Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu a plánování, Švédsko
Statistika bydlení v Evropské unii 2004
Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika
Statistika bydlení v Evropské unii 2004
Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu a plánování, Švédsko Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
Název: Statistika bydlení v Evropské unii 2004 K vydání připravil: Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu a plánování, Švédsko a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Počet kopií: 800, únor 2005 Vytiskl: Intellecta Strålins, Falun ISBN: 91-7147-865-5 Obálka: Stefan Sonesson Sběr dat (kapitoly 1-4): Statistics Sweden Uspořádal: Statistics Sweden Knihu lze objednat u: Boverket, Publikationsservice, Box 534, SE-371 23 Karlskrona Telefon: +46 455 35 30 50 Fax: +46 455 819 27 E-mail:
[email protected] Tato zpráva ji také k dispozici na: www.boverket.se © Boverket 2005 Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu a plánování, Švédsko
PŘEDMLUVA Na 15. neoficiální schůzce ministrů EU pro bytovou politiku konané v listopadu 2003 v Padově vyjádřili ministři silnou potřebu pokračovat ve shromažďování statistických údajů o bydlení a uvítali českou a švédskou nabídku na vypracování publikace „Statistika bydlení v Evropské unii 2004“. Je to 10. vydání řady publikací datujících se od roku 1991 a první vydání, které má zahrnovat 25 členských států. Jako taková je „Statistika bydlení v Evropské unii 2004“ první, která má podat podrobné informace a bytových a životních podmínkách v nové rozšířené Evropské unii. Ambicí česko-švédského týmu bylo shromáždit údaje, které jsou pokud možno srovnatelné. Při přípravě této publikace byly co možná nejúplněji využity mezinárodně harmonizované definice a metodologie. Práce na zlepšení této srovnatelnosti však budou muset v budoucnu pokračovat. Jeden nový a jeden starý členský stát symbolizují nejen „novou Evropu“, nýbrž také společný přístup ke shromažďování a prezentaci údajů o ekonomických, asociálních a demografických aspektech bydlení. Tato spolupráce byla nezbytná, má-li být vytvořena publikace dobré kvality, která je zajímavá pro všech 25 členských států. Není snadné úspěšně zvládnout hloubku i šíři statistiky týkající se bydlení, je-li do ní zahrnuto 25 zemí. Další výzvou byla skutečnost, že vytváření statistik je v některých nových členských státech méně mezinárodně harmonizováno než v některých starých členských státech. Chceme využít této příležitosti ke zvláštnímu poděkování těm pracovníkům na ministerstvech pro bytovou politiku ve členských státech, jejichž příspěvky byly klíčové pro přípravu letošní nové kapitoly o roli vlády. Doufáme, že řada „Statistika bydlení v Evropské unii“ bude nadále vycházet pravidelně, neboť jsme přesvědčeni, že přínosy přesahují náklady, přinejmenším u tohoto rozšířeného uspořádání. V rozšířené Evropské unii, kde očekáváme, že bytová problematika bude ještě významnější, bude tato publikace pomocí nejen národním aktérům při definování jejich národních politik, ale bude také poskytovat důležitý podnět směrem k evropské integraci. Praha a Karlskrona, prosinec 2004
Ivan Přikryl Ines Uusmannová náměstek ministra generální ředitelka Ministerstvo pro místní rozvoj České Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu republiky a plánování, Švédsko
OBSAH PROHLÁŠENÍ ..........................................................................................................................................6 STRUKTURA STRÁNEK .........................................................................................................................8 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................. 9 1
VŠEOBECNÉ ÚDAJE ..................................................................................................................... 10 1.1 Počet obyvatel (* 1 000, 1.ledna, 1980-2004)...................................................................... 11 1.2 Rozloha, počet obyvatel (* 1 000) a hustota obyvatel, 2003 ............................................... 12 1.3 Prognóza počtu obyvatel (* 1 000) a jeho změny (%),2003-2050) ...................................... 14 1.4 Počet obyvatel podle věku (%), 1. ledna 2003..................................................................... 15 1.5 Prognóza počtu obyvatel podle věku, (%), 1. ledna 2050.................................................... 17 1.6 Počet obyvatel v ekonomicky aktivním věku a starších osob podle pohlaví (* 1 000), 2003 a prognóza ........................................................................................................................... 18 1.7 Celková porodnost, 1980-2003 ............................................................................................ 20 1.8 Soukromé domácnosti (* 1 000), 1980-2003 ....................................................................... 21 1.9 Průměrný počet osob na domácnost, 1980-2003 ................................................................ 22 1.10 Rozložení velikosti domácností, (%), 1981 a 2003 .............................................................. 23 1.11 Imigrace, emigrace, čistá migrace 1990-2003 (* 1 000) a čistá migrace 2003 (o/oo) ........... 25 1.12 Podané žádosti o azyl (* 1 000), 1982-2003........................................................................ 26 1.13 Přijaté žádosti o azyl (* 1 000), 1982-2003 .......................................................................... 27 1.14 Počet obyvatel (* 1 000) podle občanství, 2003 .................................................................. 28 1.15 Počet obyvatel (* 1 000) podle původu, 2003 ...................................................................... 29 1.16 Harmonizované míry nezaměstnanosti, 1995-2003, a počet nezaměstnaných osob, 2003 30 1.17 HDP na hlavu v současných cenách (Euro), 1980-2006 ..................................................... 32 1.18 HDP na hlavu v současných cenách, Standardy kupní síly (PPS), 1980-2006................... 34 1.19 Celkové investice do základních prostředků v oblasti bydlení v současných cenách, 19802003 (% HDP) ............................................................................................................................... 35 1.20 Poslední a nadcházející sčítání obyvatelstva a celostátní šetření bytových podmínek ...... 36
2
KVALITA BYTOVÉHO FONDU....................................................................................................... 37 2.1 Průměrná užitná plocha na byt a na osobu (m2).................................................................. 38 2.2 Průměrný počet místností na byt a na nový byt................................................................... 39 2.3 Koupelna/sprcha, tekoucí teplá voda a ústřední topení v celkovém bytovém fondu (% celkového bytového fondu) .................................................................................................. 40 2.4 Rozložení bytového fondu podle stáří (%) ........................................................................... 41 2.5 Byty ve výškových obytných budovách................................................................................ 43
3
DOSTUPNOST BYDLENÍ ............................................................................................................... 45 3.1 Bytový fond podle typu budovy (* 1 000), 1980-2003 .......................................................... 46 3.2 Byty na 1 000 obyvatel a bytový fond (* 1 000), 1980-2003 ................................................ 47 3.3 Typy bytů zahrnuté do bytového fondu................................................................................ 48 3.4 Prázdné tradiční byty (% celkového bytového fondu).......................................................... 49 3.5 Obsazený bytový fond podle držby (%), 1980-2003 ............................................................ 50
OBSAH
3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12
5
Průměrný počet osob na obsazený byt, 1980-2003 ............................................................ 51 Průměrný počet osob na obsazený byt podle držby ............................................................ 52 Postavené byty podle typu budovy, 1980-2003 ................................................................... 53 Postavené byty na 1 000 obyvatel, 1980-2003.................................................................... 54 Zbourané byty nebo byty jinak odstraněné z bytového fondu (* 1 000), 1980-2003 ........... 55 Stavební povolení, počet bytů - míry růstu (%).................................................................... 56 Stavební povolení na 1 000 m2 obyvatelné/užitné plochy, obytné budovy .............................. 57
4
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ ............................................................................................. 59 4.1 Harmonizované indexy spotřebitelských cen, 1985-2004 ................................................... 60 4.2 Spotřeba bydlení jako podíl na celkové spotřebě domácnosti (%), 1980-2003................... 61 4.3 Dezagregovaná průměrná spotřeba bydlení (% celkové spotřeby domácnosti), 2003 .......... 62 4.4 Index nájemného za byt (1996 = 100), 1995-2003 .............................................................. 63 4.5 Index cen existujících rodinných domků (1985 = 100), 1990-2003......................................... 64 4.6 Index stavebních nákladů, obytné budovy (2000= 100), 1990-2003 ...................................... 65 4.7 Průměrná cena rodinného domku (* 1 000 euro), 2003 ......................................................... 66 4.8 Průměrné roční nájemné (* 1 000 euro) a průměrná velikost nájemního bytu na volném a regulovaném trhu, 2003 .......................................................................................................... 67 4.9 Indexy úrovně relativních cen pro celkovou spotřebu (EU15= 100), 1991-2002.................... 68 4.10 Indexy úrovně relativních cen pro náklady na bydlení (EU15= 100), 1995-2002 ................... 69 4.11 Nízkopříjmové domácnosti podle držby v roce 2001 a domácnosti dostávající příspěvky na bydlení v roce 2003.............................................................................................................. 70 4.12 Průměrná úroková sazba u soukromých hypoték v roce 2003 s vybranými podmínkami pevné sazby a typické hypotéční úrokové sazby, 2002-2003 (%)....................................... 71 4.13 Poměr nesplaceného hypotéčního dluhu k HDP (%), 1994-2003 ......................................... 72 4.14 Hypotéční systémy a daně týkající se bydlení, 2003............................................................ 73 4.15 Tržní podíly z nových celkových bytových hypotéčních půjček (%) podle typu instituce, čtvrté čtvrtletí 2003.......................................................................................................................... 74
5
ROLE VLÁDY .................................................................................................................................. 75 5.1 Klíčová prohlášení a cíle bytové politiky a agentury pro rozvoj a pro realizaci bytové politiky... 76 5.2 Nabídková strana dotací, veřejných půjček a veřejných úvěrových záruk v bytovém sektoru (miliony euro), 2003 ................................................................................................ 79 5.3 Poptávková strana v bytovém sektoru (miliony euro), 2003 ................................................ 80 5.4 Veřejná podpora bydlení v % z celkových veřejných výdajů, státního rozpočtu a HDP, 2003 .. 81 5.5 Sociální bydlení v % z nájemního sektoru, bytového fondu a nově postavených bytů, 2003 .. 82 5.6 Některé aspekty sektoru sociálního bydlení ........................................................................ 83 5.7 Charakteristiky sektoru sociálního bydlení........................................................................... 84 5.8 Nabídka přístřeší v kategorii bezdomovců, 2004................................................................. 85 5.9 Definice bezdomovectví a sociální exkluze ......................................................................... 86
PŘÍLOHA 1 DEFINICE .......................................................................................................................... 87 PŘÍLOHA 2 SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ ............................................................................................................... 117
PROHLÁŠENÍ Dne 1. května 2004 byla Evropská unie rozšířena o deset nových zemí a nyní tedy sestává z 25 členských států. Očekávalo se, že rozšíření může mít v různých oblastech pro občany celé EU řadu důsledků. V případě „Statistiky bydlení v Evropské unii“ to vedlo ke značnému rozšíření statistického materiálu, těžší publikaci a náročnějšímu procesu shromažďování údajů. Pokud jde o shromažďování údajů, existovala jak kvantitativní dimenze, tak také potřeba investovat značné úsilí pro zajištění toho, že údaje budou srovnatelné a statistiky smysluplné a pro země užitečné. Bylo tedy přirozené, že tímto úkolem budou pověřeny dvě země, a bylo také výhodou, že jedna je z EU15 a druhá je nový členský stát. Je zřejmé, že když v listopadu 2003 v Padově Švédsko a Česká republika nabídly, že se tohoto úkolu ujmou, stály před velkou výzvou. Již v ranné fázi procesu jsme se rozhodli pokusit se zefektivnit proces shromažďování údajů tak, aby se snížil tlak na zapojené země. Měli jsme také snahu využít údaje, které jsou co možná harmonizované, aby se tak zlepšila srovnatelnost. Agentura Statistics Sweden byla pověřena, aby nám pomohla a shromáždila většinu potřebných údajů. V první fázi tato práce vyčerpávajícím způsobem využila všechny relevantní mezinárodní databáze a jejím výsledkem byly některé ze základních tabulek, zejména ty, které jsou obsaženy v kapitolách 1 a 4. Ve druhé fázi využila Statistics Sweden svoji mezinárodní síť ke kontaktování národních statistických institucí v rámci celé Evropské unie. Pomoc agentury Statistics Sweden umožnila, aby shromažďování údajů postupovalo co možná nejhladčeji, je-li do něj zapojeno 25 zemí. Kromě samozřejmého záměru zajištění srovnatelnosti užitých údajů mezi jednotlivými zeměmi bylo cílem prezentovat zajímavou a relevantní statistiku dobré kvality. V této souvislosti bylo východiskem shromáždit a publikovat politicky relevantní statistiku v oblasti bydlení a bytové politiky. Proto jsme se již v ranné fázi rozhodli rozšířit tuto publikaci přidáním nové kapitoly o roli vlády na trhu bydlení (kapitola 5). Naším výchozím bodem pro práci týkající se role vlády byla tabulka z předcházejícího vydání „Statistiky bydlení v Evropské unii“ týkající se výskytu sociálního bydlení. Přestože bylo z této tabulky zcela jasné, že země pro ni použily různé definice, chtěli jsme informace tohoto druhu zachovat, neboť tato oblast je v mnoha zemích velice významnou politickou otázkou. Výzvou tedy bylo pokusit se lépe popsat tento jev existující v různých zemích a zlepšit pochopení čísel v této tabulce. Kapitola 5 se také zabývá další oblastí, která nedávno přitahovala velký národní i mezinárodní zájem, totiž bezdomovectvím. Je to oblast, která jak při shromažďování údajů, tak i analýze představuje významné metodologické obtíže a která ne vždy byla konzistentně uznávána jako politický problém. Máme proto radost z toho, že materiál, který laskavě poskytla FEANSTA, nám umožnil předložit v této zprávě strukturovaný obraz této oblasti. Naším druhým záměrem bylo pokusit se zachytit rozmanitost bytových politik a rozsah, v němž jsou veřejné zdroje vynakládány na různé aspekty bydlení. To je samozřejmě obrovský úkol, přinejmenším tehdy, jestliže zahrnuje 25 zemí. Nicméně tato oblast, pokud existuje, je oblast, kterou považujeme za relevantní z hlediska politiky. Jsme také vděčni našim irským kolegům za to, že nám dovolili vypůjčit si jednu z jejich tabulek z jejich „Pravidelné národní zprávy o rozvoji bydlení v evropských zemích syntetická zpráva 2004“ jako úvod k naší kapitole o roli vlády. Otázkám státní bytové politiky je v mezinárodních statistikách obecně věnována malá pozornost. Dokonce na národní úrovni existují v úředních statistikách na tomto poli velké mezery. Nebyli jsme proto schopni využít národní statistické instituce jako hlavní zdroj těchto informací a museli jsme vytvořit dotazník, který byl zaslán všem 25 národním ministerstvům odpovědným za bytovou politiku. Bez ohledu na složitost této oblasti jsme s potěšením zaznamenali, že takřka všechny země se zdály mít velký zájem na tomto dotazníku a že věnovali značnou práci na své odpovědi. Oceňujeme značné úsilí vynaložené v tomto ohledu příslušnými pracovníky.
PROHLÁŠENÍ
7
Protože „role vlády“ je nejen dosti nová oblast studia, ale také velmi obtížná, pokud jde o měření, přinejmenším tehdy, jestliže zahrnuje mezinárodní porovnání, je zřejmé, že se bude vyskytovat mnoho problémů. Tato oblast je nicméně pro všechny země velmi důležitá a pro mezinárodní porovnání tedy velmi zajímavá. Platí to nejen pro údaje jako takové, ale také - a možná ještě více - pro světlo, které vrhají na různé systémy organizování politiky tak, aby vyhověla jedné z našich nejjasnějších a nejzákladnějších potřeb. Není proto překvapením, že oblast mezinárodní statistiky týkající se role vlád na trhu bydlení přilákala nedávno značnou mezinárodní pozornost ze strany Evropské centrální banky, OECD a dalších institucí. Jestliže řekneme toto, je zřejmé, že naším primárním záměrem při doplnění této nové kapitoly bylo investovat do budoucna. U všech nových oblastí vždy existuje riziko počátečních problémů a každému, koho se to týkalo, bylo proto samozřejmé, že jsme nemohli očekávat okamžité vytvoření řady kompletních tabulek, které by mohly být využity pro snadné a nekomplikované porovnání jednotlivých zemí. V každém procesu vždy existuje nějaký první krok a jsme přesvědčeni, že existují velmi dobré perspektivy pro podniknutí dalších kroků správným směrem v blízké budoucnosti a dosažení některých velmi zajímavých výsledků majících velký význam pro bytové politiky v Evropské unii. Takže i když na první pohled se může zdát, že nedostatek údajů zbavuje některé z tabulek v kapitole 5 jejich hodnoty, jsme přesvědčeni, že úplnější a lépe srovnatelný obraz bude možné prezentovat v nadcházejících letech. Protože tato oblast studia má pro každou národní bytovou politiku takový význam, existují dobré perspektivy zcela rychlého pokroku dosaženého nejen při shromažďování údajů jako takovém, ale také při rozvíjení spolehlivých a srovnatelných statistik, které umožní zdůraznit nejzajímavější odchylky a podobnosti mezi zeměmi Evropské unie. Jestliže jsme řekli toto, nezbývá než poradit čtenářům věnovat velkou pozornost - a trpělivost - studiu tabulek v kapitole 5 a vyhnout se vyvozování kvapných závěrů. V některých případech mohou zdánlivé vzorce a anomálie - v této fázi a bez ohledu na vynaložené úsilí - mít své vysvětlení spíše v definici, organizaci a hlášení údajů než ve významných rozdílech mezi zeměmi. Vynaložili jsme maximum úsilí na zajištění kvality všech údajů v této zprávě. Neprováděli jsme žádnou další analýzu materiálu. Přesto doufáme, že tato publikace poskytne čtenářům hodně informací a čerstvou statistiku týkající se bydlení, která jim umožní identifikovat podobnosti a rozdíly mezi členskými státy. Rádi bychom také poděkovali našim nizozemským kolegům na Ministerstvu pro bytovou politiku, územní plánování a životní prostředí za zapůjčení zajímavé tabulky z jejich zprávy o výškových obytných budovách. Nakonec bychom chtěli vyjádřit naše srdečné díky každému, kdo se zúčastnil na této práci a tím umožnil vydání této zprávy.
Praha a Karlskrona, prosinec 2004
Daniela Grabmüllerová český manažer projektu Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
Bengt J. Eriksson švédský manažer projektu Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu a plánování, Švédsko
STRUKTURA ZPRÁVY Obsah této zprávy je strukturován následujícím způsobem: Kapitola 1 prezentuje řadu všeobecných údajů o demografickém a sociálněekonomickém kontextu bydlení. Kapitola 2 se zabývá kvalitou bytového fondu a je zaměřena na průměrnou užitnou plochu, příslušenství a stáří bytového fondu. Kapitola 3 je věnována dostupnosti bydlení, včetně rozložení různých typů bydlení podle držby. Kapitola 4 sleduje finanční dostupnost bydlení a ilustruje váhu bydlení v rozpočtech domácností, různé indexy, které nabízejí přehled změn v nákladech na bydlení, a trendy v hypotekárních půjčkách. Kapitola 5 se zaměřuje na roli vlády a státní intervence na trhu bydlení, přičemž zvláštní pozornost věnuje veřejným výdajům na bydlení a existenci a charakteristikám sociálního bydlení. Obsah koncepcí použitých v různých tabulkách může být u různých zemí různý. Příloha 1 proto nabízí přehled způsobů, jakými členské státy a také mezinárodní organizace definují tyto pojmy. Příloha 2 uvádí seznam národních ministerstev odpovědných za bytovou politiku a národních statistických institucí, bez nichž by vypracování této zprávy nebylo možné.
SEZNAM ZKRATEK Země AT BE CY CZ DK EE FI FR DE GR HU IE IT LV LT LU MT NI PL PT SK SI ES SE UK
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo (NSR = bývalé Západní Německo, NDR = bývalé Východní Německo) Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemí Polsko Portugalsko Slovenská republika Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království (GB = Velká Británie = UK bez Normanských ostrovů a ostrova Man)
Symboly: na
není k dispozici, neaplikovatelné nebo nezodpovězené
1
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.1
11
Počet obyvatel (* 1 000), 1. ledna, 1980-2004
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-25
1980 7 546 9 855 510 10 316 5 122 1 472 4 771 53 731 78 180 9 584 10 709 3 393 56 388 2 509 3 404 363 323 14 091 35 413 9 714 4 963 1 893 37 242 8 303 56 285 426 081
1985 7 563 9 858 538 10 334 5 111 1 523 4 894 55 157 77 709 9 920 10 657 3 544 56 588 2 570 3 529 366 338 14 454 37 063 10 009 5 145 1 937 38 353 8 343 56 596 432 099
1990 7 645 9 948 573 10 362 5 135 1 571 4 974 56 577 79 113 10 121 10 375 3 507 56 694 2 668 3 694 379 352 14 893 38 038 9 920 5 288 1 996 38 826 8 527 57 459 438 641
1995 7 943 10 131 645 10 333 5 216 1 448 5 099 57 753 81 539 10 443 10 337 3 598 57 269 2 501 3 643 406 369 15 424 38 581 10 013 5 356 1 989 39 197 8 816 58 500 446 577
Definice - viz Příloha 1. Pramen: Eurostat
1.1F Změna počtu obyvatel 1980-2004
2000 8 002 10 239 690 10 278 5 330 1 372 5 171 58 749 82 163 10 554 10 222 3 777 57 680 2 382 3 512 434 380 15 864 38 654 10 198 5 399 1 988 39 733 8 861 59 623 451 256
2003 8 067 10 356 715 10 203 5 384 1 356 5 206 59 630 82 537 11 018 10 142 3 964 57 321 2 331 3 463 448 397 16 193 38 219 10 407 5 379 1 995 40 683 8 941 59 329 453 684
2004 8 092 10 397 728 10 211 5 398 1 351 5 220 59 896 82 545 11 047 10 115 4 025 57 482 2 319 3 447 451 400 16 258 38 194 10 480 5 381 1 997 40 978 8 975 59 518 454 900
Změna (%) 1980–2004 7,2 5,5 42,7 -1,0 5,4 -8,2 9,4 11,5 5,6 15,3 -5,5 18,6 1,9 -7,6 1,3 24,0 23,9 15,4 7,9 7,9 8,4 5,5 10,0 8,1 5,7 6,8
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
12
1.2
Rozloha, počet obyvatel (* 1 000) a hustota obyvatel, 2003 km2
obyvatelstvo *1 000
počet obyvatel/km2
Rakousko
83 858
8 067
96
Belgie
30 538
10 356
339
9 251
715
86
Česká republika
78 866
10 203
130
Dánsko
43 094
5 384
125
Kypr
45 227
1 356
32
Finsko
Estonsko
338 150
5 206
15
Francie
549 087
59 630
109
Německo
357 031
82 537
231
Řecko
131 957
11 018
83
Maďarsko
93 030
10 142
110
Irsko
70 295
3 964
56
Itálie
301 338
57 321
190
Lotyšsko
64 589
2 331
36
Litva
65 300
3 463
53
2 586
448
173
Lucembursko Malta
316
397
1 233
35 518
16 193
456
312 685
38 219
126
Portugalsko
91 916
10 407
113
Slovensko
49 035
5 379
110
Holandsko Polsko
Slovinsko
20 273
1 995
98
Španělsko
505 124
40 683
81
Švédsko
449 974
8 941
20
Velká Británie
244 101
59 329
243
3 973 139
453 684
115
EU-25
Rozloha se měří jako území státu nezahrnující teritoriální nebo vnitrostátní vodstvo. Pramen: Eurostat
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.2F
Hustota obyvatel 2003
13
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
14
1.3
Prognóza počtu obyvatel (*1 000) a jeho změny (%), 2003-2050
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-25
2003
2005
2010
2015
2020
2050
změna (%) 2003–2050
8 067 10 356 715 10 203 5 384 1 356 5 206 59 630 82 537 11 018 10 142 3 964 57 321 2 331 3 463 448 397 16 193 38 219 10 407 5 379 1 995 40 683 8 941 59 329 453 684
8 128 10 370 821 10 227 5 392 1 297 5 230 60 900 82 780 11 017 9 797 4 079 57 306 2 272 3 412 466 399 16 343 38 562 10 094 5 418 1 981 41 348 8 917 59 786 456 342
8 125 10 478 858 10 201 5 449 1 236 5 285 62 527 83 094 11 085 9 593 4 326 56 759 2 184 3 339 497 406 16 733 38 553 10 129 5 457 1 965 41 774 9 014 60 904 459 971
8 123 10 578 895 10 151 5 498 1 177 5 342 64 037 83 426 11 106 9 402 4 585 55 903 2 096 3 274 526 417 17 071 38 538 10 125 5 487 1 945 41 992 9 115 62 180 462 989
8 132 10 681 928 10 083 5 554 1 117 5 390 65 402 83 818 11 075 9 217 4 811 54 903 2 007 3 204 560 424 17 400 38 425 10 089 5 510 1 918 42 012 9 237 63 668 465 565
8 016 11 267 1 083 9 369 5 834 770 5 477 72 835 87 621 10 941 8 424 5 976 48 643 1 530 2 886 778 447 19 082 36 630 9 888 5 509 1 721 42 316 9 736 73 954 480 733
-0,6 8,8 51,4 -8,2 8,4 -43,2 5,2 22,1 6,2 -0,7 -16,9 50,8 -15,1 -34,4 -16,7 73,5 12,5 17,8 -4,2 -5,0 2,4 -13,7 4,0 8,9 24,7 6,0
Předpoklady a metodologie viz „Prognóza počtu obyvatel“ v Příloze 1. Všimněte si zejména toho, že je zde prezentována tzv. vyšší varianta. Pramen: Počet obyvatel 2003: Eurostat; Prognóza počtu obyvatel: OSN, Perspektivy světového počtu obyvatel, verze 2002, vyšší varianta.
1.3F
Prognózovaná změna počtu obyvatel v letech 2003-2050
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
15
1.4 Počet obyvatel podle věku (%), 1. ledna 2003 <15
15–24
25–34
35–44
45–64
65–79
>80
15–64
Celkem
roků
roků
roků
roků
roků
roků
roků
roků
*1000
16,6
12,0
14,2
16,9
24,9
11,6
3,9
67,9
8 067
Belgie
17,4
12,1
13,5
15,5
24,5
13,0
4,0
65,6
10 356
Kypr Česká republika
20,9
15,6
14,1
14,9
22,7
9,2
2,6
67,3
715
15,6
14,1
16,0
13,1
27,4
11,2
2,7
70,5
10 203
Dánsko
18,8
11,1
14,0
15,1
26,2
10,8
4,0
66,4
5 384
Estonsko
16,6
15,1
13,8
13,8
24,8
13,0
2,8
67,5
1 356
Finsko
17,8
12,5
12,3
14,4
27,6
11,7
3,6
66,9
5 206
Francie
18,7
13,0
13,6
14,4
24,0
12,1
4,2
65,0
59 630
Německo
15,0
11,5
13,0
17,0
25,9
13,4
4,1
67,5
82 537
Rakousko
1)
Řecko
15,2
14,0
15,4
14,2
24,1
13,7
3,6
67,6
11 018
Maďarsko
16,1
13,7
15,4
12,6
26,8
12,3
3,1
68,5
10 142
Irsko
21,0
16,2
15,8
14,4
21,4
8,5
2,6
67,9
3 964
Itálie2)
14,4
11,4
15,7
15,2
25,1
14,1
4,1
67,4
57 321
Lotyšsko
16,0
15,1
13,8
14,5
24,8
13,1
2,8
68,2
2 331
Litva
18,3
15,0
13,9
15,4
22,7
12,1
2,7
67,0
3 463
Lucembursko
18,8
11,4
15,0
17,1
23,7
11,0
3,1
67,1
448
Malta3)
19,2
14,9
13,3
14,2
25,7
10,0
2,6
68,2
397
Holandsko
18,6
11,9
14,4
16,1
25,3
10,4
3,4
67,7
16 193
Polsko
17,8
16,8
14,2
13,7
24,6
10,5
2,2
69,4
38 219
Portugalsko
15,8
13,4
15,5
14,7
24,0
13,1
3,6
67,5
10 407
Slovensko
18,0
16,6
15,5
14,2
24,0
9,4
2,1
70,4
5 379
Slovinsko
15,0
14,0
14,7
15,5
26,0
12,1
2,7
70,2
1 995
Španělsko3)
14,6
13,5
17,0
15,4
22,5
13,1
3,9
68,3
40 683
Švédsko Velká 2) Británie
18,0
11,7
13,2
14,0
25,9
11,9
5,3
64,8
8 941
18,9
12,1
14,9
15,1
23,4
11,6
4,0
65,5
59 329
16,7
12,8
14,5
15,2
24,6
12,4
3,8
67,2
453 684
4)
EU-25 1 2 3 4
Procenta podle věku od roku 2000 Procenta podle věku od roku 2001 Procenta podle věku od roku 2002 Procenta odhadovaná agenturou Statistics Sweden
Pramen: Eurostat
16
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.4F
Míra závislosti (< 15 a ≥ 65/15-64) 2003
1.5F
Míra závislosti (< 15 a ≥ 65/15-64) 2020
Míra závislosti je měřítko té části obyvatel, která je složena z vyživovaných členů rodiny (lidí, kteří jsou pro práci příliš mladí nebo příliš staří). Míra závislosti je rovna počtu osob mladších 15 let nebo starších 65 let dělenému počtem osob ve věku 15 až 64 let. Rostoucí míra závislosti je problém v mnoha zemích čelících stárnoucí populaci, protože se pro systémy důchodového pojištění a sociálního zabezpečení stává obtížným starat se o výrazně starší, nepracující populaci.
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.5
17
Prognóza počtu obyvatel podle věku, (%), 1. ledna 2020 <15
15–24
25–34
35–44
45–64
65–79
>80
15–64
Celkem
roků
roků
roků
roků
roků
roků
roků
roků
*1 000
Rakousko
13,2
10,1
12,6
12,4
31,1
15,0
5,6
66,2
8 132
Belgie
16,5
10,9
12,1
12,1
27,7
14,7
6,0
62,8
10 681
Kypr
22,4
12,2
13,8
12,9
23,1
12,2
3,4
62,0
928
Česká republika
13,9
9,2
12,4
15,6
27,8
16,9
4,2
65,0
10 083
Dánsko
16,8
12,1
11,9
11,1
27,7
15,7
4,6
62,8
5 554
Estonsko
16,3
9,2
14,3
14,9
26,1
14,0
5,3
64,5
1 117
Finsko
17,1
10,9
12,0
12,2
25,4
17,0
5,3
60,6
5 390
Francie
19,2
12,0
11,6
11,9
25,6
14,2
5,5
61,1
65 402
Německo
14,6
10,3
12,1
11,9
29,5
15,2
6,5
63,7
83 818
Řecko
14,2
9,9
10,7
14,1
29,2
15,3
6,4
64,0
11 075
Maďarsko
14,3
10,2
13,0
15,7
27,4
15,3
4,1
66,3
9 217
Irsko
23,3
12,7
12,2
15,0
22,8
11,1
2,9
62,7
4 811
Itálie
12,6
9,6
10,4
12,3
31,7
16,4
7,0
64,0
54 903
Lotyšsko
15,0
9,0
14,8
14,6
27,5
13,8
5,3
65,9
2 007
Litva
17,8
11,3
14,3
12,8
26,8
12,0
4,9
65,3
3 204
Lucembursko
18,0
11,4
12,9
14,5
28,2
11,1
3,9
67,0
560
Malta
18,2
11,3
12,7
13,7
24,3
15,3
4,5
62,0
424
Holandsko
17,4
11,9
12,0
11,5
28,4
14,5
4,3
63,8
17 400
Polsko
15,8
10,0
13,8
16,7
26,3
13,6
3,7
66,8
38 425
Portugalsko
15,5
11,3
11,1
14,4
28,7
14,2
4,8
65,5
10 089
Slovensko
16,5
10,3
13,8
16,5
27,0
12,8
3,0
67,7
5 510
Slovinsko
12,7
9,1
11,8
15,1
30,0
16,1
5,2
66,0
1 918
Španělsko
14,6
9,9
10,3
14,7
30,6
14,0
5,9
65,5
42 012
Švédsko
17,7
10,3
12,9
11,1
25,9
16,4
5,8
60,1
9 237
Velká Británie
17,4
11,7
13,6
13,0
26,1
13,3
4,9
64,4
63 668
EU-25
15,9
10,7
12,1
13,1
28,1
14,6
5,5
64,0
465 565
Pramen: OSN, Perspektivy světového počtu obyvatel, verze 2002, vyšší varianta
18
1.6
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
Počet obyvatel v ekonomicky aktivním věku a starších osob podle pohlaví (*1 000), 2003 a prognóza 2003 Celkem
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko1) Maďarsko Irsko Itálie2) Lotyšsko Litva Lucembursko Malta3) Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko3) Švédsko Velká Británie2) EU-25 4)
*1 000 8 067 10 356 715 10 203 5 384 1 356 5 206 59 630 82 537 11 018 10 142 3 964 57 321 2 331 3 463 448 397 16 193 38 219 10 407 5 379 1 995 40 683 8 941 59 329 453 684
2010 Aktivní věk (15–64)
65+
Celkem
2020 Aktivní věk (15–64)
65+
Aktivní věk (15–64)
65+ z toho z toho z toho z toho z toho z toho z toho z toho z toho ženy ženy ženy ženy ženy ženy ženy ženy ženy (%) *1 000 % (%) *1 000 % (%) *1 000 (%) *1 000 % (%) *1 000 % (%) *1 000 (%) *1 000 % (%) *1 000 % (%) 51,5 5 481 67,9 50,0 1 251 15,5 61,4 8 125 50,7 5 541 68,2 49,0 1 463 18,0 58,6 8 132 50,5 5 382 66,2 48,8 1 675 20,6 57,0 51,1 6 791 65,6 49,6 1 762 17,0 58,8 10 478 50,9 6 890 65,8 49,3 1 877 17,9 58,3 10 681 50,7 6 707 62,8 49,3 2 213 20,7 56,6 51,0 481 67,3 50,9 85 11,8 55,3 858 50 565 65,9 49,4 113 13,2 55,8 928 50,0 575 62,0 49,4 145 15,6 55,2 51,3 7 196 70,5 49,9 1 418 13,9 61,3 10 201 51,3 7 200 70,6 49,8 1 607 15,8 60,4 10 083 51,4 6 558 65,0 49,5 2 120 21,0 59,0 50,5 3 572 66,4 49,5 798 14,8 57,8 5 449 50,3 3 563 65,4 49,3 916 16,8 56,3 5 554 50,3 3 490 62,8 49,2 1 129 20,3 55,3 53,9 916 67,5 52,1 215 15,9 67,0 1 236 54,1 847 68,5 52,1 210 17,0 67,1 1 117 54,1 720 64,5 51,9 215 19,2 66,0 51,1 3 481 66,9 49,5 799 15,3 60,9 5 285 51,1 3 504 66,3 49,6 901 17,0 59,2 5 390 51,1 3 267 60,6 49,5 1 200 22,3 57,0 51,4 38 786 65,0 50,2 9 723 16,3 59,2 62 527 51,3 40 366 64,6 50,0 10 235 16,4 59,0 65 402 51,2 39 949 61,1 49,8 12 909 19,7 57,7 51,1 55 682 67,5 49,3 14 439 17,5 60,3 83 094 51,1 54 623 65,7 49,5 16 673 20,1 58,1 83 818 51,2 53 428 63,7 49,7 18 192 21,7 57,3 50,7 7 130 64,7 50,0 1 826 16,6 55,4 11 085 50,8 7 301 65,9 49,7 2 176 19,6 56,0 11 075 50,8 7 085 64,0 49,6 2 414 21,8 56,0 52,5 6 949 68,5 51,0 1 559 15,4 63,2 9 593 52,4 6 687 69,7 50,6 1 530 15,9 64,0 9 217 52,5 6 110 66,3 50,1 1 792 19,4 63,1 50,3 2 690 67,9 49,8 441 11,1 56,5 4 326 50,1 2 857 66,0 49,6 506 11,7 56,3 4 811 50,1 3 018 62,7 49,4 674 14,0 55,6 51,4 38 984 68,0 49,9 10 556 18,4 59,2 56 759 51,5 37 485 66,0 49,9 11 644 20,5 58,8 54 903 51,5 35 125 64,0 49,7 12 869 23,4 58,2 54,0 1 589 68,2 52,0 370 15,9 67,7 2 184 54,1 1 503 68,8 51,7 385 17,6 67,8 2 007 54,1 1 322 65,9 51,2 383 19,1 68,1 53,3 2 320 67,0 51,8 510 14,7 65,6 3 339 53,5 2 244 67,2 51,9 530 15,9 65,8 3 204 53,5 2 092 65,3 51,7 542 16,9 66,1 50,7 301 67,1 49,4 63,0 14,0 59,3 497 50,9 335 67,4 49,9 69,0 13,9 59,4 560 50,2 375 67,0 49,1 84,0 15,0 57,1 50,5 269 67,7 49,6 50,0 12,5 57,9 406 50,2 273 67,2 49,8 60,0 14,8 56,7 424 50,2 263 62,0 48,7 84,0 19,8 56,0 50,5 10 962 67,7 49,3 2 220 13,7 58,4 16 733 50,3 11 211 67,0 49,2 2 504 15,0 57,2 17 400 50,3 11 098 63,8 49,2 3 267 18,8 55,8 51,6 26 527 69,4 50,3 4 888 12,8 62,1 38 553 51,5 27 684 71,8 50,2 4 978 12,9 62,5 38 425 51,6 25 682 66,8 49,9 6 657 17,3 60,8 51,7 7 026 67,5 50,7 1 736 16,7 58,2 10 129 51,9 6 745 66,6 50,6 1 711 16,9 60,4 10 089 51,8 6 611 65,5 50,2 1 916 19,0 60,2 51,5 3 787 70,4 50,4 624 11,6 62,3 5 457 51,4 3 924 71,9 50,1 664 12,2 62,7 5 510 51,5 3 730 67,7 49,9 871 15,8 60,8 51,1 1 401 70,2 49,2 295 14,8 62,6 1 965 51,3 1 382 70,3 49,6 328 16,7 60,7 1 918 51,6 1 266 66,0 49,7 408 21,3 58,8 51,1 27 619 67,9 49,8 6 899 17,0 58,2 41 774 51,0 28 143 67,4 49,7 7 482 17,9 57,8 42 012 50,9 27 518 65,5 49,5 8 369 19,9 57,1 50,5 5 795 64,8 49,2 1 534 17,2 57,2 9 014 50,4 5 826 64,6 49,1 1 724 19,1 56,1 9 237 50,3 5 555 60,1 49,0 2 051 22,2 55,1 50,7 38 965 65,7 49,5 9 302 15,7 58,5 60 904 51,0 40 385 66,3 50,0 9 930 16,3 57,4 63 668 50,7 40 981 64,4 49,4 11 598 18,2 57,2 51,2 304 701 67,2 49,8 73 360 16,2 59,5 459 971 51,2 307 084 66,8 49,8 80 216 17,4 58,7 465 565 51,1 297 907 64,0 49,6 93 777 20,1 57,9
1 2003, procenta podle věku od roku 2000 2 2003, procenta podle věku od roku 2001 3 2003, procenta podle věku od roku 2002 4 2003, procenta odhadovaná agenturou Statistics Sweden Pramen: Údaje za rok 2003: Eurostat a Statistics Sweden; Prognóza počtu obyvatel: OSN, Pesrpektivy světového počtu obyvatel, verze 2002, vyšší varianta
Celkem
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.6F Počet starších osob podle pohlaví, % z celkového počtu obyvatel, 2003 a prognóza 2020
19
20
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.7 Celková porodnost, 1980 - 2003 1980
1985
1990
1995
2000
2003
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko
1,65 1,68 na 2,10 1,55 na 1,63 1,95 1,56 2,21 1,92 3,25 1,64 1,90
1,47 1,51 2,38 1,96 1,45 2,12 1,65 1,81 1,37 1,67 1,85 2,47 1,42 2,09
1,46 1,62 2,42 1,89 1,67 2,04 1,78 1,78 1,45 1,39 1,87 2,11 1,33 2,01
1,42 1,55 2,13 1,28 1,80 1,32 1,81 1,70 1,25 1,32 1,58 1,84 1,18 1,26
1,36 1,66 1,64 1,14 1,77 1,34 1,73 1,88 1,38 1,29 1,32 1,90 1,24 1,24
1,39 1,61 1,16 1,18 1,76 1,35 1,76 1,89 1,34 1,27 1,30 1,98 1,29 1,29
1)
Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-25
2,00 1,49 1,99 1,60 2,28 2,18 2,32 2,11 2,20 1,68 1,90 1,88
2,10 1,38 1,96 1,51 2,33 1,72 2,25 1,72 1,64 1,74 1,79 1,70
2,03 1,61 2,05 1,62 2,04 1,57 2,09 1,46 1,36 2,13 1,83 1,64
1,55 1,69 1,83 1,53 1,61 1,41 1,52 1,29 1,18 1,73 1,71 1,44
1,25 1,63 1,41 1,75 1,24 1,44 1,17 1,22 1,29 1,71 1,71 na
1)
2)
1,39 1,76 1,72 1,72 1,34 1,55 1,30 1,26 1,24 1,54 1,64 1,48
2)
1) 2) 2)
1) 2)
1)
2) 2)
2)
2) 2) 1) 1)
2) 1)
2) 1) 2) 2) 2) 2) 2)
2)
Celková porodnost: Průměrný počet dětí, které by se jako živé narodily ženě během jejího života, jestliže by prošla svými plodnými léty, odpovídající porodnosti podle věku v daném roce. Je to tedy úplná porodnost hypotetické generace, vypočtená sečtením porodností podle věku u žen v daném roce (předpokládá se, že počet žen v každém věku je stejný). Celková porodnost se také používá pro indikaci reprodukční úrovně porodnosti; ve více rozvinutých zemích se za reprodukční úroveň porodnosti považuje 2,1. 1 Předběžná hodnota 2 Odhad Pramen: Eurostat
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.8
21
Soukromé domácnosti (* 1000), 1980 - 2003
1980 1)
Rakousko 3)
Belgie Kypr
Česká republika 6)
Dánsko
7)
Estonsko 9)
Finsko
10)
Francie
11)
Německo
4)
1985
1990
1995
2000
2002
Změna (%) 1980 -2000
2003 2)
2 809
2 937
3 131
3 276
3 312
3 608
na
na
na
4 237
4 325
na
233
239
na
na
na
10,3
2 456
2 481
18,0
na
158
172
202
224
3 791
na
3 984
na
4 216
2 062
2 159
2 265
2 358
5)
2 434 8)
3 280
2)
2 669
22,7 17,4
na
na
na
592
575
567
566
na
1 782
1 888
2 037
2 181
2 295
2 354
2 378
28,8
19 044
20 316
21 478
22 656
23 055
24 525
na
21,1
24 811
26 367
28 175
36 938
38 124
38 720
38 944
53,7
Řecko
2 974
na
3 203
na
3 674
na
na
23,5
Maďarsko
3 719
na
3 890
na
3 863
na
na
3,9
880
971
1 015
1 091
1 251
1 288
1 382
42,2
Itálie
na
na
na
na
22 004
na
na
na
Lotyšsko
na
na
na
na
na
Litva
na
na
na
1 322
na
144
na
104
5 006
12)
Irsko
14)
Lucembursko Holandsko 16)
Polsko
12)
Portugalsko
17)
Slovensko Slovinsko
18)
Španělsko
19)
20)
Švédsko
Velká Británie
929
917
915
1 354
1 357
1 346
na
na
171
na
na
33,6
na
119
127
129
na
na
5 613
6 061
6 469
6 801
6 934
6 996
35,9
10 948
10 906
11 970
12 501
na
13 337
na
na
2 924
na
3 147
na
3 651
na
na
24,9
1 660
na
1 832
na
2 072
na
na
24,8
128
Malta
21)
13)
12)
8)
15)
595
na
632
na
na
685
na
na
10 025
10 531
11 299
12 001
12 677
12 921
14 187
26,5
3 498
3 670
3 830
4 244
19 900
21 017
22 140
23 315
5)
4 363 24 121
5)
4 449 24 346
5)
4 454 na
5)
24,7 21,2
Soukromá domácnost: Obvyklé definice se týkají „stejné adresy“ nebo podílu na společných opatřeních jako je jídlo a nájemné, viz definice v Příloze 1. Viz také tabulka 1.9. 1 Roční průměr 2 Přerušení v časových řadách mezi rokem 2000 a 2002/2003 kvůli novému pohledu vycházejícímu ze sčítání obyvatelstva v roce 2001 3 1981 4 Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991, 1.3.2001 5 Samostatně hospodařící domácnosti. Samostatně hospodařící domácnost je domácnost osob, které žijí společně ve stejném bytě, vaří a jedí společně a které se podílejí na chodu domácnosti. 6 Bytové domácnosti 7 Odhad ročního průměru. Pramen: HBS 8 1996 9 31. prosince 10 1982 a 1999 11 Duben pro 1980, 1990, 1995 a 2002, červen pro 1985, květen pro 2000 a 2003. Počínaje rokem 1991 - sjednocené Německo. Údaj pro bývalou NDR za leden 1981 = 6 510. 12 1981, 1991 a 2001 13 2001 14 31.12.2000 a 2003 = Q3 2003 15 Odhad 16 Pro 1980 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva k 7. prosinci 1978. Pro 1985 - údaje z mikrocenzu k 6. prosinci 1984. Pro 1990 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva k 7. prosinci 1988. Pro 1995 - údaje z mikrocenzu k 17. květnu 1995. Pro 2002 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva a bytového fondu ke 20. květnu 2002. 17 Ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu, 1.11.1980, 3.3.1991, 26.5.2001. 18 Sčítání obyvatelstva,1981,1991 a 2002 19 1. listopadu 2001 (sčítání obyvatelstva) 20 15. září pro 1980, 1. listopadu pro 1985 a 1990, 31. prosince pro 2000 a následující roky 21 Hodnoty jsou za půl roku a jen pro GB Pramen: Národní statistické instituce
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
22
1.9
Průměrný počet osob na domácnost, 1980 - 2003 1980 1)
1985
1990
1995
2000
2,7
2,6
2,5
2,4
2,4
na
na
na
2,4
2,4
Rakousko
2,8
Belgie
2,7
3)
3,5
na
3,2
3,2
3,1
3,0
2,7
na
2,6
na
2,4
na
Dánsko
2,5
2,4
2,3
2,2
2,2
2,2
Estonsko
na
na
na
2,4
2,4
2,4
Finsko
2,6
2,6
2,4
2,3
2,2
2,2
1) 6)
2,7
2,7
2,6
2,5
2,4
na
7)
2,5
2,3
2,3
2,2
2,2
2,1
3,1
na
3,0
na
2,8
Kypr
Česká Republika
Francie
Německo 1)8)
Řecko
Maďarsko
4)
2)
2,8
Irsko
na
3,7
Itálie
3,0
Lotyšsko
na
Litva
2,5 2)
na
10)
na
2,6
na
3,3
3,0
2,9
2,6
2,6
2,6
na
2,5
2,5
2,8
na
na na
2,6
2,6 na
na
3,1
3,0
3,0
2,5
2,4
2,4
2,3
2,3
3,3
3,1
3,1
na
na
2,6
Malta
na
3,2
Holandsko
2,8 3,1
14)
Portugalsko
3,3
5)
2,5
2,8
3,3
2,8
na
na
Lucembursko
Polsko
12)
13)
3,1
13) 16)
2,8
2,8
15)
na
na
2,6
16)
na
na
Slovensko
3,0
na
2,9
Slovinsko
3,2
na
3,0
na
2,8
na
3,5
3,5
3,4
3,2
3,1
2,9
Španělsko
17)
18)
Švédsko
Velká Británie
1)
2,3
2,2
2,1
2,0
2,7
2,6
2,5
2,4
19)
-0,3 -0,4 -0,3 -0,3 na -0,4 -0,3 -0,3 -0,3
na 9)
2,6
3,0 na
5)
Změna 1980-2000 -0,4
2003
2,0
1,9
2,4
na
-0,2 11)
-0,7 -0,4 na na -0,3 na -0,5 na -0,5 -0,4 -0,4 -0,4 -0,3 -0,3
Definice domácností viz Příloha 1. Existují zde dva mírně odlišné pojmy, a to bytová domácnost a samostatně hospodařící domácnost. Ne vždy si v jakémkoliv konkrétním případě můžeme být jisti, který pojem je v praxi použit. Srov. také tabulku 3.6 v kapitole 3. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Populace = celkový součet domácností a institucionální populace 1981 1982 a 1992 Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991 a 1.3.2001 1996 1982, 1984, 1996 a 1999 Počínaje rokem 1991 - sjednocené Německo 1981, 1991 a 2001 1.2.2001 Odhad Q3 2003 Šetření vzorků týkající se spotřeby domácností 1991 Pro 1980 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva k 7. prosinci 1978. Pro 1985 - údaje z mikrocenzu k 6. prosinci 1984. Pro 1990 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva k 7. prosinci 1988. Pro 1995 - údaje z mikrocenzu k 17. květnu 1995. Pro 2002 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva a bytového fondu ke 20. květnu 2002. 2001 Ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu 1991 a 2001 1. listopadu 2001 (sčítání obyvatelstva) Počínaje rokem 2000 = pouze soukromé domácnosti 1994
Pramen: Národní statistické instituce
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
23
1.10 Rozložení velikosti domácností, (%), 1981 a 2003 1 osoba
2 osoby
3 osoby
4 osoby
≥ 5 osob
1981
2003
1981
2003
1981
2003
1981
2003
1981
2003
Rakousko
26
31
26
29
17
17
16
15
14
8
Belgie
23
32
30
31
20
16
16
14
11
7
Kypr2) Česká 3) republika
10
16
22
27
17
17
26
22
25
18
24
30
26
28
19
19
22
17
9
6
Dánsko
30
37
31
33
16
12
16
12
7
5
Estonsko5)
33
31
29
31
19
18
13
14
6
6
27
39
26
32
19
13
18
10
10
6
Francie
24
30
29
33
18
15
16
14
12
8
Německo8)
31
37
29
34
17
14
14
11
9
4
1)
4)
6)
Finsko
7)
9)
Řecko
15
20
25
28
20
21
24
20
16
11
Maďarsko10)
20
26
28
29
22
20
19
16
11
9
11)
Irsko
17
22
20
26
15
18
15
17
32
18
Itálie12)
18
25
24
27
22
21
22
19
14
8
Lotyšsko
na
24
na
30
na
23
na
15
na
8
Litva14)
na
29
na
26
na
20
na
17
na
8
13)
9)
Lucembursko
20
29
29
29
21
17
18
16
12
9
Malta15)
13
15
21
23
22
23
25
26
19
12
Holandsko16)
21
34
29
33
16
13
21
14
13
6
Polsko
17
25
22
23
23
20
21
18
17
14
Portugalsko9)
13
17
23
29
23
25
20
20
21
9
17)
6)9)
Slovensko
18
26
22
22
19
18
23
21
18
14
Slovinsko
17
22
20
23
22
21
24
23
17
11
Španělsko18)
10
20
22
25
20
21
22
22
26
12
Švédsko19)
33
47
31
28
15
11
15
10
6
4
22
31
31
34
17
16
18
13
11
6
Velká Británie
20
1 Roční průměr, soukromé domácnosti 2
1982 a 2001
3
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980 a 1.3.2001
4
Počet domácností v obydlí
5
HBS 1996
6
1980
7
2003 = 2002 (šetření)
8
1981 = bývalá NSR, 2003 = sjednocené Německo
9
2003 = Sčítání obyvatelstva 2001
10 Sčítání obyvatelstva 1980 a 2001 11 2003 = Q3 2003 12 Sčítání obyvatelstva a bytového fondu, říjen 2001 13 2002, Ministerstvo pro regionální rozvoj a místní samosprávu 14 Údaje ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu 2001 15 1981 = sčítání obyvatelstva 1985 16 1982 17 Pro 1981 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva k 7. prosinci 1978. Pro 2003 - údaje z celostátního sčítání obyvatelstva a bytového fondu ke 20. květnu 2002 18 2003 = 1. listopadu 2001 (sčítání obyvatelstva) 19 Soukromé domácnosti. 1981 = sčítání obyvatelstva 1980. Čísla v tomto sčítání se týkají bytových domácností 20 1981 = GB, neváženo, 2003 = 2001, váženo Pramen: Národní statistické instituce
24
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.10F Rozložení velikosti domácností, 2003
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
25
1.11 Imigrace, emigrace, čistá migrace 1990 – 2003, (*1 000) a čistá migrace 2003 (‰) Čistá migrace 2003 1990 I 1)
E
1995
2000
Net
I
E
‰z celkové populace
2003
Net
I
E
Net
I
E
Net
Rakousko
na
na
71,9
70,0
68,6
1,4
79,3
62,0
17,3
89,9
72,6
17,3
2,1
Belgie2)
na
na
30,2
na
na
29,5
na
na
25,1
89,5
51,5
38,0
3,7
Kypr
na
na
8,7
na
na
6,0
na
na
4,0
16,8
4,4
12,3
17,2
Česká republika3)
12,4
11,8
0,6
10,5
0,5
10,0
7,8
1,3
6,5
60,0
34,2
25,8
2,5
Dánsko
40,7
32,4
8,3
63,2
34,6
28,6
52,9
43,4
9,5
49,8
44,0
6,3
1,2
Estonsko Finsko Francie Německo4) Řecko5) Maďarsko 6)
na
na
na
na
na
Na
na
na
na
na
na
na
na
13,6
6,5
7,1
12,2
9,0
3,3
16,9
14,3
2,6
17,8
12,1
5,8
1,1
106,2
na
145,1
na
na
na
na
na
na
na
1 096,0
698,1
397,9
841,2
674,0
167,2
769,0
626,3
192,6
1,7
na
na
80,0
1 199,0
596,5
602,5
1)
na
na
63,9
na
na
77,3
na
na
29,4
na
na
38,0
3,4
37,2
11,3
26,0
14,0
2,4
11,6
20,2
2,2
18,0
na
na
na
na
1)
Irsko
33,3
56,3
-22,9
31,2
33,1
-1,9
42,3
22,3
20,0
50,5
20,7
29,8
7,5
Itálie
173,5
57,1
116,4
100,8
50,1
50,7
236,3
66,8
169,5
470,5
63,0
407,5
7,1
2,1
15,2
-13,1
2,8
16,5
-13,7
1,6
7,1
-5,5
1,4
2,2
-0,8
-0,4
Litva
14,7
23,6
-8,8
2,0
25,7
-23,7
1,5
21,8
-20,3
4,7
11,0
-6,3
-1,8
Lucembursko
10,2
6,3
3,9
10,3
5,7
4,6
11,7
8,1
3,6
12,6
10,5
2,1
4,6
Lotyšsko
Malta
na
0,2
na
0,6
0,1
0,5
0,5
0,1
0,4
0,7
0,04
0,7
1,8
117,4
57,4
60,0
96,1
63,3
32,8
132,9
61,2
71,7
104,5
68,9
35,6
2,2
Polsko7)
2,6
18,4
-15,8
8,1
26,3
-18,2
7,3
27,0
-19,7
7,0
20,8
-13,8
-0,4
Portugalsko8)
na
na
-39
na
na
22,0
na
na
47,0
na
na
70,0
6,7
Slovensko
0,9
0,8
0,1
3,0
0,2
2,8
2,3
0,8
1,5
2,3
1,4
0,9
0,2
Slovinsko
7,1
4,9
2,2
5,9
3,7
2,2
6,2
3,6
2,6
9,3
5,9
3,4
1,7
9,5
26,6
362,5
7,7
354,8
470,0
26,0
444,0
10,4
11,9
58,7
34,1
24,6
63,8
35,0
28,8
3,2
75,4
483,4
320,7
162,8
479,6
307,7
171,8
2,9
Holandsko
9)
Španělsko10)
44,2
34,0
10,2
36,1
Švédsko
60,0
25,2
34,8
45,9
na
na
36,0
311,9
11)
Velká Británie
34,0 236,5
Čistá migrace (Net) = Imigranti (I) - Emigranti (E) 1 1997 a 2002 2 1994 a 2002 3 Údaje za rok 1990 zahrnují také interní migraci mezi Českou a Slovenskou republikou (Československo bylo jeden stát) 10,1 tisíc imigrantů ze Slovenské republiky a 7,7 tisíc imigrantů do Slovenské republiky. Zbývajících 2,3 tisíc imigrantů a 4,1 tisíc emigrantů ze/do zahraničí 4 Počínaje 3. říjnem 1990 sjednocené Německo, údaje za rok 1990 neuvedeny, místo nich za rok 1991 5 Čistá migrace obsahuje přirozené zvýšení počtu obyvatel (narození minus úmrtí); nezahrnuje imigraci řeckých občanů 6 1990 = 1991 7 S trvalým bydlištěm 8 Dlouhodobá emigrace občanů cizí státní příslušnosti s povolením k pobytu. Čistá migrace použitá ve výpočtu populace jsou odhady vycházející z konečných výsledků sčítání obyvatelstva 1991 a upravené s ohledem na chyby pokrytí 9 2002 10 Emigranti: trvalí, dočasní a sezónní emigranti 11 Rok končící v dubnu 2003 = 2001. Migrant je definován jako osoba, která bydlí v zahraničí rok nebo déle a při vstupu ohlásila úmysl bydlet ve Spojeném království rok nebo déle, opačné platí pro migranta ze Spojeného království. Nezahrnuje migraci mezi Spojeným královstvím a Irskou republikou a také mezi Normanskými ostrovy a ostrovem Man a zbytkem světa s platností od roku 1988. Údaje za rok 1980 obsahují migraci mezi Normanskými ostrovy a ostrovem Man a zbytkem světa přes Spojené království. Pramen: Národní statistické instituce
26
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.12 Podané žádosti o azyl (*1 000), 1982 -2003 1)
Rakousko Belgie 2) Kypr Česká republika 3) Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko 4) Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta 5) Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-25
1982 6,3 2,9 na na 0,3 na 0,0 22,5 37,4 1,2 na na 2,5 na na na na 1,2 na 1,1 na na 2,5 10,2 4,2 na
1983 5,9 2,9 na na 0,8 na 0,0 22,4 19,7 0,4 na na 2,0 na na na na 2,0 na 0,6 na na 1,4 7,1 4,3 na
1984 7,2 3,6 na na 4,3 na 0,0 21,7 35,3 0,8 na na 2,8 na na na na 2,6 na 0,4 na na 1,2 12,0 4,2 na
1985 6,7 5,3 na na 8,7 na 0,0 29,0 73,8 1,4 na na 4,1 na na na na 5,6 na 0,1 na na 2,4 14,5 6,2 na
1986 8,6 7,6 na na 9,3 na 0,0 26,3 99,7 4,2 na na 5,4 na na na na 5,9 na 0,3 na na 2,3 14,6 5,7 na
1987 11,4 6,0 na na 2,7 na 0,0 27,7 57,4 6,9 na na 10,1 na na na na 13,5 na 0,4 na na 2,7 18,1 5,9 na
1988 15,8 5,1 na na 4,7 na 0,1 34,4 103,1 8,4 na na na na na na 0,0 7,5 na 0,3 na na 2,5 19,6 5,7 na
1989 21,9 8,1 na na 5,6 na 0,2 61,4 121,3 3,0 0,0 na na na na na 0,0 13,9 na 0,2 na na 4,1 30,3 16,8 na
1990 22,8 13,0 na 1,8 5,3 na 2,7 54,8 193,1 6,2 3,5 na 4,8 na na 0,1 na 21,2 na 0,1 na na 8,7 29,4 38,2 405,6
1991 27,3 15,2 na 2,0 4,6 na 2,1 47,4 256,1 2,7 0,9 0,0 23,3 na na na 0,1 21,6 2,4 0,3 na na 8,1 27,4 73,4 514,9
1992 16,2 17,7 na 0,8 13,9 na 3,6 28,9 438,2 1,9 0,5 0,0 6 na na na 0,4 20,4 0,6 0,7 0,1 na 11,7 84 32,3 677,8
1993 4,8 26,9 na 2,2 14,4 na 2 27,6 322,6 0,8 0,5 0,1 1,7 na na na na 35,4 0,8 2,1 0,1 na 12,6 37,6 28,0 520
1994 5,1 14,4 na 1,2 6,7 na 0,8 26 127,2 1,3 0,2 0,4 1,8 na na na na 52,6 0,6 0,8 0,1 na 12,0 18,6 42,2 311,9
1995 5,9 11,4 0,1 1,4 5,1 na 0,9 20,4 128,0 1,3 0,1 0,4 1,7 na na 0,4 0,2 29,3 0,8 0,5 0,4 na 5,7 9,1 55,0 278
1996 7,0 12,4 0,1 2,2 5,9 na 0,7 17,4 116,4 1,6 0,2 1,2 0,7 na na 0,3 0,1 22,2 3,2 0,3 0,4 0,0 4,7 5,8 37,0 239,6
1997 6,7 11,8 0,1 2,1 5,1 na 1,0 21,4 104,4 4,4 0,2 3,9 1,9 na 0,3 0,4 0,1 34,4 3,5 0,3 0,7 0,1 5,0 9,7 41,5 258,8
1998 13,8 22 0,2 4,1 9,4 0,0 1,3 22,4 98,6 3,0 7,1 4,6 11,1 0,1 0,2 1,7 0,2 45,2 3,4 0,4 0,5 0,5 6,7 12,8 58,5 327,6
Údaje uvedené v této tabulce obecně vyjadřují počet osob hledajících azyl poprvé 1
Údaje za rok 2001 obsahují 5 622, většinou afgánských, žadatelů o azyl, kteří požádali o azyl v zahraničí. Několika z těchto žadatelů byl uděleno vstupní vízum.
2
Týká se žádostí podaných v rámci mandátu Organizace OSN pro uprchlíky (UNHCR) (až do roku 2001) a kyperské vládě (2002-2003)
3
Od roku 1998 zahrnují údaje osoby, které byly vráceny do bezpečného třetího státu nebo prošly řízením podle Dublinské úmluvy
4
Včetně žádostí podaných v rámci mandátu UNHCR (až do roku 1998)
5
Údaje za rok 1999 obsahují 3 430 žádostí podaných osobami z Kosova v rámci Humanitárního evakuačního programu (HEP)
Pramen:Vlády, UNHCR, sestavila UNHCR Ženeva
1999 20,1 35,8 0,8 7,3 12,3 0,0 3,1 30,9 95,1 1,5 11,5 7,7 33,4 0,0 0,1 2,9 0,1 42,7 3,0 0,3 1,3 0,9 8,4 11,2 91,2 421,7
2000 18,3 42,7 0,7 8,8 12,2 na 3,2 38,8 78,6 3,1 7,8 11,1 15,6 na 0,2 0,6 0,1 43,9 4,6 0,2 1,6 9,2 7,9 16,3 98,9 424,2
2001 30,1 24,6 1,8 18,1 12,5 0,0 1,7 47,3 88,3 5,5 9,6 10,3 9,6 0,0 0,3 0,7 0,1 32,6 4,5 0,2 8,2 1,5 9,5 23,5 91,6 432,0
2002 39,4 18,8 1,0 8,5 6,1 0,0 3,4 51,1 71,1 5,7 6,4 11,6 7,3 0,0 0,3 1,0 0,4 18,7 5,2 0,3 9,7 0,7 6,3 33 103,1 408,9
2003 32,3 16,9 4,4 11,4 4,6 0,0 3,2 59,3 50,4 8,2 2,4 7,9 na 0,0 0,2 1,6 0,6 13,4 6,9 0,1 10,3 1,1 5,8 31,4 60,0 331,7
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
27
1.13 Přijaté žádosti o azyl (* 1 000), 1999 - 2003 1999
2000
2001
2002
2003
Rakousko
4,7
1,0
1,2
1,1
2,1
Belgie
1,5
2,1
1,2
1,3
0,2
Kypr
0,2
0,0
na
na
0,0
Česká republika
1,9
0,1
0,1
0,1
0,0
Dánsko
3,7
3,9
5,1
0,4
0,6
Estonsko
na
0,0
na
na
na
Finsko
0,5
0,5
0,8
0,6
0,5
Francie
4,7
7,0
9,7
10,8
9,9
Německo
12,4
13,0
19,9
8,1
4,7
Řecko
0,6
0,4
0,3
0,1
0,0
Maďarsko
2,1
0,9
0,5
1,4
na
Irsko
0,6
0,6
1,6
2,1
1,2
Itálie
1,7
1,6
2,7
na
2,3
Lotyšsko
0,0
0,0
na
na
0,0
Litva
0,0
0,0
na
na
0,0
Lucembursko
na
0,1
0,4
na
0,2
Malta
0,1
0,0
na
na
na
Holandsko
9,5
1,8
8,7
8,8
7,8
Polsko
0,0
0,1
0,3
0,3
0,2
Portugalsko
0,1
0,1
0,0
0,0
0,0
Slovensko
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Slovinsko
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Španělsko Švédsko Velká Británie
1,
0,8
0,6
0,2
0,4
2,9
9,0
6,8
7,5
5,5
21,4
42,2
51,9
47,3
15,8
Údaje obsahují jak osoby uznané jako uprchlíky, tak i osoby s povolením zůstat z humanitárních důvodů. Pramen: UNHCR, Trendy v rozhodnutích o azylu
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
28
1.14
Počet obyvatel (* 1000) podle občanství, 2003 občané EU25(jiní než státní příslušníci)
státní příslušníci
ostatní cizinci
neznámí
celkem1)
Rakousko2)
7 322
106
605
0
8 033
Belgie
9 463
646
201
0
10 310
Kypr2) Česká republika
625
32
32
0
690
10 024
12
194
0
10 230
Dánsko
5 118
55
210
0
5 383
Estonsko2)
1 096
4
261
9
1 370
Finsko
5 113
19
88
0
5 220
Francie
55 257
1 195
2 068
0
58 520
Německo2)
75 122
1 870
5 448
0
82 440
10 172
47
715
0
10 934
10 105
16
77
0
10 198
2)
Řecko
2)
Maďarsko Irsko
3 585
133
88
0
3 806
Itálie
56 379
154
1 311
0
57 844
3)
Lotyšsko
2 286
1
32
0
2 319
Litva
3 449
0
36
0
3 484
277
149
26
0
452
Lucembursko2) Malta Holandsko
389
11
14 599
352
8)
0
0
399
241
0
16 193
Polsko2)
37 530
12
28
660
38 230
Portugalsko 2) 4) 5)
10 055
62
162
0
10 263
5)
7)
Slovensko
5 276
1
21
81
5 379
Slovinsko
1 951
2
43
0
1 996
Španělsko
40 640
587
2 077
0
42 717
8 465
186
290
0
8 941
56 271
856
1 604
0
59 554
Švédsko Velká Británie
2)
1 Tento sloupec není vždy v souladu s tabulkou 1.1 a 1.15. Tabulka 1.1 je sestavena z údajů Eurostatu, přičemž Eurostat mohl provést odhady a zaokrouhlení. Tato tabulka obsahuje hodnoty uvedené každou zemí, přičemž národními statistickými institucemi mohly být provedeny odhady a zaokrouhlení, která se liší od odhadů a zaokrouhlení Eurostatu. Mnohé země uvedly hodnoty z jiných let než z roku 2003. 2
AT, DE, GR, HU, IT, PT: 2001; BE: 2002; CY: Zjištěný počet obyvatel, sčítání obyvatelstva z 1.10.2001; EE: údaje ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu v roce 2000; FR: 1999; IE: 2002; LU: 1.1.2004; PL: údaje ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu k 20. květnu 2002; UK: Celkový počet 2003, údaje podle občanství 2001
3
Obsahuje 481 tisíc osob jiných než státních příslušníků
4
Zahraniční obyvatelé bez statutu rezidenta
5
Odhad
6
Včetně osob s dvojím občanstvím
7
Včetně osob bez občanství
8
EU25
Pramen: Národní statistické instituce
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
29
1.15 Počet obyvatel (* 1000) podle původu, 2003 Narozeni v příslušné zemi
Narozeni v jiných zemích EU15
Narozeni mimo EU15
7 030
198
805
0
8 033
Belgie
na
na
na
na
10 356
Kypr2)
601
29
59
0
689
Rakousko2)
2)
neznámo
Celkem1)
Česká republika
9 577
27
626
0
10 230
Dánsko
5 002
85
297
0
5 384
2)
Estonsko
1 107
10
242
11
1 370
Finsko
5 061
43
116
0
5 220
na
na
na
na
59 630
Francie Německo Řecko 2)
na
na
na
na
82 537
9 811
146
977
0
10 934
Maďarsko
9 905
21
272
0
10 198
Irsko2)
3 458
281
119
0
3 858
Itálie
na
na
na
na
57 321
Lotyšsko
1 926
4
389
0
2 319
Litva
3 208
0
238
0
3 446
295
114
31
0
440
Lucembursko2)
na
na
Holandsko
Malta
14 478
313
Polsko2)
36 871
Portugalsko Slovensko 2)
na
na
397
1 401
0
16 192
157
618
0
37 646
na
na
na
na
10 407
na
na
na
na
5 379
3)
Slovinsko
1 794
15
155
0
1 964
Španělsko
39 415
779
2 523
0
42 717
7 863
332
746
0
8 941
na
na
na
na
59 329
Švédsko Velká Británie
1 Tento sloupec není vždy v souladu s tabulkou 1.1 a 1.14. Tabulka 1.1 je sestavena z údajů Eurostatu, přičemž Eurostat mohl provést odhady a zaokrouhlení. Tabulka 1.15 obsahuje hodnoty uvedené každou zemí, přičemž národními statistickými institucemi mohly být provedeny odhady a zaokrouhlení, která se liší od odhadů a zaokrouhlení Eurostatu. Mnohé země uvedly hodnoty z jiných let než z roku 2003. 2
AT: Sčítání obyvatelstva (15. května 2001); CY: Sčítání obyvatelstva 2001. Existuje 713 osob, které neuvedly zemi svého narození; CZ: Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.3.2001; EE: údaje ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu v roce 2000; HU: 2001; IE: 2002; LU: Sčítání obyvatelstva 2001; PL: údaje ze sčítání obyvatelstva a bytového fondu k 20. květnu 2002. Údaje nezahrnují osoby s neznámým místem narození; SI: Sčítání obyvatelstva 2002
3
EU25
Pramen: Národní statistické instituce
30
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.16 Harmonizované míry nezaměstnanosti, 1995 – 2003 a počet nezaměstnaných osob, 2003 Počet nezaměstnaných (*1 000)
Míra nezaměstnanosti (%) 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002 2003
2003
Rakousko
3,9
4,4
4,4
4,5
3,9
3,7
3,6
4,2
4,1
159
Belgie
9,7
9,5
9,2
9,3
8,6
6,9
6,7
7,3
8,1
358
Kypr
na
na
na
na
na
5,2
4,4
3,9
4,4
15
Česká republika
4,1
3,9
4,8
6,4
8,6
8,7
8,0
7,3
7,8
402
Dánsko
6,7
6,3
5,2
4,9
4,8
4,4
4,3
4,6
5,6
161
Estonsko
na
na
9,6
9,2
11,3
12,5
11,8
9,5
10,1
66
Finsko
15,4
14,6
12,7
11,4
10,2
9,8
9,1
9,1
9,0
235
Francie
11,1
11,6
11,5
11,1
10,5
9,1
8,4
8,9
9,4
2 565
Německo
8,0
8,7
9,7
9,1
8,4
7,8
7,8
8,7
9,6
3 838
Řecko
9,2
9,6
9,8
10,9
11,8
11,0
10,4
10,0
9,3
413
Maďarsko
na
9,6
9,0
8,4
6,9
6,3
5,6
5,6
5,8
240
Irsko
12,3
11,7
9,9
7,5
5,6
4,3
3,9
4,3
4,6
85
Itálie
11,5
11,5
11,6
11,7
11,3
10,4
9,4
9,0
8,6
2 087
Lotyšsko
na
na
na
14,3
14,0
13,7
12,9
12,6
10,5
118
Litva
na
na
na
13,2
13,7
16,4
16,4
13,5
12,7
214
Lucembursko
2,9
2,9
2,7
2,7
2,4
2,3
2,1
2,8
3,7
7
Malta
na
na
na
na
na
7,0
6,7
7,5
8,2
13
Holandsko
6,6
6,0
4,9
3,8
3,2
2,9
2,5
2,7
3,8
318
Polsko
na
na
10,9
10,2
13,4
16,4
18,5
19,8
19,2
3 255
Portugalsko
7,3
7,3
6,8
5,1
4,5
4,1
4,0
5,0
6,3
342
Slovensko
na
na
na
na
16,7
18,7
19,4
18,7
17,1
446
Slovinsko
na
6,9
6,9
7,4
7,2
6,6
5,8
6,1
6,5
63
18,8
18,1
17,0
15,2
12,8
11,3
10,6
11,3
11,3
2 125
Švédsko
8,8
9,6
9,9
8,2
6,7
5,6
4,9
4,9
5,6
260
Velká Británie
8,5
8,0
6,9
6,2
5,9
5,4
5,0
5,1
5,0
1 501
EU-25
na
na
na
9,4
9,2
8,7
8,5
8,9
9,1
19 284
Španělsko
Počet nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti vycházejí z definic doporučených Mezinárodní organizací práce (ILO). Míry nezaměstnanosti jsou roční průměry a jsou vyjádřeny jako procenta pracovních sil. Kromě toho je harmonizace dosaženo prostřednictvím, že se členské státy přidržují společných principů uspořádání dotazníku, definice nezaměstnanosti a společných definic hlavních proměnných a kategorií odpovědi. Údaje nejsou sezónně očištěny. Viz také definice v Příloze 1 pod záhlavím „Nezaměstnanost“. Pramen: Eurostat
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.16F Míry nezaměstnanosti, 2003
31
32
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.17 HDP na hlavu v současných cenách (Euro), 1980 - 2006 Rakousko
1980
1985
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
1)
2005
1)
2006
1)
7 600
11 700
16 900
23 100
23 400
23 100
24 000
25 000
26 300
26 800
27 400
27 900
28 700
29 500
30 400
Belgie
na
11 100
15 600
20 900
20 900
21 200
21 900
23 100
24 200
24 700
25 300
26 000
27 100
28 300
29 500
Kypr
na
na
na
10 400
10 600
11 200
12 000
12 700
13 900
14 500
15 100
1)
16 700
17 700
18 800
Česká republika
na
na
na
4 100
4 700
4 800
5 300
5 400
5 900
6 600
7 700
7 900
8 500
9 100
9 600
9 600
15 500
20 400
26 300
27 400
28 200
29 100
30 500
32 100
33 200
34 100
34 900
36 300
37 700
39 200
Dánsko Estonsko
15 800
na
na
na
2 000
2 600
3 100
3 600
3 800
4 300
4 900
5 500
5 900
6 500
7 100
7 800
Finsko
7 900
14 600
21 600
19 400
19 600
21 100
22 400
23 200
25 100
26 100
26 900
27 300
28 200
29 400
30 500
Francie
8 900
12 400
16 500
20 000
20 500
20 700
21 600
22 500
23 400
24 200
24 900
25 300
26 300
27 300
28 300
na
na
na
23 000
22 900
22 700
23 400
24 100
24 700
25 200
25 500
25 800
26 500
27 200
27 900
3 600
5 400
6 500
8 500
9 100
9 900
10 100
10 800
11 300
12 000
12 900
13 900
14 900
15 800
16 900
Německo Řecko Maďarsko
na
na
na
3 300
3 500
3 900
4 100
4 400
5 000
5 700
6 800
7 200
8 000
8 500
9 200
Irsko
na
na
10 600
14 100
15 900
19 300
20 900
23 900
27 100
29 700
32 900
33 800
36 000
38 200
40 400
Itálie
5 700
9 900
15 300
14 600
16 900
17 900
18 600
19 200
20 200
1)
23 400
24 300
25 200
Lotyšsko
na
na
na
1 500
1 800
2 200
2 500
2 800
3 500
3 900
4 200
4 200
4 700
5 400
6 100
Litva
na
na
na
1 300
1 800
2 400
2 800
2 900
3 500
3 900
4 300
4 700
5 100
5 600
6 100
Lucembursko
na
14 300
22 900
33 800
34 400
36 600
39 600
43 300
48 500
49 900
51 100
53 200
56 100
58 900
62 300
Malta
21 000
1)
22 100
1)
22 600
na
na
na
na
na
na
na
9 400
10 700
10 900
10 900
10 900
11 300
11 700
12 100
9 100
12 100
15 500
20 500
20 900
21 300
22 400
23 700
25 300
26 800
27 600
28 000
28 500
29 100
30 100
Polsko
na
na
na
2 700
3 100
3 500
3 900
4 000
4 700
5 400
5 300
4 800
5 100
5 600
6 000
Portugalsko
na
na
na
8 200
8 800
9 300
9 900
10 600
11 300
11 900
12 400
12 500
12 800
13 300
13 800
Holandsko
Slovensko
na
na
na
2 800
3 100
3 500
3 700
3 500
4 100
4 300
4 800
5 400
6 000
6 400
6 800
Slovinsko
na
na
na
7 700
8 000
8 700
9 400
10 000
10 300
11 000
11 800
12 300
13 000
13 700
14 700
Španělsko
na
na
na
11 400
12 200
12 600
13 300
14 300
15 300
16 200
17 200
1)
19 300
20 400
21 600
11 200
16 500
22 100
21 500
24 100
24 700
25 000
26 600
29 300
27 500
28 700
29 800
31 000
32 299
33 700
1)
28 900
30 100
31 400
21 300
22 300
23 200
24 100
Švédsko Velká Británie EU-25 1 Prognóza Pramen : Eurostat
6 800
10 700
13 600
15 000
16 100
20 100
21 800
23 400
26 600
27 100
28 000
na
na
na
15 200
16 000
16 900
17 700
18 500
19 800
20 500
21 100
18 200 26 600
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.17F HDP na hlavu v současných cenách (Euro), 2003
1.18F HDP na hlavu v současných cenách, Standardy kupní síly (PPS), 2003
33
34
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.18 HDP na hlavu v současných cenách, Standardy kupní síly (PPS), 1980 - 2006 Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie 3) Německosko Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-25
1980
1985
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
8 000 na na na 8 300 na 7 300 7 700 na 5 800 na na 7 400 na na na na 8 000 na na na na na 8 200 6 800 na
11 900 10 300 na na 12 700 na 11 500 11 400 na 7 900 na na 11 100 na na 13 300 na 11 400 na na na na na 12 400 10 300 na
17 100 14 800 na na 16 300 na 16 000 15 800 na 10 000 na 11 500 15 500 7 800 8 200 22 300 na 15 900 na na na 9 300 na 16 600 14 600 na
19 700 18 300 13 000 10 700 19 000 5 400 16 100 17 500 18 200 11 000 7 600 15 100 17 600 4 500 5 200 27 200 na 18 300 6 200 11 100 6 800 10 400 13 300 18 000 16 800 15 200
20 700 19 000 13 500 11 500 20 100 5 900 16 900 18 300 18 900 11 500 7 900 16 500 18 400 4 900 5 700 28 400 na 19 300 6 800 11 700 7 400 11 200 14 100 18 800 17 900 16 000
21 400 19 800 14 000 11 700 21 300 6 800 18 700 19 300 19 500 12 200 8 500 19 000 19 000 5 500 6 300 31 100 na 20 400 7 400 12 500 8 000 12 000 14 800 19 600 19 200 16 800
22 100 20 500 14 800 11 800 22 000 7 400 20 000 20 200 20 200 12 700 9 100 20 700 20 100 6 000 6 900 34 000 na 21 400 7 900 13 300 8 400 12 700 15 700 20 300 20 100 17 600
23 500 21 500 15 700 12 200 23 600 7 600 20 700 21 200 21 000 13 300 9 700 22 600 20 800 6 300 7 000 38 600 14 400 22 300 8 500 14 300 8 700 13 700 17 000 21 900 21 000 18 500
25 300 23 100 16 900 12 800 25 100 8 600 22 600 22 500 22 100 14 300 10 600 25 000 22 000 7 000 7 600 43 200 15 500 24 000 9 000 15 300 9 500 14 500 18 100 23 700 22 500 19 700
25 500 24 000 18 200 13 500 25 800 9 200 23 300 23 500 22 500 15 100 11 500 26 500 22 400 7 700 8 300 43 600 15 300 25 400 9 400 15 800 10 000 15 300 18 900 23 800 23 600 20 500
26 000 24 700 17 600 14 300 25 900 9 900 24 000 23 900 23 000 16 500 12 400 28 100 23 100 8 200 9 000 45 000 15 700 25 800 9 700 16 200 10 900 15 900 20 000 24 300 24 900 21 200
26 100 25 200 17 400 14 700 26 200 10 400 24 100 23 700 23 100 17 300 12 900 28 300 22 800 8 800 9 800 45 900 16 000 25 800 9 800 15 900 11 100 16 400 20 900 24 600 25 300 21 400
27 000 26 300 18 200 15 600 27 300 11 200 25 300 24 700 24 000 18 300 13 700 29 900 23 500 9 600 10 700 48 200 16 500 26 600 10 600 16 300 11 900 17 400 21 700 25 900 26 600 22 300
Standardy kupní síly - viz definice v Příloze 1. 1 Odhad 2 Prognóza 3 Počínaje rokem 1991 - sjednocené Německo Pramen: Eurostat
1) 1)
1)
1)
1) 1)
1)
1) 1)
1) 1)
1)
1)
1) 1)
1)
1) 1)
1) 1)
1)
1)
1) 1)
1)
1) 1)
1) 1)
1)
1)
1) 1)
1)
1) 1)
2)
2)
2) 2)
2)
2)
2) 2) 2)
2)
2005 28 000 27 400 19 100 16 500 28 400 12 200 26 600 25 600 24 800 19 200 14 600 31 500 24 300 10 500 11 600 50 400 16 900 27 500 11 400 16 900 12 700 18 400 22 600 27 100 27 700 23 200
2)
2006 29 100 28 500 20 100 17 500 29 500 13 200 27 700 26 600 25 600 20 100 15 400 33 200 25 100 11 400 12 500 52 700 17 500 28 600 12 100 17 500 13 600 19 400 23 500 28 300 28 900 24 200
2)
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
35
1.19 Celková investice do základních prostředků v oblasti bydlení v současných cenách, 1980 – 2003, (% HDP)
Rakousko Belgie
1980
1985
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
5,8
5,2
4,8
6,6
6,6
6,5
6,1
5,8
5,3
4,9
4,6
4,4
na
na
na
na
na
5,4
4,5
4,3
4,4
4,5
4,5
4,5
1)
Kypr
na
na
na
7,1
7,7
6,9
6,1
5,9
5,5
5,3
5,7
5,9
Česká republika
na
na
na
2,4
2,5
2,6
2,8
2,8
2,6
2,5
2,9
2,9
Dánsko
5,5
4,5
3,4
3,5
3,6
3,8
3,9
3,8
3,9
3,7
4,0
4,2
Estonsko
na
na
na
2,3
2,6
2,8
2,5
2,4
2,5
2,3
2,6
3,0
Finsko
7,5
6,5
7,6
3,7
3,8
4,5
4,8
5,3
5,4
4,9
4,7
5,0
Francie
5,9
5,3
4,8
4,3
4,2
4,1
4,1
4,2
4,2
4,3
4,2
4,3
Německo2)
na
na
na
7,9
7,7
7,6
7,4
7,3
6,9
6,4
5,9
5,7
Řecko
na
na
na
5,0
4,8
4,9
5,3
5,3
4,9
4,8
5,0
5,1
Maďarsko
na
na
na
na
na
na
na
na
3,6
4,5
5,0
5,1
Irsko
na
na
4,3
5,4
6,1
6,8
7,3
8,1
8,5
8,8
9,0
10,9
Itálie
7,0
6,3
5,4
4,9
4,7
4,5
4,3
4,3
4,5
4,4
4,6
4,7
Lotyšsko
na
na
na
1,9
1,9
2
2,5
2,4
2,3
2,3
1,9
1,8
Litva
na
na
na
2,4
2,2
1,8
1,5
1,7
1,8
1,6
1,3
1,4
Lucembursko
na
3,4
5,2
3,8
3,3
3,2
3,2
2,8
2,5
2,9
2,7
2,6
Malta
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
Holandsko
6,6
5,2
5,4
5,6
5,8
5,9
5,9
6,1
6,0
6,0
5,9
na
Polsko
na
na
na
2,5
2,5
2,8
3,0
3,4
3,6
3,4
3,6
na
Portugalsko
na
na
na
5,2
5,2
5,4
5,7
5,6
5,7
5,4
na
na
Slovensko
na
na
na
na
na
na
na
na
na
1,8
1,7
1,6
Slovinsko
na
na
na
3,4
3,8
3,8
3,9
4,5
3,7
3,8
3,5
3,4
Španělsko
5,4
4,2
5,0
4,5
4,8
4,6
4,8
5,2
5,7
5,8
6,3
6,7
Švédsko
4,8
4,2
5,7
1,5
1,6
1,4
1,4
1,6
1,8
2,0
2,1
2,2
Velká Británie
3,8
3,4
3,8
3,0
3,0
3,0
2,9
2,8
2,9
3,0
3,3
3,7
EU-25
na
na
na
5,2
5,1
5,0
4,9
4,9
4,8
4,7
4,7
4,8
Pevné investice do stavebních prací týkající se bydlení 1 Prognóza 2 Počínaje rokem 1991 - sjednocené Německo Pramen: Eurostat
VŠEOBECNÉ ÚDAJE
36
1.20 Poslední a nadcházející sčítání obyvatelstva a celostátní šetření bytových podmínek
Rakousko
Datum posledního sčítání
Datum nadcházejícího sčítání
Poslední šetření bytových podmínek
Nadcházející šetření bytových podmínek
15.5.01
2011
2001
neplánováno
Belgie
2001
2011
1995
neplánováno
1)
1.10.01
2011
1982
neplánováno
Kypr
Česká republika Dánsko1) Estonsko Finsko Francie1) 1)
Německo 1)
Řecko
Maďarsko
1.3.97
2010
1999
na
leden 03
2004
1.1.03
2004
31.3.00
neplánováno
2003
2004
31.12.03
31.12.04
31.12.03
31.12.04
1999
nebude
2002
2006
2002
2006
2002
2006
2)
17.3.01
2011
2001
2011
1.2.01
2005 (mikrocensus)
2003
2006/2007
Irsko
28.4.02
2011
2002
asi 2011
Itálie
21.10.01
2011
21.10.01
2011
31.3.00
2010
květen 04
2005
Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko
6.4.01
2010
6.4.01
2010
15.2.01
neplánováno
15.2.01
neplánováno
25.11.95
2005
2002
neplánováno
2002
2005/2006
1999–2000
2006
Polsko
20.5.02
2011
2003
2004
Portugalsko
12.3.01
2011
12.3.01
2011
Slovensko
26.5.01
2011
2003
neplánováno
Slovinsko
31.3.02
2011
na
na
1.11.01
2011
1.11.01
2011
1.11.90
neplánováno
1.11.90
neplánováno
duben 01
2011
2003
na
1)
Španělsko Švédsko
Velká Británie4) 1
CY: Sčítání bytového fondu 1982 obsahovalo dotazy ohledně stavu bytů; DK: Kombinace rejstříku budov a bytů a centrálního rejstříku obyvatelstva; FR: Celkové sčítání obyvatelstva; DE: Doplňkové šetření k mikrocenzu; GR: Celostátní sčítání obyvatelstva a bytového fondu. Šetření vzorků obyvatelstva se konají v polovině každé dekády; ES: Sčítání obyvatelstva a sčítání bytového fondu.
2
Nepřetržité sčítání obyvatelstva od roku 2004
3
Některá čísla budou uvedena v šetření SILC
4
Samostatná ale podobná sčítání obyvatelstva v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku
Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
2
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
38
2.1
Průměrná užitná plocha na byt a na osobu (m2) Byty rok
celkový bytový fond
Rakousko
2003
93,9
Belgie
1991 na
Kypr Česká republika
2001
rok byty dokončené
9)
Osoby rok
celkový bytový fond
2002 101,0
2003
38,3
86,3
2001 119,0
na
na
na
2002 197,6
na
na
2002 104,9
2001
28,7
76,3
8) 2)
Dánsko
2002
109,1
Estonsko
2003
60,2
Finsko
2002
77,0
Francie
2002
89,6
1)
2001 112,4
2003
50,6
2003
89,1
2003
27,7
2003
90,2
2002
36,3
2002 112,6
2002
37,5
2002
40,1
-
Na
94,1
2001
28,0
2003 105,0
2002
35
-
na
Německo
2002
89,7
2003 113,9
3)
Řecko
1994
82,7
2001 124,6
4)
2002
Maďarsko
2001
75,0
Irsko
2003
104,0
Itálie
1991
90,3
2000
81,5
Lotyšsko
2003
55,4
2003 194,3
Litva
2003
60,6
2003 106,2
Lucembursko
2001
125,0
2001 120,2
Malta10)
2002
106,4
-
na
12)
2003
23,9
2003
23,0
-
na
2002
34,3
Holandsko
2000
98,0
2000 115,5
2000
41,0
Polsko
2002
68,2
2002
99,3
2002
22,2
Portugalsko
2001
83,0
2003
Slovensko
2001
56,1
Slovinsko
2002
75,0
Španělsko
2001
90,0
2003
91,6
2001
86,9
Švédsko Velká Británie
6)
1)
5)
88,9
-
na
2002 117,8
2001
26,0
2002 113,5
2002
29,5
96,1
-
na
2003 128,0
2003
44,4
2001
44,0
2002 1981-2001
82,7
Viz seznam definic ´Podlahová plocha: užitná´ v Příloze 1. 1 Pouze trvale obývané byty 2
Průměrná obytná plocha
3
Pro byty postavené v roce 2001 a později jsou použity nově postavené byty
4
Soukromá stavební činnost, nové byty a kolaudace podle povolení vydaných pro nové byty a přístavby
5
Odhad. Sčítání obyvatelstva (hlavní byty)
6
Údaje se týkají pouze Anglie, nikoliv celého UK
7
Údaje platí pro domácnosti - tj. neobsahují prázdné byty
8
Pouze trvale obsazené byty, Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 1.3.2001
9
Pouze hlavní bydliště (mikrocensus)
10 Včetně hlavních i druhých bytů 11 V některých zemích však mohl být místo toho použit celkový bytový fond 12 Čtvereční metry celkové plochy
Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
9)
8)
7)
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
2.2
39
Průměrný počet místností na byt a na nový byt Rok
Celkový bytový fond
Rok Byty dokončené
Rakousko11)
2001
4,1
2002
3,5
Belgie
1991
4,3
1993
5,8
Kypr
2001
5,4
2002
6,1
Česká republika
2001
2,9
Dánsko
2003
3,8
Estonsko
2002
3,6
Finsko
2001 2002
Německo
2002
4,4
Řecko
2001
3,8
8)
Francie
Maďarsko
9)
2032
3,9
2003
3,4
2003
4,0
3,6
2002
3,8
4,0
2002
3,9
2003
5,1
2001
3,1
10)
2)
-
na
2002
4,0
Irsko
2002
5,6
2003
5,6
Itálie
1995
4,1
2000
3,8
Lotyšsko
2000
2,4
2002
4,3
Litva
2003
2,5
2003
3,5
Lucembursko
2001
5,5
2001
5,2
-
na
-
na
Holandsko
2002
4,2
2003
3,9
Polsko
2002
3,7
6)
2002
4,2
Portugalsko
1998
4,3
3)
Slovensko
2001
3,2
Slovinsko
2002
2,8
Španělsko
2001
5,0
Švédsko
2003
Velká Británie5)
2001
Malta
2003
4,9
2003
3,1
2002
3,4
2002
5,4
4,2
2003
4,2
4,7
2001
4,5
4)
1)
10)
7)
Definice se u různých zemí liší (viz položky pod záhlavím „Místnost“ v Příloze 1) a nejdůležitější rozdíl spočívá v tom, za co je považována kuchyně. Je samozřejmě velmi důležité si být toho vědom při interpretaci jednotlivých hodnot v tabulce. Mnohé země používají definici, která obsahuje minimální počet čtverečních metrů, a také toto ovlivňuje, zda je kuchyně započtena či nikoliv. V následujících zemích není nebo alespoň obvykle není kuchyně započtena jako místnost: Rakousko, Dánsko, Francie a Litva. 1 Rozestavěné byty 2
Sčítání obyvatelstva 2001. Obsazené tradiční byty
3
Pouze pevnina
4
Odhad. Sčítání obyvatelstva (domácnosti)
5
Údaje se týkají pouze Anglie, nikoliv celého UK
6
Obsazené byty, bez kuchyně
7
Byty v obytných a nebytových budovách
8
Pouze trvale obývané byty
9
Pouze trvale obsazené byty, Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 1.3.2001
10 Včetně kuchyně 2
11 Celkový bytový fond zahrnuje kuchyni (4 m nebo více). [Nově] postavené byty jsou bez kuchyně. Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
40
2.3
Koupelna/sprcha, tekoucí teplá voda a ústřední topení v celkovém bytovém fondu (% celkového bytového fondu)
Rok
Koupelna/sprcha
Rok
Teplá tekoucí voda
Rakousko
2003
98,3
-
na
2003
90,0
Belgie
2001
96,0
-
na
2001
73,0
Kypr6)
2001
99,0
-
na
2001
27,3
1)
Ústřední topení Rok
Česká republika
2001
95,5
2001
95,1
2001
81,7
Dánsko
2003
94,7
-
na
2003
91,8
Estonsko
2002
67,1
-
na
2002
59,0
Finsko
2002
99,0
-
na
2002
92,3
Francie
2002
98,0
-
na
2002
91,0
Německo
2002
na
-
na
2002
90,8
Řecko8)
2001
97,9
-
na
2001
63,5
Maďarsko
2001
87,2
2001
88,0
2001
52,9
Irsko
2002
94,0
-
na
2002
59,0
Itálie
1995
99,0
-
na
1995
79,0
Lotyšsko
2003
67,3
2001
75,2
2003
65,2
Litva
2003
69,6
2003
58,4
2003
71,6
Lucembursko
2001
94,2
-
na
2001
92,3
Malta
2000
100,0
2000
92,9
2000
3,3
Holandsko
7)
2002
100,0
-
na
2002
90,0
Polsko
2002
87,0
2002
83,0
2002
77,8
Portugalsko
2001
65,6
-
na
2001
3,8
Slovensko
2001
92,8
2001
90,5
2001
74,3
Slovinsko
2002
92,2
-
na
2002
78,7
Španělsko
1999
99,0
-
na
2000
42,0
Švédsko
2003
100,0
2003
100,0
2003
100,0
Velká Británie4)
2001
99,0
2001
100,0
2001
94,0
2) 3)
Viz „Zařízení bytu“ v Příloze 1. 1 Pouze trvale obsazené byty, Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 1.3.2001 2
Pouze obsazené byty
3
Celostátní sčítání obyvatelstva a bytů 2002
4
Údaje se týkají pouze Anglie, nikoliv celého UK
5
Obsahuje ústřední a programovatelné topení
6
Obsazené tradiční byty (exkluzivní neuvedeny)
7
Včetně bytů pouze s plynovým nebo elektrickým systémem
8
Obsazené tradiční byty
Pramen: Národní statistické instituce
5)
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
2.4
41
Rozložení bytového fondu podle stáří (%) Rok
Rakousko
<1919
19191945
19461970
2003
18,6
8,1
Belgie
2004
15,0
16,5
29,0
Kypr8)16)
2001
na
7,4
16,9
2)
8) 13)
27,4
19711980 15,9
19811990
>1990
12,4
17,6
15,2
9,2
15,1
20,7
27,4
27,1
Česká republika
2001
10,9
14,7
26,3
22,5
16,4
8,2
Dánsko17)
2003
20,2
26,9
28,3
17,6
9,7
7,4
Estonsko
2003
9,4
14,2
30,0
21,5
19,6
5,3
2002
1,6
8,8
30,6
23,4
20,0
14,4 12,4
8)
Finsko
Francie3)
2002
19,9
13,3
18,0
26,0
10,4
Německo4)
2002
14,6
12,6
47,2
10,9
14,6
5)
na 1)
2001
3,1
7,2
31,8
24,5
19,1
Maďarsko
2001
13,9
12,5
26,1
22,3
17,7
7,4
Irsko
2002
9,7
8,2
16,4
17,5
16,2
31,9
Itálie
1991
19,0
10,5
40,7
19,7
10,1
Lotyšsko
2002
11,0
13,8
27,7
22,6
21,1
Litva
2002
6,2
23,3
33,1
17,6
13,5
6,3
Lucembursko8)
2001
11,9
14,8
27,0
14,9
11,6
17,1
Malta15)
2002
14,9
11,0
29,4
16,9
15,8
Holandsko
2002
7,1
13,2
30,9
18,9
29,8
Polsko
2002
10,1
13,1
26,9
18,3
18,7
Portugalsko
2001
5,9
8,5
22,9
18,3
44,4
2001
3,4
6,6
35,1
25,6
21,0
Slovinsko
2002
15,3
7,9
28,1
23,6
16,2
8,7
Španělsko9)
2001
8,9
4,2
33,5
24,1
13,6
15,7
2003
12,4
20,2
33,1
17,4
9,7
2001
20,8
17,7
21,2
21,8
18,5
Řecko
14)
12)
6) 8)
Slovensko
7)
Švédsko6)10) Velká Británie
11)
Byty jsou klasifikovány podle doby, kdy byla dokončena výstavba budovy, ve které se nacházejí. 1 1981 a později 2
Odhad
3
< 1915, 1915-1948, 1949-1967, 1968-1981, 1982-1989, > 1989
4
< 1919, 1919-1948, 1949-1978, 1979-1986, > 1986
5
Sčítání bytového fondu 2001, tradiční byty
6
Procento obsazených bytů místo celkového bytového fondu
7
Údaje obsahují rekreační obydlí
8
Rozdíl celkových procent proti 100 % je způsoben byty s neznámými daty výstavby
9
Pouze hlavní bydliště
10 < 1922, 1921-1950, 1951-1970 11 < 1919, 1919-1944, 1945-1964, 1965-1980, > 1980 12 < 1918, 1918-1944, 1945-1970, 1971-1978, 1979-1988, > 1988 13 Pouze trvale obsazené byty, Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 1.3.2001, < 1920, 1920-1945 14 < 1919, 1919-1944, 1945-1969, 1970-1979, 1980-1989, > 1989 15 < 1920, 1921-1950, 1951-1976, 1977-1985, 1986-1990, > 1990 16 <1945 zahrnuje tradiční byty 17 < 1919, 1919-1944, 1945-1969, 1970-1979, 1980-1989, > 1989 Pramen: Národní statistické instituce
1)
14,3
na 3,7
11,8 1)
na 12,9
1)
na 6,8
7,2 1)
na
42
2.4F
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
Rozložení bytového fondu podle stáří (%)
KVALITA BYTOVÉHO FONDU
2.5
43
Byty ve výškových obytných budovách Podíl bytových domů a výškových domů na celkovém bytovém fondu Bytové domy (%)
Výškové domy (%)
Rakousko
52,1
na
Belgie
25,1
4,3
na
na
Kypr Česká republika
56,5
33,8
Dánsko
38,8
10,4
Estonsko
68,2
na
Finsko
57,6
na
Francie
43,3
15,9
Německo1)
53,9
6,0
Řecko
40,6
na
Maďarsko
33,6
23,2
8,6
na
Itálie
74,7
22,7
Lotyšsko
70,9
na
Litva
61,2
na
Lucembursko
29,1
16,2
Irsko
Malta
na
na
Holandsko
31,1
6,7
Polsko
63,1
38,9
Portugalsko
22,6
21,6
Slovensko
51,5
37,5
1)
Slovinsko
28,4
12,4
Španělsko1)
47,5
30,6
Švédsko
51,9
na
Velká Británie
18,7
2,4
EU-15
47,0
14,7
Nové členské státy
55,8
34,1
2)
„Výškové domy“ jsou obytné budovy sestávající z několika bytových jednotek, které mají více než čtyři podlaží. Jinak řečeno, výškové domy jsou bytové domy vyšší než čtyři podlaží. 1
Podíl bytových domů v této tabulce není srovnatelný s údaji v tabulce 3.1. Dvoubytové budovy nejsou v tabulce 2.5 obsaženy, ale jsou obsaženy v bytových domech v tabulce 3.1 u Německa a Slovinska. Údaje v tabulce 2.5 pro Španělsko se týkají celkového bytového fondu, ale v tabulce 3.1 se týkají hlavních bydlišť.
2
Výpočet je založen pouze na pěti z deseti nových členských států, neboť [další] údaje nejsou k dispozici
Pramen: Udržitelná modernizace výškových obytných budov a rekonstrukce okolních ploch, návrh, září 2004 Svěřeno: Ministerstvem pro bytovou politiku, územní plánování a životní prostředí, Nizozemí. Komu: PRC Bouwcentrum Int.
3
DOSTUPNOST BYDLENÍ
46
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.1
Dostupnost bydlení podle typu budovy (*1 000), 1980 - 2003 1980 1) 7)
Rakousko Belgie 1) 2) Kypr 3) Česká republika Dánsko Estonsko Finsko 1) Francie 5) 8) Německo Ex-NDR Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko 4) Slovensko 8) Slovinsko 6) 8) Španělsko Švédsko Velká Británie
T 3 052 3 811 169 3 495 2 162 519 1 838 24 717 25 406 na 3 999 3 542 901 na 772 na na 107 4 849 9 794 na 1 414 na 14 580 3 680 21 517
M 1 573 na 81 1 890 893 na 1 012 10 957 na na na na na na na na na na na na na 587 na na 2 043 na
1990 O 1 479 na 87 1 605 1 222 na 826 13 760 na na na na na na na na na na na na na 827 na na 1 626 na
T 3 393 3 882 232 3 706 2 375 647 2 210 26 976 26 327 na 4 658 3 853 1 162 na 953 1 159 na na 5 892 11 022 na 1 618 695 17 220 4 045 23 383
M 1 700 na 122 2 181 930 na 1 275 11 721 18 575 na na na na na 753 na na na na na na 806 na na 2 171 na
1995 O 1 693 na 110 1 525 1 394 na 935 15 255 7 752 na na na na na 200 na na na na na na 812 na na 1 874 na
T 3 110 3 931 255 na 2 437 618 2 374 28 221 35 266 6 928 na 3 989 1 242 na 952 1 247 na na 6 283 11 491 4 503 1 666 715 na 4 234 24 341
M 1 491 na na na 952 na 1 406 12 251 25 578 5 432 na na na na 714 na na na na na na na na na 2 393 na
2000 O 1 619 na na na 1 431 na 968 15 970 9 688 1 497 na na na na 238 na na na na na na na na na 1 940 na
T 3 858 na 288 3 828 2 509 622 2 512 na 37 630 7 504 na 4 077 1 406 na 941 1 356 na 127 6 651 11 845 5 005 1 702 747 na 4 294 25 283
M 1 977 na na 2 196 974 na 1 498 na 27 227 5 814 na na na na 706 na na na na na na na na na 2 331 na
2002 O 1 881 na na 1 632 1 479 na 1 014 na 10 402 1 690 na na na na 235 na na na na na na na na na 1 963 na
T na 4 249 293 na 2 541 624 2 574 29 495 38 158 7 561 5 465 na 1 476 26 526 958 1 295 176 na 6 764 12 030 5 225 1 665 778 14 184 4 329 25 617
M na na 158 na 985 na 1 543 12 734 27 500 5 816 na na na na 679 na na na na na na 845 417 9 777 2 352 na
2003 O na na 134 na 1 500 na 1 031 16 761 10 658 1 745 na na na na 279 na na na na na na 820 361 4 407 1 977 na
T 3 259 4 820 na na 2 561 624 na na na na na 4 134 1 554 na 967 1 292 na na 6 811 11 764 5 318 na na na 4 351 na
M 1 672 na na na 992 na na na na na na na na na 687 na na na na na na na na na 2 366 na
O 1 587 na na na 1 513 na na na na na na na na na 280 na na na na na na na na na 1 986 na
T = Celkem, M = Vícerodinný dům, O = Rodinný domek Údaje týkající se celkového bytového fondu v tabulce 3.1 nejsou vždy totožné s údaji týkajícími se celkového bytového fondu v tabulce 3.2. Viz definice v Příloze 1. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zacházení s druhými domy a prázdnými byty v různých zemích. Viz také tabulka 3.3. Pojem rodinného domku je definován tak, aby zahrnoval samostatné domky, dvojdomky a řadové domy. V některých případech však mohl být tento pojem interpretován doslovně tak, že poskytnutá statistika platí jen pro samostatné domky. 1 2 3 4 5 6 7 8
AT: 1981, 1991, 2001; CY: 1982, 1992, 2001; FR: 1984, 1992, 1996 Rodinný domek zahrnuje samostatný domek/obydlí a domky s dvorkem vzadu. Vícerodinný dům zahrnuje dvojdomky, řadové domy, bytové domy a byty v částečně obytných budovách Trvale obsazené byty, Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991, 1.3.2001; Vícerodinný dům: blok bytů včetně jiných budov. Rodinný domek - může mít až tři samostatné byty, až dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a obytné podkroví Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1980 (?? - pozn. překl.), 26.5.2001 - obsazené byty Od roku 1995 obsahuje bývalou NDR Hlavní bydliště, rok 2002. Celkový bytový fond v roce 2001 je 20 947 O = Budovy s jedním nebo dvěma byty Podíl vícerodinných domů v této tabulce není srovnatelný s údaji v tabulce 2.5. Dvoubytové budovy jsou obsaženy ve vícerodinných budovách v tabulce 3.1, ale nejsou obsaženy ve vícerodinných budovách v tabulce 2.5 u Německa a Slovinska. Údaje v tabulce 3.1 pro Španělsko v roce 2002 se týkají hlavních bydlišť, ale v tabulce 2.5 se týkají celkového bytového fondu.
Pramen: Národní statistické instituce a Evropská hospodářská komise (UN/ECE)
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.2
47
Byty na 1 000 obyvatel a bytový fond (*1 000), 1980 - 2003 1980 2)
1985
1990
1995
2000
2003
Bytový fond
Rok
Rakousko
402
415
380
391
405
404
3 280
2003
Belgie
387
374
390
390
na
462
4 820
2004
Kypr
297
337
374
391
415
421
299
2002
Česká republika
366
na
396
na
427
na
4 366
2002
Dánsko
435
451
471
474
479
484
2 561
2003
Estonsko
352
na
411
427
454
460
624
2003
1)
499
1)
2 574
2002
503
1)
29 495
2002
472
38 925
2002
Finsko
398
382
450
465
494
Francie
436
449
464
478
490
412
425
425
439
467
410
438
456
506
518
7 712
2002
na
454
na
505
1)
na
5 465
2002
1)
402
4 134
2003
3)
Německo
Ex - GDR
393
Řecko
410
Maďarsko Irsko
8)
1)
1)
1)
331
362
372
390
399
265
278
292
310
371
394
na
404
441
na
na
1)
1)
1 564
2003
26 526
2001
Itálie
388
Lotyšsko
305
na
358
386
398
417
967
2003
na
296
313
345
375
375
1 292
2003
Litva
1)
344
Malta
297
294
343
365
393
405
416
419
6 811
274
286
289
298
307
330
11 764
4)
Polsko
1)
6)
365
na
321
389
394
331
na
1)
2001 2000 2003 7)
5 318
2002
349
na
na
482
Slovensko
9)
283
na
307
na
310
na
1 885
2001
Slovinsko
na
na
na
344
358
na
785
2002 2001
5)
508
6)
176 127
Portugalsko
Španělsko
382
1)
298
1)
Lucembursko Holandsko
na
1)
2003
390
413
440
454
462
513
20 947
Švédsko
442
463
474
479
482
485
4 351
2003
Velká Británie
382
385
407
420
430
na
25 617
2002
Viz definice bytového fondu v Příloze 1. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zacházení s druhými domy a prázdnými byty v různých zemích. Viz také tabulka 3.3. ´Hlavní bydliště´: Byty, které jsou obývány po větší část roku. 1
CY: 2002; DE: 1986; FI: 31.12.2001; FR: 1999, 2002; GR: 1981, 2001; HU: 2001; IT: 1981; LU: 1981, 1994, 2002; MT: 1983; PT: 1981, 1999
2
Pouze obsazené byty v hlavním bydlišti
3
Bytové jednotky v budovách s obytným prostorem. Od roku 1995 obsahuje bývalou NDR
4
Pouze obsazené byty
5
Bytový fond: Sčítání bytového fondu 1981, 2001. Ostatní roky: odhady. Hlavní bydliště: Sčítání bytového fondu 2001
6
Odhad
7
Celostátní sčítání obyvatelstva a bytů 2002
8
Bytový fond je definován jako celkový počet tradičních (trvalých) obyvatelných obytných budov, ať už obsazených či nikoliv
9
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991, 26.5.2001; Byty na 1 000 obyvatel - trvale obsazené byty. Bytový fond - včetně prázdných bytů
Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
DOSTUPNOST BYDLENÍ
48
3.3
Typy bytů zahrnuté do bytového fondu
+' = ano - = ne
Letní nebo zimní sídla
Druhé bydlení
Rakousko
+
Belgie
+
Kypr Česká republika
1)
Dánsko
Společná sídla
Hotely
Karavany
Lodě
Prázdné byty
Přechodné ubytování
+
-
-
-
-
+
-
+
+
-
-
-
+
+
+
+
+
-
-
-
+
-
-
+
-
-
-
-
+
+
-
-
-
-
-
-
+
-
na
na
na
na
na
na
na
na
Finsko
-
+
-
-
-
-
+
+
Francie
+
+
-
+
+
+
+
-
Německo
-
+
-
-
-
-
-
-
Estonsko
Řecko
+
+
-
-
-
-
+
+
+
-
-
-
-
+
-
Irsko
+
+
-
-
+
-
+
+
Itálie
+
+
-
-
-
-
+
-
Lotyšsko
+
-
-
-
-
-
+
-
Litva
-
-
+
-
-
-
-
+
Maďarsko
2)
Lucembursko
-
-
+
+
+
+
-
-
Malta
+
+
-
-
-
-
-
+
-
-
-
-
-
-
+
-
Polsko
Holandsko
-
+
+
+
+
+
+
+ +
3)
Portugalsko
+
+
-
-
-
-
+
Slovensko
-
-
-
-
-
-
+
-
Slovinsko
+
+
-
-
-
-
+
-
Španělsko
+
+
-
-
-
-
+
+
Švédsko
-
-
+
-
-
-
+
-
Velká Británie
+
+
-
-
-
-
+
-
1 Vztahuje se ke sčítání obyvatelstva 1981, 1991 a 2001. V mikrocenzech není v bytovém fondu zahrnuta žádná z těchto kategorií 2 V bytovém fondu jsou zahrnuta pouze letní nebo zimní sídla, která jsou obsazena 3 Celostátní sčítání obyvatelstva a bytů. Pouze podle roku 2002 Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.4
49
Prázdné tradiční byty (% celkového bytového fondu)
Rakousko Belgie
starší údaje 90.léta
%
údaje z posledních let
%
-
na
-
na
-
9)
Kypr
1992
Česká republika
10)
na
-
21,5
na
2001
24,1 12,3
1991
9,1
2001
Dánsko
1995
4,5
2003
5,0
Estonsko
1995
11,0
2002
10,9
Finsko
1995
6,9
2002
9,2
Francie
1996
7,6
2002
6,8
1)
Německo
1993
2,9
Řecko
1991
31,8
Maďarsko
1996
5,6
2001
8,4
Irsko
1991
10,2
2002
11,7
Itálie
1991
21,3
2001
19,6
Lotyšsko
1995
2,1
2003
6,0
-
na
2001
3,7
Lucembursko
1991
4,4
2001
2,3
Malta
1995
23,0
-
Na
Holandsko
1990
2,3
2002
2,2
-
na
2002
5,3 10,6
2)
Litva
7)
Polsko 2)
Portugalsko
5)
2002
8,2
2001
9,4
1991
10,5
2001
Slovensko
1991
9,3
2001
11,6
Slovinsko
1991
3,9
2002
10,1
1991
14,8
2001
13,9
1995
3,3
2003
1,7
1995
4,0
2002
3,4
11)
Španělsko
2)
2) 3)
Švédsko
Velká Británie
4)
Druhé domy by měly být vyloučeny. V praxi je však mohly některé země zahrnout, což může pomoci vysvětlit některé vysoké hodnoty a také to ztěžuje porovnání. Viz také definice „Byt: prázdný“ v Příloze 1. 1
V roce 1993 bez bývalé NDR, v roce 2002 včetně roce bývalé NDR.
2
IT: 20. října; PT: 1. dubna; ES: 1. března 1991, 1. listopadu 2001; SE: 1. března
3
Nájemní byty
4
Údaje se týkají pouze Anglie (1. dubna)
5
Včetně druhých, prázdných a opuštěných domů
6
Pouze domy na prodej, k pronájmu nebo pro jiné účely
7
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 2001
8
Neobsazené byty určené k trvalému obývání a dočasnému a sezónnímu obývání, takzvané druhé byty. Celostátní sčítání obyvatelstva a bytů 2002
9
Tradiční byty, které nebyly obsazeny jako obvyklá bydliště. Včetně dostupných bytů určených stát se obvyklým bydlištěm, druhých domů a domů určených k demolici
10 Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 3.3.1991, 1.3.2001 11 Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 3.3.1991, 26.5.2001 Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
6)
8)
50
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.5
Obsazený bytový fond podle držby (%) 1980 - 2003 1)
Rakousko 1) Belgie 6) Kypr Česká 7) republika Dánsko Estonsko Finsko 4) Francie 3) Německo Ex-DDR Řecko 8) Maďarsko 1) Irsko Itálie Lotyšsko 5) Litva Lucembursko Malta 4) Holandsko 10) 11) 12) Polsko Portugalsko 9) Slovensko Slovinsko Španělsko 13) Švédsko Velká Británie
1980 r 43 38 16 40 43 na 30 41 61 69 25 29 24 36 na na 39 na 58 na 39 na na 21 42 42
2
2
2 2
2
2
2
2
oo 52 59 61 40 55 na 63 47 39 31 75 71 76 59 na na 60 na 42 na 52 na na 73 42 58
2 2
2
2 2
2
2
2
2
co na na na 13
o 5 3 23 7
1 na 0 na na na na na na na na na na na na na na na na na 16 na
1 na 7 12 0 0 0 0 0 5 na na 1 na 0 na 5 na na 6 0 0
2 2
2
2 2
2
2
2
1990 r 41 33 13 40 40 na 25 39 58 74 24 26 18 25 79 na 30 na 55 na 28 28 na 15 44 35
2
2 2 2
2
2
2
oo 55 67 64 38 54 na 72 54 42 26 76 74 79 68 21 na 64 na 45 na 67 49 61 78 39 65
2 2
2 2 2
2 2
2
2
co na na na 19
o 4 0 23 3
5 na 0 na na na na na na na na na na na na na na 22 na na 17 na
1 na 3 7 0 0 0 0 3 6 0 na 6 na 0 na 5 1 39 7 0 0
2 2
2 2 2
2 2
2
2
1995 r 42 na na na
oo 54 na na na
co na na na na
o 4 na na na
2000 r na 32 14 29
40 na 30 40 57 69 na 20 na na 58 na 26 28 52 na na na na 14 40 33
52 na 62 54 43 31 na 79 na na 42 na 70 68 48 na na na na 80 46 67
6 na 0 na na na na na na na na na na na na na na na na na 14 na
2 na 3 7 0 0 na 1 na na 0 na 4 4 0 na na na na 6 0 0
39 na 32 39 na na 20 7 na na 30 7 26 na 47 26 21 9 na 10 39 31
2 2 2
2
2 2 2
2
2 2 2
2
2
2
2
2
2
oo na 68 68 47 52 na 64 55 na na 74 92 na na 70 91 70 na 53 55 75 74 na 84 46 69
2
2
2
2
2
co na na na 17
o na 0 18 7
7 na 0 na na na na na na na 0 na na na na 19 na 15 na na 15 na
2 na 4 7 na na 6 1 na na 0 na 4 na 0 0 4 2 na 6 0 0
2
2
2
2
2
2003 r 39 31 na na 40 na 34 38 55 66 20 7 18 na 21 na 26 26 45 24 na na 9 11 39 31
2
2 2 2 2
2
2 2
2 2
oo 58 68 na na 53 na 63 56 45 34 74 92 77 na 79 na 67 70 55 58 na na 84 82 46 69
2
2 2 2 2
2
2 2
2 2
co na na na na
o 3 2 na na
7 na 0 na na na na na na na 0 na na na na 18 na na na na 2 15 na
0 na 3 6 0 0 6 1 5 na 0 na 7 4 0 0 na na 7 7 0 0
2
2 2 2 2
2
2 2
2
R = Nájemní, OO = Obsazený vlastníkem, CO = Družstevní a O = Jiný. Jiný zahrnuje BE: bezplatné bydlení (bez nájmu); ES: prázdné nebo neznámé byty; IT: právo bezplatného užívání; FR: nájem vybavené jednotky, podnájem a bezplatné bydlení; FI: prázdné byty 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
BE, IE: obsazené byty; AT: roční průměr; hlavní bydliště BE: 1981, 1991, 2002; CY: 1982, 1992, 2001; DE: 1993, 1998, 2002; ES: 1981, 1991; bývalá NDR: 1981, 1993, 1998, 2002; GR: 1981, 1991, 1999, 2001; FR: 1978, 1996, 1999, 2002; IE: 1991, 2002; IT: 1991, LU: 1981, 1997, 2001, 2002; MT: 2002; PT: 1981, 1991, 2001; SE: 2001; UK: 1981,2001 Bez bývalé NDR Týká se statistiky bytového fondu uvedené v tabulce 3.1 Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 2001. Údaje o obsazených tradičních bytech. Statut držby není u 2 % bytů uveden 1982 a 1992: Domácnosti, 2001: Tradiční byty Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991, 1.3.2001 1995 = Mikrocensus 1996, 2000 = Sčítání obyvatelstva 2001, 2003: Šetření bytového fondu Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 3.3.1991, 26.5.2001 Kategorie nájemních bytů zahrnuje bytový fond: obcí, sociální bytová sdružení, družstev (takzvané nájemní právo) a zaměstnavatelů Byty vlastněné fyzickými osobami. Údaje na základě současného výkaznictví Družstevní byty: Tato kategorie zahrnuje bytový fond družstev (pouze vlastnické právo) Družstevní byty: Bytový fond družstev na základě vlastnictví nájemníka. Malý zlomek (< 1 % celkového bytového fondu) sestává z družstevních nájemních bytů
Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.6
51
Průměrný počet osob na obsazený byt, 1980 - 2003 1980 5)
1985
1990
1995
2000
2003
Rakousko
2,8
2,4
2,6
2,6
2,4
2,4
Belgie
2,6
2,6
2,6
2,6
2,4
2,4
3)
3,4
3,0
2,7
2,6
2,4
2,4
3)
10)
Kypr
Česká republika
6) 9)
2,9
na
2,8
na
2,6
na
Dánsko
1)
2,4
2,3
2,1
2,1
2,1
2,2
Estonsko
2,8
na
2,4
2,6
2,5
na
2,6
na
2,4
2,3
2,2
2,2
2,8
2,7
2,6
6)
Finsko
1)
Francie
2)
Německo
2,5
Řecko
3,2
10)
2,4 3)
na 10)
2,4 3,0
3)
2,3
2,2
3)
2,9
3)
2,8
3)
2,8
2,6
10)
2,5
3) 10)
3,3
2,8
Irsko
3,8
3,5
3,4
3,0
2,8
na
2,8
3,2 3,2
Litva
10)
10)
na
Lucembursko Malta Holandsko Polsko
10)
3,0
2,4
3) 5) 6)
2,2
3)
na 2,5 2,9
na
na
na
2,7
2,6
2,4
3,3
3,2
3,0
2,6
2,7
2,8
3)
na
2,7
na
2,6
2,5
3,0
10)
3,4
na
3,2
3,0
na
2,7
2,6
2,5
2,4
2,4
3,4
3,4
3,3
3,2
2,9
8)
2,4 3)
3,1
Lotyšsko
2,5 3)
Maďarsko Itálie
10)
3,6 3)
3)
3,0
na
3,2
na
2,9
7)
3,5
na
3,2
na
3,2
na
10)
3,0
na
2,8
2,8
2,7
2,5
4)
3,9
na
3,3
3,2
3,1
2,9
2,3
2,2
2,1
2,1
2,1
2,1
2,7
2,6
2,5
2,4
2,3
na
Slovinsko
Španělsko 1)
Švédsko
Velká Británie
1)
3)
3)
3)
3,0 3)
Portugalsko Slovensko
3)
na
3)
Srv. pojem domácnosti v tabulce 1.9. Hlavním důvodem pro rozdíly mezi hodnotami v těchto dvou tabulkách je to, že by mohla sdílet jeden byt více než jedna domácnost. Ačkoliv je tento pojem dobře definován, v praxi může být místo pouze obsazených bytů použit ve výpočtu celkový bytový fond. 1
DK, FR, SE: Bez osob s neznámým bytem; FR, UK: Bez osob v obecních zařízeních
2
Počínaje rokem 1993 - sjednocené Německo
3
BE: 2001; CY: 2002; DE: 1987, 1993, 1998, 2002; ES: 1981, 1991, 2001; FR: 2002; GR: 1981, 1991, 1997-1998, 2001; HU: 2001; LU: 1981, 2002; NL: 2002; PT: 1981, 1991, 2001
4
1981, 1991: Hlavní bydliště; 1995, 2000: Průměrný počet osob na domácnost
5
Hlavní bydliště; roční průměr
6
Obyvatelstvo v trvale obsazených bytech (domácnost)
7
Průměrný počet osob na obsazený bytový fond; Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991, 26.5.2001
8
Bilance bytového fondu, 2003, týká se celkového bytového fondu
9
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu: 1.11.1980, 3.3.1991, 1.3.2001
10 Průměrný počet osob na celkový bytový fond Pramen: Národní statistické instituce
DOSTUPNOST BYDLENÍ
52
3.7
Průměrný počet osob na obsazený byt podle držby Rok
Rakousko
2003
Belgie
2001
Kypr
2001
Česká republika
7)
Sektor obecních nájemních bytů
- - - 2.0 - - 2,2
2003
Estonsko
1,9 - - - 2.5 - - -
2001
Dánsko
Soukromý nájemní sektor
- - - 2.5 - - 1,9
1,7
Vlastnické bydlení
Družstevní sektor
Bytový fond
2,7
na
2,4
2,6
na
2,4
3,3
na
3,1
2,8
2,6
2,6
2,5
na
2,2
-
na
na
na
na
na
2002
1,9
1,7
2,4
na
2,2
Francie
2002
2,6
2,1
2,5
na
2,4
Německo
2002
2,5
na
2,2
Finsko 1)
2)
- - - 1.9 - - -
Řecko
2001
na
2,7
2,9
na
2,8
Maďarsko
2001
2,6
0,4
2,7
na
2,7
Irsko
2002
3,1
2,4
3,5
na
3,0
Itálie
1991
2,8
na
2,8
2,7
na
2,5
Lotyšsko Litva
2000
6)
Lucembursko Malta
1)
- - - 2.7 - - 2,6
2001
na
na
na
na
2001
na
1,2
2,3
na
3,2
na
3,1 2,4
2002
Holandsko
8)
1,9
1,7
2,7
na
na
na
na
na
na
2001
na
na
2,9
na
2,1
3,3
3,1
3,2
2,6
3,0
na
2,9
3,4
na
2001
Slovinsko
2002 1)
Velká Británie
- - -3,1- - 2,6
1990/2001
Švédsko
2002 5)
2000
- - - 3.2 - - -
2,8
2)
1,7
4)
1,6
2,7
na
2,1
2,2
4)
2,1
2,4
na
2,3
1
Hlavní bydliště
2
Odhad. Sčítání obyvatelstva 2001
3
Celkovou hodnotu nelze z ostatních průměrů odvodit
4
SE: Poloveřejné, neziskové organizace; UK: včetně bytových sdružení
5
Velká Británie
6
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu
7
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 1.3.2001
8
Sčítání obyvatelstva a bytového fondu 26.5.2001 - výpočet
9
Sčítání obyvatelstva 2001
Pramen: Národní statistické instituce
3)
-
Slovensko
Španělsko
- - - 2.8 - - -
2,8 2,5
2002
Polsko Portugalsko
2,4
53
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.8
Postavené byty podle typu budovy, 1980 - 2003
Rakousko Belgie Kypr Česká republika7) Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo6) Řecko9) Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva9) Lucembursko Malta Holandsko Polsko9) Portugalsko8) Slovensko Slovinsko5) Španělsko Švédsko9) Velká Británie
1980 T *1000 78,5 48,6 9 80,7 30,3 14,4 49,6 378,3 500,8 136 89,1 27,8 287 na 28,3 2 5 113,8 217,1 41 48,2 13,6 262,9 51,4 252,1
4
)
M % 50 30 na na 26 na 63 34 56 na 62 na na 90 na 33 na 21 na na 74 34 na 31 na
O % 50 70 na na 74 na 37 66 44 na 38 na na 10 na 67 na 79 na na 26 66 na 69 na
1985 T *1000 41,2 30,3 7,5 66,7 22,8 13,5 50,3 343,6 427,8 88,5 72,5 23,9 200,8 na 28,8 1,3 na 101,1 189,6 38,4 37,8 11,3 191,4 32,9 224
1)
M % 51 15 na na 28 na 64 35 71 na 53 na na 88 83 34 na 31 na na 70 35 na 52 na
1)
O % 49 85 na na 72 na 36 65 29 na 47 na na 12 17 66 na 69 na na 30 65 na 48 na
1)
1990 T *1000 41,8 43,1 8,1 44,6 27,2 7,6 65,4 336 319 120,2 43,8 19,5 176,4 13,3 22,1 2,5 na 101,4 134,2 65,8 24,7 8,1 281 58 205,1
M % 44 30 na na 42 96 63 47 58 na 38 na na 85 90 44 na 25 na na 58 56 71 58 na
O % 56 70 na na 58 4 37 53 42 na 62 na na 15 10 56 na 75 na na 42 44 29 42 na
1995 T *1000 53,4 41,6 6,9 12,7 13,5 1,1 25 404 602,8 70,9 24,7 30,6 187 1,8 5,6 2,7 na 99 67,1 72,2 6,2 6,1 282,5 14,2 199,7
3)
M % 59 37 na 42 57 47 68 49 74 60 30 20 na 21 61 59 na 26 na na 50 48 70 71 na
1)
O % 41 63 na 58 43 53 32 51 26 40 70 80 na 79 39 41 na 74 na na 50 52 30 29 na
1)
2000 T *1000 53,8 38,9 5,1 25,2 16,3 0,7 32,7 311,1 423 89,4 21,6 49,8 177,6 0,9 4,5 1,7 na 74,8 87,8 110,9 12,9 6,8 454,7 15,9 178,1
2)
3)
M % na 41 na 47 43 48 67 36 52 65 36 18 55 5 57 46 na 25 66 na 26 52 69 57 na
O % na 59 na 53 57 52 33 64 48 35 64 82 45 95 43 54 na 75 34 na 74 48 31 43 na
2003 T *1000 41,9 40,7 6,1 27,1 23,8 2,4 28,1 334 268,1 128,3 na 68,8 na 0,8 4,6 1,6 na 59,6 162,7 82,3 14 7,3 458,7 23,7 189,9
1)
1)
1)
1)
1)
1)
3)
M % 52 50 na 49 42 66 62 38 45 66 na 22 na 1 55 46 na 28 35 63 46 60 71 59 na
1)
1)
1)
1)
1)
O % 48 50 na 51 58 34 38 62 55 34 na 78 na 99 45 54 na 72 65 37 54 40 29 41 na
1) 9)
1)
1)
1)
1)
T = Celkem, M = Vícerodinný dům a O = Rodinný domek - popisy viz tabulka 3.1 Celkový počet bytů postavených během roku, pomocí všech stavebních činností. Byt je místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství ve stálé budově nebo její stavebně oddělené části, která podle způsobu, jakým byla postavena, rekonstruována, přestavěna, atd. [je určena k soukromému bydlení]. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
AT: 2002; CY: 2002; FR: 1984, 2002; GR: 1997-1998, 2002, LU: 2002; SI: 2002 Údaje se týkají rozestavěných bytů Údaje se týkají pouze bytů postavených v novostavbě 1980: nesrovnatelné s ostatními údaji Počínaje rokem 1990, včetně bytů pro příležitostné užívání (např. rekreační chaty) Podle rozložení bytů ve vícerodinných domech a rodinných domcích: do roku 1990 bez bývalé NDR; od roku 1995 včetně bývalé NDR Byty v rodinných domcích (rodinné domky mají až tři byty) Rozložení bytů ve vícerodinných domech a rodinných domcích 2003 se týká stavebních povolení, Pramen: Eurostat Budovy s jedním nebo dvěma byty
Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
DOSTUPNOST BYDLENÍ
54
3.9
Postavené byty na 1 000 obyvatel, 1980 - 2003 1980 1)
1985
1990
1995
2000
2003
5,4
4,7
6,6
6,6
5,2
Rakousko
6,8
Belgie
4,9
3,1
4,3
4,1
3,8
3,9
17,6
13,9
14,0
10,6
7,3
8,6
Kypr Česká republika
7,9
na
4,4
1,3
2,5
2,7
Dánsko
5,9
4,4
5,3
2,6
2,9
4,4
Estonsko
2)
2)
9,8
na
4,8
0,8
0,5
1,8
Finsko
10,4
10,3
13,1
4,9
6,3
5,4
Francie
7,0
5,3
5,9
7,0
6,4
5,6
2)
Německo
6,4
5,5
4,0
7,4
5,1
3,6
2)
Řecko
14,1
8,9
11,9
6,8
8,5
na
Maďarsko
8,3
6,8
4,2
2,4
2,2
na
Irsko
8,2
6,7
5,6
8,5
13,2
17,4
Itálie
5,1
3,5
3,1
3,5
3,6
Lotyšsko
na
na
5,0
0,7
0,6
Litva
8,3
na
5,9
1,5
1,3
1,3 3,6
Lucembursko
4)
na 0,3
5,5
3,6
6,7
6,6
3,8
15,5
na
na
na
na
na
Holandsko
8,1
7,0
6,8
6,4
4,7
3,7
Polsko
6,1
5,1
3,5
1,7
2,3
4,3
Portugalsko
4,2
3,8
6,6
7,2
10,8
7,9
Slovensko
na
na
3,9
1,2
2,4
2,6
Slovinsko
7,2
na
3,9
2,9
3,2
3,7
Španělsko
7,1
5,0
7,2
7,2
11,4
11,3
Švédsko
6,2
3,9
6,8
1,4
1,7
2,7
Velká Británie
4,5
4,0
3,6
3,4
3,1
3,2
Malta
3)
2)
1 Průměr za roky 1971-1980 2 Údaje za rok 2002 3 Údaje za rok 1991 4 Pramen: Ministerstvo pro regionální rozvoj a místní samosprávu Pramen: Národní statistické instituce, UNECE, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
2)
DOSTUPNOST BYDLENÍ
3.10
Zbourané byty nebo byty jinak odstraněné z bytového fondu (* 1 000), 1980 - 2003 1) 2)
Rakousko Belgie o Kypr o
55
1)
1)
1980
1985
1990
1995
2000
2003
13,4
28,5
13,9
15,3
18,6
27,2
8,2
3,2
2,0
2,6
15,8 2,4
0,1 1,8
0,1 1,8 na
5)
0,4
0,5
0,4
0,1
16,0
na
na
na
Dánsko
8,0
8,0
na
na
na
Estonsko
na
na
na
0,8
1,2
na
Finsko
na
na
na
3,0
na
na 21,0
Česká republika
1)
4)
na
22,5
22,0
22,0
18,0
Německo
na
na
na
21,5
na
na
Řecko
na
na
na
na
na
na
16,4
12,5
7,4
6,4
6,1
4,7
6,5
7,5
6,0
8,9
10,0
10,9
Francie
3)
Maďarsko Irsko Itálie
na
na
na
na
na
na
Lotyšsko
3,0
7,9
3,0
4,0
3,0
3,0
0,5 na
0,4 na
na 17,8
na 17,8
Litva
na
na
2,3
1,2
Lucembursko
na
na
na
na
Malta Holandsko 2)
Polsko
na
na
na
na
14,9
10,1
11,6
13,7
26,2
13,4
7,5
10,0
Portugalsko
na
na
0,6
na
6,2 1,1
4,9 1,1
Slovensko
na
na
na
2,2
na
na
0,2 15,5
0,1 15,5
4,6 na
1,5 na
1) 4)
Slovinsko
1)
Španělsko
1)
4)
Švédsko
Velká Británie
0,5
0,4
0,2
0,2
116,6
69,6
10,1
8,9
2,1
1,4
1,0
2,5
45,0
21,0
15,1
na
5)
Zmenšení bytového fondu během roku sestává z následujících složek: (a) byty, které se s konečnou platností stanou prázdnými, bez ohledu na to, zda zbourané či nikoliv; (b) byty vhodné pro obývání, ale zbourané; (c) byty zničené požárem, povodněmi, sedáním nebo jinými katastrofami; (d) zmenšení počtu bytů vyplývající z přestavby dvou nebo více bytů na jeden byt nebo jednoho nebo více bytů na nebytový prostor. 1 AT: 1981, 1986, 1989, 1997, 1999; BE: 1984, 1992; CY: 2002; FR: 1984, 2002; PT: 1991; SI: 1991; ES: 1984, 1992 2
Pouze obsazené byty
3
Bez bytových domů. Bytové jednotky v budovách s obytnými prostorem
4
Pouze zbourané
5
Odhad
Pramen: Národní statistické instituce, Irsko: Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu
DOSTUPNOST BYDLENÍ
56
3.11
Stavební povolení, počet bytů – míry růstu (%) 2002
2002
2002
2002
2003
2003
2003
2003
2004
2004
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Rakousko
14,3
23,1
40,8
-12,3
-36,6
-9,2
-25,7
44,8
na
na
Belgie
-14,4
0,5
12,7
1,5
6,9
8,8
2
22,1
31,8
17,1
Kypr
2,9
22,5
27
20
57,9
71
37,6
27,9
35,6
14,9
Česká republika
8,7
5,1
5,8
7,4
11,2
14,8
39,2
39,8
25,1
11
Dánsko
27,4
47,6
32,1
10,5
-28,9
-28
-36,1
-1
11,1
-13,2
Estonsko
15,6
99,1
119,2
289,2
-27,3
23,3
17,5
2,9
320,3
403
Finsko
1,4
4,4
1,4
9,1
0,7
20,2
14,6
23,7
8
-10,7
Francie
-5,3
-1,4
-1,3
0,3
6,6
3
9,9
15,5
19,3
29,4
Německo
-8,1
-11,1
-10,3
6,3
39,1
-1,9
-5,2
3,4
-0,7
-9,7
Řecko
16,8
20
26,3
19,8
na
na
na
na
na
na
Maďarsko
6,5
9,6
4,9
-9,8
12,6
3,3
16,6
41,5
8,2
22,7
Irsko
-27,7
-2,3
1,4
-15,6
-17
1
33,9
37,8
87,6
26
Itálie
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
Lotyšsko
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
Litva
1,2
8,7
-6,9
32,8
99,8
48,5
87,6
3,2
-6
-0,1
Lucembursko
-29,4
50,8
-28
17,5
40,2
-20,3
30,8
19
9,8
-0,1
Malta
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
Holandsko
-18,4
10,1
-12,9
53,1
38,7
11,2
1,9
-6,1
-17,7
0,7
Polsko
-47,5
-29,5
-14,5
-60,8
4,6
9,5
7,9
40,9
73,2
31,9 -7,5
Portugalsko
-12,1
-13,4
-8,4
-20,3
-7,2
-14,9
-19,1
18
-8,6
Slovensko
27
47,3
30,1
20,4
-40,8
-29,3
-13
-3,7
94,8
-13,9
Slovinsko
-6,6
-24,1
-4,3
25,3
-4,8
45,5
31,3
25,8
13,8
-11,9
Španělsko
-8,1
3,8
-1,2
13,4
21
29,7
17,8
3,5
14,1
-0,8
Švédsko
-30,2
1
6
4,5
43,8
27,5
21,6
33,5
12,2
-6,3
Velká Británie
3,8
-3,9
2
-1,6
4,3
8,9
2,7
na
na
na
2)
EU-15
1)
-2,5
1,1
2,5
7,9
13,7
6,5
3,2
9,3
5,1
4,6
EU-25
1)
-3
0,9
2,5
5,4
13,6
6,6
3,9
9,1
5,3
na
Stavební povolení, počet bytů v obytných budovách. Čtvrtletní míra růstu (t/t-4) U některých zemí předběžné údaje. 1 Odhad Eurostatu pro 2002Q1-2004Q2 2
Údaje od Statistického úřadu Slovenské republiky
Pramen: Eurostat
DOSTUPNOST BYDLENÍ
57
Stavební povolení na 1 000 m2 obyvatelné/užitné plochy, obytné budovy, Indexy (2000 =100)
3.12
1990 Rakousko Belgie
1995
2000
2001
2002
2003
na
na
na
na
na
na
131,4
115,5
100
96,3
87,8
95,7 165,6
Kypr
na
na
100
118,2
130,7
Česká republika
na
na
na
na
na
na
65,4
60,8
100
126
157,3
114,5
na
na
100
124,1
251
305,3
140,4
45,7
100
83,5
88
103,6
na
na
100
98,6
98
106,5
86,3
129,9
100
86,1
84,3
93,2
Řecko
na
73,9
100
128,2
154,3
na
Maďarsko
na
na
100
108,7
108,3
131,4
Irsko
25,1
31,2
100
86,7
72,8
79,6
Itálie
na
na
na
na
na
na
Lotyšsko
na
na
100
106,4
154,5
266,8
Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo
Litva Lucembursko Malta Holandsko
na
na
100
92,1
110,9
164
114,5
86,1
100
89
96
105
na
na
na
na
na
na
91,7
110
100
82,8
86,1
94,8
Polsko
na
na
100
101,7
55,9
71,7
Portugalsko
na
65,3
100
90,8
80,3
69,9
Slovensko
na
na
na
na
na
na
Slovinsko
na
na
100
100,2
91,8
112,9
Španělsko
na
60,3
100
90,6
92,7
108,1
Švédsko
na
na
100
107,5
100
128
Velká Británie
na
na
na
na
na
na
EU-15
1)
na
97,1
100
94
95,9
105
EU-25
1)
na
na
100
94,2
94,9
104,1
U některých zemí předběžné údaje. 1 Odhad Eurostatu Pramen: Eurostat
3
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
60
4.1
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
Harmonizované indexy spotřebitelských cen, 1985 -2004 Průměrný roční index, (1996=100)
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-25
1985 Celkem 77,0 78,7 na na 74,0 Na 68,4 75,0 na 84,4 13,1 73,5 68,4 na na 78,7 na 84,8 na 84,8 na na na 60,2 68,4 na
1 Odhadovaná hodnota Pramen: Eurostat
1) 1)
1) 1)
1)
1) 1)
1)
1)
1)
1) 1)
Domácnosti 67,7 64,5 na na 67,1 na 64,8 62,1 na na na na 64,8 na na 66,3 na 74,9 na 74,9 na na na 45,0 64,8 na
1) 1)
1) 1)
1)
1)
1)
1)
1) 1)
1990 Celkem 85,5 87,1 na na 89,7 na 87,0 87,4 Na 48,5 26,3 86,4 75,2 Na Na 86,0 Na 88,3 Na 69,3 Na Na Na 81,3 81,0 na
1)
1)
1) 1)
1)
1) 1)
1)
1)
1) 1)
Domácnosti 78,7 77,7 na na 87,7 na 77,3 83,4 na na na na 72,7 na na 82,4 na 77,6 na 62,4 na na na 63,3 75,3 na
1)
1)
1) 1)
1)
1)
1)
1)
1) 1)
1995 Celkem 98,3 98,3 Na 91,7 98 83,5 98,9 98,0 98,8 92,7 81,0 97,9 96,2 Na 80,2 98,8 Na 98,6 Na 97,2 94,5 91,0 96,6 99,2 97,6 97,0
1)
1)
1)
Domácnosti 95,0 96,7 na 88,6 96,5 80,6 96,3 97,2 98,1 91,9 76,7 97,6 96,3 na 78,9 96,5 na 95,4 na 99,1 95,6 84,5 96,3 95,3 96,9 96,3
1)
1)
1)
2000 Celkem 104,5 106,4 112,1 125,4 108,3 127,4 107,0 104,4 104,2 115,8 163,6 111,5 108,4 118,2 116,1 107,3 113,6 108,2 151,7 109,4 140,1 135,2 109,7 104,8 105,6 109,0
Domácnosti 109,0 111,3 126,4 188,5 116,4 140,2 110,8 104,0 108,8 113,1 179,5 111,2 114,7 133,5 162,0 112,2 107,5 117,3 169,3 111,7 207,3 159,2 111,8 104,9 106,7 114,0
2003 Celkem 110,2 112,3 122,2 132,9 115,6 141,4 113,5 110,7 108,8 129,0 196,6 126,3 117,0 127,1 116,9 115,0 123,3 120,8 164,0 122,3 168,6 166,7 120,5 112,3 109,8 116,3
Domácnosti 114,7 117,3 147,9 224,5 126,5 172,2 121,6 109,9 115,1 126,0 227,8 127,6 122,6 145,1 170,7 117,5 114,6 135,6 204,1 124,8 308,0 197,2 121,0 123,1 114,0 123,8
2004 Celkem 112,3 114,4 124,5 136,3 116,7 145,6 113,7 113,3 110,7 133,0 209,9 129,2 119,7 135,0 118,2 118,7 125,1 122,5 169,9 125,3 181,0 172,8 124,1 113,4 111,2 115,3
Domácnosti 119,5 120,8 155,3 229,8 129,2 179,4 124,2 113,0 117,3 132,2 257,0 132,5 125,1 156,8 171,8 121,2 117,8 139,9 212,2 128,6 357,0 210,3 125,2 126,4 118,2 120,2
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
4.2
61
Spotřeba bydlení jako podíl na celkové spotřebě domácnosti (%), 1980 - 2003
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
1980
1990
1995
2000
2003
14,4 na na na 26,8 na 18,8 20,5 na 15,9 na na 14,2 na na na na na na na na na na na 15,6
16,5 na na na 27,8 na 18,7 21,4 na 16,2 na 15,1 16,6 39,4 na na na 18,5 na 9,8 na 20,7 na na 16,4
18,8 23,7 7,8 21,0 27,4 20,8 25,2 23,8 23,4 17,6 19,1 16,1 19,4 20,5 16,3 22,3 Na 21,4 19,2 11,0 na 18,8 14,7 31,9 18,4
19,0 23,0 7,9 21,0 28,0 24,4 25,2 23,5 24,2 15,9 19,0 19,4 19,4 21,0 14,1 na 9,6 20,7 22,4 10,7 22,9 20,0 14,2 28,1 17,7
19,1 23,6 21,4 23,5 28,6 22,9 25,9 24,1 25,1 15,7 18,1 21,6 20,3 21,5 15,6 21,6 9,4 21,4 24,8 10,5 26,5 19,7 31,4 28,9 18,4
1 2002 2 2001 Pramen: Eurostat a národní statistické instituce
4.2F
Spotřeba bydlení (% celkové spotřeby domácnosti) 2003
1)
1)
1)
2)
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
62
4.3
Dezagregovaná průměrná spotřeba bydlení (% celkové spotřeby domácnosti), 2003 Celková spotřeba domácnost i
2)
Skutečné nájemné za bydlení
Přisuzované nájemné za byt obsazený vlastníkem
Údržba a opravy bytu
Dodávka vody a rúzné služby, týkající se bytu
Elektřina, plyn a jiná paliva
Celková spotřeba domácnosti na bydlení Euro/obyvatele, 2003
Rakousko
19,1
2,8
9,3
1,1
2,5
3,4
2 522
Belgie
23,6
4,9
12,5
0,5
1,3
4,4
3 200
Kypr
21,4
2,3
13,6
1,1
1,0
3,4
2 089
Česká republika
23,5
3,3
9,9
0,3
1,7
8,4
930
Dánsko
28,6
6,8
12,4
1,3
2,1
6,0
3 644
Estonsko
22,9
2,3
12,1
0,4
1,9
6,2
800
Finsko
25,9
6,9
16,6
0,0
0,3
2,1
3 562 3 390
Francie
24,1
4,7
12,5
1,3
1,8
3,7
Německo
25,1
8,3
9,8
0,5
2,4
4,1
3 237
Řecko
15,7
2,2
10,2
0,7
0,4
2,2
1 564
Maďarsko
2)
Irsko Itálie
18,1
0,7
9,8
0,6
1,5
5,5
700
21,6
2,6
16,0
0,4
0,1
3
3 144 2 760
20,3
2,4
12,0
1,3
1,4
3,3
Lotyšsko
21,5
0,4
11,5
2,9
1,3
5,4
560
Litva
15,6
0,4
7,4
1,1
1,1
5,5
1 639
21,6
3,0
14,2
1,2
1,0
2,2
5 600
9,4
na
na
na
na
na
700
21,4
5,5
9,0
1,5
1,4
4
2 205
2)
Lucembursko Malta
2)
Holandsko Polsko
24,8
1,8
7,2
4,7
1,9
9,2
780
Portugalsko
10,5
1,1
6,0
0,2
0,7
2,6
787
Slovensko
26,5
1,0
10,2
2,1
1,7
10,8
800
Slovinsko
19,7
1,8
10,7
0,4
1,7
5,1
1 355 1 222
1)
Španělsko
2)
Švédsko Velká Británie 1
2001
2
2002
1)
31,4
1,6
22,4
2,3
1,9
3,0
28,9
8,7
13,3
0,3
0,0
6,5
4 085
18,2
4,1
9,4
1,5
0,8
2,4
3 024
Pramen: Eurostat a národní statistické instituce
2)
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
4.4
63
Index nájemného za byt (1996 = 100),1995 – 2003 Roční průměrný index 1995
2000
2001
2002
2003
Rakousko
94,3
111,7
114,8
116,7
121,8
Belgie
113,3
97,6
106,1
108,1
110,9
Kypr
na
112,5
114,7
119,0
122,2
Česká republika
na
103,2
109,7
117,1
121,7
98,4
110,5
113,5
116,4
119,6
na
118,9
130,4
130,9
134,7
97,2
111,8
116,3
120,0
122,7
na
105,3
105,8
108,5
111,6
Německo
96,8
106,0
107,1
108,6
109,8
Řecko
90,7
124,2
129,2
135,5
142,6
na
na
111,9
125,0
134,3
127,7
146,0
153,4
152,3
Dánsko Estonsko Finsko Francie
Maďarsko
1)
Irsko
96,1
Itálie
92,4
118,9
121,4
124,2
127,8
na
191,9
197,0
197,9
201,4
Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko
na
na
97,6
97,0
99,0
97,1
111,9
115,3
118,4
120,5
na
106,0
108,1
108,8
109,7
95,9
114,1
117,1
120,4
124,1
na
233,2
262,7
276,3
288,2
97,2
110,7
113,6
117,3
120,1
Slovensko
na
151,5
184,1
192,1
247,7
Slovinsko
na
103,5
113,1
123,0
135,5
Španělsko
92,6
120,3
125,2
130,5
136,1
Švédsko
96,5
104,4
106,1
108,6
111,5
Velká Británie
na
113,1
116,9
120,0
121,8
EU-25
na
111,0
1 Odhadovaná hodnota Pramen: Eurostat
1)
113,3
1)
115,9
1)
118,3
1)
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
64
4.5
Index cen existujících rodinných domů (1985 = 100), 1990 -2003 1990 Nominální
Rakousko
na
1)
Belgie
1995 9)
Nominální
na
na
Reálný
2000 9)
Nominální
na
na
Reálný
2003 Reálný
9)
na 2)
Reálný
na
na
263
184
139
126
191
153
218
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
100
100
124
Dánsko
3)
92
76
107
81
154
105
184
Estonsko
na
na
na
na
na
na
na
na
Finsko
174
136
118
81
180
114
217
129
Francie
Kypr Česká republika
7)
11)
161
2)
Nominální
na 8)
116 118
135
116
176
135
217
156
285
193
Německo
na
na
na
na
na
na
na
na
Řecko
na
na
na
na
na
na
na
na
Maďarsko
na
na
na
na
na
na
na
na
142
121
170
128
357
235
456
265 163
Irsko 10)
Itálie
163
148
195
139
212
134
279
Lotyšsko
na
na
na
na
na
na
na
na
Litva
na
na
na
na
na
na
na
na
Lucembursko
na
na
na
na
na
na
na
na
Malta
na
na
na
na
na
na
na
na
Holandsko
125
120
171
147
309
242
351
246
Polsko
na
na
na
na
na
na
na
na
Portugalsko
na
na
na
na
na
na
na
na 97
7)
Slovensko
na
na
na
na
100
100
117
Slovinsko
na
na
na
na
na
na
na
na
181
151
211
138
292
167
474
246
Španělsko
4)
6)
Švédsko
Velká Británie
5)
186
138
169
103
241
138
295
158
199
168
189
132
304
197
445
277
Pojem rodinných domů z definice zahrnuje samostatné domy, dvojdomy a řadové domy. V některých případech však mohl být tento pojem interpretován doslovně tak, že poskytnutá statistika platí jen pro samostatné domy. 1
Veřejné prodeje a soukromovlastnické prodeje malých a středních domů
2
1998
3
Index pro rodinné domy
4
Základní rok = 1987. Hypotéční ocenění provedeno oceňovacími společnostmi, existující dům: stáří > 1 rok
5
Trend v cenách dříve obsazených domů převzat z Šetření hypotéčních věřitelů; upraveno pro typ nemovitosti
6
Cenový index pro vlastníkem obsazenou jednu nebo více bytových jednotek; bez bytů družstevních stavebních společností
7
Základní rok = 2000
8
2002
9
Přepočítáno pomocí HICP (Harmonizovaný index spotřebitelských cen z Eurostatu)
10 Základní rok = 1988. Ceny domů v hlavních městech. 11 Pouze samostatné domy (Statistics Finland) Pramen: Evropská hypotéční federace, Eurostat a národní statistické instituce
9)
8)
65
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
4.6
Index stavebních nákladů, obytné budovy (2000 = 100), 1990 - 2003 1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
73,1 na na na na na na na 81,0 44,4 na 70 75,4 na na 77,9 na na na na na na 72,6 74,2 74,3 75,9
89,8 na na 67,7 87,2 136,3 92,4 92,7 101,3 77,6 na 81,3 92,8 na 73,1 91,3 na 90,1 na na 60,0 na 88,5 86,1 74,6 89
91,2 na na 75,3 89,4 162,8 91,4 93,7 101,2 83,0 na 82,5 94,5 na 84,4 92,2 na 90,8 na na 69,0 na 90,9 89,2 76,4 90,3
93,7 na na 84,1 91,8 180,3 93,6 95,5 100,4 87,9 na 85,4 96,8 na 93,6 93,4 na 92,6 na na 75,7 na 92,6 91,3 79,9 92,1
95,8 na 95,0 92,3 94,5 194,9 95,8 96,6 100,1 93,8 na 88,6 95,5 na 97,8 95,2 na 94,9 na na 82,4 88,9 94,4 93,9 85,7 94,0
97,8 na 95,1 96,3 97,5 199,3 97,1 98,0 99,7 97,7 87,4 92,9 97,1 na 99,3 96,9 na 96,4 na 95,7 91,5 94,3 95,8 96,3 94,7 96,7
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 na 100,0 na 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
102,1 102,4 103,8 103,4 103,2 105,7 102,5 104,3 99,9 102,7 108,0 114,6 102,2 97,9 98,9 104,2 na 105,0 na 101,1 106,2 106,5 102,7 104,4 108,9 103,6
103,7 105,3 107,8 106,0 105,4 109,9 103,3 107,7 99,8 105,1 115,1 121,8 106,3 98,9 99,1 106,9 na 108,6 na 104,4 111,5 112,1 104,4 108,1 122,6 108,1
106,4 107,0 113,3 108,3 107,9 113,7 105,2 111,2 99,9 107,9 119,5 125,2 109,5 105,1 100,5 109,2 na 110,5 na 106,5 116,2 118,7 106,7 111,8 138,3 112,8
Rakousko Belgie Kypr 1) Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie 1) Německo Řecko Maďarsko 3) Irsko Itálie 3) Lotyšsko Litva 1) Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko 1) Slovensko Slovinsko 2) Španělsko Švédsko 1) Velká Británie EU-25 1
Výstupní ceny
2
Stavební náklady na budovy
3
Stavební náklady na rodinné domky
4
Odhadovaná hodnota
5
Předběžná hodnota
Pramen: Eurostat
5)
5)
5)
5)
5)
4)
5)
4)
5)
4)
5)
4)
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
66
4.7
Průměrná cena rodinného domu (*1 000 euro), 2003 Existující domy Průměrná cena za byt
Průměrná velikost bytu 2 (m )
Rakousko
Nově postavené domy Průměrná Průměrná cena velikost bytu 2 za byt (m )
Průměrné stavební náklady na byt
na
na
na
na
Belgie
115
na
na
199
na
3)
na
na
na
180
120
Kypr
Česká republika
8)
3) 4)
Dánsko
Estonsko 9)
Finsko
3) 7)
Francie
na
23
na
80
152
79
154
141
154
154
155
46
137
136
183
na
112
77
319
90
na
116
na
134
na
na
Německo
na
na
Řecko
na
77
na
114
na
126
Maďarsko
na
90
na
123
65
5)
229 6)
na
Irsko
265
104
221
115
142
Itálie
na
na
na
na
na
Lotyšsko
10
51
na
na
na
Litva
na
61
na
106
na
173
na
275
na
na na
3)
Lucembursko Malta
na
na
na
na
247
109
260
115
na
Polsko
na
na
na
na
na
Portugalsko
na
na
na
na
na
Slovensko
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
134
129
na
122
234
221
na
269
na
na
Holandsko
Slovinsko Španělsko
2)
Švédsko Velká Británie
1)
Pojem rodinných domů z definice zahrnuje samostatné domy, dvojdomy a řadové domy. V některých případech však mohl být tento pojem interpretován doslovně tak, že poskytnutá statistika platí jen pro samostatné domy. 1
Ceny upravené pro kombinaci kupovaných nemovitostí
2
Průměrná cena za čtvereční metr je 1 428 EUR u existujících domů a 1 638 EUR u nově postavených domů
3
2002
4
Rodinné domy
5
1991
6
2000
7
Samostatně stojící dům
8
Rodinné domy
9
Pouze samostatně stojící domy (Statistics Finland)
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku a národní statistické instituce
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
4.8
67
Průměrné roční nájemné (* 1 000 euro) a průměrná velikost nájemního bytu na volném a regulovaném trhu, 2003 Volný trh
Rakousko Belgie Kypr Česká republika 3) Dánsko Estonsko Finsko Francie 3) Německo Řecko Maďarsko 5) Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko 2) Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
“Regulovaný” trh Průměrné nájemné za byt
Průměrná velikost bytu 2 (m )
Průměrné nájemné za byt
Průměrná velikost bytu 2 (m )
na na 6,12 1,24 5,7,0 na 5,5,0 5,2,0 4,9,0 na na 8,39 na 0,57 1,12 6,74 na 8,5 na na na na na 5,96
na na 121 51 80 51 54 66 70 na na na na 48 61 85 na 86 na na na na na 68
na na na 0,62 na na 4,7 3,59 na na na 2,21 na 0,2 0,06 na na 4,2 na na 0,7 na na 5,58
na na na 63 na na 54 71 na na na na na 42 44 na na 75 na na 65 na na 67
8,89
na
3,93
4) 1)
4)
na
1
Průměrné nájemné za byt na „regulovaném“ trhu = průměrné nájemné pro registrovaného majitele sociálních bytů (RSL/ Registered Social Landlord) a nájemníky bytů patřících místním úřadům. Hodnota platí pouze pro Anglii.
2
Expertní odhad
3
2002
4
Neziskový sektor, společnosti spravující obecní byty
5
Sčítání obyvatelstva 2002
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku a národní statistické instituce
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
68
4.9
Indexy úrovně relativních cen pro celkovou spotřebu (EU15=100), 1991 - 2002
Konečná celková spotřeba soukromých domácností Parity kupní síly (PPP) a indexy úrovně relativních cen 1991
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Rakousko
99,3
112,8
108,4
104,0
103,5
Belgie
99,4
109,5
105,1
102,5
102,3
100,4
98,2
99,0
101,5
104,1
101,8
99,3
Kypr
na
79,2
78,3
79,1
98,7
79,7
80,6
81,4
81,2
Česká republika
na
na
na
83,1
na
na
na
45,3
48,8
53,1
123,2
133,7
na
38,3
131,1
126,9
125,7
123,1
123,0
126,2
130,7
44,1
46,1
49,7
51,3
51,2
54,0
Finsko
145,3
56,1
129,4
123,5
119,6
118,3
119,1
118,3
118,6
122,7
Francie Německo
105,4
113,7
112,2
105,8
105,0
104,9
102,9
101,8
99,7
100,4
114,6
109,6
105,8
105,3
104,0
101,6
103,3
104,0
73,1
79,9
83,0
84,3
81,5
83,4
80,8
81,6
79,7
na
42,1
42,4
44,5
44,0
44,9
46,6
50,2
54,9
Irsko
98,4
94,8
98,1
101,7
100,2
103,6
107,4
112,0
118,3
Itálie
Dánsko Estonsko
Řecko Maďarsko
100,3
82,4
91,0
91,9
91,0
90,7
90,4
92,2
94,5
Lotyšsko
na
33,5
37,5
42,2
43,7
45,9
51,7
52,6
50,4
Litva
na
27,9
33,1
39,5
41,8
43,1
48,4
49,9
51,1
96,9
110,7
106,0
103,0
102,5
98,1
97,2
99,5
99,7
Lucembursko Malta Holandsko Polsko
na
na
na
na
na
68,6
71,8
72,9
71,9
94,8
105,8
102,4
99,0
99,4
100,7
100,2
100,3
101,8
na
na
na
na
na
48,0
54,0
60,7
57,4
66,4
71,7
72,3
71,3
71,4
71,2
70,6
72,0
73,5
Slovensko
na
38,1
38,6
40,6
40,9
38,7
42,5
43,2
43,5
Slovinsko
na
72,8
70,0
70,2
72,6
71,8
70,4
70,6
72,6
Portugalsko
Španělsko Švédsko Velká Británie
93,9
84,1
85,9
83,6
83,1
81,3
81,8
82,1
82,4
142,0
120,2
129,1
126,8
122,9
120,2
121,9
113,0
117,3
95,6
85,3
86,1
100,2
104,0
107,3
112,8
110,3
107,5
EU-15
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
EU-25
na
96,0
96,0
96,0
96,0
96,0
96,2
96,5
96,4
na
43,0
45,0
47,0
48,0
48,0
51,8
56,3
56,1
1)
Nové členské státy
Definice PPP viz Příloha 1, pod záhlavím „PPS“ 1
Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko
Pramen: Eurostat
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
69
4.10 Indexy úrovně relativních cen pro náklady na bydlení (EU15=100), 1995 - 2002 Celkové nájemné, palivo a energie2) Parita kupní síly (PPP) a indexy úrovně relativních cen Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-15 EU-25 1)
Nové členské státy
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
106,4 116,4 na na 139,0 na 130,5 122,6 139,1 77,8 na 83,2 69,9 na na 127,5 na 110,0 na 43,2 na na 73,9 128,7 66,2 100,0 na
104,8 112,2 na na 136,5 na 125,4 119,9 132,0 80,2 na 87,6 76,3 na na 121,8 na 107,9 na 42,7 na na 76,1 140,4 68,0 100,0 na
102,2 106,9 na na 135,8 na 125,9 115,5 127,3 79,6 na 99,6 79,8 na na 132,1 na 106,9 na 42,1 na na 75,1 137,8 76,8 100,0 na
99,9 107,0 na na 137,3 na 128,4 115,4 125,5 77,6 na 105,0 79,8 na na 131,2 na 109,0 na 42,0 na na 75,6 132,5 79,7 100,0 na
95,9 106,1 44,8 na 130,8 31,1 123,4 115,6 124,3 79,8 30,2 112,5 83,0 17,2 20,4 129,7 41,6 109,7 30,3 40,4 19,9 64,2 74,4 125,6 80,8 100,0 na
92,4 104,2 46,8 30,9 133,3 29,0 124,3 113,0 121,1 76,9 32,1 120,4 82,8 19,8 23,4 129,4 43,1 110,7 34,3 39,6 23,9 64,2 74,6 127,3 86,6 100,0 91,5
93,7 106,5 45,8 34,4 134,6 31,9 126,5 109,3 120,9 73,9 34,0 131,2 84,3 21,6 23,2 130,4 42,1 114,6 39,5 39,7 24,9 63,7 75,8 117,6 87,6 100,0 92,0
93,6 104,0 48,5 39,5 132,0 35,1 131,9 108,4 119,2 71,9 36,1 142,1 87,6 21,2 24,3 127,8 42,2 115,7 37,4 41,6 26,8 64,4 76,6 118,2 86,7 100,0 91,7
na
na
na
na
na
32,8
36,5
36,6
Definice PPP viz Příloha 1, pod záhlavím „PPS“ 1
Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko
2
Pro nájemní byty a byty obývané vlastníkem
Pramen: Eurostat
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
70
4.11 Nízkopříjmové domácnosti podle držby v roce 2001 a domácnosti dostávající příspěvky na bydlení v roce 2003 Procenta osob žijících v nízkopříjmových domácnostech Celkem Vlastník
Pronájem
60% mediánového ekvivalentního příjmu 1) v PPS
Procenta domácností dostávajících příspěvky na bydlení
Rakousko
12
12
12
9 468
na
Belgie
13
10
28
9 286
na
Kypr
na
na
na
na
na
Česká republika
8
7
8
4 045
na
11
6
24
10 197
21,0
Estonsko
18
17
26
2 440
na
Finsko
11
8
23
7 680
20,0
2)
Francie
15
12
25
8 765
19,5
2)
Německo
11
7
16
9 492
7,0
7)
Řecko
20
21
15
5 443
0,6
Maďarsko
10
9
16
3 369
na 5,0
Dánsko 2)
Irsko
21
17
44
7 934
Itálie
19
17
30
7 044
na
16
14
24
2 301
5,9
Litva
17
17
26
2 346
na
Lucembursko
12
8
24
14 376
na
2)
Lotyšsko
Malta
3)
15
11
na
5 510
na
Holandsko
11
7
20
8 309
14,0
Polsko
15
15
16
2 859
6,4
Portugalsko
20
19
25
4 967
na
4)
5
na
na
3 649
1,1
3)
11
11
na
6 795
0,5
Španělsko
19
18
23
6 527
12,0
Švédsko
10
6
18
7 679
16,0
Velká Británie
17
12
32
8 984
19,0
5)
15
na
na
na
na
Slovensko Slovinsko
EU-25
6)
8)
9)
1
Nízkopříjmové domácnosti jsou definovány jako mající příjem menší než 60 % mediánového ekvivalentního příjmu v PPS. Definice PPS viz Příloha 1.
2
Rok 2002
3
Rok 2000
4
Rok 2003
5
Odhad Eurostatu
6
Průměrný měsíční počet osob dostávajících v roce 2003 příspěvek na bydlení, z celkového počtu obyvatel
7
31.12.2001. Příspěvek na bydlení definovaný jako „Wohngeld“ je příspěvek nebo přídavek na bydlení, který se vyplácí jako podpora ve vztahu k nájemnému nebo dotace ve vztahu k nákladům na vlastnictví domu podle příjmových limitů.
8
Odhad 2002. Plány státní bytové výstavby: Domácnosti se subvencovanými půjčkami. (Ostatní příspěvky na bydlení poskytované samosprávnými obcemi v jejich specifických plánech bytové výstavby nejsou obsaženy.)
9
Květen 2002. Domácnosti požívající úlevy na komunálních daních v GB jako procento domácností, bez Severního Irska.
Pramen: Eurostat a národní statistické instituce
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
71
4.12 Průměrná úroková sazba u soukromých hypoték v roce 2003 s vybranými podmínkami pevné sazby a typické hypotéční úrokové sazby, 2002 – 2003 (%) Pohyblivá úroková sazba Rakousko
5,49
4)
Belgie
3,58
Kypr
6,39
Česká republika 8)
Dánsko
7)
Estonsko 10)
Finsko
10)
Francie
6)
12)
Řecko
Maďarsko
2)
4,36
2)
na
5,07
3)
5,53
5,26
4,68
5)
6,81
6,15
na
na
na
3,87
2)
4,59
5)
5,92
4,99
na
8,11
2)
5,14
5)
7,40
4,60
3,48
na
4,55
3,4
1)
na
na
4,62
1)
4,45
1)
na
4,46
2)
5,77
2)
na
5,25
4,55
4,95
5)
5,92
4,99
6,14
5)
5,60
5,53
na
na
na
4,69
3,62
5,41
4,60
na
na
na
na
3,75
1)
4,00
13)
na
Itálie
3,85
1)
4,06
2)
5,13
na 15)
Lucembursko Malta
na
5,41
14)
3,53
10)
na
Holandsko Polsko Portugalsko 16)
Slovensko Slovinsko
Španělsko 18)
na
5)
Irsko
Litva
na
5,24
na
Lotyšsko
Specifická hypotéční úroková 19) sazba 2002 2003
2)
4,25
11)
Německo
4,74
10-letá pevná sazba
5,46
4,98 3,24
9)
1)
5-letá pevná sazba
5,15
na 2)
4,83
3)
na
na
na
na
na
na
na
na 4,50
3,69
1)
4,33
7,85
1)
na
5)
2)
4,92
5)
5,68
8,14
7,90
3)
na
na
na
na
5,10
4,35
7,09
1)
7,97
na
na
10,20
17)
na
na
na
na
na
na
4,53
3,05
na
2)
7,12
5)
Švédsko
4,00
na
na
5,10
4,05
Velká Británie
5,46
5,04
na
5,01
4,69
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Pohyblivá sazba nebo až 1letá fixace sazby Počáteční fixace sazby 1-5 let Počáteční fixace sazby více než 5 let Průměrná sazba červen-prosinec 2003 pro účely nemovitostí Počáteční fixace sazby 5-10 let Půjčky na bydlení zajištěné postoupením životní pojistky Leden 2004 Všechny sazby jsou platné úrokové sazby včetně poplatků za půjčky v dánských korunách Vážené průměrné roční úrokové sazby u dlouhodobých korunových půjček fyzickým osobám, 29. února 2004 Průměrné úrokové sazby u nových půjček domácnostem pro účely bydlení, nespecifikovaná doba fixace Všechny sazby jsou platné úrokové sazby, průměr za červenec-prosinec 2003 Bankovní úroková sazba u nových půjček na bydlení, průměr za červenec-prosinec 2003 Počáteční fixace sazby více než 1 rok Počáteční fixace sazby 6-12 měsíců Průměr za leden-listopad 2003 Průměr za leden 2004 Úroková sazba vázána na základní úrokovou sazbu Prosinec 2003 Sloupce ukazují sazby předepsané pro typickou hypotéku v každé zemi, kde je k dispozici. Všimněte si toho, že hypotéční úrokové sazby nelze přímo srovnávat kvůli různým charakteristikám hypotéčních trhů a hypotéčních produktů.
Pramen: Evropská hypotéční federace, Čtvrtletní údaje, svazek 37, 4. čtvrtletí 2003 a Internet, webová stránka centrální banky každé země
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
72
4.13 Poměr nesplaceného hypotéčního dluhu k HDP (%) 1994 - 2003 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
na
5,0
na
na
na
na
na
na
4,0
na
21,2 na
20,8
21,4
23,0
24,8
26,8
26,6
27,9
28,5
27,2
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
1,4
2,0
3,0
65,0 na
62,9
62,9
71,3
75,6
76,5
76,1
79,5
82,9
87,5
na
na
na
na
na
na
na
na
na
Finsko
36,2
30,5
30,3
29,5
29,7
31,0
30,7
32,0
33,5
35,6
Francie
20,8
20,1
20,0
20,5
20,3
21,0
21,5
22,0
23,0
24,7
44,1
45,1
47,7
50,6
52,9
56,5
54,1
54,1
54,0
54,3
3,6 na
4,0
4,7
5,3
6,3
7,3
9,2
11,9
15,0
17,4
na
na
na
na
na
na
2,3
4,8
7,8
Irsko
22,8
23,5
24,1
24,3
26,9
29,2
31,6
33,4
36,5
45,0
Itálie
8,1
7,3
7,3
7,9
9,1
10,0
10,2
11,3
13,3
Lotyšsko
6,0 na
na
na
0,3
0,7
0,8
1,7
2,6
4,6
8,3
Litva
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
24,4 na
25,1
24,1
23,4
23,9
23,8
25,8
28,0
29,5
33,4
na
na
na
na
na
na
na
na
na
46,4 na
47,9
52,0
57,8
63,3
68,8
74,2
79,4
87,5
99,9
na
16,1
1,5
1,5
1,8
2,2
2,8
3,5
4,7
15,6 na
18,3
21,7
24,8
32,2
39,0
43,9
46,7
50,0
50,6
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na 42,1
Rakousko Belgie Kypr Česká republika 1)
Dánsko
Estonsko
Německo Řecko Maďarsko
Lucembursko Malta Holandsko Polsko 2)
Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko
Velká Británie
15,8
16,6
17,9
21,0
24,4
27,3
30,9
33,8
37,6
54,8
56,2
51,3
49,3
44,8
46,8
45,7
47,4
48,4
50,0
54,6
53,2
59,1
55,2
51,0
54,6
56,3
59,5
64,7
70,4
1
Národní údaje založené na 90 % celkových hypotéčních půjček
2
Údaje založené na půjčkách domácnostem pouze pro účely bydlení
Pramen: Evropská hypotéční federace, Hypostat 2003
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
73
4.14 Hypotéční systémy a daně týkající se bydlení, 2003 Obvyklá délka smluv (nové hypotéční půjčky) – v rocích
Průměrný poměr půjčky k hodnotě (LTV) (nové hypotéční půjčky) v%
Daň z přisuzovaného nájemného (Ano nebo Ne)
Úrokové zvýhodnění týkající se hypotéky (Ano nebo Ne)
Nepřímé daně (DPH) u nových domů v %
Rakousko
na
60
N
na
10–20
Belgie
20
80–85
Y
Y
21
Kypr
na
na
na
na
na
15–20
70
N
Y
5
30
80
Y
Y
25 na
Česká republika Dánsko Estonsko
na
na
na
na
Finsko
4)
15–20
70–85
N
Y
22
Francie
15–20
66
N
N
19,6
Německo
až do 30
70
N
Řecko
15
60
Y
Maďarsko
na
na
na
na
na
Irsko
na
60–70
N
Y
13,5
Itálie
10–25
na
Y
Lotyšsko
10–20
max 85
Y
N 5)
Y
8)
16 6)
11–13
Y
4
N
18 18
Litva
20–25
70–90
Y
Y
Lucembursko
20–40
max 80
Y
Y
10)
68
N
Y
až do 30
112
Y
Y
19
na
na
na
na
na
25–30
70–80
N
Y
0
20
70
19
N
19
na
na
13)
83
Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
30
24
13)
na 14) 2)
30–50
90–100
N
na
70
N
N
7)
9)
3 11)
na
N
3)
-
12)
na 15)
7
Y
25
N
0
1)
1
DPH pro sociální byty je 4 %. Tato sazba se nevztahuje na všechny druhy sociálních bytů, ale pouze na „sociální byty ve zvláštním režimu“ a „sociální byty s veřejnou podporou“
2
Žádná daň z přisuzované hodnoty, ale Švédsko má daň z nemovitostí (z oceněné tržní hodnoty bytu)
3
DPH pro sociální byty je 5,5 %
4
Délka: obvyklá v letech 2002-2003. LTV je typická maximální LTV (se státní zárukou nebo bez ní)
5
Pro bytovou plochu více než 120 m
6
Odpočet úrokových plateb méně než 15 % zdanitelného příjmu
2
7
Daň z převodu apod. jako procento z objektivní (zdanitelné) hodnoty
8
Daň z přisuzovaného nájemného (v lotyšské dani z nemovitostí) je do roku 2007 aplikovatelná pouze na pozemek, nikoliv na celý bytový fond. (Po roce 2007 bude prováděn výpočet beroucí v úvahu hodnotu celé nemovitosti.)
9
Daň je již obsažena v pořízení stavebního materiálu, stavebních nákladech atd.
10 Průměr na základě záznamů jedné ze dvou největších bank byl 27,7 let 11 Odpočet úrokové sazby 0,5 % u půjček pod 35 000 MTL (ke 2. listopadu 2004 je 1 MTL = 2,32 euro) 12 Malta získala úlevu proti Šesté směrnici EU týkající se DPH a zachovala si zproštění u koupě nových budov a stavebních pozemků bez úvěru 13 Údaje se týkají 2. třetiny roku 2004, „Čtvrtletní zpráva o trendu“, Katastr pozemků patřících státu 14 Daň z příjmu: Přisuzované nájemné se nevztahuje na hlavní bydliště, ale týká se druhých a neobsazených bytů 15 Daň z příjmu: Používá se odpočet určitého procenta dotčené investice (základní částka + úrok) z částky daně při pořizování hlavního bydliště Pramen: Národní statistické instituce a Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
FINANČNÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ
74
4.15 Tržní podíly z nových celkových bytových hypotéčních půjček (%) podle typu instituce, čtvrté čtvrtletí 2003 Univerzální banky/ komerční banky Spořitelny
Hypotéční banky/ hypotéční úvěrové ústavy
Družstevní a vzájemné úvěrové banky
Stavební společnosti /stavební Pojišťovací spořitelny/ jiní společnosti specializovaní a penzijní věřitelé fondy
Ostatní sektory
Rakousko
16,2
37,0
7,2
28,5
11,5
0,0
0,0
Belgie
95,0
0,0
2,0
0,0
0,0
3,0
0,0
Kypr
na
na
na
na
na
na
na
Česká republika
na
na
na
na
na
na
na
10,0
0,0
90,0
0,0
0,0
0,0
0,0
na
na
na
na
na
na
na
54,4
8,5
3,6
29,2
0,0
0,9
3,3
Dánsko Estonsko Finsko Francie
na
na
na
na
na
na
na
13,0
42,0
22,0
0,0
16,0
7,0
0,0
82,7
0,0
0,0
0,0
17,3
0,0
0,0
na
na
na
na
na
na
na
Irsko
80,4
0,0
0,0
0,0
19,5
0,0
0,1
Itálie
Německo 1)
Řecko
Maďarsko
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Lotyšsko
na
na
na
na
na
na
na
Litva
na
na
na
na
na
na
na
Lucembursko
na
na
na
na
na
na
na
Malta Holandsko Polsko
na
na
na
na
na
na
na
73,3
0,0
0,0
0,0
0,0
7,4
19,3
na
na
na
na
na
na
na
Portugalsko
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Slovensko
100,0
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
na
39,0
52,6
3,0
5,6
0,0
0,0
0,0
10
0,0
90,0
0,0
0,0
0,0
0,0
75,6
0,
0,0
0,0
24,0
0,0
0,4
Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
Údaje se týkají nových půjček. Vyzýváme k určité opatrnosti u těchto údajů, neboť metodologie a definice se u různých zemí značně liší. 1
Nové půjčky
Pramen: Evropská hypotéční federace, Čtvrtletní údaje, svazek 37, 4. čtvrtletí 2003, Finsko: Statistics Finland
5
ROLE VLÁDY
76
ROLE VLÁDY
5.1
Klíčová prohlášení a cíle bytové politiky a agentury pro rozvoj a pro realizaci bytové politiky
Země
Klíčové cíle bytové politiky
Agentury pro rozvoj politiky
Rakousko
Bytová politika vychází z principu společenské odpovědnosti za nabídku bytů a z myšlenky, že bydlení jako základní lidská potřeba by neměla podléhat mechanismům volného trhu
Centrální a regionální Regionální vláda vláda
Belgie
Cílem je podporovat vlastnictví bytů a zajistit dostatek sociálních bytů
Centrální vláda a tři regionální vlády regionů Flandry, Valonsko a hlavní město Brusel
Kypr
Primární cíle bytové politiky jsou: i) pomoc domácnostem s Centrální vláda nízkými a středními příjmy při získání bytu prostřednictvím daňových úlev, dotovaných cen a půjček s nízkými úroky a ii) pokračování ve zlepšování a modernizaci nemovitostí pro ubytování uprchlíků
Kyperská společnost pro územní rozvoj a Společnost pro financování bytů, Ministerstvo vnitra, odbor městského plánování a bytové politiky
Česká republika
Cílem je vytvořit podmínky, za nichž si každá domácnost bude moci zajistit odpovídající bydlení, adekvátní jejím potřebám a finanční situaci, buď ze svých vlastních prostředků nebo s pomocí státu
Centrální vláda
Místní samospráva
Dánsko
Hlavním cílem dánské bytové politiky je - prostřednictvím obsáhlé nabídky bydlení - zajistit, že všem obyvatelům bude k dispozici vhodné a zdravé bydlení
Centrální vláda
Centrální vláda a místní samospráva
Estonsko
Cílem je poskytnout všem estonským občanům volbu jejich místa bydliště a vytvořit na bytovém trhu podmínky (prostřednictvím právní regulace, institucionální regulace a podpůrných opatření), které umožní vlastníkům, nájemníkům a občany iniciovaným bytovým organizacím řešit jejich problémy nezávisle a realizovat individuální strategie bydlení
Centrální vláda
Centrální vláda, místní samospráva a Estonský úvěrový a exportní fond (KredEx)
Finsko
Bytová politika ve Finsku má za cíl zajistit sociálně a regionálně vyvážený a stabilní trh bydlení, eliminovat bezdomovectví, zlepšovat kvalitu bydlení, zajistit, aby bydlení bylo dostupné za přiměřenou cenu a usnadnit lidem a rodinám nalézt bydlení, které odpovídá jejich současným bytovým potřebám
Centrální vláda
Finský fond bydlení a místní úřady
Francie
Bytová politika ve Francii vychází z předpokladu, aby každá osoba mohla bydlet podle svého přání, musí být podniknuta akce v každém článku řetězce bydlení. To zahrnuje: usnadnění bytového vlastnictví a stimulaci soukromého pronájmu a výstavbu sociálních bytů
Centrální vláda a místní samospráva
Místní samospráva
Německo
Cílem je podporovat obývání bytu vlastníkem a navrhovat řadu bytových politik nezbytných pro řešení zvýšené diferenciace bytových trhů
na
na
Agentury pro realizaci politiky
Místní úřady, bytová sdružení, komunální sdružení bytových služeb, fondy bydlení a agentury sociálních služeb v každém regionu
ROLE VLÁDY
5.1
77
Klíčová prohlášení a cíle bytové politiky a agentury pro rozvoj a pro realizaci bytové politiky
Země
Klíčové cíle bytové politiky
Agentury pro rozvoj politiky
Agentury pro realizaci politiky
Řecko
Bytová politika v Řecku má za cíl poskytovat finanční pomoc pro první pořízení bytu (prostřednictvím daňových úlev a subvencování úrokových sazeb); přímé poskytování nízkonákladových nových vlastníkem obývaných bytů pro dělníky a finančních příspěvků pro důchodce; zlepšování starých a nových obydlených území; veřejná podpora pro ubytování obětí přírodních katastrof (např. zemětřesení) a kategorií zvláštní potřeby (např. uprchlíků, imigrantů, cikánů)
Centrální vláda
na
Maďarsko
na
na
na
Irsko
Cílem je umožnit, aby všechny domácnosti měly k dispozici finančně dostupný byt dobré kvality, vhodný z hlediska jejich potřeb, ve vhodném prostředí a pokud možno s držbou podle jejich volby
Centrální vláda
Místní samospráva
Itálie
na
Centrální vláda
Místní samospráva
Lotyšsko
Koncepční materiál o bytové politice, publikovaný v roce 1996, definuje hlavní úkol bytové politiky jako zlepšení přístupu všech občanů k bydlení dobré kvality za přiměřenou cenu
Centrální vláda
Agentura pro bytovou politiku
Litva
Klíčové cíle vládního bytového programu Centrální vláda nazvaného „Bydlení“ jsou: podpora soukromé iniciativy, včetně společné veřejné-soukromé iniciativy, v oblastech kontroly výstavby domů a bytů; rozvoj bytového trhu při zachování úrovně nekomerčního bydlení; podpora projekce vhodných bytů a podněcování izolace a fyzické modernizace bytů.
Agentura pro bytovou politiku a místní samospráva
Lucembursko
Poslední prohlášení týkající se bytové na politiky vydané v roce 1999 zavazuje vládu k „... řízení aktivní bytové politiky v těsné spolupráci s obcemi a veřejnými organizátory výstavby“. V této souvislosti prohlášení vyzývá k věnování zvláštní pozornosti správě pozemků a podnikání s pozemky, vytváření sanačních zón a zvyšování výstavby sociálních bytů.
na
Malta
Bytová politika je zaměřena na podporu vlastnictví bytů, zajištění přiměřeného bydlení pro všechny, subvencování úprav a oprav bytů, zajištění subvencovaného nájemního bydlení pro nízkopříjmové a jiné cílové skupiny, rozvoj programů výstavby dostupných bytů, stimulaci nájemního trhu a využití prázdného bytového fondu; zvýšení přístupnosti obytných prostor, zajištění chráněného bydlení pro cílové skupiny a podpora spolupráce mezi soukromými a nestátními podniky při získávání lacinějších pozemků pro bydlení a zlepšení údržby sociálního bytového fondu.
Úřad pro bytovou politiku a Úřad pro plánování
Centrální vláda a Úřad pro bytovou politiku
ROLE VLÁDY
78
5.1
Klíčová prohlášení a cíle bytové politiky a agentury pro rozvoj a pro realizaci bytové politiky
Země
Klíčové cíle bytové politiky
Agentury pro rozvoj politiky
Agentury pro realizaci politiky
Nizozemí
Cílem je zrychlit rekonstrukci sídlišť a bytovou výstavbu, zejména ve velkých městech; dosáhnout a zachovat zdravé udržitelné životní prostředí, zabývat se nebezpečnými a zchátralými sídlišti a zabránit jiným oblastem chátrat tímto způsobem, podporovat vlastnictví bytů, zatraktivnit život ve velkých městech pro domácnosti se středními a vyššími příjmy a zajistit, aby bydlení bylo finančně dostupné.
Centrální vláda
na
Polsko
Cílem je snížit náklady na výstavbu a zlepšit dostupnost finančních zdrojů, zajistit rozšiřování výstavby bytů pro nájemní účely jak soukromým, tak i neziskovým sektorem, zlepšit územní mobilitu pracovní síly prostřednictvím potenciálu existujícího bytového fondu, revitalizovat městské oblasti, zajistit podporu obcím a nestátním organizacím ve vztahu k poskytování dočasného ubytování.
Centrální vláda
Ministerstvo pro infrastrukturu
Portugalsko
Článek 65 portugalské ústavy definuje právo na bydlení. V této souvislosti je od vlády požadováno přijmout bytovou politiku, která zajistí, že všichni občané budou mít přístup k odpovídajícímu bydlení, a poskytnout zdroje a nástroje pro realizaci této politiky.
Centrální vláda
Státní institut pro bytovou politiku
Slovenská republika
Cílem je modifikovat podpůrná opatření pro rozvoj bydlení tak, aby zajistila vhodně diferencovanou státní podporu pro výstavbu určenou pro různé příjmové skupiny obyvatelstva.
Centrální vláda
Ministerstvo stavebnictví a regionálního rozvoje a místní samospráva
Slovinsko
Státní program bytové výstavby na období 2000- na 2009 má za cíl umožnit výstavbu 10.000 nových bytů ročně a vyhovět tak všem bytovým potřebám v zemi, včetně potřeby sociálních bytů.
Fond bytové výstavby Slovinské republiky
Španělsko
V posledních letech bylo klíčovým cílem plánů centrální vlády na financování bytové výstavby zvýšit podíl nájemních bytů ve španělském bytovém fondu.
Centrální a regionální vláda
Regionální vláda a místní samospráva
Švédsko
Cílem bytové politiky je dát každému příležitost žít ve vhodném bytě za přiměřenou cenu a ve stimulujícím a bezpečném prostředí v udržitelných rámcích. Bytové prostředí a zastavěné prostředí musí pomoci zajistit rovné a důstojné životní podmínky a musí zejména podporovat vhodné podmínky pro děti a mládež. Plánování, výstavba a správa bytů musí vycházet z ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelného rozvoje.
Centrální vláda a místní samospráva
Místní samospráva
Spojené království
na
Kancelář náměstka Místní úřady předsedy vlády (pro Anglii), Skotská výkonná rada, Národní shromáždění Walesu a Národní shromáždění Severního Irska
Pramen: Pravidelná národní zpráva o rozvoji bytové politiky v evropských zemích, Syntetická zpráva. Autoři: Michelle Norris a Patrick Shiels, bytový odbor, Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu, Dublin, listopad 2004. Dodatky k tabulce poskytla ministerstva odpovědná za bytovou politiku Kypru, Polska a Švédska
ROLE VLÁDY
5.2
79
Nabídková strana dotací, veřejných půjček a veřejných úvěrových záruk v bytovém sektoru (miliony euro), 2003 Nabídka přímých dotací na bydlení
1)
Rakousko Belgie Kypr
z toho (%) ze státního regionálního rozpočtu nebo místního rozpočtu
Nově z toho (%) ze poskytované veřejné státního regionálního půjčky rozpočtu nebo na bydlení místního rozpočtu
Celkem Záruky nesplacených veřejného veřejných sektoru půjček
87,1
0,0
100,0
2 939,6
na
na
na
ANO, reg.vláda
460,7
0,0
100,0
564,8
15,5
84,5
5 637,5
ANO, reg.vláda
na
na
na
na
na
na
na
na
Česká republika
658,0
100,0
0,0
17,2
100,0
0,0
203,0
Dánsko
592,1
77,3
22,7
94,2
0,0
100,0
2 153,2
NE ANO, místní vláda
5,3
100,0
na
0,0
0,0
0,0
0,0
107,0
100,0
0,0
401,0
100,0
0,0
10 400,0
4 200,0
100,0
0,0
79 320,0
Estonsko
2)
1 800,0
100,0
na
Německo
na
na
na
110,3
100,0
na
Řecko
0,0
na
na
1 125,6
100,0
0,0
na
ANO ANO, centr.vláda ANO, místní vláda ANO, centr.+ reg.vláda ANO, centr.vláda
Maďarsko
na
na
na
2,8
na
na
4,8
ANO
112,6 na
86,6 na
13,4 na
214,3 na
0,0 na
0,0 na
2 700,0 na
ANO na
Lotyšsko
0,0
0,0
0,0
na
na
na
na
NE
Litva
0,0
0,0
0,0
3,7
100,0
0,0
4,7
15,5
100,0
0,0
0,1
100,0
0,0
na
ANO ANO, centr.vláda
6,3
100,0
0,0
na
na
na
na
1 062,0
100,0
0,0
0,0
na
na
0,0
Finsko Francie
Irsko Itálie
Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko
3)
3)
7)
4)
na
173,2
3)
100,0
na
208
100,0
na
931,9
177,9
6)
100,0
0,0
112,4
100,0
0,0
287,6
100,0
0,0
392,1
ANO ANO, centr. 5) vláda ANO, místní vláda NE ANO, centr.+místní vláda ANO, centr.vláda
Slovensko
36,5
100,0
0,0
68,5
Slovinsko
7,3
100,0
0,0
12,7
na
na
225,8
Španělsko
na
na
na
0,0
0,0
0,0
0,0
194,9
100,
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
NE ANO, centr.vláda
na
na
na
na
na
na
na
na
Švédsko Velká Británie
Dotace je třeba interpretovat jako veřejné výdaje na výstavbu a opravy bytů. Tento pojem byl v praxi možná interpretován v různých zemích různě. Takže nemůžeme vyloučit možnost, že určitý typ nebo typy dotací nejsou v hodnotách některých zemí obsaženy. To by mohlo platit například pro úrokové dotace. 1
2001
2
Neexistuje žádná statistika ohledně rozsahu dotací místní samosprávy do bytového sektoru
3
Výdaje v regionálním nebo místním rozpočtu nejsou známy
4
Neexistují žádné informace o struktuře a velikosti půjček od regionálních vlád nebo místní samosprávy
5
Pouze pro byty obývané vlastníky
6
2002
7
Veřejné půjčky jsou financovány Agenturou pro financování bydlení (HFA). HFA plc je společnost založená pod záštitou Ministerstva pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu, jejímž úkolem je poskytovat místním úřadům finanční prostředky, které jimi budou využity pro jakýkoliv účel schválený podle zákona o bydlení a pro půjčování a shromažďování finančních prostředků pro tyto účely.
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
ROLE VLÁDY
80
5.3
Poptávková strana v bytovém sektoru (miliony euro), 2003 Celkový objem přímých dotací
Rakousko
z toho (%) ze státního rozpočtu
regionálního nebo místního rozpočtu
Celkový objem nepřímé podpory
na
0,0
100,0
na
139,1
0,0
100,0
na
na
na
0,0
na
89,0
100,0
na
41,4
1 318
69,1
30,9
40,4
11,0
100,0
0,0
11,0
Finsko
924,0
100,0
0,0
390,0
Francie
9 300,0
Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko
18 300
100,0
0,0
Německo
na
na
na
na
Řecko
na
na
na
3,9
Maďarsko
na
Irsko
3,8
8)
na
na
na
100,0
0,0
212,6
Itálie
na
na
na
na
Lotyšsko
na
0,0
100,0
0,0
Litva
33,5
100,0
0,0
4,3
Lucembursko
69,0
95,8
4,2
133,6
1,4
100,0
0,0
na
1 658
100,0
0,0
2 360,0
463,5
56,0
44,0
1 320,0
467,8
100,0
0,0
357,0
Slovensko
97,7
100,0
0,0
0,0
Slovinsko
3,5
0,0
100,0
100,0
na
Malta Holandsko Polsko 3)
Portugalsko
7)
Španělsko
480,0
Švédsko
1 592
100,0
na
na
Velká Británie
1)
2)
na 4)
4 402,0
5)
0,0
1 446,7
6)
na
na
Poptávková strana dotací obsahuje za normálních okolností dotace do sektoru bytů obývaných vlastníky pro výstavbu nebo renovaci takovýchto bytů nebo domů. Existuje však možnost, že to některé země považovaly ve svých statistikách za nabídkovou stranu dotací. 1
Dotace úrokových sazeb prostřednictvím veřejných finančních prostředků u zvláštních kategorií půjček. Nejsou obsaženy: Dotace úrokových sazeb u bytových půjček pro dělníky, dotace úrokových sazeb u bytových půjček pro zaměstnance veřejného sektoru, snížení daní z převodu a dědických daní a všeobecné odpočty úrokových plateb od zdanitelných příjmů.
2
Úrokové dotace a vracení DPH. Existují také některé další daňové úlevy, údaje o nich však nejsou k dispozici.
3
2002
4
Nejsou k dispozici žádné údaje o výdajích samosprávných obcí na přímé dotace na bydlení
5
2001. Odpočty z daně z příjmu fyzických osob pro koupi bytu
6
Odhady Ministerstva financí a Státního výboru pro bytovou politiku, rozpočet a plánování
7
Včetně dotovaných půjček a příspěvků
8
Pouze pro sektor sociálních a finančně dostupných bytů
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
ROLE VLÁDY
5.4
81
Veřejná podpora bydlení v % z celkových veřejných výdajů, státního rozpočtu a HDP, 2003 Výdaje na veřejné dotace na bydlení v % z
Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
celkových veřejných výdajů na na na na 1,90 0,22 2,00 na 0,61 0,01 na 0,24 na na 0,70 na na na na na na na na 1,20 na
4)
výdajů státního rozpočtu na 2,07 na 3,10 3,40 0,26 4,30 4,45 2,45 0,01 na 0,32 na na 1,14 2,56 na 3,00 1,01 na 0,52 0,19 2,60 2,10 na
1)
3)
HDP na 0,20 na 0,99 1,0 0,09 1,05 1,90 0,30 0,10 na 0,10 na na 0,20 0,81 na 0,60 0,24 0,50 0,12 0,04 0,73 0,70 na
Výdaje na veřejné půjčky na bydlení v % z
5)
1)
2)
2)
3)
celkových veřejných výdajů na na na na 0,00 0,00 0,00 na 0,01 1,56 na 0,46 na na 0,07 na na 0,00 na na na na 0,00 0,00 na
6)
výdajů státního rozpočtu na 0,51 na 0,07 0,00 0,00 0,00 1,70 0,04 na na 0,61 na na 0,11 0,06 na 0,00 0,26 na 0,00 0,22 0,00 0,00 na
6)
1)
HDP na 0,04 na 0,02 0,00 0,00 0,00 0,30 0,01 0,73 na 0,16 na na 0,02 0,02 na 0,00 0,06 0,20 0,00 0,05 0,00 0,00 na
6)
1)
2)
Pokud jde o porovnání mezi dotacemi na bydlení, je třeba si všimnout toho, že v různých zemích možná byly zahrnuty různé složky. Při porovnání různých zemí je proto třeba být opatrný. V případě výdajů na veřejné půjčky na bydlení jsou možné dvě interpretace a nemůžeme si být zcela jisti, která interpretace je v jednotlivých případech použita. První je zaměřena na celkový objem veřejných půjček. Druhá je zaměřena pouze na dotační složku, tj. na veřejné výdaje na bytové půjčky, které jsou tvořeny dotací úroku (tj. rozdíl proti tržní úrokové sazbě), plus náklady na půjčky, které nejsou splaceny, a možná také administrativní náklady. 1
Odhad
2
2002
3
Nejsou k dispozici žádné údaje o výdajích samosprávných obcí na přímé příspěvky/dotace na bydlení. Včetně přímých rozpočtových výdajů a daňových úlev
4
Údaje se týkají pouze podílu spolkové vlády na celkových veřejných výdajích. Nejsou k dispozici žádné údaje o podílu spolkových zemí a místních úřadů.
5
Údaje se týkají pouze podílu dotací ze strany spolkové vlády na HDP. Nejsou k dispozici žádné údaje o podílu spolkových zemí a místních úřadů.
6
Údaje se týkají pouze podílu spolkové vlády, neboť nejsou k dispozici žádné informace o struktuře a velikosti půjček od regionálních vlád nebo místní samosprávy.
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
ROLE VLÁDY
82
5.5
Sociální bydlení v % z nájemního sektoru, bytového fondu a nově postavených bytů, 2003 Sociální bydlení v % z
Rakousko1) Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko1) Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko1) Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko4) Malta Holandsko Polsko Portugalsko8) Slovensko Slovinsko1) Španělsko Švédsko Velká Británie
Nájemního sektoru 35,4 23,0 na 80,0 1) 7) 43,0 2) na 50,0 45,5 12,5 1) 0,0 na 45 na 1,5 27 6,4 na 76,8 na 15,8 54,0 72,7 11,6 5) 45,0 1) na
Celkového bytového fondu 14,3 7,0 4,6 20 7) 20 2) 3,0 17,2 17,5 6,5 1) 0,0 4,6 8,0 na 0,1 3,0 1,9 na 34,6 23,4 1) 3,3 4,5 6,6 0,9 5) 21,0 1) na
Nově postavených bytů v nájemním sektoru na 25,0 na 99,0 75,0 na na 40,0 6) 12,2 0,0 82,5 na na 0,0 0,0 0,9 na 77,0 na na 100,0 na na 54,0 na
Popis sociálního bydlení v různých zemích - viz tabulky 5.6 a 5.7 a také Příloha 1. 1
Rok 2002
2
1.1.2004
3
Údaje se týkají rozestavěných bytů (nikoliv dokončených).
4
Rok 2001
5
Celostátní šetření bytové poptávky a nájemního bydlení
6
2002, přibližné údaje
7
Nájemní byty s regulovaným nájemným (včetně družstevních bytů) - hrubý odhad
8
Sčítání obyvatelstva 2001
9
Státní plán bytové výstavby, program 2003
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
Nově postavených bytů v celkovém sektoru bydlení na 6 na 25,5 40,0 na 17,0 3) 13,0 3,2 0,0 4,5 9,0 na 0,0 0,0 0,6 na 18,3 6,8 na 28 na 1,3 9) 18,0 na
ROLE VLÁDY
5.6
83
Některé aspekty sektoru sociálního bydlení Kdo je majitel?
Existuje právní rámec?
Nazývá se tento sektor „sociální“?
Rakousko
a,b
Ano
Ano
Belgie
a,b
Ano
Ano
Kypr2)
a
Ano
Ano
Česká republika
a,c
Ano
Ne - obecní nájemní bydlení
Dánsko
a,b
Ano
Ne
a
Ano
Ne - obecní nájemní bydlení
a,b,c
Ano
Ano
b
Ano
Ano
Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko
a,b,c
Ano
Ano - příspěvek na sociální bydlení
Žádný
Ne
Ne
a
Ano
Ne - obecní nájemní bydlení
Irsko
a,b
Ano
Ano
Itálie
na
na
na
Lotyšsko
a,c
Ano
Ano
a
Ano
Ano
a,b,c
Ano
Ano
a
Ano
Ano
Litva Lucembursko Malta Holandsko
a,b
Ano
Ano
Polsko
a,b,c
Ano
Ano, nebo dostupné bydlení
Portugalsko
a,b,c
Ano
Ano - nízká bytová výstavba
a
Ano
Ne - obecní nájemní bydlení
Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
1
a,c
Ano
Ne - neziskový sektor
a,b,c
Ano
Ano - sociální nájemní bydlení
b
Ano
Ne
na
na
na
a = Veřejný subjekt (stát, region, obec) b = Právnická osoba fungující na neziskovém principu (veřejně prospěšná sdružení, bytová sdružení atd.) c = Soukromá právnická nebo fyzická osoba d = Jiný
2
Na Kypru neexistuje sociální bydlení, jak je definované v mnoha jiných evropských zemích. Jako výsledek rozdělení ostrova v roce 1974 však existuje 13 500 domácností uprchlíků (5,9 % celkového počtu domácností) žijících bezplatně na sídlištích (postavených a udržovaných vládou)
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
84
5.7
ROLE VLÁDY
Charakteristiky sektoru sociálního bydlení
+= správné - = nesprávné Rakousko Belgie Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
Bytová výstavba je přímo podporována z veřejných zdrojů (dotace, zvýhodněné půjčky,úrokové dotace,záruky) + + + + + + + + + + + na + + + + + + + + + + na
Správa je podporována z veřejných zdrojů (provozní dotace) + + + + + + na + + 8) +/na
Používá se kontrola nájemného (výše nájemného, nájemné založené na nákladech, příjmech nájemníka atd.) + + + + 4) + + + + + na + + + + + + + + + + na
Byty jsou výslovně určeny pro skupiny lidí s omezenými příjmy nebo sociálně zranitelné 10) domácnosti + + + + 3) + + + + + + + na + + + + + + + + + + na
Ochrana nájemníků je v tomto sektoru silnější než v soukromém (ziskově orientovaném) nájemním sektoru + + + + 5) +/+ + + na + + + + + + na
1 Musí se přestěhovat do šesti měsíců 2 Ne ovšem okamžitě 3 Pouze pro starší a invalidní osoby a mládež - nikoliv pro bydlení rodin 4 Obecně nikoliv, avšak současné estonské právní předpisy dávají místním samosprávám právo stanovit strop nájemného u bytového fondu, který je v majetku obce. 5 Nikoliv podle legislativy, v praxi však ano 6 Nikoliv přestěhovat - ale nájemník musí platit vyšší nájemné 7 Pouze noví nájemníci musí od roku 2003 platit ziskové nájemné (nemusí se přestěhovat) 8 Nepodporován státem, ale je možné, aby samosprávné obce poskytovaly podporu 9 2 % celkových stavebních nákladů jsou financována prostřednictvím vkladů nájemníků 10 Osobám neoprávněným podle daných kritérií není povoleno využívat tento nájemní sektor 11 Splátky půjček jako součást nájemného nejsou považovány za finanční účast 12 Od roku 2005 se nájemníci-členové sociálního bytového sdružení mohou přímo podílet na stavebních nákladech (jako výsledek realizace novely příslušného zákona)
Pramen: Ministerstva odpovědná za bytovou politiku
Nájemníci se finančně nepodílejí na stavebních 11) nákladech + 9) + + + + + + na + + + + + 12) + + + + + + na
Nájemníci se musí přestěhovat, jakmile již nesplňují kritéria pro příslušnost do cílových skupin 1) + 2) + na + 6) + 7) + + na
ROLE VLÁDY
5.8
85
Nabídka přístřeší v kategorii bezdomovců, 2004
Koncepční kategorie: bezdomovci Provozní kategorie 3 4 5 Přístřeší pro Přístřeší pro ženy1) Dočasné bezdomovce a ubytování pro Země dočasné imigranty ubytování Rakousko 12 000 na 7 000 5) 4) Belgie 777 548 15 237 Kypr na na na Česká republika na na na Dánsko 7 974 1 935 4 500 Estonsko na na na Finsko 1 480 na 2 500 Francie 15 000 na 16 000 Německo na na 160 000 Řecko 2 780 15 1 900 Maďarsko na na na Irsko 5 581 na 7 000 Itálie na na 20 675 Lotyšsko na na na Litva na na na Lucembursko na 428 2 300 Malta na na na 6) 7) Holandsko 2 817 600 50 000 Polsko3) 13 997 2 271 na Portugalsko na na na Slovensko na na na Slovinsko na na na Španělsko 10 559 na na Švédsko 2 160 2 246 19 800 9) Velká Británie 96 971 12 726 49 76010)
6 7 Instituce Podporované bydlení 2) (pro bezdomovce
na na na na na na 1 650 na na 3 000 na na na na na na na na na na na na na 1 437 na
na 1 014 na na na na na 88 000 na na na na na na na na na 2 490 na na na na 1 580 15 020 54 804
5)
8)
10)
Údaje se vztahují k různým rokům. Proto by neměly být sloupce a řádky sčítány. Koncepční a provozní kategorie jsou definovány v tabulce 5.9. Počet bezdomovců byl požadován, ale kvůli nedostatku údajů je v daném okamžiku smysluplné prezentovat pouze kategorii bezdomovců. 1
Pouze ženy bez dětí, pokud není výslovně uvedeno jinak
2
Tyto údaje obsahují podporované bydlení, bez ohledu na typ držby
3
Údaje ze sčítání obyvatelstva 2002, Ústřední statistický úřad v Polsku
4
Nejsou k dispozici žádné údaje pro Valonsko
5
Údaje se týkají pouze regionu Flandry
6
Obecně použitelná místa a místa pro bezdomovce v roce 2002
7
Místa pro uprchlíky v roce 2002
8
2 131 obecně použitelných míst a 359 pro ženy
9
Nejsou k dispozici žádné údaje pro Severní Irsko
10 Údaje se týkají pouze Severního Irska Pramen: FEANTSA (kromě Polska)
ROLE VLÁDY
86
5.9
Definice bezdomovectví a sociální exkluze
Koncepční kategorie Bez střechy nad hlavou
1 2
Bezdomovec
3
Provozní kategorie Žijící ve veřejném prostoru (bez bydliště) Přebývající v nočním přístřešku anebo nucený trávit několik hodin denně ve veřejném prostoru Ubytovna pro bezdomovce / dočasné ubytování
Dílčí kategorie 1.1 1.2 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3
4
Přístřeší / útulek pro ženy
5
Ubytování pro žadatele o azyl a imigranty
6
Propuštění z ústavů
7
Nezajištěné bydlení
8
3.4 4.1 4.2 5.1 5.2 5.3 6.1
6.2 Specialisty podporované 7.1 ubytování pro bezdomovce 7.2 7.3 7.4 Bez nájemní lhůty 8.1 8.2
9
Příkaz k vyklizení
9.1 9.2
10
Neodpovídající bydlení 11
Násilí
10.1
Dočasná stavba
11.1 11.2
12
Nevhodné bydlení
11.3 12.1
13
Extrémní stísnění
13.1
Definice je obsáhleji vysvětlena v Ročence statistiky bezdomovectví 2004 Pramen: FEANTSA
Definice Spící v drsných podmínkách Kontaktovaný terénními službami Přístřešek s nízkým prahem / přímým přístupem Vyjednané přístřeší (např. laciný hotel na jednu noc) Krátkodobá ubytovna Krátkodobá ubytovna pro bezdomovce Dočasné ubytování (nedefinovaná doba) Dočasné ubytování (definované jako přechodné) Dočasné ubytování (dlouhodobý pobyt) Ubytování v útulku Podporované ubytování Přijímací střediska (azylová) Ubytování pro repatrianty Ubytovny pro migrující dělníky Věznice (doba definovaná na národní úrovni) Ústavy (pečovatelské a nemocnice) Podporované ubytování (skupina) Podporované ubytování (jednotlivec) Střediska Ubytování pro mladistvé rodiče Žijící dočasně u rodiny nebo přátel (nedobrovolně). (V evidenci bytového odboru / sociální služby) Žijící v bytě bez standardní nájemní (podnájemní) smlouvy (kromě squatů) Vynucené soudní příkazy (pronajaté bydlení) Příkazy k vrácení vlastnictví (vlastněné bydlení) Žijící pod hrozbou násilí ze strany partnera nebo rodiny (policejně evidované incidenty) Mobilní domov / karavan (který není rekreačním ubytováním) Nelegální obsazení místa (např. Romy / tuláky) Nelegální obsazení budovy (squat) Byty podle vnitrostátní legislativy nevhodné pro bydlení (obsazené) Vnitrostátní norma pro nejvyšší nadměrné obydlení
PŘÍLOHA
1
DEFINICE
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
88
Tato příloha uvádí definice aplikované členskými státy a určitými mezinárodními organizacemi pro některé pojmy použité v této zprávě. V této příloze jsou zahrnuty následující pojmy: • • • • • • • • • • • • • •
Byt Byt: prázdný Bytový fond Zařízení bytů Podlahová plocha: užitná Domácnost Sčítání bytového fondu anebo šetření bytových podmínek Počet obyvatel k 1. lednu Prognóza počtu obyvatel Standardy kupní síly (PPS) Místnost Sociální bytová sdružení/organizace Sociální versus soukromý nájemní byt Nezaměstnanost
Byt UNECE Byt je místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství ve stálé budově nebo její stavebně oddělené části, která podle způsobu, jakým byla postavena, rekonstruována, přestavěna, atd. je určena k soukromému bydlení. Měl by mít samostatný vchod z ulice (přímo nebo přes zahradu nebo pozemky) nebo ze společného prostoru v budově (schodiště, chodba, galerie atd.). Samostatně stojící byty pro bydlení, které jsou jasně postaveny, rekonstruovány, přestavěny, atd. k tomu, aby byly užívány jako součást bytu, je třeba počítat za součást bytu. (Byt tedy může být tvořen samostatnými budovami uvnitř téhož obestavěného prostoru za předpokladu, že jsou jasně určeny pro bydlení stejné soukromé domácnosti, např. místnost nebo místnosti nad samostatně stojící garáží, obývané služebnictvem nebo jinými členy domácnosti.)
Rakousko Byt je místnost (řada místností), včetně přilehlých místností, která představuje uzavřenou jednotku a která jako minimální standard obsahuje kuchyni nebo místnost s kuchyňskými zařízeními. Mobilní obydlí, baráky a byty bez kuchyně nejsou považovány za byty.
Belgie Byt je dům nebo část domu, mobilní obydlí (loď nebo karavan) nebo nouzové obydlí (baráky atd.), určené pro obývání rodinou a užívané jako takové.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
89
Kypr Byt je místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství ve stálé budově, která byla postavena, rekonstruována nebo přestavěna pro obývání domácností.
Dánsko Byt je propojený prostor v budově, schválený pro celoroční obývání. Má jednu nebo několik místností, soukromý vchod a samostatnou adresu. Řádný byt musí mít svoji vlastní kuchyni.
Estonsko Byt je rodinný domek, část dvouhodinného nebo terasového domu nebo byt, který sestává z jedné nebo několika místností a splňuje sanitárně technické požadavky a je vhodný pro trvalé obývání.
Finsko Byt znamená místnost nebo řadu místností, která je určena pro celoroční obývání. Je vybaven kuchyní, kuchyňkou nebo kuchyňským koutem. Má podlahovou plochu alespoň sedm čtverečních metrů a je vybaven příslušenstvím a zařízeními nezbytnými pro obývání. každý byt musí mít přímý vchod z ulice nebo z veřejného nebo společného prostoru (schodiště atd.). Rodinný domek může mít vstup přes krytý vchod nebo verandu. Byt nacházející se v budově, která je klasifikována jako ´obytné středisko´, je považován za normální byt, jestliže má více než jednu místnost (včetně kuchyně), alespoň kuchyňku nebo kuchyňský kout, splachovací záchod, koupelnu nebo vnitřní saunu.
Francie Byt je samostatná a nezávislá jednotka vhodná pro obývání. Mobilní obydlí, jako karavan a lodě, nejsou za byty považována.
Německo Byt je souhrn všech místností, které umožňují chod domácnosti, vždy obsahující kuchyni nebo místnost s kuchyňskými zařízeními. Zásadně má byt svůj vlastní vchod, který může být uzavřen vůči bezprostřednímu okolí, schodišťové šachtě nebo (vstupní) hale; má také vodovodní zařízení, (kuchyňský) odpad a záchod, který může být také umístěn mimo byt.
Řecko Byt je samostatná a nezávislá řada prostorů, která podle způsobu, jakým byla postavena, rekonstruována nebo přestavěna, je určena k obývání. Obsahuje také prostory, které nejsou určeny k obývání, ale byly v době sčítání obsazeny. Takzvaný normální byt je stálá a nezávislá stavba sestávající z alespoň jedné normální místnosti určené pro obývání soukromou domácností.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
90
Irsko Soukromý byt je místnost nebo řada místností obývaných soukromou domácností jako stálá bytová jednotka. Vztah mezi takovýmito soukromými domácnostmi a soukromými byty je tedy jedna ku jedné.
Itálie Byt je řada místností nebo dokonce jedna užitná místnost, určená pro obývání rodinou. Má samostatný vchod z ulice nebo z pozemku, dvora nebo terasy.
Lotyšsko Byt může být soukromý rodinný domek nebo byt a také obytné prostory v ubytovnách, střediscích sociální péče atd. Byt sestává z jedné nebo několika místností a pomocných prostorů. Je určen pro celoroční obývání rodinou a musí mít přímý vchod z ulice nebo ze společného prostoru uvnitř budovy (schodiště, společná chodba, galerie atd.). Pomocné prostory jsou kuchyně, chodby, záchody, koupelny, komory a vestavěné šatny. Kromě nich jsou za pomocné prostory považovány místnosti pro kulturní a hospodářské účely a pečovatelské služby v ubytovnách a ústavech sociální péče.
Litva Byt je samostatný dům nebo byt v obytné nebo nebytové budově nebo samostatná(-é) místnost(-i) se zařízeními pro společné užívání. Má samostatný vchod z ulice nebo ze společného prostoru uvnitř budovy nebo z jiného zařízení pro společné užívání. Také místnosti se samostatným vchodem a určené pro obývání jsou nedílnou součástí bytu.
Lucembursko Byt je samostatná a nezávislá řada místností, která je určena k poskytnutí přístřeší lidem. Má samostatný vchod poskytující přístup do veřejného prostoru. Byt může být obsazen jednou nebo několika rodinami.
Malta Byt znamená jakoukoliv budovu nebo její jednotku užívanou pro bytové účely. Obecně je definován jako místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství (např. haly, chodby atd.) ve stálé budově nebo její stavebně oddělené části, která podle způsobu, jakým byla postavena, rekonstruována, přestavěna, atd. je určena k celoročnímu obývání jednou soukromou domácností a v době sčítání není plně užívána pro nebytové účely. Měl by mít samostatný vchod z ulice (přímo nebo přes zahradu nebo pozemky) nebo ze společného prostoru v budově (schodiště, chodba, galerie atd.), ale nemusí nutně mít k dispozici koupelnu nebo záchod pro výhradní užívání jeho obyvateli.
Nizozemí Budova nebo část budovy, která je v souladu se svou konstrukcí nebo přestavbou její jednotku užívanou pro bytové účely jedno nebo vícečlenné domácnosti.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
91
Portugalsko Byt je místnost nebo řada místností a přilehlých prostor, tvořící součást stálé budovy nebo od ní stavebně oddělená. Podle způsobu svého uspořádání je byt určen k trvalému obývání rodinou a není v době sčítání plně užíván pro jiné účely.
Slovenská republika Byt je místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství, integrovaná do funkční jednotky s vlastním vchodem a určená pro obývání.
Slovinsko Byt je jakýkoliv stavebně jednotný celek určený pro obývání, s jednou nebo několika místnostmi, s vhodnými pomocnými prostory (kuchyně , koupelna, záchod, předsíň, spižírna atd.) a s alespoň jedním samostatným vchodem.
Španělsko Rodinné byty: Každá místnost nebo skupina místností a jejich přilehlé prostory, které zaujímají budovu nebo její stavebně a plošně oddělenou část tak, že jsou určeny pro obývání (s ohledem na způsob, jakým byly postaveny, rekonstruovány nebo přestavěny) jednou nebo několika domácnostmi a k datu šetření nejsou užívány pro jiné účely. Podle klasifikace použité při sčítání „rodinný byt“ zahrnuje: „hlavní byt“, „druhý byt“ a „prázdný byt“. „Hlavní byt“: používá se jako obvyklé a trvalé bydliště. „Druhý byt“: používá se pouze po určitou sezónu, o víkendech nebo v určitých případech. „Prázdný byt“: je k dispozici k pronájmu nebo na prodej a v době sčítání není obsazen. Další typy ubytování jsou: „zařízené pokoje“ a „ubytovny“.
Švédsko Byt má svoji vlastní kuchyni nebo kuchyňku. Může jím být také jiný druh bytu se svým vlastním vchodem z oddělené haly, schodiště nebo podobně.
Spojené království Byt je budova nebo jakákoliv část budovy, která tvoří samostatnou a do sebe uzavřenou řadu místností určených pro obývání jednou rodinou.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
92
Byt: prázdný Rakousko Podle kritérií použitých při sčítání je prázdný byt takový, který není obýván. Takovýto byt je často užíván vlastníkem jako druhé bydliště nebo je užíván jako prázdninový dům k pronajmutí nebo bude někomu na určitou dobu pronajat vlastníkem.
Belgie Neexistuje žádná oficiální definice pro prázdný byt (definice existují pouze v regionální legislativě).
Kypr Prázdný byt je obvyklý byt, který v době sčítání nebyl obsazen, byl užíván jako druhý byt nebo pro ubytování turistů nebo čekal na demolici.
Dánsko Prázdný byt je byt, na jehož adrese není hlášena žádná osoba. Zahrnuje to také pravidelnou uprázdněnost.
Finsko Prázdný byt není trvale obýván, tj. nikdo v něm na konci roku legálně nežije. Tato kategorie zahrnuje také dočasně obsazené byty.
Francie Prázdný byt je byt, který je k dispozici na prodej nebo k pronajmutí, nebo byt, který je nově postaven, ale k datu šetření ještě není obsazený. Zahrnuje to také pravidelnou uprázdněnost.
Německo Byt je považován za neobsazený, jestliže není pronajat ani užíván jeho vlastníkem a k datu šetření není užíván jako rekreační nebo prázdninový dům. Tato kategorie tedy zahrnuje také byty, které jsou dočasně prázdné.
Řecko Neexistuje žádná oficiální definice. Avšak za prázdný byt se považuje stálá, nezávislá stavba sestávající z alespoň jedné normální místnosti určené pro obývání soukromou domácností, která byla během dne sčítání shledána jako prázdná.
Irsko Prázdný byt je obvyklý byt, který k datu sčítání nebyl obsazen, byl užíván jako druhý nebo prázdninový byt.
Itálie Prázdný byt je definován jako byt bez trvalého obyvatele.
Lotyšsko Za prázdný je byt označen tehdy, jestliže v době sčítání neměl žádné obvyklé obyvatele, ale může se stát obvyklým bydlištěm pro alespoň jednu osobu.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
93
Lucembursko Prázdný byt je definován jako bytová jednotka, která je v době šetření neobsazena. To zahrnuje všechny byty, které nejsou obsazené nebo čekají na opravu, rekonstrukci nebo dokončení budovy.
Malta Prázdný byt je byt, který není obsazen. Rozlišuje se mezi ´dočasně prázdnými´ byty, které budou využity jako letní sídla, a ´trvale prázdnými´ byty, které nebudou využity jako druhé nebo prázdninové byty.
Nizozemí Prázdný byt je byt, který je k dispozici na prodej nebo k pronajmutí, nebo byt, který je nově postaven, ale k datu šetření ještě není obsazený.
Portugalsko Prázdný byt je byt, který v den sčítání je k dispozici na bytovém trhu.
Slovenská republika Prázdný byt je byt bez uživatele v rozhodný den sčítání. Také byt v neadaptované rekreační chalupě je považován za neobsazený.
Slovinsko Prázdné byty jsou dočasně neobsazené byty a opuštěné byty. Dočasně neobsazený byt je byt, který je nový a dosud neobsazený nebo byt, který je prázdný kvůli stěhování, adaptaci, opravám, nebo byt, jehož vlastník žije v jiném bytě a neužívá tento byt a nepronajímá jej jiným lidem. Neobsazený (opuštěný) byt, který je opuštěn na dlouhou dobu, protože se jeho vlastník odstěhoval a nepronajal tento byt jiným lidem nebo vlastník zemřel a dědicové jej nepronajali jiným lidem ani jej nevyužívají pro odpočinek a rekreaci.
Španělsko Podle kritérií použitých při sčítání je rodinný byt považován za neobsazený, když není užíván k pravidelnému bydlení ani jako druhý nebo sezónní byt, přičemž není ve zchátralém stavu.
Švédsko Prázdné byty zahrnují je byty, které jsou k dispozici na prodej nebo k pronajmutí, a nově postavené byty, které nejsou dosud obsazeny.
Spojené království Prázdný byt je definován jako bytová jednotka, která je v konkrétní době neobsazena. To zahrnuje byty, které jsou prázdné mezi změnou obyvatelů nebo procházejí modernizací, opravou nebo rekonstrukcí nebo čekají na demolici nebo nově postavené byty, které ještě nejsou obsazeny.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
94
Bytový fond UNECE Bytový fond zahrnuje pouze obvyklé (stálé) byty, bez ohledu na to, zda obsazené či nikoliv. Místo termínu „obvyklý byt“ se všeobecně používá jednoduchý termín „byt“. Bytový fond nezahrnuje venkovské (polostálé) a improvizované bytové jednotky (např. boudy, stavební buňky, chatky), mobilní bytové jednotky (např. přívěsy, karavany, stany, vagony, čluny) a bytové jednotky neurčené k obývání lidmi, ale pro tento účel užívané (např. stáje, stodoly, mlýny, garáže, skladiště). Zvětšení bytového fondu je tvořeno zvýšením počtu bytů díky nové výstavbě a zvětšením díky jiným typů stavební činnosti (rekonstrukce, rozšiřování, přestavba). Zvýšení počtu bytů bez stavební činnosti (přeměna jednoho bytu na dva nebo několik bytů nebo změna prostoru užívaného pro nebytové účely na jeden nebo několik bytů bez stavební činnosti) se v zásadě bere také v úvahu, ale zvětšení kvůli těmto faktorům bude mít pravděpodobně jen malý kvantitativní význam. Nová výstavba: Postavení zcela nové stavby, bez ohledu na to, zda místo, na kterém je postavena, bylo dříve obsazeno či nikoliv.
Zařízení bytu UNECE Definice různých typů zařízení rozlišovaných při klasifikaci jsou následující: Stálá koupelna nebo sprcha - Byty jsou považovány za vybavené stálou koupelnou nebo sprchou, jestliže je uvnitř bytu instalován alespoň jeden z těchto typů zařízení. Ústřední topení - Byty jsou považovány za vybavené ústředním topením, jestliže je vytápění zajištěno buď komunální teplárnou nebo technickým zařízením instalovaným v budově nebo v bytě a sloužícím pro účely vytápění, bez ohledu na zdroj energie.
Podlahová plocha: užitná UNECE Užitná podlahová plocha je podlahová plocha bytu měřená uvnitř vnějších zdí, kromě sklepa, neobyvatelného podkroví a - u vícebytových domů - společných prostor.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
95
Rakousko Užitná podlahová plocha je definována jako podlahová plocha všech místností a kuchyně(-í). Jestliže se jedná o budovy s pouze jedním bytem, je do užitné podlahové plochy započítána také výměra (vstupní) haly a schodiště. Balkony a terasy a také sklepy a podkroví jsou vyloučena, ledaže jsou užívána pro bytové účely. Místnosti užívané pro bytové a komerční účely jsou zahrnuty.
Belgie Užitná plocha zahrnuje všechny místnosti v budově, kromě sklepů, skladišť a rovněž tak prostorů vyhrazených pro živnostenské, komerční nebo zemědělské účely.
Kypr Užitná podlahová plocha je podlahová plocha bytů měřená uvnitř vnějších zdí, kromě sklepů, neobyvatelných podkroví atd. a - u vícebytových domů společných prostor.
Dánsko Celková podlahová plocha pro bydlení je součet všech obyvatelných místností, včetně kuchyně, koupelny a záchodu, a také obytná plocha užívaného podhledu. V suterénu je plocha místností užívaných k obývání, v souladu se stavebními předpisy, zahrnuta spolu s kuchyní, koupelnou a záchodem. Tato plocha se měří na vnější straně zdí (celková podlahová plocha). Tato plocha zahrnuje také podíl na přístupových cestách.
Estonsko Celková podlahová plocha funkčně spojených místností (koupelny, jídelny, obývací pokoje atd.) a pomocných místností (kuchyně, hala, koupelna, záchod, spižírna, vestavěné skříně atd.) nezbytných nebo vhodných pro bydlení.
Finsko Podlahová plocha je plocha nacházející se uvnitř zdí obklopujících byt. Zahrnuje také plochu pro pomocná zařízení, jako šatny, koupelny, dílničky, místnosti s otevřeným topeništěm, vnitřní sauny, umývárny a převlékárny a místnosti užívané jako kanceláře, a to za předpokladu, že jsou používány zaměstnanci. Z podlahové plochy bytu jsou vyloučeny garáže, sklepy, sauny umístěné v nezařízených suterénech, nevytápěné skladovací prostory, balkony, kryté vchody, verandy, vnější vestibuly a neobyvatelná podkroví.
Německo Zahrnuty jsou všechny prostory uvnitř vnějších zdí, bez ohledu na to, zda je byt obýván vlastníkem nebo pronajat. Podlahová plocha v přístavbách vně vnějších zdí je zahrnuta tehdy, jestliže je tato plocha užívána jako součást bytu. Pro výpočet užitné podlahové plochy se používají následující pravidla: Zcela zahrnuta: podlahová plocha prostorů s výškou alespoň dva metry. Z poloviny zahrnuta: podlahová plocha prostorů s výškou větší než jeden metr, ale menší než dva metry. Z poloviny zahrnuta: podlahová plocha balkonů, lodžií atd.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
96
Řecko Užitná podlahová plocha je definována jako celá podlahová plocha bytů, včetně povrchu vnějších zdí.
Irsko Podlahová plocha je definována jako podlahová plocha bytů měřená uvnitř vnějších zdí, kromě sklepů, neobyvatelných podkroví atd. a - u vícebytových domů - společných prostor.
Itálie Užitná podlahová plocha je definována jako podlahová plocha bytů měřená uvnitř vnějších zdí, s vyloučením vchodových prahů a dveřních a okenních zkosení.
Lotyšsko Celková užitná podlahová plocha zahrnuje kuchyně, obývací pokoje, ložnice a pomocné místnosti, sklepy a prostory pro společné užívání vlastníky bytových jednotek.
Litva Užitná podlahová plocha bytu je celková podlahová plocha obývacích pokojů, ostatních místností (kuchyně, chodby, vestavěné skříně a jiné pomocné prostory) a komerční prostory v bytě. Užitná podlahová plocha nezahrnuje podlahovou plochu balkonů, nevytápěných podkroví, sklepů a garáží.
Lucembursko Ten je podle kritérií celkového sčítání definován jako souhrn plochy obyvatelných místností, omezený vnitřní stranou zdí. Kuchyně (pod čtyři čtvereční metry), koupelna, záchod, velmi malé místnosti a přístupové cesty se nezapočítávají. Tato definice vylučuje také podkroví a podhled, ledaže jsou tyto opatřeny vybavením.
Nizozemí Užitná podlahová plocha (měřená uvnitř) bytu je celková podlahová plocha pater tohoto bytu na úrovni podlahy, kromě: a) prostorů, které jsou užívány pro profesionální nebo podnikatelské činnosti; b) prostorů, které byly určeny pro bytové účely a u nichž bylo uděleno povolení pro profesionální nebo podnikatelské činnosti; c) relativního podílu (podlahové plochy) společných prostorů, který lze pokládat za prostory zmíněné ad a) a b); d) prostupu na dolní straně budovy; e) společných prostorů v tom rozsahu, v jakém se nejedná o společné prostory patřící k prostorům nezávislého bytu; f) garáže(-í) přístupné nebo nepřístupné přes vnitřní prostory bytu; g) krytých nebo nekrytých vnějších prostorů, jako jsou balkony, lodžie a střešní terasy; h) prostorů se světlou výškou menší než jeden a půl metru; i) skladovacích prostorů, které jsou nebo nejsou přístupné přes vnitřní prostory bytu, a pokud se nejedná o vestavěné skříně s podlahovou plochou větší než jeden a půl čtverečního metru; j) základové plochy zdí, které obklopují byt.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
97
Portugalsko Užitná podlahová plocha je podlahová plocha bytů měřená uvnitř vnějších zdí, s vyloučením vstupních hal, chodeb, koupelen a záchodů, sklepů a jiných podobných prostorů.
Slovenská republika Užitná podlahová plocha je definována jako celková podlahová plocha bytů všech obyvatelných místností (včetně kuchyně, chodby, koupelny, záchodu atd.). Balkony a terasy a také sklepy a podkroví jsou vyloučeny.
Slovinsko Užitná podlahová plocha bytu zahrnuje užitnou plochu pokojů, kuchyně a ostatních pomocných prostorů, plochu uzavřených teras a verand a plochu, kterou zabírají vestavěné skříně. Plocha sklepa, podkroví (nevhodného k obývání) a společné prostory v bytových domech se nebere v úvahu.
Španělsko Užitná podlahová plocha je definována jako plocha mezi vnějšími zdmi bytu, včetně balkonů. Zahrnuje tedy nejen obytné prostory, ale také plochu chodeb, vstupní haly, koupelen a ostatních částí, které jasně nejsou obytné prostory.
Švédsko Užitná podlahová plocha bytu je definována jako plocha podlah omezená vnitřní stranou zdí, které obklopují každý byt.
Domácnost Rakousko Domácnost je tvořena všemi osobami, které společně žijí a hospodaří, tj. společně financují výdaje na bydlení. Domácnost může také sestávat pouze z jedné osoby.
Belgie Domácnost je rodina sestávající z osoby, která žije sama, nebo dvou nebo více osob spojených rodinnými vazbami či nikoliv, které bydlí v témž bytě a žijí v něm společně. Je možné rozlišovat mezi soukromými a kolektivními rodinami. Mnišské řády, vojenská kasárna, věznice, sirotčince a domy pro seniory jsou považovány za kolektivní rodiny. Soukromé rodiny jsou všechny ostatní rodiny.
Kypr Domácnost je tvořena jednou nebo několika osobami, bez ohledu na jejich vztah, které žijí společně v témž bytě, mají společná opatření týkající se stravy a sdílející alespoň jedno jídlo za den.
Dánsko Domácnost je tvořena všemi osobami, které žijí společně na téže adrese (v témž bytě).
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
98
Estonsko Domácnost je skupina osob žijících ve společném hlavní bydlišti (na téže adrese) a společně finanční anebo potravinové zdroje a jejíž členové se považují za členy jedné domácnosti. Domácnost může také sestávat pouze z jednoho člena. Tato studie zahrnuje pouze neinstitucionální domácnosti. Všechny osoby žijící v pečovatelských domech, věznicích, klášterech a v ostatních podobných místech nejsou proto do šetření zahrnuty.
Finsko Domácnost sestává z osob, které trvale bydlí v témž bytě. Osoby žijící v kolektivních domácnostech, jako jsou vysokoškolské koleje a ubytovny, jejichž ubikace nevyhovují určitým požadavkům specifikovaným v definici bytu, byly z populace domácností vynechány.
Francie Domácnost tvoří všechny osoby, které žijí v bytě.
Německo Domácnost je tvořena všemi osobami, které společně žijí a hospodaří, tj. společně financují své výdaje na bydlení.
Řecko Každá osoba, příbuzná či nikoliv, žijící společně v téže bytové jednotce a sdílející jídlo se členy rodiny, je považována za člena domácnosti. Rozlišuje se však mezi řádnými členy a dočasnými hosty. Osoby, které kvůli povaze své práce nemohou pravidelně jíst se členy domácnosti, jsou považovány za členy domácnosti tehdy, jestliže skutečně patří do rodiny. Cizí osoby jsou považovány za členy domácnosti tehdy, jestliže sdílejí alespoň jedno hlavní jídlo za den s rodinou nebo hlavou rodiny, a v tom případě jsou v šetření vykazováni jako strávníci. V opačném případě jsou považovány za samostatnou (obvykle jednočlennou) domácnost.
Irsko Soukromá domácnost je definována jako skupina osob žijících společně (obvykle, ale nikoliv nezbytně příbuzných), společně bydlících v celé části soukromého domu, bytě nebo dočasném bytě a podílejících se na společném rozpočtu. Také osoba, která žije sama, nebo osoba, která obývá pouze část bytu, ale normálně se nepodílí na společném rozpočtu, je považována za samostatnou domácnost. Také domácnosti obsahující více než jednu rodinnou jednotku jsou rozlišovány, stejně jako jednočlenné domácnosti. Domácnosti obývající karavany nebo jiná dočasná obydlí jsou zahrnuty do soukromých domácností, ale většina tabulek týkajících se soukromých domácností je sestavena pro soukromé domácnosti ve stálých bytových jednotkách a vylučuje proto všechna takováto dočasná obydlí. Nesoukromá domácnost je penzion, hotel, hostinec, kasárna, nemocnice, pečovatelský dům, internátní škola, náboženská instituce, sociální instituce, vězení nebo loď atd. Ale vlastníci a manažeři hotelů, ředitelé internátů, osoby pověřené funkcemi v institucích různého typu a členové personálu, kteří se
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
99
svými rodinami obývají byty v areálu, jsou klasifikováni jako soukromé domácnosti.
Itálie Rodina je chápána jako skupina osob spojených pouty manželství, příbuznosti, vzájemné přitažlivosti, adopce, opatrovnictví nebo náklonnosti, žijících společně a majících své obvyklé bydliště v téže obci (i v případě, že nejsou evidováni v registru obyvatelstva samotné obce). Rodina může také sestávat pouze z jedné osoby.
Lotyšsko Rodina je osoba nebo skupina osob spojených příbuzenským nebo jiným osobním vztahem, majících společné výdaje na základní životní potřeby a obývajících stejnou bytovou jednotku (dům, byt atd.), jejíž údržba je hrazena takovýmito osobami společně.
Litva Rodina je skupina osob, které žijí v témž bytě, sdílejí stejný rozpočet a mají společná jídla, nebo jedna osoba žijící samostatně.
Lucembursko Domácnost sestává z jedné osoby nebo ze dvou nebo více osob, které bez ohledu na to, zda jsou vzájemně spojeny rodinnými vazbami či nikoliv, bydlí v témž bytě a tvoří společnou jednotku. Kolektivní domácnosti vyhovují dvěma kritériím. Jsou integrovány v nějaké instituci a jejich členové musí dodržovat společná pravidla. Všechny domácnosti, které nejsou kolektivní, jsou považovány za soukromé domácnosti.
Malta Domácnost sestává z jedné osoby, která žije sama, nebo ze dvou nebo více osob žijících společně a sdílejících výdaje na základní životní potřeby.
Nizozemí [Domácnost je] každá samostatná osoba a každá skupina dvou nebo více osob žijících společně v bytě a společně hospodařících, přičemž se rozumí, že každá rodina je považována za samostatnou domácnost.
Polsko Soukromá domácnost je buď: (a) jednočlenná domácnost, tj. osoba, která žije sama v samostatné bytové jednotce nebo která obývá, jako (pod)nájemník, samostatnou místnost (nebo místnosti) bytové jednotky, ale není spojena s žádnými jinými uživateli této bytové jednotky, aby tvořila vícečlennou domácnost, která je definována níže, nebo (b) vícečlenná domácnost, tj. skupina dvou nebo více osob, které se spojily, aby obývaly celou nebo část bytové jednotky a zajišťovaly si stravu a případně jiné základní životní potřeby. Členové skupiny mohou ve větším či menším rozsahu sdružovat svoje příjmy.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
100
Portugalsko Klasická domácnost je samostatná osoba obývající část nebo celou bytovou jednotku. Může to být také skupina osob žijících v téže bytové jednotce, obývajících část nebo celou bytovou jednotku a majících mezi sebou de jure nebo de facto vztah spřízněnosti, nebo uživatelů, kteří ačkoliv nejsou spřízněni s rodinou, sdílejí stravu nebo nájemné. Institucionální domácnost je skupina osob žijících, nezávisle na spřízněnosti, v kolektivní bytové jednotce, dodržujících společnou disciplinu, podrobujících se záměrům instituce a podléhajících nějakému subjektu uvnitř nebo mimo tuto skupinu.
Slovenská republika Domácnost sestává z osob, které trvale bydlí v témž bytě.
Slovinsko Domácnost je skupina lidí žijících společně a sdílejících svůj příjem, aby hradily základní životní výdaje (bydlení, strava, jiné spotřební zboží atd.), nebo osoba žijící samostatně.
Španělsko Domácnost je definována jako lidé, kteří žijí jako v hlavním bydlišti v rodinném domě nebo v jeho části, konzumují a hradí stravu financovanou ze společného rozpočtu. Nejsou do ní zahrnuti členové služebnictva a hosté.
Švédsko Domácnost je hospodařící jednotka tvořená jednotlivci, kteří žijí v témž bytě, připravují stravu a jedí společně a podílejí se na chodu domácnosti. Domácnost sestává z osob, které jsou evidováni v téže obci a žijí v témž bytě.
Spojené království Domácnost je definována jako osoba žijící samostatně nebo skupina lidí, kteří sdílejí obytný prostor nebo se podílejí na společném hospodaření. Rozhodujícím faktorem je způsob, jakým sdílejí svůj byt. Vztah mezi lidmi v domácnosti je irelevantní.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
101
Sčítání bytového fondu anebo šetření bytových podmínek Rakousko Navíc ke sčítání bytového fondu (poslední se konalo 15. května 2001) zajišťuje stručné šetření bytových podmínek čtvrtletně a jako roční průměr za každý rok (poslední údaje 1999) mikrocensus - dotazník. Toto šetření se týká pouze hlavních bydlišť (v roce 1999: 87 % celkového bytového fondu).
Belgie Sčítání bytového fondu je organizováno Národním statistickým institutem každých 10 let nebo tak, aby koincidovalo se sčítáním obyvatelstva. Poslední sčítání se konalo 1. března 1991. Vyčerpávající soupis byl proveden pomocí dotazníků zaslaných domácnostem. Poslední sčítání však nebralo v úvahu prázdné byty a druhé byty. Sčítání zaznamenává byty podle typu, užívacího statutu, plochy, počtu místností, stáří, vybavení, způsobu vytápění a počtu uživatelů. Navíc ke sčítání provádějí regionální úřady šetření kvality bydlení pomocí náhodného vzorku. Tato šetření se týkají omezeného počtu bytů, které jsou navštíveny tazateli. Metody a referenční údaje používané ve Flandrech se liší od těch, které jsou používány ve Valonsku.
Kypr Sčítání bytového fondu bylo provedeno v říjnu 1982. Od té doby byly všeobecné dotazy na bydlení součástí sčítání obyvatelstva v roce 1992 a 2001.
Dánsko Od roku 1980 je možné čerpat informace o obyvatelstvu a počtu bytů ze řady evidencí vedených veřejnou správou a z registrů na bázi počítače. Tyto registry umožňují provádět každoročně (k 1. lednu) nové sčítání bytového fondu. V praxi se toto sčítání provádí pomocí počítače; za porovnání stejných adres v registru budov a bytů s registrem obyvatelstva.
Finsko Informace o obyvatelstvu a počtu bytů je možné čerpat ze správních registrů na bázi počítače. Tyto registry umožňují provádět sčítání bytového fondu každoročně.
Francie Navíc ke sčítání obyvatelstva se ve Francii provádějí periodická šetření ohledně bydlení. Jedná se o šetření s názvem Enquête Logement, které se provádí každé čtyři nebo pět roků pomocí přímého dotazování na základě vzorku (1992: 42.000 bytů, včetně 36.222 hlavních bydlišť). Tento vzorek reprezentuje celé francouzské území, s možností provádět výtahy podle kategorie obce. Kromě tohoto nejsou jiné místní údaje k dispozici, s výjimkou Paříže a území velké Paříže. Šetření sestává ze dvou dotazníků týkajících se bytů (čtyři stránky) a týkajících se domácností a budov, které obývají (30 stránek a 120 otázek).
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
102
Německo Sčítání budov a bytů se provádí každé čtyři roky, všeobecně ve spojitosti se sčítáním obyvatelstva, sčítáním profesí nebo sčítáním pracovišť. Shromažďují se při něm základní statistické údaje o budovách (včetně povahy,, velikosti a roku výstavby, vytápění a typu energie) a bytech (včetně velikosti, vybavení a nájemného). Respondentům kladou otázky tazatelé (v rozhovorech).
Řecko Poslední celostátní sčítání obyvatelstva / sčítání bytového fondu se konalo 17. března 2001. Předcházelo mu sčítání budov v prosinci 2000. Tato sčítání se provádějí každých deset let. Příští sčítání obyvatelstva / bytů se bude konat v březnu 2011 a příští sčítání budov v prosinci 2011. Řecko dodržuje principy a doporučení Organizace spojených národů. Šetření vzorku obyvatelstva se provádí v polovině každé dekády. V posledním byl vybrán tříprocentní vzorek.
Irsko Údaje pro sčítání jsou shromažďovány každých pět let pomocí dotazníku pro domácnosti vyplňovaného hlavou domácnosti. Toto šetření bytových podmínek, které se provádí každých deset let a které zahrnuje 30.000 bytů (tři procenta bytového fondu), zkoumá stav bytového fondu, včetně: − úrovně
nevhodnosti, která u bytového fondu existuje, konzervačních/modernizačních prací, − rozsahu stísněnosti a nedobrovolného sdílení bytového fondu − potřeby
Itálie Sčítání bytového fondu je součást všeobecného sčítání tvořící přímé šetření. Dotazníky jsou vyplňovány všemi domácnostmi a analyzovány národní statistickou institucí: Instituto Nazionale di Statistica (ISTAT).
Lotyšsko Údaje o sčítání obyvatelstva a bytového fondu 2001: Sčítací dotazník je vyplňován hlavou domácnosti a týká se určitých charakteristik hlavního bydliště (typ, stáří budovy, velikost, vlastnický statut, komfort atd.).
Lucembursko Sčítání bytového fondu je spojeno se sčítáním obyvatelstva, které se provádí každých deset let (naposledy 2001). Sčítací dotazník je vyplňován hlavou domácnosti a týká se určitých charakteristik hlavního bydliště (typ, stáří, velikost, vlastnický statut, komfort atd.). Budovy s obytnou funkcí jsou tazatelem také zaznamenány. Výsledky jsou ověřovány a analyzovány národním statistickým úřadem: Service Central de la Statistique et des Etude Economiques (STATEC) Některé otázky týkající se bytových podmínek jsou k dispozici ročně, a to na základě celostátního panelového šetření domácností PSELL (velikost vzorku 2 900 domácností).
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
103
Malta Sčítání obyvatelstva a bytového fondu je organizováno maltskou vládou (ministerstvem informací) každých deset let. Poslední sčítání se konalo 26. listopadu 1995 a shromáždilo podrobnosti širokého typu a další informace ve vztahu k osobám a bytovým podmínkám.
Nizozemí Sčítání bytového fondu se provádí na vzorku zhruba 80 000 domácností. Toto takzvané šetření bytové poptávky (Woning Behoefte Onderzoek) se provádí každé čtyři roky. Poslední se konalo v roce 2002. Jeho tématem byl mimo jiné příjem, úmysl se stěhovat, životní náklady a bytová situace. Příští sčítání bytového fondu se bude konat v letech 2005/2006. Šetření bytových podmínek (KWR), které se konalo v letech 1999-2000 zahrnovalo 15 000 bytů. Příští šetření bytových podmínek se bude konat v roce 2006.
Polsko Hlavním zdrojem údajů o domácnostech je sčítání obyvatelstva. Poslední celostátní sčítání obyvatelstva a bytového fondu se konalo 20. května 2002. Konání příštího sčítání obyvatelstva a bytového fondu je plánováno někdy kolem roku 2011.
Portugalsko Údaje jsou shromažďovány pomocí dotazníku.
Slovenská republika Sčítání bytového fondu je spojeno se sčítáním obyvatelstva, které se provádí každých deset let (naposledy 2001).
Slovinsko Sčítání obyvatelstva ve Slovinsku je organizováno Národním statistickým úřadem, a to každých deset let, s výjimkou posledního, které se konalo za 11 let od předcházejícího sčítání (poslední tři sčítání se konala 31. března 1981, 1991, 2002). Hlavní zkoumané statistické jednotky ve všech třech sčítáních byly: obyvatelstvo, domácnosti a byty. Kromě toho byla ve sčítáních v roce 1981 a 1991 sčítána zemědělská půda a ve sčítání v roce 2002 budovy. Metodologická vysvětlení, dotazníky, definice a údaje ze sčítání obyvatelstva konaného ve Slovinsku v roce 2002 jsou k dispozici také na naší webové stránce: http://www.stat.si/popis2002/en/default.htm.
Španělsko [Sčítání bytového fondu anebo šetření bytových podmínek] je řada operací zahrnující kompilaci, shrnutí, hodnocení a analýzu a publikaci údajů týkajících se obydlí. Ta jsou klasifikovány jako rodinné domy, byty a kolektivní zařízení. Za sčítání obyvatelstva a bytového fondu jsou odpovědné centrální služby a provinční kanceláře Národního statistického institutu, ve spolupráci s místními úřady. Poslední sčítání obyvatelstva / sčítání bytového fondu se konalo 1. listopadu 2001. Bylo provedeno v celém Španělsku.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
104
Švédsko Ve sčítání obyvatelstva v roce 1990 byly údaje shromažďovány jak použitím dotazníků, tak i čerpáním z administrativních záznamů. Dotazník určený pro jednotlivce byl zaslán všem osobám (obyvatelstvu de jure) ve Švédsku ve věku 16 let nebo starším. Vyplněný dotazník byl pak poslán respondentem místnímu ověřovacímu výboru. Vlastníci jedno- a dvoubytových domů odpovídali na otázky týkající se bydlení uvedené v individuálním dotazníku. Vlastníci vícebytových domů odpovídali na otázky týkající se bydlení uvedené v individuálním dotazníku a ve zvláštním dotazníku pro nemovitosti. Místní ověřovací výbor zkontroloval dotazníky a kdykoliv to bylo nutné, vyžádal si chybějící informace. Když bylo skončeno kódování a zadávání, dotazník byl propojen s demografickými údaji, údaji o zaměstnání a pracovišti, odvětví, oboru zaměstnání, s regionálními kódy a údaji o příjmu. Ačkoliv sčítání obyvatelstva bylo prováděno každý pátý rok, v roce 1995 se nekonalo žádné sčítání. Příští sčítání obyvatelstva /bytového fondu není dosud plánováno. Údaje budou v budoucnu shromažďovány s použitím správních registrů. Tato metoda bude vyžadovat registr obsahující všechny byty. Přípravné práce na vytvoření takovéhoto registru v současnosti probíhají. Budou zahrnuty všechny byty určené jako trvalá bydliště. Vytvoření takovéhoto registru však vyžaduje změnu v současných zákonech. Nová legislativa pravděpodobně nebude moci vstoupit v platnost před 1. lednem 2006, což je nejdřívější odhad. Provedení příštího sčítání obyvatelstva lze tedy odhadovat nejdříve v letech 2009-2010. Až bude registr bytů kompletní, dojde také ke změně ve švédském celostátním systému registrace. V současné době je budova, ve které nějaká osoba bydlí, tím místem, kterým je tato osoba propojena do celostátní registrace. Protože v téže budově může být několik bytů, není momentálně možné definovat specifickou domácnost pouze s využitím správních registrů. V budoucnu však bude celostátní registrace specifikována pro byt, ve kterém člověk žije. Tímto způsobem bude možné vytvářet statistiku domácností, kterou lze kombinovat s výše zmíněnou statistikou bytů.
Spojené království Hlavním zdrojem údajů je sčítání obyvatelstva, které se provádí každých deset let pomocí dotazníku vyplňovaného každou domácností v zemi. Samostatná, ale podobná sčítání se konají v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku. Šetření bytových podmínek se provádějí v Anglii, Walesu a Skotsku a vyhodnocení se provádí v Severním Irsku, ale nikoliv nutně ve stejnou dobu a výsledky nemusí být přímo srovnatelné
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
105
Počet obyvatel k 1. lednu Jsou to obyvatelé daného území k 1. lednu příslušného roku (nebo v některých případech ke 21. prosinci předchozího roku). Počet obyvatel vychází z údajů z posledního sčítání obyvatelstva, upravených pomocí složek změny v počtu obyvatel, k níž došlo od posledního sčítání, nebo se opírá o registry obyvatelstva.
Prognóza počtu obyvatel Předpoklady, z nichž vycházejí výsledky verze 2002, Perspektivy světového počtu obyvatel Verze 2002 obsahuje šest variant projekce. Výsledky pro čtyři z nich jsou k dispozici na internetu1). Tyto čtyři varianty se navzájem liší v předpokladech týkajících se budoucího průběhu porodnosti.
Varianty projekce Tabulka 1 schematicky znázorňuje různé předpoklady, z nichž vycházejí čtyři varianty projekce. Jak je vidět, tyto čtyři varianty (nízká, střední, vysoká a konstantní porodnost) sdílejí stejné předpoklady týkající se úmrtnosti a mezinárodní migrace. Liší se mezi sebou pouze, pokud jde o předpoklad týkající se porodnosti. Porovnání jejich výsledků proto umožňuje posoudit účinky, které různé cesty porodnosti mají na jiné demografické parametry.
Tabulka 1. Varianty projekce, pokud jde o předpoklady týkající se porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migrace Varianta projekce
Předpoklady Porodnost Nízká Nízká Střední Střední Vysoká Vysoká Konstantní porodnost Konstantní Konstantní úmrtnost Střední Nulová migrace Střední 1)
http://esa.un.org/unpp/
Úmrtnost Normální Normální Normální Normální Konstantní Normální
Mezinárodní migrace Normální Normální Normální Normální Normální Nulová
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
106
Předpoklady obsažené ve zvolené verzi „Vysoká“ (viz tabulky 1.3, 1.5 a 1.6) jsou popsány následovně:
A. Předpoklady týkající se porodnosti Předpoklady týkající se porodnosti jsou popsány ve vztahu k následujícím skupinám zemí: Země s vysokou porodností: Země, které do roku 2000 nezaznamenaly žádné snížení porodnosti nebo pouze nastávající pokles; Země se střední porodností: Země, kde porodnost klesá, ale její úroveň je v letech 1995-2000 stále vyšší než 2,1 dítěte na ženu; Země s nízkou porodností: Země s celkovou porodností v letech 1995-2000 nižší než 2,1 dítěte na ženu.
Předpoklady vysoké porodnosti: U vysoké varianty se počítá s tím, že po většinu uvažovaného období zůstane porodnost 0,5 dítěte nad porodností u střední varianty. V letech 2045-2050 bude tedy porodnost u vysoké varianty o půl dítěte vyšší než porodnost u střední varianty. To jest, země dosahující u střední varianty celkové porodnosti 1,85 dítěte na ženu, mají na konci uvažovaného období u vysoké varianty celkovou porodnost 2,35 dítěte na ženu.
B. Předpoklady týkající se úmrtnosti Předpoklad normální úmrtnosti: Úmrtnost je uvažována na základě modelů změny očekávané délky života vytvořených Populační divizí Organizace spojených národů. V projekcích budoucích úrovní úmrtnosti se ve většině rozvíjejících se zemí všeobecně používá střední tempo poklesu úmrtnosti. Avšak v zemích vysoce postižených epidemií HIV/AIDS se v projekcích snížení obecných rizik úmrtnosti nesouvisejících s HIV/AIDS všeobecně používá nízké tempo poklesu úmrtnosti. Kromě toho, pro země vysoce postižené epidemií HIV/AIDS jsou odhady dopadu HIV/AIDS provedeny výslovně za předpokladů týkajících se budoucího průběhu této epidemie, to jest, pomocí projekcí ročního výskytu infekce virem HIV. Model vypracovaný Referenční skupinou pro odhady, modelování a projekce UNAIDS1 byl použit pro přizpůsobení údajů o prevalenci HIV, poskytnutých organizací UNAIDS, tak, aby se odvodily parametry determinující minulou dynamiku epidemie. Pro většinu zemí je tento model přizpůsoben za předpokladu, že relevantní parametry zůstávaly v minulosti konstantní. Pro účely projekce jsou tyto parametry zachovány konstantní až do roku 2010. Poté se počítá s tím, že parametr PHI, který vyjadřuje míru rekrutace nových jedinců do vysoce rizikové skupiny, bude klesat o jednu třetinu během intervalů 1
1 UNAIDS, Referenční skupina pro odhady, modelování a projekce (2002). Zlepšené metody a předpoklady pro odhad epidemie HIV/AIDS a jejího dopadu: Doporučení Referenční skupiny pro odhady, modelování a projekce UNAIDS. AIDS, sv. 16, str. W1-W14.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
107
zvyšující se délky. Kromě toho se předpokládá, že parametr R, který představuje sílu infekce, bude klesat o 15 procent během stejných intervalů. Snížení parametru R vychází z předpokladu, že změny chování u těch, kteří jsou vystaveni riziku infekce, budou snižovat šance na přenos viru.
C. Předpoklady týkající se mezinárodní migrace Předpoklad normální migrace: Budoucí cesta, kterou se bude ubírat mezinárodní migrace, je stanovena na základě minulých odhadů mezinárodní migrace a posouzení politického přístupu zemí, pokud jde o budoucí toky mezinárodní migrace.
Standardy kupní síly (PPS) Standardy kupní síly (PPS) jsou fiktivní měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v kupní síle, tj. různé cenové úrovně, mezi zeměmi. Takže stejná nominální agregovaná hodnota ve dvou zemích s různými cenovými úrovněmi může vést na různé velikosti kupní síly. Údaje vyjádřené ve standardech kupní síly jsou odvozeny z údajů vyjádřených v národní měně, za použití jako parit kupní síly (PPP) jako konverzních faktorů. Tyto parity jsou získány jako vážený průměr poměrů relativních cen ve vztahu k homogennímu koši zboží a služeb, obojí srovnatelné a reprezentativní pro každou zemi. Jsou stanoveny tak, aby průměrná kupní síla jednoho eura byla rovna jednomu PPS. Výpočet HDP v PPS je určen k tomu, aby umožňoval porovnání úrovní hospodářské činnosti různě velkých ekonomik bez ohledu na jejich cenové hladiny. PPP sestavuje Eurostat a prezentuje je v doméně pomocných ukazatelů. PPP a příslušné ekonomické ukazatele jsou sestavovány zejména pro územní srovnávání a nikoliv pro srovnávání během času. Jakékoliv srovnávání výsledků různých let musí být proto prováděno s tímto na paměti. Zejména HDP vyjádřený v PPS by neměl být použit k odvozování míry růstu.
Místnost UNECE Místnost je definována jako prostor v bytě obklopený zdmi, sahající od podlahy ke stropu nebo střešní krytině, o velikosti dostatečné k umístění postele pro dospělého (alespoň čtyři čtvereční metry a vysoká alespoň dva metry v hlavní ploše stropu. Do této kategorie by normálně měly spadat ložnice, jídelny, obývací pokoje, obyvatelná podkroví, místnosti pro služebnictvo, kuchyně a jiné samostatné prostory určené pro bytové účely. Kuchyňky, chodby, verandy, předsíně atd. a také koupelny a záchody by se neměly počítat jako místnosti.
Rakousko Obývací místnosti jsou definovány místnosti pro obytné účely s podlahovou plochou alespoň čtyři čtvereční metry. Místnosti, které slouží pro ubytování turistů během sezóny jsou do této definice zahrnuty. Vyloučeny z této definice jsou: kuchyně (v současné době), připojené místnosti, jako předsíně, vstupní haly, koupelny, sklepy, místnosti pro profesní účely a místnosti, které slouží pro účely cestovního ruchu (nikoliv pro vlastní bytové účely).
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
108
Belgie Místnosti jsou prostory určené pro základní potřeby společného života (odpočinek, rekreace, studium) nebo užívané jako takové. Místnosti zahrnují kuchyně, jídelny, ložnice, místnosti pro služebnictvo, šatny, studia, obyvatelná podkroví a sklepy a jiné prostory postavené pro takovéto účely. Místnosti jsou od sebe navzájem odděleny příčkami sahajícími od podlahy ke stropu a je možno do ní umístit postel pro dospělého. Do této definice nejsou zahrnuty ostatní prostory potřebné pro rodinu, jsou koupelny, umývárny, záchody a schodiště.
Kypr Místnost je prostor v bytě, který má plochu alespoň čtyři čtvereční metry. Chodby, verandy, předsíně, koupelny a záchody (i když jsou větší než čtyři čtvereční metry) se nepočítají jako místnosti.
Dánsko Místnost v bytě je prostor, který je v takovém stavu, že je možno v něm žít. To znamená, že velikost, izolace, okna, podlaha a zdi místnosti musí vyhovovat určitým zákonným požadavkům. Místnosti, které jsou navrženy pro zvláštní účel (jako je kuchyně, koupelna, hala, komora, skladovací místnost ve sklepě nebo obyvatelné podkroví atd.), jsou z toho vyloučeny.
Finsko Místnost je prostor s jedním nebo několika okny, s podlahovou plochou alespoň sedm čtverečních metrů a průměrnou výškou alespoň dva metry. Hala, krytý vchod, výklenek pro postel apod. se nepočítají jako místnosti. Kuchyně je místnost, pokud není stanoveno jinak.
Francie Místnosti jsou prostory, které mají obytnou funkci. Prostory, které jsou výhradně užívány pro profesní účely, se nepočítají jako místnosti; rovněž tak se nepočítají haly, vestavěné skříně, výklenky, záchody a verandy. Kuchyně budou započítány jen tehdy, jestliže mají plochu alespoň dvanáct čtverečních metrů.
Německo Místnost je prostor, který je určený k obývání a má plochu alespoň šest čtverečních metrů. Prostory, které jsou menší než šest čtverečních metrů (např. kuchyně), a také přilehlé prostory (jako je hala, koupelna a spižírna/komora) se nepočítají jako místnosti.
Řecko Místnost je definována jako prostor v bytě, který je dostatečně velký pro umístění postele pro dospělého, který má plochu alespoň čtyři čtvereční metry, který má výšku alespoň dva metry, je osvětlený venkovním světlem přes okno nebo zasklené dveře a který je určen pro obytné účely. Prostory, které nevyhovují těmto podmínkám, se nepočítají jako normální místnosti. To se týká kuchyně s podlahovou plochou menší než sedm čtverečních metrů), a také umýváren, koupelen, záchodů nebo sklepů, bez ohledu na jejich rozměry.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
109
Irsko Místnost zahrnuje kuchyni, ale vylučuje kuchyňku, přípravnu jídel, koupelnu, záchod, kancelář/ordinaci nebo dílnu.
Itálie Za místnost se považuje prostor v bytě, uzavřený zdmi sahajícími od podlahy ke stropu (ke střešní krytině), o výšce alespoň dva metry, dostatečně velký (alespoň čtyři čtvereční metry) pro umístění postele pro dospělého. Typy místností zahrnují obývací pokoje, ložnice, obyvatelná podkroví a jiné samostatné prostory užívané nebo určené pro obytné účely a prostory pro profesní nebo podnikatelské účely. Kuchyně, chodby, verandy, kryté vchody, koupelny nebo záchody se nepovažují za místnosti.
Lotyšsko Místnost je definována jako prostor v bytě, uzavřený zdmi sahajícími od podlahy ke stropu (ke střešní krytině), o výšce alespoň dva metry, dostatečně velký (alespoň čtyři čtvereční metry) pro umístění postele pro dospělého. Typy místností zahrnují obývací pokoje, ložnice, obyvatelná podkroví a jiné samostatné prostory užívané nebo určené pro obytné účely a prostory pro profesní nebo podnikatelské účely. Kuchyně, chodby, verandy, kryté vchody, koupelny nebo záchody se nepovažují za místnosti.
Lucembursko Do definice jsou zahrnuty místnosti s obytnou funkcí, větší než čtyři čtvereční metry. Koupelny, záchody, vchody a haly jsou vyloučeny. Sklepy budou uvažovány jen tehdy, jsou-li vybavené.
Malta Místnost je definována jako prostor, který je uzavřený zdmi sahajícími od podlahy ke stropu nebo střešní krytině nebo alespoň do výšky dva metry nad podlahou, dostatečně velký pro umístění postele pro dospělého (alespoň čtyři čtvereční metry) a v hlavní ploše stropu vysoký alespoň dva metry. Všechny normální ložnice, jídelny, obývací pokoje, obyvatelné sklepy, kuchyně a jiné samostatné prostory místnosti užívané nebo určené pro obytné účely a místnosti pro profesní nebo podnikatelské účely se počítají jako místnosti. Vyloučeny jsou haly/předsíně, chodby, kuchyňky, verandy a prádelny. Také se nepočítají koupelny a záchody (ani když jsou větší než čtyři čtvereční metry).
Nizozemí Místnosti nezahrnují haly, schodiště, záchody, umývárny, koupelny a otevřená podkroví.
Portugalsko Místnost je prostor v bytové jednotce vyznačený zdmi o výšce alespoň dva metry na většině plochy a s plochou alespoň čtyři čtvereční metry. Vyloučeny jsou koupelny, záchody, vchody a haly.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
110
Slovenská republika Do definice jsou zahrnuty místnosti s obytnou funkcí, větší než osm čtverečních metrů. Jestliže je kuchyně jediná místnost v bytě, je započtena do celkového počtu místností.
Slovinsko Místnost je prostor určený pro bydlení a oddělený od jiného obytného prostoru zdmi. Má přímý přístup denního světla a jeho podlahová plocha je alespoň šest čtverečních metrů.
Španělsko Místnost je jakýkoliv prostor situovaný v rodinném bytě, který splňuje tři požadavky. Je uzavřen zdmi o výšce alespoň dvou metrů, má dostatečnou podlahovou plochu pro umístění postele pro dospělého. Suterény, podkroví a dřevěné místnosti budou počítány jako místnosti jen tehdy, jestliže tvoří nedílnou součást bytu (přímé propojení, bez jeho opuštění, pomocí vnitřních schodů) nebo jestliže jsou užívány pro bytové nebo profesní účely (jídelna, haly, kanceláře atd.). Terasy jsou považovány za místnosti, pokud jsou plně uzavřené a vyhovují základním potřebám kladeným na místnosti. Chodby, otevřené terasy, kryté galerie a vestibuly nejsou nikdy považovány za místnosti, ani když vyhovují základním požadavkům.
Švédsko Místnost je prostor s jedním nebo několika okny s přímým přístupem denního světla a podlahovou plochou alespoň šest čtverečních metrů. Kuchyně a jídelní prostor budou vyloučeny, pokud mají plochu menší než šest čtverečních metrů.
Spojené království Sčítání: Místnost zahrnuje kuchyni, ale vylučuje koupelnu. EHS: Definice místnosti vylučuje malé kuchyně, jestliže mají šířku menší než dva metry, všechny koupelny a WC, haly a schodiště. Sklepy budou zahrnuty pouze tehdy, jsou-li v obyvatelném stavu.
Sociální bytová sdružení/organizace Rakousko Sociální bytová sdružení jsou družstevní společenství nebo společnosti, které na jedné straně využívají příznivé daňové zacházení. Na druhé straně mají uloženo, že jejich kapitál nesmí být využit jinak než pro neziskové účely a jeho úkolem je sloužit pro financování nepřetržité stavební činnosti.
Belgie Poslání tří regionálních bytových organizací (Valonská bytová společnost, Vlámská bytová společnost a Bytová společnost hlavního města Bruselu) a místních bytových organizací spočívá ve výstavbě a správě sociálních bytových jednotek. Tyto instituce požívají výhody veřejných fondů.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
111
Kypr Neexistuje žádná oficiální definice. Sociální bytová organizace je považována za poloveřejnou agenturu, která obvykle staví byty nebo disponuje finančními prostředky určenými pro nízkopříjmové domácnosti.
Dánsko Sociální (nezisková) bytová organizace musí být schválena místním úřadem v tom okrese, ve kterém se nachází. Sociální nájemní byt dostává veřejné dotace a podléhá inspekcím ze strany místních úřadů. Součet nájemného a veřejných dotací se musí rovnat účtovaným nákladům.
Francie Instituce spravující subvencované nájemní byty jsou organizace vytvořené za tímto účelem. Existují dvě hlavní skupiny organizací HLM: veřejné instituce a společnosti HLM. Ve veřejné sféře existují veřejné kanceláře HLM a veřejné developerské a stavební kanceláře (OPAC: Office public d´aménagement et de construction). Veřejné kanceláře HLM jsou zařízení veřejné správy, která jsou vytvářena z iniciativy místních úřadů (obcí, departmánů). Druhou skupinu tvoří soukromé společnosti (Sociétés Anonymes d´HLM, tj. akciové společnosti). Akciové společnosti HLM podléhají legislativě, pod niž spadají veřejné obchodní společnosti s ručením omezeným, a jsou to neziskové organizace, i když mohou rozdělovat dividendy. Jsou vytvářeny z iniciativy soukromých společností, obchodních komor, institucí shromažďujících příspěvky zaměstnavatelů pro stavební účely, vzájemných organizací atd.
Německo Sociální bytová sdružení a venkovské komunální podniky jsou podniky uznávané jako neziskové podle Zákona o neziskovém bydlení nebo Zákona o říšských obcích. Tato skupina investorů zahrnuje instituce realizující státní bytovou politiku, jako jsou např. „sdružení uživatelů přidělené půdy“. Všechna ostatní bytová sdružení nejsou považována za sociální bytová sdružení nebo venkovské komunální podniky, bez ohledu na to, zda jsou kombinovány s nějakým sdružením bytových organizací nebo asociací soukromých bytových sdružení.
Řecko Neexistuje žádná oficiální definice. Za sociální bytovou organizaci je považována organizace, která disponuje svými vlastními sociálními fondy. Tyto finanční prostředky je možno, na základě sociálně ekonomických kritérií, využívat pro oprávněné příjemce organizace pro výstavbu a správu nízkonákladových bytů nebo pro půjčky.
Irsko Jsou to dobročinné a neziskové bytové organizace, které jsou schváleny Ministerstvem životního prostředí podle části 6 (Různá ustanovení) Zákona o bydlení z roku 1992.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
112
Malta Sociální bytová sdružení zajišťující sociální bydlení na Maltě zahrnují Bytový úřad, odbor výstavby a údržby, odbor sociálních bytů a pozemkový odbor.
Nizozemí Jako bytová sdružení se nazývají soukromé instituce vytvořené pro výstavbu a správu sociálních bytů. Spravují většinu sociálního bytového fondu. Zbytek spravují místní úřady.
Portugalsko V Portugalsku staví sociální byty obce, bytová družstva a stavební společnosti, a to za podpory vlády, která poskytuje daňové a finanční úlevy.
Slovenská republika Neziskové bytové organizace jsou instituce vytvořené za účelem poskytování sociálního nájemního bydlení podle Zákona o neziskových organizací. Jsou vytvářeny pro výstavbu a správu sociálních bytů a mohou dostávat dotace na výstavbu sociálních bytů. Nicméně většinu sociálního nájemního bytového fondu spravují místní úřady a tento bytový fond je také stavěn hlavně obcemi.
Španělsko Existují veřejné podniky napojené na samosprávné obce nebo městská zastupitelstva, které vedle veřejné činnosti obvykle staví byty určené pro nízkopříjmové domácnosti. Existují také vzájemná bytová sdružení (bytová družstva) a některá z nich jsou vytvořena nízkopříjmovými společníky.
Švédsko Místnost je prostor s jedním nebo několika okny s přímým přístupem denního světla a podlahovou plochou alespoň šest čtverečních metrů. Kuchyně a jídelní prostor budou vyloučeny, pokud mají plochu menší než šest čtverečních metrů.
Spojené království [Sociální] bytová sdružení jsou společenství, svěřenské instituce nebo společnosti zřízené za účelem poskytování bydlení na neziskovém základě.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
113
Sociální versus soukromý nájemní byt Rakousko Sociální nájemní byty jsou nájemní byty, které jsou stavěny obcemi nebo neziskovými bytovými sdruženími. Soukromé nájemní byty zahrnují všechny ostatní typy nájemních bytů. To se vztahuje na byty postavené fyzickými (soukromými) osobami, právnickými osobami nebo společnostmi.
Belgie Sociální nájemní byty jsou byty, které jsou stavěny nebo vlastněny veřejnými institucemi, které pronajímají tyto byty osobám s nízkými příjmy (a které jsou oprávněné pobírat sociální pomoc). Soukromé nájemní byty jsou byty, které patří soukromým osobám a jsou určeny k pronajmutí soukromým osobám.
Kypr Bytové vlastnictví patří výhradně do soukromého sektoru, kromě bydlení pro uprchlíky, které patří do veřejného sektoru. Veřejný sektor je vždy zaměřen na vlastnické bydlení.
Dánsko Sociální nájemní byty jsou pronajímány neziskovými bytovými sdruženími. Tato bytová sdružení musí být schválena místním úřadem, v jehož jurisdikci se nacházejí. Sociální nájemní byty dostávají veřejné dotace. Příjem z nájemného a programu veřejných dotací se musí rovnat účtovaným nákladům. Pro oprávnění k sociálním bytům neexistuje žádný příjmový limit. Domácnosti s dětmi však mají prioritu u velkých bytů, stejně jako místní úřady mají právo použít jeden ze čtyř volných bytů pro řešení naléhavých sociálních případů. Soukromé nájemní byty jsou byty nepronajímané neziskovými bytovými sdruženími, nýbrž například soukromou osobou, společností atd.
Finsko Sociální nájemní byt je financován bytovou půjčkou subvencovanou státem. Zabývají se tím obce a neziskové bytové společnosti. Uživatelé jsou vybíráni na základě sociálních důvodů, např. se zkoumají jejich finanční prostředky. Soukromé nájemní byty jsou vlastněny fyzickými (soukromými) a právnickými osobami a také obcemi, pokud byt není subvencován vládou.
Francie Rozlišení mezi sociálními a soukromými nájemními byty se provádí na základě statutu vlastníka bytů. Sociální nájemní byty jsou byty, které jsou vlastněné institucemi HLM. Další sociální byty, které požívají výhody státních dotací, jsou vlastněny společnostmi Sociétés d´Economie Mixte (SEM) nebo Sociétés centrále Immobilére de la Caisse des Dépots et Consignation (CDC). Tyto dvě kategorie mají regulované nájemné, ale nemají statut HLM.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
114
Německo Nájemní byty jsou byty, které nejsou vlastněny jejich uživateli ani jakýmkoliv členem domácnosti. Rozlišují se sociální a soukromé nájemní byty postavené v roce 1949 nebo později. Sociální nájemní byty jsou nájemní byty, kterým je poskytována finanční pomoc. Zbytek této kategorie zahrnuje soukromé nájemní byty.
Řecko Bytové vlastnictví patří výhradně do soukromého sektoru. Neexistuje žádný bytový fond ve veřejném vlastnictví, tedy ve vlastnictví centrální vlády nebo místní samosprávy. Veřejný sektor je vždy zaměřen na vlastnické bydlení. Avšak veřejné stavební činnosti, pokud jde o nabídku bytů, jsou v porovnání se soukromými stavebními činnostmi minimální. V roce 1988 dostala Dělnická bytová organizace (OEK) právo pronajímat některé z bytů, které postaví nebo koupí v regionech s nedostatkem bytů, svým oprávněným osobám. O podmínkách pronájmu, výši nájemného a jiných nezbytných podrobnostech rozhoduje v každém případě veřejná správa. Dodnes však OEK nemá žádný vlastní fond nájemních bytů.
Itálie Rozdíl mezi soukromými nájemními byty a sociálními nájemními byty vlastněnými veřejnými institucemi se netýká formy smlouvy, která je u obou typů vlastníků totožná, nýbrž kritérií pro výběr nájemníka. Zatímco soukromí vlastníci operují na otevřeném trhu, veřejné instituce vybírají své nájemníky ze seznamů na základě sociálních kritérií.
Lucembursko Lucemburské úřady nehovoří o skutečně definovaných „sociálních bytech“. Existuje však veřejný nájemní byt, který je subvencován a spravován obcemi a veřejnoprávními společnostmi, jako je „Fonds pour le Développement du Logement et de l´Habitat“ nebo „Société Nationale des Habitations à Bon Marché“. Ve skutečnosti je hlavním rozdílem mezi veřejnými a soukromými nájemními byty právo držby bytu.
Malta Sociální byty jsou byty vlastněné státem a pronajímané uživatelům za subvencované nájemné.
Nizozemí Sociální byty jsou subvencované, relativně laciné nájemní byty, postavené a pronajímané bytovým sdružením nebo obcí.
Portugalsko Sociální nájemní byty jsou byty podporované a spravované centrální správou a místní samosprávou nebo neziskovými sdruženími, s nájemným stanoveným podle velikosti a příjmu domácnosti a nižším než je tržní nájemné.
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
115
Slovenská republika Na Slovensku neexistuje žádná oficiální definice pro sociální byty. Za sociální byty se považují byty postavené obcemi nebo neziskovými organizacemi. Tyto byty je možno subvencovat nebo financovat pomocí zvýhodněné státní půjčky. Uživatelé se vybírají podlé úrovně příjmu domácnosti. Soukromé nájemní byty jsou vlastněny fyzickými nebo právnickými osobami, přičemž vlastník není tejná osoba jako uživatel a výstavba bytu není subvencována státem.
Španělsko Rozdíl mezi sociálními nájemními (dotovanými) byty a soukromými byty se týká skutečnosti, že u sociálních bytů je výše nájemného stanovena administrativně (určité procento se vztahuje k ceně bytu) a je každoročně aktualizována aplikováním indexu spotřebitelských cen. Sociální nájemní byty jsou také subvencovány. Ostatní nájemní byty jsou soukromé.
Švédsko Švédsko nemá z definice žádné sociální byty. Existují však veřejné byty. Zhruba polovina nájemního sektoru (sestávající zejména z vícerodinných domů) je vlastněna neziskovými obecními bytovými společnostmi. Neexistují žádná omezení, pokud jde o domácnosti, které si mohou najmout tyto byty. Úroveň nájemného ve veřejném sektoru rozhoduje o úrovni nájemného v soukromém sektoru.
Spojené království Rozdělení na sociální a soukromé nájemní byty již nespočívá na dvou vzájemně se vylučujících kategoriích, neboť bytová sdružení pronajímají jak sociální, tak i soukromé nájemní byty. Sociální nájemní byty tedy zahrnují ty, které jsou vlastněny a spravovány místními úřady (samosprávou). Zbytek sektoru nájemních bytů sestává ze soukromě financovaných byty užívaných jako nájemní.
Nezaměstnanost Mezinárodní organizace práce (ILO) 1. V souladu se standardy ILO přijatými 13. a 14. Mezinárodní konferencí statistiků práce (ICL) jsou pro účely šetření vzorku pracovních sil ve Společenství nezaměstnané osoby tvořeny osobami ve věku od 15 do 74 let, které: (a) byly během referenčního týdne bez práce, tj. neměly práci ani nechodily (na jednu nebo více hodin) do placeného zaměstnání ani nebyly samostatně výdělečně činné; (b) byly v současné době k dispozici pro práci, tj. byly před ukončením dvou týdnů následujících pro referenčním týdnu k dispozici pro placené zaměstnání nebo pro samostatnou výdělečnou činnost; (c) aktivně hledaly práci, tj. podnikaly ve čtyřtýdenním období končícím referenčním týdnem specifické kroky pro nalezení placeného zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti nebo nalezly práci později, tj. v době nanejvýš tří měsíců.
116
PŘÍLOHA 1 – DEFINICE
Pro účely bodu 1(c) je za specifické kroky považováno následující být v kontaktu s úřadem práce za účelem nalezení práce, ať už se iniciativy ujal kdokoliv (obnovení registrace pouze z administrativních důvodů není aktivní krok), žádání přímo u zaměstnavatelů, dotazování mezi přáteli, příbuznými, odboráři atd. kvůli nalezení práce zadávání nebo odpovídání na inzeráty týkající se práce, studování inzeráty týkajících se práce, absolvování náborového testu nebo zkoušky nebo rozhovoru, hledání pozemku, budov nebo zařízení, žádání o povolení, licence nebo finanční zdroje. 2. Vzdělávání a školení je považováno za způsoby zlepšení zaměstnatelnosti, nikoliv však za metody hledání práce. Osoby bez práce a vzdělávající se nebo školené budou klasifikovány jako nezaměstnaní pouze tehdy, jestliže jsou ´v současné době k dispozici pro práci´ a ´hledají práci´, jak je definováno v bodech 1(b) a (c). 3. Propuštění ze zaměstnání jsou klasifikováni jako nezaměstnaní, jestliže nedostávají od svého zaměstnavatele žádnou významnou mzdu nebo plat (významný je stanoven jako ≥ 50 %) a jestliže jsou ´v současné době k dispozici pro práci´ a ´hledají práci´. Propuštění ze zaměstnání jsou považováni za případ neplacené dovolené iniciované zaměstnavatelem - včetně případu odstupného vyplaceného ze státního rozpočtu nebo pomocí fondů (16. ICLS). V tomto případě jsou propuštění ze zaměstnání klasifikováni jako zaměstnaní, mají-li sjednané datum pro návrat do práce a jestliže toto datum spadá do tříměsíčního období. 4. V době mimo sezónu nemohou být sezónní pracovníci považováni za mající oficiální spojení se svou prací v době sezóny - protože přestávají ostávat mzdu nebo plat od svého zaměstnavatele ačkoliv mohou mít ujištění o návratu do práce. Nemají-li v době mimo sezónu práci, jsou klasifikováni jako nezaměstnaní pouze tehdy, jestliže jsou ´v současné době k dispozici pro práci´ a ´hledají práci´, jak je definováno v bodech 1(b) a (c).
PŘÍLOHA
2
SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
PŘÍLOHA 2 – SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
118
Rakousko
Spolkové ministerstvo pro hospodářské záležitosti Stubenring 1 A-1010 Vídeň http://www.bmwa.gv.at
Statistik Austria Guglgasse 13 A-1010 Vídeň http://www.statistik.gv.at
Belgie Belgie je federální stát; bytová politika je v regionální kompetenci. Každý region má své vlastní ministerstvo pro bytovou politiku
Region Hlavní město Brusel Ministerstvo regionu Hlavní město Brusel Rue du progres 80, bte 1 1030 Brusel
Region Valonsko Direction générale de l´aménagement du territoire, du logement et du patrimoine 1, rue des Brigades d´Irlande 5100 Jambes http://www.wallonie.be/dgatlp/dgaflp
Region Vlámsko Administratie Ruimtelijke Ordening en Huisvesting Graf de Ferrari gebauw Koning Albert II laan 20 1000 Brusel
Statistik Belgium Rue de Louvain 44/46 1000 Brusel http://www.statbel.fgov.be
Kypr
Ministerstvo vnitra Odbor městského plánování a bytové politiky 1454 Nikózie
Statistická služba Kyperské republiky Michalakis Karaolis Str. 1444 Nikózie http://www.mof.gov.cy
Česká republika
Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1 http://www.mmr.cz
PŘÍLOHA 2 – SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
119
Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 http://www.czso.cz
Dánsko
Ministerstvo sociálních věcí Holmens Kanal 22 DK-1060 København Ø http://www.dst.dk
Estonsko
Ministerstvo hospodářství a spojů Harju str. 11 15072 Tallin
Estonský statistický úřad Endla 15 15174 Tallin http://www.stat.ee
Finsko
Ministerstvo životního prostředí P.O. Box 35 FIN-00023 Vláda www.environment.fi
Statistics Finland Työpajankatu 13 FIN-00022 Helsinky http://www.stat.fi
Francie
Ministerstvo pro infrastrukturu, dopravu, bytovou politiku, cestovní ruch a moře Arche Sud - 92055 La Défence Cedex http://www.equipment.gouv.fr
Národní institut pro statistiku a ekonomické studie (INSEE) 18 Boelevard Adolphe Pinard 75014 Paříž (14. okres) http://www.insee.fr
Německo
Spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a bytovou politiku 44, Invalidenstrasse D-10115 Berlín http://www.bmvbw.bund.de
PŘÍLOHA 2 – SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
120
Německý spolkový statistický úřad Gustav Stresemnn Ring 11 65189 Wiesbaden http://www.destatis.de
Řecko
Ministerstvo životního prostředí, územního plánování a veřejných prací Aamaliados Street 17 GR-115 23 Athény http://www.minenv.gr
Řecká národní statistická služba 14-16, Lycourgou Street GR-101 66 Athény http://www.statistics.gr
Maďarsko
Ministerstvo vnitra József A. str. 2-4 P.O. Box 314, PSČ: 1903 H-1051 Budapešť http://www.equipment.gouv.fr
Maďarský ústřední statistický úřad H-1024 Budapešť http://portal.ksh.hu
Irsko Ministerstvo pro životní prostředí, kulturní dědictví a místní samosprávu Odbor bytové politiky Custom House Dublin 1 http://www.environ.ie
Irský ústřední statistický úřad Arden Road Rathmines Dublin 6 http://www.cso.ie
Itálie
Ministerstvo infrastruktury a dopravy Direzione generale per l´edilizia residenziale e le politiche abitative 2 Via Nomentana 00161 Řím http://www.infrastrutturetrasporti.it
PŘÍLOHA 2 – SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
121
ISTAT - Národní statistický institut Via Cesare Balbo 16 00184 - Řím http://www.istat.it
Lotyšsko
Ministerstvo pro regionální rozvoj a místní samosprávu Lacplesa Street 27 Riga, LV 1011
Lotyšský ústřední statistický úřad Lacplesa Street 1 Riga, LV 1301 http://www.csb.lv
Litva
Ministerstvo životního prostředí A. Maketo St. 4/9 LT-2600 Vilnius http://www.am.lt
Statistics Lithuania LT-01500 Vilnius http://www.std.lt
Lucembursko
Ministerstvo pro střední třídu, cestovní ruch a bytovou politiku 6, Avenue Emile Reuter L-2942 Lucembursko http://www.gouvernment.lu/ministeres/mcmt.html
Statec B.P. 304 L-2013 Lucembursko http://www.statec.gouvernment.lu
Malta
Ministerstvo pro sociální politiku Palazzo Ferrari Republic Street Valletta http://www.msp.gov.mt
Národní statistický úřad Valletta Malta http://www.nso.gov.mt
PŘÍLOHA 2 – SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
122
Nizozemí
Ministerstvo pro bytovou politiku, územní plánování a životní prostředí Rijnstraat 8, P.O. Box 30941 NL-2500 GX Haag http://www.vrom.nl
Statistics Netherlands Princes Beatrixlaan 428 NL-2273 XZ Voorburg http://www.cbs.nl
Polsko
Ministerstvo infrastruktury Ul. Chalubinskiego 4/6 00-928 Varšava http://www.mi.gov.pl
Ústřední statistický úřad Al. Niepodleglosci 208 00-925 Varšava http://www.stat.gov.pl
Portugalsko
Národní institut pro bytovou politiku 5, Av. Columbano Bodalo Pinheiro 1099-019 Lisabon http://www.inh.pt
Portugalský národní statistický institut Avenida Antonio José de Almeina 2 P-1000-043 Lisabon http://www.ine.pt
Slovenská republika
Ministerstvo stavebnictví a regionálního rozvoje Špitálská ul. 8 (kancelář: Lamačská cesta 8) 816 44 Bratislava http://www.build.gov.sk/index.php
Statistický úřad Slovenské republiky Miletičova 3 824 67 Bratislava http://www.statistics.sk
PŘÍLOHA 2 – SEZNAM MINISTERSTEV ODPOVĚDNÝCH ZA BYTOVOU POLITIKU A NÁRODNÍCH STATISTICKÝCH INSTITUCÍ
Slovinsko
Ministerstvo životního prostředí, územního plánování a energetiky Dunajska 48 1000 Lublaň http://www.gov.si/mop
Statistický úřad Slovinské republiky Vočarski pot 12 SI-1000 Lublaň http://www.stat.si
Španělsko
Ministerstvo rozvoje Paseo de la Castellana, 67 28071 Madrid http://www.mfom.es
Národní statistický úřad (INE) Paseo de la Castellana 183 28071 Madrid http://www.ine.es
Švédsko
Ministerstvo pro udržitelný rozvoj Odbor bytové politiky Tegelbacken 2 S-103 33 Stockholm http://www.sweden.gov.se
Statistics Sweden Karlavägen 100 104 51 Stockholm http://www.scb.se
Spojené království
Úřad náměstka předsedy vlády Odbor bytové statistiky Eland House Bressenden Place Londýn SW1E 5DU http://www.odpm.gov.uk
Národní statistický úřad 1 Drummond Gate Londýn SW1V 2QQ http://www.statistics.gov.uk
123
Státní výbor pro bytovou politiku, výstavbu a plánování Box 534, SE-371 23 Karlskrona, Švédsko Webová stránka: www.boverket.se
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1 Webová stránka: www.mmr.cz
