MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav práva a humanitních věd
VYBRANÉ ASPEKTY PRÁCE Z DOMOVA Bakalářská práce
Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce:
Veronika Burešová PhDr. Zdeňka Vykoukalová
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vybrané aspekty práce z domova“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně dne 21. května 2009 ………………………………… podpis
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala PhDr. Zdeňce Vykoukalové za odbornou pomoc, cenné rady v průběhu zpracování této bakalářské práce.
ABSTRAKT BUREŠOVÁ, V. Vybrané aspekty práce z domova. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce je věnována problematice práce z domova, a to v rovině teoretické i na základě empirického výzkumu. V teoretické části je objasněn pojem práce z domova, jsou definovány rozdíly mezi tímto typem práce a klasickým zaměstnáním, stejně jako jeho výhody a nevýhody pro zaměstnance i zaměstnavatele. Praktická část je založena na realizaci průzkumu za pomoci písemného dotazníku.
Klíčová slova: práce z domova, práce na dálku, e-work, telework
ABSTRACT BUREŠOVÁ, V. Selected aspects of the work from home. Bachelor´s thesis. Brno, 2009. Bachelor´s work is focused on work from home, it consist of both the theoretical and practical parts. The theoretical part defines the term work from home, differences between work from home and classic work, its benefits and disavantages for both the employee and employer. The practical part is based on the survey which was done in the form of a written questionnaire.
Key words: work from home, teleworking, e-work, telework
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE A METODIKA........................................................................................ 9 2.1 Cíl práce .................................................................................................................. 9 2.2 Metodika práce ....................................................................................................... 9 3. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 10 3.1 Flexibilita práce .................................................................................................... 10 3.2 Definice................................................................................................................. 10 3.3 Pro koho je práce z domova vhodná? ................................................................... 11 3.4 Ženy a muži pracující z domova........................................................................... 13 3.5 Právní aspekty práce z domova ............................................................................ 14 3.6 Využívání práce z domova ve světě i v České republice...................................... 16 3.7 Výhody vs. nevýhody práce z domova ................................................................. 20 3.7.1 Výhody........................................................................................................... 20 3.7.2 Nevýhody....................................................................................................... 21 3.8 Realizace práce z domova..................................................................................... 23 4. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 25 4.1 Úvod...................................................................................................................... 25 4.2 Cíl průzkumu ........................................................................................................ 25 4.3 Metoda a technika průzkumu................................................................................ 25 4.4 Objekt a předmět průzkumu ................................................................................. 26 4.4 Výběr respondentů a respondentek....................................................................... 27 4.5 Postup realizace průzkumu ................................................................................... 27 4.6 Výsledky a interpretace ........................................................................................ 28 4.6.1 Sociodemografické charakteristiky respondentů ........................................... 28 4.6.2 Současná pozice/pracovní úvazek lidí pracujících z domova........................ 33 4.6.3 Spokojenost a nespokojenost s prací z domova............................................. 37 4.6.4 Výhody a nevýhody práce z domova............................................................. 40 4.6.5 Technologie a vybavení pro práci z domova ................................................. 45 4.7
Diskuze ........................................................................................................... 48
4.8
Doporučení...................................................................................................... 49
4.8.1 Doporučení pro zaměstnavatele..................................................................... 49
4.8.2 Doporučení pro zaměstnance......................................................................... 50 5. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 52 6. LITERATURA ........................................................................................................... 54 6.1 Seznam obrázků .................................................................................................... 57 6.2 Seznam tabulek ..................................................................................................... 57 7. SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 59
1. ÚVOD Většina společností fungovala od časů průmyslové revoluce na principu koncentrace zaměstnanců na určitém místě, kde pracovali pod přímou kontrolou manažerů. Současný vývoj informačních a komunikačních technologií umožňuje pracovníkům oprostit se od tohoto modelu. Dochází k různým proměnám, které samozřejmě probíhají v rámci tradičních pracovních podmínek a tradičních pracovních vztahů, roste v nich ovšem variantnost, flexibilita a samostatnost zaměstnanců. Nejzřetelnější změnou je však vznik a rozšíření nestandardních typů a forem výkonu pracovní činnosti. Jednou z těchto forem zaměstnání, které se v současnosti objevují, je flexibilita práce ve smyslu práce vykonávané z domova, resp. mimo pracoviště. Práce z domova jedinečným způsobem propojuje soukromý a pracovní život. Typické jsou zde změněné hranice mezi těmito dvěma světy, jelikož takto pracující lidé tráví pracovní i soukromý čas v jednom místě. Sami si organizují pracovní čas a oddělují ho od soukromé sféry. Ve své práci se tímto tématem budu podrobněji zabývat. V průběhu práce je brán v úvahu právě vliv práce z domova na fungování rodiny. Tyto aspekty vnímám jako klíčové z hlediska sociologického a sociálně-psychologického přístupu k tomuto tématu. Přínosem této práce by mělo být prozkoumání kladů a záporů práce z domova jako trendu moderní personalistiky. O tomto tématu se obzvláště v ČR poměrně málo diskutuje. Tudíž si myslím, že má práce může být zajímavým obohacením nejen mých znalostí o práci z domova.
8
2. CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce Cílem mé práce je zjistit výhody a nevýhody práce z domova, které lidé pracující z domova s tímto druhem práce spojují. Vlastní práci rozdělím do dvou logických celků, do teoretické a praktické části. V úvodu teoretické části se zaměřím na vymezení pojmu práce z domova a jejích možných variant. Poté se pokusím ukázat současný stav využívaní práce z domova. K tomu mi poslouží zejména údaje ze zahraničních výzkumů provedených v USA a zemích EU. Pro přiblížení míry využívání práce z domova v České republice mi poslouží mimo jiné výsledky zjištěné z vlastního výzkumu. V další části se podrobněji zaměřím na výhody na nevýhody této formy práce z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele. Na závěr se pokusím navrhnout postup realizace práce z domova pro zaměstnance i zaměstnavatele, kteří jsou zainteresovaní v této formě zaměstnávání. Praktická část je zaměřena na realizaci kvantitativního výzkumu. Cílovou skupinu, kterou jsem si zvolila, jsou lidé, kteří pracují z domova. Pro získání této skupinu využiji metodu nabalování neboli „snowball“. Veškeré informace mi poslouží k analýze, zhodnocení výhod a nevýhod tohoto druhu práce a pokusím se odhadnout obavy, které brání k většímu rozšíření práce z domova v České republice.
2.2 Metodika práce Před psaním teoretické části své bakalářské práce jsem prostudovala odbornou literaturu, internetové zdroje a právní předpisy. Významným zdrojem mi byly i odborné časopisy a články. Veškeré zdroje uvádím v přehledu literatury. Součástí mé bakalářské práce bylo provedení průzkumu mezi lidmi, kteří pracují z domova. Snažila jsem se zastoupení obou pohlaví, různých věkových skupin a také skupin s různým dosaženým vzděláním. Celkově se průzkumu zúčastnilo 103 osob, z toho 39 mužů a 64 žen. K šetření jsem využila metodu dotazníku. Dotazník obsahoval 23 otázek. Z nich bylo 17 otázek zaměřeno na zjištění zkušeností, názorů a postojů k práci z domova. Zbývající otázky byly identifikační. Snažila jsem se, aby otázky byly jasně formulovány. Dotazník uvádím v příloze.
9
3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Flexibilita práce Téma harmonizace pracovní a soukromé sféry se v poslední době stalo, zejména v kontextu vyrovnávání podmínek pro muže a ženy, více něž populárním. Vydávají se nejrůznější publikace informující o celé problematice. Přesto mám pocit, že jen málo pozornosti je soustředěno na možné alternativy řešení pro skloubení rodinného a profesního života. Jedním z možných řešení je najít takovou formu zaměstnání, která umožňuje lépe sladit profesní život s péčí o rodinu, proto se v poslední době stále více prosazují flexibilní formy práce. Domnívám se, že tento rozvoj v současnosti podtrhuje i světová finanční krize, jelikož tlačí tuzemské podniky k redukci pracovních míst. Možné východisko k překonání těchto obtíží je právě podpora flexibilních forem práce. Ne všechny formy flexibilních zaměstnání, které fungují ve vyspělých zemích, našly své uplatnění i v České republice. Podle Kuchařové a Zamykalové práci z domova provozují u nás pouze výjimečné, statisticky nepodchycené případy. [1]
3.2 Definice Nevstávat brzy do práce, v pohodlí domova si dát kávu, a pak usednout k počítači a začít pracovat. Pro mnohé to je lákavá představa. Nyní se stále častěji taková idea stává realitou. Většina z nás si pod pojmem práce z domova představí ženské práce. Nyní ale lze z domova pracovat i jinak, než lepit obálky či šít. Podle odborníků přibývá lidí, kteří doma vyřizují pracovní záležitosti týkající se informačních technologií či administrativy. Na práci z domova lze pohlížet z mnoha různých pohledů. Existuje také nespočet definic, ve své práci uvedu klíčové z nich. Záleží především na druhu činnosti, která je z domova vykonávána a na vzájemné spolupráci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jak uvádí Čermáková, práce doma (homeworking) se pojí, stejně jako všude ve světě, s prudkým rozvojem výpočetní techniky a zvýšením počítačové gramotnosti obyvatelstva. Nicméně klasická manuální práce doma technického charakteru nespojená s výpočetní technikou má v ČR dlouhou historii. [2] Práce na dálku (teleworking) je podle Palána ta, která je vzdálená od centrálního pracoviště nebo výrobního závodu a která je vykonávána za pomoci
10
informační a komunikační technologie. [3] Walters dodává ještě neexistenci přímého fyzického dohledu. [4] Rozdíl mezi těmito dvěma formami lze spatřovat v tom, že práce doma se váže na působení v místě svého bydliště, bez ohledu na způsob práce. Naproti tomu práce na dálku vychází ze způsobu provádění práce (na dálku, prostřednictvím informačních a telekomunikačních technologií) bez ohledu na skutečné místo, kde k tomu dochází. Může jím být jako domov pracovníka, tak třeba i chata, autobus, apod. „Přesto má práce z domova (homeworking) a práce na dálku (teleworking), pochopitelně, mnoho společného či přesněji řečeno obdobného a existuje dokonce případ, který je současně homeworkem i teleworkem: v angličtině se označuje termínem „home based teleworking“ („home-based telework“) nebo „tele-homeworking“ (analogicky je možno i „home-teleworking“).“ [5] Kučina rozvádí práci z domova ještě na další dvě možné formy a to domáckou práci a distanční práci.
Podle něj byla u nás domácká práce provozována již
v minulosti a byla provozována zejména v oblastech mimo průmyslová centra. Jednalo se o drobnou výrobu textilní, sklářskou, obuvnickou, kožedělnou apod. Textilní výroba byla prováděna často pro potřeby vojenské správy. Práce byla prováděna v obydlí nebo ve vlastní nebytové prostoře. Výroba byla ruční nebo s využitím jednoduchých strojů a zařízení. Domáckou prací byli zaměstnávání zejména zaměstnanci (domáčtí dělníci), ale také živnostníci (domáčtí živnostníci). Naproti tomu distanční práce se týká současnosti, je to forma pružného pracovního režimu, kdy zaměstnanec nedochází denně na pracoviště, ale pracuje doma a s organizací je propojen telefonem, faxem či internetem. Povinností pracovníka může být jeho dosažitelnost v rámci pracovní doby nebo její části a pravidelná docházka na pracoviště v určitém dnu. Rozšíření distanční práce souvisí s rozvojem komunikačních technologií, snižováním pracovních nákladů i snahou organizací získat kvalifikované zaměstnance, kteří nemohou či nechtějí pravidelně dojíždět do práce. Předpokladem je plánování práce a zajištění komunikace. [6]
3.3 Pro koho je práce z domova vhodná? Práce z domova by se mohla zdát z určitého pohledu vhodná pro skloubení pracovního a rodinného života. Rodič si sám přizpůsobuje pracovní dobu, kterou může
11
přizpůsobit potřebám dítěte a rodiny. To se především týká žen a to žen na mateřské dovolené. Může však dojít ke konfliktu zaměstnání a péče o dítě a ke ztrátě sociálních kontaktů. Tyto kontakty jsou pro ženy „jedním z nejvýše hodnocených aspektů zaměstnání.“ [7] Domnívám se, že práce z domova by mohla být vhodným pracovním uplatněním i pro osoby se zdravotním postižením. Nový uvádí, že ve většině případů je pracovní uplatnění občanů se zdravotním postižením uskutečňováno tak, že se pro tyto občany vyhledávají vhodné pracovní příležitosti. [8] Touto vhodnou pracovní příležitostí by právě práce z domova mohla být a to především pro ty občany se zdravotním postižením, pro které by dojíždění na pracoviště bylo velmi obtížné. To je cenné pro obě strany – na jedné vznikne pracovní místo pro člověka, který by jinak práci sháněl jen obtížně, na druhé z toho zaměstnavatel získává výhody od státu, např. v podobě daňového zvýhodnění. Obtížné dojíždění do zaměstnání se nemusí týkat jen zdravotně postižených, může být problémem i lidí z malých obcí a obtížně dostupných míst, i pro ně je také práce z domova možnou alternativou, jak se zapojit do pracovního procesu. Přestože práce z domova zní velice lákavě, pouze doma však pracuje jen velmi malý podíl pracovníků. Mnohem častější jsou případy, kdy se mimo pracoviště vykonává jen část pracovních povinností. Naskytuje se tu ovšem ještě také otázka, které profese jsou pro práci z domova vhodné. Je jasné, že mnohé profese vyžadují, aby zaměstnanci byli na svých pracovištích přítomni. Řidič autobusu, chirurg, zedník, dirigent nebo třeba televizní hlasatelka musejí z pochopitelných důvodů do klasické práce pravidelně docházet. Ale naopak není nutné, aby takový grafik, překladatel, účetní, redaktor, architekt nebo programátor marnil svůj čas dopravou do zaměstnání a stresoval se v kanceláři, když si svou pracovní dobu může efektivně naplánovat doma. Podle výzkumů v České republice, které se zabývaly flexibilními formami výkonu zaměstnání, mezi profese, které pracují z domova, nejčastěji patří administrativní činnosti (účetní, právníci, překladatelé, projektanti, učitelé, vědečtí a odborní pracovníci), dále se jedná o jednoduché montážní práce (balení, výroba upomínkových předmětů), mezi pracujícími z domova se vyskytují i švadleny a šičky. Nejvíce se práce z domova vyskytuje u podniků s malým počtem zaměstnanců. Kupříkladu podniky s 1 až 9 zaměstnanci nabízí práci doma s počítačem ve 42 procentech. [2] 12
3.4 Ženy a muži pracující z domova Můžeme spatřovat rozdíly ve volbě práce z domova ze strany žen a ze strany mužů. Mají rozdílný časový režim, liší se aktivity, kterým se věnují mimo práci. V této kapitole se blíže zaměřím na specifika rozdílů volby tohoto způsobu práce. Již od pradávna byla práce žen oproti mužům více omezena hranicemi domácností a péči o děti. Pojetí ženské práce záviselo na sociálním postavení a statusu té které ženy a neustále se měnilo. [9] Jak v zemích západní Evropy, tak i v české společnosti dochází v posledních zhruba dvou desetiletích zejména ke změnám v ekonomických a sociálních podmínkách (vzrůstá nejistota a technická náročnost práce a ženská zaměstnanost) a ke změnám v ženských pracovních strategiích (větší důraz na ekonomickou aktivitu). Rozdělení práce a péče v domácnostech se však významně nemění. Nedochází k paralelním změnám v dynamice genderových rolí v oblasti pracovního uplatnění a rodiny, což má za následek jednak často pociťovaný konflikt těchto sfér. Lze tedy konstatovat, a to i přes skutečnost, že postavení žen doznalo ve společnosti mnohých významných změn, které vedly k proměně jejich statusu, že tyto změny nebyly provázeny změnou dělby práce v rodinách. Bierzová v této souvislosti říká: „Ženy odešly do práce, avšak pracoviště a jeho kultura se jen velmi málo přizpůsobovaly novým změněným podmínkám. Stejně tak se nedotkly změny v pracovní angažovanosti žen jejich domácností, povinností s nimi spojenými a především mužů v nich.“ [10] Mnoho žen proto volí možnost pracovat z domova z toho důvodu, aby zkombinovaly rodinnou a pracovní sféru života. Práce z domova na druhou stranu ještě více prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými pohlavími. Ženy pracující z domova mají totiž zásadní roli v péči o domácnost, zatímco co takto pracující muži sice přebírají větší odpovědnost za chod domácnosti, přesto však největší odpovědnost závisí na ženě. Muži tedy volí tento způsob práce spíše z důvodů její flexibility. Mezi další rozdíl práce z domova mezi ženami a muži lze zahrnout i výběr profese. Jak uvádí Karsten, dodnes nalezneme ženy spíše v sociální sféře, zatímco muže
13
v technických povoláních a v přírodních vědách. [11] Výjimky sice potvrzují pravidlo, ale tradiční rozdělení rolí funguje i zde.
3.5 Právní aspekty práce z domova Znalost svých práv a povinností ve vztahu k zaměstnavateli je velice důležitá pro každého
zaměstnance.
Nový
zákoník
práce
považuje
práci
z
domova
za plnohodnotnou práci. Avšak neupravuje výslovně práci z domova, ale pouze vytvářejí určitý zvláštní režim a postavení zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele a sami si rozvrhují práci.
Místo výkonu práce Místo výkonu práce musí být jakožto podstatná náležitost pracovní smlouvy výslovně sjednáno § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. [12] V pracovní smlouvě je možné mít několik míst výkonu práce. Může se jednat o kombinaci kancelář zaměstnavatele a byt zaměstnance nebo místo u zákazníka. Záleží na konkrétní dohodě, možnostech a požadavcích zaměstnavatele. Místo výkonu práce lze považovat za dohodnuté i v takových případech, kdy není v pracovní smlouvě výslovně sjednáno, a to zejména za předpokladu, že je jasně odvoditelné z dalších ujednání v pracovní smlouvě (např. právě z druhu práce). Zaměstnanec tak může po vzájemné dohodě vykonávat práci doma.
Délka a rozdělení pracovní doby při práci z domova Zákoník práce upravuje v § 317 zvláštní režim pro zaměstnance, kteří nepracují na pracovišti a sami si rozvrhují pracovní dobu, tak, že: a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit, c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. [12]
14
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nový Zákoník práce nepřipouští žádnou výjimku z povinností zaměstnavatele k zaměstnanci. Vzhledem k povaze práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele není objektivně možné, aby zaměstnavatel všechny uložené povinnosti beze zbytku plnil. Očekává se maximální ochota zaměstnance při plnění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Je vhodné tyto body začlenit do pracovní smlouvy. Zákoník práce nedefinuje výrazné překážky práce z domova, avšak je třeba pamatovat na některá specifika vyplývající z platné právní úpravy. Jistým problémem může být omezení možnosti částečného nebo úplného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za úraz z důvodu prakticky nemožné kontroly zaměstnance v rozhodném okamžiku a s tím spojené možnosti důkazu, např. o porušení povinností při výkonu práce zaměstnancem. [12]
Stavební zákon Vzhledem k tomu, že práce z domova je v našem právním řádu upravena pouze rámcově, dochází k některým dalším překážkách, které mohou pracovníka omezovat ve výkonu této práce. V případě, že místo výkonu práce je bydliště zaměstnance a on tam dělá něco, co by vyžadovalo úpravy bydliště, je třeba posoudit § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, který upravuje změny režimu v užívání stavby. Podle tohoto zákonu lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí (např. v důsledku častých návštěv zákazníků u zaměstnance a tím i omezení parkovacích míst nebo znečištění ovzduší výfukovými plyny apod.), je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. [13] Lze se proto domnívat, že zaměstnanec pracující z domova je povinen požádat příslušný stavební úřad o opětnou kolaudaci bytových prostor a to v takové situaci, kdy
15
je to vhodné zejména k povaze výkonu práce a kde tento výkon může mít vliv na okolí stavby. Žádost o povolení změny v užívání stavby podávají uživatelé stavby.
3.6 Využívání práce z domova ve světě i v České republice Práce z domova v USA Z hlediska některých aspektů práce z domova lze USA považovat za lídra v oblasti jejího využití. Pracující v USA ve velké míře využívají princip práce z domova, při které komunikují se spolupracovníky prostřednictvím informačních technologií. Důvody nemusíme dlouho hledat. USA již v 90. letech začalo s budováním informačních a komunikačních technologií, a tím získali obrovský náskok vůči ostatním zemím. Podle statistického úřadu práce v USA pracovalo v roce 2004 z domova alespoň jednou týdně 20,7 miliónů lidí, což představuje zhruba 15% z celkového počtu zaměstnaných. Z toho zhruba 70% využívalo ke své práci internet nebo e-mail. [14]
Práce z domova v EU EU má v rámci rodového mainstreamingu1 definované hlavní politické oblasti jako například: zaměstnání a trh práce, vyrovnané zastoupení
žen a mužů
v rozhodovacím procesu, sladění rozdílu v platech mezi pohlavím, sladění pracovního a soukromého života, strukturální fondy, atd. [15] Pro účely této práce jsou hlavní oblastí mého zájmu právě sladění pracovního a soukromého života. V posledních letech se sladění pracovního a rodinného života
stává stále
důležitějším tématem v celé EU, a to především v důsledku změn ve struktuře a náročnosti práce. Rozšíření práce z domova „nahrává" fakt, že jde o způsob práce, díky kterému se do pracovního procesu mohou
začlenit rodiče s malými dětmi,
obyvatelé starající se o starší nebo nemocné členy rodiny, starší lidé nebo zdravotně postižení. V březnu roku 2000 byl proveden Evropský průzkum pracovního trhu v každém z 15 členských států Evropské unie. Tento průzkum zjistil, že práci z domova na plný úvazek využívá pouze 1% (1,5 mil.) činného obyvatelstva. Příležitostně nebo na částečný úvazek takto pracuje 5% obyvatelstva. [16] 1
„Rodový mainstreaming“ neboli z angličtiny přeložený pojem „gender mainstreaming“ znamená poskytování rovných příležitostí mužům a ženám.
16
Vzhledem k tomu, že se Evropská unie nadále rozšiřovala, poskytuje čtvrtý Evropský průzkum pracovního trhu, který byl proveden v roce 2005, přehled pracovních podmínek všech 31 zemí Evropy. Z šetření bylo zjištěno, že z domova v roce 2005 pracovalo na plný úvazek 2 % činného obyvatelstva a na částečný úvazek 6% obyvatelstva všech 31 zemí EU. V šetření jen 2,07% mužských a 2,1% ženských respondentů uvedlo, že je práce z domova jejich hlavní pracovní činností (Obrázek 1). A další 7,46% mužů a 4,72% žen uvedlo, že pracují z domova na vedlejší pracovní činnost nebo příležitostně. [17]
Obrázek 1: Práce z domova s PC (teleworking) v % Zdroj: EWCS, 2005
Naproti tomu průzkum dále uvádí, že pracujících na plný úvazek z domova bez použití PC bylo 2,24% mužů a 3,93% žen (Obrázek 2). A další 9,45% mužů a 8,53% žen uvedlo, že práce z domova je jejich vedlejší činnost.
Obrázek 2: Práce z domova bez PC v % Zdroj: EWCS, 2005
17
Srovnání výskytu práce z domova mezi jednotlivými zeměmi je náročné, vzhledem k různým typům použitých analýz. Musíme také rozlišovat práci z domova na plný a na částečný úvazek. Nejvyšší podíl pracujících z domova s pomocí PC (teleworking), jak uvádí EWCS, je ve skandinávských zemích a Nizozemsku. Naopak nejméně zastoupený je tento druh práce v zemích jižní a východní Evropy. Pokud jde o pohlaví, ve většině zemí pracuje z domova více mužů než žen, výjimkou jsou Česká republika, Německo, Řecko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko. Ve většině zemích mají lidé pracující z domova vyšší vzdělání, obvykle tímto způsobem pracují manažeři a odborníci. Naproti tomu např. v České republice bylo zjištěno, že lidé pracující z domova mají nižší vzdělání a pracují formou manuální práce, toto zjištění se týkalo především žen. [17] Práce z domova v ČR Existuje pouze omezené množství zdrojů pojednávajících o analýze práce z domova v České republice. Podle studie VÚPSV z roku 2000 vykonávalo práci z domova zhruba 8 % zaměstnaných mužů a 8 % zaměstnaných žen, a to většinou pouze polovinu svého pracovního času či méně. Pouze necelá 3 % zaměstnanců takto pracovala většinu svého pracovního času. Práce na dálku byla využívána pouze 4% zaměstnaných. Z toho tři čtvrtiny tvořili muži žijící ve velkých městech. [18] Podle studie z roku 2006 byla práce z domova u mužů i žen velice málo rozšířená: v obou skupinách takto pracovala necelá 3% zaměstnaných. [19]
Podrobněji se zaměřím na kvalitativní výzkum, který byl v ČR proveden na přelomu roku 2005/2006 a nese název „Práce žen z domova v České republice.“ Tato studie je vůbec prvním komplexním výzkumem na toto téma, byla provedena na 22 ženách formou hloubkových rozhovorů.
Jejím cílem bylo získat informace
o formách práce z domova v České republice a o pracovních podmínkách této práce. Šindlerová ve studii identifikuje dvě základní skupiny žen pracujících z domova. Jsou to manuálně pracující ženy, které většinou pracují bez pracovní smlouvy, a ženy, které ke své práci využívají informační a komunikační technologii (teleworking), ty obvykle pracují na základě pracovní smlouvy.
18
Pro první skupinu žen jsou podle studie charakteristické tyto faktory: • nízké vzdělání (ZŠ, SOU) a nedostatek pracovních příležitostí v regionech, • dlouhodobá nezaměstnanost, • problémy s osvojením si nových dovedností nezbytných k získání pracovního místa, • opakovaný pobyt na mateřské a rodičovské dovolené, • částečná či plná invalidita, • nutnost péče o rodinu či osobu blízkou, • cizinky bez náležitého pracovního povolení. [20] Zaměstnanec pracující z domova bez pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedené práci přichází o všechny zaměstnanecké výhody a sociální záruky, jako jsou nemocenská nebo dovolená. Zaměstnavatel tak přesouvá veškerou odpovědnost na něj. Většina z nich ani nemá pro tuto práci samostatnou dílnu, pracují tak v domě v místnostech,
kde
se
nacházejí
i ostatní
členové
rodiny.
Jestliže
pracuje
např. s chemickými látkami, ovlivňuje to nejen zdraví jeho, ale i celé rodiny. Veškerá rizika pak nese sám zaměstnanec. Naopak jako výhodu této práce lze spatřit časovou flexibilitu , při níž může zaměstnanec skloubit např. práci s péčí o dítě. Ze studie plyne, že volba závislé manuální práce se jeví spíše jako nutnost, která vyplývá z nedostatku finančních prostředků a je spojena s obtížemi najít jinou, lépe ohodnocenou
práci s lepšími pracovními podmínkami. Naproti tomu pro druhou
skupinu žen je práce z domova vědomý výběr, související s rozhodnutím založit rodinu. Většina těchto žen dříve pracovala na lepé placených místech a prací z domova se soustřeďuje na zlepšování své kariéry. [20] Ze souhrnu výše uvedených informací vyplývá, že ve srovnání využívání práce z domova v celé Evropské unii, Česká republika v tomto směru zaostává. V České republice navíc existuje pouze omezený počet zdrojů pojednávajících o tomto tématu, z toho důvodu je také těžké přesně analyzovat současný stav práce z domova. Domnívám se, že dalším důležitým zdrojem pro analýzu současného stavu využívání práce z domova v České republice mi bude vlastní kvantitativní výzkum.
19
3.7 Výhody vs. nevýhody práce z domova Práce z domova je forma práce, která má své specifické výhody i nevýhody oproti klasické formě práce. A právě touto tématikou se budu v této kapitole podrobněji zabývat. „Protože dochází k pomalému zvádění práce z domova na PC, existuje předpoklad, že bude snad lépe možné postihnout nevýhody, které se již objevily, a naopak podepřít výhody, které skývá.” [2]
3.7.1 Výhody Výhody práce z domova se projevují jak u zaměstnavatele tak i u zaměstnanců. Užitečný přehled výhod uvadí např. Walters. Výhody pro zaměstnance: •
flexibilní pracovní doba/ práce ve vlastním prostředí,
•
čas pro rodinu,
•
samostatnost/nezávislost,
•
lepší hospodaření s časem,
•
snížení času a nákladů na dopravu,
•
flexibilita z hlediska péče o členy rodiny,
•
profesní flexibilita.2 [4]
Práce z domova znamená ve většině případů snížení času potřebného na docházení do zaměstnání, snižuje zbytečný stres z každodenního dojíždění, snižuje náklady související se zaměstnáváním, poskytuje produktivnější prostředí a umožňuje vlastní organizaci pracovního a soukromého života.
2
Profesní flexibilitu práce z domova lze chápat jako možnost jednoho pracovníka současně pracovat ve více profesích.
20
Výhody pro zaměstnavatele: •
pracovní flexibilita,
•
schopnost zvládat max. a min. pracovní zatížení,
•
lepší využití kancelářských prostor,
•
zvýšená produktivita,
•
snížená míra absencí a nemocnosti,
•
rozšíření počtu pracovníků ( znevýhodněné osoby…),
•
snížení režijních nákladů na kancelář,
•
snížení nákladů na dopravu souvisejících se zaměstnáním. [4]
Primární výhodou práce z domova pro zaměstnavatele jsou úspory na režijních nákladech, na výdajích za energii, provoz a na nájmech kanceláří. Tyto ušetřené peníze může zaměstnavatel využít na jiné účely.
Práce z domova je určitě výhodná pro obě strany. Zaměstnavatelům umožňuje modernější organizaci práce, zaměstnancům umožňuje lépe si rozdělit čas mezi práci, rodinu a koníčky. V případě vyšší míry využívaní práce z domova je možné mluvit i o globálních výhodách pro společnost a životní prostředí. Jde především o snížení dopravního přetížení a tím i snížení znečištění prostředí.
3.7.2 Nevýhody Jestliže přináší práce z domova tolik kladů, tak proč to nedělají všichni? Práce z domova nepřináší jen samá pozitiva, podle již zmiňované studie. Ženy pracující z domova často uváděly jako největší výhodu této práce flexibilitu. Na druhou stranu je právě flexibilita jedním z největších problémů: může znamenat i práci od rána do večera. [21] Práce z domova totiž umožňuje přístup k práci po celých 24 hodin. Mnohé to může lákat pracovat víc hodin, než je stanovená pracovní doba. Práce nad stanovený limit může způsobit stres a nemoci ze stresu. Proto je pro efektivní vykonávání práce z domova důležité vědět, kdy s prací skončit. Naproti tomu se mnozí pracovníci nechají „svést“ domácím prostředím k lenivosti a odpočinku svým vlastním pohodlným „já“ a ostatními členy domácnosti. Celkově se lidé pracující z domova musí naučit disciplíně a odpovědnosti.
21
„Z tohoto hlediska je složitější situace žen, které musí vzdorovat větším tlakům ze strany zbytku rodiny, která od nich často očekává vykonávání domácích prací a péči o ostatní členy rodiny. Rodina totiž někdy u ženy nedovede odlišit role v domácnosti od rolí ženy pracujících z domova a obě role ztotožňuje.“3 [22] Nevýhody
práce
z domova
lze
spatřovat
i
z pohledu
zaměstnavatele.
Zaměstnavatelé často uvádí nižší kontrolu nad vlastními zaměstnanci (jejich možnou nepřítomnost v době, kdy jsou právě potřeba).
Nevýhody pro zaměstnance: •
ztráta sounáležitosti,
•
pocity izolace, omezený společenský kontakt,
•
nejasná hranice mezi prací a volným časem
•
potřeba sebekázně,
•
nedostatek profesní podpory, zpomalený kariérní postup a omezené profesní kontakty,
•
obtížná práce v týmech,
•
negativní účinky práce „jen s obrazovkou“,
•
nejistota a problémy se samostatným řešením úkolů. [4]
Nevýhody pro zaměstnavatele: •
přístup k zaměstnancům – „Kde jsou,když je potřebuji?“,
•
ztráta kontroly – „ Pokud je nevidím, nemohu je řídit.“,
•
snížená produktivita – „ Skutečně mí zaměstnanci pracují nebo sledují televizi?“,
•
zabezpečení zaměstnance,
•
pracovní tok informací,
•
ztráta kontaktů. [22]
Práce z domova má jistě svá nesporná pozitiva, ale přináší s sebou i určité nevýhody. Z tohoto pohledu je tedy nesmírně důležité před zavedením práce z domova zvážit příležitosti i možná rizika, která tento způsob práce přináší. 3
Zdroj: [cit. 2009-02-02]
22
3.8 Realizace práce z domova Jestliže se firma rozhodne umožnit svému zaměstnanci práci z domova, je nezbytně nutné naplánovat celý proces. Domnívám se, že pro správnou realizaci práce z domova je potřeba zvážit několik důležitých prvků, jako je komunikace se zaměstnavatelem, pracovní prostředí zaměstnance a jeho vzdělání.
Komunikace Nejdůležitější pro úspěšnou práci z domova je potřebné zajistit kvalitní komunikaci. Podle Watzlawicka má komunikace mimořádnou důležitost v mezilidských vztazích. „Ať se člověk snaží jakkoliv, nemůže nekomunikovat.“ [23] Informační a komunikační technologie komunikaci při práci z domova usnadňují. Lidé využívající práci z domova mají k dispozici různé prostředky pro komunikaci. Tato nabídka prostředků je v kompetenci zaměstnavatele. Nezbytná je určitá míra důvěry zaměstnavatele k zaměstnanému nejen kvůli dodržování pracovní doby, ale také kvůli práci s firemními daty mimo prostor společnosti.
Pracovní prostředí Při práci z domova formou teleworkingu (za pomoci PC), je pro zaměstnavatele důležité vytvořit vhodné pracovní prostředí u zaměstnance, neměl by chybět žádný prvek, který je dnes běžný v moderních kancelářích. Prvotní investice se mohou zdát na první pohled vysoké, ale její uvážlivé vložení se rychle vrátí. Nesmíme zapomenout na to, že by je firma musela vynaložit i při zřizování kanceláří. Právě z důvodů vysokých nákladů na zřízení domací kanceláře se mnoho firem zavádění teleworkingu brání.
Vzdělání zaměstnanců Další otázkou, kterou je potřeba se při realizaci teleworkingu zabývat, je vzdělání pracovníků. Ani nejdokonalejší technologie nebudou efektivní, pokud pracovníci nebudou schopni nebo dokonce ochotni s nimi pracovat. Vzdělanostní společnost se v dnešní době, kdy hybnou silou obchodu jsou informace, stala nezbytností. Soustavné školení zaměstnanců i sebevzdělávání formou různých školení, seminářů nebo samostudia je běžnou součástí života každé firmy i jednotlivce. Možnou
23
alternativou školení pracovníků pracujících mimo tradiční kanceláře je elektronické vzdělávání neboli e-learning. „E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávacího procesu s použitím moderních informačních a komunikačních technologií, které je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání.“4 [24] „Vzdělávání pomocí počítačů začíná vytvářením návrhu vzdělávacích systémů. Každá jednotlivá lekce se plánuje na základě pečlivé analýzy, promýšlí se sekvence vzdělávání a systém se testuje. Vzdělávání pomocí počítačů umožňuje vzdělavatelům zabudovat do vzdělávání prvek adaptability, který by měl zabezpečit skutečně interaktivní proces učení. Použití počítačů umožňuje vytvářet interaktivní sekvence, v rámci nichž reakce či odpovědi účastníků vzdělávání budou určovat jejich průchod daným úsekem vzdělávání nebo celý programem. Tento průchod bude jedinečný, specifický pro každého jedince.“ [25]
4
Zdroj: [cit.2009-02-04]
24
4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Úvod V praktické části mé práce prezentuji výsledky z průzkumu, který jsem provedla v zimě na přelomu roku 2008/2009. V této části se nejdříve zabývám cílem průzkumu. Následně se věnuji použitým metodám a technikám. Dále se pokusím přiblížit výběr respondentů a respondentek a popíši i proces sběru a zpracování dat. Poté již přejdu k samotným výsledků, které pro přehlednost zpracuji do tabulek a grafů.
4.2 Cíl průzkumu Cílem průzkumu je zjistit výhody a nevýhody, které pracující z domova se svým zaměstnáním spojují a jaká je jejich ochota vykovávat tuto formu práce. Jejich názory porovnávám z hlediska pohlaví. Toto téma jsem si zvolila z důvodů zájmu o problematiku práce z domova, protože v něm vidím především východisko pro zlepšení diskriminace znevýhodněných osob na trhu práce, s kterou se v dnešní době často setkáváme.
4.3 Metoda a technika průzkumu Ke shromáždění potřebných údajů jsem si zvolila dotazník. Mohu jím totiž oslovit velký počet lidí za krátký časový úsek.
Dle Foreta by měl dotazník vyhovovat dvěma hlavním požadavkům: 1. účelově technickým, tj. takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá; 2. psychologickým,
tj.
vytvoření
podmínek,
prostředí,
okolností,
které
by co nejvíce pomáhaly tomu, aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný a žádoucí. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě. [26]
Na úvod dotazníku jsem umístila základní informace o průzkumu a o anonymitě odpovědí respondentů, chtěla jsem tím podpořit motivaci respondentů k účasti na šetření. Samotný dotazník tvoří 23 otázek a je rozdělen do dvou částí. První část dotazníku se týká samotné práce z domova, a to především názorů a zkušeností s tímto 25
druhem práce. Druhou část tvoří demografická data a údaje jakou jsou pohlaví, věk a vzdělání. Tyto otázky jsem umístila na závěr dotazníku. V dotazníku jsem použila otázky otevřené, uzavřené i polootevřené. Otevřené otázky vyvolávají volné odpovědi. Tyto otázky jsou náročné na zpracování, ale jejich výhoda spočívá v tom, že nám přináší velké množství informací. Uzavřené otázky jsou nejčastější typ otázek v dotaznících. Jsou jednoduché a rychle se vyplňují a hlavně zpracovávají. Polootevřené otázky jsou kombinací otevřených a uzavřených otázek. Tento typ otázek jsem použila u těch otázek, kde jsme si nebyla jistá, zda jsem zachytila všechny potencionální odpovědi, proto jsem nechala prostor i pro další možnou variantu odpovědi. Při realizaci průzkumu jsem narazila na několik menších problémů, které spočívali v neochotě respondentů zúčastnit se výzkumu. Několik dotazníků bylo znehodnocených nesprávným vyplněním, tudíž jsem je musela vyřadit. S těmito problémy jsem již dopředu počítala, tudíž mě nevyvedly z míry.
4.4 Objekt a předmět průzkumu Objekt průzkumu Objektem průzkumu je sociální jednotka nebo subjekt, na který je vázán sledovaný problém. Jinými slovy: objektem výzkumu je vše, co zjevně nebo skrytě obsahuje kolizi v sociální realitě, a tudíž vyvolává problémovou situaci. [27] Objektem mého průzkumu se stali občané celé České republiky, kteří pracují z domova.
Ve větší
míře byly zastoupeni
občané z Jihomoravského
kraje.
Do základního souboru jsem zahrnula obě pohlaví a všechny věkové kategorie.
Předmět průzkumu „V sociologii se za předmět zkoumání považují prakticky nebo teoreticky významné vlastnosti, stránky a zvláštnosti objektu, které se přímo zkoumají.“ [27] Ve svém průzkumu se zabývám spojeností s prací z domova. Předmětem průzkumu mi bylo zjistit, jak jsou lidé, kteří jsou zainteresovaní v této formě zaměstnání, spokojeni se svou prací a také jak vnímají jednotlivé plusy a mínusy práce z domova.
26
4.4 Výběr respondentů a respondentek Pro oslovení vhodných respondentů a respondentek jsem se rozhodla použít metodu nabalování – „snowball“. V první řadě jsem rozeslala přibližně 30 emailů společnostem, které se zabývají výpočetní technologií a tvorbou webových stránek. Domnívala jsem se, že zaměstnanci těchto společností vykonávají svoje zaměstnání formou práce z domova. Většina společností ovšem odpověděla, že takovéto lidi nezaměstnávají. Kladně mi odpověděly pouze 3 společnosti. Proto jsem se rozhodla získat více kontaktů přes své přátele a známé. Tímto způsobem jsem již získala více kontaktů. Nejefektivnější způsob ale nakonec byl přes inzeráty nabízející externí služby. Přes
emailové
adresy,
které
byly
uvedeny
v inzerátech,
jsem
respondenty
a respondentky kontaktovala a poprosila je o vyplnění dotazníku.
4.5 Postup realizace průzkumu „Realizaci empirického sociologického výzkumu je možné rozdělit do tří etap: 1. přípravná etapa, 2. realizační etapa, 3. etapa zpracování výsledků a jejich interpretace.“ [27]
Přípravná etapa V této etapě jsem si prostudovala odbornou literaturu týkající se výzkumu. Následně poté jsem si formulovala cíl, určila metodiku, objekt a předmět průzkumu. Vlastnímu průzkumu předcházel předvýzkum, který ověřil srozumitelnost otázek a upozornil na drobné nedostatky ve formulaci otázek, které byly následně odstraněny.
Realizační etapa Realizační část průzkumu byla zaměřena na získávání potřebných dat v terénu. Průzkum byl proveden v období prosinec-leden na přelomu roku 2008/2009. Nejdříve jsem část dotazníků rozdala osobně po známých, to mi zabralo velkou část mého času, proto jsem se rozhodla zbytek dotazníků rozeslat elektronickou formou. Jejich návratnost činila asi kolem 25%.
27
Etapa zpracování výsledků a jejich interpretace Tato poslední část je zaměřená na zpracování výsledků a na jejich interpretaci. Po vrácení vyplněných dotazníků jsem nejdříve všechny prošla a vyřadila ty, které byly neúplné nebo nesprávně vyplněné. Poté jsem začala zpracovávat získané údaje. Tyto údaje jsem nejdříve analyzovala jako celek, následně na základě mnou zvolného parametru, kterým bylo pohlaví. U uzavřených otázek jsem provedla statistické zpracování odpovědí. Použila jsem popisnou statistiku, při níž jsme zjišťovala absolutní početnost, relativní početnost jednotlivých odpovědí a zkoumala jsem kontingenční závislost znaků pro jednotlivé parametry. U otevřených otázek jsem musela v první řadě všechny odpovědi vypsat, teprve poté jsem udělala kategorizaci, a jednotlivé odpovědi přiřadila do daných kategorií. V interpretaci výsledků jsem dotazník rozdělila na několik souvisejících částí. Pro přehlednost jsem výsledky znázornila do tabulek a grafů. Při zpracovávání praktické části mi pomohly znalosti získané z předmětu Statistika a Výpočetní technologie.
4.6 Výsledky a interpretace V této části jsou prezentována zpracovaná data, která jsem získala za pomocí dotazníkového šetření. V první řadě jsem se zaměřila na sociodemografické charakteristiky respondentů a následně jsem se zabývala současnými pracovními pozicemi, kteří lidé pracující z domova zastávají. Poté jsem podrobněji zpracovala výhody a nevýhody práce z domova a v poslední řadě jsem popsala technické vybavení, které respondenti nejčastěji používají pro práci z domova. V tabulkách jsou použity zkratky „abs.č.“ pro absolutní četnost a „rel.č.“ pro relativní četnost v procentech.
4.6.1 Sociodemografické charakteristiky respondentů 1. Pohlaví
28
Tabulka 1: Složení respondentů podle pohlaví Absolutní četnost 39 Muž 64 Žena 103 Celkem
Relativní četnost 38% 62% 100%
Zdroj: vlastní práce
Pohlaví respondentů
38% Muž Žena 62%
Obrázek 3: Složení respondentů podle pohlaví Zdroj: vlastní práce
Výzkumu se zúčastnilo celkem 103 respondentů. Z tabulky a obrázku vyplývá, že větší zastoupení tvořily ženy a to ze 62%. Muži tvořili 38% z celkového počtu respondentů. Což odpovídá výsledku čtvrtému Evropskému průzkumu pracovního trhu v roce 2005. Jak již jsem uvedla, v České republice je podle tohoto výzkumu větší zastoupení žen pracujících z domova než mužů. 2. Věk Tabulka 2: Složení respondentů podle věku Muž Žena abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 5 13% 2 3% Méně jak 20 23 59% 29 45% 20-29 6 15% 16 25% 30-39 5 13% 11 17% 40-49 0 0% 6 9% 50 a více 39 100% 64 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
29
Celkem abs. č. rel. č. 7 7% 52 50% 22 21% 16 16% 6 6% 103 100%
Věková kategorie respondentů 60%
Počet odpovědí v %
50% 40% 30%
Muž Žena
20%
Celkem 10% 0% Méně jak 20
20-29
30-39
40-49
50 a více
Věk
Obrázek 4: Složení respondentů podle věku Zdroj: vlastní práce
Nejpočetnější věkovou skupinu tvořili respondenti ve věku 20 - 29 let (50%). Naproti tomu nejmenší zastoupení tvořili respondenti ve věku 50 a více let. Muži starší 50 let se průzkumu nezúčastnili vůbec. Z tohoto pohledu se zdá, že spojení práce z domova s telefonem a internetem je typičtější pro mladší věkovou skupinu, přičemž počet pracujících tímto způsobem s věkem klesá.
3. Nejvyšší dosažené vzdělání Tabulka 3: Složení respondentů podle dosaženého vzdělání Muž Žena abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 5 13% 2 3% Základní 2 5% 10 16% Středoškolské bez maturity 22 56% 37 58% Středoškolské s maturitou 3 8% 6 9% Vyšší odborné 7 18% 9 14% Vysokoškolské 39 100% 64 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
30
Celkem abs. č. rel. č. 7 7% 12 12% 59
57%
9 16 103
9% 16% 100%
Vzdělání respondentů
Počet odpovědí v %
60% 50% 40% 30%
Muž
20%
Žena
10%
Celkem
0% Základní Vyučen/a Maturita
Vyšší odborné
VŠ
Vzdělání
Obrázek 5: Složení respondentů podle dosaženého vzdělání Zdroj: vlastní práce
Co se týká vzdělání respondentů, výrazně převažují lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. Tuto skupinu tvoří 57% respondentů. Naproti tomu nejmenší skupinu tvoří lidé se základním vzděláním, a to pouze 7% respondentů. Z těchto údajů usuzuji, že je úroveň vzdělání pracujících z domova o něco lepší, než tomu bylo před několika lety, kdy byl proveden Čtvrtý Evropský průzkum pracovních podmínek.
4. Místo bydliště Tabulka 4: Složení respondentů podle velikosti bydliště Muž Žena abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 5 13% 20 31% Vesnice 34 87% 44 69% Město 39 100% 64 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
31
Celkem abs. č. rel. č. 25 24% 78 76% 103 100%
Tabulka 5: Složení respondentů podle místa bydliště Muž Žena abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 4 10% 5 8% Praha hl. město 2 5% 7 11% Středočeský kraj 2 5% 3 5% Jihočeský kraj 0 0% 2 3% Plzeňský kraj 0 0% 0 0% Karlovarský kraj 2 5% 0 0% Ústecký kraj 1 3% 0 0% Liberecký kraj 0 0% 2 3% Královehradecký kraj 1 3% 5 8% Pardubický kraj 2 5% 6 9% Vysočina 22 56% 21 33% Jihomoravský kraj 2 5% 2 3% Olomoucký kraj 0 0% 5 8% Zlínský kraj 1 3% 6 9% Moravskoslezský kraj 39 100% 64 100% Celkem
Celkem abs. č. rel. č. 9 9% 9 9% 5 5% 2 2% 0 0% 2 2% 1 1% 2 2% 6 8 43 4 5 7
6% 8% 42% 4% 5% 7%
103
100%
Zdroj: vlastní práce
Místo bydliště respondentů 60%
Počet odpovědí v %
50% 40% 30% Muž Žena Celkem
20% 10%
St Pr ře ah do a č Ji e sk ho ý če Pl ský ze Ka ň rlo ský va rs Ú ký st ec Kr L ál ibe ký ov r eh eck ra ý Pa dec rd ký ub Vy ický Ji h o so č i m or na O a vs lo m ký ou M ck or ý Z av l sk íns k os ý le zs ký
0%
Kraj
Obrázek 6: Složení respondentů podle místa bydliště Zdroj: vlastní práce
32
Ze všech respondentů výrazně převažují lidé z Jihomoravského kraje ( 42%). Většina z nich bydlí ve městech (76%). Předpokládala jsem, že lidé pracující z domova budou pocházet spíše z vesnice než z města. Viděla jsem v tomto způsobu zaměstnání možnou alternativu, jak se mohou lidé z obtížně dostupných míst a malých obcí, kde je jen omezený počet pracovních míst, zapojit do pracovního procesu.
4.6.2 Současná pozice/pracovní úvazek lidí pracujících z domova 5. Sociální situace/ pracovní poměr Uzavřená otázka, v které měli respondenti vybrat z několika možností. Tabulka 6: Složení respondentů podle momentálního stavu Muž Žena abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 14 36% 16 25% Student/ka 0 0% 16 25% Rodičovská dovolená 11 28% 12 19% Zaměstnán/a (práce z domova navíc) 14 36% 17 27% Práce z domova na HPP 0 0% 2 3% Starobní důchod 0 0% 1 2% Invalidní důchod 39 100% 64 100% Celkem
Celkem abs. č. rel. č. 30 29% 16 16% 23
22%
31
30%
2 1 103
2% 1% 100%
Zdroj: vlastní práce
Momentální sociální situace/pracovní poměr respondentů Student/ka 1% Rodičovská dovolená
2% 29%
30%
Zaměstnán/a (práce z domova navíc) Práce z domova na HPP
22%
Starobní důchod
16%
Invalidní důchod
Obrázek 7: Složení respondentů podle momentálního stavu Zdroj: vlastní práce
33
Z tabulky a grafu vyplývá, že většina respondentů pracuje z domova na hlavní pracovní poměr (30%) nebo jako přivýdělek ke studiu ( 29%).
22% respondentů
pracuje z domova na vedlejší pracovní poměr. Dostatečný počet žen si prací z domova přivydělává k mateřské dovolené.(25%)Výzkumu se zúčastnila pouze jedna žena, která je v invalidním důchodu.
6. Jak dlouho pracujete nebo jste pracoval/a z domova? V této uzavřené otázce měli respondenti vybrat jednu z šesti nabízených možností. Tabulka 7: Složení respondentů podle délky zaměstnání z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 7 18% 14 22% 21 20% Méně než 3 měsíce 8 21% 8 13% 16 16% Méně než půl roku 8 21% 11 17% 19 18% Méně než rok 11 28% 19 30% 30 29% Méně než 3 roky 4 10% 7 11% 11 11% Méně než 6 let 1 3% 5 8% 6 6% Více jak 6 let 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Délka zaměstnání z domova
25% 20% 15% Žena
0%
Celkem le t
le t ja k
6
6 Ví ce
ne ž M
én ě
3
ro k ne ž
ne ž
én ě M
én ě M
ne ž
pů lr ok
m 3
én ě M
ne ž én ě M
ro ky
Muž
5%
u
10%
ěs íc e
Počet odpovědí v %
30%
Obrázek 8: Složení respondentů podle délky zaměstnání z domova Zdroj: vlastní práce
Většina respondentů pracuje z domova pouze krátce, a to 1 – 3 roky. Déle než 6 let pracuje z domova pouze 6% respondentů. Domnívám se, že je to především
34
způsobeno tím, že práce z domova a to především za pomocí PC patří k modernějším způsobům zaměstnání.
7. Kolik dní v týdnu pracujete z domova? Tato otázka byla rovněž uzavřená, možnost výběru byla z pěti odpovědí. Tabulka 8: Složení respondentů podle počtu dnů za týden strávených prací z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 10 26% 8 13% 18 17% Nepracuji každý týden 7 18% 15 23% 22 21% 1-2 dny v týdnu 12 31% 13 20% 25 24% 3-4 dny v týdnu 10 26% 28 44% 38 37% 5-7 dní v týdnu 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Muž
dn u
dn u
Celkem
57
dn í
v
v 4 3-
dn y
2
dn y
v
tý
tý
tý d 1-
N ep ra cu ji ka žd ý
tý dn u
Žena en
Počet odpovědí v %
Počet dní strávených prací z domova
Obrázek 9: Složení respondentů podle dnů za týden strávených prací z domova Zdroj: vlastní práce
Z uvedených výsledků odpovědí vyplývá, že ženy pracují častěji než muži. 44% dotázaných žen uvedlo, že pracuje 5 – 7 dní týdně. U mužů se odpovědi nějak markantně nelišily.
8. Kolik hodin průměrně Vám zabere práce z domova? Tuto otázku jsem ponechala otevřenou a následně jsem odpovědi kategorizovala. Kategorie jsou uvedeny v tabulce 9.
35
Tabulka 9: Složení respondentů podle průměrného počtu hodin denně strávených prací z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 13 33% 24 38% 37 36% 0-2 hodiny denně 9 23% 21 33% 30 29% 3-4 hodin denně 8 21% 9 14% 17 17% 5-6 hodin denně 6 15% 6 9% 12 12% 7-8 hodin denně 3 8% 4 6% 7 7% 9 a více hodin denně 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Počet hodin strávených prací z domova 40% Počet odpovědí v %
35% 30% 25% 20%
Muž
15%
Žena
10%
Celkem
5%
ho di n
ho 9
a
ví ce
78
ho 56
de nn ě
de nn ě di n
de nn ě di n
de nn ě di n ho
34
02
ho
di ny
de nn ě
0%
Obrázek 10: Složení respondentů podle průměrného počtu hodin denně strávených prací z domova Zdroj: vlastní práce
V počtu hodin strávených prací z domova se ženy a muži nějak nelišili. Ze zjištěných údajů vyplývá, že se zvyšujícím počtem hodin se snižuje počet odpovědí respondentů. 0 – 2 hodiny denně pracuje 36% respondentů, 3 – 4 hodiny 29%, 5 – 6 hodin 17%, 7 – 8 hodin 12% a více jak 9 hodin 7%.
9. Jak jste ohodnocen/a za tuto práci? Polootevřená otázka, která dává na výběr čtyři možnosti.
36
Tabulka 10: Složení respondentů podle druhu ohodnocení za práci z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 7 18% 16 25% 23 22% Fixní plat 17 44% 27 42% 44 43% Úkolová mzda 4 10% 6 9% 10 10% Časová mzda 11 28% 15 23% 26 25% Jiné 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Druh ohodnocení za práci
22%
25%
Fixní plat Úkolová mzda Časová mzda Jiné
10% 43%
Obrázek 11: Složení respondentů podle druhu ohodnocení za práci z domova Zdroj: vlastní práce
Celkově nejvíce respondentů je za svou práci ohodnoceno úkolovou mzdou (43%), na druhém místě se umístila varianta „jiné“ (25%). Do této varianty nejčastěji respondenti uváděli provizi, nebo kombinaci fixní mzdy a cílových odměn. Nejméně respondentů je ohodnoceno za svou práci časovou mzdou. Domnívám se, že je to především způsobeno tím, že při tomto způsobu ohodnocení za práci, je pro zaměstnavatele velmi obtížné mít kontrolu nad zaměstnancem.
4.6.3 Spokojenost a nespokojenost s prací z domova 10. Baví Vás práce z domova? Uzavřená otázka, která nabízí respondentovi tři možnosti (ano, ne, někdy).
37
Tabulka 11: Složení respondentů podle vztahu k práci z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 23 59% 48 75% 71 69% Ano 4 10% 1 2% 5 5% Ne 12 31% 15 23% 27 26% Někdy 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Baví Vás práce z domova?
26% Ano Ne Někdy
5% 69%
Obrázek 12: Složení respondentů podle vztahu k práci z domova Zdroj: vlastní práce
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že většinu respondentů práce z domova baví. Je pravděpodobné, že právě proto si zvolili tento způsob zaměstnání. K odpovědi „ano“ se přiklonilo 69% respondentů, dalších 26% tento způsob práce někdy baví a někdy nebaví. Pouze 5% tato práce nebaví vůbec.
11. Jak jste spokojen/a s prací z domova? Opět se jedná o uzavřenou otázku, kde mohou respondenti vybrat ze šesti nabízených odpovědí. Tabulka 12: Složení respondentů podle spokojenosti s prací z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 13 33% 15 23% 28 27% Zcela spokojen/a 16 41% 32 50% 48 47% Spíše spokojen/a 6 15% 13 20% 19 18% Nevím, někdy spokojen/a někdy nespokojen/a 2 5% 3 5% 5 5% Spíše nespokojen/a 2 5% 1 2% 3 3% Zcela nespokojen/a 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
38
Spokojenost s prací z domova Počet odpovědí v %
50%
Zcela spokojen/a
40%
Spíše spokojen
30% Nevím, někdy spokojen/a někdy nespokojen/a
20%
Spíše nespokojen/a
10%
Zcela nespokojen/a
0% Muž
Žena
Celkem
Obrázek 13: Složení respondentů podle spokojenosti s prací z domova Zdroj: vlastní práce
Ze všech respondentů jednoznačně převažuje spíše spokojenost s prací z domova. Celkově je spíše a zcela spokojeno 74% respondentů. 18% respondentů je někdy spokojeno a někdy nespokojeno. Spíše nespokojeno a zcela nespokojeno je 8% respondentů.
12. Přemýšlel/a jste již o tom, že změníte tento typ zaměstnání? Uzavřená otázka se čtyřmi možnými odpovědi. Tabulka 13: Složení respondentů podle úvahy o změně zaměstnání Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 18 46% 26 41% 44 43% Nikdy 17 44% 31 48% 48 47% Občas 3 8% 5 8% 8 8% Často 1 3% 2 3% 3 3% Neustále 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Počet odpovědí v%
Úvahy o změně zaměstnání 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Nikdy Občas Často Neustále Muž
Žena
Celkem
Obrázek 14: Složení respondentů podle úvahy o změně zaměstnání Zdroj: vlastní práce
39
Z uvedených odpovědí vyplývá, že 43% respondentů nikdy neuvažovalo o změně zaměstnání, 47%
občas o změně uvažuje. Často a neustále o změně
zaměstnání uvažuje 11% respondentů. Tyto výsledky potvrzují předcházející otázky, většinu zaměstnanců práce z domova baví, tudíž neuvažují o její změně.
4.6.4 Výhody a nevýhody práce z domova 13. Co se Vám líbí na práci z domova? Tuto otázku jsem zvolila otevřenou, chtěla jsem nechat respondentovi prostor vyjádřit se vlastními slovy. Zjištěné odpovědi jsem následovně kategorizovala a uvedla do tabulky. Tabulka 14: Složení respondentů podle toho, co se jim na práci z domova libí. Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 12 30% 34 53% 46 44% Jsem pánem svého času 5% 5 8% 7 7% Více času na rodinu a koníčky 2 1 3% 1 2% 2 2% Nízké provozní náklady 3 8% 6 9% 9 9% Klid na práci 4 10% 4 6% 8 8% Pohodlí 0 0% 2 3% 2 2% Rychlý a snadný výdělek 4 10% 6 9% 10 10% Odpadá dojíždění 0 0% 4 6% 4 4% Baví mě to 1 3% 0 0% 1 1% Nemusím se oblékat 2 5% 1 2% 3 3% Kombinace 10 26% 1 2% 11 11% Nevyjádřili se 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Možnost vyjádřit se k této otázce využilo 89% z dotazovaných, což lze hodnotit za velice pozitivní. Ti, kteří se vyjádřili k otázce, nejčastěji uváděli, že se jim na práci z domova nejvíce líbí možnost sestavit si vlastní harmonogram práce (44%) a to především ženám. S tímto tvrzením se ztotožnila více jak polovina žen (53%). Další velkou výhodou práce z domova je i to, že nemusí denně dojíždět do zaměstnání (10%).
40
14. Co považujete za hlavní výhodu práce z domova? U této otázky respondenti vybírali z několika možných variant i s možností odpovědí „jinou“. Tudíž se jedná o polootevřenou otázku. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí. Absolutní ani relativní četnost neodpovídá celkovému počtu respondentů, ale udává kolik respondentů označilo danou možnost.
Tabulka 15: Složení respondentů podle toho, jakou spatřují hlavní výhodu práce z domova Počet odpovědí pro jednotlivé kategorie rel. č. abs. č. 42 27% Úspora času 10 7% Nižší náklady na dopravu 18 12% Méně stresu 11 7% Vyšší produktivita 14 9% Možnost uplatnění i osobám s handicapem 55 36% Možnost regulovat si pracovní dobu 3 2% „Jiná“ 153 100% Celkem odpovědí Zdroj: vlastní práce
Nejdůležitější výhodou práce z domova pro respondenty je možnost regulovat si sám pracovní dobu (36%) jako i úspora času (27%). Tyto dvě výhody značně převažují nad ostatními. Do jiné výhody práce z domova respondenti zařadili pohodlnost a možnost vydělat si peníze i pro studenty a ženy na mateřské dovolené.
15. Co se Vám nelíbí na práci z domova? Tato otázka byla opět otevřená. Odpovědi jsem rozdělila také do několika kategorií, které jsem uvedla v následující tabulce.
41
Tabulka 16: Složení respondentů podle toho, co se jim na práci z domova libí. Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 3 8% 0 0% 3 3% Problematické řešení úkolů, které potřebují diskuzi 4 10% 5 8% 9 9% Chybí kontakt s lidmi 2 5% 1 2% 3 3% Odpovědnost v rozvrhu času 1 3% 2 3% 3 3% Větší časová náročnost 5 13% 7 11% 12 12% Rušivé elementy 1 3% 1 2% 2 2% Narušení rodinného klidu 2 5% 4 6% 6 6% Pocit izolace 0 0% 1 2% 1 1% Práce není tak intenzivní 0 0% 1 2% 1 1% Stereotyp 0 0% 1 2% 1 1% Provozní náklady na můj účet 3 8% 6 9% 9 9% Málo výnosné 1 3% 2 3% 3 3% Nedůvěra lidí 2 5% 12 19% 14 14% Vše se mi libí 2 5% 3 5% 5 5% Kombinace 13 33% 18 28% 31 30% Bez odpovědi 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
K této otázce se vyjádřilo 70% dotazovaných, což je podstatně méně než u otázky, co se jim na práci z domova líbí. 14% dotazovaných uvedlo, že není nic, co by se jim na práci z domova nelíbilo, naproti tomu 12% si stěžovalo na rušivé elementy a 9% hodnotí práci z domova jako méně výnosnou.
16. Co považujete za hlavní nevýhodu práce z domova? Pro tuto otázku jsem také zvolila variantu polootevřené otázky, obdobně jako je tomu u otázky na hlavní výhodu práce z domova. Absolutní a relativní četnost rovněž neodpovídá celkovému počtu respondentů, nýbrž počtu odpovědí pro jednotlivé kategorie.
42
Tabulka 17: Složení respondentů podle toho, jakou spatřují hlavní nevýhodu práce z domova. Počet odpovědí pro jednotlivé kategorie abs. č. rel. č. 39 33% Pocit izolace 40 34% Rušivé faktory doma ze strany rodiny 8 7% Neformální sdílení znalostí 20 17% Vlastní odpovědnost za rozvrh času 11 9% „Jiná“ 118 100% Celkem odpovědí Zdroj: vlastní práce
Co se týká nevýhod práce z domova, většina respondentů považuje jako největší nevýhodu práce z domova rušivé faktory ze strany rodiny a pocit izolace. Do kategorie „jiná“ respondenti uvedli, že raději pracují v týmu a že je při této práci složitější proces zdokonalování se. 17. Myslíte si, že při tomto zaměstnání máte více času na své koníčky, než při klasickém zaměstnání? Uzavřená otázka, která nabízí k výběru čtyři možnosti odpovědi. Tabulka 18: Složení respondentů podle toho, zda mají více času na své koníčky Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 17 44% 27 42% 44 43% Rozhodně ano 16 41% 22 34% 38 37% Spíše ano 3 8% 11 17% 14 14% Spíše ne 3 8% 4 6% 7 7% Rozhodně ne 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Počet odpovědí v %
Více času na své koníčky 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Muž
Žena
Celkem
Obrázek 15: Složení respondentů podle toho, zda mají více času na své koníčky Zdroj: vlastní práce
43
Na otázku, zda mají při práci z domova více času na své koníčky, odpovědělo 43% respondentů, že rozhodně ano, 37% spíše ano, 14% spíše ne a 7% rozhodně ne. Z toho lze usoudit, že práce z domova opravdu poskytuje pro většinu zaměstnanců více volného času na své koníčky či rodinu a lze to tedy zařadit mezi její další výhody oproti klasickému zaměstnání. 18. Máte pocit, že je práce z domova méně stresující než práce na pracoviště? Uzavřená otázka, na kterou mohli respondenti vybírat z pěti možností. Tabulka 19: Složení respondentů podle menší stresovosti práce Muž Žena abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 12 31% 23 36% Rozhodně ano 10 26% 25 39% Spíše ano 11 28% 8 13% Někdy ano, někdy ne 5 13% 8 13% Spíše ne 1 3% 0 0% Rozhodně ne 39 100% 64 100% Celkem
Celkem abs. č. rel. č. 35 34% 35 34% 19 18% 13 13% 1 1% 103 100%
Zdroj: vlastní práce
Stres při práci z domova
Počet odpovědí v %
40% 35% 30%
Rozhodně ano
25%
Spíše ano
20%
Někdy ano, někdy ne
15%
Spíše ne
10%
Rozhodně ne
5% 0% Muž
Žena
Celkem
Obrázek 16: Složení respondentů podle menší stresovosti práce Zdroj: vlastní práce
Nejvíce mužů i žen se domnívá, že při práci z domova je menší stres než při práci na pracovišti. K odpovědi rozhodně ano a spíše ano se přiklonilo 68% dotázaných. Pouze jeden muž se domnívá, že je tomu přesně naopak.
44
4.6.5 Technologie a vybavení pro práci z domova 19. Prošel jste školením než jste začal pracovat z domova? Uzavřená otázka, která umožňuje tři odpovědi ( ano, ne, částečně). Tabulka 20: Složení respondentů podle účasti školení před prací z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 16 41% 24 38% 40 39% Ano 17 44% 20 31% 37 36% Ne 6 15% 20 31% 26 25% Částečně 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Školení respondentů
25% 39% Ano Ne Částečně
36%
Obrázek 17: Složení respondentů podle účasti na školení před prací z domova Zdroj: vlastní práce
Odpovědi na tuto otázku byly poměrně shodné. 39% dotázaných prošlo školením před započetím práce z domova, naopak 36% neprošlo žádným školením. Zbývajících 25% respondentů prošlo pouze částečným školením.
20. Poskytl Vám zaměstnavatel vybavení pro práci z domova? Uzavřená otázka, která nabízí respondentovi dvě možnosti (ano, ne). Tato otázka byla zároveň filtrační, podle odpovědi se respondenti rozdělili na dvě skupiny. První skupinu tvořili ti respondenti, kteří na ni odpověděli ano a pokračovali na následující otázku. Druhá skupina následující otázku přeskočila a pokračovala až na další otázku.
45
Tabulka 21: Složení respondentů podle toho, zda jim zaměstnavatel poskytl vybavení pro práci z domova Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 11 28% 23 36% 34 33% Ano 28 72% 41 64% 69 67% Ne 39 100% 64 100% 103 100% Celkem Zdroj: vlastní práce
Vybavení od zaměstnavatele
33% Ano Ne 67%
Obrázek 18: Složení respondentů podle toho, zda jim zaměstnavatel poskytl vybavení pro práci z domova Zdroj: vlastní práce
Celých 67% respondentů uvedlo, že jim zaměstnavatel neposkytl žádné vybavení pro práci z domova. Podle mého mínění by právě ochota zaměstnavatelů poskytnou vybavení pro práci z domova mohla práci z domova ještě více rozšířit. Je jen málo lidí, kteří jsou sami ochotní a schopní investovat vlastní náklady do vybavení pro práci.
Jaké vybavení Vám poskytl zaměstnavatel pro práci z domova?
Tuto otázku jsem záměrně zvolila otevřenou, aby se respondenti vyjádřili vlastními slovy a tím jsem se dozvěděla úplnější informace. Odpovědi jsem kategorizovala do následujících kategorií uvedených v tabulce č.22. Absolutní četnost udává kolik respondentů, z těch kterým zaměstnavatel poskytl vybavení pro práci z domova, zvolilo danou možnost. Rovněž i relativní četnost.
46
Tabulka 22: Složení respondentů podle druhu vybavení, které jim poskytl zaměstnavatel Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 3 27% 1 4% 4 12% Notebook 0 0% 2 9% 2 6% PC 3 27% 2 9% 5 15% Telefon 1 9% 0 0% 1 3% Tiskárnu 3 27% 1 4% 4 12% Internet 0 0% 3 13% 3 9% Speciální PC program 8 73% 11 48% 19 56% Materiál+podklady 0 0% 2 9% 2 6% Virtuální kancelář 0 0% 3 13% 3 9% Kancelářské potřeby Zdroj: vlastní práce
Z 11 mužů a 23 žen, celkem tedy 34 dotazovaných, kterým zaměstnavatel poskytl vybavení pro práci z domova, nejčastěji uvádělo, že jim zaměstnavatel poskytl materiál a podklady (56%), telefon (15%) a notebook (12%).
21. Jaké komunikační médium nejvíce využíváte ve své práci? U této otázky se jedná o výčtovou polootevřenou otázku. Respondenti měli zaškrtnout komunikační média, která nejvíce využívají ke své práci, popřípadě dopsat prostředky, které jsem ve variantách odpovědí neobsáhla. Absolutní a relativní četnost neodpovídá celkovému počtu respondentů, nýbrž kolik pracovníků zvolilo danou možnost. Tabulka 23: Složení respondentů podle druhu nejvíce využívaného komunikačního média Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. 23 59% 48 75% 71 69% E-mail 21 54% 32 50% 53 51% Telefon 6 15% 11 17% 17 17% Icq nebo jiné podobné zařízení (skype, messenger) 1 3% 0 0% 1 1% Fax 3 8% 1 2% 4 4% Jiné Zdroj: vlastní práce
47
Absolutní počet odpovědí
Využivané komunikační médium 80% 70% 60% 50%
Muž Žena Celkem
40% 30% 20% 10% 0% E-mail
Telefon
Icq apod.
Fax
Jiné
Obrázek 19: Složení respondentů podle druhu nejvíce využívaného komunikačního média Zdroj: vlastní práce
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaké jsou nejpoužívanější komunikační prostředky při práci z domova. Na prvním místě se objevil e-mail, který nejčastěji využívá 69% respondentů. Na druhém místě skončil telefon (51%). Třetí pozici obsadilo icq nebo jiné podobné zařízení (17%). Ostatní komunikační média se využívají pouze v malé míře nebo vůbec.
4.7
Diskuze Ve srovnání s Evropskou unií jako celku je práce z domova v České republice
teprve na začátku. Situace je o určitě o něco lepší než před několika lety, ale zdaleka není taková, jak by mohla ještě být. Domnívám se, že by to mohlo být způsobeno nižší počítačovou gramotností, která je potřeba nejen pro samotnou práci, ale především pro komunikaci s kolegy a nadřízenými. Dalším možným důvodem by mohla být nízká podpora práce z domova ze strany zaměstnavatelů. Z mého průzkumu vyplývá, že zaměstnavatelé nejsou ve většině případů ochotni poskytnout vybavení pro práci z domova. Pouze 33% zaměstnavatelů poskytlo pracujícím z domova vybavení pro jejich činnost. Společnost, která umožní zaměstnancům pracovat z domova, musí sice na jedné straně vynaložit vyšší náklady například na informační technologie a jejich podporu, ale na straně druhé může omezit plochu kanceláří, čímž dochází ke značným úsporám v nákladech na vytvoření zázemí pro pracovníky. Práce z domova představuje výhody pro všechny. Ze získaných dat je patrné, že si lidé pracující z domova na svém práci nejvíce cení flexibilní pracovní dobu, kterou
48
si mohou přizpůsobit osobním preferencím a domácím povinnostem. Mnoho respondentů také uvedlo, že se jim na práci z domova nejvíce libí nezávislost na dopravě, čímž odpadá např. i stres z dojíždění. Domnívám se, že se to odráží i ve zvýšení efektivity práce, která tímto probíhá ve větším klidu. Naproti tomu práce z domova přináší i nevýhody. Největší počet respondentů si stěžuje na rušivé faktory ze strany rodiny a na pocit izolace. Práce z domova s sebou přináší právě riziko, že se zaměstnanec stane pro rodinu tím, kdo je neustále doma a má na vše čas. Dle mého názoru tato práce není vhodná pro všechny. Ten, kdo tuto práci vykonává, potřebuje především mít disciplínu se schopností se k práci se přinutit a nenechat se vyrušovat ať už neodkladnými domácími povinnostmi či rodinou samotnou. Samozřejmě s ní musí umět i skončit. Ze souhrnu výše uvedených informací lze odvodit, že práce z domova může konkrétním lidem přinést o mnoho více výhod než při klasickém zaměstnání. Na co si mají dát ale lidé pozor pří hledání této práce? Při výběru práce z domova je nutné dbát na zvýšenou opatrnost. Existuje totiž spousta podvodných firem, které před samotným započetím práce požadují zaplacení poplatků za další informace nebo se jedná o multilevel systémy (tzv. letadlo). Sama jsem se o tom přesvědčila, když jsem do vyhledávače zadala „práce z domova“, naskočilo mi neuvěřitelné množství takovýchto nabídek.
4.8
Doporučení Hlavní překážky pro rozšíření práce z domova vyplývají z toho, že návyky
zaměstnavatelů i zaměstnanců nelze změnit ze dne na den. V této kapitole bych se zaměřila na doporučení vhodnosti využití práce z domova a pravidla důležitá pro její úspěšný chod.
4.8.1 Doporučení pro zaměstnavatele Většina firem neumožňuje zaměstnancům pracovat z domova. Hlavní překážkou pro rozšíření práce z domova ze strany firem je především nedůvěra vedoucích pracovníků v zaměstnance, kteří „nesedí“ ve vedlejší kanceláři. Při zavádění práce z domova je nejdůležitější skutečnost, že musí být v souladu se strategií a politikou firmy
a musí vyhovovat jejímu způsobu fungování. Neméně důležité je také nastavit systém,
49
který bude manažerům umožňovat přehled o plnění úkolů. Tyto překážky lze odstranit
především využíváním správných informačních technologií a manažerskými přístupy. Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro režim práce z domova, měl zaměstnanci poskytnou veškeré informace, které se tohoto způsobu práce týkají. Jde především o způsob organizace práce, způsob a frekvenci zadávání a přebírání práce, systém komunikace apod. Pracovníkovi by mělo být zřejmé, co se od něj očekává a jakou má zodpovědnost. Neměl by být nijak znevýhodněn oproti klasickým zaměstnancům na pracovišti. Při práci z domova je také vhodné určit kontaktní osobu pro řešení problému a odborných otázek.
Při práci z domova je také důležité sledovat, jak tento způsob práce působí na zaměstnance, jaká je jeho motivace, pracovní výkon a zda se necítí izolovaně.
4.8.2 Doporučení pro zaměstnance Mnozí zaměstnanci by jistě uvítali, kdyby mohli vykonávat své zaměstnání z domova. Je však důležité mít na paměti, že pracovat z domova není to stejné jako být doma. Přestože je zaměstnanec doma, musí odvést minimálně stejný výkon práce jako na pracovišti. Aby zvládli tyto každodenní pracovní úkoly, měl by mít především pevnou vůli, disciplínu a jasně stanovená pravidla. Při práci z domova je důležité oddělit místo práce od soukromého života. Je vhodné, aby si zaměstnanec vyčlenit místo, kde bude pracovat. Ideálním řešením je samostatná pracovna. Neméně důležité je stanovit si pracovní rozvrh, určit si začátek a konec práce. V tomto čase by se neměl věnovat jiným činnostem než práci. Měl by tedy poprosit zbývající členy rodiny, aby zaměstnance v jeho pracovní době nevyrušovali. Lidé pracující doma tráví spoustu času sami, což může způsobit vážné sociální i psychické problémy. Odloučení od lidí může vést až k depresivním stavům, které se dříve či později odrazí na kvalitě vykonávané práce. V takovém případě je vhodné, aby si pracovník naplánoval přátelské setkání, sportovní aktivity apod. Práce z domova není vhodná pro všechny. Některé profese totiž z domova nelze vykonávat, naproti tomu práce z domova může být vhodnou příležitostí pro určitý okruh lidí. Žena na mateřské a rodičovské dovolené často ztrácí pracovní disciplínu a tím je pro ni návrat do zaměstnání po několika letech obtížný. Práce z domova je pro ni ideálním řešením, jak neztratit kontakt s prací a se zaměstnavatelem. Současně je to přínosné pro zaměstnavatele,
neztratí
tak
spolehlivého
pracovníka.
Také
pro zdravotně postižené zaměstnance je práce z domova možnou příležitostí, jak se uplatnit na trhu práce. 50
Práce z domova není jen vhodnou příležitostí pracovního uplatnění pro ženy na mateřské dovolené nebo zdravotně postižené. Může to být například i způsob, jak řešit např. nemoc zaměstnance. Nemoc je vždy nepříjemná pro všechny strany. Zaměstnanci se hromadí neodvedená práce a zaměstnavateli to nepřináší žádné výsledky. Právě práce z domova by mohla být řešením, jak práci odvést i bez přítomnosti na pracovišti.
51
5. ZÁVĚR Práci z domova jsem v mé práci popsala ze dvou hledisek, z teoretické části a z praktické. Předtím než jsem se pustila do psaní teoretické části jsem prostudovala odbornou literaturu, internetové zdroje a právní předpisy. V teoretické
části jsem
se zaměřila na definování pojmu práce z domova a jejích možných variant. Dále jsem popsala výhody a nevýhody této formy práce z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele. Na závěr jsem se pokusila navrhnout postup realizace práce z domova pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří jsou zainteresovaní v této formě zaměstnání. V praktické části jsem provedla sběr primárních dat za pomoci písemného dotazníku. Získaná data jsem zpracovala a uvedla to tabulek a grafů. Tento průzkum jsem provedla v zimě na přelomu roku 2008/2009. Cílem průzkumu bylo zjistit výhody a nevýhody, které pracující z domova se svým zaměstnáním spojují a jaká je jejich ochota vykonávat tuto formu práce. Pro oslovení vhodných respondentů jsem použila metodu nabalování – „snowball“. Výzkumu pomocí dotazníku se zúčastnilo celkem 103 osob, z toho 64 žen a 39 mužů. Většina z nich je ve věku 20 – 29 let a má středoškolské vzdělání s maturitou. Výsledky
mého
dotazníku
byly
celkem
pozitivní.
Výzkum
ukázal,
že respondenti umí ocenit pozitiva práce z domova a také si uvědomují její nedostatky. Ukázalo se však, že práce z domova přináší mnohem více výhod jako nevýhod. Nejvíce lidé cenili možnost regulovat si pracovní dobu a úsporu času. Naopak jako nevýhodu nejčastěji uváděli pocit izolace a rušivé faktory ze strany rodiny. Domnívám se, že v České republice je odlišná mentalita lidí než v jiných vyspělých zemích. Čeští zaměstnanci si většinou potrpí na pracovním kolektivu, někteří dokonce na úkor vlastní rodiny. To může být také hlavní důvod, proč lidé raději volí práci na pracovišti než z domova. Situace je sice o něco lepší, než tomu bylo před několika lety, přesto tuto formu práce z daleka nevyužíváme tak, jako je tomu v jiných vyspělým zemích. Asi 1/3 respondentů pracuje z domova na hlavní pracovní poměr, zbývající část tuto formu práce skloubila s nějakou další aktivitou. Ať už práci z domova mají jako přivýdělek k hlavnímu zaměstnání nebo ke studiu. Velký počet žen si tímto způsobem přivydělává na mateřské dovolené. Z toho také vyplývá, že takto pracující lidé tráví při práci z domova méně času než v klasickém zaměstnání. Nejvíce respondentů pracuje 3 – 4 dny v týdnu a do 4 hodin denně (36% 0 – 2 hod., 29% 3 – 4 hod.). Většina z nich
52
je ohodnocena úkolovou mzdou, takže záleží pouze na nich, za jak dlouho stihnou danou práci odvést. Všichni respondenti využívají ke komunikaci se zaměstnavateli nebo kolegy internetové a telefonické komunikace. Nejčastěji zmiňovaným komunikačním médiem e-mail a telefon. Velice malému počtu respondentů poskytl vybavení pro práci z domova zaměstnavatel, ať už se jednalo o PC, notebook nebo telefon. Myslím si, že je to velká škoda. Možná by právě ochota pro práci z domova ze strany zaměstnavatelů přispěla k rozšíření práce z domova. Což je další otázka, která by bezpochyby stála za podrobnější analýzu. Na základě svého výzkumu jsem dospěla k závěru, že práce z domova i přes úskalí, která v některých případech přináší, nabízí mnohem více příležitostí. Na základě této skutečnosti lze do budoucnosti přepokládat, že se práce z domova stane více frekventovanější formou zaměstnání než je tomu doposud.
53
6. LITERATURA [1] KUCHAŘOVÁ, V. – ZAMYKALOVÁ, L. Aktuální otázky postavení žen v ČR. Praha: VÚPSV. 1998. ISBN 80-238-4069-X.
[2] ČERMÁKOVÁ, M. Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2002. 115 s. ISBN 80-7330-026-5 (brož.).
[3] PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. 284 s. ISBN 80-200-0950-7.
[4] WALTERS, D. Konečná verze kurzu "Základy teleworkingu pro znevýhodněné osoby". Praha: ČVUT. 2007. 137 s. ISBN 978-80-01-03810-9 (brož.)
[5] DUFFKOVÁ, J. Homework, telework a spol. (neboli Příliš mnoho worků). In: Organizace, rozhodování, řád a změna. Acta Un.Car., Phil. et hist. 1-04, Studia sociologica XIV. AUC, Phil. et hist. Praha: Karolinum. 2006. 105-124 s. ISBN 80-2461041-8. (dostupné na http://jana-duffkova.rubicus.com/sociologie-zivotniho-stylu/state/)
[6] KUČINA, P. Práce není to, kam chodíme, ale to co děláme. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Svět práce kvalita života v globalizované ekonomice. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2007. 11 s. ISBN 978-80-86973-45-6.
[7] KUCHAŘOVÁ, V. – ZAMYKALOVÁ, L. Rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce. Praha: VÚPSV, 2000. 105 s. ISBN 80-238-6317-7.
[8] NOVÝ, K. Nový právní rádce invalidních občanů. Praha: Linde. 1997. 367 s. ISBN 80-7201-012-3.
[9] VALENTOVÁ, M. Rovnováha mezi rodinným životem a pracovní kariérou v kontextu ženské zaměstnanosti. Praha : VÚPSV, výzkumné centrum Brno. 2004. 63 s. ISBN 80-239-4198-4.
54
[10] BIERZOVÁ, J. Rozdělení domácích prací v rodinách s dětmi. Gender, Rovné příležitosti. [online].[cit. 2009-02-01] Dostupné z: .
[11] KARSTEN, H. Ženy - muži : [genderové role, jejich původ a vývoj]. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 183 s. ISBN 80-7367-145-X.
[12] JAKUBKA, J. Zákoník práce 2008 – s výkladem. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008, 88 s. ISBN 978-80-247-2571-0
[13] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), znění č. 191/2008 Sb. [online].[cit. 2009-01-26] Dostupné z .
[14] United States Department of Labours. Bureau of Labour Statistic. Work at home summary. [online]. [cit. 2009-01-28] Dostupné z:
[15] European Commission. Employment. Social Affairs & Equal Opportunities. Gender Equality. Key policy areas.[online].[cit. 2009-01-28] Dostupné z:
[16] PAOLI, P., MERLLIÉ, D. Third European Survey on Working Conditions 2000. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 2001. 86 s. ISBN 92-897-0130-7
[17] PARENT-THIRION, A. et. al. Fourth European Working Conditions Survey. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 2007. 139 s. ISBN 92-897-0974-X
[18] POLÍVKA, M. Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti (souhrnná 55
zpráva). Praha: VÚPSV. 2000. 22 s.
[19] VÍZNEROVÁ, H., VOHLÍDALOVÁ, M. Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti. Praha: SOÚ AV ČR. 2005. 22 s.
[20] ŠINDLEROVÁ, I. Práce žen z domova v ČR. Praha: Evropská kontaktní skupina, Gender Studies. 2006. 30 s. ISBN 80-239-7284-7.
[21] DUDOVÁ, R. a spol. Nové šance a rizika : flexibilita práce, marginalizace a soukromý život u vybraných povolání a sociálních skupin. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR. 2008. 308 s. ISBN 978-80-7330-138-5.
[22] TELEWORK analytics international, inc. Pros and Cons of Teleworking. [online]. [cit. 2009-02-02] Dostupné z: .
[23] WATZLAWICK, P., BAVELASOVÁ, J. B. Pragmatika lidské komunikace: Interakční vzorce, patologie a paradoxy. 1. vyd. Hradec Králové: Konfrontace, 1999. 243 s. ISBN 80-86088-04-9.
[24] KOPECKÝ, K. E-learning. [online]. [cit.2009-02-04]. Dostupné z .
[25] ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing, 2002. 856 s. Expert. ISBN 80-247-0469-2.
[26] FORET,M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5.
[27] NOVÝ, I. SURYNEK, A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 287 s. Manažer. ISBN 80-247-1705-0.
[28] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. 56
6.1 Seznam obrázků Obrázek 1: Práce z domova s PC (teleworking) v %...................................................... 17 Obrázek 2: Práce z domova bez PC v % ........................................................................ 17 Obrázek 3: Složení respondentů podle pohlaví .............................................................. 29 Obrázek 4: Složení respondentů podle věku................................................................... 30 Obrázek 5: Složení respondentů podle dosaženého vzdělání ......................................... 31 Obrázek 7: Složení respondentů podle momentálního stavu.......................................... 33 Obrázek 8: Složení respondentů podle délky zaměstnání z domova.............................. 34 Obrázek 9: Složení respondentů podle dnů za týden strávených prací z domova .......... 35 Obrázek 10: Složení respondentů podle průměrného počtu hodin denně strávených prací z domova................................................................................................................. 36 Obrázek 11: Složení respondentů podle druhu ohodnocení za práci z domova ............. 37 Obrázek 12: Složení respondentů podle vztahu k práci z domova ................................. 38 Obrázek 13: Složení respondentů podle spokojenosti s prací z domova........................ 39 Obrázek 14: Složení respondentů podle úvahy o změně zaměstnání ............................. 39 Obrázek 15: Složení respondentů podle toho, zda mají více času na své koníčky......... 43 Obrázek 16: Složení respondentů podle menší stresovosti práce ................................... 44 Obrázek 17: Složení respondentů podle účasti na školení před prací z domova............ 45 Obrázek 18: Složení respondentů podle toho, zda jim zaměstnavatel poskytl vybavení pro práci z domova ................................................................................................. 46
6.2 Seznam tabulek Tabulka 1: Složení respondentů podle pohlaví............................................................... 29 Tabulka 2: Složení respondentů podle věku ................................................................... 29 Tabulka 3: Složení respondentů podle dosaženého vzdělání.......................................... 30 Tabulka 4: Složení respondentů podle velikosti bydliště ............................................... 31 Tabulka 5: Složení respondentů podle místa bydliště .................................................... 32 Tabulka 6: Složení respondentů podle momentálního stavu .......................................... 33 Tabulka 7: Složení respondentů podle délky zaměstnání z domova .............................. 34 Tabulka 8: Složení respondentů podle počtu dnů za týden strávených prací z domova 35 Tabulka 9: Složení respondentů podle průměrného počtu hodin denně strávených prací z domova................................................................................................................. 36 Tabulka 10: Složení respondentů podle druhu ohodnocení za práci z domova.............. 37 Tabulka 11: Složení respondentů podle vztahu k práci z domova ................................. 38 Tabulka 12: Složení respondentů podle spokojenosti s prací z domova ........................ 38 Tabulka 13: Složení respondentů podle úvahy o změně zaměstnání.............................. 39 Tabulka 14: Složení respondentů podle toho, co se jim na práci z domova libí. ........... 40 Tabulka 15: Složení respondentů podle toho, jakou spatřují hlavní výhodu práce z domova.................................................................................................................... 41 Tabulka 16: Složení respondentů podle toho, co se jim na práci z domova libí. ........... 42 Tabulka 17: Složení respondentů podle toho, jakou spatřují hlavní nevýhodu práce z domova................................................................................................................. 43 Tabulka 18: Složení respondentů podle toho, zda mají více času na své koníčky ......... 43 Tabulka 19: Složení respondentů podle menší stresovosti práce ................................... 44 Tabulka 20: Složení respondentů podle účasti školení před prací z domova ................ 45 Tabulka 21: Složení respondentů podle toho, zda jim zaměstnavatel poskytl vybavení pro práci z domova ................................................................................................. 46
57
Tabulka 22: Složení respondentů podle druhu vybavení, které jim poskytl zaměstnavatel ................................................................................................................................ 47 Tabulka 23: Složení respondentů podle druhu nejvíce využívaného komunikačního média....................................................................................................................... 47
58
7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník
59
