Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko. 1. Obsah

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko

1.

Obsah

1.

OBSAH .............................................................................................................................. 1

2.

ÚVOD ................................................................................................................................ 4

3.

HISTORIE ........................................................................................................................ 5

4.

PROSTOROVÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ ........................................................ 6 4.1 GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE .................................................................................... 6 4.2 BIOGEOGRAFIE ............................................................................................................ 7 4.2.1 Živočišstvo .......................................................................................................... 7 4.2.2 Rostlinstvo .......................................................................................................... 7 4.3 KLIMA ......................................................................................................................... 8 4.3.1 Teplota ................................................................................................................ 8 4.4 VYUŽITÍ PŮDY ............................................................................................................. 9 4.5 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ MIKROREGIONU ............................................................. 10

5.

POSTAVENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI ČR A ZLÍNSKÉHO KRAJE ........... 13

6.

OBYVATELSTVO......................................................................................................... 17 6.1 6.2 6.3 6.4

LIDNATOST................................................................................................................ 17 VĚKOVÁ STRUKTURA ................................................................................................ 19 PROGNÓZA VÝVOJE POČTU OBYVATEL ...................................................................... 21 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL ................................................................... 21

BYDLENÍ A DOMÁCNOSTI ....................................................................................... 23

7.

7.1 7.2

DOMÁCNOSTI ............................................................................................................ 23 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND ....................................................................................... 23

ZAMĚSTNANOST OBYVATELSTVA ...................................................................... 26

8.

8.1 8.2 8.3

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL .......................................................................... 26 ZAMĚSTNANOST ........................................................................................................ 27 MIGRACE ZA PRACÍ ................................................................................................... 29

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ............................................................................... 31

9.

9.1 PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ........................................................................................ 31 9.1.1 Dominantní průmyslové podniky ...................................................................... 32 9.2 MALÉ A DROBNÉ PODNIKÁNÍ ..................................................................................... 32 9.3 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ ....................................................................................... 32 9.4 ROZVOJOVÉ PLOCHY ................................................................................................. 33 9.5 PRŮMYSLOVÝ AREÁL ROŽNOV POD RADHOŠTĚM...................................................... 44 10. 10.1 10.2 10.3 10.4 11. 11.1

OBČANSKÁ VYBAVENOST .................................................................................. 45 ŠKOLSTVÍ .................................................................................................................. 45 KULTURA .................................................................................................................. 46 SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA .................................................................................. 47 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE .................................................................................... 50 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................... 51 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA.................................................................................... 51

Květen 2006

1 z 66


11.1.1 Silniční síť......................................................................................................... 51 11.1.2 Železniční doprava ........................................................................................... 52 11.1.3 Ostatní druhy dopravy ...................................................................................... 53 11.2 VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍŤ ............................................................................... 53 11.3 ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIEMI........................................................................................... 55 11.3.1 Zásobování plynem ........................................................................................... 55 11.3.2 Zásobování tepelnou energií ............................................................................ 55 11.3.3 Zásobování elektrickou energií ........................................................................ 56 11.4 SPOJE ........................................................................................................................ 56 12. 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 13.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................ 57 OVZDUŠÍ ................................................................................................................... 57 VODA ........................................................................................................................ 57 PŮDA A RELIÉF .......................................................................................................... 57 HLUK ........................................................................................................................ 58 EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ................................................................................................ 58 CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................... 59

13.1 HISTORIE ................................................................................................................... 60 13.2 AKTIVNÍ VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU ............................................................................. 60 13.2.1 Zimní rekreace.................................................................................................. 60 13.2.2 Letní rekreace ................................................................................................... 61 13.3 PAMÁTKY .................................................................................................................. 61 13.4 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................ 63 13.5 KULTURA .................................................................................................................. 63 13.6 LIDOVÉ TRADICE ....................................................................................................... 64 13.7 INFRA- A SUPRASTRUKTURA ...................................................................................... 64 13.7.1 Ubytování ......................................................................................................... 64 Tabulka č. 1 Využití ploch v mikroregionu .............................................................. 9 Tabulka č. 2 Administrativní členění mikroregionu ............................................... 11 Tabulka č. 3 Komparace lidnatosti ve správních obvodech Zlínského kraje ........... 13 Tabulka č. 4 Základní demografická data mikroregionu ....................................... 19 Tabulka č. 5 Bilance obyvatelstva v letech 1998 - 2001........................................ 21 Tabulka č. 6 Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15ti let ........................... 21 Tabulka č. 7 Počty domácností podle typu domácnosti......................................... 23 Tabulka č. 8 Počty domů a bytů podle obcí ........................................................ 23 Tabulka č. 9 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních absolutně 26 Tabulka č. 10 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních relativně 26 Tabulka č. 11 Komparace míry nezaměstnanosti na různých hier. úrovních ........... 28 Tabulka č. 12 Významní zaměstnavatelé ............................................................. 28 Tabulka č. 13 Diferenciace dojíždějících za prací do Rožnova pod Radhoštěm podle odvětví a podle obcí ..................................................................................... 30 Tabulka č. 14 Seznam rozvojových ploch ............................................................ 33 Tabulka č. 15 Přehled školských zařízení v mikroregionu a ve městě Rožnov pod Radhoštěm .................................................................................................. 45 Tabulka č. 16 Seznam základních škol v mikroregionu ........................................ 46 Tabulka č. 17 Seznam středoškolských zařízení ve městě Rožnov pod Radhoštěm . 46 Tabulka č. 18 Počet sportovních zařízení podle druhu a obcí ............................... 48 Květen 2006

2 z 66


Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

č. č. č. č. č. č. č.

19 20 21 22 23 24 25

Lyžařská střediska ....................................................................... 49 Distribuce pitné vody města Rožnova pod Radhoštěm .................... 54 Rozdělení potrubí podle stáří ........................................................ 54 Seznam kulturních památek .......................................................... 62 Počet ubytovacích zařízení podle kategorií a obcí ........................... 64 Ubytovací kapacity podle druhů ..................................................... 65 Počty a kapacita stravovacích zařízení podle obcí ........................... 65

Graf Graf Graf Graf Graf Graf

č. 1 Struktura druhů pozemků ..................................................................... 9 č. 2 Využití půdy ........................................................................................ 10 č. 3 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu ....................................................... 18 č. 4 Bilance obyvatelstva podle obcí v letech 1999 - 2003 ............................ 19 č. 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15ti let .............................. 22 č. 6 Změna v počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 až 2001 podle obcí .................................................................................................................. 25 Graf č. 7 Diferenciace obyvatelstva podle ekonomické aktivity .............................. 27 Graf č. 8 Prostorová a časová dynamika míry nezaměstnanosti ............................ 29 Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1 Administrativní členění mikroregionu .................................................. 11 2 Topografická mapa mikroregionu M 1 : 200 000 ................................. 12 3 Topografická mapa města Rožnov pod Radhoštěm M 1: 30 000 ............ 12 4 Hustota zalidnění Zlínského kraje podle ORP ...................................... 14 5 Vývoj lidnatosti Zlínského kraje podle ORP ........................................ 15 6 Lidnatost vybraných měst Zlínského kraje............................................ 15 7 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu ....................................... 17 8 Podíl obyvatel starších 60ti let na celkové populaci .............................. 20 9 Změna počtu bytů mezi lety 1970 až 2001 ......................................... 24 10 Intenzita dopravního zatížení komunikací mikroregionu ..................... 51 11 Dopravní zatížení komunikací ve městě Rožnov pod Radhoštěm .......... 52 12 Podíl bytů napojených na veřejný vodovod ........................................ 55 13 Podíl bytů napojených na plynovod podle obcí .................................. 56

Květen 2006

3 z 66


2.

Úvod

Mikroregion Rožnovsko leží v severovýchodní části Zlínského kraje. Jeho území je totožné s územním vymezením správního obvodu Rožnov pod Radhoštěm. K 31.12.2003 měl mikroregion 35 208 obyvatel. Převážná většina obyvatel mikroregionu žije ve dvou městech Rožnov pod Radhoštěm a Zubří. Mikroregion leží na rozhraní mezi Moravskoslezskými Beskydami a Hostýnsko-vsetínskou hornatinou. Vzhledem ke své poloze a ke kvalitnímu životnímu prostředí se město Rožnov pod Radhoštěm v 19. století stalo centrem cestovního ruchu – byly zde situovány vyhledávané lázně. Společenské a ekonomické změny ve 20. století, především pak v 90. letech, vedly ke zvýšení relevance sektoru služeb na místní ekonomice. Rozvoj cestovního ruchu v posledních 10 letech vedl k posílení jeho vlivu na místní ekonomiku. Město a mikroregion se svými významnými atraktivitami cestovního ruchu tak má všechny předpoklady stát se centrem cestovního ruchu v rámci středoevropského regionu.

Květen 2006

4 z 66


3.

Historie

Počátky souvislého osídlení území spadají do 11. století, nejprve byly založeny nynější vsi a města. Vznik dalších sídel je spojen s rozvojem pasekářství. První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek především ve 13. a 14. století. Jednalo se o migranty české národnosti. Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy se rozvíjely přirozeně - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy řídce porostlé stromy a keři. V 16. a 17. století se začalo osídlené území rozšiřovat mimo údolí na úkor lesních porostů. Na náhorních plošinách vznikaly nové usedlosti – paseky, pro jejichž obyvatele se užívá termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných částí Karpatského oblouku. V 17. a v 18. století již byla značná část území odlesněna. V 17. století zde proběhla řada povstání, císařská vojska získala nad územím kontrolu roku 1644. V tomto století vznikl významný regionální fenomén: portášský sbor, jehož úkolem bylo kontrolovat hranici mezi dnešní ČR a SR. 17. století bylo také stoletím tureckých nájezdů. Všechny tyto události měly vliv na sídelní strukturu a lidnatost území. Dominantní postavení v ekonomice mikroregionu mělo zemědělství. V 17. století se začalo rozvíjet manufakturní podnikání (sklářské hutě, tkalcovství, papírny) vázané na místní přírodní zdroje. V 19. století začal růst podíl lesního hospodářství na místní ekonomice, byl utlumován chov ovcí, rozvíjel se chov skotu. Výrazný rozvoj průmyslu nastal v polovině 19. století, roku 1892 získal mikroregion železniční spojení. Rozvíjelo se lázeňství. Mikroregion přesto zůstal oblastí s málo rozvinutou ekonomikou a nízkou životní úrovní, což mělo za následek záporné migrační saldo. Po druhé světové válce se průmysl dále rozvíjel (založení podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm) a proběhla kolektivizace zemědělství. Po roce 1989 nastaly změny v politickém, společenském a hospodářském životě v mikroregionu se všemi z toho plynoucími pozitivy i negativy, především sníženou schopností některých místních ekonomických subjektů reagovat na změny ve struktuře světové ekonomiky a vyvíjející se poptávku.

Květen 2006

5 z 66


4.

Prostorové charakteristiky území

Celková rozloha mikroregionu činí 239 km2.

4.1

Geologie a geomorfologie

Území je budováno převážně flyšovými horninami druhohorního a třetihorního stáří. Geologicky je mikroregion součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoří vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Jelikož od těchto pohybů neuplynula z geologického hlediska dlouhá doba, jeví se jako soustava mohutných hřbetů, oddělených hlubokými údolími či kotlinami. Na území vystupují souvrství dílčího vývoje godulského. Z celé řady vrstev se výrazněji uplatňují nejstarší uloženiny křídového stáří, známé dnes jako těšínsko-hradišťské souvrství, obsahující vložky pelosideritu. Navíc bylo toto souvrství proraženo těšinitovými vyvřelinami, které vystupují jako drobné izolované žíly a výlevy v pásu mezi Valašským Meziříčím a Českým Těšínem. Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Místy až 2 000 m mocné souvrství odolných pískovců buduje centrální část Moravskoslezských Beskyd, Beskydy Slezské a skupinu Ondřejníka. Vrstevní sled křídových usazenin ukončují vrstvy istebňanské, v nichž se střídají polohy pískovců a méně odolných jílovců. Lemují z jihu oblast godulských pískovců a budují celé zadní pásmo hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Souvrství příkrovu podslezského, který je jinak převážně vyvinut na pravém břehu řeky Moravy, jsou většinou méně odolné usazeniny, takže dnes jsou na ně vázány sníženiny a mělké tvary. Jižní polovina oblasti, to jsou všechny hornatiny jižně od Moravskoslezských Beskyd, je budována souvrstvími příkrovu magurského. S odolnými pískovci a slepenci soláňských vrstev se setkáme ve Slovenských Beskydách, na hlavním hřebeni Vsetínských vrchů a v

pásmu Makyty v Javorníkách.

Na území mikroregionu jsou zastoupeny tři typy reliéfu: členité vrchoviny v nejníže položených oblastech, hornatiny a velehorský reliéf. Nejznámější horou je Radhošť (1129 m n.m.), na jejímž vrcholu je socha posvátného boha Radegasta. Geomorfologicky náleží území mikroregionu k subprovincii Vnější Západní Karpaty, k celkům Moravskoslezské Beskydy (sever území), Rožnovská brázda (střed území) a Hostýnsko-vsetínská hornatina (jih území). Radhošťská hornatina je nejvyšším pohořím mikroregionu. Průlomové údolí Čeladénky tento masív odděluje od zvlněného hřbetu s vystupujícími vrchy Čertův mlýn, Pustevny a Radhošť. Severní rozsochy Noříčí a Velká Stolová dosahují rovněž přes tisíc metrů. Hluboké Rožnovské sedlo tzv. Pindula, odděluje Radhošť od hřbetu Veřovických vrchů s vrcholem Velký Javorník. Tady končí i Moravskoslezské Beksydy. Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou. Významným geomorfologickým prvkem je pseudokras. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven. Vzhledem k ochraně vyskytujících se netopýrů jsou nepřístupné. Jih mikroregionu je tvořen celkem Vsetínské vrchy. Od Moravskoslezských Beskyd na severu jsou odděleny Rožnovskou brázdou (údolí Rožnovské Bečvy), vyplněnou zvlněným pahorkatiným reliéfem. Od Javorníků na jihu jsou odděleny údolím Vsetínské Bečvy, stejně jako od západně ležících Hostýnských vrchů. Vrcholy mírně zvlněného hřbetu, ve středu jsou Květen 2006

6 z 66


pohoří Tanečnice (912 m), Soláň (861 m) a za ní po úseku Bernešky, to je nejvyšší vrchol Vysoká (1024 m). Na východě, při hranici se Slovenskem je populární rekreační oblast Bumbálka. V oblasti jsou četné sesuvy a skalnaté srázy mrazových srubů.

4.2

Biogeografie

4.2.1

Živočišstvo

Současná fauna popisované oblasti je výsledkem dlouhodobého vývoje a četných migrací. Rostlinstvo a živočišstvo mikroregionu bylo výrazně ovlivněno antropogenní činností. Jako první vymizely původní velké šelmy (vlk, medvěd, rys). Z velkých dravců vymizeli orel skalní a orel křiklavý, stejně tak i sokol stěhovavý. Velmi vzácným ptákem se stal dříve hojný tetřev hlušec. Zvláště patrná je redukce původních společenstev v uměle vytvořených agrocenózách v rovinatých oblastech mikroregionu. Do mikroregionu migrují původní živočišné druhy ze Slovenska, především medvědi a rysové. Na horských potocích s čistou vodou a dobrým zarybněním se vzácně vyskytuje vydra říční. Znečištění vod vedlo k redukci původních vodních společenstev, nejzachovalejší společenstva vodních živočichů se vyskytují na horních tocích potoků a řek. Z běžných šelem je dosti hojná liška obecná, rovnoměrně, i když poměrně vzácněji je rozšířen jezevec lesní a celkem běžné jsou kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý a lasice. Typickým obyvatelem hlubokých horských lesů, především Moravskoslezských Beskyd, je jelen evropský, jehož stavy stále vzrůstají, což se místy negativně projevuje na lesních porostech. Co do početnosti je ze sudokopytníků nejhojněji zastoupena zvěř srnčí, především v nižších polohách se střídajícími se loukami a lesíky. Na celém území se objevují migrující tlupy divokých prasat. Vedle běžných drobných savců, jako jsou například rejsek obecný, rejsek malý, ježek východní, veverka obecná, plch velký, plšík lískový a myšovití hlodavci, se zde vyskytují i druhy velmi vzácné. Patří k nim vývojově nejstarší živočich u nás: rejsek alpský a plch lesní. Zoologickou raritou je myšivka horská (glaciální relikt). Vyskytuje se pouze ve vrcholových částech některých hor. Nesmíme zapomenout ani na užitečnou chráněnou skupinu netopýrů, jejichž hlavními zástupci jsou v popisované oblasti netopýr velký, netopýr vousatý a netopýr ušatý. Slunné horské paseky, okraje lesů a jalovcové stráně skýtají vhodné podmínky plazům. Nejčastěji se můžeme střetnout s drobnou hnědavou ještěrkou živorodou. Větší ještěrka zelená stejně jako slepýš křehký dávají přednost nižším polohám. Zmije se vyskytuje v černých i šedavých formách, není však příliš hojná. Z užovek je běžná užovka obojková, v menší míře užovka hladká.

4.2.2

Rostlinstvo

Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé. Převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli - Fagetum, následované dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum. Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny a údolní jasano - olšové luhy. V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky a poháňkové pastviny as. Lolio Cynosuretum i as. Anthoxantho - Agrostietum. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky, tužebníková lada a v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd. Dále zde Květen 2006

7 z 66


nalezneme širokolisté suché trávníky, kde se poskrovnu vyskytuje jalovec a orchidej. Maloplošně se na lokalitě vyskytují podhorské smilkové trávníky, štěrbinová vegetace skal, prameniště, slatiniště a mokřadní vegetace. Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. V oblasti horských vrcholů převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin, které ve vyšších partiích střídají horské třtinové smrčiny. V rozvolněných porostech papratkových smrčin a jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách se vyskytují porosty kapradinových niv s Athyrium distentifolium. Klimaxová vegetace papratkových smrčin se vyvíjí v nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy. Objevují se na mezotrofních rankerech často sycených svahovou vodou i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy mohou přecházet v horské klenové bučiny. Mimo tyto porosty se lze převážně v nižších polohách setkat s náhradními porosty kapradinových niv as. Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris (převážně v polohách horských klenových bučin), ale i patrně primárními porosty této vegetace vázanými na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů. Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy ve vrcholových partiích tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských smilkových trávníků as. Anthoxantho-Agrostietum a as. Violion caninae. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin.

4.3

Klima

Nejníže položené části mikroregionu náleží to mírně teplé oblasti MT2 (klasifikace podle Quitt, 1971), jsou charakteristické normálním až krátkým, mírně chladným létem. Podzim je mírný a zima je normálně dlouhá, chladná až mírná, suchá až mírně suchá s průměrným trváním sněhové pokrývky. Výše položené lokality náleží do oblastí CH4, CH6 a CH7, které jsou charakteristické velmi krátkým až krátkým létem, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým přechodným obdobím, s chladným až mírně chladným jarem a mírně chladným až mírně teplým podzimem. Zima je dlouhá až velmi dlouhá, mírná až chladná s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

4.3.1

Teplota

Základní faktor - úhrn slunečního záření je ovlivňován dalšími klimatickými faktory i prvky reliéfu jako jsou nadmořská výška či expozice. S přibývající nadmořskou výškou klesá teplota zhruba o 0,5 až 1°C na 100 metrů. Tento teplotní rozdíl je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze, při nichž teplota za určitých klimatických podmínek s výškou až do určité hranice stoupá. Spodní vrstva atmosféry je prochlazená vyzařováním a těžší studený vzduch stéká do údolí a kotlin. Na jeho vrchní hranici se často tvoří polštář mlh a oblačnost, takže hřebeny a horské vrcholy jsou ozářeny sluncem, zatímco v údolích převládá sychravé a nevlídné počasí. Možnosti srovnávání dávají především hodnoty průměrných teplot (denních, ročních), vypočítávané z mnohaletých řad měření. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v popisované oblasti je zřejmé, že vrcholové partie hornatin jsou podstatně studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejteplejší části jsou v údolích, zasahujících do oblasti od Moravy, kde činí průměrná roční teplota 8 až 9°C. S postupující výškou teplota klesá, na hřebenech hor činí okolo 5°C a nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde je průměrná roční teplota 3°C. Obdobně jako na většině území našeho státu bývá nejteplejším měsícem červenec, jehož měsíční teplotní průměr dosahuje v údolích od 12°C do 18°C. Naopak nejstudenější leden má odpovídající hodnoty -8,5°C až - 3,0°C.

Květen 2006

8 z 66


Počet letních dnů, kdy teplota přestoupí 25 °C, se pohybuje od 0 na vrcholech do 40 v pahorkatinách. Počet mrazových dnů s minimem pod 0 °C činí od 100 v údolích do 170 na vrcholech. Počet ledových dnů, v nichž teplota vůbec nevystoupí nad 0 °C, je od 25 do 60.

4.4

Využití půdy

V oblasti je druhý nejvyšší podíl lesní půdy v kraji, představuje 58,3 % rozlohy správního obvodu. Podíl zemědělské půdy tvoří necelých 32 %. Graf č. 1 Struktura druhů pozemků1

Tabulka č. 1 Využití ploch v mikroregionu2 Územní útvar Celková Zem. výměra půda

v tom Orná

zahra-

nezemě-

sady louky

dy

dělská

v tom lesní

půda

vodní zastav. ostatní plochy plochy plochy

Dolní Bečva

2 005

405

116

37

0

252

1 600

1 373

26

21

180

Horní Bečva

4 241

1 144

141

40

1

962

3 097

2 786

35

38

238

Hutisko - Solanec

2 992

831

210

47

2

572

2 161

1 900

12

20

229

Prostřední Bečva

2 345

595

136

14

3

443

1 750

1 500

25

20

204

Rožnov p. R.

3 947

1 408

551

154

33

670

2 540

1 936

36

131

438

Valašská Bystřice

3 597

963

163

23

2

774

2 634

2 334

18

23

259

Vidče

1 179

69

292

54

4

342

486

370

6

21

90

764

398

194

24

4

176

366

288

4

9

65

2 839

1 108

524

106

6

471

1 731

1 442

38

42

209

23 909 6 921

2 327

499

16 365 13 929

200

325

1 912

Vigantice Zubří Rožnovsko

1 2

55 4 662

Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín. Stav k 1.3.2003, údaje v ha.

Květen 2006

9 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Graf č. 2 Využití půdy3 100%

90%

80%

70%

60% ostatní plochy zastav. plochy

50%

vodní plochy lesní 40%

louky sady zahrady

30%

vinice orná

20%

10%

4.5

Zubří

Vigantice

Vidče


Rožnov pod Radhoštěm

Prostřední Bečva

Hutisko - Solanec

Horní Bečva

Dolní B ečva

0%

Administrativní členění mikroregionu

Území mikroregionu se člení do 9 obcí, sídelních jednotek je však mnohem více. V oblasti politické správy podléhal Rožnov do r. 1850 správě velkostatku sídlícímu v Krásně n. B. a od 3

Zdroj: ČSÚ, KR Zlín. Stav k 1.3.2003.

Květen 2006

10 z 66


r. 1850 náležel k obvodu okresního hejtmanství Valašské Meziříčí. V l. 1855-1868 sídlil v Rožnově samostatný tzv. smíšený okresní úřad, od r. 1869 až do r. 1960 spadal znovu Rožnov pod orgány politické správy ve Valašském Meziříčí, od r. 1960 je součástí okresu Vsetín. Od roku 1960 spadal mikroregion do Severomoravského kraje, od roku 2000 do Zlínského kraje, v tomto roce se Rožnov pod Radhoštěm stal obcí s rozšířenou působností. V l. 1850-1949 byl Rožnov sídlem okresního soudu, později spadal k okresnímu soudu ve Valašském Meziříčí a od r. 1960 k okresnímu soudu Vsetín. Tabulka č. 2 Administrativní členění mikroregionu4

Územní útvar

Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko

Celková výměra ha

2005 4241 2992 2345 3947 3597 1179 764 2839 23909

Populace

Hustota

1.3.2001

zalidnění ob / km2

1772 2419 1900 1668 17845 2182 1600 874 5365 35625

88,4 57,0 63,5 71,1 452,1 60,7 135,7 114,4 189,0 149,0

Mapa č. 1 Administrativní členění mikroregionu

4

Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 01.03.2001

Květen 2006

11 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Mapa č. 2 Topografická mapa mikroregionu M 1 : 200 000

Mapa č. 3 Topografická mapa města Rožnov pod Radhoštěm M 1: 30 000

Květen 2006

12 z 66


5.

Postavení mikroregionu v rámci ČR a Zlínského kraje

Dnešní postavení mikroregionu je výsledkem působení fyzickogeografických podmínek a jeho kulturně historického vývoje. První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Jednalo se o migranty české národnosti. V 16. a 17. století se začalo osídlené území rozšiřovat mimo údolí na úkor lesních porostů. Na náhorních plošinách vznikaly nové usedlosti (paseky), pro jejichž obyvatele se užívá termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných části Karpatského oblouku. Výsledkem tohoto procesu, společně s urbanizací v 19. a ve 20. století a s procesem suburbanizace, je současná sídelní struktura mikroregionu. Postavení města Rožnov pod Radhoštěm a mikroregionu Rožnovsko v rámci Zlínského kraje a ČR ovlivnil nejvíce jeho vývoj v 19. a 20. století. Město Rožnov pod Radhoštěm se profilovalo jako centrum cestovního ruchu a v polovině 19. století se zde začal rozvíjet textilní průmysl. Od roku 1949 v Rožnově sídlil podnik Tesla. V Zubří byl roku 1935 založen podnik Gumárny Zubří. V dalších obcích se rozvíjely především drobné firmy, velký význam si udrželo zemědělství a lesnictví. Stále větší podíl na ekonomice mikroregionu mají služby, především pak služby pro účastníky cestovního ruchu, neboť Rožnovsko je tradiční rekreační oblastí s množstvím atraktivit. Lidnatost K 31.12.2003 měl mikroregion 35 208 obyvatel a leží tedy přibližně uprostřed žebříčku správních obvodů Zlínského kraje. Porovnání počtu obyvatel samotného města Rožnov pod Radhoštěm s ostatními městy kraje je uvedeno v tab. 3. Hustota zalidnění a vývoj lidnatosti je patrný z map 4 a 5. Tabulka č. 3 Komparace lidnatosti ve správních obvodech Zlínského kraje 5 Obyvatelstvo celkem 1961 Kraj celkem

532 676

1970

1980

550 465 591 334

Přírůstek mezi sčítáními (%)

1991 596 903

2001

1961 1970

595 010

1970 1980

1980 1991

1991 2001

3,3

7,4

0,9

-0,3

Správní obvody celkem Bystřice pod Hostýnem

15 818

15 611

16 193

15 770

16 015

-1,3

3,7

-2,6

1,6

Holešov

21 593

20 941

21 718

21 686

21 620

-3,0

3,7

-0,1

-0,3

Kroměříž

68 502

67 637

70 990

70 290

70 176

-1,3

5,0

-1,0

-0,2

Luhačovice

16 523

17 656

19 372

19 921

19 816

6,9

9,7

2,8

-0,5

25 940

27 187

34 581

36 154

35 305

4,8

27,2

4,5

-2,3

Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm

5

25 278

28 561

33 249

35 102

35 625

13,0

16,4

5,6

1,5

Uherské Hradiště

86 124

87 640

91 258

90 393

90 281

1,8

4,1

-0,9

-0,1

Uherský Brod

54 098

54 481

56 113

54 795

54 236

0,7

3,0

-2,3

-1,0

Valašské Klobouky

23 355

23 540

23 789

23 701

24 215

0,8

1,1

-0,4

2,2

Valašské Meziříčí

33 560

37 699

41 146

42 232

42 009

12,3

9,1

2,6

-0,5

Vizovice

15 241

14 533

14 932

15 619

16 101

-4,6

2,7

4,6

3,1

Vsetín

61 411

63 645

68 198

68 831

68 680

3,6

7,2

0,9

-0,2

Zlín

85 233

91 334

99 795

102 409

100 931

7,2

9,3

2,6

-1,4

Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2003, ORP -

Květen 2006

13 z 66


Mapa č. 4 Hustota zalidnění Zlínského kraje podle ORP

Květen 2006

14 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Mapa č. 5

Vývoj lidnatosti Zlínského kraje podle ORP 6

Mapa č. 6 Lidnatost vybraných měst Zlínského kraje7

6 7

Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001, mapa RRA VM Zdroj tematických dat: ČSÚ, stav k 1.3.2001, výška sloupce 1 cm = 30 000 obyvatel

Květen 2006

15 z 66


Květen 2006

16 z 66


6.

Obyvatelstvo

6.1

Lidnatost

Demografická situace mikroregionu je výsledkem vzájemných interakcí této struktury s okolním prostředím. Hlavním determinantem byla vždy ekonomická a sociální situace na úrovni města nebo obce, regionu, makroregionu i na globální úrovni. Retrospektivní vývoj od roku 1869 nevykazuje žádné v regionu neobvyklé charakteristiky. Dynamika růstu obyvatel byla ovlivněna nejprve hospodářskou krizí, která postihla Rakousko-Uhersko v 80. a 90. letech 19. století, záporný přírůstek obyvatelstva byl zapříčiněn záporným migračním saldem (vystěhovalectví do Vídně a do USA), další pokles lidnatosti nastal jako důsledek 1. světové války. Období první republiky bylo charakteristické záporným migračním saldem (Praha, Ostravsko, Zlín) a hospodářskými problémy první republiky, tendence pokračovala až do počátku 50. let (následek 2. světové války a hospodářských problému státu po politických změnách v roce 1948, populační exploze po skončení hospodářské krize ve 30. letech a po druhé světové válce v měřítku 10tiletých period nemají významnou relevanci). Mapa č. 7 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu8

Změna nastala počátkem 50. let. Výrazně rostla prostorová mobilita obyvatel a výrazně se zvýšil přirozený přírůstek obyvatel. V šedesátých letech zesílila migrace do průmyslových center Zlínska a na Ostravsko, pokles obyvatel nastal především v relativně odlehlých částech regionu. Populační exploze vrcholila v 70. letech 20. století. Přirozený přírůstek slábnul v 80. letech, v 90. letech dále výrazně slábnul přirozený přírůstek, poklesla také prostorová mobilita obyvatel. Mezi lety 1990 až 2001 byla demografická situace ve městě Rožnov pod 8

Výše sloupce vyjadřuje lidnatost obcí. Data: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001

Květen 2006

17 z 66


Radhoštěm i v celém regionu stabilizovaná. V rámci procesu tvorby strategického plánu byla podrobně analyzována data bilance obyvatelstva za léta 1999 až 2003, za sledované období klesl počet obyvatel o 381, na tomto výsledku se podílela prostorová i přirozená dynamika obyvatelstva. Největší pokles obyvatel nastal u města Rožnov pod Radhoštěm (bilance: 669), tento výsledek je příčinou záporného migračního salda mikroregionu jako celku a je také způsoben procesem suburbanizace. Kladný přirozený přírůstek vykazovala jen obec Hutisko-Solanec (viz graf. č. 4). Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu9 40 000

lidnatost

35 000

30 000

25 000

20 000

15 000 1869

1890

1910

1930

1961

1980

2001

rok

9

Zdroj: ČSÚ KR Zlín, data za jednotlivá sčítání lidu

Květen 2006

18 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Graf č. 4 Bilance obyvatelstva podle obcí v letech 1999 - 200310

PP

50

MS -700

0 -600

-500

-400

-300

-200

-100

0

100

200

Dolní Bečva -50

Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R.

-100

Valašská Bystřice Vidče Vigantice

-150

Zubří Mikroregion

-200

6.2

Věková struktura

V mikroregionu se cca od roku 2000 projevují depopulační tendence patrné v celé ČR, klesá počet živě narozených dětí. To společně se záporným migračním saldem způsobuje pokles počtu obyvatel. Bilance obyvatelstva mikroregionu v letech 1991 – 2003 dokládá záporný přirozený migrační přírůstek a záporné migrační saldo na konci tohoto období. Tabulka č. 4 Základní demografická data mikroregionu Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

10

Střední Stav stav obyvatel obyvatel k 31.12. 249 35 125 35 249 178 35 338 35 427 172 35 513 35 599 134 35 666 35 733 62 35 764 35 795 68 35 829 35 863 -3 35 862 35 860 48 35 884 35 908 82 35 949 35 990 -29 35 976 35 961 -250 35 517 35 392 -41 35 372 35 351 -143 35 280 35 208

Živě Přirozený Přírůstek Celkový Zemřelí narození přírůstek stěhováním přírůstek 512 438 415 417 385 328 279 300 313 305 298 302 283

345 342 332 343 363 322 334 305 310 355 338 323 347

167 96 83 74 22 6 -55 -5 3 -50 -40 -21 -64

82 82 89 60 40 62 52 53 79 21 -210 -20 -79

Zdroj ČSÚ KR Zlín, PP – přirozený přírůstek, MS – migrační saldo

Květen 2006

19 z 66


Z hlediska relace mezi přirozeným přírůstkem a migračním saldem za období let 1999 – 2003 podle klasifikace podle Webba se jedná o obec typu G (záporný přirozený přírůstek je menší, než záporné migrační saldo). Situace je zapříčiněna především výrazně záporným migračním saldem města Rožnov pod Radhoštěm. Lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat také v následujících letech. Mapa č. 8 Podíl obyvatel starších 60ti let na celkové populaci

Věková struktura obyvatel je podobná, jako v celé ČR, projevují se zde populační exploze po druhé světové válce a v 70. letech. Depopulační tendence je patrná v 90. letech, ve věkové pyramidě se projevuje nízkým zastoupením 0-5tiletých a 5-9tiletých. Průměrný věk obyvatel se zvýšil z 33,6 let (SLDB 1991) na 37,7 (SLDB 2001). Index demografického stáří11 (Ids) činí pro Zlínský kraj 111,6%, pro mikroregion 103,3 %. Tento údaj vypovídá o nízké porodnosti v mikroregionu v uplynulých letech a o nízkém podílu 0 až 15tiletých na celkovém počtu obyvatel. Výsledek však ukazuje na výrazně příznivější demografickou strukturu, než jakou disponuje zbylé území kraje. Nejpříznivější je hodnota Ids ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Lze předpokládat, že v budoucnu bude počet obyvatel mikroregionu klesat, depopulační tendence se projeví v Rožnově pod Radhoštěm a v odlehlých obcích, především v Horní Bečvě. Bude to dáno migrací obyvatel města (především ze silně urbanizované části – centrum, sídliště) do satelitních obcí, nižší migrací do samotného města a nízkou porodností. Do vysokého věku (70 – 80 let) se za cca 25 – 30 let dostanou relativně silné populační ročníky. Vývoj mobility obyvatelstva, především prostorové, lze však jen velmi obtížně předvídat. 11

Index vyjadřuje vzájemnou relaci počtu obyvatel starších 60ti let k počtu obyvatel mladších 15ti let.

Květen 2006

20 z 66


Tabulka č. 5 Bilance obyvatelstva v letech 1998 - 200112 Úz. jednotka

Přirozený Přírůstek Celkový přírůstek (úbytek) Přírůstek PP MS (úbytek) Dolní Bečva -22 70 48 Horní Bečva -33 36 3 Hutisko - Solanec 26 31 57 Prostřední Bečva -19 7 -8 Rožnov p. R. -75 -594 -669 Valašská Bystřice -30 84 54 Vidče -10 42 32 Vigantice -3 49 46 Zubří -6 62 56 Mikroregion

6.3

-172

-213

-381

Prognóza vývoje počtu obyvatel

V nejbližších letech lze předpokládat pokles obyvatel bydlících na území města Rožnov pod Radhoštěm a Zubří, bude však růst počet obyvatel satelitů, kteří své pracovní a jiné aktivity realizují ve městech. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedojede ke změnám, nadále bude růst relativní počet obyvatel starších 60ti let. Celkový počet obyvatel bude záležet jak na celospolečenské situaci v ČR a v EU, tak na situaci v mikroregionu a v jeho jádrech, na jeho ekonomické situaci a atraktivitě pro bydlení. Do značné míry záleží také na výstavbě nových bytů. Je však otázka, do jaké míry budou sloužit stávajícím obyvatelům města a do jaké míry přistěhovalým.

6.4

Vzdělanostní struktura obyvatel

Vzdělanostní struktura obyvatel je srovnatelná se situací v ČR a ve Zlínském kraji. Nejlepší situace je ve městě Rožnov pod Radhoštěm (nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva), naopak méně příznivá je v obcích venkovského charakteru. Ve městě Rožnov pod Radhoštěm sídlí významné vzdělávací instituce, vysokoškolské vzdělání je poskytováno ve Valašském Meziříčí, v Ostravě a ve Zlíně. Tabulka č. 6 Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15ti let13 Územní útvar

Počet obyvatel starších 15 let celkem

Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec 12 13

z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání Relativně základní

1 479 2 032 1 610

30% 34% 34%

střední učňovské 41% 41% 39%

úplné střední odborné 20% 18% 20%

vysokoškolské 5% 5% 5%

Zdroj: ČSÚ, KR Zlín Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2003, údaje v %.

Květen 2006

21 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Počet obyvatel

Územní útvar

Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří

z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání Relativně

starších 15 základní střední let celkem učňovské 1 376 34% 42% 14 791 22% 32% 1 800 34% 41% 1 320 24% 37% 722 27% 40% 4 446 25% 43%

úplné střední vysokoodborné školské 17% 3% 28% 13% 18% 5% 27% 8% 23% 5% 24% 5%

Rožnovsko

29 576

26%

37%

24%

9%

Okres Vsetín Zlínský kraj ČR

121 688 497 000 8 575 198

25% 25% 23%

38% 40% 38%

25% 29% 25%

7% 7% 9%

Graf č. 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15ti let14

45% 40% 35% základní

30%

učňovské

25%

ÚSO

20%

VŠ

15% 10% 5%

14

Okr. Vsetín

Rožnovsko

Zubří

Vigantice

Vidče



Prostřední Bečva

Hutisko Solanec

Horní Bečva

Dolní Bečva

0%

Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2003

Květen 2006

22 z 66


7.

Bydlení a domácnosti

7.1

Domácnosti

Při posledním SLDB roku 2001 bylo v mikroregionu zjištěno 6 106 domů, jejichž průměrné stáří bylo 37,5 roku, což je pod celokrajským průměrem (41 let). V mikroregionu bylo 13 865 domácností. Tabulka č. 9 zahrnuje jak cenzovní ,tak hospodařící domácnosti.15 Tabulka č. 7 Počty domácností podle typu domácnosti 16 v tom podíl jednotlivých typů domácností (%) Cenzové domácnosti celkem 1991 Kraj celkem Rožnov pod Radhoštěm

2001

220 157 231 969 13 021

13 865

úplné rodiny 1991

neúplné rodiny

2001

1991

2001

vícečlenné nerodinné domácnosti 1991

domácnosti jednotlivců

2001

1991

2001

66,9

60,4

9,7

12,4

0,4

1,4

23,1

25,8

65,9

59,8

10,2

12,9

0,4

1,2

23,4

26,1

Průměrný počet členů cenzové domácnosti 2001 2,54 2,55

Z hlediska strukturálních změn domácností se ve městě projevují celospolečenské trendy: 

nárůst počtu jednočlenných domácností



pokles počtu úplných rodin



snižování průměrné velikosti rodin

Změny jsou způsobeny jak novými schématy sociálního chování obyvatel, tak změnami podmínek bydlení.

7.2

Domovní a bytový fond

Mikroregion je vybaven byty, které pocházejí z různých období a jsou rozmanité kvalitativní a velikostní skladby. Tabulka č. 8 Počty domů a bytů podle obcí17 Územní útvar Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko – Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko

Domy z toho z toho Byty celkem trvale v byt. v rodin. celkem obydl. domech domcích 561 447 6 434 694 866 666 7 653 992 619 477 10 460 765 588 456 i.d. 450 661 2 081 1 867 298 1 528 7 028 682 526 11 511 800 518 438 i.d. 435 559 256 224 5 218 350 1 126 1 005 62 935 1 921 7 297 6 106 399 5 624 13 770

z toho z toho trvale v byt. v rodin. obydl. domech domcích 558 38 507 773 27 739 601 46 548 520 7 509 6 430 4 649 1 725 629 64 562 478 i.d. 475 307 25 282 1 741 634 1 098 12 037 5 490 6 445

15

Hospodařící domácnost je tvořena společně bydlícími a společně hospodařícími osobami. Cenzovou domácnost tvoří osoby bydlící společně v bytě na základě vztahů hospodařící v rámci hospodařící domácnosti. Tato základní jednotka se dále nečlení. 16 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2001 17 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2001

Květen 2006

23 z 66


Nejvíce bytových domů bylo v Rožnově pod Radhoštěm postaveno po druhé světové válce a to zejména v letech 1950 až 1980 v obytných souborech Záhumení (realizace v letech 1956 – 1960). Na pravý břeh Bečvy se soustředila panelová výstavba, v prostoru Dolních pasek bylo v l. 1964-1972 sídliště 1. máje, v 70. letech vyrostlo další sídliště Dolní Paseky I. Projekt sídliště Jižní město už zůstal pouhým torzem. Panelová technologie byla použita také v Zubří. Byty jsou ještě v relativně dobrém technickém stavu, první kvalitativní kategorie, urbanisticky přijatelné se jeví především řešení lokality Záhumení (Rožnov). Postupně se hromadící zanedbaná údržba domů v tzv. „panelákových sídlištích“ a taktéž související bezprizorný anonymní parter včetně neuspokojivého řešení parkování a garážování (garážové „slamy“), si žádají systematickou péči a humanizaci. Neuspořádané se jeví obytné prostředí v místech, kde nová zástavba neorganicky prorostla do starší urbanistické. Rostou náklady nutné na údržbu panelových domů, často jsou nevyhovující z hlediska tepelné izolace, rekonstrukci budou vyžadovat také inženýrské sítě v těchto domech. Nejvíce rodinných domků v Rožnově je z období poválečného. Nejrozsáhlejším novodobým uceleným souborem někdejší tzv. individuální bytové výstavby je lokalita Rybníčky, další IBV byla soustředěna do lokalit Kramolišov, Dolní a Horní Paseky, Tylovice a Dolní Dráha. Mapa č. 9 Změna počtu bytů mezi lety 1970 až 2001

Vývoj bytové výstavby kopíroval v historii křivku nárůstu počtu censovních domácností, respektive ji mírně předbíhal, neboť počet domácností v jednom bytě se stále snižoval (dnes reprezentují byty s více domácnostmi méně než 10% případů). Pouze začátkem 90. let stavění bytů v mikroregionu, tak jako ostatně v celé České republice, stagnovalo, ale Květen 2006

24 z 66


postupně se rozběhla výstavba rodinných domů a od druhé poloviny 90. let i výstavba bytová, nejdříve s byty malometrážními. Plošný standard bytů postupně narůstá zejména u rodinného individuálního bydlení, podobný trend lze očekávat v budoucnosti i u bytů v bytových domech. Za období 1991 až 2001 vykazuje Rožnovsko, především samotné město Rožnov pod Radhoštěm a obec Vigantice, nárůst počtu bytů. Vývoj počtu bytů je uveden v grafu č. 7. Graf č. 6 Změna v počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 až 2001 podle obcí

poč. trvale ob. bytů

7 000 6 000 5 000 4 000

1991 2001

3 000 2 000 1 000 0

Zubří

Vigantice

Vidče



Prostřední Bečva

Hutisko-Solanec

Horní Bečva

Dolní Bečva

obec

Květen 2006

25 z 66


8.

Zaměstnanost obyvatelstva

Podle výsledků SLDB 2001 bylo na území mikroregionu 18 102 ekonomicky aktivních osob. Míra nezaměstnanosti byla v březnu 2005 12,74 %, tato hodnota je mírně vyšší než okresní průměr. Ke stejnému datu bylo na území mikroregionu 16 390 zaměstnaných osob a 16 246 obsazených pracovních míst. Na 1000 zaměstnaných obyvatel bydlících na území mikroregionu tak připadalo 991 pracovní místo, což je hodnota mírně nad celokrajským průměrem.

8.1

Ekonomická aktivita obyvatel

V mikroregionu bylo k 1.3.2001 18 102 ekonomicky aktivních obyvatel. Ve městě se tedy projevil trend patrný v celém Zlínském kraji. Tabulka č. 9 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních absolutně 18 Ekonomicky aktivní Územní útvar

celkem

v tom pracujících v odvětví

v tom muži

ženy

zeměděl.,

prů-

staveb-

les., vodní

myslu

nictví

Vyjížděostatní

jící za prací

hospodář.

z obce

Dolní Bečva

872

478

394

31

392

57

327

458

Horní Bečva

1 161

669

492

43

441

109

483

574

Hutisko – Solanec

937

536

401

55

413

86

363

529

Prostřední Bečva

821

461

360

41

392

69

283

452


9 286

4 901

4 385

179

3 967

581

3 875

1 376


1 094

622

472

60

556

96

313

483

804

446

358

37

350

80

267

450

Vidče Vigantice

418

232

186

23

163

30

157

228

2 709

1 552

1 157

101

1 458

235

863

1 300

18 102

9 897

8 205

570

8 132

1 343

6 931

5 850

Zubří Rožnovsko Okres Vsetín Zlínský kraj Česká republika

73 991

40 660

33 331

2 814

28 885

6 541

30 913

22 607

298 616

164 897

133 719

11 732

109 549

28 947

148 388

247 278

5 253 400 2 872 450 2 380 950 230 475 1 525 837 454 835 3 042 253 4 287 908

Tabulka č. 10 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních relativně Míra Územní útvar

Ekonomicky aktivní

ekonomické celkem aktivity

v tom muži

ženy

z toho pracující v odvětví

Podíl

zeměděl.,

prů-

staveb-

ostat-

vjížděj.

les., vodní

myslu

nictví

ních

z celk.

hospodář.

počtu

Dolní Bečva

49,21% 100% 54,81% 45,19%

3,56%

44,95% 6,54%

37,50%

52,52%

Horní Bečva

48,00% 100% 57,42% 42,58%

3,70%

37,98% 9,39%

41,60%

49,44%

Hutisko - Solanec

49,32% 100% 57,20% 42,80%

5,87%

44,08% 9,18%

38,74%

56,46%

Prostřední Bečva

49,22% 100% 56,15% 43,85%

4,99%

47,75% 8,40%

34,47%

55,05%


52,04% 100% 52,77% 47,23%

1,93%

42,72% 6,26%

41,73%

14,82%


50,14% 100% 56,85% 43,15%

5,48%

50,82% 8,78%

28,61%

44,15%

Vidče

50,25% 100% 55,47% 44,53%

4,60%

43,53% 9,95%

33,21%

55,97%

Vigantice

47,83% 100% 55,50% 44,50%

5,50%

39,00% 7,18%

37,56%

54,55%

18

Zdroj: ČSÚ, stav k 1.3.2001

Květen 2006

26 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Míra Územní útvar

Ekonomicky aktivní

ekonomické celkem aktivity

z toho pracující v odvětví

v tom muži

ženy

Podíl

zeměděl.,

prů-

staveb-

ostat-

vjížděj.

les., vodní

myslu

nictví

ních

z celk.

hospodář. Zubří

50,49% 100% 57,29% 42,71%

Rožnovsko

50,81% 100% 54,67% 45,33%

Okres Vsetín

50,31% 100%

Zlínský mkraj

55%

45%

50,19% 100% 55,22% 44,78%

Česká republika

51,35% 100% 54,67% 45,32%

3,73%

počtu 53,82% 8,67%

31,86%

47,99%

3,15% 44,92% 7,42% 38,29% 32,32% 3,78%

39% 8,84%

41,77%

30,55%

3,92%

36,69% 9,69%

49,69%

82,80%

4,38% 29,04% 8,65% 57,91% 81,62%

Míra ekonomické aktivity obyvatel mikroregionu je mírně vyšší než ve zbytku kraje (51 %, kraj 50,1 %). Situace je dána úpadkem tradičních průmyslových odvětví a dosud ne plně rozvinutých služeb. Tento nedostatek se projevuje především u služeb v cestovním ruchu. Mezi léty 1991 až 2001 nastal výrazný posun v odvětvové struktuře zaměstnanosti, klesl podíl osob zaměstnaných v zemědělství, lesnictví, v rybolovu (z 8,6 % na 3,4 %) a v průmyslu (ze 60,7 % na 47,9 %), naopak stoupl podíl osob zaměstnaných ve službách (z 26,8 % na 47,5 %). V porovnání se Zlínským krajem má větší podíl na odvětvové struktuře zaměstnanosti průmysl, naopak nižší jsou ve srovnání s celokrajským poměrem počty osob zaměstnaných v sektoru služeb. Podíl ekonomicky aktivních osob zaměstnaných v průmyslu je vůbec nejvyšší v rámci celého kraje (stejně jako roku 1991). Graf č. 7 Diferenciace obyvatelstva podle ekonomické aktivity 19 4%

Vnější kruh obsahuje data za mikroregion, prostřední za okres Vsetín, vnitřní za Zlínský kraj.

4% 3%

41% 45%

37%

49%

42% 48%

zemědělství, lesnictví a rybolov stavebnictví

průmysl ostatní

8% 9% 10%

8.2

Zaměstnanost

V posledních cca 10 letech míra nezaměstnanosti v mikroregionu roste. Nárůst nezaměstnanosti byl způsoben neschopností některých místních, případně regionálních ekonomických aktérů přizpůsobit se společensko-ekonomickým změnám po roce 1989 a výkyvům světové ekonomiky. Nízká elasticita místní ekonomiky je příčinou současné 19

Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001.

Květen 2006

27 z 66


ekonomické situace regionu. Novým podmínkám se budou muset přizpůsobit všechny struktury v mikroregionu včetně pracovních sil. Tabulka č. 11 Komparace míry nezaměstnanosti na různých hierarchických úrovních 20 Územní celek Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Mikroregion celkem Okres celkem

Uchazeči o zaměstnání celkem podle stavu k 31.12 2002 2003 2004 9,95 9,86 11,93 12,76 15,16 17,83 10,31 11,10 13,77 15,20 15,35 15,96 10,82 11,28 13,45 9,82 10,33 13,53 7,47 8,33 9,45 8,31 10,29 10,29 9,48 9,12 11,1 10,46 11,20 13,03 11,85 12,13 10,89

Míra nezaměstnanosti je ovlivněna ekonomickou situací prostředí, v němž se nachází. V rámci mikroregionu vykazuje míra nezaměstnanosti výraznou dynamiku v prostoru a v čase, nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují nejodlehlejší obce Horní Bečva a Prostřední Bečva, možnost jejich obyvatel uplatnit se na trhu práce je snížena jak relativní odlehlostí těchto obcí, tak rozptýleným charakterem osídlení, který znesnadňuje dojížďku za prací. Z hlediska časové dynamiky vykazuje míra nezaměstnanosti po relativně stabilním období trvajícím cca do roku 1997 trvalý růst, především v odlehlých obcích (Horní a Prostřední Bečva).

Tabulka č. 12 Významní zaměstnavatelé21 Název

20 21

Převažující činnost

LOANA, a.s.

Výroba punčochového zboží

Gumárny Zubří, akciová společnost

Výroba ostatních pryžových výrobků

TCT, a.s.

Výroba elektronek a jiných elektronických součástek

ENERGOAQUA, a.s.

Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu

Brose CZ spol. s r.o.

Zprostředkování obchodu

Zdroj: Úřad práce Kroměříž Zdroj: ČSÚ KR Zlín

Květen 2006

28 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Graf č. 8 Prostorová a časová dynamika míry nezaměstnanosti 22

14

míra nezaměstnansoti v %

13

12 Okres Vsetín Zlínský kraj 11

Rožnov p/R ČR Mikroregion

10

9

8 XII.00

XII.01

XII.02

XII.03

XII.04

měsíc, rok

8.3

Migrace za prací

Ve městě Rožnov pod Radhoštěm připadá na 1000 zaměstnaných osob 1417 pracovních míst, je proto centrem dojížďky za prací a v rámci SLDB 2001 bylo vymezeno jako centrum pracovního mikroregionu. Plocha pracovního mikroregionu je determinována územím mikroregionu a územím obce Zašová. Atraktivitu jádra mikroregionu pro osoby migrující za prací vyjadřuje tabulka č. 13. Většinu dojíždějících atrahují místa v průmyslu, naopak minimální význam mají pro dojíždějící pracovní místa v zemědělství. Z hlediska diferenciace dojíždějících podle ekonomického odvětví, v němž jsou zaměstnání, lze pozorovat nepřímou úměru mezi vzdáleností dojížďky a podílem dojíždějících zaměstnaných v primárním a sekundárním sektoru (Vsetín, Ostrava). Situaci na trhu práce v mikroregionu Rožnovsko výrazně ovlivňuje relativní blízkost dalšího centra dojížďky, Valašského Meziříčí, do kterého za prací dojíždí z Rožnova pod Radhoštěm 563 osob (v opačném směru je to 517 osob). Město Zubří nebylo vymezeno jako centrum pracovního mikroregionu, přesto má velký význam jako centrum dojížďky, na 1000 zaměstnaných zde existuje jen 642 pracovních míst.

22

Zdroj: Úřad práce Vsetín

Květen 2006

29 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Tabulka č. 13 Diferenciace dojíždějících za prací do Rožnova pod Radhoštěm podle odvětví a podle obcí23

Rožnov pod Radhoštěm z toho odvětví Celkem zemědělství, doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství lesnictví telekomun. soc. činnosti Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem

5 310

76

3 286

353

357

164

160

116

4 530

68

2 834

310

299

148

137

103

51 376 379 401 317 103 414 563 54 297 185 249 933 780

6 3 8 7 1 1 8 2 6 2 3 17 8

22 238 241 241 213 67 273 354 23 165 98 148 632 452

4 11 25 28 14 10 20 42 5 21 10 32 64 43

4 32 15 25 23 6 26 35 4 23 20 21 50 58

1 15 22 18 9 1 17 9 2 15 3 4 23 16

4 18 9 8 9 4 15 18 1 8 9 12 18 23

3 4 15 12 8 2 6 12 2 8 5 3 13 13

277 55

3 -

187 23

10 3

12 6

7 -

11 1

2 1

z toho obce: 1) Vsetín Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko-Solanec Prostřední Bečva Střítež nad Bečvou Valašská Bystřice Valašské Meziříčí Velké Karlovice Vidče Vigantice Zašová Zubří z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frenštát pod Radhoštěm Ostrava

23

Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001

Květen 2006

30 z 66


9.

Podnikatelské prostředí

9.1

Průmysl a stavebnictví

K nejstarším zařízením průmyslového charakteru v Rožnově a v mikroregionu musíme počítat mlýny, v r. 1507 jsou zmiňovány: mlýn horní a dolní. Z vrchnostenského mlýna, který vrchnost koupila 1615 od Viktorýna Nešvary, vznikla papírna (z r. 1664 dochován filigrán se značkou papírníka Pavla Bimra). Od výroby papíru přešla papírna r. 1862 zcela na výrobu lepenek. Po znárodnění byla v l. 1950-1981 součástí n. p. Vratimovské papírny, pak se stala součástí n. p. Olšanské papírny. Podle stavu v r. 1910 byly v Rožnově pod Radhoštěm tyto živnosti: barvírna, cukrářství, zlatník a hodinář, 2 holiči, 16 hostinců, 2 kameníci, kloboučník, 2 klempíři, 2 knihaři, kominík, 3 kováři, 13 krejčích a švadlen, 5 krupařství, 3 malíři a natěrači, 33 různých obchodů, 16 obuvníků, 5 pekařů, 5 prodejců tabáku, řemenář, 6 řezníků a uzenářů, soustružník, 7 stolařů, 5 tkalců, 2 zámečníci. V polovině 19. století pronikl do Rožnova textilní průmysl, který navázal na domáckou výrobu plátna v Rožnově a okolí. Po r. 1850 byla v Rožnově dvě bělidla a úpravny plátna, z nichž Herliczkova byla v provozu v l. 1861-1948. Největší textilní podnik byla Brillova mechanická továrna na pletené a stávkové zboží, která vznikla r. 1889 a r. 1902 byla v Rožnově založena pobočka valašskomeziříčské továrny Monti. Dále zde byla Kantorkova koželužna, která měla v l. 1923-1949 charakter továrny (r. 1923 měla 40 zaměstnanců). Po r. 1945 byla do Rožnova přestěhována továrna na výrobu jemných punčoch Elite Varnsdorf. Pletárenské podniky se po r. 1945 spojily v n. p. Moravskoslezské pletárny Rožnov, který byl při reorganizaci textilního průmyslu v r. 1967 přejmenován na n. p. Loana Rožnov. Podnik měl na území okresu další pobočky ve Valašském Meziříčí, Dolní Bečvě a v Kelči. Rožnovský závod produkoval především punčochové kalhoty, pletené kojenecké a ortopedické zboží. Na bažinatých pozemcích u vlakového nádraží vyrůstal od r. 1949 podnik Tesla, zaměřený na elektrovakuovou techniku. Od původní výroby elektronek přešel na výrobu tranzistorů, televizních obrazovek a později integrovaných obvodů. V r. 1984 byly uvedeny do provozu objekty pro výrobu barevných televizních obrazovek. Po r. 1990 došlo k propadu výroby a podnik se rozdělil na více menších subjektů. V obci Zubří byly roku 1935 založeny gumárny. Za více než 60 let své existence si získal a udržel pevné místo na trhu a vyrobil a prodal produkty v hodnotě několik desítek miliard Kč. Prvním výrobním programem byly protiplynové masky typu „Leyland“. Po roce 1945 se rozšiřuje výrobní sortiment o podrážkové plotny, malířské válečky, dětské hračky a další výrobky z technické pryže. V roce 1959 se zavádí výroba hnacích ozubených řemenů s ocelovým lankem. V roce 1970 byl zahájen postupný přechod od klasického lisování na technologii vstřikování. V roce 1974 firma zavádí pro výrobu gumárenských směsí nové zařízení. Gumárny Zubří se tak stávají jedním z největších výrobců kvalitních pryžových výlisků v Československu. V současné době je výroba zaměřena především na technickou pryž pro automobilový, strojírenský a stavební průmysl a na ochranné masky. K 1. 1. 1991 se státní podnik privatizoval a vznikla akciová společnost Gumárny Zubří. Po změně společensko ekonomických podmínek v 90. letech 20. století se začala měnit také struktur ekonomiky. Nastal útlum tradičních průmyslových odvětví a velkých průmyslových podniků, začalo se rozvíjet malé a střední podnikání, tedy menší firmy. Nejdůležitější zaměstnavatelé jsou soustředěni v průmyslovém areálu Tesla Rožnov pod Radhoštěm a v Gumárnách Zubří. S útlumem tradičních průmyslových odvětví po roce 1989 je spojen pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích a s ní související nárůst míry nezaměstnanosti. Květen 2006

31 z 66


K rozvoji podnikání přispěje vybudování dálnic D1 a D47 a rychlostních komunikací, především R57, zlepší se napojení mikroregionu na evropské metropole (Praha, Wien, Budapest, Warszawa).

9.1.1

Dominantní průmyslové podniky

Průmysl má dominantní postavení v ekonomice mikroregionu. Na zaměstnanosti se podílí ze 45 %, v některých obcích však zaměstnává více než 50 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (viz kapitola 8). Z hlediska zaměstnanosti i vlivu na ekonomiku mikroregionu jsou dominantní tyto podniky: Název společnosti Hlavní místo podnikání RADEKOV spol. s r.o. Rožnov p. R. REMAK a.s. Rožnov p. R. THEVIA s.r.o. Rožnov p. R. Portáš VD Valašská Bystřice Elektroprojekta Rožnov Rožnov p. R. Matino Rožnov s.r.o. Rožnov p. R. RETIGO s.r.o. Rožnov p. R. ENERGOAQUA, a.s. Rožnov p. R. RONAS s.r.o. Rožnov p. R. ON Semiconductor Czech Republic, a.s. Rožnov p. R. Gumárny Zubří Zubří Loana a.s. Rožnov p. R.

Obor průmyslu strojírenství elektrotechnika elektrotechnika dřevovýroba elektrotechnika strojírenství strojírenství strojírenství elektrotechnika

Poč. zaměstnanců 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 200-499 200-499

elektrotechnika gumárenský textilní

500 - 999 500 - 999 500 - 999

Produktová politika průmyslu mikroregionu je diverzifikovaná. Místní společnosti produkují např. zdravotnický materiál, polovodičové součástky, produkty pro automobilový průmysl, elektrozařízení, ložiska atp.

9.2

Malé a drobné podnikání

Na území mikroegionu působí cca 7000 podnikatelských subjektů.

Obec Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko – Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko

9.3

počet podn. subjektů FO PO celkem 299 20 319 365 27 392 309 13 322 596 15 611 3297 458 3755 332 19 351 247 21 268 161 17 178 771 46 817 6377 636 7013

Zemědělství a lesnictví

R. 1957 bylo v Rožnově založeno JZD, které se samostatně vyvíjelo do r. 1964, kdy bylo připojeno ke Státnímu statku Vsetín se sídlem ve Valašském Meziříčí. Po jeho zrušení v r. Květen 2006

32 z 66


1977 obhospodařoval zemědělskou půdu v Rožnově pod Radhoštěm školní statek zemědělsko-technické školy a JZD Soláň se sídlem v Hutisku-Solanci, provoz Dolní Bečva. Půdy na území mikroregionu nejsou příliš úrodné, čímž je určena struktura zdejší zemědělské produkce. Z živočišné výroby převládá pastevní chov skotu, většinou jalovic a masných plemen, rozvinutý je také chov ovcí a drůbeže. V rostlinné výrobě mají největší význam pícniny a nenáročné obiloviny. V současné době je patrný odklon od intenzivního zemědělství zatěžujícího životní prostředí, zvyšuje se význam zemědělství jako nástroje pro údržbu krajiny. Lesnictví je důležitým odvětvím nejen z hlediska ekonomického, ale především z důvodu dopadu lesnických aktivit na ekologickou stabilitu krajiny. V lesích mikroregionu převládají jehličnany (viz kap. 4.2). lesní pozemky zaujímají 58,3 % rozlohy mikroregionu. Význam lesnictví se ukázal také při povodních roku 1997. Jsou proto realizována opatření vedoucí ke zvýšení retenčních schopností lesů (např. vhodnější výběr dřevin, opravy lesních toků atp.). Cílem těchto opatření je kromě zvýšení retenční schopnosti lesních porostů také snížení erozní síly vodních toků v mikroregionu, tzn. zpomalení degradace půdního fondu a snížení zanášení retenčních nádrží a dolních toků řek.

9.4

Rozvojové plochy

V mikroregionu je k dispozici 16 rozvojových ploch, které je možné využít pro podnikatelské aktivity. Navzájem se liší mírou připravenosti k použití a mírou atraktivity pro investory. Tato diferenciace je dána jejich dopravní dostupností, polohou vůči inundačním územím, inženýrským sítím a k jejich charakteristice, možnostmi využití z hlediska konfliktu s ostatními aktivitami v území ,nebo s ochranou životního prostředí atp. Tyto rozvojové plochy mají místní význam. Tabulka č. 14 Seznam rozvojových ploch24 Číslo lokality

V-0-59-1

Název lokality

ZUBŘÍ 1

Katastrální území

Zubří

Vztah k ÚPN

Je v souladu s územním plánem

Plocha [ha]

Sklonitost terénu, pozn.

4,925 Rovinné území severně od silnice I/35 ve směru na Rožnov pod Radhoštěm. Pozemek má parcelní číslo 5358 v k.ú.Zubří, vlastníkem jsou soukromé osoby.

Údaje o obci

Zubří mělo v roce 2001 celkem 5 371 obyvatel

Doprava silniční

Přímé napojení na silnici I/35 Obcí prochází trať ČD č. 281, která končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční stanice je v obci v bezprostřední blízkosti, nádraží Rožnov je vzdáleno asi 2,5 km

Doprava železniční Vzdálenost od letiště

Elektrická energie 24

Letiště Mošnov je ve vzdálenosti asi 50 km, Holešov 55 km Východní strana je lemována vzdušným vedením VN 22kV (ochranné pásmo 10 m), z něhož je možné napojení prostřednictvím postavení nové trafostanice. Jihovýchodní cíp lokality lemuje VVN 110kV, nutno respektovat ochranné pásmo 15 m.

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje, stav k roku 2004

Květen 2006

33 z 66


Centrální zdroj tepla

Teoreticky je možné využít páru (Energoaqua Rožnov p.R), pokud by byla zavedena do prostoru lokality pro výrobu V-207 Zubersko (k.ú.Rožnov-Zubří), bylo by možné ji dále prodloužit 100-150 m do této lokality

Zemní plyn

Jižně od lokality prochází VTL plynovod DN 150 (ochranné pásmo 8 m, bezpečnostní 40 m). Podél hlavní silnice je veden STL rozvod plynu.

Připojení je možné na skupinový vodovod Karolinka. Přívodní řad vede jižně od silnice I/35. Stávající zásobovací řad končí na okraji zástavby, Zásobování pitnou vodou možno prodloužit ze dvou míst cca o 75 m. ČOV je v obci vybudována, západním okrajem je navržen kanalizační řad Kanalizace, ČOV, vedoucí do kmenové stoky jižně od silnice I/35 (vzdálenost cca 75-100 recipient m).

Půdní fond

Obec má více než 5 000 obyvatel, je tradičním místem s průmyslovou výrobou (gumárenství, chemie). Leží na silniční trase I/35 spojující města Rožnov pod Radhoštěm (3 km, 18 000 obyvatel, elektrotechnický průmysl) a Valašské Meziříčí (9 km, 27 700 obyv.) Z hlediska kvality zemědělské půdy jde ze 75% o BPEJ 7.58.00, která je zařazena do II.třídy ochrany, protože má nadprůměrnou produkční schopnost a její odnětí přichází v úvahu jen výjimečně, z 25% se jedná o BPEJ 7.21.10, která je zařazena do IV.třídy

Ochrana a těžba surovin

V lokalitě nejsou výhradní ložiska nerostných surovin.

Základové prostředí

Území je rovinné bez svahových deformací, bez poddolování.

Ochranná pásma vodohospodářská

Ochranná pásma vodních zdrojů v lokalitě nejsou, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů rovněž ne. Přibližně 150 m jihovýchodně protéká řeka Rožnovská Bečva, která je významným vodohospodářským tokem s ochranným pásmem 15 m od břehové hrany.

Zátopová území

Území neleží v záplavovém území řeky Bečvy a nebylo zaplaveno ani při povodni v roce 1997.

Socioekonomické charakteristiky

Zájmy ochrany přírody a krajiny Zájmy památkové ochrany

Lokalita se nedotýká chráněných území přírody. Nedotýká se přímo žádného prvku ÚSES. Tokem Bečvy je veden regionální biokoridor.

Číslo lokality

V-0-59-2

Název lokality

ZUBŘÍ 2


Zubří

Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

1,911


Rovinné území mezi silnicí I/35 a řekou Bečvou. Pozemek má parcelní číslo 5347/1, 5349 v k.ú.Zubří, vlastníkem jsou soukromé osoby

Údaje o obci

Zubří mělo v roce 2001 celkem 5 371 obyvatel.

Doprava silniční

Doprava železniční

Přímé napojení na silnici I/35 Obcí prochází trať ČD č. 281, která končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční stanice je v obci v bezprostřední blízkosti, nádraží Rožnov je vzdáleno asi 2,5 km.

Vzdálenost od letiště

Letiště Mošnov je ve vzdálenosti asi 50 km, Holešov 55 km.

Květen 2006

Zájmy památkové ochrany v daném území nejsou.

34 z 66


Lokalitu protíná vzdušné vedení VVN 110kV, nutno respektovat ochranné pásmo 15 m. Východně od lokality prochází linka VN 22kV (asi 150 m), z Elektrická energie níž je možné přivést odbočku a vybudovat novou trafostanici. Teoreticky je možné využít páru (Energoaqua Rožnov p.R), pokud by byla zavedena do prostoru lokality pro výrobu V -207 Zubersko (k.ú.Rožnov -Zubří), bylo by možné ji dále prodloužit 100 -150 m do této Centrální zdroj tepla lokality i do předchozí (V-591). Jihovýchodně prochází VTL plynovod DN 300 (ochranné pásmo 8 m, bezpečnostní 40 m). Podél hlavní silnice, po protější straně je veden STL Zemní plyn rozvod plynu. Připojení je možné na skupinový vodovod Karolinka. Přívodní řad vede jižně od silnice I/35. Stávající zásobovací řad končí na okraji zástavby, Zásobování pitnou vodou nutno prodloužit cca o 150 m. Kanalizace, ČOV, recipient

ČOV je v obci vybudována, na západním okraji končí kanalizace, nutno prodloužit až do lokality (asi o 50 m).


Obec má více než 5 tisíc obyvatel, je tradičním místem s průmyslovou výrobou (gumárenství, chemie). Leží na silniční trase I/35 spojující města Rožnov pod Radhoštěm (3 km, 18 000 obyvatel, elektrotechnický průmysl) a Valašské Meziříčí (9 km, 27 700 obyv.)

Půdní fond

Z hlediska kvality zemědělské půdy se z 90% jedná o BPEJ 7.21.10, která je zařazena do IV.třídy ochrany, z 10% BPEJ 7.21.13, která je také zařazena do IV.třídy ochrany. Jsou to půdy s podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou.




Území je rovinné bez svahových deformací, bez poddolování. Lze očekávat zvýšenou hladinu podzemních vod.


Ochranná pásma vodních zdrojů v lokalitě nejsou, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů rovněž ne.

Zátopová území

Přibližně 40% území leží v záplavovém území řeky Bečvy a téměř celá lokalita byla zaplavena při povodni v roce 1997.


Lokalita se nedotýká chráněných území přírody. Sousedí s tokem Bečvy, jímž je veden regionální biokoridor, jehož funkci je třeba respektovat.

Číslo lokality

V-0-59-4

Název lokality

ZUBŘÍ 4


Zubří

Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

2,422


Mírně svažité území s jihozápadní expozicí v horní části obce, v blízkosti farmy. Jde o pozemky parcelních čísel 1467/1, 1457, 3973, 1467/2, 1468 v k.ú. Zubří, vlastníkem jsou soukromé osoby

Údaje o obci

Zubří mělo v roce 2001 celkem 5 371 obyvatel.

Doprava silniční

Po místní komunikaci v délce 600 m na silnici I/35 Obcí prochází trať ČD č. 281, která končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční stanice je v obci ve vzdálenosti asi 0,5 km, nádraží Rožnov je vzdáleno asi 3 km.

Doprava železniční Květen 2006


35 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Vzdálenost od letiště Elektrická energie

Letiště Mošnov je ve vzdálenosti asi 50 km, Holešov 55 km. Souběžně s MK je vedena linka VN 22kV s trafostanicí, která je na okraji lokality.


Není k dispozici.

Zemní plyn

V ÚPN je navržen v místní komunikaci STL rozvod.

Zásobování pitnou vodou Přes lokalitu vede zásobovací řad DN 200 z vodojemu Zubří. Kanalizace, ČOV, V MK je v rámci ÚPN navržena kanalizační stoka, která má vést do recipient stávající ČOV.

Půdní fond

Obec má více než 5 tisíc obyvatel, je tradičním místem s průmyslovou výrobou (gumárenství, chemie). Leží na silniční trase I/35 spojující města Rožnov pod Radhoštěm (3 km, 18 000 obyvatel, elektrotechnický průmysl) a Valašské Meziříčí (9 km, 2 7 700 ob.) Z hlediska kvality zemědělské půdy se jedná o BPEJ 7.47.10, která je zařazena do III.třídy ochrany ZPF. Jsou to půdy s průměrnou produkční schopností se středním stupněm ochrany, které jsou event. využitelné i pro výstavbu


V lokalitě nejsou výhradní ložiska nerostných surovin

Základové prostředí Ochranná pásma vodohospodářská

Území je mírně svažité bez svahových deformací, bez poddolování. Ochranná pásma vodních zdrojů v lokalitě nejsou, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů rovněž ne. Celá lokalita leží uvnitř hranic CHOPAV.

Zátopová území

Lokalita leží mimo záplavové území řeky Bečvy a nebyla zaplavena při povodni v roce 1997.



Lokalita se nedotýká chráněných území přírody a nedotýká se ani žádného prvku ÚSES

Číslo lokality

V-2-07

Název lokality

Zubersko


Rožnov pod Radhoštěm, Zubří

Vztah k ÚPN

SOULAD S ÚPN ROŽNOV I ÚPN ZUBŘÍ.

Plocha [ha]

17,848


TERÉN JE ROVINNÝ. PLOCHA LEŽÍ MEZI SILNICÍ I/35 A ŘEKOU BEČVOU. NUTNO RESPEKTOVAT ODSTUPY OD OBYTNÉ ZÓNY.

Údaje o obci

MĚSTO ROŽNOV P.R. MĚLO V ROCE 2000 CELKEM 18 182 OBYVATEL, ZUBŘÍ 5 396 OBYVATEL.

Doprava silniční

Přímé dopravní napojení na silnici I/35.


V Rožnově končí regionální trať ČD č. 281 hlavovým železničním nádražím. Trať prochází po protější straně silnice I/35, takže přímé zavlečkování areálu není reálné. K nádraží Rožnov je to přibližně 1,5 km.


Ostrava – Mošnov 48 km, Holešov 55 km.

Květen 2006


36 z 66


Elektrická energie

Severovýchodní částí prochází vzdušné linky VN 22kV č.103, 104 a 61. K nim se připojuje z rozvodny Rožnov VVN110kV č.663-664. Přímo v lokalitě se předpokládá zřízení 1-2 nových trafostanic. Ochranné pásmo 10 m od krajního vodiče u linek 22kV

Lze využít dodávky páry, kterou distribuuje Energoaqua Rožnov. Nutno prodloužit parovod ze sousedního areálu Rožnovská travní semena asi o Centrální zdroj tepla 150 m. Alternativně je možno pro vytápění využít i zemní plyn. Jižní částí území prochází VTL plynovod DN 150 (ochranné pásmo 8m, bezpečnostní 40m). Napojení je možné po vybudování RS VTL/STL Zemní plyn přímo v lokalitě. Připojení na skupinový vodovod Karolinka. Přivaděč vede jižní částí plochy. Nutno vybudovat AT stanici. Řeka Bečva, jako zdroj užitkové vody sousedí s pozemkem. Případná je i možnost napojení na užitkový Zásobování pitnou vodou vodovod do areálu Tesly Rožnov. Kanalizace, ČOV, recipient

Město Rožnov a Zubří mají společnou ČOV v Zubří od roku 1976. Kapacita ČOV je dostatečná, omezená je kapacita stoky Rožnov-Zubří (DN 600). Tato stoka vede po severní hranici lokality.

Půdní fond

Město Rožnov pod Radhoštěm mělo v letech 1991, 1995 a 2000 celkem 17 614, 18 077 a 18 182 obyvatel. Zubří 5277, 5371 a 5396 obyvatel. Znamená to velmi mírný nárůst počtu obyvatel. Zemědělská půda je střední až nízké kvality, BPEJ 7.22.13 (III.třída ochrany), 7.21.10 a 7.21.13 (VI.třída ochrany). Podle přílohy Metodického pokynu MŽP č.j.:OOLP/1067/96 se jedná o půdy s průměrnou až podprůměrnou produkční schopností.




Území je rovinné bez deformací, bez poddolování, může se však objevit zvýšená hladina podzemních vod.



Zátopová území


Ochranné pásmo vodního zdroje do lokality nezasahuje. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů nejsou. Okrajem protéká řeka Bečva, která je významným vodohospodářským tokem s ochrannými pásmy v souladu se zák.č. 254/2001 Sb. Celá lokalita leží uvnitř CHKO Beskydy. Plocha leží na okraji záplavového území řeky Bečvy a částí do něj zasahuje. Také povodeň v roce 1997 okrajově do lokality zasáhla na k.ú. Zubří. Lokalita se přímo nedotýká chráněných území přírody. Východní část lokality leží v CHKO Beskydy (IV.zóna s nejnižším stupněm ochrany). Řekou Bečvou prochází regionální ÚSES a místní vodotečí prochází přes lokalitu další LBK. Zájmy památkové ochrany v daném území nejsou.

OBJECTID

325

Číslo lokality

V-0-03-2

Název lokality

DOLNÍ BEČVA 2


Dolní Bečva

Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

0,68

Květen 2006

37 z 66



Velmi mírně svažité území při silnici I/35 vedle farmy ZD. Pozemky mají parcelní čísla 1220/1, 1217/1v k.ú. Dolní Bečva, vlastníky jsou soukromé osoby.

Údaje o obci

Obec Dolní Bečva měla v roce 2001 celkem 1 778 obyvatel.

Doprava silniční

Napojení přímo na silnici I/35 v místě, kde se odpojuje navrhovaná přeložka kolem obce


Trať ČD č. 281 končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční nádraží je ve vzdálenosti asi 6 km.



Elektrická energie

Trafostanice s přívodním venkovním vedením VN 22kV pro farmu ZD je umístěna asi 120 m severně. Případně je možno prodloužit linku a vybudovat novou trafostanici přímo v lokalitě.


Není k dispozici.

Zemní plyn

Podél místní komunikace je v ÚPN navržen STL rozvod plynu DN 100 (vede kolem lokality).

Podél místní komunikace je veden zásobovací řad skupinového Zásobování pitnou vodou vodovodu kolem lokality. Nutno zřídit jen přípojku. ČOV v obci zatím není, nutno zajistit vlastní čištění odpadních vod s vypouštěním vyčištěných vod do Bečvy (po dohodě s RŽP OkÚ Vsetín). V Kanalizace, ČOV, ÚPN navržena obecní ČOV a kanalizační sběrač vedoucí v silnici I/35. recipient Končí asi 75 m před lokalitou.


Obec má necelé 2 000 obyvatel, má značný rekreační potenciál, leží na silnici I/35, která vede na státní hranici se Slovenskou republikou (Bumbálka). Opačným směrem je pak Rožnov pod Radhoštěm (5 km, 18 tis.obyvatel) a dále Valašské Meziříčí (asi 19 km).

Půdní fond

Z hlediska kvality zemědělské půdy jde o BPEJ 8.48.11, která má IV. třídu ochrany, jde tedy o půdu s podprůměrnou produkční schopností, která má omezenou ochranu a lze ji využít pro zástavbu.




Ochranná pásma vodohospodářská Zátopová území Zájmy ochrany přírody a krajiny Zájmy památkové ochrany

Území je rovinné bez svahových deformací, bez poddolování, je možno předpokládat zvýšenou hladinu podzemních vod. Ochranná pásma vodních zdrojů se lokality nedotýkají, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů také ne. Asi 180 m jihozápadně protéká Rožnovská Bečva, která je významným vodohospodářským tokem. Celá lokalita leží uvnitř CHOPAV. Lokalita neleží v záplavovém území řeky Bečvy. Nebylo zaplaveno při povodni v roce 1997. Lokalita leží uvnitř hranic CHKO Beskydy. Nedotýká se přímo žádného prvku ÚSES. Tokem Bečvy ve vzdálenosti asi 120m je veden regionální biokoridor. Zájmy památkové ochrany v daném území nejsou.

OBJECTID

319

Číslo lokality

V-0-40-1

Název lokality

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM 1

Květen 2006

38 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Katastrální území


Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

1,451

Sklonitost terénu, pozn. Údaje o obci

Rovinné území za areálem Tesly na okraji k.ú. při staré cestě do Zubří. Pozemky mají parcelní čísla 3758/1, 3756/2 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm, vlastníkem jsou soukromé osoby. Město Rožnov pod Radhoštěm mělo v roce 2001 celkem 17 938 obyvatel.

Doprava silniční

Napojení na místní komunikaci do areálu Tesly ústící po přibližně 800 m na silnici I/35.


Ve městě končí trať ČD č. 281 nádražím Rožnov pod Radhoštěm, které je vzdáleno asi 1,5 km.



Elektrická energie

Lokalitu protíná vzdušné vedení VVN 110kV č. 563, dále č. 649 a 650, nutno respektovat ochranné pásmo 15 m. Východně od lokality prochází kabelová linka VN 22kV (asi 50 m), z níž je možné přivést odbočku a vybudovat novou trafostanici


Zemní plyn

Je možné využít páru (Energoaqua Rožnov p.R). Severně prochází VTL plynovod DN 300 ve vzdálenosti asi 200 m. STL rozvody zemního plynu jsou vedeny v sousedním areálu, je možné prodloužení.

Připojení je možné na veřejný vodovod, jehož rozvody jsou v sousedním Zásobování pitnou vodou areálu Tesly. Kanalizace, ČOV, recipient

Připojení na kanalizační stoku vedoucí ČOV Zubří. Prodloužení kanalizace o cca 200 m.


Město Rožnov pod Radhoštěm mělo v letech 1991, 1995 a 2000 celkem 17 614, 18 077 a 18 182 obyvatel. Zubří 5 277, 5 371 a 5 396 obyvatel. Znamená to velmi mírný nárůst počtu obyvatel.

Půdní fond

Z hlediska kvality zemědělské půdy jde o BPEJ 7.47.12, která je zařazena do IV.třídy ochrany. Jsou to půdy s podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.



Základové prostředí Ochranná pásma vodohospodářská

Území je rovinné bez svahových deformací, bez poddolování. Ochranná pásma vodních zdrojů v lokalitě nejsou, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů rovněž ne. Celá lokalita leží uvnitř hranic CHOPAV.

Zátopová území

Území neleží v záplavovém území řeky Bečvy a lokalita nebyla zaplavena při povodni v roce 1997.


Květen 2006

Lokalita leží v CHKO Beskydy. Přibližně 100 m západně od lokality je místní vodotečí veden lokální biokoridor ÚSES. Zájmy památkové ochrany v daném území nejsou

39 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Číslo lokality

V-0-03-1

Název lokality

DOLNÍ BEČVA 1


Dolní Bečva

Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

1,553


Rovinné území mezi stávající silnicí I/35 se zástavbou a navrhovanou trasou této silnice. Pozemky mají parcelní čísla 4/1, 6/2, 6/5, 9/1, 9/2, 9/3 v k.ú. Dolní Bečva, vlastníky jsou soukromé osoby. Vzhledem k okolní zástavbě je lokalita vhodná pro služby

Údaje o obci

Obec Dolní Bečva měla v roce 2001 celkem 1 778 obyvatel.

Doprava silniční

Napojení po místní komunikaci, po 300 m na silnici I/35. Výhledově pak přímo na přeložku této silnice kolem obce v jednom místě.


Trať ČD č. 281 končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční nádraží je vzdáleno asi 5 km.



Elektrická energie

Podél jižní hranice lokality prochází venkovní vedení VN 22kV. Je možno vybudovat novou trafostanici přímo v lokalitě.


Není k dispozici.

Zemní plyn

Podél hlavní silnice i v přilehlé místní komunikaci (cca 30 m od lokality) je v ÚPN navržen STL rozvod plynu.

Podél hlavní silnice je veden zásobovací řad skupinového vodovodu Stanovnice ve vzdálenosti asi 70 m. V ÚPN je předpokládáno prodloužení Zásobování pitnou vodou zásobovacího řadu v místní komunikaci až do lokality. ČOV v obci zatím není, nutno zajistit vlastní čištění odpadních vod s vypouštěním vyčištěných vod do Bečvy (po dohodě s RŽP OkÚ Vsetín). V Kanalizace, ČOV, ÚPN navržena obecní ČOV a kanalizační sběrač vedoucí v přilehlé místní recipient komunikaci.


Obec má necelé 2 tisíce obyvatel, má značný rekreační potenciál, leží na silnici I/35, která vede na státní hranici se Slovenskou republikou (Bumbálka). Opačným směrem je pak Rožnov pod Radhoštěm (4 km, 18 tis.obyvatel) a dále Valašské Meziříčí (asi 18 km).

Půdní fond

Z hlediska kvality zemědělské půdy jde o BPEJ 7.21.12, která má IV. třídu ochrany, jde tedy o půdu s podprůměrnou produkční schopností, která má omezenou ochranu a lze ji využít pro zástavbu.




Ochranná pásma vodohospodářská Zátopová území Zájmy ochrany přírody a krajiny Květen 2006

Území je rovinné bez svahových deformací, bez poddolování, je nutno předpokládat zvýšenou hladinu podzemních vod. Ochranná pásma vodních zdrojů se lokality přímo nedotýkají, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů nejsou. Asi 120 m jihozápadně protéká Rožnovská Bečva, která je významným vodohospodářským tokem. Celá lokalita leží uvnitř CHOPAV. Území leží v blízkosti záplavového území řeky Bečvy, ale mimo ně. Území nebylo zaplaveno při povodni v roce 1997. Lokalita leží uvnitř hranic CHKO Beskydy. Nedotýká se přímo žádného prvku ÚSES. Tokem Bečvy ve vzdálenosti asi 120 m je veden regionální biokoridor.

40 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Zájmy památkové ochrany


Číslo lokality

V-0-55-1

Název lokality

VIGANTICE 1


Vigantice

Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

1,125


Mírně svažité území navazující na farmu ZD. Pozemek má parcelní číslo 545/88 v k.ú. Vigantice, vlastníkem jsou soukromé osoby.

Údaje o obci

Obec Vigantice měla v roce 2001 celkem 877 obyvatel


Napojení přes 250 m místní komunikace na silnici III/4867 Rožnov p.R. Hutisko-Solanec. K silnici I/35 je to asi 6 km V obci není železniční trať ČD. Nejbližší je trať ČD č. 281, která končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční nádraží Rožnov je vzdáleno asi 7 km.



Elektrická energie

Jižně od lokality probíhá vzdušné vedení VN 22kV č.46 (ochranné pásmo 10 m) přibližně ve vzdálenosti 45 m. Z tohoto vedení je možné napojení prostřednictvím instalování nové trafostanice. Při hlavní silnici je veden dálkový kabel, jehož trasu je třeba respektovat.


Není k dispozici.

Zemní plyn

V hlavní silnici III/4867 je podle ÚPN navržen STL rozvod plynu DN 160. Vzdálenost lokality od silnice je 250 m

Doprava silniční

V hlavní silnici III/4867 je veden zásobovací vodovodní řad DN 80. Podle ÚPN je z něho navržena odbočka do navrhované skupiny rodinných Zásobování pitnou vodou domů. Řad lze dále prodloužit asi o 125 m až k lokalitě. V obci není zajištěn systém čištění odpadních vod. Navržena je obecní Kanalizace, ČOV, ČOV a oddělná kanalizace. V současné době je nutno odpadní vody čistit recipient individuálně ve vlastní ČOV. Obec má celkem malý počet obyvatel, lokalita může být investičně zajímavá pro svou blízkost u Rožnova pod Radhoštěm (asi 6 km) a s Socioekonomické Hážovicemi, což je součást Rožnova, je prakticky podél silnice stavebně charakteristiky srostlá.

Půdní fond Ochrana a těžba surovin

Z hlediska kvality zemědělské půdy se jedná o BPEJ 7.47.12, která je zařazena do IV.třídy ochrany. To jsou půdy s podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou, které jsou využitelné i pro výstavbu.


V lokalitě nejsou výhradní ložiska nerostných surovin. Území je mírně svažité s JZ orientací bez svahových deformací a bez poddolování. Ochranná pásma vodních zdrojů v lokalitě nejsou, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů rovněž ne. Celá lokalita leží uvnitř hranic CHOPAV.

Zátopová území

Území neleží v inundačním území (údolím protéká Hážovický potok) a nebylo zaplaveno ani při povodni v roce 1997.


Květen 2006

41 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Zájmy ochrany přírody a krajiny Zájmy památkové ochrany

Lokalita se nedotýká zvláště chráněných území přírody. Nedotýká se přímo žádného prvku ÚSES. Lokalita leží uvnitř CHKO Beskydy.

Číslo lokality

V-0-11-1

Název lokality

HUTISKO-SOLANEC 1


Hutisko-Solanec

Vztah k ÚPN


Plocha [ha] Sklonitost terénu, pozn.

3,766 Mírně svažité území v údolí Hážovického potoka při hranici s k.ú. obce Vigantice

Údaje o obci

Obec Hutisko-Solanec měla v roce 2001 celkem 1 907 obyvatel.

Doprava silniční

Napojení po místní komunikaci v délce asi 80 m na silnici III/4867 na Vigantice. Vzdálenost do Rožnova p.Radhoštěm k silnici I/35 je asi 7 km.


Trať ČD č. 281 končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční nádraží je ve vzdálenosti asi 7km od lokality.



Elektrická energie

Údolím Hážovického potoka prochází venkovní vedení VN 22kV č.46. Na odbočce z tohoto vedení je trafostanice asi 50 m od lokality. Přes lokalitu ve směru V -Z prochází další linka VN 22kV.


Není k dispozici.

Zemní plyn

Podle ÚPN je podél silnice III.třídy navržen STL rozvod zemního plynu (přibližně 130 m od lokality).


Podél silnice III.třídy vede zásobovací vodovodní řad DN 80. Nutné Zásobování pitnou vodou prodloužení zásobovacího řadu o 130 m v místní komunikaci do lokality.

Kanalizace, ČOV, recipient

ČOV a systém čištění odpadních vod v obci zatím není funkční. V ÚPN je předpokládáno napojení kanalizace na ČOV ve Viganticích. Hlavní kanalizační sběrač je navržený podél hlavní cesty. Nutné je prodloužení boční stoky v místní komunikaci v délce 130 m.


Obec má téměř 2 tisíce obyvatel, má značný rekreační potenciál, leží na silnici II/48 1, spojující Velké Karlovice a Prostřední Bečvu a na silnici III/4867 do Rožnova pod Radhoštěm (7km, 18 tis.obyvatel). Obec může nabídnout levnější pozemky než jsou ve městě.

Půdní fond

V územním plánu není provedeno vyhodnocení kvality zemědělské půdy. Lokalita leží mimo zastavěné území, ale navazuje na ně.




Území je mírně svažité bez svahových deformací, bez poddolování.

Ochranná pásma vodohospodářská Zátopová území

Květen 2006

Ochranná pásma vodních zdrojů se lokality přímo nedotýkají, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů nejsou. Údolím protéká Hážovický potok. Celá lokalita leží uvnitř CHOPAV. Lokalita neleží v záplavovém území a nebyla zaplavena při povodni v roce 1997.

42 z 66


Lokalita leží uvnitř hranic CHKO Beskydy. Hážovickým potokem ve vzdálenosti asi 200 m od lokality prochází lokální biokoridor ÚSES.

Číslo lokality

V-0-06-1

Název lokality

HORNÍ BEČVA 1


Horní Bečva

Vztah k ÚPN


Plocha [ha]

1,258


Mírně svažité území podél toku Bečvy, při silnici I/35.

Údaje o obci

Obec Horní Bečva měla v roce 2001 celkem 2 431 obyvatel.

Doprava silniční

Napojení po místní komunikaci, po 50 m na silnici I/35


Trať ČD č. 281 končí v Rožnově pod Radhoštěm, železniční nádraží je ve vzdálenosti asi 11km.



Elektrická energie

Letiště Mošnov je ve vzdálenosti asi 65 km, Holešov 50 km. Podél SV hranice lokality prochází venkovní vedení VN 22kV. Je možno vybudovat novou trafostanici přímo v lokalitě. Stávající trafostanice je ve vzdálenosti asi 350 m.


Není k dispozici.

Zemní plyn

Podle ÚPN není k dispozici. Podél jižní strany lokality je veden stávající zásobovací řad DN 110 skupinového vodovodu Stanovnice. Napojení možné přípojkou. V ÚPN je předpokládáno prodloužení zásobovacího řadu v místní komunikaci až do Zásobování pitnou vodou lokality. ČOV v obci zatím není, nutno zajistit vlastní čištění odpadních vod s vypouštěním vyčištěných vod do Bečvy (po dohodě s RŽP OkÚ Vsetín). V Kanalizace, ČOV, ÚPN je navržena obecní ČOV a kanalizační sběrač navržený podél hlavní recipient cesty komunikaci.

Půdní fond

Obec má přes 2 000 obyvatel, má značný rekreační potenciál, leží na silnici I/35, která vede na státní hranici se Slovenskou republikou (Bumbálka). Opačným směrem je pak Rožnov pod Radhoštěm (11km, 18 tis.obyvatel) a dále Valašské Meziříčí (asi 25 km) Z hlediska kvality zemědělské půdy jde o BPEJ 8.70.01, která má IV. třídu ochrany, jde tedy o půdu s podprůměrnou produkční schopností, která má omezenou ochranu a lze ji využít pro zástavbu. Meliorace v ploše nebyly provedeny. Lokalita leží mimo zastavěné území.






Zátopová území Květen 2006

Území je mírně svažité bez svahových deformací, bez poddolování, je nutno předpokládat zvýšenou hladinu podzemních vod. Ochranná pásma vodních zdrojů se lokality přímo nedotýkají, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů nejsou. V sousedství protéká Rožnovská Bečva, která je významným vodohospodářským tokem. Celá lokali ta leží uvnitř CHOPAV. Území leží v blízkosti záplavového území řeky Bečvy, potenciální nebezpečí zaplavení pozemku však zřejmě nelze vyloučit. Území nebylo zaplaveno při povodni v roce 1997.

43 z 66


Lokalita leží uvnitř hranic CHKO Beskydy. Tokem Bečvy ve vzdálenosti asi 120 m je veden regionální biokoridor. Zájmy památkové ochrany v daném území nejsou.

Rozvojové plochy v sobě skrývají značný potenciál. Ekonomické aktivity v nich provozované by mohly být mobilizátorem socioekonomických aktivit v celém regionu.

9.5

Průmyslový areál Rožnov pod Radhoštěm

Ve městě Rožnov pod Radhoštěm se nachází průmyslový areál. V areálu je koncetrován průmyaslový potenciál města. V areálu sídlí tyto podniky: 

ENERGOAQUA, a.s.



ESPO, s.r.o.



EUREST spol. s r.o.



KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r. o.



LISS, akciová společnost



MEDITES PHARMA, spol. s r.o.



MOBA, spol. s r.o.



myonic s. r. o.



ON Semiconductor Czech Republic, a.s.



RADEKOV spol. s r.o.



REMAK a.s.



RONAS s.r.o.



SENSIT-HOLDING s.r.o.



SERIO, s. r. o.



TCT, a.s.,



THEVIA s.r.o.



TRIMEX TESLA, s.r.o.,



ZPV Rožnov, s. r.o.

Podniky sídlící na území areálu jsou sdruženy do Sdružení Průmyslový areál Rožnov. Cílem sdružení Průmyslový areál Rožnov je koordinací postupu většiny členů dosáhnout prospěchu všech účastníků při respektování oprávněných zájmů jednotlivců, vybudovat postupně moderní a s městem spolupracující průmyslovou zónu, jejíž provozovatelé jako ekonomicky silné a prosperující subjekty jsou významným zázemím pro kulturní i sociální rozvoj města Rožnov pod Radhoštěm a mikroregionu.

Květen 2006

44 z 66


10. Občanská vybavenost V této kapitole je zpracována problematika školství, kultury, zdravotní a sociální péče. Nabídka sportovišť je hodnocena v kapitole č. 12 Cestovní ruch.

10.1 Školství O škole se v Rožnově hovoří r. 1676, školské zařízení zde však bude staršího data, škola jistě existovala již v období předbělohorském. V současné době zde působí 5 základních škol, soukromá ZŠ Sedmikráska a jedna základní škola praktická. Ze středních škol to jsou střední průmyslová škola elektrotechnická (od 1951), gymnázium (od 1956), střední zemědělská a rodinná škola, soukromá škola cestovního ruchu, osmileté gymnázium. Střední odborné učiliště je pokračovatelem někdejší odborné pokračovací školy (zal. 1901) a později učňovské školy. V minulosti působily v Rožnově učňovská škola košíkářská (1891-1914) nebo hospodářská škola (1919-1951). Malé děti mají možnost chodit do 6 mateřských škol. Vývoj počtu obyvatel zaznamenává v posledních letech stagnaci, demografická struktura vykazuje výrazný úbytek nejmladší generace, v jednotlivých obcích se situace mírně různí (viz kap. obyvatelstvo). Ve většině obcí obyvatel přibývá (záporný přirozený přírůstek, kladné migrační saldo), migrují především obyvatelé, kteří jsou na počátku svého produktivního věku tzn. ve věku, kdy budou mít děti. Naopak město Rožnov pod Radhoštěm vykazuje v posledních letech pokles počtu obyvatel. Nejvyšší potřeby míst v předškolních zařízeních a základních školách lze standardně očekávat v nejmladších obytných souborech, tedy v zázemí Rožnova pod Radhoštěm. Jejich rozmístění je však dáno také absolutním počtem dětí a také jejich možnostmi do škol a předškolních zařízení dojíždět. Střední školství má v mikroregionu dlouholetou tradici a stále se progresivně rozvíjí (především kvalita výuky a potřebné infrastruktury). Střední školy jsou situovány v Rožnově pod Radhoštěm. V ostatních obcích jsou jen školy základní a mateřské. Značná je i rozmanitost nabídky a zaměření škol. Do Rožnova pod Radhoštěm dojíždí za vzděláním 1366 osob, vyjíždí z něj 1002 osoby, saldo dojížďky činí 364 osoby. Tabulka č. 15 Přehled školských zařízení v mikroregionu a ve městě Rožnov pod Radhoštěm

Druh zařízení

počet

Mateřské školy

6 + 425

Základní školy - I. a II. 6 + 8 Stupeň Základní škola praktická

1

Základní umělecké školy

1

Střední odborná učiliště

4

Gymnázia

2

Střední odborné školy

9

25

6 ve městě Rožnov pod Radhoštěm, 4 v ostatních obcích

Květen 2006

45 z 66


Tabulka č. 16 Seznam základních škol v mikroregionu Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Název

Adresa

Obec

PSČ

ZŠ Dolní Bečva, okres Vsetín ZŠ T.G.Masaryka Horní Bečva, okres Vsetín

Dolní Bečva 578

Dolní Bečva

756 55

T.G.Masaryka 544

Horní Bečva

756 57

ZŠ Hutisko - Solanec, okres Vsetín ZŠ a MŠ Prostřední Bečva, okres Vsetín ZŠ Rožnov pod Radhoštěm, 5.května 1700, okres Vsetín ZŠ Rožnov pod Radhoštěm, Videčská 63, okres Vsetín ZŠ Rožnov pod Radhoštěm,Pod Skalkou 293 , okres Vsetín ZŠ Rožnov, Záhumení 1180, okres Vsetín ZŠ Rožnov,Koryč. Paseky 467, okres Vsetín

Hutisko-Solanec 605

Hutisko - Solanec

756 62

Prostř. Bečva 207

Prostřední Bečva

756 56

5. května 1700

Rožnov pod Radh. 756 61

Videčská 63


Pod Skalkou 293


B. Němcové 1180

Rožnov,Záhumení 756 61 Rožnov,Koryč.Pase ky 756 61

Sevastopolská 467

10. ZŠ Sedmikráska

Bezručova 293


11. ZŠ Valašská Bystřice, okres Vsetín

Valašská Bystřice 360


756 27

12. ZŠ Vidče, okres Vsetín

Vidče 181

Vidče

756 53

13. ZŠ Vigantice, okres Vsetín

Vigantice 88

Vigantice

756 61

14. ZŠ Zubří, okres Vsetín

Hlavní 70

Zubří

756 54

15. Základní škola praktická


Tabulka č. 17 Seznam středoškolských zařízení ve městě Rožnov pod Radhoštěm 26

Název

Popis

Gymnázium Střední průmyslová škola elektrotechnická

gym, ŠJ SOŠ, ŠJ, DM

Střední zemědělská škola

SOŠ, ŠJ, DM, ŠH

Střední odborné učiliště a Učiliště Soukromá střední škola cestovního ruchu

SOU,U,DM SOŠ, ŠJ

10.2 Kultura Počátky kulturního a společenského života jsou spojeny s lázeňským ruchem od poloviny 19. století. Již tehdy hostovaly v městečku po celou sezónu kočovné divadelní společnosti a byly najímány orchestry. Od r. 1860 zde hrálo ochotnické divadlo – volné sdružení místních ochotníků, kteří později vytvořili samostatný spolek, r. 1858 vznikl divadelní ochotnický spolek, r. 1862 čtenářský a vzdělávací spolek Občanská beseda a 1863 pěvecký spolek Tetřev. Z podnětu Občanské besedy byl r. 1868 vylomen z Radhoště jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla a jako první odeslán do Prahy. V l. 1873-1891 zde působila Katolicko politická jednota, r. 1874 založen Učitelský spolek, r. 1879 založen Spolek pro okrašlování a pořádání zábav. R. 1879 prosadili rožnovští vlastenci přes odpor rakouských státních úřadů zřízení pomníku Františka Palackého. Přes tyto projevy 26

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje, stav k 2004-08-13, neobsahuje základní a mateřské školy.

Květen 2006

46 z 66


vlastenectví však působily v městě německé orchestry a německé divadelní společnosti. R. 1882 byla založena Ochotnická divadelní jednota. V souvislosti s úpadkem lázeňského ruchu poklesla i úroveň kulturního dění. K jeho oživení přispěl až rozvoj folklorismu a národopisných slavností Valašský rok a založení dnešního Valašského muzea v přírodě r. 1925. Už r. 1911 byl založen Valašský muzejní a národopisný spolek, dále Jednota československé obce legionářské (1921-1948), Pěvecký spolek (19241952), Svaz lidových hudebníků v Čechách a na Moravě (1937-1948), Odbor Pohorské jednoty Radhošť (1938-1951), Divadelní sdružení (1942). Ze sportovních organizací v Rožnově rozvíjely činnost od r. 1932 Sportovní klub, Tělocvičná jednota Sokol (1891-1949), Jednota Československého Orla (1921-1948), Klub českých turistů (1894-1947), Selská jízda (1927-1946) a Klub fotografů amatérů (1934-1948). Většina kulturních aktivit v mikroregionu se odehrává v Rožnově pod Radhoštěm a je spojena s Valašským muzeem v přírodě Rožnov pod Radhoštěm. Muzeum pravidelně vydává kalendář kulturních akcí. Jeho areál je také dějištěm významných kulturních událostí: 

Masopust



Velikonoce na Valašsku



Rožnovská valaška



Rožnovské slavnosti



Romská píseň atp.

Dalšími významnými institucemi kulturního života v mikroregionu jsou Městská kulturní agentura, T klub, Městská knihovna, kino Panorma, ZUŠ a další. V mikroregionu působí také folklorní soubory. Mikroregion tak svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí koncerty, recitály, divadelní představení, školní hudební, výchovné a divadelní programy, přehlídky, festivaly, plesy, cestopisné přednášky, diskotéky, výstavy, akce společenského charakteru atp. Kulturní život v Zubří se opírá zejména o aktivity kulturních souborů. Ke koloritu obce Zubří neoddělitelně patří tradice zuberské výšivky. K tradičním akcím patří květnový Metlářský jarmark, kácení máje, pochovávání basy, přehlídky a vystoupení národopisných souborů. V kostele sv. Kateřiny a v kapli sv. Ducha se konají varhanní koncerty, krátkodobé výstavy jsou instalovány v Muzeu města. Nechybí samozřejmě ani plesy, country bály či diskotéky. Čtenářům všeho věku slouží dobře vybavená místní knihovna. Na velmi vysoké úrovni je společenský a kulturní život ostatních obcí. Aktivně zde pracují nejrůznější spolky a organizace, zajišťují pořádání zábav, výstav, přednášek a setkání občanů. Jsou to hasiči, myslivecká sdružení, zahrádkáři, organizace důchodců, sportovní organizace, včelaři, klub turistů a další. Některé pořádané kulturní akce: 

pochovávání basy (vítání jara, rozloučení se zimou)



šmigrus (Velikonoce, pomlázka)



kácení máje



náboženské pouti

10.3 Sportovní infrastruktura Mikroregion disponuje hustou sítí sportovišť, která jsou schopna uspokojit široké spektrum zákazníků. Přehled jednotlivých sportovišť tak, jak byl zachycen průzkumem provedeným v rámci zpracování strategického plánu je zachycen v tabulce. Květen 2006

47 z 66


Tabulka č. 18 Počet sportovních zařízení podle druhu a obcí Dolní Bečva areály zdraví fotbalové hřiště Golf hřiště pro děti a ml. jízdárna krytá jízdárna otevřená koupaliště, bazén lezecká stěna Minigolf posilovna skatepark skokanské můstky squash - kurty střelnice tělocvična - hala tenisové kurty víceúčelové hřiště volejbalové kurty zimní stadion

Horní Hutisko - Prostř. Rožnov Valašská Vidče ViganBečva Solanec Bečva p. R. Bystřice tice

2 1

1

2

3 1

2

2

Zubří

Suma

2

1

1

1

1

3 1

4 1 1 5

1

4 2 4 1

2

1 4 1 4

1 2

1 7 11 3 4 1

2

1

1

1 1

1

Významnou roli v rekreaci obyvatelstva i v cestovním ruchu hrají zimní sporty. Také zde region disponuje infrastrukturou, jejíž rozsah je popsán v tabulce. Pustevny Pustevny jsou jedním z nejvýznamnějších lyžařských středisek v Beskydech. Nabízí sjezdové trati, lyžařské vleky, sedačkovou lanovku, možnost stravování, ubytování, lyžařskou školu, půjčovny vybavení atd. Jednotlivé trati a jejich délky v m: T délka (m) Lokomotiva

420

Malá sjezdovka

480

Panoráma

130

Pod Kolibou

390

Cyrilka

125

Cvičná louka

80

Dětská

50

Pod Šumnou

140

Nad boudou

590

Velká sjezdovka

1090

Soláň Květen 2006

48 z 66


Soláň je nejdůležitějším lyžařským střediskem Vsetínských vrchů. Nabízí sjezdové trati, lyžařské vleky, sedačkovou lanovku, možnost stravování, ubytování, lyžařskou školu, půjčovny vybavení, snow park atd. Areál je přístupný z Rožnova pod Radhoštěm po silnici přes Hutisko - Solanec nebo ze Vsetína po silnici přes Velké Karlovice. Pracovní doba je od 9.00 do 16.00 hodin. Večerní lyžování je k dispozici od 18.00 do 21.00 hodin. Sjezdovky jsou upravovány, v případě potřeby uměle zasněžovány. Záchytné parkoviště s kapacitou asi 130 aut je vzdáleno cca 200 metrů od areálu. Jako další atrakci nabízí areál projížďky na saních tažených koňmi. Celkem se na Soláni nachází 3 lyžařské areály. Upravovaný běžecký okruh v délce 1,5 km je nedaleko areálu. Na Soláni je k dispozici 9 lyžařských vleků s kapacitou od 250 do 1300 os/hod. 2/3 sjezdovek jsou uměle zasněžovány. Celková délka sjezdovek je 3 km, uměle osvětleno je 0,97 km. Horní Bečva Horní Bečva nabízí lyžařům sjezdovky o celkové délce cca 4 km. V obci je možné čerpat běžný sortiment služeb. Ve 4 lyžařských areálech se nachází 9 vleků, 2/3 sjezdových tratí jsou osvětleny. Ski areál Búřov se nachází v malebném prostředí Beskyd v obci Valašská Bystřice, která je vzdálená 7 km od Rožnova pod Radhoštěm. Areál je vhodný pro pokročilé lyžaře. Je ideální pro lyžařské kurzy, hodně je navštěvován také snowbordisty apod... Lyžování nabízíme na třech sjezdovkách: 1.) hlavní: délka 470 m s převýšením 120 m, uměle zasněžována 2.) vedlejší: délka 580 m s převýšením 120 m 3.) dětská: délka 60 m s převýšením 12 m, uměle zasněžována

V areálu se nachází tyto vleky: 1.) POMA TLV12 o délce 400 m, přepravní kapacita 600 os/hod. 2.) LPVE s nízkým vedením lana o délce 60 m, přepravní kapacita 300 os/hod. Nadmořská výška vleků je 620 m.n.m. Na hlavní a dětské sjezdovce je nainstalován zasněžovací systém se dvěma sněžnými děly Areco. Výkonné osvětlení zajišťuje komfortní večerní lyžování. Denní úprava povrchu se provádí strojem Prinoth Big. Ostatní méně významná střediska jsou uvedena v tabulce. Tabulka č. 19 Lyžařská střediska přepravní kapacita délka Lokalita vleku os/hod tratě Radhošť 500 450 Mečová - H. Bečva 350 550 Martiňák - H. Bečva ? 280 Bečvice pod Vysokou - H. Bečva 520 650 Květen 2006

49 z 66


10.4 Zdravotní a sociální péče Ve městě Rožnov pod Radhoštěm se nachází poliklinika (49 ordinací), další lékaři poskytují péči mimo prostory polikliniky. Město Rožnov pod Radhoštěm disponuje 3 lékárnami. Další lékárny se nacházejí v Zubří, Hutisku-Solanci, Valašské Bystřici a v Horní Bečvě. V každé obci je k dispozici ordinace lékaře. Ve městě Rožnov pod Radhoštěm se nachází stanice lékařské služby první pomoci. Nemocnice poskytující lůžkovou péči se nachází ve Valašském Meziříčí. V Rožnově pod Radhoštěm je k dispozici Domov důchodců o kapacitě 106 míst a penzion pro důchodce o kapacitě 101 míst. Občané, kteří potřebují sociální služby, mají možnost tyto čerpat v místě svého bydliště ve všech obcích mikroregionu, v mikroregionu je dostatek institucí, které tyto služby poskytují. Dům pokojného stáří, Dům s pečovatelskou službou a pečovatelská služba jsou situovány ve Valašské Bystřici (provozovatel Farní charita Valašská Bystřice). V Hutisku-Solanci je k dispozici dům s pečovatelskou službou – provozovatel ObÚ Hutisko-Solanec.

Nestátní neziskové organizace 

Domov domácí péče Kamarád



Poradna pro ženy a dívky



Iskérka - klub denních aktivit pro mentálně zdravotně postižené



Privátní terénní pečovatelská a ošetřovatelská služba Vlasty Kopřivové



Klub seniorů



Sdružení zdravotně postižených v ČR



Svaz diabetiků



Klub nevidomých



Svaz důchodců ČR

Květen 2006

50 z 66


11. Technická infrastruktura 11.1 Dopravní infrastruktura 11.1.1

Silniční síť

Městem prochází některé silnice s nadměstským významem, především silnice č. I/35 Valašské Meziříčí - Bumbálka. Tato silnice je zároveň nejproblematičtější z hlediska dopravního zatížení. V úseku u autobusového nádraží po ní projede více než 13000 vozidel denně. Základní komunikační síť je tvořena těmito komunikacemi: 

Sil. I/35

Val. Meziříčí – Horní Bečva - Slovensko



Sil. I/58

Rožnov pod Radhoštěm – Bohumín



Sil. I/56

Horní Bečva – Frýdek-Místek – (R56 Ostrava)



Sil. II/481

Prostřední Bečva – Velké Karlovice

Další důležité silnice:    

4868: Rožnov pod Radhoštěm – Vidče – Střítež n. B. 05726: Rožnov pod Radhoštěm – Bystřička 4867: Rožnov pod Radhoštěm – Hutisko – Solanec 4837: Prostřední Bečva - Pustevny

Dopravní zatížení důležitých komunikací je znázorněno v mapě č. 10. Mapa č. 10 Intenzita dopravního zatížení komunikací mikroregionu 27

27

zdroj: ŘSD, výsledek dopravního průzkumu, sběr dat roku 2000

Květen 2006

51 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Mapa č. 11 Dopravní zatížení komunikací ve městě Rožnov pod Radhoštěm 28

11.1.2

Železniční doprava

Železniční doprava je zajišťována po trati ČD č. 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, z obcí mikroregionu na ní leží obce Zubří a Rožnov pod Radhoštěm, po trati je vedeno až 13 párů osobních vlaků denně, jejich vozba je zajištěna vozy řady 810 a 843. V úseku ležícím na území mikroregionu je nákladní doprava zajišťována vlečkovými vlaky (3)

28

zdroj: ŘSD, výsledek dopravního průzkumu, sběr dat roku 2000

Květen 2006

52 z 66


a místním nákladním vlakem vedeným ze žst. Rožnov pod Radhoštěm do žst. Valašské Meziříčí. Železniční stanice Valašské Meziříčí prochází trať Hranice na Moravě – Střelná – Púchov, v současné době je rekonstruována, zajišťuje spojení na Slovensko a na Ukrajinu, v opačném směru na druhý železniční koridor Břeclav – Petrovice u Karviné, po kterém jezdí všechny kategorie nákladních vlaků vč. NEx a vlaky osobní dopravy všech kategorií. Nevýhodou železniční sítě je její zastaralost a technická a morální zastaralost vozového parku. Většina osobní dopravy je stále realizována motorovými vozy řady 810.

11.1.3

Ostatní druhy dopravy

Cyklistická doprava je obyvateli a návštěvníky intenzivně využívána, ve městě Rožnov pod Radhoštěm i v mikroregionu je postupně budována potřebná infrastruktura. Vzhledem k relativně malému zatížení zdejších silnic lze však cyklistickou dopravu realizovat i na stávajících komunikacích. Výjimkou jsou komunikace I. tř., které jsou intenzivně využívány motorovými vozidly a jsou pro cyklisty nevhodné. Výstavba cyklotras a cyklostezek je plánována na následující léta. Mikroregionem procházejí cyklotrasy: 46 (Beskydsko – karpatská magistrála), 6016 (Hodslavice – Rožnov pod Radhoštěm), 6012 (Valašské Meziříčí – Velká Lhota – Rožnov pod Radhoštěm), 6013 (Rožnov pod Radhoštěm – Soláň- Třeštík – Bumbálka), 3014 (Rožnov pod Radhoštěm – Vigantice – Soláň), 6015 (Soláň- Horní Bečva – Bařiny). V mikroregionu jezdí cyklobusy, které jsou vybaveny k přepravě osob s jízdními koly. Slouží k návozu cyklistů do mikroregionu z okolních měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí). Na území mikroregionu se jimi mohou cyklisté dopravit do většiny obcí mikroregionu. Letecká doprava plní v dopravní obsluze území doplňkovou funkci. Nejblíže se nacházejí letiště v Ostravě -Mošnově, v Kunovicích, v Brně-Tuřanech a letiště Wien Schwechat.

11.2 Vodovodní a kanalizační síť Město Rožnov pod Radhoštěm je v současné době zásobováno pitnou vodou ze tří zdrojů: Vodní zdroj Dolní Paseky – Krystanka byl uveden do provozu v roce 1929 včetně základní vodovodní sítě jako první vodní zdroj pro zásobení města. Postupně docházelo k poklesu vydatnosti a v současnosti zásobuje cca 600 obyvatel Dolních Pasek. 1.

Vodní zdroj prameniště a čerpací stanice Rožnov p. R. byl vybudován na počátku 50tých let pro pokrytí narůstajících potřeb města. Původní čtyři jímací studny byly postupně doplňovány na současných 14, nedostatek podzemní vody byl nahrazován umělou infiltrací říční vodou přes čtyři zasakovací rybníky. Výroba vody kulminovala na konci 80tých let (3,4 – 3,6 mil. m3 ročně). Současný stav výroby je 1,1 mil. m3 ročně.

2.

V současné době probíhá rekonstrukce systému jímání podzemní vody se zrušením umělé infiltrace, rekonstrukcí čerpací stanice a způsobu úpravy pitné vody a desinfekce.

3.

Po rekonstrukci vodního zdroje bude provedena i revize rozsahu a režimu stávajících ochranných pásem. Předpoklad realizace 2004 – 2005.

4.

Skupinový vodovod Karolinka Stanovnice – Vsetín – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm. Město bylo na tento zdroj napojeno v červenci 1999. Dodávka pitné vody pro město se pohybuje kolem 700 tisíc m3 ročně.

Květen 2006

53 z 66


Na vodovodní systém Města Rožnova pod Radhoštěm jsou napojeny další obce – Vigantice, Hutisko-Solanec, Vidče. Město Zubří, které bylo také zásobeno vodou z prameniště Rožnov pod Radhoštěm, je od června 2002 napojeno na Skupinový vodovod Karolinka. Provozovatelem skupinového vodovodu je akciová společnost Vodovody a kanalizace Vsetín. Tabulka č. 20 Distribuce pitné vody města Rožnova pod Radhoštěm

Množství vody, dodané do vodovodní sítě města v m3 Vodní zdroj

1998

1999

2000

2001

Rožnov p.R. – ČS

2 750 000

1 801 422

1 149 1717 1 066 190

Dolní Paseky

22 962

20 079

21 376

22 327

Skupinový vodovod Stanovnice

-

318 503

733 420

691 833

Celkem vyrobená pro Rožnovsko

2 772 962

2 140 004

1 903 967

1 780 350

Dodáno do městské sítě

2 240 000

1 622 734

1 312 104

1 337 405

Celková kapacita 8 vodojemů je při maximální provozní hladině 10 300 m 3. Průměrná denní výroba vody v roce 2001 byla 4 880 m3. Tabulka č. 21 Rozdělení potrubí podle stáří

Rok

Délka (m)

%

1931 – 1940

23 094

44,3

1957 – 1960

6 327

12,1

1961 – 1970

7 122

13,7

1971 – 1980

4 488,4

8,6

1981 – 1990

10 870,6

20,8

1991 – 2000

286

0,5

Celková délka vodovodní sítě je cca 52 km. Z tabulky je patrné, že potrubí z let 1931 – 1940 bude nutné v nejbližší době vyměnit. Náklad na jeho výměnu může činit cca 80 mil. Kč. Staré vodovodní sítě z kovových materiálů (cca 90%) způsobují lokální závady v některých ukazatelích jakosti dodávané pitné vody (barva, zákal, pach, chuť).

Květen 2006

54 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Mapa č. 12 Podíl bytů napojených na veřejný vodovod

11.3 Zásobování energiemi 11.3.1

Zásobování plynem

Mikroregion je prostřednictvím VTL přípojek napojen na dálkový rozvod zemního plynu spojující Frenštát pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí. Město Rožnov pod Radhoštěm je plynofikováno z cca 90 %. Ostatní obce jsou plynofikovány v menší míře, je to dáno především rozptýleným charakterem osídlení (velkým množstvím sídelních jednotek) viz mapa č. 13.

11.3.2

Zásobování tepelnou energií

V řešeném území je několik oblastí zásobených z CZT29 (nacházejí se ve městech), do nichž dodává teplo Energoaqua a.s.30 V posledních letech dochází ke změnám v míře spotřebovaného tepla, z čehož vyplývají potřeby přizpůsobovat novým podmínkám rozvodnou infrastrukturu. Ve městě Zubří je teplo dodáváno z místního zdroje CZT. Ostatní zástavba je zásobována z objektových, nebo soukromých kotelen, převážně plynových. V poslední době dochází k odpojení subjektů od systému CZT z finančních důvodů. Individuální vytápění Tento způsob vytápění je u převážné většiny rodinných domků, s kotli na spalování zemního plynu, je řešeno převážně etážovým vytápěním, nebo lokálními plynovými topidly. 29

centrální zdroj tepla Instalovaný výkon 133 MW, v posledních cca 10 letech prošla rozsáhlou modernizací. Dodává teplo jen do města Rožnov pod Radhoštěm. 30

Květen 2006

55 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Mapa č. 13 Podíl bytů napojených na plynovod podle obcí

11.3.3

Zásobování elektrickou energií

Distributorem elektrické energie je Severomoravská energetika a.s a a.s. ENERGOAQUA31. Přenosová kapacita vedení i transformačních stanic je z hlediska rozvoje území dostatečná. Energetická situace ve městě Rožnov pod Radhoštěm a v mikroregionu je dobrá.

11.4 Spoje Řešené území je vybaveno potřebnou infrastrukturou, ojediněle se projevuje nedostatečné pokrytí signálem mobilních operátorů. Kapacita nové digitální telefonní ústředny v Rožnově plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě.

31

Dodává elektrickou energii jen v areálu Tesla Rožnov pod Radhoštěm.

Květen 2006

56 z 66


12. Životní prostředí Vzhledem k zaměření ekonomiky regionu na cestovní ruch je kvalita životního prostředí ve městě Rožnov pod Radhoštěm a v celém mikroregionu mimořádně důležitá.

12.1 Ovzduší Monitoring chemických polutantů v ovzduší byl prováděn v obci Zubří, ve sledovaném období 1993 – 2003 byla nejvyšší denní naměřená koncentrace NO 27,5 µg/m3, maximální denní koncentrace NOx 112,1 µg/m3 , maximální denní hodnota u SO2 byla 88,1 µg/m3. Všechny hodnoty byly naměřeny v měsíci únoru 2003 v době s extrémně stabilní přízemní vrstvou oblačnosti. Imisní limity tedy nejsou překračovány. Řešení problematiky ochrany ovzduší v mikroregionu do značné míry záleží na aktérech mimo mikroregion. Ovzduší v mikroregionu totiž ovlivňují emise z podniků sídlících ve Valašském Meziříčí a automobilová doprava.

12.2 Voda Kvalita povrchových a podzemních vod je v řešeném území plošně snižována zejména vlivem smyvu půdních částic a průsaků nežádoucích chemických látek z pozemků orné půdy a řádně nezabezpečených hnojišť. Vodní toky jsou různou mírou znečišťovány též komunálními odpadními vodami, které se do jejich koryt dostávají převážně prostřednictvím vybudované kanalizace většinou přes čistírny odpadních vod, v některých případech však zaústěné přímo do toku. Potenciálně významné nebezpečí pro kvalitu vod (zejm. podzemních) znamenají staré zátěže v některých průmyslových areálech (Tesla Rožnov). Vlivy současných i starých skládek na kvalitu vod jsou závislé zejména na lokalizaci skládek ve vztahu k vodotečím a horizontům podzemních vod a na povaze ukládaného materiálu. Místně významnou roli ve snižování kvality vod mohou hrát též splachy a průsaky kontaminovaných vod z areálů živočišné výroby. Dalším příležitostným zdrojem znečištění vod je doprava (silniční a účelová zemědělská, čerpací stanice pohonných hmot). Nebezpečí pro kvalitu vod znamenají především úniky ropných látek. Snížení kvality vody ve vodních tocích souvisí i s narušením jejich přirozených samočistících schopností vlivem regulací koryt (příp. i zatrubnění částí toků) a absence přirozené břehové dřevinné vegetace. Čistota vod mikroregionu je řešena v rámci projektu Čistá Bečva.

12.3 Půda a reliéf V místech s trvalým vegetačním krytem je půda ušetřena přímých negativních vlivů rozsáhlejšího rázu. Velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy jsou v různé míře postiženy půdní erozí a to jednak vodní, jednak větrnou. Míra aktuálního působení vodní eroze závisí na řadě faktorů (zejm. na sklonu a délce neděleného svahu, charakteru půdy, způsobu obhospodařování, druhu pěstované plodiny a intenzitě a délce srážek) a nelze ji tudíž bez podrobných analýz detailně specifikovat. Rozvoj větrné eroze je podmíněn zejména otevřeným terénem s malým podílem vzrostlé dřevinné vegetace, náchylností obnažené půdy k působení větrné eroze a příhodnými větrnými a vlhkostními poměry. Nejvíce ohroženy větrnou erozí jsou návětrné Květen 2006

57 z 66


svahy a obnažená temena hřbetů. Eolická eroze však nepředstvauje pro půdní fond mikroregionu tak závažné riziko jako eroze vodní. Velice závažným problémem, který ovšem také nelze bez speciálních analýz přesněji identifikovat, je zatížení půd toxickými látkami či látkami měnícími nevhodně chemismus půd. Toto zatížení může souviset přímo se způsobem využití půdy (používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu pěstovaných plodin s obsahem toxických látek), nebo se dostávat do půdy jako spad z ovzduší, součást atmosférických srážek či kontaminovaných splachů ze zpevněných ploch. Přímé zásahy do reliéfu řešeného území nejsou většinou nijak velké (zářezy a náspy komunikací, meze, hráze, menší navážky, regulovaná koryta toků, zazemňování starých ramen vodních toků aj.). K podstatnějším zásahům do reliéfu patří především těžební prostory, dnes již většinou opuštěné. Dalším ohrožením pro půdní fond je nevhodné hospodaření v lesích v kombinaci s reliktním charakterem půd, nesprávně zvolené postupy (druhová skladba porostů, plošná deforestace formou holosečí) mají negativní vliv na pedosféru (zvýšená vodní eroze především v období s extrémními srážkami, v kombinaci se specifickými litografickými charakteristikami může vést až ke vzniku stržové eroze a sesuvů).

12.4 Hluk Hlavním zdrojem hluku je v území silniční doprava. Nadměrným hlukem jsou postiženy zejména lokality přiléhající k nejvíce zatíženým silničním tahům. Rozsahem omezenější jsou negativní dopady nadměrného hluku ze železniční dopravy. Hluk z výrobních areálů ovlivňuje významněji pouze jejich vnitřní prostředí a v okolním prostředí se podstatně neprojevuje.

12.5 Ekologické zátěže TESLA Rožnov a.s. Areál Tesla Rožnov pod Radhoštěm představuje nejvýznamnější ekologickou zátěž na území mikroregionu. Rožnovská Bečva je vyhlášena jako vodohospodářsky významný tok. Vodní tok vykazuje II.třídu čistoty ve smyslu ČSN 830602. Podzemní vody jsou v celém areálu nadlimitně kontaminovány ClU a rtutí, fenoly. Rizika plynoucí z existence této ekologické zátěže jsou extrémní až vysoká.

Květen 2006

58 z 66


13. Cestovní ruch K prvořadým turistickým lákadlům Rožnova p. R. náleží Valašské muzeum v přírodě, které bylo založeno z iniciativy muzejního spolku, který se ustavil v r. 1911. Na základě zkušeností s úspěchem osady z Valašska postavené v r. 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze vsetínským stavitelem Michalem Urbánkem a jeho asistentem Dušanem Jurkovičem a po světovém ohlasu skansenu zřízeného r. 1891 u Stockholmu ve Švédsku, byla v r. 1925 v souvislosti s přípravou národopisných slavností Valašský rok přestěhována z rožnovského náměstí do městského parku Hájnice rožnovská dřevěná radnice z r. 1770, měšťanský roubený Billův dům z r. 1750, včelín s vyřezávanými česny pocházejícími ze Ženklavy a zvonice z Dolní Bečvy. R. 1928 byl do muzea přestěhován z náměstí další měšťanský dům tzv. valašská hospoda z r. 1660 - a několik drobných staveb. R. 1932 byla v muzeu postavena kopie fojtství z Velkých Karlovic, čímž byla uzavřena první etapa budování muzea. Jedinou větší akcí následujících let bylo postavení kopie roubeného kostela, jehož originál z 18. století vyhořel ve Větřkovicích. V interiéru kostela jsou vzácné plastiky Madony s dítětem ze 16. století, obraz světic Anny a Marie ve valašských krojích od Františka Hlavici. Kolem kostelíka byl vybudován hřbitov, na němž byly umístěny kamenné náhrobky portášů, fojtů a kříže z litiny. V r. 1969 tu byl zřízen tzv. Valašský Slavín, na němž jsou uloženy ostatky zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových, sběratele Miloše Kulišťáka, hudebního skladatele a sběratele lidových písní Jana Nepomuka Poláška, spisovatelů Čeňka Kramoliše a Josefa Františka Karase, lidového muzikanta Jana Pelára, malířů Jana Kobzáně a Františka Podešvy, básníka Metoděje Jahna a dalších, které byly sesbírány z různých hřbitovů. K nim přibyly i pohřby osobností, jejichž sounáležitost s Valašskem je sporná. Počátkem 60. let 20. století došlo k podstatnému rozšíření muzea vybudováním tzv. Valašské dědiny, která byla otevřena v r. 1971. Byla zde umístěna roubená stavba fojtství z Lidečka (z r. 1815), koliby z Nedašova a z Černé hory u Radhoště, stánisko dobytka z Rákošového z Karolinky-Stanovnice, Šturalova paseka, Mališův dvůr z Lužné z r. 1781, roubené stavení z Horní Bečvy, sušírna ovoce ze Seninky, usedlost z Velkých Karlovic-Jezerného, kovárna z Lutoniny, partyzánská chalupa z Prlova a další objekty. R. 1982 byla dokončena třetí část muzea - areál vodních staveb s mlýnem, vodní pilou a valchou, umístěný v tzv. Mlýnské dolině, později k nim přibyl i vodní hamr. V parku před vstupem do muzea stojí socha Rebela od sochaře Vladimíra Navrátila, vstupní hale muzea vévodí monumentální sloup Píseň rodného kraje s alegorickými výjevy z minulosti Valašska od lidového řezbáře Michala Žitníka. Kromě skanzenu je významnou památkou zřícenina hradu Rožnova na kopci Hradisku. Hrad vznikl někdy na přelomu 13.-14. století a byl pro "nepříležitost jeho" zbořen r. 1538. Nedaleko náměstí s barokními sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána je barokní kostel Všech svatých, postavený v l. 1745-1764. Jde o jednolodní stavbu s věží a sanktusníkem, uvnitř je 5 oltářů, malby provedl Gustav Boček ze Šternberka. V blízkosti někdejšího Lázeňského domu, přejmenovaného na Společenský dům, je pomník s bustou Františka Palackého z r. 1879. Z l. 1950-1953 pochází roubená budova sboru českobratrské církve evangelické, postavená dle plánů architekta Boh. Bareše z Prahy, uvnitř je positiv z r. 1824 od pražského varhanáře Gartnera, přenesený sem z evangelického kostela v Rybníčkách u Příbora. Ve městě je pomník T. G. Masaryka, památník osvobození a pamětní deska se jmény popravených a umučených účastníků boje za národní osvobození a obětí rasové perzekuce.

Květen 2006

59 z 66


13.1

Historie

Počátky cestovního ruchu na Rožnovsku jsou spojeny se vznikem rožnovských lázní a sahají do r. 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. R. 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele. Správa lázní náležela vrchnosti, r. 1850 ji převzalo město, které se však o lázně příliš nestaralo a proto byla správa r. 1855 předána do rukou smíšeného okresního úřadu v Rožnově, který ji vedl do r. 1868, kdy byl smíšený okresní úřad v Rožnově zrušen. Lázeňské záležitosti pak přešly na okresní hejtmanství ve Valašském Meziříčí, které správu lázní předalo r. 1869 městskému úřadu. Lázeňští hosté bydleli v měšťanských domech, r. 1857 navštívilo Rožnov 357 a r. 1872 již 1 200 hostů. R. 1873 byl postaven nový léčebný dům Rudolfo-Stefanium s vodoléčebnou terapií, r. 1894 otevřen nový vodoléčebný ústav. Základem léčby se stalo působení klimatu, spojené s procházkami v terénu, sluněním, gymnastikou a kombinované pitím kravského a ovčího mléka, které postupně ustupovalo. Před první světovou válkou navštěvovalo Rožnov již 3 000 hostů, po r. 1918 význam lázní silně upadl. R. 1924 byl opět obnoven provoz vodoléčebného ústavu a byla v něm zavedena také elektroléčba. Léčily se tu zejména choroby trávicího ústrojí, formy plicních katarů a katarů dýchacích cest. Lázně byly zrušeny až r. 1960.

13.2 Aktivní využití volného času Mikroregion má infrastrukturu pro letní i zimní rekreaci, její rozsah a kvalita však někde neodpovídají potřebám rozvíjení cestovního ruchu a rekreace.

13.2.1

Zimní rekreace

Mikroregion nabízí potřebné kapacity pro všechny druhy lyžařů vč. nejrůznějších služeb. Pustevny Pustevny jsou jedním z nejvýznamnějších lyžařských středisek v Beskydech. Nabízí sjezdové trati, lyžařské vleky, sedačkovou lanovku, možnost stravování, ubytování, lyžařskou školu, půjčovny vybavení atd. Jednotlivé trati a jejich délky: T délka (m) Lokomotiva

420

Malá sjezdovka

480

Panoráma

130

Pod Kolibou

390

Cyrilka

125

Cvičná louka

80

Dětská

50

Pod Šumnou

140

Nad boudou

590

Velká sjezdovka

1090

Soláň Soláň je nejdůležitějším lyžařským střediskem Vsetínských vrchů. Nabízí sjezdové trati, lyžařské vleky, sedačkovou lanovku, možnost stravování, ubytování, lyžařskou školu, půjčovny vybavení, snow park atd. Květen 2006

60 z 66


Horní Bečva Horní Bečva nabízí lyžařům sjezdovky o celkové délce cca 4 km, 8 vleků, některé trati jsou osvětlené. V obci je možné čerpat běžný sortiment služeb.

13.2.2

Letní rekreace

V mikroregionu se nachází více než 150 km značených turistických tras a hustá síť tras pro cyklisty. Území mikroregionu je obsluhováno cyklobusy, které slouží k návozu cyklistů do mikroregionu z okolních měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí). Na území mikroregionu se mohou cyklisté dopravit do většiny jeho obcí. Sít cyklostezek a cyklotras je třeba doplnit tak, aby odpovídala poptávce nejrůznějších skupin účastníků cestovního ruchu (tj. od sportovců po rodiny s dětmi a seniory). V současnosti jsou cyklistické trasy vedeny po komunikacích pro motorová vozidla nebo po nezpevněných cestách. Významným atraktorem cestovního ruchu je přehrada v obci Horní Bečva, která slouží ke koupaní, k provozování vodních sportů a k rybaření. Další možnosti koupání jsou v obcích Prostřední Bečva, Hutisko-Solanec, Vigantice a v Zubří. Nejlepší infrastrukturou disponuje Rožnov pod Radhoštěm.

13.3 Památky Dolní Bečva 

kaple sv. Cyrila a Metoděje – kulturní památka



socha pohanského boha Radegasta

Horní Bečva 

Typicky horská obec s převážně zalesněným územím



Přehrada na řece Bečvě (rozloha 12 ha)

Hutisko-Solanec 

výletní místo „Poskla“ – přírodní památka o rozloze 2,5 ha s různými typy polopřirozených nelesních společenstev

Prostřední Bečva 

Státní přírodní památka I. kategorie „Pustevny“ – rekreační středisko Beskyd, turistické objekty: Pustevna, Šumná, Maměnka, Libušín, Tanečnice; památkově chráněny jsou Pustevna, Maměnka, Libušín a zvonička, vše dřevěné objekty, v jídelně Libušína se nachází malby podle kartónů Mikoláše Alše.



Rozhledy z vyhlídkového altánu Cyrilka.



Končí zde sedačková lanovka z Roztoky.

Květen 2006

61 z 66


Rožnov pod Radhoštěm 

Od roku 1850 byl Rožnov pod Radhoštěm znám jako klimatické lázně s klimatickými podmínkami obdobnými švýcarskému Davosu a italskému Meranu.



Od roku 1973 je rožnovský region součástí CHKO Beskydy.



Valašské muzeum v přírodě – nejstarší a největší muzeum svého druhu ve střední Evropě, založeno v roce 1925, od roku 1995 je to národní kulturní památka.



V r.1957 zde byl postaven tehdy největší lyžařský skokanský můstek s umělou hmotou na světě, kde vyrůstali naši přední skokani na lyžích, např. olympijský vítěz Jiří Raška.

Valašská Bystřice 

velká rozloha obce na hornatém území



římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie z 18. stol.



hroby Portášů

Vidče 

Zvonička z 18. Stol. – kulturní památka



farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1920

Vigantice 

kaple ve středu obce



celá obec se nachází v oblasti CHKO Beskydy

Zubří 

pozdně barokní farní kostel sv. Kateřiny - 18. stol.



pomník popravených partyzánů



přírodní památka – podhorská louka s velkým výskytem šafránu Heuffelova



obec leží zčásti v CHKO Beskydy



muzeum

Tabulka č. 22 Seznam kulturních památek Obec Dolní Bečva Dolní Bečva Dolní Bečva Dolní Bečva Horní Bečva Horní Bečva Květen 2006

čp.

čp.245 čp.149 čp.289

Památka kostel sv. Antonína Paduánského kaple sv. Cyrila a Metoděje socha Radegasta fara venkovská usedlost venkovská usedlost

62 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Prostřední Bečva

čp.465 čp.? čp.224

Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov

čp.186 čp.242 čp.1839 čp.2078 čp.?

pod pod pod pod pod pod pod pod pod pod pod

Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm Radhoštěm

Valašská Bystřice Vidče Vidče Zubří Zubří

kostel sv. Josefa hřbitov, z toho jen: náhrobky rodiny fojtů fojtství ovčín jiná turistická stavba - areál Pustevny, tur. ubytovny Maměnka, Libušín, Stará hospoda, zvonička, salaš hrad Rožnov, zřícenina a archeologické stopy kostel Všech svatých zvonice krucifix sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána pomník Františka Palackého měšťanský dům muzeum - skanzen venkovská usedlost venkovská usedlost kostel českobratrský kostel Nanebevzetí P. Marie, z toho jen: dva hroby portášů kostel sv. Cyrila a Metoděje zvonička kostel sv. Kateřiny pomník popravených partyzánů

13.4 Přírodní prostředí Oblast mikroregionu se nachází na úpatí Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Územím mikroregionu protéká Rožnovskou brázdou Rožnovská (Dolní) Bečva, která odděluje Vsetínskou hornatinu od Moravskoslezských Beskyd. Horská říčka je sjízdná za vyššího stavu vody z obce Prostřední Bečva. Převážná část Moravskoslezských Beskyd a Vsetínské hornatiny spadá pod CHKO Beskydy. Moravskoslezské Beskydy – pohoří porostlé hlubokými lesy, v nichž se uchovala řada zbytků přirozených porostů, z velké části chráněných přírodními rezervacemi. Jsou celoročně rekreačně i turisticky vyhledávané. Mezi významná lyžařská střediska patří Radhošť, Pustevny, Horní Bečva. Vsetínské vrchy - charakterizují je protáhlé hřebeny s hlubokými údolími erozního původu. Jsou porostlé smrkovými a smíšenými lesy, které se střídají s horskými loukami a typickými Valašskými pasekářskými usedlostmi. K nejnavštěvovanějším oblastem zimní rekreace patří lyžařské terény v oblasti Soláně. Oblast mikroregionu skýtá vhodné podmínky pro myslivost a rybaření, jeho příznivé klima a prostředí umožňují rehabilitační a ozdravné pobyty.

13.5 Kultura Mikroregion nabízí návštěvníkům řadu kulturních a historických památek a pamětihodností. Nejnavštěvovanější výletní místo je Valašské muzeum v přírodě, které je nejstarším muzeem v přírodě ve Středních Evropě, založeno v roce 1925. Ve třech samostatných areálech: Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina je umístěno více jak šedesát objektů zastupujících typickou roubenou architekturu národopisného regionu Valašsko. Ročně navštíví Valašské muzeum v přírodě na 600 000 návštěvníků, kteří mohou obdivovat nejen Květen 2006

63 z 66


obydlí, hospodářské a technické stavby, ale i pravidelné víkendové programy, které přibližují staré způsoby hospodaření, domácí práce a řemesla. Programy ve Valašském muzeu v přírodě: 

celoroční cyklus „Valašský rok“ počíná v únoru Masopustem s tradičním maškarním průvodem a končí „Vánocemi na dědině“ a „Živým Betlémem“.



každou sobotu a neděli od května do září probíhají programy pro milovníky lidové hudby, zpěvu a tance na pódiu komorního amfiteátru



konají se pořady, při nichž jsou oživovány staré způsoby zemědělské a domácí práce, dřevozpracující řemesla, zpracování textilních vláken, s názvy „Velký redyk“, „Velké prádlo“, „Lněná sobota“, „Podzim na chalupě a na pol“.



jarmarky



festivaly – nejvýznamnější jsou Rožnovská Valaška, Rožnovské slavnosti, Dny krajanů



přehled programů je součástí každoročně vydávaného sborníku „Valašský rok“.

13.6 Lidové tradice Na mnoha vesnicích se dodnes udržují tradiční lidové zvyky. Mezi nejvýznamnější pravidelně konané kulturní události patří: 

Masopustní oslavy



Vítání jara



Hodové slavnosti



Kácení máje



Lidové jarmarky

13.7 Infra- a suprastruktura 13.7.1

Ubytování

V mikroregionu se nachází široká síť ubytovacích zařízení, která nabízí celkem přes 6 300 lůžek, největší koncentrace ubytovacích zařízení se nachází v katastru obce Horní Bečva a Rožnov pod Radhoštěm. Většina hotelových zařízení (z nichž mnohé jsou po rekonstrukci) nabízí kvalitní ubytování i pro nejnáročnější klienty. Asi 1/3 ubytovací kapacity splňuje podmínky vyššího typu zařízení. Zdola uvedené tabulky zachycují stav zjištěný průzkumem provedeným v terénu v rámci zpracovávání strategického plánu. V jeho rámci byla zjišťována data o kvalitativních a kvantitativních charakteristikách ubytovacích zařízení v mikroregionu. Celkem bylo analyzováno 73 ubytovacích zařízení. Přestože se nejedná o všechna zařízení, výběrový soubor zahrnoval všechny kategorie poskytovatelů ubytovacích služeb. Tabulka č. 23 Počet ubytovacích zařízení podle kategorií a obcí Obec Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R. Květen 2006

penzion

tur. ubytovna

ubytovna hotel kemp privat

4 6

7

3 2 1 2

3

2 15 1 3 8

1

1

1 2

4

suma 9 25 2 4 26

64 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Suma

4

1

21

1 1 5

9

29

4

5 0 1 1 73

5

Rozložení kapacity ubytovacích zařízení odpovídá rozložení počtu ubytovacích zařízení. Tabulka č. 24 Ubytovací kapacity podle druhů obec Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R. Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Suma

penzion 106 187

tur. ubytovna

0 460 142

ubytovna hotel kemp privat 0 375 229 0 0 0 24 1575 16 8 60 50 0 0 253 140 0 150 343 623 361 44 100 0 0 0 36

895

45 32 327

802 2730

517

88

suma 710 1810 110 393 1981 278 0 45 32 5359

Tabulka zachycuje výsledek provedeného průzkumu, lze předpokládat, že průzkum zachytil cca 80 % ubytovacích kapacit v regionu. Stravování, ostatní služby cestovního ruchu Po roce 1989 nastal velký rozvoj stravovacích zařízení a doplňujících služeb cestovního ruchu (vinárny, koliby, denní a noční bary, kadeřnictví, kosmetika, čistírny, foto služby, půjčovny). Vzhledem k velkému konkurenčnímu prostředí se zlepšila i kvalita poskytovaných služeb. Největší koncentrace těchto služeb je v Rožnově pod Radhoštěm. V každé obci se nachází stravovací zřízení nebo pohostinství. Jejich počet a kapacita vykazuje vysokou míru prostorové dynamiky, 65 % kapacit je situováno ve městě Rožnov pod Radhoštěm, kde většina zařízení disponuje zahrádkou. Tabulka č. 25 Počty a kapacita stravovacích zařízení podle obcí obec Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R. Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Suma Květen 2006

počet 6 7 2 4 42 8 1 2 4 76

kapacita 266 295 181 546 3837 423 15 88 248 5899

65 z 66


Mikroregion Rožnovsko nabízí široké možnosti sportovního vyžití jak v letní, tak i v zimní sezóně, které uspokojí i náročného turistu. Některá ubytovací zařízení (především v Rožnově pod Radhoštěm a Horní Bečvě) nabízejí jako doplňující služby tenisové kurty, sauny, kryté i nekryté bazény s ohřevem vody, posilovny, rehabilitaci, vodoléčbu, masáže. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází atraktivní sportovní služby jako je např.: jezdecký areál nebo střelnice. Popis infrastruktury pro sport je uveden v kapitole č. 9.3. Možnost rybolovu a lovu Množství vodních nádrží, rybníků a pstruhové vody řeky Bečvy a jejich horských přítoků umožňují dobré podmínky pro rybolov.

Květen 2006

66 z 66

Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko. 1. Obsah

Recommend Documents