Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Bankovní institut Vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR Diplomová práce
Autor:
Bc. Alena Králová, DiS Finance, finanční obchody
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc.
Duben 2011
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Měčíně dne 29. dubna 2011
Bc. Alena Králová, DiS
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Jaroslavu Pilnému, CSc. za rady a pomoc při zpracovávání práce v průběhu celého období
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Anotace práce Diplomová práce se zabývá vyuţíváním finančních prostředků ve městech ČR ze systému EU prostřednictvím vybraných fondů EU. Je zde rozebíráno členství České republiky v EU a problematika strukturálních fondů a fondů soudrţnosti. V analytické práci je popisován Regionální operační program NUTS Jihozápad pro jednotlivá města, která do tohoto operačního programu patří. V závěrečné kapitole se zabývám porovnáním dotací jednotlivých měst a to i v přepočtu na jednoho obyvatele a dále ještě velikostí procentuálního podílu dotací města k celkovému rozpočtu.
Annotation This thesis deals with the use of the financial resources from the EU systems by means of the selected EU funds in towns in the Czech Republic. The membership of the Czech Republic in the EU and the problems of the structural funds and the cohesion funds are analysed here. The analytical work describes the Regional operation program NUTS Southwest for individual towns belonging to this program. In the final chapter I deal with comparing of the grants in the individual towns namely a per capita and also with the percentage share of the grants regarding the total budget
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Obsah Ú v o d ......................................................................................... 7
1
Evropská unie ........................................................9 1.1 Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti . 11 1.2 Vývoj HSS ......................................................................... 11 1.3 Aktuální cíle HSS ............................................................. 13
2
Fondy Evropské unie ...........................................14 2.1 Principy strukturální politiky EU................................... 16 2.2 Ministerstvo ČR pro místní rozvoj – koordinátor využívání Fondů EU......................................................... 16
3 4
Operační programy .............................................17 Nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) ..................................................................18 4.1 Regionální operační program NUTS II Jihozápad ....... 20 4.2 Specifické cíle ROP – prioritní osy ................................. 21 4.2.1 Prioritní osa 1 – Dostupnost center ...................... 22 4.2.2 Prioritní osa 2 – Stabilizace rozvoj měst a obcí 27 4.2.3 Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu ......... 33 4.2.4 Prioritní osa 4 – Technická pomoc ....................... 36
5
Popis jednotlivých krajů .....................................40 5.1 Jihočeský kraj................................................................... 40 5.1.1 České Budějovice ....................................................... 41 5.1.2 Český Krumlov ........................................................... 45 5.1.3 Jindřichův Hradec ..................................................... 49 5.1.4 Písek ............................................................................... 53 5.1.5 Prachatice ..................................................................... 56 5.1.6 Strakonice ..................................................................... 59 5.1.7 Tábor .............................................................................. 63 5.2 Plzeňský kraj .................................................................... 67 5.2.1 Domažlice...................................................................... 67 5.2.2 Klatovy .......................................................................... 71 5.2.3 Plzeň – město ............................................................... 76 5.2.4 Plzeň – jih ..................................................................... 80 5
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
5.2.5 Plzeň – sever ................................................................ 86 5.2.6 Rokycany ...................................................................... 90 5.2.7 Tachov ........................................................................... 94 5.3 ROP NUTS II Jihozápad a dotace z fondů EU .............. 97 5.3.1 Čerpání dotací v jednotlivých krajích ................. 97 5.3.2 Čerpání dotací v ROP Jihozápad ........................ 100 5.3.3 Podíl dotací města za období 1/2007 – 3/2011 . 103 Z á v ě r ................................................................................... 106
6 7 8 9 10 11
Seznam obrázků .................................................110 Seznam tabulek ..................................................111 Zdroje použitých informací ..............................113 Seznam symbolů ................................................115 Seznam příloh ....................................................116 Přílohy.................................................................117
6
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Úvod Pro vypracování diplomové práce jsem si vybrala téma „Stav vyuţívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR“. Dle mého názoru je toto téma velmi zajímavé a vzhledem k poměrně krátkému členství České republiky v Evropské unii je velmi aktuální a hlavně dost podstatné z hlediska ekonomického růstu a rozvoje naší země. Dotace jsou v dnešní době často uţívaným slovem. Všude se o nich mluví, ale pokud se o ně člověk vyloţeně nezajímá, tak získání informací o nich je pro laika dosti sloţité. Cílem mé práce je analýza vyuţívání finančních prostředků z fondů EU. Ve své práci se zaměřuji na analýzu dotací ve vztahu k příjmům a výdajům dřívějších okresních měst a měst s rozšířenou působností a dále pak na výši vyuţitých dotací pro realizované projekty v jednotlivých městech. V první části diplomové práce je nastíněna EU na pozadí historických souvislostí, jako je vznik a vývoj EU. Dále je zde moţno nalézt jednu z politik EU, kterou je Evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti, její vývoj a její aktuální cíle. V druhé části budou rozebírány fondy EU, kterými se EU řídí při rozdělování dotací Jedná se především o tzv. strukturální politiku. Do té se promítají hlavní cíle, kterých se snaţí EU dosáhnout. Dále jsou zde popsány principy strukturální politiky a Ministerstvo ČR pro místní rozvoj, které je hlavním koordinátorem pro vyuţívání prostředků z evropských fondů. Zprostředkujícím mezistupněm mezi rozdělenými fondy jsou Operační programy, kterým se věnuji ve třetí části. V současné době jsme v období 2007 – 2013, pro které EU zjednodušila své cíle. To se odrazilo i na Operačních programech. Ve čtvrté části se zabývám Nomenklaturou územních statistických jednotek. Ty jsou děleny na regionálními operačními programy a specifické prioritní cíle ROP – prioritní osy.
7
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V poslední části se zabývám dotacemi jednotlivých měst v Jihočeském a Plzeňském kraji.
8
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
1 Evropská unie Evropská unie (ve zkratce EU) – 12 písmen, pod nimiţ se skrývá politická a ekonomická unie sjednocující k dnešnímu dni (11. prosince 2010) celkem 27 států1 Evropy, coţ představuje cca 500 miliónů Evropanů. Ačkoli se vznik EU datuje aţ do roku 1993, první pokus o sjednocení evropských států byl učiněn jiţ v 15. století, a to Jiřím z Poděbrad. Tento významný český král usiloval o vytvoření „Všeobecné mírové organizace“, jejímţ primárním úkolem mělo být vyhnání Turků, kteří představovali potenciální hrozbu pro
křesťanství
a
dlouhodobé
udrţení
míru
v
celé Evropě. Myšlenka takto sjednotit evropské země však byla na svoji dobu příliš nadčasová a nesetkala se
Obrázek 1– Vlajka Evropské unie
proto s velkým ohlasem.
Nutnost spojit státy Evropy si lidé začali ve větší míře uvědomovat aţ po konci 2. světové války. V souvislosti se vznikem „Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci“, jejímţ cílem bylo na základě „Marshallova plánu“ koordinovat pomoc pro válkou zničenou Evropu. Objevil se názor, ţe by byla spíše neţ integrace v politické oblasti, k níţ měla řada států nemalé výhrady, výhodnější integrace v oblasti hospodářské. Na základě této idey bylo na počátku 60. let minulého století vytvořeno „Evropské společenství uhlí a oceli“ (ve zkratce ESUO), které je povaţováno za předchůdce dnešní EU. K hlavním úkolům této organizace patřil nejen dohled nad uhelným a ocelářským průmyslem na území členských států (Francie, Německo, Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí), ale i ekonomický rozvoj, růst zaměstnanosti, ţivotní úrovně, atd. V roce 1955 předloţili země Beneluxu ostatním členům ESUO návrh na další rozvoj integrace zaměřený opět do hospodářské oblasti. Souhlas s tímto rozvojem vyústil aţ v zaloţení „Evropského hospodářského společenství“ (ve zkratce EHS), jehoţ úkolem byla
1
Česká republika je členem Evropské unie od 1. května 2004.
9
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
podpora vytvoření společného trhu a sbliţování hospodářské politiky členských států, a „Evropského společenství atomové energie“ (ve zkratce ESAE). Vzhledem k totoţné členské základně EHS, ESAE i ESUO se pro tato tři společenství vţil jednotný termín „Evropské společenství“ (ve zkratce ES). Roku 1987 členové ES podepsali dohodu tzv. „Jednotný evropský akt“, který měl vést k začlenění Evropské rady do rámce ES, rozšíření působnosti EHS o sociální politiku a sbliţování hospodářských a měnových politik členských zemí. K jeho podepsání následovala řada jednání, jejichţ výsledkem byl 7. února 1992 podpis „Maastrichtské smlouvy“ neboli „Smlouvy o Evropské unii“, která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993 a na jejímţ základě vznikla samotná EU. Základním cílem této smlouvy bylo především vytvořit Hospodářskou a měnovou unii, společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, prohloubit pojem občanství EU, spolupracovat v justici a vnitřních věcech, koordinovat politiky jednotlivých
členských
států
v oblasti
konkurenceschopnosti,
energetiky,
průmyslu
i výzkumu. Maastrichtská smlouva definovala tzv. Maastrichtský chrám – pomyslnou stavbu o třech pilířích. První z nich je tvořen třemi zmíněnými společenstvími (ESUO, EHS a ESAE) a několika dalšími evropskými institucemi (Evropská rada, Evropská komise, atd.). K cílům tohoto pilíře patří: hospodářská a měnová politika, sociální a regionální fondy, společná daňová a průmyslová politika a v neposlední řadě také technologický rozvoj a výzkum. Druhý pilíř pak tvoří společná zahraniční a obranná politika – cílem je tedy bezpečnost, demokracie, právní stát a lidská práva. Poslední pilíř je tvořený vnitřní politikou a justicí. Cílem tohoto pilíře je spolupráce v boji proti terorismu, v migrační a celní politice.
10
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
1.1 Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti Jednou z klíčových politik EU je „Evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti“
(ve
zkratce
HSS),
„kohezní
politika“
neboli
„regionální
politika“.
Prostřednictvím této politiky usiluje EU o ekonomický a společenský rozvoj svých členských zemí. Jedná se o nástroj sbliţování sociálně-ekonomických charakteristik, který byl definován ještě před vznikem samotné EU – v letech 1986 aţ 1988 (vznik nástroje se datuje podpisem výše zmíněného Jednotného evropského aktu), a to na základě rozhodnutí spojit regionální politiku s částí politiky zemědělské a sociální v jednu. Cílem této politiky (někdy označované také jako politika strukturální), jejíţ právní základ tvoří „Čl. 158 Maastrichtské smlouvy“, je tedy zmírnit rozdíly mezi chudšími a bohatšími zeměmi Evropy, a to jak na úrovni ţivotní, tak na úrovni ekonomické. Pokud jde o realizaci HSS, uskutečňuje se tato na úrovni členských států, zatímco koordinace spadá do působnosti samotných orgánů EU, k nimţ patří kromě jiného Evropská rada, Evropský parlament, Evropská komise, atd.
1.2
Vývoj HSS
Vývoj HSS lze rozčlenit do šesti období (pokud započítáme i období, v němţ se nacházíme v současné době). Prvním z nich bylo období od roku 1958 (vznik EHS) do roku 1974. Jde o etapu, v níţ byla regionální politika uskutečňována formou relativně izolovaných projektů. Finanční pomoc přitom primárně směřovala do oblastí postiţených útlumem těţkého průmyslu a na zaostalé venkovské regiony. Nemalou roli při uskutečňování této pomoci sehrála Evropská investiční banka, která poskytovala na realizaci rozvojových projektů ve sféře průmyslu a zemědělství zvýhodněné úvěry. V této době však ještě nelze hovořit o „evropské regionální politice“. Důvodem je absence systému koordinace regionálních politik jednotlivých států. Mezníkem se stal rok 1973, kdy do ES vstoupila Velká Británie. Na její podnět byl o dva roky později zaloţen „Evropský fond regionálního rozvoje“ (ve zkratce ERDF), který disponoval 11
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
4,8 % z rozpočtu ES a prostředky z něj byly určeny především na restrukturalizaci starých průmyslových oblastí. Od vzniku ERDF do roku 1988 mluvíme o 2. období HSS, které bylo díky podpisu jiţ uvedeného „Jednotného evropského aktu“ jedním z nejvýznamnějších. Na konci tohoto období byl podíl ERDF na rozpočtu ES jiţ bezmála 9 %. V těchto letech se začala významně rozvíjet regionální politika zaměřená zejména na přeshraniční spolupráci, rozvoj energetiky a telekomunikací. Třetí období (1989 – 1999) je charakteristické prováděním radikálních reforem v oblasti regionální politiky, a to na základě změn evropské legislativy, jenţ byla přijata roku 1988. Podstatou reforem byla integrace regionální politiky s politikou sociální (a částečně také zemědělskou politikou) do HSS a dále sloučení dříve vzniklých jednotlivých fondů do tzv. fondů solidarity, které se v současné době označují jako fondy strukturální. Důvodem pro tyto reformy se stalo přijetí Španělska a Portugalska do ES. Regionální politika těchto jihoevropských zemí se výrazně lišila od politiky ostatních členských zemí. Jedním z cílů ES proto bylo politiky všech členských států sjednotit, a to právě díky těmto reformám. V této etapě byla poprvé realizována regionální politika v tzv. programových obdobích a poprvé byly definovány cíle této politiky. Tehdy to bylo 5 cílů pro programové období 1989 aţ 1993. Mimo to byly reformou zavedeny tzv. principy strukturální politiky EU, které jsou zmíněny později. Díky principům bylo moţné opustit dosavadní systém evropské regionální politiky zaloţený na podpoře konkrétních projektů, přičemţ kaţdý z těchto musel být schválen orgány Evropské komise. To se stalo s ohledem na rostoucí počet členů ES a s tím spojený rostoucí počet projektů stále více obtíţnějším. Proto se začaly rozvíjet tzv. programové dokumenty, jenţ byly (a stále jsou) smlouvou mezi členským státem a Evropskou komisí o způsobu a moţnostech vyuţívání poskytnutých finančních prostředků a o cílech, kterých by mělo být díky těmto prostředkům dosaţeno. Páté období se datuje do let 2000 aţ 2006, kdy proběhla v oblasti HSS řada menších změn, pro něţ byla hlavním impulsem zejména nutnost připravit evropskou regionální politiku na příchod nových členů a snaha o zjednodušení procedur a odbyrokratizování politiky.
12
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
1.3
Aktuální cíle HSS
Naše republika patří mezi státy s niţší ekonomickou výkonností. K jejímu zvýšení by mělo pomoci 26,69 mld. EUR (tzn. v přepočtu cca 752,7 mld. Kč)2, které můţe Česká republika čerpat z níţe zmíněných Fondů EU v tzv. sedmiletém programovém období v letech 2007 aţ 2013 (tj. šesté období ve vývoji HSS). V uvedených letech byly v rámci HSS vytyčeny celkem tři cíle. První cíl, jenţ zaujímá téměř 82 % zmíněného celkového objemu finančních prostředků, se označuje jako „Konvergence“ (přiblíţení). Podpora z tohoto cíle by měla přispět ke konvergenci ekonomické úrovně jednotlivých regionů a celých členských států EU. V praxi jde totiţ o podporu sociálního a hospodářského rozvoje regionů, a to na úrovni NUTS II (tzv. Nomenklatura územních statistických jednotek II) s hrubým domácím produktem (ve zkratce HDP) na obyvatele niţším neţ je 75 % průměru HDP pro celou EU, i na úrovni států, jejichţ hrubý národní důchod (ve zkratce HDN) na obyvatele je niţší neţ 90 % průměru HDN pro celou EU. Dále mají nárok na finanční podporu v rámci tohoto cíle geograficky vzdálené regiony a oblasti s přírodním handicapem (tj. např. zámořská území Francie). Tento cíl je financován jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak také z Evropského sociálního fondu i Fondu soudrţnosti. V rámci České republiky patří do této skupiny všechny NUTS s výjimkou hlavního města Prahy. Druhým cílem je „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ neboli podpora regionů na úrovni NUTS II a NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle „Konvergence“. Konkrétně by měla podpora vést k podpoře hospodářských změn prostřednictvím inovací,
znalostí ekonomiky,
podnikavosti
a
zlepšení
dostupnosti
i k investicím do lidského kapitálu. Na rozdíl od prvního cíle je tento financován pouze z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu, a zahrnuje pouze hlavní město Praha.
2
Pro srovnání – v roce 2007 byla výše státního rozpočtu naší republiky 1040,8 mld. Kč, tzn. podpora z Fondů EU, která můţe být v uvedených letech čerpána, odpovídá cca 75% rozpočtu roku 2007.
13
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Pro třetí cíl, jenţ zaujímá „pouze“ cca 2,5 % finančních prostředků, se pouţívá označení „Evropská územní spolupráce“. Z názvu je zřejmé, ţe je cíl zaměřen na podporu přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III, které se nachází podél všech vnějších (i některých vnitřních) pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, jeţ jsou od sebe vzdáleny maximálně 150 km. Kromě toho jde i o podporu meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Financován je tento cíl jen z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Spadají pod něj všechny regiony naší republiky.
2 Fondy Evropské unie Hlavním nástrojem realizace HSS, jenţ patří (vedle „Společné zemědělské politiky“) k nejvýznamnějším evropským agendám, jsou „Fondy EU“, jejichţ prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené k jiţ uvedenému zmírnění ekonomických a ţivotních rozdílů mezi jednotlivými regiony EU. Do této oblasti plyne více neţ třetina celkového rozpočtu unie. O finanční prostředky ze všech níţe uvedených fondů mohou ţádat obce, kraje, ministerstva, školy, výzkumná centra, podnikatelé, neziskové organizace, atd. Fondy EU lze rozdělit do dvou3 základních skupin, a sice na „Strukturální fondy“ (ve zkratce SF), které se dále člení na „Evropský fond pro regionální rozvoj“ (ve zkratce ERDF) a „Evropský sociální fond“ (ve zkratce ESF), a na „Fond soudrţnosti“ (ve zkratce FS) neboli „Kohezní fond“. Základním rozdílem mezi SF a FS je cílová skupina, pro kterou jsou prostředky z těchto fondů určeny. Zatímco SF financuje chudší regiony (např. pohraniční a horské oblasti), a to jak z hlediska projektů investičních, tak i neinvestičních, FS investiční projekty
3
Do 1. ledna 2007, kdy v EU započalo tzv. sedmileté programovací období (2007 aţ 2013), se strukturální fondy členily do čtyř skupin, a to na Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj na podporu rybolovu. Po tomto datu se sníţil jejich počet na zmíněné dva. Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond se spolu s Finančním nástrojem na podporu rybolovu transformoval v Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, resp. Evropský rybářský fond. Oba tyto transformované fondy se staly součástí Společné zemědělské politiky EU.
14
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
chudších států (nikoli určitých regionů). K podporovaným investičním projektům patří např. vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výstavba ţeleznic nebo efektivní sanace bytových domů; k neinvestičním mj. stáţe studentů a pedagogů nebo rekvalifikace nezaměstnaných. Obecně lze říci, ţe z FS se podporuje výrazně uţší spektrum projektů (především velké projekty z oblasti dopravní infrastruktury a energetiky). Je to dáno tím, ţe je tento fond realizován prostřednictvím velkých projektů schvalovaných Evropskou komisí. Míra spolufinancování z FS můţe dosáhnout aţ výše 85 %. Rozhodujícím kritériem pro podporu určité země z tohoto fondu je hodnota HDP, která musí být niţší, neţ je 90 % HDP Evropské unie na 1 obyvatele. Konkrétní zaměření finanční pomoci z jednotlivých uvedených fondů stanovuje Nařízení Rady ES (např. nařízení 1260/1999 a 1262/1999 o ESF, 1261/1999 o ERDF, atd.). Pokud se jedná o ERDF, je zaměřen zejména do hospodářsky zaostávajících regionů (tj. regiony, ve kterých je HDP/obyvatele niţší neţ 75 % průměru EU) a regionů s odeznívající průmyslovou výrobou a sluţbami (tj. regiony, jeţ potřebují restrukturalizaci). Jde o investice do infrastruktury, výroby, rozvoje podnikání, výzkumu a vývoje, ale také investic zaměřených na environmentální oblast. ESF se týká především podpory vzdělávacích systémů v hospodářsky zaostávajících regionech a podporu všeobecného i profesního vzdělávání v určených regionech. Obecně lze říci, ţe je ESF určen ke sniţování nezaměstnanosti (vytvářením nových pracovních míst, rekvalifikačními programy) a k řešení rovnoprávných podmínek pro ţeny a muţe na trhu práce.
15
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
2.1
Principy strukturální politiky EU
Při vyuţívání strukturálních fondů se můţeme setkat s pěti základními principy. Prvním, nejdůleţitějším z nich, je tzv. princip programování. Jedná se o princip, jímţ se řídí vlastní realizace HSS a který zdůrazňuje integrovaný a víceletý přístup k pomoci zaostávajícím regionům. „Programováním“ se rozumí stav, kdy finanční prostředky ze strukturálních fondů „netečou přímo do konkrétních akcí“, ale do tzv. rozvojových programů. Zárukou tohoto přístupu jsou tzv. operační programy, které budou zmíněny později. Dalším principem je tzv. princip doplňkovosti, který zaručuje, ţe jsou finanční prostředky ze strukturálních fondů přidávány ke státnímu rozpočtu. Název principu plyne z toho, ţe prostředky z EU mají jednotlivé státní rozpočty jen doplňovat, nikoli nahrazovat veřejné výdaje daného státu. Třetí princip je označován jako tzv. princip koncentrace. Jde o princip, který předpokládá soustředění finančních prostředků do oblastí, v nichţ je očekáván nejvyšší zhodnocený přínos vloţených prostředků. S tímto velice úzce souvisí princip subsidiarity – čtvrtý z principů, jenţ zajišťuje, aby bylo prováděno rozhodování o finanční pomoci na té úrovni, která je pro rozhodnutí způsobilejší a řešenému problému bliţší. Pro poslední princip se pouţívá pojmenování „monitoring“ (neboli tzv. princip monitorování). Jak uţ název napovídá, princip slouţí zejména k zajištění sběru dat týkající se vyuţívání finančních prostředků.
2.2
Ministerstvo ČR pro místní rozvoj – koordinátor využívání Fondů EU
V rámci naší republiky je hlavním koordinátorem pro vyuţívání evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, resp. Národní orgán pro koordinaci (ve zkratce NOK) zřízený na tomto ministerstvu, jehoţ cílem je provázat národní regionální politiku ČR s regionální politikou EU. V oblasti regionální politiky je úkolem ministerstva vypracovat a uvést do praxe strategie a koncepční dokumenty a poskytovat prostřednictvím podpůrných programů finanční pomoc při ţivelných pohromách. Základním nástrojem ministerstva je v této oblasti „Strategie regionálního rozvoje České republiky“ platná pro 16
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
období 2007 – 2013. Jedná se o dokument zabezpečující provázanost národní regionální politiky naší republiky s regionální politikou EU. Při jeho naplňování se vychází z regionálně zaměřených rozvojových programů, které jsou financovány buď výhradně z národních zdrojů, nebo jsou spolufinancovány ze zdrojů EU.
3 Operační programy Zprostředkujícím mezistupněm mezi výše uvedenými SF a FS jsou „Operační programy“ (ve zkratce OP). Lze je definovat jako strategické dokumenty představující průnik individuálních zájmů jednotlivých členských států EU s prioritami HSS, které dojednává kaţdá z členských zemí s Evropskou komisí. Česká republika má v současné době vyjednaných celkem 26 operačních programů, přičemţ 8 z nich je zaměřeno tématicky, 7 regionálně a zbývajících 11 je soustředěno do oblasti přeshraniční, nadregionální a mezinárodní spolupráce a dále do oblasti realizace HSS (např. technické, administrativní a výzkumné zázemí), jak plyne z tabulky 1.
Tabulka 1 – Přehled Operačních programů probíhajících v rámci České republiky Tématické OP
Regionální OP (ROP)
OP Praha
Evropská územní spolupráce
Integrovaný OP
NUTS II Severozápad
Praha Konkurenceschopnost
Meziregionální spolupráce
Podnikání a inovace
NUTS II Severovýchod
Praha Adaptabilita
Nadnárodní spolupráce
Ţivotní prostředí
NUTS II Střední Čechy
ESPON 2013
Doprava
NUTS II Jihozápad
INTERACT II Cíl 3 – Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013 Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007– 2013
Vzdělávání pro NUTS II Jihovýchod konkurenceschopnost Výzkum a vývoj pro inovace
NUTS II Moravskoslezsko
17
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Lidské zdroje a zaměstnanost
Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007– 2013 Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013
NUTS II Střední Morava
Technická pomoc
Jak jiţ bylo zmíněno, pro období 2007 – 2013 můţe Česká republika čerpat z Fondů EU částku bezmála 753 mld. Kč. Z toho cca 131 mld. Kč v rámci Regionálních operačních programů a cca 598 mld. Kč v rámci Tématických operačních programů. Zbytek připadá na Operační program Praha, resp. Evropskou územní spolupráci.
4 Nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) Výše zmíněné ROP jsou velmi úzce spjaty s „Nomenklaturou územních statistických jednotek“ (ve zkratce NUTS, z angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics, z franc. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). NUTS byla vytvořena na území EU za účelem porovnání a analýzy ekonomických ukazatelů, statistického monitoringu, přípravy, realizace a hodnocení regionální politiky členských zemí EU a efektivního čerpání finančních prostředků z fondů unie. Tuto klasifikaci zavedl v roce 1988 Eurostat (statistický úřad EU). Vedle nomenklatury NUTS vznikla roku 1990 soustava LAU4 (z angl. Local Administrative Units) neboli „Místní samosprávné jednotky“.
4
Není rozhodující pro přidělování finančních prostředků z fondů EU.
18
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Aby bylo pro území celé EU dosaţeno vypovídajících statistických ukazatelů, byly pro jednotlivé úrovně NUTS stanoveny meze počtu obyvatel.
Tabulka 2 – Rozdělení NUTS podle počtu obyvatel5 Úroveň NUTS
Minimální počet obyvatel
Maximální počet obyvatel
I
3 000 000
7 000 000
NUTS II
800 000
3 000 000
NUTS III
150 000
800 000
Česká republika byla historicky dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III. Z důvodu čerpání finančních prostředků z fondů EU musela zavést mezi stát (NUTS I) a kraje (NUTS III) ještě jeden stupeň – NUTS II neboli regiony soudrţnosti. Právě na této úrovni je totiţ směřována většina finanční podpory z EU.
Tabulka 3 – Rozdělení České republiky podle NUTS, resp. LAU6 Úroveň
Název statistické jednotky
Počet statistických jednotek
stát
1
NUTS II
region soudrţnosti
8
NUTS III
kraj
14
LAU LAU
okres obec
76 + 15 praţských obvodů 6249
NUTS
I
I II
Jak plyne z tabulky uvedené výše, je naše republika rozdělena do celkem 8 statistických jednotek NUTS II (regionů soudrţnosti), jejichţ geografickou polohu znázorňuje následující mapka.
5
Zdroj: Národní orgán pro koordinaci. Strukturální fondy EU - Regionální politika EU. Dostupný z WWW:
. 6
Zdroj: Národní orgán pro koordinaci. Strukturální fondy EU - Regionální politika EU. Dostupný z WWW: .
19
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Obrázek 2 – Geografické znázornění NUTS na území České republiky
4.1
Regionální operační program NUTS II Jihozápad
Současné programové období, tj. 2007 aţ 2013 přineslo v rámci ČR největší změny v tzv. ROP. Dosavadní jediný „Společný regionální operační program“ (ve zkratce SROP), byl nahrazen celkem 7 operačními programy, tzv. „Regionálními
Obrázek 3– Logo
operačními programy“, a to v rámci jednotlivých regionů
ROP NUTS II Jihozápad
soudrţnosti (tj. NUTS II). Největším pozitivem této změny je
skutečnost, ţe o způsobu přerozdělování finančních prostředků z fondů EU, které jsou cíleně určeny pro konkrétní regiony, se bude rozhodovat přímo v konkrétních regionech. Zacílení finanční podpory by se tedy mělo stát více efektivním, tzn. region bude moci směřovat prostředky tam, kde to nejvíce potřebuje. Jeden z těchto ROP, Regionální operační program NUTS II Jihozápad patřící pod Cíl Konvergence, je program určený pro region soudrţnosti Jihozápad (CZ03), jenţ geograficky zahrnuje Plzeňský a Jihočeský kraj, jak je patrné z Obr. 2. Veškeré činnosti, které jsou spjaty s vlastním řízením programu, konzultacemi a evidencí projektů, jejich hodnocením, realizací a kontrolami provádí tzv. Regionální rada regionu soudrţnosti Jihozápad, jejíţ sídlo se nachází v Českých Budějovicích. Regionální rada je v podstatě řídícím orgánem ROP NUTS 20
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
II Jihozápad, jehoţ hlavním úkolem je koordinace a realizace HSS prostřednictvím tohoto ROP. Regionální radu regionu soudrţnosti Jihozápad tvoří tři orgány: předseda7 (tj. statutární orgán), výbor (sloţený z 8 zástupců z Plzeňského a 8 zástupců Jihočeského kraje, mj. schvaluje výběr projektů, jimţ se poskytne dotace) a úřad (tj. výkonný orgán). Současné programovací období ROP NUTS II Jihozápad pouţívá logo uvedené na Obrázku 3. Obrazová část loga odráţí tři fakta spojená s tímto ROP. Za prvé, logo znázorňuje existenci tří základních prioritních os, jeţ budou podrobněji zmíněny později. Kaţdé z těchto os náleţí jedna barva8. Za druhé, symbol představuje tři překrývající se listy dokumentů, na jejichţ základě ROP vznikl, a za třetí odráţí skutečnost, ţe se na území regionu rozprostírají tři pohoří (Šumava, Český les a Novohradské hory).
4.2
Specifické cíle ROP – prioritní osy
ROP NUTS II Jihozápad obsahuje celkem 4 prioritní osy, které OP rozdělují do logických celků. Tyto jsou konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory vymezující konkrétní typy projektů, které mohou být v dané ose podpořeny. Obecně je ROP zaměřen do oblasti zlepšování podmínek ţivota v obcích a na venkově (zvýšení kvality vzdělávací a zdravotní infrastruktury), zlepšení dopravní obsluţnosti ve všech částech regionu, podpory cestovního ruchu, atd. Za tímto účelem bylo vyčleněno cca 17 mld. Kč, které můţe Plzeňský a Jihočeský kraj čerpat z Fondů EU ve stávajícím programovém období. Následující schéma shrnuje specifické cíle tohoto ROP, resp. jeho prioritní osy.
7
Předsedou je od 1. července 2010 Ivo Grüner a místopředsedou Jiří Zimola. Modrá barva představuje modrý signál pro infrastrukturu, tzn. první osu „Dostupnost center“. Zelená barva je spojena se zelenou, kterou by měla dát tzv. druhá osa „Stabilizace a rozvoj měst a obcí“ rozvoji měst a obcí. Konečně ţlutá barva, jako symbol Slunce, znázorňuje třetí osu, kterou je „Rozvoj cestovního ruchu“. 8
21
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 4 – Specifické cíle ROP NUTS II Jihozápad a jeho prioritní osy9
4.2.1
Prioritní osa 1 10 – Dostupnost center
Projekty, které jsou podporovány, směřují ke zlepšení dopravní dostupnosti center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a ke zlepšení vazeb uvnitř regionu.
9
Zdroj:Informační publikace i ROP regionu soudrţnosti Jihozápad Dostupný z WWW: http://www.rr-jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1070&p1=1303 10 Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz.
22
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Region NUTS II Jihozápad má velmi výhodnou polohu mezi původními a novými členskými zeměmi EU. K plnému vyuţití této rozvojové příleţitosti ale brání omezená dostupnost regionu. Výstavba nadřazené dopravní infrastruktury, tj. dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 a R4 postupuje pomalu. Probíhá modernizace III. tranzitního ţelezničního koridoru v Plzeňském kraji a byla zahájena i výstavba IV. tranzitního ţelezničního koridoru v jiţních Čechách. Na regionální úrovni přetrvává problém napojení rozvojových území a ploch na nadřazenou silniční síť tam, kde to by to bylo moţné, ale také špatná dostupnost center z venkovských oblastí. Příčinou je zanedbaná regionální silniční síť a nedostatečná dopravní obsluţnost. Region NUTS II Jihozápad klade hlavní důraz na potřebu kvalitní dopravní infrastruktury pro rozvoj regionu, a proto v těchto krajích byly schváleny koncepční rozvojové materiály, které stanovují priority realizace dopravních staveb vedoucích k zajištění optimálního stavu těchto komunikací. Důvodem
nevyhovujícího
stavu
v
dopravní
infrastruktuře
je
ohroţení
konkurenceschopnosti regionu a sniţování jeho atraktivity pro investory, návštěvníky i obyvatele. Další oblastí dopravy, jeţ je z velké části v kompetenci krajů, je dopravní obsluţnost. NUTS II Jihozápad má nejniţší osídlení ze všech regionů ČR, proto klade značné nároky na zajištění dopravní obsluţnosti. K tomu přistupuje dnešní trend poklesu zájmu o veřejnou dopravu ve prospěch individuální automobilové dopravy, coţ zhoršuje ekonomické parametry veřejné dopravy. Z tohoto důvodu je nutné zvýšit kvalitu poskytovaných sluţeb na místních a regionálních linkách veřejné dopravy a zvýšit míru spojení veřejné dopravy postupně na celém území regionu. Velkou příleţitostí nejen z hlediska dostupnosti regionu, ale i z hlediska ekonomického rozvoje jsou letiště. Vytvářejí jiný typ dostupnosti a jejich význam pro dopravní obsluţnost stále roste. Na území NUTS Jihozápad je negativně vnímána neúčast významného veřejného 23
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
mezinárodního letiště. Nejlepší předpoklady pro rozvoj mají bývalá vojenská letiště v blízkosti obou krajských měst. Tyto kraje mají zájem o jejich intenzivnější vyuţití. V důsledku se zvyšování u cenové dostupnosti letecké dopravy získává záměr mezinárodního letiště s řízeným leteckým provozem jasné obrysy a konkrétní řešení. Pro dopravní obsluhu na místní úrovni jsou důleţité jejich místní komunikace, které jsou z velké části nevyhovující, coţ zvyšuje negativní vliv dopravy na obyvatelstvo (hluk, bezpečnost, apod.) V současnosti chybí v regionu Jihozápad potřebné finanční prostředky na optimalizaci silniční infrastruktury, která je potřebná pro rozvoj území k zajištění dopravních vazeb mezi centry osídlení. Plzeňský kraj má k dispozici na modernizaci a rekonstrukce silnic finanční prostředky ve výši 350 aţ 400 mil. Kč ročně a počítá s postupným navýšením do roku 2013 do výše maximálně 400 aţ 500 mil. Kč ročně. Silniční síť Plzeňského kraje vyţaduje na svou modernizaci a rozvoj částku ve výši minimálně 2,5 násobku současného stavu, to představuje chybějící finance ve výši přibliţně 500 aţ 700 mil. Kč ročně. Jihočeský kraj je na tom obdobně. Disponuje na modernizaci a obnovu silniční sítě finančními prostředky ve výši 600 aţ 800 mil. Kč ročně ve střednědobém výhledu do roku 2013. Potřebnost chybějících finančních zdrojů na financování rozvoje silniční infrastruktury je téţ velká a to minimálně 400 aţ 600 mil. Kč ročně. Hlavní oblasti podpory: (dle tabulky 4) 1.1 - Modernizace regionální silniční sítě -
rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť
-
rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba silnic II. a III. třídy ke hraničním přechodům
-
odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křiţovatky, přejezdy, mosty) 24
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
-
výstavba nových silnic II. a III. třídy vyvolaná modernizací nadřazené silniční sítě,
-
výstavba, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy pro napojení nových rozvojových ploch
-
modernizace frekventovaných silnic II. a III. třídy v blízkosti sídel za účelem sníţení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (obchvaty apod.). Příjemci podpory mohou být kraje11 a organizace zřizované nebo zakládané kraji12. V této oblasti nebudou podporovány akce neinvestičního charakteru tj. prostá oprava
a údrţba silnic II. a III. třídy. 1.2 - Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu -
modernizace, popř. výstavba ţelezničních stanic a zastávek
-
modernizace, popř. výstavba autobusových nádraţí a zastávek
-
výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu
-
výstavba nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu
-
budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě
-
technické prostředky pro rozvoj integrovaných dopravních systémů.
Dále je podporována: Příprava koncepcí, studií a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obsluţnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace. Příjemci podpory mohou být kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, obce13dobrovolné svazky obcí14, provozovatelé dráhy nebo dráţní dopravy15 a dopravci ve veřejné linkové dopravě16.
11
Podle Zákona c. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisu. Podle Zákona c. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu, ve znění pozdějších předpisu. 13 Podle Zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisu. 14 Podle Zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisu. 15 Podle Zákona 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisu. 16 Podle Zákona 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisu. 12
25
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
1.3 - Modernizace vozového parku veřejné dopravy -
nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob
-
nákup jiných neţ kolejových vozidel pro přepravu osob
-
přestavba autobusů na ekologický pohon vyuţívající případně i alternativní paliva.
1.4 - Rozvoj regionálních letišť -
výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť
-
napojení veřejných letišť na silniční síť
-
zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť.
1.5 - Rozvoj místních komunikací -
výstavba, rekonstrukce nebo modernizace místních komunikací pro napojení nových rozvojových ploch
-
odstraňování bodových závad na místních komunikacích (např. křiţovatky, přejezdy, mosty)
-
rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zvýšení bezpečnosti dopravy
-
rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zlepšení dostupnosti částí obcí
-
výstavba místních komunikací vyvolaná modernizací silniční sítě.
Tabulka 5 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 117 Oblast podpory 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 Celkem
17
Finance z fondů EU (v €) 190 263 917 5 514 896 22 059 585 19 302 137 38 604 273 275 744 808
Zdroj: Příloha č. 4.
26
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
4.2.2
Prioritní osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí
Zde se zaměřují, aby byly podporovány rozvojové projekty s výraznými pozitivními efekty na zvyšování kvality ţivota obyvatel a zlepšování ţivotního prostředí. Region NUTS II Jihozápad se vyznačuje vysokou rozdrobeností struktury osídlení (viz příloha 1) nejvíce urbanizovaná centra a rozvojové osy (viz příloha 2) jsou potenciálními místy růstu a rozvoje, mají však dané specifické problémy. Potýkají se s neúplnou transformací ekonomiky, se zhoršující se demografickou a sociální situací, nevyhovující infrastrukturou a s nedokončenou transformací ekonomiky. Je nutno zabránit vzniku sociálně nepříznivého prostředí jak v městských tak i příměstských lokalitách. Zdrojem ekonomického růstu a inovací pro celý region jsou zpravidla centra s 50 000 a více obyvateli, tzv. nadregionální urbánní centra. Tato role není dostatečně rozvíjena. Je třeba rozvíjet podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou, rozvoj vyšších sluţeb a zlepšovat celkovou atraktivitu těchto center. Stabilizační funkce center střední úrovně (5 000 – 49 999 obyvatel) spočívá zejména v plnění významné pracovní a obsluţné funkce, jako je nabídka pracovních míst a nabídka sluţeb, to i pro okolní venkovská území. Nedostatky v obsluţných funkcích těchto center střední úrovně spočívají v oblasti místního podnikatelského prostředí a lokalizaci investic a v oblasti sluţeb (např. školství, sociální a zdravotní sluţby, komerční sluţby). Kvalita přímých vazeb mezi venkovskými obcemi a spádovými centry ovlivňuje nabídku pracovních příleţitostí, nabídku sluţeb, vzdělání a kultury. Dost velký počet menších měst a obcí leţí na rozvojových osách. Přímá vazba na oblast růstu posiluje jejich význam nad úroveň pouhé stabilizace spádového území (viz příloha č. 2). Tato centra střední úrovně posilují celkový růstový potenciál regionu. Uvedené urbanizované oblasti je moţné na území regionu vymezit do několika typů venkovských oblastí, v nichţ se prosazují rozdílné trendy. Jejich odlišnost vyplývá z polohy vůči urbanizovaným oblastem. Venkovské oblasti v zázemí velkých měst jsou ovlivněny
27
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
suburbanizací a zaznamenávají značný nárůst populace, coţ určuje jejich rozvojové a zvláště investiční priority. Okrajové
venkovské
oblasti
se
vyznačují
podinvestovanou
infrastrukturou,
nevyhovující, nedostatečnou nabídkou sluţeb ve venkovských sídlech, nedostatkem pracovních příleţitostí a odlivem obyvatel v produktivním věku (viz příloha č. 3). Na území regionu se nacházejí rozsáhlé oblasti ohroţené vysídlením. Tímto trendem jsou postiţeny hlavně periferní venkovské oblasti okresů Klatovy, Strakonice, Písek a Tábor. Strategie místního rozvoje venkovských oblastí je zaloţena na zlepšení základní vybavenosti venkovských obcí spolu s vytvořením širší nabídky pracovních míst a dosaţením vyšší úrovně a dostupnosti sluţeb v nejbliţších centrech. Cílem těchto opatření je zvýšit kvalitu ţivota místních obyvatel. Z tohoto pohledu hrají regionální, místní a mikroregionální centra ve venkovských oblastech výraznou roli. Na základě principu komplementarity s ostatními operačními programy a programem rozvoje venkova se ROP NUTS II Jihozápad v oblasti venkovské problematiky koncentruje na posílení rozvojového potenciálu, regeneraci a revitalizaci obcí a měst s důrazem na posílení jejich obsluţných funkcí pro spádové území a na podporu infrastruktury veřejných sluţeb (školství, sociální integrace, zdravotnictví). V rámci ROP NUTS II Jihozápad není přímo řešena problematika bydlení ale zlepšení sídelních funkcí měst a obcí a zvýšení celkové atraktivity těchto sídel. Smyslem zásahu je zejména přispět k rozvoji městských a venkovských oblastí a k řešení jejich specifických problémů, závislých na jejich velikosti a spádovosti. Podpoření pozitiv a vyloučení negativ těchto oblastí povede k posílení celkové atraktivity regionu pro ţivot obyvatel a k přispění k jeho ekonomické výkonnosti a sociální stabilitě.
28
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Rozvojová centra - města nad 50 000 obyvatel tj. statutární města Plzeň a České Budějovice (25,2 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad) Výše alokace na rozvojová centra vychází hlavně z toho, ţe města jako Plzeň a České Budějovice jsou zdrojem ekonomického růstu a obnovení pro celý region a zajišťují obsluhu zásadních sluţeb regionu a tato role by měla být postupně rozvíjena. Nejen, ţe chybí dostatek připravených rozvojových ploch pro různá funkční vyuţití, ale existuje řada specifických problémů, které brání k vyuţití moţnosti rozvojových center. Ve městských a příměstských lokalitách je nezbytné zabránit vzniku nepříznivého prostředí a věnovat pozornost rozvoji kvality obytného prostředí v rozvojových centrech. Ve městech nad 50 000 obyvatel se předpokládá podpora prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst. Celková alokace na jednoho obyvatele u měst nad 50 000 obyvatel bude v neposlední řadě záleţet na obsahu samotného integrovaného plánu rozvoje města.
Spádová centra - města s počtem obyvatel 5 000 – 49 999 (34 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad) Výše alokace ve spádových centrech závisí na nutnosti měst zajišťovat obsluţné funkce pro celý svůj spádový region. Pro plnění obsluţných funkcí spádových center v sídelní struktuře je nezbytné rozvíjet hlavně vybavenost a zvyšovat jejich atraktivitu tak, aby byl posilován celkový růstový potenciál regionu. Region NUTS II Jihozápad je specifický velkým mnoţstvím těchto měst, a to celkem 32, ale vzhledem k rozlehlosti regionu (územně největší region soudrţnosti v ČR) a hustotě osídlení (naopak nejmenší v celé ČR) je zásadním významem spádových center pro všechna sídla s počtem obyvatel do 5 000 obyvatel. V těchto spádových centrech - tedy bývalých okresních městech a nyní obcích s pověřeným obecním úřadem či obcích s rozšířenou působností, je veškerá nezbytná obsluţná infrastruktura občanské vybavenosti pro menší obce a města do 5 000 obyvatel, zejména školská, sociální, zdravotnická, kulturní, volného času apod. 29
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Části měst a obce - města s počtem obyvatel 500 – 4 999 (40,8 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad) Přestoţe v této skupině sídel ţije v regionu Jihozápad procentně největší počet obyvatel, i v porovnání s ostatními regiony soudrţnosti - třetí nejvyšší procento, niţší alokace na zasahování v sídlech s obyvateli od 500 do 4 999 obyvatel odráţí skutečnost, ţe tyto zajišťují pouze základní obsluţné funkce většinou pouze pro danou obec, nejsou zde tedy realizovány vyšší funkce jako v případě spádových center. Přesto i zde je významná potřeba investic zejména do stabilizace obcí a částí měst z hlediska územního i populačního. Jde o zabránění stoupajícímu trendu odlivu mladých lidí do větších a velkých měst, a to prostřednictvím zkvalitňováním ţivotních podmínek obyvatel a zvyšování atraktivity venkovských a menších městských sídel. Hlavním cílem je posílit rozvojová centra a rozvojové osy a také stabilizovat venkovské oblasti. Hlavní oblasti podpory: (dle tabulky 4) 2.1 - Integrované projekty rozvojových center Ve městech s počtem obyvatel nad 50 000, zaměřené na: -
sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech
-
revitalizace centra města a památkově chráněných objektů a území
-
příprava rozvojových území pro podnikání a sluţby
-
výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas
-
výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury
-
výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací
-
modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy
-
management a koordinace aktivit IPRM.
30
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Příjemci podpory v těchto podoblastech týkajících se dopravy mohou být statutární města Plzeň a České Budějovice, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, fyzické osoby a obchodní společnosti18 (všichni příjemci pouze v případě realizace projektu na správním území města Plzeň nebo České Budějovice). 2.2 - Rozvojové projekty spádových center Ve městech a obcích s počtem obyvatel 5000 – 49 999: -
sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech
-
stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, vč. architektonických prvků
-
revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území
-
výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní ţivot a veřejný sektor
-
značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postiţené.
2.3 - Revitalizace částí měst a obcí Ve městech a obcích s počtem obyvatel 500 – 4 999: -
sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech
-
stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, včetně architektonických prvků
-
revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území
-
výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní ţivot a veřejný sektor
-
značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postiţené.
2.4 - Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství -
výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky
-
pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky.
18
Podle zákona 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník).
31
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
2.5 - Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci -
rozvoj sítě sociálních sluţeb
-
výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení slouţících skupinám ohroţených vyloučením ze společnosti
-
výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory
-
nákup a modernizace vybavení zařízení sociálních sluţeb
-
výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti.
2.6 - Rozvoj zdravotnické péče -
výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zdravotnických zařízení
-
rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče (zdravotnické záchranné sluţby)
-
nákup a modernizace vybavení zdravotnických zařízení.
Tabulka 6 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 219 Oblast podpory 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 Celkem
19
Finance z fondů EU (v €) 41 082 878 34 770 500 20 862 300 32 764 542 25 413 551 46 492 886 201 386 657
Zdroj:Příloha č. 4.
32
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
4.2.3
Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu V této části jsou podporovány projekty směřující ke zlepšení vyuţití primárního
potenciálu území a k posílení ekonomického významu udrţitelného cestovního ruchu. NUTS II Jihozápad disponuje jedinečnými přírodními, historickými a kulturními moţnostmi pro rozvoj cestovního ruchu. Mimo zachovalého přírodního bohatství, nadregionálně významného zvláště na území chráněných krajinných oblastí, se v regionu nachází mnoţství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných na seznamu UNESCO. Stanovisko dalšího rozvoje nabízí rovněţ tradice a dobré výchozí postavení v oblasti lázeňství a wellness. Tato moţnost však není v současnosti dostatečným způsobem vyuţívána, coţ je ovlivněno především nízkou úrovní základny cestovního ruchu (základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu), špatným technickým stavem některých významných památek a často nízkou kvalitou základních i doplňkových sluţeb cestovního ruchu. S tím úzce souvisí sezónnost cestovního ruchu, přičemţ zimní sezóna v převáţné části regionu v podstatě chybí. Jak zimní, tak podzimní a jarní měsíce výrazně zaostávají za letním obdobím, kdy region navštíví převáţná většina návštěvníků. Tato nevyváţenost bývá do značné
míry
způsobena
právě
nedostatečnou
rozvinutostí
základní
a doprovodné
infrastruktury a sluţeb pro zimní sezónu. Jako zásadní pro další rozvoj cestovního ruchu lze podle aktuálních regionálních analýz definovat rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu hlavně se zaměřením na podporu rozvoje zimní sezony, případně sezony jarní a podzimní. Při hlubším pohledu by se měla podpora především zaměřit na modernizaci a rozvoj zařízení s cílem zlepšení kvality poskytovaných sluţeb, případně na rozvoj infrastruktury v lokalitách, kde je s ohledem na provedené marketingové průzkumy prokazatelně nedostatečná nabídka.
33
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Určitá pozornost by měla být věnována zejména modernizaci a rozvoji infrastruktury lázeňských zařízení v regionu a přizpůsobit tato zařízení zvyšujícímu se tlaku přeorientování poskytovaných sluţeb na cílovou skupinu včetně budování wellness provozů, ubytovacích kapacit s nimi souvisejících areálů sportovně rekreační vybavenosti apod. Významné rezervy pro další rozvoj rovněţ představují marketingové aktivity a řízené managementem cestovního ruchu, které postupně vznikají v nejvíce atraktivních oblastech regionu. Ty by měly přispět k účinnější koordinaci aktivit, zkvalitňování a rozšiřování nabídky produktů cestovního ruchu a účinnému marketingu na vybraném území. K rozvoji cestovního ruchu by mělo přispět i zlepšení kulturní nabídky s prokazatelným přínosem pro zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky. Finance pro rozvoj cestovního ruchu byly stanoveny na základě socio-ekonomické analýzy, detailní znalosti regionu NUTS II Jihozápad a také z ověřené absorpční schopnosti regionu z minulého programovacího období 2004-2006. Smyslem a účelem je vybudování odpovídající infrastrukturní základny pro zvýšení konkurenceschopnosti a další rozvoj cestovního ruchu. Zaměřují se téţ na zpřístupnění a propojení významných cílů cestovního ruchu turistickými cestami určenými k dopravě, která je šetrná k ţivotnímu prostředí. Dále se podporuje odstranění nedostatečné vybavenosti sportovně-rekreačních zařízení a zlepšení kulturní nabídky, neboť nedostatek aktivit pro návštěvníky hlavně za nepříznivého počasí v současné době výrazným způsobem sniţuje konkurenceschopnost regionu. Značná část financí by měla být vyuţita pro zkvalitnění stávající nabídky ubytovacích kapacit a rozvoj nových ubytovacích kapacit, jeţ vedou k vyváţené nabídce ubytování na celém území regionu včetně specifické pozornosti směřující ke zkvalitnění nabídky stávajících lázeňských a wellness kapacit. Mohla by pomoci regionu prodlouţit turistickou sezónu i do období s dosud niţší návštěvností, která je zejména v zimních měsících.
34
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu na území regionu NUTS II Jihozápad je kromě dobré infrastrukturní vybavenosti bezpodmínečně závislá na kvalitě poskytovaných sluţeb, marketingových aktivitách a propagaci vybraného území, rovněţ pak na intenzitě spolupráce soukromé a veřejné sféry. Podpora v rámci cestovního ruchu není vybrána ve vztahu k území, je nutno ji chápat jako víceméně plošnou pro území celého regionu NUTS II Jihozápad. V konečném důsledku jde o zvýšení atraktivity regionu a zvýšení ţivotní úrovně a stabilizaci venkova. Hlavní oblasti podpory: (dle tabulky 4) 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu -
výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště), včetně doprovodné infrastruktury a značení
-
výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch
-
výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch
-
výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit
-
výstavba, rekonstrukce a modernizace, zařízení pro kongresovou turistiku
-
výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)
-
výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem
-
úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst.
3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v cestovním ruchu -
stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek,
-
komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných území, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách,
-
budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů,
-
restaurování movitých kulturních památek,
-
pořízení vybavení na podporu nového vyuţití památkově chráněných objektů. 35
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu -
sluţby na podporu rozvoje cestovního ruchu
-
zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových
informačních
systémů
cestovního
ruchu,
tvorba
rezervačních
a objednávkových systémů) -
propojení nabídky atraktivit a sluţeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu
-
podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu.
Tabulka 7 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 320 Oblast podpory 3.1 3.2 3.3 Celkem
4.2.4
Finance z fondů EU (v €) 84 272 571 32 221 865 7 435 815 123 930 251
Prioritní osa 4 – Technická pomoc
Technická pomoc zastřešuje aktivity mající podpořit efektivní řízení, kontrolu a monitorování čerpaných finančních prostředků z ROP NUTS II Jihozápad a posílit absorpční kapacitu území NUTS II Jihozápad. Vzhledem k nové struktuře, rozsahu zaměření prioritních os, většímu objemu dostupných finančních prostředků a novým pravidlům čerpání podpory v porovnání s obdobím 2004-2006 je potřebné upevnit administrativní kapacitu pro řízení programu a podpořit absorpční schopnost území tzv. příjemců podpory. Zkušenosti z výkonu dílčích úkolů uskutečněných na regionální úrovni při realizaci SROP byly jedním z podkladů pro odhad potřeb posílení kapacit řídícího orgánu i příjemců podpory.
20
Zdroj: Příloha č. 4.
36
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tato prioritní osa se dále zaměřuje na hlavní okruhy úkolů příjemců podpory a posilování jejich absorpční schopnosti. Alokace na technickou pomoc byla stanovena na základě dohody řídících orgánů OP a na základě potřeb zajištění implementace programu ROP NUTS II Jihozápad. Potřeba posílení kapacity Regionální rady NUTS II Jihozápad a jejích orgánů pro řízení a implementaci ROP NUTS II JZ vyplývá z rozšíření řídících pravomocí na regionální úrovni i navýšení objemu spravovaných finančních prostředků v porovnání se situací při realizaci SROP v období 2004-2006. Nicméně řízení a implementace ROP je prováděno v koordinaci s MMR a MF, kde je předpokládána návaznost, a to především v oblasti systémů finančního řízení, hodnocení, monitorování a kontroly. Zde je třeba zajistit celé spektrum činností řízení a implementace, tak jak ji popisuje Nařízení rady ES. Potřeba posílení kapacit se týká rozšíření odborného personálního zázemí a zajištění materiálně technických podmínek i zdrojů pro odbornou externí poradenskou podporu. Navýšení objemu veřejných prostředků určených pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti vyţaduje posílení kapacit na straně příjemců. Jedná se o informace vztahující se k moţnostem podpory nebo k procesům technické přípravy. Potom je nutno příjemce podpořit při osvojování dovedností spojených s hodnocením o proveditelnosti projektů, finančního plánování a řízení, postupů uzavírání smluv, monitoringu projektových aktivit. Cílem je zajistit efektivní čerpání prostředků z ROP NUTS II Jihozápad a podpořit absorpční schopnost regionu.
37
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Hlavní oblasti podpory: (dle tabulky 4) 4.1 - Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu -
zajištění personálních kapacit (osobní náklady pracovníků)
-
zajištění vzdělávacích aktivit pro pracovníky subjektů podílejících se na implementaci
-
zajištění materiálně technických kapacit (nájmy prostor, pořízení technického vybavení)
-
pořízení externích poradenských sluţeb (konzultace, audity, externí právní a ekonomické poradenství a sluţby, posuzování projektů, aktualizace dokumentace programu).
4.2 - Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu -
příprava a provedení komunikačního plánu ROP NUTS II Jihozápad, včetně pořádání informačních a propagačních akcí, výroba a distribuce informačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí
-
poskytování školících a konzultačních sluţeb potenciálním ţadatelům o podporu v rámci ROP NUTS II Jihozápad
-
příprava projektů včetně technické dokumentace, studií proveditelnosti a souvisejících sluţeb.
Tabulka 8 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 421 Oblast podpory 4.1 4.2 Celkem
21
Finance z fondů EU (v €) 17 171 630 1 417 908 18 589 538
Zdroj: Příloha č. 4.
38
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V tabulce 8 je uvedena celková alokace finančních prostředku vyčleněných na ROP NUTS II Jihozápad dle jednotlivých prioritních os a podílu fondu EU a národních veřejných zdrojů.
Tabulka 9 – Celková alokace finančních prostředku (v €) vyčleněných na ROP Jihozápad podle jednotlivých prioritních os a podílu fondu EU a národních veřejných zdrojů22 Prioritní osa (fond EU)
Finance z fondů EU (85%)
Národní veřejné zdroje (15%)
Celkové zdroje (100%)
1 (ERDF) 2 (ERDF) 3 (ERDF) 4 (ERDF)
275 744 808 201 386 657 123 930 251 18 589 538
48 660 849 35 538 822 21 870 044 3 280 508
324 405 657 236 925 479 145 800 295 21 870 046
Celkem (ERDF)
619 651 254
109 350 223
729 001 477
Prostředky uvedené v předchozí tabulce jako finance z fondů EU představují maximální moţnou výši prostředků, které mohou být poskytnuty podle jednotlivých prioritních os v rámci ROP Jihozápad z rozpočtu EU. O určité výši těchto prostředků rozhoduje řídící orgán. Tento orgán rozhodne, zda daný projekt schválí a to i dotaci z rozpočtu EU. V případě ROP se nejedná o realizaci velkých projektů, proto Evropská komise do schvalování těchto projektů nezasahuje. Z dané tabulky však vyplývá, ţe z českých veřejných zdrojů by mělo být navíc financování tohoto programu navýšeno o dalších cca 109,35 mil. €. Pro názornost je v následujícím grafu zobrazen procentuální podíl jednotlivých os na celkové alokaci ROP Jihozápad.
22
Zdroj: Příloha č. 4.
39
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
3%
20 % 123 930 251 €
18 589 538 €
44,50 % 275 744 808 €
1.ERDF- Dostupnost center 2. ERDF - Stabilizace a rozvoj měst a obcí 3. ERDF - Rozvoj cestovního ruchu
201 386 657 €
4. ERDF - Technická pomoc
32,50%
Obrázek 4 – Graf celkové alokace finančních prostředků v % vyčleněných na ROP Jihozápad podle jednotlivých prioritních os a k nim příslušných fondů EU
5 Popis jednotlivých krajů
5.1
Jihočeský kraj
Jihočeský kraj neboli Budějovický kraj vznikl v roce 2000. Leţí na Jihu Čech, ale zasahuje i na Moravu. Na severu sousedí se Středočeským krajem, na severozápadě s krajem Vysočina, na východě s Jihomoravským krajem, na západě s krajem Plzeňským. Dále tento kraj hraničí na jihu s Rakouskem a na jihozápadě s Německem. 40
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Rozloha kraje je 10 056 km². V kraji ţije 642 734 obyvatel. Skládá se z 623 obcí, z toho je 53 měst23. Hlavním městem kraje jsou České Budějovice. Hejtmanem se v roce 2008 stal Jiří Zimola. Okresy Jihočeského kraje a počet obyvatel: České Budějovice – počet obyvatel 184 531, Český Krumlov – počet obyvatel 61 349, Jindřichův Hradec – počet obyvatel 91 719, Písek – počet obyvatel 70 290, Prachatice – počet obyvatel 51 461, Strakonice – počet obyvatel 70 823, Tábor – počet obyvatel 102 580. Jihočeský
kraj
je
významnou
turistickou
a
rekreační
oblastí.
Kraj
je
4. nejnavštěvovanějším krajem Česka.
5.1.1
České Budějovice České Budějovice jsou statutární město a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leţí na soutoku řek Vltavy a Malše. České Budějovice zaloţil český král Přemysl Otakar II. v roce 1265.
Rozloha města je 55,56 km2. Mnoho obyvatel ČR povaţuje České Budějovice za město s nejlepšími podmínkami k bydlení. Je zde velké mnoţství kulturních a přírodních památek.
23
Údaje k 12/2008.
41
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Ve městě je i mnoho známých podniků, mezi které patří např. Budějovický Budvar – pivovar, Budějovický měšťanský pivovar – pivo Samson, Koh-i-noor Hardtmuth – výroba školních a kancelářských potřeb, Madeta – mlékárny. Počet obyvatel – 95 623 Nadmořská výška – 396 m n. m. Nyní se zde zaměřím na % porovnání dotací k celkovému rozpočtu a výši dotací, které město obdrţelo. Z tabulky 10 vyplývá, ţe se jedná jen o malé procento k celkovému rozpočtu. Přesto je to ale významná pomoc pro modernizaci Českých Budějovic.
Tabulka 10 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město24 České Budějovice Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem za období
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy
Výdaje
2 040 263 2 225 016 2 089 186 2 201 644 374 204
1 524 698 1 676 053 2 424 945 2 381 783 225 897
8 930 313
8 233 376 32 388
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU
0,36
24
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.c-budejovice.cz/cz/magistrat/odbory/fo/stranky/rozpocet.aspx.
42
0,39
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 11 – Souhrn úspěšných projektů ve městě ČB25 Název příjemce
Statutární město České Budějovice
Statutární město České Budějovice Statutární město České Budějovice Statutární město České Budějovice
Statutární město České Budějovice
Statutární město České Budějovice
Název projektu III. sběrný dvůr a výkupna druhotných surovin České Budějovice V. Plynárenská ulice Lannova třída – 2. etapa (Jeronýmova – Štítného) Rekultivace skládky Ţákův lom Rozbor udrţitelného rozvoje území obce s Rozšířenou působností České Budějovice Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Zlepšení tepelnětechnických vlastností obvodových konstrukcí objektu Základní školy
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Fond EU
OP Ţivotní prostředí
CF
5 908 325
5 878 914
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
13 692 066
13 692 066
OP Ţivotní prostředí
CF
5 592 982
5 592 982
Integrovaný operační program
ERDF
935 000
935 000
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
36 798
OP Ţivotní prostředí
CF
6 516 984
6 252 685
Bezdrevská Celkově vyplacená částka z fondů EU
25
32 388 445
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
43
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V tabulce 11 jsou zobrazeny projekty, které pomohly k zlepšení úrovně ve městě, nejvíce pomohl projekt Lannova třída. (Jeronýmova – Štítného), na který byla poskytnuta dotace více neţ 13 mil. Kč. Zde jsem uvedla příklad projektu, jenţ se v Českých Budějovicích realizoval. Díky tomuto projektu a i výše uvedených (viz tabulka 11), byla zvýšena nabídka pracovních míst, která je v dnešní době důleţitá a to vzhledem k velkému mnoţství nezaměstnanosti. Výstavba sběrného dvora pomůţe ţivotnímu prostředí a i městu, protoţe lidé ho mohou vyuţívat a nenechávat věci povalovat nebo vyhazovat tam kam nepatří, protoţe je jiţ doma nepotřebují.
Projekt – Pavilon dětského oddělení Ţadatelem tohoto projektu nebylo město, ale Nemocnice České Budějovice, a.s. Předpokladem celkových výdajů na tento projekt se pohyboval v částce 273 131 015 Kč. Město dostalo podporu z ROP Jihozápad a to ve výši 238 063 050 Kč. Celá realizace projektu byla zahájena 09/2008 a ukončena 05/2010. Budova dětského oddělení byla postavena v roce 1937 jako infekční pavilon. Tato budova jiţ byla jiţ dvakrát celkově zrekonstruována. Její poslední rekonstrukce proběhla v letech 1977 – 1981. 27 let po ukončení poslední rekonstrukce budova neodpovídala v ţádném z parametrů poţadavkům současných potřeb. O výstavbě zcela nového pavilonu rozhodl management nemocnice. Místo pro výstavbu bylo zvoleno s ohledem na nutnost co nejuţšího kontaktu s budovou chirurgických oborů, tj. na pozemku, kde stál dříve objekt patologického a soudně lékařského oddělení. Projekt byl předloţen v rámci 3. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Výstavba nového projektu pavilonu dětského oddělení byla cílem projektu. Zvláštností projektu byla jeho komplexnost, která v rámci jednoho projektu řešila několik problémů, a to efektnější uspořádání oddělení, zvýšení kapacity (hlavně pro doprovod dítěte), celková modernizace nemocnice a odstranění bariér pro handicapované. 44
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Nové technické a prostorové uspořádání tohoto objektu jiţ zcela vyhovuje všem poţadavkům. Pavilon je vybaven dvoulůţkovými, maximálně třílůţkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením. Nabízí téţ oddělené sociální zázemí pro personál, návštěvy a i doprovod pacientů. Také vzniklo více prostor pro umístění přibývajících zdravotních přístrojů, vyšetřoven, ambulancí apod. Dotace projektu je prozatím nejvyšší částkou, která byla z fondu EU poskytnuta na konkrétní projekt prostřednictvím 3. výzvy ROP Jihozápad. Stavba pětipodlaţní dětské kliniky byl dost velký projekt a také dosti časově náročný, a proto podléhal kontrole ze strany Úřadu regionální rady (ve zkratce ÚRR), který provedl 7 kontrol, z toho 4 na místě. Nový objekt se zařadí mezi nejmodernější dětská oddělení v ČR jak po stránce technické, tak i prostorové.
5.1.2
Český Krumlov Český Krumlov se nachází 25 km jiţně od Českých Budějovic. Městem protéká řeka Vltava. Český Krumlov byl zaloţen mezi léty 1230 a 1239 synem Vítka z Prčic.
Město je významným turistickým centrem Jiţních Čech. Od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Po roce 1989 se Krumlov stal jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Do obnovy památkových objektů byly investovány velké finanční prostředky. Krumlov se dnes řadí mezi nejhezčí města v České republice.
45
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Památky města Státní hrad a zámek Český Krumlov Zámek je po Praţském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původní gotický hrad přestavěn zejm. v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního hrádku) s dominující věţí a Horního hradu. Český Krumlov je centrem kultury. Ve městě se nachází mnoho galerií umění, 6 muzeí a městská knihovna. Mezi nejznámější kulturní památku patří letní divadlo s otáčivým hledištěm. Nezaměstnanost ve městě dosahuje okolo 5 %. Je zde průmyslová zóna, několik provozů pekáren, pobočka jihočeských mlékáren MADETA a pivovar Eggenberg. Počet obyvatel: 14 056 osob (k 24. 9. 2007) Nadmořská výška: 492 m n. m Okres Český Krumlov se skládá ze 45 obcí. Dále se zaměřím na % porovnání dotací na jiţ realizované projekty k celkovému rozpočtu a rozsah dotací, které toto město obdrţelo k vyuţití. Tuto analýzu uvádím v tabulce 12. Zde je zřejmý velký nepoměr. Dotace k příjmům z rozpočtů jsou procentuálně menší, neţ dotace k výdajům kde činí pouze kolem 2 %. Z uvedeného vyplývá, ţe nezáleţí pouze na tom kolik prostředků město získá, ale také kolik jich dokáţe vyuţít.
46
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 12 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město26 Český Krumlov
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet:
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 365 822 314 823 319 695 339 916 382 569
Výdaje 371 524 321 206 337 083 343 851 375 338
1 722 825
375 338 6 474
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
0,38
1,72
Tabulka 13 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Český Krumlov27 Název příjemce
Fond EU
Město Český Krumlov
Provedení odborných průzkumů a zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území pro ORP
Integrovaný operační program
ERDF
779 450
778 855
Město Český Krumlov
Rekonstrukce Lazebnického mostu
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
5 643 190
5 637 507
26
Alokovaná částka Kč
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/rozpocetmesta.xml. 27
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Název projektu
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
47
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Český Krumlov
Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade)
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
Celkově vyplacená částka z fondů EU
57 409
6 473 771
Tyto projekty (v tabulce 13) pomohly k zlepšení úrovně ve městě, nejvíce pomohl projekt Rekonstrukce Lazebnického mostu, jeţ je uveden dále.
Projekt města - Rekonstrukce Lazebnického mostu v Českém Krumlov Realizace projektu byla v centru Krumlova – Lazebnický most. Investorem bylo město Český Krumlov. Stavbu zhotovila firma SMP CZ, a. s., na restaurování soch pracovala firma Houska & Douda. Projekt je jiţ dokončen a je ve fázi udrţitelnosti. Uskutečnil se od 17. 2. 2009 do 6. 8. 2009. Tato rekonstrukce stála 7 533 335 Kč a město dostalo dotaci z ROP NUTS II Jihozápad, který byl spolufinancován ERDF ve výši 5 637 507 Kč. Lazebnický most leţí na nejvýznamnější a nejexponovanější turistické trase v Českém Krumlově a spojuje historické centrum města, Státní hrad a zámek Český Krumlov. Při povodních v roce 2002 byl most dosti silně poškozen, a proto jiţ nesplňoval kapacitní a kvalitativní technické poţadavky s ohledem na intenzitu jeho vyuţívání. Celková rekonstrukce mostu se jevila jiţ jako nezbytná. Ve 3. výzvě Regionálního operačního programu získalo město Český Krumlov prostředky na jeho potřebnou rekonstrukci. Tato rekonstrukce mostu zahrnovala odstranění vrchní i spodní mostovky, demontáţ nosné dřevěné konstrukce, očištění a sanaci nosných ocelových nosníků, opravu závěrných zídek a navazujících konstrukcí na obou březích a i rekonstrukci některých inţenýrských sítí, především vodovodního rozvodu. Byla poloţena nová spodní a vrchní mostovka, namontováno nové zábradlí, obnovena konstrukce mostu, včetně pískování pilířů a nových nátěrů. 48
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Spolu s rekonstrukcí mostu proběhlo i restaurování poškozených litinových soch Jeţíše Krista a sv. Jana Nepomuckého.
5.1.3
Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec je okresní město, které leţí ve východní části Jihočeského kraje, na řece Neţárce. Městem se stal v roce 1293 a řadí se tak k nejstarším městům u nás. Jindřichův Hradec leţí ve strategické poloze Praha - Vídeň.
Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací. Ta byla vyhlášená ministerstvem kultury v roce 1961. Památky města Státní hrad a zámek Komplex budov hradu a zámku je po Praţském hradu a dále zámku v Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším památkovým objektem v České republice. Bývalý jezuitský seminář s kaplí sv. Víta Jezuitská kolej s kostelem sv. Máří Magdaleny Zajímavosti Rybník Vajgar, Jindřichohradecká úzkokolejka Počet obyvatel – 22 441 (k 31. 12. 2009) Nadmořská výška – 475 m n. m.
49
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
A nyní se zaměřím na % porovnání dotací k rozpočtu města včetně spádových obcí a rozsah dotací, které toto město obdrţelo k vyuţití. Z tabulky 14 vyplývá, ţe se jedná jen o malou část finanční pomoci z fondů EU. Přesto se jedná o významnou finanční pomoc městu Jindřichův Hradec, kterému byly poskytnuty jedny z nejvyšších dotací na uskutečněné projekty.
Tabulka 14 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město28 Jindřichův Hradec
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet:
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 548 936 508 416 543 791 694 923 616 032
Výdaje 558 465 542 619 665 160 694 923 618 607
2 912 098
3 079 774 100 845
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
3,46
3,27%
Tabulka 15 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Jindřichův Hradec29 Název příjemce Město Jindřichův Hradec
Název projektu
Operační program
Fond EU
Výstavba mateřské školy na sídlišti Hvězdárna
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
28
Alokovaná částka 33 528 357
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.jh.cz/does/deska/financnirozpocet_. 29 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
50
Celková proplacená částka v Kč 31 804 797
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Jindřichův Hradec Město Jindřichův Hradec Město Jindřichův Hradec Město Jindřichův Hradec Město Jindřichův Hradec Město Jindřichův Hradec
Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Stavební úpravy ulice Štítného v Městské památkové rezervaci Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Zateplení budovy OA TGM Zpracování územního plánu ÚAP ORP
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
55 115 171
54 799 676
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
10 641 577
7 931 850
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
49 759
OP Ţivotní prostředí
CF
4 503 639
4 503 639
ERDF
960 925
960 925
ERDF
799 000
794 750
Integrovaný operační program Integrovaný operační program
Celkově vyplacená částka z fondů EU
100 845 396
Projekty města Jindřichův Hradec (viz tabulka 15) jsou dosti značné, protoţe se vedení města snaţí zvelebit ho pro občany. Nejdraţším projektem je Modernizace a přístavba plaveckého bazénu, které je zde podrobněji rozebráno (viz dále). I tady se najdou nová pracovní místa a po hektickém dni se můţete jít do tohoto moderního areálu odreagovat. Opět je zde více realizovaných projektů, které zvýšily komfort občanům Jindřichova Hradce.
Projekt města - Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci Projekt byl spolufinancován z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, prioritní osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí, oblast podpory 2.2 – Rozvojové projekty spádových center. Realizoval se v době 1. 11. 2008 – 31. 10. 2009. Výdaje na projekt činily 181 510 489 Kč a příspěvek z fondu 54 799 676 Kč. Stavbu zhotovilo Sdruţení plavecký bazén v Jindřichově Hradci, a to STAVCENT, a. s., ARSTAV, s. r. o.
51
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Cílem projektu bylo odstranění nevyhovujícího původního stavu bazénu, nedostatku v infrastrukturní vybavenosti území Jindřichohradecká, slouţící pro aktivity ve volném čase a zkvalitnění a rozšíření nabídky, zlepšení stávajícího modelu poskytovaných sluţeb v oblasti aktivního odpočinku. Záměrem bylo vybudování moderního zařízení, které poskytuje sluţby, a to celoročně, doplnění modelu poskytovaných sluţeb o novinky a zachování výuky plavání všech vrstev a i věkových skupin obyvatelstva a také stávajícího objektu pro zdravotně postiţené občany tzv. bezbariérovost. V průběhu realizace tohoto projektu se demontovaly veškeré původní rozvody a nahradily se novými. Došlo k vybourání konstrukcí kromě nosných a k opravě podlah. Provedly se téţ nové hydroizolace. Zdivo v nových vyzděných příčkách bylo izolováno proti vlhkosti, provedly se kompletní opravy omítek, obkladů a dlaţeb. Byly zrekonstruovány prostory saun, masáţí, kadeřnictví a kosmetiky a zrekonstruoval se také plavecký bazén. Obvodový plášť se stavebně upravil a zateplil, vyměnily se okna a osazení vstupních dveří. Fasáda se obloţila pohledovými fasádními panely. Prosklené části fasády byly řešeny osazením hliníkových rámů s vloţenými izolačními skly. Střecha byla tepelně izolována. Původní systém solárního zařízení bylo doplněno dalších 46 panelů. Realizací projektu došlo k vybudování moderního sportovně rekreačního komplexu poskytujícího kvalitní sluţby v oblasti sportu a rekreace. Zastavěná plocha se z původních 1 250 m2 zvětšila ještě o 910 m2 na současných 2 160 m2. Došlo ke komplexní rekonstrukci bazénové technologie v suterénu objektu a rozšíření technologie pro relaxační část bazénu. Přestavěny byly i šatny, sprchy a osušovny, všechny prostory se nově obloţily, zadláţdily a zaizolovaly. Přístavbou vzniklo nové zázemí relaxačního bazénu. V suterénu se opravily kromě technologií také prostory, kde se provozuje vaničkové koupání pro kojence, centrum s bylinnou, finskou a infrasaunou, kadeřnictví, masáţní centrum a kosmetika. Svou činnost zde provozuje mokrý a suchý bufet.
52
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
5.1.4
Písek Písek je jihočeské historické město na řece Otavě. Byl zaloţen v roce 1242 Přemyslem Otakarem II. jako královské město. Dominantou
města
je
Kostel
Narození
Panny
Marie
s hodinovou věţí. Nachází se zde také nejstarší dochovaný český most ze 13. století. Mezi další památky patří hrad a částečně zachované hradby. Písek je nazýván „městem lesů a škol“, protoţe je v něm více středních škol, neţ je obvyklé pro města podobné velikosti. Je zde také konzultační středisko soukromé vysoké školy Bankovního institutu a středisko vysoké školy Filmové akademie. Centrum města je kompletně zrekonstruované. Historické jádro je městskou památkovou zónou. V současné době zaţívá Písek velký průmyslový rozkvět. Vzniká zde průmyslová zóna. Ta je zaměřena především na strojírenství a elektroprůmysl. Vzniklo zde také mnoho obchodních řetězců. Písek zaznamenává také velký rozmach v soukromém podnikání. Pomocí dotace z Evropské unie byla do průmyslové zóny vystavěna cyklostezka. Počet obyvatel: 29 898 osob Nadmořská výška: 378 m n. m. V tabulce 16 uvádím analýzu porovnání % podílu mezi dotací pro samotné město k celkovým příjmům a výdajům. Dotace byly získány a vyuţity na projekty realizované v období 1/2007 – 3/2011. Je také jedním z měst, které má podíl dotací u příjmů větší neţ 1% a téměř 2% u výdajů. Z hlediska celkového rozpočtu a velikosti města, to není malá dotace.
53
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 16 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město30 Písek
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet:
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 1 025 339 1 078 822 972 193 614 854 568 895
Výdaje 882 452 894 723 946 490 652 130 555 525
4 260 103
3 931 319 76 320
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
1,79
1,94
Tabulka 17 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Písek31 Název příjemce
Město Písek
Město Písek Město Písek
Město Písek
Název projektu Městský kamerový monitorovací systém – zóna Portyč Obnova soustavy Klášterských rybníků Obnova soustavy retenčních nádrţí "Na Americe" Písek Regenerace centrální zóny Bakaláře
Fond EU
Integrovaný operační program
ERDF
1 840 085
1 838 044
OP Ţivotní prostředí
ERDF
11 172 256
11 172 256
OP Ţivotní prostředí
ERDF
4 725 719
4 725 719
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
26 666 094
25 206 328
30
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.mesto-pisek. cz/dokumenty/rozpocetmesta. 31 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
54
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Písek
Město Písek
Město Písek
Město Písek
Město Písek
Město Písek
Rekonstrukce bytových domů Topělecká č. p. 425, 424 Rekonstrukce ploch Na Výstavišti v Písku, I. etapa – 2. část Revitalizace oblast Stínadla Rozbor udrţitelného rozvoje území ORP Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Výstavba autobusové zastávky v Budějovické ulici
Integrovaný operační program
ERDF
4 685 139
3 116 605
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
24 125 794
23 605 886
Integrovaný operační program
ERDF
3 965 250
3 938 541
Integrovaný operační program
ERDF
849 150,00
848 526,00
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
37 228
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
1 830 900
1 830 699
Celkově vyplacená částka z fondů EU
76 319 832
Městu Písek byla poskytnuta dotace z EU v celkové částce větší neţ 76 mil. Kč. Toto město dokázalo zaţádat o velké mnoţství peněz, jelikoţ chtělo realizovat projekty pro jeho zlepšení. Největší investice byla do Rekonstrukce ploch Na Výstavišti v Písku. Nemalá část byla investována do monitorovacího systému. Ten má zabránit kriminalitě ve městě a zlepšit bezpečnost. Podrobněji je zde uveden projekt Modernizace hřišť (viz dále). Přijedete-li do tohoto města veřejnou dopravou, vystoupíte na nově zrekonstruovaném autobusovém nádraţí. Další projekty města naleznete v tabulce 17.
55
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Projekt - Modernizace hřišť Základní školy J. K. Tyla a MŠ Písek (Příloha 5) Ţadatelem tohoto projektu nebylo město, ale Základní škola J. K. Tyla a mateřská škola Písek v Tylově ulici. Celkové výdaje tohoto projektu byly vyčísleny na 12 904 189 Kč, dotace z fondu EU byla schválena na 11 853 124 Kč. Projekt byl realizován od 1. 5. 2006 aţ 18. 12. 2008. Do hřišť nebylo několik let investováno, coţ se na jejich stavu negativně projevilo. Vedení školy se proto rozhodlo pro jejich modernizaci za finančního přispění z EU. Projekt a ţádost o dotaci realizovala škola za pomoci poradenské společnosti. Se ţádostí o finanční pomoc uspěla hned napoprvé. Projekt byl předloţen do 2. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Od roku 2009 mohou ţáci této Základní školy v Písku vyuţívat nová sportoviště s umělým povrchem. Jedná se o víceúčelová hřiště, basketbalová hřiště, tenisové a volejbalové hřiště. Dřívější sportovní plochy školy byly zcela nevyhovující, a to převáţně kvůli svým povrchům. Ve většině případů se jednalo o asfaltové plochy, které byly dosti poškozené a neodpovídaly normám EU.
5.1.5
Prachatice Prachatice jsou okresním městem a leţí asi 40 km západně od Českých Budějovic. Nacházejí se v Šumavském podhůří, na úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m n. m. Městem protéká Ţivný potok. Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století. Největší rozmach zaznamenalo město v 16. století. Vznikla nová radnice,
opevnění, přestavěn byl i původní gotický kostel. Koncem 16. století tu měl alchymistické dílny Vilém z Roţmberka. V roce 1938 se Prachatice staly pohraničním sudetským městem, které připadlo Německu. Od roku 1981 je centrum města Městskou památkovou rezervací. 56
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Prachatice jsou sedmým největším městem Jihočeského kraje. Počet obyvatel: 11 686 (k 1. 1. 2009) Nadmořská výška: 561 m n. m. V tabulce 18 uvádím analýzu porovnání % podílu mezi celkovým rozpočtem včetně spádových obcí a dotacemi zahájených a ukončených v období 1/2007 – 3/2011 ve městě Prachaticích.
Tabulka 18 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město32 Prachatice Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy 342 864 378 094 367 182 213 032 268 203
Výdaje 358 666 380 035 424 746 226 887 210 568
1 569 375
1 600 902 43 218
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
2,75
32
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.prachatice.cz/mesto/n_mu_hosp.html.
57
2,70
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 19 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Prachatice33 Název příjemce Město Prachatice Město Prachatice
Město Prachatice
Rekonstrukce městského divadla Prachatice Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Prachatice
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Fond EU
Alokovaná částka v Kč
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
42 224 959
42 224 942
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
58 259
Integrovaný operační program
ERDF
935 000
935 000
Název projektu
Celkově vyplacená částka z fondů EU
43 218 201
Město Prachatice realizovalo také několik projektů. Nejdraţší projekt je Rekonstrukce městského divadla Prachatice, které jiţ nebylo v dobrém stavu. Tento projekt stál více neţ 42 mil. Kč. O tomto projektu naleznete více informací (viz dále).
Projekt města - Rekonstrukce městského divadla Prachatice Program ROP NUTS II Jihozápad financoval tento projekt a to z prioritní osy 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí a oblasti podpory 2.2 – Rozvojové projekty spádových center. Zahájení projektu bylo od 1. 1. 2007 a ukončen byl 30. 6. 2010. Celkové výdaje na rekonstrukci činily 49 676 423 Kč. Na tento projekt zpracovala úspěšnou ţádost o dotaci z Evropské unie společnost G-PROJECT. Město Prachatice bylo úspěšné v rámci 3. výzvy Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihozápad a získalo na projekt peněţní prostředky z fondů EU. Na celkovou modernizaci byla městu Prachatice poskytnuta dotace ve výši 42 mil. Kč.
33
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
58
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V zrekonstruovaném prostoru divadla byl kladen důraz hlavně na zvýšení komfortu pro diváky. Dnes mají pohodlnější a prostornější sedadla s většími vzdálenostmi mezi jednotlivými řadami. Celý objekt je bezbariérový a obsahuje letní scénu či divadelní kavárnu. Kapacita divadla se zvýšila z původních 199 míst na 210 míst. Modernizací prošla také vzduchotechnika, poţární zabezpečení, bezpečnostní systém, osvětlení a ozvučení.
5.1.6
Strakonice Strakonice jsou okresní město leţící v severozápadní části Jihočeského kraje. Městem protéká řeka Otava a Volyňka. Strakonice jsou vzdáleny 59 km od Českých Budějovic, 85 km od Plzně a 115 km od Prahy.
Město bylo zaloţeno roku 1367 Bavorem IV. Památky Strakonický hrad Zaloţen ve 13. století na soutoku Otavy a Volyňky. Hrad vlastnil řád maltézských rytířů. Od roku 1995 je hrad prohlášen za národní kulturní památku a v posledních letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí za přispění dotací z fondů EU. Barokní mariánský sloup Stojí uprostřed Palackého náměstí a měl chránit město před morem. Poutní chrám Navštívení Panny Marie Bolestné Je poutním místem.
59
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Počet obyvatel – 23 923 (k 31. 12. 2006) Nadmořská výška – 390-430 m n. m. V tabulce 20 je uvedla analýza % porovnání dotací přiznaných městu k celkovým příjmům a výdajům. Je to jen malé procento, ale i tak městu tyto finanční prostředky pomáhají. V následující tabulce je vidět, na jaké uskutečněné projekty byly dotace v daném období pouţity.
Tabulka 20 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město34 Strakonice Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících) Rozpočet: Příjmy 446 150 512 096 557 650 677 410 666 382
Výdaje 503 501 544 366 590 221 844 563 784 603
2 859 688
3 267 254 33 284
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
1,16
34
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.strakonice.eu/concept/rozpočet -města.
60
1,02
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 21 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Strakonice35 Název příjemce Město Strakonice Město Strakonice
Město Strakonice
Město Strakonice Město Strakonice
Město Strakonice
Město Strakonice
Název projektu Mateřské školy Strakonice – regenerace zeleně Obytná zóna Na Muškách komunikace Revitalizace veřejných prostranství v ulici Čelakovského Tisová - zásadní komunikace pro dopravní obsluhu na místní úrovni Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Zlepšení nevyhovujícího stavu místní komunikace Ţiţkova Územně analytické podklady obcí ORP Strakonice
Fond EU
OP Ţivotní prostředí
ERDF
1 380 281
1 380 281
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
18 255 449
18 255 445
Integrovaný operační program
ERDF
11 014 188
7 181 224
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
3 711 928
3 706 766
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
31 730
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
3 205 321
1 882 822
Integrovaný operační program
ERDF
850 000
845 361
Celkově vyplacená částka z fondů EU
Alokovaná částka
Celková proplacená částka
Operační program
33 283 629
Tyto projekty pomohly k zlepšení úrovně ve městě. Nejvíce pomohl projekt Obytná zóna Na Muškách – komunikace. Na tento projekt byla poskytnuta dotace větší neţ 18 mil. Kč. Zde jsem uvedla příklad projektu, jenţ se ve Strakonicích realizoval (viz dále). Díky tomuto projektu se zvýšila návštěvnost města, jelikoţ projekt ukázal přitaţlivost města pro
35
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
61
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
turisty. Vedle této realizovaného plánu byla poskytnuta z EU dotace převáţně na projekty rekonstrukcí komunikací, které jsou ČR v celkově špatném stavu.
Projekt - V hlavní roli: Strakonice pro turisty Ţadatelem tohoto projektu nebylo město Strakonice, ale firmy Ciao, cestovní kancelář, s. r. o., Centrum pro zdravotně postiţené – Jihočeského kraje. Projekt se spolufinancoval z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory 3.3 – Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Realizace tohoto projektu byla 1/2009 – 10/2010. Rozpočet na tento projekt dosahoval 1 157 367 Kč, z toho příspěvek ze strukturálního fondu ROP ve výši 990 271 Kč (85,5%), z rozpočtu města byl přidán zbytek finančních nákladů (14,5%). Cílem projektu „V hlavní roli: Strakonice pro turisty“ bylo představení Strakonic jako přitaţlivé a v mnoha směrech zajímavé turistické destinace prostřednictvím dotvoření profesionální nabídky sluţeb pro turisty. K dosaţní poţadovaného cíle slouţily jednotlivé aktivity projektu. Jeho prvotní a nejdůleţitější bylo vytvoření prezentačního DVD města Strakonice a jeho okolí jako turistického cíle. Vytvořena byla reprezentativní elektronická prezentace města a okolí ve formě vícejazyčných a titulkových DVD. Díky tomuto by mělo dojít ke zlepšení kvality a dostupností informací o nabídce cestovního ruchu ve městě. Další aktivitou tohoto projektu bylo zavedení moderního pokladního systému v Městském informačním centru a zprovoznění nové sluţby samoobsluţného automatu on-line předprodej vstupenek na kulturní akce ve městě. Tento automat je přímo umístěn na informačním centru Strakonice. Automat umoţní tzv.
62
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
5.1.7
Tábor Tábor je město leţící na řece Luţnici. Je okresním městem a druhým největším městem v Jihočeském kraji. Město bylo zaloţeno roku 1420 Husity a pojmenováno podle hory Thabor u Nazaretu v dnešním Izraelu. Od roku 1437 byl Tábor
královským městem. Z hlediska geologické leţí Tábor v Táborské pahorkatině, která se nachází na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Centrum města je památkovou rezervací. Město je významným centrem turistického ruchu. Velkým lákadlem pro turisty je především historie husitství. Památky města Věţ Kotnov, Husův park Stará radnice V současné době radnice slouţí jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí. Vodní nádrţ Jordán Je nejstarší ve Střední Evropě a byla zaloţena roku 1492. Nádrţ má rozlohu okolo 50 hektarů a hloubku aţ 18 metrů. Počet obyvatel: 35 898 Nadmořská výška: 437 m n. m.
63
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 22 analyzuje % podíl mezi celkovým rozpočtem včetně spádových a dotacemi pro samotné město Tábor. Jde o porovnání příjmů a výdajů rozpočtu a realizovaných projektů za analyzované období.
Tabulka 22 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město36 Tábor
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet:
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 881 559 882 511 984 679 1 065 781 940 646
Výdaje 848 381 878 882 1 025 026 993 365 915 441
4 755 176
4 661 095 55 920
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
1,18
1,20
Tabulka 23 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Tábor37 Název příjemce
Název projektu
Operační program
Fond EU
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Město Tábor
Rekonstrukce ulice Druţstevní ROP NUTS II v Táboře – Jihozápad Čekanice
ERDF
27 567 568
27 507 238
Město Tábor
Výstavba a obnova autobusových ROP NUTS II zastávek v Táboře Jihozápad – Hlinice
ERDF
1 327 450
1 141 166
36
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http//www.tabor.cz/cs/obcan/rada-a-zastupitelstvo/usnesení-zastupitelstva/227.html. 37 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
64
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Tábor
Město Tábor
Město Tábor
Město Tábor
Město Tábor
Město Tábor
Výstavba a obnova autobusových zastávek v Táboře – Horky Výstavba a obnova autobusových zastávek v Táboře - Na Kopečku Výstavba a obnova autobusových zastávek v Táboře - Náchodské sídliště Výstavba a obnova autobusových zastávek v Táboře – Zavadilská Výstavba a obnova autobusových zastávek v Táboře – Čekanice Silo Zkvalitnění výukových prostor a zajištění bezbariérovosti SPŠ strojní a stavební
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
1 223 567
986 729
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
1 079 427
1 079 427
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
2 256 474
2 221 339
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
816 558
741 947
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
1 294 955
1 176 474
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
21 065 366
21 065 366
Celkově vyplacená částka z fondů EU
55 919 686
V městě Tábor bylo realizováno více projektů. Největší projekt za období od 1/2007 aţ 3/2011 byl projekt Rekonstrukce ulice Druţstevní ve čtvrti Tábor – Čekanice s rozpočtovými náklady více jak 27,5 mil. Kč. Hned druhým projektem s náklady kolem 21 mil. Kč byl projekt Zkvalitnění výukových prostor a zajištění bezbariérovosti SPŠ strojní a stavební. Zkvalitnění výuky a zajištění bezbariérovosti pro přístup i handicapovaným studentům, kteří jsou ještě stále v dnešní době omezeni.
65
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Níţe uvádím příklad projektu, jenţ se v Táboře realizoval. Díky tomuto projektu i výše uvedených (viz tabulka 23) byla zvýšena zejména nabídka pracovních míst, coţ je v dnešní době, vzhledem k rozsáhlé nezaměstnanosti, významným přínosem.
Projekt města - Přístavba pavilonu akutní medicíny a porodnice Ani zde nebylo ţadatelem projektu město, ale Nemocnice Tábor, a. s. Jedná se o největší projekt tohoto města. Celkové náklady projektu představovaly téměř 163 mil. Kč a z podpory ROP Jihozápad byla poskytnuta částka ve výši 67 339 930 Kč. Termín realizace byl 29. 2. 2008 – 29. 5. 2009. Nemocnice Tábor, a. s. je druhou největší jihočeskou nemocnicí a její technický stav neodpovídal moderním poţadavkům. Objekt nebyl zcela bezbariérový a docházelo k plýtvání energiemi atd. To bylo právě jedním z hlavních důvodů plánované realizace přístavby. Projektová ţádost byla zpracována ve spolupráci s externí zpracovatelskou firmou. Projekt byl předloţen v rámci 2. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Projekt řeší problematiku akutní medicíny a porodnictví. Velkým přínosem projektu je výstavba nového pavilonu akutní medicíny a porodnice s celkovou plochou více neţ 3 300 m2. Provedení stavebních prací se stalo předmětem projektu. Dokončení modernizace nemocnice neměli pocítit jen pacienti, ale také zdravotní personál. Nové uspořádání dovolí pohodlnější a rychlejší obsluhu pacientů, lepší zásobování, a nekříţí se jednotlivé provozy. Moderní prostory porodnice zaručí vysoký standart pro pobyt rodiček a jejich dětí v nemocnici.
66
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Plzeňský kraj Plzeňský kraj leţí na jihozápadě České republiky. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN, severozápadně leţí Karlovarský kraj, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský. Svojí rozlohou 7 561 km je Plzeňský kraj třetím největším v České republice. Počtem obyvatel 567 321 osob se řadí na deváté místo v ČR a tvoří 5,4 % z celkového počtu obyvatel ČR. Okresy v Plzeňském kraj a počet obyvatel: Domaţlice – počet obyvatel 60 596 Klatovy – počet obyvatel 88 721 Plzeň – město – počet obyvatel 185 855 Plzeň – jih – počet obyvatel 61 414 Plzeň – sever – počet obyvatel 74 694 Rokycany – počet obyvatel47 358 Tachov – počet obyvatel 53 225
5.2.1
Domažlice Domaţlice zaloţil kolem roku 1231 Přemysl Otakar II. Město se rozkládá na potoce Zubřina. Domaţlice jsou okresní město a tradiční centrum regionu Chodsko. V centru města se nachází historické jádro s měšťanskými domy
ze 14. a 16. století, dnes jsou součástí městské památkové rezervace. Dochovaly se také zbytky gotického opevnění, zámek, gotický farní kostel a klášter.
67
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Mezi kulturní památky patří Chodský hrad, Arciděkanský kostel Narození Panny Marie, Dolní brána a novorenesanční budova radnice. Kaţdý rok v srpnu se v Domaţlicích konají známé Chodské slavnosti. Jejich tradice byla zahájena bezprostředně po skončení II. světové války 1945 - pouť na sv. Vavřince se konala 12. srpna. Stejně jako mnohá jiná česká města i Domaţlice hodlají přilákat na své území nové investory. Proto je budována průmyslová zóna. Jako nejvhodnější místo pro její realizaci byla zvolena lokalita bývalých kasáren jiţně od silnice I/22 Draţenov - Klatovy. Stávající průmyslové podniky ve městě jsou zaměřeny především na strojírenskou a textilní výrobu. Nadmořská výška: 428 m n. m. Počet obyvatel: 10 616 Okres Domažlice Počet obyvatel: 60 59638 V tabulce 24 je uvedla analýza % porovnání dotací přiznaných městu k celkovým příjmům a výdajům. Je to jen malé procento, ale i tak finanční prostředky pro město důleţitým přínosem. V následující tabulce je vidět, na jaké uskutečněné projekty byly dotace v daném období pouţity.
38
Zdroj: údaj ČSÚ v r. 2010.
68
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 24 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město39 Domažlice
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 328 311 327 430 321 189 459 012 193 670
Výdaje 281 167 312 513 382 415 528 771 259 117
1 629 612
1 763 983 14 565
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
0,90
0,83
Tabulka 25 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Domažlice40 Název příjemce
Město Domaţlice
Město Domaţlice Město Domaţlice Město Domaţlice
Název projektu
Fond EU
Pořízení územně analytických podkladů pro správní území ORP Domaţlice
Integrovaný operační program
ERDF
935 000
930 580
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
2 752 598
2 662 367
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
7 376 963
7 233 212
OP Ţivotní prostředí
CF
2 490 138
2 490 138
Rekonstrukce Ladovy ulice v Domaţlicích Rekonstrukce ulice Husova v Domaţlicích Varovný a informační systém obyvatelstva pro město Domaţlice
39
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
. Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.domazlice.info/samosprava/rozpocet-mesta/rozpocet-mesta-domazlice-na-rok-.html 40 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU. 69
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Domaţlice
Zvýšení efektivnosti ve výuce základní školy
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
Celkově vyplacená částka z fondů EU
1 363 485
1 339 589
14 655 886
Samotnému městu Domaţlice byla poskytnuta dotace větší neţ 14 mil. Kč. Nejvyššími náklady pro město byl projekt Rekonstrukce ulice Husova ve výši cca 7 mil. Kč. Dalším projektem se zaměřením na občany byl projekt Varovný a informační systém obyvatelstva pro město Domaţlice. Zlepšení situace ţáků základní školy pomohl projekt Zvýšení efektivnosti, který je zde podrobně popsán.
Projekt města - Zvýšení efektivnosti ve výuce základní školy Ţadatelem projektu bylo město Domaţlice. Výdaje na projekt se stanovily ve výši 1 604 100 Kč, podpory z ROP Jihozápad byla přiznaná ve výši 1 339 589 Kč. Termín realizace na tento projekt byl v období 7/2008 – 12/2008. Základní škola s kapacitou 850 ţáků a 24 třídami měla před realizací projektu učebnu s 12 počítači, kde se děti střídaly jedenkrát za 14 dní. Tato situace byla nedostatečná, a proto se ji město rozhodlo řešit s pomocí programu ROP Jihozápad. Ţádost o dotaci částečně připravovala s odbornou firmou, která se postarala o finanční a ekonomické hodnocení projektu, zbytek si město Domaţlice připravovalo samo. Projekt byl předloţen do 2. výzvy ROP Jihozápad. Město Domaţlice jako vlastník budovy základní školy získalo na modernizaci vybavení dotaci z EU. Od začátku roku 2009 mohou ţáci domaţlické základní školy v ulici B. Staška vyuţívat nové moderní učební pomůcky.
70
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Jedním z cílů projektu bylo kompletní zvýšení kvality a přitaţlivosti výuky počítačové gramotnosti ţáků základní školy. Důraz se kladl na schopnosti ovládání počítače a základního programového vybavení.
Z této příčiny bylo nutno vytvořit novou počítačovou učebnu
a vyuţívat interaktivní tabule, kam bylo umístěno 23 počítačů i se softwarovým vybavením. Dále je zde umístěn projektor, interaktivní tabule a nábytek. Učebna se kompletně zrekonstruovala. Pro zlepšení výuky u odborných předmětů bylo dále v šesti učebnách cizích jazyků na 1. a 2. stupni zeměpisu, přírodopisu, chemie a fyziky umístěno dalších 6 interaktivních tabulí včetně notebooků a projektorů. Při výuce je dnes kladen důraz na ovládání počítače a základního programového vybavení v praxi. Základní škola můţe s pomocí nejmodernějších vyučovacích metod zkvalitňovat jazykovou přípravu ţáků, do vyučovacích hodin lze zařazovat internet i výukové CD programy. Vybavení odborných učeben slouţí pro multimediální výuku zeměpisu, přírodopisu, fyziky chemie a jazyků. Projekt pomáhá většímu procvičení učiva, ověření znalostí a díky zábavné formě i motivaci ţáků.
5.2.2
Klatovy Město Klatovy bylo zaloţeno králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1260. Klatovy jsou okresním městem. Město leţí v šumavském podhůří nedaleko jihozápadní hranice České republiky s Německou spolkovou republikou, asi 42 km od Plzně. Jsou nazývány „bránou Šumavy“.
Od zaloţení se v průběhu staletí město utvářelo do své dnešní podoby a uchovává si svou neopakovatelnou atmosféru v podobě několika historických architektonických celků.
71
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Mezi nejznámější památky patří: Barokní lékárna u Bílého jednoroţce Celé zařízení pochází z roku 1773. Provoz lékárny se udrţel aţ do roku 1966. V současné době lékárna slouţí jako muzeum. Památka je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Černá věţ Věţ je vysoká 81,6 metrů a byla postavena v letech 1547-1555 mistrem Antoněm. Katakomby V současné době je zde k vidění 30 mumifikovaných těl v rakvích se skleněnými víky. Pohřbívání mumifikovaných těl je datováno od roku 1676. Klatovy ţijí bohatým kulturním a společenským ţivotem. Pořádá se zde mnoho výstav, divadelních představení, přednášek, koncertů, slaností a dalších akcí. V dnešní
době
je
nejvýznamnějším
průmyslovým
odvětvím
v Klatovech
potravinářství. Působí zde mlékárna, pekárny, cukrárny, rybářství, drůbeţářský závod. Z ostatních odvětví je to Tvar, Rodenstock. Nadmořská výška: 405 m n. m. Počet obyvatel: 22 963 (k 1. 1. 2005) Průměrný věk: 40,1 let41 Okres Klatovy Počet obyvatel: 88 721 osob42 Rozloha okresu: 1 939,6 km2 Hustota zalidnění: 45 obyvatel na 1 km2
41 42
Zdroj: ČSÚ údaje známé k 1.1.2005. Zdroj: ČSÚ údaje z v roce 2010.
72
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V okrese Klatovy je 95 obcí, z toho 11 měst. V roce 2009 byly vyhlášeny Klatovy jako nejlepší město pro podnikání. K vítězství nejvíce přispělo efektivní vyuţívání evropských dotací, v jehoţ celkovém hodnocení má město prvenství. Byl zde realizován jeden z největších projektů, a to „Klatovy – čisté město, jeţ se nacházelo v programovém období 2004 – 2006. Zároveň mu k vítězství pomohlo i dobré fungování místní veřejné správy, která za posledních pět let investovala do rozvoje infrastruktury a dopravní obsluţnosti miliardu korun. Město také těţí z cestovního ruchu. Následující tabulka analyzuje % podíl mezi celkovým rozpočtem a dotacemi pro samotné město. V tabulce 26 je uvedla analýza % porovnání dotací přiznaných městu k celkovým příjmům a výdajům. Je to jen malé procento, ale i tak městu tyto finanční prostředky významně pomáhají. V následující tabulce je vidět, na jaké uskutečněné projekty byly dotace v daném období pouţity.
Tabulka 26 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město43 Klatovy Rok
Celkem
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy
Výdaje
2 007
699 234
707 731
2 008
743 602
820 938
2 009
550 080
681 528
2 010
541 892
584 903
2 011
321 052
305 265
2 855 860
3 100 365
43
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.klatovy.cz/mukt/rozpocet.asp
73
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
10 351
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
0,36
0,33
Tabulka 27 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Klatovy44 Název příjemce Město Klatovy Město Klatovy
Název projektu Obnova vodní nádrţe Otín Výstavba místní komunikace Pod Borem
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Fond EU
OP Ţivotní prostředí
ERDF
677 506
633 235
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
17 000 000
9 718 039
Celkově vyplacená částka z fondů EU
10 351 274
Město Klatovy nemělo velký počet projektů za analyzované období. Avšak i přesto se zde realizovaly projekty pro zlepšení podmínek obyvatel města a město samotné. V minulém období zde byl realizován jeden z největší projektů v ČR, jeţ byl nazván „Klatovy – Čisté město“. Realizací tohoto projektu došlo k rozsáhlé modernizaci města. Nyní se podrobněji věnuji v současnosti největšímu projekt města (viz dále). O dotaci na tento projekt nezaţádalo město, ale Integrovaná škola Klatovy, p. o.
44
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
74
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Projekt města – Výstavba pracoviště odborného výcviku strojírenských oborů, Šumavského 150, Klatovy Ţadatelem projektu byla Integrovaná střední škola Klatovy, p. o. Projekt stál 37 796 396 Kč, z toho výše podpory z fondu EU dosahovala 27 743 872 Kč. Termín realizace byl od 11. 11. 2008 do 23. 10. 2009. Původního pracoviště Odborného výcviku bylo součástí areálu závodu Škoda Klatovy. Po ukončení činnosti této firmy v lednu 2006 se areál prodal a později se zbořil pro plánovanou výstavbu obchodního centra. Rada Plzeňského kraje vyřešila tuto situaci tak, ţe rozhodla o výstavbě nového pracoviště. Projektovou ţádost zpracovalo vedení školy, pouze s ekonomickou částí pomáhala externí firma. Projekt byl předloţen v rámci 2. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Pracoviště odborného výcviku strojírenských oborů v současnosti slouţí k výuce odborných dovedností ve tříletých oborech, a to zámečník, obráběč kovů, nástrojář a automechanik. Vyučují se zde především ţáci vycházející ze základních škol a v menší míře zájemci o rekvalifikaci či doplnění vzdělání. Z důvodu
tradice strojírenské výroby
v Klatovech i v regionu nachází absolventi zaměstnání bez větších problémů. Vybudování
nové
budovy
s sebou
přineslo
vytvoření
potřebných
prostor
odpovídajících potřebám výuky. Je zde moţnost vyuţití strojního vybavení, v rámci projektu byla vybudována dílna CNC včetně učebny, coţ s sebou přináší moţnosti spolupráce i pro další subjekty. Revitalizace projektu přinesla splnění hygienických norem stanovených příslušnými právními předpisy na pracoviště odborného výcviku, zvýšení kvality výuky strojírenských oborů a zvýšení zájmu ţáků vycházejících ze základních škol o strojírenské obory. Získáním moderních prostor bylo umoţněno další vzdělání a rekvalifikace s poţadavky na trhu. 75
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
5.2.3
Plzeň – město Plzeň byla zaloţena v roce 1295 na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mţe králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a hranicemi umoţnila městu rychlý ekonomický rozvoj. Je čtvrtým největším městem v České republice. Je krajským a zároveň okresním městem (Plzeň-jih, Plzeň - město, Plzeň-sever).
Plzeň se rozkládá na ploše 125 km2. Centrum města leţí v nadmořské výšce okolo 310 m n. m. Okrajové části pak i v nadmořské výšce 400 m n. m. Mezi nejznámější památky patří: Chrám sv. Bartoloměje, renesanční radnice, ţidovská synagoga. Plzeň má od roku 1991 svoji univerzitu – Západočeská univerzita. Město je dominantním průmyslovým, obchodním, kulturním a správním centrem západních Čech. Nejznámějším průmyslovým podnikem v Plzni je strojírenský komplex Škoda a Plzeňský prazdroj. V současnosti se rozvíjí průmyslová zóna na Borských polích. Město pořádá mnoho kulturních akcí, např. Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Pilsner Fest, festival Na ulici, Historický víkend. Plzeň se stala v roce 2010 Evropským městem kultury pro rok 2015. Okres Plzeň – město Počet obyvatel – 185 855 (údaje ČSÚ v roce 2010) V tabulce 28 je uvedeno porovnání dotací přiznaných městu k celkovým příjmům a výdajům za analyzované období 1/2007 – 3/2011. Je také jedním z měst, u kterého je % podíl menší neţ 1% a to jak u příjmů, tak i u výdajů. Z hlediska celkového rozpočtu 76
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
a k velikosti města, to není aţ tak nízký podíl, vzhledem k tomu, ţe se jedná o celkový rozpočet za Plzeň a spádové obce.
Tabulka 28 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město45 Plzeň – město
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet:
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 5 541 831 5 791 118 5 238 389 5 335 980 5 094 480
Výdaje 5 436 618 5 901 308 6 255 838 5 147 197 4 965 022
27 001 798
27 705 983 196 303
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
0,73
0,71
Tabulka 29 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Plzeň – město46 Název příjemce
Název projektu
Operační program
Fond EU
Statutární město Plzeň
Areál 31. ZŠ a Gymnázia Františka Křiţíka, Plzeň - projekt úspor energie
OP Ţivotní prostředí
CF
45
Alokovaná částka v Kč
48 675 794
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/verejne-dokumenty/rozpocet/ 46 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
77
Celková proplacená částka v Kč
48 474 857
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Statutární město Plzeň
Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
8 152 119
8 076 613
Statutární město Plzeň
Mateřské školy v Městském obvodu Plzeň 2 - projekt úspory energie
OP Ţivotní prostředí
CF
4 644 313
4 631 558
Statutární město Plzeň
Plzeň - ul. Zábělská - MAT – krajinářké úpravy
OP Ţivotní prostředí
ERDF
696 418
696 418
OP Ţivotní prostředí
ERDF
44 741
44 741
OP Ţivotní prostředí
ERDF
2 596 790
2 596 790
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
110 442 688
110 101 838
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
17 965 339
16 809 522
OP Ţivotní prostředí
CF
4 870 271
4 870 271
Statutární město Plzeň
Statutární město Plzeň
Statutární město Plzeň
Statutární město Plzeň
Statutární město Plzeň
Rekonstrukce dětského hřiště při mateřských školách Revitalizační opatření na Dolním Kokotském rybníku Trolejbusová trať Borská pole, úsek Němejcova – Panasonic Výstavba a rekonstrukce sportovního areálu 20. základní školy v Plzni Výstavba sběrného dvora odpadů Městského obvodu Plzeň 4 Doubravka
Celkově vyplacená částka z fondů EU
196 302 608
Za hlavní město Západních Čech je povaţováno Plzeň - město. I zde se realizovaly projekty, které měli zmodernizovat město a zlepšit moţnosti pro občany. Největším projektem 78
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
se stala výstavba Trolejbusové trati Borská pole, úsek Němejcova – Panasonic, na níţ by chtělo město udělat navazující obchvat pro Plzeň. V současnosti přetíţené silnice komplikují ţivot řidičům a dochází k značnému znečišťování ovzduší. Zde jsem uvedla projekt, o který sice nepoţádalo město, ale i tak je důleţitý, a to hlavně pro ţáky Církevního gymnázia.
Projekt města - Kompletní rekonstrukce odborné fyzikální učebny a revitalizace učebny literatury O projekt zaţádalo Církevní gymnázium Plzeň. Výdaje na projekt byly spočítány na 1 656 930 Kč, z toho bylo poskytnuto z podpory ROP Jihozápad ve výši 1 439 618 Kč. Projekt probíhal v čase od 2. 3. 2009 - 31. 8. 2009. Na Církevním gymnáziu v Plzni kaţdý rok úspěšně absolvuje okolo 60 studentů denního studia. Vzhledem k charakteru školy klasického gymnázia se kladl důraz na kompletní spektrum vyučovaných předmětů tak, aby mohl být nabídnut ucelený pohled v rámci humanitních i přírodovědných oborů, ale bohuţel v tomto pohledu nebyly podmínky dostačující. Nedostatečné rozvody elektrické sítě, omezené prostory pro přípravy pokusů i jejich demonstraci a hlavně zastaralé nebo chybějící vybavení pro zkoumání vedly k náročné a neefektivní výuce fyziky. V učebně literatury, jeţ byla rovněţ součástí projektu, byly moţnosti pro uplatnění moderních způsobů výuky vedoucí k vyšší efektivitě a zájmu o studium nedostatečné Přípravou a zpracováním projektové ţádosti byl pověřen Bc. Martin Svejkovský, působící na Církevním gymnáziu v Plzni, který jako projektový manaţer po přidělení dotace vedl společně s celým projektovým týmem realizaci projektu aţ do jeho samotného ukončení. Projekt byl předloţen v rámci 3. výzvy ROP NUTS II Jihozápad.
79
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Cílem projektu bylo vybudování nové fyzikální učebny s odpovídajícím vybavením a kabinetem a revitalizovat učebnu literatury tak, aby mohly poskytovat studentům niţšího a vyššího gymnázia adekvátní moţnosti vzdělání. V prvotní fázi proběhla rekonstrukce dvou běţných tříd na učebnu fyziky s přilehlým kabinetem a jejich následné vybavení. Další částí projektu pak bylo samotné uvedení fyzikální učebny do stavu běţné výukové třídy a vybavení učebny literatury. Více metrů čtverečních pro demonstraci pokusů ve fyzikální učebně, rozvod elektrické sítě k jednotlivým lavicím, tak vyuţití dataprojektoru napojeného na notebook a měřící soustavy, interaktivní tabule a v neposlední fázi odpovídající kabinet k přípravě materiálů a pokusů k probírané látce, jednoznačně přispívají k zefektivnění a zkvalitnění výuky. Revitalizace učebny literatury s sebou nese aspekty zlepšení výukového prostředí, která vede k pohodlnější a zároveň efektivnější výuce literatury, stejně tak jako moţnost studentů a vyučujícího zapojit se do nového rozsahu spolupráce, kterou nabízí interaktivní tabule. V době, kdy nebude vyuţívána učebna literatury pro výuku tohoto předmětu, budou moci vyuţívat tuto třídu vyučující cizích jazyků. Dne 1. 9. 2009 proběhlo slavnostní otevření učeben za účasti hejtmana Plzeňského kraje, námětka primátora, zástupce zřizovatele školy a také biskupského vikáře pro školství.
5.2.4
Plzeň – jih
Sídlem okresu Plzeň-jih je město Plzeň, které není jeho součástí. Okres se rozkládá jiţně od krajského města Plzeň. Mezi menší města okresu, avšak významná patří Přeštice, Nepomuk, Blovice a Stod.
80
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V okrese Plzeň- jih je 90 obcí, z toho 7 měst a 1 městys (typ obcí velikostně významově stojící mezi městem a vesnicí). Okresem protékají 3 významné řeky – Úhlava, Úslava a Radbuza Sousedí s okresy Plzeň – město, Plzeň – sever, Rokycany, Klatovy, Příbram, Strakonice. Hospodářsky je Plzeň – jih relativně významným regionem. Příznivým faktorem je především blízkost Plzně. Počet obyvatel: 61 41447 Průměrný věk: 40,3 Hustota zalidnění 64 os/km2 Okres Plzeň - jih není reprezentován okresním městem jako takovým, proto jsem pouţila v této práci města s rozšířenou působností. Jedná se o města: Blovice, Nepomuk, Přeštice, Stod. Tabulka 30 analyzuje uvedená města z hlediska % podílu jejich rozpočtu a vyuţitých dotací. Jedná se o dotace na projekty jiţ realizované a to v období 1/2007 – 3/2011. Z uvedeného je zřejmé, ţe i tato města, přes nízký podíl dotací, se snaţí zejména o zlepšení ţivotního prostředí, ve kterém jejich občané ţijí.
47
Zdroj: údaje ČSÚ v r. 2010.
81
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 30 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotná města patřící do Plzně jihu48 Plzeň jih – Blovice Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy 224 339 233 228 263 947 117 834 93 264
Výdaje 213 581 232 347 260 184 113 412 107 674
932 612
927 198 34 469
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v % Plzeň jih – Nepomuk Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
3,70%
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy 85 366 99 152 76 582 73 572 105 091
Výdaje 87 618 122 048 92 883 93 563 139 262
439 762
535 373 35 659
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
3,72%
8,11%
6,66%
Plzeň jih – Přeštice
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč)
Rok
Rozpočet:
48
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http//www.blovice-město.cz/město-blovice/rozpočet-a-zaverecni učet/ http//www.mesto-prestice.cz/rozpočetmesta http//www.nepomuk.cz/cs/rozpočet-na-rokhttp://www.mestostod.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=15551&query=rozpo%C4%8Det+2007&submit =hledat
82
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 130 606 154 368 171 108 171 785 166 409
Výdaje 124 998 154 009 170 520 187 851 167 513
794 275
804 890 39
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v % Plzeň jih – Stod
0,005%
0,005%
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet:
Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Příjmy 277 626 330 784 338 758 270 467 327 788
Výdaje 292 626 335 966 334 221 281 595 348 045
1 545 423
1 592 453 911
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
0,06
0,06
Tabulka 31 – Souhrn úspěšných projektů v okrese Plzeň – Jih49 Název příjemce Město Blovice
Město Blovice
49
Název projektu Blovice Hradiště 24 RD, Komunikace obytné zóny MŠ Druţstevní 749, Blovice projekt úspory energie
Fond EU
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
9 480 489
9 358 717
OP Ţivotní prostředí
CF
3 254 340
3 254 340
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
83
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Blovice
Pořízení územně analytických podkladů pro správní území ORP Blovice
Integrovaný operační program
ERDF
580 550
579 733
Město Blovice
Rekonstrukce polikliniky ve městě Blovice
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
21 368 584
21 276 260
Celkově vyplacená částka z fondů EU
Město Přeštice
Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade)
34 469 050
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
Celkově vyplacená částka z fondů EU
39 205
39 205
Město Nepomuk
Nepomuk modernizace místní komunikace pro napojení průmyslové zóny Dvorec I., Nepomuk-Dvorec
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
8 266 981
8 266 981
Město Nepomuk
Nepomuk, rekonstrukce rodného domu Augustina Němejce
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
24 161 800
22 657 093
Město Nepomuk
Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade)
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
32 053
Město Nepomuk
Výstavba sběrného dvora odpadů města Nepomuk
OP Ţivotní prostředí
CF
4 702 767
4 702 767
Celkově vyplacená částka z fondů EU
Město Stod
Pořízení územ. analytických podkladů pro správní území ORP
35 658 894
Integrovaný operační program
84
ERDF
867 000
861 798
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Stod
Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade)
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
Celkově vyplacená částka z fondů EU
48 909
910 707
Poskytnuté dotace pro tato města nejsou nijak velká, avšak i přesto pomáhají v jejich modernizaci, ať se jedná o rekonstrukci komunikaci, rekonstrukce škol, nebo také projekt Czech Point. U tohoto projektu se jedná o nejpohodlnější způsob, jak z jediného místa komunikovat s úřady a institucemi. Uvedla jsem zde projekt, na který byla městu přiznaná dotace pro její realizaci.
Úspěšný projekt okresu – Blovice – Hradiště 24 RD, Komunikace obytné zóny Ţadatelem o poskytnutí dotace bylo město Blovice. Výdaje na opravu činily 11 153 516 Kč a částka poskytnuta z fondu EU ve výši 9 358 717 Kč. Projekt byl realizován v termínu od 1. 7. 2008 do 31. 3. 2009. Město Blovice je kulturním, správním, ekonomickým i dopravním střediskem v jiţní části Plzeňského seskupení. Ze základních předpokladů úspěšného rozvoje města bylo zvýšení atraktivity pro bydlení a přilákání nových obyvatel. Budování infrastruktury v nových obytných zónách se stalo důleţitým krokem k naplnění určeného cíle. Projekt řešil výstavbu místních komunikací obytné zóny, jeţ se nachází na místě klidného prostředí a blízkosti zeleně a téţ díky dobré dopravní dostupnosti. Pozemky v této lokalitě patřily Pozemkovému fondu ČR, proto bylo potřeba dané území nejprve získat do majetku města. Následně proběhlo zaměření jednotlivých pozemků, pro stavbu 24 rodinných domů, zasíťování a následný prodej zájemcům. Projekt byl předloţen v rámci 2. výzvy programu ROP Jihozápad.
85
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Jednalo se o první projekt získaný u ROP NUTS Jihozápad projekt Blovice – Hradiště 24 RD, komunikace obytné zóny, jenţ město realizovalo. Vybudováním nových místních komunikací se výrazně zlepšila kvalita obsluţnosti, bezpečnost provozu a kvalita ţivotního prostředí. Úspěch projektu se připisuje zejména tomu, ţe byl zpracován zavedenou zpracovatelskou agenturou a ve spolupráci s Úřadem Regionální rady regionu soudrţnosti Jihozápad v Plzni. V Příloze 6 naleznete, jak místo vypadalo před a po rekonstrukci.
5.2.5
Plzeň – sever
Okres Plzeň – sever se nachází v západních Čechách, na severu Plzeňského kraje. Hlavním sídlem okresu je město Plzeň. S počtem okolo 73 000 obyvatel je třetím největším okresem v Plzeňském kraji. Okres tvoří 98 obcí, z toho 10 měst. Jeho rozloha je 1 286,79 km². Okres Plzeň-sever sousedí s těmito okresy: Plzeň-město, Plzeň-jih, Rokycany, Tachov, Rakovník, Louny Od 1. 1. 2003 je území okresu tvořeno dvěma správními obvody obcí s rozšířenou působností – městy Nýřany a Kralovice. Severní Plzeňsko je relativně bohaté na nerostné suroviny. Nejznámější je kaolín, který se těţí především v okolí Kaznějova. Závody na zpracování kaolínu jsou v Horní Bříze, kde působí firmy VUK, HOB CerTec a koncern Lasselsberger. 86
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Okres Plzeň - sever není reprezentován okresním městem jako takovým, proto jsem v této práci také stejně jako v Plzni - jihu pouţila města s rozšířenou působností. V tabulce 32 je uvedeno porovnání měst z hlediska % podílu jejich celkových rozpočtů včetně spádových obcí s dotacemi jednotlivých měst. Jedná se o dotace na projekty jiţ realizované a to v období 1/2007 – 3/2011.
Tabulka 32 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotná města Plzně sever50 Plzeň sever - Kralovice Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy 112 472 123 930 107 067 103 864 101 640
Výdaje 111 533 120 475 117 577 100 302 97 612
548 972
547 499 19 892
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v % Plzeň sever – Nýřany Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
3,62%
3,63%
Období 1/2007 – 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy 198 061 220 825 220 490 214 427 200 522
Výdaje 189 285 206 831 209 191 210 479 200 823
1 054 324
1 016 609
50
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http//www.kralovice.cz/vismo/osnova.asp?u=7264\id._osnovy Rozpočet Nýřany – Městský úřad Nýřany.
87
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
20 085
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
1,91
1,98
Tabulka 33 – Souhrn úspěšných projektů v okrese Plzeň - sever51 Název příjemce
Město Kralovice
Město Kralovice
Město Kralovice Město Kralovice
Název projektu Plynofikace kotelny a regulace vytápěcího zařízení v Základní škole Kralovice - Nová 730 Revitalizace městského centra Kralovice přístavba knihovny a úprava vnitrobloku Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) ZUŠ Kralovice, Manětínská 395 projekt úspory energie
Alokovaná částka v Kč
Fond EU
OP Ţivotní prostředí
CF
3 537 817
3 537 817
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
15 431 715
15 303 364
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
48 909
OP Ţivotní prostředí
CF
1 001 411
1 001 411
Celkově vyplacená částka z fondů EU
Město Nýřany
Město Nýřany
51
Rekonstrukce místních komunikací – Nýřany Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade)
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
19 891 501
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
16 996 440
16 986 324
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
35 169
Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
88
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Nýřany
Zajištění energetických úspor Základní umělecké školy ve městě Nýřany
OP Ţivotní prostředí
CF
Celkově vyplacená částka z fondů EU
3 063 528
3 063 528
20 085 021
Dotace poskytnuté pro tato města nejsou velká, avšak i přesto značně pomáhají v jejich modernizaci. Bez těchto dotací by bylo pro město prakticky nemoţné financovat projekty pouze z jejich rozpočtu, ať by se jednalo o rekonstrukci komunikací, nebo rekonstrukce škol. Následně uvádím projekt, jenţ byl realizován ve městě Kralovice leţící v okrese Plzeň sever a na který byla městu přiznaná dotace.
Úspěšný projekt okresu – Revitalizace městského centra Kralovice – přístavba knihovny a úprava vnitrobloku Ţadatelem bylo město Kralovice. Celkové výdaje na projekt činily 18 003 958 Kč, z fondu EU jim byla proplacená částka ve výši 15 303 364 Kč. Termín realizace tohoto projektu byl 2/2009 – 5/2010. Projekt byl předloţen v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad. Fond knihovny ve městě Kralovice se v posledních letech rozrostl, a proto nastal velký problém s nedostatkem místa. Proto byl vypracován projekt revitalizace centra města, jehoţ součástí se stala i přístavba knihovny. Město získalo na tento projekt finanční prostředky z fondu EU. V únoru 2009 začala výstavba rozšíření knihovny. Od 1. listopadu se knihovna uzavřela pro veřejnost a kompletní kniţní fond se přestěhoval do areálu bývalých kasáren, aby mohla probíhat plánovaná rekonstrukce prostor. 89
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Cílem projektu byla úprava centra v Kralovicích. Projektové práce byly zaměřeny převáţně na městskou knihovnu. V rámci rozšíření a vybavení knihovny se vytvořilo místo s veřejným přístupem na internetu. Projektovou dokumentaci zpracovávala externí firma, jeţ zajišťovala i komunikaci s Úřadem Regionální rady.
5.2.6
Rokycany První zmínka o městě Rokycany pochází z roku 1110. Okresní město se nachází 20 km východně od Plzně na důleţité ţelezniční trati Cheb – Plzeň – Praha. Kolem města prochází dálnice D5 vedoucí z Prahy na hraniční přechod Rozvadov a dále do Německa. Rokycany mají výborné dopravní spojení.
Město leţí v kotlině. Z jihu je obepínána pohořím Brd a ze severu Dţbánskou vrchovinou a pohořím Křivoklátsko-rokycanského pásma. Rokycany leţí na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Město v minulosti proslavily firmy Favorit, Marila a Hamito, které v současnosti existují pouze ve vzpomínkách občanů. Původní zaměření na hutní a kovozpracovatelský průmysl se po roce 1989 změnilo na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. Byla otevřena nová průmyslová zóna u kasáren, kde vznikly výrobní prostory pro firmy Borgis CS, EuWe Eugen Wexler a Bontaz. Nadmořská výška tohoto města je 362 m n. m. Počet obyvatel: 14 274 (k 1. 1. 2009)
90
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Okres Rokycany Počet obyvatel: 47 358 osob52 V tabulce 34 je vyznačen % podíl mezi rozpočtem a samotnými dotacemi města z EU. Byl porovnán s příjmy a výdaji tohoto města. Výše částky je sice % malá, přesto je tato pomoc z fondů EU vítána.
Tabulka 34 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město53 Rokycany
Období 1/2007 – 3/2011(v tisících Kč) Rozpočet:
Rok
Příjmy 448 963 384 824 434 590 442 471 290 756 2 001 603
2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Výdaje 356 506 478 210 390 624 361 642 347756 1 934 737 33 675
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
1,68
1,74
Tabulka 35 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Rokycany54 Název příjemce
Město Rokycany
Název projektu
Operační program
Fond EU
Mateřská školka POHÁDKA v Rokycanech Přístavba a nástavba vč. stavebních úprav
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
52
Alokovaná částka v Kč
9 825 192
Zdroj: údaje ČSÚ v roce 2010. Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http//www.rokycany.cz/vismo/zobrazdok.asp?id-org=14069\uf=28p 54 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU. 53
91
Celková proplacená částka v Kč
9 825 192
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Rokycany Město Rokycany
Město Rokycany
Město Rokycany
Odbahnění Boreckého rybníka Pořízení územně analytických podkladů pro správní území ORP Rokycany Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Výstavba místní komunikace pro napojení rozvojové plochy Osecký vrch
OP Ţivotní prostředí
ERDF
15 060 722
15 060 722
Integrovaný operační program
ERDF
935 000
935 000
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
39 060
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
8 556 372
7 815 509
Celkově vyplacená částka z fondů EU
33 675 483
V tabulce 35 jsou uvedeny projekty, které byly realizovány ve městě Rokycany a město bylo zároveň ţadatelem o dotace pro uvedené projekty. Největším realizovaným projektem bylo odbahnění Boreckého rybníka. Dalším projektem co do velikosti, který byl realizován byl projekt Mateřská školka POHÁDKA – rozšíření a modernizace školky. Jedná se o projekt, cílený na pomoc rodinám s dětmi předškolního věku. Následně uvádím jako příklad projekt, u něhoţ nebylo ţadatelem o dotaci město, ale Oblastní Charita Rokycany.
Projekt města - Sociálně terapeutické dílny a stacionář Pohodička Vyčíslené výdaje na tento projekt jsou 7 596 556 Kč, z toho byla přiznaná dotace z ROP NUTS II Jihozápad 6 371 146 Kč. Projekt byl realizován v období od 6. 3. 2008 do 14. 4. 2009.
92
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Záměr projektu podnítil alarmující nedostatek v nabídce sociálních sluţeb pro lidi se zdravotním postiţením v městě a okolí Rokycan. Dalším důvodem ţádosti o poskytnutí dotace byla snaha pomoci dorostu (15 aţ 18 let), mladším dospělým (19 aţ 26 let) a dospělým lidem (27 aţ 64 let) se středním a těţkým stupněm mentálního a kombinovaného postiţení, kterým omezení nedovoluje plně se zapojit do práce a potřebují pracovní aktivitu kombinovat s moţností rehabilitace a relaxace. Ve výchozí fázi projektu byl Oblastní charitě Rokycany zapůjčen městem Rokycany objekt pro budování dílen a stacionáře. Projekt byl předloţen v rámci 2. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Díky realizaci projektu došlo k rekonstrukci objektu a vybavení budovy jako stacionář, kuchyňka, šatna, počítačová učebna, tkalcovna, keramická dílna, kanceláře, pracovny specializovaných odborníků a hygienické místnosti. Ve vybudované sociálně terapeutické dílně a stacionáři pro 10 osob s těţkým stupněm postiţení se kombinuje práce v dílnách s rehabilitací a odpočinkem ve stacionáři. Dalším 10 lidem se středním stupněm postiţení je poskytováno pracovní místo v tkalcovské a keramické dílně. Součástí sluţeb o postiţené je dnes odborná pomoc logopeda, psychologa, pedagoga a zdravotního pracovníka. Symbolem zařízení se stal motýl, jako symbol pro pohodu. Ţádost si příjemce zpracovával sám na základě dlouhodobého záměru. Byly dohodnuty pouze konzultace a semináře s ÚRR.
93
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
5.2.7
Tachov Tachov je okresním městem v Plzeňském kraji, nedaleko hranic s Německem. První zmínka o městě pochází z roku 1126. Leţí 59 km západně od Plzně na řece Mţi. Město Tachov tvoří městská část Tachov a osady Biletín, Malý Rapotín, Mýto, Oldřichov, Světce, Velký Rapotín, Vítkov a Vilémov.
Památky Kostel Nanebevzetí Panny Marie Byl vystavěn v novogotickém stylu. Kostel prošel v nedávné době rekonstrukcí, která byla z velké částky hrazena evropskými fondy. Městské hradby Patří k nejzachovalejším v republice. Hradby obklopují historický střed města v délce asi 700 m. Tachovský zámek Vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. Rozloha: 4 095 ha Počet obyvatel: 12 486 Průměrný věk obyvatele: 41,06 let Okres Tachov Počet obyvatel 53 22555.
55
Zdroj: údaje ČSÚ v roce 2010.
94
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 36 analyzuje % podíl mezi celkovým rozpočtem včetně spádových obcí a dotacemi pro samotné město Tachov. Jde o porovnání příjmů a výdajů rozpočtu a realizovaných projektů za analyzované období.
Tabulka 36 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město56 Tachov Rok 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Celkem
Období 1/2007 - 3/2011 (v tisících Kč) Rozpočet: Příjmy 279 939 248 398 320 190 286 474 282 092
Výdaje 260 568 262 745 341 454 318 015 351 289
1 417 092
1 534 070 30 313
Dotace z fondů EU Dotace z fondů EU v %
2,14
1,98
Tabulka 37 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Tachov57 Název příjemce Město Tachov
Město Tachov
Název projektu Obnova památné Kníţecí aleje v Tachově Pořízení územně analytických podkladů pro správní území ORP Tachov
Fond EU
OP Ţivotní prostředí
ERDF
352 045
336 133
Integrovaný operační program
ERDF
425 000
416 205
56
Alokovaná částka v Kč
Celková proplacená částka v Kč
Operační program
Zdroj: Rozpočet města naleznete na internetových stránkách městského úřadu: http/www.tachov-město.cz/www/informace-o-meste/město-a-samospravaúrozpocet-města-tachova/ 57 Zdroj: www. strukturální-fondy.cz/seznam příjemců z fondů EU.
95
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Město Tachov
Město Tachov
Město Tachov
Sanace a revitalizace areálu "RYBENA" v centru města Tachov Typový projekt CzechPOINT Kontaktní místo (Upgrade) Výstavba záchytného parkoviště pro přestup na veřejnou dopravu v Tachově
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
21 189 589
21 035 480
Integrovaný operační program
ERDF
58 259
26 206
ROP NUTS II Jihozápad
ERDF
8 500 000
8 499 200
Celkově vyplacená částka z fondů EU
30 313 224
Realizované projekty tohoto města vidíte v tabulce 37. Největším projektem je Sanace a revitalizace areálu Rybena. Na toto renovování byla poskytnuta dotace kolem 21 mil. Kč. Dalším realizovaným projektem bylo nové záchytné parkoviště s moţností přestupu na veřejnou dopravu. Následně uvádím projekt záchytného parkoviště, jenţ byl ve městě Tachov realizován.
Projekt města – Výstavba záchytného parkoviště pro přestup na veřejnou dopravu v Tachově Ţadatelem tohoto projektu bylo město Tachov a je spolufinancován EU v ROP NUTS II Jihozápad. Projekt byl realizován v období 2008 – 2009. Cílem projektu bylo zlepšení dopravní infrastruktury města vedoucí ke zvýšení atraktivity a efektivnosti veřejné dopravy. Výstavba záchytného parkoviště má rovněţ přispět
96
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
ke zlepšení podmínek bezpečnosti pro pěší v dopravním uzlu a sníţení dopravní zátěţe v centru města. Parkoviště s 45 místy stání pro osobní automobily bylo postaveno v prostoru mezi a sportovní halou a Pivovarskou ulicí. Součástí stavby bylo vybudování nové autobusové zastávky, chodníků, inţenýrských sítí, veřejného osvětlení a dopravního napojení na silnici třetí třídy a místní komunikace. Projekty realizované v městech v Plzeňském a Jihočeském kraji měli pomoci občanům, ať jiţ z hlediska oprav a potřeb ve městě, z hlediska vyuţívání volného času, ale i z moţnosti sníţení nezaměstnanosti. Bez pomoci ROP NUTS II Jihozápad by města neměla moţnost projekty realizovat, jelikoţ potřebné finance by na to neměla. Věřím, ţe i nadále budou dotace poskytovány, aby občané mohli mít město čisté a udrţované.
5.3
5.3.1
ROP NUTS II Jihozápad a dotace z fondů EU Čerpání dotací v jednotlivých krajích
Region Jihočeský kraj Celkové vyuţití přidělených dotací jednotlivých měst Jihočeského kraje v pořadí od nejvyšší dotace pro Jindřichův Hradec aţ pro nejmenší dotaci pro Český Krumlov je zřejmé z uvedené tabulky.
97
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 38 – Pořadí měst dle využitých dotací v Jihočeském kraji 1/2007 – 3/2011 (v Kč) Město Jindřichův Hradec
Celkové dotace z fondů EU Počet obyvatel
Získané dotace na 1 obyvatele
100 845 396
22 401
4 466
Písek
76 319 832
29 898
2 553
Tábor
55 919 686
35 898
1 558
Prachatice
43 218 201
11 686
3 698
Strakonice
33 283 629
23 923
1 391
České Budějovice
32 388 445
95 623
339
6 473 771
14 056
461
348 448 960
233 485
1 489
Český Krumlov Dotace - Jihočeský kraj
V následující tabulce je dále znázorněno přidělení dotací z EU v přepočtu na 1 obyvatele, které má rozdílné pořadí oproti tabulce 38. Z tohoto pohledu mělo rovněţ nejvíce přidělených dotací město Jindřichův Hradec, ale nejméně přidělených dotací v tomto kraji pro příslušná města město České Budějovice.
Tabulka 39 – Pořadí měst dle využitých dotací v přepočtu na 1 obyvatele (v Kč) Město Jindřichův Hradec
Celkové dotace z fondů EU Počet obyvatel
Získané dotace na 1 obyvatele
100 845 396
22 401
4 466
Prachatice
43 218 201
11 686
3 698
Písek
76 319 832
29 898
2 553
Tábor
55 919 686
35 898
1 558
Strakonice
33 283 629
23 923
1 391
6 473 771
14 056
461
32 388 445
95 623
339
348 448 960
233 485
1 489
Český Krumlov České Budějovice Dotace - Jihočeský kraj
98
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Region Plzeňský kraj
Z tabulky 40 je zřejmé, ţe z hlediska poskytnutých dotací na pro Plzeňský kraj z fondů EU jsou nejvíce podporovány projekty spadající do působnosti města Plzeň – město. V případě nejmenších přidělených dotací se jedná o město Přeštice.
Tabulka 40 – Pořadí měst dle využitých dotací 1/2007 – 3/2011 (v Kč) Město Plzeň – město
Celkové dotace z fondů EU Počet obyvatel
Získané dotace na 1 obyvatele
196 302 608
169 935
1 155
Plzeň – jih – Nepomuk
35 658 894
3 794
9 399
Plzeň – jih – Bílovice
34 469 050
3 224
10 691
Rokycany
33 675 484
14 274
2 359
Tachov
30 313 224
12 486
2 428
Plzeň – sever – Nýřany Plzeň – sever – Kralovice Domaţlice
20 085 021 19 891 501 14 655 886
7 061 935 10 616
2 845 21 274 1 381
Klatovy Plzeň – jih – Stod
10 351 274 910 707
22 963 3 567
451 255
39 205
7 361
5
396 352 854
256 216
1 547
Plzeň – jih – Přeštice Dotace - Plzeňský kraj
V následující tabulce je dále znázorněno vyuţití dotací pro jednotlivá města v Plzeňském kraji. Jsou analyzována v přepočtu na 1 obyvatele.
99
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 41 – Pořadí měst dle využitých dotací na 1 obyvatele 1/2007 – 3/2011 (v Kč) Město
Celkové dotace z fondů EU Počet obyvatel
Získané dotace na 1 obyvatele
Plzeň – sever – Kralovice
19 891 501
935
21 274
Plzeň – jih – Bílovice
34 469 050
3 224
10 691
Plzeň – jih – Nepomuk
35 658 894
3 794
9 399
Plzeň – sever – Nýřany
20 085 021
7 061
2 845
Tachov
30 313 224
12 486
2 428
Rokycany
33 675 484
14 274
2 359
14 655 886 196 302 608 10 351 274
10 616 169 935 22 963
1 381 1 155 451
910 707
3 567
255
39 205
7 361
5
396 352 854
256 216
1 547
Domaţlice Plzeň – město Klatovy Plzeň – jih – Stod Plzeň – jih – Přeštice Dotace - Plzeňský kraj
Ze souhrnných tabulek krajů vyplívá, ţe v Jihočeském kraji byly vyuţity dotace niţší neţ v kraji Plzeňském. Toto je i z přepočtu průměru dotací na jednoho obyvatele. I zde vychází vyuţití dotací v Jihočeském kraji niţší.
5.3.2
Čerpání dotací v ROP Jihozápad
Informace uváděné v této tabulce jsou rozděleny podle výše vyuţití zdrojů z fondů EU pro města patřící do ROP NUTS II Jihozápad. Je zde porovnáno pořadí měst z hlediska vyuţití dotací.
100
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 42 – Pořadí měst dle využitých dotací z fondů EU v letech 2007 – 3/2011 pro oba regiony (v Kč) Pořadí
Město
Celkové dotace z fondů EU Počet obyvatel
získané dotace na 1 obyvatele
1
Plzeň – město
196 302 608
169 935
1 155
2
Jindřichův Hradec
100 050 645
22 401
4 466
3
Písek
76 319 832
29 898
2 553
4
Tábor
55 919 686
35 898
1 558
5
Prachatice
43 218 201
11 686
3 698
6
Plzeň – jih - Nepomuk
35 658 894
3 794
9 399
7 8 9
Plzeň – jih – Blovice Rokycany Strakonice
34 469 050 33 675 484 33 283 629
3 224 14 274 23 923
10 691 2 359 1 391
10
České Budějovice
32 388 445
95 623
339
11
Tachov
30 313 224
12 486
2 428
12
Plzeň – sever - Nýřany
20 085 021
7 061
2 845
13 14 15
Plzeň – sever - Kralovice Domaţlice Klatovy
19 891 501 14 655 886 10 351 274
935 10 616 22 963
21 274 1 381 451
16
Český Krumlov
6 473 771
14 056
461
17
Plzeň – jih – Stod
910 707
3 567
255
18
Plzeň – jih – Přeštice
39 205
7 361
5
Celkem – dotace fondů ROP NUTS II Jihozápad
744 801 814
Uvedená tabulka vyjadřuje pouze pořadí jednotlivých měst a obcí s ohledem na skutečnou výši vyuţitých dotací, coţ nelze brát jako směrodatný ukazatel. Pro lepší představu proto uvádím pořadí vyuţití dotací jednotlivými městy přepočtených na jednoho obyvatele.
101
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 43 – Pořadí měst dle využitých dotací na 1 obyvatele pro oba regiony (v Kč) Pořadí
Město
1 2 3
Plzeň – sever - Kralovice Plzeň – jih – Blovice Plzeň – jih - Nepomuk
4
Jindřichův Hradec
5
Celkové dotace z fondů EU Počet obyvatel
Získané dotace na 1 obyvatele
19 891 501 34 469 049 35 658 894
935 3 224 3 794
21 274 10 691 9 399
100 050 645
22 401
4 466
Prachatice
43 218 201
11 686
3 698
6
Plzeň – sever - Nýřany
20 085 021
7 061
2 845
7
Písek
76 319 831
29 898
2 553
8
Tachov
30 313 225
12 486
2 428
9
Rokycany
33 675 484
14 274
2 359
10
Tábor
55 919 686
35 898
1 558
11
Strakonice
33 283 629
23 923
1 391
12
Domaţlice
14 655 887
10 616
1 381
13
Plzeň – město
196 302 608
169 935
1 155
14
Český Krumlov
6 473 771
14 056
461
15
Klatovy
10 351 274
22 963
451
16
České Budějovice
32 388 446
95 623
339
17
Plzeň – jih - Stod
910 707
3 567
255
18
Plzeň – jih - Přeštice
39 205
7 361
5
Celkem – dotace fondů ROP NUTS II Jihozápad
744 801 814
V předloţené práci je řešena problematika okresních měst a okresů, které čerpají dotace z fondů EU. Na základě provedených šetření podle pořadí, města, celkové vyuţité částky z fondů EU, počtu obyvatel a přepočtu na jednoho obyvatele jsem analyzovala vyuţití dotací z pohledu přiznaných dotací ve městech ROP NUTS II Jihozápad a to i v přepočtu na jednoho obyvatele. Na základě analýzy vyuţití dotací bylo zjištěno: 1) Velká část dotací připadla na projekty, které zlepšovaly ţivotní úroveň občanů, ať uţ rekonstrukce silnic, škol nebo mateřských škol, ale také kulturní a sportovní vyţití.
102
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
2) Dotace z fondů EU pro ROP NUTS II Jihozápad činila za období 2007 aţ 3/2011 částka 744 007 062 Kč. 3) Nejvyšší částku dotací vyuţilo město Plzeň – ve výši 196 302 608 Kč, avšak po přepočtu na jednoho obyvatele se pořadí změnilo a město Plzeň výrazně v pořadí kleslo. 4) Nejniţší částku čerpání dotací má město Přeštice, které patří do okresu Plzeň jih, a to pouze v částce 39 205 Kč. I ve druhé tabulce v přepočtu na jednoho obyvatele vychází výsledek pro Přeštice stejně nepříznivý. V současné době se ale město Přeštice snaţí prosadit projekt na výstavbu nového plaveckého bazénu, s ohledem na současnou dostupnost nejbliţších bazénů ve městech Plzeň a Klatovy.
5.3.3
Podíl dotací města za období 1/2007 – 3/2011
Tabulka 44 a tabulka 45 je porovnání čerpání dotací z hlediska procentuálního podílu dotací k příjmům a výdajům rozpočtu pro samotná města. Z tabulky se lze domnívat, ţe jde jen o malé procento, ale je potřeba si uvědomit, ţe se jedná o dotace vţdy pouze daného města bez spádových obcí. V kaţdém případě se jedná o velmi důleţitou část příjmu rozpočtů jednotlivých měst, bez kterých by si města realizaci těchto projektů nemohla dovolit. Tato analýza je provedena pro oba kraje ROP Jihozápad – Jihočeský kraj i Plzeňský kraj. Jedná se o projekty jiţ realizované v tomto období, proto jsou v tabulkách porovnány jak s příjmy – dotace byly za období 1/2007 – 3/2011 poskytnuty, tak i s výdaji – tyto dotace byli jiţ i čerpány.
103
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Tabulka 44 – % podíl dotací Jihočeského kraje Jihočeský kraj [v tisících] Rozpočet za období Příjmy 2007 - 2011 8 930 312
Výdaje 2007- 2011 8 233 376
Český Krumlov
1 722 825
Jindřichův Hradec
Města České Budějovice
Dotace z fondů EU
% podíl dotací % podíl dotací k příjmům k výdajům
32 388
0,36%
0,39%
1 749 002
6 474
0,38%
0,37%
2 912 098
3 079 774
100 051
3,44%
3,25%
12 237 477
4 023 064
76 320
0,62%
1,90%
Prachatice
5 569 375
1 600 902
43 218
0,78%
2,70%
Strakonice
2 859 688
3 267 254
33 284
1,16%
1,02%
Tábor
4 752 356
4 583 171
55 920
1,18%
1,22%
Písek
Tabulka 45 – % podíl dotací Plzeňského kraje Plzeňský kraj [v tisících] Rozpočet za období Města Domaţlice Klatovy Plzeň – město Plzeň – jih Blovice Plzeň – jih Nepomuk Plzeň - jih Přeštice Plzeň – jih Stod Plzeň - sever Kralovice Plzeň - sever Nýřany Rokycany Tachov
Příjmy Výdaje 2007-2011 2007 - 2011 1 629 612 1 763 983 2 486 944 2 673 801 27 001 798 27 705 983
Dotace z fondů EU
% podíl dotací k příjmům
% podíl dotací k výdajům
14 656 10 351 196 303
0,90% 0,42% 0,73%
0,83% 0,39% 0,71%
932 612
927 198
34 469
3,70%
3,72%
439 762 794 275 1 545 423
535 373 804 890 1 592 453
35 659 39 911
8,11% 0,005% 0,06%
6,66% 0,005% 0,06%
548 972
547 499
19 892
3,62%
3,63%
1 054 324 2 001 603 1 417 092
1016609 1 934 737 1 534 070
33 675 20 085 30 313
3,19% 1,00% 2,14%
3,31% 1,04% 1,98%
104
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
V tabulce 44 je zřejmé, ţe v Jihočeském kraji má největší % podíl poskytnutí dotací k porovnání s příjmy i výdaji město Jindřichův Hradec (3,44% a 3,25%). Nejmenší % podíl poskytnutých dotací k porovnání s příjmy mělo město České Budějovice (0,36%) a k porovnání s výdaji Český Krumlov (0,37%). V tabulce 45 je zřejmé, ţe v Plzeňském kraji má největší % podíl poskytnutí dotací k porovnání s příjmy i výdaji město Nepomuk (8,11% a 6,66%). Nejmenší % podíl poskytnutých dotací k porovnání s příjmy i výdaji mělo město Přeštice (v obou případech0,005%).
105
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Závěr Cílem mé práce je analýza vyuţívání finančních prostředků z fondů EU, zejména ze strukturálních fondů, které slouţí pro sniţování rozdílů ve vyspělosti a rozvoji jednotlivých regionů EU a jsou určeny k dosaţení ekonomické a sociální soudrţnosti EU. Jiţ samotným vstupem do EU získala ČR nárok na čerpání prostředků určených na financování svých projektů. Pro města je to příleţitost, jak získat významnou finanční podporu k financování projektů. Celkovou zodpovědnost za provádění regionální a strukturální politiky EU v ČR nese Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro období 2007 – 2013 můţe Česká republika čerpat z Fondů EU částku bezmála 753 mld. Kč. Z toho cca 131 mld. Kč v rámci Regionálních operačních programů a cca 598 mld. Kč v rámci Tématických operačních programů. Zbytek připadá na Operační program Praha, resp. na Evropskou územní spolupráci. V programovém období 2007 – 2013, na které jsem se zaměřila, bylo v ČR vyhlášeno celkem 8 operačních programů, které poskytovaly podporu na aktivity financované v jednotlivých regionech. Jedná se o operační programy: »
Integrovaný
»
Podnikání a inovace
»
Ţivotní prostředí
»
Doprava
»
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
»
Výzkum a vývoj pro inovace
»
Lidské zdroje a zaměstnanost
»
Technická pomoc.
V předloţené práci je řešena problematika financování okresních měst, které čerpají dotace z fondů EU. Na základě provedených šetření jsem analyzovala jednak vyuţití dotací z pohledu vyuţitých dotací ve městech – ROP NUTS II Jihozápad a dále pak z hlediska vyuţitých dotací v přepočtu na jednoho obyvatele.
106
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Přepočet vyuţití na jednoho obyvatele jsem provedla z důvodu lepší představy výše dotace pro jednotlivá města a vzhledem k tomu, ţe pořadí jednotlivých měst jen z hlediska výše vyuţitých dotací, si myslím, nelze brát jako směrodatný ukazatel. Z provedené analýzy vyplývají tyto hlavní závěry: 1. Velká část dotací připadla na projekty, které zlepšovaly ţivotní úroveň občanů, ať uţ rekonstrukce silnic, škol a mateřských škol, ale také kulturní a sportovní vyuţití. 2. Dotace z fondů EU pro ROP NUTS II Jihozápad činila za období 1/2007 aţ 3/2011 částka 744 007 062 Kč. 3. Nejvyšší částku z hlediska vyuţitých dotací Plzeňského kraje získalo Plzeň – město, a to ve výši 196 302 608 Kč. Po přepočtu vyuţitých dotací na jednoho obyvatele s částkou 1 155 Kč se však pořadí výrazně mění a Plzeň – město se dostává aţ na 13 místo. Na 1. místo se z hlediska přepočtu vyuţitých dotací na jednoho obyvatele se naopak dostává město Kralovice s částkou 21 274 Kč. 4. Nejniţší částku čerpání dotací má město Přeštice, které patří do okresu Plzeň - jih, a to pouze 39 205 Kč. I ve druhé tabulce v přepočtu na jednoho obyvatele vychází výsledek pro Přeštice stejně nepříznivý. V současné době se, ale město Přeštice snaţí prosadit projekt na výstavbu nového plaveckého bazénu, coţ v případě přiznání dotace můţe jeho umístění v pořadí ještě změnit. 5. Nejefektivněji bylo nakládáno s prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje a to ve všech uvedených městech. Z těchto fondů byly financovány projekty na rekonstrukci městských domů, silnic, veřejných prostranství, škol, mateřských škol a mnoho dalších. 6. V uvedených městech, s výjimkou měst Tábor, Domaţlice, Klatovy, Plzeň – město, a Blovice, bylo vyuţíváno Integrovaného operačního programu - projekt CzechPOINT - Kontaktní místo. Jedná se o typový projekt kontaktního místa veřejné správy, která poskytuje občanům zejména ověřené údaje vedené v centrálních registrech, např. rejstřík trestů, obchodní rejstřík, registr ţivnostenského podnikání. 7. Cílem tohoto projektu je zpřístupnění a zrychlení sluţby občanům 8. V Jihočeském kraji byly vyuţité dotace na realizované projekty ve výši 348 448 960 Kč. Nejvyšší částku v Jihočeském kraji ve výši 100 845 396 Kč čerpalo město Jindřichův Hradec. V toto případě si prvenství s částkou 4 466 Kč město udrţelo 107
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
i v přepočtu na jednoho obyvatele. Nejméně pro tento kraj čerpalo město Český Krumlov a to ve výši ve výši 6 473 771. I zde se však v přepočtu na jednoho obyvatele pořadí změnilo.V přepočtu na jednoho obyvatele skončilo město České Budějovice s částkou 339 Kč na posledním místě. 9. Za celý Plzeňský kraji byly vyuţité dotace na realizované projekty ve výši 396 352 854 Kč. Za celý Jihočeský kraj byly vyuţity dotace na realizované projekty ve výši 348 448 960 Kč. 10. Plzeňský kraj čerpal větší dotace neţ Jihočeský kraj, avšak tento údaj není přesný, jelikoţ Plzeň jih a Plzeň sever nejsou reprezentovány okresními městy, a pro vyhodnocení byla pouţita města s rozšířenou působností a tudíţ těchto měst je za Plzeňský kraj tudíţ více. Dále byla provedena analýza vyuţívání finančních prostředků z vybraných fondů EU v časovém období 1/2007 – 3/2011 pro vybraná města regionu. Základními výchozími podklady byly: Bilance příjmů a výdajů uvedených měst v příslušných obdobích a poskytnuté dotace na realizované projekty města, která jsou uvedena % v jednotlivých tabulkách u příslušných měst. Tato analýza je provedena pro oba kraje ROP Jihozápad – Jihočeský kraj i Plzeňský kraj. Jedná se o projekty jiţ realizované v tomto období, proto jsou v tabulkách porovnány jak s příjmy – dotace byly za období 1/2007 – 3/2011 poskytnuty, tak i s výdaji – tyto dotace byli jiţ i čerpány. Z této analýzy vyplývají tyto závěry: 1. V Jihočeském kraji má největší % podíl poskytnutí dotací k porovnání s příjmy i výdaji město Jindřichův Hradec (3,44% a 3,25%). Nejmenší % podíl poskytnutých dotací k porovnání s příjmy mělo město České Budějovice (0,36%) a k porovnání s výdaji Český Krumlov (0,37%). 2. V Plzeňském kraji má největší % podíl poskytnutí dotací k porovnání s příjmy i výdaji město Nepomuk (8,11% a 6,66%). Nejmenší % podíl poskytnutých dotací k porovnání s příjmy i výdaji mělo město Přeštice (v obou případech0,005%). Cílem práce bylo analyzování dotací v těchto okresních městech. Při zpracování své práce jsem se dozvěděla mnoho cenných informací a zjistila jsem, ţe v ČR neexistují jednotné 108
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
a ucelené informace o tom, jak postupovat při ţádosti o dotace, aby výsledek ţádosti mohl být úspěšný. Rovněţ není ucelený přehled informací o čerpání finančních prostředků z fondů EU jednotlivými městy a úspěšnosti či neúspěšnosti těchto projektů. Také to, ţe proces získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU je časově, administrativně i finančně značně náročný, coţ odradí značný počet ţadatelů, zvláště jde-li o nejistý konečný výsledek. Myslím si, ţe i přes tyto značné problémy, by se měli města snaţit o získání potřebných peněz na potřebné projekty měst. Nedělají to jen pro sebe, ale i pro občany, kteří jim věří a zvolili si je jako své zástupce na příslušných úřadech. Věřím, ţe se je budou snaţit nezklamat. Dotace z EU je téma sice zajímavé, ale pro osoby, kteří v tomto oboru nepracují dostatečně dlouhou dobu, a nebo nemají tento obor jako koníčka, pochopí pouze postatu získávání dotací z EU. Celkové pochopení problematiky lze dosáhnout pouze dostatečnou praxí v tomto oboru. Z této diplomové práce můţe kaţdý čtenář snadno získat alespoň základní informace o čerpání dotací z fondů EU a přehled úspěšnosti měst v získávání dotací a výši získaných dotací v daném období od 1/2007 aţ 3/2011.
109
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
6 Seznam obrázků Obrázek 1– Vlajka Evropské unie .............................................................................................. 9 Obrázek 2– Geografické znázornění NUTS na území České republiky .................................. 20 Obrázek 3– Logo ROP NUTS II Jihozápad ............................................................................. 20 Obrázek 4 – Graf celkové alokace finančních prostředků v % vyčleněných na ROP Jihozápad podle jednotlivých prioritních os a k nim příslušných fondů EU ..................................... 40
110
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
7 Seznam tabulek Tabulka 1 – Přehled Operačních programů probíhajících v rámci České republiky................ 17 Tabulka 2 – Rozdělení NUTS podle počtu obyvatel ................................................................ 19 Tabulka 3 – Rozdělení České republiky podle NUTS, resp. LAU .......................................... 19 Tabulka 4 – Specifické cíle ROP NUTS II Jihozápad a jeho prioritní osy .............................. 22 Tabulka 5 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 1 ............... 26 Tabulka 6 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 2 ............... 32 Tabulka 7 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 3 ............... 36 Tabulka 8 – Indikativní alokace prostředků EU dle oblastí podpory prioritní osy 4 ............... 38 Tabulka 9 – Celková alokace finančních prostředku (v €) vyčleněných na ROP Jihozápad podle jednotlivých prioritních os a podílu fondu EU a národních veřejných zdrojů ....... 39 Tabulka 10 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 42 Tabulka 11 – Souhrn úspěšných projektů ve městě ČB ........................................................... 43 Tabulka 12 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 47 Tabulka 13 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Český Krumlov ....................................... 47 Tabulka 14 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 50 Tabulka 15 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Jindřichův Hradec ................................... 50 Tabulka 16 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 54 Tabulka 17 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Písek ........................................................ 54 Tabulka 18 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 57 Tabulka 19 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Prachatice ................................................ 58 Tabulka 20 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 60 Tabulka 21 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Strakonice ............................................... 61 Tabulka 22 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 64 Tabulka 23 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Tábor ....................................................... 64 Tabulka 24 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 68 Tabulka 25 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Domaţlice ............................................... 69 Tabulka 26 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 73 Tabulka 27 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Klatovy ................................................... 74 Tabulka 28 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 77 Tabulka 29 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Plzeň – město .......................................... 77 Tabulka 30 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotná města patřící do Plzně - jihu ........................................................................................................................ 82 Tabulka 31 – Souhrn úspěšných projektů v okrese Plzeň – Jih ............................................... 83 Tabulka 32 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotná města Plzně 111
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
sever .................................................................................................................................. 87 Tabulka 33 – Souhrn úspěšných projektů v okrese Plzeň - sever ............................................ 88 Tabulka 34 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 91 Tabulka 35 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Rokycany ................................................ 91 Tabulka 36 – Porovnání % podílu mezi rozpočtem a dotacemi pro samotné město ................ 95 Tabulka 37 – Souhrn úspěšných projektů ve městě Tachov .................................................... 95 Tabulka 38 – Pořadí měst dle vyuţitých dotací v Jihočeským kraji 1/2007 – 3/2011 ............. 98 Tabulka 39 – Pořadí měst dle vyuţitých dotací na 1 obyvatele ............................................... 98 Tabulka 40 – Pořadí měst dle vyuţitých dotací 1/2007 – 3/2011 ............................................ 99 Tabulka 41 – Pořadí měst dle vyuţitých dotací na 1 obyvatele 1/2007 – 3/2011 .................. 100 Tabulka 42 – Pořadí měst dle vyuţitých dotací z fondů EU v letech 2007 – 3/2011 pro oba regiony ............................................................................................................................ 101 Tabulka 43 – Pořadí měst dle vyuţitých dotací na 1 obyvatele pro oba regiony ................... 102 Tabulka 44 – % podíl dotací Jihočeského kraje ..................................................................... 104 Tabulka 45 – % podíl dotací Plzeňského kraje ...................................................................... 104
112
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
8 Zdroje použitých informací Literatura: [ 1]
POTLUKA, O. Průvodce strukturálními fondy EU. Praha: Institut pro strukturální
politiku, 2003. 198 s. IBSN 80-86684-02-4. [ 2]
BOHÁČKOVÁ I.; HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské unie. Praha:
C. H. Beck, 2009. 188 s. ISBN 987-80-7400-111-6. [ 3]
PLCHOVÁ, B.; ABRAHÁM, J.; HELÍSEK, M. Česká republika a EU. Praha: Krigl,
2010. 206 s. ISBN 978-80-86912-39-4. [ 4]
KONIG, P. Rozpočet a politiky EU. Praha: C.H.Beck, 2009
[ 5]
Malá encyklopedie Evropské unie. Praha, 1997, 256 s
[ 6]
POSTRÁNECKÝ, J. Regionální politika Evropské unie. S´97, č. 21, s. II - VIII
[ 7]
BUBÁLEK, L. Finanční perspektiva EU na léta 2007 – 2013: výsledná podoba.
Fondy Evropské unie, 2006 [ 8]
WOKOUN, René, et al. Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů. Praha:
Tiskárna Dian, 1998. 85 s
[ 9]
SOLDÁNOVÁ, J. Smlouva o Evropské unii: (Pracovní překlad). Praha: Ústav
mezinárodních vztahů, 1992. 207 s. ISBN 80-901301-1-9.
[10]
BARTÁK, K. Průvodce Evropskou unií. Praha: Ediční oddělení Ústavu mezinárodních
vztahů, 1999. 88 s. ISBN 80-85865-74-6.
[11]
ALLEN, D. Cohesion and Structural, Oxford: Oxford University Press 1996
[12]
BAUN, M., Marek, D. EU Cohesion Policy after Enlargement, Basingstoke, Palgrave
Macmillan 2008 [13]
Europe at the service of regional development: European Commision, 1996, 20 s
Internetové stránky: [ 1]
http://www.strukturalni-fondy.cz
[ 2]
http://www.rr-jihozapad.cz
[ 3]
http://www.obce-mesta.cz
[ 4]
http://ceske-budejovice-jihocesky-kraj.cz
[ 5]
http://www.jh.cz
[ 6]
http://www.obcan.c.krumlov.info 113
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
[ 7]
http://www.prachatice.cz
[ 8]
http://www.strakonice.eu
[ 9]
http://www.tachov-mesta.cz
[10]
http://www.czsa.cz/ČSÚ
[11]
http://www.geography.okhelp.cz
[12]
http://www.mfcr.cz
[13]
http://www.mmr.cz
114
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
9 Seznam symbolů CF
Cohesion Fund = Fond soudrţnosti (Kohezní fond)
Czech POINT Český Podací Ověřovaní a Informační národní terminál ČSÚ
Český statistický úřad
EHS
Evropské hospodářské společenství
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ESUO
Evropské společenství uhlí a obchodu
EU
Evropská unie
HSS
Hospodářská a sociální soudrţnost
OP
Operační program
p. o.
příspěvková organizace
ÚRR
Úřad regionální rady
115
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
10 Seznam příloh Příloha 1 – Počet obyvatel a jejich vývoj .............................................................................. 117 Příloha 2 – NUTS II Jihozápad – Silnice a dálnice ............................................................... 117 Příloha 3 – NUTS II Jihozápad – Hustota osídlení ................................................................ 118 Příloha 4 – Celková alokace finančních prostředku (v €) vyčleněných na ROP JIHOZÁPAD dle jednotlivých prioritních os (a oblastí podpory) a podílu fondu EU a národních veřejných zdrojů ............................................................................................................. 119 Příloha 5 – Úspěšný projekt pro Jihočeského kraje ............................................................... 120 Příloha 6 – Úspěšný projekt Plzeňského kraje....................................................................... 121
116
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
11 Přílohy Příloha 1 – Počet obyvatel a jejich vývoj
Zdroj ČSÚ
Příloha 2 – NUTS II Jihozápad – Silnice a dálnice
Zdroj ČSÚ 117
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Příloha 3 – NUTS II Jihozápad – Hustota osídlení
Zdroj ČSÚ
118
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Příloha 4 – Celková alokace finančních prostředku (v €) vyčleněných na ROP JIHOZÁPAD dle jednotlivých prioritních os (a oblastí podpory) a podílu fondu EU a národních veřejných zdrojů Číslo prioritní osy (fond EU)/oblast podpory
Podíl na alokaci prioritních os
1 (ERDF) 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
69,00% 2,00% 8,00% 7,00% 14,00%
2 (ERDF) 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6
20,40% 17,27% 10,36% 16,27% 12,62% 23,09%
3 (ERDF) 3.1 3.2 3.3
68,00% 26,00% 6,00%
4 (ERDF) 4.1 4.2 Celkem
92,37% 7,63%
Finance z fondu EU v € (85 %)
Podíl na celkové alokaci
275 744 808
44,50%
190 263 917 5 514 896 22 059 585 19 302 137 38 604 273
30,70% 0,89% 3,56% 3,12% 6,23%
201 386 657
32,50%
41 082 878 34 770 500 20 862 300 32 764 542 25 413 551 46 492 886
6,63% 5,61% 3,37% 5,29% 4,10% 7,50%
123 930 251
20,00%
84 272 571 32 221 865 7 435 815
13,60% 5,20% 1,20%
18 589 538
3,00%
17 171 630 1 417 908
2,77% 0,23%
619 651 254
100,00%
Národní veřejné zdroje v € (15 %)
Celkové zdroje v € (100 %)
48 660 849
324 405 657
35 538 822
236925479
21 870 044
145 800 295
3 280 508
21 870 046
109 350 223
729 001 477
Zdroj: Regionální rada regionu soudrţnosti Jihozápad. Prováděcí dokument: Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007-2013, 3. revidované vydání 2009. Dostupný z www:
119
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Příloha 5 – Úspěšný projekt pro Jihočeský kraj Modernizace hřišť Základní školy J. K. Tyla a MŠ Písek Projekt před realizací
Projekt po realizaci
120
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Příloha 6 – Úspěšný projekt Plzeňského kraje Blovice – Hradiště 24 RD, Komunikace obytné zóny Realizace projektu
Před realizací projektu
121
Stav využívání finančních prostředků z fondů EU ve městech ČR
Po realizaci projektu
122