STŘET CIVILIZACÍ Boj kultur o proměnu světového řádu Samuel P. Huntington

STŘET CIVILIZACÍ Boj kultur o proměnu světového řádu Samuel P. Huntington Rybka Publishers, Praha: 2001 ÚVOD ČÁST I.:

pokus o interpretaci glob. pol. po skončení SV

(6)

SVĚT CIVILIZACÍ

1 NOVÁ ÉRA VE SVĚTOVÉ POLITICE 1.1 Úvod: vlajky a kulturní identita glob. p. se nově def. podle kulturních linií (11) hledání nepřítele: M. Dibdin - "Nedokážeme li nenávidět to, čím nejsme, nemůžeme milovat to, čím jsme." ústřední teze knihy: Kultura a kulturní identity, které jsou v nejširším ohledu zároveň identitami civilizačními, utváří ve světě po SV vzorce soudržnosti, rozpadu a konfliktu. (12) 1.2 Jiné světy? - muslimové tradičně rozdělují svět na dár al-Islám a dár al-Harb, krajinu míru a krajinu války (21) 1.3 Srovnání světů: realita, úspornost a předvídání civilizační paradigmata: 1) 2) 3)

4)

Ukrajina -

integr. síly ve světě existují a jsou právě výsledkem protichůdných sil kulturního prosazování civilizačního vědomí svět je v jistém smyslu rozdělen na dva, ale zákl. rozdíl je mezi dominantní civilizací Západu a všemi ostatními, které však mají velmi málo společného nár. státy jsou a budou nejdůležitějšími činiteli světového dění, ale jejich zájmy, spojenectví a konflikty čím dál více určují kulturní a civilizační faktory svět je anarchií, plný kmenových a nacionálních konfliktů, avšak největší nebezpečí pro stabilitu představují konflikty mezi státy nebo skupinami z různých civilizací (26)

civilizační zlomová linie: pravoslavný východ X uniatský západ --> po případném rozdělení Ukrajiny UZ vhodným adeptem pro vstup do EU (27)

2 CIVILIZACE V DĚJINÁCH A DNES 2.1 Podstata civilizací - dějiny jsou dějinami civilizací - Civilizace v sg. X civilizace v pl. náboženství

-

(31)

za všech prvků objektivně def. civilizaci je nejdůležitější (32)

- "Civilizace jsou nejdelším příběhem. Přečkávají politické, ekonomické, a dokonce i ideologické převraty." - Bozemanová: "Politické syst. jsou pouze pomíjivé prostředky na hladině civilizací. (35) Quigley: stádia civilizace: 1) míšení 2) těhotenství 3) expanze 4) konfliktů 5) univerzální říše 6) úpadku 7) invaze - civilizace jsou entity kulturní, nikoliv politické (Jedinými státy, které jsou zároveň civilizacemi jsou Čína a Japonsko) Matthew Melko: existuje shoda o 12 nám známých civilizací zaniklé: 1) mezopotámská 2) egyptská 3) krétská 4) antická 5) byzantská 6) mayská 7) incká existující: 8) čínská 9) japonská 10) indická 11) islámská 12) západní --> někteří autoři rovněž počítají ortodoxní ruskou civilizaci jako nezávislou na své mateřské a západní civilizaci --> Huntington k těmto 6 existujícím civilizacím řadí ještě latinskoamerickou a africkou Hlavní současné civilizace ČÍNSKÁ od r. 1500 př. n. l. či 2500 př. n. l. JAPONSKÁ -

1) někteří autoři spojují jap. kulturu s čínskou pod civilizace Dálného východu (37) 2) je potomkem civilizace čínské; 100 - 400 n.l.

HINDUISTICKÁ

-

ISLÁMSKÁ -

700 nl. mnoho subcivilizací (arabská, turecká, malajská, perská)

ZÁPADNÍ

700 - 800 nl. tři hl. části: evropská, severoam. latinskoam. LATINSKOAM.: 1) Evropa a S. Am. prošli reformací a došlo ke sloučení kat. a protest. kultury X Lat. Am. je výhradně katolická

-

1500 př. nl.

2) vyznačuje se sevřenou autoritářskou kulturou (38) AFRICKÁ

-

buddhismus -

většina autorů ji neuznává sev. kontinentu je islámský; Etiopie je historicky civilizace sama o sobě zbytek je z období kolonialismu pozápadněn jako jediný není spjat s žádnou civilizací stejně jako křest. a islám se i buddhismus rozdělil na 2 hl. větve a stejně jako křesťanství nedokázal přežít v zemi původu

svého

2.2 Vztahy mezi civilizacemi původně mezi civilizacemi nedocházelo ke kontaktům buddhismus snad nejdůležitějším kulturním rozptylem, který nebyl důsledkem vojenských výbojů, bylo rozšíření buddhismu do Číny války probíhaly mnohem více uvnitř civilizací než mezi nimi (43) západní civilizace vývoj západní kultury začal mezi 11. a 13. st. a usnadnilo jej "časté a systematické přisvojování si vhodných prvků z vyšších civilizací islámu a Byzance" evr. země a kolonie v r. 1914 kontrolovaly 84% zemského povrchu (44) --> jedině ruská, japonská a etiopská civ. byly schopny vlivu západu vzdorovat západ dobyl svět nikoliv nadřazeností svých idejí, hodnot, nebo náboženství, ale především větší schopností používat organizované násilí (45) "západní expanze" již skončila a naopak započala "revolta proti západu" (47) velké ideologie 20. století

-

všechny jsou produktem západu; žádná jiná civilizace nikdy pol. ideologii nevytvořila, na západě však zase nikdy nevzniklo významné náboženství s tím jak se svět vzdaluje západu upadají i ideologie --> nastává soumrak vestfálského modelu odluky náboženství od glob. pol. (48)

3 UNIVERZÁLNÍ CIVILIZACE? MODERNIZACE A POZÁPADNĚNÍ univerzální civilizace

-

západní civilizace -

-

můžeme ji označovat za soubor názorů, doktrín a hodnot, které dnes zastává mnoho lidí v západní civilizaci a i někteří lidé z civilizací jiných dá se označit jako "davoská kultura" (53)

její podstatou je Magna Charta, a ne Magna Mac

sběr a šíření zpráv na globální úrovni ovládají dvě am. a 2 evr. společnosti (54)

-

hl. zdrojem odporu a nepřátelství nezápadních zemí vůči Západu je míra západní nadvlády ve sféře globální komunikace (55)

univerzální civilizace

-

pokud by se mělo schylovat k univerzální civilizaci, pak by se musela objevit tendence k univerzálnímu jazyku a náboženství (56) 1958: 9,8%; 1992: 7,6% 1958: 2,7%; 1992: 3,5%

počet mluvicích:

angličtina arabština

angličtina

jazyk, který není vlastní 92% populace nemůže být jazykem celého světa, ale může být Language of Wider Communication, LCW - tzv. lingua franca (57)

-

náboženské obrození

-

dochází k němu ve 2. pol. 20.st.

počty populace hlásící se k hl. světovým náboženstvím islám v roce 2025 zřejmě převýší % křesťanů a dosáhne 30%

(61) (62) (63)

3.1 Univerzální civilizace: zdroje - produktem západní civilizace - pojem univerzální civilizace slouží na konci 20st. k ospravedlnění kulturní nadvlády Západu a nutnosti napodobovat západní praxi a instituce (63) - co západ považuje za univerzální, považují ostatní za západní obchod

-

zda pravděpodobnost válek mezi národy snižuje, je přinejmenším nepodložené - naopak existuje mnoho důkazů pro tvrzení opačné (64) vzájemná ekonomická závislost napomáhá míru jen tehdy, "když státy očekávají, že vysoký stupeň obchodování přetrvá i do blízké budoucnosti" (C. Copeland)

sociální psychologie

-

lidé svou identitu definují pomocí toho, čím nejsou (65)

3.2 Západ a modernizace - západní civilizace se začala modernizovat teprve ve století 17. a 18. - západ je civilizací třetí gen. charakteristické znaky západní společnosti: 1) antické dědictví tento odkaz přijala i civ. islámu a pravoslaví 2)

katolicismus, protestantismus

3)

evropské jazyky

4)

oddělení duchovní a světské autority -

5)

vláda zákona -

-

-

pluralita

historicky nejdůležitějším znakem západní civ. (68) podobné oddělení panovalo pouze v civilizaci hinduistické

středověcí myslitelé vypracovali myšlenku přirozeného práva, v souladu s nímž měli panovníci vykonávat svou moc v Anglii vnikla tradice "common low" (69)

6)

společenský pluralismus

-

7)

zastupitelské orgány -

pl. podnítil vznik stavů, parlamentu a dalších institucí

8)

individualismus

indiv. práva a svobody

-->

-

síla feudální aristokracie sehrála významnou roli, neboť ve většině evr. zemí přispěla k omezení absolutismu(70)

(70)

žádný z těchto faktorů nenáleží výhradně Západní civ., ale jejich kombinace ano

3.3 Reakce na západ a modernizaci A)

odmítání

-

B)

Kemalismus -

Turecko i pozápadnění i modernizace

C)

reformismus -

sloučení modernizace se zachováním ústředních hodnot, zvyků, institucí a kultury jen modernizace (74)

-

např. Japonsko --> toto odmítání skončilo po násilné akci r. 1854, poté následovalo období Meidži od r. 1968 nežádoucí pozápadnění i modernizace (72)

v rané fázi změny pozápadnění podporuje modernizaci - ta naopak v pozdní fázi vyvolává odklon od záp. vlivu a vzkříšení domácí kultury

ČÁST II.:

PROMĚNLIVÁ CIVILIZAČNÍ ROVNOVÁHA

4 OSLABENÍ ZÁPADU: MOC, KULTURA A OBRAT K DOMORODÝM KULTURÁM 4.1 Západní moc: nadvláda a úpadek -

o nejdůležitějších pol. a bezpečnostních otázkách rozhodují USA společně s GB a Fr.; s Něm. a Japonském pak rozhodují o nejdůležitějších ekonomických otázkách (83) úpadek západu dle S-křivky (86)

zdroje moci

-

ekonomické, vojenské, institucionální, demografické, politické, technologické, společenské, … 1) území a obyvatelstvo islám -

od r. 1920 se jeho území zvětšilo cca 6x (cca 1/5 povrchu) --> území západu se zmenšilo cca o ½

2) hosp. produkt podíl země nebo civilizace na světové prům. výrobě: 1750 1980 západ: 18,2 57,8 Čína: 32,8 5,0 Indie/Pákistán 24,5 2,3 3) vojenský potenciál 4-dimenze: 1) 2) 3) 4)

(90)

kvantitativní technologická organizační společenská

prognóza r. 2020 západ bude pravděpodobně ovládat 24% povrchu (dříve 49%); k němu hlásit 10% svět. populace (48%); hosp. produkt 30% (70%); vojenský potenciál 10% (45%) (96) 4.2 Obrat k domácím tradicím? obrození nezápadních kultur moc (Joseph Nye):

1) tvrdá

-

ekonomická a vojenská síla

2) měkká

-

schopnost státu vlivem své kultury a ideologie směřovat ostatní země funguje pouze za předpokladu, že spočívá na základu tvrdé moci

-

ve světě dochází k rozkladu tvrdé moci

komunismus v 50. a 60. letech se stal atraktivním pro lidi celého světa, neboť byl spojován s ekonomickým a vojenským úspěchem a silou SSSR (97) -

jsme svědky konce éry, které vládly západní ideologie, a vstupujeme do epochy, v které mezi sebou budou soutěžit, ovlivňovat se a existovat vedle sebe mnoho různých civilizací (101)

4.3 La revanche de Dieu - J.S. Eliot: "Nechcete li boha, můžete se klanět Hitlerovi, nebo Stalinovi." - paradoxně příčinou světového náboženského obrození je právě to, co se považovalo za příčinu nadcházející smrti náboženství: proces ekonomické, společenské a kulturní modernizace (104) účastnící náb. obrození -

nejčastěji přistěhovalci do měst a noví členové střední třídy hledají citovou, spol. i hmotnou podporu (109)

5 EKONOMIE, DEMOGRAFIE A CIVILIZACE VYZYVATELŮ 5.1 Islámské obrození -

islámské obrození je v některých ohledech podobné marxismu: disponuje posvátnými texty, vizí dokonalé spol., zaujatí pro zásadní změny, odmítání stávající moci i národního státu a též doktrinální pestrost (122)

FÁZE politické islamizace: 1) ovládnutí studentských spolků a podobných organizací 2)

sk. střední třídy

3)

nedávní přistěhovalci do měst

revoluce (131)

-

(125)

populační exploze přináší revoluční dění ( mládež 15-24 let )

5.2 Měnící se soupeři -

ve 20. a 30. letech pravděpodobně ochabne islámské obrození

ČÁST III.: RODÍCÍ SE ŘÁD CIVILIZACÍ 6 KULTURNÍ PROMĚNA GLOBÁLNÍ POLITIKY 6.1 Hledání uskupení: politika identity - spojenectví založená na ideologii ustupují spojenectvím založeným na kultuře nebo civilizační příslušnosti (139) Balkánský konflikt: pravoslavné Srbsko Rusko katolické Chorvatsko Německo bosenská vláda muslimské země (141) možnosti kompromisu

ideologie ANO

materiál ANO

kultura NE (145)

6.2 Kultura a ekonomická spolupráce - nemulticivilizační org. jsou efektivnější (146) - kořeny ekonomické spolupráce tkví v kulturní sounáležitosti

(152)

6.3 Struktura civilizací západní civilizace má dvě jádra: USA, GB Afrika - možným ústředním státem je zde Nigérie osamocené země Japonsko, Etiopie, Haiti typologie zemí: patří

A) rozštěpené

-

lidé různých civilizací vědoucí kam

B) rozpolcené

-

1 převládající kultura = 1 civilizace, pol. představitelé chtějí změnu (156)

ale Rusko

-

západní civilizace

X

středoasijská pravoslavná civilizace

6.4 Rozpolcené země: selhání snah i změnu civilizační identity - změny civ. id. dosud vždy skončily neúspěšně Rusko

-

potomek civilizace byzantské v jeho zkušenosti téměř zcela chybí 8 z popsaných rysů západní civilizace: náboženství, jazyk, odluka církve od státu, vláda zákona, spol. pluralismus, zastupitelské orgány, individualismus společný je zejména antický odkaz, který ale Rusové převzali pozměněný přes Byzanc

Petr Veliký

-

Turecko -

(157)

-

17.st dodává evropský vzhled nové hl. město St. Petěrburg sledoval úzké spojení mezi modernizací a pozápadněním na jedné straně a despotismem na str. druhé (159) PARADOX: za SSSR bylo Rusko mnohem blíže západu, než-li dnes (viz. marxism záp. ideologie), ale příklonek k ruskému pravoslavnému nacionalismu se vzdaluje (162) základní principy kemalismu:

1) populismus 2) republikanismus 3) nacionalismus 4) sekularismus 5) etatismus 6) reformismus

-

snaha o homogenní nár. stát --> vyhánění Arménů a Řeků 1952 člen NATO (164) formálně požádalo o členství v r. 1987

-

změna jeho orientace na Kavkaz a Střední Asii --> omezit expanzi íránského a saúdskoarabského vlivu alternativou ruského a islámského vlivu (167) nepřijetí Turecka do EU zvýší pravděpodobnost jeho islamizace na maximum (170)

-

Austrálie -

z ekonomických příčin se od 90.let snažila o identifikaci a začlenění do východoasijského bloku (173)

modernizace

-

pokud se nezápadní spol. chtějí modernizovat, musí stavět na vlastních tradicích, institucích a hodnotách, tak jako to udělalo Japonsko. výsledkem "západního virusu" jsou rozpolcené země, nikoliv země západní (177)

7 ÚSTŘEDNÍ STÁTY, SOUSTŘEDNÉ KRUHY A CIVILIZAČNÍ ŘÁD 7.1 Civilizace a řád islám postrádá ústřední stát (179) v dnešním světě jsou zdrojem řádu v jednotlivých civilizacích ústřední státy (180) 7.2 Hranice západu - Evropa končí tam, kde končí západní křesťanství a začíná islám a pravoslaví --> Bulharsko, Rumunsko, Řecko v EU? - pravoslaví studená válka -

-

začala s rozšířením sovětské pol. a voj. moci do střed. Evr. --> v reakci na to vzniklo NATO (186)

potencionální rozdělení Běloruska a Ukrajiny zúžení NATO a EU o Řecko a Turecko?

(187)

7.3 Rusko a jeho blízké zahraničí Gruzie

-

Podněstří -

je sice pravoslavná, ale v historii vždy žila v obavě před mocí Ruska (189) poruštěná část Moldávie s podporou ruské armády (191)

7.4 Velká Čína a její sféra společné prosperity - ústřední jádro tvoří chanská Čína 7.5 Islám: povědomí bez soudržnosti národovectví (západ) OIC

X

klanovost (arab.-muslim.)

-

křesťanské, pravoslavné, buddhistické ani hinduistické vlády nemají žádnou mezistátní organizaci, ve které by členství záviselo na náboženství, muslimské vlády ano. (205)

Indonésie -

největší muslimská země; leží na periférii; uvolněná východoasijská varianta islámu

Egypt

početná populace; geograficky výhodná; hl. instituce islámské vzdělanosti - univerzita Al-Azhar; chudá země; hosp. závislá na USA

-

a západních institucích Írán

-

Pákistán -

dostatečně velký; centrální poloha; početná populace; hist. tradice; hosp. rozvoj; šíitský (90%muslimů jsou sunnité); perština (zaostává za arabštinou a vztahy mezi Araby a Peršany mají historicky konfrontační ráz) územní velikost; početná populace; vojenská moc - AZ; chudá země; vnitřní náboženské a etnické sváry; bezpečnostní riziko v Indii;

Saúdská Arábie -

Turecko -

(207)

domovem islámu; arabština; ropné bohatství; země utvářena v naprostém souladu s islámskými nařízeními; silný sponzor; nepočetná populace; geografická zranitelnost a závislost na Západu

historické předurčení; početná populace; ekonomický rozvoj; národní soudržnost; vojenská tradice; sekularistická možná má všechny předpoklady stát se vůdcem islámu - ale k tomu by muselo odmítnout svou sekulární podobu (209)

ČAST IV.: STŘET CIVILIZACÍ 8 ZÁPAD A ZBYTEK SVĚTA: INTERCIVILIZAČNÍ PROBLÉMY 8.1 Západní univerzalismus -

nebezpečné střety budoucnosti patrně vzejdou ze západní arogance, islámské netolerance a čínské asertivity (213)

univerzalismus -

to co západ vnímá jako univerzalismus, vnímá zbytek světa jako imperialismus přimknutí se k západním hodnotám: demokracie, volný trh, omezené pravomoci vlády, lidská práva, individualismus, vláda zákona (214)

islámsko-konfuciánské spojení -

common enemy, not common value

8.2 Šíření zbraní zbraně slabých: terorismus AZ náhrada za konvenční Írán již od konce 80.let se snaží o získání AZ

(219) (220)

8.3 Lidská práva a demokracie - celkově lze říci, že asijské země jsou díky své stále rostoucí ekonomické síle stále imunnější vůči záp. tlaku v otázce lid. práv a dem. (228) - "imperialismus lidských práv" (229)

demokracie v nezápadních spol. - západní vůdci si uvědomují, že výsledkem dem. procesů v těchto spol. často bývají protizápadně orientované vlády, a proto se jednak snaží tyto volby ovlivňovat a zároveň s tím opadá jejich nadšení z podpory dem. v těchto spol. (233) 9 GLOBÁLNÍ POLITIKA CIVILIZACÍ 9.1 Ústřední státy a konflikty na hranicích mezi civilizacemi la guerra fria

-

španělský termín z 13.st týkající se obtížného soužití s muslimy (246)

islám

-

Čína

-

jeho dynamismus je stálým zdrojem mnoha poměrně malých hraničních konfliktů její vzestup je potencionálním zdrojem velké civilizační války mezi ústředními státy (248)

9.2 Islám a západ pohled na dějiny -

islám

-

islám a křesťanství (společně s judaismem) se vyznačují teologickým pohledem na dějiny, které stojí v kontrastu k pohledu cyklickému nebo statickému převládajícímu v ostatních civilizacích (250)

západní kulturu vnímá jako materialistickou, zkaženou, úpadkovou a nemorální muslimové stále častěji nenapadají Západ pro to, že by měli špatné náboženství, ale proto, že Západ žádné náboženství nemá

konflikt: islám X západ íránská revoluce -

=

konflikt: islám X sekularismus/nemorálnost (254) po ní vypukla mezi islámem a Západem intercivilizační kvaziválka (257)

-

v muslimských zemích nedochází k žádným protestům proti násilí namířenému proti Západu

-

zásadním problémem Západu není islámský fundamentalismus, ale islám odlišná civilizace - jejíž příslušníci jsou přesvědčeni o nadřazenosti své kultury a posedlí slabostí své moci (259)

9.3 Asie, Čína, Amerika obchod = mír? - hosp. růst vytváří pol. nestabilitu jak uvnitř země, tak mezi jednotlivými státy, a rovněž mění mocenskou rovnováhu mezi zeměmi a regiony - Asie je civilizačním kotlem (260) - elementární principy diplomacie a mocenské politiky USA předepisují, aby se pokusily postavit jednu mocnost proti druhé (268)

konfuciánství

-

obyvatelé Asie

-

-

vlastní velkému množství asijských spol. zdůrazňuje hodnoty jako: autorita, hierarchie, podřízenost individuálních práv a zájmů jednotlivce, solidarita, nekonfliktnost, (268) upřednostňují dlouhodobé zisky (269)

po více jak dvě století se USA snažily zabránit tomu, aby vznikla dominantní mocnost v Evropě; po téměř sto let se o to samé pokoušely ve východní Asii (274)

reakce na novou mocnost:

Indonésie a Vietnam

-

model mezinárodní politiky:

1) 2) 3)

vyvážit ji přiklonit se k ní konflikt

(277)

země jihovýchodní Asie nejvíce nakloněné vyvažovat moc a omezovat vliv Číny asijský evropský

-

hierarchie moci vyvážení moci

(283)

-

vzestup Číny bude významným nebezpečím pro Japonsko (284)

-

Asie stojí před volbou mezi mocenskou rovnováhou za cenu vojenského konfliktu, nebo mír dosažený za cenu hegemonie. Západ by dal přednost konfliktu a rovnováze moci. (287)

9.4 Civilizace a ústřední státy: vznikající společenství -

čínská imigrace na Sibiř

(293)

10 OD PŘECHODOVÝCH VÁLEK K VÁLKÁM NA CIVILIZAČNÍCH HRANICÍCH 10.1 Přechodové války: Afghánistán a Perský záliv -

pokoření sovětských vojsk v Afghánistánu bylo podobné prohře USA ve Vietnamu a mělo vliv na pád SSSR (299)

10.2 Výskyt: krvavé hranice islámu -

"hranice islámu jsou hranicemi krvavými a stejný je i jeho vnitřek"

(313)

10.3 Příčiny: historie, demografie, politika proč se muslimové podílejí na násilí větší měrou než ostatní civilizace: možné příčiny: 1) od svého vzniku náboženství meče - zrozen mezi válečnými beduínskými kmeny; Muhammad bývá připomínán jako statečný bojovník a obratný vojevůdce; říká se, že učení islámu předepisuje válku proti nevěřícím; jen málo zákazů násilí a pojem nenásilí v muslimské doktríně i praxi úplně chybí 2) muslimská i nemuslimská expanze po souši dospěla do

3) 4)

5) 6) -

fáze, kdy vedle sebe muslimové i nemuslimové žijí v těsné blízkosti absolutistická víra (320) muslimové jsou obětí předsudků podobně jako antisemitismus - ovšem to nevysvětluje konflikty s nemuslimskými menšinami v Súdánu, Egyptě, Íránu či Indonésii absence jednoho či více ústředních států demografická exploze; velký počet často nezaměstnaných mužů mezi 15 a 30 lety (321)

zestárnutí dnešní silné muslimské generace a ekonomický rozvoj by mohl koncem třetího desetiletí 21.st. vést ke snížení náklonnosti muslimů k násilí (322)

11 DYNAMIKA VÁLEK NA CIVILIZAČNÍCH ZLOMECH 11.1 Identita: vzestup civilizačního povědomí revoluce -

v jejich průběhu jsou ti umírněnější - girondisté a menševici postupně zatlačováni radikály - jakobíny a bolševiky (324)

Balkán

po zhroucení zastřešující jugoslávské identity nabyly náboženské identity nového významu (327)

-

11.2 Zastavení válek na hranicích civilizace -

"Civilizační války vyvěrají zespodu, mír se snáší shůry."

(364)

ČÁST V.: BUDOUCNOST CIVILIZACÍ_ 12 ZÁPAD, civilizace a Civilizace 12.1 Obnova západu možná směřování: 1) velká válka

-

mezi Západem ústředními státy ostatních civilizací není nevyhnutelná, ale dojít by k ní mohlo

2) postupný a nerovnoměrný úpadek Západu 3) období oživení Caroll Quigley: 750

západní civilizace se začala postupně formovat v letech 370 až křesťanské éry, a to smíšením prvků antické, semitské, saracénské kultury spolu s prvky kultur barbarských národů. (368) Quigley: civilizace rostou, protože disponují "nástrojem expanze": vojenskou, ekonomickou, politickou nebo ekonomickou organizací, která akumuluje přebytek a investuje jej do produktivních inovací. Upadají, když tento přebytek přestanou

investovat do nových způsobů práce. Spol. sk. kontrolující přebytek mají nezadatelný zájem využít jej "pro neproduktivní, leč individuálně uspokojivé účely... (369) --> tedy pád civilizace nastává konzumní společností (W) problémy Západu

-

daleko závažnější než problémy ekonomie a demografie jsou problémy morálního úpadku, kulturní sebevraždy a politická nejednotnost

druhy:

1) nárůst asociálního chování úpadek rodiny přinejmenším v USA úpadek "sociálního kapitálu" - tj. v dobrovolných sdruženích, a úpadek mezilidské důvěry stále nižší oddanost intelektuálním aktivitám (v USA úroveň dosaženého vzdělání) (371)

2) 3) členství 4) klesající 12.2 Západ ve světě ústřední teze knihy:

-

V rodícím se světě etnických konfliktů a civilizačních střetů se víra v univerzálnost západní kultury potýká hned se třemi problémy: je falešná, nemorální a nebezpečná. (378)

kultura kráčí ve šlépějích moci nutným logickým vyústěním univerzalismu je imperialismus

jaká má být reakce západu:

1) 2) 3)

v zájmu Západu:

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

(379)

nepokoušet se zastavit probíhající změny mocenské rovnováhy přečkat útrapy a stáhnout se z čelní pozice soustředit se na ochranu vlastní kultury (380)

vetší pol. ekonom. i voj. integrace a koordinace začlenit do NATO a EU země Visegrádské 4, pobaltské republiky, Slovinsko a Chorvatsko podpora pozápadnění Lat. Am. omezit růst konvenční a nekonvenční vojenské síly islámských a čínských států zpomalit odklon Jap. od Západu směrem k Číně akceptovat Rusko jako ústřední stát pravoslaví a hl. regionální mocnost udržet západní technologickou a vojenskou převahu uvědomit si, že intervence západu do záležitostí jiné civilizace je v multicivilizačním světě pravděpodobně tím nejnebezpečnějším zdrojem nestability a potencionálního globálního konfliktu (381)

12.3 Civilizační válka - glob. válka mezi ústředními státy civilizací je vysoce nepravděpodobná, ale nikoliv nemožná (381) OSN

-

z civilizačního hlediska by stálými čl. se měly rozhodně stát Jáp. a

Indie, stálé křeslo by měla mít i Afrika, LA a muslimský svět (388) 12.4 Spřízněnost civilizací multikulturalismus

-

představuje hrozbu pro USA a Západ v domácím prostředí

univerzalismus -

v zahraničním prostředí hrozbou pro Západ a celý svět

-

globální monoltikulturalisté chtějí svět připodobnit Americe, domácí multikulturalisté chtějí Ameriku připodobnit světu (388)

-

Zdá se, že na globální úrovni ustupuje Civilizace barbarismu, čímž vzniká obraz nebývalého fenoménu, globální doby temna, která se možná snáší na lidstvo.

-

před globální válkou je největší zárukou mezinárodní řád založený na civilizacích (393)