STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTA

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionální studia

S TRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTA BEROUNA diplomová práce

Autor: Bc. Lenka Trunečková Vedoucí práce: Ing. Milan Damborský Rok: 2009

Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra regionálních studií

Národohospodářská fakulta 2008/2009

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce:

Bc. Lenka Trunečková

Studijní program:

Ekonomie a hospodářská správa

Obor:

Regionální studia

Název tématu:

Strategický rozvoj města Berouna

Rozsah práce:

60-70 stran

Zásady pro vypracování: 1. Teoretická část práce se zaměří na popis obecných metod strategického plánování. 2. Praktická část práce se zaměří na socioekonomickou a SWOT analýzu města Berouna a vymezení možností a bariér rozvoje města. 3. Cílem práce je za pomoci teoretických poznatků z oblasti strategického rozvoje a plánování vymezit možnosti a limity rozvoje města Berouna. 4. Pro zpracování práce budou využity metody socioekonomické analýzy, deskripce a syntetizace poznatků.

Seznam odborné literatury: 1. MAIER, K. -- ČTYROKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada, 2000. ISBN 8071696447. 2.

PEKOVÁ, J. -- JETMAR, M. -- PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN 9788073573515.

3. TOTH, P. Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 8070796936. 4.

WOKOUN, R. Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie. Praha: Linde, 2008. ISBN 9788072016990.

Datum zadání diplomové práce:

únor 2009

Termín odevzdání diplomové práce:

červen 2009

Bc. Lenka Trunečková řešitelka

Ing. Milan Damborský vedoucí práce

prof. RNDr. René Wokoun, CSc. vedoucí ústavu

doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. děkan NF VŠE

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Bc. Lenka Trunečková V Berouně, dne 11.8.2009

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomohli při vzniku této práce. Především chci poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Milanu Damborskému za cenné rady a vedení této práce.

Anotace Diplomová práce je zaměřena na využití strategického plánování v možnostech rozvoje konkrétního města. Cílem práce je využitím teoretických poznatků ze strategického plánování a rozvoje území vymezit možnosti a limity rozvoje konkrétního území. V teoretické části vymezuje pojem města a jeho charakteristiku a funkce. Dále je teoretická část zaměřena na pochopení významu regionálního rozvoje a strategického plánování pro rozvoj určitého území. V další části je charakterizovaná konkrétní obec, město Beroun a provedena socioekonomická analýza a SWOT analýza. Jsou vymezeny slabé a silné stránky rozvoje města. Dále jsou stanoveny možnosti, bariéry a limity rozvoje města Berouna na základě vypracovaných analýz.

Annotation This thesis is focused on utilization of strategical planning of possibility on development in concrete town. The aim of this thesis is utilization teoretical knowledge of strategical planning and territorial development and defines possibilities and limits of town development in concrete town. In the theoretical part, the concept of town is defined and main functions of the town are determined. Further on the theoretical part is described importance of strategical planning and regional development for development of concrete territory. In practical part, town Beroun is characterized and implement complex socioeconomic analysis and SWOT analysis. The strength and weakness are defined. Potential and barriers of town Beroun are determined in terms of performed analyses.

Obsah Obsah.................................................................................................................................6 Úvod.................................................................................................................................. 8 1

Teoretická východiska strategického plánování .................................................... 10 1.1

Co je to sídlo ..................................................................................................... 10

1.2

Obec .................................................................................................................. 10

1.3

Město ................................................................................................................ 13

1.3.1

Různé definice města ............................................................................... 13

1.3.2

Charakteristika města .............................................................................. 14

1.4

1.4.1

Faktory ovlivňující regionální rozvoj ...................................................... 17

1.4.2

Oblasti podpory regionálního rozvoje ..................................................... 18

1.5

2

Nástroje ovlivňující municipální rozvoj ........................................................... 19

1.5.1

Rozpočet měst ......................................................................................... 19

1.5.2

Územní plánování .................................................................................... 22

1.5.3

Strategické plánování .............................................................................. 26

Komplexní analýza města Beroun ......................................................................... 33 2.1

Základní charakteristika města ......................................................................... 33

2.2

Sociální analýza ................................................................................................ 36

2.2.1

Obyvatelstvo ............................................................................................ 36

2.2.2

Bydlení .................................................................................................... 40

2.2.3

Sociální infrastruktura ............................................................................. 43

2.2.4

Kultura, sport, volnočasové aktivity ve městě......................................... 45

2.3

3

Regionální rozvoj .............................................................................................. 17

Ekonomická analýza ......................................................................................... 47

2.3.1

Ekonomická situace ve městě a trh práce ................................................ 47

2.3.2

Hospodaření a rozpočet města ................................................................. 50

2.3.3

Infrastruktura ........................................................................................... 51

2.3.4

Cestovní ruch ........................................................................................... 54

2.4

Environmentální analýza .................................................................................. 55

2.5

SWOT analýza .................................................................................................. 56

Možnosti rozvoje města Berouna a jeho bariéry ................................................... 62 3.1

Doprava ............................................................................................................. 62

3.2

Prostředí města .................................................................................................. 64

Závěr ............................................................................................................................... 68 Přílohy............................................................................................................................. 70 Seznam literatury a dalších použitých zdrojů ................................................................. 73 Seznam tabulek ............................................................................................................... 76 Seznam grafů a obrázků .................................................................................................. 76 Seznam příloh ................................................................................................................. 76 Summary ......................................................................................................................... 78 Keyword.......................................................................................................................... 78 JEL classification ............................................................................................................ 78

Úvod Cílem této diplomové práce je vymezit možnosti, bariéry a limity rozvoje města Berouna. Bariéry a možnosti rozvoje města se vymezí na základě provedené sociální, ekonomické a environmentální analýzy města. Město Beroun je středně velké město rozkládající se na soutoku dvou řek – Berounky a Litavky. Má velice atraktivní polohu ve Středočeském kraji v zázemí pražské aglomerace. Je to dynamické atraktivní město s dlouholetou historií sahající až do 13. století. Práce je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou část a praktickou část. Obě části jsou dále členěny na dílčí kapitoly a podkapitoly. První kapitola se zabývá teoretickými východisky strategického plánování. Nejprve stručně charakterizuje co je obec, sídlo, město a jaké má funkce, znaky a jaké jsou důvody jeho existence. V další části této kapitoly je vysvětlen pojem regionální rozvoj. Jsou zde vyjmenovány faktory, které ovlivňují regionální rozvoj a vymezeny oblasti podpory regionálního rozvoje. Nejdůležitější částí této kapitoly je poslední podkapitola. Jsou v ní uvedeny hlavní nástroje, kterými se dá ovlivnit municipální rozvoj. Jsou to jednak finanční nástroje, které ovlivňují dění ve městě přes sestavovaný rozpočet města. Dále je to územní plánování a strategické plánování, které vytváří předpoklad pro efektivní rozvoj města. V další prakticky zaměřené kapitole je provedena komplexní analýza města Berouna, která se člení na sociální analýzu, ekonomickou analýzu a environmentální analýzu. V této kapitole jsou uvedeny všechny základní důležité informace o městě a je podán ucelený pohled na město. Z této kapitoly se vychází i v další části práce, kde jsou provedeny SWOT analýzy zabývající se hlavními oblastmi rozvoje města. Jsou to obyvatelstvo, ekonomická situace ve městě, infrastruktura, cestovní ruch a životní prostředí. Závěrečná kapitola se věnuje možnostem rozvoje města. Jsou zde zaznamenány hlavní problémové oblasti, vymezeny bariéry a limity daného území a návrhy řešení této situace. Je rozdělena na dvě hlavní oblasti – doprava a prostředí města, do kterého spadá životní prostředí, sociální a ekonomické podmínky i atraktivita města pro turisty. 8

V závěru práce dojde ke shrnutí získaných poznatků o městě a kompletnímu shrnutí bariér a možností rozvoje města.

9

1 Teoretická východiska strategického plánování 1.1 Co je to sídlo Sídlo je považováno za základní jednotku osídlení. Sídlem se rozumí každé obydlené místo i s příslušnými plochami, které jsou obyvatelstvem bezprostředně užívány. Koncentruje se v nich obyvatelstvo a jsou centrem veškerého jejich dění. Sídla jsou různá svou velikostí i funkcemi, které plní. Dnešní podoba sídel je způsobena jejich dlouhým historickým vývojem. Různorodost sídel je dána hlavně způsobem života jejich obyvatel. Na podobu sídel má vliv velké množství faktorů, které můžeme rozčlenit

do

3

skupin

–

přírodní

podmínky,

socioekonomické

podmínky

a administrativní a politické uspořádání. Z přírodních podmínek záleží hlavně na reliéfu, klimatu, vegetačním pásu a hydrologických poměrech. Ze socioekonomických podmínek je důležitý stupeň rozvoje společnosti, její organizace, struktura obyvatelstva a výroby, doprava, služby a mnoho dalších. Rozlišují se dva základní typy sídel – venkovská a městská.1

1.2 Obec Obec je základní územně samosprávný celek. Každé sídlo je součástí nějaké obce. Obec se může skládat z jednoho nebo i více sídel. Každá obec je začleněna do obvodu vyššího územně samosprávného celku. V České republice jsou to kraje. Obce se mohou slučovat, rozdělovat nebo spolupracovat ve formě dobrovolného svazku obcí, smlouvy o sdružení nebo jiného seskupení. Rozlišuje se dvojí působnost obce. Obec rozhoduje v samostatné působnosti nebo v přenesené, kdy plní úkoly svěřené státem. Rozlišujeme několik typů obcí: 2 obce (které nejsou městy) města

1

Kolektiv autorů, Úvod od regionálních věd a veřejné správy, 2004, str. 24-25

2

Peková, Pilný, Jetmar, Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, str. 119-121

10

městys statutární města Hlavní město Praha Vnitřní uspořádání měst a obcí se příliš neliší, u větších měst je však členitější. Rozsah v samostatné působnosti je u obcí i měst stejný, liší se množství kompetencí v rámci přenesené působnosti při výkonu státní správy. Podle přenesené působnosti rozeznáváme kategorie obcí:3 Obce Obce s matričním úřadem Obce se stavebním úřadem Obce s pověřeným obecním úřadem Obce s rozšířenou působností

Orgány obcí:4 Zastupitelstvo je kolektivní volený orgán, počet jeho členů závisí na velikosti obce. Zastupitelstvo v samostatné působnosti rozhoduje například o programu rozvoje, rozpočtu obce, výši odměn, hospodaření s majetkem obce, poskytuje půjčky, vydává obecně závazné vyhlášky. Ze svých členů volí členy rady obce. Rada je výkonným orgánem, který v samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu. V rámci přenesené působnosti vykonává státní správu na základě zákonného zmocnění. Starosta je v čele rady obce, připravuje, svolává a řídí její schůze. Je představitelem obce a zastupuje ji navenek. Odpovídá za provedený audit hospodaření obce. Výbory jsou iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva obce. Jejich počet závisí na rozhodnutí zastupitelstva, vždy musí být zřízen finanční výbor, kontrolní výbor, výbor pro národnostní menšiny a osadní výbor. Komise jsou iniciativními a poradními orgány rady obce, které v samostatné působnosti předkládají návrhy a náměty. V přenesené působnosti jsou výkonnými orgány obce.

3


4


11

Obecní úřad je členěn na odbory a oddělení, které vykonávají administrativně organizační činnost v samostatné i přenesené působnosti. Funkci obecního úřadu plní ve městech městský úřad.

Majetek obce5 Právo obce mít svůj vlastní majetek a hospodařit s ním, je vymezeno již v Ústavě ČR. Je to nutná podmínka samosprávy. Obce mohou díky majetku ovlivňovat socioekonomický rozvoj obce a její urbanistický vývoj. Majetek obce se člení na: historický majetek, který obec vlastnila do roku 1949 (vrácený jejich majetku) majetek, ke kterému přešlo právo hospodařit s ním z národního výboru (radnice,…) majetek, který obec pořídila po roce 1990 majetek státu na katastrálním území obce, který byl pořízen mezi lety 1950-1990 a nikdo k němu neuplatnil nárok (bytová výstavba – sídliště, infrastruktura, lesy, pole, louky, …) Obce mohou svůj majetek:6 pronajímat a prodávat vkládat svůj majetek do zakládaných právnických osob svěřovat majetek svým zřizovaným příspěvkovým organizacím vkládat majetek do dobrovolných svazků obcí ručit svým majetkem pojišťovat majetek získávat majetek převodem zdědit, nebo ho získat darováním vytvářet majetek vlastní činností nebo ho nakoupit Obce musí svůj majetek využívat účelně a hospodárně. Obec musí vést evidenci svého majetku. Pokud se obec chystá nemovitý majetek prodat, směnit nebo darovat musí zveřejnit svůj záměr na úřední desce nejméně 15 dnů předem. Pokud tak neučiní, je právní úkon od počátku neplatný. Stát neručí za hospodaření a závazky obcí, pokud

5

Toth, Ekonomika měst a obcí, str. 27-32

6

Rektořík, Šelešovský, Jak řídit kraj, město, obec, 2002, str. 9-12

12

je smluvně nepřevezme. Orgány obce by měly mít jasnou investiční strategii a investice by se měly uskutečňovat podle přijaté strategie rozvoje.7

1.3 Město Města jsou historicky mladší formou osídlení než vesnická sídla. Jedná se o koncentrovanější místa obyvatelstva,

která plní mnoho funkcí. Neexistuje

jednoznačná definice města. Definice města se liší svým obsahem podle toho, pro který vědní obor je vymezena. Může jít o definice zaměřené z hlediska demografického, geografického, sociálního, urbanistického, architektonického nebo podle subjektu, který se městem zabývá. 8 Pojem město vznikl až ve středověku v Evropě. Postupně se tento pojem rozšířil i do ostatních světadílů a začalo se ho užívat i pro podobné formy osídlení v minulosti. Nejstarší městský typ osídlení se datuje mezi lety 10 tis – 6 tis let př. n. l. do oblasti Eufratu a Tigridu. Na našem území je zakládání prvních měst spojeno se vznikem Velkomoravské říše v 9. stol. Nárůst a rozvoj měst nastal až za průmyslové revoluce. Do té doby žilo ve městech pouze 10% obyvatelstva. V současnosti je míra urbanizace v ČR přes 70 %. 9

1.3.1

Různé definice města

Město je z geografického pohledu charakterizováno jako součást zemského povrchu, která

se

vyčleňuje

od

okolního

prostředí

antropogenními

změnami.

Podle

sociologického pohledu je město seskupení lidí, které se od venkovského způsobu osídlení liší odlišným způsobem života jeho obyvatel. Max Weber podmiňuje město existencí trhu, kde místní obyvatelstvo uspokojuje většinu svých potřeb. Ratzel oproti tomu zdůrazňuje existenci města v místě, kde se křižují cesty. Brunhes označil za město sídlo, kde většina obyvatel pracuje v samotném sídle oproti vesnici, kde obyvatelé pracují mimo sídlo. Geograf Sorre charakterizoval město jako uzavřené, hustě zalidněné sídlo, které nezáleží na prostoru, kde se rozkládá, ale na stupni organizace společnosti

7

Rektořík, Šelešovský, Jak řídit kraj, město, obec, 2002, str. 9-12

8


9


13

a svazcích se svým zázemím. Geografka Schwarzová pokládá za město velké sídlo, s různorodou strukturou, střediskovostí a městským stylem života. Český sociolog Musil charakterizuje město jako složitý sociální systém s rozvinutou dělbou práce, vysokou hustotou zalidnění, lišící se od vesnického typu osídlení strukturou společnosti, organizací a sociálními vztahy.10 Toth považuje město za sociální organismus, geograficky jasně vymezený a relativně stabilní. Je charakterizován souborem dynamických znaků, které člení podle základních a specifických charakteristik a tím se odlišuje od jiných forem osídlení. Mezi základní charakteristiky řadí např. počet obyvatel a jejich struktura, velikost města, hustota obyvatelstva, typ zástavby, druhy výrobních a nevýrobních aktivit. Specifický charakter města určují faktory, které utváří ráz města. Jsou to např. faktory sociologické, urbanistické, ekonomické či ekologické.11

1.3.2

Charakteristika města

Město je samosprávním celkem. Má vlastní majetek a vlastní příjmy, s nimiž samostatně hospodaří. Je to právnická osoba a do jejich vnitřních záležitostí lze zasahovat pouze na základě zákona. Je to samosprávné společenství občanů, které samostatně rozhoduje o svém dalším rozvoji.12 Při vymezování měst se vychází z celé řady hledisek a kritérií. Typickým znakem pro město, je existence určitého minimálního počtu obyvatel. Pro komplexnější pohled byla pro hodnocení města přijata celá řada znaků, které se rozlišují na vnější, které vyplývají z fyziognomie města a jsou méně významné a podstatnější vnitřní znaky. Vnější znaky města jsou: soustředěný půdorys a zřetelné a uzavřené jádro města větší množství stále neobývaných budov – továrny, kanceláře, … funkční různorodost zastavěné plochy (části obytné, průmyslové,…) Mezi vnitřní znaky města patří: koncentrace obyvatelstva

10


11


12

Toth, Ekonomika měst a obcí, str. 20

14

zaměstnanost obyvatel města v různých ekonomických odvětvích různorodost hospodářských činností a městských funkcí středisková funkce města struktura vzdělanosti příslušnost ekonomicky aktivního obyvatelstva k výrobním i nevýrobním odvětví poměr pohlaví, počet žen na 1 000 mužů složení obyvatelstva podle věkových skupin průměrná velikost cenzovních a hospodařících domácností 13 Aby se mohla srovnávat města v různých zemích, byla v roce 1959 doporučena Statistickou a Ekonomickou komisí OSN určitá kritéria, která definují město:14 min 10 000 obyvatel max 20% zaměstnanců v zemědělství min 50% zaměstnanců v průmyslu min 30% zaměstnanců ve službách Tyto doporučení vychází z poválečných nároků na město, kdy byla stále hlavním sektorem ekonomiky ve městě výroba. V současnosti se poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ve městech změnil ve prospěch nevýrobní sféry služeb.15 V České republice měla ještě v devadesátých letech obec nárok na statut města, pokud dosáhla hranice 10 000 obyvatel. Toto číslo se časem snížilo na 5 000 obyvatel a v současnosti je v zákoně definováno, že pokud má obec alespoň 3 000 obyvatel a pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády, stává se obec městem.16 Město tvoří složitý urbanistický systém, který se skládá z mnoha výrobních i nevýrobních podniků, institucích, společenstev, rodin, jejich zázemí, infrastruktury,

13


14


15


16

Zákon o obcích 128/2000 Sb.

15

služeb a všechny tyto prvky musí být v rovnováze, aby byl celý systém životaschopný a funkční.17 Město utváří také složitý ekonomický systém, který umožňuje rozvoj dělby práce a růst její produktivity. Z měst se tak stávají přirozená střediska hospodářského rozvoje země. Podle toho, zda ekonomické činnosti ve městě slouží jenom městu, nebo i jeho okolí, rozlišujeme dvě funkce města – městotvornou a městoobslužnou. Městotvornou mají ty ekonomické činnosti, které produkují výrobky a služby, pro rozsáhlé zázemí města – správa, finance, kultura, apod. Mají zásadní vliv na vznik a rozvoj města. Městoobslužnou funkci plní ty ekonomické činnosti, které slouží zejména přímo obyvatelům města a jejich rozvoj záleží na růstu městotvorných činností.18

Ekonomické důvody existence města Města jsou místa, kde dochází k výrobě a směňování zboží. Dochází tam k nejintenzivnějšímu kontaktu lidí a vyskytují se mocenské, finanční a kulturní instituce. Ve městech dochází k úsporám z rozsahu, ve městech specifikovaných jako aglomerační úspory. Města dosahují komparativní výhody v důsledku koncentrace činností ve městě, díky dostupnosti zdrojů, infrastruktury, informacím a umožněné specializaci.19

Územní samospráva Územní

samospráva je chápána jako

forma veřejné správy,

kdy dochází

k samostatnému spravování věcí veřejných na menším území než je stát. Základním stupněm územní samosprávy je v České republice obec. Mezi základní podmínky fungování územní samosprávy patří legislativní a ekonomické předpoklady. Legislativa upravuje působnost, pravomoci a odpovědnost územní samosprávy, vymezuje její orgány, členění a funkce. Mezi ekonomické předpoklady územní samosprávy patří vlastnictví majetku a právo s ním hospodařit, možnost získávat vlastní finanční prostředky a sestavovat vlastní rozpočet a podle něho hospodařit.20

17

Kolektiv autorů, Úvod od regionálních věd a veřejné správy, 2004, str. 41

18

Kolektiv autorů, Úvod od regionálních věd a veřejné správy, 2004, str. 41- 42

19

Maier, Čtyroký, Ekonomika územního rozvoje, 2000, str. 21-23

20

Peková, Hospodaření a finance veřejné správy, 2004, str. 11-21

16

1.4 Regionální rozvoj Tento pojem je relativně novou záležitostí starou přibližně 50 let. Můžeme ho chápat z praktického hlediska jako lepší využití území a zvýšení jeho potenciálu díky lepšímu rozmístění socioekonomických aktivit a efektivnějšího využití přírodních zdrojů. Projevuje se to v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, vyšší životní úrovni obyvatel a lepším stavu životního prostředí. S tímto pojetím regionálního rozvoje se setkáme hlavně v činnosti krajských, městských a obecních úřadů a u soukromých subjektů. Druhé akademické pojetí chápe regionální rozvoj jako uplatnění nauk, především ekonomie, geografie a sociologie pro řešení jevů a procesů v území. Hledá se souvislost s rozmisťováním ekonomických činností a obyvatel v území a hledají se nástroje pro ovlivnění rozvoje území.21

1.4.1

Faktory ovlivňující regionální rozvoj

Hlavní faktory, který ovlivňují rozvoj regionu, jsou především lidské zdroje. Důležitá je demografická situace ve sledovaném území, jaký je přirozený přírůstek obyvatelstva, či zda se jedná o úbytek, jaká je plodnost, porodnost, úmrtnost. Jaké je stáří obyvatelstva, složení domácností, zda převažují domácnosti jednotlivců nebo se naopak preferuje vícegenerační soužití. Zda dochází v regionu k přírůstku obyvatel migrací, kterých skupin obyvatel se migrace nejčastěji týká, směry migrace i její intenzita. Jaká je vzdělanostní struktura obyvatel v regionu, jak je region vybaven školami a na jaké jsou úrovni. Důležitá je také struktura zaměstnanosti, počty nezaměstnaných, zaměstnatelnost lidí. Jaké jsou v regionu podchyceny sociální problémy – rozvodovost, děti svěřené do ústavní péče, prostituce, gamblerství, domácí násilí, kriminalita. Významné je také, jak je region vybaven sociální infrastrukturou, jedná se o zdravotnické zařízení, síť mateřských a základních škol, zařízení sociální péče. Důležitým ukazatelem je také kvalita bydlení v regionu a jeho dostupnost, která ovlivňuje mobilitu pracovních sil. Dalším významným faktorem ovlivňujícím rozvoj regionu

je

jeho

ekonomická

výkonnost

a

konkurenceschopnost

regionu.

Konkurenceschopný region je atraktivní pro investory, firmy i obyvatelstvo.

21

MMR, Prostorový rozvoj a plánování jako společné téma regionální politiky, územního plánování a

evropské integrace, 2006, str. 13-18

17

Z ekonomického hlediska je dobře porovnatelným ukazatelem hrubý domácí produkt, který znázorňuje hodnotu statků a služeb vyrobených v daném regionu. Dalšími významnými ukazateli, které ukazují vyspělost regionu, jsou míra nezaměstnanosti, výše průměrné mzdy, struktura podnikatelských subjektů, jaké jsou přímé zahraniční investice v regionu, znalostní ekonomika. Limitujícím faktorem pro rozvoj regionu je kvalitní dopravní infrastruktura, která umožňuje pohyb výrobních faktorů. Neustále roste vliv silniční automobilové dopravy na úkor ekologičtější železniční přepravy. Neméně důležitá je také technická infrastruktura, jedná se o zásobování území energiemi, plynem a telekomunikace. Moderní infrastruktura napomáhá ekonomickým subjektům, podnikání, efektivní veřejné správě a obyvatelům v území.22 Nejen lidské zdroje, ale i přírodní podmínky jsou jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozvoj v regionu. Záleží na typu reliéfu, klimatu, hydrologických podmínkách, flóře a fauně. Jsou důležité při rozhodování o lokalizaci různých aktivit, např. v cestovním ruchu, zemědělství. Důležité je nejen, jaké jsou v regionu přírodní podmínky, ale i stav životního prostředí. Významným faktorem regionálního rozvoje je kvalita pitné vody, čištění vody, míra znečištění ovzduší, intenzita hluku, produkce a nakládání s odpady, stav půdy a lesů. Významný potenciál v regionálním rozvoji představuje kultura. Není to jen umělecká činnost nebo památky, ale i poznávací, zájmové, vzdělávací aktivity, tradice, zvyky. Spadá pod ní činnost galerií, knihoven, muzeí, divadel, různých zájmových kroužků, kulturní, společenské akce, ale i městské slavnosti nebo festivaly. S kulturou částečně souvisí i nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví, které má podstatný vliv na regionální rozvoj, cestovní ruch. Jeho podíl na HDP neustále roste a v České republice zaměstnává okolo 13% obyvatelstva.23

1.4.2

Oblasti podpory regionálního rozvoje

Hlavní oblasti, na které je regionální rozvoj zaměřen, jsou rozvoj podnikání, zlepšení ekonomické struktury v regionu, tvorba nových a stabilizace starých pracovních míst a příležitostí, rozvoj lidských zdrojů, růst kvalifikace a vzdělanosti, zavádění nových technologií a inovací,

rozvoj cestovního ruchu, zlepšení vybavení regionu

22

MMR, Strategie regionálního rozvoje České republiky, 2006, str. 12-29

23

MMR, Strategie regionálního rozvoje České republiky, 2006, str. 29-64

18

infrastrukturou, rozvoj sociálních služeb, dostupnost a zvýšení úrovně zdravotnických služeb, ochrana životního prostředí a tvorba programů pro lepší rozvoj regionu.24

1.5 Nástroje ovlivňující municipální rozvoj Obec může k podpoře svého rozvoje využít tři základní nástroje. Mezi základní nástroje ovlivňující municipální rozvoj patří finanční nástroje, územní plánování a strategické plánování. Finančními nástroji se vytváří prostředky pro zabezpečování celé řady veřejných statků a služeb. Finanční systém se v municipalitě skládá z rozpočtu města a mimorozpočtových fondů. V rozpočtu města se bilancují příjmy a výdaje a plánuje se struktura finančních prostředků. V územním plánování se připravuje rozmístění činností v určitém území a jejich vazby. Územní plánování vytváří předpoklad pro příznivý a trvalé udržitelný rozvoj města. Územní plán řeší materiálně technickou povahu území na rozdíl od strategického plánu, který se zabývá územím z hlediska ekonomického a sociálního rozvoje. Ve strategickém plánování se rozhoduje o dalších možných směrech rozvoje konkrétního území.

1.5.1

Rozpočet měst

Města sestavují svůj rozpočet, kde bilancují své příjmy a výdaje na příslušné rozpočtové období. Rozpočet je decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Je to také rozpočtový plán na příslušné rozpočtové období, účetní bilance a také nástroj regionální politiky pro prosazení cílů obecní politiky. Města by měla hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, v případě hospodaření s přebytkem se tvoří rozpočtová rezerva. Rozpočet města schvaluje zastupitelstvo. Pokud není rozpočet na příslušný rozpočtový rok schválen, hospodaří se podle rozpočtového provizoria. Hospodaření měst podléhá povinnému auditu.25

24

Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, §3

25


19

Příjmy města:26 Běžné daňové - svěřené daně (daň z nemovitosti) - sdílené daně (část DPFO, DPPO, DPH) - místní poplatky - správní poplatky nedaňové - poplatky za služby - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací - zisk obecních podniků - dividendy z akcií, přijaté úroky ostatní přijaté sankční pokuty přijaté dotace neinvestiční - účelové - neúčelové Kapitálové z prodeje majetku z prodeje akcií přijaté úvěry příjmy z emise komunálních obligací přijaté splátky půjček ostatní přijaté dotace – investiční transfery -

účelové

-

neúčelové

Výdaje města:27 Běžné (neinvestiční) mzdy a platy

26


27


20

povinné pojistné za zaměstnance materiálové energie nájemné sociální dávky sankce za porušení rozpočtové kázně placené pokuty placené úroky dotace O.S. a příspěvky P.O. ostatní Kapitálové (investiční) na pořízení hmotného a nehmotného majetku na nákup cenných papírů na kapitálové dotace O. S. a investiční příspěvky P. O. na investiční půjčky splátky úvěrů Ostatní Územní samospráva kromě rozpočtu vytváří i mimorozpočtové fondy. Mohou být neúčelové nebo účelové, které se používají na financování předem určených potřeb. Důležitý je neúčelový fond rezerv a rozvoje, který se používá k úhradě konečného ale i dočasného schodku rozpočtu obce a k financování neplánovaných potřeb. Jeho vytvoření však není povinné a finanční rezerva se může ukládat u banky na zvláštní účet.28

Hodnocení použití veřejných financí pro územní rozvoj Veřejné finance zajišťují převážně veřejné statky. Vzhledem k povaze veřejných statků, se nedá vyčíslit ekonomický zisk. Proto se zkoumá efektivnost vynakládaných peněžních prostředků. U standardních a rutinních činností jako je například stavba školy a výuka se používá standardů a norem pro hodnocení efektivnosti. U ostatních statků se používá:29

28 29

Peková, Pilný, Jetmar, Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, str. 281-282 Maier, Čtyroký, Ekonomika územního rozvoje, 2000, str. 107-112

21

finanční analýza - při zjišťování náročnosti projektu na finance, sleduje se peněžní tok po dobu trvání projektu ekonomická analýza – místo tržních cen se používají společenské ceny, které vyjadřují vliv státních intervencí, subvencí a dotací, nebo stínové ceny, kdy se bere v úvahu i fiktivní poptávka, neuskutečnění konkurenčního projektu nebo ztracená příležitost a újma o analýza nákladů a užitku o analýza nákladů a účinnosti – sleduje návratnost v budoucnu o analýza ekonomického dopadu – zkoumá ekonomické následky přerozdělování zdrojů sociální analýzy o analýza sociálních důsledků – zkoumá, kdo veřejnou investicí získá a kdo ztratí, snaží se kompenzovat ztrátu těm, kteří nejsou sami schopni se se ztrátou vyrovnat

1.5.2

Územní plánování

Územní plánování je soustavná činnost, která směřuje k tomu, aby byl v území vyvážený rozvoj a aby byly hájeny současně soukromé i veřejné zájmy týkající se daného území. Při územním plánování je důležité rozmístění určitých činností na konkrétním území, např. bydlení, průmysl a rekreace, jejich vzájemné vazby a dopravní dostupnost při šetrném využití ploch. Zároveň je nutné dbát na ochranu přírodního bohatství a historického dědictví. Při územním plánování jsou uplatňovány principy udržitelného rozvoje území, což znamená dodržení souladu mezi ekonomickými, sociálními a ekologickými cíly tak, aby nebyly ohroženy potřeby generací budoucích.30 Podle nového stavebního zákona je cílem územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Musí uspokojovat potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání

30

MMR, Nová regionální politika, 2002, str. 42-43

22

a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.31 Územní plánování má v České republice dlouholetou tradici. Už ve středověku byla města zakládána podle předem připravených plánů. Evropské úrovně dosahovaly stavební řády měst v 19. stol. i plánování měst v období první republiky. Za první republiky měla dokonce každá obec povinnost pořizovat si regulační plán. První zákon, který se zabýval územním plánováním v české republice, vznikl v polovině 20. stol. Jeho podoba se za léta vyvíjela, byl mnohokrát změněn a aktualizován až do dnešní podoby zákona o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb., který je účinný od 1. 1. 2007.32 Úkolem územního plánování je zejména posoudit stav území a stanovit koncepci jeho rozvoje, posoudit nutnost změn v území, jejich přínosy, problémy a rizika a stanovit jejich podmínky a pořadí. Vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. Vyhodnocovat vlivy na udržitelný rozvoj území.33 Působnost ve věcech územního plánování vykonávají orgány obcí, krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany. Orgány obcí a krajů vykonávají tuto působnost jako přenesenou. Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud není působnost v záležitostech nadmístního významu svěřena orgánům kraje. Ministerstvo a orgány kraje mohou zasahovat do působnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených případech, v záležitostech nadmístního významu, nebo pokud se jedná o rozvoj území státu. Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace. Pokud dojde ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit její změnu. Obecní úřad

31

Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, § 18

32


33

Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, § 19

23

obce s rozšířenou působností pořizuje v přenesené působnosti územní a regulační plán pro území obce, územně plánovací podklady a vymezuje zastavěné území. Stavební úřad vydává územní rozhodnutí a územní souhlas. Zastupitelstvo obce rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního a regulačního plánu. Krajský úřad pořizuje zásady územního rozvoje a územně plánovací podklady. Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování. Vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady a vede evidenci územně plánovací činnosti.34 Nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, do které patří zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které pořizuje úřad územního plánování pro svůj správní obvod a které vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, která ověřuje možnosti a podmínky změn v území. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území České republiky a schvaluje ji vláda. Jsou v ní stanoveny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, oblasti se specifickými požadavky na změnu, plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury republikového i mezinárodního významu a vyhodnocuje vlivy na udržitelný rozvoj území. Zásady územního rozvoje vymezují požadavky na hospodárné a účelné využití území kraje, stanovují plochy a koridory nadmístního významu nebo pro veřejně prospěšné stavby. Pro rozvoj území obce se pořizuje územní plán. Je v něm stanoveno plošné a prostorové uspořádání obce, uspořádání krajiny, veřejné infrastruktury, vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy pro veřejně prospěšné stavby. V souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování. Územní plán se pořizuje pro celé území obce a je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu. O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce z vlastního podnětu, na návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana obce nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která na území obce vlastní pozemek nebo nemovitost. Regulační plán řeší funkční využití jednotlivých pozemků,

34

Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, § 5-11

24

umísťování a uspořádání staveb pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí.35 Regulační plán pořizuje obec až po pořízení územního plánu a to hlavně pro ty části obce, kde se předpokládá větší výstavba nebo přestavba území. Je to závazný dokument pro územní rozhodnutí, kterým se mění využívání území nebo umístění staveb.36 Územní plánování je zaměřeno na provádění změn v území vedoucí k jeho nejlepšímu využití a uspořádání. Nejsou řešeny otázky, kdo, za jakých podmínek a z jakých zdrojů bude změny provádět. Všichni žadatelé o povolení ke změně jsou si rovni a nezáleží, zda se jedná o soukromého investora či o investici z veřejných zdrojů. Oproti tomu regionální politika upravuje tok veřejných financí a hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Vyplývá to z jejího zaměření na vyvážený rozvoj regionů a soulad hospodářského a sociálního vývoje.37 Propojenost územního a regionálního rozvoje nastiňuje obrázek 1. V horní části obrázku se regionální rozvoj a územní plánování prolínají díky společným tématům, které řeší. Jsou to činnosti, které formují poznatky pro regionální politiku a územní plánování. Ty uplatňují poznatky do praxe pomocí iniciačních a regulačních nástrojů a ovlivňují reálný regionální a územní rozvoj. Nejsou propojeny, protože územní plánování a regionální politika mají oddělenou legislativu, strategické dokumenty a instituce. Dochází však mezi nimi ke spolupráci. Ve spodní části obrázku je brán regionální rozvoj a územní plánování v praktickém pojetí a představuje reálné využití potenciálu regionu, jeho růst, územní rozvoj a zhodnocení území. Tyto činnosti jsou spolu provázány a na sobě závislé. Společně tvoří prostorový rozvoj, což je zlepšení ekonomické, sociální, ekologické a kulturní úrovně v důsledku efektivnějšího prostorového uspořádání socioekonomických aktivit a lepšího využití přírodních zdrojů.38

35

Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, § 25-61

36


37


evropské integrace, 2006, str. 11-12 38


evropské integrace, 2006, str. 13-18

25

Obrázek 1: Vztah územního a regionálního rozvoje

Zdroj: MMR, Prostorový rozvoj a plánování jako společné téma regionální politiky, územního plánování a evropské integrace, 2006, str. 17

1.5.3

Strategické plánování

Každé město či obec, aby obstálo ve vzájemné konkurenci, musí mít svoji strategii, jak dosáhnout požadovaného rozvoje. Strategické plánování propojuje naši výchozí pozici s tím, čeho bychom chtěly dosáhnout pomocí zvolených činností. Strategické plánování je bráno jako moderní způsob vyjádření koncepce rozvoje a cílů určitých regionů či měst. Poprvé se objevilo v USA v armádě za druhé světové války, až v 70. letech 26

se tato metoda začala používat pro soukromé účely, ale až na konci minulého století se strategické plánování uplatnilo při plánování rozvoje měst. V České republice je vymezeno v zákoně o obcích (128/2000 Sb.) ale hlavně v zákoně o podpoře regionálního rozvoje (248/2000 Sb.) jako nástroj pro plánování a řízení obce.39 Strategické plánování je chápáno jako ucelený proces vytváření a prosazování společného zájmu regionu. Je tvořeno ze situační analýzy, jsou v něm formulovány rozvojové vize a cíle rozvoje, strategie a opatření potřebné k dosažení těchto cílů a pak vlastní realizace a kontrola. Je v něm definována koncepce rozvoje a cíle města či regionu.40 Strategický plán je dokument, který se zabývá rozvojem určitého území – města, obce, kraje, státu. Vzniká na základě dobrovolné spolupráce účastníků regionálního rozvoje a jeho úspěšná realizace závisí na jejich identifikaci s touto strategií. Na rozdíl od územních plánů, které se zabývají materiálně technickým řešením území, strategický plán se zabývá ekonomikou, pracovním trhem, bydlením, infrastrukturou, životním prostředím atd. Mezi územním a strategickým plánem by měla být vzájemná propojenost. O tom, zda by měl předcházet územní plán tomu strategickému, se vedou neustále spory. Urbanisté zastávají názor, že strategický plán by měl doplňovat formální a závazný územní plán. Naopak regionalisté smýšlejí o strategickém plánu jako o předstupni územního plánu.41 Strategické řízení je proces, při kterém se naplňují cíle a záměry popsané ve strategickém plánu. Na obrázku 2 jsou názorně vidět vztahy mezi pojmy procesu strategického řízení.

39


40

Wokoun a kol., Regionální rozvoj, 2008, str. 39-43

41


27

Obrázek 2: Schéma strategického řízení

Zdroj: Rektořík, Šelešovský, Strategie rozvoje, 1999, str. 8

Strategické plánování od záměru až po realizaci zahrnuje velké množství vzájemně provázaných činností, které lze rozdělit do tří fází. Jsou to strategická analýza, návrh strategie a její implementace. Ve strategické analýze jsou shrnuty základní informace o regionu (obci), o jeho problémech, k jakým změnám tam dochází a co tyto změny ovlivňují. Jaké má region výchozí podmínky, jaké má výhody a jaké jsou jeho možnosti. Klíčovou fází je strategický výběr, kde se navrhne vhodná strategie. Nejdříve se vymezí, kde jsme a kam se chceme dostat, pak se formulují dostupné možnosti k dosažení cílů a na závěr se vyberou strategické cíle a cesty k jejich dosažení. Strategické cíle musí být dobře formulované. Cíl musí být měřitelný, ověřitelný, reálný, náročný, ale přitom dosažitelný a pro každého srozumitelný. Pak nadchází fáze realizace strategie, kdy je strategie převedena do praxe. Musí se určit způsob realizace postupů a metod, stanovit úkoly, které je nutné provést, zajistit realizaci strategie finančně, materiálně i personálně, stanovit zodpovědnost. Důležité je také zajistit monitoring realizace a zpětnou vazbu.42 43 Strategie obce znázorňuje specifickou formu spolupráce státní správy, samosprávy, podnikatelských subjektů, různých občanských iniciativ a obyvatel na formulování vizí

42


43

Rektořík, Šelešovský, Strategie rozvoje, 1999, str. 6-13

28

a cílů rozvoje určitého území. Strategie zajišťuje soulad v rozvoji přírodních, ekonomických a sociálních složek v území. Hlavní oblasti, kterými se strategie zabývá, jsou rozvoj místní ekonomiky, ochrana životního prostředí, památková péče, bytová politika a ochrana občanů. Musí se zajistit vyváženost zájmů jednotlivců a veřejnosti, dobrá informovanost občanů, určit možnosti a hrozby rozvoje území a dosáhnout rovnováhy mezi dlouhodobými a krátkodobými záměry rozvoje obce.44

Strategický plán rozvoje obce Strategický plán je základní dokument, který charakterizuje dlouhodobé cíle rozvoje obce. Je to klíčový nástroj strategického řízení obce. Rozhoduje o dalších možnostech a směrech rozvoje obce. Mělo by ho vypracovávat samostatně zastupitelstvo obce s pomocí profesionálního konzultanta nebo poradce. Chybou je, když se zastupitelstvo této činnosti úplně zřekne a plán dá vypracovat soukromé firmě. Strategický plán má vyjadřovat vize, cíle a priority všech aktérů v obci.45 Strategický plán akceptuje principy trvale udržitelného rozvoje. Je důležité propojit jednotlivé oblasti rozvoje. Musí se respektovat limity území a environmentální omezení. Je dobré využít odborných znalostí a vědeckých poznatků z jednotlivých oborů. Bere se ohled na potřeby kvality života většiny obyvatel. Cíle strategického plánu obce musí být provázány s cíli vyšších strategických dokumentů a nesmí být v zásadním rozporu. Do zpracování i uskutečňování plánů je dobré zapojit partnery i veřejnost.46

Program rozvoje obce Program rozvoje obce je dokument střednědobé až dlouhodobé povahy. Slučuje aktivity veřejných i soukromých organizací ekonomického, demografického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území obce. Z právního hlediska program rozvoje obce nemá charakter obecně závazného předpisu. Kraje již mají ze zákona povinnost zpracovávat program rozvoje. Zpracovaný program je dokumentem iniciativním a má jen částečně regulativní charakter. Záměry v programu jsou závazné jen do té míry, jakou si účastníci sami určí. V programu chybí nástroj vynutitelnosti.

44

Lednický, Tvorba strategie územního celku, str. 83-95

45


46

Řízení obcí, 2008, str. 12-22

29

Program stanovuje dlouhodobé plány hospodářské, sociální a ekologické politiky v obci. 47 Úkolem programu obce je:48 definovat společné zájmy obce, jejich obyvatel a podnikatelských subjektů a určit jejich realizaci vymezit dlouhodobé cíle hospodářské a sociální politiky obce koordinovat vynakládání veřejných investic podporovat podmínky pro rozvoj bydlení a podnikání v obci posilovat vědomí sounáležitosti k obci a odpovědnosti za její rozvoj. Program rozvoje obce by měl být brán jako podklad pro sestavování obecního rozpočtu, vypracování územního plánu nebo i zpracování podnikatelských a ostatních investičních záměrů realizovaných v obci.49 Osnova programu rozvoje obce 50 1. Úvod (měl by obsahovat zadání programu rozvoje obce) 2. Analýza situace obce (čerpá z existujících analýz, dokumentů, generelů a územních plánů, využívá se i sociologický průzkum) 2.1 Základní charakteristika obce a její poloha 2.2 Obec ve vnějších vztazích – regionální a lokální kontext, vliv vnějších vazeb na sociálně-ekonomické vztahy obce, vnější vazby obecní správy v systému veřejné správy i k jiným subjektům 2.3 Rozbor jednotlivých složek a systémů obce demografická situace trh práce bydlení služby školství zdravotnictví sociální péče

47


48

Lednický, Tvorba strategie územního celku, str. 66-71

49


50


30

průmyslová výroba a stavebnictví zemědělské aktivity doprava a komunikace ostatní technická infrastruktura kultura a památky rekreace společenské a sportovní aktivity 2.4 Ekonomická situace obce struktura ekonomiky obce majetková situace obce rozpočtová situace obce 2.5 Podnikatelské aktivity v obci 2.6 Ekologická situace a ochrana životního prostředí 2.7 Sociopolitická situace obce 2.8 Správa obce – struktura veřejné správy, vnitřní organizace správy, funkce obecních institucí při řešení problémů obce 2.9 Analýza obecně závazných vyhlášek obce v samostatné i přenesené působnosti 2.10

Analýza předchozích zkušeností a programů

2.11

SWOT analýza

3. Rozvojové šance obce – předpoklady a silné stránky 3.1 Základní charakteristika 3.2 Funkční charakteristika – šance uskutečněné vnějším zásahem i činností obce 4. Rozvojové problémy obce – limity, bariéry a slabé stránky 4.1 Základní charakteristika 4.2 Funkční charakteristika – problémy ovlivnitelné vnějším zásahem i činností obce 5. Zhodnocení rozvojových šancí a problémů obce a možnosti využití majetku na území obce 6. Strategické cíle rozvoje obce 6.1 Strategické cíle 6.2 Operační cíle 31

7. Návrh opatření 7.1 Věcná 7.2 Normativní 7.3 Organizační 8. Katalog projektů – návrhy na řešení jednotlivých problémů obce 9. Způsob realizace programu rozvoje obce 10. Možnosti

využití

různých

ČR a EU

32

dotačních

titulů

a

fondů

2 Komplexní analýza města Beroun 2.1 Základní charakteristika města Město Beroun se nachází ve Středočeském kraji, západně od hlavního města Prahy na soutoku dvou řek - Berounky a Litavky. Má velice výhodnou polohu, rozkládá se v Berounské kotlině chráněno okolními vrchy v nadmořské výšce 250-300 metrů. Díky těmto příhodným přírodním podmínkám existovalo osídlení na tomto územím již v době kamenné. V současné době leží na dálničním a železničním spojení Prahy a Plzně. V okolí města se rozkládají dvě CHKO Křivoklátsko a Český kras. Město Beroun mělo k 1. 1. 2009 18 705 obyvatel.51 Beroun je správní, průmyslové a kulturní centrum regionu. Město se dělí 7 městských částí a rozkládá se na ploše 31,3 km2.52 Město nemá klasický kruhovitý půdorys, ale rozkládá se podél obou řek a dopravní tepny dálnice D5. Na západní straně je město zástavbou propojeno se sousedním městem Králův Dvůr. Tato města mají k sobě velice blízko, jsou provázané podnikatelskými

subjekty,

společnou

městskou

dopravou,

zástavbou,

historií

i umístěním na řece Litavce. V minulosti dokonce patřilo město Králův Dvůr pod Beroun. Do budoucna se počítá s dalším rozrůstáním bytové zástavby mezi městy Beroun a Králův Dvůr a tím dojde k ještě těsnější propojenosti. (Příloha 1,2) Městské části jsou v Berouně výrazně prostorově oddělené. Městské části Beroun – Zdejcina a Beroun – Hostím se nachází dokonce několik kilometrů za městem a nejsou s městem spojeny zástavbou. Mají spíše vesnický charakter a nenachází se v nich žádný větší zaměstnavatel nebo průmyslový podnik. Městské části Jarov a Zavadilka jsou od města odděleny výraznými prostorovými bariérami, které tvoří dálnice, železnice a řeka Litavka. Obě mají spíše také vesnický charakter. Soustavnou zástavbu města tvoří částí Beroun – Centrum, Beroun – Město a Beroun Závodí, které se také

51

Ministerstvo vnitra ČR, Počty obyvatel v obcích k 1.1.2009, přístup z internetu:

http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d, 21.3.2009 52

Územně identifikační registr ČR, Zdroj:

http://www.isu.cz/uir/scripts/obecdet.asp?nazob=beroun&kodob=&kodok=3202&kodkr=02&trideni=1, 21.3.2009

33

rozprostírají v jednom katastrálním území. Beroun Závodí je od okolního města odděleno řekou Berounkou a má spíše průmyslový charakter. Je typické bytovou zástavbou starších rodinných domků. Panelová sídliště a moderní vilové domky jsou soustředěny do největší berounské části Beroun – Město. Městská část Beroun – Centrum je vymezena původní historickou zástavbou na náměstí a přilehlém okolí určeném hranicí původních městských hradeb.

Historie města Historie osídlení místa na soutoku Berounky a Litavky sahá více než 7 000 let zpátky. Již v mladší a pozdní době kamenné byla tato mimořádně příznivá oblast pro zemědělství trvale osídlena. V době železné tuto oblast obsadili Keltové, kteří byli později, začátkem našeho letopočtu, vystřídáni Germány. V době raného středověku bylo Berounsko hraniční oblastí přemyslovského knížectví a mělo strategickou polohu díky brodu přes řeku Berounku.53 Zakládací listina města Berouna se nedochovala. Je pravděpodobné, že město vzniklo kolem poloviny 13. stol. První písemnou zmínku o Berounu, jako o městě, nacházíme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. První latinský název Verona byl do němčiny překládán jako Bern a česky jako Berona, Berún a později Beroun. Mezi lety 1295 1303 král Václav II. město obdařil mnoha privilegii. Nechal postavit hradby okolo celého města a založil dominikánský klášter. V roce 1303 král městu udělil majestát a město se mohlo spravovat právem Starého Města pražského. Za Lucemburků město dosáhlo rozkvětu. Bylo v přízni krále Karla IV. i Václava IV., za jehož vlády se postavil ve městě špitál. Za husitských válek stálo město na straně katolíků a bylo Janem Žižkou dobyto. Město prosperovalo i za vlády Jagellonců. Město od panovníka dostalo další privilegia, vzkvétal obchod i řemesla. Nejvíce se proslavila berounská keramika, z které se pilo i při korunovaci krále Matyáše. Prosperitu města ukončila třicetiletá válka, kdy bylo město vydrancováno a poškozováno neustálými pobyty vojsk. Město ztratilo svá privilegia a výsady, 2/3 obyvatel a domů. I v 18. stol. bylo město sužováno pobyty nepřátelských vojsk a velkým požárem, přesto se v roce 1714 stalo krajským městem. V 19. stol. zažilo město opět velký rozkvět. Ve městě vznikla první továrna – přádelna, později cukrovar, pivovar, cementárna, vápenka a cihelna. V roce 1862 byla v Berouně

53

Proč a jak vznikl Beroun, 1990

34

zprovozněna dráha, spojující Beroun s Prahou, Plzní a Německem. Prosperita města přetrvala i do 20. století. Na počátku století byly zbořeny hradby a za socialismu byla provedena asanace centra Berouna – zůstalo zachováno pouze náměstí.

Městské hradby a znak Podle dobových požadavků na rozmístění města mělo mít město Beroun přesný geometrický tvar - čtverec. Zároveň se město muselo vtěsnat do území ohraničeného řekami Berounkou a Litavkou a kopcem s názvem Městská hora. Proto je obvod historické části města nepravidelný čtverec s délkami stran od 270 do 340 metrů (Příloha 3). Hradby byly 2 metry silné a 6-9 metrů vysoké s 37 baštami a 4 bránami, které byly hlavními komunikačními vjezdy do města. Dodnes se dochovaly 2 brány, které tvoří dominanty berounského náměstí.54 Městský znak je pro město symbolem právního statusu, moci a cti. Z městské pečeti, dochované již z roku 1351, vznikl městský znak. Znázorňuje hradby s dvěma věžemi, mezi nimi stojí ozbrojenec s taseným mečem a štítem zobrazujícím českého lva na červeném poli. Pod ním je brána s vytaženou padací mříží a v ní je medvěd (Příloha 4). Původ symbolu medvěda v berounském znaku není dodnes úplně jednoznačně vysvětlen. Převládá teorie, že existuje souvislost se znakem švýcarského města Bernu.55

Městská památková zóna V roce 1992 bylo městskému centru přiděleno ministerstvem kultury statut městské památkové zóny. Největší dominantou berounského náměstí jsou 2 brány (Příloha 5,6), které jsou součástí původního opevnění, dochovaného ze středověku. Přímo na náměstí stojí 7 měšťanských domů s barokními štíty (Příloha 7), novobarokní radnice (Příloha 8), kostel sv. Jakuba (Příloha 9), barokní areál děkanství, morový sloup a Duslova vila. Mimo městskou památkovou zónu se nachází ještě dvě památky, které rozhodně stojí za zmínku. Je to Zábranský kostel a kaple Bolestné Panny Marie.56

54


55


56

Beroun, http://www.vyletnik.cz/mesta-a-obce/stredni-cechy/berounsko-a-horovicko/266-beroun/ ,

23.3.2009

35

Poloha města a administrativní členění Beroun má velmi dobrou geografickou polohu, protože leží v pražské metropolitní oblasti. Blízkost Prahy sebou přináší velké množství výhod – dostatek pracovních míst, blízkost zázemí velkých firem, velké množství investičních příležitostí, atraktivnost regionu. Další velkou výhodou je pro Beroun dálnice D5, která prochází městem na jeho jižním okraji. Je to jedna z rozvojových os ČR a spojuje Beroun nejen s Prahou a Plzní a dále s Německem, ale díky ní je i dobré spojení s letištěm Praha – Ruzyně.57 Město bylo od roku 1960 okresním městem. Na území okresu se nachází dva obvody obcí s rozšířenou působností - Beroun a Hořovice. Dnes je Beroun obec s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. V rámci kraje zaujímá Beroun 7. místo ve velikosti měst podle počtu obyvatel. Území města se rozkládá na 4 katastrálních území, zahrnuje 7 městských částí a člení se na 27 základních sídelních jednotek.58

2.2 Sociální analýza 2.2.1

Obyvatelstvo

Začátkem roku 2009 žilo v Berouně 18 705 obyvatel. Ve složení berounského obyvatelstva mírně převažují ženy, což ale odpovídá celorepublikovému průměru, kdy je ve složení obyvatelstva podle pohlaví zhruba o 2 % více žen. Mezi cizinci bydlícími v Berouně zase naopak převažují muži, což je způsobeno tím, že má migrace selektivní charakter a muži se stěhují častěji než ženy.

57

Strategický plán rozvoje města, analyticky_profil

58


36

Tabulka 1: Počet obyvatel ve městě Beroun Počet obyv. v Berouně Muži k 1.1.2009 8569

Občané ČR Muži Ženy Ženy 15+ 15+ 7347

9173

8014

Cizinci

Celkem

Celkem Muži

Muži 15+

Ženy

Ženy 15+

Celkem

17742

517

390

356

963

573

18705

Zdroj: MV ČR, http://www.mvcr.cz/soubor/statistiky-pocet-obcane-leden09-xls.aspx, 23.3.2009

Jak ukazuje následující tabulku, je Beroun v poslední době atraktivní lokalitou, protože dochází k přírůstku obyvatel ve městě hlavně stěhováním. V posledních letech dochází k přírůstku obyvatel i přirozenou měnou, ale jde zase o celorepublikový trend, kdy se do plodivého věku dostaly silné ročníky ze 70. let. Vysoký nárůst počtu obyvatel ve městě v roce 1981 je způsoben územní změnou, kdy se město rozšířilo hlavně o sousední obec Králův Dvůr, která byla zase v roce 1990 odtržena. Tabulka 2: Pohyb obyvatel v Berouně v letech 1971 - 2007 BEROUN 1971 1981 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

stav k přirozený přírůstek přírůstek stav k 1.1. narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek migrací celkem 31.12. 17 699 271 195 521 525 76 -4 72 17 771 23 650 355 301 501 508 54 -7 47 23 697 18 040 233 226 470 530 7 -60 -53 17 987 17 478 143 190 426 387 -47 39 -8 17 470 17 470 177 183 496 479 -6 17 11 17 481 17 481 150 188 604 497 -38 107 69 17 550 17 550 195 165 579 513 30 66 96 17 646 17 646 194 196 658 494 -2 164 162 17 808 17 808 259 157 603 516 102 87 189 17 997 17 997 236 154 847 574 82 273 355 18 352

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, 23.3.2009

Názorněji jsou uvedená čísla vidět v grafu, který je sestaven podle předchozí tabulky. Od 90. let je Beroun migračně ziskové území, čemuž vděčí i své výhodné poloze v blízkosti pražské aglomerace.

37

Graf 1: Pohyb obyvatelstva v Berouně 1971 - 2007 Pohyb obyvatel v Berouně 1971 - 2007 400 350 300

počet obyvatel

250 200

přirozený přírůstek

150

přírůstek migrací přírůstek celkem

100 50 0 -50 -100 1971 1981 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Zdroj: Graf vytvořen z tabulky 2

Podle rozložení populace na předproduktivní věk, produktivní věk a poproduktivní věk bylo ke konci roku 2008 v Berouně necelých 71 % populace v produktivním věku. O něco málo více bylo v Berouně dětí 14,6 % než seniorů 14,5 %, což je příznivý trend, protože dochází spíše k poklesu počtu dětí a díky prodlužujícímu se průměrnému věku dožití a lepší zdravotní péči, dochází v poslední věkové skupině spíše k nárůstu počtu obyvatel. V tabulce 3 je dále vidět rozložení obyvatel podle věkových skupin a pohlaví na konci roku 2008. V Berouně je v předproduktivním věku více chlapců než dívek, což není nijak neobvyklé, protože se celkově rodí víc chlapců než dívek a procento zhruba odpovídá celorepublikovému průměru. Naopak v důchodovém věku výrazně převažují ženy než muži, ale zase jsou procenta srovnatelná s průměrem za celou ČR. Ze srovnání let 2007 a 2008 v Berouně vychází, že lehce přibývá dětí, produktivní generace mírně klesá a přibývá obyvatel v důchodovém věku.

38

Tabulka 3: Rozložení obyvatelstva v Berouně a ČR podle pohlaví a věku v %

Beroun k 31.12.2007 Beroun k 31.12.2008 ČR k 31.12.2007

muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem

0-14 15,1 13,6 14,3 15,4 13,8 14,6 14,9 13,6 14,2

15-64 73,3 70 71,6 72,6 69,2 70,9 73,3 69,2 71,2

65+ 11,5 16,4 14 11,9 17 14,5 11,8 17,3 14,6

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/slozeni_obyvatelstva_mest_podle_veku, 25.3.2009, http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_ 3980560=531057, 13.7.2009, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/10n1-08-2008-0400, 13.7.2009, vlastní dopočet autorky

V tabulce 4 je vidět porovnání obyvatelstva Berouna podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Údaje jsou lehce zkreslující, protože se bere obyvatelstvo od 15 let věku, proto je v tabulce tak vysoký počet obyvatel pouze se základním vzděláním. Nejvíc lidí v Berouně je vyučeno nebo má střední odbornou školu bez maturity 36 %. Střední školu s maturitou má 28 % populace a vysokoškolské vzdělání nemá ani 9 % obyvatel. V porovnání s průměrem za celou ČR za stejné sledované období je v Berouně více obyvatel se středním vzděláním s maturitou a o něco méně jen se základním vzděláním nebo středním bez maturity. Zastoupení vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je v Berouně srovnatelné s průměrem za Českou republiku.

39

Tabulka 4: Obyvatelstvo podle dosaženého stupně vzdělání podle SLDB 2001

obyvatelstvo 15 + bez vzdělání základní vyučení a stř. odb. bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

Beroun absolutně relativně 14 719 100% 39 0,3% 3 183 21,6%

ČR relativně 100% 0,4% 23,0%

5 264

35,8%

38,0%

4 119 545 1 280 289

28,0% 3,7% 8,7% 2,0%

24,9% 3,5% 8,9% 1,3%

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/531057?OpenDocument, 25.3.2009

Jaké je národnostní složení obyvatel města Berouna lze vidět v následující tabulce 5. Přes 95 % obyvatel města se v roce 2001 podle Sčítání lidu, domů a bytů hlásí k české národnosti. Přes 1 % dosáhla ještě národnost slovenská, ostatní národnosti jsou zastoupeny v Berouně jen ojediněle. Tabulka 5: Obyvatelstvo Berouna podle národnosti ze SLDB 2001 obyv. celkem česká moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská vietnamská

17 459 16 616 24 1 230 15 10 24 40 39

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/531057?OpenDocument, 25.3.2009

2.2.2

Bydlení

Město Beroun se od středověku neustále vyvíjelo, rozrůstalo a měnilo svůj vzhled. Původně bylo území města jasně definované vystavěným hradebním opevněním a jen pozvolna se město rozrůstalo až do dnešní podoby, kdy zaujímá plochu přes 31 km2. Největších stavebních změn se ve městě událo až v poslední době. Za socialismu v Berouně probíhala chaotická bytová výstavba na úkor architektonické a urbanistické kvality staveb. Uskutečnila se výstavba velkého sídliště v západní a jižní části města, 40

docházelo k zahušťování již stávajících bytových domů, chyběla infrastruktura. Investice plynuly pouze do výstavby sídlišť, centrum města chátralo a stávalo se jakousi periferií města. Docházelo k velkému množství demolic starých domů, aby uvolnily místo nové panelové výstavbě. Mezi lety 1970-1991 počet domů klesl z 2445 na 2199 a to i přes rozsáhlou výstavbu. Naopak mezi lety 1961-1991 došlo k nárůstu počtu bytů z 5324 na 6876.59 Podle SLDB bylo v roce 2001 v Berouně 2550 domů. Skoro 70 % jsou rodinné domy, zbytek tvoří domy bytové. V tabulce 6 je rozepsáno stáří domovního fondu ve městě. Nejvíc domů bylo postaveno mezi lety 1946-1980 35 %, o něco méně 29 % bylo postaveno v období 1. republiky a 2. sv. v. v letech 1920-1945. Tabulka 6: Domovní fond podle SLDB 2001 Domy celkem Obydlené domy Rodinné domy Z toho Bytové domy Domy do 1919 postavené 1920-1945 1946-1980 1981-2001

2550 2251 1755 446 295 656 789 469

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/531057?OpenDocument 9.7.2009

Následující tabulka ukazuje stav bytového fondu v Berouně v roce 2001. Z celkového počtu 7522 bytů jich bylo obydleno jen 6866, což je 91 %. Skoro 70 % bytů se nachází v bytových domech. Podle způsobu vlastnictví je 31 % v osobním vlastnictví, 26 % ve vlastním domě, 21 % bytů je obývaných v nájmu a zbytek připadá na členy bytového družstva.

59

Tošnerová Marie, Beroun

41

Tabulka 7: Bytový fond podle SLDB 2001 Byty celkem Obydlené byty v rodinných domech Z toho v bytových domech ve vlastním domě v osobním vlastnictví Podle vlastnictví nájemní členy bytového družstva

7522 6866 2043 4732 1775 2132 1455 1045


V další tabulce je přehled velikosti domů podle počtu podlaží. Nejčastěji jsou v Berouně domy vysoké 1-2 podlaží, jen v 19 % je velikost domů vyšší. Napojenost domů na technické vybavení je vcelku vyhovující. Téměř každý dům je napojen na vodovod, okolo 80 % domů má přípojku na kanalizační síť a plyn. Tabulka 8: Vybavenost domů a velikost podlaží Obydlené domy 1-2 Podle podlaží 3 a více přípojka na kanalizační síť Podle vodovod vybavenosti plyn ústřední topení

2251 1808 425 1802 2208 1856 1680


Vybavenost bytů na technickou infrastrukturu je podobná jako u domů, jak ukazuje tabulka 9. Skoro 99 % bytů je napojeno na vodovod. Přípojku na plyn má přes 80 % bytů a 72 % bytů je připojeno k ústřednímu topení. Průměrný počet osob na jeden byt je 2,5. Průměrná velikost bytu se v Berouně pohybuje okolo 45 m2.

42

Tabulka 9: Vybavenost bytů a jejich velikost Obydlené byty plyn Vybavenost vodovod bytů ústřední topení Průměrný počet osob na byt Průměrná velikost bytu Průměrný počet obytné plochy na osobu

6866 5597 6762 4952 2,5 45,63 18,08

Zdroj:ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/531057?OpenDocument 9.7.2009

2.2.3

Sociální infrastruktura

Školství Město je zřizovatelem celkem 5 mateřských škol o kapacitě 582 žáků a ve městě je jedna církevní mateřská škola. Mateřské školy jsou po městě rozmístěny rovnoměrně a do budoucna se počítá z rozšíření jejich kapacity z důvodu intenzivní bytové výstavby ve městě a většího počtu narozených dětí. Letos přišlo k zápisu do mateřských škol 367 dětí. Protože jedním z kritérií pro přijetí do mateřské školy je v Berouně věk tří let, 124 dvouletých dětí bylo rovnou vyřazeno. Na 173 volných míst v mateřských školách tak připadlo 243 dětí. Město plánuje přestavbu areálu bývalých jeslí na Velkém sídlišti na mateřskou školu. Kapacita školek by se tak navýšila o 60 míst. Další mateřskou školku chce v Berouně postavit soukromý investor jako součást nového bytového komplexu v západní části města.60 V Berouně jsou 4 základní školy, jejichž zřizovatelem je město a 2 speciální – zvláštní a pomocná, které zřídil Středočeský kraj. Kapacita škol je 2840 žáků a jeví se jako postačující i do budoucna.61 Jen v budoucnu bude docházet ke změně v kapacitě mezi jednotlivými školami. Bude snížen počet žáků v dosud největší škole Jungmannově, kapacita se snižuje z důvodu přesouvání výuky jen do hlavní budovy školy. Naopak nárůst kapacity nastane ve škole na Wagnerově náměstí, kde došlo k uvolnění prostor ve škole díky přestěhování místního gymnázia do nově zrekonstruovaných prostor

60

Radniční list 7/2009

61


43

bývalých kasáren. Základní školy jsou umístěny ve třech částech vlastního města – Centrum, Závodí a Velké sídliště. Ve městě jsou dvě základní umělecké školy – jedna státní a jedna soukromá. Ve státní základní umělecké škole Václava Talicha se vyučuje zpěv, hudební nauka, dechové, klávesové, smyčcové nástroje, kytara, tanec, grafika, keramika.62 I soukromá ZUŠ M. Lidinské nabízí velký výběr činností z oboru hudebního, výtvarného nebo tanečního. Ve městě je široká nabídka středních škol buď státních, zřizovatelem je Středočeský kraj, nebo soukromých. Mezi státní střední školy na území města patří Gymnázium Joachyma Barranda, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola, Střední zdravotnická škola, Střední odborná škola a střední odborné učiliště Hlinky, kde lze studovat pozemní stavitelství, obchodníka, provoz a ekonomiku dopravy a technické lyceum, nebo se vyučit na kuchaře, číšníka, cukráře, automechanika, klempíře, elektrikáře, prodavače, instalatéra, truhlář nebo aranžéra.63 Ve městě se dále nachází jedna střední zdravotnická škola pro sluchově postižené a dvě soukromé školy Manažerská akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu.64

Zdravotnictví Ve městě je jedna nemocnice, která je od roku 2007 v rukou soukromé firmy Jessenia. V berounské nemocnici se v poslední době uzavřelo několik oddělení. V dnešní době jsou v provozu ARO - Anesteziologicko-resuscitační oddělení, INT - Interní oddělení, LDN - Léčebna dlouhodobě nemocných, OKB - Oddělení klinické biochemie a hematologie, RDG - Radiodiagnostické oddělení, REH - Rehabilitační oddělení, Oddělení centrální sterilizace.65 Ambulantní péče je v Berouně zajišťovaná v jedné soukromé poliklinice a v mnoha samostatných ordinacích praktických lékařů (28) nebo lékařů specialistů (26). Ve městě je v provozu 6 lékáren.66

62

ZUŠ, http://www.zusberoun.cz/ 16.7.2009

63

SOŠ a SOU Beroun Hlinky http://www.opravdu.cz/soshlinky/showpage.php?name=obory, 16.7.2009

64

Stránky města Berouna, www.mesto-beroun.cz, 16.7.2009

65

Nemocnice Beroun, http://www.nemocnice-beroun.cz/oddeleni, 16.7.2009

66

RIS, http://www.risy.cz/index.php?pid=231&kraj=-1&zuj=531057#zdravotnictvi_lazne,16.7.2009

44

Sociální péče67 O zdravotně postižené se v Berouně stará Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje, oblast Beroun, které zastřešuje tyto organizace a svazy: Územní organizaci Svazu tělesně postižených v ČR Beroun, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Beroun, Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR Beroun. Spolupracuje se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých, Asociací rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR – klubem Klubíčko Beroun a Svazem postižených civilizačními chorobami v ČR Beroun. V Berouně také sídlí Český červený kříž, který provozuje azylový dům Berounka. Ve městě je Domov penzion pro důchodce, což je dům s pečovatelskou službou s rozšířenými službami s kapacitou 53 osob a dva domy s pečovatelskou službou. Kapacita pečovatelské služby v Berouně je 340 klientů. Farní charita Beroun zajišťuje pečovatelskou službu, centrum volného času pro děti ze sociálně slabých rodin, azylový dům Sv. Jakuba a denní centrum pro osoby bez přístřeší. V Berouně funguje Klub důchodců Beroun, který připravuje různorodou zájmovou činnost pro důchodce s cílem zabránit jejich izolaci a vyloučení ze společnosti. Pro děti ve věku 0-6 let a maminky na mateřské dovolené funguje mateřské centrum Slunečnice. Mateřská škola speciální + speciální pedagogické centrum Beroun zajišťuje služby pro děti se sluchovým nebo zrakovým postižením.

2.2.4

Kultura, sport, volnočasové aktivity ve městě

Ve městě se nachází několik galerií a výstavních síní. Na náměstí sídlí Muzeum Českého krasu a v jeho dvoře lze shlédnout expozici pod širým nebem Geopark Barrandien. Ve městě se nenachází žádné stálé kamenné divadlo, ale ve městě fungují dva amatérské divadelní spolky a jejich představení lze shlédnout v sále České pojišťovny nebo ve Společenském domě Plzeňka. V těchto prostorách lze shlédnout také různé výstavy, koncerty, hostující divadla a jiné různé společenské akce.

67


45

V kulturním domě Plzeňka jsou každoročně pořádány plesy, maturitní večírky, městské bály, taneční kurzy, akademie základních a středních škol v Berouně a mnoho dalších kulturních akcí. Kulturní dům je však téměř 200 let starý, má nedostatečnou kapacitu i vybavení. Ve městě působí dvě kina. Městské kino Mír s kapacitou 175 osob promítá celoročně kromě období letních prázdnin. V nedávné době prošlo velkou rekonstrukcí, kdy došlo k výměně sedadel, obnově zvukového systému a odvětrávání sálu. Letní kino oslaví letos 40 let od jeho otevření. Promítá se v něm od května do září, v období letních prázdnin každý večer po setmění. Kromě filmových představení se v berounském letním kině pořádají i různé společenské a kulturní akce.68 Ve městě funguje městská knihovna s dvěma pobočkami. V roce 2008 měla zaregistrováno 2461 čtenářů a její knihovní fond tvoří skoro 118 000 knih, map a hudebnin. Knihovna se člení na oddělení pro děti, oddělení pro dospělé a studovnu a čítárnu. Kromě půjčování knih probíhá v městské knihovně řada doprovodných akcí – přednášky, výstavy, besedy.69 Město je dobře vybaveno sportovními zařízeními. Nachází se tu 11 hřišť, 8 tělocvičen, 3 otevřené stadiony, 1 zimní stadion, 1 krytý plavecký bazén s vodními atrakcemi, 1 venkovní bazén, 1 zcela nové golfové hřiště, tenisové a squashové kurty, fit-centra, nově otevřená in-line dráha, minigolfový areál, trampolíny a další sportoviště.70 Ve městě také funguje velké množství sportovních klubů a oddílů. Město Beroun pořádá velké množství různých kulturních a sportovních akcí. Mezi největší a nejznámější jistě patří hudební festival Talichův Beroun, hrnčířské a řemeslnické trhy, Vodácký maraton na řece Berounce, Berounská muzejní noc, hudební festival Letorosty, Berounský BikeMaraton, divadelní festival Berounské hradby, Berounský masopust, závody dračích lodí na řece Berounce a mnoho dalších akcí.

68


69

Městská knihovna Beroun, www.knihovnaberoun.cz, 3.8.2009

70

RIS, http://www.risy.cz/index.php?pid=231&kraj=-1&zuj=531057#zdravotnictvi_lazne,3.8.2009

46

2.3 Ekonomická analýza 2.3.1

Ekonomická situace ve městě a trh práce

V Berouně v zaměstnání obyvatel podle ekonomických odvětví výrazně dominuje terciér, kde je zaměstnáno přes 2/3 ekonomicky aktivního obyvatelstva ve městě. Naopak podprůměrně je zastoupena zaměstnanost v priméru, která nedosahuje ani 2 %. Tabulka 10: Rozložení obyvatelstva podle odvětví podle SLDB 2001 Obyvatelstvo celkem EAO (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) primér z toho sekundér terciér

17459 9161 106 2786 6269

1,2% 30,4% 68,4%


V tabulce 11 je vidět rozložení podnikatelských subjektů v Berouně podle ekonomického odvětví. Více jak polovina podnikatelských subjektů se zaměřuje na oblast ochodu a pohostinství. V terciéru je přes ¾ podnikatelských subjektů. Velké množství podnikatelských subjektů se ve městě vyskytuje také v oblasti stavebnictví. Tabulka 11: Rozložení podnikatelských subjektů podle činnosti k 31. 12. 2008 Počet podnikatelských subjektů celkem zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod, pohostinství veřejná správa, obrana, sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní služby

5032

100%

82

1,6%

532 609 199 2874 7

22,7%

75,7%

177 552

Zdroj:ČSÚ, http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_ 3980560=531057, 11.7.2009, vlastní dopočet autorky

Beroun má příznivé podmínky pro zaměstnanost lidí. Je to hlavně dobrá geografická poloha, kdy hodně lidí jezdí do zaměstnání do hlavního města Prahy, a napojení 47

na dálnici D5. Z 9161 ekonomicky aktivních obyvatel denně dojíždí do zaměstnání mimo obec skoro 3 000 obyvatel.71 V tabulce 12 je přehled míry nezaměstnanosti v Berouně a srovnání míry nezaměstnanosti za celou ČR. Beroun vykazuje v každém sledovaném roce výrazně nižší nezaměstnanost, než je průměr za celou republiku. Nejnižší nezaměstnanost vykazovalo město v roce 2008. Poslední dobou jsou patrné spíše její vzrůstající tendence, které jsou způsobeny světovou hospodářskou krizí, krachováním a uzavíráním firem, nárůstem počtu nezaměstnaných a malým množstvím volných pracovních míst. Tabulka 12: Míra nezaměstnanosti v Berouně

datum I.02 I.03 I.04 I.05 I.06 I.07 I.08 I.09 II.09 III.09 IV.09 V.09 VI.09

Město Beroun uchazeči o volná EAO místo místa 512 8881 593 8881 688 9161 624 9161 59 571 9161 99 525 9161 285 442 9161 273 498 9161 202 535 9161 214 592 9161 107 604 9161 88 616 9161 98 619 9161 74

ČR míra nezaměstnanosti 5,8% 9,4% 6,7% 10,2% 7,5% 9,7% 6,8% 9,8% 6,2% 9,2% 5,7% 7,9% 4,8% 6,1% 5,4% 6,8% 5,8% 7,4% 6,5% 7,7% 6,6% 7,9% 6,7% 7,9% 6,8% 8%

Zdroj: MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem , 10.7.2009

V tabulce 13 je vidět, kolik má město na svém území ekonomických subjektů. Z celkového počtu 4897 ekonomických subjektů v Berouně jsou 3600 fyzické osoby a z toho 3341 živnostníci. V Berouně se nacházejí 2 státní podniky, 16 družstev a 566 obchodních společností. Ve srovnání s podobně velkými městy ve Středočeském kraji má Beroun velice dobré postavení. V množství právnických osob na 100 obyvatel zaujímá dokonce první místo a stejně i v počtu živnostníků ve městě. To svědčí o tom, že je ve městě dobře rozvinut sektor malých a středních podnikatelů.

71

ČSÚ, SLDB 2001, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/531057?OpenDocument 10.7.2009

48

Tabulka 13: Ekonomické subjekty ve městě

celkem

fyzické osoby

Beroun Rakovník Mělník Benešov

4897 3769 4831 5114

3600 2937 3822 4101

Ekonomické subjekty se sídlem na území města z toho na z toho z toho na práv. 100 živnos živnostní 100 Obchod. osoby Družstva ci v % obyv. tníci obyv. spol. 19,6 3341 92,8 1297 7,1 566 16 18,1 2686 91,5 832 5,1 299 14 20,1 3471 90,8 1009 5,3 423 99 25,0 3701 90,2 1013 6,2 437 10

Kutná Hora

5358

4417

20,6

Města

4051

91,7

941

4,4

366

státní podniky 2 2 1 2

16

Zdroj:ČSÚ, http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/kapitola/13-2101-08-2008-13, 11.7.2009, vlastní dopočet autorky

Průmysl Mezi tradiční největší firmy a zaměstnavatele patřily v Berouně cementárna, eternitové závody, Tiba a cukrovar. Cukrovar byl ale roku 1967 zrušen a podnik Tiba, kde se vyráběly látky je nyní zavřen a je vypsáno výběrové řízení na veškerý jeho majetek. Výrobu cementu v Berouně provozuje firma Českomoravský cement a výrobu střešních krytin zajišťuje firma Cembrit. V 50. a 60. letech minulého století došlo ve městě ke vzniku dvou velkých firem, které fungují dodnes a patří mezi hlavní zaměstnavatele regionu. Jsou to Linde Frigera (1954), která vyrábí chladící zařízení a PAL (1966), který původně vyráběl hasicí přístroje Minimax a teď je hlavním výrobcem stěračů do automobilů v ČR. 72

Využití půdy ve městě Zhruba 1/3 půdy ve městě tvoří zemědělská půda a tu z více jak poloviny zastupuje orná půda. Další třetinu půdy ve městě připadá na lesní pozemky. Zastavěné území zaujímá necelých 5 % půdy ve městě.

72


49

4

Tabulka 14: Využití půdy ve městě k 31. 12. 2008 Zemědělská půda v ha

v tom

orná zahrady, ovocné sady travní porosty

1039 597 187 255

Nezemědělská půda v ha

2109

lesní pozemky

1205

vodní plochy

55

zastavěná plocha

148

ostatní

701

v tom

Zdroj: Risy, http://www.risy.cz/index.php?pid=231&kraj=-1&zuj=531057 , 11.7.2009

2.3.2

Hospodaření a rozpočet města

V tabulce 15 je vidět rozpočet města za posledních 5 let. Od roku 2005 do roku 2007 došlo k značnému navýšení příjmů města. Jednalo se hlavně o přijaté dotace, jejichž růst byl mezi lety 2005 a 2006 více než trojnásobný. Nárůst daňových příjmů je mezi jednotlivými lety pozvolný, výjimka je rok 2006, kdy došlo k mírnému poklesu. Od roku 2005 dochází k neustálému snižování nedaňových příjmů. Výdaje města ve sledovaném období rostly až do roku 2007. V roce 2008 nastal výrazný pokles, ale v dalším roce se zase předpokládá jejich nepatrný růst. Hospodaření města je většinou mírně deficitní, jen v roce 2006 skončilo přebytkem zhruba 1 milionu. V letošním roce podle schváleného rozpočtu by mělo město hospodařit s přebytkem přes 17 milionů.

50

Tabulka 15: Rozpočet města Beroun, v tis. Kč Rok Příjmy celkem Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Vlastní příjmy fondů Výdaje celkem Výdaje běžné Výdaje kapitálové Financování

2005 392 651 187 133 28 560 66 415 109 517 1 026 417 331 293 617 123 714 25 496

2006 640 284 181 222 22 347 71 600 363 879 1 236 639 142 290 886 348 256 4 788

2007 710 721 211 468 21 773 111 687 364 828 965 788 074 345 167 442 907 128 754

2008 547 425 220 265 18493 65 850 242 018 799 562 352 385 960 176 392 16 930

2009 603 681 230 793 14 855 52 624 304 635 774 586 396 390 773 195 623 37 674

Zdroj: Město Beroun, www.mesto-beroun.cz, 12.7.2009

Největší výdaje města v roce 2009 představují výdaje na veřejnou správu, které činí skoro 125 milionů, z toho největší položka (necelých 50 milionů) jde na platy zaměstnanců. Další významnou položkou v rozpočtu města jsou výdaje na sociální věci – 117 milionů. Na kulturu ve městě jde necelých 12 milionů, z toho nejvíc na městské kino (2,2 mil.) a městskou knihovnu (5,1 mil.).73

2.3.3

Infrastruktura

Dopravní Již založení města na hlavní obchodní stezce z Prahy do Bavor dává tušit význam města z hlediska dopravy. Další faktor, který ovlivňoval dopravu v berounské kotlině, bylo právě sevřené údolí kolem řeky a jeho neprostupnost, která neumožnila vznik dalších důležitých silničních tahů. V současnosti je Beroun napojen na dálnici D5, která spojuje hlavní město s Plzní a pokračuje dále do Německa. Dálnice D5 je součástí mezinárodní silnice E50 a transevropské sítě TEN-T. První zmínky o úmyslu vystavět tuto dálnici se datují do 30. let minulého století, ale projekt byl vypracován až v roce 1969 a úsek vedoucí přes město Beroun byl dokončen až v roce 1989. Dálnice vede přes město v jeho jižní části, přechází z vrážské náhorní plošiny do berounské kotliny po 721 metrů dlouhém železobetonovém mostu a je na město napojena 3 mimoúrovňovými

73

Stránky města Beroun, www.mesto-beroun.cz, 12.7.2009

51

křižovatkami.74 Dálnice je využívána zejména pro tranzitní, zdrojovou a cílovou dopravu, pro cesty uvnitř berounské aglomerace je využívaná méně. Další významnou komunikací je v Berouně silnice II/605, která vede souběžně s dálnicí a je nejdůležitější městská dopravní tepna. Vede přes jediný silniční most, který se na území města nachází. Převažuje na ní vnitřní městská zdrojová a cílová doprava. Před výstavbou dálnice, to byla hlavní komunikace spojující město s Prahou a západními Čechami. Intenzita dopravy se na ní v pol. 70. let pohybovala kolem 3 000 aut za den, o deset let déle to bylo již 8 500 aut.75 Územím města prochází ještě další dvě silnice 2. třídy. Silnice II/118, která spojuje Beroun s městy Kladno, Unhošť, Příbram a II/116, která napojuje území podél řeky Berounky. Jedná se o města Řevnice, Karlštejn, Nižbor a Lány. Na území města se nachází ještě 7 silnic 3. třídy a další místní komunikace, které svým významem většinou převyšují silnice 3. třídy.76 Beroun je také významnou železniční křižovatkou. Nejvýznamnější železniční trať vede z Prahy přes Beroun, Zdice a Rokycany do Plzně. Byla uvedena do provozu již v 60. letech předminulého století. Tato trať je jako jediná dvojkolejná a elektrifikovaná. Nevýhoda této trati je, že nevede do Prahy přímo, ale kopíruje řeku Berounku. Nejprve se stáčí jihovýchodním směrem na Řevnice a Dobřichovice, pak nabírá severovýchodní směr přes Černošice a do Prahy se dostává přes Velkou Chuchli. Vzdálenost do Prahy tak naroste na téměř 40 km. To společně s cenou jízdenky a odlehlostí nádraží způsobuje, že železniční spojení do Prahy není obyvateli Berouna využíváno. Velice rozšířena je do Prahy doprava autobusy, které jezdí po dálnici. Menší význam má železniční trať z Berouna do Rakovníka a další trať přes Rudnou do Prahy. Ve městě se nachází 2 železniční stanice. Městská veřejná doprava byla v Berouně zavedena v roce 1960 pro přepravu cestujících mezi obcemi Beroun a Králův Dvůr. V současnosti funguje městská hromadná doprava na 4 autobusových linkách a kromě všech 7 částí města propojuje město i s nejbližšími okolními vesnicemi. MHD ve městě zajišťuje firma PROBO TRANS. Ta zajišťuje i většinu regionální veřejné autobusové dopravy v regionu. Kromě ní ve městě ještě

74


75


76

Dopravní generel berounské aglomerace

52

fungují firmy SPOJBUS, která zajišťuje dopravu cestujících pouze ve směru na Prahu a ČSAD MHD Kladno, která ve městě zabezpečuje přepravu osob jen pro směr Beroun - Chyňava - Kladno. Cyklistika není ve městě příliš rozšířena, i když má Beroun svou výhodnou polohou na soutoku dvou řek příhodné podmínky. Ve městě zcela chybí vybudovaná samostatná cyklistická stezka. Ve městě začínají 2 cyklotrasy, které ovšem vedou po frekventované silnici směrem na Zdejcinu a nejsou moc využívány. Pěší doprava je v Berouně poměrně rozšířená. Je to hlavně díky dobrému vybavení pro chodce (chodníky, přechody, lavičky,…) a ucelenému charakteru zástavby města. Nejrozšířenější je v historickém centru města, v okolí řeky Berounky a v lesoparku Městská

hora.77

Pro

pěší

dopravu

představuje

v Berouně

největší

komplikace překonávání řeky Berounky. To je možné na území celého města pouze na třech místech. Nejvyužívanější je p silniční most, který se nachází v severovýchodní části města. Na jižním okraji města lze řeku překonat pomocí železničního mostu, který díky své okrajové poloze není příliš využíván. Jediná lávka pro pěší přes řeku se nachází blízko historického centra města a spojuje centrum města s částí města Závodí a s autobusovým nádražím. Lávka je vybudovaná v místě bývalého brodu přes řeku. Mezi lety 1965-1972 se v místě nacházel ponton, který se musel přes zimu uklízet. Později byla vybudována železobetonová lávka, která sloužila do roku 2002, kdy byla při velkých povodních ve městě stržena. V současnosti je v místě vystavěna zvedací lávka, která se v případě povodní dá vysunout.78 Na území města se nenachází žádný vodní tok splavný pro lodní dopravu. Obě místní řeky jsou využívány jen pro rekreační plavbu. Ve městě se nenachází žádné letiště, ale díky blízkosti letiště Ruzyně (zhruba 20 min po dálnici) má město velmi výhodnou polohou.

77

Dopravní generel berounské aglomerace

78


53

Technická infrastruktura79 Město je zásobováno pitnou vodou z přivaděče Praha - Kopanina a jeho kapacita je zatím dostačující. ČOV pro město Beroun a jeho okolí byla rekonstruována a má dostačující rezervy. Je využívaná zhruba z 60 %. Úplná elektrifikace byla v Berouně dokončena až v roce 1962, kdy byla elektřina rozvedena i do všech samot na území města. Beroun je napojen na transformátor východně od části města Zavadilka, ale jeho výkon bude při růstu města nedostačující. Rozvod zemního plynu je zajištěn téměř do všech částí města s výjimkou části města Zdejcina. V některých částech města je zaveden do všech domácností – nová sídliště. Plynofikace města probíhá intenzivně v posledních 50 letech. V 60. letech minulého století byla plynem zásobena 1/5 města, na konci 80. let už byl plyn zaveden skoro do ¾ domácností.

2.3.4

Cestovní ruch

Beroun má velice výhodnou polohu z hlediska cestovního ruchu. V jeho okolí se nachází celá řada přírodních, historických a kulturních zajímavostí. Mezi nejznámější jistě patří hrad Karlštejn, Křivoklát, Točník, Žebrák, Koněpruské jeskyně, Oppidum Strádonice, Svatý Jan pod Skalou. Město má dobrou dopravní dostupnost, výhodná je i jeho poloha k hlavnímu městu. Atraktivitu města dále zvyšuje i to, že leží na okraji dvou odlišných chráněných krajinných oblastí – Křivoklátska a Českého krasu. V samotném Berouně je celá řada turisticky zajímavých atraktivit. V centru Berouna je od roku 1992 vyhlášená městská památková zóna, která zahrnuje historické jádro Berouna – měšťanské domy, zbytky opevnění, dvě brány, kostel sv. Jakuba. Mimo památkovou zónu stojí za zmínku ještě Zábranský kostel a kaple Bolestné Panny Marie, která je postavena u studánky, jejíž vodě se připisovala zázračná moc a kam byla v minulosti vedena křížová cesta.80 Ve městě funguje městské informační centrum, turisty hojně využívané.

79


80

Stránky města Berouna, www.město-beroun.cz, 3.8.2009

54

Turisté mohou ve městě využít služby 8 hotelů, nebo se mohou ubytovat v 13 různých penzionech rozmístěných po celém městě.

2.4 Environmentální analýza Klima, ovzduší a hluk81 Beroun nemá z pohledu kvalitního životního prostředí zcela výhodnou polohu. Leží ve špatně odvětrávatelné berounské kotlině sevřené okolními kopci. Pro oblast je typická vysoká prašnost, čemuž ještě napomáhá, že se jedná o místo s nízkým počtem srážek. Průmyslový rozvoj v Berouně nezůstal bez vlivu na životní prostředí. Přestože neustále dochází k zlepšení stavu, stále se berounská kotlina řadí mezi středně až silně znečištěné oblasti. Má na to vliv především automobilová doprava, vysoká koncentrace velkých průmyslových podniků a v některých částech města, kde není zaveden plyn i vytápění obytných domů. Situace se hodně zlepšila v pol. 90. let, kdy došlo k modernizaci cementárny a plynofikaci okrajových částí města. Z hlediska klimatických podmínek je berounská kotlina náchylná k přízemním inverzím s omezenou recyklací vzduchu. Převládajícím zdrojem hluku je v Berouně automobilová doprava. Jedná se hlavně o dálnici D5, kde je míra hluku regulována protihlukovými stěnami a silnici II/605, která vede souběžně s dálnicí přes celé město.

Zeleň, voda a půda82 Celková plocha zeleně ve městě je 0,55 km2 a je zastoupena převážně v městských parcích podél Berounky nebo v lesoparku Městská hora. Nedostačující je výskyt zeleně na velkých sídlištích a v blízkosti průmyslových podniků, kde by měla zmírnit negativní dopady výroby na okolí. Ochranná zeleň se vyskytuje podél protihlukových stěn dálnice.

81

Strategický plán rozvoje města, Analytický_profil

82


55

Na území města se nachází 3 ložiska nerostných surovin v oblasti Beroun – Jarov. Jedná se o lom Kosov (cementářská korekční surovina a sialitické suroviny) a velkolom Čertovy schody (vápenec). Územím města protékají dvě řeky – Litavka a Berounka. Obě spadají pod povodí Vltavy. Oba vodní toky se podle třídy jakosti klasifikují jako velmi znečištěná voda a oba překračují povolený limit fosforu. Proto jsou obě řeky využívány pouze pro průmyslové účely. Na území města je jedna čistírna odpadních vod. Kapacita ČOV je 35 000 EO a je využívaná zhruba pouze 12 000 EO, proto je její kapacita vyhovující i do budoucna.

Odpady83 Svoz komunálního odpadu ve městě zajišťuje firma Technické služby Beroun. V oblasti svozu tříděného odpadu zajišťuje svoz papíru, skla a plastů do sběrného dvora. Odtud jsou dále odváženy do třídícího zařízení. O vysoké kvalitě třídění odpadu ve městě svědčí i to, že Beroun v krajské soutěži v třídění odpadu obsadil v roce 2007 3. místo a v roce 2008 již 2. místo. Na území města a v jeho okolí se vyskytují dvě řízené skládky odpadu, ale nenachází se žádné zařízení na úpravu nebo zpracování odpadu.

SWOT analýza SWOT analýza se zaměří na silné a slabé stránky, které vyplývají z předchozích kapitol. Ve SWOT analýze se stanoví, jaké má město příležitosti a co může pro rozvoj města představovat určité hrozby. SWOT analýze vychází ze sociální, ekonomické a environmentální analýzy města a z vlastních poznatků autorky o městě. Analýza je rozčleněna do 5 oblastí rozvoje.

83


56

Tabulka 16: SWOT analýza - Obyvatelstvo Silné stránky

Slabé stránky

• Přírůstek obyvatelstva přirozenou

• Drahé a těžko sehnatelné bydlení • Vysoká cena stavebních pozemků

měnou • Atraktivita obce pro imigranty

• Nedostatečná kapacita mateřských

• Dobrá vzdělanostní struktura

škol

• Víc lidí v předproduktivní skupině

• Převažuje

bydlení

ve

staré

než v poproduktivní

socialistické panelové zástavbě

• Národnostní jednotnost

• Nedostatečná kapacita domova pro

• Dobrá vybavenost města středními

• Vzrůstající pouliční kriminalita ve

školami a jejich variabilita • Dobrá síť sociálních služeb • Pestré

složení

seniory

městě

neziskových

• Zavírání

oddělení

v berounské

nemocnici

organizací

Příležitosti

Hrozby

• Prevence negativních sociálních

• Nárůst disparit mezi obyvatelstvem • Vyčerpání kapacity města (školy)

jevů • Rozšíření

služeb

berounské

nemocnice

• Odliv kvalifikované pracovní síly do Prahy

• Zkvalitnění bydlení na sídlištích, revitalizace Zdroj: Analytický profil města Berouna, vlastní poznatky autorky

Tabulka 17: SWOT analýza - Ekonomika a trh práce Silné stránky

Slabé stránky

• Existence velkých průmyslových podniků s dlouholetou tradicí

• Dřívější naprostá orientace města na stavební průmysl

• Ustálená nízká nezaměstnanost ve městě

• Krach továrny Tiba a její nevyužité prostory

• Pracovní příležitosti v Praze

• Brownfields (Tiba, Cementárny)

• Dobře rozvinut sektor malých a

• Značné zadlužení města

57

• Chybí

středních podnikatelů • Dostačující kapacita ubytovacích

specificky

kvalifikovaná

pracovní síla

zařízení a služeb pohostinství • Vysoká podnikatelská aktivita • Dobrá dopravní dostupnost do hlavního města • Atraktivita města pro cestovní ruch • Dobré využití areálu bývalých kasáren

(komunitní

centrum,

gymnázium, zdravotní středisko) • Průmyslová tradice a zázemí města • Dobrá ekonomická struktura města • Vysoká mobilita pracovních sil • Spolupráce s partnerskými městy v zahraničí • Významná

ložiska

stavebních

surovin

Příležitosti • Podpora

malých

Hrozby a

středních

podniků • Úplné

• Odliv kvalifikované pracovní síly do Prahy

využití

brownfields,

revitalizace

• Úpadek drobného podnikání na úkor supermarketů

• Větší orientace na sektor služeb

• Rozrůstání

• Podpora výzkumu a vývoje

• Nedostatek

• Využít prostor zkrachovalé továrny

okolí

a

a

veřejného sektoru Zdroj: Analytický profil města Berouna, vlastní poznatky autorky

58

specificky

kvalifikované pracovní síly

Tiba a bývalých kasáren soukromého

do

zabírání zemědělské půdy

• Spolupráce města s občany

• Spolupráce

města

Tabulka 18: SWOT analýza - Infrastruktura- dopravní, technická Silné stránky

Slabé stránky

• Výhodná poloha na rozvojové ose a z toho plynoucí možnosti • Propracovaný

systém

• Špatně propojené autobusové a vlakové náraží ve městě

městské

hromadné dopravy

• Nedostatek parkovacích ploch – centrum města, panelová sídliště

• Velmi dobré dopravní spojení do Prahy

• Umístění dálnice D5 ve městě – prostorová bariéra

• Blízkost letiště Ruzyně

• Nedostatečná

• Významná železniční křižovatka

zásobení

pro

cyklisty • Nevhodné umístění autobusového

• Dostatečná plynofikace • Vyhovující

infrastruktura

vodou

a

nádraží ve východní části města • V okrajových

dostatečná kapacita ČOV

částech

města

chybějící kvalitní živičné vozovky • Nedostatečné

inženýrské

sítě

v okrajových částech města • Nedostatečná transformátoru

kapacita pro

zásobování

elektřinou Příležitosti

Hrozby

• Větší využití ekologicky šetrné železniční dopravy • Budování

cyklostezek

centra

města

dopravou v okolí

• Zvýšení nehodovosti ve městě • Přetížení města dopravou

města • Vybudování

• Zablokování

alternativní

páteřní

komunikace vedoucí přes celé

• Jediné

Berounku

město • Zkvalitnění povrchu vozovek • Vybudování železničního tunelu do Prahy Zdroj: Analytický profil města Berouna, vlastní poznatky autorky

59

přemostění

přes

řeku

Tabulka 19: SWOT analýza - Cestovní ruch Silné stránky

Slabé stránky

• Blízkost chráněných území

• Nedostatečná propagace

• Dostačující ubytovací kapacita pro

• Nedostatečné kulturní vyžití ve

turisty

městě

• Zrekonstruované

historické

koncerty,

divadelní

představení,… • Nedostatek hřišť pro děti

centrum města • Možnost dostatečného sportovního vyžití • Velké

–

• Absence velkokapacitního sálu na pořádání kulturních akcí

množství

kulturních

přírodních

zajímavostí

a

v okolí

města • Strategická poloha ve Středních Čechách a blízkost hlavního města • Tradice místních kulturních akcí

Příležitosti

Hrozby

• Směřování města jako kulturně-

• Špatné životní prostředí • Možnost povodní

turistického centra oblasti • Rozvoj služeb pro turisty

• Špatná kvalita vody v obou řekách

• Vybudování kvalitních cyklostezek

• Nedostatečná

• Rekreační využití dvou říčních

s okolními obcemi • Nevyhovující

toků • Vytvoření mikroregionu Berounsko

spolupráce

dopravní

infrastruktura • Stavba průmyslových komplexů

– lepší spolupráce

znečišťující životní prostředí Zdroj: Analytický profil města Berouna, vlastní poznatky autorky

60

Tabulka 20: SWOT analýza - Životní prostředí Silné stránky

Slabé stránky

• Dobré nakládání s odpady ve městě

• Znečištěné ovzduší ve městě

• Hodně zeleně ve městě

• Nadměrný hluk ve městě

• Zrekonstruovaná

čistírna

• Neexistence povodňových bariér • Neuspokojivé prostředí

odpadních vod • V okolí města 2 CHKO

velkých

sídlišť • Zabírání zemědělské půdy kvůli bytové výstavbě • Umístění města v inverzní kotlině

Příležitosti

Hrozby

• Zkvalitnění života na sídlištích

• Hrozba povodní

• Využití

• Zhoršování

alternativních

způsobů

získání energie

ovzduší,

především

dopravou

• Podpora snižování množství imisí

• Špatný jakostní stav obou vodních

• Snižování znečištění Berounky a

toků

Litavky Zdroj: Analytický profil města Berouna, vlastní poznatky autorky

61

3 Možnosti rozvoje města Berouna a jeho bariéry 3.1 Doprava Popis situace Jeden z největších problému ve městě spatřuji v dopravní infrastruktuře. Město má velice výhodnou polohu. Leží na spojnici dvou velkých měst – Prahy a Plzně. Prochází jím důležitá komunikace dálnice D5 a leží na významné rozvojové ose. Podél celé rozvojové osy mezi městy Praha - Plzeň vznikly logistická a průmyslová centra, která nabízejí vysoký potenciál pro město a nabízejí širokou nabídku pracovních i podnikatelských příležitostí. Město má dobrou dostupnost i do hlavního města. Problém nastává s dopravou v samotném centru města. Město má jedinou hlavní komunikaci spojující východní a západní část města a její kapacita je již v dnešní době značně nevyhovující. Problém také spočívá v existenci jediného mostu přes řeku Berounku. V případě uzavření mostu je jediné možné spojení obou částí města umožněno pouze objížďkou přes dálnici. Obtížně řešitelná se zdá také otázka klidové dopravy, jelikož je ve městě málo odstavných ploch pro osobní automobily. Nevhodné je také umístění vlakového a autobusového nádraží, oba na jiném konci města a jejich absolutní nepropojenost.

Návrh řešení Jelikož má Beroun velice příznivou polohu, dochází ve městě v poslední době k stavitelskému boomu a město se rozrůstá všemi možnými směry. Problém nastává v přetížení stávajících berounských komunikací, které jsou kapacitně nedostačující. Nejhorší situace nastává v době ranní špičky, kdy se lidé dostávají do škol a svých zaměstnání a v odpoledních hodinách, kdy se zase vracejí do svých domovů. Řešením této situace by bylo postavit nový most přes řeku Berounku a ulehčit tak jediné komunikaci spojující ve městě oba břehy řeky. Zároveň by se měly opravit stávající nevyhovující povrchy většiny komunikací. V některých částech města, hlavně Beroun – Závodí, nejsou zpevněné povrchy komunikací mimo hlavní dopravní trasu nikde. Problém přesycení města osobní automobilovou dopravou by se dal také řešit podporou veřejné osobní dopravy v regionu. 62

Dále by se měl řešit problém odděleného autobusového a vlakového nádraží. Autobusové nádraží se nachází ve východní části města a končí tam většina spojů, která sváží obyvatelstvo z východního okolí města. Pro cestu do ostatních částí města musí cestující využít hromadnou městskou dopravu. Mezi vlakovým a železničním nádražím není zavedena žádná veřejná doprava a cestující se musí přesouvat pěšky. Řešením by bylo zavést linkové autobusové spojení mezi oběma typy veřejné dopravy nebo přesunout autobusové nádraží víc do centra města. V úvahu připadá například využít opuštěné prostory bývalé továrny Tiba, která se nachází zhruba uprostřed města. Ani druhá železniční stanice v Berouně na Závodí není nijak napojena na systém veřejné dopravy ve městě. Velkou příležitostí pro město by bylo uskutečnění plánované rychlodráhy z Prahy do Norimberku přes Beroun. Z Prahy by měl vést skoro 20 km dlouhý tunel ústící kousek před Berounem. Vlaky by na této dráze mohly jezdit až 300 km rychlostí a dojížďková vzdálenost do Prahy by se zkrátila ze 45 minut na 17. Na území města fungují dva různé systémy integrované dopravy (SID – Středočeská integrovaná doprava a PID – Pražská integrovaná doprava), které jsou provozovány zcela izolovaně a bez jakýchkoliv návazností. Bylo by vhodné sjednotit služby nabízené veřejné přepravy pro lepší využití cestujícími. Rozvoj automobilové dopravy sebou také přináší problémy spojené s parkováním osobního automobilu. Ve městě je nedostatek parkovacích ploch v centru a na velkých sídlištích. Tento problém by se dal řešit vybudováním podzemních nebo nadzemních parkovacích domů. Parkování v centru města už se zčásti podařilo vyřešit vybudováním parkoviště Boškův statek, na který přispěla EU. Aby dále nedocházelo k problémům s nedostatkem parkovacích ploch, měl by každý nový developerský projekt obsahovat řešení parkování u nových obytných staveb. Problém přetížení města osobní automobilovou dopravou by se dal řešit využitím alternativních druhů dopravy například cyklistické. Ve městě bohužel zcela chybí vybudovaná infrastruktura pro cyklisty. Přitom má Beroun ideální podmínky pro využívání cyklistiky pro cestu do zaměstnání, škol i jen tak za zábavou, protože leží v údolí dvou řek. I budování cyklostezek v okolí města je zatím pouze v přípravné fázi.

63

3.2 Prostředí města Popis situace Město je svou atraktivní polohou mezi dvěma typově odlišnými CHKO velice atraktivní oblastí pro turisty. Důležitá je také jeho poloha v blízkosti hlavního města Prahy. Touto polohou je lákavé nejen pro turisty, ale i pro samé obyvatele města. Díky blízkosti Prahy je ve městě stále nízká nezaměstnanost, dostačující nabídka pracovních příležitostí a dobře rozvinutá ekonomická základna. Město je přitažlivé i pro nové obyvatelstvo, jak vyplývá z tabulky 2 v sociální analýze. Životní prostředí ve městě není úplně ideální, ale v posledních letech dochází k jeho velkému zlepšení. Ovzduší ve městě je poznamenáno intenzivní průmyslovou výrobou ve městě za socialismu a jeho nedostatečnou ochranou. Průmyslové podniky radši platily pokuty za porušování vypouštění škodlivin do ovzduší, než by investovaly do drahého ekologického zařízení. Situace se hodně zlepšila až v 90. letech minulého století. Dnes patří k jedněm z největších znečišťovatelů ovzduší v Berouně stále intenzivnější doprava ve městě. Město je členěno na 7 částí, které se rozprostírají kolem historického jádra města. Město se rozrůstá rovnoměrně s ohledem na přírodní podmínky. Problém může nastat v sociální struktuře města, kdy starousedlíci a lidé se slabším sociálním postavením jsou koncentrovány ve starých panelových sídlištích. Nově příchozí jsou spíše lidé s vyšším dosaženým vzděláním a vyššími příjmy a soustřeďují se do luxusnějších nových vilových čtvrtí ve městě. Do budoucna existuje hrozba, že tento nepříjemný trend sociálního vyčleňování bude sílit a vznikne tak sociální prostorová bariéra mezi různými skupinami obyvatel ve městě. Další problémová místa ve městě jsou areály po bývalých průmyslových podnicích – dnes nevyužívaná brownfields. Problémem také zůstává špatné vybavení okrajových částí měst technickou infrastrukturou. Ve městě je vybudována dobře fungující síť sociálních služeb. Nedostatečná je kapacita domova pro důchodce. Ve městě žije přes 3 tisíce obyvatel v důchodovém věku a kapacita penzionu pro seniory je pouze 53 obyvatel. Dostatečná je v Berouně nabídka pečovatelské služby, která má kapacitu 340 klientů.

64

Město je dobře vybaveno hustou sítí základních a středních škol. Dobrá je také velmi různorodá nabídka středoškolských oborů. Nevýhodou města je, že v něm není možnost vysokoškolského studia. Velkou výhodou tady v tom směru zůstává blízkost Prahy a její snadná dostupnost i pro každodenní dojíždění.

Návrh řešení Město nemá dostatečně propracovanou marketingovou strategii v oblasti cestovního ruchu. Město má nedostatečnou propagaci. Také v oblasti spolupráce s okolními obcemi má město velké zatím nevyužité předpoklady. Město by mělo posílit spolupráci mezi jednotlivými obcemi, ale i soukromými aktéry v oblasti cestovního ruchu. Mělo by zlepšit informovanost o možnostech turistického vyžití v regionu. Měla by se vypracovat ucelená nabídka služeb pro turisty. Zásadním problémem pro cestovní ruch zůstává přetížení města osobní automobilovou dopravou a chybějící infrastruktura pro cyklisty. Z hlediska kvality životního prostředí došlo ve městě v poslední době k velkému zlepšení. Mezi největší znečišťovatele ovzduší patří v Berouně kromě velkých podniků narůstající automobilová doprava. Řešením by bylo více využívat veřejnou autobusovou přepravu nebo daleko ekologičtější železnici. Zastaralá panelová sídliště by měla projít rozsáhlou rekonstrukcí. Nevyhovující je stav bytových domů ale i prostředí na velkých sídlištích. Nedostatečně jsou vybavena dětskými hřišti, ale chybí tam i dostatek zeleně. Využití brownfields ve městě je vcelku na dobré úrovni. Úspěšně se podařilo vrátit funkční využití skoro celému bývalému areálu kasáren. Do areálu bylo přemístěno místní gymnázium, zdravotní středisko, městská knihovna nebo nově vybudováno komunitní centrum. Také areál bývalého pivovaru našel dobře své nové využití v nabídce luxusnějšího bydlení v Berouně. Problémem ve městě zůstává zbylá část nevyužitých kasáren a ostatní prostory po bývalých průmyslových podnicích. Město by mělo aktivně podporovat jejich regeneraci na úkor nové výstavby na “zelené louce“. Jedná se většinou o oblasti v zastavěné části města s dobrou dostupností blízko centra města.

65

Vyvážený rozvoj města ohrožuje také nedostatečná vybavenost okrajových částí města technickou infrastrukturou. Tuto situaci se městu postupně daří efektivně řešit i s finančním přispěním Evropské unie. Z hlediska atraktivity města je velmi vhodné umístění lesoparku Městská hora. Lesopark se rozkládá západně od historického centra města v jeho těsném zázemí. Láká návštěvou medvědária s třemi medvědy i zrekonstruovanou rozhlednou, ze které je krásný výhled na celé město. V prostorách lesoparku jsou vybudována dvě dětská hřiště a školní naučná přírodopisná stezka. Lesopark láká k návštěvě obyvatele města i turisty z širokého okolí. Sportovní, společenský a bohatý kulturní život je jedním z předpokladů dobře fungujícího města a spokojených obyvatel v něm. Přispívá k atraktivitě města a zvyšuje přitažlivost města pro samotné obyvatele i turisty. Ve městě je dostatek sportovního vyžití pro všechny možné druhy sportu. Ve městě je dostatek tělocvičen, klasických sportovišť, tenisových kurtů, fitness a hřišť. Nedávno byl ve městě otevřen nový plavecký areál s 25m dlouhým bazénem, párou, relaxačními bazény a různými atrakcemi. Město nově vystavilo in-line dráhu pro bruslaře a plánuje výstavbu nového skateparku. Na území města byl nově vybudován i golfový areál, jehož součástí je i výstavba nových luxusních bytových domů a vilek. Nedostatečná je ve městě nabídka kulturních akcií. Město poskytuje pestrou nabídku výstav, přednášek a besed. Zrekonstruované berounské kino nabízí kvalitní filmovou podívanou. Ve městě ale není žádné stále divadlo ani prostory pro hudební vystoupení, živou muziku a chybí velkokapacitní moderní sál pro kulturní akce. Za uspokojivým kulturním vyžitím musí obyvatele města vyjíždět například do vedlejších obcí Zahořany, Loděnice, Hořovice nebo až do Prahy. Město má velice dobré podnikatelské prostředí, svědčí o tom i to, že se v prestižní soutěži Město pro byznys umístilo na krásném druhém místě z 26 měst ve Středočeském kraji. Beroun byl vyhodnocen jako město s výbornou lokalizací, s dobrým napojením na dálniční síť, s vyšším podílem nezastavěným ploch a dostačující kapacitou mateřských škol ve srovnání s ostatními městy. Město podporuje rozvoj

66

veřejné dopravy a je nejúspěšnější v získávání evropských dotací. Nevýhodou města je jeho drahé bydlení díky výhodné poloze v blízkosti Prahy.84

84

Radniční list 8/2009

67

Závěr Tato diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje konkrétního města. Na základě provedených sociálních, ekonomických a environmentálních analýz byly vyhodnoceny možnosti a bariéry rozvoje města Berouna. Cílem práce bylo zjistit současný stav ve městě, vymezit možnosti a limity rozvoje města a navrhnout možná řešení. Cíl práce se podařilo splnit. Město Beroun je dobře situované středně velké město v zázemí pražské aglomerace. Ve městě žije necelých 19 tisíc obyvatel a neustále se rozrůstá. Město má velice výhodnou polohu. Leží na soutoku dvou řek, je výchozím bodem do dvou chráněných krajinných oblastí, má krásné zachovalé okolí a dobré napojení na dálniční síť. Velkou výhodou a tedy i možností rozvoje je jeho blízkost k hlavnímu městu. Město má z minulosti díky převládající průmyslové výrobě značně poškozené životní prostředí. Situace se sice pozvolna zlepšuje, ale velkou zátěž pro město představuje stále sílící automobilová doprava. Nevyhovující dopravní infrastruktura je jedním z největších problémů ve městě. Město je přesyceno osobní automobilovou dopravou, trpí přetížením jediné páteřní komunikace spojující oba břehy Berounky. Ve městě je nedostatečně rozvinuta cyklistická infrastruktura a špatná koordinace mezi veřejnou autobusovou a železniční přepravou. Město má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Problém nastává v malé koordinaci služeb pro turisty, nedostatečné propagaci a spolupráce města s okolím. Město si musí poradit s nevyužitými prostorami bývalých továren, revitalizovat sídliště, zatraktivnit město pro turisty. Město má bohatou nabídku sportovních aktivit. V kulturním životě má Beroun ještě značné mezery, ale i tady se dají vypozorovat jisté změny k lepšímu. V berounském kulturním domě Plzeňka jsou občas pořádané koncerty s podporou města, město zavedlo svůj hudební festival Letorosty a občas se uskuteční i nějaký koncert místních hudebních těles v dost stísněných prostorách berounského pivovaru. Beroun má předpoklady stát se atraktivním městem jak pro své obyvatele, tak pro turisty s širokou nabídkou různých volnočasových aktivit. 68

Město Beroun má schopné zastupitele starající se o komplexní rozvoj města. Město v posledních letech dostalo zcela novou tvář, dochází k úpravě mnoha ulic, rozšiřuje se technická vybavenost všech částí města, dochází k budování nových sportovišť a jsou pořádané různé kulturní akce. Město umí čerpat i z prostředků Evropské unie, což dokládá již skoro dvě desítky úspěšných projektů realizovaných za finanční pomoci EU. Město má dobře vyřešenou i komunikaci s místními občany přes dobře fungující internetové stránky, úřední desky a v neposlední řadě také pomocí berounského měsíčníku Radniční listy, kam mohou obyvatelé města sami přispívat. Město také spolupracuje s partnerskými městy v cizině, jsou to německý Goslar, holandský Rijswijk a polský Brzeg. Mezi městy probíhá výměna studentů, podpora podnikatelských aktivit ale i dary a finanční pomoc například v době povodní, které Beroun ničivě zasáhly v roce 2002. Oproti tomu není město zapojeno do žádného svazku měst nebo mikroregionu u nás. Aby se z města nestalo jen rezidenční sídlo využívané pouze na bydlení a jeho obyvatelstvo nemuselo dojíždět za prací převážně do Prahy, je nutné podporovat rozvoj malého a středního podnikání a rozvoj služeb ve městě. Město má výhodnou polohu a dobré rozvojové možnosti. Největší bariéru v rozvoji města představuje prostorová hranice rozrůstání města a nevyhovující dopravní a někde i technická infrastruktura. Město má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, podnikatelských aktivit a vytvoření kvalitního zázemí pro své obyvatele.

69

Přílohy Příloha 1: Město Beroun v současnosti

Zdroj: www.mapy.cz, 21.3.2009

Příloha 2: Administrativní členění

Zdroj: Strategický plán rozvoje města, analyticky_profil, 21.3.2009

70

Příloha 3: Beroun za I. Vojenského mapování, 1764-1768

Zdroj: http://oldmaps.geolab.cz, 21.3.2009

Příloha 4: Znak města Berouna

Zdroj: http://www.oaberoun.cz/skola_info_studium_poskole_beroun.htm, 23.3.2009

Příloha 5, 6: Plzeňská a Pražská brána

Zdroj: www:mesto-beroun.cz. 23.3.2009

71

Příloha 7, 8, 9: Měšťanský domy, berounská radnice, kostel sv. Jakuba

Zdroj: www:mesto-beroun.cz, 23.3.2009

Příloha 10: Územní plán Berouna

Zdroj: Technické mapy: www.mesto-beroun.cz, 21. 3. 2009

72

Seznam literatury a dalších použitých zdrojů Literatura 1.

Garkisch Miloš. Berounsko, Doteky minulosti. 1. vydání. Okresní úřad Beroun 1998. 100 str. ISBN 80-238-3058-9.

2.

Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vydání. Plzeň: VaN Aleš Čeněk, 2004. 447str. ISBN 80-86473-80-5.

3.

Lednický, Václav. Tvorba strategie územního celku. 1. vydání. Ostrava: VŠB, 2003. 142 str. ISBN 80-248-0468-9.

4.

Maier, Karel, Čtyroký, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, 2000. 144 str. ISBN 80-7169-644-7.

5.

Matoušek, Václav, Matoušková, Anna. Proč a jak vznikl Beroun. Okresní muzeum v Berouně, 1990.

6.

MMR ČR. Nová regionální politika. Praha: DaDa, a.s., 2002. 91 str. ISBN 80903064-1-1.

7.

MMR ČR. Prostorový rozvoj a plánování jako společné téma regionální politiky, územního plánování a evropské integrace. MMR, 2006. 72 str. ISBN 80-2398174-9.

8.

Peková Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha: Management Press, 2004. 375 str. ISBN 80-7261-086-4.

9.

Peková, Jitka, Pilný, Jaroslav, Jetmar, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008. 712 str. ISBN 97880-7357-351-5.

10. Rektořík, Jaroslav, Šelešovský, Jan a kol. Jak řídit kraj, město a obec, Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. 1. vydání. Masarykova univerzita v Brně, 2002. 135 str. ISBN 80-210-2955-5. 11. Rektořík, Jaroslav, Šelešovský, Jan a kol. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizace. 1. vydání. Masarykova univerzita v Brně, 1999. 140 str. ISBN 80-210-2126-8. 12. Řízení obcí I. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2008. 264 str. ISBN 978-80-86946-76-4.

73

13. Tošnerová Marie a kol. (Benková Irena, Garkisch Miloš, Topinka Jiří). Beroun, Dějiny českých, moravských a slezských měst. 1. vydání. Nakladatelství lidové noviny, 2008. 423 str. ISBN 978-80-7106-964-5. 14. Toth Petr. Ekonomika měst a obcí. 1. vydání. Praha: VŠE, 1998. 195 str. ISBN 70-7079-693-6. 15. Wokoun, René a kol. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. 475 str. ISBN 978-80-7201-699-0.

Právní předpisy 16. Zákon 128/2000 Sb., o obcích 17. Zákon 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje 18. Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Ostatní zdroje 19. Dopravní

generel

berounské

aglomerace.

leden

2007.

Dostupný

na:

<www.mesto-beroun.cz>. 20. Radniční list 7/2009, měsíčník královského města Berouna, vydává město Beroun. 21. Radniční list 8/2009, měsíčník královského města Berouna, vydává město Beroun. 22. Strategický plán rozvoje města, analyticky_profil. Dostupný na: <www.mestoberoun.cz>. 23. Strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vydání. Praha: MMR ČR, 2006. 163 str. ISBN 80-239-7497-1.

Internetové zdroje 24. Český statistický úřad. Dostupný na: <www.czso.cz>. 25. Laboratoř geoinformatiky. Dostupná na: . 26. Mapový server. Dostupný na: <www.mapy.cz>. 27. Městská knihovna Beroun. Dostupná na: <www.knihovnaberoun.cz>. 28. Městská památková zóna Beroun. Dostupná na: <www.vyletnik.cz>. 29. Ministerstvo vnitra ČR. Dostupné na: <www.mvcr.cz>. 74

30. MPSV. Dostupný na: . 31. Nemocnice Beroun. Dostupná na: <www.nemocnice-beroun.cz>. 32. Obchodní akademie a Střední pedagogická škola Beroun. Dostupná na: <www.oaberoun.cz>. 33. Oficiální stránky města Berouna. Dostupné na: <www.mesto-beroun.cz>. 34. SOŠ a SOU Beroun Hlinky. Dostupné na: <www.opravdu.cz/soshlinky/>. 35. Regionální informační server- RIS. Dostupný na: <www.risy.cz>. 36. Územně identifikační registr ČR. Dostupný na: <www.isu.cz>. 37. ZUŠ v Berouně. Dostupná na: <www.zusberoun.cz>.

75

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet obyvatel ve městě Beroun ................................................................... 37 Tabulka 2: Pohyb obyvatel v Berouně v letech 1971 - 2007 .......................................... 37 Tabulka 3: Rozložení obyvatelstva v Berouně a ČR podle pohlaví a věku v % ............ 39 Tabulka 4: Obyvatelstvo podle dosaženého stupně vzdělání podle SLDB 2001 ........... 40 Tabulka 5: Obyvatelstvo Berouna podle národnosti ze SLDB 2001 .............................. 40 Tabulka 6: Domovní fond podle SLDB 2001 ................................................................. 41 Tabulka 7: Bytový fond podle SLDB 2001 .................................................................... 42 Tabulka 8: Vybavenost domů a velikost podlaží ............................................................ 42 Tabulka 9: Vybavenost bytů a jejich velikost ................................................................. 43 Tabulka 10: Rozložení obyvatelstva podle odvětví podle SLDB 2001 .......................... 47 Tabulka 11: Rozložení podnikatelských subjektů podle činnosti k 31. 12. 2008 ........... 47 Tabulka 12: Míra nezaměstnanosti v Berouně ............................................................... 48 Tabulka 13: Ekonomické subjekty ve městě .................................................................. 49 Tabulka 14: Využití půdy ve městě k 31. 12. 2008 ........................................................ 50 Tabulka 15: Rozpočet města Beroun, v tis. Kč............................................................... 51 Tabulka 16: SWOT analýza - Obyvatelstvo ................................................................... 57 Tabulka 17: SWOT analýza - Ekonomika a trh práce .................................................... 57 Tabulka 18: SWOT analýza - Infrastruktura- dopravní, technická ................................ 59 Tabulka 19: SWOT analýza - Cestovní ruch .................................................................. 60 Tabulka 20: SWOT analýza - Životní prostředí ............................................................. 61

Seznam grafů a obrázků Graf 1: Pohyb obyvatelstva v Berouně 1971 - 2007 ....................................................... 38

Obrázek 1: Vztah územního a regionálního rozvoje ...................................................... 26 Obrázek 2: Schéma strategického řízení ......................................................................... 28

Seznam příloh Příloha 1: Město Beroun v současnosti........................................................................... 70 Příloha 2: Administrativní členění .................................................................................. 70 76

Příloha 3: Beroun za I. Vojenského mapování, 1764-1768 ............................................ 71 Příloha 4: Znak města Berouna ....................................................................................... 71 Příloha 5, 6: Plzeňská a Pražská brána ........................................................................... 71 Příloha 7, 8, 9: Měšťanský domy, berounská radnice, kostel sv. Jakuba ...................... 72 Příloha 10: Územní plán Berouna ................................................................................... 72

77

Summary The main aim of this thesis was to define the possibility and barriers of development town Beroun. Beroun is atractive town in Central-Bohemian region. The biggest potential for efective development of this town is traffic. Town has very good strategical position. The main advantage is a position near the capital city Prague in beautiful countryside on confluence two rivers near two natural protection areas. The town has good live conditions for inhabitants and interesting offers for tourists.

Keywords Town Strategic planning Municipal development Socioeconomic analysis SWOT analysis

JEL classification R 100 R 110 R 230

78

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTA

Recommend Documents