Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Petra Valová

Brno 2010

Děkuji především vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za odborné rady a věnovaný čas. Dále děkuji Ursule Schusterové (Rakouský statistický úřad), Dkfm. Dr. Nikolausi Seiwaldovi (Rakouské velvyslanectví) a Aleši Belkovi (Eurocentrum Brno) za rady a ochotu odpovídat na mé dotazy.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie zpracovala samostatně pod vedením Ing. Jany Vrtalové a s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 21. 4. 2010

__________________

Abstract Valová, P. Income tax of natural persons in selected countries of the European Union. Bachelor thesis. Brno, 2009. Bachelor thesis deals with the taxation of personal income in selected countries of the European Union, which are Czech Republic, Slovak Republic and Republic of Austria. The main objective of this thesis is analysis and comparison of taxes on personal income. The partial objective of this thesis is to show examples, which country from a tax aspect is better for the taxpayer. Keywords Tax system, tax on personal income, taxpayers, object of the tax, tax base, tax rate, tax abatements, tax bonus, tax return.

Abstrakt Valová, P. Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie. Brno, 2009. Bakalářská práce se zabývá zdaňováním příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika a Rakouská republika. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza a komparace daně z příjmů fyzických osob. Dílčím cílem bakalářské práce je na příkladech ukázat, která země je z daňového hlediska pro poplatníka výhodnější. Klíčová slova Daňový systém, daň z příjmů fyzických osob, poplatníci daně, předmět daně, základ daně, sazba daně, slevy na dani, daňový bonus, daňové přiznání.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

Literární přehled

10

2.1

Charakteristika daní ................................................................................10

2.2

Funkce daní.............................................................................................. 11

2.2.1

Fiskální funkce ................................................................................. 11

2.2.2

Alokační funkce................................................................................12

2.2.3

Redistribuční funkce........................................................................12

2.2.4

Stabilizační funkce ...........................................................................12

2.3

Daňová soustava ......................................................................................12

2.4

Daňový systém .........................................................................................12

2.5

Požadavky na daňový systém ..................................................................12

2.6

Plátce........................................................................................................13

2.7

Poplatník ..................................................................................................13

2.8

Předmět daně...........................................................................................14

2.9

Základ daně..............................................................................................14

2.10 Sazba daně ...............................................................................................14 2.11 Zdaňovací období.....................................................................................14 3

Daňová soustava České republiky

15

4

Daň z příjmů fyzických osob v České republice

16

4.1

Poplatníci daně (§ 2)................................................................................16

4.2

Předmět daně (§ 3) .................................................................................. 17

4.2.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) ........................... 17

4.2.2

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7).... 17

4.2.3

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) ...............................................18

4.2.4

Příjmy z pronájmu (§ 9)...................................................................18

4.2.5

Ostatní příjmy (§ 10)........................................................................18

Obsah 4.3

6

Základ daně (§ 5) .....................................................................................19

4.3.1

Výpočet dílčích základů daně...........................................................19

4.4

Nezdanitelná část základu daně (§ 15) ....................................................21

4.5

Položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ........................................... 22

4.6

Sazba daně (§ 16, § 36) ........................................................................... 22

4.7

Sleva na dani (§ 35, § 35ba) a daňové zvýhodnění (§ 35c)..................... 22

4.8

Daňové přiznání (§ 40) ........................................................................... 24

5

Daňová soustava Slovenské republiky

25

6

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice

27

6.1

Poplatníci daně (§ 2)............................................................................... 27

6.2

Předmět daně (§ 3) ................................................................................. 28

6.2.1

Příjmy ze závislé činnosti (§ 5) ....................................................... 28

6.2.2 Příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6) ........................................................................................ 28 6.2.3

Příjmy z kapitálového majetku (§ 7)............................................... 29

6.2.4

Ostatní příjmy (§ 8) ........................................................................ 29

6.3

Základ daně (§ 4) .................................................................................... 30

6.3.1

Výpočet dílčích základů daně.......................................................... 30

6.4

Odpočet daňové ztráty (§ 30) ..................................................................31

6.5

Nezdanitelná část základu daně (§ 52g) ................................................. 32

6.6

Sazba daně (§ 15) .................................................................................... 33

6.7

Daňový bonus (§ 33, § 52) ...................................................................... 33

6.8

Daňové přiznání (§ 38) ........................................................................... 33

7

Daňová soustava Rakouské republiky

34

8

Daň z příjmů fyzických osob v Rakouské republice

36

8.1

Poplatníci daně (§ 1) ............................................................................... 36

8.2

Předmět daně (§ 2) ................................................................................. 36

8.2.1

Příjmy ze zemědělství a lesnictví (§ 21) .......................................... 36

8.2.2

Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (§ 22) .............................37

8.2.3

Příjmy z vykonávání živnosti (§ 23).................................................37

8.2.4

Příjmy ze závislé činnosti (§ 25) ......................................................37

Obsah

9

7

8.2.5

Příjmy z kapitálového majetku (§ 27)..............................................37

8.2.6

Příjmy z pronájmu a leasingu (§ 28) ...............................................37

8.2.7

Ostatní příjmy (§ 29) ...................................................................... 38

8.3

Základ daně (§ 2) .................................................................................... 38

8.4

Daňová ztráta (§ 2, § 18) ......................................................................... 38

8.5

Zvláštní výdaje (§ 18) .............................................................................. 38

8.6

Mimořádné výdaje (§ 34, § 35)............................................................... 39

8.7

Sazby daně (§ 33) .................................................................................... 39

8.8

Daňové úlevy (§ 33) ................................................................................ 40

8.9

Daňové přiznání (§ 134).......................................................................... 40

Příklady 9.1

41

Příklad 1 ...................................................................................................41

9.1.1

Česká republika............................................................................... 42

9.1.2

Slovenská republika ........................................................................ 43

9.1.3

Rakouská republika ........................................................................ 44

9.2

Příklad 2 .................................................................................................. 45

9.2.1

Česká republika............................................................................... 46

9.2.2

Slovenská republika ........................................................................ 47

9.2.3

Rakouská republika ........................................................................ 48

9.3

Srovnání .................................................................................................. 48

10 Závěr

51

11

53

Literatura

12 Seznam obrázků

57

13 Seznam tabulek

58

14 Přílohy

59

14.1 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v České republice od 1. 1. 2008 .......................................................................................................... 59 14.2 Výše životního minima Slovenské republiky...........................................61 14.3 Sazby sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku ........................... 62

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Bakalářská práce se zabývá zdaněním příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika a Rakouská republika. Česká republika, Slovensko a Rakousko jsou sousedící státy ve střední Evropě, které jsou si velmi blízké. Může docházet ke vzniku daňové konkurence a k odlivu pracovníků či podnikatelů do zemí sousedních. Daně provází lidstvo již od nepaměti. Daň z příjmů fyzických osob byla poprvé zavedena v roce 1799 ve Velké Británii k financování válek proti Napoleonovi. V ostatních vyspělých zemích se daň z příjmů fyzických osob objevila až koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. V období mezi světovými válkami a zejména po 2. světové válce začaly sazby daně z příjmů fyzických osob vzrůstat. Bylo tedy potřeba provést reformy daňových systémů, jejichž snahou bylo snížení daňových sazeb a zjednodušení daňového systému. V současné době se daň z příjmů fyzických osob neplatí v tzv. „daňových oázách“, kterými jsou Bahamy, Bahrain, Bermudy, Island, Kajmanské ostrovy a další. Tyto země se snaží udržet a přilákat investice a získat podporu pro rozvoj víceodvětvové ekonomiky. (Kubátová, 2006) Daň z příjmů fyzických osob patří do oblasti přímých daní a je považována za nejdůležitější. Přímé daně jsou poplatníkovi vyměřeny na základě jeho důchodu nebo majetku. Daně z příjmů fyzických osob snižují příjem každého ekonomicky aktivního občana a nepatří k nejjednodušším. Často dochází k novelizaci zákona o dani z příjmů a pro poplatníky je tedy obtížné tyto změny sledovat a správně určit daň a ostatní náležitosti. Většina poplatníků tedy využívá služeb daňových poradců. Tím se však zvyšují jejich náklady na zjištění daně. Daně z příjmů fyzických osob jsou velmi diskutovaným tématem. Často dochází k politickému boji v oblasti přímých daní, kdy vláda se snaží zalíbit voliči. Daně z příjmů fyzických osob se dotýkají většiny obyvatelstva a proto je snahou vlád snížit daňové zatížení poplatníků a získat větší příjmy z daní nepřímých. Sazba daně ovlivňuje chování podnikatelů více, než se může na první pohled zdát. Pokud stát sníží sazbu daně z příjmu, motivuje tím podnikatele, aby se chovali transparentně a přiznávali své příjmy. Pokud by naopak sazba daně z příjmu byla moc vysoká, potom by se podnikatelům vyplatilo investovat úsilí do obcházení platby těchto daní. Přáním je, aby se zdanění stalo efektivnějším, srozumitelnějším, spravedlivějším, jednodušším a nižším. V Evropské unii platí čtyři základní svobody, kterými jsou volný pohyb zboží, volný pohyb služeb, volný pohyb kapitálu a volný pohyb osob. Občané tedy mohou cestovat za prací do jiných států Evropské unie. Poplatník se při rozhodování, zda využít práci v zahraničí, rozhoduje jak dle výše mzdy, tak i dle výše

Úvod a cíl práce

9

zdanění. Výše zdanění je důležitá pro zjištění, kolik ze mzdy zůstane poplatníkovi k vlastnímu použití. Daň z příjmu tedy negativně ovlivňuje výši mzdy. I přes snahu Evropské unie zjednodušit a harmonizovat daňové systémy jednotlivých zemí platí, že mezi jednotlivými evropskými zeměmi vždy existovaly, trvají a nadále budou odlišnosti v oblasti zdanění. Není tedy možné vytvořit jednotný daňový systém. Daň z příjmů fyzických osob zůstává v kompetenci jednotlivých států. Harmonizace přímých daní probíhá velmi pomalu. K posunu došlo v oblasti zamezení dvojího zdanění (uzavření smluv o zamezení dvojího zdanění) a boji proti daňovým rájům. Každý stát potřebuje ke svému fungování určité finanční prostředky. Pro stát je daň z příjmu velmi důležitá, protože tvoří jeden z hlavních zdrojů příjmů veřejných rozpočtů. V oblasti přímých daní proti sobě stojí zájem státu a zájem plátce daně. Stát se snaží na daních vybrat co nejvíce a plátce daně chce naopak odvést do veřejných rozpočtů co nejméně.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnat zdanění příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie za zdaňovací období 2009. Pro srovnání byly vybrány Česká republika, Slovensko a Rakousko. Česká republika, Slovensko a Rakousko jsou sousedící státy, které jsou si velmi blízké. I přesto v těchto zemích existují značné rozdíly ve zdaňování příjmů fyzických osob. Vyšší daňové zatížení v jedné zemi může vést ke vzniku daňové konkurence a k odlivu pracovníků či podnikatelů do zemí sousedních. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy vztahující se k dani z příjmů fyzických osob (poplatník, plátce, předmět daně, základ daně, daň, sazba daně, aj.). Cílem teoretické části je seznámit se s problematikou zdanění příjmů fyzických osob a poskytnout ucelenou představu o dané oblasti. V praktické části jsou vysvětleny systémy zdanění příjmů fyzických osob jednotlivých států. Dále jsou v práci obsaženy praktické příklady, které jsou navzájem srovnány. Cílem praktické části je vyhodnocení rozdílů ve zdaňování příjmů fyzických osob jednotlivých zemí a zjistit, ve které zemi se zaplatí na dani z příjmů fyzických osob nejméně. V závěru práce je provedeno zhodnocení a doporučení.


10

2 Literární přehled Následující kapitola se zabývá vysvětlením základních pojmů, které budou v práci užívány. Výklad je zaměřen na charakteristiku pojmu daň, plátce daně, poplatník daně, předmět daně, základ daně, sazba daně a zdaňovací období. Dále je popsán rozdíl mezi pojmy daňová soustava a daňový systém a uvedeny požadavky na daňový systém. Část kapitoly je věnována daňovým funkcím.

2.1

Charakteristika daní

Daně představují jeden z hlavních zdrojů příjmů veřejných rozpočtů. Rozlišujeme veřejné příjmy úvěrové a neúvěrové. Úvěrové bude nutno v budoucnu vrátit a to včetně úroků. Zatímco neúvěrové nebude nutno v budoucnu vracet.

Obr. 1 Zdroj

Rozdělení veřejných příjmů www.sagit.cz

Daně jsou tedy definovány jako neúvěrové příjmy veřejných rozpočtů. Daně lze uložit pouze zákonem. Povinnost platit daň je zakotvena v Listině základních práv a svobod. Daň představuje transfer finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. (Kubátová, 2006) Daň je definována jako zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu, která je povinná, nenávratná, neúčelová, neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje


11

v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). (Kubátová, 2006) Povinná Pohyby peněz od soukromého k veřejnému sektoru musí být vynuceny zákonem. Nenávratná Zaplacením daně nevzniká nárok na protiplnění. Neúčelová Vybraná daň není určena ke konkrétnímu účelu, ale je součástí příjmů veřejných rozpočtů. Neekvivalentní Objem plateb do systému neodpovídá čerpání.

2.2

Funkce daní

Vláda z prostředků, které vybere z daní, financuje své výdaje a realizuje základní funkce veřejných financí. Návratnost daní je podmíněna naplněním daňových funkcí. 2.2.1

Fiskální funkce

Nejdůležitější funkcí daní je fiskální funkce. Rozumí se jí získávání prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. (Kubátová, 2006) Jedná se o přiřazení daní jednotlivým rozpočtovým úrovním. Příjemci daňových příjmů v České republice: • státní rozpočet (část daně z příjmů fyzických osob, část daně z příjmů právnických osob, část daně z přidané hodnoty, cla, převodové daně, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, část spotřební daně), • rozpočty obcí, krajů (daň z nemovitosti, část daně z příjmů fyzických osob, část daně z příjmů právnických osob, část daně z přidané hodnoty), • státní fond dopravní infrastruktury (silniční daň a část spotřební daně), • zdravotní pojišťovny (pojistné na veřejné zdravotní pojištění). Podrobné schéma rozdělení rozpočtového určení daní uvádím v příloze 1.


12

Fiskální funkce je a zůstane funkcí primární. Všechny ostatní funkce jsou od funkce fiskální odvozeny. Jedná se o: • alokační, • redistribuční, • stabilizační. 2.2.2

Alokační funkce

Zmírňuje dopady tržních selhání. Alokační funkce řeší problematiku investování vládních výdajů a optimální rozdělení mezi veřejnou a soukromou spotřebou. (Široký, 2008) 2.2.3

Redistribuční funkce

Funkce redistribuční zmírňuje rozdíly v příjmech jednotlivých subjektů. Snižuje nerovnoměrné rozdělení bohatství. Cílem je zmírnění sociálních nerovností. 2.2.4 Stabilizační funkce Úkolem je zabezpečit rovnováhu ekonomického vývoje ovlivňováním agregátních ekonomických ukazatelů a tím i ekonomické chování jednotlivých osob. Cílem je zmírňovat nebo případně vyhladit výkyvy hospodářských cyklů.

2.3

Daňová soustava

Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska to jsou jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. (Široký, 2008)

2.4

Daňový systém

Daňový systém je širším pojmem než daňová soustava. Kromě daňové soustavy zahrnuje i právně, organizačně a technicky konstituovaný systém institucí, které zabezpečují správu daní, jejich vyměřování, vymáhání a kontrolu, a rovněž systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům. (Široký, 2008)

2.5

Požadavky na daňový systém

Požadavky kladené na dobrý daňový systém definoval již Adam Smith. Tyto požadavky vyjádřil v tzv. daňových kánonech. Od té doby se mnoho nezměnilo. Tyto požadavky jsou uznávány dodnes a součastní autoři se liší spíše v podrobnostech rozpracování jednotlivých bodů než v názorech na body samotné. (Kubátová, 2006)


13

Mezi hlavní požadavky na daňový systém patří efektivnost zdanění a daňová spravedlnost. Náleží sem však i například princip jednoduchosti, pružnosti a současně i stability, právní perfektnosti a politické průhlednosti. Efektivnost zdanění Zdanění by nemělo působit negativně na chování jednotlivců i podnikatelských subjektů. Snahou je minimalizovat náklady zdanění. Daňová spravedlnost V rámci principu daňové spravedlnosti se uplatňují principy platební schopnosti a užitku. Princip platební schopnosti vyžaduje, aby daně byly jednotlivým subjektům ukládány podle jejich platební schopnosti. Princip užitku říká, že každý má přispívat na daních takovou částkou, která odpovídá prospěchu z veřejných výdajů. Jednoduchost Daňové předpisy by měly být pochopitelné pro každého. Každý by měl být schopen dopředu si vypočítat své daňové povinnosti. Snahou je minimalizovat daňové úniky a s tím spojené nižší náklady jak na straně daňových subjektů, tak i na straně státu. Pružnost a současně stabilita Nutnost reagovat vývoj ekonomiky a hrubého domácího produktu. Právní perfektnost a politická průhlednost Daňovému subjektu by měla být zřejmá částka, kterou má platit, doba splatnosti a způsob placení. Přesně by měla být stanovena daň, kterou má daňový subjekt uhradit. Přesné stanovení daně je při zdaňování velmi důležité.

2.6

Plátce

Plátce má ze zákona povinnost daň zaplatit, případně i vybrat, zkontrolovat a odvést správci daně daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou. (Široký, 2008)

2.7

Poplatník

Poplatník je fyzická nebo právnická osoba, která nese daňové břemeno. Dani jsou podrobeny jeho příjmy, majetek nebo úkony. (Široký, 2008)


2.8

14

Předmět daně

Předmětem daně se rozumí skutečnost, která je podrobena zdanění. Předmětem daně může být věc, příjem, práce, činnost, spotřeba apod. Předmětem daně jsou i příjmy osvobozené od daně.

2.9

Základ daně

Základ daně je základna, ze které se sazbou daně vypočítá daňová povinnost poplatníka. (Vybíhal, 2006) Základ daně se uvádí ve fyzických jednotkách (kus, litr apod.) nebo peněžních jednotkách (Kč, EUR).

2.10 Sazba daně Algoritmus, prostřednictvím kterého zjistíme ze základu daně daň.

2.11

Zdaňovací období

Za zdaňovací období se považuje období, za které se stanoví základ daně a daň. Zdaňovacím obdobím může být kalendářní rok, hospodářský, kalendářní měsíc apod.

Daňová soustava České republiky

15

3 Daňová soustava České republiky Daňová soustava České republiky se dělí podle vazby na majetek poplatníka na daně přímé a nepřímé. Přímé daně hradí poplatník na úkor svého majetku. Přímé daně dopadají na poplatníka přímo formou daně. U přímých daní je poplatník daně i plátcem daně. Nepřímé daně jsou zahrnuty v ceně nakupovaných výrobků a služeb. Plátce nepřímých daní není totožný s poplatníkem. Plátce nepřímých daní odvádí státu daň vybranou od poplatníků. Nepřímé daně tedy neovlivňují majetkové poměry plátce, ale jsou u něho pouze průběžnou položkou.

Obr. 2 Zdroj

Schéma struktury daňové soustavy České republiky Daňové zákony 2009


16

4 Daň z příjmů fyzických osob v České republice Daň z příjmů fyzických osob je v České republice upravena Zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Tento zákon je rozdělen na šest částí: 1. 2. 3.

část první: Daň z příjmů fyzických osob, část druhá: Daň z příjmů právnických osob, část třetí: Společná ustanovení,

4. 5. 6.

část čtvrtá: Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů, část pátá: Bez nadpisu, část šestá: Přechodná a závěrečná ustanovení.

Veškeré informace o správě daní a poplatků řeší Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Zákon o správě daní a poplatků upravuje správu daní, poplatků, odvodů a záloh na tyto příjmy. Součástí zákona je postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.

4.1

Poplatníci daně (§ 2)

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které se dělí na dvě skupiny a to rezidenty a nerezidenty.1 Rezident je podle zákona o dani příjmů fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje2, má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraniční. Nerezidenta zákon o dani z příjmů definuje jako fyzickou osobu, která není rezidentem. Tato osoba má daňovou povinnost vztahující se jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Patří sem i poplatníci, kteří se na území České republiky obvykle zdržují pouze za účelem studia nebo léčení. Tyto osoby odvádějí daň pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky.

Rezidenti jsou poplatníci s neomezenou daňovou povinností. Nerezidenti jsou poplatníci s omezenou daňovou povinností. 2 Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce. 1


4.2

17

Předmět daně (§ 3)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy fyzické osoby. Příjmem se rozumí příjem peněžní, příjem nepeněžní a příjem dosažený směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku.3 Zákon o dani z příjmů rozlišuje pět skupin předmětu daně z příjmů: 1. 2. 3. 4.

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu,

5.

ostatní příjmy.

4.2.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

Příjmy ze závislé činnosti jsou v zákoně o dani z příjmů definovány jako příjmy z pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru, příjmy za práci členů družstev, příjmy společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, příjmy za práci likvidátorů, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Zákon o dani z příjmů člení funkční požitky na: 1.

2.

funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplácí zaměstnavatel. Příjemcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je zaměstnanec. 4.2.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Za příjmy z podnikání jsou dle zákona o dani z příjmu považovány: • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjmy ze živnosti, • příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, • podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

3


18

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou dle zákona o dani z příjmů: • příjmy z užití nebo z poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, • příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, • příjmy znalce, tlumočníka, • příjmy z činnosti insolvenčního správce. Poplatník uplatňuje výdaje prokazatelné vynaložené na dosažení, zajištění nebo udržení příjmu nebo paušální výdaje ve výši: • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a řemeslných živností, • 60 % z příjmů z jiných živností než řemeslných, jiného podnikání, autorských příjmů, výkonu nezávislého povolání, z příjmů znalce, tlumočníka a z činnosti insolvenčního správce.4 4.2.3 Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Do skupiny příjmů z kapitálového majetku zákon o dani z příjmu řadí např. úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, výnosy z vkladových listů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úrokového a jiné výnosy z držby směnek apod. 4.2.4 Příjmy z pronájmu (§ 9) Do skupiny příjmů z pronájmu patří příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů a příjmy z pronájmu movitých věcí s výjimkou příležitostného pronájmu. Příležitostný pronájem náleží do skupiny definované v § 10 ostatní příjmy. Poplatník může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo výdaje ve výši 30 % z příjmů. 4.2.5

Ostatní příjmy (§ 10)

Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí nebo příjmy ze zemědělské výroby v případě, že není provozována podnikatelem. Tyto příjmy musí za zdaňovací období přesáhnout částku 20 000 Kč, jinak jsou od daně z příjmů osvobozeny. Dále sem náleží podíl na likvidačním zůstatku, výhry v loteriích, sázkách, výhry

Od 1. 1. 2010 se paušální výdaje u příjmů z jiného podnikání, autorských příjmů, výkonu nezávislého povolání, příjmů znalce, tlumočníka a z činnosti insolvenčního správce snižují na 40 %. 4


19

z reklamních soutěží, ceny z veřejných soutěží, ceny ze sportovních soutěží, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru apod.

4.3

Základ daně (§ 5)

Jednotlivé skupiny předmětu daně z příjmů fyzických osob jsou nejdříve hodnoceny samostatně. Nejprve se tedy zjistí tzv. dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů. Jednotlivé dílčí základy daně se sečtou a stanoví se základ daně. Z jednotlivých dílčích základů daně jsou vyčleněny vybrané příjmy, které jsou samostatným základem daně a zdaněny zvláštní sazbou daně. Základem daně je dle zákona o dani z příjmů částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Za zdaňovací období se považuje kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.). V případě, že poplatníkovi byly vyplacené nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují se za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně a příjmy, ze kterých se daň vybírá zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně. 4.3.1

Výpočet dílčích základů daně

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) Dílčím základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (25 %) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (9 %) placené zaměstnavatelem. Pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Součtem vzniká superhrubá mzda. Dílčí základ daně je větší jak nula. Pokud příjmy před zvýšením o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč u téhož zaměstnavatele a zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani, jsou tyto příjmy samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou ve výši 15 %. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7, § 7a) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dílčí základ daně může být menší jak nula, roven nule nebo větší jak nula. Samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně jsou příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v případě, že úhrn těchto příjmů nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Poplatníkovi, který má příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti nebo příjmy z jiného podnikání, může být daň


20

stavena paušální částkou. Poplatník musí podat žádost nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období správci daně a splnit podmínky pro stanovení daně paušální částkou: • poplatník musí provozovat podnikatelskou činnost bez zaměstnanců, • roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, • poplatník není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou. Výše daně paušální částkou se stanoví v závislosti na výši předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Příjmy z kapitálového majetku jsou většinou samostatným základem daně a zdaňovány zvláštní sazbou daně. Např. i úroky z vkladů podléhají zdanění. Daň se vybírá srážkou. Na účet banka připíše již čistý výnos. Podobně je to i u dalších kapitálových příjmů. Samostatným základem daně jsou následující příjmy ze zdrojů na území České republiky: • podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu, • úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, • podíly na zisku tichého společníka, • úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, • výnosy z vkladových listů, • dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, • plnění ze soukromého životního pojištění, • rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu a emisním kursem při jejich vydání, • úrokové a jiné výnosy z držby směnek vystavených bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou dílčím základem daně. Dílčím základem daně jsou dále: • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, • úrokové a jiné výnosy z držby směnek,


21

• úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovy s neomezenou daňovou povinností. Dílčí základ daně je roven nule nebo větší jak nula. Příjmy z pronájmu (§ 9) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dílčí základ daně je menší jak nula, roven nule nebo větší jak nula. Ostatní příjmy (§ 10) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na jejich dosažení. V případě, že výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmů jsou vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Dílčí základ daně je roven nule nebo větší jak nula.

4.4

Nezdanitelná část základu daně (§ 15)

Od základu daně lze odečíst: • dary, • úroky, • příspěvky na penzijní připojištění, • pojistné na soukromé životní pojištění, • členské příspěvky, • úhrady na zkoušky. Dary na veřejně prospěšné účely, jejichž celková hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč. Nejvýše lze však v úhrnu odečíst 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se považuje i hodnota jednoho odběru krve a oceňuje se částkou 2 000 Kč. Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru použitým poplatníkem na financování bytových potřeb. Úhrnná částka úroků nesmí překročit 300 000 Kč za domácnost. V úhrnu lze odečíst příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období snížené o 6 000 Kč. Za zdaňovací období lze maximálně odečíst 12 000 Kč. Pojistné zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na soukromé životní pojištění za předpokladu, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy. Dále výplata pojistného plnění nastane nejdříve v kalendářním roce, ve kterém dosáhne poplatník věku 60 let. Za zdaňovací období lze v úhrnu odečíst maximálně 12 000 Kč.


22

Členské přípěvky, které člen odborové organizace uhradil odborové organizaci, lze odečíst do výše 1,5 % zdanitelných příjmů. Maximální výše je 3 000 Kč za zdaňovací období. Úhrady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, které nebyly uhrazeny zaměstnavatelem ani nebyly poplatníkem s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Maximální částka činí 10 000 Kč.5

4.5

Položky odčitatelné od základu daně (§ 34)

Základ daně lze dále snížit o: • daňovou ztrátu, • výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Daňovou ztrátu lze uplatnit v 5 zdaňovacích obdobích, následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. Základ daně lze zkrátit o 100 % výdajů (nákladů) vynaložených ve zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Odpočet lze uplatnit ve 3 zdaňovacích obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

4.6

Sazba daně (§ 16, § 36)

Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně se zaokrouhlí na celá sta Kč dolů a zdaní se 15 % sazbou. Příjmy, které jsou samostatným základem daně, se zdaní zvláštní sazbou daně. Zvláštní sazba daně činí 15 %.

4.7

Sleva na dani (§ 35, § 35ba) a daňové zvýhodnění (§ 35c)

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob může poplatník uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění, které snižují celkovou daňovou povinnosti poplatníka.

U poplatníků se zdravotním postižením činí částka 13 000 Kč a u poplatníků s těžším zdravotním postižením 15 000 Kč.

5

Daň z příjmů fyzických osob v České republice Tab. 1

Slevy na dani z příjmů fyzických osob

Sleva na dani Sleva na poplatníka Sleva na manželku (manžela) Sleva na částečný invalidní důchod Sleva na plný invalidní důchod Sleva pro držitele průkazu ZTP/P Sleva na studenta Sleva za zaměstnance se zdravotním postižením Sleva za zaměstnance s těžším zdravotním postižením Zdroj

23

Roční výše slevy 24 840 Kč 24 840 Kč 02 520 Kč 05 040 Kč 16 140 Kč 04 020 Kč 18 000 Kč 60 000 Kč

Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů

Sleva na dani na manželku (manžela) se uplatní v případě, že daná osoba žije s poplatníkem v domácnosti a její příjem nepřesahuje za zdaňovací období částku 68 000 Kč. Pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se dle zákona o dani z příjmu nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření ani stipendium. Sleva na manželku (manžela) se uplatňuje až při ročním zúčtování. Slevu na studenta uplatní poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání do dovršení 26 let nebo 28 let v případě, že studuje prezenční formu studia v doktorském studijním programu. Slevu na dani za každého zaměstnance se zdravotním postižením a za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením uplatňuje zaměstnavatel podle § 35 zákona o dani z příjmu. Při ročním zúčtování uplatňuje poplatník slevu na poplatníka v celkové výši i v případě, že pracoval pouze určitou část zdaňovacího období. Ostatní slevy na dani se v ročním zúčtování uplatňují za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 10 680 Kč ročně může uplatnit poplatník žijící s ním v domácnosti.6 V případě, že je dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Daňové zvýhodnění není omezeno. Omezení se vztahuje pouze na daňový bonus. Daňový bonus vzniká v případě, kdy daňové zvýhodnění je vyšší než daňová povinnost. Daňový bonus lze uplatnit ve výši minimálně 100 Kč a maximálně 52 200 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může uplatnit poplatník:

6

Od 1. 1. 2010 činí částka daňového zvýhodnění 11 604 Kč.


24

• s příjmy ve zdaňovacím období alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (minimální mzda činí 8 000 Kč, roční příjem fyzické osoby musí činit alespoň 48 000 Kč),7 • s příjmy pouze z pronájmu, u kterého výdaje nesmí převýšit tyto příjmy, • zahraniční fyzická osoba, jestliže úhrn všech jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky činí alespoň 90 % všech jejich příjmů.

4.8

Daňové přiznání (§ 40)8

Daňové přiznání je poplatník povinen podat na finanční úřad nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (31. 3.). V případě, kdy přiznání poplatníkovi zpracovává a předkládá daňový poradce, se lhůta prodlužuje nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období (30. 6.). Prodlouženou lhůtu může poplatník využít pouze v případě, pokud je plná moc k zastupování doručena na finanční úřad před uplynutím neprodloužené lhůty. Ve lhůtě pro podání daňového přiznání je potřeba daň i zaplatit.

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. upravuje výši minimální mzdy. Lhůty pro podání daňového přiznání upravuje Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků.

7

8


25

5 Daňová soustava Slovenské republiky Realizací daňové reformy byla na Slovensku od 1. 1. 2004 zavedena tzv. rovná daň. Hlavním cílem této reformy bylo zavedení jednotné sazby daně ve výši 19 %, která se uplatňuje jak pro daň z příjmů fyzických a právnických osob, tak i pro daň z přidané hodnoty. Snížená sazba daně z přidané hodnoty se platí ve výši 10 %. Snížená sazba daně z přidané hodnoty je uložena na léky, vybraný zdravotnický materiál, knihy, učebnice, tiskárenské potřeby a potraviny. Na Slovensku se na rozdíl od České republiky neplatí daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitosti. Daň dědická a darovací byly zrušeny již zmiňovanou reformou v roce 2004. Daň z převodu nemovitostí se neplatí od roku 2005. Důvodem pro zrušení těchto daní byl zejména nízký výnos a nízká účinnost. Zrušení těchto daní přispělo ke zjednodušení daňového systému a snížení státní administrativy. Daňová soustava Slovenské republiky se dělí na daně přímé a daně nepřímé.

Obr. 3 Zdroj

Schéma struktury daňové soustavy Slovenské republiky www.finance.gov.sk

Spotřební daně se dělí na: • spotřební daň z minerálních olejů, • spotřební daň z vína, • spotřební daň z lihu, • spotřební daň z tabákových výrobků,


26

• spotřební daň z piva, • spotřební daň z elektřiny, uhlí a zemního plynu. Každá výše uvedená spotřební daň je řešena zvláštním zákonem. Slovenská republika tedy rozlišuje 6 zákonů o spotřebních daních. Součástí daňové soustavy Slovenské republiky jsou i místní daně, které jsou v pravomoci zastupitelstev obcí a vybírány jednotlivými obcemi. Zákon č. 582/2004 Z. z. o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady řadí mezi místní daně daň z nemovitosti, daň ze psa, daň za užívání veřejného prostranství, daň za ubytování, daň za prodejní automaty, daň za nevýherní hrací přístroje, daň za vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města, daň za jaderná zařízení, místní poplatek za komunální odpad a drobné stavební odpady. Výnos z těchto daní a poplatku je příjmem rozpočtu obce, která je správcem daně. Do místních daní se řadí i daň z motorových vozidel, kterou může ukládat vyšší územní celek. Výnos daně z motorových vozidel je příjmem rozpočtu vyššího územního celku, v jehož obvodě je vozidlo evidované.


27

6 Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice Daň z příjmů fyzických osob je ve Slovenské republice upravena Zákonem č. 595/2003 Z. z. o daních z příjmů. Tento zákon je rozdělen na šest částí: 1. část první: Základní ustanovení, část druhá: Daň fyzické osoby,

2. 3. 4. 5. 6.

část třetí: Daň právnické osoby, část čtvrtá: Společná ustanovení, část pátá: Vybírání a placení daně, Společná, přechodná a závěrečná ustanovení.

Veškeré informace o správě daní a poplatků řeší Zákon Slovenské národní rady č. 511/1992 Zb. o správě daní a poplatků a o změnách v soustavě územních finančních orgánů. Zákon o správě daní a poplatků zahrnuje správu daní, odvodů, poplatků, pokut, penále a dalších plateb. Tento zákon upravuje správu daní, které jsou příjmem státního rozpočtu nebo rozpočtu obce. Od 1. 1. 2012 nabude účinnosti Zákon č. 563/2009 Z. z. o správě daní (daňový pořádek) a o změně a doplnění některých zákonů. Změny souvisejících předpisů budou účinné již od 1. 1. 2010. Tímto zákonem se zruší Zákon Slovenské národní rady č. 511/1992 Zb. o správě daní a poplatků a o změnách v soustavě územních finančních orgánů.

6.1


Daňovým poplatníkem s neomezenou daňovou povinností je fyzická osoba, která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt nebo se zde obvykle zdržuje.9 Daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky, tak i na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daňovým poplatníkem s omezenou daňovou povinností je: • fyzická osoba, která není daňovým poplatníkem s neomezenou povinností, • fyzická osoba, která je daňovým poplatníkem s neomezenou povinností, která se na území Slovenské republiky zdržuje pouze za účelem léčení nebo studia nebo která překračuje hranice Slovenské republiky denně nebo v dohodnutých časových obdobích za účelem výkonu závislé činnosti, jejíž zdroj je na území Slovenské republiky. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území Slovenské republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném roce.

9


28

Daňová povinnost poplatníka s omezenou daňovou povinností se vztahuje na příjem plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky.

6.2


Podle zákona o dani z příjmu jsou předmětem daně: 1. příjmy ze závislé činnosti, 2. 3.

příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku,

4.

ostatní příjmy.

6.2.1

Příjmy ze závislé činnosti (§ 5)

Příjmy ze závislé činnosti jsou v zákoně o dani z příjmů definovány jako: • příjmy z pracovněprávního, služebního, členského a obdobného poměru, • příjmy za práci členů družstev, příjmy společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, příjmy za práci likvidátorů, prokuristů, nucených správců, • platy a funkční příplatky ústavních činitelů Slovenské republiky, veřejného ochránce práv, poslanců Evropského parlamentu, vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy, • odměny za výkon funkce ve státních orgánech, v orgánech územní samosprávy a v orgánech jiných právnických osob, • odměny obviněných ve vazbě, odměny odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, • příjmy z prostředků sociálního fondu, • vrácené pojistné ze zaplaceného pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální pojištění a sociální zabezpečení o které si poplatník v předcházejících zdaňovacích obdobích snížil příjmy ze závislé činnosti. Příjmy ze závislé činnosti vyplácí zaměstnavatel. Příjemcem příjmů ze závislé činnosti je zaměstnanec. 6.2.2 Příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6) Za příjmy z podnikání jsou dle zákona o dani z příjmu považovány: • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjmy ze živnosti, • příjmy z podnikání vykonávaného podle zvláštních předpisů,


29

• podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Do příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti patří dle zákona o dani z příjmů: • příjmy z užití nebo z poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl na vlastní náklady, • příjmy z činnosti, která není živností ani podnikáním, • příjmy znalce, tlumočníka, • příjmy z činnosti zprostředkovatele. Poplatník s výše uvedenými příjmy, který není plátcem daně z přidané hodnoty nebo poplatník, který je plátce daně z přidané hodnoty pouze část zdaňovacího období, může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené nebo výdaje ve výši 40 % z úhrnu příjmů s výjimkou poplatníka s příjmy pouze z vykonávání řemeslných živností. Tento poplatník může uplatnit výdaje až ve výši 60 %. Do příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti se řadí i příjmy z nakládání s obchodním majetkem, úroky z peněžních prostředků na běžných účtech souvisejících s podnikáním a s jinou samostatnou výdělečnou činností, příjmy z prodeje podniku nebo jeho části na základě smlouvy o prodeji podniku, výše odpuštěného dluhu nebo jeho části u dlužníka. Příjmy z pronájmu jsou příjmy z pronájmu nemovitostí a příjmy z pronájmu movitých věcí pronajatých jako příslušenství nemovitosti. Poplatník s příjmy z pronájmu nemovitosti, který není plátcem daně z přidané hodnoty nebo je plátcem daně z přidané hodnoty pouze část zdaňovacího období, může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené nebo výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. 6.2.3 Příjmy z kapitálového majetku (§ 7) Do skupiny příjmů z kapitálového majetku zákon o dani z příjmu řadí např. úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, výnosy z vkladových listů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, výnosy ze směnek s výjimkou příjmů z jejich prodeje apod. 6.2.4 Ostatní příjmy (§ 8) Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z příležitostných činností, příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu vlastnictví nemovitosti, příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z převodu cenných papírů, důchody, výhry v loteriích a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží, ceny veřejných soutěží, ceny ze sportovních soutěží apod.


30

Poplatník s příjmy z příležitostné zemědělské činnosti, lesního a vodního hospodářství může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů nebo výdaje ve výši 25 % z těchto příjmů.

6.3


Základ daně z příjmů fyzických osob se zjistí jako součet dílčích základů daně podle jednotlivých druhů příjmů. Základ daně zjištěný podle jednotlivých druhů příjmů se sníží o daňovou ztrátu a nezdanitelné části základu daně. V případě, že poplatníkovi byly vyplacené nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují se za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjem, ze kterého se daň vybírá srážkou, je součástí základu daně v případě, že vybráním srážky není splněna daňová povinnost.10 Základem daně je dle zákona o dani z příjmů rozdíl, o který zdanitelné příjmy převyšují daňové výdaje při respektování věcné a časové souvislosti v příslušném zdaňovacím období. Za zdaňovací období se považuje kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.). Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy osvobozené od daně. 6.3.1

Výpočet dílčích základů daně

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 5) Dílčím základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec. Příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Do základu daně se zahrne i výška odpuštěného dluhu nebo jeho části ve zdaňovacím období, ve kterém byl dlužníkovi dluh odpuštěn. Společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti zjistí dílčí základ daně jako část základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tato část základu daně se zjistí v poměru, ve kterém se rozděluje zisk podle společenské smlouvy nebo rovným dílem. Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti se sníží o pojistné a příspěvky, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti. Podmínkou je, že toto pojistné a příspěvky nejsou nákladem veřejné obchodní společnosti ani komanditní společnosti. Daňová povinnost je splněna vybráním daně srážkou a v případě, že poplatník vybranou daň srážkou neodpočítá od daně jako zálohu v podaném daňovém přiznání.

10


31

Příjmy z kapitálového majetku (§ 7) Daň je vybírána srážkou z příjmů plynoucích ze zdrojů na území Slovenské republiky a to z: • úroků a ostatních výnosů z cenných papírů, • úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, • dávky z doplňkového důchodového spoření, vyplacené odstupné, • pojištění pro případ dožití určitého věku, jednorázové vyrovnání nebo odbytné vyplacené v případě pojištění osob při předčasném skončení pojištění, • příjmy z podílových listů dosažené z jejich vyplacení (vrácení), • rozdíl mezi jmenovitou hodnotu dluhopisu a emisním kurzem při jeho vydání. V případě, že tyto příjmy plynou ze zdrojů v zahraniční, zahrnují se do dílčího základu daně. Do dílčího základu daně se zahrnují příjmy z úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, příjmy z úroků z hodnoty splaceného vkladu v dohodnuté výši společníkem veřejné obchodní společnosti a výnosů ze směnek s výjimkou příjmů z jejich prodeje nesnížené o výdaje. Ostatní příjmy (§ 8) Dílčím základem daně jsou zdanitelné příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. V případě, že výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmů jsou vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Do dílčího základu daně se zahrnují zdanitelné příjmy nesnížené o výdaje v případě, že jde o: • příjmy z výher v loteriích a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží, ceny z veřejných soutěží, ceny ze sportovních soutěží, které plynou ze zdrojů v zahraničí, • důchody. Příjmy z převodu vlastnictví nemovitosti, z prodeje movitých věcí, z převodu cenných papírů, z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo z převodu členských práv družstev se zahrnují do dílčího základu daně v tom zdaňovacím období, ve kterém byly přijaty.

6.4

Odpočet daňové ztráty (§ 30)

Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu v 5 zdaňovacích obdobích, následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena.11 Od 1. 1. 2010 lze ztrátu uplatnit v 7 zdaňovacích obdobích, následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. 11


6.5

32

Nezdanitelná část základu daně (§ 52g)12

Základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně. Pro zdaňovací období 2009 a 2010 se při určení nezdanitelné části základu daně nevychází ze zákona o dani z příjmů. Pokud poplatník ve zdaňovacím období dosáhl základ daně, který podle Zákona č. 60/2009 Z. z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmu: • se rovná nebo je nižší než 86násobek sumy platného životního minima, v tom případě je roční nezdanitelná část základu daně na poplatníka suma odpovídající 22,5násobku sumy platného životního minima, • je vyšší než 86násobek platného životního minima, pak roční nezdanitelná část základu daně na poplatníka je suma odpovídající rozdílu 44násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně. V případě, že tato suma je nižší než nula, roční nezdanitelná část základu daně na poplatníka se rovná nule, • se rovná nebo je nižší než 176násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období: o nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma odpovídající 22,5násobku platného životního minima, o má vlastní příjem nepřesahující sumu odpovídající 22,5násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi sumou odpovídající 22,5násobku platného životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela), o má vlastní příjem přesahující sumu odpovídající 22,5násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, • vyšší než 176násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období: o nemá vlastní příjem, roční nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) je suma odpovídající rozdílu 66,5násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto poplatníka; pokud tato suma je nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, o má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma odpovídající rozdílu 66,5násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto Výše nezdanitelné části základu daně pro zdaňovací období 2009 a 2010 se řídí Zákonem č. 60/2009 Z. z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmu. 12


33

poplatníka, snížená o vlastní příjem manželky (manžela); pokud tato suma je nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule. Nezdanitelnými částmi základu daně jsou dle zákona o dani z příjmů také: • příspěvky na doplňkové důchodové spoření, • finanční prostředky na účelové spoření, • pojistné na životní pojištění. Poplatník, který může uplatnit nezdanitelnou část základu daně na manželku (manžela) pouze jeden nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, může snížit základ daně o nezdanitelnou část základu daně odpovídající jedné dvanáctině nezdanitelné části základu daně za každý kalendářní měsíc, na jehož začátku byly splněny podmínky na uplatnění této nezdanitelné části základu daně. Sumy životního minima uvádím v příloze 2.

6.6

Sazba daně (§ 15)

Základ daně snížený o daňovou ztrátu a o nezdanitelné části základu daně se zaokrouhlí na eurocenty dolů a zdaní se 19% sazbou. Daň se zaokrouhluje na eurocenty dolů.

6.7

Daňový bonus (§ 33, § 52)

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy a s příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, který vykázal dílčí základ daně z příjmů z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu, může uplatnit daňový bonus za každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti.13 Částka daňového bonusu je ve výši 19,32 eur měsíčně za leden až červen a 20 eur měsíčně za červenec až prosinec.14 O daňový bonus se sníží daň.15

6.8


Daňové přiznání je poplatník povinen podat místně příslušnému správci daně nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (31. 3.). Nařízení vlády Slovenské republiky stanovilo minimální mzdu ve výši 295,50 eur za měsíc pro rok 2009 (č. 422/2008 Z. z.) a 307,70 eur za měsíc pro rok 2010 (č. 441/2009 Z. z.). 14 Daňový bonus se zvýši stejným koeficientem a za stejné měsíce jako životní minimum (3,5 %). 15 Dne 21. 4. 2010 byl kurz stanovený Českou národní bankou 25,285 Kč za euro. 16 Lhůty pro podání daňového přiznání upravuje Zákon Slovenské národní rady č. 511/1992 Zb. o správě daní a poplatků a o změnách v soustavě územních finančních orgánů. 13


7 Daňová soustava Rakouské republiky Daňová soustava Rakouské republiky se dělí na daně přímé a daně nepřímé.

Obr. 4 Zdroj

Schéma struktury daňové soustavy Rakouské republiky www.sfinance.cz

34


35

Výši daně z nemovitosti (Grundsteuer) stanoví jednotlivé místní samosprávy. Daň z nemovitosti je zdrojem používaným pro financování místních rozpočtů a nevstupuje tedy do rozpočtu státu. Dále existuje např. spotřební daň za prvotní registraci osobních automobilů a motocyklů (Normverbrauchsabgabe, zkratka Nova). Nova je zahrnuta již v základní prodejní ceně vozidla. Celková cena se pak ještě zvyšuje o daň z přidané hodnoty. Dani z výnosu kapitálu podléhají např. podíly na zisku z akcií a podíly na společnosti s ručením omezeným, zisky z tichých společností, úroky z výnosů bankovních vkladů apod. V Rakousku se neodvádí daň dědická a darovací, které byly zrušeny od 1. 8. 2008.


36

8 Daň z příjmů fyzických osob v Rakouské republice Daň z příjmů fyzických osob je v Rakousku upravena zákonem o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz). Tento zákon upravuje pouze daň z příjmů fyzických osob.

8.1


Poplatníci daně se dělí na poplatníky s omezenou a neomezenou daňovou povinností. Mezi poplatníky s neomezenou daňovou povinností patří osoby, které mají v Rakousku trvalé bydliště nebo obvyklý pobyt.17 Daňová povinnost se vztahuje na příjmy tuzemské i zahraniční. Poplatníci s omezenou daňovou povinností jsou osoby, které nemají v Rakousku trvalé bydliště ani obvyklý pobyt. Daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území Rakouské republiky.

8.2


Zákon o dani z příjmů rozlišuje sedm druhů příjmů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

příjmy ze zemědělství a lesnictví (Einkünfte aus Land- und Forstwirtschaft), příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (Einkünfte aus selbständiger Arbeit), příjmy z vykonávání živnosti (Einkünfte aus Gewerbebetrieb), příjmy ze závislé činnosti (Einkünfte aus nichtselbständiger Arbeit), příjmy z kapitálového majetku (Einkünfte aus Kapitalvermögen), příjmy z pronájmu a leasingu (Einkünfte aus Vermietung und Verpachtung), ostatní příjmy (sonstige Einkünfte).

8.2.1

Příjmy ze zemědělství a lesnictví (§ 21)

Příjmy ze zemědělství a lesnictví definuje zákon o dani z příjmů jako příjmy z provozování zemědělství, lesnictví, vinařství, zahradnictví, pěstování ovoce a zeleniny. Dále jsou součástí těchto příjmů i příjmy z hospodářských zvířat a chovatelských zařízení, vnitrozemského rybolovu, chovu ryb a včelařství. Do 17

Za obvyklý pobyt se považuje pobyt přesahující 6 měsíců.


37

příjmů ze zemědělství a lesnictví se řadí i příjem z lovu, pokud je v souladu s provozem zemědělství nebo lesnictví. 8.2.2 Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (§ 22) Do skupiny příjmů ze samostatné výdělečné činnosti patří: • příjmy z vědecké, umělecké, literární, vzdělávací a pedagogické činnosti, • příjmy ze svobodného povolání, kterými jsou lékař, veterinář, spisovatel, zubař, právník, notář, obchodní poradce, znalec, rozhodce v rozhodčím řízení, novinář, tlumočník, překladatel apod., • příjmy z činnosti ve zdravotnickém zařízení, práce porodní asistentky, z léčebné psychologické činnosti a mnoho dalších. 8.2.3 Příjmy z vykonávání živnosti (§ 23) Za příjmy z vykonávání živnosti se považují činnosti, které nesplňují požadavky na příjmy ze zemědělství, lesnictví a nezávislých příjmů. Jedná se o příjmy ze samostatné, trvale udržitelné činnosti. Do příjmů z vykonávání živnosti náleží klasické živnosti (např. tesařské práce, klempířství, zednictví), ale také obchodní podniky. 8.2.4 Příjmy ze závislé činnosti (§ 25) Příjmy ze závislé činnosti získávají aktivní zaměstnanci a důchodci. Jedná se o příjmy a výhody ze stávajících nebo předchozích zaměstnání, kterými jsou platy, mzdy, provize, odměny, prémie, platby v naturáliích apod. 8.2.5 Příjmy z kapitálového majetku (§ 27) Za příjmy z kapitálového majetku se považují: • dividendy, úroky a jiné příjmy z akcií, • zisky z účasti tichého společníka na podnikání, • úroky z hypoték, • úroky a jiné výnosy z ostatních kapitálových požadavků jakéhokoli druhu (úvěry, dluhopisy, vklady, zůstatek na účtu) apod. Daň z kapitálových výnosů je vybírána srážkou u zdroje daňovou sazbou ve výši 25 %. 8.2.6 Příjmy z pronájmu a leasingu (§ 28) Příjmy z pronájmu a leasingu zahrnují především příjmy z pronájmu nemovitostí, movitých věcí, z převodu práv na dobu určitou nebo neurčitou nebo umožnění využívání práv a dále také výnosy z pronájmu pohledávky.

Daň z příjmů fyzických osob v Rakouské republice 8.2.7

38

Ostatní příjmy (§ 29)

Ostatními příjmy se myslí příjmy, které nelze zařadit do žádné z výše uvedené skupiny příjmů. Jedná se např. o opakující se odkazy (např. důchodové příjmy), příjmy ze spekulativních transakcí, prodeje investic, příležitostného pronájmu movitého majetku. Příležitostný pronájem movitého majetku podléhá dani pouze v případě, že za kalendářní rok přesáhne částku 220 euro.

8.3


Základ daně se určí z příjmů, které poplatník získal během zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Nejprve se stanoví součet sedmi druhů příjmů snížený o výdaje vztahující se k jednotlivým příjmům a o ztráty vzniklé z různých typů příjmů. Od této částky se odečtou zvláštní výdaje a mimořádné náklady. Takto zjištěná částka je základem daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy osvobozené od daně.

8.4

Daňová ztráta (§ 2, § 18)

Zákon o dani z příjmu rozlišuje ztrátu z pohledu roku vzniku ztráty (Verlustvortrag) a z pohledu roku uplatnění ztráty (Verlustabzug). Pokud ztráta není uplatněna v roce, ve kterém vznikla, může být převedena do následujících let. Tato ztráta se potom považuje za zvláštní výdaje. Existuje však časové omezená. Tyto ztráty musí být vytvořeny v předchozích třech letech (při přiznání k dani za rok 2009 lze odečíst ztráty z let 2006 až 2008). Ztráty mohou být odečteny pouze v rozsahu 75 % z celkové výše příjmů.

8.5

Zvláštní výdaje (§ 18)

Za zvláštní výdaje se považují zejména výdaje na: • osobní pojištění (např. dobrovolné nemocenské pojištění, důchodové pojištění, pojištění proti úrazu, životní pojištění), • bydlení (např. náklady na výstavbu domů), • zlepšení domů (např. výměna oken), • určité formy investic (např. nové akcie), • příspěvky do zákonem uznané církve a náboženské společnosti (maximálně 100 eur ročně).


8.6

39

Mimořádné výdaje (§ 34, § 35)

Mezi mimořádné výdaje patří např. náklady postižení, nemoci, vzdělávání dětí cizinců, náklady na opravy škod způsobených přírodní pohromou a náklady na péči pro děti do deseti let.

8.7

Sazby daně (§ 33)

V Rakousku se uplatňuje progresivní sazba daně. Sazba daně tedy souvisí s výší příjmů. Z ročních příjmů do výše 11 000 eur se neplatí žádná daň. Příjmy přesahující za rok 60 000 eur se zdaňují až 50 % sazbou. Tab. 2

Sazby daně z příjmů fyzických osob

Příjem v eurech

Daň v eurech

Průměrná sazba daně

Mezní daňová sazba

0 až 11 000

0

0%

0%

11 000 až 25 000

(příjem - 11 000) × 5 110 14 000

-

36,5 %

25 000

5 110

20,44 %

43,2143 %

-

43,2143 %

25 000 až 60 000

5 110 +

(příjem - 25 000) × 15 125 35 000

60 000

20 235

33,725 %

43,2143 %

více než 60 000

20 235 + (příjem - 60 000) × 0,5

-

50 %

Zdroj

www.bmf.gv.at


8.8

40

Daňové úlevy (§ 33)

Od vypočtené daně se odečítají následující slevy na dani. Tab. 3

Přehled daňových úlev

Sleva na dani

Částka

Sleva na zaměstnance

00054 euro/rok

Sleva na dopravu

00291 euro/rok

Důchodce

až 400 euro/rok

Živitel rodiny bez dětí

00364 euro/rok

Živitel rodiny s dítětem

00494 euro/rok

Živitel rodiny se dvěma dětmi

00669 euro/rok

- každé další dítě

00220 euro/rok

Osamělý rodič s dítětem

00494 euro/rok

Samoživitel se dvěma dětmi

00669 euro/rok

- každé další dítě

00220 euro/rok

Sleva na dítě

00000058,40 euro/měsíc

- od třetího dítěte


Sleva na výživné - pro první dítě


- pro druhé dítě


- pro třetí a každé další dítě


Zdroj

www.bmf.gv.at

Výše slevy na důchod = (25 000 - důchod) × 5 %

8.9


Daňové přiznání je možné odevzdat v písemné nebo elektronické podobě. Daňové přiznání v písemné podobě se podává nejpozději do 30. dubna následujícího roku. V případě elektronického daňového přiznání se lhůta prodlužuje až do 30. června následujícího roku. Lhůty pro podání daňového přiznání upravuje Spolkový daňový zákoník (die Bundesabgabenordnung).

18

Příklady

41

9 Příklady Následující kapitola se zabývá vyčíslením čisté mzdy z hrubé mzdy v jednotlivých zemích za zdaňovací období 2009. Především na Slovensku došlo v roce 2010 k určitým změnám oproti roku 2009. Veškeré změny jsou uvedeny v poznámkách. V úvahu jsou brány pouze příjmy ze závislé činnosti. U příjmů z nezávislých činností je postup velmi podobný. Podrobný popis výpočtu je uveden v předchozích kapitolách. U jednotlivých příkladů se vychází z průměrné mzdy za rok 2008, která v České republice činí 23 542 Kč, ve Slovenské republice 723 eur a v Rakouské republice 2 910 eur. Průměrná mzda za rok 2008 je brána z důvodu, že údaje o průměrné mzdě za rok 2009 budou v Rakousku zveřejněny až ke konci roku 2010.

9.1

Příklad 1

Pan Neznámý má u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. Poplatník je svobodný a bezdětný. Poplatník uplatňuje pouze základní slevy na dani. Čistá mzda za prosinec 2009 je počítána z hrubé průměrné mzdy a jejich násobků (0,5; 0,8; 1,3; 1,5).

Příklady

9.1.1 Tab. 4

42

Česká republika Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v České republice (svobodný, bezdětný)

Hrubá mzda SP 25 % (zaměstnavatel) ZP 9 % (zaměstnavatel) Superhrubá mzda Zaokrouhlený základ daně Záloha na daň Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě Čistá mzda Zdroj

0,5 násobek

0,8 násobek

Průměrná mzda

1,3 násobek

1,5 násobek

11 771

18 834

23 542

30 605

35 313

02 943

04 709

05 886

07 652

08 829

01 060

01 696

02 119

02 755

03 179

15 774

25 239

31 547

41 012

47 321

15 800

25 300

31 600

41 100

47 400

02 370

03 795

04 740

06 165

¨07 110

02 070

02 070

02 070

02 070

02 070

00300

01 725

02 670

04 095

05 040

10 175

15 036

18 281

23 142

26 387

Vlastní tvorba

Pro výpočet čisté mzdy je rozhodující určení hrubé mzdy. Hrubá mzda náleží zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci. K hrubé mzdě se přičte sociální pojištění ve výši 25 % a zdravotní pojištění ve výši 9 % placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Sociální pojištění tvoři nemocenské pojištění (2,3 %), důchodové pojištění (21,5 %) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %). Sociální a zdravotní pojištění se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Součet hrubé mzdy a uvedeného pojištění se nazývá superhrubá mzda. Ze superhrubé mzdy zaokrouhlené na stokoruny směrem nahoru se vynásobením 15% sazbou daně určí výše zálohy na daň. Pokud poplatník u svého zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani, může si uplatnit slevy na dani. Ve výše uvedeném příkladu se odečítá sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok (2 070 Kč za měsíc). Pro stanovení čisté mzdy se musí určit sociální pojištění ve výši 6,5 % a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, které platí zaměstnanec ze své hrubé mzdy, zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru. Po odečtení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance a zálohy na daň po slevě od hrubé mzdy je již známa čistá mzda.

Příklady

9.1.2 Tab. 5

43

Slovenská republika Vypočet čisté mzdy z hrubé mzdy ve Slovenské republice (svobodný, bezdětný)

0,5 násobek

0,8 násobek

Průměrná mzda

1,3 násobek

1,5 násobek

Hrubá mzda

362,00

579,00

723,00

940,00

1 085,00

SP 9,4 % (zaměstnanec)

033,80

054,20

067,80

088,30

0 101,80

005,00

008,10

010,10

013,10

0 015,10

důchodové pojištění 4 %

014,40

023,10

028,90

037,60

0 043,40

invalidní pojištění 3%

010,80

017,30

021,60

028,20

0 032,50

pojištění v nezaměstnanosti 1%

003,60

005,70

007,20

009,40

0 010,80

ZP 4 % (zaměstnanec)

014,48

023,16

028,92

037,60

0 043,40

Základ daně

313,72

501,64

626,28

814,10

0 939,80

Nezdanitelná část na poplatníka

335,47

335,47

335,47

335,47

0 335,47

Snížený základ daně

000,00

166,17

290,81

478,63

0 604,33

Záloha na daň

000,00

031,57

055,25

090,94

0 114,82

Čistá mzda

313,72

470,07

571,03

723,16

0 824,98

Z toho: nemocenské pojištění 1,4 %

Zdroj

Vlastní tvorba

Příklady

44

Pro stanovení čisté mzdy na Slovensku se nejprve musí vypočítat jednotlivé částky sociálního pojištění (nemocenské pojištění, důchodové pojištění, invalidní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti), které se zaokrouhlí na 10 eurocentů dolů. Součet jednotlivých částek tvoří sociální pojištění. Zdravotní pojištění se vypočítá ve výši 4 % z hrubé mzdy zaměstnance a zaokrouhlí na nejbližší eurocent dolů. Základ daně se na rozdíl od České republiky určí odečtením sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance od hrubé mzdy. Od základu daně si může poplatník odpočítat nezdanitelnou část základu daně. V uvedeném příkladu se uplatňuje nezdanitelná část na poplatníka ve výši 22,5násobku životního minima (4 025,70 eur ročně; 335,47 eur měsíčně).19 Za platné životní minimum se považuje životní minimum platné k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.20 Sumy životního minima ustanovuje každoročně Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky vždy k 1. červenci. Sumy životního minima uvádím v příloze 2. Vynásobením základu daně, sníženého o nezdanitelnou část, 19% sazbou daně se vypočítá měsíční záloha na daň, která se zaokrouhlí na eurocenty dolů. Snížením hrubé mzdy o sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a zálohy na daň je vyčíslena čistá mzda.

9.1.3 Tab. 6

Rakouská republika Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v Rakouské republice (svobodný, bezdětný)

0,5 násobek

0,8 násobek

Průměrná mzda

1,3 násobek

1,5 násobek

1 455,00

2 328,0

2 910,00

3 783,00

4 365,000

0 207,34

0 331,74

0 414,68

0 539,08

0 572,8521

0 055,58

0 088,93

0 111,16

0 144,51

0 153,5622

Základ daně

1 192,08

1 907,33

2 384,16

3 099,41

3 638,590

Záloha na daň

0 065,94

0 327,00

0 520,17

0 829,26

1 062,260

Čistá mzda

1 126,14

1 580,33

1 863,99

2 270,15

2 576,330

Hrubá mzda SP 14,25 % (zaměstnavatel) ZP 3,82 % (zaměstnavatel)

Zdroj

Vlastní tvorba

Nezdanitelná část základu daně za roky 2009 a 2010 se stanoví podle zákona č. 60/2009 Z. z., kterým se mění zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmu. 20 Podle zákona č. 504/2009 Z. z., kterým se mění zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmu, se pro výpočet nezdanitelných částí základu daně za zdaňovací období 2010 použije životní minimum platné k 1. lednu 2009 (178,92 eur). 21 Sociální pojištění se počítá z maximálního vyměřovacího základu 4 020 eur. 22 U zdravotního pojištění se vychází z maximálního vyměřovacího základu 4 020 eur. 19

Příklady

45

V Rakousku se nejprve určí sociální pojištění ve výši 14,25 % a zdravotní pojištění ve výši 3,82 %, které odvádí zaměstnanec ze své hrubé mzdy. Maximální výše vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění činí 4 020 eur za měsíc.23 U výše uvedeného příkladu se toto omezení týká 1,5násobku průměrné mzdy. V Rakousku se sazby sociálního a zdravotního pojištění pro zaměstnance a pracovníky liší. Jednotlivé výše těchto sazeb uvádím v příloze 3. Základ daně se rovná hrubé mzdě snížené o sociální a zdravotní pojištění. Základ daně se vynásobí 12 (počet měsíců v roce) a sníží se o náklady na reklamu alespoň v minimální výši 132 euro (např. náklady na pracovní oděv, nástroje a vybavení, odbornou literaturu, pracovní školení, rekvalifikaci apod.) a jiné výdaje alespoň v minimální výši 60 euro. Z této částky se podle tab. 2 ustanoví daň. Od daně se odpočítají slevy na dani. Ve výše uvedeném příklady se jedná o slevu na poplatníka ve výši 54 eur a slevu na dopravu ve výši 291 eur. Slevu na dopravu bere zaměstnavatel v úvahu automaticky. V případě, že je vzdálenost mezi domovem a pracovištěm delší než 20 km, lze jízdné na delší vzdálenost uplatnit jako výdaje na reklamu. Zjištěná částka se vydělí 12 (počet měsíců v roce) a výsledek udává výši zálohy na daň za měsíc. Čistá mzda je určena jako hrubá mzda snížená o sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a zálohu na daň.

9.2

Příklad 2

Pan Neznámý je samoživitel, který má u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. Varianta A: Poplatník uplatňuje základní slevy na dani a slevu na dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. Varianta B: Poplatník uplatňuje základní slevy na dani a slevu na 3 děti žijící s poplatníkem v domácnosti. Varianta C: Poplatník uplatňuje základní slevy na dani a slevu na 5 dětí žijících s poplatníkem v domácnosti. Čistá mzda za prosinec 2009 je počítána z hrubé průměrné mzdy.

23

Pro rok 2010 je maximální vyměřovací základ ve výši 4 110 eur za měsíc.

Příklady

9.2.1 Tab. 7

46

Česká republika Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v České republice (samoživitel s dětmi)

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Hrubá mzda

23 542

23 542

23 542

SP 25 % (zaměstnavatel)

05 886

05 886

05 886

ZP 9 % (zaměstnavatel)

02 119

02 119

02 119

Superhrubá mzda

31 547

31 547

31 547

Zaokrouhlený základ daně

31 600

31 600

31 600

Záloha na daň

04 740

04 740

04 740

Sleva na poplatníka

02 070

02 070

02 070

Záloha na daň po slevě

02 670

02 670

02 670

Daňové zvýhodnění

00 890

02 670

04 450

Záloha na daň po uplatnění daňového zvýhodnění

01 780

00 000

00 000

-

-

01 780

19 171

20 951

22 731

Daňový bonus Čistá mzda Zdroj

Vlastní tvorba

Pokud poplatník podepsal prohlášení k dani, může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě ve výši 890 Kč měsíčně.24 V případě, že záloha na daň je nižší než daňové zvýhodnění, jedná se o daňový bonus. Vznikne-li poplatníkovi nárok na daňový bonus, nejen že na dani nic nezaplatí, ale naopak finanční úřad vyplatí poplatníkovi částku daňového bonusu. Daňový bonus lze uplatnit ve výši minimálně 100 Kč a maximálně 52 200 Kč ročně. Pokud poplatník uplatňuje daňový bonus, čistá mzda se určí jako hrubá mzda snížená o sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a zvýšená o částku daňového bonusu.

24

Od 1. 1. 2010 je částka daňového zvýhodnění na dítě ve výši 967 Kč za měsíc.

Příklady

47

9.2.2 Slovenská republika Tab. 8

Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy ve Slovenské republice (samoživitel s dětmi)

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Hrubá mzda

723,00

723,00

723,00


067,80

067,80

067,80

nemocenské pojištění 1,4 %

010,10

010,10

010,10

důchodové pojištění 4 %

028,90

028,90

028,90

invalidní pojištění 3 %

021,60

021,60

021,60

pojištění v nezaměstnanosti 1 %

007,20

007,20

007,20

ZP 4 % (zaměstnanec)

028,92

028,92

028,92

Základ daně

626,28

626,28

626,28

Nezdanitelná část na poplatníka

335,47

335,47

335,47

Snížený základ daně

290,81

290,81

290,81

Záloha na daň

055,25

055,25

055,25

Daňový bonus

020,00

060,00

100,00

Čistá mzda

591,03

631,03

671,03

Z toho:

Zdroj

Vlastní tvorba

Na uplatnění daňového bonusu má vliv výše minimální mzdy. Na daňový bonus má nárok poplatník, který měl během roku 2009 příjmy alespoň ve výši 1 773 eur (6násobek minimální mzdy), to činí 147,75 eur měsíčně.25 Daňový bonus může uplatnit vždy jen jeden z rodičů. V případě, že daň je nižší než daňový bonus, finanční úřad poplatníkovi tento rozdíl doplácí. Poplatník obdrží čistou mzdu ve výši hrubé mzdy snížené o sociální a zdravotní pojištění zaměstnance a zálohu na daň a zvýšenou o daňový bonus. V roce 2010 musí poplatník dosáhnout příjmů alespoň ve výši 1 846,20 eur (153,85 eur měsíčně).

25

Příklady

48

9.2.3 Rakouská republika Tab. 9

Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v Rakouské republice (samoživitel s dětmi)

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Hrubá mzda

2 910,00

2 910,00

2 910,00


0 414,68

0 414,68

0 414,68

ZP 3,82 % (zaměstnanec)

0 111,16

0 111,16

0 111,16

Základ daně

2 384,16

2 384,16

2 384,16

Záloha na daň

0 479,00

0 446,09

0 409,42

Čistá mzda

1 905,16

1 938,07

1 974,74

Zdroj

Vlastní tvorba

Sleva na dítě (der Kinderabsetzbetrag) náleží všem osobám povinným k dani, které pobírají přídavky na dítě (die Familienbeihilfe). Sleva na dítě (tab. 3) se vyplácí společně s přídavky na dítě. Zvláštní žádost není nutná. Rakouští rodiče mají bez ohledu na výši jejich příjmů nárok na přídavky na dítě. Jeho výše činí 220 eur za rok. Pokud přídavky na dítě budou uplatňovat oba rodiče, je jejich výše 132 eur na osobu za rok. Ve výše uvedeném příkladu je uplatňována sleva na samoživitele. Konkrétní částka se odvíjí od počtu dětí (tab. 3). U varianty A je uplatněna sleva na samoživitele ve výši 494 euro, u varianty B 889 euro a u varianty C 1 329 euro. Od hrubé mzdy se odečte sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a záloha na daň a výsledek se nazývá čistá mzda.

9.3 Tab. 10

Srovnání Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (svobodný, bezdětný)

Česká republika Slovenská republika Rakouská republika Zdroj

0,5 násobek

0,8 násobek

Průměrná mzda

1,3 násobek

1,5 násobek

86,44 %

79,83 %

77,65 %

75,62 %

74,72 %

86,66 %

81,19 %

78,98 %

76,93 %

76,04 %

77,40 %

67,88 %

64,05 %

60,01 %

59,02 %

Vlastní tvorba

Příklady

49

Obr. 5 Zdroj

Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (svobodný, bezdětný) Vlastní tvorba

Tab. 11

Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (samoživitel s dětmi)

Česká republika Slovenská republika Rakouská republika

Varianta A 81,43 % 81,75 % 65,47 %

Varianta B 88,99 % 87,28 % 66,60 %

Zdroj

Vlastní tvorba

Obr. 6 Zdroj

Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (samoživitel s dětmi) Vlastní tvorba

Varianta C 96,56 % 92,81 % 67,86 %

Příklady

50

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob není sazba daně ten nejdůležitější údaj. Výši čisté mzdy ovlivňuje především způsob výpočtu, nezdanitelné položky, slevy na dani a daňový bonus. Důkazem je srovnání daně z příjmů fyzických osob České republiky a Slovenské republiky. Každého by napadlo, že když je v České republice nižší sazba daně (15 %) než ve Slovenské republice (19 %), tak i míra zdanění bude v Česku nižší než na Slovensku. Opak je ale pravdou. Slováci zaplatí při odvodu daně z příjmů fyzických osob méně než Češi. Hlavním důvodem je způsob výpočtu. V České republice se k hrubé mzdě přičte sociální a zdravotní pojištění (superhrubá mzda), zatímco ve Slovenské republice se od hrubé mzdy sociální a zdravotní pojištění odečítá. I přesto, že v České republice jsou poměrně vysoké slevy na dani, je dalším důvodem vyšší nezdanitelná část základu daně na poplatníka. To ovšem platí pro svobodného a bezdětného občana. Pokud se jedná o občana s dětmi, je situace opačná. Poplatník, který uplatňuje slevy na děti a daňový bonus, zaplatí v České republice nižší daně než na Slovensku. Důvodem je vyšší daňové zvýhodnění na každé dítě v Česku oproti Slovensku. Jedna sazba daně pro různé skupiny příjmů ještě neznamená, že všichni poplatníci odvedou na dani stejně. S rostoucím příjmem se zvyšuje i výše daňové povinnosti, což je způsobeno uplatněním slev na dani. Sleva na dani je pro všechny občany stanovena stejně, tedy bez ohledu na výši příjmu. To znamená, že u nižších příjmů mají slevy na dani vyšší vliv na výši daňové povinnosti, než u příjmů vyšších. V některých případech může být u nízkých příjmů díky uplatnění slev na dani daňová povinnost poplatníka nulová. Průměrná mzda v České republice a Rakouské republice se značně liší. Její výše však není rozhodující. Důležité je, co všechno za průměrnou mzdu koupí občané v Rakousku a v Česku. Srovnáním České republiky s Rakouskou republikou se dojde k závěru, že daň z příjmu fyzických osob je v porovnání s Českem vyšší. Důvodem je progresivní sazba daně. Výše daňové sazby má vliv na obsah peněženky, protože občané s vyššími příjmy odvedou na dani více. Čím více se na dani odvede, tím nižší bude výše čisté mzdy. Závěrem by se dalo říci, že čím je příjem poplatníka vyšší, tím je pro tohoto poplatníka rovná daň výhodnější než progresivní zdanění. Rovná sazba daně může motivovat občany. Porovnáním daně z příjmu fyzických osob České republiky a našich sousedů zjistíme, že zdanění příjmů fyzických osob u svobodného a bezdětného poplatníka v Česku je po Slovensku druhé nejnižší, zatímco u poplatníka s dětmi je zdanění příjmů fyzických osob nejnižší v Česku. Ve všech třech zemích platí pravidlo, že čím nižší hrubá mzda, tím vyšší růst čisté mzdy. Příčinou tohoto vývoje je uplatnění daňových slev a daňových bonusů.

Závěr

51

10 Závěr Česká republika, Slovenská republika a Rakouská republika jsou sousedící státy střední Evropy. I když tyto země mají k sobě velmi blízko, existují tu rozdíly ve zdaňování příjmů fyzických osob. V České republice a Slovenské republice upravuje daň z příjmů fyzických a právnických osob jeden zákon a to zákon o dani z příjmu. Oproti tomu v Rakousku jsou daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob upraveny samostatnými zákon. Daň z příjmů fyzických osob řeší Einkommesteuergesetz, daň z příjmů právnických osob se řídí podle Körperschaftsteuergesetz. Optimální daňový systém by měl být jednoduchý a přehledný, což se o České republice říct nedá. Za posledních pár let byl zákon o dani z příjmu v České republice několikrát novelizován. Pro obyčejné poplatníky se tedy tento zákon stává velmi složitým a nepřehledným. Je třeba novely neustále sledovat, což je časově náročné a značně to stěžuje orientaci v předpisech. Zjednodušení daňového systému se povedlo Slovensku prostřednictvím daňové reformy uskutečněné v roce 2004. Ze zákona o dani z příjmu byla vyjmuta řada výjimek a zavedena rovná daň. Zákon o dani z příjmu, co se týče počtu slov, se snížil až o třetinu. Největší rozdíly jsou ve výši sazby daně. Zatímco v Česku a na Slovensku se u daně z příjmů fyzických osob uplatňuje jednotná sazba daně, tak v Rakousku je zavedena progresivní daňová sazba. Čím vyšší příjem, tím vyšší daňová povinnost. Maximální výše daňové sazby je v Rakousku 50 % pro vysoce příjmovou skupinu. V porovnání s 15% sazbou daně v České republice a 19% sazbou daně ve Slovenské republice, je tato hodnota poměrně vysoká. Oproti tomu jsou v Rakousku zvýhodněni poplatníci s nízkými příjmy, na které se uplatňuje nulová sazba daně. Konkrétně se jedná o příjmy do výše 11 000 eur ročně. Konečnou daňovou povinnost významným způsobem ovlivňují slevy na dani. V Rakousku je velmi zajímavou položkou snižující daňovou povinnost sleva na dopravu. Tímto způsobem si poplatník může uplatnit výdaje spojené s dojížděním za prací. Tato sleva na dani může působit ve prospěch zvýšení zaměstnanosti obyvatelstva. Další zajímavou slevou na dani, kterou nenajdeme ani v Česku, ani na Slovensku, je sleva na samoživitele. Oproti tomu je v Rakousku poměrně nízká sleva na poplatníka. Srovnáním slevy na poplatníka ve všech třech zemích se zjistí, že nejvíce si může odečíst poplatník v Česku. Na Slovensku se sleva na poplatníka uplatňuje formou nezdanitelné části základu daně. Daňové přiznání je možné ve všech třech zemích podat jak v papírové podobě, tak i v elektronické podobě. Poplatníci, kteří podávají v Rakousku daňové přiznání elektronickou formou, jsou zvýhodněni prodlouženou lhůtou. Tato lhůta se prodlužuje až o dva měsíce oproti daňovému přiznání v papírové podobě. Daňové přiznání v elektronické podobě by se mohlo více rozšířit i v Česku a na

Závěr

52

Slovensku, protože se jednak snižují administrativní náklady jednotlivých poplatníků, ale zároveň se šetří i náklady na správu daní. Pro českou daňovou politiku bych doporučila přepracování daňových zákonů a s tím spojené zjednodušení celého systému, zrušení většiny výjimek a rozšíření elektronického daňového přiznání. Vlády by se měli snažit o co nejmenší počet novelizací. V současné době má spousta poplatníků problémy se v zákoně o dani z příjmu orientovat, a proto vynakládají nemalé finanční prostředky na daňové poradce. Firmy musí neustále školit své zaměstnance, přizpůsobovat software apod. Veškeré tyto výdaje zvyšují poplatníkům náklady na zjištění daně. Nelze jednoznačně určit, která země je pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob výhodnější. Každá země má své výhody a nevýhody. Nevýhoda v jedné oblasti je vykompenzována výhodou v oblasti jiné.

Literatura

53

11 Literatura KUBÁTOVÁ, KVĚTA. Daňová teorie a politika. 4. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. 280 s. ISBN 80-7357-205-2. NERUDOVÁ, DANUŠE. Harmonizace daňových systémů zemí Evrospké unie. Praha: Aspi, a. s., 2005. 236 s. ISBN 80-7357-142-0. PUCHINGER, ZDENĚK . Úvodní kapitoly k daňové teorii: Daňová soustava ČR. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 156 s. Dostupné z WWW: . ISBN 80-244-1298-5. RYLOVÁ, ZUZANA, ET AL. Daňové zákony 2009: s komentářem změn. Vydání první. Brno : Computer Press, a. s., 2008. 191 s. ISBN 978-80-251-23669. ŠIROKÝ, JAN. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU. Praha: Linde Praha, a. s., 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1. ŠIROKÝ , JAN A KOL. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VYBÍHAL, VÁCLAV. Zdaňování příjmů fyzických osob 2006: praktický průvodce. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2006. 216 s. Účetnictví a daně. ISBN 80-247-1577-5.

BMF: Bundesministerium für Finanzen [online]. 2010 [cit. 2010-03-10]. Steuertarif und Steuerabsetzbeträge. Dostupné z WWW: . BM: Bundesministerium für Finanzen [online]. 2010 [cit. 2010-03-11]. Einkommensteuer. Dostupné z WWW: . Česká daňová správa [online]. 2006-2009 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . Česká daňová správa [online]. 2006-2009 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . ČNB: Česká národní banka [online]. 2003-2010 [cit. 2010-04-21]. Kurzy devizového trhu. Dostupné z WWW:

Literatura

54

. ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Průměrná mzda vzrostla ve 4. čtvrtletí o 8,3 %. Dostupné z WWW: . Ekonomie [online]. 2006 - 2007 [cit. 2010-03-03]. Daňový systém ČR. Dostupné z WWW: . Elektronická Zbierka zákonov [online]. 1999-2010 [cit. 2010-04-20]. Nariadenie vlády Slovenskej republiky z 15. októbra 2008, ktorým sa ustanovuje suma minimálnej mzdy. Dostupné z WWW: . Elektronická Zbierka zákonov [online]. 1999-2010 [cit. 2010-03-06]. Zákon z 1. decembra 2009 o správe daní (daňový poriadok) a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Dostupné z WWW: . Elektronická Zbierka zákonov [online]. 1999-2010 [cit. 2010-03-06]. Zákon z 23. septembra 2004 o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady. Dostupné z WWW: . Elektronická Zbierka zákonov [online]. 1999-2010 [cit. 2010-04-20]. Zákon z 22. októbra 2009, ktorým sa mení a doplňa zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení neskorších predpisov a o zmene a doplnení niektorých zákonov . Dostupné z WWW: . Finance.cz: Poznejte hodnotu informace [online]. 2000-2010 [cit. 2010-03-08]. Co Slovensku přinesla daňová reforma. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. Finanzen Versicherungen und Kredit News: Übersicht und News zu Bankprodukten und Wirtschaft [online]. 2007-2010 [cit. 2010-03-11]. Einkommensteuer in Österreich. Dostupné z WWW: . Help.gv.at [online]. 2009 [cit. 2010-03-09]. Normverbrauchsabgabe (NoVA). Dostupné z WWW: .

Literatura

55

Hospodářská komora České republiky [online]. 2009 [cit. 2010-03-03]. Daň z příjmu fyzických osob. Dostupné z WWW: . Jusline: Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-03-09]. Gesetzestext. Dostupné z WWW: . Jusline: Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-03-11]. Gesetzestext. Dostupné z WWW: . Jusline: Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Gesetzestext. Dostupné z WWW: . Jusline: Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Gesetzestext. Dostupné z WWW: . Jusline: Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Gesetzestext. Dostupné z WWW: . Jusline: Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Gesetzestext. Dostupné z WWW: MEDmanagement [online]. 2007 [cit. 2010-03-09]. Steuertipps - Einkommensteuer. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 2005 [cit. 2010-03-04]. Dane, clá a účtovníctvo. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 2005 [cit. 2010-03-08]. Koncepcia daňovej reformy v rokoch 2004 - 2006. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 2005 [cit. 2010-03-06]. Zákony. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2010-03-15]. Nařízení vlády. Dostupné z WWW:

Literatura

56

. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Vývoj minimálnej mzdy a priemernej mzdy. Dostupné z WWW: . Porada.sk: spolu vieme viac [online]. 2004-2010 [cit. 2010-03-08]. Zákon o dani z príjmov. Dostupné z WWW: . Porada.sk: spolu vieme viac [online]. 2004-2010 [cit. 2010-03-08]. Zákon o správe daní a poplatkov. Dostupné z WWW: . Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 19962010 [cit. 2010-03-04]. Daň. Dostupné z WWW: . Sfinance.cz [online]. 1996-2007 [cit. 2010-03-11]. Pravidla pro podnikání v Rakousku 2. část. Dostupné z WWW: . Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky [online]. 2009 [cit. 201003-08]. Zákon o správe daní (daňový poriadok) a zmeny súvisiacich predpisov. Dostupné z WWW: . Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky [online]. 2009 [cit. 201004-14]. Životné minimum. Dostupné z WWW: . WKO.at: Wirtschaftskammer Österreich [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Löhne und Gehälter. Dostupné z WWW: . Www.steuerberater.at: wir finden was sie suchen [online]. 2009 [cit. 2010-0420]. Bundesabgabenordnung. Dostupné z WWW: .

Seznam obrázků

57

12 Seznam obrázků Obr. 1 Rozdělení veřejných příjmů ...................................................................10 Obr. 2 Schéma struktury daňové soustavy České republiky ............................15 Obr. 3 Schéma struktury daňové soustavy Slovenské republiky..................... 25 Obr. 4 Schéma struktury daňové soustavy Rakouské republiky ..................... 34 Obr. 5 Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (svobodný, bezdětný) ....................... 49 Obr. 6 Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (samoživitel s dětmi) ........................ 49

Seznam tabulek

58

13 Seznam tabulek Tab. 1 Slevy na dani z příjmů fyzických osob................................................... 23 Tab. 2 Sazby daně z příjmů fyzických osob...................................................... 39 Tab. 3 Přehled daňových úlev .......................................................................... 40 Tab. 4 Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v České republice (svobodný, bezdětný) .......................................................................................................... 42 Tab. 5 Vypočet čisté mzdy z hrubé mzdy ve Slovenské republice (svobodný, bezdětný) .......................................................................................................... 43 Tab. 6 Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v Rakouské republice (svobodný, bezdětný) .......................................................................................................... 44 Tab. 7 Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v České republice (samoživitel s dětmi)............................................................................................................. 46 Tab. 8 Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy ve Slovenské republice (samoživitel s dětmi)............................................................................................................. 47 Tab. 9 Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy v Rakouské republice (samoživitel s dětmi)............................................................................................................. 48 Tab. 10 Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (svobodný, bezdětný)...................... 48 Tab. 11 Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě (samoživitel s dětmi) ....................... 49

Přílohy

59

14 Přílohy 14.1

Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v České republice od 1. 1. 2008

Přílohy

Zdroj

60

www.mfcr.cz

Přílohy

61

14.2 Výše životního minima Slovenské republiky Od 1. července 2008 do 30. června 2009 Jedna plnoletá fyzická osoba

178,92 eura

Další společně posuzovaná plnoletá fyzická osoba

124,81 eura

Zaopatřené neplnoleté dítě nebo nezaopatřené dítě

881,66 eura

Zdroj

www.portal.gov.sk

Od 1. července 2009 do 30. června 2010 Jedna plnoletá fyzická osoba

185,19 eura

Další společně posuzovaná plnoletá fyzická osoba

129,18 eura

Zaopatřené neplnoleté dítě nebo nezaopatřené dítě

884,52 eura

Zdroj

www.portal.gov.sk

Přílohy

62

14.3 Sazby sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku ZAMĚSTNANEC Název

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

03,82 %

03,83 %

14,25 %

18,00 %

10,25 %

12,55 %

03,00 %

03,00 %

00,50 %

-

00,50 %

00,50 %

-

01,40 %

-

00,55 %

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

03,95 %

03,70 %

14,25 %

18,00 %

10,25 %

12,55 %

03,00 %

03,00 %

00,50 %

-

00,50 %

00,50 %

-

01,40 %

-

00,55 %

Zdravotní pojištění (die Krankenversicherung)

Sociální pojištění (die Sozialversicherung)

z toho: důchodové pojištění z toho: (die Pensionversicherung) z toho: pojištění v nezaměstnanosti z toho: (die Arbeitslosenversicherung) z toho: příspěvek pracovní komoře z toho: (die Arbeiterkammerumlage) z toho: příspěvek na podporu bydlení z toho: (den Wohnbauförderungsbeitrag) z toho: úrazové pojištění z toho: (die Unfallversicherung) z toho: pojištění platební neschopnosti z toho: (die Insolvenzentgeltsicherung)

PRACOVNÍK Název Zdravotní pojištění (die Krankenversicherung)

Sociální pojištění (die Sozialversicherung)

z toho: důchodové pojištění z toho: (die Pensionversicherung) z toho: pojištění v nezaměstnanosti z toho: (die Arbeitslosenversicherung) z toho: příspěvek pracovní komoře z toho: (die Arbeiterkammerumlage) z toho: příspěvek na podporu bydlení z toho: (den Wohnbauförderungsbeitrag) z toho: úrazové pojištění z toho: (die Unfallversicherung) z toho: pojištění platební neschopnosti z toho: (die Insolvenzentgeltsicherung) Zdroj

www.noegkk.at

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie

Recommend Documents