POJISTNÝ TRH V ČR A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Masaryk o v a u n iv erzita Přírodovědecká fakulta Studijní obor: Finanční a pojistná matematika

POJISTNÝ TRH V ČR A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Insurance Market in the Czech Republic and in Selected EU Countries Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Svatopluk NEČAS

Martina KRAUSOVÁ

Brno, červen 2009

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Martina Krausová

Náz ev b ak al ářs k é p ráce:

Pojistný trh v ČR a ve vybraných zemích EU

Náz ev p ráce v an gl i čt i n ě:

Insurance Market in the Czech Republic and in Selected EU Countries

Ús t av :

matematiky a statistiky

Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce:

Ing. Svatopluk Nečas

R o k o b h aj o b y:

2009

Anotace Předmětem bakalářské práce „Pojistný trh v ČR a ve vybraných zemích EU“ je analýza pojistných trhů ČR a vybraných zemí EU a jejich komparace, včetně uvedení specifik daných trhů. V první kapitole bude shrnuta současná teorie k tomuto tématu a v kapitole druhé bude provedena analýza pojistných trhů v jednotlivých zemích a jejich následné srovnání.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Insurance Market in the Czech Republic and in selected EU Countries” is to analyze the insurance markets in the Czech republic and in selected EU countries, to introduce their specificities and to compare them. There will be gathered a theory of this topic in the first chapter. In the chapter two there will be done analysis of insurance markets in selected countries and their comparison.

Klíčová slova pojistný trh, ukazatele úrovně pojistného trhu, asociace pojišťoven, předepsané pojistné, škodovost, pojištěnost, koncentrace pojistného trhu

Keywords insurance market, indexes of level of the insurance market, association of insurers, written premium, loss experience, insurance penetration, concentration of insurance market

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Pojistný trh v ČR a ve vybraných zemích EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity.

V Brně dne 1. června 2009 v l as t n o ru čn í p o d p i s au t o ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatopluku Nečasovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................6 1 Pojistný trh a hodnocení jeho úrovně .................................................................................8 1.1 Pojistný trh jako součást finančního trhu....................................................................8 1.2 Segmentace pojistného trhu a faktory jej ovlivňující ...............................................11 1.3 Ukazatele úrovně věcného pojistného trhu...............................................................12 1.3.1 Předepsané pojistné...........................................................................................13 1.3.2 Pojištěnost.........................................................................................................13 1.3.3 Pojistné plnění...................................................................................................13 1.3.4 Škodovost..........................................................................................................13 1.3.5 Koncentrace pojistného trhu .............................................................................14 1.3.6 Doplňkové ukazatele.........................................................................................14 1.4 Regulace a dohled .....................................................................................................14 1.5 Pojistný trh v Evropě ................................................................................................15 2 Pojistné trhy ČR, vybraných zemí EU a jejich srovnání ..................................................18 2.1 Pojistný trh v ČR.......................................................................................................18 2.1.1 Charakteristika a specifika trhu v ČR ...............................................................18 2.1.2 Česká asociace pojišťoven................................................................................19 2.1.3 Věcný pojistný trh a ukazatele jeho úrovně......................................................19 2.2 Pojistný trh na Slovensku .........................................................................................26 2.2.1 Charakteristika a specifika trhu ........................................................................26 2.2.2 Slovenská asociácia poisťovní..........................................................................26 2.2.3 Věcný pojistný trh a ukazatele jeho úrovně......................................................27 2.3 Pojistný trh ve Velké Británii ...................................................................................32 2.3.1 Charakteristika a specifika trhu ........................................................................32 2.3.2 Association of British Insurers .........................................................................33 2.3.3 Věcný pojistný trh a ukazatele jeho úrovně......................................................34 2.4 Srovnání věcných pojistných trhů podle ukazatelů úrovně ......................................40 2.4.1 Absolutní ukazatele úrovně pojistného trhu .....................................................40 2.4.2 Relativní ukazatele úrovně pojistného trhu ......................................................42 Závěr .........................................................................................................................................45 Seznam použité literatury .........................................................................................................47 Seznam grafů ............................................................................................................................48 Seznam tabulek .........................................................................................................................48 Seznam příloh ...........................................................................................................................49

Úvod Pojistný trh je důležitou součástí finančního trhu, jehož dalšími segmenty jsou trh peněžní, kapitálový, komoditní a devizový. Na pojistném trhu se střetává nabídka a poptávka po pojistné a zajistné ochraně a předmětem je pojištění a zajištění, které se dá považovat za specifický druh služby. Kupující zde získává svou protihodnotu teprve po realizaci pojistné události, která ovšem nemusí nastat vůbec. Převládá na něm nepřímý způsob rozdělování volných finančních prostředků soustředěných v rezervách pomocí pojišťovacích zprostředkovatelů. Cenou za zprostředkování v této oblasti je pojistné a zajistné. Na pojistném trhu působí mimo nabídkové strany (pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé, pojišťovací makléři a další), i velmi různorodá skupina subjektů na straně poptávky a dále orgány regulace a dohledu, různé asociace apod. Ačkoli je pojistný trh součástí trhu finančního, vyznačuje se jistými specifiky, mezi něž patří převis nabídky nad poptávkou, nebývá soustředěn na jednom místě, ale je jakousi sítí pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů. Platí na něm také charakteristické zákonitosti, jako je princip solidárnosti, podmíněné návratnosti a neekvivalentnosti. V současné době se pojistný trh velmi dynamicky rozvíjí, díky obrovskému kapitálu, kterým disponuje. Jeho význam roste i s pokračující globalizací. Většina pojišťoven a zajišťoven je napojena na mezinárodní finanční trhy, což jim umožňuje realizovat obchody ve všech finančních centrech světa a ovlivňovat tak jejich vývoj.1 Pojistný trh lze dále dělit na trh věcný a investiční. Vzhledem k rozsahu této práce bude rozebrán pouze trh věcný. Především budou charakterizovány indikátory jeho úrovně, které poslouží ke srovnání vybraných zemí. Ukazatele úrovně pojistného trhu lze dělit podle různých hledisek například na hlavní a doplňkové. V každé zemi se používají trochu jiné ukazatele, nebo se liší jejich výpočet, ale ty hlavní bývají používány podobně ve většině států. Dělení z jiného hlediska je na relativní a absolutní, z nichž první uvedené jsou výhodnější pro porovnávání úrovně různých pojistných trhů, protože nezohledňují velikost ekonomiky. Cílem bakalářské práce bude analyzovat pojistné trhy ČR a vybraných zemí EU a provést jejich komparaci, včetně uvedení specifik daných trhů. Bude provedena analýza pojistného trhu v České republice pomocí jednotlivých ukazatelů úrovně pojistného trhu a dále stejný postup u pojistných trhů na Slovensku a ve Velké Británii a jejich následné srovnání. Slovensko bylo vybráno jako příklad ekonomiky se stejnými předpoklady rozvoje jako je Česká republika, vzhledem ke společné historii. Naproti tomu Velká Británie byla vybrána 1

Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 17-18

6

jako představitel největšího evropského a jednoho z největších světových pojistných trhů a zároveň jako reprezentant anglosaské kultury. S uvedeného vyplývá, že britský pojistný trh by měl především v absolutních ukazatelích mnohonásobně přesahovat trh český i slovenský. V první kapitole bude rozebrána současná teorie pojistného trhu. Nejdříve stručný úvod do finančního trhu, jehož je pojistný trh součástí, dělení trhu a faktory jej ovlivňující. Následně budou podrobněji vysvětleny ukazatele úrovně pojistného trhu a stručně charakterizována funkce regulace a dohledu na pojistném trhu. Krátce bude také zmíněn evropský pojistný trh. V následující kapitole budou postupně charakterizovány a analyzovány pojistné trhy jmenovaných států s využitím grafů a tabulek pro zlepšení přehlednosti a na závěr bude provedeno jejich srovnání. V práci budou využity metody: analýza, deskripce a komparace.

7

1 Pojistný trh a hodnocení jeho úrovně Pojistný trh je jedním ze segmentů finančního trhu a jako takový má svá specifika, je možné jej dále členit a popsat pomocí různých indikátorů jeho úrovně.

1.1 Pojistný trh jako součást finančního trhu Finančním trhem rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci a realokaci volných finančních prostředků prostřednictvím finančních instrumentů. Na finančním trhu se tedy střetává nabídka a poptávka po finančních instrumentech.2 „Smysl finančního systému je v efektivním poskytování prostředků těm subjektům, které poskytují prostřednictvím finančního trhu přijatelnou záruku jejich bezpečné návratnosti a rozmnožení.“ Subjekty finančního systému (trhu) jsou především deficitní subjekty (mající nedostatek volných peněžní prostředků na financování svých potřeb nebo rozvoje) a přebytkové subjekty (jejichž běžná spotřeba je nižší než důchod a dochází u nich tedy k vytváření úspor).3 Co se týče přerozdělování finančních prostředků mezi těmito subjekty, zpravidla se mluví o dvou resp. třech způsobech a to přímém, polopřímém a nepřímém. Při přímém způsobu rozdělování jsou finanční prostředky alokovány od přebytkových subjektů k subjektům deficitním pouze prostřednictvím finančního trhu. U zprostředkovaného způsobu přerozdělování finančních prostředků vystupují finanční zprostředkovatelé, kteří postupují dále již emitované primární cenné papíry (polopřímý způsob), nebo častěji emitují sekundární finanční instrumenty (nepřímé financování).4 Z výše uvedeného plyne, že dalšími subjekty na finančním trhu kromě deficitních a přebytkových jednotek, jsou i finanční zprostředkovatelé a dále orgány regulace a dohledu nad finančním trhem, případně různé asociace finančních společností apod. Finanční zprostředkovatelé (banky, spořitelny, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy, investiční společnosti, makléři, brokeři, peněžní burzy ad.) zpravidla ulehčují realizaci příslušných peněžních transakcí, snižují náklady a jsou kvalifikovanější na odhad a zabezpečení rizika na finančním trhu. Umožňují vzájemný kontakt, spojení a propojení všech ekonomických subjektů, které vystupují na finančním trhu. Cena za zprostředkování na finančním trhu je vytvářena nabídkou a poptávkou a má různou podobu. Může to být úrok, různé marže, pojistné, zajistné, apod.5

2

Čejková: Pojistný trh, 2002, str. 14 Fuchs: Finanční trhy, 2004, str. 17-18 4 tamtéž 5 Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 15 3

8

Finanční trh plní řadu funkcí mezi něž patří především funkce: 6
akumulační – mobilizuje volné peněžní prostředky, tj. soustřeďuje volné finanční prostředky z různých zdrojů;
alokační – umísťování peněžních (finanční) prostředků v oblasti reálného kapitálu;
přerozdělovací – směna držby, neboli přerozdělování finančních prostředků mezi deficitními a přebytkovými subjekty;
selekční – rozvoj perspektivních a životaschopných podnikatelů na úkor podnikatelů neperspektivních, tj. finanční prostředky jsou automaticky přerozdělována subjektům, které je dokáží nejefektivněji využít. Finanční trh se dá členit podle několika hledisek. Podle charakteru aktivace finančních prostředků na trh primární a sekundární, z hlediska obsahu na dluhové, akciové, komoditní a měnové trhy.7 Pro účely této práce je důležité rozčlenění podle jednotlivých segmentů na:8
peněžní trh – trh s úvěry, půjčkami a cennými papíry s dobou splatností do 1 roku – určen pro poskytování krátkodobých půjček, tedy kalkuluje s přechodným přebytkem peněžních prostředků;
kapitálový trh – trh s úvěry, půjčkami a cennými papíry s dobou splatností nad 1 rok – určen pro financování dlouhodobých investic jak ze strany státu, tak i podniků či podnikatelů;
devizový trh – trh s cizími měnami a s instrumenty v cizích měnách;
komoditní trh – trh s cennými kovy a jinými komoditami;
pojistný trh – trh pojištění a zajištění. Pojistný trh funguje na principu shromažďování a rozdělování dočasně volných peněžních prostředků, jež se soustřeďují v rezervách. Lze ho také definovat na základě teorie her jako loterii s časem a výhrami podle neurčitých tahů. Pro pojistný trh je charakteristické, že se na něm střetává nabídka a poptávka po pojistné a zajistné ochraně, kdy je předmětem obchodů pojištění a zajištění. Pojištění a zajištění je specifickou peněžní službou, která má fiktivní charakter. Kupující nese určité riziko, neboť svoji protihodnotu může získat až po realizaci pojištěného rizika. To znamená, že jde o velmi neurčitou a rizikovou návratnost jeho peněžních prostředků.9 „Pojistitel za úplatu (přijaté pojistné) poskytuje pojistnou ochranu, tzn. vyplácí pojistné plnění v případě, že dojde k pojistné události,“10 tj. dojde k realizaci pojistného rizika. 6

Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 15 Fuchs: Finanční trhy, 2004, str. 27-28 8 Čejková: Pojistný trh, 2002, str. 17 9 Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 17 10 Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2003, str. 161 7

9

Jak bylo řečeno, dočasně volné peněžní prostředky se na pojistném trhu soustřeďují v rezervách. Rezervy se v pojišťovnictví vytváří pro případ úhrady náhodných potřeb, tudíž nelze předem určit, zda budou použity na spotřebu, či akumulaci. Pro rezervy je typický nárok na jejich čerpání při splnění určitých podmínek obsažených v zákoně, vyhlášce, pojistných podmínkách, pojistné smlouvě apod. U rezerv není rozhodující počet subjektů, kteří se na jejich tvorbě podílejí. Stačí když celková výše tvorby rezerv závisí na riziku – tím je v přiměřeném rozsahu zabezpečena úhrada pojistných potřeb. Důležitá je tedy ekvivalence mezi nároky jednotlivců na čerpání rezerv a výší tvorby rezerv.11 „Vztahy tvorby, rozdělování a používání rezerv vymezují pojištění jako samostatnou ekonomickou kategorii. Pojištění lze definovat především jako vztahy tvorby a rozdělování rezerv v závislosti na riziku a používání těchto rezerv k úhradě potřeb, které jsou v jednotlivých případech výskytu náhodné, vcelku však odhadnutelné. Pojištění tedy funguje na principu a teorii tvorby rezerv pro předpokládané pojistné plnění, resp. pojistné náhrady v budoucnosti.“12 Pojistný trh má svá specifika – jedním z nich je převis nabídky nad poptávkou. O budoucí klienty se zde uchází pojistitelé, zajistitelé a zprostředkovatelé. Převládající nabídka se stává zárukou soutěže, ovlivňované tvorbou cen a pojistných produktů. Tuto soutěživost částečně ovlivňují orgány regulace a dohledu v pojišťovnictví a jejich nástroje, což do jisté míry tržní soutěž a konkurenci omezuje. Přesto působí pojistný trh aktivně na kvalitu a rozsah pojišťovacích služeb a jejich cenu. S nabídkou úzce souvisí i poptávka, kterou na pojistném trhu tvoří velmi různorodá skupina fyzických i právnických osob či sdružení. Prakticky se na straně poptávky objeví kdokoli, kdo má potřebu se pojistit pro případ určitého rizika.13 Mezi subjekty pojistného trhu tedy patří pojistitelé (komerční pojišťovny) a zajistitelé, pojistníci (klienti) a pojištění, zprostředkovatelé pojištění (i zajištění) a dále orgány dozoru nad pojišťovnictvím, asociace v pojišťovnictví a různé poradenské firmy. Ve vyspělých tržních ekonomikách s vysokou mírou ochrany spotřebitele se objevuje i orgán typu pojišťovací ombudsman.14 Dalším specifikem pojistného trhu je, že nebývá soustředěný na určité místo, ale jde spíše o síť pojišťoven (pojistitelů) a jejich poboček, pojišťovacích zprostředkovatelů a zajistitelů na různých místech ekonomiky.15

11

Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 16 tamtéž 13 Čejková: Pojistný trh, 2002, str. 19-20 14 Daňhel: Pojistná teorie, 2005, str. 45-48 15 Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 17 12

10

Na pojistném trhu také platí specifické principy jako je princip solidárnosti, podmíněné návratnosti a neekvivalentnosti či zásada zákazu obohacení. Cenou na pojistném trhu je pojistné a zajistné. „Existence solidního a důvěryhodného pojistného trhu je symptomem zdravé, úspěšné ekonomiky a dobrého fungování finanční sféry na daném teritoriu.“16 V současné době, kdy je hlavním vývojovým trendem globalizace a propojování ekonomik jednotlivých států, směřuje i vývoj na pojistném trhu k zvyšování nabídky pojistných produktů a zlepšování služeb pro klienty, což je dáno zvyšující se konkurencí na trhu. Z výše uvedeného je patrné, že pojistný trh je určitými prvky atypickým trhem, ale platí na něm stejná ekonomická pravidla jako na kterémkoli jiném trhu v tržní ekonomice.

1.2 Segmentace pojistného trhu a faktory jej ovlivňující Pojistný trh můžeme členit podle pojistných odvětví nebo častěji podle předmětu činnosti pojistitele na dva relativně samostatné segmenty. Věcný pojistný trh, který představuje nabídku a poptávku po pojištění a zajištění a investiční pojistný trh, který, jak je patrné z názvu, představuje investování dočasně volných peněžních prostředků pojistitele.17 S ohledem na to, že pojištění je založeno na principu rezerv, nacházejí se obecně v pojišťovnách dočasně volné peněžní prostředky, které je možno investovat, čímž se pojistný trh ještě výrazněji prolíná do trhů finančních.18 K realizaci investiční politiky tedy využívají komerční pojišťovny rezervy, přesněji řečeno prostředky, které tyto rezervy kryjí. Oba segmenty pojistného trhu se dají dále členit podle různých aspektů.19 Věcný pojistný trh (lze považovat i za součást trhu zboží a služeb) lze roztřídit podle předmětu pojištění a zajištění na trh životního pojištění, které se orientuje na riziko dožití nebo úmrtí, a trh neživotního pojištění (např. pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu apod.). Z hlediska pojišťovny je poskytování pojistné ochrany za úplatu primárním cílem její činnosti. Investiční pojistný trh (součást finančního trhu) můžeme dělit například, podle toho, do jakých finančních instrumentů se investuje. Mnozí pojistitelé investují dočasně volné peněžní prostředky a jednají tak za svoje klienty, kteří se tímto nepřímo zúčastňují transakcí na finančním trhu. Mezi relativně spolehlivé možnosti investování patří umístění volných peněžních prostředků do vkladů, depozit nebo cenných papírů případně nákup nemovitostí.

16

Daňhel: Pojistná teorie, 2005, str. 45 Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 18 18 Daňhel: Pojistná teorie, 2005, str. 45 19 Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 18-19 17

11

Mezi investice plnící spíše protiinflační a stabilizační úlohu patří nákup cenných uměleckých děl, sbírek apod. Jak již bylo zmíněno výše, pojistný trh je částí trhu finančního a je tedy ovlivňován mnoha faktory, které lze dělit na vnitřní a vnější.20 Mezi vnější faktory ovlivňující pojistný trhu zvenčí patří především základní makroekonomické veličiny, které lze s omezenou přesností předvídat. Je to například vývoj a objem hrubého domácího produktu (HDP), vývoj inflace a vývoj nezaměstnanosti. Lépe předvídat a přesně zjistit lze počet obyvatel, peněžní příjmy obyvatelstva, objem výdajů domácností a jejich strukturu, což pomáhá pojišťovnám přizpůsobit se specifikům daných regionů. Situace u ostatních segmentů finančního trhu ovlivňuje především investiční pojistný trh a stejně nezastupitelnou roli má i situace na světovém pojistném a zajistném trhu. Vnitřními faktory, které ovlivňují pojistný trh zevnitř, jsou pojišťovací, zajišťovací a jiná související činnost tvořící nabídku, zájem o pojištění a chápání významu pojištění obé ze strany pojistníků resp. pojištěných, kteří tvoří poptávku po pojištění (a zajištění), zprostředkovatelská činnost, činnost asociace pojišťoven a další. Poměrně významná je i regulace pojistného trhu ze strany státu včetně legislativy dotýkající se pojištění.

1.3 Ukazatele úrovně věcného pojistného trhu21 Předmětem věcného pojistného trhu je nabídka a poptávka po pojištění a zajištění. Nejdůležitějšími subjekty působícími na tomto trhu jsou komerční pojišťovny. Pro účel této práce je velmi důležité hodnotit vývoj pojistného trhu a mít možnost porovnat ho s trhem jiným. To není možné bez znalostí ukazatelů úrovně pojistného trhu, které umožňují popsat trh, jeho rozsah, úroveň i význam. Ukazatele úrovně slouží obecně k hodnocení účinnosti použití zdrojů a vynaložených prostředků. Jejich výběr by měl obsáhnout celý trh, aby byl hodnocen komplexně a aby se jednalo o ukazatele používané i ve vyspělých ekonomikách. Dělí se na absolutní a relativní, které jsou vhodnější pro mezinárodní srovnání, protože se v nich neodráží velikost ekonomiky (rozloha státu, počet obyvatel, apod.). Mezi hlavní ukazatele, které budou podrobněji rozebrány patří předepsané pojistné, pojistné plnění, škodovost, pojištěnost a koncentrace pojistného trhu.

20 21

Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 19-20 Čejková: Pojistný trh, 2002, str. 25-28

12

1.3.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné je pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období. Po odčítání nákladů je základem pro výpočet daně z příjmu pojišťovny. Předpis pojistného je účetní seznam všech položek pojistného, které se v daném časovém rozpětí (účetním období) mají uhradit pojišťovně. Je také ukazatelem výkonnosti každé komerční pojišťovny za příslušné období. Předepsané pojistné lze třídit podle toho, zda se týká životního či neživotního pojištění.

1.3.2 Pojištěnost Pojištěnost je jedním z nejdůležitějších ukazatelů. Vyjadřuje poměr předepsaného pojistného k HDP v běžných cenách. Uvádí se v procentech a vyjadřuje kapacitu pojistného trhu. Pojištěnost odráží schopnost pojistného trhu obsáhnout pojistné pole22, jehož rozsah determinuje celkovou možnost pojišťování na daném trhu. Je možné vyjádřit jak globální pojištěnost tak pojištěnost v rámci jednotlivých odvětví a druhů pojištění.

1.3.3 Pojistné plnění Pojistné plnění představuje peněžité plnění komerční pojišťovny klientovi po vzniku pojistné události na základě pojistné smlouvy. Pojistné plnění je pojišťovnou vypočítaná a poskytnutá část ztráty (v neživotním pojištění) nebo dohodnutá pojistná částka (v životním pojištění). Takové pojistné plnění je pojišťovna povinna pojištěnému (nebo poškozenému) poskytnout za pojistnou událost, která splňuje podmínky dohodnuté v pojistné smlouvě resp. podmínky uvedené v zákoně. Pojistné plnění se tedy poskytne, nastane-li pojistná událost. Opět lze tento ukazatel dělit na pojistné plnění za životní či neživotní pojištění. Důležitým rozdílem je, že v neživotních pojištěních není jisté, zda a kolikrát se vyskytne pojistná událost, zatímco u životního pojištění23 je jisté, že pojišťovna vyplatí pojistné plnění v každém případě (není jiná možnost, než že se pojištěný dožije nebo zemře).

1.3.4 Škodovost Škodovost je poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného nebo přijatého pojistného. Udává se v procentech. Opět lze členit podle oblasti životního či neživotního pojištění. Škodovost by měla být menší než netto pojistné24, jinak se jedná o ekonomicky nevyrovnané pojištění.

22

„Pojistné pole je soubor majetku, předmětů, osob anebo jiných jevů, existujících v daném státě nebo teritoriu, který je možno pojistit.“ [Čejková: Pojistný trh, 2002, str. 27] 23 resp. u pojištění pro případ smrti nebo dožití (neplatí to například u dočasného pojištění pro případ smrti) 24 „Netto pojistné představuje část tarifu pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění včetně tvorby rezerv. Odráží velikost rizika a je tedy rozhodující složkou tarifu pojistného.“ – [Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2003, str. 52]

13

1.3.5 Koncentrace pojistného trhu Koncentrace pojistného trhu je sledována ve většině vyspělých zemí stejně jako pojištěnost. Představuje podíl největších pojišťoven na předepsaném pojistném. Většinou se sleduje za 5, 10 a 15 největších pojišťoven na daném trhu.

1.3.6 Doplňkové ukazatele Mezi doplňkové ukazatele lze zařadit: počet komerčních pojišťoven vypovídající o vývoji, vyspělosti i způsobu regulace pojistného trhu, počet zaměstnanců nejen jako absolutní číslo ale i vzhledem k produktivitě a způsobu jejich práce, počet uzavřených pojistných smluv, průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu, počet vyřízených pojistných událostí, průměrné pojistné plnění (na základě pojistné smlouvy) na jednu pojistnou událost, a jiné. V každé zemi se používají trochu jiné ukazatele, ale ty hlavní jsou podobné.

1.4 Regulace a dohled Situace klienta komerční pojišťovny je ovlivněna řadou nepříznivých faktorů. Nabídka pojištění je různorodá a pro jednotlivce může být těžké orientovat se v ní. Zároveň není schopen ověřit, zda požadované pojistné odpovídá nabízené pojistné ochraně.25 Aby se vyrovnala tato informační asymetrie26 na (obecně finančním) trhu, je v zájmu ochrany spotřebitele nutná regulace pojišťovnictví a pojistného trhu. Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance je Česká národní banka (dále ČNB) zodpovědná za dohled nad finančním (a tedy i pojistným) trhem v České republice. K integraci dohledu nad finančním trhem do ČNB došlo 1. dubna v roce 2006, kdy ČNB převzala mimo jiné agendu Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním (ÚDPP) Ministerstva financí ČR, který k tomuto datu zanikl. Jako poradní orgán bankovní rady ČNB pro otázky dohledu nad finančním trhem byl zřízen Výbor pro finanční trh27, který má 7 členů (předseda výboru, místopředseda výboru a člen výboru zvoleni Rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny ČR, člen bankovní rady ČNB, dva vedoucí zaměstnanci Ministerstva financí a finanční arbitr). ČNB také spolupracuje s mezinárodní asociací dozorčích orgánů v pojišťovnictví IAIS (International Association of Insurace Supervisors).28 ČNB vydává licence (povolení) pro výkon pojišťovací činnosti, stanovuje pravidla, která chrání stabilitu tohoto segmentu finančního trhu a systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel sankcemi či ukládá opatření k nápravě. Jedním z jejích úkolů je i ochrana zájmů pojištěných subjektů s čímž 25

Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 23 Někteří odborníci (například laureát Nobelovy ceny za rok 2001 profesor Stiglitz) však vidí informační asymetrii na pojistném trhu opačně, protože klient je podle nich lépe informován o svém riziku, než pojišťovna a výhoda je tudíž na straně poptávky. [Daňhel: Pojistná teorie, 2005, str. 21] 27 viz §45a „Výbor pro finanční trh“ zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů 28 čerpáno z webových stránek České národní banky 26

14

bezprostředně souvisí kontrola komerčních pojišťoven, aby nabízely solidní produkty a hospodařily tak, aby byly za všech okolností schopny dostát svým závazkům. Pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související mohou na území ČR provozovat tuzemská pojišťovna či zajišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna ze třetího státu pouze v souladu se zákonem (zákon č. 363/1999 Sb.) o pojišťovnictví, poté co byla uvedeným pojišťovnám či zajišťovnám ČNB udělena licence. V případě pojišťovny z jiného členského státu stačí potvrzení orgánem dohledu.29 Podmínky provádění činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí upravuje samostatný zákon (č. 38/2004 Sb.). Zákon obsahuje zejména kategorizaci pojišťovacích zprostředkovatelů (právnické nebo fyzické osoby) na vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře, nebo pojišťovacího zprostředkovatele, jehož domovským členským státem není ČR. Zákon dále stanovuje jejich základní charakteristiku a předpoklady pro výkon jejich činnosti, zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelů a upravuje výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů. Obecně lze působnost dohledu shrnout do několika činností: povolovací, kontrolní, legislativní a ostatní činnosti. Povolovací činnost spočívá v udělování licencí k pojišťovací a zajišťovací činnosti. Pro udělení tohoto povolení je nutné splnit podmínky uvedené v zákoně. Kontrolní činností je pak především kontrola dodržování právních předpisů, zda předmět provozované činnosti je v souladu s uděleným povolením, kontrola hospodaření pojišťovny, způsob tvorby a použití rezerv apod. Legislativní činnost zahrnuje přípravu návrhů právních předpisů upravujících pojištění a pojišťovnictví a účast v připomínkovém řízení v legislativním procesu tvorby ostatních právních předpisů.30 Mezi ostatní činnosti můžeme zařadit například poradenskou či vzdělávací činnost. Pokud ČNB zjistí nějaké nedostatky může uložit dozorovanému orgánu opatření k nápravě, uložit pokutu, pozastavit činnost, případně i odejmout licenci či zavést nucenou správu. Podle mého názoru je velmi důležité najít kompromis mezi ochranou zájmů pojištěných a principy tržního hospodářství, které je typické omezováním regulatorních orgánů.

1.5 Pojistný trh v Evropě Již kolem roku 2 000 př. n. l. se objevily první úvahy o pojištění. Od té doby až do konce 18. století se těžko odlišovalo pojištění od charitativní pomoci, kromě toho fungovalo na jiných principech než dnes. Například tzv. námořní půjčka, což byla kombinace pojištění a úvěru – pokud obchodník dovezl své zboží v pořádku, vrátil půjčku s vysokými úroky (kolem 35 %), pokud zboží nedovezl, půjčku nevracel. Od poloviny 18. století již docházelo 29 30

viz princip jednotné licence v kapitole 1.5 Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2003, str. 156-158

15

k institucionalizaci a vznikaly první pojišťovny především v přímořských státech Evropy a později ve vnitrozemí. Od 19. století pak nastává rozvoj pojišťovnictví a jeho teoretických oblastí.31 Důležité je poznamenat, že Evropa není v této práci chápána v geografickém slova smyslu, ale jako soubor ekonomik sdružených v Evropském pojišťovacím výboru (CEA)32, podle něhož působí v současné době v Evropě více než 5300 společností provozujících pojišťovací činnost v 33 zemích33. Proto budou-li v následujícím textu zmíněny pojmy Evropa či evropský trh, je třeba je chápat v tomto smyslu. V některých evropských zemích ovládá pojistný trh větší kapitál než bankovní sektor. Mezi zeměmi jsou však velké rozdíly, které jsou způsobeny hlavně rozdílným vývojem „západních a východních zemí“ po druhé světové válce, ale i nestejnou legislativou upravující pojistný trh. Vývoj také ovlivňuje mezinárodní působení některých pojistitelů (a zajistitelů). V celoevropském měřítku roste podíl životního pojištění na celkovém pojištění samozřejmě na úkor pojištění neživotního. Tento růst je určitým indikátorem vyspělosti národního trhu. V současné době je poměr životního ku neživotnímu pojištění v EU 60:40. Právní úprava EU zahrnuje směrnice týkající se životního a neživotního pojištění i specifických oblastí jako je zprostředkovatelská činnost, pojištění právní ochrany aj. V rámci sjednocení pojistných trhů v rámci EU byly vydány tři generace směrnic, které ošetřovaly sjednocování podmínek pro udělování licencí, vymezení pojistných odvětví a právních forem pojišťoven, princip jednotné licence, sledování solventnosti (včetně pravidel jejího výpočtu v dokumentu Solvency II).34 V oblasti legislativy dochází k permanentnímu vývoji, který odráží potřeby EU. V rámci EU existuje také mezinárodní úroveň dohledu, která se od data vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) stala závaznou i pro Českou republiku. Licencovaným osobám z ostatních členských zemí tak vznikla možnost nabízet finanční služby v ČR. Osoby ze zemí EU mohou v tuzemsku působit na základě tzv. jednotné evropské licence. To znamená, že osoba, která má udělenou licenci v členském státě EU může své služby nabízet i v jiném členském státě, kde podléhá pouze ohlašovací povinnosti místnímu orgánu dohledu, ale nemusí zde již žádat o udělení licence.35

31

Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2003, str. 20-21 čerpáno z výroční zprávy CEA z roku 2008 dostupné na: 33 Patří sem mimo země EU Švýcarsko, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko. 34 Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2003, str. 154-155 35 Na pojišťovny se vztahuje princip jednotné licence uvedený v §5c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů. 32

16

Důležitým orgánem v rámci dohledu nad pojištěním a pojišťovnictvím v rámci EU je Výbor evropských dohledů v pojišťovnictví a zaměstnaneckém penzijním pojištění (CEIOPS = Committee of European Insurance and Occupational Pensions Supervisors), jehož úlohou je poskytování stanovisek Evropské komisi v oblasti pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění. Výbor také stanovuje dohledové standardy, doporučení a zásady s cílem posílit efektivní aplikaci a sbližování předpisů a podpořit spolupráci mezi národními orgány dohledu. CEIOPS spolupracuje např. s Hospodářským a finančním výborem (EFC) a Výborem pro finanční služby (FSC).36

36

čerpáno z webových stránek ČNB

17

2 Pojistné trhy ČR, vybraných zemí EU a jejich srovnání 2.1 Pojistný trh v ČR První pojišťovna na našem území sice vznikla již v první polovině 19. století, ale o liberálním pojistném trhu v České republice s možností konkurence lze mluvit až po transformaci ekonomiky z centrálně řízené na tržní a po vydání nového zákona o pojišťovnictví v roce 1991.

2.1.1 Charakteristika a specifika trhu v ČR37 První pojišťovnou na našem území byla První česká vzájemná pojišťovna založená roku 1827. V dalším průběhu 19. století nastal rozmach tohoto odvětví. Po druhé světové válce se posílil státní dozor v pojišťovnictví a z více než 700 pojišťovacích institucí, působících do té doby na našem území, zůstalo po znárodnění 5 pojišťoven. V roce 1948 byl tento počet zredukován na jednu státní pojišťovnu, která byla o 20 let později v souvislosti s federalizací rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu.38 Po roce 1989 došlo v ČR k transformaci ekonomiky, což samozřejmě ovlivnilo i pojistný trh, kde došlo ke zrušení monopolu České státní pojišťovny zákonem ČNR č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti 28. 5. 1991. Tato pojišťovna byla zprivatizována a přeměnila se na Českou pojišťovnu a. s. a došlo k znovuvytvoření instituce státního dozoru. „Tento právní předpis umožnil zakládání nových pojišťoven, rozvoj konkurence, rozšiřování nabídky pojistných produktů a soustavné zlepšování péče o klienta.“39 Došlo tím k obnovení pojistného trhu a mohly začít vznikat nové pojišťovny. S „roční ochranou lhůtou“ byl povolen i vstup zahraničního kapitálu do této oblasti. První konkurenční pojišťovnou se hned od roku 1991 stala Kooperativa, rok poté se již objevilo velké množství dalších pojišťoven a došlo k rozsáhlé liberalizaci pojistného trhu. V prvních zhruba třech letech (1991-1993) se realizovala tzv. kvantitativní etapa vývoje pojistného trhu, kdy došlo k prudkému nárůstu počtu komerčních pojišťoven na celkový počet 20 v roce 1993. Od roku 1994 již přišla na řadu kvalitativní etapa. Také probíhala harmonizace české legislativy s Evropskou unií.40 V současné době na pojistném trhu pokračuje zvětšování podílu životního pojištění na úkor pojištění neživotního. V roce 2008 podle předběžných výsledků dosáhl tento podíl 41,21 % ve prospěch životního pojištění, což je sice více než v minulých letech, ale stále nedosahuje evropského průměru, který se pohybuje kolem 60 %. Obecně se český pojistný trh přibližuje evropskému průměru, avšak jen pozvolna. Stejně jako u podílu životního pojištění na

37

čerpáno převážně z webových stránek ČAP Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2003, str. 21-22 39 Výroční zpráva ČAP z roku 2000 dostupná na: 40 Čejková, Nečas: Pojistný trh, 2005, str. 28-32 38

18

celkovém předepsaném pojistném, ani podíl pojistného na HDP (tj. pojištěnost) stále nedosahuje evropského standardu.41

2.1.2 Česká asociace pojišťoven42 Důležitým subjektem českého pojistného trhu je Česká asociace pojišťoven (dále ČAP), která zahájila činnost k 1. lednu 1994 s 16 členy a od r. 1998 je řádným členem Evropské federace národních asociací pojistitelů (Comité Européen des Assurances – dále CEA). Je to zájmové sdružení 29 komerčních pojišťoven, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR činí přes 98 %, a dvou členů se zvláštním statusem, kterými jsou AIDA (Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo) a Česká kancelář pojistitelů. Cílem ČAP je především zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům, jimiž je odborná i laická veřejnost. Dále podporovat zájmy českého pojistného trhu vůči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Mezi hlavní úkoly ČAP pak patří účastnit se připomínkového řízení k právním předpisům, snaha zabraňovat škodám a pojistným podvodům, sjednocovat pravidla a postupy členů asociace, vytvářet informační nástroje pro veřejnost a informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách, přispívat k odborné informovanosti a vzdělanosti členů, vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví, působit při odstraňování rozporů mezi členy asociace apod.

2.1.3 Věcný pojistný trh a ukazatele jeho úrovně43 Ukazateli úrovně pojistného trhu v ČR sledovanými ČAP jsou předepsané pojistné, podíl pojistného na HDP (pojištěnost), počet pojišťoven, vyřízené pojistné události, vyplacené pojistné plnění, koncentrace pojistného trhu, průměrné pojistné na obyvatele a jiné. 2.1.3.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné se od roku 1991 neustále zvyšuje a postupně dochází také k růstu podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Po rozdělení republiky v roce 1993 došlo k mírnému poklesu tohoto podílu pod hranici 30 % a teprve v roce 1999 došlo k růstu na 31,90 %. Od té doby došlo k nárůstu o téměř 10%. Velký vliv na to měl zvýšený zájem 41

údaje převzaty z předběžných výsledků ČAP za rok 2008 dostupných na : 42 čerpáno z webových stránek ČAP 43 hodnoty ukazatelů převzaty z Výročních zpráv ČAP z let 1999 – 2007 dostupných na:

19

o pojistné produkty se spořící složkou v roce 2001, který byl způsoben novým zákonem o daních z příjmů (z. č. 492/2000 Sb.), jež umožňoval za splnění určitých podmínek odečíst pojistné do určité výše od základu daně. Podíl se sice víceméně zvyšuje, ale jen velmi pomalu. V roce 2004 došlo ke zpomalení tempa růstu předepsaného pojistného, což bylo dáno mimo jiné zvýšením konkurence na pojistném trhu po vstupu ČR do Evropské unie. Graf č. 1 – Vývoj předepsaného pojistného v ČR předepsané pojistné (mld. Kč) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1991

1996

celkem

2001

ŽP

2006

rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz - viz příloha č. 2

Celkové předepsané pojistné dosáhlo za rok 2007 hodnoty 132 900 945 tis. Kč, z toho 40,7 % připadá na životní pojištění (54 140 832 tis. Kč) a zbytek připadá na pojištění neživotní. Z neživotního pojištění, pak největší podíl připadá na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), které dosahuje částky přes 22 mld. Kč, což je téměř 30 % z celkového neživotního pojištění. Co se týče 27 komerčních pojišťoven sdružených v ČAP, z jejichž údajů bude dále vycházeno, objem celkového předepsaného pojistného dosáhl částky 130 780 955 tis. Kč, což pokrývá 98,4 % pojistného trhu. Procentuální rozložení životního a neživotního pojištění zůstává podobné (41,4 % ve prospěch životního pojištění – což odpovídá 54 121 964 tis. Kč v životním a 76 658 991 tis. Kč v neživotním odvětví). 2.1.3.2 Pojistné plnění Z následujícího grafu je patrné, že vývoj vyplaceného pojistného plnění odráží události, které postihly ČR v jednotlivých letech. Konkrétně v roce 1997 a 2002 je patrný nárůst pojistného plnění v neživotním pojištění, který je způsoben povodněmi, které zasáhly naše území. Pojistné plnění z povodní v roce 1997 dosáhlo částky 9,7 mld. Kč, což je více než třetina 20

pojistného plnění v neživotním pojištění za tento rok. V roce 2002 se pojistné plnění z povodní pohybovalo kolem částky 35 mld. Kč a představovalo více než 50 % na celkových ekonomických škodách. Graf č. 2 – Vývoj pojistného plnění v ČR

pojistné plění (mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10 0 1995

1997

1999

celkem

2001

ŽP

2003

2005

2007 rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz - viz příloha č. 2

Vyplacené pojistné plnění za rok 2007 dosáhlo částky 58 724 195 tis. Kč (1 941 585 tis. Kč pak činí náklady na vyřizování pojistných událostí, takže celkové náklady na pojistná plnění dosáhly 60 665 780 tis). Ve vyplaceném pojistném plnění má největší podíl život (přes 19 mld. Kč) a potom pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havárie motorových vozidel kromě kolejových – každé přes 9 mld. Kč. Celkem ovšem podíl pojistného plnění v životním a neživotním pojištění kopíruje poměr předepsaného pojistného a pohybuje se tedy na 64 % ku 36 % ve prospěch neživotního pojištění. 2.1.3.3 Škodovost Škodovost na pojistném trhu se pohybuje stále kolem 50 % a má klesající tendenci. Nejvyšších hodnot dosáhla v roce 1997 a 2002, což způsobily již zmiňované povodně a záplavy. V roce 2002 dokonce v neživotním pojištění dospěla až k 80,53 %. V roce 2007 byla celková škodovost na úrovni 44,9 %, přičemž v životním pojištění je nižší (38,77 %) a v neživotním naopak vyšší (49,23 %).

21

Graf č. 3 – Vývoj škodovosti v ČR

škodovost (%) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 1995

1997

1999

2001

celkem

2003

ŽP

2005

2007 rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz - viz příloha č. 2

2.1.3.4 Pojištěnost Pojištěnost v ČR rostla do roku 1992 přibližně stejným tempem. Výjimku tvoří rok 1994, kdy po rozdělení republiky, došlo ke změnám hodnot HDP, což patrně ovlivnilo tento ukazatel. Od tohoto roku opět rostla pojištěnost přibližně stejným tempem. Graf č. 4 – Vývoj pojištěnosti v ČR

pojištěnost (%) 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1992

1997

celkem

2002

ŽP

2007 rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz - viz příloha č. 2

Po roce 2002 vzrostla pojištěnost více než v minulých letech. Jednak se zvýšil zájem o pojištění po rozsáhlých povodních a jednak bylo nižší tempo růstu HDP než předepsaného pojistného. Po roce 2003 ovšem dochází k mírnému poklesu pojištěnosti, což je dáno 22

zpomalením tempa růstu předepsaného pojistného po vstupu ČR do EU i úpravami ve výpočtu HDP Českým statistickým úřadem v roce 2005. Podíl předepsaného pojistného ku HDP nedosahuje v ČR ani poloviny evropského průměru (8,8 %). V roce 2007 dosáhla pojištěnost 3,7 %. Z toho 1,5 % připadá na životní pojištění a 2,2 % na neživotní. Od roku 2003, kdy dosahovala 4,1% hranice, klesá každým rokem zhruba o 0,1 procentního bodu. Je to dáno tím, že HDP v ČR v posledních letech roste a objem předepsaného pojistného s ním nestíhá držet krok, čímž dochází ke snižování hodnoty tohoto ukazatele. 2.1.3.5 Koncentrace pojistného trhu Podle objemu předepsaného pojistného je možné seřadit komerční pojišťovny a jejich podíly na pojistném trhu v příslušném roce. Největší pojišťovnou v tomto směru je Česká pojišťovna a. s. s celkovým podílem 29,95 %, který se ovšem stále pomalu snižuje. Druhou největší pojišťovnou je Kooperativa, pojišťovna, a. s., která dosahuje 21,90% podílu na pojistném trhu. Graf č. 5 – Koncentrace pojistného trhu v ČR (10 největších pojišťoven)

ČP KOOP ALLIANZ ČSOBP GP ING PČS ČPP UNIQA KP ostatní

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz a vlastních výpočtů

Z grafu je patrné, že první dvě pojišťovny pokrývají přes polovinu trhu. Prvních pět pojišťoven má podíl 71,61 %, prvních deset pokrývá 90,02 % a prvních patnáct 95,78 % pojistného trhu. V neživotním pojištění je tento ukazatel podobný jako celková koncentrace. Česká pojišťovna, a. s. pokrývá 33,32 %, Kooperativa, pojišťovna, a. s. potom 28,19 %. Prvních deset pojišťoven obsahuje 90,01 % trhu a prvních patnáct 94,79 %.

23

V životním pojištění je opět největší pojišťovnou Česká pojišťovna, a. s. s 25,05 %, ovšem druhou největší pojišťovnou se 13,42 % je ING, životní pojišťovna – pobočka pro ČR, což je dáno její specializací právě na životní pojištění. Pro větší přehlednost je uvedena následující tabulka shrnující prvních 15 pojišťoven podle předepsaného pojistného v ČR, včetně rozdělení na předepsané pojistné v životním a neživotním pojištění a jejich podílů. Tabulka č. 1 - Prvních 15 pojišťoven na českém trhu podle předepsaného pojistného pojišťovna ČP KOOP ALLIANZ ČSOBP GP ING PČS ČPP UNIQA KP AMCICO AXA EGAP CARDIF AIG

celkem tržní (tis. Kč) podíl (%) 39 804 939 29,95 29 107 232 21,90 9 597 536 7,22 9 055 953 6,81 7 601 020 5,72 7 266 522 5,47 6 453 589 4,86 4 751 559 3,58 3 783 261 2,85 2 211 229 1,66 2 075 585 1,56 1 962 787 1,48 1 381 288 1,04 1 252 840 0,94 989 706 0,74

NŽP podíl NŽP (tis. Kč) (%) 26 241 205 33,32 22 205 952 28,19 6 990 344 8,88 3 635 146 4,62 5 234 779 6,65 0 0,00 52 713 0,07 3 536 294 4,49 2 675 098 3,40 324 359 0,41 278 420 0,35 58 657 0,07 1 381 288 1,75 1 049 445 1,33 989 706 1,26

ŽP podíl ŽP (tis. Kč) (%) 13 563 734 25,05 6 901 280 12,75 2 607 192 4,82 5 420 807 10,01 2 366 241 4,37 7 266 522 13,42 6 400 876 11,82 1 215 165 2,24 1 108 163 2,05 1 886 870 3,49 1 797 165 3,32 1 904 130 3,52 0 0,00 203 395 0,38 0 0,00

celkem (5) celkem (10) celkem (15)

95 166 680 119 632 840 127 295 046

71,61 90,02 95,78

64 307 426 70 895 890 74 653 406

81,65 30 859 254 90,01 48 736 850 94,79 52 641 540

57,00 90,02 97,23

celkem ČAP celkem ČR

130 780 955 132 900 945

98,40 100,00

76 658 991 78 760 113

97,33 54 121 964 100,00 54 140 832

99,97 100,00

Zdroj: vlastní výpočty podílů a celkových dat prvních 5, 10 a 15 pojišťoven z údajů ČAP

2.1.3.6 Vybrané doplňkové ukazatele Co se týče doplňkových ukazatelů, počet pojišťoven na území ČR vzrostl ze 3 v roce 1991 na 52 v roce 2007. Z nich 29 bylo neživotních, 6 životních a 17 se smíšenou činností. Počet pojišťoven na trhu, až na drobné výjimky, stále roste o 2-4 ročně. K dnešnímu datu působí na českém trhu 55 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven.44 V roce 2007 bylo z celkových padesáti dvou pojišťoven 34 tuzemských a 18 pak poboček pojišťoven z EU a 44

čerpáno z webových stránek ČNB ke dni 1.6.2009:

24

třetích států. Na trhu převládaly tuzemské pojišťovny s převažujícím zahraničním kapitálem (21), poté pobočky pojišťoven z EU a třetích států (18) a nejmenší podíl kapitálu měly tuzemské pojišťovny s převažujícím tuzemským kapitálem (13). K převaze tuzemských pojišťoven s převažujícím zahraničním kapitálem nad pojišťovnami s převažujícím tuzemským kapitálem došlo poprvé v roce 2001. V roce 2007 došlo i převaze poboček pojišťoven z EU a třetích států nad tuzemskými pojišťovnami s tuzemským kapitálem. Na základě svobody dočasně poskytovat služby projevilo zájem provozovat v ČR pojišťovací činnost v roce 2007 celkem 478 pojišťoven a poboček z EU, což je o 77 více než v roce 2006. Počet pojistných smluv se zvýšil na 24 mil. a velký podíl na tom má především nárůst smluv životního pojištění spojených s investičním fondem. V pojišťovnách sdružených v ČAP je počet uzavřených pojistných smluv ke konci roku 2007 na 23 805 947 kusů. Z toho 65 % připadá na neživotní pojištění, což zhruba odpovídá ukazateli předepsaného pojistného, kde je tento poměr podobný. Také bylo vyřízeno 2 261 715 pojistných událostí, což je o 1,3 % méně než v roce 2006. Z toho přes 80 tis. pojistných událostí bylo vyřízeno v souvislosti s orkánem Kyrill z počátku roku 2007. Tato událost ale pojistný trh celkově příliš neovlivnila. Vyřízených pojistných událostí způsobených živlem bylo dokonce o 6 378 méně než v roce 2006. Celkem má největší podíl na vyřízených pojistných událostech život (786 365 událostí). Od roku 1995 došlo u životního pojištění téměř k zdvojnásobení sumy vyřízených pojistných událostí. Největších hodnot tohoto ukazatele bylo dosaženo v roce 2004 po přistoupení ČR k Evropské unii. Počet zaměstnanců v pojišťovnictví vzrostl oproti minulému roku o 91 na celkových 14 501 zaměstnanců v roce 2007, z toho 13 900 zaměstnanců připadá na členy ČAP. V posledních letech se ale počet zaměstnanců spíše snižuje, stejně jako počet pojišťovacích zprostředkovatelů. Průměrné pojistné na obyvatele dosahuje v současné době 465 EUR, což je 12 911 Kč45. Tento ukazatel sice stále roste, přesto dosahuje zhruba pětiny průměru EU.

45

k převodu použit kurz z European Insurance in Figures (2007 Data) dataset dostupných na:

25

2.2 Pojistný trh na Slovensku Vývoj pojistného trhu na Slovensku do roku 1993 je popsán v kapitole 2.1. Po tomto roce, kdy na slovenském trhu působilo 10 pojišťoven, se pojistný trh vyvíjel podobně jako v České republice, což je dáno společnými předpoklady.

2.2.1 Charakteristika a specifika trhu46 Postupně narůstal počet pojišťoven na trhu, až na 29 v roce 2000. Během deseti let se také zvýšil počet zaměstnanců v pojišťovnictví z necelých 4 000 v roce 1993 na téměř dvojnásobek. Pojištěnost také vzrostla a to zhruba o jedno procento na současná 3 %. Co se týče objemu předepsaného pojistného v roce 1993 byla jeho hodnota kolem 8 074 mil. Sk a každým rokem se o zhruba 2 – 4 mld. Sk zvyšoval. Naproti tomu škodovost se snížila z původních 84 % pod 50 %. V roce 2007 působilo na slovenském pojistném trhu celkem 24 pojišťovacích společností a všechny byly sdružené v Slovenské asociaci pojišťoven (dále SLASPO), která tedy pokrývala celý pojistný trh. V tomto roce pokračovala tendence růstu podílu životních pojištění na celkovém předepsaném pojistném a poprvé v historii téměř dosáhlo úrovně předepsaného pojistného v neživotním pojištění.

2.2.2 Slovenská asociácia poisťovní47 Slovenská asociace pojišťoven (Slovenská asociácia poisťovní – SLASPO) je sdružením komerčních pojišťoven a jejím cílem je reprezentovat, chránit a prosazovat společné zájmy svých členů ve vztahu k ústředním orgánům státní správy, jiným právním subjektům, široké veřejnosti a zahraničí. Aktivity asociace jsou zaměřené hlavně na oblast ekonomiky pojištění, vzdělávání a propagace sektoru pojišťovnictví jako celku. K 12. 1. 2009 mělo povolení podnikat na území SR 23 pojišťoven. Z toho 13 jich je univerzálních, 6 životních a 4 neživotní pojišťovny. V SLASPO je sdružených 20 pojišťoven a jedna pobočka zahraniční pojišťovny. Přidruženými členy SLASPO je Slovenská sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo (Slovenská sekcia medzinárodného združenia pre poistné právo) - AIDA, Slovenská kancelář pojišťovatelé (Slovenská kancelária poisťovateľov) a EXIMBANKA SR. SLASPO je také členem Evropské federace asociací (CEA) a prostřednictvím časopisu Poistné Rozhľady je členem PIA (Presse Internationale des Assurances).

46 47

čerpáno ze statistik SLASPO dostupných na: vlastní překlad z webových stránek SLASPO

26

2.2.3 Věcný pojistný trh a ukazatele jeho úrovně48 Slovenská asociace pojišťoven sleduje především ukazatel předepsaného pojistného, náklady na pojistná plnění, počet pojišťoven a zaměstnanců, škodovost a další. Od roku 2005 používá SLASPO pro výpočty ukazatelů pouze údaje získané od Národní banky Slovenska z výkazů, které jí pojišťovny povinně předkládají.49 2.2.3.1 Předepsané pojistné Ukazatel předepsaného pojistného vykazuje rostoucí tendenci. Od roku 1991 již dosáhl svého desetinásobku. V posledních letech dochází ke zpomalení tempa růstu tohoto ukazatele, což není patrné z grafu vzhledem k zavedení mezinárodních účetních standardů, které tento ukazatel ovlivnily v roce 2006. „Od toho roku se do předepsaného pojistného nezapočítávají sumy, které platí klienti pojišťovnám na základě tzv. investičních smluv, tj. takových produktů pojišťoven, které nejsou spojené s významným rizikem na straně pojišťovny.“50 Graf č. 6 – Vývoj předepsaného pojistného na Slovensku předepsané pojistné (m ld. Sk)

70 60 50 40 30 20 10 0 1991

1996

celkem

2001

ŽP

2006

rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk - viz příloha č. 3

Suma předepsaného pojistného v roce 2007 byla v životním pojištění: 28 801 887 tis. Sk (49,93 % na celkovém předepsaném pojistném), v neživotním pojištění: 28 888 305 tis. Sk (50,7 %) a to je celkem 57 690 192 tis. Sk. Třetinu předepsaného pojistného v neživotním pojištění představuje tzv. povinné ručení (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla).

48

údaje převzaty z Výročních zpráv SLASPO za roky 2006 a 2007 dostupných na: a Ministatistik z let 1998-2006 dostupných na: 49 Tisková zpráva Vývoj slovenského pojistného trhu v roce 2008 dostupná na: 50 vlastí překlad z Výroční zprávy SLASPO za rok 2006 str. 4 dostupné na:

27

Podle neauditovaných výsledků za rok 200851 pokračuje tendence zvětšování podílu životního pojištění na trhu a mělo by dojít k překročení 50% hranice, jelikož celkové předepsané pojistné je 63 510 444 tis. Sk a suma předepsaného životního pojištění je 33 314 855 tis. Sk, což je více než 52 %. Možnou příčinou může být i pomalejší růst předepsaného pojistného v neživotním pojištění způsobený zvýšenou konkurencí na trhu. 2.2.3.2 Pojistné plnění Dalším významným ukazatelem jsou náklady na pojistná plnění. Tempo růstu pojistného plnění v životním pojištění se víceméně rovnoměrně zvyšuje, zatímco u tempa růstu v neživotním pojištění tomu tak není. Patrný je větší nárůst v neživotním pojištění v roce 1993, což je patrně způsobeno rozpadem federace a tempo se zvýšilo i v roce 1997 a poté po roce 2005. Zvýšení tempa růstu pojistného plnění může být zapříčiněno i implementací účetních standardů, které způsobily, že nelze zcela korektně porovnávat výsledky s předcházejícími lety. Graf č. 7 – Vývoj pojistného plnění na Slovensku pojistné plnění (mld. Sk) 25

20 15 10 5 0 1991

1996

celkem

2001

ŽP

2006

rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk - viz příloha č. 3

Celkové náklady za rok 2007 dosáhly 23 829 303 tis. Sk, z toho 44,6 % představovalo pojistné plnění životního pojištění a zbytek (tedy 55,4 %) bylo vyplaceno v pojištění neživotním. V životním pojištění bylo tedy za rok 2007 vyplaceno 10 629 697 tis. Sk z 543 558 pojistných plnění a v neživotním bylo vyplaceno 13 199 606 tis. Sk při 433 400 pojistných plněních (z toho asi 32 % připadá na tzv. povinné ručení, tj. 4 239 210 tis. Sk).

51

převzato ze statistik předepsaného pojistného SLASPO dostupných na:

28

2.2.3.3 Škodovost Vývoj škodovosti je popsán následujícím grafem. Od roku 1992 vykazuje tento ukazatel klesající tendenci, jelikož ukazatel předepsaného pojistného roste rychleji než náklady na pojistná plnění. Nárůst škodovosti v neživotním pojištění v roce 1999 je dán povodněmi, které zasáhly Slovensko. V roce 2005 je vidět dosažení minima tohoto ukazatele a jeho následný růst. Pojistné plnění totiž v tomto roce zůstalo téměř na úrovni předchozího roku, zatímco v dalších letech se začalo opět zvyšovat a to rychlejším tempem než předepsané pojistné. Graf č. 8 – Vývoj škodovosti na Slovensku

škodovost (%)

120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 1991

1996

celkem

2001

ŽP

2006

rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk - viz příloha č. 3

Za rok 2007 činí škodovost celkem 41,31 %. V životním pojištění je nižší (36,91 %) a v neživotním naopak vyšší (45,69 %) bez započítání změny technických rezerv. 2.2.3.4 Pojištěnost Pojištěnost jako poměr předepsaného pojistného k HDP v běžných cenách52 dosahovala v roce 2007 hodnoty 3,11 %. Jelikož objem předepsaného pojistného je 57 690 192 tis. Sk a HDP v běžných cenách dosáhlo 1 852 181 mil. Sk. Vývoj v posledních letech je znázorněn grafem, kde lze pozorovat, že nejvyšší pojištěnosti bylo dosaženo v roce 2004 a od té doby pojištěnost zvolna klesá, což je dáno rychlejším růstem HDP než je tempo růstu předepsaného pojistného.

52

údaje o HDP použité k výpočtu jsou převzaty z European Insurance in Figures (2007 Data) dataset dostupných na:

29

Graf č. 9 – Vývoj pojištěnosti na Slovensku

pojištěnost (%) 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1995

1997

1999

celkem

2001

ŽP

2003

2005

2007

rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě vlastních výpočtů z údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk a CEA dostupných na www.cea.eu - viz příloha č. 3

2.2.3.5 Koncentrace pojistného trhu Pojistný trh na Slovensku je poměrně hodně koncentrovaný. Z následujícího grafu je vidět, že první dvě pojišťovny obsahují více než polovinu celého trhu. Graf č. 10 – Koncentrace pojistného trhu na Slovensku (10 největších pojišťoven)

ALLIANZ KOOP ČPS AMSLICO ING UNIQA KONT GP ČSOBP KOMUN ostatní

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk a vlastních výpočtů

Trh životního pojištění je poměrně hodně koncentrovaný, protože podíl prvních pěti pojišťoven představuje téměř 75 %. Podíl prvních 10 pojišťoven je pak přes 92 %. Ovšem 30

koncentrace trhu postupně oproti minulým letům klesá. Tři pojišťovny (ALLIANZ, KOOP, AMSLICO) větší podíl než 10 %, dohromady pokrývají 56,28 % pojistného trhu životního pojištění. Podíl mezi 5 % a 10 % mají dvě pojišťovny (ING, KONT) a zahrnují 17,67 % pojistného trhu. Od 1 % do 5 % má podíl deset pojišťoven. To představuje 24,88 % pojistného trhu. Zbytek pojišťoven již má podíl menší než 1 %. V neživotním pojištění mají dvě pojišťovny (Allianz, Kooperativa) větší podíl než 10 % a společně pokrývají 64,95 % pojistného trhu neživotního pojištění. Podíl mezi 5 % a 10 % mají tři pojišťovny (ČP - Slovensko, UNIQA, KOMUNÁLNA) a zahrnují 20,12 % pojistného trhu. Od 1 % do 5 % má podíl šest pojišťoven. Ty představují podíl 12,93 % pojistného trhu. Zbylá 2 % trhu pokrývá devět pojišťoven s podílem menším než 1 %. Pojistný trh neživotního pojištění je koncentrovanější než trh pojištění životního. Podíl prvních pěti pojišťoven představuje 85 % a podíl prvních 10 pojišťoven je pak téměř 97 %. Tabulka č. 2 - Prvních 15 pojišťoven na slovenském trhu podle předepsaného pojistného pojišťovna

celkem (tis. Sk)

tržní podíl (%)

NŽP (tis. Sk)

podíl NŽP (%)

ŽP (tis. Sk)

podíl ŽP (%)

ALLIANZ KOOP ČPS AMSLICO ING UNIQA KONT GP ČSOBP KOMUN WP UNION PSS QBE AXA

18 768 295 12 651 936 3 787 358 3 680 774 2 676 594 2 507 630 2 427 326 2 173 725 1 960 417 1 783 009 1 149 469 1 078 640 838 024 368 218 322 184

32,53 21,93 6,56 6,38 4,64 4,35 4,21 3,77 3,40 3,09 1,99 1,87 1,45 0,64 0,56

10 806 001 7 956 803 2 414 308 130 389 0 1 787 237 13 359 1 056 446 702 585 1 610 984 609 894 704 616 0 368 218 1 884

37,41 27,54 8,36 0,45 0,00 6,19 0,05 3,66 2,43 5,58 2,11 2,44 0,00 1,27 0,01

7 962 294 4 695 133 1 373 050 3 550 385 2 676 594 720 394 2 413 967 1 117 279 1 257 832 172 025 539 575 374 024 838 024 0 320 300

27,65 16,30 4,77 12,33 9,29 2,50 8,38 3,88 4,37 0,60 1,87 1,30 2,91 0,00 1,11

celkem (5) celkem (10) celkem (15)

41 564 957 52 417 064 56 173 600

72,05 90,86 97,37

21 307 501 26 478 112 28 162 724

73,76 20 257 456 91,66 25 938 953 97,49 28 010 876

70,33 90,06 97,25

celkem SR

57 690 192

100,00

28 888 305

100,00 28 801 887

100,00

Zdroj: vlastní výpočty podílů a celkových dat prvních 5, 10 a 15 pojišťoven z údajů SLASPO

31

2.2.3.6 Vybrané doplňkové ukazatele Počet zaměstnanců v pojišťovnictví stejně jako v České republice od roku 2001 klesá, což je dáno i snížením počtu pojišťoven na trhu. V roce 2000 jich působilo na slovenském trhu 29, ale jejich počet klesl až na 20 komerčních pojišťoven na trhu v roce 2007. Průměrné předepsané pojistné na obyvatele dosahovalo v SR 318 EUR, což je 10 740 Sk53, v životním pojištění to pak bylo 5 332 Sk. Tento ukazatel stále roste, což odpovídá rozvoji pojistného trhu.

2.3 Pojistný trh ve Velké Británii Pojistný trh ve Velké Británii je největším v Evropě a po Spojených státech amerických druhým největším na světě. Pokrývá 11 % celkového pojistného na světě. Předstihl i Japonsko, které pokrývalo v roce 2006 13 % trhu, ale v roce 2007 jeho podíl klesl na 10 %.54

2.3.1 Charakteristika a specifika trhu55 Pojistný trh ve Spojeném království je důležitou součástí ekonomiky a zaměstnává téměř třetinu občanů (309 000) pracujících ve finančních službách. Na trhu se nabízí velká řada pojistných produktů, které pomáhají jednotlivcům (jak fyzickým tak právnickým osobám) zvládat a snižovat jejich rizika a z nich plynoucí případné ztráty. V roce 2006 byly pojišťovací instituce vlastníkem 15 % investic na Londýnské burze (kontrolovaly tedy 15 % majetku společností na britském finančním trhu), přičemž například penzijní fondy pokrývaly 13 %, banky 3 % apod. Celková částka investovaná pojišťovateli je 1 599 mil. GBP. Pojistný trh je také důležitým poplatníkem daní, za rok 2007 se částka zaplacených daní z pojistného pohybovala okolo 2 300 mil. GBP. Pojišťovnictví patří mezi hlavní představitele exportu. Jedna pětina přijatého pojistného (48 000 mil. GBP) je z jiných zemí. Na pojistném trhu je podle FSA (Financial Services Authority) zapsáno 1 017 společností nabízejících pojišťovací služby, z nich 762 nabízí pouze neživotní pojištění, 209 jich nabízí dlouhodobá pojištění (jako je životní a penzijní pojištění) a zbytek (46) nabízí oba druhy pojištění. Mnoho z těchto společností vlastní větší pojišťovatel nebo jsou součástí velkých 53

k převodu použit kurz z European Insurance in Figures (2007 Data) dataset dostupných na: 54 čerpáno z UK Insurance – Key Facts 2007 a 2008 dostupných na: a < http://www.abi.org.uk/BookShop/ResearchReports/Key%20facts%202008.pdf> 55 vlastní překlad z UK Insurance – Key Facts 2008 dostupných na:

32

finančních skupin. Deset takových největších skupin pokrývá 71 % sjednaných pojištění a 10 největších skupin zaměřených na životní a penzijní pojištění pokrývá 80 % sjednaných životních pojištění. K dalším důležitým subjektům na pojistném trhu patří Britská asociace pojistitelů (ABI) a FSA. Za posledních 10 let se změnil způsob, jakým lidé pojišťovací služby nakupují. V neživotním pojištění přestávají tolik využívat zprostředkovatelů, v roce 2007 bylo 34 % uzavřených pojistných smluv prodáno zprostředkovatelem. Naproti tomu dochází k růstu podílu na sjednaných pojistných smlouvách bankami a stavebními společnostmi. V životním pojištění je 75 % obchodů uzavřeno mezi pojistníkem a pojistným makléřem.

2.3.2 Association of British Insurers56 Britská asociace pojišťoven (Association of British Insurers – dále ABI) je zájmovou organizací reprezentující společné zájmy britského pojišťovnictví. Asociace má několik úkolů, mezi něž patří informovat a účastnit se veřejných politických debat a také působit jako obhájce vysokých standardů zákaznického servisu v pojišťovnictví. Je významným činitelem v jednání s vládou, Evropskou unií, médii, regulatorními orgány i širokou veřejností. Vznikla v roce 1985, kdy se spojilo několik významných pojišťovacích institucí (the British Insurance Association, the Life Offices’ Association, the Fire Offices Committee and the Accident Offices Association). Britský pojistný trhu byl v té době reprezentován právě těmito specializovanými organizacemi a vytvoření ABI znamenalo sjednocení jednotlivých odborných organizací do jedné, která mohla zastupovat celý pojistný trh. V ABI je sdruženo kolem 400 společností. Je jimi pokryto 94 % pojistného trhu ve Velké Británii. Asociace je financována příspěvky svých členů a je řízena výborem, na jehož práci dohlíží Komise neživotního pojištění (the General Insurance Management Committee), Komise životního a penzijního pojištění (the Life and Pensions Management Committee) a Investiční komise (the Investment Committee). Asociace má několik oddělení, která jsou specializovaná podle druhů pojištění nabízených na pojistném trhu. Dále má oddělení zaměřující se na finanční regulaci a investování, oddělení výzkumu a statistik. V současné době zaměstnává kolem 100 zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je zabezpečit, aby pojistný trh dobře sloužil svým zákazníkům a byl výnosný. Snaží se tudíž o zkvalitňování služeb stávajícím zákazníkům a nabízení nových produktů pro zákazníky budoucí, jako je zrychlení a zefektivnění vyřizování pojistných událostí nebo zabraňování pojistným podvodům, čehož dosahuje sdílením informací s Úřadem pro pojistné podvody (Insurance Fraud Bureau) a podporováním Úřadu pro 56

vlastní překlad z webových stránek ABI: a

33

prevenci podvodů (National Fraud Strategic Authority). Spolupracuje také s místními organizacemi (aby zjistila jaké jsou překážky bránící sjednání pojištění s nízko-příjmovými domácnostmi) a zaměstnaneckými organizacemi, aby zajistila správné fungování penzijního pojištění. ABI reprezentuje pojistný segment finančního trhu veřejnosti a to jak vnitrostátní tak mezinárodní, organizuje mnoho konferencí a seminářů zaměřených na pojistný trh, vydává výzkumné zprávy a dokumenty uvádějící společnou politiku a postupy sdružených pojistitelů. Snaží se o co nejlepší a nejsrozumitelnější podávání informací jak svým klientům, tak různým organizacím.

2.3.3 Věcný pojistný trh a ukazatele jeho úrovně57 Velká Británie jakožto představitel anglosaských zemí se v mnohém liší od kontinentálních států. Mimo jiné má rozdílnou systematiku pojistných odvětví. Pojistný trh dělí na general insurance pokrývající zhruba trh neživotního pojištění v našem slova smyslu a long-term insurance představující dlouhodobé pojištění, které zahrnuje životní a penzijní pojištění. 2.3.3.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné rostlo od roku 1995 rovnoměrně až do roku 2000, kdy došlo k prudkému růstu tohoto ukazatele v životním pojištění, způsobenému nabídkou nových pojistných produktů v důchodovém pojištění58 a zčásti i rozsáhlými povodněmi v předchozím roce. Graf č. 11 – Předepsané pojistné na britském pojistném trhu předepsané pojistné (mld. GBP) 250 200 150 100 50 0 1995

1997

1999

celkem

2001

2003

ŽP

NŽP

2005

2007 rok

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů CEA dostupných na www.cea.eu - viz příloha č. 4 57

data převzata z European Insurance in Figures (2007 Data) dataset dostupných na: 58 čerpáno z Is there an „annuity problem“? dostupného na

34

Čisté pojistné (tj. předepsané pojistné bez zajištění) v neživotním pojištění dosáhlo sumy 32 900 mil. GBP a největší podíl mělo pojištění motorových vozidel (10 500 mil. GBP). Čisté pojistné členů ABI v dlouhodobém pojištění za rok 2007 je 185 000 mil. GBP, což představuje 28% nárůst oproti roku 2006. Tento nárůst zapříčinila změna regulace penzijních fondů. 2.3.3.2 Pojistné plnění V roce 2007 byla v životním pojištění vyplacena pojistná plnění v hodnotě 170 154 mil. GBP. Za poslední tři roky došlo ke zvýšení o zhruba 30 000 mil. GBP ročně. Vyplacená pojistná plnění z neživotního pojištění dosáhla částky 22 300 mil. GBP. Velký podíl na zvýšení ukazatele pojistného plnění měly záplavy a povodně v roce 2007, které Velkou Británii zasáhly. Pojistníkům v dlouhodobém pojištění bylo vyplaceno 170 000 mil. GBP.59 Graf č. 12 – Pojistné plnění v životním pojištění na britském pojistném trhu pojistné plnění (mld. GBP) 180 160 140 120 100

ŽP

80 60 40 20 0 1995

1998

2001

2004

2007

rok

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů CEA dostupných na www.cea.eu - viz příloha č. 4

Vyplacené pojistné za den se pohybuje v částkách milionů britských liber. Konkrétně bylo za rok 2007 vyplaceno 211 mil. GBP za den v penzijním a životním pojištění a 59 mil. GBP za den v neživotním pojištění. 2.3.3.3 Škodovost Škodovost v životním pojištění dosahovala v 90. letech vysokých hodnot kolem 70 % a v roce 2006 dokonce překročila hranici 100 %. Růst se nezastavil a v roce 2007 dosáhl na více než 111 %. Vzhledem k rozvinutosti tohoto trhu je více smluv vypovězených než nově 59

Data celkového pojistného plnění a pojistného plnění v neživotním pojištění za jednotlivé roky nebylo možno dohledat.

35

uzavřených, tedy vyplacené pojistné roste rychleji než předepsané pojistné. Vysoké hodnoty škodovosti v životním pojištění jsou dány také propojením ŽP na důchodovou politiku Velké Británie a tím, že do vyplaceného pojistného u části životního pojištění se promítá i jistá míra zhodnocení. Graf č. 13 – Škodovost na britském pojistném trhu životního pojištění škodovost (%) 120,00 100,00 80,00 ŽP

60,00 40,00 20,00 0,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007 rok

Zdroj: vlastní konstrukce na základě vlastn. výpočtů z údajů CEA dostupných na www.cea.eu - viz příloha č. 4

2.3.3.4 Pojištěnost Jak bylo zmíněno výše, pojištěnost je podíl předepsaného pojistného na HDP. Za poslední léta roste HDP rovnoměrně a proto je na následujícím grafu patrný skok v roce 2000, který zapříčinil prudký nárůst předepsaného pojistného v životním pojištění. Graf č. 14 –Pojištěnost na britském pojistném trhu

pojištěnost (%) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1995

1997

1999

celkem

2001

ŽP

2003

2005

2007 rok

NŽP

Zdroj: vlastní konstrukce na základě vlastn. výpočtů z údajů CEA dostupných na www.cea.eu - viz příloha č. 4

36

2.3.3.5 Koncentrace pojistného trhu Vzhledem k velkému počtu pojišťoven ve Velké Británii bude koncentrace rozdělena na trh neživotního a trh životního pojištění. Z následujícího grafu je patrné, že prvních deset pojišťoven podle předepsaného pojistného v životním pojištění pokrývá téměř čtyři pětiny pojistného trhu. Přitom prvních 5 nepokrývá ani polovinu trhu a prvních 15 se podílí na 90 % předepsaného pojistného. Koncentrace trhu v prvních 20 pojišťovnách je již 95,28 %, což je o 2 % více než v předchozím roce. Graf č. 15 – Koncentrace britského trhu životního pojištění (10 největších pojišťoven)

HBOS Financial Services Standard Life AIG AVIVA plc Legal & General Aegon Lloyds TSB Group AXA Prudential Swiss Reinsurance Company ostatní

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ABI dostupných na www.abi.org.uk

Tabulka č. 4 - Prvních 15 pojišťoven na britském trhu životního pojištění pojišťovna HBOS Standard Life AIG AVIVA plc L&G Aegon Lloyds AXA Prudential Swiss Rein. Old Mutual Friends Prov. HSBC Resolution plc Canada Life celkem (5) celkem (10) celkem (15) celkem GB

ŽP (mil. GBP) podíl ŽP (%) 11 941 11,07 11 339 10,52 10 717 9,94 9 759 9,05 8 416 7,81 7 859 7,29 7 254 6,73 6 907 6,41 5 969 5,54 5 002 4,64 3 862 3,58 2 310 2,14 2 231 2,07 2 171 2,01 1 809 1,68 52 173 48,39 85 164 78,99 97 547 90,47 107 823 100,00

Zdroj: vlastní výpočet celkových podílů prvních 5, 10 a 15 pojišťoven na základě údajů ABI dostupných na www.abi.org.uk

37

V předchozí tabulce jsou uvedeny podíly největších pojišťoven na britském trhu životního pojištění, včetně objemu předepsaného pojistného. Je patrné, že pouze dvě pojišťovny (HBOS a Standard Life) mají podíl přesahující 10 %. K této hranici se se svými 9,94 % blíží AIG a dále AVIVS plc s 9,05% podílem na trhu. Podíl prvních pěti pojišťoven v životním pojištění vzrostl téměř o 13 % za deset let od roku 1996 a podíl prvních deseti (resp. patnácti) pojišťoven zaznamenal za stejné období nárůst o 30 % (resp. 37 %). Trh neživotního pojištění je méně koncentrovaný, což je patrné z následujícího grafu. Prvních 10 pojišťoven nepokrývá ani tři čtvrtiny trhu. Naproti tomu prvních pět pojišťoven pokrývá 55 %, což je více než u stejného počtu na trhu životním. Prvních 15 pojišťoven obsahuje 78 % trhu a prvních 20 nedosahuje ani 84% podílu. Graf č. 16 – Koncentrace britského trhu neživotního pojištění (10 největších pojišťoven)

Aviva plc RBS Insurance AXA Insurance RSA Zurich UKGI BUPA Allianz Insurance HBOS NFU Mutual Fortis Insurance ostatní

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ABI dostupných na www.abi.org.uk

Podíl prvních pěti, deseti a patnácti největších pojišťoven v neživotním pojištění zaznamenal od roku 1996 během deseti let nárůst o 21 – 25 %. V následující tabulce je opět uvedeno 15 největších pojišťoven podle předepsaného pojistného, tentokrát na trhu neživotního pojištění. Největší podíl (17,8 %) na trhu má Aviva plc a následuje RBS s podílem 13,8 %. Tyto dvě pojišťovny jsou jediné s podílem překračujícím 10% hranici.

38

Tabulka č. 5 - Prvních 15 pojišťoven na britském trhu neživotního pojištění pojišťovna Aviva plc RBS AXA RSA UKGI BUPA ALLIANZ HBOS NFU Fortis Lloyds Brit Barclays CIS QBE celkem (5) celkem (10) celkem (15) celkem GB

NŽP (mil.GBP) podíl NŽP (%) 5855,404 17,82 4543,888 13,83 2969,493 9,04 2604,499 7,93 2171,846 6,61 1546,154 4,71 1404,235 4,27 799,975 2,43 799,776 2,43 723,405 2,20 608,918 1,85 459,24 1,40 435,546 1,33 395,897 1,20 386,035 1,17 18145,13 55,22 71,27 23418,68 25704,31 78,23 32859,46 100,00

Zdroj: vlastní výpočet celkových podílů prvních 5, 10 a 15 pojišťoven na základě údajů ABI dostupných na www.abi.org.uk

2.3.3.6 Vybrané doplňkové ukazatele V současnosti působí na britském pojistném trhu kolem 1050 pojišťoven. Z tohoto počtu je 81 % domácích a 11% podíl mají pojišťovny resp. pobočky pojišťoven ze zemí EU. Zbytek potom připadá na pobočky pojišťoven z jiných států. Od roku 1995 se držel počet pojišťoven kolem 800 a teprve po roce 2004 došlo k prudkému nárůstu především poboček pojišťoven ze států EU. Od roku 2006 se pak počet pojišťoven nemění. Co do počtu pojišťoven zabírá Velká Británie největší (téměř 20%) podíl na evropském trhu, na němž působí celkově 5 275 pojišťovacích institucí. Pojišťovny na britském trhu zaměstnávají 177 600 občanů. Tento ukazatel postupně klesá již od roku 1998 a v současné době představuje podíl zaměstnanců v pojišťovnách na celkovém počtu v EU téměř 22 %, což je druhá největší hodnota hned po pojistném trhu Německa. Co se týče předepsaného pojistného na obyvatele, pohybuje se Velká Británie vysoko nad evropským průměrem, který činí 1866 EUR na obyvatele. Ve Spojeném království má tento ukazatel hodnotu 4433 EUR na obyvatele. V životním pojištění je to potom 3251 EUR na obyvatele, což je opět nad průměrem pohybujícím se kolem 1200 EUR.

39

2.4 Srovnání věcných pojistných trhů podle ukazatelů úrovně60 Srovnání všech třech zemí bude provedeno podle vybraných ukazatelů úrovně. Nejprve podle ukazatelů absolutních a následně podle ukazatelů relativních. Vzhledem k velkým rozdílům hodnot u absolutních ukazatelů budou uváděny tabulky a grafy, jejichž vypovídací schopnost je v tomto případě zkreslená, budou zahrnuty v příloze. Naopak u relativních ukazatelů budou pro přehlednost uváděny v textu práce grafy.

2.4.1 Absolutní ukazatele úrovně pojistného trhu V rámci absolutních ukazatelů budou rozebrány: předepsané pojistné a počet pojišťoven a zaměstnanců. V následující tabulce je uveden vývoj předepsaného pojistného (jako jednoho z nejsledovanějších ukazatelů na pojistném trhu) v jednotlivých zemích, včetně rozdělení na trh životního a neživotního pojištění. Tabulka č. 6 – Vývoj předepsaného pojistného v jednotlivých zemích v mil. EUR rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

celkem ČR 972,2 1167,9 1335,5 1543,4 1710,4 1982,9 2362,5 2949,8 3285,7 3499,0 3900,8 4308,8 4786,5

celkem GB 93111,8 104851,6 134469,8 155041,0 185256,7 253481,7 228690,9 229850,7 211615,8 221289,0 239062,6 267696,9 295044,9

celkem SR ŽP ČR ŽP GB 272,2 354,2 445,2 538,3 536,2 641,3 735,7 849,8 1007,8 1198,3 1308,8 1413,4 1713,8

265,9 318,9 353,2 418,6 540,0 639,6 830,2 1110,0 1291,3 1386,0 1509,4 1666,5 1949,9

55665,6 68234,4 90646,6 109759,4 139243,1 197289,5 166843,6 161194,6 141244,8 151637,0 166455,1 196346,1 222842,4

ŽP SR NŽP ČR NŽP GB NŽP SR 66,6 91,1 123,9 164,1 192,9 266,3 320,5 367,1 409,9 485,6 570,8 680,3 853,2

706,3 849,0 982,3 1124,8 1170,4 1343,3 1532,3 1839,8 1994,4 2113,0 2391,4 2642,3 2836,6

37446,2 36617,2 43823,2 45281,6 46013,6 55399,7 61847,3 68656,1 70371,0 69652,0 72607,5 71350,8 72202,4

205,6 263,1 321,3 374,2 343,3 375,0 415,2 482,7 597,8 712,7 738,1 758,8 860,5

Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů předepsaného pojistného a převodních kurzů eura CEA dostupných na www.cea.eu

Je patrné, že Velká Británie jako vyspělejší a hlavně rozsáhlejší ekonomika dosahuje mnohem větších hodnot tohoto ukazatele a to jak v celkovém, tak i v životním a neživotním pojištění. Naproti tomu ale vykazuje nejnižší hodnoty tempa růstu. 61

60

Veškeré údaje použité v této části jsou převzaty z European Insurance in Figures (2007 Data) dataset dostupných na: , aby se zamezilo případným nesrovnalostem způsobených různým vyhodnocováním ukazatelů v jednotlivých zemích a k dosažení jednotných směnných kurzů.

40

Celkový objem předepsaného pojistného každým rokem roste a nejrychleji je tomu tak na Slovensku, kde dosahuje tempo růstu v průměru 17 %. V neživotním pojištění jsou tyto hodnoty nižší. Na Slovensku dosahují v průměru 13 %, v České republice 12 % a ve Velké Británii 6 %. Z průměrných temp růstu v životním pojištění (18 % v ČR, 24 % v SR a 14 % v GB) je patrné, že trh životního pojištění se podle předepsaného pojistného vyvíjí dynamičtěji než trh pojištění neživotního ve všech třech státech. V roce 2007 pokrývala Česká republika 0,4 % evropského trhu, což je stejně jako o rok dříve. Po seřazení 33 zemí zahrnutých v Evropské federaci národních asociací pojišťoven (CEA) obsadila ČR 19. místo. Slovenská republika se s 0,2% podílem na evropském trhu řadí na 25. místo. Lze tu pozorovat nárůst oproti roku 2006, kdy pokrývala 0,1 % evropského trhu. Velká Británie, jak již bylo řečeno, zaujímá vedoucí pozici s 26,3% podílem na celkovém předepsaném pojistném v CEA. Oproti minulému roku zde došlo k nárůstu o 1,7 procentního bodu. Po Velké Británii následuje Francie s 17,5% podílem a Německo s 14,7% podílem. Žádná další země již nepřesahuje 10% podíl na celkovém předepsaném pojistném. V předepsaném pojistném v životním pojištění je lídrem stále Velká Británie s téměř 32% podílem na evropském trhu. Česká republika s podílem 0,3 % ani Slovenská republika s 0,1% podílem se v tomto ukazateli nemohou s Velkou Británií rovnat. V neživotním pojištění sice již Velká Británie nezastává vedoucí úlohu, ale jako druhý největší stát po Německu podle předepsaného pojistného v neživotním pojištění pokrývá přes 17 % trhu. Česká republika je na tom v neživotním pojištění lépe, což je dáno větším poměrem předepsaného pojistného neživotního pojištění ku pojištění životnímu, a obsahuje 0,7 % evropského trhu. Slovenská republika má 0,2% podíl na trhu. Následující tabulka zahrnuje vývoj počtu pojišťoven a jejich zaměstnanců v jednotlivých zemích od roku 1995. Jelikož se opět jedná o absolutní ukazatele, Velká Británie zde vykazuje převahu nad ostatními dvěma zeměmi.62 Tabulka č. 7 – Počet pojišťoven a zaměstnanců v jednotlivých zemích rok 1995 1996 1997 1998 1999

počet pojišťoven ČR GB SK 35 826 15 35 814 19 40 841 23 40 832 26 42 829 27

počet zaměstnanců ČR GB SK 13400 212200 4670 15000 217300 5079 16319 229600 6080 16337 234600 7206 16408 229700 7750

61

Tempa růstu, jako podíly hodnot v roce t ku hodnotám v roce t-1, jsou uvedeny v příloze č. 5. Data převzata z European Insurance in Figures (2007 Data) dataset dostupných na: 62 Grafické znázornění je uvedeno v příloze č. 5.

41

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

41 43 42 42 40 45 49 52

822 808 806 772 1167 1118 1050 1050

28 28 29 28 25 26 25 24

16112 15718 15740 15658 14600 14506 14410 14501

228300 223900 217475 211300 208100 178200 177600 177500

7783 7916 7622 6743 6484 6304 6300 6300

Zdroj: data převzata z CEA, dostupné na www.cea.eu

2.4.2 Relativní ukazatele úrovně pojistného trhu V rámci relativních ukazatelů budou rozebrány: podíl předepsaného pojistného v životním pojištění na celkovém předepsaném pojistném, pojištěnost, průměrné předepsané na obyvatele a koncentrace pojistného trhu. Mezi jeden z nejvíce sledovaných ukazatelů na současném pojistném trhu je podíl předepsaného pojistného v životním pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Graf č. 17 – Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v jednotlivých zemích

podíl ŽP (%) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 1995

1997

1999

ČR

2001

GB

2003

2005

2007 rok

SR

Zdroj: vlastní konstrukce na základě vlastních výpočtů z údajů CEA dostupných na www.cea.eu

Z grafu je patrné, že od roku 1995 dosahuje předepsané pojistné ŽP ve Velké Británii stále více než 60% podílu, což značí vyspělost jejího pojistného trhu. Průměrný poměr životního a neživotního pojištění je v dnešní Evropě podle CEA 62,3 % : 37,7 %. Této hranice nedosahuje ani Česká republika ani Slovenská republika. SR ale podle neauditovaných výsledků v roce 200863 překročila hranici 50 % a přibližuje se evropskému standardu rychleji než ČR. 63

převzato ze statistik předepsaného pojistného SLASPO dostupných na:

42

Mezi nejdůležitější ukazatele úrovně pojistného trhu patří pojištěnost, jakožto poměr předepsaného pojistného na HDP v běžných cenách. Vývoj tohoto ukazatele v jednotlivých zemích byl popsán v subkapitolách 2.1.3.4, 2.2.3.4 a 2.3.3.4, proto zde bude jen stručně popsán graf znázorňující pojištěnost všech tří ekonomik včetně dělení na životní a neživotní pojištění. Graf č. 18 – Vývoj pojištěnosti v jednotlivých zemích

pojištěnost (%) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1995

celkem ČR ŽP ČR NŽP ČR

1997

1999

2001

celkem GB ŽP GB NŽP GB

2003

2005

2007 rok

celkem SR ŽP SR NŽP SR

Zdroj: vlastní konstrukce na základě vlastních výpočtů z údajů předepsaného pojistného a HDP CEA dostupných na www.cea.eu

Více než 11% pojištěnost v životním pojištění Velké Británie je dvojnásobná oproti evropskému průměru, který se pohybuje kolem 5,5 %. V celkové pojištěnosti dosahuje Velká Británie hodnoty 14 %, což je zhruba o 10 % více než v České republice a na Slovensku. V neživotním pojištění již nejsou rozdíly tak markantní. Slovenská republika dosahuje 1,7% pojištěnosti, Česká republika 2,3% a Velká Británie 3,8%. Evropský průměr představuje hodnota 3,3 % a je patrné, že Velká Británie je opět nad průměrem, ale především Česká republika již nezaostává tolik jako u ostatních ukazatelů. Z uvedeného vyplývá, že vysoké procento pojištěnosti ve Velké Británii je dáno obrovským podílem životního pojištění. Dalším ukazatelem použitým k porovnání úrovně pojistných trhů bude průměrné předepsané pojistné na obyvatele. Na evropském trhu dosáhl tento ukazatel v roce 2006 hodnoty 1866 EUR na jednoho obyvatele. Velká Británie dosáhla více než trojnásobku – konkrétně 4433 EUR, což je téměř o 500 EUR více než v předchozím roce. Česká republika naproti tomu s hodnotou 420 EUR na obyvatele nedosahuje ani čtvrtiny evropského průměru 43

a Slovenská republika se pohybuje zhruba na sedmině průměru s hodnotou 262 EUR na obyvatele. Posledním uvedeným ukazatelem pro porovnání trhů bude koncentrace pojistného trhu. V České republice pokrývají první dvě pojišťovny přes 50 % trhu. Prvních patnáct potom pokrývá přes 95 % celkového trhu, 94,8 % trhu neživotního pojištění a přes 97% trhu životního pojištění. Na Slovensku jsou hodnoty podobné, prvních patnáct pojišťoven zahrnuje přes 97 % celkového předepsaného pojistného a stejně je tomu i u jednotlivých odvětví Naproti tomu prvních patnáct pojišťoven ve Velké Británii v životním pojištění pokrývá 90,5 % trhu, zatímco v neživotním pouze 78 % trhu. Menší míra koncentrace ve Velké Británii je dána delší tradicí a především větším počtem pojišťoven působících na pojistném trhu.

44

Závěr Pojistný trh patří mezi dynamicky se rozvíjející segmenty finančního trhu a jistě si zaslouží pozornost. V současné době zaujímá velmi výrazné postavení v rámci ekonomiky plynoucí s velkého množství kapitálu, kterým disponuje. Významnou složkou působící na pojistném (resp. finančním) trhu je orgán dohledu. Ačkoli je tato instituce nezbytná pro ochranu spotřebitele, měla by být ponechána i dostatečně volná ruka trhu samotnému, aby se mohla rozvíjet volná soutěž a konkurence. V evropském prostředí dochází ke stále větší provázanosti nejen pojistných, ale celkově finančních trhů, především v rámci Evropské unie, která umožňuje volné nabízení služeb na území svých členských států. Významnou roli v této problematice sehrál princip tzv. jednotné licence, který dává členským zemím možnost nabízet své služby v jiném členském státě bez nutnosti žádat o udělení licence, ale pouze na základě oznamovací povinnosti, kterou mají vůči orgánu dohledu nad pojistným (resp. finančním) trhem hostitelské země. Pokračující globalizace má vliv především na nabídku služeb, resp. jejich zkvalitňování, jelikož dochází k neustálému zostřování konkurence. To je dáno i jedním ze specifik pojistného trhu, a to převládající nabídkou. Vývoj na pojistném trhu je ovlivňován mnoha faktory, a to nejen ekonomickými, ale i nepředvídatelnými událostmi, jako jsou například živelní pohromy, nebo změna legislativy, především ve finančním sektoru. Jak ovlivňují pojistný trh živelní pohromy, je patrné především u českého pojistného trhu v roce 1997 a 2002, kdy došlo k velkému nárůstu pojistného plnění a tím i k růstu škodovosti. Následně se projevila i psychologická složka, která trh ovlivňuje a to ve zvýšení zájmu po pojištění ze strany občanů jak postižených tak nepostižených živelní katastrofou. Pojistný trh a jeho úroveň lze hodnotit z mnoha hledisek a jednotlivé státy nejsou v této problematice zcela jednotné. Většina zemí nicméně používá především ukazatel předepsaného pojistného případně přijatého pojistného a pojištěnosti jako základních indikátorů úrovně. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat pojistné trhy ČR a vybraných zemí EU a provést jejich komparaci, včetně uvedení specifik daných trhů. Z analýzy pojistných trhů v České republice, na Slovensku a ve Velké Británii plyne, že na všech třech trzích dochází k neustálému vývoji. Zvyšuje se objem předepsaného pojistného, což je dáno rozvíjející se ekonomikou. Rozdílné je však tempu růstu tohoto ukazatele, které je nejvyšší na Slovensku a nejnižší ve Velké Británii, což je dáno vyspělostí trhu. Na Slovensku a v České republice jsou trhy méně vyspělé a proto mají větší prostor pro rozvoj. K dynamičtějšímu rozvoji pak dochází na trhu životního pojištění. V posledních letech rostla nejvýrazněji ekonomika na Slovensku, což se projevilo i v nejvyšším tempu růstu ukazatele předepsaného pojistného ze srovnávaných zemí. 45

Vzhledem k odlišnosti rozsahu ekonomiky Velké Británie od České republiky a Slovenska, které jsou si jak rozlohou tak předpoklady mnohem podobnější, je patrný rozdíl v použití relativních a absolutních indikátorů. U absolutních ukazatelů je téměř nemožné provést grafické srovnání, jelikož hodnoty České republiky a Slovenska jsou oproti Velké Británii téměř zanedbatelné a Velká Británie tak mimo jiné potvrzuje svou vedoucí úlohu na evropském pojistném trhu. Naproti tomu u relativních indikátorů, jakými jsou například pojištěnost, předepsané pojistné na obyvatele či koncentrace trhu, lze docílit přijatelnějších výsledků. Podle předpokladu se ukázalo, že ve většině ukazatelů popisujících vyspělost pojistného trhu předčila Velká Británie ostatní dva trhy s poměrně velkým náskokem. Jak bylo řečeno výše, u absolutních ukazatelů je tato skutečnost nezpochybnitelná vzhledem k rozsahu ekonomiky, která patří mezi nejvyspělejší v Evropě. Značných rozdílů bylo dosaženo nejen v absolutních ale i v relativních ukazatelích (např. pojištěnost) především na trhu životního pojištění. To je dáno zcela odlišnou politikou v rámci důchodového pojištění ve Velké Británii a naopak podobnou politikou v této oblasti v České republice a na Slovensku. Ukazatelem, který vybočuje z tohoto pojetí, je pak koncentrace pojistného trhu, jež dosahuje především u prvních pěti pojišťoven ve Velké Británii nižších hodnot než na zbylých dvou trzích. V neživotním pojištění pokrývá prvních pět pojišťoven v České republice přes 80 % trhu a na Slovensku téměř 74 %, zatímco ve Velké Británii dosahuje prvních pět pojišťoven 55% podílu. To je dáno především velkou koncentrací v prvních dvou největších pojišťovnách sledovaných vnitrozemských zemí, která dosahuje v obou případech více než 60% podílu předepsaného pojistného na trhu. Tato skutečnost je ovlivněna dřívější centrálně řízenou ekonomikou a monopolem jedné pojišťovny, v níž byl koncentrován celý pojistný trh. Po uvolnění trhu došlo sice k nárůstu počtu pojišťoven a ke zvýšení konkurence, ale proces snižování koncentrace je záležitostí více než jednoho či dvou let. Z dosavadního vývoje je patrné, že podíl největší pojišťovny, především v České republice, klesá, ovšem vzhledem ke slučování některých pojišťoven do větších finančních celků nedochází ke snižování koncentrace ba naopak. Notně sledovaným ukazatelem je také podíl předepsaného pojistného v životním pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Tento ukazatel se ve Velké Británii pohybuje nad 70% hranicí, což je o 10 % více než evropský průměr. Česká republika ani Slovensko tohoto průměru nedosahují, ale přibližují se k němu. V České republice se poměr životního ku neživotnímu pojištění zvyšuje velmi pomalu, ale na Slovensku již došlo k překročení 50% hranice ve prospěch životního pojištění. Pokud bude pokračovat současný vývoj, bude se Česká republika i Slovenská republika přibližovat evropskému standardu, zatímco Velká Británie zůstane nadále vysoko nad průměrem.

46

Seznam použité literatury Odborné publikace [1] ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, spol. s. r. o., 2002. 120 s. ISBN 80-247-0137-5 [2] ČEJKOVÁ Viktória - NEČAS, Svatopluk. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: MU ESF v Brně, 2005, 105 s. ISBN 80-210-3661-3 [3] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003. 178 s. ISBN 80-86119-67-X [4] DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3 [5] FUCHS, David. Finanční trhy. 1. vyd. Brno: MU ESF v Brně, 2004, 118 s. ISBN 80210-3526-9

Internetové zdroje [6] Česká národní banka [7] Česká asociace pojišťoven [8] Slovenská asociácia poisťovní [9] Association of British Insurers [10] CEA Insurance of Europe

Ostatní zdroje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů Výroční zprávy ČAP za roky 1999-2007 dostupné na Výroční zprávy SLASPO za roky 2000-2007 dostupné na Statistiky SLASPO dostupné na European Insurance in Figures (CEA Statistics N° 36), dataset, October 2008, dostupné na: UK Insurance – Key Facts, September 2008, dostupné na:

47

Seznam grafů Graf č. 1 – Vývoj předepsaného pojistného v ČR ....................................................................20 Graf č. 2 – Vývoj pojistného plnění v ČR ................................................................................21 Graf č. 3 – Vývoj škodovosti v ČR...........................................................................................22 Graf č. 4 – Vývoj pojištěnosti v ČR..........................................................................................22 Graf č. 5 – Koncentrace pojistného trhu v ČR (10 největších pojišťoven)...............................23 Graf č. 6 – Vývoj předepsaného pojistného na Slovensku .......................................................27 Graf č. 7 – Vývoj pojistného plnění na Slovensku ...................................................................28 Graf č. 8 – Vývoj škodovosti na Slovensku..............................................................................29 Graf č. 9 – Vývoj pojištěnosti na Slovensku ............................................................................30 Graf č. 10 – Koncentrace pojistného trhu na Slovensku (10 největších pojišťoven) ...............30 Graf č. 11 – Předepsané pojistné na britském pojistném trhu ..................................................34 Graf č. 12 – Pojistné plnění v životním pojištění na britském pojistném trhu .........................35 Graf č. 13 – Škodovost na britském pojistném trhu životního pojištění...................................36 Graf č. 14 –Pojištěnost na britském pojistném trhu..................................................................36 Graf č. 15 – Koncentrace britského trhu životního pojištění (10 největších pojišťoven).........37 Graf č. 16 – Koncentrace britského trhu neživotního pojištění (10 největších pojišťoven) .....38 Graf č. 17 – Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v jednotlivých zemích...............................................................................................................................42 Graf č. 18 – Vývoj pojištěnosti v jednotlivých zemích ............................................................43

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Prvních 15 pojišťoven na českém trhu podle předepsaného pojistného............24 Tabulka č. 2 - Prvních 15 pojišťoven na slovenském trhu podle předepsaného pojistného.....31 Tabulka č. 4 - Prvních 15 pojišťoven na britském trhu životního pojištění .............................37 Tabulka č. 5 - Prvních 15 pojišťoven na britském trhu neživotního pojištění..........................39 Tabulka č. 6 – Vývoj předepsaného pojistného v jednotlivých zemích v mil. EUR ................40 Tabulka č. 7 – Počet pojišťoven a zaměstnanců v jednotlivých zemích ..................................41

48

Seznam příloh Příloha č. 1 – Použité zkratky Příloha č. 2 – Data pro grafy v kapitole 2.1 - ČR Příloha č. 3 – Data pro grafy v kapitole 2.2 – SR Příloha č. 4 – Data pro grafy v kapitole 2.3 – GB Příloha č. 5 – Grafy a tabulky k subkapitole 2.4.1 – absolutní ukazatele Příloha č. 6 – Tabulky k subkapitole 2.4.2 – relativní ukazatele

49

Příloha č. 1 - Použité zkratky ČR SR GB ČAP SLASPO ABI Kč Sk GBP EUR ŽP NŽP FSA ČNR

Česká republika Slovenská republika Spojené království Velké Británie a Severního Irska Česká asociace pojišťoven Slovenská asociace pojišťoven Britská asociace pojišťoven česká koruna slovenská koruna britská libra euro životní pojištění neživotní pojištění Financial Services Authority Česká národní rada

pojišťovny ČR ČP Česká pojišťovna KOOP Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group ALLIANZ Allianz pojišťovna, a. s. ČSOBP ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB GP Generali Pojišťovna, a. s. PČS Pojišťovna České spořitelny, a. s. ČPP Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group UNIQA UNIQA pojišťovna, a. s. KP Komerční pojišťovna, a. s. AMCICO PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a. s. (AMCICO AIG Life) AXA AXA životní pojišťovna, a. s. EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. CARDIF POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a. s. AIG AIG EUROPE, S. A., pobočka pro Českou republiku pojišťovny SR ALLIANZ Allianz – Slovenská poisťovňa, a. s. KOOP KOOPERATIVA poisťovňa, a. s., Vienna Insurance Group ČPS Česká poisťovňa - Slovensko, a. s. AMSLICO AMSLICO AIG Life poisťovňa, a. s. ING ING Životná poisťovňa, a. s. UNIQA UNIQA poisťovňa, a. s. KONT KONTUNIUTA poisťovňa, a. s., Vienna Insurance Group GP Generali Poisťovňa, a. s. ČSOBP ČSOB Poisťovňa, a. s. KOMUN KOMUNÁLNA poisťovňa, a. s., Vienna Insurance Group

WP UNION PSS QBE AXA RAPID

Wüstenrot poisťovňa, a. s. Union poisťovňa, a. s. Poisťovňa Slovenskej sporiteľne, a. s. QBE poisťovňa, a. s. AXA životní pojišťovna, a. s., organizačná zložka Slovensko Prvá česko-slovenská poisťovňa Rapid, a. s.

pojišťovny GB HBOS HBOS Financial Services L&G Legal & General Lloyds Lloyds TSB (Insurance) Group Swiss Rein. Swiss Reinsurance Company Old Mutual Old Mutual Group Frinds Porv. Friends Provident RBS RBS Insurance AXA AXA Insurance UKGI Zurich UKGI ALLIANZ Allianz Insurance NFU NFU Mutual Fortis Fortis Insurance Brit Brit Insurance Barclays Barclays Insurance CIS CIS General Insurance QBE QBE Insurance Group

Příloha č. 2 – Data pro grafy v kapitole 2.1 – ČR Předepsané pojistné členů ČAP – data pro graf č. 1 rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celkem ŽP podíl ŽP (tis. Kč) (tis. Kč) (%) 14 400 000 4 600 000 31,94 16 200 000 5 200 000 32,10 23 300 000 5 900 000 25,32 29 000 000 7 400 000 25,52 33 500 000 9 200 000 27,46 40 000 000 11 000 000 27,50 47 600 000 12 700 000 26,65 54 797 290 15 000 000 27,31 62 500 000 19 900 000 31,90 69 284 554 22 770 132 32,86 79 197 369 28 281 966 35,71 88 472 777 34 160 586 38,61 104 635 906 41 123 386 39,30 111 585 544 44 200 964 39,61 115 904 059 44 954 223 38,79 120 411 623 47 232 832 39,23 130 780 955 54 121 964 41,38 136 574 348 56 285 494 41,21

NŽP podíl NŽP (tis. Kč) (%) 9 800 000 68,06 11 000 000 67,90 17 400 000 74,68 21 600 000 74,48 24 300 000 72,54 29 000 000 72,50 34 900 000 73,35 39 797 290 72,69 42 600 000 68,10 46 514 422 67,14 50 915 403 64,29 54 312 191 61,39 63 512 520 60,70 67 384 580 60,39 70 949 836 61,21 73 178 791 60,77 76 658 991 58,62 80 288 854 58,79

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz

Pojistné plnění – data pro graf č. 2 rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

celkem (tis. Kč) 18 634 173 21 405 949 32 231 130 32 477 857 34 260 919 37 159 491 39 597 056 56 143 529 58 338 482 57 046 540 51 943 819 54 547 010 58 724 195

ŽP podíl ŽP (tis. Kč) (%) 6 412 692 34,41 6 936 032 32,40 7 988 841 24,79 8 805 102 27,11 9 805 974 28,62 10 335 455 27,81 12 372 735 31,25 12 404 787 22,09 14 913 460 25,56 23 132 796 40,55 18 632 170 35,87 17 147 838 31,44 20 982 469 35,73

NŽ podíl NŽP (tis. Kč) (%) 12 221 481 65,59 14 469 917 67,60 24 242 289 75,21 23 672 755 72,89 24 454 945 71,38 26 824 036 72,19 27 224 321 68,75 43 738 742 77,91 43 425 022 74,44 33 913 744 59,45 33 311 649 64,13 37 399 172 68,56 37 741 726 64,27

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů ČAP dostupných na www.cap.cz

Škodovost – data pro graf č. 3 rok

celkem (%) ŽP (%) NŽP (%) 1995 55,62 69,70 50,29 1996 53,51 63,05 49,90 1997 67,69 62,95 69,41 1998 59,79 60,84 59,40 1999 54,72 49,18 57,32 2000 53,63 45,39 57,67 2001 50,00 43,75 53,47 2002 63,46 36,31 80,53 2003 55,75 36,27 68,37 2004 51,12 52,34 50,33 2005 44,82 41,45 46,95 2006 45,30 36,30 51,11 2007 44,90 38,77 49,23

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů předepsaného pojistného a pojistného plnění ČAP dostupných na www.cap.cz

Pojištěnost – data pro graf č. 4 rok celkem (%) 1992 2,10 1993 2,60 1994 2,90 1995 2,50 1996 2,60 1997 2,90 1998 3,10 1999 3,40 2000 3,60 2001 3,70 2002 3,80 2003 4,10 2004 4,00 2005 3,90 2006 3,80 2007 3,70

ŽP (%) NŽP (%) 0,70 1,40 0,70 1,90 0,70 2,20 0,70 1,80 0,70 1,90 0,80 2,10 0,90 2,20 1,10 2,30 1,20 2,40 1,30 2,40 1,40 2,40 1,60 2,50 1,60 2,40 1,50 2,40 1,50 2,30 1,50 2,20

Zdroj: údaje ČAP dostupné na www.cap.cz

Příloha č. 3 – Data pro grafy v kapitole 2.2 – SR Předepsané pojistné – data pro graf č. 6 celkem ŽP podíl ŽP (tis. Kč) (tis. Kč) (%) rok 1991 5 659 070 1 744 835 30,83 1992 6 264 922 1 831 921 29,24 1993 8 074 903 1 971 177 24,41 1994 8 983 014 2 118 383 23,58 1995 10 705 807 2 554 056 23,86 1996 13 785 844 3 544 736 25,71 1997 16 968 414 4 723 402 27,84 1998 21 281 484 6 486 562 30,48 1999 23 658 920 8 509 525 35,97 2000 27 321 642 11 347 350 41,53 2001 31 858 348 13 877 781 43,56 2002 36 283 377 15 674 611 43,20 2003 41 811 465 17 007 975 40,68 2004 47 956 455 19 433 612 40,52 2005 51 793 802 22 032 086 42,54 2006 53 757 131 25 503 953 47,44 2007 57 690 192 28 801 887 49,93 2008 63 510 444 33 314 855 52,46

NŽP podíl NŽP (tis. Kč) (%) 3 914 235 69,17 4 433 001 70,76 6 103 726 75,59 6 864 631 76,42 8 151 751 76,14 10 241 108 74,29 12 245 012 72,16 14 794 922 69,52 15 149 395 64,03 15 974 292 58,47 17 980 567 56,44 20 608 766 56,80 24 803 490 59,32 28 522 843 59,48 29 761 716 57,46 28 253 178 52,56 28 888 305 50,07 30 195 589 47,54

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk

Pojistné plnění – data pro graf č. 7 rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

celkem (tis. Sk) 4 860 976 5 084 632 6 766 787 6 580 369 6 503 719 7 221 284 9 632 237 11 365 993 13 198 695 13 358 156 14 394 250 15 201 641 15 755 576 17 268 042 17 418 404

ŽP podíl ŽP (tis. Sk) (%) 1 711 314 35,21 1 861 172 36,60 1 950 349 28,82 2 058 514 31,28 2 115 626 32,53 2 251 406 31,18 2 617 793 27,18 3 207 283 28,22 3 692 015 27,97 4 161 054 31,15 4 870 968 33,84 5 520 102 36,31 5 797 897 36,80 6 572 919 38,06 7 269 751 41,74

NŽP podíl NŽP (tis. Sk) (%) 3 149 662 64,79 3 223 460 63,40 4 816 438 71,18 4 521 855 68,72 4 388 093 67,47 4 969 878 68,82 7 014 444 72,82 8 158 710 71,78 9 506 680 72,03 9 197 102 68,85 9 523 282 66,16 9 681 539 63,69 9 957 679 63,20 10 695 123 61,94 10 148 653 58,26

2006 21 349 770 9 421 006 2007 23 829 303 10 629 697

44,13 11 928 764 44,61 13 199 606

55,87 55,39

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů SLASPO dostupných na www.slaspo.sk

Škodovost – data pro graf č. 8 (údaje jsou v %) rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

celkem 85,90 81,16 83,80 73,25 60,75 52,38 56,77 53,41 55,79 48,89 45,18 41,51 37,14 35,91 33,63 39,72 41,31

ŽP 98,08 101,60 98,94 97,17 82,83 63,51 55,42 49,45 43,39 36,67 35,10 35,04 33,43 34,04 33,00 36,94 36,91

NŽP 80,47 72,72 78,91 65,87 53,83 48,53 57,28 55,15 62,75 57,57 52,96 46,39 39,71 37,17 34,10 42,22 45,69

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů předepsaného pojistného a pojistného plnění SLASPO dostupných na www.slaspo.sk

Pojištěnost – data pro graf č. 9 (v %) rok celkem 1995 1,83 1996 2,10 1997 2,34 1998 2,70 1999 2,80 2000 2,93 2001 3,15 2002 3,30 2003 3,47 2004 3,53 2005 3,49 2006 3,24 2007 3,12

ŽP 0,44 0,54 0,65 0,82 1,01 1,20 1,35 1,42 1,42 1,42 1,48 1,54 1,56

NŽP 1,39 1,56 1,69 1,88 1,79 1,74 1,80 1,88 2,05 2,11 2,00 1,70 1,56

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů předepsaného pojistného SLASPO dostupných na www.slaspo.sk a údajů o HDP převzatých z CEA dostupných na www.cea.eu

Příloha č. 4 – Data pro grafy v kapitole 2.3 - GB Předepsané pojistné – data pro graf č. 11 rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

ŽP podíl ŽP podíl NŽP celkem NŽP (mil. GBP) (mil. GBP) (%) (mil. GBP) (%) 77 170 46 135 59,78 31 035 40,22 85 328 55 529 65,08 29 799 34,92 93 094 62 755 67,41 30 339 32,59 104 875 74 245 70,79 30 630 29,21 122 036 91 725 75,16 30 311 24,84 154 492 120 244 77,83 33 765 21,86 142 216 103 755 72,96 38 461 27,04 144 537 101 364 70,13 43 173 29,87 146 436 97 740 66,75 48 696 33,25 150 180 102 910 68,52 47 270 31,48 163 471 113 822 69,63 49 649 30,37 182 497 133 855 73,35 48 642 26,65 201 911 152 500 75,53 49 411 24,47

Zdroj: vlastní výpočty podílů na základě údajů CEA dostupných na www.cea.eu

Vyplacené pojistné v životním pojištění – data pro graf č. 12 rok ŽP (mil. GBP) 1995 33263 2000 85 422 2005 109 672 2006 142 000 2007 170 154 Zdroj: údaje z CEA dostupné na www.cea.eu

Škodovost v životním pojištění – data pro graf č. 13 rok ŽP (%) 1995 72,10 2000 71,04 2005 96,35 2006 106,09 2007 111,58 Zdroj: vlastní výpočet podílu na základě údajů předepsaného pojistného a pojistného plnění CEA dostupných na www.cea.eu

Pojištěnost – data pro graf č. 14 rok celkem (%) ŽP (%) NŽP (%) 1995 10,72 6,41 4,31 1996 11,15 7,26 3,89 1997 11,48 7,74 3,74 1998 12,11 8,58 3,54 1999 13,38 10,06 3,32 2000 16,11 12,54 3,52 2001 14,17 10,34 3,83 2002 13,69 9,60 4,09 2003 13,10 8,74 4,35 2004 12,68 8,69 3,99 2005 13,25 9,22 4,02 2006 14,00 10,27 3,73 2007 14,61 11,04 3,58 Zdroj: vlastní výpočet podílu na základě údajů předepsaného pojistného, HDP a převodního kurzu CEA dostupných na www.cea.eu

Příloha č. 5 – Grafy a tabulky k subkapitole 2.4.1 – absolutní ukazatele Tabulka tempa růstu (index) předepsaného pojistného v jednotlivých zemích růst předepsaného pojistného ČR GB SR 1,20 1,13 1,30 1,14 1,28 1,26 1,16 1,15 1,21 1,11 1,19 1,00 1,16 1,37 1,20 1,19 0,90 1,15 1,25 1,01 1,16 1,11 0,92 1,19 1,06 1,05 1,19 1,11 1,08 1,09 1,10 1,12 1,08 1,11 1,10 1,21 1,14 1,11 1,17

rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 průměr

růst předepsaného pojistného ŽP ČR GB SR 1,20 1,23 1,37 1,11 1,33 1,36 1,19 1,21 1,32 1,29 1,27 1,18 1,18 1,42 1,38 1,30 0,85 1,20 1,34 0,97 1,15 1,16 0,88 1,12 1,07 1,07 1,18 1,09 1,10 1,18 1,10 1,18 1,19 1,17 1,13 1,25 1,18 1,14 1,24

růst předepsaného pojistného NŽP ČR GB SR 1,20 0,98 1,28 1,16 1,20 1,22 1,15 1,03 1,16 1,04 1,02 0,92 1,15 1,20 1,09 1,14 1,12 1,11 1,20 1,11 1,16 1,08 1,02 1,24 1,06 0,99 1,19 1,13 1,04 1,04 1,10 0,98 1,03 1,07 1,01 1,13 1,12 1,06 1,13

Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů předepsaného pojistného z CEA dostupných na www.cea.eu

Grafy k tabulce č. 6 Počet pojišťoven v jednotlivých zemích počet 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1995

1997

1999

ČR

2001

GB

2003

SR

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů z CEA dostupných na www.cea.eu

2005

2007 rok

Počet zaměstnanců v jednotlivých zemích počet 250000 200000 150000 100000 50000 0 1995

1997

1999

ČR

2001

GB

2003

SR

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů z CEA dostupných na www.cea.eu

2005

2007

rok

Příloha č. 6 – Tabulky k subkapitole 2.4.2 – relativní ukazatele Podíl životního a neživotního předepsaného pojistného na celkovém – data ke grafu č. 17 rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

podíl ŽP (%) ČR GB SR 27,35 59,78 24,47 27,31 65,08 25,71 26,45 67,41 27,83 27,12 70,79 30,48 31,57 75,16 35,97 32,26 77,83 41,53 35,14 72,96 43,56 37,63 70,13 43,20 39,30 66,75 40,68 39,61 68,52 40,52 38,70 69,63 43,61 38,68 73,35 48,13 40,74 75,53 49,79

podíl NŽP (%) ČR GB SR 72,65 40,22 75,53 72,69 34,92 74,29 73,55 32,59 72,17 72,88 29,21 69,52 68,43 24,84 64,03 67,74 21,86 58,47 64,86 27,04 56,44 62,37 29,87 56,80 60,70 33,25 59,32 60,39 31,48 59,48 61,30 30,37 56,39 61,32 26,65 53,68 59,26 24,47 50,21

Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů předepsaného pojistného CEA dostupných na www.cea.eu

Pojištěnost – data ke grafu č. 18 celkem celkem celkem rok ČR GB SR ŽP ČR ŽP GB ŽP SR NŽP ČR NŽP GB NŽP SR 1995 2,30 10,72 1,81 0,63 6,41 0,44 1,67 4,31 1,36 1996 2,39 11,15 2,10 0,65 7,26 0,54 1,74 3,89 1,56 1997 2,65 11,48 2,34 0,70 7,74 0,65 1,95 3,74 1,69 1998 2,79 12,11 2,70 0,76 8,58 0,82 2,03 3,54 1,88 1999 3,03 13,38 2,80 0,96 10,06 1,01 2,07 3,32 1,79 2000 3,22 16,11 2,91 1,04 12,54 1,21 2,18 3,52 1,70 2001 3,42 14,17 3,13 1,20 10,34 1,36 2,22 3,83 1,77 2002 3,69 13,69 3,27 1,39 9,60 1,41 2,30 4,09 1,86 2003 4,06 13,10 3,42 1,60 8,74 1,39 2,46 4,35 2,03 2004 3,96 12,68 3,52 1,57 8,69 1,43 2,39 3,99 2,09 2005 3,89 13,25 3,40 1,51 9,22 1,48 2,39 4,02 1,92 2006 3,80 14,00 3,17 1,47 10,27 1,53 2,33 3,73 1,70 2007 3,75 14,61 3,13 1,53 11,04 1,56 2,22 3,58 1,57 Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů předepsaného pojistného a HDP CEA dostupných na www.cea.eu