Střípky z našeho domova Červen 2016
Za Domov Velvary Bc. Ocásková Lucie, Dis.
Úvodní slova Na úvod tohoto měsíčníku bychom Vás chtěli informovat o personálních změnách. Sociální pracovnice Lucie Ocásková ukončuje zde pracovní poměr, ke dni 31. 7. 2016. Novou sociální pracovnicí bude slečna Aneta Hýblerová a to od 1. 8. 2016. Dne 3. 6. 2016 u nás v domově proběhla zahradní slavnost, akce byla jak jinak než venkovní. Peklo se maso, točilo pivo, počasí nám nakonec také přálo, někteří si i zatančili u příjemné živé hudby, zkrátka vše proběhlo skvěle. Doufáme, že si to všichni užili.
V pátek 10. 6. 2016 nás navštívila paní Kratochvílová - trénovali jsme paměť. Dne 17. 6. 2016 nás po delší době potěšili svou hudbou harmonikáři – pan Ježek se svým vnukem. V pátek 24. 6. 2016 nás opět navštívil náš čtyřnohý kamarád se svou paničkou. Co nás čeká nadále: Pátek 29. 7. 2016 nám zpříjemní čtyřnohý psí kamarád se svou paničkou, v rámci zájmové a aktivizační práce se psem.
V červenci oslaví narozeniny: Bušilová Růžena Dusil Václav Fajglová Libuše Chyská Jarmila Messány Petr Nováková Vlasta Novotný Josef Pechová Milada Pelantová Květoslava Petrová Marie Slavík Jiří Svobodová Jaroslava
Všem srdečně blahopřejeme...
Zajímavosti z Velvarského okolí Slánská hora
Naučná přírodovědná stezka Slánská hora začíná na jižní straně hory v ulici Pod horou. Má sedm zastávek, kde jsou umístěny informační tabulky seznamující s pozoruhodností místa. Bohužel řada z nich je již značně poničena vandaly. Trasa je vedena mírným svahem po značené cestičce ve smíšeném lesním porostu. Procházka tudy je velice příjemná, uklidňující a nechce se ani věřit, že tato oáza klidu leží přímo v centru živého průmyslového města.
Smíšeným porostem, kde převládají listnaté stromy, stoupáme na samý vrchol hory. Podél cesty nás z jara překvapí rozmanitost kvetoucích rostlin a keřů. Také se tu můžeme zaposlouchat do melodického zpěvu drobného ptactva. Hojně tu zpívají pěnice, budníčci, drozdi i červenky. Máme-li trochu štěstí, uslyšíme z dáli i tlukot slavíka. Na svazích mezi kamením uvidíme modré květy jaterníku trojlaločného, žlutě kvetoucí orsej jarní, fialku vonnou i vlaštovičník větší. Po dosažení vrcholu spatříme tři kříže. O jejich historii si přečteme na informační tabulce zastávky. Od křížů je pěkný rozhled na průmyslovou část města. Pokračujeme pak procházkou po temeni hory, kde si všímáme zajímavé stepní květeny, jejíž charakter patří Českému středohoří. Spatříme tu koberce mateřídoušky, trsy lomikamenu zrnatého, několik druhů mochny, rozrazil lékařský a krásný, červeně kvetoucí hvozdík kartouzek. Po pravé straně vidíme velkou jizvu po bývalé těžbě čediče. Zde si uvědomíme, jak málo chybělo k tomu, aby byla Slánská hora zcela srovnána se zemí. Na její záchranu bylo před časem vynaloženo mnoho ochranářského úsilí. Přesto však bylo těžbou čediče zcela zničeno významné archeologické naleziště, které se nacházelo ve vrstvách nad těženou horninou. Na temeni Slánské hory se cesta lomí a vede severní stranou zpět. Zde musíme dát pozor hlavně na děti, aby se nepřibližovaly ke strmým stěnám skal.
Prohlédneme si nádherné čedičové sloupy, které se vytvořily při tuhnutí horniny. V puklinách, obnažených částech skal se uchovala vzácná květena i zvířena. Skály z jara zdobí chráněná, žlutě kvetoucí tařice skalní. Najdeme tu i vzácnou silenku bezlodyžnou a řadu druhů rozchodníků. Ve štěrbinách skal hnízdí různé druhy zpěvných ptáků, poštolky, některé druhy sov a vzácní netopýři. Než se vydáme po svahu hory dolů, zastavíme se Na vyhlídce, abychom se pokochali nádherným pohledem na historické jádro města. Zbývající část pak vede klikatou cestou mezi skalními výběžky a končí pod horou v Chadalíkově ulici.
Zdroj: http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/historickepamatky/v-okoli-mesta/slanska-hora/
Prvorepublikoví herci a herečky – jejich životy, jejich osudy
Raoul Schránil
Představitel milovníků a gentlemanů z prvorepublikových filmů se narodil v Mostě, v rodině právníka JUDr. Rudolfa Schránila. Své nezvyklé jméno dostal po francouzském příteli svého otce. Protože v Mostě v té době často propukaly protičeské demonstrace německých nacionalistů, byla celá rodina nucena severočeský Most opustit. Nejprve Schránilovi přesídlili do Vídně, po ukončení první světové války se přestěhovali do Prahy. Na radu svého bratrance, filmového režiséra Karla Antona, kterému se svěřil se svými úmysly věnovat se herectví, zašel jednoho dne do kavárny Rokoko na Václavském náměstí, kde se seznámil s principálem jedné herecké společnosti, byl angažován a jezdil hrát divadlo po vesnicích. V té době Divadlo Vlasty Buriana usilovně hledalo ideálního představitele milovníků. Raoul byl okamžitě angažován. Vadilo mu ale, že v Divadle Vlasty Buriana jsou všichni herci pouhými přihrávači hlavního protagonisty. Před filmovou kamerou se objevil poprvé v životopisném filmu Milan Rastislav Štefánik režiséra Jana Svitáka, kde mu byla svěřena drobná úloha pobočníka francouzského generále. První větší rolí se ale stala postava Švalbenšvance ze Slavínského
filmu Vdavky Nanynky Kulichovy. Raoulova hvězda rychle zazářila a brzy se stal jedním z nejčastěji obsazovaných českých herců. V roce 1937 hrál v devíti filmech, v roce 1938 v pěti. Když si v roce 1939 otevřela své vlastní divadlo herečka Anna Sedláčková, angažovala do nového souboru i Raoula, který zde setrval do roku 1941, kdy na vlastní žádost odešel. Po osvobození republiky v roce 1945 přišlo ovšem velké rozčarování. Raoul hrál především „frakmeny“ – lékaře, právníky, důstojníky, syny továrníků. Tyto typy rolí byly ovšem v poválečné době naprosto nepoužitelné a k nepotřebě, protože se zcela změnila nejen organizace filmové výroby, ale také představy o vhodných filmových námětech a muže ve fracích vystřídali dělníci v montérkách. Schránil dva roky působil jako konferenciér zábavních estrád. Po únoru 1948 získal angažmá ve Vesnickém divadle, ve filmu se objevil v této době jen zřídka (např. v Krškových filmech Mladá léta a Stříbrný vítr). Pak kvůli obvinění z pokusu o emigraci strávil tři čtvrtě roku ve vyšetřovací vazbě pankrácké věznice. Po propuštění z vazby nemohl na návrat na divadelní prkna ani pomyslet. Vystřídal několik profesí – stavěl
Stalinův pomník na Letné, dělal konferenciéra ve varieté, vrtal studny u Mariánských Lázní. Později se vrátil do Vesnického divadla, které se v roce 1959 přejmenovalo na Státní zájezdové divadlo a v jeho souboru vydržel až do jeho zrušení v roce 1962. Byl postupně angažován v divadlech v Mladé Boleslavi, Ostravě a pak se vrátil do Prahy. Nepodařilo se mu získat angažmá v souboru Národního divadla, byl ale přijat do jeho náborového oddělení a stal se kulturněpropagačním referentem. Jeho nejslavnější role: Bylo nás pět, Náhrdelník, Šakalí léta, Zámek v Čechách, Uctivá poklona, pane Kohn, Svědek umírajícího času, Uloupené dětství, Létající Čestmír, Ztracená tvář, Stříbrný vítr, Eva tropí hloupost, Bílá vrána, Kristian, apod.
Zdroj: http://www.osobnosti.cz/raoul-schranil.php; http://www.csfd.cz/tvurce/1051-raoul-schranil/
