Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Renata Krejčová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Petra PTÁČKOVÁ MÍSAŘOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry PTÁČKOVÉ MÍSAŘOVÉ, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne 26. 4. 2013

_________________________________

Ráda bych zde poděkovala paní Ing. Petře PTÁČKOVÉ MÍSAŘOVÉ, Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.

Abstrakt Bakalářská práce analyzuje současný stav a právní úpravy zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů v letech 2009, 2010 a 2011. Poskytuje ucelený soubor informací fyzickým osobám podnikajícím v daném odvětví z pohledu zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů, daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí a další související legislativy. V poslední části determinuje konkrétní dopady právních úprav ve výši povinných odvodů a zejména zdanění fyzické osoby podnikatele, zkoumá a hodnotí efektivitu výběru uplatnění výdajů promítnutím na výši výsledné daňové povinnosti a navrhuje opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení fyzických osob. Klíčová slova Fotovoltaické elektrárny, účetnictví, daňová evidence, daň z příjmů fyzických osob, odpisy.

Abstract The bachelor thesis analyses the present state and legal modifications of taxation of natural persons’ income from photovoltaic sources in 2009, 2010 and 2011. It provides complete information for natural persons doing business in this field from the point of view of the accounting law, income tax law, VAT tax law, property tax law and other relating legislature. In the final part the work determines specific impacts of legal modifications on the amount of obligatory payments and especially on taxation of natural person of an entrepreneur. It also examines and evaluates efficiency of selecting application of expenditure reflected in the amount of final tax liability and suggests measures leading to optimization of tax burden of natural persons.

Key words Photovoltaic power stations, accounting, tax records, natural persons’ income tax, write-offs.

Obsah 1 Úvod ....................................................................................................................................... 9 2 Cíl a metodika práce ............................................................................................................. 11 3 Teoretická část ...................................................................................................................... 12 3.1 Základní charakteristika fotovoltaických elektráren ...................................................... 12 3.1.1 Historie fotovoltaiky ........................................................................................... 12 3.1.2 Princip fungování................................................................................................ 13 3.2 Zahájení podnikání fyzických osob v energetickém odvětví ......................................... 15 3.2.1 Realizace fotovoltaické elektrárny...................................................................... 15 3.2.2 Základní povinnosti při zahájení podnikání ....................................................... 15 3.2.3 Vedení účetnictví nebo daňové evidence ........................................................... 17 3.3 Účetní aspekty ................................................................................................................ 18 3.3.1 Účetnictví vedené fyzickými osobami................................................................ 18 3.3.2 Daňová evidence ................................................................................................. 21 3.3.3 Odpisování hmotného majetku ........................................................................... 23 3.3.4 Přechod z vedení účetnictví na daňovou evidenci ............................................. 25 3.4 Daňové dopady v oblasti provozování FVE .................................................................. 26 3.4.1 Daň z příjmu fyzických osob u provozovatele fotovoltaiky ............................... 26 3.4.2 Daň z přidané hodnoty ........................................................................................ 29 3.4.3 Daň z nemovitostí ............................................................................................... 31 3.4.4 Daň silniční ......................................................................................................... 32 3.4.5 Odvod z elektřiny ze slunečního záření .............................................................. 33 4 Praktická část ........................................................................................................................ 34 4.1 Základní údaje a charakteristika vybrané fyzické osoby ............................................... 34 4.1.1 Přehled o výrobě elektřiny a dosažené příjmy .................................................... 35 4.2 Rozbor účetnictví a daňové evidence na příkladě konkrétní fyzické osoby .................. 36 4.2.1 Zaúčtování základních účetních případů ............................................................ 36 4.2.2 Daňová evidence k účetním případům................................................................ 40 4.3 Výpočet odpisů ............................................................................................................... 41 4.4 Výpočet daně z přidané hodnoty .................................................................................... 44 4.5 Výpočet daně z příjmů fyzických osob a odvodů na pojištění ....................................... 46 4.5.1 Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2010........................................... 46 4.5.2 Výpočet sociálního a zdravotního pojištění za rok 2010 .................................... 48

4.5.3 Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2011........................................... 50 4.5.4 Výpočet sociálního a zdravotního pojištění za rok 2011 .................................... 53 4.6. Doporučení pro optimalizaci daňového zatížení ........................................................... 55 5 Závěr ..................................................................................................................................... 60 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 63 Seznam tabulek a grafů............................................................................................................. 66 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 67 Seznam příloh ........................................................................................................................... 68

1 Úvod Energie je každodenní součástí našeho života a již si nedokážeme představit, jak by fungovala naše domácnost či pracoviště bez využívání vyspělých technologií závislých na elektrické energii. Důraz je kladen v současné době na úspory energií. Aktuálním trendem je podpora alternativních zdrojů, mezi které patří fotovoltaika. Česká republika se v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů řídí směrnicemi Evropské unie, jejímž cílem je do roku 2020 vyrábět 20 % čisté elektřiny. Státní garance výhodné výkupní ceny elektřiny na 20 let, zelené bonusy, zohlednění inflace, šestileté osvobození od daně z příjmů z této činnosti a z ekonomického hlediska doba návratnosti investice přibližně 9 let, životnost systému minimálně 30 let se staly nástroji, jež měly domácnosti a podnikatele motivovat k investicím do obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika se stala v minulých letech lukrativní investicí nejen pro právnické osoby, ale i fyzické osoby. Provozovatelé FVE se dle platné legislativy stávaly do konce roku 2010 účetními jednotkami. Zejména pro fyzické osoby, které vlastnili několik panelů na střechách svých domů, znamenalo vedení účetnictví plnění mnoha povinností, které většinou nezvládli bez úzké spolupráce s účetním či daňovým poradcem. Vzhledem k prudkému rozvoji tohoto odvětví a mimořádnému nárůstu počtu FVE v roce 2010, bylo zřejmé, že v roce 2011 kvůli fotovoltaice značně podraží cena elektřiny. S účinností od 1. 1. 2011 stát přijal několik opatření, došlo ke snížení výkupních cen elektřiny na polovinu, zastavení podpory „zelená úsporám“ pro rodinné domy, zdanění fotovoltaiky s výkonem nad 30 kWh srážkovou daní 26 %, bylo zrušeno osvobození příjmů z provozu solárních a ostatních ekologických zdrojů, změnil se způsob a doba odpisování fotovoltaických panelů. Pozitivní změnou pro fyzické osoby podnikající v daném oboru bylo zrušení povinnosti vést účetnictví. Změny legislativy, které upřesnilo a postupně doplnilo svými interpretacemi Ministerstvo financí, přinesly pro podnikatelé ovšem další otázky v souvislosti se zákonem daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, sociálního a zdravotního pojištění, nejsou si jisti, zda mají vést účetnictví či daňovou evidenci. Majitelé se snaží snížit své náklady a jistě by uvítali srozumitelný účetní a daňový postup, který jim usnadní řešení jednotlivých situací v rámci zákonů dané problematiky, a zároveň si budou schopni zajistit administrativu vlastními silami. Práce je členěna na kapitoly a podkapitoly. Hlavními kapitolami je teoretická část věnována základní charakteristice a významu fotovoltaiky, shrnuje základní povinnosti podnikatele související s vedením účetnictví a daňové evidence, popisuje základní principy např. daně

9

z přidané hodnoty, daně z nemovitosti, daně silniční, analyzuje právní úpravy daně z příjmů fyzických osob včetně zásadních změn v letech 2009, 2010 a 2011, praktická část determinuje konkrétní dopady právních úprav ve výši povinných odvodů a zejména zdanění fyzické osoby podnikatele v uvedeném období, zkoumá a hodnotí efektivitu výběru uplatnění výdajů promítnutím na výši výsledné daňové povinnosti. Závěr práce sumarizuje opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení fyzických osob podnikajících v dané oblasti.

10

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je na základě analýzy současného stavu a právní úpravy zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů v letech 2009, 2010 a 2011, navrhnout opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení příjmů fyzických osob plynoucí jim z fotovoltaických zdrojů. Dále na základě změn energetického zákona podat co nejucelenější soubor informací fyzickým osobám podnikajícím v oblasti fotovoltaických elektráren (FVE), ale i těm, kteří případně o instalaci FVE teprve uvažují, z pohledu zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů, DPH zákona o dani z nemovitostí a další související legislativy a analyzovat dopady na zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů daného období a vymezit strukturu povinných a zákonných odvodů. Současnými začínajícími provozovateli solárních technologií jsou zpravidla fyzické osoby, které nepodnikají (domácnosti), jsou zaměstnanci nebo naopak již podnikají v jiném oboru. Při pořizování fotovoltaických elektráren si položí otázku, když ušetří na vyrobené energii, jestli se jim stále vyplatí vynaložená investice po úhradě zákonných odvodů a jak je mohou minimalizovat. Budou chtít vědět, co všechno obnáší administrativa spojená s provozem fotovoltaické elektrárny nebo, zda se mají stát plátcem DPH apod. Majitelům solárních elektráren, kteří si pořídili investici již dříve, má napomoci lépe se orientovat v podnikatelském sektoru, v daňové legislativě, účetních předpisech a postupech vztahujících se k danému odvětví. Praktickým zaměřením je bakalářská práce určena pro podnikatele, účetní, finanční poradce a další zájemce o problematiku, a má za cíl sloužit jako ucelená pomůcka usnadňující řešení jednotlivých daňových a účetních situací ve vztahu k fotovoltaice. Klíčovou částí práce je aplikace poznatků z teoretické části následně na stanovení druhů a výše povinných odvodů konkrétního podnikatele – fyzické osoby. Zvoleným subjektem se stal poplatník, který má příjem ze zaměstnání a pořízením FVE se stal podnikatelem. Při zpracování práce je v teoretické části použita metoda deskripce pro vysvětlení dané problematiky a pojmů. Analýza a komparace je využita jak v teoretické tak i v praktické části a napomáhá k identifikaci rozdílů v právní úpravě dané problematiky v jednotlivých letech a při rozboru a řešení problematiky spojené s povinnými odvody. Při daňových výpočtech je nezbytná syntéza a matematické výpočty. K vytvoření návrhu opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení byla použita metoda modelování.

11

3 Teoretická část 3.1 Základní charakteristika fotovoltaických elektráren Fotovoltaika je jednou z možností výroby elektřiny z obnovitelného zdroje, v tomto případě ze slunečního záření. Fotovoltaické články přeměňují světelnou energii na elektrickou. Ve světě najdeme velké fotovoltaické elektrárny, stejně tak jako fotovoltaické panely instalované na rodinných domech. Kolik elektřiny dokáže solární elektrárna vyrobit, závisí na několika faktorech. K těm hlavním patří počet slunečních hodin a intenzita záření. V tuzemsku je průměrná intenzita slunečního záření 950 – 1340 kWh na m2 za rok a počet slunečních hodin je odhadován na 1300 – 1800 hodin ročně. Pro umístění fotovoltaických panelů je nejvhodnější jižní orientace a sklon mezi 30 – 35o. Kolik vyrobí FVE elektřiny, závisí také na počtu a kvalitě fotovoltaických panelů. Výkon elektrárny se uvádí v jednotkách kWp (maximální výkon elektrárny). Obecně platí, že 1 kWp zabere 8 – 10 m2 plochy a dokáže vyrobit přibližně 1 MWh elektřiny ročně. Jejich provoz je zcela nehlučný, nevyžadují žádnou obsluhu a jen nepatrnou údržbu. Provozní náklady jsou nulové a po uplynutí životnosti je elektrárna navíc plně recyklovatelná. Životnost kvalitního fotovoltaického systému by měla dosáhnout minimálně 25 - 30 let.1

3.1.1 Historie fotovoltaiky Pojem fotovoltaika je odvozen ze dvou slov, řeckého φως [phos] = světlo a ze jména italského fyzika Alessandra Volty, známého tím, že ve svých pracích definoval pojem elektrické napětí. Ačkoliv je na mnoha místech za objevitele fotovoltaiky považován francouzský fyzik Alexandre Edmond Becquerel, (1820 – 1891), pravdou zřejmě je, že ten kdo položil základy k fotovoltaice byl jeho otec, Antoine César Becquerel (1788 – 1878), nejstarší z rodiny fyziků. V roce 1839 popsal pokus, při kterém se měnilo napětí na kovových elektrodách ponořených do elektrolytu v závislosti na tom, zda při pokusu svítilo, či nesvítilo slunce. Významným způsobem přispěl k rozvoji fotovoltaiky Polák Jan Czochralski, když v roce 1918 vyvinul metodu výroby monokrystalického křemíku, který je výchozím materiálem pro výrobu monokrystalických fotovoltaických článků. Až rozvoj kosmonautiky v 50. letech nastartoval praktický výzkum v této oblasti. První „solární baterii", jak byl tento článek 1

Energie. Fotovoltaika. [online]. NALEZENO.CZ. .

12

[cit.

2011-10-18].

Dostupné

z:

nazván, byl vyvinut v roce 1954 v Bellových laboratořích v USA a dosahoval účinnosti 6 %. V roce 1958 byly použity solární baterie na sondě Vanguard I, kde pracovaly 20 let.2

3.1.2 Princip fungování Základem každé FVE jsou fotovoltaické neboli solární panely. Pro výrobu elektřiny v rodinném domku nebo na chatě se využívá přímá přeměna energie slunečního záření na elektřinu pomocí takzvaných fotovoltaických článků, které tvoří panely. Jejich výhodou je zejména: podstatně vyšší účinnost přeměny, zařízení nemá pohyblivé součásti a nemusí se natáčet za sluncem, jde o stavebnicový systém, který lze dle potřeby zvětšovat. Nevýhodou je technologicky velice náročná výroba a vysoká cena fotovoltaických článků a následně i vysoká cena takto vyrobené elektřiny. Cena fotovoltaických článků s rostoucí výrobou klesá a časem bude solární elektřina na trhu schopna konkurovat fosilním palivům nebo uranu, z nichž se dnes vyrábí převážná část elektřiny. Fotovoltaický článek je tvořen nejčastěji tenkou destičkou z monokrystalu křemíku (účinnost 20 %), použít lze i polykrystalický (účinnost 15 %) či amorfní (účinnost 7 - 11 %) materiál. Křemík absorbuje část slunečního záření a má vlastnosti polovodiče. Fotovoltaický článek není vyroben z čistého křemíku, ale je složen ze dvou vrstev – jedna kladně dotovaná obsahuje příměs prvku s menším počtem valenčních elektronů (např. bor), nazývá se polovodič typu p a druhá záporně dotovaná vrstva obsahuje příměs prvku s větším počtem valenčních elektronů (např. fosfor) a nazývá se polovodič typu n. Jejich spojení se nazývá p-n přechod. Elektrické pole přítomné na p-n přechodu „pošle“ elektrony do n-polovodiče a díry do p-polovodiče. Díky tomu vznikne na sběrných kontaktech elektrické napětí a do připojené zátěže (spotřebiče) začne téci proud. 3 Vzniklý stejnosměrný proud je přeměněn na střídavý, který se používá v rozvodné síti. V praxi se setkáváme se třemi způsoby provozu solárních fotovoltaických systémů:  Přímý prodej do sítě (síťový provoz) – veškerá vyprodukovaná elektrická energie je dodávána do rozvodové sítě. Elektrickou energii pro vlastní spotřebu (pračka, svícení apod.) uživatel nakupuje zpět od energetické společnosti v rámci zvoleného tarifu. K provozu není potřeba akumulátor, vyrobený proud je průběžně dodáván do

2

CZECHSOLAR spol. s r.o. Fotovoltaika. Z historie fotovoltaiky. [online] 2011 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z: . 3 MURTINGER, Karel; BERANOVSKÝ, Jiří; TOMEŠ, Milan. Fotovoltaika: elektrická energie ze slunce. 1. Praha: EkoWATT, 2009. 93 s. ISBN 978-80-87333-01-3., str. 65 – 68. 13

elektrické sítě přes měnič. Hlavním důvodem pořízení síťového provozu je zisk, jde nám o investici poskytující dlouhodobý výnos.  Ostrovní provoz – systém zajišťuje dodávku elektřiny bez připojení k rozvodové síti. Systém musí být vybaven akumulátory (uloží energii na dobu, kdy nesvítí slunce) a regulačním systémem (zajišťuje správné nabíjení a vybíjení). Vyplatí se přidat do systému další zdroj, nejčastěji monogenerátor na benzin či kapalný propan. Tento systém se používá, kde není k dispozici elektrická síť (např. chaty, obytné přívěsy, jachty) a umožňuje tak připojení k telefonu, internetu, chladicím zařízením apod.4  Zelený bonus – připojení do stávajících rozvodů elektrické energie. Energii vyprodukovanou FVE uživatel spotřebovává pro vlastní použití. Případné přebytky jsou automaticky dodávány do rozvodové sítě za cenu rozdílu výkupní ceny a zeleného bonusu. Zelený bonus je "prémie za výrobu elektřiny čistým způsobem". Způsob vhodný pro menší instalace do 10 kWp pro rodinné domy. Veškerý proud vyrobený fotovoltaickým systémem lze dodávat do sítě distributora (ČEZ, EON, PRE), v takovém případě je výkupní cena 7,50 Kč za každou kWh. Elektrárna nám vyrobí zhruba za rok 1.000 kWh (na Jižní Moravě více) na každou instalovanou kilowatu výkonu (stavebnici FVE o výkonu 6 kWp lze umístit na střechu o ploše 30 m2). Pokud je část elektrické energie spotřebována, je podpora zelený bonus 6,50 Kč/kWh s tím, že spotřebovanou energii není potřeba nakupovat, čímž se ušetří dalších 4,50 - 5,50 Kč/kWh. Výkupní cena i zelený bonus jsou garantovány na 20 let od uvedení systému do provozu.5 Zákonem č. 330/2010 Sb. a zákonem č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je podpora omezena pouze na zdroje do 30 kWp instalované na budovách v katastru nemovitostí České republiky.6

4

MURTINGER, Karel; BERANOVSKÝ, Jiří; TOMEŠ, Milan. Fotovoltaika: elektrická energie ze slunce. 1. Praha: EkoWATT, 2009. 93 s. ISBN 978-80-87333-01-3., str. 73 – 75. 5 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro rok 2011 znění [online] 2011 [cit. 2011-10-12]. Dostupné z: < http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=113>. 6 Fotovoltaické stavby s.r.o. Nejčastější otázky. [online] SOLÁRNÍ STAVEBNICE. CZ. 2011. Dostupné z: . 14

3.2 Zahájení podnikání fyzických osob v energetickém odvětví 3.2.1 Realizace fotovoltaické elektrárny Pořízení fotovoltaického systému je podmíněno několika kroky, do přípravné fáze projektu patří souhlas obce s výstavbou, žádost o připojení u distribuční sítě, realizační dokumentace, následuje realizace projektu. Na základě projektu a revize elektrického zařízení proběhne oživovací a ověřovací provoz FVE. Nyní může provozovatel požádat o licenci, podle energetického zákona § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., Energetický regulační úřad (ERÚ) se sídlem v Jihlavě, dislokované pracoviště je v Praze. Udělení licence se vydává na základě podané žádosti, která má určité společné zásady a pravidla týkající se všech žadatelů o licenci – právnických i fyzických osob. Právní předpisy vztahující se k žádosti jsou upraveny vyhláškami č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích ve znění vyhlášky č. 363/2007 Sb. a vyhlášky č. 358/2009 Sb. Podrobné informace a seznam dokladů k udělení licence obsahuje Metodický návod ERÚ.7 Základní podmínky pro udělení licence jsou uvedeny v příloze č. 1. Po udělení licence je nutné, aby podnikatel zasílal distributorovi sítě měsíčně faktury a „Výkaz o výrobě elektrické energie“, ročně „Hlášení o předpokládaném množství elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů“, ERÚ – zasílal měsíčně (čtvrtletně) statistiku výkaz VA 1-12, zaregistroval se jako operátor trhu s elektřinou u společnosti OTE. 8

3.2.2 Základní povinnosti při zahájení podnikání Dnem zahájení výroby a prodeje elektrické energie se na základě licence (obdoba živnostenského listu) podle energetického stává fyzická osoba ekonomickým subjektem, musí mít přiděleno IČ a je považována za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) s příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů a všemi dalšími důsledky, které z této skutečnosti plynou. Výroba a obchod s elektřinou patří mezi činnosti, ke kterým nepotřebujeme výpis ze živnostenského rejstříku podle § 3 odst. 3 písm. d) živnostenského

7

Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení, změny nebo zrušení licencí podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění [online] 2011 [cit. 2011-10-12]. Dostupné z: . 8 TERMS a.s. Jak na to. [online] 2011 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z: . 15

zákona č. 455/1991 Sb. (není třeba toto podnikání ohlašovat na živnostenském úřadě). Zákonem č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, byl částí šestou, čl. VII novelizován živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. a s účinností od 1. srpna 2010 byl mezi tyto činnosti zařazen i obchod s elektřinou. Při zahájení činnosti je OSVČ povinna: A) Podat přihlášku k registraci: na sociální pojištění u místně příslušné správě sociálního zabezpečení, na zdravotní pojištění u příslušné zdravotní pojišťovny, k dani z příjmu fyzických osob u místně příslušného správce daně (finančního úřadu). Pokud je to podnikatele vhodné, výhodné či potřebné může zároveň provést registraci na plátce DPH, silniční daně, plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud je zaměstnavatelem, nebo případně k dalším daním. B) Zjistit, zda je povinen platit zálohy na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění. Rozhodující je, zda podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní nebo vedlejší.  Hlavní činnost – podnikání je pro něho zpravidla jediný zdroj příjmů - má povinnost od počátku podnikání platit měsíčně zálohy alespoň v minimální výši. Zálohy na sociální (důchodové) pojištění - splatnost za kalendářní měsíc je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a zálohy na zdravotní pojištění - splatnost za kalendářní měsíc je od 1. do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.  Vedlejší činnost – podnikatel má zaměstnání zakládající účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění zaměstnanců nebo plátcem pojistného je stát (OSVČ např. má nárok na výplatu invalidního či starobního důchodu, rodičovského příspěvku, peněžitou pomoc v mateřství, je nezaopatřeným dítětem – studentem dle § 20 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., apod.) – neplatí zálohy v roce zahájení podnikání:  na důchodové pojištění (pokud se nepřihlásil k důchodovému pojištění) až do měsíce, kdy má podat „Přehled o příjmech a výdajích“ (podrobněji podkapitola 4.5.2).  na zdravotní pojištění (pokud je zároveň zaměstnancem a odvádí ze zaměstnání alespoň minimální pojistné pro zaměstnance - od roku 2008 tj. 1080 Kč) až do měsíce, kdy má podat „Přehled OSVČ“ (podrobněji podkapitola 4.5.2).

16

Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ (§ 13, §14, § 14a zákona č. 589/1992 Sb.). Nemocenské pojištění – účast na nemocenském pojištění a zároveň platba pojistného na nemocenské pojištění je dobrovolná (vzniká na základě podané přihlášky). Do 31. 12. 2010 nezáleželo, zda jde o činnost hlavní či vedlejší. S účinností od 1. 1. 2011 dochází ke změně a jejím účastníkem je jen OSVČ vykonávající hlavní činnost. Splatnost za kalendářní měsíc je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (§ 14 c zákona č. 589/1992 Sb.). C) V případě registrace k silniční dani je podnikatel povinen platit zálohy ve stanovené výši dle § 6 a § 10 zákona ČNR č. 16/1993 Sb. o dani silniční, vždy nejpozději k 15. 4., 15. 6., 15. 10 a 15. 12.

3.2.3 Vedení účetnictví nebo daňové evidence Dalším důležitým rozhodnutím na začátku podnikání pro podnikatele v daném oboru je, zda povede účetnictví, daňovou evidenci (v obou případech bude schovávat všechny doklady) či pouze evidenci příjmů a pohledávek, když uplatní výdaje procentem (povede jen příjmy a faktury vydané). Za podnikatele v minulých letech rozhodla legislativa, záleželo na období, kdy podnikateli byla přidělena licence:

Licence do roku 2009 Každý držitel licence na výrobu elektřiny do roku 2009 se musel stát účetní jednotkou na základě § 11 odst. 1 písmeno f) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a měl povinnost vést účetnictví (dříve označované podvojné účetnictví) a to na podkladě § 9 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Provozovatele FVE podle § 4 zákona o účetnictví je povinen vést účetnictví ode dne zahájení činnosti. Za tento den je považován den udělení licence. S výjimkou ukončení činnosti může ukončit podvojné účetnictví nejdříve po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedl účetnictví. Např. provozovatel FVE získal licenci 1. 11. 2009, musí vést účetnictví alespoň do 31. 12. 2014. Dále v případě, že provozovatel solární elektrárny je OSVČ podnikající ještě v jiných činnostech a dosud vedl daňovou evidenci, musí od zahájení provozování FVE začít vést účetnictví i u všech činností, které spadají pod § 7 zákona o daních z příjmů.

17

Licence v průběhu roku 2010 – rozdílný výklad MF a ERÚ V rámci zákona č. 155/2010 Sb. byl článkem XI novelizován energetický zákon, který povinnost být účetní jednotkou vypustil. Novela sice platí od 1. srpna 2010, ale při její zpracování se vycházelo ze znění energetického zákona platného až od 1. ledna 2011, protože středník byl do § 11 odst. 1 písm f) vložen zákonem č. 281/2009 Sb. (částí osmdesátou osmou čl. XC), kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu a který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Novela nemá žádná přechodná ustanovení, a tudíž nebudou moci vést účetnictví pouze ti, kteří obdrželi licenci až v roce 2011. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu jako gestora energetického zákona provozovatel FVE, který získal licenci v průběhu roku 2010, musí být podle energetického zákona účetní jednotkou, a to podle zákona o účetnictví nejméně do 31. 12. 2015. Ve stanovisku, které zpracoval odbor účetnictví ministerstva financí, se ale uvádí jiný názor: „Pokud dotčený subjekt nesestaví k 31. 12. 2010 účetní závěrku z důvodu, že mu odpadla povinnost vést účetnictví na základě zákona č. 155/2010 Sb., a pokud již dříve účetní závěrku nesestavoval, nelze obecně dovozovat jeho povinnost vést účetnictví v následujících 5 letech.“ Nevedení účetnictví postihuje zákon o účetnictví poměrně citelnou pokutou. V tomto případě, však stát povinnost účtovat právním předpisem zrušil, a závazné stanovisko k danému problému dosud nevydal.9

Licence od roku 2011 Podnikatelé provozující FVE, kteří obdrželi licenci po 1. lednu 2011, nemusí vést účetnictví, mohou vést daňovou evidenci dle § 7b ZDP, popřípadě mohou vést pouze evidenci příjmů a pohledávek, pokud budou uplatňovat výdaje procentem (dle § 7 odst. 7 - 8, § 23 odst. 8 písm. b) ZDP).

3.3 Účetní aspekty 3.3.1 Účetnictví vedené fyzickými osobami Účetní jednotky se musí při vedení účetnictví řídit zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. a vyhláškou MF č. 500/2002 Sb., která stanovuje podobu účetní osnovy a českými účetními standardy, které upravují zásady pro účtování např. majetku i zdrojů krytí, sestavování účetní 9

Sun Pi s.r.o. Konec podvojného účetnictví pro solární elektrárny. Už postačí jen daňová evidence. [online] 2011. [cit. 2011-10-20]. Dostupné z: . 18

závěrky, postupy při inventarizaci apod. Klíčovým pojmem je účetní záznam, který poskytuje veškeré informace spojené s pohybem a stavem majetku (aktiv), závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a o dosahovaných hospodářských výsledcích, ale také o způsobu vedení samostatného účetnictví. Základním účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců (shodné s kalendářním rokem, popř. je hospodářským rokem).

Povinnosti účetní jednotky v souvislosti s vedením účetnictví:  Vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné a způsobem zaručujícím trvanlivost účetních záznamů (§ 8 ZÚ)  Sestavovat účetní závěrku (§ 6 ZÚ). Vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky (§ 7 ZÚ).  Každá účetní jednotka musí vést účetnictví od svého vzniku do svého zániku, a to v české měně a jazyce (§ 4 ZÚ). Fyzické osoby, kterým vedení ukládá zvláštní právní předpis, vedou účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud tento předpis nestanoví jinak.  Každý účetní případ zaznamenává do účetních knih (§ 13 ZÚ) a vždy na základě účetního dokladu (§ 11 ZÚ) a účtuje do období, s nímž věcně a časově souvisí (tzv. účetní období), není-li možné tuto zásadu dodržet, účtují i v období, v němž skutečnosti zjistily a to v souladu s účetními metodami.  Evidenci zásob vede na skladních kartách, DM sleduje na inventárních kartách nebo inventárních knihách, dále vede knihu pohledávek a závazků, karty rezerv, karty úvěrů a půjček apod. v souladu se zákonem účetnictví a Českými účetními standardy 10.  Ke dni sestavení účetní závěrky provést podle (§ 29 a § 30 ZÚ) fyzickou inventuru HM a NM, dokladovou inventuru u závazků a pohledávek, popř. u ostatních složek majetku, a tyto stavy zaznamenat v inventurních soupisech, popřípadě vyúčtovat inventarizační rozdíly.  Uspořádání a označování položek výkazů a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom zdaňovacím období nesmí změnit v následujícím období (výjimečně lze z důvodu zpřesnění věrného zobrazení apod.) 10

§ 6 až 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a dále Českými účetními standardy pro podnikatele, zejména ČÚS č. 013 až 16 a č. 018. 19

Účetním záznamem – může být účetní doklad, účetní zápis, či účetní kniha, ale i výroční zpráva, účetní závěrka, odpisový plán či inventurní soupis a musí být průkazný, tzn. jeho obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností. Způsob zaznamenávání může mít listinnou (listiny), technickou (např. CD-ROM) nebo smíšenou formu. Účetní doklad musí obsahovat - označení, obsah účetního případu a jeho účastníků, peněžní částku (nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství), okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Rozsah vedení účetnictví a účetní knihy u podnikatelů provozujících FVE Fyzické osoby nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňovat ji a vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 20 ZÚ. Účtování vedou v deníku (účetní zápisy uspořádány chronologicky z hlediska časového), hlavní kniha zahrnuje syntetické účty řazeny podle účtového rozvrhu (lze na úrovni účtových skupin), který si sestaví každá účetní jednotka a vychází ze směrné účtové osnovy (příloha č. 2). Hlavní kniha obsahuje tyto informace: počáteční zůstatky účtů, souhrnné obraty strany MD a Dal, alespoň za kalendářní měsíc, konečné zůstatky účtů ke dni sestavení účetní závěrky. OSVČ nemusí používat analytické účty a podrozvahové účty. Otevírání účetních knih – provádí fyzická osoba ke dni vzniku povinnosti vedení účetnictví, nebo ke dni zahájení činnosti, pokud se rozhodne vést účetnictví (k tomuto dni sestavuje navíc zahajovací rozvahu) a pak vždy k 1. dni účetního období. Uzavírání účetních knih a sestavení řádné účetní závěrky – provádí k poslednímu dni účetního období. Dále v dalších případech popsaných v § 17 ZÚ. Po schválení účetní závěrky nesmí být přidávány další účetní zápisy. Výpočet daně a zaúčtování daňové povinnosti – účetní jednotka vypočte splatnou daň z příjmů vyplněním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a její výši zaúčtuje na vrub nákladů. Daňový základ nevyplývá přímo z účetnictví, pro účely stanovení základu daně je nutné výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví upravit o částky zvyšující základ daně (daňově neuznatelné výdaje, nezaúčtované výnosy) a snižující základ daně (nezaúčtované uznatelné výdaje, výnosy nezahrnované do základu daně).11 Postup výpočtu daně je řešen v praktické části v podkapitolách 4.5.1 a 4.5.3.

11

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10. Olomouc: ANAG, 2010. 987 s. ISBN 978-80-7263580-1., str. 24 – 54, str. 222 – 223. 20

Účetní závěrka (rozvahový den 31. 12.) – je nedílný celek a tvoří ji výkazy podle § 18 ZÚ: a) rozvaha - informace o stavu a struktuře majetku (aktiva); kolik majetku vlastník do firmy vložil, jaký zisk (ztrátu) firma vytvořila a kolik dluhů má (pasiva), b) výkaz zisku a ztráty – informace o výši nákladů a výnosů, o jejich struktuře a o dosaženém hospodářském výsledku, tzn., informuje o finanční výkonnosti firmy, c) příloha – obecné údaje o účetní jednotce, informace o účetních metodách, obecných účetních zásadách, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Součástí může být také Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow), Přehled o změnách vlastního kapitálu. Dále musí obsahovat: jméno a příjmení účetní jednotky, bydliště a místo podnikání, identifikační číslo, právní formu, předmět podnikání nebo jiné činnosti, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpisový záznam účetní jednotky. Úschova účetních písemností a dalších účetních záznamů – vychází z § 31 a § 32 ZÚ (počítání začíná koncem účetního období, kterého se týkaly) – účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtové rozvrhy po dobu 5 let (popř. po dobu trvání záručních lhůt apod.), účetní záznamy, kterými se dokládá forma vedení účetnictví po dobu 5 let.

3.3.2 Daňová evidence Obsah daňové evidence je vymezen zákonem o daních z příjmů (§ 7b), požadavkem je zajistit správné podklady pro výpočet základu daně z příjmů a obsahuje údaje o: a) příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně tj. určit, které příjmy a výdaje ovlivňují nebo neovlivňují základ daně, b) majetku a závazcích podnikatele. V evidenci majetku se zachycuje majetek, který se podnikatel rozhodne vložit do svého obchodního majetku. Pro obsahové vymezení složek majetku se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví (§ 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), které používají rovněž účetní jednotky, není-li dále stanoveno jinak. Příjmem se pro daňové účely rozumí příjem peněžní, nepeněžní či dosažený směnou. Výdaj jako daňově uznatelný musí být v daném zdaňovacím období fyzicky zaplacený (§ 24 a § 25 ZDP). Forma (technika vedení) – způsob vedení daňové evidence není zákonem stanovena. Záleží na rozhodnutí fyzické osoby, jakou formu zvolí. Není již povinné účtování soustavně 21

v průběhu zdaňovacího období, lze zapisovat měsíční obraty příjmů a výdajů, daňový zákon nevyžaduje evidenci průběžných položek. „Evidenci příjmů a výdajů“ podnikatel vede většinou podle pravidel stanovených pro vedení peněžního deníku (před zrušením jednoduchého účetnictví). Příklad deníku pro evidenci příjmů a výdajů je obsažený v praktické části v podkapitole 4.2.2. Záznamní povinnost podle § 97 daňového řádu (do 31. 12. 2010 podle § 39 zákona o správě daní a poplatků) – daňový subjekt vedoucí daňovou evidenci, který v rámci podnikatelské činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci těchto plateb. Správce daně má právo daňovému subjektu uložit, aby vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné stanovení daňového základu daně, a to formou písemného rozhodnutí. Inventarizace majetku a závazků – není povinné k poslednímu dni zdaňovacího období zjišťovat skutečný stav krátkodobého finančního majetku, tzn. fyzická inventura pokladny (vč. povinnosti přepočítávat kurzem k poslednímu dni konečný zůstatek valutové pokladny). Poplatník je povinen podle § 7b odst. 4 ZDP k poslednímu dni zdaňovacího období provést fyzickou inventuru zásob a hmotného majetku, u pohledávek a závazků provede dokladovou inventarizaci, tím zjistí skutečný stav. Zápis o tomto zjištění provede nejlépe formou inventurních soupisů (náležitosti dle § 30 odst. 2 ZOÚ). O případné rozdíly (většinou jde o manka a škody) upraví základ daně podle § 24 a § 25 ZDP. Uzavření daňové evidence – poplatník upraví příjmy a výdaje v souladu s požadavky ZDP, tzn., stanoví dílčí základ daně z podnikání (§ 7 ZDP). Podklad pro daňové přiznání bude obsahovat peněžní, nepeněžní operace, tzn. souhrnné zdanitelné příjmy z deníku „Evidence příjmů a výdajů“ podnikatel upraví o příjmy např. ze zápočtu pohledávek a závazků, čerpání zákonné rezervy na opravy HM, přijetí zdanitelných nepeněžních darů apod. a dále upraví o výdaje např. o odpisy HM, zůstatkovou cenu vyřazeného HM, poměrnou výši nájemného u finančního leasingu, tvorbu zákonných rezerv apod. Paušální výdaje na dopravu se nepíší do DE, ale až do DAP na ř. 106. Pokud vede v podnikání bankovní účet – stanoví dílčí základ daně z kapitálového majetku (§ 8). Archivace daňové evidence – podklady musí být k dispozici správci daně do konce uplynutí prekluzivní lhůty stanovené § 148 DŘ, v případě vykázání ztráty podle § 38 ZDP. Např. ztráta vznikla za rok 2008, lze ji naposledy uplatnit za rok 2013 (§ 34 ZDP), prekluzivní lhůta pro daňovou kontrolu běží do konce roku 2016.12 12

PILÁTOVÁ, Jana, a kol. Daňová evidence. 7. Olomouc: ANAG, 2011. 351 s. ISBN 978-80-7263-656-3., str. 13 – 25. 22

3.3.3 Odpisování hmotného majetku Provozovatelé FVE se setkají ve svém podnikání s krátkodobým majetkem charakteristickým jednorázovou spotřebou, a s dlouhodobým majetkem, u kterého účetní a daňová spotřeba bývá rozložena do několika období prostřednictvím účetních a daňových odpisů. Účetní odpisy představují pouze účetní (nikoliv daňový) náklad13 vyjadřující skutečné opotřebení, morální zastarání majetku a snižují výsledek hospodaření. Účetní jednotka si sama zvolí sazby a stanoví odpisový plán, kolik bude ročně odpisovat na základě faktické použitelnosti majetku.14 Účetní odpisy základ daně neovlivní. Pro uznání odpisů do daňových nákladů stát ustanovil daňové odpisy, kterými reguluje rychlost časového uznání vynaložených investičních výdajů podnikatelů.15 Základ daně z příjmů ovlivní tedy odpisy daňové počítané zvlášť, které budou poté zaneseny jako daňový náklad (příp. výdaj) v daňovém přiznání. U drobných podnikatelů (fyzických osoby) není nezbytné, aby byly vyjádřeny účetní odpisy rozdílné od odpisů daňových.16 Vzhledem k této skutečnosti, bude dále podkapitola věnována jen daňovým odpisům. Podnikatelé provozující FVE se využijí při své činnosti a mohou odpisovat hmotný majetek, který je pro účely daně z příjmů definován v § 26 odst. 2 a 3 ZDP, jde zejména o:  samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena (dle § 29 ZDP) je vyšší než 40.000,- a mají provozně technické funkce delší než jeden rok  budovy, domy a byty nebo nebytové prostory, stavby  jiný majetek (technické zhodnocení, výdaje hrazené nájemcem), který představuje výdaje na dokončené stavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily za rok částku 40 000,- Kč dle § 33 ZDP. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu, resp. zůstatkovou cenu majetku. Dále mohou zahrnout do obchodního majetku pozemky, které se ovšem neodpisují. HM vyloučený z odpisování je definován v § 27 ZDP.

13

Výjimku, kdy účetní odpis možno uplatnit jako daňový náklad, vymezuje § 24 odst. 2 písm. v) ZDP. Účetní odpisy jsou upraveny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, vyhláškou MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a dále Českými účetními standardy pro podnikatele, zejména ČÚS č. 013, 011 a č. 019. 15 Daňové odpisy jsou upraveny § 26 až § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. 16 VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. Praha: GRADA Publishing, 2011. 144 s. ISBN 978-80247-3803-1., str. 9 – 10. 14

23

Postup při výpočtu daňových odpisů 1)

Zařazení majetku do odpisových skupin – v prvním roce uvedení majetku do užívání, po zaevidování do obchodního majetku může poplatník zahájit odpisování: zatřídí HM do odpisových skupin uvedených v příloze 1 ZDP. Dobu odpisování upravuje § 30 ZDP a tabulka je uvedena v příloze č. 3.17

2)

Stanovení způsobu a metody odpisování – poplatník může provádět rovnoměrný způsob (využívá lineární metodu), zrychlený způsob (využívá degresivní metodu) nebo specifický způsob odpisování (případy, kdy nelze využít rovnoměrný či zrychlený způsob). Způsob stanoví vlastník pro každý nově pořízený HM a nelze ho měnit po celou dobu odpisování. Pravidla pro rovnoměrné odpisování jsou uvedeny v § 31 ZDP, odpisovým skupinám jsou přiřazeny maximální roční odpisové sazby. Pravidla pro zrychlené odpisy nalezneme v § 32 ZDP, základem pro výpočet jsou tzv. koeficienty přiřazené k jednotlivým odpisovým skupinám. Specifický způsob odpisování je upraven v § 30 odst. 4 až 6 ZDP a roční odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti či doby pronájmu majetku, nebo počtu výrobků.

3)

Při výpočtu odpisů – dodržuje poplatník další zásady odpisování, zejména: odpisuje maximálně do vstupní ceny, vypočtené odpisy zaokrouhluje na celé koruny nahoru, u majetku používaného pouze z části pro podnikání, zahrnuje do výdajů poměrnou část odpisů apod. 18

Zatřídění FVE do odpisových skupin popisuje přehledná tabulka na příloze č. 4, která je rozdělena na dvě části podle umístění FVE a na FVE rozčleněna na hlavní funkční či stavební prvky s uvedením čísla standardní klasifikace produkce (SKP). Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření jsou novinkou roku 2011, jež přinesl zákon č. 346/2010 Sb., kterým byl vložen do ZDP nový § 30b. Nový způsob odpisování se použije poprvé za zdaňovací období v roce 2011, u HM využívaného k provozu před 1. 1. 2011, ale nebylo u něho odpisování zahájeno a u nově pořízeného po 1. 1. 2011:  Hmotný majetek zařazený ve 2. a 3. odpisové skupině se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100% vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. 17

VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. Praha: GRADA Publishing, 2011. 144 s. ISBN 978-80247-3803-1., str. 15 – 19, str. 60. 18 VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009. Praktický průvodce. 5. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5., str. 188 – 197. 24

 Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování.  Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.  TZ výše uvedeného HM zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování HM ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo TZ ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování výše stanovenou, nejméně však po dobu 120 měsíců. U HM, u něhož bylo zahájeno odpisování před 1. lednem 2011, se změní způsob odpisování v souladu s Článkem II bodem 9 a 10 přechodných ustanovení zákona č. 346/2010 Sb. - od zdaňovacího období započaté v roce 2011 se odpisy stanoví jako podíl vstupní ceny snížené o už uplatněné odpisy k 31. 12. 2010, a počtu měsíců, které ještě zbývají do konce odpisování. Zbývající doba odpisování v měsících se stanoví jako rozdíl mezi 240 měsíci a počtem kalendářních měsíců po měsíci, v němž byl tento HM zaevidován, do konce roku zdaňovacího období zahájeného v roce 2010.19

3.3.4 Přechod z vedení účetnictví na daňovou evidenci Provozovatelé FVE jistě využijí pozitivní změny, že již nebudou muset vést účetnictví a po uplynutí stanovené lhůty přejdou na daňovou evidenci. V návaznosti na účetní předpisy je postup pro účely zákona o daních z příjmů následující - ve zdaňovacím období, ve kterém podnikatel zahajuje vedení daňové evidence (tzn., v loňském kalendářním roce vedl účetnictví) upraví dílčí základ daně o zůstatky položek zvyšujících a snižujících podle dále uvedené tabulky č. 1.

19

VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. Praha: GRADA Publishing, 2011. 144 s. ISBN 978-80247-3803-1., str. 92 – 94. 25

Tab. 1: Daňové úpravy při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci Položky zvvšující základ daně z příjmů, řádek č. 105 přílohy č. 1 k DAP k DPFO

Položky snižující základ daně z příjmů, řádek č. 106 přílohy č. 1 k DAP k DPFO

+ závazky (až při úhradě v DE)

- pohledávky (až při úhradě v DE)

+ ceniny

- zásoby

+ zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech

- ceniny

+ přijaté zálohy

- zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech

+ zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách

- poskytnuté zálohy, s výjimkou nájemného při finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v 26 ZDP

+ zůstatky dohadných účtů v pasivech

- zůstatky dohadných účtů aktivních

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů odborné literatury20, str. 285

Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

3.4 Daňové dopady v oblasti provozování FVE 3.4.1 Daň z příjmu fyzických osob u provozovatele fotovoltaiky

Udělením licence podle energetického zákona a zahájením provozu elektrárny se provozovatel stává poplatníkem daně a má povinnost se zaregistrovat u místně příslušného správce daně ve lhůtě do 30 dnů následujících po dni právní moci rozhodnutí o udělení licence do 31. 12. 2010 podle § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s účinností od 1. 1. 2011 podle § 125 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Předmět daně (§ 3 ZDP) u provozovatele FVE – peněžní i nepeněžní příjmy z výroby elektřiny jsou považovány za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) – příjem

20

PILÁTOVÁ, Jana, a kol. Daňová evidence. 7. Olomouc: ANAG, 2011. 351 s. ISBN 978-80-7263-656-3. 26

z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (tím je energetický zákon). Platí to i v případě, že kdy poplatník vyrobenou energii spotřebuje pouze pro osobní potřebu. Provozovateli FVE může vzniknout ve zdaňovacím období současně několik dílčích základů daně (DZD):  dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP)  dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7 ZDP)  dílčí základ daně z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)  dílčí základ daně z pronájmu (§ 9 ZDP)  dílčí základ daně ostatní příjmy (§ 10 ZDP) Příjmy jednotlivých DZD jsou blíže specifikovány v příloze č. 5. Základem daně fyzické osoby je pak součet jednotlivých dílčích základů daně s tím, že stanovení každého dílčího základu daně má svá specifika.21 Dílčím základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 ZDP není stanoveno jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně (§ 4 ZDP) a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich vybírá daň zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP (tzv. srážkovou daní). Je-li rozdíl mezi příjmy a výdaji záporný, nejedná se o základ daně, ale o daňovou ztrátu. Daňová ztráta může vzniknout pouze u příjmů z podnikání (§ 7 ZDP) a příjmů z pronájmu (§ 9 ZDP), tzn. nelze vykázat ztrátu například z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) nebo ostatních příjmů (§ 10 ZDP). Ztrátu nelze kompenzovat s dílčím základem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP). Daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.22 Osvobození od daně z příjmů - podle § 4 odst. 1 písm. e) téhož zákona patřily příjmy z provozu solárních zařízení a zařízení na výrobu elektřiny mezi dočasně osvobozené od daně z příjmů. Uvedené osvobození mohli poplatníci využít naposledy za zdaňovací období 2010. Příjmy byly osvobozeny v kalendářním roce, v němž byly příslušná zařízení poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly poplatníkovi příjmy. Doba osvobození nebyla přerušena ani v případě odstávky 21

JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů 2011 komplexní průvodce. 1. Praha: GRADA Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2., str. 22. 22 ŠTOHL, Pavel, a kol. Daně 2010. Výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2010. 148 s. ISBN 978-80-87314-01-2., str. 23 -26. 27

v důsledku technického zhodnocení (§ 33 ZDP) nebo oprav a udržování.23 Podle § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů se může poplatník vzdát osvobození od daně, oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly příslušné zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Osvobození se nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.24 Příjmy osvobozené od daně se neuvádí v daňovém přiznání. Daňově uznatelné náklady – v souvislosti s možností osvobození příjmů plynoucích z provozu FVE platí, že výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené se nepovažují ve stejném zdaňovacím období za daňově uznatelné v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) zákona o dani z příjmů. Proto je potřeba v soustavě každého účetnictví nebo daňové evidence klíčovat náklady související s osvobozeným příjmem. Příjmy a výdaje ovlivňující či neovlivňující základ daně podle § 7 ZDP jsou podrobněji specifikované v příloze č. 6.

Výpočet daně – od celkového základu se odečítají: 

nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP)

 odčitatelné položky (§ 34 ZDP). Takto „snížený základ“ daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a pronásobí sazbou daně ve výši 15 % (§ 16 ZDP) s účinností od 1. 1. 2008. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Vypočtená daň může podnikatel dále snižit o: 

slevy na dani (§ 35ba)

 o daňové zvýhodnění (§ 35c, § 35d ZDP) na vyživované dítě, žijící s ním v domácnosti formou slevy na dani nebo daňového bonusu  slevu na dani při zaměstnání zdravotně postižených (§ 35 odst. 1 ZDP). 25 Využití nezdanitelných částí, odčitatelných položek a slev je vysvětlené v praktické části v podkapitole č. 4.6. Daňové přiznání (§ 38g ZDP) – je povinen podat provozovatel FVE jako poplatník, jehož příjmy za zdaňovací období, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené anebo příjmy, z nichž je daň

23

ENERG-SERVIS a.s. FVE – legislativa. [online]. 2010. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: . 24 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony. Úplná znění platná k 1. 4. 2011. 9. Praha: GRADA Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3944-1. 25 JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů 2011 komplexní průvodce. 1. Praha: GRADA Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2., str. 22. 28

vybíraná srážkou podle zvláštní sazby. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje ztrátu. Provozovatel FVE není povinen podat daňové přiznání – jako poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) pouze od jednoho nebo postupně od více plátců (zaměstnavatelů) a za podmínky, že podepsal u všech těchto plátců daně prohlášení k dani (§ 38 k) odst. 4 ZDP) a kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou (§ 36 ZDP) nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč. Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů FO, je shodná s termínem splatnosti daně. Základní termín je 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období. Přehled termínů, se kterými se nejčastěji podnikatel výrobce elektřiny v praxi může setkat, je uvedený v příloze č. 7. Existují však i specifické případy, kdy termín je stanoven za určitých zákonem stanovených podmínek jinak. Zálohy na daň z příjmů (§ 38a ZDP) u fyzických osob s příjmy podle § 7 až 10 ZDP – se platí v průběhu zálohového období. Při stanovení výše a periodicity zálohy se vychází z poslední známé daňové povinnosti (PZDP), což je částka daně uvedená v přiznání za předcházející zdaňovací období. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž PZDP nepřesáhla 30 000 Kč. Režim zálohy na daň z příjmů podle PZDP je v příloze č. 7. V případě, že poplatník vykazuje k výše uvedeným příjmům ještě dílčí základ daně (DZD) podle § 6, posuzuje se poměr vyjádřený v % (P) = DZD§6 : (DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10). Mohou nastat tyto daňové případy - záloha na daň se: neplatí (P ≥ 50), platí se v poloviční výši (15 ≤ P < 50), platí se v plné výši (P < 15).26

3.4.2 Daň z přidané hodnoty Na podkladě zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je elektřina v souladu s § 4 odst. 2 považována za zboží, a tak i daň z přidané hodnoty (DPH) se týká fotovoltaických elektráren. Provozovatel FVE je osobou povinnou k dani, která vykonává ekonomickou činnost (§ 5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.), tj. může se stát dobrovolně nebo povinně plátcem DPH.

26

VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009. Praktický průvodce. 5. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5., str. 62 – 68. 29

Ekonomická činnost – zahrnuje vše, co běžně označujeme „podnikání“, tedy soustavné činnosti konané za účelem dosažení zisku, ale rovněž soustavné využívání hmotného či nehmotného majetku za účelem získání příjmů. O podnikání při provozování FVE jde především, když energie je dodávána do distribuční sítě. Klasickým podnikáním není výroba energie k napájení rodinného domu určeného k vlastnímu bydlení. Ovšem tuto skutečnost zákon o dani z přidané hodnoty nerozlišuje, v obou případech jde z pohledu DPH o soustavnou činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Každý provozovatel solární elektrárny musí sledovat výši obratu (§ 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.). Podnikatel je osvobozen od DPH, pokud jeho výše obratu (příjmů) nepřesáhne po dobu 12-ti bezprostředně následujících měsíců celkovou částku 1 000 000 Kč podle § 6 odst. 1 zákona o DPH. V případě překročení obratu v době 12 měsíců se osoba povinná k dani stává plátcem podle § 94 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, nejpozději od prvního dne třetího měsíce, kdy došlo k překročení hranice obratu. Přihlášku k registraci je povinen podnikatel podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročil registrační limit podle § 95 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci, tj. na základě rozhodnutí správce daně, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve, než překročením stanoveného limitu. Zdaňovací období (dle § 99 zákona o DPH) – při obratu plátce do 10 000 000 Kč je kalendářní čtvrtletí, nad uvedenou hranici je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.27 Výše sazby daně - základní sazba daně: v roce 2009 ve výši 19 %, v letech 2010 a 2011 ve výši 20 %; snížená sazba daně: v roce 2009 ve výši 9 %, v letech 2010 a 2011 ve výši 10 %.28

Plátce DPH hodnotu daně z přidané hodnoty na straně příjmů (např. tržba v hotovosti) nezahrnují do základu daně z příjmů, a daně z přidané hodnoty na straně výdajů, jestliže uplatnili nárok na odpočet daně na vstupu, nezahrnují do základu daně z příjmů. 27

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2011 výklad s příklady. 7. Praha: GRADA Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3618-1., str. 16 – 26, str. 246 – 250. 28 část pátá, čl. VII. zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, v platném znění. 30

U neplátců se DPH stává součástí celkové účtované částky, tzn., DPH se stává na vstupu součásti pořizovací ceny majetku a služeb, a zároveň neplátce nemá povinnost evidovat a platit DPH na výstupu – neplátci zahrnují DPH do základu daně z příjmů. Výše sazby daně u výstavby FVE je podrobněji vysvětlena v příloze č. 8. Daňové přiznání a splatnost daně - plátce DPH je povinen podat daňové přiznání (na předepsaném tiskopise MF) a zaplatit daňovou povinnost nejpozději do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Daňové přiznání podává i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.

3.4.3 Daň z nemovitostí

Daň z nemovitosti je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, (dále jen zákon o dani z nemovitostí) a je tvořena ze dvou daní – daní z pozemku a daní ze staveb. Poplatníkem daně je vlastník a základem daní jsou skutečné výměry pozemku nebo zastavěné plochy v m2 a to ve stavu vždy k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období, v němž vznikly právní účinky vkladu, nejpozději do 31. ledna následujícího roku. Výše daně – výměra pozemku či stavby se vynásobí základní sazbou přiřazenou podle § 6 u pozemků a § 11 u staveb, a dále se násobí koeficientem podle počtu obyvatel v obci, pod kterou je nemovitost zapsána. Splatnost - nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Daňově uznatelný náklad – je pouze zaplacená daň z nemovitostí, jestliže daná nemovitost je zařazena do obchodního majetku podnikatele. Daň z pozemků: Předmětem daně jsou pozemky vedené na území ČR vedené v katastru nemovitostí. Základem daně je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce Ministerstva financí ČR č. 613/1992 Sb.29 Daň ze staveb: Předmětem daně nejsou - konstrukce, nesoucí fotovoltaické panely, mohou být umístěny na sedlové či ploché střeše budovy, anebo samostatně na volném prostranství.

29

Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek. 31

Předmětem daně jsou - v současné době nejsou na území České republiky používány jiné než uvedené typy konstrukcí fotovoltaických elektráren. V budoucnu nelze zcela vyloučit možnost budování fotovoltaických elektráren o velkém výkonu, jejichž nosné prvky by mohly být tvořeny např. betonovou konstrukcí, spojenou se zemí pevným základem, u níž by přitom bylo možno stanovit základ daně, tj. výměru půdorysu stavby podle § 10 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí. Dále budou vždy dani z nemovitosti podléhat energetické stavby – zařízení pro úpravu elektrické energie (centrální měniče, transformátory, spínací kiosky), jež jsou samostatnými budovami a slouží k úpravě elektřiny před přípojným místem k distribuční síti (nejedná se v takových případech o stavby rozvodů energií, ale o stavby pro výrobu elektřiny), a proto v souladu s § 7 odst. 1 jsou tyto stavby předmětem daně.30

3.4.4 Daň silniční Silniční daň je upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Poplatníkem daně je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu, popřípadě zaměstnavatel, pokud vyplácí zaměstnanci cestovní náhrady. Základem daně je zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů (kromě těch na elektrický pohon), u ostatních vozidel součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů. Silniční daň se platí za měsíce, ve kterých podnikatel (popř. jeho zaměstnanec) použil auto k podnikání, třeba jen na jeden den. Není důležité, zda auto má zařazené do obchodního majetku nebo jakým způsobem uplatňuje výdaje. Daňové přiznání – podává podnikatel do 31. ledna za předešlý rok. Roční sazba daně – se stanoví podle údajů v technických dokladech k vozidlu a podle § 6 odst. 1 u osobních automobilů a podle § 6 odst. 2 u ostatních vozidel. Dále může uplatnit snížení sazby podle § 6 odst. 6 u vozidel, od jejichž první registrace k silničnímu provozu (v ČR i v zahraničí) neuplynulo devět let, popřípadě sazba daně zvýší podle § 6 odst. 8 u vozidel poprvé registrovaných do 31. prosince 1989. Splatnost daně – poplatník platí zálohy na daň splatné v příslušném roce do 15. 4., 15. 6., 15. 10 a 15. 12., popřípadě zbývající výši doplatí do 31. ledna následujícího roku.

30

Stanovisko Ministerstva financí ČR „Problematika fotovoltaických elektráren ve vztahu k dani z nemovitostí“ [online]. 2010. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: .

32

Daňově uznatelný náklad – je pouze zaplacená silniční daň za vozidlo, které podnikatel používá ke své činnosti, a není rozhodující, zda je či není zařazeno do obchodního majetku podnikatele. Výdaje i odpisy krátí podnikatel podle toho, zda auto používá i na osobní potřebu. V případě, že podnikatel uplatňuje výdaje na auto, musí vést evidenci o jízdách.

3.4.5 Odvod z elektřiny ze slunečního záření S účinností od 1. ledna 2011 vstupují v platnost ustanovení čl. I bodu 2 zákona č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zavádí se nový pojem – odvod z elektřiny ze slunečního záření. Předmětem odvodu je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízeních uvedených do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010. Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření. Plátcem odvodu je provozovatel přenosové soustavy, resp. provozovatel regionální distribuční soustavy. Základem odvodu je částka bez DPH hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního zařízení vyrobenou v odvodovém období (kalendářní měsíc). Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny instalovaným výkonem výrobny do 30 kW, která je umístěna na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí. Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě hrazení formou – výkupní ceny 26 %, zeleného bonusu 28 %. Daňově uznatelný náklad – celková fakturovaná částka za výkupní cenu resp. zelený bonus je pro poplatníka (výrobce elektřiny) příjmem (výnosem). Sražená částka odvodu, kterou srazí plátce odvodu je pro poplatníka daňově uznatelným výdajem podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů.31

31

Sdělení Generálního finančního ředitelství k aplikaci ustanovení Čl. I bodu 2 zákona č. 402/2010 Sb., kterým mění zákon č. 180/2005 Sb., ze dne 2. 2. 2011. Dostupné z: . 33

4 Praktická část 4.1 Základní údaje a charakteristika vybrané fyzické osoby Vybraná fyzická osoba je majitelem fotovoltaického zařízení, které si vybudoval v létě roku 2009 na střeše svého rodinného domu. Subjekt si nepřeje, aby byly zveřejněny jeho identifikační údaje, proto bude použito pro účely práce fiktivní jméno pan Jan Svoboda. Po obdržení rozhodnutí o udělení licence od Energetického regulačního úřadu a nabytí právní moci dne 7. 7. 2009 se stal podnikatelem podle pravidel energetického zákona č. 458/2000 Sb. Pan Jan Svoboda je současně zaměstnancem ve stavební firmě, u které podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na dani. Zaměstnavatel odvádí z jeho mzdy pojistné vyšší než je minimální vyměřovací základ platný pro zaměstnance. V domácnosti vyživuje jedno nezletilé dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Syn se narodil v březnu 2011. Manželka je zaměstnaná, od srpna 2011 její příjem tvoří pouze rodičovský příspěvek. Firma SOLLARIS s.r.o. nainstalovala na základě smlouvy o dílo solární systém fotovoltaické elektrárny s výkonem 5,06 kWp na uvedeném objektu. Dodavatel fotovoltaického zařízení vyfakturoval panely s příslušenstvím a instalací v hodnotě 563.566,62 Kč včetně DPH a dále konstrukci s příslušenství a instalací v pořizovací ceně 111.579,38 Kč. Po obdržení protokolu o schválení „Výrobny“ zařadil pan Svoboda dne 21. 7. 2009 fotovoltaickou elektrárnu do užívání. Následně dne 20. 8. 2009 uzavřel obchodní smlouvy s odběratelem elektrické energie E.ON Energie, a.s na dodávku elektřiny a úhradu zeleného bonusu.

Zdroj energie pan

Svoboda provozuje paralelně se sítí pro vlastní spotřebu, případné přebytky prodává provozovateli distribuční soustavy. Podnikatel fakturuje čtvrtletně za vyrobenou elektrickou energii dodávanou do sítě nízkého napětí, za decentrální výrobu a zelený bonus k elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů. Výkupní ceny produktů uvedené ve smlouvách a dodatcích uzavřených s distributorem jsou stanoveny podle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Ve sledovaném období podnikateli vznikly finanční náklady spojené pouze s pořízením solárního zařízení, další náklady na provoz souvisí pouze s administrativní činností (např. poštovné) jsou minimální. Účetní záznamy zpracovává pomocí účetního softwaru WinDUO®, verze gratis. Základní údaje vztahující se k podnikání konkrétní fyzické osoby  vede účetnictví  není plátce DPH 34

 pro účely sociálního a zdravotního pojištění je podnikání vedlejší činností  pro účely daně z příjmu uplatňuje skutečné výdaje  nemá zaměstnance  do obchodního majetku poplatník zařadil rodinný dům s fotovoltaickým zařízením

4.1.1 Přehled o výrobě elektřiny a dosažené příjmy Dodané a vyfakturované množství energie v korunách v letech 2009, 2010 a 2011 je členěné na jednotlivé položky fakturace, tj. za dodávku elektřiny, za decentrální výrobu a zelený bonus znázorňuje graf č. 1. Z uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce finančních prostředků provozovatel FV systému obdržel za fakturaci zeleného bonusu. Graf č. 1 – Fakturace v letech 2009, 2010, 2011 75265

70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

47929

21033

61

1521 243

449 287

2009

2010

2011

Dodávka elektřiny

Decentrální výroba

929

Zelený bonus

Přehled vyrobeného a dodaného množství elektřiny do elektrizační soustavy, výši úhrad zeleného bonusu k elektřině vyrobené FVE, kterou prodal pan Svoboda na trhu s elektřinou a případně sám spotřeboval v letech 2009, 2010, 2011 uvádí tabulka č. 2. Částky jsou zaokrouhlené na celé Kč.

35

Tab. 2: Vyrobené a dodané množství elektřiny vybraného podnikatele do DS Fakturace

Vyrobené množství (v kWh)

za dodávku elektřiny (přebytky)

Rok Σ

2009 2010 2011 Σ

1766 5123 6060 12949

zeleného bonusu

decentrální výroby

Prodej do DS

Vlast. spotř.

Kč / kWh

Σ Kč

Kč / kWh

Prodej do DS

Vlast. spotř.

Kč / MWh

948 3803 4486 9237

818 1320 1574 3712

0,98 0,40 0,10 x

929 1521 449 2899

11,91 12,18 12,42 x

11291 9742 46321 1608 55716 19549 113327 45369

64 64 64 x

Σ Kč

61 243 287 591

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů z faktur vydaných vybraného podnikatele

4.2 Rozbor účetnictví a daňové evidence na příkladě konkrétní fyzické osoby Pan Svoboda se musel stát účetní jednotkou na základě § 11 odst. 1 písmeno f) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu v souladu se zákonem o účetnictví. Podnikatelský bankovní účet nemá založený, dodavatel mu hradí faktury na jeho soukromý účet. Popsané účetní případy, které vybraná fyzická osoba zaúčtovala v roce 2009 a se kterými se setkají i další vlastníci FVE při pořízení zařízení a zahájení činnosti v daném oboru jsou uspořádány chronologicky z hlediska časového.

4.2.1 Zaúčtování základních účetních případů Účtový rozvrh podnikatel sestavil na základě směrné účtové osnovy uvedené v příloze 2. Pan Svoboda se rozhodl nebýt plátcem DPH, ceny účtuje v účetnictví včetně DPH. Za rok 2009 neplatil žádnou daň z příjmů FO, rovněž neplatil žádné odvody na sociální a zdravotní pojištění, tudíž o nich neúčtoval a v tabulce jsou uvedené částky nulové u řádků č. 21, 22, 23. Čtvrtletně vystavuje faktury za vyrobenou energii pro provozovatele distribuční soustavy (E. ON Energie, a.s.) a faktury za dodané přebytky do sítě pro obchodníka s energií (E. ON Energie, a.s.).

36

Tab. 3: Účetní případy v prvním roce provozu FVE u neplátce DPH Č. ř.

Datum

1

26.3.

P01

2

26.3.

V01

3 4

26.3. 26.5.

V01 P02

5

26.5.

V02

Doklad č.

Text

Částka

MD

D

13.553,00

211

491

13.503,00

051

211

50,00 449.878,00 98.076,38

568 211 051

211 491 211

a panely s příslušenstvím 351.801,62 Faktura přijatá za realizaci a předání FVE doplatkem 211.765,00 Kč: konstrukce 111.579,38 a panely s příslušenstvím 563.566,62 6 29.5. FP01 s odečtem zaplacených záloh: 111.579,38 za konstrukci a za panely s příslušenstvím 351.801,62 7 15.6. P03 Vklad majitele do pokladny 220.000,00 Zaplacení doplatku faktury za realizaci 8 15.6. V03 211.765,00 FVE 9 7.7. VUD1 Zařazení RD do obchodního majetku 3.200.000,00 Připojení FVE do provozu: konstrukce 111.579,38 10 21.7. VUD2 a panely s příslušenstvím 563.566,62 Nákup hotově kancelářských potřeb (např. 11 23.7. V04 105,00 obálky, papíry) 12 23.7. V05 Nákup poštovních známek 50,00 Faktura vystavená za dodávku elektrické 13 30.9. FV01/1 588,00 energie Faktura vystavená za zelený bonus a 14 30.9. FV01/2 14.556,69 decentrální výrobu 15 29.10. B10 Odběratel E.ON uhradil FV01/1 na účet 588,00 16 29.10. B10 Odběratel E.ON uhradil FV01/2 na účet 14.556,69 17 31.12. B12 Výběr z účtu pro osobní spotřebu 15.000,00 Faktura vystavená za dodávku elektrické 18 31.12. FV02/1 341,00 energie Faktura vystavená za zelený bonus a 19 31.12. FV02/2 6537,10 decentrální výrobu 20 31.12. VUD3 Spotřeba 5 ks poštovních známek 50,00 Předpis k dani z příjmů FO podle DAP za 21 31.12 VUD 0 rok 2009 Vyúčtování sociálního pojištění OSVČ za 22 31.12. VUD 0 rok 2009 Vyúčtování zdravotního pojištění OSVČ 23 31.12. VUD 0 za rok 2009 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů z účetního deníku vybraného podnikatele

052

211

041 042

321 321

321

051

321 211

052 491

321

211

021 021 022

491 041 042

501

211

213

211

311

601

311

601

221 221 491

311 311 221

311

601

311

601

518

213

591*

341

526*

336

526*

336

Vklad peněžních prostředků majitele do pokladny Hotově uhrazená zálohová faktura za FVE, vklad v bance na účet dodavatele Uhrazený poplatek na pokladně v bance Vklad majitele do pokladny Úhrada zálohové faktury za konstrukci

Účetní případy uskutečněné během provozu fotovoltaiky v letech 2010 a 2011 se opakují z roku 2009, proto pro ukázku účtování je vybraný rok 2009. V následujících letech se navíc objevují účetní případy: převod zisku na účet individuálního podnikatele (MD 431/D 491), odpisy DHM (MD 551/D 082), odpisy stavební části (MD 551/D 081). 37

Následující ukázka v tabulce 4 slouží pro vedení účetnictví plátcem DPH. Plátce DPH nakoupený materiál či službu (např. fakturu přijatou) uhradí včetně DPH, a stejně tak prodanou službu či zboží (např. fakturu vydanou) obdrží uhrazené včetně DPH, jen rozúčtuje zvlášť cenu bez DPH a výši daně z přidané hodnoty vede na účtu 343. U dokladů s nárokem na odpočet, zaúčtuje částku DPH na straně Má dáti. Při dodání např. elektřiny, zaúčtuje výši daně z přidané hodnoty na stranu Dal. Podrobněji je problematika DPH vysvětlena v podkapitole 4.4. U účtů označených * rozlišujeme analytikou nedaňové náklady. Tab. 4: Účetní případy při zahájení provozu FVE u plátce DPH Č. ř.

Datum

Dokl. č.

1

26.3.

P01

2

26.3.

V01

3 4

26.3. 26.5.

V01 P02

5

26.5.

V02

6

29.5.

FP01

7

29.5.

VUD1

8

15.6.

P03

9

15.6.

V03

10

7.7.

VUD2

11

21.7.

VUD3

12

23.7.

V04

13

23.7.

V05

14

30.9.

FV01/1

15

30.9.

FV01/2

16 17 18

29.10. 29.10. 31.12.

B10 B10 B12

Text

Vklad peněžních prostředků majitele do pokladny Hotově uhrazená zálohová faktura za FVE, vklad v bance na účet dodavatele Uhrazený poplatek na pokladně v bance Vklad majitele do pokladny Úhrada zálohové faktury za konstrukci a panely s příslušenstvím Faktura přijatá za realizaci a předání FVE doplatkem 211.765,00 Kč: konstrukce bez DPH a panely s příslušenstvím bez DPH DPH 9 % s odečtem zaplacených záloh: za konstrukci a za panely s příslušenstvím Krácení nároku odpočtu DPH (27% osobní spotřeba) Vklad majitele do pokladny Zaplacení doplatku faktury za realizaci FVE Zařazení RD do obchodního majetku Připojení FVE do provozu: konstrukce a panely s příslušenstvím Nákup hotově kancelářských potřeb (např. obálky, papíry) 105,- vč. DPH DPH 19 % Nákup poštovních známek Faktura vystavená za dodávku elektrické energie DPH 19 % Faktura vystavená za zelený bonus a decentrální výrobu DPH 19 % Odběratel E.ON uhradil FV01/1 na účet Odběratel E.ON uhradil FV01/2 na účet Výběr z účtu pro osobní spotřebu 38

Částka

MD

D

13.553,00

211

491

13.503,00

051

211

50,00 449.878,00 98.076,38

568 211 051

211 491 211

351.801,62

052

211

92982,82 526417,18 55746,00

041 042 343

321 321 321

111.579,38

321

051

351.801,62

321

052

15051,42

548*

343

220.000,00

211

491

211.765,00

321

211

3.200.000,00 92982,82 526417,18

021 021 022

491 041 042

88,24

501

211

16,76 50,00

343 213

211 211

588,00

311

601

111,72

311

343

14.556,69

311

601

2765,77 699,72 17.322,46 15.000,00

311 221 221 491

343 311 321 221

19

31.12.

FV02/1

20

31.12.

FV02/2

21

31.12.

VUD4

22

31.12.

VUD

23

31.12.

VUD

24

31.12.

VUD

Faktura vystavená za dodávku elektrické energie DPH 19 % Faktura vystavená za zelený bonus a decentrální výrobu DPH 19 % Spotřeba 5 ks poštovních známek Předpis k dani z příjmů FO podle DAP za rok 2009 Vyúčtování sociálního pojištění OSVČ za rok 2009 Vyúčtování zdravotního pojištění OSVČ za rok 2009

341,00

311

601

64,79

311

343

6537,10

311

601

1242,05 50,00

311 518

343 213

0

591*

341

0

526*

336

0

526*

336

Pramen: Vlastní zpracování

Jako součást účetnictví (platí i pro daňovou evidenci) zapisuje vybraný podnikatel faktury přijaté a ostatní závazky do knihy závazků, faktury vystavené a pohledávky evidují v knize pohledávek, pokladní doklady eviduje v pokladní knize, dále eviduje bankovní výpisy a interní doklady (VUD), karty majetku. Zůstatky na konci roku v těchto knihách porovnává se skutečností.

Inventarizace Podnikatel zpracoval k 31. 12. 2009 fyzickou a dokladovou inventarizaci, skutečný stav porovnal s účetním stavem. Nebyly zjištěny žádné rozdíly. Zůstatky v rozvaze k 31. 12. 2009, dokládá účetní jednotka účetními knihami a kartou DHM. Zde jsou ukázky knih:

Tab. 5: Kniha pohledávek v roce 2009 Označení

Faktura

Zbývá

Datum

Odběratel

FV01/1

30.9.2009

E.ON

588,00

588,00

0,00 26.10.2009

FV01/2

30.9.2009

E.ON

14.556,69

14.556,69

0,00 26.10.2009

FV02/1

31.12.2009

E.ON

341,00

0,00

341,00

20.1.2010

FV02/2

31.12.2009

E.ON

6.537,10

0,00

6.537,10

20.1.2010

22.022,79

15.144,69

6.878,10

dokladu

Zůstatek

celkem

Zaplaceno

uhradit

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů knihy pohledávek vybraného podnikatele

39

Splatnost

Tab. 6: Kniha závazků v roce 2009 Označení

Faktura

Dodavatel

FZ01

24.3.2009

SOLLARIS

13.503,00

0,00

3.4.2009

FZ02

13.5.2009

SOLLARIS 449.878,00 449.878,00

0,00

23.5.2009

FP01

29.5.2009

SOLLARIS 211.765,00 211.765,00

0,00

11.6.2009

675.146,00 675.146,00

0,00

dokladu

Zůstatek

celkem 13.503,00

Zaplaceno

Zbývá

Datum

uhradit

Splatnost

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů knihy pohledávek vybraného podnikatele

Karta hmotného majetku je součástí přílohy č. 9.

4.2.2 Daňová evidence k účetním případům Pan Svoboda může v budoucnu využít novely energetického zákona platné od 1. 1. 2011, která umožňuje provozovateli FVE vést daňovou evidenci. Musí však postupovat dle § 9 odst. 1 zákona č 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a ukončit vedení účetnictví po dobu pěti po sobě jdoucích účetních období. V jeho případě může vést daňovou evidenci od 1. 1. 2015. Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci by vybraná fyzická osoba postupovala podle kapitoly 3.3.4., a při zpracování daňového přiznání za rok 2014 upraví daňový základ o položky zvyšující a snižující základ daně podle vykázaných zůstatků účetní závěrky k 31. 12. 2014. Podnikatelé, kteří začnou provozovat FVE od roku 2011 a do svých výdajů zahrnou daňové odpisy, se jistě rozhodnou pro vedení daňové evidence. Do evidence zapisují příjem a vydání peněžních prostředků na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů, popř. nepeněžní operace (např. zápočet pohledávek a závazků), které dále rozklíčují na příjmy zahrnované nebo nezahrnované do základu daně, výdaje odčitatelné nebo neodčitatelné od základu daně. Následně uvedená tabulka 7 eviduje příjmy a výdaje podnikatele, vychází z účetních případů předcházející kapitoly 4.2.1. pro fyzickou osobu, která se stala plátcem DPH. Neplátce DPH použije stejnou „Evidenci příjmů a výdajů“, ale nevyplňuje do sloupce č. 7 a 8 výši DPH, a do sl. 5 a 6 vyplní cenu včetně DPH. Účetní případy na řádcích číslo: 6, 7, 9,10, 11, 14, 15, 19,

40

20, 21, 22, 23, 24 se u daňové evidence nezapisují do evidence příjmů a výdajů, sledují se operativně v knihách. Tab. 7: Evidence příjmů a výdajů plátce DPH Č. ř.

Peněžní prostředky na bankovní účet Příjmy

Výdaje

1

Peněžní prostředky v hotovosti Příjmy

Výdaje

Příjem zahrn. do ZD

Výdaj odeč. od ZD

13.553,00

2 3 4 5 8 9 12 13 16 17 18

Příjem nezahrn. do DZ

Výdaj neodeč. od ZD

13.553,00 13.503,00 50,00

13.503,00 50,00

449.878,00

449.878,00 449.878,00

449.878,00

220.000,00

220.000,00 221.765,00 105,00 50,00

699,72 17.322,46

221.765,00 16,76

88,24 50,00 588,00 14.556,69

111,72 2.765,77

15.000,00

15.000,00

Pramen: Vlastní zpracování

4.3 Výpočet odpisů Podnikatelé, kteří si pořídili FVE před do 31. 12. 2010 a využili osvobození příjmů z provozu solárních zařízení od daně z příjmů fyzických osob, podobně jako pan Svoboda, si mohli vybrat ze tří variant odepisování: 1) Zařadili FVE do obchodního majetku již při jejím pořízení a začali odpisovat, pak odpisy byly do roku 2010 považovány za daňově neuznatelnými náklady v souladu s § 23 odst. 5 a § 25 odst. 1 ZDP. Od roku 2011 jsou daňově uznatelnými náklady. 2) Pokud ovšem zařadili elektrárnu do obchodního majetku až při zahájení odpisování po uplynutí doby pro osvobození příjmů (využili osvobození třeba jen jeden rok), začnou od roku 2011 odpisovat z reprodukční pořizovací ceny podle § 29 odst. 1 písm. a) a d) ZDP, kterou obvykle stanovuje soudní znalec. Podnikatelé, kteří si vybrali jednu ze dvou uvedených variant, musí změnit způsob odpisování hmotného majetku zařazeného do 2. a 3. odpisové skupiny od zdaňovacího období započaté v roce 2011. Např. v našem případě pokud by pan Svoboda zařadil FVE dne 21. 7. 2009,

41

a odpisoval od srpna 2009, vypočítá měsíční odpis na rok 2011 jako podíl vstupní ceny snížené o uplatněné odpisy k 31. 12. 2010 a počtu měsíců, které zbývají do konce odpisování: zůstatková cena k 31. 12 .2010 240

17

Podnikatel pan Svoboda využil výhodnější možnost uvedenou v § 26 odst. 8 ZDP: 3) Zařadil FVE do obchodního majetku již při jejím pořízení a započal s daňovým odpisováním (z pořizovací ceny) až po skončení doby pro osvobození. Do obchodního majetku zařadil dne 7. 7. 2009 rodinný dům v ceně 3.200.000,00 Kč, hodnotu stanovil dle odborného posudku soudního znalce. Pan Svoboda se rozhodl, že nebude uplatňovat daňové odpisy vypočítané z rodinného domu po technickém zhodnocení, ale uplatní pouze daňové odpisy připadající na stavební část FVE. Dne 21. 7. 2009 zařadil zařízení FVE - technologickou část zahrnující movité věci, jako fotovoltaické panely v kombinaci s měničem a stavební část zahrnující nosnou konstrukci a kabeláž pro rozvod elektrické energie článků a dále rodinný dům.  Technologickou část – hmotný majetek v pořizovací ceně 563.566,62 Kč zatřídil do 3. odpisové skupiny a dne 1. 1. 2011 zahájil rovnoměrně odpisovat po dobu 240 měsíců. Daňovým výdajem v roce 2011 bylo 12/240 vstupní ceny. Za zdaňovací období 2011 uplatnil měsíční odpis 2.348,19 Kč, který následně vynásobil dvanácti měsíci a zaokrouhlil na celé Kč, tedy na částku 28.179,00 Kč. Přehled odpisů a zůstatkových cen pro následujících dvacet let (240 měsíců), popisuje tabulka 8 „Kalendář daňových odpisů FV panelů s příslušenstvím“. Stejným způsobem jako v letech 2011 a 2012 se pro období 2013 až 2029 vypočítá výše oprávek (souhrn odpisů za celou dobu používání dlouhodobého majetku) a zůstatkové ceny, proto jsou v tabulce uvedené jen souhrnné oprávky a zůstatková cena k 31. 12. 2029. V posledním roce se odpis stanoví s ohledem na výši vstupní ceny DHM.

42

Tab. 8: Kalendář daňových odpisů FV panelů s příslušenstvím Rok 2011 2012 2013 až 2029 poslední rok odpisů 2030

Výpočet měsíčních odpisů 563.566, 62  2.348,19Kč 240 563.566, 62  2.348,19Kč 240 563.566, 62  2.348,19Kč 240 563.566, 62  2.348,19Kč 240

Počet měsíců

Roční odpis

Oprávky

ZC

12

28.179,00

28.179,00

535.387,62

12

28.179,00

56.358,00

507.208,62

12

28.179,00

k 31. 12. 2029

k 31. 12. 2029

535.401,00

28.165,62

12

28.166,00

563.567,00

0,00

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů karty daňových odpisů vybraného podnikatele

Podnikatel, který zahájí nebo ukončí odpisování hmotného majetku FVE v průběhu roku uplatní v prvním resp. v posledním roce odpisy za měsíce připadající na toto zdaňovací období, např. zahájí-li odpisování od 1. srpna 2009, tak v posledním roce 2020 při ukončení odpisování uplatní odpisy pouze za sedm měsíců. 

Stavební část, která je technickým zhodnocením rodinného domu, pan Svoboda zařadil dne 21. 7. 2009 do obchodního majetku v pořizovací ceně 111.579,38 Kč. Zatřídil do 5. odpisové skupiny s dobou odpisování 30 let, zrychlené odpisování zahájil dne 1. 1. 2011. Za zdaňovací období 2011 uplatnil roční odpis ve výši 3.720,00 Kč. Výpočet odpisů nosné konstrukce včetně kabelů, popisuje tabulka daňových odpisů stavby 9. Při zrychleném odpisování, se vypočítají odpisy v prvním roce jako podíl vstupní ceny stavby a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování (v našem případě koeficient 30), v dalších zdaňovacích obdobích se vypočítají jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny stavby a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které již byla stavba odpisována (např. pro rok 2012 vypočteme: koeficient 31 mínus jeden rok již odepsaný). Pro období 2014 až 2029 se postupuje při výpočtu výše odpisů, oprávek a zůstatkové ceny stejným způsobem jako v ukázkovém výpočtu pro roky 2011, 2012, 2013. Výši odpisu zaokrouhlil na celé koruny nahoru.

43

Tab. 9: Kalendář daňových odpisů stavební části fotovoltaiky Rok

Koef.

Výpočet ročního odpisů

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2011

30

111.579, 38  3.719, 31Kč 30

3.720,00

3.720,00

107.859,38

2012

31

7.191,00

10.911,00

100.668,38

2013

31

6.943,00

17.854,00

93.725,38

2 *107.859, 38

 7.190, 63Kč

31 1

2 *100.668, 38

 6.942, 65Kč

31 2

2 * 247, 38 poslední  247, 38Kč rok odpisů 31 248,00 111.580,00 0,00 31 29 2040 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů karty daňových odpisů vybraného podnikatele

Změny v odpisování FVE účinné od 1. ledna 2011 se netýkají stavební části tj. nosných konstrukcí a kabelů umístěných na budovách zpravidla v 5. odpisové skupině. Podnikatelé, kteří zahájili odpisování stavební části již před rokem 2011, pokračují beze změny v odpisování.

4.4 Výpočet daně z přidané hodnoty Mnoho nových provozovatelů FVE z řad zaměstnaných občanů, většinou nepodnikatelů, než investují do střešního fotovoltaického zařízení, se zajímá, zda je výhodné stát se dobrovolně plátcem DPH. Důvod proč je dobrovolná registrace k DPH při provozování FVE výhodná, je vrácení DPH z investice do FVE v případě registrace provozovatele jako plátce DPH. Výhodná je zejména pro fyzickou osobu, která je zaměstnaná a pořídí si fotovoltaiku jako další zdroj příjmů, podobně jako provozovatel pan Svoboda. Jestliže se majitel fotovoltaického systému zaregistruje jako plátce a vedle toho ještě podniká jako neplátce DPH, bude muset být plátcem DPH i při provozování živnosti, což už nemusí být vždy výhodné, jelikož musí odvádět DPH i ze živnosti. Výroby a prodej elektřiny – daň na výstupu - sazba daně z elektřiny podléhá základní sazbě. Plátce DPH musí tzv. zelené bonusy a výkupní cenu za elektřinu dodanou do distribuční sítě navýšit o daň z přidané hodnoty v základní sazbě. 44

Nárok na odpočet DPH – daň na vstupu - nárok na odpočet daně může uplatnit pouze plátce DPH. V případě přímého prodeje do rozvodové sítě má poplatník nárok na plný odpočet, FVE slouží výhradně k podnikání. Složitější je režim „zelených bonusů“, kde je část energie spotřebovávána pro vlastní potřebu a část dodaná do rozvodové sítě. Postupuje se v souladu s § 72, § 75 a § 76 zákona o dani z přidané hodnoty – pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Vybraný provozovatel FVE se nestal plátcem DPH, přesto pro budoucí fyzické osoby, které se chystají zprovoznit FVE a váhají, zda se stát plátcem DPH, je v následujícím modelovém příkladě vypočítá případná úspora vráceného DPH z investice do FV systému vybraného podnikatele. Evidence DPH v níže uvedené tabulce 10 vychází ze zaúčtované ukázky plátce DPH tabulky 4 v případě, že zdaňovací období je čtvrtletí. Daň se může nechat v haléřích na dvě desetinná místa, nebo se zaokrouhlí matematicky na celé koruny. Pan Svoboda by za II. čtvrtletí 2009 obdržel od finančního úřadu nadměrný odpočet ve výši 40.704,58 Kč, jako úsporu DPH z pořízené investice. Podle množství vyprodukované energie pro vlastní spotřebu, je stanovená poměrná část 73% pro ekonomickou činnost a 27% pro spotřebu domácnosti - při uplatnění daně na vstupu.

Tab. 10: Evidence DPH Zdaňov. období

DZP

Dokl.

Uskutečněná zdanitelná plnění Základ DPH DPH daně 19% 9%

29. 5. FP01 29. 5. VUD1 Celková daňová povinnost za II. Q – nadměrný odpočet 40.705 Kč 23. 7. V04 III.Q 30. 9. FV1/1 588,00 30. 9. FV1/2 14.556,69 Celková daňová povinnost za III. Q - daňová povinnost 2.860 Kč 31.12. FV1/1 341,00 IV. Q 31.12. FV2/2 6.537,10 Celková daňová povinnost za IV. Q daňová povinnost 1.307 Kč

Přijatá zdanitelná plnění Základ daně

DPH 19%

619.400,00 -167.238,00

II.Q

DPH 9% 55.746,00 -15.041,42 40.704,58

88,24 16,76 111,72 2.765,77 2.877,49 64,79 1.242,05 1.306,84

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů evidence DPH vybraného podnikatele 45

16,76

4.5 Výpočet daně z příjmů fyzických osob a odvodů na pojištění S koncem roku 2010 definitivně skončilo daňové osvobození příjmů i pro drobného provozovatele střešního solárního zařízení pana Svobody. Veškeré příjmy z provozu FVE včetně energie vyrobené pro osobní spotřebu musí zahrnout do příjmů podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. Následující podkapitoly se věnují zdanitelným příjmům vybraného podnikatele pana Svobody za roky 2010 a 2011 a rozebírají konkrétní finanční dopady této legislativní změny účinné od 1. 1. 2011 na výši daně z příjmů fyzických osob a výši odvodů na pojištění. Pro komplexní porovnání je potřeba nezapomenout na sociální a zdravotní pojištění, proto v ilustračních případech jsou uvedeny v jednotlivých letech i povinné odvody na pojištění.

4.5.1 Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2010 Za zdaňovací období 2010 plynuly vybranému podnikateli následující příjmy z provozu FVE a ze zaměstnání. Příjmy rozčlenil na:  Příjmy z podnikání podle § 7 ZDP – vybraný podnikatel vede účetnictví a dle výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2010 činily jeho výnosy z výroby a prodeje energie za rok 2010 částku 64.162,70 Kč, náklady vykázal nulové. Za zdaňovací období 2010 dosáhl tedy kladného hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 64.162,70 Kč. V rozvaze k 31. 12. 2010 vykazuje pohledávky v celkové částce 7.419,80 Kč, dle inventarizace se jedná o neuhrazené faktury společností E. ON Energie, a.s. za dodávku energie a zelených bonusů za IV. Q 2010, vedené v účetnictví na účtu 311.  Příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP – příjmy z pracovněprávního poměru dokládá tzv. potvrzením o zdanitelných příjmech za zdaňovací období 2010, které mu vystavil zaměstnavatel a kde je vyčíslený úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků v částce 264.000,00 Kč, úhrn povinného pojistného z uvedených příjmů v částce 79.560,00 Kč, základ daně ve výši 343.560,00 Kč a skutečně sražená záloha na daň z uvedených příjmů v částce 26.820,00 Kč.

46

Dále pan Svoboda dokládá k výpočtu daně z příjmů fyzických osob potvrzení, které mu vystavila Raiffeisen stavební spořitelna a.s., že zaplacené úroky z poskytnutého úvěru za období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 činí 5.260,38 Kč – zahrne do nezdanitelných částek základu daně (§ 15 ZDP). Při určení výše daně z příjmů pan Svoboda nejdříve vyloučil příjmy, které do základu daně nevstupují tj. příjmy od daně osvobozené (§ 4 ZDP) – v jeho případě veškeré výnosy z výroby energie, a příjmy, které se do základu daně nezahrnují (§ 23 odst. 4 ZDP), tyto příjmy pan Svoboda nemá. Dále by vyčlenil náklady, které souvisí s příjmy osvobozenými o daně, a proto je nelze uznat za daňové náklady (§ 25 odst. 1 písm. i), takové náklady ve svém účetnictví nevykazuje. V roce 2010, kdy byly příjmy z obnovitelných zdrojů energie osvobozené podle § 19 odst. 1 písm. d) ZDP pan Svoboda nezahrnoval příjmy z výroby energie do daňového přiznání. Tím, že neměl v tomto zdaňovacím období jiné zdanitelné příjmy, pouze od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani, a dále měl jen příjmy od daně osvobozené, nemusel vůbec podávat daňové přiznání a mohl požádat zaměstnavatele o roční zúčtování příjmů ze závislé činnosti. Vybraný subjekt nevyužil této možnosti a podal na Finanční úřad ve Znojmě za zdaňovací období 2010 daňové přiznání z příjmů fyzických osob. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob postupoval následně a částky uvedl do DAP, jak uvádí tabulka 11. Tab. 11: Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2010 částka v DAP v Kč

Text Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 (úhrn základů daně ze zaměstnání dle potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů)

343.560

Dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání podle § 7 (úhrn základů daně ze všech činností podnikání) Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 Základ daně (součet všech dílčích základů) Základ daně po odečtení ztráty (ztrátu v minulých letech podnikatel nevykazoval) Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky podle § 15 a § 34: - odečet úroků z úvěru na bytové potřeby (doplnil podle potvrzení z Raiffeisen stavební spořitelny) Základ daně snížený nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky (343.560 Kč – 5.260 Kč) 47

č. ř. v DAP

-

36, 36 a

0

37

0 343.560

41a 42

343.560

45

5.260

47

338.300

55

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů Daň (podle § 16) celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru daň se vypočítá ve výši 15% tj. 338.300 Kč * 0,15 Slevy na dani podle § 35, § 35a, 35b a § 35ba - sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, 35b a § 35ba (50.745 Kč – 24.840 Kč) Daňové zvýhodnění na vyživované děti Daň po uplatnění slevy podle § 35c Daňový bonus Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (daň sražená zaměstnavatelem, popř. všemi) Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem Zbývá doplatit (+) daň ve výši, (-) zaplaceno více (25.905 Kč – 26.820 Kč = přeplatek 915 Kč)

-

338.300

56

50.745

57

24.840

64

25.905

71

0 25.905

72 74

0

75

26.820

84

0

85

- 915

91

Pramen: Vlastní zpracování na základě daňového přiznání za rok 2010 vybraného podnikatele

Celková daňová povinnost za rok 2010 činila 25.905,00 Kč. Po odečtení sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnavatelem, panu Svobodovi vznikl přeplatek na dani z příjmů fyzických osob ve výši 915,00 Kč, který mu finanční úřad vrátil na soukromý bankovní účet.

4.5.2 Výpočet sociálního a zdravotního pojištění za rok 2010 Další kroky pana Svobody po ukončení zdaňovacího období 2010 směřovaly na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení ve Znojmě, aby jako každá OSVČ podal na předepsaných formulářích přehledy o příjmech a výdajích, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měl podle zákona o dani z příjmů podat daňové přiznání za daný kalendářní rok a případně zaplatil pojistné nebo doplatek pojistného do osmi kalendářních dnů po dni, ve kterém měl podat přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok (§ 14b zákona č. 589/1992 Sb.). Sociální pojištění Přesto, že vybraná fyzická osoba uplatňuje nárok na osvobození příjmů, od důchodového pojistného nejsou tyto příjmy „osvobozeny“. Pro placení pojistného na důchodové pojištění se vychází z daňového základu podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a § 23 48

téhož zákona, a to i u OSVČ, která není povinna podávat daňové přiznání a tudíž nemá stanovený daňový základ. Do vyměřovacího základu (dále VZ) pro potřeby stanovení výše pojistného na důchodové pojištění vstupují i příjmy, které nejsou součástí základu daně, v celé výši. Výši výdajů souvisejících s příjmy od daně osvobozených si OSVČ stanovuje buď procentem z příjmů, nebo podle skutečnosti. Výhodou podnikatele pana Svobody je, že se přihlásil k sociálnímu pojištění na vedlejší činnost a jeho účast na pojištění je závislá na výši dosažených příjmů po odečtu výdajů, na výši dosaženého tzv. daňového základu. Pokud by se totiž přihlásil jako OSVČ vykonávající hlavní činnost, pojistné by měl povinnost platit vždy, včetně záloh. Pan Svoboda si stanovil do vyměřovacího základu pro důchodové pojištění výdaje procentem z příjmů, jelikož tato varianta je pro něho přijatelnější než skutečné výdaje, protože výdaje vykazuje v účetnictví nulové. Výdaje procentem z příjmů upravuje § 7 zákona o dani z příjmu. Přesto, že má zařízení FVE vložené do obchodního majetku od 21. 7. 2009, nemůže do výdajů uplatněných podle skutečnosti zahrnout i „fiktivní“ odpisy, protože podle zákona o daních z příjmů se odpisy stávají výdajem až v období, kdy budou uplatněny pro účely zákona o daních z příjmů. Vykonával by jako OSVČ i jinou činnost, musel by si uplatnit výdaje z provozu FVE ve stejném režimu. Po podání přehledu jeho příjmy po odpočtu výdajů za rok 2010 nedosáhly rozhodné částky 56.901,00 Kč (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb.) a není povinen platit pojistné na důchodové pojištění za rok 2010 ani zálohy pro následující rok. Přesáhl by v budoucnu daňový základ rozhodnou částku, musel by si stanovit roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění dle§ 5b zákona č. 589/1992 Sb., a platit zálohy na následující rok. Částku si sám určí, ne však menší než 50 % daňového základu a ani nižší než minimální vyměřovací základ. Výpočet pojistného na důchodové pojištění - dvě varianty pro uplatnění výdajů, mezi kterými se rozhodoval vybraný podnikatel, popisuje tabulka 12 Tab. 12: Výpočet pojistného na důchodové pojištění za rok 2010 v Kč Způsob VZ Daňový VZ uplatnění Příjmy Výdaje (popř. Koef. základ ze SVČ výdajů minimální VZ) Podle 64.163 0 64.163 32.082 32.082 0,292 skutečnosti Procentem 64.163 25.665 38.498 0 0 0,292 z příjmů – 40% Pramen: Vlastní zpracování na základě přehledu OSSZ za rok 2010 vybraného podnikatele

49

Pojistné 9.368 0

Nemocenské pojištění je dobrovolné a vybraný subjekt se roce 2010 nepřihlásil k účasti, nebyl tedy povinen platit zálohy na nemocenské pojištění. Zdravotní pojištění Povinnost odvodů na zdravotní pojištění v roce 2010 se odvíjela od skutečnosti, zda podnikatel vedl účetnictví nebo daňovou evidenci. Při stanovení vyměřovacího základu vycházel pan Svoboda z § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a vybíral ze dvou možností, u:  OSVČ, která vedla daňovou evidenci: do vyměřovacího základu se zahrnuly i osvobozené příjmy a výdaje.  OSVČ vedoucí účetnictví: osvobozené příjmy ve vyměřovacím základu neměly, neboť jejím vyměřovacím základem byl základ daně. Vybraný podnikatel pan Svoboda se na zdravotní pojištění přihlásil jako OSVČ vykonávající vedlejší činnost a pojistné je povinný hradit z dosaženého vyměřovacího základu, resp. nejvíce z maximálního vyměřovacího, který vykazuje v přehledu o svých příjmech a výdajích. S ohledem na to, že vybraný subjekt vede účetnictví a do základu daně se v roce 2010 nepočítaly příjmy od daně osvobozené, nezahrnul pan Svoboda své příjmy z provozu FVE do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Formulář „Přehled“ o svých příjmech a výdajích vyplnil nulový, zdravotní pojištění za rok 2010 neplatil. Není povinný platit ani zálohy na následující rok, jelikož je OSVČ, která je zároveň zaměstnaná a samostatně výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů.

4.5.3 Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2011 Za zdaňovací období 2011 vykazoval charakterizovaný podnikatel příjmy z výroby elektřiny a ze zaměstnání. Počínaje tímto rokem se ruší osvobození příjmů z provozu alternativních zdrojů energie tj. včetně příjmů z provozu FVE. Daňový základ z podnikání snižuje pan Svoboda uplatněním daňových odpisů ze zařízení FVE v celkové výši 31.899,00 Kč.  Příjmy z podnikání podle § 7 ZDP – podle „Výkazu zisku a ztráty ke dni 31. prosinci 2011“ vykazuje podnikatel celkové výnosy z výroby a prodeje energie za rok 2011 činí 76.000,90 Kč a celkové náklady 31.899,00 Kč. Za zdaňovací období 2011 50

dosáhl tedy kladného hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 44.101,90 Kč. Ve výkazu „Rozvaha k 31. prosinci 2011“ vykazuje pohledávky v částce 8.775,30 Kč. Dle inventarizace se jedná o neuhrazenou fakturu společností E. ON Energie, a.s. za fakturaci zelených bonusů a decentrální výrobu ve výši 8.733,30 Kč, dále za dodávku energie ve výši 42,00 za IV. Q 2011, obě vedené v účetnictví na účtu 311.  Příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP – dokládá k DAP potvrzením o zdanitelných příjmech za zdaňovací období 2011 od zaměstnavatele, kde je vyčíslený úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků v částce 190.000,00 Kč, úhrn povinného pojistného z uvedených příjmů v částce 64.600,00 Kč, základ daně ve výši 254.600,00 Kč a skutečně sražená záloha na daň z uvedených příjmů v částce 14.580,00 Kč. K DAP za rok 2011 přiložil pro snížení daňového základu následující doklady, všechny přílohy uvedl na straně 4, daňového přiznání: -

Potvrzení jako bezpříspěvkový dárce krve, v roce 2011 daroval 1x bezpříspěvkově krev

-

Potvrzení od Raiffeisen stavební spořitelny, že zaplacené úroky z poskytnutého úvěru za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 činí 4.482,15 Kč.

K uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti: -

Dokládá potvrzení zaměstnavatele manželky, že neuplatňovala po celý rok 2011 slevu na syna. Syn se panu Svobodovi narodil v březnu 2011.

-

Dále přikládá čestné prohlášení manželky, že žijí s manželem ve společné domácnosti na adrese ZNOJMO a ona neuplatňuje úroky z úvěru na bytové potřeby.

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob a vyplňování DAP postupoval tak, že nejdříve vyplnil přílohu č. 1 k DAP a následně daňové přiznání – jednotlivé oddíly: 1) Příloha č. 1

– zahrnuje výpočet dílčího základu daně podle § 7 ZDP

označil křížkem, že vede účetnictví

51

Tab. 13: PŘÍLOHA č. 1 částka v Kč uvedená v DAP

Text Příjmy podle § 7 Výdaje související s příjmy podle § 7 Rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření (HV z podnikání doplnil podle výkazu zisku a ztráty) Dílčí základ daně

č. ř. v DAP 0 0

101 102

44.102

104

44.102

113

Pramen: Vlastní zpracování na základě přílohy DAP za rok 2011 vybraného podnikatele

2) Vyplnění daňového přiznání Částky uvedl do následujících řádků daňového přiznání Tab. 14: Dílčí základ daně, nezdanitelné části, daň celkem, uplatnění slev, placení daně částka v DAP v Kč

Text Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (součet příjmů ze závislé činnosti z potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele z ř. 1) Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 13 zákona (součet pojistného z příjmů ze zaměstnání z potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele z ř. 6) Dílčí ZD podle § 6 zákona (součet ZD ze zaměstnání dle potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů z ř. 8) Dílčí ZD ze závislé činnosti podle § 6 (součet ZD daně ze zaměstnání) Dílčí ZD nebo ztráta z podnikání podle § 7 (součet ZD ze všech činností podnikání – dle PŘÍLOHY č. 1) Úhrn řádků příjmů podle § 7, § 8, § 9, § 10 (součet všech základů daně mimo základu ze zaměstnání) Základ daně (součet všech dílčích základů i ze zaměstnání) Základ daně po odečtení ztráty (ztrátu v minulých letech podnikatel nevykazoval) Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky podle § 15 a § 34: - hodnota darů (1 bezpříspěvkový dar krve * 2000 Kč/á) - odečet úroků z úvěru na bytové potřeby (dle potvrzení z Raiffeisen stavební spořitelny) Úhrn nezdanitelné části ZD a odčitatelné položky ze ZD 52

-

č. ř. v DAP

190.000

31

64.600

32

254.600

34

254.600

36, 36a

44.102

37

44.102

41, 41a

298.702

42

298.702

45

2.000 4.482

46 47

6.482

54

Základ daně snížený nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky (298.702 Kč – 6.482 Kč) Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů Daň (podle § 16) celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru daň se vypočítá ve výši 15% tj. 292.200 Kč * 0,15 Daň podle § 16 zákona Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru Slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) - sleva na poplatníka Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, 35b a § 35ba zákona Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, 35b a § 35ba (43.830 Kč – 23.640 Kč) Daňové zvýhodnění na vyživované děti (syn je narozený v březnu, tj.10 měsíců *967 Kč/měsíc) Sleva na dani Daň po uplatnění slevy podle § 35c zákona (20.190 Kč – 9.670 Kč)

-

292.220

55

292.200

56

43.830

57

43.830 43.830

58 60

23.640

64

23.640

70

20.190

71

9.670

72

9.670

73

10.520

74

Daňový bonus (daňové zvýhodnění 9.670 Kč – sleva 9.670 Kč) Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (součet sražených daní všemi zaměstnavateli, dle potvrzení o zdanitelných příjmech ř. 10) Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem

0

75

14.580

84

0

85

Zbývá doplatit (+) daň ve výši, (-) zaplaceno více (14.580 Kč – 10.520 Kč = přeplatek daně 4.060 Kč)

- 4.060

91

Pramen: Vlastní zpracování na základě daňového přiznání za rok 2011 vybraného podnikatele

Celková daňová povinnost za rok 2011 činila 10.520,00 Kč. Po odečtení sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnavatelem ve výši 14.580,00 Kč, mu vznikl přeplatek daně ve výši 4.560,00 Kč. O přeplatek si požádal vyplněním formuláře na straně 4 daňového přiznání „Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob“. Provedeme-li rozbor daňové povinnosti pouze z podnikání, vypočítáme „dílčí daň“, následně: dílčí ZD § 7 v částce 44.102 Kč, zaokrouhlené na stokoruny dolů, tj. 44.100 Kč * 15% sazba daně = 6.515 Kč.

4.5.4 Výpočet sociálního a zdravotního pojištění za rok 2011 Vliv zdanění příjmů z FVE a další okolnosti, které navýšily povinné odvody na pojištění vybraného podnikatele, popisují následující odstavce. Pro pana Svobody je stále důležité, že 53

provozuje FVE jako OSVČ, jehož vedlejším příjmem je podnikání. V lednu 2011 změnil zaměstnavatele, a jelikož pracovní poměr vznikl až dne 2. 1. 2011, musí se hlásit na zdravotním i sociálním pojištění za leden 2011 jako OSVČ s hlavním příjmem z podnikání. A bohužel jen proto, že vlastně jeden den neměl důvod pro vedlejší činnost (den 1. 1. 2011). S tím souvisela i povinnost provést platby pojistného na sociální pojištění v minimální výši 1.807,00 Kč a pojistného na zdravotní pojištění v minimální výši 1.670,00 Kč. Sociální pojištění Za rok 2011 si vybraný subjekt zahrnul do vyměřovacího základu pro důchodové pojištění skutečné výdaje, které vykázal rovněž v DAP za zdaňovací období 2011. Níže uvedená tabulka ukazuje, že v případě uplatnění výdajů dle skutečnosti i použitím výdajů procentem z příjmů, za rok 2011 nepřekročí jeho daňový základ rozhodnou částku (59.374,00 Kč stanovená na rok 2011), a není povinen doplácet pojistné na sociální pojištění. Jen za leden, kdy vykonával podnikání na hlavní činnost (nebyl po celý měsíc zaměstnaný) zůstává pojistné 1.807,00 Kč (tj. ve výši zaplacené zálohy). Zálohy pro následující rok opět není povinný platit. Tab. 15: Výpočet pojistného na důchodové pojištění za rok 2011 v Kč Způsob VZ Daňový VZ uplatnění Příjmy Výdaje (popř. Koef. základ ze SVČ výdajů minimální VZ) Podle 76.001 31.899 44.102 6.185 6185 0,292 skutečnosti Procentem 76.001 30.400 45.601 0 0 0,292 z příjmů – 40% Pramen: Vlastní zpracování na základě přehledu OSSZ za rok 2011 vybraného podnikatele

Pojistné 1.807 1.807

Zdravotní pojištění Od 1. 1. 2011 podléhají příjmy z provozu FVE zdravotnímu pojistnému, jelikož jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c). Již nerozhoduje, zda podnikatel vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Do vyměřovacího základu zdravotního pojištění zahrnuje příjmy a výdaje podle § 7 odst. 1 a odst. 2 a § 24 zákona o daních z příjmů. Ročním vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odečtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení v příslušném kalendářním roce.

54

Pan Svoboda vypočítal pojistné na zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, který je shodný se základem daně ve výši 44.102,00 Kč. Zaplatil za rok 2011 zálohu za leden ve výši 1.670,00 a doplatil po podání „Přehledu“ o svých příjmech a výdajích na zdravotní pojištění 1.307,00 Kč. Tab. 16: Výpočet pojistného na zdravotní pojištění za rok 2011 v Kč Daňový VZ VZ Koef. základ (popř. minimální VZ) ze SVČ 76.001 31.899 44.102 22.051 22.051 0,135 Pramen: Vlastní zpracování na základě přehledu VZP za rok 2011 vybraného podnikatele Příjmy

Výdaje

Pojistné 2.977

Souhrn daňových dopadů a odvodů na pojistné vybraného provozovatele FVE Pro porovnání celkové daňové povinnosti za zdaňovací období 2010 a 2011 vybrané fyzické osoby, se porovná daň po uplatnění slev uvedená na řádku 74 daňového přiznání. Za rok 2010 činila jeho daňová povinnost částku 25.905,00 Kč, za rok 2011 částku 10.520 Kč. Rozdíl: za rok 2011 zaplatil celkově na dani o 15.385,00 Kč více. Přesto, že příjmy z provozu FVE nezahrnul v roce 2010 do daňového přiznání z důvodu osvobození, jeho výslednou daň v tomto roce velmi výrazně ovlivnily jeho příjmy ze závislé činnosti, kterých dosáhl o 74.000,00 více oproti roku 2011. Oproti roku 2010 pan Svoboda uplatnil v roce 2011 daňové zvýhodnění na vyživované dítě za deset měsíců, tato skutečnost ovlivnila snížení daně o 9.670,00 Kč. Pojistné za rok 2010 neplatil žádné, za rok 2011 zaplatil celkové pojistné na sociální a zdravotní pojištění ve výši 4.784,00 Kč. Zúčtujeme-li povinné odvody za rok 2011 pouze z provozování FVE, dosáhneme částky 11.399 Kč.

4.6. Doporučení pro optimalizaci daňového zatížení Možností, jak snížit daňovou povinnost podnikatele je nejen cesta nižších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale i uplatnění slev na dani, využití nezdanitelných částek, provozování podnikání jako vedlejší zdroj příjmu, či spolupráce se členy rodiny. Fyzická osoba by se měla zajímat před vyplněním daňového přiznání, jakým způsobem uplatní výdaje, aby dosáhla co nejnižšího efektivního zdanění, ale současně i povinných odvodů na pojištění. Následující čtyři modely přiblíží provozovateli FVE, jakého výsledku může dosáhnout, pokud uplatní náklady podle skutečnosti a je účetní jednotkou, nebo povede 55

daňovou evidenci či uplatní výdaje procentem z příjmů. Poslední čtvrtý model navrhuje maximální možnosti využití nezdanitelných částí ZD a odčitatelných položek ZD a tím i ideální optimalizaci povinných odvodů z jeho příjmů z podnikání. Jednotlivé modely vycházejí ze základních údajů, z výnosů a nákladů, resp. příjmů a výdajů za zdaňovací období 2011 konkrétního podnikatele pana Jana Svobody. Pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění je započítaný celý rok provozování FVE jako vedlejší činnost OSVČ, jelikož mnoho majitelů FVE má jiný hlavní zdroj příjmů, např. ze zaměstnání, podnikání či pobírá důchod. Údaje do tabulky jsou čerpané z podkapitoly 4.5.3. 1) Vedení účetnictví – dílčí základ dle § 7 tvoří rozdíl mezi daňovými výnosy a daňovými náklady, které vykázal podnikatel ve výkazu zisku a ztráty za rok 2011. 2) Daňová evidence – dílčí základ daně podle § 7 tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji, resp. uskutečněné

příjmy

z podnikání

mínus

uskutečněné

výdaje

v roce

2011.

Předpokládejme, že pan Svoboda vede daňovou evidenci, započítal by do příjmů všechny obdržené peněžní prostředky v roce 2011 za vystavené faktury vč. úhrady faktury za IV.Q/2010 v celkové částce 7.419,80 Kč. Nezapočítal by do příjmů neuhrazené fakturu za IV.Q/2011 v částce 8.775,30 Kč. 3) Výdaje procentem – provozovatel FVE podniká podle zvláštních předpisů energetického zákona a může uplatnit výdaje ve výši 40% z příjmů (§ 7 odst. 7 ZDP). Dílčí základ daně dle § 7 tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji, resp. peněžní příjmy z podnikání obdržené v roce 2011 mínus výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. Příjmy jsou ve stejné výši jako u daňové evidence. 4) Optimální řešení – vychází z vedení účetnictví, tedy z konkrétní situace pana Svobody. Řešení nabízí maximální využití nezdanitelných částek ZD. Tab. 17: Výsledná výše povinných odvodů podle formy uplatnění výdajů Text Příjmy (výnosy) podle § 7 Výdaje (náklady) podle § 7 Dílčí základ daně dle § 7 Dílčí ZD podle § 6 Dílčí ZD nebo ztráta podle § 7 Základ daně

76.001 31.899 44.102

74.645 31.899 42.746

Výdaje procentem (40%) 74.645 29.858 44.787

254.600

254.600

254.600

254.600

44.102

42.746

44.787

44.102

298.702

297.346

299.387

298.702

Vedení účetnictví

56

Daňová evidence

Optimální řešení 76.001 31.899 44.102

Nezdanitelné části, a odčitatelné položky ZD: - hodnota darů - odečet úroků z úvěru na bytové potřeby - penzijní připojištění a pojištění - životní pojištění ZD snížený o nezdanitelné části a odčitatelné položky ZD zaokrouhlený Daň podle § 16 Slevy na dani - sleva na poplatníka Daň po uplatnění slevy na poplatníka Daňové zvýhodnění na vyživované děti (za 10 měsíců *967 Kč/měsíc) Daň po uplatnění slev (ř. 74 DAP) Sociální pojištění ( VZ/50*0,292) Zdravotní pojištění ( VZ/50*0,135) Povinné odvody celkem

-2.000 -4.482

-2.000 -4.482

-2.000 -4.482

-8.000 -4.482 -12.000 -12.000

292.220

290.864

292.905

262.220

292.200 43.830 -23.640

290.800 43.620 -23.640

292.900 43.935 -23.640

262.200 39.330 -23.640

20.190

19.980

20.295

15.690

- 9.670

-9.670

-9.670

-9.670

10.520

10.310

10.625

6.020

0 2.977

0 2.886

0 3.024

0 2.977

13.497

13.196

13.649

8.997

Pramen: Vlastní zpracování

Vyhodnocení: Nejpřijatelnějším způsobem stanovení základu daně z podnikání s nejnižšími finančními náklady za rok 2011 se jeví vedení daňové evidence. Bohužel pan Svoboda musí ještě do konce zdaňovacího období 2014 vést účetnictví. Vedení účetnictví se řadí jako druhé optimální řešení pro stanovení základu daně a vyměřovacích základů pro pojistné. Po porovnání jednotlivých modelů můžeme konstatovat, že všechny tři způsoby, v případě vybrané fyzické osoby, jsou vyrovnané. Rozdíl mezi nejvíce efektivním (vedení daňové evidence) a nejméně efektivním (výdaje procentem) výpočtem daně je pouhých 453 Kč. Poslední modelový příklad – „Optimální řešení“ navrhuje možnosti, jak může dosáhnout vybraný podnikatel celkové úspory povinných odvodů oproti vykázané skutečnosti za rok 2011, jeho daňová povinnost se snížila o částku 4.500 Kč. Pojistné se nezměnilo, jelikož nepřekročil rozhodnou částku pro stanovení ročního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění. Měl by-li podnikání přihlášené po celý rok na hlavní činnost nebo pokud by překročil rozhodnout částku, roční povinné odvody za rok 2011 by se mu navýšily o minimální roční pojistné na sociální pojištění (o 21.672 Kč) a na zdravotní pojištění (o 20.040 Kč). 57

Další doporučení Cestou pro snížení daňového základu pro výpočet daně fyzických osob je využití možnosti odpočtu nezdanitelných částek. Velmi oblíbeným je finanční produkt penzijní připojištění, který je kromě daňového zvýhodnění navíc podporovaný státem formou státního příspěvku. Ze základu daně lze odečíst platbu příspěvků zaplacených na zdaňovací období 2011 nad částku 6.000 Kč a daňový základ snížit až o 12.000 Kč. Při současné daňové sazbě 15%, jde o daň ve výši 1.800 Kč. Životní pojištění patří také mezi nezdanitelné položky snižující základ daně a lze si odečíst (za určitých podmínek dle § 15) zaplacené pojistné až do výše 12.000 Kč za rok. Roční úspora na dani při měsíční platbě 1.000 Kč je 1.800 Kč. Fyzická osoba může podpořit a věnovat dar svému oblíbenému hokejovému či fotbalovému klubu, nebo přispět darem na kroužek svého dítěte, který provozuje dětský dům apod., za podmínek vymezených ZDP, např. na účely vzdělávání, kulturu, školství, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, zdravotnické, tělovýchovné, sportovní aj. Podmínkou pro uplatnění odpočtů darů FO je, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhout 2% ze základu daně, nebo alespoň činit 1.000 Kč (může dát třeba 3 jednotlivé dary po 400,- Kč). V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% základu daně. V případě vybraného podnikatele, pan Svoboda si může odečíst z daňového základu poskytnuté dary v maximální hodnotě 29.870 Kč, které by mu přinesly daňovou úsporu ve výši 4.480 Kč. Zajímavou daňovou úsporu lze také dosáhnout za spolupráce rodinného člena, pokud u něho nejsou využité všechny nezdanitelné části nebo slevy na dani v plné výši. U vybraného konkrétního podnikatele pana Svobody není tato možnost aktuální, pokud nedosahuje rozhodné částky pro sociální pojištění. Pro následující rok 2012 může místo tohoto řešení využít slevu daně na manželku, za podmínky, že bude nadále na rodičovské dovolené a její příjmy nepřesáhnout částku 68.000 Kč. V takovém případě by v následujícím roce 2012 činila úspora daně v částce 24.840 Kč. Během provozu fotovoltaických systémů vznikají podnikateli minimální náklady, kromě daňových odpisů, může zahrnout do daňově uznatelných nákladů pojištění FV systému proti vybraným pojistným nebezpečím (např. požár, tíha sněhu a námrazy, krupobití a vichřice apod.). Podnikal, může dále zahrnout do daňových nákladů zejména materiál a služby související s pravidelnou údržbou a odstraňováním znečištění modulů. Neměl by zapomínat ani na revizní prohlídky, i tento náklad patří mezi daňově uznatelný.

58

Podnikatelé se zajímají o náklady spojené s využitím osobního automobilu v podnikání. Pokud cesty jakkoli souvisí s výrobou energie, např. kontrola FVE umístěné na střeše vlastního rekreačního domku, či na jiném vzdáleném pozemku, kde majitel umístil svoji FVE, může uplatnit výdaje na pohonné hmoty. Používá-li automobil také pro osobní potřeby, nejvýhodnější se jeví zahrnutí daňových nákladů ve výši měsíčního paušálu 4.000 Kč. Nejčastěji tyto náklady využijí fyzické osoby, které mají příjmy ještě z jiné výdělečné činnosti a již silniční daň platí. Jelikož by se poplatníkovi mohlo stát, že sice sníží daňový základ o náklady na dopravu, ale výše úspory daně z příjmů fyzických osob se bude blížit roční výši zaplacené silniční dani. Změny pro následující zdaňovací období Legislativa platná v roce 2011 pro fyzické osoby jako majitele FVE (účetní agenda, daně a povinnosti provozovatele) zůstává stejná i pro následující období 2012. Změnila se jen sleva na poplatníka, roční částka činí 24.840 Kč, a daňové zvýhodnění na dítě se zvýšilo na roční částku 13.404 Kč. Zásadní změnou v roce 2013 je zrušení slevy na dani z příjmů FO pro důchodce. V roce 2013 se sice výše výdajů uplatněných procentem z příjmů nezměnila, ale pokud uplatní poplatník výdaje procentem z příjmů, nebude si moci uplatnit slevu na vyživovanou manželku či manžela a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pokud je poplatník zároveň zaměstnaný, týká se ho toto omezení pouze tehdy, když výdělek z podnikání představuje více než polovinu jeho základu daně z příjmu. Provozovatelé FVE, kteří jsou plátci DPH, s účinností od roku 2013 zaznamenali kromě navýšení sazeb DPH (základní činí 21%, snížená 15%) změnu, že zelený bonus již není předmětem DPH, vyplácí se jako dotace. Ze spotřebované energie pro vlastní potřebu u elektráren pořízených do března 2012 je nutné odvádět DPH a vystavovat k tomu tzv. „doklad o použití.“ U elektráren uvedených do užívání od dubna 2012 je nutné postupovat v souladu s § 75 zákona o DPH, uplatnit odpočet v poměrné výši. Pokud by neprovozovali ekonomickou činnost, došlo by ke zrušení registrace DPH, a poplatník by měl povinnost odvést DPH vypočtenou ze zůstatkové ceny FVE, nejde-li o majetek starší pět let. Kromě pozitivních změn, zvýšení slevy na poplatníka a daňového bonusu, by se ostatní změny neměly dotknout příjmů vybraného podnikatele pana Svobody, jelikož jeho příjmy ze zaměstnání jsou více než polovina základu daně z příjmu. Změny v oblasti DPH - tím, že není plátcem DPH, neuplatnil odpočet z fotovoltaického zařízení. 59

5 Závěr Bakalářská práce je zaměřená na právní úpravy související s provozem fotovoltaického systému, který si zřídili občané, většinou nepodnikatelé jako investici na střechu svého rodinného domu. Cílem teoretické části bylo podat relativně ucelený pohled na platnou legislativu v oblasti účetnictví, daně z přidané hodnoty, daně z nemovitosti, daně silniční a vymezit strukturu povinných a zákonných odvodů z příjmů fyzických osob, které se staly majiteli fotovoltaických zařízení počínaje rokem 2009. Tento cíl je naplněn prostřednictvím zanalyzování aktuální právní úpravy související s danou oblastí, jako je vymezení pojmů, funkce daní, pojistného, termín jejich splatností, podání přiznání či přehledů, dále poskytuje informace provozovateli FVE o změnách, které přinesly legislativní novely s datem účinnosti od 1. ledna 2011 a dopadům na jeho podnikání. Na jejím základě může postupovat nejen současný majitel fotovoltaického systému, který si bude moci zajistit účetní agendu, daně a další administrativu spojenou s provozem sám, ale i fyzické osoby, které se teprve chystají zprovoznit solární elektrárnu na výrobu energie. Tyto fyzické osoby zase získají ucelený soubor informací k dané problematice a objasní si odpovědi na své otázky. Provozování fotovoltaické elektrárny vyžaduje licenci podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. I když výroba a obchod s elektřinou není živností, fyzická osoba se stává dnem zahájení výroby a prodeje elektrické energie osobou samostatně výdělečně činnou s příjmy podle § 7 ZDP a je povinna se zaregistrovat u místně příslušné správy sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a správce daně. Provozovatel FVE, který obdržel licenci do konce roku 2010 a zpracoval účetní závěrku za tento rok, je povinen vést účetnictví, a to v následujících 5 letech ode dne zahájení činnosti. Podnikatelé provozující FVE s licenci po 1. lednu 2011, nemusí vést účetnictví, mohou vést daňovou evidenci dle ZDP, popřípadě mohou vést pouze evidenci příjmů a pohledávek, pokud budou uplatňovat výdaje procentem (dle § 7, § 23 ZDP). OSVČ provozující podnikání jako hlavní činnost nebo v případě vedlejší činnosti po podání přehledu její příjmy po odečtu výdajů v roce dosáhly rozhodné částky, je povinna platit zálohy na důchodové pojištění a zdravotní pojištění a případně uhradit doplatek pojistného. Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření jsou novinkou roku 2011 a nový způsob odpisování se použije poprvé za zdaňovací období v roce 2011 - hmotný majetek zařazený ve 2. a 3. odpisové skupině se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100% vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Za rok 2010 mohl poplatník naposledy využít možnosti osvobození příjmů z provozu solárního zařízení. Od 1. 1. 2011 tyto příjmy podléhají nejen dani z příjmů fyzických osob, ale 60

i pojistnému na důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Každý provozovatel solární elektrárny je povinen sledovat výši obratu, a pokud jeho výše přesáhne za posledních 12 měsíců celkovou částku 1 000 000 Kč, stává se plátcem daně z přidané hodnoty. Může se stát i dobrovolným plátcem DPH a při pořizování FVE uplatnit nárok na odpočet daně v plné nebo v poměrné výši v závislosti na rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Fotovoltaická zařízení pořízená v letech 2009 a 2010, jejichž instalovaný výkon je vyšší než 30 kWp a nejsou ukotveny na střeše domu, jsou od 1. 1. 2011 předmětem odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Ve chvíli, kdy provozovatel FVE ztratí zaměstnání a nadále podniká ve výrobě elektřiny, může se stát pouze zájemcem o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na základě výkladu těchto obecných pojmů, postupů zjišťování efektivity daňového a pojistného systému jsem přistoupila k praktické části, kde jsem aplikovala poznatky z teoretické části. Provedla jsem rozbor účetnictví a zaúčtovala účetní případy v prvním roce podnikání konkrétního podnikatele, který není plátcem DPH. Tyto účetní případy byly dále aplikovány a zaúčtovány pro provozovatele, kteří povedou účetnictví a rozhodnou se, být plátcem DPH. Provozovatelé FVE, kteří povedou od roku 2011 daňovou evidenci, mohou využít modelový příklad pro evidenci příjmů a výdajů. Charakterizovaný podnikatel vložil rodinný dům do obchodního majetku, využil výhodnou možnost odpisování, s tím, že zařadil dlouhodobý hmotný majetek FVE již při jejím pořízení a zahájil daňově odpisování z pořizovací ceny až po skončení doby pro osvobození po dobu 240 měsíců. Modelový příklad výpočtu DPH v prvním roce podnikání popisuje důvod, proč by byla u vybraného konkrétního provozovatele FVE dobrovolná registrace k DPH výhodná, jde o vrácení DPH z investice do FVE, v jeho případě by se jednalo o částku 40.705 Kč. Pro srovnání dopadů právních úprav ve výši povinných odvodů na pojistné a zejména zdanění příjmů fyzické osoby z fotovoltaických zdrojů u konkrétní fyzické osoby, byly zvoleny zdaňovací období roku 2010 a 2011. V roce 2010, kdy podnikatel využil osvobozených příjmů z obnovitelných zdrojů, neplatil daň z příjmů z podnikání ani pojistné. Zúčtoval v daňovém přiznání pouze příjmy a daň ze zaměstnání. Významné změny oblasti zákona o dani z příjmu v souvislosti s fotovoltaikou, navýšily vybranému podnikateli za rok 2011 povinné odvody na dani z příjmu fyzických osob a pojistném celkem o 11.399 Kč. Dalším cílem bylo srovnat možné způsoby uplatnění výdajů. Řešením pro optimalizaci zdanění konkrétního podnikatele se jeví uplatnění výdajů do daňového základu při vedení daňové evidence. Jelikož musí vést do konce roku 2014 účetnictví, daňové úspory dosáhne kromě zahrnutí skutečných daňových

61

nákladů např. na pojištění a pravidelnou údržbu systému FVE, pouze maximálním využitím nezdanitelných a odpočitatelných částek. Legislativa platná v roce 2011 pro fyzické osoby jako majitele FVE (účetní agenda, daně a povinnosti provozovatele) zůstává stejná i pro následující období 2012. Zvýšila se jen sleva na poplatníka, a také daňové zvýhodnění na dítě. Zásadní změnou v roce 2013 je zrušení slevy na dani z příjmů FO pro důchodce. V roce 2013 se sice výše výdajů uplatněných procentem z příjmů nezměnila, ale pokud uplatní poplatník výdaje procentem z příjmů, nebude si moci v některých případech uplatnit slevu na vyživovanou manželku či manžela a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Provozovatelé FVE, kteří jsou plátci DPH, s účinností od roku 2013 zaznamenali kromě navýšení sazeb DPH změnu, že zelený bonus již není předmětem DPH, vyplácí se jako dotace. Ze spotřebované energie pro vlastní potřebu u elektráren pořízených do března 2012 je nutné odvádět DPH. U elektráren uvedených do užívání od dubna 2012 je nutné postupovat v souladu s § 75 zákona o DPH, uplatnit odpočet v poměrné výši. Výrobci elektřiny zejména plátci DPH museli mít do konce roku 2012 uzavřenou smlouvu s odběratelem, který je plátcem DPH. Pokud by neprovozovali ekonomickou činnost, došlo by ke zrušení registrace DPH, a poplatník by měl povinnost odvést DPH vypočtenou ze zůstatkové ceny FVE, nejde-li o majetek starší pět let. Změny od roku 2013 by se neměly dotknout příjmů vybraného podnikatele, jelikož je zároveň zaměstnaný, netýká se ho toto omezení při uplatnění výdajů procentem, jeho výdělek z podnikání nepředstavuje více než polovinu jeho základu daně z příjmu. Tím, že není plátcem DPH, neuplatnil odpočet z fotovoltaického zařízení a ceny fakturuje stále stejně, bez DPH. Při studiu daného tématu a z praxe účetní podnikatelů - fyzických osob, jsem vycházela z jejich nejčastějších dotazů nejen na optimální řešení snížení povinnosti daně z příjmu, daně z přidané hodnoty, ale i dotazů ohledně povinnosti k dani silniční a dani z nemovitosti. Dospěla jsem k názoru, literatura k danému tématu je vlivem legislativních změn značně rozsáhlá a složitá a provozovatel je musí neustále sledovat. U podnikání s pravidelnými příjmy z instalovaných fotovoltaických panelů, je důležité a velmi výhodné provozovat tuto činnost jako OSVČ, jehož vedlejším příjmem je po celý rok podnikání a nepřekročit přitom rozhodnou částku pro sociální pojištění. Provozovatel FVE tak za rok ušetří minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění ve výši nejméně 40.000 Kč.

62

Seznam použité literatury GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2011 výklad s příklady. 7. Praha: GRADA Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3618-1. JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů 2011 komplexní průvodce. 1. Praha: GRADA Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony. Úplná znění platná k 1. 4. 2011. 9. Praha: GRADA Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3944-1. MURTINGER, Karel; BERANOVSKÝ, Jiří; TOMEŠ, Milan. Fotovoltaika: elektrická energie ze slunce. 1. Praha: EkoWATT, 2009. 93 s. ISBN 978-80-87333-01-3. PILÁTOVÁ, Jana, a kol. Daňová evidence. 7. Olomouc: ANAG, 2011. 351 s. ISBN 978-807263-656-3. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10. Olomouc: ANAG, 2010. 987 s. ISBN 978-80-7263-580-1. SKÁLA, Milan. Daně a právo v praxi. 7. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3618-1. ŠTOHL, Pavel, a kol. Daně 2010. Výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2010. 148 s. ISBN 978-80-87314-01-2. ŠTOHL, Pavel, Daňová evidence 2011. Praktický průvodce. 2. vyd. Znojmo: Štohl – Vzdělávací středisko Znojmo, 2011. 133 s. ISBN 978-80-87237-34-2. VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. Praha: GRADA Publishing, 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3803-1. VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009. Praktický průvodce. 5. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5.

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro rok 2011 znění [online] 2011 [cit. 2011-10-12]. Dostupné z: < http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=113>. CZECHSOLAR spol. s r.o. Fotovoltaika. Z historie fotovoltaiky. [online] 2011 [cit. 2011-1018]. Dostupné z: . ČSSZ. Nejčastější dotazy OSVČ [online]. 2011. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: .

63

Energie. Fotovoltaika. [online]. NALEZENO.CZ. .

[cit.

2011-10-18].

Dostupné

z:

ENERG-SERVIS a.s. FVE – legislativa [online]. 2010. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: . Fotovoltaické stavby s.r.o. Nejčastější otázky. [online] SOLÁRNÍ STAVEBNICE. CZ. 2011. Dostupné z: . KUČEROVÁ, Dagmar. Účtování a zdaňování příjmů z fotovoltaiky. Existují tři způsoby odepisování solárních zařízení. PODNIKATEL CZ [online]. [cit. 2010-05-18]. Dostupné z: . Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení, změny nebo zrušení licencí podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění [online] 2011 [cit. 2011-1012]. Dostupné z: < http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=222>. MPSV. Sociální zabezpečení provozovatelů fotovoltaických elektráren.[online]. 2010. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: . Sdělení Generálního finančního ředitelství k aplikaci ustanovení Čl. I bodu 2 zákona č. 402/2010 Sb., kterým mění zákon č. 180/2005 Sb., ze dne 2. 2. 2011. Dostupné z: . SOLAR TIME s.r.o.. Daně a účtování ve fotovoltaice pro rok 2010 [online]. [cit. 2011-1120]. Dostupné z: . Stanovisko Ministerstva financí ČR „Informace k uplatnění zákona o DPH u výstavby po 1. 1. 2008“ ze dne 23.4. 2008. Dostupné z: . Stanovisko Ministerstva financí ČR „Problematika fotovoltaických elektráren ve vztahu k dani z nemovitostí“ [online]. 2010. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: . Sun Pi s.r.o. Konec podvojného účetnictví pro solární elektrárny. Už postačí jen daňová evidence. [online] 2011 [cit. 2011-10-20]. Dostupné z: . TERMS a.s. Jak na to. [online] .

2011

[cit.

2011-10-18].

Dostupné

z:

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Povinnosti plátců – metodika [online]. 2011. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: .

64

České účetními standardy pro podnikatele. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném zněn. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, v platném znění. Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek. Vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

65

Seznam tabulek a grafů Tab. 1: Daňové úpravy při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci ...................... 26 Graf č. 1 – Fakturace v letech 2009, 2010, 2011 ..................................................................... 35 Tab. 2: Vyrobené a dodané množství elektřiny vybraného podnikatele do DS ...................... 36 Tab. 3: Účetní případy v prvním roce provozu FVE u neplátce DPH ..................................... 37 Tab. 4: Účetní případy při zahájení provozu FVE u plátce DPH ............................................ 38 Tab. 5: Kniha pohledávek v roce 2009 .................................................................................... 39 Tab. 6: Kniha závazků v roce 2009 ......................................................................................... 40 Tab. 7: Evidence příjmů a výdajů plátce DPH ........................................................................ 41 Tab. 8: Kalendář daňových odpisů FV panelů s příslušenstvím ............................................. 43 Tab. 9: Kalendář daňových odpisů stavební části fotovoltaiky ............................................... 44 Tab. 10: Evidence DPH ........................................................................................................... 45 Tab. 11: Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2010 ................................................. 47 Tab. 12: Výpočet pojistného na důchodové pojištění za rok 2010 v Kč ................................. 49 Tab. 13: PŘÍLOHA č. 1 ........................................................................................................... 52 Tab. 14: Dílčí základ daně, nezdanitelné části, daň celkem, uplatnění slev, placení daně ...... 52 Tab. 15: Výpočet pojistného na důchodové pojištění za rok 2011 v Kč ................................. 54 Tab. 16: Výpočet pojistného na zdravotní pojištění za rok 2011 v Kč ................................... 55 Tab. 17: Výsledná výše povinných odvodů podle formy uplatnění výdajů ............................ 56

66

Seznam použitých zkratek TZ

technické zhodnocení

ČNR Česká národní rada

V

výdajový pokladní doklad

D

VUD

vnitřní účetní doklad

DAP daňové přiznání

VZ

vyměřovací základ

daňová evidence

ZC

zůstatková cena

ZD

základ daně

drobný majetek

ZdO

zdaňovací období

DPH daň z přidané hodnoty

ZDP

zákon o daních z příjmů

B

DE

bankovní výpis

dal

DHM dlouhodobý hmotný majetek DM

DS

distribuční soustava

ZOÚ

zákon o účetnictví

DŘ

daňový řád

ZÚ

zákon o účetnictví

DZD dílčí základ daně ERÚ Energetický regulační úřad FO

fyzická osoba

FP

faktura přijatá

FV

faktura vydaná

FVE

fotovoltaická elektrárna

FZ

faktura zálohová

HM

hmotný majetek

HV

hospodářský výsledek

Kč

koruna česká

kWh

kilowatthodina

kWp

kilowattpeak

MD

má dáti

MF

Ministerstvo financí

MWh megawatthodina NM

nehmotný majetek

OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ osoba samostatně vydělečně činná P

příjmový pokladní doklad

PZDP poslední známá daňová povinnost SKP

standardní klasifikace produkce

67

Seznam příloh Příloha 1: Udělení, změny a zrušení licence Příloha 2: Účtová osnova pro podnikatele Příloha 3: Odpisové tabulky podle zákona o daních z příjmů Příloha 4: Fotovoltaické systémy – zatřídění do odpisových skupin dle SKP Příloha 5: Skupiny příjmů podle charakteru Příloha 6: Příjmy a výdaje podle zákona o daních z příjmů Příloha 7: Přehled termínů pro podání přiznání k DPFO v letech 2009 až 2011 Režim zálohy a splatnost daně podle PZDP Příloha 8: Výše sazby daně u výstavby FVE Příloha 9: Karta majetku

68

Příloha 1

Udělení, změny a zrušení licence Provozování fotovoltaické elektrárny vyžaduje licenci podle energetického zákona, 32 jež vydává Energetický regulační úřad (ERÚ) se sídlem v Jihlavě, dislokované pracoviště je v Praze. Udělení licence se vydává na základě podané žádosti, která má určité společné zásady a pravidla týkající se všech žadatelů o licenci – právnických i fyzických osob. Právní předpisy vztahující se k žádosti jsou upraveny vyhláškami č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích ve znění vyhlášky č. 363/2007 Sb. a vyhlášky č. 358/2009 Sb. Mezi základní podmínky patří:  Žádost o udělení licence – se podává na určitém formuláři v listinné formě.  Řádná identifikace žadatele – žadatel jako nezaměnitelný právní subjekt musí být řádně identifikován, způsob identifikace je rozdílný u fyzické osoby a právnické osoby.  Podepisování žádosti o licence, osoby oprávněné jednat s ERÚ ve věci udělení licence – vlastnoruční podpis žadatele nemusí být úředně ověřen.  Všeobecné předpoklady – dosažení 18 let a plná způsobilost k právním úkonům.  Bezúhonnost žadatele – se dokládá výpisem z rejstříku trestů v ČR.  Odborná způsobilost – neprokazuje se v případě, kdy instalovaný výkon nepřesáhne 20 kW. V ostatních případech: fyzická osoba - nesplňuje-li ji žadatel, stanoví odpovědného zástupce, právnická osoba - vždy stanoví odpovědného zástupce. Dokládá se úředně ověřenou kopií vysvědčení o úplném středním odborném vzdělání s maturitou a dokladem o 6leté praxi v oboru nebo diplomem o vysokoškolském vzdělání technického směru a dokladem o 3leté praxi v oboru. U výroby elektřiny s instalovaným výkonem do 1 MW se odborná způsobilost prokazuje výučním listem v oboru a dokladem o odborné 3leté praxi, nebo obdobným osvědčením.  Odpovědný zástupce – odpovídá za výkon licencované činnosti a musí splňovat všeobecné předpoklady, bezúhonost a odbornou způsobilost. Ustanovení odpovědného zástupce ERÚ schvaluje (žádost se podává na formuláři typu B s úředně ověřeným 32

§3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon

podpisem odpovědného zástupce) a je kladen požadavek, aby určitá osoba nefigurovala jako odpovědný zástupce pro více než jednoho držitele licence.  Doba zahájení licencované činnosti, předpokládaná doba podnikání – licence pro podnikání v energetických odvětvích jsou udělovány nejdéle na dobu 25 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence. Lze ji prodloužit vždy o dalších 5 let.  Vznik oprávnění k licencované činnosti – vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence. ERÚ doporučuje opatřit si doložku právní moci a po obdržení licence zkontrolovat formální správnost licence. Každý žadatel o udělení licence musí splňovat majetkoprávní, technické a finanční předpoklady. Majetkový vztah k energetickému zařízení musí být doložen nabývacím titulem (u nemovitostí dále výpisem z katastru nemovitostí), popřípadě leasingovou či nájemní smlouvou, ke kterým připojí souhlas vlastníka s použitím energetického zařízení ke konkrétní licencované činnosti. Technické předpoklady se prokazují např. územním souhlasem, kolaudačním rozhodnutím, oznámením o záměru započít s užíváním stavby stavebnímu úřadu a součastně prohlášením, že stavební úřad užívání stavby nezakázal a dále zprávou o revizi. Finanční předpoklady – žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách. Prokazuje potvrzením nebo prohlášením. ERÚ může požadovat další doklady např. bankovní výpisy, smlouvu o úvěru apod. Změny rozhodnutí o udělení licence – (formulář C) držitel licence je povinen neprodleně oznámit změny podmínek, údajů a dokladů, doložit doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Zrušení licence – (formulář D) držitel licence je povinen předložit návrh na řešení vzniklé situace a seznam dotčených účastníků trhu nebo doklady o tom, že se zamýšleným ukončením činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu. Fyzická nebo právnická osoba, které licence zanikla je povinna do 7 dnů ode dne převzetí o zániku licence vrátit originál o udělení licence Energetickému regulačnímu úřadu.33 Podrobné informace a seznam dokladů k udělení licence obsahuje Metodický návod ERÚ.34

33

NEMAKEJ.CZ. Fotovoltaický jev a idealní podmínky pro solární elektrárny. [online]. 2010. [cit. 2011-11-23]. Dostupné z: . 34 Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení, změny nebo zrušení licencí podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění

Příloha 2

Účtová osnova pro podnikatele - dle směrné účtové osnovy ve smyslu Vyhlášky č. 500/2002 Sb. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 010 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a tažná zvířata 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky 04 - Pořízení dlouhodobého majetku 040 - Pořízení dlouhodobého majetku 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 -Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhod vlivem 062 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 066 - Půjčky podnikům ve skupině 067 - Ostatní půjčky 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku

094 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná položka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná položka k nabytému majetku 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku

Účtová třída 1 - Zásoby 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Zvířata 13 - Zboží 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na skladě a v prodejnách 139 - Zboží na cestě 19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná položka k materiálu 192 - Opravná položka k nedokončené výrobě 193 - Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná položka k výrobkům 195 - Opravná položka ke zvířatům 196 - Opravná položka ke zboží

Účtová třída 2 - Finanční účty 21 - Peníze 210 - Peníze 211 - Pokladna 213 - Ceniny 22 - Účty v bankách 221 - Bankovní účty 23 - Běžné bankovní úvěry 231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry 24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dlužné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku 26 - Převody mezi finančními účty 261 - Peníze na cestě 29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 - Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy

Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

31 - Pohledávky 311 - Odběratelé 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky

41 - Základní kapitál a kapitálové fondy 411 - Základní kapitál 412 - Emisní ážio 413 - Ostatní kapitálové fondy 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 - Změny základního kapitálu

32 - Závazky 321 - Dodavatelé 322 - Směnky k úhradě 324 - Přijaté zálohy 325 - Ostatní závazky 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34 - Zúčtování daní a dotací 341 - Daň z příjmů 342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace 35 - Pohledávky ke společníkům a sdružení 351 - Pohledávky k podnikům ve skupině 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdružení 36 - Závazky ke společníkům a sdružení 361 - Závazky k podnikům ve skupině 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdružení 37 - Jiné pohledávky a závazky 371 - Pohledávky z prodeje podniku 372 - Závazky z koupě podniku 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374 - Pohledávky z pronájmu 375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období 382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 386 - Kurzové rozdíly aktivní * 387 - Kurzové rozdíly pasivní * 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní 39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 - Opravná položka k pohledávkám 395 - Vnitřní zúčtování 398 - Spojovací účet při sdružení

42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond 423 - Statutární fondy 427 - Ostatní fondy 428 - Nerozdělený zisk minulých let 429 - Neuhrazená ztráta minulých let 43 - Výsledek hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 - Rezervy 451 - Rezervy zákonné 459 - Ostatní rezervy 46 - Bankovní úvěry 461 - Bankovní úvěry 47 - Dlouhodobé závazky 471 - Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473 -Emitované dluhopisy 474 - Závazky z pronájmu 475 -Dlouhodobé přijaté zálohy 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě 479 - Ostatní dlouhodobé závazky 48 - Odložený daňový závazek a pohledávka 481 - Odložený daňový závazek a pohledávka 49 - Individuální podnikatel 491 - Účet individuálního podnikatele

Účtová třída 5 - Náklady 50 - Spotřebované nákupy 500 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží 51 - Služby 510 - Služby 511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní služby 52 - Osobní náklady 520 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523 - Odměny členům orgánů společnosti a družstva 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Ostatní sociální náklady 53 - Daně a poplatky 530 - Daně a poplatky 531 -Daň silniční

532 - Daň z nemovitosti 538 - Ostatní daně a poplatky 54 - Jiné provozní náklady 540 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba zákonných rezerv 554 - Tvorba ostatních rezerv 555 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 558 - Tvorba zákonných opravných položek 559 - Tvorba opravných položek 56 - Finanční náklady 560 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku 57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 574 - Tvorba rezerv 579 - Tvorba opravných položek 58 - Mimořádné náklady 580 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody 584 - Tvorba rezerv 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba opravných položek 59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená 593 - Daň z příjmů z mimořádné činností - splatná 594 - Daň z příjmu z mimořádné činnosti - odložená 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů

Účtová třída 6 - Výnosy 60 - Tržby za vlastní výkony a zboží 600 - Tržby za vlastní výkony a zboží 601 - Tržby za vlastní výrobky 602 - Tržby z prodeje služeb 604 - Tržby za zboží 61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 610 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovaru 613 - Změna stavu výrobku 614 - Změna stavu zvířat

62 - Aktivace 620 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 623 -Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 -Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 - Jiné provozní výnosy 640 - Jiné provozní výnosy. 641 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 - Tržby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek 648 - Ostatní provozní výnosy 65 - Zúčtování rezerv a opravných položek provozních výnosů 652 - Zúčtována zákonných rezerv 654 - Zúčtování ostatních rezerv 655 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 657 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 658 - Zúčtování zákonných opravných položek 659 - Zúčtování opravných položek 66 - Finanční výnosy 660 - Finanční výnosy 661 - Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 - Výnosy z derivátových operaci 668 - Ostatní finanční výnosy 67 - Zúčtování rezerv a opravných položek finančních výnosů 674 - Zúčtování rezerv 679 - Zúčtování opravných položek 68 - Mimořádné výnosy 680 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 684 - Zúčtování rezerv 688 - Ostatní mimořádné výnosy 689 - Zúčtování opravných položek 69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů

Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty 70 - Účty rozvažné 701 - Počáteční účet rozvažný 702 - Konečný účet rozvažný 71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát 75 až 79 - Podrozvahové účty

Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví

Příloha 3

Odpisové tabulky podle zákona o daních z příjmů §30 ZDP – Odpisové skupiny Odpisová skupina

Doba odpisování

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

§31 ZDP – Rovnoměrné odpisy Roční odpisová sazba Odpisová skupina

v prvním roce

v dalších letech

pro zvýšenou vstupní

odpisování

odpisování

cenu

1

20

40

33,3

2

11

22,25

20

3

5,5

10,5

10

4

2,15

5,15

5

5

1,4

3,4

3,4

6

1,02

2,02

2

§32 ZDP – Zrychléné odpisy Koeficient pro zrychlené odpisování Odpisová skupina

v prvním roce

v dalších letech

pro zvýšenou vstupní

odpisování

odpisování

cenu

1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

Příloha 4

Fotovoltaické systémy – zatřídění do odpisových skupin dle SKP Fotovoltaické systémy instalované na střechách Klasifikace

Odpisová skupina

Délka odepisování v letech

Stavební úpravy střech z důvodu montáže FVE (vyztužení či úprava krovu, nová střešní krytina

Součást budovy

5,6

30 nebo 50

Nosná konstrukce pro umístění panelů

Součást budovy

5,6

30 nebo 50

Součást budovy

5,6

30 nebo 50

Součást budovy

5,6

30 nebo 50

32.10.52

2

5

Měnič

31.10.50

3

10

Fotovoltaické panely v kombinaci s měničem

31.10.26

3

10

Elektroměr

33.20.63

1

3

230.249

4

20

Popis majetku

Elektrické rozvody DC, AC, vč. stavebních úprav s nimi souvisejících Rozvaděče DC, AC včetně náplně do napětí 1000V Samostatné fotovoltaické články sestavené do panelů

Fotovoltaické systémy instalované na venkovních plochách Stavební základ pro upevnění konstrukce, samostatná nosná konstrukce pro umístění panelů

35

Elektrické vedení od panelů k místu spotřeby, resp. k předávacímu místu Samostatné fotovoltaické články sestavené do panelů Rozvaděče DC, AC včetně náplně do napětí 1000V

222.4xx

4

20

32.10.52

2

5

31.20.31

2

5

Měniče, stringové i centrální

31.10.50

3

10

Fotovoltaické panely v kombinaci s měničem

31.10.26

3

10

Transformátory

31.10.

3

10

Elektroměr35

33.20.63

1

3

SOLAR TIME s.r.o. Daně a účtování ve fotovoltaice pro rok 2010 [online]. Dostupné z: .

Příloha 5

Skupiny příjmů podle charakteru  příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) – příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce, příjmy za práci členů družstev, společníků, jednatelů s.r.o., i když při výkonu práce nejsou povinni dbát příkazů plátce, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob  příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7) – příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků v.o.s. a komplementářů komanditní společnosti na zisku  příjmy z kapitálového majetku (§ 8) – úroky z vkladů na běžných účtech určeny podle podmínek banky k podnikání, úroky z poskytnutých úvěrů a půjček  příjmy z pronájmu (§ 9) – příjmy z pronájmu nemovitostí a bytů, movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu  ostatní příjmy (§ 10) – příjmy, které nelze přiřadit do žádné předchozí kategorie. Patří sem příjmy z příležitostných činností (např. příležitostné pořádání plesu), příležitostný pronájem movitých věcí (např. pronájem auta na jeden týden), příjmy ze zemědělské výroby, které nejsou provozovány samostatně hospodařícím rolníkem. Pokud jejich úhrn nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč, jsou od daně osvobozeny a neuvádí se v daňovém přiznání. Dalšími příjmy jsou např. přijaté výživné, důchody, ceny z veřejných soutěží, příjmy z převodu nemovitostí a movitých věcí, které nejsou zahrnuty v obchodním majetku (pokud nejsou od daně osvobozeny dle § 4 ZDP), příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou.36

36

ŠTOHL, Pavel. Daně 2010 výklad a praktické příklady. 1. Znojmo: SVŠE, 2010. 148 s. ISBN 978-80-8731401-2

Příloha 6

Příjmy a výdaje podle zákona o daních z příjmů Nejčastější zdanitelné příjmy:      

prodej zboží, výrobků a služeb připsaný úrok z běžného účtu náhrady od pojišťovny za škodu na firemním majetku přijaté provozní dotace (např. dotace na mzdu absolventa) prodej materiálu, drobného hmotného majetku prodej hmotného majetku

Nejčastější nedaňové příjmy:    

osobní prostředky do podnikání přijatý úvěr, přijatá půjčka přijaté dotace na pořízení hmotného majetku vrácení nadměrného odpočtu DPH

Nejčastější daňové výdaje:      

nákup materiálu nákup drobného hmotného majetku nákup zboží mzdy (výplata mzdy zaměstnancům, srážky z mezd zaměstnancům, daň ze mzdy) zdravotní a sociální pojištění z mezd provozní režie (nákup kancelářských potřeb, poradenské služby, nákup odborných publikací, cestovné, doprava, nájemné reklama, úroky z úvěru, opravy a udržování, telefon, energie, voda, plyn, pracovní oblečení, ceniny, tj. známky, kolky, telefonní karty, nákup nehmotného majetku)

Nejčastější nedaňové výdaje:          

37

nákup hmotného majetku, technické zhodnocení HM (nad 40 000 Kč) daň z příjmu podnikatele zdravotní a sociální pojištění OSVČ odvod daně z přidané hodnoty osobní spotřeba podnikatele splátka úvěru, půjčky reprezentace peněžní dary manka a škody přesahující náhrady nesmluvní pokuty a penále37

ŠTOHL, Pavel, Daňová evidence 2011. Praktický průvodce. 2. vyd. Znojmo: Štohl – Vzdělávací středisko Znojmo, 2011. 133 s. ISBN 978-80-87237-34-2., str. 41-43.

Příloha 7

Přehled termínů pro podání přiznání k DPFO v letech 2009 až 2011 Stanovený termín (nejpozději do) Číslo řádku

Lhůta pro podání (nejpozději)

1

3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období

za zdaňovací období 2009 (a dříve) 38

za zdaňovací období 2010 (a později) 39

31. 3.

1. 4.

2

6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

30. 6.

1. 7.

3

9 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

30. 9.

1. 10.

Podmínky pro uplatnění termínu

základní termín (všichni poplatníci kromě ř. 2 a 3) - poplatník s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem - poplatník, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce - poplatník (ř. 1), jemuž správce daně prodloužil termín podání přiznání o 3 měsíce - poplatník (ř. 2) s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo poplatník, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce a správce daně mu navíc prodloužil termín podání přiznání o 3 měsíce

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů odborné literatury a tiskové zprávy MF ČR 40

Režim zálohy a splatnost daně podle PZDP PZDP (Kč)

Periodicita záloh

Výše zálohy z PZDP

Termíny splatnosti

PZDP ≤ 30.000 Kč

neplatí se

x

x

30.000 Kč < PZDP ≤ 30.000 Kč

šestiměsíční

40%

15. den 6. měsíce ZdO

40%

15. den 12. měsíce ZdO

1/4

15. den 3. měsíce ZdO

1/4

15. den 6. měsíce ZdO

1/4

15. den 9. měsíce ZdO

PZDP > 150.000 Kč

tříměsíční

15. den 12. měsíce ZdO

1/4

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů odborné literatury

38

41

§ 40 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků platný do 31. 12. 2010 § 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění s účinností od 1. 1. 2011, dále Tisková zpráva Ministerstva financí ČR „Změna termínu pro podání daňového přiznání (Tisková zpráva)“ ze dne 4. 2. 2011. Dostupné z: . 40 VYBÍHAL, Václav, 2010. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010. Praktický průvodce, str. 65 , dále Ministerstvo financí ČR „Změna termínu pro podání daňového přiznání (Tisková zpráva)“ ze dne 4. 2. 2011. Dostupné z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_11765.html>. 41 VYBÍHAL Václav, 2010. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010. Praktický průvodce, str. 68 39

Příloha 8 Výše sazby daně u výstavby FVE - podnikatel pořizující FVE (obvykle jako vlastník) by měl poskytnout firmě, která mu bude zajišťovat stavební či montážní práce spojené s výstavbou FVE potřebné prostředky osvědčující uplatnění výše sazby DPH, např., zda jde o rodinný dům či rodinný dům pro sociální bydlení, že jde o změnu dokončené stavby, nebo že určuje FVE jako příslušenství nositelného domu. U staveb FVE se snížená sazba daně použije ve dvou případech:  u staveb pro bydlení (§ 48) a u staveb u pro sociální bydlení (§ 48a) v případě změn těchto dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), nebo jejich příslušenství,  u staveb pro sociální bydlení (§ 48a) i v případě, kdy fotovoltaická elektrárna bude novým příslušenstvím stavby pro sociální bydlení. Vždy včetně strojů a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo namontují. V ostatních případech se použije základní sazba daně podle § 47 zákona o DPH.42 Např. v případě nové výstavby domu (§ 48), současně s montáží FVE, která nesplňuje podmínky pro sociální bydlení. Příslušenství k rodinnému domu – podle výkladového stanoviska MF ČR43 může být např. příslušenství k rodinnému domu i stavby plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a ostatní stavby (např. garáže, zahradní altány, vinné sklepy apod.). Výčet odpovídá i definici příslušenství ve smyslu § 121 odst. 1 občanského zákoníku, kdy je příslušenství posuzováno jako věci, které náležejí vlastníkovi věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s věcí hlavní trvale užívány. V praxi správce daně akceptuje a přihlédne k závaznému stanovisku stavebního úřadu dle § 8 a § 99 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád: Při montáži FVE zařízení za využití zeleného bonusu, kde vedlejším efektem je prodej nespotřebované elektřiny distributorovi, lze takto provedenou montáž FVE zařízení považovat za příslušenství domu, která si klade za cíl snížení energetické závislosti a relativní soběstačnosti. Zde by měla být aplikována snížená sazba DPH. Při montáži FVE zařízení s přímým prodejem vyrobené elektřiny distributorovi, neslouží FVE přímo pro byt, rodinný dům, ale jedná se o nezávislou „malou stavbu“. Zde by měla být aplikována základní sazba DPH.44

42

SKÁLA, Milan. Daně a právo v praxi. 7. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-2473618-1. 43 Stanovisko Ministerstva financí ČR „Informace k uplatnění zákona o DPH u výstavby po 1. 1. 2008“ ze dne 23. 4. 2008. Dostupné z: . 44 SOLAR TIME s.r.o. Daně a účtování ve fotovoltaice pro rok 2010 [online]. Dostupné z: .

Příloha 9

KARTA MAJETKU Inventární číslo 01 RD včetně konstrukce FVE Datum pořízení 7. 7. 2009 Odpisová skupina

Datum vyřízení Způsob odepisování

5.skupina

zrychleně

3. 200.000,00

Cena Změna vstupní ceny

111.579,38 Ve všech letech

111.579,38

Technické zhodnocení Vstupní cena

3.311.579,38

Daňově dosud odepsáno Daňová zůstatková hodnota

Obd.

Částka

Obd.

0,00 Ve všech letech

0,00

3.311.579,38 Ve všech letech

3.311.579,38

Částka

Obd.

Částka

Obd.

Částka

Změna vstupní ceny 2009 111.579,38

Rekapitulace

Daňové odpisy 2009

Rekapitulace

0,00

KARTA MAJETKU Inventární číslo 02 FVE – panely s příslušenstvím Datum pořízení 21. 7. 2009 Odpisová skupina

Datum vyřízení Způsob odepisování

3.skupina

zrychleně

563.562,62

Cena Změna vstupní ceny

Ve všech letech

Technické zhodnocení Vstupní cena

563.562,62

Daňově dosud odepsáno Daňová zůstatková hodnota

Obd. Daňové odpisy 2009

Částka

Obd.

0,00 Ve všech letech

0,00

563.562,62 Ve všech letech

563.562,62

Částka

Obd.

Částka

Obd.

Částka

Rekapitulace

0,00