Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Ing. Břetislav Andrlík

Lenka Šuráňová Brno 2010

Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Břetislavu Andrlíkovi, vedoucímu bakalářské práce, za cenné rady, doporučení a odborný dohled nad tvorbou této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU“ vypracovala samostatně s použitím literatury a internetových zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2010

__________________

Abstract

Šuráňová, L., Aspects of Personal Income Taxes in selected EU countries. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. The bachelor thesis deals with taxes on a personal income in selected countries of the European Union focusing on the taxation systems in the member countries. It discusses the general characteristics of the tax on a personal income and basic structural elements that are important for calculating the tax liability in those countries. The next section analyzes the development of encashment, the share of taxes to gross domestic product and total tax revenues. The conclusion of the thesis focused on a comparison of tax rates and assessment of the tax burden in each focused country. Keywords

Tax on personal income, the EU, taxable income, tax relief, tax rate.

Abstrakt

Šuráňová, L., Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010.

Bakalářská práce se zabývá problematikou daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie se zaměřením na systémy zdanění příjmů v těchto členských zemích. Pojednává o obecné charakteristice daně z příjmů fyzických osob a základních konstrukčních prvcích, jež jsou důležité pro výpočet daňové povinnosti v daných zemích. V další části je analyzován vývoj inkasa, podílu daně na hrubém domácím produktu a celkových daňových příjmech. Závěr práce je zaměřen na komparaci daně a zhodnocení míry daňového zatížení v jednotlivých zemích. Klíčová slova

Daň z příjmu fyzických osob, EU, zdanitelný příjem, úlevy na dani, sazba daně.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

3

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob

2

Cíl práce a metodika 3.1

10 11

Osobní důchodová daň ............................................................................ 11

3.1.1

Historie............................................................................................. 11

3.1.3

Úprava zdanitelného příjmu............................................................12

3.1.2 3.1.4 3.1.5 4

9

3.1.6

Zdanitelný příjem............................................................................. 11 Sazby daně........................................................................................13

Výběr daně a zdaňovací období .......................................................15 Negativní důchodová daň ................................................................16

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU

4.1

4.2

17

Bulharsko ................................................................................................. 17

Česká republika........................................................................................18

4.2.1

Poplatníci daně ................................................................................19

4.2.3

Osvobození od daně ........................................................................ 20

4.2.2 4.2.4 4.2.5

4.2.6 4.2.7

4.2.8 4.2.9

Předmět daně .................................................................................. 20

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky....................................21

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ........... 23

Příjmy z kapitálového majetku ....................................................... 24 Příjmy z pronájmu .......................................................................... 24 Ostatní příjmy ................................................................................. 24 Výpočet daně................................................................................... 25

4.2.10 Nezdanitelné části základu daně .................................................... 26 4.2.11

Slevy na dani ................................................................................... 26

4.2.13

Zdaňovací období, daňové přiznání a placení záloh ...................... 28

4.2.12 4.3

Sazba daně ...................................................................................... 27

Francie .................................................................................................... 28

Obsah

7

4.4

Polsko.......................................................................................................31

4.6

Slovensko .................................................................................................37

4.5

Rakousko................................................................................................. 33

4.6.1

Poplatníci daně ................................................................................37

4.6.3

Sazba daně ...................................................................................... 38

4.6.2 4.6.4

5

6 7

8 9

Předmět daně ...................................................................................37

Daňové přiznání a placení záloh..................................................... 38

4.7

Slovinsko................................................................................................. 39

5.1

Vývoj daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU .............. 42

Výsledky práce

5.2

42

Vývoj daně z příjmů fyzických osob v ČR ............................................... 46

Diskuze a závěr

50

Seznam použitých zkratek

57

Literatura Přílohy

53

58

Seznam obrázků a tabulek

8

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4

Obr. 5 Obr. 6

Obr. 7

Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15

Tab. 16 Tab. 17

Tab. 18

Druhy sazeb u osobních důchodových daní ..........................................14 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1. 1. 2008 ...................19 Podíl DPFO na HDP ve vybraných zemích EU v letech 1998–2008 (v %)....................................................................................................... 43 Podíl DPFO na HDP ve vybraných zemích EU v letech 1998–2008 (v %)....................................................................................................... 44 Podíl daně z příjmů FO na HDP v ČR v letech 1999-2009 (v %) ......... 48 Podíl DPFO na celkových daňových příjmech v ČR v letech 1998-2008 (v %) ................................................................................... 48 Přehled nejvyšších nominálních sazeb daně z příjmů FO v jednotlivých zemích EU k 31. 12. 2008 (v %).................................... 49 Klouzavá progrese ..................................................................................14 Stupňovitá progrese ...............................................................................14 Výše výdajů uplatňovaných procentem z příjmů................................. 23 Přehled koeficientů ............................................................................... 30 Sazby daně z příjmů fyzických osob ve Francii..................................... 30 Sazby daně z příjmů fyzických osob v Polsku....................................... 32 Výše mimořádných nákladů snižující základ daně............................... 35 Výpočet daně z příjmu podle vzorce ..................................................... 36 Sazby daně z příjmů fyzických osob v Rakousku.................................. 36 Výše ročních příspěvků na nezaopatřené děti...................................... 40 Sazby daně z příjmů fyzických osob na Slovinsku ................................41 Výše záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti....................................41 Vývoj inkasa DPFO ve vybraných zemích EU v letech 1998-2002 (v mil. EUR) .......................................................................................... 42 Vývoj inkasa DPFO ve vybraných zemích EU v letech 2003-2008 (v mil. EUR) .......................................................................................... 42 Podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech ve vybraných zemích EU v letech 1998-2002 (v %).................................. 45 Podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech ve vybraných zemích EU v letech 2003-2008 (v %)................................. 45 Přehled inkasa daně z příjmů FO v ČR v letech 1998-2003 (v mil. Kč).............................................................................................. 46 Přehled inkasa daně z příjmů FO v ČR v letech 2004-2008 (v mil. Kč).............................................................................................. 46

Úvod

1 Úvod

9

Daně představují velmi důležitý nástroj veřejné správy státu. Jako součást veřejných financí se velkou měrou podílí na tvorbě státního rozpočtu a napomáhají tak financovat různé činnosti veřejného sektoru. Daně tak zasahují do každodenního života nás všech a hrají v něm určitou roli. V České republice prošly daně celou řadou daňových reforem a jejich problematika nepatří k nejjednodušším. Reformy se snaží o zjednodušení a zefektivnění daňové správy, modernizaci a progresivní vývoj daňového systému. V období vstupu České republiky do Evropské unie byla velmi důležitá implementace komunitárního práva do českého právního řádu. Nejvýraznější změny nastaly u nepřímých daní, kde došlo k přijetí nového zákona o dani z přidané hodnoty a o daních spotřebních. Přímé daně jsou stále řízeny českými předpisy (zákon o daních z příjmů). Současná daňová soustava České republiky, která vznikla 1. 1. 1993, člení daně na přímé a nepřímé. Mezi přímé daně se řadí daň z příjmů (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob) a majetkové daně (daň z nemovitostí, silniční daň a tzv. převodové daně, tj. daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí). Nepřímé daně se dělí na všeobecné (daň z přidané hodnoty), výběrové (spotřební) a od 1. 1. 2008 jsou součástí nepřímých daní také ekologické daně. Členské státy Evropské unie klasifikují přímé daně na důchodové (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob) a majetkové (daň z nemovitosti, převodové daně a silniční daň). Systémy těchto daní jsou ponechávány v kompetenci vlád členských zemí s tím, že jejich hlavní povinností bylo zajistit sjednocení svých národních systémů s právem komunitárním. Proto snaha EU směřující ke sjednocení a regulaci v oblasti přímých daní je omezena. Spolupráce tedy spočívá především v harmonizaci a koordinaci. Aplikace daňové koordinace je mnohem úspěšnější než harmonizace. Vypovídá o tom ochota všech členských států vzájemně spolupracovat a zkoordinovat se především v rámci daňové správy. Cílem koordinace je dosáhnout sladění všech národních systémů a odstraňovat daňové překážky. Jedná se například o odstranění nebo zabránění diskriminace, zamezení dvojího zdanění, vzájemná pomoc při vymáhání daní a boj proti daňovým únikům. Daňová harmonizace spočívá ve sbližování jednotlivých systémů členských zemí takovým způsobem, aby veškeré jejich činnosti a předpisy byly v souladu se zásadami EU. Realizace není vůbec jednoduchá, neboť státy si přejí zachovat suverenitu a národní daňové systémy, které vybudovaly v závislosti na svém ekonomickém, hospodářském a politickém vývoji země a uplatňovat tak svá vlastní pravidla a zákony. EU se rozhodla zaměřit harmonizaci především na nepřímé daně. Vývoj harmonizačního procesu přímých daní je velmi pomalý, až stagnující. Otázkou tedy zůstává, zda se vůbec někdy podaří plně zharmonizovat tuto oblast daní všech členských zemí EU.

Cíl práce a metodika

2 Cíl práce a metodika

10

Cílem bakalářské práce je identifikovat postupy zdaňování příjmů fyzických osob a následně na základě dosažených výsledků diskutovat míru daňového zatížení příjmů ve vybraných zemích EU, jimiž jsou Bulharsko, Česká republika, Francie, Polsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko. Pro zpracování práce bylo potřeba podrobně nastudovat specifika a postupy zdaňování příjmů fyzických osob v jednotlivých zemích, a to s využitím daňových zákonů a odborné literatury, zejména knih o daních v Evropské unii. V případě České republiky se vycházelo především ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní data v praktické části byla pro členské státy Evropské unie získána z dostupných zahraničních elektronických zdrojů. Praktická část týkající se daně z příjmů fyzických osob v České republice byla zpracována samostatně, především na základě statistik České daňové správy. V bakalářské práci jsou použity metody deskripce, analýzy, komparace a syntézy. V první a druhé části práce je využita metoda deskripce a analýzy. Nejprve je proveden popis základních charakteristik daně z příjmů fyzických osob, zaměřený především na hlavní konstrukční prvky daně. Poté jsou popsány principy a mechanismy fungování jednotlivých systémů zdanění v členských zemích EU. Pozornost je zaměřena především na zdanitelný příjem, osvobození od daně, nezdanitelné části, slevy na dani, daňové sazby a zdaňovací období. Ve třetí části je provedena analýza vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob, podílu této daně na hrubém domácím produktu a celkových daňových příjmech. Metoda komparace je uplatněna při vzájemném srovnávání specifik zdaňování příjmů FO v jednotlivých zemích EU. Poté následuje diskuze a porovnání míry daňové zátěže, která dopadá právě na příjmy jednotlivců. V závěru jsou pomocí metody syntézy shrnuty informace a poznatky, které tato práce přinesla.


3 Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob

11

3.1 Osobní důchodová daň

I přesto, že osobní důchodová daň (u nás nazývaná daň z příjmů fyzických osob) je považována za nejméně populární, ve většině zemí se řadí mezi nejdůležitější, a to hlavně díky své komplexnosti, ekonomické efektivnost a výnosnosti. Následující část je zaměřena na hlavní charakteristiky této daně, jako je např. vymezení zdanitelného příjmu a jeho úpravy, sazby daně, definování zdaňovacího období a způsoby výběru daně. 3.1.1

Historie

3.1.2

Zdanitelný příjem

Důchodová daň byla poprvé zavedena v roce 1799 ve Velké Británii. Důvodem bylo především financování válek proti Napoleonovi. Do ostatních vyspělých zemí pronikla však o něco později, většinou až koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. V Rakousko-Uhersku (částečně tedy i na území dnešní ČR) došlo k zavedení daně v roce 1849. V České republice byla 1. 1. 1993 zavedena daňovou reformou daň z příjmů fyzických osob. Jejím cílem je zdanění globálního důchodu každého jednotlivce tak, aby neexistoval rozdíl mezi zdaněním důchodů pocházejících z různých zdrojů (Kubátová, 2006, str. 163) Z počátku byly osobní důchodové daně charakteristické svými nízkými sazbami a týkaly se především vysokých důchodů. Velká změna nastala především po 2. světové válce, kdy se sazby daně neustále zvyšovaly. Kritická byla 60. léta, která přinesla prudký růst těchto sazeb. Jako příklad lze uvést Velkou Británii nebo USA, kde sazby dosahovaly více než 90 %. Právě tato situace vedla k reformám daňových systémů, které proběhly v 80. letech. Cílem bylo především snižování sazeb, rozšíření základny osobní důchodové daně zrušením dosavadních daňových úlev, výjimek ze zdanění a některých odpočitatelných částek od základu daně a tím i zjednodušení celého daňového systému (Kolář a kol., 2005, str. 35). Na světě existují i státy, kde se osobní důchodová daň neplatí. Jsou jimi naftové a turistické velmoci, u nichž daně nepředstavují nezbytný zdroj příjmů veřejných rozpočtů, např. Bahamy, Bahrain, Bermudy, Island, Kajmanské ostrovy, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie, Sjednocené Arabské Emiráty a Uruguay (Kubátová, 2006, str. 163 a 164). Předmětem daně z příjmů fyzických osob je důchod dosažený za zdaňovací období. Komplexní pojetí zdanitelného příjmu by mělo obsahovat: • peněžní důchody;


12

• nepeněžní důchody (naturální) – tyto důchody se často nezdaňují nebo jsou do určité výše od daně osvobozeny, protože je těžké je oceňovat, jedná se např. o důchody získané směnou;

• imputované důchody – jde např. o výrobu pro vlastní potřebu, práce v domácnosti, nájemné u domů obývaných vlastníky; • nerealizované důchody (kapitálové výnosy) – tyto důchody představují růst bohatství poplatníka, který si je sice přičítá k dobru, ale prozatím je nedostává proplacené (Kolář a kol., 2005, str. 39 a 40).

Hlavní výnosy daně plynou z následujících druhů příjmů: • příjmy pracovní;

• příjmy z podnikání; • nájemné;

• veřejné penze (starobní důchody);

• kapitálové výnosy realizované (Kubátová, 2009, str. 56).

Pokud jde o sociální transfery, jejich zdanění není jednotné. Zatímco veřejné penze jsou běžně zdaňovány ve všech zemích OECD (výjimku však tvoří Česká republika), soukromé penze jsou ze zdanění vyjmuty a nejsou tedy považovány za příjem. S rozdíly ve zdaňování se setkáváme také u kapitálových výnosů. Země si můžou zvolit, zda u těchto výnosů zavedou zvláštní zdanění nebo je budou zahrnovat do celkových příjmů poplatníka. 3.1.3

Úprava zdanitelného příjmu

Základní princip výpočtu daňové povinnosti je ve všech vyspělých zemích prakticky stejný. Zdanitelné důchody ze všech zdrojů se sečtou, čímž vznikne hrubý upravený důchod (v ČR nazývaný základ daně). Tento základ daně se snižuje o daňové úlevy (nezdanitelné částky, odčitatelné položky) a následně je vypočítána daň, kterou je možno ještě snížit o úlevy ve formě slev na dani. Daňové úlevy se člení na standardní a nestandardní. Pozitivum standardních úlev spočívá hlavně v tom, že nejsou závislé na skutečných výdajích, poplatníci tak nejsou nijak omezováni a může je použít prakticky kdokoliv, kdo splňuje podmínky pro jejich poskytnutí. Naopak u nestandardních úlev, které jsou závislé na skutečných výdajích, se projevují určité limity. Pokud si chce poplatník nárokovat tyto daňové úlevy, je nutná určitá stimulace jeho chování. Řadí se sem např. spoření, investování, poskytování darů na charitativní účely. Mezi standardní úlevy patří např.: • základní úleva na poplatníka;

• odečtení skutečných nebo paušálních nákladů na dosažení důchodu;


13

• úlevy u pracovních důchodů;

• úlevy na manželku (manžela) bez vlastních příjmů; • úlevy na rodinný stav; • úlevy na invaliditu;

• odečitatelné příspěvky na sociální pojištění; • úlevy pro staré lidi;

• úlevy na hospodyně a pečovatelky o děti;

• úlevy na závislé osoby (Kolář a kol., 2005, str. 43). Nestandardními úlevami jsou:

• úroky placené z určitých druhů úvěr (koupí či stavbou domu, některé typy spotřebních úvěrů);

• příspěvky na penze;

• úlevy při výplatách pojistného na dožití; • úlevy na lékařské výdaje;

• úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely; • úlevy na investice;

• úlevy na pracovní důchody (Kubátová, 2006, str. 174).

V závislosti na struktuře daňových systémů jednotlivých zemí existuje řada dalších způsobů poskytnutí daňových úlev. Zohledňují především sociální poměry poplatníků a rodin. Daňový splitting je právě jedním z výše zmíněných způsobů. Princip spočívá v sečtení příjmů manželů nebo všech členů domácnosti a následném poměrném rozdělení na jednotlivce. Dochází tak k odstranění nespravedlností mezi domácnostmi s různou strukturou příjmů, způsobené progresivní daní. (Kubátová, 2006, str. 172). Co se týče slev na dani, mohou je uplatnit všichni poplatníci (sociální dávky) nebo jen některé skupiny osob, např. invalidé, staří lidé. 3.1.4

Sazby daně

Sazby daně, které lze použít u daní z příjmů fyzických osob, znázorňuje následující schéma:


Obr. 1

14

Druhy sazeb u osobních důchodových daní

Zdroj: Vlastní práce

Ve většině zemí jsou u osobních důchodových daní používány progresivní sazby. Tím je zajištěna značná míra spravedlnosti a redistribuce důchodů ve společnosti, neboť s růstem příjmu roste i míra zdanění. Princip klouzavé progrese sestává v prvním pásmu z určité daňové sazby, v dalších daňových pásmech pak z fixní částky a příslušné sazby, která se aplikuje nad převis. Tab. 1

Klouzavá progrese

Základ daně (v Kč) do 15 000 od 15 00 do 45 000 nad 45 000


Sazba daně 5% 3 000 Kč + 15 % ze základu přesahujícího 15 000 Kč 8 000 Kč + 35 % ze základu přesahujícího 45 000

Stupňovitá progrese se v praxi neuplatňuje, neboť může nastat situace, kdy zvýšení daňového základu povede k poklesu čistého důchodu. Tab. 2

Stupňovitá progrese

Základ daně (v Kč) 0 – 50 000 nad 50 000


Sazba daně (v %) 5 10

Daň (v Kč) 5 000 10 200

Čistý důchod po zdanění (v Kč) 45 000 40 800


15

Degresivní sazba daně je charakteristická tím, že vyšší příjmy jsou zdaňovány nižší sazbou daně. Jde tedy o značnou nespravedlnost co se týče přístupu k poplatníkům. V praxi se tyto daňové sazby téměř nepoužívají, neboť nejsou pro státy výhodné. Nově se také zavádí tzv. jednotná sazba daně, která je stejná pro všechny druhy předmětu daně. Při aplikaci je však potřeba provést celou řadu opatření, neboť tato sazba se stává zdrojem sociální nerovnosti. Má ale i své výhody, které spočívají především v tom, že vede ke zjednodušení daňového systému a poklesu nákladů na výběr daně. V některých zemích se uplatňuje i nulová sazba daně pro nejnižší daňové pásmo, která funguje obdobně jako základní nezdanitelná část. Výpočet samotné daně lze provézt: 1.

vzorcem;

2.

pomocí daňových pásem a příslušných daňových sazeb – nejvíce užívaná metoda (Široký, 2008, str. 125).

I přesto, že výpočet daně pomocí vzorce je příliš obtížný a používaný jen ojediněle, můžeme se s ním setkat například v Německu. Funguje na principu přiřazování daňové povinnosti každému upravenému základu daně, a to funkčním předpisem.

3.1.5

Výběr daně a zdaňovací období

Daň z příjmů fyzických osob je placena prostřednictvím daňového přiznání. Zdaňovacím obdobím je uplynulý kalendářní rok nebo i jiných dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Výjimečně se můžeme setkat i se zdaňovacím obdobím dvouletým. Mohou si jej zvolit poplatníci, jejichž příjmy meziročně více fluktuují. Tím lze zabránit jinému zdanění než u poplatníků s konstantními příjmy (Kubátová, 2006, str. 184). Ve většině zemí existuje možnost přistoupit i k výběru daně přímo srážkou u zdroje příjmů, a to v případě, že poplatník dosahuje takových příjmů, ze kterých by byla daň vybírána složitým způsobem a zbytečně by jej zatěžovala, Jednodušší administrativa je důvodem zavádění paušální daně. Ta se týká především drobných individuálních firem nebo živností a může být dvě formy: • absolutně stanovenou částku, kdy výše daňové povinnosti je předem určena paušální částkou; • procentní sazbu, kdy je stanovena jako procento z dosaženého příjmu (Široký, 2008, str. 132).

V některých zemích dovoluje zákon poplatníkovi rozhodovat o použití části jím placené daně na konkrétní účely (plynoucí např. nestátním neziskovým organizacím), jedná se o tzv. daňovou asignaci.


3.1.6

Negativní důchodová daň

16

Cílem negativní důchodové daně je podpora pracovního úsilí u příjemců s nejnižším důchodem. Princip spočívá ve stanovení „garantovaného důchodu“ vládou, který by měl získávat poplatník či domácnost. Nedosahuje-li poplatník stanovené výše důchodu, daň neplatí a navíc má od státu nárok na peněžní dávku ve formě negativní daně – transfer (Široký, 2008, str. 133). Zavedení tohoto systému je však problematické, neboť vyžaduje složité analýzy a reformu celého systému daně z příjmů fyzických osob a státních sociálních dávek, a proto jej doposud žádná ze zemí neuplatnila v daňové praxi.


4 Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU

17

4.1 Bulharsko

Dani z příjmů fyzických osob v Bulharsku podléhají rezidenti ze svých celosvětových příjmů a nerezidenti pouze z příjmů se zdrojem na území Bulharska. Za daňového rezidenta je považována osoba, která má na území Bulharska trvalé bydliště a centrum svých ekonomických zájmů, dále osoba, která se na tomto území zdržuje déle než 183 dní v období 12 po sobě jdoucích měsíců a také zahraniční osoba, která zde pobývá na základě přiděleného státního občanství. Rozlišují se následující kategorie příjmů: • příjem ze závislé činnosti;

• příjem z podnikání a profesních činností;

• kapitálové příjmy z movitého a nemovitého majetku; • příjem z pronájmu movitého a nemovitého majetku; • ostatní příjem (Široký, 2010, str. 185).

I v Bulharsku existují různé druhy příjmů, které jsou od daně osvobozeny, jde např. o: • příjmy z povinného pojištění; • důchody;

• příjmy z výměny movitého a nemovitého majetku; • úroky z vkladů místních bank; • dávky sociálního pojištění; • dotace pro děti;

• stipendia udělená fyzickým osobám pro jejich vzdělání jak v tuzemsku, tak v zahraničí; • výhry z loterií a hazardních her;

• udělená ocenění v oblasti kultury a sportu;

• zisky z prodeje cenných papírů (Ministry of Finance, 2009)1.

Základ daně se zjišťuje pro každou kategorii příjmů samostatně, odčitatelné částky se u jednotlivých kategorií liší. U poplatníků, kterým plyne více druhů příjmů, se základ daně určí jakou souhrn všech těchto příjmů. V případě příjmů 1

Z nabízených právních předpisů byl vybrán odkaz Law on taxes on the income of natural


18

z jiných profesních aktivit je možno použít paušální výdaje – 70 % u příjmů ze zemědělství, 60 % u příjmů z lesnictví, rybářství a honiteb, 50 % u příjmů řemeslníků a 35 % v případě svobodných povolání (Nerudová, 2008, str. 151). Od celkového základu daně si mohou poplatníci odečíst v plné výši zaplacené povinné příspěvky na sociální pojištění. Dále lze uplatnit odpočet i na dobrovolné příspěvky, pouze však do výše 10 % celkového zdanitelného příjmu u každého příspěvku. Jedná se o příspěvky na pojištění v nezaměstnanosti, důchodové pojištění, zdravotní a životní pojištění. Dále lze odečíst dary, jež jsou darovány na zákonem vymezené účely (např. výchovným a zdravotnickým zařízením, atd.). Odečet darů však nesmí překročit 65 % celkového ročního základu daně (Ministry of Finance, 2009). Nárok na nezdanitelnou část mají pouze invalidé, jejichž pracovní schopnost je sníženo o 50 % a více, a to ve výši 7 920 BGN (Ministry of Finance, 2009). Ostatní nezdanitelné části byly v souvislosti se zavedením rovné sazby daně od 1. 1. 2008 zrušeny. Rovná sazba daně pro fyzické osoby, která nahradila10 %-24 % sazby daně z roku 2007, má hodnotu 10 %. Poplatníci podléhají také v případě určitých druhů příjmů srážkové dani, která se liší dle druhu příjmů: 5 % u dividend, 10 % u úroků, příjmů z dobrovolného sociálního zabezpečení, důchodového a zdravotního pojištění (Široký, 2010, str. 186). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Poplatníci daně mají povinnost podat daňové přiznání do 30. dubna následujícího zdaňovacího období. V Bulharsku jsou poplatníkům poskytovány slevy na dani v souvislosti s daňovým přiznáním a placením daně. Tyto slevy se však nemohou sčítat a může je uplatnit každý poplatník, který splní dané podmínky. Slevu na dani ve výši 5 % získají ti poplatníci, kteří podají daňové přiznání elektronicky a další sleva opět ve výši 5 % je garantována těm poplatníkům, kteří uhradí svou daň do 10. února následujícího zdaňovacího období (Ministry of Finance, 2009).

4.2 Česká republika

Daň z příjmů fyzických osob v České republice upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poslední novelizace byla provedena zákonem č. 362/2009 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2010. Jedná se o daň přímou, která nahradila daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva, a to s účinností od 1. 1. 1993. Jak bylo zmíněno již v úvodu, daně představují velmi důležitý nástroj rozpočtové politiky. Na Obr. 8 je zachyceno kam v České republice směřují hrubé výnosy daně z příjmů fyzických osob.


Obr. 2

19

Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1. 1. 2008

Zdroj: Česká daňová správa (2009)

Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění (Česká daňová správa, 2000). Daňové příjmy náležící obcím z celostátního výnosu jsou rozdělovány na základě: kritéria výměry katastrálních území obce, prostého počtu obyvatel v obci a násobků postupných přechodů. V případě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je princip členění odlišný. Procentní podíl připadající obcím z celostátního výnosu je rozdělován na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci. 4.2.1

Poplatníci daně

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob můžeme podle § 2 ZDP rozdělit do dvou skupin a podle toho, do jaké skupiny patří, jsou také zdaňovány jejich příjmy.


20

Do první skupiny patří tzv. daňoví rezidenti. Jde o poplatníky, kteří mají na území ČR trvalé bydliště nebo se zde zdržují alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Jejich daňová povinnost je neomezená, tzn. že dani z příjmů podléhají jak příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Druhou skupinu tvoří tzv. daňoví nerezidenti. Patří sem jednotlivci, kteří nesplňují podmínky rezidentury a nebo se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení. Tito poplatníci mají omezenou daňovou povinnost, odvádějí daň pouze z příjmů dosažených na území ČR. 4.2.2

Předmět daně

Předmětem daně jsou příjmy vymezené v § 3 ZDP, jsou jimi: • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6);

• příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7); • příjmy z kapitálového majetku (§ 8); • příjmy z pronájmu (§ 9); • ostatní příjmy (§ 10).

Zákon v § 3 také uvádí příjmy, které nejsou považovány za předmět daně:

• příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva; • úvěry a půjčky (s výjimkami);

• příjmy s rozšířením nebo zúžením společného jmění manželů;

• příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit;

• příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele; • příjmy získané darováním nemovitostí nebo ostatního majetku;

• příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů;

• částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

4.2.3

Osvobození od daně

Podle § 4 ZDP se osvobození od daně vztahuje na následující příjmy:


21

• příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let;

• příjmy z prodeje movitých věcí s výjimkou příjmů z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku; • přijatá náhrada škody;

• příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech;

• cena z veřejné soutěže, reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč pokud však není tato sportovní činnost považována za podnikání; • výživné;

• dávky sociální péče, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory; • stipendia;

• úroky z vkladů ze stavebního spoření;

• dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpory z Vinařského fondu; • příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců a nepřesáhne-li podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech 5 % v období 24 měsíců před prodejem;

• příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč.

4.2.4

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Typickým představitelem příjmů ze závislé činnosti je mzda. Zákon (§ 6 ZDP) však definuje i další typy příjmů:

• příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce; těmito příjmy se rozumí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku; • příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou


22

povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů;

• odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob;

• příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Za funkční požitky jsou považovány:

• funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy; • odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Základem daně u těchto druhů příjmů je tzv. superhrubá mzda, ta se stanoví následujícím způsobem: Příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky + Povinné pojistné (34 % z hrubé mzdy) na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel = Základ daně (dílčí základ daně)

Daň ze závislé činnosti se v průběhu roku vybírá zálohovou srážkou. Následně pak zaměstnavatel provede tzv. roční zúčtování nebo zaměstnanec podá řádné daňové přiznání za zdaňovací období anebo se považuje daňová povinnost sražením záloh za splněnou. Úhrn sražených měsíčních záloh se odvádí nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Roční zúčtování záloh provede zaměstnavatel pouze u toho zaměstnance, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně, podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani a který písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádal posledního z uvedených plátců daně. Zaměstnanec musí podat žádost včetně potřebných dokladů nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a do 31. března provede plátce výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.


4.2.5

23

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy z podnikání se podle § 7 ZDP rozumí:

• příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství; • příjmy ze živnosti;

• příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů;

• podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Za jiné samostatně výdělečné činnosti lze považovat např.:

• příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv; • příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;

• příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů;

• příjmy z činnosti insolvenčního správce.

Základem daně jsou zdanitelné příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník má možnost vybrat si mezi dvěma způsoby uplatňování výdajů. Buď uplatní výdaje ve skutečné prokazatelné výši nebo výdaje paušální. S účinností od 1. 1. 2010 je lze uplatnit v následující výši: Tab. 3

Výše výdajů uplatňovaných procentem z příjmů

Druh činnosti Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti Jiné živnosti než řemeslné Jiné podnikání podle zvláštních předpisů, nezávislé povolání, činnosti autorů, znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a insolvenčních správců

Zdroj: Vlastní tvorba, Marková (2010, str. 16)

Výše paušálních výdajů z příjmů (v %) 80 60

40


4.2.6

24

Příjmy z kapitálového majetku

Příjmy z kapitálového majetku, které jsou vymezeny v § 8 ZDP, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně. Při zjišťování základu daně nelze většinou proti těmto příjmům uplatnit výdaje. Zákon rozumí pod příjmy z kapitálového majetku pouze příjmy z jejich držby, jsou jimi např.: • dividendy z majetkového podílu na a.s., s.r.o., k.s. nebo družstvu; • úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů;

• úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladovém účtu; • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček; • přijaté smluvní sankce;

• úrokové a jiné výnosy z držby směnek. 4.2.7

Příjmy z pronájmu

4.2.8

Ostatní příjmy

Mezi tyto příjmy, které definuje § 9 ZDP, se řadí příjmy z pronájmu nemovitostí (jejích částí) nebo bytů (jejich částí) nezahrnutých do podnikání a příjmy z pronájmu movitých věcí nezahrnutých do podnikání, kromě příležitostného pronájmu. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. I zde má poplatník možnost uplatnit buď výdaje ve skutečné prokazatelné výši nebo výdaje v paušální výši, která činí 30 % z příjmů z pronájmu. Jedná se o všechny zdanitelné příjmy, které nelze zařadit k předchozím druhům příjmů. § 10 ZDP obsahuje podrobný výčet ostatních příjmů, jsou jimi např.:

• příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem;

• příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru; • příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských; • přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky;

• vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnost.

Základ daně se stanoví obdobně jako u předchozích příjmů, tzn. příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení. V zásadě se uplatňují skutečné


25

vynaložené výdaje. Výjimkou jsou však příjmy ze zemědělské výroby, proti nimž lze výdaje uplatnit v paušální výši (80 %). 4.2.9

Výpočet daně

Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. U poplatníka, kterému plyne ve zdaňovacím období současně více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až 10. ZÁKAD DANĚ

− NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ • dary

• úroky z hypotečního (a obdobného) úvěru • platby na penzijní připojištění • platba na životní pojištění

• příspěvky odborové organizaci = „SNÍŽENÝ“ ZÁKLAD DANĚ × SAZBA DANĚ = DAŇ

− SLEVY NA DANI

• sleva na dani při zaměstnávání zdravotně postižených • snížení daně – základní

• snížení daně – vyživovaná manželka (manžel) • snížení daně – částečný invalidní důchod • snížení daně – plný invalidní důchod

• snížení daně – držitel průkazu ZTP/P

• snížení daně – soustavná příprava na povolání

− DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ • snížení daně • daňový bonus

= VLASTNÍ DAŇOVÁ POVINNOST


26

4.2.10 Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně si může poplatník odečíst následující nezdanitelné části základu daně, které jsou uvedeny v § 15 ZDP:

• hodnotu darů, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč;

• úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou; • příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem snížený o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč;

• pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění, maximálně lze odečíst 12 000 Kč;

• zaplacené členské příspěvky členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období; • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, maximálně lze odečíst 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Podnikatelsky zaměřené fyzické osoby mohou využít proti základu daně vzniklému z podnikání následujících odečtů od základu daně: • odečet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje;

• odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje ve výši 100 %;

• odečet z titulu uspokojení nároku oprávněných osob dle transformačního zákona ve výši 50 %.

4.2.11

Slevy na dani

Poplatník si může uplatnit také slevy na dani stanovené v § 35ba ZDP, které snižují vypočtenou daň. Jedná se o tyto částky: • 24 840 Kč na poplatníka;

• 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek;


27

• 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění; • 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění; • 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P;

• 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

Poplatník má také nárok snížit daň o slevu na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, tzv. daňové zvýhodnění, a to ve výši 11 604 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. V minulých letech měli poplatníci možnost využít společného zdanění manželů, konkrétně za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007. Šlo o formu podpory pro rodiny s dětmi, jejíž cílem bylo snížení progresivity daňové sazby na celkovou daňovou povinnost manželů. Jejich daňová povinnost byla tedy vypočítána ze společného základu daně a tím také docházelo ke snižování daně. Při použití této podpory bylo dosaženo nejvyššího efektu v případě, že manželé měli velké rozdíly ve výši svých příjmů (typickým příkladem je, že jeden z rodičů pracuje a druhý rodič je na mateřské a pobírá pouze rodičovský příspěvek). V roce 2008 došlo ke zrušení institutu společného zdanění manželů, a to v důsledku zavedení jednotné sazby daně. 4.2.12 Sazba daně

Od 1. 1. 2008 je v České republice zavedena rovná sazba daně, dle § 16 ZDP činí 15 % (přičemž s uplatněním nezdanitelných částek je zachována určitá míra progresivity). Konkrétní skupiny příjmů jsou v rámci samostatného základu daně zdaňovány zvláštní sazbou daně srážkou u zdroje. Znamená to tedy, že daň zaplatí prakticky hned ten, kdo příjem poskytuje. Výše zvláštní sazby je 15 % a týká se např.: • podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti nebo z členství v družstvu;

• příjmů plynoucích fyzickým osobám z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a slosováních, z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží;


28

• příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech; • dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem a plnění ze soukromého životního pojištění;

• z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, jen pokud úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.

4.2.13 Zdaňovací období, daňové přiznání a placení záloh

Podle § 5 ZDP je zdaňovacím obdobím u fyzických osob vždy kalendářní rok. Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník, u něhož jeho roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Naopak daňové přiznání nemusí podávat ten poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od jednoho nebo postupně od více plátců daně, a to za podmínky, že podepsal u všech těchto plátců daně prohlášení k dani a nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč (§ 38g ZDP). Přiznání k dani je třeba podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jestliže má poplatník povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem nebo pokud mu daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se tato lhůta na 6 měsíců. Daň z příjmů je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Daň se nepředepíše a neplatí, pokud nepřesáhla částku 200 Kč nebo pokud celkové zdanitelné příjmy poplatníka nečiní více než 15 000 Kč. V průběhu zálohového období je poplatník povinen platit zálohy. § 38a ZDP stanovuje výši a periodicitu záloh. Od placení záloh jsou osvobozeni poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje. Jestliže je poslední známá daňová povinnost v rozmezí od 30 000 Kč do 150 000 Kč, platí poplatníci zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce a druhá do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

4.3 Francie

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve Francii jsou osoby, které zde mají trvalé bydliště a zároveň i centrum svých ekonomických zájmů. Osobami povinnými k dani se také stávají jednotlivci, kteří se na tomto území zdržují déle


29

než 183 dní v roce. Všichni tito poplatníci – rezidenti podléhají neomezené daňové povinnosti. Naopak nerezidenti podléhají omezené daňové povinnosti. Ve Francii se uplatňuje společné zdanění manželů, takže daň je uložena na domácnost. Příjem domácností může kromě příjmů manželů zahrnovat i příjmy jejich svobodných dětí do 18 let věku. V takovém případě si může domácnost uplatit určité daňové zvýhodnění. Jak uvádí Nerudová (2008, str. 163 a 164) je zdanitelný příjem tvořen součtem dílčích základů daně dle následujících kategorií příjmů: • příjem ze zaměstnání (vč. příjmů z předchozích zaměstnání);

• příjem z podnikání, do něhož se řadí příjem z průmyslových, obchodních a výrobních aktiv, příjmy z pronájmu nemovitostí; • příjem z nemovitostí;

• příjem ze zemědělství;

• příjem z výkonu profese (zejména příjmy lékařů a právníků a příjmy ze svobodných povolání); • investiční příjem; • příjem z kapitálu.

Mezi osvobozený příjem patří např. příjem studenta do 26 let až do 3 963 EUR, odstupné, důchod plynoucí z životního pojištění v závislosti na věku příjemce a některé kapitálové příjmy. Daňové úlevy se liší podle jednotlivých kategorií plátců daně. U mezd a platů lze odečíst 10 % až do výše 13 893 EUR (toto snížení se uplatní po odpočtu příspěvků na sociální pojištění). Poplatník si dále může snížit základ daně o následující nezdanitelné částky: • zaplacené alimenty a výživné až do výše 7 625 EUR;

• náklady na vzdělání (153 EUR pro dítě ve škole a 183 EUR pro dítě na vysoké škole); • 5 568 EUR za každou vyživovanou osobu; 11 136 EUR za manželský pár; • náklady spojené se zdravotní péčí o osobu v domácnosti (6 000 EUR); • náklady související s dlouhodobou ošetřovatelskou péčí (2 500 EUR);

• náklady na péči o děti do věku 7 let, pokud oba rodiče pracují (maximálně 2 300 EUR);

• zaplacené pojistné, a to pouze v případě poplatníků přispívajících na individuální penzijní spoření (French-Property, 2010).

Nejdůležitějšími slevami na dani je bonus ze zaměstnání, úpis akcií a dary. Z darů poskytnutých neziskovým organizacím si může poplatník uplatnit slevu na dani ve výši 66 % hodnoty daru. Dar však nesmí překročit 20 % zdanitelného příjmu (Široký, 2010, str. 211).


30

Ve Francii jsou úlevy uplatňovány formou rodinných koeficientů. Příjem každé rodiny se tímto koeficientem dělí před výpočtem daně podle následující tabulky: Tab. 4

Přehled koeficientů

Rodinný stav

Svobodná, rozvedená nebo ovdovělá osoba bez dalších vyživovaných osob Svobodná, rozvedená nebo ovdovělá osoba s 1 dítětem nad 18 let Manželé bez dětí, svobodná nebo rozvedená osoba s 1 dítětem Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 1 dítětem, svobodná nebo rozvedená osoba se 2 dětmi Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 2 dětmi Svobodná nebo rozvedená osoba se 3 dětmi Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 3 dětmi Svobodná nebo rozvedená osoba se 4 dětmi Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba se 4 dětmi Svobodná nebo rozvedená osoba s 5 dětmi Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 5 dětmi Svobodná nebo rozvedená osoba s 6 dětmi

Koeficient = počet poměrných částí 1,0 1,5 2,0 2,5

3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5

Zdroj: Nerudová (2008, str. 165)

V následující tabulce jsou uvedeny sazby daně platné pro rok 2010: Tab. 5

Sazby daně z příjmů fyzických osob ve Francii

Zdanitelný příjem na osobu (EUR) do 5 875 5 876 – 11 720 11 721 – 26 030 26 031– 69 783 nad 69 783

Zdroj: French-Property (2010)

Sazba (%) 0 5,5 14 30 40

Zdaňovacím obdobím je 12 měsíců, zpravidla kalendářní rok. Přiznání k dani z příjmů musí být podáno nejpozději do 1. března následujícího zdaňovacího období. Poplatníci s příjmem z podnikání si mohou za zdaňovací období zvolit


31

hospodářský rok. V takovém případě je nutno podat daňové přiznání do 31. března následujícího roku po skončení zdaňovacího období. Poplatníkům jsou každý rok zasílány záznamy o předběžných platbách, které jsou stanoveny ještě před určením daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné dvakrát ročně, a to v termínech 15. února a 15. května, ve výši jedné třetiny daňové povinnosti za předcházející zdaňovací období (Nerudová, 2008, str. 165 a 166). Zaměstnanci nemají možnost využít žádných speciálních platebních systémů. Francie však uvažuje o zavedení systému PAYE, se kterým se můžeme setkat ve Velké Británii.

4.4 Polsko

Zdanění příjmů fyzických osob se řídí dvěma zákony: zákonem ze dne 26. července 1991 o dani z příjmu fyzických osob a zákonem ze dne 20. listopadu 1998 o paušální sazbě daně z příjmů na některé druhy příjmů fyzických osob (Ministerstwo Finansów, 2009c). Jednotlivci pobývající na polském území, podléhají dani z příjmu fyzických osob ze svých celosvětových příjmů (neomezená daňová povinnost). Pokud však nemají v Polsku trvalé bydliště, podléhají dani jen z příjmů dosažených na tomto území (omezená daňová povinnost). Za osobu s bydlištěm na území Polska se považuje taková osoba, která zde uskutečňuje své ekonomické a osobní zájmy nebo která zde žije po dobu delší než 183 dní v roce. Pokud má poplatník více než jeden zdroj příjmů, je předmětem zdanění úhrn příjmů ze všech zdrojů. V Polsku lze také uplatnit společné zdanění manželů, které spočívá v sečtení příjmů manželů a následném rozdělení na polovinu. Daň je pak vypočítána z této poloviny příjmů a násobena dvěma (OECD, 2009). Podle Širokého (2010, str. 266 a 267) existují v Polsku následující kategorie příjmů: • příjem ze závislých povolání, včetně zaměstnaneckého a důchodového příjmu;

• příjem z nezávislých povolání – příjmy plynoucí z činnosti výtvarné, literární, umělecké, z oblasti kultury, vědy a vzdělávání, příjmy ze sportu a sportovní stipendia udělená na základě zvláštních právních předpisů; • příjem z podnikání;

• příjem ve vybraných zemědělských sektorech; • příjem z pronájmu; • investiční příjem;

• příjem z prodeje nemovitého majetku, majetkových práv a movitého majetku; • ostatní příjem.


32

Daňovou ztrátu, která vznikla z těchto zdrojů příjmů, lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích. Podmínkou však je, že výše odpočtu nesmí překročit 50 % částky ztráty. Daň se vypočítá ze souhrnu daňových základů ze všech výše uvedených kategorií příjmů po odečtení uznatelných výdajů. Za osvobozený příjem se považuje např. odstupné a náhrady za zkrácení výpovědní lhůty, příjem ze státních sociálních dávek, pojištění osob a majetku, stipendia, výhry z kasinových her, výherních automatů a loterií. Od celkového základu daně si může poplatník odečíst následující položky: • 3 091 PLN – osobní odčitatelná položka;

• 1 112,04 PLN – odčitatelná položka na vyživované dítě; • 760 PLN – náklady na internetové připojení;

• Úroky z hypotečního úvěru uzavřeného před 1. lednem 2007 do limitu 264 810 PLN; • 6 % z ročního příjmu poplatníka v případě darů na účely vymezené zákonem, např. náboženské organizace, církve, charitativní a další neziskové instituce (Ministerstwo Finansów, 2009a a 2009b).

Slevy na dani nesmí přesáhnout 1 % částky splatné daně a jsou uplatňovány zejména z titulů plateb pojistného. Od základu daně lze také odečíst daňovou ztrátu, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích. Podmínkou však je, že výše odpočtu nesmí překročit 50 % částky ztráty. V roce 2010 jsou v Polsku platné tyto sazby daně:

Tab. 6

Sazby daně z příjmů fyzických osob v Polsku

Zdanitelný příjem (PLN) do 3 091 3 092-85 528 nad 85 528

Daň (PLN)

0 18 % základu minus 556,02 14 839,02 + 32 % z částky přesahující 85 528

Zdroj: Ministerstwo Finansów (2009b)

U kapitálového příjmu z prodeje akcií a jiných cenných papírů se uplatňuje jednotná sazba daně ve výši 19 %. Dividendy a úroky jsou zdaňovány srážkovou daní ve stejné výši jako je jednotná sazba. Příjmy, které plynou fyzickým osobám z podnikání v mimozemědělské hospodářské činnosti, podléhají paušální dani ze zisků. Tato paušální daň může být v roce 2010 uplatněna pouze v případě, že daňoví poplatníci dosáhli v roce 2009 příjmy z podnikání ve výši 150 000 EUR. Paušální částky ze zisků, které jsou prováděny, jsou následující:


33

• 20 % z příjmů dosažených v povoláních, jakož i výnosy z pronájmu, podnájmu, nájmu a jiných podobných kontraktů, které převyšují částku ve výši 4 000 EUR;

• 17 % z příjmů z poskytování určitých služeb, včetně pronájmu automobilů, zprostředkovatelů hotelů a velkoobchodů; • 8,5 % z příjmů souvisejících s poskytováním služeb, včetně příjmů z podnikání v cateringu, prodej nápojů s obsahem alkoholu více než 1,5%, z výnosů z pronájmu, podnájmu, nájmu nebo jiné podobné smlouvy rovnající se výši 4 000 EUR; • 5,5 % z příjmů souvisejících s výrobními činnostmi a stavebními pracemi;

• 3,0 % z příjmů souvisejících s poskytováním služeb v oblasti obchodu a stravovacích zařízení, s výjimkou příjmů z prodeje nápojů obsahujících více než 1,5 % alkoholu (Ministerstwo Finansów, 2009c).

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňoví poplatníci jsou povinni platit měsíční zálohy na daň z příjmů a také předložit daňové přiznání v předem stanovené struktuře. Lhůta pro podání přiznání je do 30. dubna následujícího zdaňovacího období.

4.5 Rakousko

Osoby podléhající dani z příjmu fyzických osob jsou daňoví rezidenti a nerezidenti Rakouska. Za rezidenta se považuje osoba, která zde pobývá déle než 6 měsíců. Rezidenti podléhají dani ze svých celosvětových příjmů a vztahuje se na ně neomezená daňová povinnost. Naopak daňoví nerezidenti mají povinnost zdaňovat pouze příjmy se zdrojem na území Rakouska. Společné zdanění manželů ani domácností se zde neuplatňuje, tzn. že manželé a rovněž také děti se zdaňují odděleně. Zdanitelný příjem představuje souhrn níže uvedených kategorií příjmů, snížený o uznatelné výdaje, částky osvobozené od daně, ztráty z jednotlivých kategorií příjmů a jiné úlevy. Příjmy jsou členěné do 8 kategorií (Široký, 2010, str. 275): • příjmy ze zemědělské činnosti a lesního hospodářství – příjmy plynoucí ze strany zemědělců, vinařů, chovatelů hospodářských zvířat;

• příjmy z výkonu odborných a jiných nezávislých služeb – odborná činnost lékařů, advokátů, daňových poradců, notářů, architektů, novinářů a tlumočníků, činnosti vědecké, umělecké, literární, vzdělávací; • příjmy z obchodu a podnikání;

• příjmy ze závislé činnosti – veškeré odměny v hotovosti nebo v naturáliích, které pobírá zaměstnaná osoba; příjmy ze starobních a jiných důchodů;

• kapitálové příjmy – dividendy;


34

• příjmy z pronájmu a licenčních poplatků;

• ostatní příjmy – příjem z příležitostné dopravy včetně příjmů ze služeb, příjmy z pronájmu movitého majetku, opakující se příjmy (doživotní penze).

Mezi osvobozený příjem patří sociální příspěvky a pomoci (podpora v nezaměstnanosti, přídavek na dítě, rodičovská dovolená, příspěvek v mateřství); platby obdržené z nadací nebo z veřejných fondů pro přímou podporu umění, vědy nebo výzkumu a školné včetně grantů pro studující. Někteří poplatníci si mohou zvolit paušální odpočet výdajů namísto standardního. Paušální suma představuje procento z hrubého příjmu po odečtení plateb sociálního pojištění a činí: • 5 % u umělců a hudebníků, maximálně však 2 700 EUR;

• 7,5 % u novinářů a televizních reportérů, maximálně 4 050 EUR;

• 5 % u obchodníků, maximálně 2 250 EUR (Široký, 2010, str. 275). Schéma výpočtu daně 1. 2.

3. 4. 5.

Příjmy ze zemědělské činnosti a lesního hospodářství Příjmy z výkonu odborných a jiných nezávislých služeb Příjmy z obchodu a podnikání Příjmy ze závislé činnosti Kapitálové příjmy

6. Příjmy z pronájmu a licenčních poplatků 7. Ostatní příjmy = Základ daně − Zvláštní výdaje

− Mimořádné náklady − Typy odpočtů

= Snížený základ daně * Sazba daně = Daň

− Daňové úlevy

= Konečná výše daně

(Federal Ministry of Finance, 2009).

Zvláštními výdaji se rozumí takové výdaje, které jsou vymezeny zákonem o dani z příjmů, ale nejsou spojeny s tvorbou důchodů. Jde např. o:


35

• příspěvky církvím a náboženských společnostem (omezeno na 200 EUR za rok); • výdaje na osobní daňové poradenství (bez omezení); • zvláštní dary až do výše 10 % z příjmů;

• ztráty, které mají být převedeny (Federal Ministry of Finance, 2009).

Maximální částka, kterou lze jako celkový součet těchto výdajů uplatnit, činí 2 920 EUR na poplatníka. Mimořádné náklady jsou takové náklady, které jsou nevyhnutelné a mohou značně ovlivnit ekonomickou výkonnost poplatníka. Nespadají do zvláštních výdajů, ale také snižují základ daně (např. léčebné výlohy). Tyto náklady mohou být však odpočitatelné pouze do určitého procenta z příjmu, v závislosti na výši tohoto příjmu: Tab. 7

Výše mimořádných nákladů snižující základ daně

Příjem (v EUR)

do 7 300 více než 7 300 více než 14 600 více než 36 400

Výše nákladů (v %) 06 08 10 12

Zdroj: Federal Ministry of Finance (2009)

Poplatníci mají dále možnost uplatnit si celou řadu slev na dani, které se odečítají přímo od daňové povinnosti:

• sleva na manželku ve výši 364 EUR, pokud její příjem nepřesáhl 2 200 EUR, limit je zvýšen na 6 600 EUR, pokud manželé vychovávají ve společné domácnosti alespoň jedno dítě; slevu může také využít rodič samoživitel, pokud jeho příjem nepřesáhne 6 600 EUR (tyto slevy se zvyšují o příplatek na dítě v závislosti na počtu dětí: za 1 dítě je příplatek 130 EUR, za 2 děti 175 EUR a za každé další dítě 220 EUR); • sleva na dítě ve výši 610,80 EUR (pokud poplatník obdržel od daně osvobozený rodinný příspěvek podle zvláštního zákona); • sleva z titulu dopravy do zaměstnání ve výši 291 EUR;

• sleva na dani pro důchodce 400 EUR, a to v případě, že příjmy dosahují maximálně 17 000 EUR za rok (Federal Ministry of Finance, 2009). V Rakousku jsou uplatňována 4 daňová pásma s progresivními sazbami. Pro stanovení výše daně se používá následující vzorec:

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU Tab. 8

36

Výpočet daně z příjmu podle vzorce

Příjem (v EUR) 11 000-25 000 25 001-60 000 nad 60 000

Daň z příjmu (v EUR) (příjem – 11 000) × 5 110 / 14 000 (příjem – 25 000) × 15 125 + 5 110 / 35 000 (příjem – 60 000) × 0,5 + 20 235


Z uvedeného vzorce vyplývají následující sazby daně platné pro rok 2010: Tab. 9

Sazby daně z příjmů fyzických osob v Rakousku

Zdanitelný příjem (EUR) prvních 11 000 dalších 25 000 dalších 60 000 nad 60 000

Sazba (%) 0 20,44 33,73 50


Výnosy z investic nebo investiční příjmy z cenných papírů představující peněžní pohledávky jsou zdaňovány srážkovou daní ve výši 25 %. Investiční výnosy zahrnují: • podíly na zisku (dividendy);

• úroky a jiné výnosy z akcií ve veřejné společnosti nebo společnosti s ručením omezeným; • úrokové výnosy z bankovních vkladů.

U daňových nerezidentů podléhají určité druhy příjmů srážkové dani ve výši 20 %: • příjmy spisovatelů, lektorů, umělců, architektů, sportovců;

• příjmy plynoucí z práv duševního vlastnictví a licenčních poplatků;

• příjmy členů dozorčí rady;

• příjmy plynoucí z obchodního a technologického poradenství a příjmy z poskytování pracovních sil pro práci v Rakousku.

Daň z příjmů fyzických osob je vybírána formou daňového přiznání, které se podává do 30. dubna. Pokud však bylo daňové přiznání podáno elektronicky, je rozhodným dnem 30. červen. Za opožděné podání daňového přiznání může být poplatník penalizován, až do výše 10 % daňové povinnosti. Poplatníci jsou povinni platit celkem 4 zálohy na daň, které jsou splatné k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu a 15. listopadu (Široký, 2010, str. 276).


37

4.6 Slovensko

Problematiku daní z příjmů na Slovensku upravuje zákon č. 595/2003 Z.z. o dani z příjmů v platném znění. Je účinný od 1. 1. 2004 a nahradil stávající zákon č. 366/1999 Z. z. o dani z příjmů. Poslední novelizace byla provedena zákonem č. 504/2009 Z. z., a to s účinností od 1. 1. 2010 (Elektronická zbierka zákonov, 2009). Zákon upravuje daň z příjmů fyzických osob a právnických osob a také způsob placení a výběru daně. 4.6.1

Poplatníci daně

4.6.2

Předmět daně

Podle § 2 ZDP je poplatníkem daně z příjmů fyzická osoba, která má na území Slovenska trvalý pobyt nebo se zde zdržuje alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce. Jedná se o daňové rezidenty, kteří mají neomezenou daňovou povinnost (dani podléhají jak příjmy plynoucí ze zdrojů na území Slovenska, tak příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí). Poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty nebo se zdržují na území Slovenska pouze za účelem studia, léčení nebo výkonu závislé činnosti v dohodnutých časových obdobích, mají omezenou daňovou povinnost, tzn. že odvádí daň pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů na území Slovenska. Jsou nazýváni jako daňoví nerezidenti. Předmětem daně jsou příjmy stanovené v § 3 ZDP: • příjmy ze závislé činnosti (§ 5);

• příjmy z podnikání, jiné samostatně výdělečné činnosti a pronájmu (§ 6); • příjmy z kapitálového majetku (§ 7);

• ostatní příjmy (§ 8).

Daň z příjmu se nevztahuje na příjmy, které nejsou předmětem daně. Jedná se např. o příjmy získané darováním nebo děděním nemovitosti, movité věci nebo práva, přijaté náhrady, úvěry a půjčky, podíly na zisky plynoucí ze zahraničí, podíl člena pozemkového společenství na výnosech a u poplatníka daně z přidané hodnoty také tato daň uplatněná na výstupu. Zákon také definuje příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 9). Jsou to převážně stejné druhy příjmů, které jsou osvobozeny i v České republice. Dále zákon vymezuje určité druhy příjmů, které jsou vybírány srážkou u zdroje (např. úroky v bance, výnosy z podílových listů, peněžité výhry). Tato daň je považována za zálohu na daň (existují však výjimky) a poplatník má možnost odečíst si tuto zálohu v daňovém přiznání. Zároveň však musí do základu daně zahrnout příjmy, z nichž je daň srážkou vybírána. Základem daně je součet všech dílčích základů daně, které se stanoví jako rozdíl příjmů a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení.


38

Základ daně se snižuje o nezdanitelné části základu daně uvedené v § 11 ZDP, patří mezi ně např.: • 22,5 násobek částky platného životního minima, jestliže je základ daně nižší nebo roven 86 násobku sumy platného životného minima;

• částka odpovídající rozdílu 44 násobku životního minima a ¼ základu daně, jestliže je základ daně vyšší než 86 násobek sumy platného životního minima; • 22,5 násobek životního minima, pokud je základ daně nižší nebo roven 176 násobku platného životního minima a manželka (manžel) žijící s poplatníkem v domácnosti nemá v tomto zdaňovacím období vlastní příjem; • příspěvky na 398,33 EUR;

doplňkové

důchodové

spoření,

maximálně

ve

výši

• finanční prostředky na účelové spoření, maximálně ve výši 398,33 EUR;

• pojistné na životní pojištění, maximálně ve výši 398,33 EUR.

Životní minimum na plnoletou fyzickou osobu je od 1. 7. 2009 stanoveno ve výši 185,19 EUR (Finance.sk, 2010a). Od základu daně je možno také odečíst daňovou ztrátu po dobu nejvýše 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které byla daňová ztráta vykázána. Poplatník, který měl ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu alespoň ve výši 6 násobku minimální mzdy, si může podle § 33 ZDP uplatnit daňový bonus ve výši 19,32 EUR měsíčně na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. Minimální mzda na Slovensku, platná od 1. 1. 2010, činí 307,7 EUR (Finance.sk, 2010b). 4.6.3

Sazba daně

4.6.4

Daňové přiznání a placení záloh

Od 1. 1. 2004 je na Slovensku zavedena rovná daň. Dle § 15 ZDP činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 %. Na základě § 32 ZDP je poplatník povinen podat daňové přiznání, přesahují-li jeho zdanitelné příjmy za zdaňovací období 50 % sumy 22,5 násobku životního minima (platí pro roky 2009 a 2010). Dále má poplatník povinnost podat daňové přiznání, pokud jeho příjmy nepřesahují stanovenou částku, ale vykazuje daňovou ztrátu. V daňovém přiznání si poplatník vypočítá daň sám a uvede též případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, úlevy a vyčíslí jejich výši. Daňové přiznání se podává do 3 kalendářních měsíců po uplynutí zdaňovacího období.


39

Daň je třeba zaplatit ve lhůtě pro podání přiznání k dani. Daň se nepředepíše a neplatí, pokud za zdaňovací období nepřesáhne 16,60 EUR nebo celkové zdanitelné příjmy poplatníka nepřesáhnou za zdaňovací období 50 % 19,2 násobku životního minima. Zákon o dani z příjmu (§ 34 ZDP) také stanoví způsob placení záloh na daň v zálohovém období. Jestliže poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku 1 659,70 EUR, poplatník nemusí zálohy platit. Poplatník, jehož daňová povinnost byla vyšší než 1 659,70 EUR, ale nepřesáhla 16 596,96 EUR, platí čtvrtletní zálohy ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Splatnost těchto záloh je do konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Posledním způsobem je placení měsíčních záloh ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti, jestliže došlo k překročení částky 16 596,96 EUR. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce.

4.7 Slovinsko

Povinnost odvádět daň z příjmů fyzických osob se vztahuje na rezidenty a nerezidenty. Za rezidenta se považuje taková osoba, jež má na území Slovinska trvalé bydliště nebo se zde zdržuje více jak 183 dní v roce. Daňový rezident je povinen zaplatit daň z příjmů z veškerých svých příjmů (tzn. všechny příjmy se zdrojem na území Slovinska i mimo Slovinsko). Daňoví nerezidenti odvádí daň pouze z příjmů se zdrojem na Slovinsku. Jednotlivci jsou zdaňováni samostatně s výjimkou určitých příjmů ze zemědělství, kdy je možné společné zdanění domácností. Zdanitelný příjem na Slovinsku má toto členění: • příjmy ze závislé činnosti;

• příjmy z podnikání a jiné samotné výdělečné činnosti; • příjmy ze zemědělské prvovýroby a lesnictví;

• příjmy z pronájmu majetku a převodu vlastnických práv; • příjmy z kapitálového majetku;

• ostatní příjmy (Republika Slovenija: Državni zbor, 2009).

Podle zákona o dani z příjmů fyzických osob není považováno za příjem: • dědictví;

• dary od jednotlivců, s výjimkou zaměstnavatele příjemce;

• platby vyplácené fyzickým osobám na základě nemoci, zranění nebo postižení;

• aktiva nebo zisky nabyté jednotlivci na základě převodů mezi jejich podniky, které působí nezávisle, a jejich domácností (Republika Slovenija: Državni zbor, 2009).


40

Dávky v nezaměstnanosti, stipendia, dotace poskytované státem, výhry z loterií a hazardních her jsou považovány za osvobozený příjem (Republika Slovenija: Državni zbor, 2009). Od daňového základu lze odečíst následující roční částky, které jsou platné v roce 2010: • 6 120 EUR jako základní odpočitatelnou položku, pokud daňový základ nepřesáhne částku 10 200 EUR, 4 147,67 v případě dosažení daňového základu od 10 200 EUR do 11 800 EUR a 3 100,17 EUR v případě překročení hranice daňového základu 11 800 EUR; • 3 100,17 EUR na studenta;

• 1 273,69 EUR na poplatníka staršího 65 let;

• 2 287,48 EUR na péči o jakéhokoli členy rodiny;

• 16 575,94 EUR na poplatníka, který má 100% zdravotní postižení;

• 2 646,21 EUR na dobrovolné penzijní připojištění (jedná se o maximální částku, odpočet tedy může být i nižší); • 7 112 EUR jako příspěvek na bydlení (Ministerstvo za finance, 2009).

Na Slovinsku lze uplatnit i příspěvky vztahující se na nezaopatřené děti a péči o ně. Tab. 10

Výše ročních příspěvků na nezaopatřené děti

Za první nezaopatřené dítě Na vyživované dítě, které vyžaduje zvláštní péči Za druhé nezaopatřené dítě Za třetí nezaopatřené dítě Za čtvrté nezaopatřené dítě Za páté nezaopatřené dítě

Zdroj: Ministerstvo za finance (2009)

Roční příspěvek (EUR) 2 287,48 8 288,52

2 486,78 4 147,58 5 808,39 7 469,19

Daň se vypočítá z celkového daňového základu získaného ze všech kategorií příjmů, který je snížený o uznatelné výdaje, osobní odpočty a příspěvky na sociální pojištění. Ve Slovinsku jsou pro daňový rok 2010 uplatňovány následující progresivní sazby daně z příjmu fyzických osob:

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU Tab. 11

41

Sazby daně z příjmů fyzických osob na Slovinsku

Roční zdanitelný příjem (EUR) do 7 528,99 7 528,99 – 15 057,96 nad 15 057,96


Daň (EUR)

16 % 1 204,64 + 27 % nad 7 528,99 3 237,46 + 41 % nad 15 057,96

Na kapitálový příjem je uvalena daňová sazba ve výši 20 %. Každých pět let však dochází ke snižování sazby daně v závislosti na době vlastnictví kapitálu: • 5 let vlastnictví kapitálu: 15 %;

• 10 let vlastnictví kapitálu: 10 %; • 15 let vlastnictví kapitálu: 5 %.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Přiznání k dani z příjmů je nutno podat u místního správce daně do 31. května následujícího roku. Poplatníci odvádí během zdaňovacího období zálohy na daň. V případě zaměstnanců se jedná o měsíční zálohy, osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit zálohy čtvrtletní. Tab. 12

Výše záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti

Roční zdanitelný příjem (EUR) do 627,42 627,42 – 1 254,83 nad 1 254,83


Daň (EUR)

16 % 100,39 + 27 % nad 627,42 265,54 + 41 % nad 1 254,83

Výsledky práce

42

5 Výsledky práce

Tato část práce je zaměřena na praktickou aplikaci daně z příjmů fyzických osob. Byla provedena analýza vývoje inkasa daně z příjmů FO, podílu této daně na HDP a na celkových daňových příjmem. Pozornost je také věnována rozdílnostem zdanění a míře daňového zatížení příjmů ve vybraných zemích EU.

5.1

Vývoj daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU

Tab. 13

Vývoj inkasa DPFO ve vybraných zemích EU v letech 1998-2002 (v mil. EUR) 2

Země Bulharsko Francie Polsko Rakousko SR Slovinsko

1998 519,5 104 824,4 11 777,2 19 898,9 867,2 1 083,0

1999 539,8 112 492,0 7 825,1 20 807,0 824,7 1 156,0

Zdroj: Vlastní práce, Eurostat (2010) 3

Tab. 14

2000 562,4 120 511,0 8 191,7 20 935,0 745,7 1 204,8

2001 545,5 123 198,0 9 524,5 23 013,2 830,1 1 304,9

2002 539,9 122 282,0 9 003,5 23 043,0 850,0 1 400,2

Vývoj inkasa DPFO ve vybraných zemích EU v letech 2003-2008 (v mil. EUR)

Země

2003 2004 2005 2006 2007 2008 Bulharsko 585,1 638,7 638,4 677,3 924,8 1 008,0 Francie 126 303,0 130 709,0 138 797,0 141 627,0 142 094,0 149 279,0 Polsko 8 086,6 7 445,2 9 622,4 12 491,3 16 274,8 19 403,0 Rakousko 23 343,8 23 657,3 23 374,0 24 875,8 26 972,1 29 419,0 SR 946,8 909,3 1 015,5 1 114,9 1 397,9 1 795,8 Slovinsko 1 472,6 1 559,4 1 583,0 1 782,4 1 916,3 2 188,2

Zdroj: Vlastní práce, Eurostat (2010)

Z tab. 11 a 12 vyplývá, že v průběhu let 1998-2008 měl vývoj inkasa daně z příjmů fyzických osob v jednotlivých zemích rostoucí trend. Na druhou stranu se však každá země potýká s meziročními úbytky inkasa, ať už mírnými nebo prudšími. Výjimku tvoří Slovinsko, které během deseti let zaznamenalo jen Inkaso je včetně zisků z držby. Pro zjištění inkasa daně z příjmů FO ve vybraných zemích EU bylo třeba zvolit položku Daně z příjmů jednotlivce nebo domácností včetně zisků z držby (Taxes on individual or household income including holding gains - D51A_D51C1).

2 3

Výsledky práce

43

meziroční přírůstky. Nejvíce kolísavý průběh inkasa byl v Polsku, od roku 2005 se zde ale situace ustálila a dochází k vzestupu. Nejvyšší daňové odvody na dani z příjmů fyzických osob jsou ve Francii, v roce 2008 činilo inkaso 149 279 mil. EUR. Právě Francie zaujímá vůči ostatním vybraným zemím významné postavení co do rozlohy i počtu obyvatel. Proto se dá také očekávat, že i inkaso daně z příjmů fyzických osob bude dosahovat vysokých hodnot. Výše inkasa v Bulharsku, Slovinsku a na Slovensku je proti ostatním státům takřka zanedbatelná. Nejméně bylo vybráno v Bulharsku, kde příjem daně sotva překročil hranici 1 000 mil. EUR. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Bulharsko Francie Polsko

Obr. 3

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 4,6 8

7,7

4,4

8,2 5

4,1

8,4 4,4

3,2

4,5

4,3

7,9

3,3

3,2

2,9

4,2

3,6

3,9

7,9

7,9

8

2,7

3,2

4,6

5,2

7,8

7,5

Podíl DPFO na HDP ve vybraných zemích EU v letech 1998–2008 (v %) 4


4

3,6

8,2

HDP je uvedeno v tržních cenách.

3

7,7

5,4

Výsledky práce

44

12 11

10

9

8

7

6

5

4 3 2 1

0

Rakousko

Slovensko Slovinsko

Obr. 4

1998

1999

2000

2001

4,4

4,3

3,4

3,5

10,5 5,6

10,5 5,6

10,1 5,6

10,8 5,7

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 10,5

10,5

10,2

5,7

5,7

5,7

3,3

3,2

2,7

9,6

2,6 5,5

9,7

2,5 5,7

10

10,4

5,5

5,9

2,5

2,8

Podíl DPFO na HDP ve vybraných zemích EU v letech 1998–2008 (v %)


I přesto, že Francie disponuje s nejvyšším inkasem daně z příjmů fyzických a zároveň i s nejvyšším hrubým domácím produktem, její podíl daně na HDP je poměrně vysoký, ne však nejvyšší. Pohybuje se kolem hranice 8 %, od roku 2006 však dochází k mírnému poklesu pod tuto hranici (viz Obr. 3). Nejvyšší podíl na HDP má Rakousko (v roce 2001 činil dokonce až 10,8 %). V dalších letech se vyvíjí v rozmezí 10-11 %, v roce 2005 a 2006 však spadl pod hranici 10 % (viz Obr. 4). Důvodem byly velmi vysoké meziroční přírůstky HDP (o 10-13 mil. EUR) a také úbytek inkasa daně z příjmů FO v roce 2005. Nejvyrovnanější průběh má Slovinsko, kde se podíl ustálil kolem hodnoty 5,7 %. Jsou však i takové země, u kterých nastává značné kolísání. Jde například o Polsko, kde došlo v roce 1999 oproti roku 1998 k poklesu až o 2,7 % a v roce 2004 nastal další sestup na 3,6 %. Od tohoto roku se projevuje rostoucí tendence. Nejnižší podíl na HDP vykazuje Bulharsko spolu se Slovenskem. Od roku 2004 se Slovensku dokonce nedaří překročit hodnotu 3 %. U obou těchto zemí je vývoj podílu velmi podobný a projevuje se zde postupný klesající charakter. Jen s tím rozdílem, že u Bulharska došlo v průběhu vývoje ke dvěma nepatrným vzestupům. Důvodem takového nepříznivého vývoje je nejen občasný meziroční úbytek inkasa daně, ale také rychlejší tempo růstu HDP oproti inkasu.

Výsledky práce Tab. 15

45

Podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech ve vybraných zemích EU v letech 1998-2002 (v %)


1998 20,6 28,2 32,1 35,8 19,9 23,9

1999 20,8 28,5 23,3 36,2 20,1 23,2

Zdroj: Vlastní práce, Eurostat (2010) 5

Tab. 16

2000 18,7 29,5 22,3 35,4 17,0 24,2

2001 16,1 29,4 23,4 35,6 18,7 24,7

2002 15,6 29,1 21,3 35,9 17,8 24,1

Podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech ve vybraných zemích EU v letech 2003-2008 (v %)


2003 14,7 29,7 21,3 35,9 16,8 23,9

2004 13,7 29,0 18,7 35,4 14,6 23,8


2005 12,0 29,3 18,9 34,5 14,1 22,5

2006 10,6 28,3 20,9 35,3 14,3 23,6

2007 12,3 27,6 22,8 35,6 14,5 23,0

2008 11,6 28,5 23,2 36,6 16,1 25,2

Pokud jde o podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech, vedoucí pozici má opět Rakousko, jehož podíl činí kolem 35 %, což představuje 1/3 celkových daňových příjmů (viz Tab. 13 a 14). Druhého největšího podílu dosáhla Francie, kde je vývoj stabilní a podíl se pohybuje v rozmezí 28-29 %. Naopak nejmenší podíl vykazuje Bulharsko, v roce 2008 činil 11,56 %. Další stát, jehož hodnota podílu nepřekročila 20 % je Slovensko. Polsko spolu s Bulharskem se vyznačují nestabilním vývojem tohoto podílu. V obou zemích došlo v průběhu desetiletí k výraznému poklesu, a to až o 9 % (srovnání let 1998 a 2008). Je to způsobeno především velkými výkyvy v inkasu daně z příjmů FO a také tím, že celkové daňové příjmy narůstají mnohem rychleji než daň z příjmů FO. Celkové daňové příjmy jsou vyjádřeny jako součet následujících položek, které bylo třeba si navolit: daně z výroby a dovozu, běžné daně z důchodů a jmění a kapitálové daně. (Taxes on production and imports, Current taxes on income, wealth, etc., Capital taxes - D.2 + D.5 + D.91).

5

Výsledky práce

46

5.2 Vývoj daně z příjmů fyzických osob v ČR Tab. 17

Přehled inkasa daně z příjmů FO v ČR v letech 1998-2003 (v mil. Kč)

Daň ze závislé činnosti

1998

1999

2000

2001

2002

2003

65 039

66 881

72 749

78 530

86 591

94 653

Daň z podnikání

16 530

17 103

16 546

18 796

21 901

22 131

Daň vybírána srážkou podle zvl. sazby daně

13 064

11 339

8 891

7 249

6 702

7 172

94 633

95 323

98 186

104 575

115 194

123 956

Daň z příjmů fyzických osob celkem

Zdroj: Vlastní práce, Česká daňová správa (2010)

Tab. 18

Přehled inkasa daně z příjmů FO v ČR v letech 2004-2008 (v mil. Kč)

Daň ze závislé činnosti Daň z podnikání Daň vybírána srážkou podle zvl. sazby daně Daň z příjmů fyzických osob celkem

2004

2005

2006

2007

2008

102 627

110 662

111 633

126 388

115 180

24 040

26 583

17 854

17 003

17 749

6 582

6 420

7 432

8 583

10 378

133 249

143 665

136 919

151 974

143 307


Z tabulky 15 a 16 vyplývá, že celkové inkaso daně z příjmů fyzických osob v ČR rok od roku narůstá. Výjimku tvoří období 2005-2006 a 2007-2008, kdy došlo k poklesu vlivem snížení daně z příjmů z podnikání a daně ze závislé činnosti a funkčních požitků. Nejvyšší podíl na celkové dani z příjmů má jednoznačně daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (kolem 70-80 %), která měla až do roku 2007 rostoucí průběh. Hlavními důvody bylo především zvyšování průměrných mezd jak v podnikatelské sféře, tak i ve veřejném sektoru. K prvnímu a zároveň výraznému poklesu došlo v roce 2008, inkaso bylo sníženo o 11 208 mil. Kč. Hlavní příčinou bylo zvýšení slev na dani, daňového zvýhodnění na vyživované dítě, nepříznivý hospodářský vývoj a s ním spojené propouštění zaměstnanců a také snížení daňové progrese. Toto snížení se

Výsledky práce

47

projevilo zavedením jednotné sazby daně ve výši 15 %, čímž dochází ke snižování daňového zatížení u poplatníků s vyššími příjmy. Nejvyššího ročního přírůstku bylo dosaženo v letech 2006-2007, kdy došlo ke zvýšení inkasa až o 14 755 mil. Kč. Hlavním důvodem bylo navyšování vyplácených mezd, a to vlivem příznivého ekonomického vývoje. Naopak k nejnižšímu ročnímu růstu došlo v období 2005-2006, kdy se projevilo snížení daňové sazby u dvou nejnižších příjmových pásem a využívání nově zavedené slevy na dani (Daňaři online, 2010). Jednalo se o daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které bylo zavedeno již v roce 2005 a nahradilo tak stávající nezdanitelnou částku na děti (Česká daňová správa, 2004). Tato sleva se stala dostupnější i pro poplatníky s nižší daňovou povinností a k jejímu výraznému uplatnění došlo v roce 2006. Další dílčí daní je daň z podnikání. Rostoucí vývoj u této daně je patrný od roku 2001 do roku 2005. Příznivým faktorem ovlivňujícím výši inkasa byl např. pokles počtu poplatníků uplatňujících odečet ztráty z předchozích let, vznik nových podnikatelských subjektů a v souvislosti se vstupem ČR do EU také růst zahraničního obchodu a tím i obchodní bilance. V letech 2005-2006 došlo k razantnímu úbytku ve výši 8 729 mil. Kč. Největší vliv na toto snížení mělo zavedení společného zdanění manželů, které si mohly manželské páry uplatnit za zdaňovací období 2005 (Česká daňová správa, 2005). Manželé s velkými rozdíly v příjmech tak dosáhli díky uplatnění této podpory nižší daňové povinnosti. V dalších letech se inkaso této daně pohybuje kolem 17 000 mil. Kč. Jako poslední je třeba ještě zmínit daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Představuje nejnižší podíl na celkové dani z příjmů fyzických osob a její vývoj není příliš stabilní. Výše inkasa je i zde ovlivněna řadou pozitivně nebo negativně působících faktorů, jedná se např. o zvýšení objemu vyplácených dividend a tantiém, zvýšení nebo snížení počtu fyzických osob s příjmem nižším než 5 000 Kč a pokles daně z vyplacených úroků vlivem všeobecného snižování úrokových sazeb. Nejvyšší roční pokles byl zaznamenám v letech 1999-2000, který činil 2 448 mil. Kč. Důvodem bylo snížení zvláštní sazby daně u podílů na zisku a úrokových a dividendových příjmů z 25 % na 15 % (Sagit, 1999). Roční přírůstek dosahoval nejvyšších hodnot v období 2007-2008, a to především vlivem zvýšení srážkové sazby daně u nájemného z finančního pronájmu hrazeného ze zahraničí z 1 % na 5 % (Ekonom-účetní a evidenční systém, 2009).

Výsledky práce

48

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Obr. 5

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Podíl daně z příjmů FO na HDP v ČR v letech 1999-2009 (v %)

Zdroj: Vlastní práce, Česká daňová správa (2010), Český statistický úřad (2010) 6

Vývoj podílu daně z příjmů fyzických osob na HDP je poměrně stabilní. Jeho výše se pohybuje v rozmezí od 4 % do 5 %, v roce 2008 však klesl pod hranici 4 %. Mírné poklesy a růsty v ostatních letech byly vyvolány především meziročními přírůstky nebo úbytky inkasa daně z příjmů. Vývoj HDP měl pouze rostoucí charakter, žádné meziroční úbytky nebyly v letech 1999-2008 zaznamenány. Nejvyšší propady podílu nastaly v období 2005-2006 a 2007-2008, jejichž příčinou byly výrazné poklesy týkající se inkasa daně z příjmů fyzických osob. 30 25 20 15 10 5 0

Obr. 6

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Podíl DPFO na celkových daňových příjmech v ČR v letech 1998-2008 (v %)


Pro zjištění výše HDP v České republice byl na úvodní stránce Českého statistického úřadu použit odkaz Makroekonomické údaje.

6

Výsledky práce

49

Ani u podílu daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech se ČR nepotýká s extrémními výkyvy. Vývoj je téměř ustálený a výše podílu se pohybuje kolem 23 %. Od roku 2005 dochází k mírnému poklesu. Důvodem jsou opět meziroční poklesy inkasa daně z příjmů fyzických osob, které jsou v letech 2007-2008 ještě doprovázeny meziročním úbytkem celkových daňových příjmů ve výši 6 mld. Kč. Pro přehlednost a porovnání jsou v níže uvedeném grafu zobrazeny nejvyšší sazby daně z příjmů FO ve všech zemích EU. Za povšimnutí stojí, že v případě zvolených zemí se uplatňují nejnižší sazby daně v Bulharsku, České republice a Slovensku, kde jsou příjmy jednotlivců zdaňovány jednotnou sazbou daně. V ostatních zemích, tedy ve Francii, Polsku, Rakousku a Slovinsku, jsou zavedena daňová pásma, jejichž mezní sazby se pohybují kolem 40-50 %. DK

60 50

NL

BE FR IE

40 FI

30

LU CY

BG

CZ

DE HU MT

PT

LT

SI

EL

ES

UK

PL

LV

EE

20 10

IT

AT

RO

SK

SE

0

Obr. 7

Přehled nejvyšších nominálních sazeb daně z příjmů FO v jednotlivých zemích EU k 31. 12. 2008 (v %) 7

Zdroj: Vlastní práce, Široký (2010, str. 63)

DK – max. zatížení všemi osobními daněmi, FI, SE – bez municipální daně, které poplatníci také podléhají, LT – u kapitálových příjmů je sazba 15 %, EL – uvedena osobní daň ze zaměstnaneckých příjmů.

7

Diskuze a závěr

6 Diskuze a závěr

50

Bakalářská práce byla zaměřena na komparaci daně z příjmů fyzických osob a jejího daňového zatížení ve vybraných zemích EU. Přínosem by měla být především lepší orientace v systémech zdanění příjmů v těchto členských zemích. Každá země aplikuje svůj vlastní systém, z čehož plyne celá řada odlišností týkajících se především konstrukčních prvků daně, které jsou nezbytnou součástí výpočtu daňové povinnosti. Může se jednat například o způsoby uplatňování sociálních aspektů poplatníka (ať už ve formě odčitatelných položek od základu daně, nezdanitelných částí základu daně nebo slev), dále o počet daňových pásem, různorodost daňových sazeb a s nimi spojené míry progresivity zdanění. Všechny zmíněné země EU mají prakticky stejnou strukturu rozdělení zdanitelného příjmu. Hlavními skupinami je tedy příjem ze závislého povolání, samostatné výdělečné činnosti a podnikání, pronájmu, kapitálového majetku a ostatní příjem. Ve Francii a Rakousku je do základního členění zahrnutý navíc příjem ze zemědělské činnosti. V ostatních zemích spadá do příjmů z podnikání a v Polsku je dokonce ze zdanění vyňat (až na určité zemědělské sektory). Zdanitelný příjem ve Francii a Polsku je členěn nejpodrobněji. Samostatnou skupinu tvoří také např. příjem z výkonu nezávislých povolání, investiční příjem a příjem z prodeje nemovitostí. Také osvobození od daně definují zákony jednotlivých zemí podobně. Typickými osvobozenými příjmy jsou například sociální příspěvky a pomoci, státní dotace, stipendia, výhry z loterií, pojištění osob a spousta dalších. S rozdíly se setkáváme především u zohledňování různých druhů úlev pro poplatníky. Tím může docházet také k tomu, že v některých zemích jsou poplatníci zvýhodňováni mnohem více než v zemích jiných. Nezdanitelné části základu daně lze uplatnit téměř ve všech státech, výjimkou je Rakousko, kde jsou užívány jiné formy úlev. V Bulharsku mají nárok na uplatnění nezdanitelných částí pouze invalidé, ostatní nezdanitelné části byly v roce 2008 zrušeny. Velmi vysokou nezdanitelnou část na poplatníka si mohou uplatnit slovenští jedinci, činí okolo 4 166 EUR na rok. Ve srovnání s ostatními státy zohledňuje daňový systém Francie sociální postavení neúplných rodin. Ty mohou získat zvláštní druh úlevy ve formě rodinných koeficientů. Dále také zákon ve Slovinsku obsahuje podrobný výčet ročních příspěvků na nezaopatřené děti, které mohou poplatníci uplatnit. Každá země je charakteristická jinou mírou daňového zatížení příjmů. Tato daňová zátěž je ovlivňována nejen výší sazby daně z příjmů fyzických osob, ale i dalšími důležitými parametry. Může jít například o možnost využívání různých odpočitatelných položek sociální povahy, které snižují celkovou daňovou povinnost nebo o způsob výpočtu daně a s ním spojené stanovení daňového základu.

Diskuze a závěr

51

V posledních letech je v Evropě čím dál více uplatňován trend přesouvání daňové zátěže z přímých daní na daně nepřímé. Snaha tedy spočívá ve snižování sazeb daně z příjmů fyzických osob (především horních a dolních) nebo ve zvyšování horních hranic příjmů, které spadají do daňových pásem s nižší sazbou daně. Z toho tedy jasně vyplývá, že tuto změnu nejméně pocítí lidé s průměrnými příjmy. Některé státy nově zavedly tzv. rovnou daň, kdy sazba daně z příjmů FO je pro všechny stejná. Cílem je dosažení menšího zatížení ekonomik než u progresivního zdanění. Existují také země, které mají stanovenou nulovou sazbu daně do určité výše příjmu. Týká se to však pouze nejnižšího daňového pásma, kde je vymezená hranice příjmů velmi nízká. Z výše uvedených zemí se s nejvyšším daňovým zatížením příjmů setkáváme ve Francii a Rakousku. Obě tyto země se vyznačují poměrně vysokým procentním podílem daně z příjmů FO na HDP a mají velmi podobný systém zdaňování příjmů. Fyzické osoby si zde nemohou uplatnit žádnou odpočitatelnou položku nebo slevu na poplatníka. Kompenzací za tuto chybějící daňovou úlevu je právě nulová sazba daně. Jak bylo zmíněno již výše, tuto sazbu mohou uplatnit pouze jedinci s nízkými příjmy. Při splnění zákonných podmínek jsou poplatníkům nabízeny různé formy úlev, ve Francii se jedná o nezdanitelné částky a v Rakousku to jsou slevy na dani. I přesto jsou však poplatníci značně znevýhodněni a následně se to odrazí na jejich celkové daňové povinnosti. Negativní vliv na daňovou zátěž má i vysoká sazba daně. Příjmy přesahující 69 783 EUR jsou ve Francii zdaňovány 40% sazbou a v Rakousko příjmy nad 60 000 EUR sazbou ve výši 50 %. Nepříznivý dopad na poplatníky má i skutečnost, že jejich příjmy jsou zatíženy nejen vlastní daní z příjmů FO, ale také povinným sociálním pojištěním. Příjmy fyzických osob v ostatních zemích, které jsou charakteristické relativně nízkým podílem daně z příjmů FO na HDP, jsou daňově zatíženy mnohem méně. Navíc Bulharsko je zemí s nejnižší sazbou daně z příjmů fyzických osob v EU, což ocení především bulharští poplatníci, jejichž příjmy jsou zdaňovány jednotnou sazbou daně ve výši pouze 10 %. Nevýhoda spočívá především v tom, že si nelze uplatnit nezdanitelné části základu daně včetně základní na poplatníka, neboť byly zrušeny. Situace v Polsku a Slovinsku je přesně opačná. Poplatníci si mohou nárokovat základní nezdanitelnou část základu daně i s dalšími odpočitatelnými položkami. Oproti Bulharsku je zde uplatňováno progresivní zdanění a sazby daně dosahují vysokých hodnot. Nejvyšší sazba v Polsku činí 32 % a ve Slovinsku 41 %. I přesto se ale daňové zatížení v těchto zemích řadí k nízkým. Při srovnávání České republiky spolu se Slovenskem stojí za povšimnutí jeden důležitý fakt. Slovensko je zemí s nejnižším daňovým zatížením příjmů, a to i přesto, že příjmy v ČR jsou zdaňovány nižší sazbou daně (15 %). Za příčinu lze považovat odlišný způsob ve výpočtu daně a také již zmíněnou vysokou nezdanitelnou částku na poplatníka. Zatímco na Slovensku je daňovým základem pouze hrubá mzda poplatníka, v ČR je to hrubá mzda navýšená

Diskuze a závěr

52

o odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, tzv. superhrubá mzda. Důvodem nejnižšího zatížení je především zavedení 19% jednotné sazby daně z příjmů FO v roce 2004 a rychlejší růst HDP, který byl zaznamenám právě od daného roku. Je zřejmé, že zemím, v nichž jsou příjmy jednotlivců více daňově zatěžovány, plynou do státního rozpočtu mnohem větší objemy daňových příjmů a tím také získávají více peněžních prostředků na přerozdělování. Otázkou zůstává, zda bude docházet k dalšímu snižování daně z příjmů fyzických osob i v nejbližších letech. Vzhledem k situaci, která v Evropě panuje, nejsou výhledy příliš pozitivní. Spousta ekonomik se nachází v období recese doprovázeném problémy se státními rozpočty. Vlivem nižších daňových sazeb by docházelo ke snižování daňových výnosů států a tím by se projevoval ještě výraznější nedostatek finančních zdrojů.

Literatura

7 Literatura

53

KOLÁŘ, P., VÍTEK, L., PAVEL, J. A KOL. Zdanění a neutralita. 1. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 183 s. ISBN 80-86861-56-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2010: úplná znění platná k 1. 1. 2010. 18. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008. 257 s. ISBN 978-80-7357-386-7. ŠIROKÝ, J. A KOL. Daňová teorie – s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. Elektronické zdroje MINISTRY OF FINANCE. Personal income tax [online]. 2009, [cit 2010-04-26]. Dostupné z: . FRENCH-PROPERTY. Tax in France [online]. 2010, [cit 2010-04-24]. Dostupné z: . FEDERAL MINISTRY OF FINANCE. The Austrian personal income tax and corporate income tax [online]. 2009, [cit 2010-03-13]. Dostupné z: . OECD. Taxing Wages 2007-2008 (Special feature: Tax Reforms and Tax Burdens) [online]. 2009, [cit 2010-05-09]. Dostupné z: ISBN 978-92-64-04933-8.

Literatura

54

MINISTERSTWO FINANSÓW. Limity odliczeń obowiązujące w 2010 r. [online]. 2009a, [cit 2010-03-20]. Dostupné z: . MINISTERSTWO FINANSÓW. Skala podatku dochodowego oraz koszty uzyskania przychodu w 2009 r. i w 2010 r. [online]. 2009b, [cit 2010-03-20]. Dostupné z: . MINISTERSTWO FINANSÓW. Informátor PIT [online]. 2009c, [cit 2010-03-20]. Dostupné z: . REPUBLIKA SLOVENIJA: DRŽAVNI ZBOR. Zákon o dohodnini [online]. 2009, [cit 2010-03-06]. Dostupné z: . MINISTERSTVO ZA FINANCE: DAVČNA UPRAVA REPUBLIKE SLOVENIJE. Lestvica za odmero dohodnine in olajšave za leto 2010 [online]. 2009, [cit 2010-03-21]. Dostupné z: . ELEKTRONICKÁ ZBIERKA ZÁKONOV. Zbierka zákonov č. 504/2009 [online]. 2009, [cit 2010-03-26]. Dostupné z: . FINANCE.SK. Životné minimum [online]. 2010a, [cit 2010-05-11]. Dostupné z: .

Literatura

55

FINANCE.SK. Minimálna mzda [online]. 2010b, [cit 2010-05-11]. Dostupné z . EUROSTAT. Main national accounts tax aggregates [online]. 2010, [cit 2010-04-02]. Dostupné z: . ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Zákon č. 243/2000 Sb. [online]. 2000, [cit 2010-05-03]. Dostupné z: . ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Zrušená nezdanitelná částka na děti – Daňové zvýhodnění na děti – Daňový bonus [online]. 2004, [cit 2010-04-17]. Dostupné z: . ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Společné zdanění manželů [online]. 2005, [cit 2010-04-17]. Dostupné z: . ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Rozpočtové určení daní [online]. 2009, [cit 2010-03-30]. Dostupné z: . ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Výroční zprávy a související dokumenty [online]. 2010, [cit 2010-04-16]. Dostupné z: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Makroekonomické údaje [cit 2010-04-16]. Dostupné z: .

[online].

2010,

DAŇAŘI ONLINE. Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob [online]. 2010, [cit 2010-04-17]. Dostupné z: . EKONOM-ÚČETNÍ A EVIDENČNÍ SYSTÉM. Reforma veřejných financí [online]. 2009, [cit 2010-04-17]. Dostupné z: .

Literatura

56

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Příjmy [online]. 2009, [cit 2010-04-16]. Dostupné z: . SAGIT. Zákon č. 129/1999 Sb. [online]. 1999, [cit 2010-05-11]. Dostupné z: .

Seznam použitých zkratek

8 Seznam použitých zkratek BE BG CZ DK EE FI FR IE IT CY LT LV LU HU MT DE NL PL PT AT RO EL SK SI ES SE UK EU BGN EUR PLN DPFO FO HDP ZDP

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království Evropská unie Bulharský lev Euro Polské Złoty daň z příjmů fyzických osob fyzická osoba hrubý domácí produkt zákon o daních z příjmů

57

Přílohy

9 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3

Příloha č. 4 Příloha č. 5

Příloha č. 6

58

Vývoj HDP v České republice v letech 1998-2008 (v mld. Kč) Vývoj celkových daňových příjmů v ČR v letech 1998-2008 (v mld. Kč) Daně z výroby a z dovozu (D.2) ve vybraných zemích EU v letech 1998-2008 (v mil. EUR) Běžné daně z důchodů, jmění a jiné (D.5) ve vybraných zemích EU v letech 1998-2008 (v mil. EUR) Kapitálové daně (D.91) ve vybraných zemích EU v letech 1998-2008 (v mil. EUR) Celkové daňové příjmy ve vybraných zemích EU v letech 1998-2008 (v mil. EUR)

Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU

Recommend Documents