Standardní dokumenty Financování projektů řešených metodou EPC European Energy Service Initiative – EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011
Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři. Tento materiál nemusí nutně vyjadřovat názory Evropské unie. Evropská komise nenese odpovědnost za využití informací obsažených v tomto materiálu.
Úvod Firmy energetických služeb (dále ESCO z angl. Energy Services Company) používají pro financování projektů řadu metod minimalizujících negativní dopady na finanční situaci zákazníka. Lze uvést příklad, kdy by pro financování projektu byly použity vlastní zdroje zákazníka. ESCO pak může platit zákazníkovi adekvátní prostředky ve výši úrokové míry, kterou by zákazník obdržel od banky, kdyby si tyto prostředky uložil na dlouhodobý vklad.
Zdroje financování Při vyhlášení veřejné zakázky na projekt řešený metodou EPC (dále jen projekt EPC) je obvykle zadavatelem požadováno i zajištění financování daného projektu. ESCO firmy obvykle získávají potřebné investiční prostředky pomocí bankovních úvěrů. Pouze v případě malých projektů jsou schopny financovat projekt ze svých volných finančních prostředků. Komerční úvěr Při poskytnutí peněz bankou (finanční institucí), je příjemce úvěru povinen zaplatit věřiteli odměnu (úrok) a úvěr v dohodnutých splátkách a dohodnuté době splatit. Banka vyžaduje při poskytnutí peněz záruky, a to buď ve formě majetkového ručení (zástavy), ručení třetí osobou (ručitelem) nebo jinou formou (např. rozpočtovými příjmy u obcí). Banka posuzuje úvěruschopnost klienta, kvalitu účelu – projektu, na který má být úvěr poskytnut a podle toho stanoví výši úrokové sazby. Města a obce, které nejsou extrémně zadluženy, jsou bankami považovány za zákazníky s dobrým „ratingem“ (ohodnocením) a jsou jim poskytovány úvěry za velmi příznivých podmínek. Při projektu EPC výše provozních prostředků dosud hrazená zákazníkem stačí po dobu kontraktu ke splácení investice i k úhradě provozních nákladů na spotřebu energie. Toto smluvně sjednané snížení provozních nákladů na spotřebu energte může být pro banku zárukou, kterou ESCO může poskytnout bance. Dodavatelský úvěr Při dodavatelském úvěru se jedná o prodej zboží „na dluh“, kdy místo poskytnutí peněz jsou poskytnuty předměty (v případě projektu EPC např. technologické prvky), který je postupně splácen. Výhodou dodavatelského úvěru pro obec je skutečnost, že záruky jsou poskytovány
2
v rámci smlouvy o EPC a nemusejí být schvalovány zvlášť. V České republice bývá název dodavatelský úvěr oficiálně používán pro projekty EPC ve státním sektoru. Leasing Finanční leasing znamená pronájem s právem odkoupit předmět leasingu po ukončení smlouvy za (obvykle) velmi nízkou cenu. V porovnání s dodavatelským úvěrem je důležitý přechod vlastnictví předmětu dodávky resp. leasingu. Zatímco u dodavatelského přechází vlastnictví na odběratele (dlužníka) dnem dodávky, u leasingu až po splacení. Leasing má také jiná pravidla pro uplatnění daně z příjmu (odpisování, zahrnutí splátek do nákladů), které však mají dopad zvláště pro obchodní společnosti. Leasing bývá o něco dražší než předchozí varianty financování, nevyžaduje však obvykle zvláštních záruk – předmět leasingu je po dobu nájmu majetkem leasingové společnosti. Tento způsob financování je využíván při jiných typech projektů, u projektů EPC málokdy. Vlastní zdroje Zdánlivě nejlevnější pro financování jsou vlastní zdroje. Jejich cena však vždy musí být posuzována z hlediska alternativní investice nebo alternativního použití a také z hlediska rizika budoucí náhlé potřeby, kdy by nepředpokládané výdaje mohly ohrozit finanční stabilitu (extrémně např. přírodní události – povodně). Podpory, dotace Projekty mohou být také podporovány z dotačních zdrojů programů státních institucí (ministerstva nebo speciální agentury nebo fondy). Jakékoli dotace však projektům EPC příliš neprospívají, protože se jim takové projekty musí velmi přizpůsobovat, ať už časově nebo strukturou financování. Optimálním přístupem je řešit dotovaný projekt (například dotace na zateplení objektů) samostatně mimo řešení projektu EPC, ale snažit se je spojit časově v jednom ročním období. Taento způsob řešení je velmi náročný na koordinaci řešení, ale synergický efekt při snížení spotřeby energie je obvykle velmi vysoký a lze tak snížit spotřebu energie v objektech o více než 50%. Prodej pohledávek Některé ESCO firmy využívají po realizaci projektů EPC následný prodej pohledávky vybrané bance. Je předem dojednáno, že zákazník splácí smluvně stanovené splátky přímo bance a ESCO ručí za dosažení sjednaného objemu úspor energie a tím i snížení provozních nákladů. Zákazníkovi žádná zvýšená rizika takové řešení nepřináší, pouze musí být příslušnou bankou prověřen. ESCO si tak zvýší svou schopnost profinancovat další projekty.
3
Schéma financování ESCO může projekt financovat buď z vlastních zdrojů, nebo ze zdrojů získaných jinde (bankovním úvěrem, leasingem nebo kapitálovou investicí). V zásadě existují dva druhy vzájemných vztahů příjemce, ESCO a finační instituce (banky): Úvěr dodavatele (ESCO)
Záka zník financo vání a implementac e inv estic
platb a za služby +s plátk a inv estic
E S CO posk ytn utí úvěru
splátka úvěru
In ve stor (b an ka)
V přímém vztahu zákazník prakticky vůbec nevstupuje do vztahu se zdrojem financí. Financování projektu zajišťuje ESCO na své jméno a nese tak celé riziko neúspěchu projektu, byť by byl způsoben okolnostmi mimo její kontrolu. Pro českého zákazníka je tento způsob financování velmi zajímavý, nicméně pro ESCO může představovat riziko. Problém se může vyskytnout ve vztahu mezi ESCO a finanční institucí. Aby ESCO mohla na své jméno získat finanční prostředky v řádu desítek či stovek milionů korun, musí být dostatečně kapitálově silná a úvěruschopná. Tento koncept tak prakticky nemohou využívat menší, manažersky zaměřené ESCO, ale spíše dodavatelé
4
energie nebo velcí výrobci energeticky úsporných technologií. Je však možné v tomto smyslu využít prodeje pohledávek. Úvěr zákazníka
poskytnutí úvěru
Zákazník
Investor (banka)
splátky úvěru
garance výnosů
garance úspor splátky služeb
ESCO Nepřímý vztah je pro zákazníka podstatně méně populární, neboť předpokládá, že se zdrojem financí (s bankou) uzavře přímo smlouvu, zatímco ESCO „pouze garantuje“ dosažení technických parametrů projektu. Pokud není předpokládaných parametrů dosaženo vinou ESCO a tato okolnost je příčinou, proč zákazník nemůže splácet, je firma ESCO povinna zákazníkovi dorovnat rozdíl mezi skutečnou výší úspor a splátkou. Výhodou tohoto přístupu však je možnost využití zvýhodněných účelových úvěrů nebo získání dotačních finančních prostředků, o které má právo požádat obvykle zákazník přímo. Pokud má zákazník dobré jméno u banky (lepší kredibilita), lze také využít nižších úrokových sazeb při získání úvěru nebo je možné zrealizovat i větší projekty, než jaké jsou pro ESCO přijatelné. V zahraničí (zejména v USA) se tento koncept velmi často používá, ovšem v České republice je dávána přednost přímému vztahu.
5
Kombinovaný přístup Velmi vhodným způsobem zajištění toku potřebných finančních prostředků může být kombinace obou předchozích variant. Jde o zajištění části prostředků oběma smluvními subjekty (ESCO i zákazníkem). Kombinací jsou eliminovány nevýhody a podpořeny výhody obou přístupů. Navíc dochází k daleko užšímu sepjetí obchodních vztahů. K tomu však dochází při naprosto otevřených vztazích.
Závěrem Znalost finančního trhu, potenciálních zdrojů financí a zvážení přijatelnosti různých finančních služeb pro daný typ projektu a pro daného příjemce musí být pro ESCO firmy při nabízení služby EPC samozřejmostí. Výběr vhodného finančního schématu je součástí kvalitní služby při projektu EPC. V zásadě vždy platí, že výše splátky souvisí s dosaženými úsporami. Není-li úspor dosaženo, zákazník neplatí nic. Splátky se obvykle hradí měsíčně. V některých smlouvách EPC jsou známé případy, kdy splátky převyšují dosažené úspory energie a jsou dotovány z jiných zdrojů. Nabídka ESCO se může týkat také úspor pracovních sil při organizačních opatřeních nebo úspor ve spotřebě vody. Potom úspory za spotřebu energie nemusí tvořit dominantní složku celkových uspořených nákladů.
6
