STÁVKA V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH ČR Bratislava, 22. 4. 2015 JUDr. Jitka Kocianová právnička OS UNIOS
HISTORIE STÁVEK Egypt,Řím Anglie 1871 USA 1932 Rakousko-Uhersko 1870 – zákon č. 43/1870 Protektorát – stávka zakázána Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – vyhl. č. 120/1976 Sb.
DEFINICE STÁVKY hromadné částečné nebo úplné přerušení práce těmi, kdo jsou na základě pracovní smlouvy nebo z jiného právního důvodu tuto práci vykonávat;
PRÁVO NA STÁVKU je vázáno na svobodu podnikání a svobodu kolektivního vyjednávání; cíl: dosažení lepších pracovních, sociálních a hospodářských podmínek; po dosažení cíle se opět pracuje; krajní prostředek; právo na stávku je chráněno …….
PRÁVNÍ ÚPRAVA STÁVKY V ČR Ústava ČR – zákon č. 1/1993 Sb. Listina zákl. práv a svobod (ÚZ č.23/1991 Sb.) Zák. o kolektivním vyjednávání (č. 2/1991 Sb.) Prameny mezinár. práva (MOP,ES,E. soc. charta MP o občanských a politických právech a MP o hospodářských, sociálních a kulturních právech (vyhl. č. 120/1976 Sb.) Čl. 10 Ústavy ČR: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
ČL. 27 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.
ČL. 44 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.
ČL. 41 LISTINY /PRÁVO NA STÁVKU JEN V MEZÍCH ZÁKONA/
(1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.
ZÁKON O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ
"Korektní chování zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům nemá být věc, za kterou musíme bojovat. To by mělo být samozřejmostí." (Josef Středula) spory o uzavření kolektivní smlouvy a spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců. zprostředkovatel - nedojde-li k dohodě, MPSV určí svého zprostředkovatele. Ten sdělí návrh řešení do 15 dnů; neúspěšné řízení MPSV do 20 dnů určí nového zprostředkovatele. Odměnu zprostředkovateli hradí obě strany. rozhodce - sdělí stranám rozhodnutí do 15 dnů. Nedohodnou-li se smluvní strany na rozhodci a jde-li o spor o uzavření kolektivní smlouvy vzniklý na pracovišti, kde je zakázáno stávkovat, nebo o spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy, určí rozhodce ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo; doručením rozhodnutí rozhodci je řízení před rozhodcem zahájeno. Hradí MPSV. Krajský soud k návrhu zruší rozhodnutí rozhodce.
ZOKV – STÁVKA VE SPORU O UZAVŘENÍ KS,
stávka ve sporu o uzavření KS - úplné nebo částečné přerušení práce Za účastníka stávky se po celou dobu jejího trvání považuje zaměstnanec, který s ní souhlasil; zaměstnanec, který se ke stávce připojil, se za jejího účastníka považuje ode dne připojení se ke stávce. vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkou souhlasí alespoň 2/3 zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má tato smlouva týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň 1/2 všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat. Stávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla odborová organizace, která stávku vyhlásila nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávky musí odborová organizace bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli.
STÁVKA VE SPORU O UZAVŘENÍ KS-PODMÍNKY ZÁKONA
Odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem kdy bude stávka zahájena, důvody a cíle stávky, počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu, o výsledku hlasování - zápis. zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávce. povinnost poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních.
NEZÁKONNÁ STÁVKA - ZOKV
a) které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12); to neplatí v případě solidární stávky (§ 16 odst. 3),
b) která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy,
c) která nebyla vyhlášena nebo zahájena za podmínek stanovených v § 17,
d) vyhlášená nebo zahájená z jiných důvodů než jsou uvedeny v 16,
e) solidární, pokud zaměstnavatel účastníků této stávky zejména s ohledem na hospodářskou vázanost nemůže ovlivnit průběh nebo výsledek stávky zaměstnanců, na podporu jejichž požadavků je solidární stávka vyhlášena,
f) v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření,6)
g) zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů,
h) zaměstnanců při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů,
i) soudců, prokurátorů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnanců při řízení a zabezpečování letového provozu,
j) příslušníků sborů požární ochrany, zaměstnanců závodních jednotek požární ochrany a členů záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště7) a zaměstnanců zabezpečujících telekomunikační provoz , pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, popřípadě majetku,
k) zaměstnanců, kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena mimořádná opatření.
§ 21 - Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování podle ustanovení občanského soudního řádu, upravující řízení v prvním stupni.
PRACOVNĚPRÁVNÍ NÁROKY
nepřísluší účastníku stávky mzda ani náhrada mzdy, omluvená nepřítomnost v zaměstnání, účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání, při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi a sociálních služeb se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmu z důvodu účasti na stávce, v průběhu stávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné občany, nemocenské nepřísluší, sociální pojištění – pracovní poměr trvá, zdravotní pojištění – záleží na délce stávky.
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu stávky, odpovídá účastník stávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníku stávky podle občanského zákoníku. Jde-li však o škodu, k níž došlo při zabezpečování činnosti podle § 19, odpovídají podle zákoníku práce. Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkou účastník stávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníku stávky neodpovídají.
Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z důvodů neposkytnutí nezbytné součinnosti podle § 19 odst. 1.
Jestliže soud rozhodl, že stávka je nezákonná, odborová organizace, která stávku vyhlásila, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkou vznikla.
STÁVKA V ZÁK. O STÁTNÍ SLUŽBĚ Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku (§ 82 odst. 1). Za stávku ve sporu za uzavření kolektivní smlouvy se považuje stávka za uzavření kolektivní dohody (§ 143 odst. 3 písm. d).
Obdoba v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
MEZ. PAKT O HOSP., SOC. A KULTURNÍCH PRÁVECH – ČL.8 1. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují zajistit: a) právo každého na zakládání odborových organizací a právo přistupovat do odborových organizací podle vlastního výběru, podléhající pouze stanovám příslušné odborové organizace, k uplatňování a ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů. Výkon tohoto práva nesmí být omezen žádnými omezeními kromě těch, která jsou stanovena zákonem a která jsou nezbytná v demokratické společnosti, v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, nebo k ochraně práv a svobod druhých; b) právo odborových organizací na zakládání národních federací nebo konfederací a jejich právo vytvářet mezinárodní odborové organizace nebo se k nim připojit; c) právo odborových organizací na svobodnou činnost, nepodléhající žádným omezením kromě těch, která jsou stanovena zákonem a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo k ochraně práv a svobod druhých; d) právo na stávku za předpokladu, že je vykonáváno v souladu se zákony příslušné země. 2. Tento článek nebrání uložit zákonná omezení výkonu těchto práv pro příslušníky ozbrojených sil nebo policie nebo správních orgánů státu. 3. Nic v tomto článku neopravňuje smluvní strany Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1948 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, aby přijaly zákonodárná opatření, jež prejudikovala záruky stanovené v této Úmluvě, nebo aplikovaly právo takovým způsobem, jenž by tyto záruky prejudikoval.
FORMY STÁVEK klasická výstražná okupační klíčová solidární politická výbušná (divoká)
PROTESTNÍ AKCE stávková pohotovost – hrozba stávkou, shromáždění zaměstnanců podpisová akce bojkot výrobků zaměstnavatele tzv. pasivní rezistence (work to rule, go slow, odmítání práce přesčas) manifestace – čl. 19 Listina, zákon č. 84/1990 Sb. petice – čl. 18, zákon č. 85/1990 Sb.
STÁVKY JINÉ - NEUPRAVENÉ ZÁKONEM o zákonnosti či nezákonnosti stávky rozhoduje soud soud posoudí cíle stávky jaká jednání stávce předcházela kolik zaměstnanců stávkovalo způsob vyhlášení stávky zda stávkou došlo k ohrožení životních podmínek
STÁVKA A ROLE STÁTU neutralita smírné řešení konfliktů –veřejnost tripartita – role odborů kolektivní vyjednávání sociální dialog
JE TŘEBA ZÁKON? v Listině je odkaz na zákon zákon stávku omezí? upravit Listinu – čl. 27, 41? upravit zákon o kolektivním vyjednávání? zkušenosti v jiných státech Evropy
CO BY SE MĚLO ŘEŠIT
by právo na stávku mělo být umožněno i ve sporech o plnění kolektivní smlouvy. ( Podle Evropské sociální charty však nelze stávkovat o změnu závazků vyplývajících z platné kolektivní smlouvy, která před tím byla uzavřena). v zákoně stanovit přiměřenou lhůtu ve které musí příslušný odborový orgán zaměstnavateli předem oznámit kdy bude stávka zahájena, v tomto oznámení by dále mělo být uvedeno : požadavky stávkujících , seznam odborových funkcionářů, kteří zastupují stávkující na rozdíl od současné právní úpravy se domnívám, že by zde již neměla být povinnost předat zaměstnavateli před stávkou jmenný seznam stávkujících. Podle mého názoru to je v rozporu s mezinárodními úmluvami i obvyklou tradicí v evropských státech. o vyhlášení stávky by mělo rozhodnout nejméně 50% zaměstnanců, kterých se má stávka týkat, i když to je určité omezení práva na stávku v občanském soudním řádu by mělo být stanoveno, že ve sporu o určení, že stávka je nezákonná, nelze vydat předběžné opatření, že se stávka přerušuje, neboť toto předběžné opatření ve svých důsledcích právo na stávku zcela znemožňuje.
JAK A KDY JSME „STÁVKOVALI“ hodinová výstražná stávka a celodenní stávka zdravotníků 24. 6. 2008 Celodenní protestní stávka dne 8. prosince 2010 proti úsporným opatřením a proti změně systému odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě Stávka řidičů tramvají, autobusů, metra –koalice dopravních odborových svazů – 16. 6. 2011
PRÁVO NA STÁVKU Nejlepší
je stávka, která se nemusí uskutečnit a nejhorší je stávka prohraná.“
Děkuji za pozornost.
