Průzkum podnikatelského prostředí - Mikroregion Krnovsko

Průzkum podnikatelského prostředí - Mikroregion Krnovsko V červnu a červenci 2002 byl mezi zaměstnavateli obyvatel mikroregionu Krnovsko proveden členy Komise pro strategický rozvoj mikroregionu Krnovsko průzkum podnikatelského prostředí. Mikroregion Krnovsko definujeme jako území v budoucí správě tzv. města třetího stupně (od 1.3.2003) - Krnova, jedná se o 25 obcí, spadajících do působnosti současných pověřených obecních úřadů Krnov, Město Albrechtice a Osoblaha. Cílem průzkumu bylo poznat názory, problémy a plány rozvoje těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele mikroregionu. Otázky v průzkumu se týkaly podnikání obecně, exportní orientace firem, pracovních sil, informací o nemovitostech a investičních záměrech, názorů na služby veřejné správy a vztahy k místní správě a celkového dojmu z mikroregionu jako místa pro podnikání. Dotazník pro průzkum byl připraven konzultační firmou Berman Group podle stejného vzoru jako pro několik stovek dalších podniků v České republice v uplynulých 5 letech, takže výsledky lze porovnávat s jinými městy a mikroregiony. Velmi podobný průzkum byl podle metodiky společnosti Berman Group proveden v roce 1998 ve městě Krnov a krátké srovnání výsledků je uvedeno v závěru této zprávy. Ke dni zpracování bylo vyplněno celkem 54 dotazníků z podniků, zaměstnávajících celkem 3736 zaměstnanců, tj. přibližně jednu pětinu pracovní síly mikroregionu. Odpovědi podniků byly dále posuzovány podle dvou kritérií (a) velikosti (do 50 zaměstnanců a nad než 50 zaměstnanců) a (b) místa podnikání (město Krnov a mikroregion).

Výsledky průzkumu Oddíl 1: Základní informace o podnicích Podíl firem nových a starých ve zkoumaném vzorku je 1:1, tj. 27 podniků existovalo v nějaké podobě již před rokem 1989 a 27 vzniklo nově. Jedna firma o 23 zaměstnancích je 100% vlastněna státem, zbytek je v soukromém vlastnictví, přičemž ve čtyřech podnicích byl uveden podíl zahraničního kapitálu. Nejstarší firma (z těch co uvedly rok založení) byla založena v roce 1873. Tři dotazované firmy jsou pobočkami nebo divizemi podniků, které sídlí jinde. Dvacet podniků zaměstnává více než 50 zaměstnanců, třicet méně než padesát (z toho 3 firmy 45 a více). Větší podniky, které se účastnily průzkumu jsou převážně výrobní se zaměřením na strojírenství, stavebnictví, potravinářský a zpracovatelský průmysl. Mezi menšími podniky najdeme především zemědělskou a drobnou strojírenskou výrobu a služby. Mezi zkoumanými podniky je 31 krnovských firem a 23 firem sídlí jinde v mikroregionu. Následující tabulka ukazuje rozložení vzorku dle velikosti a sídla podniku. Firmy ve zkoumaném vzorku velikost podniku malé (< 50 zaměstnanců) střední a větší (> 50 zaměstnanců) Celkem

Krnov

Mikroregion

Celkem

14 17 31

20 3 23

34 20 54

Oddíl 2: Podmínky pro podnikání Firmy byly dotázány, které čtyři vnější faktory mají největší negativní vliv na jejich rozvoj. Odpovědi firem mikroregionu jsou na následujícím grafu porovnány s průměry odpovědí v jiných českých městech. Největší negativní vliv (označilo jej 46% respondentů) na rozvoj firem má celková hospodářská situace ČR, následuje nesnadná dostupnost financování (36%), domácí (33%) i zahraniční (28%) konkurence a zastaralé stroje a výrobní zařízení (31%). Za zmínku stojí několik rozdílů oproti průměrným výsledkům v jiných městech a mikroregionech: (1) více než dvojnásobek obvyklého počtu respondentů považuje svá výrobní zařízení za zastaralá, (2) více než trojnásobek krnovských firem oproti průměru považuje přístup na trhy za jeden ze čtyř faktorů s největším negativním vlivem na další rozvoj podniku (horší dopravní dostupnost Krnovska oproti jiným českým městům a regionům), (3) zatímco dostupnost financování je považována za nadprůměrně omezující

Strategický plán rozvoje mikroregionu Krnovska/PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ

-1-

faktor pro rozvoj podnikání, úrokové míry činí mnohem „menší problém“ než jinde v ČR. Toto zjištění je možná paradoxní, ale potvrzuje sestupnou tendenci ceny peněz ve státě (průměrné výsledky pro ČR jsou za rok 2001) a zároveň bohužel i těžší situaci krnovských firem při získávání zdrojů právě na obnovu zařízení a jiné financování rozvoje. Naopak pozitivní rozdíly nalezneme v oblasti dostupnosti pracovních sil, prostor pro podnikání a v pozitivnějším přístupu místní správy. Ani legislativa není Krnovskými podniky považována za barieru rozvoje v takové míře, jak je tomu obvykle v jiných městech. Graf č. 1: Faktory omezující rozvoj krnovských podniků ekonom ická situace v ČR dostupnost financování dom ácí konkurence zastaralé stroje zahraniční konkurence cena m ateriálů

Krnovsko

energetické náklady

průměr ČR

náklady na m zdy legislativní om ezení pracovní síly přístup na trhy úroky doprava m ístní správa prostory k podnikání jiné

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Oddíl 3: Vztah k Evropské unii Na vstup ČR do Evropské unie se dívají krnovské podniky v podstatě neutrálně (nebo s velmi mírným optimismem): počet označených pozitivních přínosů vstupu do ČR mírně převyšuje počet označených negativních dopadů v poměru 127:113. Odpovědi větších a menších podniků se přitom nijak výrazně nelišily. Nutno podotknout, že v průběhu let 1998-2001 pozorujeme i v tomto ukazateli posun „od většího optimismu směrem k menší míře nadšení podniků ze vstupu“, zajímavostí je i rozdíl, který přináší geografická poloha zkoumaného podnikatelského vzorku – lze totiž pozorovat, že u komunit v blízkosti hranic s členskou zemí EU převažuje spíše optimismus, směrem na východ ČR pak je pohled více rezervovaný. Mezi nejčastěji zmiňovaná negativa vstupu v tomto průzkumu patří: očekávané zvýšení ceny práce (52% respondentů označilo tento dopad), a tím snížení konkurenceschopnosti a nutnost investic do přizpůsobení provozů firem „tvrdším“ normám Evropské unie (44% respondentů). Optimisticky vnímají krnovské podniky tyto důsledky vstupu: možnost účasti v programech EU (podpora malých a středních podniků, inovací, zavádění nových technologií) a dostupnost zdrojů ze strukturálních fondů EU (61% respondentů), stabilní podnikatelské prostředí (41% respondentů), a snazší vynutitelnost práva a přístup na větší trhy označilo 24%, respektive 26% respondentů.


-2-

Oddíl 4: Exportní orientace / prodej podniků Prodej výrobků a služeb místních firem se uskutečňuje převážně zákazníkům v České republice (71% celkového objemu prodeje), a to především mimo kraj (38%). Mimo ČR je realizováno 29% celkového objemu prodeje všech dotazovaných firem, jak ukazuje následující graf. Graf č. 2: Exportní orientace ekonomiky mikroregionu 4% 15% 33%

Moravskoslezský kraj Česká republika, mimo Moravskoslezský kraj

10%

Východní Evropa, mimo ČR západní Evropa mimo Evropu

38%

Míra exportní orientace krnovské ekonomiky je srovnatelná s výsledky v ostatních městech a mikroregionech ČR: průměrně 64% prodeje je obvykle realizováno v ČR, přičemž poměr kraj vs. zbytek republiky bývá cca 1:1, zatímco v mikroregionu Krnovsko je tento poměr více pro-exportní (33:38). Srovnání obvyklé skladby zahraničního exportu lokálních ekonomik pak ukazuje na silnější vazby krnovské ekonomiky s východní Evropou než je tomu u „průměrného“ českého regionu. Nutno poznamenat, že vzhledem k nízké kupní síle v mikroregionu je orientace podniků na export nutností, která zároveň přináší pozitivní vliv na bilanci finančních toků místní/mikroregionální ekonomiky. Mezi nejčastěji zmiňované bariéry výraznějšího rozvoje exportu podniků mimo ČR patřil „šlágr“ posledního roku: vývoj kurzu CZK vůči EUR a USD.

Oddíl 5: Pracovní síla a zaměstnanost Celková zaměstnanost ve zkoumaných firmách činí v současné době 6342 ve srovnání s 3881 v roce 2001 a s 4825 před pěti lety. Tento „skok“ je způsoben jednou velkou firmou (2700 zaměstnanců), která uvedla počet zaměstnanců pouze v letošním roce. Domníváme se, že ne všichni zaměstnanci této firmy pracují na Krnovsku, a tak pro ji účely zkoumání zaměstnanosti nebudeme uvažovat. Tři další menší firmy neuvedly odhad počtu zaměstnanců v příštím roce, a tak pro účely výhledové analýzy „odhadujeme“, že v příštím roce zaměstnají stejný počet pracovníků jako letos. Za rok tedy firmy očekávají zaměstnat odhadem 3765 pracovníků, což je oproti 3736 v letošním roce jen velmi mírný nárůst, spíše stagnace. Tři firmy, které by se podle letošního počtu pracovníků daly klasifikovat jako malé (do 50 zaměstnanců), měly v roce 1997 dohromady 768 zaměstnanců.


-3-

Graf č. 3: Zaměstnanost ve zkoumaných firmách 4500

podniky nad 50 zaměstnanců

4000

menší podniky (do 50ti zaměstnanců)

3500

4129

3000 3205

3107

3097

2500 2000 1500 1000 500

696

676

639

658

0

1997

2001

2002

2003

Z grafu vyplývá, že k úbytku pracovních míst došlo mezi 1997 – 2001 ve větších firmách, zatímco menší firmy představují „stabilnější“ část vzorku. Menší firmy přitom očekávají průměrně 2,8% nárůst zaměstnanosti, tj. vztaženo k velikosti, čtyřikrát více než větší firmy (0,7% nárůst). Situace Krnovska je v porovnání s ostatními městy a mikroregiony ČR v roce 2001 kritická. Téměř každé zkoumané město nebo mikroregion charakterizuje určitý propad zaměstnanosti ve zkoumaných firmách v období uplynulých pěti let (-3%), ale tento bývá většinou kompenzován a očekávání do příštího roku jsou více optimistická (průměrně +3%). Na Krnovsku je propad za posledních pět let 22,5% a očekávání růstu do příštího roku 0,7%!!! Podíl zaměstnanců dojíždějících za prací se zvýšil z 26,5% v roce 2001 na 28% letos. V malých podnicích je tento podíl menší (letos 18%) a pokles razantnější (na 9,6% v roce 2003). Graf č. 4: Kvalita pracovní síly 3% 16%

26%

výborná dobrá dostatečná špatná

55%

Při pohledu na graf kvality pracovní síly zjistíme, že převážná většina (81%) pracovníků je považována svými manažery za výborné nebo dobré. U malých podniků je toto číslo dokonce 87%. Pouze tři procenta pracovní síly byla označena za špatná. Pro srovnání průměrně je v českých městech označováno za dobré nebo výborné 75% pracovníků, čtyři procenta jsou standardně označována za špatná. Krnovští podnikatelé jsou tedy s kvalitou svých zaměstnanců mírně nadprůměrně spokojeni.

Podniky, které zodpověděly otázku týkající se platů, vyplatí svým 3055 pracovníkům na mzdách měsíčně více než 40,265 milionů korun, což představuje průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši 13,184 Kč, tedy výrazně pod celostátním průměrem. Průměrné měsíční platy v kategoriích odborná, administrativní a manuální pracovní síla jsou následující: 18,741 Kč (668 pracovníků); 13,522 Kč (286 pracovníků) a 11,370 Kč (2100 pracovníků).


-4-

Oddíl 6: Investiční záměry podniků Většina firem (38) vlastní prostory a objekty ve kterých podniká, zbytek je buď v nájmu (5), nebo část vlastní a část si pronajímá (11). Většina firem (43) také firem plánuje (28) modernizovat svá výrobní zařízení nebo tuto možnost zvažuje (15). Plánované investice do modernizace dosáhnou 140,25 mil. korun a budou uskutečněny převážně v letech 2002 – 2003. Šest firem plánuje postavit nové budovy nebo rozšířit stávající, devět jiných firem tuto možnost zvažuje. Jedenáct firem pronajímá své pozemky nebo objekty (z důvodu nevyužívání) jiným subjektům a osm tuto možnost zvažuje. Čtyři firmy hodlají rozšířit svůj podnik jinde v ČR, šest dalších tuto možnost zvažuje. Žádná firma Krnovsko neopustí, ale tři tuto možnost zvažují, hlavně kvůli změněným podmínkám na trhu, nízké produktivitě práce a problémům s dopravou. Oddíl 7: Názor na veřejné služby V historii provádění průzkumů podnikatelského prostředí společností Berman Group v České republice je vzácnou výjimkou, pokud oblast podpory podnikání není hodnocena nejhorší známkou. Nejhůř se umístila údržba silnic (průměrná známka 3,15), která tradičně končí až na třetím nebo čtvrtém místě. Markantní rozdíl oproti jiným městům vykazuje ještě nabídka pozemků a prostor k podnikání, která je na Krnovsku hodnocena mírněji než jinde, což potvrzuje i zjištění z oddílu „Bariéry rozvoje podnikání“. Graf č. 5: Kvalita veřejných služeb údržba silnic podpora podnikání veřejná doprava m ěstská policie nabídka pozem ků propagace m ěsta, regionu

ČR 2001

správní řízení na úřadech

Krnovsko

likvidace tuhých odpadů 1

1,5

2

2,5

3

3,5

Rozdíly mezi hodnocením velkými a malými podniky nebyly výrazné, pozoruhodné ale je, že právě menší firmy hodnotily podporu podnikání pozitivněji (průměrná známka 2,87) než větší (3,41). Celkově průměrná známka pro veřejné služby na Krnovsku je 2,62; přičemž průměrné hodnocení podniků z jiných měst a mikroregionů činí 2,65. Za zmínku stojí, že větší firmy hodnotí veřejné služby celkově negativněji (2,81) a malé jsou více pozitivní (2,45), což je opět opačný jev než ve většině českých měst.

Oddíl 8: Podpora podnikání V dalším oddíle se podnikatelé měli možnost vyjádřit k tomu, jaké konkrétní aktivity podpory podnikání by na Krnovsku přivítali. Každá z nabízených aktivit byla hodnocena dotazovaným dle stupnice: ano, spíše ano, nevím, spíše ne a ne. Z uvedeného grafu je patrné, že nejméně atraktivní (smysluplné) přijdou podnikatelům garance za úvěry (zjevný kontrast s problémem dostupnosti financování často zmiňovaným v oddíle „Bariéry rozvoje podniků“. Naopak nejvíce „samozřejmé“ jsou podnikatele ty typy podpory, které jsou v podstatě nejlevnější: společná propagace podniků a regionu, informace o rozvojových plánech veřejné správy a podpora místních firem při získávání veřejných zakázek. Do této kategorie patří i asistence při jednání podnikatelů s úřady, tj. zajištění kompletního servisu na principu „vyřiď vše při jedné návštěvě“. Zvýhodněný pronájem a zvýhodněné půjčky patří naopak k těm dražším metodám, podobným metodě garance za úvěry, se kterou v minulosti města neměla příliš pozitivní zkušenosti.


-5-

Graf č. 6: Hodnocení užitečnosti aktivit podpory podnikání na místní úrovni společná propagace

určitě ano spíše ano ne, nevím nebo spíše ne

informace o rozvojových plánech

0

24

16 10

garance za úvěry

24

15

5

inkubátor pro začínající podniky

18

13

9

vzdělávací kurzy

16

13

11

budování průmyslových zón

5

8

17

17

zvýhodněné půjčky

27 11

10

5 7

21

15

asistence s úřady

8 14

19

zvýhodněný pronájem

5

35

27

podpora při získávání

12

31

15

27 20

25

30

35

40

45

Oddíl 9: Celkový dojem Celkový dojem podnikatelů z místní správy na Krnovsku je dobrý: 73% ji považuje za výbornou nebo dobrou, 6% za špatnou. Naopak Krnovsko jako místo pro podnikání je v současné době vnímáno velmi negativně: pouze jediný podnikatel mikroregion považuje za výborné místo pro podnikání, 72% je přesvědčeno o tom, že Krnovsko je špatné nebo jen dostatečné místo pro podnikání. Tento závěr je alarmující a ukazuje, že je namístě zabývat se systematicky podporou místního ekonomického rozvoje, zejména podporou rozvoje firem, které v oblasti tvoří investují, pracovní místa a představují do budoucna růstový potenciál pro mikroregionální ekonomiku. Graf č. 7: Hodnocení Krnovska (a) veřejná správa a (b) jako místa pro podnikání 9%

13%

2% 2%

6%

24%

24%

výborné

13%

dobré dostatečné špatné bez názoru

59%

48%


-6-

Pozitivní hodnocení podnikatelů si zasloužily následující charakteristiky mikroregionu: dostupná a levná pracovní síla tradice a výrobní podniky, průmyslová zóna péče radnice o ekonomický rozvoj oblasti celkově příjemné a atraktivní prostředí pro život Negativně naopak byly hodnoceny: geografická poloha a dopravní dostupnost nízká kupní síla, málo pracovních příležitostí a současně nezájem mnoha lidí o práci nedostatečně rozvinuté místní podnikatelské prostředí ekonomické problémy místních firem situace v zemědělství

Průzkum podnikatelského prostředí je poučným zdrojem informací o názorech hlavních zaměstnavatelů na Krnovsku. Srovnání těchto názorů s podniky v jiných městech pak ukazuje na některé rozdíly mezi místní ekonomikou a ekonomikou ČR. Berman Group chce na závěr vyslovit poděkování všem zaměstnavatelům, kteří dali k dispozici cenné informace. Výsledky tohoto průzkumu budou společně s dalšími analytickými dokumenty použity pro formulaci rozvojových priorit mikroregionu Krnovsko.


-7-

Průzkum podnikatelského prostředí - Mikroregion Krnovsko

Recommend Documents