EU ve světle dnešní doby

AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039

Pracovní sešit – teoretická část Vzdělávací oblast:

EU ve světle dnešní doby Ing. Markéta Rolčíková, Ph.D.

Ústecký kraj

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY

OBSAH 1. EVROPSKÁ UNIE...................................................................................................................................................................................................5

1.1 ORGÁNY EU.................................................................................................................................................................................................5

2 ROZPOČET EU, SPOLEČNÁ MĚNA ...........................................................................................................................................................6

2.1 PŘÍJMY ROZPOČTU EU ........................................................................................................................................................................8

2.2 VÝDAJE ROZPOČTU EU.......................................................................................................................................................................8

2.3. EURO – SPOLEČNÁ MĚNA.................................................................................................................................................................9

3. FONDY EU..............................................................................................................................................................................................................10

3.1 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2007-2013,.............................................................................................................................................11

3.1.1 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OP V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007-2013......................................................................13

3.2 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2004–2006...........................................................................................................................................15

3.3 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014–2020............................................................................................................................................15

4. PROJEKT, ŽÁDOST O PROJEKT A ZÍSKÁNÍ DOTACÍ Z EU..........................................................................................................16

4.1 VYTVOŘENÍ PODROBNÉHO PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU................................................................................................17

4.2 VOLBA VHODNÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU A KONKRÉTNÍ OBLASTI PODPORY................................17

4.3 VYPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACI...........................................................................................................................................17

4.4 VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI.....................................................................................................................17

4.5 KONTROLA ŽÁDOSTI A PŘÍLOHY................................................................................................................................................18

4.6 HODNOCENÍ A VÝBĚR ŽÁDOSTÍ.................................................................................................................................................18

4.7 REALIZACE PROJEKTU........................................................................................................................................................................18

4.8 ŽÁDOST O PLATBU A MONITOROVACÍ ZPRÁVA...............................................................................................................19

4.9 UDRŽITELNOST PROJEKTU..............................................................................................................................................................19

5. LITERATURA..........................................................................................................................................................................................................19 6. INTERNETOVÉ ZDROJE..................................................................................................................................................................................19

| 3 |

Pracovní sešit – teoretická část

Ústecký kraj



| 4 |

Ústecký kraj


1. EVROPSKÁ UNIE Evropská unie (dále jen EU) je politické a hospodářské společenství 27 evropských zemí, tzv. členských států EU. Jsou to následující země, viz Tab. 1. Česká republika se stala členským státem EU dne 1. května 2004. Tab. 1: Členské státy EU a rok jejich přistoupení k Evropské unii(1) Členský stát

Rok přistoupení

Členský stát

Rok přistoupení

Členský stát

Rok přistoupení

Belgie

1952

Kypr

2004

Portugalsko

1986

Bulharsko

2007

Litva

2004

Rakousko

1995

ČR

2004

Lotyšsko

2004

Rumunsko

2007

Dánsko

1973

Lucembursko

1952

Řecko

1981

Estonsko

2004

Maďarsko

2004

Slovensko

2004

Finsko

1995

Malta

2004

Slovinsko

2004

Francie

1952

Německo

1952

Spojené království

1973

Irsko

1973

Nizozemsko

1952

Španělsko

1986

Itálie

1952

Polsko

2004

Švédsko

1995

Tak jako každý stát, i EU používá několik symbolů. Mezi ně patří: • evropská vlajka, která představuje 12 zlatých hvězd v kruhu na modrém pozadí; kruh představuje jednotu, solidaritu a harmonii mezi národy Evropy, • evropská hymna, jejíž melodie je převzata z 9. symfonie Ludwiga van Beethovena, • Den Evropy, kterým je označován 9. květen, a to na základě myšlenek, které prezentoval francouzský ministr zahraničí Robert Schumann dne 9. května 1950; na základě těchto myšlenek vzešla EU, • motto EU, kterým je „Jednotná v rozmanitosti“.(2)

1.1 Orgány EU Mezi orgány EU patří: • Evropská komise, • Evropský parlament, • Rada EU, • Evropský hospodářský a sociální výbor, • Výbor regionů, • Evropská investiční banka.

(1) (2)

Evropská unie: Jednotlivé země. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm. Evropská unie: Symboly EU. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/about-eu/basic-information/symbols/index_cs.htm.

| 5 |


Ústecký kraj


2 ROZPOČET EU, SPOLEČNÁ MĚNA(3), (4) I EU jako ostatní státy má v rámci svého rozpočtu své příjmy i výdaje. Co se týká příjmů, ty pocházejí z různých zdrojů. Evropská unie má cíle a poslání, které členské vlády deklarovaly a podepsaly ve Smlouvě o EU: „…podporovat ekonomický a sociální pokrok, který je vyvážený a udržitelný, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním ekonomické a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, nakonec zahrnující v souladu s ustanoveními této smlouvy jedinou měnu…“ K naplňování těchto cílů slouží strategie, které se zaměřují na dosažení vybraných cílů. Hlavním nástrojem je rozpočet EU, který je také hlavním nástrojem fiskální politiky EU. Rozpočet EU je typický nadnárodní rozpočet, který se sestavuje v případě existence nadnárodního seskupení (Evropská unie) a má návaznost na rozpočtovou soustavu dané země. Rozhodující část rozpočtu EU je určena k financování politik EU (zejména Společná zemědělská politika, politika sociálně ekonomické soudržnosti, rozvojová pomoc atd.), dále k financování administrativních výdajů evropských institucí (jen malá část výdajů – zhruba 5 %) a na další účely. Poprvé byl společný rozpočet pro Evropská společenství sestaven již v roce 1967. Je vytvářen pouze z příjmů od jednotlivých členských států, tzv. vlastních zdrojů evropských společenství, tj. nejsou povoleny úvěry ani emise dluhových cenných papírů. Významným rysem rozpočtu je solidarita – bohatší členské země přispívají do rozpočtu více než chudší země, zároveň dochází k přerozdělování finančních zdrojů na ekonomický a sociální rozvoj zaostalejších regionů. Rozpočet EU navrhuje Evropská komise (která je výkonným orgánem EU), na jeho dolaďování ohledně rozpočtových priorit se podílejí Komise, Rada a Evropský parlament. Konečná verze musí být schválena Radou a Parlamentem, který má v rozpočtovém procesu poslední slovo. Rozpočet je kontrolován Parlamentem, Radou, Komisí a také Účetním dvorem. Rada ministrů EU zastupuje členské státy. Evropský parlament má spolu s Radou EU legislativní pravomoc včetně práva schvalovat rozpočet EU. Pokud Parlament zamítne návrh rozpočtu, začíná celá rozpočtová procedura od začátku a evropská komise musí podat návrh rozpočtu k projednání Radou a Parlamentem.

(3) (4)

LAJTKEPOVÁ, Eva, Veřejné finance. 2.vyd. Brno: CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-618-8. OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš a kol., Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3228-2.


| 6 |

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1975. Má sídlo v Lucemburku. Úkolem Účetního dvora je kontrolovat, zda finanční prostředky EU pocházející od daňových poplatníků jsou řádně vybírány a zda jsou vynakládány v souladu s právními předpisy, hospodárně a pro plánovaný účel. Jeho cílem je zajistit, aby daňoví poplatníci získali za své peníze nejvyšší hodnotu, má právo prověřovat jakoukoli osobu nebo organizaci, která nakládá s finančními prostředky EU. Hlavní funkcí Účetního dvora je kontrolovat, zda je rozpočet EU řádně naplňován – tj. zda jsou příjmy a výdaje EU zákonné a řádné, a zajišťovat řádné rozpočtové hospodaření. Jeho práce je tedy zárukou efektivního a otevřeného fungování systému EU. Aby mohl Účetní dvůr vykonávat své úkoly, prověřuje dokumentaci kterékoli osoby nebo organizace, která nakládá s příjmy a výdaji EU. Často provádí kontroly přímo na místě. Jeho závěry jsou shrnuty ve zprávách, které upozorňují Komisi a vlády členských států EU na jakékoli problémy. Aby Účetní dvůr mohl svou práci vykonávat efektivně, musí zůstat zcela nezávislý na jiných institucích, zároveň však s nimi musí zůstat ve stálém kontaktu. Jednou z jeho klíčových funkcí je napomáhat Evropskému parlamentu a Radě tím, že jim každý rok předkládá revizní zprávu o uplynulém finančním roce. Před rozhodnutím, zda schválit či neschválit nakládání Komise s rozpočtem, Parlament podrobně přezkoumá zprávu Účetního dvora. Dojde-li Účetní dvůr k uspokojivým závěrům, zasílá Radě a Parlamentu také prohlášení s ujištěním, že peníze evropských daňových poplatníků byly použity řádným způsobem. Účetní dvůr dále vyjadřuje své stanovisko k návrhům na finanční nařízení EU a na kroky EU v boji proti podvodům. Účetní dvůr má přibližně 800 zaměstnanců včetně překladatelů, administrativních pracovníků a auditorů. Auditoři jsou rozděleni do „auditorských skupin“. Ty připravují návrhy zpráv, o nichž Účetní dvůr rozhoduje. Auditoři často vyjíždějí na inspekce do ostatních orgánů EU, členských států či kterékoli jiné země, která dostává podporu od EU. Samozřejmě se činnost Účetního dvora sice týká především peněz, za něž odpovídá Komise, ale ve skutečnosti je 80 % těchto příjmů a výdajů spravováno vnitrostátními orgány. Rozpočet je sestavován podle těchto principů: • jednotnost – do rozpočtu EU jsou začleněny veškeré příjmy a výdaje EU, které budou v daném rozpočtovém roce vybrány a použity; tyto příjmy a výdaje jsou uvedeny v jednom dokumentu, • univerzalita – rozpočtové příjmy jsou univerzálními příjmy, nejsou k nim přiřazeny konkrétní položky výdajů, • jednoletost – rozpočet je schvalován na specifický rozpočtový rok, který by měl začínat 1. ledna a končit 31. prosince, • vyrovnanost – příjmy se musí rovnat výdajům, • solidarita – bohatší členské země přispívají do rozpočtu více než chudší země a zároveň dochází k přerozdělování finančních zdrojů na ekonomický a sociální rozvoj zaostalejších regionů.

| 7 |


Ústecký kraj


2.1 Příjmy rozpočtu EU Tvoří pouze tzv. vlastní zdroje. Jejich struktura se však v průběhu historie EU několikrát měnila. V současnosti příjmové zdroje EU tvoří: 1. Celní výnosy – ze zboží na vnějších hranicích EU. Jde o cla vybraná členskou zemí za zboží dovážené do Unie ze třetích zemí stanovená společným celním sazebníkem. V současnosti si členské země ve svých rozpočtech ponechávají jejich vybranou část ve výši 25 % jako úhradu nákladů spojených s výběrem. 2. Zemědělské vyrovnávací dávky a poplatky z výroby cukru - vyplývají ze Společné zemědělské politiky a obchodu s nečlenskými státy se zemědělskými produkty. Jsou stanoveny jako pevné celní částky celním sazebníkem ES. Jejich rozsah v rámci vlastních zdrojů činí méně než 1 %. Poplatky z cukru jsou placeny výrobci cukerných produktů. 3. Podíl z DPH ze zboží a služeb v EU - tento vlastní zd roj byl původně největším, jeho význam však klesá, protože rozpočtové prostředky by měly být získávány především díky následujícímu zdroji. Podíl z DPH se vypočte použitím jednotné sazby vůči jednotným způsobem stanovenému daňovému základu každé členské země. V současné době činí asi 15 - 20 % celkových vlastních zdrojů rozpočtu Unie. 4. Podíl na hrubém národním produktu - vypočtený na základě relativní prosperity každého členského státu. Tento zdroj se na příjmech z vlastních zdrojů podílí více než 60 %. Je považován za nejspravedlivější zdroj a počítá se procentním podílem jednotně vůči HNP každého členského státu. Je zřejmé, že bohaté státy platí do rozpočtu EU více než státy chudší.

2.2 Výdaje rozpočtu EU Členění výdajů rozpočtu EU je dosti složité. Výdaje jsou rozděleny do oblastí, kterým unie přiděluje hospodářskou a politickou prioritu: • dlouhodobý a udržitelný hospodářský růst (zahrnující strukturální fondy), • ochrana a řízení přírodních zdrojů (zahrnující zemědělství), • občanství, • svoboda, • ochrana a spravedlnost (představující domácí záležitosti), • EU jako globální partner (vnější záležitosti). Rozhodující část výdajů (kolem 95 %) je určena na financování ekonomických, regionálních programů v členských zemích zaměřených na financování Společné zemědělské politiky, hospodářské a sociální soudržnosti a na další politiky EU. Pouze asi 5 % výdajů je určeno na administrativu. Výdaje na zemědělství dlouhodobě představují největší část výdajů, téměř 50 % rozpočtu. Je to důsledek zvoleného přístupu ke Společné zemědělské politice, která např. garantuje ceny zemědělských výrobků, aby byly zachovány akceptovatelné příjmy farmářů. Výdaje ze strukturálních fondů jsou druhou největší výdajovou položkou, tvoří kolem 35 % rozpočtu Unie. Jde především o Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a část Evropského zemědělského fondu, Finanční nástroj pro rozvoj rybářství a Fond soudržnosti. Pracovní sešit – teoretická část

| 8 |

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Další prostředky z rozpočtu slouží k podpoře vnitřních politik – výzkum a technický rozvoj, ochrana životního prostředí, energetika, dále jaderná bezpečnost, pomoc rozvojovým zemím apod.(5), (6)

2.3. Euro – společná měna Ve většině členských zemí se platí společnou unijní měnou, kterou je euro (€). Euro bylo zavedeno v roce 1999. Euro se používá v 17 zemích z 27 členských států EU. A tyto státy jsou nazývány jako eurozóna. Patří mezi ně země uvedené v následující tabulce (Tab. 2). Tab. 2: Země eurozóny(7) Členský stát

Rok vstupu do eurozóny

Členský stát


Členský stát


Belgie

1999

Kypr

2008

Rakousko

1999

Estonsko

2011

Lucembursko

1999

Řecko

2001

Finsko

1999

Malta

2008

Slovensko

2009

Francie

1999

Německo

1999

Slovinsko

2007

Irsko

1999

Nizozemsko

1999

Španělsko

1999

Itálie

1999

Portugalsko

1999

„Eurobankovky jsou ve všech zemích stejné, každá země však vydává své vlastní mince, které se liší rubovou stranou. Všechny bankovky a mince platí ve všech zemích EU, které přijaly euro, včetně mnoha jejich zámořských území, jako jsou např. Azory, Ceuta a Melilla, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Kanárské ostrovy.“ „Po dohodě s EU přijaly euro jako svou národní měnu také Monako, San Marino a Vatikán. To jim umožňuje vydávat určitý počet euromincí s vlastní rubovou stranou. Některé další země a území, zejména Andorra, Černá Hora a Kosovo, používají euro jako svou měnu jednostranně, bez dohody s Evropskou unií.“(8) Euro se stalo druhou nejdůležitější mezinárodní měnou po americkém dolaru. Je označováno za stabilní měnu s nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami.

(5) (6) (7) (8)

LAJTKEPOVÁ, Eva, Veřejné finance. 2.vyd. Brno: CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-618-8. OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš a kol., Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3228-2. Evropská unie: Euro. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z WWW http://europa.eu/about-eu/basic-information/money/euro/index_cs.htm. Cestování po Evropě 2012 – 2013: Peníze: Euro. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/travel/money/index_cs.htm#rate.

| 9 |


Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Vytvoření, zavedení a používání eura má spoustu výhod a přínosů ve srovnání s tím, kdyby každý členský stát používal svou vlastní měnu. Jedná se např. o následující výhody: • odstranění nákladů spojených s používáním více měn a problémů způsobených výkyvy směnných kurzů, • odstranění poplatků za směnu, • snazší obchodování v zahraničí, • jednotná měna zvyšuje průhlednost cen, • užší spolupráce mezi členskými státy na zachování stability měny a hospodářství, • stabilnější ekonomika, • spotřebitelé mohou vybírat z širší nabídky produktů, což mimo jiné přispívá k rozvoji a růstu hospodářství, • díky euru je eurozóna také lépe chráněna před vnějšími ekonomickými otřesy, jako je např. růst cen ropy.(9)

3. FONDY EU Fondy EU jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony, a aby se také zvyšovala schopnost EU jako celku. EU používá pro naplňování uvedených cílů následující fondy: 1. Strukturální fondy, do kterých je zařazen: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF). 2. Fond soudržnosti (FS). Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), z jehož zdrojů jsou financovány projekty zaměřené na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů, včetně venkovských a městských oblastí, upadajících průmyslových oblastí, oblastí s geografickým nebo přírodním znevýhodněním. Fond přispívá k financování: • produktivních investic, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, zejména prostřednictvím přímé podpory investic zvláště do MSP, • investic do infrastruktury, • rozvoje vnitřního potenciálu opatřeními, která podporují regionální a místní rozvoj. Evropský sociální fond (ESF) je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Je zaměřen na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy. Snižuje rozdíly v zaměstnanosti na celostátní, regionální a místní úrovni.

(9)

Cestování po Evropě 2012 – 2013: Peníze: Euro. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/travel/money/index_cs.htm#rate.


| 10 |

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Fond soudržnosti (Kohezní fond) poskytuje finanční prostředky k posilování hospodářské a sociální soudržnosti Společenství v zájmu podpory udržitelného rozvoje. Pomoc z fondu se poskytuje na: • transevropské dopravní sítě, zejména prioritní projekty společného zájmu, • životní prostředí v rámci priorit stanovených na ochranu ŽP.(10) První programové období v ČR proběhlo v letech 2004–2006. Druhé programové období skončilo v roce 2013 a třetí programové období je v letech 2014–2020.

3.1 Programové období 2007-2013(11),(12) V programovém období bylo celkem pro ČR určeno 26 operačních programů (dále jen OP) rozdělených mezi 3 prioritní cíle, a to Cíl konvergence, Cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a Cíl evropské územní spolupráce. Celkový objem přidělených finančních prostředků je ve výši 350 mld. euro, z toho pro ČR to je 26,7 mld. euro. Cíl konvergence, který je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, ESF a Fondu soudržnosti. Je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů zemí EU. Tento cíl se týká celého území ČR kromě Prahy. Cíl je zaměřen: • na zlepšování podmínek pro růst zaměstnanosti díky investicím do materiálních a lidských zdrojů, • na podporu výzkumu, vývoje a inovací a rozvoje znalostní ekonomiky, • na ochranu životního prostředí, • na efektivitu státní administrativy. Na tento cíl připadla pro ČR částka 25,89 mld. eur. Tato částka je rozdělena mezi: • sedm regionálních OP (ROP) pro regiony soudržnosti (NUTS II) ve výši 4, 66 mld. eur. Jedná se o: • ROP NUTS II Severozápad, • ROP NUTS II Moravskoslezsko, • ROP NUTS II Jihovýchod, • ROP NUTS II Severovýchod, • ROP NUTS II Střední Morava, • ROP NUTS II Jihozápad, • ROP NUTS II Střední Čechy,

(10) (11) (12)

SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol., Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5. SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol., Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy 2007-2013. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW http://www. strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013.

| 11 |


Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY • • • • • • • • •

osm tematických OP s částkou 21,23 mld. eur. Jedná se o následující OP: OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, IO Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný OP, OP Technická pomoc.

Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je zaměřen na podporu: – cíl je financování z Evropského fondu regionálního rozvoje a ESF. Týká se regionů EU, které nespadají pod Cíl konvergence. Cíl je zaměřen např. na podporu hospodářských a společenských změn, na inovace, na podnikavost, na ochranu životního prostředí a prevenci rizik atd. V rámci tohoto cíle připadá pro ČR částka 0,42 mld. eur, a to na dva OP: • OP Praha Konkurenceschopnost, • OP Praha Adaptabilita. Cíl evropská územní spolupráce – cíl je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje a je zaměřen na zintenzivnění spolupráce na 3 úrovních: • příhraniční spolupráce regionů realizovaná prostřednictvím společných programů, • spolupráce na nadnárodní úrovni, • meziregionální spolupráce ve formě vytváření sítí pro spolupráci a výměnu zkušeností v rámci EU. V rámci tohoto cíle připadá pro ČR částka 0,39 mld. eur. Prostředky byly čerpány z devíti OP, kterými jsou: • OP Přeshraniční spolupráce ČR- Bavorsko, • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko, • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko • OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko), • OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny), • Síťový OP ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU), • Síťový OP INTERACT II (všechny členské státy).(13), (14)

(13) (14)

SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol., Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy 2007-2013. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW http://www. strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013.


| 12 |

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky hospodářské sociální soudržnosti na úrovni Evropy jsou Strategické obecné zásady Společenství, kde jsou definovány hlavní priority. Každý stát má definován svůj Národní rozvojový plán, který popisuje hlavní rozvojové problémy země. Dokumentem, který vymezuje podobu realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti na území členského státu je Národní strategický referenční rámec. Z Národního strategického referenčního rámce vycházejí Operační programy.

3.1.1 Nejvýznamnější OP v programovém období 2007-2013 Mezi nejvýznamnější operační programy ve jmenovaném programovém období patří OP podnikání a inovace (OPPI). OPPI je určen pro malé a střední podnikání (dále jen MSP) a je realizován v rámci cíle Konvergence. OP je zaměřen zejména na: • zvyšování konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb, • rozvoj podnikání a podporu podnikatelského prostředí, • podporu inovací, • stimulaci poptávky po výsledcích vědy a výzkumu, • komercializaci výsledků vědy a výzkumu, • podporu podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech. Řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vyhlašuje konkrétní, časově omezené výzvy a hodnotí předložené projekty. Na základě prioritních rozvojových cílů Národního strategického referenčního rámce a uskutečněných analýz o stavu podnikatelského prostředí bylo stanoveno 7 prioritních os, z nichž 6 je věcně zaměřených a 1 prioritní osa je určená na technickou pomoc při realizaci OPPI. Jde o následující prioritní osy: • vznik firem, • rozvoj firem, • efektivní energie, • inovace, • prostředí pro podnikání a inovace, • služby pro rozvoj podnikání, • technická pomoc. Prioritní osa 1 – Vznik firem se zaměřuje na vytváření vhodných podmínek pro vznik nových firem s důrazem na podporu inovačně orientovaných firem. Řeší dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit začínajícím podnikatelům přístup k tzv. „startovacímu“ kapitálu. Příjemci podpory mohou být jen MSP.

| 13 |


Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Program START, který je určen pro začínající podnikatele, je poskytován prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Je určený pro podniky s počtem zaměstnanců do 10. Podpora je zaměřena na zvyšování motivace k zahájení podnikatelské činnosti a zlepšení přístupu k finančním zdrojům. Podporovány jsou zejména firmy, které se zaměřují na nové technologie. Podpora je poskytována formou: • bezúročného úvěru pro drobné podnikatele – max. 750 tis. Kč pro fyzické osoby, či 1,5 mil. Kč pro právnické osoby, • zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru, max. výše úvěru je 1,5 mil. Kč. Prioritní osa 2 – Rozvoj firem zde je možné využít podporu v podobě bankovních nástrojů (např. program Záruka) či podporu nových technologií (např. program Rozvoj). Program ZÁRUKA je poskytován prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Podporu mohou získat jen MSP. Cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru usnadňovat především realizaci podnikatelských projektů zaměřených na investice, tím napomoci zvyšovat konkurenceschopnost MSP. Podpora je ve formě zvýhodněné záruky za úvěr do výše 5 mil. Kč. Cílem program ROZVOJ je podpořit růst výkonů firmy a zvýšit konkurenceschopnost drobných podnikatelů prostřednictvím zavádění progresivních technologií, které povedou k vylepšení pozice na trhu při zachování stávajícího počtu pracovních míst. Tato podpora je směřována do regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti. Podpora bývá se výši 1-20 mil. Kč. Prioritní osa 3 – Efektivní energie využívá program EKO-ENERGIE, který je realizován agenturou Czech Invest. Příjemci podpory jsou všechny podnikatelské subjekty. Cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetických nároků v oblasti výroby a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů (podporuje např. zateplení budov, výměnu otopného systému). Prioritní osa 4 – Inovace využívá program INOVACE – INOVAČNÍ PROJEKT, který je realizován agenturou Czech Invest. Program je určen pro podnikatelské subjekty, výzkumné instituce, VŠ a FO. Cílem programu je zvýšit inovační potenciál podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů. Podpora je realizována formou účelové dotace na inovaci produktu či procesu, dále jako poskytnutí dotací na organizační či marketingovou inovaci, ochranu práv průmyslového vlastnictví, na služby poradců a expertů. Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace využívá např. program SPOLUPRÁCE, který je realizován agenturou Czech Invest. Příjemci podpory (právnické osoby) jsou podporováni formou dotace do výše 75 % uznatelných nákladů. Cílem je podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – klastrů, technologických platforem na všech regionálních až mezinárodních úrovních. Cílem je také mimo jiné zvyšování spolupráce mezi firmami a vysokými školami a výzkumem a vývojem. Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání využívá např. program PORADENSTVÍ, který je realizován agenturou Czech Invest. Cílem programu je zlepšit kvalitu a dostupnost poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro MSP, tím zvýšit jejich konkurenceschopnost prostřednictvím ucelené koncepce poradenských služeb (pomocí tzv. poradců z Národního registru poradců).


| 14 |

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY Program MARKETING je realizován agenturou Czech Trade. Jeho cílem je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti MSP se sídlem v ČR prostřednictvím individuálních účastí na zahraničních veletrzích a výstavách. Forma účelové dotace je až do výše 50 % uznatelných nákladů.(15)

3.2 Programové období 2004–2006 V programovém období 2004–2006 bylo v rámci Cíle 1, 2 a 3 politiky hospodářské a sociální soudržnosti realizováno 16 programů podpory v celkové hodnotě zhruba 80 mld. Kč. OP v Cíli 1 byly financovány ze strukturálních fondů a byly zaměřeny na všechny regiony ČR kromě Prahy. Tyto OP byly zaměřeny na podporu růstu regionů s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75 % průměru EU. V Cíli 2 a 3 byly financovány OP ze strukturálních fondů, které byly realizovány pro oblast Prahy. V rámci Fondu soudržnosti, který je určen pro celé členské státy, mohla ČR v daném programovém období čerpat, neboť její hrubý národní důchod na obyvatele byl pod úrovní 90 % průměru EU. V rámci Iniciativy Společenství nebyly v ČR realizovány veškeré programy. Přehled čerpání prostředků je zobrazen v následující tabulce, viz Tab. 3.(16) Tab. 3: Čerpání finančních prostředků v programovém období 2004 – 2006 [mil. eur] 2004-2006

2004

2005

2006

Fond soudržnosti

945,3

316,9

266,1

362,3

Strukturální fondy

1 584,4

381,5

528,9

674,0

Cíl 1 (13 krajů)

1 454,3

339,0

485,5

629,8

Cíl 2 (Praha)

71,3

23,3

23,8

24,2

Cíl 3 (Praha)

58,8

19,2

19,6

20

Iniciativy Společenství

100,8

28,6

32,1

40,1

Celkem

0,5

727

827,1

1 076,3

3.3 Programové období 2014–2020 EU realizuje kohezní politiku v rámci sedmiletých cyklů, takzvaných programových období. Cíle kohezní politiky Evropské unie se v čase mění a reagují na potřeby stávajících a přistupujících členů a celkového prostředí EU. (15) (16)

SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol., Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy 2004-2006. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006.

| 15 |


Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY „Finanční prostředky kohezní politiky jsou čerpány prostřednictvím tří fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), který podporuje investiční projekty, jako je například podpora začínajícím podnikatelům, investice do infrastruktury a spolupráce v příhraničních regionech; Evropského sociálního fondu (ESF) podporujícího neinvestiční projekty, například programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel, rozvoj vzdělávacích programů, rekvalifikace nezaměstnaných apod., a Fondu soudržnosti (FS) financující klíčové infrastrukturní projekty v oblasti dopravy a životního prostředí. Evropská komise zveřejnila v Páté kohezní zprávě své první návrhy na podobu, strukturu a principy kohezní politiky po roce 2013. Dne 6. října 2011 pak zveřejnila balíček šesti nových nařízení, která po jejich projednání a schválení tvoří rámec kohezní politiky pro období 2014-2020. K návrhům nařízení vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj Rámcové pozice, které byly projednány s relevantními partnery v příslušných poradních, pracovních a koordinačních skupinách. Soubor celkem šesti Rámcových pozic byl schválen vládou dne 18. ledna 2012. V současné době probíhá fáze vyjednávání o obsahu jednotlivých nařízení, které za ČR koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj.“(17)

4. PROJEKT, ŽÁDOST O PROJEKT A ZÍSKÁNÍ DOTACÍ Z EU(18) Chce-li organizace (podnik, škola atd.) získat peněžní prostředky z fondů EU, je nutné, aby si uvědomila, že získání peněžních prostředků není jednoduchou záležitostí. Celý proces je rozložen do devíti níže uvedených kroků, kterými jsou: 1. vytvoření podrobného projektového záměru, 2. volba vhodného operačního programu a konkrétní oblasti podpory, 3. vypracování žádosti o dotaci, 4. Výzva k předložení žádosti o dotaci, 5. kontrola žádosti, 6. hodnocení a výběr žádosti, 7. realizace projektu, 8. žádost o platbu a monitorovací zpráva, 9. udržitelnost projektu.

(17) (18)

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Strukturální fondy: Příprava na období 2014-2020. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www. strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Jak na projekt. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy. cz/cs/Jak-na-projekt.


| 16 |

Ústecký kraj


4.1 Vytvoření podrobného projektového záměru Jak uvádí zdroj [18], platí, že „z fondů EU se podporují projekty veřejně prospěšné, které přispějí ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech. Nejde v žádném případě o samoúčelné finanční injekce do neziskového sektoru, soukromých firem a obcí, krajů či jakýchkoli jiných subjektů. Příjemci musí vždy prokázat a konkrétně doložit obecnou prospěšnost svého záměru“. Obecná prospěšnost je chápana v širším smyslu, nejen pouze jako sociální aktivity. Žadatelé v projektové žádosti musí doložit společenský přesah plánovaných aktivit projektu. U soukromých firem se obvykle jedná o podporu zaměstnanosti v regionu.

4.2 Volba vhodného operačního programu a konkrétní oblasti podpory Volba vhodného operačního programu vychází z nabídky operačních programů, které jsou v daném programovém období k dispozici. Volba operačního programu může být: • dle místa, kde chce podnikatel realizovat činnost, pak volí např. regionální OP či program přeshraniční spolupráce, • dle oblasti činnosti, tj. tzv. tematické OP (např. OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Technická pomoc atd.). Žadatel si také musí ověřit, zda je oprávněným žadatelem, resp. příjemcem, podpory, v jaké výši a formě je podpora poskytována, jaká je požadovaná finanční spoluúčast žadatele aj.

4.3 Vypracování žádosti o dotaci Vypracování projektové žádosti je tím nejdůležitějším krokem, který rozhoduje o úspěšnosti či neúspěšnosti získání dotace. Organizace, která chce podat žádost o dotaci, si může dotaci vypracovat vlastními silami, nebo cizími silami (firmy, které jsou zaměřené na podávání žádostí o dotaci z EU). Je nutné se řídit pokyny, které jsou u výzev v jednotlivých OP uvedeny. Žádost se podává v elektronické podobě, na předepsaném formuláři, a to vždy k předepsanému datu.

4.4 Výzva k předkládání žádostí o dotaci „Operační programy přijímají projektové žádosti v rámci tzv. výzev, což je časově vymezený úsek určený k podání žádosti o dotaci.“ Je nutné, aby organizace sledovala, jaké výzvy jsou právě aktuální a jaké jsou

| 17 |


Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY plánovány na nejbližší období. Je vhodné, aby žadatel s dostatečným časovým předstihem vypracoval projektovou žádost.

4.5 Kontrola žádosti a přílohy Před podáním žádosti o dotaci ve stanoveném termínu výzvy je nezbytné žádost pečlivě zkontrolovat, a to nejen její logickou provázanost, ale také veškeré formální náležitosti. Jsou-li požadovány přílohy, je nutné, aby také byly dle požadavků vyplněny a přiloženy k žádosti. Velice častým problémem bývá také zpracování rozpočtu. Položky rozpočtu musí být přesně definovány – obsahově i v peněžních částkách. Z rozpočtu se vychází při závěrečném vyúčtování. V rámci žádosti se také vypracovává tzv. studie proveditelnosti, která slouží k posouzení realizace a tzv. životaschopnosti projektu. Studie je závazná a stanovené cíle, které jsou ve studii definovány, musí být v případě přijetí dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace.

4.6 Hodnocení a výběr žádostí Vypracovaná žádost včetně veškerých požadovaných dokumentů musí být odevzdána ve stanoveném termínu. Následně probíhá etapa kontroly projektu, tj. zda projekt splňuje veškeré formální náležitosti a zda je projekt pro daný OP přijatelný. Poté následuje etapa hodnocení projektu podle předem stanovených hodnoticích a bodovacích kritérií, která jsou uvedena ve výzvě či v programovém dokumentu. O výsledku této kontroly je žadatel písemně informován. Je-li žádost přijata, je s organizací následně uzavřena smlouva o financování a žadatel se tedy stává příjemcem podpory.

4.7 Realizace projektu Praktická část celého cyklu získání peněžních prostředku z vybraného OP je realizace samotného projektu. Při realizaci je nutné dodržet: • veškerá pravidla daná pro daný OP a fond, • zásady dodržování veškerých předpisů, např. pro výběr dodavatelů, vedení a uchovávání dokladů, • administrativní pravidla, tedy vypracovávání průběžných monitorovacích zpráv o průběhu realizace projektu,


| 18 |

Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY • čerpání finančních prostředků – většinou jsou finanční prostředky vypláceny žadateli zpětně. Tedy většinu finančních prostředků, či jejich část, musí žadatel v průběhu realizace projektu uhradit buď z vlastních finančních zdrojů, či cizích zdrojů (např. bankovní půjčka).

4.8 Žádost o platbu a monitorovací zpráva Po ukončení fyzické realizace projektu, popř. jeho jednotlivých etap, musí příjemce dotace předložit žádost o platbu a monitorovací zprávu. Na základě administrativní a fyzické kontroly projektu, tj. kontroly toho, zda jsou dodrženy veškeré podmínky daného operačního programu, je pak dotace příjemci proplacena.

4.9 Udržitelnost projektu Následující tři až pět let po obdržení dotace, vzhledem k podmínkám daného projektu, je příjemce povinen udržovat výsledky projektu a pravidelně o nich informovat poskytovatele dotace prostřednictvím tzv. monitorovacích zpráv. V případě porušení této podmínky se žadatel zavazuje vrátit část či celou dotaci.

5. LITERATURA −− LAJTKEPOVÁ, Eva, Veřejné finance. 2.vyd. Brno: CERM, 2009. 1601 s. ISBN 978-80-7204-618-8. −− OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš a kol., Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Grada Publishing, 2010. 261 s. ISBN 978-80-247-3228-2. −− SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol., Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

6. INTERNETOVÉ ZDROJE −− Evropská unie: Jednotlivé země. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/about-eu/countries/index_ cs.htm. −− Evropská unie: Symboly EU. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/about-eu/basic-information/ symbols/index_cs.htm. −− Evropská unie: Euro. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z WWW http://europa.eu/about-eu/basic-information/money/euro/index_cs.htm. −− Evropa: Vaše Evropa: Česká republika – zaměstnanci. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/managing-business/managing-staff/czech-republic/index_cs.htm. −− Cestování po Evropě 2012-2013: Peníze: Euro. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z http://europa.eu/travel/money/ index_cs.htm#rate. −− Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy 2007-2013. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013.

| 19 |


Ústecký kraj

EU VE SVĚTLE DNEŠNÍ DOBY −− Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy 2004- 2006. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006. −− Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Strukturální fondy: Příprava na období 2014-2020. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU. −− Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Jak na projekt. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http:// www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt. −− Europa Přehledy právních předpisů: Schengenský prostor a spolupráce. [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asylum_immigration/ l33020_cs.htm. −− Evropská unie: Cestování po Evropě 2012 – 2013: Potřebné doklady. [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z http:// europa.eu/travel/doc/index_cs.htm. −− Ministerstvo vnitra České republiky: Občané EU a jejich rodinní příslušníci: Cestování po EU/Schengenu. [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/cestovani-po-eu-schengenu.aspx. −− Evropa: Vaše Evropa: Podniky: Zaměstnanci. [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/managing-business/managing-staff/index_cs.htm. −− Europass: [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupnéz http://europass.cedefop.europa.eu/cs/home −− Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z http://portal.gov.cz/ app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=262~2F2006&part=&name=&rpp=15#seznam. −− Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z http://portal.gov.cz/ app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=262~2F2006&part=&name=&rpp=15#seznam. −− Česká správa sociálního zabezpečení: Pobyt v cizině a zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/pobyt_v_cizine_a_zdravotni_pojisteni. htm. −− Česká správa sociálního zabezpečení: zaměstnanci, občané. [online]. [cit. 2013-03-1]. Dostupné z http://www.cssz. cz/cz/zamestnanci-obcane. −− Evropa: Vaše Evropa: Česká republika – zaměstnanci. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/managing-business/managing-staff/czech-republic/index_cs.htm.


| 20 |

EU ve světle dnešní doby

Recommend Documents