................................................................................................................... 6 1.1 Základní charakteristika........................................................................................................... 7 1.2 Obyvatelstvo............................................................................................................................ 8 1.3 Hospodářství a trh práce ....................................................................................................... 11 1.4 Školství................................................................................................................................... 15 1.5 Sociální a zdravotnické služby ............................................................................................... 21 1.6 Kultura ................................................................................................................................... 23 1.7 Sport ...................................................................................................................................... 26 1.8 Cestovní ruch......................................................................................................................... 28 1.9 Doprava ................................................................................................................................. 30 1.10 Technická infrastruktura ....................................................................................................... 41 1.11 Bydlení................................................................................................................................... 51 1.12 Životní prostředí .................................................................................................................... 57 1.13 Hospodaření města ............................................................................................................... 63 2 SWOT analýza................................................................................................................................ 69 2.1 Metodika ............................................................................................................................... 69 2.2 Dílčí SWOT: Ekonomický rozvoj města .................................................................................. 70 2.3 Dílčí SWOT: Lidské zdroje ...................................................................................................... 70 2.4 Dílčí SWOT: Technická a dopravní infrastruktura.................................................................. 71 2.5 Dílčí SWOT: Životní prostředí ................................................................................................ 72 2.6 Dílčí SWOT: Rozvoj území...................................................................................................... 72 2.7 Dílčí SWOT: Občanská společnost ......................................................................................... 72 2.8 Souhrnná SWOT analýza ....................................................................................................... 73 3 Analýza volebních programů......................................................................................................... 77 4 Vyhodnocení Programu rozvoje města Semily 2008-2011 ........................................................... 81 4.1 Vyhodnocení naplňování projektů ........................................................................................ 82 4.2 Vyhodnocení naplňování opatření ........................................................................................ 90 5 Vize a strategie rozvoje města ...................................................................................................... 92 5.1 Pojetí vize a strategie ............................................................................................................ 92 5.2 Vize ........................................................................................................................................ 92 5.3 Strategie ................................................................................................................................ 92 6 Návrhová část (priority, problémy, opatření) ............................................................................... 94 6.1 Priorita 1: Ekonomický rozvoj města..................................................................................... 95 6.2 Priorita 2: Doprava a dopravní infrastruktura....................................................................... 98 6.3 Priorita 3: Životní prostředí a technická infrastruktura....................................................... 102 6.4 Priorita 4: Občanská vybavenost, bydlení a veřejná prostranství....................................... 109 6.5 Priorita 5: Občanská společnost a lidské zdroje .................................................................. 117 7 Akční plán 2012 – 2013 ............................................................................................................... 122 8 Syntéza a návrh realizace strategického plánu ........................................................................... 128 8.1 Syntéza – vyhodnocení strategického plánu....................................................................... 128 8.2 Kroky při realizaci Programu rozvoje města Semily ............................................................ 128 -2-
_____________________________________________________________________________________________________
ÚVOD
Program rozvoje města Semily (PRM SM) představuje základní koncepční dokument rozvoje města. Aktualizace strategického dokumentu PRM SM byla zpracována v roce 2011 v rámci projektu Vstřícný úřad – spokojený občan, podpořeného z OPLZZ. Důvodem aktualizace je postupné zastarávání předchozí verze programu rozvoje města, dokončeně velké části aktivit a projektů navržených v předchozí verzi a rovněž některé zásadní změny sociálně-ekonomické situace ČR a Evropy. Tyto změny představuje především hospodářská recese, finanční krize eurozóny a s tím související úspory ve veřejných financích, poklesy příjmové stránky obecních rozpočtů atd. To vše nutně vede k přehodnocení priorit územních samospráv. Další výzvou, která město čeká, je nadcházející programovací období EU 2014-2020 a příležitosti a změny, které s tím souvisejí. Spíše než o aktualizaci PRM SM se jedná o zpracování nového programu. Původní verze posloužila spíše jako volná inspirace. Metodika zpracování stejně jako obsahové členění kapitol se od původní verze liší jen částečně, řada kapitol je však zásadně rozšířena. Návrhová část obsahuje relativně obecnou, „nadčasovější“ hierarchii priorit a opatření a konkrétnější, časově omezený akční plán. PRM SM je zpracován s výhledem k roku 2020 (vize, priority, opatření), resp. 2012 – 14 (akční plán). Údaje v dokumentu PRM SM jsou zpracovány k 31. 8. 2011 (profil města, SWOT, analýza volebních programů a vyhodnocení PRM SM 2008 – 2010), resp. k 31. 12. 2011 (vize a strategie, návrhová část, akční plán, syntéza a návrh realizace). Podoba PRM SM byla zpracována a diskutována na několika úrovních. Vlastní text PRM SM tvořilo 9 interních metodiků (pracovníků Městského úřadu Semily) pod odborným vedením společnosti SPF Group v.o.s. Kromě jednání tohoto týmu proběhly také schůzky 5 pracovních skupin ustavených pro potřeby odborné diskuse jednotlivých témat (priorit). Každá pracovní skupina se sešla dvakrát. Na úrovni politického vedení města se vedle dílčích konzultací uskutečnila 3 jednání, při nichž byly jednotlivé kapitoly PRM SM připomínkovány a schvalovány.
-3-
_____________________________________________________________________________________________________
SEZNAM ZKRATEK
(Pozn.: Zde jsou vysvětleny pouze ty zkratky, které nejsou obecně srozumitelné ani nejsou vysvětleny v příslušné části textu.) SBD
stavební bytové družstvo
EO
ekvivalentní obyvatel
IC
informační centrum
KC
kulturní centrum
KÚ
krajský úřad
LBk
Liberecký kraj
MBS
Městská bytová správa
MD
mateřská dovolená
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MŠ
mateřská škola
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MZE
Ministerstvo zemědělství
OD
odbor dopravy
OI
odbor investiční
OPLZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP PP ČR-PL
Operační program Přeshraniční spolupráce Česko-Polsko
OPŽP
Operační program Životní prostředí
o.s.
občanské sdružení
OSM
odbor správy majetku
OSÚ
odbor stavební úřad
OŠKVV
odbor školství, kultury a vnějších vztahů
OÚP
oddělení územního plánování
OŽP
odbor životního prostředí
p.o.
příspěvková organizace -4-
_____________________________________________________________________________________________________
PRM
Program rozvoje města
ROP
Regionální operační program Severovýchod
SFDI
Státní fond dopravní infrastruktury
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SLDB
sčítání lidu, domů a bytů
SM
Semily
SPJ
Sdružení pro probaci a mediaci
SŠ
střední škola
SÚS
Správa a údržba silnic
ÚS
územní studie
VHS
Vodohospodářské sdružení
VO
veřejné osvětlení
VPP
vedlejší pracovní poměr
ZŠ
základní škola
-5-
_____________________________________________________________________________________________________
1 PROFIL MĚSTA
Profil města představuje souhrn základních informací o městě Semily a je úvodní částí programu rozvoje města. Cílem analýzy je shromáždit a interpretovat takové informace o městě, které jsou relevantní pro přípravu strategického plánu, resp. jeho návrhové části. Do analýzy jsou proto zařazeny jen ty informace, které mají relevanci ve vztahu k volbě strategie a rozvojových priorit města. Cílem analýzy není shromáždit veškeré informace a být tak samoúčelným výstupem. Analýza města se člení do několika kapitol, které se liší obsahově i metodicky. Analýza zahrnuje pohled na město jako na objekt (tedy sídlo) i pohled na subjekty, které ve městě existují (správa města, organizace působící ve městě, obyvatelé města). Kombinuje tedy (relativně) objektivní informace získané z publikací a statistických zdrojů s informacemi více či méně subjektivními, čerpajícími z průzkumů a anket mezi jednotlivými subjekty, které ve městě žijí a působí. Jednotlivé části analýzy jsou tedy v jistém smyslu autonomními výstupy, které poskytují různý úhel pohledu na jednotlivá témata a problémy.
METODIKA Metodika analýzy využívá několika dílčích metodických postupů. Mezi ty podstatné patří:
práce se statistickými a dalšími daty (zejména data ČSÚ ze sčítání lidu, ročenek apod.) vč. jejich porovnání v čase a prostoru,
porovnání existujících analýz, strategií, generelů a studií,
průzkumy obyvatel a významných subjektů ve městě.
Analýza důsledně usiluje o zarámování pozice Semily v širším kontextu a využívá částečně metodiky benchmarkingu. Za tím účelem jsou jednotlivé údaje o městě tam, kde je to možné, porovnávány s referenčními jednotkami. Za referenční jednotky byla ve většině případů vybrána města srovnatelná se Semily svou velikostí, polohou a sociálně-ekonomickou strukturou (Turnov, Železný Brod, Jilemnice, Nová Paka). Jednotlivé údaje jsou dále porovnány v časových řadách. Důsledně jsou použita nejnovější data, což v některých případech znamená rok 2010, v jiných případech však např. rok 2001, kdy proběhlo zatím poslední sčítání lidu, domů a bytů. Obecně jsou časové řady konstruovány tak, aby postihly vývoj v posledních cca 10 letech, příp. v celém období po roce 1989.
ZDROJE INFORMACÍ Analýza využívá různorodých primárních i sekundárních zdrojů informací. Mezi nejdůležitější zdroje patří:
průzkumy a ankety mezi obyvateli města,
obecně dostupné statistické informace, -6-
_____________________________________________________________________________________________________
obecně dostupné odborné publikace a studie,
předchozí verze programu rozvoje města,
studie, analýzy, generely, ankety a statistické ročenky, které zpracovalo či vydalo město, případně jiná organizace působící ve městě.
1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Semily jsou městem s rozšířenou působností ležícím na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily. Město Semily má zhruba 9000 obyvatel a je tak nejmenším okresním městem v kraji. Leží v kotlině na soutoku řeky Jizery a Olešky v nadmořské výšce 340 m n. m. Rozloha Semil je 16,31 km2 a město se dále člení na 4 místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov). Tabulka 1: Základní údaje o Semilech Status:
město
Kraj:
Liberecký
Okres:
Semily (CZ0514)
Katastrální výměra:
16,31 km²
Obyvatel:
8830
Zeměpisná šířka:
50° 36' 15"
Zeměpisná délka:
15° 20' 27"
Nadmořská výška:
340 m n. m.
Místní části:
Semily, Bítouchov, Podmoklice a Spálov
V hierarchii sídel patří Semily mezi mikroregionální střediska. Administrativní význam Semil v důsledku statutu okresního města byl a částečně stále je výrazně vyšší než význam z hlediska ekonomiky, kultury, vzdělanosti apod. Důsledkem zániku okresních úřadů a snížení významu okresů ve správní hierarchii a dále problémů, do nichž se dostaly dříve významné průmyslové obory (textilní průmysl, výroba hraček apod.), je pozvolný pokles významu města v posledních 20 letech. Této skutečnosti napomáhá i obecně špatná dopravní dostupnost města a jeho poloha mimo hlavní sídelní aglomerace a osy.
-7-
_____________________________________________________________________________________________________
1.2 OBYVATELSTVO 1.2.1 SHRNUTÍ
Relativně rychlý pokles počtu obyvatel v posledních 10 – 15 letech z důvodu obecných trendů, zániku některých zaměstnavatelů, nedostatku pracovních příležitostí a cíleného vystěhování čtvrti Kolonka s koncentrací sociálně nepřizpůsobivých občanů.
Pokles obyvatel je důsledkem demografického vývoje a částečně také migrace.
Zřetelné stárnutí obyvatel v posledních letech, v rámci srovnávaných měst je tento proces zatím spíše pomalejší, ale nabývá na rychlosti.
V rámci srovnávaných měst průměrná vzdělanostní úroveň obyvatel.
1.2.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Ve srovnání s okolními městy město Semily zaznamenává za posledních 10 let největší úbytek obyvatelstva. Největší úbytek byl zaznamenán v období let 2001 až 2003, kdy došlo k absolutnímu poklesu o 167 obyvatel. Za příčinu tohoto poklesu můžeme považovat snížení nabídky pracovních míst (Hybler, AXL, Tofa) a tím vyvolaná migrace obyvatel za prací s následným stěhováním. Další možnou příčinou je pokles přirozeného přírůstku a vzhledem k nedostatku volných pracovních míst i pokles migračního přírůstku a rovněž vystěhování lokality Kolonka, v níž žili převážně sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé. Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Město
2001
2003
2005
2007
2009
2010
Index 2010/2001
Semily
9 207
9 040
8 924
8 944
8 830
8 736
0,95
Nová Paka
9 235
9 219
9 263
9 272
9 372
9 419
1,02
14 465
14 507
14 489
14 509
14 445
14 387
0,99
Jilemnice
5 764
5 777
5 710
5 715
5 681
5 685
0,97
Železný Brod
6 496
6 442
6 409
6 482
6 514
6 496
1,00
Turnov
Pozn.: Údaje jsou vždy k 31. 12. příslušného roku.
Tabulka 3: Demografická data za město Semily rok
stav k 1.1.
narození
zemřelí
přistěhovalí
vystěhovalí
přírůstek přirozený
migrační
Stav celkový k 31.12.
2001 9275
82
87
95
158
-5
-63
-68
9207
2002 9207
82
89
166
218
-7
-52
-59
9148
-8-
_____________________________________________________________________________________________________
rok
stav k 1.1.
narození
zemřelí
přistěhovalí
vystěhovalí
přírůstek přirozený
migrační
Stav k 31.12. celkový
2003 9148
82
129
142
203
-47
-61
-108
9040
2004 9040
92
78
157
225
14
-68
-54
8986
2005 8986
91
88
158
223
3
-65
-62
8924
2006 8924
96
78
164
220
18
-56
-38
8886
2007 8886
116
105
252
205
11
47
58
8944
2008 8944
105
112
205
223
-7
-18
-25
8919
2009 8919
79
94
145
219
-15
-74
-89
8830
2010 8830
86
88
130
222
-2
-92
-94
8736
Pozn.: Tabulka ukazuje bilanci obyvatel pro každý rok. Z tohoto důvodu se počet obyvatel k 31. 12. předchozího roku a k 1. 1. roku následujícího shodují.
S výjimkou let 2004 až 2007 je přirozený přírůstek záporný - více zemřelých než narozených. To je i důsledkem věkové struktury obyvatelstva - zvyšující se podíl občanů, kteří již nejsou v reprodukčním věku. Nedostatek pracovních příležitostí má za následek úbytek obyvatelstva - stěhování za prací. Spolu s klesajícím podílem mladistvých na celkovém počtu obyvatel města hrozí městu Semily, že se v blízké budoucnosti stane městem důchodců téměř zcela závislých na důchodech a sociálních službách.
1.2.3 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VĚKU A VZDĚLÁNÍ Ve všech srovnávaných městech dochází ke snižování podílů dětí (do 14 let) na celkovém počtu obyvatel a ke zvyšování podílů důchodců (nad 65 let). Města stárnou a jedním z vlivů je i prodlužování průměrné délky života a snižování porodnosti. Z této věkové struktura vyplývá, že dochází ke snižování počtu žáků a tím i nároků na nové třídy – spíše půjde o opačnou tendenci. Na straně druhé se bude zvyšovat poptávka po různých službách sociálního charakteru, pečovatelské, denní stacionáře, což přímo vyplývá ze zvyšujícího podílu starší generace na celkovém počtu obyvatel města. Tabulka 4: Věková struktura obyvatelstva Město Semily Nová Paka Turnov Jilemnice
2001
2003
2005
2007
2009
index 2009/2001
věk 0-14
1445
1334
1293
1282
1246
0,86
65 +
1290
1278
1327
1409
1490
1,16
věk 0-14
1496
1405
1344
1267
1264
0,85
65 +
1321
1351
1401
1466
1572
1,19
věk 0-14
2305
2248
2132
1992
1972
0,86
65 +
2286
2337
2387
2475
2682
1,17
věk 0-14
1047
993
906
861
843
0,81
680
721
754
798
846
1,24
65 +
-9-
_____________________________________________________________________________________________________
Železný Brod
věk 0-14
959
909
845
865
913
0,95
65 +
897
893
908
955
1015
1,13
Tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (%) Město
2001
2003
2005
2007
2009
index 2009/2001
Semily
14,01
14,14
14,87
15,75
16,87
1,20
Nová Paka
14,30
14,65
15,12
15,81
16,77
1,17
Turnov
15,80
16,11
16,47
17,06
18,57
1,17
Jilemnice
11,79
12,48
13,20
13,96
14,89
1,26
Železný Brod
13,81
13,86
14,17
14,73
15,58
1,13
Nejvyšší dynamiku růstů podílů důchodců zaznamenává město Jilemnice, nejvyšší podíl je v Turnově. Tato statistika odráží věkovou strukturu obyvatel srovnávaných měst. Výhledově je nutno tuto okolnost zapracovat i do rozvojových programů jednotlivých měst. Je nutno počítat s různými aktivitami, které jsou vhodné, přímo žádané touto skupinou občanů. Ani zvyšování věku pro odchod do důchodů pravděpodobně nestihne eliminovat přírůstek důchodců z titulu prodlužování věku.
Tabulka 6: Srovnání dosaženého stupně vzdělání osob ve věku 15 a více let v roce 2001 (%) základní
vyučení
vyšší odborné a úplné středoškolské
vysokoškolské
Semily
23,4
38,3
30,1
8,2
Nová Paka
20,2
42,3
29,9
6,9
Turnov
18,2
37,1
33,1
9,5
Jilemnice
19,8
36,6
33,5
9,0
Železný Brod
21,8
42,9
28,4
5,9
Město
Nejvyšší podíl vzdělání bez maturity 64,7 % dosahuje město Železný Brod, které zároveň vykazuje i nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů. Město Semily dosahuje ve srovnání s uvedenými městy průměrných hodnot.
- 10 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.3 HOSPODÁŘSTVÍ A TRH PRÁCE 1.3.1 SHRNUTÍ
Industriální tradice města sahající do doby průmyslové revoluce.
Rozvoj zpracovatelského průmyslu byl podporován i v období socialismu.
Zánik některých zaměstnavatelů (průmysl) po roce 1989 v důsledku restrukturalizace ekonomiky a nástupu levné asijské konkurence.
Oslabení průmyslu v ekonomice města, naopak dlouhodobě silný podíl sektoru veřejných služeb a administrativy.
Vysoká míra podnikatelské aktivity, zejména živnostníků a malých podnikatelů.
Spíše nízká (byť v čase spíše rostoucí) vyjížďka za zaměstnáním ze Semil do vzdálenějších lokalit, relativní prostorová izolovanost pracovního trhu.
Vyšší a rostoucí míra nezaměstnanosti, v rámci srovnávaných měst ale spíše průměrná.
Stagnace počtu pracovních míst
Problém strukturální nezaměstnanosti sleduje charakteristiky běžné i v jiných částech Česka (podíl nezaměstnaných klesá s rostoucím vzděláním, problém nezaměstnanosti absolventů a osob v předdůchodovém věku, velký počet neobsazených pracovních pozic kvalifikovaných dělníků a techniků)
1.3.2 EKONOMIKA MĚSTA Ekonomika města Semily byla tradičně založena na průmyslových odvětvích. Tradice těchto oborů (textilní, dřevozpracující průmysl či hračkářství) sahá do 19. století do doby průmyslové revoluce, během níž proběhla silná industrializace českého severního pohraničí. Během socialistického období se pozice těchto průmyslových oborů ve městě udržela. Od 90. let 20. století se však význam těchto odvětví průmyslu v Semilech snižuje. Došlo k zániku či omezení výroby významných podniků. Důvodem byla ztráta trhů v zemích bývalého socialistického bloku a nenalezení trhů nových, tlaky na restrukturalizaci průmyslové výroby a rovněž nástup levných konkurenčních výrob v Asii, zejména v Číně. Zaměstnanost v průmyslu tak dnes v Semilech dosahuje ve srovnání s jinými městy poměrně nízkých hodnot (cca třetinový podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel). Semily mají vysoký podíl zaměstnanosti ve veřejné a státní správě, školství, zdravotnictví, což příznivě ovlivňuje nižší míru nezaměstnanosti, relativně stabilní kupní sílu i stabilitu pracovních míst. Příznivě lze hodnotit také vysokou míru podnikatelské aktivity, zvláště v případě fyzických osob a menších podniků obecně. Drobné podnikání má ve městě tradici a jeho rozvoj stimuloval také zmíněný úpadek velkých zaměstnavatelů.
- 11 -
_____________________________________________________________________________________________________
Tabulka 7: Ekonomické subjekty na území měst k 31.12.2010 Podíl na celkovém počtu obyvatel v %
Počet celkem
fyzické právnické osoby osoby
z toho obchodní společnosti
z toho z toho družstva sdružení
celkem
fyzické osoby
právnické osoby
Semily
2262
1853
409
167
13
102
25,9
21,2
4,7
Turnov
3716
2939
777
385
15
150
25,8
20,4
5,4
Jilemnice
1393
1185
208
81
1
57
24,5
20,8
3,7
Železný Brod
1629
1300
329
95
1
54
25,1
20,0
5,1
Tabulka 8: Zaměstnanost ekonomicky aktivních občanů v % dle odvětví v roce 2001 veřejná správa, doprava a telekomunikace školství, zdravotnictví
zemědělství obchod průmysl stavebnictví a lesnictví a služby Semily
1,7
36,5
7,2
9,3
5,7
21,6
Nová Paka
1,7
41,9
6,7
12,5
5,6
15,1
Turnov
1,7
37,7
5,8
8,9
6,3
15,0
Jilemnice
2,3
34,0
6,7
9,6
5,1
21,0
Železný Brod
0,8
57,4
5,2
6,2
4,2
10,9
1.3.3 NEZAMĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE Již "tradičně" je nejnižší míra nezaměstnanosti ze srovnávaných měst v Turnově. Velice dobrá dostupnost do měst s koncentrací pracovních příležitostí (Mladá Boleslav, Liberec, Jablonec nad Nisou) se příznivě projevuje na zaměstnanosti obyvatelstva. Semily "doplácejí" na špatnou dopravní dostupnost. Tabulka 9: Míra nezaměstnanosti Rok
Semily
Nová Paka
Turnov
Jilemnice
Železný Brod
2003
9,28
8,88
5,94
8,82
6,13
2005
8,90
8,11
5,39
8,27
5,19
2007
6,94
6,74
4,77
6,40
6,82
2009
10,72
9,41
9,04
11,02
14,93
2010
10,32
9,56
9,62
11,05
12,63
Tabulka 10: Vyjíždějící do zaměstnání v roce 2001 Vyjíždějící do zaměstnání
Semily
Nová Paka - 12 -
Turnov
Jilemnice
Železný Brod
_____________________________________________________________________________________________________
v tom
v rámci obce
69,9
62,3
72,9
63,7
64,0
v rámci okresu
14,6
20,1
7,3
13,6
16,9
v rámci kraje
6,5
4,9
8,3
1,1
10,4
do jiného kraje
6,5
8,4
7,0
16,8
4,7
Míra nezaměstnanosti se výrazně projevuje v dojíždění do zaměstnání. Turnov s nejnižší mírou nezaměstnanosti má nejvyšší procento zaměstnaných v rámci obce - téměř 73%. Vysoké procento vyjížďky za prací do jiného kraje ve městě Jilemnice je dáno jeho polohou na rozmezí dvou krajů: Liberecký a Královéhradecký. Graf 1: Věkové složení uchazečů o zaměstnání
Volná pracovní místa nepřevyšují počet nezaměstnaných, ale kvalifikační požadavky na volná pracovní místa značná část nezaměstnaných nesplňuje. Více než polovina pracovních míst vyžaduje vyučení (mezi požadované profese patří např. dělník v průmyslu, kovoobráběč, švadlena, stavební dělníci, brusič skla a dělníci v zemědělství, v posledních letech stoupá zájem o personál v restauracích - číšník nebo kuchař a o řidiče nákladních automobilů). Naopak mezi nezaměstnanými se nejčastěji objevují absolventi středních škol, prodavačky, zedníci, truhláři a tkadleny. Ve srovnání se sousedícími regiony se na Semilsku nezvyšuje počet volných pracovních míst. Rekvalifikační kurzy navštěvují nejvíce lidé ve věku 20 – 35 let, lidé vyučení a s úplným středním vzděláním s maturitou, a lidé nezaměstnaní do půl roku. Důvody nezaměstnanosti jsou ze 40 % nepružnost občanů (neochota cestovat za prací i v rámci okresu a neochota učit se nové), z 25 % nedostatečná kvalifikace, z 20% nedostatečná nabídka pracovních míst a z 15 % příliš mnoho nároků na práci v určitém oboru. - 13 -
_____________________________________________________________________________________________________
Vzestup míry nezaměstnanosti se promítl do všech kategorií dosaženého vzdělání. Ve vzdělanostní skladbě uchazečů o zaměstnání se neudály žádné převratné změny. Podle dosažené kvalifikace dominovala, stejně jako v předchozích letech, skupina uchazečů s výučním listem. Ti tvořili 45,6 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných a jejich podíl se rozšířil o další 2,3 %. Mezi vyučenými bylo v závěru roku nejvíce kuchařů – číšníků (170), prodavačů (167) a zedníků (145). Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči se základním vzděláním, kteří se podíleli na celkovém počtu osob bez práce 21,7 %. Mezi středoškolsky vzdělanými uchazeči byli nejčastěji zastoupeni absolventi ekonomie a podnikání (165) a gymnazisté (149). O dalších 32 uchazečů se rozrostly počty uchazečů s bakalářským a vysokoškolským vzděláním. Mezi nimi je evidováno nejvíce absolventů následujících oborů: strojní inženýrství (10 osob), strojní technologie (6), ekonomika a management (9) a pedagogika (8). Nadále však platí, že vysokoškolsky vzdělaní lidé najdou pracovní uplatnění nejsnáze. Graf 2: Důvody nezaměstnanosti v okrese Semily (2010)
- 14 -
_____________________________________________________________________________________________________
Graf 3: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Semily (2010)
1.4 ŠKOLSTVÍ 1.4.1 SHRNUTÍ
Na základě demografického vývoje vyvstává do budoucna nutnost řešit další využití stávajících kapacit základního školství.
Jako nezbytné se jeví dokončení rekonstrukce budovy v ul. J. Žižky tak, aby bylo možné soustředit waldorfské školství do jednoho místa (souvisí s plánovaným přesunem některých oborů ZUŠ).
Potřebné se jeví soustředit všechny obory vyučované na ZUŠ Semily z pěti odloučených pracovišť do dvou budov (v návaznosti na řešení ZŠ a SŠ waldorfské).
Velkou pozornost je nutné věnovat modernizaci vnitřního vybavení škol a školských zařízení a rovněž vybudování nové MŠ v areálu Pod Vartou.
- 15 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.4.2 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ Nabídka předškolního, základního a středního školství, včetně možností volnočasových aktivit dětí a mládeže je zajišťována následovně. Předškolní školství:
Mateřská škola Pod Vartou - má 2 třídy a je zde umístěno 56 dětí, kromě základní péče nabízí výuku na počítačích nebo výuku angličtiny. Je umístěna ve stavebně nevyhovujícím, bariérovém objektu.
Mateřská škola Luční - má 6 tříd s kapacitou 150 dětí, nabízí program pro rozvoj motoriky, dramatickou a hudební výchovu, program pro nápravu výslovnosti a oddělení s křesťanským zaměřením. Objekt školky je pouze částečně zateplen, je nutné dokončit stavební úpravy objektu včetně vybudování malé tělocvičny ve stávajících prostorách objektu.
Mateřská škola speciální - má 3 třídy s kapacitou 38 dětí, školka je zaměřena na péči o děti s kombinovanými a těžšími vadami, na péči se podílejí zdravotní a rehabilitační sestry z Dětského centra.
Mateřská škola waldorfská - má 2 třídy s kapacitou 32 dětí, školka má program zaměřený na hudební a výtvarnou činnost školka nemá vyhovující prostory. Do budoucna se plánuje výstavba moderního komplexu budov, ve 4 třídách budou umístěny děti z obou MŠ v areálu Pod Vartou.
Základní školství:
Základní škola Ivana Olbrachta – má 15 tříd s kapacitou 450 žáků a sídlí ve dvou budovách. Na Komenského náměstí sídlí 1. stupeň ZŠ, toto odloučené pracoviště se 7 třídami je v majetku města, 2.stupeň s 8 třídami se nachází v pronajatých prostorách Gymnázia I. Olbrachta.
Základní škola Dr. Františka Ladislava Riegra v Řekách - má 17 tříd s kapacitou 675 žáků, součástí koncepce školy je integrace handicapovaných dětí.
Základní a střední škola waldorfská – sídlí ve dvou objektech ve Špidlenově ulici, kde jsou umístěny třídy základní školy, a v objektu školy v ulici J. Žižky, kde je umístěno převážně waldorfské lyceum. Záměrem je přesunout postupně, dle finančních možností, do tohoto areálu i základní školu.
Základní umělecká škola – je umístěna v objektu na Komenského náměstí, nabízí širokou škálu výuky hudebních a výtvarných oborů. Prostorová situace ZUŠ se výrazně zlepšila vybudováním nových místnosti v podkroví, ve kterých probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru. Tato instituce však má četná detašovaná pracoviště. Do budoucna je potřebné soustředit všechny obory vyučované ZUŠ Semily z pěti odloučených pracovišť do dvou budov.
Základní škola praktická a Základní škola speciální - jsou umístěny v objektu Základní školy Dr. F. L. Riegra v Řekách, detašované pracoviště sídlí v MŠ speciální, Na Olešce. Základním cílem města je zefektivnění provozu škol při zachování úrovně podmínek vzdělávání (případně jejich zlepšení).
ZŠ speciální Semily, jejímž zřizovatelem je Liberecký kraj, má své sídlo v ulici Nádražní 213. - 16 -
_____________________________________________________________________________________________________
SVČDM - Středisko volného času dětí a mládeže Semily sídlí v budově města, Tyršova ulice 380, je zaměřeno na podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeže.
Střední školství:
Gymnázium Ivana Olbrachta Semily - Nad Špejcharem 574 (budova je majetkem kraje, zřizovatelem je též kraj). Nabídka umožňuje uspokojit zájemce ve čtyřletém a osmiletém studium, dále pak probíhá vzdělávání dospělých a zapojení do projektů celoživotního vzdělávání (semilské gymnázium je od roku 1990 školou zařazenou do sítě UNESCO, je také místním centrem vzdělanosti v rámci projektu Centra vzdělanosti Libereckého kraje a pořádá v rámci doplňkové činnosti řadu kurzů pro různé subjekty a veřejnost).
Integrovaná střední škola Semily - sídlí v ul. 28. října 607 (majetek kraje, zřizovatelem je rovněž kraj), nabízí studijní obory (stavebnictví, nástavbové studium) i učební obory (truhlář, instalatér, zedník, elektrikář, klempíř, tesař, pečovatelské služby). Škola je zařazena do projektů UNIV 2 (škola jako centrum celoživotního učení), TECHyes (projekt na podporu technického vzdělávání) a Hodnocení kvality vzdělávání v Libereckém kraji. V rámci projektů škola pořádá kurzy pro veřejnost.
Základní a střední škola waldorfská – zřizovatelem je Město Semily (informace viz výše přehled základních škol).
Pro město je důležitá existence všech tří středních škol (i když v případě gymnázia a integrované střední školy není jejich zřizovatelem) z důvodu zajištění kvalitní vzdělávací infrastruktury a širokého spektra vzdělávacích programů.
1.4.3 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Předškolní vzdělávání v Semilech je realizováno ve 4 MŠ s celkovou kapacitou 276 míst. Tabulka 11: Kapacita mateřských škol v Semilech Název MŠ
Maximální kapacita
MŠ waldorfská
32 dětí
MŠ Pod Vartou
56 dětí
MŠ speciální
38 dětí
MŠ Luční
150 dětí
Celkem
276 dětí
Z počtu skutečně narozených dětí v letech 2007 – 2011 je zřejmé, že porodnost kulminovala v roce 2007. Od tohoto roku lze sledovat klesající tendenci v počtu narozených dětí (výjimkou je rok 2010).
- 17 -
_____________________________________________________________________________________________________
Graf 4: Vývoj počtu narozených dětí v Semilech v letech 1998 - 2011
Pozn.: V případě roku 2011 se jedná o odhad na základě údajů za leden – červen.
Současné kapacity v MŠ v Semilech zřizovaných Městem Semily jsou 100% naplněny a do roku 2009 pokrývaly všechny požadavky rodičů na umístění dětí. Do MŠ byly přijímány i děti mimosemilské, při zápisu do MŠ v roce 2010 nastala poprvé situace, kdy nebylo možno vyhovět všem rodičům, kteří k zápisu přišli. V dalších letech by se situace měla vrátit k normálu a stávající kapacita v MŠ bude opět dostačující. Prostorové řešení se však jako vyhovující nejeví. Proto byla vypracována architektonická studie na výstavbu nové 4- třídní mateřské školy v areálu Pod Vartou. Současná budova je již dožilá. Všechny mateřské školy v Semilech byly zřízeny jako příspěvkové organizace. Město Semily financuje provozní náklady, ty jsou realizovány především prostřednictvím příspěvku na provoz, další neinvestiční výdaje na školství tvoří výdaje na opravy a údržbu budov hrazené přímo z rozpočtu města. Finanční prostředky na pokrytí přímých nákladů na vzdělávání jsou přidělovány školám a školským zařízením prostřednictvím krajských normativů. Jedná se o prostředky na platy nebo mzdy vč. výdajů souvisejících, výdaje na učebnice a učební pomůcky, které jsou poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem školy a kvalitou vzdělávání. Z grafu vyplývá, že k nejdražším mateřským školám patří MŠ speciální, to je dáno nadstandardní péčí a maximálním možným počtem dětí ve třídě (cca 14 dětí) oproti běžným třídám s max. počtem dětí 24 (možno naplnit třídy do počtu 28 dětí, a to se souhlasem zřizovatele). Snižování nákladů ve všech MŠ za poslední 3 roky je dáno metodikou tvorby příspěvku se značným racionalizačním podtextem.
- 18 -
_____________________________________________________________________________________________________
Graf 5: Roční náklady mateřských škol
Pozn.: Jedná se o roční náklady v Kč přepočtené na 1 dítě navštěvující danou MŠ.
1.4.4 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Město zřizuje 4 ZŠ a 1 ZŠ je zřizována Libereckým krajem. Celková kapacita umožňuje zajistit podmínky dle zák. 561/2004 Sb. (školský zákon) pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu. Do škol dojíždějí i děti z okolních obcí. Tabulka 12: Kapacita základních škol v Semilech Název ZŠ
Maximální kapacita
ZŠ, Jizerská 564
675 dětí
ZŠ I.O. obě budovy
450 dětí
ZŠ wald., Tyršova 485
270 dětí
ZŠ prakt. a spec., Jizerská 564 Celkem
75 dětí 1 470 dětí
Počet žáků v základních školách zřizovaných městem vykazuje v souvislosti s demografickým vývojem postupný pokles. Kapacity stávajících základních škol nejsou optimálně využity. Jedním z problémů, které bude nutné do budoucna řešit, je vhodné využití těchto kapacit. V tabulce uveden průměrný počet žáků na třídu (souhrnný údaj za všechny semilské ZŠ). Tabulka 13: Vybrané údaje o základních školách v Semilech Ukazatel
2008/09
2009/10
2010/11
913
845
866
počet žáků - celkem
- 19 -
_____________________________________________________________________________________________________
Ø počet žáků ve třídě
19,8
18,4
19,7
počet tříd
46
46
44
počet tříd při optimálním počtu 23 žáků v 1 třídě
40
37
38
Graf 6: Vybrané údaje o základních školách v Semilech
K nejdražším základním školám patří ZŠ I.Olbrachta. kde 1. stupeň sídlí ve vlastních prostorách, 2. stupeň je v pronájmu Gymnázia. Nejnižší náklady jsou u ZŠ praktické a ZŠ speciální, která je školou nejmenší co do počtu dětí. Tato škola sdílí prostory se ZŠ Dr.F.L.Riegra v Řekách, detašované pracoviště se nalézá v budově MŠ speciální na Olešce. Graf 7: Roční náklady základních škol
Pozn.: Jedná se o roční náklady v Kč přepočtené na 1 dítě navštěvující danou ZŠ.
- 20 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.5 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY 1.5.1 SHRNUTÍ
Dětské centrum nabízející komplexní zdravotnické a sociální služby pro tuto věkovou kategorii.
Nově byla zřízena sociálně terapeutická dílna Fokus pro osoby s duševním onemocněním nebo mentálním postižením.
Dostatečné a kvalitní zajištění služeb pro seniory.
Schválený Komunitní plán sociálních služeb regionu Semilsko.
Nemocnice je hlavním zdravotnickým zařízením ve městě, nosným oborem je chirurgie a ortopedie, v roce 2009 proběhla reprofilizace lůžek.
1.5.2 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Město Semily je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací, které se zabývají sociálními službami:
p.o. Sociální služby Semily,
p.o. Dětské centrum Semily.
Sociální služby Semily mají registrované 4 sociální služby, a to:
domov pro seniory,
domov se zvláštním režimem,
odlehčovací služby,
terénní pečovatelská služba.
V rámci bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou zřízeny byty se zvláštním určením, které poskytují ubytování, služby spojené s ubytováním a služby základní péče. V případě Dětského centra Semily se jedná o sociálně-zdravotní zařízení s registrovanou sociální službou – denní stacionář. Posláním denního stacionáře je poskytování sociálních služeb dětem se zdravotním postižením nebo dětem z nepříznivého sociálního prostředí tak, aby u nich docházelo k přirozenému, nenásilnému a včasnému začleňování do společnosti. Snahou a posláním denního stacionáře je individuální zkvalitnění života každého dítěte a tím i jeho rodiny. Dětské centrum poskytuje sociální služby, speciálně pedagogickou péči, zdravotnickou péči, rehabilitaci, logopedii a různé fakultativní činnosti. Cílovou skupinou jsou děti, přijímané na doporučení lékaře, psychologa nebo jiného specialisty. Dále děti se zdravotním postižením (mentálním, tělesným, sluchovým, kombinovaným) a děti z nepříznivého sociálního prostředí.
- 21 -
_____________________________________________________________________________________________________
Od roku 2009 je v Semilech otevřena sociálně terapeutická dílna Fokus, která je určena osobám s dušením onemocněním a osobám s mentálním postižením. V obci Semily zajišťují sociální služby další státní i nestátní organizace, přičemž každá z nich je zaměřena na určitou cílovou skupinu lidí (např. seniory, děti se zdravotním postižením, nevidomé a slabozraké) a poskytuje konkrétní službu, např. sociálně terapeutické dílny, osobní asistenci, volnočasové aktivity, sociální poradenství apod. Některé mají místní působnost, převážně však s působností celokrajskou. Jedná se především o organizace, které se zabývají aktivizační činností rodin s dětmi se zdravotním postižením, se začleňováním osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti, dále organizace, které se zabývají začleňováním osob ohrožených sociálním vyloučením, protidrogovou problematikou atd. Se všemi organizacemi, které se sociálními službami zabývají, Město Semily úzce spolupracuje, bez ohledu na to, zda jde o občanská sdružení nebo církevní organizace. V Semilech jsou dostatečně a kvalitně zajištěny služby pro cílovou skupinu seniorů, a to od aktivizačních činností, přes byty zvláštního určení až po domov pro seniory s odpovídající kapacitou. Dostatečně zajištěny jsou i služby pro osoby se zdravotním postižením, s výjimkou chráněného bydlení. Sociální služby dalších cílových skupin jsou využívány organizacemi s celokrajskou působností, např. služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, služby pro osoby ohrožené drogou, pobytová zařízení pro dospělé osoby se zdravotním postižením. Další rozvoj sociálních služeb je řešen ve schváleném Komunitním plánu sociálních služeb regionu Semilsko. Realizace cílů a opatření vyplývajících z tohoto komunitního plánu bude postupně zajišťována v návaznosti na další rozvojové dokumenty města a v závislosti na získávání finančních prostředků z různých zdrojů i rozpočtů Města Semily a obcí regionu.
1.5.3 ZDRAVOTNICTVÍ Nemocnice v Semilech představuje typ menšího zdravotnického zařízení rodinného typu, jehož zřizovatelem je Město Semily. Komplexní přestavba byla dokončena na přelomu let 1996 – 1997. Jedná se o pavilónový typ zdravotnického zařízení. Na pěti lůžkových odděleních je celkem 141 lůžek, včetně 9 lůžek intenzívní péče. Kromě lůžkové péče (interna, chirurgie, ortopedie s následnou rehabilitační ošetřovatelskou péčí a následná ústavní péče) je péče zajištěna nepřetržitou službou oddělení klinické biochemie (včetně mikrobiologie) a radiodiagnostického oddělení. Smluvně je péče zajištěna se všemi tuzemskými zdravotními pojišťovnami. Nosným programem jsou chirurgické obory - chirurgické a ortopedické oddělení. Ročně se provede na 3 tisíce operačních výkonů, včetně totálních náhrad kloubů, za použití moderních technologií. Ortopedické a chirurgické oddělení mají dohromady 50 lůžek a multioborovou jednotku intenzívní péče, interní oddělení 27 lůžek s moderně vybavenou čtyřlůžkovou jednotkou intenzívní péče. K dispozici jsou tři moderně zařízené operační sály, jeden superaseptický. Nemocnice provedla koncem roku 2009 reprofilizaci lůžek s ohledem ke zkracování doby nutné hospitalizace pacienta. Vyčlenila lůžka pro následnou ústavní a rehabilitační péči. Všechna oddělení mají své odborné ambulance. Nepřetržitě je zajišťována ústavní pohotovostní služba při lůžkových - 22 -
_____________________________________________________________________________________________________
odděleních a komplementu. Dlouhodobým záměrem je zachovat rozsah akutní péči vzhledem ke struktuře nabídky zdravotní péče pro spádovou oblast Semilska. Je nutno sledovat možnosti zajištění dalších finančních zdrojů pro činnost nemocnice a zlepšování služeb pacientům. Současně patří nemocnice s poliklinikou k velkým lokálním zaměstnavatelům.
1.6 KULTURA 1.6.1 SHRNUTÍ
Město Semily nabízí velké množství kulturních příležitostí pro všechny věkové a žánrové kategorie.
Čtyři organizace zřízené za tímto účelem jsou hlavními nositeli nabídky, která je doplněna o akce pořádané samotným městem Semily (pouť, pecen, ples, westernový den atd.). Četnou měrou přispívají do programové nabídky též dobrovolné spolky a neziskové organizace, které jsou financovány mimo jiné z grantového programu.
Ne zcela vyhovující se jeví prostory a také vnitřní vybavení KC Golf.
Pro letní akce chybí širší zázemí na Ostrově, především kryté pódium pro hudební meetingy.
1.6.2 KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT Město vlastní několik kulturně-společenských zařízení: Kulturní centrum Golf, kino Jitřenka, Muzeum a Pojizerskou galerii, Městskou knihovnu. Další kulturní zařízení (především výstavní sály) jsou provozována jinými subjekty (např. Státní okresní archiv). Oblast kulturního a společenského života se soustřeďuje na několik opakovaných kulturních a společenských akcí:
Městský ples (únor).
Jarmil party (rockový festival - březen, dříve probíhalo v obdobném termínu Rockování na Olešce).
Festival Patříme k sobě (kulturně společenský festival - duben).
Westernový den –v květnu 2011 se konal 1. ročník, vzhledem k úspěšnosti se předpokládá jeho každoroční opakování.
Jazz pod Kozákovem (hudební festival - květen).
Ostrov Art Fest (multižánrový hudebně-výtvarný festival, červen).
Semilská pouť (vždy poslední víkend v červnu).
Letní řemeslné pátky. - 23 -
_____________________________________________________________________________________________________
Semilské kulturní léto – hudební pátky všech hudebních žánrů.
Turistický pochod Račí stezkou (srpen).
Semilský pecen – v roce 2011 již 8. ročník tradičních slavností úrody.
Semilský paroháč (divadelní přehlídka - říjen).
Rozsvěcení vánočního stromu (začátek adventu).
Součástí kulturního života města je činnost množství spolků a sdružení, které vyvíjejí činnost v oblasti kulturních a společenských akcí, tyto aktivity jsou podporovány z Grantového programu města. V oblasti kultury se angažují také školy.
1.6.3 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ MĚSTEM SEMILY KC GOLF SEMILY Hlavní náplní této organizace je pořádání již tradičních kulturních projektů (country festival, Jazz pod Kozákovem, Ďolík fest, Semilské kulturní léto, přehlídka dechovek), pořádání cyklu zájezdů na hudební představení (opery, operety, balety) do divadla v Liberci, tanečních zábav, plesů, promenádních koncertů, vzdělávacích a naučných pořadů pro studenty středních škol a žáků 2. stupně ZŠ, výchovných divadel. Představení pro MŠ a matky s dětmi na MD, besedy s cestovateli a dalšími významnými osobnostmi, zajišťování kulturních programů na akcích pořádaných Městem Semily (pouť, Pecen, ples) a spolupráce s dalšími p.o. a spolky ve městě. Ke KC Golf přiléhá hotel, funkční propojení (využití prostor pro semináře apod.) ale dosud chybí. Technický stav budovy KC Golfu není optimální, je třeba věnovat pozornost modernizaci interiérů. KC Golf hospodaří s provozním příspěvkem od zřizovatele, který činí necelou polovinu příjmů. Ostatní náklady jsou pokryty výnosy ze vstupného, kurzovného, tržeb z baru, krátkodobých a dlouhodobých pronájmů. Pozemek, na němž KC Golf leží, není v majetku města, což představuje značné náklady na jeho pronájem. Je nezbytné zlepšit využití kulturního centra. Pečlivým výběrem spektra žánrů a zároveň optimálního počtu uváděných představení je nutno zkvalitnit výběr nabízených představení a tak získávat další diváky a tím zvyšovat rentabilitu představení, zároveň vytvářet speciální slevy a kombinace služeb pro různé cílové skupiny.
KINO JITŘENKA Nově zrekonstruovaná budova Jitřenky nabízí široké spektrum kulturního vyžití. Velkým lákadlem je kino s možností promítání filmů v 3D kvalitě, pravidelné přímé vysílání z Metropolitní opery nebo občasné přenosy sportovních utkání jsou hojně divácky navštěvované. V budově sídlí moderní knihovna pro dospělé, děti a mládež. Nové prostory se nabízejí k uspořádání různých besed a setkání s osobnostmi kulturního života. V přízemí je k dispozici kavárna.
- 24 -
_____________________________________________________________________________________________________
MĚSTSKÁ KNIHOVNA SEMILY Jak již bylo zmíněno, MK sídlí ve zbrusu nových prostorách budovy Jitřenka. Hlavní činností knihovny je shromažďování, zpracování, uchovávání, ochrana a zpřístupňování publikovaných dokumentů a poskytování informací v jakékoli formě bez rozdílu pro všechny obyvatele. Tato hlavní činnost je doplněna dalšími poskytovanými službami – internet pro veřejnost, kopírovací služby, pronájem prostor atd. V rámci nového postavení a funkce knihoven a díky možnostem, které nabízejí nové prostory, jsou připravovány nové aktivity, díky nimž se z knihovny v návaznosti na kino postupně stává komunitní centrum – místo setkávání různých skupin obyvatel, kteří zde nacházejí další možnosti vyžití. Již nyní je v knihovně také čítárna. Knihovna se intenzivně věnuje dětskému čtenáři, ale také seniorům (kurzy pro seniory, univerzita třetího věku) a handicapovaným lidem. V programové nabídce je řada besed, přednášek a dalších projektů.
MUZEUM A POJIZERSKÁ GALERIE Tato instituce sídlí v historické budově v centru města, v rodném domě I. Olbrachta a A. Staška. Muzeum dokumentuje region horního Pojizeří se zaměřením na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Součástí muzea je památník osobností Semilska, který představuje 45 osobností spjatých s městem a jeho okolím. Neodmyslitelnou součástí muzejních aktivit jsou vánoční a velikonoční jarmarky s prodejem drobných tradičních lidových výrobků. Jedinečné poslání pro danou lokalitu představuje galerijní činnost. V přízemí historické budovy a v Pojizerské galerii se po celý rok konají historické a výtvarné výstavy. Práce se sbírkami patří k jednomu z hlavních poslání MaPG. Sbírky jsou získávány nákupem, dary nebo vlastním sběrem. Muzeum poskytuje celoročně služby badatelům, studentům a ostatním při vyhledávání materiálů pro studijní účely. V roce 2011 byly MaPG svěřeny 2 památkově chráněné roubenky v Jílovecké ulici. V jedné byla vytvořena ojedinělá expozice pilníkářského řemesla, ve druhé spolkový dům.
1.6.4 PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY Za nejzajímavější památkově chráněné objekty ve městě lze považovat:
kostel Umučení sv. Jana Křtitele,
kostel sv. Petra a Pavla,
muzeum čp. 2,
hotel Obecné dům,
areál chalup čp. 102, 103 a 104.
KOSTEL UMUČENÍ SV. JANA KŘTITELE Hodnotná a v jádru velmi dobře zachovalá barokní stavba realizovaná na místě staršího kostela v letech 1723 - 27, (sakristie pochází z roku 1828). Kostelní vrch bývá označován pomístním jménem Koštofrank. - 25 -
_____________________________________________________________________________________________________
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA Objekt je kvalitní a velmi dobře zachovalou neorománskou památkou vybudovanou v letech 19081911 na místě staršího barokního kostela z roku 1702. Autorem projektu nového kostela je arch. Bohumil Štěrba z Prahy - Karlína.
MUZEUM ČP. 2 Dům byl původně panskou hospodou při zdejším pivovaru a později patřil rodině právníka a spisovatele Antonína Zemana, který publikoval pod pseudonymem Antal Stašek. V roce 1882 se zde narodil jeho syn Kamil Zeman, později známý jako spisovatel Ivan Olbracht. Kvalitní památka zděné městské architektury druhé poloviny 18. století. Od roku 1960 je zde umístěno městské muzeum. Součástí stálé expozice městského muzea je kamenný dveřní portál přenesený z mlýna čp. 87 v Košťálově po jeho demolici v roce 1980.
HOTEL OBECNÍ DŮM Cenná architektonická památka, vystavěná na v letech 1906-1909 v historizujícím neorenesančním slohu s prvky nastupující secesní ornamentiky. Autorem projektu je významný pražský architekt Jan Vejrych, rodák z blízké Horní Branné. Ve štítu hlavního průčelí je umístěna rozměrná mozaika z benátského skla s vyskládaným znakem města Semily a rostlinnými motivy podle návrhu Jano Kohlera.
AREÁL CHALUP ČP. 102, 103 A 104 Jedinečný areál tří roubených chalup z konce 18. století. Skupina domů vyniká autenticitou a malebností. Doklad původní dřevěné zástavby města Semil. V dnešní době je zde ojedinělá expozice pilníkářského řemesla.
1.7 SPORT 1.7.1 SHRNUTÍ
Síť stávajících sportovních zařízení je vyhovující.
Nekvalitní jsou drobná sportoviště v prostorách sídlištních celků, která je tudíž nutné zčásti zrušit a zčásti (selektivně) rekonstruovat a modernizovat.
Městský stadion je zanedbaný, chybí možnost provozování atletických disciplín, zchátralé je zázemí – „kabiny“, vhodné by bylo doplnit víceúčelové volně přístupné „nerozbitné“ hřiště. Je třeba vyřešit majetkové poměry.
- 26 -
_____________________________________________________________________________________________________
Semily mají vzhledem ke své poloze (zvlněná krajina, zdravé životní prostředí) vhodné podmínky pro rekreační sport, pořádá se tu řada sportovních akcí.
Městské koupaliště mimo provoz, v létě jsou využívána koupaliště v Chuchelně a Košťálově, celoročně pak kryté bazény a akvacentra v Jičíně, Jablonci n. N. (do obou též pořádány jednodenní autobusové zájezdy), Liberci atd.
1.7.2 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A HŘIŠTĚ Na území města se nachází několik sportovišť pro provozování letních sportů a Sportovní centrum pro sportování během zimy nebo pro sálové sporty. Kromě haly je pro sálové sporty využívána také Sokolovna, stavebně navazující na objekt SC a tělocvična při ZŠ Dr. F. L. Riegra v Řekách. Z venkovních sportovišť je nejvýznamnější Městský stadion se třemi fotbalovými hřišti a atletickou dráhou, tenisové kurty na Kruhách a hřiště při ZŠ Dr. F.L.Riegra v Řekách. Městský stadion je dosud v majetku města, majetkové poměry je třeba vyřešit. Město Semily je zřizovatelem Sportovního centra, které funguje již cca 10 let. Hlavní činností je zajišťování správy a provozování sportovišť a sportovních zařízení v Semilech, pořádání sportovních akcí a vytváření potřebných technických a provozních podmínek pro tuto činnost. Dále jsou v SC poskytovány služby masérské, rekondiční a regenerační, je zde provozováno solárium. Součástí objektu je restaurace, která je v pronájmu. V majetku SC je hala, Městský stadion a prostor bývalého koupaliště, které je v současnosti mimo provoz. SC spolupracuje s informačním centrem na propagaci Semil a okolí. Byly nabídnuty turistické balíčky služeb, které předkládají zájemcům ucelenou nabídku toho nejlepšího ze Semil a okolí, doplněné o ubytování a stravu. Město Semily podporuje finančně spolky a neziskové organizace z Grantového programu Města. Významný podíl na rekreačním sportu má Sportovní klub Semily, Tenisový klub Semily, Tělovýchovná jednota Semily, Golf club Semily a Veřejná lyžařská škola. V obytných částech města byla v minulosti vybudována menší, volně přístupná sportoviště, která však postupem času pozbyla na atraktivnosti a nebyla využívána. V současnosti je jejich stav neuspokojivý. Nepředpokládají se tedy další opravy a následné udržování všech těchto ploch. Nově byla vybudována dětská hřiště na Ostrově a na sídlištích Oleška a v Řekách, která tento stav podstatně zlepšila. V roce 2010 bylo dokončeno v areálu ZŠ Dr. F .L. Riegra víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které je otevřeno i pro veřejnost. V Semilech bylo v minulosti vybudováno koupaliště. Stejně tak jako již zmíněná sportoviště je i toto zařízení mimo provoz. V letních měsících využívají občané Semil možnost koupání v nedaleké Chuchelně a Košťálově, popř. v Železném Brodě. Na jaře a na podzim jsou vypravovány bezplatně sobotní autobusy do krytých plaveckých bazénů v Jablonci nad Nisou a Jičíně. Zájezdy do bazénů jsou velmi oblíbené a hojně využívané.
- 27 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.7.3 SPORTOVNÍ ŽIVOT Oblast sportovního života je soustředěna na několik pravidelných sportovních akcí. Jednou za dva roky probíhá slavnostní vyhodnocení nejlepších sportovních počinů „Sportovec roku“. K tradičním akcím patří např.:
novoroční výstup na Kozákov,
krajský přebor v běhu na lyžích,
Semily Cup (fotbal žáků – srpen),
fotbal (divize),
přespolní běhy (2x ročně),
severočeská liga ve florbale,
KOZA Cup,
semilský pohár v tenisu,
volejbal – Memoriál Fr. Volfa,
nohejbalový turnaj Joska cup,
nohejbalový turnaj mládeže - seriál poháru ČNS,
vánoční turnaj v judo,
silvestrovský lyžařský závod,
sportovní dopoledne v SC pro mateřské školy a první až třetí ročník ZŠ,
atletický čtyřboj 1.-4. tříd ZŠ atd.
1.8 CESTOVNÍ RUCH 1.8.1 SHRNUTÍ
Nabídku města Semily v oblasti cestovního ruchu je třeba nabízet v širším kontextu okolí (Kozákov, Bozkovské dol. jeskyně, Riegrova stezka) v rámci regionu „Český ráj“.
Podstatnými specifiky města, vytvářejícími potenciál pro cestovní ruch, jsou mj. tradice hračkářství a řemesel (např. sklářská dílna v Jílovecké ulici), unikátní výroba prvních herních automatů (Vaněk, Mach), geologické zajímavosti a unikáty a také klid, bezpečí a možnost odpočinku.
- 28 -
_____________________________________________________________________________________________________
Cílovými skupinami návštěvníků města Semily by měly být především rodiny s dětmi (benefit této skupiny – opakované návštěvy) a senioři navštěvující město v rámci prodlouženého víkendu nebo cestou „na hory“.
1.8.2 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Semily nejsou tradiční destinací cestovního ruchu, a proto je nezbytné propagovat město v souvislosti s jeho okolím, bohatým na přírodní pamětihodnosti. Velkým turistickým lákadlem je Riegrova stezka, Bozkovské dolomitové jeskyně a Kozákov. Největší atrakcí pro turistický ruch je Riegrova stezka kaňonem řeky Jizery. V roce 2000 proběhla rekonstrukce této stezky a doplnění území o informační tabule a rozcestníky, zpevnění hran stezek a opravení stávajících staveb. Úprava byla financována z Programu Phare CBC CZ 9701, Projekt Nisa – rozvoj turistických stezek, finanční podíl české strany zajistilo Město Semily. Další významnou akcí v roce 2008 a 2009. byla oprava přístupné vodní elektrárny Spálov, která je architektonickým i technickým unikátem. Za účelem zařazení Semil do okolních destinací vstoupilo město do několika uskupení, která realizují především projekty zaměřené na propagaci a rozvoj regionu:
Sdružení Český ráj - hlavním účelem sdružení je spolupráce členských obcí, měst a dalších právních subjektů s cílem přispět k rozvoji cestovního ruchu v oblasti Český ráj. Předmětem činnosti je především koordinace všech aktivit při propagaci cestovního ruchu včetně příslušných komplexních služeb, průkazný informační servis pro potřeby cestovního ruchu s vypracovaným marketingem a spolupráce při vytváření strategie rozvoje regionu.
Mikroregion Kozákov je dobrovolný svazek obcí Chuchelna, Semily a Záhoří, priorita byla dána cykloturistice a zintenzivnění využívání vrchu Kozákova, zlepšení vybavenosti území pro rozvoj turistiky, včetně zkvalitnění infrastruktury a služeb, které by sloužily také obyvatelům a rozvoji malého podnikání.
Obrázek 1: Loga Sdružení Český ráj a Mikroregionu Kozákov
Samotné město Semily disponuje především atraktivitami lokálního významu (viz kapitola Kultura).
1.8.3 INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU V centru města v rodném domě Dr. F. L. Riegra bylo zřízeno informační centrum. Slouží jak pro turisty (poskytuje informace o historických památkách a turistických atraktivitách, možnostech ubytování, zajišťuje průvodcovské služby), tak pro místní obyvatele (informace o dopravních spojích, podávání inzerátů do kabelové televize a Semilských novin, vydávání kalendáře kulturních, sportovních a společenských akcí, prodej vstupenek atd.). IC spolupracuje např. s příspěvkovými organizacemi - 29 -
_____________________________________________________________________________________________________
města na tvorbě „balíčku služeb“ pro návštěvníky města, a též s ostatními informačními středisky (Turnov, Jilemnice, Železný Brod a Lomnice nad Popelkou). V rámci projektů rozvoje turistiky se opravují turistické stezky a vyznačily se cykloturistické trasy. Dalším cílem je připravit nové dva turistické okruhy a dovybavit je piknikovými místy. Uvažuje se o přesunu IC do Muzea, což by posílilo možnost vzájemné výpomoci obou organizací. V Semilech existují četná ubytovací zařízení, k nejznámějším patří např. Sportovní centrum Semily – příspěvková organizace Města Semily, Pension Erika, Obecní dům, Penzion Hybler, Hotel pod Spálovem, Hotel v KC Golfu, Farma Lánská atd. celkem je v těchto zařízeních 126 lůžek. Na základě informací ze Sportovního centra je zřejmé, že návštěvnost za poslední tři roky klesá (klesají počty ubytovaných i počty dnů ubytování). Tento nepříznivý trend má negativní dopad na výsledek hospodaření. Graf 8: Vývoj počtu ubytovaných hostů ve Sportovním centru Semily
Vedení SC ve spolupráci s IC připravilo pro sezónu 2011 speciální doplňkový turistický program, který má propagovat město a okolí. Jedná se o víkendový balíček služeb určený především rodinám a také seniorům.
1.9 DOPRAVA 1.9.1 SHRNUTÍ
Dobrá dostupnost železničního nádraží s autobusovým nádražím a centrem města.
Využitelnost železnice pro dopravu do okolních center (Turnov) i krajských měst (Liberec, Hradec Králové).
Špatné napojení na páteřní silniční síť (kolem města neprochází dálnice, rychlostní silnice ani silnice I. třídy).
Dlouhodobý pozvolný nárůst intenzity silniční dopravy ve městě.
- 30 -
_____________________________________________________________________________________________________
Nejzatíženější silniční komunikací ve městě je Nádražní ulice v úseku mezi Riegrovým náměstím a křižovatkou s Luční ulicí.
Nadregionální pozice místního dopravce Bus Line (býv. ČSAD Semily).
Regionální autobusová doprava ve vybraných úsecích částečně supluje i městskou dopravu.
Relativně hustá síť cyklotras (se zatím spíše izolovanými úseky cyklostezek) a značených turistických cest pro pěší.
V centru v případě krátkodobého parkování kapacita parkovacích stání postačuje (mj. v důsledku přítomnosti několika supermarketů s parkovišti), naopak výrazný problém s nedostatkem parkovacích míst mají sídliště.
1.9.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím města prochází celostátní železniční trať č. 030/508 (Pardubice) – Hradec Králové – Jaroměř – Liberec a regionální železniční trať č. 035/548A Tanvald – Železný Brod. Na obou těchto tratích je provozována pravidelná osobní a nákladní doprava a to společnostmi České dráhy a.s. a ČD Cargo a.s. Na výše uvedených tratích se nalézá železniční stanice Semily a železniční zastávka Spálov. Pro většinu území je vzhledem ke vzdálenosti využitelnější železniční stanice Semily. Nádraží je situováno na západním okraji města s dobrou dostupností autobusového nádraží a centra města. V pracovní den odjíždí ze stanice Semily ve směru Turnov 12 osobních vlaků (relace Nová Paka/Stará Paka – Turnov/Liberec) a 9 rychlíků (relace Pardubice – Liberec), naproti tomu ve směru Stará Paka se jedná o 10 osobních vlaků (relace Liberec/Turnov – Stará Paka/Nová Paka) a 9 rychlíků (relace Liberec – Pardubice). U rychlíků je nastavená taktová doprava s pravidelným taktem 2 hodiny, přičemž v exponovaných časech je tento takt doplněn o další spoje. Na všechny spoje navazují v důležitých uzlech spoje regionálního i celostátního významu. Ze železniční zastávky Spálov v pracovní dny odjíždí 13 osobních vlaků ve směru Železný Brod a 12 osobních vlaků ve směru Tanvald. Tento stav je plně dostačující současné poptávce po železniční dopravě. Železniční stanice Semily je týdně obsluhována 3 nákladními vlaky týdně v každém směru (relace Stará Paka – Turnov). Železniční zastávka Spálov není nákladními vlaky obsluhována vůbec, vlaky zde pouze projíždí.
SILNIČNÍ DOPRAVA Městem prochází tři silnice II. třídy a několik silnic III. třídy. Silnice II. a III. třídy:
II/289 Roprachtice, rozcestí - Slaná (Bořkov), rozcestí,
II/292 Železný Brod - Víchová nad Jizerou, - 31 -
_____________________________________________________________________________________________________
II/288 Železný Brod - Podbozkov - Semily, Cimbál (křiž. II/289)
III/2829 Semily – Chuchelna, Bačov – Radostná pod Kozákovem,
III/2889 Semily – Spálov,
III/2892 Semily – Bítouchov u Semil
III/2893 Semily – Benešov u Semil
III/2894 Semily, odb. Příkrý – Nouzov
III/2922 Semily – Chuchelna – Záhoří
III/2923 křiž. Chuchelna - Klinkovice
Z hlediska intenzity dopravy je nejvýznamnějším spojením silnice II/289 do Košťálova a Lomnice nad Popelkou (denní intenzita 5.258 vozidel v Bořkovské ulici), druhou nejzatíženější je silnice II/292 do Železného Brodu. Nejzatíženější komunikací na území města je Nádražní ulice v úseku od křižovatky s ulicí Luční na Riegrovo náměstí s denní intenzitou provozu 9.982 vozidel. Délka silnic na území města je u silnice II. třídy 11,6 km a u silnic III. třídy 12,5 km. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem Libereckého kraje. Tabulka 14: Intenzita dopravy na území města Semily (počet vozidel za 24 hodin) Číslo silnice
Směr
2005
2010
II/289
Košťálov a Lomnice n. Pop.
6 285
5 258
II/292
Železný Brod
3 804
4 664
II/289
Vysoké n. Jiz. a Bozkov
3 035
3 254
II/292
Jilemnice
2 469
3 617
Pro převážně místní dopravu na území města slouží síť místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Na území města jsou na stávajících pěších komunikacích realizovány trasy s bezbariérovými úpravami. Postupně je vytvářena síť cyklostezek. Pro potřeby turistiky a cykloturistiky jsou také využívány některé zemědělské a lesní obslužné komunikace. Délka místních komunikací na území města 25,97 km. Místní komunikace jsou městským majetkem.
1.9.3 VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou. Území města je obsluhováno ze železniční stanice Semily a ze železniční zastávky Spálov. Autobusové nádraží je umístěno v blízkosti vlakového nádraží i centra města a nalezneme zde 8 zastávek. Veřejná autobusová doprava je na území města zastoupena 11 dálkovými a 18 příměstskými autobusovými linkami. Zastávky autobusů ve městě jsou v malé míře vybaveny přístřešky pro - 32 -
_____________________________________________________________________________________________________
cestující a zastávkovými zálivy. Dostupnost těchto zastávek je z většiny zastavěného území dostačující, největším problémem je velká docházková vzdálenost z lokality Bítouchov, který není obsluhován žádnou autobusovou linkou. Ve městě v současné době není v provozu žádná linka MHD (městská hromadná doprava). Uvažuje se zkušební provoz linky MHD, protože město je prostorově rozlehlé a je třeba zajistit i obsluhu některých míst, kam nezajíždí příměstské autobusy. Zvažovanou variantou je 1 okružní linka, která by město stála cca 1,2 mil. Kč ročně. Otočka pro linku MHD je nově zanesena v územním plánu města.
1.9.4 NEMOTOROVÁ DOPRAVA Pěší doprava je v rámci města vedena většinou po chodnících podél komunikací, přičemž křížení pěších cest se silnicemi je možné na značených přechodech pro pěší. Na některých přechodech jsou instalována bezpečnostní opatření (střední ostrůvek). V místech větší koncentrace obyvatel nalezneme omezení rychlosti, stanovení obytných zón a zpomalovací prahy. Kromě pěší dopravy je územím města trasováno i několik značených turistických tras:
0435 (červená) Semily – Bítouchov – Spálov – Spálov, most
1885 (modrá) Lomnice nad Popelkou – Pohoří – Slaná, Nedvězí – Semily – Příkrý
1889 (modrá) Semily – Bítouchov
1893 (modrá) Semily – Morava – Myší skála – Spálov – Spálov, žst.
4211 (zelená) Semily – Čikvásky – Bystrá nad Jizerou – Jilemnice – Vrchlabí
4276 (zelená) Spálov žst. – Podbozkov – Helkovice – Vysoké nad Jizerou
4280 (zelená) Kozákov – Na rovném – Semily – Nouzov – Sejkorská kaplička
7306 (žlutá) U Krkavčí skály – Semily – Bozkov – Jesenný – Navarov, most
7313 (žlutá) Bítouchov – Morava
7382 (žlutá) Semily – Chuchelna – Komárov – Kozákov
V seznamu nejsou uvedeny cyklostezky, které nemají číselné označení. Příkladem je cyklostezka V Řekách, která však má pro cyklistickou dopravu ve městě značný význam. Na území města se nachází několik značených cyklotras vedených převážně po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích. Jedná se o místní cyklotrasy IV. třídy, jež jsou v terénu značeny silničním značením. Přes území města jsou směrovány tyto značené cykloturistické trasy:
4170 Turnov – Malá Skála – Koberovy – Železný Brod – Semily – Háje nad Jizerou – Vysoké nad Jizerou – Paseky nad Jizerou
4175 Železný Brod – Záhoří – Semily – Slaná Kundratice
4176 Semily – Kozákov – Tatobity – Rovensko pod Troskami, Újezd pod Troskami - 33 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.9.5 STATICKÁ DOPRAVA (DOPRAVA V KLIDU) V současné době je ve městě rozšířené bezplatné parkování soukromých vozidel na veřejných parkovištích a u supermarketů, což snižuje obvyklé problémy s parkováním uvnitř měst. Ale i tak jsou možnosti parkování a odstavení vozidel v centru města nedostatečné. Částečně bylo docíleno zvýšení počtu parkovacích míst v okolí centra města organizací dopravy formou jednosměrných komunikací a na Riegrově náměstí a na parkovišti při ulici Nádražní využitím parkovacích kotoučů s omezením doby parkovaní do 120 minut. Parkovací kapacity na sídlištích jsou nedostatečné. Po rekonstrukci ulice Bavlnářská došlo k navýšení parkovacích míst. U ostatních sídlišť je počítáno s navyšováním kapacit zejména v souvislosti s programy revitalizací sídlišť. Ve městě se dále nalézá na 600 krytých garážových stání, jejich kapacita je vyhovující a do budoucna se neuvažuje o zvyšování jejich počtu.
- 34 -
_____________________________________________________________________________________________________
Obrázek 2: Motorová doprava v Semilech
- 35 -
_____________________________________________________________________________________________________
- 36 -
_____________________________________________________________________________________________________
Obrázek 3: Nemotorová doprava v Semilech
- 37 -
_____________________________________________________________________________________________________
- 38 -
_____________________________________________________________________________________________________
Obrázek 4: Statická doprava v Semilech (parkovací stání)
- 39 -
_____________________________________________________________________________________________________
- 40 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.10 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 1.10.1 SHRNUTÍ
Přestože vodné a stočné za posledních 10 let zdražilo o více než 50 %, nepokrývá toto zdražení pravidelnou obnovu sítě. Vodovod je opotřeben ze 68 % a kanalizace ze 40 %.
Kapacita elektrického vedení je pro území Semily dostatečná. V dlouhodobých plánech je výměna nadzemního vedení, popř. jeho uložení do země.
Kapacita sítě zásobování plynem je pro území Semily dostatečná a opravy stávajících sítí budou řešeny dle aktuální potřeby.
Na území města jsou instalovány dva velké zdroje tepla o celkovém instalovaném tepelném výkonu 20,9 MW, oba zdroje spalují zemní plyn. Na centrální teplo je v devítitisícovém městě napojena asi třetina domácností a také škola a několik provozoven. Cena tepla se za poslední 3 roky téměř nezměnila. Její hodnota 597 Kč/Gj se dá předpokládat i v budoucnu (pokud se razantně nezmění ceny plynu).
Současný stav sítě veřejného osvětlení je v mnoha úsecích na hranici životnosti. Proto je nutno se zabývat postupnou rekonstrukcí s ohledem na rozpočet města.
Město Semily si nechalo zpracovat „Územní energetickou koncepci území města Semily a obcí Benešov u Semil a Chuchelny“, která je řešena pro období 20 let. Výstupem je návrh 10 opatření týkajících se i obnovitelných zdrojů energie. Hlavním z nich je výstavba geotermálního vrtu pro zásobování tepla a výrobu el. energie.
Internet i telefonní síť mají v Semilech dostatečné pokrytí. Jejich budoucí vývoj je dán poptávkou a nabídkou na trhu, jež se v současné době zdá dostatečná s ohledem na budoucí vývoj. Místní kabelová televize bohužel nepokrývá celé území Semil a do budoucna se neočekává jakýkoliv nárůst pokrytí (byť samotné vysílání televize je dostupné i na internetu).
1.10.2 VODOVOD A KANALIZACE Vodovod i kanalizace města byly v minulosti převedeny do majetku VHS Turnov. Vodohospodářské sdružení Turnov je dobrovolný svazek obcí založený dle zákona o obcích a je vlastníkem VH infrastruktury členských obcí. Hlavní náplní sdružení je vykonávání činností vlastníka této infrastruktury - investiční činnost a zajištění systému provozování. Jde o zajištění rozvoje vodohospodářského majetku v členských obcích (výstavba vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod a dalších vodních děl), a to prostřednictvím získaných prostředků z vlastního provozování, dotací a příspěvků svých členů. V současné době provozování vodohospodářského majetku VHS Turnov smluvně zajišťuje akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK, a.s.) Teplice, oblastní závod Turnov.
- 41 -
_____________________________________________________________________________________________________
KANALIZACE Město Semily (mimo části Bítouchova a dále Klinkovic, Nouzova, Spálova) má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je odpadní voda odváděna na městskou čistírnu odpadních vod. Na čistírnu odpadních vod jsou přiváděny odpadní vody od většiny trvale bydlících obyvatel města. Čistírna odpadních vod Semily byla postavena na začátku 90. let, 01.08.1994 zprovozněna a do trvalého provozu byla uvedena v roce 1996 a v roce 2006 došlo k rozšíření a intenzifikaci. Jedná se o aktivační čistírnu s nitrifikací, s denitrifikací a s částečnou stabilizací kalu. Čistírna je určena pro společné čistění komunálních odpadních vod z města a průmyslových odpadních vod. Kapacita semilské čistírny odpadních vod je 13 000 EO. Vzhledem k tomu, že dosud je napojeno (výpočet dle míry znečistění) 4 100 EO, je budoucnost čistění splaškových vod dostatečně zajištěna. To potvrzuje i fakt, že při odhadu 3 osob na přípojku je napojeno více jak 2/3 domácností. Na přípojku se odhadem počítají 3 osoby, takže při počtu 2224 přípojek lze předpokládat připojených 6670 obyvatel. Semily mají 8800, okolní obce v katastrálním území Semily cca 600 obyvatel. Kromě městské čistírny odpadních vod se v zájmovém území nalézá ještě čistírna odpadních vod strojírenského areálu firmy AXL, a.s. Jedná se o průmyslovou čistírnu s biologickým dočištěním. Čistírna odpadních vod pro nemocnici je odstavena, nemocnice je napojena na městskou čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou ve většině města zachycovány jednotnou kanalizací a přes odlehčovací komory vypouštěny do řeky Jizery. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody ve zbylých částech města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky (popř. přímo do čističky) a dále pak v septicích s přepadem do povrchových vod, do kanalizace respektive do trativodů. Navrhuje se rozšíření kanalizačního systému do těch částí města, kde dosud soustavná kanalizace není a odvedení odpadních vod z těchto území do ústřední čistírny odpadních vod Semily. Jedná se o území, která jsou v přímé návaznosti na stokovou síť nebo v její relativní dostupnosti. Nenavrhují se kanalizace v místech, která jsou vzdálená od vlastního města a kde počet obyvatel je nízký, takže není investičně ani provozně výhodné budovat stokovou síť (například Spálov, Cimbál, Janeček, Nouzov). V těchto lokalitách budou odpadní vody zneškodňovány individuálně v jímkách na vyvážení, případně v domovních čistírnách odpadních vod, které budou napojeny do přilehlých recipientů, případně s využitím vsakování – to vše pouze v souladu s platnou legislativou (zejména zákon o vodách 254/2001 Sb. v platném znění). Celková délka kanalizace na území města Semily je 28 km. Finančně se jedná o majetek v hodnotě cca 500 mil. Kč. Tento majetek je i po rekonstrukci v rámci akce Čistá Jizera opotřeben ze 40 %. Přestože jde o hrubý odhad, lze předpokládat průměrnou životnost dosud nerekonstruovaných řadů cca 20-40 let. Hodnota opotřebení a tedy následné životnosti není alarmující. Bohužel možnosti pravidelného ročního financování neumožňují zachovat současný stav opotřebení a bez navýšení investic může v budoucnu dojít i k velmi razantnímu zhoršení stavu. Stanovisko Ministerstva zemědělství (MZE) je takové, že nebude zasahovat do rozhodnutí vlastníků o stanovení výše prostředků na obnovu, pokud vlastník prokáže, že ze současné úrovně vodného a stočného vynakládá odpovídající část na obnovu. To však neřeší uvedený rozpor. Aby bylo možné do - 42 -
_____________________________________________________________________________________________________
budoucna zajistit odpovídající a funkční stav majetku a pokud stanovisko MZE bude nadále mluvit o samofinancovatelnosti oboru, jeví se jako nezbytné toto řešit pouze dramatickým zvýšením ceny vodného a stočného. V opačném případě musí nastoupit jakékoliv formy dotací pro obnovu majetku buď ze strany státu, nebo prostředky eventuálních cizích investorů.
VODOVOD Město Semily je zásobováno ze dvou hlavních zdrojů. První a zároveň hlavní je v Příkrém (v údolí vodního toku Vošmenda pod Bozkovem). Tato úpravna je již dožilá a potřebuje rekonstrukci. Druhý zdroj je v Jílovcích. Zde se jedná o vodu z podpovrchových štol bez nutnosti úprav. Jílovce zásobují spíše střed města, zbývající část města je zásobována z Příkrého. Kapacita úpravny v Příkrém je dostatečná pro celé město i v případě výpadku vodárny v Jílovcích. Z výše uvedeného plyne nutnost rekonstrukce úpravny vody v Příkrém. Projekt je v současné době připraven a čeká se na vhodný dotační titul. Z vlastních prostředků není reálné tuto rekonstrukci provést. Systém zásobování vodou města tedy zůstane zachován. Vývoj bude znamenat doplňování a rozšiřování kapacit tohoto systému, tzn. posílení akumulace vodojemu, doplnění o nové úseky řady. Tato doplnění se budou týkat zejména zásobování nových rozvojových lokalit, částečně zlepšení zásobování místních částí. Přes výše uvedené je v současné době na vodovod napojeno téměř 100 % obyvatel. Tabulka 15: Opravy a investice v zásobování vodou v letech 2008 – 2010 (mil. Kč) 2008
2009
2010
investice
5,7
2,5
2,3
opravy
2,2
0,5
0,6
celkem
7,9
3,0
2,9
V letech 2009-2011 byla realizována akce Čistá Jizera s celkovými investičními výdaji ve výši 130 mil. Kč. V rámci této akce bylo realizováno12,9 km kanalizačních řadů, z toho 6,9 km nových, 3,5 km zrekonstruovaných kanalizačních řadů, 1,37 km nových a 1,13 km zrekonstruovaných kanalizačních přípojek. Následující tabulka uvádí přehled cenových nárůstů vodného a stočného za minulá období. Ceny jsou uvedeny v Kč/m3 včetně DPH. Tabulka 16: Vývoj vodného a stočného v letech 2001 – 2011 (Kč/m3 včetně DPH) rok
vodné
stočné
celkem
2001
19,30
13,46
32,76
2005
26,18
18,06
44,24
+35%
2010
39,16
30,61
69,77
+57%
71,98
+3,2%
2011
nárůst proti předchozí hodnotě
- 43 -
_____________________________________________________________________________________________________
Pozn.: Údaje k roku 2011 jsou zatím nekompletní.
V roce 2010 bylo završeno koncesní řízení na nového provozovatele, který bude na území VHS působit od 1. 1. 2011 po dobu 10 let. Jako vítězná byla schválena nabídka firmy SčVK, a.s., Teplice. Z nabídky v koncesním řízení vzešel základ pro stanovení ceny na rok 2011. Všechny položky v kalkulaci byly jasně dané, Rada sdružení stanovila pouze výši nájemného ve vazbě na výslednou cenu vodného a stočného. Celková délka vodovodu na území města Semily 54,4 km. Finančně se jedná o majetek v hodnotě cca 300 mil. Kč. Tento majetek je i po rekonstrukci v rámci akce Čistá Jizera opotřeben z 68 %. Přestože jde o hrubý odhad, lze předpokládat průměrnou životnost dosud nerekonstruovaných řadů cca 15-30 let. Hodnota opotřebení a tedy následné životnosti není uspokojivá a lze předpokládat v budoucích letech zvýšenou potřebu navýšení investic. Řešení jsou shodná s řešeními pro kanalizaci.
1.10.3 PLYN Západně od města prochází řešeným územím vysokotlaký (VTL) plynovod. Přes dvě vysokotlaké (VTL) regulační stanice jsou napojeny středotlaké (STL) rozvody ve městě. Rozvodná plynovodní síť je provedena formou středotlakých a nízkotlakých rozvodů, které jsou postupně rekonstruovány na středotlaké (STL) rozvody. Pro zvýšení kapacity rozvodů na pravém břehu Jizery je navržena nová středotlaká (STL) větev, která umožní rozvedení plynovodu i do vzdálenějších lokalit města. Na příští roky nejsou v současnosti kromě rekonstrukce regulační stanice v Semilech plánovány žádné větší investice. Celková kapacita dvou plynových regulačních stanic VTL/STL je při současném max. odběr plynu využita ze 75% a s rezervou je schopna pokrýt dodávku plynu i pro předpokládanou novou výstavbu v průběhu dalších 20 let.
1.10.4 ELEKTRICKÁ ENERGIE V blízkosti Semil se nachází rozvodna 110/35 kV Semily – Na Rovném. S novou výstavbou se neuvažuje, nevznikají tedy ani nároky na jejich územní rezervy. Dále se zde nachází vodní elektrárna Podspálov. Vlastník distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s. plánuje rekonstrukci vedení VN 110 kV Turnov – Semily. V rámci území Semil se plánují investice do vedení VN 35 kV spojené s výstavbou nových trafostanic v souvislosti s nároky na zásobování elektrickou energií nových lokalit pro výstavbu rodinných domů. V současné době ČEZ a.s má stavební povolení na pokládku nadzemního vedení do země v ulici Wolkerova, Kpt. Jaroše a Bořkovská. Dále se stejným způsobem projektuje kabel NN v Cihlářské. Všechny budoucí investice vč. vyprojektovaných akcí se budou realizovat pouze v případě havárie, popř. při možnosti spojení s jinou investicí ve stejné ulici
- 44 -
_____________________________________________________________________________________________________
Obecně však rozvody VN jsou pro město dostatečné a nehrozí nemožnost připojení nových objektů. Zároveň lze v budoucnu předpokládat ukládaní nadzemních vedení do výkopů (při dožití a tedy nerentabilitě opravy sloupového vedení).
1.10.5 DODÁVKY TEPLA A TEPLÉ VODY Na území města jsou instalovány dva velké zdroje tepla (kategorie nad 5 MW) o celkovém instalovaném tepelném výkonu 20,9 MW, oba zdroje spalují zemní plyn. První zdroj o výkonu 16,2 MW s kotli na hranici životnosti (1977) je provozován společností AXL a.s. Druhý zdroj o výkonu 7,9 MW, který provozuje MBS s.r.o. je z roku 1997 a je ve velmi dobrém stavu. Bohužel po odpojení panelových domů v Řekách není tento výkon naplněn. Dále se na území města nachází několik středních a malých zdrojů. Jedná se především o kotelnu pro sídliště Jižní-Luční (3,48 MW), kotelnu pro některé domy sídliště Na Olešce (0,65 a 0,49 MW) a kotelny Brodská (0,137MW) a nemocnice (2 x1,12 MW) Výroba tepla v malých zdrojích je zajištěna převážně plynovými kotli s relativně dobrou účinností, ostatní malé zdroje spalující hnědé uhlí jsou většinou staršího data s přiměřenou nízkou účinností. Dodávku tepla z centrálních zdrojů pro část území města Semily zajišťuje MBS, s.r.o. s podílem 23 % z celkové spotřeby tepla na vytápění a ohřev TUV v celém městě ve všech sférách. MBS, s.r.o. provozuje celkem 7 zdrojů, z nichž 2 dodávají teplo do samostatných soustav centrálního zdroje tepla (Řeky a Luční), zbývajících 5 zdrojů zásobují objekty, v kterých jsou umístěny a případně ještě další objekty sousedící. Na centrální teplo je v devítitisícovém městě napojena asi třetina domácností, škola a několik provozoven. Všechny zdroje tepla jsou plynové, teplovodní. Jsou ve velmi dobrém technickém stavu. Rozvody tepla z těchto zdrojů byly z původních kanálových provedení postupně rekonstruovány na bezkanálové provedení z předizolovaných potrubí, jsou v dobrém technickém stavu a mají malé tepelné ztráty. Tabulka 17: Vývoj ceny tepla v letech 2009 – 2011 Rok
Cena za GJ (Kč)
Změna v %
2009
597,90
2010
595,76
-0,36
2011
593,41
-0,40
Centrálně dodávané teplo v Semilech je téměř o stokorunu levnější než v Liberci, přesto se odběratelům zdá cena vysoká. Řada domů se už od systému odpojila a dala přednost vlastním plynovým kotelnám. Ještě v roce 2000 vyráběly kotelny bytové správy v Semilech ročně kolem 60.000 gigajoulů tepla, v 2006 to bylo cca 45 000 gigajoulů a v 2010 už to bylo jen 35.000 gigajoulů. Důvodem není jen odpojování odběratelů, ale také zateplování domů, které výrazně snižuje spotřebu tepla. Cena tepla v Semilech v letech 2009-2011 patřila v Libereckém kraji k těm nižším. Méně platí obyvatelé například v Turnově (v roce 2009 naopak byly o 88 Kč dražší), kde dodává tamní teplárenská společnost gigajoul za 582 korun. Naopak ve stotisícovém Liberci platí odběratelé - 45 -
_____________________________________________________________________________________________________
napojení na Teplárnu Liberec 688 korun za gigajoul a v sousedním Jablonci stojí centrální teplo ještě o dvě koruny víc. Průměrná cena tepla v Česku je přitom podle serveru www.cenyenergie.cz kolem 530 korun za gigajoul. Vzhledem k tomu, že město již splatilo náklady spojené s rekonstrukcí CZT, lze očekávat minimální navyšování ceny tepla v budoucnu. Tento předpoklad podporuje i soutěžení ceny plynu a tedy každoroční snaha města dosáhnout minimálních nákladů na vstupu.
1.10.6 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ SVÍTIDLA Stávající svítidla použitá pro osvětlování komunikací obce jsou z dnešního hlediska výkonnosti světelných zdrojů nevyhovující. Na spravovaném území obce je umístěno celkem 1110 svítidel. Z pasportu veřejného osvětlení plyne následující závěr: Stávající nevyhovující svítidla starší 5 let je třeba nahradit moderními typy svítidel s požadavkem na vysokou kvalitu mechanické části svítidla s maximálním krytím optické části svítidla IP65 (prachotěsné), s vysokou světelnou účinností svítidla nad 90% danou použitím fasetového refraktoru svítidla s možností instalace moderních zdrojů označených pro sodíkové výbojky (SON-T super , NAV-T super). Tento závěr především řeší výkonnost svítidel bez ohledu na ekonomickou stránku.
STOŽÁRY, VÝLOŽNÍKY Jedná se o rozvod nízkého napětí (NN) v trasách podél komunikací mimo centrum města. Skladba stožárů je v různých výškách, materiálech a způsobu kotvení. Převážná část ocelových stožárů je starší 30 let. Jejich stav je havarijní, některé jsou již v místě vetknutí ve stavu rozkladu a hrozí jejich zřícení. Na katastru obce v rozsahu soustavy VO je celkem 1026 stožárů. Za posledních 6 let se v rámci různých oprav komunikací investovalo do obnovy VO. Za tuto dobu se opravilo 179 světelných bodů s investicí za 11 mil. Kč. Dále se nově zhotovilo osvětlení na Ostrově a podél cyklostezky v Řekách (investice za cca 1,7 mil. Kč). Tabulka 18: Investice do obnovy veřejného osvětlení v letech 2005-2010 Lokalita
Náklady v tis. Kč
Počet světelných bodů
Kruha: Rezlerova, Havlíčkova, Jungmannova, U Pekáren
956
25
Tyršova
584
7
Vejvarovo nábřeží
438
13
Koštofranská
293
5
Na Obci
230
6
1 084
32
Textilní
703
13
Riegrovo náměstí
583
11
Bavlnářská
- 46 -
_____________________________________________________________________________________________________
3. května Celkem
6 395
67
11 266
179
KABELOVÉ VEDENÍ Rozvod napájení světelných míst je proveden ve třech variantách, a to zemní vedení, vrchní neizolované vedení a vrchní vedení kabelem AES. Celková odhadnutá délka kabelových rozvodů VO je cca 53,618 km, z toho:
34,47 km zemního kabelového vedení,
7,67 km vrchního neizolovaného vedení,
11,48 km vrchního vedení AES.
Stav kabelových vodičů včetně uložení nebyl zjišťován ani zaměřován. Dle informací pracovníka TSM s.r.o. se na území města nachází poměrně velké množství kabelů starších 40 let. V budoucích 5 -10 letech lze tedy předpokládat potřebnou výměnu zemních kabelů v rozsahu cca 20-30 %.
PROVOZ SOUSTAVY VO Provoz a údržbu zajišťuje smluvně pověřená právnická osoba - TSM Semily s.r.o. Úhrady za spotřebovanou energii hradí město. Díky veřejné zakázce v roce 2010 byly náklady na elektrickou energii sníženy.
EKONOMIKA PROVOZU ZE ZJIŠTĚNÉHO STAVU Pro navrhovanou investici do výměny svítidel je potřeba vycházet ze současných cen zařízení a prací. Celkové náklady by v tomto případě dosahovaly v úrovni cen roku 2008 za 1 ks svítidla demontáže a montáže nového svítidla cca 6.100,-Kč. Celkové náklady v tomto případě jsou při kompletní výměně všech svítidel 1.110 ks * 6.100,-Kč = 6.307.401,-Kč vč. DPH. Při investici do oprav RVO na nový stav příkonů soustavy VO v celkovém počtu 23 ks by ceny dosahovaly v úrovni roku 2008 cca na jeden RVO 15.000,-Kč (Nové jištění a ovládání včetně montáží). Celkové náklady v tomto případě jsou při opravě cca 20 ks RVO 20 ks * 15.000,-Kč = 300.000,-Kč vč. DPH. Celkové náklady na opravu soustavy VO – výměna svítidel + oprava odběrných a přípojných míst RVO: 6.607.401,- Kč vč. DPH. Předpokládaná návratnost investice z úspor elektrické energie a nákladů na údržbu jsou v tomto případě bez opravy RVO 5,6 roků. Vzhledem ke stáří zemních kabelů není ve všech případech reálná pouze výměna svítidla, ale je nutno rekonstruovat i zemní vedení. V případě kompletní rekonstrukce soustavy VO obce Semily a ostatních částí mimo již rekonstruovaných částí zařízení soustavy by se ze zjištěných údajů jednalo cca o 700 světelných míst (SM) se zemním kabelovým rozvodem. Celkové náklady by v tomto případě dosahovaly: - 47 -
_____________________________________________________________________________________________________
Zemní kabelové vedení - á 1 SM 46.288,-Kč * 700 SM = 32.401.600,- Kč
Rekonstrukce RVO - á 1 ks RVO 60.000,-Kč * 20 ks = 1.200.000,- Kč
Výměna svítidel 6.100,-Kč * 1110 ks = 6.307.400,- Kč
Odhad celkové ceny na rekonstrukci VO v cenách roku 2008 39.909.000,- Kč.
1.10.7 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Město Semily si nechalo zpracovat „Územní energetickou koncepci (ÚEK) území města Semily a obcí Benešov u Semil a Chuchelny“, která je řešena pro období 20 let, tj. v časovém rozmezí let 2008 – 2027. Podkladem pro výstup byly geografické, klimatické a demografické údaje, dále dostupnost paliv, roční bilance spotřeby energií, analýza výrobních a distribučních energetických systémů, současné zásobování města energií, tržní ceny atd. Veškeré níže uvedené informace jsou čerpány z ÚEK.
SOUČASNÝ STAV Zásobování energií území města Semily je zajištěno zemním plynem, těžkým topným olejem, hnědým uhlím, biomasou a elektrickou energií. Tabulka 19: Podíl jednotlivých druhů energie k vytápění bytů (%) Zdroj
Podíl (%)
CZT
38,0
uhlí
7,7
dřevo
2,5
elektrická energie
5,2
zemní plyn
46,6
Konečná spotřeba energie na území města je rozdělena mezi sféru bytovou (68 %), terciární (16 %) a průmyslovou (16 %). V území jsou v současné době pro využití obnovitelných zdrojů energie instalovány MVE na řece Jizeře o relativně velmi vysokém celkovém instalovaném výkonu 3,6 MW a výrobě elektrické energie dodávané do distribuční sítě ČEZ a.s. a dosahující cca 50 % spotřeby el. energie v celém území. Mezi malé vodní elektrárny patří: MVE Spálov 2,4 MW, MVE Hybler 0,774 MW, MVE KM Prona 0,355 MW, MVE Havlíčková 0,095 (Na Olešce). Využívání netradičních zdrojů energie je v území zastoupeno spalováním dřevního odpadu z dřevovýroby (SAVA s.r.o., mimo území města také Truhlářství Agát s.r.o.), celkový instalovaný výkon těchto zdrojů tepla však nepřesahuje 200 kW.
- 48 -
_____________________________________________________________________________________________________
PŘEDPOKLADY A NÁVRHY ÚEK V ÚEK byla doporučena jako optimální varianta C pro období 2008 – 2027. Ta skládá z 10 opatření. Realizace jednotlivých opatření vzhledem jejich různému charakteru a investiční náročnosti se předpokládá:
u opatření č. 1, 6, 7, 10 a 11 - v průběhu do dvaceti let, protože se jedná o průřezová opatření v rozsahu celého území,
u opatření č. 2, 4, 5 a 9 - v průběhu cca dvou až pěti let, protože se jedná o zákonem stanovenou akci (č.2), nebo o jednorázové akce organizované městem nebo několika soukromými subjekty,
u opatření č. 8 - během jednoho roku vzhledem k investičně i technicky nenáročné akci.
Navržený harmonogram realizace jednotlivých opatření Varianty C je uveden v tabulce. Jedná se o tato opatření:
Opatření 1 – Zateplení obvodových plášťů budov
Opatření 2 – Regulace vytápění pomocí termostatických ventilů
Opatření 4 – Využití geotermální energie v systému CZT (centrální zdroj tepla)
Opatření 5 – Využití OZE pro komplex budov u Sportovního centra
Opatření 6 – Instalace tepelných čerpadel do stávajících decentrálních zdrojů tepla
Opatření 7 – Využití solární energie pro ohřev TUV
Opatření 8 – Využití solární energie pro ohřev pro ohřev vody v plaveckém bazénu
Opatření 9 – Využití solární energie pro výrobu el. energie
Opatření 10 – Náhrada malých uhelných kotlů moderními uhelnými automatickými
Opatření 11 – Náhrada malých uhelných kotlů moderními automatickými na biomasu
Tabulka 20: Harmonogram realizace opatření varianty C územní energetické koncepce
1,5
16
15
15
12
10
10
10
10
10
10
10
5,9
1
1
30
Decentrální tep. čerpadla
15,8
0,5
0,5
1
1
1
2
2
2
1
1
1
1
1
0,8
7 Solární energie pro
20,0
0,2
0,3
0,5
1
1,5
1,5
1,5
2
2
2
2
1,5
1
1
6
- 49 -
2027
2
16
2026
2
16
2025
5,5
16
2024
50
2021
30
2020
20
2019
130,0
2018
1,5
2017
4
2016
6
2015
15,5 4
2014
16
2013
15
2012
8
2023
5 OZE pro komplex
222,9 2
2022
4 Geotermál pro CZT
2011
2 Regulace vytápění
2010
1 Zateplení budov
2009
Opatření
Rok 2008
Č.
Celkové investic e (mil. Kč)
_____________________________________________________________________________________________________
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
0,8
8,5
0,5
1,5
2
2,5
2
10
Moderní kotle na uhlí
3,4
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
11
Moderní kotle na biomasu
3,4
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
TUV 8
Solární energie pro bazén
9 Fotovoltaika
Celkem
425,8 6 38,4 53,7 72,9 50,9 20,9 19,9 19,9 19,4 18,4 15,4 13,4 12,9 12,4 12,2 11,4 11,4 10,4 5,9
Dle doporučených opatření je nutno akcentovat především aplikaci OZE ve formách, které zajistí co nejpříznivější ekonomii provozu a podíl jejich využití – tzn. při příznivém výsledku zkušebního vrtu zajistit co nejvyšší využití geotermální energie pro stávající systémy CZT jejich propojováním s případným rozšířením CZT i pro další vhodné lokality (např. sídliště Pod černým mostem). Závěry ÚEK podrobněji rozpracovává Akční plán (AP), který bývá formulován pro kratší, zhruba pětileté období. Akční plán slouží jako nástroj pro vlastní realizaci ÚEK a programů a projektů z ní vycházejících a pro zapojení klíčových skupin (samosprávy, účastníků energetického trhu, odborníků) do jejich realizace. Náplň programů se obvykle kryje s předmětem jednotlivých navržených opatření v ÚEK doporučené a městem schválené varianty rozvoje energetického hospodářství území.
ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro podporu realizace opatření a vyhlášených programů Akčního plánu doporučuje tento plán na úrovni Města Semily ustavení tzv. „energetického managementu“. Náplní činnosti energetického managementu by mělo být zpracovávání strategických dokumentů. Pro zajištění specializovaných a odborných úkolů je možné též využívat služby externích inženýrských či jiných odborných organizací. Energetický management města by se měl stát gestorem energetické koncepce území podložené Územní energetickou koncepcí jako závazné součásti územně plánovací dokumentace.
GEOTERMÁLNÍ ENERGIE Součástí navržených 2 variant (z celkových 3) byla i geotermální energie. Důvodem je to, že město leží v zajímavé geologické oblasti, kde by se teplo pro vytápění bytů dalo získat v relativně malé hloubce. Pro realizaci je navržena metoda tzv. horké suché skály (metoda "Hot-Dry-Rock"). Do hlubinného vrtu se zavádí voda, která přejímá teplo horké horniny a jiným vrtem vystupuje zpět na povrch. Teplo ohřáté vody se využije buď k výrobě páry v tepelném výměníku, nebo přímo k vytápění. Pro město velikosti Semil se vyplatí realizovat vrt do hloubky asi 2,5 km, kde se získá pouze teplá voda k vytápění. Skutečně hloubkový vrt do 5 km slouží už nejen k získání teplé vody, ale také páry pro výrobu energie.
- 50 -
2027
2018
0,8
2026
2017
2013
2016
2012
2015
2011
2014
2010
Rok 2009
Opatření
2008
Č.
Celkové investic e (mil. Kč)
_____________________________________________________________________________________________________
1.10.8 KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ INTERNET V současné době je na území Semil několik poskytovatelů připojení internetu. Rozdíly jsou v pokrytí signálem, kabelovým vedením a samozřejmě v cenových relacích. Trendem současné doby je zajištění wi-fi připojení v budovách firem, úřadů apod. Město Semily má zřízeno zdarma wi-fi připojení v budově městského úřadu na Riegrově náměstí. Mezi hlavní poskytovatele patří Mikroservis, s.r.o., Katro servis, s.r.o., N-SYS, s.r.o., Net-air, s.r.o. a samozřejmě mobilní operátoři. Závěrem lze tedy konstatovat, že všichni obyvatelé města mají možnost připojení.
KABELOVÁ TELEVIZE Ve městě je místní soukromou společností (Katro servis, s.r.o.) provozována kabelová televize. Kromě satelitních programů poskytuje i semilský kanál s informacemi z města, jehož vysílání je dostupné také na internetu. Koncem minulého století byla vybudována převážná část rozvodů a to díky spojení s výkopy a kabelizací tehdy Českého Telecomu. Přestože byla pokryta velká část Semil, zůstaly dosud nepokryté lokality (mj. Kruha, 3. květen, nemocnice, Bítouchov, Spálov a Nouzov). Bohužel tržní ceny neumožňují zásadní rozvoj této sítě a proto lze předpokládat, že v budoucích letech se již nic nezmění. Poslední akcí (2010) bylo propojení v řádech desítek metrů, čímž se dosáhlo pokrytí většiny území „Nad Školami“ (Slunečná, Smetanova, Větrná, Janáčkova, Sedmá, Nad Školami, Nad Špejcharem od křižovatky se Slunečnou).
TELEFONNÍ SÍŤ Pokud pomineme možnost telefonního spojení přes internet, lze mluvit o 3 hlavních poskytovatelích (O2, Vodafone, T-mobile). Jedná se o mobilní připojení (přenos vzduchem). Společnost O2 kromě mobilního spojení nabízí spojení pomocí pevné linky. Kabelové vedení pro pevné připojení je v současné době vybudováno v takovém rozsahu, že téměř 100% objektů má možnost se připojit. Vzhledem ke vzrůstajícímu zájmu o mobilní připojení, tržním cenám a možnostem připojení není třeba, aby město jakýmkoliv způsobem zasahovalo do systému telefonního připojení.
1.11 BYDLENÍ Data v této kapitole jsou čerpána ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (dále též „SLDB 2001“). Aktuálnější data kromě několika údajů bohužel v současné době nejsou k dispozici. Není-li uvedeno jinak, jsou data vztažena k roku 2001.
1.11.1 SHRNUTÍ
V Semilech převládají výrazně byty v bytových domech, a to i v porovnání s referenčními městy. - 51 -
_____________________________________________________________________________________________________
V přepočtu bytů na počet obyvatel jsou na tom Semily srovnatelně s referenčními městy.
V Semilech bylo od roku 2002 dokončeno nejméně bytů v přepočtu na obyvatele ve srovnání s referenčními městy.
Napojení objektů bydlení na vybranou technickou infrastrukturu je v zásadě srovnatelný s referenčními městy, kromě napojení na kanalizační síť, které je u rodinných domů výrazně nižší.
Bytový fond patří v porovnání s referenčními městy v Semilech k nejstarším.
V Semilech je územním plánem navrženo velké množství ploch pro bytovou výstavbu, a to jak v rodinných, tak i bytových domech, které budou pro město dostatečné na dlouhé období. Pro významné rozvojové plochy bydlení je jako podmínka využití stanoveno zpracování územních studií.
Město je významným vlastníkem bytů v Semilech. Převážná část bytů ve vlastnictví města jsou byty s regulovaným nájemným. Semily jsou mimoto jedním z měst s nejnižším tržním nájemným a ve srovnání s referenčními městy mají jednoznačně nejnižší tržní nájemné.
1.11.2 PŘEHLED BYTOVÉHO FONDU V Semilech je celkem 1324 domů s bytovými jednotkami, z čehož je 1099 rodinných domů a 172 bytových domů. Na celém území je v roce 2011 celkem 3959 bytů. Jak vyplývá z porovnání s ostatními referenčními městy, mají Semily z celkového počtu domů největší procento bytových domů, zatímco v přepočtu na obyvatele má jednoznačně nejméně jak rodinných tak i bytových domů a bytů.
Tabulka 21: Přehled domovního fondu v Semilech a referenčních městech (2001) Z toho Město
Domy celkem
rodinné domy
podíl rodinných počet rodinných domů ze všech domů na 1000 domů obyvatel
bytové domy
podíl bytových domů ze všech domů
počet bytových domů na 1000 obyvatel
Semily
1 324
1 099
83,01 %
124,46
172
12,99 %
12,00
Jilemnice
1 027
850
82,77 %
149,62
127
12,37 %
22,36
Nová Paka
2 333
2 130
91,30 %
227,27
119
5,10 %
12,70
Turnov
2 817
2 431
86,30 %
168,29
315
11,18 %
21,81
Železný Brod
1 277
1 113
87,16 %
170,86
113
8,85 %
17,35
Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad
Tabulka 22: Aktuální počet bytů v Semilech a referenčních městech (2011) Město
Celkem bytů
Počet bytů na 1000 obyvatel - 52 -
_____________________________________________________________________________________________________
Semily
3 959
448,36
Jilemnice
2 621
461,36
Nová Paka
4 241
452,52
Turnov
6 856
474,63
Železný Brod
2 948
452,56
Zdroj: Český statistický úřad
Tabulka 23: Obydlené byty podle druhu domů v Semilech a referenčních městech (2001) Z úhrnu obydlené byty
Město
Obydlené byty celkem
Semily
3 417
1 081
31,64%
2 291
67,05%
45
1,32%
Jilemnice
2 097
903
43,06%
1 143
54,51%
51
2,43%
Nová Paka
3 350
2 027
60,51%
1 263
37,70%
60
1,79%
Turnov
5 701
2 630
46,13%
3 003
52,67%
68
1,19%
Železný Brod
2 493
986
39,55%
1 462
58,64%
45
1,81%
podíl bytů v rodinných v bytových v rodinných domech domech domech
podíl bytů v bytových domech
v ostatních budovách
podíl bytů v ostatních budovách
Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad
Struktura obydlených bytů podle druhu domů, ve kterých se byty nacházejí, je v Semilech jednoznačně ve prospěch bytových domů, kde podíl bytů činí 67,05 %, zatímco podíl v rodinných domech je pouze 31,64 %. V porovnání s ostatními referenčními městy se Semily podílem bytů v bytových domech umístily jednoznačně na prvním místě, když výrazně předstihly všechna města a v porovnání s Novou Pakou je rozdíl 30 %. Naopak v počtu bytů v rodinných domech jsou na tom Semily nejhůře. Z uvedeného vyplývá, že v Semilech panuje poměrně velká koncentrace osob v několika lokalitách bytových domů, z nichž k nejvýznamnějším patří sídliště Řeky, Pod nádražím, Oleška a Pod Černým mostem. V případě dokončených bytů bylo v období od Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 postaveno v Semilech celkem 106 bytů, z čehož 34 bytů bylo v rámci jednoho bytového domu, který za pomoci dotačních prostředků spoluinvestovalo město. V porovnání s ostatními referenčními městy se Semily v absolutních číslech umístily přesně uprostřed, zatímco v přepočtu na počet obyvatel skončily Semily zcela na konci, když například v Turnově a Nové Pace se postavilo ve sledovaném obdob více jak 2 krát více bytů v přepočtu na obyvatele. Tabulka 24: Dokončené byty v Semilech a referenčních městech (2002-2010) Počet dokončených bytů na 1000 obyv.
Město
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
Semily
10
7
47
4
5
11
12
3
7
106
12
Jilemnice
14
10
2
13
10
6
7
12
8
82
14
- 53 -
_____________________________________________________________________________________________________
Nová Paka
46
23
23
10
17
15
63
13
23
233
25
Turnov
23
38
65
40
45
73
45
18
48
395
27
9
21
22
5
4
4
11
12
7
95
15
Železný Brod
Zdroj: Český statistický úřad
Napojení bytových domů v Semilech na vybranou technickou infrastrukturu je v porovnání s ostatními referenčními městy na srovnatelné úrovni, stejně tak i u rodinných domů, kromě napojení na kanalizační síť, které je u rodinných domů výrazně nižší. Jak dokládají i následující kapitoly, došlo v této oblasti od roku 2001 k dalšímu pozitivnímu vývoji. Tabulka 25: Napojení trvale obydlených rodinných domů na vybranou technickou infrastrukturu (2001) Trvale obydlené rodinné domy
Z toho s napojením na podíl kanalizační připojených síť na kanal. síť
podíl vodovod připojených na vodovod
plyn
podíl připojených na plyn
s ústř. topením
podíl s ústř. topením
Semily
899
374
41,60 %
882
98,11 %
572
63,63 %
597
66,41 %
Jilemnice
733
533
72,71 %
731
99,73 %
391
53,34 %
579
78,99 %
Nová Paka 1 728
1 097
63,48 %
1 710
98,96 %
1 179
68,23 %
1 226
70,95 %
Turnov
2 121
1 443
68,03 %
2 094
98,73 %
1 613
76,05 %
1 628
76,76 %
Žel. Brod
850
327
38,47 %
840
98,82 %
451
53,06 %
548
64,47 %
Město
Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad
Pokud bychom hodnotili průměrné stáří obydlených domů, dospějeme k závěru, že v Semilech jsou v souhrnu nejstarší bytové domy ze všech sledovaných referenčních měst, kdy tento rozdíl v porovnání s Novou Pakou činí až 10 let. Co se týká rodinných domů, patří Semily v jejich průměrném stáří také k nejstarším hned za Železným Brodem a ani při započtení nové zástavby se tato bilance zásadněji nevylepšuje. Tabulka 26: Napojení trvale obydlených bytových domů na vybranou technickou infrastrukturu (2001) Z toho s napojením na
Město
Trvale obydlené bytové domy
kanalizační síť
podíl podíl připojených vodovod připojených plyn na kanal. síť na vodovod
podíl připojených na plyn
s ústř. podíl s ústř. topením topením
Semily
172
144
83,72 %
172
100,00 %
163
94,77 %
75
43,60 %
Jilemnice
126
113
89,68 %
126
100,00 %
44
34,92 %
68
53,97 %
Nová Paka 119
101
84,87 %
119
100,00 %
113
94,96 %
53
44,54 %
Turnov
298
96,13 %
310
100,00 %
288
92,90 %
159
51,29 %
310
- 54 -
_____________________________________________________________________________________________________
Žel. Brod
112
80
71,43 %
112
100,00 %
102
91,07 %
49
43,75 %
Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad
Tabulka 27: Průměrné stáří obydlených domů (2001) – přepočet k roku 2011 Město
Trvale obydlené rodinné domy
Průměrné stáří obydl. rodinných domů
Trvale obydlené bytové domy
Průměrné stáří obydl. bytových domů
Semily
899
58,55
172
59,19
Jilemnice
733
50,65
126
53,19
Nová Paka
1 728
54,55
119
49,69
Turnov
2 121
57,08
310
52,72
Železný Brod
850
60,29
112
56,63
Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad
1.11.3 STAV A ROZVOJ BYTOVÉHO FONDU Z POHLEDU VYDANÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU SEMILY Na základě údajů z územního plánu je v Semilech stávající plocha zástavby rodinných domů 155 ha, přičemž je územním plánem navrženo dalších 69 ha zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů. V porovnání se stávajícím stavem je tedy navržen rozvoj rodinných domů na dalších 44,5 % ploch a jako rezerva je určeno dalších 9,4 %. Stávající plocha zástavby bytových domů je cca 18 ha, přičemž územním plánem jsou navrženy přibližně další 3 ha zastavitelných ploch pro výstavbu bytových domů. V porovnání se stávajícím stavem je tedy navržen rozvoj bytových domů na dalších 16 % ploch a jako rezerva je určeno dalších 12 %. Dále se v území nalézá 18,5 ha ploch smíšených obytných, ve kterých je především kombinované bydlení se službami a prodejem, a tyto plochy jsou v územním plánu navrženy na další 2 ha. V navržených zastavitelných plochách stanovených Územním plánem Semily je celkem navrženo 1005 bytů, což je 25,4 % stávajícího bytového fondu Semil. Převážná část bytů je navržena v katastrálním území Semily, a to celkem 876 bytů, z čehož je 532 bytů navrženo v 457 rodinných domech a 344 bytů v 31 bytových domech, přičemž bytové domy jsou navrženy pouze v katastrálním území Semily. Pro katastrální území Bítouchov u Semil je dále navrženo 101 rodinných domů se 111 byty a pro katastrální území Spálov u Semil pak 16 rodinných domů s 18 byty. V porovnání se stávajícím stavem bytů po katastrálních územích je procentuální návrh následující v katastrálním území Semily, kde je nyní 3711 bytů, je tedy navržen nárůst o dalších 23,6 %, v katastrálním území Bítouchov u Semil, kde je nyní 188 bytů, je navržen nárůst o dalších 59 %, v katastrálním území Spálov u Semil, kde je nyní 60 bytů, je navržen nárůst o dalších 30 %. Pro významnější rozvojové lokality bydlení bylo Územním plánem Semily stanoveno zpracování územních studií, které by měly zabezpečit optimální využití lokalit pro zástavbu a vyřešit napojení navržené zástavby na dopravní a technickou infrastrukturu. Zpracování územních studií musí zabezpečit město na svoje náklady a s ohledem na finanční a časovou náročnost zpracování územních studií, se předpokládá jejich pořízení v závislosti na předpokládaném zájmu o výstavbu v jednotlivých lokalitách. Na základě uvedeného se předpokládají následující priority při pořizování územních studií:
- 55 -
_____________________________________________________________________________________________________
1. US4 (Vinice) - pro výstavbu max. 37 rodinných domů s 54 byty a max. 6 bytovými domy s 36 byty (již je zahájeno pořizování) 2. US3 (Letná) - pro výstavbu max. 18 rodinných domů 3. US1 (Bítouchov) - pro výstavbu max. 24 rodinných domů s 28 byty 4. US2 (Nad Nádražím) - pro výstavbu max. 43 rodinných domů s 50 byty a max. 3 bytovými domy s 48 byty 5. US5 (Řeky) - pro výstavbu max. 24 bytových domů s 270 byty Na základě uvedeného lze konstatovat, že ve městě je navržen dostatek rozvojových ploch pro bydlení na poměrně dlouhé období.
1.11.4 BYTOVÝ FOND VE VLASTNICTVÍ MĚSTA SEMILY Město Semily v současné době vlastní 618 bytů, což z celkového počtu bytů ve městě znamená podíl 15,6 %. Z uvedeného počtu je 398 bytů s regulovaným nájemným s nesníženou kvalitou, přičemž regulované nájemné pro tyto byty činí 33,05 Kč/m2/měsíc, dále je 67 bytů s regulovaným nájemným se sníženou kvalitou, přičemž regulované nájemné pro tyto byty činí 25,74 Kč/m2/měsíc a se smluvním nájemným je v současné době pronajato 153 bytů, kde tržní nájemné je u bytů do 40 m2 53,75 Kč/m2/měsíc a nad 40 m2 - 50,4 Kč/m2/měsíc. Přičemž dle mapy nájemného spravované Ministerstvem pro místní rozvoj se tržní nájem v Semilech zjištěný posudkem soudního znalce pro byt o podlahové ploše 65 m2 pohybuje v rozmezí 52,3 – 60,1 Kč/m2/měsíc. Z uvedeného lze tedy konstatovat, že město Semily jako poměrně významný vlastník bytů se při pronajímání bytů za smluvní nájemné přibližuje zjištěnému tržnímu nájemnému, zatímco regulované nájemné je výrazně pod tržním nájemným, čímž může s ohledem na počet těchto bytů do jisté míry docházet i k deformaci trhu. Město od roku 1990 prodalo celkem 669 bytů, přičemž za stejné období město za pomoci dotačních prostředků investovalo do výstavby 63 nových bytových jednotek a koupilo i některé objekty s bytovými jednotkami z vlastních zdrojů, přičemž k těm významnějším patří dům čp. 150 v ul. Bavlnářská s 11 byty. V současné době má město záměr prodat 5 bytových domů.
1.11.5 CENY NÁJEMNÉHO Tržní nájem zjištěný posudkem soudního znalce pro byt o podlahové ploše 65 m2 (dle mapy nájemného spravované Ministerstvem pro místní rozvoj):
Semily
52,3 – 60,1 Kč/m2/měsíc
Jilemnice
73,2 – 84,2 Kč/m2/měsíc
Nová Paka
62,1 – 71,4 Kč/m2/měsíc
Železný Brod
59,9 – 68,9 Kč/m2/měsíc
Turnov
nezjištěno
- 56 -
_____________________________________________________________________________________________________
Smluvní nájem v obecních bytech pro byt o podlahové ploše 65 m2 (dle mapy nájemného spravované Ministerstvem pro místní rozvoj):
Semily
50,4 Kč/m2/měsíc
Jilemnice
59,1 Kč/m2/měsíc
Nová Paka
nezjištěno
Železný Brod
26,8 – 29,7 Kč/m2/měsíc
Turnov
nezjištěno
Na základě provedeného porovnání je zřejmé, že v Semilech jsou vůbec nejnižší ceny tržního nájemného v porovnání všech referenčních měst, což do budoucna může negativně ovlivnit případné investice do nájemních bytů, a tedy i využití ploch pro bytové domy.
1.12 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1.12.1 SHRNUTÍ
Ovzduší v Semilech patří k nejčistším v rámci republiky.
Přírodní podmínky se projevují nejen atraktivními scenériemi, ale i vysokou biodiverzitu území a výskyt mnoha vzácných druhů.
Součástí území je evropsky významná lokalita systému Natura 2000 - Údolí Jizery a Kamenice, přírodní památka Galerie a pěší Riegrova stezka.
Produkce odpadu ve městě v čase spíše klesá, patrný je trend nárůstu podílu vytříděného odpadu.
Ekologická stopa vyhodnocuje dopady v jednotlivých sektorech na životní prostředí a na základě výsledků je možné stanovit cíle k dalšímu snižování ES. Město Semily patří z hlediska ekologické stopy na špičku českých měst – mezi měřenými městy ČR má vůbec nejnižší ekologickou stopu.
1.12.2 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Město Semily leží v podhůří západních Krkonoš a Jizerských hor při soutoku Jizery a Olešky v blízkosti 744 m vysokého dominantního Kozákova. Směrem do českého vnitrozemí navazuje Semilsko na oblast Českého ráje. Na SV je nejvyšším bodem území vrch Měděnec (544 m n. m.). Členitá pahorkatina v rozlehlé podhorské sníženině je ze všech stran obklopena vrchy. Tyto terénní předpoklady ztěžují přístup do města. Přírodní podmínky (rozmanitý reliéf i horninové podloží, teplotní inverze atd.) se projevují nejen atraktivními scenériemi, ale i pestrými stanovištními poměry, které zapříčiňují vysokou biodiverzitu území a výskyt mnoha vzácných druhů. Proto je zde vyšší podíl chráněných území. Na značné časti ORP Semily je dochován hodnotný krajinný ráz. - 57 -
_____________________________________________________________________________________________________
Hlavními krajinotvornými a estetickými prvky jsou řeka Jizera a vrch Kozákov. Dalším tokem je Oleška, částečně se území dotýká řeka Kamenice (Spálov). Součástí toku Jizery je Evropsky významná lokalita systému Natura 2000 - Údolí Jizery a Kamenice (přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova o rozloze 69,9 ha, přírodní památka Galerie 6,35 ha). Vyhlášeným významným krajinným prvkem je městský lesopark Palackého sady o rozloze 6 ha. Chráněná území tvoří asi 4,5 % rozlohy města. Vrch Kozákov (744 m n. m.) leží v katastru sousední obce Chuchelna.
1.12.3 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Řeka Jizera byla po několika ničivých záplavách začátkem dvacátého století regulována. Ani regulace však nezabránila dalším záplavám. Škody způsobené záplavami jsou však mírné ve srovnání s obdobně často zaplavovanými jinými oblastmi republiky. Dochované fotografie zaznamenaly nejničivější záplavy z 3.8.1888 a 29.7.1897. V minulém století způsobily největší škody záplavy v letech 1976 a 1997. Záplavy menšího rozsahu pak zasáhly město v roce 1998 a 2000. V současné době má město stanovené záplavové území podél toku Jizery na průtoky Q 20, 50 a 100, včetně aktivní záplavové zóny na řece Jizeře. Na Olešce je zpracován pouze návrh těchto opatření. V Jatecké ulici je vybudován povodňový val. Semily mají zpracovaný Povodňový plán objektů CS Semily z roku 2007 a Plán rizik v obcích. V případě živelných událostí pracuje v městě Krizový štáb ORP Semily. Tabulka 28: Záplavová území Limit
Dotčená katastrální území
Vodní tok
Obec
Jizera
Semily, Záhoři, Chuchelna, Slaná, Benešov u Semil, Košťálov, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou
Semily, Bítouchov u Semil, Záhoři u Semil, Chuchelna, Bořkov, Benešov u Semil, Čikvásky, Bystra nad Jizerou, Rybnice, Háje nad Jizerou, Dolní Sytová
záplavové území a aktivní zóna záplavového území
Kamenice
Semily, Bozkov, Jesenný
Spálov u Semil, Bozkov, Jesenný
území zvláštní povodně pod vodním dílem
Kamenice
Semily, Bozkov, Jesenný
Spálov u Semil, Bozkov, Jesenný
záplavové území a aktivní zóna záplavového území
V aktivní zóně záplavových území se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou určených vodních děl. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Zvláštní povodní je povodeň, způsobena poruchou, havárií (protržení hráze) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle, vyvolávající vznik mimořádné události na území pod vodním dílem. Pro území ohrožené zvláštní povodni se zpracovává Plán ochrany pod vodním dílem před zvláštní povodní. Také čistota vodních toků se za posledních deset let zvýšila, což je způsobeno jak čištěním odpadních vod, tak především útlumem průmyslu na horním toku Jizery.
- 58 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.12.4 ZEMĚDĚLSTVÍ A VYUŽITÍ PŮDY Současné území města zahrnuje čtyři dříve samostatné obce - Semily, Podmoklice, Bítouchov u Semil a Spálov u Semil. Mezi plochami ve městě převažuje zemědělská půda, a to zejména v k.ú. Bítouchov u Semil a Semily. V k.ú. Semily je současně nejvyšší podíl zastavěných ploch. Průměrnou lesnatost území překračuje k.ú. Spálov u Semil (48,4 %) a k.ú. Bítouchov u Semil (48,4 %). Podíl vodních ploch k celkové výměře území ve všech katastrálních územích okrajový, nejvyšší je potom v k.ú. Semily (2,2 %). Větší význam pozemků zařazených do druhu ostatní plocha představuje k.ú. Semily (17,2 %). Tabulka 29: Údaje o výměře obce a katastrálních územích k.ú. Semily (ha; % výměry) celková výměra
k.ú. Bítouchov u S. (ha; % výměry)
k.ú. Spálov u S. (ha; % výměry)
Celkem (ha; % výměry)
Podíl celkové výměry (%)
1087,6
370,9
179,9
1638,4
100,0
zemědělský půdní fond
544,7 (50,1 %)
215 (58,0 %)
72,5 (40,3 %)
832,2
50,8
lesní pozemky
269,7 (24,8 %)
122,9 (33,1 %)
87,0 (48,4 %)
479,6
29,3
vodní plochy
24,5 (2,2 %)
5,2 (1,4 %)
3,8 (2,1 %)
33,5
2,0
zastavěné plochy
61,8 (5,7 %)
5,5 (1,5 %)
2,0 (1,1 %)
69,3
4,2
186,9 (17,2 %)
22,3 (6,0 %)
14,6 (8,1 %)
223,8
13,7
ostatní plochy
Na většině území převažují zatravněné půdy, sklizeň a údržba pozemků je stále problematičtější v důsledku podstatného snížení stavů dobytka. Udržované jsou plochy v bezprostředním okolí města, vzdálenější pozemky méně, takže často zarůstají náletem. Jejich případná další rekultivace nebo zalesnění bude náročnější. Zhoršování zemědělského půdního fondu je důsledkem obtížné vymahatelnosti zákonných ustanovení, dotační politiky, nedostatečných prostředků pro vlastníky, kteří nemohou obdělávat zemědělskou půdu vlastními silami (staří, nemoci, velká vzdálenost od místa bydliště apod.). Podnikání v zemědělství a lesnictví nehraje v území výraznější úlohu než v jiných regionech. Vzhledem k údržbě krajiny a terénním podmínkám probíhá zalesňování nepřístupných nebo podmáčených svahů nevyužitelných pro zemědělskou činnost. Zemědělská výroba se vzhledem ke klimatickým podmínkám orientuje na nenáročné plodiny. Zemědělská půda je nadále využívána pro intenzivní zemědělskou činnost, užívají se chemická hnojiva a neobnovují se remízky. Orba po vrstevnicích probíhá jen na malé rozloze a nadále se půda po deštích splavuje do vodních toků, které se zanášejí. Výhledově bude klesat produkční činnost a zemědělství se bude orientovat na údržbu krajiny. V případě podpory ekologické výroby a podpory alternativních zdrojů energie (biomasy) je prostor pro chov dobytka nebo pro pěstování rychle rostoucích dřevin (štěpky) nebo technického konopí.
- 59 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.12.5 LESNICTVÍ V údolí Jizery jsou zastoupeny lesy i enklávy přirozeného bezlesí uvnitř lesního komplexu. Jde o cennou lokalitu, významnou i z hlediska zastoupených biotopů, místy až pralesovitého rázu. Lesy tvoří 29,3% výměry území města. Město má vlastní lesní majetek a hospodaří na výměře 142 ha. V druhové skladbě lesních porostů převažují jehličnaté dřeviny, v nižších polohách a nivách řek jsou smíšené nebo listnaté porosty. Lesy jsou nejen dosud málo využívaným hospodářským faktorem, ale také prvkem kulturním a s velkým významem pro zdraví obyvatel. Estetické funkční efekty lesů jsou důležitou složkou souborných účinků funkce rekreační i dalších mimoprodukčních funkcí lesů.
1.12.6 OVZDUŠÍ Semily nejsou zařazeny mezi oblasti se zvláštní ochranou ovzduší. Převedením vytápění na plyn nebo jiné způsoby vytápění, s výjimkou spalování pevných paliv, došlo ke zlepšení ovzduší v dolní části města během zimních měsíců. Znečištění ovzduší vzniká z jednotlivých místních zdrojů. V topné sezóně pak v orograficky výrazně členěném terénu za zhoršení rozptylových podmínek (inverzí) dochází k negativním změnám a překračování imisních limitů. Se vzrůstající automobilovou dopravou vzrůstá i množství NO2 v ovzduší. Ovzduší v Semilech patří k nejčistším v rámci republiky, dokonce se zde uvažovalo o zřízení objektu pro ozdravné pobyty dětí s dýchacími potížemi.
1.12.7 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Město Semily má zaveden systém nakládání s komunálními odpady. Od roku 2000 spolupracuje se společností EKO-KOM a.s.. Za dobu spolupráce obdrželo město příspěvek na třídění odpadů přesahující 3 mil. Kč, společnost také poskytla formou bezplatné výpůjčky přes 40 ks nádob na tříděný odpad a poskytuje informační materiály. V současné době je ve městě umístěno celkem 49 stanovišť sběrných nádob na využitelné složky komunálního odpadu o různém obsazení sběrnými kontejnery na sklo, PET obaly, papír, oděvy a textilní materiály. Při ověření vhodného umístění jednotlivých stanovišť dochází postupně k jejich kultivaci. V rámci systému nakládání s komunálním odpadem provozuje město sběrný dvůr, který je zároveň i místem zpětného odběru použitých elektrozařízení. Jeho provoz zajišťuje společnost TSM Semily s.r.o. Současné umístění je však nevyhovující, protože se nalézá v záplavovém území řeky Jizery. Mimo systém zde fungují tři privátní sběrny druhotných surovin. Město Semily má již zpracován projekt, vydané stavební povolení a přiznanou dotaci na výstavbu kompostárny, kam by měla směřovat zejména zeleň z veřejných prostranství a případně městských lesů. V rámci systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Semily rozmístilo město v sídlištích Řeky, Pod Černým mostem, pod nádražím (Jižní, Luční) a Na Olešce speciální hnědé nádoby - 60 -
_____________________________________________________________________________________________________
na biologický odpad z domácností. Vlastníkům rodinných domů bezplatně formou výpůjčky poskytuje město kompostéry. Tento odpad směřuje na kompostárnu v Nové Pace. Město postupně kultivuje i bývalou skládku komunálního odpadu na Rovném. Tabulka 30: Objem odpadů ve městě Semily v letech 2008 – 2011 Kategorie
2008 (kg)
2008 (kg/ob.)
2009 (kg)
2009 (kg/ob.)
2010 (kg)
2010 (kg/ob.)
2011 (kg)
2011 (kg/ob.)
Směsný komunální odpad vč. velkoobj.
1 681 890
184,03
1 480 740
163,33
1 515 730
167,19
1 576 540
175
Nebezpečný odpad
7 760
0,85
10 520
1,16
7 260
0,80
3 070
0,34
Vytříděné složky – papír
192 800
21,1
149 100
16,45
169 130
18,66
193 430
21,47
Vytříděné složky – sklo
101 780
11,14
98 550
10,87
97 770
10,78
95 830
10,64
Vytříděné složky – plasty
59 580
6,52
64 230
7,01
66 870
7,38
67 010
7,44
Vytříděné složky – nápojový karton
4 150
0,45
6 370
0,70
5 920
0,65
4 280
0,48
Vytříděné složky – bioodpad
22 580
2,47
49 120
5,42
77 940
8,59
83 260
9,24
Vytříděné složky – kovy
1 255 880
137,42
657 540
72,53
830 860
91,65
980 990
108,89
Vytříděné složky – odpadní textil
25 860
2,83
32 970
3,64
30 840
3,40
33 560
3,73
Pozn.: Bioodpad se začal v Semilech „sbírat“ v polovině r. 2008 s tím, že nádoby byly umístěny do dvou sídlišť. V polovině r. 2009 byly nádoby rozmístěny do dalších dvou sídlišť. Mimo shora uvedenou evidenci je bioodpad, který občané kompostují na vlastním pozemku, např. v kompostéru bezplatně zapůjčeném městem (v r. 2009 se jedná o 177 ks, na konci r. 2010 o 239 a v roce 2011 o 301 ks).
1.12.8 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA A EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA V Semilech existuje Středisko ekologické výchovy MEDvěd (činnost akreditovaná v rámci Národní sítě EVVO), které od 1.1.2012 provozuje nástupnická nezisková organizace Semínko země. Středisko nabízí programy nejenom v areálu zahrádky a památkově chráněné dřevěnky v Jílovecké ulici, ale MŠ, ZŠ a SŠ v okolí a v rámci celého kraje. V roce 2011 realizovalo 88 programů pro asi 1200 žáků. Město Semily se v rámci společné iniciativy neziskové organizace Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR) a významného akademického pracoviště Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy zapojilo do projektu výpočtu ekologické stopy města (ES). Ekologická stopa je souhrnným ukazatelem vlivu člověka (města, státu) na životní prostředí. Bývá též nazývána „zelené účetnictví“. Stanovuje, jaké množství přírodních zdrojů daná jednotka spotřebovává a kolik odpadů produkuje. Ekologická stopa převádí spotřebu zdrojů a produkci odpadů a odpovídající plochy produktivní země, které jsou nutné k jejich zajištění, resp. odstranění. To je strana poptávky zmíněného účetnictví. Stranou nabídky je souhrn produktivních ploch (např. orné - 61 -
_____________________________________________________________________________________________________
půdy, lesů, luk či vodních ploch), které má člověk (město, stát) k dispozici. Souhrn produktivních ploch v globálním měřítku se označuje jako biokapacita. Porovnání ekologické stopy a biokapacity umožňuje zjistit, zda daná jednotka vytváří ekologický přebytek či deficit. Ekologická stopa umožňuje městům komplexně popsat a vyhodnotit jejich environmentální podmínky a limity. Měření této stopy na úrovni města je stále častějším způsobem, jak poznat a popsat environmentální udržitelnost města. Výsledek ES se promítá ve všech oblastech plánovaného rozvoje území a vytváří cíle a opaření snižující dopad města na životní prostředí. ES se v kontextu ostatních ukazatelů kvality života stává důležitým měřítkem vývoje města. ES měří množství a tempo spotřeby přírodních zdrojů a produkce odpadů ve srovnání se schopností přírody odpady absorbovat a nové zdroje vytvářet. ES je vyjádřena v „globálních hektarech“ (gha), což odpovídá 1 ha (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“. Tabulka 31: Srovnání ekologické stopy některých měst
Zdroj: www.ekostopa.cz Pozn.: Gha = globální hektar (jednotka porovnávající spotřebu přírodních zdrojů a produkci odpadů se schopností přírody zdroje vytvářet a odpady absorbovat). Ukazatel zahrnuje řadu vstupních hodnot, přičemž od spotřeby zdrojů a produkce odpadů se odečítá schopnost vytváření zdrojů a absorbování odpadů. Čím je tedy hodnota nižší, tím příznivější životní prostředí město má.
Smyslem stanovení cíle snížení ekologické stopy není omezit rozvoj města, ale deklarovat pozitivní přístup radnice k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji. Ekologická stopa, a biokapacita a jsou vhodnými indikátory pro stávající i budoucí plánovací procesy města (strategické plánování, území plánování, místní Agenda 21). Obecný cíl snížení je možné v těchto dokumentech a souvisejících procesech rozpracovat do podoby konkrétních opatření (v oblastech, které ekologickou stopu ovlivňují – bydlení a výstavba, spotřeba energie, doprava, odpady). Semily patří z hlediska ekologické stopy do špičky měst ČR, tzn. mají mezi měřenými českými městy nejnižší ekologickou stopu. Hodnota za rok 2010 se dokonce snížila ve srovnání s rokem 2009. Vyplývá z toho, že ve městě jsou pozitivně nastartovaná potřebná opatření snižující ekologickou zátěž ze strany obyvatel a subjektů ve městě působících. - 62 -
_____________________________________________________________________________________________________
1.13 HOSPODAŘENÍ MĚSTA Správa města zahrnuje z pohledu strategického plánování především hospodaření města (tj. zejména rozpočet), projektovou přípravu a institucionální systém (řízení). Následující kapitola se věnuje městu jako subjektu pouze v rovině finanční (rozpočet). Projektová příprava je obsažena v dalším textu v kapitole hodnotící realizaci PRM Semily v letech 2008-2010, institucionální systém je obsažen v tématu projektového řízení, pro které jsou v současné době (rok 2011) zpracovávány samostatné podrobné analýzy a výstupy.
1.13.1 SHRNUTÍ
Velkou část objemu rozpočtu města tvoří mandatorní výdaje.
Město hospodaří s přebytkem nebo mírným deficitem, který je daný realizací větších investic a je hrazen úvěrem.
Ve městě v posledních letech rostou běžné výdaje.
Daňové příjmy města poklesy v letech 2009 – 2010 vlivem hospodářské recese.
Výhled hospodaření města je vyrovnaný jen v případě, že dojde k redukci na výdajové stránce městského rozpočtu.
1.13.2 AKTUÁLNÍ SITUACE V HOSPODAŘENÍ MĚSTA Do roku 2008 město Semily hospodařilo střídavě s rozpočtovým schodkem a rozpočtovým přebytkem. Ve většině případů jsou rozpočtové schodky způsobeny rozsáhlejšími investičními akcemi. Běžné výdaje se během let střídavě zvyšují a snižují. Ve většině případů jsou tyto výkyvy způsobeny legislativními změnami. Například delimitací pracovníků okresních úřadů v roce 2003 na obce s rozšířenou působností (částečně kryto finančními prostředky ze státního rozpočtu), financováním školských příspěvkových organizací ze státního rozpočtu prostřednictvím zřizovatele v letech 2003 až 2004 (plně kryto ze státních prostředků), změnou výše a způsobu vyplácení sociálních dávek od roku 2007 (plně hrazeno ze státních finančních prostředků). Významným poklesem daňových příjmů způsobeným hospodářskou krizí zaznamenalo město Semily v roce 2009 téměř zdvojnásobení dříve dosahovaného záporného salda mezi příjmy a výdaji. Ve vývoji příjmů města (viz tabulka) je patrný výrazný pokles daňových výnosů v roce 2009 způsobený prudkým poklesem výběru daní vlivem hospodářské recese. Budoucí vývoj daňových příjmů je kromě vývoje hospodářské situace závislý také na případných změnách zákona o rozpočtovém určení daní a na dalších úpravách sazeb přímých daní. V současnosti se na daňových příjmech nejvýznamněji podílí daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Vzhledem k podmínkám vyplývajících ze zákona o rozpočtovém určení daní a další legislativy má město velmi malé možnosti
- 63 -
_____________________________________________________________________________________________________
ovlivnit celkový daňový výnos. Přímé nastavení sazeb je možné pouze v případě daně z nemovitostí a místních poplatků, na celkovou výši příjmů rozpočtu města Semil to má ale zcela zanedbatelný vliv. Význam nedaňových příjmů je relativně nízký. Patří sem např. příjmy z pokut, Městské policie nebo z nařízených odvodů zřizovaných příspěvkových organizací. Ty jsou však pouze fiktivním příjmem, protože město všem zřizovaným příspěvkovým organizacím odpisy majetku v plné výši pokryje v poskytnutém příspěvku na provoz. Rozpočtově je pak tato položka neutrální, protože saldo příjmů a výdajů se nezmění. Graf 9: Vývoj příjmů města Semily v letech 2005 – 2010
přijaté dotace celkem kapitálové příjmy nedaňové příjmy
roky Pozn.: jedná se o skutečné plnění rozpočtů města Zdroj: závěrečné účty rozpočtů města Semily
- 64 -
20 10
20 09
20 08
20 07
daňové příjmy
20 06
20 05
tis. Kč
290 000,00 270 000,00 250 000,00 230 000,00 210 000,00 190 000,00 170 000,00 150 000,00 130 000,00 110 000,00 90 000,00 70 000,00 50 000,00 30 000,00 10 000,00 -10 000,00
_____________________________________________________________________________________________________
Graf 10: Vývoj výdajů města Semily v letech 2005 – 2010 260 000,00 240 000,00 220 000,00 200 000,00 180 000,00 160 000,00
tis. Kč
140 000,00 120 000,00 100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00
kapitálové (investiční) výdaje
20 000,00
běžné (neinvestiční) výdaje
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
0,00
roky Pozn.: jedná se o skutečné plnění rozpočtů města Zdroj: závěrečné účty rozpočtů města Semily
Od roku 2004 městu Semily klesly kapitálové příjmy téměř na nulovou hodnotu. Objevují se zde pouze finanční dary, které město získává od sponzorů na rekonstrukci nemovitého majetku. Protože se město Semily stalo od 1. 9. 2004 plátcem DPH, byly příjmy z prodeje nemovitého majetku přesunuty z hlavní činnosti do činnosti ekonomické. Příjmy – výnosy z prodeje nemovitého majetku se do rozpočtu města dostávají stále, ale ne jako kapitálový příjem ale jako převod z fondu ekonomické činnosti. Nutno upozornit na to, že výnosy z prodeje nemovitého majetku (především obecních bytů, nebytových prostor a pozemků) jsou v jednotlivých letech velmi proměnlivé a závisí na vůli prodávat nemovitý majetek a zároveň na zájmu veřejnosti nakupovat. Vývoj příjmů z dotací zaznamenal největší nárůst. Jedná se však z velké části o prostředky, které město Semily získává ze státního rozpočtu na zajištění činností přenesené působnosti a téměř většinu pouze přerozděluje dál. Hospodaření města se odvíjí od jeho rozpočtových možností. Většina rozpočtu (asi 75 %) je využívána na mandatorní výdaje = výdaje dané zákonem nebo na provoz městského úřadu či zřizovaných příspěvkových organizací. Investice do nemovitého majetku jsou hrazeny z různých zdrojů, převážně z dotací ze státního rozpočtu, kraje, svazků měst a obcí, či zahraničních dotací - evropských fondů, kapitálových příjmů, z prodejů nemovitého majetku, investičních úvěrů a půjček a samozřejmě vlastních zdrojů. Splátky investičních úvěrů a půjček činí nezanedbatelnou položku rozpočtu a ročně se pohybovaly v posledních letech ve výši asi 10.000,- tis. Kč.
- 65 -
_____________________________________________________________________________________________________
Tabulka 32: Vývoj příjmů, výdajů a financování města Semily v letech 2005 až 2010 v tis. Kč 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Příjmy P1
třída 1
daňové příjmy
77 286,49
77 835,30
81 729,40
94 779,88
80 752,68
84 443,60
P2
třída 2
nedaňové příjmy
9 271,69
11 980,93
23 321,79
17 265,25
18 145,79
17 023,72
P3
třída 3
kapitálové příjmy
98,88
3 800,93
77,30
78,08
1 007,20
0,00
P4
třída 4
přijaté dotace celkem
79 469,60
145 951,11
100 831,25
104 739,75
103 578,71
150 913,90
investiční dotace
17 664,50
73 459,72
15 589,48
7 989,41
10 632,90
48 947,02
neinvestiční dotace
61 805,10
72 491,39
85 241,77
96 750,34
92 945,81
101 966,87
Pc
P1+P2+P3+P4
Pk
Pc-Kp
příjmy celkem před konsolidací
166 126,66
239 568,27
205 959,74
216 862,96
203 484,38
252 381,22
příjmy po konsolidaci
166 126,66
239 568,27
205 959,74
216 862,96
203 484,38
252 381,22
133 526,51
133 835,76
154 293,72
166 538,43
170 512,07
177 832,62
43 770,76
105 844,88
37 841,81
41 662,90
55 529,91
106 232,75
177 297,27
239 680,64
192 135,53
208 201,33
226 041,98
284 065,37
24,69
44,16
19,70
20,01
24,57
37,40
výdaje po konsolidaci
177 297,27
239 680,64
192 135,53
208 201,33
226 041,98
284 065,37
saldo příjmy výdaje
-11 170,61
-112,37
13 824,21
8 661,63
-22 557,60
-31 684,15
0,00
8 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
5 630,47
0,00
0,00
0,00
6 548,80
18 502,46
Výdaje V1
třída 5
běžné (neinvestiční) výdaje
V2
třída 6
kapitálové (investiční) výdaje
Vc
V1+V2
výdaje celkem (před konsolidací) % kapitálových výdajů
Vk
Vc-Kv
Financování F1
Pk-Vk
P6
úvěry krátkodobé (do 1 roku)
P7
snížení stavu fin. prostředků na účtech
P8
zvýšení stavu fin. prostředků na účtech
0,00
-3 868,09
-13 183,82
-7 882,01
0,00
0,00
P10
krátkodobé půjčky
10 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
P11
úvěry dlouhodobé
10 852,64
15 000,00
9 000,00
10 000,00
26 533,58
22 899,47
P12
výše uvažovaného úvěru z SFŽP
0,00
2 007,06
0,00
0,00
0,00
0,00
26 483,11
21 138,97
-4 183,82
2 117,99
33 082,38
41 401,93 0,00
Pf
P5+P6+ … +P16 přijaté úvěry a komunální obligace
V3
splátky jistiny krátkodobých úvěrů
0,00
-10 000,00
0,00
0,00
0,00
V4
splátky jistiny krátkodobých půjček
-8 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
V5
splátky jistiny dlouhodobých úvěrů
-6 936,50
-10 650,60
-9 063,68
-10 202,90
-9 970,37
-9 566,42
V6 Vf
splátky jistiny uvažovaného úvěru SFŽP V3+V4+ … +V10 splátky jistin úvěrů, dluhopisů Pf+Vf
splátky úvěrů a půjčené prostředky celkem
-376,00
-376,00
-576,71
-576,71
-554,41
-150,53
-15 312,50
-21 026,60
-9 640,39
-10 779,61
-10 524,78
-9 716,95
11 170,61
112,37
-13 824,21
-8 661,62
22 557,60
31 684,98
Zdroj: závěrečné účty rozpočtů města Semily
Výše kapitálových výdajů v minulých letech značně kolísala. Výkyvy ve výši kapitálových výdajů jsou způsobeny vlivem dvou různých faktorů. Velmi významným faktorem je výše poskytnutých investičních dotací na pořízení a rekonstrukci nemovitého majetku. Druhým a také poměrně významným je množství volných finančních prostředků použitelných na financování kapitálových výdajů. Jedná se o volné vlastní zdroje či přijaté investiční úvěry či výnosy z prodeje nemovitého majetku.
- 66 -
_____________________________________________________________________________________________________
vlastní zdroje
110 000,00 105 000,00 100 000,00 95 000,00 90 000,00 85 000,00 80 000,00 75 000,00 70 000,00 65 000,00 60 000,00 55 000,00 50 000,00 45 000,00 40 000,00 35 000,00 30 000,00 25 000,00 20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00
investiční úvěry a půjčky výnosy z prodeje nemovitého majetku kapitálové příjmy investiční dotace zahraniční investiční dotace - od ÚSC (kraj + VHS)
2005
2006
2007
2008
2009
příjmy
výdaje
příjmy
výdaje
příjmy
výdaje
příjmy
výdaje
příjmy
výdaje
příjmy
investiční dotace státní výdaje
tis. Kč
Graf 11: Struktura financování kapitálových výdajů města Semily v letech 2006 – 2010
kapitálové (investiční) výdaje
2010
roky
1.13.3 ROZPOČTOVÝ VÝHLED Předpokládaný vývoj hospodaření města Semily do roku 2014 byl schválen Zastupitelstvem města v dubnu 2011 a přibližuje jej následující tabulka. Předpokládaný vývoj hospodaření města Semily v letech 2012 až 2014 byl sestaven a následně i schválen tak, že příjmy a běžné výdaje jsou očištěny od dotace – transferu na sociální dávky a jiné položky, které se každoročně neopakují. Důvodem tohoto kroku byla snaha získat co neobjektivnější obraz o finančních možnostech města Semily v následujících letech. Rozpočtový výhled pro roky 2012 až 2014 již reaguje na aktuální vývoj ekonomiky města i ČR a zároveň vychází z připravovaných úsporných opatření a reforem ze strany centrálních orgánů státní správy, které bylo možné předpokládat k datu jeho schválení. V budoucnu by mohlo hospodaření města dosáhnout vyrovnaného hospodaření jen v případě, že dojde k redukci běžných výdajů a zvýšení příjmů města. Zároveň by se zásadně měly eliminovat kapitálové výdaje, což je však v určitém rozporu s připravovanými projekty uvedenými v tomto dokumentu. Na úrovni příjmů město realisticky předpokládá mírný nárůst daňových příjmů související s ústupem hospodářské krize a postupným zlepšováním ekonomické situace. V následujících letech město nepředpokládá žádné kapitálové příjmy, i když příjem z prodeje nemovitého majetku je uveden ve výši cca 4.600,- tis. Kč každý rok. Také výše transferů - dotací ze státního rozpočtu na zajištění činností v přenesené působnosti je vlivem úsporných opatření orgánů státní správy předpokládán nižší. U běžných výdajů je předpokládán mírný meziroční nárůst, který zřejmě nepokryje ani inflaci.
- 67 -
_____________________________________________________________________________________________________
Tabulka 33: Předpokládaný vývoj hospodaření města Semily v letech 2012 až 2014 v tis. Kč
A Počáteční stav peněžních prostředků k 1. 1. A1 Stav finančních prostředků na účtu ekonomické činnosti k 1. 1. A2 Počáteční stav finančních prostředků na účtu celkem k 1. 1. Příjmy P1 třída 1 daňové příjmy P2 třída 2 nedaňové příjmy celkem: P3 třída 3 kapitálové příjmy P4 třída 4 přijaté transfery celkem Pc P1+P2+P3+P4 příjmy celkem před konsolidací Pk Pc-Kp příjmy po konsolidaci Výdaje V1 třída 5 běžné (neinvestiční) výdaje V2 třída 6 kapitálové (investiční) výdaje Vc V1+V2 výdaje celkem (před konsolidací) Vk Vc-Kv výdaje po konsolidaci Financování F1 Pk-Vk saldo příjmy výdaje P6 úvěry dlouhodobé - Čistá Jizera úvěr revolvingový Kino Jitřenka a náměstí (čerpání vždy k 31. 12.) úvěr revolvingový - lávka přes Jizeru úvěry dlouhodobé ostatní Pf P5+P6+P7+P8+P9+P10 přijaté úvěry a komunální obligace V5 splátky jistiny dlouhodobých úvěrů splátky jistiny uvažovaného úvěru SFŽP V6 splátky jistiny revolvingového úvěru - lávka přes Jizeru splátky jistiny revolvingového úvěru - Kino a náměstí Vf V4+V5+V6+V7+V8+V9 splátky jistin úvěrů, dluhopisů F2 Pf+Vf splátky úvěrů a půjčené prostředky celkem F F1-F2 hotovost běžného roku E A+F hotovost na konci roku
- 68 -
2012
2013
2014
x
x
x
3 493 0 3 493
1 202 0 1 202
468 0 468
85 705 14 640 0 39 675 140 020 140 020
86 843 14 640 0 27 825 129 308 129 308
89 014 14 640 0 26 425 130 079 130 079
114 003 10 978 124 981 124 981
115 389 4 019 119 408 119 408
116 536 4 069 120 604 120 604
15 040 0 0 0 7 000 7 000 -14 780 -201 -9 350 0 -24 331 -17 331 2 291 1 202
9 900 0 0 0 4 019 4 019 -14 452 -201 0 0 -14 653 -10 634 734 468
9 474 0 0 0 3 500 3 500 -12 410 -201 0 0 -12 611 -9 111 -364 832
_____________________________________________________________________________________________________
2 SWOT ANALÝZA
2.1 METODIKA Analýza SWOT je klasifikační metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Jejím smyslem je utřídění informací o dané entitě do 4 kategorií:
silné stránky (S = strengths)
slabé stránky (W = weaknesses)
příležitosti (O = opportunities)
hrozby (T = threats)
Tyto kategorie sledují logiku třídění jednotlivých faktorů (viz tabulka). Tabulka 34: Metoda SWOT pozitiva
negativa
vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav
silné stránky (S)
slabé stránky (W)
vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí
příležitosti (O)
hrozby (T)
Zpracování SWOT pro město Semily bylo provedeno expertní metodou, tj. vyhodnocením názorů jednotlivých osob (metodiků strategického řízení a zástupců poradenské firmy), které byly do zpracování SWOT zapojeny. SWOT analýza byla zpracována nezávisle na profilu města tak, aby kombinace obou těchto výstupů poskytovala kvalitní informace o aktuální situaci města. Cílem analýzy SWOT je identifikace klíčových, průřezových a souhrnných parametrů města a zejména pak jejich klasifikace z hlediska významu. Zpracování analýzy SWOT probíhalo ve 2 fázích. V 1. fázi byl zpracován návrh položek SWOT pro předem vymezené tematické oblasti. Tento návrh zpracovali: •
interními metodiky pro oblast strategického řízení z Městského úřadu v Semilech (9 osob poskytujících detailní pohled na město zevnitř),
•
zástupci zpracovatele (3 osoby poskytující obecný vnější pohled na město).
Návrh byl zpracován při společném workshopu formou brainstormingu a řízené diskuse. Jednalo se o návrh položek dílčích SWOT. Tyto dílčí SWOT analýzy umožňují identifikaci pozice a hlavních rozvojových faktorů města v každé tematické oblasti. Na druhé straně neumožňují zjistit, které faktory jsou pro město nejvýznamnější, a tudíž ani které tematické oblasti představují největší výzvy pro jeho další rozvoj. - 69 -
_____________________________________________________________________________________________________
Proto je třeba provést 2. fázi SWOT analýzy. V ní byla provedena klasifikace jednotlivých položek napříč tematickými oblastmi. Celkem 10 osob (6 interních metodiků a 4 zástupci poradenské společnosti) hodnotilo v bodové škále všechny položky dílčích SWOT podle významu, který jim přisuzují, a v případě příležitostí a hrozeb i podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění. Souhrnná SWOT tak obsahuje nejen výčet výroků v jednotlivých kategoriích, ale i jejich klasifikaci dle významu, případně pravděpodobnosti. Výstupy dílčích SWOT jsou uvedeny v následujících podkapitolách v tabulkové podobě. Výsledky celkové SWOT jsou uvedeny v tabulkové podobě s textovým komentářem.
2.2 DÍLČÍ SWOT: EKONOMICKÝ ROZVOJ MĚSTA Silné stránky • Velký počet samostatně podnikajících občanů • Levná pracovní síla (pro rozvoj podnikání) • Levné bydlení a pozemky • Silná pozice v systému veřejné správy
Slabé stránky • Dopravní dostupnost po silnicích z hlediska času, vzdálenosti i kvality silnic • Nedostatek volných pracovních míst • Nedostatek vhodných ploch pro podnikání (členitost terénu) • Nízká kupní síla obyvatel v privátním sektoru, slabý sektor služeb • Supermarkety ohrožující drobné obchodníky a odvádějící daně jinde • Slabá nabídka v oblasti cestovního ruchu mimo hlavní sezónu
Příležitosti • Výhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu • Poloha na území geoparku Český ráj • Využití průmyslových brownfieldů • Zlepšení napojení na páteřní silniční síť
Hrozby • Zánik nebo stěhování velkých zaměstnavatelů • Odliv ekonomicky aktivních vzdělaných lidí za prací • Slabé využití brownfieldů a vznik nových
2.3 DÍLČÍ SWOT: LIDSKÉ ZDROJE Silné stránky • Bezpečnost ve městě, nízká kriminalita • Dostatečná síť mateřských, základních i středních škol • Pestrá spolková činnost • Nabídka společenských, sportovních a kulturních akcí a zařízení • Příznivé podmínky pro bydlení (vč. finančních) • Dostatečná nabídka ploch pro bydlení
Slabé stránky • Nízká vzdělanost obyvatelstva • Odliv vzdělaných ekonomicky aktivních lidí • Vysoký podíl sociálně slabých občanů, chybějící střední třída • Nepřipravená infrastruktura pro bytovou výstavbu • Nedostatek zařízení a aktivit pro mládež (vč. nízkoprahových zařízení)
- 70 -
_____________________________________________________________________________________________________
•
•
Dostatečná síť sociální péče
Příležitosti • Využití ploch pro bytovou výstavbu, profilace města jako centra s dominancí rezidenční funkce • Přítomnost domu s pečovatelskou službou a domova důchodců jako jistota pro stáří
Zanedbaný stav stadionu
Hrozby • Pokles počtu obyvatel • Stárnutí populace, nárůst mezigeneračních konfliktů • Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů a související zhoršení bezpečnosti
2.4 DÍLČÍ SWOT: TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky • Zrekonstruované inženýrské sítě • Rozvinutá technická infrastruktura s dostatečnou kapacitou • Dostatek parkovacích míst v centru města • Relativně zklidněná doprava v centrální části města
Slabé stránky • Napojení na kapacitní silniční komunikace (páteřní síť) • Špatný stav silničních komunikací • Velký podíl rodinných domů nenapojených na kanalizační síť • Nákladná zimní údržba komunikací daná geografickou polohou • Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu • Prostorová oddělenost terminálů veřejné dopravy • Nedostatek parkovacích míst na sídlištích
Příležitosti • Průtah městem Brodská – Bořkovská • Zlepšení silničního napojení • Integrace veřejné dopravy (zejména propojení autobusového a železničního terminálu) • Rozvoj technické infrastruktury pro nové plochy s funkcí bydlení
Hrozby • Pokles počtu a objemu dotačních programů na rozvoj infrastruktury • Zhoršení kvality silniční sítě vlivem dlouhodobého podfinancování • Nárůst dopravní zátěže centra města
- 71 -
_____________________________________________________________________________________________________
2.5 DÍLČÍ SWOT: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky • Čisté a zdravé životní prostředí • Dostatek zelených ploch ve městě • Dostatek zalesnění a přírodní památky na území města (Palackého sady, Riegrova stezka, NATURA) • Odkanalizování velké části města a dostatečně kapacitní ČOV • Přírodní vodní prvky ve městě • Diverzita a dostatečná kapacita energetických zdrojů (malé vodní elektrárny)
Slabé stránky • Výskyt inverzí a mlh • Nízká kvalita zemědělské půdy
Příležitosti • Využití alternativních zdrojů energie
Hrozby • Nárůst produkce komunálního odpadu • Návrat k fosilním palivům při vytápění rodinných domů • Tlak na zábor půdy pro účely bydlení
2.6 DÍLČÍ SWOT: ROZVOJ ÚZEMÍ Silné stránky • Dostatek veřejných prostranství ve vlastnictví města • Dostatek objektů ve vlastnictví města pro zajištění veřejných služeb a bydlení • Revitalizované centrum města • Přítomnost víceúčelového sportovního centra • Přítomnost městské nemocnice
Slabé stránky • Absence koncepce péče o městský majetek a špatný technický stav řady objektů v majetku města • Vysoké výdaje na údržbu prostranství a objektů v majetku města • Absence jednotné vizuální tváře a „image“ města
Příležitosti • Propojení veřejných prostranství • Zlepšení využití volné kapacity městských objektů a prostranství
Hrozby • Dlouhodobě špatný stav objektů ve veřejném majetku
2.7 DÍLČÍ SWOT: OBČANSKÁ SPOLEČNOST Silné stránky • Tradičně bohatý společenský život • Kvalitní komunitní plánování
Slabé stránky • Malý zájem veřejnosti o dění ve městě • Slabá, formální regionální spolupráce a - 72 -
_____________________________________________________________________________________________________
• •
Dobrá síť sociálních a zdravotnických služeb a jejich dostupnost Zájem obyvatel o volnočasové aktivity (kultura, sport)
Příležitosti • Rozvoj česko-polské přeshraniční spolupráce • Změna rozpočtového určení daní • Vyšší zapojení veřejnosti do dění ve městě • Aktivnější role v dobrovolných svazcích obcí a sdruženích
•
spolupráce s partnerskými městy Slabá ekonomická návratnost projektů
Hrozby • Nedostatek kapacity zdravotnické a sociální sítě v případě stárnutí populace • Oslabení významu města v oblasti veřejné správy
2.8 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA Smyslem souhrnné SWOT analýzy je porovnání jednotlivých rozvojových faktorů napříč výše uvedenými tématy dílčích SWOT. Za tím účelem bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých faktorů SWOT, při němž byla použita jejich klasifikace ve stupnici od 5 (nejvyšší) do 1 (nejnižší). Tato stupnice byla použita pro hodnocení významu položek pro rozvoj města a v případě příležitostí a hrozeb i pravděpodobnosti jejich naplnění. Svá hodnocení poskytlo 10 osob: 6 zástupců týmu metodiků a 4 zástupci poradenské firmy. Tím bylo dosaženo žádoucí kombinace vnějšího pohledu na město a pohledu zevnitř města. Jednotlivým položkám byl přiřazen aritmetický průměr hodnocení. V případě silných stránek a slabých stránek pak byly položky roztříděné do 4 kategorií (extrémní, velký, střední, malý význam). V případě příležitostí a hrozeb, kde byly hodnoceny 2 kategorie (význam a pravděpodobnost), byly položky roztříděny do 4 skupin, čemuž graficky odpovídá matice se 2 řádky (velký a malý význam) a 2 sloupci (velká a malá pravděpodobnost). Ve všech případech byly jednotlivé položky do kategorií rozděleny přibližně rovnoměrně v pořadí dle průměrné bodové hodnoty, v některých případech však byla respektována „lokální minima“ dělící pořadí položek přirozeně do shluků s podobnými bodovými hodnotami (zejména u položek s extrémním významem, kterých je v případě silných i slabých stránek pouze několik). Hodnotitelé měli možnost navrhnout úpravy definovaných rozvojových faktorů. Na základě toho byl doplněn 1 nový rozvojový faktor (slabá stránka „nízká mzdová úroveň“), který nebyl dále hodnocen a v tabulce je proto uveden zvlášť. Podrobné výsledky SWOT přibližuje tabulkový přehled v následujících tabulkách. Interpretace výsledků vyplývá přímo z těchto tabulek a zasluhuje si tedy jen několik obecnějších komentářů. Silným i slabým stránkám byl obecně přisuzován velmi rozdílný význam. U obou kategorií se vyskytly položky s velkým významem, ale zejména u slabých stránek byl menšině položek připisován velmi malý význam. Velký význam byl u silných stránek připisován především položkám v tématech životní prostředí, ekonomika města (ve smyslu levných pozemků a pracovní síly), relativně nízký význam především položkám v tématu technická infrastruktura. U slabých stránek byl velký význam přikládán zejména oblasti ekonomického rozvoje města (ve smyslu situace na trhu práce a strukturálních problémů místní ekonomiky), malý význam pak byl přisuzován nejčastěji položkám v oblasti veřejných služeb. - 73 -
_____________________________________________________________________________________________________
Tabulka 35: Klasifikace silných stránek podle významu Extrémní význam
• •
Čisté a zdravé životní prostředí Levné bydlení a pozemky
Velký význam
• • • • • • • • • •
Dostatečná síť mateřských, základních i středních škol Přítomnost městské nemocnice Příznivé podmínky pro bydlení (vč. finančních) Dostatečná nabídka ploch pro bydlení Silná pozice v systému veřejné správy Velký počet samostatně podnikajících občanů Dostatek zelených ploch ve městě Bezpečnost ve městě, nízká kriminalita Tradičně bohatý společenský život Dobrá síť sociálních a zdravotnických služeb a jejich dostupnost
• • • • • • • • • •
Rozvinutá technická infrastruktura s dostatečnou kapacitou Revitalizované centrum města Pestrá spolková činnost Odkanalizování velké části města a dostatečně kapacitní ČOV Levná pracovní síla (pro rozvoj podnikání) Nabídka společenských, sportovních a kulturních akcí a zařízení Kvalitní komunitní plánování Zájem obyvatel o volnočasové aktivity (kultura, sport) Dostatek zalesnění a přírodní památky na území města (Palackého sady, Riegrova stezka, NATURA) Dostatek veřejných prostranství ve vlastnictví města
• • • • • • • •
Dostatečná síť sociální péče Zrekonstruované inženýrské sítě Dostatek objektů ve vlastnictví města pro zajištění veřejných služeb a bydlení Relativně zklidněná doprava v centrální části města Přítomnost víceúčelového sportovního centra Přírodní vodní prvky ve městě Dostatek parkovacích míst v centru města Diverzita a dostatečná kapacita energetických zdrojů (malé vodní elektrárny)
Střední význam
Malý význam
Tabulka 36: Klasifikace slabých stránek podle významu
Extrémní význam
• • • •
Nedostatek volných pracovních míst Dopravní dostupnost po silnicích z hlediska času, vzdálenosti i kvality silnic Odliv vzdělaných ekonomicky aktivních lidí Napojení na kapacitní silniční komunikace (páteřní síť)
- 74 -
_____________________________________________________________________________________________________
• • • • •
Nízká kupní síla obyvatel v privátním sektoru, slabý sektor služeb Malý zájem veřejnosti o dění ve městě Vysoký podíl sociálně slabých občanů, chybějící střední třída Špatný stav silničních komunikací Nedostatek vhodných ploch pro podnikání (členitost terénu)
• • • • • • • • • • •
Slabá nabídka v oblasti cestovního ruchu mimo hlavní sezónu Nízká vzdělanost obyvatelstva Nedostatek parkovacích míst na sídlištích Absence koncepce péče o městský majetek a špatný technický stav řady objektů v majetku města Vysoké výdaje na údržbu prostranství a objektů v majetku města Absence jednotné vizuální tváře a „image“ města Slabá ekonomická návratnost projektů Supermarkety ohrožující drobné obchodníky a odvádějící daně jinde Nákladná zimní údržba komunikací daná geografickou polohou Prostorová oddělenost terminálů veřejné dopravy Slabá regionální spolupráce
Malý význam
• • • • • • • •
Nepřipravená infrastruktura pro bytovou výstavbu Nedostatek zařízení a aktivit pro mládež (vč. nízkoprahových zařízení) Zanedbaný stav stadionu Výskyt inverzí a mlh Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu Nízká kvalita zemědělské půdy Formální spolupráce s partnerskými městy Velký podíl rodinných domů nenapojených na kanalizační síť
Nehodnoceno
•
Nízká mzdová úroveň
Velký význam
Střední význam
V případě příležitostí a hrozeb je třeba podotknout především to, že položky mající velký význam i pravděpodobnost (levá horní část tabulky) představují místa, která jsou nejpodstatnější pro budoucí intervence města. Naopak položky s nízkou pravděpodobností i významem (pravá dolní část tabulky) jsou z hlediska intervencí města relativně nejméně podstatné. Položky s vysokým významem a nízkou pravděpodobností (pravá horní část tabulky) představují podstatné potenciální změny, které však nejspíš nenastanou. Proto je třeba je sice mít na paměti, ale zatím není třeba je výrazněji promítat do intervencí města. Položky s nízkým významem a vysokou pravděpodobností (levá dolní část tabulky) představují méně podstatné změny, které však pravděpodobně nastanou. Proto je lze promítnout do intervencí města, byť se jedná o rozvojové aspekty „druhého řádu“.
2.8.1 PŘÍLEŽITOSTI Význam
Vysoká pravděpodobnost
Malá pravděpodobnost
- 75 -
_____________________________________________________________________________________________________
Význam
Vysoká pravděpodobnost • • • •
Velký •
• • • Malý •
Malá pravděpodobnost
Průtah městem Brodská – Bořkovská Využití alternativních zdrojů energie Zlepšení využití volné kapacity městských objektů a prostranství Výhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Využití ploch pro bytovou výstavbu, profilace města jako centra s dominancí rezidenční funkce Rozvoj technické infrastruktury pro nové plochy s funkcí bydlení
• • • • •
Využití průmyslových brownfieldů Vyšší zapojení veřejnosti do dění ve městě Zlepšení silničního napojení Změna rozpočtového určení daní Zlepšení napojení na páteřní silniční síť
Poloha na území geoparku Český ráj Přítomnost domu s pečovatelskou službou a domova důchodců jako jistota pro stáří Propojení veřejných prostranství
•
Integrace veřejné dopravy (zejména propojení autobusového a železničního terminálu) Aktivnější role v dobrovolných svazcích obcí a sdruženích Rozvoj česko-polské přeshraniční spolupráce
• •
2.8.2 HROZBY Význam Velký
Vysoká pravděpodobnost • • • • • • •
Malý
• • •
Malá pravděpodobnost
Pokles počtu a objemu dotačních programů na rozvoj infrastruktury Odliv ekonomicky aktivních vzdělaných lidí za prací Zhoršení kvality silniční sítě vlivem dlouhodobého podfinancování Zánik nebo stěhování velkých zaměstnavatelů Pokles počtu obyvatel Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů a související zhoršení bezpečnosti Slabé využití brownfieldů a vznik nových
•
Nárůst produkce komunálního odpadu Stárnutí populace, nárůst mezigeneračních konfliktů Nárůst dopravní zátěže centra města
•
- 76 -
• •
•
Nedostatek kapacity zdravotnické a sociální sítě v případě stárnutí populace Návrat k fosilním palivům při vytápění rodinných domů Oslabení významu města v oblasti veřejné správy
Dlouhodobě špatný stav objektů ve veřejném majetku Tlak na zábor půdy pro účely bydlení
_____________________________________________________________________________________________________
3 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ
Ve volbách do obecního zastupitelstva města, které proběhly ve dnech 15. a 16. 10. 2010 se ucházelo o zastoupení v zastupitelstvu celkem 10 stran a hnutí – Semiláci, Volba pro Semily, Česká strana sociálně demokratická, SNK Evropští demokraté, KDU-ČSL a nezávislí, Občanská demokratická strana, SOS – OF pro Semily, Komunistická strana Čech a Moravy, Unie pro sport a zdraví, Česká strana národně socialistická a Sokolové, Nová realita v Semilech. Z výše uvedených stran a hnutí získalo celkem 8 stran a hnutí alespoň 1 mandát a má tedy zastoupení v zastupitelstvu města. Z jejich programů je zpracována následující analýza potřeb rozvoje města podle požadavků stran a hnutí a tomu odpovídajícího zájmu voličů, kteří zástupce zvolili do zastupitelstva města s cílem plnění volebních cílů. Pro seřazení důležitosti jednotlivých záměrů a potřeb je užito porovnání vztažené k počtu mandátů jednotlivých stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. Tato hodnota důležitosti odpovídá předpokládanému zájmu voličů na realizaci konkrétních opatření a také politické síle nutné k prosazení záměrů do úrovně realizace. Na základě výsledů voleb je složení jedenadvaceti členného zastupitelstva a odpovídající poměr, který bude vztahován k navrženým záměrům následující:
Volba pro Semily (VPS)
12 mandátů
(0,5714)
Semiláci (SEM)
2 mandáty
(0,0952)
Občanská demokratická strana (ODS)
2 mandáty
(0,0952)
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
1 mandát
(0,0476)
SNK Evropští demokraté, KDU-ČSL a nezávislí (SNK)
1 mandát
(0,0476)
SOS – OF pro Semily (SOS)
1 mandát
(0,0476)
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
1 mandát
(0,0476)
Unie pro sport a zdraví (USZ)
1 mandát
(0,0476)
Koeficient uvedený za počtem mandátů je jednoduchým podílem počtu získaných mandátů a celkovým počtem zastupitelů, kterých je 21. Součet dává 1. Pro stejný poměr, ale v procentuálním porovnání, je třeba hodnoty pouze násobit stem. V rámci analýzy byly shromážděny volební programy všech stran a uskupení, které mají v zastupitelstvu města alespoň 1 člena. Z volebních programů byly vybrány všechny výroky (projekty, body programu) a byla jim přiřazena váha dle počtu mandátů dané strany v zastupitelstvu (viz výše). Podobné výroky byly sloučeny. Tím bylo možné sestavit pořadí jednotlivých výroků (bodů programu) a tedy i předpokládané „síly“, která v nynějším zastupitelstvu prosazuje dané téma. Výstupy analýzy jsou obsaženy v následující tabulce.
- 77 -
_____________________________________________________________________________________________________
Tabulka 37: Váha jednotlivých bodů volebních programů politických stran a uskupení zastoupených v zastupitelstvu města 2010 – 2014 Poř.
Projekt
VP.01 Smysluplné investice - promyšlený plán
Obsažen v programech
Váha
VPS, SEM, ČSSD, KSČM, USZ
0,81
VP.02
Zapojování občanů a mládeže do chodu města - průzkumy, ankety, VPS, SEM,ODS, KSČM referenda, diskuse, kulatý stůl, internetové diskuse
0,81
VP.03
Podpora zájmových organizací ve městě = aktivní využívání volného času
VPS, ODS, KSČM, USZ
0,76
VP.04
Jasné a průhledné zadávání veřejných zakázek - zjednodušení postupu zadávání
VPS, SEM, ODS
0,76
VPS, SEM, ODS
0,76
VPS, ODS, ČSSD
0,71
VP.07 Zlepšení a rozšíření chodu úřadu
VPS, SEM, ČSSD
0,71
VP.08 Řádná údržba nemovitého majetku ve vlastnictví města
VPS, SEM
0,66
VP.09 Otevření dětských hřišť u školek i pro veřejnost mimo školní dobu
VPS, SEM
0,66
VP.10 Změna systému třídění odpadů
VPS, SEM
0,66
VP.11
Zelená úsporám - rekonstrukce městských nepanelových objektů a VPS, ODS bytů
0,66
VP.12
Zlepšení spolupráce komisí rady a výborů zastupitelstva se zastupiteli
VPS, ODS
0,66
VPS, ODS
0,66
VP.05 Podpora místních živnostníků a podnikatelů VP.06
Rozšíření činnosti městské policie - více nočních a víkendových služeb, více na ulicích
VP.13 Zefektivnění práce příspěvkových organizací a SRO VP.14
Odměňování manažerů na vedoucích místech dle jasně stanovených cílů
VPS, ČSSD
0,62
VP.15
Podpora zavádění obnovitelných energetických obnovitelných hlavně geotermální energie, solární ohřev vody a fotovoltaika
VPS, SNK
0,62
VPS, SNK
0,62
VPS, KSČM
0,62
VPS, KSČM
0,62
VPS
0,57
VP.20 Zveřejňování informací
VPS
0,57
VP.21 Zřídit půjčovnu elektrokol
VPS
0,57
VP.16 Semily - zelené a kvetoucí město VP.17
Vytvořit nové turistické okruhy okolo Semily a po technických památkách v okolí Semil
VP.18 Opravy a zhodnocení městského bytového fondu VP.19
Zavedení vyhrazených hodin starosty pro setkávání s občany a přijímání telefonů od občanů
VP.22
Přesun informačního centra do Muzea - zvýšení návštěvnosti muzea
VPS
0,57
VP.23
Zřídit novou vlakovou zastávku Podspálov horní a obnovit cestu Podspálov - Kozákov
VPS
0,57
VP.24 Rovný přístup ke všem
VPS
0,57
VP.25 Nákup na elektronických tržištích
VPS
0,57
VP.26 Hřiště pro dospělé, seniory - zdravý životní styl
VPS
0,57
- 78 -
_____________________________________________________________________________________________________
Poř.
Projekt
Obsažen v programech
Váha
VP.27 Pořádání pravidelných srazů rodáků a přátel Semil
VPS
0,57
VP.28 Zvýšení zájmu o kulturu a sport u dětí a mládeže
VPS
0,57
VP.29 Průhledný grantový systém pro místní spolky
VPS
0,57
VP.30 Zavedení slevových karet do příspěvkových organizací města
VPS
0,57
VP.31 Ostrov - centrum pro kulturní, sportovní a společenské aktivity
VPS
0,57
VP.32 Podpora vniku filmového klubu v kině
VPS
0,57
VP.33 Vznik nové stálé expozice o vývoji a historii města
VPS
0,57
VP.34 Zlepšení koordinace kulturních akcí - veletrh akcí
VPS
0,57
VP.35
Kino Jitřenka = celodenní centrum kultury a neformálního setkávání
VPS
0,57
VP.36
Modernější, přehlednější a akčnější kabelová televize - více semilských témat
VPS
0,57
VP.37 Obohatit město o plastiky a sochy
VPS
0,57
VP.38 Zklidnění dopravy v některých částech města
VPS
0,57
VP.39 Územní plán, který respektuje krajinu
VPS
0,57
VP.40 Více laviček, košů a herních prvků na území města
VPS
0,57
VP.41 Stavba a rozšíření stezek pro pěší i cyklisty
VPS
0,57
VP.42 Obnova pravidelných zemědělských trhů na náměstí
VPS
0,57
VPS
0,57
VP.44 Udržení nabídky kvalitního vyžití
VPS
0,57
VP.45 Zapojení občanů do života města - Soutěž "Nápad pro město"
VPS
0,57
VP.46 Zapojení mládeže do rozhodování o budoucnosti Semil
VPS
0,57
VPS
0,57
VPS
0,57
VPS
0,57
VPS
0,57
VPS
0,57
VP.52 Důsledné opravy, údržba a investice do škol a školek
VPS
0,57
VP.53 Plošné opravy komunikací a chodníků dle pasportu
VPS
0,57
SEM, ODS, SNK, KSČM, USZ
0,33
VP.55 Vybudování krytého bazénu
SEM, ČSSD, SNK, USZ
0,24
VP.56 Zajištění chodu nemocnice a rozšíření poskytovaných služeb
SEM, SNK, KSČM
0,19
VP.57 Rekonstrukce koupaliště
ČSSD, SNK, USZ
0,14
VP.58 Podpora rozvoje sportu ve městě = zdravý životní styl
ODS, USZ
0,14
VP.59 Podpora realizace průtahu Bořkovská - Brodská
ODS, USZ
0,14
VP.43
VP.47
Nový vizuální styl města - logo, logotyp, hlavičkové papíry, maily, polepy na auta, internetové stránky, mapy města
Rozhovory s inspirativními osobnostmi - nové pohledy a myšlenky pro město
VP.48 Důsledné uplatňování reklamací VP.49
Rekonstrukce veřejného osvětlené metodou EPC - instalace úspornějších a jednotných typů svítidel
VP.50 Do údržby města zapojovat nezaměstnané VP.51
VP.54
Výstavba nové školky Pod Vartou, dokončení Podmoklické školy, vytvoření zázemí ZŠ IO na Komenského náměstí
Větší ochrana obyvatel a majetku ve městě, prevence patologických jevů
- 79 -
_____________________________________________________________________________________________________
Poř.
Obsažen v programech
Váha
VP.60 Nezvyšovat úvěrovou zadluženost
SEM, SNK
0,14
VP.61 Zajištění dopravy seniorů po městě
SEM, ČSSD
0,14
VP.62 Podpora péče o soukromý majetek a výstavby nových nemovitostí
ČSSD, KSČM
0,10
VP.63 Odstranění bariér na komunikacích a při vstupech do budov
ČSSD, SNK
0,10
VP.64 Rekonstrukce atletického stadionu - městského stadionu
ČSSD, USZ
0,10
VP.65
Projekt
Promyšlený rozvoj celého systému místního školství + zachování tří SNK, KSČM středních škol ve městě
0,10
VP.66 Ochrana životní ho prostředí a dodržování ekologických pravidel
KSČM, USZ
0,10
VP.67 Snížení sazby daně z nemovitosti
ODS
0,10
VP.68 Snížení cen vodného a stočného
ODS
0,10
VP.69 Řešení rozpadu centrálního zásobování teplem
ODS
0,10
VP.70 Posílení pravomocí dozorčí rady nemocnice
ODS
0,10
VP.71 Integrace dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ve školách
ODS
0,10
VP.72 Úpravy Domova pro seniory
ODS
0,10
VP.73 Zřízení dozorčí rady v domově pro seniory
ODS
0,10
VP.74 Programy pro seniory
ODS
0,10
VP.75 Větší odpovědnost města za hospodaření PO
ODS
0,10
VP.76 Územní plán, který respektuje soukromé vlastnictví
ODS
0,10
VP.77 Vybudování autokempu
ČSSD
0,05
VP.78 Využití prosto KC GOLF pro akce sdružení, spolků a organizací
ČSSD
0,05
VP.79 Podpora bytové výstavby ve městě
ČSSD
0,05
ČSSD
0,05
VP.81 Zřízení funkce městského OMBUDSMANA
SNK
0,05
VP.82 Neprivatizovat MBS a TS
SNK
0,05
VP.83 Zprůhlednění hospodaření MBS a TS
SNK
0,05
VP.84 Dokončení akce Čistá Jizera
SNK
0,05
SNK
0,05
VP.86 Zachování stávajícího bytového fondu města
KSČM
0,05
VP.87 Zlepšení dopravní obslužnosti
KSČM
0,05
VP.88 Pokračovat v regeneraci sídlišť
KSČM
0,05
VP.89 Zvýšení bezpečnosti v dopravě
KSČM
0,05
VP.90 Zvýšení počtu pracovních míst
KSČM
0,05
VP.91 Zlepšení podmínek pro starší a hendikepované občany
USZ
0,05
VP.92 Výstavba lávky přes Jizeru
USZ
0,05
VP.93 Obnova Palackého parku
USZ
0,05
VP.94 Dobudovat infrastrukturu ve všech částech města
USZ
0,05
VP.80
VP.85
Posílení domácí pečovatelské služby a rozšíření odlehčovací pečovatelské služby
Řešit oblast "kolonka", "Škvárovna" a park nad restaurací CLUB v Řekách
- 80 -
_____________________________________________________________________________________________________
4 VYHODNOCENÍ PROGRAMU ROZVOJE MĚSTA SEMILY 2008-2011
Cílem této kapitoly je vyhodnotit aktivity projektů uvedených v rámci jednotlivých cílů Programu rozvoje města a následně pak vyhodnotit naplňování tohoto rozvojového dokumentu prostřednictvím naplňování jeho opatření. Projekty jsou posuzovány dle stavu ke dni 1. 6. 2011. Analyzovány a vyhodnoceny byly všechny projekty uvedené v PRM bez ohledu na to, jestli se jedná o projekty města Semily, nebo o projekty ostatních subjektů v regionu. Vzhledem k tomu, že při přípravě PRM a jednotlivých projektů nebyly definovány měřitelné indikátory, byla klasifikace pro hodnocení míry naplňování projektů a opatření stanovena před zahájením vyhodnocení. Tyto klasifikace jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. Pro lepší vizuální přehlednost byly jednotlivé stupně klasifikace barevně odlišeny. Tabulka 38: Klasifikace naplnění projektů Klasifikace naplnění projektů
Popis
Projekt ukončen
Realizační fáze projektu byla úspěšně ukončena a probíhá provozní fáze
Probíhá realizace
Probíhá vlastní realizační fáze projektu
Probíhá příprava
Probíhá přípravná fáze projektu před zahájením realizace
Projekt nezahájen
Na projektu dosud nebyly zahájeny žádné práce, ale stále trvá zájem na jeho uskutečnění
Projekt zrušen
Projekt byl zrušen nebo zastaven a to bez ohledu na jeho rozpracovanost
Tabulka 39: Klasifikace naplnění opatření Klasifikace naplnění projektů
Popis
Realizace všech aktivit
Realizace všech aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá
Realizace řady aktivit
Realizace většiny aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá
Realizace dílčích aktivit
Byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá realizace pouze menší části aktivit
Nezhájeno
Dosud nedošlo k žádnému nebo minimálnímu posunu v naplňování opatření
- 81 -
_____________________________________________________________________________________________________
4.1 VYHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PROJEKTŮ Při vyhodnocování projektových záměrů bylo zjištěno, že mezi definovanými, převážně neinvestičními projekty se objevuje také několik akcí (v následujících tabulkách označeny *), které nemají charakter projektů. Důvodem je jejich dlouhodobost a/nebo cyklicky se opakující realizace. Vzhledem k této skutečnosti nemohou být tyto „projekty“ nikdy úspěšně ukončeny. Tyto akce, které nemají charakter projektů, se vyskytují mezi projekty ve všech pěti cílech. Obtížné je také vyhodnocení naplněnosti některých etapizovaných projektů, které jsou spíše skupinami několika samostatných projektů (zpravidla jsou některé etapy ukončené nebo v realizaci, zatímco většina etap dosud není zahájena). Tabulka 40: Vyhodnocení projektů cíl A. Ekonomický rozvoj města Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PA.11
Organizace setkávání s podnikateli v území*
realizace
neformální setkání několikrát do roka, nejedná se o projekt
PA.12
Příprava území pro podnikání – Letná (hledání investorů)
příprava
zpracována dokumentace k inženýrským sítím, vybudované komunikace nejsou, investoři nejsou
PA.13
Územní plán obce Slaná – vymezení ploch pro podnikání
zastaven
nezájem ze strany Slané i Semil o pokračování
PA.14
Ve spolupráci s majiteli, agenturami CzechInvest a ARR Liberec řešit možnost využití nevyužívaných objektů
realizace
mapování a nabízení brownfieldů různými cestami
PA.21
Odstraňování bariér bránících rozvoji služeb – jednání s podnikateli*
realizace
děje se dle potřeb průběžně, není projekt, spíš sled dílčích aktivit, zahrnout pod PA.11
PA.22
Prezentace volnočasových aktivit na Semilsku
realizace
realizováno vše, ale průběžně, čili nejde o projekt v pravém slova smyslu
PA.23
Studie bariér bránících rozvoji turistiky na Semilsku
nezahájen
není zpracováno, ale zájem trvá, nejlépe dohromady s koncepcí cestovního ruchu
PA.24
Propagace kulturních a sportovních akcí (každoroční společný kalendář)
ukončen
kalendář zveřejněn každý měsíc, vhodné navázat pořízením lepšího SW
PA.31
Směrnice o zadávání městských zakázek
ukončen
PA.32
Veřejný seznam podnikatelských subjektů na webových stránkách města
ukončen
seznam vytvořen, k dispozici tomu, kdo se přihlásí
PA.41
Regenerace panelového sídliště Řeky – akce B-G
realizace
část akcí hotova, část probíhá nebo se připravuje
PA.42
Zlepšení života obyvatel sídliště Oleška (studie)
ukončen
PA.43
Regenerace panelového sídliště Řeky – akce H-O
realizace
část akcí hotova, část probíhá nebo se připravuje
PA.44
Studie regenerace sídliště Luční - Jižní
nezahájen
zájem na studii trvá
PA.45
Zlepšení života obyvatel sídliště Oleška – realizace I. etapy
realizace
chybí několik drobnějších akcí
- 82 -
_____________________________________________________________________________________________________
PA.46
Regenerace panelového sídliště Řeky – akce P-U
nezahájen
zájem trvá
PA.47
Zlepšení života obyvatel sídliště Oleška – dokončení
nezahájen
je pouze studie a probíhá realizace I. etapy
PA.48
Regenerace sídliště Luční – Jižní – realizace
nezahájen
zájem trvá, není ani studie
Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění problematické.
V první skupině byly hodnoceny projekty cíle A. Ekonomický rozvoj města. Uvedené projekty je možno rozdělit do dvou skupin. V první jsou neinvestiční projekty (PA.11 až PA.32), které jsou převážně ve fázi realizační nebo jsou již dokončeny. V druhé skupině jsou rozsáhlé investiční projekty zaměřené na regenerace sídlišť Řeky, Oleška a Luční – Jižní. V současné době byla zahájena realizace pouze úvodních projektů této skupiny. V druhé skupině byly hodnoceny projekty cíle B. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů. V této skupině došlo k výraznějšímu posunu především u projektů zaměřených na rekonstrukce a vybavení školských a předškolských zařízení (PB.11 až PB.18). V ostatních pěti skupinách projektů (PB.2x, PB.3x, PB.4x, PB.5x a PB.6x) je naplnění nebo posun v realizaci výrazně horší. Oproti první skupině se zde častěji objevují také projekty v negativních stavech – nezahájen a zrušen. Tabulka 41: Vyhodnocení projektů cíl B. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů Číslo
Záměr
Naplnění
PB.11
Rekonstrukce kuchyně ZŠ I. Olbrachta na Komenského náměstí
ukončen
PB.12
Vybavení a stavební změny budov předškolských zařízení
realizace
část akcí hotova, část ne – rozdělit buď po objektech, nebo po typech aktivit (zateplení, bezbariérovost, vnitřní vybavení)
PB.13
Rekonstrukce budovy ZUŠ na Komenského náměstí a úpravy objektu v Tyršově ulici na Základní uměleckou školu
ukončen
rekonstrukce ZUŠ hotova, u objektu v Tyršově ul. podmínkou realizace PB.15; rozdělit do 2 projektů
PB.14
Dostavba školního hřiště u ZŠ F.L. Riegra – Řeky
ukončen
vhodné navázat dalším projektem (běžecký ovál)
PB.15
Rekonstrukce č.p. 375 na Waldorfskou školu
realizace
stará budova částečně rekonstruovaná, ale nová budova zatím jen studie
PB.16
Podpora středního školství a vzdělávacích projektů pro studenty a veřejnost*
realizace
nejde o projekt, realizace průběžná, rozdělit do více aktivit
PB.17
Rekonstrukce nebo přestavba objektu MŠ Pod Vartou
příprava
existuje studie, probíhá územní řízení
PB.18
Stavební úpravy a zateplení objektu ZŠ I. Olbrachta na Komenského nám., objektu MŠ speciální a MŠ Luční
nezahájen
ad 2 a 3 duplicita s PB.12, ad 3 hotova jen malá část, zbytek ve fázi přípravy
Zpracování přehledu stavu a potřeb dětských hřišť a sportovišť
nezahájen
PB.21
nezahájen
ukončen
Popis/zdůvodnění
realizace
- 83 -
zájem trvá
_____________________________________________________________________________________________________
Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PB.22
Srovnávací studie výstavby bazénu a rekonstrukce koupaliště
nezahájen
existují dílčí podklady
PB.23
Vybudování lezecké stěny ve Sportovním centru
zrušen
zajištěno zařízeními v okolí města
PB.24
Využití grantového fondu města pro podporu přípravy záměrů sportovních spolků a organizací*
realizace
není projekt
PB.25
Dovybavení skate-parku a spolupráce na cyklotrialové dráze nad nádražím
ukončen
hotovo / není zájem, jde o 2 projekty
Postupná realizace nových a dovybavení stávajících dětských hřišť (Ostrov, Řeky, Oleška, Pod Černým mostem)
3x ukončen
PB.27
Přestavba plochy minigolfu na městském stadionu na víceúčelové hřiště
nezahájen
PB.28
Obnovení a doplnění sítě volně přístupných sportovišť – realizace závěrů studie (PB.21)
nezahájen
duplicita s jinými projekty, nutná vazba na studii
PB.29
Stavební úpravy městského stadionu – přestavba sociálního zázemí a škvárového hřiště
nezahájen
zájem trvá
PB.31
Odstraňování bariér na pěších komunikacích – II. a III. etapa
ukončen
2 projekty
PB.32
Stavební úpravy vchodu a umístění výtahu v objektu radnice – příprava
ukončen
PB.33
Zřízení denního centra služeb pro občany se zdravotním a duševním onemocněním (Nad Školami)
ukončen
PB.34
Rozšíření činnosti pečovatelské služby
příprava
zpracován komunitní plán, prověřit poptávku
PB.35
Ve spolupráci s podnikateli hledat možnosti zaměstnání pro zdravotně nebo sociálně znevýhodněné občany*
příprava
naformulovat nově jako konkrétní projekt chráněných dílen pro zdravotně handicapované (pro ni existuje studie)
PB.36
Podpora sdružením a spolkům v oblasti pomoci řešení sociálních problémů a odstranění sociální izolace*
nezahájen
není projekt
PB.37
Vytvoření klubu seniorů na sídlišti Oleška
zrušen
není zájem, jiné kluby existují a aktivity probíhají
PB.41
Přestavba objektu kina na společenské centrum – kino, knihovna, kavárna, klubovny a další
ukončen
PB.42
Připravit rekonstrukci objektu KC Golf – řešit možnosti využití části objektu pro mládež
nezahájen
PB.26
zrušen nezahájen
zájem u poslední akce trvá; jedná se o 4 projekty
příprava
- 84 -
zájem trvá, objekt v nevyhovujícím stavu
_____________________________________________________________________________________________________
Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PB.43
Vytvoření propagačního projektu k výročí 150 let železnice
ukončen
PB.44
Doplnit stálou expozici Muzea*
nezahájen
není projekt, doplňování je průběžné
PB.45
Vybudování nízkoprahového centra pro mládež – zaměření na problematické skupiny mládeže
nezahájen
zájem trvá
PB.46
Podpora rozvoje zájmových aktivit dětí a mládeže*
realizace
není projekt, duplicita s PB.24
PB.47
Podpora nabídky kulturního vyžití ve městě*
realizace
není projekt, duplicita s PB.24
PB.48
Řešit využití památkově chráněných roubených domů v Jílovecké ulici
ukončen
PB.51
Příprava infrastruktury pro rodinné domy na Vinici
příprava
existuje dopravní studie, zpracovává se územní studie
PB.52
Nabídka možnosti výstavby obytného domu Pod Černým mostem (případně v jiné lokalitě) soukromým investorem
ukončen
připravena studie s regulativy
PB.53
Oprava městského bytového fondu a zhodnocení možnosti půdních vestaveb nebo změny využití objektů*
realizace
není projekt, nutno formulovat přesněji (např. pasportizace, oprava konkrétních objektů)
PB.54
Rozšíření nájemního bydlení pro sociálně slabé rodiny a chráněné bydlení
zrušen
není třeba více bytů
PB.55
Příprava výstavby obytného domu (16-25 bytů variantně v Řekách, na Vinici nebo v lokalitě Kozákovská)
nezahájen
PB.56
Příprava infrastruktury pro rodinné domy v Bítouchově
nezahájen
PB.57
Příprava infrastruktury pro rodinné domy na Kozákovské ulici
nezahájen
PB.61
Budování bezpečnostních opatření na komunikacích – snížení rychlosti a bezpečné přechody pro chodce*
realizace
PB.62
Instalace kamer bezpečnostního systému ve vybraných lokalitách
ukončen
PB.63
Vybudování osvětlení hlavních tras na Ostrově
ukončen
PB.64
Zefektivnění činnosti městské policie*
zrušen
část aktivit se postupně realizuje, nejde však o jasně vymezený projekt
není projekt, vhodné specifikovat jako konkrétní projekt
Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění poněkud problematické.
Ve třetí skupině byly hodnoceny projekty cíle C. Technická a dopravní infrastruktura. V této skupině došlo k dokončení nebo v současné době probíhá realizace několika významných investičních projektů. Na druhou stranu srovnatelně velká část projektů nebyla dosud vůbec zahájena. Oproti - 85 -
_____________________________________________________________________________________________________
projektům v cíli B je však pozitivní, že zde nebyl žádný projekt zrušen. To dokládá větší stabilitu a dlouhodobou potřebnost investičních projektů ve srovnání s projekty neinvestičními. Mezi jednotlivými skupinami projektů nejsou výraznější rozdíly ve stavu jejich naplnění. Tabulka 42: Vyhodnocení projektů cíl C. Technická a dopravní infrastruktura Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PC.11
Bezpečnostní úpravy Bořkovské ulice
příprava
existuje studie, města se týká jen část výdajů (jde o krajskou komunikaci), rozšířit o projekty na úpravy dalších komunikací (Bítouchovská, Brodská, Luční, Vysocká)
PC.12
Návrh řešení problematiky bezpečného pohybu pěších – Koštofranská ulice, Komenského náměstí a parkoviště u krematoria
nezahájen
zájem trvá
PC.13
Komplexní řešení postupné obnovy sítě místních komunikací včetně chodníků*
realizace
rozdělit do několika projektů/etap, průběžně se připravuje projektová dokumentace i realizují jednotlivé akce
PC.14
Zvýšení intenzity a dostupnosti hromadné dopravy
nezahájen
PC.15
Výstavba autobusového dopravního terminálu – projekt
ukončen
PC.16
Realizace chodníků v ulici 3. května
ukončen
PC.17
Posoudit existující varianty řešení propojení Bořkovská – 3. května a zhodnotit potřebu propojení – studie pro územní plán
ukončen
v rámci ÚP
PC.18
Spolupráce na realizaci průtahu Brodská – Bořkovská
příprava
přeformulovat jako projekt realizace průtahu, město nyní vykupuje pozemky
PC.19
Posouzení variant silniční vazby města na kapacitní komunikace (v souladu s krajskou koncepcí)
realizace
v souladu se ZÚR LB kraje
PC.21
Koncepce řešení nemotorové dopravy a dopravy v klidu na území města
nezahájen
realizovány dílčí akce, nejedná se ale o koncepční řešení
PC.22
Realizace projektu Greenways Jizera (Cyklotrasa Jizera)
realizace
část hotova
PC.23
Realizace pěší stezky a in-line okruhu na sídlišti v Řekách
ukončen
in-line okruh nerealizován
PC.24
Výstavba lávky přes Jizeru směrem na Ostrov
příprava
projekt ve fázi stavebního povolení a získané dotace
PC.25
Řešení dostatečného množství kapacit parkovacích míst na sídlišti Na Olešce, v Nádražní a Bořkovské ulici
realizace
Na Olešce realizována opatření (zjednosměrnění ulic, nutný souběh se studií), zbytek zatím nerealizován
projektová dokumentace hotova, na realizaci nejsou peníze
nezahájen
- 86 -
_____________________________________________________________________________________________________
Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PC.26
Příprava projektu úprav vedení nemotorové dopravy v oblasti Semily – Tatobity (Český ráj) včetně vazby na Chuchelnu
nezahájen
zájem trvá
PC.27
Rozšíření parkoviště u nemocnice
nezahájen
zájem trvá, rozšířit o další projekty pro jiné lokality (krematorium ve Vysocké)
PC.28
Chodník podél Bavlnářské ulice k firmě Hybler, rozšíření chodníku od Kynčlů k Bítouchovské lávce*
nezahájen
zájem trvá, rozdělit do 2 projektů
PC.29
Rozšíření nábřežní komunikace mezi Jizerou a stadionem – cyklo
nezahájen
zájem trvá, v rámci projektu Zelené srdce Semil
Realizace projektu Cyklotrasa Semily – Košťálov
nezahájen
zájem trvá
PC.31
Koncepce a finanční příprava projektu „Čistá Jizera“ (VHS)
ukončen
PC.32
Koncepce zásobování vodou – podklad pro územní plán
ukončen
PC.33
Dobudování kanalizace a přípojek ve městě, úprava a rekonstrukce vodovodů*
realizace
není projekt, jedná se o údržbu
PC.34
Výstavba osvětlení v ulici 3. května a na nábřeží Jizery
ukončen
není jasné, co se myslí nábřežím Jizery
PC.35
Průběžné doplňování městského mobiliáře*
realizace
PC.36
Budování dešťové kanalizace v obytných částech města
nezahájen
PC.37
Veřejná internetová síť
nezahájen
PC.38
Realizace úprav městského informačního systému
nezahájen
PC.41
Úprava Riegrovy stezky a informačních zařízení na stezce*
realizace
jedná se o průběžnou údržbu, není projekt
PC.42
Návrh doplnění turistické infrastruktury na Semilsku včetně propojení místními komunikacemi
nezahájen
není jasné zadání od mikroregionu, z něhož by bylo možné vytvořit projekt města
PC.43
Vytvoření geologické expozice v rámci geoparku Český ráj
realizace
probíhá na území jiné obce a akci řeší mikroregion Kozákov, vyřadit
PC.44
Vybudování výletních okruhů okolo města
realizace
PC.45
Realizace úprav turistické infrastruktury na Semilsku
realizace
nezahájen není projekt, buď vyřadit, nebo formulovat jako projekt
akci řeší mikroregiony, vyřadit
Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění poněkud problematické.
Ve čtvrté skupině byly hodnoceny projekty cíle D. Životní prostředí a využití alternativních zdrojů. V této skupině došlo k dokončení pouhého jednoho projektu. Je však nutno upozornit, že naprostá - 87 -
_____________________________________________________________________________________________________
většina projektů v realizaci systematicky probíhá. Na druhou stranu velká část projektů nebyla dosud vůbec zahájena a dva projekty byly dokonce zrušeny. V rámci projektů existuje menší rozdíl ve stavu jejich naplnění mezi skupinou zaměřenou na odpadové hospodářství (PD.11 až PD.15) a zbývajícími skupinami (PD.2x a PD.3x). Tabulka 43: Vyhodnocení projektů cíl D. Životní prostředí a využití alternativních zdrojů Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PD.11
Návrh řešení odpadového hospodářství – podklad pro územní plán
ukončen
PD.12
Vybudování sběrného dvora na biologický odpad (zpracování odpadu z údržby městské zeleně)
realizace
bude realizováno jiné řešení kompostárna, je v realizaci
PD.13
Úpravy míst sběru separovaného odpadu
realizace
není projekt
PD.14
Propagace sběru odpadů – zaměření na děti a mládež (Den Země)*
realizace
není projekt, probíhá každoročně
PD.15
Přemístění plochy Sběrných surovin na nové místo mimo záplavové území řeky
zrušen
není třeba, vznikly nové plochy sběrných surovin
PD.21
Aplikace závěrů a doporučení územní energetické koncepce města*
realizace
část doporučení již realizována, není projekt, některé akce jsou jako projekty v jiných cílech, nově je třeba definovat záměr geotermálního vrtu
PD.22
Příprava a realizace pilotních projektů v oblasti úspor energie – fotovoltaické články
zrušeno
změna legislativy
PD.23
Studie změny otopných systémů v majetku města
nezahájen
PD.24
Zavedení systému hodnocení významných projektů z hlediska uplatnění opatření v oblasti úspor a využití OZE
nezahájen
k energetickým aspektům se přihlíží, ale nejde o systém
PD.31
Revitalizace významných přírodních lokalit – Palackého sady
příprava
zpracována studie, hledají se dotační prostředky
PD.32
Zapojení obyvatel (mládeže) do péče o životní prostředí ve městě*
realizace
není projekt
PD.33
Studie protipovodňových opatření na Jizeře a Olešce (preference „měkkých“ neinvestičních opatření)
nezahájen
PD.34
Revitalizace náhonu a toku Jíloveckého potoka v centru města
nezahájen
zájem trvá
PD.35
Obnova lesních komunikací a stezek*
realizace
není projekt, realizuje se jedna komunikace z dotačních prostředků, ostatní je třeba formulovat jako projekty
Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění poněkud problematické.
- 88 -
_____________________________________________________________________________________________________
V poslední skupině byly hodnoceny projekty cíle E. Občanská společnost a rozvoj území. V této skupině došlo k dokončení několika významných investičních projektů. Na druhou stranu velká část projektů nebyla dosud vůbec zahájena a jeden projekt byl dokonce zrušen. Mezi jednotlivými skupinami projektů nejsou výraznější rozdíly ve stavu jejich naplnění. Tabulka 44: Vyhodnocení projektů cíl E. Občanská společnost a rozvoj území Číslo
Záměr
Naplnění
Popis/zdůvodnění
PE.10
Rekonstrukce Riegrova náměstí – II. etapa
ukončen
duplicita s projektem v jiném cíli
PE.11
Přestavba objektu kina na společenské centrum – kino, knihovna, kavárna, klubovny a další
ukončen
duplicita s projektem v jiném cíli
PE.12
Dokončení půdních prostor v objektu nového městského úřadu (Vista)
ukončen
PE.13
Výstavba veřejných toalet
ukončen
jiné řešení (mobilní WC apod.)
PE.14
Vybudování rekreační zóny v lokalitě Ostrov
realizace
hotova malá část, na zbytek se připravuje studie
PE.15
Zpracování záměrů přestavby a využití Kulturního centra Golf a objektu Muzea a Pojizerské galerie
nezahájen
duplicita s projektem v jiném cíli
PE.16
Opravy významných objektů ve vlastnictví města*
nezahájen
několik projektů – rozdělit
PE.17
Návrh využití rekreační lokality Treperka
nezahájen
PE.21
Přestavba objektu školky v Bítouchově na spolkový dům
realizace
PE.31
Dokončení změny č. 5 územního plánu
ukončen
PE.32
Zpracování nového územního plánu města
ukončen
PE.33
Zpracování územních studií pro významné lokality
realizace
připravuje se studie pro 1 z 8 lokalit
PE.34
Koncepční přípravy projektů a jejich projednání s veřejností podle zásad místní Agendy 21*
nezahájen
lépe formulovat jako několik projektů
PE.35
Průběžné zpracování investičních záměrů a žádostí o podporu*
realizace
vyřadit – není projekt
PE.36
Průběžná aktualizace programu rozvoje města
realizace
1. aktualizace probíhá
PE.37
Zpracování nového PRM SM
nezahájen
cca v roce 2015
PE.41
Rekreační využití Kozákova – geologická expozice (Mikroregion Kozákov)
příprava
mikroregion připravuje podklady
PE.42
Realizace úprav na infrastruktuře cestovního ruchu na Semilsku (Sdružení Český ráj)*
příprava
rozdělit do několika projektů, navíc jde o projekty mikroregionu, ne Semil
PE.43
Udržení a další rozvoj vztahů se zahraničními partnery*
realizace
lépe formulovat jako projekty
- 89 -
_____________________________________________________________________________________________________
Pozn.: *Protože se nejedná o projekt, příp. se jedná o sdružení několika projektů, je stanovení míry jeho naplnění poněkud problematické.
4.2 VYHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ OPATŘENÍ Vyhodnocení míry naplňování jednotlivých opatření všech pěti cílů bylo provedeno na základě předchozího vyhodnocení projektů a aktivit v rámci jednotlivých cílů a opatření. Mezi jednotlivými cíli a opatřeními neexistují výraznější rozdíly. Obecně lze konstatovat, že prakticky všechna opatření jsou ve fázi realizace alespoň části stanovených aktivit. Jedinou negativní výjimkou je jedno opatření v rámci cíle E. Občanská společnost a rozvoj území, které dosud není naplňováno. Na druhou stranu pouze u jednoho opatření lze uvést, že má všechny aktivity naplněny a došlo tedy k dosažení stanovených cílů. Výstupy za jednotlivé cíle a opatření jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 45: Vyhodnocení opatření cíle A. Ekonomický rozvoj města Číslo
Opatření
Naplnění
A.1
Podpora podnikání a budování infrastruktury pro podnikání
Realizace dílčích aktivit
A.2
Podpora rozvoje služeb a cestovního ruchu
Realizace řady aktivit
A.3
Využívání městského majetku a financí k podpoře podnikání
Realizace všech aktivit
A.4
Zajištění odpovídající údržby městského majetku
Realizace dílčích aktivit
Tabulka 46: Vyhodnocení opatření cíle B. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů Číslo
Opatření
Naplnění
B.1
Rozvoj vzdělávání, zajištění předškolní péče a kvalitního školství
Realizace řady aktivit
B.2
Vybavenost města pro sportovní vyžití
Realizace dílčích aktivit
B.3
Funkční a dostupná sociální péče a související služby
Realizace řady aktivit
B.4
Kulturní a společenský život ve městě
Realizace řady aktivit
B.5
Zajištění dostupné nabídky bydlení
Realizace dílčích aktivit
B.6
Bezpečnost obyvatel
Realizace řady aktivit
Tabulka 47: Vyhodnocení opatření cíle C. Technická a dopravní infrastruktura Číslo
Opatření
Naplnění
C.1
Kvalitní dopravní infrastruktura pro zajištění bezpečné dopravy
Realizace řady aktivit
C.2
Infrastruktura pro nemotorovou dopravu a dopravu v klidu
Realizace dílčích aktivit
C.3
Technická infrastruktura města
Realizace dílčích aktivit - 90 -
_____________________________________________________________________________________________________
C.4
Infrastruktura cestovního ruchu
Realizace řady aktivit
Tabulka 48: Vyhodnocení opatření cíle D. Životní prostředí a využití alternativních zdrojů Číslo
Opatření
Naplnění
D.1
Odpadové hospodářství
Realizace řady aktivit
D.2
Podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie (OZE)
Realizace dílčích aktivit
D.3
Ochrana přírody a krajiny
Realizace dílčích aktivit
Tabulka 49: Vyhodnocení opatření cíle E. Občanská společnost a rozvoj území Číslo
Opatření
Naplnění
E.1
Rekonstrukce a úpravy veřejných prostranství
Realizace dílčích aktivit
E.2
Využití objektů města nebo spolků pro společenský život
Nezahájeno
E.3
Koncepční příprava rozvoje města
Realizace řady aktivit
E.4
Regionální a mezinárodní spolupráce
Realizace řady aktivit
- 91 -
_____________________________________________________________________________________________________
5 VIZE A STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA
5.1 POJETÍ VIZE A STRATEGIE Město Semily formuluje svou strategickou rozvojovou vizi a strategii, která vymezuje celkovou orientaci města, tedy to, čím chce město pro své obyvatele, pro návštěvníky i pro místní podnikatelské subjekty do budoucna být. Vize je formulována tak, aby byla „šitá na míru“ městu s jeho historií a současnými specifiky a aby nebyla univerzálně platná pro většinu měst v Česku. Vize rozvinutá v podobě strategie představuje pozitivní formulaci žádoucího cílového stavu ve střednědobém horizontu do roku 2020, tzn. na delší dobu než období realizace programu rozvoje města. Popisuje základní přístup k tomu, jak aktivně uchopit svou vlastní budoucnost. Proto je také svorníkem i inspirací pro celý program rozvoje s jeho rozvojovými prioritami, opatřeními a konkrétními projekty. Rozvojová vize a strategie je formulována se znalostí historie i současnosti tak, aby reflektovala tradice a specifika města. Současně zahrnuje reálné, ale dostatečně ambiciózní představy, jak s tradicemi a současným stavem věcí nakládat, případně, jak ho změnit. Vize i strategie vyjadřují úctu k historii a tradicím města s cílem na ně důstojnou formou navázat, bere v úvahu polohu a význam Semil jako významného správního centra i jako města ležícího stranou hlavních sídelních a dopravních center a os, respektuje současnou sociální strukturu a lidský potenciál občanů města, aniž by se je zdráhala ovlivňovat a motivovat. Je formulována se znalostí kompetencí a podmínek práce místní správy, ale dotýká se i témat, která přísluší jiným organizacím a institucím. Vize je zpracována jako motto. Následně je formulována strategie jako doplňující text.
5.2 VIZE SEMILY – NEJČISTŠÍ MĚSTO V ČESKU
5.3 STRATEGIE Vize města Semily vychází z jeho tradic a současných trendů a specifik. Adjektivum „čistý“ je nutné chápat ve velmi širokém a komplexním smyslu tak, jak uvádí strategie rozvoje města formulovaná v následujícím textu. Čisté prostředí: Semily budou městem s klidným, čistým, zdravým a bezpečným prostředím. Díky tomu budou atraktivním místem pro své obyvatele od dětí po seniory, pro návštěvníky a také pro různorodé ekonomické aktivity v oblasti výroby i nevýroby. Prostranství a domovní fond ve městě budou přívětivé a vybavené vůči obyvatelům všech generací, bude nabízet dostatek klidových zón, zeleně a vodních prvků. - 92 -
_____________________________________________________________________________________________________
Čistá ekonomika: Semily se stanou městem opírající se výrobu čistou z hlediska použitých technologií. Výrobní odvětví budou založena na menších podnicích a živnostech vyrábějících kvalitní, netuctové a maloobjemové zboží. Město bude stavět na tradičních odvětvích (např. hračkářství, extenzivní zemědělství, lesnictví), na výrobě biopotravin a dalších bioproduktů, na bio- a agroturistice atd. Čistá doprava a energetika: Město bude úsporné na straně výroby i spotřeby energií. Stane se jedním z průkopníků rozvoje alternativních energetických zdrojů. Budovy ve městě budou v rámci možností energeticky nenáročné. Fungování městského úřadu a organizací zřízených či vlastněných městem bude mít minimální dopady na životní prostředí. Čistá správa města: Vedle minimalizace dopadů na životní prostředí bude správa města úsporná ve smyslu efektivity svého fungování v souladu s principem „smart cities“. Město bude transparentní ve smyslu hospodaření a zadávání veřejných zakázek. Bude upřednostňováno zachování a obnova dobře fungujících současných kulturních, sportovních, zdravotnických a školských zařízení před výstavbou nových.
- 93 -
_____________________________________________________________________________________________________
6 NÁVRHOVÁ ČÁST (PRIORITY, PROBLÉMY, OPATŘENÍ)
Definice rozvojových priorit představuje přehled témat, v nichž se soustřeďuje největší počet problémů, tj. rozporů mezi současným skutečným stavem města a stavem žádoucím, který je formulován vizí a strategií. Definováno bylo těchto 5 priorit (jedná se o modifikaci původních priorit Programu rozvoje města Semily pro roky 2008-2015): 1. 2. 3. 4. 5.
Ekonomický rozvoj města Doprava a dopravní infrastruktura Životní prostředí a technická infrastruktura Občanská vybavenost, bydlení a veřejná prostranství Občanská společnost a lidské zdroje
V každé prioritě je popsáno několik problémů, na které následně reagují opatření. Každé opatření je pak popsáno v jednotné struktuře zahrnující:
cíle opatření,
aktivity naplňující opatření,
ukazatele pro monitoring plnění opatření,
finanční náročnost opatření (orientační náklady),
institucionální náročnost opatření (v kategoriích vysoká, střední, nižší s uvedením participujících subjektů),
časová priorita realizace opatření (v kategoriích: vysoká, střední, nižší).
Některá opatření mohou reagovat na větší počet zjištěných problémů, na některé problémy naopak může reagovat více opatření. Některá opatření obsahují také aktivity, které nejsou úkolem či kompetencí města, a představují tak spíše formulaci pozice města vůči partnerským subjektům, veřejné správě atd.
- 94 -
_____________________________________________________________________________________________________
6.1 PRIORITA 1: EKONOMICKÝ ROZVOJ MĚSTA 6.1.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ Územní reorganizaci v roce 1960 se Semily stávají centrem velkého okresu (připojeno bylo Jilemnicko a část turnovského okresu s Turnovem). Jako politicko-administrativní centrum zažilo rozmach bytové výstavby (dokončeno sídl. Oleška, sídl. Luční, Pod Nádražím, Pod Černým mostem a sídl. Řeky), výstavbu administrativních budov Státní banky, Okresního soudu a prokuratury, Kulturního domu ROH (dnes KC Golf). Průmysl byl zastoupen zejména textilním (Kolora), strojírenským (Technometra), dřevozpracujícím (TOFA) a výrobou hraček a kuchyňských vah (Kovozávody). Přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní měl radikální dopad na změnu struktury průmyslu a služeb ve městě. Celosvětová recese textilního průmyslu, nízká produktivita práce, technologická zaostalost, ztráta východního (málo náročného) trhu a obecně nízká konkurenceschopnost se podepsaly na zániku semilské textilky, přestěhování TOFY, radikálním snížením výroby strojíren AXL. Zánik pracovních míst v průmyslu přinutil občany města cestovat za prací mimo bývalý okres Semily i mimo Liberecký kraj. Vznik nových pracovních příležitostí zejména v obchodní činnosti (v supermarketech se nevyžaduje VŠ vzdělání) je příčinou odlivu zejména mladých, vzdělaných a ekonomicky aktivních lidí. Důsledkem je nejenom trvalý pokles počtu občanů města, ale i zvyšující se podíl populace nad 65 let, která již není ekonomicky činná a vyžaduje si úplně jiný charakter služeb – zejména v oblasti sociální a zdravotní. Snižuje se podíl dětí ve věku do 15-ti let na celkovém počtu obyvatel, což se v blízké budoucnosti projeví především v oblasti školství. Výroba v tradičních průmyslových oblastech – rakve, dřevěné a plastové hračky, textil, strojírenská výroba přesně soustružených součástek – byla přerušena, ztratila se kontinuita tradiční výroby. Nevyrůstá další generace manuálně a technicky zdatných odborníků ochotných rozvíjet tradiční regionální produkci. Zvyšující se podíl důchodců a odliv ekonomicky činných občanů má za následek nízkou kupní sílu obyvatel. Kde není poptávka – tam není nabídka a výsledkem je, kromě jiného, slabý, nedostatečně rozvinutý sektor služeb. Na straně druhé se tento nedostatek snaží eliminovat město prostřednictvím svých příspěvkových organizací a to v oblasti kultury, sportu a poskytováním podpory různým zájmovým sdružením občanů města prostřednictvím grantů poskytovaných městem. Současné rozpočtové určení daní přespříliš zvýhodňuje města s počtem obyvatel nad 100 tis. a diskriminuje zejména města menší - do 50 tis. obyvatel. Vysoký podíl různých dotačních programů – jak ze strany státu, tak i ze strany EU – přímo vytváří korupční prostředí. Zrušit různé dotační programy a zvýšit podíl obcí na daňových výnosech státu je cestou, jak může město zabezpečit svůj další rozvoj, zkvalitnit služby občanům. Nelze zapomenout ani na skutečnost, že stát stále přesouvá odpovědnost za plnění některých úkolů na obce s tím, že za jejich plnění nesou plnou odpovědnost, ale ze strany státu nejsou náklady na tyto úkoly hrazeny. Obce nesou zodpovědnost, ale nemají žádné pravomoci.
- 95 -
_____________________________________________________________________________________________________
Obec nemá za úkol sama podnikat, ale na druhé straně prostředky, kterými může obec vytvářet vhodné podmínky pro podnikání, jsou velmi omezené a tedy nedostatečné. Je sice možné snížit místní daně a poplatky, ale to není pro investory dostatečně přitažlivé a daňově zajímavé. Proto by se město mělo soustředit na zvýšení „měkké podpory“ rozvoje podnikání, a to především zvýšením marketingu směrem k firmám. Co vedení města Semily neovlivní – to je jeho poloha v úzkém údolí řeky Jizery a Olešky. Konfigurace terénu neumožňuje městu další rozšiřování ploch vhodných na bydlení a podnikání. Proto je třeba se soustředit na využívání stávajících objektů, které nejsou dlouhodobě využívány – tzv. brownfieldů. Co se na jedné straně jeví jako nevýhoda v oblasti podnikání, to by se mohlo jevit jako výhoda na straně druhé, tedy v oblasti cestovního ruchu a agroturistiky. Poloha na okraji turisticky zajímavého a hodně navštěvovaného Českého ráje a blízkost Krkonoš přímo vybízí k vytvoření sítě kvalitních doplňkových služeb turistům, což znamená zvýšení nabídky pracovních míst a stabilizace ekonomicky činných občanů. Prostřednictvím činnosti Informačního centra a dalším rozvojem marketingové činnosti zvýšit mezi turisty povědomí o městě Semily, jako jedné ze vstupních bran do Českého ráje a Podkrkonoší.
6.1.2 PŘEHLED OPATŘENÍ
1.1 Úspory v hospodaření města
1.2 Definování a uplatnění pozice města směrem k legislativě týkající se územních samospráv
1.3 Podpora rozvoje podnikání
1.4 Rozvoj produktů cestovního ruchu ve vazbě na Český ráj a Podkrkonoší
6.1.3 POPIS OPATŘENÍ OPATŘENÍ 1.1: ÚSPORY V HOSPODAŘENÍ MĚSTA Cíl
Zefektivnit vynakládání finančních prostředků na provoz města a jim zřizovaných příspěvkových organizací
Aktivity
Prověření provozních výdajů města a přísp. organizací s cílem nalézt úspory Zpřesnění postupu přípravy projektů z hlediska prověření udržitelnosti chystaných investic (zejména z hlediska provozních výdajů potřebných po realizaci investice) a návratnosti vložených finančních prostředků Rozšíření způsobů (forem) zadávání veřejných zakázek Důsledné využívání současných kapacit a potenciálu města Systematické hledání dalších (zejména vnějších) zdrojů pro rozvoj města
Ukazatel pro monitoring
Vývoj provozních nákladů města a příspěvkových organizací Struktura použitých forem výběrových řízení
Finanční náročnost
0
- 96 -
_____________________________________________________________________________________________________
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: všechny PO města
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 1.2: DEFINOVÁNÍ
A UPLATNĚNÍ POZICE MĚSTA SMĚREM K LEGISLATIVĚ TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMNÍCH
SAMOSPRÁV
Cíl
Aktivně ovlivňovat tvorbu legislativy týkající se územních samospráv
Aktivity
Prostřednictvím Libereckého kraje a SMO vyvíjet tlak na Parlament ČR a Vládu ČR v některých oblastech (rozpočtové určení daní, zprůhlednění dotačních titulů a vyjasnění jejich smyslu)
Ukazatel pro monitoring
Změna rozpočtového určení daní – zákon o RUD Zvýšení podílu RUD na celkových příjmech města
Finanční náročnost
O
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: Liberecký kraj, Svaz měst a obcí
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 1.3: PODPORA ROZVOJE PODNIKÁNÍ Cíl
Zlepšit podmínky pro podnikání a rozvoj výrobních i nevýrobních odvětví
Aktivity
Podnikatelský marketing zaměřený na různá odvětví, různé nástroje marketingu (veletrhy, odborná periodika, prezentace na webu města, tiskové zprávy, marketing na národní úrovni využívající služeb CzechInvestu...) Pravidelná setkání vedení města a místních producentů (vč. poskytovatelů služeb v cestovním ruchu) Širší medializace a zapojení místních producentů do místních a regionálních akcí (vč. důslednější přípravy akcí ve spolupráci s místními výrobci) Monitoring nabídky a poptávky v oblasti služeb Katalogová evidence možných objektů a pozemků ke koupi či pronájmu za účelem provozování výrobních a nevýrobních služeb Intenzivnější komunikace s vlastníky brownfieldů V případě zajímavé možnosti zainvestování a výkup pozemků a brownfieldů (Zpracování studie rozvoje vnitřní části města řeší priorita 4)
Ukazatel pro monitoring
Plocha území připraveného pro podnikání Počet nově vytvořených pracovních míst Procento nezaměstnanosti ve městě Semily
Finanční náročnost
Desítky milionů korun
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: potenciální investoři a stávající podnikatelské subjekty ve městě
Časová priorita realizace
Střední
- 97 -
_____________________________________________________________________________________________________
OPATŘENÍ 1.4: ROZVOJ PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU VE VAZBĚ NA ČESKÝ RÁJ A PODKRKONOŠÍ Cíl
Zvýšení atraktivity města Semily v oblasti cestovního ruchu
Aktivity
Zpracování tzv. tipů na výlet Navázání vybraných atraktivit a služeb ve městě na turistické produkty Českého ráje (vč. marketingových aktivit) Propagace a prezentace města jako specifické části Českého ráje (Riegrova stezka, Bozkov, Kozákov...) a Podkrkonoší Jednání vedení města s podnikateli v cestovním ruchu, koordinace práce informačního centra s potřebami podnikatelů
Ukazatel pro monitoring
Objem vybraných místních poplatků (rekreační a z ubytovací kapacity)
Finanční náročnost
Několik desítek tisíc korun/rok
Institucionální náročnost
Nízká Spolupráce: okolní obce, Sdružení Český ráj
Časová priorita realizace
Střední
6.2 PRIORITA 2: DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 6.2.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ Poloha města Semily, které se nachází v údolí řeky Jizery, přináší problémy z hlediska napojení na okolní síť silnic vyšší třídy. Hlavním dopravním problémem dostupnosti města je překonávání velkých převýšení stávajících silnic, která přinášejí problém především pro nákladní a kamionovou dopravu. Chybí kvalitní napojení na hlavní tahy (síť dálnic, rychlostních silnic i silnic I. třídy), resp. tyto tahy vedou daleko od města. Rozsáhlá síť místních komunikací přináší problém z hlediska jejich údržby. Technický stav komunikací je sledován pasportem místních komunikací, který je nutné z hlediska použití při plánování rekonstrukcí komunikací soustavně aktualizovat. Po dobudování projektu Čistá Jizera se podařilo část místních komunikaci na katastru města celkově zrekonstruovat. Existuje řada dalších komunikací, jejichž technický stav je uspokojivý. Problémem zůstávají komunikace, jejichž stav uspokojivý není a budou vyžadovat v nebližší době nákladnou údržbu. Rozsáhlá síť místních komunikací rovněž přináší problémy z hlediska nákladů a provádění zimní údržby. Nevyhovující je také stav části silnic 2. a 3. třídy, které jsou ve správě kraje. Prostorová oddělenost železničního a autobusového nádraží přináší problém v jejich komunikačním propojení, které je v současné době nevyhovující. Na katastru města se nacházejí lokality, které jsou nedostupné z hlediska veřejné dopravy (části Nouzova a Bítouchova). Na území města nutno dobudovat chybějící infrastrukturu pro cyklistickou dopravu. Parkovací místa pro automobily není možné neustále rozšiřovat, ale organizovat jejich využití. Kritická situace v nedostatku parkovacích míst se jeví na sídlišti Luční. Vyřešení problému přinese realizace propojení silnici II/292 a II/289 ul. Brodská a Bořkovská, kdy stávající ulice Luční bude využita pro parkování osobních automobilů. - 98 -
_____________________________________________________________________________________________________
6.2.2 PŘEHLED OPATŘENÍ
2.1 Zlepšení napojení na páteřní silniční síť
2.2 Rekonstrukce místních komunikací v potřebných lokalitách
2.3 Zlepšení dostupnosti veřejné dopravy
2.4 Rozvoj cyklistické infrastruktury
2.5 Rozvoj bezpečné sítě tras pro pěší
2.6 Řešení dílčích problémů s parkováním
6.2.3 POPIS OPATŘENÍ OPATŘENÍ 2.1: ZLEPŠENÍ NAPOJENÍ NA PÁTEŘNÍ SILNIČNÍ SÍŤ Cíl
Zajistit kvalitní napojení městské dopravní komunikační sítě na hlavní tahy dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy
Aktivity
Zlepšení parametrů spojky na I/10 směr Železný Brod Přípojka na chystanou R35 (v případě realizace severní varianty) Realizace jednotlivých etap průtahu města (Brodská – Bořkovská, Komenského náměstí, Pod Vartou)
Ukazatel pro monitoring
Výsledky jednání s KULK, projekční připravenost akce, míra zajištění investiční akce
Finanční náročnost
Stavby financované z rozpočtu KULK, spoluúčast při financování úprav místních komunikaci 1 – 5 mil. Kč (ze strany města)
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: KULK, Krajská správa silnic Libereckého kraje
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 2.2: REKONSTRUKCE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ V POTŘEBNÝCH LOKALITÁCH Cíl
Zajistit kvalitní a účelnou síť místních komunikací s nízkou náročností na údržbu
Aktivity
Průběžná aktualizace pasportu stavu místních komunikací vč. stanovení priorit a pořadí rekonstrukce jednotlivých úseků Příprava komplexní rekonstrukce každého úseku vč. jednání s příslušnými správci sítí o jejich investiční spoluúčasti Vlastní rekonstrukce jednotlivých úseků Důsledné využívání rekonstrukce sítí k rekonstrukci komunikací (společné financování se správci sítí)
Ukazatel pro monitoring
Aktualizovaný pasport MK určí rozsah MK určených k opravě a rekonstrukci, - 99 -
_____________________________________________________________________________________________________
kontrola plánu údržby MK (Plán údržby MK dle priorit) Finanční náročnost
Značná finanční náročnost, nutno rozdělit do etap dle reálných možností města 10 mil. Kč ročně
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: TSM Semily s.r.o.
Časová priorita realizace
Nižší
OPATŘENÍ 2.3: ZLEPŠENÍ DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ DOPRAVY Cíl
Zvýšit atraktivitu a využitelnost veřejné dopravy na území města pro občany
Aktivity
Vytvoření souhrnných jízdních řádů meziměstských autobusů pro hlavní trasy ve městě (průřezově napříč linkami vč. napojení na železniční spoje) v tištěné podobě i na webu Dílčí, zkušební prodloužení linek do dalších lokalit (vybrané spoje) na základě průzkumu potřeb Řešení bariérovosti ve veřejné dopravě
Ukazatel pro monitoring
Spokojenost občanů s využíváním veřejné dopravy, statistika využití veřejné dopravy
Finanční náročnost
10 – 100 tis. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: BusLine a.s., příp. jiní dopravci
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 2.4: ROZVOJ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY Cíl
Vytvoření optimální, bezpečné a atraktivní sítě cyklistických tras na území města s napojením na nadregionální trasy
Aktivity
Stanovení prioritních úseků cyklistických tras (Greenway Jizera, propojení města v západovýchodním směru nádraží – Komenského náměstí, později příp. další úseky), zanesení do územního plánu města Příprava stavby jednotlivých úseků (výkup pozemků, technická projektová dokumentace) Vlastní výstavba úseků cyklistických stezek Identifikace a odstranění míst, která jsou pro cyklistu nebezpečná Instalace krytých stání pro jízdní kola ve vybraných místech (škola, náměstí, obchody, nádraží...) Zvýšení prostupnosti města pro cyklisty, prověření úseků se zákazem vjezdu cyklistů (jednosměrné ulice, úseky se zákazem vjezdu) a případné povolení vjezdu cyklistů na tyto úseky
Ukazatel pro monitoring
Rozsah sítě cyklistických tras na území města
Finanční náročnost
15 – 50 mil. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Liberecký kraj, Policie ČR DI, SFDI, SŽDC - 100 -
_____________________________________________________________________________________________________
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 2.5: ROZVOJ BEZPEČNÉ SÍTĚ TRAS PRO PĚŠÍ Cíl
Zajištění bezpečné a technicky optimální sítě tras pro pěší na území města, včetně sítě imobilních tras
Aktivity
Průzkum intenzity pěší dopravy ve vybraných úsecích Úpravy nejvyužívanějších přechodů pro chodce ve smyslu bezbariérovosti a bezpečnosti (pokračování již rozběhnuté aktivity) Vytvoření páteřní sítě pěších tras po městě s úpravami pro snadný a bezpečný pohyb chodců (priorita: spojení železničního nádraží a Riegrova náměstí) Ochrana koridorů pro pěší pohyb po městě v územním plánu, zajištění pěší prostupnosti území města vč. sítě cest mimo zastavěná území
Ukazatel pro monitoring
Spokojenost občanů při využívání komunikací pro pěší na území města, statistika dopravní nehodovosti
Finanční náročnost
5 – 30 mil. Kč
Institucionální náročnost
Nízká Spolupráce: Policie ČR DI, TSM Semily s.r.o., SFDI, vybraná škola
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 2.6: ŘEŠENÍ DÍLČÍCH PROBLÉMŮ S PARKOVÁNÍM Cíl
Zajištění možnosti parkování pro automobily obyvatelů a návštěvníků města na parkovištích
Aktivity
Řešení parkování kamionů ve městě (důslednější informovanost o možnosti parkování, vymezení zón se zákazem parkování pro nákladní vozidla nad 12 t) Zavedení možnosti krátkého parkování ve vybraných ulicích Redukce parkovacích míst ve vybraných úsecích ulic ve prospěch cyklistické a pěší dopravy
Ukazatel pro monitoring
Obsazenost parkovacích míst na parkovištích, možnost zaparkovat automobil v požadované lokalitě
Finanční náročnost
100 – 500 tis. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Police ČR DI
Časová priorita realizace
Střední
- 101 -
_____________________________________________________________________________________________________
6.3 PRIORITA 3: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.3.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ Energetická náročnost bytových domů a časté využívání fosilních paliv v rodinných domech je problém, který s příchodem podzimu zatěžuje ovzduší ve městě. Jedná se o problém mnoha obcí v celé České republice. Stále častěji se projevuje výraznější zdražování plynu a elektřiny, kdy následně mnoho spoluobčanů přechází opět na topení méně ekologickými palivy. V případech individuálního vytápění se využívají zejména tuhá a fosilní paliva a objevují případy spalování plastů, kontaminovaného dřeva, kalů a podobně. Vzhledem k tomu, že město je téměř celé rozložené v údolí řeky Jizery, je zejména v době inverzí zvýšené riziko kontaminace smogem. Nastalou situaci je třeba řešit zejména legislativně a nastavením cenové politiky, zejména na národní úrovni. Bytové domy jsou často napojeny na stávající infrastrukturu a zdroje vytápění, ale fosilní paliva jsou často nejlevnější. Řada domu je energeticky náročných, tzn. mají značné tepelné ztráty a spotřebovávají velké množství energií. Evropská unie loni vydala směrnici, podle níž mají výrazně zpřísněné nároky na energetickou náročnost staveb vstoupit v platnost až s koncem roku 2020. V ČR se však chystá implementace změn již na rok 2015, kdy budou muset všechny stavby splňovat velmi přísné energetické nároky. Potenciál pro obnovitelné zdroje energie je limitován technicky a také právními normami (solární a větrná energie). Dosud je částečně využitý potenciál řeky Jizery (malé vodní elektrárny) a možnosti jsou ve využití geotermální energie. Energetické využití technologicky nezpracovatelné dřevní hmoty představuje ekologickou a současně i ekonomickou cestu ke snížení nákladů za palivo při doprovodném snížení emisí škodlivých látek, oproti zdrojům na uhlí a koks. Důležitou předností dřevní hmoty je i skutečnost, že se jedná o tuzemský a obnovitelný zdroj energie. Pravidelný monitoring stavu ovzduší je obtížné provádět vzhledem k nastavené právní úpravě. Prokazování znečišťování a zdrojů imisí nebezpečných látek je velice omezené. Vzhledem k nárůstu podílu lokálního vytápění domů je do budoucna nezbytné monitoring ovzduší zavést. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) a působení na nejmladší generace je možnou cestou, jak ovlivnit vnímání problému využívání alternativních zdrojů energií. Poukazovat na výhody a šetrnost využívání alternativních zdrojů energie na životní prostředí. Hrozba zastarávání vodovodní a kanalizační sítě – jedná se o celostátní problém, který může být v budoucnu řešen komplexně v rámci celé ČR. Přestože za poslední 3 roky bylo investováno více jak 10 mil. Kč do obnovy vodovodů a více než 100 mil. Kč do obnovy a výstavby kanalizace (včetně projektu Čistá Jizera), zůstává velká část sítě zastaralá s hrozbou havárií. Díky dobře fungujícímu správci sítí (SČVK a.s.) se daří průběžně zjišťovat aktuální stav sítě a následně systematicky řešit vzniklé havárie.
- 102 -
_____________________________________________________________________________________________________
Vlastní hrozba zastarávání vychází pouze z předpokladu životnosti použitých materiálů (vzhledem k životnosti 50-100 let není možné vycházet z lidských zkušeností). A právě proto je i možné, že současný stav opotřebení zůstane na dnešní hranici, popř. dojde k jeho zhoršení jen minimálně. Přestože kanalizační síť je z pohledu opotřebení v lepším stavu, platí pro ni stejný princip jako u vodovodní sítě. K tomuto tématu náleží i výstavba nových sítí v lokalitách, kde je nedostatek spodních vod, popř. jsou tyto vody ohrožovány vsakováním splaškových vod. Aby mohlo docházet k pravidelné obnově a výstavbě sítí, bylo by třeba velmi zásadním významem zdražit poplatky za vodné a stočné (více jak dvojnásobně). To však není reálné. Hrozba zastarávání sítě veřejného osvětlení (VO) – řada úseků je za hranicí životnosti či v havarijním stav. Tentokrát se nejedná jen o předpoklad, ale praktické zkušenosti zjišťované při průběžných opravách (rozpadající se hliníkové kabely, nemožnost obnovy některých svítidel,…). Přestože správce VO se pečlivě stará o celou soustavu, jedná se o dlouhodobě zanedbanou síť z pohledu rekonstrukce a obnovy svítidel. Problém se opět týká řady měst v ČR. Město má zpracován pasport sítě veřejného osvětlení, ten ale detailně neřeší stav jednotlivých svítidel. Vlastní stav je jednoduchým způsobem popsán v revizních zprávách. Teprve v posledních letech začíná systematická obnova, většinou společně s rekonstrukcí komunikací (obnoveno cca 100 z 1.100 svítidel). Bylo provedeno několik základních opatření snižujících spotřebu energií. Přesto většina zdrojů (světel) je energeticky náročnější než dnešní moderní svítidla. Pouze na obnovu osvětlení neexistují dotační příležitosti. Dotace lze částečně využít např. v souvislosti s cyklotrasami, regeneracemi panelových sídlišť, z evropských dotačních titulů,…. Ale i v tomto případě je spoluúčast města ve výši 30-50 %. Dosud nenapojené rodinné domy na kanalizační síť – přestože se v rámci akce Čistá Jizera a při dalších rekonstrukcích kanalizace připravilo mnoho přípojek, objevují se občas v původních dešťových stokách stopy po splaškách. Kanalizační síť je v řadě lokalit, ale ne všechny domy jsou napojené, výjimkou jsou pouze nové rozvojové lokality (kanalizace je k dispozici vždy a je využita). Legislativní řešení je spíše obecné a pro nařízení připojení je nutno vydat městskou vyhlášku nebo příslušné rozhodnutí odboru životního prostředí. Přes snahu města nabídnout občanům dostatek dostupných míst pro uložení a separaci komunálního a bioodpadu existují lokální problémy skládek tuhých odpadů. Na březích Jizery a dalších vodních toků vznikají „černé skládky“ bioodpadů (zdroj individuální bytová výstavba, zahrady, plochy před řadovými garážemi). Situaci by v budoucnu měla pomoci řešit kompostárna (vč. zápůjček kompostérů) a již vytvořený systém dostupných sběrných míst tohoto druhu odpadu. Nedostatečná je také preventivní i represivní činnost města v oblasti nepovoleného skladování těchto odpadů (častější kontroly v období vegetace). Některé části veřejných prostranství i soukromých pozemků působí neudržovaně a plochy zeleně nejsou koncepčně vytvářeny a udržovány. Ve městě chybí liniové dřevinné prvky (stromořadí) a druhová skladba zeleně je mnohdy stanovištně a esteticky nepřiměřená a její prostorové rozmístění nevhodné (týká se i sídlišť). Při kácení dřevin je náhradní výsadba dosud nekoncepční. Park a další veřejná prostranství (menší náměstí a volné plochy) jsou často opomíjené. Město má zpracovaný pasport veřejné zeleně, avšak nikoli pasport stavu jednotlivých dřevin (s výjimkou sídliště Řeky) – - 103 -
_____________________________________________________________________________________________________
obecně řešeno v prioritě 4. Řešení neudržovaných soukromých pozemků (vzrostlá tráva, rumištní vegetace apod.) může být řešeno výzvami majitelům nebo také veřejnou vyhláškou.
6.3.2 PŘEHLED OPATŘENÍ
3.1 Snížení energetické náročnosti a zvýšení energetické soběstačnosti města
3.2 Rozšíření a zefektivnění likvidace a třídění odpadů
3.3 Pravidelný monitoring ovzduší
3.4 Systematická obnova vodovodní a kanalizační sítě
3.5 Systematická obnova sítě veřejného osvětlení
3.6 Rozšíření napojení rodinných domů na kanalizační síť
3.7 Zlepšení stavu a skladby zeleně ve městě
3.8 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
6.3.3 POPIS OPATŘENÍ OPATŘENÍ 3.1: SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI MĚSTA Cíl
Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií a snížit využívání fosilních paliv, snížit energetickou náročnost obytných domů a veřejných objektů, nahradit nevyhovující technologie spalování za nové moderní
Aktivity
Využití geotermální energie (za účasti soukromého investora) pro vytápění bytových domů, příp. menší části rodinných domů a využití stávající infrastruktury k rozvodu tepla Zhodnocení dalších reálně využitelných zdrojů energie pro vytápění s ohledem na lokální možnosti jejich napojení a ekonomickou výhodnost v souladu s „Územní energetickou koncepcí území města Semily a obcí Benešov u Semil a Chuchelny“: Elektřina – jeden z nejdražších zdrojů energie v ČR Zemní plyn – poměrně nízká cena plynu při zavádění, s rostoucí cenou plynu obliba klesá Palivové dřevo – mnoho domácností i podniků se vrací k topení levnějším dřevem (dostupnost, cena) Propan LTO – alternativa v místech, kde není dostupný zemní plyn (pořizovací náklady) Fosilní paliva – poměrně levný zdroj energie, díky moderním kotlům je možné jimi topit ekologicky, levně a efektivně (nebezpečí spalování odpadů) Obnovitelné zdroje – moderní zdroje energie, k využití potřeba dražší technologie, které v případě správného využití zajišťují významné úspory. V mnoha případech je na jejich využití poskytována státní dotace (solární
- 104 -
_____________________________________________________________________________________________________
energie - solární kolektory, fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo, rekuperační jednotky, vodní elektrárny) Vytváření osvěty a propagace topení pokud možno plynem nebo dřevem v nových zařízeních s vysokou účinností spalování, pokud není alternativa na připojení k centrálnímu zdroji vytápění Zpřístupnění palivového dřeva občanům odprodejem ze svého lesního majetku (limitované množství) Využití neplodné (jiným způsobem nevyužitelné) půdy v majetku města k zalesnění a k pěstování rychle rostoucích dřevin (nutno posoudit technickou a finanční náročnost a terénní dostupnost pozemků) Snížení energetické náročnosti obytných domů (za využití státní dotační politiky na zateplování budov v majetku města) Propagace výhod snižování energetické náročnosti domů mezi obyvateli a zvýšení podpory města majitelům domů při získávání informací o aktuálních dotačních titulech (pomoc při zpracování žádostí o dotaci)
Ukazatel pro monitoring
Množství subjektů využívajících jednotlivé druhy vytápění, počet objektů se sníženou energetickou náročností.
Finanční náročnost
Od desítek tisíc korun (individuální vytápění) do stovek milionů korun (geotermál). Dle ÚEK celkem 426 mil. Kč
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: ČEZ Distribuce, a.s., Plynárenské společnost (RWE), soukromí investoři, Liberecký kraj, MŽP, SBD, širší veřejnost
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 3.2: ROZŠÍŘENÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ LIKVIDACE A TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Cíl
Integrovat systém sběru, třídění, odvozu a likvidace jednotlivých typů odpadů, zamezit vzniku nelegálních skládek odpadů
Aktivity
V souladu s platnou legislativou ošetření spalování odpadů obecní vyhláškou (bioodpadů), zefektivnění kontroly a vymahatelnosti práva, v případě zjištěných závad opatření k nápravě (kontrola městskou policií, orgány úřadu města, problémem je dokazování) Realizace projektu výstavby kompostárny bioodpadů, v rámci projektu vytvoření systému řízeného svozu a zpracování bioodpadů (prioritně z městských pozemků, od soukromých majitelů např. několikrát ročně přistavením kontejneru) Osvěta, prevence a motivační systém v oblasti separace a nakládání s odpady (EVVO, práce s veřejností, zdůraznění důležitosti Jizery pro krajinu, rekreaci a život ve městě vůbec, zvýšení počtu svozných míst, opatření směrem k veřejnosti typu „čím více budete třídit, tím více ušetříte“) Zefektivnění činnosti kontrolních složek (častější dohled městské policie, skládky bioodpadů zejména na březích Jizery, důslednější pokutování prokázaných přestupků, zvýšení počtu instalovaných monitorovacích zařízení na vybraná místa)
Ukazatel pro monitoring
Kapacita a počet sběrných míst odpadů, objem dle druhů odpadů
Finanční náročnost
10 mil. Kč výstavba vč. dotace (kompostárna) - 105 -
_____________________________________________________________________________________________________
0,5 mil. Kč ročně provoz
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: TSM, Městská policie, firmy zabývající se odpadovým hospodářstvím, širší veřejnost
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 3.3: PRAVIDELNÝ MONITORING OVZDUŠÍ Cíl
Snížit množství znečišťujících látek v ovzduší
Aktivity
Monitoring ovzduší ve vybraných lokalitách, měření koncentrace oxidů síry, dusíku a uhlíku, organických látek, TZL aj. Eliminace nadlimitních zdrojů emitujících znečišťující látky do ovzduší Osvěta v rámci ekologické výchovy obyvatel
Ukazatel pro monitoring
Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší
Finanční náročnost
1 – 5mil. Kč (investice) Statistíce Kč ročně (provoz)
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: ČHMÚ, akreditované soukromé subjekty apod.
Časová priorita realizace
Nižší
OPATŘENÍ 3.4: SYSTEMATICKÁ OBNOVA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTĚ Cíl
Zajištění kontroly nad obnovou vodovodní a kanalizační sítě
Aktivity
Zpracování/aktualizace evidence vodovodní a kanalizační sítě Zpracování plánu obnovy vodovodních a kanalizačních řadů Zpracování plánu nových řadů Obecná poznámka k výše uvedeným bodům: Nutná detailní evidence stavu vodovodu ze strany VHS Turnov, která bude každoročně upravována a aktualizována např. o zkušenosti a počet havarijních zásahů. Následně bude stav vyhodnocován a v souvislosti s dotačními možnostmi zahajovat projektovou přípravu k obnově vybraných úseků. Prioritní by měla být obnova havarijních úseků, úseků, kde probíhá rekonstrukce jiných sítí či vozovky, pozvolna i systematická obnova vybraných lokalit, kde je stav nejhorší. Nadále je třeba připravovat projekty nových sítí v lokalitách, kde jsou požadavky na jejich zhotovení. Prioritu realizace vyhodnocovat v závislosti na nákladech na nově napojený objekt a na základě náhradních řešení v dané lokalitě(studny, filrační septiky,…). Současným příkladem je vodovod Nouzov.
Ukazatel pro monitoring
Délkový rozsah sítě s vyjádřením stáří a předpokladem nákladů
Finanční náročnost
Jednotky tisíc Kč (investice) + příspěvek VHS na výstavbu a obnovu infrastruktury
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: VHS Turnov, SČVK a.s.
Časová priorita realizace
Střední
- 106 -
_____________________________________________________________________________________________________
OPATŘENÍ 3.5: SYSTEMATICKÁ OBNOVA SÍTĚ VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Cíl
Obnovit síť veřejného osvětlení
Aktivity
Obnova pasportu VO Zpracování plánu optimalizace VO Zpracování plánu rekonstrukce na etapy, časová harmonizace s rekonstrukcí jiných sítí Obecná poznámka k výše uvedeným bodům: Snažit se upřednostnit úseky, u nichž je potřeba obnovy okolí v souvislosti s dotačními tituly. Havarijní úseky realizovat z vlastních zdrojů. K rozhodování maximálně využít pasport veřejného osvětlení a revizní zprávy. Při projektování důsledně dbát na instalaci již nyní schválených úsporných zdrojů světla osvětlujících chodníky a vozovky (ne oblohu) a zároveň požadovat rozteče s ohledem na náklady a splnění intenzity osvětlení. Díky úspornějším řešením lze za ušetřené peníze rekonstruovat další úseky, tzn. zásadně nesnižovat investice v této kapitole rozpočtu. Další možností úspory nákladů je možnost omezeného svícení v některých částech města (např. jen každá druhá lampa, úplné vypnutí v době od 0 do 5 hodin).
Ukazatel pro monitoring
Počet zrekonstruovaných svítidel Množství spotřebované energie na veřejné osvětlení Roční náklady na údržbu
Finanční náročnost
Desítky milionů Kč (cca 40 mil. Kč)
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: TSM Semily s.r.o., KSSLK, externí firmy
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 3.6: ROZŠÍŘENÍ NAPOJENÍ RODINNÝCH DOMŮ NA KANALIZAČNÍ SÍŤ Cíl
Zajistit připojení dosud nenapojených rodinných domů v blízkosti kanalizačních řadů
Aktivity
Zajištění informací o připojených a nepřipojených objektech (samozřejmě s možností připojení) V případě potřeby vydání městské vyhlášky stanovující povinné napojení konkrétních lokalit na kanalizaci nebo prokázání důsledného a pravidelného vyvážení septiků (odpovídající spotřebě vody) V lokalitách s plánovanou výstavbou i nadále realizace kanalizačních řadů (důsledně zanést do ÚP a územních studií) V případě dotačních příležitostí pomoc obyvatelům s žádostmi o dotaci (dosud však takovéto dotace neexistují) Při výstavbě řadů i nadále snaha ukončovat přípojky až na pozemcích okolních vlastníků, tzn. v případě projektování řadů zakreslovat i veřejné části přípojek (od napojení na řad až na hranici soukromého pozemku)
Ukazatel pro monitoring
Počet napojených objektů
Finanční náročnost
Jednotky tisíc Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: VHS Turnov, SČVK a.s., odbor životního prostředí - 107 -
_____________________________________________________________________________________________________
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 3.7: ZLEPŠENÍ STAVU A SKLADBY ZELENĚ VE MĚSTĚ Cíl
Zpracovat ucelenou koncepci veřejné (městské) zeleně, rekonstruovat a sanovat zeleň ve městě
Aktivity
Rozpracování pasportu veřejné zeleně o inventarizaci stromů, včetně zhodnocení jejich zdravotního stavu a návrhu jejich případného ošetřování do budoucna (s využitím pasportu z 80. let vč. výkresů) Optimalizace druhové skladby zeleně (projednání s občany a odborníky problematika stínění domů, opadu listí, apod.) Zavedení systému náhradní výsadby na základě pasportu zeleně s cílem zvýšit zastoupení listnatých dřevin v navrhované výsadbě Zakládání nových liniových výsadeb dřevin (stromořadí) ve vybraných ulicích Obnova parků a vytvoření koncepce výsadby a péče o městské parky Obnova a sanace zeleně na sídlištích (řešeno také v rámci revitalizace sídlišť – priorita 4)
Ukazatel pro monitoring
Ošetřovaná plocha a množství použitých taxonů zeleně
Finanční náročnost
V milionech Kč (cca 5-20 mil. Kč)
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: TSM, externí společnosti, AOPK ČR
Časová priorita realizace
Nižší
OPATŘENÍ 3.8: ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA (EVVO) Cíl
Zvýšit povědomí obyvatel o životním prostředí a jeho ochraně a zlepšit přístup obyvatel k péči o životní prostředí, přírodu a krajinu
Aktivity
Propagace péče o životní prostředí (způsoby vytápění, třídění odpadu, ochrana ovzduší, souvislost mezi ekologickým a ekonomickým chováním apod.) mezi obyvateli ve spolupráci s místním tiskem, školami, neziskovým sektorem Poskytnutí prostor pro EVVO neziskovým organizacím
Ukazatel pro monitoring
Anketa mezi obyvateli města, monitoring environmentální vzdělanosti mládeže
Finanční náročnost
Ročně desítky tisíc Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: školská zařízení, neziskové organizace
Časová priorita realizace
Střední
- 108 -
_____________________________________________________________________________________________________
6.4 PRIORITA 4: OBČANSKÁ VYBAVENOST, BYDLENÍ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 6.4.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ OBČANSKÁ VYBAVENOST Je třeba provést rekonstrukci většiny školských objektů s cílem zlepšit jejich technický stav, zázemí a snížit energetickou náročnost. V této oblasti byla zateplena pouze MŠ Oleška a tzv. krček v MŠ Luční, kompletně byla zrekonstruována budova ZŠ Dr. Fr. L. Riegra vyjma běžeckého oválu. Vybavení naprosté většiny školských zařízení je z velké části již zastaralé, popřípadě také nesplňuje stávající normy – kvalita osvětlení, nábytek, chybí interaktivní pomůcky. V návaznosti na školskou koncepci by měla být realizována přístavba ZŠ a SŠ waldorfské v ul. Jana Žižky, aby mohl být objekt č.p. 483 v ul. Špidlenova předán do užívání ZUŠ Semily. V přípravě je demolice stávajícího objektu MŠ Pod Vartou a výstavba nového objektu – probíhá řízení u stavebního úřadu s cílem získání stavebního povolení. Volnočasová zařízení jsou z hlediska exteriéru i interiéru ve špatném stavu. V letech minulých byly provedeny pouze částečné opravy (např. výměna podlahových krytin a oken v části KC Golf), některé prostory nejsou v současném stavu bez rekonstrukce schopny dalšího využití (např. restaurace v KC Golf, spolkový dům v Bítouchově vyjma tělocvičny, zázemí městského stadionu). Ve městě chybí nebo nejsou v dostatečném počtu zřízeny denní stacionáře pro seniory (tzv. Domovinka), kluby pro seniory, absentují také zařízení pro -náctileté (tzv. nízkoprahová zařízení). V prvé řadě je třeba vytipovat ve spolupráci s příslušnými příspěvkovými organizacemi, poskytovateli sociálních služeb a neziskovými organizacemi konkrétní potřeby a požadavky, a následně pro ně nalézt vhodné umístění. Na chybějící zařízení navazuje nedostatek prostranství pro volnočasové aktivity v odpovídající kvalitě. Aktivity v oblasti sociálních a volnočasových služeb jsou podrobně řešeny komunitním plánem a obecněji v rámci tohoto Programu rozvoje města (priorita 5).
BYDLENÍ U převážné části bytového fondu ve vlastnictví města nebyla provedena celková rekonstrukce objektů. Město však má pro tento účel zpracovanou koncepci. Výraznější rekonstrukce objektů byla zahájena až v roce 2010, kdy se podařilo čtyři bytové domy kompletně zateplit, v roce 2011 bude na sídlišti Oleška realizována výměna vchodových dveří. U zbylých objektů bydlení je také nezbytné provést tyto stavební úpravy, které povedou k nižší energetické a provozní náročnosti, a tím ke zkvalitnění bydlení pro nájemníky. Samostatnou kapitolou je lokalita Kolonka se 7 bytovými – dělnickými – domy z konce 19. stol. S ohledem na současný standard bydlení a vzhledem ke špatnému technickému stavu objektů již
- 109 -
_____________________________________________________________________________________________________
nejsou byty nově přidělovány a je třeba provést kompletní rekonstrukci, případně i demolici objektů. Budoucí podoba Kolonky by měla být předmětem rozsáhlé odborné i laické diskuse. Nově schváleným územním plánem bylo vymezeno mnoho ploch pro bytovou výstavbu. U několika rozsáhlejších lokalit byla jejich zástavba podmíněna zpracováním územních studií - ÚS1 Bítouchov, ÚS2 Kozákovská, ÚS3 Lešákov, ÚS4 Vinice a ÚS5 Řeky. Územní studie by měly především řešit umístění nových objektů a jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu včetně stanovení urbanistických a architektonických regulativů. V současné době probíhá pořízení ÚS4 Vinice, která byla vybrána jako prioritní. Jedná se o lokalitu s nejdostupnější technickou infrastrukturou, navíc je zde velká část území v majetku města. V případě dalších čtyřech územních studií je třeba stanovit priority jejich pořízení a zpracovat zadání tak, aby mohla být vypsána výběrová řízení na projektanta. Pro lokalitu Podmoklice bylo zahájeno zpracování územní studie vč. výzvy dotčeným orgánům k předložení záměrů v území. Město by mělo do budoucna aktivně podporovat výstavbu ve stanovených lokalitách pro bytovou zástavbu. V prvé řadě je nutné stanovit priority podpory rozvoje jednotlivých lokalit. Podpora ze strany města by měla spočívat především ve funkci koordinátora, ale i investora, při přípravě dopravní a technické infrastruktury v území ve spolupráci s vlastníky pozemků a správci inženýrských sítí. V návaznosti na územní studie a případně další podklady by měly být zpracovány podmínky prodeje městských pozemků v daných lokalitách a jejich schválení zastupitelstvem. Město musí následně aktivně hledat shodu s potenciálními investory pro výstavbu všech objektů bydlení (nejen pro městské pozemky).
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V minulosti provedenou rekonstrukcí ul. 28. října, přestavbou objektu Městského úřadu a parku kolem sochy Dr. Fr. Riegra a konečně revitalizací Riegrova náměstí došlo k výraznému zlepšení vzhledu centrální části města. Na území města je však ještě mnoho veřejných prostranství včetně sídlišť, která po úpravě volají. Na centrum města navazují velké klidové zóny vhodné pro aktivní odpočinek občanů a návštěvníků všech věkových kategorií, které jsou však v současné době pro tyto účely nedostatečně vybaveny a využívány. Jedná se zejména o prostor Ostrova a Palackého sadů – významný krajinný prvek. Další veřejná prostranství, která by si s ohledem na exponovanou polohu a případně vazby na využití objektů na ně navazujících zasloužilo výrazné úpravy je Komenského náměstí, „Podmoklické náměstí“, parkoviště u rozlučkové smuteční síně v ul. Vysocká, prostor u křižovatky ul. Jatecká a Bavlnářská (p.p.č. 1724), prostor u vlakového nádraží (bývalá výsypka). Dlouhodobě neudržovaným a z hlediska pěšího propojení a možnosti odpočinku významným prostranstvím je park společnosti HYBLER TEXTIL s.r.o. spojující sídliště Řeky, potažmo Bítouchov s lokalitou Letná-Slap. Na území města se nacházejí čtyři velká sídliště, přičemž pouze v případě sídliště Řeky byla částečně realizována revitalizace veřejných ploch (zeleň, dětské hřiště, komunikace a parkovací místa). Pro sídliště Na Olešce je zpracována studie, avšak realizováno bylo pouze dětské hřiště. Sídliště Pod nádražím a Pod Černým mostem na projekt regenerace a její realizaci čekají. - 110 -
_____________________________________________________________________________________________________
Dále by měla být vytipována exponovaná území (vč. menších veřejných prostranství majících urbanistickou hodnotu, ale bez smysluplného využití), u kterých by bylo vhodné jejich další využití a charakter prověřit zpracováním ideových a architektonických studií. Pro tento záměr se nabízí oslovit fakulty architektury. Budoucí architekti a projektanti by mohli vnést nové myšlenky a pohledy na rozvoj území.
6.4.2 PŘEHLED OPATŘENÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST
4.1 Rekonstrukce a modernizace školských zařízení 4.1a Zateplení objektů školských zařízení 4.1b Zkvalitnění školních sportovišť a jejich zpřístupnění veřejnosti 4.1c Optimalizace kapacity školských zařízení 4.1d Zlepšení vnitřního vybavení školských zařízení
4.2 Rekonstrukce objektů určených k volnočasovým aktivitám občanů města včetně modernizace vnitřního vybavení 4.2a Modernizace objektu kulturního domu 4.2b Modernizace městského sportoviště 4.2c Modernizace spolkového domu v Bítouchově
4.3 Modernizace a rozšíření objektů pro seniory a –náctileté 4.3a Rozšíření nabídky aktivit pro –náctileté 4.3b Rozšíření nabídky aktivit pro seniory
4.4 Optimalizace nabídky prostranství určených pro sportovní aktivity
BYDLENÍ
4.5 Rekonstrukce a stanovení budoucího využití bytových objektů v majetku města 4.5a Snížení energetické náročnosti bytových objektů v majetku města 4.5b Nové využití objektů v lokalitě Kolonka
4.6 Projektová příprava území určených pro další rozvoj bydlení
- 111 -
_____________________________________________________________________________________________________
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
4.7 Zlepšení stavu veřejných prostranství a revitalizace sídlišť 4.7a Regenerace sídlišť 4.7b Revitalizace veřejných prostranství
6.4.3 POPIS OPATŘENÍ OPATŘENÍ 4.1: REKONSTRUKCE A MODERNIZACE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Opatření 4.1a: Zateplení objektů školských zařízení Cíl
Snížit energetickou náročnost objektů školských zařízení
Aktivity
Doplnění pasportizace školských objektů v majetku města Rekonstrukce školských zařízení na objekty s nízkou energetickou náročností – zateplení školských objektů
Ukazatel pro monitoring
Snížení nákladů na energie
Finanční náročnost
25 – 35 mil. Kč
Institucionální náročnost
Nižší Spolupráce: MŠ Luční (č.p. 468 a 89), ZŠ Ivana Olbrachta - Komenského náměstí, ZUŠ Komenského náměstí, Objekt č.p. 483 Špidlenova ulice
Časová priorita realizace
Střední
Opatření 4.1b: Zkvalitnění školních sportovišť a jejich zpřístupnění veřejnosti Cíl
Doplnění pasportizace objektů pro sport v majetku města Zvýšit kvalitu sportovního zázemí školských zařízení
Aktivity
Doplnění sportoviště u ZŠ V Řekách Rekonstrukce atletického oválu a hřiště při ZŠ Dr. Fr.L. Riegra, hřiště u ZŠ Ivana Olbrachta – detašovaného pracoviště na Komenského náměstí + doplnění zázemí a vybavení Zpřístupnění školních sportovišť veřejnosti s odpovídajícím režimem
Ukazatel pro monitoring
Kvalita sportovního zázemí školských zařízení
Finanční náročnost
3 - 5 mil. Kč
Institucionální náročnost
Nižší Spolupráce: ZŠ Dr. Fr.L. Riegra, ZŠ Ivana Olbrachta, Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Střední
Opatření 4.1c: Optimalizace kapacity školských zařízení Cíl
Optimalizovat kapacitu školských zařízení
Aktivity
Výstavba nové budovy o 3 třídách pro MŠ Pod Vartou a MŠ waldorfská, rekonstrukce a přístavba ZŠ a SŠ waldorfská (náhrada za stávající objekty, které - 112 -
_____________________________________________________________________________________________________
budou zdemolovány) Ukazatel pro monitoring
Kapacita školských zařízení
Finanční náročnost
70 – 90 mil. Kč
Institucionální náročnost
Nižší Spolupráce: MŠ Pod Vartou, MŠ waldorfská, ZŠ a SŠ waldorfská, Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Vysoká
Opatření 4.1d: Zlepšení vnitřního vybavení školských zařízení Cíl
Zvýšit kvalitu vnitřního vybavení školských zařízení
Aktivity
Obnova vnitřního vybavení (nábytek), pořízení interaktivních učebních pomůcek na základě definice potřeb u jednotlivých školských zařízení a stanovení harmonogramu pořízení (postupná obnova)
Ukazatel pro monitoring
Počet kvalitně vybavených tříd a šaten
Finanční náročnost
13 - 15 mil. Kč
Institucionální náročnost
Nižší Spolupráce: MŠ Luční, MŠ Pod Vartou, MŠ waldorfská, MŠ Speciální, Dětské centrum, ZŠ Dr. Fr.L. Riegra, ZŠ Ivana Olbrachta, ZŠ praktická a ŽS speciální, ZŠ a SŠ waldorfská, Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 4.2: REKONSTRUKCE
OBJEKTŮ URČENÝCH K VOLNOČASOVÝM AKTIVITÁM OBČANŮ MĚSTA VČETNĚ
MODERNIZACE VNITŘNÍHO VYBAVENÍ
Opatření 4.2a: Modernizace objektu kulturního domu Cíl
Zmodernizovat a zlepšit využití a funkčnost objektu kulturního domu
Aktivity
Rekonstrukce objektu KC Golf – oprava fasády vč. částečného zateplení a výměny oken, vybudování druhého vstupu do objektu (pasáž na Vejvarovo nábř.) rekonstrukce kuchyně s restaurací (náklady hradí provozovatel), vybudování samostatného vchodu pro restauraci, pořízení nového vybavení, stanovení etap rekonstrukce
Ukazatel pro monitoring
Spokojenost obyvatel s kulturním domem a zvýšení návštěvnosti
Finanční náročnost
12 - 15 mil. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Kulturní centrum Golf, provozovatel restaurace
Časová priorita realizace
Vysoká
Opatření 4.2b: Modernizace městského sportoviště Cíl
Zmodernizovat a zlepšit funkčnost městského sportoviště
Aktivity
Rekonstrukce městského stadionu s multifunkčním využitím ve vazbě na zpracovávanou územního studii – přestavba zázemí, oprava atletického oválu, definování využití a realizace prostoru stávajícího škvárového hřiště a prostoru po minigolfu, modernizace volejbalových kurtů - 113 -
_____________________________________________________________________________________________________
Ukazatel pro monitoring
Spokojenost obyvatel s nabídkou a kvalitou centrálního sportoviště
Finanční náročnost
15 – 20 mil. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Sportovní centrum Semily, ZŠ a SŠ waldorfská, Integrovaná střední škola, Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Střední
Opatření 4.2c: Modernizace spolkového domu v Bítouchově Cíl
Zvýšit kvalitu a funkční využití spolkového domu v Bítouchově
Aktivity
Dodefinování využití objektu spolkového domu v Bítouchově Vlastní realizace (vč. možnosti výstavby bytové jednotky pro správce)
Ukazatel pro monitoring
Celkové využití objektu
Finanční náročnost
Střední 2 – 5 mil. Kč
Institucionální náročnost
Spolupráce: spolky a sdružení působící v Bítouchově
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 4.3: MODERNIZACE A ROZŠÍŘENÍ OBJEKTŮ
PRO SENIORY A –NÁCTILETÉ
Opatření 4.3a: Rozšíření nabídky aktivit pro -náctileté Cíl
Rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro -náctileté
Aktivity
Analýza poptávky a potřeb – náctiletých vyplývající z komunitního plánu ve spolupráci s občanskými sdruženími zaměřenými na mládež (např. BOUDA, Turnov) Vyhledání vhodných prostor (přednost před novostavbou) Realizace, oslovení potenciálních poskytovatelů služeb (viz priorita 5)
Ukazatel pro monitoring
Počet a kapacita objektů nabízejících aktivity pro -náctileté
Finanční náročnost
Statisíce Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Občanské spolky a sdružení zaměřenými na mládež, Středisko volného času dětí a mládeže, Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Vysoká
Opatření 4.3b: Rozšíření nabídky aktivit pro seniory Cíl
Rozšířit nabídku aktivit pro seniory
Aktivity
Zřízení zařízení s dostatečnou kapacitou pro seniory – Domovinka, klub seniorů apod. na základě analýzy poptávky a potřeb (komunitní plán) (viz priorita 5) Vytipování vhodných prostor / pozemků pro realizaci objektů pro seniory, oslovení potenciálních poskytovatelů potřebných služeb (viz priorita 5), poskytnutí součinnosti ze strany města
Počet a kapacita objektů nabízejících aktivity pro seniory
Ukazatel pro monitoring
- 114 -
_____________________________________________________________________________________________________
Finanční náročnost
Statisíce Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Sociální služby Semily, Klub seniorů Semily, poskytovatelé služeb pro seniory, Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 4.4: OPTIMALIZACE NABÍDKY PROSTRANSTVÍ URČENÝCH PRO SPORTOVNÍ AKTIVITY Cíl
Zlepšit nabídku prostor pro sportovní aktivity občanů
Aktivity
Úpravy prostranství pro různé sportovní aktivity občanů (inline, cyklokros, dětská hřiště, koupaliště) Zhodnocení stávajícího stavu a analýzy poptávky po jednotlivých sportech, oslovení možných spoluprovozovatelů a investorů, stanovení priorit realizace jednotlivých sportovišť, realizace
Ukazatel pro monitoring
Spokojenost občanů s nabídkou sportovních aktivit
Finanční náročnost
30 - 40 mil. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Sportovní centrum Semily, bytová družstva, Město Železný Brod, provozovatel hotelu Pod Spálovem, ČEZ Distribuce a.s., Liberecký kraj
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 4.5: REKONSTRUKCE A STANOVENÍ BUDOUCÍHO VYUŽITÍ BYTOVÝCH OBJEKTŮ V MAJETKU MĚSTA Opatření 4.5a: Snížení energetické náročnosti bytových objektů v majetku města Cíl
Zajistit kvalitní bydlení v bytových objektech města s nízkou energetickou náročností
Aktivity
Rekonstrukce a snížení provozní náročnosti bytových objektů města: zhodnocení stávajícího stavu jednotlivých objektů, zpracování přehledu opatření pro jednotlivé objekty, stanovení plánu oprav, realizace
Ukazatel pro monitoring
Spokojenost stávajících nájemníků se stavem bytových domů a zvýšení zájmu o nájemní bydlení v městských bytech
Finanční náročnost
100 – 140 mil. Kč
Institucionální náročnost
Nižší Spolupráce: Městská bytová správa
Časová priorita realizace
Vysoká
Opatření 4.5b: Nové využití objektů v lokalitě Kolonka Cíl
Najít nové využití pro lokalitu Kolonka a připravit ji pro tyto nově definované účely
Aktivity
Definování budoucího využití lokality Kolonka Návrh kroků směřujících k naplnění stanoveného využití (např. vystěhování stávajících nájemníků, demolice apod.) - 115 -
_____________________________________________________________________________________________________
Realizace těchto kroků
Ukazatel pro monitoring
Zájem o bydlení v dané lokalitě
Finanční náročnost
10 – 100 mil. Kč
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: Městská bytová správa, soukromí investoři
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 4.6: PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA ÚZEMÍ URČENÝCH PRO DALŠÍ ROZVOJ BYDLENÍ Cíl
Stanovit návrhy a možnosti využití rozsáhlejších území ve městě pro bydlení
Aktivity
Stanovení územních priorit rozvoje města Zpracování územních studií pro rozvojové plochy (zejm. bydlení) na základě již stanovených priorit Zpracování ideových a zastavovacích studií s využitím spolupráce se studenty architektury a urbanismu, soutěží o návrh apod. Příprava území pro výstavbu RD dle priorit zástavby po jednotlivých lokalitách, zpracování podmínek prodeje městských pozemků v daných lokalitách a jejich schválení zastupitelstvem, aktivní marketing při prodeji městských pozemků Příprava pozemků vhodných pro výstavbu BD a penzionů pro seniory, zpracování podmínek prodeje městských pozemků a jejich schválení zastupitelstvem, aktivní marketing při prodeji městských pozemků
Ukazatel pro monitoring
Rozloha ploch se zpracovanou územní studií Počet zpracovaných lokalit Počet zainvestovaných pozemků
Finanční náročnost
4 – 6 mil. Kč
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: vysoké školy, městský architekt, Stavební komise rady města, Výbor pro rozvoj města, správci sítí, realitní kanceláře, soukromí investoři
Časová priorita realizace
Nižší
OPATŘENÍ 4.7: ZLEPŠENÍ STAVU VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A REGENERACE SÍDLIŠŤ Opatření 4.7a: Regenerace sídlišť Cíl
Zvýšit kvalitu bydlení na sídlištích
Aktivity
Projektová příprava zkvalitnění prostoru na sídlištích (Na Olešce, Pod Nádražím, Pod Černým mostem) na základě stanovení pořadí zpracování projektů regenerace sídlišť Realizace zkvalitnění prostoru na sídlištích (Na Olešce, Pod Nádražím, Pod Černým mostem) na základě zpracovaných projektů regenerace sídlišť Dopracování projektové dokumentace a realizace dokončení regenerace sídliště Řeky
Ukazatel pro monitoring
Počet zpracovaných projektů Spokojenost obyvatel sídlišť - 116 -
_____________________________________________________________________________________________________
Finanční náročnost
55 – 90 mil. Kč
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: bytová družstva, společenství vlastníků bytových jednotek, Městská bytová správa, Stavební komise rady města, městský architekt, správci sítí, Výbor pro regeneraci sídliště Řeky
Časová priorita realizace
Střední
Opatření 4.7b: Revitalizace veřejných prostranství Cíl
Zlepšení využití a vzhledu veřejných prostranství
Aktivity
Zpracování projektových dokumentací pro jednotlivá veřejná prostranství (Ostrov, Palackého sady, Komenského náměstí, „Podmoklické náměstí“, parkoviště u rozlučkové smuteční síně v ul. Vysocká, prostor u křižovatky ul. Jatecká a Bavlnářská p.p.č. 1724, park spol. HYBLER TEXTIL s.r.o., prostor u vlakového nádraží - bývalá výsypka, břehy Jizery, malá veřejná prostranství s urbanistickou hodnotou) Veřejná projednání k revitalizaci jednotlivých veřejných prostranství Vlastní realizace úpravy veřejných prostranství
Ukazatel pro monitoring
Rozloha upravených veřejných prostranství
Finanční náročnost
50 – 100 mil. Kč
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: Stavební komise rady města, Výbor pro rozvoj města, městský architekt, správci sítí, Liberecký kraj, Krajská správa silnic LK, veřejnost
Časová priorita realizace
Střední
6.5 PRIORITA 5: OBČANSKÁ SPOLEČNOST A LIDSKÉ ZDROJE 6.5.1 STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE A PROBLÉMŮ V některých oblastech ne zcela dostatečnou a účinnou se jeví spolupráce města a zájmových sdružení ze všech oblastí. V minulosti se osvědčilo setkání vedení Města a zástupců spolků. Tím by se zvýšila vzájemná informovanost o záměrech, aktivitách a možných formách spolupráce obou stran. Regionální a příhraniční spolupráce není dostatečně konkrétní, funguje pouze nahodile a za účelem získávání dotací a je vedena spíše na formální či obecné spolupráci na úrovni zástupců měst a obcí. Pro větší efektivitu by bylo vhodné konkretizovat spolupráci na určité cílové skupiny (včelaři, rybáři, atd.). Městu Semily chybí jednotná tvář města, kterou by se město prezentovalo nejen navenek, ale i vůči vlastním obyvatelům. V současné době je městskému architektovi zadáno zpracování návrhu jednotného vizuálního stylu města. V důsledku odlivu mladých lidí do větších měst je předpoklad, že populace v Semilech bude stárnout, bude přibývat seniorů. Síť sociálních služeb v celém semilském regionu je poměrně široká a většinou - 117 -
_____________________________________________________________________________________________________
s dostatečnou kapacitou. Přesto je třeba zajistit ty služby, které chybí nebo jsou zastoupeny nedostatečně. Jedná se zejména o centrum denních služeb pro seniory, které v síti služeb chybí a které svým charakterem naplňují převážně služby aktivizační a odlehčovací. Potřeba vybudovat centrum denních služeb pro seniory vyplývá z informací od praktických a některých odborných lékařů a veřejnosti. V případě zřízení této služby bude mozaika služeb pro seniory téměř komplexní. Vybudování potřebné občanské vybavenosti a infrastruktury pro sociální služby je řešeno v prioritě 4, zatímco vlastní poskytování služeb je předmětem této priority. V Semilech je dostatečné zastoupení organizací, převážně spolků a neziskových organizací, které pracují s dětmi a mládeží. Přesto dochází mezi touto cílovou skupinou k některým sociálně patologickým jevům. Školy musí řešit problémy svých žáků a bez spolupráce rodiny a dalších složek prevence se jedná v mnohých případech o problém téměř neřešitelný. Proto je třeba prosadit vznik nízkoprahového centra pro děti a mládež jako nástroje minimalizace rizik nežádoucích jevů mezi některými skupinami dětí a mládeže.
6.5.2 PŘEHLED OPATŘENÍ
5.1 Zesílení spolupráce města se zájmovými sdruženími a spolky
5.2 Rozšíření a konkretizace regionální a přeshraniční spolupráce
5.3 Zlepšení vizuální a marketingové tváře města
5.4 Optimalizace nabídky sociálních služeb pro seniory
5.5 Rozšíření volnočasové nabídky pro mládež
5.6 Řešení problému sociálního vyloučení některých obyvatel
5.7 Zapojení obyvatel do řešení budoucího rozvoje města
6.5.3 POPIS OPATŘENÍ OPATŘENÍ 5.1: ZESÍLENÍ SPOLUPRÁCE MĚSTA SE ZÁJMOVÝMI SDRUŽENÍMI A SPOLKY Cíl
Zajistit efektivní spolupráci mezi vedením města a spolky a zlepšit oboustrannou informovanost
Aktivity
Aktivní nabídka pomoci ze strany Města směrem ke spolkům 1x ročně (koncem roku před schvalování grantových pravidel pro příští rok) uspořádání schůzky vedení města se zástupci spolků
Ukazatel pro monitoring
Počet žádostí v GP Objem čerpáných prostředků z GP
Finanční náročnost
Do 10 tis. Kč
Institucionální náročnost
Nižší Spolupráce: NNO, OŠKVV, OI - 118 -
_____________________________________________________________________________________________________
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 5.2: ROZŠÍŘENÍ A KONKRETIZACE REGIONÁLNÍ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Cíl
Zlepšit fungování regionální a příhraniční spolupráce s ohledem na reálné přínosy městu a subjektům ve městě
Aktivity
Vytipování možných aktérů regionální a příhraniční spolupráce (spolky, zahraniční města s pojítkem k Semilům: Jelenia Góra, Koločava apod.) Setkání vedení města a zástupců jednotlivých aktérů, průzkum okruhu jejich činnosti a zájmu a možností spolupráce Pomoc spolkům ze strany města na základě identifikovaných potřeb Rozvoj spolupráce se zahraničními partnery na základě identifikovaných potřeb
Ukazatel pro monitoring
Účast zástupců spolků na setkání s vedením města Počet projektů (připravených, realizovaných) se zahraničním partnerem
Finanční náročnost
Do 10 tis. Kč
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: NNO, OŠKVV, OI
Časová priorita realizace
Nižší
OPATŘENÍ 5.3: ZLEPŠENÍ VIZUÁLNÍ A MARKETINGOVÉ TVÁŘE MĚSTA Cíl
Vytvořit jednotný styl prezentace Města Semily založený na pozitivech a specifikách města
Aktivity
Definice potřebného směru „budování“ image města a vizuální tváře s využitím pozitivních specifik města typu čistého a zdravého životní prostředí, různých typů škol vč. waldorfské Vytvoření jednotného grafického logotypu města (ve spolupráci s městským architektem, mediální agenturou apod.)
Ukazatel pro monitoring
Počet subjektů používajících logotyp města
Finanční náročnost
100 – 200 tis. Kč
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: městský architekt, mediální agentura
Časová priorita realizace
Vysoká
OPATŘENÍ 5.4: OPTIMALIZACE NABÍDKY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY Cíl
Zajistit a dlouhodobě udržet dosažitelnou komplexní síť služeb pro seniory
Aktivity
Optimalizace služeb tak, aby seniorům, kteří v Semilech žijí, bylo umožněno s podporou sociálních služeb pobývat a vést aktivní život ve svém domácím prostředí co nejdéle a umožnit seniorům srozumitelným způsobem získávat potřebné informace z oblasti nejen poskytování sociálních služeb, ale i z oblasti osvěty při řešení osobních záležitostí a ze života města a regionu Zpracování a naplnění Komunitního plánu sociálních služeb (ve vazbě na
- 119 -
_____________________________________________________________________________________________________
opatření 5.5) Zajištění provozu Centra denních služeb pro seniory (jeho vybudování řešeno v prioritě 4) Zavedení tísňové péče (jednání s organizací Život 90) Zajištění informovanosti seniorů (projekt zaměřený na prevenci pro seniory, vytvoření katalogu důležitých telefonních čísel na Semilsku, zapojení seniorů do akcí pořádaných městem) Pozn.: Výstavba a rekonstrukce potřebných objektů je řešena v rámci priority 4.
Ukazatel pro monitoring
Dostupnost sociálních služeb pro seniory
Finanční náročnost
500-600 tis. Kč (provozní náklady na 1 rok)
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: KÚ LB kraje, MPSV, uživatelé Služby denního centra, OÚ regionu
Časová priorita realizace
Nižší
OPATŘENÍ 5.5: ROZŠÍŘENÍ VOLNOČASOVÉ NABÍDKY PRO MLÁDEŽ Cíl
Zajistit prevenci sociálně patologických jevů mezi dětmi a mládeží, tj. permanentní systém prevence sociálně patologických jevů, do kterého bude zapojeno v rámci možností maximum institucí ve městě, které mají co do činění s dětmi a mládeží
Aktivity
Zpracování a naplnění Komunitního plánu sociálních služeb (ve vazbě na opatření 5.4) Podpora vzniku a provozu nízkoprahového zařízení pro děti Vytvoření katalogu služeb nejen sociálních v oblasti prevence (vytvoření katalogu, který bude zahrnovat související služby z rezortu sociálních věcí, školství, zdravotnictví… Budou zde zahrnuta všechna dostupná pracoviště, která se zabývají poradenstvím, diagnostikou a terapií, následnou péčí , to vše jako pomoc školským zařízením) Zajištění koordinační činnosti pracovní skupiny pro prevenci sociálně patologických jevů Prohloubení spolupráce se školskými zařízeními, odborem školství při přípravě a realizaci projektů primární prevence Zpracování projektů zaměřených na primární a sekundární prevenci patologických jevů mezi dětmi a mládeží, které souvisí s podporou vzniku nízkoprahového centra v Semilech Pozn.: Výstavba a rekonstrukce potřebných objektů je řešena v rámci priority 4.
Ukazatel pro monitoring
Výskyt trestné činnosti dětí a mládeže
Finanční náročnost
250 tis. Kč (na potřebné vybavení)
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: o.p.s. Maják, o.s. Nová Naděje, o.s. Bouda, prac.skupiny KP
Časová priorita realizace
Střední
- 120 -
_____________________________________________________________________________________________________
OPATŘENÍ 5.6: ŘEŠENÍ PROBLÉMU SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ NĚKTERÝCH OBYVATEL Cíl
Zamezit nárůstu sociálního vyloučení některých skupin obyvatel vč. příslušníků romského etnika
Aktivity
Podpora terénních a ambulantních služeb Podpora obnovení činnosti protialkoholní poradny Podpora grantových preventivních programů
Ukazatel pro monitoring
Trestná činnost
Finanční náročnost
150-200 tis. Kč + ročně 50 tis. Kč na realizaci grantových programů
Institucionální náročnost
Střední Spolupráce: poskytovatelé služeb pro cílové skupiny
Časová priorita realizace
Střední
OPATŘENÍ 5.7: ZAPOJENÍ OBYVATEL DO ŘEŠENÍ BUDOUCÍHO ROZVOJE MĚSTA Cíl
Zvýšit participaci obyvatel na dění ve městě a na koncepci budoucího rozvoje města a posílit sounáležitost obyvatel s územím
Aktivity
Využití nástrojů místní Agendy 21 a komunitního plánování ve městě Pořádání pravidelných (1-2x ročně) setkání vedení města s občany v odpovídající medializace těchto setkání Pořádání ad hoc veřejných jednání a diskusních fór k významným rozvojovým záměrům vč. odpovídající medializace těchto jednání (konkrétně uvedeno též u vybraných opatření v prioritách 2–4) Zapojení škol do budoucího rozvoje města (studentský parlament, diskuse se žáky a studenty, projektové vyučování apod.) Každoroční realizace ankety „10 problémů města Semily“ a její vyhodnocení Pravidelná realizace reprezentativního sociologického šetření spokojenosti a potřeb obyvatel města (např. 1x za 3–4 roky)
Ukazatel pro monitoring
Účast obyvatel na jednáních a setkáních Počet uskutečněných průzkumů / anket
Finanční náročnost
Cca 50 – 100 tis. Kč ročně
Institucionální náročnost
Vysoká Spolupráce: základní a střední školy ve městě, agentura pro sociologické výzkumy, Národní síť zdravých měst
Časová priorita realizace
Střední
- 121 -
_____________________________________________________________________________________________________
7 AKČNÍ PLÁN 2012 – 2014
Akční plán představuje soubor projektových záměrů a aktivit, které jsou vybrány k realizaci v letech 2012-2014, tedy v nejbližších třech letech po datu dokončení strategického plánu. Do akčního plánu jsou zařazeny ty záměry, které budou v letech 2012-2014 alespoň zahájeny s tím, že realizace části z nich může pokračovat v letech dalších. Každý projektový záměr naplňuje z větší či menší části některé opatření. Akční plán tedy představuje nejkonkrétnější hierarchickou úroveň návrhové části PRM SM. Do akčního plánu jsou zařazeny ty projektové záměry a aktivity, které jsou:
naléhavé (tj. mají nejvyšší časovou prioritu),
připravené (například z hlediska technicko-ekonomické přípravy, vyřešení majetkových vztahů apod.),
financovatelné (tj. jsou jasně identifikované zdroje, z nichž bude projekt financován).
Akční plán je zpracován v podobě tabulky obsahující podstatné informace o jednotlivých projektových záměrech a aktivitách, tedy:
číslo (kód je tvořen číslem příslušného opatření a pořadím záměru v rámci tohoto opatření, přičemž pořadí je náhodné a neurčuje tedy důležitost daného záměru; např. 3.1.2 je druhým záměrem v rámci opatření 3.1), ukazující také příslušnost k monitorovacím ukazatelům,
název, tj. obsahová specifikace projektu/aktivity,
příslušnost k dalším souvisejícím opatřením návrhové části (uvedena jsou pouze v případě, kdy záměr naplňuje i jiná opatření než to, k němuž se záměr váže),
časový harmonogram realizace projektu (roky),
finanční náročnost projektu (přibližné náklady),
možnosti získání finančních zdrojů na realizaci projektu,
garant projektu/aktivity.
Do akčního plánu jsou zařazeny jen ty záměry, které představují projekt nebo iniciativu s možností jasně stanovit předpokládané náklady a které jsou současně časově ohraničené. V akčním plánu tedy nejsou zahrnuty provozní či průběžně vykonávané činnosti, byť mohou být systémové a důležité.
- 122 -
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Tabulka 50: Projektové záměry zařazené do akčního plánu na roky 2012-2014 Harmonogram
Náklady (tis. Kč)
Financování
Garant
Prověření provozních výdajů města a příspěvkových organizací s cílem nalezení úspor
2012
0
-
Město SM, p.o.
1.1.2
Rozšíření zadávání veřejných zakázek o jiné formy s cílem zefektivnění výběru a možnosti snížení výsledné ceny vč. případné nové pracovní pozice administraci výběrových řízení
2012
0
-
Město SM
1.3.1
Výkup pozemků bez aktuálního využití v atraktivních částech města (např. brownfields typu TOFA), které jsou aktuálně nabízeny k prodeji
2014 a dále
15 000
Město SM
Odbor správy majetku
1.3.2
Komunikace s CzechInvestem ve věci atrakce investorů a nabídky podnikatelských zón v Semilech
2012 a dále
0
-
OSM, OÚP
1.3.3
Marketing v oblasti podnikání (účast na veletrzích, inzerce...)
2012 a dále
80
Město SM
Město SM
1.3.4
Sestavení programu spolupráce města s podnikateli v oblasti cestovního ruchu
2012
0
-
Město SM, IC
1.4.1
Zpracování „tipů na výlet“ po Semilsku
2012
50
Město SM
OŠKVV
2.1.1
Projektová dokumentace na výstavbu kruhové křižovatky u budovy okresního soudu
2013
0
LBk
Město SM, OI
2.2.1
Výzva správcům sítí k poskytnutí svých plánů údržby a rekonstrukce (z důvodu koordinace s rekonstrukcí příslušných silničních komunikací)
2012
0
-
Město SM
2.3.1
Vytvoření souhrnného jízdního řádu autobusových spojů pro hlavní trasy ve městě vč. návaznosti na železniční spoje
2012
10
Město SM
OD, Bus Line
2.4.1
Výstavba lávky s cyklostezkou přes Jizeru v lokalitě Ostrov
2012
15 000
Město SM, dotace
OI
2.4.2
Jednání se SŽDC ohledně umístění stání pro kola u nádraží
2012
0
-
Město SM
Číslo
Název a obsahová specifikace projektu/aktivity
1.1.1
Související opatření
4.6, 4.7
3.4, 3.5, 3.6
4.7 - 123 -
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Harmonogram
Náklady (tis. Kč)
Financování
Garant
2012
30
Město SM
OD
4.7
2012-2013 (zahájeno již dříve)
100 (ročně)
Město SM
o.s. Zrnko naděje, waldorfská škola
2.2
2013
100
Město SM
OI
2012
0
-
OD, vybraná škola
2.4
2012
0
v rámci nezam. VPP a studijních stáží
OD
2.2
2012
30
Město SM, SÚS LBk
Město SM, SÚS LBk
2013
1 500 000
Soukromý investor
Město SM
2012
10 (ročně)
Město SM
OŽP
Zpřístupnění palivového dřeva občanům odprodejem z lesního majetku města (limitované množství)
2012
0
-
OŽP
3.1.4
Prověření možnosti pěstování rychlerostoucích dřevin
2012
0
-
OŽP
3.2.1
Vydání městské vyhlášky o spalování odpadů (v souladu s novým zákonem)
2012
0
-
Město SM
3.2.2
Výstavba městské kompostárny bioodpadů vč. systému řízeného svozu a zpracování odpadů
2012
10 000
Město SM, dotace 9 000 tis. Kč OPŽP
Město SM
Číslo
Název a obsahová specifikace projektu/aktivity
2.4.3
Zvýšení prostupnosti města pro cyklisty (prověření úseků se zakázaným či omezeným vjezdem cyklistů a případné povolení či usnadnění vjezdu cyklistů)
2.5.1
Bezpečný pohyb po městě
2.5.2
Studie řešení kolizních míst na pěší trase Riegrovo náměstí nádraží
2.5.3
Sčítání pěší dopravy na vybraných místech (se zapojením žáků či studentů vybrané školy ve městě)
2.6.1
Prověření možností redukce parkovacích míst ve prospěch cyklistů (cyklistické pruhy, zvýšení bezpečnosti cyklistů apod.)
2.6.2
Zřízení zákazu parkování ve vybraných úsecích ulic pro nákladní vozy nad 12 t
3.1.1
Zahájení stavby geotermálního vrtu
3.1.2
Propagace topení čistějšími technologiemi vč. pomoci obyvatelům při vyhledávání dotačních příležitostí (konzultace, osvěta, odkazy na poskytovatele dotací)
3.1.3
Související opatření
3.2
- 124 -
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Harmonogram
Náklady (tis. Kč)
Financování
Garant
Zefektivnění činnosti městské policie a dalších kontrolních složek v oblasti (černého) skládkování
2012
0
-
Město SM, Městská policie
3.3.1
Sběr současných monitorovacích dat kvality ovzduší od externích subjektů
2012
0
-
OŽP
3.4.1
Zpracování evidence vodovodní a kanalizační sítě
2012
0
-
VHS Turnov
3.4.2
Zpracování plánu obnovy vodovodních a kanalizačních řadů
2013
0
-
VHS Turnov
3.5.1
Zpracování plánu optimalizace a etapové rekonstrukce veřejného osvětlení
2012
160
Město SM
OI
3.5.2
Rekonstrukce veřejného osvětlení v Nádražní ulici
2012
500
Město SM
OI
3.6.1
Zajištění informací o objektech ve městě z hlediska jejich (ne)připojení na kanalizační síť
2012
0
-
OI
3.8.1
Propagace péče o krajinu a ovzduší a separace odpadů (tiskoviny, články na webu, přednášky)
2012
10 (ročně)
Město SM
OŽP
4.1.1
Zateplení ZŠ I. Olbrachta vč. oken, objekt na Komenského náměstí
3.1
2012-2013
7 800
OPŽP, Město SM
OI
4.1.2
Zateplení ZŠ Luční
3.1
2013-2014
9 300
OPŽP, Město SM
OI
4.1.3
Dovybavení hřiště u ZŠ F. L. Riegra
4.6, 4.7
2013-2014
3 000
MMR, Město SM
OI
4.1.4
Výstavba nové MŠ Pod Vartou (po zvážení její potřebnosti na základě situace v době, kdy má být výstavba zahájena)
2014 a dále
20 000
Město SM
OI
4.1.5
Rekonstrukce waldorfské ZŠ a SŠ (jen v případě získání dotace
2012-2014
40 000
ROP, Město SM
OI
4.1.6
Obnova vybavení a pořízení pomůcek ve školách (v souladu se školskou koncepcí)
2012-2020
min. 100 (ročně)
Město SM, příp. dotace
OŠKVV, OSM, p.o.
4.2.1
Výměna oken, oprava fasády a vybudování druhého vstupu v KC Golf
3.1
2012-2013
500
Město SM
OI, OSM, příspěvkové organizace
4.2.2
Rekonstrukce restaurace v KC Golf
3.1
2012-2013
4 000
nájemce
OI, příspěvkové organizace
Číslo
Název a obsahová specifikace projektu/aktivity
3.2.3
Související opatření
- 125 -
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Harmonogram
Náklady (tis. Kč)
Financování
Garant
2012
400
Město SM
OI
5.4, 5.5
2012-2013
20
Město SM
OŠKVV, o.s.
4.6, 4.7
2012-2013
50
Město SM
OSM
Rekonstrukce bytových domů v majetku města
2012-2014
5 000
SFŽP, Město SM
OI, MBS
4.6.1
Zpracování územních studií pro rozvojové plochy stanovené Územním plánem Semily
2012-2014
1 200
Město SM
OSÚ-OÚP
4.6.2
Zpracování ideových a zastavovacích studií (spolupráce se studenty architektury a urbanismu, soutěží o návrh apod.)
2012-2014
200
Město SM
OI
4.6.3
Zpracování studie využití centrálního prostoru města vč. stadionu a říční plovárny
2012
400
Město SM
OI
4.6.4
Zahájení rekonstrukce centrálního prostoru města
2013
3 000
OP PP ČR-PL, Město SM
OI
4.7.1
Zpracování projektů regenerace sídlišť (Na Olešce, Pod Černým mostem, Jižní-Luční)
2013 a dále
1 200
Město SM
OI
4.7.2
Zpracování projektů na regeneraci sídlišť Řeky (další etapy)
2013-2014
300
Město SM
OI
4.7.3
Dokončení regenerace prostranství na sídlišti Řeky
2.6, 4.6
2013-2014
12 000
SFDI, Město SM
OI
4.7.4
Dokumentace k 1. etapě bezpečnostní a dopravní úpravy Komenského náměstí
2.2, 2.5, 2.6, 4.6
2012-2013
100
LBk, Město SM
OI
5.1.1
Pravidelné (1x ročně) schůzky s neziskovými organizacemi
5.7
2012 a dále
0
-
Město SM
5.2.1
Vytipování možných aktérů přeshraniční a regionální spolupráce (spolky, zahraniční města typu Jelenia Góra, Piechowice, Koločava apod.) v oblasti kultury, řemesel, sklářství atd.
2012
0
-
Město SM, Galerie XY o.s.
Číslo
Název a obsahová specifikace projektu/aktivity
4.2.3
Dokončení hasičské zbrojnice v přízemí spolkového domu v Bítouchově vč. sociálního zázemí
4.3.1
Monitoring potřeb zařízení a vybavení pro mládež a seniory na základě setkání s občanskými sdruženími
4.4.1
Pasportizace ploch pro sport ve městě
4.5.1
Související opatření
- 126 -
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Harmonogram
Náklady (tis. Kč)
Financování
Garant
2012 (zahájeno již 2011)
120
Město SM
Město SM
4.3
2012
10,8
Uživatel, Život 90
o.s. Život 90
Zajištění informovanosti seniorů (prevence, katalog telefonních čísel, zapojení do akcí města)
4.3
2012
10 (ročně)
Granty KÚ, Město SM
Město SM
5.5.1
Vytvoření katalogu služeb (nejen sociálních) v oblasti prevence sociálně patologických jevů u mládeže
4.3
2012
20
Grant, Město SM
Město SM
5.5.2
Koordinační činnost pracovní skupiny pro prevenci sociálně patologických jevů
4.3
kontinuálně
30 (ročně)
Granty, Město SM (spoluúčast na projektech)
Pracovní skupina SPJ
5.6.1
Obnovení činnosti protialkoholní poradny
2012
0
-
Nemocnice SM
5.6.2
Grantové programy v oblasti prevence sociální vyloučení
kontinuálně
30 (ročně)
Město SM, grantové programy
Město SM
5.7.1
Realizace každoročních i ad hoc setkání s občany k budoucímu rozvoje města a k projednání významných projektových záměrů
2012 a dále
0
-
Město SM
Číslo
Název a obsahová specifikace projektu/aktivity
5.3.1
Vytvoření jednotného grafického logotypu města (ve spolupráci s městským architektem, mediální agenturou apod.)
5.4.1
Zavedení tísňové péče pro seniory
5.4.1
Související opatření
5.1
- 127 -
_____________________________________________________________________________________________________
8 SYNTÉZA A NÁVRH REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU
8.1 SYNTÉZA – VYHODNOCENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU Zvolené priority a opatření Programu rozvoje města Semily vychází z definovaných problémových okruhů a dílčích problémů. Na pět problémových okruhů tak navazuje pět priorit, rozdělených do 32 opatření. Některá opatření priority 4 se z důvodu velkého počtu aktivit v nich obsažených dělí dále do několika podopatření. Před zahájením realizace jednotlivých opatření je potřebné posouzení jejich finanční a organizační náročnosti. Ve většině případů na úrovni priorit i opatření platí nepřímá úměra mezi finanční a organizační náročností dané oblasti. Na úrovni priorit je finančně nejnáročnější priorita 4 (Občanská vybavenost, bydlení a veřejná prostranství) a rovněž priority 2 (Doprava a dopravní infrastruktura) a 3 (Životní prostředí a technická infrastruktura), kde však velkou část nákladů tvoří investice jiných subjektů než Města Semily. Oproti tomu mají priority 1 (Ekonomický rozvoj města) a 5 (Občanská společnost a lidské zdroje) předpokládané výdaje pouze v řádech desítek až stovek tisíc korun, ale vyznačují se výrazně vyšší organizační náročností realizace vzhledem k zapojení širokého spektra subjektů z oblasti veřejných služeb a podnikání. Žádné opatření nebylo vyhodnoceno jako finančně a zároveň organizačně nenáročné.
8.2 KROKY PŘI REALIZACI PROGRAMU ROZVOJE MĚSTA SEMILY Pro realizaci PRM SM je nezbytné stanovit pozici Města Semily a roli jeho orgánů. Realizace PRM SM však předpokládá široké zapojení dalších subjektů nyní či potenciálně působících v Semilech, včetně širší veřejnosti.
8.2.1 MĚSTO JAKO KOORDINÁTOR AKTIVIT V REGIONU Město Semily jako okresní centrum má vedle péče o své území také roli obslužného centra v oblasti veřejné správy a služeb i v komerční sféře. V důsledku toho je pro koordinaci rozvoje regionu nezbytné spolupracovat na bázi partnerství a komunikačních platforem s okolními obcemi a městy. Ta v případě spolupráce s veřejnými (města a obce) i soukromými (firmy) organizacemi zahrnují široké spektrum témat: prostorový rozvoj a rozvojové plochy, řešení občanské vybavenosti, rozvoj infrastruktury, ochrana ovzduší a krajiny, cestovní ruch apod. Z tohoto důvodu je vhodné dále rozvíjet spolupráci mezi jednotlivými subjekty na bázi pravidelných i ad hoc jednání odborných pracovních skupin a komisí i schůzek vedoucích představitelů jednotlivých měst, obcí i firem.
_____________________________________________________________________________________________________
8.2.2 PRÁCE S PROGRAMEM ROZVOJE MĚSTA SEMILY Mezi významné rozvojové dokumenty města patří předchozí verze PRM SM a komunitní plán sociálních služeb a dále některé dílčí odvětvové koncepce, studie a analýzy (např. v oblasti školství nebo technické infrastruktury). Komunikace s veřejností se odehrává na různých úrovních v rámci veřejných setkání a diskusí k projektovým záměrům či zmíněného komunitního plánu sociálních služeb. Veřejnost je do diskusí nad budoucností města a nad projektovými záměry dosud zapojena poměrně málo. Město, resp. městský úřad se vyznačuje dosud spíše roztříštěným projektovým a strategickým řízením, které sestává z orgánů politických i výkonných. Na úřadě se o projektové a strategické řízení dělí několik odborů, zejména kancelář tajemníka, odbor správy majetku, odbor finanční a plánovací, odbor investic a oddělení územního plánování. Dosud není stanoven odbor, oddělení či osoba, která by měla na starost koncepční rozvoj města prostřednictvím realizace PRM SM. Pro potřeby zpracování tohoto Programu rozvoje města Semily byla v rámci projektu „Vstřícný úřad – spokojený občan“ vytvořena skupina 9 metodiků (vesměs zástupců jednotlivých odborů městského úřadu). Na politické úrovni se vedle vedení města zabývá strategií rozvoje Semily Výbor pro rozvoj města. Pro potřeby realizace PRM SM je vhodné především vyjasnit kompetence Výboru pro rozvoj města, který by měl důsledněji než dosud plnit roli „politického garanta PRM SM“, a týmu metodiků, který je vhodné zachovat jako výkonný subjekt. Jednání obou subjektů k PRM SM by měla probíhat cca 4-6x ročně. Jako velmi potřebné se v podmínkách města velikosti Semil jeví určení garanta, který bude řídit proces realizace PRM SM. Aktualizace akčního plánu v rámci PRM SM se předpokládá 1-2x ročně, přičemž dílčí úpravy je možné provádět i průběžně. Potřeba aktualizace samotného PRM SM vyvstává v okamžiku, kdy je splněna většina opatření navržených v jeho současné verzi a kdy je třeba modifikovat cíle a priority rozvoje města. Taková situace může nastat přibližně za dobu 4-6 let.
8.2.3 PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ Systém projektového řízení by měl v maximální možné míře využívat existující organizační strukturu města. Ve vazbě na Radu města a Zastupitelstvo města by měl být hlavním poradním orgánem Výbor pro rozvoj města, který průběžně dohlíží na aktualizaci akčního plánu a průběh plnění jednotlivých projektových záměrů. Tým metodiků by měl fungovat jako tým garantů jednotlivých projektových záměrů (každý záměr by měl mít na starost jeden z členů týmu) i jako zprostředkující subjekt mezi vedením města a jednotlivými pracovníky městského úřadu. Projektový cyklus je rozdělen do několika základních kroků, přičemž některé z nich již byly uskutečněny během zpracování PRM SM: 1. Výběr projektu do akčního plánu 2. Technicko-ekonomická příprava projektu (vč. případné žádosti o dotaci) 3. Realizace projektu 4. Monitoring projektu
- 129 -
_____________________________________________________________________________________________________
VÝBĚR PROJEKTU DO AKČNÍHO PLÁNU V prvním kroku je identifikován projekt, případně jiná intervence. Součástí je především identifikace finanční a organizační náročnosti, obsahového zaměření, možného garanta a předkladatele projektu a zejména pak časové priority a naléhavosti realizace projektu. Vybrané projekty jsou zařazeny do akčního plánu (pro roky 2012-2013 zajištěno již v rámci zpracování strategického plánu). Následně je zpracován koncept projektu, který obsahuje základní informace o projektovém záměru přibližně v rozsahu projektové fiche. Výkonný orgán města (zpravidla Rada města ve spolupráci s Výborem pro rozvoj města) posoudí koncept projektu a na základě tohoto hodnocení pověří tým metodiků k přípravě projektu.
TECHNICKO-EKONOMICKÁ PŘÍPRAVA PROJEKTU (VČ. PŘÍPADNÉ ŽÁDOSTI O PODPORU) Tento krok je relevantní pouze u větších investičních projektů nebo projektů, na něž město chce žádat o finanční podporu např. ze strukturálních fondů EU. Tyto projekty zpravidla vyžadují zpracování relativně rozsáhlé technicko-ekonomické dokumentace či podkladů k žádosti o dotaci s nezanedbatelnými finančními náklady (studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů, posouzení dopadu projektu na životní prostředí atp.). Investiční projekty malého rozsahu, neinvestiční akce a organizační změny zpravidla v této fázi vyžadují pouze zpracovat obsahovou specifikaci projektu a uskutečnit příslušná jednání se subjekty, které mají být do realizace projektu zahrnuty.
REALIZACE PROJEKTU Schválené projekty jsou realizovány v souladu s projektovou dokumentací či obsahovou specifikací. Za realizaci odpovídá předem určená osoba (garant), zpravidla člen týmu metodiků. Výstupem je realizovaný projekt.
MONITORING PROJEKTU Tým metodiků předkládá vybranému volenému orgánu města zprávy o průběhu realizace projektu, včetně informací o nápravných či preventivních opatření. V případě spolufinancování projektů z externích zdrojů je třeba ze strany žadatele rovněž průběžně zpracovávat monitorovací zprávy dle podmínek příslušného poskytovatele zdrojů.
- 130 -
