Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko
STŘEDOVĚK – české knížectví - dokumenty
D 63
1. Pozorně si přečti následující ukázky. Napiš, k jaké události či osobnosti se uvedené ukázky vztahují.
a) O tom totiž, kterak Boleslav, nehodný slouti rodným bratrem muže svatého, zákeřně pozval na hostinu svého bratra, ač se spíše chystal ho zavražditi, aby se mohl ujmouti vlády v zemi, nebo o tom, kterak před tváří lidí, ale ne před Bohem, skrýval vinu bratrovraždy, jest tuším sdostatek pověděno v Oslavě umučení téhož svatého muže. Po jeho šťastném skončení života Boleslav, druhý Kain, došel pak, žel, knížectví zle nabytého. HRDINA, Karel a Marie BLÁHOVÁ. Kosmova kronika česká. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 2012, ISBN 978-80-7459-110-5. s. 38–39. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
b) Rozbaliv uzlík, který pod paží měl, vyňal z bílé rouchy uťatou hlavu chlapcovu, zlatě kadeřavou; byla ještě jako živá, jediné že nemluvila. I položil ji na stůl před knížete a lechy a zvolal, ukazuje na hlavu: „Hle, mstitel krve otcovy, který by vás jednou hubil, leží poražen bez vaší krve! Ten, věřte, kdyby došel mužného věku, mnohý z vás a z vašich by měl krvavou hlavu.“ Zhrozil se kníže, odvrátil tvář, zhrozili se lechové. Hlasy hněvu, hrůzy, ošklivosti zvučely síní. Až kníže pak povstav, hněvem zarudlý, jiskře očima, prudce k Durynkovi promluvil: „Skliď z našich očí svůj dar, nešlechetníče! Komus chtěl posloužiti? Mně! Což myslíš, že bych byl nedovedl učiniti to, cos ty spáchal? A já bych byl svého nepřítele zhubil, ale tys zabil svého pána. Syna svého dobrodince, nevděčníku! Já ti ho zabít nekázal, ale abys ho ctnostně choval. Tys ho měl stříci, a tys takto s ním udělal? A tys odměnu očekával? Nuž udělím ti ji, a věru veliký dar tobě dávám. Věz: jednu ze tří smrtí sobě zvol, kterou budeš chtíti. Buď po hlavě skočíš z vysoké skály, buď sám se oběsíš na kterémkoliv stromě, buď probodneš se vlastním svým mečem.“ JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. 11. vydání. Praha: Albatros, 1988, s. 85. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko
c) Potom se vydal biskup, jak si umínil, na cestu do Říma a opustil lid, jenž nechtěl býti poslušen jeho příkazů. Protože toho času kníže nemohl vládnouti sám sebou, ale vládli předáci, tito obrátivše se v nenávistníky Boha, ničemných otců nejhorší synové, vykonali velmi zlý a ničemný skutek. Neboť jednoho svátečního dne kradmo vnikli do hradu Libice, v němž bratří svatého biskupa a hradští bojovníci všichni jako nevinné ovečky stáli při slavné mši svaté, slavíce svátek. Oni však jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže i ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry biskupa se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví zkropili a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí, vesele se vrátili domů. HRDINA, Karel a Marie BLÁHOVÁ. Kosmova kronika česká. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 2012, ISBN 978-80-7459-110-5. s. 54–55. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
d) Knížeti se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného. …………… Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Bylať vzhledem vynikající, pleti bělejší než sníh, jemnější než labuť, lesklejší než stará slonová kost, krásnější než safír. Kníže, poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství; staré však manželství nerozvázal, protože onoho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy a nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže. HRDINA, Karel a Marie BLÁHOVÁ. Kosmova kronika česká. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 2012, ISBN 978-80-7459-110-5. s. 64. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
e) Protož budiž známo všem Kristu i říši naší věrným, jak přítomným tak i budoucím, že jsme _______, jasnému a přestatečnému knížeti českému, pro vynikající zásluhy služeb a oddanosti, jak jeho, tak i všech Čechů, odznak důstojnosti, kterým jeho děd a ostatní předkové jeho, knížata česká, přízní císařské výsosti nad ostatní knížata vynikal, totiž čelenku nositi povolili a skrze něho i všem jeho nástupcům na věky. VESELÝ, Zdeněk. Dějiny českého státu v dokumentech. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1994, ISBN 80-85605-95-3. s. 42. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko
f) Tedy za času řečeného knížete Oldřicha, muže, jenž velmi ctil službu Bohu, žil poustevník _______, rodem Čech ze vsi Chotouně, v slovanském písmě, jež bylo kdysi vynalezeno a kanonicky zavedeno od nejsvětějšího biskupa Cyrila, velmi vzdělaný, světský kněz výtečný, pilně dbalý tajemství počestného života a čistoty, později ozbrojený šatem mnišského slibu, trávil neohroženě život, samoten s Bohem samotným, maje záruku ve víře. Neboť hoře žárem celého ducha svého pro lásku k Ježíši Kristu, pohrdl ničemnou marností tohoto světa, a odřeknuv se domu, manželky, polností, příbuzných a přátel, ba i sebe samého, dal výhost lstivému světu a jeho bídným nádherám, a utíkaje z jeho hřmotného víru, odešel do ústraní samoty a usadil se na vršku jakési opuštěné jeskyně, v níž prý bydlelo tisíc ďáblů. HRDINA, Karel a Marie BLÁHOVÁ. Kosmova kronika česká. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 2012, ISBN 978-80-7459-110-5. s. 77. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
g) Všechny nemovitosti, které urození muži jak vyšší, tak nižší za času vévody _______ drželi dodnes bezesporu spravedlivě a pokojně, nechť drží nadále v pokoji a míru. VESELÝ, Zdeněk. Dějiny českého státu v dokumentech. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1994, ISBN 80-85605-95-3. s. 36. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
h) Tu kníže, pozdvihnuv ruku nad svatým hrobem, takto počal mluviti ke shromáždění lidu: „Bratří, pozdvihněte společně své pravice k Hospodinu a mějte pozor na mé řeči; chci, abyste je přísahou na svou víru potvrdili. Tedy toto ať jest mé první a hlavní přikázání, aby vaše manželství, jež jste doposud měli jako s lehkými ženami a nepořádná po způsobu hloupých hovad, od té chvíle byla podle církevních ustanovení zákonná, soukromá a nerozlučná, a to tak, aby muž žil maje dosti na jedné ženě a žena majíc dosti na jednom muži.“ VESELÝ, Zdeněk. Dějiny českého státu v dokumentech. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1994, ISBN 80-85605-95-3. s. 36. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
i) Kníže byl na hradě Chrudimi zachvácen těžkou nemocí. Jakmile poznal, že se mu víc a více přitěžuje a že mu síly z těla mizejí, svolal přední muže země, kteří tam byli právě přítomni, a v jejich přítomnosti promluvil tato slova:
Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko
„Poněvadž mě osud volá a černá smrt se již vznáší před mým zrakem, chci vám označit, a vaší věrnosti doporučit toho, kdo má po mě zemi řídit. Vám známo, že náš knížecí rod zčásti neplodností, zčásti předčasnými úmrtími byl ztenčen až na mne jediného. Nyní však, jak sami vidíte, dal mi Bůh pět synů, ale nezdá se mi užitečné rozděliti mezi ně zemi českou, protože každé království samo proti sobě rozdělené pustne. Avšak od stvoření světa a od počátků římského panství a až na naše časy bratrská láska bývala vzácná, jak o tom svědčí nezvratné důkazy: Kain a Ábel, Romulus a Rémus a moji předkové Boleslav a svatý Václav: a hledíme-li k tomu, co učinili vždy dva bratří, uhodnete, co by učinilo pět bratří? A čím je vidím schopnějšími a mocnějšími, tím horší věc tuším v prorockém duchu. Ach, jak se vždy strachuje mysl rodičů o nejistý osud synů. Obr. 1 Bitva u Brůdku
Jest tedy předem pečovati o to, aby po mém skonání nevznikl mezi nimi nějaký spor o to, kdo má dostati panství nad zemí. A proto vás pro Boha prosím a zapřísahám vás přísahou vaší věrnosti, aby mezi mými syny nebo vnuky vždy nejstarší držel nejvyšší moc a stolec v knížectví a aby všichni jeho bratři nebo ti, kteří pocházejí z knížecího rodu, byli pod jeho panstvím. Věřte mi, nebude-li jediný vládce spravovati toto knížectví, vám předním hrozí ztráta hrdla a veliká škoda lidu.“ Dořekl to a ze středu okolostojících vzletěl mu k nebesům duch, když opustil tělesné údy, dne 10. měsíce ledna, i zazněl veliký pláč hned potom nad touto smrtí. HRDINA, Karel a Marie BLÁHOVÁ. Kosmova kronika česká. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 2012, ISBN 978-80-7459-110-5. s. 102–103. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko
Použitá literatura: HRDINA, Karel a Marie BLÁHOVÁ. Kosmova kronika česká. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 2012, ISBN 978-80-7459-110-5. JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. 11. vydání. Praha: Albatros, 1988. VESELÝ, Zdeněk. Dějiny českého státu v dokumentech. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1994, ISBN 80-85605-95-3.
Zdroje obrázků: Obr. 1 ACOMA. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bitva_u_Br%C5%AFdku.jpg
Řešení: 1. a)
zavraždění Václava ve Staré Boleslavi z popudu bratra Boleslava roku 935
b)
z období tzv. nedoložených Přemyslovců, vláda knížete Neklana
c)
vyvraždění Slavníkovců na Libici roku 995
d)
narození knížete Břetislava
e)
dědičný královský titul pro Vladislava II. roku 1158
f)
život poustevníka Prokopa před založením Sázavského kláštera
g)
dědičnost šlechtických majetků ve Statutech Konráda Oty z roku 1189
h)
kníže Břetislav I. vyhlašuje nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně roku 1039 dekreta zvaná břetislavská/hnězdenská
i)
kníže Břetislav I. umírá v Chrudimi roku 1055 a na smrtelné posteli formuluje nový nástupnický řád, tzv. seniorát
