Č. okruhu Název okruhu Téma Pramen Strana

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

1

Kalendář, obsah

Obsah č. 6/2013

c.k.

18

Okruh 1 – Kalendář, obsah 2 – Daň z příjmů - společné 3 – Daňová evidence

4 – DPH

Téma

Strana

Obsah

18

Kalendář povinností v červnu 2013 Rezervy na opravu hmotného majetku z účetního a daňového pohledu Přechod z paušálních výdajů na skutečné a naopak Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku v podmínkách roku 2013 Připravovaná novela zákona o DPH – ručení za nezaplacenou daň v případě bezhotovostní úhrady na jiný než zveřejněný bankovní účet

19 - 20 29 - 34 19 - 24 39 - 45 46

5 – Účetnictví

-

-

6 – Soc. a zdravotní pojištění

-

-

7 – Právo v podnikání

8 – Zaměstnavatel a zaměstnanci

Založení obchodní korporace podle nové zákonné úpravy a vliv nového zákona o obchodních korporacích na dosavadní společnosti Výpočet pojistného na důchodové spoření u zaměstnance, který má více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele Odpovědi na dotazy k pracovnělékařským prohlídkám Místo výkonu práce zaměstnance a přemístění zaměstnavatele Odpovědi na nejčastější dotazy k placení daně z nemovitostí na rok 2013

9 – Ostatní daně

10 – Související obory

ČDS: Informace pro subjekty postižené záplavami

21 - 22 35 36 - 38 39 - 42 3-6 7

MF – Pokyn č. 1: Stanovení lhůt při správě daní

8 - 10

Přehled předpisů za květen 2013

39 - 40

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

2

Daň z příjmů

Rezervy na opravy HM účetní vs. daňový pohled

Účetní-portál.cz

29

Rezervy na opravy hmotného majetku z daňového a účetního pohledu Ing. Otakar Machala, 20.5.2013 Úvod Zejména daňoví poplatníci, kteří vykazují vyšší zisky a nemají problém s peněžními toky, stále využívají jeden z nástrojů na legální snížení základu daně z příjmů, kterým jsou rezervy na opravy hmotného majetku tvořené podle § 7 zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách ve znění p. p. (dále jen ZoR). Vzhledem k tomu, že tvorba těchto rezerv představuje daňově účinný náklad podle § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. ve znění p.p. (dále jen ZDP), ZoR podrobně upravuje a značně omezuje podmínky, za kterých lze takovou rezervu vytvořit. V první řadě je třeba si uvědomit, kdo a k jakému majetku může rezervu tvořit. Kdo může tvořit rezervu Rezervu mohou za předpokladu splnění stanovených podmínek tvořit jak osoby právnické, tak osoby fyzické, které uplatňují pro daňové účely skutečné výdaje. A to ať už je prokazují účetnictvím, tzv. daňovou evidencí podle § 7b ZDP, či v případě fyzických osob s příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP záznamy o příjmech a výdajích z pronájmu. Možnost tvorby rezervy na opravu hmotného majetku nemají pouze fyzické osoby uplatňující tzv. paušální výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP. Rezervu lze tvořit pouze na opravy hmotného majetku vymezeného v § 26 odst. 2 ZDP, nikoliv tedy na jakýkoliv dlouhodobý hmotný majetek dle účetních předpisů nebo na majetek, který vůbec není jako dlouhodobý hmotný majetek účtován. Příklad 1 Společnost Alfa s.r.o. zakoupila starší nákladní automobil za 38 000 Kč. Vozidlo v roce 201X zaúčtovala na účet dlouhodobého hmotného majetku, opravila a uvedla ve vstupní ceně 38 000 Kč do používání. V roce 201X+3 plánuje na vozidle provést opravu za 200 000 Kč. Rezervu na opravy dle ZoR nelze tvořit, neboť se díky vstupní ceně nepřekračující 40 000 Kč nejedná o hmotný majetek dle ZDP.

V případě, že poplatník splní podmínku, že opravu hodlá provádět na hmotném majetku, musí být dále splněn jeden z těchto předpokladů: a) má k hmotnému majetku právo vlastnické nebo je organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu anebo je státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmene b), b) je nájemcem hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku podle § 4 odst. 1 ZoR, přičemž je k opravám tohoto majetku smluvně písemně zavázán, c) prochází reorganizací nebo oddlužením podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ve znění p. p. a jeho vlastnické právo k hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno. Pokud je na majetek vlastníka majetku prohlášen podle insolvenčního zákona konkurz, nelze na opravy majetku rezervu tvořit. Na rozdíl od daňových odpisů neexistuje v případě tvorby rezervy výjimka ani pro tzv. zajišťovací převod vlastnického práva, kdy podnikatel např. kvůli zajištění úvěru převede na banku vlastnické právo k výrobnímu zařízení a formou tzv. výpůjčky si jej od ní vypůjčí. Třebaže pak takový podnikatel může pokračovat v daňovém odpisování, rezervu na opravy tvořit nemůže. Velkým a často ze strany daňových poplatníků nezachyceným problémem je tzv. výhrada vlastnictví, která bývá dohodnuta zejména v případech, kdy kupující hradí cenu za pořízený hmotný majetek ve splátkách. Příklad 2 Společnost Beta s.r.o. si pořídila novou výrobní linku v srpnu roku 201X. V roce 201X+6 plánuje provést na této výrobní lince rozsáhlou generální opravu. S prodávajícím dohodla pravidelné měsíční splátky po dobu 30 měsíců,

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

2

Daň z příjmů

Rezervy na opravy HM účetní vs. daňový pohled

Účetní-portál.cz

30

přičemž právní vlastnictví přejde v souladu se smlouvou na kupujícího v okamžiku uhrazení celé kupní ceny, tj. poslední splátky. K přechodu vlastnictví tak dojde až v roce 201X+3. Tvorbu rezervy na opravy stroje lze zahájit až v tomto období.

Na co nelze rezervu tvořit Při tvorbě rezervy je třeba si uvědomit, že se tato rezerva nazývá rezerva na opravy a nelze tedy tvořit rezervu na něco jiného. Pojem oprava je definován pouze v účetních předpisech, a to § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb. k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví ve znění p.p. (dále jen PVZÚ): „Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo – poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu.“ Přitom platí, že uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Za opravy se naopak nepovažuje a rezervu tudíž tvořit nelze na technické zhodnocení dle § 33 ZDP, tj. nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce (změnu účelu či technických parametrů) a modernizace (rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti) ani údržbu, což je podle PVZÚ soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady, Překážkou pro tvorbu zákonné rezervy je rovněž situace, kdy poplatník plánuje provést opravu na hmotném majetku:  který je určen k likvidaci  u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, nebo  které se pravidelně opakují každý rok. Příklad 3 Areál společnosti Gama a.s. postihly v roce 201X povodně. Došlo mj. k poškození výrobní haly. Rozsah poškození umožňuje další provoz a nevyžaduje okamžitý zásah. Vedení společnosti rozhodlo, že škody způsobené povodní budou opraveny v roce 201X+2. Na tyto opravy nelze rezervu na opravy hmotného majetku podle § 7 odst. 3 písm. b) ZoR tvořit.

Zákon neumožňuje tvořit rezervu na opravy hmotného majetku, jehož (minimální) doba odpisování stanovená v ZDP činí méně než 5 let, tj. hmotného majetku zařazeného do 1. odpisové skupiny. Opravy na straně nájemce Dlouhodobý hmotný majetek je vykazován rovněž v účetnictví subjektů, které provedly technické zhodnocení pronajatého majetku. Z pohledu nájemce, který technické zhodnocení provedl a na základě písemné dohody s pronajímatelem ho odpisuje, se nepochybně jedná o hmotný majetek podle § 26 ZDP. Není však splněna podmínka právního vlastnictví. Z právního pohledu je vlastníkem technického zhodnocení majitel zhodnoceného majetku, tedy pronajímatel. Nájemce má v daném případě pouze právo zaúčtovat a odpisovat výdaje na technické zhodnocení. Opravy majetku vyloučeného z odpisování Další otázkou, která v souvislosti s tvorbou rezervy na opravy vzniká, je možnost či nemožnost její tvorby v případě hmotného majetku vyloučeného z odpisování. Odpověď je třeba hledat v ZoR. Ten v § 7 odst. 1 podmiňuje možnost tvorby rezervy tím, že doba odpisování příslušného majetku musí činit 5 a více let. Zákon už ovšem nic neříká o tom, že by majetek musel být skutečně odpisován. Příklad 4 Podnikatel pan Novák zvažuje tvorbu rezervy u hmotného majetku, kterým je budova garáže, kterou používá pro parkování svých služebních vozidel a kterou získal darem od svého otce. Garáž je podle § 27 písm. ch) ZDP majetkem vyloučeným z odpisování. Pokud podnikatel splní ostatní požadavky ZoR, může na plánovanou opravu garáže zákonnou rezervu na opravy tvořit.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

2

Daň z příjmů

Rezervy na opravy HM účetní vs. daňový pohled

Účetní-portál.cz

31

Limity pro tvorbu rezervy ZoR stanovuje minimální i maximální časový limit tvorby rezervy. Minimální doba tvorby rezervy vyplývá z § 7 odst. 8 ZoR a činí 2 zdaňovací období. Maximální doba tvorby rezervy je odstupňována dle odpisových skupin takto. U majetku: - ve 2. odpisové skupině maximálně 3 zdaňovací období - ve 3. odpisové skupině maximálně 6 zdaňovacích období - ve 4. odpisové skupině maximálně 8 zdaňovacích období - v 5. a 6. odpisové skupině maximálně 10 zdaňovacích období Podklady pro tvorbu rezervy Před tvorbou rezervy na opravy hmotného majetku je třeba věnovat pozornost podkladům pro její tvorbu, neboť ty bývají velmi častým předmětem zájmu ze strany správců daně v rámci kontrol daní z příjmů. Jako podklad pro stanovení celkové výše rezervy lze doporučit rozpočet na opravu. Ten může buď externí, kdy jej může zpracovat:  potenciální dodavatel služby (servisní či stavební firma, výrobce hmotného majetku apod.)  znalec v daném oboru nebo interní, kdy kalkulaci opravy provede sám poplatník, který bude rezervu tvořit. V případě, že se na opravě bude poplatník podílet nebo ji přímo provede v plném rozsahu svými zaměstnanci, pak kalkuluje výši rezervy na opravu i dle předpokládaných vlastních nákladů (materiál, energie, osobní náklady zaměstnanců i případné režie). Plátci DPH musí pamatovat na to, že při stanovení výše rezerv se vychází z rozpočtu nákladů v ocenění bez DPH, což ukládá přímo ZoR v § 7 odst. 11. Jestliže je stanovena celková předpokládaná hodnota opravy i zdaňovací období, ve kterém by měla být oprava zahájena, lze určit výši rezervy, která bude tvořena v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Podle § 7 odst. 5 ZoR je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy, přičemž platí, že do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se:  zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy a  nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. Příklad 5 Společnost Delta s.r.o. plánuje opravu střechy provozní budovy ve zdaňovacím období 201X+5. Od pokrývačské firmy, která v okolí tyto práce běžně provádí, získala celkový rozpočet na provedení opravy, který činí 1 250 000 Kč. Společnost zahájí tvorbu rezervy ve zdaňovacím období 201X. Bude tedy tvořit rezervu celkem 5 zdaňovacích období (od 201X do 201X+4) a roční výše rezervy bude činit 1 250 000/5, tj. 250 000 Kč.

V příkladu je aplikována tzv. časová metoda tvorby rezervy, která je v praxi používána zdaleka nejčastěji. ZoR umožňuje nicméně v případě movitých věcí tvořit rezervu tzv. výkonovou metodou, tj. ve vztahu k objemu výkonu hmotného majetku v technických jednotkách. Tato metoda předpokládá, že ze strany uživatele majetku, případně ze strany jeho výrobce, je stanoven výkon hmotného majetku, po jehož dosažení bude nutné provést příslušnou opravu. Roční tvorbu rezervy výkonovou metodou lze znázornit takto: T = (K/V) x v kde T = roční tvorba rezervy K = kalkulované náklady V = celkový výkon do doby opravy v = skutečný výkon za dané zdaňovací období V případě, že některé období, v němž je hmotný majetek používán, není zdaňovacím obdobím dle ZDP, započítá se výkon za toto období k bezprostředně následujícímu zdaňovacímu období. Z principu výkonové metody vyplývá, že v tomto případě není předem známo období, ve kterém bude o prava provedena. To bude závislé na míře a intenzitě využívání hmotného majetku. Příklad 6

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

2

Daň z příjmů

Rezervy na opravy HM účetní vs. daňový pohled

Účetní-portál.cz

32

Společnost Omega a.s. využívá stroj na výrobu ohýbaných trubek pro automobilový průmysl. Použitelnost do okamžiku nutnosti provedení jeho opravy byla ze strany výrobce stanovena na vyrobení 40 000 kusů těchto trubek. Poté bude třeba stroj odstavit z provozu a opravit. Kalkulovaná částka na opravu činí 560 000 Kč. Společnost vyráběla v jednotlivých zdaňovacích obdobích následující množství výrobků (trubek): Období Počet odlitků (ks) 201X 12 000 201X+1 15 000 201X+2 13 000 Celkem 40 000 Tvorba rezervy bude v jednotlivých obdobích vypadat takto: Období Výše rezervy (Kč) 201X 168 000 201X+1 210 000 201X+2 182 000 Celkem 560 000

Změna odhadu nákladů na opravu Žádný rozpočet nákladů na opravu, která se uskuteční za několik let, nebude přesně odpovídat skutečným nákladům vynaloženým na provedení opravy. Poplatník ovšem musí v případě potřeby v rámci daňového řízení prokázat, že rozpočet vycházel z odpovídajících údajů platných v době tvorby kalkulace reálných podkladů. Zajímavou otázkou je, zda v souvislosti se změnou odhadu výše nákladů na opravu, lze do kalkulace promítnout vliv inflace, která více či méně zvyšuje ceny zboží a služeb v průběhu času. Zde je třeba zdůraznit, že výši inflace za všechna zdaňovací období není možno zahrnout již předem od počátku tvorby rezervy do jednotlivých částek rezerv. Na druhou stranu nelze zohlednění vlivu inflace odmítnout úplně. Požadavku prokazatelnosti rezerv odpovídá pro zahrnutí vlivu inflace do výše tvořených rezerv hmotného majetku postup dle § 7 odst. 6 ZoR, tj. postupná dodatečná úprava výše rezerv na základě skutečně prokázané míry inflace. Mohlo by být postupováno např. tak, že poplatník použije pro úpravu výše rezervy v daném zdaňovacím období vždy míru inflace vyjádřenou Českým statistickým úřadem za předchozí bezprostředně předcházející zdaňovací období. Dopad tvorby rezervy na peněžní toky Od roku 2009 již bohužel neplatí, že tvorba rezervy na opravy hmotného majetku představuje situaci, kdy legálně snižujeme základ daně bez dopadu na peněžní toky. Ustanovení § 7 odst. 4 ZoR podmiňuje daňovou uznatelnost rezervy na opravy hmotného majetku vytvořené v daném zdaňovacím období převodem peněžních prostředků ve výši vytvořené rezervy na bankovní účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období. Musí se přitom jednat o samostatný účet, který je:  zřízený v bance se sídlem na území členského státu EU  veden v českých korunách nebo eurech  určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv Uvedená povinnost se dle přechodných ustanovení zákona č. 2/2009 Sb. nevztahuje na rezervy, jejichž tvorba byla zahájena ve zdaňovacím období, které započalo před 1. 1. 2009. ZoR rovněž velmi přísně reguluje nakládání s peněžními prostředky uloženými na samostatném účtu. Ty mohou být použity výhradně na účely, na které byla rezerva vytvořena. Pro zrušení celé dosud vytvořené rezervy dokonce stačí, když nebudou peněžní prostředky převedeny na samostatný účet v plné výši i v jediném zdaňovacím období tvorby rezervy. Podmínky rozpuštění rezervy Rezerva by měla být čerpána ke krytí nákladů na opravy hmotného majetku v předem stanoveném zdaňovacím období, ve kterém dojde k zahájení opravy hmotného majetku. ZoR nicméně počítá s tím, že v praxi může dojít k časovému posunu a k zahájení opravy jindy, než bylo plánováno. Zákon ovšem především z důvodu zabránění případným spekulacím s tvorbou rezervy stanoví hranice, za které v

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

2

Daň z příjmů

Rezervy na opravy HM účetní vs. daňový pohled

Účetní-portál.cz

33

časovém posunu již není možné jít a stanoví v této souvislosti dvě lhůty. Jedna se váže na okamžik zahájení opravy a druhá na nejzazší termín rozpuštění rezervy. Ustanovení § 7 odst. 6 ZoR ukládá zrušit vytvořenou rezervu nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy. Za okamžik zahájení opravy se považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, případně dojde k převzetí věci do opravy osobou provádějící opravu v případě, kdy se oprava provádí mimo provozovnu poplatníka. Druhá lhůta stanoví, že rezervu lze čerpat nejdéle ve 2 zdaňovacích obdobích. Příklad 7 Společnost ABC s.r.o. tvořila ve zdaňovacích obdobích 201X až 201X+4 rezervu na opravu budovy, kterou předpokládala provést v období roku 201X+5. Z provozních důvodů společnost oddalovala zahájení opravy. K tomu nedošlo v období 201X+5, ani 201X+6. Společnost ABC je povinna rozpustit celou výši rezervy nejpozději v období 201X+6, přestože oprava ještě nebyla ani zahájena.

K posunu rozpuštění rezervy za uvedený termín může dle ZoR dojít pouze v případě, kdy poplatník prokáže, že k překročení lhůt stanovených pro zrušení rezervy, resp. ke zpoždění zahájení, příp. dokončení opravy, došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. Poučení z praxe Při tvorbě rezerv na opravy hmotného majetku lze obecně doporučit tvořit raději více specifických rezerv na jednotlivé opravy, než jednu rezervu velkou. Rezervy lze rovněž tvořit samostatně na opravy jednotlivých částí jednoho hmotného majetku. To může být v praxi výhodné, zejména v případech, že nastane situace, kdy bude nutno čerpat rezervu na opravy dříve, než bylo původně plánováno, a to proto, že samotná oprava bude zahájena dříve, než poplatník předpokládal. I v případě, že je oprava zahájena v malém rozsahu a její pokračování je odloženo až na období za několik let, je nutno zrušit rezervu nejpozději v následujícím období. Je-li tvořena rozsáhlá rezerva na opravu daného majetku, nelze prováděné opravy označit jako opravy, se kterými tato rezerva nesouvisí. Příklad 8 Společnost CDE a.s. hodlá v příštích letech opravit fasádu na rozsáhlé výrobní hale, která se skládá z 6 částí (tzv. „lodí“). Společnost se rozhodla ve zdaňovacím období 201X tvořit samostatnou rezervu na opravu fasády zvlášť na každou loď s tím, že předpokládala, že oprava fasády začne ve zdaňovacím období 201X+5 a skončí v období 201X+6. Ve zdaňovacím období 201X+3 došlo na 2. lodi k rozsáhlému průsaku dešťové vody a k poškození fasády. Společnost CDE se proto rozhodla, že fasádu na 2. lodi opraví hned v daném období, tj. v období 201X+3. V období 201X+3 proto dosud vytvořenou rezervu na opravy fasády na 2 lodi zrušila. U ostatních 5 rezerv pokračovala dále v jejich tvorbě. Pokud by od zdaňovacího období 201X tvořila pouze jednu rezervu na opravu fasády na budově jako celku, pak by musela tvorbu rezervy v období 201X+3 ukončit a celou rezervu zrušit nejpozději v období 201X+4, neboť by se jednalo o období následující po období, v němž byla příslušná oprava zahájena.

Rezerva na opravy v účetnictví Z účetního pohledu představují rezervy jeden z nástrojů, který je používán k naplnění zásady opatrnosti stanovené v § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění p.p. (dále jen ZÚ), podle které je třeba při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnovat jen ty zisky, které byly dosaženy a brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a které jsou účetním jednotkám známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, stejně jako všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Podle § 26 odst. 3 ZÚ se rezervami rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci a dále technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Účetní jednotky mohou tvořit rezervy i na jiné účely za podmínky, že mají charakter rezerv a naplňují výše uvedenou zásadu opatrnosti.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

2

Daň z příjmů

Rezervy na opravy HM účetní vs. daňový pohled

Účetní-portál.cz

34

Z čistě účetního pohledu jsou podle § 57 PVZÚ rezervy určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 ZÚ, u nichž:   

je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou.

U rezerv podle zvláštních právních předpisů se potom postupuje podle těchto předpisů. Rezervy jsou podle PVZÚ vykazovány v rámci cizích zdrojů, obdobně jako např. závazky z obchodního styku, a to v položce B.1. Rezervy. PVZÚ dále pro veškeré účtované rezervy stanovuje společná pravidla, podle kterých mj. platí, že výši a odůvodněnost vytvořených rezerv je účetní jednotka povinna ověřovat minimálně při každé inventarizaci. Na základě provedené inventarizace se potom ověřené zůstatky rezerv převádějí do následujícího účetního období. Tvorba rezerv se v případě rezervy na opravy účtuje na vrub nákladů v účtových skupinách 55 a 45. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se potom účtuje opačným zápisem ve prospěch nákladů. Z uvedeného je zřejmé, že účtování o rezervách může mít výrazný dopad na výsledek hospodaření. V praxi se lze setkat s různými názory na možnost tvorby účetní rezervy na opravu hmotného majetku za situace, kdy účetní jednotka nesplní podmínky ZoR pro uznání nákladů na tvorbu rezervy jako nákladů daňově relevantních. Z ekonomického pohledu lze říci, že tyto opravy jsou vyvolány tím, že část dlouhodobého hmotného majetku má nižší životnost, než jeho části jiné. V principu tedy platí, že účtovaná rezerva na opravy hmotného majetku má v účetnictví velmi podobný dopad jako komponentní odpisování – tj. zohledňuje skutečnost, že ačkoliv hmotný majetek jako celek má dobu životnosti delší, některé části (komponenty) tohoto majetku mají dobu životnosti výrazně kratší. Aby nedošlo k dvojímu zohlednění této skutečnosti, ustanovení § 57 odst. 1 PVZÚ uvádí, že účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování, o rezervě na opravy hmotného majetku neúčtuje. Ani ZoR nepočítá s účtováním o rezervách na opravy hmotného majetku ve všech případech. Ze zásady uvedené v § 3odst. 3 ZoR, že tvorba rezerv musí být vždy zaúčtována dle českých účetních předpisů, existují výjimky, mj. pro účetní jednotky účtující dle Mezinárodních účetních standardů, kterým stačí evidence – mimoúčetní soupis jednotlivých rezerv a rovněž pro poplatníky, kteří majetek, k němuž se rezerva na opravy vytváří, odpisují metodou komponentního odpisování. V praxi tuzemských subjektů, které vedou účetnictví podle českých účetních předpisů, se komponentní odpisování zatím příliš nepoužívá. Zároveň z důvodů zpřísnění podmínek pro tvorbu daňově účinných rezerv na opravy hmotného majetku a nutnosti uložit na několik let finanční prostředky, mnohé účetní jednotky ani netvoří daňově účinné rezervy na opravy hmotného majetku. Účetní jednotky by se měly v praxi rozhodnout, zda u svého hmotného majetku využijí účtování o rezervě (byť nedaňové) nebo využijí metodu komponentního odpisování. Absence obou těchto účetních metod by mohla vést k významnému zkreslení předmětu účetnictví.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

3

Daňová evidence

Přechod z výdajů ve skutečné výši na výdaje paušální a naopak

Daně a právo v praxi 05/2013

19

Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak Ing. Ivan Macháček Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu by měl v průběhu zdaňovacího období sledovat své skutečné výdaje a dle jejich výše by se měl nejpozději do skončení zdaňovacího období, resp. do sestavení daňového přiznání k dani z příjmů za toto zdaňovací období, rozhodnout, zda je pro něj výhodnější uplatňovat skutečné výdaje, nebo přejít na uplatnění paušálních výdajů anebo naopak přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje. Vždy je vhodné v rámci optimalizace daňové povinnosti zvolit tu nejvýhodnější variantu pro poplatníka daně z příjmů. Změnami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů v roce 2013 v návaznosti na zákon č. 500/2012 Sb. se zabýval článek Ing. Martina Děrgela „Pět hlavních novinek daní z příjmů“ zveřejněný v čísle 4/2013. V následujícím textu se zaměříme na daňové důsledky přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak z paušálních výdajů na skutečné výdaje u poplatníka daně z příjmů fyzických osob. 1. Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje Pokud se poplatník rozhodne, že namísto skutečných výdajů je pro něj výhodnější přejít na paušální výdaje, bude postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zde se říká, že stejným způsobem jako při ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (uplatnění výdajů prokazatelným způsobem) na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP (uplatnění výdajů procentem z příjmů), anebo při zahájení účtování nebo při zahájení vedení daňové evidence. Poplatník při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje ve smyslu ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP upraví základ daně (dílčí základ daně) za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. a.

b.

Poplatník vede účetnictví a. zvýšení základu daně o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., přijatých záloh, o výnosy příštích období a výdaje příštích období, b. snížení základu daně o zaplacené zálohy, o příjmy příštích období a náklady příštích období, c. nájemné u finančního leasingu lze do základu daně zahrnout pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Poplatník vede daňovou evidenci a. zvýšení základu daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a zaplacených záloh, o zůstatky vytvořených rezerv dle zákona č. 593/1992 Sb., o cenu nespotřebovaných zásob, b. snížení základu daně o hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh, c. nájemné u finančního leasingu lze do základu daně zahrnout pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.

Pokud se poplatník daně z příjmů fyzických osob rozhodne před podáním daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, že bude namísto skutečných výdajů uplatňovat v běžném zdaňovacím období paušální výdaje, pak promítne poplatník úpravu základu daně předcházejícího zdaňovacího období ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP přímo v daňovém přiznání za toto zdaňovací období. Příklad 1 Podnikatel vedl v roce 2012 daňovou evidenci a uplatňoval skutečně dosažené daňové výdaje. Ještě před odevzdáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 se poplatník rozhodne, že v roce 2013 bude uplatňovat paušální výdaje k dosaženým příjmům. Při sestavení daňového přiznání k dani

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

3

Daňová evidence

Přechod z výdajů ve skutečné výši na výdaje paušální a naopak

Daně a právo v praxi 05/2013

20

z příjmů fyzických osob za rok 2012 zjistí z daňové evidence, že má k 31.12.2012 na skladě zásoby materiálu ve výši 29 000 Kč a neuhrazené závazky za opravu elektroinstalace ve výši 42 400 Kč. V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v roce 2013 poplatník upraví základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období následovně.

Snížení základu daně za zdaňovací období roku 2012 činí 42 400 Kč - 29 000 Kč = 13 400 Kč. Vzhledem k tomu, že se podnikatel rozhodl o přechodu na paušální výdaje v roce 2013 ještě před odevzdáním řádného daňového přiznání za rok 2012, promítne úpravu základu daně za rok 2012 přímo v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2012, podávaném v termínu do 2.4.2013. Úpravu provede na řádku č. 106 v příloze č. 1 k daňovému přiznání daně z příjmů fyzických osob (úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji). Příklad 2 Podnikatel podá za rok 2012 daňové přiznání k dani z příjmů již v průběhu ledna 2013. Za zdaňovací období roku 2012 vedl daňovou evidenci a uplatňoval skutečné výdaje. V únoru 2013 dospěl k závěru, že s ohledem na předpokládané výsledky jeho podnikání v roce 2013 (zvýšené tržby a snížené výdaje) bude pro něho výhodnější přejít v roce 2013 ze skutečných výdajů na paušální výdaje. Podnikatel podá opravné daňové přiznání za rok 2012 do zákonného termínu pro podání řádného daňového přiznání za rok 2012, tj. do 2.4.2013, ve kterém upraví základ daně z příjmů za rok 2012 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Správce daně bude přihlížet k opravnému daňovému přiznání a nikoliv k řádnému daňovému přiznání, protože opravné daňové přiznání bylo podáno před uplynutím zákonné lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Pokud se poplatník rozhodne až po uplynutí zákonného termínu pro podání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, že bude namísto skutečných výdajů uplatňovat v běžném zdaňovacím období paušální výdaje, promítne poplatník úpravu základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v dodatečném daňovém přiznání za toto zdaňovací období. Podle znění § 23 odst. 8 ZDP se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Pokud dodrží poplatník výše uvedený postup podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně, nevznikne mu z tohoto důvodu žádná sankce ze strany správce daně. Příklad 3 Podnikatel podal za rok 2012 daňové přiznání k dani z příjmů do 2.4.2013. S ohledem na výsledky jeho podnikání za rok 2013 se rozhodl při sestavování daňového přiznání za rok 2013, že je pro něho výhodnější uplatnit za rok 2013 paušální výdaje. Podnikatel je povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012, ve kterém upraví základ daně z příjmů za rok 2012 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Pokud podá poplatník dodatečné daňové přiznání za rok 2012 na daňovou povinnost vyšší z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů a toto zvýšení daně z příjmů uhradí do 1.4.2014 (zákonný termín pro podání daňového přiznání za rok 2013), nevznikne mu žádná sankce ze strany správce daně. Příklad 4 Podnikatel s příjmy z volné živnosti dosáhne za rok 2013 příjmy ve výši 900 000 Kč a k tomu daňově uznatelné výdaje v prokázané výši 320 000 Kč. Dosud vede daňovou evidenci. Je pro něj tedy výhodnější uplatnit v roce 2013 paušální výdaje ve výši 60% příjmů. Proto hodlá v daňovém přiznání za rok 2013 uplatnit výdaje procentem z příjmů. K 31.12.2012 vyplývá z daňové evidence výše neuhrazených pohledávek 60 000 Kč.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

3

Daňová evidence

Přechod z výdajů ve skutečné výši na výdaje paušální a naopak

Daně a právo v praxi 05/2013

21

V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v roce 2013 musí poplatník upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období a to formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2012, ve kterém dojde ke zvýšení základu daně o výši pohledávek 60 000 Kč. V dodatečném daňovém přiznání za rok 2012 dochází k dodatečnému zdanění neuhrazené pohledávky do 31.12.2012. Podle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP se do základu daně nezahrnují částky, které již byly zdaněny u téhož poplatníka. Pokud dojde k úhradě pohledávky z roku 2012 ve zdaňovacím období roku 2013, kdy poplatník již uplatňuje výdaje procentem z příjmů, bude příjem z této uhrazené pohledávky z roku 2012 vyloučen s odvoláním na výše uvedené znění zákona ze zdanitelných příjmů roku 2013. Paušální výdaje v roce 2013 budou pak stanoveny procentem z příjmů dosažených v roce 2013, ve kterých již není zahrnuta uhrazená pohledávka z roku 2012, tzn. z částky 900 000 Kč - 60 000 Kč = = 840 000 Kč. Za zdaňovací období roku 2013 tak uplatní poplatník paušální výdaje 840 000 Kč x 0,60 = 504 000 Kč. Jeho základ daně bude 840 000 Kč - 504 000 Kč = 336 000 Kč. Příklad 5 Podnikatel přechází v roce 2013 z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů. Ke dni 31.12.2012 vykázal v rámci daňové evidence výši zásob materiálu 53 000 Kč. Pokud podnikatel, který vede daňovou evidenci, přejde z prokazatelných výdajů na stanovení výdajů formou paušálu, musí za zdaňovací období předcházející zdaňovanému období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo, formou dodatečného daňového přiznání zvýšit základ daně o cenu nespotřebovaných zásob. V našem případě musí poplatník v dodatečném daňovém přiznání za rok 2012 zvýšit základ daně o 53 000 Kč. Podstatou zvýšení základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP o nespotřebované zásoby je skutečnost (platná pro vedení daňové evidence), že poplatník při pořízení (nákupu) zásob cenu zásob uplatní přímo do daňově uznatelných výdajů. Protože tyto zásoby nespotřeboval do konce zdaňovacího období předcházející zdaňovacímu období, kdy dochází ke změně způsobu uplatňování výdajů, musí o cenu nespotřebovaných zásob zvýšit základ daně (vyloučit je z již dříve uplatněných daňových výdajů). Tržba z prodeje těchto zásob (v případě jejich následného prodeje) bude vcházet do zdanitelného příjmu příslušného zdaňovacího období. Proto zákon v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 stanoví, že do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Příklad 6 Podnikatel podniká ve stavební výrobě. Vede daňovou evidenci. Zaměstnává několik zaměstnanců. Za měsíc prosinec 2012 vyplácí mzdu a odvádí s tím související daň ze závislé činnosti, pojistné na zdravotní pojištění a důchodové pojištění sražené ze mzdy zaměstnancům a povinné pojistné na sociální pojištění a zdravotní pojištění z titulu zaměstnávání zaměstnanců až v lednu 2013. Podnikatel se rozhodne v závěru roku 2013, že bude pro něho výhodnější přejít od roku 2013 na paušální výdaje. K 31.12.2012 neeviduje žádné neuhrazené pohledávky ani zásoby. S ohledem na přechod z daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů bude poplatník postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. V daném případě má poplatník k 31.12.2012 závazky vůči zaměstnancům, vůči OSSZ a vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Jedná se o závazky, které jsou při úhradě daňově uznatelnými výdaji. Proto v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2012 si může o tyto závazky snížit základ daně z příjmů roku 2012 (hrubá mzda, povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem). Příklad 7 Občan pronajímá nemovitost a příjmy z pronájmu zdaňuje dle § 9 ZDP. Dosud uplatňoval k příjmům z pronájmu skutečné výdaje. K 31.12.2012 činilo nezaplacené nájemné za lV. čtvrtletí 28 000 Kč. V průběhu roku 2013 se občan rozhodne, že je pro něho výhodnější uplatňovat paušální výdaje 30% k dosaženým příjmům z pronájmu.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

3

Daňová evidence

Přechod z výdajů ve skutečné výši na výdaje paušální a naopak

Daně a právo v praxi 05/2013

22

Při přechodu ze skutečných výdajů k příjmům z pronájmu zdaňovaných dle § 9 ZDP na paušální výdaje se na poplatníka vztahuje úprava základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012 a v něm zvýšit základ daně z příjmů dle § 9 ZDP o neuhrazenou pohledávku za nájemcem ve výši 28 000 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2013 již nebude uhrazenou pohledávku z roku 2012 zahrnovat do zdanitelných příjmů. Příklad 8 Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP pronajímá nevyužitou nemovitost zahrnutou v obchodním majetku a uplatňuje k těmto příjmům z pronájmu skutečné výdaje (odpisy, opravy apod.). Protože se jedná o majetek zahrnutý v obchodním majetku poplatníka, jsou příjmy z pronájmu zdaňovány současně s příjmy z jeho podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 ZDP. Poplatník k 1.1.2013 vyřadí nemovitost z obchodního majetku, ale nadále ji pronajímá témuž nájemci a uplatňuje k příjmům z pronájmu paušální výdaje 30%. Ke dni 31.12.2012 mu nájemce dluží nájemné ve výši 15 000 Kč. Po vyřazení z obchodního majetku již nemůže poplatník příjmy z pronájmu zdaňovat dle § 7 ZDP. Tyto příjmy z pronájmu bude poplatník zdaňovat počínaje lednem 2013 podle § 9 ZDP. Pokud se poplatník rozhodne k těmto příjmům uplatňovat paušální výdaje ve výši 30%, aby nemusel vést evidenci všech výdajů spojených s pronájmem, nevztahuje se na poplatníka znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP o úpravě základu daně z příjmů, protože poplatník nezměnil způsob uplatnění výdajů ani pronájem neukončil. To platí i pro případ, že poplatník uplatňoval výdaje k příjmům z pronájmu dle § 7 ZDP ve skutečně výši a u příjmů z pronájmu téhož majetku dle § 9 ZDP bude uplatňovat paušální výdaje. 2. Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje V určitých případech může být pro poplatníka, který dosud uplatňuje paušální výdaje, výhodnější přejít na výdaje ve skutečné (prokazatelné) výši. Bude tomu v případech, kdy v příslušném zdaňovacím období dosáhne poplatník vyšších skutečných výdajů, než může uplatnit ve formě paušálních výdajů. Půjde například o případy:  podnikatel uplatňující paušální výdaje zakoupí v daném zdaňovacím období hmotný majetek a jeho skutečné výdaje spolu daňovými odpisy převýší výši paušálních výdajů, popřípadě zakoupí více movitých věcí nesplňující podmínku zařazení jako hmotný majetek,  podnikatel hodlá tvořit rezervu na opravu movitého nebo nemovitého majetku,  podnikatel zaměstná zaměstnance a s výdaji na jejich mzdu a na povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění jsou jeho výdaje ve skutečné výši vyšší než dosud uplatňované paušální výdaje,  skutečně dosažené výdaje k příjmům dle § 7 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) až e) a dle § 9 ZDP jsou vyšší než jejich maximálně přípustná absolutní výše při uplatnění paušálních výdajů (vyšší než 800 000 Kč, resp. 600 000 Kč) stanovená počínaje zdaňovacím obdobím roku 2013,  poplatník s příjmy dle § 7 a poplatník s příjmy dle § 9 ZDP, uplatňující dosud paušální výdaje, chce eliminovat nemožnost uplatnění slevy na dani na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti podle nového § 35ca ZDP účinného od 1.1.2013. K přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje dojde u řady poplatníků daně z příjmů fyzických osob v roce 2013 zejména v souvislosti s negativními opatřeními pro poplatníky daně z příjmů uplatňující paušální výdaje s účinností od zdaňovacího období 2013 na základě zákona č. 500/2012 Sb. Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje platí povinnost úpravy rozdílu příjmů a výdajů dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Je nutno základ daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo upravit o položky:  cenu nespotřebovaných zásob,  výši pohledávek s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) a zaplacených záloh. Pokud se poplatník rozhodl v roce 2013 přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje ještě před podáním daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2012, promítnul poplatník případnou úpravu základu daně z příjmů dle výše uvedeného již v daňovém přiznání za rok 2012. Pokud se však poplatník rozhodne ke

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

3

Daňová evidence

Přechod z výdajů ve skutečné výši na výdaje paušální a naopak

Daně a právo v praxi 05/2013

23

změně způsobu uplatnění daňových výdajů až po podání daňového přiznání za rok 2012, resp. až po skončení roku 2013, na základě skutečně dosažených výdajů, případnou úpravu základu daně za rok 2012 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP provede poplatník v dodatečném daňovém přiznání za rok 2012. Podá-li poplatník toto dodatečné daňové přiznání za rok 2012 z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů a to na daňovou povinnost vyšší a tento rozdíl daně uhradí do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2013, poplatník dle znění § 23 odst. 8 ZDP není v prodlení a nevzniká mu žádná sankce dle daňového řádu. Podle znění ustanovení § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku, vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP, tzn. uplatňoval paušální výdaje. Příklad 9 Advokát uplatňuje v letech 2009 až 2012 výdaje procentem z příjmů. Uplatňuje slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. S ohledem na limitování paušálních výdajů výší 800 000 Kč a s ohledem na nemožnost uplatnit si slevu na manželku a na dítě v roce 2013, rozhodne se advokát v průběhu roku 2013 přejít v roce 2013 z paušálního způsobu uplatnění výdajů na prokazování výdajů. K 31.12.2012 eviduje neuhrazené pohledávky za klienty ve výši 80 000 Kč a neuhrazené závazky za opravu topení v kanceláři ve výši 34 000 Kč. Poplatník musí základ daně za zdaňovací období 2012 odvozený z uplatněných paušálních výdajů ve výši 40% z příjmů upravit formou dodatečného daňového přiznání o výši pohledávek 80 000 Kč a k datu podání dodatečného daňového přiznání odvést rozdíl mezi nově vypočtenou daní z příjmu a poslední známou daňovou povinností. Pokud neuhrazené závazky z roku 2012 uhradí advokát v roce 2013, nemůže je zahrnout do daňově uznatelných výdajů roku 2013, protože vznikly v období, kdy uplatňoval paušální výdaje. Při úhradě pohledávek z roku 2012 v roce 2013, kdy poplatník již uplatňuje skutečné výdaje, vyloučí uhrazené pohledávky z roku 2012 ze svého základu daně za rok 2013 (byly již jednou zdaněny v rámci dodatečného daňového přiznání za rok 2012). 3. Vliv změny způsobu uplatňování výdajů na vyměřovací základ OSVČ Úprava základu daně z příjmů za předcházející zdaňovací období v případě přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a v případě přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje se promítá do vyměřovacího základu pro odvod pojistného následovně: - Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění Podle znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem u OSVČ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění 50% příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Úprava základu daně z příjmů podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v důsledku přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje anebo naopak nemá tedy vliv na výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění. - Pojistné na sociální pojištění Podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si osoba určí, ne však méně než 50% daňového základu, přičemž se daňovým základem pro účely tohoto pojistného rozumí základ daně resp. dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti stanovený podle § 7 ZDP po úpravě základu daně podle § 5 a § 23 ZDP. Z toho vyplývá, že úprava základu daně z příjmů provedená podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje anebo naopak bude mít vliv na výši vyměřovacího základu a tím i na výši pojistného na sociální pojištění podnikatele. Příklad 10 Podnikatel vede daňovou evidenci a uplatňuje daňové výdaje ve skutečné prokazatelné výši. V závěru roku 2013 však zjistí, že je pro něho výhodnější přejít na uplatnění paušálních výdajů. Z údajů daňové

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

3

Daňová evidence

Přechod z výdajů ve skutečné výši na výdaje paušální a naopak

Daně a právo v praxi 05/2013

24

evidence k 31.12.2012 vyplývá, že má neuhrazené pohledávky ve výši 45 000 Kč a neuhrazené závazky za spoje ve výši 18 000 Kč. V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v r. 2013 musí poplatník upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období a to formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2012 a to následovně.

Celková úprava základu daně za zdaňovací období 2012 v dodatečném daňovém přiznání činí 45 000 Kč – 18 000 Kč, tedy zvýšení o 27 000 Kč. V dodatečném přiznání za rok 2012 zvýší původně stanovenou daň z příjmů o částku 27 000 Kč x 0,15 = 4 050 Kč. Současně by měl poplatník podat opravný přehled o příjmech a výdajích za rok 2012 příslušné OSSZ, ve kterém vyčíslí vyšší pojistné na sociální pojištění o částku 27 000 Kč x x 0,5 x 0,292 = 3 942 Kč. Opravný přehled za rok 2012 na zdravotní pojišťovnu nemusí podávat, protože úprava základu daně z příjmů nemá vliv na výši vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění. Pokud dojde k úhradě pohledávek z roku 2012 v roce 2013, kdy poplatník již uplatňuje paušální výdaje, vyloučí uhrazené pohledávky z roku 2012 ze svého základu daně za rok 2013 (byly již jednou zdaněny v rámci dodatečného daňového přiznání za rok 2012). V přehledu o příjmech a výdajích za rok 2013 pro OSSZ pak bude při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění vycházet ze základu daně obsahující jeho úpravu ve výši snížení příjmů o uhrazené pohledávky z roku 2012. Naopak pro stanovení pojistného na zdravotní pojištění bude v přehledu za rok 2013 pro zdravotní pojišťovnu vycházet z rozdílu příjmů a výdajů, tj. z příjmů obsahujících i uhrazené pohledávky z roku 2012 v roce 2013. Příklad 11 Podnikatel za rok 2012 uplatňuje paušální výdaje. S ohledem na nemožnost uplatnit v roce 2013 slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na dítě při uplatňování paušálních výdajů podle znění nového § 35ca ZDP, poplatník se rozhodne počátkem roku 2013, že přejde na skutečné výdaje. K 31.12.2012 eviduje neuhrazené pohledávky ve výši 120 000 Kč. Poplatník provede úpravu základu daně z příjmů ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) ZDP ještě v daňovém přiznání za rok 2012, které podává do zákonného termínu 2.4.2013 (zvýšení základu daně o částku 120 000 Kč). Současně poplatník v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 příslušné OSSZ stanoví vyměřovací základ ze základu daně z příjmů podle § 7 ZDP po jeho úpravách dle § 23, tj. po jeho zvýšení o 120 000 Kč. V přehledu za rok 2012 podávaném na zdravotní pojišťovnu bude poplatník vycházet z rozdílu příjmů a výdajů za rok 2012, tedy bez zvýšení základu daně o výše uvedenou částku 120 000 Kč. Při úhradě pohledávek z roku 2012 v roce 2013, kdy poplatník již uplatňuje skutečné výdaje, vyloučí uhrazené pohledávky z roku 2012 ze svého základu daně za rok 2013 (byly již jednou zdaněny v rámci daňového přiznání za rok 2012). V přehledu o příjmech a výdajích za rok 2013 pro OSSZ pak bude při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění vycházet ze základu daně obsahující jeho úpravu ve výši snížení příjmů o uhrazené pohledávky z roku 2012. Pro stanovení pojistného na zdravotní pojištění bude v přehledu za rok 2013 pro zdravotní pojišťovnu vycházet z rozdílu příjmů a výdajů, tj. z příjmů obsahujících i uhrazené pohledávky z roku 2012 v roce 2013.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

39

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku v podmínkách roku 2013 Ing. Ivana Pilařová Poznámka c.k.:

Prosincové novely zákona o DPH nám přinesly spoustu změn, o kterých jsme Vás průběžně informovaly v předchozích číslech „pepíčka“. V tomto čísle Vám přinášíme užitečný článek, který se věnuje uplatňování DPH v oblasti dlouhodobého majetku. Článek je zaměřen především na sledování dlouhodobého majetku v čase a upozorňuje na případné následné změny účelu využití dlouhodobého majetku ve vztahu k primárně uplatněnému nároku na odpočet daně na vstupu a na to navazující úpravy odpočtu daně. Pozornost je rovněž věnována prodeji dlouhodobého majetku osvobozeného od daně na výstupu a opět případné úpravě odpočtu daně.

Úvod Vazba dlouhodobého majetku a daně z přidané hodnoty nebyla ani v minulosti jednoduchá a přehledná, počínaje 1. 1. 2013 však došlo k dalším změnám, které již tak málo přehlednou situaci ještě zkomplikovaly. K vážnosti problému přispívá i skutečnost, že výše daně z přidané hodnoty bývá v souvislosti s pořízením, nakládáním, či prodejem dlouhodobého majetku vysoká a vzniklé chyby jsou významné. Zvláštní pozornost si vyžádá téměř každá operace související s dlouhodobým majetkem, jako je například:  výše uplatněného nároku na odpočet daně na vstupu (nárok může být uplatněn jako plný, částečný, případně také žádný),  moment vykázání tohoto nároku na odpočet v daňovém přiznání ve specielním řádku 47,  uplatnění nároku na odpočet daně u oprav a technických zhodnocení dlouhodobého majetku,  sledování případného využití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností,  sledování případné následné změny účelu využití dlouhodobého majetku ve vztahu k primárně uplatněnému nároku na odpočet daně na vstupu a to prostřednictvím úpravy odpočtu,  pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností,  prodej dlouhodobého majetku a to jak ve vztahu ke vzniku zdanitelného či od daně osvobozeného plnění, tak i ve vztahu k případné úpravě odpočtu, která se na tento majetek z titulu prodeje může vztahovat. Podrobněji se budeme zabývat především definicí, úpravou odpočtu, nabytím majetku vlastní činností a závěrem také novinkami při prodeji staveb, bytů a nebytových prostor. Dlouhodobý majetek a jeho postavení v ZDPH Zákon o dani z přidané hodnoty pro své vlastní účely v § 4 odst. 3 písm. d) definuje pojem dlouhodobý majetek. Důvodem existence definice dlouhodobého majetku v zákonu o DPH je skutečnost, že právě u dlouhodobého majetku je nutné provádět určitý typ „sledování“ tohoto majetku v čase za účelem provedení případné úpravy odpočtu. Pojmem úprava odpočtu (§ 78 ZDPH)se budeme podrobně zabývat a to právě pouze ve vztahu k dlouhodobému majetku. Jiné druhy majetku (například zásoby) ani služby tomuto sledování nepodléhají. To je první důvod existence definice dlouhodobého majetku. Druhým důvodem je posouzení, zda dlouhodobý majetek nenabýváme v režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“. Dlouhodobý majetek je v ZDPH definován odlišně od účetních předpisů a částečně odlišně i od zákona o daních z příjmů. Pod tento pojem řadíme: a) hmotný majetek v souladu s jeho definicí podle zákona o daních z příjmů (tedy přesahující svojí hodnotou částku 40 tis. Kč a to bez ohledu na znění účetní směrnice pro vznik dlouhodobého hmotného majetku),

39

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

40

b) nehmotný majetek v souladu s jeho definicí podle zákona o daních z příjmů (tedy přesahující svojí hodnotou částku 60 tis. Kč a to bez ohledu na znění účetní směrnice pro vznik dlouhodobého nehmotného majetku), c) pozemky, které podle účetních předpisů nejsou zbožím, d) technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku podle § 33 zákona o daních z příjmů (tj. s hodnotou přesahující 40 tis. Kč) a to každé jednotlivě (bez ohledu na to, že pro účely účetnictví i daně z příjmů dochází ke spojení hodnot majetku a jeho technických zhodnocení). Pro účely ZDPH je každé samostatné technické zhodnocení posuzováno jako jeden samostatný kus dlouhodobého majetku. Na tuto „samostatnost“ technického zhodnocení pro účely DPH nejsme účetnictvím ani daní z příjmů připraveni a nejsou na ni připraveny ani účetní software, které údaje čerpají právě z účetnictví. Tam je technické zhodnocení spojeno s hlavním majetkem, jehož vstupní cenu zvyšuje. Je nutné tedy počítat s částečně „ručním přístupem“ k požadované evidenci. Právě tomu částečně napomáhá řádek 47 daňového přiznání k DPH, do něhož je zanesen základ daně a částka uplatněného odpočtu dlouhodobého majetku nikoliv k datu, kdy odpočet uplatňujeme, ale k datu, kdy je dotyčný dlouhodobý majetek zařazen do užívání. Úprava odpočtu Hovoříme-li v souvislosti s úpravou odpočtu o sledování, je třeba zjistit nejen co sledujeme, ale také proč a jak dlouho tak činíme. Základním principem úpravy odpočtu je sledování případné možné následné změny podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu. Pořízení dlouhodobého majetku (pokud byl pořízen od plátce daně nebo osoby registrované k dani v jiném členském státě) bylo provázeno daňovým dokladem, na základě kterého jsme uplatnili nárok na odpočet. Jaký? Jeden ze čtyř možných: a) plný b) krácený koeficientem c) poměrný d) žádný. Podle čeho jsme se v souvislosti s druhem uplatněného odpočtu rozhodovali? Je známou skutečností, že výběr typu odpočtu závisí právě na vazbě konkrétního dokladu (vstupu) ke konkrétnímu výstupu. V případě dlouhodobého majetku je jeho použití složitější. Při prvotním uplatnění odpočtu se totiž neřídíme reálnou skutečností (majetek jsme ještě ani nezačali užívat, zatím se zamýšlíme nad daňovým dokladem), ale řídíme se předpokládaným způsobem použití. A ten se může v čase měnit. Právě tyto změny nás zajímají a jsou důvodem a hlavním účelem úpravy odpočtu. Sledujeme, zda se v čase nemění původní předpokládaný účel použití majetku ve vztahu k primárně uplatněnému nároku na odpočet daně na vstupu. Změny ve způsobu využití budeme u každého jednotlivého majetku zkoumat samostatně. Zbývá poslední otázka – jak dlouho sledování probíhá? Odpověď není jednoslovná, neboť lhůta úpravy odpočtu byla novelizována s tím, že je důležité, kdy byl majetek uveden do užívání a od toho se pak odvíjí stanovení lhůty úpravy odpočtu:  u majetku zařazeného do užívání do konce března 2011 platí jednotná lhůta 5 let,  u majetku zařazeného do užívání v rozmezí 1. 4. – 31. 12. 2011 platí lhůta 5 let s výjimkou staveb, bytů a nebytových prostot, kde je stanovena lhůta 10 let,  následně počínaje 1. 1. 2012 se desetiletá lhůta vztahuje i na technická zhodnocení na stavbách, bytech a nebytových prostorách, pokud byla uvedena do užívání po 1. 1. 2012. U zbylého majetku zůstává původní pětiletá lhůta úpravy odpočtu. Ať už je lhůta jakákoliv, začínáme počítat od roku uvedení majetku do užívání – tento rok je prvním rokem z celkové požadovaného počtu. Shrnutí předchozího výkladu: Úprava odpočtu sleduje po dobu běhu lhůty úpravy odpočtu dlouhodobý majetek za účelem zjištění změn ve způsobu jeho využití ve vztahu k původně uplatněnému nároku na odpočet daně při pořízením

40

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

41

majetku. Pokud dojde ke změně způsobu užívání proti původnímu předpokladu, přikročíme k výpočtu úpravy odpočtu, jehož výsledkem je odvod daně správci daně, případně naopak inkaso části původně neuplatněného nároku na odpočet daně na vstupu. Čeho si máme v praxi v souvislosti s úpravou odpočtu všímat? Uveďme si několik příkladů: Stavební firma příležitostně prodává zbylý stavební materiál, vlastní budovu skladu stavebního materiálu. Při stavbě budovy byl uplatněn nárok na odpočet. Stavební firma vlastní ještě další budovu, kterou pronajímá, v současné době poradenské společnosti – plátcům DPH. Budova byla několikrát technicky zhodnocena i s uplatněným nárokem na odpočet daně na vstupu. Co se v dané společnosti může s dlouhodobým majetkem stát? a) V roce 2011 jsme koupili bagr a uplatnili jsme si nárok na odpočet daně. Bagr budeme sledovat do konce roku 2015, ale nelze očekávat, že by se do té doby používal za jiným účelem, než je realizace zdanitelných plnění na výstupu, případně bychom ho mohli i prodat. Při používáni pro účely stavebních zakázek se realizuje zdanitelné plnění (a to i v režimu přenesení daňové povinnosti) a v případě prodeje bychom bagr nemohli prodat jinak, než se vznikem daňové povinnosti na výstupu. V tomto případě nelze očekávat změny vedoucí k úpravě odpočtu. Ale situaci sledujeme, můžeme ukončit registraci plátce DPH a údaje o majetku budeme potřebovat pro účely výpočtu dopadů změny režimu. b) Průběžně kupujeme kancelářské vybavení (některé bývá k dražší než 40 tis. Kč), které používáme pro „chod firmy“. Uplatňujeme nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši. Ani v tomto případě není pravděpodobná změna účelu užívání. Pokud neotevřeme směnárnu, či nezačneme pomocí dotyčného kancelářského vybavení například realizovat zprostředkování pojištění (či jiné osvobozené činnosti bez nároku na odpočet daně), v klidu projde lhůta 5 let a nic se nestane. c) Několikrát jsme (za více než 40 000 Kč za rok) technicky zhodnotili v roce 2007 postavenou budovu skladu (v roce 2010, 2011 i 2012) a pro zřejmé použití pro účely stavební výroby, jsme si vždy uplatnili nárok na odpočet daně na vstupu. Pro účely DPH evidujeme a sledujeme čtyři kusy majetku – budovu skladu a tři samostatná technická zhodnocení.Srovnejme si začátky a konce lhůty úpravy odpočtu: Typ majetku začátek konec počet let Budova 2007 2011 5 TZ 2010 2010 2014 5 TZ 2011 2011 2015 5 TZ 2012 2012 2021 10 V daném případě sledujeme a předvídáme možné následující situace: a) Je možné, že budovu, nebo její část pronajmeme neplátci, nebo b) Je možné, že budovu prodáme a to samozřejmě včetně všech technických zhodnocení (nelze prodat budovu bez technických zhodnocení). Pro uplynutí stanovené 3 leté nebo 5 leté lhůty definované v § 56 ZDPH se může jednat o prodej od daně osvobozený bez nároku na odpočet daně na vstupu, což by znamenalo nutnost provedení úpravy odpočtu. Oba případy znamenají změnu účelu užívání a podle toho, ve kterém roce se „obávané“ situace přihodí, tak velká bude úprava odpočtu. Ta pak bude v těchto případech znamenat odvod části dříve uplatněného DPH na vstupu správci daně. Nasimulujme si situaci prodeje budovy v roce 2012: Budova bez úpravy odpočtu, lhůta již prošla TZ 1až 3 vždy s úpravou odpočtu, velikost odvodu záleží na počtu let, který zbývají do uplynutí lhůty (čím více let chybí, tím větší část odpočtu se bude vracet). Úprava odpočtu se vztahuje i na změny vyplývající z následujícího využití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s provozováním ekonomické činnosti, což dokládá následující příklad: Příklad 1 – úprava odpočtu u pořízení majetku s uplatněným poměrným nárokem na odpočet Dne 5. 5. 2011 plátce uvedl do užívání nový automobil a obdržel daňový doklad: Hodnota automobilu bez DPH 1 000 000 41

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

42

DPH 20% 200 000 Plátce si při nákupu automobilu uplatnil nárok na odpočet v poměrné výši. Důvodem je skutečnost, že se jedná o manažerské vozidlo obchodního ředitele, který je oprávněn vozidlo používat také k soukromým účelům. Míra soukromého užívání se v roce 2011 odhaduje na 20%, proto je stanoven pro toto vozidlo při jeho pořízení odhadnutý poměrný koeficient ve výši 80%. Realizace v DP – v základu daně ř. 40 800 000 – DPH 160 000 (ve sloupci plný nárok na odpočet) Neuplatněná DPH ve výši 40 tis. Kč se stává součástí pořizovací ceny automobilu. Na konci roku 2011 bylo u tohoto auta vypočteno na základě knihy jízd 33% kilometrů k soukromým účelům. Stanovme postup při opravě odpočtu za rok 2011 a poté následně při úpravě odpočtu v následujících letech, pokud následující vývoj míry soukromého užívání je tento: 2012 36% 2013 5% 2014 25% 2015 0% Výpočet korekce poměrného odpočtu a následné úpravy odpočtu v jednotlivých letech: Rok 2011 /200 000 x (0,67 – 0,80)/ = - 26 000 (vrácení odpočtu na ř. 45 DP) Rok 2012 (0,64 –0,67) - úprava se neprování, rozdíl je do 10 procentních bodů Rok 2013 /200 000 x (0,95 – 0,67)/ : 5 = + 11 600 (uplatnění odpočtu ř. 60 DP) Rok 2014 (0,75 – 0,67) - k úpravě odpočtu nedochází, rozdíl je do 10 procentních bodů Rok 2015 /200 000 x (1 – 0,67)/ : 5 = + 13 200 (uplatnění odpočtu na ř. 60 DP) Varianta: Jak by se postupovalo, pokud by v průběhu roku 2013 byl automobil prodán při stejné míře soukromého užívání. Řešení: Rok 2013 /200 000 x (0,95 – 0,67) x (5 – 2 )/ : 5 = + 33 600 (uplatnění odpočtu na ř. 60 DP) - § 78a odst. 6 ZDPH Tím úprava odpočtu definitivně končí. Majetek vytvořený vlastní činností Zůstaneme v oblasti dlouhodobého majetku, nyní se však soustředíme na situaci, kdy si dlouhodobý majetek „opatřujeme“ vlastní činností. Nedejme se mýlit názvem, pod tento režim spadá i majetek, který je dodáván více než jedním dodavatelem, práce vlastních zaměstnanců přitom není podstatná (vyskytovat se může, ale také nemusí). Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Pod tento pojem spadá i technické zhodnocení dlouhodobého majetku. Definice majetku vytvořeného ve vlastní režii nenavazuje na pojetí majetku vytvořeného ve vlastní režii v účetnictví, nesouvisí tedy s aktivací vlastních nákladů). Stejně jako u jiných zvláštních režimů, je i zde nutné splnit „vstupní podmínky“, abychom věděli, zda daný dlouhodobý majetek pořizujeme v režimu majetku nabytého vlastní činností, či nikoliv. Podmínky jsou dvě: a) Majetek je pořizován více než jedním dodavatelem a zároveň b) Majetek se bude využívat i pro jiné účely než ekonomickou činnost nebo částečně i pro účely kdy není nárok na odpočet daně, tj. pro částečný nárok na odpočet daně na vstupu. Představme si třeba dům, ve kterém bude plátce částečně bydlet, nebo dům, který se bude zčásti pronajímat neplátcům a zčásti plátcům, nebo dům, ve kterém realizujeme jak činnosti zdanitelné, tak i od daně osvobozené bez nároku na odpočet daně na vstupu.

42

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

43

Pokud máme splněné obě vstupní podmínky, je jisté, že pořizujeme majetek vlastní činností a musíme se podřídit zvláštnímu režimu (§ 78b odst. 2 ZDPH). V čem jsou odlišnosti tohoto režimu od klasického pořízení dlouhodobého majetku?  při vytváření majetku je plátce oprávněn uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši,  po uvedení do stavu způsobilého k užívání se bude tento majetek považovat za (fiktivní) zdanitelné plnění, které je předmětem daně (§13 odst. 4 písm. b) ZDPH, přičemž plátce:  odvede daň na výstupu, přičemž základ daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH - tj. jako nákladovou cenu  uplatní nárok na odpočet daně, jehož výše se bude odvíjet od účelu použití tohoto majetku (krácená výše, částečná výše, případně i plný nárok na odpočet). Režim majetku nabytého vlastní činností je pouhou „předehrou“ pro případnou následnou úpravu odpočtu. Pro tu se poté použijí výše uvedená obecná pravidla úpravy odpočtu s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání. Při úpravě odpočtu se pracuje s daní, která vznikla na výstupu a byla uplatňována na vstupu (nikoliv tedy s daní z daňových dokladů). Opět malý příklad – aneb čeho si máme při pořízení majetku všímat. Vraťme se do naší stavební firmy a podívejme se, co nově pořizujeme. Co se týče našich domů, budovu skladu využíváme stále jen pro skladování stavebního materiálu. Zato v druhém domě nastaly změny – kromě poradenské společnosti ji nyní částečně pronajímáme také pojišťovacím makléřům – neplátcům DPH. Úpravu odpočtu jsme si již připravili, čekáme na její realizaci v prosincovém daňovém přiznání. Teď plánujeme a budeme realizovat přístavbu vstupní haly k tomuto domu. Jedná se o poměrné rozsáhlé technické zhodnocení s rozpočtovanými náklady 800 tis. Kč. Hrubou stavbu provedeme vlastními silami, na vnitřní obklady stěn, podlahy a zabudování vestavěného nábytku jsme si sjednali samostatné dodavatele – plátce DPH. Jedná se o „učebnicový“ režim majetku vytvořeného vlastní činností zkombinovaný s režimem přenesení daňové povinnosti. Zrekapitulujeme si kroky, které v souvislosti s DPH učiníme: a) Z došlých faktur dodavatelů – plátců odvedeme v režimu přenesení daňové povinnosti daň na výstupu a v plné výši (přestože dům je částečně pronajímám neplátcům) uplatníme nárok na odpočet daně na vstupu. b) Z „vlastních“ vstupů uplatňujeme nárok na odpočet v plné výši c) Bedlivě sledujeme datum uvedení technického zhodnocení do užívání a k tomuto datu odvedeme daň na výstupu ze všech hodnot, které se na ocenění nově vzniklého dlouhodobého majetku podílely (tedy zjednodušeně řečeno z údaje na účtu 042) včetně aktivace vlastní práce zaměstnanců a vstupů od neplátců. d) Ve stejném zdaňovacím období, kdy jsme odvedli daň na výstupu, uplatníme nárok na odpočet, který zkrátíme nejprve zálohovým koeficientem a e) na konci roku ještě odpočet přepočítáme při vyúčtování nároku na odpočet vypořádacím koeficientem. f) Dalších 10 let sledujeme tento nově vzniklý dlouhodobý majetek za účelem úpravy odpočtu. Z výše uvedeného výkladu a příkladu je patrné, že obezřetní musíme být zejména u budov a jejich technických zhodnocení, méně už u movitých věcí. V případě pořízení movitých věcí sice může dojít k pořízení více dodavateli, ale jen velmi zřídka se setkáme s užíváním, které by předpokládalo částečný nárok na odpočet daně. Režim nabytí majetku vlastní činností je tedy spojen zejména s pořízením budov a staveb. Prodej dlouhodobého majetku Ve vztahu k novelizovanému § 56 ZDPH došlo počínaje 1. 1. 2013 ke dvěma změnám:

43

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

44

 

zákonem stanovená lhůta, po kterou je převod nemovitosti zdanitelným plněním, se prodlužuje na pět let. Podle přechodného ustanovení se tato novinka bude vztahovat až na stavby nabyté po 31. 12. 2012 s možností zdanění daní na výstupu i dříve nabyté stavby. po této lhůtě je převod nemovitosti osvobozen od daně s tím, že se plátce může rozhodnout, že uskuteční převod nemovitosti jako zdanitelné plnění. Pokud plátce přijme úplatu na budoucí převod nemovitosti jako osvobozené plnění, daň z úplaty nepřizná a po zákonem stanovené lhůtě se rozhodne, že u tohoto převodu nemovitosti uplatní daň, je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, bez daně za toto zdanitelné plnění.

Příklad 2 – prodej stavby skladu v podmínkách roku 2012 a 2013 Společnost v dubnu 2009 zakoupila a uvedla do užívání novostavbu budovy skladu a uplatnila plný nárok na odpočet daně na vstupu. Následně bylo v roce 2012 dokončeno technické zhodnocení této stavby, přičemž při jeho pořízení byl, stejně jako v případě nákupu budovy, uplatněn nárok na odpočet daně v plné výši. Porovnejme způsoby prodeje stavby v únoru 2012 a červnu 2013: 1. Pokud by byla stavba prodávána v únoru 2012, jednalo by se o vznik zdanitelného plnění v sazbě daně 20%. Právě vzhledem ke vzniku zdanitelného plnění by nevznikl důvod k výpočtu úpravy odpočtu ani z hodnoty budovy, ani z hodnoty technického zhodnocení. 2. Pokud by byla stavba prodávána v roce 2013, mohl by se prodávající rozhodnout pro prodej zdanitelný, nebo pro prodej od daně osvobozený bez nároku na odpočet daně na vstupu. a) Zdanitelný výstup by nebyl provázen úpravou odpočtu a vrácením části daně uplatněné při pořízení budovy ani technického zhodnocení, b) Výstup od daně osvobozený by vyvolal potřebu výpočtu úpravy odpočtu a vzniku povinnosti vrátit část daně uplatněné na vstupu jak při pořízení budovy, tak i z hodnoty technického zhodnocení. Příklad 3 – nákup, pronájem a následný prodej budovy skladu a úprava odpočtu v celém průběhu Společnost v dubnu 2011 zakoupila a uvedla do užívání na účet dlouhodobého majetku novostavbu budovy skladu a uplatnila z důvodu částečného pronájmu budovy neplátcům, krácený nárok na odpočet ve výši 80% na základě zálohového koeficientu. Základ daně činil 5 000 tis. Kč, nekrácená daň na vstupu pak 450 tis. Kč (uplatněno pouze 360 tis. Kč). Vypořádací koeficient činil také 80%, nárok na odpočet se tedy nezměnil. Následně bylo v roce 2012 dokončeno technické zhodnocení této stavby. Vzhledem k tomu, že osvobozený nájem již v roce 2012 nepokračoval a budova byla užívána za účelem dosažení zdanitelných výstupů, byl v případě technického zhodnocení uplatněn nárok na odpočet daně v plné výši (základ daně činil 1 000 tis. Kč, DPH 200 tis. Kč). V květnu roku 2015 bude budova prodána za 7 000 tis. Kč. Úkolem je stanovit daňové povinnost, případně nároky prodávajícího. Řešení: V případě prodeje v roce 2015 se prodávající může rozhodnout pro prodej zdanitelný, nebo pro prodej od daně osvobozený bez nároku na odpočet daně na vstupu. a) Prodej zdanitelný Na výstupu bude odvedena DPH ve výši sazby daně platné v roce 2015 k datu uskutečnění zdanitelného plnění ze základu daně 7 000 tis. Kč (datum předání stavby proběhlo ještě před zápisem do katastru dne 5. 5. 2015) a to řádku 1 daňového přiznání. Základ daně 7 000 tis. Kč bude vykázán také na řádku 51 levý sloupec, neboť tato tržba neovlivní výši koeficientu. V prosincovém daňovém přiznání roku 2015 bude možné provést úpravu odpočtu na budovu: /450 000 x (100% - 80%) x 6/ : 10 = 54 000 (řádek 60 daňového přiznání s kladným znaménkem). V letech roce 2012 až 2014 byl také proveden obdobný výpočet, na základě kterého plátce obdržel z titulu úpravy odpočtu na budovu, která již nebyla pronajata plátci, částku: /450 000 x (100% - 80%)/ : 10 = 9 000 (řádek 60 daňového přiznání s kladným znaménkem Celkem tedy plátce na úpravě odpočtu postupně obdržel: Za roky 2012, 2013 a 2014 3 x 9000 Za rok 2015 54 000 44

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Specifika DPH v oblasti dlouhodobého majetku 2013

Účetní portál

45

Celkem tedy

81 000 Kč

b) Prodej od daně osvobozený Na výstupu bude uplatněno osvobození od daně, které se k 5. 5. 2015 uvede ve výši základu daně 7 000 tis. Kč do řádku 50 a 51 pravý sloupec daňového přiznání. Tato tržba neovlivňuje výši koeficientu. V prosincovém daňovém přiznání roku 2015 bude nutné provést úpravu odpočtu na budovu z titulu osvobozeného prodeje budovy: /450 000 x (0% - 80%) x 6/ : 10 = - 216 000 (řádek 60 daňového přiznání se záporným znaménkem). V letech 2012 až 2014 byl také proveden výpočet úpravy odpočtu na budovu, která přestala být pronajímána neplátcům, na základě kterého plátce obdržel částku: /450 000 x (100% - 80%)/ : 10 = 9 000 (řádek 60 daňového přiznání s kladným znaménkem V prosincovém daňovém přiznání roku 2015 bude nutné provést úpravu odpočtu na technické zhodnocení z titulu osvobozeného prodeje budovy: /200 000 x (0% - 100%) x 7/ : 10 = - 140 000 (řádek 60 daňového přiznání se záporným znaménkem) V letech 2012 až 2014 u technického zhodnocení nebyl proveden výpočet úpravy odpočtu, neboť nedošlo ke změně účelu užívání. Celkem tedy plátce odvede následující daně: V květnu daň na výstupu ze základu daně 7 000 tis. Kč. V prosinci: odvod z titulu úpravy odpočtu budovy 216 tis. Kč odvod z titulu úpravy odpočtu z TZ 140 tis. Kč Příklad byl směrován na prodej budovy, neboť právě do této oblasti míří novela zákona a problémy spojené s úpravou odpočtu. V případě prodeje movitých věcí řešíme pouze standardní problémy místa plnění, data uskutečnění zdanitelného plnění a výše sazby daně. Pro pořádek ještě uvedu, že tržby z prodeje dlouhodobého majetku, ať se již jedná o prodej od daně osvobozený či o prodej zdanitelný, nevchází do výpočtu koeficientu pro krácení daně na vstupu a z tohoto důvodu jsou tržby z prodeje majetku uváděny na řádku 51 daňového přiznání.

45

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

4

DPH

Připravovaná novela zákona o DPH – ručitelství

c.k.

46

Připravovaná novela – ručení za neuhrazenou daň v případě úhrady dodavateli na jiný než zveřejněný bankovní účet Vláda předložila dne 24. 4. 2013 sněmovně vládní návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva - EU, označený jako sněmovní tisk 1004. Tento sněmovní tisk je velice rozsáhlý, ale je v něm také schovaný návrh změny zákona o DPH. Sněmovní tisk již prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně a nyní čeká na projednání rozpočtovým výborem, které by mělo proběhnout na 51. schůzi rozpočtového výboru, konané od 6.6.2013. A v čem je v oblasti DPH tento tisk přínosný? Tento sněmovní tisk je po dlouhé době také příjemný pro daňové subjekty. Konkrétně se věnuje ručitelství za neuhrazenou daň z přidané hodnoty v případě poskytnutí úplaty na jiný než správcem daně zveřejněný bankovní účet. O tomto typu ručení jsme Vás v předchozích číslech rovněž často informovali, nejdříve jsme Vás upozorňovali na nutnost určení čísel ke zveřejnění a na to, abyste si od 1. dubna 2013 hlídali, na jaké číslo účtu hradíte svému dodavateli. Na konci měsíce března jsme Vás informovali, že tento typ ručení za neuhrazenou daň bude daňovou správou aplikován až od 1. října 2013, což nám dala Česká daňová správa vědět prostřednictvím informace z Generálního finančního ředitelství. V této informaci se uvádělo, že je to především z toho důvodu, aby se daňoví poplatníci mohli na změny dobře připravit, ve skutečnosti to dle našeho názoru bylo především z toho důvodu, že jeden brněnský advokát podal stížnost k Evropskému soudnímu dvoru na protiústavní požadavek tohoto ustanovení s tím, že se odvolával také na to, že česká daňová správa přenáší odpovědnost za neuhrazenou daň na poctivé daňové poplatníky. Výstupem kolotoče ohledně tohoto typu ručení je uvedený vládní návrh zákona, který stanovuje, že ručitelství v případě úhrady na jiný než zveřejněný bankovní účet by mělo být odsunuto až na platby vyšší než 700.000,- Kč. V této souvislosti upozorňujeme, že se ale bude jednat o celkovou hodnotu dodávky, ne o výši úhrady provedené bezhotovostním převodem, tzn., odběratel by si tím, že by např. 300.000,- Kč uhradil v hotovosti a 500.000,- Kč převodem z účtu, od ručitelství nepomohl. Účinnost změn v oblasti DPH v tomto sněmovním tisku je obecně navržena od 1.1.2014, s výjimkou právě tohoto ustanovení týkajícího se ručitelství u DPH, které by mělo vstoupit v účinnost v den, kdy bude novela zveřejněna ve sbírce. Je zde předpoklad, že tuto novelu by chtěli zákonodárci schválit právě do 1.10.2013, do kdy je odsunuta účinnost tohoto druhu ručení.

46

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

7

Právo v podnikání

Založení obchodní korporace podle nové zákonné úpravy

Epravo.cz

21

Založení obchodní korporace podle nové zákonné úpravy a vliv nového zákona o obchodních korporacích na dosavadní společnosti Mgr. Iva Valová JUDr. Karel Zuska Již déle než rok je ve Sbírce zákonů České republiky vyhlášen pod č.90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích (ZOK), který upravuje, s účinností od 1. 1. 2014, záležitosti obchodních korporací. Právní úprava obsažená v ZOK není, ve vztahu k obchodním společnostem, úplná, neboť celou řadu záležitostí souvisejících s právnickými osobami, tudíž také s obchodními společnostmi (nově obchodními korporacemi), bude upravovat tzv. nový občanský zákoník (zákon č.89/2012 Sb.). Nový občanský zákoník (NOZ), jakož i ZOK jsou hlavními součástmi rekodifikačního procesu českého soukromého práva, v jejichž důsledku dojde k nahrazení stávajícího občanského a obchodního zákoníku. Známým průvodním jevem rekodifikace soukromého práva v České republice je zavádění nových právních pojmů, které často označují i již dosud známé a zavedené instituty. V případě obchodní korporace tomu není jinak. Obchodní korporací se rozumí obchodní společnosti a družstva. ZOK rozlišuje obchodní společnosti na osobní společnosti, jimiž jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, a kapitálové společnosti, které představují společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Pro úplnost uvádíme, že za obchodní společnosti jsou považovány také evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. V tomto článku se budeme věnovat vybraným přechodným ustanovením ZOK, která blíže vymezují rámec právní úpravy obchodních společností vzniklých podle dosavadních právních předpisů, a jejichž právní poměry se budou nadále řídit již pouze novou právní úpravou. Jak jsme výše uvedli, ZOK neobsahuje komplexní právní úpravu obchodních společností. Některé instituty týkající se právnických osob jsou obsaženy v NOZ (např. obecná úprava právnických osob, jednání za právnickou osobu apod.) a uplatní se také ve vztahu k obchodním společnostem. Specifická úprava obchodních společností je pak vesměs obsažena v ZOK. Nová právní úprava vychází především z dosud platného práva obchodních společností obsaženého v obchodním zákoníku, inspiruje se však také historickými úpravami a právní úpravou obchodních společností zejména v evropských státech. Nová úprava obsažená v NOZ a zejména pak v ZOK přináší celou řadu významných změn, na které by se podnikatelé využívající pro své podnikání formu obchodní společnosti měli již teď začít připravovat. NOZ a ZOK vejdou v účinnost, nedojde-li ještě k nějaké změně, dnem 1. 1. 2014 a předně je tedy důležité znát praktický dopad nové právní úpravy tzv. korporátního práva na dosavadní obchodní společnosti. Na tuto otázku by měla dát odpověď přechodná ustanovení ZOK, zejména ustanovení § 775, podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti, a dále pak navazující ustanovení § 777 ZOK, které se blíže věnuje obsahu zakladatelských dokumentů obchodních společností. Podle později uvedeného ustanovení se ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, zrušují a obchodní korporace jsou povinny do 6 měsíců od nabytí účinnosti ZOK přizpůsobit společenské smlouvy úpravě ZOK a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku. Pokud tak společnost neučiní, rejstříkový soud jí k tomu vyzve a stanoví dodatečnou přiměřenou lhůtu k nápravě, po jejímž marném uplynutí a k návrhu osoby, která osvědčí právní zájem, společnost zruší a nařídí její likvidaci. Podle dosavadní právní úpravy se kogentní (donucující) a dispozitivní ustanovení zákona rozlišují především pro úpravu obchodních závazkových vztahů, když kogentní ustanovení zákona jsou výslovně v zákoně vyjmenována. Odlišný princip se však uplatňoval v oblasti korporátního práva, kde jsou meze odlišné úpravy práv a povinností dány celkem striktně. Určení, zda je konkrétní ustanovení ZOK donucující či nikoli, bude podle nové právní úpravy docela obtížné a pro právního laika, jímž je většina podnikatelů, to bude spíše úkol

21

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

7

Právo v podnikání

Založení obchodní korporace podle nové zákonné úpravy

Epravo.cz

22

nemožný. Nesplnění povinnosti přizpůsobit zakladatelský dokument může přitom vést až ke zrušení obchodní společnosti. Obsah společenské smlouvy přímo rozšiřuje ustanovení § 777 odst. 4 ZOK, podle něhož se má za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinnosti tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě. Co vlastně toto, poměrně složitě napsané ustanovení, znamená z praktického hlediska pro společnost a její společníky? Předně je potřeba uvést, že se týká pouze ustanovení zákona – obchodního zákoníku, která upravují práva a povinnosti společníků. Taková ustanovení dosavadního obchodního zákoníku nesmí být v rozporu se ZOK a, současně, společníci je nevyloučili anebo ve společenské smlouvě nepřijali odlišnou úpravu vzájemných práv a povinností. Za splnění uvedených podmínek taková ustanovení dosavadního obchodního zákoníku, ke dni účinnosti ZOK, „vstoupí do společenské smlouvy“ a stanou se její součástí. Tyto důsledky mohou společníci vyloučit postupem podle ustanovení § 777 odst. 5 ZOK. Podle tohoto ustanovení se obchodní korporace, vzniklé podle dosavadní právní úpravy mohou, změnou společenských smluv, učiněnou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti ZOK, podřídit ZOK jako celku. Z uvedených ustanovení, mimo jiné, podle našeho názoru vyplývá, že vnitřní uspořádání obchodní společnosti vzniklé před účinnosti ZOK, která se nepodřídila tomuto zákonu jako celku, se řídí (i) společenskou smlouvou, která musí být do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona dána do souladu s donucujícími ustanoveními ZOK, (ii) ustanoveními ZOK a (iii) ustanoveními dosavadního obchodního zákoníku, která upravují práva a povinnosti společníků, nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK a společníci je ve společenské smlouvě nevyloučili nebo nepřijali odlišnou úpravu práv a povinností. Pokud se taková společnost nepodřídí v uvedené dvouleté lhůtě ustanovením ZOK, její vnitřní uspořádání se bude řídit obojí právní úpravou. Vzhledem k tomu, že ustanovení dosavadního obchodního zákoníku se (za splnění výše uvedených podmínek) stanou součástí společenské smlouvy společnosti, společníci mohou za trvání společnosti i taková jejich práva a povinnosti upravit odchylně změnou společenské smlouvy, a to dohodou všech společníků, anebo, stanoví-li tak společenská smlouva, i rozhodnutím valné hromady společnosti (v obou případech musí být změna provedena formou notářského zápisu). Je patrné, že nová právní úprava dopadne také na dnes existující společnosti založené podle dosavadních právních předpisů, jelikož přechodná ustanovení ukládají, ale i umožňuji obchodní společnosti podřídit se více či méně nové právní úpravě.

22

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Výpočet pojistného na důch. spoření – více pracovněpráv. vztahů u zaměstnavatele

Démonia.cz

35

Výpočet pojistného na důchodové spoření u zaměstnance, který má více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele Podle § 4 odst. 2 zákona 397/2012 Sb. o pojistném na důchodové spoření (dále jen DS) je dílčím základem pojistného ze závislé činnosti součet vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za rozhodná období. Vzhledem k tomu, že v zákonu o pojistném na DS nejsou rozhodná období definována, mělo by se podle našeho názoru vycházet z kalendářního měsíce. Z těchto skutečností vyplývá, že by se v případě více pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele mělo pojistné vypočítat ze součtu vyměřovacích základů z jednotlivých pracovněprávních vztahů. V časopise Mzdová účetní č. 5/2013 vyšel článek Jany Šmídové z Generálního finančního ředitelství (GFŘ), který tento postup popírá a vyžaduje výpočet odvodu pojistného na DS stejně jako u pojistného na důchodové pojištění, tj. z každého příjmu samostatně. Pro tvrzení autorky, „že vyměřovací základ pro pojistné na DS plně kopíruje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění“, ale není v zákonu 397/2012 Sb. o DS opora. Díky tomuto výkladu dochází k rozdílu ve výši odvedeného pojistného na DS v částce jedna koruna nebo i více (při více pracovněprávních vztazích u jednoho zaměstnavatele). Porovnání si uvedeme na příkladech výpočtu: Příklad ze mzdové účetní č. 5 První pracovní poměr vyměřovací základ 9 999 Kč, sražená záloha 500 Kč (9 999x0,05=499,95 Kč po zaokrouhlení 500 Kč) Druhý pracovní poměr vyměřovací základ 10 001 Kč, sražená záloha 501 Kč (10001x0,05=500,05 Kč po zaokrouhlení 501 Kč). Do hlášení se uvede sloupec 04 vyměřovací základ 20 000 Kč (9 999+10 001) sloupec 05 vypočtená záloha 1 000 Kč (20 000x0,05) sloupec 06 sražená záloha 1 001 Kč (500+501). Příklad výpočtu podle našeho názoru (Poznámka c.k.: jedná se o převzatý článek, tzn., podle našeho názoru = podle názoru autorů ze serveru demonia.cz) První pracovní poměr 9 999 Kč Druhý pracovní poměr 10 001 Kč Součet dílčích vyměřovacích základů 20 000 Kč, sražená záloha 1 000 Kč (20 000x0,05) Do hlášení se uvede sloupec 04 vyměřovací základ 20 000 Kč (9 999+10 001) sloupec 05 vypočtená záloha 1 000 Kč (20 000x0,05) sloupec 06 sražená záloha 1 000 Kč (20 000x0,05). V případě, že má zaměstnanec u zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů (např. pracovní poměr a 4 dohody o pracovní činnosti, které zakládají účast na nemocenském pojištění), může se výpočet lišit o více než 1 Kč. Závěr: pokud nechcete mít problémy s Finančním úřadem, doporučujeme upravit výpočet pojistného na DS dle výkladu autorky z GFŘ, i když postup výpočtu, který uvádíme my, odpovídá podle našeho názoru více zákonné úpravě. Celou záležitost s výpočtem pojistného budeme i nadále sledovat a konzultovat s odborníky na problematiku odvodu pojistného na DS. O případných nových skutečnostech Vás budeme včas informovat Komentář c.k.:

Na základě výše uvedeného doporučujeme zaměstnavatelům postupovat podle výkladu Jany Šmídové z Generálního finančního ředitelství. Neboť výklad GFŘ by měl být pro podnikatelské subjekty určující.

21

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Pracovnělékařské služby – nejčastější dotazy

Démonia.cz

36

Poznámka c.k.:

V minulých třech číslech c.k. placeného informátoru jsme Vám přinášeli články o nové právní úpravě pracovnělékařských služeb a také celkové shrnutí informací pro vytvoření uceleného názoru na tuto problematiku.V tomto čísle Vám přinášíme nejčastější otázky a zároveň i odpovědi, které se vážou k danému tématu.

1) Musí mít zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, když má všechny práce zařazené pouze do první skupiny prací a zdravotní prohlídky zaměstnanců zajišťuje žádostí u jejich obvodního lékaře ? Ano musí, protože platí, že ostatní pracovnělékařské služby musí zaměstnavatel provádět prostřednictvím poskytovatele, se kterým má uzavřenu smlouvu (§ 54 odst. 2 písm. b) zákona 373/2011 Sb.). Součástí pracovnělékařských služeb totiž není pouze provádění zdravotních prohlídek zaměstnanců, nýbrž i další služby, kterými jsou hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 2) Kdo sleduje periodicitu jednotlivých pracovnělékařských prohlídek u zaměstnavatele a zodpovídá za včasné vysílání zaměstnanců na jednotlivé prohlídky? Zaměstnavatel by měl určit konkrétní osoby, které budou zajišťovat včasné provedení hlavně periodických prohlídek. Některé programy na zpracování mezd dokonce upozorňují zaměstnavatele, že se blíží provedení periodické prohlídky u konkrétního zaměstnance. 3) Musí mít zaměstnavatel, který má práce zařazené pouze v první kategorii prací, uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s každým obvodním lékařem svého zaměstnance? Podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona 373/2011 Sb. může zaměstnavatel, jde-li o práce zařazené do první kategorie, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek na základě písemné žádosti poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance (tj. obvodní lékař zaměstnance). Takže u zaměstnanců zařazených v první kategorii stačí písemná žádost obvodnímu lékaři zaměstnance a smlouva o poskytování s ním nemusí být uzavřena. 4) Jak je to s platností vstupní lékařské prohlídky při skončení zaměstnání a opakovaném nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli? Podle § 44 odst. 6 písm. d) zákona 373/2011 Sb. lékařský posudek pozbývá platnosti v případě skončení zaměstnání, pokud ovšem nedojde k opakovanému nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli do 3 měsíců ode dne jeho ukončení. Musí se ale jednat o nástup na stejný druh práce a při přerušení nedošlo ke změně zdravotního stavu posuzované osoby. Toto bude aktuální např. u zaměstnanců ve stavebnictví, kteří končí práci před Vánoci a nově nastupují na stejnou práci od února nebo března následujícího roku. 5) Kdy je možno nejdříve, pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti, provést další lékařskou prohlídku a jak to bude s její platností? Podle § 43 odst. 2 zákona 373/2011 Sb. lze lékařskou prohlídku provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jeho časová platnost se ale dřívějším provedením nové prohlídky nemění. Nové posouzení zdravotní způsobilosti bude platit až od ukončení platnosti dosavadního lékařského posudku, pokud při kontrole lékař nezjistil změnu zdravotního stavu se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou. 6) Od roku 2006 máme uzavřenou smlouvu s praktickým lékařem na provádění zdravotních prohlídek. Musíme s ním sepsat novou smlouvu podle zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a vyhl. 79/2013 Sb.? Pokud smlouva z roku 2006 obsahuje všechny potřebné náležitosti (rozsah pracovnělékařských služeb, povinnosti poskytovatele, povinnosti zaměstnavatele, způsob stanovení ceny za provedené služby a dobu

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Pracovnělékařské služby – nejčastější dotazy

Démonia.cz

37

trvání smlouvy), není třeba sepisovat novou smlouvu, ale např. formou dodatku ke smlouvě změnit pouze odkaz na příslušné paragrafy nové právní úpravy. 7) Máme zaměstnance zařazené v první a druhé kategorii prací. Kdy se musí zaměstnanec podrobit mimořádné lékařské prohlídce v případě, že je pracovní neschopnost např. 10 týdnů? Podle § 12 odst. 2 písm. f) bodu 1. vyhlášky 79/2013 Sb. se mimořádná prohlídka provádí v případě, že byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první. Z toho vyplývá, že zaměstnanci zařazení v první kategorii prací by nemuseli absolvovat mimořádnou prohlídku při nemoci, která trvala 10 týdnů, ale zaměstnanci zařazení do druhé kategorie prací již musí. U zaměstnanců zařazených v první kategorii by se ale musela mimořádná prohlídka provést při pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců (§ 12 odst. 2 písm. f) bod 3. vyhlášky). 8) Co musí obsahovat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci? Podle § 17 vyhl. 79/2013 Sb. by měl lékařský posudek obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, údaje o druhu práce, režimu práce a rizikových faktorech u vykonávané práce, posudkový závěr a případně termín provedení mimořádné prohlídky. Pro zaměstnavatele je nejdůležitější údaj o posudkovém závěru, kterým se bude muset řídit. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti. Pokud posudkový závěr neobsahuje toto jednoznačné posouzení zdravotního stavu zaměstnance, je třeba jej vrátit lékaři k přepracování. 9) Jak máme postupovat v případě, že byl zaměstnanci vystaven posudek, podle kterého je zdravotně nezpůsobilý vykonávat sjednanou práci a on ji chce přesto nadále vykonávat s tím, že nám podepíše prohlášení, že případné zdravotní komplikace budou na jeho odpovědnost? Zaměstnavatel musí závěr vyplývající z lékařského posudku respektovat. Pokud zaměstnavatel nebude respektovat lékařský posudek, porušuje povinnosti vyplývající z § 103 odst. 1 písm. a) ZP (nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti). Za tento správní delikt může být uložena pokuta až do výše 2 miliony korun (§ 30 odst. 1 písm. f a odst. 2 písm. d) zákona o inspekci práce). 10) Jak máme správně posoudit, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, když jsou našim zaměstnancům nařizovány noční směny jen výjimečně dle potřeb provozu? Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby (22,00 až 6,00) nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Jestliže zaměstnanec odpracuje ve vyrovnávacím období (26 týdnů) méně takovýchto nočních směn než 26, nejedná se o zaměstnance pracujícího v noci. 11) Zaměstnanci pracující v noci se musí podle § 94 odst. 2 zákoníku práce podrobit zdravotním prohlídkám pravidelně dle potřeby, nejméně však jednou za rok. O jaký druh prohlídky se v tomto případě jedná? I když zákoník práce nenazývá tyto prohlídky periodickými, tak jimi v podstatě jsou, protože jsou vykonávány pravidelně a na jejich jinou četnost provádění se odvolává i § 11 odst. 4 písm. b) vyhl. 79/2013 Sb. Kromě toho je noční práce uvedena v příloze č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. mezi riziky ohrožení zdraví a je u ní třeba rovněž provést výstupní lékařskou prohlídku. Periodicita preventivních prohlídek při práci v noci je však stanovena pouze v zákoníku práce. 12) Je třeba provádět periodické prohlídky i u dohod mimo pracovní poměr, které jsou vykonávány u zaměstnavatele opakovaně? Podle § 11 odst. 5 vyhl. 79/2013 Sb. platí, že jde-li o práce vykonávané na základě dohod mimo pracovní poměr se periodické prohlídky neprovádí. To neplatí v případě, že jsou práce na základě dohod vykonávány opakovaně a doba, na kterou je dohoda sjednána, je delší než lhůta pro provedení periodické

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Pracovnělékařské služby – nejčastější dotazy

Démonia.cz

38

prohlídky a zaměstnavatel provedení této prohlídky vyžaduje. Vyžadování těchto prohlídek by bylo ze strany zaměstnavatele vhodné v případě prací zařazených do kategorií druhé rizikové, třetí a čtvrté. 13) O jaký druh zdravotní prohlídky se jedná v případě mladistvých, u kterých jsme povinni zajistit jejich provedení před vznikem pracovního poměru a pravidelně dle potřeb, nejméně jedenkrát ročně (§ 247 odst. 1 ZP)? I když ani u mladistvých zákoník práce nenazývá tyto prohlídky periodickými, tak jimi v podstatě jsou, protože jsou vykonávány pravidelně a na jejich jinou četnost provádění se odvolává i § 11 odst. 4 písm. b) vyhl. 79/2013 Sb. 14) Kdo zajišťuje lékařské prohlídky u učňů vykonávajících praktické vyučování na produktivních činnostech? Podle § 51 odst. 2 zákona 373/2011 platí, že pokud se praktické vyučování provádí na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby. Tzn., že pokud k nám nastoupí učeň na praktické vyučování, pošleme jej na zdravotní prohlídku k našemu poskytovateli. 15) Slyšeli jsme, že se musí u zaměstnance zdanit a odvést pojistné v případě, že si zaměstnanec přinese doklad od svého obvodního lékaře za výpis z dokumentace pro našeho poskytovatele pracovnělékařských služeb, který je vystaven na jméno našeho zaměstnance. Je třeba skutečně částku, kterou lékaři uhradil a my mu ji poté proplatili, dodanit? Podle § 58 zákona 373/2011 Sb. hradí pracovnělékařské služby podle tohoto zákona zaměstnavatel. Jestliže si poskytovatel pracovnělékařské péče vyžádá od obvodního lékaře zaměstnance výpis z jeho zdravotní dokumentace, je třeba, aby i tento výdaj uhradil zaměstnavatel. Pokud je doklad o platbě za výpis z dokumentace vystaven na jméno zaměstnance (což je ve většině případů), je třeba podle našeho názoru považovat proplacení tohoto dokladu zaměstnanci za příjem podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. Tj. za příjem, který není předmětem daně, protože zaměstnavatel tímto hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. I přesto doporučujeme, aby na dokladu o platbě bylo uvedeno, že částka je za výpis ze zdravotní dokumentace zaměstnance. 16) Jsme firma, která má některá pracovní místa obsazena řidiči z povolání, ale také u některých profesí používají zaměstnanci služební vozidlo k občasným pracovním cestám. Jak často budou muset obě skupiny chodit na periodické prohlídky? Zde bude záležet, zda se jedná o řízení vozidla v režimu zákona o silničním provozu, to jsou řidiči z povolání, kteří se musí podrobit periodickým prohlídkám 1x za 2 roky a u starších 50 let každoročně nebo se jedná tzv. řidiče-referenty, kteří používají vozidlo jen občas. U nich by se měla provádět prohlídka ve standardním režimu s tím rozdílem, že podle přílohy č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. bude při periodické prohlídce předepsáno orientační vyšetření zraku. 17) Kdo zajišťuje provádění následných prohlídek a kde je uvedeno, při kterých pracích je třeba je nařídit? Následnou prohlídku nařizuje zaměstnavatel svému bývalému zaměstnanci, který vykonával práci za takových podmínek, jejichž negativní důsledky se mohou projevit i po ukončení práce. Prohlídka se provádí za účelem zajištění potřebné péče, popřípadě odškodnění. Následné prohlídky se provádí podle přílohy č. 2 vyhl. 79/2013 Sb., a to u prací prováděných ve zvlášť ztížených pracovních podmínkách např. při pracích s chemickými, fyzikálními, biologickými rizikovými faktory nebo při práci v riziku ohrožení zdraví (práce s výbušninami, v hlubinných dolech, ve výškách nad 10 metrů apod.).

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Místo výkonu práce zaměstnance a přemístění zaměstnavatele

Epravo.cz

39

Místo výkonu práce zaměstnance a přemístění zaměstnavatele Poznámka c.k.:

Následující článek se zabývá úpravou místa výkonu práce zaměstnance jako nezbytné náležitosti každé pracovní smlouvy. Hlavní důraz je kladen na případné ukončení pracovního poměru z důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části z místa, které má zaměstnanec sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě, a poukazuje na situace vyplývající z této problematiky.

Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce (zaměstnancem) vykonávána, je (jsou) ve smyslu ust. § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce jednou ze třech podstatných (povinných) náležitostí, které musí (resp. má každá) pracovní smlouva obsahovat - které v ní musejí (mají) být ujednány (specifikovány). Ujednání o místu výkonu práce v pracovní smlouvě má svůj význam zejména proto, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci (požadovat plnění pracovních úkolů) v jiném místě, než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno, leda by jej vyslal za podmínek stanovených zákoníkem práce na pracovní cestu; jeho vymezením je tedy určen rozsah dispozičního oprávnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci z hlediska místa, kde je zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele podle jeho pokynů vykonávat práci. Dále je pak určení místa výkonu práce důležité zejména z hlediska nástupu pracovní cesty a nároku zaměstnance na cestovní náhrady. Úzce nebo šířeji Jako místo výkonu práce se zpravidla uvádí obec (např. Semily); může to však být jen sídlo (adresa) organizační jednotky, provozovny („Restaurace Na Krásné Vyhlídce“ v osadě Vysoká; prodejna zaměstnavatele – Staré náměstí 60, Rychnov nad Kněžnou atp.) - takové (takto úzce místo výkonu práce specifikující) ujednání však nebude praktické vzhledem k častým změnám, ke kterým u mnohých zaměstnavatelů dochází a které v době uzavření pracovní smlouvy nejsou ani jedné smluvní straně (účastníkovi pracovně-právního vztahu) známy. Nebo naopak, je-li to nezbytné z povahy zaměstnání, kupř. u řidiče nebo obchodního zástupce, může být místo výkonu práce vymezeno územím kraje nebo celé České republiky. Případně by mohlo být místo výkonu práce také určeno tak, že jím budou všechna pracoviště (kupř. stavby) zaměstnavatele v České republice nebo, že určitý druh práce bude zaměstnanec (např. montér) vykonávat v rámci působnosti zaměstnavatele. Tímto způsobem lze místo výkonu práce (pracoviště) sjednat pouze ve výjimečných případech, kde pro to jsou věcné (provozní) důvody. (Způsob sjednání pracoviště tedy úzce souvisí se sjednaným druhem práce, který je rovněž podstatnou náležitostí pracovní smlouvy.) V pracovní smlouvě lze též dohodnut, že zaměstnanec bude vykonávat práci na několika místech (např. Praha a Kladno; Rychnov nad Kněžnou, Vamberk a Kostelec nad Orlicí apod.). Pokud jde o ohraničení místa výkonu práce, aktuální právní úprava v zákoníku práce účastníky pracovního poměru nikterak neomezuje. Místo výkonu práce však nemůže být platně vymezeno neurčitým způsobem, např. tak, že sjednaná práce bude konána v místě, které určí zaměstnavatel. Smluvní volnost Za neurčité vymezení místa výkonu práce však nelze považovat jeho sice širší nebo i velmi široké, avšak stále relativně určité, vymezení v rámci smluvní volnosti účastníků pracovního poměru. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 70/93, ze dne 5. 8. 1994: „Dohoda o místu výkonu práce patří k podstatným náležitostem pracovní smlouvy. Pro vymezení místa výkonu práce ponechává zákoník práce účastníkům plnou volnost; místo výkonu práce musí být však v pracovní smlouvě vymezeno s takovou určitostí, aby nebylo možné obcházet ustanovení o výjimečné a časově omezené možnosti překládat pracovníky bez jejich souhlasu do jiného místa, než bylo sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Jestliže pracovní smlouva výslovně neobsahuje ujednání o místu výkonu práce nebo jestliže by takové ujednání bylo neplatné (např. pro neurčitost), je třeba vycházet z toho, že jako místo výkonu práce bylo sjednáno místo, v němž má organizace provoz, a má-li více provozů, pak místo, v němž byl pracovník přijat. Ujednání v pracovní smlouvě, podle kterého se místo výkonu práce stanoví jako "obvod provozního ředitelství podniku pro kraj Praha" s tím, že zaměstnanec souhlasí, aby v souladu s potřebami podniku

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Místo výkonu práce zaměstnance a přemístění zaměstnavatele

Epravo.cz

40

byl přemisťován v "obvodu působnosti podniku", je realizací smluvní volnosti stran při stanovení místa výkonu práce.“ A ještě z judikatury, a to z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2461/2008, ze dne 29. 9. 2009: „Protože z hlediska sjednání místa výkonu práce zákoník práce účastníkům ponechává smluvní volnost, lze uzavřít, že sjednání místa výkonu práce jako „autodoprava Česká republika“ je dostatečně určité a přesné, tak, aby bylo napevno postaveno, co bylo mezi účastníky ohledně místa výkonu práce sjednáno.„ Místo výkonu práce jako „obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo“ takto příkladmo definovala předchozí právní úprava – zrušený zákoník práce; aktuální právní úprava podobné doporučení – návod k určení místa výkonu práce neobsahuje, nicméně z povahy věci praxe pochopitelně takto místo výkonu práce určuje stále. Výpovědní důvod Ke změně sjednaného místa výkonu práce může dojít pouze na základě souhlasného projevu vůle účastníků pracovního poměru (tedy zaměstnavatele a zaměstnance). Takový projev vůle má zpravidla formu dodatku k pracovní smlouvě, kterým se mění ustanovení vymezující místo výkonu práce. Přemísťuje-li se zaměstnavatel či jeho část, v důsledku čehož má dojít ke změně místa výkonu práce zaměstnance, a ten se změnou pracovní smlouvy v tomto ohledu z jakýchkoliv důvodů nesouhlasí, může (potažmo musí) zaměstnavatel s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. b) zákoníku práce nebo dohodou ze stejného důvodu. Chyby zaměstnavatelů v praxi Příliš úzce vymezené místo výkonu práce tak může přinést zaměstnavateli někdy (v situaci, kdy mění své sídlo nebo místo činnosti) značné problémy, a to nejen organizační, administrativní, ale zatížit jej nadto zbytečnými náklady (zvláště, ale nejen na odstupné). Zaměstnavatelé ovšem mnohdy odmítají nést následky svého nekvalifikovaného počínání, včetně pro ně nevýhodných ujednání v pracovní smlouvě, kterých se zaměstnanec nikterak nedomáhal a které zapříčinil výhradně zaměstnavatel resp. jeho zaměstnanec, který připravoval návrh pracovní smlouvy nebo který ji za zaměstnavatele uzavřel. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2048/2003: „Nemůže jít k tíži zaměstnance, jakým způsobem je v pracovní smlouvě vymezeno místo výkonu práce. Ujednání o místě výkonu práce významným způsobem určuje obsah pracovního poměru, proto je právem obou účastníků pracovněprávního vztahu na sjednaných pracovních podmínkách trvat, bez ohledu na to, že kupř. jiná místa, kde má zaměstnanec možnost práci vykonávat, jsou z hlediska dostupnosti „rovnocenná“ místu sjednanému pro výkon práce. Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci ve sjednaném místě výkonu práce a trvá-li zaměstnanec na tom, že bude pro zaměstnavatele vykonávat práci pouze na tomto místě, brání zaměstnanci ve výkonu práce překážka na straně zaměstnavatele, a to až do vyřešení situace dohodou účastníků, popřípadě do rozvázání pracovního poměru. Skutečnost, že zaměstnavatel neplní povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, má za následek, že ani zaměstnanec nemůže „podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy“. Uvedený stav však neznamená, že by zaměstnanec po celou dobu existence takovéto překážky musel být pro zaměstnavatele trvale k dispozici tak, aby, kdyby mu to zaměstnavatel eventuelně umožnil, mohl ihned pokračovat v práci. V případě, že zaměstnanec přestal konat práci pro zaměstnavatele, protože mu zaměstnavatel přestal přidělovat práci, může vyzvat zaměstnavatele k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní povinnosti, na místě zaměstnavatelem určeném.“ Zaměstnavatel takovým určením – nařízením nemůže řešit problém spočívající v tom, že není schopen dostát pracovní smlouvě, přidělovat zaměstnanci práci ve sjednaném místě. (Zaměstnavatelé mívají v praxi někdy tendenci, a to zejména v případech, kdy rozvazují pracovní poměr se zaměstnancem z organizačních důvodů a nemohou, zejména po dobu výpovědní doby, přidělovat zaměstnanci v práci v souladu s pracovní smlouvou resp. mu takto přidělovat práci nechtějí, nařizovat zaměstnanci, aby se

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Místo výkonu práce zaměstnance a přemístění zaměstnavatele

Epravo.cz

41

zdržoval na místě určeném zaměstnavatelem. Takový postup není v souladu se zákoníkem práce.) Zaměstnavatel rovněž nemůže takovou situaci řešit ani nařízením případné pracovní cesty, kdy „by zaměstnance vyslal k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce – do místa, kam se nově zaměstnavatel nebo jeho část přemístil“, a to ani trvale resp. na dobu neurčitou (neboť pracovní cestou se rozumí toliko časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce), ani dočasně (např. po dobu výpovědní doby), což vyplývá rovněž z uvedeného judikátu NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2048/2003. Odstupné Přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (čili zaměstnavatele jako celku nebo jeho provozu, organizační jednotky, v níž zaměstnanec pracuje) je organizačním důvodem, pro nějž může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru ve smyslu ust. § 52 písm. b) zákoníku práce. Takové rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele je spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné (viz ust. § 67 odst. 1 zákoníku práce). Změna sídla „Jestliže je v pracovní smlouvě místo výkonu práce vymezeno sídlem zaměstnavatele, je možno za přemístění zaměstnavatele (nebo jeho části) ve smyslu ustanovení ust. § 52 písm. b) zákoníku práce pokládat změnu jeho sídla.“ (Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 730/2000 ze dne 26. 3. 2001.) O přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (ve smyslu uvedeného ustanovení zákoníku práce) jde tehdy, začne-li zaměstnavatel provozovat svou činnost, vykonávanou zaměstnanci v pracovním poměru, zcela nebo zčásti na jiném místě než dosud. Dochází tedy k přesunu celého zaměstnavatele nebo jeho dostatečně samostatné organizační jednotky. „Částí zaměstnavatele se rozumí ve smyslu ustanovení ust. § 52 písm. b) zákoníku práce organizační jednotka, útvar nebo jiná složka zaměstnavatele, která vyvíjí v rámci zaměstnavatele relativně samostatnou činnost, jíž se podílí na plnění úkolů (na předmětu činnosti) zaměstnavatele samotného. Taková složka zaměstnavatele má vyčleněny určité prostředky (budovy, stroje, nářadí apod.) a prostory k provozování této činnosti; zpravidla je uvedena jako samostatná část ve vnitřním organizačním předpisu zaměstnavatele (např. v organizačním řádu) a v jejím čele stojí vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele.“ (Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 1053/96 ze dne 6. 5. 1997; R 1/1998.) Takovouto charakteristiku by měla, když ne vždy, tak zásadně splňovat i provozovna. Jakékoliv jiné organizační změny už nelze hodnotit jako přemístění zaměstnavatele nebo jeho části ve smyslu ust. § 52 písm. b) zákoníku práce. Výpovědní důvod podle ust. § 52 písm. b) zákoníku práce je naplněn pouze tehdy, nemá-li zaměstnavatel možnost (vzhledem k místu výkonu práce sjednanému v pracovní smlouvě, případně nesouhlasu zaměstnance se změnou sjednaného místa výkonu práce) přidělovat zaměstnanci práci v místě, kam byla jeho činnost nebo sídlo přemístěno. Tím, že zaměstnavatel přemístil provozování své činnosti jinam, pozbyl možnost přidělovat zaměstnanci práci v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě, ledaže by původní ujednání o místě výkonu práce zahrnovalo dosavadní i nové sídlo nebo místo činnosti zaměstnavatele nebo došlo mezi účastníky pracovního poměru ke změně ujednání o místě výkonu práce v pracovní smlouvě. Výjimka a výjimka z výjimky ze zákazu výpovědi a ochranné doby S úpravou přemístění zaměstnavatele nebo jeho části jako výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. b) zákoníku práce) souvisí i úprava zákazu výpovědi (zaměstnavatelem) v ochranné době (jíž je např. pracovní neschopnost zaměstnance) ve smyslu ust. § 53 zákoníku práce a výjimky z tohoto zákazu dle ust. § 54 písm. a) a b), včetně výjimek z výjimek. Výjimka ze zákazu výpovědi dle výslovného znění ust. § 54 písm. a) části věty za středníkem zákoníku práce neplatí v případě přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterém má zaměstnanec práci podle pracovní smlouvy vykonávat.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

8

Zaměstnavatel a zaměstnanci

Místo výkonu práce zaměstnance a přemístění zaměstnavatele

Epravo.cz

42

Tato výjimka z výjimky je však poněkud nejasná, ba možno říci neaplikovatelná resp. nadbytečná. Přemístění zaměstnavatele nebo jeho části je výpovědním důvodem pouze tehdy, jestliže zaměstnavatel nemá v místě, kam byla jeho činnost nebo jeho sídlo přemístěno, možnost přidělovat zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou, neboť tomu brání ujednání o místě výkonu práce. Přemístění v mezích místa (míst) výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě tedy není organizační změnou zaměstnavatele, která představuje (je způsobilá založit) výpovědní důvod ve smyslu ust. § 52 písm. b) zákoníku práce, a proto není tato organizační změna ani důvodem, pro který by zaměstnavatel nesměl dát zaměstnanci výpověď v ochranné době. Výpověď daná zaměstnanci v ochranné době z důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části ve smyslu ust. § 52 písm. b) zákoníku práce v případě, že zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce rovněž místo, kam byla činnost (sídlo) zaměstnavatele přemístěno, by tak byla neplatná. Nelze tedy ukončit pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa výkonu práce, platí to ale pro všechny zaměstnance - ať už v ochranné době jsou či nejsou, neboť se nejedná o přemístění zaměstnavatele ve smyslu 52 písm. b) zákoníku práce. Pokud se např. zaměstnavatel přemísťuje z Liberce do Jablonce nad Nisou a zaměstnanec má v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce sjednáno pouze Liberec, je toto přemístění zaměstnavatele důvodem k výpovědi ve smyslu ust. § 52 písm. b) zákoníku práce, kterou zaměstnavatel může zaměstnanci dát (na základě výjimky vyplývající z ust. § 54 písm. a) zákoníku práce) i v ochranné době upravené v ust. § 53 zákoníku práce. Naopak v případě, že by zaměstnanec při uvedeném přemístění zaměstnavatele měl v pracovní smlouvě sjednána jako místa výkonu práce Liberec a Jablonec nad Nisou (popř. Liberecký kraj), nebyla by tato organizační změna zaměstnavatele (vůbec) výpovědním důvodem dle ust. § 52 písm. b) zákoníku práce (a proto z logiky věci vůbec nelze uvažovat o uplatnění zákazu výpovědi dle ust. § 53 zákoníku práce, ani výjimky z tohoto zákazu uvedené v ust. § 54 písm. a) zákoníku práce, ani výjimky z výjimky uvedené v ust. § 54 písm. a) části věty za středníkem zákoníku práce). Nadbytečná výjimka ze zákazu výpovědi Jestliže má zaměstnanec sjednáno více míst výkonu práce, přičemž zaměstnavatel sídlí nebo provozuje činnost v některém z nich, pak přemístí-li své sídlo nebo místo výkonu činnosti do jiného místa (zaměstnancova) výkonu práce (dle pracovní smlouvy), není dán výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. b). Pokud je tu (případně) vůbec (jiný) důvod, proč nemůže zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy (a tuto situaci nelze vyřešit dohodou o změně podmínek výkonu práce – tedy dodatkem k pracovní smlouvě měnícím či zužujícím sjednaný druh práce nebo objem práce – tzv. pracovní úvazek čili sjednávajícím kratší pracovní dobu atp.), a tedy existuje důvod k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, pak je třeba případně užít také jiného výpovědního důvodu. (Přemístění zaměstnavatele v rámci území sjednaného jako místo výkonu práce nemůže být výpovědním důvodem.) Jestliže přemístěním místa výkonu činnosti zaměstnavatele odpadla potřeba určité práce nebo její části a nelze použít výpovědní důvod dle ust. ust. § 52 písm. b) zákoníku práce (přemístění zaměstnavatele nebo jeho části), pak přichází v úvahu – podle konkrétních okolností dané situace – nejspíš použití (jiného organizačního) výpovědního důvodu, a to dle ust. ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy výpověď z důvodu nadbytečnosti zaměstnance za podmínek stanovených zákoníkem práce. Jestliže při organizačních změnách odpadne (jen) část pracovní náplně zaměstnance, který takto přestane být ve svém pracovním úvazku (plně) vytížen, má (měl by) zaměstnavatel navrhnout zaměstnanci změnu sjednaných pracovních podmínek (jakkoliv podle aktuální právní úpravy již není zaměstnavateli vůči zaměstnanci uložena nabídková povinnost jiné (nové) vhodné práce u (dosavadního) zaměstnavatele, ani povinnost zajistit ve stanovených případech zaměstnanci nové vhodné zaměstnání, tj. u jiného zaměstnavatele; jde tedy jen o praktické doporučení navrhnout zaměstnanci změnu sjednaných pracovních podmínek). Pokud k takové změně nedojde a zaměstnavatel se se zaměstnancem nedohodnou na rozvázání pracovního poměru, tedy nesjednají ani dohodu o změně pracovní smlouvy, ani dohodu o rozvázání pracovního poměru, může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí za podmínek stanovených zákoníkem práce.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Odpovědi na nejčastější dotazy k dani z nemovitostí 2013

Ministerstvo financí

3

Odpovědi na nejčastější dotazy k placení daně z nemovitostí na rok 2013 22.5.2013, Zdroj: Ministerstvo financí Poznámka c.k.: V tomto článku Vám přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy k placení daně z nemovitostí na roku 2013, které na svých stránkách zveřejnilo Ministerstvo financí ČR. Také bychom na úvod chtěli uvést informaci finanční správy, která na základě četných dotazů ohledně úroku z prodlení na dani z nemovitostí upozorňuje na obecnou úpravu v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, podle které vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Daň z nemovitostí na rok 2013 (nebo první splátku, je-li daň vyšší než 5.000 Kč) lze uhradit finančnímu úřadu bez povinnosti hradit úrok z prodlení až do čtvrtka 6. června 2013 včetně. Za den platby se považuje u platby prováděné prostřednictvím banky nebo pošty, den, kdy byla připsána na účet správce daně, u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala. Do dnešního dne jsem neobdržela složenku k placení daně z nemovitostí, co mám dělat? Moji sousedé už složenku mají. Složenky k placení daně z nemovitostí jsou doručovány plošně po území celé republiky, nikoliv po regionech, jako tomu bylo v minulosti. Poplatníci daně z nemovitostí v určité konkrétní lokalitě tedy nedostávají složenky najednou. Poslední složenky budou doručeny poplatníkům daně z nemovitostí do 24. 5. 2013. Pokud ani k tomuto datu složenku neobdržíte, pak kontaktujte územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu, abyste zjistila přesnou výši daně. Provedla jsem úhradu daně z nemovitostí na stejné číslo bankovního účtu jako v roce 2012, bude takto zadaná platba provedena? V případě úhrady daně z nemovitostí místně příslušnému finančnímu úřadu, při které došlo k poukázání platby na bankovní účet pro placení daně z nemovitostí, který byl platný v roce 2012, bude platba připsána na Váš osobní daňový účet a není potřeba platbu opakovat. Neprochází mi při zaplacení daně z nemovitosti pomocí Home bankingu konstantní symbol 1149, co mám dělat? V případě převodu z bankovního účtu je nutno použít konstantní symbol 1148. Jak bude postupováno vůči těm, kteří v dobré víře ve správnost dokumentů zaslaných již platbu uhradili prostřednictvím chybně vytištěné složenky. Kdo uhradí vícenáklady spojené s opětovnou úhradou? Na složenkách doručených koncem dubna případně počátkem května byla vytištěna čísla účtů, která neexistují. Proto by takto zadaná platba neměla být provedena ani bankou (na základě příkazu k úhradě), ani poštou (na základě platby nesprávně natištěné složenky). Došlo-li k platbě daně z nemovitostí na poště na základě složenky s nesprávně uvedeným číslem bankovního účtu, pak pošta občanovi peníze vrátí. Výzvu k vyzvednutí předmětné částky na poště obdrží občané z pošty na adresu uvedenou na složence cca do 10 dnů ode dne, kdy platbu na poště provedli. Podrobnější informace k postupu pošty naleznete zde . Poštovní poplatek pošta nevrací. Uhrazený poštovní poplatek za platbu na složenku s nesprávně uvedeným číslem bankovního účtu může občan dostat proplacen, pokud originál této poštovní poukázky (použité složenky) předloží kterémukoliv územnímu pracovišti finančního úřadu. Takto proplacené náklady budou následně finanční správou nárokovány u firmy, která chybu v tisku způsobila. Rovněž banky informují své klienty, kteří zadali příkaz k úhradě daně z nemovitostí na chybná čísla účtu ze zaslaných složenek, že úhradu nelze provést. Lhůty jednotlivých bank pro doručení tohoto oznámení se liší, je tedy vhodné, aby se občan informoval přímo na pobočce své banky.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Odpovědi na nejčastější dotazy k dani z nemovitostí 2013

Ministerstvo financí

4

V případě zaplacení daně z nemovitostí bankovním převodem (na chybný účet uvedený na složence) může poplatník písemně požádat o vrácení uhrazeného poplatku prostřednictvím jakéhokoliv územního pracoviště příslušného finančního úřadu. V takovém případě je nutno podat písemnou žádost, ve které musí být uvedena jednoznačná identifikace poplatníka a číslo bankovního účtu, na který požaduje poplatek vrátit. Nedílnou přílohou takové žádosti musí být potvrzení banky o výši poplatku, ze kterého musí být jasně patrné, že došlo k platbě na neexistující účet uvedený na chybné složence. Na dokladu tedy musí být uvedeno číslo neexistujícího účtu. Daň z nemovitostí je splatná v termínu do 31. 5. 2013, proto je v této lhůtě zapotřebí daň z nemovitostí uhradit na správné číslo bankovního účtu, které je uvedeno v omluvném dopise Finanční správy ČR i na nové složence, kterou všichni „situací postižení“ majitelé nemovitostí již obdrželi. Úhradu daně je možno provést také přímo v pokladně územního pracoviště místně příslušného finančního úřadu, které je uvedeno na alonži (oddělitelné části) každé složenky. V případě, že byla daň z nemovitostí uhrazena přímo v pokladně územního pracoviště místně příslušného finančního úřadu, je vše v pořádku a platbu není třeba opakovat. Odeslal jsem 30.4. po internetu na účet č.00005195070101 částku 1413 Kč za nemovitost v obvodu finančního úřadu Strakonice. Potvrďte mi, prosím, že na mně nebudete tuto částku žádat znovu. Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste zadal příkaz k bankovnímu převodu částky ze svého účtu na nesprávné číslo bankovního účtu, které bylo natištěno na složenkách doručovaných k platbě daně na konci dubna případně na počátku května. Vámi zadaná platba by neměla být provedena. Banky obvykle informují své klienty, kteří zadali příkaz k úhradě daně z nemovitostí na chybná čísla účtu ze zaslaných složenek, že úhradu nelze provést. Lhůty jednotlivých bank pro doručení tohoto oznámení se liší, je tedy vhodné, aby se občan informoval přímo na pobočce své banky. V daném případě je tedy nutné provést úhradu daně znovu, a to na základě nově zaslané složenky se správným číslem účtu, a to ve lhůtě do 31. 5. 2013. Daň z nemovitostí je také možné uhradit v hotovosti na pokladně územního pracoviště příslušného finančního úřadu. V případě zaplacení daně z nemovitostí bankovním převodem (na chybný účet uvedený na složence) může poplatník písemně požádat o vrácení uhrazeného poplatku prostřednictvím jakéhokoliv územního pracoviště příslušného finančního úřadu. V takovém případě je nutno podat písemnou žádost, ve které musí být uvedena jednoznačná identifikace poplatníka a číslo bankovního účtu, na který požaduje poplatek vrátit. Nedílnou přílohou takové žádosti musí být potvrzení banky o výši poplatku, ze kterého musí být jasně patrné, že došlo k platbě na neexistující účet uvedený na chybné složence. Na dokladu tedy musí být uvedeno číslo neexistujícího účtu. Dne 7. 5. 2013 jsem uhradila za svou 91-letou nemohoucí babičku daň z nemovitosti ve výši 387,Kč. Den poté jsem se dozvěděla, že číslo účtu bylo nesprávné a je třeba zaplatit na jiné číslo účtu. Co máme tedy dělat, aby nám již zaplacená částka byla vrácena, případně převedena na správný účet? Částka 387,- Kč byla uhrazena na následující č. účtu: 7755-00004093390101/0710 Došlo-li k platbě daně z nemovitostí na poště na základě složenky s nesprávně uvedeným číslem bankovního účtu, pak pošta občanovi peníze vrátí. Výzvu k vyzvednutí předmětné částky na poště obdrží občané z pošty na adresu uvedenou na složence cca do 10 dnů ode dne, kdy byla platba na poště provedena. V případě, že si občan například ze zdravotních důvodů nemůže částku na poště vyzvednout osobně, lze situaci řešit udělením plné moci, kterou poště předložíte. Podrobnější informace k postupu pošty naleznete zde . Rovněž banky informují své klienty, kteří zadali příkaz k úhradě daně z nemovitostí na chybná čísla účtu ze zaslaných složenek, že úhradu nelze provést. Lhůty jednotlivých bank pro doručení tohoto oznámení se liší, je tedy vhodné, aby se občan informoval přímo na pobočce své banky. V případě, že byla daň z nemovitostí uhrazena přímo v pokladně územního pracoviště místně příslušného finančního úřadu, je vše v pořádku a platbu není třeba opakovat. Kdo nám proplatí dvojí poštovné? Uhrazený poštovní poplatek za platbu na složenku s nesprávně uvedeným číslem bankovního účtu může občan dostat proplacen, pokud originál této poštovní poukázky (použité složenky) předloží kterémukoliv

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Odpovědi na nejčastější dotazy k dani z nemovitostí 2013

Ministerstvo financí

5

územnímu pracovišti finančního úřadu. Takto proplacené náklady budou následně finanční správou nárokovány u firmy, která chybu v tisku způsobila. Z jakého důvodu mi byla doručena složenka, i když jsem provedl úhradu již počátkem roku? Poplatníci jsou takto informováni o svých platebních povinnostech, tj. výši daně, termínech splátek a bankovním účtu. Finanční správa ČR nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, prošla organizačními změnami, kdy se kompetence České daňové správy transformovaly na Finanční správu České republiky. Od 1. 1. 2013 správu daně vykonává 14 finančních úřadů se sídly v krajských městech a v Praze prostřednictvím svých územních pracovišť. Vzhledem k těmto rozsáhlými změnám bylo nutné, mnohem více než v předchozích zdaňovacích obdobích, aby byli poplatníci informováni o své daňové povinnosti, která je nově vyměřována za všechny nemovitosti v kraji, neboť spis poplatníka je uložen za všechny nemovitosti v kraji u jednoho územního pracoviště finančního úřadu. Sloučení spisů poplatníka do jednoho místa se provedlo z moci úřední a v souvislosti se změnami vyplývajícími z výše uvedeného zákona nebyl poplatník zatěžován žádnými povinnostmi. Vzhledem k tomu, že se jednalo o rozsáhlé změny, které bylo nutné zrealizovat ve velmi krátkém čase a současně bylo nezbytné dodržet časový harmonogram pro vyměření daně, tak jako v předchozích letech, včetně rozesláním složenek pro placení daně z nemovitostí, bylo jediné možné řešení, jak informovat poplatníky o všech změnách a především o územním pracovišti finančního úřadu, kde má poplatník uložen spis, rozesláním poštovních složenek všem poplatníkům, i těm kteří již daň zaplatili. Na oddělitelné části složenky je uvedena informace: „Pokud jste daň na rok 2013 již uhradili, zkontrolujte správnost uhrazené částky, případný rozdíl doplaťte do termínu splatnosti daně“ Z jakého důvodu nejsou peníze zaslané na nesprávné, respektive neexistující číslo účtu, které bylo uvedeno na složenkách doručených v dubnu, převedeny na správný účet? Z jednání mezi Českou poštou a ČNB vyplynulo, že nelze ani v této výjimečné situaci provést zápočet na správný osobní daňový účet poplatníka. Úhradou příslušné částky prostřednictvím banky nebo pošty v podstatě vstupuje plátce do vztahu s těmito subjekty a není možné, aby vrácení peněz nebo jejich převedení na účet bylo z jejich strany směřováno někomu jinému než plátci. V loňském roce jsem od své matky obdržel darem nemovitost. Z jakého důvodu dostala má matka složenku k dani z nemovitostí, když již není majitelkou dotčené nemovitosti? Podle § 13a odst. 8 zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o dani z nemovitostí“) přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. V daném případě dovozujeme, že nebyla splněna povinnost vyplývající z ustanovení § 13a odst. 8 zákona o dani z nemovitostí a správci daně nebyl oznámen zánik daňové povinnosti u původního vlastníka nemovitosti. Tuto skutečnost se správce daně nedozvěděl ani v souvislosti s daní darovací, neboť se jednalo o darování mezi příbuznými v řadě přímé, které je od této daně osvobozeno, a obdarovanému tak nevznikla povinnost podat daňové přiznání k dani darovací. Doporučujeme Vám, abyste místně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu neformálním dopisem oznámili, že na základě darování není původní majitelka nemovitosti poplatníkem daně z nemovitostí. Uhradila jsem chybně vytištěnou složenku za mou matku, která však počátkem tohoto roku zemřela. Co mám dělat? V případě, že jste daň z nemovitostí uhradila na základě chybně vytištěné složenky za zemřelou, lze vrácení peněz požadovat přihlášením pohledávky do dědictví vůči České poště, s. p. Doklad o zaplacení na základě chybně vytištěné složenky je nutno si ponechat a následně předložit při soupisu majetku v rámci dědického řízení. Nebo v případě, že odesílatel byl v době podání poštovní poukázky již zemřelý, musí žadatel předložit úmrtní list, nebo jiný úřední doklad prokazující den úmrtí odesílatele, dále předat písemné prohlášení, že konkrétní poštovní poukázku podal a tuto skutečnost doložit originálem podací stvrzenky. Prohlášení si pošta ponechá.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Odpovědi na nejčastější dotazy k dani z nemovitostí 2013

Ministerstvo financí

6

V případě, že dědické řízení již bylo ukončeno, tak na základě žádosti o výplatu poukázaná peněžní částka může být vyplacena fyzické osobě, která prokáže pravomocným Usnesením o dědictví, že je univerzálním dědicem nebo mu částka náleží podle pravomocného Usnesení o dědictví, nebo v případě více dědiců, doloží jejich písemné prohlášení (úředně neověřené), že s výplatou konkrétní částky konkrétní osobě souhlasí. Prohlášení si pošta ponechá. U jaké pošty mohou uplatnit nárok na vrácení uhrazených peněz? V souladu s Článkem 74 Poštovních podmínek Základní poštovní služby, u kterékoliv pošty na základě žádosti. Jak dlouho pošta „uchovává“ a eviduje nerealizovaný nárok na vrácení peněz? Dle § 11 Zákona č. 29/2000 Sb. , o poštovních službách a o změně některých zákonů, nebyla-li poukázaná peněžní částka dodána ani vrácena, provozovatel ji vyplatí odesílateli, pokud o to odesílatel požádá do deseti let od poštovního podání. Zaplatila jsem na chybně vytištěnou složenku za svoji sestru, která je dlouhodobě v cizině. Je případně možné požadovat proplacení třeba až na podzim, až přijede sestra na dovolenou, co k tomu potřebuji jako podklad a jaký je postup? Nemůže-li být vrácená poukázaná peněžní částka vyplacena fyzické osobě, která prokáže, že je zmocněncem nebo zákonným zástupcem odesílatele - může (odesílatel) do jednoho roku od podání poštovní poukázky na kterékoliv poště na základě předložení podací stvrzenky zahájit standardní reklamaci dodání poštovní poukázky, - po uplynutí jednoho roku od podání poštovní poukázky je postup shodný s předchozími odpověďmi.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

ČDS pro subjekty postižené záplavami

Česká daňová správa

7

Postup Finanční správy České republiky v souvislosti s živelnou pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR. 5. 6. 2013 Poznámka c.k.:

V posledních dnech Českou republiku sužovalo deštivé počasí, které mělo smutné a rozsáhlé následky, povodně. Soucítíme se všemi, kteří byli obětí těchto povodní, a níže Vám přinášíme tiskovou zprávu, kterou vydala finanční správa České republiky. Tato zpráva je věnována jednak postiženým subjektům a jednak subjektům, kteří chtějí pomáhat zaplaveným oblastem formou darů.

TISKOVÁ ZPRÁVA Informace daňovým subjektům k řešení důsledků povodní z pohledu daní V souvislosti s živelnou pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR v červnu 2013, Finanční správa České republiky sděluje: 1. V důsledku této skutečnosti budou správci daně postupovat vstřícně a ve vzájemné součinnosti s fyzickými a právnickými osobami, které povodně či záplavy postihly. Předpokladem k takovému postupu je neprodlené oznámení o postižení povodní nebo záplavou místně příslušnému finančnímu úřadu. 2. V případech nutnosti prodloužit lhůtu k podání daňového přiznání, správce daně na žádost poplatníka vstřícně zohlední důsledky živelní pohromy. 3. V případě hrozícího prodlení s placením daní a záloh na daň je možné podat žádost správci daně o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit. 4. Povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby budou osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení. 5. Poskytnuté dary, o které je možné snížit základ daně, lze poskytnout povodněmi či záplavami postiženým osobám prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek. 6. Finanční a jiné dary poskytované v souvislosti s postižením povodněmi jsou osvobozeny od daně darovací. (Jde o bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek). 7. Generální finanční ředitelství může na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby, a to i k podnětu ručitele, zcela nebo částečně prominout daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti. 8. Obec při řešení důsledků živelních pohrom může zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž toto osvobození lze stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Obecně závazná vyhláška, kterou obec osvobození stanoví, musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Pokud poplatník uplatňuje nárok na uvedené osvobození za již uplynulé zdaňovací období, případně na aktuální zdaňovací období, avšak po termínu pro podání daňového přiznání, uplatní nárok na osvobození v dodatečném daňovém přiznání. 9. Částka daru formou dárcovské SMS (DMS) nepodléhá DPH. V Praze dne 5. června 2013 Ing. Petra Homolová ředitelka odboru, tisková mluvčí

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Pokyn MF 1 – Lhůty v daňovém řízení

Finanční zpravodaj

8

MF-1 Pokyn o stanovení lhůt při správě daní

Č.j.: MF-96484/2012/904 S ohledem na ustanovení § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „daňový řád“), kdy jsou osoby zúčastněné na správě daní oprávněny při porušení zásady postupovat v řízení bez zbytečných průtahů (§ 7 odst. 1 daňového řádu) domoci se nápravy tím, že upozorní na porušení této zásady správce daně nejblíže nadřízeného správci daně, který výše uvedenou zásadu porušil, a z důvodu vyřizování podání osob zúčastněných na správě daní v přiměřených lhůtách, zejména s přihlédnutím k principům „dobré správy“, stanovím pro věcně příslušné útvary Ministerstva financí, orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky (dále jen „správní orgán“) k vyřízení podání osob zúčastněných na správě daní lhůty: I. Délka lhůt Při vyřizování níže specifikovaných podání osob zúčastněných na správě daní stanovuji následující lhůty: 1. 6 měsíců a) pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 116 odst. 1 daňového řádu s výjimkou případů uvedených v bodu 2 písm. d), b) pro vydání rozhodnutí o povolení obnovy řízení nebo rozhodnutí o zamítnutí obnovy řízení dle ustanovení § 119 odst. 1 daňového řádu, c) pro vydání rozhodnutí ve věci obnovy řízení dle ustanovení § 120 odst. 4 daňového řádu, d) pro vydání rozhodnutí o prominutí daně nebo příslušenství daně dle ustanovení § 259 daňového řádu, s výjimkou případů, ve kterých je oprávněn rozhodnout ministr financí podle ust. § 260 daňového řádu. 2. 3 měsíce a) pro vydání rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti či rozhodnutí o zrušení, změně nebo potvrzení delegace dle ustanovení § 18 daňového řádu, b) pro vydání rozhodnutí o vyloučení úřední osoby dle ustanovení § 77 daňového řádu, c) pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 113 odst. 1 písm. a) a b) daňového řádu, d) pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 116 odst. 1 daňového řádu proti rozhodnutím o atrakci dle ustanovení § 19 daňového řádu a o záznamní povinnosti dle ustanovení § 97 daňového řádu, e) pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení dle ustanovení § 132 odst. 1 daňového řádu za podmínek vymezených ve zvláštním zákoně, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, f) pro vydání rozhodnutí o námitce dle ustanovení § 159 odst. 3 daňového řádu, g) pro vydání rozhodnutí o přijetí ručení třetí osoby dle ustanovení § 173 odst. 1 daňového řádu. 3. 30 dnů a) pro vydání rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stav dle ustanovení § 37 odst. 2 daňového řádu, b) pro vydání rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení dle ustanovení § 48 odst. 3 daňového řádu, c) pro vydání rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností dle ustanovení § 104 odst. 1 daňového řádu, d) pro vydání rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí dle ustanovení § 105 daňového řádu, e) pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu, f) pro vydání rozhodnutí o přijetí bankovní záruky dle ustanovení § 173 odst. 2 daňového řádu,

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Pokyn MF 1 – Lhůty v daňovém řízení

Finanční zpravodaj

9

g) pro vydání rozhodnutí o stanovení záloh dle ustanovení § 174 odst. 5 a 6 daňového řádu, h) pro vydání rozhodnutí o odložení daňové exekuce a o zastavení daňové exekuce dle ustanovení § 181 odst. 1, 2 daňového řádu, i) pro vydání rozhodnutí o snížení výše částky, která má být sražena v příslušném výplatním období ze mzdy dlužníka dle ustanovení § 187 odst. 3 daňového řádu, j) pro vydání rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty k úhradě nejvyššího dražebního podání dle ustanovení § 226 odst. 1 daňového řádu, k) pro vydání rozhodnutí o rozvrhu výtěžku dražby dle ustanovení § 230 odst. 1 daňového řádu, l) pro vydání rozhodnutí o stížnosti na postup plátce daně dle ustanovení § 237 odst. 4 daňového řádu, m) pro vydání rozhodnutí o potvrzení postavení právního nástupce dle ustanovení § 240 odst. 1 daňového řádu. II. Běh lhůt 1. Lhůty stanovené tímto pokynem se počítají ode dne doručení podání osoby zúčastněné na správě daní správnímu orgánu. Výjimkou je případ vydání rozhodnutí ve věci obnovy řízení dle ustanovení § 120 odst. 4 daňového řádu - čl. I bod 1 písm. c), kdy jsou lhůty počítány ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení obnovy řízení. V případě vrácení odvolání nadřízeným správním orgánem nižšímu správnímu orgánu (ustanovení § 116 odst. 3 daňového řádu) k vydání rozhodnutí dle čl. I bod 2 písm. c) a čl. I bod 3 písm. e) se lhůty počítají ode dne, kdy je odvolání vráceno. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí ve správním soudnictví a vrácení věci správci daně k dalšímu řízení, běží lhůty stanovené v čl. I pro vydání nového rozhodnutí ve věci znovu ode dne, kdy se správci daně vrátí od soudu spisový materiál. Jestliže není podání doručeno místně příslušnému správnímu orgánu, prodlužují se lhůty stanovené čl. I o jeden měsíc. 2. Běh lhůt se staví dle ustanovení § 34 daňového řádu ode dne vydání rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá osobu zúčastněnou na správě daní k součinnosti, do dne, kdy dojde k požadované součinnosti, tj. do dne obdržení podání správcem daně. Do běhu stanovených lhůt se nezapočítává doba dožádání podle ustanovení § 17 daňového řádu a doba ode dne vydání rozhodnutí o atrakci dle § 19 daňového řádu do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Běh lhůt se staví i po dobu soustřeďování či doplňování stanovisek a podkladů od osob zúčastněných na správě daní nebo ostatních správců daní, která jsou nezbytná pro vyřízení podání. Dále se do běhu lhůt nezapočítává doba od odeslání výzvy k zaplacení správního poplatku do uplynutí doby určené k úhradě správního poplatku a rovněž se nezapočítává lhůta řízení projednávání o opravném prostředku, bude-li toto rozhodnutí podkladem pro vydání jiného rozhodnutí, např. čl. I bod 3 písm. h). Lhůty stanovené podle čl. I neběží též po dobu řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud. Dále se běh lhůt staví při mezinárodním dožádání informací podle ustanovení § 4 zákona č. 253/2000 Sb. o mezinárodní pomoci při správě dani, a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne odeslání dožádání do dne obdržení odpovědi na dožádání od příslušného úřadu smluvního státu. Ke stavění běhu lhůt může dojít i opakovaně. 3. V případě, že je pro vyřízení věci ministrem financí zřízena komise, běh lhůt se staví po dobu projednání v této komisi. 4. Je-li podání osobou zúčastněnou na správě daní doplněno a toto doplnění je správci daně doručeno jeden měsíc a méně před uplynutím lhůty stanovené podle čl. I, příp. prodloužené podle tohoto čl. bod 5 až 7, lhůta pro vyřízení se prodlužuje o jeden měsíc ode dne doručení doplnění správnímu orgánu příslušnému k rozhodnutí. Obdobně se postupuje při opakovaném doplnění. 5. Ve složitých a odůvodněných případech může lhůty stanovené podle čl. I bodu 1, bodu 2 písm.

Č. okruhu

Název okruhu

Téma

Pramen

Strana

9

Ostatní daně

Pokyn MF 1 – Lhůty v daňovém řízení

Finanční zpravodaj

10

a) až e) a bodu 3 písm. a) až e) prodlužovat nejblíže nadřízený správní orgán, v případě žádosti věcně příslušného odboru Generálního finančního ředitelství jeho generální ředitel, v případě žádosti věcně příslušného odboru Generálního ředitelství cel jeho generální ředitel a v případě žádosti útvaru Ministerstva financí věcně příslušný náměstek ministra, nejvýše na dvojnásobek původní lhůty k vyřízení. 6. Ve složitých a odůvodněných případech může lhůty stanovené podle čl. I bodu 2 písm. f) a g) a bodu 3 písm. f) až m) prodlužovat ředitel orgánu Finanční správy České republiky a ředitel orgánu Celní správy České republiky příslušného k rozhodnutí, nejvýše na dvojnásobek původní lhůty k vyřízení. 7. V mimořádných a odůvodněných případech, zejména u případů s mezinárodním prvkem, může věcně příslušný útvar Ministerstva financí dále prodlužovat původní lhůty k vyřízení i nad rámec shora stanovených lhůt, pokud k vyřízení nestačila již lhůta prodloužená. Prodloužil-li lhůtu podle bodu 5 generální ředitel Generálního finančního ředitelství nebo generální ředitel Generálního ředitelství cel, prodlouží lhůtu příslušný náměstek ministra. Prodloužil-li lhůtu podle bodu 5 náměstek ministra, je k dalšímu prodloužení příslušný ministr. 8. Běh výše uvedených lhůt je limitován podle povahy řízení prekluzivní lhůtou podle ustanovení § 148 daňového řádu, popř. lhůtou stanovenou zvláštním zákonem (např. § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů atd.). Dále je běh lhůt limitován podle povahy řízení také lhůtou obsaženou v ustanovení § 160 daňového řádu. III. Přechodná, závěrečná a zrušovací ustanovení 1. Lhůty stanovené tímto pokynem se použijí u všech daňových řízení zahájených po 1. 1. 2013 a u neukončených daňových řízení, zahájených přede dnem 1. 1. 2013, u kterých se postupovalo dle Pokynu č. D-348. 2. Do běhu lhůt stanovených tímto pokynem se u neukončených daňových řízení, zahájených přede dnem 1. 1. 2013, započte též doba, která uplynula ode dne zahájení těchto řízení do dne 1. 1. 2013. 3. Zrušuje se Pokyn č. D-348 o stanovení lhůt při správě daní č. j. 43/128 507/2010-431. 4. Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2013. Ing. Miroslav Kalousek, v. r. ministr financí

Č. okruhu 10

Název okruhu Související obory

Téma Přehled předpisů za 05/2013

Pramen Sbírka předpisů

Strana 39

Částka 63, rozeslaná dne 4. června 2013 135.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 315/2000 Sb., o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty

136.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 309/2011 Sb., o stanovení podmínek vyšetřování skotu na bovinní spongiformní encefalopatii v rámci prohlídky jatečných zvířat a masa

137.

Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Beno Blachuta

138.

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Částka 64, rozeslaná dne 3. června 2013 139.

Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy při povodních v období do 28. června 2013

140.

Rozhodnutí vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středo-českého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Ústeckého kraje a hlavního města Prahy z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a značného rozsahu ohrožení majetku v důsledku rozsáhlé živelní pohromy na dobu od 21.00 hodin dne 2. června 2013 do odvolání

Částka 62, rozeslaná dne 31. května 2013 134.

Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

Částka 61, rozeslaná dne 31. května 2013 133.

Vyhláška o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich překládání

Částka 60, rozeslaná dne 30. května 2013 132.

Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 36/13 k rozsahu zákonem stanovených procesních garancí ústavně zaručeného vlastnického práva menšinových akcionářů při určování výše přiměřeného protiplnění v řízení o žalobě podle § 131 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře

Částka 59, rozeslaná dne 30. května 2013 131.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů

Částka 58, rozeslaná dne 27. května 2013 126.

Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2014

127.

Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2016, FIX %

Č. okruhu 10

Název okruhu Související obory

Téma Přehled předpisů za 05/2013

Pramen Sbírka předpisů

Strana 40

128.

Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX %

129.

Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX %

130.

Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2020, CPI %

Částka 57, rozeslaná dne 27. května 2013 125.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů

Částka 56, rozeslaná dne 23. května 2013 124.

Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku

Částka 55, rozeslaná dne 21. května 2013 121.

Vyhláška o vydání zlaté mince „Dřevěný most v Lenoře“ po 5 000 Kč

122.

Vyhláška o některých charakteristikách zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání a o způsobu měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání

123.

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Částka 54, rozeslaná dne 21. května 2013 119.

Vyhláška o standardech kvality poskytovaných služeb podle zákona o obětech trestných činů

120.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, ve znění pozdějších předpisů

Částka 53, rozeslaná dne 16. května 2013 118.

Vyhláška o energetických specialistech