PROGRAM PRO MĚSTO Program rozvoje města na období 2003 - 2006
Město Semily
Zpracoval: Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje
2003
1. STRUČNÝ ÚVOD Program pro město je strategií postupu Zastupitelstva města Semily ve volebním období 2003 2006 a je dokumentem, který vychází z volebních programů stran zastoupených ve vedení města (především v Radě města). Definuje základní cíle a termíny naplnění volebních programů. Na vedení města se na základě volebních výsledků a povolebních jednání podílejí Strana pro otevřenou společnost, Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická. Program není strategií rozvoje města ve smyslu Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a metodických pokynů, z postupů pořizování strategie rozvoje města však vychází. Definuje možnosti a omezení rozvoje města, výsledkem je však pouze program rozvoje na následující čtyři roky s výhledem na další rok po volbách vzhledem k tomu, že na konci funkčního období zastupitelstva se bude připravovat rozpočet města na rok 2007. Podle vyjádření analytiků Ministerstva financí ČR je jedním z podstatných faktorů způsobujících rostoucí zadluženost samospráv neúčinná rozvojová strategie obcí se špatnou občanskou vybaveností. Při financování aktivit se nehledá podstata nadměrného zadlužování obce. Chybou je však i špatná koordinace poskytování státních dotací (potvrzení přidělení dotace proběhne většinou v polovině kalendářního roku, neexistuje forma závazného příslibu dotace na konkrétní rok) a jejich poskytování z mnoha zdrojů (ministerstva, státní fondy). Protože však v současné době nelze většinu velkých investic realizovat bez podpor ze státních nebo jiných zdrojů mimo rozpočet města, je nutné vytvořit strategii rozvoje města a definovat si priority rozvoje tak, aby bylo město na poskytnutí podpory připraveno.
2. PROFIL MĚSTA a) Úvod Podle místní tradice jsou Semily městem, které je zajímavé tím, že na něm není nic zajímavé. Na opačném pólu stojí provedené porovnání Lidových novin z roku 2001, podle kterého je okres Semily (a výzkum byl prováděn především v okresních městech) ideálním místem pro život. Výhodou města je relativně malá nezaměstnanost, poloha v zachovalé přírodě, podnikavý duch obyvatel a podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Při zaměření se na hlavní rozvojové možnosti města lze i během krátkého období dosáhnout znatelných změn ve prospěch města a jeho obyvatel.
b) Charakteristika území Město Semily leží v podhůří západních Krkonoš a Jizerských hor, při soutoku Jizery a Olešky, na úpatí 744 m vysokého Kozákova, který byl ještě v nepříliš vzdálené minulosti vyhledávaným nalezištěm polodrahokamů. Směrem do českého vnitrozemí navazuje Semilsko na oblast Českého ráje. Semilská kotlina se střední nadmořskou výškou 332 metrů je ze všech stran obklopena vrchy a terénní podmínky způsobují problematický přístup do města. Současné území města zahrnuje čtyři dříve samostatné obce - Semily, Podmoklice, Bítouchov a Spálov. Město mělo podle sčítání obyvatel v roce 2001 celkem 9328 obyvatel. Aktuální údaj k 1.1.2002 uvádí počet 9 207 obyvatel. Údaje o výměře obce (v ha) celková výměra zemědělský půdní fond lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy
k.ú. Semily 1080,6 542,8 267,1 23,9 61,2 185,6
k.ú. Bítouchov 370,9 215,2 84,0 5,2 5,3 61,1
2
k.ú. Spálov 179,8 72,6 87,0 3,8 1,9 14,5
celkem 1631,3 830,6 438,1 32,9 68,4 261,2
Základním přírodním fenoménem území je řeka Jizera a vrch Kozákov. Řeka Jizera byla po několika ničivých záplavách začátkem dvacátého století regulována. Ani regulace však nezabránila dalším záplavám. Škody způsobené záplavami jsou však mírné ve srovnání s obdobně často zaplavovanými oblastmi republiky. Dochované fotografie zaznamenaly nejničivější záplavy z 3.8.1888 a 29.7.1897. V minulém století způsobily největší škody záplavy v letech 1978 a 1997. Záplavy menšího rozsahu pak zasáhly město v roce 1998 a 2000. Řeka byla využívána ke koupání a projížďkám na loďkách. Dnes je mimo jiné využívána ke sportovnímu rybolovu. Součástí toku Jizery je soutěska začínající v místní části Bítouchov. Soutěskou je vedena pěší Riegrova stezka a železniční trať do Železného Brodu a celá oblast je vyhlášena přírodní rezervací Údolí Jizery a přírodní památkou Galerie. Vrch Kozákov (744 m n.m.) leží v katastru sousední obce Chuchelna (společně s městem Semily a obcí Záhoří sdružena v Mikroregionu Kozákov). Kozákov je především turistickým cílem a to pro letní i zimní turistiku. V provozu je Riegrova turistická chata (majitelem je Klub českých turistů Semily). V letní sezóně jsou k chatě provozovány dvě turistické autobusové linky, jsou vyznačeny cykloturistické trasy a stýká se zde několik turistických cest. Na vrcholu Kozákova je rozhledna a v zimní sezóně je na severním svahu Kozákova v provozu lyžařský vlek. Příležitosti - jedinečná atraktivní poloha pro další rozvoj místní „měkké“ turistiky - blízkost Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje je příležitostí využít letní i zimní sezónu nabídkou levných služeb a zázemí
Hrozby - problematická dopravní obslužnost, která odrazuje větší investory
c) Obyvatelstvo Údaje o sčítání obyvatel (1.3.2001): počet obyvatel - 9328 ve věku 0-14 - 1556 (16,7%), ve věku 15-59 - 6089 (65,3%), ve věku 60 a více - 1683 (18,0%) počet ekonomicky aktivních obyvatel - 4438 (47,6%) /z toho ženy 2073/ za prací vyjíždí - 1169 (26,3 %) národnostní menšiny - 171 Slováků, 97 Poláků, 21 Romů a další (skutečný počet obyvatel Romské národnosti je odhadován na 300) cizí státní příslušníci - 154 osob (48 Ukrajina, 18 Rusko, 12 Slovensko) Vývoj počtu obyvatel rok 1869 1900 1930 1950 počet obyvatel 4 219 6 305 7 396 6 844 - muži - ženy - Bítouchov 601 964 949 582 - Podmoklice - Spálov 297 264 242 185 1) údaj k 15.11. 2) údaj k 1.1. 3) údaj k 1.3.2001 (oficiální sčítání obyvatel ČSÚ)
1961 7 081 3359 3722 518
1970 8 077 3802 4275 458
142
116
Příležitosti - velká část občanů soukromě podniká, ale prozatím samostatně, nezakládají drobné firmy pro 5-10 zaměstnanců (- hledání možnosti „podpory úspěšných“) - zapojení cizích státních příslušníků do těch pracovních oblastí, kde chybí pracovní síly (např. stavebnictví, sezónní práce)
1980 8 464 4040 4424 359 5087 97
19912) 19991) 20013) 9 399 9 193 9 328 4533 4487 4870 4841 304 6531 94
Hrozby - velký pokles mladých lidí, část populačně silných ročníků z let 1970-80 je ve městě hlášena, ale žije na území jiného města - nesleduje se podíl a možnosti asimilace občanů cizích národností
3
d) Bytová výstavba V Semilech územně převažuje zástavba v rodinných domech, v počtu bytů je převažuje bydlení v obytných domech s více byty. Je to dáno čtyřmi oblastmi, ve kterých jsou umístěna sídliště v Podmoklicích Na Olešce, sídliště Pod nádražím, sídliště Pod Černým mostem a největší sídliště Řeky (nejnovější výstavba v letech 1980-90). Výstavba rodinných domů je situována v místních částech Nad Školami, Letná, Vinice a v okrajových částech (a bývalých samostatných obcích Bítouchov a Spálov Domovní a bytový fond* Domy neobydlené Byty trvale neobydlené trvale obydlené úhrnem celkem obydlené celkem z toho RD 1 337 1 110 885 227 3 809 3 417 392 * údaje k 1.3.2001 (týká se obecního i soukromého vlastnictví) dle ČSÚ (Použitý pojem neobydlené byty a domy = rekreační pobyt, majitel má trvalé bydlení v jiném městě, netýká se domů ve vlastnictví města Semily s výjimkou domů určených k demolici - v roce 2001 to byly 2 domy)
Město Semily vlastní v současné době 2 rodinné domy (jeden užíván pro bydlení, druhý užívá Sokol) a 556 bytů, které slouží k nájemnímu bydlení. Při dosud probíhající privatizaci bytů se jich nejvíce prodalo v roce 1995 a na přelomu roku 2001/2002. Počátkem roku 2003 úřad evidoval 247 žádostí o přidělení bytu, přičemž některé žádosti byly staré již 10 let. Příležitosti - státní podpora výstavby nájemního bydlení - dostatek vhodných ploch pro výstavbu rodinných domů
Hrozby - odchod obyvatel do měst s nabídkou nájemního bydlení (kratší čekací lhůty) - nepřipravenost inženýrské infrastruktury v lokalitách vhodných pro výstavbu rodinných domů
e) Dopravní infrastruktura Územím města prochází silnice II/289 Roprachtice, rozcestí - Slaná (Bořkov), rozcestí, II/292 Železný Brod - Výchová nad Jizerou, II/288 Železný Brod - Podbozkov - Semily, Cimbál (křiž. II/289), III/2829 Semily - Chuchelna, Bačov - Radostná pod Kozákovem, III/2889 Semily - Spálov, III/2892 Semily - Bítouchov u Semil, III/2893 Semily - Benešov u Semil, III/2894 Semily, odb.Příkrý - Nouzov, silnice III/2922 Semily - Chuchelna - Záhoří a III/2923 křiž. Chuchelna - Klinkovice. Z hlediska intenzity dopravy je nejvýznamnějším spojením silnice II/289 do Košťálova a Lomnice nad Popelkou (denní intenzita 5 538 vozidel). Délka komunikací na území města je u silnic II. třídy 11,6 km, u silnic III. třídy 12,5 km a u místních komunikací 25,97 km. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem Libereckého kraje, místní komunikace jsou městským majetkem. Pro potřeby turistiky a cykloturistiky jsou využívány některé zemědělské a lesnické obslužné komunikace, které jsou ve většině případů v soukromém vlastnictví. Územím prochází dvě železniční tratě - 030 Pardubice - Liberec se stanicí Semily (celostátní trať) a 036 Železný Brod - Tanvald - Liberec se zastávkou Spálov (regionální trať). Trať ze Železného Brodu do Tanvaldu a Liberce je součástí projektu Regiotram Nisa, který by měl na železnici zavést moderní a intenzivnější způsob provozu. Hromadnou autobusovou dopravu zajišťuje ČSAD BUS Semily a.s., další soukromá linka na místních spojích neexistuje, do města zajíždí provozovatelé dálkových linek - Osnado Trutnov s.r.o., JUDr. Jan Hofmann Praha, ČSAD Mladá Boleslav a další. Železniční doprava je dosud provozována monopolním provozovatelem ČD s.p. (od roku 2003 akciová společnost). Příležitosti - lepší využití železnice - zrychlení dopravy především ve směru na Turnov a Liberec - zapojení dálkové autobusové dopravy do systému letní turistické dopravy - podpora státu při výstavbě cyklostezek nebo oprav komunikací pro cyklotrasy
Hrozby - zhoršující se kvalita povrchu komunikací - nedostatečné vynakládání prostředků do oprav místních komunikací - pokles významu trati Hradec KrálovéJaroměř-Turnov může znamenat odklon vedení dálkové železniční dopravy
4
f) Technická infrastruktura Zásobování pitnou a užitkovou vodou (majitel - Svazek města Semily a obcí Benešov a Chuchelna, provozovatel - VaK a.s. Turnov) - zdroj Vošmenda: čerpání vody z jímání v údolí potoka Vošmenda do vodojemu na Cimbále a rozvod do Semil, Chuchelny a Benešova u Semil - zdroj Jílovecký potok: rozvod z vodojemu v Jílovcích do starého centra Semil (okolí radnice, Komenského nám. a ulic Cihlářská a Jílovecká) - čerpání vody z úpravny na Příkrém do místní části Nouzov Likvidace odpadních vod (majitel - město Semily, provozovatel - VaK a.s. Turnov) - centrální čistírna odpadních vod v Bítouchově (zprovozněna v roce 1994) - probíhající realizace výstavby hlavního kanalizačního sběrače (stoka A) směrem k nemocnici - nutnost napojení většiny obyvatel v zastavěné části údolí řeky na kanalizaci z hlediska čistoty vody a z hlediska malé možnosti jiného způsobu odkanalizování (septik, malé domácí čističky odpadních vod) - nevyhovující jílovité podloží neumožňuje vsakování a zvodnění podloží způsobuje sesuvy - nutnost řešení odvedení dešťových vod do hlavních vodotečí formou oddílné kanalizace nebo obnovení původních roklí Energetika (majitel a provozovatel - Východočeská energetika a.s. ) - rozvodna na Rovném - malá vodní elektrárna v Podspálově - veškeré investiční a provozní záležitosti jsou v kompetenci majitele Plynofikace (majitel a provozovatel - Východočeská plynárenská a.s.) - vysokotlak vede na hranici katastru města Semily a obce Chuchelna - město je z velké části plynofikováno - veškeré investiční a provozní záležitosti jsou v kompetenci majitele Dodávky tepla a teplé vody (majitelem jsou soukromníci u domácích zdrojů a Městská bytová správa Semily, s.r.o. v případě centrálních kotelen) - centrální dodávka tepla a teplé vody je realizována především na sídlištích (Řeky, Pod nádražím, Oleška) Příležitosti - kromě zásobování obyvatel pitnou vodou je vodovod a kanalizace jedním ze stabilních příjmů rozpočtu města - je možno v krátké době realizovat velkou část kanalizační sítě za podpory české vlády a fondů EU - malá vodní elektrárna by měla být využita pro cestovní ruch - technické památky - využití biomasy a větrné energie
Hrozby - nemožnost napojení na kanalizaci omezuje možnosti výstavby v mnoha lokalitách (Vinice, Bítouchov) - z důvodu realizace jednotné kanalizace je čistírna odpadních vod přetížena dešťovými vodami při srážkách - je malá ochota zabývat se alternativními zdroji energie, vzniká závislost na plynu a jeho ceně
g) Hospodářství - zaměstnanost, podnikání, zemědělství a lesní hospodářství Nezaměstnanost ve městě se pohybuje již několik let na úrovni okolo 7%, v poslední době mírně stoupá. Do oblasti zaměstnanosti je nutno zahrnovat i okolní obce, pro které je nabídka pracovních příležitostí v Semilech častou jedinou možností zaměstnání. Nezaměstnanost v obcích se příliš neliší od Semil, v průměru se pohybuje na nižší úrovni okolo 5% s výjimkou obce Benešov u Semil, kde se pohybuje nad 8%, krátkodobě dokonce nad 10%. Mezi požadované profese patří manipulační dělník v průmyslu, kovoobráběč, švadlena, stavební dělníci, brusič skla a dělníci v zemědělství. Naopak mezi nezaměstnanými se nejčastěji objevují středoškoláci v oboru ekonomie a podnikání, prodavačky, zedníci, truhláři a tkadleny. Z přehledu (poskytl Úřad práce v Semilech v březnu 2001) vyplývá, že některé obory jako stavebnictví nebo textilní průmysl se vyskytují u nabídky tak u poptávky profesí. V těchto případech se zřejmě jedná o problém nízkého platu vůči výši podpory v nezaměstnanosti nebo o práci ve směnách.
5
Soukromé podnikání se po roce 1990 orientovalo na vznik drobných živnostníků, kteří však podnikají jednotlivě a ve většině případů ani ti úspěšní nezakládají drobné firmy pro 5-10 zaměstnanců. Počet podnikajících fyzických osob je na okrese Semily vysoko nad celostátním průměrem a svědčí o aktivitě a podnikatelském duchu. Podnikání v zemědělství a lesnictví nehraje v území výraznější úlohu než v jiných regionech. Vzhledem k údržbě krajiny a terénním podmínkám probíhá zalesňování nepřístupných nebo podmáčených svahů nevyužitelných pro zemědělskou činnost. Zemědělská výroba se vzhledem ke klimatickým podmínkám orientuje na nenáročné plodiny. Výhledově bude klesat produkční činnost a zemědělství se bude orientovat na údržbu krajiny. V případě podpory ekologické výroby a podpory alternativních zdrojů energie (biomasy) je prostor pro chov dobytka nebo pro pěstování rychle rostoucích dřevin (štěpky) nebo technického konopí. Příležitosti - vytvořit podmínky pro podporu drobných podnikatelů k zakládání drobných provozoven - připravit programy pro asimilaci emigrantů z východních zemí, kteří zajistí dělnické práce ve stavebnictví nebo průmyslu - podpora ekologického hospodaření a podpora alternativních zdrojů energie zajistí zaměstnání v zemědělství a lesnictví - zlepšením dopravní dostupnosti hromadné dopravy do Turnova lze využít vyšší nabídky zaměstnání (vznik průmyslové zóny)
Hrozby - v případě jednosměrného zaměření zemědělství na produkci dojde k jeho dalšímu omezení v regionu - v případě nedostatečné podpory drobných zaměstnavatelů bude jakékoli propouštění velkých podniků znamenat nebezpečí nárůstu nezaměstnanosti nebo odchodu obyvatel za prací mimo město - zcela chybí informace a koordinace záměrů se sousedním Železným Brodem (nabídka pracovních příležitostí ve sklářství)
h) Sociální, zdravotnická a školská infrastruktura Sociální služby Město provozuje Sociální služby Semily sdružující tři sociální zařízení - Domov důchodců v Bavlnářské ulici (Řeky), Penzion pro seniory v Bavlnářské ulici (Řeky) a Dům s pečovatelskou službou v Mizerově ulici. Tato nabídka je z hlediska možností města v současné době na maximální výši. Nedostatečně se prozatím využívá doplňkových služeb, jako je donáška nebo péče přímo v domácnostech a spolupráce s charitami nebo náboženskými společnostmi. Zdravotnické služby Ve vlastnictví města je ze zdravotnických zařízení Nemocnice s poliklinikou v Semilech, která nabízí většinu nutných zdravotnických služeb a v oblasti léčby kloubového a pohybového ústrojí patří mezi špičková zařízení v rámci republiky. Nemocnice dosud nemá finanční problémy rozsahu, jako jiná zdravotnická zařízení v republice, je však nutno sledovat možnosti zajištění dalších zdrojů pro činnost nemocnice a zlepšování služeb pacientům. Ostatní služby jsou zajišťovány na privátní úrovni s tím, že je zajištěna převážná většina zdravotnických a rehabilitačních služeb. V blízkosti Riegrova náměstí jsou dvě lékárny s kompletní nabídkou léků a vybraného drogistického zboží. Školství Zastupitelstvo města Semily schválilo v říjnu 2003 Koncepci rozvoje školství v Semilech do roku 2006. Z koncepce vyplývá, že v jednotlivých objektech je dle stávajícího stavu následující počet využitých učeben, jejichž počet se po dostavbě ZŠ v Řekách již nebude navyšovat - ZŠ Ivana Olbrachta 15 tříd (z toho v budově na Komenského náměstí 6 tříd), ZŠ Dr. F.L.Riegra 21 tříd (budova v Jizerské a Žižkově ulici), v prosinci 2003 dochází k přestěhování 1. stupně z odloučeného pracoviště v Žižkově ulice do hladní budovy v Jizerské ulici, ZŠ Waldorfská v Tyršově ulici s devíti třídami bude přemístěna do rekonstruované budovy v Žižkově ulici, kde se uvažuje s třídami a případným zázemím pro Waldorfské lyceum. Kromě základních škol město provozuje Základní uměleckou školu na Komenského náměstí, Zvláštní školu dočasně umístěnou v Bořkovské ulici s předpokladem přestěhování do ZŠ v Řekách a SVČDM v Husově ulici s předpokladem přestěhování do budovy Vojenské správy.
6
Náklady vynaložené na běžný provoz škol dle schválených rozpočtů: škola 2000 2001 2002 I.ZŠ Ivana Olbrachta (včetně jídelny)* 2,43 mil. Kč 2,52 mil. Kč 2,73 mil. Kč II.ZŠ Dr. F.L.Riegra (včetně jídelny) ** 3,31 mil. Kč 3,92 mil. Kč 4,26 mil. Kč III.ZŠ Waldorfská 1,26 mil. Kč 1,06 mil. Kč 1,16 mil. Kč ZUŠ Komenského nám. 0,82 mil. Kč 0,87 mil. Kč 0,95 mil. Kč Zvláštní škola 0,39 mil. Kč 0,56 mil. Kč 0,54 mil. Kč celkem 8,21 mil. Kč 8,93 mil. Kč 9,64 mil. Kč )* odhadem na provoz budovy na Komenského náměstí 35%, na pronájem v Gymnáziu I.Olbrachta 65% )** odhadem na provoz budov v Řekách asi 75%, na budovu v ul. J. Žižky 25% Základními cíli města je zefektivnění provozu škol při zachování úrovně podmínek vzdělávání (případně jejich zlepšení) a při zachování stávajícího počtu žáků v učebnách nepřesahujícím tabulkové hodnoty a zřízení Waldorfského lycea v Semilech jako školy zahrnuté do základního systému středních škol. Ve spolupráci s Gymnáziem Ivana Olbrachta v Semilech je záměrem zřízení vyšší odborné školy. Vzhledem k tomu, že se na trhu práce v Semilech obtížně realizují maturanti v oboru ekonomie a podnikání, kteří mají předpoklady k soukromému podnikání, je zřejmé, že chybí také učební obor se zaměřením na seznamování se s právními předpisy pro zakládání firem a případným předáváním podnikatelských zkušeností. Příležitosti - možnost zaměstnání méně kvalifikovaných sil se nabízí při donáškové nebo pečovatelské službě v domácnostech seniorů - využití dobrého jména nemocnice při propagaci města - zřízení Waldorfského lycea - za vzděláním přijde mládež z velké části bývalého východočeského a severočeského kraje - zřízení vyšší odborné školy se zaměřením na cestovní ruch a základy podnikání či jiný obor
Hrozby - stoupající počet obyvatel nad 60 let bude vyžadovat větší rozsah sociálních služeb - při nedostatečném a nesystémovém řešení problémů nemocnic se může dostat do finančních problémů také semilská nemocnice
i) Kulturní a společenský život Město provozuje několik kulturních zařízení - Kulturní centrum Golf, kino Jitřenka, Muzeum a Pojizerskou galerii, Městskou knihovnu a Městské informační středisko. Další kulturní zařízení (především výstavní sály) jsou provozovány jinými subjekty (Galerie 32, Státní okresní archív). Stav především kulturního centra a kina je neuspokojivý, kulturní centrum je dosud majetkem odborů a o jeho převodu na město se jedná. Objekt kina je léta udržovaný pouze drobnými opravami a prozatím nedošlo k rozsáhlé rekonstrukci (ani není plánována). Objekt obsahuje nevyužité prostory v patře, které byly dříve užívány pro jednání zastupitelstva a dnes jsou pouze využívány pro několik málo plesů s tím, že je zde nevyhovující sociální zařízení. Oblast kulturního a společenského života se soustřeďuje na několik opakovaných kulturních, společenských a sportovně-turistických akcí : Jazz pod Kozákovem (hudební festival), Semilský paroháč (divadelní přehlídka), Rockování na Olešce (koncert), besedy o cestování, literární a historické procházky, plesy, Májový pochod Járy Cimrmana, Semily Cup (fotbal žáků), Turistický pochod maturantů a pochod Račí stezkou, cyklistické závody, golfové turnaje nebo kulturní dětský pořad Patříme k sobě a gymnáziem každoročně pořádaná Academia. KCG každoročně organizuje Klub přátel hudby. Ve městě se nachází několik kulturních památek - kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele, Muzeum a Pojizerská galerie, domy č.p. 73 a 410 v Husově ulici, sokolovna, roubené domy č.p. 102 104 v Jílovecké ulici, Mariánský sloup na Komenského náměstí, sochy Dr.F.L.Riegra, sv. Václava a sv. Anny, sousoší A. Staška a I.Olbrachta, kašna u hřbitova na Koštofranku a secesní hotel Obecní dům. V okrajových částech města se nachází několik malých roubených kapliček a zvoniček, z nichž ta v Bítouchově je památkově chráněná.
7
Příležitosti - propagovat stávající kulturní a společenské akce, a to i mimo město - formou kalendáře a dohody s provozovateli vytvořit nabídku letní kulturní sezóny - při organizování kulturních a sportovních akcí využívat více podpory z mezinárodních fondů a spolupráce s partnerskými městy - vytvářet kulturní a sportovní akce pro mládež
Hrozby - většina kulturních zařízení je během července a srpna zavřena - provoz kulturních zařízení je dotován pouze městským rozpočtem, který nemá dostatek zdrojů - chátrající stav budov kina a kulturního centra znamená vyšší náklady na budoucí opravy, peníze na opravy jsou vynakládány bez zvážení budoucího využití - malá tolerance vůči zábavě mladých lidí
j) Životní prostředí Jak již bylo uvedeno v úvodní kapitole, na územní města se nachází několik významných přírodních památek. Je to především přírodní rezervace Údolí Jizery o rozloze 69,9 ha a přírodní památka Galerie o 6,35 ha. Vyhlášeným významným krajinným prvkem je městský lesopark Palackého sady o rozloze 6 ha. Chráněná území tvoří asi 4,5% rozlohy města. Ještě významnějším prvkem je celková rozloha lesů, která činí 438,1 ha (26,9%). Lesy jsou nejen dosud málo využívaným hospodářským faktorem, ale také prvkem kulturním a s velkým významem pro zdraví obyvatel. Z dalších významných složek životního prostředí protéká územím řeka Jizera a potok Oleška, částečně se území dotýká řeka Kamenice (Spálov). Čistota vodních toků se za posledních deset let zvýšila, což je způsobeno jak čištěním odpadních vod, tak především útlumem průmyslu na horním toku Jizery. Zemědělská půda je nadále využívána pro intenzivní zemědělskou činnost, užívají se chemická hnojiva a neobnovují se remízky. Orba po vrstevnicích probíhá jen na malé rozloze a nadále se půda po deštích splavuje do vodních toků, které se zanášejí. Převedením vytápění na plyn nebo jiné způsoby vytápění s výjimkou spalování pevných paliv došlo ke zlepšení ovzduší v dolní části města během zimních měsíců. Lze považovat za skutečnost, že ovzduší v Semilech patří k nejčistším v rámci republiky a dokonce se uvažovalo o zřízení objektu pro ozdravné pobyty dětí s dýchacími potížemi. Příležitosti - využívat část lesů ve vlastnictví města k hospodářské činnosti - využít faktu zdravého životního prostředí pro propagaci města a pro turistiku - pokusit se nalézt vhodný objekt nebo pozemek pro výstavbu objektu pro léčebné pobyty dětí s dýchacími potížemi nebo pro školy v přírodě
Hrozby - sledovat vliv zemědělské činnosti na krajinu a vodní toky a hledat se zemědělci možnosti snížení negativních vlivů
k) Cestovní ruch Ve městě bylo rekonstrukcí Riegrova domu na náměstí zřízeno Městské informační středisko. Slouží jak pro informování turistů, tak pro místní obyvatele (informace o jízdních řádech, podávání inzerátů do televize a další). Pracovníci jsou schopni podat veškeré informace mimo češtiny také v němčině a angličtině, připravují se informační materiály v holadštině a polštině. Současně s informacemi středisko připravuje projekty na rozvoj cestovního ruchu a spolupracuje s Agenturou regionálního rozvoje v Liberci (informační tabule, dotyková informační obrazovka na Riegrově náměstí, značení cyklotras). Propagace města je zaměřena na zajímavosti přímo ve městě, ale také na širší region - vrch Kozákov v Chuchelně, Bozkovské dolomitové jeskyně a další. Při přípravě projektů „propagace“ se navázala spolupráce mezi mikroregiony Kozákov (Semily), Pojizeří (Benešov u Semil) a Tábor (Lomnice nad Popelkou). Spolupráce mezi informačními středisky existuje také směrem do Turnova, Jilemnice, Železného Brodu a Vysokého nad Jizerou. Během posledních dvou let se podařilo zavést „turistickou značku“ Horní Pojizeří, pod kterou jsou společné materiály vydávány. V rámci letní
8
turistiky se město propaguje v souvislosti s turistickým marketingovým regionem Český ráj, v rámci zimní turistiky se podobná vazba na Krkonoše ještě nevytvořila. S využitím projektů Phare se opravují turistické stezky a značí se cykloturistické trasy. Dalším cílem je dovybavit vstupní místa na Riegrovu stezku v Bítouchově a v Podspálově a opravit komunikace, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy. Přestavbou nevyužívaného objektu mateřské školy v Bítouchově u Semil lze docílit zřízení „Evropského domu mládeže“ s využitím pro setkávání mládeže partnerských měst a pro akce organizované mládežnickými cestovními kancelářemi. Budova bude rovněž využívána pro turisty v době konání hromadných akcí. Příležitosti - vyhlášení Měsíčního údolí na Kozákově přírodní památkou UNESCO - vybudování nástupních míst na Riegrovu turistickou stezku včetně tábořiště v Bítouchově - společná propagace v rámci oblasti Horní Pojizeří s nabídkou zázemí v Semilech a Lomnici nad Popelkou - tvorba Evropského domu mládeže
Hrozby - malá aktivita podnikatelů při spolupráci s Městským informačním střediskem - malý zájem ze strany Železného Brodu
l) Hospodaření města Hospodaření města se odvíjí od rozpočtových možností. Většina rozpočtu (asi 80%) je využívána na zákonem dané výdaje nebo na provoz městského úřadu. Zbylá částka (asi 20%) je využita na investice a opravy a také na splátky půjček na investice. Jedinou výjimkou byl prodej akcií VČP a.s a VČE a.s. v uplynulém období, kde zisk byl využit pro dokončení výstavby sportovní haly. Dalším zdrojem financí jsou státní podpory a fondy EU (v regionu především fond Phare). Rozpočet města Semily (v mil. Kč) 1997 Daňové příjmy 43,3 Nedaňové příjmy 20,8 Kapitálové příjmy 1,2 Přijaté dotace 13,5 88,8 Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Financování
73,4 24,1 97,5 8,7
1998 49,6 28,5 9,5 28,0 115,6
1999 49,4 30,8 29,9 27,9 138,0
2000 53,6 43,7 14,8 43,4 155,5
2001 54,6 30,5 11,6 94,1 190,8
90,4 23,4 113,8 -1,8
89,2 26,9 116,1 -21,9
110,6 59,4 170,0 14,5
130,7 66,2 196,9 6,1
2002 57,6 13,9 17,2 83,1 171,8 136,2 37,1 173,3 1,5
Z uvedeného přehledu vyplývá, že velmi rychle narůstají běžné výdaje, které ovšem nejsou kryty daňovými a nedaňovými příjmy. Teprve podrobnějším prozkoumáním je však možné zjistit, jak se tyto výdaje projevují v hospodaření města mimo nutné výdaje dané zákonem a provozem úřadu. Je možné, že jsou částečně kryty dotacemi. Přehled závazků Města Semily k 31.12.2001: a) úvěr u KB a.s., pobočka Semily 13,2 mil. Kč (splátky do r. 2009) b) úvěr u KB a.s., pobočka Semily 4,0 mil. Kč (splátky do r. 2007) c) úvěr u Union Banky a.s., Hradec Králové 6,8 mil. Kč (splátky do r. 2007) d) návratná finanční výpomoc na výstavbu Čistírny odpadních vod 4,6 mil. Kč (splátky do r. 2003) e) návratná finanční výpomoc na modernizaci bytového fondu - Fond rozvoje bydlení 2,8 mil. Kč (splatná jednorázově v r. 2006) f) půjčka od SFŽP ČR na výstavbu kanalizace 1,2 mil. Kč (splátky do r. 2009) g) úvěr u Union Banky a.s., Hradec Králové 22,0 mil. Kč (splátky do r. 2007) /kotelna Řeky/ Příležitosti - využívání dotací z fondů EU - využívání levných půjček jako doplňků k dotacím - příprava projektů a soustředění se pouze na několik významných investic
Hrozby - nepřipravenost projektů a tím i městských rozpočtových zdrojů - investice, které nebudou přinášet zisk (nedostatečný marketing města)
9
10
