Stav připojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 2001 Zpráva z průzkumu
Typ zprávy: Souhrnná zpráva
Zpracovali: PhDr. Vít Richter, Bc. Marta Hejhálková
Národní knihovna ČR Koordinační centrum programu VISK
Praha Duben 2002
2
Obsah
1. Základní údaje o průzkumu
3
2. Celkový počet počítačů v knihovnách
6
3. Průměrný počet počítačů v jednotlivých typech knihoven
7
4. Počet knihoven používajících vnitřní síť LAN
9
5. Počet počítačů napojených na vnitřní siť LAN
10
6. Počet knihoven napojených na internet
12
7. Počet počítačů napojených na internet
15
8. Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet
17
9. Plánování rozšíření počtu stanic napojených na internet
18
10. Připojení k internetu z hlediska vlastnictví
19
11. Provoz internetu v průběhu týdne (rozsah provozní doby)
22
12. Technologie připojení k internetu
25
13. Rychlost připojení k internetu
28
14. Měsíční výdaje za připojení k internetu
34
15. Možnost a zájem knihoven změnit poskytovatele internetu
39
16. Používání automatizovaného knihovnického systému
41
Příloha Vzor dotazníku
3
1. Základní údaje o průzkumu Název průzkumu Typ průzkumu
Stav napojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 2001 Kvantitativní
Lokalita
Knihovny v rámci České republiky
Cílová skupina knihoven
Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby, vybavené ICT a připojené na internet. Rozhodující skupinu knihoven představovaly knihovny poskytující služby nejširší veřejnosti, zejména knihovny zřizované obcí, městem, okresním a krajem Průzkumu se celkově zúčastnilo 1144 knihoven. Z tohoto množství 200 knihoven nebylo v době průzkumu vybavenou ICT a nebo připojeno na internet. Z tohoto důvodu byla zpracovávána pouze data z 944 knihoven. Základní členění
Výběrový soubor
Metoda sběru dat
Terénní sběr dat Počítačové zpracování Zpracování zprávy
1
Celkem knihoven Nemá počítač Má počítač Obecní 497 193 304 Městské 3081 7 301 Okresní 1191 0 119 Krajské 361 0 36 Lékařské 40 0 40 Vysokoškolské 48 0 48 Výzkumné 41 0 41 Muzejní 24 0 24 Archivní 14 0 14 Školní 11 0 11 Jiné 6 0 6 Celkem 1144 200 944 Vyplnění anketního dotazníku ve formě webového formuláře, viz příloha. Formulář a sběrný program zpracoval ing. Martin Svoboda, Státní technická knihovna. Provoz formuláře a návazné databáze byl zajištěn na serveru Státní technické knihovny. Knihovny byly k vyplnění anketního dotazníku vyzvány individuální emailovou zprávou a v elektronických konferencích KNIHOVNA, VYSKA, REGION, UKR a SKIP. Od 13.listopadu do 30. listopadu 2001 Programem Microsoft EXCEL - Bc. Marta Hejhálková Koordinační centrum programu VISK v Národní knihovně ČR: PhDr. Vít Richter, Bc. Marta Hejhálková, PhDr. Ivo Hoch
Uvedený údaj zahrnuje knihovny a jejich pobočky. Průzkumu se zúčastnilo 269 městských knihoven, 60 knihoven v okresních městech a 14 krajských knihoven.
4 Průzkum stavu připojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 2001 (dále jen průzkum) byl iniciován na společném zasedání zástupců ministerstva dopravy a spojů, ministerstva kultury a firmy Český Mobil, a.s. dne 4. října 2001. Základním cílem průzkumu bylo zmapování stavu připojení českých knihoven k síti internet a vytvoření informační báze pro zpracování nabídky Českého Mobilu, a.s. na podporu napojování knihoven k internetu. Základní struktura otázek byla navržena zástupci Českého Mobilu a byla doplněna o některé další otázky s vazbou na problematiku automatizace v knihovnách. Některé otázky byly koncipovány tak, aby bylo možno provést srovnání údajů z obdobného průzkumu, který provedla Národní knihovna ČR v závěru roku 19972. Průzkum byl primárně orientován na knihovny zřizované či provozované obcemi, městy, okresními a kraji a dalšími orgány státní správy, ale výzvou k vyplnění dotazníku byly osloveny všechny typy knihoven. Dotazník vyplnilo celkem 1144 knihoven všech typů a ze všech oblastí. Z tohoto množství nebylo 200 knihoven zatím vybaveno výpočetní technikou, a proto byly z hodnocení vyřazeny. Pro účely Průzkumu bylo analyzováno 944 dotazníků. Vypovídací schopnost průzkumu bylo možno v některých případech ověřit srovnáním se statistickými údaji z jednotlivých sítí knihoven. Knihovny byly rozděleny do následujících kategorií: • • • •
• • • • • • •
2
Obecní knihovny – knihovny zřizované obcí (relevantnost zjištěných údajů přibližně 50%) Městské knihovny – knihovny zřizované městy (relevantnost zjištěných údajů přibližně 50%) Knihovny v okresních městech – knihovny zřizované okresními úřady nebo okresním městem (účast v Průzkumu více než 90%) Krajské knihovny – knihovny zřizované krajem – do průzkumu byly zařazeny i ty knihovny, které v době průzkumu nebyly zřizovány krajem, ale které se měly v budoucnu stát krajskými knihovnami, např. Karlovy Vary, Pardubice, Havlíčkův Brod, Zlín (účast v Průzkumu 100%) Lékařské knihovny – knihovny všech typů lékařských zařízení včetně Národní lékařské knihovny (účast v Průzkumu 22%) Vysokoškolské knihovny – všechny typy knihoven vysokých škol (účast v Průzkumu 80% - nejdůležitější knihovny v rámci VŠ) Výzkumné knihovny – knihovny Akademie věd ČR a další knihovny působící v rámci výzkumných ústavů (účast v Průzkumu 60%) Muzejní knihovny – knihovny muzeí a galerií včetně Knihovny Národního muzea (účast v Průzkumu 9%) Archivní knihovny – knihovny okresních a oblastních archivů Školní knihovny – knihovny základních a středních škol (účast v Průzkumu pouze 0,2%, údaje školních knihoven nebyly analyzovány) Jiné odborné knihovny – zbývající odborné knihovny, např. Národní knihovna ČR, Státní technická knihovna, Parlamentní knihovna, knihovna ministerstva financí apod.
RICHTER, Vít. Využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Čtenář, 50, 1998, č.7 -8, s. 194 – 201. RICHTER, Vít. Využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Čtenář, 50, 1998, č. 12, s. 341 – 348.
5
Obecně lze konstatovat, že zjištěné údaje mají vysokou relevanci a vypovídací schopnost ve vztahu k obecním, městským, okresním a krajským knihovnám i ke knihovnám z oblasti vysokých škol a Akademie věd ČR. Pro účely tohoto průzkumu byla jako zvláštní skupina vytvořena kategorie „Veřejné knihovny“, která zahrnuje údaje z obecních, městských, okresních a krajských knihoven.
PhDr. Vít Richter 7.4. 2002
6
2. Celkový počet počítačů v knihovnách
Koncem roku 2001 bylo v 944 sledovaných knihovnách celkově k dispozici 8678 počítačů
Celkový počet počítačů v knihovnách Jiné odborné knihovny
874
Školní knihovny
29
Archivní knihovny
82
Muzejní knihovny
129
Výzkumné knihovny
161
Vysokoškolské knihovny
1 511
Lékařské knihovny
290
Krajské knihovny
1 820
Knihovny v okresních městech
1 521
Městské knihovny
1 742
Obecní knihovny
519 0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2000
7
3. Průměrný počet počítačů v jednotlivých typech knihoven • •
•
Celkově bylo koncem roku 2001 v 944 sledovaných knihovnách k dispozici 8678 počítačů. Počet počítačů se za poslední čtyři roky ve většině typů knihoven téměř zdvojnásobil. Největší nárůst byl zaznamenán v městských knihovnách (o 117%) a ve vysokoškolských knihovnách (o 110%). V okresních, krajských a lékařských knihovnách vzrostl průměrný počet počítačů přibližně o 80%, následují obecní knihovny s nárůstem o 70%. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v knihovnách z oblasti výzkumu (30%). Tento nižší nárůst lze vysvětlit zřejmě tím, že naopak rostla vybavenost výzkumných a vývojových pracovišť. Využívání informačních zdrojů v této oblasti nemusí být vázáno na návštěvu knihovny
Průměrný počet počítačů v knihovně Jiné
145,7
Školní
2,6
Archivní
5,9
Muzejní
5,4
Výzkumné
3,9
VŠ
31,5 7,3
Lékařské Krajské
130,0 25,4
Okresní Městské
6,5 1,7
Obecní 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
140,0
160,0
8
Srovnání průměrného počtu počítačů ve vybraných typech knihoven rok 1997 a 2001 R. 1997 140
R. 2001 130
120
Počet knihoven
100 80
69
60 40 20 1 0
31,5
25,4 1,7
3
6,5
15
14 4
7,3
3
3,9
9
4. Počet knihoven používajících vnitřní síť LAN • • • •
Vnitřní síť LAN vlastní 79% knihoven. Krajské knihovny, vysokoškolské knihovny, knihovny výzkumných ústavů a velké ústřední knihovny provozují LAN ve 100 %. Této hodnotě se přibližují i městské, okresní a muzejní knihovny. Podstatný rozdíl je u skupiny archivních knihoven a obecních knihoven, kde využití sítí LAN nedosahuje 60%. Ve srovnání s rokem 1997 je možné téměř ve všech skupinách knihoven zaznamenat dynamický růst. Největší nárůst zaznamenáváme v kategorii obecních knihoven, kde v roce 1997 používaly síť LAN pouze dvě knihovny, zatímco v roce 2001 již 171 knihoven. Rovněž v městských knihovnách se vybavenost sítí LAN zvýšila více než trojnásobně. Jedinou kategorií, kdy nebyl zaznamenán prakticky žádný růst byly vysokoškolské knihovny, které byly již v roce 1997 sítí LAN komplexně vybaveny.
Využití vnitřní sítě LAN R. 1997
R. 2001
300 263 250
200 Knihovny
171 150 107 100
78 51
50
36 2
0
10
35 19
47 48
44
41 18
26
10
Knihovny a pobočky s vnitřní sítí LAN v roce 2001 Vlastní LAN Obecní knihovny Městské knihovny Knihovny v okresních městech Krajské knihovny Lékařské knihovny Vysokoškolské knihovny Výzkumné knihovny Muzejní knihovny Archivní knihovny Školní knihovny Jiné odborné knihovny CELKEM
171 263
Nemá LAN 133 38
CELKEM 304 301
107 36 35 48 41 22 8 8 6 745
12 0 5 0 0 2 6 3 0 199
119 36 40 48 41 24 14 11 6 944
Vlastní LAN %
Nemá LAN % 56 87
44 13
90 100 88 100 100 92 57 73 100 79
10 0 13 0 0 8 43 27 0 21
5. Počet počítačů napojených na vnitřní síť LAN •
Z celkového množství počítačů v knihovnách (8678) je více než tři čtvrtiny zapojených do sítě LAN. Procentuálně vyjádřeno je to 88% počítačů napojených na LAN a 12% počítačů, které napojeny nejsou. Ve srovnání s rokem 1997 i v tomto případě dochází k více než stoprocentnímu nárůstu, i když vzájemné proporce mezi množstvím napojených a nenapojených počítačů k síti LAN se téměř nezměnily (86% : 14%).
•
Počítače napojené na vnitřní síť LAN Počítače napojené na LAN 100%
321
90% 80%
160
Počítače nenapojené na LAN
48
115
42
11
72
33
13
4
69
25
Archivní
Školní
230
70% 60% 50%
1 421
40% 30%
1 361
1 463
1 705
150
218
96
832
289
20% 10% 0% Obecní
Městské
Okresní
Krajské
Lékařské
VŠ
Výzkumné
Muzejní
Jiné
11 Počítače napojené na vnitřní síť LAN Počítače napojené Počítače na LAN nenapojené na LAN 289 230 Obecní knihovny 1 421 321 Městské knihovny 1 361 160 Knihovny v okresních městech 1 705 115 Krajské knihovny 218 72 Lékařské knihovny 1 463 48 Vysokoškolské knihovny 150 11 Výzkumné knihovny 96 33 Muzejní knihovny 69 13 Archivní knihovny 25 4 Školní knihovny 832 42 Jiné odborné knihovny 7 629 1049 CELKEM
Počítače celkem 519 1 742 1 521 1 820 290 1 511 161 129 82 29 874 8 678
Počítače Počítače napojené na nenapojené na LAN % LAN % 56 44 82 18 89 11 94 6 75 25 97 3 93 7 74 26 84 16 86 14 95 5 88 12
Počítače napojené na vnitřní síť LAN srovnání roku 1997 a 2001 Rok 1997
Rok 2001
9000 7629
8000
Počet počítačů
7000 6000 5000 4000
3219
3000 2000 1049 1000
538
0 Počítače napojené na LAN
Počítače nenapojené na LAN
12
6. Počet knihoven napojených na internet • • •
•
V kategoriích okresní knihovny, krajské knihovny, výzkumné knihovny, knihovny vysokých škol a městské knihovny v městech do 10000 obyvatel jsou na internet napojeny v podstatě všechny knihovny. S největší dynamikou nových připojení na internet je nutno v nejbližším období počítat v kategorii obecních a městských knihoven. Převážně se bude jednat o knihovny působící v obcích s počtem do 2000 obyvatel3. Podle údajů Koordinačního centra programu VISK zbývá v těchto kategoriích napojit cca 5000 knihoven. Této úrovně by mělo být dosaženo nejpozději do konce roku 2006. Tento termín je stanoven všem provozovatelům knihoven knihovním zákonem č. 257/2001. V roce 1997 nebyla na internet napojená žádná obecní knihovna, zatímco v roce 2001 počet připojených knihoven dosáhl hodnoty 302. Počet napojených městských knihoven stoupl více než desetkrát.
Knihovny a jejich pobočky napojené na internet
Lékařské 4% Krajské 4%
Archivní Muzejní 1% Výzkumné2% VŠ 4% 5%
Školní 1%
Jiné 1%
Obecní 33%
Okresní 12% Městské 33%
3
Podle statistických údajů je v ČR celkem 6244 obcí, z nichž 5625 má méně než 2000 obyvatel. V obcích do 2000 obyvatel žije 2,6 mil. lidí, což je více než čtvrtina celé populace
13
Knihovny napojené na internet v roce 2001 – údaje z průzkumu Knihovny napojené na internet Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné CELKEM
302 299 114 36 40 48 41 23 12 10 6 931
Knihovny napojené na internet v roce 1997 – údaje z průzkumu obecní
0
městské
29
okresní
40
státní vědecké knihovny
10
ústřední odborné knihovny
4
VŠ
47
výzkumné
18
lékařské
20
ostatní knihovny
19
celkem
187
14 Stav připojení na internet u knihoven zřizovaných obcemi Stav: konec roku 2001 Připojeno
Nepřipojeno
1400
1200
1000
800
600
1136 848
450
400 623
43
17
0 00
0
5
>1
00
00
00
00 <1
00 <5
00
00
00
66
<2
0
00 <1
00
0 <5
00 <2
<9
0
24
4 130
244
206
94 51
00
30
<1
29
155
00
215
00
244
<8
00 <6
00 <5
00
45
42
19
<4
00 <3
00 <2
00 <1
36
24
4
360
00
200
0
113
420
<7
574
Obce dle počtu obyvatel Veřejné knihovny napojené na internet v okresech ČR – stav prosinec 20014 Okres Beroun, Brno - město, Most, Plzeň, Rakovník, Sokolov, Tachov, Ústí nad Labem Česká Lípa, Havlíčkův Brod, Cheb, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Kolín, Kroměříž, Liberec, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Nový Jičín, Pelhřimov, Písek, Plzeň - jih, Praha – východ, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Strakonice, Teplice, Trutnov
Počet knihoven do 5
Blansko, Bruntál, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Hodonín, Chomutov, Chrudim, Kladno, Klatovy, Kutná Hora, Litoměřice, Náchod, Nymburk, Ostrava, Plzeň - sever, Praha - město, Prachatice, Příbram, Semily, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Žďár nad Sázavou
11 až 15
Benešov, Děčín, Karviná, Karlovy Vary, Opava, Pardubice, Praha - západ Prostějov, Tábor, Vyškov, Zlín Brno – venkov, Frýdek – Místek, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Třebíč Břeclav, Olomouc Hradec Králové, Přerov, Šumperk, Vsetín, Znojmo
16 až 20
4
6 až 10
21 až 25 26 až 30 31 až 40
Poznámka: výše uvedené údaje nebyly zjištěny v rámci průzkumu, ale byly získány z evidence Koordinačního centra program VISK
15
7. Počet počítačů napojených na internet •
Z celkového množství počítačů (8678) pracujících v knihovnách bylo na internet napojeno 77% (tj. 6656 počítačů). Zbývající čtvrtina počítačů je používána pouze pro vnitřní provoz knihoven, zejména pro automatizovaný knihovnický systém, tvorbu databází, ekonomické agendy apod. Ve srovnání s rokem 1997 došlo k největšímu progresu v kategorii obecních knihoven, kde v roce 1997 nebyl k internetu připojen ještě ani jediný počítač. V kategorii městských knihoven vzrostl počet napojených stanic téměř 17x, v okresních knihovnách 7x a krajských a lékařských knihovnách 3x.
• • •
Počítače napojené na internet Počítače napojené na internet 100% 90%
141
87
379 614
80%
Počítače nenapojené na internet
497
18
87
3
106
26
768
Školní
Jiné
47 43
70% 60% 50% 40%
1 370
432
1 441 1 128
30%
1 024
143
203
82 39
20% 10% 0% Obecní
Městské
Okresní
Krajské
Lékařské
VŠ
Výzkumné
Muzejní
Archivní
Počítače napojené na internet
Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné CELKEM
Počítače Počítače nenapojené napojené na na internet internet 432 87 1 128 614 1 024 497 1 441 379 203 87 1 370 141 143 18 82 47 39 43 26 3 768 106 6 656 2022
Počítače napojené na internet %
CELKEM
519 1 742 1 521 1 820 290 1 511 161 129 82 29 874 8 678
Počítače nenapojené na internet % 83 65 67 79 70 91 89 64 48 90 88 77
17 35 33 21 30 9 11 36 52 10 12 23
16
Počet počítačů připojených k internetu - srovnání roku 1997 a 2001 R. 1997
R. 2001
1600 1441 1370
1400 1200
1128
Počet počítačů
1024 1000
915
800 573
600
480
432 400 149
200
89
68
203
143
249
63
0 Obecní
Městské
Okresní
Krajské
VŠ
Výzkumné
Lékařské
Ostatní
17
8. Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet • •
61% všech počítačů v knihovnách napojených na internet je v průběhu provozní doby souběžně v provozu a využívá síť internet. V jednotlivých typech knihoven a v knihovnách různé velikosti jsou počty souběžně pracujících počítačů značně odlišné a pohybují se od 90% (obecní a lékařské knihovny) až do 24% u velkých odborných knihoven.
. Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet Počet současně pracujících počítačů napojených na internet
Jiné
Počítače napojené na internet
768
181 26 26
Školní
39 20
Archivní Muzejní
54
82 143 112
Výzkumné VŠ
1 370
1 030 203 186
Lékařské Krajské
1 441
566
Okresní
1 024
594
Městské
1 128
761 432 394
Obecní 0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet
Obecní
Počet souběžně pracujících Počet souběžně počítačů napojených na pracujících počítačů internet napojených na internet % 394 91
Počítače napojené na internet
432
Městské
761
67
1 128
Okresní
594
58
1 024
Krajské
566
39
1 441
Lékařské
186
92
203
VŠ
1 030
75
1 370
Výzkumné
112
78
143
Muzejní
54
66
82
Archivní
20
51
39
Školní
26
100
26
Jiné
181
24
768
4 032
61
6 656
CELKEM
18
9. Plánování rozšíření počtu stanic napojených na internet •
Pouze jedna čtvrtina dotázaných knihoven počítá s rozšiřováním počtu stanic napojených na internet. Největší zájem o rozšíření počtu stanic napojených na internet je v kategorii jiných knihoven (67%), krajských knihoven (58%) a vysokoškolských knihoven (63%). Naopak nejmenší zájem o expanzi zaznamenáváme u knihoven archivů (7%), obecních knihoven (11%) a knihoven z oblasti výzkumu.
• •
Plány knihoven na rozšíření počtu stanic napojených na internet Neplánují rozšíření
Plánují rozšíření
100%
53
6
7
1
4
92 49
80%
21
30
4
60%
444
35
33
40%
13
20
11
216 70 15
20%
18
2
0
0% Obecní
Městské
Okresní
Krajské
Lékařské
VŠ
Výzkumné
Muzejní
Archivní
Školní
Jiné
Plány knihoven na rozšíření počtu stanic napojených na internet
Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné CELKEM
Neplánují rozšíření 444 216 70 15 33 18 35 20 13 0 2 866
Plánují rozšíření
% 89 70 59 42 83 38 85 83 93 0 33 76
53 92 49 21 7 30 6 4 1 11 4 278
% 11 30 41 58 18 63 15 17 7 100 67 24
CELKEM 497 308 119 36 40 48 41 24 14 11 6 1144
19
10. Připojení k internetu z hlediska vlastnictví •
V síti lékařských, vysokoškolských, výzkumných, muzejních a archivních knihoven využívají všechny knihovny sdílené připojení s institucí, jejíž jsou součástí. Naopak v síti obecních, městských, okresních, krajských a ostatních knihoven využívá sdílené připojení maximálně 1 čtvrtina knihoven. Pokud knihovny sdílejí s nějakou institucí připojení na internet, jedná se v naprosté většině (95%) o nekomerční subjekty, jako jsou obecní úřady a úřady státní správy (36%), školy (21%) a jiné nekomerční subjekty (38%), jako jsou muzea, výzkumné ústavy, archivy apod. Pouze 2% knihoven sdílí připojení na internet s komerčním subjektem.
• •
•
Připojení k internetu z hlediska vlastnictví Vlastní připojení
Sdílené připojení
100%
79
23
87
9
2
80%
60%
40 40%
96
225
220
Obecní
Městské
48
72
24
14
11
27
4
20%
0% Okresní
Krajské
Lékařské
Vysokoškolské
Výzkumné
Muzejní
Archivní
Školní
Jiné
V l a s t n ic t v í p ř i p o j e n í n a i n t e r n e t v e v e ř e j n ý c h k n i h o v n á c h V la s t n í p ř i p o je n í
S d í le n é p ř ip o je n í
1 0 0% 8
8 0%
18
23
43
22 29
9
17
26
6 0%
69
4 0%
160 35
69
58
61
27
39
47
2 0%
0% 0 - 500
5 00 - 1 000
1000 3 000
30 00 500 0 P
o
č
5 000 100 00 e
t
o
b
y
1 0000 20 000 v
a
t
e
l
200 00 400 00
400 00 a v íc e
K r a js k é k n ih o v n y
20
Instituce, s nimiž knihovny nejčastěji sdílejí připojení k internetu Neuvedeno 3% Komerční subjekt 2%
Škola 21%
Jiný nekomerční subjekt 38%
Obec, státní správa 36%
Instituce, s nimiž knihovny nejčastěji sdílejí připojení k internetu Škola 100%
2 8
6 10
80%
60%
Obec, státní správa
Komerční subjekt
3
7 40
55
48
72
21
40% 6
20%
0%
9
14
Neuvedeno
1
1
11 62
Jiný nekomerční subjekt
2 2
2
14
11
2
21
Instituce, s nimiž veřejné knihovny nejčastěji sdílejí připojení na internet
Škola 15% Neuvedeno 2% Komerční subjekt 5% Obec, státní správa 67%
Nekomerční subjekt 11%
Instituce, s nimiž veřejné knihovny nejčastěji sdílejí připojení na internet Škola
100%
0
Obec, státní správa 0 1
0 4
Nekomerční subjekt
2 0 2
80%
0 2 5
Komerční subjekt 1
1
Neuvedlo 0
0
4 4 5
60%
4
29 18
21
7 7
15 19
40%
12
3
20% 5
10
0%
0
0 - 500
3
3
3000 5000
5000 10000
1
500 - 1000
1000 3000
P o č e t
4
10000 20000
o b y va t e l
2 1
20000 40000
40000 a více
Krajské knihovny
22
11. Provoz internetu v průběhu týdne (rozsah provozní doby)5 • • • •
Rozsah provozní doby6, kdy je v knihovnách využíván a zpřístupňován internet, se v pracovních dnech pondělí až pátek liší pouze nepatrně. Mírné zvýšení můžeme zaznamenat v pondělí a ve středu, naopak mírný pokles v pátek. Výrazný pokles je zaznamenán v sobotu a v neděli, kdy se využívání internetu pohybuje v rozsahu 1 – 2% celkového časového objemu v rámci týdne. V průběhu pracovních dnů připadá 58% provozní doby internetu na odpoledne v období od 12.00 do 17.00, 31% provozní doby na dopoledne od 9.00 do 12.00 a pouze 11% z celkové provozní doby na období po 17.00 hodin. Zaznamenané proporce jsou podobné ve všech typech knihoven.
Provoz internetu v průběhu týdne - všechny typy knihoven Pondělí Dopoledne 9.00-12.00 1815 Odpoledne 12.00-17.00 3610 Večer 17.00-19.00 698 Celkem hodin 6123 Celkem % 21
Úterý
Středa
Čtvrtek
1686 3160 548 5394 19
1569 3110 548 5227 18
1764 3240 664 5668 20
Pátek Sobota Neděle Celkem Celkem hodin % 1707 423 156 9120 32 2865 345 260 16590 57 516 122 100 3196 11 5088 890 516 28906 100 18 3 2 100
Provoz internetu v průběhu týdne - všechny typy knihoven
Večer Po-Pa 11%
Dopoledne Po-Pa 31%
Odpoledne Po-Pa 58%
5
Provozní doba internetu byla sledována každý den v týdnu ve třech částech dne: • Dopoledne od 9.00 do 12.00 hodin, tj. 3 hodiny • Odpoledne od 12.00 do 17.00 hodin, tj. 5 hodin • Večer od 17.00 do 19 hodin, tj. 2 hodiny 6 Z údajů o výši výdajů za úhradu využívání internetu vyplývá, že v případě knihoven, které mají komutovanou linku nebo připojení ISDN, znamenají časové údaje rozsah provozní doby knihovny, a nikoliv čas vlastního využívání internetu.
23
Zpřístupňování internetu v průběhu týdne - všechny knihovny
Sobota 3%
Pátek 18%
Neděle 2%
Pondělí 20%
Úterý 19%
Čtvrtek 20% Středa 18%
Počet hodin provozu internetu - všechny knihovny Dopoledne 9.00-12.00
Odpoledne 12.00-17.00
Večer 17.00-19.00
7000
Celkový objem provozních hodin
6000
698 548
5000
664 548
516
4000 3610 3000
3160
3110
1686
1569
3240
2865
2000 1000
1815
1764
1707
0 Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
122 345 423
100
Sobota
Neděle
260 156
24
Počet hodin provozu internetu - veřejné knihovny Dopoledne 9.00-12.00
Odpoledne 12.00-17.00
Večer 17.00-19.00
5000
Celkový pčet provozních hodin
4500
526
4000
494 380
3500
378
378
3000 2500
2790 2455
2360
2145
2260
2000 1500 1000 500
1296
1164
1245
1047
48
1200
140 297
0 Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
26
70
42 Neděle
Průměrná doba zpřístupňování internetu týdně 55
Jiné 33,9
Školní
37,2
D r u h
k n i h o v n y
Archivní
42,5
Muzejní
56,4
Výzkumné 46,9
Vysokoškolské
44,8
Lékařské
108,9
Krajské 71,3
Okresní 36,2
Městské 19,7
Obecní 0
20
40
60 P o č e t
80
100
120
h o d i n
Poznámka: Do průměrné provozní doby byly zahrnuty údaje za knihovny i jejich pobočky.
25
12. Technologie připojení k internetu •
• • • • • •
Nejčastěji používanou technologií připojení k internetu je komutovaná linka, kterou má 326 knihoven (35%), následuje radiové připojení, které má 246 knihoven (26%) knihoven, dále technologie ISDN, kterou má 146 knihoven (15%), následuje pevná linka, kterou má 114 knihoven (12%), optické připojení, které má 102 knihoven (11%), satelit má 8 knihoven a připojení pomocí kabelové TV 2 knihovny. Obecní knihovny využívají nejčastěji komutovanou linku, následuje technologie ISDN. Naproti tomu u městských knihoven je nejčastější technologií radiové připojení. Také u okresních knihoven nejčastěji převažuje technologie připojení k internetu pomocí radiového pojítka, na druhém místě je připojení pevnou linkou. Krajské knihovny mají nejčastěji radiové připojení, na druhém místě je však již optické připojení. Výskyt používání komutovaných linek u větších knihoven zpravidla signalizuje, že komutovanou linku používají některé menší pobočky. Největší dynamiku lze zaznamenat u přechodu na radiové spojení a ve využívání technologie ISDN. V roce 1997 ještě žádná knihovna nepoužívala připojení k internetu pomoci satelitu, kabelové televize a technologií ISDN. Kvantitativně největší nárůst zaznamenalo připojení pomocí komutované linky, což jde na vrub připojení knihoven v malých obcích. Nejnižší dynamika růstu byla zaznamenána u pevné linky. Technologie připojení na internet ve všech knihovnách
ISDN 15%
Kabelová TV 0% Komutovaná linka 35%
Satelit 1%
Radiové připojení 26% Pevná linka 12%
ISDN
Optické připojení 11%
Kabelová Komutovaná Optické Pevná linka Radiové TV linka připojení připojení 146
2
326
102
114
246
Satelit 8
26
Technologie připojení na internet ve veřejných knihovnách
Kabelová TV 1% ISDN 18% Komutovaná linka 40%
Satelit 1%
Radiové připojení 26%
Optické připojení 4% Pevná linka 10%
Technologie připojení k internetu - srovnání roku 1997 a 2001 (všechny typy knihoven) R. 1997 350
R. 2001
326
300 246
Počet připojení
250
200
150
146 114
102 100
76 55
50
42 15
2
8
0 ISDN
Kabelová TV
Komutovaná linka
Optické připojení
Pevná linka
Radiové připojení
Satelit
27
Technologie připojení ve veřejných knihovnách
Počet obyvatel
ISDN ISDN Kabelová Kabelová Komutovaná Komutovaná Optické Optické Pevná Pevná Radiové Radiové Satelit % TV TV % linka linka % připojení připojení linka linka % připojení připojení % %
0 - 500
17
31
0
32
59
0
2
4
3
6
500 - 1000
17
21
0
53
65
0
6
7
4
5
1000 - 3000
53
26
0
115
57
1
0
10
5
24
12
3000 - 5000
15
16
0
44
48
3
3
7
8
20
22
5000 - 10000
10
11
2
2
27
30
2
2
9
10
40
44
5
7
1
1
10
14
1
1
16
23
38
54
10000 - 20000 20000 - 40000 40000 a více
1 2
0
54
7
1
81
11
0
203
27
2
91
12
0
90
12
0
71
10
3
5
0
8
14
1
2
12
21
32
55
3
58
8
20
26
0
10
13
13
17
9
12
25
32
0
77
10
0
0
5
14
9
25
7
19
15
42
0
36
5
0
299
40
28
4
73
10
191
26
1
739
100
Krajské knihovny Celkem
140
Celkem %
19
19
3
0
40
4
10
26
2
Satelit Celkem Celkem % %
5
1
100
28
13. Rychlost připojení k internetu • • •
Využívání komutované linky je spojeno zejména s rychlostí připojení 28,8, 33,3 a 56,6 kbit/s. Z hlediska celkového počtu knihoven má tuto rychlost k dispozici 28% knihoven. V síti veřejných knihoven má tuto rychlost plných 44% knihoven. Nejčastěji využívanou rychlostí v oblasti veřejných knihoven je rychlost 64 kbit/s. Využívání rychlostí 1 Mbit/s a vyšších je obvyklé u největších knihoven, knihoven vysokých škol a knihoven z oblasti Akademie věd. Rychlost připojení na internet ve všech knihovnách
1 Gbit/s 1%
28,8 Kbit/s 19%
33,6 Kbit/s 13% 56,6 Kbit/s 6%
155 Mbit/s 1% 100 Mbit/s 1% 10 Mbit/s 7% 1 Mbit/s 4% 256 Kbit/s 4%
128 Kbit/s 10%
64 Kbit/s 34%
Rychlost připojení na internet ve veřejných knihovnách
100 Mbit/s 0% 10 Mbit/s 2% 1 Mbit/s 2%
155 Mbit/s 0% 28,8 Kbit/s 22%
33,6 Kbit/s 15% 56,6 Kbit/s 7%
256 Kbit/s 4% 128 Kbit/s 9% 64 Kbit/s 39%
29
Vztah rychlosti připojení k internetu a technologie připojení Celkem odpovědělo 753 knihoven.
ISDN
% Kabelová TV
% Komutovaná linka
% Optické připojení
% Pevná linka
% Radiové připojení
% Satelit
28,8 kbit/s
22 3
0
120 16
3 0
10 1
8 1
33,6 kbit/s
9 1
0
80 11
1 0
11 1
56,6 kbit/s
0
0
47 6
0
1 0
95 13
5 1
51 7
5 1
29 4
105 14
128 kbit/s
9 1
1 0
1 0
1 0
17 2
256 kbit/s
0
0
0
5 1
6 1
2 0
0
0
1 0
10 Mbit/s
0
0
0
100 Mbit/s
0
0
0
155 Mbit/s
0
0
0
64 kbit/s
1 Mbit/s
Celkem
137 18
6
1
299 40
% Celkem % 0
22
11 1
0
15
5 1
1 0
7
4 1
39
42 6
0
9
18 2
0
4
4 1
8 1
0
2
11 1
0
1 0
0
2
2 0
0
0
0
0
1 0
0
0
0
0
30
4
78 10
198 26
5 1
100
30
Technologie a rychlost připojení na internet v obecních knihovnách
72
80
70
60
50
53 40
40
42
30
25 13
2 5
3 1 4
1 10
5 1
1
4
3
0
1
64 Kbit/s 128 Kbit/s
256 Kbit/s
Pevná linka
56,6 Kbit/s
Komutovaná linka
33,6 Kbit/s
ISDN
28,8 Kbit/s
Optické připojení
6
Satelit
14
Radiové připojení
20
31
Technologie a rychlost připojení na internet v městských knihovnách
58
60
50 40
40 33
30 21 18
16 5
5
4 6
1
2
1
5
6 6,
Kb
it/
s 64
Kb
it/
0
2
s 8 12
Kb
it/
s
2
56
Kb
it/
s 1
t/s bi M 10
M
bi
t/s
Optické připojení
,6
3
1
1
t/s
10
8
Komutovaná linka
33
i Kb
Kabelová TV
K
7
1
ISDN
2
8 8,
s
3
1
3 t/ bi
1
Satelit
4
8
Radiové připojení
7
6
11
3
20
Pevná linka
23
32
Technologie a rychlost připojení na internet v okresních knihovnách
30
30
25
17 20
15
9 10
1
4
8
2
7 6
10
4
11
1
4 1
1
5
1
Radiové připojení Pevná linka
1
Optické připojení
0 28,8 Kbit/s
Komutovaná linka 33,6 Kbit/s
56,6 Kbit/s
Kabelová TV 64 Kbit/s 128 Kbit/s
ISDN 256 Kbit/s
1 Mbit/s
33
Technologie a rychlost připojení na internet v krajských knihovnách
5
5
5 4,5
3
3
4
4
3
3,5 3 2,5
2
2
1
1 1
1,5
1
1
1
0,5
1
0
3
2 2
33,6 Kbit/s
64 Kbit/s
Radiové připojení Pevná linka
128 Kbit/s
Optické připojení
256 Kbit/s 1 Mbit/s
Komutovaná linka 10 Mbit/s
100 Mbit/s
34
14. Měsíční výdaje za připojení k internetu7 • • •
Celých 38% (234) knihoven neutratí za měsíční používání internetu více než 1000 Kč. Tento údaj je velmi často spojen s využíváním komutované linky v malých obecních a městských knihovnách nebo pobočkách větších knihoven. Dalších 25% knihoven (154) uvedlo výdaj v rozmezí od 1000 do 3000,- Kč. Zjištěné údaje potvrzují známý fakt, že intenzita využití internetu v malých knihovnách je zatím velmi omezená a je limitována především vysokými komunikačními poplatky.
Finanční stupnice do 1000 15000 - 24999
1001 - 2999 25000 - 39999
3000 - 4999 40000 - 100000
5000 - 7999 100000 a více
8000 - 14999
38%
1% 1% 1% 4%
8%
25%
8% 14%
7
Dotaz zodpovědělo pouze 620 knihoven. V případě sdílení připojení k internetu s jinou institucí nebyly knihovny často schopny identifikovat své výdaje. Při odpovědích na tento dotaz bylo zjištěno značné množství rozporů. Řada knihoven neuvedla údaj o výdajích z obavy zneužití údajů. Zjištěné údaje doporučujeme proto chápat jako orientační.
35 do 1001 1000 2999 Obecní knihovny Městské knihovny Knihovny v okresních městech
3000 4999
5000 7999
8000 14999
25000 39999
40000 100000
100000 a více Odpovědělo
123
40
16
3
3
66
81
52
23
13
2
2
16
21
8
1
3
7
1
1
3
4
2
1
26
15
11
Krajské knihovny
3
1
1
Lékařské knihovny
5
5
1
Vysokoškolské knihovny
3
Výzkumné knihovny
3
4
Muzejní knihovny
5
5
1
Archivní knihovny
1
1
Školní knihovny
2
6
3
185
1 3
1
1
4
234
154
3
239 1
99 17 24
1
1
6
1
1
16 16 2
1
Jiné odborné knihovny Celkem
15000 24999
89
51
9 1
1
2
2
1
7
49
25
8
6
4
620
Technologie připojení na internet - průměrná cena za měsíc Satelit
2800
T e ch n o l g i e
Radiové připojení
5500
Pevná linka
9500
Optické připojení
25400
Komutovaná linka
1300
Kabelová TV
1300
ISDN
1700 0
5000
10000
15000 C
e
n
20000 a
25000
30000
36
Technologie připojení na internet - cena za měsíc ISDN
100%
1 32
1 5
6
80%
Kabelová TV
Komutovaná linka
Pevná linka
2
41 43
29
29
11 2 1
52
29
do 1000
1001 2999
ISDN Kabelová TV Komutovaná linka Optické připojení Pevná linka Radiové připojení Satelit Celkem uvedlo Celkem uvedlo %
1
3
13 15
15
5 3 2
4 1
3000 4999
5000 7999
8000 14999
0%
5
6
15
2
1
3
60
20%
Satelit
12
136
40%
Radiové připojení
2
17 5
60%
Optické připojení
7
15000 24999
3
25000 39999
40000 100000
100000 a více
Celkem do 1001 - 3000 - 5000 - 8000 - 15000 - 25000 - 40000 - 100000 a Celkem uvedlo 1000 2999 4999 7999 14999 24999 39999 100000 více uvedlo % 99 16 52 29 15 2 1 3 0 2 1 214 35 136 60 15 3 6 6 5 2 5 4 7 3 5 3 40 12 5 17 11 13 15 6 3 1 1 72 188 30 32 41 43 29 29 12 2 4 1 1 1 2 620 100 234 154 88 52 49 25 8 6 4 38 25 14 8 8 4 1 1 1 100
37
Rychlost připojení na internet - průměrná cena za měsíc 155 Mbit/s
58000
100 Mbit/s
52000
R y ch l o s t
10 Mbit/s
19200
1 Mbit/s
19900
256 Kbit/s
7900
128 Kbit/s
8400
64 Kbit/s
3500
56,6 Kbit/s
1300
33,6 Kbit/s
1900
28,8 Kbit/s
1700 0
10000
20000
30000 C
40000 e
n
50000
60000
70000
a
Rychlost připojení na internet - cena za měsíc
100% 90% 80%
28,8 Kbit/s
33,6 Kbit/s
56,6 Kbit/s
10 Mbit/s
100 Mbit/s
155 Mbit/s
3
5 2
1 3
50% 40%
10%
18
1 4 1
3 1 5
1 1 3 3
19
56 29 39
30% 20%
2 1
128 Kbit/s
78
70% 60%
4 3 7 13
64 Kbit/s
39
73
29
0% do 1000
1001 2999
2
31
1 Mbit/s
1
1
3
3
3
2
15 25
256 Kbit/s
8 6 10
1 5
10
6
3000 4999
5000 7999
19
2
1
1
1
25000 39999
40000 100000
5
C
2
1
8000 14999
15000 24999
e
n
a
1
100000 a více
38
1001 2999
do 1000
3000 4999
5000 7999
8000 14999
15000 24999
25000 39999
40000 100000
100000 a více
28,8 kbit/s
73
29
10
6
33,6 kbit/s
39
25
10
5
2
56,6 kbit/s
29
15
6
1
64 kbit/s
78
56
39
31
19
5
1
128 kbit/s
3
13
18
5
19
8
2
256 kbit/s
5
7
1
1
1
3
2
1 Mbit/s
1
3
2
4
3
1
1
10 Mbit/s
2
4
1
3
2
3
1
3
100 Mbit/s
1
1
155 Mbit/s
3
1
1
1
3
Měsíční cena za internet ve všech knihovnách
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
3 3 16 40
do 1000
1001 - 2999
3000 - 4999
5000 - 7999
15000 - 24999
25000 - 39999
40000 - 100000
100000 a více
2 13 23
1 8
1 1
21 52
4 7
16 81
11 15
123
3 1 1
66
26
1 2
3
3 3 1 5 5
1 1
1 1 3 1
1
3
3
1 4 1 1
1
1 2
6 5
4 3
8000 - 14999
2 1
5
1 2
1
39
15. Možnost a zájem knihoven změnit poskytovatele internetu • • •
Zájem nebo možnost změn poskytovatele internetu vyjádřilo celkem 72% knihoven. Celkově vyšší zájem o změnu je v kategorii veřejných knihoven, tj. obecních, městských, okresních a krajských. Podstatně nižší potenciál změny registrujeme zejména u těch knihoven, které své připojení sdílí se svou mateřskou institucí. To platí zejména o vysokoškolských knihovnách a knihovnách Akademie věd ČR, které využívají vysokorychlostní akademickou síť.
Možnost a zájem přejít k jinému poskytovateli internetu - postoj všech typů knihoven
Změna Ano 72%
Změna Ne 28%
40
Možnost a zájem přejít k jinému poskytovateli inetrnetu - postoj všech druhů knihoven Změna Ano
Změna Ne
100% 78 94
80%
21
8 19 38
60% 40% 20%
391 212
98
9
30
4
29 7
21
12 10
0%
4
12
11
5 1
41
16. Používání automatizovaného knihovnického systému •
64% knihoven (661) používá automatizovaný knihovnický sytém (dále jen AKS). 337 knihoven AKS nepoužívá. Vyšší množství knihoven bez AKS zaznamenáváme pouze v kategorii obecních knihoven, kde rozsah knihovního fondu je v některých případech tak malý, že ani v budoucnu nebude užitečné AKS využívat. • Podíl jednotlivých AKS ukazuje naprostou převahu sytému Lanius a jeho 54% podíl na automatizaci. Tento systém je instalován v 351 knihovnách8. Následuje Kp-sys s 77 aplikacemi (12%), dále T-Series s 41 aplikacemi (5%), přežívá ještě CDS/ISIS s 32 aplikacemi, dále Kp-win s 28 aplikacemi, Clavius s 27 aplikacemi, Rapid Library s 16 aplikacemi, Aleph s 14 aplikacemi, Smartlib s12 aplikacemi, DaWinci s 11 aplikacemi a Bibis s 10 aplikacemi. • 42 knihoven pak používá jiné, nespecifikované systémy. • Ve srovnání s rokem 1997 můžeme zaznamenat následující trendy: ! Dynamický růst ve výši přibližně 100% u systémů Lanius, Kp-sys a Bibis ! Vznik nových systémů: Clavius, Kp-win a DaWinci. ! Stabilní počet aplikací nebo mírný nárůst u systémů T-Series, Rapid Library a Aleph. ! Značný pokles využívání systému CDS/ISIS a Smartlib.
Automatizovaný knihovnický systém ve všech knihovnách
Nemá systém 36%
Má systém 64%
8
Pro vyhodnocení tohoto údaje nebyly brány v úvahu údaje o jednotlivých pobočkách knihoven. Hodnoceno bylo pouze zavedení AKS v hlavním objektu knihovny.
42
Automatizovaný knihovnický systém v knihovnách Má AKS 100%
24
0
245
60
0
0 10
80% 60%
6
4
2
1
35
34
12
10
0
330
40% 20%
Nemá AKS
15
48 30
5
167
0%
Aleph Bibis
CDSISIS
Clavius DaWinci Kpsys
Kpwin
Lanius
Rapid Smartlib T-Series Jiný Celkem Library
Jiné odborné knihovny
1
0
1
0
0
1
2
0
0
0
1
0
6
Školní knihovny
0
0
0
0
0
1
0
4
0
0
0
5
10
Archivní knihovny
0
0
1
3
1
0
0
0
0
0
0
7
12
Muzejní knihovny
1
0
2
4
1
2
4
2
1
0
5
12
34
Výzkumné knihovny
1
10
11
1
0
2
1
0
0
1
4
4
35
Vysokoškolské knihovny
7
0
0
0
0
3
10
0
0
0
24
4
48
Lékařské knihovny
1
0
3
2
4
6
2
8
0
3
1
30
Krajské knihovny
3
0
1
1
2
0
3
2
15
Knihovny v okresních městech
0
0
1
1
8
2
45
2
0
1
0
60
Městské knihovny
0
0
8
3
24
1
188
2
7
0
4
245
Obecní knihovny Celkem
8
3
0
0
6
7
5
29
2
109
1
4
0
3
166
14
10
32
27
11
77
28
351
16
12
41
42
661
43
Podíl jednotlivých automatizovaných knihovnických systémů ve všech knihovnách Aleph
Bibis
CDS-ISIS
Clavius
DaWinci
KP-Sys
4%
2%
KP-Win
Lanius
12%
Rapid Library
Smartlib
T-Series
4%
2% 5% 2% 5% 6% 2% 2%
54%
Automatizované knihovnické systémy - srovnání roku 1997 a 2001 R. 1997
R. 2001
351 350 300 250 200
174
150 98
100
77 32
50
43 41
27
8 14
12 16
53
35
28
29
12
11
5 10
IS IB B
D A W IN C I
IN SM A R TL IB
W PK
LI B R A R Y
C LA VI U S
R A PI D
LA N IU S
S IE R SE T-
A LE PH
D
S/
IS
IS
0
C
Počet knihoven používajících AKS
400
42
Jiný
44
AKS v obecních knihovnách Aleph KP-Win
CDS-ISIS Lanius
Clavius Rapid Library
DaWinci Smartlib
KP-Sys Jiný
17% 3% 1% 2%
1%
4% 4%
2% 1%
65%
•
V obecních knihovnách „kraluje“ systém Lanius, který používá 65% obecních knihoven. Následuje Kp-sys, který využívá 17% knihoven. Další systémy mají podíl mezi 1-4% aplikací. AKS v městských knihovnách CDS-ISIS
Clavius
DaWinci
KP-Sys
10% 3%
KP-Win
Lanius
Rapid Library
Smartlib
Jiný
0%
1% 3%
2% 3% 1%
77%
•
V městských knihovnách je situace ohledně aplikací systému Lanius ještě výraznější. Je používán v 77% městských knihoven. Kp-sys používá 10% městských knihoven a ostatní systémy jsou využívány v 1-3% městských knihoven.
45
AKS v knihovnách v okresních městech Clavius
DaWinci
KP-Sys
KP-Win
Lanius
Rapid Library
T-Series
3% 13% 2% 2% 2% 3%
75%
•
Také v okresních knihovnách je výrazný podíl systému Lanius – 75%. Kp-sys je využíván v 13% okresních knihoven, další systémy 2 až 3% okresních knihoven.
AKS v krajských knihovnách Clavius
Aleph
KP-Sys
T-Series
Lanius
Rapid Library
Jiný
20%
7%
20%
13%
20%
13% 7%
•
V krajských knihovnách je situace různorodější. Nejpoužívanějšími systémy jsou zde systémy Aleph (20%), T-Series (20%) a Kp-sys (20%). Následuje Rapid Library, který je využíván v 13% krajských knihoven. Systém Lanius je využíván v 7% krajských knihoven, právě tak jako systém Clavius. Celkem odpovědělo 14 knihoven.
46
AKS ve vysokoškolských knihovnách KP-Sys
KP-Win
Aleph
T-Series
Jiný
21% 15%
6%
8%
50%
•
V polovině vysokoškolských knihoven je využíván systém T-Series, následuje Kp-win s 21%, Aleph s 15% a Kp-sys s 6%. Jiný systém využívá 6% vysokoškolských knihoven. Odpovědělo 48 knihoven. AKS ve výzkumných knihovnách Aleph
Bibis
CDS-ISIS
Clavius
Smartlib
KP-Sys
KP-Win
T-Series
Jiný
29%
3%
11% 31%
11% 3%
•
6%
3%
3%
31% výzkumných knihoven ještě stále používá CDS/ISIS (31%), dále systém Bibis (29%). Z dalších systémů je zastoupen T-Series (11%), Kp-sys (6%) a jiné systémy 11%. Odpovědělo 41 knihoven.
47
AKS v muzejních knihovnách Aleph
T-Series
CDS-ISIS
Clavius
DaWinci
KP-Sys
KP-Win
Lanius
Rapid Library
Jiný
6% 15%
12% 3%
3%
6% A
12% 34%
6% 3%
•
V muzejních knihovnách je nejrozšířenější používání systému T-Series (15%), dále systémy Kp-win a Lanius (oba 12%), CDS/ISIS a Kp-sys (oba 6%), DaWinci a Rapid Library (oba 3%). Jiný systém používá 34% muzejních knihoven. Odpovědělo 38 knihoven. AKS v archivních knihovnách CDS-ISIS
Clavius
DaWinci
Jiný
25%
8% 8%
59%
•
Archivní knihovny využívají nejvíce systém Clavius (25%), dále DaWinci a CDS/ISIS (oba 8%). Jiný systém využívá 59% archivních knihoven. Opovědělo 14 knihoven.
48
AKS v ostatních odborných knihovnách
Aleph 17%
CDS-ISIS 17%
KP-Sys 17% T-Series 17%
KP-Win 32%
•
V jiných odborných knihovnách je situace vyrovnanější. . Nejrozšířenějším systémem je zde Kp-win (32%), dále Aleph, Kp-sys, CDS/ISIS a T-Series s 17% aplikací.
