EKONOMICKÉ DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY1 Economic Consequences of the Ageing of the Population of the Czech Republic
Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová
Abstract
Population ageing is a phenomenon typical for all economic developed countries. One of its economic consequences is the increasing financial burden of the pension system and health care system. An indicator of this burden commonly used is the old-age-dependency ratio. It compares the numbers of persons only not taking into account the differences in their production and consumption as well as different costs of health care depending on the age of persons. This paper provides a little more particular analysis of the economic consequences of the population ageing taking into account the dependence of the average wage on sex and age, the costs of the health care, the specified premium of the social and health insurance and the relation of the pension to the average wage. The projection of the development of economic consequences of population ageing until 2060 is computed for the case of the Czech Republic. Keywords
Population projection, Ageing of the population, Pension system, Health care system. Klíčová slova
Populační projekce, stárnutí populace, důchodový systém, systém zdravotní péče.
Úvod
Ve všech ekonomicky vyspělých zemích dochází ke stárnutí populace. Mezi jeho ekonomické důsledky patří především rostoucí finanční zatížení systému důchodového zabezpečení a systému zdravotní péče. Jako indikátor tohoto zatížení se používá nejčastěji poměr počtu osob v poproduktivním věku ku počtu osob v produktivním věku (index závislosti seniorů). Tento ukazatel však porovnává pouze počty osob, nebere v úvahu rozdíly v jejich produkci a spotřebě ani rozdílné náklady na zdravotní péči. Příspěvek provádí o něco podrobnější analýzu ekonomických důsledků stárnutí populace, která bere v úvahu výši průměrné mzdy podle pohlaví a věku, výši nákladů na zdravotní péči, výši odvodů na zdravotní a sociální pojištění i požadovanou relaci důchodu ku čisté mzdě. Na základě výchozí projekce demografické struktury populace České republiky je vypočtená odvozená projekce vývoje ekonomických důsledků stárnutí populace ČR do konce roku 2060.
1
Článek vznikl v rámci dlouhodobého výzkumného projektu 2D06026 „Reprodukce lidského kapitálu“ financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II.
1
Scénář demografické projekce populace ČR
Vývoj úmrtnosti v České republice je v poslední době poměrně stabilní, střední délka života stále roste víceméně lineárně. Naproti tomu v případě plodnosti a migrace došlo v ČR v posledních dvaceti letech k relativně častým a poměrně výrazným změnám trendů vývoje. Málokdo asi očekával tak prudký pokles plodnosti ve druhé polovině devadesátých let a rovněž její opětovný nárůst počátkem tohoto tisíciletí byl pro mnohé až překvapivě vysoký. Po několika letech růstu však byla plodnost v roce 2009 o něco nižší než v roce 2008 a rovněž předběžná data za první polovinu roku 2010 naznačují pokračující stagnaci plodnosti. Ještě větší změny vykazuje vývoj migrace. Zatímco během devadesátých let se pohyboval migrační přírůstek kolem 10 tisíc osob ročně, v letech 2005–2006 dosahoval hodnot již kolem 35 tisíc a v letech 2007–2008 dokonce 70–80 tisíc osob ročně. V roce 2009 však opět poklesl na méně než 30 tisíc a v prvním pololetí roku 2010 činil pouze o něco málo více než 3 tisíce osob. Předpokládaný vývoj demografické struktury obyvatelstva ČR do roku 2060 byl vypočten na základě pracovní verze aktuální populační projekce ČR vypracované na katedře demografie FIS VŠE v roce 2010. Vzhledem k výše zmíněné stagnaci plodnosti v posledních dvou letech vycházela projekce z předpokladu, že úhrnná plodnost českých žen poroste v nejbližším desetiletí mnohem pomaleji než v předchozím období a do roku 2020 dosáhne hodnoty pouze 1,55. V dalším období se předpokládal lineární růst úhrnné plodnosti k hodnotě 1,70 v roce 2060. O struktuře plodnosti se předpokládalo, že se do roku 2020 přiblíží struktuře plodnosti nizozemských žen, kde již byla ukončena transformace plodnosti do vyššího věku a plodnost je zde poměrně stabilní. Ohledně vývoje úmrtnosti se vycházelo z předpokladu, že střední délka života mužů i žen nadále poroste po celé prognózované období s tím, že roční nárůst se bude postupně snižovat ze současných hodnot 0,30 pro muže, resp. 0,25 pro ženy na 0,20 pro muže resp. 0,17 pro ženy na konci prognózovaného období. V roce 2060 se předpokládá střední délka života mužů 85,5 roku, střední délka života žen 89,5 roku. Předpokládalo se zachování současné struktury úmrtnosti, tj. konstantní relativní pokles pravděpodobností úmrtí pro všechny jednotky věku. Vzhledem k velmi nízké migraci v posledním období byl přijat předpoklad, že migrační přírůstek bude činit pouze 10 tisíc osob ročně. Současně se předpokládal nárůst podílu žen a dětí mezi imigranty. Scénář odvozené projekce vývoje finančního zatížení systému sociální a zdravotní péče
Tato projekce vycházela ze zjednodušeného předpokladu, že současná právní úprava týkající se systému důchodového a zdravotního pojištění bude v nezměněné podobě platit dalších 50 let. Předpokládalo se však pokračující zvyšování důchodového věku (podle současné právní úpravy) pro muže na 65 let, pro ženy, které vychovaly 2 děti, na 64 let. (Pro jednoduchost uvažujeme, že každá žena vychovala právě 2 děti.) Z takto rostoucí důchodová hranice vychází vymezení osob produktivního věku a současně byla použita pro výpočet scénáře zvyšování měr zaměstnanosti a ekonomické aktivity 60–64letých mužů a 55–64letých žen. Dále jsme předpokládali, že každá osoba začíná pobírat důchod od okamžiku dosažení důchodového věku. O mírách ekonomické aktivity a zaměstnanosti v ostatních věkových skupinách se předpokládalo, že zůstanou na úrovni průměrných hodnot zjištěných na základě výběrového 2
šetření pracovních sil za poslední čtyři čtvrtletí (období od 1. července 2009 do 30. června 2010). Analogický předpoklad byl přijat o výši průměrných mezd a o výši průměrných nákladů na zdravotní péči – opět diferencovaných podle pohlaví a věkových skupin. Na základě výš uvedených předpokladů byl proveden výpočet (resp. odhad budoucího vývoje) hodnot následujících charakteristik: Úhrn hrubých mezd (za předpokladu, že všechny zaměstnané osoby – včetně osob samostatně výdělečně činných – pobírají mzdu ve výši průměrné mzdy své pohlavní a věkové kategorie). Úhrn vybraného pojistného od zaměstnaných osob na důchodové a zdravotní pojištění (za předpokladu, že všechny zaměstnané osoby – včetně osob samostatně výdělečně činných – odvádějí pojistné odpovídající jejich mzdě). Úhrn vybrané daně ze mzdy za stejných předpokladů. Počet osob vybraných skupin (žáci a studenti, nezaměstnaní, důchodci), za které platí zdravotní pojištění stát a úhrn tohoto pojistného. Úhrn vyplacených důchodů (za předpokladu, že výše důchodu činí 60 % průměrné čisté mzdy). Úhrn nákladů na zdravotní péči (na základě průměrných specifických nákladů a pohlavní a věkové struktury populace). Hlavní výsledky projekce
Pokud opravdu dojde ke zpomalení růstu plodnosti a ke snížení ročního migračního salda na 10 000 osob, bude to znamenat zpomalení dosavadního populačního růstu a později dokonce pokles počtu obyvatel ČR. Počet živě narozených bude klesat a zhruba od roku 2015 bude trvale nižší než počet zemřelých. Za následujících 20 let poklesne na rekordně nízké hodnoty kolem 80 tisíc živě narozených ročně. Následný vzrůst během třicátých let bude jen velmi mírný, počet živě narozených se přiblíží pouze k 90 tisícům ročně a později opět poklesne ještě o něco hlouběji než v předchozích letech. Kolem roku 2060 se může roční přirozený úbytek obyvatel pohybovat kolem 50 tisíc osob. (Viz Obr. 2.)
Obr.1: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel
3
Úbytek obyvatel způsobený nízkou porodností bude nějakou dobu částečně kompenzován migrací, takže počet obyvatel zhruba ještě 10 let poroste, kolem roku 2020 bude činit zhruba 10 600 000 osob. Pak se však projeví vliv stále rostoucího přirozeného úbytku, který nízké migrační saldo již nevykompenzuje. V polovině čtyřicátých let by v ČR žilo pouze kolem 10 milionů obyvatel a do roku 2060 by tento počet dále poklesl na 9,5 milionu (viz Obr. 1).
Obr.2: Předpokládaný vývoj počtu živě narozených a zemřelých
Obr.3: Předpokládaný vývoj podílu ekonomických generací Nepříliš vysoká plodnost a nízké migrační saldo budou mít spolu s dalším růstem střední délky života za následek pokračující stárnutí obyvatelstva. Podíl osob v předproduktivním věku poklesne ze současných 20 % na méně než 17,5 %. Mnohem vyšší pokles zaznamenáme – navzdory zvyšujícímu se důchodovému věku – u podílu osob 4
v produktivním věku: ze současných 58 % na 47 %. A naproti tomu podíl osob v poproduktivním věku, který je v současné době o něco málo vyšší než 20 %, vzroste na více než 35 %. Viz Obr. 3. Stárnutí obyvatelstva a rostoucí podíl seniorů bude mít pochopitelně za následek růst ekonomické zátěže systému důchodového zabezpečení. Zatímco v současné době by se (za předpokladu, že výše průměrného důchodu by měla být 60 % průměrné čisté mzdy) úhrn vyplácených důchodů pohyboval na úrovni zhruba 80 % úhrnu vybraných odvodů na důchodové pojištění, za 10 let by již dosáhl úrovně 90 % a po roce 2030 by překročil 100 %, úhrn vybraného pojistného by tedy byl nižší než úhrn peněz potřebných na výplaty důchodů. Deficit by se neustále zvyšovat, v roce 2060 by již byla potřebná částka na výplatu důchodů minimálně o 60 % vyšší než úhrn vybraného pojistného stanoveného podle současných zákonů. Viz Obr. 4.
Obr.4: Předpokládaný vývoj ekonomické zátěže důchodového systému Ekonomické důsledky stárnutí populace se ale projevují rovněž v oblasti financování zdravotní péče. Je pochopitelné, že lidé ve vyšším věku potřebují v průměru zdravotní péči častěji a ve větším rozsahu než lidé mladší. Přitom výše pojistného na zdravotní pojištění (kterou za důchodce platí do systému zdravotního pojištění stát) je nižší než pojistné placené osobami v produktivním věku. V současné době stačí na pokrytí nákladů na zdravotní péči zhruba 80 % vybraného pojistného. Během 20 let však tento podíl vzroste k hodnotě 100 % a tento růst bude pokračovat, i když nebude tak velký jako růst zátěže důchodového systému (viz Obr. 5.) V důsledku zvyšování podílu důchodců v populaci poroste podíl osob, za které platí pojistné stát. Pokles podílu mladých osob – žáků a studentů – za které platí rovněž pojistné stát, tento růst částečně vykompenzuje, přesto se počet osob, za které platí zdravotní pojištění stát, postupně zvýší až o 10 %. Viz Obr. 6.
5
Obr.5: Předpokládaný vývoj ekonomické zátěže systému zdravotního pojištění
Obr.6: Předpokládaný vývoj počtu osob, za které platí zdravotní pojištění stát. Pokles podílu osob v produktivním věku bude mít pochopitelně za následek – kromě eventuálního nedostatku pracovních sil – též pokles výše vybraných daní z příjmu. Zatímco během nejbližších 10 let úhrn vybraných daní z příjmu ještě mírně poroste, v dalších letech lze očekávat jeho pokles, a to až na méně než 75 % současné hodnoty (viz Obr. 7).
6
Obr.7: Předpokládaný vývoj úhrnu vybraných daní ze mzdy Závěry
Prezentované výsledky platí za předpokladů, na jejichž základě byla projekce vypočtena. Řada předpokladů je velmi zjednodušených. Je například pravděpodobné, že v důsledku stárnutí populace a poklesu podílu osob v produktivním věku vzrostou hodnoty měr ekonomické aktivity a zaměstnanosti, úhrn vybraného pojistného či daní bude tedy vyšší, než předpokládá projekce. Není vyloučena ani možnost dalšího zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let, i když je otázkou, zda by pro lidi tohoto věku byl dostatek vhodných pracovních příležitostí. Rovněž je možné, že dojde k oživení a nárůstu migračního salda nad předpokládaných 10 tisíc osob ročně či k rychlejšímu nárůstu plodnosti. Určitou naději lze rovněž spatřovat v rostoucí vzdělanosti populace. Ukazuje se, že lidé s vyšší úrovní vzdělání mají v průměru vyšší příjmy, což by opět znamenalo zvýšení odvodů na pojištění i daňových odvodů. Některé hypotézy rovněž předpokládají snížení nákladů na zdravotní péči v určitých věkových skupinách v důsledku zlepšení zdravotnické osvěty a prevence či z důvodu vyvinutí levnějších "zdravotnických" technologií. V každém případě je však třeba se nad eventuálními důsledky souvisejícími se stárnutím populace zamýšlet co nejdříve a hledat jejich řešení s dostatečným předstihem. Tím se zvýší naděje, že chystaná opatření, která nemusejí být pochopitelně vždy populární a vítaná, vzniknou na základě seriózní a podrobné analýzy, celospolečenské diskuse a s ohledem na zájmy všech společenských vrstev. Sníží se tak riziko že by tato opatření vyvolala další snížení životní úrovně osob s nižšími příjmy, měla za následek růst sociálních rozdílů a zvýšila tak napětí ve společnosti. Literatura
BOGUE , D. J., ARRIAGA, E. E., ANDERTON , D., L. (eds.). (1993): Readings in Population Research Methodology Vol. 5. Population Models, Projections and Estimates. United Nations Population Fund, Social Development Center, Chicago, Illinois. FIALA, T, LANGHAMROVÁ, J. 2007. Stárnutí populace – hrozba pro veřejné zdravotnictví? Demografie, 2007, roč. 49, č. 1, s. 13–24. ISSN 0011-8265.
7
KAČEROVÁ, E. 2008: International migration and mobility of the EU citizens in the Visegrad group countries: Comparison and bilateral flows. In: European Population Conference. Barcelona. EPC, 142. KOSCHIN , F. 2005. Kapitoly z ekonomické demografie. Oeconomica, Praha. LANGHAMROVÁ, J ITKA., ARLTOVÁ, M., LANGHAMROVÁ, J ANA. 2009. Změny ve věkové struktuře obyvatelstva a jejich možné důsledky. Šlapanice 22.01.2009 – 23.01.2009. In: Bíla místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru. Brno : Tribun EU, 2009, s. 26– 32. ISBN 978-80-7399-700-7. LANGHAMROVÁ, JITKA., FIALA, T., LANGHAMROVÁ , J ANA. 2009. Ageing of the Population of the Czech Republic and its Economic Consequences in the Sphere of Pension Security and Financing of Health Care. Marrakech 27.09.2009 – 02.10.2009. In: XXVI International Population Conference [CD-ROM]. [online] Paříž : IUSSP, 2009, s. 1–12. URL: http://iussp2009.princeton.edu/download.aspx?submissionId=90582. Adresa autora (-ů):
Tomáš Fiala, RNDr., CSc. Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3
[email protected]
Jitka Langhamrová, doc., Ing., CSc. Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3
[email protected]
8