Právní a ekonomické aspekty exekucí právnických osob

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Právní a ekonomické aspekty exekucí právnických osob Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Brno 2010

Kateřina Kovářová

Děkuji JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady poskytované během zpracovávání bakalářské práce a také touto cestou děkuji Janě Purketové, zaměstnankyni Okresního soudu v Blansku, neboť mi ochotně věnovala svůj čas a potřebné informace z praxe.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 28. prosince 2010

__________________

Abstract Kovářová, K. The legal and economic aspects of the executions of legal persons. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2010. In the first part, the bachelor thesis deals with the course of executions from the beginning to the end. The second part is aimed for the role of the crises management and for the current situation of the executions in the Czech Republic, including the particular case of the practise of the District Court in Blansko. Keywords Executions, a legal person, crisis management, the situation in the Czech Republic, an example of good practice.

Abstrakt Kovářová, K. Právní a ekonomické aspekty exekucí právnických osob. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2010. Bakalářská práce se v první části zabývá průběhem exekucí od jejich počátku až po ukončení. Druhá část je zaměřena na roli krizového managementu a na současnou situaci exekucí v České republice včetně uvedení konkrétního případu z praxe z Okresního soudu v Blansku. Klíčová slova Exekuce, právnická osoba, krizový management, situace v ČR, příklad z praxe.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

3

Historie exekucí

13

4

Exekuce a její průběh

15

4.1

Pojem exekuce .........................................................................................15

4.2

Postavení exekutora.................................................................................15

4.3

Ministerstvo spravedlnosti ...................................................................... 17

4.4

Exekutorská komora ČR .......................................................................... 17

4.5

Průběh exekuce ........................................................................................18

4.5.1

Účast třetích osob ............................................................................19

4.5.2

Exekuční řízení................................................................................ 20

4.6

Způsoby provedení exekuce ................................................................... 24

4.6.1

Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky ................................ 24

4.6.2

Exekuce ukládající jinou povinnost................................................ 29

4.6.3

Exekuce prodejem zástavy...............................................................31

4.7

Související exekuční záležitosti................................................................31

4.7.1

Odměny ............................................................................................31

4.7.2

Manipulace se spisy a jejich úschova.............................................. 32

4.7.3

Zánik exekutorského úřadu ............................................................ 32

4.8

Mezinárodní pohled na exekuci ............................................................. 33

4.8.1

Mezinárodní unie soudních exekutorů........................................... 33

4.8.2

Mezinárodní srovnání exekutorů v rámci EU ................................ 33

4.9 Hlediska výběru právní formy podniku a vliv této formy na úspěšnost exekucí .............................................................................................................. 35 4.9.1

Veřejná obchodní společnost.......................................................... 35

4.9.2

Komanditní společnost ................................................................... 36

6

5

Obsah

4.9.3

Společnost s ručením omezeným ....................................................36

4.9.4

Akciová společnost ..........................................................................36

4.9.5

Družstvo...........................................................................................37

Využití managementu 5.1

6

7

38

Krizový management.............................................................................. 38

5.1.1

Identifikace vzniku krize ................................................................ 38

5.1.2

Příčiny krizí..................................................................................... 38

5.1.3

Úrovně krizí .....................................................................................39

5.1.4

Hodnocení krizeanalýza.............................................................. 40

Situace v ČR

41

6.1

Obecné informace.................................................................................... 41

6.2

Zpomalení růstu počtu exekucí ...............................................................43

6.3

Zadluženost občanů a podnikatelů .........................................................43

6.4

Předvánoční dražby .................................................................................43

6.5

Postavení věřitelů v exekuci ....................................................................44

6.6

Hlavní příčina rostoucího počtu exekucí ................................................45

Situace na Blanensku

46

7.1

Obecné informace................................................................................... 46

7.2

Případ z praxe ......................................................................................... 48

8

Diskuze

49

9

Závěr

51

10 Literatura

52

A

Exekuční titul

56

B

Nařízení exekuce

60

Obsah

7

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Počet nařízených exekucí v ČR v letech 2001 - 2009

41

Obr. 2

Úspěšnost exekucí v ČR v letech 2001 – 2008

42

Obr. 3 Neuhrazené položky vedoucí k exekuci a jejich podíl na celkovém počtu exekucí PO na Blanensku 46 Obr. 4

Poměr exekucí PO v oblasti služeb na Blanensku

47

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled o odměnách exekutorů

32

Tab. 2

Srovnání exekutorů v rámci vybraných zemí EU

34

10

Úvod

1 Úvod Pojem exekuce je v České republice v posledních deseti letech skloňován ve všech pádech stále častěji. Stává se stále běžnější součástí všedního života nemalého počtu obyvatel. Dlužníka, na nějž je uvalena exekuce není třeba hledat příliš daleko, stačí se rozhlédnout kolem sebe, ať už se jedná o osoby fyzické nebo právnické (dále jen FO a PO). Počet exekucí bohužel neustále roste, mění se jen tempo, jakým exekuce přibývají. Ačkoli se tempo růstu v posledním roce zpomalilo, lidé si stále dostatečně neuvědomují závažnost celé situace. Není zvláštností, že se lidé neseznámí podrobně s podmínkami úvěrové či jiné smlouvy, kdy si berou půjčky na dárky, na dovolenou, na televizi a další podobné položky, na místo toho, aby raději počkali a na takové věci si sami našetřili a zaplatili v hotovosti. Také se naivně spoléhají na zapomnětlivost svých věřitelů. Ti však nezapomínají, nepřipomenou se třeba hned, nýbrž za pár let, kdy se z několikasetkorunové záležitosti stane záležitost mnohonásobně vyšší a to díky úrokům. Taková částka pak může velmi nepříjemně zasáhnout do dlužníkova života. Firmy samozřejmě nejsou výjimkou. Dostávají se dnes a denně do exekucí např. proto, že nezodpovědně zvolily svého dodavatele či odběratele, že si vzaly nevýhodný úvěr a nebo ještě snáze prostřednictvím druhotné platební neschopnosti, což je v současnosti velmi běžná záležitost. V této souvislosti nelze také opomenout vliv reklamy, která značnou měrou přispívá k narůstajícímu počtu exekucí, neboť na potenciální zákazníky působí prakticky neustále. Možná právě pro ten nepřetržitý reklamní nápor se lidé čím dál tím více nechávají ovlivnit, čehož firmy patřičně zneužívají. Ulice jsou polepené mnohými plakáty a obestavěné billboardy. Každou chvíli někdo někomu vnutí leták s nadpisem „cenová bomba“, neodolatelný parfém, nejvýhodnější mobilní tarif apod. Ani doma není nikdo před reklamou v bezpečí. Člověk se s ní nesetká jen tehdy, pakliže se vyhne poštovní schránce, televizi, internetu, rádiu a svému mobilnímu telefonu, což je velmi nepravděpodobné a nepraktické. A ani tehdy si nemůže být jist, že ten, co zvoní za dveřmi, není někdo od společnosti, jenž se chystá prodat ty nejlepší hrnce pod sluncem. A tak se snadno stane, že jednoho dne zkrátka člověk neodolá a něco z té nekonečné škály výrobků, které nepotřebuje, si koupí a shodou náhod se nechtěně stane součástí exekuční statistiky. A právě proto, že je tak snadné se do takové situace dostat, právě proto, že se může exekutor objevit za dveřmi, není při nejmenším na škodu si tuto problematiku alespoň částečně přiblížit. Seznámit se nejen se současným děním v oblasti exekucí, ale i s její historií, která je její nedílnou součástí, neboť jenom tak lze získat ucelený pohled na téma v současnosti tak aktuální jako jsou již výše zmíněné exekuce.


11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této práce je seznámit čtenáře s problematikou exekucí PO v České republice jak po teoretické, tak po praktické stránce. Přiblížím jim historii exekucí, jež sahá až do Říše římské a danou problematiku uvádí. Po historii nastíním průběh exekučního řízení v současnosti včetně objasnění základních pojmů a uvedení jednotlivých způsobů exekuce s podrobnějším pojednáním o způsobu exekuce provedeném formou prodeje podniku. Vzhledem k zaměření na PO uvedu výhody a nevýhody jednotlivých forem podniků a také hlediska, jež by měla být při výběru dané formy zvažována a zda má tato forma vliv na úspěšnost exekuce. Pro komplexnější přiblížení dané problematiky budou uvedeny též mezinárodní souvislosti, tj. představím ČR jakožto člena mezinárodní organizace UHIJ Eurodanube a seznámím čtenáře s některými rozdíly mezi exekutory v rámci vybraných zemí EU, případně s odlišnostmi v exekučním řízení. Následně bude zmíněna významná role managementu, resp. krizového managementu v souvislosti s danou problematikou. V rámci této kapitoly bude podán nástin postupu při analýze krizového vývoje, tzn. že budou obecně uvedeny jednotlivé kroky této analýzy (identifikace vzniku krize, stanovení příčin a úrovně krize s následným hodnocením a řešením krize). Praktická část bude zaměřena na situaci v ČR, jenž bude obsahovat informace o počtu exekucí v současnosti i minulých letech, o zadluženosti podnikatelů i domácností, o dražbách i možnosti využití bezplatných poraden. Také bude možné se mj. dočíst o hlavních příčinách narůstajícího počtu exekucí a např. o tom, jak vypadá typický profil dlužníka v exekuci včetně uvedení několika statistických údajů z oblasti úspěšnosti exekucí. Daná problematika bude pro úplnost doplněna informacemi o exekuční situaci na Blanensku získanými z Okresního soudu v Blansku. Pozornost bude zaměřena zejm. na PO – na jejich počet včetně uvedení sféry, jíž se týkají, např. zda se jednalo o neuhrazené zdravotní pojištění, finanční leasing, dodané zboží, přepravu apod. Následně bude popsán průběh konkrétního exekučního případu. Závěr bakalářské práce bude věnován stručnému shrnutí zjištěných informací a obecným doporučením preventivních opatření předcházejících krizovým situacím, příp. jejich řešením.

2.2 Metodika Za účelem dosažení stanoveného cíle využiji spolehlivé zdroje informací a vhodné metody. V teoretické části využiji především zákon č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), neboť se jím řídí veškerá exekuční činnost, za současného využití metody popisné a analytické. Při uvádění mezinárodních souvislostí využiji mj. internetové stránky organizace UHIJ a metodu komparace. V kapitole týkající se manage-

12


mentu se zaměřím na jednotlivé kroky analýzy krizového vývoje podniku. V praktické části použiji metodu analytickou. V kapitole zabývající se situací v ČR vytvořím pro názornost několik grafů čerpajících jak z internetových stránek Exekuční komory ČR, tak z novin a odborných ekonomických časopisů. K zachycení situace na Blanensku použiji informace získané na tamním Okresním soudě. Materiály z téhož soudu, po úpravě anonymní, pro ilustraci zveřejním v příloze. V závěru u doporučení pro praxi využiji zejm. metodu zobecňující.

Historie exekucí

13

3 Historie exekucí Tato kapitola nastiňuje vývoj exekucí od samého počátku až po současnost. Přestože se pojem exekuce dostává do našeho povědomí až v posledních letech, kořeny exekucí sahají až do Říše římské, kde bylo možné se dočíst ve třetí desce Zákona dvanácti desek následující: „Těm, kteří uznali dluh a byli řádně odsouzeni, budiž dáno zákonných 30 dnů. Teprve poté budiž vložena ruka. Ať ho vede před soud. Nesplní-li rozsudek a nezaručí-li se nikdo za něj a na soudě, ať ho odvede s sebou, spoutá ho buď provazem nebo okovy o váze 15 liber, ne těžšími, nebo, pokud bude chtít, lehčími. Jestliže chce, ať žije ze svého. Pokud nežije ze svého, ať ten, kdo ho drží v poutech, mu dává den libru mouky. Pokud chce, ať dává více. Třetího trhového dne ať rozsekají na části. Useknou-li si více či méně, ať jim to neškodí.“1) Z výše uvedeného úryvku je patrné, že úprava tehdejšího exekučního zákona byla nesrovnatelná s dnešními poměry. Jednalo se o tzv. personální exekuci, jenž měla dopad na vlastní osobu dlužníka v případě nezaplacení. I tehdejší doba, stejně jako dnešní, volala po zlidštění exekučního procesu, čehož se dlužníci nakonec dočkali vydáním Poeteliova zákona (Lex Poetelia Papiria), který výslovně zakazoval insolventního dlužníka prodat, držet v okovech, usmrtit či dokonce rozsekat. Kolem roku 17 př. n. l. byl vydán Juliův zákon (Lex Julia), který dovoloval dlužníkům se vykoupit z personální exekuce veškerým svým majetkem. Majetek se nezpeněžoval a celý se převáděl na toho, kdo se zavázal splatit největší procento pohledávek. Později byl také vyhlašován konkurz, v němž byli dlužníkovi věřitelé vyzýváni, aby se přihlásili se svými pohledávkami. Správce konkurzní podstaty (zvolený věřitel) pak prodal veškerý majetek za nejvyšší nabídku. Teprve v pozdějším vývoji připustily římské zákony tzv. singulární exekuci, což představuje exekuci na jednotlivé věci dlužníka. Ve středověku byla majetková exekuce velmi složitá a řízení bylo rozděleno do šesti neměnných stupňů: 1.

Úmluva (upomínka) – oprávněný vyzýval povinného k dobrovolnému splnění povinnosti obsažené v soudním nálezu;

2.

Zvod – nastal v případě neúčinnosti úmluvy. Nejednalo se o přechod držby, držitel zůstával nadále povinný; Vydání statku – probíhalo u exekucí na vydání statku. Vydáním obranného listu vyzýval purkrabí povinného k vydání tohoto statku; Panování – u exekucí na vyplacení peněžité částky. Oprávněný třikrát navštívil statek povinného a poddaným a rychtářům oznámil, že si bude brát tolik obilí a dobytka, kolik je k zaplacení úroků z vysouzené sumy třeba;

3. 4.

1)

Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005.

14

Historie exekucí

5. 6.

Odhádání (odhad nemovitosti); Panování či vdědění – jednalo se o konec procesu, kdy oprávněný přijal od poddaných slib člověčenství (oddanosti) a symbolicky před nimi spálil jeden došek ze střechy na důkaz toho, že může majetek jak užívat, tak i zničit.

Nová etapa pro vývoj exekučního práva nastává za vlády Josefa II. po roce 1781 vydáním obecného soudního řádu. Tento řád důsledně odlišoval civilní a trestní řízení a civilní proces začal vycházet ze zásady rovnosti stran před soudem. Důležitým mezníkem exekučního práva se stal rok 1895, v němž byla vydána řada souvisejících předpisů včetně jurisdikční normy, nový civilní soudní řád a nový exekuční řád, jenž nabyly účinnosti 1. ledna 1898. V roce 1918 převzala Československá republika pro české země rakouský a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus uherský právní řád, což vedlo ke vzniku právního dualismu. Roku 1931 však ministerstvo unifikací zpracovalo definitivní text procesního kodexu předložený komisemi z Prahy a Bratislavy a vydalo ho pod názvem Návrh zákona o soudní příslušnosti a civilního řádu soudního. Do roku 1948 pak k žádným zásadním změnám nedošlo až 9. května téhož roku byla přijata nová Ústava a s ní vyhlášená tzv. právnická dvouletka, během níž byl zničen dosavadní právní řád a byly položeny základy tzv. socialistického právního řádu. Velká pozornost byla soustředěna na procesní právo. Celé občanské právo procesní a exekuční proces byly shrnuty do jednoho kodexu (občanského soudního řádu). Tento řád platil do roku 1963, kdy původní exekuční řízení bylo pod názvem „výkon rozhodnutí“ upraveno v části páté. K dalším změnám týkajícím se exekucí došlo v roce 1991, kdy byly znovu zavedeny instituty dražby při prodeji věcí movitých i nemovitostí, institut soudcovského zástavního práva na nemovitosti a byl zrušen institut likvidace majetku.1) Velmi významné změny pak následovaly v roce 2001, kdy vznikl zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, jímž se řídí současná exekutorská praxe, a jeho novely z roku 2009, konkrétně zákon č. 286/2009 Sb. a zákon 289/2009 Sb. Tyto novely se zaměřují na samotný průběh exekučního řízení, na zvýšení státního dohledu nad činností Exekutorské komory a na ochranu práv účastníků exekučního řízení a to vše v duchu humanizace exekučního řízení.

1)

Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005.


15

4 Exekuce a její průběh V této kapitole bude objasněn pojem exekuce a vše, co s ní souvisí včetně jejího průběhu.

4.1 Pojem exekuce V úvodu problematiky je vhodné si nejdříve tento pojem objasnit. Exekuce je nucený výkon exekučního titulu, jímž je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis či jiná vykonatelná rozhodnutí, která zákon připouští. Exekuce spočívá většinou ve vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele). V České republice je nutné od sebe odlišovat pojmy exekuce a výkon rozhodnutí. Výkon rozhodnutí provádějí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soudy, a exekuce provádí podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, samostatní soudní exekutoři na základě pověření soudu.

4.2 Postavení exekutora Je zřejmé, že exekutor je ten, kdo provádí exekutorskou činnost. Následující informace však už tak zřejmé a snadno z názvu odvoditelné nejsou. Exekutor je FO pověřená státem (jmenovaná ministrem spravedlnosti na základě výběrového řízení), která provádí nezávisle exekuční činnost (nucený výkon exekučních titulů) a další činnost dle zákona.2) Z toho tedy plyne, že exekutor je v podstatě podnikatel a jakožto podnikatel podniká za účelem co největšího zisku. To je však diskutabilní, neboť si exekutor, na rozdíl od ostatních podnikatelů, nemůže vybírat své klienty. Ze zákona totiž exekuci nemůže odmítnout. Na druhou stranu mu však zákon dovoluje nečinnost.3) Bez ohledu na to však musí splňovat následující podmínky: • občan ČR, • plně způsobilý k právním úkonům, • bezúhonný, • úplné VŠ vzdělání na právnické fakultě v ČR, • tříletá exekutorská praxe (uznána i např. praxe notáře, advokáta, prokurátora, soudce aj.),

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 3) http://www.anov.cz/problematika-pohledavek/clanek/problematika-exekuci-v-cr/ 2)

16


• úspěšné složení exekutorské zkoušky, • uzavření smlouvy o odpovědnosti za škodu, jenž by mohl způsobit při výkonu své exekuční činnosti, • a složení následujícího slibu do rukou ministra: „Slibuji na svoje svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora.“2) Odmítnutí složení tohoto slibu či složení slibu s výhradou jmenování znemožní.2) Nezávislost exekutora lze chápat tak, že je při výkonu své činnosti vázán pouze Ústavou ČR, zákony, právními předpisy a rozhodnutími exekučního soudu. Pojištění odpovědnosti za škodu je nezbytnou součástí výkonu exekutorské činnosti a v případě, že exekutor zaměstnává zaměstnance, odpovídá i za něj. Uzavření smlouvy musí prokázat Exekutorské komoře České republiky (dále Komoře) do 30 dnů od svého jmenování, resp. zaměstnání zaměstnance. O náročnosti tohoto povolání svědčí i fakt, že je exekutor považován za úřední osobu (dříve veřejného činitele), jíž náleží vyšší míra ochrany před zásahy třetích osob do výkonu svěřené pravomoci a současně podléhá vyšší trestně právní odpovědnosti.4) Exekutor nesmí vykonávat jinou činnost s výjimkou správy vlastního majetku, vědecké, publikační, pedagogické, tlumočnické, znalecké a umělecké činnosti, ale může zaměstnávat tyto zaměstnance: • Exekutorský koncipient – bezúhonný občan ČR s plnou právní způsobilostí, úplným VŠ vzděláním na právnické fakultě v ČR, zaměstnaný u exekutora. Seznam koncipientů vede Komora. Koncipient vykonává exekuční aj. činnosti z pověření exekutora, nemůže však vydat exekuční příkaz, vykonat dražbu nemovitosti či podniku a vydat exekuční rozhodnutí. Není také členem Komory a není ani kárně odpovědný. • Exekutorský kandidát – může jím být koncipient s tříletou praxí a úspěšně složenou zkouškou. Seznam opět vede Komora (není jejím členem). Kandidát vykonává exekuční aj. činnosti na základě pověření exekutora. • Vykonavatel exekutora – bezúhonný občan ČR plně způsobilý k právním úkonům s úplným středoškolským vzděláním, zaměstnaný u exekutora alespoň rok s úspěšně složenou zkouškou. Vykonává výkon rozhodnutí (reali-

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 4) Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 2)


17

zuje úkony směřující k exekuci, např. prohlídka povinného, místností, skříní aj. schránek, soupis movitých věcí, zajištění sepsaných věcí, jejich odhad a dražba atd.). Seznam vede Komora. Exekutor může zaměstnávat i jiné zaměstnance, které může pověřit prováděním jednoduchých exekučních aj. činností.2) Vztahy mezi nimi upravuje zákoník práce a kvalifikaci upravuje exekuční řád. Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu a jeho zaměstnanci jednají jeho jménem. Úřad sídlí v obci s okresním soudem, do jehož obvodu byl exekutor jmenován.4) Může také dojít k situaci, kdy ministr daného exekutora odvolá. K odvolání může dojít, pakliže: • o to exekutor požádal, • byl odsouzen za úmyslný trestný čin nebo čin související s exekuční činností, • byl k odvolání kárně odsouzen, • nedoloží Komoře uzavření pojistné smlouvy, • neotevře úřad po složení slibu do 3 měsíců, • nebo nemůže vykonávat exekuční činnost po dobu 1 roku ze zdravotních důvodů.

4.3 Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo je významným orgánem, neboť vykonává státní dohled nad exekuční činností a činností exekutora a to i na základě písemných podnětů PO a FO. Ministr exekutory jmenuje a odvolává, vyhlašuje výběrové řízení, jmenuje třetinu zkušební komise a dvě třetiny kárné komise z řad soudců a po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů. V současnosti tuto funkci zastává pan Jiří Pospíšil.

4.4 Exekutorská komora ČR Komora sídlí v Brně a byla zřízena ke dni 1. května 2001 společně s účinností exekučního řádu. Jedná se o samosprávnou organizaci (PO), jenž sdružuje všechny exekutory a vede jejich seznam včetně seznamu kandidátů a koncipientů.2) Seznamy

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 4) Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 2)

18


jsou veřejné s výjimkou osobních údajů (rodné číslo, bydliště apod.). Členství exekutora vzniká jmenováním, s nímž jsou spojena mnohá práva, např. účastnit se sněmu exekutorů, volit a být volen do orgánů Komory, požádat Komoru o pomoc a ochranu při řešení sporů z exekuční či jiné činnosti, účastnit se vzdělávacích akcí atd.4) Členství zaniká pak jeho odvoláním, smrtí či prohlášením za mrtvého. Členství je tříleté a je podmíněno platbou členských příspěvků, které tvoří příjmy Komory včetně darů aj. příjmů. Komoru tvoří následující orgány: sněm, prezidium, prezident, revizní, zkušební, kárná a kontrolní komise. 2) Cílem Komory je zejm. chránit zájmy exekutorů, důstojnost a čest exekutorského stavu, vyřizovat stížnosti na exekutory, přijímat návrhy, připomínky a stížnosti exekutorů k exekuční činnosti, dbát na dodržování zásad etického kodexu atd. 4) Prezidentem, nyní prezidentkou, je JUDr. Jana Tvrdková, která má také nemálo povinností, do nichž spadá zastupování Komory navenek a jednání jejím jménem, řízení jednání sněmu a svolávání prezidia. Jejím zástupcem je viceprezident Mgr. Ing. Jiří Prošek.5) S Komorou je také spojena Centrální evidence exekucí, která představuje veřejný seznam, jenž je veden, provozován a spravován právě Komorou a zahrnuje evidenci pravomocných usnesení o nařízení, zastavení a odkladu exekuce, dražební vyhlášky a oznámení dražebního roku. Zápisy provádí exekutor elektronickou formou. Za poskytování údajů náleží Komoře odměna v případě, že je neposkytuje ministerstvu, soudům a v případě, že se nejedná o informace týkající se dražební vyhlášky nebo o oznámení dražebního roku.2)

4.5 Průběh exekuce Nejdůležitějšími faktory provedení exekuce jsou rychlost a účelnost, přičemž musí být chráněna práva účastníků řízení včetně třetích osob. Exekuci provádí ten exekutor, kterého si v návrhu zvolí sám oprávněný. Soud návrhu nevyhoví jen pokud by to bylo v rozporu se zákonem, tedy pokud by byla zpochybněna způsobilost navržené osoby konat exekuci nebo by se jednalo o podjatost (zvláštní kladný či záporný vztah). Veškeré informace a reference, které oprávněný potřebuje k výběru vhodného exekutora, si musí opatřit sám.4) Z provedení exekuce je možné exekutora vyloučit z důvodu jeho podjatosti nikoli z důvodů postupu v exekučním řízení. O jeho vyloučení rozhoduje exekuční soud.2) Na druhou stranu má exekutor také právo provedení úkonu odmítnout ze dvou důvodů: odporuje-li to zákonu či právním předpisům a nesložil-li oprávněný zálohu na náklady.4)

Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 2) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 5) http://www.ekcr.cz/1/organy-komory/86-organy-exekutorske-komory?w= 4)


19

Exekutor má v rámci své exekutorské činnosti povinnost mlčenlivosti, jíž může být zbaven pouze účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost týká nebo orgán Komory a to pouze ve specifických případech. Jejím porušením se vystavuje kárným opatřením a odpovědnosti za škodu, kterou tímto způsobil. Tato povinnost trvá i po zániku výkonu exekutorského úřadu. 4.5.1

Účast třetích osob

Vzhledem k náročnosti této práce, je třeba, aby s exekutorem spolupracovaly i tzv. třetí osoby, které ho informují na základě žádosti a řadí se k nim: • Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a PO a FO – informují exekutora o majetku povinného. • Policie ČR – poskytuje exekutorům ochranu a spolupráci. • Peněžní ústavy (banky, spořitelní a úvěrová družstva aj.), finanční instituce (pojišťovny, investiční fondy aj.), notáři, advokáti, FO a PO poskytují exekutorovi informace o účtech povinného (nikoli jeho manžela), jeho majetku, věcech, listinách a cenných papírech i bez jeho souhlasu. • Pošta podává informace o množství peněžních prostředků, které chodí povinnému poštou, o totožnosti osob, které si pronajímají poštovní přihrádky či jiná doručovací místa apod. K porušení listovního tajemství či otevírání zásilek dochází jen ve výjimečných případech. • Provozovatelé telekomunikačních služeb informují o telefonních, dálnopisných a telefaxových stanicích, užívaných povinným, nikoli volaná čísla. • Vydavatelé tisku sdělují totožnost osoby, jenž zveřejnila inzerát pod značkou týkající se majetku povinného. • Dopravci a zasilatelé a přepravovaném zboží.

sdělují

údaje

o

odesílateli,

adresátovi

Všechny výše uvedené osoby poskytují exekutorovi informace zdarma na základě pověření k provedení exekuce a to co nejdříve bez zbytečného odkladu, jinak exekutorovi a oprávněnému odpovídají za škodu, která by tímto vznikla a vystavují se možnosti získání pokuty od exekutora.2) Exekutoři mohou získat potřebné informace od ministerstva (vnitra či financí) také z centrální evidence obyvatel, stavebního spoření a penzijního připojištění prostřednictvím Komory. Výše zmíněné třetí osoby jsou povinné poskytnout na požádání součinnost a to bezplatně a bezodkladně pod pohrůžkou pokuty.4)

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 4) Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). 2)

20


4.5.2

Exekuční řízení

Každé exekuční řízení má své účastníky, jimiž jsou oprávněný a povinný, případně manžel povinného a dále např. plátce mzdy, peněžní ústav, dlužník povinného, dražitel aj. Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu na nařízení exekuce exekutorovi (bez návrhu nelze řízení započít). Svoji činnost však může započít až po udělení pověření k jejímu provedení exekučním soudem. Návrh podává oprávněný v případě, že povinný dobrovolně nesplnil to, co mu ukládá exekuční titul. Tato listina předepsané formy stanovuje povinnému určitou povinnost a lhůtu, během které ji musí dobrovolně splnit. V opačném případě může oprávněný podat výše zmiňovaný návrh na nařízení exekuce. Návrh musí obsahovat: • označení exekutora včetně jeho sídla, • označení oprávněné osoby včetně věci, které se týká a co sleduje, • podpis a datum, • označení účastníků, • přesné označení exekučního titulu (např. rozsudek, notářský zápis apod. včetně informace o tom, kdo jej vydal či sepsal, datum a jednací číslo), • povinnost, jenž má být vymožena včetně informace zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, příp. důkazy, kterých se oprávněný dovolává, • dále je k návrhu nutné připojit originál či úředně ověřená kopie exekučního titulu s potvrzením o jeho vykonatelnosti. V případě, že návrh formálně neodpovídá (neúplnost, nesrozumitelnost, neurčitost) a oprávněný tyto nedostatky na výzvu exekutora neodstraní, exekuční soud řízení zastaví. Zda jsou splněny předpoklady pro nařízení exekuce zkoumá až soud. Po doručení návrhu žádá exekutor soud o pověření k provedení exekuce, jenž musí obsahovat: • označení exekutora, který exekuci provést včetně jeho sídla, • datum, • označení účastníků, • přesné označení exekučního titulu, • datum vykonatelnosti, • povinnost, jenž má být vymožena, • k žádosti musí přiložit také návrh a to pokud možno elektronicky. Exekuce je následně nařízena usnesením soudu a exekutor je pověřen jejím provedením do 15 dnů. Stejnopis usnesení doručí exekutor oprávněnému, povinnému a Komoře, přičemž povinnému navíc doručí návrh na exekuci.


21

V usnesení nesmí chybět označení: • exekučního soudu, • exekutora, • exekučního titulu, • oprávněného a povinného, • povinnosti, jenž má být vymožena, • a podpis, datum a poučení o odvolání. Jakmile je povinnému doručeno usnesení, nesmí nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a společným jměním manželů (jedná se o tzv. generální inhibitorium, které se vztahuje na všechen majetek povinného), kromě majetku sloužícímu k podnikání a uspokojování základních životních potřeb jak svých, tak osob, k nimž má vyživovací povinnost. Než je však povinnému usnesení doručeno, je nutné zajistit, aby se povinný o exekuci nedověděl a nezačal se tak zbavovat svého majetku. Inhibitorium může exekutor zrušit pouze poté, co u něj povinný složí vymáhanou pohledávku a uhradí náklady exekuce a náklady oprávněného. Povinný může dokonce se souhlasem exekutora, oprávněného a přihlášených věřitelů splatit vymáhanou pohledávku zpeněžením svého majetku. Pořadí doručení usnesení určuje pořadí provádění exekucí. Exekuční řízení může být zahájeno pouze u exekučního soudu, který je věcně a místně příslušný. Věcně příslušným soudem je okresní soud a tuto příslušnost zkoumá soud kdykoli během řízení. Místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu má povinný bydliště (FO) nebo sídlo (PO), případně v jehož obvodu se zdržuje, pokud bydliště nemá (FO). Místní příslušnost soud zkoumá jen do vydání usnesení o nařízení exekuce, později pouze na základě námitky účastníka. Krajské soudy působí pouze jako soudy odvolací a to tam, kde to zákon připouští. Veškeré úkony a rozhodnutí exekutora a soudu eviduje exekutor v exekučním spise a to v listinné či elektronické podobě. Po doručení usnesení o nařízení exekuce se exekutor rozhodne o způsobu jejího provedení (může zvolit i více způsobů) a následně vydá exekuční příkaz na majetek, jenž má být exekucí postižen. Jeho podstatou je stanovení zákonného způsobu provedení exekuce. Proti tomuto příkazu se nelze odvolat, což urychluje celé řízení. S majetkem, na nějž se příkaz vztahuje, nelze nikterak nakládat, zatížit ho nebo převádět na někoho jiného. Účinek příkazu zaniká až s provedením či zastavením exekuce. Exekuční příkaz zahrnuje: • exekuční soud, • označení exekutora, • exekuční titul, • účastníky,

22


• povinnost, jenž má být vymožena, • způsob provedení exekuce, • osoby, kterým se příkaz doručuje, • výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora. Dle povahy výroku je pak nutno k výše uvedeným položkám přiřadit další, např. výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžní částky musí navíc obsahovat tyto informace: označení peněžního ústavu včetně čísla účtu, označení nemovitosti, která má být prodána apod.2) Na příkazu však také nesmí v pravém horním rohu chybět spisová značka a dále pak slovní označení „exekuční příkaz“. Prvních pět výše uvedených položek exekučního příkazu je obsaženo v záhlaví. Za záhlavím následuje výrok, kterým stanovuje exekutor způsob provedení exekuce a dále povinnost, která má být vymožena. Vše musí být stvrzeno úředním razítkem. Exekutor pak příkaz musí doručit oprávněnému, povinnému aj. osobám v závislosti na zvoleném způsobu exekuce. Exekuční příkaz je možné zrušit v případě, že zajištění majetku příkazem již není třeba nebo že vybraný způsob provedení exekuce nevede ke zdárnému konci.4) Po provedení výše uvedených úkonů následuje proces vymáhání prostředků za účelem uspokojení pohledávky oprávněného způsoby, jimž je níže věnována samostatná podkapitola (3.6). Tento proces končí vymožením dané pohledávky, příslušenství a nákladů oprávněného a exekutora.2) V průběhu exekučního řízení může však dojít i ke změně exekutora pověřeného provedením exekuce. Oprávněný má možnost podat návrh na změnu u soudu. Pakliže soud uzná důvody pro změnu za patřičné a exekutor se k dané situaci vyjádří, zprostí ho pověření. Ke změně exekutora může dojít i z důvodu zániku výkonu exekutorského úřadu.4) Dále může dojít k odkladu exekuce a to ze zákonných důvodů. K tomu, aby jej mohl povinný využít, je třeba podat návrh u pověřeného exekutora. Ten nesmí do vydání rozhodnutí o návrhu provádět žádnou exekuční činnost. Stejně tak po schválení návrhu a to po dobu odkladu, kterou stanoví sám exekutor nebo soud. V činnosti pak pokračuje po uplynutí odkladu a to i bez návrhu k provádění exekuce. Pokud se stane, že exekutor odkladu do 7 dnů nevyhoví, je postoupen soudu, který rozhodne do 15 dnů. Smyslem odkladu je předcházení negativním dopadům bezodkladné exekuce na povinného a může se týkat celé exekuce či její části. Rovněž může dojít k zastavení exekuce a to na návrh. Povinný jej může podat do 15 dnů ode dne, kdy se dověděl o důvodu zastavení exekuce a to Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 4) Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 2)


23

u pověřeného exekutora. Ten do dalších 15 dnů vyzve další účastníky k vyjádření ne/souhlasu s návrhem. Exekutor může exekuci zastavit i bez návrhu se souhlasem oprávněného. V ostatních případech rozhoduje soud.2) Návrh na zastavení exekuce může podat i oprávněný, ale jen tehdy, jsou-li uhrazeny náklady exekuce. V opačném případě může být exekuce zastavena jen částečně pro vymáhání uložené povinnosti a nákladů oprávněného a musí běžet dál pro náklady exekuce.4) Co se týče písemností v exekučním řízení, doručuje je buď sám exekutor, povolaný zaměstnanec nebo jsou doručovány prostřednictvím pošty či veřejné datové sítě do datové schránky. Za doručování písemností nese plnou zodpovědnost exekutor. Náklady exekuce jsou pro exekutora jeho odměnou. Tyto náklady zahrnují hotové výdaje, náhradu za ztrátu času při provádění exekuce, náhradu za doručení písemností, odměnu a náhradu nákladů správce podniku, a v případě, že je plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Náklady oprávněného představují náklady vynaložené k vymáhání nároku. Náklady exekuce i oprávněného hradí povinný a určuje je exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který je doručen jak oprávněnému, tak povinnému. Příkaz obsahuje určení: • exekučního soudu, • exekutora, • exekučního titulu a orgánu či osoby, která ho vyhotovila, • oprávněného a povinného, • povinnosti, která má být vymožena, • povinnosti k náhradě nákladů, • výše zaplacené zálohy včetně vyúčtování, • a data a podpis exekutora a poučení o námitkách. Proti příkazu lze podat námitky do 8 dnů od doručení. V případě, že jim exekutor nevyhoví, jsou postoupeny soudu, který rozhodne do 15 dnů. Proti soudnímu rozhodnutí pak není odvolání. Pakliže je exekuce zastavena, náklady hradí ten, kdo zastavení zapříčinil. Pokud je zastavena pro nemajetnost povinného, vynaložené výdaje hradí exekutorovi oprávněný, který si pro tento případ může předem sjednat výši vynaložených výdajů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 4) Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 2)

24


Pokud dojde k zastavení exekučního řízení ještě před nařízením exekuce a pověřením exekutora nebo je návrh na exekuci odmítnut, žádné náklady se nehradí (neřeší).

4.6 Způsoby provedení exekuce Exekuci lze provádět jen těmi způsoby, které jsou přesně vymezeny zákonem. U jakéhokoli z těchto způsobů lze vždy exekučně zajistit majetek jen v hodnotě odpovídající vymáhané pohledávce včetně příslušenství a pravděpodobných nákladů oprávněného a exekuce. V jednom exekučním řízení je možné provést exekuci i více způsoby. Obecně se způsoby provedení exekuce dělí do 3 skupin a to na exekuci ukládající zaplacení peněžité částky (zpeněžení jednotlivých majetkových předmětů povinného, z čehož je oprávněný uspokojen), exekuci ukládající jinou povinnost a do třetice na exekuci prodejem zástavy. Každá z těchto skupin v sobě zahrnuje konkrétní způsoby provedení.2) 4.6.1

Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky

Tyto exekuce se provádějí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech, prodejem movitých věcí a nemovitostí a prodejem podniku, přičemž první tři způsoby jsou ze zákona upřednostňovány, neboť nezpůsobují tak výrazný zásah do práv povinného. 4.6.1.1 Srážky ze mzdy a jiných příjmů Tento způsob je jedním z nejsnazších a tedy i nejužívanějších u FO. Postihuje výplatu mzdy či jiných příjmů povinného (plat, důchod, nemocenská, mateřská, stipendia, náhrady z ucházejícího výdělku, podpora v nezaměstnanosti aj.). Při provádění exekuce tímto způsobem je však nutné sladit zájmy oprávněného a povinného tak, aby byly pohledávky oprávněného uspokojeny co nejdříve, aniž by došlo k ohrožení existence povinného. Dále přitom platí, že se srážky provádějí jen z čisté mzdy a z vyplacené mzdy již nemohou být srážky provedeny.2) Plátce musí po doručení nařízení exekuce provádět srážky ze mzdy povinného. Po nabytí právní moci nařízení je plátce povinen oprávněnému dané srážky vyplácet.3) 4.6.1.2 Přikázání pohledávky U tohoto způsobu se jedná o postižení pohledávky, kterou má povinný vůči třetí osobě, zákonem označené za dlužníka povinného. Občanský soudní řád (dále OSŘ) rozlišuje 3 způsoby a to:

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 2)


25

1.

Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu – tímto způsobem jsou postiženy i částky, které dojdou na účet povinného po vyrozumění peněžního ústavu o exekuci. Týká se to účtu v jakékoli měně vedeného u tuzemského peněžního ústavu. Soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od doručení usnesení z účtu povinného nevyplácel prostředky a nenakládal s nimi až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Dnem doručení usnesení o exekuci peněžnímu ústavu ztrácí povinný právo jakkoli nakládat se svými prostředky na účtu do výše vymáhané částky. Exekuci provede ústav odepsáním vymáhané částky z účtu a jejím následným vyplacením oprávněnému. Provede ji i v případě, že částka na účtu stačí k uspokojení pouze části pohledávky. 2. Přikázání jiné peněžité pohledávky – tzn. jiné než pohledávky z účtu, z vkladních knížek a jiných forem vkladů a z cenných papírů. Zde se exekuce vztahuje i na pohledávky splatné v budoucnu, nikoli však pouze na naději na vznik pohledávky (expektace). Provádí se zákazem výplaty pohledávky povinnému ve výši pohledávky oprávněného. Nařízení exekuce obsahuje soudní zákaz povinnému nakládání s pohledávkou a dlužníkovi povinného vyplacení pohledávky povinného. K exekuci dojde tak, že dlužník povinného vyplatí vymáhanou pohledávku oprávněnému a přitom platí, že pokud dlužník povinného nevyplatí pohledávku dobrovolně, může ji oprávněný po dlužníkovi vymáhat soudně. 3. Postižení jiných majetkových práv – pod tímto pojmem lze rozumět např. nároky povinného na vydání movitých věcí vůči třetí osobě, na vydání věcí nebo peněžité částky v notářské úschově atd.1) Tímto způsobem lze také postihnout podíl povinného jakožto společníka či komanditisty ve společnosti, příp. postihnout členská práva a povinnosti povinného jakožto člena družstva. Zde platí, že postižením podílu povinného exekučním příkazem zaniká jeho účast ve společnosti (družstvu). Díky příkazu povinný nesmí s podílem nakládat a společnost (družstvo) nesmí vyplatit pohledávku jemu, nýbrž oprávněnému. Nastane-li situace, že zánikem účasti povinného dojde ke zrušení společnosti (družstva), je třeba, aby proběhla samotná likvidace, k čemuž je nutné jmenovat likvidátora.4) I ve výše uvedených případech je opět pamatováno na ochranu povinného. V OSŘ jsou totiž taxativně uvedeny pohledávky, jenž exekuci nepodléhají a jsou následující: pohledávky náhrady od pojišťovny na vybudování či opravu budovy, pohledávky podpory při narození dítěte a pohledávka pohřebného a dávky sociální péče. Dále prostředky na účtu určené pro výplatu mezd zaměstnanců po-

Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 1)

4)

26


vinného apod.1) 4.6.1.3 Prodej movitých věcí a nemovitostí Tento způsob znamená, že vymáhaná pohledávka bude uspokojena z částky získané jejich prodejem. Prodej movitých věcí se však nevztahuje na věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb (svých či rodiny) nebo k plnění pracovních úkolů a na věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálkou. Exekutor může zajistit movité věci i bez návrhu oprávněného z obavy o jejich ztrátu či poškození. K prodeji dochází prostřednictvím veřejné dražby. Dražbu provádí vykonavatel, který společně s povinným nesmí dražit. Věc je pak prodána (přiklepnuta) tomu, kdo učinil nejvyšší podání (nabídku). Draží se dokud není výsledek dražby dostatečný k uspokojení vymáhané pohledávky a nákladů. Věci, které se neprodají zůstávají ve vlastnictví povinného. K prodeji nemovitosti může exekutor přistoupit jen tehdy, bude-li mít ověřené listiny potvrzující vlastnictví nemovitosti povinným. Řízení o prodeji se skládá z těchto fází: nařízení výkonu rozhodnutí, určení odhadní ceny nemovitosti, usnesení o dražební vyhlášce, dražba a rozvrh výtěžku prodeje. Dražbu provádí tentokráte soudce, který opět dražit nesmí. Účastník dražby musí nejprve složit určitou částku (tzv. dražební jistotu), jenž zajišťuje účast pouze vážným zájemcům. Tato částka se vítěznému dražiteli do jeho podání započte. Vlastnická práva přecházejí na vydražitele příklepem.6) Pokud by nastala situace, že by vymožená částka nepokryla pohledávku, může soud pověřit exekutora k provedení exekuce na majetek vydražitele. K oceňování nemovitostí se používá cena obvyklá.2) V návaznosti na tento způsob exekuce, vznikl pojem vyškrtnutí věci ze soupisu. Jedná se o novelu, která byla zavedena za účelem právní ochrany třetích osob. Využívá se v případě, že exekutor uvedl do soupisu věc náležící právě třetí osobě. Návrh na vyškrtnutí podává třetí osoba do 30 dnů ode dne, kdy se o soupisu věci dověděla. Po doručení rozhodne exekutor do 15 dnů. Pro případ, že by exekutor nevyhověl návrhu na vyškrtnutí věci, existuje možnost vylučovací žaloby, kterou je možné podat do 30 dnů ode doručení rozhodnutí exekutora. Věc lze vyškrtnout i bez návrhu, pokud má exekutor dostatečné informace o tom, že má třetí osoba k věci právo vylučující exekuci.7) 4.6.1.4 Zástavní právo na nemovitostech Tohoto způsobu lze využít díky novele z roku 2009. Cílem je zajištění pohledávky oprávněného do té doby, než bude proveden jiný způsob exekuce nebo než Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní. 5. vydání. Praha: Linde, a. s., 2008. 2) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 7) http://www.epravo.cz/top/prehled-zmen-z-novely-exekucniho-radu-59087.html 1)

6)


27

povinný pohledávku zaplatí. Exekuce se vztahuje na nemovitost včetně všech jejich součástí a příslušenství. U tohoto způsobu nelze uplatnit odklad. Exekuční příkaz vyhotovuje exekutor jen pokud se prokáže, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, následně ho zasílá do katastru nemovitostí.4) Co se movitých věcí týče, soud zakáže povinnému nakládat s věcmi, které sepíše vykonavatel. Povinný přitom musí umožnit vykonavateli přístup na všechna místa s movitými věcmi. Jsou sepsány takové věci, které by mohly být prodány a to v rozsahu, jenž by uspokojil vymáhanou pohledávku včetně nákladů. Mezi tyto věci patří i věci povinného, které má u sebe někdo jiný. Oprávněný má právo se soupisu věcí zúčastnit. Pokud se nepodaří v bytě či sídle povinného žádnou věc sepsat, je oprávněný vyzván soudem k určení místa, kde by bylo možné věci k prodeji nalézt. V případě, že tak oprávněný ve stanovené lhůtě neučiní nebo učiní, ale žádné věci se tam nenacházejí, soud exekuci zastaví. Po nabytí právní moci usnesení soud (ve složitějších případech znalec) provede odhad věcí. Poté následuje dražba. Převýší-li dosažená částka vymáhanou pohledávku, je vyplacena povinnému. U nemovitostí jsou pohledávky oprávněného uspokojovány prostřednictvím dražby. V tomto případě musí oprávněný označit konkrétní nemovitost (včetně jejích součástí a příslušenství), jenž je ve vlastnictví povinného, neboť pokud by se během řízení prokázalo, že povinný není vlastníkem dané nemovitosti, došlo by k zastavení exekuce. V usnesení soud povinnému zakáže nemovitost převést na jinou osobu a oznámit soudu do 15 dnů, zda či kdo má předkupní právo. O nabytí právní moci usnesení vyrozumí soud příslušný katastrální úřad. Dále pak soud určí znalce k ocenění nemovitosti včetně příslušenství a jednotlivých práv a závad s ní spojených (věcná břemena a nájemní práva), což musí povinný znalci umožnit.1) 4.6.1.5 Prodej podniku či jeho části Jedná se o nejmladší způsob. Exekutor k tomuto způsobu může přistoupit opět jen v případě, že bude doloženo vlastnictví podniku povinným a oprávněný ho navrhne k prodeji. Exekucí však nemůže být postižena banka. Prodej podniku lze obecně rozdělit do tří fází: zjištění přípustnosti tohoto způsobu a stanovení správce podniku, určení ceny podniku a nakonec dražba a rozvrh.6) V usnesení soud stanoví správce podniku (v exekučním řízení exekutor) a povinnému zakáže převést podnik či jakoukoli jeho část, dále jakékoli nakládání s věcmi, právy aj. majetkovými hodnotami podniku a přikáže umožnit správci přístup jak do písemností, tak do budovy a dále do 15 dnů oznámit, zda a kdo má k podniku předkupní právo. Po nabytí právní moci usnesení soud inKasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 1) Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 6) Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní. 5. vydání. Praha: Linde, a. s., 2008. 4)

28


formuje příslušný rejstříkový soud. Správce určí soud, který jej stejně tak může funkce zbavit a který dohlíží nad jeho činností. Správce má nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů a odpovídá za škodu vzniklou svým zaviněním. Dále zjišťuje, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a závazky slouží k provozování podniku, provádí jejich soupis a nakonec podává soudu zprávu o ceně podniku.1) Stanovení ceny nemá za cíl zjištění její tržní hodnoty, slouží pouze jako podklad pro stanovení nejnižšího podání. Jakou má podnik hodnotu se ukáže v dražbě. V případě, že cena nepřesahuje výši závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného a dalších, kteří do řízení přistoupili včetně veškerých nákladů nebo ji přesahuje jen nepatrně, soud výkon rozhodnutí zastaví.4) Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí dražbu, což je jediný způsob exekučního prodeje podniku. Dražební vyhláška obsahuje zejm.: • čas a místo dražebního jednání, • označení prodávaného podniku, • výši nejnižšího podání (nabídky) – polovina ceny věcí, práv aj. majetkových hodnot podniku, nejvýše dvě třetiny zjištěné ceny podniku, • výši jistoty a způsob zaplacení – nejvýše ve výši tří čtvrtin nejnižšího podání, • upozornění na možnost změny cen spjatých s podnikem (např. cena věcí, práv aj. majetkových hodnot podniku, cena závazků podniku, cena podniku aj.) v souvislosti se změnou výše jmění podniku do dražebního jednání. Dražební vyhláška je zveřejněna na úřední desce soudu a též obecním úřadem. Dražbu soud nařídí nejméně 30 dnů poté. Věřitel, který má proti povinnému přiznanou či zajištěnou pohledávku patřící k podniku, ji může u soudu přihlásit nejpozději 5 dnů před zahájením dražby. Přihláška musí obsahovat výši pohledávky a jejího příslušenství a v neposlední řadě listiny prokazující zajištěnost či vymahatelnost pohledávky. Přihlášky, které jsou opožděné, nebo se nevztahují k danému podniku, soud zamítne, proti čemuž se nelze odvolat. V souvislosti s vyhláškou je neopominutelná osoba správce, kterého soud po jejím vydání požádá o zprávu, zda dosud nedošlo ke změnám. Poté následuje samotná dražba, jenž může být nařízena pouze soudcem. Dražiteli pak mohou být jen ti, kteří zaplatili do zahájení jistotu. Naopak jimi nemohou ze zákona být soudci, zaměstnanci soudů, povinný ani jeho manžel, správce a osoby stanovené zvláštním předpisem. Po zahájení dražby soudce rozhodne následující: • zda je prokázáno předkupní právo, • určí novou cenu na základě zprávy správce, Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 1)

4)


29

• stanoví nejnižší cenu podání, • a označí věřitele, kteří přihlásili své pohledávky a jejich výši. V případě, že by cena věcí, práv aj. majetkových hodnot podniku nepřesáhla výši závazků podniku, pohledávek oprávněného a jiných přistoupivších oprávněných, předpokládaných nákladů prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, nebo ji přesahuje jen nepatrně, soud dražbu zastaví. Pakliže k zastavení nedojde, vyzve soud dražitele k podání. Dokud činí podání, dražba trvá, přičemž výše ceny vydraženého podniku není omezena. Podnik je prodán tomu, kdo učiní nejvyšší podání a splňuje další podmínky (je mu udělen tzv. příklep). V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, které je sníženo o zaplacenou jistotu. Tato lhůta začíná dnem právní moci příklepu a nesmí přesáhnout dva měsíce. Ostatním dražitelům je jistota po dražbě vrácena. Proti usnesení o příklepu lze podat odvolání. Den po vydání usnesení o příklepu může vydražitel podnik převzít od správce. Po právní moci usnesení a zaplacení nejvyššího podání se vydražitel stává vlastníkem podniku a soud nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty, kde se projednávají pohledávky, jenž z ní mohou být uspokojeny. Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení. Jakmile správce předá vydražiteli podnik, podá soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce, vyúčtuje odměnu a hotové výdaje. Po doručení zprávy účastníkům, jejím následném přezkoumání a schválení soud správce zprostí jeho funkce. O změně vlastníka podniku informuje soud příslušný rejstříkový soud. Neméně důležitou skutečností je fakt, že povinný za případné vady vydraženého podniku neodpovídá. Co se prodeje podniku týče, kromě prodeje celého podniku lze prodat také část podniku, podíl spolumajitele, zástavu a lze také zřídit soudcovské zástavní právo. Soudcovské zástavní právo se vztahuje pouze na nemovitosti. Nevede k uspokojení věřitele, ale dává mu jistotu, že bude jeho právo v případě prodeje uspokojeno v pořadí tohoto zástavního práva a jeho pohledávka nebude ohrožena ani v případě, že povinný nemovitost prodá.2) 4.6.2

Exekuce ukládající jinou povinnost

Do této skupiny exekucí spadají následující způsoby a to exekuce prováděné vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci a provedením prací a výkonů. 4.6.2.1 Vyklizení Obecně se jedná o vyklizení určitého prostoru, aby jej mohl užívat oprávněný. Jedná se zejm. o vyklizení bytu či místností, které povinný užívá i přesto, že už k tomu nemá právo, např. z důvodu protiprávního nastěhování, budova se má zbourat apod. Rozlišuje se zde: 2)

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).

30


• vyklizení bytu bez náhrady, • vyklizení bytu s bytovou náhradou – v tomto případě soud nařídí provedení exekuce až poté, co oprávněný zajistí pro povinného náhradní ubytování. Exekuce probíhá přestěhováním povinného a těch, kteří s ním bydlí na základě jeho práva, do náhradního ubytování, přičemž o tom musí předseda senátu povinného informovat nejméně 5 dní předem. V ostatních případech dojde pouze k vystěhování povinného bez bytové náhrady s tím, že veškeré jeho věci jsou mu předány; • a vyklizení nemovitosti nebo jiné místnosti. V některých situacích je třeba s ohledem na zdravotní stav povinného vyklizení odložit a to tehdy, je-li upoután na lůžko, jedná-li se ženu v pokročilém stádiu těhotenství či v šestinedělí. 4.6.2.2 Odebrání věci Tento způsob exekuce v sobě zahrnuje dvě možná provedení a to: • vrácení věci oprávněného, která je zadržována neprávem, • a dodání věci oprávněnému, kterou povinný pro něho zhotovil. Odebrání věci se vztahuje pouze na movité věci, které má povinný ve svém držení. Pokud je věc povinného u třetí osoby, lze exekuci provést jen tehdy, vydá-li ji dotyčná osoba dobrovolně, neboť na ni nelze aplikovat donucovací prostředky. Nastane-li tato situace, musí oprávněný podat dva návrhy na exekuci a to na vydání věci a na exekuci přikázáním pohledávky. Exekuce probíhá odebráním věci povinnému, případně třetí osobě a jejím následným předáním oprávněnému. K odebrání nedojde bez přítomnosti oprávněného či jeho zástupce, neboť je jich třeba k identifikaci věci na místě. Pakliže se nezdaří věc povinnému odebrat, opatří si oprávněný, na výzvu předsedy senátu, věc stejného druhu a jakosti na náklady a nebezpečí povinného. Pokud je však věc nezastupitelná, dochází k vynucení plnění prostřednictvím pokut, které lze ukládat do souhrnné výše 100 000 Kč. Dosažením této částky exekuce končí a pokuty náleží státu. 4.6.2.3 Exekuce o výchově nezletilých dětí a styku s nimi Tohle je velmi specifický způsob, k jehož výkonu není oprávněn exekutor, nýbrž soud, který řeší, kdo má právo dítě vychovávat a kdo se s ním pouze stýkat a kdy. Nejedná se však o soud exekuční, nýbrž o soud péče o nezletilé. Změna nastává také v účastnících, jimiž nejsou oprávněný a povinný, ale všichni, jejichž práv a povinností se řízení týká. Exekuci je možné provést bez návrhu i bez formálního nařízení exekuce. Existuje tu také možnost předběžného opatření, kdy je dítě předáno do péče soudem stanovené osoby, což nastává v případech, kdy se dítě ocitne bez jakékoli péče nebo jsou-li jeho život či příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny. Celé řízení je tedy uzpůsobeno dětem.


4.6.3

31

Exekuce prodejem zástavy

Tento způsob je velmi radikální a provádí se prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí (exekutor postihne příslušné majetkové hodnoty exekučními příkazy). 1)

4.7 Související exekuční záležitosti Tato podkapitola podává náhled na problematiku s exekučními spisy a zánik exekutorského úřadu. 4.7.1

odměn,

zacházení

Odměny

Výši a způsob odměn stanovuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti z 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem včetně změn z roku 2004 a 2006. Základ pro určení odměny se zaokrouhluje na stokoruny nahoru a vypočtená odměna na desetikoruny nahoru. Díky dřívější úpravě zákona se stávalo, že exekutorovi nebyly uhrazeny náklady spojené s jeho činností, když exekuce neproběhla úspěšně, což bylo odstraněno pozdějšími novelami.4) Exekutorovi náleží za exekutorskou a další činnost odměna, v níž je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné související činnosti. Má také nárok na náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a v neposlední řadě náhradu za ztrátu času a to vše se smluvní odměnou, pakliže si ji s oprávněným ve smlouvě sjednal.8) Problematiku odměn na následující straně zpřehledňuje tabulka 1, v níž třetí sloupec představuje maximální odměnu, jíž může exekutor dosáhnout. Výše odměny je závislá na vymožené částce.

Schelleová, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 8) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. 1)

4)

32


Tab. 1

Přehled o odměnách exekutorů

Vymožená částka (v Kč) Do 20 000 Do 3 000 000 Do 40 000 000

Odměna

Odměna max. (v Kč)

3 000 + 3500 Kč na náklady 15 % z vymožené částky 10 % z vymožené částky

6 500 450 000 4 000 000

Zdroj: internet9)

4.7.2

Manipulace se spisy a jejich úschova

Neukončené spisy musí být přístupné jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům, proto jsou uloženy v kanceláři exekutora. Do spisů, které nejsou v archivu, mohou nahlížet a pořizovat z nich výpisy pouze oprávněné osoby a orgány a to v přítomnosti exekutora či jím pověřeného zaměstnance, o čemž se provede záznam. Oprávněnými orgány se rozumí ministerstvo, Komora, orgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství, finanční a katastrální úřady. Oprávněnými osobami jsou chápáni účastníci exekučního řízení a jejich právní nástupci, jejich zástupci a případný znalec. Exekutor může též výše uvedeným osobám vydávat kopie spisů nebo půjčovat originály. V případě, že dojde k poničení nebo ztrátě spisu, je nucen provést jeho rekonstrukci prostřednictvím opisů písemností účastníků, soudu aj. Ukončené spisy se také ukládají a uschovávají v kanceláři exekutora na rozdíl od ukončených spisů, registrů, razítek, průkazů a pečetidel exekutorů, jejichž úřad zanikl, nebo byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu, neboť ty se ukládají do archivu. Takový archiv vede příslušný okresní soud. I zde je možné pořizovat výpisy, potvrzení apod., které vydává soud na písemnou žádost oprávněných osob či orgánů. 4.7.3

Zánik exekutorského úřadu

K zániku exekutorského úřadu může dojít v případech, kdy exekutor: • zemře, • je prohlášen za mrtvého, • ztratí občanství ČR, • je zbaven či omezen na způsobilosti k právním úkonům, • nebo je odvolán ministrem spravedlnosti.2) Výkon exekutorského úřadu může být také pozastaven a to ministrem v případě, že proti exekutorovi bylo zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin či trestný http://hn.ihned.cz/c1-39851140-stat-chce-aby-lidem-zlevnily-exekuce. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 9) 2)


33

čin související s exekuční činností. Exekutorovi je tedy pozastaven výkon jeho činnosti po dobu odnětí svobody.4)

4.8 Mezinárodní pohled na exekuci K tomu, aby se exekutorská praxe v rámci jednotlivých zemí příliš nelišila, nestagnovala a mohla se vyvíjet správným směrem, je třeba určitý nadhled či srovnání s ostatními zeměmi. Nyní se nám tedy včetně „národního“ pohledu na exekutory a jejich činnost nabízí také pohled „mezinárodní“, který umožňuje Mezinárodní unie soudních exekutorů. 4.8.1

Mezinárodní unie soudních exekutorů

Unie, též známá pod zkratkou UIHJ (Union Internationale des Huissiers de Justice), funguje od roku 1952, nyní v čele s prezidentem Leem Nettenem. Nebylo tomu však odjakživa. Zakládajících členů bylo původně sedm (Francie, Řecko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Nizozemí a Švýcarsko) a teprve časem se organizace postupně rozrostla na současných 69 členů - států a spřátelených organizací, mezi něž také patří UIHJ Eurodanube, která sdružuje 11 států Střední a Východní Evropy a Pobaltí (Bulharsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Makedoni, Rumunsko, Česká republika a Maďarsko). Jedná se o mladou organizaci (2007), jenž spadá pod působnost a správu UIHJ.10) Nemůže sice zasahovat do národních legislativ, ale může shromažďovat informace a zkušenosti a jimi pomoci rezortním ministrům se orientovat neboli poskytnout celosvětový pohled. Unie nesleduje jednotlivé odlišnosti exekutorského systému mezi zeměmi Evropské Unie (dále EU). Zaměřuje svoji pozornost na to, aby činnost soudního exekutora probíhala stejným způsobem na základě stejných pravidel. Neodmyslitelnou součástí této organizace je pořádání seminářů na témata týkající se exekutorské problematiky. Poslední seminář tentokráte na téma postavení soudního exekutora a jeho odměňování se pořádal ve dnech 20. – 22. října 2010 v České republice, jehož organizátorem byla Exekutorská komora ČR.11) 4.8.2

Mezinárodní srovnání exekutorů v rámci EU

Ke srovnání exekutorů v rámci některých zemí EU pro zpřehlednění nejlépe poslouží tabulka 2 (viz následující strana).

Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 10) http://www.eurodanube.eu/en/uihj-news/62-semina-k-e-justici-14-16-dubna-2010-pecsmaarsko. 4)

11)

http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=2371.

34 Tab. 2

Exekuce a její průběh Srovnání exekutorů v rámci vybraných zemí EU ČR

Francie

Itálie

Německo

právnická fakulta

právnická fakulta

osvědčení

osvědčení vyššího soudního úředníka

36

24

6

12

exekutorská

odborná

státní

státní

ano

ano

ne

ano

tarif

tarif

tarif

kárná komise

disciplinární senát+odvolání+soud

stát

Zástupce

ano

ano

jiný státní úředník

plat+prémie předseda Ambtsgericht + prokuratura + soudní inspektor jiný státní úředník

Struktura profese

národní komora

regionální komora+disciplinární senát+národní komora

svobodné odbory

asociace soudních vykonavatelů

ano

ano

ne, odstupné při odchodu

ne, penze

Diplom Stáž (měsíce) Zkoušky Numerus clausus∗ Odměňování

Disciplína

Ukončení činnosti, likvidace, převod Zdroj: internet12)

Při srovnání výše uvedených čtyř zemí, lze z tabulky např. vyčíst, že vysokoškolský diplom požaduje k výkonu exekuční činnosti jen Francie a ČR, zatímco v Itálii a Německu si vystačí s osvědčením. V čem se také země liší je délka stáže. Zatímco v ČR je vyžadovaná tříletá stáž, v Itálii se spokojí se šesti měsíci, což je z těchto zemí nejméně. V Itálii se také, na rozdíl od ostatních zemí, neomezuje počet exekutorů. Co se exekuční činnosti týče, lze s určitou jistotou říci, že v Itálii panují volnější poměry. Co však z tabulky vyčíst nelze, je např. informace, že české soudy ve srovnání s německými zaostávají jak v oblasti rychlosti, efektivnosti, tak i v oblasti nákladnosti. Německé soudy jsou totiž nejen rychlejší a efektivnější, jsou navíc levnější. Rychlost tkví zejm. v tom, že soudce je vždy předem seznámen s případem, takže není výjimkou vynesení rozsudku již po prvním jednání. Německo je také ojedinělé tzv. upomínkovým řízením, které je dobrovolné. Jed-

∗

Numerus clausus znamená, že počet exekutorů je v dané zemi omezen. http://www.penize.cz/17493-cesti-exekutori-nikterak-nevycnivaji.

12)


35

ná se o formulář, v němž věřitel jen vyplní, co od koho požaduje a to bez nutnosti advokáta, což šetří náklady. Exekuční řízení je zahájeno jen v případě, že dlužník svůj dluh v dané lhůtě neuhradí.13) Bezproblémový a rychlý je exekuční proces také v Belgii, Nizozemí a ve Francii, kde soudce do exekučního procesu vstupuje pouze v případě konfliktu. V jižnějších oblastech, k nimž patří právě Itálie, Španělsko a Portugalsko, exekuce už tak snadno a rychle neprobíhají. Exekuce jsou značně pomalejší, neboť teprve po rozsudku se hledá vhodný exekutor a ten pak musí soud průběžně žádat o další rozhodnutí, což je společné i pro ČR.14)

4.9 Hlediska výběru právní formy podniku a vliv této formy na úspěšnost exekucí Ke zvolení správné formy podnikání je nutné zvážit hned několik hledisek, která případnému potenciálnímu podnikateli jeho volbu značně zjednoduší a to: • způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko), • oprávnění k řízení (zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování, atd.), • počet zakladatelů, • nároky na počáteční kapitál, • administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, • účast na zisku (ztrátě), • finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům, • daňové zatížení, • a zveřejňovací povinnost. Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že je dobré se v takovém případě orientovat v jednotlivých formách podnikání, tzn. znát jak jejich výhody, tak i nevýhody, které jsou u daných forem následující: 4.9.1

Veřejná obchodní společnost

Výhody: • podílejí se na řízení společnosti osobně, • mohou rychle provést potřebné změny v podniku (netřeba nechat to schválit vedoucím, majitelem apod.),

http://www.profit.cz/clanek/nebojte-se-sporu-pred-nemeckymi-soudy.aspx. http://www.penize.cz/exekuce-a-exekutori/42572-exekutora-nelze-zalovat-jen-si-na-nejstezovat.

13)

14)

36


• jednoduché založení – oproti společnostem jednotlivce je zde větší možnost pro získání kapitálu (na základní kapitál (dále ZK) se skládá více jak jedna osoba a také společně mohou ručit za větší objem půjček). Nevýhody: • • • •

ručení celým majetkem, možný problém nedostatku kapitálu – oproti kapitálovým společnostem, stabilita závisí na vzájemném vztahu partnerů, v případě úmrtí společníka často dochází k zániku celé společnosti.

4.9.2

Komanditní společnost

Výhody a nevýhody jsou obdobou veřejné obchodní společnosti. 4.9.3

Společnost s ručením omezeným

Výhody: • založení i správa jsou jednodušší než u a. s., • nikdo neručí celým svým majetkem, • společnost zakládá jen jeden zakladatel. Nevýhody: • nutnost základního kapitálu ve výši 200 000 Kč, • možné potíže s převodem podílů na jiné osoby. 4.9.4

Akciová společnost

Výhody: • omezené ručení akcionářů, • neomezená životnost společnosti (firma může pokračovat, i když zakladatelé odejdou), • snadné přesuny vlastnictví (obchodování s akciemi), • nejefektivnější forma rozvoje „velkého“ podnikání vyžadujícího značný kapitál. Nevýhody: • • • •

ZK 2 mil. Kč, resp. 20 mil. Kč, obtížnější založení – náročné na čas, náklady i znalosti, kontrola ze strany státu, nezájem akcionářů o záležitosti společnosti, dochází k oddělení správy a řízení od vlastnictví, typický „manažerský podnik“, • problém řešení vztahů mezi vlastníky (akcionáři), statutárními orgány, vrcholovým managementem a ostatními zájmovými skupinami (tj. zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé atd.),


37

• dvojí zdanění příjmů (nejprve zisku společnosti, pak dividend akcionářů).15) 4.9.5

Družstvo

Výhody: • • • •

členové družstva za závazky společnosti neručí, poměrně nízký základní kapitál (50 tis.), možnost nepeněžitého vkladu, přijetí/vystoupení člena administrativně nenáročné (stanovy se nemění, stačí přihláška), • rovné postavení všech členů (každý má 1 hlas, pokud není stanoveno jinak), • z vyplacených podílů na zisku se neplatí pojistné sociálního pojištění. Nevýhody: • • • •

povinné členské vklady, povinnost při svém vzniku zřídit nedělitelný fond, zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise, zisk družstva je zdaněn daní z příjmů PO, vyplacené podíly na zisku jsou zdaněny srážkovou daní.16)

Výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání byly tedy objasněny. Jak je to však s úspěšností exekucí u těchto forem podnikání? Dle zaměstnance Okresního soudu v Blansku, exekutora, pana Mgr. Daniela Týče, na formě podnikání nezáleží. Je nepodstatné, zda se jedná o s. r. o. nebo a. s., neboť, lidově řečeno, kde nic není, ani smrt nebere. Vzhledem k tomu, že veřejnosti se takovýchto informací příliš nedostává, lze na základě internetového článku dodat, že se snáze a tím pádem úspěšněji vymáhá nová pohledávka od FO než stará pohledávka od PO.14)

http://xmartasx.sweb.cz/pm_201.doc. http://www.podnikatel.cz/rozjezd/start-podnikani/co-je-druzstvo/ 14) http://www.penize.cz/exekuce-a-exekutori/42572-exekutora-nelze-zalovat-jen-si-na-nejstezovat. 15)

16)

38

Využití managementu

5 Využití managementu Dostat se do špatné finanční situace, která může vést až k exekuci, není těžké. Těžké však je řešení této situace, v níž může být velmi nápomocen tzv. krizový management, jehož role v podniku je podrobněji nastíněna v následujícím textu.

5.1

Krizový management

Krizový management je managementem, jehož úkolem není pouze řešení až nastalé krize. Jeho úkolem je pokud možno krizové situace předvídat a zkoumat jejich příčiny, neboť prevence je mnohem méně nákladná než odstraňování následků. Jedná se tedy o proces vyrovnání se s napjatou situací prostřednictvím plánování, organizování, řízení a kontroly vzájemně provázaných operací a také vedení rozhodovacího procesu odpovědných osob k rychlému vyřešení akutního problému organizace, což je využíváno jak v národohospodářském, tak v podnikatelském prostředí.17) 5.1.1

Identifikace vzniku krize

V úvodu této problematiky je nejprve třeba rozpoznat, zda se podnik v dané krizi nachází. K tomu slouží jak určité ekonomické ukazatele, tak odchylky v předepsané či plánované činnosti (např. výpadky zakázek, občasné nedostatky výrobních zásob atd.). Mezi nejčastější indikátory se řadí: • pokles tržeb, • vznik prvotní či druhotné platební neschopnosti, • neplánovaný záporný hospodářský výsledek, • trvalejší pokles rentability, • růst oběžných aktiv (zásob, hotových výrobků apod.), • růst podílu cizích zdrojů, • pokles objemu vlastního kapitálu aj. 5.1.2

Příčiny krizí

Pakliže došlo ke zjištění, že se podnik v krizi opravdu nachází, je k úspěšnému řešení krize také třeba správně identifikovat její příčiny. Obecně rozlišujeme příčiny externí (vnější) a interní (vnitřní). Externí příčiny jsou způsobeny jednak činností lidí (např. změny politické a ekonomické situace, změny způsobené legislativou, konkurencí, chováním zákazníků apod.) a jednak přírodními vlivy (zejm. přírodními katastrofami). Na 17)

http://seminarky.mujblog.centrum.cz/clanky/Krizovy-management-50429.aspx.


39

vzniku podnikových krizí se podílejí 20 – 30 %. Mezi interní příčiny spadají příčiny strukturální a příčiny zaviněné managementem, které se společně podílejí na vzniku podnikových krizí ze 70 – 80 %. Strukturální příčiny jsou způsobeny zejm. zastaráváním a pomalou či nedostatečnou obnovou struktury zdrojů, výroby, pracovníků apod. Dále se sem řadí i např. takové příčiny jako jsou velikost podniku a odvětví, do nějž podnik spadá. Jejich podíl se pohybuje mezi 20 – 30 %. Mnohem větší podíl mají příčiny zaviněné managementem (40 – 60 %), mezi něž patří nevhodná strategie, chybná volba dodavatelů, pomalá reakce managementu na změny vnějšího prostředí, špatná komunikace mezi vedením a zaměstnanci, podceňování týmové práce apod. 5.1.3

Úrovně krizí

Existuje hned několik úrovní krizí, které mají jednak svůj vývoj a také svoji hloubku. Dle průběhu vývoje se krize dělí na pomalu se vyvíjející a krize náhlé. U pomalu se vyvíjejících krizí dochází k postupnému zhoršování výsledků podnikatelské činnosti, přičemž podnikatel bezčinně stále doufá ve zlepšení dané situace. V případě náhlých krizí znamená nečinnost obvykle velmi rychlý zánik podniku. Jedná se např. o vstup nového konkurenta na trh či nový objev v oboru. Dle hloubky krize se rozlišují 4 různé úrovně krizí, jenž vyžadují odlišný přístup při jejich řešení. Úrovně jsou následující: 1.

2.

3.

4.

Drobné, nepravidelně se opakující problémy – tato úroveň krize podnik neohrožuje a řeší se pomocí tzv. konsolidačního programu, kdy dochází zejm. ke zpřísnění dohledu na dodržování norem a předpisů, zvýšení tlaku na snížení nákladů a k častější kontrole likvidity. Hlubší, pravidelněji se opakující problémy – tato úroveň již představuje ohrožení podnikatelské činnosti, které se neobejde bez následků. Obvykle dochází např. k ukončení činnosti neefektivních částí podniku. Tato situace se řeší pomocí sanačního programu, jenž zahrnuje radikální redukci nákladů např. pomocí propouštění zaměstnanců. Hluboké, chronicky se opakující problémy – pokud se podnik nachází v této úrovni krize a neřeší ji, dochází z pravidla ke konkurzu či vyrovnání. Podnik má v této fázi obvykle více věřitelů a není schopen plnit své závazky. Cílem je pak už jen dosáhnout poměrného uspokojení těchto věřitelů. Kritický stav podniku – jakmile se podnik dostane na tuto úroveň, je velmi pravděpodobné, že skončí v likvidaci, jenž končí vymazáním podniku z obchodního rejstříku nebo dojde ke zrušení podniku např. přeměnou na jinou formu podnikání, sloučením podniku, splynutím podniku nebo rozdělením na menší samostatné podnikatelské celky.

40

5.1.4


Hodnocení krize analýza

Pakliže jsou určeny příčiny a zdroje krize, je stanovena významnost faktorů krize a určena její úroveň, lze na základě propočtů a odhadů provést celkové hodnocení. Celý proces se nazývá analýza krizového vývoje, na jejímž základě management, příp. vlastník podniku zvolí způsob nápravy. Situaci může řešit buď interně (svépomocí), nebo pomocí externí spolupráce. Interní řešení krize se využívá zejm. při nižší úrovni krize, kvalitním managementu a dostatečnými finančními zdroji. Důvody pro využití tohoto způsobu jsou přinejmenším nižší náklady krizového řízení, důvěrná znalost podniku, menší publicita ohledně krize a nabytí znalostí managementu v této oblasti. Externí výpomoc je možné využít u podniků s menším kapitálem a nedostatečnými zkušenostmi v dané oblasti. I tento způsob má samozřejmě své výhody. Spočívají v odborných znalostech a zkušenostech z praxe a ve snížení tlaku na zaměstnance podniku v krizi. Výsledkem této výpomoci je zpracování tzv. programu odstraňování krize, což je časově omezený plán kroků a opatření, jenž mají vést k řešení krizové situace. Ač se jednotlivé programy od sebe liší, všeobecně se orientují zejm. na přísné sledování cash-flow, odprodej či pronájem nepotřebných aktiv, snižování nákladů a centralizované řízení zdrojů. Pak následuje neustálá kontrola dodržování daných opatření a to do té doby, dokud krize nepomine. Ani tehdy však kontrolní proces neustává, neboť je třeba být stále ve střehu a věnovat se prevenci, aby se daná situace neopakovala.18) Specializovaných osob a zejm. organizací, jejichž znalostí a zkušeností lze v oblasti krizového managementu využít je nesčetně mnoho. Nejsnazší přístup k nim nabízí internet. Nic nebrání tomu si vybrat ze široké nabídky a nechat si poradit. Pomoc nabízí jak zkušení manažeři (např. Jan Bobek19)), tak odborné firmy (např. firma Argus, s. r. o.20)) a v neposlední řadě jsou v nabídce i softwary, které také pomáhají při prevenci a řízení krizových situací (např. systém EMOFF – Emergency Office21)). Existuje také mnoho společností, které se specializují na poskytování úvěrů a půjček na vyplácení exekucí, mezi něž patří např. Finance online, jejichž klientem může být jak PO, tak FO, která si může přímo na jejich stránkách po přečtení úvodních informací zažádat o úvěr, resp. půjčku.22)

http://www.kpv.zcu.cz/mnt/Kriz-manag.doc. http://www.a3b.cz/janbobek/?gclid=CL2_y72s5KUCFYMI3wodzBNG0A. 21) http://www.tsoft.cz/emoff-emergency-office. 22) http://www.pujcky-uvery.ezin.cz/UVE.htm. 18) 19)

Situace v ČR

41

6 Situace v ČR Současnou situaci v České republice v oblasti exekucí nelze vystihnout jednou větou. Není složitá, ale je třeba jí věnovat pozornost a v žádném případě ji nelze podceňovat.

6.1 Obecné informace V současnosti působí v ČR 121 exekutorů a od roku 2001 bylo nařízeno více než 2,5 milionu exekucí, přičemž v loňském roce (2009) bylo nařízeno 718 000 exekucí a více než 300 000 soudních výkonů rozhodnutí.23) Počet exekucí od roku 2001 neustále stoupá. Tento růst zachycuje graf (viz níže). Obr. 1

Počet nařízených exekucí v ČR v letech 2001 - 2009 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Exekutorská komora ČR (2010)

Obecně lze říci, že z těchto nemalých čísel tvoří jednu třetinu drobné dluhy v řádu stokorun, zejm. pokuty dopravnímu podniku a městské policii, penále zdravotním pojišťovnám a poplatky obcím za svoz odpadků. Dále také přibývá mnohočetných (opakovaných) exekucí, z čehož vyplývá, že ačkoli je počet exekucí ohromující, takže by se mohlo zdát, že se exekuce týká při nejmenším 10 % obyvatel, prochází exekucí ve skutečnosti průměrně 4 – 5 % obyvatel. Nelze také usuzovat, že s rostoucím počtem exekucí roste jejich úspěšnost, spíše naopak. V případě mnohočetných exekucí je dlužník obvykle nemajetný a následkem toho dochází k zastavení exekuce.24) http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-verejnost/251-alarmujici-statistika-exekuci?w=. http://byznys.lidovky.cz/exekuci-letos-ubylo-dluznici-i-veritele-jsou-cim-dal-tim-vicopatrnejsi-1no-/moje-penize.asp?c=A100914_151623_moje-penize_rce. 23)

24)

42

Situace v ČR

Typického dlužníka donedávna představovaly osoby ve věku 20 – 35 let a důchodci. Jednalo se o osoby se základním vzděláním a nižším sociálním postavením. Nyní platí jen část týkající se základního vzdělání a nižšího sociálního postavení. Počet dlužníků různých věkových kategorií je již natolik vyrovnaný, že nelze určit věk typického dlužníka. Zaměřením na konkrétní oblasti České republiky lze konstatovat, že nejvíce dlužníků se nachází v Praze a na severní Moravě, naopak nejméně dlužníků žije v jižních a východních Čechách (je třeba však brát na zřetel, že údaje zkresluje počet FO či PO v dané lokalitě).25) Co se úspěšnosti exekuční činnosti týče, o ní toho veřejnost příliš neví, neboť Komora vede jen statistiky počtu exekucí a sami exekutoři mnoho informací neposkytují, zejm. o obchodních společnostech, neboť žádný podnikatel není sdílný ohledně svých podnikatelských neúspěchů. Některé výsledky o úspěšnosti exekucí byly přesto zveřejněny: • dluhy do 50 000 Kč tvoří 80 % případů exekucí, • největší úspěšnosti dosahují exekuce do 30 000 Kč, • úspěšnost velkých exekucí nedosahuje ani 20 %, • vymožení pohledávek do 100 000 Kč se daří se pohybuje z 50 – 70 %, • u částek nad 1 mil. Kč se úspěšnost u FO pohybuje do 15 %, u PO do 7%, • celková úspěšnost exekucí za období let 2001 – 2008 činí 30,12 %, v jednotlivých letech se však od roku 2007 snižuje (viz graf níže), • obecně také platí, že se mnohem snáze vymáhají drobné, čerstvé dluhy FO než velké a staré dluhy PO, • hlavní příčinou neúspěšných exekucí je nedostatek majetku dlužníka.26) Obr. 2

Úspěšnost exekucí v ČR v letech 2001 – 2008

140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Exekutorská komora ČR (2010)

25)

http://www.radio.cz/cz/rubrika/ekonomika/pocet-narizenych-exekuci-zacal-po-letech-

klesat. 26) http://www.ekcr.cz/1/monitoring-tisku/228-ct2-pokr-jak-se-vyhnout-exekuci-7-1-2009?w=.

Situace v ČR

43

6.2 Zpomalení růstu počtu exekucí Teprve v letošním roce (2010) byl poprvé od roku 2001 zaznamenán pokles dramatického nárůstu počtu nařízených exekucí. Za první pololetí tohoto roku bylo nařízeno 304 000 exekucí a nepředpokládá se, že by jejich celkový počet za rok 2010 překonal rok 2009. Současný trend by měl i nadále pokračovat, neboť loňské a letošní údaje jsou navíc ovlivněny obrovským množstvím exekucí jednoho věřitele, který vymáhá pohledávky za 12 uplynulých let. Příští rok by tedy statistiku zkreslovat již neměly. Je třeba uvést, že se jedná o 200 000 exekucí, které zapříčinily v roce 2009 30% meziroční nárůst exekucí, jenž by očištěním od těchto pohledávek činil pouhých 8 %. Letošní statistiku bude ještě ovlivňovat cca 150 000 exekucí stejného věřitele. Pokles narůstajícího počtu exekucí zapříčinila zejm. ekonomická krize, díky níž se podniky více zaměřují na kontrolu bonity svého odběratele a jako prevenci před druhotnou platební neschopností častěji požadují zálohy či platby v hotovosti. V důsledku krize také došlo ke snížení počtu uzavřených obchodů, což samo o sobě značí menší pravděpodobnost nesplacených dluhů a tím pádem i exekucí. Nemalý podíl na poklesu mají také dlužníci, kteří mají v poslední době čím dál tím větší povědomí o exekucích, kterým se snaží zavčas předcházet.27)

6.3 Zadluženost občanů a podnikatelů Zatímco před rokem se zadluženost podniků pohybovala kolem 953,7 mld. Kč a zadluženost domácností okolo 958,7 mld. Kč, koncem září letošního roku zadlužení podniků dosáhlo hodnoty 905,5 mld. Kč, zatímco u domácností 1,028 bil. Kč, což znamená u podniků 5% meziroční pokles a naopak u domácností 7% meziroční nárůst zadluženosti. Přestože mnohé podniky jsou stále díky hospodářské krizi ohledně zadlužování opatrné a hodlají svůj růst financovat z vlastních zdrojů, díky čemuž dochází ke zpomalení zadlužování, zadlužování domácností neustále narůstá, což se dá mj. přisuzovat dostatečně atraktivní nabídce úvěrových produktů pro domácnosti.28)

6.4 Předvánoční dražby Exekuce jsou velmi úzce spojeny s dražbami, které využívá čím dál tím více lidí, zejm. v období Vánoc (ve srovnání s jinými měsíci až čtvrtinu), kdy jsou dražební místnosti přeplněné lidmi, kteří v tom spatřují příležitost pořídit svým blízkým něco pěkného a velmi levného pod stromeček. Velké oblibě se těší

http://byznys.lidovky.cz/exekuci-letos-ubylo-dluznici-i-veritele-jsou-cim-dal-tim-vicopatrnejsi-1no-/moje-penize.asp?c=A100914_151623_moje-penize_rce. 28) http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi-investovani/zadluzeni-domacnostifirem-pololeti-2010/1000464/57978/. 27)

44

Situace v ČR

např. televizory, videokamery, DVD přehrávače, žehličky, jízdní kola, nábytek, ani automobily za třetinu odhadní ceny už nejsou výjimkou. Je až paradoxem, že majetek jedněch se neuváženým nákupem vánočních dárků může dostat do dražby, kde ho druzí s chutí nakupují, aby ho věnovali blízkým jako dárek pod stromeček.29)

6.5 Postavení věřitelů v exekuci Věřitelé mají velmi nesnadnou roli. Ať je dlužníkem velká firma, malá firma či FO, šance na úspěch v exekuci je vždy něčím ohrožena: • dlužníkem je velká firma - i když je dlužníkem velká firma vlastnící rozsáhlé nemovitosti, neznamená to automaticky, že exekuce proběhne úspěšně. Pokud je firma ve finanční tísni, využívá bankoví úvěry, takže její majetek je v zástavě u věřitelských bank; • dlužníkem je s. r. o. nebo menší a. s. – v těchto případech podnikatelé velmi často převádějí peníze ze společnosti do osobního vlastnictví a také se nebojí takovéto podniky zadlužit, neboť v nouzovém případě mohou firmu převést na nově vytvořené subjekty či tzv. bílé koně∗ a to při minimálních osobních ztrátách; • dlužníkem je FO nebo OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) – u pohledávek do 30 000 Kč je úspěšnost jejího vymožení velmi vysoká, neboť majetek v takovéto hodnotě má téměř každý. U vyšších pohledávek se pravděpodobnost úspěchu v exekuci snižuje. Dlužníkům totiž stojí za námahu snažit se situaci řešit např. převodem svého majetku na jiný subjekt nebo rozdělením majetku s manželkami. Díky tomu pak mohou podnikat bez obav o svůj osobní majetek. Ani exekuce na obchodní podíl dlužníka nemusí dopadnout pozitivně, neboť si společníci poslední dobou rozdělují zisk dříve, aby na konci roku neměli co rozdělovat (např. prostřednictvím provizí prostředníka). Z výše uvedeného je tedy patrné, že by si měl věřitel ještě před podáním návrhu na exekuci zjistit veškeré dostupné informace vypovídající o dlužníkově majetku, aby nakonec ještě více neprodělal, což by se mohlo snadno stát, pokud by byl dlužník nemajetný, neboť v takovém případě hradí náklady spojené s exekucí oprávněný.30) Co se týče dodavatelsko-odběratelského vztahu, je třeba si stanovit hned http://ekonomika.ihned.cz/c1-39537790-exekutorska-komora-drobne-dluhy-stoji-v-ceskuza-zhruba-tretinou-exekuci. ∗ Bílý kůň je osoba nastrčená k páchání trestné činnosti za účelem krytí skutečného pachatele nebo osoby, která má z této činnosti prospěch. Bílý kůň je současně pachatel i poškozený a bývá jím osoba často donucena vydíráním, ale může se jednat o naivní či nevzdělanou osobu, která ani nemusí tušit, že se dopouští trestné činnosti. 29)

30)

http://www.ekcr.cz/1/monitoring-tisku/228-ct2-pokr-jak-se-vyhnout-exekuci-7-1-2009?w=.

Situace v ČR

45

v počátku podnikání kriteria hodnocení odběratele, díky nimž se minimalizuje riziko vzniku problematických pohledávek. Firmy obvykle novým odběratelům poskytují menší dodavatelský úvěr s kratší dobou splatnosti, což se v průběhu vzájemné spolupráce mění. Pokud se spolupráce osvědčí, úvěr se zvýší a doba se prodlouží. Ani tehdy však nelze opomíjet obezřetnost, neboť mnoho dosud bezproblémových firem může mít v brzké době finanční problémy. Výjimkou nejsou ani firmy, které si budují dobrou pověst u svého dodavatele, aby mohly hned při prvním velkém odběru zboží zmizet bez placení. Právě z těchto důvodů je vhodné nepodceňovat důležitost prověření odběratele a příp. využít i jiných zajišťovacích instrumentů, mezi něž lze zařadit např. směnky, ručení třetími subjekty a v neposlední řadě i smluvní pokuty, které dlužníky motivují k dodržení lhůt splatnosti.31)

6.6 Hlavní příčina rostoucího počtu exekucí Ačkoli došlo ke zpomalení nárůstu počtu exekucí, exekuce neustále přibývají, což má své příčiny, resp. příčinu, neboť všechny příčiny lze shrnout do jediné, kterou je nezodpovědnost k finančním záležitostem. Lidé nedomýšlejí následky svých činů, nemyslí na budoucnost, neberou situaci dostatečně vážně, snadno podléhají reklamě, nectí dostatečně zákony, nepovažují za důležité dodržovat smlouvy, platit své závazky ani vyzvedávat soudní obsílky. Díky této nezodpovědnosti se pak např. ze sedmisetkorunového dluhu dopravnímu podniku za černou jízdu snadno stane dluh patnáctitisícový. K částce samotné pokuty se totiž připočtou náklady nalézacího řízení, náklady na advokáta, náklady exekučního řízení, odměna exekutorovi, odměna advokátovi a nakonec DPH. Tímto způsobem se lidé velmi snadno dostávají do potíží, s nimiž si mnozí nevědí rady. I proto byly v září roku 2009 Komorou zřízeny bezplatné poradny, kde se lidé (dlužníci i věřitelé) mohou poradit a dozvědět se vše, co je o exekucích zajímá.32)

http://www.anov.cz/problematika-pohledavek/vseobecne/prevence-vzniku-pohledavek-posplatnosti/. 32)http://ekcr.cz/1/monitoring-tisku/255-realit-za-rustem-poctu-exekuci-stoji-nezodpovednostdluzniku-28-1-2010?w=. 31)

46


7 Situace na Blanensku Kapitola přibližuje exekuční situaci na Blanensku s uvedením konkrétního exekučního případu, který v roce 2010 řešil tamní okresní soud.

7.1

Obecné informace

Na Blanensku (dříve okres Blansko) žije 108 214 obyvatel, na něž připadá od ledna 2010 do října 2010 (včetně) celkem 4 281 nařízených exekucí, což je ve srovnání s celkovým počtem exekucí v ČR za rok 2001, kdy byly exekuce započaty, jen o 21 exekucí méně. Vezme-li se navíc v úvahu, že počet exekucí na Blanensku se vztahuje pouze k prvním deseti měsícům roku, lze předpokládat, že počet exekucí v celé ČR v roce 2001 bude do konce letošního roku překročen a to jen na Blanensku. Z výše uvedeného by se tedy dalo obecně říci, že s exekucí má co dočinění každý 25. občan Blanenska. Toto tvrzení by však bylo zkreslené, neboť i zde jsou tzv. notoričtí dlužníci (tj. mnohočetní dlužníci), na jejichž jména se exekuce hromadí. Z uvedených 4 281 exekucí se PO týká 220 exekucí, jejichž rozčlenění zachycuje graf níže. Obr. 3 Neuhrazené položky vedoucí k exekuci a jejich podíl na celkovém počtu exekucí PO na Blanensku

uvedení do původního stavu 0,25%

bankovní poplatky 8%

náhrada z pracovního poměru 1%

náklady řízení 4% pojistné 5%

úhrada škody 1% pronájem nemovitostí 1%

pronájem movitých věcí 1%

zdravotní pojištění 17% prodej zástavy 0,5% finanční leasing 1% porušení autorských práv 0,25%

Zdroj: Okresní soud Blansko (2010)

služby 60%


47

Z grafu je patrné, že dlužníci nejvíce hřeší ve službách. Neuhrazené služby tvoří 60 % z celkového počtu exekucí PO (tj. 131 případů z celkových 220). Druhé místo zaujímá nezaplacené zdravotní pojištění (35 případů) a třetí místo představují neuhrazené bankovní poplatky (16 případů). Vzhledem k prvenství služeb, je následující graf zaměřen právě na ně (podrobně služby rozčleňuje a udává jejich podíl). Obr. 4

Poměr exekucí PO v oblasti služeb na Blanensku

věc na zakázku 2% dodané zboží 25% přeprava 29% likvidace odpadu 1% oprava 2% dílo 8% propagace 7% provedení práce 5% odběr PHM 1%

odběr plynu 1%

telefon + internet 19%

Zdroj: Okresní soud Blansko (2010)

Z grafu lze na první pohled vyčíst, že se nejčastěji s exekucemi potýkají věřitelé v oblasti dodávky zboží, přepravy a telekomunikací. Jen pro zajímavost, neuhrazená dodávka zboží se v konkrétních číslech týká 33 případů z celkových 131, přeprava se týká 38 případů a telekomunikace 25 případů. Veškerými exekučními aj. záležitostmi na Blanensku se zabývá Okresní soud Blansko, což je jeden z 85 okresních soudů v ČR. Působnost tohoto soudu sahá až do roku 1850. Jeho cílem je rozhodovat co nejrychleji a spravedlivě a stejně tak rozhodoval v následujícím případě.

48


7.2 Případ z praxe Společnost s ručením omezeným uzavřela v prosinci 2005 s akciovou společností (zákazníkem, dále zástavním dlužníkem) dohodu o obchodní spolupráci a podpoře prodeje, která zavázala společnost k prodeji produktů zástavnímu dlužníkovi a zástavního dlužníka naopak zavázala ke koupi těchto produktů způsobem stanoveným touto dohodou. Společnost poskytla zástavnímu dlužníkovi dle výše zmíněné dohody zálohu na slevu z kupní ceny v hodnotě 1,9 mil. Kč. Za odebírání produktů od ní zástavní dlužník získával bonusy, které se započítávaly proti poskytnuté záloze, čímž docházelo k postupnému umořování této zálohy. V listopadu 2006 si společnost vzniklou pohledávku zajistila směnkou a také zástavní smlouvou vztahující se na movité věci zástavního dlužníka, znějící na částku 500 400 Kč a to formou notářského zápisu. Tyto věci byly evidovány Notářskou komorou ČR v Rejstříku zástav ve prospěch společnosti (tj. 1 ks rovnací stolice Data Liner, 1 ks tester Bosch, 1 ks Motor Ster WDS, 1 ks padací nůžky tabulové a 1 ks tester Hi Scan Pro). V září 2007 uzavřela společnost, zástavní věřitel a zástavní dlužník obnovovací smlouvu, prostřednictvím které vstoupil zástavní věřitel do práv a povinností společnosti. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník své závazky plynoucí z dohody neplnil (tzn. neodebral produkty v množství a čase stanovených dohodou, tudíž nedocházelo k umořování zálohy), zástavní věřitel v dubnu 2008 od dohody odstoupil a chtěl svoji pohledávku řešit mimosoudně. Proto se v červnu téhož roku obě strany sešly v sídle věřitele s cílem dohodnutí určitého postupu, jímž by byla pohledávka umořena. Přestože zástavní dlužník s podmínkami souhlasil, opět je neplnil, což přimělo zástavního věřitele k řešení dané situace soudní cestou. V říjnu 2009 tak na základě výše uvedeného zástavní věřitel navrhuje, aby Okresní soud v Blansku vydal usnesení o prodeji movitých věcí k uspokojení pohledávky ve výši 1 762 843 Kč s úrokem z prodlení a uhrazení nákladů řízení ve výši 58 012,90 Kč (tj. soudní poplatek 1 000 Kč, právní zastoupení 47 310 Kč + DPH a 2 x paušál 300 Kč + DPH). V dubnu 2010 soud nařídil soudní prodej zástavy (movitých věcí) k uspokojení pohledávky, avšak řízení bylo částečně zastaveno, protože žalobce (zástavní věřitel) vzal žalobu částečně zpět, tudíž se už netýkala uspokojení pohledávky v navrhované výši 1 762 843 Kč, nýbrž ve výši 500 400 Kč, což je částka, na kterou byla uzavřena zástavní smlouva. Co se nákladů řízení týče, soud nařídil zástavnímu dlužníkovi uhradit částku ve výši 3 859 Kč. Zástavní dlužník se proti rozhodnutí soudu neodvolal.

Diskuze

49

8 Diskuze Z předchozích kapitol je již zřejmé, že situace v ČR v oblasti exekucí není nikterak růžová. Ačkoli tempo růstu exekucí se letos poprvé od roku 2001, kdy byl exekuční systém zaveden, zmírnilo, exekucí neustále přibývá. Pokles růstu exekucí je navíc přisuzován ekonomické krizi, jenž zapříčinila snížené množství uzavřených obchodů a zvýšené povědomí FO i PO o exekucích. Nelze popsat ani typického dlužníka, jako tomu bylo donedávna. Dnes už totiž dluží lidé v každém věku a bez rozdílu pohlaví. Lze se opírat jen o vzdělání a sociální zázemí – čím lepší, tím menší pravděpodobnost nezodpovědného chování, jenž bylo označeno za hlavní příčinu exekuční situace v ČR. Je tedy nasnadě uvést některá doporučení v podobě preventivních opatření, která by krizi předešla nebo ji alespoň zmírnila, neboť jak už bylo zmíněno ve čtvrté kapitole, odstraňování důsledků krize je mnohem nákladnější, než samotná prevence. Preventivních opatření existuje mnoho a jako vhodná shledávám tato: 1. 2. 3. 4.

5. 6.

diverzifikace výrobního programu - brání problémům v případě krize v určitém odvětví (lze provést do odvětví příbuzného i nepříbuzného), zvýšení flexibility podnikových činností – jedná se o flexibilitu výrobní základny, odbytovou, dodavatelskou apod., dělení rizika s partnery – při tomto preventivním opatření se při podnikání využívá spolupráce partnerů, transfer rizika – transfer spočívá v uzavírání dlouhodobých smluv s odběrateli i dodavateli, v používání právní ochrany a smluvním rozložení možných rizik, využívání pronájmů atd., pojištění – lze využít pojištění jak klasická, tak nejrůznější formy pojištění jednotlivých kontraktů (např. s využitím EGAPu*), tvorba rezerv ve vhodné výši,

7. získávání potřebných informací (interních i externích), 8. a využívání externích poradenských služeb.17) Výše uvedená opatření nejsou seřazena dle důležitosti, neboť dle mého názoru, při prevenci není smyslem vybrat to „nejlepší“ a aplikovat ho, nýbrž aplikovat všechna dostupná opatření k zajištění co nejefektivnější prevence. Tato opatření se v převážné většině týkala podnikatelů. Existuje však i několik obecných rad, které lze doporučit podnikatelům i nepodnikajícím občanům, k nimž se řadí tyEGAP je zkratka pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., která od roku 1992 poskytuje úvěrové pojištění se státní podporou, čímž pomáhá exportu, kdy pro rizika spojená s financováním vývozu nebo zahraniční investice nelze najít pojištění na trhu. 17) http://www.kpv.zcu.cz/mnt/Kriz-manag.doc. *

50

Diskuze

to: • v prvé řadě přehodnotit nezbytnost zamýšlených investic, • provést rozbor příjmů a výdajů, • pakliže dojde k finanční tísni, okamžitě informovat své věřitele a průběžně s nimi danou situaci konzultovat a pokusit se s nimi domluvit splátkový kalendář,33) • pokud je exekuce nařízena, odvolání je vhodné jen v případě, že skutečnosti pro nařízení exekuce již pominuly (= dluh byl zaplacen), k ostatním odvoláním soud nepřihlíží, • lze také využít odklad exekuce (§ 266 OSŘ) – dlužník tak získává čas na zajištění financí k uspokojení pohledávky svého věřitele, což však není vhodné využívat, pakliže dlužník žádné vyhlídky na získání finančního obnosu nemá, • v případě, že dlužník exekutorovi zaplatí ještě předtím, než začne jednat, ušetří minimálně zákonem stanovených 15 % vymáhané částky, • nelze opomenout ani půjčky na exekuce, které nabízejí mnohé společnosti. Na místě je však obezřetnost. Před využitím takové možnosti je vhodné si takovou společnost nejdříve prověřit, zjistit si o ní pár informací a to nejlépe od osoby, která s ní má zkušenosti,34) • naopak věřitelům lze doporučit (pokud je to možné), aby si ještě před podáním návrhu na nařízení exekuce zjistili informace o dlužníkově majetku a protiopatřeních, která by dlužník mohl využít, což by značně usnadnilo jejich úsilí. Co doporučit více? Snad už jen tu opatrnost, které není nikdy nazbyt. Nebýt lehkomyslní, uvažovat více realisticky a nepřehlížet rizika jdoucí ruku v ruce každého finančního rozhodování.

33) 34)

http://www.blesk.cz/clanek/servis-prace/107015/vyhnete-se-exekuci.html>. http://www.onlinezadosti.cz/Jak-Se-Vyhnout-Exekuci/.

Závěr

51

9 Závěr Cílem této práce bylo objasnit čtenářům situaci v ČR v oblasti exekucí, tzn. seznámit je jak s historií, legislativou a průběhem exekucí, tak i s působením managementu v těchto případech, s uvedením případu z praxe a navržením vhodných opatření či doporučení. V první části byla zachycena historie exekucí od samého počátku až po současnost, následovaná podrobným popisem exekučního procesu. Byl také podán mezinárodní náhled na exekutory v rámci EU a na hlediska výběru právní formy podnikání a zda má tato forma vliv na úspěšnost exekuce. V neposlední řadě byl zachycen význam managementu v tíživých finančních situacích. Druhá část práce čtenáře blíže seznámila s exekuční situací v ČR a na Blanensku s uvedením konkrétního případu z praxe tamního Okresního soudu. Na základě informací obsažených v této práci jsem doporučila podnikatelům i těm, kteří nepodnikají, aby byli velmi opatrní při svých rozhodováních zejm. v oblasti finančního plánování a nedostali se tak do finanční tísně a těm, kteří se do ní dostanou jsem navrhla, aby o tom neprodleně informovali své věřitele a jednali s nimi o splátkách. Osobám, vůči nimž bylo již exekuční řízení zahájeno, jsem doporučila dluh uhradit co nejdříve s ohledem na vzrůstající náklady řízení. Jednou z možností je půjčka na exekuci – je přeci jen pro každého přijatelnější platit penězi než svým majetkem. Věřitelům jsem poradila, aby si v prvé řadě zjistili dlužníkovu majetkovou situaci, aby na exekuci ještě více netratili úhradou nákladů, neboť to by mělo být nejdůležitějším faktorem při rozhodování, zda podat návrh na exekuci či nikoli. O úspěšnosti exekuce totiž nerozhoduje, zda je dlužníkem velký podnik, malý podnik, FO či OSVČ, nýbrž skutečně jen to, jestli má majetek, který je možné exekuovat. Podnikatelům jsem doporučila diverzifikaci výrobního programu, zvýšení flexibility podnikatelské činnosti, podělit se o riziko s partnery, transferovat riziko prostřednictvím smluv, využít pojištění, vytvářet přiměřené rezervy, neustále se zajímat o běh firmy a využívat služeb poradenských firem a softwarů zaměřených na prevenci a řešení krizových situací. Závěrem lze říci, že i přes nemalý počet způsobů řešení situací směřujících k exekuci, je stále nejefektivnějším a nejlevnějším způsobem prevence.

52

Literatura

10 Literatura BOBEK, J.

A3b.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Jan Bobek, poradce. Dostupné z WWW: . BROŽOVÁ, K. Blesk.cz [online]. 2009 [cit. 2010-12-29]. Vyhněte se exekuci. Dostupné z WWW: . BussinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Zadlužení domácností a firem v pololetí roku 2010. Dostupné z WWW: . Drobné dluhy stojí v Česku za zhruba třetinou exekucí. Hospodářské noviny [online]. 2009, 49, [cit. 2010-12-16]. Dostupný z WWW: EGAP [online]. 1992, 2010 [cit. 2010-12-29]. O nás - profil společnosti. Dostupné z WWW: . Exekucí letos ubylo, dlužníci i věřitelé jsou čím dál tím víc opatrnější. Lidové noviny [online]. 2010, 35, [cit. 2010-12-16]. Dostupný z WWW: . Exekutorská komora ČR [online]. 2009 [cit. 2010-12-16]. Alarmující statistika exekucí. Dostupné z WWW: . Exekutorská komora ČR [online]. 2009 [cit. 2010-12-16]. Orgány exekutorské komory. Dostupné z WWW: . Exekutorská komora ČR [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Za růstem počtu exekucí stojí nezodpovědnost dlužníků. Dostupné z WWW: . Finance online [online]. 2007 [cit. 2010-12-16]. Úvěr na vyplacení exekucí. Dostupné z WWW: . GABAL, P. Radio Praha [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Počet nařízených exekucí začal po letech klesat. Dostupné z WWW: .

Literatura HEJDA, J.

53

Argeus.eu [online]. 2009 [cit. 2010-12-16]. Risk management, interní audit a project management. Dostupné z WWW: . HOREJC, J. Krizový management. In Krizový management [online]. [s.l.] : [s.n.], 2002 [cit. 2010-12-16]. Dostupné z WWW: . JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7400-078-2. JIRSOVÁ, M. Stát chce, aby lidem zlevnily exekuce. Hospodářské noviny [online]. 2010, 13, [cit. 2010-12-16]. Dostupný z WWW: . Jsme podnikatelé jen částečně - nemůžeme si vybrat klientelu. Konkursní noviny [online]. 2010, 23, [cit. 2010-12-16]. Dostupný z WWW: . KASÍKOVÁ, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400179-6. KOKEŠOVÁ, M. Právnické osoby podle Obchodního zákoníku, jejich výhody a nevýhody. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2010-12-16]. Dostupné z WWW: . OnlineŽádosti.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-29]. Jak se vyhnout exekuci?. Dostupné z WWW: . Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Čeští exekutoři nikterak nevyčnívají. Dostupné z WWW: PODKONICKÝ, J. Asociace na ochranu věřitelů ČR [online]. 2010 [cit. 2010-1216]. Problematika pohledávek. Dostupné z WWW: . Podnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Co je družstvo. Dostupné z WWW: www.podnikatel.cz/rozjezd/start-podnikani/co-je-druzstvo/ Seminář k e-justici, 14. - 16. dubna 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. UHIJ EURODANUBE . Dostupné z WWW: . SCHELLEOVÁ, I. a kol. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ISBN 8086861-46-5. ŠEBESTA, K., KVÍTKOVÁ, A. Přehled změn z novely exekučního řádu. In Epravo.cz [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2010-12-16]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-189X.

54

Literatura

T-SOFT a. s. [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. EMOFF - Kancelář krizového managera. Dostupné z WWW: . TŮMOVÁ, V. Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2010-12-16]. Exekutora nelze žalovat, jen si na něj stěžovat. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/exekuce-aexekutori/42572-exekutora-nelze-zalovat-jen-si-na-nej-stezovat WINKELMANN, F., LINHART, T. Profit.cz [online]. 2008 [cit. 2010-12-16]. Nebojte se sporů před německými soudy. Dostupné z WWW: . WINTEROVÁ A. a kol. Civilní právo procesní. 5. vydání. Praha: Linde, a. s., 2008. ISBN 978-80-7201-726-3. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

Přílohy

55

Přílohy

56

Exekuční titul

A Exekuční titul 11C 79/20009-26

Usnesení

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní … v právní věci zástavního věřitele ..., IČ: …, adresa, zastoupeného … advokátem se sídlem …, proti zástavnímu dlužníkovi …, IČ: …, adresa, o nařízení soudního prodeje zástavy, t a k t o : I.

Soud n a ř i z u j e soudní prodej zástavy, a to movitých věcí nacháze-

jících se na adrese dlužníka, a to - 1 ks rovnací stolice DATA LINER, typ: DL 800 F, výr.číslo: 9552, rok výroby 1993, 1 ks tester BOSCH, typ FSA 560, výr.číslo 760125969, rok výroby 1997, 1 ks MOTOR STER WDS, typ 418 F 225, výr.číslo: 1051080608 + 02110333003 + 111406060F, výrobce USA; - 1 ks padací nůžky tabulové, Typ MH5 – 2500, výr.číslo 86081266, výrobce Jugoslávie, rok výroby 1986, 1 ks TESTER HI SCAN PRO, typ: HI SCAN PRO, zastavených k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 500.400,- Kč s úrokem z prodlení, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení zástavního dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne 6.5.2008 do zaplacení; to vše zajištěné zástavním právem zástavního věřitele k výše uvedeným zastaveným movitým věcem na základě zástavní smlouvy sepsané formou notářského zápisu NZ 328, notářkou …, se sídlem: …, dne 13.11.2006.

Exekuční titul

57

II. Řízení s e č á s t e č n ě z a s t a v u j e ohledně nařízení soudního prodeje zástavy, a to movitých věcí nacházejících se na adrese dlužníka, a to - 1 ks rovnací stolice DATA LINER, typ: DL 800 F, výr.číslo: 9552, rok výroby 1993, 1 ks tester BOSCH, typ FSA 560, výr.číslo 760125969, rok výroby 1997, 1 ks MOTOR STER WDS, typ 418 F 225, výr.číslo: 1051080608 + 02110333003 + 111406060F, výrobce USA; - 1 ks padací nůžky tabulové, Typ MH5 – 2500, výr.číslo 86081266, výrobce Jugoslávie, rok výroby 1986, 1 ks TESTER HI SCAN PRO, typ: HI SCAN PRO, zastavených k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 1.262.443,- Kč s úrokem z prodlení, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení zástavního dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne 6.5.2008 do zaplacení; to vše zajištěné zástavním právem zástavního věřitele k výše uvedeným zastaveným movitým věcem na základě zástavní smlouvy sepsané formou notářského zápisu NZ 328, notářkou …, se sídlem: …, dne 13.11.2006.

III.

Zástavní dlužník j e p o v i n e n nahradit zástavnímu věřiteli náklady

řízení ve výši 3.859,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta...

Odůvodnění:

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 11. 2009 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nařídil soudní prodej zástavy, a to movitostí specifikovaných v I. výroku usnesení, které jsou ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka, k uspokojení pohledávky žalobce za dlužníkem … ve výši 1.762.843,- Kč s příslušenstvím. Zástavní dlužník se k žalobě nevyjádřil.

58

Exekuční titul

U jednání dne 4. 3. 2010 vzal žalobce žalobu částečně zpět a to ohledně částky 1.262.443,- Kč s příslušenstvím, neboť v žalobě mylně požadoval nařízení prodeje zástavy pro celkový dluh, který má vůči zástavnímu dlužníkovi, ačkoliv zástavní právo bylo zřízeno pouze k zajištění pohledávky ve výši 500.400,- Kč. Podle ust. 96 odst. 2 věta prvá o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela popřípadě v rozsahu zpětvzetí zastaví. V souladu s tímto ustanovením soud řízení v rozsahu zpětvzetí žalobce (učiněného ještě před zahájením jednání) zastavil. Podle ustanovení § 200y odst. 1 o. s. ř. řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na základě žaloby, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li zvláštní právní předpisy soudní prodej zástavy. Podle ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle ustanovení § 200za odst. 3 o. s. ř. podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. V daném případě zástavní věřitel prokázal, že mu vznikla pohledávka vůči společnosti ... (když tato mu byla platně postoupena Obnovovací smlouvou z 13. 9. 2007) na základě uzavřené Dohody o obchodní spolupráci a podpoře prodeje ze dne 20. 12. 2005. Zástavní věřitel dále doložil, že závazek dlužníka z uvedené smlouvy je zajištěn zástavou na základě uzavřené zástavní smlouvy formou notářského zápisu dne 13. 11. 2006, a to na movitých věcech ve vlastnictví zástavního dlužníka . V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Tyto skutečnosti zástavní věřitel doložil předloženými listinami, soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu,

Exekuční titul

59

jak je uvedeno v I. výroku tohoto usnesení. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když soud přiznal ve sporu částečně úspěšnému zástavnímu věřiteli právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč, odměny za právní zastoupení dle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000,- Kč (když dle nálezu ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 584/07 z 12. 3. 2009 je třeba vycházet z toho, že předmět řízení není v tomto případě penězi ocenitelný), 3x režijní paušál po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 4 půlhodin za cestu Brno – Blansko a zpět, tj. 400,- Kč, cestovného k jednání soudu (Brno – Blansko a zpět, tj. 62 km) osobním vozidlem Škoda Fabia registrační značky … při průměrné spotřebě 6,23 litrů na 100 km při ceně benzinu Natural 28,70 Kč za litr dle vyhlášky č. 462/2009 Sb., kdy cestovné činí 353,- Kč, 20 % DPH z odměny a náhrad dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2.130,- Kč, náklady řízení celkem 13.783,- Kč. Náklady řízení byly přiznány v rozsahu 28 %, když došlo k zastavení řízení, jež bylo z procesního hlediska zaviněno žalobcem, a to v rozsahu 72 % původně žalovaného návrhu (§ 146 odst. 2 o.s.ř.); náklady řízení byly proto přiznány v částce 3.859,- Kč. Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho písemného doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku a to ve dvou písemných vyhotoveních. Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Blansku dne 4. března 2010 …………………. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: ………………………………

60

Nařízení exekuce

B Nařízení exekuce 90 EXE 1234/2010-10

Usnesení Okresní soud v Blansku rozhodl vyšší soudní úřednicí … v právní věci oprávněného…, adresa, IČ: …, zastoupena …, advokátem, adresa, proti povinnému …, adresa, IČ: …, o návrhu nařízení exekuce, t a k t o: I. Soud n a ř i z u j e e x e k u c i podle § 44 odst. 2 z. č. 120/2001 podle exekučního titulu – pravomocného a vykonatelného usnesení, které vydal Okresní soud v Blansku s číslem … dne 4.3.2010 k uspokojení nároku oprávněného prodejem zastavených movitých věcí uvedených ve výroku I. předmětného usnesení, a to: 1 ks rovnací stolice DATA LINER, typ: DL 800 F, výr. číslo 9552, rok výroby 1993; 1 ks Tester BOSCH, typ FSA 560, výr. číslo 760125969, rok výroby 1997; 1 ks MOTOR STER WDS, typ 418 F 225, výrobní číslo 1051080608 + 0211333003 + 111406060F, výrobce USA; 1 ks padací nůžky tabulové, typ MH5-2500, výr. číslo 86081266, výrobce Jugoslávie, rok 1986; 1 ks TESTER HI SCAN PRO, typ: HI SCAN PRO k uspokojení pohledávky oprávněného v celkové výši 500.400,00 Kč s úrokem z prodlení, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení povinného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne 6.5.2008 do zaplacení, zajištěnou zástavním právem, pro náhradu nákladů řízení o soudním prodeji zástavy ve výši 3.859,00 Kč, dále i pro náklady exekuce, jejichž výše bude určena exekutorem. II. Soud p o v ě ř u j e provedením exekuce soudního exekutora …, IČ: …, se sídlem ... P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Brně. V odvolání musí být označení účastníci řízení, rozhodnutí, proti kterému je odvolání podáváno, co je tomuto rozhodnutí vytýkáno, proti kterým výrokům rozhodnutí je podáváno a jakým

Nařízení exekuce

61

způsobem má odvolací soud rozhodnout. V odvolání nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce, k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Pokud v odvolání nebudou uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne. Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. nesmí povinný po doručení tohoto usnesení nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává. Podle § 46 odst 5 zákona č. 120/2001 Sb. exekutor zašle povinnému společně s usnesením výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 15 dnů vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb.. Jinak exekutor provede exekuci.

V Blansku dne 9. července 2010 .…………………… vyšší soudní úřednice Za správnost vyhotovení: ………………………...

Právní a ekonomické aspekty exekucí právnických osob

Recommend Documents