Trh krátkodobých dluhopisů ve vybrané zemi EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Trh krátkodobých dluhopisů ve vybrané zemi EU

Bakalářská práce

Autor:

René Hönig Bankovnictví, bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. RNDr. Jarmila Radová Ph.D.

Červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 27.6.2010

René Hönig

Poděkování: Na tomto místě bych poděkoval

doc. RNDr. Jarmile Radové Ph.D. za vedení této

bakalářské práce, připomínky a odborné rady, kterými přispěla k jejímu vypracování. Dále bych rád poděkoval Ing. Anděle Bětíkové, zástupci věcného správce „Systému krátkodobých dluhopisů v České národní bance za konzultaci v oblasti informačního systému SKD

Anotace Cílem této bakalářské práce nesoucí název „Trh krátkodobých dluhopisů ve vybrané zemi EU“ je z různých pohledů popsat trh krátkodobých dluhopisů v České republice. Práce se zabývá vznikem a vývojem trhu krátkodobých dluhopisů od roku 1993 po současnost, popisem pravidel a způsobem obchodování na tomto trhu, porovnává trh krátkodobých dluhopisů ve vybraných zemích EU. Závěr práce je pokus o krátké vyhodnocení vlivu trhu krátkodobých dluhopisů na ekonomiku České republiky.

Annotation The goal of this bachelor thesis, “The Short Term Security Market in an EU Country”, is to describe the Short Term Security Market in the Czech Republic from several points of view. The concepts of the thesis include the development of the Short Term Security Market from its beginning in 1993 to present, description of trade rules and the workings of the market, as well as comparisons of the Short Term Security Market in selected EU Countries. In conclusion, it is an attempt at a short evaluation of the impact of the Short Term Security Market on the Czech Republic economy.

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 6 1.

Vznik trhu krátkodobých dluhopisů, pravidla obchodování ................................... 8

1.1.

Vztah mezi finančním trhem a trhem krátkodobých dluhopisů .............................. 8

1.2.

Zákonné ukotvení trhu krátkodobých trhů.............................................................. 9

1.3.

Vztah centrální banky a trhu krátkodobých dluhopisů ......................................... 10

1.4.

Aktéři trhu krátkodobých dluhopisů a pravidla evidence ..................................... 11

1.4.1.

Registrační centrum .............................................................................................. 11

1.4.2.

Aukční místo ........................................................................................................ 14

1.4.3.

Agent .................................................................................................................... 15

1.4.4.

Custodian .............................................................................................................. 16

1.4.5.

Klient .................................................................................................................... 17

1.4.6.

ČNB jako SPRÁVCE systému krátkodobých dluhopisů ..................................... 17

1.4.7.

ČNB jako provozovatel SKD .............................................................................. 22

2.

Vývoj trhu krátkodobých dluhopisů od roku 1993 po současnost........................ 23

2.1.

Vlivy na trhu krátkodobých dluhopisů ................................................................. 23

2.2.

Průměrný denní počet transakcí ............................................................................ 23

2.3.

Průměrné denní obraty .......................................................................................... 24

2.4.

Porovnání přehledů emisí 1995 x 2010 ................................................................ 25

2.5.

Podrobnějí komentář vývoje trhu krátkodobých dluhopisů .................................. 27

3.

Způsob fungování trhu krátkodobých dluhopisů ................................................... 34

3.1.

Uzavírání obchodů ................................................................................................ 34

3.2.

Vložení obchodu do informačního systému SKD ................................................ 36

3.3.

Vypořádání obchodů ............................................................................................. 37

4.

Porovnání trhu krátkodobých dluhopisů ve vybraných zemích EU ..................... 42

4.1.

Určení oblastí k porovnávání ................................................................................ 42

4.2.

Slovenská republika x Česká republika ................................................................ 43

4.3.

Euroclear, Clearstream.......................................................................................... 44

4.4.

TARGET2 ............................................................................................................. 44

4.5.

TARGET2-securities ............................................................................................ 45

Vyhodnocení dopadu trhu krátkodobých dluhopisů na ekonomiku České republiky ...... 46 Seznam použité literatury .................................................................................................. 48 Seznam obrázků, grafů ...................................................................................................... 49

5

Úvod Téma své bakalářské práce „Trh krátkodobých dluhopisů ve vybrané zemi EU“ jsem si zvolil především proto, že se jedná o problematiku, která v širších souvislostech souvisí s profesní náplní mé práce. Prvotním úkolem bylo vybrat zemi, ve které budu problematiku trhu krátkodobých dluhopisů popisovat. Celkem nativně jsem si zvolil Českou republiku a to hned z několika důvodů. Zcela zásadním důvodem bylo splnění podmínky v zadání, a to, že Česká republika je součástí Evropské Unie, mezi další důvody patří, že trh krátkodobých dluhopisů je dlouhodobě v České republice funkční, legislativa a informace zabývající se touto problematikou relativně dostupné. Cílem práce je pokusit se vytvořit souhrnný popis Trhu krátkodobých dluhopisů - jeho charakteristiku a analýzu vývoje a způsobů obchodování a pravidel fungování trhu krátkodobých dluhopisů s primárním zaměřením na Českou republiku. Práce je rozdělená do čtyř základních částí, každá jednotlivá část se na problematiku trhu krátkodobých dluhopisů dívá z trochu jiné perspektivy. První část se zabývá vznikem trhu krátkodobých dluhopisů, definicí jeho legislativního rámce a popisu obecných pravidel pro obchodování. Cílem této části je zasadit trh krátkodobých dluhopisů do širšího rámce finančních trhů, popsat zákonné úpravy týkající se problematiky trhu krátkodobých dluhopisů. Popsat roli České národní banky a ostatních aktérů systému, popsat pravidla evidence a vysvětlit základní pojmy užívané v této oblasti. Druhá část se zabývá historií trhu krátkodobých dluhopisů od jeho vzniku roku 1993 po současnost. Na základě získaných informací bude charakterizován vývoj trhu z několika různých pohledů. Pro zhodnocení vývoje trhu krátkodobých dluhopisů byl v kterých případech zvolen komentář slovní, v jiných případech bylo k okomentování vývoje využito grafu. Způsob fungování trhu krátkodobých dluhopisů je popsán ve třetí části. Je zde popsán cyklus od uzavření obchodu obchodníkem, přes jeho vložení do informačního systému trhu krátkodobých dluhopisů až po jeho vypořádaní. Trh krátkodobých dluhopisů funguje v různých formách i v ostatních zemích Evropské Unie. Čtvrtá část má krátce popsat způsob fungování ve vybrané zemi Evropské unie a

6

ukázat na shody popřípadě rozdíly ve fungování. Kromě toho jsou zmíněny Globální vypořádací systémy, které se na trhu využívají.

7

1. Vznik trhu krátkodobých dluhopisů, pravidla obchodování 1.1. Vztah mezi finančním trhem a trhem krátkodobých dluhopisů Jedna ze základních a zároveň obecných definic finančního trhu je, že jde o „místní a časové soustředění nabídky volných peněžních prostředků a poptávky po nich.“1 Je řada kritérií, podle kterých je možné finanční trh dělit. Pro zasazení trhu krátkodobých dluhopisů do obecnějšího rámce, je vhodné zvolit členění podle typu instrumentů, které jsou na finančním trhu obchodovány.

Členění fin. trhu podle typu obch. instrumentů

Peněžní trh

Kapitálový trh

tj. trh krátkodobých finančních aktiv (se splatností do jednoho roku)

tj. trh dlouhodobých finančních aktiv (před. akcie a dluhopisy)

FINANČNÍ TRH Měnový (devizový) trh

Komoditní trh

tj. trh, kde jsou obchodovány směnné kurzy měn

tj. trh s komoditami typu drahé kovy, ropa, obilí, apod.

Zdroj: RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. 147 s. ISBN-80-7265-093-9.

1

RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, str. 6. ISBN-80-7265-093-9.

8

„Na peněžním trhu se setkávají držitelé krátkodobých hotovostních zůstatků (investoři) s držiteli krátkodobých hotovostních deficitů. Investoři chtějí umístit své krátkodobé zdroje tak, aby eliminovali znehodnocení své hotovosti inflací. Prodávající krátkodobých instrumentů (držitelé krátkodobých hotovostních deficitů) naopak potřebují získat hotovost (peníze), aby pokryli své závazky.“2 „Peněžním trhem se rozumí trh krátkodobých finančních aktiv, tj. aktiv se splatností do jednoho roku. Mezi krátkodobé finanční instrumenty obchodované na peněžním trhu patří zejména státní pokladniční poukázky, pokladniční poukázky ČNB, depozita se splatností do jednoho roku, směnky, šeky, odvozené instrumenty na úrokové sazby (např. FRAs – Forvard Rate Agreement). Časový horizont jednoho roku je předělem, který v praxi odděluje instrumenty peněžního trhu a instrumenty kapitálového trhu. To konkrétně znamená, že i původně dlouhodobé dluhopisy (vydané např. se splatností pět let jako instrument kapitálového trhu) se stanou instrumentem peněžního trhu v okamžiku, kdy jejich zbývající doba do splatnosti poklesne pod jeden rok (v případě pětiletého dluhopisu to nastane čtyři roky po jejich vydání).“ Trh krátkodobých dluhopisů je tedy součástí trhu krátkodobých finančních aktiv a tedy peněžního trhu.

1.2. Zákonné ukotvení trhu krátkodobých trhů Provozování trhu krátkodobých dluhopisů je v České republice upraveno zákonem 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu a zákonem č. 6/1993 o České národní bance. „Provozovatel vypořádacího systému musí být právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému. K provozování vypořádacího systému je třeba povolení České národní banky. Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti, která musí splňovat zejména následující kritéria: vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji (splacen základní kapitál, její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné), předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb, 2

RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, str.13. ISBN-80-7265-093-9.

9

předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému. Povolení k provozování vypořádacího systému se uděluje na dobu neurčitou. V povolení k provozování vypořádacího systému Česká národní banka zejména : uvede investiční nástroje, u kterých může provozovatel vypořádacího systému vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů, schválí pravidla vypořádacího systému.

1.3. Vztah centrální banky a trhu krátkodobých dluhopisů Ačkoliv provozovatelem vypořádacího systému trhu krátkodobých dluhopisů může být právnická osoba splňující výše uvedené podmínky zákona 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu,

je v České republice jejím provozovatelem centrální banka. Česká

národní banka provozuje vypořádací systém trhu krátkodobých dluhopisů na základě ustanovení téhož zákona 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu, kde je stanoveno, že „vypořádacím systémem podle tohoto zákona je též systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný Českou národní bankou.“3 Obecně vypořádání obchodů s investičními nástroji - v tomto případě cennými papíry definované Českou národní bankou - znamená zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji. Vypořádací systém trhu krátkodobých dluhopisů je Českou národní bankou realizován prostřednictvím informačního systému „Systém krátkodobých dluhopisů“, který v sobě spojuje úlohu samostatné evidence : cenných papírů vydávaných Českou republikou a splatných do jednoho roku („Česká národní banka je oprávněna vést evidenci cenných papírů vydávaných Českou republikou a splatných do jednoho roku“).4 cenných papírů vydávaných Českou národní bankou („Česká národní banka může vydávat krátkodobé cenné papíry se splatností do šesti měsíců a obchodovat s nimi“)5 ostatních dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku 3

§ 90 odst. 1 zákona č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu § 31 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance 5 § 33 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance 4

10

s tím, že všechny cenné papíry jsou vydávány v české měně a v zaknihované podobě, a vypořádacího systému obchodů s cennými papíry vedenými v této evidenci.

1.4. Aktéři trhu krátkodobých dluhopisů a pravidla evidence 1.4.1. Registrační centrum Registrační centrum je pracoviště, které zřizuje a provozuje Česká národní banka k vedení evidence. Evidence tvoří ucelený, vzájemně propojený systém umožňující fungování SKD6 a činnost jeho účastníků, který v sobě zahrnuje veškeré informace požadované pro vedení samostatné evidence zaknihovaných cenných papírů a k vypořádání obchodů. Registrační centrum nevede navazující evidenci a neodpovídá za řádné vedení evidence cenných papírů v navazující evidenci. „V systému evidence Registrační centrum vede : a) Evidenci majetkových účtů i. Majetkový účet se vede jako účet vlastníka nebo účet zákazníků. ii. Majetkový účet obsahuje údaje : údaje o majiteli účtu (obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození fyzické osoby) číselné označení účtu a datum jeho zřízení, údaj, zda se jedná o účet vlastníka nebo účet zákazníků, údaje o jednotlivých cenných papírech evidovaných na tomto účtu (náležitosti stanovené zákonem pro tento cenný papír v zaknihované podobě, druh cenného papíru, ISIN nebo kód cenného papíru, počet kusů cenného papíru každé emise, údaj o blokaci cenného papíru, údaj o zástavním právu váznoucím na cenném papíru), označení agenta, jehož prostřednictvím má majitel účtu zajištěn přístup k účtu, čas provedení zápisu na tomto účtu, údaj o blokaci účtu, další údaje potřebné pro fungování SKD, které určí Registrační centrum. iii. Ke každému majetkovému účtu je přiřazen peněžní účet vedený u banky (dále jen „peněžní účet“), která má účet platebního styku. Na tento účet zejména docházejí

6

Systém krátkodobých dluhopisů – evidenční a vypořádací informační systém trhu krátkodobých dluhopisů

11

klientovi nebo custodianovi platby spojené s vypořádáním jeho operací s cennými papíry. iv. Ke každému majetkovému účtu má přístup pouze jeden agent, kterého k tomu pověří majitel účtu. v. Žádost o zřízení majetkového účtu podává klient nebo custodian písemně přímo nebo prostřednictvím svého agenta. Postup při jejím vyřizování a podmínky pro zřízení a vedení majetkového účtu upravuje příloha Pravidel č. 5 - Podmínky pro zřízení a vedení majetkového účtu v SKD. Majetkové účty jsou zřizovány na základě smlouvy o účtu zákazníků nebo smlouvy o účtu vlastníka.“7 b) Evidenci emisí i. „Evidence emisí obsahuje základní údaje o jednotlivých emisích název cenného papíru, datum emise, datum splatnosti cenného papíru, nominální hodnotu cenného papíru, objem emise v nominální hodnotě, hodnotu cenného papíru při splatnosti cenného papíru, údaj o blokaci emise, údaje o majiteli účtu a druhu účtu, na kterém je cenný papír evidován, údaje o emitentovi. ii. Emise cenných papírů jsou v SKD označeny kódem přidělovaným Registračním centrem, případně mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru - kódem ISIN, iii. Každá emise je vydávána pouze z jednoho účtu vlastníka - emitenta.“8 c) Evidenci příkazů Příkazy k registraci převodu musí obsahovat : i. „údaje o převodci a nabyvateli (obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození fyzické osoby) 7

Česká národní banka, Pravidla systému krátkodobých dluhopisů, §19 Evidence majetkových účtů, 2007, str. 15,16 8 Česká národní banka, Pravidla systému krátkodobých dluhopisů, §22 Evidence emisí, 2007, str., 16,17

12

ii. identifikaci účtu, z něhož má být cenný papír odepsán a identifikaci účtu, na nějž má být cenný papír připsán, iii. identifikace cenného papíru, iv. celkovou nominální hodnotu převáděných cenných papírů, v. údaj o tom, zda jde o převod úplatný nebo bezúplatný. V případě úplatného převodu též výnos respektivě cenu, respektivě celkovou hodnotu, za které se zaknihovaný cenný papír převádí, nevylučuje-li to povaha převodu; V případě, že povaha úplatného převodu uvedení ceny vylučuje, musí příkaz k registraci převodu obsahovat údaj o druhu převodu, ze kterého nemožnost uvést cenu úplatného převodu jednoznačně vyplyne, vi. typ operace, tj. právní důvod, vii. požadované datum vypořádání. Příkaz k zápisu (tj. registraci) zástavního práva či zániku zástavního práva musí obsahovat : i. údaje o zástavci a zástavním věřiteli, resp. poskytovateli a příjemci finančního zajištění (obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození fyzické osoby), ii. identifikaci účtu, na němž jsou vedeny cenné papíry k nimž má být zástavní právo zřízeno a identifikaci účtu, ve prospěch kterého má být zástavní právo zřízeno; není-li zástavní věřitel, resp. příjemce finančního zajištění účastníkem SKD, identifikaci korunového účtu vedeného u banky, která má účet platebního styku, iii. identifikace zaknihovaného cenného papíru, iv. celkovou nominální hodnotu zastavovaných cenných papírů, v. datum splatnosti pohledávky, vi. požadované datum registrace zástavního práva, vii. v případě zástavy cenných papírů proti platbě celkovou hodnotu platby, viii. pro příkaz k zápisu zániku zástavního práva se přiměřeně využijí údaje pro zápis zástavního práva a dále se uvede číslo rušené zástavy“9 d) Evidenci emitentů Evidence emitentů je v systému evidence vedena v rámci evidence emisí a evidence účastníků SKD. Evidence obsahuje :

9

Česká národní banka, Pravidla systému krátkodobých dluhopisů, §23 Příkazy k registraci, 2007, str., 17,18

13

i. údaje o emitentovi (obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození fyzické osoby), ii. identifikaci cenného papíru jím emitovaného, iii. datum a čas provedení zápisu v této evidenci. e) Evidenci účastníků SKD „Evidence účastníků obsahuje : i. údaje o jednotlivých účastnících (obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození fyzické osoby) ii. kontaktní adresy jednotlivých účastníků, iii. rozlišení typu účastenství (agent, custodian, klient), iv. rozsah oprávnění účastníků.“10 f) Evidenci činností a pracovníků agentů a pracovníků Registračního centra V rámci SKD jsou evidovány i další skutečnosti potřebné pro jeho fungování, zejména údaje o pracovištích agentů, jejich činnostech a pracovnících a o činnostech a pracovnících Registračního centra (např. podpisové vzory pracovníků, prospekty a emisní podmínky cenných papírů).

1.4.2. Aukční místo a) Aukční místo agenta „Aukční místo v SKD je pracoviště agenta, které má programové vybavení ke zpracování objednávek účastníků aukce pořádané v SKD na nákup cenných papírů na primárním trhu a přenesení výsledků zpracování do evidence Registračního centra, b) Aukční místo ostatních účastníků aukce Aukční místo ostatních účastníků aukce (objednávací místo) je pracoviště, které umožňuje zúčastnit se aukce organizované jiným agentem, c) Zpracování aukce emitentem V rámci přípravy primárního prodeje může zpracování objednávek provést sám emitent cenného papíru a aukční místo pouze využít k přenosu výsledků do evidence Registračního centra.“11

10

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007.§25 Evidence účastníků, str.19 11 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. §16 Aukční místo, str.14

14

1.4.3. Agent Agent může být na základě smlouvy o účasti v SKD oprávněn zabezpečovat jiným účastníkům – tj. custodianům a klientům elektronický přístup k jejich majetkovým účtům v Registračním centru a získávat z Registračního centra informace, které se jich týkají. a) Definice osoby vystupující jako agent Smlouvu o účasti v SKD uzavře ČNB pouze s osobou, která je definována jako : i. banka, ii. spořitelní a úvěrní družstvo, iii. obchodník s cennými papíry, iv. investiční společnost pro účely vypořádání obchodů s investičními nástroji uzavřených v rámci poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, v. osoba veřejného práva nebo osoba se zárukou osoby veřejného práva, pokud to umožňují předpisy, na jejichž základě byly zřízeny, vi. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z výše uvedených vii. vii. Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka.12 b) Provozování aukčního místa „V rozsahu oprávnění obsažených ve smlouvě o účasti v SKD má agent oprávnění provozovat aukční místo c) Zabezpečení vlastní činnosti Je-li agent současně i custodianem nebo klientem, případně custodianem a klientem, může agentskou činnost zabezpečovat i pro sebe. d) Povinnost zřízení peněžního účtu Agent je povinen mít zřízen „peněžní účet agenta“, a to buď vlastní účet platebního styku 13 nebo mít účet u banky, která má účet platebního styku. e) Zmocnění ČNB nakládáním s peněžním účtem agenta Agent ve smlouvě, resp. banka agenta14 ve smlouvě, příp. v příloze smlouvy o účasti v SKD zmocňuje ČNB reprezentovanou Registračním centrem podávat příkazy k platbám z třetí strany systému CERTIS15 k tíži jeho účtu platebního styku. V příkazech systému CERTIS bude Registrační centrum uvádět peněžní účet agenta uvedený ve smlouvě o účasti v SKD.

12

§ 82 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu účet mezibankovního platebního styku vedený v ČNB 14 banka, která vede účet agenta a zároveň má účet mezibankovního platebního styku vedený u ČNB 15 Czech Expess Real Time Interbank Gross Settlement - clearingový systém domácího platebního styku 13

15

Platby custodianů a klientů agenta jsou v rámci vypořádání a ostatních operací zajišťovaných SKD hrazeny z peněžního účtu agenta uvedeného ve smlouvě o účasti v SKD. f) Povinost vedení řádné evidence Agent, který je povinnou osobou podle ustanovení zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti16, nese odpovědnost za řádnou identifikaci custodianů a klientů, jimž je oprávněn zabezpečovat elektronický přístup k jejich majetkovým účtům, jakož i za plnění dalších povinností stanovených v tomto zákonu, zejména dodržení povinnosti uchovávat identifikační údaje custodiánů a klientů, jejichž poskytnutí, včetně poskytnutí kopií příslušných dokladů může ČNB požadovat.“17

1.4.4. Custodian „Custodian je právnická osoba, se kterou uzavřela ČNB smlouvu o účtu zákazníků v SKD. Smlouvu o účtu zákazníků v SKD ČNB uzavře pouze s osobou uvedenou v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. a) Vedení účtú custodiana Registračním centrem Pouze custodian může mít v Registračním centru jeden nebo více účtů zákazníků. Ke každému účtu zákazníků má custodian přístup prostřednictvím některého agenta. Účet zákazníků je zřízen na základě smlouvy o účtu zákazníků v SKD. b) Rozsah oprávnění Na základě smlouvy o účtu zákazníků v SKD může custodian cenné papíry evidované v SKD nakupovat na primárním či sekundárním trhu a prodávat na sekundárním trhu. c) Povinnost předávání údajů do Registračního centra Custodian je povinen předat údaje do Registračního centra vztahující se k splatnosti cenných papírů. d) Povinost vedení řádné evidence i. Custodian v navazující evidenci eviduje cenné papíry na účtech vlastníka, ii. Custodian, který je povinnou osobou podle ustanovení zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, nese odpovědnost za řádnou identifikaci zákazníků, jakož i za plnění dalších povinností stanovených v tomto zákonu, zejména

16

§ 1a odst.7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. §12 Agent, str.11,12

16

dodržení povinnosti uchovávat identifikační údaje svých zákazníků, jejichž poskytnutí, včetně poskytnutí kopií příslušných dokladů může ČNB požadovat.“18

1.4.5. Klient „Klient je právnická nebo fyzická osoba, se kterou uzavřela ČNB smlouvu o účtu vlastníka v SKD. a) Vedení účtú klienta Registračním centrem Pouze klient může mít v Registračním centru jeden nebo více účtů vlastníka. Ke každému účtu vlastníka má klient přístup prostřednictvím některého agenta. Účet vlastníka je zřízen na základě smlouvy o účtu vlastníka v SKD. b) Emitování cenných papírů Pouze klient může emitovat cenné papíry v SKD. Klient, který hodlá emitovat cenné papíry, musí použít služeb agenta, který má přístup k jeho účtu vlastníka. c) Rozsah oprávnění Na základě smlouvy o účtu vlastníka v SKD může klient cenné papíry evidované v SKD emitovat, nakupovat na primárním a sekundárním trhu a prodávat na sekundárním trhu.“19

1.4.6. ČNB jako SPRÁVCE systému krátkodobých dluhopisů Česká národní banka jako správce systému krátkodobých dluhopisů : a) vydává závazná Pravidla pro fungování SKD Pravidla systému krátkodobých dluhopisů jsou vydávána věstníkem ČNB, který je přístupný všem účastníkům systému. Změny jsou zaznamenávány do změnového listu, každá změna je označena číslem změny, datem vydání a platností změny. b) zodpovídá za řádné fungování a rozvoj SKD V rámci organizační struktury ČNB je definována věcná a technická správa informačního systému „Systém krátkodobých dluhopisů“. Věcná správa je přidělena sekci Peněžní a platebního styku a je zodpovědná za řešení věcných problémů spojených s provozováním SKD - funkce informačního systému a jeho další rozvoj, vzory smluv, stanovování výše cen za poskytované služby, provozní pravidla a příručky). Technická správa informačního systému je přidělena sekci informatiky, která je odpovědná za samotné technické zajištění

18

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007.§13 Agent, str.12,13 19 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007.§14 Klient, str.13

17

provozu včetně vybudování a provozování záložního pracoviště dle požadavku věcného správce. c) uzavírá a vypovídá smlouvy o účasti v SKD a smlouvy o majetkových účtech v SKD s vymezením rozsahu práv a povinností účastníků Jedná se o vzorové žádosti - žádost o účast v SKD, žádost o zřízení účtu majetkového účtu v SKD, žádost agenta o registraci administrátora agenta; vzorové smlouvy - smlouva o účasti v SKD, smlouva o účtu zákazníků v SKD, smlouva o účtu vlastníka v SKD; a oznámení emitenta o záměru emitovat cenné papíry v SKD.

d) stanoví výši cen za služby poskytované v rámci SKD Provozovateli SKD přísluší úhrada cen za služby poskytované účastníkům SKD. Účastníci SKD jsou povinni platit za služby řádně a včas. Výše cen za služby, způsob úhrady cen a lhůty pro úhradu cen jsou stanoveny platným Ceníkem peněžních a obchodních služeb ČNB, pokud není ve smlouvě o účasti v SKD, popř. smlouvě o majetkovém účtu v SKD, dohodnuto jinak. Aktuální ceník peněžních a obchodních služeb ČNB, část VI. „Systém krátkodobých dluhopisů“ je přístupný na internetových stránkách ČNB.20 Ceník peněžních a obchodních služeb ČNB

21

i. „Výše pohyblivé měsíční ceny v Kč se vypočte jako součet denních cen za skutečný počet kalendářních dní v měsíci. Denní cena se vypočte jako stanovené procento z nominálního objemu cenných papírů evidovaných na daném majetkovém účtu na konci daného dne. Cenné papíry, které jsou daný den splatné, se nezapočítávají, ii. Úhradu cen provádí účastník: 20

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007.§59 Úhrada cen, str.39 21 Internetová stránka České národní banky www.cnb.cz, Ceník peněžních a obchodních služeb ČNB, část VI. „Systém trhu krátkodobých dluhopisů“

18

bezhotovostním převodem iniciovaným účastníkem na základě dokladu k úhradě, prostřednictvím platby z třetí strany iniciované Registračním centrem, pokud se tak dohodl ve smlouvě o účasti v systému SKD nebo ve smlouvě o účtu majitele cenných papírů, jiným způsobem, pokud se tak dohodl ve smlouvě o účasti v systému SKD nebo ve smlouvě o účtu majitele cenných papírů, iii. Ceny hrazené měsíčně jsou účtovány za služby, které účastník využívá během kalendářního měsíce, iv. Cenu za příjem a zpracování příkazu hradí agent, který má přístup k majetkovému účtu, jehož se příkaz týká, v. Ceny za zřízení a vedení majetkového účtu hradí agent, který má k majetkovému účtu přístup, vi. Cenu za evidenci emise hradí agent, který má přístup k majetkovému účtu spojenému s emisí. Cena za zpracování zprávy předané emitentem Registračnímu centru v rámci primárního prodeje se agentovi emitenta neúčtuje, vii. Úhradu je nutno provést do čtrnácti dnů od vystavení daňového dokladu, viii. Jednorázová cena se účastníkovi účtuje do jednoho měsíce ode dne provedení dané služby. Spočívá-li daná služba ve změně v evidenci Registračního centra, je rozhodným dnem provedení této změny, ix. Cena hrazená měsíčně pozadu se účastníkovi účtuje do 22. kalendářního dne následujícího měsíce.“22 e) Schvaluje vnitřní organizační a provozní pravidla SKD f) Stanoví postupy pro řešení mimořádných situací a vyřizuje podané námitky „Opravy v evidenci cenných papírů i. Chyby v SKD mohou vzniknout v důsledku chyby v Registračním centru, chyby v aukčním místě, chyby způsobené účastníkem nebo technické poruchy, ii. Registrační centrum opraví chybu v evidenci SKD: na základě námitky oprávněné osoby23, tj. na základě námitky majitele účtu, agenta nebo emitenta, kterou uzná za oprávněnou, z vlastního podnětu, pokud ve své evidenci zjistí chybu nebo neúplnost 22

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ceník peněžních a obchodních služeb ČNB. Praha: Česká národní banka, 2010 23 § 98 odst. 1, písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

19

na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, na základě opravy provedené v navazující evidenci24, na základě jiných skutečností, k nimž došlo mimo SKD (např. živelní pohromy, hrozba bombovým útokem apod.), iii. Odpovědnost účastníků SKD a ČNB za způsobenou škodu podle právních předpisů není těmito Pravidly dotčena, iv. Oprava se provede ke dni, ke kterému chyba v evidenci vznikla, pokud ze zákona nebo rozhodnutí soudu či jiného orgánu nevyplývá něco jiného25. Nelze-li tento den určit, provede se oprava chyby ke dni, ke kterému byla chyba zjištěna, v. Registrační centrum vede dokumentaci opravených chyb, vi. Registrační centrum zašle všem klientům nebo custodianům, na jejichž majetkových účtech provedlo opravy nebo doplnění, výpis z jejich majetkového účtu bez zbytečného odkladu poté, co došlo k provedení opravy nebo doplnění. Chyba v Registračním centru Chybou v Registračním centru se rozumí chyba ve zpracování instrukce, chyba při vedení majetkového účtu klienta nebo custodiana, chyba v evidenci, či jiné jednání nebo opomenutí pracovníků Registračního centra, kterým byla porušena práva účastníků SKD. Chyba v aukčním místě Chybou v aukčním místě se rozumí chybné zpracování objednávky účastníka, nebo jiné jednání nebo opomenutí pracovníka aukčního místa, kterým byla porušena práva účastníků SKD. Chyba způsobená účastníkem Chybou způsobenou účastníkem se rozumí porušení jeho povinností vyplývajících z těchto Pravidel, z jeho smlouvy o účasti v SKD, z jeho smlouvy o majetkovém účtu v SKD nebo z jeho dohody o přístupu ke komunikační bráně ČNB. Chybou podle odstavce je zejména: neplnění závazků vůči ostatním účastníkům, opakované porušení lhůt a postupů - doby a lhůty pro provádění operací v SKD neplacení dohodnutých cen Každý účastník je povinen neprodleně o každé chybě podle odstavce informovat Registrační centrum. 24 25

§ 98 odst. 1, písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu § 98 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

20

Technická porucha i. Technickou poruchou se rozumí porucha technického nebo programového vybavení SKD, která omezí či znemožní komunikaci mezi pracovišti agentů a Registračním centrem, ii. Technická porucha může nastat v Registračním centru nebo pracovišti agenta (včetně aukčního místa) či v jejich vzájemném spojení, iii. V případě technické poruchy podle odstavce (1) se pracovník Registračního centra nebo pracoviště agenta (dále jen "uživatel technického zařízení") přesvědčí, zda jeho pracoviště funguje a zda se nejedná o závadu na jeho pracovišti, iv. V případě poruchy na pracovišti agenta nebo v komunikaci může agent požádat Registrační centrum o možnost zasílat příkazy k registraci převodu do Registračního centra písemně, v. Pro písemné zasílání příkazů k registraci převodu použije agent formuláře uvedené v Příručce účastníka, vi. Při zpracování písemných příkazů k registraci převodu musí Registrační centrum dočasně zrušit agentovi možnost elektronického přístupu. Po odstranění poruchy proto musí agent požádat Registrační centrum o obnovení možnosti elektronického přístupu. Námitka účastníka i. Účastník, který zjistí chybu v Registračním centru, tuto skutečnost bezprostředně po jejím zjištění Registračnímu centru písemně oznámí. Námitku jménem klienta může podat i jeho agent, ii. Námitka musí být podepsána pracovníkem účastníka (agenta), jehož podpisový vzor je Registračnímu centru k dispozici, iii. Registrační centrum je povinno do pěti pracovních dnů od přijetí námitky poskytnout účastníkovi (agentovi), který ji podal, písemnou informaci o jejím vyřízení, iv. Je-li námitka neoprávněná, Registrační centrum uvede důvod jejího odmítnutí, a je-li to možné, i skutečnou příčinu události, která je předmětem námitky, v. Je-li námitka oprávněná, Registrační centrum sdělí způsob řešení námitky, vi. Obdobně postupuje účastník v případě chyby v aukčním místě s tím, že výše uvedené povinnosti Registračního centra má provozovatel aukčního místa,

21

vii. Nesouhlasí-li účastník se způsobem řešení námitky, může zaslat ČNB písemnou stížnost. ČNB je povinna stížnost prošetřit a o výsledku tohoto šetření a svých závěrech v dané věci informovat účastníka do 1 měsíce od obdržení stížnosti.“26 g) Zřizuje Registrační centrum.

1.4.7. ČNB jako provozovatel SKD „ČNB jako provozovatel zabezpečuje činnost Registračního centra. a) Činnosti Registračního centra Registrační centrum zabezpečuje zejména : i. Přijímání žádostí a přípravu smluv s účastníky SKD, ii. Registraci převodů a jiných skutečností týkajících se cenných papírů vedených v jeho evidenci, iii. Zúčtování obchodů s cennými papíry formou příkazů k platbám z třetí strany prostřednictvím systému CERTIS z účtů agentů, iv. Vyřizování námitek, podnětů a připomínek účastníků SKD, v. Účtování cen za služby poskytované účastníkům SKD. b) Odpovědnost ČNB jako provozovatele ČNB jako provozovatel zodpovídá za : i. Řádné vedení evidence cenných papírů v SKD, ii. Správné provádění příkazů agentů k registraci skutečností týkajících se cenných papírů a vypořádání obchodů s nimi, iii. Ochranu, bezpečnost a utajení informací obsažených v SKD v souladu s právními předpisy, iv. Archivaci veškeré dokumentace související s provozem i vývojem SKD po dobu deseti let, v. Vyřizování námitek, podnětů a připomínek účastníků SKD, vi. ČNB jako provozovatel SKD neodpovídá za vedení navazující evidence.“27

26

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. Část šestá Mimořádné situace a jejich řešení, str.36,37 27 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. §6 ČNB jako provozovatel SKD, str.8,9

22

2. Vývoj trhu krátkodobých dluhopisů od roku 1993 po současnost 2.1. Vlivy na trhu krátkodobých dluhopisů Trh krátkodobých dluhopisů funguje od počátku vzniku samostatné České republiky v roce 1993 až po současnost. Od vzniku trhu, který souvisel s ekonomickou transformací ze socialistického do kapitalistického systému, došlo k mnoha změnám, jež trh krátkodobých dluhopisů přímo i nepřímo ovlivnily. Jednalo se primárně o rozvoj bankovního sektoru a s tím spojenou změnou legislativních a daňových norem, ale i rozvoj technické infrastruktury samotného provozovatele systému krátkodobých dluhopisů. V průběhu let se měnil počet subjektů, které se zúčastňovaly trhu krátkodobých dluhopisů, měnily se obchodované instrumenty, jejich emitenti. Měnil se objem a počet transakcí obchodovaných v rámci trhu krátkodobých dluhopisů. V některých případech lze z uváděných statistických dat vysledovat trendy, v některých případech se budoucí trendy odhadnout nedají. Vzhledem k tomu, že trh krátkodobých dluhopisů je v České republice relativně mladý, bylo možné využít komentáře téměř ke každému roku s tím, že v některých letech byl zvolen komentář slovní, v jiných letech bylo k okomentování vývoje využito grafu. Výchozím zdrojem pro zhodnocení vývoje trhu krátkodobých dluhopisů byly výroční zprávy a statistická data ČNB.

2.2.

Průměrný denní počet transakcí

Od roku 1993 se kontinuálně zvyšuje počet transakcí prováděné jednotlivými účastníky systému krátkodobých dluhopisů. Nárůst počtu transakcí je pravidelný a pohybuje se okolo cca 60-90 tisíc ročně.

23

Průměrný denní počet transakcí od r.1992

2.3. Průměrné denní obraty Průměrné denní obraty nerostou zároveň s počtem transakcí. Průměrné denní obraty jsou nezávislé na počtu provedených transakcí a odvíjejí se spíše od situace na trhu krátkodobých dluhopisů. Průměrné denní obraty od r.1992

24

2.4. Porovnání přehledů emisí 1995 x 2010 Při porovnání přehledů emisí krátkodobých dluhopisů za rok 1995 s aktuálním rokem 2010 (i když je teprve polovina roku 2010) je patrné : snížil se počet emitentů (v roce 1995 vystupovaly jako emitenti na trhu krátkodobých dluhopisů následující finanční instituce : Česká národní banka, Ministerstvo financí České republiky, Fond národního majetku České republiky a Komerční banka a.s. oproti roku 2010, kdy jako emitenti vystupují pouze Česká národní banka a Ministerstvo financí České republiky), zvýšil se celkový objem emisí (v roce 1995 byl celkový objem emisí 497037 počtu prodaných cenných papírů oproti roku 2010, kde celkový objem emisí v půlce roce činí 803297 počtu prodaných cenných papírů). snížila se výnosnost emisí (v roce 1995 se výnosnost emisí pohybovala v rozsahu 8,14% 10,85 oproti roku 2010, kde se výnosnost emisí pohybuje v rozsahu 0,79%-1,45%)

Přehled emisí dluhopisů za r.2010

25

Přehled emisí dluhopisů za r.2010

26

2.5. Podrobnějí komentář vývoje trhu krátkodobých dluhopisů 2.5.1. Rok 1993-1994 Zahájení fungování trhu krátkodobých dluhopisů v České republice. 31. 12.1992 došlo k faktickému rozdělení České a Slovenské federativní republiky, což mělo dopad jak ve snížení objemu denních transakcí, tak i na průměrné denní obraty obchodované v rámci trhu krátkodobých dluhopisů v porovnání s předchozím rokem 1992. Od roku 1994 je možné vysledovat trvalý trend ve zvyšování počtu transakcí a oproti roku 1992 a 1993 i zvyšování denních obratů vyplývajících z realizovaných obchodů. Z hlediska technického byl v roce 1992 vyvinut Státní bankou československou jako provozovatelem trhu krátkodobých dluhopisů informační systém Trh krátkodobých dluhopisů, který byl převzat Českou národní bankou jako nástupnickou centrální bankou České republiky.

2.5.2. Rok 1995 „Další rozvoj trhu krátkodobých dluhopisů je patrný jednak v jeho rostoucí likviditě, jednak v postupném zdokonalování technických a organizačních podmínek obchodování. Okruh účastníků tohoto segmentu peněžního trhu, kde hlavní skupinu tvořily subjekty bankovní soustavy, se nadále rozšiřoval rovněž o zahraniční a domácí finanční i nefinanční instituce. Průměrný měsíční obrat mezibankovních obchodů s krátkými dluhopisy dosahoval v druhé polovině roku 1995 objemu cca 13,5 mld. Kč. Zájem nebankovních domácích institucí podnítila i změna emisních podmínek poukázek ČNB, které od 1. 7. 1995 mohou nakupovat i nebankovní rezidenti - právnické osoby. Po technické stránce bylo dosaženo určitých úspěchů při přiblížení se standardním podmínkám zlepšením činnosti systému TKD (systém evidence a vypořádání na trhu krátkodobých dluhopisů), především v oblasti vypořádání obchodů. Po organizační stránce ČNB ve spolupráci s emitenty upravila procedury při primárním prodeji SPP, poukázek ČNB a poukázek FNM, definovala skupiny přímých účastníků pro každý z těchto druhů cenných papírů a jejich aukční limity. Bylo dosaženo i pokroku v etablování skupiny primárních dealerů, jejichž činnost market makerů činí trh krátkodobých dluhopisů více transparentním.“28

28

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 1995. Praha: Česká národní banka, 1996.

27

2.5.3. Rok 1996 - trh krátkodobých dluhopisů byl výrazně ovlivněn daňovou diverzifikaci „Na trhu krátkodobých dluhopisů se bezprostředně odrážel vývoj na mezibankovním trhu depozit. Rozdíly ve výnosech jednotlivých dluhopisů byly způsobeny rozdílným zdaněním. Zatímco státní pokladniční poukázky nebyly zdaňovány vůbec, poukázky ČNB a poukázky FNM podléhají srážkové dani 25 %, Čehož mohly využívat penzijní fondy. Ty totiž v případě držby poukázek ČNB do doby splatnosti neplatily srážkovou daň, která je chápána jako záloha daně z příjmu, a to jim umožňuje akceptovat nižší výnosy. Odlišný je také okruh subjektů, které mohou držet jednotlivé druhy dluhopisů. V případě poukázek ČNB jsou to pouze domácí investoři, do poukázek FNM a SPP však mohou investovat i zahraniční subjekty. Zvláště u poukázek FNM je toto využíváno, neboť zahraniční subjekty zpravidla neplatí srážkovou daň v ČR, ale na základě dohod o zamezení dvojího zdanění v zemi původu, kde je většinou nižší. Uvedená daňová diverzifikace vedla k oddělení výnosových křivek SPP a P ČNB.“29

2.5.4. Rok 1997 - trh krátkodobých dluhopisů není příliš likvidní „Na rostoucím obratu obchodů tohoto trhu (o 11,4%) se podílely především banky (cca 60%). Průběh obchodů výrazněji ovlivnilo zavedení 25% srážkové daně pro Státní pokladniční poukázky, které na rozdíl od Poukázek České národní banky a poukázek Fondu národního majetku dosud této dani nepodléhaly, a dále ukončení primárních emisí pokladničních poukázek ČNB. Poslední aukce pokladničních poukázek ČNB se konala 10.7. a návazně na to přestaly být tyto poukázky kotovány na sekundárním trhu. Zdanění výnosů ze státních pokladničních poukázek znamenalo, že po určitou dobu na tomto trhu byly současně obchodovány státní pokladniční poukázky daněné i nedaněné (emise z roku 1996). Uvedené opatření ve zdanění výnosů státních pokladničních poukázek zvýšilo poptávku po tomto cenném papíru, neboť umožňovalo provádění daňových arbitráží s nerezidenty. Od začátku roku klesaly výnosy všech krátkodobých dluhopisů. Přes tento pokles o cca 1% přetrvávala poptávka po státních pokladničních poukázkách v důsledku vysokého zájmu zahraničních investorů; u poukázek ČNB snížení mělo za následek výrazný pokles poptávky po těchto cenných papírech. V období měnových turbulencí se výnosy krátkodobě zvýšili až nad 30%, s postupným zklidňováním situace se snižovaly podobně jako na 29

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 1996. Praha: Česká národní banka, 1997.

28

mezibankovním trhu depozit. Ke konci září přestala být zveřejňována výnosová křivka SPP, neboť ztratila svoji vypovídací schopnost v důsledku nízké likvidity a komplikovaného způsobu zdanění.“30

2.5.5. Rok 1998 „Trh krátkodobých dluhopisů představují především státní pokladniční poukázky (SPP). V průběhu roku se uskutečnilo 37 primárních aukcí SPP se splatností do 1 roku. V souladu s poklesem sazeb na ostatních segmentech peněžního trhu se snižovaly i hrubé výnosy SPP. Na počátku roku se pohybovaly kolem 16 . 17 %, koncem roku klesly až pod 9 %. Ve všech aukcích docházelo k převisům poptávky, takže výsledné hrubé výnosy se pohybovaly pod vyhlašovanými limitními výnosy. ČNB také vydává své poukázky, emituje je však do svého vlastního portfolia a následně je využívá jako kolaterál při repo operacích s komerčními bankami.“31

2.5.6. Rok 1999 „Trh úrokových derivátů (sazby FRA) a trh krátkodobých dluhopisů se vyvíjely v souladu se sazbami PRIBOR. Ve všech aukcích docházelo k převisům poptávky, takže výsledné hrubé výnosy se pohybovaly pod vyhlašovanými limitními výnosy.“32

2.5.7. Rok 2000 „Trh úrokových derivátů (sazby FRA) a trh krátkodobých dluhopisů se vyvíjely v souladu se sazbami PRIBOR. V průběhu roku se uskutečnilo 46 primárních aukcí SPP se splatností do 1 roku. Ke konci roku 2000 činil nesplacený objem SPP 163 mld. Kč. Podobně jako na ostatních segmentech peněžního trhu zůstaly stabilní i hrubé výnosy SPP (5,3 až 5,9 %). Téměř ve všech aukcích docházelo k převisům poptávky, takže výsledné hrubé výnosy se pohybovaly pod vyhlašovanými limitními výnosy. ČNB také vydávala své poukázky, emitovala je do svého vlastního portfolia s následným využitím při repo operacích s komerčními bankami.“33

2.5.8. Rok 2001 „Česká národní banka se organizací primárního prodeje státních dluhopisů a dalšími odbornými konzultacemi spolupodílí na správě státního dluhu České republiky. V roce 2001 provedla pro ministerstvo financí 36 aukcí státních pokladničních poukázek s dobou 30

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 1997. Praha: Česká národní banka, 1998. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 1998. Praha: Česká národní banka, 1999. 32 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 1999. Praha: Česká národní banka, 2000. 33 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2000. Praha: Česká národní banka, 2001. 31

29

splatnosti od 3 měsíců do 1 roku v celkovém objemu 452 mld. Kč. Z tohoto objemu byly poukázky v nominální hodnotě 295,2 mld. Kč odkoupeny přímými účastníky aukcí a zbývající poukázky v hodnotě 156,8 mld. Kč odkoupil emitent do svého portfolia. Poukázky byly prodávány formou holandského aukčního prodeje. Ke konci roku 2001 činil nesplacený objem SPP 224 mld. Kč. Z tohoto objemu byly poukázky v nominální hodnotě 28,7 mld. Kč v držení emitenta. Do července 2001 byly aukce vyhlašovány se stanoveným maximálním výnosem, od srpna 2001 bylo vyhlašování maximálního výnosu zrušeno s cílem rozšířit prostor pro emitenta při rozhodování o konečném výnosu aukce. Z níže uvedeného grafu je patrné, že investoři projevovali při aukcích SPP zájem především o poukázky s kratší dobou splatnosti. Graf zobrazuje součet objemů SPP nabízených, objednaných a prodaných v aukcích v roce 2001 dle doby splatnosti.“34

2.5.9. Rok 2002 „V roce 2002 provedla ČNB pro ministerstvo financí 35 aukcí státních pokladničních poukázek (SPP) s dobou splatnosti od 3 měsíců do 1 roku v celkovém objemu 441 mld. Kč. Z tohoto objemu byly poukázky v nominální hodnotě 325 mld. Kč odkoupeny přímými účastníky aukcí a zbývající poukázky v hodnotě 116 mld. Kč odkoupil emitent do svého portfolia. Poukázky byly prodávány formou holandského aukčního prodeje. Ke konci roku 2002 činil nesplacený objem SPP v držení investorů 164 mld. Kč. Z důvodu dostatečné likvidity přistoupil emitent ke zrušení poslední aukce SPP v roce 2002 v objemu 8 mld. Kč a ke snížení celkového objemu u čtyř předcházejících aukcí SPP o 14 mld. Kč. Z níže uvedeného grafu je patrné, že investoři projevovali při aukcích SPP zájem především o poukázky s kratší dobou splatnosti. Graf zobrazuje přehled objemů SPP nabízených, objednaných a prodaných v aukcích v roce 2002 dle jednotlivých aukcí.“35

2.5.10. Rok 2003 „V roce 2003 byly v SKD registrovány státní pokladniční poukázky, poukázky ČNB a dluhopisy vydávané Českou konsolidační agenturou. V průběhu roku bylo zpracováno přes 17 tisíc transakcí, při nichž došlo k převodům cenných papírů v objemu více než 39 bilionů Kč.“36

34

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2001. Praha: Česká národní banka, 2002. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2002. Praha: Česká národní banka, 2003. 36 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2003. Praha: Česká národní banka, 2004. 35

30

2.5.11. Rok 2005 Hodnota vydaných CP za rok 2005

Průměrný denní nominální objem transakcí za rok 2005

Průměrný denní počet transakcí za rok 2005

31

2.5.12. Rok 2007-2009 Cenné papíry evidované v SKD jsou používány zejména jako zástava k vnitrodennímu úvěru, který ČNB poskytuje bankám pro potřeby účtování v systému CERTIS a pro potřeby repo operací ČNB. Průměrný denní objem a počet transakcí za r.2009

32

2.5.13. Rok 2010 Celková hodnota vydaných CP v období Leden-Květen 2010

33

3. Způsob fungování trhu krátkodobých dluhopisů 3.1. Uzavírání obchodů K fungování

trhu krátkodobých dluhopisů je primárně třeba, aby jednotlivý vlastníci

krátkodobých dluhopisů měly zájem se obchodování na trhu krátkodobých dluhopisů zúčastnit. Vlastníci provádějí operace mající za následek úplatné či neúplatné převody krátkodobých dluhopisů prostřednictvím obchodníků - osob, které mají k trhu krátkodobých dluhopisů přístup a zároveň povolení na tomto trhu působit. U jednotlivých obchodníků realizují požadované obchody dealeři.

3.1.1. Prostředky k uzavírání obchodů K obchodování samotnému mohou obchodníci využívat takové komunikační prostředky, jež jsou na tomto trhu obvyklé : a) Telefonní komunikace Telefonní komunikace je jedním z nejběžnějším prostředků komunikace. Telefonním standardem jsou dealerské telefonní ústředny se sofistikovaným způsobem ovládání. Umožňují příjem několika telefonních hovorů najednou, uložení a rychlé vytáčení telefonních čísel protistran, automatický systém archivace včetně propojení se záložním dealerským pracovištěm obvykle umístněným v jiné lokalitě. V případě komunikace s protistranou je zajištěno nahrávání a archivace příchozích a ochozích hovorů. V případě sporu s protistranou je možné si ověřit, jakým způsobem telefonní komunikace probíhala a jak byl obchod dohodnut. Přístup k nahrané komunikaci podléhá přísným pravidlům přehrávání hovoru se by se měl minimálně zúčastnit dealer, který se telefonní komunikace zúčastnil a jeho nadřízený. b) Bloomberg, Thomson Reuters Dalšími způsoby komunikace jsou obchodní informační systémy agentur zabívající se distribucí reálných dat z finančních trhů. V tomto případě je třeba zmínit vedoucí představitele v této oblasti využívané i v České republice. Firma Bloomberg poskytuje službu „Bloomberg Profesional“ ve formě aplikace „Bloomberg Terminal“, v rámci které se může na jednom dedikovaném počítači přihlásit více uživatelů systému nebo z hlediska funkčnosti stejné aplikace „Bloomberg AnyWhere“, kterou může využívat právě jeden uživatel, ale na více hostitelských počítačích respektive ve více lokalitách. Konkurenční firmou firmě Bloomberg je firma Thomson Reuters, která nabízí z hlediska komunikace a přístupu k datům aplikaci „Reuters Xtra“, kterou může vždy využívat jeden uživatel

34

systému. Kromě tohoto servisu nabízí firma Thomson Reuters ještě komunikační prostředek „Reuters Dealing 3000“, který umožňuje komunikaci s mnoha dealery protistrany najednou (4, 8, 16…dealerů protistrany) s tím, že zásadní podmínkou je, že dealer protistrany musí mít instalován stejný prostředek komunikace. c) Elektronická mailová komunikace Z principu se nejedná o Real-time komunikaci, proto není přímo vhodná k uzavírání obchodů. Využívá se zejména k podpůrným činnostem souvisejících se samotným obchodováním a vypořádáním (např. se může email využívat k dohodám týkající se zajišťovacích operací tzv. kolaterál managementu). V případě e-mailové komunikace je třeba, vzhledem k velkému rozšíření, dbát zvýšené bezpečnosti. Výhodou e-mailové komunikace je doložitelnost komunikace samotné a její jednoduché zálohování.

3.1.2. Operace na trhu krátkodobých dluhopisů Obvyklými typy operací prováděných v rámci trhu krátkodobých dluhopisů jsou : a) Nákup či prodej cenného papíru

jedná se o nákup či prodej cenného papíru za předem dohodnutou cenu v dohodnutý čas. Mezi nejdůležitější atributy obchodu patří identifikace nakupovaného či prodávaného cenného papíru, nákupní či prodejní cena, datum vypořádání a vypořádací instrukce protistran. b) Repo Jedná se o zapůjčení cenného papíru za dohodnutou cenu na spotu s tím, že při maturitě obchodu protistrana dané cenné papíry za předem dohodnutou cenu zvýšenou o úrok vrátí. převod cenných papírů za dohodnutou cenu na spotu (zajišťovací převod proti čerpání úvěru) a v den maturity převod cenných papírů zpět proti zaplacení sjednané ceny včetně úroku. Mezi nejdůležitější atributy obchodu patří identifikace cenného papíru, dohodnutý úrok, datum vypořádání, maturita obchodu a vypořádací instrukce protistran. c) Buy and Sell Jedná se o nákup cenného papíru za dohodnutou cenu na spotu s tím, že při maturitě obchodu protistrana dané cenné papíry za předem dohodnutou cenu zvýšenou o úrok prodá zpět. Mezi nejdůležitější atributy obchodu patří identifikace cenného papíru, cena dohodnutý úrok, datum vypořádání, maturita obchodu a vypořádací instrukce protistran. d) Collateral management i. „Poskytnutí vnitrodenního úvěru od ČNB - ČNB může poskytnout vnitrodenní úvěr pro účely plynulého vypořádání operací v systému CERTIS. Vnitrodenní úvěr je

35

poskytován kdykoliv v průběhu doby od zahájení účetního dne SKD do ukončení účetního dne systému CERTIS. Před ukončením účetního dne systému CERTIS je klient povinen vnitrodenní úvěr splatit. Vnitrodenní úvěr je klientovi poskytnut na základě příkazu ke zřízení vnitrodenního úvěru. Vnitrodenní úvěr je poskytnut proti cenným papírům vedeným na majetkovém účtu klienta SKD. Tržní hodnota cenného papíru poskytnutého jako finanční kolaterál se pro účely výpočtu poskytovaného vnitrodenního úvěru stanoví jako poslední známá průměrná denní cena obchodů uskutečněných s tímto cenným papírem v účetním dni SKD předcházejícím účetnímu dni, ve kterém systém SKD obdržel příkaz k poskytnutí vnitrodenního úvěru. Pokud v tomto účetním dni v SKD nebyly uskutečněny s cenným papírem obchody, je cena určena na základě lineární interpolace mezi hodnotou cenného papíru při vydání a splatnosti.“37 ii. Prostý převod cenného papíru z jednoho vlastníka na druhého – k minimalizaci rizika ztráty z obchodování se mohou obchodníci dohodnout na finančním zajištění jimi uzavřených obchodů – v tomto případě jde o zajištění v podobě krátkodobých dluhopisů. Změní-li se tržní cena dluhopisů, obchodníci dorovnají objem krátkodobých dluhopisů na předem dohodnutou úroveň finančního zajištění (standardně ve výši hodnoty uzavřeného obchodu + haircut).

3.2. Vložení obchodu do informačního systému SKD Obchodníci zastupující vlastníky cenných papírů nebo obchodující na vlastní účet potřebují vložit jimi uzavřené obchody do informačního systému SKD k vypořádání. Přístup do SKD mají pouze účastníci SKD – agenti, custodiani a klienti – osoby, které uzavřeli s ČNB příslušné smlouvy. Aby mohli obchodníci operace v SKD provádět, musí učinit rozhodnutí, jakým způsobem budou do SKD přistupovat, respektive jaké postavení, práva a povinnosti vůči ČNB, jako provozovateli informačního systému SKD, zaujmou. a) Postavení účastníků v SKD Účastníci systému krátkodobých dluhopisů se dělí na agenty, custodiany a klienty. Stejná osoba může být zároveň agentem, custodianem i klientem (stejně jako mnoho dalších bank vystupuje např. Komerční banka jako klient, který na svůj vlastní účet provádí obchody, zároveň nabízí tuto službu i svým klientům a to vše přes vlastní přístup do vypořádacího systému trhu krátkodobých dluhopisů). Účastníky jsou ti, se kterými uzavřela ČNB 37

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. § 45 Poskytnutí a splacení vnitrodenního úvěru, str. 33

36

smlouvu o účasti v SKD, případně smlouvu o majetkovém účtu v SKD. Smlouvu o účasti v SKD uzavírá ČNB na základě žádosti o účast v SKD podané účastníkem. Pokud účastník nemá dosud uzavřenou žádnou smlouvu o majetkovém účtu v SKD, je povinen současně s žádostí o zřízení prvního majetkového účtu v SKD požádat o účast v SKD. Rozsah oprávnění účastníků je obsažen ve smlouvě o jejich účasti v SKD, ve smlouvě o majetkovém účtu a v Pravidlech SKD. Účastníci jsou povinni dodržovat tato Pravidla. Účastníci jsou povinni informovat ČNB bezodkladně o všech skutečnostech, které jsou důležité pro jejich účast v SKD. Za škody, které vzniknou nesplněním této povinnosti, ČNB neodpovídá. Účastníci mají právo získávat informace o všech skutečnostech v rámci SKD, které se jich týkají. Požadované informace mohou získávat prostřednictvím svého agenta nebo na základě písemné žádosti přímo. b) Postavení ČNB a Ministerstva financí ČR i. ČNB vystupuje v SKD podle těchto pravidel jako agent s plným rozsahem oprávnění, jako custodian s plným rozsahem oprávnění i jako klient s plným rozsahem oprávnění. ii. Ministerstvo financí ČR vystupuje v jako klient s plným rozsahem oprávnění.

3.3. Vypořádání obchodů Poté, co je operace reprezentující uzavřený obchod mezi obchodníky na trhu krátkodobých dluhopisů účastníkem informačního systému SKD vložena, dochází k jejímu vypořádání. Vypořádáním se považují operace spojené s převody cenných papírů mezi jednotlivými majetkovými účty.

3.3.1. Obecné zásady vypořádání a) Jedinečnost převodu V rámci vypořádání je každý jednotlivý převod vypořádán samostatně. b) Neodvolatelnost platebních příkazů Registrační centrum neprovede příkaz účastníka, pokud je v rozporu Pravidly SKD, smlouvou o účasti v SKD nebo smlouvou o majetkovém účtu v SKD. Registrační centrum je oprávněno odepřít provedení příkazu účastníka, pokud zjistí, že je v rozporu s právními předpisy. Okamžikem přijetí příkazu k vypořádání se v případě transakcí, které nejsou vypořádávány na principu DVP, rozumí okamžik, ve kterém jsou cenné papíry na majetkovém účtu blokovány.

37

Okamžikem přijetí příkazu k vypořádání se v případě transakcí, které jsou vypořádávány na principu DVP, rozumí okamžik, ve kterém je vytvořen a odeslán příkaz k platbě do systému CERTIS. Příkaz k vypořádání nelze odvolat od okamžiku přijetí příkazu k vypořádání. SKD stornuje na základě nového příkazu účastníka jeho předchozí příkaz k převodu cenného papíru či k jiné operaci s cenným papírem, pokud pro předchozí příkaz ještě nenastal okamžik blokace či odeslán příkaz k platbě do systému CERTIS.

3.3.2. Způsoby vypořádání Vypořádání převodů cenných papírů v rámci SKD se provádí následujícími způsoby : a) Úplatným převodem Úplatným převodem se rozumí převod cenných papírů, který zahrnuje platby za dodávku cenných papírů podle principu dodání proti zaplacení (DVP – delivery versus payment). Cenný papír lze převádět na jiného klienta nebo custodiana úplatným převodem až do stanovené doby přede dnem splatnosti. b) Bezúplatným převodem bezúplatný převod je převod cenných papírů, při kterém Registrační centrum nezabezpečuje a nesleduje platby spojené se změnou vlastníka cenných papírů (DFP - delivery free of payment). Cenný papír lze převádět na jiného klienta nebo custodiana bezúplatným převodem až do stanovené doby přede dnem splatnosti. Jsou akceptovány bezúplatné převody se stanoveným dnem dodáním cenných papírů včetně aktuálního účetního dne. Při registraci bezúplatného převodu cenných papírů Registrační centrum prověří dostatek disponibilních cenných papírů na majetkovém účtu převodce a bez dalšího zaregistruje Registrační centrum bezúplatný převod předmětných cenných papírů ve prospěch majetkového účtu nabyvatele. c) Výměnou Prostřednictvím výměny se provádějí vzájemně podmíněné bezúplatné převody cenných papírů dvou různých emisí mezi dvěma majetkovými účty. Výměnu lze provádět až do stanovené doby přede dnem splatnosti vyměňovaných cenných papírů. Po dohodnutí podmínek výměny podávají agenti obou účastníků ve stanovené lhůtě Registračnímu centru instrukce k převodu cenných papírů, které jsou předmětem výměny, a to současně jako převodci i jako nabyvatelé.

38

d) Splacení cenných papírů a výplata výnosů z nich Registrační centrum zajišťuje splacení cenných papírů evidovaných v SKD, jakož i výnosů z nich, automaticky v den jejich splatnosti, a pokud den splatnosti připadne na den pracovního volna nebo den pracovního klidu, v nejbližší následující pracovní den. K datu splatnosti cenného papíru zašle Registrační centrum emitentovi výpis z evidence emise. Zároveň zašle Registrační centrum emitentovi soupis zaevidovaných zástavních práv v SKD ke splatným cenným papírům k datu splatnosti. Registrační centrum podá příkaz k platbě z třetí strany systému CERTIS k tíži peněžního účtu agenta emitenta a ve prospěch peněžních účtů klientů nebo custodianů, na jejichž účtu byly cenné papíry evidovány (§ 19 odst. (4)). Je-li k cenným papírům zřízeno zástavní právo na účtu vlastníka v SKD, je výplata prováděna na peněžní účet zástavního věřitele. Je-li k cenným papírům zřízeno zástavní právo na účtu vlastníka v navazující evidenci, je výplata prováděna na peněžní účet custodiana, který vede příslušnou navazující evidenci. Vyplacená dlužná částka za jeden kus cenného papíru se rovná hodnotě cenného papíru při splatnosti evidované v Registračním centru. Registrační centrum nezabezpečuje refundaci srážkové daně klientům, kteří na ni mají nárok. Custodian je povinen nejpozději v den předcházející splatnosti emise předat Registračnímu centru údaje o počtu cenných papírů na účtu zákazníka rozčleněné dle daňového domicilu – viz Příručka účastníka. Registrační centrum v den splatnosti emise předá údaje dle odstavce (5) agentovi emitenta. Na konci dne splatnosti cenného papíru vyřadí Registrační centrum splacené cenné papíry ze své evidence, čímž tyto cenné papíry zaniknou.

3.3.3. Příkazy k převodu a zúčtování transakcí Vypořádání samotné se provádí na základě příkazu k registraci převodu a v případě úplatných převodů dochází i k zúčtování transakce v systému CERTIS. Převádějícím se rozumí custodian nebo klient, z jehož majetkového účtu jsou odepisovány cenné papíry. Nabývajícím se rozumí custodian nebo klient, na jehož majetkový účet jsou připisovány cenné papíry.

39

a) příkazy k registraci převodu i. Příkazy k registraci převodu cenných papírů na majetkových účtech jsou podkladem : k převodům cenných papírů na majetkových účtech Po každé registraci převodu cenných papírů informuje Registrační centrum převádějícího i nabývajícího prostřednictvím jejich agentů o provedeném převodu a pošle převádějícímu a nabývajícímu nový výpis z jejich majetkového účtu. V případě převodu cenných papírů podle principu dodání proti zaplacení je informace o provedeném převodu převádějícímu a nabývajícímu poslána po oznámení ze systému CERTIS Registračnímu centru o tom, že platba z třetí strany byla provedena. Registrační centrum splní příslušné příkazy k registraci převodu cenných papírů mezi nabývajícím a převádějícím na jejich majetkových účtech. Pokud do konce účetního dne systému CERTIS v den vypořádání není na peněžním účtu agenta nabývajícího dostatek peněžních prostředků, obchod se neuskuteční a převod cenných papírů Registrační centrum nezaregistruje. Cenné papíry zablokované pro účely převodu na majetkovém účtu převádějícího Registrační centrum odblokuje a uvědomí o neuskutečněném převodu převádějícího i nabývajícího prostřednictvím jejich agentů. při uplatnění principu dodávka proti placení k platbě z třetí strany V případě převodu cenných papírů podle principu dodání proti zaplacení, je po ověření, že na majetkovém účtu převádějícího je dostatečné množství disponibilních cenných papírů převáděný počet cenných papírů na jeho majetkovém účtu blokován a Registrační centrum vydá systému CERTIS příkaz k platbě z třetí strany k tíži peněžního účtu agenta nabývajícího a ve prospěch peněžního účtu převádějícího . Na základě příkazu k platbě z třetí strany převede systém CERTIS příslušnou částku z peněžního účtu agenta nabývajícího na peněžní účet převádějícího. ii. Příkazy k registraci převodu podávají ve stanovených lhůtách převádějící, respektive nabývající prostřednictvím svých agentů. iii. Registrační centrum přijme příkazy k registraci převodu v případě jejich formální správnosti. iv. V SKD jsou akceptovány příkazy k registraci převodu se stanoveným dnem vypořádání včetně aktuálního účetního dne. v.

Pokud Registračnímu centru do stanovené doby v den vypořádání nedojde k příkazu k registraci převodu (např. odepsání) odpovídající (párový) příkaz k registraci (tj.např.

40

připsání), Registrační centrum příkaz k registraci (např. odepsání) zruší a zadavatele příkazu o této skutečnosti uvědomí prostřednictvím jeho agenta, který příkaz podával. vi. Dojdou-li Registračnímu centru do konce stanovené doby v den vypořádání vzájemně si odpovídající příkazy k registraci převodu (připsání i odepsání), Registrační centrum provede jejich spárování a současně prověří, zda je na majetkovém účtu převádějícího dostatečné množství disponibilních cenných papírů a cenné papíry na účtu převádějícího blokuje, tj. s blokovanými cenné papíry nelze provádět jiné transakce do doby dokončení převodu. vii. V případě, že na majetkovém účtu převádějícího není do konce stanovené doby v den vypořádání dostatečné množství disponibilních cenných papírů, Registrační centrum příslušné příkazy k registraci převodu zruší a uvědomí o této skutečnosti s uvedením důvodu převádějícího a nabývajícího prostřednictvím jejich agentů. Registrační centrum následně vytvoří instrukce k vypořádání na následující účetní den SKD. viii. V případě, že na majetkovém účtu převádějícího není do konce stanovené doby následující den vypořádání dostatečné množství disponibilních cenných papírů, Registrační centrum příslušné příkazy k registraci převodu zruší a uvědomí o této skutečnosti s uvedením důvodu převádějícího a nabývajícího prostřednictvím jejich agentů. Registrační centrum následně vytvoří instrukce k vypořádání na další následující účetní den SKD. Tento postup může být opakován až do posledního dne předcházejícímu před datem splatnosti vypořádané emise. ix. O storno vypořádání a tím o uvolnění blokovaných cenných papírů musí během účetního dne formou instrukce požádat jak agent převádějícího, tak agent nabývajícího. Nepožádají-li o storno vypořádání oba, storno se neprovede. Registrační centrum uvědomí o neuskutečněném převodu převádějícího a nabývajícího prostřednictvím jejich agentů. b) Zúčtování transakcí spojených s platbami Zúčtování transakcí s cennými papíry spojených s platbami je realizováno v systému CERTIS na základě příkazů předaných Registračním centrem. ČNB je zmocněna agentem klienta nebo custodiana dávat příkazy systému CERTIS k platbám z třetí strany prostřednictvím Registračního centra, a to na základě smlouvy o účasti v SKD, kterou s agentem uzavřela.

41

4. Porovnání trhu krátkodobých dluhopisů ve vybraných zemích EU 4.1. Určení oblastí k porovnávání V případě porovnávání trh krátkodobých dluhopisů je třeba nejdříve určit oblasti, které bude vhodné hodnotit a porovnávat. a) Způsob uzavírání obchodů Obchodníci s krátkodobými cennými papíry (stejně jako obchodníci na kapitálovém trhu) mají buď možnost uzavírat jednotlivé obchody s protistranami prostřednictvím standardních komunikačních prostředků jako je telefon, e-mail,

obchodní informační systémy

poskytovatelů dat nebo mohou využít sofistikovanější informační systémy umožňující automatický matching nabídky a poptávky na základě obchodníkem nastavených parametrů. Vzhledem k tomu, že způsob uzavírání obchodů je relativně nezávislý na trhu krátkodobých dluhopisů, porovnávat jednotlivé trhy tímto způsobem není nijak vypovídající. b) Funkcionalita informačního systému realizujícího trh krátkodobých dluhopisů i. Vypořádání - základní funkcionalitou každého informačního systému realizujícího trh krátkodobých dluhopisů je vypořádání jednotlivých příkazů zadaných do systému obchodníky. Tzn. v případě, že pravidla informačního systému trhu krátkodobých dluhopisů umožňují zadaný příkaz vypořádat (dojde ke shodě příkazů protistran, které obchod uzavřely), vypořádací systém zašle pokyn registračnímu centru z jednoho klientského majetkového účtu cenné papíry odepsat a zároveň na jiný klientský majetkový účet ve stejný den, stejný objem stejného cenného papíru připsat. ii. Registrace cenných papírů, klientů a jejich majetkových účtů – registrace cenných papírů, klientů a jejich majetkových účtů může být v rámci informačního systému krátkodobých dluhopisů, nebo se k vypořádání může využívat centrální registrační systém (např. centrální depozitář), ve kterém jsou zaregistrovány nejen krátkodobé cenné papíry, ale i instrumenty kapitálového trhu (cenné papíry s maturitou delší než jeden rok či akcie). iii. Převody na klientských peněžních účtech – stejně jako v případě registrace cenných papírů, mohou být peněžní účty klientů součástí informačního systému realizujícího trh

42

krátkodobých dluhopisů či může jít o systém oddělený, který je schopen na základě předem dohodnutých algoritmů převody na klientských peněžních účtech provádět.

4.2. Slovenská republika x Česká republika Slovenská republika vznikla společně s Českou republikou rozdělením Československé federativní republiky 1.1.1993. Provozovatelem trhu krátkodobých dluhopisů byla v Československé federativní republice centrální banka – Státní banka československá. Stejně tak jako nástupnickou centrální bankou v České republice byla Česká národní banka, nástupnickou centrální bankou ve Slovenské republice byla Národná banka Slovenska. V rámci dělení bývalé centrální banky Státní banky československé došlo i k rozdělení provozovaných informačních systémů. Z tohoto důvodu centrální banka Slovenské republiky začala provozovat stejný informační systém trhu krátkodobých dluhopisů jako Česká národní banka, který nazvala Trh krátkodobých cenných papierov TKCP38. a) Způsob vypořádání obchodů v TKCP Způsob vypořádání jednotlivých příkazů zadaných do TKCP oprávněnými osobami vychází ze stejného principu jako SKD, což je dáno historicky tím, že oba vypořádací systémy vycházejí ze stejného informačního systému a tedy vycházejí ze stejných principů vypořádání. b) Registrace cenných papírů K registraci krátkodobých cenných papírů se ve Slovenské republice využívá Centrální depozitář. Centrální depozitář v sobě zahrnuje nejenom registraci instrumentů peněžního trhu, v tomto případě krátkodobých cenných papírů, ale i instrumentů kapitálového trhu. Toto je rozdíl oproti České republice, kde registrace krátkodobých cenných papírů je součástí informačního systému krátkodobých dluhopisů a registr kapitálového trhu je veden odděleně. Centrální depozitář je v České republice nyní zaváděn pod gescí Burzy cenných papírů. Slovenská republika vstoupila k 1.1.2009 do evropské Měnové unie, u cenných papírů došlo k redenominaci ze slovenské koruny na euro. c) Převody na klientských peněžních účtech Stejně jako v případě registrace cenných papírů, mohou být peněžní účty klientů součástí informačního systému realizujícího trh krátkodobých dluhopisů či může jít o systém oddělený, který je schopen na základě předem dohodnutých algoritmů převody na 38

Trh krátkodobých cenných papierov – vypořádací informační systém trhu krátkodobých dluhopisů ve Slovenské republice

43

klientských peněžních účtech provádět. Národná banka Slovenska provozuje samostatný clearingový systém, na který je, obdobně jako u České národní banky, napojen informační systém TKCP. Slovenská republika vstoupila k 1.1.2009 do evropské Měnové unie a tedy začala využívat jako platební jednotku EUR. Jednotlivé centrální banky provádějí clearing peněžních prostředků EUR přes vlastní informační systém Evropské centrální banky TARGET 2, který je s lokálním clearingovým systémem Národné banky Slovenska propojen.

4.3. Euroclear, Clearstream Kromě

lokálních

informačních

systémů

(provozovaných

v jednotlivých

státech)

zajišťujících hladký převod cenných papírů a s tím spojeným i převodů peněžních prostředků existují nadnárodní společnosti nabízející globální služby. Jde o clearingové systémy, které v sobě zahrnují všechny tři výše zmíněné funkcionality realizující i trh krátkodobých dluhopisů – vypořádání jednotlivých příkazů zadaných do systému obchodníky, registrace cenných papírů, klientů a jejich majetkových účtů a zároveň registraci i klientských peněžních účtů. Jakožto globální clearingové systémy nabízejí nejenom služby peněžního trhu, ale zároveň i služby týkající se kapitálového trhu. Kromě toho nabízejí i řadu doplňkových služeb jako je například Lending či TriParty REPO.

4.4. TARGET2 Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer je peněžní clearingový informační systém pro EUR, jehož první verze byla spuštěna na počátku roku 1999. Jeho hlavním záměrem je : Poskytovat bezpečný a spolehlivý mechanismus pro vypořádání plateb v EUR v reálném čase Zvýšit účinnost plateb mezi státy evropské unie Sloužit pro potřeby měnové (monetární ) politiky ECB V polovině roku 2008 (květen) byla spuštěna druhá generace tohoto systému – TARGET 2. TARGET2 zajišťuje platby spojené s měnovou politikou stejně jako platby spojené s jinými clearingovými systémy. TARGET 2 poskytuje vnitrodenní uvěrování, stejně jako například

44

CERTIS (clearingový systém v České republice). Systém TARGET2 nyní využívá více než 4.400 bank.39

4.5. TARGET2-securities „Evropská centrální banka připravuje informační systému TARGET2 securities – jednotnou technickou platformu Evropské centrální banky, která umožní centrálním depozitářům cenných papírů a národním centrálním bankám poskytovat v Evropě základní, bezhraniční a neutrální služby vyrovnání obchodů s cennými papíry v penězích centrální banky.“40

39

EUROPIAN CENTRAL BANK. Target Annual Report 2009. Frankfurt: Europian Central Bank, May 2010. 67 s. 40 EURÓPSKA CENTRÁLNA BANKA SK – EUROSYSTEM, Výročná Správa 2009, Bratislava: Národní banka Slovenska, 2010, 274 s.

45

Vyhodnocení dopadu trhu krátkodobých dluhopisů na ekonomiku České republiky „Finanční trhy jsou nedílnou součástí vyspělých tržních ekonomik. Novodobá historie nepřinesla žádný příklad dlouhodobě prosperující společnosti bez fungujícího trhu. Praxe ukazuje, že čím rozvinutější je finanční trh, tím lepší předpoklady pro efektivní alokování dostupných zdrojů jsou ve společnosti vytvořeny. Současně platí, že čím efektivněji jsou dostupné společenské zdroje alokovány, tím větší naději na ekonomickou prosperitu daná společnost má.“41 Trh krátkodobých dluhopisů je nedílnou součástí finančních trhů. Jedněmi z hlavních aktérů tohoto trhu jsou Česká národní banka a Ministerstvo financí České republiky, kteří prostřednictvím trhu krátkodobých dluhopisů zajišťují plnění vlastních cílů a tím zároveň ovlivňují ekonomiku České republiky. Prosazování měnové politiky „Česká národní banka, jako centrální banka České republiky, uskutečňuje svoji měnovou (monetární) politiku a zásadním způsobem tak ovlivňuje peněžní trh. Z tohoto důvodu je role centrální banky klíčová – musí být nezávislou institucí, která dbá o stabilitu cen v ekonomice a tudíž přispívá ke stabilnímu makroekonomickému vývoji. Nezávislost centrální banky je daná zákonem. Pro prosazování své měnové politiky Česká národní banka používá Repo operace, jež jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB. Základní časovou lhůtou repo operací jsou 2 týdny. ČNB těmito operacemi určuje cenu peněz, které stahuje po uvedenou dobu z oběhu, respektive uvolňuje do oběhu. Úroková sazba, za kterou jsou tyto repo operace prováděny 2 týdenní repo sazba - je pro finanční trh rozhodujícím vodítkem, kde mají být tržní úrokové sazby nastaveny.“42 Zajišťování dostatečné likvidity bankovního sektoru „Česká národní banka

poskytuje v rámci vnitrodenní úvěrové faciliy v průběhu dne

likviditu oproti zástavě cenných papírů tak, aby banky byly schopny provádět plynule platby i v případě, že nemají dostatečný zůstatek na účtu vedeným ČNB. Vnitrodenní úvěr 41

RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, str. 10. ISBN-80-7265-093-9. 42 RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, str. 14. ISBN-80-7265-093-9.

46

je poskytován za 0% úrok a v případě nesplacení automaticky přejde v marginální zápůjční facilitu. Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám možnost si přes noc (over-night) vypůjčit scházející likviditu za lombardní sazbu, přičemž jako zápůjční zajištění jsou využity krátkodobé cenné papíry uložené na účtu v informačním systému krátkodobých dluhopisů.“43 Získávání krátkodobých zdrojů pro stát „Hlavním emitentem pokladničních poukázek je v České republice stát reprezentovaný Ministerstvem financí ČR. Ministerstvo financí emituje pokladniční poukázky (v praxi používané časové horizonty při emisích pokladničních poukázek jsou 3, 6, 9 a 12 měsíců) na trhu krátkodobých dluhopisů a takto získává na peněžním trhu krátkodobé zdroje pro financování státu.“44

43

RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, str. 16. ISBN-80-7265-093-9. 44 RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, str. 17. ISBN-80-7265-093-9.

47

Seznam použité literatury [1]

RNDr. KRABEC, Jaroslav, CSc. Finanční trhy. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. 147 s. ISBN-80-7265-093-9.

[2]

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla systému krátkodobých dluhopisů. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. 84 s.

[3]

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Systém krátkodobých dluhopisů - Příručka účastníka. 5. vydání. Praha : Česká národní banka, 2007. 48 s.

[4]

EUROPIAN CENTRAL BANK. Target Annual Report 2009. Frankfurt: Europian Central Bank, May 2010. 67 s.

[5]

EURÓPSKA CENTRÁLNA BANKA SK – EUROSYSTEM, Výročná Správa 2009, Bratislava: Národní banka Slovenska, 2010, 274 s.

[6]

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 1995-2009. Praha: Česká národní banka, 1996-2010.

[7]

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ceník peněžních a obchodních služeb ČNB. Praha: Česká národní banka, 2010

[8]

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance

[9]

Zákon č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

48

Seznam obrázků, grafů ČLENĚNÍ FIN. TRHU PODLE TYPU OBCH. INSTRUMENTŮ ....................................... 8 PRŮMĚRNÝ DENNÍ POČET TRANSAKCÍ OD R.1992 .................................................. 24 PRŮMĚRNÉ DENNÍ OBRATY OD R.1992 ...................................................................... 24 PŘEHLED EMISÍ DLUHOPISŮ ZA R.2010 ..................................................................... 25 PŘEHLED EMISÍ DLUHOPISŮ ZA R.2010 ..................................................................... 26 HODNOTA VYDANÝCH CP ZA ROK 2005 .................................................................... 31 PRŮMĚRNÝ DENNÍ NOMINÁLNÍ OBJEM TRANSAKCÍ ZA ROK 2005 .................... 31 PRŮMĚRNÝ DENNÍ POČET TRANSAKCÍ ZA ROK 2005 ............................................ 31 PRŮMĚRNÝ DENNÍ OBJEM A POČET TRANSAKCÍ ZA R.2009 ................................ 32 CELKOVÁ HODNOTA VYDANÝCH CP V OBDOBÍ LEDEN-KVĚTEN 2010 ............ 33

49