Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Obor: Právní vztahy k nemovitostem
Katedra: Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Druh práce: bakalářská práce
Název práce:
Stavba na cizím pozemku
Autor: Dalibor Hynčica, učo: 402835
Akademický rok odevzdání práce: 2013/14
Str. 1
Čestné prohlášení
„Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Stavba na cizím pozemku, zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
Str. 2
Děkuji vedoucímu své diplomové práce JUDr. Janě Dudové, Ph.D. za odbornou pomoc a rady, které mi poskytla v průběhu vyhotovení této práce.
Str. 3
Abstrakt
Těžiště výzkumu této práce spočívá v odhalení příčin vzniku staveb umísťovaných na cizím pozemku. Důležitým aspektem je analýza historických příčin, historických právních úprav v kontextu tehdy aplikovaných politických doktrín. Rovněž aktuální pohled na umísťování staveb na cizím pozemku je v komparaci s historickým náhledem zpracován i s komentáři na aktuální právní úpravu, její možné využití v běžném životě. Použité výzkumné metody spočívaly ve studiu aktuální právní úpravy, právních úprav předešlých i historických, rozhodovací praxe aplikačních orgánů, soudů, judikatury. Prameny výzkumu spočívaly také v odborných článcích a pojednáních o době vzniku Československé republiky v kontextu s celkovým společenským vývojem. Výsledkem výzkumu je práce, jenž analyzuje důvody, tedy proč, výhody a nevýhody, stavby umístěné na cizím pozemku, také hledá a nabízí možné řešení kolizní vlastnických práv k pozemku a ke stavbě na cizím pozemku. Závěrem lze konstatovat, že se podařilo odkrýt příčiny, souvislosti vzniku stavby na cizím pozemku. V návaznosti na to, se také podařilo stanovit doporučení, jak řešit kolizní situace, jak se kolizním situacím vyhnout. V práci je také obsaženo doporučení, jak do budoucna postupovat při umísťování stavby na cizím pozemku.
Seznam klíčových slov:
stavba oprávněná a neoprávněná stavba odstranění stavby právo stavby
Str. 4
Abstract
The subject matter of the research in this project is to reveal the causes of buildings situated on the land of another. An important aspect is an analysis of historical reasons and historical legislation in the context of the political doctrines applied in the past. A current opinion of the placement of buildings on the land of another is discussed and compared to the opinion of the past including comments to the effective legislation and its application in a real life. The research methods applied consisted in analysing the current legislation, the respective previous legislation including the historical legislation, decision-making of the bodies in charge, courts and judicature. Among the sources of information were also professional articles and essays about the period when the Czechoslovak Republic was established in the context of the then social development. The outcome of the research is the project, which analyses the causes as well as the pros and cons of buildings placed on the land of another and which also looks for and suggests a solution to the conflict of ownership rights to the land and to the building on the land of another. In conclusion it may be stated that the causes of buildings situated on the land of another have been revealed. Recommendations are made how to deal with conflicts and how to avoid them. The project also suggest how to proceed in the future should a building be constructed on the land of another.
Keywords:
building lawful and unlawful building removal of a building right of construction
Str. 5
Obsah:
1.
Úvod …………………………………………………………………………..
1.1. 1.2. 1.3. 1.4.
Určení obsahu a cílů práce ………………………………………………… Zkratky právních předpisů ………………………………………………… Základní pojmy dle aktuálních právních předpisů ..………….…………… Historický exkurs problematiky stavby na cizím pozemku ……………….
2. Právní režim stavby na cizím pozemku 1992 - 2013 …………………………. 2.1. 2.2. 2.3. 2.3.1.
Oprávněná stavba (roky 1992-2013)……………………………………..… Neoprávněná stavba (roky 1992-2013)…………………………………….. Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby (roky 1992-2013) … … Povolená a nepovolená stavba (roky 1992-2013) ..……….……….………
str. 7 str. 7 str. 8 str. 9-10 str.11-15 str.16 str.16-17 str.18-21 str.22-23 str.24-25
3. Současný právní režim stavby na cizím pozemku ………………….…………
str.26
Právo stavby ………………………..………………………………………. Věcné břemeno, služebnost inženýrské sítě……………………………...... Neoprávněná stavba zřízená na cizím pozemku …………………………... Přechod právního režimu stavby na cizím pozemku z OZ na NOZ ……… Základní odlišnosti právního režimu stavby na cizím pozemku podle OZ a NOZ ………………………….…………………………………………… 3.6. Řešení kolizí vlastnického práva ke stavbě na cizím pozemku podle NOZ ……………………………………………………………………… 3.6.1. Řešení situace neoprávněné stavby, zřízené stavebníkem v dobré víře …
str.27-29 str.30 str.31-32 str.33-35
3.6.2. Řešení situace neoprávněné stavby, zřízené stavebníkem bez dobré víry .
str.40
4. Závěr …………………………………………………………………………
str.41
3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.
4.1.
Vyhodnocení poznatků a námětů vyplývající z problematiky stavby na cizím pozemku ……………………………………………….
str.36 str.37-39 str.39
str.41-43
5. Seznam pramenů a zdrojů ……………………………………………….........
str.44-48
6. Přílohy práce ………………………………………………………………..,
str.49-50
Str. 6
1.
Úvod
1.1.
Určení obsahu a cílů práce Cílem této práce je popsat právní režim stavby na cizím pozemku. Rozbor pramenů
právní úpravy a stručný historický exkurz v rámci problematiky stavby na cizím pozemku. Vymezení právního režimu stavby oprávněné a neoprávněné. Vymezení právního režimu stavby povolené a nepovolené. Porovnání právních režimů stavby na cizím pozemku podle právní úpravy 1992 – 2013, dále pak od roku 2014. Analyzovat celou problematiku, zhodnotit aktuální právní úpravu, nastínit možné právní řešení kolizních stavů stavby na cizím pozemku. Tato práce rozlišuje minulý a přítomný čas, pokud se zabývá konkrétním časovým obdobím. Právní vztahy založené podle předchozí právní úpravy jsou řešeny v přechodových ustanoveních právních předpisů. Tato práce si neklade ambice zabývat se problematikou restitucí s ohledem na rozsah tématu. Rovněž problematika specifických staveb, vzniklých podle speciálních právních předpisů veřejného práva není předmětem této práce. Tato témata, vzhledem k rozsahu problematiky, by si zasloužila zpracování v samostatné práci.
Str. 7
1.2.
Zkratky právních předpisů
OZ střední
- zákon č. 141/1950 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
OZ
- zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
SZ
- zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon ve znění pozdějších předpisů
NOZ
- zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Str. 8
1.3.
Základní pojmy dle aktuálních právních předpisů Věc v právním smyslu - je nově definována v zákoně č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
(dále jen „NOZ“) v obecné rovině takto: „věc v právním smyslu (dále jen "věc") je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“1. Věci se dále dle NOZ dělí podle povahy na věci hmotné, nehmotné, ovladatelné přírodní síly, nemovité, movité, zastupitelné, zuživatelné, hromadné, obchodní závod, pobočka, obchodní tajemství. Součást věci - „součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.“ 2 Příslušenství věci - „příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení“.3 Nemovitá věc - „nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon“.4 Dále je specifikována nemovitá věc: „nelze-li takovouto věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá“5. Nově zhotovená stavba trvalého charakteru v právním režimu NOZ je součástí pozemku, pokud není realizována v právním režimu stavby dočasné na základě práva stavby, jak práva věcného. Přechod právní úpravy stavby na cizím pozemku ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) na
NOZ je řešen v přechodných
ustanoveních. Konkrétně v § 3055, NOZ „stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.“6
1
§§ 489 – 504, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník §§ 505 – 509, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 3 §§ 510 – 513, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 4 § 498, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 5 § 498, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 6 § 3055, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 2
Str. 9
Pozemek - „pozemkem je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhu pozemků, popřípadě rozhradím způsobu využití pozemků“.7 Stavební pozemek - „pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem“.8 Zastavěný pozemek - „ pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami“. 9 Stavba - „stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají
stavební nebo
montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, na účel využití a dobu trvání“.10 Dočasná stavba je stavba zbudovaná na dobu určitou „u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání“11. Právo stavby je věcné právo svědčící ve prospěch osoby stavebníka „mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu“.12 Právo stavby je věcí nemovitou a stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí.
7
§ 2, písm. a), zákona č. 256/2013 Sb. katastrální zákon § 2, odst. 1, písm. b), zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů 9 § 2, odst. 1, písm. c), zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů 10 § 2, odst. 3, zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů 11 § 2, odst. 3, zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů 12 §§ 1240-1256, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 8
Str. 10
1.4.
Historický exkurs problematiky stavby na cizím pozemku Vlastnické právo k nemovitostem, prošlo na území České republiky komplikovaným
historickým vývojem. Problematika stavby na cizím pozemku byla předmětem úpravy mnoha právních předpisů. Co do historického významu, který ovlivňuje dnešní právní prostředí, bude vhodné začít u Obecného zákoníku občanského13 tehdejšího Rakouska-Uherska, neboť území České republiky bylo součástí tohoto státního útvaru. (roky 1811 – 1918) Obecný zákoník občanský upravoval tehdy poměry stavby k pozemku, na němž byla stavba postavena, podle tehdejší Římské zásady superficies solo cedit. Tato zásada určovala, že stavba z pohledu tehdejšího zákona nebyla samostatnou věcí v právním smyslu. Stavba se stala součástí pozemku, pokud byla stavěna jako stavba trvalá s vůlí stavbu budovat a užívat na neomezenou domu. Pokud se však stavba budovala jako stavba dočasná nebo na splnění nějakého pomíjivého účelu na základě práva stavby, součástí pozemku se tedy podle platného práva nestala. Právo stavby bylo nemovitou věcí a stavba byla příslušenstvím této věci nemovité. Později bylo právo stavby, jako věcné právo upraveno samostatným zákonem č. 86/1912 ř.z. o právu stavby. Právo stavby se vztahovalo, na vzdušný prostor vzhůru nad povrchem, pod povrchem, tak i k tomu, co bylo ke stavbě pevně připevněno a sloužilo k potřebě stavby. Obecný zákoník občanský, rozlišoval věci movité a nemovité. Negativním výčtem bylo věcí nemovitou vše, mimo toho, co šlo přenést jinde bez porušení podstaty stavby a narušení její funkčnosti. Vlastník pozemku se podle tehdy platného práva stal vlastníkem stavby bez ohledu na to, kdo stavbu provedl. Z tohoto pravidla existovaly výjimky, když stavebník měl sjednáno právo stavby, jako věcné právo. Dále vyjma případů, kdy stavebník realizoval stavbu s úředním povolením v přesvědčení, že je vlastníkem pozemku a skutečný vlastník pozemku, ač věděl o probíhající stavbě, nezakročil. Pak náležela skutečnému vlastníku pozemku pouze náhrada v obecné ceně a stavebník se stal i vlastníkem pozemku.14
13
Obecný zákoník občanský, Rakouska Uherska, vyhlášený císařským patentem z 1. 6. 1811 č. 946 Sb. z. s. Alena Pohlová, Vlastnictví pozemku a stavby, zdroj dostupný dne 20.12.2013 z: http://pravniradce.ihned.cz/c410078260-18556070-F00000_d-vlastnictvi-pozemku-a-stavby 14
Str. 11
(roky 1918 – 1950) Po vzniku samostatné Československé republiky byl do československého práva přijat recepcí obecný zákoník občanský, který přebíral předešlé platné právo Rakouska-Uherska. Obecný zákoník občanský tehdy deklaroval „veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.“15 Zvláštní úprava práva stavby byla v platnosti do nástupu středního občanského zákoníku. Právo stavby bylo tehdy upraveno zákonem č. 86/1912 ř.z. o právu stavby, který byl později nahrazen zákonem č.88/1947 Sb. o právu stavby. Právní režim stavby na cizím pozemku byl realizován obdobně, jak bylo popsáno v předchozím období let 1811-1918. (roky 1950 – 1964) Zákon č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ střední OZ“), který zrušil obecný zákoník občanský, na rozdíl o předchozí právní úpravy, rušil zásadu superficies solo cedit. Tato úprava byla vyvolána politickými změnami roku 1948. Podle právní konstrukce středního OZ se stavba stala samostatnou věcí, jenž mohla mít samostatný právní osud. Stavba dle středního OZ nabyla součástí pozemku.16 Vlastníkem stavby podle středního OZ, mohl být jiný vlastník, než vlastník pozemku.17 Aby mohl stavebník oprávněně zřídit vlastní trvalou stavbu na cizím pozemku, bylo potřeba splnit podmínky středního OZ. Jednou s možností zřízení stavby na cizím pozemku bylo zřízení práva stavby. Dále podle právní úpravy středního OZ mohla zřídit socialistická právnická osoba stavbu na pozemku, který jí byl odevzdán do trvalého užívání. V tomto případě byla stavba realizována uživatelem pozemku, bez souhlasu vlastníka pozemku. Možnost socialistické právnické osoby zřídit vlastní stavbu na cizím pozemku vyplývala ze zákona.18 V ostatních případech šlo zřídit vlastní stavbu na cizím pozemku na základě práva stavby.19
15
Zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení státu československého, známý jako recepční norma, jenž přijímal Obecný zákoník občanský, Rakouska Uherska, vyhlášený císařským patentem z 1. 6. 1811 č. 946 z. s. 16 § 25, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 17 § 155, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 18 § 158, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 19 § 159, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Str. 12
Právo stavby bylo zřizováno ze zákona, úředním rozhodnutí nebo smluvně.20 Smluvní způsob zřízení práva stavby byl podmíněn souhlasem příslušného okresního národního výboru.21 Právo stavby bylo možné zcizit, jen se souhlasem okresního národního výboru.22
Podle
středního OZ, nebylo-li ujednáno jinak, měli vzájemně vlastník stavby na cizím pozemku a vlastník pozemku předkupní právo.23 Právo stavby se zapisovalo do pozemkové knihy nebo železniční knihy. Po zániku práva stavby nepřecházela stavba do vlastnictví vlastníka pozemku.24 Konflikt zájmů vlastníka pozemku a vlastníka stavby postavené na cizím pozemku v rozporu s právními předpisy, bylo tehdy nutné řešit jako smísení nebo sloučení, zpracování dvou věcí.25 (roky 1964 – 1992) Přijetím zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), byl předešlý střední OZ zrušen a nahrazen novým OZ. OZ navazoval na předchozí právní režim občanského práva upravující odděleně vlastnictví pozemku a stavby, kde specifikoval nemovitosti: „nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem“26. OZ dále specifikoval, co je a co není součástí věci: „součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila“27 a dále tamtéž uváděl „Stavba není součástí pozemku“. Dvojkolejnost vlastnického práva k nemovitostem, ke stavbě a pozemku, trvala až do konce roku 2013. OZ dále samostatně právo stavby neupravoval a předešlá speciální úprava práva stavby byla zrušena. Se souhlasem vlastníka pozemku bylo možné zřídit stavbu na cizím pozemku podle veřejnoprávních právních předpisů. Na pozemcích ve vlastnictví státu (tz. národního hospodářství), bylo možné umístit stavby rozhodnutím národních výborů.
20
§ 160, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 160, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 22 § 164, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 23 §137, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 24 Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474). Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání. Praha C.H.Beck 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5, str. 891, odst. 3 25 §§ 125-129, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 26 §119, odst. 2, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 27 §120, odst. 1 -2, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 21
Str. 13
Národní výbory, jako správci vykonávající státní moc byly členěny na místní, městské, obvodní, okresní. V pravomoci národních výborů bylo také zřídit právo osobního užívání28 pro fyzickou osobu, což se hojně užívalo v rámci výstavby rodinných domů, garáží, rekreačních staveb. Na základě právního institutu osobního užívání bylo možné v souladu s tehdejšími právními předpisy umístit stavbu na cizím pozemku. Viz příloha, rozhodnutí okresního úřadu o přidělení pozemků do osobního užívání. Právo osobního užívání nebylo nijak časově regulováno a přecházelo na dědice. Rovněž bylo možné právo osobního užívání převádět smlouvou. Právo osobního užívání z části nahradilo právo stavby. Nadále mohly „socialistické právnické osoby“ zřizovat stavby na pozemcích ke kterému měly právo hospodaření (státní socialistické organizace), trvalé užívání (nestátní socialistické organizace, např. družstva, zahrádkářské organizace). Stavba na cizím pozemku byla realizována uživatelem pozemku, bez souhlasu vlastníka pozemku, ex lege.29 (Roky 1989 – 2013) Po politických změnách po roce 1989, bylo nutné napravit některé majetkové křivdy z minulosti. Také bylo nutné nově uspořádat vlastnické vztahy k půdě. Například zákon č. 509/1991 Sb., který novelizoval zejména OZ, změnil osobní užívání pozemku podle dosavadních předpisů na vlastnictví fyzické osoby: „právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, mění se dnem účinnosti tohoto zákona na vlastnictví fyzické osoby“.30
Pozemek užívaný dosud na základě práva
osobního užívání připadl ex lege do vlastnictví uživatele.
28
§ § 152-221, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů Bělovský. P. Občanské právo, Komunistické právo v Československu, Bobek, M.-Molek, P.-Šimíček, V. (eds.), zdroj dostupný dne 21.7.2014 z: http://www.komunistickepravo.cz/kapitoly/15_425-462_komunistickepravocz_Belovsky_Obcanske-pravo.pdf 30 § 872, zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 29
Str. 14
Postupně se uspořádaly nově vlastnické vztahy k půdě, byl vydán majetek obcím, krajům z majetku státu. Na mnoha pozemcích již stály budovy, jako pozůstatek minulých užívacích vztahů. Byla zrušena většina existujících užívacích vztahů a nahrazena nájemním vztahem ex lege, podle Pekárka „existovala celá řada pozemkově právních užívacích institutů, které zprostředkovávaly jednak užívání státních pozemků, jak státními, tak nestátními subjekty, včetně občanů, jednak užívání pozemků, které stále ještě ve velkém rozsahu zůstávaly v soukromém vlastnictví, ale namísto jejich vlastníků je užívaly subjekty jiné, zejm. tzv. socialistické organizace /státní i nestátní). Tyto užívací vztahy pak umožňovaly vznik dalších od nich odvozených. Trvalých o dočasných vztahů.“31 Realizace staveb na cizím pozemku byla v zásadě možná se souhlasem vlastníka pozemku.
31
Pozemkové právo, JUDr. Ing. Milan Pekárek, CSc. a kolektiv, Aleš Čeněk, s.r.o.. 2010, ISBN 978-80-7380-253-0, str.100, kapitola 7.1. věta šestá – sedmá.
Str. 15
2.
Právní režim stavby na cizím pozemku (roky 1992 – 2013)
2.1. Oprávněná stavba (roky 1992 – 2013) Ochrana vlastnického práva vlastníka pozemku, také ochrana nově vytvořených hodnot stavebníkem, si zasluhují významnou pozornost. Pokud stavebníkovi vzniklo oprávnění k umístění stavby na cizím pozemku, jedná se o stavbu oprávněnou. Oprávněný stavebník má k pozemku právo, jehož obsahem je oprávnění zřídit na pozemku stavbu. Oprávněnost stavby má zásadní význam pro její právní osud, ale také pro právní osud pozemku, na němž se nachází. Nutno dodat, že podle tehdy platného ustanovení § 119, odst. 2, OZ byly definovány samostatně pozemky a stavby jako samostatné nemovité věci. Důležitým parametrem stavby na cizím pozemku byl její účel, trvalost nebo dočasnost. Pro oprávněnou realizaci stavby na cizím pozemku postačoval souhlas vlastníka pozemku. Vlastník pozemku a stavebník, mohli mezi sebou uzavřít smlouvu, jejímž obsahem bylo oprávnění stavebníka ke zbudování trvalé stavby na cizím pozemku. Smlouvy byly uzavírány podle tehdy platného § 51, OZ jako smlouvy inominátní.32 Podmínkou těchto smluv bylo, že nesměly být v rozporu s platnými právními předpisy. Z hlediska veřejnoprávního posouzení, potřebného k vydání povolení k umístění trvalé stavby na cizím pozemku, postačoval jednostranný souhlas vlastníka pozemku s umístěním trvalé stavby. Podle Chalupy, pokud udělil vlastník pozemku výslovný a nezpochybnitelný souhlas s trvalou stavbou na cizím pozemku stavebníkovi, trvá platnost souhlasu po dobu životnosti stavby.33 S tímto názorem souhlasím, neboť není možné bez závažného důvodu souhlas odvolat. Je jedno, zda souhlas vydal právní předchůdce nebo aktuální vlastník pozemku. Souhlas bude platit po dobu existence stavby.
32
§ 51, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, JUDr. Luboš Chalupa, Právník zdarma, zdroj dostupný dne 30.6.2014, současná hlediska, odst. 12, z : http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-na-odstraneni-neopravnenestavby/comment-page-1/ 33
Str. 16
Vlastník pozemku se mohl domáhat odstranění oprávněné stavby na náklady stavebníka, pokud byla stavba v rozporu s dobrými mravy.34 Stavebník se o stavbu nestaral (ruina), dlouhodobě stavbu neužíval, užíval stavbu k jiným účelům, než k jakým byla určena, neplatil náhradu za užívání pozemku. Vlastník pozemku pak měl právo: „na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje“.35 Právní režim stavby neoprávněné je popsán v následující části této práce. Problematika kvalifikace oprávněnosti stavby na cizím pozemku je velmi komplikovaná. V letech 1992-2013 nebyla k dispozici speciální právní úprava udělení oprávnění pro umístění stavby na cizím pozemku.
34 35
§ 3, odst. 1, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů § 126, odst. 1, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
Str. 17
2.2. Neoprávněná stavba (roky 1992 – 2013) Neoprávněná stavba, je stavba stavěná bez souhlasu vlastníka pozemku. Institut neoprávněné stavby na cizím pozemku je řešení střetu vlastnického práva k pozemku a vlastnického práva ke stavbě na cizím pozemku. Subjektivní zájem vlastníka stavby je soustředěn na neomezeném užívání své vlastní věci, uchováním její hodnoty. Na nerušený výkon vlastnického práva k věci (držet, užívat, brát plody, disponovat). Subjektivní zájem vlastníka pozemku je soustředěn na nerušený výkon vlastnického práva z hlediska vlastnické triády. Z objektivního hlediska společnosti je důležitá ochrana nejen vlastnického práva vlastníka pozemku, ale také i zachování vytvořených majetkových hodnot. Zvláště pak, pokud stavebník realizoval stavbu na základě zákona, úředního rozhodnutí nebo právního úkonu. Rozhodovací praxe v mnohých rozhodnutích specifikovala neoprávněnou stavbu. Například rozhodnutí Nejvyššího soudu : „Neoprávněná je taková stavba, ke které stavebník neměl občanskoprávní oprávnění. Musí jít vždy o zbudování neoprávněné stavby od samého počátku vzniku a nedostačuje ani případně dodatečné odpadnutí dřívějšího dovoleného titulu (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 1993, sp. zn. 3 Cdo 45/92, publikovaný v Právních rozhledech 2/1993). Podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 5. 1995, sp. zn. 3 Cz 57/92, publikovaného v Právních rozhledech č. 7/1995, „jak z již ustálené judikatury vyplývá, má smyslu o neoprávněné stavbě hovořit pouze tam, kde se důvody neoprávněnosti nesou k počátku, tedy v daném případě k okamžiku vzniku stavby jako věci. Jestliže však stavba jako věc byla na pozemku zřízena z hlediska občanského práva oprávněně, potom již nepřichází úvaha o postupu podle ustanovení § 221 ObčZ (ve znění před novelou) v úvahu ani tehdy, jestliže by důvody oprávněnosti (již dokončované) stavby jako věci dodatečně odpadly. Od tohoto okamžiku, kdy již stavba jako věc existuje, jsou dodatečné změny jak v osobě stavebníka, tak v otázce (až následně odpadlého) důvodu k zastavění pozemku právně bezvýznamné“. Na tom, že neoprávněná je jen taková stavba, ke které neměl stavebník právo od samého začátku nic nezměnil ani § 135c ObčZ, který nahradil § 221 ObčZ ve znění před novelou č. 509/1991 Sb. V dané věci je zřejmé, že stavebník stavěl na základě dohody s vlastníkem pozemku uzavřené s tím, že náhrada bude poskytnuta až po dokončení výstavby; proto nemohlo jít o neoprávněnou stavbu.“
36
S názorem soudu souhlasím, neboť oprávnění je nutné mít při zahájení stavby,
následné odpadnutí oprávnění, by stavebníkovi způsobilo škodu.
36
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2005, sp. zn. 22 Cdo 1802/2004
Str. 18
Právní postavení vlastníka neoprávněné stavby bylo obsaženo v ustanovení § 135c, OZ (dříve § 221) o neoprávněné stavbě. Při řešení střetu vlastnického práva vlastníka pozemku a vlastníka stavby na tomto pozemku umístěné, měl soud k dispozici několik možností. První možností bylo nařízení na odstranění stavby: „zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil“.37 Důležité pro rozhodnutí soudu o odstranění stavby na cizím pozemku nebo její přikázání do majetku vlastníka pozemku, bylo hledisko dobrých mravů. Vlastník pozemku, jenž věděl o od počátku o neoprávněné stavbě, a bez vážného důvodu nijak nezakročil a počkal, až se stavba dokončí, bude v rozporu s dobrými mravy. Jeho jednání se může jevit jako pozdější šikana, či jednání směřující k vlastnímu bezdůvodnému obohacení. 38 Další možností bylo rozhodnout, že stavba připadne do vlastnictví vlastníka pozemku: „pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí“.39 Soud mohl uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby na cizím pozemku i jinak „zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě“.40
37
§ 135c, odst. 1, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů Odborný článek, Alena Pohlová, Vlastnictví pozemku a stavby, zdroj dostupný dne 20.12.2013 z: http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078260-18556070-F00000_d-vlastnictvi-pozemku-a-stavby 39 § 135c, odst. 2, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 40 § 135c, odst. 3, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 38
Str. 19
Na příklad v rozhodnutí Nejvyššího soudu : „Ustanovení § 135c obč. zák. sleduje vypořádání právních vztahů mezi vlastníkem pozemku a neoprávněným stavebníkem. Zákon přitom uvádí řešení, která podle názoru zákonodárce budou zpravidla přicházet v úvahu, nejde však o výčet taxativní, ale demonstrativní. To vyplývá ze znění § 135c odst. 3 obč. zák., podle kterého soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. Znění zákona ani jeho smysl nevylučuje jiné uspořádání poměrů, než jaké zákon výslovně uvádí. Situace, které v důsledku neoprávněné stavby mohou vzniknout jsou natolik různorodé, že zákonodárce nechtěl taxativním způsobem uvést jejich výčet. Je proto věcí soudu, aby v každém případě našel nejvhodnější řešení, které by bylo v souladu se zněním i s účelem § 135c obč. zák., s principy, na kterých je založeno platné občanské právo a zejména též s Listinou základních práv a svobod. Při zvažování o způsobu vypořádání je třeba vzít do úvahy skutečnost, že je-li pozemek zastavěn neoprávněnou stavbou, která není stavbou dočasnou, je vlastník pozemku v případě, že soud nerozhodne o odstranění stavby anebo o jejím přikázání vlastníkovi pozemku, trvale omezen ve svém právu. Přesto, že pozemek zastavěný stavbou, případně i přilehlé části nebude moci nadále užívat, bude stále jeho vlastníkem, což pro něj může mít právní důsledky i v oblasti daní a poplatků, v oblasti práva dědického apod. Proto v případě, že vlastník pozemku s takovým řešením souhlasí, nebo je dokonce sám navrhuje, se jeví jako nejvhodnější uspořádání poměrů mezi účastníky přikázání zastavěné plochy, případně též části parcely nutné k řádnému užívání neoprávněné stavby, vlastníkovi této stavby, a to za náhradu; soud přitom vychází přiměřeně z ustanovení o vypořádání neoprávněné stavby jejím přikázáním do vlastnictví vlastníka pozemku (§ 135c odst. 2 obč. zák., § 853 obč. zák. K možné námitce, že toto ustanovení neumožňuje přikázání stavby do vlastnictví vlastníka pozemku proti jeho vůli lze poznamenat, že právní ochrana zájmů toho, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, nemůže být srovnávána s úrovní ochrany neoprávněného stavebníka). Soud však nemůže takto rozhodnout proti vůli vlastníka pozemku, neboť by šlo v podstatě o nucené zbavení vlastnického práva, které by bylo v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Nelze opomenout, že část parcely, které se bude rozhodnutí týkat, musí být individualizována tak, aby mohla být předmětem právního vztahu.“41 S názorem sodu souhlasím, neboť neoprávněný stavebník nemůže požívat stejné nebo větší ochrany než vlastník pozemku.
41
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2000, sp. zn. 22 Cdo 1627/99, uveřejněný pod číslem 42/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
Str. 20
Ustanovení § 135c OZ o neoprávněné stavbě šlo užít jen tam, kde byla stavba samostatnou věcí, nikoliv jen součástí pozemku.42 Pokud šlo o věc, jenž nebyla samostatnou věcí v právním smyslu nebo byla součástí pozemku a byla neoprávněně na pozemku vlastníka umístěna, měl možnost se vlastník pozemku bránit proti takovému neoprávněnému zásahu do svého vlastnického práva tzv. negatorní žalobou podle § 126 OZ.43 Prokázání oprávněnosti stavby je vzhledem ke změnám právních předpisů, přechodů vlastnictví, úmrtím původních vlastníků, ztráty nebo zničení listin, komplikovaná záležitost. Pokud není k dispozici listina prokazující vznik stavby, pak se jako okamžik vzniku stavby určoval okamžik zřízení stavby (faktické zhotovení stavby).44 Podle názoru Chalupy, pokud vzniklo stavebníkovi právo na zřízení trvalé stavby na cizím pozemku, jenž nebylo časově omezeno, pak trvá oprávnění stavebníka k umístění stavby na cizím pozemku po celou dobu životnosti stavby.45 S názorem JUDr. Luboše Chalupy v obecné rovině souhlasím. Právo vlastníka pozemku na náhradu za užívání pozemku tím však nebylo omezeno, pokud nebylo dohodnuto jinak. Při řešení problematiky vypořádání právních vztahů vzniklých při umístění stavby na cizím pozemku bez občanskoprávního oprávnění vychází rozhodování soudů: „oprávněnost stavby je nutné posuzovat podle právní úpravy, jenž byla platná v době vzniku stavby, kdežto rozhodování o vypořádání vztahů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby umístěné na cizím pozemku bude posuzováno podle právního stavu platného v době projednávání sporu“.46
42
Přehled judikatury ve věcech občanskoprávních vztahů k pozemkům, JUDr. Jiří Spáčil, CSc., Mgr. Michal Spáčil, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 762, str. 511, odst. druhý. 43 Nepovolené stavby a zařízení, Stanislav Malý, dostupný dne 18.1.2014 z, : http://pravniradce.ihned.cz/c113249810-nepovolene-stavby-a-zarizeni 44 Odborný článek: JUDr. Luboš Chalupa, Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, zdroj dostupný dne 17.7.2014 z: http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-na-odstraneni-neopravnene-stavby/comment-page-1/ 45 Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, JUDr. Luboš Chalupa, dostupné dne 2.7.2014, současná hlediska, odst. 12, z: http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-na-odstraneni-neopravnene-stavby/commentpage-1/ 46 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2392/99
Str. 21
2.3. Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby (roky 1992 – 2013) Podle názoru Chalupy: „Základním účelem institutu promlčení je jednak pobízet oprávněné subjekty-věřitele ke včasnému vykonání svých subjektivních občanských práv (uplatnění pohledávek), jednak čelit tomu, aby povinné subjekty-dlužníci nebyli ohledně svých povinností vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku (tzv. vynutitelnosti) ze strany státních autoritativních orgánů, zejména soudů. Věřitelé mají tedy zajitěnu možnost vykonat svá subjektivní občanská práva v určité přiměřené době (lhůtě) prostřednictvím autoritativních orgánů (srov. požadavek, aby každý dbal o svá práva - iura vigilantihus).“47 Oprávnění mají možnost vykonat svá subjektivní práva v zákonem stanové době. Po uplynutí promlčecí doby mají povinní možnost uplatnit námitku promlčení. Odstranění stavby na cizím pozemku bylo obnovení původního stavu. Právo na odstranění neoprávněné stavby postavené na cizím pozemku nebo přikázání stavby do vlastnictví, bylo subjektivním majetkovým právem vlastníka pozemku. Z tohoto právního vztahu mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby na cizím pozemku plynul jeho majetkový obsah. Takovýto majetkový obsah podléhal promlčení.48 Objektivní promlčecí doba (3 roky) počínala běžet, jakmile mohlo být právo vykonáno poprvé. Doba běžela od vzniku stavby. Doba vzniku stavby se počítala od okamžiku, kdy se vlastník pozemku mohl o stavbě dovědět nebo o stavbě vědět měl nebo musel vědět. Marné uplynutí promlčecí doby, mělo za následek ztrátu soudní ochrany, pokud žalovaný uplatnil námitku promlčení. Promlčecí doba byla dostatečně dlouhá, aby vlastník pozemku při běžné péči o svůj majetek zjistit zásah do svého vlastnického práva.49 V dané věci promlčení práva na odstranění stavby není jednotný názor. Osobně se přikláním k promlčení práva na odstranění stavby. Dle mého názoru vlastnictví nepřináší jen výhody, ale i povinnosti (vlastnictví zavazuje). Vlastník by měl o svůj majetek pečovat, aktivně se bránit v přiměřené době zásahům do svého vlastnického práva. Pokud vlastník pozemku udělil stavebníkovi oprávnění na umístění stavby, měl za to právo na náhradu. Právo na náhradu za užívání pozemku, jako majetkové právo (pohledávka), podléhalo promlčení.
47
Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, JUDr. Luboš Chalupa, dostupné dne 2.7.2014, současná hlediska, odst. 1, z: http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-na-odstraneni-neopravnene-stavby/comment-page1/ 48 § 101, zákona č.40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 49 Odborný článek: JUDr. Luboš Chalupa, Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, zdroj dostupný dne 17.7.2014 z: http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-na-odstraneni-neopravnene-stavby/comment-page-1/
Str. 22
V případě, že stavebník namítl úspěšně námitku promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, potom nebylo možné z povahy věci ani přikázání stavby za náhradu do vlastnictví vlastníka pozemku.50 Jiný názor na promlčení práva vlastníka pozemku na odstranění stavby na cizím pozemku má Nejvyšší soud ČR. Právo vlastníka pozemku domáhat se uspořádání vztahu ke stavbě, jenž se nacházela neoprávněně na jeho pozemku se podle nálezu Nejvyššího soudu se nepromlčuje: „Právo na ochranu proti neoprávněné stavbě se nepromlčuje. Při rozhodování o odstranění neoprávněné stavby soud přihlíží zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí či nikoliv, jaký je rozsah zastavěného pozemku, jakož i k tomu, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku. Soud musí porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizace, a pokud vlastník pozemku o neoprávněné stavbě věděl, též k době, která od zřízení stavby uplynula“51.
50
Odborný článek: JUDr. Luboš Chalupa, Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, zdroj dostupný dne 17.7.2014 z: http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-na-odstraneni-neopravnene-stavby/comment-page-1/ 51 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2002, sp. zn. 22 Cdo 432/2002, uveřejněný pod číslem 23/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
Str. 23
2.4.
Povolená stavba a nepovolená stavba (roky 1992 – 2013) Kvalifikace, zda je stavba povolená nebo nepovolená, vyplývá ze stavebně právních
předpisů. Stavba postavená v rozporu se stavebně právními předpisy, je stavbou nepovolenou. V praxi také označovaná jako černá stavba. Stavebně právní předpisy taxativně stanovovaly postupy, jenž bylo nutné dodržet při zřízení stavby. Stavební zákon v některých svých ustanoveních vyžadoval, aby stavebník pouze ohlásil záměr zřídit stavbu. Vymezené stavební záměry stavební nemusel ani stavebnímu úřadu ohlašovat vůbec. Pokud byly stavebně právní předpisy dodrženy, jednalo se o stavbu povolenou. Zda je stavba povolená nebo nepovolená, mělo a dosud má význam z hlediska veřejnoprávního. Šlo o ochranu veřejného zájmu. Předmětem veřejnoprávní ochrany byl zákonem chráněný veřejný zájem společnosti na dodržování stavebních předpisů. Obsahem chráněných zájmů pak byla ochrana životního prostředí, posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí, dodržování cílů stanovených územním plánováním pro udržitelný rozvoj území, rozvoj infrastruktury. Povolená stavba, postavená v souladu s platnými stavebně právními předpisy, měla význam z hlediska posouzení dobré víry stavebníka. Stavebník, který stavěl s řádným stavebním povolením, tím prokazoval svou poctivost (srovnej str. 19 této práce, rozhodování soudu o odstranění neoprávněné stavby). Stavební úřad musel vždy, jakmile zjistil nepovolenou stavbu (černou stavbu) zahájit řízení o odstranění stavby.
52
Výsledkem rozhodnutí stavebního úřadu ve správním řízení bylo
rozhodnutí o odstranění stavby. Pokud stavebník dodatečně požádal o vydání stavebního povolení, mohl mu stavební úřad vyhovět. Ve správním řízení o dodatečném povolení stavby bylo na straně stavebníka, aby prokázal, že stavba není v rozporu s veřejným zájmem, že dodatečné povolení stavby bude hospodárnější řešení, než odstranění stavby.
52
§§ 88 – 93, zákona č. 50/1976 Sb. stavební zákon ve znění pozdějších předpisů a §§ 129 - 131, zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů
Str. 24
V problematice odstranění nepovolené stavby, rozhodovací praxe řešila vynucení odstranění stavby, prosazení veřejného zájmu i ochranu sousedních staveb. Například rozhodnutí Nejvyššího soudu: „projednávané věci byl usnesením okresního soudu ze dne 28. 6. 2006, č. j. 12 E 40/2006-6 (jež nabylo právní moci dne 19. 7. 2006), nařízen výkon rozhodnutí, kterým se oprávněnému povoluje, aby na náklad povinné provedl sám nebo prostřednictvím jiného odstranění stavby rodinného domu povinné (mimo jiné) včetně krytého garážového stání na p. p. č. 1315 v k. ú. Svítkov a domovní přípojky elektro pod omítkou obvodového zdiva rodinného domku č. p. 125 na p. p. č. stavební 130 v k. ú. Svítkov. Podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí je rozhodnutí oprávněného (příslušného stavebního úřadu) o nařízení odstranění stavby ze dne 20. 5. 2005 (v právní moci dne 8. 11. 2005), č. j. SÚ 3105-SSD 63/98/05/Ji, vydané v řízení, jehož účastníkem byl i vlastník sousední nemovitosti V. K. Tomu, jak vyplývá z exekučního titulu, žádná povinnost uložena nebyla, odstranění stavby nařídil stavební úřad povinné jako vlastníku odstraňované stavby. Skutečnost, že při výkonu rozhodnutí může dojít k zásahu do vlastnického práva V. K., sama o sobě neznemožňuje výkon rozhodnutí provést. V. K. námitky proti tomu, aby byla z jeho domu odstraněna elektropřípojka a ukotvení parkovacího stání, v řízení o odstranění stavby neuplatnil a dosud v tomto směru výkonu rozhodnutí ani nebránil, důvod k zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není proto dán.53
53
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2010, sp. zn. 20 Cdo 1589/2008
Str. 25
3. Současný právní režim stavby na cizím pozemku Právní úprava stavby na cizím pozemku doznala účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník – NOZ, podstatných změn. Koncepčně se úprava stavby na cizím pozemku vrací k zásadám občanského zákoníku platného v Československu v letech 1918 – 1950. Stanovuje se návrat k principu superficies solo cedit, povrch ustupuje půdě, podle staré římské zásady. Ze zákonné specifikace nemovité věci plyne: „nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením. Jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon“.54 Stavba postavená z účinnosti NOZ již není samostatnou věcí v právním smyslu, ale stává se součástí pozemku. Bude realizována stavba na cizím pozemku, stane se součástí pozemku.
Z tohoto pravidla jsou stanoveny výjimky, právo stavby a služebnost
inženýrské sítě. Jak již bylo zmíněno v úvodu , vzhledem k rozsahu tématu specifických staveb, vzniklých podle speciálních právních předpisů veřejného práva, jako je například zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon, zákon č. 274/2001 Sb. zákon o vodovodech a kanalizacích, není tato problematika předmětem této práce.
54
§ 498, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Str. 26
3.1.
Právo stavby Právo stavby uděluje stavebníkovi oprávnění umístit svou stavbu na cizím pozemku
zatíženým právem stavby, tuto stavbu a zatížený pozemek užívat ve stejném rozsahu jako vlastník. Právo stavby na našem území bylo upraveno speciálními právními normami. Předně šlo o zákon č. 86/1912 ř.z., o právu stavby, dále pak o zákon č. 88/1947 Sb. o právu stavby. V zákoně č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, bylo právo stavby ještě stručně zachováno, bylo však podrobeno přísné regulaci. Právo stavby podléhalo schválení okresního národního výboru. Nástupem OZ z roku 1964, speciální právní úprava práva stavby zanikla.55 Nová právní úprava práva stavby navazuje na koncepčně velmi zdařilý zákon č. 88/1947 Sb. o právu stavby. Konstrukce právní úpravy práva stavby vychází z této koncepce. Právo stavby je věcným právem k věci cizí, není věcným břemenem - služebností, ale je koncipováno jako zvláštní věcné právo.
Podle Spáčila „je právo stavby specifickým věcným právem
stavebníka k cizímu pozemku, a tedy i prolomením zásady superficies solo cedit. Reflektuje hospodářskou potřebu prpvést na dotčeném pozemku stavbu za stavu, kdy není možné nebo výhodné (z ekonomických nebo jiných důvodů) dotčený pozemek nabýt do vlastnictví.“56 Podle zákonné definice NOZ je právo stavby: „Právo stavby je nemovitá věc. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech“.57 Zřídit právo stavby lze i k budově již existující, tedy nejenom pro nově realizované stavbě. Stavba již existující podle předešlých právních předpisů vybavená dodatečně právem stavby se stává součástí práva stavby. Právo stavby jako nový právní institut je možné sjednat na dobu určitou, nejdéle však na dobu 99 let. Podle Spáčila „charakteristickým znakem práva stavby je jeho dočasnost. Tento charakteristický znak je reflexí skutečnosti, že právo stavby je výjimečným prolomením zásady superficies solo cedit.“58
Po uplynutí práva stavby je možné je
sjednat nově s původním stavebníkem. 59
55
Odborný článek, Alena Pohlová, Vlastnictví pozemku a stavby, zdroj dostupný dne 20.12.2013 z: http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078260-18556070-F00000_d-vlastnictvi-pozemku-a-stavby 56 Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474). Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání. Praha C.H.Beck 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5, str. 890, odst. 1 57 § 1240, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 58 Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474). Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání. Praha C.H.Beck 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5, str. 899, odst. 1 59 Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474). Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání. Praha C.H.Beck 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5, str. 900, odst. 1
Str. 27
Právo stavby se nemusí vztahovat jenom na tu část pozemku, která je nezbytná pro umístění a užívání stavby, ale může být do práva stavby zahrnuta i ta část pozemku, která bude sloužit k lepšímu užívání stavby. Například zahrady, parkoviště, atd. Při zřizování práva stavby je nutné dbát ochrany oprávněných zájmů třetích osob, například zástavního věřitele vybaveného zástavním právem váznoucím na pozemku. V tomto případě bude pro zřízení práva stavby nutný souhlas zástavního věřitele. V případě, že na pozemku již budou váznout jiná práva, bude nutný souhlas oprávněných osob. Právo stavby nelze omezit rozvazovací podmínkou sjednanou mezi stranami. Již z podstaty funkce práva stavby, je patrná trvalost práva. Právo stavby nelze zatěžovat nejistou událostí, která může způsobit zánik práva. Je-li právo stavby zapsáno do veřejného rejstříku, pak jediným omezením je doba, na kterou je právo sjednáno. Právo stavby lze sjednat jako právo bezúplatné nebo úplatné. Úplata může být sjednána jako jednorázová platba nebo jako platba opětovná. Opětovná platba se nazývá stavební plat.60 Stavební plat může být upraven na základě nejistých podmínek, jen v závislosti na ochraně hodnoty měny. Bude-li v ujednání o výši stavebního platu ujednána indexace výše stavebního platu v návaznosti na míru inflace vyhlášeného Českou národní bankou (tzv. inflační doložka), bude se jednat o platné ujednání. Naproti tomu, pokud se výše stavebního platu bude vypočítávat v návaznosti na tržní ceny pozemků, půjde o ujednání neplatné.61 Právo stavby je nemovitou věcí, stavba je součástí tohoto práva. Právo stavby je možné jako nemovitost, převést, zatížit právním jednáním. Právo stavby vzniká zápisem do veřejného rejstříku na základě smlouvy, vydržením nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci.62 Vlastník pozemku si může vyhradit: „schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka, avšak ani je–li to vlastníku pozemku vyhrazeno, nemůže odepřít souhlas k právnímu jednání, které není k jeho újmě.“63 Vlastník pozemku výhradou schválení faktického nebo právního jednání stavebníka chrání svůj zájem, neboť právo stavby stavební pozemek zhodnotí. Po vypršení doby platnosti práva stavby stavba připadne vlastníku pozemku. Je v zájmu vlastníka stavebního pozemku vyhradit si právo schválit, či neschválit některé opravy, přestavby, modernizace, či zatížení nájmem, stavby, atd.
60
§ 1247, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2, str. 535-539 62 § 1242, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 63 § 1251, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 61
Str. 28
Vlastníku stavebního pozemku je dána možnost ochraňovat svůj budoucí majetek a stavebníkovi ukládá povinnost předkládat vlastníkovi stavebního pozemku ke schválení, například navržené opravy, modernizace, nájemní smlouvy a jiná právní jednání. Právo stavby přechází také na dědice, jako na právní nástupnictví univerzálním způsobem. Při převodu práva stavby singulárním způsobem, typicky převod smlouvou, má vlastník stavebního pozemku předkupní právo na koupi práva stavby ex lege, Rovněž stavebník má v případě prodeje stavebního pozemku předkupní právo k tomuto pozemku. Strany se však můžou dohodnou i jinak, a v tom smyslu také doplnit zápis do veřejného seznamu.64 Po zániku práva stavby uplynutím doby, dojde mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem práva stavby k vypořádání: „není-li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu.“65 Pokud si strany nesjednají nic jiného, pak: „ náhrada činní polovinu hodnoty stavby, v době zániku práva stavby, ledaže si strany ujednají jinak“66. Po zániku práva stavby jiná práva váznoucí na právu stavby, jako jsou např. zástavní práva, postihnou náhradu poskytnutou za hodnotu stavby vlastníkem stavebního pozemku. V rámci zásady publicity, údaje uvedené v katastru nemovitostí o právu stavby, dostatečně informují o obsahu práva stavby, o vypořádání stavby po vypršení doby práva stavby. Tím je ochrana práv třetích osob dostatečně zajištěna.67 V rámci trendu bydlení, má právo stavby uplatnění v rámci tzv. staveb jednogeneračního typu. Je zřejmé, že potřeby bydlení, financování a užívání se stále rychleji mění v rámci generační výměny obyvatelstva. Do budoucna se tedy jeví právo stavby, jen pro účel jedné generace, jako možný trend. Právo stavby je vázáno na určitou dobu, nejdéle na dobu 99 let.68 Podle Bezoušky „praktické použití nalézá právo stavby tam, kde vlastník pozemku nechce své vlastnické právo převést a kde není investorsky účelné postupovat jiným řešením.“69
64
Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2, str. 535-539 65 § 1255, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 66 § 1255, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 67 Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2, str. 535-539 68 Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474). Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání. Praha C.H.Beck 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5. 69 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK, Nejdůležitější změny, JUDr. Petr Bezouška Ph.D. a kol. 1. Vydání, ANAG 2013, ISBN 978-80-7263-819-2, str. 174, komentář k § 1240, NObčZ.
Str. 29
3.2.
Věcné břemeno, služebnost inženýrské sítě Služebnost inženýrské sítě umožňuje oprávněnému ze služebnosti umisťovat, provozovat
inženýrské sítě na zatíženém pozemku.70 Rozlišení pojmu stavba podle stavebně právních předpisů: „stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, na účel využití a dobu trvání“.71 Stavbou může být i inženýrská síť, jako stavba plnící své funkční určení. Inženýrské sítě, mohou plnit i hromadnou funkci (veřejný řad). Výkladem zákonného textu § 1257, NOZ plyne, že vlastník pozemku zatíženého služebností (obtížený) musí ve prospěch jiného (oprávněného) něco trpět nebo se něčeho zdržet. Postavení obtíženého je pasivní, musí něco trpět, něčeho se zdržet. Právo oprávněného osahuje možnost na obtíženém pozemku umístit stavbu inženýrské sítě. Z práva služebnosti plyne oprávnění stavebníka k umístění stavby na cizím pozemku. Z výkladu zákonného textu § 1258, NOZ věta první : „služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu“72, plyne obsah služebnosti. Z výkladu zákonného textu § 509, NOZ: „inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení nejsou součástí pozemku“73, plyne oddělené postavení inženýrské sítě od postavení pozemku. Stavba inženýrské sítě, jak ji specifikují stavebně právní předpisy práva veřejného, bude samostatnou věcí. Právo služebnosti inženýrské sítě pak bude oprávnění k umístění a provozu inženýrské sítě. Podle Spáčila „obsahem služebnosti jsou subjektivní práva a povinnosti. Subjektivní povinnosti odpovídá právo oprávněného domáhat se stanoveného způsobu chování, jenž je obsahem služebnosti. V případě, že vlastník nerespektuje uloženou povinnost strpět nebo zdržet se určitého jednání, má oprávněný k dispozici občanskoprávní negatorní žalobu podle § 1042, jejímž prostřednictvím se může vynucení povinnosti povinného respektovat sjednaný rozsah služebnosti domoci.“74
70
§§ 1267 – 1268, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník § 2, odst. 3, zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů 72 § 1258, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 73 § 509, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 74 Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474) Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání. Praha C.H.BECK 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5, str.909, odst. 2. 71
Str. 30
3.3.
Neoprávněná stavba zřízená na cizím pozemku Stavba zřízená na cizím pozemku dle zákonné definice připadá vlastníku pozemku:
„stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku“.75 Zákon vymezuje vztah vlastníka pozemku a vlastníka stavby tak, že stavba zřízená na cizím pozemku připadne do vlastnictví vlastníka pozemku, pokud není vybavena právem stavby, nestanoví-li zákon jinak. Podle Ševčíka ml. „pokud postavíte stavbu na cizím pozemku bez zvláštního oprávnění, pak se dostáváte do moci majitele pozemku. Ten má totiž na výběr. Buď si stavbu, která je v jeho vlastnictví ponechá a stavebníkovi vyplatí vynaložené náklady, anebo bude požadovat, aby stavebník stavbu na své náklady odstranil.“76 Je důležité rozlišovat konkrétní kauzu, za jakých okolností je stavba zřízena. Pokud stavebník měl: „z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává je poctivý držitel“77, pak je v dobré víře. Stavebníkovi, který je v dobré víře nahradí vlastník pozemku účelně vynaložené náklady: „nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady“.78 Pokud stavebník v dobré víře nebyl: „nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží“79, má stavebník práva jako nepřikázaný jednatel. Pro rozlišení dobré víry stavebníka je analogicky použitelné ustanovení §§ 991 – 995, NOZ o držbě. V obecné rovině lze říci, že řádný stavebník zřizuje stavbu na cizím pozemku, pokud se jeho právo zakládá na platném právním důvodu. Poctivý stavebník je stavebník, jenž má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo zřídit stavbu na cizím pozemku. Poctivý stavebník, který v dobré víře zřídil stavbu na cizím pozemku, má „právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu“.80
75
§ 1084, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK úplně pro všechny, JUDr. Ludvík Ševčík ml, 1. Vydání, Biz Books Brno 2013, ISBN 97880265-0071-1, str. 107, kapitola V moci majitele pozemku 77 § 992, odst. 1, věta první, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 78 § 1084, odst. 2, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 79 § 992, odst. 1, věta druhá, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 80 § 1086, odst.1, věta první, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 76
Str. 31
V důvodové zprávě ke znění textu §§1083-1078, NOZ je akcentována dispozice vůle vlastníka pozemku, zda přijme neoprávněnou stavbu do svého vlastnictví nebo bude požadovat její odstranění. Podle názoru Eliáše „vážnější je situace, kdy někdo zřídí neoprávněně stavbu na cizím pozemku. Stavba pak připadá vlastníku pozemku, který se musí vypořádat s tím, kdo stavěl. Vzhledem k závažnosti zásahu do vlastnického práva vlastníka pozemku se tomuto vlastníku ponechává na vůli, zda se bude domáhat odstranění neoprávněné stavby na náklady stavebníka.“81 Je tedy na vůli vlastníka pozemku jakou cestu zvolí. Zvláštní situace nastává v případě, kdy stavebník zbudoval stavbu, jenž přesahuje malou částí na cizí pozemek (přestavek). Pozemek stižený přestavkem se stává vlastnictvím stavebníka za cenu obvyklou. Podmínkou je však dobrá víra stavebníka.82 Pojem „přesahuje malou částí“83, není nijak specifikován, bude na soudní praxi, jak si pojem vyloží. Podle mého názoru bude možné analogicky použít přechodná ustanovení § 3059, NOZ „ je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.“84
81
Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2, str. 467, komentář odst. třetí 82 § 1086, odst.2, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 83 § 1087, odst. 1, věta první, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 84 § 3059, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Str. 32
3.4.
Přechod právního režimu stavby na cizím pozemku z OZ na NOZ V ustanoveních přechodných a závěrečných NOZ je stanoveno, že právní vztahy vzniklé
před účinností NOZ se posuzují podle dosavadních právních předpisů, to znamená podle předchozí právní úpravy: „není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů“.85 NOZ se vrací k zásadě superficies solo cedit, která byla platná v našem právním řádu v období 1918 - 1950. Od roku 1951 do konce roku 2013 byl právní režim pozemků upraven odděleně od staveb. V ustanovení středního OZ z roku 1951 bylo oddělené vlastnictví pozemku a stavby pojato velmi stručně: „vlastníkem stavby může být osoba rozdílná od vlastníka pozemku.“86 Podle názoru Eliáše „je zřejmé že právní spojení stavby s pozemkem v jedinou nemovitou věc nelze ve všech situacích zajistit postupem obdobně jednoduchým a kategorickým, jakým bylo vlastnické právo k pozemku a ke stavbě občanským zákoníkem z r. 1950 právně odděleno. Proto se navrhuje obnovit toto právní dnem účinnosti nového zákona jen v těch případech, kdy dosavadní (tj. oddělené ) vlastnické právo k pozemku i ke stavbě náleží téže osobě. Naopak v případech kdy vlastnické právo k pozemku a ke stavbě náleží různým osobám, odkládá se právní spojení pozemku a stavby v jednu nemovitou věc až od doby, kdy se vlastnictví pozemku i stavby spojí v rukou jediného vlastníka. Za tímto účelem se navrhuje založit vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní právo k pozemku, popřípadě k příslušné části pozemku, nelze-li pozemek funkčně oddělit.“87 Dle mého názoru jde o rozumné řešení postupného spojení vlastnictví pozemku a stavby pomocí vzájemných předkupních práv. Leč předkupní právo se týká z podstaty věci pouze úplatných převodů. Předkupní právo se nevztahuje na bezúpaltné převody, jako je darování nebo směna. Teprve praxe ukáže, jak bude princip předkupních práv exlege, účinný v rámci sjednocení vlastnictví pozemku a stavby.
85
§ 3028, odst.2, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník § 155, zákona č. 141/1950 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 87 Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., str. 1078, odst. druhý důvodové zprávy. 86
Str. 33
Problematikou výkladu předkupního práva se ještě za účinnosti OZ zabýval Nejvyšší soud „z gramatického, systematického i logického výkladu uvedených ustanovení vyplývá závěr, že předkupní právo náleží spoluvlastníkovi jen v případě prodeje podílu. Zákonnou definici předkupního práva obsahuje § 602 odst. 1 ObčZ, ze kterého jasně vyplývá, že předkupní právo se uplatní, kdyby kupující chtěl věc prodat (nikoliv darovat). To vyplývá již ze samotného pojmu „předkupní právo“; tento pojem nelze gramaticky vyložit jinak než právo koupit věc (srov. slovo: předkupní) dříve, než někdo jiný. Předkupní právo je podrobněji upraveno jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě (§ 602 a násl. ObčZ) a tato úprava se použije i v případě předkupního práva podílového spoluvlastníka. Pokud by zákonodárce předpokládal, že právo nabýt přednostně věc by se týkalo i jiných případů než kupní (případně směnné) smlouvy, pojmenoval by toto právo jinak a zařadil by jeho úpravu do hlavy první osmé části občanského zákoníku, upravující obecné instituty závazkového práva. Konečně vztažení principů předkupního práva i na darovací smlouvy je v rozporu s podstatou darování; jeho výsledkem by bylo darování věci někomu, koho dárce obdarovat nechce, a nebylo by tak již možno mluvit o (dobrovolném) darování, ale o nuceném bezúplatném převodu. Tento problém se soudy snažily obejít tím, že žalované uložily povinnost věc prodat žalobcům za cenu stanovenou znaleckým posudkem, tento postup byl však ve zjevném rozporu § 606, věta první, ObčZ, který stanoví, že kdo je oprávněn koupit věc, musí zaplatit cenu nabídnutou někým jiným, není-li dohodnuto jinak. Postup, při kterém se „cena nabídnutá někým jiným“ nahrazuje cenou určenou znaleckým posudkem nemá oporu v žádném ustanovení občanského zákoníku a nevyplývá ani z povahy věci.“88 S názorem soudu souhlasím. V případě singulárního způsobu nabytí vlastnictví, například směně nebo darování, jako projev vůle ke konkrétní osobě, nelze znásilňovat předkupním právem. Účinností NOZ se stavba stává součástí pozemku, na němž je zřízena, pokud vlastníkem pozemku a stavby je tatáž osoba.89 K pozemku ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka stavby, viz další komentář.
88 89
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007 §3054, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Str. 34
Účinností NOZ je oddělené vlastnictví pozemku a stavby na cizím pozemku řešeno tak, že „stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí“.90 Stavba na cizím pozemku je podle § 3055, NOZ nadále samostatnou nemovitou věcí. Předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a předkupní právo vlastníka stavby k pozemku, podle § 3056, NOZ, slouží ke sjednocení vlastnictví stavby a pozemku. K ujednání vylučující nebo omezující předkupní právo se nepřihlíží. Při využití předkupního práva dojde k sjednocení vlastnictví : „stanou-li se pozemek a stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena.“91 Podle § 3059, NOZ se předkupní právo uplatní také k pozemku, na němž je zřízena převážná část stavby, pokud je stavba na více pozemcích, k ostatním pozemkům se pak užije ustanovení NOZ o přestavku. Zvláštní situace může nastat u staveb, které nepodléhají zápisu do katastru nemovitostí, jedná se typicky o drobné stavy. Podle § 3058, odst. 2, NOZ, pokud bude nabyvatel vlastnického práva k pozemku v dobré víře, že součástí pozemku je také stavba na něm stojící, stane se stavba součástí pozemku. Bývalému vlastníku stavby, pak vznikne právo uplatnit pohledávku za zcizitelem pozemku.
90 91
§ 3055, odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník § 3058, odst.1, věta první, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Str. 35
3.5.
Základní odlišnosti právního režimu stavby na cizím pozemku podle OZ a NOZ
NOZ
OZ
Stavba byla samostatnou věcí podle § 119, Stavba je součástí pozemku podle § 498, NOZ, mimo případy stanovené zákonem OZ Je-li vlastníkem stavby osoba odlišná od vlastníka pozemku je stavba nadále samostatnou věcí podle § 3055, NOZ Předkupní právo ex lege vlastníka stavby Vlastník stavby a vlastník pozemku mají k pozemku a předkupní právo vlastníka vzájemné předkupní právo ex lege podle § 3056, NOZ pozemku ke stavbě, nebylo. Speciální úprava práva stavby nebyla.
Speciální úprava práva stavby, právo stavby je věc nemovitá a stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí podle §§ 1240 – 1256, NOZ, jde o zvláštní věcné právo
Speciální právní úprava přestavku nebyla.
Přesah stavby malou částí na cizí pozemek je řešen právní úpravou o přestavku podle § 1087, NOZ
O odstranění stavby podle § 135c, OZ rozhodoval na návrh vlastníka pozemku soud. Vlastník neměl možnost volně disponovat s rozhodnutím o odstranění stavby.
Vlastníku pozemku je ponecháno na vůli, zda se bude domáhat odstranění stavby na náklady stavebníka nebo stavbu přijme do svého vlastnictví podle §1088, NOZ
Str. 36
3.6.
Řešení kolizí vlastnického práva ke stavbě na cizím pozemku podle NOZ Právní vztahy založené po zahájení účinnosti NOZ se budou posuzovat podle ustanovení
tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že NOZ je účinný velmi krátkou dobu, není dosud k dispozici žádná aktuální judikatura. Soudy při svém rozhodování můžou čerpat inspiraci z judikátů z období účinnosti právních předpisů z let 1918-1950, na něž NOZ v mnohém navazuje.92 Právní vztahy vlastníka stavby a vlastníka pozemku jsou obsaženy převážně v ustanoveních §§ 1083 – 1087 NOZ. Kolize vlastnického práva ke stavbě a vlastnického práva k pozemku může nastat u neoprávněných staveb v zásadě ve dvou případech. První případ nastane, když stavebník zřídí neoprávněně stavbu na cizím pozemku, stavba pak podle § 1084, odst. 1, NOZ připadne vlastníku pozemku. Pokud je stavebník v dobré víře má podle § 1083, odst. 2, NOZ nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Podle § 1085, NOZ se vlastník pozemku může domáhat odstranění neoprávněné stavby na náklady stavebníka. Podle názoru Eliáše „Vzhledem k závažnosti zásahu do vlastnického práva vlastníka pozemku se tomuto vlastníku ponechává na vůli, zda se bude domáhat odstranění neoprávněné stavby na náklady stavebníka“93. Pokud stavebník v dobré víře není, pak má práva jako nepřikázaný jednatel podle §§ 3006 – 3011 NOZ. Podle názoru Eliáše má nepřikázaný jednatel omezená práva „protože jednání k užitku jiného se zásadně nemá dít proti jeho vůli. Šetří se tudíž zvláštnosti tohoto případu: otázka, zda došlo k užitku, se neposoudí podle objektivních kritérií (např. podle hlediska, bylo-li jednáno s péčí řádného hospodáře), ale z pohledu zájmů a potřeb osoby, v jejíž záležitosti bylo takto jednáno. Proto má tato osoba mít právo požadovat za stanovených podmínek navrácení všeho v předešlý stav, popřípadě náhradu škody.“94
92
Např. rozhodnutí nejvyššího soudu ČSR, ze dne 10. 5. 1928 č. j. RC 8034 (Vážný.28, X. a:695) nebo Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 19. 3. 1924 RvI 1734/23 (Vážný.24,VI. a:396) 93 Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., str. 1063, důvodová zpráva k §§ 3006-3011, odst. druhý. 94 Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., str. 462, odst. třetí důvodové zprávy.
Str. 37
Druhý případ nastane, když stavebník zřídí stavbu, která jen nepatrnou částí neoprávněně zasáhne na cizí pozemek. Podle § 1087, NOZ o přestavku řeší tak, že : „zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.“95 Pokud se stavebník stane vlastníkem pozemku zastavěného přestavkem, má pak povinnost uhradit vlastníku pozemku obvyklou cenu pozemku. Pojem „přesahuje malou částí“ není nijak blíže specifikován, bude na soudní praxi, jak si pojem vyloží. Podle mého názoru bude možné analogicky použít přechodná ustanovení § 3059, NOZ „ je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.“96 V obou případech má velký význam, zda stavebník jednal v dobré víře nebo ne. Podle názoru Eliáše „zvláštní význam v těchto souvislostech má, jednal-li ten, kdo neoprávněně zasáhl do cizího vlastnického práva, v dobré víře čili nic. Z toho důvodu navržená ustanovení rozlišují příslušené skutkové podstaty. Osobu, která v dobré víře nebyla, se navrhuje postihnout výrazněji než toho, kdo jednal dobromyslně – kdo zasáhl do vlastnictví cizího pozemku, aniž byl v dobré víře, bude nucen odstranit závadový stav, ledaže si strany ujednají jiné řešení.“97
95
§1087, odts. 1, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník § 3059, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 97 Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., str. 462, odst. poslední důvodové zprávy. 96
Str. 38
Dobová judikatura (roky 1918 -1950) se k problematice poctivosti (bezelstnosti) stavebníka vyjadřovala např. v Rozhodnutí nejvyššího soudu ČSR, ze dne 10. 5. 1928 č. j. RC 8034 (Vážný.28, X. a:695) : „bezelstnost stavebníkova není vyloučena již tím, že věděl, že staví na cizím pozemku. Bezelstným stavebníkem jest i ten, kdo se domníval, že smí stavěti na cizí půdě, právem předpokládaje vlastníkovo svolení ke stavbě."98 S takovým to názorem však nesouhlasím, neboť už jenom vědomost o tom, že jako stavebník nejsem vlastníkem pozemku a nemám sjednáno ani jiné oprávnění ke zřízení stavby, samo osobě vylučuje dobrou víru (tehdy poctivost, bezelstnost). V Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 19. 3. 1924 RvI 1734/23 (Vážný.24,VI. a:396) se soud vyjádřil takto: „Bezelstnost stavebníka vztahuje se na jeho vědomí o vlastnictví pozemku, nikoliv na jeho mínění o souhlasu vlastníka pozemku se stavbou."99 S tímto názorem souhlasím, neboť je-li informace o vlastnictví k pozemku vyznačena ve veřejném seznamu, musí každý respektovat tento zápis jako skutečnost, pokud se neprokáže opak.
3.6.1.
Řešení situace neoprávněné stavby, zřízené stavebníkem v dobré víře
Podle § 1085, NOZ, může být soudem nařízeno odstranění stavby na náklady stavebníka na návrh vlastníka pozemku, soud při tom přihlédne, zda ke zřízení stavby došlo v dobré víře. Podle § 1084, NOZ, stavba připadne do vlastnictví vlastníka pozemku, ale vlastník pozemku musí nahradit stavebníkovi účelně vynaložené náklady. V případě přestavku podle § 1087, NOZ, se stane zastavěná část pozemku vlastnictvím stavebníka s povinností uhradit obvyklou cenu pozemku vlastníku pozemku.
98
Rozhodnutí nejvyššího soudu ČSR, ze dne 10. 5. 1928 č. j. RC 8034 (Vážný.28, X. a:695), zdroj : Odborný článek, Alena Pohlová, Vlastnictví pozemku a stavby, zdroj dostupný dne 25.7.2014 z: http://pravniradce.ihned.cz/c410078260-18556070-F00000_d-vlastnictvi-pozemku-a-stavby 99 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 19. 3. 1924 RvI 1734/23 (Vážný.24,VI. a:396), zdroj : Odborný článek, Alena Pohlová, Vlastnictví pozemku a stavby, zdroj dostupný dne 25.7.2014 z: http://pravniradce.ihned.cz/c410078260-18556070-F00000_d-vlastnictvi-pozemku-a-stavby
Str. 39
3.6.2.
Řešení situace neoprávněné stavby, zřízené stavebníkem bez dobré víry
Podle § 1085, NOZ, může být soudem nařízeno odstranění stavby na náklady stavebníka na návrh vlastníka pozemku. Podle § 1084, NOZ, stavba připadne do vlastnictví vlastníka pozemku, ale vlastník pozemku podle §§ 3006 – 3011, NOZ, o nepřikázaném jednatelství bude povinen nahradit stavebníkovi účelně vynaložené náklady, pokud je stavba k převážnému užitku vlastníku pozemku. Podle § 3009, věta druhá NOZ se nebude posuzovat zda došlo k užitku se podle objektivních kritérií, ale podle zájmů vlastníka pozemku. Podle § 3009, odst. 2, NOZ, pokud nebude mít stavba pro vlastníka pozemku převážný užitek, nemá stavebník právo na náhradu nákladů. Vlastník pozemku může vyžadovat uvedení v předešlý stav, pokud to není možné pak náhradu škody.
Str. 40
4.
Závěr
4.1.
Vyhodnocení poznatků problematiky stavby na cizím pozemku Ochrana vlastnické práva je jedním za základních práv a svobod. Už v samotném názvu
této práce „stavba na cizím pozemku“, je obsažen střet vlastnického práva ke stavbě a vlastnického práva k pozemku. Dalším střetem práv je i vztah nepovolených staveb s veřejnoprávní úpravou, jejímž hlavním úkolem je ochrana veřejného zájmu. V historickém exkurzu jsem se zabýval problematikou stavby na cizím podle dobových právních úprav, které v mnohém navazují na současnost. V historickém exkurzu je patrná deformace vztahů k vlastnictví pozemků v závislosti na tehdejší politickou doktrínu, odklon od demokratického pojetí práva k totalitnímu, kde vlastnické právo jedince bylo zatlačeno do pozadí. Od vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 do roku 1950 podléhala stavba na cizím pozemku pravidlu: povrch ustupuje půdě (superficies solo cedit) nebo institutu práva stavby. Následné změny vyvolané středním OZ z roku 1950 princip superficies solo cedid rušily, ponechaly právo stavby s přísnou regulací. Následný OZ z roku 1964 zrušil i institut práva stavby. Právní úpravy stavby na cizím pozemku v mezidobí let 1950 – 2013, do účinnosti NOZ, založily četné právní vztahy mezi vlastníkem stavby na cizím pozemku a vlastníkem pozemku. V tomto mezidobí se stavby na cizím pozemku zřizovaly na základě oprávnění (souhlasu), na základě užívacích vztahů i ze zákona. Oprávněnost stavby umístěné na cizím pozemku se posuzovala a dále posuzuje podle právní úpravy platné v době vzniku stavby. Vypořádání právních vztahů se posuzuje podle aktuálně platné právní úpravy. K sladění, respektive sloučení dosud odděleného vlastnictví stavby a pozemku podle § 3055 NOZ, má napomoci předkupní právo ex lege podle ustanovení § 3056 NOZ. Jenomže předkupní právo nepostihuje všechny možné způsobu změny vlastnictví stavby nebo pozemku. V případě univerzálního způsobu nabytí, typicky děděním, je předkupní právo z podstaty věci vyloučeno. V případě singulárního způsobu nabytí vlastnictví, například darování, jako projev vůle darovat projevem vůle ke konkrétní osobě, což nelze znásilňovat předkupním právem.
Str. 41
K danému tématu darování a předkupního práva se vyjádřil ve svém rozsudku Nejvyšší soud ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007. Dalším singulární způsobem převodu stavby nebo pozemku je směna nemovitostí, kde se směňuje jedna věc za druhou. V tomto případě podle mého názoru nejde uplatnit předkupní právo, padalo by do úvahy přednost směny, pokud by předkupník měl stejnou věc, jenž by mohl směnit. V reálném životě je však tato varianta nereálná, neboť jde o nemovitosti a ty mají téměř vždy originální znaky. Zvláštní situace, kdy stavba přesahuje jenom malou částí na cizí pozemek je upravena ustanovením § 1087 NOZ. Podle tohoto ustanovení se vlastníkem takto přestavěného pozemku stane stavebník, pokud je však stavebník v dobré víře, že staví stavbu na svém pozemku. Stavebník pak skutečnému vlastníku pozemku uhradí obvyklou cenu přestavěného pozemku. Z gramatického výkladu § 1087 NOZ o přestavku: „zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jenom malou částí na malou část cizího pozemku“, vyplývá, že malá část je ta část, která je menší od ostatních částí. Z logického výkladu může vyplynout závěr, že malá část bude ta část, která je menší než půl celku. Bude na aplikační praxi, aby s tímto tématem vypořádala. Oddělené vlastnictví pozemku a stavby podle § 3055 NOZ bude trvat dále a nelze ani předjímat, kdy se takováto oddělená vlastnictví stavby a pozemku spojí. Spojení stavby a pozemku nebo vznik dočasného práva stavby je ideálním řešením. Oddělené vlastnictví stavby a pozemku vzniklé v již zmíněném mezidobí let 1951 – 2013 (do účinnosti NOZ) budou vedle sebe dále existovat. Vlastníci pozemků mají právo na náhradu za užívání pozemku, na němž má jiný vlastník umístěnu stavbu. Vlastníci stavby na cizím pozemku mají povinnost náhradu za užívání pozemku plnit z důvodu bezdůvodného obohacení. K uspořádání vztahů odděleného vlastnictví ke stavbě a pozemku podle § 3055 NOZ může být použito také nově právo stavby podle § 1240 NOZ, neboť právo stavby může být zřízeno i ke stavbě již existující. Předlohou aktuální právní úpravy práva stavby §§ 1240 – 1256 NOZ, byl zákon č. 88/1947 Sb. o právu stavby (byl derogován zákonem č. 141/1950 Sb. občanský zákoník). Je potřeba si ale uvědomit, že právo stavby je věcné právo dočasné. Po uplynutí doby práva stavby mají vlastník stavby a vlastník pozemku vzájemná předkupní práva, pokud se nedohodnou jinak. Výhodou je přehledné uspořádání právního vztahu vlastníka pozemku a vlastníka stavby, stanovení stavebního platu nebo jednorázové úhrady za zřízení práva stavby, stanovení podmínek odkupu stavby nebo pozemku, ale také hlavně věcně právní účinky vkladu práva stavby do katastru nemovitostí.
Str. 42
V případě zřízení stavby na cizím pozemku v současnosti (za účinnosti NOZ) se stavba stává součástí pozemku, pokud zákon nestanoví jinak. Například, je-li sjednáno právo stavby a pokud stavba vyhovuje právu stavby, je pak stavba součástí práva stavby jako zvláštního věcného práva. Například podle § 509 NOZ nejsou inženýrské sítě součástí pozemku. Stavba inženýrské sítě, jak ji specifikují stavebně právní předpisy práva veřejného, je samostatnou věcí. Právo služebnosti inženýrské sítě pak bude oprávnění k umístění a provozu inženýrské sítě. Nově zřízené stavby podléhají zásadě superficies solo cedit, nebo právu stavby, nebo se budou řadit pod inženýrské sítě. Zvláštní úprava specifických staveb, vzniklých podle speciálních právních předpisů veřejného práva, jak je uvedeno v úvodu, není předmětem této práce z ohledem na rozsah tématu. Tato témata, vzhledem k rozsahu problematiky, by si zasloužila zpracování v samostatné práci. Veřejnoprávní úprava stavby na cizím pozemku reagovala na znovuzavední zásady supreficies solo cedit a institutu práva stavby například v § 86, odst. 2, písm. a), SZ „k žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu.“ Je v zájmu každého stavebníka, aby měl řádné oprávnění provést stavbu na cizím pozemku, neboť jinak se stavebník dostane do moci vlastníka pozemku. Vlastník pozemku pak má na výběr, zda bude trvat na odstranění stavby, nebo stavbu přijme do svého vlastnictví. V případě přijetí stavby do vlastnictví vlastníka pozemku, se nebude majetkové vypořádání posuzovat podle objektivních hledisek, ale subjektivně podle potřeb vlastníka pozemku. Bude tedy věc posuzována tak, zda je stavba vlastníku pozemku k užitku, či nikoli. Ve věci řešení střetu vlastnického práva pozemku a vlastnického práva ke stavbě na cizím pozemku v období let 1951 – 2013, aplikační praxe vytvořila značné množství judikátů, z které mohou pomoci současné aplikační praxi. NOZ v mnohém navazuje na právní úpravu první republiky a následných právních úprav v letech 1945 – 1950. Bude na alplikační praxi aby se s novými tématy vypořádala a stanovila právní výklad současné problematiky stavby na cizím pozemku. V tuto chvíli lze současnou právní regulaci stavby na cizím pozemku konfrontovat s judikáty z let 1918-1950, kdy byl v platnosti princip superficies solo cedit, právní institut práva stavby (1918-1964) a právní institut služebnosti. Závěrem lze konstatovat, že stanovené cíle práce byly splněny.
Str. 43
5.
Seznam pramenů a zdrojů
Knižní publikace:
1.
Občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474) Komentář. Spáčil, J. a kol. 1 vydání Praha C.H.BECK 2013. 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5
2.
Pozemkové právo, JUDr. Ing. Milan Pekárek a kolektiv, CSc.,Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 331 s. ISBN 978-80-7380-253-0.
3.
Přehled judikatury ve věcech občanskoprávních vztahů k pozemkům, JUDr. Jiří Spáčil, CSc., Mgr. Michal Spáčil, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 764. ISBN 978-807357-688-2.
4.
Katastrální (a související judikatura), JUDr. Pavel Vrchta, Mgr. Petra Janků, JUDr. Karin Vrchová, Linde Praha, a.s., 2011. ISBN 978-80-7201-861-1.
5.
Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv, nakladatelství Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2.
6.
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK, Nejdůležitější změny, JUDr. Petr Bezouška Ph.D. a kol. 1. Vydání, ANAG 2013, ISBN 978-80-7263-819-2.
7.
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK úplně pro všechny, JUDr. Ludvík Ševčík ml, 1. Vydání, Biz Books Brno 2013, ISBN 978-80265-0071-1.
Str. 44
Odborné články, práce:
1.
Odborný článek, Alena Pohlová, Vlastnictví pozemku a stavby, zdroj dostupný dne 20.12.2013 z: http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078260-18556070-F00000_d-vlastnictvipozemku-a-stavby
2.
Odborný článek, Stanislav Malý, Nepovolené stavby a zařízení, dostupný dne 18.1.2014 z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-13249810-nepovolene-stavby-a-zarizeni
3.
Odborný článek: Petr Bělovský a kolektiv, Komunistické právo v Československu, dostupné dne 16.7.2014 z: http://www.komunistickepravo.cz/kapitoly/15_425462_komunistickepravo-cz_Belovsky_Obcanske-pravo.pdf
4.
Odborný článek: redakce (jav) epravo.cz, Právo osobního užívání pozemku a držba, omluvitelnost omylu, dostupné den 17.7.2014 z: http://www.epravo.cz/top/soudnirozhodnuti/pravo-osobniho-uzivani-pozemku-a-drzba-omluvitelnost-omylu-65742.html
5.
Odborný článek: JUDr. Luboš Chalupa, Promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby, zdroj dostupný dne 17.7.2014 z: http://pravnik-zdarma.cz/promlceni-prava-naodstraneni-neopravnene-stavby/comment-page-1/
6.
Odborný článek, redakce epravo.cz, Stavba na cizím pozemku, dostupné dne 17.7.2014 z: http://www.epravo.cz/top/clanky/stavba-na-cizim-pozemku-7055.html
7.
Odborný článek, JUDr. Aleš Linhart, Ph.D., Právo stavby umožní stavět na cizím pozemku, dostupné dne 17.7.2014 z: http://www.tzb-info.cz/novy-obcanskyzakonik/10979-pravo-stavby-umozni-stavet-na-cizim-pozemku
8.
Bělovský. P. Občanské právo, Komunistické právo v Československu, Bobek, M.-Molek, P.-Šimíček, V. (eds.), dostupné z: http://www.komunistickepravo.cz/kapitoly/15_425462_komunistickepravo-cz_Belovsky_Obcanske-pravo.pdf
Str. 45
Elektronické zdroje:
1.
Portál veřejná správa: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/
2.
Portál, http://business.center.cz/
3.
Portál, http://www.ius-wiki.eu/start
4.
Portál wikipedia, http://cs.wikipedia.org
5.
Portál Iuridictum, http://iuridictum.pecina.cz/w/Hlavn%C3%AD_strana
6.
Portál, NOZ: http://obcanskyzakonik.justice.cz/
7.
Portál Ministerstva pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz//
8.
Portál NS, http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf?opendatabase&lng=
9.
Portál, http://www.epravo.cz
10.
Portál, http://www.ipravnik.cz
Str. 46
Judikatura: 1.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2392/99
2.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2002, sp. zn. 22 Cdo 432/2002, uveřejněný pod číslem 23/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
3.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 1998, sp. zn. 3 Cdon 398/96, uveřejněný pod číslem 26/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
4.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2000, sp. zn. 22 Cdo 1627/99, uveřejněný pod číslem 42/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
5.
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 22/01 ze dne 2. 4. 2001 (N 55/22 SbNU 5)
6.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2392/99
7.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2007, sp. zn. 28 Cdo 2747/2004
8.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ČSR, ze dne 10. 5. 1928 č. j. RC 8034 (Vážný.28, X. a:695)
9.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 19. 3. 1924 RvI 1734/23 (Vážný.24,VI. a:396)
10.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2005, sp. zn. 22 Cdo 1802/2004
11.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2000, sp. zn. 22 Cdo 1627/99, uveřejněný pod číslem 42/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
12.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007
Str. 47
Právní předpisy: 1.
Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník
2.
Zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon
3.
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů
4.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
5.
Zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon ve znění pozdějších předpisů
6.
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
7.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
8.
Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník
9.
Zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby
10.
Zákon č. 1/1918 Sb. zákonů a nařízení státu československého, známý jako recepční norma.
11.
Obecný zákoník občanský, vyhlášený císařským patentem z 1. 6. 1811 č. 946 z. s.
Str. 48
Zadání práce:
Str. 49
Str. 50
