ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XVII ZÁŘÍ 2012
Rekonstrukce
Den s IZS
Festival
strana 2
strana 3
strana 7
ulic v centru pokračují
nabídne pestrý program
Antonína Procházky odstartuje v Besedě
Stavba Západního okruhu pokračuje další etapou Nový úsek propojí Domažlickou a Chebskou ulici V červnu letošního roku odstartovala výstavba takzvané první etapy Městského západního okruhu. Nová silnice propojí okružní křižovatku u Makra na Domažlické třídě s Chebskou ulicí (výpadovka na Křimice). Celkové náklady na úsek dlouhý 2,6 kilometru by měly dosáhnout 850 milionů korun, z toho 228 milionů uhradí město Plzeň, zbývající prostředky pak Plzeňský kraj. S dokončením stavby se počítá v září 2014. V dalších letech na ni naváže druhá etapa, která spojí Chebskou a Karlovarskou ulici. V provozu je zatím
nultá etapa, která spojuje okružní křižovatku u Makra s Vejprnickou ulicí. „V rámci první etapy vznikne mimo jiné i silniční propojení Západního okruhu se sídlištěm Zadní Skvrňany. Údolí Vejprnického potoka a Vejprnickou ulici překlene 300 metrů dlouhý most. Projekt počítá ještě s dalšími dvěma menšími mosty. Ty propojí Zadní Skvrňany s polními komunikacemi, které vedou k Brůdku a kynologickému cvičišti v Křimicích, protože stávající cesty budou přerušeny silničním zářezem,“ vysvětluje Ondřej Prokop,
V Zadních Skvrňanech začala výstavba první etapy Západního okruhu
Ladislav Smoček
Foto: M. Pecuch
Životní jubileum oslavil 24. srpna přední český dramatik, spisovatel a divadelní režisér Ladislav Smoček. Vedle Václava Havla a Pavla Kohouta patří mezi tři ve světě nejuváděnější české autory. Ladislav Smoček se narodil v Praze v roce 1932. Působil v Laterně Magice. Je zakladatelem pražského Činoherního klubu, kde režíroval více než 40 inscenací. Jako režisér působil také v zahraničí. Do Plzně, kde prožil dětství a mládí, se rád vrací. Od počátku 90. let zde režíroval několik inscenací, v současné době je uváděno jeho nastudování hry Fyzikové. (red)
Už jen dny zbývají do otevření Relax Centra ve Štruncových sadech, které se uskuteční v pondělí 24. září. Návštěvníci areálu zde najdou okruh pro in-line bruslaře, skatepark, lezeckou stěnu, fit stezky a dětská hřiště. Nové jsou vstupy k řece a betonová lávka, která spojuje sportovně rekreační zónu s areálem Plzeňského Prazdroje. Nové zázemí získají beachvolejbalisté, hokejbalisté a lukostřelci. V současné době vrcholí v areálu dokončovací práce. Městu Plzni se podařilo získat na výstavbu Relax Centra dotaci ve výši 50 milionů korun z programu Evropské unie ROP NUTS II. Jihozápad. Celkové náklady dosáhnou zhruba 72 milionů korun. (red), foto: Martin Pecuch
ROZHOVOR
KRÁTCE
Ladislav Smoček oslavil jubileum
vedoucí oddělení přípravy komunikací a mostů z odboru investic plzeňského magistrátu. Realizace náročného projektu si vyžádá řadu dopravních omezení. „Řidiče čekají komplikace na Vejprnické a Chebské. Postupně bude docházet k omezením mezi okružní křižovatkou u Makra na Domažlické a Vejprnickou ulicí,“ dodává Ondřej Prokop s tím, že tento úsek bude po dokončení první etapy sloužit jako silniční sjezd z okruhu na Vejprnickou ulici. Město již zahájilo projektovou přípravu závěrečné druhé etapy v délce 3,3 kilometru, která si podle odhadů vyžádá 2,3 miliardy korun. „V současné době se dokončuje dokumentace pro stavební povolení. To bude vydáno až po dokončení všech výkupů pozemků na plánované trase. Vzhledem k náročnosti majetkoprávního vypořádání pozemků s jejich majiteli k tomu dojde nejdříve během roku 2015. Termín vlastního zahájení stavebních prací závisí na dohodě s investorem a finančních možnostech města,“ uzavírá Ondřej Prokop. Po dokončení by měl Západní okruh odvést část dopravy z centra města. Současně vznikne i alternativní silniční napojení Severního Předměstí. (red), foto: Michal Böhm
Neumím si představit, že bych dělal něco jiného Milan Podpera je jediným učitelem v mateřské škole v Plzni Studijní obory pedagogických fakult, které vychovávají budoucí učitele základních a středních škol, absolvuje každoročně poměrně vysoký počet mužů. Většině z nich je už během studia jasné, že se za katedru nikdy nepostaví. Milan Podpera byl výjimkou už na vysoké škole. Absolvoval totiž na Západočeské univerzitě v Plzni obor Učitelství pro mateřské školy. Byl jediným mužem v ročníku a po studiu skutečně nastoupil do školky. Od té doby uplynulo 10 let. Milan Podpera je nyní jediným učitelem v mateřské škole (MŠ) v celé Plzni. Proč jste se vlastně rozhodl studovat obor zaměřený na předškolní děti? Byla to trošku náhoda. Vždycky jsem si přál učit, od 14 let jsem pracoval s dětmi ve skautu. Nakonec jsem si ale vybral Střední průmyslovou školu elektrotechnickou Plzeň, která podle mě patří k nejkvalitnějším školám ve městě. Chtěl jsem mít odborné vzdělání. Po maturitě jsem krátce pokračoval ve studiu techniky na vysoké škole, ale nakonec jsem se rozhodl přestoupit na pedagogiku. Tam jsem byl skutečně jediný muž v ročníku. Od té doby se situace moc nezměnila. Teď, pokud vím, studuje jeden mládenec ve třetím ročníku. S jakými pocity jste nastupoval do výhradně ženského kolektivu v 63. MŠ v Lábkově ulici, kde pracujete dodnes?
Ženský kolektiv? To pro mě nebylo nic zvláštního, tři roky jsem studoval mezi samými kolegyněmi. Jinak pro mě ale bylo všechno nové, hlavně zodpovědnost, bez které to v téhle profesi nejde. Když jsem nastoupil do školky, učil v Plzni ještě jeden muž, působil na 55. MŠ. Před dvěma lety skončil a věnuje se už pouze dramatické výchově. Já si neumím představit, že bych dělal něco jiného. Je všeobecně známo, že hlavním důvodem, který muže odrazuje od pedagogických profesí, je nedostatečné ohodnocení. Myslíte si, že to je jediná příčina? Finance jsou samozřejmě jedno hledisko, ale je otázka, jestli skutečně to nejdůležitější. Já jsem nikdy nepracoval jinde, nedovedu to proto dostatečně posoudit. Dalším důvodem je podle mě tradice. V 19. století pracovali jako pedagogové výhradně muži. Císařským nařízením se ale potom všechno změnilo a učitele postupně nahradily ve třídách ženy. Tak to fungovalo celá léta. I když teď začínám mít pocit, že se situace začíná pomalu zlepšovat a mužů na základních a středních školách postupně přibývá. Pomáhají vám při vaší práci zkušenosti, které jste získal jako vedoucí ve skautu? Vedl jsem skauty, kterým bylo mezi šesti a jedenácti lety, tedy děti o kategorii starší,
než mám ve školce. Tady je to něco jiného, je třeba zajistit dětem každodenní program. Celou dobu jsem měl ve třídě předškoláky, od září mě čeká změna. Ve školce najíždíme na nový systém smíšených tříd, kde se potkají děti od tří do téměř sedmi let. Filozofií naší MŠ je, aby se dítě těšilo na každý den, který tady stráví. Aby mělo pocit, že den nemohlo prožít lépe. S po-
Milan Podpera
Foto: archiv
dobnými pocity by měli odcházet domů i učitelé. Je to radost, když si můžete říci, že děti byly kreativní, všechno klaplo a den se prostě povedl. Také mě těší, když se nám podaří získat finance, které pomohou zlepšit naše zázemí. Letos to byla například dotace z odboru životního prostředí magistrátu na vylepšení části zahrady na odloučeném pracovišti v ulici Karla Steinera. Když si vzpomenete na své dětství, co vám ve školce nejvíce vadilo? Takovou zkušenost nemám, protože jsem do školky nechodil. V době mého dětství byly školky mnohem více přeplněné než teď. Já jsem se tam vůbec nedostal. Navštěvoval jsem jenom v posledním roce před nástupem do školy jedenkrát týdně povinnou předškolní výchovu. Doma na vás čekají dvě malé děti. Je to výhoda, když je tatínek pedagog? Moje děti jsou ještě opravdu hodně malé, zatím si netroufnu to posoudit. Do jejich výchovy nestíhám příliš zasahovat, důvodem je i to, že jsem hodně pracovně vytížený. Na fakultě přednáším předškolní pedagogiku a snažím se najít alespoň trochu času na skauty. Tam ale svou činnost omezuji jen na práci lektora v rámci skautského vzdělávání. Pokračování na str. 3
S T R ANA 2 / Z Á Ř Í 2012
Z P R AV ODA J S T V Í
Rozpočtové určení daní: Ztráta Plzně se bude zvyšovat Po Poslanecké sněmovně schválil novelu zákona o rozpočtovém určení výnosu některých daní i Senát. Na jejím základě přijdou čtyři největší města o zhruba 1,1 miliardy z daňových výnosů. Naopak ostatní města a obce získají navíc celkem 12 miliard korun. Praha by měla podle novely přijít od příštího roku o 650 milionů, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů a Plzeň o 90 milionů korun. K rozhodnutí poslanců se vyjádřil náměstek primátora pro ekonomickou oblast Martin Zrzavecký. Plzeň přijde v souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní
(RUD) o 90 milionů korun, původně se mluvilo až o desetinásobné částce. Jak jste spokojen s výsledkem, který schválila Poslanecká sněmovna a Senát? S výsledkem spokojen samozřejmě nejsem. Plzeň sice přijde „jen“ o 90 milionů, ale to se vztahuje pouze pro rok 2013. V příštích letech bude ztráta stále vyšší, až dosáhne vámi zmiňovaných 900 milionů. K tomu by podle návrhu mělo dojít v roce 2017. Je už jasné, jak město tento schodek vyrovná?
Otázku bych přirovnal k tomu, jak se vyrovnat s přírodní katastrofou – tedy s něčím, co jste nezavinili. Proti některým přírodním katastrofám se ale můžete pojistit, proti novému systému RUD nikoliv. A to už nehovořím o tom, jak dlouho se tento nový systém řešil a jaké to mělo dopady při plánování dlouhodobých investic a rozpočtu města. Obecně vzato, budeme se muset chovat tak jako rodina zasažená tornádem. Tedy uskrovnit se. Kterých konkrétních oblastí se dotknou úsporná opatření?
Klíčovými úkoly města je zejména zajištění dopravní obslužnosti (například výstavbou depa Plzeňských městských dopravních podniků), dostát závazkům spojeným s prestižní nominací na Evropské hlavní město kultury 2015, školství a další veřejné služby, které jsou pro život města a jeho obyvatel zásadní. Všechny ostatní náklady a investice budeme muset velmi pečlivě zvažovat a hodnotit. Nic jiného nám nezbývá, když nechceme, a to zatím opravdu nechceme, zatížit obyvatele Plzně dalšími daněmi. (red)
Rekonstrukce Perlové a Veleslavínovy ulice pokračují Město chce co nejvíce omezit vliv oprav na běžný život obyvatel centra
Ulice v centru Plzně procházejí postupnou rekonstrukcí. V těchto dnech jsou v plném proudu stavební práce v ulicích Perlová a Veleslavínova. Jsou prováděny za plné uzavírky obou ulic a s takovými opatřeními, jejichž cílem je co nejvíce omezit hluk a otřesy ve vztahu k cenným historickým budovám v sousedství. Celoplošná obnova uvedených ulic je rozdělena do dvou etap, skončit má na jaře příštího roku. Akce musí splňovat všechny požadavky kladené na stavby prováděné v městské památkové rezervaci. Bude odstraněn živičný povrch vozovky a nahradí jej žulové kostky. Na chodníky se vrátí charakteristická plzeňská dlažba. Tedy velké žulové desky kladené do pískového lože. Odstraněny budou stávající sloupy veřejného osvětlení, místo nich budou instalovány do fasád domů historizující lampy. „Jsme si vědomi toho, že rekonstrukce přinese obyvatelům a obchodníkům
těchto ulic určitá omezení, ale jsme připraveni na individuální komunikaci s lidmi. Pokud si zvolí zástupce, informace o pokračujících pracích budeme předávat tomuto zástupci,“ říká mluvčí plzeňského magistrátu Zdeňka Kubalová. „V Perlové ulici bude provedena rekonstrukce vodovodu včetně přípojek. Součástí projektu je také obnova kanalizačního řadu ve Veleslavínově ulici, konkrétně v úseku Perlová - Rooseveltova a dále až do sadů 5. května. Plzeňské městské dopravní podniky vymění trakční kabely,“ uvádí Ondřej Prokop, vedoucí oddělení přípravy komunikací a mostů z odboru investic magistrátu. Původní šířka vozovky i chodníků zůstane zachována. „Bezbariérově se upraví chodníky na nárožích navazujících ulic a nástupní hrany takzvaných míst pro přecházení budou doplněny varovnými pásy pro orientaci nevidomých a slabozrakých,“ upřesňuje Ondřej Prokop.
Plzeň vyměnila své logo Město aktivně podpoří projekt Evropské hlavní město kultury 2015 tím, že bude po tři roky používat logo shodné s projektem. Dosud se Plzeň prezentovala logem kandidátským. Podle ředitele o.p.s. Plzeň 2015 Tomáše Froydy je sloučení loga projektu a města běžnou praxí: „Řada
předešlých měst kultury postupovala stejně. Usnadní to komunikaci s veřejností a pomůže ušetřit finance na propagaci.” Logo tvoří stylizovaný letopočet 2015 a nápis Plzeň. Grafika je moderní a jednoduchá, ale i tak se designéři inspirovali plzeňskými reáliemi. Pět teček symbolizuje čtyři řeky slévající se v jednu, barevnost vychází z městského znaku. (red), foto: Martin Pecuch
Na chodníky ve Veleslavínově ulici se vrátí charakteristická dlažba Foto: Martin Pecuch Zhotovitelem stavby je společnost EUROVIA CS, která v soutěži nabídla nejnižší částku 12,3 milionu korun, přičemž rozpočtová cena byla vyčíslena na 17,7 milionu korun. K účasti v soutěži bylo přímo vyzváno sedm dodavatelů,
dodatečně projevilo zájem pět společností. Nabídku nakonec podalo devět zájemců. Město Plzeň již v minulých letech rekonstruovalo v centru Americkou třídu a Martinskou ulici, ze které se stala pěší zóna. (red)
20 obrázků a na okomentování jednoho z nich má 20 vteřin, to je celkem pouhých 6 minut 40 vteřin,“ vysvětluje člen pořadatelského týmu plzeňský architekt Jakub Mareš. Účast doposud přislíbilo 17 týmů z 20 oslovených . Program Dne architektury v Plzni tradičně zahájí urbanisticko-architektonická vycházka, tentokrát podél řeky Radbuzy a unikátních industriálních památkách. „Sraz na vycházku je ve 14 hodin u lávky přes řeku Radbuzu na konci ulice Cukrovarská,“ dodává za tým plzeňský architekt Marek Sivák z www.skodaplzne.cz, kde budou v září zveřejněny podrobnosti.
10. – 15. 9. 2012
Proniknout do tajemného světa laboratoří, obdivovat zázraky moderní techniky a získat řadu zajímavých informací z různých vědních oborů umožní letos již posedmé plzeňské Dny vědy a techniky. Program je tradičně rozdělen do dvou částí. Od pondělí do čtvrtka (10. – 13. 9. 2012) bude možné navštívit především expozice v areálu Západočeské univerzity v Plzni, zatímco v pátek a v sobotu (14. a 15. 9. 2012) se většina akcí koná v centru města. Na návštěvníky čeká řada interaktivních přednášek, informačních seminářů a dal-ších zajímavých aktivit. I pro letošní ročník jsou připraveny soutěže o ceny. Do první z nich je možné se zapojit již nyní. Úkolem soutěžících je vyluštit šifru ukrytou v letošním symbolu žárovky na plakátech Dnů vědy a techniky. Řešení mohou soutěžící zasílat na adresu
[email protected] až do 15. září. Více informací na webových stránkách akce www.dnyvedy.zcu. cz.
Vznikají stezky pro chodce a cyklisty Zhruba 400 metrů dlouhý úsek podél Chrástecké ulice v Doubravce letos rozšíří síť plzeňských cyklostezek. Nová trasa povede od mostu přes Úslavu po pravé straně silnice ke křižovatce s Jateční ulicí. Chodník a jeden metr široký pruh asfaltu pro cyklisty jsou součástí celoplošné opravy silnice, jejíž vybudování včetně nové dešťové kanalizace hradí Plzeňský kraj. Stezku a veřejné osvětlení zaplatí město Plzeň. „Od Jateční k mostu, tedy v opačném směru než nová stezka, byl jednosměrný pruh pro cyklisty vybudován už před několika lety,“ připomíná Pavla Dyntarová ze Správy veřejného statku města Plzně. Ve směru do Bolevce naváže na novou stezku v Chrástecké ulici plánovaná smíšená stezka pro chodce a cyklisty podél Jateční ulice. „Bude postavena v rámci celkové rekonstrukce ulice. Rozsáhlou stavbu zajišťuje
Plzeňský kraj za finanční spoluúčasti města. Oprava by měla začít koncem letošního roku,“ uvádí Pavla Dyntarová. Stezka pro chodce a cyklisty je vyprojektována také podél Západního okruhu v úseku Domažlická – Chebská. „Jedná se o úsek od okružní křižovatky u Nové Hospody k silnici mezi Skvrňany a Křimicemi. Stavba nové komunikace bude trvat více než rok,“ dodává Pavla Dyntarová. Pokud město získá dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, opraví ještě letos na podzim stezku podél Gerské ulice na Lochotíně. Celá dvě stě padesát metrů dlouhá část mezi křižovatkami s Karlovarskou ulicí a ulicí Studentskou získá nový asfaltový povrch. Délka plzeňských stezek pro chodce a cyklisty je v současné době zhruba 70 km. (red), foto: Martin Pecuch
Urbanistické vize města se představí na Světovaru Nová urbanistická vize města prezentovaná v necelých sedmi minutách. To je výzva pro architekty, kteří se zúčastnili urbanistické soutěže „Plzeň – vnitřní město“. V rámci druhého ročníku Světového dne architektury 30. září dostanou příležitost představit své záměry široké veřejnosti. V budově někdejšího pivovaru Světovar začne v 18 hodin mimořádná PechaKucha Night Plzeň. „Termín PechaKucha pochází z japonského výrazu pro povídání. Záměrem je prezentovat dané téma stručně, jasně, svižně a třeba i vtipně. Každý prezentující si připraví
Dny vědy a techniky 2012
Urbanistickou soutěž „Plzeň – vnitřní město“ vyhodnotila odborná porota na jaře letošního roku. Všichni zájemci již měli možnost seznámit se s návrhy na červnové výstavě v Měšťanské besedě. „Aktivitu pořadatelů plzeňské PechaKucha jsme přivítali, protože se domníváme, že myšlenky soutěžících budou srozumitelnější, když je uslyší přímo od tvůrců,“ říká ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká. Útvar koncepce a rozvoje jako zpracovatel nového územního plánu města Plzně již na základě doporučení poroty,
které v dubnu schválilo zastupitelstvo, spolupracuje se dvěma vítěznými týmy – MOBA studio s. r. o. a Roman Koucký architektonická kancelář s. r. o. „V první polovině příštího roku dokončíme návrh nového územního plánu města, s nímž bude veřejnost následně seznámena. V současné době připravujeme diskuze s odbornou veřejností. Pracovní verze návrhů chceme průběžně prezentovat na našich webových stránkách,“ doplňuje Irena Vostracká. Kateřina Juríková, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Chotkovo sedátko opět ožívá Slavnostní otevření obnoveného altánku Chotkovo sedátko v Lochotínském parku se uskuteční v neděli 9. září od 14 hodin. Organizátoři doprovodného programu z neformální skupiny mladých Maják Plzně zvou na divadelní představení Chotek a Lochota a jejich ochota, promenádu lázeňských hostů, komentované prohlídky parku, jarmark a soutěže. „Uvítáme co nejvíce příchozích v dobových kostýmech měšťanů, vandráků nebo strašidel,“ uvedl za Maják Plzně Pavel Motejzík. (red)
Z P RAVO D AJ S TV Í
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Plzeň má první multifunkční mezigenerační centrum Symbolicky v Evropském roce aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity zahajuje svoji činnost mezigenerační multifunkční centrum TOTEM – regionální dobrovolnické centrum (RDC) v Kaznějovské 51 v Bolevci. Pod názvem „SETKÁVÁNÍ SE“ nabídne pestrou škálu aktivit zejména pro seniory, dobrovolníky a rodiny s dětmi. Rozvíjet mezigenerační vztahy, navazovat dialog více generací a vytvářet přirozené prostředí, kdy jedna generace je pro druhou oporou či inspirací, je jedním z dlouhodobých cílů sdružení TOTEM – RDC. To se od svého založení věnuje
myšlence dobrovolné pomoci, občanské angažovanosti a následně aktivizačním službám pro seniory. Slavnostní otevření mezigeneračního centra se uskuteční 17. září. „Pod jednou střechou naleznou stálí klienti TOTEMu i zájemci z řad veřejnosti například výuku na počítačích, jazykové kurzy, akademii třetího věku, dobrovolnické aktivity, dětské programy a přes-hraniční projekty. Centrum se rovněž stane dějištěm velkých společenských akcí. Nové prostory přinesou nové aktivity, inspirace i možnosti a přispějí k rozvoji stávajícího partnerství s in-
stitucemi sociálních, vzdělávacích či zdravotnických služeb,“ vysvětluje Vlastimila Fajfrlíková, ředitelka TOTEM – RDC. Mezigenerační centrum vzniklo díky tříletému snažení sdružení TOTEM – ve spolupráci s městem Plzeň a Městským obvodem Plzeň 1. Součástí centra je společenský sál s kapacitou 150 lidí, který se stane dějištěm koncertů, plesů, tanečních zábav, kurzů tance či festivalových přehlídek. Při komornějších akcích, jako jsou přednášky, autorská čtení, recitály nebo divadelní představení, je možné využít menší sál pro 50 di-
váků. K dispozici jsou také jazyková a počítačová učebna, zimní zahrada s terasou, ateliér s keramickou dílnou, klubovna pro děti, zázemí pro mateřský klub, tělocvična, výtvarná dílna i menší relaxcentrum. „V jeho prostorách budou poskytovány služby jako masáže, kosmetika a pedikúra. Zájemci si mohou přijít zacvičit nebo jen posedět a popovídat si nad dobrou kávou, čajem či zákuskem z kuchyně seniorek z TOTEM – RDC do komunitního klubu Kafíčko,“ doplňuje Vlastimila Fajfrlíková. Více informací lze získat na www.totem-rdc.cz. (red)
Návštěvníci Dne s IZS si vyzkoušejí jízdy zručnosti. Otestují i simulátory nárazu a převrácení Dobrovolní hasiči ve spolupráci s Vodní záchrannou službou předvedou s čluny na řece vyproštění tonoucího. K vidění bude i ukázka zásahu u dopravní nehody, slaňování a přílet vrtulníku. „Zájemci si budou moci vyzkoušet jízdu zručnosti organizovanou Koordinačním pracovištěm BESIP pro Plzeňský kraj i simulátory nárazu a převrácení,“ dodává Ladislav Plochý a dále upozorňuje na stánek Národní protidrogové centrály, který poskytne informace mimo jiné o preventivních protidrogových programech. Ve stánku odboru bezpečnosti plzeňského magistrátu se účastníci akce dozvědí více o programech prevence kriminality v našem městě. O doprovodný program se postarají plzeňské mažoretky Maršálky. (red), ilustrační foto: archiv
Již čtvrtý ročník Plzeňského dne s integrovaným záchraným systémem (IZS) se uskuteční v úterý 11. září od 9 do 13 hodin v amfiteátru a parku u obchodního a zábavního centra Plzeň Plaza. „Návštěvníci tradiční akce se mohou těšit na zásahovou techniku a ukázky výcviku hasičů, policie, celníků, záchranářů a sebeobrany. Součástí programu budou i ukázky činnosti studentů Střední odborné školy ochrany osob a majetku,“ uvádí Ladislav Plochý, manažer projektu „Bezpečné město“ z Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně.
Kam bez bariér na Plzeňsku Publikaci Kam bez bariér – Plzeňsko vydalo v nové ediční řadě cestovních průvodců nakladatelství Albatros. Autorem je Plzeňan Miroslav Valina. Průvodce je určen nejen handicapovaným, ale také seniorům a rodičům s dětmi. Kniha provádí turistickými cíli a volnočasovými aktivitami. Informuje o architektonických a přírodních bariérách, dopravní dostupnosti, možnostech občerstvení a ubytování pro osoby s omezenou schopností pohybu. (red)
Z VAŠICH DOPISŮ Je potěšitelné, že v roce 1982 vznikly dva dětské folklorní soubory Jiskřička a Meteláček, které patří mezi nejlepší v Plzni. Své pojmenování obdržela Jiskřička od dospělých, neboť soubor spadal pod Závodní klub železničářů, proto také Jiskra a Jiskřička. Hlavní oslava výročí se bude konat na podzim v plzeňském Komorním divadle. Řada členů, kteří v obou souborech účinkovali, se vrací zpět, aby se jako vedoucí věnovali těm mladším. Ti jsou
rozděleni do dvou kategorií v rozmezí pěti až šestnácti let. Vedoucími Jiskřičky jsou Lenka Bajerová a Jitka Nejdlová. Mnozí dřívější členové si folklor tak oblíbili, že založili samostatný soubor Jiskra 1958, aby dokázali, že to, co se v Jiskřičce a Jiskře naučili, doposud nezapomněli. Druhý letošní oslavenec, dětský soubor Meteláček, vznikl při Základní umělecké škole ve Chválenické ulici v Plzni. Založila jej Hana Metelková.
Dlouho ve sboru nepobyla a odešla do Prahy. O několik let později vznikl malý Meteláček a také taneční kroužek. Od doby, kdy soubor převzaly vedoucí Edita Koukolíková a Alexandra Pelcová, se zvýšila jeho kvalita a členové dosáhli řady úspěchů. Meteláček oslavil své výročí koncertem v Měšťanské besedě. Přejme souborům Jiskřička a Meteláček mnoho dalších úspěchů a pěkných vystoupení nejen doma, ale i v zahraničí. Jan Dolejš
Středisko rané péče pomáhá už deset let Očekávání narození miminka je pro většinu budoucích rodičů velmi radostným obdobím. V duchu si představují, jaké asi bude, a ze všeho nejvíce si přejí, aby bylo zdravé. Tam, kde se toto přání zcela nenaplní, mohou pomoci služby rané péče. Raná péče pomáhá rodinám s dětmi s handicapem od narození do sedmi let v jejich náročné situaci. Snaží se, aby tyto rodiny mohly vést co nejvíce plnohodnotný běžný život. Raná péče poskytuje řadu informací pro rozvoj
dítěte, speciálně pedagogické, psychologické i sociálně-právní poradenství a spolupracuje s dalšími odborníky (logopedy, specializovanými terapeuty apod.). „Stěžejní službou jsou konzultace v rodinách, aby děti i rodiče mohli zůstat ve svém přirozeném prostředí, kde se cítí jistě a nejlépe přijímají nové podněty a informace. Základní služby jsou poskytovány zdarma,“ vysvětluje poradkyně rané péče Zuzana Pecháčková. Středisko pro ranou péči Plzeň,
o.p.s., pomáhá rodinám z Plzeňského a Karlovarského kraje od roku 2002, kdy za podpory města Plzně získalo prostory v Tomanově ulici 5. „Své služby zaměřuje na rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením, kdy jednou z částí rozvoje dítěte je i zraková stimulace a zrakový trénink,“ dodává. „Deset let působení střediska je pro nás významnou událostí. Proto pořádáme 5. září od 16 hodin zahradní slavnost, na které rádi uvidíme bývalé i současné klientské
rodiny, spolupracovníky z řad odborné veřejnosti a všechny, kteří nám pomáhají,“ uzavírá Zuzana Pecháčková. (red)
Kontakt: Středisko pro ranou péči Plzeň, o.p.s. Tomanova 5, 301 00 Plzeň Tel.: 377 420 035, 724 400 815 www.ranapece.eu
ROZHOVOR
Neumím si představit, že bych dělal něco jiného Pokračování ze str. 1 Co je podle vás na profesi pedagoga v mateřské škole nejnáročnější? Náročné je, že si každý učitel musí práci nejdříve naplánovat a pak ji zrealizovat, ale zároveň právě to je také největší radost. Na rozdíl od základních a středních škol nejsme tolik vázáni osnovami, které určují, co přesně musíme s dětmi dělat. Snažím se, aby činnosti, které pro ně vymýšlím, byly co nejpestřejší. Měl jsem období, kdy mě nejvíce bavily pohybové aktivity. Tehdy jsme
měli volnou jednu třídu a cvičili jsme v ní. Teď už je tady tolik dětí, že žádná třída není volná a pohybové aktivity jsme museli přesunout ven. Rád s dětmi i výtvarničím. Nejvíce ze všeho mě baví, když je všechno propojené, ať už je to pohyb nebo výtvarka. Náročné někdy bývá vyrovnat se s legislativními zvláštnostmi, se kterými se setkáváme. Souvisí to s mou funkcí zástupce ředitelky. Já i paní ředitelka máme zkrácený úvazek a místo 31 hodin týdně odučíme 17 hodin. Není ale možné, aby v době, kdy se věnujeme povinnostem kolem vedení
školky, za nás učil někdo jiný. Kolegyně musí být v té době ve třídě sama. Jaká je vlastně úroveň českých školek? Máte možnost srovnat ji se zahraničím? Tento stupeň našich škol se svou tradicí a kvalitou patří k nejlepším v Evropě. Úroveň je opravdu vysoká, ale to, co trápí všechny učitele, jsou normativy a legislativa. To, jak máme vychovávat děti, je pěkně nastavené, ale zvládnout to při 27 dětech ve třídě je problém. Ideální by byl počet kolem 22 dětí. (kpk), foto: archiv
OKÉNKO SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Hodíme se do pohody... Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně (MMP) je pořadatelem třetího ročníku akce „Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody“ tentokrát s podtitulem „Lékař praví - tužme zdraví!“. Letos se uskuteční v sobotu 22. září v okolí Šídlovského rybníku (konečná tramvaje č. 4 na Košutce). Zájemci se mohou vydat na cestu od 10 do 16 hodin z Ranče Šídlovák. Na účastníky čeká sportovně naučně pohádková trasa kolem boleveckých rybníků. V cíli bude pro děti připraveno divadelní představení, pro dospělé pak instruktáž nordic walking, ukázka Tai-Chi a další zajímavosti z nabídky Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni.
Město na seniory nezapomíná Na přelomu května a června uskutečnil Odbor sociálních služeb MMP dotazníkové šetření mezi plzeňskými seniory. Záměrem bylo zmapovat reálný obraz jejich života, ale i představ, požadavků a potřeb. Výsledky šetření budou zohledněny při dalším plánování aktivit směřovaných k seniorům. Osloveno bylo na šest stovek respondentů v důchodovém věku. Svůj volný čas tráví senioři zejména sami sledováním televize, posloucháním rádia nebo se individuálně věnují různým zájmovým aktivitám. Ve svém okolí nejvíce postrádají jídelnu či kavárnu s přijatelnými cenami, dále místo v centru města určené pro klubovou činnost nebo finančně dostupné bydlení. Dotazníkové šetření přineslo mimo jiné i uznání a poděkování ze strany některých respondentů městu Plzni za nabídku služeb a aktivit určených seniorům.
O kurzy pro cizince je zájem V rámci projektu „Integrace cizinců na úrovni samosprávy – řešení problematiky osob migrujících za prací na území města Plzně“, finančně podpořeného Ministerstvem vnitra, uspořádal v létě odbor sociálních služeb plzeňského magistrátu první část jazykových a sociokulturních kurzů pro cizince. Ti měli možnost zdarma navštěvovat kurzy češtiny pro začátečníky, mírně pokročilé i pokročilé. Novinkou byly sociokulturní semináře „Podnikatelské minimum“ a letní jazyková škola pro děti cizinců, která měla největší úspěch. Čtrnáctidenní intenzivní kurz českého a vietnamského jazyka absolvoval rekordní počet dětí. Celkem 44 jich obdrželo osvědčení o úspěšném absolvování. Aktuálním projektovým počinem je intenzivní terénní práce zajišťovaná Kontaktním centrem pro cizince, o. s., které v praxi zároveň ověřuje Metodiku streetwork zaměřenou na cizince, zpracovanou Českou asociací streetwork.
S T R ANA 4 / Z Á Ř Í 2012Z P R AV ODA J S T V Í
První cesta kulturního Autobusu 2015 Kaple v Nečtinech ožije divadlem
V sobotu 8. září se po dlouhých letech otevře veřejnosti kaple svaté Anny v obci Nečtiny na severním Plzeňsku. Světově uznávaný herec, mim a pedagog profesor Ctibor Turba zde v 80. letech vybudoval ojedinělé centrum pantomimy a pohybového divadla. Projekt Studio kaple, který ve své době hostil stážisty a umělce z celé Evropy, byl ale kvůli nedostatku finančních prostředků před zhruba patnácti lety ukončen. Nyní se kaple pod hlavičku EHMK 2015 znovu probouzí, aby hostila různá umělecká vystoupení a projekty. Nově se zde zabydlí také několik zahraničních umělců v rámci vůbec prvního rezidenčního pobytu. (mr), foto: archiv
Medaile přivezly tenistka a střelkyně Dvě medaile z XXX. letních olympijských her v Londýně zamířily do Plzně. Tenistka Andrea Hlaváčková vybojovala ve čtyřhře s Lucií Hradeckou na kurtech ve Wimbledonu stříbro. Bronz získala střelkyně Adéla Sýkorová. Rodačka ze Zlína, která nyní v Plzni studuje vysokou školu, je členkou klubu SKP Rapid. V jeho sídle na střelnici v Lobzích se odehrálo uvítání medailistky po příjezdu z Londýna. Nechyběla píseň We are the champions, ohňostroj ani přípitek šampaňským. Medaili ukázala svým příznivcům i Andrea Hlaváčková, setkání se uskutečnilo v kavárně ve Františkánské ulici. Ze západních Čech zamířilo na londýnské hry celkem 18 borců, kteří v regionu žijí nebo hájí barvy zdejších klubů. (red)
Umělci zamíří 7. září ke kostelu sv. Jiří v Doubravce
16 h. Dva roky poté, co Plzeň získala titul Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK 2015), se mohou obyvatelé Plzeňského kraje opět těšit na kulturní oslavu s překvapením. Tým Plzeň 2015 představí speciální autobus, který bude fungovat jako pojízdné kulturní a komunitní centrum v celém regionu. Linka 2015 je uměleckým dílem sama o sobě. Autobus s křídly a nafukovacím stanem, přestavěný podle návrhu výtvarníka Petra Nikla, vyjede vůbec poprvé 7. září letošního roku. Do Plzně ke kostelu sv. Jiří přiveze přehlídku moderního, tradičního, vážného i humorného umění a zahájí první ze série land artových výstav. Posádka složená z herců, hudebníků, výtvarníků a performerů nejrůznějších talentů zde bude v rámci akce s názvem
P:OSVÍCENÍ bavit děti a dospělé od 16 hodin až do večera, kdy je na programu koncert hráče na největší gongy v Evropě. Během odpoledne je pro návštěvníky připraveno vystoupení francouzského souboru s představením na pomezí tradičního cirkusu a pouličního divadla. Druhý den se autobus vydá na cestu po jedenácti místech regionu, kde se rozsvítí kulturní Majáky 2015. Jejich cílem je přiblížit současné umění obyvatelům Plzeňského kraje a seznámit je s konceptem EHMK 2015. Majáky budou zároveň kontaktními osobami pro místní umělce v jednotlivých regionech, kteří se chtějí do projektu EHMK 2015 zapojit. Regionální putování autobusu začne v Nečtinech na severním Plzeňsku, kde
8. září zahájí obnovený provoz kaple sv. Anny. Kromě vystoupení francouzského a italského divadelního souboru se na večer chystá velkolepý barokní ohňostroj. Výjezd autobusu také odstartuje velký projekt Land Art, tedy umění v krajině. Na různých místech spojených turistickými stezkami vzniknou během následujících dvou let umělecké instalace z přírodních materiálů. Myšlenkou tohoto projektu je tvořit v souladu s přírodou a nerušit přirozený ráz krajiny. Land artový projekt tak nenásilným způsobem kultivuje krajinu a je další z řady aktivit, kterými se Plzeň prezentuje jako Evropské hlavní město kultury 2015. Mirka Reifová
křest Autobusu 2015
16.20 h. O větrném králi / pohádka pro děti, hraje Divadlo t602 17 h.
POČÁTEK / zahájení regionální programové linie Land Art, představení obnovy parku sv. Jiří
17.30 h. 2 Rien Merci GRAMOULINOPHONE / divadelní představení francouzského souboru 17.30 h. Cirkus ANPU / divadelní představení pro děti a dospělé 18.30 h. VERNISÁŽ výtvarných Land Artových instalací ÚUD 19 h.
2 Rien Merci GRAMOULINOPHONE / divadelní představení francouzského souboru
20.15 h. OHEŇ 2015 slavnostní zapálení ohňů 20.30 h. VÝPRAVA / koncert / Bear Love /UK/ – obří gongy, zvony, činely, tibetské mísy a Ondřej Smeykal – didgeridoo Doprovodný program: výtvarné dílny pro děti i rodiče od 16 do 19.30 h. Více informací na www.plzen2015.cz
Sokolka cvičila na sletu před válkou i letos v Praze Cvičit v Sokole začala Hana Laštovková ve čtyřech letech. V obci Kobylnice u Kolína, odkud pochází, cvičili úplně všichni. „Byli jsme sokolská obec, co chalupa to sokol. Cvičení organizovala jedna mladá paní učitelka ze školy. Když byl Sokol za války zakázaný, stejně jsme se tajně scházeli a cvičili,“ vzpomíná. Všesokolského sletu se poprvé zúčastnila ještě před druhou světovou válkou, bylo jí tehdy 12 let. Od té doby nevynechala ani jeden. Na období, kdy slety nahradily spartakiády, vzpomíná nerada. „Spartakiády, to nebylo nic pro mě,“ říká nadšená sokolka. I když letos oslaví devadesáté narozeniny, XV. všesokolský slet v pražském Edenu si ujít nenechala. „V Praze jsme strávili týden, bylo to dost náročné, hlavně ty dlouhé přesuny ze Strahova, kde jsme bydleli, do Edenu. Z nácviku jsme přišli o půlnoci a ráno v šest už jsme zase jeli na stadion. Bohužel Strahov, kde
Projekt podpoří znevýhodněné studenty Vytvořit podpůrný systém pro studenty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro sociálně znevýhodněné studenty je cílem projektu RoPoV (Rovné příležitosti pro všechny). „V rámci projektu vznikne pracoviště, organizačně začleněné do Informačního a poradenského centra ZČU, které bude poskytovat informace a především studijní poradenství studentům. Zároveň bude zajištěno právní, sociální, psychologické a kariérové poradenství. Situace v oblasti vzdělávání osob se speciálními potřebami na úrovni vysokého školství není na rozdíl od předškolního, základního a středního školství, z hlediska právních předpisů dostatečně řešena. Proto lze přínos projektu také spatřovat
Program P:OSVÍCENÍ 7. září 2012, Plzeň, park sv. Jiří
v tom, že budou nastavena základní pravidla vzdělávání a hodnocení těchto studentů na ZČU,“ uvádí Jana Hrušková z Informačního a poradenského centra ZČU. Součástí projektu je dále vytvořit studovny určené pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, vznik půjčovny kompenzačních pomůcek, která umožní krátkodobé bezplatné zapůjčení techniky, a vytvoření vhodných studijních materiálů. Všem zájemcům budou dostupné informační a studijní materiály ve srozumitelných formátech. Informace o projektu lze získat přímo od pracovníků Informačního a poradenského centra ZČU nebo na webové stránce http://ropov.zcu.cz/ index.html. (red)
se konaly předchozí slety, je v rozkladu, což mě velmi drásá u srdce. Vzpomínám si na ruch, který tam panoval během předcho-
Hana Laštovková
Foto: archiv
zích sletů, všude plno lidí v sokolských krojích. Teď tam bylo ticho a prázdno. Eden je pěkný stadion, ale co je to platné, není náš,“ sděluje sokolka své dojmy z Prahy. „Průvod městem byl letos krásný, trval tři hodiny. Byla jsem nadšená, ani jsem necítila, jak je to namáhavé a že mě všechno bolí. Bylo mi jen líto, že tentokrát nedorazili žádní sokolové z ciziny. Musím říci, že vše bylo velice dobře zorganizované,“ oceňuje Hana Laštovková a připomíná, že počasí letos sokoly potrápilo. „Když jsme nastoupili ke cvičení, začal ledový déšť tak silný, že skoro nebylo vidět. Klepali jsme se zimou, ale nikdo se při nástupu ani nepohnul. To je ta sokolská disciplína. Celou skladbu jsme pak odcvičili v lijáku. Druhý den bylo pro změnu strašné horko, to jsme také vydrželi, nikdo nezkolaboval,“ líčí své zážitky. „Atmosféra byla nádherná, přišlo se podívat hodně lidí. Kdybych měla srovnat
současné slety a ty předválečné, je to velký rozdíl. Skladby byly dříve více o cvičení, teď se klade velký důraz na choreografii. Pro mladé je to zajímavější. Řekla bych, že dnes už je Sokol zase v plné síle, a že se nejen cvičí, ale, a to je hodně důležité, pamatuje se i na výchovu dětí v duchu sokolských ideálů. I Sokol se přizpůsobuje době. Dříve byly všechny jeho akce společenskými událostmi. Moc ráda jsem chodila na sokolské bály, které se nikdy neobešly bez skladeb Kmocha, také nadšeného sokola,“ připomíná. Cvičit chodí paní Laštovková dvakrát týdně. „Já neumím sedět, musím mít pohyb. Od dětství jsem závodila v běhu a skoku, bruslila, hrála volejbal. Díky sportu jsem poznala svého muže, házenkáře. Seznámili jsme se za války na Moravě. Pro mě je pohyb všechno, bez toho bych nemohla být,“ uzavírá. (kpk)
Výstavba planetária v areálu Techmanie rychle pokračuje Plocha pro nové expozice a planetárium s promítacím sálem vybaveným 3D technologií vznikají v areálu Techmanie. Planetárium v památkově chráněném objektu bývalé škodovácké jídelny ASAP z roku 1917 už získává konkrétní architektonický tvar. Budova je první stavbou u nás, kde byly využity takzvané Hetzerovy vazníky lepené směsí tvarohu a vápna. „Podařilo se zachránit dva z osmi historických dřevěných vazníků, na zbytku se bohužel podepsala vlhkost a plíseň. Musely být tedy nahrazeny kopiemi,“ uvádí mluvčí Techmanie Tomáš Moravec. Na projekt rozšíření Techmanie se podařilo získat dotaci z Evropské unie ve výši 570 milionů korun. Po dobudování areálu se zdvojnásobí počet exponátů. Vzniknou zde laboratoře přístupné školám i veřejnosti. První návštěvníky přivítá planetárium v druhé polovině příštího roku. Dostavba celého areálu má skončit v roce 2014. (red)
Planetárium v objektu bývalé jídelny už získává konkrétní podobu
Foto: Martin Pecuch
S L AV N É N ÁV Š T Ě V Y
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Po dobu pobytu Rudolfa II. se Plzeň stala hlavním městem říše Od úmrtí českého krále a římskoněmeckého císaře letos uplynulo 400 let
Návštěvy panovníků v Plzni zahájil v roce 1395 český král Václav IV. Do roku 1918 pobývalo v západočeské metropoli celkem sedm mocnářů. Nejvýrazněji se do dějin města zapsal Rudolf II., který zde pobyl od 14. září 1599 do 4. června 1600. Tehdy zde našel s celým dvorem útočiště před morovou epidemií v Praze, a tak se Plzeň stala na téměř devět měsíců hlavním městem habsburské říše. K Plzni měl český král a římskoněmecký císař Rudolf II. (18. 7. 1552, Vídeň 20. 1. 1612, Praha) nejosobnější vztah ze všech západočeských měst. Věrnost tradičně prohabsburské Plzně ocenil 16. dubna 1578 potvrzením dosavadních privilegií. Postupně město zvýhodnil i dalšími rozhodnutími - 16. února 1579 potvrdil Plzeňským, že dobrovolné placení posudného (jako vánoční dar císaři) nemá být na újmu městských výsad a 17. října1580 povolil městu třetí výroční trh, vždy v pondělí po svatém Martinu.
Panovníky zajímala Škodovka Během dvacátého století zavítala do tehdejších Škodových závodů celá řada korunovaných hlav, aby zde jednaly o zakázkách pro své země. Například v roce 1911 dorazil v čele delegace hodnostářů a vojáků čínský princ Cai Dao. V září roku 1925 přijel rumunský král Carol II. Slavnostního přivítání na nádvoří strojírny se dostalo v roce 1929 také egyptskému králi Fuadovi. V rámci návštěvy Československé republiky si Škodovku prohlédl v roce 1934 král Siamského (dnes Thajského) království PrajadhipokRama VII. společně s královnou Rambhai Barni. (red)
V roce 1589 nařídil také obnovení plzeňské rady. Svým zájmem o Plzeň sledoval panovník ovšem i svůj finanční prospěch. Již roku 1596 požádal město, aby se zaručilo za jeho dluh 2500 kop grošů, a Plzeň se postupně stala jak císařovou věřitelkou, tak ručitelkou jeho dluhů. Plzeňští také museli na rozkaz císaře poslat do války proti Turkům čtyři jízdní praporce, každý v síle několika set mužů. Nejdůležitější Rudolfovu vazbu na Plzeň však představují jeho pobyty ve městě. První dvě krátké návštěvy se odehrály v roce 1594. Cestou na říšský sněm do Řezna se zde Rudolf zastavil ve dnech 11. až 13. května. Náklady na pobyt tehdy přišly město na 550 kop grošů. Císař zde opět strávil noc při návratu, a to z 28. na 29. září. Rezidencí panovníka se Plzeň stala v době, kdy Prahu zachvátila morová epidemie. Rudolf tehdy sídlil vedle radnice v domě radního Jiřího Krumlovského z Hartenštejna. V Plzni
Císaře Rudolfa II. připomínají sgrafita na budově radnice Foto: Martin Pecuch
nejen úřadoval, ale i přijímal zahraniční delegace. Setkal se zde například s poselstvem Borise Godunova z Rusi či delegací polského krále Zikmunda III. Mezi hosty byl i valašský a moldavský kníže Michal Chrabrý, s nímž císař jednal o boji proti společným nepřátelům Turkům. V Plzni v blízkosti panovníka pobýval také papežský nuncius Filip Spinelli. Ten ve své zprávě zanechal svědectví o císařově duševní nevyrovnanosti a záchvatech zuřivosti. Zmínil se mimo jiné o tom, že Rudolf za plzeňského pobytu napadal fyzicky vlastní služebnictvo a dokonce tu svého lazebníka poranil dýkou. Do blízkosti a přízně císaře se dostali někteří plzeňští měšťané. Radnímu Šebestiánu Pechovskému z Turnštejna polepšil panovník erb a přidal mu přídomek „z Palatinu“ a Jana Kotorovského povýšil do šlechtického stavu s přídomkem „ze Lvovan“. Patrně počátkem roku 1600 vstoupil do císařo-
Car Alexandr I. překvapil důkladným frakem Z velké Ruské říše zavítal do Plzně v roce 1823 car Alexandr I., když se po skončení napoleonských válek vracel do Prahy z jednání Pruska, Rakouska a Ruska ve Veroně. K zastávce v Plzni jej vedly rodinné důvody. Ve městě totiž právě pobývala s rodinou jeho sestra Marie Pavlovna, vevodkyně sasko-výmarská. Studené prosincové počasí v roce 1822 poněkud zpozdilo její návrat z Čech do Saska a pohostinná Plzeň jí poskytla pohodlné ubytování v domě F. V. Mattase na náměstí (nyní dům č. 14). V posledních prosincových dnech dorazila do Plzně zpráva o tom, že se vévodkyni chystá navštívit samotný car. Město bylo plné očekávání. Připravovalo se uvítání městskými hodnostáři, obyvatelé byli vyzváni, aby večer slavnostně osvětlili okna, střelecký sbor byl hotov
k přehlídce. Vše bylo přes mrazivé počasí nachystáno. O půlnoci 2. ledna 1823 carská ekvipáž s doprovodem zastavila na náměstí. Plzeňané si tuto událost i přes pozdní hodinu nenechali ujít. Od brány až na náměstí stály husté řady občanů s pochodněmi, mráz nemráz. Hostinský Mirwald měl připraveny v hostinci U zlatého orla (na místě dnešního hotelu Central) ty nejlepší pokoje. Městský střelecký sbor nastoupil a hudba spustila slavnostní skladby. Cara krátce česky uvítali profesor gymnázia Josef Vojtěch Sedláček a purkmistr Emanuel David. Během příštích dvou dnů vyřizoval car dopoledne státní záležitosti a odpoledne trávil s příbuznými. Byla krutá zima a zachumlaní Plzeňané se divili, že car chodí na procházky bez důkladného kabátu, jen
Car Alexandr I.
František Josef I. vzdal hold plzeňskému pivu Císař František Josef I., který vládl rakousko-uherské monarchii od roku 1848 do roku 1916, poctil Plzeň svojí návštěvou několikrát. Poprvé přijel ještě jako arcivévoda společně se svými bratry Ferdinandem Maxmilianem a Karlem Ludvíkem v září 1847, kdy si v Plzni udělali zastávku na své cestě do Mariánských Lázní. Byli ve městě okázale uvítáni a ubytováni na náměstí v hotelu U zlatého orla (nyní Central). Plzeň byla věrným císařským městem a neopomněla žádnou příležitost, jak se mocnáři zavděčit. Když se František Josef I. v roce 1848 ujal vlády nad říší, město uspořádalo slavnostní mši, které se zúčastnilo městské úřednictvo, vojsko, národní garda, c.k. ostrostřelecký sbor a samozřejmě i ostatní obyvatelé v hojném počtu. Dne 18. srpna 1849, kdy císař slavil narozeniny, byli Plzeňané ještě aktivnější
vých služeb v Plzni také Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který se v té době zdržoval ve městě. Po návratu do Prahy se Rudolf II. zabýval myšlenkou zřídit v Plzni vedlejší rezidenci, výsledkem byl ovšem pouze rekonstrukce domu na náměstí vedle radnice v letech 1606 až 1607 na takzvaný císařský dům. Panovník v něm ovšem nikdy nebydlel. Poslední kontakty Plzeňských s císařem spadají do doby vydání Rudolfova majestátu o náboženské svobodě v roce 1609. Tehdy si nesnášenliví katoličtí Plzeňané vymohli na císaři listinu, podle níž nebyli ustanoveními majestátu vázáni. K evangelické šlechtické opozici, která si na Rudolfovi majestát vynutila, patřil i významný západočeský aristokrat Jáchym Ondřej Šlik. Ze západočeského prostředí pocházel také osobní císařův lékař Matyáš Borbonius z Borbenheimu, rodák z pošumavského Kolince. (red)
Plzeňští ostrostřelci čekají v roce 1885 před hotelem Waldek (nyní Slovan) na císaře – svátečně nasvítili kasárna i vojenský vychovatelský ústav, který stával v místech, kde je dnes Divadlo J. K. Tyla. Hlavními ulicemi města procházela vojenská hudba, konala se mše, před kostelem práskaly salvy z ručnic a v divadle se uskutečnilo
Císař František Josef I. si v doprovodu ředitele Jiřího Güntera prohlíží Škodovku
slavnostní představení české hry „Čtyry stráže na jednom stanovišti“ a německé „Der Edelknabe“ (Urozený jinoch). Kdo měl oslav málo, mohl jít ještě na ples do Síně přátelství na Lochotíně. Když se v roce 1853 Plzeňané dozvěděli, že na císaře měl být spáchán atentát, „zmocnila se obecenstva plzeňského ošklivost nad ohavností tohoto činu“. K uctění císařova vyváznutí byla založena nadace Františka Josefa I., které město věnovalo 1000 zlatých. Z úroků byli vždy ve výroční den atentátu podělováni chudí z města. V roce 1864 se Plzeňané konečně dočkali návštěvy samotného císaře. Ten cestoval z Karlových Varů do Vídně a v Plzni měl přestoupit z kočáru na železnici. Na Lochotíně nechal císař zastavit kočár, vystoupil a z výšky si prohlížel Plzeň. Pak pokračoval dále. Projel slavobránou na Saském mostě. Kočár s císařem vjel na náměstí, odbočil do Zbrojnické ulice a přes Pražský most dojel k nádraží. Tam už čekal purkmistr, arciděkan, c.k. úřadové, vojáci a ostrostřelci.
Všechny císař přívětivě pozdravil, prošel na peron a nastoupil do vlaku. Do města se vrátil v roce 1874, když cestoval z Vídně do Prahy. Tehdy se stala jedna důležitá událost – císař ochutnal v nádražní restauraci plzeňské pivo. Ocenil jej slovy: „Podivno, že žádnému pivovaru se doposud nepodařilo vařiti tak dobré pivo!“ Od toho dne nesmělo plzeňské pivo chybět na císařské tabuli, ať mocnář meškal kdekoliv. Nejvíce si Plzeňané užili císaře v roce 1885, kdy se v okolí Plzně konalo velké vojenské polní cvičení za účasti zástupců z celé Evropy. Město hostilo 70 generálů a 450 důstojníků. Mocnář přijel na velkolepě vyzdobené hlavní nádraží a odtud odjel do hotelu Waldek (Slovan), kde byl ubytován. Příští dva dny vždy ráno odjel vlakem na Rokycansko a tam u Mirošova sledoval vojenské manévry, večer pak v Plzni pořádal slavnostní večeři. Třetí den pobytu připadl na neděli, a tak se císař ráno zúčastnil mše v chrámu svatého Bartoloměje, pak v prvním patře hotelu přijímal deputace. Do Plzně ten den přijížděly zvláštní vlaky, každý chtěl na vlastní oči vidět císaře. Odpoledne se konal na panovníkovu počest holdovací průvod, kterého se zúčastnilo 12 tisíc lidí. Pak si František Josef I. prohlédl významné plzeňské podniky. V pondělí navštívil ještě muzeum a večer uspořádal císařskou hostinu. Další den z města odjel. Do Plzně se císař ještě dvakrát vrátil, ale jen na krátká zastavení v letech 1904 a 1905. (Úryvky a fotografe jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)
ve fraku. Netušili však, že v Rusku se tehdy nosily zvláštní zimní vycpané fraky, a kabáty proto nebyly zapotřebí. To byla pravá příčina obdivované carovy otužilosti. Před odjezdem do Prahy pozval car k návštěvě profesora Sedláčka, který zaslal vzácnému hostovi pohotově složenou a vytištěnou ódu na velikého vládce slovanské říše. Po diskuzi na téma plzeňské školství, jeho spojení s tepelskými premonstráty a na českou literaturu předal Sedláček carovi několik výtisků své učebnice geometrie a dalších knih s prosbou, aby byly darovány petrohradské akademii jako důkaz, že v Plzni žije česká věda. Na památku mu car věnoval briliantový prsten, který po Sedláčkově smrti připadl tepelskému klášteru. Pak následoval zápis do knihy střeleckého sboru a 7. ledna car odjel do Prahy.
T. G. M. zamířil za sokoly
Přivítání T. G. M. starostou Luďkem Pikem před radnicí v roce 1921 Poprvé byl budoucí první prezident Československé republiky T. G. Masaryk v Plzni na oslavě 1. máje roku 1893. V roce 1907 zde dvakrát přednášel v dělnickém domě Peklo o moderním socialismu. Promluvil také na veřejné schůzi v Měšťanské besedě. Jako prezident byl v Plzni přivítán poprvé 17. května 1919, kdy navštívil v těžké poválečné době Škodovy závody. Podruhé hostila Plzeň hlavu státu 2. října 1921. Masaryk tehdy položil základní kámen školy na Jiráskově náměstí a věnoval 10 000 Kč Ústavu pro tělesně postižené děti na Borech. Naposledy přijel prezident 6. července 1929, aby zhlédl sokolská cvičení na novém sportovišti na Borských polích. Čestným občanem města se Masaryk stal u příležitosti svých 80. narozenin 7. března 1930.
S T R ANA 6 / Z Á Ř Í 2012
L E T N Í F O T O R E P O RTÁ Ž
Staveniště nové divadelní budovy se od zahájení výstavby ve středu 13. června letošního roku výrazně proměnilo. Stavebníci dokončili demoliční práce a na konci července zahájili ražbu pro kanalizační přípojky. První představení by zde měli diváci zhlédnout v září 2014. Foto: Martin Pecuch Střed města ožil od 9. do 18. srpna festivalem Živá ulice – Pilsen City Fest. Na šesti scénách návštěvníci viděli více než 80 koncertů a divadelních představení. Jazz zněl na zahradě Měšťanské besedy, rock před Západočeským muzeem v Plzni, dětem patřila proluka. Na náměstí Republiky vystoupila mimo jiné skupina S!STERS (na snímku). Foto: Michal Böhm
Důležitou roli plzeňského studia Českého rozhlasu během srpnových událostí roku 1968 si připomněli zástupci města a pracovníci rozhlasu na vzpomínkovém setkání v úterý 21. srpna. Foto: Martin Pecuch
Velkému zájmu se těšil čtvrtý ročník cyklu Rozmarné léto na zahradě Měšťanské besedy. Během srpna se představilo pět kapel hrajících hudbu z rozdílných částí světa. Organizátoři nabídli návštěvníkům Rozmarného léta americký jazz, bretonskou hudbu, melodie z Řecka, reggae a irské písně. Foto: Václav Samek
Projekt „Život a řemesla v pravěku a raném středověku“ pokračoval v Zoologické a botanické zahradě města Plzně i během letních měsíců. Hlavními tématy byla výživa, pěstování plodin a vaření. Pravěká osada nabídla množství lákadel. Zájemci si mohli vyzkoušet tkaní na replice pravěkého stavu, mletí obilí na kamenné zrnotěrce, výrobu keramiky bez hrnčířského kruhu a další pozapomenuté činnosti. Foto: Jaroslav Vogeltanz
Bolevec v červnu oslavil 630. výročí založení. Pestrý program připravilo Sdružení boleveckých rodáků. Na návsi vystoupila celá řada hudebních, tanečních a divadelních souborů (na snímku Švejk šraml). O půlnoci uzavřel program ohňostroj. Foto: Miloš Zahradník
Divadelní léto pod plzeňským nebem letos vstoupilo do pátého ročníku. V české premiéře byla uvedena inscenace V nouzi poznáš přítele. Italská veselohra s podtitulem historická satira na současnou frašku přilákala do hlediště Měšťanské besedy značný počet diváků. Foto: Jiří Holomíček
KULTURA
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Měšťanská beseda nabídne festival Antonína Procházky Dvě komedie dramatika, režiséra a herce Antonína Procházky nabídne na přelomu září a října Měšťanská beseda. Nejprve to bude 30. září v 19.30 h. představení Věrní abonenti, ve kterém se představí Václav Vydra, Jana Boušková, Vilém Dubnička, Antonín Procházka a další. Diváci se dozvědí, co se stane, když si manželé sednou v hledišti každý jinam a on se ocitne vedle mladé půvabné sousedky. O den později 1. října v 19 h. je na programu komedie S tvojí dcerou ne o tom, jak snadné je spadnout do manželské krize a jak těžké je dostat se z ní ven. Účinkují Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Vilém Dubnička, Týna Průchová a další. Dalšími dvěma inscenacemi bude Festival Antonína Procházky pokračovat v březnu příštího roku. Nejprve to bu-
CHYSTÁ SE
Přijedou hvězdy jazzu a Semafor Již sedmý ročník festivalu Jazz bez hranic bude lákat nejen na hudbu, ale i na literaturu, divadlo a film. Festival zahájí 17. října koncert saxofonisty Javiera Girotto a Pigeon Saxophone Quartetu v Návštěvnickém centru pivovaru. Přehlídka tradičně vyvrcholí galakoncertem ve Velkém divadle. Letos zde 10. listopadu vystoupí francouzská zpěvačka Elisabeth Kontomanou, držitelka ceny Grammy a dále formace East West European Jazz Orchestra TWINS 2012. Součástí programu bude i swingový muzikál divadla Semafor nazvaný Hodiny jdou pozpátku, který mohou diváci zhlédnout 26. listopadu ve Velkém divadle. Podrobnosti o programu jsou k dispozici na internetové adrese www.jazzbezhranic.com. (red)
Koncert připomene Kuře v hodinkách
Vladimír Mišík
Foto: Ivan Prokop
V rámci cyklu Rockové legendy se vracejí zamíří 16. září v 19 hodin do Měšťanské besedy Vladimír Mišík s ETC, skupina Flamengo a Ivan Hlas. Plzeň se stane jednou ze zastávek turné k 40. výročí vydání alba Kuře v hodinkách považovaného za jedno z nejzásadnějších v české rockové historii. Album poprvé nabídlo spojení poezie s rockem a dokázalo, že i tento žánr lze zpívat česky. Vladimír Mišík je natočil spolu se skupinou Flamengo. Z původních členů této formace v Besedě vystoupí basista Vladimír „Guma“ Kulhánek a kytarista Pavel Fořt. Sestavu doplní muzikanti z ETC - Jiří Zelenka (bicí), Pavel Skála (kytary), Jakub Doležal (saxofon, flétna) a Pavel Bohatý (zpěv, klávesy). Součástí koncertu bude vystoupení Ivana Hlase. (red)
dou 24. března Fatální bratři, následovat budou 25. března Klíče na neděli. Také v těchto dvou představeních se diváci setkají s Antonínem Procházkou. Na jevišti mu budou sekundovat Oldřich Vlach, Jana Šulcová a další. Antonín Procházka ztvárnil na jevišti plzeňského Divadla J. K. Tyla téměř šedesát postav širokého žánrového spektra. V pražském Národním divadle hostoval ve Staré historii v roli Pedrolina a jako Režisér v Našem městečku. Má za sebou také celou řadu filmových a televizních rolí, často spolupracuje s Českým rozhlasem. Antonín Procházka píše výhradně komedie, protože je přesvědčen, že „nic jiného neumí“, a ví, „jak je pro každou dobu smích nutný“. Napsal jich celkem 13, některé byly zfilmovány a hrají se i v zahraničí. (red)
Petr Nárožný a Naďa Konvalinková v komedii S tvojí dcerou ne
Foto: archiv
Mezinárodní festival Divadlo v Plzni již podvacáté Jubilejní již dvacátý ročník Mezinárodního festivalu Divadlo se od 12. do 20. září uskuteční v Plzni. Organizátoři letos nabídnou například inscena-
Dejvické divadlo představí inscenaci Ucpanej systém Foto: archiv festivalu
ci Otmorozki v podání moskevského Sedmého studia, které letos získalo nejvyšší ruské divadelní ocenění Zlatou masku. Ze zahraničních souborů se dále představí budapešťské Divadlo J. Katony, divadlo Toneelhuis z belgických Antverp, bratislavské Divadlo Aréna a další. Diváci uvidí také výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo během uplynulé sezóny na domácí scéně. V Plzni vystoupí mimo jiné Pražské komorní divadlo, Slovácké divadlo, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo, Divadlo Husa na provázku, Národní divadlo moravskoslezské, Národní divadlo – Reduta a Naivní divadlo. Program tradičně doplní inscenace alternativních divadelních souborů, tvůrčí dílny, projekce, výstavy a koncerty. Podle vedoucí dramaturgické rady festivalu Kamily Černé patří k nejzajímavějším představením Otmorozki: „Tak se říká mladým lidem, kteří se narodili v době kolapsu Sovětského svazu, vyrostli v bezzákonných, kriminálních devadesátých letech a dnes vyšli do ulic bojovat za spravedlnost. Poprvé se setkávají s lás-
kou, zradou, smrtí. Jde o skutečné současné divadlo – aktuální téma, skvěle a s velkým nasazením zahrané, o čemž svědčí i nejprestižnější ruské ocenění,“ vyzdvihuje Kamila Černá. Zajímavé srovnání s domácí tvorbou nabídne Divadlo Aréna Bratislava, které se v Plzni představí s inscenací hry Martina Čičváka nazvané Kukura v režii Rastislava Balleka. Oproti inscenaci uváděné v pražském Činoherním klubu zde nehraje titulní roli sám Juraj Kukura, ale hned čtyři jiní herci. „Hra, přímo inspirovaná působením, postojem a osobností Juraje Kukury, pojednává výsostně divadelním způsobem o tom, co dnes divadlo ohrožuje a ničí,“ uzavírá Kamila Černá. Kromě Velkého a Komorního divadla se dějištěm festivalových představení stanou Divadlo Alfa, bývalý pivovar Světovar, nádraží Jižní Předměstí i prostor u pomníku na Americké třídě. Více informací lze získat na www.festivaldivadlo.cz. Mezinárodní festival Divadlo Plzeň pořádají město Plzeň, Divadelní obec a Divadlo J. K. Tyla ve spolupráci s Divadlem Alfa. (red)
Ústav umění a designu se stěhuje Nová budova Ústavu umění a designu byla dokončena v areálu Západočeské univerzity v Plzni na Borských polích. Slavnostní otevření se uskuteční 18. října. Budova bude pojmenována po významném plzeňském rodákovi a mezinárodně uznávaném designérovi Ladislavu Sutnarovi. Od nadcházejícího akademického roku bude sloužit pěti stovkám studentů. Z architektonického hlediska se jedná o ojedinělou stavbu v rámci celé střední Evropy. Třípatrová budova o rozloze zhruba 100x40 metrů a výšce 11 metrů, je zajímavá jedinečnou a nevídanou dispozicí ateliérů, studií a dílen. „Způsob řešení budovy budoucí fakulty výtvarného umění odpovídá nejmodernějším světovým trendům. Bude možné snadno reagovat na proměnlivé potřeby ateliérů a v případě založení nových oborů pro ně vytvářet odpovídající zázemí nebo přestavět celý prostor na galerii,“ uvádí Lenka Kodýtková z Ústavu umění a designu. Odsunutím části jižní stěny budovy vznikne jeviště, ke kterému bude přiléhat přírodní amfiteátr. Ten má vzniknout během úprav pozemků v následujícím akademickém roce. Studenti budou mít možnost tvořit i ve venkovním ateliéru na východní straně budovy. „K ateliérové hale přiléhá administrativní blok, jehož západní stěnu budou před přehříváním chránit panely prezentující práce jednotlivých ateliérů,“ dodává Lenka Kodýtková. Designérovi Ladislavu Sutnarovi bude na slavnostním zasedání zastupitelstva 18. října uděleno in memoriam čestné občanství města Plzně. Návrh radních ještě musí schválit na zářijovém jednání zastupitelé. V den udělení občanství bude na rodném domě Ladislava Sutnara v Dominikánské ulici č. 2 odhalena pamětní deska. (red)
Objekt Ústavu umění a designu bude sloužit pěti stovkám studentů Foto: archiv
Letošními ikonami jsou inovátoři a průkopníci Nakladatel, výtvarník, zakladatelé neziskové organizace, vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, architekt, výrobci českého outdoorového oblečení, vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň, ale i generální ředitel Škoda Transportation či zakladatel umělecké školy Zámeček se stali Plzeňskými ikonami roku 2012. Projekt vyhlásila společnost Plzeň 2015. Třetí ročník projektu zaměřený na inovátory a průkopníky z podnikatelské i nekomerční oblasti hledal osobnosti, které úspěšně a čestně podnikají, přicházejí s novými nápady a inspirují tak lidi kolem sebe. Veřejnost nominovala více než pět desítek osob, z nichž porota složená především z loňských ikon zvolila třináct jmen. „Vybírali jsme osobnosti, které uvedly do života velké i malé projekty. Všichni tito lidé přišli s něčím neotřelým a dokázali se prosadit,“ uvádí za organizátory Alexandra Brabcová ze společnosti Plzeň 2015. Velkoformátové snímky ikon letošního roku pořízené renomovaným fotografem Herbertem Slavíkem budou stejně jako v uplynulých letech vystaveny v Mlýnské strouze, aby upozornily obyvatele Plzně na to, jak zajímaví a inspirativní lidé kolem nich žijí. Vernisáž výstavy velkoformátových fotografií Plzeňských ikon roku 2012 se uskuteční ve středu 26. září. (red)
Plzeňské ikony 2012 doc. ak. mal. Josef Mištera Výtvarník a pedagog, který vybudoval Ústav umění a designu na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU). Prosadil stavbu budovy, do které se ústav právě stěhuje. Založil a vede největší mezinárodní letní uměleckou školu v ČR ArtCamp a dále soutěž Teendesign. Stál u zrodu Galerie Ladislava Sutnara. doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D. V Plzni založila nejprve střední školu a později také první soukromou zdravotnickou vysokou školu v České republice. Ta se později sloučila s ZČU a stala se z ní Fakulta zdravotnických studií. Ilona Mauritzová byla zvolena její první děkankou a poté i rektorkou Západočeské univerzity v Plzni. Ing. arch. Jan Soukup „Historie nemusí být krásná, hlavně aby byla pravdivá,“ říká Jan Soukup. Dokazuje to především citlivou obnovou památek nejen v Plzni. Za své dílo získal celou řadu ocenění. Je uznávaným odborníkem a inspirací pro všechny, které zajímá historie našeho města a jeho staveb včetně jejich budoucnosti. Ing. Jiří Fraus Ředitel nakladatelství, zaměřeného především na autorskou tvorbu a pro-
dukci učebnic. Uplatňuje novátorské přístupy například vydáváním interaktivních a vzájemně provázaných řad učebnic. O jejich vysoké kvalitě svědčí jak uznání českých učitelů, tak mnohá mezinárodní ocenění. Josef Bernard Ve Škodovce začínal od píky a dnes je generálním ředitelem Škoda Transportation, která je významným zaměstnavatelem pro celý region. Je nositelem Historické pečeti města Plzně z roku 2009, kterou převzal za své aktivity v roce 1989. Je také zakladatelem Techmania Science Center. Karel Makoň Vedoucí a zakladatel Záchranné stanice živočichů Plzeň, osobnost spojená se vším, co souvisí s přírodou. Jeho přirozeným způsobem prezentovaná práce a ekologická osvěta seznamuje veřejnost s různými úskalími života volně žijících živočichů. Mgr. Martin Fojtíček a Mgr. Jana Fojtíčková V roce 2001 založili neziskovou organizaci Ledovec, která nabízí lidem s duševním onemocněním a mentálním handicapem podporu při udržování a zlepšování kvality jejich života v běžných podmínkách. Práci obou
charakterizuje originalita, profesionalita a lidskost. prof. MUDr. Mojmír Petráň, CSc. a doc. MUDr. Milan Hadravský, CSc. Vědci Mojmír Petráň a Milan Hadravský z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni patentovali konfokální mikroskop, s nímž byly poprvé získány kvalitní optické řezy mozkovou tkání. Doc. Hadravskému bude titul Plzeňská ikona udělen in memoriam. Stanislav Krpejš a Hana Zachariášová Společně vybudovali firmu Hannah, která vyrábí sportovní a outdoorové oblečení a vybavení. Výrobky dodává do celé střední a východní Evropy. Za dobu své existence podpořila celou řadu významných sportovců včetně olympionika Jana Řehuly, paralympionika Jiřího Ježka a lyžařky Nikoly Sudové. ak. mal. Jaroslav Šindelář Založil a vede soukromou uměleckou školu Zámeček. Jako restaurátor působil na mnoha místech v Plzeňském kraji, pracoval například na obnově vzácných fresek Mikoláše Alše v Plzni. Jaroslav Šindelář je organizátorem mnoha výtvarných výstav. Za svou činnost získal celou řadu ocenění. (zdroj: www.plzenskeikony.eu)
S T R ANA 8 / Z Á Ř Í 2012
CHYSTÁ SE
Archiv zve na přednášky Výjimečně ve středu 3. října 2012 se uskuteční přednáška „Hroznata Tepelský jako kandidát svatořečení“. Přednášet bude Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Další přednáška se koná již v tradičním úterním termínu, a to 16. října. Na téma Plzeň v Národním shromáždění v letech 1918 až 1939 – Portréty plzeňských poslanců a senátorů bude přednášet Karel Řeháček ze Státního oblastního archivu v Plzni. Obě přednášky začínají v 16.30 hodin v sále Velkého klubu Magistrátu města Plzně na radnici. Více informací najdou zájemci na www.plzen.eu. (red)
Alpinum klub pořádá výstavu Tradiční výstava nazvaná Podzim v Alpinu se uskuteční v zahradě gymnázia na Mikulášském náměstí. Otevřeno bude ve dnech 18. až 21. září od 9 do 18 h., 22. září pak od 9 do 12 h. Návštěvníci zde zhlédnou zejména rostliny, jejichž vrcholné období vegetace připadá na podzim. Zájemci se mohou přímo na výstavě stát členy Alpinum klubu Plzeň. (red)
P R O V OL N Ý Č A S
Proč se říkávalo a říká na Mikulce Vybíráme z knihy „100 zajímavostí ze staré Plzně“
Vrch ležící nedaleko hřbitova u Všech svatých se nazýval Stráž. Na konci devatenáctého století dostal nové jméno – říkalo se mu Mikulovka, Mikulandka nebo Mikulka. Proč byl kopec přejmenován? V roce 1837 se v Josefově narodil technicky velmi nadaný Jindřich Mikolecký. Po studiích na reálce a technických vysokých školách v Praze a Vídni učil v Budapešti a pracoval v několika strojírnách. V roce 1872 odjel jako zástupce Škodovy strojírny do Ruska, kam plzeňská továrna dodávala hlavně strojní zařízení pro cukrovary. V Rusku zůstal do roku 1885 a když se vrátil do Plzně, stal se blízkým spolupracovníkem Emila Škody. Velmi se zasloužil o rozvoj jeho továrny. V roce 1889 mu zemřela manželka Anna a ing. Mikolecký propadal depresím. Na své trápení se snažil zapomenout při práci a plně se zapojil do plzeňského společenského života. Stal se členem řady národních a dobročinných spolků, zastával významné funkce v Sokole, Hlaholu, Měšťanské besedě, zakládal české průmyslové školy a spolky techniků. Pro Plzeň vypracoval projekt městského vodovodu, podílel se na plánech městské nemocnice, tramvajové dopravy, inicioval zřízení obecní kuchyně pro chudé a přišel s nápadem využít elektřinu z ústřední elektrárny pro pouliční dopravu a osvětlení. Všechny plány překazila náhlá smrt – ing. Mikolecký zemřel na srdeční slabost v roce 1891.
ZVÍŘÁTKA KOLEM NÁS (5.) V minulém vydání Radničních listů mohli naši nejmenší čtenáři hádat, jaký živočich se skrývá v říkance: „U lesa kde rostou trnky, odpočívá mládě...?“ Správná odpověď se skrývala pod písmenem a) srnce evropského. Z odpovědí jsme vybrali tu, kterou nám poslala Aneta Benešová. Pro vítězku máme v informační kanceláři na radnici na náměstí Republiky 1 připravenou cenu, kterou připravila DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň ve spolupráci s městem a navíc čtyři vstupenky do plzeňské zoo. O srnci evropském se můžete dočíst více v článku Karla Makoně na této stránce Radničních listů. Dnes přinášíme další hádanku opět v podobě jednoduché říkanky ornitologa Miloše Paiskera: „V hliněném hnízdě vystlaném peříčky koukají za oknem mláďata...?“ Tady jsou tři možnosti: a) vlaštovky obecné, b) rorýse šedohnědého nebo c) jiřičky obecné? Obrázek k říkance vytvořil plzeňský ilustrátor, entomolog a zoolog Zdeněk Doležal.
Své odpovědi mohou děti s pomocí dospělých poslat do 14. září 2012 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň. K dispozici je také e-mailová adresa
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás (5.), své jméno, věk a adresu!
KDE BYSTE HLEDALI? (5.) V minulé hádance jsme přinesli záběr na část budovy Circle v Kollárově ulici. Ze správných odpovědí jsme vylosovali ty, které nám poslali Jan Tuka a Miroslava Kopičková. Výherci získali vstupenky na představení Divadelního léta pod plzeňským nebem. Tentokrát opět přinášíme snímek části novodobé budovy v centru Plzně. Zjistíte-li, o jaký objekt se jedná, pošlete nám svou odpověď do 14. září 2012 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň. K dispozici je také e-mailová adresa RadnicniListy@plzen. eu. Nezapomeňte připsat heslo Kde byste hledali? (5.), své jméno, adresu, e-mail nebo telefonní číslo! Tentokrát máme pro výherce připraveny volné vstupenky na představení Věrní abonenti a S tvojí dcerou ne v rámci Festivalu Antonína Procházky (více o festivalu na str. 7).
Vstupenky budou pro výherce připraveny v informační kanceláři v budově radnice. Foto: Michal Böhm
Pohled na Mikulku z Fakultní nemocnice Plzeň Pohřbu se zúčastnila celá městská rada s purkmistrem Josefem Kroftou, ve smutečním průvodu kráčel Ing. Emil Škoda s úředníky a dělníky svého závodu, členové spolků, školní mládež i duchovenstvo. V roce 1893 byl díky iniciativě členů Spolku českých techniků postaven ing. Mikoleckému skromný pomníček na vrchu Stráž. Pomníček, do kterého bylo
Foto: Michal Böhm
vytesáno jméno nadaného inženýra, pak dal nové jméno celému vrchu. Lidé si později začali vyprávět pověst, podle které se na místě, kde stojí pomníček, zastřelil šikovný vynálezce. Prý mu továrník Škoda upřel autorství slavné Škodovy oceli... (Úryvek je otištěn se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)
PSALO SE PŘED 60 LETY
Dík Plzně velikému Stalinovi Přesně před 60 lety bylo rozhodnuto o podobě pomníku nejvyššího představitele meziválečného a poválečného Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina, kterým bylo osazeno tehdejší Charkovské (dnes Anglické) nábřeží od 7. listopadu 1953 do července 1962. O soutěži na podobu pomníku informoval v červenci 1949 deník Pravda, tiskový orgán plzeňského krajského stranického výboru. Vzhledem k sympatiím obyvatel Plzně k americké armádě neopomněl autor článku zdůraznit, že „pracující Plzeňska vědí dobře, že to byl Sovětský svaz, vedený generalissimem Stalinem, který rozhodl o osvobození naší republiky, a proto uvítali s radostí zprávu o připravovaném odhalení pomníku J. V. Stalina.“ Nikdy se však v tisku neobjevila informace o tom, že rychlému dokončení pomníku se musel podřídit investiční plán města. Rada Jednotného národního výboru v Plzni schválila v létě 1953 přesun 46 000 Kčs z položky na elektrifikaci sídlišť na dostavbu pomníku. Zatímco jeho pompézní odhalení bylo široce komentováno nejen regionálním tiskem, jeho odstranění se odehrálo v tichosti a utajení během jedné červencové noci roku 1962. Adam Skála
Opuštěné mládě srnky není důvodem k obavám Předmětem minulé hádanky byl jeden z nejznámějších druhů spárkaté zvěře v naší přírodě, jehož mládě, srnče, je poměrně často a chybně zaměňováno za koloucha. Přitom srnec obecný má za manželku srnu a jejich mláďata jsou vždy srnčata. Vše začíná na „S“ srnec, srna, srnče, zatímco u jejich bratrance jelena začíná každé slovo na jiné písmeno a je i jiného názvu - jelen, laň a mládě kolouch (odrostlé mládě pak dokonce telko). Srnčí zvěř můžeme v Plzni zahlédnout často. Předpokládám, že ji poznáme všichni, a tak zmíním raději pár praktických pouček z naší záchranářské praxe: Najdete-li v přírodě nebo i v zástavbě, parku či u řeky mládě srnky, není důvod se znepokojovat a hned věc hystericky řešit. Je normální, že v květnu až červnu rodí srny jedno až dvě mláďata do vysoké trávy, kde je nechávají ležet. Je to z důvodu bezpečnosti mláďat, aby k nim matka svou přítomností nelákala predátory. Ke kojení mláďat, jejich čištění a případnému zahřívání pak větši-
nou dochází v noci, když je klid a relativně bezpečno. Nenoste, nesbírejte a nesahejte na taková mláďata. Venčíte-li psa, sledujte, kde se pohybuje a co dělá. Srazili jste srnu autem na silnici, máte rozbité světlo a blatník, chcete si jí vzít. Pak může být vaše konání kvalifikováno jako pytláctví. Proto raději doporučuji zavolat policii a událost kvalifikovat jako dopravní nehodu. Protokol pro pojišťovnu bude určitě lepší kompenzací než popotahování kvůli srnčí kýtě a guláši. Nahlásit událost policii či mysliveckému hospodáři je vhodné i proto, že poraněná zvěř může způsobit na silnici další dopravní nehodu. Ploty, průmyslové zóny a satelitní městečka jsou leckdy bludištěm i nebezpečnou pastí. Ročně řešíme desítky případů, kdy je zvíře uvězněné v plotě či uprostřed satelitní zástavby. V takovémto případě je opět dobré informovat příslušnou záchrannou stanici či myslivce.
Posledním zásadním problémem v životě srnčí zvěře je nadměrná konzumace řepky. K té dochází hlavně v zimě, kdy nemá zvěř dostatek přirozené potravy a sladká, všudypřítomná řepka jí chutná. Po požití některých odrůd dochází k otravě a úhynu zvířete. I přes všechny uvedené problémy máme v Plzni poměrně životaschopnou a prosperující populaci srnčí zvěře. Pokud se budeme chovat k přírodě ohleduplně, volně žijícím živočichům a životnímu prostředí to jenom prospěje. Karel Makoň, foto: archiv
Circle nabízí úžasný výhled na plzeňské věže V Plzni vyrostla za poslední dvě desetiletí řada bytových domů. Je potěšující, že se konečně mezi nimi objevují takové, které nejen že poskytují někomu domov, ale navíc jsou architekturou, která město obohacuje. Nedaleko samého centra (mimochodem horní patra domu nabízejí úžasný výhled na zase jinak uspořádanou sestavu plzeňských věží) vyrostl v minulém roce bytový dům CIRCLE a skvěle doplnil galerii výrazných novostaveb kolem kruhové křižovatky na sběžišti pěti směrů za Národní bankou. Je situován ve špičce trojúhelníkového bloku, kterou svírají Puškinova s Budilovou na kontaktu s Divadelní, a obsahuje byty různých typů včetně mezonetových a komerční prostory v přízemí. Suterénní patra pak ukrývají parkovací stání. Dispozice domu je řešena na půdorysu písmene „V“, přičemž uliční čára Divadelní je kopírována
konkávním obloukem hlavního průčelí. Důležitým a sympatickým znakem celé kompozice je odvážná dynamičnost, v níž se mohutný štít nad hlavním průčelím naklání do ulice, jakoby jeho skleněná plocha chtěla odrážet veškeré dění tam dole. Na hladkých bočních zdech zase provokují odvážně vyložené kubusy arkýřů, opatřené pravidelným pásováním kovového obkladu. Dům postavený podle návrhu ateliéru O‘R‘Y‘X architecture s.r.o. byl oceněn nominací na titul Stavba roku Plzeňského kraje 2011 a dále mu byla v této soutěži udělena cena primátora města Plzně „za odvážné a dynamické uplatnění architektonických prvků a za urbanisticky vhodné uzavření prostoru malého kruhového náměstíčka“. Porota vyzdvihla ve svém hodnocení „celkovou koncepci domu s velice zajímavou, architektonicky
velkoryse pojatou objemovou kompozicí, která ladí s protější honosnou budovou České národní banky“. Dům, který podle porotců rozzářil kdysi špinavý a zanedbaný kout Plzně, je víc než důstojným sousedem nejen banky, ale i Velké synagogy, divadelních skladů a dalších architektonicky hodnotných domů. Anna Hostičková, foto: Michal Böhm
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 17 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň,Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 211 605 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 3. září 2012 • Příští číslo vyjde v říjnu 2012
