Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta provozně ekonomická Ústav demografie a aplikované statistiky
Stavební spoření využívaná studenty MZLU v Brně DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vypracovala:
Vedoucí práce:
Bc. Jana Kopřivová
Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D.
Brno 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Stavební spoření využívaná studenty MZLU v Brně vypracovala samostatně pod vedením Ing. Kristiny Somerlíkové, Ph.D. a v seznamu literatury uvedla všechny použité literární a ostatní informační zdroje. V Kyjově dne 18. 5. 2009
……….………………….. vlastnoruční podpis autora
2
Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za příjemnou spolupráci, odborně vedené konzultace a za cenné připomínky a rady, které mi poskytla při zpracování této práce.
3
ABSTRAKT KOPŘIVOVÁ, J. Stavební spoření využívaná studenty MZLU v Brně. Diplomová práce. PEF MZLU v Brně, 2009. Tato diplomová práce se zabývá analýzou využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně. Teoretická část práce hodnotí situaci na trhu se stavebním spořením v České republice – jaké jsou podmínky pro uzavření stavebního spoření v ČR, podmínky pro využívání úvěrů ze stavebního spoření, jaké úrokové sazby z vkladů a úvěrů nabízejí jednotlivé stavební spořitelny svým klientům a jaké poplatky si jednotlivé spořitelny účtují. V praktické části je prostřednictvím statistického zpracování dotazníkového šetření analyzováno využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně – z jakého důvodu mají uzavřeno stavební spoření, co financují pomocí prostředků ze stavebního spoření a zda využívají úvěry ze stavebního spoření. KLÍČOVÁ SLOVA: stavební spoření, stavební spořitelny, marketingový výzkum, dotazníkové šeření, statistické zpracování, faktorová analýza. ABSTRACT KOPŘIVOVÁ, J. Buildings savings used by students of MUAF in Brno. Diploma thesis. FBE MUAF in Brno, 2009. This diploma thesis deals with the use of the buildings savings by students of MUAF in Brno. The theoretical part of the thesis assesses the situation on the buildings savings market in the Czech Republic – what are the conditions for the conclusion of a buildings savings contract in the Czech Republic, the conditions for the use of credits from buildings savings, the interest rates on deposits and credits offered by the individual buildings savings banks to their clients and the charges required by the individual buildings savings banks. In the practical part of the thesis there is through the statistical processing of the questionnaire survey examined the use of buildings savings by students of MUAF in Brno - what reason they have concluded buildings savings contract for, what they finance by the means of buildings savings and if they use credits of the buildings savings. KEY WORDS: buildings savings, buildings savings banks, marketing research, questionnaire survey, statistical processing, factor analysis.
4
Obsah 1
Úvod...................................................................................................................................7
2
Cíl práce.............................................................................................................................9
3
Metodika práce ................................................................................................................10
4
Stavební spoření v ČR .....................................................................................................12 4.1
Co je to stavební spoření............................................................................................12
4.2
Podstata stavebního spoření.......................................................................................13
4.3
Fáze stavebního spoření.............................................................................................14
4.3.1
Fáze spoření ......................................................................................................14
4.3.2
Fáze poskytnutí úvěru .......................................................................................15
4.3.3
Fáze splácení úvěru...........................................................................................16
4.4
Stavební spoření bez nároku na úvěr ze stavebního spoření .....................................17
4.5
Překlenovací úvěry ....................................................................................................17
4.6
Trh stavebního spoření v ČR .....................................................................................18
4.6.1 5
Podmínky stavebního spoření u jednotlivých stavebních spořitelen v ČR.......19
Teoretická východiska marketingového výzkumu ..........................................................23 5.1
Marketingový výzkum - definice...............................................................................23
5.2
Druhy marketingového výzkumu ..............................................................................24
5.3
Organizace marketingového výzkumu ......................................................................27
5.4
Techniky marketingového výzkumu .........................................................................27
5.4.1
Pozorování ........................................................................................................27
5.4.2
Experiment........................................................................................................28
5.4.3
Dotazování ........................................................................................................28
5.5
Proces marketingového výzkumu ..............................................................................31
5.5.1
Přípravná etapa výzkumu..................................................................................31
5.5.2
Realizační etapa výzkumu ................................................................................32 5
6
Statistické zpracování dat ................................................................................................34 6.1
Klasifikace znaků.......................................................................................................34
6.2
Třídění statistických znaků a rozdělení četností ........................................................35
6.3
Významné hodnoty ....................................................................................................36
6.4
Zjišťování závislostí mezi proměnnými ....................................................................36
6.4.1
Klasifikace statistických závislostí ...................................................................36
6.4.2
Měření závislosti číselných znaků ....................................................................37
6.4.3
Měření závislosti slovních znaků......................................................................37
6.5 7
Vícerozměrná analýza................................................................................................39 Faktorová analýza ............................................................................................................40
7.1
Extrakce faktorů.........................................................................................................41
7.2
Rotace faktorů............................................................................................................43
8
Zpracování vlastních dat ..................................................................................................44 8.1
Identifikační údaje o respondentech ..........................................................................44
8.2
Prezentace výsledků dotazníkového šetření ..............................................................47
8.3
Měření závislosti mezi slovními znaky .....................................................................55
8.4
Hodnocení jednotlivých stavebních spořitelen dle míry spokojenosti respondentů pomocí sémantického diferenciálu ............................................................................58
8.5
Faktorová analýza ......................................................................................................60
8.5.1
Hodnocení podmínek poskytovaných stavebními spořitelnami .......................61
8.5.2
Faktory hrající roli při výběru stavebního spoření jako druhu investice ..........64
9
Diskuse a doporučení.......................................................................................................67
10
Přehled literatury..............................................................................................................70
11
Přílohy..............................................................................................................................73
6
1 Úvod Všichni se dříve nebo později ocitneme v situaci, kdy jsme nuceni řešit naše budoucí bydlení. Někteří se rozhodnou pro bydlení v pronájmu, velká část lidí však touží po bydlení vlastním. Jestliže ale nechtějí žít nadále v domě svých rodičů, a nebo tuto možnost nemají, přistupují ke koupi rodinného domu či bytu, k výstavbě nemovitosti nebo k rekonstrukci starší nemovitosti. Všechny tyto varianty bydlení však představují velmi nákladnou záležitost. V posledních letech ceny nemovitostí a ceny stavebních prací rostou velkou rychlostí a pořízení bydlení patří k nejvyšším výdajovým položkám domácností. Bytovou potřebu řeší velmi často mladí lidé, kteří se osamostatňují a kteří se chystají založit vlastní rodinu. Tito lidé se nachází na počátku své pracovní kariéry a většina z nich tedy nemá natolik silné finanční zázemí, aby mohla bydlení financovat z vlastních zdrojů a úspor. Proto jsou často odkázáni na pomoc finančních institucí, které jim nabízí širokou škálu produktů k financování bydlení. Mezi tyto produkty patří především hypoteční úvěry, úvěry ze stavebního spoření či různé formy výhodných půjček. Tato diplomová práce je zaměřena na financování bydlení pomocí stavebního spoření. Některým lidem rodiče spoří již od dětství formou stavebního spoření, aby v dospělosti měli naspořenu alespoň část peněz potřebných k řešení bytových potřeb a aby měli možnost využívat výhod, které jim stavební spoření poskytuje. Tato forma spoření svým uživatelům nabízí možnost využití výhodného úvěru nebo překlenovacího úvěru pro řešení bytových potřeb. Jednou z možností využití úvěru ze stavebního spoření je také, v dnešní době velmi aktuální, realizace projektů na úsporu energií. Půjčku od stavebních spořitelen lze použít na široké spektrum stavebních prací, rekonstrukcí či oprav bytů a domů. Na své si zde ale přijdou také ti uživatelé stavebního spoření, kteří nechtějí čerpat úvěr, ale chtějí pouze zhodnocovat vlastní finanční prostředky. Stavební spoření je v dnešní době mezi lidmi velmi oblíbeným nástrojem financování bydlení, a to především z důvodu, že patří mezi finanční produkty, kde lze zhodnotit své úspory, získat státní podporu a zároveň lze čerpat úvěr na bydlení za relativně nízkou úrokovou sazbu. V roce 2008 bylo v ČR uzavřeno celkem 705 tis. smluv o stavebním spoření s průměrnou cílovou částkou u fyzických osob ve výši 303 tis. Kč. Ke konci roku 2008 činil celkový stav smluv o stavebním spoření 5,07 mil. smluv. Celkový objem úvěrů dosáhl ke konci roku 2008
7
hodnoty 227,4 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 27 %. Z tohoto celkového objemu úvěrů tvoří 81% překlenovací úvěry.1 Tato práce se z velké části zaměřuje na využívání stavebního spoření vysokoškolskými studenty. Pro ty se stavební spoření jeví jako výhodná investice, neboť představují skupinu lidí, kteří začínají řešit svou bytovou potřebu a nemají většinou dostatek vlastních finančních prostředků k pořízení vlastního bydlení. Tato forma investice jim zhodnocuje vkládané peníze a zároveň jim nabízí možnost budoucího čerpání výhodného úvěru na bydlení.
1
MF ČR – základní ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR, [online]. © 2005 – 2009.Citováno 20. 3. 2009. Dostupné z
8
2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je ukázat situaci na trhu stavebního spoření v České Republice a analyzovat využívání produktu stavebního spoření studenty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Úkolem teoretické části práce bude nastínit situaci na trhu se stavebním spořením v ČR – jaké jsou podmínky pro uzavření stavebního spoření v České Republice, jaké jsou podmínky pro využívání úvěrů ze stavebního spoření a meziúvěrů, jaké úrokové sazby z vkladů a úvěrů nabízejí jednotlivé stavební spořitelny svým klientům a jaké poplatky si jednotlivé spořitelny účtují za své služby. Důležitou součástí práce bude marketingový výzkum zaměřený na využívání stavebního spoření studenty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Cílem praktické části práce bude, prostřednictvím statistického zpracování výsledků tohoto marketingového výzkumu, analyzovat využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně. Dílčí cíle tohoto marketingového výzkumu jsou:
• zjistit, zda a z jakého důvodu mají respondenti uzavřeno stavební spoření, • se kterou stavební spořitelnou mají uzavřenu smlouvu o stavebním spoření a do jaké míry jsou spokojeni s jejími službami,
• jakou výši cílové částky mají sjednánu, • co financují pomocí prostředků ze stavebního spoření, • zda využívají úvěry ze stavebního spoření a k jakému účelu využívají prostředky získané z těchto úvěrů,
• zda by uvítali rozšíření účelovosti využití finančních prostředků z úvěru ze stavebního spoření a z překlenovacích úvěrů
• a jaké jsou důvody pro nevyužívání stavebního spoření respondenty.
9
3 Metodika práce Práce je zahájena charakteristikou stavebního spoření. Na základě prostudování odborné literatury a internetových zdrojů, uvedených v seznamu literatury, jsem nastínila situaci na trhu se stavebním spořením v České Republice. Uvádím zde, jaké jsou u nás podmínky pro založení stavebního spoření, pro získání úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření a pro získání státní podpory, popisuji zde jednotlivé fáze stavebního spoření a uvádím podmínky stavebního spoření u jednotlivých stavebních spořitelen v ČR. Hlavní součástí diplomové práce je marketingový výzkum zaměřený na využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně, proto v práci uvádím charakteristiku marketingového výzkumu, popisuji jeho typy, základní techniky a jednotlivé fáze. Dále jsem v práci popsala, jakým způsobem se data získaná marketingovým výzkumem zpracovávají. Zmíněné teoretické poznatky jsem nejdříve nastudovala v odborné literatuře a poté jsem je využila při přípravě a realizaci samotného výzkumu. Odborná literatura potřebná k nastudování této problematiky je uvedena v seznamu použité literatury. Poslední nejdůležitější částí této práce je vlastní práce, ve které uvádím výsledky marketingového výzkumu zaměřeného na využívání stavebního spoření studenty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Marketingový výzkum jsem zaměřila na vysokoškolské studenty. Studenti vysokých škol tvoří skupinu lidí, která se začíná osamostatňovat, začíná myslet na vlastní bydlení, avšak nemá ještě mnoho finančních prostředků, aby své sny mohla uskutečnit. Proto jsou vhodnou cílovou skupinou pro analýzu využívání stavebního spoření. Konkrétně jsem za cílovou skupinu svého marketingového výzkumu zvolila studenty MZLU v Brně, jelikož sama na této škole studuji a tudíž je tato cílová skupina pro mne snadno dostupná. K pořízení primárních dat jsem zvolila techniku dotazování, a to formou dotazníkového šetření. Byl tedy sestaven dotazník (viz příloha č. 1) obsahující 23 otázek, z nichž prvních 16 je zaměřeno na využívání stavebního spoření a zbylých 7 otázek je identifikačních. Nejdříve byla provedena pilotáž na vzorku 15 respondentů, což mi pomohlo provést konečné úpravy na dotazníku, a posléze byl spuštěn samotný sběr dat. Pro sběr dat byla zvolena elektronická forma dotazování, neboť k internetu mají přístup všichni studenti MZLU v Brně. Dotazník byl rozeslán mezi respondenty v elektronické podobě (prostřednictvím dokumentového serveru
10
informačního systému MZLU v Brně) formou odkazu na webové stránky systému ReLa2, na nichž byl dotazník umístěn. Sběr dat probíhal v termínu od 2. 3. 2009 do 17. 3. 2009. Osloveni byli všichni studenti MZLU v Brně, což je 10 621studentů, a získáno bylo 297 řádně vyplněných dotazníků. Údaje z vyplněných dotazníků byly získány v elektronické podobě a byly exportovány do programu Unistat. V tomto programu probíhalo jejich následné zpracování – byly vytvořeny tabulky rozdělení četností a kontingenční tabulky a vypočteny koeficienty pro určení síly závislosti mezi jednotlivými statistickými znaky. Dále byla pomocí programu Unistat provedena faktorová analýza. Ze získaných údajů byly následně pomocí programu Excel vypracovány přehledné grafy a výsledky byly slovně interpretovány. Na základě zpracování dat byly nakonec slovně vyjádřeny závěry a doporučení, odpovídající na otázky, které byly kladeny při definování cíle na počátku procesu výzkumu.
2
ReLa – Research Laboratory, [online]. Dostupné z < http://rela.mendelu.cz >
11
4 Stavební spoření v ČR 4.1 Co je to stavební spoření Doucha3 definuje stavební spoření jako systém ukládání peněz, na jehož výnosech se přímo podílí stát. Pojem stavební spoření představuje zejména přijímání vkladů od účastníků tohoto druhu spoření, poskytování úvěrů na zákonem vymezené stavební účely těm účastníkům, kteří splňují stanovené podmínky, a zajišťování státní podpory. Stavební spoření vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření a úvěrů aktivně řešit vlastní bytové potřeby a stalo se jedním z hlavních nástrojů financování vlastního bydlení. V České republice se jedná o novodobý bankovní produkt. Segment stavebních spořitelen se v ČR začal formovat teprve počátkem devadesátých letech 20. století s využitím tradice, kterou má stavební spoření v Německu a Rakousku (základní myšlenka stavebního spoření vznikla v Německu ve dvacátých letech 20. století). První stavební spořitelny byly u nás založeny v roce 1993. V České Republice je problematika stavebního spoření upravena zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Zákon prošel několika novelizacemi, z nichž nejzásadnější význam má novela z roku 2003.4 Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka, která získala licenci k bankovní činnosti v souladu se zákonem o bankách a může vykonávat pouze činnosti, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle zákona č. 96/1993 Sb. Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu.5 Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, které mají trvalý pobyt nebo trvalé sídlo na území ČR.6
3 4 5
6
DOUCHA, R. Stavební spoření: s. 13 SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení: s. 19 Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření [online]. [cit. 20. 1. 2009]. Dostupné z : §2 Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, §4 [online]. [cit. 20. 1. 2009]. Dostupné z : §4
12
4.2 Podstata stavebního spoření Stavební spoření představuje uzavřený systém refinancování. Stavební spořitelna vytváří fond stavebního spoření, který je zdrojem pro poskytování úvěrů. Tento fond je tvořen vklady účastníků, státní podporou a splátkami poskytnutých úvěrů.7 Princip stavebního spoření spočívá v tom, že účastník stavebního spoření ukládá ve stavební spořitelně své peněžní prostředky. Po určité době dostane zpět naspořenou částku8 a po splnění zákonem stanovených podmínek získává také nárok na čerpání úvěru na bytové účely. Naspořené prostředky mohou být klientem využity neúčelově, tzn. že nemusí být použity na bytové potřeby. Úvěrové zdroje jsou však jednoznačně vázány na uspokojení bytových potřeb. Kromě naspořené částky je pro střadatele výnosem také státní podpora, na kterou má nárok pouze fyzická osoba, jež je občanem ČR nebo občanem EU, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo, nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem. Právnická osoba může o státní podporu zažádat u ministerstva pro místní rozvoj a může jí být udělena formou nenávratné dotace.9 Stavební spoření je realizováno na základě smlouvy o stavebním spoření. Smlouva je písemná a je uzavřena mezi stavební spořitelnou a účastníkem stavebního spoření. Účastník se ve smlouvě zavazuje ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Počet smluv uzavřených jedním účastníkem není omezen, každý účastník má však nárok pouze na jednu státní podporu. Smlouva musí obsahovat výši cílové částky10, fixní úrokovou sazbu z vkladu, fixní úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření (rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření nesmí být vyšší než 3 procentní body), výši poplatku za vedení účtu a související služby, tarifní variantu určující časové znaky vztahu, výši jednorázového poplatku při uzavření smlouvy, podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření a výši splátek úvěru.11
7
PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice: s. 273-274 Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. 9 KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 53 10 Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. 11 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice: s. 274 8
13
4.3 Fáze stavebního spoření Stavební spořitelna poskytuje svůj základní produkt – stavební spoření – ve dvojí podobě. Pokud účastník pouze spoří a možnosti čerpání úvěru ze stavebního spoření nevyužije, nazýváme jej přátelským klientem a hovoříme o produktu úsporném. Pokud však klient získá po splnění podmínek nárok na úvěr, hovoříme o produktu kompletním.12 Celý proces stavebního spoření můžeme rozdělit do tří fází – spoření, poskytnutí úvěru a fáze splácení úvěru13. Samozřejmě, že účastník není povinen využít možnosti čerpání úvěru, v tomto případě by tedy druhá a třetí fáze vůbec nenastaly. V následujícím textu si popíšeme jednotlivé etapy podrobněji.
4.3.1 Fáze spoření Tato první fáze stavebního spoření začíná v okamžiku uzavření smlouvy o stavebním spoření a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření nebo vyplacením naspořené částky přátelskému klientovi. Klient si může zvolit podobu produktu stavebního spoření až v průběhu této fáze. V případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne alespoň 6 let, tak stavební spořitelna může jednostranně změnit úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě.14 4.3.1.1 Státní podpora V této fázi je účastníkovi (fyzické osobě) poskytována státní podpora. Ta se poskytuje každoročně v podobě zálohy, která je evidována na vkladovém účtu klienta a úročena současně s vkladem. Klient však musí po dobu šesti let spořit, aniž by s vkladem nakládal. Pokud by tuto časovou podmínku nerespektoval, ztratil by na podporu nárok a ta by byla vrácena poskytovateli. Poskytovatelem státní podpory je ministerstvo financí ČR.15
12 13 14
15
PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice: s. 273 KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 53 Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, §4 [online]. [cit. 20. 1. 2009]. Dostupné z : §5 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice: s. 275
14
Poskytování státní podpory není omezeno věkem klienta. Velmi často je tedy stavební spoření uzavíráno jménem dětí, což napomáhá řešit jejich budoucí problém vlastního bydlení16 Státní podpora se poskytuje ve výši 15 % z ročně naspořené částky, maximálně však z 20 000 Kč, tzn. že maximálně může být účastníkovi ročně vyplacena státní podpora ve výši 3 000 Kč. Tento model platí od 1. 1. 2004. Za starých podmínek, platných do konce roku 2003 se poskytovala podpora ve výši 25 % z naspořené částky, max. z 18 000 Kč, což bylo maximálně 4 500 Kč ročně, přičemž časová podmínka činila 5 let.17 Účastníci, kteří uzavřeli smlouvu o stavebním spoření ještě za starých podmínek, mají stále nárok na státní podporu v maximální výši 4 500 Kč. Státní podpora dosti významně ovlivňuje využití stavebního spoření k financování vlastního bydlení. Snížením státní podpory od roku 2004 došlo k částečnému poklesu atraktivity tohoto způsobu spoření. Úroky z vkladů stavebního spoření a úroky ze státní podpory nejsou zatíženy daní z příjmu.
4.3.2 Fáze poskytnutí úvěru Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, za účelem financování bytových potřeb, po splnění zákonem stanovených podmínek a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách18. Podmínky jsou následující: Splnění čekací doby na úvěr – minimálně 2 roky, přičemž stavební spořitelna může mít v podmínkách stanovenu dobu delší. Naspoření stanovené části cílové částky – zpravidla bývá stanovena ve výši 40-50 % cílové částky. Úvěry jsou poskytovány z peněz jiných klientů, proto musí spořitelna zajistit, aby každý dal k dispozici nějakou minimální část svých vlastních prostředků a teprve poté si mohl půjčit peníze cizí. Dosažení určité úrovně tzv. ohodnocovacího čísla, které určuje přínos klienta na tvorbě fondu stavebního spoření. Způsob jeho výpočtu se u jednotlivých stavebních spořitelen liší a je obsažen ve všeobecných obchodních podmínkách. Jedním ze způsobů výpočtu
16 17 18
SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení: s. 21 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice: s. 276 Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, §4 [online]. [cit. 20. 1. 2009]. Dostupné z : §5
15
ohodnocovacího čísla je následující: OH =
∑U , kde OH je ohodnocovací číslo, ∑U je CC
suma úroků z vkladů a CC je cílová částka.19 Stavební spořitelna využívá kromě ohodnocovacího čísla i další ukazatele, kterými se řídí při poskytování úvěrů ze stavebního spoření. Zvýhodňováni jsou ti klienti, kteří mají vyšší koeficient zohledňující rychlost splácení úvěru, a dále ti, kteří mají ke dni nároku na úvěr naspořenou vyšší než minimálně požadovanou částku.20 Stavební spořitelna může po klientovi požadovat zajištění úvěru, a to formou zástavního práva k nemovitosti nebo pomocí ručitelů. Nejčastějším způsobem ručení, který se používá v praxi, je ručitelské prohlášení rodičů nebo sourozenců, popřípadě klient ručí formou zástavního práva k nemovitosti příbuzných.21 Před poskytnutím úvěru ze stavebního spoření prověřuje stavební spořitelna také bonitu klienta, aby si zjistila pravděpodobnost jeho schopnosti a ochoty úvěr splácet. Jestliže klient splní všechny výše uvedené podmínky včetně bonity, potom s ním stavební spořitelna uzavře úvěrovou smlouvu, na jejímž základě je klientovi úvěr ze stavebního spoření poskytnut. Úvěr je poskytován na pevný úrok, který je stanoven ve smlouvě o stavebním spoření. Jelikož úvěr může být použit pouze v souvislosti s řešením bytové potřeby (klienta nebo osob jemu blízkých), provádí stavební spořitelna kontrolu jeho použití. Je-li úvěr použit neúčelově, rozhodne spořitelna o navrácení buď celého úvěru, nebo jeho neúčelově vynaložené části.22 Klient si může od základu daně z příjmu odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření, maximálně však do výše 300 000 Kč za zdaňovací období.
4.3.3 Fáze splácení úvěru Podmínky pro splácení úvěru jsou obsaženy v úvěrové smlouvě. Úvěr je obvykle splácen v pravidelných měsíčních anuitách. Po splacení úvěru stavební spořitelna uvolní případné záruky.
19
KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 54 KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 55 21 SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení: s. 14 22 KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 55 20
16
4.4 Stavební spoření bez nároku na úvěr ze stavebního spoření Pokud se klient rozhodne, že bude spořit bez nároku na úvěr ze stavebního spoření, jeho vztah s bankou vzniká opět na základě písemné smlouvy o stavebním spoření, která má stále stejné náležitosti. Rozdíl je pouze v odlišné struktuře cílové částky. Tu v tomto případě tvoří vklady klienta, státní podpora a úroky z nich. Pokud klient respektuje časovou podmínku šesti let, po kterou s vkladem nesmí nakládat, má nárok na státní podporu i v tomto případě. Toto je v ČR výjimkou – státní podpora je totiž u nás vázána na vklad, na rozdíl od jiných zemí, kde klient na státní podporu nemá nárok, pokud nehodlá čerpat úvěr ze stavebního spoření.23 Nevýhodou stavebního spoření může být malá likvidita. Se svými vklady totiž může klient nakládat až po uplynutí šesti let, zatímco jiné investice většinou může prodat dříve. Proto by stavební spoření měli volit ti lidé, kteří chtějí spořit a zhodnocovat své peníze minimálně po dobu šesti let za libovolným účelem. A jestliže je tímto účelem bydlení, mohou využít také výhodný úvěr, který stavební spořitelny nabízí.
4.5 Překlenovací úvěry Stavební spořitelna může klientovi poskytnout tzv. překlenovací úvěr (meziúvěr), který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb, i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Maximální výše překlenovacího úvěru je dána rozdílem mezi cílovou částkou a reálným zůstatkem na spořícím účtu k danému dni. Výše reálného zůstatku na spořícím účtu je dána součtem vkladů klienta, státní podpory a úroků z nich.24 Na překlenovací úvěr nemá klient právní nárok. Překlenovací úvěr vzniká uzavřením samostatné úvěrové smlouvy mezi stavební spořitelnou a klientem, která je písemná. Podmínky obsažené ve smlouvě jsou odlišné od podmínek úvěru ze stavebního spoření. Úroková sazba z překlenovacího úvěru je vyšší a obvykle banka vyžaduje zajištění úvěru. Překlenovací úvěr má na rozdíl od úvěru ze stavebního spoření krátkodobý až střednědobý charakter. Klient splácí pouze úroky z překlenovacího úvěru a po přidělení cílové částky je úvěr splacen touto přidělenou cílovou částkou.25 V okamžiku,
23
KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 55 Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, §4 [online]. [cit. 20. 1. 2009]. Dostupné z : §5 25 SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení: s. 25 24
17
kdy účastník splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, tak jím může být překlenovací úvěr refinancován.26 4.5.1.1 Porovnání překlenovacího úvěru s hypotečním úvěrem
Alternativou k překlenovacímu úvěru, který je svou účelovostí vázán na uspokojení bytových potřeb, může být hypoteční úvěr. Hypoteční úvěry jsou jedním ze základních pilířů financování vlastního bydlení. Jejich poskytování bylo v ČR umožněno přijetím zákona o dluhopisech v roce 1995. Zpočátku jejich většímu užívání bránily vysoké úrokové sazby, u nichž v poslední době došlo k poklesu, a tím se hypoteční úvěry staly dostupnějšími pro širší vrstvy obyvatelstva. Při porovnávání překlenovacího úvěru s úvěrem hypotečním, se velmi často dopouštíme chybného zjednodušení, a to tvrzením, že překlenovací úvěr je výhodnější díky nižší úrokové sazbě. Chyba spočívá v tom, že překlenovací úvěr se počítá z celé cílové částky (přičemž část cílové částky tvoří naše vlastní peníze), zatímco hypoteční úvěr se počítá pouze z cizích zdrojů.27
4.6 Trh stavebního spoření v ČR 29. června 2000 byla založena Asociace českých stavebních spořitelen – AČSS. Hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. Základním posláním AČSS je snaha o vytvoření optimálního zázemí systému stavebního spoření a upevňování důvěry občanů ve spolehlivost, funkčnost, stabilitu, kontinuitu a výkonnost sektoru stavebního spoření.28 Asociace českých stavebních spořitelen sdružovala již od svého založení v roce 2000 všech šest stavebních spořitelen působících na českém trhu. V listopadu 2008 nabyla účinnosti fúze dvou stavebních spořitelen – Raiffeisen a Hypo, kdy Hypo stavební spořitelna zanikla. AČSS má tak v současnosti následujících pět členů: 1. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. 2. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. 3. Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.
26 27 28
KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví: s. 56 SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení: s. 27 AČSS, [online]. © 2009 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z
18
4. Raiffeisen stavební spořitelna a. s. 5. Wüstenrot - stavební spořitelna a. s. Všechny tyto stavební spořitelny jsou rovněž plnoprávnými členy České bankovní asociace, která sdružuje finanční instituce působící na českém trhu, a Evropského sdružení stavebních spořitelen.
4.6.1 Podmínky stavebního spoření u jednotlivých stavebních spořitelen v ČR 4.6.1.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s.29 Požadované zajištění úvěrů Bez zajištění Do 500 000 Kč Jeden ručitel / pohledávka* / nemovitost Do 600 000 Kč Do 700 000 Kč Dva ručitelé / pohledávka* / nemovitost Nad 700 000 Kč Pohledávka* / zástava nemovitosti Poplatky 1 % z CČ Při uzavření smlouvy Při zvýšení cílové částky 1 % z navýšení CČ Za vedení účtu (vkladového, úvěrového, 290 Kč ročně meziúvěrového) 0,5 % z CČ Za předčasnou výpověď (do 5/6 let) Úrokové sazby Z vkladů 1–2% Z překlenovacího úvěru 4 – 6,2 % Z úvěru ze stavebního spoření 3,7 – 5,5 % Přidělení cílové částky Podmínky pro přidělení CČ 2 roky; 35 – 40 % CČ * Pohledávka = zástavní právo k finanční pohledávce.
29
Českomoravská stavební spořitelna, [online]. © 2009 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z
19
4.6.1.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.30
Bez zajištění Zástava nemovitosti
Požadované zajištění úvěrů Do 400 000 Kč Nad 400 000 Kč
Poplatky Při uzavření smlouvy o stavebním spoření Při uzavření smlouvy o poskytnutí meziúvěru Při zvýšení cílové částky Za vedení účtu vkladového Za vedení účtu úvěrového, meziúvěrového Za předčasnou výpověď Úrokové sazby Z vkladů Z překlenovacího úvěru Z úvěru ze stavebního spoření
1 % z CČ 1 % z CČ 1 % z navýšení CČ 300 – 550 Kč ročně 300 Kč ročně 0,5 % z CČ 2% 5,15 – 6,35 % 4,75 %
Přidělení cílové částky Podmínky pro přidělení CČ 40 % z CČ 4.6.1.3 Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.31
Požadované zajištění úvěrů stačí zajištění ručitelem Poplatky Při uzavření smlouvy Při uzavření smlouvy o poskytnutí meziúvěru
0 – 1 % z CČ (max. 10 000 Kč) 1 % z CČ (max. 10 000 Kč)
Při zvýšení cílové částky
1 % z navýšení CČ
Za vedení účtu (vkladového, úvěrového, meziúvěrového)
300 Kč ročně
Za předčasnou výpověď (do 5/6 let) Úrokové sazby Z vkladů Z překlenovacího úvěru Z úvěru ze stavebního spoření
0,5 % z CČ 2% 5,30 – 6,59 % 3–5%
Přidělení cílové částky Podmínky pro přidělení CČ 2 roky; 40 % z CČ
30 31
Stavební spořitelna České spořitelny, [online]. © 2007 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z Modrá pyramida stavební spořitelna, [online]. © 2008 – 2009 [cit. 28. 1. 2009].Dostupné z
20
4.6.1.4 Raiffeisen stavební spořitelna a. s.32
Bez zajištění Jeden ručitel Dva ručitelé Zástava nemovitosti
Požadované zajištění úvěrů Do 500 000 Kč Do 600 000 Kč Do 700 000 Kč Nad 700 000 Kč Poplatky
Při uzavření smlouvy Při zvýšení cílové částky
0,85 – 1 % z CČ 1 % z navýšení CČ
Při uzavření smlouvy o poskytnutí 1 % z úvěru, min. 1 000 Kč, meziúvěru FO max. 10 000 Kč Při uzavření smlouvy o poskytnutí Max. 2 % z úvěru, meziúvěru PO max. 500 000 Kč Za vedení účtu (vkladového, úvěrového, 77 Kč čtvrtletně až 360 Kč meziúvěrového) ročně 0,5 – 2 % z CČ Za předčasnou výpověď (do 5/6 let) Úrokové sazby Z vkladů 1–2% Z překlenovacího úvěru 3,5 – 5,9 % Z úvěru ze stavebního spoření 3,5 – 4,9 % Přidělení cílové částky Podmínky pro přidělení CČ 2 roky; 40 % z CČ
32
Raiffeisen stavební spořitelna, [online]. © 2007 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z
21
4.6.1.5 Wüstenrot - stavební spořitelna a. s.33
Poplatky Při uzavření smlouvy
1 % z CČ (max. 30 000 Kč)
Při zvýšení cílové částky
1 % z navýšení CČ (max. 30 000 Kč)
Při uzavření smlouvy o poskytnutí meziúvěru FO
1 % z úvěru, min. 900 Kč (max. 15 000 Kč)
Při uzavření smlouvy o poskytnutí meziúvěru PO
1 % z úvěru, min. 900 Kč (max. 500 000 Kč)
Při snížení cílové částky
0,5 % z rozdílu CČ (min. 100 Kč)
Rozdělení CČ
100 Kč
Za vedení účtu (vkladového, úvěrového, meziúvěrového) Za předčasnou výpověď (do 5/6 let)
250 Kč ročně (u produktu START zdarma)
0,5 % z CČ Úrokové sazby Z vkladů 1–2% Z překlenovacího úvěru 2,5 – 6,6 % Z úvěru ze stavebního spoření 3,7 – 4,8 % Přidělení cílové částky 21 měsíců; 30 – 50 % z CČ Podmínky pro přidělení CČ
33
Wüstenrot - stavební spořitelna, [online]. © 2008 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z
22
5 Teoretická východiska marketingového výzkumu 5.1 Marketingový výzkum - definice Malhotra34 definuje marketingový výzkum jako systematickou a objektivní identifikaci, shromažďování, analýzu, šíření a využívání informací za účelem zlepšení rozhodování při řešení problémů a příležitostí v oblasti marketingu. Toto byla jedna z mnoha definic. Aby nám byl význam pojmu marketingový výzkum jasnější, uvedeme si zde definice od více autorů. Kozel35 vymezuje pojem marketingový výzkum jako systematický a cílevědomý proces směřující k opatření (shromáždění nebo nákupu) určitých konkrétních informací, které nelze získat z některé jiné části marketingového informačního systému. Výzkum trhu je součástí marketingového informačního systému, což je soubor podnikových aktivit, které zajišťují informace o vnějším a vnitřním marketingovém prostředí, tedy o měnícím se okolí podniku, o specifických požadavcích a podmínkách trhu a o schopnosti podniku na ně reagovat36. Stávková37 pojem marketingový výzkum formuluje jako cílevědomou a organizovanou činnost, spočívající ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací, které umožňují porozumět trhu, na kterém firma podniká nebo hodlá podnikat, identifikovat problémy spojené s podnikáním na tomto trhu, identifikovat příležitosti, které se mohou vyskytnout, formulovat směry marketingové činnosti a hodnotit její výsledky. Marketingový výzkum je součástí procesu marketingového řízení. Jeho úkolem je poskytovat základní informace o situaci na trhu, především o chování zákazníka. Umožňuje řídícím pracovníkům identifikovat potřeby zákazníků, dosahovat lépe připravené nabídky a reagovat na možná rizika podnikání na trhu. Na základě výsledků výzkumu by měl být podnik schopen snadněji dosahovat stanovených firemních cílů a realizovat svou marketingovou strategii.38
34
MALHOTRA, N. K. Marketing research – An Applied Orientation: s. 7 KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 58 36 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 18 37 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 48 38 FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy: s. 70 35
23
5.2 Druhy marketingového výzkumu Pro členění marketingového výzkumu existuje více kriterií. My si zde charakterizujeme nejčastěji uváděná hlediska členění. A. Členění dle způsobu sběru informací
Sekundární marketingový výzkum (desk research) se zakládá na zpracování informací, které již existují. Jedná se o sběr tzv. sekundárních dat, která byla již dříve shromážděna někým jiným pro řešení jiného výzkumného problému. Zdroje pro tento typ dat mohou být interní, či externí. Mezi interní zdroje patří například výroční zprávy podniku, seznamy zákazníků, vnitřní průzkumy, účetní závěrky apod. Externími zdroji informací mohou být veřejné knihovny, archivy, univerzity, internet či agentury zabývající se poskytováním sekundárních dat. Výhodou sekundárních dat je to, že obvykle je jejich sběr rychlejší a méně nákladný než sběr dat primárních. Nevýhodou však je, že informace mohou být zastaralé a nemusí přesně odpovídat našim výzkumným požadavkům.39 Sekundární výzkum se většinou provádí ještě před zahájením výzkumu primárního, neboť je možné, že vyřeší stanovený problém, nebo odpoví alespoň na některé dílčí cíle výzkumu. Primární marketingový výzkum (field research) se provádí tzv. v terénu. Jedná se o výzkum vytvořený na míru, jehož úkolem je zodpovědět konkrétní výzkumníkem kladené otázky. Primární výzkum je možné provádět několika technikami. Jsou to pozorování, dotazování a experiment. Těmito technikami získáváme tzv. primární data, což jsou původní informace „z první ruky“, shromažďované za účelem řešení aktuálního výzkumného problému.40 Výhodou tohoto druhu dat je jejich aktuálnost a relevantnost. Nevýhodou je však to, že jejich sběr je časově a finančně náročný. B. Členění dle povahy získávaných informací41
Jedná se v podstatě o členění výzkumu primárního, a to na výzkum kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní marketingový výzkum se zabývá měřením trhu nebo spotřebitelů, kteří trh vytvářejí. Kvantitativní výzkum se ptá kolik – jeho cílem je získat měřitelné číselné údaje o názorech lidí a jejich chování a následně je zpracovat pomocí standardizovaných statistických postupů. Kvantitativní výzkum se provádí na rozsáhlých souborech respondentů,
39 40 41
HAIR, J. F., BUSH, R. P. Marketing research - a practical approach for the new Millennium: s. 39 GAY, R., CHARLESWORTH, A. Online marketing: a customer-led approach: s. 144 KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 118
24
a tak výsledná data mohou reprezentovat celou populaci (základní soubor). Mezi základní techniky tohoto výzkumu patří osobní rozhovory, písemné dotazování, pozorování či experiment.42 Kvalitativní marketingový výzkum zkoumá proč, z jakého důvodu. Pomáhá výzkumníkovi proniknout do lidského nitra a tak poznat a pochopit motivy a příčiny chování lidí. Výzkum umožňuje dostat se respondentovi „pod kůži“ a porozumět jeho postojům, zájmům a názorům, které utváří jeho životní styl a jeho chování. Hlavními technikami využívanými kvalitativním výzkumem jsou individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory. Tento výzkum je v porovnání s kvantitativním výzkumem málo reprezentativní, neboť se provádí na menším vzorku respondentů. Výsledky tudíž nelze zobecnit na celou populaci.43 C. Členění dle časového hlediska
Z časového hlediska členíme marketingový výzkum na výzkum a průzkum. Výzkum je cyklickou záležitostí dlouhodobého rázu, zatímco průzkum má krátkodobý charakter a jedná se o činnost jednorázovou. Lze konstatovat, že průzkum trhu je základním nástrojem marketingového výzkumu, který zjišťuje současnou situaci na trhu pomocí zvolené výzkumné techniky44. Průzkum poskytuje pouze základní popis situace, nezachází tolik do hloubky jako výzkum, který je podrobnější a detailnější. D. Členění dle způsobu řešení problematiky
Základní (badatelský) marketingový výzkum se zabývá teoretickým řešením problémů a jeho výsledkem nebývá návrh řešení. Při jeho realizaci neuvažujeme jeho aktuální použitelnost, slouží především k rozšíření poznatků marketingového systému.45 Aplikovaný marketingový výzkum je zpravidla realizován na objednávku nějaké organizace a požadavky, které jsou na něj kladeny, jsou dány potřebami marketingového managementu. Jeho úkolem je shromáždit data potřebná k vyjasnění nějakého konkrétního výzkumného problému a výstupem bývá návrh praktického řešení dané problematiky. E. Členění dle systémového hlediska 46
42 43 44 45 46
HAGUE, P. Průzkum trhu: s. 77-78 GAY, R., CHARLESWORTH, A. Online marketing: a customer-led approach: s. 145-146 HAGUE, P. Průzkum trhu: s. 13 FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: distanční studijní opora: s. 13 FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: distanční studijní opora: s. 13
25
Popisný (deskriptivní) výzkum odpovídá na otázku „jak“. Popisuje, jak v daném okamžiku vypadá problém, jenž je předmětem našeho zkoumání. Neptá se po příčinách. Kauzální (diagnostický) marketingový výzkum odpovídá na otázku „proč“. Pátrá po příčinách daného problému, hledá souvislosti mezi sledovanými jevy a zjišťuje, jaké jsou vztahy příčiny a následku, tzv. vztahy kauzální. Tento výzkum je náročný na přípravu, zpracování i interpretaci výsledků a často vychází z výzkumu popisného. Marketingový výzkum předpovědní (prognostický) odpovídá na otázku „kam“ – kam směřuje vývoj našeho problému. Navazuje na oba předešlé typy výzkumu a využívá jimi získané informace. Jeho cílem je určit předpokládaný budoucí stav námi zkoumaného problému na základě jeho současných vývojových trendů. Koncepční výzkum má za úkol získat komplexní výstupy. Představuje nejvyšší stupeň výzkumu – nejenže problém popisuje a zjišťuje jeho příčiny a budoucí vývoj, ale navíc také zajišťuje informace o chování ekonomiky a tím se snaží stanovit, jak dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti, jak využít tržní příležitosti a eliminovat hrozby. F. Členění dle charakteru informací
Podle charakteru informací lze marketingový výzkum členit na ekoskopický a demoskopický. Ekoskopický výzkum se zabývá sběrem a zpracováním kvantifikovatelných (měřitelných) dat, kterými mohou být např. spotřeba, poptávka, nabídka aj. Naopak výzkum demoskopický se zabývá údaji neměřitelnými a sleduje chování subjektů na trhu.47 G. Členění dle předmětu zkoumání 48
Podle předmětu zkoumání lze marketingový výzkum členit na výzkum trhu, makroprostředí a podniku. V současné době má rozhodující zastoupení výzkum trhu – uvádí se až 90 % všech výzkumů. Pod výzkum trhu řadíme výzkum celkové tržní situace, výzkum vnímání produktu, značky a podniku zákazníky a výzkum nástrojů marketingového mixu. Výzkum celkové tržní situace zahrnuje následující čtyři druhy výzkumu: •
Výzkum účastníků trhu – především se jedná o analýzu zákazníků, protože především ti nabízejí nové příležitosti.
•
Segmentační výzkum – jeho úkolem je vymezit jednotlivé segmenty zákazníků včetně jejich nákupního a spotřebního chování.
47 48
STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 49 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 50
26
•
Výzkum velikosti trhu – je dán především počtem jednotek schopných spotřeby, schopných tuto spotřebu ekonomicky zabezpečit a těch, kteří
skutečně
spotřebovávají. Základními ukazateli velikosti trhu jsou tržní potenciál, tržní kapacita, tržní podíl a nasycenost trhu. •
Výzkum potřeb – jeho cílem je zjistit, co zákazníci potřebují, jak intenzivně potřebu prožívají, jaká je hierarchie jejich potřeb a jaké jsou trendy ve vývoji potřeb.
5.3 Organizace marketingového výzkumu49 V zásadě existují dva způsoby organizace marketingového výzkumu. Lze jej provádět buď vlastními silami (interně), nebo výzkumnou agenturou (externě). Existuje však také možnost kombinace obou předchozích způsobů. Každá varianta má své výhody i nevýhody. Interní výzkum je prováděný vlastním výzkumným oddělením. Jeho hlavní předností je, že výzkumník zná dobře zkoumanou problematiku, neboť se jedná o jeho vlastní firmu, a na řešení problému je tudíž více zainteresován. Je zde také úzký kontakt mezi zadavatelem výzkumu a výzkumníkem. Nevýhodou tohoto způsobu je však, že chybí odborníci na určité metody, chybí zkušenosti s výzkumem, často se projevuje zaujatost výzkumníka a chybí kvalitní tazatelská síť a potřebná technika. Externí výzkum je prováděný na zakázku specializovanou agenturou. Tato agentura zaměstnává odborníky z různých oborů a zaměstnanci agentury znají dobře metodiku výzkumného procesu. Agentura také vlastní reprezentativní tazatelskou síť. Nevýhodou externího výzkumu je však jeho vysoká cena a možnost zneužití jeho výsledků.
5.4 Techniky marketingového výzkumu Jak uvádí Foret a Stávková50, jsou tři základní techniky marketingového výzkumu, a to pozorování, experiment a dotazování. První dvě uvedené techniky si v této kapitole charakterizujeme pouze okrajově. Podrobněji se zaměříme na problematiku dotazování, neboť pro vypracování této diplomové práce je využito dotazníkového šetření.
5.4.1 Pozorování Pozorování provádí pozorovatel, který sleduje a zaznamenává reakce a způsoby chování pozorovaného. Rozlišujeme několik druhů pozorování, z nichž zde uvedeme jen některá –
49 50
KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 49-51 FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky: s. 32
27
nestandardizovaná, kdy je určen pouze cíl, kterého má být dosaženo, a standardizovaná, kdy je přesně stanoven způsob pozorování, záznamu i chování pozorovatele. Dále hovoříme o pozorování zjevném, kdy účastníci vědí, že jsou pozorováni, nebo naopak skrytém.51
5.4.2 Experiment Jedná se o sledování a vyhodnocování chování a vztahů závislosti v uměle vytvořených podmínkách, a to na základě předem stanovených parametrů. Rozlišujeme dva základní typy experimentů – laboratorní, které jsou prováděny ve zvlášť organizovaném, umělém prostředí, a terénní, které jsou realizované v prostředí přirozeném.52
5.4.3 Dotazování Mezi nejpoužívanější metody marketingového výzkumu patří dotazování, které se provádí pomocí
dotazníků
nebo
záznamových
archů.
Komunikace
mezi
výzkumníkem
a respondentem může probíhat buď přímo (např. v případě písemného dotazování), nebo zprostředkovaně, kdy mezi výzkumníka a dotazovaného vstupuje tazatel (při osobním či telefonickém dotazování).53 V literatuře se nejčastěji uvádějí čtyři základní techniky dotazování. Podle Kozla54 může být dotazování prováděno osobně, písemně, telefonicky a elektronicky, přičemž v praxi se často uvedené techniky navzájem různě kombinují tak, aby byly odstraněny jejich nedostatky. Žádnou z uvedených technik dotazování nelze obecně považovat za nejlepší. Výzkumník musí zohlednit mnoho faktorů (např. cílovou skupinu respondentů, povahu informací, které potřebuje zjistit, své časové a finanční možnosti atd.) a pečlivě zvážit výhody a nevýhody jednotlivých technik. Teprve následně může být zvolena technika, která je pro konkrétní výzkum nejvhodnější. 5.4.3.1 Charakteristika jednotlivých dotazovacích technik55
Osobní dotazování: Jedná se o rozhovor, který probíhá tváří v tvář mezi tazatelem a respondentem. Tazatel předčítá dotazovanému jednotlivé otázky, popřípadě i možné varianty odpovědí, které jsou předem naformulovány výzkumníkem, a zaznamenává
51
FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky: s. 47 FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky: s. 48 53 FORET, M., STÁVKOVÁ, J.Marketingový výzkum: distanční studijní opora.: s. 25 54 KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 81 55 KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 81 52
28
respondentovy odpovědi do dotazníku nebo do počítače.56 Výhodami osobního dotazování jsou vysoká návratnost vyplněných dotazníků a osobní kontakt s respondentem, díky němuž lze přesvědčit váhavé respondenty, lze jim klást i složitější otázky, je možné otázky upřesnit a objasnit, je zde možnost využití názorných pomůcek, šetření probíhá v relativně krátké době a o respondentech lze získat informace i pozorováním. Nevýhodami této dotazovací techniky jsou naopak relativně vysoké náklady, časová náročnost na přípravu rozhovoru, nezbytnost systematické kontroly tazatelů a riziko zkreslení odpovědí tazatelem. Písemné dotazování: Jedná se o způsob sběru informací, kdy respondent obdrží dotazník či anketu poštou a vyplňuje je sám bez pomoci tazatele. Výzkumník musí být při přípravě dotazníku obzvlášť pečlivý, aby nedošlo k nesprávnému pochopení otázek, neboť zde chybí postava tazatele, který by jednotlivé dotazy respondentovi objasnil. Správný dotazník musí respondenta zaujmout na první pohled a nesmí v něm chybět úvodní text, ve kterém je respondentovi sdělen účel daného dotazníku a instrukce k jeho vyplnění. Mezi přednosti písemného dotazování patří relativně nízké náklady, snadná organizace, adresnost a to, že respondent má dostatek času a klid na vyplnění dotazníku. Úskalím písemného dotazování je však nízká návratnost dotazníků a s tím spojené snížení reprezentativnosti výzkumu, čekání na odpovědi je delší než u osobního rozhovoru, otázky v dotazníku musí být co nejjednodušší a výzkumník nemá možnost kontrolovat, zda respondent otázkám porozuměl správně. Telefonické dotazování: Ke konverzaci mezi tazatelem a respondentem dochází prostřednictvím telefonu. Tazatel pokládá respondentovi otázky a zaznamenává jeho odpovědi do počítače, a to buď přímo v průběhu rozhovoru, nebo bezprostředně poté.57 Výhodou této techniky dotazování je její rychlost a cena, anonymita respondenta, možnost objasnění otázek tazatelem a vyloučení nelogických odpovědí počítačem. Jsou zde však také nevýhody, a to, že vybavenost a dostupnost telefonem není stoprocentní, dotazování nesmí trvat dlouho, nelze v něm využívat škálové otázky a pomůcky a jsou zde kladeny vyšší nároky na paměť a soustředění dotazovaného. Elektronické dotazování58: Jedná se o zjišťování primárních dat prostřednictvím internetu. Jsou v podstatě dvě možnosti, jak se může dotazník dostat k respondentům, a to buď jeho umístěním na webových stránkách, nebo prostřednictvím e-mailu. Tento typ dotazování je
56
BÁRTOVÁ, BÁRTA, KOUDELKA Chování spotřebitele a výzkum trhu: s. 121 CHURCHILL, G. Basic Marketing Research: s. 287 58 BLAŽKOVÁ, M. Jak využít internet v marketingu: krok za krokem k vyšší konkurenceschopnosti: s. 44-59 57
29
využitelný zejména ke zjišťování názorů a chování konkrétně vymezených cílových skupin, jako například studentů VŠ, čtenářů internetových deníků apod. Mezi přednosti elektronického dotazování patří hlavně jeho rychlost, příznivá cena, úprava dotazníku, možnost získání velkého počtu respondentů, pohodlí respondenta a snadné zpracování informací, které výzkumník získává již v elektronické podobě. Velkou nevýhodou této techniky dotazování je ale nezbytnost přístupu respondentů k počítači a internetu, nízká důvěryhodnost a s tím spojená nízká návratnost dotazníků. 5.4.3.2 Typy otázek v dotazníku
Aby výsledky výzkumu odpovídaly našim potřebám a stanoveným cílům, je třeba správně sestavit dotazník. Hlavním požadavkem správně sestaveného dotazníku je výběr vhodného typu otázek a taková formulace dotazů, aby byly jednoznačné, srozumitelné a co nejvíce validní, tedy aby se ptaly na to, co chceme zjistit. Formulaci otázek v dotazníku musí tedy výzkumník věnovat zvláštní pozornost. V této subkapitole uvedeme několik základních druhů otázek. Stávková a Dufek59 rozdělují otázky na tři základní typy podle možnosti výběru odpovědí. Jsou to otázky otevřené, uzavřené a polootevřené. Otevřené otázky 60 nenabízí žádné varianty odpovědí, respondent tedy odpovídá volně, svými vlastními slovy. Výhodou tohoto druhu otázek je právě to, že respondent není omezen variantami odpovědí a může nám sdělit něco, co nás samotné nenapadlo. Nevýhodou však je obtížné zpracování odpovědí na tyto otázky. Otevřené otázky se využívají spíše v kvalitativních výzkumech. Uzavřené otázky 61 nabízí několik možností odpovědí, z nichž respondent musí jednu či více vybrat. Výhodou je rychlé vyplnění otázky, snadné zpracování odpovědí a nasměrování respondenta na to, co výzkumníka zajímá. Nevýhodou však je omezenost variant odpovědí, které nemusí respondentovi zcela vyhovovat. Uzavřené otázky lze dále dělit na dichotomické, které nabízí pouze dvě varianty odpovědí (ano, ne), trichotomické nabízející tři možnosti (ano, ne, nevím), polytomické nabízející více možností, baterie otázek a škálové otázky. Škálové otázky jsou vhodné pro měření názorů a postojů a spočívají v tom, že respondent
zaznamenává určitou pozici na stupnici a tím vyjadřuje svůj názor (například míru souhlasu s určitým tvrzením apod.). Stupnice může mít sudý nebo lichý počet kategorií. Sudý počet
59
STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 74 FORET, M., STÁVKOVÁ, J.Marketingový výzkum: distanční studijní opora.: s. 29 61 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 78-80 60
30
vyžaduje od respondenta, aby zaujal nějaký postoj, zatímco lichý počet mu ponechává možnost být indiferentní. Škálové otázky, u nichž mohou nastat stejné varianty odpovědí, se často soustředí do tzv. baterií, což má výhodu v tom, že se na tyto otázky nemusíme ptát odděleně. Takovýmto spojením škálových otázek do baterie vzniká základ pro sémantický diferenciál, který slouží ke zjištění image výrobku či organizace. Z hodnocení na všech
škálách se vypočítává aritmetický průměr, získané hodnoty zanášíme do grafu a tím získáme škálový profil. Nedostatkům uzavřených otázek lze předcházet tím, že za nabízené možnosti odpovědí vložíme ještě možnost „jiné“, která umožní respondentovi uvést variantu, kterou v naší nabídce možností postrádá. Tento typ otázky potom nazýváme otázka polootevřená.
5.5 Proces marketingového výzkumu Pokud na marketingový výzkum pohlížíme jako na proces, lze jej rozdělit do dvou hlavních fází, a to na fázi přípravy výzkumu a fázi jeho realizace, přičemž každá z těchto dvou etap sestává z několika po sobě následujících dílčích kroků. Následující subkapitoly obsahují základní charakteristiku dílčích kroků výzkumu podle Kozla62 a Stávkové63.
5.5.1 Přípravná etapa výzkumu 1. Definování problému a výzkumného cíle
Na samotném začátku výzkumu je potřeba nejdříve přesně definovat problém, který chceme řešit. Dobrá definice problému je hlavním předpokladem pro úspěšnou realizaci výzkumu a získání relevantních výsledků. Pokud je totiž problém definován špatně, může se stát, že výsledky výzkumu budou o něčem jiném, než potřebujeme, a celý projekt pro nás nakonec bude bezcenný. Z definice problému následně vycházíme při stanovení výzkumného cíle, který vyjadřuje, co má být výzkumem zjištěno, a na základě stanoveného cíle jsou následně formulovány hypotézy. 2. Orientační analýza situace
V této etapě výzkumu se blíže seznamujeme s prostředím problému, studujeme již existující informace, konzultujeme danou problematiku s odborníky, hledáme data, která by přispěla k řešení námi stanoveného problému. Důležitou součástí orientační analýzy je sekundární
62 63
KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 70-96 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 56-62
31
analýza, tedy shromažďování dat, která nasbíral již někdo před námi. Orientační analýza nám může pomoci alespoň částečně zodpovědět otázky kladené na začátku výzkumu a tím nám ušetřit spoustu času a finančních prostředků, které bychom museli vynaložit při sběru primárních dat. 3. Sestavení plánu výzkumu64
Třetí fází výzkumu je vytvoření výzkumného plánu. Ten slouží jako soubor instrukcí, které určují, jakým způsobem při realizaci marketingového výzkumu postupovat, a také slouží k tomu, abychom mohli průběžně provádět kontrolu rozpočtu. Plán výzkumu by měl obsahovat přesnou specifikaci údajů, které budou shromažďovány, dále by zde měly být stanoveny způsoby sběru informací, metody zpracování získaných dat, rozpočet výzkumu, úkoly jednotlivých pracovníků včetně časového harmonogramu a měla by zde být obsažena také kontrola plánu. Ta se provádí prostřednictvím pilotáže na malém vzorku respondentů a jejím úkolem je zjistit nedostatky plánu. Teprve po odstranění zjištěných nedostatků můžeme přejít k fázi realizace výzkumu.
5.5.2 Realizační etapa výzkumu 4. Sběr dat
Tato fáze realizační etapy je nejnáročnější, jelikož je časově a finančně velmi nákladná. V této fázi jsou shromažďována potřebná data, a to nejdříve tzv. od stolu, kdy jsou studiem dokumentů získávána sekundární data, a poté v terénu prostřednictvím primárního výzkumu. Před samotným sběrem dat musí být proškoleni naši pracovníci, kteří, podle toho jaký jsme zvolili způsob sběru dat, budou vystupovat v rolích tazatelů, pozorovatelů, operátorů či moderátorů. Jejich dobře odvedená práce je důležitým předpokladem pro úspěšnost celého výzkumu, proto je nutné řídit veškeré jejich činnosti a provádět kontrolu jejich práce. Dalším důležitým úkolem výzkumníka je také zajištění dostatečného množství podkladů a potřebných materiálů pro naše pracovníky. 5. Zpracování a analýza dat
Než přistoupíme k samotné analýze dat, je třeba tato data nejdříve zkontrolovat a upravit. Za prvé je nutné prověřit, zda jsou nasbíraná data úplná a čitelná, zda jsou odpovědi respondentů logické a zda respondenti neodpovídali příliš často neutrálně jako např. nevím, nemám názor apod. (počet neutrálních odpovědí může činit maximálně 10 %). Po provedené
64
KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: s. 79
32
kontrole data popřípadě doplníme nebo vyloučíme. Poté údaje roztřídíme a kódujeme, aby mohly být následně analyzovány pomocí výpočetní techniky. Analýza dat sestává z výpočtů základních statistických veličin – četností jednotlivých odpovědí, úrovně, variability a rozložení znaků a závislostí mezi zkoumanými proměnnými. Než přejdeme k poslední fázi výzkumu, tak vytvoříme přehledné tabulky a grafy, aby bylo možné výsledky výzkumu snadněji interpretovat. 6. Interpretace výsledků výzkumu a jejich prezentace
Interpretace výsledků znamená stručné a jasné vyjádření závěrů bez uvádění statistických údajů. Jedná se o slovní okomentování výsledků výzkumu, na jejichž základě vyslovujeme doporučení, jak lze námi zkoumaný problém řešit. V této fázi v první řadě určujeme, zda hypotézy formulované v přípravné fázi výzkumu zamítáme či nikoli, a poté navrhujeme závěrečná doporučení, která by měla odpovídat na otázky kladené cílem výzkumu. Prezentace výsledků je určena
pro zadavatele výzkumu a pojednává o celém průběhu
realizovaného marketingového výzkumu a o jeho výsledcích v návaznosti na cíle definované na počátku výzkumného procesu. Může mít buď podobu ústní prezentace, nebo písemnou podobu ve formě závěrečné zprávy.
33
6 Statistické zpracování dat V této kapitole se budeme zabývat statistickými metodami pro zpracování údajů získaných dotazníkovým šetřením. Výsledkem šetření je velké množství dat, která jsou v chaotické podobě a takové údaje nelze dále zpracovávat. Proto je nutné získaná data nejdříve uspořádat (roztřídit) a teprve poté postupně zjišťujeme četnosti jednotlivých odpovědí, vzájemné závislosti mezi proměnnými a následně můžeme provádět různé statistické analýzy. Nyní nastíníme postup zpracování dat krok po kroku.
6.1 Klasifikace znaků Na charakteru získaných dat závisí způsob jejich následného zpracování, proto je nutné nejprve si uvědomit, s jakými znaky pracujeme. Statistické znaky jsou vlastnostmi statistické jednotky, kterou zkoumáme. Minařík65 uvádí různá hlediska klasifikace statistických znaků, zde si uvedeme dvě z nich. První hledisko člení znaky na identifikační a variabilní a druhé na slovní a číselné. Identifikační (společné) znaky určují, zda statistická jednotka patří do daného souboru, a to
ze tří hledisek – věcného (co, koho zkoumáme), časového (kdy provádíme šetření) a prostorového (kde provádíme šetření). Tyto znaky se statisticky nezpracovávají a neanalyzují, při statistickém zpracování jsou brány jako nezávisle proměnné. Předmětem statistického zpracování a analýzy jsou znaky variabilní (proměnlivé). Číselné neboli kvantitativní znaky jsou znaky, které nabývají vždy číselných hodnot, a to nejméně dvou. Lze je dále dělit na měřitelné (kardinální) a pořadové (ordinální). Měřitelné znaky získáváme klasickým způsobem měření, jako např. fyzikální veličiny, a lze u nich zjistit o kolik nebo kolikrát je jedna hodnota větší než druhá. Naproti tomu u pořadových znaků jsou jednotlivé hodnoty uspořádány na stupnici, z níž nelze určit rozdíly mezi hodnotami jako je tomu u měřitelných znaků. Můžeme pouze určit, která hodnota je větší
a která menší. Slovní neboli kvalitativní znaky nabývají slovních variant, které
nazýváme obměny. Znak nabývající dvou obměn nazýváme alternativní, a znak nabývající více obměn, je znakem množným. Jakmile si uvědomíme, s jakým druhem dat pracujeme, můžeme přistoupit k jejich samotnému zpracování.
65
MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika (první část): s. 28
34
6.2 Třídění statistických znaků a rozdělení četností Nasbíraná data musíme v první řadě smysluplně uspořádat. V případě velkého souboru dat mohou být i uspořádaná data značně nepřehledná, proto je ještě dále třídíme. Třídění statistických znaků má za výsledek rozdělení četností, což znamená určení počtu výskytů jednotlivých hodnot číselných či obměn slovních znaků. Třídění může být buď prosté nebo skupinové (intervalové). V případě prostého třídění se jedná o pouhý výčet četností
jednotlivých variant znaků. Naproti tomu, v případě skupinového třídění rozdělíme jednotky do několika málo skupin a v každé z nich zjistíme počet výskytů variant odpovědí, tj. četnosti v jednotlivých skupinách. Zjišťujeme četnosti jak absolutní, tak relativní. Absolutní četností rozumíme samotný počet odpovědí, tzn., že přesně vidíme, kolik respondentů na otázku odpovědělo stejným způsobem. Toto uvádění četností v absolutní hodnotě však není většinou vhodné pro srovnávání, neboť je ovlivněno velikostí souboru. Vliv velikosti souboru je eliminován při uvádění četností v relativní podobě. Relativní četnost (pi) je dána poměrem absolutní četnosti (ni) k celkovému rozsahu souboru a většinou se uvádí v procentickém vyjádření66. Vzorec pro její výpočet je pi =
ni
.
k
∑n i =1
i
Absolutní i relativní četnosti uvádíme do tabulky rozdělení četností. Její první sloupec obsahuje zjištěné hodnoty číselného, resp. obměny slovního, znaku, druhý sloupec obsahuje absolutní četnosti těchto hodnot či obměn znaku a třetí sloupec tabulky zobrazuje jejich relativní četnosti. Někdy se v tabulce pro úplnost uvádí i četnosti kumulativní (součtové), které vyjadřují součet příslušných četností (absolutních nebo relativních) v první až i-té třídě. Tabulky rozdělení četností se liší podle toho, zda je předmětem třídění číselný nebo slovní znak. Třídění číselných znaků nazýváme variační třídění a většinou se jedná o třídění skupinové. V tomto případě variační rozpětí souboru rozdělíme na určitý počet intervalů (tříd) a určíme počty hodnot, které do daných intervalů náleží. V prvním sloupci tabulky jsou potom uvedeny jednotlivé intervaly a v druhém sloupci uvádíme středy tříd, což jsou hodnoty ležící uprostřed intervalů. Pro třídění slovních znaků a číselných znaků s malým počtem hodnot, používáme prosté třídění. V tomto případě první sloupec tabulky zobrazuje přímo jednotlivé obměny či hodnoty znaku.67
66 67
SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství: s. 20 MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika (první část): s. 36
35
Četnosti lze znázornit i přehlednějším a jasnějším způsobem, než je zobrazení údajů v tabulce rozdělení četností. Jedná se grafické zobrazení četností, ze kterého je již na první pohled patrná struktura tříděného souboru a charakteristické rysy jevů, jež jsou předmětem našeho zkoumání. Ke znázornění četností číselných znaků se běžně používá histogram rozdělení četností (jedná se o graf sloupcový) a polygon rozdělení četností (jedná se o graf spojnicový). Při třídění podle slovního znaku používáme nejčastěji kruhový výsečový graf.68
6.3 Významné hodnoty U variační (věcné číselné) řady je třeba si povšimnout také některých tzv. významných hodnot. Za zmínění stojí především obě extrémní hodnoty řady – její minimální a maximální
hodnota, jejichž rozdíl nazýváme variační rozpětí. Dále často zjišťujeme hodnotu s největší četností, tzv. modální hodnotu (modus). V případě znaků spojitých lze určit pouze typický – modální interval. Další skupinou významných hodnot jsou kvantily, které rozdělují variační řadu v jistém poměru četností. Nejznámějším kvantilem je tzv. medián, který variační řadu dělí na části se stejnou četností.69
6.4 Zjišťování závislostí mezi proměnnými Při zpracování a analýze dat nezkoumáme pouze každou proměnnou samostatně. Zajímají nás také vzájemné vztahy mezi jednotlivými proměnnými – zda se navzájem ovlivňují či nikoli. K tomu ve statistice používáme měření závislostí. Zjišťujeme, zda mezi proměnnými existuje závislost, a pokud ano, tak zjišťujeme její průběh a intenzitu. Hovoříme zde o statistické (volné, stochastické) závislosti, neboli závislosti náhodných proměnných, kdy jsou změny hodnot nezávislé proměnné provázeny změnami podmíněného rozdělení četností závislé proměnné. Proměnné mohou být na sobě nezávislé, nebo mezi nimi může existovat vztah slabé závislosti, silné závislosti či pevné závislosti. Při pevné závislosti odpovídají stejným hodnotám jedné proměnné i stejné hodnoty proměnné druhé.70
6.4.1 Klasifikace statistických závislostí Statistickou závislost lze klasifikovat z několika úhlů pohledu. Prvním je klasifikace závislostí na jednostrannou a oboustrannou. O jednostranné závislosti hovoříme tehdy, jestliže lze jednoznačně určit, která proměnná je závislá a která nezávislá. Zatímco o závislost
68
SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství: s. 20 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 98 70 HINDLS, R., HRONOVÁ, S. Metody statistické analýzy pro ekonomy: s. 12 69
36
oboustrannou (vzájemnou) se jedná, jestliže mezi závislou a nezávislou proměnnou rozlišit neumíme.71 Druhým kriteriem klasifikace závislostí je charakter zkoumaných proměnných. Na základě tohoto kriteria rozlišujeme korelaci a kontingenci. Korelace je závislost číselných znaků, zatímco
kontingence
je závislost
slovních
znaků.72
V následujících
subkapitolách
charakterizujeme tyto dva typy závislostí a uvedeme způsoby jejich měření.
6.4.2 Měření závislosti číselných znaků Data číselných znaků, u nichž chceme měřit závislost, nejdříve musíme zpracovat pomocí kombinačního třídění a výsledky tohoto třídění zapisujeme do tzv. korelační tabulky. Pro grafické znázornění závislosti číselných znaků používáme korelační (bodový) diagram. Data zobrazená v grafu vytváří mračno bodů, které nazýváme korelační pole. Tvar tohoto korelačního pole nám znázorňuje, jaký je průběh a intenzita závislosti daných číselných znaků. Průběh závislosti vypovídá o tom, zda je daná závislost lineární (přímočará) či nelineární (křivočará) a přímá (rostoucí) či nepřímá (klesající). Průběh závislosti měříme pomocí regresní funkce, kterou určujeme metodou minimálních čtverců. Intenzitu závislosti lze také odvodit z tvaru korelačního pole. Čím je korelační pole užší, tím je intenzita závislosti větší (proměnné jsou na sobě silně závislé), a naopak, má-li korelační pole podobu kruhu, dané proměnné jsou na sobě nezávislé. Pro měření intenzity závislosti se používá index korelace. 73 Pro zkoumání závislosti číselných znaků se používá dvou metod - regresní a korelační úlohy. Regresní úloha je analýza jednostranné závislosti, přičemž změny nezávislé proměnné jsou
řízeny a změny závisle proměnné pozorujeme. Korelační úloha řeší oboustranné závislosti mezi proměnnými, kdy obě proměnné jsou předmětem pozorování.74
6.4.3 Měření závislosti slovních znaků Výsledkem dotazníkových šetření jsou nejčastěji slovní znaky, přičemž jedinou informací číselného charakteru, kterou o nich získáváme, jsou četnosti slovně vyjádřených obměn. Proto je měření závislosti mezi těmito znaky založeno na operacích s četnostmi. Data získaná z dotazníkového šetření prochází kombinačním tříděním a výsledky třídění zapisujeme do tzv.
71
MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika II. část: s. 106 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 110 73 MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika II. část: s. 107 74 HINDLS, R., HRONOVÁ, S. Statistika pro ekonomy: s. 171 72
37
kontingenční tabulky. Speciálním druhem této tabulky je tabulka asociační, kterou získáme tříděním alternativních slovních znaků. Kontingenční (asociační) tabulka obsahuje údaje o skutečných a o teoretických četnostech příslušných obměn. 75 Teoretické četnosti (n’ij) jsou vypočítány za předpokladu nezávislosti obou znaků, pomocí ni n j
vzorce nij′ =
, kde ni je okrajová četnost i-tého řádku tabulky, nj je okrajová četnost j-
n
tého sloupce tabulky a n je celkový rozsah daného souboru. Čím větší je rozdíl mezi skutečnými a teoretickými četnostmi, tím větší je intenzita závislosti daných znaků. Odlišnost těchto četností měříme pomocí čtvercové kontingence (χ2), kterou určíme r
s
ze vztahu χ = ∑∑ 2
i =1 j =1
(n
− nij′ )
2
ij
nij′
. Minimální hodnota čtvercové kontingence je rovna nule a
vypovídá o nezávislosti daných znaků, avšak její maximální hodnota závisí na velikosti souboru.76 Na velikosti souboru nejsou závislé tzv. koeficienty kontingence, a proto jsou pro měření intenzity závislosti vhodnější než výše uvedená čtvercová kontingence. Jedná se o Pearsonův koeficient kontingence (P), který vypočítáme podle vzorce P =
koeficient kontingence (C), pro jehož výpočet slouží vzorec C =
χ2 χ2 +n
a Cramérův
χ2
n min{(r − 1), (s − 1)}
.
Pearsonův koeficient kontingence nabývá hodnot z intervalu <0,1) a Cramérův koeficient vychází v intervalu <0,1>. Vychází-li hodnoty koeficientů blízké nule, jedná se o slabou závislost a pokud vychází blíže k jedné, jedná se o závislost silnou.77 V případě asociační závislosti se pro měření intenzity používá koeficient asociace78 (V), který nabývá hodnot ležících v intervalu <-1,1> Blíží-li se jeho hodnota k nule, jedná se o závislost slabou. Čím blíže je jeho hodnota jedné, tím je závislost silnější, přičemž kladné znaménko signalizuje závislost pozitivní, a záporné znaménko závislost negativní. Koeficient asociace počítáme pomocí vzorce V =
nn11 − n1* n*1 n1* n*1 n0* n*0
.
75
MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika II. část: s. 129 STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum: s. 114 -115 77 MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika II. část: s. 131 78 MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika II. část: s. 133 76
38
6.5 Vícerozměrná analýza Kromě určování závislostí mezi proměnnými lze dále provádět ještě hlubší analýzy získaných dat. Pomocí vícerozměrných analýz můžeme sledovat provázanost více proměnných současně. Mezi vícerozměrné analýzy patří například vícenásobná regresní a korelační analýza, diskriminační analýza, faktorová analýza, shluková analýza či vícerozměrné škálování. V této práci se budeme zabývat pouze faktorovou analýzou, jejímž smyslem je snížení velkého počtu proměnných a nalezení hlavních faktorů, které ovlivňují chování respondentů. 79 O faktorové analýze pojednává podrobně následující kapitola.
79
FORET, M., STÁVKOVÁ, J.Marketingový výzkum: distanční studijní opora.: s. 107
39
7 Faktorová analýza Hebák80 definuje faktorovou analýzu jako vícerozměrnou statistickou metodu, jejímž hlavním úkolem je rozbor struktury vzájemných závislostí posuzovaných proměnných. Původně se tato analýza uplatňovala v oblasti psychologie, dnes ji lze využít v různých vědních oborech. Její praktické uskutečnění je složité a předpokládá elektronické zpracování dat. Tato metoda umožňuje redukci rozsáhlého souboru dat na menší počet nezávislých a jednoduchých faktorů, přičemž ztráta informace je minimální. Faktorová analýza často přinese poznatky, jejichž možnost jsme ani netušili, proto hovoříme o schopnosti faktorové analýzy vytvářet hypotézy a odpovídat na otázky, které nebyly původně položeny.81 Metoda vychází z toho, že měřené proměnné spolu velmi úzce souvisí a silně mezi sebou korelují. Lze tedy předpokládat, že se tyto proměnné navzájem určují , a nebo že se v nich projevuje třetí veličina, kterou nemůžeme přímo měřit. Chceme zjistit, zda se z proměnných, které jsme pozorovali, dá izolovat veličina, tzv. faktor, který by objasnil pozorované souvislosti. Hlavním úkolem faktorové analýzy je tedy odvození faktorů z velkého množství pozorovaných proměnných, přičemž tyto faktory mají být co nejjednodušší a mají dostatečně přesně popisovat a vysvětlovat daná pozorování. Faktorová analýza pomáhá odpovědět na otázku, jaká je nejjednodušší struktura, která dostatečně přesně reprodukuje a vysvětluje naměřená data.82 Ve faktorové analýze existují dva druhy proměnných. Prvním druhem jsou empirické, měřené proměnné, neboli testy, a druhým jsou faktory – ideální proměnné, které získáme z korelací mezi empirickými proměnnými. Faktory jsou odvozené veličiny, které nelze přímo měřit.83 Základním stavebním kamenem faktorové analýzy je korelační vztah mezi proměnnými. Indexy, které umožňují stručně, číselně vyjádřit těsnost tohoto vztahu, se nazývají korelační koeficienty. Pro faktorovou analýzu má největší význam Pearsonův korelační koeficient, který nabývá hodnot od − 1 do + 1 . Absolutní korelační shoda mezi proměnnými je vyjádřena číslem + 1 a v korelačním grafu je tento vztah vyjádřen body ležícími na rostoucí přímce, což znamená, že čím vyšší je hodnota jedné proměnné, tím vyšší je i hodnota druhé proměnné a naopak. Nezávislost proměnných je dána hodnotou koeficientu rovné nule, což je
80
HEBÁK, P. Vícerozměrné statistické metody [3]: s. 81 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 95 82 ÜBERLA, K. Faktorová analýza: s. 14 83 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 19 81
40
v korelačním grafu znázorněno náhodně rozmístěnými body. Hodnota Pearsonova korelačního koeficientu rovna − 1 vyjadřuje vztah absolutní protikladnosti mezi proměnnými a v korelačním grafu je tato závislost znázorněna body ležícími na klesající přímce. To znamená, že čím vyšší je hodnota jedné proměnné, tím nižší je hodnota druhé proměnné a naopak.84 Jednotlivé korelační koeficienty jsou uspořádány do korelační matice a na základě faktorové analýzy dochází (faktorováním korelační matice) k redukci velkého množství korelačních koeficientů na poměrně malé množství faktorových zátěží, čímž jednotlivým korelacím lépe porozumíme a pronikneme k podstatě jevů.85 Existují tři typy faktorů – společné, specifické a chybové. Specifický a chybový faktor sytí vždy pouze jeden test, nezpůsobují tudíž korelaci mezi testy. Do korelací mezi testy vstupují pouze společné faktory, proto nepracujeme s kompletní faktorovou maticí, ale s faktorovou maticí redukovanou.86 Proces odvození faktorů z korelační matice má dvě fáze – extrakci a rotaci. Výsledkem extrakce faktorů je faktorová matice (nerotovaná), která je daleko menší a přehlednější než výchozí korelační matice, avšak obsahuje téměř stejné množství informací.87 Druhá fáze – rotace – spočívá v dosažení jednoduché struktury, tzn., že každý test má být sycen co nejmenším počtem faktorů a ve faktorové matici má být co nejvíce nulových zátěží. Rotace se provádí tak, že nerotovanou faktorovou matici vynásobíme transformační maticí a tím získáme faktorovou matici rotovanou.88
7.1 Extrakce faktorů Extrakci faktorů lze provést pomocí dvou metod. První z nich – centroidní metoda – je jednodušší a lze ji použít v případě, že se chceme rychle orientovat v malé korelační matici. V současné době se však ve většině případů pro extrakci faktorů používá druhá, náročnější, ale přesnější metoda – metoda hlavních os (hlavních faktorů). Pro její zvládnutí je nezbytná výpočetní technika. Tento způsob extrakce faktorů spočívá v aplikaci metody hlavních komponent na redukovanou korelační matici89. Úkolem metody je postupně extrahovat
ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 15 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 18 86 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 31-33 87 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 42 88 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 61 89 HEBÁK, P. Vícerozměrné statistické metody [3]: s. 90 84 85
41
vzájemně nezávislé faktory, přičemž každý z nich vyčerpává maximální možnou část celkové variance. Stručný postup metody hlavních os je následující90: 1. První faktor určíme tak, aby jeho příspěvek k celkové varianci byl co největší. Hledáme vektor
aj1
takový,
aby
V1 = ∑ a2j1 = max,
m
za
podmínky
r jk = ∑ a jp a kp , p =1
pro j, k = 1, 2, ..., n. Z matematického hlediska jde v podstatě o hledání vázaného extrému metodou Lagrangeových multiplikátorů, tato úloha tedy vede k soustavě
n rovnic o n neznámých aj1, maticově zapsané jako: ( R – λ I ) a = 0 , kde neznámou je
λ = ∑ a2j1. Tato rovnice má nenulové řešení tehdy, je-li │R – λ I│= 0 . Kořeny této tzv. charakteristické rovnice se nazývají vlastní čísla a pro extrakci prvního faktoru použijeme největšího z nich – λ1. Potom a j1 = α j1
λ1 . ∑ α 2j1
2. Pro extrakci druhého faktoru vezmeme podle velikosti v pořadí druhé největší vlastní
číslo – λ2. Totéž platí i pro další faktory. Pro použití metody hlavních os je třeba mít k dispozici vhodné odhady komunalit. Komunalita testu je část variance, která je dána součtem čtverců zátěží společných faktorů. Nahradíme-li diagonální prvky korelační matice odhadnutými komunalitami, dostáváme redukovanou korelační matici,91 z níž metoda hlavních faktorů vychází. Komunalitu lze odhadnout jako
čtverec vícenásobné korelace mezi daným testem a všemi ostatními testy v matici. Anebo je možný odhad iterativní metodou, kdy komunality určíme z výsledné faktorové matice, dosadíme do diagonály korelační matice a faktorujeme znova. Tento postup opakujeme několikrát a kontrolujeme, jak se komunality změnily. Jestliže jsou změny zanedbatelné, můžeme považovat komunality za definitivní.92 Musíme také stanovit, kolik faktorů je pro vysvětlení napozorovaných dat zapotřebí. V současné době se ke stanovení počtu faktorů často používá Kaisser-Guttmanovo kritérium, kdy nejdříve vypočítáme vlastní hodnoty korelační matice při jedničkách v diagonále a počet faktorů určíme jako počet vlastních čísel větších než 1.93
ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 49-50 HEBÁK, P. Vícerozměrné statistické metody [3]: s. 90 92 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 52 93 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze: s. 52 90 91
42
7.2 Rotace faktorů Nerotované faktory získané extrakcí jsou jen jakýmsi mezistupněm na cestě ke smysluplnému faktorovému řešení. Pro lepší interpretaci faktorů se využívá tzv. rotace faktorů. Jedná se o geometrické pootočení souřadnic faktorů tak, aby se jednoznačněji projevily vazby mezi sledovanými kriterii a tím kterým faktorem.94 Všeobecně uznávaným kritériem pro rotaci faktorů je přiblížení se jednoduché struktuře, což znamená, že korelace každé proměnné s ostatními má být vysvětlena co nejmenším počtem společných faktorů. Snahou rotace faktorů je, aby ve faktorové matici bylo co nejvíce zátěží blízkých nule (obyčejně se za nulovou považuje zátěž v rozmezí ± 0,1). Nejjednodušší metodou rotace je ortogonální rotace, kdy úhly mezi faktory zůstávají stále stejné (pravé). Jestliže zátěže j-tého testu v prvním a druhém nerotovaném faktoru značíme aj1 a bj1 a faktory pootočíme o úhel α , potom zátěže téhož testu v nových, rotovaných faktorech vypočítáme následovně:
aj2 =aj1 cos α + bj1 sin α ; bj2 = aj1 (-sin α ) + bj1 cos α . Jedná se o násobení nerotované faktorové matice a matice transformační, čímž získáme faktorovou matici rotovanou. Nejpoužívanější metodou ortogonální rotace je metoda varimax, která volí transformační matici takovou, aby součet rozptylů čtvercových faktorových zátěží v jednotlivých sloupcích byl maximální.95
94 95
BÁRTOVÁ, BÁRTA, KOUDELKA Chování spotřebitele a výzkum trhu: s.170 HEBÁK, P. Vícerozměrné statistické metody [3]: s. 96-99
43
8 Zpracování vlastních dat V této kapitole se budu věnovat vlastnímu zpracování dat, která byla získána marketingovým průzkumem. Tento průzkum byl proveden formou dotazníkového šetření v termínu od 2. 3. 2009 do 17. 3. 2009. Cílovou skupinou šetření jsou studenti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a jeho hlavním cílem je analyzovat využívání stavebního spoření těmito studenty. Ke zpracování dat bylo využito celkem 297 řádně vyplněných dotazníků. Dotazník (příloha č. 1) obsahuje 23 otázek, z nichž prvních 16 je zaměřeno na využívání stavebního spoření a zbylých 7 otázek je identifikačních. Nejdříve se budu zabývat zpracováním identifikačních údajů o respondentech a poté provedu analýzu dat týkajících se stavebního spoření.
8.1 Identifikační údaje o respondentech Respondenty jsem rozdělila do skupin dle pohlaví, věku, fakulty, vzdělání, sociální skupiny, rodinného stavu a typu bydlení. Přehled identifikačních údajů, rozdělených z hlediska respondentů, kteří mají, respektive nemají uzavřeno stavební spoření, je uveden v příloze
č. 2. Z tabulky je zřejmé, že ve všech kategoriích identifikačních údajů převládá počet respondentů, kteří mají stavební spoření uzavřeno. Výjimku tvoří pouze skupina respondentů s vyšším odborným vzděláním, avšak tato skupina je zastoupena pouze jedním respondentem, a ten neměl stavební spoření uzavřeno nikdy. Na následujícím obrázku (obr. č. 1) je znázorněno rozdělení respondentů dle pohlaví. Z obrázku je zřejmé, že většinu respondentů (80 %) tvoří ženy. Muži tvoří zbylých 20 %. Obr. 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví muži 20%
ženy 80%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
44
Na obrázku č. 2 je zobrazeno rozdělení respondentů dle věku. Naprostá většina dotazovaných je ve věku do 26 let (98 %). Zbylá 2 % tvoří respondenti ve věku od 27 do 30 let. Obr. 2: Rozdělení respondentů dle věku
do 26 let 98%
27 - 30 let 2%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Obrázek č. 3 zobrazuje rozdělení respondentů podle toho, na které fakultě MZLU studují. Nejvíce (75 %) dotazovaných studuje na Provozně ekonomické fakultě (PEF). Agronomická fakulta (AF) je zastoupena 17 % respondentů, po 3 % jsou zastoupeny Lesnická a dřevařská fakulta (LDF) a Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS) a 2 % respondentů studují na Zahradnické fakultě (ZF). Obr. 3: Rozdělení respondentů dle fakulty, na které studují
AF 17%
LDF 3%
FRRMS 3%
ZF 2%
PEF 75%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Rozdělení respondentů podle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání je následující. Nejvyšší dosažené vzdělání u většiny respondentů je středoškolské (61 %) a vysokoškolské – bakalářský stupeň (37 %). Jen velmi malá část respondentů má již dokončen magisterský stupeň vysoké školy (2 %). Pouze jeden respondent uvedl jako nejvyšší dosažené vzdělání vyšší odborné (0,3 %).
45
Na obrázku č. 4 vidíme rozdělení respondentů dle jejich sociální skupiny. Cílovou skupinou dotazníkového šetření byli studenti MZLU v Brně, proto všichni respondenti spadají do sociální skupiny studentů. Obrázek zobrazuje další sociální skupiny, do kterých se respondenti můžou ještě řadit. Nejpočetnější skupinou respondentů (53 %) jsou studenti, kteří při studiu pracují – jako brigádníci, v pracovním poměru nebo jako OSVČ (brigádníci v této skupině tvoří naprostou většinu). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří respondenti, kteří pouze studují (46 %). Respondenti, kteří jsou během studia na mateřské, respektive rodičovské dovolené, tvoří pouze 1 %. Obr. 4: Rozdělení respondentů dle sociální skupiny při studiu mateřská dovolená 1%
pouze studují 46%
při studiu pracují 53%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Co se týká rozdělení respondentů dle rodinného stavu, naprostá většina dotázaných studentů je svobodná (98 %). Ženatí, respektive vdané, tvoří pouze zbylá 2 % respondentů.
Posledním kriteriem, které jsem použila pro rozdělení respondentů do skupin, je typ bydlení. Toto rozdělení je znázorněno na obrázku č. 5. Nejvíce respondentů žije v domě v osobním vlastnictví, popřípadě v osobním vlastnictví rodičů či prarodičů (77 %). V podnájmu bydlí pouze 17 % respondentů a na koleji či ubytovně 6 %. Obr. 5: Rozdělení respondentů dle typu bydlení Dům/byt v osobním vlastnictví 77% Kolej, ubytovna,... 6% Podnájem 17%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
46
8.2 Prezentace výsledků dotazníkového šetření V této části práce se budu zabývat rozdělením četností odpovědí na otázky, které se týkají využívání stavebního spoření. Tabulky rozdělení četností k těmto otázkám jsou uvedeny v příloze č. 3. První otázka v dotazníku (tzv. filtrační otázka) rozdělila respondenty do tří skupin, pro které byly určeny rozdílné sady otázek, na které respondenti následně odpovídali. Rozdělení četností odpovědí na tuto filtrační otázku je znázorněno na následujícím obrázku (obr. č. 6). Největší část respondentů má v současné době sjednáno stavební spoření (72 %). 20 % dotázaných stavební spoření nikdy sjednáno nemělo a 8 % dotázaných v minulosti stavební spoření sjednáno mělo, ale v současné době již nemá. Obr. 6: Využití stavebního spoření u respondentů nikdy neměli uzavřeno SS 20% nemají, ale měli uzavřeno SS 8%
mají uzavřeno SS 72%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Následující obrázek (obr. č. 7) znázorňuje četnosti odpovědí na otázku: „Se kterou stavební
spořitelnou máte uzavřenu smlouvu o stavebním spoření?“. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, jež mají uzavřenu smlouvu a ti, kteří nemají, ale měli. V absolutním vyjádření se jedná o 239 respondentů. Na českém trhu existuje pět stavebních spořitelen a respondenti našeho průzkumu využívají služeb všech pěti. Nejvíce respondentů (40 %) má (mělo) stavební spoření sjednáno u Českomoravské stavební spořitelny, dále 26 % respondentů u Stavební spořitelny České spořitelny, 17 % u Raiffeisen stavební spořitelny, 13 % u Modré pyramidy stavební spořitelny a nejméně (4 %) u Wüstenrot stavební spořitelny. Obr. 7: Stavební spořitelny, u nichž respondenti mají (měli) uzavřeno SS Wüstenrot SS
4%
M odrá pyramida SS
13%
Českomoravská SS
40%
SS České spořitelny
26% 17%
Raiffeisen SS 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
47
Dále bylo zjišťováno, zda respondenti, kteří mají či měli dříve sjednáno stavební spoření, žádali o státní podporu. Výsledky průzkumu ukazují, že naprostá většina dotázaných (93 %) o státní podporu žádala. Pouhých 7 % respondentů nezažádalo o státní podporu. Dílčím úkolem dotazníkového šetření bylo zjistit, jakou výši cílové částky si respondenti sjednávají ve svých smlouvách o stavebním spoření. Výsledky šetření (zobrazené na obr. č. 8) ukazují, že nejvíce respondentů má sjednánu cílovou částku ve výši 100 001 –200 000 Kč. Tento interval nazýváme modální, neboť má nejvyšší četnost. 21 % respondentů má sjednánu cílovou částku ve výši 200 001 – 300 000 Kč a 19 % má stanovenu cílovou částku do 100 000 Kč. Cílovou částku nad 300 000 Kč si sjednal již menší počet respondentů. Obr. 8: Výše cílové částky 35% 29% 30% 25%
21% 19%
20% 15%
12%
2%
5%
0%
2%
0%
3%
3% nad 1mil. Kč
10%
900 001 1mil. Kč
8%
800 001 900 000 Kč
700 001 800 000 Kč
600 001 700 000 Kč
500 001 600 000 Kč
400 001 500 000 Kč
300 001 400 000 Kč
200 001 300 000 Kč
100 001 200 000 Kč
do 100 000 Kč
0%
Výše cílové částky v Kč
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Prostřednictvím váženého aritmetického průměru bylo zjištěno, že průměrný respondent má ve své smlouvě o stavebním spoření sjednánu cílovou částku ve výši 273 013 Kč. Údaje pro výpočet daného průměru uvádím v příloze č. 4, samotný výpočet průměru uvádím k
zde: x =
∑x n i =1 k
i
∑n i =1
i
=
65250000 = 273013 Kč 239
i
Dotazníkovým šetřením bylo dále zjišťováno, kdo ukládá finanční prostředky na vkladovém účtu stavebního spoření respondentů. Výsledky jsou znázorněny na obrázku č. 9. Bylo zjištěno, že v 77 % případů financují stavební spoření respondentů jejich rodiče či prarodiče. Ve 23 % případů si stavební spoření financují respondenti sami. Jen málo respondentů uvedlo, že jim stavební spoření financuje manžel, respektive manželka (0,4 %) a nebo si je financuje společně s rodiči stejným dílem (0,4 %). 48
Obr. 9: Kdo vkládá finanční prostředky na vkladový účet SS respondentů
respondent sám 23%
respondent spolu s rodiči stejným dílem 0,4%
manžel(ka) respondenta 0,4%
rodiče, prarodiče respondenta 77%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Následující obrázek (obr. č. 10) zobrazuje počet smluv o stavebním spoření, jež měli respondenti již uzavřeny. Modální neboli nejčastější hodnotou je 1, tzn., že nejvíce respondentů (53 %) mělo zatím uzavřenu pouze jednu smlouvu o stavebním spoření. 35 % respondentů uvedlo, že mělo uzavřeno již dvě smlouvy a 8 % mělo již tři smlouvy. Čtyři smlouvy o stavebním spoření měli uzavřené jen 2 % respondentů a více smluv také pouze 2 %. Obr. 10: Počet již uzavřených smluv o SS na jednoho respondenta 53% 60% 35%
50% 40% 30%
8%
20%
2%
10%
2%
0% Jednu
Dvě
T ři
Čtyři
Více
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Pomocí váženého aritmetického průměru bylo vypočteno, že v průměru na jednoho respondenta připadá 1,63 smlouvy o stavebním spoření. Údaje potřebné pro výpočet průměru k
uvádím v příloze č. 4, samotný výpočet je: x =
∑x n i =1 k
i
∑n i =1
i
=
387 = 1,63 smlouvy. 237
i
U respondentů, kteří mají či v minulosti měli založeno stavební spoření, bylo zjišťováno, k jakým účelům využili již naspořené finanční prostředky ze stavebního spoření. U této 49
otázky měli respondenti možnost vybrat více variant odpovědí, je tedy zřejmé, že suma relativních četností odpovědí je vyšší než 100 %. Výsledky zjišťování jsou zobrazeny na obrázku č. 11. Z grafu je patrné, že většina respondentů využila naspořené finanční prostředky k cestování (51 %). 25 % dotazovaných využilo naspořené peníze k řešení bytových potřeb, 7 % je ponechalo na vkladovém účtu a dále spoří, 6 % je využilo k čerpání úvěru či meziúvěru ze stavebního spoření, 5 % je vložilo na běžný účet. Další účely využití naspořených prostředků jsou zastoupeny minimálně. Obr. 11: Využití již naspořených finančních prostředků ze SS respondenty vklad na novou smlouvu o SS
0,4%
využil někdo z rodiny financování studia
1,7% 0,8%
k cestování
50,6%
k nákupu automobilu, motocyklu, elektroniky,…
3,3%
k nákupu vybavení domácnosti
4,6%
investovali
4,2%
vložili na běžný účet
5,4%
ponechali na vkladovém účtu a dále spoří
7,1%
k řešení bytových potřeb
24,7%
čerpali úvěr/meziúvěr k řešení bytových potřeb
6,3% 3,8%
prozatím nevyužili
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Dále bylo u respondentů, kteří mají či v minulosti měli založeno stavební spoření, zjišťováno, zda čerpali úvěr či překlenovací úvěr ze stavebního spoření. Z výsledkůy šetření vyplývá, že naprostá většina respondentů úvěr nikdy nečerpala (95 %). Ze zbylých 5 % připadají 3 procentní body na respondenty, kteří čerpali řádný úvěr ze stavebního spoření, a 2 procentní body na respondenty, jež čerpali meziúvěr. U respondentů, kteří již čerpali úvěr ze stavebního spoření (v absolutním vyjádření jde pouze o 11 respondentů), bylo zjišťováno, k jakému účelu využili prostředky z úvěru. Respondenti měli u této otázky možnost vybrat více variant odpovědí, proto suma relativních četností přesahuje 100 %. Výsledky zjišťování jsou zobrazeny na obrázku č. 12 a jsou následující. Všichni respondenti, čerpající úvěr ze stavebního spoření, využili prostředky z úvěru na připojení domu k veřejným sítím technického vybavení. 45 % dotázaných uvedlo, že prostředky z úvěru využilo ke splacení členského vkladu či podílu apod., a též 45 % využilo 50
prostředky ke změně stavby na dům či byt. 27 % respondentů použilo peníze z úvěru na výstavbu domu či bytu, 18 % k vypořádání společného jmění manželů, spoluvlastníků a dědiců. Ostatní účely využití prostředků z úvěru jsou u respondentů zastoupeny minimálně. Ke koupi stavebního pozemku nevyužil prostředky z úvěru nikdo. Obr. 12: Využití finančních prostředků z úvěru ze SS respondenty připojení domu k veřejným sítím technického vybavení splacení úvěru/půjčky k financování bydlení
100% 0%
vypořádání SJM , spoluvlastníků, dědiců
18%
změna, údržba, udržovací práce na domě/bytě.
9%
splacení členského vkladu /podílu apod. koupě stavebního pozemku
45% 0%
koupě domu/bytu
9%
změna stavby na dům/byt
45%
výstavba domu/bytu
27% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Vzhledem k tomu, že využití finančních prostředků z úvěru ze stavebního spoření je účelové, předmětem zjišťování bylo také to, jaké další možnosti využití těchto prostředků by respondenti uvítali. Zjišťování bylo provedeno u 239 respondentů, kteří mají či dříve měli uzavřeno stavební spoření. Respondentům bylo umožněno vybírat více variant odpovědí, suma relativních četností tedy činí více než 100 %. 63 % respondentů by chtělo, aby bylo umožněno využití úvěru ze stavebního spoření ke koupi elektrospotřebičů pro domácnost, 58 % by bylo pro koupi nábytku, 46 % pro financování vzdělání, 36 % pro financování zdravotní péče, 33 % pro nákup výbavy pro dítě, 29 % pro koupi automobilu, motocyklu, počítače apod. a pro koupi zahrady či rekreačního objektu by bylo 18 % respondentů. Zatímco 9 % dotázaných uvedlo, že by neumožňovali žádnou další možnost využití úvěru. Téměř nikdo neuvedl, že by byl pro zrušení účelovosti využití úvěru. Grafické znázornění uvedených výsledků je na následujícím obrázku (obr. č. 13).
51
Obr. 13: Které další možnosti využití úvěru/meziúvěru ze SS by respondenti uvítali cokoliv
0,4%
financování zdravotní péče
36,0% 17,6%
koupě zahrady, rekreačního objektu financování vzdělání
46,0%
koupě výbavy pro dítě
33,1%
koupě automobilu, motocyklu, počítače, apod.
29,3%
koupě elektrospotřebičů pro domácnost
62,8%
koupě nábytku
58,2% 9,2%
žádné 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
U respondentů, kteří mají v současné době uzavřeno stavební spoření (v absolutním vyjádření se jedná o 215 respondentů), bylo zjišťováno, k jakému účelu hodlají v budoucnu využít naspořené prostředky. Opět bylo respondentům umožněno vybrat více možností odpovědí. Nejvíce dotázaných studentů hodlá využít naspořené prostředky k řešení bytových potřeb (62 %), 45 % hodlá v budoucnu čerpat úvěr ze stavebního spoření, 27 % hodlá naspořené prostředky vhodně investovat, 26 % plánuje za naspořené peníze cestovat a 14 % je chce uložit na běžném účtu. Další účely využití prostředků jsou zastoupeny minimálně. Grafické znázornění uvedených výsledků je na následujícím obrázku (obr. č. 14). Obr. 14: K jakému účelu hodlají respondenti využít prostředky z aktuální smlouvy o SS financovat vzdělání
0,5%
financovat cestování
26,0%
nákup vybavení domácnosti, automobilu, elektroniky,…
4,2%
investovat
27,0%
vložit na běžný účet
13,5%
ponechat na vkladovém účtu a dále spořit
7,0%
řešení bytových potřeb
62,3% 45,1%
čerpání úvěru na bydlení 0%
10%
20% 30%
40% 50%
60% 70%
80%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Respondenti, kteří nikdy neměli uzavřeno stavební spoření, tj. 58 respondentů, byli dotazováni na důvody, proč nevyužívají stavební spoření. Výsledky jsou graficky znázorněny na následujícím obrázku (obr. č. 15). U této otázky měli respondenti opět možnost vybrat více 52
variant odpovědí, neboť důvodů může být více. 74 % dotázaných nevyužívá stavební spoření z toho důvodu, že ho má uzavřen jiný člen rodiny, u 55 % je důvodem to, že se o stavební spoření jednoduše nezajímají. 34 % respondentů tento způsob financování bydlení nevyhovuje a 22 % využívá jiné zdroje financování bydlení. 16 % dotázaných má bytovou potřebu již vyřešenu. Nikdo z dotázaných neuvedl, že prozatím není potřeba řešit bytovou potřebu. Obr. 15: Důvody pro nevyužívání stavebního spoření respondenty 55%
nezájem o stavební spoření prozatím není potřeba řešit bytovou potřebu
0%
stavební spoření má uzavřeno jiný člen rodiny
74%
tento způsob financování bydlení nevyhovuje
34%
neschopnost vkládat pravidelně peníze
5%
bytová potřeba již vyřešena
16%
využití jiných zdrojů k financování bydlení
22% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
U respondentů, kteří mají či v minulosti měli sjednáno stavební spoření, bylo zjišťováno, které faktory byly pro ně důležité při výběru tohoto druhu investice. Respondenti měli za úkol na šestibodové škále vyjádřit míru důležitosti každého z nabízených faktorů (jednička znamená velmi důležitý, šestka znamená zcela nepodstatný). U každého z faktorů byl z hodnot zaznamenaných na škále vypočítán vážený aritmetický průměr a jednotlivé průměry byly zaneseny do grafu (obr. č. 16). Z grafu je patrné, že nejdůležitějším faktorem u dotazovaných studentů je státní podpora. Průměrným respondentem je hodnocena číslem 1,5, tedy jako velmi důležitá. Jako důležitá je průměrným respondentem hodnocena nízká rizikovost tohoto druhu investice, pevná úroková sazba a možnost využití naspořených prostředků bezúčelně. Za spíše důležitý faktor považuje průměrný respondent osvobození úroků z vkladů a u státní podpory od daně z příjmu a možnost čerpání překlenovacího úvěru. Možnost od základu daně z příjmu odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření je respondenty průměrně hodnocena jako spíše nedůležitá.
53
Obr. 16: Míra důležitosti jednotlivých faktorů při výběru stavebního spoření jako druhu investice 6 5 4 3,28
3 2
1,5
2,02
2,32
2,49
3,62 3,11
2,58
1 Státní podpora
Nízká rizikovost
Pevná úroková sazba
Neúčelové využití naspořených prostředků
Nízký úrok z úvěru
Možnost čerpání meziúvěru
Možnost od Osvobození základu DP úroků odečíst úroky z vkladů a ze z úvěru státní podpory od DP
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu a Excelu
U respondentů, kteří měli dříve uzavřeno stavební spoření, ale již nemají, bylo zjišťováno, které faktory měly vliv na jejich rozhodnutí neuzavírat další smlouvu o stavebním spoření. Míra vlivu jednotlivých faktorů byla zjišťována opět pomocí šestibodové škály, kde jednička znamená zcela ovlivnilo a šestka vůbec neovlivnilo. Opět byly u jednotlivých faktorů vypočteny vážené aritmetické průměry a ty byly následně zaneseny do grafu (obr. č. 17). V grafu vidíme, že průměrného respondenta spíše ovlivnily následující faktory – snížení státní podpory a prodloužení čekací doby novelou zákona od roku 2004, dále poplatek, který je nutno zaplatit, pokud chceme navýšit cílovou částku, potom nemožnost po dobu šesti let nakládat s vlastními naspořenými prostředky a to, že respondent nebyl již schopen vkládat peněžní prostředky na vkladový účet stavebního spoření. Mezi faktory, které průměrného respondenta při jeho rozhodnutí spíše neovlivnily, patří následující – stavební spoření je pro něj nevhodným nástrojem zhodnocení peněz a dále nespokojenost s podmínkami jeho stavební spořitelny i ostatních stavebních spořitelen. Faktorem, který průměrného respondenta při jeho rozhodnutí neovlivnil, je vyřešená bytová potřeba. Obr. 17: Míra vlivu jednotlivých faktorů na rozhodnutí respondentů neuzavírat další smlouvu o SS 6 5
4,66
4 3
2,86
3,17
2,99
3,37
3,96
3,85
3,87
2 1 Snížení státní podpory a prodloužení čekací doby
6 let nelze nakládat s vlastními penězi
Poplatek při navýšení cílové částky
Neschopnost nadále ukládat peníze
Nevhodný nástroj zhodnocování peněz
Nespokoj. se službami mojí SS
Nespokoj. s podmínkami všech SS
Bytová potřeba vyřešena
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu a Excelu
54
Všichni respondenti byli dotázáni, zda svým dětem založili stavební spoření. Ale vzhledem k tomu, že dítě má pouze 1 % z dotázaných studentů, tak výsledky této otázky nejsou příliš reprezentativní. Graficky je situace znázorněna na obrázku č. 18. Obr. 18: Zakládají respondenti SS svým dětem?
založili svému dítěti SS
nezaložili svému dítěti SS
0,3%
0,7%
99%
nemají dítě 0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
8.3 Měření závislosti mezi slovními znaky U těch otázek, kde jsem předpokládala vzájemnou závislost, jsem pomocí programu Unistat provedla výpočet charakteristik potřebných k určení statistické závislosti. Při určování závislosti jsem vycházela z hodnoty pravostranné pravděpodobnosti (p). Je-li její hodnota menší než 0,05, je závislost statisticky průkazná. Je-li však její hodnota ještě menší než 0,01, pak je závislost dokonce statisticky vysoce průkazná. Dále o intenzitě závislosti vypovídá hodnota Cramerova koeficientu (V), jenž nabývá hodnot z intervalu <0,1>. Je-li jeho hodnota blízká nule, jde o slabou závislost, je-li blízká jedné, pak se jedná o závislost silnou. Závislost byla zjištěna mezi využitím stavebního spoření a fakultou respondenta, mezi žádostí o státní podporu a fakultou, mezi spokojeností s výší úrokových sazeb z vkladu a úvěru a stavební spořitelnou. Kontingenční tabulky potřebné pro měření daných závislostí jsou uvedeny v příloze č. 5. Následující obrázek (obr. č. 19) vyjadřuje využití stavebního spoření respondenty v závislosti na fakultě, na které studují. Z obrázku je patrné, že u všech fakult kromě Zahradnické převládá počet respondentů, kteří mají uzavřeno stavební spoření. U Zahradnické fakulty je nejvíce respondentů, jež stavební spoření neměli uzavřeno nikdy.
55
Obr. 19: Využití stavebního spoření respondenty v závislosti na fakultě
ZF (2%) FRRMS (3%) LDF (3%) AF (17%) PEF (75%) 0% 10% mají uzavřeno SS
20% 30% 40% 50% nemají uzavřeno SS, ale měli
60% 70% 80% nikdy neměli uzavřeno SS
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Čtvercová kontingence pro tuto závislost je rovna hodnotě 17,45. Pravostranná pravděpodobnost je rovna 0,03, což vypovídá o statisticky průkazné závislosti. Cramerův koeficient kontingence nabývá hodnoty 0,17, což znamená, že závislost mezi využitím stavebního spoření respondenty a jejich fakultou je slabší. Dále jsem měřila závislost mezi žádostí o státní podporu a fakultou. Tuto závislost znázorňuje obrázek č. 20. Naprosto u všech fakult MZLU převládá počet respondentů, kteří o státní podporu žádali. U Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií a u Zahradnické fakulty neuvedl žádný z dotázaných studentů, že o státní podporu nežádal. Obr. 20: Žádost o státní podporu ze SS respondenty v závislosti na fakultě
ZF (1%) FRRM S (3%) LDF (4%) AF (18%) PEF (74%) 0%
10%
20%
30%
žádali o státní podporu
40%
50%
60%
70%
80%
nežádali o státní podporu
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Hodnota čtvercové kontingence v tomto případě vyšla 9,52. Pravostranná pravděpodobnost je rovna 0,049. To vypovídá o tom, že daná závislost je statisticky průkazná. O intenzitě 56
závislosti vypovídá hodnota Cramerova koeficientu kontingence, který se rovná 0,2. To znamená, že se jedná o slabší závislost mezi fakultou respondenta a žádostí o státní podporu. Dále jsem se zabývala spokojeností respondentů s výší úrokové sazby z vkladu sjednané ve smlouvě o stavebním spoření. Předpokládala jsem, že u jednotlivých stavebních spořitelen bude míra spokojenosti respondentů různá. Výsledky šetření jsou graficky znázorněny na obrázku č. 21. Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů uvedlo, že jsou s výší úrokové sazby z vkladu spíše spokojeni. Tento názor převládá u respondentů všech stavebních spořitelen, kromě těch kteří mají smlouvu uzavřenu u Stavební spořitelny České spořitelny. Tito respondenti nejčastěji uváděli, že jsou s výší úrokové sazby z vkladu nespokojeni, a ani jeden z nich neuvedl, že je s výší úrokové sazby zcela spokojen. Naopak ani jeden z respondentů, jež mají smlouvu uzavřenu s Raiffeisen a Wüstenrot stavební spořitelnou, neuvedl, že by byl s úrokovou sazbou zcela nespokojen. Obr. 21: Spokojenost s výší úrokové sazby z vkladu u jednotlivých stavebních spořitelen
zcela nespokojeni nespokojeni spíše nespokojeni spíše spokojeni spokojeni zcela spokojeni 0% Raiffeisen SS
5%
10%
SS České spořitelny
15%
20%
Českomoravská SS
25%
30%
M odrá pyramida SS
35%
40%
Wüstenrot SS
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Čtvercová kontingence v tomto případě vyšla rovna hodnotě 38,17. Hodnota pravostranné pravděpodobnosti, která je rovna 0,008, vypovídá o tom, že daná závislost je statisticky vysoce průkazná. Hodnota Cramerova koeficientu kontingence je však rovna 0,2. To znamená, že závislost mezi spokojeností s úrokovou sazbou z vkladu a stavební spořitelnou je slabší. Poslední závislostí mezi slovními znaky, kterou jsem určovala, je závislost mezi spokojeností respondentů s výší úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření a stavebními spořitelnami. Tuto spokojenost v závislosti na stavební spořitelně vyjadřuje graficky obrázek č. 22. Výsledky jsou obdobné jako u spokojenosti s úrokovou sazbou z vkladu. V případě úrokové 57
sazby z úvěru ze stavebního spoření, nejvíce respondentů uvedlo, že jsou spíše spokojeni (32 %) a spíše nespokojeni (25 %). Co se týče úplné spokojenosti s výší sazby, nejvíce respondentů v této kategorii má smlouvu uzavřenu s Českomoravskou stavební spořitelnou a s Raiffeisen stavební spořitelnou. Naopak do kategorie zcela nespokojeni patří nejvíce respondentů, kteří jsou u Stavební spořitelny České spořitelny a u Modré pyramidy. Ani jeden respondent z této kategorie nemá smlouvu o stavebním spoření uzavřenu s Wüstenrot stavební spořitelnou. Obr. 22: Spokojenost s výší úrokové sazby z úvěru ze SS u jednotlivých stavebních spořitelen
zcela nespokojeni nespokojeni spíše nespokojeni spíše spokojeni spokojeni zcela spokojeni 0%
Raiffeisen SS
5%
10%
SS České spořitelny
15%
Českomoravská SS
20%
25%
Modrá pyramida SS
30%
Wüstenrot SS
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
V případě určování této závislosti vyšla čtvercová kontingence 38,9. Pravostranná pravděpodobnost je rovna hodnotě 0,007, a to znamená, že daná závislost je statisticky vysoce průkazná. Cramerův koeficient kontingence však i v tomto případě vyšel ve výši 0,2 a to svědčí o slabší závislosti mezi spokojeností s úrokovou sazbou z úvěru a stavebními spořitelnami.
8.4 Hodnocení jednotlivých stavebních spořitelen dle míry spokojenosti respondentů pomocí sémantického diferenciálu Analýzu spokojenosti respondentů s jednotlivými stavebními spořitelnami jsem provedla i pomocí sémantického diferenciálu. Jako základ pro sestavení sémantického diferenciálu jsem použila baterii škálových otázek, zjišťujících míru spokojenosti dotazovaných studentů s podmínkami, které jim nabízí jejich stavební spořitelna. Pro vyjádření míry spokojenosti byly použity šestibodové škály. Jednička znamená naprostou spokojenost respondentů a šestka naopak naprostou nespokojenost. U všech pěti stavebních spořitelen jsem z hodnot zaznamenaných na každé škále vypočetla aritmetický průměr (pomocí programu Unistat) a 58
jednotlivé průměry zanesla do grafu (obr. č. 23). Tabulka obsahující vypočtené průměry je uvedena v příloze č. 6. Co se týká spokojenosti s výší poplatku za uzavření smlouvy o stavebním spoření, u všech pěti stavebních spořitelen vyšel aritmetický průměr těsně okolo hodnoty 3, což znamená, že respondenti jsou spíše spokojeni. V tomto případě je nejhůře hodnocena Stavební spořitelna
České spořitelny, naopak nejlépe je respondenty hodnocena Raiffeisen stavební spořitelna. U spokojenosti s výší poplatku za vedení účtu je situace obdobná. Aritmetické průměry jednotlivých spořitelen vyšly v rozmezí 2,5 – 3, což opět svědčí o tom, že respondenti jsou spíše spokojeni. Nejlépe je opět hodnocena Raiffeisen stavební spořitelna a nejhůře Modrá pyramida. U spokojenosti s výší poplatku za předčasné zrušení smlouvy o stavebním spoření jsou aritmetické průměry v rozmezí 3,3 – 3,7, což je na rozhraní mezi spokojeností a nespokojeností. Nejlepší hodnocení získala Českomoravská stavební spořitelna a nejhorší Modrá pyramida. Aritmetické průměry jednotlivých spořitelen v případě spokojenosti s výší úrokové sazby
z vkladu vychází již v širším rozmezí, a to 2,9 – 3,9. Opět se jedná o rozhraní mezi spokojeností a nespokojeností. Nejlépe je hodnocena Raiffeisen stavební spořitelna a nejhůře naopak Stavební spořitelna České spořitelny. V případě spokojenosti s výší úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření je interval aritmetických průměrů ještě širší než v případě předchozím. Průměry nabývají hodnot od 2,8 do 4. Opět se jedná o rozhraní mezi spokojeností a nespokojeností. Česká spořitelna a Modrá pyramida jsou hodnoceny nejhůře a naopak nejlépe je na tom Wüstenrot stavební spořitelna. Co se týče spokojenosti s výší úrokové sazby z meziúvěru, průměry vychází v rozmezí 3,6 – 4,1. Znamená to, že respondenti jsou spíše nespokojeni. Nejlepší hodnocení získala Wüstenrot stavební spořitelna a nehorší získala Stavební spořitelna České spořitelny. Hodnocení je horší než v předchozím případě pravděpodobně z toho důvodu, že úroková sazba u meziúvěru bývá obecně vyšší než sazba z řádného úvěru ze stavebního spoření. Zjišťována byla také míra celkové spokojenosti respondentů s podmínkami, které jim
nabízí jejich stavební spořitelna. V tomto celkovém hodnocení si stojí všechny spořitelny víceméně stejně. Průměry vychází ve velmi úzkém rozpětí: 3,2 – 3,5. Nejlepší hodnocení má
Českomoravská stavební spořitelna a naopak nejhorší hodnocení získala kupodivu Raiffeisen, která doposud získávala převážně hodnocení nejlepší. 59
Dále bylo předmětem zjišťování, zda respondenti mají přehled o poplatcích a úrokových
sazbách sjednaných v jejich smlouvě o stavebním spoření. Průměry se pohybují v rozmezí 2,8 – 3,2. To znamená, že respondenti spíše mají přehled. Respondenti byli také dotazováni, zda by uvítali možnost bezplatného založení smlouvy o stavebním spoření. Průměry se pohybují ve velmi úzkém rozpětí 1,1 – 1,4, což svědčí o tom, že respondenti by tuto možnost rozhodně uvítali, a to bez ohledu na to, u které stavební spořitelny mají stavební spoření sjednáno. Obr. 23: Sémantický diferenciál – spokojenost respondentů s jednotlivými stavebními spořitelnami
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
8.5 Faktorová analýza Aby bylo možné některé otázky z dotazníku lépe interpretovat a aby bylo možné poznat vzájemné vtahy mezi jednotlivými odpověďmi, tak jsem u těchto otázek provedla faktorovou analýzu. Smyslem této vícerozměrné statistické metody bylo snížit větší počet proměnných a nalézt nové proměnné – faktory, které umožní lépe pochopit analyzovaná data. Faktorová analýza byla aplikována na otázky č. 3 a 6 z dotazníku. Jedná se o baterie škálových otázek zaměřených na zjišťování míry spokojenosti respondentů s jejich stavební spořitelnou (ot. č. 3) a míry důležitosti faktorů při výběru stavebního spoření jako druhu investice (ot. č. 6). K provedení faktorové analýzy bylo použito statistického programu Unistat. 60
8.5.1 Hodnocení podmínek poskytovaných stavebními spořitelnami První fází faktorové analýzy je odhad faktorů. Pro odhad faktorů bylo použito metody hlavních os, která je nejčastěji používaným způsobem. Při odhadu počtu faktorů potřebných k vysvětlení napozorovaných dat vycházíme z analýzy vlastních čísel. Počet faktorů určíme jako počet vlastních čísel větších než 1. V tabulce rozptylu (tab. č. 1) vidíme, že vlastní čísla větší než 1 jsou tři a faktory jim příslušející vysvětlují 62 % variability původních proměnných. Tab. 1: Tabulka rozptylu (metoda hlavních os) Komunalita
Vlastní hodnota
Faktor
Procento Kumulat. celk. % rozptylu
a. Spokojenost s poplatkem za uzavření smlouvy
0,5051
1
3,0588
34,0 %
34,0 %
b. Spokojenost s poplatkem za vedení účtu
0,3364
2
1,4020
15,6 %
49,6 %
c. Spokojenost s poplatkem za předčasnou výpověď
0,3518
3
1,1182
12,4 %
62,0 %
d. Spokojenost s úrokovou sazbou z vkladu
0,4417
e. Spokojenost s úrokovou sazbou z úvěru ze SS
0,4627
f. Spokojenost s úrokovou sazbou z meziúvěru
0,2910
g. Spokojenost s podmínkami stavební spořitelny
0,4044
h. Přehled o sjednaných poplatcích a úr. sazbách
0,1323
i. Hodnocení možnosti bezplatného založení SS
0,0462
Zdroj: Vlastní tvorba tabulky na základě výpočtů v programu Unistat
Graficky je situace znázorněna na obrázku č. 24, který zobrazuje hodnoty vlastních čísel. Z obrázku je opět patrné, že vlastní hodnoty větší než jedna jsou tři, a tudíž v případě této otázky byly vybrány tři faktory potřebné k vysvětlení proměnných. Obr. 24: Graf vlastních hodnot Metoda hlavních os Graf vlastních hodnot 4
Vlastní hodnota
3
2
1
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Číslo vlastní hodnoty
Zdroj: Vlastní tvorba grafu v programu Unistat
61
Po stanovení počtu faktorů můžeme přistoupit k druhé fázi, rotaci faktorů. Smyslem rotace je transformovat
faktory tak,
aby bylo
možno
je smysluplně interpretovat.
Jedná
se o geometrické pootočení souřadnic faktorů tak, aby se jednoznačněji projevily vazby mezi sledovanými kriterii jednotlivých faktorů. Rotace faktorů byla provedena metodou varimax. Výsledky rotace jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tab. 2: Rotovaná matice faktorů (metoda varimax) Faktor 1
Faktor 2
Faktor 3
a. Spokojenost s poplatkem za uzavření smlouvy
0,8494
0,1294
0,0905
b. Spokojenost s poplatkem za vedení účtu
0,3873
0,4313
0,0466
c. Spokojenost s poplatkem za předčasnou výpověď
0,1177
0,6298
-0,0272
d. Spokojenost s úrokovou sazbou z vkladu
0,6469
0,2877
-0,0791
e. Spokojenost s úrokovou sazbou z úvěru ze SS
0,1038
0,8381
-0,3190
f. Spokojenost s úrokovou sazbou z meziúvěru
0,2939
0,4763
0,0594
g. Spokojenost s podmínkami stavební spořitelny
0,6649
0,1027
0,0097
h. Přehled o sjednaných poplatcích a úrokových sazbách
0,0593
0,1043
0,7476
-0,0064
-0,0787
0,1963
i. Hodnocení možnosti bezplatného založení SS
Zdroj: Vlastní tvorba tabulky na základě výpočtů v programu Unistat
Po provedení rotace jsme schopni přiřadit proměnné k jednotlivým faktorům. První faktor koreluje se spokojeností s poplatkem za uzavření smlouvy (a), s úrokovou sazbou z vkladu (d) a s celkovými podmínkami stavební spořitelny (g). Druhý faktor reprezentuje především spokojenost s poplatkem za vedení účtu (b), s poplatkem za předčasnou výpověď smlouvy o stavebním spoření (c), s úrokovou sazbou z úvěru (e) a z překlenovacího úvěru (f). Třetí faktor koreluje s přehledem respondentů o poplatcích a úrokových sazbách (h) a s hodnocením možnosti bezplatného založení stavebního spoření (i). Grafické vyjádření těchto tří skupin proměnných je přehledně znázorněno na obrázku č. 25, kde názorně vidíme, že otázky a, d, g jsou vysvětlovány faktorem 1, otázky b, c, e, f faktorem 2 a otázky h, i faktorem 3.
62
Obr. 25: Graf faktorů
Metoda hlavních os: Rotace varimax Graf faktorů: Rotace varimax A3e
0,8
A3c
0,6
A3f 0,4
A3b
Faktor 2
A3d 0,2 A3h
A3a
A3g
0 A3i -0,2
-0,4
-0,6 0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
Faktor 1
Zdroj: Vlastní tvorba grafu v programu Unistat
Příslušnost
jednotlivých
otázek
k daným
faktorům
lze
také
názorně
sledovat
v třídimenzionálním rotačním grafu. Grafem lze rotovat, a jeho správným nakloněním získáme přehledné uspořádání otázek do tří skupin. Tento prostorový rotační graf
je
znázorněn na obrázku č. 26. Obr. 26: Prostorový rotační graf
Zdroj: Vlastní tvorba grafu v programu Unistat
63
Pro lepší názornost výstupů faktorové analýzy a odhalení vazeb mezi jednotlivými otázkami byla sestavena následující tabulka (tab. č. 3). Tab. 3: Výstup faktorové analýzy Faktor 1 – podmínky nejvíce zohledňované při zakládání smlouvy o stavebním spoření
Faktor 2 – podmínky nejvíce zohledňované až v průběhu stavebního spoření
Faktor 3
•
Spokojenost s poplatkem za uzavření smlouvy
•
Spokojenost s poplatkem za vedení účtu
•
•
Spokojenost s úrokovou sazbou z vkladu
•
Spokojenost s poplatkem za předčasnou výpověď
Přehled o sjednaných poplatcích a úrokových sazbách
•
Spokojenost s podmínkami stavební spořitelny
•
Spokojenost s úrokovou sazbou z úvěru ze SS
Hodnocení možnosti bezplatného založení stavebního spoření *
•
Spokojenost s úrokovou sazbou z meziúvěru
•
Zdroj: vlastní tvorba tabulky * Hodnocení možnosti bezplatného založení stavebního spoření logicky s přehledem o sjednaných poplatcích a úrokových sazbách nesouvisí a závislost je v jeho případě slabá. K faktoru 3 je tedy v podstatě zařazeno navíc.
8.5.2 Faktory hrající roli při výběru stavebního spoření jako druhu investice Také v tomto případě provádíme odhad faktorů pomocí metody hlavních os. Následující obrázek (obr. č. 27) znázorňuje hodnoty vlastních čísel. Z grafu je patrné, že vlastní čísla větší než jedna jsou dvě, a tudíž v případě této otázky byly vybrány dva faktory potřebné k vysvětlení proměnných. Dané faktory vysvětlují asi 54 % variability původních proměnných. Obr. 27: Graf vlastních hodnot Metoda hlavních os Graf vlastních hodnot
Vlastní hodnota
3
2
1
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
Číslo vlastní hodnoty
Zdroj: Vlastní tvorba grafu v programu Unistat
64
Druhá fáze faktorové analýzy - rotace faktorů byla provedena opět pomocí metody varimax. Výsledky rotace jsou uvedeny v následující tabulce č. 4. Tab. 4: Rotovaná matice faktorů Faktor 1
Faktor 2
0,0012
0,5577
-0,0271
0,5753
c. Pevná úroková sazba
0,1632
0,6143
d. Neúčelové využití naspořených finančních prostředků
0,2666
0,4125
e. Nízký úrok z úvěru ze stavebního spoření
0,4647
0,3995
f. Možnost čerpání překlenovacího úvěru
0,5517
0,1080
g. Možnost od základu daně z příjmu odečíst úroky z úvěru ze SS
0,8894
-0,0294
h. Osvobození úroků z vkladů a ze státní podpory od daně z příjmu
0,6735
0,0717
a. Státní podpora b. Nízká rizikovost investice
Zdroj: Vlastní tvorba tabulky na základě výpočtů v programu Unistat
Z uvedené tabulky vyplývá, že první faktor koreluje s nízkým úrokem z úvěru ze stavebního spoření (e), s možností čerpání meziúvěru (f), s možností odečíst úroky z úvěru ze SS od základu daně z příjmu (g) a s osvobozením úroků z vkladů a ze státní podpory od daně z příjmu (h). Zatímco druhý faktor reprezentuje především následující výhody stavebního spoření – státní podporu (a), nízkou rizikovost investice (b), pevnou úrokovou sazbu (c) a možnost bezúčelného využití naspořených finančních prostředků (d). Grafické vyjádření těchto dvou skupin proměnných je přehledně znázorněno na obrázku č. 28, kde názorně vidíme, že otázky e, f, g, h jsou vysvětlovány faktorem 1 a otázky a, b, c, d faktorem 2. Obr. 28: Graf faktorů Metoda hlavních os: Rotace varimax Graf faktorů: Rotace varimax 0,6
A6c A6bA6a
A6d
Faktor 2
0,4
A6e
0,2 A6f A6h 0
A6g
-0,2
-0,4 0
0,1
0,2
0,3
0,4 Faktor 1
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
Zdroj: Vlastní tvorba grafu v programu Unistat
65
Výsledky faktorové analýzy jsou názorně uvedeny v následující tabulce č. 5. Tab. 5: Výstup faktorové analýzy Faktor 1 – výhody pouze pro ty uživatele SS, jež hodlají čerpat úvěr či využívat daňových výhod • nízký úrok z úvěru ze stavebního spoření, • možnost čerpání meziúvěru, • možnost odečíst úroky z úvěru ze SS od základu daně z příjmu, • osvobození úroků z vkladů a ze státní podpory od daně z příjmu.
Faktor 2 – výhody, které se týkají všech uživatelů produktu stavebního spoření • státní podpora • nízká rizikovost investice • pevná úroková sazba • možnost bezúčelného využití naspořených finančních prostředků
Zdroj: vlastní tvorba tabulky
66
9 Diskuse a doporučení Jak již bylo několikrát řečeno, cílem této diplomové práce bylo nastínit situaci na trhu se stavebním spořením v České Republice a analyzovat využívání stavebního spoření studenty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Pomocí prostudování odborné literatury a internetových zdrojů bylo zjištěno, jaké jsou v současné době v České Republice stanoveny podmínky pro uzavření stavebního spoření, jaké jsou podmínky pro získání úvěru a překlenovacího úvěru ze stavebního spoření a pro získání státní podpory. Byly také zjištěny podmínky stavebního spoření u jednotlivých stavebních spořitelen v ČR, a to konkrétně – jaké způsoby zajištění a jaké poplatky požadují jednotlivé stavební spořitelny, jaké nabízejí úrokové sazby z vkladů a z úvěrů a jaké mají stanoveny podmínky pro přidělení cílové částky. Z přehledu uvedeného v subkapitole 4.6.1 vyplývá, že rozdíly mezi podmínkami stanovenými jednotlivými stavebními spořitelnami nejsou příliš velké. Stavebních spořitelen je na českém trhu pouze pět a jimi stanovené podmínky jsou si poměrně podobné. Cílem vlastní práce bylo, prostřednictvím statistického zpracování výsledků marketingového výzkumu, analyzovat využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně. Než však přistoupím k celkovému shrnutí výsledků provedeného dotazníkového šetření, je nutno říci, že tyto výsledky nabízejí pouze určitou představu o využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně. Důvodem je, že velikost výběrového vzorku není dostatečná. Aby mohl být průzkum považován za reprezentativní, bylo by nutné získat větší počet respondentů. Z 10 621 oslovených studentů vyplnilo dotazník řádně pouze 297, což odpovídá pouze 3 % základního souboru. Jedním z cílů průzkumu bylo zjistit, zda a z jakého důvodu mají respondenti uzavřeno stavební spoření. Z výsledků průzkumu vyplývá, že stavební spoření využívá celých 72 % respondentů a 8 % dotázaných stavební spoření využívalo v minulosti. Hlavními důvody, které tyto respondenty vedly k uzavření smlouvy o stavebním spoření, jsou poskytování státní podpory, nízká rizikovost této investice, pevná úroková sazba z vkladu a z úvěru ze stavebního spoření, možnost bezúčelného využití naspořených prostředků a poměrně nízká úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření. Všechny tyto faktory byly průměrně respondenty hodnoceny jako důležité při výběru tohoto druhu investice. Dalším cílem průzkumu bylo zjistit, u které stavební spořitelny mají respondenti sjednáno stavební spoření a do jaké míry jsou spokojeni se službami své stavební spořitelny. 67
Respondenti našeho průzkumu využívají služeb všech pěti stavebních spořitelen, které existují na českém trhu.. 40 % respondentů má stavební spoření sjednáno u Českomoravské stavební spořitelny, 26 % u Stavební spořitelny České spořitelny, 17 % u Raiffeisen stavební spořitelny, 13 % u Modré pyramidy stavební spořitelny a pouze 4 % u Wüstenrot stavební spořitelny. Co se týká spokojenosti respondentů se stavební spořitelnou, byla zjišťována míra celkové spokojenosti respondentů s podmínkami, které jim nabízí jejich stavební spořitelna. V tomto hodnocení si stojí všechny spořitelny víceméně stejně. Nejlepší hodnocení však získala Českomoravská stavební spořitelna a naopak nejhorší hodnocení Raiffeisen. Dalším dílčím cílem provedeného marketingového výzkumu bylo zjistit, jakou výši cílové
částky si respondenti sjednávají ve svých smlouvách o stavebním spoření. Výsledky šetření ukazují, že většina respondentů má sjednánu cílovou částku do 300 000 Kč (29 % ve výši 100 001 –200 000 Kč, 21 % ve výši 200 001 – 300 000 Kč a 19 % ve výši do 100 000 Kč). Průměrný respondent si sjednává cílovou částku ve výši 273 013 Kč a Ministerstvo financí
ČR uvádí, že průměrná cílová částka u fyzických osob v roce 2008 byla 303 000 Kč. Provedený výzkum měl také za úkol zjistit, k jakému účelu respondenti využívají naspořené finanční prostředky. Polovina respondentů využila naspořené finanční prostředky k cestování
čtvrtina k řešení bytových potřeb. Co se týká finančních prostředků, které budou naspořeny z aktuální smlouvy o stavebním spoření, tak více než polovina dotázaných hodlá v budoucnu využít naspořené prostředky k řešení bytových potřeb a téměř polovina hodlá v budoucnu
čerpat úvěr ze stavebního spoření, což znamená, že prostředky budou muset využít také k řešení bytových potřeb. Dále bylo cílem šetření zjistit, zda již respondenti využili úvěr ze stavebního spoření a k jakému účelu prostředky z úvěru využili. Pouze 3 % respondentů čerpaly řádný úvěr ze stavebního spoření a 2 % čerpaly překlenovací úvěr. Z těchto výsledků je patrné, že studenti, kteří většinou ještě nemají pravidelný příjem, zatím svou bytovou potřebu pomocí úvěru neřeší. Ti, kteří již úvěr čerpali, jej využili k připojení domu k veřejným sítím technického vybavení, téměř polovina respondentů uvedla, že prostředky z úvěru využila ke splacení členského vkladu či podílu apod., a také téměř polovina využila prostředky ke změně stavby na dům či byt. Dalším úkolem průzkumu bylo zjistit, zda by respondenti uvítali rozšíření účelovosti využití finančních prostředků z úvěru ze stavebního spoření. Naprostá většina dotázaných by toto rozšíření uvítala, pouze 9 % by bylo proti. Nejvíce respondentů by uvítalo možnost využití prostředků z úvěru na vybavení domácnosti, na financování vzdělání a na hrazení zdravotní 68
péče. Tyto výsledky by mohly být inspirací pro české zákonodárce. Podle mého názoru vybavení domácnosti souvisí s bydlením a využití prostředků z úvěru k nákupu tohoto vybavení by tedy nebylo v rozporu s dosavadním posláním stavebního spoření. Co se týká návrhu respondentů na využití úvěru ze stavebního spoření na financování vzdělání, tak skupina poslanců již v loňském roce předložila sněmovně návrh novely zákona o stavebním spoření, která rozšiřuje účelovost úvěrů stavebních spořitelen také na financování studia. Podle mého názoru, by změna zákona pomohla otevřít cestu ke studiu i těm zájemcům, kteří bez možnosti půjčky z finančních důvodů studovat nemohou. Návrh však byl zamítnut z důvodu, že by to bylo nevhodné a nesystémové, přičemž vláda připravuje zavedení spoření na vzdělání se státní podporou. Průzkum provedený v rámci této práce měl dále za cíl zjistit, z jakých důvodů respondenti stavební spoření nevyužívají. Nejvíce uváděnými důvody jsou, že stavební spoření má uzavřen jiný člen rodiny, dále, že se respondenti o stavební spoření jednoduše nezajímají a nebo tento způsob financování bydlení respondentům nevyhovuje a využívají jiné zdroje. Závěrem lze konstatovat, že bylo dosaženo všech dílčích cílů, které byly stanoveny na počátku výzkumného procesu. Taktéž došlo k naplnění hlavního cíle práce.
69
10 Přehled literatury Monografické publikace [1]
BÁRTOVÁ, H.,BÁRTA, V. Chování spotřebitele a výzkum trhu. 2. vyd. V Praze: Oeconomica, 2004. 243 s. ISBN 80-245-0778-1
[2]
BLAŽKOVÁ, M. Jak využít internet v marketingu : krok za krokem k vyšší
konkurenceschopnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 156 s. Manažer. ISBN 80-247-10951. [3]
DOUCHA, R. Stavební spoření. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 89 s. Poradce. ISBN 80-7169-894-6.
[4]
FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 199 s. ISBN 80-722-6888-0
[5]
FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum : jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 159 s. ISBN 80-247-0385-8
[6]
FORET, M., STÁVKOVÁ, J. - Marketingový výzkum : distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2006. 114 s. ISBN 80-239-7755-5.
[7]
GAY, R., CHARLESWORTH, A. Online marketing : a customer-led approach. Oxford: Oxford University Press, 2007. 538 s. ISBN 978-0-19-926585-5.
[8]
HAGUE, P. Průzkum trhu. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8
[9]
HAIR, J., BUSH, R. P. Marketing research : a practical approach for the new
Millennium. Boston: Irwin/McGraw-Hill, 2000. 682 s. Irwin/McGraw-Hill series in marketing. ISBN 0-256-19555-2. [10] HEBÁK, P. Vícerozměrné statistické metody [3]. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2005. 255 s. ISBN 80-7333-039-3 [11] HINDLS, R., HRONOVÁ, S. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. vyd. Praha: Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80-7261-013-9
70
[12] HINDLS, R., HRONOVÁ, S. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 415 s. ISBN 80-86419-26-6 [13] CHURCHILL, GILBERT A. Basic Marketing Research. 3. vyd. Fort Worth: The Dryden Press, 1996. 17 s. ISBN 0-03-098367-3. [14] KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a
pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., 2004. 149 s. ISBN 80-86575-78-0 [15] KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006. 277 s. Expert. ISBN 80-247-0966-X [16] MALHOTRA, NARESH K. Marketing research : an applied orientation. 5. vyd. Upper Saddle River, New Jersey: Pearson Prentice Hall, 2007. 783 s. Pearson International edition. ISBN 0-13-227917-7. [17] MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika II. část. Dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 107 s. ISBN 80-7157-427-9 [18] MINAŘÍK B. Statistika I Popisná statistika (první část). 2. nezměněné vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 98 s. ISBN 80-7157-928-9 [19] PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1 [20] ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O. Prolegomena k faktorové analýze. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1972. 136 s. ISBN 17-090-72 [21] SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 435 s. ISBN 80-7187-058-7 [22] STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. přepracované vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 191 s. ISBN 80-7157-795-2 [23] SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 120 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-0662-8 [24] ÜBERLA, K. Faktorová analýza. 2. vyd. Bratislava: ALFA, 1976. 334 s. ISBN 63-02376 71
Internetové zdroje [25] AČSS, [online]. © 2009 [cit. 25. 1. 2009] Dostupné z [26] Českomoravská stavební spořitelna, [online].© 2009 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z [27] MF ČR – základní ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR, [online]. © 2005 – 2009
[cit. 20. 3. 2009]. Dostupné z [28] Modrá pyramida stavební spořitelna, [online]. © 2008 – 2009 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z [29] Raiffeisen stavební spořitelna, [online]. © 2007 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z [30] Stavební spořitelna České spořitelny, [online]. © 2007 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z [31] Wüstenrot - stavební spořitelna, [online]. © 2008 [cit. 28. 1. 2009]. Dostupné z [32] Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření [online].
[cit. 20. 1. 2009]. Dostupné z
72
11 Přílohy Příloha 1 – Dotazník pro respondenty Příloha 2 – Identifikační údaje respondentů Příloha 3 – Tabulky rozdělení četností Příloha 4 – Údaje potřebné k výpočtu průměrné cílové částky a průměrného počtu smluv o stavebním spoření na respondenta Příloha 5 – Kontingenční tabulky pro měření závislostí Příloha 6 – Průměrné hodnocení jednotlivých stavebních spořitelen respondenty
73
Příloha 1: Dotazník pro respondenty DOTAZNÍK Vážená respondentko, vážený respondente, cílem dotazníku, který se Vám dostává do rukou, je analyzovat využívání stavebního spoření studenty MZLU v Brně. Dotazník byl sestaven studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Výsledky výzkumu budou využity při zpracování diplomové práce na téma Stavební spoření využívaná studenty MZLU v Brně. Prosím Vás o pravdivé zodpovězení následujících otázek. Z nabízených možností zatrhněte vždy pouze jednu, která nejlépe odpovídá Vašemu názoru, pokud není uvedeno jinak. Po zodpovězení otázek dotazník odešlete tlačítkem odeslat. Ubezpečuji Vás, že vyplnění dotazníku je zcela anonymní a důvěrné a Vámi poskytnuté informace budou sloužit pouze ke statistickému zpracování v rámci diplomové práce. Za spolupráci při vyplňování dotazníku Vám předem děkuji.
1. Máte uzavřenu smlouvu o stavebním spoření? O Ano mám. O Nemám, ale měl(a) jsem. O Nemám a neměl(a) jsem.
2. Se kterou stavební spořitelnou máte / měl(a) jste uzavřenu svou poslední smlouvu o stavebním spoření? V případě, že jste nikdy neměl(a) uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, na tuto otázku prosím neodpovídejte a přejděte k otázce č. 15.
O O O O O O
Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. Raiffeisen stavební spořitelna a. s. (včetně Hypo stavební spořitelny) Wüstenrot - stavební spořitelna a. s. Jiná stavební spořitelna, která již neexistuje. Prosím uveďte název:................................
74
3. Vyjádřete míru souhlasu s následujícími tvrzeními (tvrzení vztahujte ke své poslední smlouvě o stavebním spoření). 1 = zcela souhlasím,... 6 = zcela nesouhlasím. 1 Jsem spokojen(a) s výší poplatků za uzavření smlouvy. Jsem spokojen(a) s výší poplatku za vedení účtu. Jsem spokojen(a) s výší poplatku za předčasnou výpověď smlouvy. Jsem spokojen(a) s výší úrokové sazby z vkladů. Jsem spokojen(a) s výší úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření. Jsem spokojen(a) s výší úrokové sazby z překlenovacího úvěru. Jsem celkově spokojen(a) s podmínkami, které nabízí moje stavební spořitelna. Mám přehled o výši poplatků a úrokových sazeb sjednaných v mé smlouvě o stavebním spoření. Uvítal(a) bych možnost založení stavebního spoření bez poplatku.
2
3
4
5
6
o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o
4. Zažádal(a) jste o státní podporu? O Ano. O Ne.
5. Jakou výši cílové částky máte / měl(a) jste sjednánu ve své poslední smlouvě o stavebním spoření? O O O O O O O O O O O
Do 100 000 Kč 100 001 – 200 000 Kč 200 001 – 300 000 Kč 300 001 – 400 000 Kč 400 001 – 500 000 Kč 500 001 – 600 000 Kč 600 001 – 700 000 Kč 700 001 – 800 000 Kč 800 001 – 900 000 Kč 900 001 – 1 000 000 Kč Nad 1 000 000 Kč
75
6. Vyjádřete, do jaké míry jsou / byly pro Vás následující výhody stavebního spoření důležité při výběru tohoto druhu investice. 1 = velmi důležité, ... 6 = zcela nepodstatné
Státní podpora Nízká rizikovost investice Pevná úroková sazba Neúčelové využití naspořených finančních prostředků Nízký úrok z úvěru ze stavebního spoření Možnost čerpání překlenovacího úvěru Možnost od základu daně z příjmu odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření Osvobození úroků z vkladů a ze státní podpory od daně z příjmu
1
2
3
4
5
6
o o o o o o
o o o o o o
o o o o o o
o o o o o o
o o o o o o
o o o o o o
o o o o o o o o o o o o
7. Kdo nejčastěji vkládá / vkládal finanční prostředky na vkladový účet Vašeho naposled uzavřeného stavebního spoření? O O O O
Já sám / sama. Moji rodiče (prarodiče). Manžel(ka) Jiná možnost, prosím uveďte......................................
8. Kolik smluv o stavebním spoření jste již měl(a) uzavřeno (včetně současné)? O O O O O
Jednu Dvě Tři Čtyři Více
76
9. K jakému účelu jste využil(a) již naspořené finanční prostředky? Můžete vybrat více možností.
□ Prozatím jsem finanční prostředky nevyužil(a), jelikož ještě neuplynula časová podmínka ani u jedné mé smlouvy o stavebním spoření. □ K čerpání úvěru ze stavebního spoření či meziúvěru pro řešení bytových potřeb. □ Po uplynutí časové podmínky jsem prostředky vybral(a) a využil(a) pro řešení bytových potřeb. □ Prostředky jsem ponechal(a) na vkladovém účtu a dále spořil(a). □ Prostředky jsem vložil(a) na běžný účet. □ Prostředky jsem investoval(a). □ Prostředky jsem využil(a) k nákupu vybavení domácnosti. □ Prostředky jsem využil(a) k nákupu automobilu, motocyklu, apod. □ Prostředky jsem využil(a) k cestování. □ K jinému účelu. Uveďte prosím k jakému:....................................................
10. Čerpáte / čerpal(a) jste úvěr ze stavebního spoření? O Ne. O Ano – překlenovací úvěr (meziúvěr). O Ano – řádný úvěr ze stavebního spoření.
11. K jakému účelu jste využil(a) finanční prostředky z úvěru? Můžete vybrat více možností. V případě, že jste nikdy nečerpal(a) úvěr ze stavebního spoření/překlenovací úvěr, na tuto otázku prosím neodpovídejte a přejděte k otázce č. 12.
□ □ □ □ □ □ □ □ □ □
Výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu. Změna stavby na bytový dům, rodinný dům, nebo byt. Koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu. Koupě stavebního pozemku. Splacení členského vkladu nebo podílu v souvislosti s bydlením nebo úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu v souvislosti s bydlením. Změna, údržba, nebo udržovací práce na rodinném domě, bytovém domě či bytě. Vypořádání společného jmění manželů, vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v souvislosti s bydlením. Splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb. Připojení bytového domu nebo rodinného domu k veřejným sítím technického vybavení. K jinému účelu, uveďte prosím k jakému:......................................................................
77
12. Vyberte, které další možnosti využití úvěru ze stavebního spoření / meziúvěru by podle Vašeho názoru měly být umožněny. Můžete vybrat více možností.
□ □ □ □ □ □ □ □ □
Žádné. Koupě nábytku. Koupě elektrospotřebičů pro domácnost (pračka, myčka na nádobí, vysavač, apod.). Koupě automobilu, motocyklu, počítače, televize, apod. Koupě výbavy pro dítě (kočárek, autosedačka, apod.) Financování vzdělání. Koupě zahrady, rekreačního objektu. Financování zdravotní péče. Jiné, prosím uveďte:...................................
13. Vyjádřete, do jaké míry Vás ovlivnily následující faktory při Vašem rozhodnutí neuzavřít další smlouvu o stavebním spoření. 1 = zcela ovlivnilo, ... 6 = vůbec neovlivnilo. V případě, že v současné době máte uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, na tuto otázku prosím neodpovídejte a přejděte k otázce č. 14. 1 A. Snížení státní podpory a prodloužení čekací doby na 6 let novelou zákona od roku 2004. B. Nemožnost po dobu 6 let nakládat s vlastními peněžními prostředky. C. Nutnost platit poplatek, v případě navýšení cílové částky. D. Neschopnost nadále vkládat peněžní prostředky na vkladový účet. E. Stavební spoření pro mne nebylo vhodným nástrojem zhodnocování peněžních prostředků. F. Nespokojenost se službami stavební spořitelny. G. Nespokojenost s podmínkami všech stavebních spořitelen. H. Bytová potřeba je již vyřešena, není tedy důvod uzavírat další smlouvu.
2
3
4
5
6
o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o
78
14. K jakému účelu hodláte pravděpodobně využít finanční prostředky naspořené z Vaší aktuální smlouvy o stavebním spoření? Můžete vybrat více možností. V případě, že v současné době smlouvu o stavebním spoření uzavřenu nemáte, na tuto otázku prosím neodpovídejte a přejděte k otázce č. 16.
□ K čerpání úvěru ze stavebního spoření či meziúvěru pro řešení bytových potřeb. □ Po uplynutí časové podmínky prostředky vybrat a využít je pro řešení bytových potřeb. □ Prostředky ponechat na vkladovém účtu a dále spořit. □ Prostředky vložit na běžný účet. □ Prostředky investovat. □ Prostředky využít pro nákup vybavení domácnosti, automobilu, elektroniky apod. □ Prostředky využít na cestování. □ Prostředky využít pro jiné účely, uveďte prosím jaké:....................................................
15. Z jakého důvodu nevyužíváte produkt stavebního spoření? Můžete vybrat více možností. V případě, že jste někdy měl(a) uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, na tuto otázku prosím neodpovídejte a přejděte k otázce č. 16.
□ □ □ □ □ □ □ □
Využívám jiné zdroje pro financování bydlení Bytovou potřebu mám již vyřešenu. Neschopnost vkládat pravidelně peněžní prostředky na vkladový účet. Nevyhovuje mi tento způsob financování bydlení. Stavební spoření má uzavřeno jiný člen rodiny. Prozatím nepotřebuji řešit bytovou potřebu. Stavební spoření mě nezajímá. Jiný důvod, prosím uveďte:................................................................
16. Máte nezletilé dítě? O O O O
Nemám. Ano mám, ale smlouvu o stavebním spoření jsem jeho jménem doposud neuzavřel(a). Ano mám, ale smlouvu o stavebním spoření jeho jménem uzavřít nehodlám. Ano mám a smlouvu o stavebním spoření jsem jeho jménem již uzavřel(a).
79
17. Vaše pohlaví. O Žena O Muž
18. Vaše věková skupina. O Do 26 let O 27 – 30 let O Nad 30 let
19. Na které fakultě MZLU studujete? V případě, že studujete na více fakultách MZLU, označte prosím tu, na které studujete déle.
O O O O O
Agronomická fakulta Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Lesnická a dřevařská fakulta Provozně ekonomická fakulta Zahradnická fakulta
20. Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. O O O O O
SŠ VOŠ Bakalářský stupeň VŠ Magisterský stupeň VŠ Doktorský stupeň VŠ
21. Prosím zařaďte se do následujících sociálních skupin. Můžete vybrat více možností. □ Studuji. □ Pracuji jako brigádník (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). □ Jsem zaměstnaný/á (pracovní poměr). □ Jsem OSVČ. □ Jsem na mateřské / rodičovské dovolené □ Jiné, prosím uveďte:.................................
80
22. Váš rodinný stav. O O O O
Svobodný/á Ženatý/vdaná Rozvedený/á Vdovec/vdova
23. Kde bydlíte? O V rodinném domě / bytě v osobním vlastnictví (i ve vlastnictví rodičů, prarodičů apod. pokud neplatíte nájem) O V podnájmu. O Jinde (ubytovna, kolej apod.)
24. Jestliže máte připomínky vztahující se k tomuto dotazníku, uveďte je prosím zde:
Vážená respondentko, vážený respondente, děkuji za Váš čas strávený vyplňováním dotazníku a přeji Vám krásný a příjemně strávený den.
81
Příloha 2: Identifikační údaje respondentů Tab. 6: Identifikační údaje respondentů Identifikační údaje Pohlaví
Mají SS
Nikdy neměli SS
Dříve měli SS
Celkem
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
Žena
170
57 %
49
16 %
20
7%
239
80 %
Muž
46
15 %
9
3%
4
1%
59
20 %
Věk
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
Do 26 let
212
71 %
57
19 %
23
8%
292
98 %
27 – 30 let
3
1%
1
0,3 %
1
0,3 %
5
2%
Fakulta
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
AF
36
12 %
7
3%
6
2%
49
17 %
FRRMS
6
2%
1
0,3 %
1
0,3 %
8
3%
LDF
7
2%
0
0%
3
1%
10
3%
PEF
163
55 %
46
15 %
14
5%
223
75 %
ZF
5
1%
4
1%
0
0%
9
2%
Vzdělání
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
126
42 %
40
13 %
16
5%
182
61 %
VOŠ
0
0%
1
0,3 %
0
0%
1
0,3 %
Bakalářský stupeň VŠ
86
29 %
16
5%
7
2%
109
37 %
Magisterský stupeň VŠ
3
1%
1
0,3 %
1
0,3 %
5
2%
Rodinný stav
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
209
70 %
58
19 %
24
8%
291
98 %
Ženatý
6
2%
0
0%
0
0%
6
2%
Sociální skupina
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
Pouze studují
98
33 %
31
10 %
8
3%
137
46 %
Při studiu pracují
115
39 %
27
9%
16
5%
158
53 %
Při studiu mateřská dovolená
2
1%
0
0%
0
0%
2
1%
Typ bydlení
ni
pi
ni
pi
ni
pi
ni
pi
Dům/byt v osobním vlastnictví
171
57 %
40
13 %
18
6%
229
77 %
Podnájem
32
11 %
13
4%
6
2%
51
17 %
Kolej, ubytovna,...
13
4%
5
2%
0
0%
18
6%
SŠ
Svobodný
Zdroj: Vlastní tvorba tabulky na základě údajů vypočtených v programu Unistat Poznámka: ni – absolutní četnosti odpovědí pi – relativní četnosti odpovědí
82
Příloha 3: Tabulky rozdělení četností Tab. 7: Využití stavebního spoření u respondentů Třída 1 2 3
Střed mají uzavřeno SS nemají, ale měli uzavřeno SS nikdy neměli uzavřeno SS
Četnost Kumulat. 215 215 24 239 58 297 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 72,4 % 8,1 % 19,5 %
Kumulat. 72,4 % 80,5 % 100,0 %
Tab. 8: Stavební spořitelny, u nichž respondenti mají (měli) uzavřeno SS Třída 1 2 3 4 5
Střed Raiffeisen SS SS České spořitelny Českomoravská SS Modrá pyramida SS Wüstenrot SS
Četnost Kumulat. 41 41 103 62 198 95 230 32 9 239 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 17,2 % 25,9 % 39,7 % 13,4 % 3,8 %
Kumulat. 17,2 % 43,1 % 82,8 % 96,2 % 100,0 %
Kumulat. 222
Procenta 92,9 %
Kumulat. 92,5 %
239 17 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
7,1 %
100,0 %
Procenta 19 % 29 % 21 % 8% 12 % 2% 0% 2% 0% 3% 3%
Kumulat. 19 % 49 % 70 % 78 % 90 % 92 % 92 % 94 % 95 % 97 % 100 %
Tab. 9: Žádost o státní podporu Třída Střed žádali o státní podporu 1 2
nežádali o státní podporu
Četnost 222
Tab. 10: Výše cílové částky Třída 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Střed do 100 000 Kč 100 001 - 200 000 Kč 200 001 - 300 000 Kč 300 001 - 400 000 Kč 400 001 - 500 000 Kč 500 001 - 600 000 Kč 600 001 - 700 000 Kč 700 001 - 800 000 Kč 800 001 - 900 000 Kč 900 001 - 1mil. Kč nad 1mil. Kč
Četnost Kumulat. 46 46 70 116 51 167 19 186 29 215 5 220 1 221 5 226 1 227 6 233 6 239 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Tab. 11: Kdo vkládá finanční prostředky na vkladový účet SS respondentů Třída 1 2 3 4
Střed Četnost Kumulat. rodiče, prarodiče respondenta 182 182 respondent sám 54 236 manžel(ka) respondenta 1 237 respondent spolu s rodiči stejným dílem 1 238 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 76,5 % 22,7 % 0,4 % 0,4 %
Kumulat. 76,5 % 99,2 % 99,6 % 100,0 %
83
Tab. 12: Počet již uzavřených smluv o SS na jednoho respondenta Třída 1 2 3 4 5
Střed Jednu Dvě Tři Čtyři Více
Četnost Kumulat. 126 126 84 210 19 229 4 233 4 237 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 53,2 % 35,4 % 8,0 % 1,7 % 1,7 %
Kumulat. 53,2 % 88,6 % 96,6 % 98,3 % 100,0 %
Tab. 13: Využití již naspořených finančních prostředků ze SS respondenty Třída 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Střed Četnost Kumulat. prozatím nevyužili 9 9 čerpali úvěr/meziúvěr k řešení bytových 15 24 potřeb k řešení bytových potřeb 59 83 ponechali na vkladovém účtu a dále spoří 17 100 vložili na běžný účet 13 113 investovali 10 123 k nákupu vybavení domácnosti 11 134 k nákupu automobilu, motocyklu, 8 142 elektroniky,… k cestování 121 263 financování studia 2 265 využil někdo z rodiny 4 269 vklad na novou smlouvu o SS 1 270 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 3,8 %
Kumulat. 3,8 %
6,3 %
10,0 %
24,7 % 7,1 % 5,4 % 4,2 % 4,6 %
34,7 % 41,8 % 47,3 % 51,5 % 56,1 %
3,4 %
59,4 %
50,6 % 0,8 % 1,7 % 0,4 %
110,0 % 110,9 % 112,6 % 113,0 %
Tab. 14: Čerpání úvěru/meziúvěru ze SS respondenty Třída 1 2 3
Střed nečerpali úvěr čerpali řádný úvěr ze SS čerpali překlenovací úvěr
Četnost Kumulat. 228 228 7 235 4 239 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 95,4 % 2,9 % 1,7 %
Kumulat. 95,4 % 98,3 % 100,0 %
Tab. 15: Využití finančních prostředků z úvěru ze SS respondenty Třída Střed výstavba domu/bytu 1
Četnost 3
Kumulat. 3
Procenta 27,3 %
Kumulat. 27,8 %
2
změna stavby na dům/byt
5
8
45,5 %
72,7 %
3
koupě domu/bytu
1
9
9,1 %
81,8 %
4
koupě stavebního pozemku
0
9
0,0 %
81,8 %
5
splacení členského vkladu /podílu apod. 5 změna, údržba, udržovací práce na 1 domě/bytě. vypořádání SJM, spoluvlastníků, dědiců 2 splacení úvěru/půjčky k financování 0 bydlení připojení domu k veřejným sítím 11 technického vybavení Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
14
45,5 %
127,3 %
15
9,1 %
136,4 %
17
18,2 %
154,6 %
17
0,0 %
154,6 %
28
100,0 %
254,6 %
6 7 8 9
84
Tab. 16: Které další možnosti využití úvěru/meziúvěru ze SS by respondenti uvítali Třída 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Střed Četnost Kumulat. žádné 22 22 koupě nábytku 139 161 koupě elektrospotřebičů pro domácnost 150 311 koupě automobilu, motocyklu, PC, apod. 70 381 koupě výbavy pro dítě 79 460 570 financování vzdělání 110 612 koupě zahrady, rekreačního objektu 42 financování zdravotní péče 86 698 cokoliv 1 699 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 9,2 % 58,2 % 62,8 % 29,3 % 33,1 % 46,0 % 17,6 % 36,0 % 0,4 %
Kumul. 9,2 % 67,4 % 130,1 % 159,4 % 192,5 % 238,5 % 256,1 % 292,1 % 292,5 %
Tab. 17: K jakému účelu hodlají respondenti využít prostředky z aktuální smlouvy o SS Třída 1 2 3 4 5 6 7 8
Střed Četnost Kumulat. čerpání úvěru na bydlení 97 97 řešení bytových potřeb 134 231 ponechat na vkladovém účtu a dále spořit 15 246 vložit na běžný účet 29 275 investovat 58 333 nákup vybavení domácnosti, automobilu, 9 342 elektroniky,… financovat cestování 56 398 financovat vzdělání 1 399 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Procenta 45,1 % 62,3 % 7,0 % 13,5 % 27,0 %
Kumulat. 45,1 % 107,4 % 114,4 % 127,9 % 154,9 %
4,2 %
159,1 %
26,1 % 0,5 %
185,1 % 185,6 %
Tab. 18: Důvody pro nevyužívání stavebního spoření respondenty Třída 1 2 3 4 5 6 7
Střed využití jiných zdrojů k financování bydlení bytová potřeba již vyřešena
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
13
13
22,4 %
22,4 %
9
22
15,5 %
37,9 %
neschopnost vkládat pravidelně peníze 3 25 tento způsob financování bydlení 20 45 nevyhovuje stavební spoření má uzavřeno jiný člen 43 88 rodiny prozatím není potřeba řešit bytovou 0 88 potřebu nezájem o stavební spoření 32 120 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
5,2 %
43,1 %
34,5 %
77,6 %
74,1 %
151,7 %
0,0 %
151,7 %
55,2 %
206,9 %
Procenta 99,0 % 0,7 % 0,3 %
Kumulat. 99,0 % 99,7 % 100,0 %
Tab. 19: Zakládají respondenti SS svým dětem? Třída 1 2 3
Střed nemají dítě nezaložili svému dítěti SS založili svému dítěti SS
Četnost Kumulat. 294 294 2 296 1 297 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
85
Příloha 4: Údaje potřebné k výpočtu průměrné cílové částky a průměrného počtu smluv o stavebním spoření na respondenta Tab. 20: Údaje potřebné k výpočtu průměrné cílové částky na respondenta třída do 100 000 Kč 100 001 - 200 000 Kč 200 001 - 300 000 Kč 300 001 - 400 000 Kč 400 001 - 500 000 Kč 500 001 - 600 000 Kč 600 001 - 700 000 Kč 700 001 - 800 000 Kč 800 001 - 900 000 Kč 900 001 - 1mil. Kč nad 1mil. Kč suma
Absolutní četnost (ni) 46 70 51 19 29 5 1 5 1 6 6
Relativní četnost (pi) Střed třídy (xi) 19,3 % 50 000 29,3 % 150 000 21,3 % 250 000 8,0 % 350 000 12,1 % 450 000 2,1 % 550 000 0,4 % 650 000 2,1 % 750 000 0,4 % 850 000 2,5 % 950 000 2,5 % 1 050 000
xi*ni 2 300 000 10 500 000 12 750 000 6 650 000 13 050 000 2 750 000 650 000 3 750 000 850 000 5 700 000 6 300 000
239 100,0 % x 65 250 000 Zdroj: Vlastní tvorba tabulky na základě údajů vypočtených v programech Unistat a Excel
Tab. 21: Údaje potřebné k výpočtu průměrného počtu smluv o stavebním spoření na respondenta třída Jedna Dvě Tři Čtyři Více suma
Absolutní četnost (ni) Relativní četnost (pi) Střed třídy (xi) 126 53 % 1 84 35 % 2 19 8% 3 4 2% 4 4 2% 5 237 100 % x Zdroj: Vlastní tvorba tabulky na základě údajů vypočtených v programech Unistat a Excel
xi*ni 126 168 57 16 20 387
86
Příloha 5: Kontingenční tabulky pro měření závislostí Tab. 22: Využití stavebního spoření respondenty v závislosti na fakultě PEF AF LDF FRRMS 36 7 6 161 6 3 1 14 7 0 1 46 221 49 10 8 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Četnost mají uzavřeno SS nemají uzavřeno SS, ale měli nikdy neměli uzavřeno SS Sloupec součet
ZF 3 0 4 7
Součet řádku 213 24 58 295
Tab. 23: Žádost o státní podporu ze SS respondenty v závislosti na fakultě PEF 167 9
Četnost žádali o státní podporu nežádali o státní podporu Sloupec součet
AF 35 7
LDF FRRMS 8 7 2 0
176 42 10 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
7
ZF 3 0 3
Součet řádku 220 18 238
Tab. 24: Spokojenost s výší úrokové sazby z vkladu u jednotlivých stavebních spořitelen
Četnost zcela spokojeni
Raiffeisen SS
SS České spořitelny
Českomoravská SS
3
0
8
Modrá pyramida SS 4
Wüstenrot SS
Součet řádku
1
16
9
6
22
2
1
40
19
19
31
11
4
84
spíše nespokojeni
6
11
16
8
1
42
nespokojeni
3
21
11
3
2
40
zcela nespokojeni
0
2
3
3
0
8
59 91 31 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
9
230
spokojeni spíše spokojeni
Sloupec součet
40
Tab. 25: Spokojenost s výší úrokové sazby z úvěru ze SS u jednotlivých stavebních spořitelen Raiffeisen SS
SS České spořitelny
Českomoravská SS
zcela spokojeni
4
1
5
Modrá pyramida SS 2
spokojeni
8
8
11
spíše spokojeni
10
15
spíše nespokojeni
10
14
nespokojeni
8
zcela nespokojeni
Četnost
Sloupec součet
Wüstenrot SS
Součet řádku
2
14
2
2
31
39
9
1
74
23
8
4
59
14
8
3
0
33
1
9
4
7
0
21
41
61
90
31
9
232
Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
87
Příloha 6: Průměrné hodnocení jednotlivých stavebních spořitelen respondenty Tab. 26: Průměrné hodnocení jednotlivých stavebních spořitelen respondenty
Vážený aritmetický průměr
Raiffeisen SS
SS České spořitelny
Spokojenost s poplatkem za uzavření smlouvy 2,95 3,33 Spokojenost s poplatkem za vedení účtu 2,51 2,80 Spokojenost s poplatkem za předčasnou výpověď 3,46 3,38 Spokojenost s úrokovou sazbou z vkladu 3,90 2,93 Spokojenost s úrokovou sazbou z úvěru ze SS 3,32 3,97 Spokojenost s úrokovou sazbou z meziúvěru 3,83 4,12 Spokojenost s podmínkami stavební spořitelny 3,49 3,46 Přehled o sjednaných poplatcích a úrokových sazbách 2,88 2,78 Hodnocení možnosti bezplatného založení SS 1,24 1,34 Zdroj: Vlastní výpočty v Unistatu
Českomoravská SS
Modrá pyramida SS
Wüstenrot SS
3,10
3,13
3,00
2,67
2,94
2,56
3,30
3,71
3,33
3,10
3,42
3,22
3,33
3,94
2,78
3,83
4,03
3,56
3,22
3,45
3,33
3,22
2,97
3,11
1,40
1,13
1,11
88
