Státní dluh a souvislosti jeho vývoje v České republice

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Státní dluh a souvislosti jeho vývoje v České republice BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Jan Kubíček

Vedoucí bakalářské práce:

prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc.

Znojmo, 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Státní dluh a souvislosti jeho vývoje v České republice vypracoval samostatně na základě pokynů mého vedoucího práce. V práci jsou také uvedeny všechny použité zdroje, ze kterých jsem čerpal.

Ve Znojmě dne …………………………. Jan Kubíček

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval mému vedoucímu práce prof. PhDr. Kamilu Fuchsovi CSc. za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.

Abstrakt

Bakalářská práce tématu Státní dluh a souvislosti jeho vývoje v České republice se zaměřuje na analýzu a identifikaci vzájemných souvislostí mezi růstem deficitů státního rozpočtu a samostatného vývoje státního dluhu. Výsledky jsou zpracovány podle dokumentů Ministerstva financí od data vzniku samostatné České republiky v roce 1993 do roku 2012. Z těchto souvislostí je navrženo řešení státního dluhu.

Klíčová slova

státní rozpočet, státní dluh, vývoj, Česká republika

Abstract

The bachelor thesis on the topic “The national debt and its development context in the Czech Republic” focuses on analysis and identifications of mutual links between the state budget deficit growth and the national debt development. The results are elaborated according to Ministry of Finance´s documents from the date of the independent Czech Republic origin in 1993 to the year 2012. On the basis of this, the solution of national debt is proposed.

Key words

state budget, national debt, development, the Czech Republic

Obsah

1 Úvod.....................................................................................................................9 2 Cíl práce a metodika ..........................................................................................11 3 Teoretická část...................................................................................................12 3.1 Státní rozpočet ............................................................................................12 3.2 Rozpočtový proces ......................................................................................12 3.3 Příjmy státního rozpočtu ..............................................................................13 3.3.1 Daně ...................................................................................................13 3.3.2 Lafferova křivka.....................................................................................14 3.3.3 Ostatní příjmy........................................................................................15 3.4 Výdaje státního rozpočtu .............................................................................15 3.5 Nástroje fiskální politiky ...............................................................................16 3.6 Funkce rozpočtu ..........................................................................................17 3.7 Typy rozpočtů ..............................................................................................17 3.8 Financování rozpočtového deficitu ..............................................................18 3.8.1 Emise státních dluhopisů..........................................................................19 3.9 Cyklické a strukturální deficity ....................................................................19 3.10 Ekonomické přístupy .................................................................................21 3.11 Státní dluh .................................................................................................22 3.11.1 Rozdělení státního dluhu ....................................................................23 3.11.2 Měření státního dluhu .........................................................................24 3.11.3 Příčiny růstu českého státní dluhu ......................................................25 3.11.4 Náklady státního dluhu........................................................................26 3.11.5 Důsledky státního dluhu......................................................................27 3.11.6 Snižování státního dluhu.....................................................................29 4 Praktická část.....................................................................................................30 4.1 Ministerstvo financí......................................................................................30 4.2 Státní závěrečný účet ..................................................................................30 4.3 Vývoj státního rozpočtu České republiky .....................................................31 4.4 Vývoj státního dluhu České republiky ..........................................................40 4.5 Plnění maastrichtských kritérií .....................................................................48 4.5.1 Kritérium veřejných rozpočtů.................................................................48

4.5.2 Kritérium vládního dluhu .......................................................................50 4.6 Postavení státního dluhu ČR v EU ..............................................................51 4.7 Řešení státního dluhu..................................................................................52 5 Závěr..................................................................................................................53 6 Seznam použité literatury...................................................................................55

1 Úvod Státní dluh s jeho souvislostmi je jedno z nejdiskutovanějších témat, které hýbe českou

politickou

scénou,

ale

i

veřejností

a

médiemi.

Ve

většině

zpravodajských pořadech můžeme slyšet informace např. o schvalování státního rozpočtu, zvyšování daní, valorizaci důchodů a jiných zprávách, které ať už v užším nebo širším kontextu souvisí s danou problematikou státního dluhu.

První část teoretické části patří státnímu rozpočtu. V jejím úvodu je nejdříve státní rozpočet definován. Dále jsou zde popsány etapy rozpočtového procesu. V následující kapitole jsou uvedeny příjmy státního rozpočtu, podrobně jsou rozebrány zejména daně, se kteréma souvisí Lafferova křivka, která je zde také popsána i znázorněna. Na druhé straně jsou výdaje státního rozpočtu, mezi které patří zejména transferové platby a vládní výdaje za statky a služby, dále můžeme členit výdaje na mandatorní a nemandatorní. Následně jsou zde uvedeny nástroje fiskální politiky, tedy diskreční opatření a věstavěné stabilizátory. Další kapitola je věnována funkcím rozpočtů, které rozlišujeme na funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Následuje analýza typů rozpočtů, jedná se o rozpočet přebytkový, vyrovnaný a deficitní, je zde také zobrazen graf, který znázorňuje všechny tři tyto typy. a možnosti financování rozpočtového deficitu, které můžeme rozlišit na daňové a dluhové financování, podrobněji je rozebrána možnost financování emisemi státních dluhopisů. V další části jsou podrobně rozebrány cyklické a strukturální deficity se svými souvislostmi, oba deficity jsou zobrazeny na grafu.. V závěrečné kapitole této části jsou formulovány ekonomické přístupy k dané problematice, jedná se o přístup klasický a přístup keynesiánský.

Druhá část je zaměřena na samotný pojem státní dluh. V jejím úvodní části je státní dluh identifikován i se svým rozdělením,

tj. na dluh hrubý a čistý

a z pohledu komu dlužíme na dluh vnitřní a vnější a konsolidovaný a nekonsolidovaný. Další kapitola je věnována na měření státního dluhu. Státní dluh je měřen podle tzv. Maastrichtskými kritériem, těmito kritériemi jsou 9

kritérium vládního deficitu a kritérium vládního dluhu. Dále jsou uvedeny příčiny růstu státního dluhu, mezi něž patří stále se opakující deficitní rozpočet a také přebírání nesplacených dluhů od státních a soukromých firem či bank. Následující kapitola se věnuje nákladům státního dluhu, tedy úrokům, v související tabulce jsou částky těchto úroků v letech 2005- 2011. Dále je rozebráno jaké může mít důsledky státní dluh na rozpočtové, fiskální i makroekonomické stránce. V závěrečné kapitole teoretické části jsou naznačeny možné způsoby snižování zadlužení, které rozlišujeme na aktivní a pasivní způsoby.

Praktická část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vývoje státního rozpočtu v letech 1993 – 2012. Následuje vývoj státního dluhu ve stejném období. Dále je zde vyhodnoceno plnění maastrichtských kritérií, a to jak kritéria veřejných rozpočtů, tak i kritéria vládního dluhu. Následně je zanalyzováno postavení českého státního dluhu v rámci Evropské unie a na závěr navrženo řešení státního dluhu.

10

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je identifikovat hlavní faktory růstu státního dluhu České republiky a doporučit, jakými možnými způsoby lze toto zadlužení postupně snižovat. Pomocí odborné literatury jsou zde zachyceny základní souvislosti mezi vývojem státního rozpočtu a státního dluhu a identifikovány ekonomické teorie k problému státního dluhu.

Prostřednictvím analýzy dat na internetových stránkách Ministerstva financí České republiky je zde uveden vývoj státního rozpočtu a státního dluhu České republiky. Pomocí dat Českého statistického jsou vypracovány grafy podílů sald státních rozpočtů na HDP a podílu státního dluhu na HDP. Následně prostřednictvím dat Eurostatu je zde uveden graf zadluženosti všech zemí Evropské unie.

11

3 Teoretická část

3.1 Státní rozpočet Dříve než se dostaneme k definici a identifikaci pojmu státní dluh musíme si vymezit a analyzovat státní rozpočet a jeho souvislosti, jež jsou nepostradatelné pro pochopení samotného problému státního dluhu.

Státní rozpočet je centralizovaným peněžním fondem, představuje ústřední prvek systému veřejných financí, kterým prochází více než třetina celkového HDP. Příjmová a výdajová stránka státního rozpočtu jsou užívány k dosažení cílů stabilizační politiky, tj. úrovně zaměstnanosti, případně cenové stability.1

Státní rozpočet je rozčleněn na jednotlivé složky státní správy, tj. ministerstva a další orgány. Oblast hospodářské politiky, která používá jako nástroj rozpočet se nazývá rozpočtová politika. V České republice jej schvaluje každým rokem parlament.2

3.2 Rozpočtový proces K sestavování

a

následné

realizaci

státního

rozpočtu

dochází

v rámci

rozpočtového procesu, což je zákonem stanovený postup a skládá se ze čtyř dílčích etap, jimiž jsou: návrh státního rozpočtu, jenž na základě střednědobého rozpočtového výhledu, makroekonomických

prognóz

a

programového

vyhlášení

vlády

sestavuje

Ministerstvo financí České republiky; schvalování státního rozpočtu, v jejímž rámci je uvedený návrh nejprve schválen Vládou České republiky, která jej následně předkládá ve formě Zákona

1

Fuchs, Kamil. Makroekonomie. 1. vyd. Znojmo, 2010., str.77 MÁČE MIROSLAV. Makroekonomie v kostce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 970-80247-1841-5., str. 165 2

12

o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Pokud je takto nevržený zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, nabývá obvykle účinnosti k 1. lednu příslušného roku plnění státního rozpočtu, což je etapa, v níž jsou postupně realizovány jednotlivé dříve navržené výdaje, příjmy, výpůjčky a další finanční transakce spojené se státním rozpočtem; kontrola státního rozpočtu, k níž dochází jednak průběžně, a to prostřednictvím Ministerstva financí České republiky a jednak po uplynutí rozpočtového období, kdy vláda překládá Poslanecké sněmovně se schválení Vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného ůčtu ČR. Vrcholnou kontrolu státní rozpočtu pak provádí Nejvyšší kontrolní úřad.3

3.3 Příjmy státního rozpočtu

3.3.1 Daně Nejprve a nejobsáhleji se budeme věnovat největší složkou příjmů státního rozpočtu, což jsou daně. Daň je povinná platba, kterou občan odvádí v předem stanovených lhůtách a výších do státního rozpočtu. Daně existují v různých formách, z hlediska peněžních toků, které představuje placení a vybírání daní, rozlišujeme daně přímé a nepřímé. Daně přímé jsou vyměřeny v závislosti na důchodu nebo majetku. Mezi hlavní přímé daně řadíme individuální důchodovou daň, kterou platí fyzické osoby a daň z důchodu společností, kterou platí právnické osoby. Dalšími nepřímými daněmi jsou daně dědické, darovací, daň z majetku atd.

3

TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vi, 336 s. ISBN 97880-251-1801-6., str. 204

13

Daně nepřímé jsou daně uvalené na statky a služby, kdy jednotlivce zasahují nepřímo. Typickou nepřímou daní je daň z přidané hodnoty, jež má charakter spotřební daně a je součástí každého prodeje zboží či služby. V České republice rozlišujeme dvě sazby této daně, a to základní a sníženou. Jinou formou nepřímé daně je daň z obratu, která je vybírána v závislost na výši ceny a sazby z každé tržní transakce. Dále do nepřímých daní zahrnujeme fiskální monopolní daň, která je svým charakterem daní spotřební a je uvalena např. na tabákové výrobky, alkohol a benzín.4

3.3.2 Lafferova křivka S daňovou problematikou úzce souvisí Lafferova křivka, kterou sestrojil americký ekonom Arthur Laffer. 5 Křivka ukazuje, že maximální daňová sazba neznamená maximální daňový výnos. Při nulové daňové sazbě bude daňový výnos nulový, ale i při 100 % zdanění je objem vybraných daní nulový, protože jsou ekonomické subjekty demotivovány takto vysokou daňovou sazbou a nevyplatí se jim provádět žádnou ziskovou činnost. Křivka udává, že s rostoucí mírou zdanění se daňový výnos zvyšuje, ale jen do určitého bodu, od tohoto bodu daňový výnos klesá. Lafferův bod značí růst daňového výnosu, ale již ne tak výraznou intenzitou, jakou roste míra zdanění. Za tímto bodem se vyšší zdanění projeví negativně a celkový daňový výnos klesá, zde mluvíme o tzv. prohibitivní zóně. „Problémem Lafferovy křivky je, že nikdo neví jaká průměrná daňová sazba by maximalizovala objem daňových příjmů. Když na počátku 80. let byly v USA daňové sazby sníženy, výsledkem nebyl růst, ale naopak pokles celkových daňových příjmů.“6

4

Fuchs, Kamil. Makroekonomie. 1. vyd. Znojmo, 2010., str.77 MÁČE MIROSLAV. Makroekonomie v kostce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 970-80247-1841-5., str. 164 6 IZÁK, Vratislav. Fiskální politika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 209 s. ISBN 80-245-0976-8., str. 175 5

14

Graf č. 1 Lafferova křivka

Zdroj: Lafferova křivka. In: Http://www.finance-management.cz/ [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupnéz:http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Lafferova+krivka&IdPojPass =54

3.3.3 Ostatní příjmy Do dalších příjmů státního rozpočtu zahrnujeme platby na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, které platí každý občan České republiky povinně. Do ostatních příjmů státního rozpočtu řadíme např. i přijaté úroky, příjmy z pronájmu majetku, splátky poskytnutých úvěrů, příjmy z prodeje majetku nebo přijaté dotace. 7

3.4 Výdaje státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu tvoří z dominantní části dvě složky, jsou to transferové platby a výdaje na státní nákupy výrobků a služeb. Transferové platby, ale také transfery, jsou jednostranné rozpočtové výdaje, které směřují k jiným subjektům. Řadíme sem např. výplaty starobních důchodů, invalidních důchodů nebo podpory v nezaměstnanosti. Zdroji transferových plateb jsou daňové příjmy. Právě rozdíl mezi daněmi a transfery označujeme jako čisté daně. Výdaje na státní nákupy výrobků a služeb jsou vynakládány na tržní transakce.

7

TULEJA, Pavel; MAJEROVÁ, Ingrid; NEZVAL, Pavel. Základy makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2006, viii, 311 s. ISBN 80-251-0952-6., str.180

15

Jejich zdrojem jsou čisté daně, jestliže je jejich rozsah nedostatečný jsou kryty půjčkou, popř. emisí dodatečných peněz.8 Mezi další rozpočtové výdaje patří např. subvence podnikům, což jsou transferové platby směřující do dopravy, zemědělství nebo sloužící na podporu exportu apod. Ostatními rozpočtovými výdaji jsou pak splátky dluhů či úroky z dluhů.“9 Z

jiného

pohledu

lze

členit

výdaje

státního

rozpočtu

na

mandatorní

a nemandatorní. Mandatorní výdaje jsou povinné, stát je musí uhradit bez ohledu na skutečnou výši svých příjmu, pokud by tak neudělal, porušil by zákony a riskoval by tím rozvrat ekonomiky. Nemandatorní výdaje jsou ostatní nepovinné výdaje, které stát realizuje podle aktuální hospodářské politky vlády.10

3.5 Nástroje fiskální politiky Jak již bylo uvedeno základními nástroji fiskální (rozpočtové) politiky jsou příjmy a výdaje plynoucí do státního rozpočtu. S ohledem na jejich výši, strukturu, ale také jejich změnu výsledkem jednorázových rozhodnutí, popř. reakci na vývoj ekonomiky rozlišujeme diskreční opatření a vestavěné stabilizátory. Diskreční opatření jsou jednorázová, záměrná rozhodnutí vlády, která jsou využívána v závislosti na makroekonomických situacích, za účelem podpory ekonomické rovnováhy země. Řadíme sem např. změnu výše daňové sazby nebo zvýšení

nebo

naopak

snížení

některých

rozpočtových

výdajů.

Vestavěné stabilizátory jsou nástroje, které po zavedení fungují v ekonomice automaticky. Tyto automatické stabilizátory jsou konstruovány tak, aby zmírňovaly výkyvy v ekonomice. Např. pokud je ekonomika na vzestupu, tedy v expanzi automaticky omezují výdaje, chovají se tedy restriktivně a naopak pokud je ekonomiky v poklesu, automaticky se výdaje zvyšují, čímž působí expanzivně.

8

Fuchs, Kamil. Makroekonomie. 1. vyd. Znojmo, 2010., str.78 TULEJA, Pavel; MAJEROVÁ, Ingrid; NEZVAL, Pavel. Základy makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2006, viii, 311 s. ISBN 80-251-0952-6., str.181 10 Výdaje státního rozpočtu. CEED [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: 9

http://www.ceed.cz/makroekonomie/37_vydaje_statniho_rozpoctu.htm

16

Patří sem např. pojištění pro případ nezaměstnanosti nebo progresivní daně z příjmů.11

3.6 Funkce rozpočtu Funkce rozpočtové politiky rozlišujeme na mikroekonomické a makroekonomické. Mikroekonomické funkce jsou funkce alokační a redistribuční. Alokační funkce se soustředí na vynaložení finančních prostředků na úhradu produkce veřejných statků. Má také vliv na alokaci výrobních faktorů s ohledem na existenci pozitivních a negativních externalit. Redistribuční funkce nebo také přerozdělovací, se snaží o zmírnění nerovností v tržním rozdělování důchodu. V makroekonomické rovině je zásadní především funkce stabilizační, jež spočívá ve změnách vládních výdajů a příjmů, které mají za úlohu odstranit odchylky skutečného produktu od produktu potenciálního.12

3.7 Typy rozpočtů Rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu představuje saldo, které může být kladné nebo záporné. Jestliže příjmy převyšují výdaje, státní rozpočet nazýváme jako přebytkový. Pokud jsou výdaje stejně velké jako příjmy a saldo je nulové, státní rozpočet je vyrovnaný. Ve většině případech, stejně jako v České republice ale saldo bývá záporné, kde výdaje převyšují příjmy, čímž vzniká deficit státního rozpočtu.13 Jednotlivé typy rozpočtů si můžeme znázornit na jednoduchém grafu, kde R jsou příjmy a E výdaje státního rozpočtu. Při výkonu Y1 máme znázorněn vyrovnaný rozpočet, neboť příjmy i výdaje jsou protínány (vyrovnány). Při výkonu Y2 jsou příjmy nižší, než výdaje a při výkonu Y3 je tomu přesně naopak.

11

JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-32589., str. 187 12 JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-32589., str. 186 13 MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7., str.363

17

Graf č. 3 Deficitní, vyrovnaný a přebytkový rozpočet

Zdroj: Vlastní zpracování - údaje převzaty z Makroekonomie, Fuchs

14

3.8 Financování rozpočtového deficitu Pokud vláda hospodaří s deficitním státním rozpočtem, musí tento deficit financovat jinými, než běžnými příjmy. Způsoby krytí deficitu rozdělujeme do dvou kategorií. Patří do nich daňové financování a také financování dluhové. Daňové financování spočívá ve zvýšení rozpočtových příjmů cestou zvýšením daňových sazeb. Jedná se ovšem o nepopulární politické rozhodnutí, neboť jsou ekonomické subjekty na toto nařízení citliví a v příštím volebním období se politikům snižuje možnost jejich znovuzvolení. Navíc toto rozhodnutí má dopad i na ekonomiku, neboť demotivuje ekonomické subjekty a má dopad i na spotřební část agregátní poptávky. Do dluhového financování řadíme monetizaci deficitu, která spočívá v emisi dodatečných peněžních prostředků, čímž se zvyšuje nabídka peněz v ekonomice, ovšem zároveň vyvolává inflační tlaky. Další alternativou je zahraniční úvěr. Toto 14

Fuchs, Kamil. Makroekonomie. 1. vyd. Znojmo, 2010., str.79

18

řešení může mít zahraničněpolitické podmíněnosti a výplata úroků vytváří odliv části hodnoty vytvořené v tuzemsku do zahraničí. Výhodou této alternativy je skutečnost, že poptávka vlády po dodatečných penězích nevyvolá růst úrokové míry na finančním trhu. Poslední možností dluhového financování je emise státních dluhopisů. Touto variantou se budeme podrobněji zaobírat v následující kapitole.15

3.8.1 Emise státních dluhopisů Vláda může krýt deficit státní rozpočet i tak, že emituje státní dluhopisy. Dluhopisy jsou cenné papíry, které jsou emitované s pevným úrokovým výnosem a splatné v předem stanoveném termínu.16 Státní dluhopisy v České republice emituje samotný stát zastoupený Ministerstvem financí. Z hlediska splatnosti rozlišujeme tři typy státních dluhopisů, a to krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé státní dluhopisy mají splatnost do jednoho roku a řadíme sem státní pokladniční poukázky, se kterýma stát obchoduje na peněžním trhu, evidenci jejich majitelů vede Česká národní banka. Střednědobé státní dluhopisy mají splatnost do deseti let a dlouhodobé nad deset let. Oba tyto typy jsou fixně i variabilně úročené se splátkou jistiny v den splatnosti, kdy předběžné splacení není možné a obchoduje se s nimi na kapitálovém trhu. Jsou evidovány v Centrálním depozitáři cenných papírů.17

3.9 Cyklické a strukturální deficity Při analýze rozpočtového deficitu je nezbytné nejdříve odhalit příčiny, které stojí za jeho vznikem. V ekonomické teorii rozlišujeme dva typy deficitů a to deficit cyklický a deficit strukturální.

15

JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-32589., str. 206 16 JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-32589., str. 207 17 Finanční nástroje. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005- [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_fin_nastroje_sd.html

19

Deficit cyklický, nazývaný též pasivní je neplánovaný schodek, který vzniká v důsledku některých vnějších faktorů. Za jeden z nich můžeme považovat hospodářský cyklus, neboť při jeho poklesu se snižuje základ důchodových daní i celková spotřeba, což vede k menšímu objemu vybraných daní z příjmů. Jinými vnějšími faktory jsou např. přírodní katastrofy, které mají za příčinu zvýšení veřejných výdajů.18 Pokud cyklický deficit vzniká jako důsledek hospodářských cyklů, jeho růst či pokles tedy ovlivňuje kolísání produktu a cenové hladiny. Vliv na saldo státního rozpočtu nemají jen ekonomické výkyvy, ale také nařízení tvůrců fiskální politiky. Právě tato nařízení se promítají ve strukturální části rozpočtového deficitu.19 Strukturální deficit, nazýván také aktivní má na rozdíl od cyklického záměrný charakter. Jeho příčinou může být kterékoliv vládní rozhodnutí, které se projeví buď na příjmové nebo na výdajové stránce státního rozpočtu. Mezi nejčastější příčiny řadíme expanzivní fiskální politiku, při níž vláda pomocí vyšších výdajů usiluje o podporu agregátní nabídky a stabilizaci ekonomiky . Dále jsou to politická rozhodnutí, která se projevují snižováním daní resp. zvyšováním různých výdajů na základě politických rozhodnutí.20

Obě tyto části jsou graficky znázorněny na grafu č. 2.

18

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5, str. 110 19 TULEJA, Pavel; MAJEROVÁ, Ingrid; NEZVAL, Pavel. Základy makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2006, viii, 311 s. ISBN 80-251-0952-6., str.186 20 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5, str. 111

20

Graf č. 2 Cyklický a strukturální deficit

Zdroj: FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie, 2003, str. 254

3.10 Ekonomické přístupy V ekonomické literatuře můžeme vyhledat v tématu státního rozpočtu dva odlišné teoretické přístupy, je to přístup klasický a přístup keynesiánský. Klasický přístup říká, že růst státního rozpočtu v poměru k HDP má za příčinu zpomalení ekonomického růstu, a to z několika důvodů. Prvním důvodem je fakt, že zvyšování daní oslabuje motivaci lidí k výkonům i ke spořivosti, což v konečném důsledku snižuje nabídku práce i tvorbu kapitálu. Druhým důvodem je to, že veřejné statky se svou povahou podobají spíše statkům spotřebním než statkům investičním, tudíž velký statní rozpočet vlastně zvyšuje veřejnou spotřebu na úkor soukromých investic. Podle tohoto přístupu krátkodobě mohou státní výdaje ekonomický růst urychlit, dlouhodobě však zvětšování státního rozpočtu ekonomický růst spíše zpomaluje Keynesiánský přístup vychází z předpokladu, že ekonomické zdroje země nejsou plně využívány, a tak růst státních výdajů vyvolá větší využívání

21

ekonomických zdrojů a urychlí ekonomický růst. Státní výdaje mají prorůstový efekt, a to zejména pokud jsou financovány půjčkami, nikoliv daněmi. Schodky státního rozpočtu tedy nejsou považovány za nebezpečné, naopak jsou účinným nástrojem k tomu, jak zvýšit hospodářský růst. Tato politika je pak doporučována zejména v době hospodářské recese, kdy nejsou ekonomické zdroje plně využívány. Hlavním argumentem proti tomuto přístupu je efekt vytěsňování soukromých výdajů státními výdaji. Pokud vláda zvýší rozpočtové výdaje a financuje je půjčkami, konkuruje soukromým firmám při získávání úvěrů. Banky raději půjčují vládě, neboť to pro ně znamená prakticky nulové riziko. Když vláda takto odčerpá soukromému sektoru zapůjčitelné fondy úroková míra se zvýší, což nakonec sníží soukromé investice i spotřebu a soukromá poptávka je vytěsněna poptávkou vlády.21

3.11 Státní dluh V první části této práce jsme se věnovali a podrobně rozebrali pojem státní rozpočet, což je určující k pochopení samotného problému pojmu státní dluh. V části druhé už se budeme konkrétně zaobírat státním dluhem a jeho souvislostmi. Zanalyzujeme si rozdělění státního dluhu, jak vůbec vzniká, jaké jsou příčiny jeho růstu, jeho následky a nakonec jaké jsou možnosti jeho snižování.

Existují dva teoretické přístupy pochopení pojmu státní dluh. První z nich říká, že teoreticky nejsprávnějším pojmem, jenž souhrnně označuje závazky státu je pojem veřejný dluh, protože v konečném důsledku dluhové břemeno nenese stát, ale veřejnost. Podstatnější než způsob vzniku je způsob jeho úhrady. Veřejný dluh představuje pohledávku vůči současné i budoucí daňové povinnosti obyvatelstva. V české praxi však tento přístup není respektován. Pojmy veřejný a státní dluh označují závazky odlišných subjektů. Zatímco pojem státní dluh označuje dluh centrální vlády, pojem veřejný dluh označuje dluh všech prvků, které tvoří

21

Robert Holman: Státní rozpočet a politika ekonomického růstu [online]. 1999 [cit. 2013-04-17]. ISSN 0193-4066. Dostupné z: http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=105

22

soustavu veřejných financí. Veřejný dluh tvoří dluh centrální banky, dluh místní správy a samosprávy, jenž zahrnuje dluhy krajů a obcí a dluhy parafiskálních fondů.22

3.11.1 Rozdělení státního dluhu Při charakterizování finanční pozice státu je důležité rozlišit hrubý a čistý dluh. Hrubý státní dluh vyjadřuje celkový objem závazků státu bez ohledu na objem jeho pohledávek. Standartně je v mezinárodních statistikách veřejný dluh uváděn jako hrubý. Čistý státní dluh představuje celkový objem závazku státu snížený o objem jeho pohledávek.23 Pokud je rozdíl mezi závazky a pohledávkami státu záporný pak sektor vládních institucí zaujímá vůči ostatním ekonomickým subjektům věřitelskou pozici, naopak pokud je tento rozdíl kladný zaujímá pozici dlužnickou.24

Z pohledu kdo je držitelem státních obligací rozlišujeme vnitřní státní dluh a vnější (zahraniční) státní dluh.

Vnitřní státní dluh je rozdělen mezi tuzemské držitele. S ohledem na obvykle nízkou úrokovou sazbu, nízkou míru rizika a daňové zvýhodnění je veřejný dluh držen kapitálově silnými a dostatečně likvidními institucemi, jako jsou domácí komerční banky, pojišťovny, investiční a pojistné fondy.25

Vnější (zahraniční) dluh obsahuje jak zahraniční zadlužení vlády a veřejného sektoru, tak i zahraniční zadlužení firem. Do zahraničního dluhu vlády zahrnujeme především půjčky od mezinárodních institucí, vládní cenné papíry v držení zahraničních subjektů a také např. přijaté mezivládní půjčky.26

22

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008. xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075., str. 79 23 DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008. xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075., str. 84 24 TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vi, 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6., str. 220 25 DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008. xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075., str. 87 26 JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-32589., str. 210

23

Z jiného pohledu můžeme státní dluh členit na konsolidovaný a nekonsolidovaný. Konsolidovaný státní dluh je hrubý veřejný dluh do něhož nejsou zaznamenány pohledávky, které mají ekonomické subjekty vůči ostatním orgánům ústředních vládních a místních institucí a fondům sociálního zabezpečení. Naopak nekonsolidovaný státní dluh definujeme jako dluh, které mají ústřední vládní orgány vůči jiným vládním institucím.27

3.11.2 Měření státního dluhu Míra zadlužení státu je měřena tzv. poměrnými ukazateli z nich nejvýznamnější jsou Maastrichtská fiskální kritéria nominální konvergence. Cílem těchto kritérii je snaha

přimět

země Evropské

unie

k udržení fiskální disciplíny pomocí

hospodaření s vyrovnaným nebo přebytkovým státním rozpočtem, které by zapříčinilo postupné snižování státního dluhu a umožnilo by fungování automatických stabilizátorů.28

Těmito kritérii konkrétně rozumíme:

Kritérium vládního deficitu, které je splněno za tehdy, pokud skutečný či plánovaný

podíl

čistých

výpůjček

vlády

na

hrubém

domácím

produktu

nepřekračuje v kupních cenách 3 % Kritérium vládního dluhu při jehož splnění nesmí podíl hrubého veřejného dluhu vlády na hrubém domácím produktu překročit v kupních cenách hranici 60 %.29

27

TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vi, 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6., str. 221 28 Definice a měření státního dluhu. Www.mfcr.cz [online]. © 2005- [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_definice_sd.html 29 TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vi, 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6., str. 224

24

3.11.3 Příčiny růstu českého státní dluhu Prudké zvyšování českého státního dluhu po roce 1996 bylo způsobena dvěma hlavními faktory. Prvním z nich je stále se opakující deficitní státní rozpočet, kterým sme se podrobněji zaobírali v kapitole 3.5. Druhým faktorem je přebírání nesplacených dluhů od státních i soukromých firem a bank.

Vzhledem k tomu, že spousta podniků a bank byla velmi dlouho vlastněna nebo alespoň spoluvlastněna státem, jejich závazky se staly i závazky státu. Nesplacené dluhy podniků a bank, převzaté státem, označujeme jako skrytý státní dluh. O kvantifikaci toho tzv. transformačního dluhu se pokusilo Ministerstvo financí při anýze těchto nákladů, které rozdělilo do tří skupin. Do první patří transformační náklady, tedy náklady na řešení problémů státních podniků a bank. Do druhé řadíme tzv. podprivatizační náklady, které souvisí s privatizací jednotlivých subjektů s cílem jejich, co největšího ocenění. Do třetí skupiny zahrnujeme náklady ostatních operací, což jsou náklady spojené s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru.

Značná část těchto nákladů navyšovala deset let přímo státní dluh. Příčina růstu veřejného zadlužení řadu let procházela mimo veřejné finance a ve většině případech i mimo veřejnou kontrolu. Až v roce 2001 začínají tyto náklady procházet státním rozpočtem, kdy vznikají dvě nové rozpočtové kapitoly, a to státní dluh a operace státních finančních aktivit. Tyto náklady zvyšují deficit státního rozpočtu a podléhají parlamentní kontrole.

Dalším problémem jsou závazky ze státních úvěrových garancí, kdy jejich výše k roku 2007 dosahovala k 383 miliardám korun a náklady s jejich realizací činily 27 mld. Kč.30

30

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008. xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075., str. 98

25

3.11.4 Náklady státního dluhu Náladami státního dluhu jsou úroky, tedy peněžní vyjádření za půjčené peněžní prostředky. Celková částka těchto úroků je vždy složena ze závazků z dluhu domácího, do kterého zahrnujeme úroky ze státních pokladničních poukázek a ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, a dále ze závazku vznikajících z dluhu zahraničního.

V tabulce č. 2 se zaobíráme úrokovými náklady státního dluhu v období od roku 2005 do roku 2011, přičemž v ní není zaznamenána složka státních spořících dluhopisů a složka realizovaných kurzových rozdílů, které se projevují na celkové částce nepatrně.

V roce 2005 i přes zvýšení státního dluhu došlo ke snížení úrokových nákladů na domácí dluh na částku 22,95 mld. Kč, současně se však zvýšilo úrokové zadlužení v zahraničí na 2,38 mld. Kč. Na konci roku 2005 byla celková hodnota na částce 25, 33 mld. Kč. Od roku 2006 následuje růst celkových úrokových nákladů, ve srovnáním s předchozím rokem asi o 6 mld. Kč. V roce 2008 jsou poprvé vykázány příjmy státního dluhu, a proto se od tohoto roku uvádí čistá i hrubá složka nákladů státního dluhu. Obě tyto veličiny rostly pod tlakem celosvětové hospodářské krize v letech 2008 a 2009. V roce 2010, kdy klesaly úrokové sazby, klesají i celkové úrokové náklady na hodnotu 35, 70 mld. Kč. V roce 2011 ovšem opět rostou o necelých 10 mld. Kč na částku dosahují 45 mld. Kč, pokud bude trend těchto nákladů stále růstový může to pro státní rozpočet představovat nebezpečný faktor.31

31

Náklady státního dluhu. Www.mfcr.cz [online]. © 2005- [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/naklady_sd.html

26

Tabulka č. 2 Náklady státního dluhu v letech 2005- 2011

Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Domácí dluh

22,95

28,17

29,50

31,68

35,34

25,34

34,25

SPP

2,71

2,80

1,77

2,20

1,72

1,50

1,94

SDD

20,24

25,37

27,74

33,16

35,40

24,45

32,76

Zahraniční dluh

2,38

3,34

4,48

5,89

9,02

10,36

10,73

Celkem

25,33

31,51

33,99

37,57

44,36

35,70

44,98

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Náklady státního dluhu. Www.mfcr.cz [online]. © 2005[cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/naklady_sd.html

3.11.5 Důsledky státního dluhu Státní dluh poznamenává svými účinky systém veřejných financí a to jak na rozpočtové, tak i fiskální stránce, dále svým vlivem působí na reálnou ekonomiku.

Pokud vláda hospodaří s rozpočtovým deficit vzniká státní dluh. Čím je tento dluh vyšší, tím jsou vyšší i jeho náklady, tedy úroky. Vyšší úroky znamenají růst veřejných výdajů. Vyšší veřejné výdaje vedou k vyššímu rozpočtovému deficitu. Tím pádem roste podíl státního dluhu na HDP, ale i podíl úroku ze státního dluhu v rozpočtových výdajích, které se pak stávají rozpočtovou zátěží a urychlují vznik dalšího dluhu, čímž nám vzniká začarovaný kruh. Na této situaci můžeme vidět, že vztah rozpočtový deficit a státní dluh je dvousečný. Stále se opakující deficitní rozpočet sice zvyšuje státní dluh, ovšem jeho růst komplikuje skladbu státního rozpočtu na další roky. Jak už bylo uvedeno, úroky ze státního dluhu mají za příčinu růst veřejných výdajů. Růst státního dluhu tak výrazně omezuje aktivní fiskální politiku vlády. Aktivní složka deficitu, jež je výsledkem opatření vlády, klesá a současně pasivní složka deficitu, která je závisí na exogenních faktorech, roste. Pokud je ekonomika

27

v recesi je touto situací vláda velmi ovlivněna, neboť snížení daní, popř. zvýšení státních výdajů podpoří růst, na druhé straně ovšem vede ke zvýšení rozpočtového deficitu. 32

Státní dluh a rozpočtové deficity ovlivňují i reálnou ekonomiku. Při rovnovážné situaci, kterou můžeme vidět na grafu č. 5 se rozdíl mezi úsporami a investicemi rovná velikosti deficitu. Pokud se ovšem deficit zvyšuje, zvyšuje se i poptávka vlády po úvěrech, následkem toho se zvyšuje i úroková míra, to ovšem odrazuje od investic a úroková míra se nezvyšuje jen za předpokladu, že se po zvýšení deficitu zvyšují i úspory. Každé zvýšení státního dluhu způsobuje zatížení pro budoucí generace.

Po

2. světové válce panoval názor, který toto tvrzení popíral. Podle něj státní dluh je břemeno, které dlužíme sobě a žádnou budoucí zátěž nepředstavuje. Toto tvrzení bylo ovšem mylné. I když je pravda, že státní dluh dlužíme v určitém smyslu i sami sobě, jeho obhospodařování má různé následky i do budoucna.33

Graf č. 5 Rovnovážný stav investice, úspory

Zdroj: 20. lekce - Rozpočtové schodky a státní dluh. In: Www.euroekonom.cz [online]. [cit. 201304-25]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce20 32

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008. xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075., str. 126 33 STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997, 661 s. ISBN 807169-454-1., str. 636

28

3.11.6 Snižování státního dluhu Postupné snižování dluhu je možné dvěma možnostmi, a to pasivním a aktivním způsobem.

Pro pasivní způsob jsou stěžejní pozitivní exogenní faktory. Jedná se zejména o vysoké tempo ekonomického růstu, které by v dlouhém období převyšovalo úrokovou sazbu ze státního dluhu Dále je to vliv exogenní inflace, která by snížila reálnou hodnotu dluhu, problémem je, že vyšší míra inflace má negativní dopady na ekonomické subjekty a jejich úspory. Posledním pasivním způsobem snižování státního dluhu mohou být zahraniční dary, jež jsou v podobě prominutí části dluhu nebo jeho úroků. Aktivní způsob je založen na vládních, aktivních hospodářsko-politických opatření. Řadíme sem přebytkové rozpočtové řešení, tj. splácení dluhu z přebytku státního rozpočtu, toho řešení je ovšem v podmínkách České republiky spíše utopistická představa, neboť naše vláda už řadu let hospodaří s rozpočtovým deficitem. Další možností je snížení mimořádnou veřejnou dávkou, což je jednorázová, účelově určená paušální částka(daň) k rozpuštění dluhu. Daší možným řešení je tzv. monetizace, tj. emise dodatečných peněz centrální bankou, popř. poskytnutí úvěru vládě. Ve vyspělých zemí je tato možnost zakázána, neboť se tím zvyšuje objem peněz v oběhu a zvyšuje se míra inflace.Nicméně zakázána není nepřímá monetizace dluhu, která je založena na nákupu státních dluhopisů centrální bankou od jiných bank, které je předtím koupily od státu. Poslední možností aktivního způsobu snižování státního dluhu je politicko-administrativní řešení, což je odmítnutí dluhu z různých politicko-ekonomických důvodů. Toto řešení s sebou nese vysoká rizika, neboť vláda tím ztrácí důvěryhodnost zahraničních subjektů. 34

34

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3., str. 292

29

4 Praktická část Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vznik a vývoj státního rozpočtu a státního dluhu v České republice. Dále je zde uveden rozbor plnění kritéria veřejných rozpočtů a kritéria vládního dluhu v podmínkách ČR. Nakonec je porovnán státní dluh s ostatními zeměmi Evropské unie a navrženo řešení zadlužení.

4.1 Ministerstvo financí Řízení státního dluhu, stejně jako sestavování návrhu státního rozpočtu je v kompetenci Ministerstva financí. Ministerstvo financí je ústředím orgánem státní správy mj. pro státní pokladnu České republiky, státní závěrečný účet a také pro již zmíněný státní rozpočet. Působí také jako komise pro cenné papíry, daně, finanční hospodaření a kontrolu, privatizaci majetku a další. Také zajišťuje členství v mezinárodních institucích a orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a koordinuje příjem zahraniční pomoci.35 Ministrem financí České republiky je Miroslav Kalousek.

4.2 Státní závěrečný účet Hlavním pramenem pro analýzu vývoje státního rozpočtu a státního dluhu mi byl státní závěrečný účet České republiky. Státní závěrečný účet je dokument, který obsahuje výsledky hospodaření daného roku. Jeho přílohu tvoří hospodářské výsledky územních samosprávných celků, dobrovolných svazků a obcí, státních fondů, přehled finančních aktiv a pasiv, státních záruk a přehled o stavu fondů organizačních složek státu. Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol, které předkládají samostatně jejich správci Poslanecké sněmovně.36

35

Informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005- [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mn_informace_dle_zakona.html 36 Státní závěrečný účet. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005- [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html

30

4.3 Vývoj státního rozpočtu České republiky Následující kapitola je zaměřena na analýzu vývoje státního rozpočtu České republiky od jejího založení v roce 1993 do roku 2012. Jejím cílem je rozbor jednotlivých let a identifikovat hlavní důvody rozpočtových schodků, které jsou zásadní při následné analýze v otázce vývoje státního dluhu.

Prvním státním rozpočtem po rozdělení federálního státu byl státní rozpočet na rok 1993. Byl schválen jako vyrovnaný, ale vzhledem příznivému vývoji na příjmové stránce dosáhl na konci roku přebytku 1,1 mld. Kč. Právě příznivý příjmový vývoj v průběhu roku, který byl způsoben zásadní změnou daňového systému, byl impulsem pro dodatečné vládní výdaje v celkové výši 10,2 mld. Kč. Týkalo se to zejména výdajů na dopravu, dluhovou službu, na investice a ekologii aj. Tyto výdaje, byly kryty právě kryty právě překročenými rozpočtovými příjmy ve výši 9,2 mld. Kč a v rozsahu 1 mld. Kč prostředky z vládní rozpočtové rezervy. Vzhledem k zániku České a Slovenské Federativní Republiky převzala Česká republika část závazků federace z minulých let. Vydala proto v průběhu roku státní dluhopisy ve výši 8 mld. Kč na úhradu části schodku státní rozpočtu z roku 1992. Zároveň bylo stanoveno, že část závazků ČSFR ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou národní bankou ve výši 6,5 mld. Kč, se uhradí z Fondu národního majetku České republiky.37 Státní rozpočet na rok 1994 navázal na pozitivní výsledky hospodaření v předchozím roce.Na konci roku opět vykazoval přebytek ve výši 10,4 mld. Kč. Na něm se podílelo překročení rozpočtových příjmů částkou 5,2 mld. Kč a úspory výdajů v téže výši. Zajímavé je, že přírůstek daňových příjmů se podílel na celkovém přírůstku příjmu pouhými 17 %. Na úsporách ve výdajích se podílely zejména neinvestiční výdaje , které byly nižší o 2,5 mld. Kč a výdaje na transfery domácnostem, nižší o 2,1 mld. Kč.38 V roce 1995 dosáhl přebytek hospodaření státního rozpočtu částky 7,2 mld. Kč a bylo to způsobeno především zapojením prostředků z přebytku z roku 1994 a příznivým vývojem rozpočtových příjmů. V průběhu roku to vedlo k úpravě 37 38

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 1993. Ministerstvo financí ČR Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994. Ministerstvo financí ČR

31

daňových příjmů, které byly zvýšeny o 12,9 mld. Kč. V jejich rámci byl zvýšen zejména rozpočet u výnosu daně z přidané hodnoty o 7 mld. Kč a spotřebních daní o 6,7 mld. Kč, naopak v návaznosti na dosavadní plnění byl snížen o 2,6 mld. Kč rozpočet u daně z příjmů právnických osob. Vzhledem k očekávanému vývoji mezd v ekonomice byl zvýšen rozpočet na pojistné sociálního zabezpečení o částku 9,4 mld. Kč. Na výdajové straně se největší změna týkala zvýšení neinvestičních prostředků poskytovaných příspěvkovým organizacím. Financování si vyžádala jejich změna zabezpečení a přechod z výdajů rozpočtových organizací. Neinvestiční prostředky byly v jednotlivých kapitolách zvýšeny o 14 mld. Kč, naopak sníženy byly výdaje rozpočtových organizací o 13 mld. Kč, zvýšení v této oblasti si vyžádalo i platové úpravy o více než 1,2 mld. Kč.39 Státní rozpočet na rok 1996 byl schválen jako vyrovnaný, na jeho konci ovšem vykazoval mírný schodek ve výši 1,6 mld. Kč. Způsobeno to bylo především dvěma faktory na příjmové stránce. Prvním z nich byly problémy s realizací splátek vládních úvěru z Ruské federace a průběh druhého pololetí roku, kdy se začal projevovat pomalejší vývoj ekonomiky, něž se kterým vláda při sestavování rozpočtu počítala. Musely proto přijít úpravy jak na příjmové, tak i výdajové stránce rozpočtu. Na straně příjmů se změny týkaly původně předpokládaných příjmů z vládních úvěrů, jejichž rozpočet byl s ohledem na splácení ruských dluhů snížen o 5 mld. Kč. Současně byl snížen rozpočet na daň z příjmů právnických osob o 6,3 mld. Kč. Ve výdajích šlo především o plošné snížení výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol o 5 %, což činilo 4,2 mld. Kč a snížení některých výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa o 4 mld. Kč. U jiných výdajů jako např. u transferů domácnostem, dotací okresním úřadům na výplatu dávek státní sociální podpory, byl naopak rozpočet zvýšen.40 Příjmy i výdaje státního rozpočtu na rok 1997 byly stanoveny shodně na částku 549,1 mld. Kč. V průběhu roku ovšem došlo k podstatným změnám podmínek, v nichž hospodaření státního rozpočtu probíhalo. Zásadní význam mělo zpomalení ekonomického růstu. Celý rok byl charakterizován nízkým tempem růstu hrubého domácího produktu, přetrvávající předstih růstu mezd před výkonem, stagnaci výrobního odvětví a citelným oslabením koruny. Tyto problémy se odrazily i ve vývoji státního rozpočtu. Projevilo se to od počátku roku ve vzrůstajícím napětím 39 40


32

mezi příjmy a výdaji, zejména byla velmi nízká dynamika rozpočtových příjmů, což mělo za následek prohlubování rozpočtového schodku. Po částečném zlepšení situace ve státním rozpočtu v podobě vládou přijatých opatření, tzv. “balíčků“, byl ekonomický vývoj negativně ovlivněn rozsáhlými červencovými záplavami. Na což vláda musela reagovat uvolněním finančních prostředků. Z hlediska rozpočtu se povodně projevily nižším inkasem daňových příjmů, omezení nebo dokonce stagnace výroby v postiženém okolí, a tím výrazně nižší výnos z daně příjmů právnických osob. Na konci roku 1997 tak státní rozpočet vykazoval schodek ve výši 15,7 mld. Kč.41 V roce 1998 si vláda jako klíčovou zásadu v oblasti státního rozpočtu vytyčila jeho vyrovnanost. I proto byly příjmy a výdaje shodně stanoveny ve výši 536,6 mld. Kč. Na konci roku ovšem byl státní rozpočet České republiky schodkový, a to ve výši 29,3 mld. Kč. Způsoben to bylo přetrvávajícím pomalým ekonomickým růstem a zeslabení výkonů produkčního odvětví ekonomiky. Výrazné byly výdaje určené na odstraňování následků povodní ve výši 7,2 mld. Kč., uhrazeny byly i restituční výdaje ve výši 1,2 mld. Kč. Ostatní neinvestiční i investiční výdaje do jednotlivých rozpočtových kapitol činily 3,1 mld. Kč. Vzhledem k řešení následků povodní byla na úrovni vlády i parlamentu přijata některá rozhodnutí. Především došlo k uvolnění dalších 4 mld. Kč z mimorozpočtových prostředků a byla vytvořena rezerva 0,6 mld. Kč na úhradu povodňových škod.42 Státní rozpočet na rok 1999 byl sestavován a schválen již jako schodkový, kdy rozpočtové výdaje přesahovaly příjmy o 31 mld. Kč. Příčinou toho byla pokračující stagnace ekonomického růstu a narůstající problémy v sociální oblasti.V průběhu roku bylo hospodaření státního rozpočtu ovlivněno celou řadou naléhavých potřeb. Pokračovalo financování následků povodní z minulých let, a to částkou 1,9 mld. Kč,

úhrada restitučních nároků ve výši 1 mld. Kč. Další zásah představovaly

výdaje spojené s financováním kosovské krize, zaměřené na humanitární a materiální pomoc, kterou Česká republika poskytovala této oblasti, tyto výdaje činily 2 mld. Kč. Na konci roku 1999 činil schodek státního rozpočtu 29,6 mld. Kč.43 Státní rozpočet na rok 2000 byl po několika úpravách nakonec schválen se 41

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 1997. Ministerstvo financí ČR Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 1998. Ministerstvo financí ČR 43 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 1999. Ministerstvo financí ČR 42

33

schodkem 35,2 mld. Kč, na konci roku byl ovšem ještě o více než 10 mld. Kč vyšší a dosáhl hodnoty 46,1 mld. Kč. Rozhodující příčinou, která vedla k nedodržení schváleného schodku byly především problémy v naplňování příjmové stránky státního rozpočtu. To se týkalo především příjmů daňových, jejichž celkové inkaso bylo pod úrovní rozpočtu o 11,5 mld. Kč. Konkrétně se jednalo o nižší příjmy ze spotřebních daní o 7,8 mld. Kč, daně z přidané hodnoty o 4,2 mld. Kč, daně z příjmů fyzických osob o 1,9 mld. Kč a majetkových daní, jež měly výpadek 1,1 mld. Kč. Ostatní příjmy z daní a poplatků naopak převýšily rozpočet o 4,5 mld. Kč. Nesplněny zůstaly také nedaňové a ostatní příjmy, které činily celkem 4,4 mld. Kč.44 V roce 2001 byl státní rozpočet České republiky opět schodkový, vyšplhal se na částku 67,7 mld. Kč, což byl zatím nejvyšší schodek v samostatné historii České republiky. Tento smutný rekord poznamenaly mj. záměry o větší transparentnost vládních výdajů v podobě zřízení kapitoly Státní dluh a Operace státních finančních aktiv. Zejména druhá zmíněná kapitola představovala zvýšení dosavadní úrovně rozpočtových údajů, neboť součástí státního rozpočtu v tomto roce se staly i výdaje dříve realizované mimo státní rozpočet. V důsledku zahrnutí této kapitoly se výdaje zvýšily o 33,3 mld. Kč. Dalším významným dopadem na státní rozpočet představoval zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Tento zákon se stal součástí reformy veřejné správy a měl za cíl realizovat výnosy daní mezi subjekty státní správy a samosprávy, kde dochází k posílení příjmové základny obcí na úkor státního rozpočtu.45 Státní rozpočet na rok 2002 byl schválen jako schodkový a schodek vykazoval i na konci roku, a to v celkové výši 45,7 mld. Kč, což bylo o 22 mld. Kč méně než v předcházejícím roce. Rozpočtové příjmy byly ovlivněny měnícím se zákonem o rozpočtovém určení daní, jež znamenala vznik krajů a posílení podílu územních rozpočtů na státním inkasu daňových příjmů celkem o 11,6 mld. Kč. Naopak byly do příjmů státního rozpočtu zahrnuty nahodilé a mimořádné rozpočtové příjmy v celkové výši 53 mld. Kč. Konkrétně se jednalo mj. o mimořádný příjem od ČSOB vy výši 8,5 mld. Kč v podobě transakce IPB vyplývající z plnění státní záruky, o příjem od Fondu národního majetku z privatizace státního majetku společnosti 44 45


34

Transgaz, a.s. ve výši 20,6 mld. Kč nebo o příjmy z deblokace dluhu Ruské federace v částce 20,4 mld. Kč. Na straně výdajů byly v průběhu roku zvýšeny v oblasti sociální péče a vzdělání, naopak výdaje určené do ochrany životního a vodního prostředí, na právní ochranu nebo na bezpečnost a veřejný pořádek byly sníženy. Nejvýrazněji ovšem výdajovou stránku zejména ovlivnily zákony související se státními dluhopisovými programy. Jedná se především o úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1999 ve výši 12,1 mld. Kč.46 Státní rozpočet roku 2003 byl charakteristický mj. poklesem nahodilých a mimořádných příjmů, čímž vláda usilovala o maximální věrohodnost rozpočtu. Pokles se týkal především nedaňových příjmů, které klesly o 50 mld. Kč, naopak zvýšeny byly příjmy daňové o 27,4 mld. Kč a pojistné na sociální zabezpečení v částce 16,3 mld. Kč.Na výdajové stránce se oproti minulému roku zvýšil podíl mandatorních výdajů, a to o 58,8 mld. Kč. Výše výdajů byla ovlivněna vyčleněním 3,4 mld. Kč na řešení škod způsobených povodněmi v roce 2002. Dále byla nezbytná úhrada závazku z arbitrážního sporu mezi Central Media Enterprises Czech Republic B. V. a Českou republikou, a to v celkové výši 10,6 mld. Kč. V návaznosti na povodňové škody byla Česká republika oprávněna přijmout úvěr od EIB na odstraňování těchto škod a to ve výši 12 mld. Kč, přičemž do roku 2003 bylo z toho úvěru zahrnuto 5,4 mld. Kč. Celkově vykazovalo hospodaření České republiky schodek ve výši 109,1 mld. Kč a byla tak poprvé v historii prolomena magická hranice přesahující 100 mld. Kč.47 Rok 2004 byl z pohledu České republiky velmi významný, neboť tento rok vstoupila do Evropské unie. Tento fakt se projevil i z hlediska státního rozpočtu. Nově v něm byly obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to jednak příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 12,7 mld. Kč a též na výdajové stránce v podobě odvodů do jejího rozpočtu částkou 16,9 mld. Kč. K financování společných projektů ČR a EU vyčlenila vláda v jednotlivých kapitolách 2,2 mld. Kč. Součástí výdajů byly i výdaje související s projekty financovanými z úvěrů od Evropské investiční banky v celkové výši 9,9 mld. Kč. Konkrétně se jednalo o financování škod způsobených povodněmi v roce 2002, projekt dálničního obchvatu Plzně a další. Na konci roku 2004 byl státní rozpočet České republiky

46

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2002. Ministerstvo financí ČR Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2003. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z:

47

35

opět schodkový a to ve výši 93,7 mld. Kč.48 Státní rozpočet v roce 2005 dosáhl nejnižšího schodku od roku 2002, a to konkrétně hodnoty 56,4 mld. Kč. Dosažený výsledek ovlivnily zejména vyšší příjmy, než se původně očekávalo a také úspora některých výdajů. Na dodatečných příjmech v průběhu roku měly zejména zásluhu příjmy daňové o částku 17,8 mld. Kč i příjmy nedaňové ve výši 2,7 mld. Kč. Úspora rozpočtových výdajů činila celkem 10,2 mld. Kč. Největší položky v úsporách představovaly kapitoly Všeobecná pokladní správa o částku 6,3 mld. Kč a Operace státních finančních aktiv o 2,6 mld. Kč. Dalším faktor, ovlivňující nižší schodek s porovnáním z minulými lety bylo zapojení rezervních fondů, které tento schodek snížil o 25,9 mld. Kč.49 Příjmy státního rozpočtu na konci roku 2006 činily 923 mld. Kč a výdaje 1020, 6, celkový výsledek hospodaření v tomto roce tedy byl opět schodkový a to v rozsahu 97,6 mld. Kč. V průběhu roku došlo k několika změnám, které toto saldo ovlivnily. Na výdajové straně došlo k navýšení výdajů na sociální politiku, konkrétně na dávky důchodového pojištění a to částkou 9,3 mld. Kč. Dalšího navýšení, celkově o 6,8 mld. Kč, došlo na pojistné zdravotního pojištění u osob, kde je plátcem stát.Dalších 7,1 mld. Kč směřovalo na projekty z úvěrů od Evropské investiční banky, v první řadě se jednalo o financování 3,9 mld. Kč na výstavbu dálnice D8, a 1,6 mld. Kč dálničního úseku D11. Rozpočtové příjmy byly oproti minulému roku vyšší o 22,9 mld. Kč, což bylo způsobeno především vyššími daňovými příjmy, např. daně spotřební a daně z přidané hodnoty.50 V průběhu roku 2007 došlo několika výrazným změnám oproti původně schválenému rozpočtu, který počítal se schodkem ve výši 91,9 mld. Kč. Nejvýraznější změnou byl převod necelých 14 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do rozpočtu příjmů, z této částky připadl největší podíl 10mld. Ministerstvu dopravy na rozvoj infrastruktury. Dále byly čerpány finanční prostředky prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky a to v rozsahu 4,4 mld. Kč, z nichž byl opět financován 1,3 mld. Kč dálniční úsek D11 nebo 1 mld. na 48

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: 49 Deficit státního rozpočtu za rok 2005 výrazně klesl a činil 56,4 miliardy Kč [online]. 2006 [cit. 2013-04-11]. ISSN 1213-4414. Dostupné z: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/deficit-statnihorozpoctu-za-rok-2005-vyrazne-klesl-na-564-miliardy-kc/ 50 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2006. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z:

36

část silničního okruhu Prahy. Příjmy rozpočtu byly překročeny o 59,9 mld. Kč, na čemž se podílelo především inkaso daní z příjmů právnických osob o 19,3 mld. Kč a daně spotřební od 19 mld. Kč. Hlavně díky této skutečnosti se plánovaný rozpočtový schodek snížil oproti plánovanému na 66,4 mld. Kč.51 Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2008 dosáhly hranice 1063,9 mld. Kč, celkové výdaje 1083,9 mld. Kč a rozpočtové saldo dosáhlo schodek ve výši 20 mld. Kč, což byl nejmenší schodek za posledních 11 let. Na straně příjmů tento výsledek souvisí s převodem z rezervních fondů organizačních složek státu do rozpočtových kapitol, a to v celkové výši 47,5 mld. Kč a také s převody finančních prostředků z fondů státních záruk do příjmů v částce 4,9 mld. Kč. I na výdajové stránce hrají nejdůležitější roli organizační složky státu, jejichž výdaje se novelou zákona již nepřevádějí do rezervních fondů, tzn. převody se již nevykazují jako výdaj. Podle tohoto zákona již mohou OSS nárokovat nespotřebované výdaje v běžném roce a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. Stav těchto nároků byl správci rozpočtových kapitol vyčíslen v částce 72 mld. Kč.52 Hospodaření státního rozpočtu v roce 2009 skončilo schodkem ve výši 192,4 mld. Kč a jednalo se tak o jednoznačně nejvyšší schodek v dějinách České republiky. Tento výsledek je o 136,9 mld. vyšší než byla jeho rozpočtovaná výše. Na tento schodek měla hlavní podíl celosvětová krize, která způsobila pokles HDP o 4,1 mld. Kč a způsobovala tak tlaky na výši čerpání některých výdajů. Především se projevila při neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Toto inkaso nedosáhlo rozpočtované výše o 159 mld. Kč. I hospodaření v systému důchodového pojištění v tomto roce vykazovalo schodek, kdy rozpočtové příjmy přesáhly rozpočtové výdaje o 36,8 mld. Kč, v roce 2008 naopak vykazoval přebytek 2,6 mld. Kč.53 Státní rozpočet na rok 2010 dosáhl byl opět schodkový, a to v celkové výši 156,3 mld. Kč, což je méně o 36,1 mld. Kč než v předchozím roce, kdy deficit činil 192,4 mld. Kč. Je to také méně ve srovnání se schváleným rozpočtem pro loňský rok. Tento rok je charakterizován opačnou situací než roce předcházejícím. Růst hrubého domácího produktu pomohl ke zvýšení příjmové stránky o 2,7 % a na 51

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: 52 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: 53 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z:

37

daních se tak vybralo o 4,7 % více a příjem ze sociálního pojištění stoupl o 2,3 %. Rozpočtové výdaje se podařilo v průběhu roku udržet na jejich schválené podobě a jejich objem meziročně klesl o 0,9 %. Vláda České republiky nebyla v tomto roce nucena přijmout žádná výrazná úsporná opatření, nicméně se snažila o snížení mzdových nákladů a pozitivním faktorem byly také klesající náklady na obsluhu státního dluhu.54 Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 vykazovalo schodek 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč vyšší než schodek původně schvalovaný. Na nedodržení jeho hranice měly vliv i některé mimorozpočtové souvislosti. V průběhu roku Ústavní soud zrušil zdanění státních příspěvků na stavební spoření ve výši 50 %, původně schvalovaný prostředek s těmito prostředky počítal a přišel tak o 5,4 mld. Kč. V průběhu roku byly také vyplaceny nad rámec rozpočtu mimořádné prostředky 5 mld. Kč, které byly po revizi růstu HDP v období od vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010. Na příjmové stránce se negativně projevilo celkové nízké plnění celkových příjmů, kdy k naplnění rozpočtu chybělo 62,1 mld. Kč, z toho 46,4 mld. Kč se týkalo příjmů státního rozpočtu určených na krytí výdajů společných programů ČR a EU a dalších 26,2 mld. Kč představovalo nenaplnění příjmů daňových včetně pojistného na sociální zabezpečení.55 Státní rozpočet v roce 2012 vykazoval na konci svého období opět schodek 101 mld. Kč, pozitivní ovšem je, že se snížil o více než 40 mld. Kč v porovnání s předchozím rokem. Příjmy rozpočtu byly nižší o 42,6 mld. Kč oproti schválenému rozpočtu. Nižší byly však úroky z dluhu a také výdaje na sociální dávky v objemu 10 mld. Kč. Česká republika v tomto roce zaznamenala nejlepší čistou pozici vůči Evropské unii a to v přesahu 70 mld. Kč, v loňském roce tento údaj činil 30,7 mld. Kč. Růst spotřeby domácností na tento rok byl odhadován na 4,2 %. Tento odhad se ovšem nenaplnil a vláda již na začátku roku schválila úsporná opatření, bylo to především zvýšení spodní sazby DPH z 10 % na 14 %. Druhá polovina roku se vyznačovala zvýšení tempa inkasa DPH o 7,2 % ve srovnáním s rokem 2011, což značí, že zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty neovlivnilo její celkové 54

Státní rozpočet v roce 2010 a výhled pro veřejné finance v roce 2011. [online]. 2011 [cit. 201304-12]. Dostupné z: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1749939/statni-rozpocet-v-roce-2010-avyhled-pro-verejne-finance-v-roce-2011.html 55 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z:

38

inkaso.56

Vývoj státního rozpočtu v letech 1993- 2012 je i s jeho hodnotami zobrazen na následujícím grafu. Součástí grafu je i vývoj reálného HDP v jednotlivých letech, z čehož lze rozpoznat v jakém stavu se ekonomika nacházela.

Graf č. 4 Vývoj rozpočtových přebytků/deficitů

Zdroj: C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. Www.mfcr.cz [online]. © 2005- [cit. 2013-04-12].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_70192.html?year=PRESENT

56

ŠPAČKOVÁ, Iva a Filip HORÁČEK. Státní rozpočet skončil loni ve schodku 101 miliard korun [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/statni-rozpocetskoncil-loni-ve-schodku-101-miliard-korun-pkk/ekonomika.aspx?c=A130102_172107_ekonomika_spi

39

4.4 Vývoj státního dluhu České republiky Následující kapitola je již věnována hlavnímu tématu celé bakalářské práce. Vývoj státního dluhu České republiky a jeho souvislosti jsou zde identifikovány a popsány. Součástí každého roku jsou i hodnoty, o které se státní dluh zvýšil a vyšplhal se tak na současnou hodnotu.

Stání dluh v roce 1993 byl stejně jako státní rozpočet ovlivněn rozdělením federace. Celkový státní dluh činil 158,8 mld. Kč, kdy k původnímu svému dluhu ve výši 24,2 mld. Kč převzala Česká republika i dvě třetiny vnitřních a vnějších závazků bývalé československé federace ve výši 78,6 mld. Kč a od ČSOB část závazků vzniklých na základě politických rozhodnutí předlistopadových vlád ve výši 49,6 mld. Kč. Další položkou byl přímý úvěr ve výši 10,4 mld. Kč k pokrytí převýšení aktivního salda od ČSOB převzatých zahraničních pohledávek nad závazky. Vnitřní státní dluh byl charakteristický snižováním přímých závazků vůči bankovní soustavě a růstem emisí státních dluhopisů. Pozoruhodný je fakt, že vlivem zadlužení v roce 1993 připadalo 15 385 Kč v přepočtu na jednoho obyvatele.57 Vnitřní státní dluh České republiky se v roce 1994 zvýšil o 3,8 mld. Kč, naopak pokles zaznamenal dluh zahraniční o 5,4 mld. Kč, výsledkem je tedy snížení celkového státního dluhu na částku 157, 2 mld. Kč. Výpůjčky vlády spočívaly výhradně v emisích státních dluhopisů, které na konci roku dosáhly úrovně 52 mld. Kč. Výnosy těchto státních dluhopisů byly použity k úmoru předchozích vládních závazků střednědobého a dlouhodobého státního dluhu, k pokrytí přechodných schodků státního rozpočtu a k eliminaci nepříznivých kursových vlivů. Při řízení státního dluhu byla úspěšně používána jeho sekuritizace, které přeměňuje přímé úvěry od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů.58 V roce 1995 vykazuje státní dluh podobnou situaci, jako tomu bylo v předchozím roce. Podíl vnitřního státního dluhu se zvýšil o 11,1 mld. Kč na celkovou výši 101,3 mld. Kč, v opačném případě se snížil dluh zahraniční o 14 mld. Kč. Opět se tedy podařilo celkový státní dluh snížit na 154,4 mld. Kč. Za rok 1995 významně poklesl 57 58


40

podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu, a to z 15,2 % na 12,7 %. Pokles absolutní výše státního dluhu o 2,9 mld. Kč byl ovlivněn jednak použitím rozpočtového přebytku z roku 1993 v rozsahu 1,6 mld. Kč, který byl použit na splátku jistiny části přímých závazků státu u České národní banky. Druhým faktorem byl příznivý vývoj devizových kurzů cizích měn ve vztahu k české koruně ve výši 1,3 mld. Kč.59 Státní dluh v roce 1996 pokračoval v obdobném trendu jako tomu bylo v posledních letech, tedy růstem vnitřního zadlužení a poklesem zahraničního. Absolutní výše státního dluhu se nepatrně zvýšila o 800 mil. Kč, tj. o 0,5 %. V tomto roce byla provedena internalizace, tj, přeměna skladby státního dluhu ze zahraničního na vnitřní, a to v rozsahu 8,8 mld. Kč. K poklesu podílu přímých zahraničních závazků státu v úhrnné výši státního dluhu přispěly jednak splátky těchto závazků, ale i vyúčtované kreditní rozdíly ze změn kursu české koruny vůči měnám, v nichž jsou tyto zahraniční závazky vedeny.I tento rok byla s úspěchem uplatňována sekuritizace, kterou se podařilo dosáhnout úspor v celkové výši téměř 1,5 mld. Kč.60 V roce 1997 státní dluh zaznamenal nárůst o 15,7 mld. Kč na celkovou hodnotu 173,1 mld. Kč. I když relativní úroveň státního dluhu, měřená jeho podílem na hrubém domácím produktu dosahovala nízké hladiny, za rok 1997 došlo poprvé k jejímu mírnému zvýšení z 10, 5 % na 10,1 %. Příčinou je především zvýšená schodkovost státního rozpočtu. Zvýšení střednědobého státního dluhu bylo způsobeno kursovými vlivy rozhodnutím vlády o emisích povodňových státních dluhopisů. Kursové vlivy se projevily vyúčtováním debetních kursových rozdílů u zahraničního dluhu ve formě přímých závazků státu v cizích měnách, což způsobilo dluhový růst o 5,6 mld. Kč. Rozsah státního dluhu z titulu emisí povodňových státních dluhopisů činil 2,9 mld. Kč.61 Vnitřní střednědobý státní dluh v roce 1998 činil 140,7 mld. Kč, zahraniční střednědobý státní dluh 24,6 mld. Kč a krátkodobý státní dluh na krytí rozpočtového hospodaření 29,4 mld. Kč, celkem státní dluh dosáhl celkové výše 194,7 mld. Kč. Je tedy zřejmé, že státní dluh nedosahuje stability, naopak výrazně roste. Hlavní příčinou snížení zahraničního zadlužení o 13,7 mld. Kč byl poměrně

59


41

značný rozsah splátek jistiny dříve přijatých půjček, především půjček přijatých k podpoře platební bilance. Závazky převzaté od ČSOB se splátky týkaly zadluženosti z titulu, tzv. centrálního devizového zdroje a byly realizovány do Japonska, Lucemburska a Finska v celkové hodnotě 3,8 mld. Kč. Příznivý vliv na snížení zahraničního vlivu mělo i dočasné posílení české koruny, v jejichž důsledku byly vyúčtovány kursové rozdíly 2,2 mld. Kč.62 Absolutní výše státního dluhu dosáhla v roce 1999 výše 33,7 mld. Kč a šlo zatím o jeho nejvyšší nárůst na hodnotu 228,4 mld. Kč. Zvýšení krátkodobého státního dluhu zapříčinilo mj. překrytí vykázaného výsledného schodku rozpočtového hospodaření emisemi státních pokladničních poukázek ve výši 1,8 mld. Kč. Na vnitřní státní dluh měla zásluhu schodkovost státního rozpočtu i fakt, že část výnosů z emise těchto státních dluhopisů v rozsahu 1,4 mld. Kč byla určena k financování aktivit na odstraňování důsledků krize v Kosovu. Naopak příčinou snížení zahraničního státního dluhu o 3,4 mld. Kč byly převažující splátky přímých zahraničních závazků státu, konkrétně se jednalo o půjčky přijaté ze zahraničí na podporu platební bilance a převzaté závazky i titulu CDZ.63 V roce 2000 se český státní dluh zvýšil o dalších 60,9 mld. Kč. Z této částky tvořil největší položku krátkodobý přechodný státní dluh na krytí rozpočtového hospodaření v rozsahu 48,9 mld. Kč. Vnitřní státní dluh zaznamenal nárůst o 13,5 mld. Kč, naopak státní dluh zahraniční pokles o 1,5 mld. Kč. Celkové zadlužení proto vzrostlo na výši 289,3 mld. Kč. Zvýšení krátkodobého státního dluhu zapříčinilo mj. překrytí vykázaného výsledného schodku státního rozpočtu emisemi státních pokladničních poukázek o 2,9 mld. Kč.

Zvýšení vnitřního

zadlužení došlo také proto, že část výnosů těchto státních dluhopisů v rozsahu 15,3 mld. Kč byla určena k úhradě vykázané ztráty Konsolidační banky za rok 1998.64 Státní dluh v roce 2001 pokračoval v tendencích vyššího růstu vnitřního dluhu na jedné straně a na straně druhé poklesu zadlužení v zahraničí. Jeho celková výše vzrostla na 345 mld. Kč. Vnitřní státní dluh zaznamenal nárůst o 66,6 mld. Kč, zapříčinila to především vysoká schodkovost státního rozpočtu. Schodek ve výši 67,7 mld. Kč byl z části pokryt použitím prostředků depozitních účtů státních

62


42

finančních aktiv z minulých let. Značné bylo však jeho dluhopisové finanční krytí, které dosáhlo absolutní úrovně 60 mld. Kč. Výnosy z emise státních dluhopisů se mimo krytí rozpočtového schodku podílely 4,6 mld. Kč na krytí dluhu vůči Německu. Zahraniční státní dluh se v důsledku pokračujících splátek snížil o 10,9 mld. Kč, tj o 55,4 %.65 Státní dluh České republiky za rok 2002 vykazoval hodnotu 396 mld. Kč, přičemž jeho absolutní přírůstek v tomto roce zaznamenal částku 50,9 mld. Kč. Objem státních dluhopisů se na celkovém státním dluhu zvýšil. Sekuritizace státního dluhu stagnovala,neboť nedošlo k přeměně přímých závazků státu do formy státních dluhopisů. Vnitřní státní dluh vzrostl o 50,4mld.Kč a i v tomto roce to zapříčinil především schodek státního rozpočtu. Prostředky získané z emisí státních dluhopisů převýšily potřebu dluhopisového krytí schodku státního rozpočtu o 6,6 mld. Kč. Tyto prostředky byly převážně převedeny ke krátkodobému investování do pokladničních poukázek ČNB.66 V roce 2003 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2003 zvýšil z 395,9 mld. Kč na 493,2 mld. Kč. Absolutní výše dluhu v tomto roce tedy činí 97,3 mld. Kč, což znamená největší přírůstek v historii České republiky. Ve srovnání s rokem 2002 se dluh zvýšil o

necelých 25 %. Z této hodnoty tvořilo 93,2 mld. Kč vnitřní zadlužení

a zbylých 4,1 mld. Kč zadlužení zahraniční. Zvýšení dluhu bylo způsobeno negativním vývojem státním rozpočtu, přičemž jeho schodek činil 109,1 mld. Kč. Státní dluhopisy byly v průběhu roku emitovány v rozsahu 93,2 mld. Kč, což znamenalo jejich nárůst o 124 % oproti začátku roku. Mimo výpůjček těchto dluhopisů se uskutečnilo čerpání půjček od Evropské investiční banky v celkové výši 9,3 mld. Kč. Historického minima v tomto roce dosáhly úrokové sazby, což mělo příznivý vliv úrokové náklady.67 V průběhu roku 2004 byly splněny všechny strategické cíle, kterých se podařilo dosáhnout

zejména

emisemi

eurobondů,

které

měly

značný

ohlas

na

mezinárodním finančním trhu.Velmi výrazného nárůstu v tomto roce zaznamenal státní dluh zahraniční, který se z 13,3 mld. Kč zvýšil na 70,3 mld. Kč, jeho nárůst tedy byl v rozsahu 57 mld. Kč. Vnitřní státní dluh se zvýšil o 42,7 mld. Kč. Celkový 65

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2001. Ministerstvo financí ČR Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2002. Ministerstvo financí ČR 67 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2003. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2003q4_parte_pdf.pdf /> 66

43

přírůstek 99,7 mld. Kč znamená dluhové zvýšení na 592,9 mld. Kč. Celkový objem státních dluhopisů v oběhu v roce stoupl o 91,5 mld. Kč, což znamenalo více než dvojnásobný jeho růst. I v tomto roce se uskutečnilo čerpání prostředků od Evropské investiční banky, a to v celkové výší 8,9 mld. Kč.68 Státní dluh v roce 2005 se opět ještě více prohloubil, a to na hodnotu 691,2 mld. Kč. Jeho nárůst v tomto roce tedy byl o 98,3 mld. Kč. Celková výše státního dluhu představovala 67 742 Kč na jednoho občana České republiky a 23,8% podíl na hrubém domácím produktu. Hlavní příčina nárůstu lze hledat u schodku státního rozpočtu, který dosáhl hodnoty 56,4 mld. Kč. Další položkou byla úhrada části ztráty České konsolidační agentury ve výši 30 mld. Kč. Nárůst státního dluhu byl především financován střednědobými a dlouhodobými dluhopisy v celkovém rozsahu 97 mld. Kč. Cíl Ministerstva financí byl tedy splněn, neboť jeho vytyčeným cílem byla emise dluhopisů v maximálním objemu 120 mld. Kč.69 Na zvýšení celkového státního dluhu v roce 2006 z 691,2 mld. Kč na 802,5 mld. Kč se podílel vnitřní státní dluh výší 99,2 mld. Kč a vnější státní dluh 12,2 mld. Kč. Absolutní přírůstek dluhu tedy činil 111,3 mld. Kč. Zvýšení státního dluhu způsobil především vývoj rozpočtového hospodaření, kdy schodek státního rozpočtu za rok 2006 činil 97,6 mld. Kč. Na zvýšení dluhu dále působila uskutečněná úhrada části ztráty České konsolidační agentury ve výši 20,0 mld. Kč. Objem státních dluhopisů v oběhu stoupl během roku o 102 mld. Kč, znamená to jejich 115% nárůst proti stavu na začátku roku. Čerpané prostředky od Evropské investiční banky byly v rozsahu 7 mld. Kč.70 Stát v roce 2007 hospodařil o 25 mld. Kč lépe, něž si původně plánoval, i přes tuto skutečnost se státní dluh zvýšil o 90 mld. Kč. K jeho ještě výraznějšímu nepřispěl ani 6% růst HDP, kdy česká ekonomika rostla rekordním tempem. Jeho celkový objem tedy činil 892,3 mld. Kč. Nejvíce se na růstu státního dluhu tradičně podílelo deficitní hospodaření vlády, které dosáhlo schodku 66,4 miliardy korun. Splátky dluhopisů byly v rozsahu 43 mld. Kč, úhrada ztráty České konsolidační agentury, které v tomto roce ukončila svou činnost, činila 13,3 miliardy korun. Zpětné odkupy státních dluhopisů dosáhly částky 10 mld. Kč. Původně plánované náklady státní 68

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2004_E_pdf.pdf /> 69 Státní dluh 2005: 67 500 Kč na hlavu [online]. 2006 [cit. 2013-04-13]. ISSN ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/1-10001100-17585840-400000_d-0c 70 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2006. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2006_E_pdf.pdf />

44

dluhu v rozsahu 38 mld. Kč se díky příznivému vývoji úrokových sazeb snížily o 4 mld. Kč.71 Státní dluh v roce 2008 zaznamenal opět nárůst

107 mld. Kč. Jeho celková

hodnota tedy činila 999,5 mld. Kč a jen těsně nepřesáhla bilionovou hranici. V přepočtu na jednoho občana České republiky připadalo necelých 96 000 Kč. Domácí emise státních dluhopisů byla v rozsahu 123,6 mld. Kč. Na zahraničních trzích si stát vypůjčoval prostředky v celkové výši 48,3 mld. Kč. Čerpání půjček od Evropské investiční banky činilo celkem 12,6 mld. Kč. Náklady na obsluhu státního dluhu v tomto roce činily 37,7 mld. Kč, což je o 3,7 mld. Kč více než v předchozím roce, jsou však nižší než se plánovalo.72 Zvýšení státního dluhu v roce 2009 o necelých 18 %, znamenalo jeho nárůst o 178,4 mld. Kč na celkovou výši 1 178,2 mld. Kč. Rok 2009 byl doprovázen ekonomickou krizí, což mělo za následek zvýšení původně schvalovaného státního rozpočtu na rekordní hodnotu 192,4 mld. Kč. Důsledkem této skutečnosti bylo téměř zdvojnásobení hrubé výpůjční potřeby vlády na 280 mld. Kč, což společně s růstem úrokových sazeb dlouhodobých státních dluhopisů a nízkých krátkodobých úrokových sazeb vedlo k významnému nárůstu nákladů dluhové služby. V tomto roce byly zvyšovány emise prostředků pro potřeby mezivládní půjčky Lotyšsku ve výši 5,3 mld. Kč a dále bylo nutné financovat zvýšení prostředků na účtu rezervy pro důchodovou reformu v rozsahu 2,6 mld. Kč i růst ostatních finančních aktiv ve výši 2,7 mld. Kč.73 Státní dluh v roce 2010 zaznamenal nárůst necelých 166 mld. Kč a jeho celková výše tedy činila 1 344 mld. Kč. Na každého občana České republiky připadal dluh ve výši 128 000 Kč. Souvislosti jeho vývoje v tomto roce lze hledat mj. u emisí státních dluhopisů. Na domácím trhu byly vydány státní dluhopisu v objemu 167,4 mld. Kč, na zahraničních trzích byly půjčeny prostředky v rozsahu 49,7 mld. Kč, čímž Ministerstvo financí dodrželo své plány. Během roku byly čerpány prostředky od Evropské investiční banky ve výši 10,4 mld. Kč. Úrokové náklady státního dluhu činily 35,6 mld. Kč, rozpočet na tento rok počítal s více než 56 mld. Kč. Tato 71

Státní dluh se blíží bilionu korun [online]. 2008 [cit. 2013-04-14]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-23283580-statni-dluh-se-blizi-bilionu-korun 72 Státní dluh Česka dosáhl na konci roku téměř bilionu korun [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-32449180-statni-dluh-ceska-dosahl-na-konciroku-temer-bilionu-korun 73 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2009_E_pdf.pdf />

45

úspora přesahující 20 mld. Kč byla zapříčiněna vznikem nové vlády a jeho závazkem snižování deficitních rozpočtových schodků, čímž se Česká republika stala důvěryhodnější a investoři si začali účtovat nižší rizikové prémie. Splatnost státního dluhu ke konci roku klesla na 6,3 roku, čímž byl dodržen plánovaný interval pohybující se mezi 5,5 až 7 lety.74 Vnitřní státní dluh se v roce 2011 zvýšil o 145,9 mld. Kč, vnější státní dluh o 9,4 mld. Kč, znamená to tak absolutní přírůstek za tento rok o 155,3 mld. Kč na jeho celkovou výši 1 499,4 mld. Kč. Přírůstek dluhu byl v zásadě určen rozpočtovým schodkem, který činil 142,8 mld. Kč. Dále byl zvyšován tvorbou dluhové rezervy financování ve výši 5,3 mld. Kč, potřebou financování zvýšení stavu státních finančních aktiv ve výši 2,5 mld. Kč a přeceněním státního dluhu a rezervy financování v celkové výši 4,7 mld. Kč. Úrokové náklady činily 45,1 mld. Kč, což bylo o 9,5 mld. Kč více než v předchozím roce. Růst těchto nákladů byl zásadně dán růstem objemu státního dluhu, přičemž úrokové sazby zůstávaly stále na nízkých úrovních. Objem státních dluhopisů v oběhu stoupl během roku o 151,3 mld. Kč, znamená to jejich 112% nárůst oproti stavu na začátku roku. Kromě emisí státních dluhopisu byly čerpány půjčky od Evropské investiční banky, které dosahovaly 5,3 mld. Kč.75 Státní dluh České republiky se za rok 2012 zvýšil o 168 mld. Kč na celkovou hodnotu 1 668 mld. Kč. Na každého občana České republiky tak připadal dluh ve výši 159 000 Kč. Objem státních dluhopisů se v roce zvýšil na 172,8 mld. Kč, což bylo o více než 20 mld. Kč než v předchozím roce. Rozdíl mezi deficitním hospodařením, které činilo 101 mld. Kč a čistou výpůjční potřebou představovala především emise státních dluhopisů do rezervy, přičemž se tato rezerva zdvojnásobila na 140 mld. Kč. Ministerstvo financí v tomto roce vydalo státní spořící dluhopisy v hodnotě 45,4 mld. Kč. Dále byly čerpána prostředky od Evropské investiční banky v rozsahu 4 mld. Kč. Prostředky byly využiti na splátky státního dluhu, zpětné odkupy a výměnu dluhopisů před jejich původní splatností. S výhledem do dalších let Ministerstvo financí s dalším nárůstem státního dluhu. V roce 2013 má státní dluh činit 1 769 mld. Kč, v roce 2014 1 859 mld. Kč a v roce 74

Bilance stáního dluhu ke konci roku 2010: Každý Čech už dluží téměř 128 tisíc korun [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-49350650bilance-staniho-dluhu-ke-konci-roku-2010-kazdy-cech-uz-dluzi-temer-128-tisic-korun 75 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2011_E_pdf.pdf />

46

2015 má být jeho hranici těsně pod dvěma biliony Kč, konkrétně se počítá se zadlužením 1 938 mld. Kč.76

Celkový vývoj státního dluhu v letech 1993 - 2012 je zobrazen na následujícím grafu. Od vzniku samostatného českého státu se dluh zvýšil o 1 780 mld. Kč, a to z hodnoty 158 mld. Kč na celkovou výši 1668 mld. Kč. V roce 1993 připadalo v přepočtu na jedno obyvatele dluh ve výši 15 385 Kč, v roce 2012 je to již o téměř 144 000 Kč. více.

Graf č. 5 Vývoj českého státního dluhu

Zdroj: NOVÁK, Karel. Dluhy domácností rostou, mohou za to hypotéky. In: Www.algin.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://algin.cz/2012/06/dluhy-domacnosti-rostou-mohou-za-tohypoteky/

76

Konečný účet za rok 2012: Státní dluh se zvýšil o 168 miliard korun [online]. 2013 [cit. 2013-0414]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-59099650-konecnyucet-za-rok-2012-statni-dluh-se-zvysil-o-168-miliard-korun

47

4.5 Plnění maastrichtských kritérií Maastrichtská kritéria, jsou daná pravidla, které určují zemím Evropské unie, jak by měli v daném roce hospodařit. V případě jejich nesplnění jsou země v některých případech sankciovány. Splnění těchto kritérií je z jednou podmínek, pokud chce země přistoupit do eurozóny. S ohledem na vybrané téma se budeme zaobírá dvěmi z Maastrichtských kritérií, což je kritérium veřejných deficitů a kritérium vládního dluhu, které jsou součástí nástroje Evropské unie zvaného Pakt stability a růstu. Obě tato kritéria jsou měřena podle jejich podílu na HDP.

4.5.1 Kritérium veřejných rozpočtů Jak již bylo uvedeno (na str. x) maastrichtské kritérium veřejných rozpočtů je stanoveno na hranici 3 % HDP. Pokud je tento limit překročen měly by přijít tvrdé ekonomické sankce. S ohledem na přetrvávající ekonomické recese není tento požadavek tak striktní a přihlíží se k okolnostem, za kterých deficit vznikl. Těmito okolnostmi

jsou

především

fáze

cyklu

v níž

se

ekonomika

nacházela

a nepředvídatelné vnější vlivy. Bylo schváleno několik výjimek, které umožňují překročit tento limit bez sankcí. Jsou to např. částky věnované na investice do veřejné infrastruktury, vývoje a vzdělávání, výzkumu, výdaje spojené s penzijní reformou nebo rozvojovou pomocí.77 V České republice byl tento limit několikrát překročen. Při vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl tento limit pod 3% a dosáhl hranice 2,8 %. V letech 2009 – 2011 byl tento limit opakovaně překročen. Příčinou tomu byla ekonomická krize, výpadek daňových příjmů a zvýšení výdajů spojené s hospodářskou

krizí

na

ekonomické

subjekty,

což

zapříčinilo

zvýšenou

schodkovost státního rozpočtu. V roce 2010 provedla vláda některá opatření, která byla zaměřena na zvýšení příjmů z DPH a pokles mzdových nákladů. V roce 2011 směřovaly opatření vlády u příjmové stránky ke změně daně z příjmů fyzických 77

JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-32589., str. 204

48

osob a v pojistném na sociální zabezpečení, na výdajové stránce pokračovalo snižování objemu mzdových nákladů a omezování státní sociální podpory. V roce 2012 byla zvýšena snížená sazba DPH. Začaly být zdaňovány příjmy z loterií a snížily se příspěvky na stavební spoření. Do roku 2012 počítá Ministerstvo financí na snížení limitu na minimálně 2,4 % HDP.78

Podíl státního rozpočtu na HDP za 20 let existence České republiky je zobrazen na následujícím grafu.

Graf č. 6 Podíl salda státního rozpčtu/ HDP

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Českého statistického úřadu

78

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU. Www.mfcr.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/vyhodnoceni_maastricht_2012.pdf

49

4.5.2 Kritérium vládního dluhu

Toto kritérium, jež je nastaveno na 60% podílu státního dluhu na HDP nebylo v České republice zatím nikdy překročeno. Při jeho nárůstu v letech 2001 – 2003 v důsledku vládních garancí se dluh v letech 2007 a 2008 stabilizoval okolo 30 %. V roce 2009 však během již zmíněné ekonomické krizi se toto číslo prudce zvyšuje. Fiskální výhled počítá v roce 2013 s růstem na 47,6 %, v roce 2014 na 48,6 % a v roce 2015 na 49,2 % HDP.79

Vývoj podílu státního dluhu na HDP v letech 1993 – 2012 je zobrazen na souvisejícím grafu.

Graf č. 7 Podíl státního dluhu/ HDP

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Českého statistického úřadu 79

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU. Www.mfcr.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/vyhodnoceni_maastricht_2012.pdf

50

4.6 Postavení státního dluhu ČR v EU Státní dluh České republiky v rámci Evropské unie patří k roku 2012 k těm nejnižším. Z 27 zemí EU je český státní dluh na 20. pozici, a je tak osmý nejnižší. Jeho hlavním problémem je ovšem jeho strmý a rychlý růst. V roce 2011 činil jeho podíl na HDP 39%, v následujícím roce to bylo již 43,4 %. Tento nárůst o 4,4 procentních bodů bylo v roce 2012 sedmé nejvyšší. Vládní dluh v rámci celé Evropské unie činí 85,1 % a je to o 3,6 % více než v předchozím roce. Jak lze vidět na níže zobrazeném grafu, tak nejvyšší státní dluh v celé EU má, ekonomickou krizí velmi dotčené, Řecko, jehož podíl na HDP dosahuje astronomických 152,6 %. Druhé místo zaujímá Itálie s podílem 127,3 % HDP a za ní je Portugalsko se 120,3% podílem na HDP. Jak již bylo uvedeno Česká republika je na 20. příčce a má vůbec nejnižší státní dluh v rámci střední Evropy. Za ČR jsou pobaltské země Litva, Lotyšsko a Estonsko, které má vůbec nejnižší státní dluh v EU, jeho podíl k HDP činí jen 9,6 %. Dalšími zeměmi s nejnižšími hodnotami zadlužení jsou Švédsko, Lucembursko, Rumunsko a Bulharsko80.

Graf č.8 Podíl státních dluhů zemí EU na HDP

Zdroj: General government gross debt (Maastricht debt) in % of data. Www.epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language=en&pcode=tipsgo20

GDP Dostupné

annual z:

80

Government debt in % of GDP - quarterly data. Www.epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http:// http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=0&language=en&pcode=tipsgo1 0&toolbox=type

51

4.7 Řešení státního dluhu Najít optimální řešení dluhového zatížení České republiky není jednoduchou záležitostí. Nicméně i vláda v této oblasti není příliš úspěšná a její snaha většinou vede k omezení, co největšího zvyšování zadlužování než samotného snižování, neboť jej každoročně ovlivňují především rozpočtové schodky a úrokové náklady a vláda tak má jen velmi omezené možnosti k jeho snížení. Při analýze celého vývoje státního dluhu dojdeme k závěru, že určujícím faktorem pro jeho růst bylo rozpočtové

hospodaření

v jednotlivých

letech.

Schodky

státních

rozpočtů

každoročně zvyšují státní dluh o desítky, či stovky miliard korun. Na druhé straně státní dluh svými náklady zatěžuje státní rozpočet a jeho sestavování. Proto bych byl pro, aby státní rozpočet byl ústavně zakotvený jako vyrovnaný, jako je tomu např. ve Švýcarsku. Problémem České republiky je, že od roku 1996 hospodaří s rozpočtovými deficity. Otázkou tedy je jak státní rozpočet vyrovnat. Prvním předpokladem k jeho dosažení je vysoké tempo ekonomického růstu v zemi. Vysoké tempo ekonomického růste zajišťuje růst HDP a tím pádem také růst rozpočtových příjmů. Což se potvrdilo i v samotném vývoji státních rozpočtu v ČR, mimo období, kdy na ekonomiku působila celosvětová krize. Celkové příjmy rozpočtu ovlivňují z dominantní části příjmy daňové. Zvýšení jejich objemu by mohlo být dosaženo zavedením progresivní daně z příjmů, která by tak nahradila současnou rovnou daň. Progresivní daň z příjmů je běžně používána v několika západoevropských zemí, touto daní by byly zasaženy ekonomické subjekty, jejichž příjem překračuje 100 000 Kč. Nejvýznamnější výdajovými položkami jsou platby na sociální dávky a na důchody. Měla by tedy přijít některá reforma, které by byla tyto položky schopna snížit a byla by ještě více účinnější než důchodová reforma z roku 2012, kterou stejně obyvatelstvo nevyužívá v takové míře, jak bylo očekáváno. Dané způsoby řešení automaticky nezajišťují vyrovnaný rozpočet, kterého také nejde dosáhnout okamžitě. Je ovšem zapotřebí si pro něj připravit podmínky, tak aby mohl být v intervalu několika let skutečně realitou. Jeho naplnění je závislé na ostatních, makroekonomických faktorech. Minimálně by se však měly rozpočtové schodky každoročně snižovat a postupně vyrovnat.

52

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo na základě analýzy identifikovat hlavní faktory růstu státního dluhu a navrhnout možnosti snižování zadlužení státu. Pokud bylo cílem zanalyzovat faktory ovlivňující růst státního dluhu, bylo nutné nejdříve identifikovat hlavní příčiny deficitů státního rozpočtu v jednotlivých letech. Tyto příčiny můžeme rozdělit na ty, které vláda svým hospodařením mohla ovlivnit a na druhé straně ty, které byly vládou neovlivnitelné. Mezi tyto neovlivnitelné příčiny můžeme zařadit např. povodně, které Českou republiku zasáhly v letech 1997 a 2002. Dalším případem byla světová hospodářská krize v roce 2008, jež měla negativní dopad především na příjmovou stránku rozpočtu. Najít můžeme ovšem i případy, kdy vláda svým špatným hospodařením, ovlivnila v rozhodující míře výši rozpočtového deficitu. Tomu tak bylo např. v roce 2006, kdy vláda při 7% ekonomickém růstu hospodařila se schodkem, který byl jen těsně pod stomiliardovou hranicí. Analýza vývoje státního rozpočtu byla tedy provedena, neboť jsou to především rozpočtové deficity, které se hlavní měrou podepisují na vývoji státního dluhu. Navržené řešení, jež je uzákonění vyrovnanosti státního rozpočtu, proto považuji za klíčové do budoucího vývoje, z hlediska dlouhodobého výhledu ke snižování státního dluhu. Nejsou to ovšem jen rozpočtové deficity, které ovlivňují výši státního dluhu. Například v prvních letech existence českého státu tvořily státní dluh převzaté závazky z minulé federace. Dále jeho vývoj ovlivňovaly závazky převzaté od státních podniků, a to především od ČSOB a Konsolidační banky. Dalším problémem českého státního dluhu jsou z něj plynoucí úroky, které jej každoročně zvyšují o desítky miliard a zatěžují jak samotný státní dluh, tak i sestavování státního rozpočtu. Dále zde následuje analýza plnění maastrichtských kritérii. Kritérium veřejných rozpočtů Česká republika několikrát překročila, výhled do roku 2015 ovšem naznačuje příslib v jeho zlepšení a udržení pod hranicí 3 %. Kritérium vládního dluhu český stát zatím vždy splnil a udržuje si před ním lehký odstup, jeho problémem je ovšem rychlost, kterou se zvyšuje. Daná kritéria jsou důležitá pro případný vstup České republiky do eurozóny. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie si Česká republika vede nadprůměrně a její dluh patří k nejnižším v Evropě. Znepokojující je ovšem již zmíněná rychlost růstu, která patří k naopak nejvyšším v rámci celé Evropské unie. I z hlediska srovnání s ostatními zeměmi zjistíme, že mít státní dluh není nijak neobvyklou záležitostí, pokud jsou půjčené 53

prostředky využívány efektivně, např. do rozvoje infrastruktury, vzdělání, může se naopak z dlouhodobého hlediska jednat o výnosnou investici. Česká veřejnost se pod palbou nejrůznějších informací z médií obává stejné situace, ke které došlo v Řecku, některá média dokonce mluví o strachu z českého bankrotu. Řecko má ovšem o více než 100 % vyšší zadlužení než ČR, Řecko v současné době není solventní,což ČR je. Pokud bereme v potaz fakt, že Řecko do současné doby bankrot nevyhlásilo a jeho ekonomika je prakticky v rozkladu, myslím si, že se tohoto katastrofického scénáře nemusíme v dohledné době obávat.

54

6 Seznam použité literatury Knižní zdroje: ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3 DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008. xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075 Fuchs, Kamil. Makroekonomie. 1. vyd. Znojmo, 2010 FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie, 2003 IZÁK, Vratislav. Fiskální politika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 209 s. ISBN 80-245-0976-8 JUREČKA, V. Makroekonomie. 1. vydání. Praha : Grada, 2010. 332 s. ISBN 978802-4732-589. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-3258-9 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5 MÁČE MIROSLAV. Makroekonomie v kostce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 970-80-247-1841-5 MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7 Public Finances in EMU. Brusel: Evropská komise, 2004. 320 stran. ISSN 03790991. STIGLITZ, J. E.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. 661 stran. ISBN 80-7169-454-1. STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997, 661 s. ISBN 80-7169-454-1 TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vi, 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6 TULEJA, Pavel; MAJEROVÁ, Ingrid; NEZVAL, Pavel. Základy makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2006, viii, 311 s. ISBN 80-251-0952-6

55

Internetové zdroje:

20. lekce - Rozpočtové schodky a státní dluh. In: Www.euroekonom.cz [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomieclanky.php?type=lekce20 Bilance stáního dluhu ke konci roku 2010: Každý Čech už dluží téměř 128 tisíc korun [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-49350650-bilance-staniho-dluhu-ke-konci-roku-2010kazdy-cech-uz-dluzi-temer-128-tisic-korun

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. Www.mfcr.cz [online]. © 2005-

[cit.

2013-04-12].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_70192.html?year=PRES ENT

Deficit státního rozpočtu za rok 2005 výrazně klesl a činil 56,4 miliardy Kč [online]. 2006

[cit.

2013-04-11].

ISSN

1213-4414.

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/deficit-statniho-rozpoctu-za-rok-2005-vyrazneklesl-na-564-miliardy-kc/ Definice a měření státního dluhu. Www.mfcr.cz [online]. [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_definice_sd.html General government gross debt (Maastricht debt) in % of GDP - annual data. Www.epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language=en& pcode=tipsgo20 Government

debt

in

%

of

GDP

-

quarterly

data. Www.epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http:// http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=0&language=en &pcode=tipsgo10&toolbox=type

56

Informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005[cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mn_informace_dle_zakona.html Konečný účet za rok 2012: Státní dluh se zvýšil o 168 miliard korun [online]. 2013 [cit.

2013-04-14].

ISSN

1213

-

7693.

Dostupné

z:

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-59099650-konecny-ucet-za-rok-2012statni-dluh-se-zvysil-o-168-miliard-korun Lafferova křivka. In: Http://www.finance-management.cz/ [online]. [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Lafferova+krivka&IdPojPass=54 Náklady státního dluhu. Www.mfcr.cz [online]. © 2005- [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/naklady_sd.html NOVÁK, Karel. Dluhy domácností rostou, mohou za to hypotéky. In: Www.algin.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://algin.cz/2012/06/dluhy-domacnosti-rostou-mohou-za-to-hypoteky/ Podle státního závěrečného účtu České republiky za roky 1993 - 2011. Ministerstvo financí ČR [online]Dostupné z: Podle státního závěrečného účtu České republiky za roky 1993 - 2011. Ministerstvo

ČR

financí

[online]Dostupné

z:

<

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2011_E_pdf.pdf /> Robert Holman: Státní rozpočet a politika ekonomického růstu [online]. 1999 [cit. 2013-04-17]. ISSN 0193-4066. Dostupné z: http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=105 Státní dluh 2005: 67 500 Kč na hlavu [online]. 2006 [cit. 2013-04-13]. ISSN ISSN 1213

-

7693.

Dostupné

z:

http://ekonom.ihned.cz/1-10001100-17585840-

400000_d-0c Státní dluh Česka dosáhl na konci roku téměř bilionu korun [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-32449180statni-dluh-ceska-dosahl-na-konci-roku-temer-bilionu-korun

57

Státní dluh se blíží bilionu korun [online]. 2008 [cit. 2013-04-14]. ISSN 1213 7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-23283580-statni-dluh-se-blizi-bilionukorun Státní rozpočet v roce 2010 a výhled pro veřejné finance v roce 2011. [online]. 2011[cit.2013-04-12].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1749939/statni-rozpocet-v-roce-2010-a-vyhledpro-verejne-finance-v-roce-2011.html

Státní závěrečný účet. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005- [cit. 2013-04-09]

.Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html

ŠPAČKOVÁ, Iva a Filip HORÁČEK. Státní rozpočet skončil loni ve schodku 101 miliard

korun [online].

2013

[cit.

2013-04-12].

Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/statni-rozpocet-skoncil-loni-ve-schodku-101-miliardkorun-pkk-/ekonomika.aspx?c=A130102_172107_ekonomika_spi Výdaje státního rozpočtu. Www.ceed.cz [online]. 2012, 11.5.2012 [cit. 2012-1105]. Dostupné z: http://www.ceed.cz/makroekonomie/37_vydaje_statniho_rozpoctu.htm VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU. Www.mfcr.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/vyhodnoceni_maastricht_2012.pdf

58

Státní dluh a souvislosti jeho vývoje v České republice

Recommend Documents