STÁRNOUCÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY A NÁKLADY NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ Tomáš Kučera, Luděk Šídlo, Branislav Šprocha
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie
OČEKÁVANÝ POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY
Prognóza populačního vývoje České republiky
sestavena ve druhé polovině roku 2003 na období 2002–2065 vychází z definitivních výsledků SLDB 2001 a běžné evidence pohybu obyvatelstva navazuje na předcházející prognózy sestavené v letech 1993, 1995, 1998, 2000 a 2002 kohortně-komponentní metoda aplikována v jednoletém projekčním kroku na detailní věkovou a pohlavní strukturu obyvatelstva kompletní výsledky prognózy jsou k dispozici na www.reformaduchodu.cz/page_2_3_prognoza.html
Základní determinanty budoucího populačního vývoje Nepravidelná výchozí věková struktura (obr.) Výrazné změny v demografickém chování po roce 1990
propad plodnosti hluboko pod záchovnou mez (přibližně 2,10 dítěte na ženu): 1,89 (1990) → 1,17 (2002) rapidní pokles úmrtnosti a vzestup naděje dožití při narození: muži: 67,5 (1990) → 72,0 roku (2002) ženy: 75,4 (1990) → 78,8 roku (2002) výrazný nárůst migrační mobility: roční saldo: 18 tis. osob (2003)
100
95
90
85
80
75
70
65
60
55
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Věk
MUŽI 2002/1991
80 60
Počet (v tis.)
40 20 0 20 40 60 1991
80 100
ŽENY
2002
zpět
Předpoklady prognózy
vzestup plodnosti z úrovně 1,17 na 1,68 (1,49 – 1,87) dítěte na ženu v horizontu prognózy v roce 2065 další pokles úmrtnosti a vzestup naděje dožití: muži: ze 72,0 na 84,2 (81,27 – 85,66) roku ženy: ze 78,8 na 88,3 (85,80 – 89,80) roku migrace: dosažení salda 25 tis. (10 – 40 tis.) osob ročně
Hlavní rysy budoucího vývoje
velmi dynamické stárnutí populace spíše stagnace nebo pokles celkového počtu obyvatel než růst
Základní výsledky prognózy 11,5 11,0
10,0 9,5 9,0 8,5 Střední varianta
8,0
Nízká varianta
7,5
Vysoká varianta 2065
2060
2055
2050
2045
2040
2035
2030
2025
2020
2015
2010
2005
7,0 2002
Počet obyvatel (v mil.)
10,5
Počet (v tis.) 20
0
20
100 Počet (v tis.)
100
MUŽI
80
80
ŽENY
40
60
2040
2002
80
100
100
2040/2002
60 60
40 40
100
ŽENY
Věk
MUŽI
80
80
ŽENY
95
2010
90
2002
80
80 85
60
MUŽI
70 75
40
65
20
55 60
40
50
40
45
60
35 40
60
30
2010/2002
20 25
100
5 10 15
0
Počet (v tis.)
20
0
ŽENY
95
80
90
80
80 85
MUŽI
70 75
65
55 60
50
45
35 40
30
100 20 25
100
5 10 15
0
Počet (v tis.)
95
90
80 85
70 75
65
55 60
50
45
35 40
30
20 25
5 10 15
0
95
90
80 85
70 75
65
55 60
50
45
35 40
30
20 25
5 10 15
0
Věk Věk
2020/2002
20 0
20
40
60 2020
2002
Věk
2065/2002
20 0
20
40
60
2065
2002
300
50 49
250
47 46
200
45
Index (v %)
44 43 42 41
Index stáří (60+/0–14)
150
Index závislosti (60+/15–59) 100
40
Muži
39 38
Ženy
37
Celkem
50
Vývoj průměrného věku obyvatel a relací mezi věkovými skupinami
2065
2060
2055
2050
2045
2040
2035
2030
2025
2020
2015
2065
2060
2055
2050
2045
2040
2035
2030
2025
2020
2015
2010
2002 2005
2010
0
36
2002 2005
Průměrný věk (v letech)
48
Vývoj počtu seniorů podle věku 2065
2060
2055
2050
0,0 2045
0,5
2040
1,0
2035
1,5
2030
500
2025
85+ 600
2020
75+
2015
700
2010
2,0
Změna (v %)
65+
2002 2005
2065
2060
2055
2050
2045
2040
2035
2030
2025
2020
2,5
2015
3,0
2010
2002 2005
Počet (v mil.) 3,5 800 65+
75+
85+
400
300
200
100 0
-100
Shrnutí Budoucí populační vývoj České republiky bude ve znamení:
stagnace, případně dalšího poklesu podílu dětské složky (nedostatek žen v rodivém věku) rapidního poklesu počtu obyvatel v produktivním věku (nepravidelnost věkové struktury) velmi dynamického růstu počtu seniorů a především pak „oldiest old“ (početné generace narozených ve 40. a 50. letech a značný pokles intenzity úmrtnosti v seniorském věku)
VÝVOJ NÁKLADOV NA ZDRAVOTNÚ STAROSTLIVOSŤ HRADENÝCH ZO ZDRAVOTNÉHO POISTENIA DO ROKU 2025
Podstata modelových výpočtov
výpočty nadväzujú na aktuálnu prognózu vývoja obyvateľstva, nejde však o prognózu vývoja nákladov, ale ide o odpoveď na otázku, čo by sa mohlo stať za daných podmienok…
Vstupné dáta a metóda modelových výpočtov
celkové náklady na zdravotnú starostlivosť podľa pohlavia a veku poistenca za obdobie 2001–2003 pohlavne-vekové štruktúry poistencov za rovnaké obdobie pohlavne-veková štruktúra obyvateľstva Českej republiky pre obdobie 2003–2025 (výsledky prognózy Burcin, Kučera 2003) formulácia modelových scenárov vývoja nákladov na zdravotnú starostlivosť podľa pohlavia a päťročných vekových skupín v prepočte na jedného poistenca (jednotkové náklady) a ich aplikácia na prognózované stavy obyvateľstva v analogickej štruktúre
Špecifické náklady na 1 poistenca podľa vekových skupín a pohlavia
Scenáre
šesť scenárov podľa predpokladaného rastu jednotkových pohlavne a vekovo špecifických nákladov: • nulový rast (zachovanie špecifických nákladov za rok 2003) • aktuálny rast (priemerná medziročná zmena za obdobie 2001–2003) • ročná miera rastu (AGR) = 1 % • ročná miera rastu (AGR) = 3 % • ročná miera rastu (AGR) = 5 % • exponenciálny rast (odvodený z vývoja nákladov v rokoch 2001–2003)
Výsledky jednotlivých scénářů
Nulový růst
AGR = 1 %
AGR = 3 %
AGR = 5 %
Exponenciální růst
Aktuální růst
Srovnání středních variant scénářů
Zhrnutie a závery
skutočný vývoj nákladov bude ovplyvnený ďalším pôsobením ekonomických a medicínskych faktorov rozhodujúci bude vývoj počtu a pohlavne-vekovej štruktúry obyvateľstva na populačnom vývoji nebudú závisieť len výdaje, ale tiež príjmy – ani v tomto prípade nebude demografický vývoj priaznivý v súčasnej dobe je počet osôb v produktívnom veku na historickom maxime – výhľadovo však bude klesať – len medzi rokmi 2005–2025 by mal počet týchto osôb poklesnúť o približne 10 % (zo súčasných 6,6 mil. na osôb menej ako 6,0 mil. osôb)
Imperativ doby
nečekat na smrt pacienta, který nutně musí být živ a zdráv, aby jeho rodina mohla existovat a normálně fungovat „nečekat na smrt“ znamená: • detailně analyzovat, prognózovat a v potřebném rozsahu reformovat celý systém financování veřejného zdravotnictví
Poznámka na okraj
prvotní analýzy naznačují značnou územní diferenciaci řady charakteristik fungování našeho veřejného zdravotnictví, které nesouvisí jen a pouze se specifiky jeho územní organizace, ale také s regionální diferenciací demografických a sociálně ekonomických charakteristik obyvatelstva přenesením výzkumu z celostátní na nižší úrovně územního členění státu může významně usnadnit identifikaci příčin, rezerv a nových tendencí ve vývoji financování a fungování veřejného zdravotnictví
Regionální diferenciace výkonů AZP – body (ČR = 100)
Regionální diferenciace výkonů AZP – kontakty (ČR=100)
DĚKUJEME (ĎAKUJEME) ZA POZORNOST (Ť)
