Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu

Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu Diplomová práce

Ivana Sajbrtová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra managementu

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jan Žufan, PhD., MBA Datum odevzdání diplomové práce: 30.4.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master‘s Dissertation

Tertiary Professional Schools and Labour Market in a Chosen Region Ivana Sajbrtová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: RNDr. Jan Žufan, PhD., MBA Date of Submission: 2015-04-30 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejné přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………… Ivana Sajbrtová V Praze dne 30. 04. 2015

V prvé řadě bych ráda poděkovala panu doktoru Janu Žufanovi, vedoucímu své diplomové práce, který byl vždy ochotný podat potřebný pohled na problematiku a tím mě navést na vlastní myšlenky k pojetí této práce a k jejímu zpracování. Nemalý dík patří také všem zaměstnancům, kteří si pro můj průzkum vyčlenili čas ve svém pracovním programu a svolili k poskytnutí interview a tím k hlubšímu průzkumu problematiky Školních vzdělávacích programů a jejich aplikaci. Stejně tak ochotným zaměstnancům úřadů, bez jejichž spolupráce bych neměla přístup k potřebným datům.

Abstrakt SAJBRTOVÁ, Ivana. Střední odborné školy a trh práce ve vybraném regionu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 80 s. Diplomová práce pojednává o vztahu absolventů středních odborných škol, zaměřených na hotelnictví, gastronomii a turismus, a trhu práce v oboru. V teoretické části je rozebrán vývoji vzdělávání v hotelnictví se zaměřením na střední odborné školství v České republice, následně se zaměřuje na Jihomoravský kraj. Zmíněn je princip Rámcových a Školních vzdělávacích programů a dále je popsán stav trhu práce s ohledem na absolventy středních škol. Výzkumná část analyzuje nejprve Školní vzdělávací programy hotelových oborů a následně stav a počty absolventů středních odborných škol. Tyto statistiky jsou následně komparovány se stavem trhu práce v oboru a jeho možnostech pro absolventy ukončujících své studium. Cílem celého výzkumu je zhodnocení situace na trhu práce v hotelnictví pro absolventy středních hotelových škol. Na základě statistik odpovídá práce na otázku, zda je trh přesycen novými absolventy či zda je odborně vzdělaných lidí v tomto oboru nedostatek. Klíčová slova: hotelnictví, historie vzdělávání, odborné školství, rámcové vzdělávací program, školní vzdělávací programy, absolventi, trh práce v hotelnictví.

Abstract SAJBRTOVÁ, Ivana. Tetriary Professional Schools and Labour Market in a Chosen Region.

[Master’s

Dissertation]

The

institute

of

hospitality

management

in Prague: 2014. p 80. This master thesis attends to the proportion of tertiary professional graduates in hospitality and tourism fields and of a hospitality labour market. In theoretical part it treats the evolution of hospitality education focused on tertiary level in Czech Republic, further in The South Moravian Region. It takes notice of Framework and School Educational Programmes furthermore there is a situation on labour market for hospitality graduates described. The empiric part of thesis refers to hospitality fields School Educational Programmes at first and then turns to numbers of graduates in the field. Explored statistics are compared to the hospitality labour market situation and there is the focus on graduates again. The main aim of this work is to discuss the potentialities of students finishing their studies to join the market and most essentially the thesis handles whether there is oversaturation of well-educated people on the hospitality market or there is poverty of this specialists.

Keywords: hospitality, history of education, tertiary professional education, Framework Educational Programme, School Educational Programme, graduate, labour market in hospitality.

Obsah 1

Úvod............................................................................................................................... 9

2

Historie vzdělávání v hotelnictví v Evropě.................................................................. 11

3

4

2.1

Vznik ubytovacích a gastronomických služeb ...................................................... 11

2.2

Základy vzdělávání ............................................................................................... 12

2.3

Vzdělávání v hotelnictví v období novověku........................................................ 13

2.3.1

Počátky školství v hotelnictví ........................................................................ 14

2.3.2

Vývoj odborného školství v ČR od roku 1990 a jeho současný stav ............ 15

2.3.3

Vývoj hotelnictví na území Jihomoravského kraje ........................................ 20

Školský systém ČR ...................................................................................................... 22 3.4

Odborné vzdělávání v České republice ................................................................. 23

3.5

Rámcové vzdělávací programy, jejich charakteristika, účel a funkce .................. 25

3.6

Cíle středního odborného vzdělávání .................................................................... 28

3.7

Sestavování školních vzdělávacích programů ...................................................... 31

Trh práce v Jihomoravském kraji ................................................................................ 32 4.5

5

6

Definice absolventa ............................................................................................... 35

Metodologie výzkumu středních odborných škol v JMK ............................................ 36 5.1

Cíle výzkumu ........................................................................................................ 37

5.2

Stanovení hypotéz výzkumu ................................................................................. 37

5.3

Metoda analýzy a získávání dat ............................................................................ 38

Výzkum středních hotelových škol a jejich absolventů............................................... 39 6.1 Analýza Školních vzdělávacích programů a přístupu jednotlivých škol k jejich aplikaci ............................................................................................................................. 39 6.2

7

Absolventi ........................................................................................................ - 46 -

6.2.3

Počty absolventů ve sledovaných letech ................................................... - 46 -

6.2.4

Vývoj celkového počtu absolventů v JMK v oboru hotelnictví ............... - 49 -

Komparace počtu absolventů středních hotelových škol s trhem práce v odvětví . - 51 -

7.1

Celková zaměstnanost a volná pracovní místa v odvětví hotelnictví .............. - 52 -

7.2

Vlastní komparace ............................................................................................ - 56 -

7.3

Zhodnocení výsledů zkoumání a diskuse hypotéz ........................................... - 59 -

8

Výstup zkoumání a návrhy řešení situace ............................................................... - 62 -

9

Závěr ....................................................................................................................... - 67 -

10 Seznam literatury .................................................................................................... - 69 11 Seznam tabulek a grafů ........................................................................................... - 74 12 Přílohy..................................................................................................................... - 76 -

1

Úvod

Hotelnictví jako profesní směr má velmi dlouho tradici, která se začala vyvíjet již s prvními cestovateli a obchodníky, až se vyvinula do podoby, jakou ji známe dnes. Odborné vzdělání tímto směrem se vyvíjelo postupně od vyučení u mistrů kuchařů, neboť gastronomie je nedílnou součástí hotelů, přes první hotelovou školu v 19. století až po dnešní možnosti studia středoškolského i vysokoškolského ve velkém množství oborů a specializací. Z pohledu existence hotelnictví a pohostinství je však hotelové vzdělání stále poměrně mladou záležitostí. Tato diplomová práce si vytyčila za cíl prozkoumat vzdělání v hotelnictví v Jihomoravském kraji, především pomocí statistických údajů o absolventech středních škol zaměřujících se na hotelové vzdělání, a následně porovnat zjištění se stavem trhu práce v hotelovém odvětví a to zejména proces uplatnění absolventů na tomto trhu. Kapitoly zabývající se teoretickými poznatky ve zkoumané problematice jsou rozděleny do tří základních částí vztahujících se k hotelnictví, vzdělávání a trhu práce. První část je zaměřena především na historii a vývoj hotelnictví, nejdříve obecně a následně z pohledu vzdělání v tomto odvětví. Budou zmíněny první školy zabývající se výukou hotelnictví a vypsány určité zlomové momenty, ve kterých se hotelové vzdělání posunulo ve svém vývoji vpřed. Po popsání vývoje českého odborného školství se práce zaměří také na hotelové vzdělání přímo v Jihomoravském kraji. Při zkoumání jakéhokoliv vzdělání je nutné jít také až k počátkům celého školského systému, který v České republice byl, a srovnat jej s podmínkami, které současné středoškolské vzdělání poskytuje, jak z hlediska žáků a rodičů, tak z hlediska školních institucí. Nedílnou součástí systému je legislativa, která je stanovována vládními nařízeními a zákony a která spadá pod správu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Budou zmíněna specifika odborného vzdělávání a charakterizovány Rámcové vzdělávací programy, které sjednocují učivo jednotlivých oborů odborného školství. V těchto programech jsou konkretizovány i cíle středního odborného vzdělávání. Ke konci kapitoly budou specifikovány Školní vzdělávací programy a bude nahlédnuto do jejich tvorby. Závěrem teoretických poznatků bude charakterizován současný trh práce z hlediska hotelového odvětví a především z hlediska absolventů vstupujících na tento trh. Tento trh je pro zaměření této práce a jejího výzkumu na Jihomoravský kraj také zkoumán pouze ve zmíněném regionu. 9

Počáteční kapitola analytické části práce charakterizuje budoucí výzkum, jeho postupy a metody. Stanovuje jeho cíle, hypotézy a způsob získávání dat pro analytická šetření. Samotný výzkum bude dále rozdělen na tři dílčí zkoumání a hlavní analýzu. První dílčí zkoumání analyzuje střední odborné školy v kraji, které nabízejí obor či více oborů z oblasti hotelnictví a gastronomie, jejich počet, lokaci i vlastní nabídku vyučovaných oborů. V této kapitole bude zaznamenán také výzkum Školních vzdělávacích programů vybraných středních škol, podrobně popsán jeho průběh a získané informace. Následující kapitola bude věnována analýze konkrétních počtů absolventů středních hotelových škol za posledních pět let, tedy od počátku roku 2010 do konce roku 2014. Výstupy z tohoto dílčího výzkumu budou sloužit jako podklad pro výzkum hlavní. Sedmá kapitola bude věnována poslednímu dílčímu výzkumu, a to výzkumu volných pracovních míst na trhu práce v odvětví, která zastupují poptávku po odborné pracovní síle. Komparační metodou potom bude počet absolventů porovnán se zjištěnou poptávkou, budou zhodnoceny všechny vedlejší vlivy jak na poptávku, tak na nabídku, a vyhodnocen výsledek komparace. Kapitola

zakončující

výzkumnou

část

bude

věnována

zhodnocení

celé

zanalyzované situace mezi nabídkou práce ze strany absolventů a poptávkou ze strany ubytovacích, hostinských aj. zařízení na trhu práce a budou v ní uvedeny konkrétní návrhy pro vyvážení zjištěného nesouladu, popřípadě pro udržení zjištěné rovnováhy podle toho, ve které situaci se tento trh nachází. Záměrem je přiblížit současnou situaci v hotelnictví mezi nabídkou práce ze strany absolventů hotelových škol a poptávkou po ní, zanalyzovat situace, ve které se každoročně nacházejí čerství absolventi v oboru, a poskytnout tak podnět pro další jednání všech zúčastněných institucí, neboť každá z nich má na současnou situaci určitý vliv a její počínání v této oblasti má vždy určité dopady na celé hotelové odvětví od žáků a absolventů odborných škol počínaje, přes školy, jejich vedení i zaměstnance, management hotelů, restaurací a kaváren i jejich zaměstnance, až po odborné asociace a zapojená ministerstva. Není však pouze v rukou zákonodárců, aby měnili současnou situaci, je-li nevyhovující, a není pouze věcí odborných škol, jak kvalitně vzdělané odborníky vysílají na trh práce hotelového průmyslu.

10

2 Historie vzdělávání v hotelnictví v Evropě 2.1

Vznik ubytovacích a gastronomických služeb

Samotný vznik ubytovacích služeb je spojen se vznikem směnného obchodu a to ve všech kdy vzniklých civilizacích a kulturách. Obchodníci cestovali, aby směňovali své zboží, a během svých cest potřebovali nocleh, jídlo a bezpečí. Necestovali ovšem jen obchodníci, lidé se vydávali na cesty studijní i diplomatické, vojenská tažení, náboženské pouti či jen z prosté existenční nutnosti. Na každé cestě tito cestovatelé řešili stejný problém, a to kde nalézt ubytování a stravu. Z pohledu ekonomického se tedy trh přizpůsobil poptávce a začaly se vyvíjet ubytovací služby v různých podobách a variantách. Z počátku to nebyly hotely a restaurace, jak je známe dnes, ale krčmy, zájezdní hostince a trhovní dvory. Teprve v polovině 19. století se začal vyvíjet typ hotelu podobný těm dnešním, a to především ve velkých nebo lázeňských městech a poblíž železničních nádraží. Právě rozvíjející se železniční doprava byla impulzem pro vznik klasického typu hotelu, neboť cestování se díky vlakům několikanásobně zrychlilo. Nastaly tak obrovské přesuny lidí a zpravidla i na několik dní, ale cestování i nadále zůstávalo výsadou obchodníků a zámožných vrstev. Hotely se postupně stávaly chloubou měst a metropolí, především díky svým architektonickým jedinečnostem, ve kterých se odrážela nová doba. Od těch dob se změnilo mnohé, avšak základ potřeb zůstává stejný. (Křížek, Neufus, 2011) Stejně dávný původ má od ubytovacích služeb mírně oddělená a zároveň zcela propojená gastronomie.1 Jako taková je datována sice do novověku či pozdního středověku, kdy kromě uspokojení potřeby hladu začalo jídlo poskytovat i rozkoš a požitek. Ovšem její předchůdce, pohostinství, provází lidstvo již od počátků rozvinutějších civilizací jako Byzantská či řeckořímská říše nebo starověký Egypt. (Salač, 2004) Postupným vývojem civilizací, techniky, kultur i moderní globalizace se tato dvě propojená odvětví sloučila do jednoho oboru služeb dnešní doby, kterým je hotelový průmysl. Cestovní ruch, jehož je hotelový průmysl nedílnou součástí, se stal významným faktorem ovlivňujícím kulturní, sociální, ekonomické i politické vazby. Provozování hotelů i restaurací se stalo profesionální záležitostí vyžadující mnohé odborné znalosti v oblasti

1

Slovy mírně oddělená a zároveň zcela propojená je zdůrazněna její separace od hotelových služeb a její možnost samostatně existovat i bez nich. Zároveň je zde zdůrazněna propojenost potřeb ubytování a jídla, bez kterého je ubytovací služba neúplná, a tedy její integrace do hotelového průmyslu.

11

architektury, designu, ekologie, marketingu, finančního řízení, vzdělávání a řízení lidských zdrojů, kultury a mnohých dalších. Je tedy pochopitelné, že se vzrůstající potřebou znalostí a odbornosti se vyvinulo vzdělávání specializující se na soubor znalostních okruhů, které pokrývají potřeby hotelnictví i gastronomie. (Křížek, Neufus, 2011)

2.2

Základy vzdělávání

Z pohledu

personality

Armstrong

charakterizuje

vzdělávání

jako

„systematické

přizpůsobování a změnu chování tím, že se člověk učí pomocí vzdělávacích programů, instruktáží, rozvojových programů a plánovaného získávání zkušenost.“ (Armstrong, 1999, s. 531). Na druhou stranu pedagogická věda na vzdělávání nahlíží z mírně odlišného úhlu. Dle ní se vzdělávání obecně pojí k celistvé osobnosti člověka. Podle Skalkové (1999) má pojem vzdělávání v pedagogice dlouhou tradici. Pro úplnost je třeba ještě charakterizovat samotnou pedagogiku, jakožto vědu o výchově jako záměrné soustavě a organizované činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Zároveň se tato věda podílí na formulaci nových vývojových trendů pro různé oblasti výchovy a vzdělávání. Didaktika je potom činnost, je nedílnou součástí pedagogiky jako teorie vzdělávání, která sleduje zákonitosti vyučovacího procesu a zabývá se formami, postupy a cíli vyučování. (Akademický slovník cizích slov, 1997, str. 576, str. 163) Základy, na kterých stojí celý proces vzdělávání, jsou jednotlivé výstupy tohoto procesu – vědomosti, dovednosti a schopnosti. Výkladový slovník Hartla a Hartlové (2010) označuje vědomosti jako učením osvojený poznatek, jako zmapované informace včetně pochopení pojmů, pravidel, zákonů a vzorců mezi nimi. Naproti tomu dovednost je dispozice získaná učením, která napomáhá ke správnému, rychlému a úspornému vykonávání konkrétní činnosti vhodně zvolenou metodou. Schopnosti jsou potom podle těchto autorů soubor předpokladů nutných k úspěšnému vykonávání určité činnosti či dovednosti. Výraz „vzdělaný člověk“ podle Skalkové vyjadřuje kvalitu osobnosti odpovídající kultuře dané epochy. Dnes předpokládáme, že vzdělaný člověk spolu s osvojením systému určitých vědomostí a dovedností chápe vztahy mezi poznatky, získal dovednosti používat svých vědomostí při řešení nových úkolů a dovednosti dalšího sebevzdělávání. 12

„Vzdělávání zahrnuje i osvojení hodnot estetických a morálních, vytváření určitého postoje ke světu, společnosti i sobě samému.“ (Skalková, 1999, str. 28) Tyto postoje potom nalézají své uplatnění ve schopnosti kritického uvažování člověka, v praktických životních názorech a jednání.

2.3

Vzdělávání v hotelnictví v období novověku

V období rozvoje klasických hotelů a jejich gastronomických provozoven v 19. století vznikla potřeba hygienických norem. Hotelnictví se stalo koncesovanou živností a mohly ji obdržet osoby „pouze mravně a odborně způsobilé“. Kontrolu prováděly městské a živnostenské úřady, které dbaly jednak na osobu živnostníka a také kladly jisté požadavky na personál a jeho způsobilost. (Křížek, Neufus, 2011) Již v té době se tedy zrodily první požadavky na schopnosti a určitou kvalifikaci zaměstnanců v oboru, ze kterého se později vyvinul hotelový průmysl. Ve službách poskytovaných zákazníkovi je člověk základní esencí. Rčení „vše začíná u lidí“ dostává v oblasti služeb mnohonásobně větší význam než v jiných odvětvích. V hotelových službách je lidský faktor považován i za jeden z nejdůležitějších marketingových nástrojů. Lidé, zaměstnanci, poskytují služby a mají obrovský podíl na jejich kvalitě a uplatnění produktů a celého podniku na trhu. Je tedy naprosto samozřejmé, že zároveň s rozvojem hotelových služeb se začaly klást větší a větší požadavky na zaměstnance a tyto požadavky daly vzniknout prvním školským zařízením pro výchovu a výcvik lidí, kteří budou splňovat všechny rychle se měnící potřeby hotelů a restaurací a především jejich hostů. V současné době je sektor hotelnictví a cestovního ruchu jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů na světě, zvláště v posledních dvou desetiletích. Díky tomuto rozvoji se dočkalo rozvoje také vzdělávání v této oblasti. V dnešní době již není problém získat i vysokoškolské tituly v hotelovém oboru. Hlavní důvod poskytování vzdělání je dopomoci lidem pracujícím v odvětví k jejich dlouhodobému růstu. (Manhas, Dogra, 2011). Zároveň se zvýšením vzdělanosti lidských zdrojů v hotelovém průmyslu přichází i zvyšování úrovně celého odvětví.

13

Počátky školství v hotelnictví

2.3.1

Na počátku školství v hotelovém odvětví bylo vzdělávání omezeno na mistrovské učení, které sice poskytovalo perfektní znalosti jednotlivých úkonů, k řízení restaurací a luxusních hotelů však příliš vhodné nebylo, neboť postrádalo základy ekonomiky a řízení, a tyto vědomosti bylo možné nabýt pouze dlouholetou praxí v oboru. Vznikla proto poptávka po zaměstnancích studovaných v hotelovém oboru. Světově nejproslulejší a především historicky nejstarší škola zaměřující se na hotelnictví a hotelový management je Losánská hotelová škola (v org. Ecole Hôtellière de Lausanne) založená již v roce 1893 hoteliérem Jacquesem Tschumim jako Ecole professionnelle de la Société suisse des Hôteliers. Její první hodiny probíhaly v hotelu d’Angleterre a navštěvovalo je pouhých 27 studentů. Později se škola rozrostla a přesídlila do vlastní budovy. Původně byla založena na základě poptávky po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích do luxusních hotelů té doby a dále se udržovala jako výběrová škola. V roce 1926 byla založena asociace pro absolventy hotelové školy, která napomáhala soudržnosti studentů i po ukončení studia, poskytovala škole zpětnou vazbu a napomáhala udržovat vztahy v rámci hotelového oboru. To bylo obzvláště významné, neboť absolventi se uchytili napříč celou Evropou i Amerikou ve více než 120 zemích světa. Po útlumu ve válečném období škola vytvořila program stáží. V té době již bylo její jméno v hotelovém světě tak proslulé, že do programu nebylo možné přijmout všechny uchazeče, kteří o to usilovali. Přesídlení do nového kampusu vzdáleného pár kilometrů od centra města Lausanne v roce 1975 napomohlo k dalšímu rozvoji a rozšiřování. V současnosti škola nabízí ideální podmínky pro profesní a prestižní studium v oboru s využitím všech dostupných moderních výukových technologií a především zkušených pedagogů. Její mezinárodní uznání otevírá všem absolventům pomyslné dveře do celého světa v hotelovém průmyslu a zaručuje jim dobrou kariéru. Škola poskytuje vzdělání v bakalářském a magisterském studium v tzv. „hospitality business“ a dále pokračující MBA a doktorské studium, které je v hotelovém školství stále vzácné. Škola se velmi dobře přizpůsobuje rostoucímu hotelovému průmyslu, klade vysoké nároky na své studenty a tím připravuje profesionály, kteří jsou schopni vést největší hotelové organizace a dále je rozšiřovat v rámci celého světa i různých ekonomických podmínek.

14

Hotelová škola v Mariánských Lázních V České republice se jako první škola zaměřující se na výuku odborníků v hotelnictví a gastronomii objevila Hotelová škola v Mariánských Lázních. V letech 1928 byla zahájena první výuka na tehdejší Gastgewerbe und Hotelfachschule (Hostinské a hotelové škole) s pomocí třinácti pedagogů a školního lékaře. Studium středoškolské úrovně zde tehdy trvalo tři roky a vzděláváni byli žáci jak němečtí, tak čeští i maďarští. Po druhé světové válce byla škola rozšířena o studenty z pražské Odborné školy hostinské a hotelové a sloučením vznikla škola vedená profesorem Rudolfem Horákem. Rozšíření zasáhlo také do oborů, kde místo dvouletého vyučení se žáci vzdělávali čtyři roky a absolvovali maturitou. V dalších letech představila škola i možnost externího studia určeného pro uchazeče z praxe, což bylo v podstatě dnes zcela běžné dálkové studium. Tento koncept však škola opustila v roce 1996 kvůli špatnému začleňování dostatku učiva do nabitého programu pracujících studentů. Hotelová škola v Mariánských Lázních měla dlouhou dobu výsadní postavení mezi odbornými školami v republice. Její dobré jméno vyzdvihnul i tehdejší ministr Jan Masaryk. V současnosti škola nabízí středoškolské studium v oborech Hotelnictví a turismus, Gastronomie, Číšník, servírka a Kuchař, na kterých studuje kolem 400 studentů. Pro zájemce o další vzdělávání při praxi škola nabízí různé kurzy z oboru. Ke kvalitnímu rozvoji hotelového vzdělání jí dopomáhá i členství v Asociaci evropských hotelových škol. Škola přispívá k inovaci vyučovacích metod a aplikaci nových trendů v oblasti gastronomie a služeb, k čemuž významně pomáhá i spolupráce školy s kvalitními gastronomickými a hotelovými zařízeními včetně zahraničních podniků. Dodnes je tato škola uznávanou v hotelovém průmyslu i v evropském měřítku.

2.3.2

Vývoj odborného školství v ČR od roku 1990 a jeho současný stav Hospodářská, politická a sociální transformace v České republice po událostech

roku 1989 se staly indikátorem mnoha změn ve všech činnostech člověka. Do školství tyto změny pronikly především jako změny strukturální. Došlo k decentralizaci řízení celého systému školství, které postoupilo valnou část rozhodování samotným středním školám. Krátce po revoluci vstoupily do středního vzdělávání soukromé a církevní školy a spolu s tím došlo také k zavedení právní subjektivity středních škol a jejich transformaci na příspěvkové organizace. Decentralizaci správy středního školství pak v roce 2001

15

dovršil přechod „státních“ škol do působnosti krajů. Proměny hodnot ve společnosti zase přispěly k demografickým změnám, jejich dopady na školství jsou v historickém přehledu demografie jasně čitelné. V neposlední řadě probíhaly změny v ekonomice, což se odborného školství dotýká především po stránce napojení na trh práce a technologickým zázemím podniků, hotely a restaurace nevyjímaje. Všechny tyto změny se zásadní měrou podíleli na struktuře nabídky vzdělání na odborných středních školách. (Skácelová, 2010)

Vliv demografie na střední vzdělávání Významným způsobem zasáhla do vývoje soustavy středních odborných škol klesající demografická křivka populace, která zapříčinila významnější zásah v podobě kvantity nabízených oborů. Zatímco na počátku 90. let čítala generace 15letých přes 170 tisíc jedinců, v roce 1998 bylo vykázáno Českým statistickým úřadem jen okolo 130 tisíc a jejich počet stále klesal. Na to konto začalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uskutečňovat v roce 1997 optimalizaci sítě středních škol. Řada z nich byla zrušena, sloučena či přiřazena pod správu jiných škol. Snahou celého aktu bylo přizpůsobení kapacity a struktury středních škol aktuálním tendencím populačního vývoje s ohledem na účelnost škol a potřeby regionů. (Skácelová, 2010) Po roce 2000 nastala další zásadní změna v organizaci, a to přechod veřejných středních škol do zřizovatelské pravomoci krajů. Týkalo se to cca 95% škol a proces optimalizace tím získal regionální charakter. Demografická situace se nezlepšovala ani v následujících letech. Potvrzuje to studie o Vývoji vzdělanostní a oborové struktury žáků Vojtěcha a Paterové, která sleduje jak vývoj nastupujících žáků, tak absolventů. „Ve školním roce 2013/14 se v počtu nově přijatých stále odráží pokles populace, který je však již mnohem mírnější než v předchozích letech. Největší pokles byl v roce 2010/11, kdy činil 14 700 žáků, v roce 2011/12 to bylo 6 000 žáků, v roce 2012/13 již pouze 3 700 žáků, což bylo postupně 11,5 %, 5,3 % a 3,4 % nově přijatých v předchozím roce. V tomto roce 2013/14 činil pokles počtu přijímaných pouze 2 100 žáků (2,1 %), podobný mírný pokles lze očekávat i v příštím roce.“ (Počty a podíly nově přijatých žáků, 2014)

16

Dle predikcí Skácelové se demografická situace začne zlepšovat až v roce 2020. Neméně pesimistický pohled na stav demografie má Vojtěch (2014), který sice poukazuje na pokles propadu v počtech nově přijatých žáků do středních škol v roce 2014, ovšem predikuje, že tento nárůst 15letých z dlouhodobého hlediska bude pouze krátkodobou vlnou, po které dojde opět k poklesu. Svá pozorování uvádí v následujícím grafu vývojového trendu nových žáků středních škol. Graf 1 - Dlouhodobý vývoj v počtu 15letých osob v ČR včetně trendu a predikce

Zdroj - Vojtěch, 2014, str. 3

Zastoupení hotelových oborů ve středním odborném vzdělávání v rámci ČR Zpráva ÚIV o celkovém stavu českého školství v roce 2009 uvádí mj. i nejvíce zastoupené obory vzdělávání na středních školách. Z následující tabulky č. 1 je patrné, že vedoucím odborným studiem s výučním listem je právě jeden z oborů hotelových služeb Kuchař-číšník. Celkový podíl hotelových oborů (tedy oborů sk. 65) na středoškolském vzdělání se v průběhu posledního desetiletí mírně proměnil, v roce 2003 byly hotelové obory zastoupeny 16,7%, v roce 2005 22,5%, v roce 2007 19% a v již zmíněném roku 2009 bylo celkové procento zastoupení studovaných oborů 23,10%. (Kraje, školy, čísla 2003; 2005; 2007; 2009)

17

Tabulka 1 - Nejvíce zastoupené středoškolské obory v ČR v roce 2009

NEJVÍCE ZASTOUPENÉ STŘEDOŠKOLSKÉ OBORY obory

bez maturitní zkoušky

6551H 2368H 4155H 6951H 3356H

Kuchař-číšník, práce ve společném stravování Automechanik, technické práce v autoservisu Opravář zemědělských strojů, opravářské práce Kadeřník Truhlář, truhlářské práce

obory

s maturitní zkouškou

7941K 6441L 6341M 7842M 6542M

Gymnázium Podnikání v oborech Ekonomika a podnikání Lyceum Hotelnictví a turismus

18,90% 8,40% 3,50% 6,60% 4,80% 22,00% 12,20% 11,40% 5,20% 4,20%

Zdroj - Kraje, školy, čísla 2009; 2010, str. 25

Kolísavý vývoj v počtu žáků můžeme sledovat také v jednotlivých stupních středního vzdělání. V oborech s výučním listem došlo po letech mírného poklesu počtů i podílů žáků k pravidelnému nárůstu podílu přijímaných žáků, ten se však v roce 2014 zastavil. Ve skupině oborů Gastronomie, hotelnictví, turismus byl v roce 2014 zaznamenán výrazně vysoký pokles. V maturitních oborech došlo po poklesu v roce 2012 ze všeobecného pohledu naopak k nárůstu žáků, i když malému. Tento nárůst se však týká pouze oborů z kategorie M, kategorie maturitních oborů L/0 ze skupiny 65 opět vykazuje meziroční pokles (podrobný popis kategorií středního vzdělávání je v kapitole 3.4 Odborné vzdělávání v ČR). Z celkového pohledu na nově přijaté žáky ze základních škol do odborného vzdělávání došlo od školního roku 2012/13 do 2013/14 k poklesu o téměř 27 tisíc žáků. Tohoto propadového trendu se drží i sledovaná skupina oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus, u které byl zaznamenán pokles o 1,1 p.b. V tabulce jsou uvedena čísla počtů žáků v oborech E, H, M a L/0, tedy oborech, do kterých vstupují žáci ze základních škol. Tabulka 2 - Počty přijatých žáků na střední odborné školy v oborech kategorie E, H, M a L/0 v průběhu pěti let 2008 Gastro., hot. a tur. Celkem za ČR

2009

2010

2011

2012

2013

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

14 705

14,0%

14 999

14,7%

12 835

14,4%

12 018

14,4%

11 487

14,4%

10 386

13,3%

104 948

102 156

89 248

Zdroj - Vlastní zpracování, Zdroj dat Vojtěch, 2014

18

83 713

79 630

78 112

Vojtěch dále společně se statistikami uvádí graf znázorňující množství žáků v jednotlivých oborech od roku 2008 do roku 2013. V tomto grafu jsou názorně vidět podíly žáků, kteří byli přijati ke studiu oborů v Gastronomii, hotelnictví a turismu. Jak je z grafu patrné, tato skupina oborů byla ve sledovaných letech společně se strojírenstvím nejrozšířenější z celé nabídky českého středního odborného vzdělávání a dle předběžných odhadů tomu tak bylo i v roce 2014. Graf 2 - Počty žáků nově přijatých do 1. roč. oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou – E + H + M + L0 (mimo nástavbové a zkrácené studium)

Zdroj - Vojtěch, 2014, str. 30

19

V současnosti jsou všechny reformy a změny středního odborného školství směřovány k co největší optimalizaci soustavy středních škol tak, aby jim bylo umožněno poskytování a vlastní realizace nabídky vzdělávání, která by odpovídala požadavkům samotného trhu práce jak v regionálním, ta v celostátním měřítku. Jednou z největších takových změn se stala v roce 2005 kurikulární reforma2, jejíž projevy se v každodenním středním odborném školství začaly projevovat až v roce 2009. (MŠMT, Zpráva o vývoji českého školství) Vývoj hotelnictví na území Jihomoravského kraje

2.3.3

V Jihomoravském kraji mělo vzdělávání v hotelnictví dlouhá léta spíše ráz gastronomický. Původně se na tyto obory zaměřovaly tzv. učňovské školy, které postupně přecházely v odborná učiliště, a s rozvojem hotelnictví v kraji přidávaly školy i obory (nejčastěji maturitní) zaměřené vysloveně hotelovým směrem. Nejstarší školou zabývající se v kraji výukou gastronomie je bezpochyby Střední škola potravinářská a služeb, Charbulova. Pod původním názvem Základní odborná škola potravní v Brně v roce 1945 započala výuku učebního oboru pro kuchaře a dále se snažila rozvíjet své zázemí pro odbornou výuku, kde by se žáci mohli cvičit v praktických dovednostech. V roce 1973 otevřela další obor tentokrát obor číšník – servírka a vzhledem ke své již v té době rozsáhlé kapacitě, se stala velkou doménou pro sektor služeb v oboru. Znojmo, jako jedno z okresních měst kraje a významné historicky i průmyslově, dopomohlo ke vzdělávání v odvětví již v roce 1959 založením Učňovské školy, která poskytovala vyučení v gastronomických oborech. Také její nabídka se časem rozšiřovala, a tak

v osmdesátých

letech

přišlo

přejmenování

na

Střední

odborné

učiliště.

Od roku 2004 se škola zaměřila také na obory s maturitou a uvedla do své nabídky obor Hotelnictví a turismus. V roce 1995 byly v Bzenci přebudovány prostory dnešní Střední školy gastronomie, hotelnictví a lesnictví (tehdy SOU zemědělské a potravinářské) a vznikly tak ideální prostory pro odborný výcvik studentů z hotelových oborů. Ve školní restauraci s kavárnou spojenými s hotelovými prostory se mohli odborně cvičit žáci z oborů Kuchař a Číšníkservírka.

2

Více podrobností o této reformě je uvedeno v kapitole 3.5.

20

Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole o vývoji školství, demografický vývoj obyvatelstva zapříčinil kvantitativní změny středních odborných škol. V Jihomoravském kraji se situace od roku 1998 vyvíjela adekvátně k situaci v celé republice. Následující tabulka ukazuje počty středních škol celkem a údaje o počtu středních škol v JMK. Tabulka 3- Počet středních škol a jejich průměrná velikost ve šk. letech 1998/99, 2003/04 a 2008/09

Zdroj - Skácelová, 2010, str. 8, tab.3

Politika kraje státním školám striktně stanovuje počty žáků, které smí nabrat do prvních ročníků, tzn. že kraj má velký podíl na konkrétních počtech absolventů jednotlivých oborů (s ohledem na tří až čtyřleté opoždění aplikace restrikcí v prvních ročnících do projevení výsledků), které buď reguluje směrem dolů, nebo naopak ponechá dostatek prostoru, aby se na studia přihlásilo žáků tolik, kolik bude škola schopna pojmout. Regulace krajskou politikou jsou z hlediska uplatnění budoucích absolventů středních odborných škol zcela zásadní, krajská správa kalkuluje i s procentem neúspěšnosti dokončení studia, díky kterému může předem stanovit počet absolventů při stanoveném počtu nastupujících žáků.

21

3 Školský systém ČR Současný stav systému českého školství se charakterizuje nesnadno, neboť jeho podoba se mění s každou novelou a vyhláškou upravující zákony týkající se jakéhokoli vzdělávání. Od roku 2005 je však naprostým základem školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Podle tohoto zákona tvoří vzdělávací soustavu školy a školská zařízení. Školská zařízení poskytují služby a vzdělávání, které nějakým způsobem doplňují či podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, zajišťují ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně výchovnou péči. Ústředním orgánem spravující školství v České republice je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Školy jsou rozděleny podle druhu na:  Mateřskou školu  Základní školu  Základní uměleckou školu  Střední školu o Gymnázium o Střední odbornou školu o Střední odborné učiliště  Konzervatoř  Vyšší odbornou školu  Jazykovou školu Školská zařízení jsou rozlišována na zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Všechny školy pak uskutečňují vzdělávání podle vzdělávacích programů a jak ve školách, tak ve školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci.

22

Do systému vzdělávání se řadí dále vysoké školy a jejich činnost upravuje samostatný zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V příloze č. 1 je uvedeno detailní schéma vzdělávacího systému v ČR platné od roku 2011.

3.4 Odborné vzdělávání v České republice Podle Berného aj. (2005) má odborné vzdělávání v České republice dlouholetou tradici a ve vzdělávacím systému hraje klíčovou roli. Jako celek není sice vyhrazeno zvláštní legislativou, ale současné zákony upravují jednotlivé úrovně odborného vzdělávání, především výše zmíněný školský zákon. Od roku 2005 zákon rozlišuje v oblasti středního vzdělávání pouze dva typy škol – konzervatoře a střední školy. Obecný termín střední škola tedy zahrnuje i dřívější speciální školy. Střední škola tak může vyučovat jakýkoli obor vzdělání v případě, že získá akreditaci. Zákon tedy chápe pojem střední škola jako subjekt s pouze jedním ředitelstvím vyučující alespoň jeden obor, který vede k dosažení středního vzdělání. Odborné vzdělávání představuje dominantní sektor. Podle podrobné zprávy Berného aj. pokračuje 95% české populace po ukončení základního vzdělání ve vzdělání na střední škole a z toho 80% absolvuje právě vzdělání odborné. Délka studia se pohybuje nejčastěji mezi třemi až čtyřmi lety, ovšem existují i programy jednoleté i dvouleté. (viz také detailní schéma vzdělávání v příloze č. 1). Stupně středního vzdělání Podle novelizace z roku 2009 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) je možné úspěšným absolvováním příslušného vzdělávacího programu (oboru) získat následující stupně vzdělání: a) střední vzdělání – po úspěšném ukončení vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání, b) střední vzdělání s výučním listem – po úspěšném ukončení vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem, c) střední vzdělání s maturitní zkouškou – po úspěšném ukončení vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 23

4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Kategorie středního vzdělání – dosažený stupeň vzdělání V rámci vzdělávání existuje rozdělení do kategorií, které stanovilo MŠMT jako základní rozdělení pro vzdělávací systém. Tzv. dělení BADV - Kategorie dosaženého vzdělání podle KKOV (2001) stanovuje 15 kategorií vzdělávání. Tyto kategorie obsahují i členění jiného než středního vzdělávání, pro účely této práce vystačí popis pouze kategorií středního vzdělání: Kategorie E = nižší střední odborné vzdělání (vzdělávací programy učilišť a odborných učilišť)  dvou nebo tříleté studium  upravený obsah s nižšími nároky ve všeobecné i odborné složce vzdělávání  výstup - výuční list  pro absolventy dřívějších speciálních základních škol a žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než 9. ročníku ZŠ Kategorie H = střední odborné vzdělání s výučním listem  jde o nematuritní vzdělávací programy  tříleté obory středních odborných učilišť  výstup - výuční list  možnost pokračovat ve studiu v nástavbových oborech a získat i maturitní vzdělání" Kategorie J = střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu  jde o nematuritní vzdělávací programy  dvouleté obory  určeno pro žáky bez studijních aspirací  ukončení závěrečnou zkouškou  výstup - závěrečné vysvědčení

24

Kategorie K= úplné střední všeobecné vzdělání  čtyřleté, šestileté nebo osmileté studium neprofesní  připravuje především pro vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělávání  výstup - maturitní vysvědčení Kategorie L = úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou  tato kategorie se dále dělí na dvě skupiny L/0 a L/5. L/0 je „Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou“. Toto studium připravuje pro náročná dělnická povolání a nižší řídicí funkce. V denní formě je čtyřleté a jeho významnou součástí je odborný výcvik. Absolventi získají maturitní vysvědčení a podle novely školského zákona i výuční list. Mohou vstoupit na pracovní trh nebo pokračovat ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzdělávání. L/5 představuje „Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou v podobě nástavbového studia“. Je určeno výhradně pro vyučené absolventy tříletých oborů a v denní formě trvá 2 roky. Návaznost oborů stanovuje vládní nařízení. Absolventi získají maturitní vysvědčení a mohou pokračovat ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzdělávání nebo zastávat náročnější pracovní pozice, např. mistra, vedoucího výroby aj. Kategorie M = úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)  čtyřleté studium s profesním charakterem (v denní formě vzdělávání)  výstup - maturitní vysvědčení  možnost pokračovat ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzdělávání"

3.5 Rámcové

vzdělávací

programy,

jejich

charakteristika,

účel a funkce Rámcové vzdělávací programy definují ve školství v České republice úroveň vzdělávání. Tento systém funguje od roku 2004, kdy proběhla tzv. kurikulární reforma. MŠMT v rámci této reformy schválilo nové principy v politice pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let a tím změnilo systém kurikulárních dokumentů, které jsou nyní vytvářeny na dvou úrovních - státní a školské.

25

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovává „Národní program vzdělávání“, který následně schvaluje Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu. V rámci tohoto programu jsou zpracovány cíle vzdělávání, hlavní oblasti vzdělávání a obsahy a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Součástí celého programu vzdělávání jsou rámcové vzdělávací programy pro každý jednotlivý obor vzdělávání (soupis oborů viz příloha č. 2) v základním a středním vzdělávání aj. Tyto programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a doslova slouží jako „rámec“ či základ pro školní vzdělávací programy, které si každá škola je povinna sama vytvořit ke každému vyučovanému oboru. Rámcové vzdělávací programy stanovují také hodnocení výsledků vzdělávání žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a jsou také závazným základem pro stanovení výše přidělovaných finančních prostředků. (§ 3-5 zákona č. 561/2004 Sb.) Zavádění RVP: Při vzniku RVP pro každý obor vzdělání proběhla zároveň redukce počtu oborů na zhruba 275 šířeji koncipovaných oborů. Rámcové vzdělávací programy pro odborné školy byly připraveny v několika fázích v Národním ústavu odborného vzdělávání, poté je schválilo a vydalo v šesti vlnách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vlny byly rozvrstveny od roku 2007 až do roku 2012 s tím, že ministerstvo poskytlo školám vždy minimálně dva roky na přípravu ŠVP a aplikování změn do praxe. Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Dle vlastního popisu RVP od MŠMT usilují o (RVP 6551H01 Kuchař číšník, str. 2):  Vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze požadované výstupy (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro jejich dosažení, zatímco způsob realizace vymezených požadavků ponechávají na školách  Lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i občanský život  Zvýšení kvality a účinnosti středního odborného vzdělávání 26

Jednotlivé RVP středního odborného vzdělávání se navzájem mírně liší v závislosti na skupině oborů, způsobu ukončení vzdělávání a konkrétního oborového zaměření. Všechny však zcela přesně a konkrétně určují klíčové a odborné kompetence absolventa v souladu s výše zmíněnými cíli středního odborného vzdělávání, uplatnění absolventa, organizaci vzdělávání jako je délka studia, dosažený stupeň vzdělání, podmínky pro přijetí a způsob ukončení a kvalifikace. Dále RVP stanovuje kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti

vzdělávání

(pro

vzdělávání

jazykové,

společenskovědní,

přírodovědné,

matematické, estetické, ekonomické, odborné, vzdělávání pro zdraví aj.), rámcové rozvržení obsahu vzdělávání, zmiňuje vybraná průřezová témata oboru, popisuje zásady tvorby školního vzdělávacího programu, základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných a využití rámcových vzdělávacích programů ve vzdělávání dospělých.

Vedle prostého popisu pravidel a regulí, která nám RVP nabízí, lze však tyto programy vnímat jako skutečný „rám“, jak podotýká Danuše Sztablová. Ve svém příspěvku na konferenci CIVICS v Ostravě poukázala, s odkazem na významného myslitele a především

pedagoga

Jana

Amose

Komenského,

na

možnost

symbolického

a metaforického náhledu na smysl a význam Rámcových vzdělávacích programů. Podle ní lze na RVP nahlížet jako na (Sztablová, 2008, str. 58):  „Rám obrazu, který nám určuje horizont aktuálních potřeb vidění problému dalších možných proměn českého školství;  Rám ohraničující „univerzální“ plátno obrazu, které nám umožní autenticky a originálně vyjádřit představy o „své škole či o škole, která zúročí jedinečnost osobností žáků a jejich učitelů ve prospěch hodnot a jejich životních cest a radosti z nich;  Možnou společnou cestu, po které se můžeme a máme vydat za individuálním a institucionálním poznáním, za zkušenostmi, které naše dosavadní vědění může změnit, která má naději proměnit naše postoje, hodnoty, kvality našeho zájmu o problém vzdělávaní ve vztahu k našim žákům, studentům, k jejich učitelům, k mechanismům institucí, které jejich vzdělání podmiňují aj.“

27

Dle Sztablové je společensky a odborně potřebné, žádoucí a nutné „vydat se za „novými rámy“ a podobami české školy,“ k čemuž RVP jednoznačně vedou. (2008, str. 59)

Schéma 1- Úrovně tvorby rámcových vzdělávacích programů

Zdroj: vlastní tvorba

3

3.6 Cíle středního odborného vzdělávání V cíli vzdělávání obecně jsou vyjádřeny potřeby společnosti i jednotlivce. Vzdělání přispívá k zajišťování kontinuity společenského vývoje. Předpokládá vždy výběr z dané epochy a vytváří předpoklady pro to, aby se jednotlivec mohl úspěšně začleňovat do společenského a kulturního života i do pracovního procesu. Konkrétní funkce vzdělání jsou ještě těsně spjaty se sociální strukturou společnosti. (Skalková, 1999) Podle zprávy mezinárodní komise UNESCO „Učení je skryté bohatství“ (1997) je vzdělávání cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. Lze jej pojmout z širšího tzv. celoživotního vzdělávání a na tomto celoživotním principu je založen i koncept středního vzdělávání. Dále takto zpráva uvádí čtyři základní pilíře, které podle zprávy 3

Ostatní RVP stanovené školským zákonem jako jsou: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání včetně přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou.

28

komise zajistí dostatečnou oporu každému jedinci v nynější měnící se společnosti. Tyto pilíře charakterizují, jak má být vzdělávání pojímáno: a) Učit se poznávat spojováním dostatečně širokých obecných znalostí s příležitostí pracovat v malém počtu vzdělávacích oblastí do hloubky. Zároveň to znamená rozvinout dovednosti potřebné k učení se, a to tak, aby bylo možno těžit ze vzdělávacích příležitostí v průběhu celého života. V rámci tohoto bodu MŠMT stanovilo v RVP pro střední a odborné vzdělávání další body, ke kterým vzdělávání směřuje. Jsou to např. osvojení obecných principů a strategií řešení problémů stejně jako dovedností potřebných pro práci s informace; porozumění potřebných vědeckým, technickým a technologickým metodám, nástrojům a pracovním postupům z různých oborů lidské činnosti a poznání a k rozvíjení dovedností jejich aplikace atp. (RVP 65-51-H/01, str. 5). b) Učit se jednat, aby bylo možné si osvojit nejen profesní dovednosti, ale rovněž v širším smyslu kompetenci vyrovnávat se s různými situacemi a pracovat v týmech. Zároveň to znamená učit se jednat v podmínkách různých sociálních a pracovních činností, které mladí lidé vykonávají. Zkušenosti z nich lze získat neformálním způsobem při účasti na životě obce či státu, ale i formální cestou, včetně účasti na výuce, při střídání studia a práce. Dle RVP v tomto bodě vzdělávání směřuje k (RVP 65-51-H/01, str. 5):  Formování aktivního a tvořivého postoje žáků k problémům a k hledání jejich různých řešení  Adaptabilitě žáků na nové podmínky, k jejich schopnosti tvořivě do těchto podmínek zasahovat, tj. k flexibilitě a kreativitě žáků  Rozvoji aktivního přístupu žáků k pracovnímu životu a profesní kariéře včetně schopnosti přizpůsobovat se změnám na trhu práce  Zodpovědnému, tj. cílevědomému, soustředěnému, vytrvalému a pečlivému přístupu žáků k týmové i samostatné práci  Vytváření odpovědného přístupu žáků k plnění povinností a k respektování stanovených pravidel  Tomu, aby žáci uměli správně odhadovat své možnosti a schopnosti, zvažovali a respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí 29

 Rozvoji dovedností potřebných k vyjednávání, diskusi, případnému kompromisu, k obhájení svého stanoviska i přijímání stanoviska jiných  Tomu, aby chápali práci a pracovní činnosti jako příležitost k seberealizaci c) Učit se žít společně rozvíjením pochopení pro ostatní lidi a přijetím myšlenky vzájemné závislosti, účastí na společných projektech a učením se zvládat konflikty v duchu úcty k hodnotám pluralismu a vzájemného porozumění a míru. Dle RVP v tomto bodě vzdělávání směřuje k (RVP 65-51-H/01, str. 6):  tomu, aby žáci respektovali lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu  vytváření úcty k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování přírodního a ostatního životního prostředí a k chápání globálních problémů světa  prohlubování osobnostní, národnostní a občanské identity žáků, jejich připravenosti tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí  tomu, aby se žáci ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti  utváření slušného a odpovědného chování žáků v souladu s morálními zásadami a pravidly společenského chování  tomu, aby žáci cítili potřebu aktivně se zapojit do občanského života a spolupracovat na zachování demokracie a jejím zdokonalování, aby jednali v souladu se strategií udržitelného rozvoje  rozvoji komunikativních dovedností žáků a dovednosti potřebných pro hodnotný partnerský život i pro život v širším kolektivu d) Učit se být, a to tak, aby se úspěšně rozvíjela samotná osobnost člověka, který by byl schopen rozumět sám sobě, jednat s větší autonomií, samostatným úsudkem, osobní odpovědností a v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami. Dle RVP v tomto bodě vzdělávání směřuje k (RVP 65-51-H/01, str. 6):  rozvoji tělesných i duševních schopností a dovedností žáků  prohlubování dovedností potřebných k sebereflexi, sebepoznání a sebehodnocení 30

 utváření adekvátního sebevědomí a aspirací žáků  utváření a kultivaci svobodného, kritického a nezávislého myšlení žáků, k rozvoji jejich úsudku a rozhodování  přijímání odpovědnosti žáků za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění  kultivaci emočního prožívání žáků, včetně prožívání a vnímání estetického  k rozvoji kreativity a imaginace žáků  k rozvoji specifických schopností a nadání žáků

3.7 Sestavování školních vzdělávacích programů Po nabytí účinnosti výše zmíněného školského zákona a nařízení vlády č. 689/2004 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání byly všechny školy od roku 2014 nucené vytvářet pro obory ve svém vzdělávacím portfoliu školní vzdělávací programy a v nich popsat, zcela konkrétně, jakým způsobem a za pomocí jakých metodických nástrojů budou realizovat cíle a veškeré požadavky na vzdělávání stanovené v rámcových vzdělávacích programech. Byla uspořádána mnohá školení a semináře zaměřující se na tuto problematiku, která měla za účel správně informovat pedagogické pracovníky o nejrůznějších metodách a způsobech práce při přípravě ŠVP. Dále vznikaly různé publikace zaměřující se na tutéž problematiku. Dnes již je tvorba školního vzdělávacího programu pro všechny školy samozřejmostí. Vznikly také různé pomůcky, které usnadňují pedagogickým pracovníkům práci. Takovou pomůckou je například specializovaný program SMILE vytvořený přímo pro vytvoření, kontrolu, publikaci a editaci ŠVP, v jehož datové základně jsou přednastaveny veškeré rámcové programy všech oborů. Školní vzdělávací program může být strukturován předmětově, s použitím učebních osnov, nebo do jiných ucelených částí, např. vzdělávacích modulů. Lze je zpracovat tak, aby vhodně koordinovaly a propojovaly výuku v příbuzných oborech vzdělání, nebo umožňovaly žákům změnu volby oboru po prvním ročníku. Jedná se ovšem o integraci obsahovou a organizační, nikoli o integraci formální v podobě sloučení několika oborů vzdělání do jednoho ŠVP. (Kašparová, 2012)

31

4 Trh práce v Jihomoravském kraji Tato kapitola se zabývá základními údaji o Jihomoravském kraji z pohledu trhu práce, pro který je východiskem počet ekonomicky aktivních obyvatel. Pro snadnou orientaci v problematice trhu práce, zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou první dva odstavce věnovány celkovému stavu zmíněného trhu a jeho stručný vývoj v posledních pěti letech. Dále se kapitola zabývá rozdělením ekonomiky na tři základní sektory a jejich zastoupením v JMK. Celkový stav trhu práce se od roku 2010 změnil v mnohém. Česká ekonomika se od té doby dočkala oživení v tomto sektoru, vzrostla zaměstnanost při pokračujícím poklesu míry nezaměstnanosti. Pracovní trh v posledních letech posilují i pracovníci ze zahraničí, reálná mzda ve firmách i státní sféře po dlouhém období poklesu vzrostla. Snižuje se ovšem dynamika reálné mzdy, což je přičítáno posílením odvětví s nižší průměrnou mzdou. V roce 2014 bylo zaznamenáno největší množství zaměstnaných za posledních pět a půl let, tento jen byl naposledy v české ekonomice v období doznívání silné ekonomické konjunktury před krizí v roce 2008. Kromě oživení ekonomiky působil na trh práce příznivě i demografický vliv, neboť do zaměstnání nastoupily slabší populační ročníky. (Dubská, Kamenický, Kučera, 2014) Přechodný pokles nezaměstnanosti v roce 2011 v důsledku mírného oživení ekonomiky vystřídal v roce 2012 její nárůst, který pokračoval také v roce 2013. Průměrný podíl nezaměstnaných osob za celý rok vzrostl v porovnání s rokem předchozím. Ve druhém pololetí nárůst nezaměstnanosti zpomalil. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání byl o 60 tisíc vyšší než v roce 2012 a naopak průměrný počet volných pracovních míst meziročně poklesl. Průměrný počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 14,6. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí je za těmito negativními dopady stále na vině slabý výkon ekonomiky a to, že zaměstnavatelé nevytvářejí dostatečný počet pracovních míst. Na trhu práce tak nadále převládá výrazná nabídka pracovní síly nad poptávkou po ní. (Statistická ročenka trhu práce 2013) V Jihomoravském kraji žije přes jeden milion obyvatel (1,169 mil), z toho přes 990 tisíc je v produktivním a postproduktivním věku, tedy starších 15 let4. Z hlediska trhu práce je zásadní dělit obyvatele podle ekonomického postavení, které vyjadřuje postavení osob 4

Zdroj dat: Ekonomické postavení podle věku. Kapitola 9 Trh práce ve Statistické ročence JMK 2014 viz literatura

32

na trhu práce. Jednotlivci jsou členěni na ekonomicky aktivní, tedy zaměstnané a nezaměstnané, a ekonomicky neaktivní. Celková pracovní síla republiky, regionů i krajů je definována jako počet zaměstnaných osob v národním hospodářství a nezaměstnaných obyvatel. Rozdělení populace podle ekonomické aktivity je silně ovlivněno demografickou strukturou. Ekonomicky aktivních je v JMK téměř 600 tisíc obyvatel. Do trhu práce se zapojovalo 59,7% obyvatel, z nichž čtyři procenta neúspěšně. Podle dat Českého statistického úřadu bylo tedy konkrétně v roce 20135 55,7% obyvatel kraje výdělečně činných. Procentuální vztahy celé populace kraje podle věku zobrazuje následující tabulka. Tabulka 4- Ekonomická produktivita obyvatel v JMK podle věku populace

populace 0-14 let

14,4 % ekonomicky neaktivní

celkem

25,9 % populace 15 a více let

Pozn. :

ekonomicky aktivní (pracovní síla)

zaměstnaní v NH

55,7 %

nezaměstnaní

4,0 %

NH = národní hospodářství

Zdroj - Statistická ročenka JMK 2014, vlastní úprava

V počtech ekonomicky neaktivního obyvatelstva již několik let v JMK dominují především osoby ve starobním důchodu. Oproti tomu v nižším věku to jsou vzdělávající se osoby nebo osoby pečující o potomstvo. Z historického pohledu se od roku 2005 počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v Jihomoravském kraji pravidelně a významně zvyšoval. Tento rozdíl v intenzitě růstu souvisí s příznivým vývojem porodnosti od počátku tisíciletí, což vedlo ke zvyšování počtu žen pečujících o děti. Na konci první dekády tohoto století však nastala ekonomická krize, která se nevyhnula ani Jihomoravskému kraji. Její vliv na vývoj počtu zaměstnaných byl v porovnání s jinými kraji ČR o něco méně výrazný, počet zaměstnaných osob klesl během roku 2008 o 7,3 tis. a poté mírně rostl. V roce 2013 byl počet zaměstnaných nejvyšší za posledních 10 let. Výrazně se zvýšil jak počet zaměstnaných, tak i míra zaměstnanosti.

5

Aktuálnější údaje než za rok 2013 v době tvorby práce nabyly k dispozici.

33

Ministerstvo práce a sociálních věcí si pro rok 2014 stanovilo mj. za cíl intenzivnější působení na žáky a studenty středních škol a na jejich rodiče při volbě povolání v orientaci na obory chybějící na regionálním trhu práce či na obory na trhu práce žádané a dále prohloubení a rozvíjení spolupráce se základními a středními školami a zaměstnavateli s cílem sladit poptávku a nabídku na trhu práce. (Statistická ročenka trhu práce 2013) Hotelový a restaurační průmysl společně s cestovním ruchem jsou součástí terciálního sektoru trhu. Znamená to, že jejich specifikem jsou nehmotné služby a tím se řadí do jasně vymezené části trhu, která se celosvětově sleduje zcela odděleně. Pro ucelený pohled na tuto problematiku je uvedeno následující rozdělení s podrobnějším popisem. Sektory trhu, někdy nazývány také jako sektory ekonomiky, jsou pojmem rozdělení činností odehrávajících se v ekonomice každého státu. Základní rozdělení je třísektorové6 a sektory se od sebe navzájem odlišují druhem ekonomické činnosti. Jsou to: a) Sektor primární (sektor surovin) – zahrnuje všechna odvětví lidské činnosti, která přeměňují přírodní zdroje do základních produktů (zemědělství, hornictví atd.). Ve vyspělých ekonomikách je jeho význam značně utlumen. b) Sektor sekundární (výroba a průmysl) – sektor zahrnující všechny odvětví činností, která přeměňují suroviny a výrobky nebo zboží a tvoří tak zpracovatelský průmysl, např. potravinářství, strojírenství. Podíl sektoru ve vyspělých ekonomikách převážně stagnuje. c) Sektor terciární (služby) – obsahuje veškeré činnosti a odvětví zaměřující se na poskytování služeb a související činnosti (např. pohostinství). Tento sektor je ve vysoce vyspělých ekonomikách dominantní. (Management Mania, 2013) V České republice pracuje nejvíce osob v terciárním sektoru, tedy sektoru služeb, podobně jako v ostatních zemích Evropy (v roce 2013 tvořil téměř 60% zaměstnanosti). Nejmarkantnější podíl má na tomto zastoupení hlavní město Praha, ale kromě ní se významně zapojuje také Středočeský kraj a v neposlední řadě i Jihomoravský kraj. Ve službách zde pracuje více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel.

6

Některé zdroje uvádějí i rozdělení čtyřsektorové, kde je čtvrtým sektorem věda a výzkum, která je v třísektorovém dělení zahrnuta v terciálním sektoru.

34

V Jihomoravském kraji představoval terciární sektor 61,8% v roce 2013 a v roce 2014 jsou předběžné odhady stanoveny na mírně vyšší hodnotu. Zajímavostí je, že výraznější podíl na terciárních činnostech mají ženy, zatímco muži byli v roce 2013 zastoupeni stejnou měrou v průmyslu a stavebnictví (sekundární sektor). Takto rozdělenou ekonomikou se JMK dostává statisticky na třetí pozici v celorepublikovém srovnání krajů a poměrem terciárního sektoru v ekonomice převyšuje průměr České republiky (viz příloha č. 3) (Výběrové šetření pracovních sil. ČSÚ, 2014)

4.5 Definice absolventa Při sledování počtu absolventů v jednotlivých letech je třeba si stanovit, kdo to vlastně absolvent je. Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisu) stanovuje absolventy – uchazeče o zaměstnání jako jen a pouze nezaměstnané absolventy, u nichž od úspěšného ukončení studia uplynuly nejvýše dva roky. Tato definice je využívána pro monitorování nezaměstnanosti absolventů škol od roku 2005. Dřívější zákon z roku 2004 ale pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání nedefinuje, jen vyčleňuje uchazeče, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Do roku 2008 do této skupiny patřili absolventi středních škol v rámci kategorie „fyzické osoby do 25 let věku“. Avšak od ledna 2009 je zvýšená péče věnována pouze mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době dvou let po ukončení středního vzdělání. Za dlouhodobě nezaměstnaného je tedy považován uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci veden déle než 5 měsíců. (Úlovec, 2014) Pro účely této práce a jejího zkoumání je však třeba stanovit si také pojem „čerstvého absolventa“. Je jím každý absolvent po dobu přesně dvanáct měsíců od ukončení studia, tedy dobu jednoho roku. Tímto pojmem je jasně zdůrazněna ona podmínka uchycení se na trhu práce do jednoho roku od ukončení studia a střední škole. V následujících kapitolách samotného výzkumu bude tedy pojem absolvent chápán ve dvou rovinách. V kapitole o absolventech středních hotelových škol budou údaje o počtech absolventů uváděny přesně v rocích, odpovídajících dnu ukončení studia žáka, tedy bude uveden pouze kalendářní rok, v němž končil školní rok posledního ročníku studenta. Oproti tomu v kapitole zabývající se trhem práce a uplatnění absolventů na tomto trhu budou veškerá statistická data a údaje uváděna právě v duchu charakteristiky absolventa zákonem o zaměstnanosti, který definuje mladého člověka jako absolventa po celé dva roky po ukončení studia. 35

5 Metodologie výzkumu středních odborných škol v JMK Tato kapitola přiblíží a objasní samotný výzkum, jeho metodologii. Ujasní stanovené cíle výzkumu jednotlivých škol, nastíní hypotézy a konkretizuje zdroje, kterými byla získána potřebná data, a metody, kterými bude dosaženo výsledů jak ohledně výzkumu samotných škol, tak ohledně komparace s trhem práce v odvětví. Jak již bylo zmíněno v úvodu, tato diplomová práce se zabývá výzkumem absolventů středních odborných škol v celém Jihomoravském kraji a následným porovnáním těchto čísel s množstvím volných pracovních pozic v oboru hotelnictví a gastronomie. Veškeré zkoumání je založené na důkladné analýze Rámcových vzdělávacích programů všech oborů ze skupiny 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Výzkum jako takový byl z důvodů lepší orientace rozdělen na dva dílčí výzkumné celky (kapitoly). První o výzkumu středních odborných hotelových škol, ve kterém jsou zkoumány jednak Školní vzdělávací programy a jednak absolventi vycházející z těchto škol. Druhá část výzkumu se zabývá komparací zjištěného počtu absolventů s trhem práce a to konkrétně se zaměstnaností v oboru a volnými pracovními místy zaznamenanými ve statistikách MPSV. Středních odborných škol zabývajících se výukou minimálně jednoho oboru ze skupiny 65 se v Jihomoravském kraji v období uskutečňování výzkumu (tedy školní rok 2014/2015) nachází celkem dvacet pět. Dále v kapitole č. 5.3 Metoda získávání dat a informací je zaznamenána úspěšnost komunikace s jednotlivými organizacemi. Výzkum absolventů jednotlivých škol byl stanoven na rozmezí pěti kalendářních let a k těmto pěti letem byl přidán školní rok 2014/2015, tedy kalendářní rok 2015, který byl dle níže popsaných podmínek predikován. Hlavnímu směru veškerého výzkumu, komparace počtů absolventů hotelových škol s pozicemi na trhu práce a jejich možnostech uplatnění, je věnována kapitola 7. Zde je popsán výzkum zaměstnanosti v oboru, výzkum počtu pracovním míst a následná komparace s již zjištěným počtem absolventů v rozmezí pěti let.

36

5.1 Cíle výzkumu Cílem hlavního výzkumu je stanovení, zda na trh práce v oboru hotelnictví v Jihomoravském kraji a gastronomie proudí nedostatek nebo naopak přebytek absolventů vystudovaných na středních hotelových školách, tedy lidí dostatečně kvalifikovaných na vykonávání pracovních pozic v hotelových profesích. Za účelem splnění hlavního cíle práce je třeba vytyčit a následně splnit i cíle dílčích výzkumů: -

Stanovit počet středních odborných škol akreditovaných pro výuku oborů ze skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus.

-

Stanovit odchylky ŠVP jednotlivých oborů na vybraných školách jak od sebe navzájem, tak od RVP konkrétních oborů.

-

Určit počet absolventů na všech školách s akreditací oborů ze sk. 65 v Jihomoravském kraji v období pěti let od roku 2010.

-

Zdokumentovat vývoj trhu práce v odvětví pomocí dat o zaměstnanosti a o volných pracovních místech v hotelnictví.

5.2 Stanovení hypotéz výzkumu Pro výzkum byl zvolen postup stanovení a následná verifikace či falsifikace jedné hlavní hypotézy, vztahující se k hlavnímu účelu celého provedeného zkoumání, a další, tzv. vedlejší hypotézy, které mají stanovit dílčí výsledky výzkumu a které se tedy týkají dílčích výzkumů jako výzkumu ŠVP na školách, výzkumu počtu absolventů a zaměstnanosti v oboru hotelnictví. Hlavní hypotéza: Mezi nabídkou práce ze strany absolventů a poptávkou ze strany zaměstnavatelů existuje disproporce na trhu práce v hotelovém odvětví. Vedlejší hypotézy: 1) Školní vzdělávací programy se od sebe ve velké míře neliší a školy vysílají na trh práce absolventy s podobným portfoliem znalostí a dovedností. 2) Škol akreditovaných pro výuku hotelových oborů je nejvíce v krajském městě Brně.

37

3) Počty absolventů mají v posledních pěti letech klesající tendenci. 4) Celková zaměstnanost v hotelovém odvětví má narůstající tendenci díky neustálému zvyšování terciárního sektoru v ekonomice ČR.

5.3 Metoda analýzy a získávání dat Informace k analýze Rámcových vzdělávacích program byly získány z veřejných zdrojů analytického oddělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání a další data k analýze vycházejí ze zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Konkrétní zkoumané obory byly vybrány na základě dělení Národního ústavu pro odborné vzdělávání na skupiny, které slučují veškeré obory týkající se hotelového odvětví do skupiny č. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Dále z těchto oborů byly vybrány pouze některé kategorie dosaženého vzdělání (dle dělení KKOV viz kap. 3.4), a to kategorie E, H, M a L/0. Tyto kategorie odpovídají střednímu odbornému vzdělání. Pro získání dat a informací k analýze Školních vzdělávacích programů byla oslovena jednotlivě všechna školská zařízení, tzn. všechny střední školy, odborná učiliště i specializované školy (jako např. Střední škola pro tělesně postižené GEMINI), které mají akreditovány vzdělávací programy ze skupiny oborů 65 (seznam škol viz tabulka č. 6). Z oslovených dvaceti pěti středních odborných škol reagovalo devět, z čehož pouhých sedm pozitivně. Z těchto sedmi vzdělávacích organizací poskytlo pět materiály elektronicky a dvě školy byly ochotny poskytnout možnost fyzického nahlédnutí do svých zaknihovaných materiálů a následně si pořídit kopie či poznámky. Zbývajících 16 školských organizací vůbec nekomunikovalo. Zpracovatelná data byla tedy získána z celkem sedmi školských zařízení. Dále bylo u vybraných školských zařízení využito metody řízených rozhovorů za účelem získání podrobnějších informací o ŠVP a jejich aplikaci v organizaci. K analýze trhu práce v oboru hotelnictví byla data získána z veřejných zdrojů Českého statistického úřadu, dále pak taktéž z veřejné databáze Ministerstva práce a sociálních věcí. V hlavním výzkumu byla využita komparační metoda porovnávající data o počtu absolventů (získaných analýzou v dílčím výzkumu) s informacemi o stavu volných pracovních míst v odvětví v JMK.

38

6 Výzkum středních hotelových škol a jejich absolventů Tato empirická kapitola se bude zabývat rozborem školních vzdělávacích programů jednotlivých škol na základě analýzy rámcových vzdělávacích programů pro odpovídající obory skupiny 65. Dále budou zdokumentovány zjištěné počty absolventů každého z těchto školských zařízení a vyčísleny po jednotlivých letech od roku 2010. V závěru výzkumné části budou tato zjištěná čísla porovnána s čísly pracovních pozic na trhu v oboru ubytování, stravování a pohostinství. Důležitými údaji ve výzkumu středních hotelových škol a jejich absolventů je mj. počet škol, které tyto obory vyučují, a počet oborů, které pro vzdělání v oboru nabízely či stále nabízejí. Počet škol je v souhrnných číslech uveden v tabulce č. 5 a počty oborů na jednotlivých školách potom v kapitole 6.1 o analýze ŠVP je uveden v tabulce č. 6. Ve sledovaných pěti letech se počet škol, které měly akreditovaný minimálně jeden obor v hotelnictví, gastronomii a turismu, v Jihomoravském kraji příliš nezměnil. Školských zařízení je již od počátku sledovaného období, roku 2010, v průměru 26, v posledním roce potom 25. Tabulka 5 - Počet škol s akreditovaným/i oborem/obory v Jihomoravském kraji ve zkoumaných letech

Rok započínající školní rok Počet škol v oboru v JMK

2010

2011

2012

2013

2014

25

27

26

27

25

Zdroj - vlastní tvorba

6.1 Analýza Školních vzdělávacích programů a přístupu jednotlivých škol k jejich aplikaci Jako základ pro rozbor Školních vzdělávacích programů byly zkoumány nejdříve Rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé obory vzdělání s různou délkou studia a stupněm poskytnutého vzdělání. Tímto prvotním rozborem bylo zamýšleno zjistit jednotlivé rozdíly jak mezi stupni vzdělání, tak mezi samostatnými obory. Zkoumání RVP se ovšem v průběhu zpracovávání neprokázalo jako zásadní pro výzkum, a proto byl jako výstup tohoto partikulárního zkoumání zvolen následující stručný přehled. 39

Maturitní skupina oborů kategorie M je zaměřená více na studium, a proto má zpravidla větší objem teorie než jiné kategorie. Naopak v odborném výcviku má vždy nejméně hodin ze zkoumaných oborů a praktické informace z oboru žáci obdrží převážně v odborné výuce. Menší důraz na teoretické znalosti se klade na žáky na oborech kategorie H, ti naopak absolvují mnoho hodin odborného výcviku. Zda se tento výcvik odehrává v prostorách školy či externích pracovištích, si škola stanoví sama. Odborná výuka u nich probíhá v obdobné míře jako u kategorie M. Kategorie L/0 je jedinečná možností zakončení studia – po třech letech výučním listem a poté pokračování do čtvrtého roku zakončeného maturitní zkouškou. Tyto obory se v prvních třech ročnících zaměřují především na odborný výcvik a teoretické znalosti jsou ve větší koncentraci v posledním, maturitním ročníku. Obdobně jako obory kategorie H mají stanovenou skladbu výuky žáci v oborech kategorie E. V této kategorii jako jediné necharakterizuje RVP profil absolventa mj. do podnikatelského směru. Školní vzdělávací programy na jednotlivých školách se pochopitelně navzájem odlišují, ovšem všechny vycházejí ze společných, v jednotlivých oborech stejných, rámcových vzdělávacích programů. Školy si tak mají možnost utvořit program zcela odpovídající svému konkrétnímu zaměření či specializaci (např. Střední škola pro tělesně postižené Gemini má jiné požadavky na své žáky, které může specifikovat ve svém ŠVP). Některé školy vyučují pouze jeden obor, jiné jich mají ve svém portfoliu až 5. 7 Zkoumané školy vyučují obory z různých kategorií středního vzdělání, tedy obory s různým stupněm ukončení vzdělání, konkrétně jsou to kategorie E, H, L a M. Tedy všechny kategorie středního odborného vzdělání, vyjma kategorie J, která nemá jako výstup ani maturitní zkoušku, ani výuční list. Ze seznamu škol v JMK byla pro účely výzkumu vybrána školská zařízení tak, aby byly všechny kategorie úměrně zastoupeny. Detailní popis kategorií a stupně ukončení vzdělání je v kapitole 3.4.

7

Jedná se o současný stav ve školním roce 2014/2015, v dřívějších letech nabízela většina zkoumaných škol oborů ještě více, např. Střední škola potravinářská a služeb, Charbulova v Brně jich vyučovala jedenáct. Viz tabulka č. 6 Seznam školských zařízení v JMK.

40

V následující tabulce jsou uvedeny všechny střední školy v Jihomoravském kraji, které mají akreditovaný nejméně jeden středoškolský obor ze skupiny oborů 65. Jak již bylo popsáno v metodologické části práce, detailní zkoumání bylo umožněno souhlasem školy se spoluprací, to znamená, že zkoumaných subjektů je ve výsledku 7. Tyto školy jsou v tabulce označeny modrou barvou.

41

Tabulka 6 - Seznam středoškolských zařízení v JMK vyučujících obory skupiny 65

Název školského zařízení Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola Střední odborná škola FORTIKA Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD Střední škola gastronomická Střední odborná škola a střední oborné učiliště Výchovný ústav, střední škola, internát a školní jídelna Mateřská škola, Základní škola, Střední škola a Dětský domov, Vyškov Střední škola potravinářská a služeb Hotelová škola Střední odborné učiliště tradičních řemesel a VOŠ Střední škola pro tělesně postižené GEMINI Odborné učiliště a Praktická škola Odborné učiliště Integrovaná střední škola Slavkov u Brna Integrovaná střední škola Hodonín Soukromá střední odborná škola Břeclav SŠ gastronomie hotelnictví a lesnictví Střední odborné učiliště Střední škola hotelová, služeb a Veřejnosprávní akademie Gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště Střední odborná škola a střední odborné učiliště Střední oborné učiliště a střední oborná škola SČMSD Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna Višňové Střední škola dopravy, obchodu a služeb Výchovný ústav, dětský domov se školou, SŠ, ZŠ a školní jídelna

Adresa

Město

Hybešova 53 Tišnovská 15 Zámek 35 Masarykova 12 Bezručova 3 Trpínská 316 sídliště Osvobození 55

Boskovice Lomnice u Tišnova Lomnice u Tišnova Blansko Blansko Olešnice na Moravě Vyškov

Charbulova 106 Bosonožská 9 Střední 59 Vaculíkova 14 Lomená 44 Cvrčovice 131 Tyršova 479 Lipová alej 21 Mládežnická 3 nám. Svobody 318 Havlíčkova 17 nám. Svobody 494 Komenského 7 Dvořákova 19 Přímětická 50 Zámek 1 nám. Klášterní 127 Nádražní 698

Brno Brno Brno Brno Brno Pohořelice Slavkov u Brna Hodonín Břeclav Bzenec Kyjov Strážnice Mikulov Znojmo Znojmo Višňové Moravský Krumlov Moravský Krumlov

Zdroj - vlastní tvorba

42

2010 4 2 2 6 3 1

11 2 2 1 2 2 3 4 8 2 2 5 2 6 2 4 2

Počet oborů skupiny 65* 2011 2012 2013 3 2 2 2 1 1 1 1 2 4 3 3 2 2 2 2 1 1 1 8 2 1 1 2 2 2 1 1 5 2 2 4 1 5 1 3 1

5 1 2 1 1 1 2 1 1 3 1 1 3 1 4 1 2 1

5 1 2 1 1 1 2 1 2 3 1 1 3 1 4 1 2 1

2014 2 1 1 2 1 1 1 5 1 2 1 1 1 2 1 2 3 1 1 3 1 2 1 2 1

Legenda k tabulce č. 6

Legenda: v daném roce škola nevyučovala žádný obor ze sk.65 SČMSD Svaz českých a moravských spotřebních družstev8 * uveden kalendářní rok, ve kterém započal rok školní

Školských zařízení vyučující středoškolský obor hotelnictví, gastronomie a turismus je v Jihomoravském kraji celkem 25, ovšem ne všechny jsou pouze střední odborné školy. Velká většina z nich jsou střední odborná učiliště, která se zaměřují na výuku učebních oborů, a jako takové kladou větší důraz na odborný výcvik, a mají proto zařízené výcvikové prostory, ať již ve vlastní budově nebo formou spolupráce s regulérními restauračními a hotelovými provozy. Jsou ovšem i školy provozující jak střední školu, tak vyšší odbornou školu. Čtyři školská zařízení se také nespecializují pouze na středoškolskou výuku, ale naopak na vzdělání nižšího stupně - mateřskou a/nebo základní výuku žáků a na jejich výchovu, jsou to školy kombinované s výchovným ústavem, internátním zařízením nebo školní jídelnou. I takováto zařízení mají akreditované obory pro hotelnictví, a to většinou nematuritní. Toto propojení má monoho výhod i nevýhod a jistě by zasloužilo svůj vlastní výzkum. Za účelem analýzy Školních vzdělávacích programů bylo kontaktováno všech dvacet pět středních oborných škol, jejich reakce však nebyla nijak příznivá. Jak již bylo popsáno v metodologii výzkumu, k využitelným materiálům bylo ochotno poskytnout přístup pouze sedm z nich. V této podkapitole bude dále popsán způsob získání informací a jejich soupis u každé ze zkoumaných spolupracujících škol.

8

„Svaz českých a moravských spotřebních družstev je zřizovatelem jedenácti středních škol, mezi které patří i Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Znojmo, s. r. o.“ a Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD, Lomnice u Tišnova, s.r.o. „Všechny jsou zařazeny do sítě MŠMT ČR jako školy soukromé a mají právní postavení společnosti s ručením omezeným. Jednatelem těchto škol je PhDr. Ludvík Vomáčka, CSc. Školy SČMSD se převážně zaměřují na obchodně ekonomické a gastronomické obory a oblast služeb. Výchovně-vzdělávací programy probíhají především v oblasti středního vzdělávání a menším dílem i v oblasti vyššího odborného vzdělávání.“ (NUOV, Cesta ke kvalitě) - 43 -

Dílčí výzkum ŠVP na jednotlivých školách byl rozdělen pro přehlednost do následujících fází:  Prvotní kontakt se zkoumanými školami  Analýza Školních vzdělávacích programů  Řízení rozhovor s osobou odpovědnou  Zaznamenání výsledků První kontakt se školou proběhl elektronicky, přičemž kontaktní osobou byl zpravidla ředitel/ka školy nebo v případě chybějícího kontaktu přímo byl kontaktován zástupce. Chyběl-li kontakt přímo na vedení školy, byl kontaktován sekretariát. Okamžitá reakce se dostavila pouze ze Střední školy potravinářské, obchodu a služeb Brno, Charbulova. Dále po uplynutí odpovídající doby pro zpětnou reakci škol, byl proveden výběr vhodných školských zařízení tak, aby výstup výzkumu byl relevantní a dostupnost pro účely osobního rozhovoru (tedy další fáze výzkumu) příznivá. Po prvotním kontaktu s vybranými školami následovalo získání přístupu k ŠVP a samotná analýza programů. Tato fáze byla zcela závislá na kooperaci škol a jejich ochotě nebo nastavení vnitřních regulí pro poskytování programů. Ze zákona má každá škola povinnost držet ŠVP veřejně dostupné a umožnit jakémukoli návštěvníkovi nahlížet a také pořizovat si kopie za cenu v místě obvyklou. Tento zákon pojala každá škola dle svého nejlepšího uvážení. Střední škola Charbulova má ŠVP zpřístupněny na počítači ve vstupní hale bez připojení k internetu. Tím zabrání nežádoucímu kopírování svých programů v elektronické podobě a tištěné kopie dílčích částí potřebných pro výzkum byli vstřícní pracovníci ochotni poskytnout i bezúplatně. Naproti tomu Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice měla stanovené striktní vnitřní předpisy o poskytování kopií s oficiálním ověřením, jehož důsledkem jedna strana měla cenu dvanácti korun. Z tohoto důvodu byl zvolen postup jednorázového nahlédnutí do ŠVP s výpisem poznámek. Opačně liberální přístup zvolily ostatní zkoumané školy, Hotelová škola, Bosonožská v Brně, Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Integrovaná střední škola, Hodonín a Odborné učiliště a Praktická škola, Lomená. Tyto školy se uvolily zveřejňovat své ŠVP na webových stránkách, a proto bylo jejich detailní zkoumání možno provést ještě před uskutečněním osobního setkání se zaměstnanci školy.

- 44 -

Analýza každého vybraného ŠVP přinesla mnoho poznatků. Níže jsou uvedeny jen ty, které jsou z hlediska dalšího výzkumu absolventů relevantní a podstatné:  ŠVP každé školy je velmi individuální (resp. individuální v mezích RVP).  Některé školy připravují své studenty s vyhlídkou na pokračující studium na vysoké škole, převážně na oborech maturitních. Valná většina žáků na výučních oborech je připravováno k nástupu do zaměstnání buď okamžitě, nebo po absolvování maturitní nástavby.  Materiálně-technické zázemí pro odborný výcvik studentů má každá škola rozvinuté dle svých možností, díky detailnímu popisu v programech je možno jednotlivé školy porovnávat. Poslední fází analýzy ŠVP bylo polostrukturované interview s pracovníkem školy odpovědným za tvorbu hotelových a gastronomických ŠVP. Tato odpovědná osoba měla však v každé škole jinou funkci, jeden rozhovor byl veden se zástupcem pro vztahy s veřejností, jiný s učitelem zastřešujícím zkoumané obory. Díky interview byly sebrány informace o konkrétní aplikaci ŠVP na zkoumaných školách, které poskytly cenné údaje do celého výzkumu. Celkový přepis informací získaných v každém interview by byl s ohledem na cíle práce bezpředmětný z důvodů množství informací nepodstatných k výzkumu. Proto byl zvolen souhrnný výstup ze všech uskutečněných interview, ve kterém budou uvedena pouze fakta podstatná pro probíhající výzkum. Tato fakta jsou následující:  Odborný výcvik, který je základem pro získání praktických zkušeností, je dle stanovení MŠMT součástí všech oborů. V tomto případě jsou ve výhodě velké školy, které mají kapacitu studentů na to, aby si sjednaly stabilní podmínky s restauračním a hotelovými podniky a poskytovaly jim dostatečný přísun studentů. Menší školy, ač všechny zkoumané projevují snahu o totéž, mívají zpravidla sjednané menší podniky v menším počtu tak, aby se nestalo, že podniku budou studenti chybět, a proto jsou jejich podmínky po praktické odbornosti méně rozmanité.  Školy se snaží obsazovat pozice učitelů odborných předmětů a učitelů nebo instruktorů (tzv. mistrů) odborného výcviku lidmi s co nejkvalitnějšími

- 45 -

zkušenostmi z oborové praxe, kteří mají pedagogické vzdělání absolvované dodatečně, což umožňuje předávání kvalitních znalostí a dovedností.  Více než polovina škol se snaží získat zpětnou vazbu od svých absolventů ohledně jejich dalšího postupu, ať již kariérního nebo studijního. Způsob získávání statistik a více zjištěných informací je popsáno v následující kapitole Absolventi.  Pod 40% zkoumaných škol počítá s dalším studiem svých absolventů. Vycházejí přitom ze zkušeností předchozích let a uzpůsobují tomu svou výuku. V případě oborů s výučním listem je to nástavbové studium a v případě maturitních oborů studium na vysoké nebo vyšší odborné škole.  S poklesem demografické křivky 15tiletých se potýkají všechny školy, pro většinu z nich to však nevytváří velký problém (nejvíce tento pokles zasahuje do organizace SŠ potravinářské a služeb, Charbulova, což je dáno její rozsáhnou kapacitou a výukou mnoha jiných oborů – hotelové obory tvoří méně než třetinu). Zároveň se ovšem shodují, že pokles v gastronomických a hotelových oborech je mírnější než v jiných středoškolských skupinách oborů.

6.2 Absolventi Hlavní myšlenkou celého výzkumu je porovnání stavu absolventů středních odborných škol v oboru hotelnictví, gastronomie a turismus s množstvím pracovních pozic na trhu práce v daném oboru. Z tohoto důvodu je toto zkoumání nutně založené na statistických datech. Ta byla získána z veřejných zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Množství absolventů na jednotlivých školách, jak bylo zjištěno ze získaných dat, závisí přímou úměrou na množství vzdělávacích programů vyučovaných v daném školním roce, resp. v kalendářním roce, ve kterém daný školní rok končil. (viz také tabulka č. 6 o seznamu škol a jejich množství oborů a tabulka č. 7 Počty absolventů). 6.2.3 Počty absolventů ve sledovaných letech Jak již bylo řečeno v metodologické části, počet absolventů je zkoumán v průběhu pěti po sobě jdoucích letech. Z obdržených dat byly zjištěny hodnoty uvedené v tabulce č. 7. V této tabulce byly sloučeny počty absolventů samostatných škol v jednotlivých městech do jedné hodnoty pro přehlednější zaznamenání a jednodušší orientaci.

- 46 -

Údaje o počtu absolventů v roce 2015 byly analytickým oddělením MŠMT odvozeny od nynějšího známého počtu studentů v posledním ročníků v jednotlivých oborech na jednotlivých školách. Lze tedy dle známých statistik o procentu úspěšnosti dokončení studia posledním ročníkem vykalkulovat uspokojivě přesné údaje o počtu absolventů v roce 2015. Tabulka 7- Počty absolventů v jednotlivých městech a letech

Počty absolventů v jednotlivých městech Brno Znojmo Bzenec Slavkov u Brna Lomnice u Tišnova Hodonín Moravský Krumlov Boskovice Blansko Mikulov Strážnice Olešnice na Moravě Pohořelice Kyjov Račice Višňové Břeclav Vyškov Celkem

2010 377 145 101 97 69 62 46 46 42 25 20 17 12 8 8 6 0 0 1081

2011 387 159 90 90 68 55 45 49 40 26 17 15 10 8 7 3 0 0 1069

2012 355 104 106 109 67 41 34 38 47 27 19 12 8 13 6 5 0 0 991

2013 298 114 110 84 69 20 45 46 16 23 3 8 4 10 8 2 0 0 860

2014 243 125 66 81 54 34 39 46 41 19 5 4 8 8 6 0 0 0 779

2015* 340 101 110 97 67 38 47 47 46 36 4 4 8 13 6 8 12 8 992

* předpokládaný počet na základě dat o počtu žáků v posledním ročníku v daném roce neměla škola žádný obor ze sk.65 v seznamu vyučovaných programů Zdroj - vlastní tvorba 0

Z této tabulky lze jasně vyčíst, že nejvíce absolventů v oboru je produkováno v Brně, což s ohledem na to, že se jedná o největší město Jihomoravského kraje a také město s největším počtem škol zaměřujících se na zkoumané obory, je předpokladatelné. Druhý největší počet absolventů vychází v průběhu pěti zkoumaných let ze škol ve městě Znojmo. Překvapivé zjištění nastalo u měst Bzenec a Slavkov u Brna. Na tak malá města9 a s ohledem na to, že v nich působí pouze jedno školské zařízení, se jedná o velmi vysoký počet absolventů. Počty absolventů v ostatních městech jsou z pohledu tohoto výzkumu

9

Bzenec má rozlohu 40,3 km2 a počet obyvatel okolo 4,3 tisíc a Slavkov u Brna 15 km2 se 6 tisíci obyvateli. (Oficiální webové stránky města Bzenec; Oficiální webové stránky města Slavkov u Brna)

- 47 -

průměrné až nízké. V případě Soukromé střední odborné školy v Břeclavi a Mateřské školy, Základní školy, Střední škola a Dětský domov ve Vyškově zařadily mezi své výukové programy nějaký program z oboru hotelnictví teprve v průběhu zkoumaných let, takže první žáci ukončí toto studium teprve v červnu roku 2015. Graf 3- Počty absolventů v jednotlivých okresech a letech

Zdroj - vlastní tvorba

Jihomoravský kraj se dělí na sedm okresů. Graf č. 3 o počtu absolventů v jednotlivých okresech znázorňuje údaje o absolventech z tabulky č. 7 sloučené do jihomoravských okresů. Na první pohled je z něj zřejmé již zmíněné vedoucí postavení města Brna (okres Brno-město), co se do počtu absolventů týče. U všech zkoumaných škol jsem se zaměřila také na to, zda škola sleduje aktivity svých absolventů dále po ukončení studia. Více než polovina z nich se snaží zůstat v kontaktu se svými absolventy, návratnost informací však není taková, jak by očekávaly. Zpravidla se u zkoumaných škol ukázalo, že dvě třetiny studentů nematuritních oborů se ihned zapojují do trhu práce, jedna třetina se rozhodne pokračovat v nástavbovém studiu a získat tak maturitní zkoušku. Z maturitních oborů skupiny L/0, na které má v JMK akreditaci pouze Střední škola potravinářská a služeb Charbulova a Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, jdou absolventi přímo do zaměstnání. Co se týče maturitních oborů skupiny M, zde má jisté procento absolventů ambice ke studiu vysoké školy (zda v oboru, - 48 -

to by již bylo předmětem jiného zkoumání). Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola v Boskovicích zaznamenává přihlášení ke studiu na VŠ u více než poloviny svých studentů. Některé školy si tyto ambice rovnou promítají do ŠVP (např. Hotelová škola Bosonožská) a tedy i do stylu výuky a vedení mladých studentů. Větší část absolventů však opět míří rovnou na trh práce. Převážně se však jedná o informace získané před ukončením studia (formou dotazníků na závěr školního roku) nebo informace získané od studentů ochotných se školou dále komunikovat. Pokud však student nemá zájem, škola se nemá možnost dovědět o jeho dalším studijním či karierním rozvoji. Průzkumy prováděné za tímto účelem se setkávají s neochotou studentů nadále se školou spolupracovat a z toho důvodu je návratnost průzkumů velmi malá, mezi 20-30%. Střední škola potravinářská a služeb Charbulova se z těchto důvodů chystá pozměnit strategii pro získávání tohoto duhu informací a to změnou styčné osoby pro komunikaci ze sekretariátu na třídního učitele, u kterého je z důvodů bližšího vztahu se studentem očekávaná vyšší pravděpodobnost získání informací. VOŠ a SŠ Boskovice však již tuto strategii dva roky aktivně realizuje, a i přesto se oficiální návratnost pohybuje kolem 20%. Při rozhovoru s odpovědným učitelem školy padla zmínka i o neoficiálním zdroji, kterým jsou sociální média a který poskytuje informací mnohem více. Nastává proto otázka, zda by bylo pro školy přínosné zřídit např. oficiální profil na některém z těchto medií a jeho prostřednictvím s mladými lidmi komunikovat a zda by bylo možno takto získat adekvátní a pravdivé informace o absolventech. Dále Hotelová škola Bosonožská zve všechny své absolventy na každoroční tzv. přehlídkové dny, kde má možnost přímé komunikace s bývalými studenty. Opět však záleží na ochotě studenta se těchto dnů zúčastnit. 6.2.4 Vývoj celkového počtu absolventů v JMK v oboru hotelnictví Následující graf vývoje celkového počtu studentů ukončujících studium hotelových oborů celkem věrně kopíruje klesající demografickou křivku za poslední dvě desetiletí. O této křivce již bylo napsáno dostatek informací v kapitole 2.3.3, ale její vliv jak na vývoj absolventů, tak na vývoj trhu práce, je nepochybný. I krajská politika, stanovující počty přijímaných žáků do oborů, s tímto vývojem populace musí nutně pracovat.

- 49 -

Graf 4 - Celkový počet absolventů oborů sk. 65 v Jihomoravském kraji

Zdroj - vlastní tvorba

„Na jihomoravských středních odborných školách se ve školním roce 2013/2014 vzdělávalo celkem 31 756 žáků, z nich 30 929 formou denního studia. Protože se počet dětí ve věkové skupině 15 až 18 let postupně snižuje, promítla se tato skutečnost i do hustoty sítě středních odborných škol.“ (Krajská správa ČSÚ v Brně, 2014, Školství v JMK) Tato skutečnost byla potvrzena i v průběhu výzkumu. Při analýze školských zařízení bylo zjištěno, že některé školy byly v průběhu zkoumaných let přejmenovány (jako např. Střední škola obchodní a střední odborné učiliště řemesel, nám. Klášterní, Moravský Krumlov) nebo sloučeny s jinými školami (např. Střední odborné učiliště Purkyňova v Mikulově). Tato skutečnost však zkoumání této práce výrazně neovlivňuje, neboť ŠVP k vyučovaným oborům jsou vždy dle zákona aktualizovány a počty absolventů jsou sledovány na základě akreditovaných oborů ve sledovaných letech.

- 50 -

7 Komparace počtu absolventů středních hotelových škol s trhem práce v odvětví V této kapitole bude přistoupeno již k samotnému hlavnímu výzkumu práce, který má za cíl porovnat počty absolventů za posledních pět let, které byly zjištěny dílčím výzkumem v kapitole 6.2, s volnými pracovními místy na trhu práce v odvětví. Pro názornost bude nejdříve vyobrazena celková zaměstnanost v oboru za zkoumané roky a po analýze volných pracovních míst bude přikročeno ke komparaci. Počítáme-li s průměrnou nezaměstnaností absolventů středních škol na celkové nezaměstnanosti, který se od roku 2007 pohybuje od 5,8% do 6,5% (Úlovec, 2014), je třeba určit, zda se takový podíl nezaměstnanosti týká i absolventů v hotelových oborech. To však ze stávajících statistik není možné s jistotou určit, a proto bude muset postačit stanovení míry nezaměstnanosti zkoumaných absolventů, a to v některých kategoriích vzdělání. Míra nezaměstnanosti absolventů ze skupiny oborů gastronomie, hotelnictví a turismus v dubnu 2014 činila u oborů kategorie H, tedy maturitních oborů, přesně 8,6 %, což je nejmenší míra nezaměstnanosti ve zkoumaném roce. Vyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána u výučních oborů kategorie H, kde dosáhla 13,4 %. Výuční obory kategorie E dosáhly nejvyšší míry nezaměstnanosti 25,6 %, což je vskutku vysoké číslo. Nejhorší uplatnění této kategorie na trhu práce je přitom sledováno i celkově v rámci odborného vzdělávání. (Úlovec, 2014) Dle dalších výzkumů je to dáno tím, že kategorie E má nejnižší úroveň středoškolského vzdělání a podle Doležalové (2014) v současnosti nahrazuje skupinu obyvatel se základním vzděláním. Při porovnávání počtu absolventů a množství zaměstnaných osob v oboru byl zjištěn rozdíl v řazení skupiny oborů a klasifikací zaměstnání v národním hospodářství. MŠMT stanovilo skupinu oborů č. 65 jako obory z Gastronomie, hotelnictví a turismu (viz příloha č. 2 Seznam skupin oborů ve středním vzdělávání), kdežto Statistický úřad vytvořil Klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE (viz také příloha č. 4), ve kterém je hotelnictví umístěno v sekci I - Ubytování, stravování a pohostinství. Avšak cestovní ruch v této sekci zařazen není, činnosti, které mají charakter turismu, jsou rozděleny mezi různé sekce, jako např. sekce H – Doprava a skladováni nebo sekce N – Administrativní a podpůrné činnosti. Takto porovnávat dva rozdílné ukazatele by nebylo relevantní. Ovšem - 51 -

při detailním prostudování jednotlivých oborů na školách a poměru absolventů oborů cestovního ruchu vůči absolventům ostatních oborů ze skupiny 65, byl pro účely této práce stanoven kvalifikovaný odhad o procentu absolventů cestovního ruchu. Tento podíl je méně než 5% z celkového počtu zkoumaných absolventů. Z tohoto čísla vyplývá, že problém diferenciace klasifikace studijních středoškolských oborů a ekonomických skupin činností stále umožňuje relevantní srovnání hodnot obou skupin. Ačkoli jsou data absolventů zpracována za období 2010 až 2014, jejichž dostupnost byla díky vstřícnému přístupu MŠMT výborná a data jako taková jsou z hlediska práce kompletní a detailní, o údajích z trhu práce je nutno poznamenat opak. Komunikace se Statistickým úřadem neprobíhala zcela adekvátně, poskytnuté údaje byly z větší části spíše obecné než specifikované na Jihomoravský kraj. Data z oblasti volných pracovních míst, která má ve své kompetenci MPSV, byla delší dobu na webových stránkách nedosažitelná. Při osobní komunikaci s pracovnicí úřadu, která byla velmi nápomocna, byla však data získána úspěšně a přesně.

7.1 Celková zaměstnanost a volná pracovní místa v odvětví hotelnictví Mezi rizikové skupiny na trhu práce z pohledu nezaměstnanosti jsou odborníky řazeni především čerství absolventi škol, proto je podle nich třeba této skupině věnovat zvýšenou pozornost při procesu začleňování do pracovního procesu. Nejkritičtější je právě období od ukončení školy po nalezení si vhodného zaměstnání. V tomto období se totiž ve zvýšené míře projevuje nezkušenost absolventa a současně obavy ze strany potencionálního zaměstnavatele. Uplatnění absolventů škol na trhu práce ovlivňuje soubor faktorů a ne všechny jsou v kompetencích či možnostech škol. Aby bylo možné porovnat možnost uplatnění absolventů hotelových škol na trhu práce, je třeba nejdříve zjistit, jaké možnosti na trhu práce vůbec mají. V následující tabulce č. 8 jsou uvedeny počty osob zaměstnaných od roku 2010 v hotelovém odvětví na území Jihomoravského kraje. Na základě těchto můžeme říci, že stav obyvatel zaměstnaných v odvětví se od roku 2010 trvale snížil. I když v roce 2013 opět narostl, nedosahuje stále takové hodnoty, jako v roce 2010. Doležalová (2014) tento jev přisuzuje negativnímu vlivu regionálních a profesních nesouladů a novým technologiím vstupujících do pracovních procesů, díky kterým se zvyšují požadavky na

- 52 -

kvalifikaci pracovníků. Z globálního pohledu se zaměstnanost v oboru pohybuje kolem 3,5 procent z celkové zaměstnanosti v České republice. Tabulka 8 - Zaměstnanost v Ubytování, stravování a pohostinství v Jihomoravském kraji za zkoumané roky

Zaměstnaní v národním hospodářství podle odvětví CZ - NACE v Jihomoravském kraji v tisících osob

I - Ubytování, stravování a pohostinství

2010

2011

2012

2013

2014

20,06

17,16

17,88

19,87

19,01

Zdroj - vlastní tvorba na základě dat z ČSÚ

Propad v zaměstnanosti v hotelovém odvětví je dobře patrný v grafu zaměstnanosti níže. Výrazné je zde snížení pracovních míst v roce 2011, který odborníci (Doležalová, 2014; Dubská, 2014) zdůvodňují hospodářskou krizí, která se do ekonomiky ČR promítla se zpožděním. Toto zpoždění se vlivem závislosti hotelového průmyslu na chování spotřebitelů ještě prohloubilo, a tudíž se do zaměstnanosti v odvětví promítla až v roce 2011. Graf 5 - Zaměstnanost v Ubytování, stravování a pohostinství v Jihomoravském kraji za zkoumané roky

Zdroj - vlastní tvorba

Zatímco zaměstnanost může vypovídat mnohé o stavu odvětví a jeho rozvinutosti v rámci území kraje, je schopna také posloužit jako výchozí ukazatel pro komparaci v následující kapitole. Ve struktuře pracovní síly podle věku byl v od roku 2008 zaznamenán zásadní poznatek o stáři zaměstnaných obyvatel. Podíl mladých ekonomicky aktivních lidí ve věku - 53 -

15 – 29 let, kteří jsou zaměstnaní, se snížil a naopak podíl nezaměstnaných zvýšil. Z těchto pozorování zaznamenaných jak ČSÚ, tak MPSV, vyplývá, že mladí lidé mají velké problémy uplatnit se na trhu práce a v silné konkurenci se staršími lidmi s praxí na něm obstávají stále hůře. Při výběru nového pracovníka zaměstnavatelé vždy zohledňují délku a druh vykonávané praxe v oboru, mnohem více než před ekonomickou krizí. Volná pracovní místa oproti celkové zaměstnanosti v oboru, ukazují pouze místa, která by absolventi ukončující studium na střední hotelové škole, mohli potenciálně obsadit. Tabulka č. 9 zobrazuje volná pracovní místa v Jihomoravském kraji v jednotlivých čtvrtinách sledovaných let včetně celkového počtu od roku 2010 po současnost. Pro možnost sledování spojení vývojového trendu s celkovým vývojem v odvětví je přidána i hodnota za celou Českou republiku. Tato čísla jsou výsledkem sledování Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou čerpána z databáze nezaměstnanosti, a tedy jsou to informace, které ministerstvo získává z úřadů práce v jednotlivých okresech, kam jsou nahlašovány pracovní pozice samotnými zaměstnavateli. Tabulka 9 - Počet volných pracovních míst v sekci ekonomických činností Ubytování, stravování, pohostinství v Jihomoravském kraji ve zkoumaných letech

2010 JMK ČR

2011 JMK ČR

2012 JMK ČR

2013 JMK ČR

2014 JMK ČR

1.

153

1215

108

1156

130

1414

139

1781

125

1571

2.

158

1416

126

1530

138

1547

184

2249

153

1928

3.

149

1260

112

1424

136

1467

161

2278

159

1800

4.

77

965

101

1253

113

1491

66

1630

134

1833

Celkem za rok

134

1214

112

1341

129

1480

138

1985

143

1783

čtvrtletí

Zdroj - vlastní tvorba na základě dat ze statistik MPSV

V oboru hotelnictví a gastronomie se volná pracovní místa v Jihomoravském kraji již pět let pohybují pod hranicí 150. Dle kvalifikovaných odhadů je takto malé množství - 54 -

stanoveno druhem pracovních pozic, které jsou nahlašovány na úřadech práce jako volné a poskytnuty k obsazení. Tyto statistiky neobsahují pracovní místa, která zaměstnavatel nenahlásí Úřadu práce, např. když se zaměstnanci střídají okamžitě. Následující grafické vyjádření volných pracovních míst v odvětví v Jihomoravském kraji je zpracováno v grafu č. 6. Na znázorněné křivce je jasně patrný již zmíněný propad v zaměstnanosti v roce 2011, který se logicky promítl i do počtu volných pracovních míst v odvětví. Graf 6- Volná pracovní místa v odvětví v Jihomoravském kraji

Zdroj - vlastní tvorba

Součástí výzkumu z hlediska trhu práce v hotelnictví by dle představ autorky práce o kompletních komparacích měly být také klasifikace postavení v zaměstnání v odvětví. Český statistický úřad sice taková data sbírá, dělí je podle hlavního zaměstnání a druhého (dalšího) zaměstnání, dále také dle krajů. Řazení je však redukováno na hlavní třídy podle Klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO10 a tudíž je hotelnictví, gastronomie a turismus sloučeno s dalšími zaměstnáními skupiny č. 5 - Pracovníci ve službách a prodeji. Výzkum by byl tedy zcela neadekvátní a bezpředmětný. Podrobnější výzkumy nejsou na ČSU k dispozici.

10

Dle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vydanou sdělením ČSÚ č. 206/2010 Sb., která nahrazuje Klasifikaci zaměstnání KZAM-R vydanou sdělením ČSÚ č. 492/2003 Sb.

- 55 -

7.2 Vlastní komparace Pro komparaci počtu absolventů s jejich možnostmi na trhu práce byla zvolena komparace v jednotlivých letech volnými pracovními místy a pro zdůraznění poměrových ukazatelů byly přidány do každého roku i počty celkové zaměstnanosti v hotelovém odvětví. Všechny zmíněné hodnoty byly vloženy do tabulky č. 10, která ukazuje zkoumaná léta 2010 až 2014 a porovnáním počtů absolventů s celkovou zaměstnaností v oboru vznikne zajímavý poměr. Zatímco zaměstnanost se pohybuje pouze po své ose a v rámci té se zvyšuje či snižuje, je třeba brát v úvahu, že uvedené počty absolventů pouze přibývají každým rokem a teoreticky by v daném roce měly zvyšovat uváděnou zaměstnanost nebo kompletně každý rok nahrazovat zaměstnance odcházející do penze nebo do jiných odvětví. Tabulka 10- Komparace počtu absolventů s volnými pracovními místy v odvětví v rámci JMK v rozmezí pěti let

2010

2011

2012

2013

2014

Počet absolventů

1081

1069

991

860

779

Celková zaměstnanost v oboru

20 065

17 159

17 872

19 867

19 011

Volná pracovní místa

134

112

129

138

146

Zdroj - vlastní tvorba

V grafu č. 7 je více patrný rozdíl v poměru absolventů každoročně přicházejících na trh práce a ucházejících se o zaměstnání a pracovních míst v odvětví uvolněných.

- 56 -

Graf 7 - Komparace počtu absolventů s volnými pracovními místy v odvětví v JMK v rozmezí pěti let

Zdroj - vlastní tvorba

Pro kompletní komparaci pracovních míst na trhu práce, která jsou pro absolventy odborných hotelových škol dostupná a která mohou obsadit, je potřeba začlenit také pracovní místa uvolněná zaměstnanci v odvětví opouštějícími své pracovní pozice z důvodu odchodu do starobního důchodu. Pro získání těchto statistických údajů se autorka práce obrátila na všechny již zmíněné instituce (resp. jejich analytická oddělení) a nově na Českou správu sociálního zabezpečení. Potřebné údaje v hotelovém odvětví však nesbírá žádná z těchto institucí. ČSSZ sice vydává statistickou ročenku, ve které je mnoho údajů o druhu a počtu vyplácených starobních důchodů vč. počtu nově přijatých starobních důchodů, nicméně po konzultaci s odpovědnou pracovnicí úřadu bylo zjištěno, že veškeré statistiky člení dle druhů vydávaných důchodů, nikoli dle profese, kterou důchodce vykonával a ze které odchází. Je pochopitelné, že tyto údaje z hlediska ČSSZ nejsou podstatné a tudíž vedené, pro výzkum této práce je to však komplikace, se kterou je třeba se vypořádat. Při zkoumání dané problematiky však bylo dle dostupných údajů zjištěno, že ve věkové skupině zaměstnanců v hotelovém odvětví nad 40 let prudce klesá relativní počet zaměstnaných osob. Dle kvalifikovaných odhadů zaměstnanci ve zmíněném věku opouštějí své zaměstnání v odvětví hotelového průmyslu a uchylují se do jiných odvětví lidské

- 57 -

činnosti, která nejsou tolik náročná, ať již fyzicky, psychicky nebo z hlediska času11. Na základě tohoto faktu a zohledněním procenta odchodu do starobního důchodu ze zaměstnaných obyvatel v JMK zprůměrovaného za posledních 5 let, které činí 2% 12, lze vyvodit, že hledisko počtu zaměstnanců odcházejícího z hotelového odvětví do starobního důchodu je skutečně zanedbatelné. Vzhledem k poměrům absolventů k volným pracovním místům by začlenění zaměstnanců odcházejících do penze neznamenal významnou změnu výsledku komparace. Při způsobu provedené komparace je nutno začlenit i různé faktory, které čísla v komparaci zohlednit neumožňují. Především je to faktor požadované výše kvalifikace na volné pracovní pozice. Určité procento volných pracovních míst zcela jistě není pro absolventy středoškolského vzdělání dostupné, neboť vyžadují vyšší stupeň vzdělání nebo praktických zkušeností. Jedná se např. o pozice vyššího managementu, které mají zpravidla velmi vysoké kvalifikační požadavky. Další z faktorů, které sice neubírají volná pracovní místa pro zkoumané absolventy, ale naopak ještě zvyšují počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v hotelovém odvětví, jsou pracovníci z jiných odvětví, kteří absolvovali rekvalifikaci a tím získali vzdělání a určité schopnosti, díky nimž se mohou začlenit do trhu práce v odvětví hotelového průmyslu a ucházet se o pozice vhodné pro absolventy středních hotelových škol. Z výše zmíněných faktorů vyplývá, že uplatnění zkoumaných absolventů na trhu práce je o to náročnější. Podle statistik MPSV o struktuře nezaměstnanosti se nejhůře uplatňují lidé se středním vzděláním bez maturity, což je studenty velmi často žádaný obor v hotelovém vzdělání. Na postu prvenství ve vzdělanostní struktuře nezaměstnanosti tak nahradili skupinu lidí se základním vzděláním, kterých celkově v populaci ubývá. Podle dat uváděných MPSV patří mezi jednu z nejžádanějších profesí nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání nahlášených na ÚP také profese z hotelového odvětví, a to konkrétně profese kuchař a profese číšník. Jejich data z této perspektivy ovšem již

11

Výrazem „z hlediska času“ je míněn fakt, že práce v hotelovém odvětví je práce ve službách, která je specifická nutností flexibility času a která nezohledňuje volno ve státem uznávaných státních svátcích, víkendech apod. 12

Stanovené na základě údajů ze Statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění (období 5 po let)

- 58 -

neuvádějí, zda o tyto dvě profese jeví zájem právě absolventi odborných škol nebo nezaměstnaní občané mimo obor, ať už s rekvalifikací či bez ní. Dále dle jejich výzkumů volná pracovní místa v gastronomických a hotelových profesích v posledních pěti letech nepatří mezi ty, které by se potýkaly s nedostatkem kvalifikovaných

uchazečů,

jako

je

tomu

například

u

lékařů.

(Statistiky

nezaměstnanosti, 2015) Podle krajského Úřadu práce se absolventi v JMK celkově řešící problém uplatnění na trhu práce sekávají s odmítnutím ze strany zaměstnavatele z důvodů nereálných očekávání (vysoká mzda), chybějící pracovní návyky, úroveň jazykového vybavení a nejčastěji jsou odmítnuti z důvodů chybějící praxe.

7.3 Zhodnocení výsledů zkoumání a diskuse hypotéz Během výzkumu byly splněny všechny vytyčené cíle a to jak hlavní cíl, tak veškeré cíle dílčí, bez kterých by hlavní cíl výzkumu nebylo možné splnit. Analýza Školních vzdělávacích programů a jejich aplikace určila pouze mírné odchylky ve vzdělání absolventů z jednotlivých škol. Tyto odchylky se při porovnání stejných oborů v různých školských zařízeních dají zařadit do obecných kategorií určujících kvalitu školy jako je kvalita vyučujících, spolupráce s kvalitními podniky v okolí nebo kvalita vybavení zařízeních, ve kterých probíhá odborný výcvik žáků. Dílčí výzkum počtu absolventů jednotlivých škol v Jihomoravském kraji splnil svůj cíl výborně a vyčíslil přesné hodnoty za posledních pět let plus predikci na rok 2015. Tyto hodnoty jsou přesné především díky vynikajícím datovým podkladům získaných z MŠMT. Meziroční rozdíly odpovídají vývoji demografické křivky a byl zjištěn i okres s největším množstvím absolventů, kterým je Brno-město. Dále byl ve výzkumu celkové zaměstnanosti vyčíslen počet pracujících obyvatel v JMK v odvětví a vyhodnocen úbytek od roku 2010, který se v roce 2014 podstatně dorovnává. Stejně tak byly vyčísleny počty volných pracovních míst ze statistik MPSV, a to v podrobnějších údajích za jednotlivá čtvrtletí. Pomocí komparační metody výzkumu bylo zjištěno, že školy každoročně produkují nadměrné množství absolventů do hotelového průmyslu a ti nemají možnost uplatnit se ve svém oboru.

- 59 -

Diskuse hypotéz Po provedení veškerých výzkumů, jak dílčích, tak hlavního, stěžejního výzkumu, je možno přistoupit k verifikaci nebo naopak k falsifikaci jednotlivých hypotéz týkajících se jak hlavního výzkumu uplatnění absolventů na trhu práce, tak těch dílčích. Z důvodů logického uspořádání byla zvolena cesta uspořádání hypotéz chronologicky dle provádění výzkumů v práci. Vedlejší hypotézy: 1) Školní vzdělávací programy se od sebe ve velké míře neliší a školy vysílají na trh práce absolventy s podobným portfoliem znalostí a dovedností. Hypotéza byla verifikována. Na základě analýzy ŠVP a podrobných informací získaných řízenými rozhovory můžeme říci, že v rámci Jihomoravského kraje školy skutečně produkují absolventy s velmi podobnými znalostmi a zkušenostmi. To je dáno především jasně stanovenými podmínkami pro každý obor v RVP a stanovenou podmínkou, že odborné školy musí spolupracovat s různými zařízeními v odvětví. S jakými podniky a jakou měrou se s nimi škola spojí, je již ponecháno v její kompetenci a právě z tohoto důvodu se dovednosti absolventů škol částečně liší. 2) Škol akreditovaných pro výuku hotelových oborů je nejvíce v krajském městě Brně. Hypotéza byla verifikována. Z pochopitelných důvodů je v krajském městě skutečně umístěn největší počet škol s akreditací pro hotelové obory a, jak je patrné z tabulky č. 7 a grafu č. 3, jedná se také o školy s největší kapacitou v kraji, neboť produkují i největší množství absolventů v odvětví. 3) Počty absolventů mají v posledních pěti letech klesající tendenci. Hypotéza byla verifikována. Počty absolventů hotelových škol skutečně za posledních pět let znatelně klesají, není to však dáno snižováním zájmu o hotelové a gastronomické obory, nýbrž celkovým vývojem demografické křivky patnáctiletých obyvatel v kraji, resp. v celé České republice. 4) Celková zaměstnanost v hotelovém odvětví má narůstající tendenci díky neustálému zvyšování terciárního sektoru v ekonomice ČR.

- 60 -

Hypotéza byla falsifikována. Navzdory skutečnosti, že terciární sektor v republice skutečně sílí a navzdory veškerým predikcím ohledně rozvoje hotelového průmyslu, který je dle veškerých odborníků na vzestupu, zaměstnanost v hotelnictví v JMK ve zkoumaných pěti letech poklesla. Odborníci tento jev přisuzují závislosti odvětví na situaci v ostatních odvětvích, díky které se jak krize, tak ekonomický růst projevuje v hotelových statistikách (ne jen zaměstnaneckých) se značným zpožděním. Již na údajích z roku 2014 si můžeme všimnout opětného nárůstu zaměstnanosti a pozitivní predikce určují hotelnictví pomalý růst, jak zaměstnanosti, tak celkového ekonomického podílu. Zatím však je nutno konstatovat neplatnost této dílčí hypotézy. Hlavní hypotéza: Mezi nabídkou práce ze strany absolventů a poptávkou ze strany zaměstnavatelů existuje disproporce na trhu práce v hotelovém odvětví. Tato hypotéza byla po provedení dílčích výzkumů a hlavního komparačního výzkumu zcela potvrzena. Zcela jistě se v odvětví disproporce mezi produkcí absolventů vzdělaných v oboru a poptávkou práce změřenou volnými pracovními místy v hotelnictví vyskytuje. Tato skutečnost je deklarovaná v kapitole 7.2 a ukazuje, s jak velkým rozdílem mezi nabídkou a poptávkou po práci se hotelnictví potýká. Z vlastních zkušeností autorky práce míří mnoho absolventů mimo svůj obor, ať již z důvodů dalšího nezájmu o obor, nebo díky nemožnosti nalézt na trhu práce zaměstnání ve svém vystudovaném oboru. Mnoho absolventů oborů E a H volí dle statistik MŠMT následnou studijní nástavbu maturity, která slibuje díky vyššímu dosaženému vzdělání snazší uplatnění na trhu práce. Dalším řešením po dlouhodobém neúspěchu v hledání pracovní pozice je rekvalifikace do jiného oboru, ve kterém je nedostatečné množství kvalifikovaných pracovníků.

- 61 -

8 Výstup zkoumání a návrhy řešení situace V této kapitole bude na základě zjištění ve výzkumné části zpracován návrh změn pro zlepšení situace absolventů hotelových škol při vstupu na trh práce, který, jak bylo zjištěno výzkumem, je pro absolventy velmi obtížný v současných podmínkách. Budou uvedeny vlastní návrhy autorky práce ke změně situace jak z hlediska odborných škol, tak z pohledu státních institucí zapojených do celého procesu odborného hotelového vzdělávání v Jihomoravském kraji. Veškerým provedeným výzkumem v této práci byla zjištěna zásadní disproporce mezi odbornými škola zaměřenými na vzdělávání v oblasti hotelnictví a gastronomie a trhem práce v hotelovém odvětví. Z výzkumů jasně vyplývá, že školy produkují takové množství absolventů, které není trh schopen pojmout, a zmínění absolventi zvyšují počty nezaměstnaných obyvatel v kraji nebo jsou nuceni změnit své profesní zaměření. Z celkového zkoumání problematiky bylo také zjištěno, že do procesu odborného vzdělávání zasahuje mnoho institucí zároveň. Na samotný přechod absolventů na trh práce se přitom nezaměřuje ani jedna z nich a také ani jedna nemá na proces začleňování absolventů na trh tak potřebný vliv, který by dopomohl zlepšení situace. Je také nutné poznamenat, že v současnosti neexistují relevantní vazby mezi školskými statistikami a statistikami MPSV, z nichž jedny sledují vývoj absolventů a druhé čísla zaměstnanosti obyvatel. V případě, že se tedy některá ze zapojených institucí, státních či regionálních orgánů chce věnovat zkoumané problematice o propojení vzdělání a trhu práce, nemá dostatečné podklady a statistiky pro svá zkoumání. Za těchto podmínek je otázkou, zda vůbec mohou tyto správní orgány a instituce současné podmínky ovlivňovat. Ze zkoumání vyplývá, že krajská správa stanovuje počty žáků v ročnících a tím také počty absolventů v daných oborech. Nastává zde však problém, jak mohou orgány vynakládat veřejné prostředky na vzdělávání efektivně, když nemají adekvátní údaje o vývoji situace pro stanovení potřebných opatření a postupů. Největší měrou se uplatněním absolventů zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se zaměřuje na celkový problém zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice. Situaci však, z pochopitelných důvodů, řeší globálně v rámci všech odvětví. V rámci celé republiky tak probíhá tzv. Aktivní politika zaměstnanosti, která zajišťuje poradenství v oblasti uplatnění se obyvatel na trhu práce, organizuje rekvalifikace lidí dlouhodobě - 62 -

nezaměstnaných a jejíž součástí je také program Společensky účelná pracovní místa. Tento program poskytuje finanční podporu zaměstnavatelům pro vytvoření pracovního místa v krajích, ve kterých je nezaměstnanost vyšší než celorepublikový průměr (tuto podmínku JMK splňuje více než pět let). Jedním z dalších projektů podporujících nezaměstnanost financuje již několik let13 Evropský Sociální Fond ČR pomocí operačního programu Zaměstnanost, který také spravuje MPSV a který se mj. zaměřuje na adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Tento projekt je však „pouhé“ financování, využití těchto prostředků již závisí na konkrétních návrzích MPSV. Vlastní návrhy: 1. Nastavení dlouhodobé praxe žáků u jednoho smluveného podniku 2. Vytvoření programů podporujících samotné školy v oblasti jazykové výuky žáků 3. Rozvinutí projektu NSP 4. Projekty vytvořené speciálně pro hotelové odvětví v JMK

1. Nastavení dlouhodobé praxe žáků u jednoho smluveného podniku Jelikož dle výzkumu má velké množství zaměstnavatelů problém přijmout středoškolské absolventy z důvodů nedostatečné praxe, nabízí se otázka vylepšení praktických dovedností absolventů. Školy často v rámci odborného výcviku vysílají své žáky na různá pracoviště, aby získali zkušenosti z více pracovních prostředí. To je světlá stránka tohoto druhu získávání praxe, nevýhodou ovšem je, že žáci si z daného prostředí odnesou minimum, jaké jim může být poskytnuto, právě díky krátkému trvání výcviku. Souhlasím s názorem, že je třeba získat co nejvíce zkušeností, ovšem bylo by přínosnější jak pro žáka, tak pro poskytovatele odborného výcviku, kdyby žák dostal možnost zůstat v podniku déle a nabýt tak větší zkušenosti z jednoho prostředí. Dle názoru autorky práce by bylo ideální, kdyby žáci trávili v různých podnicích pouze první roky svého studia (u tříletých oborů první rok, u čtyřletých první a druhý rok). Další roky by potom v rámci odborného výcviku navštěvovali jeden smluvený podnik minimálně půl roku a měli by tak možnost proniknout

13

Probíhal v letech 2004 - 2006 a 2007 - 2013 bude probíhat v období 2014 – 2020.

- 63 -

zcela do pracovního procesu dané restaurace/kavárny či hotelu. Nejlepší motivací pro podniky zapojit se do spolupráce se školou je forma neplacených stáží. Takovéto organizování odborného výcviku mohou aplikovat jak samotné školy dobrovolně, tak z nařízení MŠMT v konkrétních RVP. Je možné také nastavit pouhou motivaci pro podniky, které se za účelem poskytování dlouhodobé praxe se školami spojí (např. snížení určitých daní pomocí slev).

2. Vytvoření programů podporujících samotné školy v oblasti jazykové výuky žáků Další námitkou zaměstnavatelů, se kterou se absolventi hotelových škol setkávají, je nedostačující znalost jazyků. V RVP každého oboru z Gastronomie, hotelnictví a turismu jsou sice stanoveny povinně dva cizí jazyky včetně určitého počtu hodin v rámci výuky, ministerstvo již však hůře koriguje kvalitu těchto učitelů. Tento problém má charakter čistě školský a přísluší k řešení přímo školám nebo MŠMT. Nicméně kraj může zorganizovat program na podporu jazykové vzdělanosti (ne jen v hotelovém odvětví) a tím napomoci buď školám při výběru vhodných vyučujících, nebo rozvoji znalostí stávajících kantorů. Příkladem takové podpory je podpora výjezdu středoškolských učitelů jazyků do zahraničí na delší stáže nebo podpora jejich dalšího vzdělání v pedagogických znalostech.

3. Rozvinutí projektu NSP Projekt Národní soustavy povolání je realizován v rámci projektu MPSV a původně vznikl jako Integrovaného systému typových pozic (ISTP) v roce 1999. Jeho cílem je vylepšit komunikaci mezi zaměstnavateli napříč různými odvětvími a školami vychovávajících budoucí zaměstnance. Soustava se nespecializuje pouze na absolventy škol, ale především na celoživotní vzdělávání s ohledem na častou změnu profesí českých obyvatel. NSP je založena na stanovení 29 sektorových rad složených z významných zaměstnavatelů, profesních organizací aj. v konkrétním odvětví a jejich úkolem, jakožto mluvčích za odvětví, je dodávat informace o požadavcích na vzdělání zaměstnanců. (NSP Informace o projektu, 1999) Tento projekt hodnotím jako výborný krok vpřed v propojení trhu práce se vzděláváním odborníků, kteří následně budou hledat zaměstnání v daném oboru. Z pohledu

- 64 -

hotelnictví je zapojena do projektu především AHR14. Za předpokladu, že se podaří se vzrůstajícím zapojením různých organizací a významných firem z odvětví spárovat profese se studijními obory, může tento projekt dosáhnout svého cíle a pomoci propojit požadavky z trhu práce, pocházejících přímo od zaměstnavatelů, s konkrétním učivem a praktickými dovednostmi při vzdělávání mladých lidí v oboru. To by znamenalo ke každému studijnímu oboru přiřadit jedno konkrétní NSP, podle kterého by byly absolventi připravováni. To by ovšem vyžadovalo i zapojení statistických šetření, která by byla schopna zaznamenávat, jaká povolání a v jakém počtu zaměstnavatelé zaměstnávají. Pokud se tento projekt bude nadále rozvíjet, mohl by být pro nynější situaci v hotelnictví velkou podporou.

4. Projekty vytvořené speciálně pro hotelové odvětví v JMK Zapojení profesních asociací a především samotných zaměstnavatelů do tvorby projektů k vyřešení disproporcí mezi trhem práce a počtem absolventů hotelových škol je dle osobního názoru autorky zcela zásadní. Globální systémy a projekty v rámci celé ČR jsou určitě svou měrou prospěšné, ovšem svou rozsáhlostí nemohou obsáhnout veškeré nuance v jednotlivých městech a okresech. Z tohoto důvodu by bylo vhodné vytvářet také projekty s menším rozsahem a větší konkretizací kupříkladu na krajské úrovni. Tím je myšlen v rámci krajů vznik projektů jako např. EdTRANS – Transition from School to Work, který propojuje ČR s Rakouskem a který si stanovil za cíl připravit absolventy škol na nové požadavky společného trhu práce obou regionů. V České republice se stále setkáváme s podceňováním hotelového odvětví a jeho služeb, přitom se již stalo hotelnictví průmyslem a je proto třeba si uvědomit, že s narůstajícím terciárním sektorem v ekonomice roste právě i hotelový průmysl. Jeho rozvoj je v našich podmínkách sice pozvolnější než z evropského pohledu, stále však konstantní. Z tohoto důvodu by se státní i regionální orgány měly zaměřit také na jeho rozvoj a podporu. V rámci Jihomoravského kraje by tak mohla vzniknout spolupráce zaměstnavatelů v hotelnictví a odborných škol, které by sami mezi sebou komunikovali, předávali si potřebné informace a navazovali mezi sebou spojení pro uplatnění absolventů. Organizace

14

Asociace hotelů a restaurací ČR

- 65 -

by zůstávala v rukou samotných podniků a škol. MPSV by se mohlo zapojit pouze z počátku, oslovit zaměstnavatele a vyzvat je ke spolupráci. Motivace zaměstnavatelů by přitom byla obdobná jako u navrhovaného bodu číslo 1. Výše navrhované aktivity pro zlepšení disproporce mezi produkovanými absolventy a trhem práce jsou zatím nekonkretizované, jsou to pouhé návrhy, které je třeba dále rozpracovat. To je však již práce pro konkrétní orgány a instituce, které by si měly tuto situaci uvědomit a reagovat na ni, protože nezaměstnanost čerstvých absolventů je vážný problém a je lépe jej řešit s předstihem než se pak potýkat s nezaměstnanými, pro které není ve vystudovaném oboru místo.

- 66 -

9 Závěr Smyslem a cílem této diplomové práce bylo především určení, zda absolventi středních hotelových škol v Jihomoravském kraji, přicházející po svém ukončení studia na trh práce a nabízející zde své schopnosti a dovednosti, jsou schopni se na trhu hotelového průmyslu uplatnit se svým stávajícím vzděláním, a především, zda je trh v dané oblasti schopen tyto absolventy pojmout. Pro relevantnost tohoto výzkumu bylo nutné nejdříve prozkoumat podmínky vzdělávání absolventů na školách v kraji pomocí důkladné analýzy Školních vzdělávacích programů, která byla doplněna průzkumem na vybraných školách ochotných spolupracovat. Tímto dílčím výzkumem bylo zjištěno, že sice mírné odchylky v dovednostech a schopnostech absolventů existují, nejsou však diametrálně odlišné a neslouží tak jako důvod nezaměstnanosti. Druhý dílčí výzkum počtu absolventů vycházejících ze zkoumaných dvaceti pěti škol v kraji v období pěti let vyobrazil přesná čísla v souhrnu ve městech a následně také v okresech

JMK.

Tímto

vyobrazením

potvrdil

jednu

z vedlejších

hypotéz

o největším množství absolventů hotelových škol v okresu Brno-město a zároveň byl splněn dílčí cíl práce. V poslední kapitole bylo zjištěno množství pracovníků zaměstnaných v hotelovém odvětví na území Jihomoravského kraje, přičemž byl vysledován pokles po roce 2010 a následně postupný vrůst k hodnotám výchozího roku. Za tento pokles byla zodpovědná podle zmíněných odborníků ekonomická krize, a proto není predikován pokles zaměstnanosti v hotelnictví. Dále byl proveden výzkum volných pracovních míst v odvětví a tím byl stanoven počet potencionálních míst pro absolventy středního hotelových škol. Po těchto výsledcích bylo možno přikročit k hlavnímu výzkumu práce, totiž komparaci vyzkoumaných počtů absolventů a volných pracovních míst na trhu práce. Touto komparací byla i se zvážením různých dalších faktorů zjištěna silná disproporce mezi nabídkou práce ze strany absolventů a celkovou poptávkou na trhu práce hotelnictví. Komparační hodnoty byly v takovém poměru, že každoročně by bylo třeba pro absolventy uvolnit 5%15 pracovních míst z celkové zaměstnanosti v odvětví, ovšem vyzkoumané

15

Průměrná hodnota za zkoumaných pět let.

- 67 -

hodnoty volných pracovních míst ukazují, že k tak velkému uvolňování pracovních pozic nedochází. Tím byl konstatován hlavní problém disproporce a bylo přikročeno k návrhové části práce, ve které byly autorkou uvedeny konkrétní návrhy řešení současné situace v hotelnictví. Pro vylepšení postavení absolventů na trhu práce a zvýšení jejich možností uplatnit se ve svém oboru je bezpodmínečně nutná spolupráce všech organizací, asociací, škol a podniků. V zájmu škol je produkovat kvalitně vzdělané odborníky v oboru, kteří se díky své kvalitě bez problémů uplatní na trhu práce, v zájmu podniků je zaměstnávat kvalifikované pracovníky, kteří ovládají svoji profesi a budou moci nabídnout svoji odbornost pro dobrý chod podniku, ať už se jedná o hotel, restauraci či kavárnu. Aby byly obě strany uspokojeny, je nutná jejich spolupráce. Právě na ní stojí veškeré návrhy uvedené v závěrečné kapitole, protože jen komunikace mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli může disproporci přivést k rovnováze. Se zapojením ministerstva, které by mělo oběma stranám nabídnout motivaci ke společnému jednání, a s vytvořením

odpovídajících

statistických

šetření,

která

by

poskytla

lepší

představu o situaci při přechodu absolventů na trh práce, existuje pozitivní náhled pro absolventy v budoucích letech.

- 68 -

10 Seznam literatury [1]

Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.

[2]

ARMSTRONG, M. Personální management. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. s. 963 ISBN 80-7169-614-5.

[3]

BADV Kategorie dosaženého vzdělání podle KKOV. In: Číselníky ve školství. MŠMT

ČR.

[online].

2001

[cit.

2015-03-28].

Dostupné

z:

[4]

BASO Skupiny oborů (KKOV)-jen platné záznamy. In: Číselníky ve školství. MŠMT ČR

[online].

1999,

[cit.

2015-02-20].

Dostupné

na:

[5]

BERNÝ, Libor aj. Počáteční odborné vzdělávání v České republice. [Podrobná zpráva]. Praha: Refernet. [online]. 2005, [cit. 2015-02-03]. Dostupné na:

[6]

Bzenec: oficiální internetové stránky města. Město Bzenec. [online]. [cit. 2015-0306]. Dostupné z:

[7]

ČESKO. § 3-5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In Sbírka zákonů ČR, ročník 2004, částka

190.

[online].

[cit.

2015-01-01].

Dostupné

na:

ISSN 1211-1244. [8]

ČESKO. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In Sbírka zákonů ČR, ročník 2004, částka

190

[online].

[cit.

2015-01-30]

Dostupné

na:

. ISSN 1211-1244.

- 69 -

[9]

DOLEŽALOVÁ, G. Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Praha: NÚV [online]. 2014, s.

41

[cit.

Dostupné

2015-03-25].

z:

[10]

DUBSKÁ, D., Jiří KAMENICKÝ, Lukáš KUČERA. Vývoj ekonomiky České republiky - 1. - 3. čtvrtletí 2014. ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

[11]

HARTL, P., HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010. s. 797 ISBN 978-80-7367-686-5.

[12]

KAŠPAROVÁ, Jana. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. 1. upr. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012, 120 s. ISBN 978-8087652-05-3.

[13]

Klasifikace

zaměstnání

2003

Český

KZAM-R.

[cit.

statistický

úřad.

[online].

Dostupné

2015-02-12].

na:

[14]

Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO: Metodická příručka. Český statistický úřad. [online].

2014

[cit.

2015-02-12].

Dostupné

na:

[cit. 2015-02-12]. [15]

Kraje, školy, čísla 2009. Ústav pro informace ve vzdělávání. [online]. 2010, s. 104, ISBN

978-80-211-0599-7

[cit.

2015-03-10].

Dostupné

z:



[16]

KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů : komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci : optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku : případové studie a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0.

[17]

MANHAS, P.S., DOGRA. Hospitality and tourism management graduates expectations: Future implications for the educators. In: Journal of Tourism. [online]. 2011,

č.

12,

s 103-112,

s.

10.

[cit.

2015-03-14].

Dostupné

- 70 -

z:

[18]

NSP - Národní soustava povolání - informace o projektu. MPSV. [online]. 1999 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

[19]

Počty a podíly nově přijatých žáků. Infoabsolvent.cz. [online]. 2014 [cit. 2015-0310].

Dostupné

z:


01/Pocty-a-podily-nove-prijatych-zaku > [20]

Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání středního odborného vzdělávání – přehled všech RVP. Národní ústav odborného vzdělávání. [online]. 2007. [cit. 201501-29]. Dostupné na: < http://zpd.nuov.cz/uvod1.htm>

[21]

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 65-51-H/01 Kuchař – číšník. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2007, č. j. 12 698/2007-23, 78

s.

[cit.

Dostupné

2015-01-30].

na:

[22]

SALAČ, Gustav. Stolničení. Vyd. 2. - dotisk. Praha: Fortuna, 2004, 224 s. ISBN 807168-752-9.

[23]

Sektory trhu. In: Management Mania [online]. 21.05.2013 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

[24]

SKÁCELOVÁ, Pavla a VOJTĚCH. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve školních rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. Národní ústav pro vzdělávání, Praha, [online]. 2010, s. 48 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:

[25]

SKALKOVÁ, Jarmila. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu: vysokoškolská učebnice pro studenty filozofických a pedagogických fakult. 2., dopl. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 209 s.

[26]

Slavkov u Brna Austerlitz: oficiální web města. Město Slavkov u Brna. [online]. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z:

[27]

Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2014 [online]. 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné

z:


kraje-2014-l8536sjvyh> [28]

Statistická ročenka trhu práce v ČR 2013. MPSV ČR odbor trhu práce. [online]. 2014

[cit.

2015-03-20].

Dostupné

z:

. ISBN: 978-80-7421-073-0.

- 71 -

[29]

Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2013. ČSSZ – Oddělení statistiky a controllingu a oddělení komunikace. [online]. 2014 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

[30]

Statistiky nezaměstnanosti: struktury uchazečů a volných pracovních míst. Integrovaný portál MPSV ČR. [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:

[31]

SZTABLOVÁ, Danuše. Sapienter cogitare, honeste operari, loqui, argute. In: LORENCOVIČ, Jan a Robert ČAPEK. Od Rámcového vzdělávacího programu k Školnímu vzdělávacímu programu, idea a realita...: Sborník textů prezentovaných v rámci konference CIVICS 2007. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008, s. 6. ISBN 978-80-7368-563-8.

[32]

Školství v Jihomoravském kraji ve školním roce 2013/2014. Krajská správa ČSÚ v Brně,

2014

[online].

[cit.

2015-03-06]

Dostupné

z:

[33]

ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Základy pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2005, 290 s. ISBN 80-7080-573-0.

[34]

Učení je skryté bohatství: zpráva Mezinárodní komise UNESCO "Vzdělávání pro 21. století". Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997, 125 s.

[35]

ÚLOVEC, M., VOJTĚCH. Nezaměstnanost absolventů škol se střední a vyšším odborným vzděláním – 2014. Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Praha,. [online]. 2014,

s.

56.

[cit.

2015-03-14].

Dostupné

z:

[36]

VOJTĚCH, J., PATEROVÁ. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v EU – 2013/14. Národní ústav pro vzdělávání, Praha, [online]. 2014, s. 46 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:

- 72 -

[37]

Výběrové šetření pracovních sil. ČSÚ – odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

[online].

2014

[cit.

2015-03-20].

Dostupné

z:

[38]

Vysvětlení pojmů a zkratky. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Cesta ke kvalitě:

Projekt

MŠMT

[online].

[cit.

2015-03-06].

Dostupné

z:

[39]

Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989 (v oblasti regionálního školství). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2010, č.j. 25461/2009–20. [online]. 27 s., [cit. 2015-02-12]. Dostupné na:

- 73 -

11 Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tabulka 1 - Nejvíce zastoupené středoškolské obory v ČR v roce 2009.............................. 18 Tabulka 2 - Počty přijatých žáků na střední odborné školy v oborech kategorie E, H, M a L/0 v průběhu pěti let ........................................................................................................... 18 Tabulka 3- Počet středních škol a jejich průměrná velikost ve šk. letech 1998/99, 2003/04 a 2008/09 ................................................................................................................................ 21 Tabulka 4- Ekonomická produktivita obyvatel v JMK podle věku ...................................... 33 Tabulka 5 - Počet škol s akreditovaným/i oborem/obory v Jihomoravském kraji ve zkoumaných letech ............................................................................................................... 39 Tabulka 6 - Seznam středoškolských zařízení v JMK vyučujících obory skupiny 65 .......... 42 Tabulka 7- Počty absolventů v jednotlivých městech a letech ........................................ - 47 Tabulka 8 - Zaměstnanost v Ubytování, stravování a pohostinství v Jihomoravském kraji za zkoumané roky ................................................................................................................ - 53 Tabulka 9 - Počet volných pracovních míst v sekci ekonomických činností Ubytování, stravování, pohostinství v Jihomoravském kraji ve zkoumaných letech ......................... - 54 Tabulka 10- Komparace počtu absolventů s volnými pracovními místy v odvětví v rámci JMK v rozmezí pěti let .................................................................................................... - 56 -

- 74 -

Seznam grafů: Graf 1 - Dlouhodobý vývoj v počtu 15letých osob v ČR včetně trendu a predikce ............. 17 Graf 2 - Počty žáků nově přijatých do 1. roč. oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou – E + H + M + L0 (mimo nástavbové a zkrácené studium) ............................................................................................................................... 19 Graf 3- Počty absolventů v jednotlivých okresech a letech ............................................ - 48 Graf 4 - Celkový počet absolventů oborů sk. 65 v Jihomoravském kraji ....................... - 50 Graf 5 - Zaměstnanost v Ubytování, stravování a pohostinství v Jihomoravském kraji za zkoumané roky ................................................................................................................ - 53 Graf 6- Volná pracovní místa v odvětví v Jihomoravském kraji .................................... - 55 Graf 7 - Komparace počtu absolventů s volnými pracovními místy v odvětví v JMK v rozmezí pěti let ................................................................................................................ - 57 -

- 75 -

12 Přílohy Seznam příloh: Příloha 1 - Schéma vzdělávacího systému v ČR v roce 2011 ......................................... - 77 Příloha 2- Seznam skupin oborů ve středním odborném vzdělávání .............................. - 78 Příloha 3 - Graf rozložení ekonomických sektorů v republice a jednotlivých krajích ... - 79 Příloha 4 - Klasifikace ekonomických činností podle CZ-NACE - sekce ....................... - 79 -

- 76 -

Příloha 1 - Schéma vzdělávacího systému v ČR v roce 2011

Zdroj - MŠMT ČR

- 77 -

Příloha 2- Seznam skupin oborů ve středním odborném vzdělávání

Kód 11 12 13 14 15 16 17 18 21 23 26 28 29 31 32 33 34 35 36 37 39 41 43 51 52 53 61 62 63 64 65 66 67 68 69 71 72 73 74 75 77 78 79 81 82 91 95

Název Matematické obory Geologické obory Geografické obory Chemické obory Biologické obory Ekologie a ochrana životního prostředí Fyzikální obory Informatické obory Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Architektura Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Veterinářství a veterinární prevence Lékařské vědy Farmaceutické vědy Zdravotnictví Filozofie, teologie Ekonomie Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Sociální vědy Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Obory z oblasti historie Publicistika, knihovnictví a informatika Filologické vědy Tělesná kultura, tělovýchova a sport Pedagogika, učitelství a sociální péče Obory z oblasti psychologie Obecně odborná příprava Obecná příprava Teorie a dějiny umění Umění a užité umění Teorie vojenského umění Vojenské zdravotnictví

Zdroj - Číselníky ve školství. MŠMT ČR, 1999.

- 78 -

Příloha 3 - Graf rozložení ekonomických sektorů v republice a jednotlivých krajích

Zdroj - Výběrové šetření pracovních sil. ČSÚ, 2014, str.

- 79 -

Příloha 4 - Klasifikace ekonomických činností podle CZ-NACE - sekce Příloha 4 - Klasifikace ekonomických činností podle CZ-NACE - sekce

Zdroj - ČSÚ, Klasifikace a číselníky - klasifikace ekonomických činností

- 80 -