PROFIL MIKROREGIONU: KRNOVSKO

PROFIL MIKROREGIONU: KRNOVSKO

OBSAH I ÚVOD ..................................................................................................................................................... 4 II CHARAKTERISTIKA REGIONU......................................................................................................... 5 Základní charakteristiky ...................................................................................................................................... 5 Struktura osídlení................................................................................................................................................. 7 Z historie.............................................................................................................................................................. 7 III - OBYVATELSTVO ................................................................................................................................. 9 Vývoj počtu obyvatel .......................................................................................................................................... 9 Věková struktura ............................................................................................................................................... 10 Vzdělanostní struktura....................................................................................................................................... 12 Národnostní složení ........................................................................................................................................... 13 Náboženské vyznání .......................................................................................................................................... 13 Voličská struktura.............................................................................................................................................. 14 IV - BYDLENÍ.............................................................................................................................................. 16 Bytový fond ....................................................................................................................................................... 16 Domovní fond.................................................................................................................................................... 17 V EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL, TRH PRÁCE.................................................................. 20 Ekonomická aktivita trvale bydlících obyvatel ................................................................................................. 20 Pracovní místa v regionu ................................................................................................................................... 22 Nezaměstnanost v mikroregionu ....................................................................................................................... 23 Pohyb za prací ................................................................................................................................................... 24 VI - EKONOMIKA ...................................................................................................................................... 26 Rozpočty a daňové příjmy obcí ......................................................................................................................... 26 Největší zaměstnavatelé a významné firmy v mikroregionu ............................................................................. 28 VII ŠKOLSTVÍ........................................................................................................................................ 29 VIII ÚŘADY A SLUŽBY, KULTURA A SPORT .................................................................................. 30 IX - INFRASTRUKTURA ........................................................................................................................... 32 Pitná voda .......................................................................................................................................................... 34 Plyn, elektřina.................................................................................................................................................... 34 Centrální zásobování teplem ............................................................................................................................. 35 Telekomunikace ................................................................................................................................................ 35 Doprava a dopravní obslužnost ......................................................................................................................... 35 Silniční doprava............................................................................................................................................. 35 Železniční doprava ........................................................................................................................................ 35 Hraniční přechody ......................................................................................................................................... 35 Letecká doprava............................................................................................................................................. 36 Dopravní obslužnost ...................................................................................................................................... 36 X ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................ 37 Ovzduší.............................................................................................................................................................. 37 Vodní zdroje ...................................................................................................................................................... 37 Odpady .............................................................................................................................................................. 38 XI - CESTOVNÍ RUCH, PAMÁTKY.......................................................................................................... 39 XII ROZVOJOVÉ AKTIVITY................................................................................................................ 40

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6

Index vývoje počtu obyvatel.................................................................................................................. 10 Věková struktura obyvatelstva .............................................................................................................. 11 Vzdělanostní struktura k 1.3.2001 ......................................................................................................... 12 Stáří domovního fondu .......................................................................................................................... 19 Dojížďka do školy a do zaměstnání....................................................................................................... 25 Vývoj obecních rozpočtů na jednoho obyvatele 1999-2002.................................................................. 27

SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Základní charakteristiky ........................................................................................................................ 6 Tabulka 2. Funkční velikost sídel nad 1000 obyvatel – porovnání ......................................................................... 6 Tabulka 3. Velikostní struktura obcí ....................................................................................................................... 7 Tabulka 4. Velikostní struktura obcí – relativní údaje............................................................................................. 7 Tabulka 5. Základní historický přehled ................................................................................................................... 8 Tabulka 6. Vývoj počtu obyvatel 1970-2001 .......................................................................................................... 9 Tabulka 7. Věková struktura obyvatelstva k 1.3.2001 .......................................................................................... 10 Tabulka 8. Vzdělanostní struktura k 1.3.2001 – relativní údaje ............................................................................ 12 Tabulka 9. Národnostní složení k 1.3.2001 ........................................................................................................... 13 Tabulka 10. Národnostní složení – relativní údaje ................................................................................................ 13 Tabulka 11. Náboženské vyznání k 1.3.2001 ........................................................................................................ 13 Tabulka 12. Náboženské vyznání – relativní údaje ............................................................................................... 14 Tabulka 13. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002.................................. 14 Tabulka 14. Základní přehled; vlastnické poměry k 1.3.2001............................................................................... 16 Tabulka 15. Základní přehled; vlastnické poměry – relativní údaje...................................................................... 16 Tabulka 16. Velikost a způsob vytápění bytů........................................................................................................ 17 Tabulka 17. Vybavenost bytů: koupelny a sociální zařízení – relativní údaje....................................................... 17 Tabulka 18. Základní přehled; vlastnické poměry k 1.3.2001............................................................................... 18 Tabulka 19. Základní přehled; vlastnické poměry – relativní údaje...................................................................... 18 Tabulka 20. Stáří domovního fondu a použité stavební materiály – relativní údaje.............................................. 18 Tabulka 21. Obyvatelstvo ekon. aktivní podle postavení v zaměstnání k 1.3.2001 – relativní údaje.................... 20 Tabulka 22. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 1.3.2001 – relativní údaje.............................................. 21 Tabulka 23. OEA podle odvětví ekonomické činnosti , relativní údaje – 1.část ................................................... 21 Tabulka 24. OEA podle odvětví ekonomické činnosti, relativní údaje – 2.část .................................................... 21 Tabulka 25. Zaměstnavatelé a zaměstnanci........................................................................................................... 22 Tabulka 26. Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti v obcích – 1993 a 2002 .................................................... 23 Tabulka 27. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 1993 a 2002.................................................................... 23 Tabulka 28. Věková struktura uchazečů o zaměstnání.......................................................................................... 24 Tabulka 29. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání .................................................................................. 24 Tabulka 30. Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence.................................................................................... 24 Tabulka 31. Pohyb za prací a vzděláním ............................................................................................................... 25 Tabulka 32. Rozpočty a daňové příjmy na jednoho obyvatele 1999-2002............................................................ 26 Tabulka 33. Dotace obecním rozpočtům na jednoho obyvatele 1999-2002.......................................................... 27 Tabulka 34. Podnikatelé, oslovení v Průzkumu podnikatelského prostředí .......................................................... 28 Tabulka 35. Školská zařízení v mikroregionu ....................................................................................................... 29 Tabulka 36. Banky, obchody, úřady, zdravotnictví, spolky a sport....................................................................... 30 Tabulka 37. Kulturní zařízení a pravidelné akce ................................................................................................... 31 Tabulka 38. Vybavenost bytů: plyn, voda – relativní údaje .................................................................................. 32 Tabulka 39. Vybavenost domů: voda, kanalizace, plyn – relativní údaje.............................................................. 33 Tabulka 40. Údaje o sítích – šetření v obcích 2002............................................................................................... 34 Tabulka 41. Ubytování a památky......................................................................................................................... 39 Tabulka 42. Plánovací dokumentace, potřeby občanů, záměry obce .................................................................... 40

I

-

ÚVOD

Profil mikroregionu je jedním ze základních výchozích materiálů pro zpracování rozvojové strategie pro mikroregion Krnovsko. Metodicky je Profil rozčleněn podle zadané osnovy s mírnými korekcemi vzhledem ke specifikům řešeného území. Snahou zpracovatele bylo vytvořit Profil s použitím co nejaktuálnějších údajů a dat. Informace byly získány od ČSÚ, Okresního úřadu v Bruntále, Úřadu práce v Bruntále, z Městských úřadů a od starostů obcí v šetřeném území. Základní přehledy využívají tzv. „průběžné výsledky“ Sčítání 2001, tedy výsledky, které nejsou definitivní, ovšem jejich korekce bude spočívat pouze v odstranění duplicit a vypovídací hodnota pro účely tohoto materiálu, především pak jejich aktuálnost je zcela postačující (v tabulkách je možné při bližším zkoumání odhalit mírné nepřesnosti v řádu několika jednotek). Smyslem Profilu je co nejobjektivněji, stručně a přehledně zmapovat stav mikroregionu v daném čase s použitím tzv. „tvrdých dat“, tj. statistických čísel, tabulek, grafů a dalších informací, zjištěných standardními metodami šetření v terénu. Konstatování v odrážkách, vycházející většinou z porovnání relativních údajů, je třeba přijímat s vědomím určitých vypovídacích limitů, vycházejících z vlivu malých čísel (např. změny u obyvatelstva malých obcí v řádu jednotek se projeví výraznými změnami relativních údajů). Profil si neklade za cíl hodnotit popisovaná fakta (s výjimkou některých obecných společenských trendů) ani navrhovat případná řešení problémů – to je úkolem další, syntetické části plánovacího procesu.

II

-

CHARAKTERISTIKA REGIONU

Strategický rozvojový plán je zpracováván pro území, vymezené působností tzv. „města třetího stupně“, v tomto případě Krnova, v podobě uvažované pokračující územně-správní reformou. Název Mikroregion Krnovsko je nutné chápat jako pracovní, protože v době zpracování tohoto materiálu nebyly řešené obce sdruženy v registrovaném subjektu v této podobě (některé z obcí jsou ale členy jiných existujících mikroregionů, např. Osoblaha, Úvalno nebo Město Albrechtice). Mikroregion Krnovsko je tedy územně shodný s tzv. „malým okresem“ města Krnova, který začne oficiálně fungovat od 1.1.2003. Vedle Krnova vzniknou na bývalém území okresu Bruntál „malé okresy“ Bruntál a Rýmařov. Krnovsko se skládá z celkem 25 obcí, které jsou doposud v působnosti Pověřených obecních úřadů (POÚ) takto: POÚ Osoblaha - Slezské Pavlovice - Hlinka - Dívčí Hrad - Bohušov - Slezské Rudoltice - Rusín

POÚ Město Albrechtice - Vysoká - Jindřichov - Janov - Petrovice - Heřmanovice - Holčovice - Liptáň - Třemešná

POÚ Krnov - Hošťálkovy - Krasov - Brantice - Čaková - Zátor - Býkov-Láryšov - Úvalno

Součástí řešeného území je i Lichnov (součást POÚ Horní Benešov). Mikroregion Krnovsko tvoří severní část dnešního okresu Bruntál, který je zase severozápadním výběžkem Moravskoslezského kraje. Krnovsko sousedí na západě s nově vytvořeným okresem Jeseník, severní hranice je shodná se státní hranicí s Polskem, od jihovýchodu sousedí s okresem Opava a jižní hranici má s novým „malým okresem“ Bruntál. Téměř celé území náleží z horopisného hlediska k provincii Česká vysočina, soustavě Sudetské a podsoustavě Východní Sudety. Pouze část území na severním a východním okraji (Osoblaha, Krnov, Úvalno) je součástí soustavy Středopolská nížina a podsoustavy Slezská nížina. Jinak je severní část mikroregionu začleněna do Zlatohorské vrchoviny (podcelek Jindřichovská členitá pahorkatina). Část k.ú. Heřmanovic spadá do celku Hrubý Jeseník. Klimaticky se dělí mikroregion do tří částí: nejmenší s teplým klimatem (shodná s horopisnou příslušností k Středopolské nížině), nejrozsáhlejší s mírně teplým až chladným klimatem (mírně chladné, krátké léto, dlouhá, mírná zima) a ve stoupajících nadmořských výškách s chladným klimatem (Heřmanovice, Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor).

Základní charakteristiky Mikroregion Krnovsko tvoří 35% rozlohy stávajícího okresu Bruntál - další dva „malé okresy“ jsou Bruntálsko (44%) a Rýmařovsko (21%). Počtem obyvatel se Krnovsko podílí na okresu Bruntál 41%. Od toho se odvíjí i znatelně vyšší hustota obyvatelstva v mikroregionu (75) v porovnání s okresem (64), dosahující ovšem pouze třetinové hustoty v kraji (230) a nižší než celostátní údaj (131).

Strategický plán rozvoje mikroregionu Krnovska/PROFIL MIKROREGIONU

-5-

Tabulka 1. Základní charakteristiky Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

počet obyvatel 445 1187 158 300 258 414 238 762 680 347 1570 350 25845 1084 445 3689 1167 138 155 186 669 976 960 310 1200

výměra ha 2073 2673 1500 1192 1202 4456 878 4006 2781 1106 3500 2581 4400 2723 2026 6537 1823 1106 1430 664 2322 2094 1476 1711 1909

počet částí 6 2 1 1 3 1 1 6 4 1 2 1 3 2 3 10 2 1 3 1 6 2 1 3 2

hustota obyvatel 21,5 44,4 10,5 25,2 21,5 9,3 27,1 19,0 24,5 31,4 44,9 13,6 587,4 39,8 22,0 56,4 64,0 12,5 10,8 28,0 28,8 46,6 65,0 18,1 62,9

Mikroregion KR okres BR Moravskosl. kraj

43533 105892 1276617

582*) 1659*) 5555*)

35% z okresu 30% z kraje 7% z ČR

74,8 63,8 229,8

Zdroj: ČSÚ, průběžné výsledky Sčítání 2001 pozn: *) jsou údaje v km2

Petrovice, Rusín, Býkov-Láryšov a Slezské Pavlovice mají méně než 200 obyvatel nejnižší hustota obyvatelstva je v Heřmanovicích, jelikož mají větší katastrální výměru než Krnov absolutně nejrozsáhlejší katastr má se všemi místními částmi město Albrechtice nejmenší obcí co do velikosti je Hlinka Krnov z tohoto hlediska samozřejmě ční nad zbytkem mikroregionu – na obyvatelstvu se podílí skoro 60% a má několikanásobnou hustotu obyvatel průměrný počet místních částí je 2,7 na obec, což ukazuje na mírně vyšší než průměrnou úroveň koncentrace správních agend Tabulka 2. Funkční velikost sídel nad 1000 obyvatel – porovnání Sídlo Brantice Jindřichov Krnov Město Albrechtice Lichnov Osoblaha Zátor

Funkční velikost obytná pracovní obslužná 1,15 1,13 0,90 1,53 1,12 1,27 25,18 23,80 25,59 3,55 3,31 3,25 1,06 0,91 0,85 1,14 0,91 1,05 1,16 1,15 0,93

KFV 1,06 1,31 24,86 3,37 0,94 1,03 1,08

obytná 108,40 117,18 101,31 105,36 112,99 110,20 107,18


Funkce v % KFV pracovní obslužná 106,51 85,09 85,50 97,32 95,75 102,93 98,08 96,56 96,39 90,62 87,94 101,85 106,67 86,15

-6-

Sídlo Vrbno pod Pradědem Rýmařov Bruntál Mikroregion KR okres BR Moravskoslezský kraj

obytná 6,09 9,00 17,22 42,36 102,86 1240,06

Funkční velikost pracovní obslužná 5,81 4,98 8,68 8,39 16,75 21,44 38,45 38,95 94,49 90,74 1117,26 1160,63

KFV 5,63 8,69 18,47 39,92 96,03 1172,65

obytná 108,16 103,56 93,23 106,11 107,11 105,75

Funkce v % KFV pracovní obslužná 103,33 88,51 99,92 96,52 90,67 116,10 96,31 97,58 98,39 94,49 95,28 98,98

Zdroj: ČSÚ, průběžné výsledky Sčítání 2001

Funkční velikost (FV) je relativní údaj, který se udává většinou u středisek. Je ovšem zajímavé sledovat jej i pro další větší obce (s klesající velikostí sídla klesá i vypovídací hodnota). FV obytná vyjadřuje podíl trvale bydlícího obyvatelstva na ČR, FV pracovní podíl obsazených pracovních příležitostí na ČR a FV obslužná je FV pracovní bez příležitostí v zemědělství, lesnictví, průmyslu, stavebnictví, dopravě a spojích; hodnoty jsou násobeny z praktických důvodů jednotným koeficientem (v tomto případě 10000). Komplexní funkční velikost je definována jako průměr všech tří funkcí. Při posuzování tabulky po řádcích tak je například dobře patrné, že sektor služeb je rozvinutější pouze v Krnově a v Bruntále, Jindřichov a Lichnov vykazují znaky „nocleháren“, odkud lidé vyjíždějí za prací, naopak v Zátoru a Branticích indikují vyšší hodnoty pracovní FV lepší situaci na trhu pracovních příležitostí atd.

Struktura osídlení Tabulka 3. Velikostní struktura obcí Mikroregion KR Okres BR Česká republika

0-199 4 7 1738

200-499 9 31 1988

500-999 5 16 1247

1000-1999 5 9 656

2000-9999 1 5 491

10000-49999 50000+ 1 2 109 22

2000-9999 4,0 7,1 7,9

10000-49999 50000+ 4,0 0,0 2,9 0,0 1,7 0,4


Tabulka 4. Velikostní struktura obcí – relativní údaje Mikroregion KR Okres BR Česká republika

0-199 16,0 10,0 27,8

200-499 36,0 44,3 31,8

500-999 20,0 22,9 19,9

1000-1999 20,0 12,9 10,5


v mikroregionu se nachází více než polovina nejmenších obcí okresu Bruntál podíl nejmenších obcí (0-199) je v mikroregionu výrazně nižší, než na celostátní úrovni, což je do určité míry kompenzováno vyšším podílem obcí v kategorii 200-499 obyvatel dvojnásobný podíl obcí ve velikostní kategorii 1000-1999 oproti České republice

Z historie Zpracovat kapitolu, která by v jednotném textu vyčerpávajícím způsobem pojednala o historii celého mikroregionu, je vlastně nemožné – v jednotlivých obcích šel vývoj vlastními cestami. Zdrojové materiály poskytují velmi detailní přehled o majetkových právech šlechtických rodů v jednotlivých obcích (panstvích), zmiňují i nejzávažnější události v historii – ty najdete uspořádané v následující tabulce. Pokud lze hovořit o jednotících momentech, vyplývajících zejména z geografické polohy v pohraničí, jsou to zejména: jedny z nejstarších osídlení na území ČR – slovanský kmen Holasiců množství tvrzí, hradů – většinou přestavované na zámky množství kostelů – o těch tabulka nepojednává, jelikož jsou skutečně všude; zvláštností je v této souvislosti znatelný příklon k protestantské víře, což mělo za následek další bouřlivé události během „náboženských“ válek


-7-

ve svých důsledcích vesměs zničující zájem často procházejících vojsk – vlastně všech významnějších válek na našem území časté pohromy – požáry, povodně, epidemie fenomén německého obyvatelstva – ve středověku kolonizace, novodobě příklon sudetských Němců ke Třetí říši v předválečném a válečném období a odsuny po válce pokles hospodářského a správního významu ve prospěch nových center v posledním století Tabulka 5. Základní historický přehled první zmínky do 18. století Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov

19. století

hrad Fulštejn, funkční až do 30ileté 1255 války

do 2. sv. války

po 2. sv. válce

název Fulštejn

od 1950 Bohušov

1337 zámek od 16. stol., četné úpravy

jednotřídka, pošta

silnice, most

1238 poněmčování, škola 1498 těžba břidlice 1267 hrad, od 16. stol. zámek

cholera, požár

nová škola, silnice

generální oprava zámku 1974 součást Krnova, samostatné 1992

těžké boje

generální oprava zámku

požáry

těžba zlata, rudy, pyritu; čarodějnické 1339 procesy hladové bouře

zajatecký tábor

1267 součást Dívčího Hradu 1377 fara, škola 1281 škola, tvrz - zámek

cukrovar a mlýn

četníci, pošta, spolky těžba železa a vzácných kovů; vypálení 1267 Pruskými vojsky zámek, zemědělství, těžba dříví; 1256 epidemie, pohromy požáry, povodně

povodeň 1903

1502 Kronsdorf

Korunov

Krasov

občanské bouře

pomníky padlým

zemský soud a právo, hrad Cvilín;

Krnov Lichnov Liptaň

1240 pustošeno za válek konec knížectví 1340 škola nová škola 1256 škola; náboženské bouře, drancování požáry

Město Albrechtice

1377 práva

Osoblaha Petrovice Rusín

střídání období prosperity a 1240 úpadku (války) 1251cesta Josefa II. 1290větrné a vodní mlýny, škola

Sudetenland; výletní požár 1802 místo škola, bída, silnice povodeň 1903

Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice

1317kolonizace, celnice 1255tvrz - zámek

požáry, krupobití

Třemešná Úvalno Vysoká

1245pila, lom, obchod 1247 1267vypleněno husity plenění husity, neúroda, povodeň

Zátor

větrná smršť 1946

drancování, kruté zimy, municipální

povodně, válcovna plechu

textilní výroba, industrializace

ozdravovna, sanatorium

těžké boje

neexistence průmyslu, úpadek řemesel

1960 součást Osoblahy

továrny - hračky, kuch. potřeby silnice, železnice 1870 český název cholera

česká škola

Zdroj: Městský úřad Krnov


-8-

III

-

OBYVATELSTVO

Vývoj počtu obyvatel Nejvyšší přírůstek mezi jednotlivými roky, ve kterých probíhalo sčítání lidu, je na sledovaných úrovních patrný v období 1970-1980 v okrese Bruntál. Nejvyšší přírůstek byl ve stejném období zaznamenán i v mikroregionu. Mezi lety 1980-1991 zde však došlo k úbytku obyvatelstva (zejména vlivem negativního salda migrace, jelikož z hlediska natality je okres na předních místech), zatímco v okrese a v ČR obyvatelstvo víceméně stagnovalo. Nárůst počtu obyvatel je v mikroregionu patrný mezi lety 1991-2001 (dokonce nejvyšší ze sledovaných úrovní. V období 1970-2001 stoupl počet obyvatel na Krnovsku o 3,6% (zatímco v okrese o 10,3%). Tabulka 6. Vývoj počtu obyvatel 1970-2001 Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptáň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor Mikroregion KR okres BR Česká republika

1970 1980 1991 2001 633 579 461 462 1394 1200 1110 1179 283 215 161 161 365 343 286 299 308 310 226 275 566 521 440 411 305 266 243 238 978 856 678 758 738 733 698 680 543 443 385 347 1860 1635 1578 1576 430 321 291 347 22643 25463 25436 25926 1158 1082 1049 1096 687 564 477 448 3237 3407 3580 3655 821 828 1127 1169 306 237 167 143 318 242 174 147 260 246 213 190 755 671 611 669 1140 1110 984 974 914 966 877 961 442 394 305 303 1014 1126 1119 1190 42098 43758 42676 43604 96036 103732 104415 105892 9807697 10291927 10302215 10294822

80/70 91,5 86,1 76,0 94,0 100,6 92,0 87,2 87,5 99,3 81,6 87,9 74,7 112,5 93,4 82,1 105,3 100,9 77,5 76,1 94,6 88,9 97,4 105,7 89,1 111,0 103,9 108,0 104,9

91/80 79,6 92,5 74,9 83,4 72,9 84,5 91,4 79,2 95,2 86,9 96,5 90,7 99,9 97,0 84,6 105,1 136,1 70,5 71,9 86,6 91,1 88,6 90,8 77,4 99,4 97,5 100,7 100,1

01/91 100,2 106,2 100,0 104,5 121,7 93,4 97,9 111,8 97,4 90,1 99,9 119,2 101,9 104,5 93,9 102,1 103,7 85,6 84,5 89,2 109,5 99,0 109,6 99,3 106,3 102,2 101,4 99,9

01/70 73,0 84,6 56,9 81,9 89,3 72,6 78,0 77,5 92,1 63,9 84,7 80,7 114,5 94,6 65,2 112,9 142,4 46,7 46,2 73,1 88,6 85,4 105,1 68,6 117,4 103,6 110,3 105,0

Zdroj: OkÚ, ČSÚ, průběžné výsledky Sčítání 2001

počet obyvatel Krnova mezi lety 1970 a 1980 vzrostl o 12,5% - ve stejném období se počet obyvatel v Býkově-Láryšově snížil téměř o čtvrtinu


-9-

rekordní nárůst obyvatelstva zaznamenala Osoblaha v letech 1980-1991, a to o 36,1% - patří jí i první místo v nárůstu za celé období 1970-2001 skoro o 30% klesl v letech 1980-1991 počet obyvatel Petrovic mezi lety 1991-2001 byl zjištěn téměř 22% nárůst obyvatel v Dívčím Hradu; naopak více než 15% obyvatel ztratila obec Rusín Rusín a Petrovice ztratily v období 1970-2001 více než polovinu obyvatel Graf 1

Index vývoje počtu obyvatel

01/70 okres BR

01/91

Mikroregion KR Krnov Osoblaha

91/80

Petrovice

80/70

0

20

40

60

80

100

120

140


Věková struktura Věková struktura v okrese Bruntál je pozitivně ovlivňována přirozeným přírůstkem (jediný okres v Moravskoslezském kraji a jeden z mála v ČR). Na druhou stranu je okres migračně ztrátový. Podíl mladších věkových skupin je vyšší než celostátní průměr, statisticky největší věková skupina 15-59 let je v mikroregionu zastoupena podobně jako na jiných úrovních, logicky podíl nejstaršího obyvatelstva je nižší, než v České republice. Tabulka 7. Věková struktura obyvatelstva k 1.3.2001 Petrovice Rusín Býkov - Láryšov Slezské Pavlovice Hlinka Dívčí Hrad Čaková Vysoká Janov Krasov Heřmanovice Liptáň Bohušov Slezské Rudoltice Hošťálkovy Holčovice Úvalno

2001 143 147 161 190 238 275 299 303 347 347 411 448 462 669 680 758 961

0-14 20 25 24 33 54 69 46 58 44 58 72 72 111 161 95 135 200

15-59 94 94 98 120 148 165 189 199 221 219 274 287 277 414 470 498 621


60+ 29 28 39 37 36 41 64 46 77 70 64 89 74 94 114 125 140

- 10 -

2001 974 1096 1169 1179 1190 1576 3655 25926 43604 105892 1276617 10294822

Třemešná Lichnov Osoblaha Brantice Zátor Jindřichov Město Albrechtice Krnov Mikroregion KR Okres BR Moravskoslezský kraj Česká republika

0-14 176 226 234 206 216 313 619 4391 7658 19122 218986 1664987

15-59 644 746 761 772 817 1058 2424 17149 28759 70681 839476 6734778

60+ 154 134 174 201 157 205 612 3325 7188 16072 218014 1891446


mikroregion má nadprůměrný podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 let (17,6%; okres BR 18,1; ČR 16,2) nejvyšší podíl obyvatel ve skupině 0-14 let mají Dívčí Hrad 25,1%, Slezské Rudoltice 24,1%, Bohušov 24% a Hlinka 22,7% nejnižší podíl obyvatel ve skupině 0-14 let byl zaznamenán v Janově (12,7%) ohledně podílu obyvatel ve věkové skupině 15-59 (tzv. „produktivní věk“) odpovídá situace v mikroregionu, ale i v okrese a kraji celostátním údajům (65,4%) nejvyšší podíl obyvatel stáří 15-59 let mají Hošťálkovy (69,1%), Zátor (68,7%) a Lichnov (68,1%) nejnižší podíl této skupiny byl zaznamenán v Dívčím Hradu (60%) a Bohušově (60%) v nejstarší věkové skupině je údaj za mikroregion přesně mezi nižším podílem za okres (15,2%) a vyšším za kraj (17,1%), činí 16,5%, což je stále pod celorepublikovým průměrem 18,4% nejvyšší podíl obyvatel v důchodovém věku má Býkov-Láryšov (24,2%) nejméně se obyvatelé ve věkové skupině nad 60 let podílí na celkovém počtu v Lichnově (12,2%), Krnově (12,8%), Jindřichově (13%) a Zátoru (13,2%)

Věková struktura obyvatelstva

0-14 15-59 60+

M

ik ro re gi on

KR

ok re s

BR

Graf 2

0%

20%

40%

60%

80%

100%



- 11 -

Vzdělanostní struktura U většiny kategorií je patrný rozdíl v situaci na úrovni mikroregionu a okresu a na úrovni kraje a ČR. V mikroregionu je více než dvojnásobný podíl osob bez vzdělání oproti ČR (situace v okrese je o málo lepší). O něco nižší než v okrese, nicméně vyšší oproti kraji i ČR je podíl v kategorii „základní včetně neukončeného“. Učňovské vzdělání vykazuje naopak nižší podíl osob než v kraji a ČR, střední odborné vzdělání absolvovalo poměrně více lidí. Podíl učňů s maturitou je mírně nižší. Úplné střední včetně nástavbového a vyšší odborné je na regionálních úrovních zastoupeno méně než v ČR, v kategorii „nezjištěné“ je situace vyrovnaná. Handicapem je zřetelně nižší podíl vysokoškoláků oproti kraji a hlavně ČR. Graf 3

Vzdělanostní struktura k 1.3.2001

bez ZŠ vč. neukonč. učňovské SO učňovské s mat. ÚSO vč. nást.

Česká republika Moravskoslezský kraj okres BR

vyšší odb. VŠ nezjištěné

Mikroregion KR 0%

20%

40%

60%

80%

100%


Tabulka 8. Vzdělanostní struktura k 1.3.2001 – relativní údaje celkem Mikroregion KR 43604 okres BR 105892 Moravskoslezský kraj 1276617 Česká republika 10294822

bez

0,9 0,7 0,4 0,4

ZŠ vč. neukonč. učňovské

22,0 22,7 20,9 19,3

15,8 15,6 18,8 17,2

SO

16,5 16,9 13,2 14,6

učňovské s mat. ÚS vč. nást. vyšší odb.

1,0 0,9 1,4 1,2

19,6 18,7 19,6 21,4

0,8 0,7 0,8 1,1

VŠ

nezjištěné

4,6 4,4 6,4 7,4

1,1 1,2 1,2 1,2


v Hošťálkovech je skoro 10% lidí bez vzdělání, tuto kategorii vůbec neuvádějí Slezské Pavlovice a Hlinka mezi obyvateli Rusína je 42,2% v kategorii „základní včetně neukončeného“ – v Krnově méně než 20% skoro každý pátý občan Janova má učňovské vzdělání, v Dívčím Hradu každý desátý nejvyšší podíl obyvatel se středním odborným vzděláním je v Petrovicích (25,9%), nejnižší v BýkověLáryšově (13,7%) učňovské vzdělání s maturitou uvádí ke dvěma procentům lidí v Dívčím Hradu, Býkov-Láryšov tuto kategorii neuvádí, podobně jako sedm obcí neuvádí další skupinu „vyšší odborné“ (zastoupena nejvíce právě v Býkově-Láryšově 1,2%) nejvyšší podíl s VŠ vzděláním je podle očekávání v Krnově (5,9%), ve Slezských Pavlovicích je jeden vysokoškolák přes 2 procenta obyvatel, u kterých nebylo zjištěno dosažené vzdělání, je v Dívčím Hradu a v Bohušově


- 12 -

Národnostní složení Statistiky, popisující národnostní složení v mikroregionu, se příliš neodchylují od celostátních poměrů. Podle očekávání se více lidí hlásí ke slezské národnosti (méně než v kraji a více než v okrese), podobně jako na úrovni kraje je patrný nižší podíl lidí, uvádějících moravskou národnost (v okrese a v republice o polovinu více). V mikroregionu a kraji je větší poměr Slováků než je průměr ČR, nejvyšší je ovšem v okrese. Desetkrát větší poměr Poláků je registrován na úrovni kraje než na úrovni mikroregionu (nižší než republikový). Mírně vyšší podíl Romů a Němců. Zvláštností jsou potomci řeckých utečenců z poválečných let. Tabulka 9. Národnostní složení k 1.3.2001 celkem česká Mikroregion KR 43604 38924 okres BR 105892 92279 Moravskosl. kraj 1276617 1111489 Česká republika 10294822 9297735

moravská 1075 4226 29019 381615

slezská 302 477 9777 10909

slovenská 1454 4457 43764 194008

polská německá romská 150 169 81 307 530 177 38993 4267 1810 52095 39238 11859

řecká nezjištěno 348 699 464 2059 1287 24295 3231 186741


Tabulka 10. Národnostní složení – relativní údaje celkem Mikroregion KR 43604 okres BR 105892 Moravskosl. kraj 1276617 Česká republika 10294822

česká 89,27 87,14 87,07 90,31

moravská 2,47 3,99 2,27 3,71

slezská 0,69 0,45 0,77 0,11

slovenská 3,33 4,21 3,43 1,88

polská 0,34 0,29 3,05 0,51

německá romská 0,39 0,19 0,50 0,17 0,33 0,14 0,38 0,12

řecká 0,80 0,44 0,10

nezjištěno 1,60 1,94 1,90 1,81


nejvyšší podíl lidí, hlásících se k české národnosti, je v Zátoru (skoro 95%), nejnižší v Dívčím Hradu (78,2%) největší procento Moravanů (4,2) vykazuje Hlinka, nejnižší Slezské Pavlovice nejvýraznější podíl Slezanů je v Jindřichově a v Čakové (1,7%), více obcí uvedlo nulové zastoupení této národnosti nejvíce Slováků je ve Vysoké (11,6%), nejméně v Úvalně (1,9%) v Janově vykazují 1,2% Poláků, více obcí je bez této menšiny každý dvacátý občan Heřmanovic (5,1%) se hlásí k německé národnosti největší řecká komunita je podle statistik v Dívčím Hradu (7,6%) v Úvalně není zjištěna národnost u 8,1% obyvatel, v Janově a Slezských Pavlovicích tento problém nemají vůbec

Náboženské vyznání V mikroregionu i v okrese je nadprůměrný podíl občanů bez náboženského vyznání (naopak kraj je pod celorepublikovým průměrem). Mezi věřícími je nižší podíl římských katolíků, než v ČR, ve srovnání s krajem dokonce o celou třetinu. Tabulka 11. Náboženské vyznání k 1.3.2001 celkem Mikroregion KR 43604 okres BR 105892 Moravskosl. kraj 1276617 Česká republika 10294822

bez vyznání 28584 68431 666501 6069663

husitská 202 445 1715 99356

řeckokat. římskokat. evangelická pravoslavná 39 10198 112 174 181 24644 634 265 1215 414149 10346 1494 7704 2748918 117540 23053

ostatní 908 2075 30657 197742

nezjištěno 2952 8566 98445 926859



- 13 -

Tabulka 12. Náboženské vyznání – relativní údaje celkem Mikroregion KR 43604 okres BR 105892 Moravskosl. kraj 1276617 Česká republika 10294822

bez vyznání 65,6 64,6 52,2 59,0

husitská 0,5 0,4 0,1 1,0

řeckokat. římskokat. evangelická pravoslavná 0,1 23,4 0,3 0,4 0,2 23,3 0,6 0,3 0,1 32,4 0,8 0,1 0,1 26,7 1,1 0,2

ostatní 2,1 2,0 2,4 1,9

nezjištěno 6,8 8,1 7,7 9,0


nejvyšší podíl lidí bez vyznání vykazuje Hlinka (necelých 80%), nejnižší Heřmanovice (41,1%) nejvíce římských katolíků je v porovnání k celkové populaci v Bohušově (44,8%), nejméně v BýkověLáryšově (15,5%) Býkov-Láryšov zároveň registruje nejvyšší podíl členů československé církve husitské (2,5%) Jindřichov je jediná obec, kde stojí za zmínku podíl řeckých katolíků (0,7%) Slezské Pavlovice a Třemešná se jako jediné podílem evangeliků vyrovnají republikovému průměru (1,1%) v Liptáni je pravoslavná komunita (2,2%) nejvyšší podíl v kategorii „ostatní“ byl zjištěn ve Vysoké (5,3% 24,1% obyvatel Úvalna tento údaj nesdělilo

Voličská struktura Volební účast se v mikroregionu blížila celostátnímu údaji, byla tedy vyšší než v okrese a v kraji. Favoritem voličů byla sociální demokracie s 34% hlasů, což je mírně více než v okrese a méně než v kraji. Občanští demokraté získali v mikroregionu a v kraji necelých 20% (nikde nedosáhli celostátních 24,5%), v okrese necelých 18%. Koalice zaznamenala v mikroregionu poloviční přízeň voličů oproti ČR. Jako druzí se v mikroregionu umístili komunisté s necelými 26% hlasů (s výjimkou Heřmanovic všude více než v ČR) . Tabulka 13. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002

Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptáň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná

platné hlasy 179 455 77 138 119 210 120 327 208 168 560 151 10846 445 225 1624 443 85 82 80 236 431

volební účast 53,1 50,1 61,4 56,8 65,2 61,8 69,0 56,3 48,2 59,6 51,3 53,6 53,5 55,0 62,7 56,4 53,6 67,7 68,3 56,6 51,6 58,1

ČSSD 24,0 35,6 23,4 37,0 17,6 45,2 34,2 30,6 27,4 21,4 29,1 29,1 35,9 29,4 34,2 31,7 30,9 32,9 20,7 37,5 31,8 29,9

ODS 12,3 13,6 6,5 12,3 13,4 17,1 15,0 13,1 19,7 13,7 13,6 13,2 22,3 11,5 10,7 16,8 16,7 12,9 13,4 7,5 14,0 12,8

Koalice 6,1 4,8 0,0 9,4 1,7 11,9 3,3 5,8 3,8 6,0 3,0 4,0 8,1 4,9 4,0 8,1 5,0 2,4 11,0 8,8 5,9 6,3


KSČM 43,0 30,5 53,2 25,4 48,7 16,2 34,2 40,1 33,2 36,9 34,3 34,4 20,7 31,0 37,8 32,8 32,5 37,6 40,2 32,5 41,1 38,1

SNK 0,6 6,2 9,1 8,7 4,2 0,5 3,3 0,6 3,8 6,0 8,2 7,3 3,0 16,6 2,7 2,6 3,8 5,9 1,2 1,3 3,0 3,0

- 14 -

Úvalno Vysoká Zátor Mikroregion KR okres BR Moravskoslezský kraj Česká republika

platné hlasy 397 135 524 18265 43603 548547 4768006

volební účast 55,1 59,7 56,6 57,7 53,3 55,2 58,0

ČSSD 33,0 41,5 28,8 34,0 33,5 36,1 30,2

ODS 14,4 8,9 18,7 19,2 17,9 19,4 24,5

Koalice 5,5 5,9 5,2 7,2 7,4 11,8 14,3

KSČM 31,2 30,4 24,8 25,9 27,9 21,1 18,5

SNK 2,8 0,0 14,5 3,9 2,8 2,9 2,8

Zdroj: WWW.volby.cz

nejvyšší volební účast zaznamenala Hlinka, nejnižší Hošťálkovy nejvíce hlasů ČSSD odevzdali voliči v Heřmanovicích, nejméně v Dívčím Hradu ODS dopadla nejlépe v Krnově, nejhůře v Býkově-Láryšově Koalici volili nejvíce v Heřmanovicích, v Býkově-Láryšově nedostala ani jeden hlas více než polovina voličů v Býkově-Láryšově dala svůj hlas KSČM, jediná obec s nižším podílem hlasů pro KSČM než celostátním jsou Heřmanovice výrazně nejvyšší úspěch zaznamenalo Sdružení nezávislých kandidátů v Lichnově, ve Vysoké nedostalo ani jeden hlas


- 15 -

IV

-

BYDLENÍ

Bytový fond V mikroregionu, podobně jako v okrese, je nižší procento neobydlených bytů. Charakter spíše venkovské zástavby ovlivňuje i další statistiku – vyšší podíl bytů ve vlastních domech, jakkoli tento údaj je vyšší pouze v porovnání s okresem a krajem – jinak odpovídá průměru ČR. V mikroregionu a okrese je více než dvojnásobný podíl vlastních bytů než v kraji, vyšší je i v porovnání s ČR. Znatelně vyšší oproti celorepublikovým údajům je podíl nájemních bytů, tomu odpovídá naopak skoro čtyřikrát nižší podíl bytů v bytových družstvech (de facto omezeno na Krnov) v porovnání s krajem – tento je znatelně nižší i ve srovnání s okresem. Zcela zanedbatelný je podíl bytů ve vlastnictví družstev nájemců. Průměrná obytná plocha na jeden byt je v mikroregionu výrazně vyšší, než na ostatních sledovaných úrovních – tomu odpovídají i údaje o průměrné ploše na osobu a průměrném počtu místností. Ústřední vytápění se používá méně, naopak rozšířenější je etážové vytápění. Kamna využívá v mikroregionu větší procento bytů, než v okrese, údaj je ovšem pod celostátním podílem. „Jiný“ způsob vytápění uvedlo 3,7% bytů, což je na sledovaných úrovních nejvíce. Zajímavé jsou v souvislosti s vytápěním zřetelné odchylky údajů za kraj. Podíl bytů, vybavených koupelnami, odpovídá celostátnímu údaji; v okrese a v kraji jsou na tom o trochu lépe (úplně bez koupelny jsou v mikroregionu necelá 3 procenta bytů). Rovněž podíl bytů, vybavených splachovacím záchodem, je v mikroregionu mírně nižší, než v okrese a kraji, je ovšem stále vyšší než v ČR. Tabulka 14. Základní přehled; vlastnické poměry k 1.3.2001 Mikroregion KR okres BR Moravskosl. kraj Česká republika

byty celkem

obydlené

neobydlené

vlastní dům

vlastní byt

nájemní

BD

DN

jiný

15812 38259 488031 4015653

15359 37118 470677 3833373

453 1141 17354 182280

5551 12193 135094 1372674

2359 5635 33411 422046

5639 13068 169683 1094573

851 3472 86651 548676

43 879 11792 119319

872 1776 32609 257188

Zdroj: ČSÚ, průběžné výsledky Sčítání 2001 pozn: BD = bytové družstvo; DN = družstvo nájemců

Tabulka 15. Základní přehled; vlastnické poměry – relativní údaje byty celkem obydlené

Mikroregion KR okres BR Moravskosl. kraj Česká republika

15812 38259 488031 4015653

97,1 97,0 96,4 95,5

neobydlené

vlastní dům

vlastní byt

nájemní

BD

DN

jiný

2,9 3,0 3,6 4,5

36,1 32,8 28,7 35,8

15,4 15,2 7,1 11,0

36,7 35,2 36,1 28,6

5,5 9,4 18,4 14,3

0,3 2,4 2,5 3,1

5,7 4,8 6,9 6,7


obce Hlinka, Petrovice a Rusín plně (100%) využívají stávající bytový fond; 6,6% bytů v Dívčím Hradu je neobydlených 84,3% bytů v Úvalně je ve vlastních domech – Krnov má v této kategorii pouze 22,7% bytů (Osoblaha 25%) nejvyšší procento vlastních bytů je v Krnově (22,2), ve více než polovině obcí tato kategorie není aktuální největší podíl bytů v nájemním vztahu je v Osoblaze (72,5%), nejmenší v Úvalně (1,7%) v Petrovicích je každý šestý byt (16,1%) v kategorii „jiný“ vztah uživatele


- 16 -

Tabulka 16. Velikost a způsob vytápění bytů pr. obytná plocha na byt (m2) Mikroregion KR 56,5 okres BR 49,8 Moravskosl. kraj 47,3 Česká republika 49,3

na osobu (m2) 19,4 17,7 17,7 18,6

pr. počet vytápění místností ústřední (%) etážové (%) kamna (%) 3,0 70,3 11,7 13,7 2,8 75,2 10,3 11,0 2,7 84,6 4,7 8,0 2,7 73,5 8,1 15,0

jiný (%) 3,7 3,0 2,2 2,5


nejrozměrnější byty v průměru jsou v Čakové (66,1 m2 ), nejmenší ve Slezských Pavlovicích (44,8 m2) největší plocha bytu na osobu byla zjištěna v Janově (24,1 m2), nejméně metrů čtverečních v bytě má pro sebe v průměru občan Slezských Pavlovic (16) v deseti obcích přesahuje průměrný počet místností na byt 3, nejvíce (3,25) mají Hošťálkovy; nejméně místností na byt je v Krnově (2,59) 96,2% bytů v Úvalně má ústřední vytápění (logicky nejmenší podíl etážového vytápění a kamen), v Dívčím Hradu pouze 34,3% necelá čtvrtina (24,3%) bytů ve Vysoké používá etážové vytápění, přes polovinu bytů v Dívčím Hradu vytápí kamna obec Hlinka zaznamenala skoro 20% bytů, využívajících „jiný“ způsob vytápění Tabulka 17. Vybavenost bytů: koupelny a sociální zařízení – relativní údaje koupelna v bytě Mikroregion KR 95,5 okres BR 96,2 Moravskosl. kraj 97,0 Česká republika 95,4

mimo 1,0 0,9 0,8 1,3

bez 2,9 2,3 1,7 2,5

záchod splach. v bytě 94,6 95,3 95,8 93,7

splach ostatní 2,6 2,0 2,2 2,7

bez splachování 2,2 2,1 1,5 2,8


sedm desetin procenta chybí bytům v Úvalně do stoprocentní vybavenosti koupelnou, naopak v Petrovicích je nejnižší podíl takto vybavených bytů (83,9%) – zároveň nejvíce bytů zde je odkázáno na koupelnu mimo byt Býkov – Láryšov registruje 12% bytů bez koupelny, v Čakové takové byty nejsou Úvalno vede i v podílu bytů se splachovacím záchodem (98,3%), v Býkově – Láryšově je tento údaj 82% (obec vede v podílu bytů, vybavených kategorií „splachovací ostatní“) ve Vysoké je nejvyšší podíl bytů se záchody bez splachování (14%), přes 10 procent takových bytů je ještě v Petrovicích a v Liptáni

Domovní fond Podíl rodinných domů na celkovém domovním fondu je v mikroregionu mírně vyšší, než v okrese a v kraji, nedosahuje ovšem podílu v ČR. Krnovsko registruje vyšší podíl neobydlených domů, než jiné sledované úrovně (v porovnání s krajem skoro dvojnásobek – i tady se ovšem údaje za kraj poněkud vymykají). V mikroregionu je mírně vyšší podíl soukromých vlastníků domů, než v okrese a v kraji, opět však nedosahuje celostátní úrovně. Výrazně vyšší je podíl domů ve vlastnictví obce nebo státu, a to jak na úrovni mikroregionu, tak okresu. Stavební bytová družstva v mikroregionu nejsou příliš rozšířená, „jiný“ vztah uživatele k domu je zastoupen podobně jako v ČR (vyší v okrese a v kraji). Zřetelně vyšší je podíl nejstarších domů, vystavěných před rokem 1899, ještě výraznější je zastoupení domů z let 1900-1945. Naopak v letech padesátých a šedesátých (přesně období 1946-1970) bylo v mikroregionu v porovnání zejména s krajem (skoro třikrát více), ale i s ČR ve znamení útlumu stavebních aktivit. Situace v letech sedmdesátých a osmdesátých je na sledovaných úrovních víceméně vyrovnaná (mikroregionu má stále nejmenší podíl domů z tohoto období), podíly domů, postavených po roce 1991, jsou takřka totožné.


- 17 -

Zděné domy z cihel a tvárnic jsou v mikroregionu (podobně jako v okrese) zastoupeny méně, naopak kámen a cihly jsou zde coby stavební materiál daleko rozšířenější (souvisí se stářím). Podíl panelových domů se shoduje s podílem v ČR (v okrese a v kraji je vyšší, kategorie „ostatních“ materiálů je zastoupena nejméně. Tabulka 18. Základní přehled; vlastnické poměry k 1.3.2001 z toho vlastník celkem DF rodinné obydlené neobydlené soukr. obec, stát Mikroregion KR 8691 7458 6848 1843 5634 685 okres BR 19672 16723 15567 4105 12463 1555 Moravskoslezský kraj 181857 153768 162429 19428 132726 9994 Česká republika 1970774 1729163 1632632 338142 1398231 79247

SBD 51 233 5119 41985

jiný 462 1258 13979 104203

SBD 0,7 1,5 3,2 2,6

jiný 6,7 8,1 8,6 6,4


Tabulka 19. Základní přehled; vlastnické poměry – relativní údaje celkem DF Mikroregion KR 8691 okres BR 19672 Moravskoslezský kraj 181857 Česká republika 1970774

z toho vlastník rodinné obydlené neobydlené soukr. obec, stát 85,8 78,8 21,2 82,3 10,0 85,0 79,1 20,9 80,1 10,0 84,6 89,3 10,7 81,7 6,2 87,7 82,8 17,2 85,6 4,9


pouze sedm obcí uvádí podíl rodinných domů nižší než 90%, primát patří Úvalně, kde je skoro 98% domů rodinných; podmínkám ve městě na druhé straně odpovídá 72,3% podílu v Krnově v Čakové je necelých 99% domů obydlených, naopak nejmenší podíl obydlených domů je zjištěn v Petrovicích (36,9%), ani ne polovina domů je obydlena ještě v obcích Rusín a Heřmanovice s nejvyšším podílem rodinných domů zřejmě souvisí nejvyšší podíl (97,3%) soukromých vlastníků v Úvalně nejvyšší podíl domů ve vlastnictví obce nebo státu hlásí Slezské Pavlovice (35,9% čemuž odpovídá i nejnižší podíl soukromých vlastníků); přes 30 procent státních a obecních domů najdeme ještě v Hlince vlastnictví domů ve formě stavebního bytového družstva najdeme pouze v Krnově, Hošťálkovech a Úvalně; v Krnově je navíc nejvyšší podíl vlastnictví domů v kategorii „jiný“ (11,1%) Tabulka 20. Stáří domovního fondu a použité stavební materiály – relativní údaje výstavba před 1899 1900-1945 1946-1970 1971-1990 po 1991 Mikroregion KR okres BR Moravskoslezský kraj Česká republika

9,0 9,5 5,0 8,3

38,3 33,9 20,5 27,3

11,8 13,5 31,5 21,7

29,5 31,8 31,9 30,7

10,3 10,1 10,1 10,5

zdi cihly tvárnice

kámen cihly

panely

ostatní

51,8 47,6 72,8 60,7

37,5 38,0 14,2 26,5

4,9 6,4 7,0 4,9

5,0 7,1 5,3 6,9


37,5% domů v Petrovicích bylo postaveno před rokem 1899; nejnižší podíl takto starých domů má Osoblaha (3,9%) nejvyšší podíl domů z období 1900-1945 je v Krnově (44,9%), nejmenší v Zátoru (23,4%) v období 1946-1970 se nejvíce stavělo ve Slezských Pavlovicích (48,7% domů), nejméně v Krasově (5,4% domů) největší podíl domů ze sedmdesátých a osmdesátých let (1971-1990) je ve Městě Albrechtice (42,2%), nejmenší pak v Petrovicích skoro pětina domů v Holčovicích byla postavena po roce 1991, naopak ve Slezských Pavlovicích nebyl od roku 1991 podle Sčítání postaven žádný dům ke stavbě 68% domů v Osoblaze bylo použito cihel a tvárnic (zděné domy), nejméně takových domů najdeme v Býkově-Láryšově (18,6%)


- 18 -

kámen a cihly byly základním stavebním materiálem pro 71,6% domů ve Vysoké, naopak v Osoblaze takových domů stojí pouze 13,3% (výrazně nejméně) nejvyšší podíl panelových domů je v Hlince (16%, obec vede i v kategorii „ostatní stavební materiály) a v Osoblaze (14,1%); pět obcí na svém katastru nemá panelové domy (Úvalno, Petrovice, Krasov, Janov a Heřmanovice)

Graf 4

Stáří domovního fondu

45,0 40,0 35,0 30,0 Mikroregion KR 25,0

okres BR Moravskoslezský kraj

20,0

Česká republika 15,0 10,0 5,0 0,0 výstavba před 1899

1900-1945

1946-1970

1971-1990



- 19 -

V

-

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL, TRH PRÁCE

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v mikroregionu mírně vyšší než v kraji, ovšem zaostává za okresem a ČR. Podíl zaměstnavatelů je veličina, která se na jednotlivých sledovaných úrovních příliš neliší, posuzován společně s podílem zaměstnanců ukazuje na velmi mírně větší aktivitu obyvatelstva mikroregionu ve srovnání s okresem a krajem. Toto zjištění však neutralizuje nižší podíl samostatně výdělečně činných obyvatel (méně jen v kraji). Zajímavý je také druhý nejvyšší podíl osob, u nichž nebylo postavení v zaměstnání zjištěno. Tabulka 21. Obyvatelstvo ekon. aktivní podle postavení v zaměstnání k 1.3.2001 – relativní údaje

Mikroregion KR okres BR Moravskoslezský kraj Česká republika

celkem 43604 105892 1276617 10294822

OEA 49,9 50,6 49,6 51,3

zaměstnavatelé zaměstnanci 3,2 80,7 3,1 80,6 3,0 81,2 3,3 79,1

samostatně činní 8,8 9,4 8,2 11,1

nezjištěné postavení 7,0 6,6 7,2 5,8


nad celostátní podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu se dostal pouze Zátor s 52,4%; na druhé straně spektra jsou Petrovice s podílem 42,7% ekonomicky aktivních nejvyšší podíl zaměstnavatelů mezi ekonomicky aktivními byl zaznamenán v obcích Rusín (6,3%) a Hlinka (6%); v Petrovicích a Slezských Pavlovicích nebyl k datu sčítání uveden žádný zaměstnavatel nejvyšší podíly (86 a více procent) zaměstnanců na ekonomicky aktivních jsou ve Slezských Pavlovicích a Slezských Rudolticích, naopak nejméně zaměstnanců je v Dívčím Hradu (65,6%) nad celostátní úroveň podílu samostatně výdělečně činných se dostaly obce Petrovice, Hošťálkovy, Zátor a Brantice; v obci Rusín byli evidováni dva samostatně výdělečně činní obyvatelé u 22,4% obyvatel Dívčího Hradu nebylo zjištěno postavení v zaměstnání (následují Liptáň a Třemešná)

Ekonomická aktivita trvale bydlících obyvatel V kategorii pracujících je situace v mikroregionu mírně lepší než v kraji a poněkud horší než v okrese, ovšem všechny tři údaje znatelně zaostávají za podílem pracujícího obyvatelstva v ČR. Tomu logicky odpovídá o zhruba padesát procent vyšší nezaměstnanost ve srovnání s ČR a nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních. Podíl osob, u kterých nebyla zjištěna ekonomická aktivita, se pohybuje na všech úrovních do jednoho procenta. Podíl nepracujících důchodců v mikroregionu je shodný s podílem celostátním, o něco vyšší je krajový, okresní i mikroregionální podíl osob v kategorii „ostatní s vlastním zdrojem obživy“. V odvětvovém posouzení ekonomické aktivity obyvatelstva na první pohled zaujme disproporce mezi údaji o podílu zaměstnaných v zemědělství na úrovni mikroregionu a okresu a na úrovni kraje (ČR). Znatelně vyšší podíl osob v oboru dobývání nerostných surovin v Moravskoslezském (původně Ostravském) kraji nepřekvapí. Mírně vyšší je podíl osob ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, školství, zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. Vyrovnané údaje jsou v oborech stavebnictví, doprava, pošty, telekomunikace, ostatní veřejné a osobní služby. Menší podíl osob je v mikroregionu zaznamenán obecně v komerčních službách – obchodě, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží, pohostinství a ubytování, peněžnictví a pojišťovnictví, nemovitosti a služby pro podniky. Chybí výzkum a vývoj.


- 20 -

Tabulka 22. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 1.3.2001 – relativní údaje

celkem 43604 105892 1276617 10294822


ekonomicky nepracující pracující nezaměstnaní neaktivní důchodci 42,2 7,6 49,4 21,9 42,7 7,9 48,5 20,4 41,9 7,7 49,3 22,1 46,5 4,8 47,8 21,9

ostatní s vl. zdrojem nezjištěná obživy EA 2,1 0,8 2,1 0,9 2,0 1,0 1,7 0,9


podíl pracujícího obyvatelstva se nejvíce blíží celostátnímu v Zátoru (46,3%), Branticích (45,7%) a Úvalně (45,3%); naopak pod 30 procenty je ve Slezských Pavlovicích a Slezských Rudolticích výše uvedenému odpovídá i větší podíl nezaměstnaných v posledně uvedených obcích a v Hlince (15 a více procent); podíl nezaměstnaných v Úvalně je 4,6% přes 55 procent ekonomicky neaktivních je evidováno v obcích Rusín, Petrovice, Jindřichov a Čaková, nižší podíl než celostátní je v Zátoru (47,3%) přes 30 procent podílu nepracujících důchodců na obyvatelstvu je evidováno v Petrovicích a Hošťálkovech; v obcích Zátor, Slezské Rudoltice, Lichnov a Dívčí Hrad je tento podíl nižší než 20% Vysoká, Rusín, Slezské Rudoltice a Petrovice mají více než čtyřprocentní podíl obyvatel „s vlastním zdrojem obživy“ Tabulka 23. OEA podle odvětví ekonomické činnosti , relativní údaje – 1.část


celkem 43604 105892 1276617 10294822

zemědělství, dobývání lesnictví a nerostných rybolov surovin 3,2 0,2 3,3 0,2 1,4 2,2 2,2 0,6

zpracovatelský obchod, průmysl a opravy mot. výroba vozidel a pohostinství elektřiny stavebnictví spotř. zboží a ubytování 15,0 4,0 4,6 1,6 16,5 4,6 4,4 1,8 13,9 3,7 5,5 1,8 14,3 4,4 5,4 1,9


Tabulka 24. OEA podle odvětví ekonomické činnosti, relativní údaje – 2.část


doprava, ostatní pošty, nemovitosti a veř. správa, zdravotnictví, veřejné a telekomunika peněžnictví a služby pro výzkum obrana, soc. osobní veterinární a ce pojišťovnictví podniky a vývoj zabezpečení školství soc. činnosti služby 3,3 0,7 1,6 3,0 3,1 3,8 2,0 2,9 0,7 1,5 3,2 2,9 3,2 2,2 3,1 3,4

0,8 1,1

2,2 2,5

0,1 0,2

2,8 3,1

2,7 2,7

2,8 2,8

2,3 2,6


nejvyšší podíly osob v zemědělství (přes 10%) mají Rusín, Hlinka, Slezské Rudoltice, Slezské Pavlovice a Heřmanovice; pod mikroregionálních 3,2% se vejdou pouze Krnov a těsně Býkov-Láryšov dobývání nerostných surovin je statisticky zřetelně zastoupeno pouze v Heřmanovicích (více obcí vůbec neeviduje) Brantice, Čaková, Heřmanovice a Zátor evidují 17 a více procent pracovníků ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny; pod 10% je v Bohušově a Dívčím Hradu Petrovice, Osoblaha, Lichnov a Hlinka mají 6% a více podíl zaměstnaných ve stavebnictví; nejméně je v Janově (2%) nad úrovní ČR je podíl zaměstnaných v pohostinství a v ubytování v Zátoru, Liptani, Petrovicích a Hlince; Býkov-Láryšov a Slezské Pavlovice takové pracovníky neevidují


- 21 -

Býkov-Láryšov zato drží primát v podílu osob, zaměstnaných v kategorii doprava, pošty a telekomunikace (6,8%) – v Rusíně takové pracovníky neevidují peněžnictví se věnují samozřejmě v Krnově, dále stojí za zmínku Lichnov a Brantice; 5 obcí neuvádí vliv malých čísel vynesl Býkov-Láryšov díky 5 zaměstnancům v nemovitostech a službách pro podniky na první místo v kategorii (jediný podíl vyšší než v ČR) ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení pracují významnější podíly osob v Hlince, Petrovicích a Rusíně (přes 6%) skoro dvakrát větší než celostátní podíl osob ve školství má Lichnov (5,2%); Slezské Pavlovice takové pracovníky neevidují zdravotnictví, veterinárním a sociálním činnostem se v Hošťálkovech a ve Městě Albrechtice věnuje dvakrát tolik osob než v ČR nebo v kraji (6%) i Slezské Pavlovice drží jeden maximální primát, a to v kategorii ostatních veřejných a osobních služeb (6,3%)

Pracovní místa v regionu Nejvyšší nominální počet zaměstnavatelů je podle šetření v obcích v sektoru služeb – jedná se ovšem o drobné živnostníky, kteří mimo Krnov dávají práci zhruba čtyřem stovkám lidí (více k službám viz kapitola „Úřady a služby“). O druhé místo se v obcích (po odečtení Krnova) počtem subjektů dělí zemědělství a průmysl, přičemž v devíti obcích je pouze zemědělství, ve dvou pouze průmysl, oba sektory jsou zastoupeny v jedenácti případech a ani jeden z uvedených subjektů není evidován ve dvou obcích. Nominálně pak podle šetření dává zemědělství práci zhruba stejnému počtu lidí jako služby, průmysl poskytuje o něco více než dvojnásobek pracovních příležitostí. Nejnižší počet subjektů i pracovních míst je ve stavebnictví. Tabulka 25. Zaměstnavatelé a zaměstnanci Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor Mikroregion KR

zemědělství zaměst. 1 30 2 N 1 20 1 1 13 1 36 1 20 1 14 1 1 2 40 1 8 6 78 2 20 N 1 70 3 22 N 3 20 N 2 1 20 1 25 1 16 1 65 34 518

průmysl N 2 N N 1 1 N N N 2 5 N 36 2 2 4 1 2 N N N N 3 1 2 64

zaměst. stavebnictví 1 N N N 25 N 21 N N 1 1 30 N 35 3 N 3771 13 33 N 82 N 308 2 6 N 8 N N N N 2 75 N 20 N 250 N 4664 23

zaměst. 20

20

30 431

47

25

573

služby 3 8 1 2 4 2 N 7 1 5 10 4 65 9 1 ? 2 N N N 8 7 5 12 N 156

zaměst. 8 1 5 4 2 6 35 5 25 7 3260 22 1 19

12 20 30 21 3483

Zdroj: šetření zpracovatele červen 2002


- 22 -

Nezaměstnanost v mikroregionu Míra nezaměstnanosti ve sledovaném období 1993 a 2002 povážlivě stoupla – nejvyšší byla v obou letech ve Slezských Pavlovicích a v Hlince, V obou případech se více než dvacetiprocentní nezaměstnanost v roce 1993 vyšplhala přes 30% o devět let později. Nejvyšší skok byl zaznamenán v Dívčím Hradě a v Lichnově (nárůst skoro o 17%). Nejnižší míru nezaměstnanosti v regionu dlouhodobě vykazují Hošťálkovy, do 11 procent je ještě v Čakové, Heřmanovicích, Úvalně a Zátoru. O sedmdesát procent se zvýšil počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Alarmující je nejvyšší podíl věkové skupiny 20-24 let mezi uchazeči o zaměstnání, následovaný skupinou 25-29 let a 50-54 let. Neméně znepokojivý je více než čtyřicetiprocentní podíl uchazečů v kategorii „střední odborné vzdělání (vyučen)“, poukazující na zřejmý nesoulad mezi profilem absolventů a potřebami praxe. Celostátním statistikám odpovídá malá úspěšnost lidí se základním vzděláním (praktickou školou) na trhu práce. Problémem je i nejvyšší podíl dlouhodobě (nad 24 měsíců) nezaměstnaných osob, u kterých dochází ke ztrátě pracovních návyků. Tabulka 26. Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti v obcích – 1993 a 2002

Bohušov Brantice Býkov – Láryšov Čaková Dívčí Hrad Hlinka Heřmanovice Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor Celkem z toho žen

Počet uchazečů o zaměstnání k 31.5.1993 k 31.5.2002 28 49 26 69 17 10 13 10 29 24 34 13 21 32 57 9 23 15 24 75 88 11 34 737 1 626 28 114 19 24 75 209 61 104 10 9 7 13 26 32 46 78 27 53 15 47 4 20 19 64 1 327 2 851 677 1 408

Míra nezaměstnanosti v% k 31.5.1993 k 31.5.2002 12,5 23,7 5 11,9 25,4 7,4 10,3 8,9 25,7 20,3 33,3 6,1 10,9 9,8 15,4 3 8,6 8,3 14,8 10,8 13 7,3 21 5,7 12,9 5,6 22,1 8,6 11,7 4,2 12 11,1 18,6 16,4 14,8 7,6 18,3 24,5 35,2 15,9 26,8 5,7 11,6 3,4 10,4 2,8 13,2 3,6 10,4 8,58 17,28

Zdroj: Úřad práce Bruntál

Tabulka 27. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 1993 a 2002 Období k 31.5.1993

Počet uchazečů na 1 volné místo 16,7

k 31. 5. 2002

28,3



- 23 -

Tabulka 28. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková kategorie

Procentuální podíl

do 19 let

5,90%

20 – 24 let 25 – 29 let 30 – 34 let 35 – 39 let 40 – 44 let 45 – 49 let 50 – 54 let 55 – 59 let Nad 60 let Celkem

15,30% 13,50% 11,80% 10,80% 11,10% 12,80% 13,50% 5,00% 0,30% 100%


Tabulka 29. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání Kvalifikace uchazečů Bez vzdělání Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání + praktická škola Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání (vyučen) Střední nebo střední odb. BM nebo BV ÚSV vzdělání ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské vzdělání (vědecká výchova) Celkem

Procentuální podíl 0,20% 0,20% 35,80% 0,10% 1,70% 42,80% 3,00% 2,50% 10,60% 0,40% 0,10% 1,20% 100%


Tabulka 30. Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců Celkem

Procentuální podíl 22,00% 17,40% 11,10% 7,30% 17,40% 24,80% 100%


Pohyb za prací Obyvatelstvo kraje se v porovnání vyznačuje vysokou mobilitou, kterou předstihuje celostátní statistiky. Mikroregion vykazuje zřetelně nižší čísla, jak vzhledem k vyjíždějícím za prací, tak k procentu vyjíždějících denně. Povinnost pracovat byla zrušena, povinná školní docházka ovšem platí, a tak (i vzhledem k vyššímu


- 24 -

podílu žáků, studentů a učňů a k situaci ve školství) okres a mikroregion registrují vyšší podíl vyjíždějících, přičemž soudě podle kategorie denní vyjížďky se na tomto primátu podílejí zejména studenti středních škol (více viz kapitola školství). Tabulka 31. Pohyb za prací a vzděláním

celkem 43604 105892 1276617 10294822


pracující 42,2 42,7 41,9 46,5

vyjíždí 34,5 36,4 40,3 39,6

z toho denně 73,7 71,6 84,6 82,5

žáci, studenti, učni 18,3 18,9 18,4 17,6

vyjíždí 38,4 41,4 31,2 36,0

z toho denně 67,2 65,0 75,4 74,0


rekordní (86,8%) vyjížďka za prací byla zaznamenána v Býkově-Láryšově, vyšší než 70 procent je dále ve Slezských Pavlovicích, Janově, Heřmanovicích, Branticích, Dívčím Hradě, Třemešné, Čakové, Krasově a Úvalně; nejnižší podíl osob vyjíždí za prací z Krnova denně z celkového počtu vyjíždějících cestuje za prací nejvíce lidí z obcí uvedených výše, k 90% se tato hodnota blíží ještě v Hošťálkovech 100% žáků, studentů a učňů vyjíždí z Hlinky, Petrovic, Slezských Pavlovic a Vysoké; nejnižší podíl opět v Krnově (24,2%) a dále v Jindřichově (34,3%)

Graf 5

Dojížďka do školy a do zaměstnání

z toho denně vyjíždí Česká republika

žáci, studenti, učni

Moravskoslezský kraj okres BR

z toho denně

Mikroregion KR

vyjíždí pracující 0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0



- 25 -

VI

-

EKONOMIKA

Rozpočty a daňové příjmy obcí Výše rozpočtů obcí mikroregionu s údaji o daňových příjmech celkem a o dotacích byla zkoumána během šetření v horizontu let 1999 – 2002. Pro možnost porovnání byly údaje přepočítány na jednoho obyvatele, přičemž za výchozí byl uvažován stav roku 2001. Tabulka 32. Rozpočty a daňové příjmy na jednoho obyvatele 1999-2002 obyvatel Petrovice 143 Rusín 147 Býkov - Láryšov 161 Slezské Pavlovice 190 Hlinka 238 Dívčí Hrad 275 Čaková 299 Vysoká 303 Janov 347 Krasov 347 Heřmanovice 411 Liptaň 448 Bohušov 462 Slezské Rudoltice 669 Hošťálkovy 680 Holčovice 758 Úvalno 961 Třemešná 974 Lichnov 1096 Osoblaha 1169 Brantice 1179 Zátor 1190 Jindřichov 1576 Město Albrechtice 3655 Krnov 25926 Mikroregion průměr

rozpočet 2002 rozp. 2001 rozp. 2000 rozp. 1999 13217 16944 9755 29231 24401 18435 12517 16592 6646 4907 6248 3478 7553 5758 9195 9379 10378 10702 8239 7706 9120 19975 17309 56880 6749 7602 10033 11351 7921 10224 8040 8713 11741 14055 11968 28916 8882 12637 24937 49110 8591 7674 5925 8382 6306 4592 5931 3308 8600 12790 12623 0 7477 5931 0 5157 6743 4596 0 7134 11286 12332 16186 16397 5473 9102 9992 6457 4992 7029 4697 4818 12274 29536 10659 16159 23169 41317 21310 19666 7069 6422 3444 4574 7022 18082 12196 11165 14225 15768 10161 10927 13794 13659 0 28963 13948 15059 17733 16265 10303 13005 9964 15229

daňové 2002 6399 10422 4391 4816 5324 4582 4291 5363 6303 0 5326 4310 5000 4607 4069 5144 4265 4502 4923 4962 4345 4736 4578 4895 5302 4914

daňové 2001 6615 7558 3211 5063 5399 7244 4070 5050 5130 7447 4577 3348 5567 3628 4187 4887 4386 4476 4641 4970 4033 4514 4376 5200 4814 4976

daňové 2000 4434 5667 2621 3642 4315 5062 3716 5155 2452 4104 3345 2828 3061 0 0 3694 3196 2644 2625 4031 3138 2969 2936 0 4969 3224

daňové 1999 3811 6224 2261 3221 3693 2004 3946 4795 2671 8084 3226 2520 0 2673 3306 5270 2613 2579 2834 2822 2960 3112 2700 3789 4227 3414


nejvyšších hodnot rozpočtu na obyvatele dosahovala podle šetření dlouhodobě Osoblaha extrémně vysoké hodnoty byly zjištěny v letech 2001 u Osoblahy (41317 Kč) a 1999 u Krasova (49110 Kč) a Dívčího Hradu (56880 Kč) nejnižší hodnoty vykazují Liptaň, Třemešná, Býkov – Láryšov, Hošťálkovy a Úvalno nejvyšší daňové příjmy obecního rozpočtu mají dlouhodobě v Rusíně, výrazně nejvyšší v roce 1999 měl Krasov o nejnižší daňové příjmy rozpočtu ve sledovaných letech „soutěžily“ obce Hošťálkovy, Býkov-Láryšov, Janov a Dívčí Hrad


- 26 -

Vývoj obecních rozpočtů na jednoho obyvatele 1999-2002

Graf 6 45000 40000 35000

Rusín

30000

Liptaň

25000

Úvalno

20000

Třemešná

15000

Mikroregion průměr

Osoblaha

10000 5000 0 rozpočet 2002

rozp. 2001

rozp. 2000

rozp. 1999


Tabulka 33. Dotace obecním rozpočtům na jednoho obyvatele 1999-2002 Petrovice Rusín Býkov - Láryšov Slezské Pavlovice Hlinka Dívčí Hrad Čaková Vysoká Janov Krasov Heřmanovice Liptaň Bohušov Slezské Rudoltice Hošťálkovy Holčovice Úvalno Třemešná Lichnov Osoblaha Brantice Zátor Jindřichov Město Albrechtice Krnov Mikroregion průměr

dotace 2002 1692 1088

dotace 2001 1385 6476 1242 6011 1647 5844

dotace 2000 1664 1565 484 221 1445 4011

dotace 1999 22657 245 317 316 1592 26022

1172

1568 3202

730 45

2122 22323 39043 1455 51

602 166 1273 129 367 3193 17780

888 51 2654 185 409 1595 3040 355 21811 34530

1653 4553 17271 1251 49 4359

577 4141 6212 3953 2956

10087 5088 6112 6118 4812

26842 2433 1498

1172 1451 511 1901 15315 5422 2441 5457 2888

459 690 4483 2139 500 8739 14802 5522 3951 17533 3411 7135



- 27 -

Největší zaměstnavatelé a významné firmy v mikroregionu Vedle Profilu mikroregionu byl v rámci analýz zpracován tzv. Průzkum podnikatelského prostředí, ve kterém byli starosty obcí osloveni vybraní podnikatelé, aby odpověděli na otázky ve zvláštním dotazníku (výsledky viz samostatný dokument). Respondenti dohromady zaměstnávají necelých 6500 osob, z čehož je cca 5700 v Krnově. Následující tabulka proto přináší informaci o všech dotázaných firmách v obcích a pouze o největších zaměstnavatelích za Krnov. Tabulka 34. Podnikatelé, oslovení v Průzkumu podnikatelského prostředí Bohušov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Janov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Slezské Rudoltice Zátor

Josef Vendolský Agro (28), ID Stav (19) Halouzka Miroslav (19) Dagmar Válková (2) JHF sro (21), Bovine (13), Veterinární ambulance Karel Škola (32) Restaurace U Jana, Kamnářství Zemědělská farma - agroturistika Krnovské opravny a strojírny (558), Santa nápoje (355), Dakon (350), Strojosvit (230), SKS Metal (201) Kovonax (34) Liptex Miroslav Parobek (72), Farník Miroslav (10) Capacco (22), Ondřej Maršalský (20) Havlík Opal (29) Rekreační a rehabilitační středisko Agroslužby (9) Iktus (200), Agrozat (62),

Zdroj: Průzkum podnikatelského prostředí


- 28 -

VII

- ŠKOLSTVÍ

Se stabilizací obyvatel velmi úzce souvisí nabídka možností vzdělávání. Spádovost Krnova i v této oblasti je z tabulky více než patrná. Kromě základních škol nabízí město i následující střední školy: Gymnázium, pedagogickou, zdravotnickou, integrovanou dopravy a cestovního ruchu, soukromou uměleckou varhanářskou, SOU a SOŠ, technické odborné učiliště. Zásadním problémem venkovských úplných základních škol je nedostatek kvalifikovaných učitelů, příznivé nejsou ani demografické trendy, které při současném systému financování škol mají za následek velké nároky na rozpočty obcí. Nesplnění zákonného minima žáků znamená ztrátu finančního příspěvku od státu, což může nakonec vést až ke zrušení školy. V souvislosti s pokračující reformou státní správy budou školy postupně získávat právní subjektivitu, což se pro menší zařízení jeví jako problematické nařízení – které ovšem umožňuje alespoň slučování souvisejících kapacit do jednoho subjektu. Tabulka 35. Školská zařízení v mikroregionu Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

MŠ 1 1

1. Stupeň do 3. třídy 1

9letka

SŠ

1 1 1 1 1 1

1 1 1

11 1 1 1 1

2

1 1 1 1 1

1

5 1

7

1 1

1

1 1 1



- 29 -

VIII

- ÚŘADY A SLUŽBY, KULTURA A SPORT

Tabulka 36. Banky, obchody, úřady, zdravotnictví, spolky a sport Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka

banka ČS

Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

obchod 2 6 Po 2 2 SZ, C 1

úřad OÚ OÚ oú OÚ OÚ OÚ OÚ

zdravotnictví (Osoblaha) Pr, Zub, Dět

7 3

OÚ OÚ, P

1 DP

1 N ČSŽ, H SCH, SV, ČČK, H H, Z

OÚ, P OÚ, P OÚ

(Jindřichov) 2 1

4 3

Po, Dr, El 10 1 1 1 3 5 3 6

*) OÚ OÚ OÚ, ÚP, RSSP OkÚ 3 OÚ OÚ OÚ OÚ OÚ OÚ OÚ

**) Zub, Dět, OL 2 2 Pr, Amb, Nem 3

Po, Te, Ob

OÚ

5 5 1 ČS, ČSOB, 14 nad 2O KB zam. 4 2 ČS, PS

DP (Osoblaha)

(Osoblaha) 2 3 1

spolky H, R, M, S 2 H

41 H, SZP M, H, RoD Z, M, H, R 4

M H, M, SV 3 H, SCHDZ 3 H, ČČK, RoD, M, OL, Dět, Zub SV

sport FB, TK, Ko FB, TK, TC víceúčel. hř. víceúčel. hř., Ko víceúčel. hř. FB, VB FB

sport. oddíl FC 3

FB, TC 2 FB, LV, TC, VB víceúčel. hř., FB, Ko, TC TC, 2 FB 1 5 FB, AS, ZS, TK, Ft, Ku, PB, Ko, MG, SQ FB, 2 TK, TC FB, TC, LV 2 TC, 2 FB, TK, Ko, VB FB, TK,VB, TC, Ko FB, TK ST, Kul, Šip, FB FB, VB FB, Ku, TK, TC, Ko FB, TK, VB, TC TC, FB, Ko, LV FB, TK, TC

TJ Tatran FC

FC TJ Sl. Pavlovice FC, T 2 FC 1

FB, Há, TC, AH

FC Sokol

TJ Start Janov 3

23 TJ Sokol TJ Sokol FC Avizo, FC Hynčice, ST, T 3


ČS = Česká spořitelna KB = Komerční banka PS = Poštovní spořitelna SZ = spotřební zboží C = cukrárna Po = potraviny Dr = drogerie El = elektro Te = textil Ob = obuv OÚ = obecní úřad ÚP = Úřad práce RSSP OkÚ = referát státní sociální podpory Okr. úřadu

DP = dětská poradna Pr = praktický lékař Dět = dětský lékař Zub = zubní lékař OL = obvodní lékař Amb = ambulance Nem = nemocnice FB = fotbalové hřiště VB = volejbalové hřiště TK = tenisový kurt LV = lyžařský vlek TC = tělocvična AS = atletický stadion ZS = zimní stadion


- 30 -

Ft = fitness kluby Ku = kuželky PB = plavecký bazén Ko = koupaliště MG = minigolf SQ = squash Kul = kulečník Šip = šipky Há = házená H = hasiči R = rybáři S = sportovci

M = myslivci SCH = svaz chovatelů SV = svaz včelařů ČČK = český červený kříž Z = zahrádkáři FC = fotbalový klub SZP = sdružení zdravotně postižených RoD = rodiče dětem ST = stolní tenis T = tenis SCHDZ = svaz chovatelů drobného zvířectva

*) Úřady v Krnově: Finanční, Katastrální, Celní, Práce, OHK, Okresní soud, OkÚ – SSP, památková péče, Dopravní inspektorát, Městský úřad **) Zdravotnictví v Krnově: Nemocnice, poliklinika, zdravotnická záchranná služba, pohotovocost pro děti a dorost, Plicní léčebna Ježník, privátní praxe – alergologie, gynekologie, kožní, oční, fyzioterapie,, gastroenterologie, logopedie. ortodoncie, rehabilitace, pro děti a dorost, pro dospělé, zubní ordinace a laboratoř Tabulka 37. Kulturní zařízení a pravidelné akce Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková

kulturní zařízení (kapacita) kulturní sál (120) mimo provoz kulturní dům (150) sál (80) 1 kulturní dům (250)

Dívčí Hrad hotel (140) Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov

Krnov Lichnov

kulturní dům (100) kulturní dům (120) víceúčelová budova (80) v rekonstrukci tělocvična (200) mateřská škola koncertní síň, divadlo, kino, galerie, Dům dětí a mládeže kulturní dům kulturní dům (300)

Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká

kino (250) mimo provoz videoklub (60) podium (200) sál (100) kulturní dům (150) kulturní dům (120) sál (50) kulturní dům (120) kulturní dům (300) kulturní dům (250) sál (200) a sál (100) kulturní dům, letní kino

Zátor

kulturní, společenské a sportovní akce ples starousedlíků, fotbalová utkání fotbalový turnaj, dětský den fotbalový turnaj, dětský den, vítání občánků fotbalový turnaj, obecní bál, den matek, mikulášská nadílka, lampionový průvod,vánoční besídka Den obce, fotbalový turnaj, taneční zábava, den matek, mikulášská nadílka, lampionový průvod,vánoční besídka den matek, plesy, dětský karneval fotbalový turnaj, pochod k osvobození fotbalový turnaj, den matek, mikulášská nadílka, vítání občánků turnaj minifotbal, vánoční besídka, jarmark, dětský den, drakiáda, dožínky Dětský den, vítání občánků, fotbalový turnaj, vystoupení kynologů hudební festival, sportovní gymnastika, Skol Cup, Cvilínské šlápoty, Den země, Majáles, Hornoslezský půlmaratón, Přehlídka mladého tance, Česko-německý týden, Den železnice, Hrouzovka, vánoční trhy… diskotéky, obecní bál, vítání občánků, turnaj v kopané a v nohejbale, lyžařské závody pro děti, karneval na lyžích obecní ples, vánoční trhy, vítání občánků, dětský den, mikulášská nadílka, fotbalový, tenisový a nohejbalový turnaj den matek, plesy, dětský karneval den matek, plesy, dětský karneval mezinárodní poutě, mikulášská nadílka, vítání občánků den matek, den dětí, pouť den matek, den dětí, vítání občánků fotbalový a volejbalový turnaj, plesy, vítání občánků, besídky den dětí, oslavy založení, turnaj stolní tenis Benátská noc, mikulášská nadílka, den dětí, turnaj v kopané obecní ples, vítání občánků, dětský den, mikulášská nadílka, fotbalový turnaj

Zdroj: Městský úřad Krnov


- 31 -

IX

-

INFRASTRUKTURA

Podíl plynofikovaných bytů v Moravskoslezském kraji je výrazně vyšší, než podíl v ČR; okres Bruntál naopak vykazuje zřetelně nižší míru plynofikace, situace v mikroregionu odpovídá celorepublikovému údaji. I vybavenost bytů vodovodem je v kraji vyšší než na ostatních úrovních, které si víceméně odpovídají. Teplou vodu z dálkového zdroje má v mikroregionu k dispozici nejmenší podíl bytů ve srovnání s ostatními úrovněmi. Tomu odpovídá naopak vysoké procento bytů, které ohřívají teplou vodu v domácím bojleru, nejvyšší podíl je i u kategorie „jiný“ způsob získávání teplé vody a bohužel i u kategorie „bez teplé vody“. Podíl domů, vybavených vodovodem, odpovídá ostatním úrovním (v kraji mírně vyšší). V mikroregionu a v okrese je nižší podíl domů, napojených na kanalizaci. Podíl domácích čističek je víceméně stejný, ovšem procento domů, využívajících jímku nebo žumpu, je vzhledem k výše uvedenému pochopitelně vyšší. Procento domů bez kanalizace a jímky je mírně vyšší, než v ČR. Plynofikována je přibližně stejná část domů jako na celostátní úrovni, v porovnání s okresem je tento podíl zřetelně vyšší, v porovnání s krajem naopak nižší. Tabulka 38. Vybavenost bytů: plyn, voda – relativní údaje

Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptáň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor Mikroregion KR okres BR Moravskoslezský kraj Česká republika

plyn ano 6,1 24,9 16,0 8,9 0,0 0,7 0,0 21,2 1,2 2,3 28,1 5,1 88,1 51,8 9,0 48,2 1,4 3,6

35,2 73,4 0,9 20,5 64,9 55,4 79,7 64,1

ne 92,1 74,6 82,0 90,0 100,0 91,2 100,0 77,2 97,0 97,7 70,3 89,8 11,4 48,2 90,3 50,8 98,3 96,4 96,5 100,0 100,0 63,0 26,6 99,1 78,3 34,3 43,8 19,7 34,9

vodovod v bytě 97,0 96,0 92,0 100,0 98,0 93,4 100,0 94,6 95,3 97,7 96,7 92,4 99,7 96,4 93,5 97,9 99,7 91,1 91,2 98,5 97,6 96,4 100,0 95,3 97,0 98,6 98,7 99,2 98,5

mimo 0,3

0,7 0,4

bez 1,2 3,8 6,0 2,0 2,2

1,4 0,6

4,2 4,1 2,3 1,8 2,5 0,1 3,0 5,8 1,1 0,3 3,6 3,5 1,5 1,0 1,2

0,9 0,3 0,2 0,2 0,2 0,3

3,7 1,5 0,8 0,7 0,3 0,7

1,0 0,8 0,1 0,6 0,6 0,3 0,0 5,4 1,8

teplá voda dálkový 0,6 0,3

0,6 3,1 40,6 0,3 11,3 39,6

9,6

27,4 31,3 47,0 35,3

bojler 87,8 75,4 60,0 72,2 84,8 63,5 95,1 68,7 68,6 72,0 70,7 63,6 46,1 81,0 76,8 70,1 53,1 64,3 71,9 97,1 74,5 68,4 92,2 83,2 65,9 56,0 53,8 43,0 53,1

jiný 3,0 16,1 22,0 21,1 12,1 26,3 2,5 21,6 19,5 17,4 17,8 19,5 9,4 10,4 11,0 12,4 5,9 16,1 15,8 11,5 20,5 6,8 5,6 27,5 11,4 10,4 6,8 6,6

bez 6,1 8,3 16,0 6,7 3,0 5,1 2,5 8,5 10,1 10,6 7,8 13,6 3,6 8,3 11,6 5,4 1,1 19,6 8,8 2,9 4,3 9,3 1,0 11,2 4,8 4,8 3,9 2,8 4,1



- 32 -

největší podíl bytů vybavených plynem je v Krnově a v Úvalně byty v obcích Dívčí Hrad, Hlinka, Slezské Pavlovice a Slezské Rudoltice jsou bez plynu Čaková, Hlinka a Úvalno mají stoprocentní vybavenost bytů vodovodem, nejnižší je v Petrovicích (nejvyšší podíl mimo byt) největší podíl bytů bez vodovodu je v Býkově – Láryšově a v Liptáni v Krnově a Osoblaze jsou výrazně nejvyšší podíly bytů, využívající teplou vodu z dálkového zdroje nejvíce bytů ohřívajících vodu v bojleru je v Hlince v Heřmanovicích je největší procento bytů, které si obstarávají teplou vodu jinak skoro pětina bytů v Petrovicích je bez teplé vody Tabulka 39. Vybavenost domů: voda, kanalizace, plyn – relativní údaje vodovod v kanalizace domácí domě mimo dům bez vod. přípojka čistička Bohušov 95,5 1,8 1,8 0,9 Brantice 95,4 4,6 1,2 0,9 Býkov - Láryšov 88,4 7,0 9,3 2,3 Čaková 100,0 2,6 Dívčí Hrad 95,0 5,0 7,5 2,5 Heřmanovice 93,3 2,9 5,7 Hlinka 100,0 6,0 Holčovice 92,4 1,6 4,9 1,6 Hošťálkovy 95,8 4,2 22,2 2,1 Janov 98,3 1,7 4,3 Jindřichov 97,0 0,3 2,4 1,2 0,9 Krasov 91,3 6,5 1,1 Krnov 99,4 0,3 73,0 0,4 Lichnov 95,5 0,8 3,7 1,6 2,9 Liptáň 92,2 7,8 2,3 Město Albrechtice 97,9 0,3 0,9 19,4 3,1 Osoblaha 99,2 0,8 46,1 1,6 Petrovice 95,8 4,2 6,3 Rusín 90,2 4,9 9,8 Slezské Pavlovice 97,4 2,6 2,6 Slezské Rudoltice 98,1 1,9 1,9 1,9 Třemešná 97,3 0,8 3,5 2,0 Úvalno 100,0 80,8 Vysoká 93,8 1,2 4,9 4,9 1,2 Zátor 96,3 2,0 3,1 1,0 Mikroregion KR 97,6 0,1 1,6 37,8 1,2 okres BR 97,6 0,1 1,6 37,7 1,3 Moravskosl. kraj 98,7 0,1 0,7 41,2 1,3 Česká republika 97,7 0,2 1,4 52,5 1,2

žumpa, bez kan. a jímka jímky plyn ano 94,5 11,8 95,1 2,8 34,9 76,7 7,0 25,6 97,4 20,5 85,0 5,0 86,7 2,9 5,7 94,0 2,0 91,8 4,9 29,3 74,3 1,4 92,4 95,7 5,2 95,5 2,1 22,1 92,4 3,3 28,3 25,9 0,2 85,9 91,8 3,7 56,3 92,2 5,5 11,7 76,4 58,6 50,8 1,6 3,9 89,6 4,2 2,1 80,5 4,9 94,9 2,6 91,6 4,7 91,8 38,0 19,2 77,6 88,9 4,9 1,2 92,9 1,4 12,2 59,0 1,2 56,1 59,0 1,1 44,1 56,2 0,4 69,7 44,2 1,0 56,6

ne 84,5 64,5 69,8 79,5 97,5 89,5 98,0 69,0 94,8 77,3 67,4 13,7 43,7 88,3 40,2 95,3 97,9 95,1 100,0 100,0 60,0 22,4 98,8 86,1 42,9 54,8 29,6 42,3


kompletní vybavenost domů vodovodem je zjištěna v Čakové, Hlince a Úvalně, nejmenší podíl domů s vodovodem je v Liptáni (92,2%) nejvyšší procento domů, vybavených kanalizační přípojkou, najdeme v Úvalně (80,8%) a podle očekávání v Krnově (73%) domy bez kanalizační přípojky jsou hlášeny v Čakové, Holčovicích, Krasově a v Heřmanovicích, Hlince, Petrovicích, přičemž tři posledně jmenované částečně řeší tuto situaci vyšším podílem domů vybavených domácí čističkou ve 14 obcích je více než 90% domů vybaveno žumpou nebo jímkou (v Čakové 97,4%), nejvyšší procento domů bez kanalizace a jímky je v Býkově-Láryšově (7)


- 33 -

nejvyšší podíl domů, napojených na plyn, je v Hošťálkovech (92,4%), dále v Krnově (85,9%) a v Úvalně (77,6%); 100% domů bez plynu vidíme ve Slezských Pavlovicích a Slezských Rudolticích Tabulka 40. Údaje o sítích – šetření v obcích 2002 vodovod napojených Bohušov A 68 Brantice A 135 Býkov - Láryšov N Čaková N Dívčí Hrad A 3 Heřmanovice A 70 Hlinka A 50 Holčovice N Hošťálkovy A 63 Janov A 140 Jindřichov A 385 Krasov A 130 Krnov A 23440 Lichnov A 140 Liptaň A 112 Město Albrechtice A 600 Osoblaha A 116 Petrovice A 79 Rusín A Slezské Pavlovice A 17 Slezské Rudoltice A 50 Třemešná A 373 Úvalno A 310 Vysoká A 70% Zátor A 210

kan. + ČOV N N N N N N N N A N A N A N N A A N N N N N A N A

napojené

42

22520

110 12

300 26

plyn N A N N N N N A N N A N A A N A N N N N N A A N A

elektro el. v zemi Telecom Tel. v zemi vrchní % % vrchní % % 95 5 3 97 90 10 25 75 80 20 50 50 100 N N 100 100 N 10 90 95 5 20 80 100 100 80 20 20 80 85 15 75 25 100 10 90 95 5 10 90 100 N 100 55 45 N 100 100 N N 100 95 6 10 90 90 10 5 95 85 15 N 100 100 N 10 90 95 5 100 N 100 N N 100 90 10 10 90 99 1 40 60 100 N N 100 100 N 20 80 65 100 20 80


Pitná voda Obce v mikroregionu jsou buď napojeny na veřejný vodovod, nebo jsou zásobeny kombinací účelových vodovodů bývalých státních statků, domovních a veřejných studní a vodovodů ve správě obcí.. Skupinový vodovod Krnov je zásobován z místních bohatých zdrojů podzemní vody Zlatá Opavice a Kostelec. K vodárenské skupině Krnov lze přiřadit i zdroje Úvalno (jde ovšem o problematickou záležitost, neboť se nacházejí v hraniční poloze) a přípravu připojení Brantic. Vodovod Vysoká v kombinaci s novým zdrojem Třemešná zásobují obce Dívčí Hrad, Hlinka, Jindřichov, Liptaň, Osoblaha a Vysoká. Vodárenská skupina M. Albrechtice se skládá ze samostatných vodovodů. Obrovské škody na zdrojích pitné vody způsobily povodně v roce 1997. Zásadně se projevila nevhodnost spoléhání na vlastní zdroje – studny, které byly většinou kontaminovány. Dostavba sítě veřejných vodovodů v mikroregionu se jeví jako nezbytnost.

Plyn, elektřina Studie plynofikace okresu Bruntál byla zpracována v roce 1993 – posuzuje reálné možnosti rozšíření plynovodů ve vazbě na ekologické potřeby území a technické možnosti dodavatele. Územím vede středotlaké vedení po trase Úvalno – Krnov – Krásné Loučky – M.Albrechtice – Třemešná – Jindřichov – Janov – Petrovice. Plynofikace okresu má probíhat ve třech etapách, přičemž první a druhá etapa je prakticky dokončena. Specifickým problémem je plynofikace na Osoblažsku – zajímavou možností je napojit tyto obce na sousední Polsko (další údaje viz tabulka).


- 34 -

Rozhodující význam pro zásobování území elektřinou má distribuční soustava 110 kV, sestávající z napájecích uzlů (el. sítě vysokého napětí) a přenosových tras. V mikroregionu jsou dva takové uzly: Krnov – Česká Ves a Odbočka Třemešná. Zesílení rozvodných sítí a trafostanic je žádoucí, neboť nedostatečná kapacita rozvodů a překročená životnost sítí jsou jedním ze zásadních limitujících faktorů rozvoje (další údaje viz tabulka).

Centrální zásobování teplem Ve městě Krnov je část potřeby tepelné energie zabezpečována prostřednictvím soustavy centrálního zásobování. Hlavním zdrojem soustavy je zdroj s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie v centru města Krnov na ulici Revoluční. Špičkový zdroj na sídlišti Pod Cvilínem je zdrojem doplňkovým a umožňuje rychlou reakci na potřeby soustavy. Výhodou je propojení obou zdrojů. Celkový instalovaný tepelný výkon je 113,7 MW. Délka primárních sítí je cca 14 000 m , délka sekundárních sítí je cca 6 000 m. K soustavě je připojena většina průmyslových firem ve městě, školy, zdravotnická zařízení, obchody a cca 4 000 domácností. Vlastník zdrojů tepla a provozovatel tepelných sítí v Krnově je Dalkia Morava, a.s. – divize Krnov.

Telekomunikace Klasickou telefonní síť, která je základem komunikační infrastruktury, provozuje Telecom. V roce 1996 byla v Krnově dána do provozu nová řídící digitální ústředna typu HOST. Územím mikroregionu vede optický vysokokapacitní kabel Ostrava – Krnov – Bruntál (údaje viz tabulka). Stále roste počet uživatelů mobilních telefonů tento trend je pouze mírně ovlivňován sociální situací obyvatel. Pokrytí je celkem dobré, potíže nastávají jen místy v údolích – specifickým problémem je přesah silného signálu z polské strany, který automaticky přeladí přístroje s aktivovanou službou roaming.

Doprava a dopravní obslužnost Silniční doprava Komunikací nadregionálního významu je v mikroregionu silnice č. I/45 Šternberk – Bruntál – Krnov – Glubczyce, kde jsou investičními prioritami přestavba silnice Bruntál – Zátor a obchvat Krnova (souvislost se záměrem rozšíření hraničního přechodu Krnov). Tento tah umožňuje nejrychlejší spojení s dálnicí na Prahu (silnice pro motorová vozidla Olomouc – Brno). Směrem na jihozápad od Krnova vede I/57 Krnov – Úvalno – Opava. Regionálně významná je komunikace II/458 Krnov – Město Albrechtice, která směřuje k hraničnímu přechodu Vysoká, Bartultovice – Trzebina, Prudnik a v současné době (červenec 2002) je v rekonstrukci při zachování omezeného provozu. Silnice druhé třídy v mikroregionu doplňují II/457 Petrovice – Jindřichov – Osoblaha, II/453 Holčovice – M. Albrechtice a II/459 Lichnov – Krnov. Velká část mikroregionu je tak odkázána na silnice třetí třídy. V roce 2001 bylo ze zástupců pověřených obcí v okrese Bruntál ustaveno Sdružení k opravám a údržbě komunikací, zaměřené na nápravu špatného stavu silnic II. a III. třídy. Členy Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 – I/57 (HP Bartultovice, dálnice D 47 a polská A4) jsou vedle obcí mikroregionu obce Opavska, město Ostrava, Dopravoprojekt Ostrava a Sdružení pro obnovu a rozvoj severní Moravy a Slezska. Z akcí, zařazených do Programu investiční výstavby Ministerstva dopravy a spojů na rok 1997-2000 s výhledem do roku 2005, se mikroregionu týkají: Zátor – Nové Heřmínovy, obchvaty Krnova a Města Albrechtic, Jindřichov – Janov. Železniční doprava Železniční síť byla dobudována především na konci 19. a začátkem 20. století - všechny tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované. Přeprava po železnici má regionální význam, na řešeném území se nacházejí tratě č. 290 Krnov – M. Albrechtice – Glucholazy a č. 310 Olomouc – Bruntál – Krnov. Zvláštností je úzkorozchodná dráha z Třemešné do Osoblahy. Pravidelná doprava na ní byla zahájena v roce 1898. Trať je dlouhá 20,3 km a rozchod je 760 mm. Poslední jízda vlaku s parní lokomotivou v roce 1960, dnes 4 lokomotivy řady 706. Hraniční přechody Hranice mikroregionu s územím Polské republiky má délku 86 km. Silniční přechod Vysoká, Bartultovice – Trzebina, Prudnik byl původně schválen pro malý pohraniční styk, od roku 2002 slouží nová celnice silniční dopravě bez limitu tonáže pro nákladní vozy. Klasickým hraničním přechodem je Krnov – Pietrowice. Malému pohraničnímu styku slouží od roku 1996 silniční přechod Osoblaha – Pomorzowicki, od poloviny 2001 i pro osobní automobily. Další přechody pro MPS jsou Rusín – Gadzowice, Linhartovy – Lenárcice a Úvalno – Branice. Mikroregion se nachází v tzv. pásmu malého pohraničního styku.


- 35 -

Využití železničních přechodů je vázáno na aktivitu a zájem polské strany – jedná se o Mikulovice – Glucholazy a Krnov – Pietrowice. Problematikou se zabývá ustavená pracovní skupina pro dopravu a překračování hranic česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. V centru zájmu pracovní skupiny je rozšíření provozu na železničních hraničních přechodech o osobní dopravu (Jindřichov – Glucholazy – Mikulovice). Za účelem stanovení podmínek odbavování osob jsou organizovány schůzky celních a pasových orgánů, územní samosprávy a představitelů ministerstev.

Letecká doprava Nejbližší mezinárodní letiště je v Mošnově u Ostravy – předním regionálním letištěm je krnovské letiště ve vlastnictví Aeroklubu Krnov. Slouží zejména sportovním účelům, dále k protipožární prevenci, ochraně rostlin (zemědělství a lesnictví), vyhlídkovým letům a podnikatelům. Od roku 1994 má statut veřejného vnitrostátního letiště. Je zpracována Koncepce rozvoje areálu. Dopravní obslužnost Rozhodující roli hraje autobusová doprava, provozovaná ČSAD Bus a.s. Ostrava (Connex Morava a.s.) a Osoblažskou dopravní společností. Zajištění obsluhy okrajových částí s nízkou frekvencí cestujících je jako všude jinde velmi ztrátové. Přestože se lidé byli nuceni vyrovnat s rušením spojů a stoupajícími cenami, je fenomén dopravní obslužnosti nadále obcemi považován za faktor, posilující vysídlování obyvatelstva. Existuje velmi úzká provázanost mezi počtem linek, jízdním řádem a pracovními příležitostmi.


- 36 -

X

-

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životní prostředí v mikroregionu lze označit za velmi kvalitní a zachovalé – jednak je to důsledek málo rozvinutého průmyslu mimo Krnov a dále je zde nadprůměrný rozsah zelených ploch a lesů. Územní systémy ekologické stability jsou určeny ve formě zvláště chráněných území (přírodní rezervace Krasovský kotel, Radim a Velký Pavlovický rybník, přírodní památky Liptaňský bludný balvan, Staré hliniště a Orlík u Dívčího Hradu), regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů (Cvilín, Guntramovice, Údolí Osoblahy, Městský les, Vysoká).

Ovzduší I stav ovzduší je v mikroregionu velmi dobrý, což dokládá i výskyt léčeben a dalších zařízení pro lidi s poruchami dýchacího ústrojí (M. Albrechtice). K jeho znečišťování přispívají místní zdroje (spalování nekvalitního hnědého uhlí), automobilová doprava (nárůst intenzity na II/458) a v neposlední řadě dálkové přenosy z vnějších zdrojů (projevuje se spíše ve vyšších polohách). Rozptylová studie okresního úřadu prokázala, že k překračování stanovených imisních limitů dochází pouze ojediněle u oxidu siřičitého, a to jenom v Bruntále. Na kvalitu ovzduší by měla dále pozitivně působit pokračující plynofikace.

Vodní zdroje Ochrana povrchových a podzemních zdrojů pitné vody je prioritou vodohospodářů – jakost vody je sledována Povodím Odry v Ostravě, přičemž většina toků je na pětistupňové škále zařazována do II. třídy jakosti. Na zlepšení ochrany vod jsou zaměřeny následující plánované investice: Krnov – rozšíření kanalizace a intenzifikace ČOV (výhledový zdroj Úvalno a čistota Opavy) Jindřichov – kanalizace a ČOV (prameniště Vysoká) Třemešná - kanalizace a ČOV (10 km sběračů a 2 čističky) M. Albrechtice – ČOV Hošťálkovy - kanalizace a ČOV Osoblaha – rekonstrukce stávající nebo výstavba nové ČOV Krasov - kanalizace a ČOV Vysoká - kanalizace a ČOV V mikroregionu jsou vyhlášena tato pásma hygienické ochrany: Bartultovice (3), Vysoká, Jindřichov (3), Janov, Osoblaha, Hynčice (2), Třemešná, M. Albrechtice (4), Hošťálkovy (4), Krnov (2), Úvalno (4), Zátor – Loučky. V roce 1995 bylo na obnovu malých vodních ploch věnováno 16,5 mil. Kč (v mikroregionu Bohušov, Čaková, Jindřichov a Brantice) Obec Bohušov Brantice Býkov - Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň

Vodní tok, plocha, zdroj Osoblaha, rybníky (největší 2,5 ha) Opava, rybník Čížina, Hájnický potok, Černý potok, Suchý rybník 1,5 ha rybník Osoblaha, 2 rybníky Opavice (Zlatá a Černá) Opavice, Ptačí potok, Sokolí p., Jelení p., Kobylí p., Komorský p. Kobylí potok, Opavice, Krasovka Petrovický potok Petrovický potok, Stříbrný p., Svinný p., Železný p., Černý p. Krasovka Opava, Opavice Čížina Liptaňský potok


- 37 -

Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Vysoká Zátor

Opavice, Láčský potok Osoblaha Petrovický potok Hrozovský potok 2 rybníky; kyselka Lužná, Rudoltický rybník Mušlov Petrovický potok, Hraniční p. Opava, Hradský potok, Čakovka, Zátorský p.; kyselka

Odpady Podle platné legislativy se původci komunálního odpadu dělí na občany a právnické a fyzické osoby (podnikatele) – obec se stává původcem v okamžiku uložení odpadu do určené nádoby. Novela zákona o odpadech z roku 1998 uložila obcím povinnost třídit nebezpečné složky komunálního odpadu a zřídit pro občany za tímto účelem tzv. sběrný dvůr. Logickou součástí je povinnost zajistit dostatečný počet sběrných nádob a následně se postarat o likvidaci, případně využití separovaného odpadu. V okrese Bruntál jsou tři moderní skládky TKO – řízená Dvorce Rejchartice, Malá Štáhle a Horní Benešov. Pro původní skládky, které byly ke 31.7.1996 uzavřeny, jsou zpracovány projekty rekultivace (Úvalno, Krnov, Krasov, Holčovice, Zátor, M. Albrechtice, Liptaň, Slezské Rudoltice , Rusín 2x, Osoblaha, Hlinka, Dívčí Hrad, Jindřichov, Janov). Rekultivovaná skládka je v Krnově (který sváží převážnou část odpadu stejně jako další obce na skládku do Holasovic). Novela, která změnila způsob platby za odvoz TKO (tzv. kapitační), měla v některých městech ČR za následek zřetelný nárůst objemů odpadu, podle údajů z Krnova však tento efekt není patrný.


- 38 -

XI

-

CESTOVNÍ RUCH, PAMÁTKY

Mikroregion lze z hlediska cestovního ruchu zhruba rozdělit do tří částí: zvláštní postavení má díky kapacitám a infrastruktuře (hotelům, restauracím, památkám) podobně jako i v jiných oblastech Krnov, velmi dobré podmínky jsou v podhůří Jeseníků – týká se Heřmanovic, Holčovic, Petrovic,Janova a Jindřichova, spíše průměrnou výchozí pozici má zbytek mikroregionu, kde je ovšem potenciál pro specializované produkty cestovního ruchu. Tabulka 41. Ubytování a památky ubytová počet ní lůžek Bohušov

chatky

60

Brantice Býkov – Láryšov Čaková Dívčí Hrad

1

7

Heřmanovice Hlinka Holčovice

2 1 2

60 50 160

Janov Jindřichov Krasov

1 3

8 40

Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice

4

154

1 A

35 70

3

12

1

14

Hošťálkovy

Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

památky, pozoruhodnosti hrad Fulštejn, farní kostel sv. Martina, sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, hrobka rodiny Gebauerů, muzeum, bludný balvan renesanční zámek, park se sochou Herkula, českobratrský kostel, bludné balvany, socha sv. Jana Nepomuckého, farní kostel kostel Panny Marie Karmelské s areálem hřbitova zvonička zámek s parkem, kaplička, Oblík (zkameněliny) kostel sv. Ondřeje, zříceniny Quinburk a Kobrštejn, rytířská rychta, soubor lidové architektury kostel sv. Valentýna farní kostel, dům číslo 5, roubenka č. 52, „Eldorádo“ zámek s kaplí, dřevěná socha sv. Floriána, kostel archanděla Michaela, renesanční náhrobek hornický pomník, socha Panny Marie, kostel Nejsvětější Trojice, kaple, domy čp. 21 a49, staletá lípa zámek s parkem, sousoší Panny Marie, kostel sv. Mikuláše, bludné balvany domy, kostel sv. Kateřiny, českobratrský kostel 7 kostelů, novorenesanční radnice, měšťanské domy, zámek, Švédská zeď, Střelecký dům, synagoga, park, hrad na vrchu Cvilín (s rozhlednou)… kostel sv. Mikuláše kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple, čp. 140 a 261, Liptaňský bludný balvan kostel sv. Mikuláše, ohradní zeď s kaplemi, čp. 4, 72 a 111, zámek s parkem staré hradby, židovský hřbitov, kašna, kostel sv. Mikuláše, balvany čp. 130 kostel archanděla Michaela, kaple, Venušina jeskyně, závrty zámek, kostel sv. Ondřeje, socha sv. Jana z Nepomuku, pomník obětem renesanční zámek s parkem, socha Panny Marie, kostel sv. Jiří, bludné balvany, hradiště kostel sv. Šebestiána, čp. 27, zbytky opevnění kostel sv. Mikuláše, rychta, dvůr Branice, lesní vila, rozhledna na Strážišti, bludné balvany kostel sv. Urbana, kostel navštívení Panny Marie, boží muka kostel Nejsvětější trojice, zřídlo kyselky

Zdroj: Městský úřad Krnov, šetření zpracovatele

Pozn.: údaje o ubytovacích kapacitách byly sděleny do dotazníku, tzv. Pasportu, a mírně se liší od dalších zdrojových materiálů – to ovšem nic nemění na obecném zjištění, že infrastruktura pro cestovní ruch je nedostatečně rozvinutá.


- 39 -

XII

- ROZVOJOVÉ AKTIVITY

Ve většině obcí je schválen základní územně plánovací dokument, tedy územní plán. Čtyři obce uvedly schválenou urbanistickou studii, dvě koncept územního plánu. Tři obce neuvedly stav ÚPD. Mezi uvedenými potřebami občanů vede problematika zaměstnání (sedmkrát v různých formulacích) v závěsu s tématy infrastruktury (plyn, vodovod, kanalizace). Akcentovány byly dále kultura, služby a stav komunikací. Záměrům obcí vévodí budování infrastruktury (vede kanalizace, následovaná vodovody a ČOV, mírný odstup má plynofikace). Tabulka 42. Plánovací dokumentace, potřeby občanů, záměry obce Bohušov Brantice Býkov – Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň

ÚP US

US ÚP ÚP US ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP 1994 koncept ÚP ÚP

potřeby občanů kultura + zaměstnanost

záměry obce ČOV + turistika

zaměstnanost, plyn, vodovod, služby, zdravotnictví, kultura vodovod, kanalizace, plyn služby, kultura zaměstnanost práce, spoje vodovod, kanalizace, TV signál

komunikace, vodovod, kanalizace, byty vodovod, kanalizace, TV signál

infrastruktura, zaměstnání

víceúčelová budova, plyn, kanalizace

služby tranzit z města chodníky, opravy byt. fondu ČOV, plyn, pracovní příležitosti

sportovní areál, komunikace střecha ZS, byty, sítě, kasárna kanalizace + ČOV, protipovodňová opatření ČOV, plyn kanalizace, rekonstrukce zámku, obchvat, vodojem, park, centrum zábavy

Město Albrechtice ÚP spol. sál, dětská hřiště Osoblaha US Petrovice ÚP renovace st. komunikací Rusín ÚP Slezské Pavlovice pracovní příležitosti Slezské Rudoltice ÚP Třemešná ÚP Úvalno koncept ÚP Vysoká ÚP služby - zdravotnictví, doprava Zátor koupaliště, oprava komunikací, chodníky

plyn, vodovod, ČOV vodovod, kanalizace, plyn KD + OÚ

cyklotrasy, tur. stezky, kanalizace kanalizace + ČOV, vodovod rekonstrukce vodovodu, oprava vedení NN ČOV + kanalizace rozvoj turistiky splatit dluhy, přístavba ZŠ, úprava MŠ



- 40 -

PROFIL MIKROREGIONU: KRNOVSKO

Recommend Documents