MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Bc. Petra Náplavová
PŘÍPRAVA POPULACE NA ZDRAVÉ STÁRNUTÍ Diplomová práce
Vedoucí: Mgr. Soňa Vasmanská
Brno 2013 1
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Soni Vasmanské a na základě informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a pramenů.
V Brně dne 19. 4. 2013
…..………………………… Bc. Petra Náplavová
2
Děkuji Mgr. Soni Vasmanské za cenné rady, podněty i připomínky a odborné vedení diplomové práce, Ing. Jiřímu Králíkovi za pomoc se statistickým zpracováním dat, v neposlední řadě děkuji samotným respondentům, za ochotu podílet se na šetření. Děkuji i mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia velmi podporovali a byli tak pro mě velkou psychickou oporou. 3
OBSAH ÚVOD.. .................................................................................................................................. 6 1
VĚK A JEHO DĚLENÍ ............................................................................................. 7
1.1
Věková období ........................................................................................................... 8
1.2
Trojí podoba stárnutí .................................................................................................. 9
1.3
Kategorie funkční zdatnosti seniorů ........................................................................ 10
2
PŘÍPRAVA NA STÁŘÍ .......................................................................................... 12
2.1
Prevence ................................................................................................................... 15
2.2
Bydlení a změna bydliště ve stáří ............................................................................ 17
2.2.1 Úprava prostředí/ interiéru/ exteriéru ....................................................................... 17 2.3
Finanční zajištění ..................................................................................................... 21
2.4
Situace stávajících penzistů v ČR ............................................................................ 22
2.4.1 Zaměstnanost starších lidí ........................................................................................ 23 3
ADAPTACE ............................................................................................................ 24
3.1
Adaptace ve stáří ...................................................................................................... 24
4
OHROŽENOST SENIORŮ V NAŠÍ SPOLEČNOSTI........................................... 28
5
ZMĚNY VLIVEM STÁŘÍ ...................................................................................... 30
5.1
Pohybové ústrojí ...................................................................................................... 30
5.2
Mozek a nervová soustava ....................................................................................... 32
6
VÝŽIVA VE STÁŘÍ ............................................................................................... 33
7
TĚLESNÁ AKTIVITA VE STÁŘÍ ......................................................................... 36
8
PSYCHOHYGIENA ............................................................................................... 39
8.1
Trénování paměti ..................................................................................................... 40
9
POSTOJE LAICKÉ VEŘEJNOSTI K PŘÍPRAVĚ NA STÁŘÍ ............................. 41
10
CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ................................................................................. 42
4
11
METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU .................................... 44
11.1
Charakteristika výzkumné metody .......................................................................... 44
11.2
Kritéria pro výběr výzkumné populace ................................................................... 45
11.3
Pilotní šetření ........................................................................................................... 46
11.4
Distribuce dotazníku ................................................................................................ 46
11.5
Metodika statistického zpracování dat ..................................................................... 47
12
ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ..................................................... 48
12.1
Interpretace výsledků jednotlivých položek dotazníkového šetření ........................ 48
13
TESTOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ VE VZTAHU K UVEDENÝM CÍLŮM..................................................................................................................... 78
13.1
Testování první hypotézy......................................................................................... 78
13.2
Testování druhé hypotézy ........................................................................................ 84
13.3
Testování třetí hypotézy......................................................................................... 107
13.4
Testování čtvrté hypotézy ...................................................................................... 115
14
DISKUZE .............................................................................................................. 123
15
NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ....................................... 136
ZÁVĚR .............................................................................................................................. 138 ANOTACE ........................................................................................................................ 140 ANNOTATION ................................................................................................................. 141 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................... 142 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ....................................................... 148 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 149 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 151 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 163
5
ÚVOD Příprava populace na stárnutí je tématem týkající se každé lidské bytosti bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, etnického původu nebo např. sexuální orientace. Vlastní stárnutí je jev zcela fyziologický a přirozený, záleží však na každém, zda jeho průběh ovlivní kladně a obohatí jej o pozitivní zážitky ve stáří či naopak záporně. Vláda opakovaně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze a proto, je i v zájmu celé společnosti být zdraví, aktivní a následně si užít vytouženého pokojného stáří. To je motivem pro realizaci diplomové práce zaměřené na zdravé stárnutí a také na to, jak se na proces stárnutí připravit. Existují bezpochyby okolnosti, ve vztahu k procesu stárnutí, které nejsme schopni ovlivnit, např. své narození, genetické předpoklady. V diplomové práci se budeme především věnovat těm jevům a okolnostem ovlivňující proces stárnutí, které jsou člověkem ovlivnitelné. Teoretická část práce se skládá z kapitol, věnovaných především problematice stárnutí a stáří, dělení věku a demografii stárnutí. V teoretické části také popisujeme proces adaptace na stáří a změny, které nastávají vlivem stáří. Na závěr teoretické části se zaměřujeme na potřeby seniorů a jejich kvalitu života. V empirické části práce se věnujeme výsledkům kvantitativního šetření zaměřeného na přípravu populace na zdravé stárnutí. Srovnáváme přípravu na stárnutí u mužů a žen a názory respondentů na potřebnost přípravy na stárnutí a zjišťujeme případné možnosti a činnosti, kterými se na stáří připravují.
6
1
VĚK A JEHO DĚLENÍ
„Stárnutí představuje neodvratný fyziologický děj, který je vlastně cestou do stáří, jež je poslední ontogenetickou periodou lidského života.“1
Pavel Weber
Stárnutí je nezvratný biologický proces týkající se celé přírody. Délka života je geneticky podmíněna a pro každý živočišný druh je specifická. Stejně je to i u člověka. Dle odborné literatury je maximální délka života člověka teoreticky 115 – 120 roků, v praxi se však jedná o jev zcela mimořádný.2 Průběh lidského života dělíme do etap – period. Uvádíme jednu z nejčastěji užívaných periodizací dle World Health Organization (dále jen WHO). -
0 – 14 let = dětský věk;
-
15 – 29 let = mladý věk;
-
30 – 40 let = dospělý věk;
-
45 – 59 let = střední věk;
-
60 – 74 let = starší anebo vyšší věk, mladé anebo rané stáří (presénium);
-
75 – 89 let = vlastní anebo pravé stáří (senium);
-
90 let a více = dlouhověkost.3
S civilizačním vývojem se zdatnost lidí ve stáří zlepšuje. V současné době se za hranici stáři nepovažuje 60 let, ale 65 let, proto se stále častěji používá následující členění dle Mühlpachra tzv. pramenné členění: -
65 – 74 let - mladí senioři (převažuje problematika adaptace na penzionování, volného času, aktivit a seberealizace);
-
75 – 84 let - staří senioři (mění se funkční zdatnost, projevuje se atypický průběh nemocí, specifická medicínská problematika);
1
Srov. WEBER, P., Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestry v ambulanci, s. 15. Srov. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 8. 3 Srov. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 8. NÉMTH, F., Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 18. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učebnice pro obor sociální činnost. s. 14. 2
7
-
85 a více let velmi staří senioři (důležité je sledování soběstačnosti a zabezpečenosti).
Okolo 75. roku věku, který nazýváme uzlový kritický bod, dochází k významným biologickým a psychickým změnám organismu a výrazně se mění zdatnost organismu.4 Nyní se zaměříme na charakteristiku lidského věku, který můžeme dělit na chronologický, biologický, funkční, psychologický a sociální. Chronologický věk anebo kalendářní odpovídá skutečně prožitému času. Nevypovídá však nic o skutečném funkčním potenciálu člověka.5 Biologický věk je důsledkem geneticky řízeného programu, genetické výbavy jedince, působení vnějších vlivů, způsobu života a chorobných situací. Je podmíněn zdatností, vitalitou a zdravím jedince.6 Funkční věk odpovídá funkčnímu potenciálu člověka. Je dán souhrnem biologických, psychologických a sociálních charakteristik a je důležitým hodnotícím kritériem v medicíně.7 Psychologický věk odpovídá náladě jedince a jeho subjektivním pocitům. Sociální věk zahrnuje přítomnost či nepřítomnost životního programu a dlouhodobých životních plánů.8
4
Srov. MÜHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 21. Srov. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 8. NÉMTH, F., Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 18. 6 Srov. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 8. NÉMTH, F., Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 18. 7 Srov. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 8. NÉMTH, F., Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 18. 8 Srov. NÉMTH, F., Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo, s. 18. 5
8
1.1 Věková období
Věkové období lze rozlišit na tzv. první, druhý, třetí věk. Prvním věkem se rozumí dětství a dospívání, druhým věkem období dospělosti a období třetího věku je označováno jako stáří. V odborné literatuře se můžeme setkat i s označením čtvrtý věk, což vyplývá z potřeby rozdělit stáří na dvě období se zřetelem na jejich odlišné charakteristiky. 9 Starší člověk ve věku 60 – 74 roků obvykle ještě netrpí závažnými chorobami, je aktivní, integrovaný ve společnosti, schopný cestovat. Jedná se o aktivní úsek života označovaný jako třetí věk. Čtvrtý věk začíná obvykle po 75. roce života, pro období je typické zhoršení zdraví. Věk je ve znamení choroby, úpadku tělesných i psychických funkcí a blížící se smrti.10
1.2 Trojí podoba stárnutí
Stárnout lze několika způsoby. Stárnutí a stáří mohou nabývat trojí podoby: -
Úspěšné stárnutí a zdravé (aktivní) stáří – jde o zachování zdraví, funkčního stavu, psychické pohody, aktivit, vyvarování se chorob. Kognice je neporušena a výkonnost je srovnatelná se středním věkem. Udržení a rozšiřování široké sociální sítě kontaktů, ekonomických, bytových předpokladů odpovídajících nárokům prostředí a sociální situaci, což umožňuje spokojenost, seberealizaci a participaci až hluboko do dlouhověkosti.11
-
Obvyklé stárnutí a stáří nebo také normální či fyziologické stárnutí – probíhá přirozeně, existuje zde nerovnováha mezi zhoršeným zdravotním a funkčním
9
Srov. HEGYI, L. Klinické a sociálne aspekty ošetrovania starších ĺudí in POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 8 10 Srov. Tamtéž, s.8. 11 Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 28. KALVACH, Z., A KOL., Křehký pacient a primární péče, s. 82. PIDRMAN, V., Demence, s. 24.
9
stavem, psychickými potřebami, nároky prostředí a sociálně ekonomickými možnostmi. Následkem je nedostatečná spokojenost, seberealizace anebo participace
odpovídající
v současnosti
mnoha
obdobně
starým
občanům
(vrstevníkům) v dané společnosti.12 -
Patologické stárnutí – může se projevovat předčasným stárnutím, nepoměrem mezi kalendářním a funkčním věkem, přičemž kalendářní věk je nižší než věk funkční. Zdravotní a funkční stav, adaptace, seberealizace, spokojenost, participace jsou výrazně horší, než odpovídá obvyklé situaci vrstevníků. Choroby a funkční deteriorace vyššího věku jsou výraznější nebo nastupují dříve, je přítomna závažná disabilita, dochází k maladaptaci, sociální okluzi, rezignaci, ke ztrátě soběstačnosti, případně k zanedbávání či zneužívání.13
1.3 Kategorie funkční zdatnosti seniorů
S kvalitou a frekvencí prováděné pohybové aktivity bezprostředně souvisí funkční tělesná zdatnost, jež by se neměla ani u seniorů podceňovat.14 Z hlediska zájmů, potřeb, zdatnosti a funkčního stavu můžeme tedy rozlišovat seniory:
seniory elitní – žijí naprosto samostatně, jsou schopní extrémních výkonů do vysokého věku, problémem může být nedostatek příležitostí k uplatnění, participaci;
seniory zdatné (fit) – zvládají život v náročném prostředí i náročně pohybové či pracovní aktivity, příkladem může být život na vesnické samotě;
seniory nezávislé – zvládají bez problémů běžné aktivity v nenáročném prostředí, mají však nižší míru funkčních rezerv, potenciálu zdraví (zdatnosti, odolnosti, adaptability);
12
Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 28. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 14-15. 13 Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 28. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 14-15. 14 Srov. PROLEKARE.CZ. Zkušenosti s hodnocením tělesné zdatnosti seniorů metodou „senior fitness test“. on-line, Dostupné z: http://www.prolekare.cz/pdf?ida=gr_07_04_09.pdf cit. 2013-2-4.
10
seniory křehké (frail) – vykazují nízkou míru potenciálu zdraví (odolnosti, adaptability, zdatnosti), nízkou odolnost i k běžné zátěži. Jsou v labilním funkčním a zdravotním stavu, ohrožení opakovanými náhlými dekompenzacemi, potřebují včasné, šetrné, pružné, cílevědomé intervence včetně tísňové péče;
seniory závislé – mají velmi nízký potenciál zdraví, ztratili částečně či zcela soběstačnost, vyžadují podporu druhé osoby, podpůrné služby, dlouhodobou péči;
seniory zcela závislé – vyžadují často trvalý dohled, pomoc i na úrovni základních aktivit denního života (ADL). Jsou trvale upoutáni na lůžko či trpí pokročilým syndromem demence, potřebují pečovatelskou službu, ošetřovatelskou péči, cílevědomé posilování důstojnosti;
15
seniory umírající – vyžadují komplexní paliativní péči.15
Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 29. KALVACH, Z., A KOL., Křehký pacient a primární péče, s. 81.
11
2
PŘÍPRAVA NA STÁŘÍ
Za kritická léta pro zdraví lze považovat reprodukční věk (21 – 44 let) a zralý věk (45 – 63 let), ovlivňuje jak dlouho a v jaké pohodě budeme žít. Jedná se o období, kdy se připravujeme na zdravé stárnutí. Nevyvážená strava patří k nejčastějším příčinám vážných onemocnění. Pravidelná a přiměřená fyzická aktivita snižuje rizika mnoha těžkých onemocnění fyzických, ale i psychických jako je např. deprese.16 „Příprava na stáří je úkol celoživotní“ a zahrnuje dva druhy snah: -
snahu minimalizovat hromadění negativních vlivů;
-
snahu posilovat pozitivně působící faktory.17
Příprava na stárnutí zahrnuje cílevědomou tvorbu zdravého způsobu života v každém věku člověka, tj. celoživotní přípravu na život a stárnutí. Tato příprava spočívá v naplňování četných krátkodobých cílů a jednoho hlavního, dlouhodobého, celoživotního cíle. Cílem je, aby byl člověk dobře připraven na všechna úskalí, která přicházejí se zvyšujícím se věkem. Mária Bratská uvádí čtyři etapy průběhu přípravy na stárnutí: 1. Permanentní dlouhodobá příprava, trvající celý život člověka; 2. přelaďování – v období od 40 – 60 let; 3. akutní příprava – asi 5 let před odchodem do penze; 4. aktuální příprava na stárnutí – během důchodového věku.18 Základem přípravy na stáří je vědomí zodpovědnosti a také možnosti ovlivnit do velké míry kvalitu života ve vlastním stáří. Jde o podporu seberealizace, autonomie, adaptace, optimálního využití zkušeností, osobnostního i pracovního potenciálu, zaměstnanosti, sociální participace, a to důsledně individualizovaným, na konkrétního člověka zaměřeným postupem.19
16
Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 53. Srov. BRATSKÁ, M., in KŘIVOHLAVÝ, J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají, s. 130. 18 Srov. Tamtéž, s. 130. 19 Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 128. 17
12
Příprava na stáří směřuje k osvojení zvyklostí, nelišící se mnoho od zdravé životosprávy, některé zásady jsou však výrazněji v popředí: 1. Všestranná aktivita. Pouze aktivní stáří může být úspěšné. 2. Mluvit a naslouchat. Udržovat kontakt s rodinou a ostatními lidmi, zabránit tak izolaci. 3. Citová vazba. Prohloubení citové vazby s rodinou jako náhrada při omezené příležitosti ke společenskému styku po odchodu do penze. 4. Zásady zdravé výživy (viz kapitola 6, s. 39). 5. Pečovat o vlastní zdraví. 6. Dodržovat zásady osobní hygieny. Pečovat o svůj zevnějšek. 7. Mít vybavenou domácnost tak, aby byla co do nejvyššího věku zachována soběstačnost. Nešetřit na vybavení. 8. Získávat nové vědomosti.20 Přizpůsobení se stáří není záležitost pouhých několika let před dosažením důchodového věku. Příprava na stáří je celoživotním úkolem. Lze rozlišit tři formy přípravy na stáří: 1)
Dlouhodobá příprava na stáří
Příprava na stáří začíná dětskou zkušeností v rodině. Jde o pozitivní zkušenost s podobou stáří, s přirozeným pokračováním životního příběhu ve stáří a včleněním starých lidí do rodinného i společenského života, s jejich pozitivní rolí v životě rodiny i sdílením jejich příběhů. Důležitá je hodnotová výchova, neboť nadosobní hodnoty a cíle trvají i ve stáří a nejsou závislé na ekonomickém či společenském postavení, které se změní v odchodu do penze. Důraz je kladen také na dodržování správné životosprávy. Učíme děti úctě ke starším lidem, podstatná je také zkušenost dětí s mezigenerační solidaritou, s chováním ke starým lidem, s pomocí a podporou důstojnosti, kterou poskytují jejich rodiče zestárlým prarodičům a praprarodičům.21
20 21
Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 112 – 113. Srov. PACOVSKÝ, V., O stárnutí a stáří, s. 56. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učenice pro obor sociální činnost, s. 17-18. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 128. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 107-108.
13
2)
Středně dlouhá příprava na stáří
Cílená příprava na stáří začíná ve středním věku, což znamená mezi 40. - 45. rokem věku. Středně dlouhou přípravu lze rozdělit dle tří hledisek: a) Hledisko biologické. Jde o osvojení si zásad zdravé životosprávy vhodné i ve stáří. Náleží k nim racionální výživa duševní hygieny, aktivní odpočinek s dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu, prevence závislosti alkoholu a nikotinu. b) Hledisko psychologické. Hledisko psychologické zahrnuje smíření se se stářím a přijmutí stáří jako nedílnou součást života, dále respektování nové role, která jedince čeká ve stáří. c) Hledisko sociologické. Do hlediska sociologického spadá včasné rozvíjení sítě sociálních kontaktů a vztahů mimo pracoviště.22 Dále je nutné neopomenout rozvíjení zájmů, návyků a vědomé posilování životních hodnot s přiměřeným zájmem o nadosobní cíle. Cílevědomě posilovat vlastní zaměstnatelnost, konkurenceschopnost na trhu práce i ekonomické zajištění ve stáří. Nezbytným krokem je sociální příprava zahrnující finanční zajištění svého stáří z vlastních zdrojů. V neposlední řadě nesmíme opomenout postupné vytváření náhradního programu pro období stáří.23 3)
Krátkodobá příprava na stáří
Krátkodobá příprava na stáří zahrnuje období přípravy na odchod do penze, jedná se o bezprostřední přípravu, začínající 3 až 5 let před odchodem do penze. Toto období bývá psychicky náročné, člověk je často nucen vyrovnat se se ztrátou dosavadního sociálního postavení. Pozornost by měla být věnována kontrole, zlepšení zdravotního stavu a posílení zdraví. Dále také rekondičním programům, rozhodnutí o době a způsobu penzionování, či době a způsobu pokračování výdělečné činnosti, ujasnění finanční situace, pracovních a volnočasových aktivit pro penzionování. Krátkodobá příprava na stáří spočívá také 22
Srov. PACOVSKÝ, V., O stárnutí a stáří, s. 56.
MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učenice pro obor sociální činnost, s. 17-18. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 128. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 107-108. 23 Srov. PACOVSKÝ, V., O stárnutí a stáří, s. 56. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učenice pro obor sociální činnost, s. 17-18. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 128. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 107-108.
14
v praktické adaptaci týkající se např. úprav bytu - bezbariérovost, výměny opotřebovaných spotřebičů v domácnosti. Bydlení se stává zásadním faktorem přípravy na stáří i proto, že stále více starších osob žije samostatně v jednočlenných domácnostech.24
2.1 Prevence
Prevence, neboli předcházení nemoci, je nedílnou součástí péče o zdraví. Přestože se jedinec cítí zdráv, neměl by zapomínat na preventivní prohlídky, pomocí kterých lze odhalit závažná onemocnění ve stádiu, kdy jsou léčitelná. Zákonnou formou, upravující tuto oblast zdravotní péče je vyhláška č. 70/2012Sb., o preventivních prohlídkách.25 Cílem prevence v geriatrii je prožít co nejkvalitnější stáří. Jde o snahu: -
zachovat soběstačnost a schopnost žít samostatně;
-
zamezit selhání rodinné péče o staré členy rodiny;
-
zamezit či alespoň zpomalovat klesající kvalitu života.26
Jednotlivé preventivní prohlídky a časové období, kdy by měl jedinec lékaře navštívit, popisuje tabulka 1 a 2 na s. 16.
24
Srov. PACOVSKÝ, V., O stárnutí a stáří, s. 56. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učenice pro obor sociální činnost, s. 17-18. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 128. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 108-109. 25 Srov. VZP.CZ. preventivní prohlídky. on-line, Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/programyprevence/preventivni-prohlidky cit. 2012-12-5. 26 Srov. DIENSTBIER, Z., PROCHÁZKOVÁ, Z., Ó, sladké stáří, s. 78 – 79.
15
Tab. 1 Harmonogram preventivních prohlídek u žen 27
Harmonogram preventivních prohlídek u žen od 19 – 60 let od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
každé dva roky
orientační chemické vyšetření moče
jedenkrát ročně
preventivní gynekologická prohlídka
ve 40 a 50 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
ve 40 letech a dále každé dva roky
kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
ve 40 letech a dále každé čtyři roky
vyšetření EKG
od 45 let a dále každé dva roky
mamografické vyšetření
od 50 do 55 let jednou za rok
test okultního krvácení ve stolici – TOKS
od 55 let jednou za dva roky
test okultního krvácení ve stolici – TOKS
od 55 let a dále každých deset let
endoskopické vyšetření varianta k TOKS)
v 60 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
střev (jako
druhá
Tab. 2 Harmonogram preventivních prohlídek u mužů 28
Harmonogram preventivních prohlídek u mužů od 19 – 60 let od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
každé dva roky
orientační chemické vyšetření moče
ve 40 a 50 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
ve 40 letech a dále každé dva roky
kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
ve 40 letech a dále každé čtyři roky
vyšetření EKG
od 50 do 55 let jednou za rok
test okultního krvácení ve stolici – TOKS
od 55 let jednou za dva roky
test okultního krvácení ve stolici – TOKS
od 55 let a dále každých deset let
endoskopické vyšetření varianta k TOKS)
v 60 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
střev (jako
druhá
Srov. VZP.CZ. preventivní prohlídky. on-line, Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/programyprevence/preventivni-prohlidky cit. 2012-12-5. 28 Srov. VZP.CZ. preventivní prohlídky. on-line, Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/programyprevence/preventivni-prohlidky cit. 2012-12-5. 27
16
2.2 Bydlení a změna bydliště ve stáří
Bydlení je jeden ze základních předpokladů kvalitního života. Jedna z nejdůležitějších životních potřeb všech lidí je mít domov, místo soukromí, intimního sdílení a bezpečí. Preferenci či potřebu seniorů zůstat v důvěrně známém prostředí, ve svém domově, lze považovat za adaptivní rys stárnutí a významný prvek osobní identity, kontinuity života a autonomie. Bydlení ve známém prostředí významně posiluje pocit jistoty, včetně jistoty kontaktu v případě náhlé potřeby pomoci. Bydliště je více než byt či dům. Jde také o okolí bydliště, vytvořenou automatickou orientaci. Důležité jsou také sousedské vztahy, podmínky pro osobní život, které umožňují mít např. vlastní domácí zvíře. Pro mnoho lidí má svůj význam i pohled z okna, na který jsou zvyklí. Pro starší obyvatelé má svou důležitost bezprostřední dostupnost služeb včetně kvalitní a snadno dostupné péče praktického lékaře. V neposlední řadě se jedná o vzpomínky, reminiscenci, místa, na něž je člověk citově vázán apod. Proto jak bydlení, tak přestěhování by měly být chápány jako procesy, vyžadující optimalizaci. Při stěhování seniorů usilujeme především o to, aby bylo dobrovolné, včasně naplánované, chtěné a pro seniora výhodné. Senior potřebuje dostatek času se na samotné stěhování a změnu prostředí připravit, seznámit se s tímto faktem, ale i novým domovem a pomalu se zabydlovat.29
2.2.1 Úprava prostředí/ interiéru/ exteriéru
Úpravami prostředí jsou míněny speciálně navržené změny v prostředí, podporující soběstačnost a bezpečné provádění potřebných denních činností.
29
Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 100 – 102.
17
Při úpravách exteriéru pro potřebu seniorů je třeba neopomenout přístup k bytu či domu (výtah, schodiště).30 Všechny přístupové komunikace, rampy a schodiště vyrovnávající rozdílné úrovně musejí být opatřeny po obou stranách zábradlím. Při chůzi do schodů je fyziologicky nejpříznivější stoupání při sklonu schodiště 30°. Výška a šířka schodišťových stupňů je odvozena z délky kroku dospělého člověka což je cca 61–63 cm. Schodiště s pohodlným sklonem má větší prostorové nároky. Schodišťové rameno má být přímé, s minimální šířkou 1200mm a s podestou o rozměru min. 1400mm. Tyto rozměry je vhodné dodržet pro možnou pozdější instalaci zařízení nápomocných k překonání výškových rozdílů (zvedací plošiny, sedačky apod.). Jednotlivé stupně schodů je vhodné opatřit protiskluzovou úpravou povrchu a udělat tak, aby jejich nástupní plocha nepřečnívala hranou nad podstupnicí. 31 Důležité je zaměřit se na vstupní dveře, jejich šířka nesmí být menší než 900mm. Dveře mohou být prosklené až od výšky 400mm. Musí mít však ve výšce očí (1400–1600mm) označení prosklení. Případné ovládací a otevírací mechanismy musí být instalovány v rozmezí výšek 750–1100mm. Ideálním systémem je automatické otevírání dveří ovládané fotobuňkou. Nesmí se zapomenout na vhodně umístěné klávesnicové zvonky s dobře čitelnými jmenovkami a domácím telefonem s možností jejich lokálního nasvětlení. Horní hrana zvonků nesmí být výše než 1200mm.32 Při vstupu do interiéru musí vstupní dveře do bytu či domu umožnit otevření nejméně 900mm, což platí i u hlavního křídla u dvoukřídlých dveří. Teprve šířka dveří 1000mm dovolí pohodlný pohyb na mechanickém vozíku a snadnou manipulaci s osobou ležící na nosítkách či pojízdném lůžku. Ovládání dveří je umístěno vždy ve výšce 750–1100mm. Trpí-li senior poruchami paměti, měli by mít vstupní dveře do bytu z vnější strany kliku (nikoli tzv. kouli). 33 V interiéru je podstatné umístění jednotlivých pokojů, zvláště je-li bydlení na patra, např. ložnice by měla být v přízemí. V obývacím pokoji je třeba zvážit umístění telefonu, vypínačů, elektrických zásuvek, termostatu, kromě toho také rozmístění nábytku, koberců,
30
Srov. KRIVOŠÍKOVÁ, M., Úvod do ergoterapie, s. 255 – 257. Srov. GLOSOVÁ, D., Jak upravit byt, aby byl bezpečný. Bydlení seniorů. 2009, s. 26-36. on-line Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2-25. 32 Srov. GLOSOVÁ, D. Jak upravit byt, aby byl bezpečný. Bydlení seniorů. 2009, s. 26-36. on-line Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2-25. 33 Srov. Tamtéž, 26 – 36. 31
18
typ otevírání oken34 např. otevíravá, otevíravě-sklopná, sklopná, posuvná, pevná aj.35 Přičemž nejvhodnější typ okna pro potřeby seniora jsou dle dostupných zdrojů otvíravá. V bytech seniorů by měla mít okna nižší výšku parapetu, doporučuje se 700mm, protože senioři tráví velkou část svého času vsedě. Snížením parapetu se zvětší jejich zorný úhel a tím i kontakt s venkovním světem. Proto jsou doporučována i francouzská okna. Balkon, lodžie nebo terasa často zprostředkovávají kontakt starých lidí s venkovním prostředím. Pro odpočinek, stolování či práci obyvatel na čerstvém vzduchu, musí být tyto prostory dostatečně velké. Jako minimální hloubka balkonu nebo lodžie se uvádí 1500mm, nejlépe i větší. Venkovní prostory musí mít neodmyslitelně protismykovou úpravu. Zábradlí ve výšce 1100mm by mělo být alespoň zčásti transparentní, aby nebránilo ve výhledu. Květiny je vhodné umístit tak, aby nepřekážely ve výhledu a byly starému člověku lehce dostupné. Ložnice je intimní místností, kde mnozí staří lidé tráví velkou část dne, v některých případech i celý den. Je tedy důležité, aby byla ložnice dostatečně prostorná, dobře větraná, vhodně propojená s hygienickou buňkou a vybavený pohodlným nábytkem. Velikost ložnice je ovlivněna umístěním lůžka tak, aby k ní byl zajištěn přístup ze tří stran. Důležitý je také výběr lůžka. Pro pohodlí seniora, i v případě asistenční pomoci, by mělo být vyšší, než je jeho běžná výška, tedy 500 – 580 mm s volným prostorem pod lůžkem. Správnou volbou typu lůžka s polohovacím, případně elektricky ovládatelným roštem a jejím vhodným umístěním lze prodloužit dobu setrvání seniora v jeho vlastním bytě v případě onemocnění. 36 V obývacím pokoji tráví lidé obvykle nejvíce času. Tato obytná místnost by měla být větší než 20 m2. Má-li být zařízení obytného prostoru příjemné a bezpečné je třeba, aby byla dodržena minimální průchodná šířka 800mm, se zachováním volného prostoru s průměrem kruhu 1500mm pro případnou nutnost použití mechanického vozíku. 37 V kuchyni nemusí být pracovní plocha podle nejnovějších trendů ve stejné výšce jako zbytek pracovní desky. Doporučuje se nejníže umístit varnou plochu, aby bylo možné 34
Srov. KRIVOŠÍKOVÁ, M., Úvod do ergoterapie, s. 255 – 257. Srov. KRESPO.CZ. Typy oken. on-line, Dostupné z http://www.krespo.cz/typy_oken.php cit. 2012-2-25. 36 Srov. GLOSOVÁ, D. Jak upravit byt, aby byl bezpečný. Bydlení seniorů. 2009, s. 26-36. on-line Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2- 25 37 Srov. Tamtéž s. 26-36. 35
19
nahlížet do nádob během vaření, o něco výše může být přípravná plocha (850–900mm) a nejvýše je umístěn dřez tak, aby senior mohl volně položit ruce na jeho dno, aniž by zatěžoval záda při předklonu. Pro pohodlné a bezpečné užívání pečící trouby a mikrovlnky seniory je vhodné je umístit ve výšce cca 1100–1200mm, pro možné ovládání i vsedě. Otvírání trouby může být u novějších typů stejné jako u mikrovlnných trub (boční otvírání), které je pohodlnější. Pro nedostupná funkční zařízení např. odsavač par, osvětlení, je vhodné dálkové ovládání. Pracovní plochu je vhodné umístit mezi varné a mycí centrum. Doporučená hloubka pracovní plochy bývá běžně 600mm, v posledních letech se často zvyšuje na 750 – 800 mm. Spodní kuchyňské skříňky jsou často těžko přístupné. Starší lidé se v nich často špatně orientují. Proto je pro ně vhodnější nahradit klasické otevírací spodní skříňky plnovýsuvnými objemovými zásuvkami. Jsou přehledné a snadno dostupné. Praktické jsou také výsuvné drátěné rošty místo klasických poliček. Vhodné jsou pro seniory, i v rámci bezpečnosti, optoelektronické bezdotykové baterie, zabraňující přenosu bakterií a ušpinění povrchu. Jejich výhodou je bezpečné ovládání a vedou k úspornému zacházení s vodou. V hygienických místnostech, tj. koupelnách a WC určených seniorům, je třeba respektovat jejich hygienické návyky i potřeby. Uzpůsobit vybavení koupelen a WC jejich potřebám. Pro starší a méně pohyblivé osoby se doporučuje zvýšená výška klozetové mísy cca 480mm, se sedátkem 500mm, což umožňuje snazší vstávání. Pro seniory jsou tedy ideální závěsné klozety, jelikož se dá jejich výška jednoduše nastavit dle potřeb uživatele.38 Někteří senioři preferují vanu, jejíž výběr je ovlivněn prostorem a přístupností pro starší lidi. Ideální je umístit v koupelně vanu i sprchový kout, dovolí-li to prostor. Dnes jsou na trhu vany upravené pro sníženou pohyblivost starších osob v nejrůznějších tvarech a velikostech. Běžné podélné vany mají délku 1500–1900mm, zkrácené i 1200mm s šířkou od 700mm. Vany jsou laminátové, ocelové se smaltovaným povrchem, novější jsou ocelové, mající vnitřní povrch potažený akrylátem. Mnoho van je ergonomicky tvarovaných. Vany vhodné pro seniory a osoby se sníženou pohyblivostí mají nižší hloubku (380mm) a integrovaná, mobilní nebo podél vany umístěná madla, pro snazší vstup i výstup z vany. Vhodná je protiskluzová úprava dna. Vyhláška č. 398/2009 38
Srov. LHOTÁKOVÁ, Z., Jak vybavit koupelny, WC a kuchyně pro seniory. Bydlení seniorů. 2009, s. 37-56. on-line Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2-25
20
doporučuje u záhlaví vany plochu širokou 400mm a pákovou či termostatickou baterii umístěnou v dosažitelné vzdálenosti. Pro větší bezpečí starších lidí při vstupu a výstupu jsou vyráběny vany vybavené otvíracími dvířky, což je velmi pohodlné. 39 Byty určené pro seniory musí mít schopnost reagovat na jejich specifické potřeby v průběhu stárnutí. I drobné úpravy a změny mohou rozhodnout o žádoucím setrvání starého člověka ve vlastním bytě. Signalizační zařízení je vhodné instalovat všude tam, kde existuje nebezpečí úrazu, požáru, vytopení apod. Bezbariérový interiér, řešený s ohledem na osobní požadavky konkrétního obyvatele, může podpořit jeho samostatnost, nezávislost a oddálit či úplně vyloučit potřebu jeho umístění v institucionálním zařízení či ústavu. 40
2.3 Finanční zajištění v důchodovém věku
Posun důchodového věku do věku vyššího neumožní řadě občanů pracovat až do řádného důchodového věku. V České republice (dále jen ČR) budou občané narození v roce 1977 odcházet do řádného důchodu až v 67 letech. Mladší občané ještě později. Vzhledem k současným omezeným možnostem předčasného důchodu budou vlastní úspory a investice nezbytností pro možnost využívání předčasného důchodu. V USA, Kanadě nebo Velké Británii začínají mladí lidé na penzi v průměru spořit nebo investovat již ve 30 letech. Zatraktivnění penzijního připojištění zvýšením státního příspěvku je proto v České republice způsob, jak se lépe finančně připravit na období penze. Dříve než byly zavedeny státní penze, tak hrála hlavní roli ve finančním zabezpečení seniora rodina. Současné a budoucí důchodové změny rovněž posílí úlohu rodiny. Důchodová reforma v ČR počítá např. s tím, že děti budou moci svým rodičům, kteří
Srov. LHOTÁKOVÁ, Z., Jak vybavit koupelny, WC a kuchyně pro seniory. Bydlení seniorů. 2009, s. 37-56. on-line Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2-25. 40 Srov. GLOSOVÁ, D. Jak upravit byt, aby byl bezpečný. Bydlení seniorů. 2009, s. 26-36. on-line Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2- 25 39
21
budou ve starobním důchodu převést prostředky ve výši 1% mzdy. Tyto prostředky nebudou přitom dětem kráceny z jejich spoření na důchod.41
2.3.1 Situace stávajících penzistů v ČR
Důchodové pojištění zabezpečuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. V oblasti důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí, což je zakotveno v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ženy pobírají starobní důchod častěji a déle než muži, jelikož ženy odcházejí do penze dříve a v průměru se dožívají vyššího věku. Proto také důchod i déle pobírají. Muži však mají vyplácen v průměru vyšší důchod. K 31. 12. 2010 pobíralo starobní důchod asi 899 tisíc žen a 749 tisíc mužů. Více jak 85 % osob s vyměřeným starobním důchodem v průměrné výši do 8 000 Kč jsou ženy. Průměrný důchod v rozmezí 9 000 až 9 900 Kč většinou pobírají ženy, celkem 64,3 % žen. Téměř 70 % mužů pobírá starobní důchod v průměrné hodnotě přesahující 10 000 Kč.42 Koncem roku 2010 byl proveden průzkum STEM (Středisko empirických výzkumů) provedený na souboru obyvatel ČR starších 18 let. Na otázky odpovídalo celkem 1255 respondentů. Z průzkumu je zřejmé, že zhruba tři čtvrtiny Čechů - 71 %, nepovažují stávající výši starobních důchodů za přiměřenou. Tři pětiny lidí - 61 %, udávají, že důchody nepokryjí ani základní potřeby penzistů. Ještě negativněji vnímají svou situaci sami penzisté. 83 % z nich považuje důchody za nepřiměřené, 80 % tvrdí, že současný systém neumožňuje důstojné stáří, a 73 % seniorů se domnívá, že průměrný důchod není dostatečný na pokrytí ani základních potřeb.43
Srov. FINANCNINOVINY.CZ. Poselství důchodových změn. on-line, Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/poselstvi-duchodovych-zmen/704008 cit. 2012-12-26. 42 Srov. CZSO.CZ. Starobní důchodci podle průměrné výše starobního důchodu. on-line, Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1417-11-n_2011 cit. 2013- 2-4. 43 Srov. STEM.CZ. Důchody a důchodový systém. on-line, Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/2055 cit. 2013- 2-4. 41
22
2.3.2 Zaměstnanost starších lidí
Stárnutí populace se promítá i do problematiky zaměstnanosti. Zaměstnaností starších lidí je nezbytné se zabývat v souvislosti s jejich ekonomickou situací, seberealizací a využitím jejich sociálního potenciálu. Je třeba brát v úvahu jejich společenskou roli. Významným problémem je také nezaměstnanost mladých lidí a potřeby trhu práce, starší lidé často fungují jako konkurence, ale i jako zdroj pracovní síly. Svou roli zde má i rodinná politika a vytváření podmínek pro růst porodnosti i pro růst zaměstnanosti rodičů malých dětí. S přihlédnutím ke snaze o vyrovnanost veřejných rozpočtů souvisejících s indexem závislosti, který vyjadřuje počet dětí na 100 osob ve věku 15 – 59 let. Jako poslední oblast ovlivňující zaměstnanost starších lidí uvádíme mezigenerační solidaritu, která je významnou složkou sociální soudržnosti, sociálního smíru a potenciálu.44
44
Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 171.
23
3
ADAPTACE
„Adaptivita se týká plasticity lidského jednání – naší schopnosti měnit jednání (chování) v průběhu času s ohledem na změny životních podmínek.“45
Jaro Křivohlavý
Adaptace, vychází z latinského původu, jádrem slova je aptus – schopný. Adaptovat v češtině nejčastěji používáme ve významu přizpůsobit se/si. Pojem adaptace lze dle Křivohlavého definovat jako: Adaptovat si – něco v okolí, aby se nám lépe žilo. Adaptovat se – zvyknout si na něco.46 Na optimální adaptaci se podílí individuální předpoklady a to jak zdravotní, rodinné, pracovní tak i např. bytové aj. 47
3.1 Adaptace ve stáří
S procesem stárnutí je spojena řada tělesných, psychických i sociálních změn. Velmi vysoké nároky na adaptabilitu každého člověka, nejen seniorů, kladou zejména velké životní změny jako odchod dětí z domova, ovdovění, pokles životní úrovně apod. 48 Psychická adaptace, je jedna z nejdůležitějších oblastí přizpůsobení se ve stáří. Souvisí s úrovní kognitivních schopností, přičemž ve zdravém stáří jsou kognitivní schopnosti jen mírně involučně změněny, např. pokles rychlosti zpracování informací, rychlejší unavitelnost, obvykle jde o horší vštípivost. Psychická adaptace je osobnostně specifická,
45
KŘIVOHLAVÝ, J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají, s. 55. Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají, s. 55. 47 Srov. KALVACH, Z., ZADÁK. Z., A KOL., Geriatrie a gerontologie, s. 106. 48 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 130. 46
24
tedy individuální. Zahrnuje metody asimilace, akomodace, případně také adjustace (přizpůsobení, podřízení). 49 Odborná literatura uvádí tři teorie adaptace na měnící se životní situaci a úbytek sil ve stáří, které se z části překrývají:50 -
Teorie aktivního stáří – cílem je snažit se o zachování co nejvíce dosavadních aktivit, žít životem středního věku.
-
Teorie substituční – cílem je snažit se o selekci udržovaných aktivit a o změnu neúměrně zatěžujících či nemožných činností aktivitami náhradními.
-
Teorie postupného uvolňování – cílem je snažit se o vědomé zanechání aktivit, různých snah a činností, o pokorné smíření s deficity stáří.
Žádnou z uvedených teorií nelze považovat za nadřazenou.51 Křivohlavý ve své publikaci „Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie“ uvádí několik rad, jež se osvědčily ve třetí fázi života. Tyto rady uvádí mottem: „Žít znamená hýbat se – tělesně i myšlenkově.“52 Doporučení ze jmenované publikace od Křivohlavého jsou následující:53 Tělesná stránka -
pohybuj se a pravidelně cvič;
-
choď každý den na procházky, jezdi na kole;
-
jezdi do lázní a dopřej si péči o své tělo;
-
nepřemísťuj a nenos doma těžší věci;
-
choď venku i doma velice opatrně, dávej si pozor na schodech;
-
neotáčej se prudce.
Duševní stránka -
jezdi po světě a poznávej, dokud to jde a zdravotně na to stačíš;
-
medituj, využívej sbírky moudrých myšlenek, citátů, aforismů, humoru apod.;
-
čti zajímavé knihy;
-
nauč se pracovat s internetem;
49
Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s.130 – 131. Srov. Tamtéž s. s. 131 – 132. 51 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 131 – 132. 52 KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie.s. 131 – 135. 53 Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie.s. 131 – 135. 50
25
-
trénuj paměť;
-
trénuj duševní schopnosti – myšlení (kognitivní schopnosti) – lušti křížovky, kvízy, hádanky, apod.;
-
studuj.
Sociální oblast -
važ si svého životního partnera;
-
nauč se aktivně naslouchat;
-
neskákej druhému do řeči a nevyprávěj, co bylo kdysi;
-
buď neustále v kontaktu s přáteli;
-
poznávej se s novými lidmi;
-
rozvíjej smysl pro humor;
-
měj několik opravdu dobrých přátel z řad vrstevníků;
-
snaž se vycházet v dobrém se svou snachou, zetěm a pomáhej jim pečovat o děti, tvá vnoučata.
Osobnostní stránka -
snaž se vidět věci v širším kontextu, poznávej jejich hlubší jádro;
-
hleď dopředu;
-
buď vděčný za vše, co bylo a co je;
-
děkuj za to, co jsi mohl během dne prožít, přijmout, dát;
-
veď si seznam lidí, na které bys neměl zapomínat a kterým bys měl být pomocí;
-
navštiv místa, kde jsi něco prožil;
-
všeho s mírou;
-
přemáhej se;
-
nepospíchej;
-
stanov si hranice a dodržuj je;
-
snaž se dělat to, co jsi byl zvyklý dělat;
-
pracuj tak, jak momentálně můžeš, ne jak jsi pracoval před dvaceti lety;
-
nasměruj si to k smysluplnému aktivnímu životu.
26
Organizační oblast -
připrav si včas bydlení na dobu třetí fáze života;
-
zajisti si včas určité perspektivní finanční minimum na dobu v penzi;
-
zajisti si včas přehled o lékařích, které budeš ve starším věku zřejmě potřebovat;
-
zjisti si, co by starší člověk měl a neměl jíst, jaký by měl mít pitný režim, čemu by se měl vyhýbat, co by měl a neměl dělat apod.;
-
nauč se správně vstávat z postele;
-
měj zahrádku pro radost a věnuj se jí.
Udržuj pořádek -
pořádek v čase – každá činnost má svůj čas;
-
pořádek v prostoru – každá věc má své místo;
-
neustále redukuj množství věcí. Uč se s nimi loučit.54
Křivohlavý shrnul ve výše uvedených oblastech základní podstatu přípravy na stárnutí a stáří.
54
Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie, s. 131 – 135.
27
4
OHROŽENOST SENIORŮ V NAŠÍ SPOLEČNOSTI
Ohroženost seniorů je mimo jiné způsobena důsledkem biologických involučních změn a změnou sociální role. Seniory znevýhodňuje v zátěžových situacích i v konkurenci s mladšími jejich zhoršená adaptabilita, reaktibilita, úbytek sil a rezerv, vyšší nemocnost a penzionování. Lze vyjmenovat několik oblastí ohroženosti starých lidí ve společnosti: -
chudoba – je třeba usilovat o stav, kdy penzionování neohrožuje sociální jistoty ani přiměřenou seberealizaci;
-
podceňování a nízká prestiž – může se projevovat minimalizací potřeb, podceňováním schopností uzdravit se, osvojit si nové poznatky, kvalitně bydlet;
-
diskriminace (ageismus) – pocit mladších generací, že výdaje a ohledy na seniory zbrzďují např. hospodářský rozvoj;
-
neúspěšnost – nízká seberealizace a sebeúcta, neuspívání v životních situacích zejména v netolerantní, bezohledné společnosti;
-
segregace – vytěsňování ze společnosti, omezování účasti na jejím chodu a řízení;
-
ztráta autonomie, manipulování – měla by být na maximum respektována vůle, priorita hodnot, osobnost a rozhodovací způsobilost starého člověka;
-
ztráta soběstačnosti – hrozí častěji vzhledem k úbytku funkčních rezerv a poklesu zdatnosti, tělesných, psychických, sociálních příčin;
-
institucionalizace – ve stáří roste riziko nahrazení domácího přirozeného prostředí ústavní péčí;
-
ohrožení důstojnosti – hrozí při nepřiměřeném ztotožnění důstojnosti s mocí a majetkem. Nebezpečné je ponižování. Je třeba chránit důstojnost lidské bytosti;
-
osamělost a izolovanost – hrozí ovdověním, osamostatněním dětí, umíráním vrstevníků. Je třeba posilovat rodinné zázemí;
-
veteránství – „vysloužilost“ je dána zastaráním znalostí, tzv.„neperspektivnost“;
-
kriminalita – senioři, především osaměle žijící, jsou snadnou obětí kriminálních činů;
-
zanedbávání a týrání; 28
-
úrazy – senioři jsou zvýšeně ohrožení pády, podchlazením a dopravními nehodami;
-
choroby – často je u seniorů výskyt více chorob a horší prognóza;
-
pochybení zdravotnického personálu – obraz chorob bývá ve stáří méně specifický, diagnostika je obtížnější, roste výskyt i závažnost komplikací a nežádoucích účinků léčiv.55
55
Srov. KALVACH, Z., Svět seniorů: Lidská práva a současný život seniorů v ČR, s. 23-25.
29
5
ZMĚNY VLIVEM STÁŘÍ
V průběhu stárnutí probíhají v organizmu různé nejen tělesné změny. Některé z nich jsou viditelné, jiné ne. Zmíněné změny se týkají všech tělesných soustav a orgánů, např. změny v pohybovém aparátu, v činnosti dýchacího a kardiovaskulárního systému, trávicího systému, vylučovacího systému, změny v imunitním systému, ve smyslovém vnímání, změny na kůži a přídatných orgánech kůže aj.56
5.1 Pohybové ústrojí
Pohybové ústrojí je důležitou „výkonnou“ soustavou tvořenou především svaly, šlachami, klouby a kostmi.57 Pevnost a sytost kostí vrcholí kolem 45. roku života, následně postupně klesá. Mírnější stupeň osteoporózy, se objevuje prakticky u každého staršího člověka. Prořídnutí kostí bývá způsobeno zejména snížením tělesné aktivity a s hormonálními změnami. Ženy bývají postiženy osteoporózou dříve a častěji než muži. Zpravidla se u žen osteoporóza objeví krátce po klimakteriu. Prevence osteoporózy spočívá v pohybové aktivitě a dostatečném příjmu vápníku ve stravě.58 Možný úbytek kloubní chrupavky a degenerativní změny probíhající v kloubech způsobují jejich bolestivost, ztuhlost. Následkem je snížená schopnost pohybu.59 Mezi 20. a 30. rokem života dosahujeme největší svalové síly. Již od 40. roku života se v kosterním svalstvu zvyšuje podíl tuku. Po 50. roce života je znatelný úbytek svalových vláken, projevující se nedostatkem sil a rychlou unavitelností člověka. Kosterní svaly
56
Srov. POLEDNÍKOVÁ L. a kol, Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 9 – 11. Srov. TVRZNÍK, A., SOUMAR, L., Jogging, běhání pro zdraví, kondici i redukci váhy, s. 21. 58 Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 48. 59 Srov. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 9. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učenice pro obor sociální činnost, s. 21. 57
30
mohou ochabovat, snižuje se pružnost a fyzická síla. Hladká svalovina s výjimkou cév, pracuje dostatečně až do vysokého věku.60 K typickým stařeckým změnám pohyblivosti patří: 1) snížená přesnost při vykonávání jemných pohybů; 2) ztráta plynulosti pohybu; 3) neschopnost pohybů, jejichž rychlost se často mění.61 Chceme-li předejít závislosti na cizí pomoci, je třeba si včas navyknout na pohybovou aktivitu snadno realizovatelnou i ve stáří. 62 Základem je chůze, silový (odporový) trénink zejména dolních končetin a fyzioterapeutické konzultace s účelnými intervencemi pohybového systému, zvláště tzv. osového orgánu, a s optimalizací pohybových možností.63 Prevencí nesoběstačnosti je aktivita. Snaha o aktivizaci starých lidí musí zcela respektovat individuální možnosti i přání každého jedince – podstatné je pomoci mu nalézt motivaci pro vytváření krátkodobých i dlouhodobých cílů, umožnit mu prožít úspěch a posilovat sebedůvěru.64 U křehkých a rizikových starších lidí se k prevenci rychlé progrese křehkosti doporučuje: -
kvalitní strava s dostatkem bílkovin (až 1,5 g/kg tělesné hmotnosti);
-
odporový trénink dolních končetin;
-
odstranění izolace, zajištění aktivit, smyslových podnětů, motivace, komunikace;
-
odstranění bolesti, deprese;
-
podpora chůze a nácviku stability, zajištění opěrných pomůcek;
-
každoroční funkčně zaměřené geriatrické hodnocení stavu.65
„Lékem proti stárnutí je aktivní duševní a tělesná činnost.“66
60
Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 48-49. POLEDNÍKOVÁ, L., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 9. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učenice pro obor sociální činnost, s. 21. 61 Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 49. 62 Srov. Tamtéž, s. 49. 63 Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 133. 64 Srov. DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů v domovech pro seniory, s. 27. LANGMEIER, J., a KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie 2., s. 213. 65 Srov. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s. 133. 66 DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím anebo jak ho oddálit, s. 33.
31
5.2 Mozek a nervová soustava
Mozek stárne asi od 20 let, ale objektivní projevy se objevují až po padesátce. Mozkové závity zanikají a váha i objem mozku se zmenšuje. Klesá i prokrvení mozku, a dochází k sníženému okysličování mozku. Stárne i nervová soustava, nervy, nervová vlákna, klesá schopnost přenosu informací produkovaných i přijímaných. Reflexy jsou pomalejší až mizivé.67 S věkem se nemění a zůstává obvykle nedotčena inteligence. V duševním životě pobíhají dle Šipra změny, které autor rozdělil následovně: a) Negativní změny -
Upadá paměť ve složce vštípivosti i výbavnosti. Logická paměť je věkem ovlivněna méně než paměť mechanická. Ve schopnosti učení je důležitější motivace než věk.
-
Zpomaluje se psychomotorické tempo. Ve srovnání s mladšími jedinci je starší jedinec pomalejší, ale přesnější.
-
Snižuje se tvůrčí fantazie.
-
Oplošťují se citové vlastnosti. S rostoucím věkem se zvyšuje citová zranitelnost, sklon k depresím a úzkostem.
-
Starý člověk se nerad rozhoduje.68
b) Pozitivní změny -
Zvyšuje se vytrvalost.
-
Staří lidé jsou trpělivější.
-
Stálost ve svých názorech a vztazích.
-
Změna v prožívání času. Co se mladému člověku „vleče“, starému člověku „utíká“.69
67
Srov. DIENSBIER, Z., Průvodce stárnutím anebo jak ho oddálit, s. 24. Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 58 – 61. 69 Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 58 – 61. 68
32
6
VÝŽIVA VE STÁŘÍ
Ve stáří dochází ke změně složení lidského těla. Roste celkový podíl tukové tkáně.70 Za běžných okolností se pohybuje procentuální zastoupení tuku u mužů mezi 10 – 25% a u žen od 18 do 30%.71 Naopak podíl svalové tkáně a kostní denzita klesá. Důsledkem toho klesá energetická potřeba organismu. Snižují se celkové zásoby proteinů důležité mimo jiné pro imunitní systém, proto ztráta svaloviny má závažné důsledky pro seniory v kritickém stavu.72 Uvádíme energetický doporučovaný troj-poměr živin ve stáří, kdy z celkového příjmu živin tvoří proteiny 12 – 15 %, tuky do 30 % a sacharidy 55 – 58%. Celkové množství energie je sníženo ve stáří průměrně o 2500 kJ denně. Viz tab. 3 a 4.73 Tab. 3 Rozdíl energetického doporučovaného troj-poměru živin u žen ve věkové skupině 55 – 74 let a 75 a více let.
Ženy Věk
55 – 74 let
75 a více let
Energetický příjem živin
8000 kJ
7000 kJ
Proteiny
13,6 %
14,4 %
Tuky
25,9 %
27,0 %
Sacharidy
60,5 %
58,6 %
Tab. 4 Rozdíl energetického doporučovaného troj-poměru živin u mužů ve věkové skupině 55-74 let a 75 a více let.
Muži Věk
55 – 74 let
75 a více let
Energetický příjem živin
9000 kJ
8000 kJ
Proteiny
13 %
13,6 %
Tuky
25,1 %
25,9 %
Sacharidy
61,9 %
60 %
70
Srov. CHRPOVÁ, D., S výživou zdravě po celý rok, s. 51 – 54. Srov. LUKÁŠ, K., ŽÁK, A., Gastroenterologie a hepatologie, s. 315. 72 Srov. Tamtéž, s. 315. 73 Srov. LUKÁŠ, K., ŽÁK, A., Gastroenterologie a hepatologie, s. 315. 71
33
Běžně doporučená dávka proteinu ve stravě se pohybuje okolo 0,8 g bílkovin na kilogram váhy na den.74 WHO však navrhla bezpečnou dávku bílkovin ve stáří, a to 1 – 1,25 g bílkovin na kilogram váhy na den. Dávka bílkovin ve stáří, je tak o 0,2 – 0,45 g vyšší, než v produktivním věku. Především u obézních seniorů je důležitá úprava glukózové tolerance, snížení inzulínové rezistence a přebytečného cholesterolu. Významnou složkou stravy nejen ve stáří je vláknina. Neopomenutelnou součástí stravy seniorů jsou vitamíny a stopové prvky. Nedostatek vitamínu C může být způsoben zhoršenou výživou a u některých jedinců nedostatečným příjmem ovoce a zeleniny, kouřením a stresem. Denní potřeba vitamínu C u seniorů je 75 - 150 mg.75 Zejména senioři v ústavních zařízeních mohou trpět nedostatkem vitamínu D díky chybějícímu slunečnímu svitu. V důsledku sníženého příjmu tuku ve stravě hrozí i nedostatek vitamínu E, který patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích. Mnohdy je u seniorů také zjištěn nedostatek vápníku, hořčíku a železa. Je-li zjištěn nedostatek některého ze zmíněných vitamínů je nutná jejich suplementace.76 Za všech okolností je nutné neopomínat individualitu jedince a tak i jeho zdravotní a výživový stav. Strava seniorů by měla být pestrá, vyvážená a energeticky přiměřená. Ve stravě preferujeme rostlinné tuky nad živočišnými. Vhodné je zařazovat máslo vzhledem k obsahu tuku se středně dlouhým řetězcem, pro jeho snazší stravitelnost oproti margarínu. U seniorů je nezbytná kontrola spotřeby soli, neměla by překračovat 5g za den. Není-li pro seniora jídlo dostatečně chuťově výrazné, lze využít povzbuzení chutě zelenou natí, kořením v čerstvém i sušeném stavu. Vhodná je zelená petrželka, pažitka, majoránka, kmín, bazalka, tymián, oregano aj. U seniorů se snažíme omezit příjem jednoduchých sacharidů a upřednostnit sacharidy škrobové, což znamená zařadit celozrnné pečivo, ovesné vločky, pohanku, jáhly, neloupanou rýži. Dle snášenlivosti by měly být zařazeny do jídelníčku i luštěniny a zajištěn dostatečný přísun ovoce (200 g za den) a zeleniny (300 g za den). Vhodnější je konzumace bílého masa, jako je drůbež a ryby, ty podáváme alespoň dvakrát týdně, kvůli lehké stravitelnosti, obsahu kvalitního tuku s protiaterogenními
74
Srov. KELLER, U., A KOL., Klinická výživa, s. 60. Srov. CHRPOVÁ, D., S výživou zdravě po celý rok, s. 51 – 54. 76 Srov. Tamtéž, s. 51 – 54. 75
34
účinky. Dále je žádoucí, aby senioři omezili příjem uzenin. Naopak neopomínali mléko a mléčné výrobky, vejce nebo pouze bílek. 77 Nezbytně důležité je pro seniory dodržování pitného režimu. Starší organismus je na změny vodního hospodářství mnohem citlivější, a proto dochází k dehydrataci poměrně snadno a rychle. Potřeba tekutin závisí na věku, životním stylu, prostředí a aktuálním zdravotním stavu, ale také může být ovlivněna některými léky. K dehydrataci přispívá jednak skutečnost, že starý člověk má nejen oslabený pocit žízně, ale často i poruchy regulace tekutin, ale také psychické aspekty, jako jsou obavy z inkontinence. Pro správnou funkci organismu je nutný příjem minimálně 1,5-2 l tekutin za den. Je nutné, aby příjem tekutin byl rovnoměrný, pravidelný a stálý. Do množství tekutin přijatých během dne však nelze započítat kávu, které někteří senioři vypijí během dne velké množství, a ani kakao či mléko, které jsou spíše tekutou stravou. Vhodné ke konzumaci jsou neslazené bylinné čaje, zelený a černý čaj, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, neslazené přírodní džusy a kvalitní nasycená voda.78
77 78
Srov. CHRPOVÁ, D., S výživou zdravě po celý rok, s. 51 – 54. Srov. ZDRAVI.E15.CZ. Pitný režim ve stáří, on-line, Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/pitny-rezim-ve-stari-452683 cit. 2013 - 2 - 4.
35
7
TĚLESNÁ AKTIVITA VE STÁŘÍ
Jeden ze základních fenoménů lidského bytí je sportovně pohybová aktivita. Zároveň je i jedním ze základních elementů přispívající ke kvalitě života a ke zdraví.79 Pohybová aktivita je pro lidský organismus všech věkových kategorií nezbytná. Udržuje svaly silné a výkonné, aby držely kostní skelet ve správném postavení, dále udržuje kosti zdravé, má vliv na správnou činnost kardiovaskulárního systému, na harmonizaci psychického stavu a napomáhá udržení tělesné hmotnosti. Tělesnou aktivitou je myšlen veškerý pohyb, tedy nejen sportovní aktivity ale i každodenní činnosti, domácí práce, rychlá chůze apod. WHO doporučuje minimálně 20 min. mírně intenzivní aktivity 5 dní v týdnu nebo alespoň 3x týdně realizovat 20 min. usilovné aktivity. Americká směrnice vydaná v roce 2008 popisuje minimální rozsah tělesné činnosti pro různé populační skupiny. Doporučuje 150 min. mírné aktivity za týden, nebo 75 min. usilovné aktivity aerobního charakteru za týden. Jednoznačně však platí, že pro zdraví je lepší alespoň nějaká aktivita, než žádná. Konečné pohybové zatížení by se mělo řídit věkem. Při zátěži by se maximální pulz měl shodovat s hodnotou vypočítanou 220 – věk.80 Před tím, než začne starší člověk s pohybovou aktivitou, měl by se poradit s lékařem, jaké cvičení je pro něj vhodné. Respektive čeho by se měl vyvarovat. To platí především při obtížích: -
bolesti na hrudi nebo v levé paži a krku;
-
dušnosti;
-
onemocnění srdce;
-
onemocnění pohybového aparátu;
-
užívání léků na krevní tlak, srdce;
-
nevysvětlitelných závratích, mdlobách.81
Cvičení by mělo být pro dotyčného zábavou. Důležité je stanovit si dosažitelné reálné cíle. Cvičení si může každý přizpůsobit tak, aby jej bylo možno provádět v pohodlí domova. Je 79
Srov. BLAHUTKOVÁ, M., ŘEHULKA, E., DVOŘÍKOVÁ, Š., Pohyb a duševní zdraví, s. 11. Srov. MARKOVÁ, M., Determinanty zdraví, s. 24 – 25. 81 Srov. ELDERGYM.COM. Start exercises for the elderly and seniors now. on-line, Dostupné z: http://www.eldergym.com/exercises-for-the-elderly.html cit. 2013-2-4. 80
36
vhodné si cvičení naplánovat a časově rozvrhnout. U vlastního cvičení je nutno zvážit rozložení sil a intenzitu cvičení a také jakou zátěž je dotyčný schopen akceptovat. V neposlední řadě je důležité dbát na bezpečnost, a to nejen svou, ale i druhých ve svém okolí. Pohybová aktivita prospívá v oblasti posílení svalstva a následně i stability. Udržuje mobilitu lidí a dodává jim pocit bezpečí a jistoty při vstávání ze židle, chůzi a posiluje soběstačnost. Cvičení také podporuje sociální kontakty, nalezení nových přátel se stejnými zájmy. Den před zahájením cvičení by měl senior odpočívat. Následně může zavést cvičení 2x týdně a mít tak mezi cvičením 2 dny volna na odpočinek. Postupně, jak si jedinec zvyká na zátěž, lze začít zkracovat dobu odpočinku tzn. cvičit 3x – 5x týdně. Neměli by se v po sobě jdoucích dnech zapojovat stále stejné skupiny svalů, ale střídat je. Chce-li člověk cvičit častěji jak 5x týdně, měl by tuto možnost prodiskutovat s trenérem a mít navržen individuální cvičební plán.82 Existují také speciální cviky pro seniory trpící některou z následujících chorob: srdeční choroby, chronická obstrukční plicní nemoc, obezita, diabetes mellitus, bolesti zad, artritida a osteoporóza. U těchto seniorů je však potřebná konzultace s lékařem. Obecné bezpečnostní pokyny pro cvičení seniorů jsou následující: -
pamatovat na to, že s přibývajícím věkem, má intenzita cvičení vliv na srdce;
-
zahřát svaly 10 min. před zahájením cvičení;
-
pravidelně dýchat, nezadržovat dech;
-
nadechovat nosem a vydechovat ústy.83
Existují čtyři hlavní typy cvičení pro seniory: -
Vytrvalostní aktivity jako je např. chůze, plavání nebo jízda na kole mají kladný vliv na kardiovaskulární systém, zlepšují výdrž a vytrvalost jedince.
-
Posilovací cvičení, které pomáhá budovat svalovou hmotu, která se s přibývajícím věkem ztrácí.
Srov. ELDERGYM.COM. Start exercises for the elderly and seniors now. on-line, Dostupné z: http://www.eldergym.com/exercises-for-the-elderly.html cit. 2013-2-4. 83 Tamtéž 82
37
-
Protahovací cvičení pro lepší tělesnou flexibilitu.
-
Cvičení pro eliminaci možnosti pádu.84
84
Srov. MEDLINEPLUS.COM. Exercises for seniors. on-line, Dostupné z: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/exerciseforseniors.html cit. 2013-2-4.
38
8
PSYCHOHYGIENA
Pro kvalitní život ve stáří je pro seniora důležité umět si vytvořit program pro volný čas. Navázání nových kontaktů a udržení vztahů stávajících, společná setkávání vrstevníků a prohlubování mezigeneračních vazeb mají významnou důležitost pro prožití kvalitního stáří. Většina doporučení, jak uskutečňovat „úspěšné stárnutí“, odpovídá obecným zásadám duševní hygieny.85 Duševní hygiena je nauka o ochraně duševního zdraví a prevenci duševních chorob. Zabývá se rozvojem a podporou duševního zdraví. Obsahuje zásady životosprávy, která zahrnuje spánek, správnou výživu, odpočinek a regeneraci sil, pohyb, tělesnou práci a cvičení, hospodaření s časem a koncentrování pozornosti, dále jsou to zásady jednání s lidmi, řešení konfliktů a životních situací, zvládání emocionálního napětí, stresových situací, psychických zátěží apod.86 Pro seniory je především v rámci psychohygieny důležitý odpočinek. Pro jeho kvalitu jsou podstatné následující zásady: -
odpočinout si vždy, když člověk pocítí první příznaky únavy;
-
odpočívat je nejvhodnější při zcela jiných aktivitách, než jsme dělali před dostavenou únavou;
-
přednost mají aktivity, při kterých je vyžadována vlastní činnost;
-
důležité je, aby každý člověk přihlížel přednostně k svým potřebám;
-
alespoň část odpočinkových aktivit volit samostatně;
-
jednou za čas je vhodné změnit stereotyp života.87
Švancara doporučuje v duševní hygieně fyziologického stáří a pro dobrou adaptaci na stáří naplňování tzv. „5P“: -
perspektivista – mít program, plány, cíle a zachovávat smysl života;
-
pružnost chování a myšlení – mít aktivní zájem o dění, o osobní růst, schopnost měnit přístupy, hodnocení;
85
Srov. DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů v domovech pro seniory, s. 27. Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 64. ČEVELA, R., A KOL., Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy, s. 49. 87 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 65. 86
39
-
prozíravost – vytváření a optimalizace podmínek, kompenzace deficitů, respektování změn;
-
porozumění, pochopení pro druhé – tolerance, pozitivní myšlení a přístup k ostatním lidem, vytváření sociální sítě a společenské účasti;
-
potěšení – mít se na co těšit, oceňovat malé každodenní radosti i její hodnotu.88
Lze přidat „šesté P“ -
participace – vytváření okolností prolamující osamělost, izolaci a pocit nesounáležitosti.89
V rámci psychohygieny je třeba mimo jiné, aby člověk pociťoval spokojenost a štěstí. Křivohlavý proto vyčetl z pohledu pozitivní psychologie následující zdroje radosti. 1. Smysluplnost našeho života a jeho jednotlivých aktivit - existence osobního cíle. 2. Angažovanost – míra a intenzita zapojení se do aktivit. Sociální kontakt s rodinou, přáteli apod. 3. Působit radost druhým lidem. Mít radost z krásných věcí.90
8.1 Trénování paměti
Trénování paměti zpomaluje patologické biochemické procesy v mozku, vznikají nová nervová spojení. Tvoří se informační bílkoviny, stimulující mozkový metabolismus. Podporovat činnost mozku lze až do vysokého věku. Dodáváme-li mozku mnoho informací najednou, nedokáže vše zpracovat. Pravidelné aktivní cvičení a relaxace vytvářejí v organismu mechanismy, zabraňující rozvoji reakce na zátěž a pomáhající tělu i mysli k tomu, aby byly připraveny na výkon.91 Samotnou paměť lze trénovat pomocí hlavolamů, vzděláváním se, luštěním křížovek, různými kurzy, četbou, sledováním kvízů, komunikací s lidmi, pomocí internetu apod. Jak si udržet duševní svěžest viz příloha IV, s. 174. 88
Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 126-127. Srov. KALVACH, Z., Životní bilance ve stáří, s. 25. 90 Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají. s. 112-113. 91 Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory,s.48-49. 89
40
9
POSTOJE LAICKÉ VEŘEJNOSTI K PŘÍPRAVĚ NA STÁŘÍ
Z dostupných zdrojů z roku 2002 a 2004 uvádíme některé postoje laické veřejnosti k přípravě na stáří. Starší občané bez ohledu na věk, pohlaví a vzdělání, výrazně častěji v porovnání se střední generací připouštějí, že nikdy v předstihu nepomysleli na přípravu ve stáří. Většina starších lidí přiznala, že se začali připravovat na stáří nejdříve po padesátém roce života a někteří až po odchodu do penze. Pozitivní je, že většina osob středního věku se začíná na stáří připravovat po čtyřicátém roce života.92 Nejčastějším způsobem přípravy veřejnosti na stáří je budování, nacházení nových zálib, kterým je možno se věnovat i ve vyšším věku a nahradit tak ztrátu dosavadního zaměstnání. Dále lidé jako přípravu na stáří využívají vzdělávání např. formou návštěv kurzů, přednášek. Jako důležitý faktor přípravy na stáří je populací vnímán i zdravý životní styl podpořen např. zdravou stravou, sportem apod. Lidé jsou si také vědomi finanční přípravy na stáří, v čemž je mladší generace občanů uvědomělejší než starší. Vhodné bydlení, to znamená levnější, v nižším patře apod. hledá velice málo osob střední generace, ale přibližně každý desátý o tom alespoň uvažuje. Velmi málo osob se plánuje věnovat úpravě bytu jako je např. instalování madel, odstraňování prahů apod. Vetší důraz dávají na obnovu předmětů usnadňující chod domácnosti. 93
92
Srov. SVOBODOVÁ, K., Příprava na stáří a odchod do důchodu. In: Příprava na stáří a odchod do důchodu, Praha, 2009. [on-line] Dostupné z: http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Svobodova.pdf [cit. 2013-03-07]. 93 Srov. Tamtéž.
41
10 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY
Cíl 1 Zmapovat postoje laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stáří. 1H0: Neexistuje statisticky významná závislost mezi postoji laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stanovenými demografickými determinantami (věk, pohlaví a vzdělání). 1HA: Existuje statisticky významná závislost mezi postoji laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stanovenými demografickými determinantami (věk, pohlaví a vzdělání).
Cíl 2 Zmapovat činnosti laické veřejnosti ovlivňující stárnutí v závislosti na stanovených determinantách (věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situace). 2H0: Neexistuje statisticky významná závislost mezi činnostmi laické veřejnosti ovlivňující stárnutí a stanovenými determinantami (věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situací respondenta). 2HA: Existuje statisticky významná závislost mezi činnostmi laické veřejnosti ovlivňující stárnutí a stanovenými determinantami (věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situací respondenta).
Cíl 3 Zmapovat determinanty ovlivňující náhled na význam problematiky přípravy na zdravé stárnutí z pohledu vzorku laické veřejnosti (muži, ženy).
42
3H0: Nebude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu žen ze vzorku populace. 3HA: Bude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu žen ze vzorku populace.
4H0: Nebude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu mužů ze vzorku populace. 4HA: Bude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu mužů ze vzorku populace.
43
11 METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU
Cílem diplomové práce bylo zmapovat postoje laické veřejnosti k přípravě na stáří, ale i činnosti ovlivňující stárnutí v závislosti na determinantách (věku, pohlaví, vzdělání, způsobu trávení volného času, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situace). V neposlední řadě bylo naším záměrem zmapovat determinanty ovlivňující náhled na význam problematiky přípravy na zdravé stárnutí z pohledu laické veřejnosti. Zkoumaný vzorek tvoří populace ve věku 45 – 74 let a to z toho důvodu, že dané věkové rozmezí je dle našeho názoru z hlediska problematiky přípravy na stáří nejaktuálnější a nejcitlivější. Pro získání nezbytných údajů byla zvolena metoda anonymního dotazníku (viz příloha VI, s. 177). Dotazníkové šetření bylo nejdelší a časově nejnáročnější etapou v celém harmonogramu práce. Před vlastní realizací průzkumu byla provedena rešerže odborné literatury a zdrojů.
11.1 Charakteristika výzkumné metody
Jako výzkumná technika kvantitativního šetření byla zvolena metoda dotazníku. Tento typ výzkumné metody je velmi rozšířen, protože umožňuje získat potřebná data od značného počtu oslovených za poměrně krátkou dobu. Následné statistické zpracování je zdrojem důležitých informací ke splnění stanovených cílů diplomové práce od poměrně velkého množství respondentů, dokáže také zajistit respondentům žádoucí anonymitu. Nevýhodami dotazníkové metody šetření mohou být nedostatečný osobní přístup při získávání dat, omezené možnosti zajistit upřímnost vybraných odpovědí, jaká je realita v přípravě populace na zdravé stárnutí. Možných negativ dotazníku jsme si byly během šetření vědomy a snažily jsme se je co nejvíce eliminovat.
44
Dotazník obsahuje uzavřené, polozavřené i otevřené otázky. Pod některými z nich byl dán prostor pro případné vyjádření, doplnění odpovědi, toto vyjádření nebylo využito ke statistickému zpracování dat, sloužilo pouze k upřesnění náhledu na danou problematiku, oblast (pro dokreslení celkové situace). Respondenti byli před vlastním vyplněním dotazníku informováni, prostřednictvím pokynů v dotazníku, jakým způsobem mají odpovídat. V úvodu dotazníku jsme respondenty seznámily s tématem diplomové práce a jeho účelem. Následně jsme dotazované požádaly o jeho pravdivé a pečlivé vyplnění. Vlastní dotazník je sestaven z 24 otázek, zde jsme se zaměřily na získání názorů, postojů a činností k problematice přípravy populace na zdravé stárnutí. Ve většině položkách dotazníku měli respondenti možnost volit jednu z nabídnutých odpovědí. Tam, kde mohli respondenti zvolit více odpovědí, byli na tuto skutečnost upozorněni. V poslední části jsme se záměrně zaměřily na identifikační údaje (pohlaví, věk, vyšší dosažené vzdělání, rodinný stav) a to z důvodu jejich významové jednoduchosti
a
vědomého
možného
rizika
rostoucí
únavy
respondentů
v průběhu vyplňování dotazníku, aby tak byla zaručena maximální možná soustředěnost respondentů na zbylé otázky vztahující se k problematice přípravy populace na zdravé stárnutí. Ke stanovenému cíli č. 1 se vztahují otázky č.: 1, 2, 12, 16, 17, 18, 22. K cíli č. 2 jsou přiřazeny otázky č.: 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13. A k poslednímu cíli č. 3 jsou určeny otázky č.: 3, 14, 17, 19, 20, 21, 23. Zbylé otázky 7, 15, 24 jsou doplňující a slouží k utvoření celostního obrazu o dané problematice.
11.2 Kritéria pro výběr výzkumné populace
Kritériem pro výběr respondentů bylo věkové rozmezí 45 – 74 let a ochota spolupráce respondentů. Žádné jiné kriteriální parametry nebyly stanoveny s ohledem na stanovené cíle práce.
45
11.3 Pilotní šetření
Po sestavení dotazníku byla realizována pilotní studie, spočívající v distribuci dotazníků deseti
náhodným
respondentům.
Pilotní
studii
jsme
provedly
k zajištění
co
nejsrozumitelnější formy dotazování. Dotazováni respondenti byli z řad cílové populace. Hlavním cílem bylo zjistit, zda jsou jednotlivé položky dotazníku dostatečně srozumitelné. Všichni účastníci pilotní studie vyplnili dotazník bez větších potíží a potvrdili, že jsou otázky srozumitelné a jasné. Po provedení pilotní studie jsme dotazníky distribuovaly dalším respondentům a začaly tak vlastní výzkumné šetření.
11.4 Distribuce dotazníku
Celkem bylo distribuováno 170 dotazníkových formulářů, určených pro širokou veřejnost ve věku 45 – 74 let. Zprostředkování proběhlo osobně autorkou šetření a prostřednictvím kontaktních osob (rodičů, přátel), kteří byli poučeni o smyslu a odpovídajícím způsobu šetření a stali se tak kompetentními prostředníky mezi autorkou a respondenty. K distribuci dotazníků byl použit i dotazníkový formulář prostřednictvím služby Google Docs, který byl dále rozesílán široké skupině respondentů. Pro pokrytí co největšího potenciálního počtu respondentů byla využita metoda sběru dat snow-ball. Získání respondentů nebylo jednoduché, z důvodu jejich neochoty, časové zaneprázdněnosti. Zvolený postup pro realizaci průzkumu vnímáme jako velice výhodný, zároveň si ale jsme vědomy toho, že nesplňuje podmínku náhodného výběru a výzkumný vzorek, který se průzkumu zúčastnil, nemůže být považován za reprezentativní. Sběr dat probíhal v období listopad 2012 až únor 2013.
46
11.5 Metodika statistického zpracování dat
Ke statistickému zpracování dat bylo využito programu StatSoft (Statistica 10 MR1) a Microsoft Office Excel 2007. Program Statistica umožnil zadání statistických dat a vytvoření tabulek četností a kontingenčních tabulek použitých při testování hypotéz pomocí chí-kvadrát testu viz tab. 5. Jedná se o neparametrickou statistickou metodu, umožňující ověřit, jestli má náhodná veličina určité, předem dané, rozdělení pravděpodobnosti. Výsledek chí-kvadrátu, byl použit k přijetí či zamítnutí nulové hypotézy na stanovené hladině významnosti α = 0,05. Tab. 5 Vzorec pro výpočet chí-kvadrát testu
(O E ) 2 E 2
O – naměřené (zjištěné) hodnoty E – očekávané hodnoty
Při testování hypotéz bylo postupováno v následujících krocích: -
Formulace nulové a alternativní hypotézy;
-
zvolení hadiny významnosti (α);
-
určení stupně volnosti (k);
-
zvolení vhodného testovacího kritéria (chí-kvadrát test);
-
dosazení pozorovaných hodnot do testovacího kritéria a výpočet testovací charakteristiky;
-
pro zvolenou hladinu významnosti α a počet stupňů volnosti k nalezení příslušné kritické hodnoty v tabulkách;
94
-
porovnání výsledku testovací metody s příslušnou kritickou hodnotou;
-
vyslovení závěru o platnosti či neplatnosti nulové a alternativní hypotézy;
-
interpretace výsledků testování.94
Srov. ENGLER, V., Stručné základy zdravotnické statistiky pro posluchače LFH UK, s. 42.
47
12 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
V kapitole analýza a interpretace výsledků budou uvedeny výsledky uskutečněného dotazníkového šetření. K výzkumu bylo použito 166 dotazníků, jež jsme vyhodnotily a zpracovaly do tabulek a grafů prostřednictvím počítačových programů Microsoft Office Word a Excel. K jednotlivým otázkám z dotazníku jsme vytvořily tabulku, ve vhodných případech doplnily graf. Výsledky šetření jsou prezentovány v absolutní i relativní četnosti. Celkem jsme distribuovaly 170 formulářů široké veřejnosti ve věku 45 – 74 let. Návratnost byla 87 formulářů (51,17 %). Dále jsme získaly 83 dotazníků pomocí snow-ball prostřednictvím Google docs. Z průzkumu jsme musely vyřadit 4 dotazníky pro neúplné vyplnění formuláře. Při zpracování výsledků jsme vycházely z celkového počtu 166 formulářů.
12.1 Interpretace výsledků jednotlivých položek dotazníkového šetření
V podkapitole interpretace výsledků seznamujeme s výsledky šetření. Pro co nejpřehlednější prezentaci dat jsme zařadily demografické údaje cílové populace na začátek této podkapitoly. Data jsou demonstrována pomocí tabulek případně grafů, které vypovídají o absolutní a relativní četnosti. Relativní četnost v případě otázek, kde bylo možné označit více odpovědí, je počítána z celkového počtu odpovědí, nikoliv z celkového počtu respondentů. Data jsou interpretována dle pohlaví.
48
Položka č. 1 Pohlaví respondentů Tab. 6 Pohlaví respondentů
Pohlaví
a. č.
r. č. (%)
Muži
82
49,40
Ženy
84
50,60
Celkem
166
100,00
Tabulka
uvádí,
že
pomocí
dotazníkového
šetření
jsme
získaly
celkem
166 (100,00 %) respondentů z čehož je 82 (49,40 %) mužů a 84 (50,60 %) žen.
Položka č. 2 Věk respondentů Tab. 7 Věk respondentů
Muži Věk
Ženy
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
45 – 59 let
47
57,32
59
70,24
60 – 74 let
35
42,68
25
29,76
Celkem
82
100,00
84
100,00
Tabulka 7 uvádí, v jakém věkovém zastoupení jsou respondenti našeho šetření. Věk jsme kategorizovaly dle WHO. Ve středním věku tj. 45 – 59 let se šetření zúčastnilo 47 (57,32 %) mužů a 59 (70,24 %) žen. Ve vyšším věku tj. 60 – 74 let dotazník vyplnilo 35 (42,68 %) mužů a 25 (29,76 %) žen. Ve vzorku jsou tedy mladší ženy než muži. U respondentů obou pohlaví je stejný minimální i maximální věk, tedy 45 let a 74 let. Průměrný věk u mužů je 57,74 let a u žen 54,29 let.
49
Položka č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tab. 8 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Muži Nejvyšší dosažené vzdělání
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Základní
0
0
5
5,95
5
3,01
Střední odborné
41
50,00
27
32,14
68
40,96
Středoškolské s maturitou
34
41,46
34
40,48
68
40,96
Vyšší odborné
3
3,66
4
4,76
7
4,22
Vysokoškolské
4
4,88
14
16,67
18
10,84
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka 8 demonstruje, jakého nejvyššího vzdělání respondenti dosáhli. Celkem se zúčastnilo 18 (10,84 %) vysokoškolsky vzdělaných respondentů, což je 14 (16,67 %) žen a 4 (4,88 %) mužů. Vyššího odborného vzdělání dosáhlo 7 (4,22 %) respondentů, z toho 4 (4,76 %) žen a 3 (3,66 %) mužů. Celkem se zúčastnilo nejvíce respondentů s maturitou 68 (40,96 %), tedy 34 (40,48 %) žen a 34 (41,46 %) mužů. Se středním odborným vzděláním je ve vzorku 67 (40,36 %) respondentů, 27 (32,14 %) žen a 41 (50,00 %) mužů. 5 žen (5,95 %) dosáhlo základního vzdělání. Mezi mužskými respondenty se neobjevil žádný muž se základním vzděláním. Viz graf 1. 60 50
40 30 20 10
Muži
0
ženy
Graf 1 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
50
Položka č. 4 Aktuální stav zaměstnání Tab. 9 Aktuální stav zaměstnání
Aktuální stav zaměstnání
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Student/ pracující
4
4,88
2
2,38
6
3,61
Pracující
46
56,1
49
58,33
95
57,23
Bez zaměstnání
4
4,88
9
10,71
13
7,83
Jiné
22
26,83
24
28,57
46
27,71
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka uvádí, jaký je aktuální stav zaměstnání našeho vzorku respondentů. 95 (57, 23 %) všech respondentů je pracujících, tedy 49 (58,33 %) žen a 46 (56,1 %) mužů. Bez zaměstnání je celkem 13 (7,83 %) respondentů, což tvoří 9 (10,71 %) žen a 4 (4,88 %) muži. 6 (3,61 %) lidí uvádí, že pracují a studují zároveň, tento počet tvoří 2 (2,38 %) ženy a 4 (4,88 %) muži. Odpověď jiné uvedlo celkem 46 (27,71 %) respondentů, 24 (28,57 %) žen a 22 (26,83 %) mužů. Viz graf 2. U odpovědi jiné, pokud bylo dopsáno, stálo obvykle „důchodce“. 1x se zde objevilo ČID (částečný invalidní důchodce) s brigádami. 70 60
50 40 Muži
30
Ženy 20
10 0
Student/ pracující
Pracující
Bez zaměstnání
Jiné
Graf 2 Aktuální stav zaměstnanosti respondentů
51
Položka č. 5 Rodinný stav respondentů Tab. 10 Rodinný stav respondentů
Muži Rodinný stav
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Svobodný/ á
2
2,44
4
4,76
6
3,61
Ženatý/ vdaná
58
70,73
60
71,43
118
71,08
Rozvedený/ á
11
13,41
9
10,71
20
12,05
Druh/ družka
4
4,88
5
5,95
9
5,42
Vdovec/ vdova
7
8,54
6
7,14
13
7,83
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Z tabulky 10 získáváme přehled o rodinném stavu respondentů. U obou pohlaví převládá stav ženatý/vdaná, je označeno ve 118 (71,08 %) případech, ve vzorku je 60 (71,43 %) žen vdaných a 58 (70,73 %) mužů ženatých. 20 respondentů (12,05 %) je rozvedených, 9 (10,71 %) žen a 11 (13,41 %) mužů. Ve vzorku je 6 (7,14 %) vdov a 7 (8,54 %) vdovců celkem 13 (7,83 %). Do šetření se zapojilo 5 (5,95 %) družek a 4 (4,88 %) druhové, cekem tvoří 5,42 %. 6 respondentů je svobodných (3,61 %), tedy 4 (4,76 %) ženy a 2 (2,44 %) muži. Viz graf 3. 80 70 60 50 Muži
40
Ženy 30 20 10 0 Svobodný/ á
Ženatý/ vdaná
Rozvedený/ á
Druh/ družka
Vdovec/ vdova
Graf 3 Rodinný stav respondentů
52
Položka č. 6 Co pro Vás znamená stárnutí a stáří? Tab. 11 Význam stárnutí, stáří
Význam stárnutí, stáří
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby)
61
49,19
57
46,34
118
47,97
Období, kdy se mohu věnovat svým blízkým
43
34,68
47
38,21
90
36,59
Období samoty, nepotřebnosti
vlastní
6
4,84
2
1,63
8
3,25
Období nemoci, bolesti, závislosti na druhých
14
11,29
17
13,82
31
12,60
Celkem
124
100,00
123
100,00
246
100,00
V tabulce 11 naleznete výsledky položky, u níž mohli respondenti zvolit více odpovědí. 100 % hodnota tedy zobrazuje počet odpovědí, nikoliv respondentů. Výsledná čísla ukazují, že stárnutí i stáří je vnímáno spíše pozitivně. 118 (47,97 %) odpovědí padlo na možnost, že se jedná o období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby), což zahrnuje 57 (46,34 %) žen a 61 (49,19 %) mužů. 90 (36,59 %) odpovědí, náleží k možnosti, že stárnutí a stáří je období, kdy se mohu věnovat svým blízkým, tuto možnost zvolili ženy ve 47 (38,21 %) odpovědích a muži ve 43 (34,68 %) odpovědích. Období nemoci, bolesti, závislosti na druhých bylo zvoleno 31x (12,60 %) u žen se odpověď objevila 17 x (13,82 %), u mužů 14x (11,29 %). Stáří jako období samoty, vlastní nepotřebnosti bylo zvoleno 8 x (3,25 %), z toho u 2x (1,63 %) u žen a 6x (4,48 %) u mužů.
53
Položka č. 7 Se kterým z následujících tvrzení se ztotožňujete nejvíce? Tab. 12 Vyrovnanost a spokojenost respondentů s věkem a sebou samými
Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á.
60
73,17
64
76,19
124
74,70
Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á.
10
12,20
16
19,05
26
15,66
Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á.
11
13,41
2
2,38
13
7,83
Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á.
1
1,22
2
2,38
3
1,81
Celkem
82
100
84
100
166
100
Tabulka 12 seznamuje s vyrovnaností a spokojeností respondentů s jejich věkem a se sebou samými. 124 (74,70 %) respondentů je s vlastním věkem vyrovnáno a spokojeno samo se sebou. Tento postoj uvedlo 64 (76,19 %) žen a 60 (73,17 %) mužů. Samo se sebou není spokojeno 26 (15,66 %) odpovídajících, 16 (19,05 %) žen a 10 (12,20 %) mužů. Se svým věkem není vyrovnáno 13 (7,83 %) osob, tedy 2 (2,38 %) ženy a 11 (13,41 %) mužů. Nespokojeno se sebou a zároveň nevyrovnáno s věkem jsou 3 (1,81 %) zúčastnění, což jsou 2 (2,38 %) ženy a 1 (1,22 %) muž. Dá se tedy říci, že ženy jsou měně spokojeny samy se sebou a muži se hůře vyrovnávají se svým věkem. Viz graf 4. 80
70 60 50 40 Muži
30
ženy
20 10
0 S věkem vyrovnáno, se sebou spokojeno
S věkem vyrovnáno, se sebou nespokojeno
S věkem nevyrovnáno, se sebou spokojeno
S věkem nevyrovnáno, se sebou nespokojeno
Graf 4 Vyrovnanost a spokojenost respondentů s věkem a sebou samými
54
Položka č. 8 Považujete za potřebné se na stáří připravovat? Tab. 13 Potřeba přípravy na stáří
Muži Potřeba přípravy na stáří
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Ano, po celý život
12
14,63
31
36,90
43
25,90
Ano, 20 a více let před odchodem do penze (od středního věku)
15
18,29
11
13,10
26
15,66
Ano, 5 a méně let před odchodem do penze
21
25,61
21
25,00
42
25,30
Ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze
10
12,20
10
11,90
20
12,05
Ne, není potřeba se připravovat
24
29,27
11
13,10
35
21,08
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka 13 uvádí, jak respondenti vnímají potřebu přípravy na stáří. Většina žen 31 (36,90 %) se domnívá, že je třeba se na stáří připravovat celý život, tento názor sdílí 12 (14,63 %) mužů, což je celkem 43 (25,90 %) respondentů. Nejvíce mužů 24 (29,27 %) si myslí, že není třeba se na stáří připravovat, toto si myslí 11 (13,10 %) žen. 26 (15,66 %) osob tvrdí, že je potřeba se na stáří připravovat 20 a více let před odchodem do penze, tento postoj sdílí i 11 (13,10 %) žen a 15 (18,29 %) mužů. 42 (25,30 %) odpovědí bylo zvoleno u odpovědi, že je potřeba přípravy na stáří 5 a méně let před odchodem do penze, tuto odpověď zvolilo 21 (25,00 %) žen a 21 (25,61 %) mužů. Zbývajících 20 (12,05 %) respondentů tvrdí, že je příprava na stáří potřebná maximálně 1 rok před odchodem do penze, tento počet zahrnuje 10 (11,90 %) žen a 10 (12,20 %) mužů. Viz graf 5. 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Muži Ženy Ano, celý život
Ano, 20 a více let před odchodem do penze
Ano, 5 a méně let před odchodem do penze
Ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze
Ne, není potřeba se připravovat
Graf 5 Potřeba přípravy na stáří 55
Položka č. 9 Vyhledáváte informace k přípravě na stáří? Tab. 14 Vyhledávání informací k přípravě na stáří
Vyhledávání informací k přípravě na stáří
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Rozhodně ano
4
4,88
10
11,90
14
8,43
Spíše ano
14
17,07
21
25,00
35
21,08
Spíše ne
42
51,52
40
47,62
84
50,60
Rozhodně ne
2
2,44
6
7,14
8
4,82
20
24,39
7
8,33
27
16,27
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Nevím, nepřemýšlel/ jsem o tom Celkem
a
Tabulka 14 shrnuje informace o tom, zda respondenti vyhledávají informace k přípravě na stáří. 84 (50,60 %) respondentů informace k přípravě na stáří spíše nevyhledává. Spíše ne, u žen padlo ve 40 (47,62 %) případech a mužů ve 42 (51,52 %) případů. Spíše ano, se objevilo u 21 (25,00 %) žen a u 14 (17,07 %) mužů. Rozhodně ano, zatrhlo 10 (11,90 %) žen a 4 (4,88 %) muži. Rozhodně ne, bylo vyplněno u 8 (4,82 %) osob, 6 (7,14 %) žen a 2 (2,44 %) mužů. O vyhledávání informací k přípravě na stáří nepřemýšlelo 7 (8,33 %) žen a 20 (24,39 %) mužů. Viz graf 6. 60 50
40 30 Muži 20
Ženy
10 0
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nepřemýšlel/ a jsem o tom
Graf 6 Vyhledávání informací k přípravě na stáří
56
Položka č. 10 Jaké informační zdroje využíváte nejčastěji k inspiraci k přípravě na stáří? Tab. 15 Zdroje informací k přípravě na stáří
Zdroje informací k přípravě na stáří
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Internet
20
21,28
22
22,00
42
21,65
Noviny, časopisy
16
17,02
19
19,00
35
18,04
Knihy, encyklopedie
0
0,00
5
5,00
5
2,58
TV
22
23,40
20
20,00
42
21,65
Rádio
16
17,02
13
13,00
29
14,95
Prostřednictvím známých
12
12,77
12
12,00
24
12,37
Senior kluby apod.
8
8,51
9
9,00
17
8,76
Jiné
0
0,00
0
0,00
0
0,00
Celkem
94
100,00
100
100,00
194
100,00
V tabulce 15 jsou shrnuty všechny informační zdroje, které respondenti využívají k získání informací o přípravě na stáří. Mezi nejčastěji označené zdroje patří televize (23,40 % u mužů a 20,00 % u žen), internet u 21,28 % mužů a 22,00 % žen. 35x (18,04 %) byly označeny noviny, časopisy u 19 žen (19,00 %), u 16 mužů (17,02 %). Rádio bylo k čerpání informací o přípravě na stáří označeno 13x (13,00 %) u žen a 16x (17,02 %) u mužů. Prostřednictvím známých je čerpáno ve 24 (12,37 %) případech. Senior kluby jsou využity v 9 (9,00 %) případech u žen a v 8 (8,51 %) u mužů. Nejméně využívané jsou knihy a encyklopedie, ty používá pouze 5 žen (5,00 %), což tvoří 2,58 % z celkového počtu odpovědí, což je 194. Viz graf 7. 25 20
15 10 5
Muži
0
Ženy
Graf 7 Zdroje informací k přípravě na stáří
57
Položka č. 11 Docházíte pravidelně na preventivní lékařské prohlídky? Tab. 16 Dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Ano
64
78,05
75
89,29
139
83,73
Ne
18
21,95
9
10,71
27
16,27
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Z tabulky č. 16 je zřejmé, že 139 (83,73 %) respondentů dochází na pravidelné preventivní prohlídky. Ženy jsou důslednější, dochází 75 (89,29 %) a 64 (78,05 %) mužů na pravidelné preventivní lékařské prohlídky. Naopak na preventivní lékařské prohlídky nedochází 9 (10,71 %) žen a 18 (21,95 %) mužů. K dokreslení problematiky jsme zařadili i otevřenou otázku, abychom zjistily, jakého lékaře respondenti navštěvují a jak často. 1x ročně navštíví svého praktického lékaře na preventivní prohlídku 38 mužů a stomatologa 23 mužů. 2x za rok jde ke stomatologovi na preventivní prohlídku 7 mužů a k praktickému lékaři 2 muži. 1x za 2 roky navštěvuje praktického lékaře pouze 1 muž. 13 mužů na preventivní prohlídku ke stomatologovi nedochází a 10 mužů nedochází na preventivní prohlídky ke svému obvodnímu lékaři. Dále muži navštěvují odborné lékaře jako např. oftalmologa (16 mužů), urologa (6 mužů) a ortopeda (5 mužů). 1x za rok dochází 41 žen ke svému gynekologovi, 25 žen navštěvuje svého stomatologa a 36 žen obvodního lékaře. 2x za 1 rok jde ke stomatologovi 28 žen a ke gynekologovi 9 žen. 1x za 2 roky navštíví obvodního lékaře 8 žen.
Na preventivní prohlídky
k praktickému lékaři nedochází 11 žen, ke stomatologovi 9 žen a ke gynekologovi 11 žen. 3 ženy chodí pravidelně na mamograf. Dále ženy navštěvují odborné lékaře např. oftalmologa (11 žen), urologa (3), nefrologa (3), internistu, endokrinologa, kardiologa, diabetologa, ortopeda, revmatologa aj.
58
Položka č. 12 Snažíte si zachovat/udržet svou mentální (psychickou) kondici? Tab. 17 Snaha o zachování si mentální (psychické) kondice.
Snaha o zachování mentální kondice
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Ano
64
78,05
73
86,90
137
82,53
Ne
8
9,76
3
3,57
11
6,63
Nevím
10
12,19
8
9,52
18
10,84
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka č. 16 poukazuje na snahu respondentů o zachování si mentální (psychické) kondice. Celkem 137 (82,53 %) všech zúčastněných šetření se snaží o to, aby jejich psychická kondice byla zachována do co nejvyššího věku. Tvrdí to 73 (86,90 %) žen a 64 (78,05 %) mužů. 11 (6,63 %) osob z celkového počtu 166 pro zachování své mentální kondice nic nedělá, což jsou 3 (3,57 %) ženy a 8 (9,76 %) mužů. Zda se o zachování mentální kondice se snaží, neví 8 (9,52 %) žen a 10 (12,19 %) mužů, celkem 18 (10,84 %) osob. Viz graf 8. 100 90 80 70 60 50
Muži
40
Ženy
30 20 10 0 Ano
Ne
Nevím
Graf 8 Snaha o zachování si mentální (psychické) kondice.
59
Položka č. 13 Jakými aktivitami udržujete mentální (psychickou) kondici? Tab. 18 Aktivity na udržení mentální kondice
Aktivity na udržení mentální kondice
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
sudoku,
44
14,97
42
12,14
86
13,44
Stolní deskové hry (scrable, šachy aj.)
20
6,80
16
4,62
36
5,63
Učení někoho, nebo sám sebe novým věcem
22
7,48
30
8,67
52
8,13
Navštěvování kurzů (jazykové, práce na PC aj.)
4
1,36
11
3,18
15
2,34
Četba
42
14,29
54
15,61
96
15,00
Sledování kvízů
37
12,59
33
9,54
70
10,94
Chození do společnosti
27
9,18
35
10,12
62
9,69
s blízkými,
44
14,97
52
15,03
96
15,00
Vyhledávání informací pomocí internetu
37
12,59
47
13,58
84
13,13
Procvičování toho, co už umí
17
5,78
20
5,78
37
5,78
Jiné
0
0,00
6
1,73
6
0,94
294
100,00
346
100,00
640
100,00
Luštění křížovek, kukara aj.
Komunikace rodinou, přáteli
Celkem
V tabulce 17 je procentuální vyčíslení. Nejčastěji respondenti udržují svou mentální kondici četbou 96 (15,00 %) a komunikací s blízkými 96 (15,00 %) odpovědí. U 54 (15,61 %) žen převažuje četba a u 44 (14,97 %) mužů komunikace s blízkými a luštění křížovek (14,97 %). Nejméně využívají respondenti kurzů (2,34 %). Kurzy využívá 11 žen (3,18 %) a 3 muži (1,36 %). V odpovědi jiné, 6 žen dopsalo, že udržují svou mentální kondici pomocí zvířat, fyzické práce, pohybu, šití, zpravování oděvů.
60
Položka č. 14 Věnujete se v současnosti ve svém volném čase sportovním aktivitám? Tab. 19 Počet respondentů věnujících se sportu
Věnování se sportu
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Ano, pravidelně
23
28,05
28
33,33
51
30,72
Ano, ale nepravidelně
38
46,34
33
39,29
71
42,77
Ne, nevěnuji
21
25,61
23
27,38
44
26,51
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka č. 18 vyjadřuje počet respondentů věnujících se sportu. Pravidelně se sportu věnuje celkem 51 (30,72 %) všech zúčastněných, tj. 28 (33,33 %) žen a 23 (28,05 %) mužů. Nad pravidelností převažuje fakt, že se 71 (42,77 %) respondentů věnuje sportu nepravidelně, tedy 33 (39,29 %) žen a 38 (46,34 %) mužů. Sportu se nevěnuje 44 (26,51 %) respondentů, což je 23 (27,38 %) žen a 21 (25,61 %) mužů. Viz graf 9.
50 45
40 35 30 25
Muži
20
Ženy
15 10 5
0 Ano, pravidelně
Ano, ale nepravidelně
Ne, nevěnuji
Graf 9 Počet respondentů věnujících se sportu
61
Položka č. 15 Jakým sportovním aktivitám/ aktivním činnostem se věnujete? Tab. 20 Sportovní aktivity/ aktivní činnosti
Sportovní aktivity/ aktivní činnosti
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Aktivní sport (cyklistika, lyžování, plavání, bruslení, posilování, tenis, …)
29
17,47
29
13,12
58
14,99
Pravidelné procházky
34
20,48
39
17,65
71
18,35
Turistika, nordic-walking
15
9,04
16
7,24
31
8,01
Tanec (zumba, aerobic, břišní tance, …)
3
1,81
11
4,98
14
3,62
Jóga
1
0,60
6
2,71
7
1,81
Myslivost
15
9,04
0
0,00
15
3,88
Práce na zahrádce
46
27,71
44
19,91
90
23,26
(úklid,
19
11,45
61
27,60
80
20,67
Otužování (suna, sprchování studenou vodou)
1
0,60
13
5,88
23
5,94
Jiné
3
1,81
2
0,90
5
1,29
166
100,00
221
100,00
387
100,00
Domácí práce vaření, …)
Celkem
V tabulce 19 je procentuální vyčíslení bráno z počtu odpovědí od respondentů. Nejčastěji označené aktivní činnosti respondentů jsou práce na zahrádce (23,26 %) a domácí práce (20,67 %). Práce na zahrádce je u žen odpovězena 44x (19,91 %) a u mužů 46x (27,71 %). U žen jsou domácí práce označeny 61x (27,60 %) u mužů 19x (11,45 %). Pravidelné procházky byly zvoleny v 71 (18,35 %) případů, to označilo 39 (17,65 %) žen a 34 (20,48 %) mužů. Aktivnímu sport byl zvolen 58 (14,99 %) případů, tedy ve 29 (13,12 %) případech u žen a u mužů ve 29 (17,47 %) odpovědí. Nejméně se dle odpovědí respondenti věnují józe (1,81 %), tedy 1 muž (0,60 %) a 6 (2,71 %) žen. K odpovědi jiné, muži dopsali 2x fotbal a 1x hospodářství a práci ve skleníku. Ženy dopsaly kalanetiku a túry se psem.
62
Položka č. 16 Jak se nejčastěji přepravujete na krátké vzdálenosti (do 5 km)? Tab. 21 Přepravování se na krátké vzdálenosti
Přeprava na krátké vzdálenosti (do 5 km)
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Pěšky
23
28,05
36
42,86
59
35,54
Na kole
19
23,17
7
8,33
26
15,66
6
7,32
10
11,90
16
9,64
Automobilem
32
39,02
30
35,71
62
37,35
Jiné
2
2,44
1
1,20
3
1,81
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Městskou dopravou
hromadnou
Tabulka 21 souhrnně vyjadřuje, jak se osoby zúčastněné šetření přepravují na vzdálenost do 5 km. 36 (42,86 %) žen a 23 (28,05 %) mužů se pohybuje do vzdálenosti 5 km pěšky. 32 (39,02 %) mužů častěji používají na tuto vzdálenost automobil, automobil využívá 30 (35,71 %) žen. Na kole se přepravuje 7 (8,33 %) žen a 19 (23,17 %) mužů. Městské hromadné dopravy využívá celkem 16 (9,64 %) respondentů. Souhrnně 62 (37,35 %) respondentů využívá nejčastěji automobil. Chůzi využívá 59 (35,54 %) všech zúčastněných. Viz graf 10. K odpovědi jiné byl u mužů dopsán moped, motorka. Ženy dopsaly autobus. 50 45
40 35 30 25 Muži
20
Ženy
15 10 5 0
Pěšky
Na kole
Městskou Automobilem hromadnou dopravou
Jiné
Graf 10 Přepravování se na krátké vzdálenosti
63
Položka č. 17 Jak často se pohybujete ve společnosti lidí mimo zaměstnání/ školu? Tab. 22 Frekvence pohybu respondentů ve společnosti mimo zaměstnání/ školu
Pohyb ve společnosti
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
1x týdně
34
41,46
27
32,14
61
36,75
2x týdně
14
17,07
19
22,62
33
19,88
3x týdně
13
15,85
5
5,95
18
10,84
4x týdně
1
1,22
7
8,33
8
4,82
5x týdně
2
2,44
4
4,76
6
3,61
Jen o víkendu
6
7,32
4
4,76
10
6,02
Každý den
12
14,63
15
17,86
27
16,27
Ve společnosti se mimo zaměstnání nepohybuji
0
0,00
3
3,57
3
1,81
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Z tabulky 22 získáváme přehled o frekvenci pohybu respondentů ve společnosti mimo zaměstnání/ školu. Nejčastěji se 61 respondentů (36,75 %) tj. 34 (41,46 %) mužů a 27 (32,14 %) žen pohybuje ve společnosti mimo zaměstnání 1x týdně. 33 (19,88 %) odpovídajících se pohybuje ve společnosti 2x týdně, tj. 14 (17,07 %) mužů a 19 (22,62 %) žen. Každý den se ve společnosti pohybuje 12 (14,63 %) mužů a 15 (17,86 %) žen. 3x týdně se mimo zaměstnání/ školu pohybuje ve společnosti 13 (15,85 %) mužů a 5 (5,95 %) žen. 4x týdně se ve společnosti mimo zaměstnání/ školu tráví čas 8 (4,82 %) respondentů, 5x týdně je to 6 (3,61 %) všech odpovídajících. 3 (3,57 %) ženy označilo, že se ve společnosti mimo zaměstnání/ školu nepohybují. Průměrně se mužští respondenti pohybují ve společnosti 2,87x týdně. Respondentky se pohybují ve společnosti mimo zaměstnání v průměru 3,17x týdně.
64
Položka č. 18 Jaké kulturně-sportovní akce nejčastěji navštěvujete? Tab. 23 Kulturně-sportovní akce navštěvované respondenty
Muži Kulturně-sportovní akce
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Kino
17
15,74
18
16,07
35
15,91
Divadlo
12
11,11
17
15,18
29
13,18
Koncert
4
3,70
19
16,96
23
10,45
18
16,67
21
18,75
39
17,73
Sportovní utkání
36
33,33
16
14,29
52
23,64
Žádné
16
14,81
16
14,29
32
14,55
Jiné
5
4,63
5
4,46
10
4,55
108
100,00
112
100,00
220
100,00
Plesy, diskotéky, zábavy
Celkem
taneční
Tabulka 23 znázorňuje, jakých kulturně-sportovních akcí se respondenti zúčastňují. Z akcí, které si respondenti mohli vybrat a zvolit jich více, převažují sportovní utkání (23,64 %), což je dominantní i u 36 mužů (33,33 %). Ženy nejčastěji navštěvují plesy, diskotéky a taneční zábavy ve 21 (18,75 %) případech. Sportovní utkání byla označena 16x u žen (14,29 %). Plesy, diskotéky a taneční zábavy byly označeny 18 x u mužů (16,67 %). Dále jako často využívaná společenská akce je kino celkově označeno 35x (15,91 %). Divadlo bylo označeno 29x (13,18 %). Odpověď žádné byla označena 16x u žen (14,29 %) i u mužů (14,81 %). Odpověď jiné byla 5x (4,63 %) označena muži, kteří uvedli výstavy umění, myslivecké a kynologické akce, a 5x (4,46 %) ženami, ty uváděly akce a besedy v klubu důchodců, akce pořádané školou a obecním úřadem, kynologická cvičení a organizované turistické zájezdy.
65
Položka č. 19 Myslíte si, že je zdravé stárnutí podmíněno dostatkem finančních prostředků? Tab. 24 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům
Podmíněnost zdravého stárnutí financím
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Rozhodně ano
19
23,17
37
44,05
56
33,73
Spíše ano
48
58,54
39
46,43
87
52,41
Spíše ne
7
8,54
4
4,76
11
6,63
Rozhodně ne
2
2,44
3
3,57
5
3,01
6
7,32
1
1,19
7
4,22
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Nevím, nepřemýšlel/ jsem o tom Celkem
a
Tabulka 24 shrnuje názory respondentů na podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům. 143 (86,14 %) respondentů tvrdí, že je zdravé stárnutí podmíněno finančním prostředkům. Opak tvrdí 16 (9,64 %) respondentů. 7 (4,22 %) o tom nepřemýšlelo. Rozhodně ano, zvolilo 37 (44,05 %) žen, 19 (23,17 %) mužů. Spíše ano, odpovědělo 39 (46,43 %) žen, 48 (58,54 %) mužů. Spíše ne, napsali 4 (4,76 %) ženy a 7 (8,54 %) mužů. Rozhodně ne, si myslí 3 (3,57 %) ženy a 2 (2,44 %) muži. Nepřemýšlela o tom 1 (1,19 %) žena a 6 (7,32 %) mužů.
Položka č. 20 Spoříte si na penzi? (jakékoliv odkládání peněz, které využijete v penzi) Tab. 25 Odkládání financí na penzi
Odkládání financí na penzi
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Ano
63
76,83
74
88,10
137
82,53
Ne
19
23,17
10
11,90
29
17,47
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka 25 vyjadřuje, zda si lidé spoří na penzi. 137 (82,53 %) respondentů si na penzi spoří, tj. 74 (88,10 %) žen a 63 (76,83 %) mužů. Na penzi si nespoří 29 (17,47 %) respondentů, tedy 10 (11,90 %) žen a 19 (23,17 %) mužů.
66
Položka č. 21 Které tvrzení vystihuje vaše možnosti hospodaření s měsíčním příjmem? Tab. 26 Vystihující tvrzení respondentů v oblasti odkládání financí
Možnosti odkládání financí na penzi
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi.
11
13,41
13
15,48
24
14,46
Mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám.
5
6,10
2
2,38
7
4,22
Musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/ a následně odložit peníze na penzi.
52
63,41
60
71,43
112
67,47
Mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raději si peníze odložím na penzi.
2
2,44
2
2,38
4
2,41
Měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi.
7
8,54
4
4,76
11
6,63
Měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi.
5
6,10
3
3,57
8
4,82
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka 26 seznamuje s finanční situací respondentů. 112 (67,47 %) lidí označilo odpověď, Mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raději si peníze odložím na penzi. 7 (4,22 %) respondentů si peníze nespoří, přestože si to může dovolit. Mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raději si peníze odložím na penzi. Tuto odpověď zvolilo 60 (71,43 %) žen a 52 (63,41 %) mužů. Spořit si může dovolit, ale nespoří 2 (2,38 %) ženy a 5 (6,10 %) mužů. 4 (4,76 %) ženám a 7 (8,54 %) mužům vystačí měsíční příjem na pokrytí nákladů, ale nemohou si dovolit spořit na penzi. (3,57 %) ženám a 5 (6,10 %) mužům nevystačí jejich měsíční finanční příjem na náklady, tím pádem si nemohou dovolit odkládat finance na penzi. 67
Položka č. 22 V kolika letech byste chtěli odejít z pracovního života do penze? Tab. 27 Ideální věk dle respondentů pro odchod do penze
Muži Věk
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
45 – 49 let
1
1,22
1
1,19
2
1,20
50 – 54 let
1
1,22
1
1,19
2
1,20
55 – 59 let
18
21,95
52
61,90
70
42,17
60 – 64 let
56
68,29
27
32,14
83
50,00
65 – 70 let
6
7,32
3
3,57
9
5,42
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulka 26 vyjadřuje názor respondentů, na otázku kdy by chtěli odejít z pracovního života do penze. Dle respondentů je ideální průměrný věk pro odchod do penze 58,59 let. 56 (68,29 %) mužů by chtělo jít do penze v 60 – 64 letech. Ženy by chtěly nejčastěji odejít do penze v 55 – 59 letech. Nejvícekrát se respondenti shodli na věkovém rozmezí 60 – 64 roky. Viz graf 11. 80 70
60 50 Muži
40
Ženy
30 20 10
0 45 – 49 let
50 – 54 let
55 – 59 let
60 – 64 let
65 – 70 let
Graf 11 Ideální věk dle respondentů pro odchod do penze
68
Položka č. 23 Těšíte se do penze? Tab. 28 Radost z odchodu do penze
Muži
Radost z odchodu do penze
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Rozhodně ano
32
39,02
35
41,66
67
40,36
Spíše ano
35
42,68
30
35,71
65
39,16
Spíše ne
6
7,32
9
10,71
15
9,04
Rozhodně ne
1
1,22
0
0,00
1
0,60
7
8,54
10
11,90
17
10,24
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Nevím, nepřemýšlel/ jsem o tom Celkem
a
Tabulka 28 ukazuje, zda se respondenti těší do penze. 132 (79,52 %) respondentů se do penze těší. 17 (10,24 %) o odchodu do penze zatím nepřemýšlelo. Do penze se netěší 16 (9,64 %) respondentů. Do penze se rozhodně těší 35 (41,66 %) žen a 32 (39,02 %) mužů, spíše se těší 30 (35,71 %) žen a 35 (42,68 %) mužů. Do penze se spíše netěší 9 (10,71 %) žen a 6 (7,32 %) mužů. Rozhodně se netěší ani jedna žena, ale 1 (1,22 %) muž. 10 (11,90 %) žen a 7 (8,54 %) mužů o tom nepřemýšlelo. Viz graf 12. 45 40 35
30 25 20
Muži
15
Ženy
10 5 0
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nepřemýšlel/ a jsem o tom
Graf 12 Radost z odchodu do penze
69
Položka č. 24 Jakým činnostem se chcete nejvíce věnovat po odchodu do penze? Tab. 29 Činnosti respondentů po odchodu do penze
Činnosti respondentů po odchodu do penze
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Cestování
40
15,87
50
12,38
90
13,72
Trávení času s vnoučaty
36
14,29
51
12,62
87
13,26
Čtení
31
12,30
50
12,38
81
12,35
Učení (jazykové kurzy, kurzy PC, návštěva univerzity třetího věku, …)
4
1,59
7
1,73
11
1,68
Sport, cvičení
20
7,94
31
7,67
51
7,77
Ruční práce (vyšívání, pletení, malování, …)
0
0,00
16
3,96
16
2,44
Pečení, vaření
1
0,40
26
6,44
27
4,12
Zahrádkaření
44
17,46
48
11,88
92
14,02
Procházení se
22
8,73
44
10,89
66
10,06
Turistika
22
8,73
36
8,91
58
8,84
Udržování a navazování pozitivních vztahů (s rodinou, přáteli, …)
30
11,90
41
10,15
71
10,82
Jiné
2
0,79
4
0,99
6
0,91
252
100,00
404
100,00
656
100,00
Celkem
Tabulka 29 prezentuje názory, co by chtěli respondenti dělat v penzi. V této otázce měli respondenti možnost vybrat si více odpovědí. Po odchodu do penze se chtějí respondenti nejčastěji věnovat zahrádkaření (14,02 %), cestování (13,72 %) a vnoučatům (13,26 %) nejméně se chtějí věnovat vzdělávání se, kurzům (1,68 %). 51x (12,62 %) bylo u žen označeno věnování se vnoučatům, 50x (12,38 %) četba a 50x (12,38 %) cestování, 48x (11,88 %) zahrádkaření. 7x (1,73 %) označily ženy učení (jazykové kurzy aj.), 16x (3,96 %) ruční práce. 44x (17,46 %) bylo u mužů označeno zahrádkaření, 40x (15,87 %) cestování, 36 x (14,29 %) věnování se vnoučatům. 0x (0,00 %) označili muži ruční práce, 1x (0,40 %) pečení vaření, 4x (1,59 %) učení (jazykové kurzy aj.). Odpověď jiné, byla zvolena 6x (0,91 %), dopsán byl, ve dvou případech, výcvik psa.
70
Položka č. 25 Co považujete za nejvýznamnější okolnost (oblast), kterou senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze? Tab. 30 Nejvýznamnější okolnosti (oblasti) dle respondentů, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze.
Co postrádají senioři po odchodu do penze
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
55
21,40
55
24,77
110
22,96
14
5,45
16
7,21
30
6,26
Ztrátu jistot
47
18,29
30
13,51
77
16,08
Autonomii jedince (rozhodování se sám za sebe)
3
1,17
2
0,90
5
1,04
Přátelé
14
5,45
19
8,56
33
6,89
Pravidelný kontakt s rodinou
17
6,61
13
5,86
30
6,26
Zdraví
53
20,62
39
17,57
92
19,21
Soukromí
0
0,00
1
0,45
1
0,21
Záliby, koníčky
12
4,67
13
5,86
25
5,22
Absence rutinního pracovního života a povinností s tím spojených
10
3,89
13
5,86
23
4,80
Pochopení nových technologií a orientace v IT (informačních technologiích)
32
12,45
21
9,46
53
11,06
Jiné
0
0,00
0
0,00
0
0,00
257
100,00
222
100,00
479
100,00
Finance Ekonomickou zaměstnání
Celkem
aktivitu/
Tabulka 30 poskytuje náhled respondentů na okolnosti, které dle nich senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze. Dle názorů respondentů, kteří si mohli zvolit více odpovědí, říkají následující. Odchodem do penze senioři nejvíce postrádají finance (22,96 %) a zdraví (19,21 %) odpovědí, minimálně postrádají soukromí (0,21 %) a autonomii (1,04 %). Dále se obě pohlaví shodují na ztrátě jistot v 16,08 % a pochopení nových technologií a orientace v IT (11,06 %) odpovědí. U žen byly finance označeny 55x (24,77 %), zdraví 39x (17,57 %), ztráta jistot 30x (13,51 %), pochopení nových technologií a orientace v IT 21x (9,46 %). 1x (0,45 %) u žen bylo označeno soukromí a 2x (0,90 %) autonomie jedince. U mužů byly finance označeny 55x (21,40 %), zdraví 71
53x (20,62 %), ztráta jistot 47x (18,29 %), pochopení nových technologií a orientace v IT 32x (12,45 %). Ani 1x (0,00 %) nebylo u mužů označeno soukromí. 3x (1,17 %) označili muži autonomii jedince. Viz graf 13.
30 25 20
15 10 5
Muži
0
Ženy
Graf 13 Nejvýznamnější okolnosti (oblasti) dle respondentů, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze.
72
Položka č. 26 Co považujete za nejvýznamnější oblast, na kterou by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit? Tab. 31 Oblasti, na které je třeba dle respondentů se zaměřit v souvislosti s odchodem do penze
Oblasti, na které je třeba se zaměřit s odchodem do penze
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Podpora vztahů s rodinou a přáteli
47
20,43
52
19,05
99
19,68
Navazování nových pozitivních přátelských vztahů
35
15,22
29
10,62
64
12,72
Koníčky a záliby
51
22,17
56
20,51
107
21,27
Úprava bytu
9
3,91
13
4,76
22
4,37
Finanční zajištění
22
9,57
42
15,38
64
12,72
Zdravý životní styl
41
17,83
52
19,05
93
18,49
Vzdělávání se
23
10,00
27
9,89
50
9,94
Jiné
2
0,87
2
0,73
4
0,80
230
100,00
273
100,00
503
100,00
Celkem
V názorné tabulce 31, mohli respondenti zvolit více odpovědí. Podle respondentů jsou nejvýznamnější oblasti, na které by se měli senioři zaměřit před odchodem do penze, koníčky, záliby (21,27 %), podpora vztahů s rodinou a přáteli (19,68 %) a zdravý životní styl (18,49 %). Za nejméně významnou oblast je považována úprava bytu (4,37 %). Ženy označily 56x (20,51 %) záliby, koníčky, 52x (19,05 %) zatrhly zdravý životní styl a podporu vztahů s rodinou a přáteli, dále 42x (15,38 %) finanční zajištění a 29x (10,62 %) navazování nových pozitivních vztahů. Muži označili 51x (22,17 %) záliby, koníčky, 47x (20,43 %) zatrhli podporu vztahů s rodinou a přáteli, 41x (17,83 %) zdravý životní styl dále 35x (15,22 %) navazování nových pozitivních vztahů a 22x (9,57 %) finanční zajištění. Obě pohlaví, vnímá úpravu bytu, jako nejméně potřebnou oblast, na kterou by se měli senioři zaměřit v souvislosti s odchodem do penze. Ženy tuto odpověď zvolily 13x (4,76 %) a muži 9x (3,91 %). V odpovědi jiné, doplnili všichni respondenti informační technologie.
73
Položka č. 27 Kdybyste měli možnost být zaměstnáni i v penzi, využili byste jí? Tab. 32 Možnost zaměstnání v penzi
Možnost zaměstnání v penzi
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Ano, na plný úvazek
1
1,22
3
3,57
4
2,41
Ano, na částečný úvazek
36
43,90
23
27,38
59
35,54
Ne, ze důvodů
zdravotních
13
15,85
14
16,67
27
16,27
Ne, z jiných důvodů než zdravotních
21
25,61
26
30,95
47
28,31
Nevím
11
13,41
18
21,43
29
17,47
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Tabulkou 32 lze identifikovat kolik respondentů by využilo možnosti, být zaměstnán i v penzi. 59 (35,54 %) zapojených do šetření by možnosti využilo, a chtělo by být zaměstnáno na částečný úvazek. 47 (28,31 %) respondentů by v penzi nechtělo být zaměstnáno z jiného než zdravotního důvodu. Na plný úvazek by chtěli pracovat 3 (3,57 %) ženy a 1 (1,22 %) muž. Ze zdravotních důvodů by možnost být zaměstnaný odmítlo 14 (16,67 %) žen a 13 (25,61 %) mužů. 17,47 % neví, zda by využili této možnosti. Viz graf 14. 50 45
40 35 30 25 Muži
20
Ženy
15 10 5 0
Ano, na plný úvazek
Ano, na částečný úvazek
Ne, ze Ne, z jiných zdravotních důvodů než důvodů zdravotních
Nevím
Graf 14 Možnost zaměstnání v penzi
74
Položka č. 28 Jste spokojen/a s vašimi mezilidskými vztahy? Tab. 33 Spokojenost s mezilidskými vztahy
Spokojenost se svými mezilidskými vztahy
Muži
Ženy
Celkem
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
a. č.
r. č. (%)
Rozhodně ano
10
1,22
20
23,81
30
18,07
Spíše ano
55
67,07
46
54,76
101
60,84
Spíše ne
17
20,73
15
17,86
32
19,28
Rozhodně ne
0
0,00
3
3,57
3
1,81
Celkem
82
100,00
84
100,00
166
100,00
Dle tabulky 33 respondenti nejčastěji uváděli, že jsou v oblasti svých mezilidských vztahů spíše spokojeni (60,84 %). Spíše ano, uvedlo 55 (67,07 %) mužů a 46 (54,76 %) žen. Odpověď rozhodně ano, označilo celkem 30 (18,07 %) respondentů, tj. 10 (1,22 %) mužů a 20 (23,81 %) žen. Spíše nespokojených se svými mezilidskými vztahy je 17 (20,73 %) mužů a 15 (17,86 %) žen. Rozhodně nespokojeny jsou 3 (3,57 %) ženy, z celkového počtu to je (1,81 %). Viz graf 15. 80 70
60 50 Muži
40
Ženy
30 20 10
0 Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf 15 Spokojenost s mezilidskými vztahy
75
Poslední položku dotazníku uvádíme pouze ve výčtu uvedených odpovědí. Položka č. 24 Co pro Vás znamená „zdravě“ stárnout? Prosím o Vaše názory, doporučení, jak zdravě stárnout. Muži nejčastěji uváděli: -
„Zdravě stárnout znamená dodržovat pravidelné kontroly u lékaře, procvičovat mozek (př. křížovky), udržovat vztahy s blízkými (nezůstat sám), pravidelné procházky na vzduchu, pokud máte možnost.“
-
„1) udržovat v kondici tělo (procházky, turistika, rekreační sport) i ducha (křížovky, četba…), 2) hlídat zdravotní stav (preventivní prohlídky u lékaře), 3) být v kontaktu s ostatními lidmi.“
-
„Zachovat si dostatečnou míru duševních i fyzických schopností a jejich přirozený úbytek se snažit zmírnit vlastní aktivitou.“
-
„Dobré vztahy v rodině a s přáteli, spořit, zdravá životospráva.“
-
„Zdravé stravování, pohyb v přírodě, vyrovnání s věkem.“
-
„Zbytečně nepřemýšlet nad věcmi co nejdou změnit“
-
„Neizolovat se od lidí, chodit do společnosti, sportovat, zajímat se o novinky“
-
„Zdraví, koníčky, záliby, rodina, peníze, přátelé, finance, pobyt v přírodě, relaxace, nestresovat se, naučit se odpočívat, užívat si života, jíst střídmě, rozumně pít alkohol, chození do společnosti, pozitivní myšlení.“
-
„Nevyhýbat se práci, odpočívat, zdravě žít, hýbat se, nestresovat se, dělat si každý den nějakou drobnou radost, těšit se ze života.“
-
„Užívat si života, radovat se z maličkostí, zdravě jíst, hýbat se, starat se o zdraví, zdravě jíst.“
-
„Brát život tak jak přichází, být spokojen s málem, neodmítat nové výzvy, nešílet z proher, radovat se z výher.“
-
(ostatní uvedené odpovědi jsou umístěny v příloze VII, s. 183)
76
Ženy nejčastěji uváděly: -
„Zůstat aktivní, zajímat se o novinky - IT, být v kontaktu s lidmi, sledovat události a udržovat se v kondici fyzické i psychické. Mimo jiné třeba k tomu patří nemít nadváhu a nejíst nezdravě, být pozitivně naladěn.“
-
„Být aktivní, naplno se věnovat svým koníčkům, jít za svými sny, poznat nové lidi, užívat si života.“
-
„Sport, kontakt s rodinou a přáteli, zábava, samovzdělávání, odpočinek.“
-
„Odcházet do důchodu dříve, dokud má člověk ještě sílu a trochu zdraví, aby si ho ještě užil. Navštěvovat se s rodinou a přáteli, věnovat se svým zálibám.“
-
„Aktivita, pozitivní myšlení, "držet krok s dobou" ve všech směrech, rozvíjet své schopnosti, přiměřený pohyb.“
-
„zdravý životní styl, zdravá strava, aktivní sport, vzdělávání se, odpočinek, dobré mezilidské vztahy, dobré vztahy s rodinou“
-
„Stále sledovat dění v dnešním moderním světě, nebát se sportu a provozování koníčků, chodit do společnosti, odpočívat, pečovat o sebe a dopřát si (např. dobré jídlo, pití, wellness apod.).“
-
„zdravá výživa, sport - podle záliby a finančních možností, pravidelné docházení na předepsanou lékařskou prohlídku, věnovat se rodině, přátelům a pokud je člověk pracující, tak zaměstnání“
-
„Chránit si své psychické i fyzické zdraví, mít finanční nezávislost, zdravou mysl.“
-
„Nepřemýšlet o věku a žít a dělat vše, co člověk může a zvládne. Radovat se ze života, být se sebou spokojený.“
-
„Mít dostatek finančních prostředků, zdraví dětí a jejich dětí, uskutečňování jejich snů.“
-
„Udržovat si zdravou mysl, nepodléhat pasivnímu životu, nadále se vzdělávat, sportovat dle zdravotních indispozic.“
-
„Udržovat si fyzickou a psychickou kondici, rozvíjet záliby a koníčky se kterými můžu pokračovat i v penzi, spořit si na důchod.“
-
„V dobré zdravotní kondici se věnovat koníčkům, udržet si váhu, pohyblivost a zajímat se o okolí, umět se zorientovat ve společenské situaci. Žít tak, aby mě to pořád bavilo a těšila se na věci příští.“
-
(ostatní uvedené odpovědi viz příloha VII, s. 183) 77
13 TESTOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ VE VZTAHU K UVEDENÝM CÍLŮM
V následující podkapitole bude uvedena analýza a interpretace výsledků testování hypotéz na základě získaných a zpracovaných dat. Výsledky statistického testování jednotlivých hypotéz budou vždy prezentovány ve vztahu k stanoveným cílům práce (viz kapitola 10 s. 42). Pro co největší přehlednost interpretace testování hypotéz jsou vybrané statistické výpočty uvedeny v tabulkách, popřípadě doplněny grafem. Pokud respondenti uvedli u vybraných položek možnost jiné, nebyla tato možnost brána v úvahu při statistickém zpracování dat pro malou výpovědní hodnotu a nemožnost přesné interpretace a slouží pouze k dokreslení situace. U otázek, kde bylo možné zvolit více odpovědí, byly odpovědi zakódovány dle jejich počtu.
13.1 Testování první hypotézy
Cíl 1: Zmapovat postoje laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stáří. K vyhodnocení prvního cíle budou využity následující položky: věk, pohlaví, vzdělání s položkami z dotazníku č. 2, 16, 18, 22 (viz příloha VI, s. 177). 1H0: Neexistuje statisticky významná závislost mezi postoji laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stanovenými demografickými determinanty (věk, pohlaví a vzdělání). 1HA: Existuje statisticky významná závislost mezi postoji laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stanovenými demografickými determinanty (věk, pohlaví a vzdělání).
78
a) Testování první hypotézy: Postoj laické veřejnosti k vyrovnanosti a spokojenosti se svým věkem a se sebou samým versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání. Tab. 34 Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 3,9746
3
0,2642
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 3, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 34), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 35 Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 8,7013
3
0,0335
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 3, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 35), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 36 Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 23,4369
12
0,0243
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 12, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 36), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví a dosaženého vzdělání na postoje laické veřejnosti k vyrovnanosti a spokojenosti se svým věkem a se sebou samým. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovnané demografické determinanty věku na postoje laické veřejnosti k vyrovnanosti a spokojenosti se svým věkem a se sebou samým. 79
b) Testování první hypotézy: Postoj laické veřejnosti k možnostem hospodaření s měsíčním příjmem versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání. Tab. 37 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 10,7821
5
0,0558
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 5, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 37), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 38 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 3,3769
5
0,6420
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 5, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 38), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 39 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 31,4734
20
0,0492
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 20, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 39), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a pohlaví na postoj laické veřejnosti k možnostem hospodaření s měsíčním příjmem. Ale také lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty dosaženého vzdělání na postoj laické veřejnosti k možnostem hospodaření s měsíčním příjmem. 80
c) Testování první hypotézy: Postoj laické veřejnosti k radosti odchodu do penze versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání. Tab. 40 Radost z odchodu do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 13,7148
4
0,0082
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 40), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 41 Radost z odchodu do penze – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
2,9873
4
0,5599
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 41), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 42 Radost z odchodu do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 27,4463
16
0,0367
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 42), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty pohlaví na postoje laické veřejnosti k radosti z odchodu do penze. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a vzdělání na postoje laické veřejnosti k radosti z odchodu do penze.
81
d) Testování první hypotézy: Postoj laické veřejnosti k významu stárnutí a stáří versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání. Tab. 43 Význam stárnutí, stáří – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 25,6939
8
0,0011
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 8, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 43), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 44 Význam stárnutí, stáří – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 8,1513
8
0,4188
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 8, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 44), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 45 Význam stárnutí, stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
47,3452
32
0,0394
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 32, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 45), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty pohlaví na postoje laické veřejnosti k významu stárnutí, stáří. Ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a vzdělání na postoje laické veřejnosti k významu stárnutí, stáří.
82
Závěrečné shrnutí výsledků testování první hypotézy: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví a dosaženého vzdělání na postoje laické veřejnosti k vyrovnanosti a spokojenosti se svým věkem a se sebou samým. Ženy jsou častěji než muži nespokojeny samy se sebou, muži se hůře než ženy nevyrovnávají se svým věkem. Přesto, že jsme měly ve vzorku stejný počet respondentů (68) se středním odborným vzděláním a se vzděláním středním s maturitou, respondenti se středním odborným vzděláním častěji než respondenti s maturitou označovali odpověď, kdy nejsou spokojeni sami se sebou, objevila se u nich i odpověď, že jsou nespokojeni sami se sebou a nevyrovnáni se svým věkem. Tato odpověď se u lidí s maturitou již neobjevila. Ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty dosaženého vzdělání na postoj laické veřejnosti k možnostem hospodaření s měsíčním příjmem. Lidé s vysokoškolským vzděláním a maturitou si mohou, více než ostatní skupiny, dovolit koupit vše, co chtějí a přitom si spořit na penzi. Nejčastější odpovědí u všech respondentů, bez ohledu na vzdělání převažovala volba, kdy respondenti uvedli, že musejí přemýšlet, co si mou pořídit, aby si následně mohli odložit peníze na penzi. Ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a vzdělání na postoje laické veřejnosti k radosti z odchodu do penze, na postoje laické veřejnosti k významu stárnutí, stáří. Respondenti ve věku 60 – 74 let se těší více do penze, než lidé ve věku 45 – 59 let. Lidé ve věku 45 – 59 let o tom i mnohem častěji nepřemýšlejí. Lidé s vyšším vzděláním se do penze těší méně, než ti se vzděláním nižším. Respondenti ve věku 45 - 59 let častěji uvádějí, že stáří a stárnutí znamená období nemoci a závislosti na pomoci druhých. Lidé ve věku 60 - 74 let období stáří vnímají více pozitivně, tedy jako období klidu, relaxace s možností seberealizace a období kdy se mohou věnovat svým blízkým. Respondenti s vyšším vzděláním vnímají stárnutí spíše pozitivně, lidé se středním vzděláním toto období vnímají také pozitivně, ale mnohem častěji i vidí v období stáří samotu, vlastní nepotřebnost, nemoc, bolest a závislost na pomoci druhých. Ale také lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty věku na postoje laické veřejnosti 83
k vyrovnanosti a spokojenosti se svým věkem a se sebou samým. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a pohlaví na postoj laické veřejnosti k možnostem hospodaření s měsíčním příjmem. A také ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty pohlaví na postoje laické veřejnosti k radosti z odchodu do penze, na postoje laické veřejnosti k významu stárnutí, stáří.
13.2 Testování druhé hypotézy
Cíl 2: Zmapovat činnosti laické veřejnosti ovlivňující stárnutí. K vyhodnocení cíle 2 budou srovnány následující determinanty věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situace s položkami z dotazníku č. 4, 6, 9, 11, 12 (viz příloha VI, s. 177). 2H0: Neexistuje statisticky významná závislost mezi činnostmi laické veřejnosti ovlivňující stárnutí a stanovenými determinantami (věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situací respondenta). 2HA: Existuje statisticky významná závislost mezi činnostmi laické veřejnosti na ovlivnění stárnutí a stanovenými determinantami (věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situací respondenta).
84
a) Testování druhé hypotézy: Činnosti laické veřejnosti ve vyhledávání informací k přípravě na stáří versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situací respondenta. Tab. 46 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 6,1165
4
0,1906
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 46), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 47 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 12,7105
4
0,0127
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 47), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 48 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 33,5684
16
0,0062
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 48), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 49 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 21,3253
12
0,0458
85
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 12, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 49), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 50 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 5,1884
4
0,2685
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 50), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 51 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 8,5073
4
0,0746
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 51), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 52 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 46,3936
20
0,0007
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 20, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 52), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, dosaženého vzdělání a spokojenosti v oblasti mezilidských vtahů, možnosti hospodaření respondentů s měsíčním příjmem na činnosti laické veřejnosti při vyhledávání informací k přípravě na stáří. Lze také
tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, dodržování preventivních prohlídek, zda si 86
respondenti spoří na penzi, má vliv na činnosti laické veřejnosti při vyhledávání informací k přípravě na stáří.
b) Testování druhé hypotézy: Docházení laické veřejnosti na pravidelné lékařské prohlídky versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů a finanční situace respondenta. Tab. 53 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 2,8826
1
0,0895
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 1, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 53), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 54 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 3,9055
1
0,0481
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 1, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 54), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 55 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 5,7910
4
0,2153
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 55), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
87
Tab. 56 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 22,9844
3
0,00004
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 3, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 56), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 57 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 17,1455
1
0,00003
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 1, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 57), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 58 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 22,9896
5
0,0003
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 5, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 58), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, zda si lidé mohou šetřit a spořit na penzi, které mají vliv na docházení vzorku laické veřejnosti na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. Také lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a dosaženého vzdělání na docházení vzorku laické veřejnosti na pravidelné lékařské preventivní prohlídky.
88
c)
Testování druhé hypotézy: Věnování se laické veřejnosti ve svém volném čase sportovním aktivitám versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situace respondenta.
Tab. 59 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
0,7395
2
0,6908
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 2, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 59), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 60 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
0,9102
2
0,6343
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 2, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 60), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 61 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
30,1395
8
0,0002
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 8, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 61), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 62 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
30,5527
6
0,00003
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 62), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. 89
Tab. 63 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
10,3499
2
0,0056
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 2, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 63), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 64 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
6,0358
2
0,0489
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 2, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 64), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 65 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
28,5122
10
0,0014
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 10, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 65), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržovaní preventivních prohlídek a možnosti si spořit na penzi a spoření si na ni na věnování se laické veřejnosti sportu. Také lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a pohlaví na věnování se laické veřejnosti sportu.
90
d) Testování druhé hypotézy – Přepravování se laické veřejnosti na krátké vzdálenosti (do 5 km) versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských
vztahů, dodržování
preventivních prohlídek a finanční
situace
respondenta. Tab. 66 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
8,5844
5
0,1268
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 5, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 66), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 67 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
9,6620
3
0,0216
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 3, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 67), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 68 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
21,9875
12
0,0376
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 12, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 68), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 69 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
11,1852
9
0,2632
91
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 9, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 69), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 70 Přeprava na krátké – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
2,2903
3
0,5143
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 3, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 70), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 71 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
1,4301
3
0,6984
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 3, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 71), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 72 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
40,5676
15
0,0003
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 15, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 72), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, vzdělání, finanční situaci respondenta, zda si může spořit na penzi, které mají vliv na přepravování se široké laické veřejnosti na krátké vzdálenosti (do 5 km). Také lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických 92
determinant věku, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situaci respondentů (zda spoří na penzi), které mají vliv na přepravování se široké laické veřejnosti na krátké vzdálenosti (do 5 km).
e)
Testování druhé hypotézy – Frekvence pohybu laické veřejnosti ve společnosti lidí mimo školu/zaměstnání versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situace respondenta.
Tab. 73 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 29,8477
7
0,0001
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 73), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 74 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
15,8616
7
0,0264
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 74), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 75 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 30,2457
28
0,3515
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 28, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 75), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
93
Tab. 76 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 38,8121
21
0,0103
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 21, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 76), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 77 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
10,4785
7
0,1630
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 77), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 78 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
14,8400
7
0,0381
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 78), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 79 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
46,8565
35
0,0868
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 35 na základě výsledku testovací metody (viz tab. 79), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly
vlivu
sledovaných
demografických
determinant
věku,
pohlaví,
pocitu 94
spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů a finanční situaci (zda respondenti spoří na penzi), které mají vliv na frekvenci pohybu laické veřejnosti ve společnosti mimo zaměstnání/školu. Také lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání, dodržování preventivních prohlídek, možnosti respondentů spořit si na penzi na frekvenci pohybu laické veřejnosti ve společnosti mimo zaměstnání/školu.
f)
Testování druhé hypotézy – Využívání informačních zdrojů k inspiraci k přípravě na stáří versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských
vztahů, dodržování
preventivních prohlídek a finanční
situace
respondenta. Tab. 80 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 34,2164
7
0,00002
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 80), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 81 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 3,4514
7
0,8403
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 81), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 82 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 34,1308
28
0,1966
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 28, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 82), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. 95
Tab. 83 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 28,0082
21
0,1399
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 21, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 83), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 84 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 17,0509
7
0,0170
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 84), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 85 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
19,0041
7
0,0081
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 7, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 85), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 86 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 43,9026
35
0,1437
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 35, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 86), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
96
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, dodržování preventivních prohlídek a finanční situace respondenta (zda si spoří na penzi), které mají vliv na využívání laické veřejnosti informačních zdrojů k inspiraci na přípravu na stáří. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, možnosti respondentů spořit si na penzi, které mají vliv na využívání laické veřejnosti informačních zdrojů k inspiraci na přípravu na stáří.
g) Testování druhé hypotézy – Aktivity pro udržení mentální (psychické) kondice versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských
vztahů,
dodržování
preventivních prohlídek a finanční
situace
respondenta. Tab. 87 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
18,9232
9
0,0258
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 9, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 87), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 88 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 15,7788
9
0,0716
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 9, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 88), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 89 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 70,8454
36
0,00047
97
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 36, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 89), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 90 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
68,8152
27
0,00002
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 27, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 90), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 91 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 27,7960
9
0,0010
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 9, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 91), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 92 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 29,0369
9
0,0006
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 9, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 92), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 93 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 86,3381
45
0,0002
98
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 45, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 93), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek a finanční situací (zda spoří na penzi, či mají možnost si na penzi spořit), které mají vliv na aktivity, jimiž si laická veřejnost udržuje mentální (psychickou) kondici. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty pohlaví na činnosti, jimiž laická veřejnost udržuje mentální (psychickou) kondici.
h) Testování druhé hypotézy – Věnování se sportovním aktivitám/aktivním činnostem versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských
vztahů, dodržování
preventivních prohlídek a finanční
situace
respondenta. Tab. 94 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 6,6801
6
0,3514
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 94), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 95 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 17,4890
6
0,00764
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 95), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
99
Tab. 96 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 54,5774
24
0,00036
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 96), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 97 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
35,6741
18
0,0077
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 18, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 97), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 98 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 23,9369
6
0,00054
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 98), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 99 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 8,6448
6
0,1945
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 99), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
100
Tab. 100 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 57,4676
30
0,00184
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 30, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 100), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek a finanční situací (zda mají možnost si spořit na penzi), které mají vliv na věnování se sportovním aktivitám/aktivním činnostem. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, finanční situace respondenta, zda si spoří na penzi, na věnování se sportovním aktivitám/aktivním činnostem.
i)
Testování druhé hypotézy – Nejčastěji navštěvované kulturně-sportovní akce versus determinanty – věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek a finanční situace respondenta.
Tab. 101 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 13,7513
4
0,00813
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 101), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
101
Tab. 102 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle pohlaví Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
1,61822
4
0,8055
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 102), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 103 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
40,5834
16
0,00064
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 103), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 104 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 19,3303
12
0,08086
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 12, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 104), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 105 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 1,70361
4
0,79006
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 105), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
102
Tab. 106 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 17,4194
4
0,0016
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 106), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 107 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 46,6918
20
0,00065
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 20, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 107), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek, které mají vliv na navštěvování laické veřejnosti kulturně-sportovních akcí. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku
respondentů
existují
statisticky
významné
rozdíly
vlivu
sledovaných
demografických determinant věku, vzdělání, finanční situací (zda si spoří na penzi, či mají možnost si na ni spořit), které mají vliv na navštěvování laické veřejnosti kulturněsportovních akcí.
Závěrečné shrnutí výsledků testování druhé hypotézy: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu
sledovaných
demografických
determinant
pohlaví,
dosaženého
vzdělání
a spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, možnosti hospodaření respondentů s měsíčním příjmem na činnosti laické veřejnosti při vyhledávání informací k přípravě na stáří. Ženy vyhledávají více informací ke stárnutí než muži. Informace k přípravě na stáří 103
vyhledávají častěji respondenti s vyšším vzděláním, než nižším. Respondenti, kteří jsou spokojeni v oblasti mezilidských vztahů, vyhledávají informace k přípravě na stáří více, než lidé kteří nejsou spokojeni ve jmenované oblasti. Lidé s vyššími příjmy vyhledávají informace k přípravě na stáří více, než lidé, co mají nižší měsíční příjmy. Ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných
demografických
determinant
pohlaví,
pocitu
spokojenosti
v oblasti
mezilidských vztahů, zda si lidé mohou šetřit a spoří na penzi, které mají vliv na docházení vzorku laické veřejnosti na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. Ženy jsou v docházení na pravidelné lékařské prohlídky důslednější, než muži. Respondenti, kteří jsou spokojeni v oblasti mezilidských vztahů, navštěvují lékaře v rámci preventivních prohlídek pravidelněji, než ti co spokojeni v mezilidských vztazích nejsou. Lidé, kteří spoří na penzi, docházejí pravidelně na preventivní lékařské prohlídky. Lidé s měsíčními příjmy, si mohou dovolit spořit na penzi, docházejí na preventivní prohlídky. Dále ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržovaní preventivních prohlídek a možnosti spořit na penzi a samotným spořením na ni, které mají vliv na věnování se laické veřejnosti sportu. Respondenti s vyšším vzděláním se sportu věnují více, než respondenti s nižším vzděláním. Čím jsou lidé více spokojeni v oblasti mezilidských vztahů, tím pravidelněji i sportují. Lidé docházející na pravidelné lékařské prohlídky i pravidelněji sportují. Respondenti spořící si na penzi se i více věnují sportu. Lidé s vyššími měsíčními příjmy sportují pravidelněji, než lidé s příjmy nízkými. Existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, vzdělání, finanční situaci respondenta (zda si může spořit na penzi), na přepravování se široké laické veřejnosti na krátké vzdálenosti (do 5 km). Ženy se na krátké vzdálenosti častěji přepravují pěšky, muži více využívají přepravu na kole. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti s převahou využívají na přepravu automobil. Lidé se středním vzděláním s maturitou se častěji přepravují pěšky, než lidé se středním odborným vzděláním, kteří využívají automobil. Respondenti, kteří označili, že jejich měsíční příjem jim nestačí ani na pokrytí jejich měsíčních nákladů, se přepravují především automobilem. Lidé, kteří mají měsíční příjem, takový že si mohou dovolit pořídit vše, co chtějí a mohou si zároveň i spořit, také preferují přepravu automobilem. Respondenti s měsíčním příjmem 104
takovým, že musí přemýšlet nad tím, co si pořídí, aby si mohli spořit na penzi, se přepravují nejčastěji pěšky. Ve sledovaném vzorku respondentů také existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, pohlaví, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů a finanční situaci (zda si respondenti spoří na penzi), které mají vliv na frekvenci pohybu laické veřejnosti ve společnosti mimo zaměstnání/školu. Lidé ve věku 60 - 74 let se ve společnosti pohybují 1x či 2x týdně nebo každý den, zatímco lidé ve věku 45 - 59 let se ve společnosti pohybují rozmanitěji, 1x – 7x týdně. Ženy se ve společnosti pohybují tak jako starší lidé, 1x či 2x týdně nebo každý den. Více žen než mužů se ve společnosti mimo školu/zaměstnání vůbec nepohybuje, což může být dle mého názoru způsobeno jejich vytížeností. Čím jsou lidí více spokojeni v oblasti svým mezilidských vztahů, častěji se také objevují ve společnosti mimo školu/zaměstnání. Respondenti, kteří si spoří na penzi se více pohybují ve společnosti, než lidé kteří na penzi nespoří. Ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, dodržování preventivních prohlídek a finanční situace respondenta (zda si spoří na penzi), na využívání laické veřejnosti informačních zdrojů k inspiraci na přípravu na stáří. Respondenti středního věku využívají více informační zdroje, ale starší respondenti ve věku 60 – 74 využívají více druhů zdrojů informací k přípravě na stáří.
Lidé docházející na pravidelné lékařské preventivní
prohlídky a spořící na penzi, využívají více zdrojů k přípravě na stáří, než lidé co na preventivní prohlídky nedochází a ti co na penzi nespoří. Ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek a finanční situací (zda si spoří na penzi, či mají možnost si na ni spořit), na aktivity, jimiž si laická veřejnost udržuje mentální (psychickou) kondici. Přestože vyšla u věku p-hodnota 0,0258. Nevidím žádný výrazný rozdíl mezi věkem a počtem užívaných aktivit k zachování mentální kondice. S vyšším vzděláním roste i počet aktivit, které respondenti dělají pro udržení či zlepšení své mentální kondice. Respondenti spokojení v oblasti mezilidských vztahů a ti co docházející na pravidelné preventivní prohlídky využívají více aktivit k zlepšení mentální kondice, než lidé nespokojení v oblasti mezilidských vztahů a ti co na lékařské preventivní 105
prohlídky nechodí. Respondenti spořící si na penzi také využívají více aktivit k udržení mentální kondice. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti
mezilidských
vztahů,
dodržováním
preventivních
prohlídek
a finanční situací (zda mají možnost si spořit na penzi), na věnování se sportovním aktivitám/aktivním činnostem. Ženy využívají více druhů sportu než muži. Lidé s nižším vzděláním méně sportují. Respondenti s maturitou provozují více druhů sportu než respondenti se středním odborným vzděláním. Lidé, zúčastnění výzkumu, kteří jsou spokojeni v oblasti mezilidských vztahů a docházející na preventivní prohlídky, využívají více druhů sportu, než ti co v oblasti mezilidských vztahů spokojeni nejsou a ti co na preventivní prohlídky nedochází. Existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání, finanční situací (zda si spoří na penzi, či mají možnost si na ni spořit), na navštěvování laické veřejnosti kulturně-sportovních akcí. Mladší respondenti ve věku 45 - 59 let navštěvují více druhů kulturně-sportovních akcí než starší respondenti. Čím vyššího vzdělání respondenti dosáhli, tím více navštěvují kulturně-sportovní akce. Lidé ze vzorku spořící na penzi chodí více na kulturně-sportovní akce. Respondenti co si mohou dovolit pořídit si vše, co chtějí a nespoří si na penzi, nenavštěvují kulturně společenské akce. Respondenti, kteří se nemohou se svým měsíčním příjmem dovolit spořit si peníze na penzi, přesto chodí na 1-2 kulturně sportovní akce. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, dodržování preventivních prohlídek, zda si respondenti spoří na penzi, na činnosti laické veřejnosti při vyhledávání informací k přípravě na stáří. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a dosaženého vzdělání na docházení vzorku laické veřejnosti na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. Neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a pohlaví na věnování se laické veřejnosti sportu. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situaci respondentů (zda si spoří na penzi), které nemají 106
vliv na přepravování se široké laické veřejnosti na krátké vzdálenosti (do 5 km). Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání, dodržování preventivních prohlídek, možnosti respondentů spořit si na penzi na frekvenci pohybu laické veřejnosti ve společnosti mimo zaměstnání/školu. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, možnosti respondentů spořit si na penzi, na využívání laické veřejnosti informačních zdrojů k inspiraci na přípravu na stáří. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty pohlaví na činnosti, jimiž laická veřejnost udržuje mentální (psychickou) kondici. Ve sledovaném vzorku respondentů také neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, finanční situace respondenta (zda si spoří na penzi), na věnování se sportovním aktivitám/ aktivním činnostem. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant pohlaví, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek, na navštěvování laické veřejnosti kulturně-sportovních akcí.
13.3 Testování třetí hypotézy
Cíl 3: Zmapovat determinanty ovlivňující náhled na význam problematiky přípravy na zdravé stárnutí z pohledu vzorku laické veřejnosti (muži, ženy). K vyhodnocení cíle 3 budou srovnány následující determinanty věk, vzdělání, rodinný stav s položkami z dotazníku č. 3, 14, 17, 19, 20, 21 (viz příloha VI, s. 177).
3H0: Nebude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu žen ze vzorku populace. 107
3HA: Bude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu žen ze vzorku populace.
a) Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku ženské laické veřejnosti na potřebu přípravy na stáří versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav. Tab. 108 Potřeba přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
3,6553
4
0,4546
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 108), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 109 Potřeba přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 24,5636
16
0,0779
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 109), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 110 Potřeba přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 22,1839
16
0,1373
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 110), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání, rodinného stavu na potřebě přípravy na stáří a stárnutí. 108
b) Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku ženské laické veřejnosti na závislosti zdravého stárnutí na finančních prostředcích versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav. Tab. 111 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
5,6357
4
0,2280
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 111), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 112 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 28,8815
16
0,0247
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 112), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 113 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 23,7745
16
0,0945
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 113), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, rodinného stavu na náhled na závislost zdravého stárnutí na finančních prostředcích. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické
109
determinanty vzdělání na náhled na podmíněnost zdravého stárnutí na finančních prostředcích.
c)
Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku ženské laické veřejnosti na ideální věk pro odchod do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav.
Tab. 114 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 4,3878
4
0,3560
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 114), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 115 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 20,1352
16
0,2141
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 115), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 116 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 15,9879
16
0,4539
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 116), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání a rodinného stavu na názor o ideálním věku pro odchod do penze.
110
d) Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku ženské laické veřejnosti na činnosti, kterým se chtějí nejvíce věnovat po odchodu do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav. Tab. 117 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti 21,1245
8
p-hodnota 0,0068
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 8, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 117), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 118 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 47,1480
32
0,0411
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 32, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 118), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 119 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 44,0880
32
0,0756
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 32, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 119), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a dosažené vzdělání na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze. Ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty rodinný stav, na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze.
111
e)
Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku ženské laické veřejnosti na nejvýznamnější okolnosti, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav.
Tab. 120 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 24,9811
6
0,0003
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 120), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 121 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 35,2764
24
0,0644
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 121), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 122 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 23,4385
24
0,4940
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 122), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání a rodinný stav na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky
112
významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty věku a na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze.
f)
Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku ženské laické veřejnosti na nejvýznamnější oblast, na kterou by se měli senioři zaměřit v souvislosti s odchodem do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav.
Tab. 123 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 18,1258
6
0,0059
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 123), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 124 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 28,1616
24
0,2532
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 124), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 125 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 20,1074
24
0,6906
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 125), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty věku, na nejvýznamnější oblasti, na 113
které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání a rodinného stavu na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit.
Závěrečné shrnutí výsledků testování třetí hypotézy: Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a dosažené vzdělání na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze. Mladší ženy, ve věku 45 – 59 let, plánují realizovat v penzi více činností, než ženy starší, 60 - 74 let. Ženy s vyšším vzděláním chtějí v penzi dělat více činností, než ženy se vzděláním nižším. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty věku, na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze a na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit. Starší ženy ve věku 60 - 74 let shledávají více okolností, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze. Vnímají také více oblastí, na které by se měli senioři v souvislosti s odchodem do penze zaměřit. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty vzdělání na náhled na podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům. Dle výsledků shledává většina žen podmíněnost zdravého stárnutí na finančních prostředcích. Přesto však ženy s vysokoškolským vzděláním, si podmíněností na finančních prostředcích nejsou jisty a volily i možnost, že zdravé stárnutí není finančně podmíněno. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání, rodinného stavu na potřebě přípravy na stáří a stárnutí a na názor o ideálním věku pro odchod do penze. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, rodinného stavu na náhled na podmíněnost zdravého stárnutí na finančních prostředcích. Ve sledovaném vzorku respondentek neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické 114
determinanty rodinný stav, na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze a na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze. Neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant vzdělání a rodinného stavu na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit.
13.4 Testování čtvrté hypotézy
4H0: Nebude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu mužů ze vzorku populace. 4HA: Bude zjištěn statisticky významný vliv sledovaných demografických determinant (věk, dosažené vzdělání a rodinný stav) na názory vztahující se k přípravě na zdravé stárnutí z pohledu mužů ze vzorku populace.
a) Testování čtvrté hypotézy – Náhled vzorku mužské laické veřejnosti na potřebu přípravy na stáří versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav. Tab. 126 Potřebu přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 9,1355
4
0,0578
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 126), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 127 Potřebu přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 28,9956
27
0,3611
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 27, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 127), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. 115
Tab. 128 Potřebu přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 17,7246
36
0,9954
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 36, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 128), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání a rodinného stavu, na potřebu přípravy na stáří a stárnutí.
b) Testování čtvrté hypotézy – Náhled vzorku mužské laické veřejnosti na závislost zdravého stárnutí na finančních prostředcích versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav. Tab. 129 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát
Stupeň volnosti
p-hodnota
7,0850
4
0,1314
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 129), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Tab. 130 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 26,4211
24
0,3321
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 130), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
116
Tab. 131 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 21,7382
32
0,9142
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 32, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 131), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání a rodinného stavu na náhled na podmíněnost zdravého stárnutí na finančních prostředcích.
c)
Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku mužské laické veřejnosti na ideální věk pro odchod do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav.
Tab. 132 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 12,8945
4
0,0118
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 132), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 133 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 17,0283
12
0,1485
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 12, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 133), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
117
Tab. 134 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 16,6840
16
0,4063
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 16, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 134), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty věku na názor o ideálním věku pro odchod do penze. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant dosaženého vzdělání a rodinného stavu na názor o ideálním věku pro odchod do penze.
d) Testování třetí hypotézy – Náhled vzorku mužské laické veřejnosti na činnosti, kterým se chtějí nejvíce věnovat po odchodu do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav. Tab. 135 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti 19,2518
6
p-hodnota 0,0037
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 135), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 136 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 46,1702
18
0,0002
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 18, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 136), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. 118
Tab. 137 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 23,3734
24
0,4978
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 137), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty rodinného stavu, na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze.
e)
Testování třetí hypotézy – Náhled mužské laické veřejnosti na nejvýznamnější okolnosti, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav.
Tab. 138 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 18,9041
6
0,0043
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 138), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 139 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 43,4608
18
0,0006
119
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 18, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 139), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 140 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 29,5773
24
0,1991
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 140), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a vzdělání na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty rodinného stavu na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze.
f)
Testování třetí hypotézy – Náhled mužské laické veřejnosti na nejvýznamnější oblast, na kterou by se měli senioři zaměřit v souvislosti s odchodem do penze versus determinanty věk, dosažené vzdělání a rodinný stav.
Tab. 141 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku Chí – kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 14,8428
6
0,0215
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 6, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 141), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
120
Tab. 142 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 38,2568
18
0,0035
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 18, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 142), zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Tab. 143 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu Chí - kvadrát Stupeň volnosti p-hodnota 20,8435
24
0,6479
Pro zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 24, na základě výsledku testovací metody (viz tab. 143), nezamítáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní.
Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku a vzdělání na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinantě rodinný stav na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit.
Závěrečné shrnutí výsledků testování první hypotézy: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze, na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze, na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit. Mladší muži, ve věku 45 - 59 let, a muži s vyšším vzděláním plánují více činností v penzi než muži starší a s nižším vzděláním. Starší muži ve věku 60 - 74 let, uváděli více okolností, které senioři postrádají 121
v souvislosti s odchodem do penze, než muži mladší. Muži se středním odborným vzděláním a muži s maturitou uváděli více okolností, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze, než muži s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Starší muži, ve věku 60 - 74 let, uváděli více oblastí, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit, než muži mladší. Muži se středním odborným vzděláním a se středním s maturitou uváděli více oblastí, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit, než muži s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů existují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty věku na názor o ideálním věku pro odchod do penze. Muži ve věku 60 - 74 let, chtějí do penze odejít později než mladší muži. Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant věku, vzdělání a rodinného stavu, na potřebu přípravy na stáří a stárnutí, na náhled podmíněnosti zdravého stárnutí finančním prostředkům. Lze také tvrdit, že ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných demografických determinant dosaženého vzdělání a rodinného stavu, na názor o ideálním věku pro odchod do penze. Ve sledovaném vzorku respondentů neexistují statisticky významné rozdíly vlivu sledované demografické determinanty rodinného stavu, na náhled na činnost, které se plánují věnovat po odchodu do penze, na nejvýznamnější okolnosti, které senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze, na nejvýznamnější oblasti, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit.
122
14 DISKUZE
Tématem diplomové práce je příprava populace na zdravé stárnutí. Především bylo naším záměrem zmapovat postoje populace k přípravě na stáří a realizace činností populace ovlivňující stárnutí a náhled na problematiku přípravy na stáří. Dalším cílem práce bylo poukázat a upozornit na potřebu přípravy na stárnutí a stáří. Šetření bylo provedeno za použití kvantitativní metodologie, prostřednictvím dotazníku. Celkem bylo distribuováno 170 formulářů, s návratností 87 formulářů (51,17 %). Dále jsme získaly 83 dotazníků pomocí prostřednictvím Google docs. Byly osloveny osoby ve věku 45 – 74 let. Ve věku 45 – 59 let se šetření zúčastnilo 106 (63,85 %) respondentů a ve věku 50 – 74 let 60 (36,15 %) respondentů, (viz tab. 7, s. 49). Další sledovanou determinantou bylo pohlaví (viz tab. 6, s. 49), kdy se šetření zúčastnilo 82 (49,40 %) mužů a 84 (50,60 %) žen a vzdělání (viz tab. 8, s. 50). V našem vzorku bylo nejvíce respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou 68 (40,96 %) nebo střední odborné vzdělání, kterého dosáhlo 68 (40,96 %) respondentů, vysokoškolského vzdělání 18 (10,84 %), vyššího odborného 7 (4,22 %) a nejnižší vzdělání, tedy základní dosáhlo 5 (3,01 %) respondentů. Jsme si vědomy velkého počtu testovaných determinant v rámci testovaných hypotéz, které jsou součástí diplomové práce. Příprava na stáří je dlouhodobý proces a je ovlivněna celou řadou faktorů, které jsme měly za cíl zmapovat. Zdaleka se nám však nepodařilo zmapovat všechny determinanty ovlivňující přípravu na zdravé stárnutí a ani by to v rámci šetření diplomové práce nebylo možné. Výsledky vlastního výzkumu jsme diskutovaly s výsledky diplomové práce Hany Malé s názvem Fenomén stáří a vliv na sebepojetí. Šetření se zúčastnilo 108 respondentů z čehož, je 37,96 % mužů a 62,04 % žen. Respondenti byli ve věkovém rozmezí 55 – 93 let. Další diplomovou prací, se kterou jsme výsledky průzkumu diskutovaly je bakalářská práce Nováčkové s názvem Příprava na stáří z pohledu dnešní populace středního věku. Do šetření bylo zařazeno 93 respondentů ve věkovém rozmezí 40 – 60 let. Z celkového počtu 93 respondentů tvořilo 58 % ženy a 42 % muži. Další diplomovou práci, kterou jsme zvolily k diskuzi, byla práce Nýčové s názvem Příprava střední generace 123
na stárnutí a stáří v regionu Opava. Z celkového počtu respondentů 192 zaujímaly 66,67 % ženy a 33,33% muži. V diskuzi se věnujeme zjištěným výsledkům šetření a srovnáváme je s dostupnými odbornými zdroji dle jednotlivých stanovených cílů. V rámci
1.
cíle
mapujeme
postoje
laické
veřejnosti
k přípravě
na
stárnutí
a stáří v závislosti na stanovených determinantách (věk, pohlaví a vzdělání). První zkoumanou oblastí byla vyrovnanost a spokojenost dotazovaných s vlastním věkem a sebou samým. V rámci testování jednotlivých hypotéz vedoucích ke splnění cílů diplomové práce byly zvoleny demografické determinanty věk, pohlaví a vzdělání. Dle výsledků můžeme usuzovat, že existuje statisticky významná závislost mezi názory na vliv procesu stárnutí na sebepojetí pohlavím a vzděláním respondentů (viz tab. 35 a 36, s. 79).
Ženy jsou častěji než muži nespokojeny samy se sebou, ale muži se hůře než ženy vyrovnávají se svým věkem. Což může být dle mého názoru zapříčiněno u žen fyzickým stárnutím, s kterým se všeobecně hůře srovnávají, a proto využívají často vnějších prostředků pro ovlivnění fyzických změn. Muži si více „nepřipouštějí“ svůj kalendářní věk, přestože se potýkají se stejnými nebo podobnými projevy stárnutí jako ženy. Respondenti se středním odborným vzděláním častěji než respondenti s maturitou označovali odpověď, kdy nejsou spokojeni sami se sebou. Zde lze hovořit nejen o fyzických změnách, které stáří přináší, ale i o možnosti, že lidé s nižším vzděláním nejsou samy se sebou spokojeni v oblasti vzdělání. Dle výsledků diplomové práce Malé neexistuje statisticky významná závislost mezi názory na vliv procesu stárnutí na sebepojetí a pohlavím a vzděláním respondentů.95
Další zkoumanou oblastí vztahující se k cíli č. 1 zahrnovala, jak respondenti vnímají stárnutí a stáří (viz tab. 11, s. 53). Jako statisticky významné determinanty byly potvrzeny dosažené vzdělání a věk, ovlivňující postoje respondentů k vnímání stárnutí a stáří (viz tab. 43 a 45, s. 82). Respondenti ve věku 45 - 59 let častěji uvádějí, že stáří a stárnutí znamená období nemoci a závislosti na pomoci druhých. Lidé ve věku 60 - 74 let období stáří vnímají více pozitivně, tedy jako období klidu, relaxace s možností seberealizace a období, kdy se mohou věnovat svým blízkým. Respondenti s vyšším vzděláním vnímají 95
Srov. MALÁ, H., Fenomén stáří a vliv na sebepojetí. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/214761/lf_m/DP_FINAL.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
124
stárnutí spíše pozitivně, lidé se středním vzděláním toto období vnímají také pozitivně, ale mnohem častěji i shledávají v období stáří samotu, vlastní nepotřebnost, nemoc, bolest a závislost na pomoci druhých. I zde můžeme využít srovnání s prací Malé. Význam stárnutí a stáří znamená pro 43,52 % z celkového počtu 108 respondentů období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby), pro 25,93 % jde o období, ve kterém se mohu věnovat svým blízkým, 11,11 % označilo, že se jedná o období nemoci, bolesti, závislosti na druhých a 13,89 % období samoty, vlastní nepotřebnosti. 96 Z šetření Malé lze konstatovat, že neexistuje statisticky významná závislost mezi názorem na proces stárnutí a pohlavím u sledovaného vzorku populace, což bylo potvrzeno i v našem šetření.
Třetí mapovanou oblastí v rámci hodnocení 1. cíle byly možnosti hospodaření se svým pravidelným měsíčním příjmem. Zde byla potvrzena závislost mezi postojem laické veřejnosti k možnostem hospodaření s měsíčním příjmem a jejich vzděláním (viz tab. 39, s. 80). Lidé s vysokoškolským vzděláním a maturitou si mohou, více než ostatní skupiny, dovolit koupit vše, co chtějí a přitom spořit na penzi. V již uváděné bakalářské práci Nováčkové spoří na penzi 73 % respondentů. Ve srovnání s výsledky diplomové práce Nýčové můžeme říci, že většina respondentů se na stáří finančně připravuje. Nýčová uvádí, že se na stáří po finanční stránce nepřipravuje 13,54 % respondentů, zbylých 86,46 % respondentů se na stáří finančně připravuje a to tak, že mají penzijní připojištění, finanční úspory aj.
97
V našem šetření na penzi spoří 82,53 % respondentů (viz tab. 25, s. 66).
Z toho vyplývá, že většina veřejnosti, vnímá potřebu spořit na penzi a být tak na ni finančně zajištěn. Dalším postojem, kterým jsme se v práci zabývaly, byla radost z odchodu do penze. Radost z odchodu do penze není rozdílná mezi muži a ženami. Byla zjištěna souvislost mezi pozitivními pocity z odchodu do penze, věkem a vzděláním (viz tab. 40 a 42, s. 81). Respondenti ve věku 60 – 74 let se těší více do penze, než lidé ve věku 45 – 59 let. Lidé ve věku 45 – 59 let o tom i mnohem častěji nepřemýšlejí. Lidé s vyšším vzděláním se do penze těší méně, než lidé se vzděláním nižším, což může být způsobeno i větší spokojenosti v zaměstnání. Z výsledků diplomové práce Nýčové je zřejmé, že se 96
Srov. MALÁ, H., Fenomén stáří a vliv na sebepojetí. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/214761/lf_m/DP_FINAL.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. 97 Srov. NÝČOVÁ, M., Příprava střední generace na stárnutí a stáří v regionu Opava. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/nzuf5w/79161-409248708.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.
125
spíše lidé na penzi netěší. 98 Potvrzuje ale i výsledek našeho šetření a to, že čím jsou lidé starší, tím se do penze těší více. V rámci plnění 2. cíle jsme zmapovaly činnosti laické veřejnosti ovlivňující stárnutí v závislosti na determinantách věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situace respondenta. První zkoumanou činností druhého cíle bylo vyhledávání informací k přípravě na stáří respondenty. Byla zjištěna statistická závislost mezi věkem, pohlavím, vzděláním, spokojeností v oblasti mezilidských vztahů, možnosti hospodaření respondentů s měsíčním příjmem na vyhledávání informací k přípravě na stáří (viz tab. 47, 48, 49 a 52, s. 85 - 86). Respondenti ve věku 60 - 74 let vyhledávají informace k přípravě na stáří více, než respondenti mladší, pravděpodobně z důvodu blížícího se odchodu do penze. Ženy vyhledávají více informací ke stárnutí než muži. Zřejmě proto, že ženy se více zajímají o své tělo, o to aby byly samy se sebou více spokojeny i ve vyšším věku. Informace k přípravě na stáří vyhledávají častěji respondenti s vyšším vzděláním, než nižším. Domnívám se, že lidé s vyšším vzděláním mohou cítit potřebu stále si rozšiřovat své znalosti i v problematice zdravého stárnutí a být orientovaní i ve vyšším věku. Respondenti, kteří jsou spokojeni v oblasti mezilidských vztahů, vyhledávají informace k přípravě na stáří více, než lidé kteří nejsou spokojeni ve jmenované oblasti. Domnívám se, že lidé nespokojení v oblasti mezilidských vztahů více rezignují na vyhledávání informací k přípravě na stáří z důvodu pesimističtějšího pohledu možnou pozitivní změnu. Lidé s vyššími příjmy vyhledávají informace k přípravě na stáří více, než lidé, co mají nižší měsíční příjmy. Zřejmě tento výsledek souvisí a je ovlivněn předcházející determinantou vzdělání. Naopak nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly vlivu dodržování preventivních prohlídek a tím, zda si respondenti spoří na penzi, na vyhledávání informací k přípravě na stáří. Druhou zkoumanou činností ovlivňující stárnutí zkoumanou v 2. cíli je, jaké informační zdroje respondenti využívají k získání informací o přípravě na stáří. Z výsledků vyplývá, že respondenti nejčastěji využívají internet (21,65 %), televizi (21,65 %), noviny a časopisy (18,04 %) a rádio (14,95 %). Informace dotazovaní vyhledávají 98
Srov. NÝČOVÁ, M., Příprava střední generace na stárnutí a stáří v regionu Opava. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/nzuf5w/79161-409248708.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.
126
i prostřednictvím známých osob (12,37 %) a senior klubů (8,76 %). Což koresponduje s výsledky bakalářské práce Nováčkové, kde uvádí, že nejvíce lidé čerpají informace týkající se přípravy na stáří, také z internetu (47 %) dále od přátel (32 %).99 Ve srovnání s našimi výsledky respondenti v šetření Nováčkové nevyužívají jako zdroj informací televizi, rádio ani denní tisk. Naopak Nýčová ve své diplomové práci uvádí, že lidé čerpají ze svých zkušeností, které přinesl život (69,27 %), z řad příbuzných, přátel (50 %). Internet, televize a rádio jsou v pořadí informačních zdrojů až na třetím místě (31,77 %).100 Věk, dodržování preventivních prohlídek a to, zda si respondenti spoří na penzi, byly ověřeny jako statisticky významné determinanty ovlivňující množství zdrojů, ze kterých respondenti čerpají informace k přípravě na stáří (viz tab. 80, 84 a 85, s. 95 - 96). Respondenti středního věku využívají více informační zdroje, ale starší respondenti ve věku 60 – 74 využívají více druhů zdrojů informací k přípravě na stáří. Z uvedeného usuzuji, že lidé středního věku využívají více informační zdroje z důvodu jejich dostupnosti a zároveň využívají méně druhů těchto zdrojů, jelikož jsou pravděpodobně více zkušení v ovládání internetu, který v sobě soustřeďuje další média (tisk, rádio, knihy a časopisy). Lidé docházející na pravidelné lékařské preventivní prohlídky a spořící na penzi využívají více typů zdrojů k přípravě na stáří, než lidé co na preventivní prohlídky nedochází a ti co si na penzi nespoří. Může to být způsobeno tím, že lidé docházející na preventivní prohlídky, jsou do problematiky více zasvěceni a právě proto se o tuto oblast i více zajímají. Na typ zdrojů, pomocí kterých respondenti vyhledávají informace k přípravě na stáří, nemají vliv determinanty věk, pohlaví, vzdělání, spokojenost v oblasti mezilidských vztahů, finanční situace respondenta a možnosti v hospodaření s měsíčním příjmem. Další zkoumanou činností 2. cíle byla pravidelnost docházení na preventivní prohlídky. 83, 73 % respondentů dochází na pravidelné preventivní prohlídky, 16,27 % nikoli. Pohlaví, spokojenost v oblasti mezilidských vztahů a finanční situace respondentů, jsou faktory, které ovlivňují pravidelnost docházení respondentů na preventivní prohlídky (viz tab. 54, 56, 57 a 58, s. 82 - 83). Ženy jsou v pravidelnosti docházení na lékařské prohlídky 99
Srov. NOVÁČKOVÁ, L., Příprava na stáří z pohledu dnešní populace středního věku. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/a6taec/106587-264736300.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palacekého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. 100 Srov. NÝČOVÁ, M., Příprava střední generace na stárnutí a stáří v regionu Opava. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/nzuf5w/79161-409248708.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.
127
důslednější než muži, což může být částečně způsobeno i tím, že ženy více dbají o své zdraví. Respondenti, kteří jsou spokojeni v oblasti mezilidských vztahů, navštěvují lékaře v rámci preventivní prohlídky pravidelněji, než respondenti co spokojeni v mezilidských vztazích
nejsou.
Předpokládám,
že
výše
uvedené
respondenty
motivuje
k preventivním prohlídkám snaha o rozvoj mezilidských vztahů, předcházení vážným nemocem a snaha udržet si svou samostatnost a nezávislost na druhých aj. Pravidelně na preventivní prohlídky dochází lidé s vyššími měsíčními příjmy a zároveň i lidé, kteří spoří na penzi. Dle mého názoru si uvědomují potřebu udržení svého zdraví do vyššího věku, na který se finančně připravují. Determinanty věk a vzdělání nebyly prokázány jako ovlivňující faktory pravidelného docházení respondentů na preventivní prohlídky. Zde je možné srovnání s výsledky bakalářské práce Nováčkové, která uvádí, že pouhých 41 % respondentů dochází na pravidelné zdravotní preventivní prohlídky. Tudíž u 59 % lze předpokládat, že pravidelné sledování svého zdravotního stavu nepovažují za důležité a podstatné.101 Výrazný procentuelní rozdíl v našem šetření a šetření Nováčkové může být způsoben nepravdivostí odpovědí. Čtvrtou zkoumanou činností umožňující splnění 2. cíle je věnování se respondentů sportovním aktivitám. Zda se respondenti věnují sportu je ovlivněno vzděláním, pocitem spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek a celkovou finanční situací respondenta (viz tab. 61, 62, 63, 64 a 65, s. 89 - 90). Respondenti s vyšším vzděláním se sportu věnují více, než respondenti s nižším vzděláním, což může být kladně ovlivněno větší informovaností o zdravém stárnutí. S rostoucí spokojeností v oblasti mezilidských vztahů, lidé pravidelněji sportují. Zde lze pozitivně konstatovat, že lidé důsledně dodržující preventivní prohlídky pravidelněji sportují. Respondenti spořící si na penzi se i více věnují sportu. Lidé s vyššími měsíčními příjmy sportují pravidelněji, než lidé s příjmy nízkými. Tento fakt je možné odůvodnit tím, že lidé s vyššími měsíčními příjmy mají i více financí na sport, než lidé s příjmy nízkými. Věnování se sportu není ovlivněno věkem ani pohlavím. Z výzkumu bakalářské práce Nováčkové vyplývá, že se pravidelné pohybové aktivitě věnuje 24 % respondentů,
101
Srov. NOVÁČKOVÁ, L., Příprava na stáří z pohledu dnešní populace středního věku. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/a6taec/106587-264736300.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palacekého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.
128
nepravidelně 47 % a vůbec se sportovní aktivitě nevěnuje 29 % respondentů.102 Srovnám-li výsledky v oblasti sportu a preventivních prohlídek v časovém horizontu tří let, s již zmíněnou prací Nováčkové, která prováděla šetření právě před zmíněnými třemi roky, musím konstatovat, že populace se více aktivně pohybuje a dodržuje více preventivní prohlídky. Pátou zkoumanou činností vztahující se ke 2. cíli jsou sportovní aktivity/aktivní činnosti, které respondenti provozují pro udržení zdraví. Na počet druhů sportovních aktivit má významný vliv pohlaví, vzdělání, spokojenost v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, možnosti respondentů hospodaření s měsíčním příjmem (viz tab. 95, 96, 97, 98 a 100, s. 99 - 101). Množství sportovních aktivit neovlivňuje věk a to, zda si respondenti spoří na penzi. Ženy využívají více druhů aktivních činností než muži. V průměru se ženy věnují 2,65 druhům aktivních činností. Nejčastěji uváděly domácí práce (27,60 %), práce na zahrádce (19,91 %), pravidelné procházky (17,65 %) a aktivní sport (13,12 %). Muži v průměru provozují 1,97 druhů činností. Muži nejčastěji pracují na zahrádce (27,71 %), pravidelně se procházejí (20,48 %), aktivně sportují (17,47 %). Lidé s nižším vzděláním méně sportují. Respondenti s maturitou provozují více druhů sportu než respondenti se středním odborným vzděláním. Dle mého mínění, skutečnost ovlivňuje nižší vzdělání, kterého dosáhli převážně respondenti vyššího věku. Lidé, zúčastnění výzkumu, kteří jsou spokojeni v oblasti mezilidských vztahů a docházející na preventivní prohlídky, využívají více druhů sportu než ti, co v oblasti mezilidských vztahů spokojeni nejsou a respondenti, kteří na preventivní prohlídky nedocházejí. Další v pořadí zkoumanou činností v 2. cíli je přeprava na krátké vzdálenosti do 5 km. Statistická závislost byla potvrzena u pohlaví, vzdělání, finanční situaci respondenta, zda může spořit na penzi (viz tab. 67, 68 a 72, s. 91 - 92). Ženy se na krátké vzdálenosti častěji přepravují pěšky, dle mého názoru častěji obstarávají chod domácnosti a tak mají i více „zastávek“ během přemísťování. Muži více využívají přepravu na kole. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti s převahou využívají na přepravu automobil, zřejmě vzhledem k jejich vyššímu finančnímu příjmu. Lidé se středním vzděláním ukončeným maturitou se častěji přepravují pěšky, než lidé se středním odborným vzděláním, kteří využívají 102
Srov. NOVÁČKOVÁ, L., Příprava na stáří z pohledu dnešní populace středního věku. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/a6taec/106587-264736300.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palacekého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.
129
častokrát automobil. Respondenti, kteří označili, že jejich měsíční příjem nestačí ani na pokrytí
měsíčních
nákladů,
se
přepravují
především
automobilem.
Výsledek
pravděpodobně ovlivňuje lokalizace jejich bydliště a možná nižší ekonomická gramotnost. Lidé, kteří mají měsíční příjem, takový že si mohou dovolit pořídit vše, co chtějí a mohou si zároveň i spořit, preferují přepravu automobilem, dle mého názoru z důvodu finanční nezávislosti. Respondenti s měsíčním příjmem takovým, že musí přemýšlet nad tím, co si pořídí, aby si mohli spořit na penzi, se přepravují nejčastěji pěšky, zde vidím přímou souvislost s ekonomickým chováním respondentů. Následující zkoumanou činností zjišťovanou v 2. cíli je frekvence pohybu ve společnosti lidí mimo školu/zaměstnání. Frekvence pohybu ve společnosti mimo školu/zaměstnání je závislá na věku, pohlaví, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, na tom zda si respondenti spoří na penzi (viz tab. 73, 74, 76 a 78, s. 93 - 94). Lidé ve věku 60 - 74 let se ve společnosti pohybují 1x či 2x týdně nebo každá den, zatímco lidé ve věku 45 - 59 let se ve společnosti pohybují rozmanitěji, 1x – 7x týdně. Ženy se ve společnosti pohybují tak jako starší lidé, 1x či 2x týdně nebo každý den. Více žen než mužů se ve společnosti mimo školu/zaměstnání vůbec nepohybuje, což může být dle mého názoru způsobeno jejich vytížeností, či špatnými mezilidskými vztahy. Čím více jsou lidé spokojeni v oblasti svým mezilidských vztahů, častěji se také objevují ve společnosti mimo školu/zaměstnání. U zmíněných respondentů předpokládám rozsáhlejší sociální vazby a s tím spojený častý pohyb ve společnosti. Respondenti, co si spoří na penzi se více pohybují ve společnosti, než lidé kteří na penzi nespoří, předpokládám u respondentů snahu, udržet a rozvíjet si svou sociální síť, což je jedním z prvků v přípravě na stáří, tak jako samotné finanční zajištění. Frekvence pohybu ve společnosti mimo školu/zaměstnání není nijak ovlivněna vzděláním, dodržováním preventivních prohlídek a měsíčními finančními možnostmi respondentů. Zjišťovanou činností v 2. cíli jsou aktivity, jimiž si respondenti udržují mentální (psychickou) kondici. Statisticky významné rozdíly způsobené vlivem věku, vzdělání, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situací respondenta na činnosti, jimiž si respondenti udržují mentální kondici (viz tab. 87, 89, 90, 91, 92 a 93, s. 97 - 99). S vyšším vzděláním roste i počet aktivit, které respondenti dělají pro udržení či zlepšení své mentální kondice. Což je možno dle mého názoru přisoudit většímu všeobecnému přehledu a informacím o zdravém stárnutí. 130
Respondenti spokojení v oblasti mezilidských vztahů a ti, co docházející na pravidelné preventivní prohlídky využívají více aktivit k zlepšení mentální kondice, než lidé nespokojení v oblasti mezilidských vztahů a ti co na lékařské preventivní prohlídky nedochází. Předpokládám, že respondenti jsou v ordinacích svých lékařů upozorňováni na potřebu udržování a zlepšování své psychické kondice a lidé s dobrými mezilidskými vztahy zmíněnou kondici upevňují prostřednictvím komunikace. Respondenti spořící si na penzi také využívají více aktivit k udržení mentální kondice. Nejsou statisticky významné rozdíly způsobené vlivem pohlaví na aktivity, jimiž si respondenti udržují mentální kondici. Další ověřovanou činností 2. cíle je navštěvování kulturně-sportovních akcí. Počet druhů akcí, které jsou respondenty navštěvovány, je závislé na věku, vzdělání a na finanční situaci respondenta (viz tab. 101, 103, 106 a 107, s. 101 - 103). Mladší respondenti ve věku 45 - 59 let navštěvují více druhů kulturně-sportovních akcí než starší respondenti. Mladší respondenti jsou z mého pohledu vzhledem k věku aktivnější, mají více společenských vazeb. Čím vyššího vzdělání respondenti dosáhli, tím více navštěvují kulturně-sportovní akce, což má zřejmě souvislost s vyšším příjmem a širším všeobecným rozhledem. Lidé ze vzorku spořící na penzi chodí více na kulturně-sportovní akce. Respondenti co si mohou dovolit pořídit si vše, co chtějí a nespoří na penzi, nenavštěvují kulturně-společenské akce, tento jev může být ovlivněn přesyceností kulturně-sportovními akcemi. Respondenti, kteří si nemohou se svým měsíčním příjmem dovolit spořit si peníze na penzi, přesto chodí na 1-2 kulturně-sportovní akce. Důvodem dle mého názoru může být snaha užít si života a možných finančních prostředků. Vliv na druh navštěvovaných akcí nemá pohlaví, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů a ani dodržování preventivních prohlídek. V rámci 3. cíle diplomové práce jsme mapovaly náhled na význam problematiky přípravy na zdravé stárnutí z pohledu žen a mužů. Celkem jsme ve výzkumu srovnávaly 84 (50,60 %) žen a 82 (49,40 %) mužů. Jako zkoumaná determinanta byl zvolen věk. Ve věku 45 – 59 let se zúčastnilo výzkumu 47 (57,32 %) mužů a 59 (70,24 %) žen. Ve věku 60 – 74 let bylo 35 (42,68 %) mužů a 25 (29,76 %) žen (viz tab. 7, s. 49). Další srovnávanou determinantou bylo vzdělání (viz tab. 8, s. 50), ženy uváděly nejčastěji středoškolské vzdělání s maturitou (40,48 %), střední odborné vzdělání (32,14 %), vysokoškolské (16,67 %) dále základní (5,93 %) a vyšší odborné (4,76 %) vzdělání. Muži ve vzorku mají vzdělání střední odborné (50,00 %), středoškolské s maturitou (41,46 %), 131
vysokoškolské (4,88 %) a vyšší odborné (3,66 %) mužů. Třetí sledovanou determinantou byl rodinný stav (viz tab. 10, s. 52). Převaha žen (71,43 %) je vdaných, 10,71 % rozvedených, 7,14 % je vdovami, 5,95 % je družkou a 4,76 % je svobodných. Výzkumu se zúčastnilo 70,73 % ženatých, 13,41 % je rozvedených mužů, 8,54 % jsou vdovci. 4,88 % je druhem a 2,44 % je svobodných. První zkoumanou oblastí 3. cíle je potřeba přípravy na stáří. Přípravu na stáří vnímá jako celoživotní proces 36,90 % žen a 14,63 % mužů. 25,00 % žen a 25,61 % mužů, si myslím, že je potřeba se na stáří připravovat pět a méně let před odchodem do penze. 11,90 % žen a 12,20 % mužů odpovědělo, že je třeba se připravovat maximálně jeden rok před odchodem do penze. 13,10 % žen a 18,29 % mužů se domnívá, že je potřeba se připravovat dvacet a více let před odchodem do penze. 13,10 % žen si myslí, že se není třeba připravovat. Ve srovnání s ženami třetina mužů chápe přípravu na stáří jako zbytečnou (29,27 %). Možnou souvislost vidím v tom, že ženy si již v mladém věku uvědomují své stárnutí a fyzické změny a proto přípravu na stáří vnímají jako celoživotní potřebu. Muži si stárnutí nepřipouštějí, proto zřejmě tvrdí, že není potřeba se na stáří připravovat. Vnímání potřeby přípravy na stáří u žen i mužů, není ovlivněno věkem, vzděláním ani rodinným stavem. Přesto z šetření Nýčové vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním vnímají přípravu na stáří jako důležitou či alespoň jako přínosnou, oproti respondentům s nižším vzděláním, kteří přípravu na stáří považují za zbytečnou. Dalším zkoumaným názorem je, zda se muži, ženy domnívají, že je zdravé stárnutí podmíněno finančním prostředkům (viz tab. 24, s. 66). Kladně odpovědělo celkem 90,48 % žen a 81,71 % mužů. Ne, zdravé stárnutí není podmíněno finančním prostředkům, označilo 8,33 % žen a 10,98 % mužů a zbylých 1,19 % žen a 7,32 % mužů o tom nepřemýšlelo. Náhled mužů v oblasti finanční podmíněnosti zdravého stárnutí není ovlivněn věkem, vzděláním ani rodinným stavem. U žen se potvrdila závislost mezi náhledem na finanční podmíněnost zdravého stárnutí a vzděláním (viz tab. 112, s. 109). Ženy s vysokoškolským vzděláním, volily častěji možnost, že zdravé stárnutí není podmíněno finančním prostředkům, než ty s nižším vzděláním. Srovnám-li ženy s vyšším vzděláním, u kterých předpokládám vyšší finanční příjem, je pravděpodobné, že si nepřipouští závislost zdravého stárnutí na finančních prostředcích. Oproti tomu ženy s nižším vzděláním, vydělávající zřejmě i méně financí, si mnohem více uvědomují, potřebu investovat do zdravého stárnutí. 132
Třetím zkoumaným náhledem v rámci plnění třetího cíle je věk, kdy by ženy i muži chtěli odejít z pracovního života do penze. Nejdříve by chtěli muži i ženy odejít již ve 46 let. Nejpozději ženy psaly v 70 letech, muži v 68 letech. Na náhled žen pro jejich ideální věk k odchodu do penze nemá vliv věk, vzdělání ani rodinný stav. Na náhled mužů pro jejich ideální věk k odchodu do penze má vliv věk (viz tab. 132, s. 117). Muži ve věku 60 - 74 let, chtějí do penze odejít později než mladší muži. Domnívám se, že to může být způsobeno tím, že starší muži se bojí odchodu do penze a chtějí zůstat déle činně aktivní. A také budou-li pracovně aktivní, nebudou si tolik uvědomovat svůj věk, než kdyby byli v penzi. Což také vyplývá z první hypotézy, kde bylo prokázáno, že muži se těžko vyrovnávají se svým věkem. Dále nás zajímalo, co by chtěli ženy a muži realizovat v penzi. Nejčastěji se u žen objevovalo trávení času s vnoučaty (12,62 %), cestování a četba (12,38 %), zahrádkaření (11,88 %), procházení se (10,89 %), udržování a navazování nových pozitivních vztahů (10,15 %), turistika (8,91 %), aj. U mužů bylo na prvním místě zahrádkaření (17,46 %), cestování (15,87 %), trávení času s vnoučaty (14,29 %), udržování a navazování nových pozitivních vztahů (11,90 %) aj. Podobně reagovali i respondenti ve výzkumu Nováčkové, nejčastěji plánují péči o vnoučata (15 %), cestování (13 %), pohyb v přírodě (11 %), práci na zahrádce (11 %), odpočinek (10 %), četbu (9 %), domácí práce, kutilství (8 %), vzdělávání se má v plánu (7 %) a sportovat (7 %) respondentů.103 Z výzkumu diplomové práce Nýčové vyplývá, že respondenti chtějí v penzi realizovat koníčky, zájmy (80,21 %), pomáhat rodině (56,77 %), odpočinek (52,60 %) vzdělávání se (19,27 %) a dále pracovat chce (14,06 %).104 U žen i mužů se v našem vzorku se potvrdila závislost mezi představou o trávení svého času v penzi a věkem, vzděláním. Mladší ženy i muži, ve věku 45 – 59 let, plánují více činností v penzi, než ti co jsou starší 60 - 74 let. Domnívám se, že starší lidé mají racionálnější pohled na penzionování a tím si i více korigují počet aktivit v penzi. Ženy i muži s vyšším vzděláním, chtějí v penzi realizovat více činností, než se vzděláním nižším. Předpokládám souvislost mezi vyšším vzděláním a širší zaběhlou psychickou i fyzickou aktivitou a tudíž si lidé s vyšším vzděláním plánují více aktivit i v penzi. 103
Srov. NOVÁČKOVÁ, L., Příprava na stáří z pohledu dnešní populace středního věku. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/a6taec/106587-264736300.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palacekého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. 104 Srov. NÝČOVÁ, M., Příprava střední generace na stárnutí a stáří v regionu Opava. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/nzuf5w/79161-409248708.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.
133
Následujícím zkoumaným náhledem jsou okolnosti, které postrádají senioři v souvislosti s odchodem do penze. Nejčastější uváděnou oblastí byly finance, označeny ženami ve (24,77 %) muži (21,40 %), zdraví (17,57 %) u žen a (20,62 %) u mužů, ztráta jistot u žen (13,51 %) a u mužů (18,29 %), pochopení nových technologií a orientace v IT ženy označily (9,46 %) a muži (12,45 %). Náhled na okolnosti, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze je ovlivněn věkem žen (viz tab. 120, s. 112) a věkem a vzděláním mužů (viz tab. 138 a 139, s. 119 - 120). Starší ženy i muži ve věku 60 - 74 let vnímá více okolností, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze. Dle mého názoru si starší respondenti uvědomují více okolností, které postrádají v souvislosti s odchodem do penze, jelikož jsou tomuto období blíže než mladší skupina respondentů. A také proto, že již některé okolnosti mohou pociťovat. Muži se středním odborným vzděláním a ti s maturitou uváděli více okolností, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze, než muži s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Respondenti s nižším vzděláním uvedli více okolností, jelikož si dle mého názoru nevytvořili dostatek zájmů, nejsou oproti lidem s vyšším vzděláním dostatečně finančně zabezpečeni apod. Dále nás zajímaly nejvýznamnější oblasti, na které by se měli senioři zaměřit v souvislosti s odchodem do penze. Mezi nejčastěji odpovědi žen patří koníčky a záliby (20,51 %), podpora vztahů s rodinou a přáteli (19,05 %), životní styl (19,05 %), finanční zajištění (15,38 %), navazování nových přátelských vztahů (10,62 %), vzdělávání se (9,89 %) aj. Muži stejně jako ženy nejčastěji označili koníčky a záliby (22,17 %), podpora vztahů s rodinou a přáteli (20,43 %), zdravý životní styl (17,83 %), navazování nových pozitivních přátelských vztahů (15,22 %), vzdělávání se (10,00 %), finanční zajištění (9,57 %), aj. Náhled na oblasti, na které by se senioři měli zaměřit v souvislosti s odchodem do penze, je ovlivněn věkem žen (viz tab. 123, s. 113) a také věkem a vzděláním mužů (viz tab. 141 a 142, s. 120 - 121). Starší ženy i muži ve věku 60 - 74 let vnímají více oblastí, na které by se měli senioři v souvislosti s odchodem do penze zaměřit, než ženy a muži ve věku 45 - 59 let. S přibývajícím věkem jistě dochází u respondentů k pragmatičtějšímu uvažovaní a racionálnějšímu odhadu oblastí, na které by se měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit. Muži se středním odborným vzděláním a se středním s maturitou uváděli více oblastí, na které by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit, než muži s vyšším odborným nebo vysokoškolským 134
vzděláním. Myslím si, že muži s vyšším vzděláním se již v průběhu aktivního života zaměřují na oblasti spojené s odchodem do penze. Na závěr diskuze uvádíme některé zajímavé výsledky, kde se respondentů dotazujeme, zda považují za potřebné se na stáří připravovat. Většina respondentů 43 (25,90 %) píše ano, celý život. 42 (25,30 %) oslovených říká, ano, pět a méně let před odchodem do penze, 35 (21,08 %) tvrdí, že není potřeba se na stáří připravovat. Zbylých 26 (15,66 %) tvrdí, že je potřeba se připravovat na stáří dvacet a více let před odchodem do penze a posledních 20 (12,05 %) lidí uvádí, že příprava na stáří by měla začít maximálně jeden rok před odchodem do penze. Přestože nejvíce respondentů 43 (25,90 %) uvedlo, že je potřeba se na stáří připravovat celý život. Je zde i nepřehlédnutelné 35 (21,08 %) respondentů, kteří se staví negativně k přípravě na stáří. Většina účastníků šetření uvádí, že příprava na stáří není potřebná, zejména lidé s nižším vzděláním. Právě z tohoto důvodu je nutné populaci ovlivňovat k pozitivnímu přístupu přípravy na zdravé stárnutí již ve školním věku na základních školách. S ohledem na množství zkoumaných hypotéz nebylo možné diskutovat všechny výsledky.
135
15 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
Cílem diplomové práce bylo mimo jiné poukázat na skutečnost, že je potřeba se na stárnutí a
stáří
připravovat,
aby
samotné
stáří
bylo
co
nejvíce
aktivní,
zdravé
a bezpečné. Snahou společnosti je zapojovat starší spoluobčany do společnosti a nepřispívat k jejich sociálnímu vyloučení, až vyhasnutí. Snahou je umožnit seniorům být přínosní a tak být respektováni napříč generacemi. I přes to, že se o stáří a stárnutí hovoří, probíhají různé informační kampaně jak zdravě stárnout, mířené především na střední a starší generaci, domníváme se, že jejich účinnost není velká a proto je nutné působit na povědomí laické veřejnosti, profesionálně pečujících, ale i samotných seniorů a podílet se na aktivní přípravě na stáří. Proto navrhujeme následující opatření: 1) Detabuizovat téma stáří, stárnutí a procesy s ním spojených, hovořit o obavách, ale i kladech, které stáří přináší. 2) Zařadit do školních osnov předmět zaměřený na problematiku stáří. Vytvořit ucelené studijní materiály k výchově ke stáří a přípravu na proces stárnutí. 3) V rámci prohlídek u praktického lékaře by erudované všeobecné sestry podávaly informace, lidé by zde dostali souhrnné informace k přípravě a stáří. 4) Edukovat a motivovat společnost k potřebě dodržovat pravidelné docházení na preventivní prohlídky, starat se o své fyzické, psychické i duševní zdraví. 5) Distribuce
edukačních
materiálů
v dopravních
prostředcích,
u
lékařů
v ambulancích. Brožury by obsahovaly informace o stárnutí a stáří. Byly by zde shrnuty základní body přípravy na stáří, stárnutí a adresa, internetové zdroje kam se mohou lidé s případnými dotazy obrátit. 6) Využití internetu, jakožto informačního zdroje. Internet je nejvíce využívaným informačním prostředkem. Vytvořit diskusní fórum na internetu, diskusní pořad v televizi na téma zdravé stárnutí a příprava na něj. Zde by si lidé předávali své zkušenosti a mohli komunikovat i s odborníky. Prostřednictvím této komunikace by se lidé nejen vzdělali a získali nové informace.
136
7) Vytvořit reklamní spoty v televizi a rádiu představující úspěšné, zdravé a aktivní stárnutí a jak toho docílit. Poukázat na to, že i senioři mohou žít aktivně a zdravě, aby lidé chápali stáří jako období, na které se má cenu těšit a nebát se. Nevidět ho jen jako období nemoci a bolesti.
Diplomovou prací jsme se snažily připomenout potřebu přípravy na stárnutí a uvést způsoby, jak je možné zdravě stárnout. Věříme, že práce přispěje k přesvědčení, že příprava na zdravé stárnutí je důležitá a měla by započít již v raném věku. Bylo by zapotřebí, aby se o přípravě na zdravé stárnutí více hovořilo. Mělo by být samozřejmostí, aby měli lidé možnost zdravě stárnout. Zvýšit zájem všeobecné veřejnosti o přípravu na stáří a příprava se tak dostala do podvědomí všech. Příprava na stáří by neměla být vnímána jako něco, co se týká jen „starších ročníků“, ale jako součást všech bez ohledu na věk. Měla by se podporovat mezilidská solidarita a omezit rozdíly mezi věkovými skupinami.
137
ZÁVĚR
V diplomové práci jsme se zabývaly přípravou na stáří, chtěly jsme zjistit, jaké postoje lidé k přípravě na stáří zaujímají, jaké činnosti v této oblasti provozují a jaký mají náhled na přípravu na stáří. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsme uceleně zpracovaly dostupné poznatky, které se váží k přípravě na stáří. V empirické části diplomové práce, jsme zmapovaly determinanty ovlivňující postoje, činnosti a náhled, osob ve věku 45 - 74 let, vztahující se k přípravě na stáří. Pro empirickou část práce jsme stanovily následující tři cíle: -
Zmapovat postoje laické veřejnosti k přípravě na stárnutí a stáří.
-
Zmapovat
činnosti
laické veřejnosti
ovlivňující
stárnutí
v závislosti
na
stanovených determinantách (věk, pohlaví, vzdělání, pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržování preventivních prohlídek, finanční situace). -
Zmapovat determinanty ovlivňující náhled na význam problematiky přípravy na zdravé stárnutí z pohledu vzorku laické veřejnosti (muži, ženy).
Stanovené cíle byly splněny na základě ověření stanovených hypotéz. V závěru uvádíme, jen ty hypotézy, ze kterých po analýze vyplývají přínosné výsledky. Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým je závislá na věku, pohlaví i vzdělání. Existují statisticky významné rozdíly vlivu vzdělání na postoje laické veřejnosti k radosti z odchodu do penze. Význam stárnutí a stáří je ovlivněn vzděláním, není ovlivněn pohlavím a ani věkem. Existují statisticky významné rozdíly vlivu sledovaných determinant věku, pohlaví, pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, zda si lidé mohou spořit a zda si na penzi spoří, které mají vliv na docházení laické veřejnosti na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. A neexistují statisticky významné rozdíly vlivu dosaženého vzdělání na docházení laické veřejnosti na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. Věnování se sportovním aktivitám je ovlivněno věkem, vzděláním, pocitem spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů, dodržováním preventivních prohlídek a finanční situací člověka. Frekvence pohybu respondentů ve společnosti není ovlivněna tím, jaké možnosti mají 138
s měsíčním finančním příjmem. Zde bych očekávala závislost. Předpokládala jsem závislost mezi navštěvováním kulturně-sportovních akcí a pocitem spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů. Názor na podmíněnost zdravého stárnutí na finančních prostředcích je u žen ovlivněn vzděláním, u mužů nikoli. U mužů byl přijat vliv vzdělání na věk, kdy by chtěli odejít z pracovního života do penze, u žen nebyl tento vliv prokázán. Činnosti, jimž se mají muži v úmyslu v penzi věnovat, jsou ovlivněny věkem i vzděláním, u žen pouze vzděláním. Okolnosti, které senioři dle respondentů postrádají s odchodem do penze, jsou ovlivněny u mužů věkem a vzděláním. U žen byla potvrzena alternativní hypotéza pouze ve vztahu okolností, které senioři postrádají odchodem do penze a jejich vzděláním. Věk a vzdělání mužů ovlivňuje jejich náhled na oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze. U žen není tento náhled ničím ovlivněn. Zdaleka jsme nemohly zasáhnout celou rozsáhlou oblast přípravy na stáří. Snažily jsme se zmapovat základní oblasti k danému tématu. Výsledky práce nelze považovat za zcela zobecnitelné. Navzdory tomu doufáme, že vyvozená data z práce budou prospěšná, či povedou alespoň k zamyšlení se nad danou problematikou, která je vzhledem k demografické prognóze, stále více aktuální a týká se každého z nás.
139
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Petra Náplavová, Bc.
Instituce:
Masarykova Univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Příprava populace na zdravé stárnutí
Vedoucí práce:
Mgr. Soňa Vasmanská
Počet stran:
139
Počet příloh:
8
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova:
stáří, stárnutí, příprava, senior, penze
Diplomová práce se zabývá potřebou přípravy populace na stárnutí a stáří a také oblastmi, kterých by se měla zmíněná příprava týkat. Zjišťuje postoje veřejnosti k přípravě na stárnutí a stáří. Mapuje činnosti veřejnosti ovlivňující stárnutí. Hodnotí náhled veřejnosti na význam problematiky přípravy na zdravé stárnutí. Práce analyzuje výsledky získané během výzkumného šetření u osob ve věku 45 – 74 let.
140
ANNOTATION
Surname and first name:
Petra Náplavová, Bc.
Institution:
Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing
Title of the work:
The preparation of the population for a healthy aging
Supervisor of the work:
Mgr. Soňa Vasmanská
Number of pages:
139
Number of enclosures:
8
Year of defense:
2013
Key words:
age, aging, training, senior, retirement
This thesis addresses the need to prepare for population aging and old age, and also the areas which should be mentioned concerning this preparation. It detects the public attitudes towards preparing for aging and old age. It also maps out the activities affecting public aging. It then evaluates the importance of public issues of preparation for a healthy aging. The thesis analyzes the results obtained from the survey of people aged 45-74 years.
141
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BLAHUTKOVÁ, M., ŘEHULKA, E., DVOŘÍKOVÁ, Š., Pohyb a duševní zdraví, Brno: Paido, 2005, s. 78, ISBN 80-7315-108-1. ČELADOVÁ, L., ČEVELA, R., Výchova ke zdraví, Praha: GRADA publishing, 2010, s. 128, ISBN 978-80-247-3213-8 ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha: GRADA, 2009, s. 112, ISBN 978-80-247-2860-5. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, Praha: GRADA, 2012, s. 264, ISBN 978-80-247-3901-4. DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, Praha: Radix, 2009, s. 185, ISBN 978-80-86013-88-0. DIENSTBIER, Z., PROCHÁZKOVÁ, Z., Ó, sladké stáří, Praha: Radix, 2011, s. 176, ISBN 978-80-87573-00-6. DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů v domovech pro seniory, Praha: GRADA, 2012, s. 112 ISBN 978-80-247-4138-3. ENGLER, V., Stručné základy zdravotnické statistiky pro posluchače LFH UK, 1. vyd., 1989, Státní pedagogické nakladatelství Praha, s. 77, ISBN 17-029-89. HEGYI, L., FARKAŠOVÁ. D., Klinické a sociálne aspekty ošetrovania starších ľudí, Trnava: FZ a SP, 2001, s. 127, ISBN 80-88908-80-9. HEGYI, L., KRAJČÍK, Š., Geriatria pre praktického lekára. Bratislava: Herba, 2004, s. 158, ISBN 80-89171-06-0. CHRPOVÁ, D., S výživou zdravě po celý rok, Praha: GRADA, 2010, s. 136, ISBN 978-80247-2512-3. IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 98, ISBN 80-244-09925. 142
KALVACH, Z., ČELADOVÁ, L., A KOL., Křehký pacient a primární péče, Praha: GRADA, 2011, s. 400, ISBN 978-80-247-4026-3. KALVACH, Z., ZADÁK. Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P., A KOL., Geriatrie a gerontologie, Praha: GARADA, 2004, s. 864, ISBN 80-247-0548-6. KALVACH, Z., Bezpečnost a ohroženost seniorů v naší společnosti. Svět seniorů: Lidská práva a současný život seniorů v ČR. 1999, s. 57. KALVACH, Z., Životní bilance ve stáří - animace nebo paliace. Životní bilance ve stáří: Odborná konference u příležitosti Mezinárodního dne seniorů. MUDr. Milena ČERNÁ. Martina ŠPINKOVÁ. Praha: Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, 2009, s. 49. KAUFMANOVÁ, P., Pohled seniorů na pečovatelskou službu. Sociální práce/Sociálna práca
-
Úloha
rodiny
v
péči
o
seniory.
2004,
č.
2,
s.
171,
Dostupné
z: http://www.socialniprace.cz/soubory/2004-2-090221132843.pdf. ISSN 1213-624. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S., Klinická výživa. Praha: Scientia medica, spol. s.r.o., 1993, s. 240, ISBN 80-85526-08-5. KELNAROVÁ,
J.,
CAHOVÁ,
M.,
KŘESŤANOVÁ,
I.,
KŘIVÁKOVÁ,
M.,
KOVÁŘOVÁ, Z., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty 1. ročník, Praha: GRADA, 2009, s. 244, ISBN 978-80-247-2830-8. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, Praha: GRADA, 2008, s. 202, ISBN 978-80-247-2169-9. KRIVOŠÍKOVÁ, M., Úvod do ergoterapie, Praha: GRADA, 2011, s. 368, ISBN 978-80247-2699-1. KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají. Praha: GRADA, 2011, s. 144, ISBN 978-80-247-3604-4. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie 2., aktualizované vydání, Praha: GRADA, 2006, s. 368, ISBN 80-247-1284-9. LUKÁŠ, K., ŽÁK, A., Gastroenterologie a hepatologie, Praha: GRADA, 2007, s. 380, ISBN 978-80-247-1787-6. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, Praha: GRADA, 2011, s. 328, ISBN 978-80-3148-3. 143
MARKOVÁ, M., Determinanty zdraví, Brno: NCO NZO, 2012, s. 54, ISBN 978-80-7013545-7. MLÝNKOVÁ, J., Pečovatelství 1. díl – učebnice pro obor sociální péče – pečovatelská činnost, Praha: GRADA 2010, s. 276 ISBN 978-80-247-3184-1. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany – učebnice pro obor sociální činnost, Praha: GRADA, 2011 s. 192 ISBN 978-80-247-3872-7. MÜHLPACHR, P., Gerontopedagogika, Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 204, ISBN 80-210-3345-2. NÉMETH, F., A KOL., Geriatria a geriatrické ošetrovateľtvo, Martin: Osveta, 2009, s. 194, ISBN 978-80-8063-314-1. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, Praha: Avicenum, 1990, s. 135, ISBN 80-201-0076-8. PIDRMAN, V., Demence, Praha: GRADA, 2007, s. 184, ISBN 978-80-247-1490-5. POLEDNÍKOVÁ, L., A KOL., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, Martin: Osveta, 2006, s. 216, ISBN 80-8063-208-1. ROSLAWSKI A., Jak zůstat fit ve stáří, Brno: Computer press, 2005, s. 72 ISBN 80-2510774-4. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, Brno: Gloria, 1997, s. 118, ISBN 80-901834-1-7. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, Praha: Galén, 2005, s. 269, ISBN 80-7262-365-6. TROJAN, S., DRUGA, R., PFEIFFER, J., VOTAVA, J., Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka, 3. vyd. Praha: GRADA, 2005, s. 240, ISBN 80-247-1296-2. TVRZNÍK, A., SOUMAR, L., Jogging, běhání pro zdraví, kondici i redukci váhy, Praha: GRADA, 2004, s. 101, ISBN 978-80-247-6095-7. VOKURKA, M., HUGO. J., A KOL., Velký lékařský slovník, 9. vyd. Praha: Maxdorf, 2009, s. 1160, ISBN 978-80-7345-202-5. WEBER, P., A KOL., Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestry v ambulanci. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2000, s. 151, ISBN 80-7013-314-7. 144
INTERNETOVÉ ZDROJE: CZSO.CZ.
Věková
struktura
populace
v
ČR.
[on-line],
Dostupné
z: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/F300406ADA/$File/310111q472.pdf. [cit. 2012-12-26]. CZSO.CZ. Starobní důchodci podle průměrné výše starobního důchodu. on-line, Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1417-11-n_2011 cit. 20132-4. DIAKONIE
ČCE. Bydlení
seniorů.
2009,
72
s.
Dostupné
z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798. ELDERGYM.COM. Start exercises for the elderly and seniors now. on-line, Dostupné z: http://www.eldergym.com/exercises-for-the-elderly.html cit. 2013-2-4. FINANCNINOVINY.CZ. z:
Poselství
důchodových
změn.
on-line,
Dostupné
http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/poselstvi-duchodovych-zmen/704008
cit. 2012-12-26. GLOSOVÁ, D., Jak upravit byt, aby byl bezpečný. Bydlení seniorů. 2009, s. 26-36. on-line, Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2-25. CHLOUBOVÁ, H., Změny potřeb ve stáří. Zpravodaj ústavů sociální péče. 2005, č. 2, s. 22. on-line, Dostupné z: http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf cit. 20-1.2013. JIYOHEALTHY.COM. Which exercises are suitable for seniors? on-line, Dostupné z:http://www.jiyohealthy.com/2010/04/which-exercises-are-suitable-for-seniors/ cit.2013-2-4. KRESPO.CZ. Typy oken. on-line, Dostupné z http://www.krespo.cz/typy_oken.php cit. 2012-2-5. LHOTÁKOVÁ, Z., Jak vybavit koupelny, WC a kuchyně pro seniory. Bydlení seniorů. 2009, s. 37-56. on-line, Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 cit. 2013-2-25.
145
LIVESTRONG.COM.
The
best
exercises
for
on-line,
seniors.
Dostupné
z: http://www.livestrong.com/article/92758-exercises-seniors/ cit. 2013-2-4. MALÁ, z:
H., Fenomén
stáří
a
vliv
na
sebepojetí.
http://is.muni.cz/th/214761/lf_m/DP_FINAL.pdf.
Brno,
Diplomová
2011. práce.
Dostupné Masarykova
univerzita. Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. MAMALOCA.CZ.
Manuál
pro
rozvoj
aktivního
stárnutí.
on-line,
Dostupné
z: http://www.mamaloca.cz/wp-content/uploads/2012/03/Manu%C3%A1l-2.pdf cit. 201212-7. MARKSDAILYAPPLE.COM. 10 primal exercises for elder apples. on-line, Dostupné z: http://www.marksdailyapple.com/10-exercises-for-seniors/#axzz2KE5LZbdp cit. 20132-4. MEDLINEPLUS.COM.
Exercises
for
seniors.
on-line,
Dostupné
z: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/exerciseforseniors.html cit. 2013-2-4. MPSV.CZ. Kultura aktivního stárnutí aneb společnost dlouhověkosti. [on-line], Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12680/bedrnik.pdf [cit. 2012-11-7]. NOVÁČKOVÁ, L., Příprava na stáří z pohledu dnešní populace středního věku. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/a6taec/106587-264736300.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palacekého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. NÝČOVÁ, M., Příprava střední generace na stárnutí a stáří v regionu Opava. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/nzuf5w/79161-409248708.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce PhDr. Helena Skarupská, Ph.D. PROLEKARE.CZ. Zkušenosti s hodnocením tělesné zdatnosti seniorů metodou „senior fitness test“. on-line, Dostupné z: http://www.prolekare.cz/pdf?ida=gr_07_04_09.pdf cit. 2013-2-4. STEM.CZ. Důchody a důchodový systém. z: http://www.stem.cz/clanek/2055 cit. 2013- 2-4.
on-line,
Dostupné
146
SVOBODOVÁ, K., Příprava na stáří a odchod do důchodu. In: Příprava na stáří a odchod do
důchodu. [online],
Praha,
2009
[cit.
2013-03-07].
Dostupné
z: http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Svobodova.pdf Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Zdravotnická ročenka České republiky. [online],
2012
[cit.
2013-01-16].
Dostupné
z: www.uzis.cz/system/files/kardcz2011.pdf, ISSN 0862-5883. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Zdravotnická ročenka České republiky. [online],
2011
[cit.
2013-01-16].
Dostupné
z: www.uzis.cz/system/files/zdrroccz2010.pdf, ISSN 1210-9991 VZP.CZ.
preventivní
on-line,
prohlídky.
Dostupné
z: http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/preventivni-prohlidky cit. 2012-12-5. VZP.CZ. z:
preventivní
prohlídky
–
ženy
-
35-50
let.
on-line,
Dostupné
http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/preventivni-prohlidky/preventivni
prohlidky-zeny-35-50-let cit. 2012-12-5. VZP.CZ. z:
preventivní
prohlídky
–
ženy
–
50
a
starši.
on-line,
Dostupné
http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/preventivni-prohlidky/preventivni-
prohlidky-zeny-50-a-starsi cit. 2012-12-5. VZP.CZ. z:
preventivní
prohlídky
–
muži
–
35–50
let.
on-line,
Dostupné
http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/preventivni-prohlidky/preventivni-
prohlidky-muzi-35-50-let cit. 2012-12-5. VZP.CZ. z:
preventivní
prohlídky
–
muži
–
50
a
starši.
on-line,
Dostupné
http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/preventivni-prohlidky/preventivni-
prohlidky-muzi-50-a-starsi cit. 2012-12-5.
147
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK cca.
cirka
ČID
částečný invalidní důchodce
ČR
Česká republika
g.
gram
IT
Informační technologie
l.
litr
m2
metr čtverečný
mil.
milion
mld.
miliarda
mm
milimetr
a. č.
absolutní četnost
STEM
Středisko empirických výzkumů
SZO
Světová Zdravotnická Organizace
tab.
tabulka
vit.
vitamín
r. č.
relativní četnost
WHO
World Health Organisation
148
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Dům potřeb ............................................................................................................. 169 Obr. 2 Hierarchie potřeb dle Maslowa………………………………………………..….170 Obr. 3 Hierarchie potřeb u seniorů .................................................................................... 170 Obr. 4 Pozitivní čtyřlístek kvality života ........................................................................... 171
149
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ................................................................. 50 Graf 2 Aktuální stav zaměstnanosti respondentů ................................................................ 51 Graf 3 Rodinný stav respondentů ........................................................................................ 52 Graf 4 Vyrovnanost a spokojenost respondentů s věkem a sebou samými ......................... 54 Graf 5 Potřeba přípravy na stáří ........................................................................................... 55 Graf 6 Vyhledávání informací k přípravě na stáří ............................................................... 56 Graf 7 Zdroje informací k přípravě na stáří ......................................................................... 57 Graf 8 Snaha o zachování si mentální (psychické) kondice. ............................................... 59 Graf 9 Počet respondentů věnujících se sportu .................................................................... 61 Graf 10 Přepravování se na krátké vzdálenosti ................................................................... 63 Graf 11 Ideální věk dle respondentů pro odchod do penze ................................................. 68 Graf 12 Radost z odchodu do penze .................................................................................... 69 Graf 13 Nejvýznamnější okolnosti (oblasti) dle respondentů, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze. ..................................................................... 72 Graf 14 Možnost zaměstnání v penzi .................................................................................. 74 Graf 15 Spokojenost s mezilidskými vztahy ....................................................................... 75 Graf 16 Vývoj střední délky života při narození ............................................................... 164 Graf 17 Věkové složení obyvatelstva k 1.7.2011 .............................................................. 165
150
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Harmonogram preventivních prohlídek u žen .......................................................... 16 Tab. 2 Harmonogram preventivních prohlídek u mužů ....................................................... 16 Tab. 3 Rozdíl energetického doporučovaného troj-poměru živin u žen ve věkové skupině 55 – 74 let a 75 a více let. .................................................................................................... 33 Tab. 4 Rozdíl energetického doporučovaného troj-poměru živin u mužů ve věkové skupině 55-74 let a 75 a více let. ....................................................................................................... 33 Tab. 5 Vzorec pro výpočet chí-kvadrát testu ....................................................................... 47 Tab. 6 Pohlaví respondentů ................................................................................................. 49 Tab. 7 Věk respondentů ....................................................................................................... 49 Tab. 8 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ................................................................. 50 Tab. 9 Aktuální stav zaměstnání .......................................................................................... 51 Tab. 10 Rodinný stav respondentů ...................................................................................... 52 Tab. 11 Význam stárnutí, stáří ............................................................................................. 53 Tab. 12 Vyrovnanost a spokojenost respondentů s věkem a sebou samými ....................... 54 Tab. 13 Potřeba přípravy na stáří ......................................................................................... 55 Tab. 14 Vyhledávání informací k přípravě na stáří ............................................................. 56 Tab. 15 Zdroje informací k přípravě na stáří ....................................................................... 57 Tab. 16 Dodržování preventivních prohlídek ...................................................................... 58 Tab. 17 Snaha o zachování si mentální (psychické) kondice. ............................................. 59 Tab. 18 Aktivity na udržení mentální kondice .................................................................... 60 Tab. 19 Počet respondentů věnujících se sportu .................................................................. 61 Tab. 20 Sportovní aktivity/ aktivní činnosti ........................................................................ 62 Tab. 21 Přepravování se na krátké vzdálenosti .................................................................... 63 Tab. 22 Frekvence pohybu respondentů ve společnosti mimo zaměstnání/ školu .............. 64 Tab. 23 Kulturně-sportovní akce navštěvované respondenty .............................................. 65 Tab. 24 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům ........................................ 66 Tab. 25 Odkládání financí na penzi ..................................................................................... 66 Tab. 26 Vystihující tvrzení respondentů v oblasti odkládání financí .................................. 67 Tab. 27 Ideální věk dle respondentů pro odchod do penze ................................................. 68 Tab. 28 Radost z odchodu do penze .................................................................................... 69 Tab. 29 Činnosti respondentů po odchodu do penze ........................................................... 70 151
Tab. 30 Nejvýznamnější okolnosti (oblasti) dle respondentů, které senioři postrádají v souvislosti s odchodem do penze. ..................................................................................... 71 Tab. 31 Oblasti, na které je třeba dle respondentů se zaměřit v souvislosti s odchodem do penze .................................................................................................................................... 73 Tab. 32 Možnost zaměstnání v penzi................................................................................... 74 Tab. 33 Spokojenost s mezilidskými vztahy ....................................................................... 75 Tab. 34 Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým – výsledky statistického testování – dle věku ............................................................................................................. 79 Tab. 35 Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým – výsledky statistického testování – dle pohlaví ......................................................................................................... 79 Tab. 36 Vyrovnanost a spokojenost s věkem a sebou samým – výsledky statistického testování – dle vzdělání........................................................................................................ 79 Tab. 37 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem – výsledky statistického testování – dle věku ...................................................................................................................................... 80 Tab. 38 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem – výsledky statistického testování – dle pohlaví ................................................................................................................................. 80 Tab. 39 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem – výsledky statistického testování – dle vzdělání ................................................................................................................................ 80 Tab. 40 Radost z odchodu do penze – výsledky statistického testování – dle věku ............ 81 Tab. 41 Radost z odchodu do penze – výsledky statistického testování – dle pohlaví ....... 81 Tab. 42 Radost z odchodu do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání ...... 81 Tab. 43 Význam stárnutí, stáří – výsledky statistického testování – dle věku .................... 82 Tab. 44 Význam stárnutí, stáří – výsledky statistického testování – dle pohlaví ................ 82 Tab. 45 Význam stárnutí, stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání .............. 82 Tab. 46 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle věku ...................................................................................................................................... 85 Tab. 47 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle pohlaví ................................................................................................................................. 85 Tab. 48 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání ................................................................................................................................ 85 Tab. 49 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů.............................................................. 85 152
Tab. 50 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek .................................................................................... 86 Tab. 51 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta ................................................................................................ 86 Tab. 52 Vyhledávání informací k přípravě na stáří – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ....................... 86 Tab. 53 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle věku ............................................................................................................................. 87 Tab. 54 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle pohlaví......................................................................................................................... 87 Tab. 55 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle vzdělání ....................................................................................................................... 87 Tab. 56 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů ..................................................... 88 Tab. 57 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta ....................................................................................... 88 Tab. 58 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem)............... 88 Tab. 59 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle věku 89 Tab. 60 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle pohlaví ............................................................................................................................................. 89 Tab. 61 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle vzdělání ................................................................................................................................ 89 Tab. 62 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů......................................................................... 89 Tab. 63 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek .................................................................................... 90 Tab. 64 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta .............................................................................................................. 90 Tab. 65 Věnování se sportovním aktivitám – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ..................................... 90 Tab. 66 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle věku ...... 91 153
Tab. 67 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle pohlaví .. 91 Tab. 68 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle vzdělání . 91 Tab. 69 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů......................................................................... 91 Tab. 70 Přeprava na krátké – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek ....................................................................................................... 92 Tab. 71 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta .............................................................................................................. 92 Tab. 72 Přeprava na krátké vzdálenosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ..................................... 92 Tab. 73 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle věku .. 93 Tab. 74 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle pohlaví ............................................................................................................................................. 93 Tab. 75 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle vzdělání ............................................................................................................................................. 93 Tab. 76 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů......................................................................... 94 Tab. 77 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek .................................................................................... 94 Tab. 78 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta .............................................................................................................. 94 Tab. 79 Frekvence pohybu ve společnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ..................................... 94 Tab. 80 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle věku ........................... 95 Tab. 81 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle pohlaví ....................... 95 Tab. 82 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle vzdělání ..................... 95 Tab. 83 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů .............................................................................................. 96 Tab. 84 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek ....................................................................................................... 96 Tab. 85 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta .......................................................................................................................... 96 154
Tab. 86 Informační zdroje – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem).................................................. 96 Tab. 87 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle věku ...................................................................................................................................... 97 Tab. 88 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle pohlaví ................................................................................................................................. 97 Tab. 89 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle vzdělání ................................................................................................................................ 97 Tab. 90 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů.............................................................. 98 Tab. 91 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek .................................................................................... 98 Tab. 92 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta ................................................................................................ 98 Tab. 93 Aktivity pro udržení mentální kondice – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ....................... 98 Tab. 94 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle věku . 99 Tab. 95 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle pohlaví ............................................................................................................................................. 99 Tab. 96 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle vzdělání ........................................................................................................................................... 100 Tab. 97 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů....................................................................... 100 Tab. 98 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek .................................................................................. 100 Tab. 99 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta ............................................................................................................ 100 Tab. 100 Sportovní aktivity/aktivní činnosti – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ..................... 101 Tab. 101 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle věku .................................................................................................................................... 101
155
Tab. 102 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle pohlaví ............................................................................................................................... 102 Tab. 103 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle vzdělání .............................................................................................................................. 102 Tab. 104 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle pocitu spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů............................................................ 102 Tab. 105 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle dodržování preventivních prohlídek .................................................................................. 102 Tab. 106 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta .............................................................................................. 103 Tab. 107 Navštěvování kulturně-sportovních akcí – výsledky statistického testování – dle finanční situace respondenta (možnosti hospodaření s měsíčním příjmem) ..................... 103 Tab. 108 Potřeba přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle věku ............ 108 Tab. 109 Potřeba přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání ...... 108 Tab. 110 Potřeba přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu ........................................................................................................................................... 108 Tab. 111 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle věku ........................................................................................................... 109 Tab. 112 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle vzdělání...................................................................................................... 109 Tab. 113 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu ......................................................................................... 109 Tab. 114 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle věku 110 Tab. 115 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání ........................................................................................................................................... 110 Tab. 116 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu .................................................................................................................. 110 Tab. 117 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle věku ......................... 111 Tab. 118 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle vzdělání .................... 111 Tab. 119 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu........ 111 Tab. 120 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku ........................................................................................................... 112 156
Tab. 121 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání...................................................................................................... 112 Tab. 122 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu ......................................................................................... 112 Tab. 123 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku ...................................................................................... 113 Tab. 124 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání................................................................................. 113 Tab. 125 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu .................................................................... 113 Tab. 126 Potřebu přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle věku ............ 115 Tab. 127 Potřebu přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle vzdělání ...... 115 Tab. 128 Potřebu přípravy na stáří – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu ........................................................................................................................................... 116 Tab. 129 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle věku ........................................................................................................... 116 Tab. 130 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle vzdělání...................................................................................................... 116 Tab. 131 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu ......................................................................................... 117 Tab. 132 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle věku 117 Tab. 133 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání ........................................................................................................................................... 117 Tab. 134 Ideální věk pro odchod do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu .................................................................................................................. 118 Tab. 135 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle věku ......................... 118 Tab. 136 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle vzdělání .................... 118 Tab. 137 Činnosti v penzi – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu........ 119 Tab. 138 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku ........................................................................................................... 119 Tab. 139 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání...................................................................................................... 119 157
Tab. 140 Okolnosti postrádající senioři odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu ......................................................................................... 120 Tab. 141 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle věku ...................................................................................... 120 Tab. 142 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle vzdělání................................................................................. 121 Tab. 143 Oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze – výsledky statistického testování – dle rodinného stavu .................................................................... 121 Tab. 144 Změny způsobené odchodem do důchodu.......................................................... 175 Tab. 145 Změny a ztráty u seniorů .................................................................................... 176 Tab. 146 Ztotožnění se s tvrzením vs, pohlaví .................................................................. 185 Tab. 147 Ztotožnění se s tvrzením vs. věk ........................................................................ 185 Tab. 148 Ztotožnění se s tvrzením vs. vzdělání ................................................................. 185 Tab. 149Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem vs. pohlaví ..................................... 186 Tab. 150 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem vs. věk........................................... 186 Tab. 151 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem vs. vzdělání ................................... 186 Tab. 152 Radost z odchodu do penze vs. pohlaví .............................................................. 187 Tab. 153 Radost z odchodu do penze vs. věk .................................................................... 187 Tab. 154 Radost z odchodu do penze vs. vzdělání ............................................................ 187 Tab. 155 Význam stárnutí, stáří vs. pohlaví ...................................................................... 187 Tab. 156 Význam stárnutí, stáří vs. věk ............................................................................ 187 Tab. 157 Význam stárnutí, stáří vs. vzdělání ..................................................................... 188 Tab. 158 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. věk ............................................. 188 Tab. 159 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. pohlaví ....................................... 188 Tab. 160 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. vzdělání ..................................... 188 Tab. 161 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. pocit spokojenosti v obl. vztahů 189 Tab. 162Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. dodržování preventivních prohlídek ........................................................................................................................................... 189 Tab. 163 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. zda si spoří ................................ 189 Tab. 164 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem .............................................................................................................................. 189 Tab. 165 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. věk .................................. 190 158
Tab. 166 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. pohlaví ............................ 190 Tab. 167 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. vzdělání .......................... 190 Tab. 168 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. pocit spokojenosti v obl. Mezilidských vztahů .......................................................................................................... 190 Tab. 169 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. zda si spoří ...................... 190 Tab. 170 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................... 190 Tab. 171 Věnování se sportovním aktivitám vs. věk ......................................................... 191 Tab. 172 Věnování se sportovním aktivitám vs. pohlaví .................................................. 191 Tab. 173 Věnování se sportovním aktivitám vs. vzdělání ................................................. 191 Tab. 174 Věnování se sportovním aktivitám vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů ................................................................................................................................. 191 Tab. 175 Věnování se sportovním aktivitám vs. dodržování preventivních prohlídek ..... 191 Tab. 176 Věnování se sportovním aktivitám vs. zda si spoří ............................................ 192 Tab. 177 Věnování se sportovním aktivitám vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................................................... 192 Tab. 178 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. věk ............................................................... 192 Tab. 179 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. pohlaví ........................................................ 192 Tab. 180 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. vzdělání ....................................................... 193 Tab. 181 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů ........................................................................................................................................... 193 Tab. 182 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. dodržování preventivních prohlídek ........... 193 Tab. 183 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. zda si spoří .................................................. 193 Tabulka 184 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................................................... 193 Tabulka 185 Frekvence pohybu ve společnosti vs. věk..................................................... 194 Tab. 186 Frekvence pohybu ve společnosti vs. pohlaví .................................................... 194 Tab. 187 Frekvence pohybu ve společnosti vs. vzdělání ................................................... 194 Tab. 188 Frekvence pohybu ve společnosti vs. pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů ................................................................................................................................. 195 Tabulka 189 Frekvence pohybu ve společnosti vs. dodržování preventivních prohlídek . 195 Tabulka 190 Frekvence pohybu ve společnosti vs. zda si spoří ........................................ 195 159
Tab. 191 Frekvence pohybu ve společnosti vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................................................... 196 Tab. 192 Počet druhů informačních zdrojů vs. věk ........................................................... 196 Tab. 193 Počet druhů informačních zdrojů vs. pohlaví ..................................................... 196 Tab. 194 Počet druhů informačních zdrojů vs. vzdělání ................................................... 196 Tab. 195 Počet druhů informačních zdrojů vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů ................................................................................................................................. 196 Tab. 196 Počet druhů informačních zdrojů vs. dodržování preventivních prohlídek ........ 197 Tab. 197 Počet druhů informačních zdrojů vs. zda si spoří ............................................... 197 Tab. 198 Počet druhů informačních zdrojů vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................................................... 197 Tab. 199 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. věk ................................. 197 Tab. 200 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. pohlaví ........................... 197 Tab. 201 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. vzdělání .......................... 198 Tab. 202 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů .......................................................................................................... 198 Tab. 203 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. dodržování preventivních prohlídek ............................................................................................................................ 198 Tab. 204 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. zda si spoří ..................... 198 Tab. 205 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................... 198 Tab. 206 Počet druhů sportovních aktivit vs. věk.............................................................. 199 Tab. 207 Počet druhů sportovních aktivit vs. pohlaví ....................................................... 199 Tab. 208 Počet druhů sportovních aktivit vs. vzdělání ...................................................... 199 Tab. 209 Počet druhů sportovních aktivit vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů ........................................................................................................................................... 199 Tab. 210 Počet druhů sportovních aktivit vs. dodržování preventivních prohlídek .......... 200 Tab. 211 Počet druhů sportovních aktivit vs. zda si spoří ................................................. 200 Tab. 212 Počet druhů sportovních aktivit vs. možnosti s měsíčním platem ...................... 200 Tab. 213 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. věk ........................ 200 Tab. 214 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. pohlaví ................. 200 Tab. 215 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. vzdělání ................ 200 160
Tab. 216 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů ................................................................................................ 201 Tab. 217 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. dodržování preventivních prohlídek ..................................................................................................... 201 Tab. 218 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. zda si spoří ........... 201 Tab. 219 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem ........................................................................................................... 201 Tab. 220 Potřeba přípravy na stáří vs. věk ........................................................................ 202 Tab. 221 Potřeba přípravy na stáří vs. vzdělání ................................................................. 202 Tab. 222 Potřeba přípravy na stáří vs. rodinný stav .......................................................... 202 Tab. 223 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. věk ........................ 203 Tab. 224 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. vzdělání ................ 203 Tab. 225 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. rodinný stav .......... 203 Tab. 226 Ideální věk pro odchod do penze vs. věk............................................................ 203 Tab. 227 Ideální věk pro odchod do penze vs. vzdělání .................................................... 203 Tab. 228 Ideální věk pro odchod do penze vs. rodinný stav ............................................. 203 Tab. 229 Počet druhů činností v penzi vs. věk .................................................................. 204 Tab. 230 Počet druhů činností v penzi vs. vzdělání........................................................... 204 Tab. 231 Počet druhů činností v penzi vs. rodinný stav .................................................... 204 Tab. 232 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. věk............................... 204 Tab. 233 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. vzdělání ....................... 204 Tab. 234 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. rodinný stav ................ 205 Tab. 235 Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. věk ........................................................................................................................................... 205 Tab. 236 Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. vzdělání .............................................................................................................................. 205 Tab. 237 Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. rodinný stav........................................................................................................................ 205 Tab. 238 Potřeba přípravy na stáří vs. věk ........................................................................ 206 Tab. 239 Potřeba přípravy na stáří vs. vzdělání ................................................................. 206 Tab. 240 Potřeba přípravy na stáří vs. rodinný stav .......................................................... 206 Tab. 241 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. věk ........................ 206 161
Tab. 242 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. vzdělání ................ 207 Tab. 243 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. rodinný stav .......... 207 Tab. 244 Ideální věk pro odchod do penze vs. věk............................................................ 207 Tab. 245 Ideální věk pro odchod do penze vs. vzdělání .................................................... 207 Tab. 246 Ideální věk pro odchod do penze vs. rodinný stav ............................................. 207 Tab. 247 Počet druhů činností v penzi vs. věk .................................................................. 208 Tab. 248 Počet druhů činností v penzi vs. vzdělání........................................................... 208 Tab. 249 Počet druhů činností v penzi vs. rodinný stav .................................................... 208 Tab. 250 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. věk............................... 208 Tab. 251 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. vzdělání ....................... 208 Tab. 252Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. rodinný stav ................. 209 Tab. 253 Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. věk ........................................................................................................................................... 209 Tab. 254 Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. vzdělání .............................................................................................................................. 209 Tab. 255 Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. rodinný stav........................................................................................................................ 209
162
SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I: Demografie ……………………………………………………………..164 Příloha P II: Potřeby seniorů..………………………………………………………..166 Příloha P III: 10 Typů cvičení pro lepší kondici seniorů...............................………..172 Příloha P IV: Rady pro uchování duševní svěžesti ve vyšším věku..………………..174 Příloha P V: Změny vlivem odchodu do penze……………………………………...175 Příloha P VI: Dotazíkový formulář..…………………..……………………………..177 Příloha P VII: Odpovědi mužů a žen k 24. položce z dotazníku…………………….183 Příloha P VIII: Kontingenční tabulky………………………………………………..185
163
PŘÍLOHA P I: DEMOGRAFIE „Demografie se zabývá reprodukcí lidských populací, podmínkami, které ji ovlivňují a pravidelnostmi, kterými se proces demografické reprodukce řídí.“105
Základní demografické charakteristiky české populace: -
Trvale klesající porodnost (natalita) a snižující se úmrtnost (mortalita).
-
Prodlužování střední délky života. Střední délka života při narození v ČR (2011): ženy 80,74 let, muži 74,69 let. Střední délka života tak vzrostla oproti roku 2010 u mužů o 0,32 roku a u žen o 0,14 roku.106 Viz. graf č. 1
Graf 16 Vývoj střední délky života při narození107
105
ČEVELA, R., KALVACH, Z., a ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s. 71. Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 4 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Zdravotnická ročenka České republiky [on-line]. 2012 [cit. 2013-01-16]. ISSN 0862-5883. Dostupné z: www.uzis.cz/system/files/kardcz2011.pdf 107 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Zdravotnická ročenka České republiky [on-line]. 2012, ISSN 0862-5883. Dostupné z: www.uzis.cz/system/files/kardcz2011.pdf [cit. 2013-01-16]. 106
164
-
Zvyšování absolutního počtu starých lidí i jejich procentuální zastoupení v populaci: -
7,1 % osob nad 60 let;
-
16,1 % osob nad 65 let;
-
Věku 65 let se dožívá stále více osob v populaci. V současnosti tohoto věku dosahuje 18,8 % žen a 13,3 % mužů.108 Viz graf č. 2.
Graf 17 Věkové složení obyvatelstva k 1.7.2011109
Vzhledem k neustálému zlepšování zdravotního i funkčního stavu seniorů je zapotřebí vzít v úvahu, zda a podle jakých ukazatelů by bylo možné hranici stáří se všemi důsledky, jako je např. hranice odchodu do penze apod., pojímat jako plovoucí a postupně ji posouvat do vyššího věku. Nebylo by tak v roce 2050 či 2070 směrodatné, kolik lidí se pohybuje ve věkové skupině 65 a více let, ale kolik ve věkové skupině 70 či 75 let a více.110
108
Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 4 CZSO.CZ. Věková struktura populace v ČR. [on-line], Dostupné z: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/F300406ADA/$File/310111q472.pdf. [cit. 2012-1226]. 109 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Zdravotnická ročenka České republiky [on-line]. 2012, ISSN 0862-5883. Dostupné z: www.uzis.cz/system/files/kardcz2011.pdf[cit. 2013-01-16]. 110 Srov. ČEVELA, R., A KOL., Sociální gerontologie, s. 80.
165
PŘÍLOHA P II: POTŘEBY SENIORŮ Potřeba je stav organismu, vznikající vlivem nedostatku či přebytku, směřující k obnovení homeostázy, pohody. Dojde-li k rozkolísání rovnováhy, začne člověk pociťovat např. žízeň, chlad, nedostatek informací apod. Následně začne vzniklý nedostatek či přebytek napravovat tak, aby dospěl k optimální pohodě, tzn. daná potřeba byla saturována.111 Potřeby lze dělit z různých hledisek, např. biologické (potřeba pití a jídla, vyprazdňování, spánku aj.), psychické (potřeba myšlení, vnímání, učení aj.), sociální (potřeba komunikace, uznání, společnosti aj.). Jiné dělení je na nižší potřeby (především biologické potřeby) a vyšší potřeby (potřeba seberealizace, ocenění, estetična, uznání aj.).112 Z významných osobností věnujících se tématu lidských potřeb bývá nejčastěji uváděn Abraham Harold Maslow (1908 - 1970) jako autor hierarchie lidských potřeb. K jeho nejvýznamnějším závěrům patří právě hierarchie lidských potřeb, kterou obvykle zobrazoval jako pyramidu. Popisována shora obsahuje následující položky:113 -
potřeba seberealizace a sebeaktualizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje, řadí se sem i potřeby estetična, aktivního a kulturního vyžití);
-
potřeba uznání, úcty a ocenění (být vážený, mít respekt druhých, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně ohodnocen, být důvěryhodný, mít hodnotu jako člověka);
-
potřeba lásky a sounáležitosti (vede k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován);
-
potřeba bezpečí a jistoty (nezbytnost stability, projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému, touha po důvěře, spolehlivosti, soběstačnosti);
-
fyziologické potřeby (potřeba homeostázy, potravy, tepla, vyměšování, vzduchu, odpočinku, spánku, pohybu, sexu). V době nemoci je uspokojení těchto potřeb prvořadým úkolem.114
111
Srov. CHLOUBOVÁ, H., Změny potřeb ve stáří. Zpravodaj ústavů sociální péče. 2005, č. 2, s. 22. Dostupné z: http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf 112 Srov. KELNAROVÁ, J., A KOL., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty, s. 33. 113 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 69. 114 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 69. Srov. KELNAROVÁ, J., A KOL., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty, s. 33-34.
166
Potřeby člověka se v průběhu života mění a to kvalitativně i kvantitativně. Co je prioritní pro osoby středního věku, nemusí být stěžejní pro seniory. Uspokojování potřeb je ovlivněno věkem, nemocí, osobností jedince, kvalitou mezilidských vtahů a okolnostmi, za kterých potřeba vznikla.115 Lidské potřeby lze shrnout do čtyř základních okruhů. První okruh představuje fyzické a finanční potřeby, tzn. zdravotní a materiální, na druhém místě jsou společenské a emocionální potřeby, tedy nezbytné sociální vztahy a vazby, společenské uznání. Třetí okruh zahrnuje mentální – psychické potřeby, tj. možnosti vzdělávání, osobního růstu a poslední, neméně důležitý čtvrtý okruh obsahuje duchovní – spirituální potřeby, které chápeme jako vyšší postavení, odpovědnost, vliv, volnost a trvalý odkaz.116 Potřeby se dle věku různí, a proto chceme poukázat i na to, jak se mění priority u seniorů oproti mladším generacím. Janečková (2005) potvrzuje, že ve stáří mnozí lidé ztrácejí schopnost uspokojovat své každodenní potřeby a uskutečňovat plány, udržovat kontrolu nad svým životem v míře, na jakou byli zvyklí. Tím se výrazně snižuje kvalita jejich života.117 U osob nad 75 let věku dochází k jistým změnám v životních potřebách. Mění se hodnotová orientace potřeb, v popředí se nacházejí potřeby zdraví, klidu, lásky, pocitu bezpečí, jistoty, spokojenosti, soběstačnosti, touží po důvěře, stabilitě, spolehlivosti, sociálním kontaktu.118 A. H. Maslow (1970) poznamenal, že dospívající jedinci potřebují něco jiného než dítě. Neopomněl ani nejstarší lidi a pokusil se naznačit, co potřebují právě oni. Tyto odlišnosti v lidských potřebách v průběhu stárnutí či zrání osobnosti se přitom pokusil sestavit do podoby stupnice, žebříčku či pyramidy: 1. Základní biologické, fyziologické potřeby. 2. Potřeby zajištění bezpečí. 3. Potřeba blízkého sociálního kontaktu (lásky). 4. Potřeba kladného sebehodnocení a úcty prokazované druhými lidmi. 5. Potřeba sebeprojevení, seberealizace či sebeaktualizace. 115
Srov. MLÝNKOVÁ, J., Pečovatelství 1. díl – učebnice pro obor sociální péče – pečovatelská činnost, s. 33-35 116 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 84. 117 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 33. 118 Srov. MLÝNKOVÁ, J., Peče o staré obačanyl – učebnice pro obor sociální činnost, s. 48. DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů v domovech pro seniory, s. 39.
167
6. Spirituální potřeby.119 „Abraham Maslow (1970) chápe spiritualitu jako nejvyšší hodnotu, po které může člověk v životě toužit. Tato touha vrcholí v době, kdy si člověk uvědomí, že stárne.“120 Dle Kaufmanové jsou pro seniory nejdůležitější fyziologické potřeby, potřeby bezpečí a sociální potřeby. Předpokládá, že senioři kladou důraz na ty hodnoty a potřeby, které pociťují jako ohrožené. Je také velmi pravděpodobné, že hodnoty závisejí na podmínkách bydlení, na zdravotním stavu, úrovni sociálních kontaktů a dalších faktorech.121 Fyziologické potřeby Ze studií o klientech vyplývá, že dříve narození preferují z fyziologických potřeb chutně připravené jídlo. Nesmí být opomenuto, že se ve stáří mění chuť v důsledku ubývání chuťových pohárků. Je zdůrazněna potřeba vyprazdňování, s nímž mají senioři problémy. Zácpa a inkontinence moči se ve stáří objevuje často. Senioři potřebují více spánku a odpočinku než lidé v produktivním věku. Spánek probíhá ve více fázích, nejenom v noci, ale i během dne, jedná se o tzv. polyfázický spánek. Jedna z nejdůležitějších potřeb nejen seniorů je být bez bolesti, mít zabezpečeno teplo a pohodlí. Naopak méně vyjádřena může být potřeba příjmu tekutin, sexuální potřeba nebo i, hygienická péče, úprava zevnějšku či péče o čisté lůžko. Avšak nutno říci, že rozsah potřeb a jejich uspokojování se odvíjí od aktivity a individuality jedince.122 Vyšší potřeby Senioři prožívají strach z onemocnění, závislosti na pomoci druhých osob, ze ztráty životního partnera. Vévodí potřeba jistoty a bezpečí, včetně ekonomických jistot. Intelektuální potřeby lze podporovat pomocí univerzit třetího věku (U3V) a dalšími vzdělávacími programy a kurzy. Pro jedince padesátileté a starší jsou určeny projekty Evropské unie, zaměřené na celoživotní vzdělávání. Celoživotní vzdělávání má pozitivní vliv na mentální svěžest ve stáří. Aktivní život seniorů je podporován poskytováním finančních slev na kulturní a společenské akce, návštěvy hradů, dopravu vlakem apod.123
119
Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají, s. 73. KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají. s. 115. 121 Srov. KAUFMANOVÁ, P. Pohled seniorů na pečovatelskou službu, s. 95-105. 122 Srov. MLÝNKOVÁ, J., Peče o staré občany – učebnice pro obor sociální činnost, s. 48-49. 123 Srov. MLÝNKOVÁ, J., Peče o staré občany – učebnice pro obor sociální činnost, s. 49-50. 120
168
Duchovní potřeby Mlýnková uvádí, že senioři v závěrečné fázi svého života hodnotí svůj dosavadní život, kladou si otázky o smyslu svého života, bilancují. Posuzují, zda uskutečnili vše, co si kladli za úkol, cíl. Potřebují se svěřit se svými myšlenkami někomu, kdo aktivně naslouchá, aby v sobě nalezli odpovědi na své otázky. Duchovní potřeby nejsou v institucionální péči dostatečně saturovány. Identifikace a uspokojování duchovních potřeb člověka není pouze záležitost víry v Boha. Potřeba např. důvěry, sounáležitosti, závislosti na někom spadá do duchovních potřeb.124
Obr. 1 Dům potřeb125
124 125
Srov. MLÝNKOVÁ, J., Peče o staré občany – učebnice pro obor sociální činnost, s. 50. MLÝNKOVÁ, J., Pečovatelství 1. díl – učebnice pro obor sociální péče – pečovatelská činnost, s. 37
169
Obr. 2 Hierarchie potřeb dle Maslowa126
Obr. 3 Hierarchie potřeb u seniorů127
Kvalita života Kvalita života je dle WHO definována: „Kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu k cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům.“ Kvalita života se dotýká pochopení lidské existence, smyslu života a samotného bytí. 128 Je předmětem zájmu medicíny, psychologie, sociologie, politologie, ekonomie, techniky a dalších věd.129 Ve stáří je kvalita života dána subjektivním i objektivním naplněním uspokojování potřeb v oblasti fyzické, psychické, sociální a duchovní, tzv. pozitivního čtyřlístku.130
126
TRACHTOVÁ, E., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 15 http://www.vedeme.cz/images/stories/kapitoly/maslow_hierarchy.gif 128 KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají, s. 124 - 125. 129 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 198. 130 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 84. 127
170
Obr. 4 Pozitivní čtyřlístek kvality života131
Podle Heuna (1999) a Vaillanta (2001) patří k faktorům, které ovlivňují kvalitu života seniorů, patří dobrý zdravotní stav, stabilní manželství, samostatné bydlení, sociální zapojení, extroverze, nepřítomnost deprese a problémů s alkoholem. Dragomirecká dále dodává schopnost vykonávat běžné činnosti, hmotné zabezpečení a životní spokojenost.132 Na kvalitě života a funkčním zdraví ve stáří se podílí především: -
funkční zdraví (zejména mobilita, kognitivní schopnosti, bolest a deprese);
-
prostředí (sociální síť včetně rodiny);
-
psychické faktory (osobnostní charakteristiky);
-
sociálně ekonomický kapitál (majetkové poměry, výchova a vzdělání);
-
spirituální a existenciální faktory (hodnotový systém, výchova a vzdělání).133
Největší vliv na zdraví má způsob života - životní styl. Zdraví zastává hlavní determinantu kvality života v každém věku.134 Životní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných životních situacích, založené na individuálním výběru z různých možností. Lze se rozhodnout pro zdravé alternativy z možností, jež se nabízejí a odmítnout ty, jež zdraví poškozují.135 Zdraví a kvalita života ve vyšším věku jsou do značné míry podmíněny životními událostmi, podmínkami a rozhodnutími v dětství a v dospělosti, naším životním stylem, prostředím, které nás obklopuje. Za kvalitu života ve stáří a aktivní zapojení se do společnosti nesou odpovědnost jednotlivci i společnost. Společnost by měla umožňovat podmínky a stejné šance lidem v každém věku, měly by být dodrženy principy sociální ekvity. 136
131
ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 84 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 200. 133 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 67 – 69 134 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 53. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, s. 115. 135 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 54. 136 Srov. ČELADOVÁ L., ČEVELA R., Výchova ke zdraví, s. 85. 132
171
PŘÍLOHA P III: 10 TYPŮ CVIČENÍ PRO LEPŠÍ KONDICI SENIORŮ Jóga je vynikající činností pro rozvoj síly, posílení svalů, protáhnutí těla a zlepšení kardiovaskulární činnosti. Pomůže také od bolesti zad, k čemuž je starší člověk náchylnější. Lze ji cvičit i doma. Jóga může být nápomocna při stresu, neurologickém i kardiálním onemocnění.137 Tai Chi je vnitřní bojové umění. Zlepšuje fyzickou sílu, koordinaci i rovnováhu a pomáhá lépe zvládat stres. Plavání trénuje celé tělo. Při plavání jsou rovnovážně zapojeny nohy, ruce i hýždě. Vhodné je při bolestech zad a kloubů. Posiluje také kardiovaskulární systém. Pěší turistika / walking významně podporuje kardiovaskulární aktivitu. Chůze je všeobecně často lékaři doporučována. Chůze se dá propojit s příjemným prostředím, např. lesem, kde lze načerpat i psychickou sílu.138 Studie ukázaly, že chůze pomohla zlepšit aerobní aktivitu u starších lidí i o 19% a zvýšila tělesnou funkci o 25%. Při procházce by se mělo začínat pomalu, zahřátím. Následně zvyšovat postupně dobu trvání i vzdálenost.139 Cykloturistika je cvičení, při kterém jsou zapojovány především nohy a hýždě. Čím více rozmanitý terén, tím více je posilována rovnováha, koordinace. Je potřeba zvolit vhodné sedátko a jeho výšku, aby bylo přirozené pro záda a nezpůsobovalo bolest zad.140 Lze využít i stacionární kolo nebo-li
rotoped. Je doporučován zejména osobám
s osteoporózou, někdy se uvádí, že se dokonce může degenerace kostí zpomalit až zastavit. Cvičení na stacionárním kole posiluje svaly nohou, stehen, zlepšuje držení těla, rovnováhu.141
Srov. JIYOHEALTHY.COM. Which exercises are suitable for seniors? on-line, Dostupné z: http://www.jiyohealthy.com/2010/04/which-exercises-are-suitable-for-seniors/ cit. 2013-2-4. MARKSDAILYAPPLE.COM. 10 primal exercises for elder apples. on-line, Dostupné z: http://www.marksdailyapple.com/10-exercises-for-seniors/#axzz2KE5LZbdp cit. 2013-2-4. 138 Srov. MARKSDAILYAPPLE.COM. 10 primal exercises for elder apples. on-line, Dostupné z: http://www.marksdailyapple.com/10-exercises-for-seniors/#axzz2KE5LZbdp cit. 2013-2-4. 139 Srov. JIYOHEALTHY.COM. Which exercises are suitable for seniors? on-line, Dostupné z: http://www.jiyohealthy.com/2010/04/which-exercises-are-suitable-for-seniors/ cit. 2013-2-4. 140 Srov. MARKSDAILYAPPLE.COM. 10 primal exercises for elder apples. on-line, Dostupné z: http://www.marksdailyapple.com/10-exercises-for-seniors/#axzz2KE5LZbdp cit. 2013-2-4. 141 Srov. JIYOHEALTHY.COM. Which exercises are suitable for seniors? on-line, Dostupné z: http://www.jiyohealthy.com/2010/04/which-exercises-are-suitable-for-seniors/ cit. 2013-2-4. 137
172
Veslování je ideální cvičení pro posílení horních i dolních partií těla, které posiluje i stabilitu. Veslování nemusí být pouze ve fitness centrech, ale i veslování např. na kajaku. Pilates je silový trénink zaměřený na dýchání. Posiluje se celé tělo především břišní svaly, ale i záda. Kruhový trénink je trénink celého těla. Lze sem zařadit i silový trénink, využívající plný rozsah pohybu.142 Silový trénink lze podpořit posilovacími stroji. Samotné posilování s činkami nese vyšší riziko zranění. Silový trénink lze trénovat i doma v domácím prostředí s využitím vlastní váhy těla.143 Silové vzpírání je vhodné zejména pro seniory, kteří již v nižším věku s tímto vzpíráním začali. Je to nejlepší způsob, jak zachovat a budovat svalovou hmotu v pozdějším věku. Hra se dá označit jako cokoliv zábavného. Například koníčky a záliby jako jsou tanec, lyžování, bruslení, golf apod. Jde o to užít si života, posílit vůli a motivaci. Hra je také mentální výzvou, emocionálním úspěchem a sociální odměnou, uvolněním, pocitem štěstí a zdraví.
144
Srov. MARKSDAILYAPPLE.COM. 10 primal exercises for elder apples. on-line, Dostupné z: http://www.marksdailyapple.com/10-exercises-for-seniors/#axzz2KE5LZbdp cit. 2013-2-4. 143 Srov. LIVESTRONG.COM. The best exercises for seniors. on-line, Dostupné z: http://www.livestrong.com/article/92758-exercises-seniors/ cit. 2013-2-4. 144 Srov. MARKSDAILYAPPLE.COM. 10 primal exercises for elder apples. on-line, Dostupné z: http://www.marksdailyapple.com/10-exercises-for-seniors/#axzz2KE5LZbdp cit. 2013-2-4. 142
173
PŘÍLOHA P IV: RADY PRO UCHOVÁNÍ DUŠEVNÍ SVĚŽESTI VE VYŠŠÍM VĚKU Duševní svěžest by si lidé měli snažit uchovat do co nejvyššího věku. Během několika let se vytvořily a vypozorovaly určité rady, jak můžeme být duševní svěžesti nápomocni a jak ji dále rozvíjet, udržovat. Květoslav Šipr ve své knize Jak zdravě stárnout tyto rady shrnul do deseti bodů: 1. Udržujte všestrannou aktivitu. 2. Rozšiřujte své znalosti. 3. Buďte připraveni zdolávat životní obtíže. 4. Připomínejte si pravidelně důvody svého úsilí. 5. Dávejte si pouze dosažitelné cíle. 6. Vyvarujte se samotě. 7. Buďte s rodinou. 8. Pomáhejte druhým lidem. 9. Připravujte se a stáří. 10. Zachovejte si životní optimismus.145
145
Srov. ŠIPR, K., Jak zdravě stárnout, s. 65 - 68.
174
PŘÍLOHA P V: ZMĚNY VLIVEM ODCHODU DO PENZE Tab. 144 Změny způsobené odchodem do důchodu146 Před důchodem Po odchodu do důchodu Stálý nedostatek času
Dostatek, ba nadbytek volného času
Náplň času mi stanový někdo jiný (nadřízený) To, co budu dělat, si stanovuji já sám Nemám čas pro sebe
Mám dost času pro sebe
Umění fungovat
Umění žít
Spěch
Uvolnění
Stres a distres
Eustres (příjemné vnitřní napětí)
Zážitky
Klid
Úspěch
Osobnostní dozrávání
Horizontála života
Vertikála života
Absolutní sebe – vydávání
Jít do sebe
Připoutání k zaměstnání
Odpoutání od práce
Ponoření se do práce
Ponoření se do sebe
Sebe-realizace
Sebepoznávání
Zájem získat a mít
Zájem někým být
Duševní strádání
Duševní naplňování
Vnitřní chudoba
Vnitřní obohacování
Vnější bohatství
Vnitřní bohatství
Hektické události
Klidnější plynutí času
Vnitřní nepokoj
Ustalování vnitřního pokoje
Stálý běh a hon
Uvolnění
Úzkost a strach, jak to dopadne
Klidné očekávání
Hyperaktivita
Klid
146
KŘIVOHLAVÝ J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Možnosti, které čekají, s. 23-24
175
Tab. 145 Změny a ztráty u seniorů147
147
DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů v domovech pro seniory, s. 46
176
PŘÍLOHA P VI: DOTAZNÍK Dotazník k diplomové práci na téma: Příprava populace na zdravé stárnutí Vážení respondenti, jmenuji se Petra Náplavová a jsem studentkou 2. ročníku Lékařské fakulty, Masarykovy univerzity, oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii. Obracím se na vás s prosbou o vyplnění dotazníku na téma: „Příprava populace na zdravé stárnutí“. Dotazník je anonymní. Získané údaje budou použity pouze k účelům diplomové práce. Prosím vás o odpověď na všechny otázky. Pokud není uvedeno jinak, označte jen jednu odpověď. Za otevřenost a upřímnost při vyplňování dotazníku vám předem děkuji.
Bc. Petra Náplavová 1. Co pro Vás znamená stárnutí a stáří? /lze zvolit i více možností/ a) období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby) b) období, kdy se mohu věnovat svým blízkým c) období samoty, vlastní nepotřebnosti d) období nemoci, bolesti, závislosti na pomoci druhých e) jiné, prosím uveďte _________________________________________________________ 2. Se kterým z následujících tvrzení se ztotožňujete nejvíce? a) jsem s vlastním věkem vyrovnaný/á, sám/a se sebou spokojený/á b) jsem s vlastním věkem vyrovnaný/á, sám/a se sebou nespokojený/á c) jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/á, sám/a se sebou spokojený/á d) jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/á, sám/a se sebou nespokojený/á Před vyplněním následující otázky si prosím přečtěte poznámku na konci této stránky 148 3. Považujete za potřebné se na stáří připravovat? a) ano, celý život b) ano, 20 a více let před odchodem do penze (od středního věku) c) ano, 5 a méně let před odchodem do penze d) ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze e) ne, není potřeba se připravovat 4. Vyhledáváte informace k přípravě na stáří? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne e) nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom
148
Příprava na stáří zahrnuje zdravý životní styl, podporu zdraví, tělesných a duševních aktivit, psychohygienu, relaxaci, dále potřebu vytvářet materiální předpoklady pro aktivní život, řešení bytové situace, posilování mezilidských vztahů a pozitivní vztah k sobě.
177
Na následující otázku odpovídejte, pouze pokud jste zvolili odpověď “rozhodně ano, spíše ano“. Jinak pokračujte k otázce č. 6. 5. Jaké informační zdroje využíváte nejčastěji k inspiraci k přípravě na stáří? /lze zvolit i více možností/ a) internet b) novin, časopisy c) knihy, encyklopedie d) TV e) rádio f) prostřednictvím známých g) senior kluby apod. h) jiné, prosím uveďte ______________________________________________________
6. Docházíte pravidelně na preventivní lékařské prohlídky? a) ano b) ne Jestliže ano, označte, které preventivní lékařské prohlídky navštěvujete a doplňte prosím, jak často (např.1x za rok, 2x do roka). praktický lékař ___________________ stomatolog ______________________ gynekolog ______________________ jiné, prosím doplňte _______________ 7. Snažíte si zachovat/udržet svou mentální (psychickou) kondici? a) ano b) ne c) nevím Na následující otázku odpovídejte, pouze pokud jste zvolili odpověď „ano“. Jinak pokračujte k otázce č. 9. 8. Jakými aktivitami udržujete mentální (psychickou) kondici? /lze zvolit i více možností/ a) luštěním křížovek, sudoku, kukara, aj. b) stolními deskovými hrami (scrable, šachy, aj.) c) učením někoho, nebo sám sebe novým věcem d) navštěvováním kurzů (jazykové, práce s PC, aj.) e) četbou f) sledováním kvízů g) chozením do společnosti h) komunikací s blízkými, rodinou, přáteli ch) vyhledáváním informací pomocí internetu i) procvičováním toho, co už umím j) jiné, prosím uveďte ________________________________________
178
9. Věnujete se v současnosti ve svém volném čase sportovním aktivitám? a) ano, pravidelně b) ano, ale nepravidelně c) ne, nevěnuji Na následující otázku odpovídejte, pouze pokud jste zvolili odpověď „ano“, pravidelně/ano, ale nepravidelně“. Jinak pokračujte k otázce č. 11. 10. Jakým sportovním aktivitám/aktivním činnostem se věnujete? /lze zvolit i více možností/ a) aktivní sport (cyklistika, lyžování, plavání, bruslení, běhání, posilování, tenis, bruslení, …) b) pravidelné procházky c) turistika, nordic-walking d) tanec (zumba, aerobic, břišní tance, …) e) jóga f) myslivost g) práce na zahrádce h) domácí práce (úklid, vaření…) ch) otužování (sauna, sprchování se studenou vodou) i) jinými, prosím uveďte ______________________________________ 11. Jak se nejčastěji přepravujete na krátké vzdálenosti (do 5km)? a) pěšky b) na kole c) městskou hromadnou dopravou d) automobilem e) jiné, prosím uveďte _________________________________________________________ 12. Jak často se pohybujete ve společnosti lidí mimo zaměstnání/školu? a) 1x týdně b) 2x týdně c) 3x týdně d) 4x týdně e) 5x týdně f) jen o víkendu g) každý den h) ve společnosti se mimo zaměstnání nepohybuji 13. Jaké kulturně-sportovní akce nejčastěji navštěvujete? /lze zvolit i více možností/ a) kino b) divadlo c) koncert d) plesy, diskotéky, taneční zábavy e) sportovní utkání f) žádné g) jiné, prosím uveďte _______________________________________
179
14. Myslíte si, že je zdravé stárnutí podmíněno dostatkem finančních prostředků? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne e) nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 15. Spoříte si na penzi? (jakékoliv odkládání peněz, které využijete v penzi) a) ano b) ne 16. Které tvrzení vystihuje vaše možnosti hospodaření s měsíčním příjmem? a) mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi b) mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám c) musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi d) mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi e) měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi f) měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi 17. V kolika letech byste chtěli odejít z pracovního života do penze? Doplňte_______________ (v letech) 18. Těšíte se do penze? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne e) nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 19. Jakým činnostem se chcete nejvíce věnovat po odchodu do penze? /lze zvolit i více možností/ a) cestování b) trávení času s vnoučaty c) čtení d) učení – (jazykové kurzy, kurzy PC, návštěva university třetího věku,…) e) sport, cvičení f) ruční práce (vyšívání, pletení, malování, …) g) pečení, vaření h) zahrádkaření ch) procházení se i) turistika j) udržování a navazování pozitivních vztahů (s rodinou, přáteli, …) k) jiné, prosím uveďte_________________________________________
180
20. Co považujete za nejvýznamnější okolnost (oblast), kterou senioři nejvíce postrádají v souvislosti s odchodem do penze? /lze zvolit i více možností/ a) finance b) ekonomickou aktivitu/zaměstnání c) ztrátu jistot d) autonomii jedince (rozhodování se sám za sebe) e) přátelé f) pravidelný kontakt s rodinou g) zdraví h) soukromí ch) záliby, koníčky i) absence rutinního pracovního života a povinností s tím spojených j) pochopení nových technologií a orientace v IT (informačních technologiích) k) jiné, prosím uveďte _________________________________________ 21. Co považujete za nejvýznamnější oblast, na kterou by se senioři měli v souvislosti s odchodem do penze zaměřit? /lze zvolit i více možností/ a) podpora vztahů s rodinou a přáteli b) navazování nových pozitivních přátelských vztahů c) koníčky a záliby d) úprava bytu e) finanční zajištění f) zdravý životní styl g) vzdělávání se h) jiné, prosím uveďte__________________________________________ 22. Kdybyste měli možnost být zaměstnáni i v penzi, využili byste jí? a) ano, na plný úvazek b) ano, na částečný úvazek c) ne, ze zdravotních důvodů d) ne, z jiných důvodů než zdravotních e) nevím 23. Jste spokojen/a s vašimi mezilidskými vztahy? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 24. Co pro vás znamená „zdravě“ stárnout? Prosím o Vaše názory, doporučení, jak zdravě stárnout. ____________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________
181
Následující identifikační údaje budou sloužit pouze ke statistickému zpracování dat a ne k jakékoli identifikaci Vaší osoby. Všechny údaje jsou striktně anonymní. Pohlaví: a) muž b) žena Věk: ________ uveďte v letech Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní b) střední odborné c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské Momentálně jste: a) student/pracující b) pracující c) bez zaměstnání d) jiné, prosím uveďte ___________________________ Váš rodinný stav: a) svobodný/á b) ženatý / vdaná c) rozvedený/á d) druh/družka e) vdovec/vdova Děkuji za vyplnění dotazníku a Vaši spolupráci, Bc. Petra Náplavová.
182
PŘÍLOHA P VII: ODPOVĚDI MUŽŮ A ŽEN K 24. POLOŽCE Z DOTAZNÍKU Muži -
„Na stáří být zajištěn, zdráv.“
-
„Celková pohoda a klid v celé rodině, bez závažné nemoci.“
-
„Abych mohl nadále provádět své koníčky a záliby.“
-
„Lepší zdraví, nestresovat se.“
-
„Nevím, nepřemýšlel jsem o tom - důležité je zdraví, ostatní přijde samo.“
-
„Pohyb, starost o duševní a tělesné zdraví.“
-
„Pohyb v přírodě, zvolit pracovní tempo, radovat se ze života, posedět s přáteli a rodinou.“
-
„Být aktivní po celou dobu života, starat se o sebe, správně jíst a cvičit.“
Ženy -
„Neztratit kontakt s okolím, udržovat přátelské vztahy, zajímat se o všechno dění (politika) a neuzavírat se před světem.“
-
„Dodržovat pravidelné zdravotní kontroly, procházky, nezůstat sám, udržovat vztahy s rodinou.“
-
„Získávat nové informace, prohlubovat vědomostí, udržovat tělesnou schránku v dobré kondici.“
-
„Starat se o zdravý životní styl, radovat se ze života, naučit se relaxovat, mít dost pohybu, procházek.“
-
„Udržovat se v kondici, dbát na zdravý způsob života.“
-
„Radovat se z každého nového dne.“
-
„Zdravě jíst.“
-
„Učit se, kontakt s rodinou a přáteli.“
-
„Udržovat se mentálně "fit", sportovat.“
-
„Zdraví, pohyb v přírodě, pozitivní vztah k okolí.“
-
„Zdravé stravování, pohyb, nekouřit, alkohol příležitostně, soc. kontakty, odpočinek.“
-
„Zdraví, přátelé, peníze, spokojenost.“
-
„Mít rodinu, přátelé a asi i finance, rozhodně být zdravá.“ 183
-
„Věnovat se sportovním a společenským aktivitám, pozitivní přístup k životu.“
-
„Dbát o své zdraví - základ všeho ostatního.“
-
„Pohodu v rodině a nemít žádnou nemoc.“
-
„Zdraví, pobyt v přírodě, pozitivní vztah k okolí.“
-
„Utužování zdraví, vitality jak fyzické tak duševní. Pozitivní přístup k životu, samostatnost.“
-
„Nepřepínat fyzické síly, zachovat si pozitivní myšlení.“
-
„V případě dostatku financí cestovat s přáteli, scházet se, navštěvovat příbuzné, starat se o své zdraví. Pokud to finanční stránka dovolí, zdravě se stravovat kvalitními výrobky a zdržovat se co nejvíce v přírodě. Kulturně se vzdělávat pokud to jde.“
-
„Pozitivní myšlení, zdraví, radovat se ze života.“
-
„Pravidelné cvičení, dobrá strava, nepřejídat se, kamarádi, kontakt s lidma.“
-
„Aktivita, start se o sebe, nestresovat se, trávit čas s dětmi, těšit se na další den a radovat se ze života.“
-
„Radovat se ze života, starat se o zdraví, umět relaxovat, stýkat se s rodinou v rámci možností pomoct s hlídáním vnuků.“
-
„Být zdravá, mít záliby, sportovat, setkávat se s přáteli.“
-
„Zdraví, pozitivní myšlení, radost ze života.“
-
„Pozitivní myšlení, nezanedbávat péči o zdraví.“
-
„Duševní pohoda, radovat se z maličkostí, starat se o vlastní zdraví.“
-
„Aktivita, starost o zdraví, pozitivní myšlení.“
-
„Být aktivní, zdravě jíst, nestresovat se, pečovat o zdravotní stav.“
-
„Radost z vnoučat, hlídat si zdraví, nepřejídat se.“
-
„Udžovat se v kondici, zdravě jíst a nestresovat se.“
-
„Bez jakýchkoliv zdravotních problémů a užít si všeho co mě baví, zajímá.“
- „Hlavně zdraví, i před odchodem do důchodu i v důchodu, to je pro mě prvořadé,
cvičit duševní zdraví, chovat domácí miláčky, hlavně být co nejdéle se svým partnerem, neupínat se na děti. Stýkat se s lidmi (u mě U3V) a s přáteli.“ - „Udržovat si duševní i fyzické zdraví, cestovat, třeba jen v omezení finančním,
potkávat se s přáteli, dbát na svůj vzhled. „
184
PŘÍLOHA VIII: KONTINGENČNÍ TABULKY 1. cíl, 1. hypotéza Tab. 146 Ztotožnění se s tvrzením vs, pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Ztotožnění se s tvrzením 1 2 60 10 62 16 124 26
3 11 2 13
4 1 2 3
Celkem 82 84 166
Legenda: 1 – Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á 2 – Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á 3 - Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á 4 - Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á Tab. 147 Ztotožnění se s tvrzením vs. věk
Věk 45 – 59 60 – 74 Celkem
Ztotožnění se s tvrzením 1 2 80 14 44 12 124 26
3 9 4 13
4 3 0 3
Celkem 106 60 166
Legenda: 1 – Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á 2 – Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á 3 - Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á 4 - Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á Tab. 148 Ztotožnění se s tvrzením vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Ztotožnění se s tvrzením 1 2 4 1 42 18 57 6 5 0 16 1 124 26
3 0 6 5 2 0 13
4 0 2 0 0 1 3
Celkem 5 68 68 7 18 166
Legenda: 1 – Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á 2 – Jsem s vlastním věkem vyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á 3 - Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou spokojený/ á 4 - Jsem s vlastním věkem nevyrovnaný/ á, sám/ a se sebou nespokojený/ á
185
Tab. 149Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 11 5 52 2 13 2 60 2 24 7 112 4
5 7 4 11
6 5 3 8
Celkem 82 84 166
Legenda: 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 150 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 19 7 65 3 5 0 47 1 24 7 112 4
5 7 4 11
6 5 3 8
Celkem 106 60 166
Legenda: 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 151 Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem vs. vzdělání
Vzdělání
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 5 1 0 3 0 1 Základní 4 5 50 1 5 Střední odborné 2 49 1 3 Střední s maturitou 10 2 0 3 2 0 Vyšší odborné 7 0 7 0 2 Vysokoškolské 24 7 112 4 11 Celkem
6 0 3 3 0 2 8
Celkem 5 68 68 7 18 166
Legenda: 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi
186
Tab. 152 Radost z odchodu do penze vs. pohlaví
Pohlaví
Radost z odchodu do penze Rozhodně Spíše ano Spíše ne ano
Rozhodně ne
Muž Žena Celkem
32 35 67
1 0 1
35 30 65
6 9 15
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 8 10 18
Celkem
82 84 166
Tab. 153 Radost z odchodu do penze vs. věk
Věk
Radost z odchodu do penze Rozhodně Spíše ano Spíše ne ano
Rozhodně ne
45-59 60-74 Celkem
39 28 67
1 0 1
37 28 65
14 1 15
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 15 3 18
Celkem
106 60 166
Tab. 154 Radost z odchodu do penze vs. vzdělání
Radost z odchodu do penze Vzdělání
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
3 35 23 1 5 67
2 26 26 2 9 65
0 3 5 4 3 15
0 0 1 0 0 1
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 0 4 13 0 1 18
Celkem
5 68 68 7 18 166
Tab. 155 Význam stárnutí, stáří vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Význam stárnutí, stáří 1 2 3 4 27 7 4 5 24 15 1 7 51 22 5 12
1, 2 31 28 59
1, 2, 4 3 3 6
1, 4 1 4 5
2, 4 2 1 3
3, 4 2 1 3
Celkem 82 84 166
3, 4 0 3 3
Celkem 106 60 166
Legenda: 1 - období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby) 2 - období, kdy se mohu věnovat svým blízkým 3 - období samoty, vlastní nepotřebnosti 4 - období nemoci, bolesti, závislosti na pomoci druhých Tab. 156 Význam stárnutí, stáří vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Význam stárnutí, stáří 1 2 3 4 32 15 5 8 19 7 0 4 51 22 5 12
1, 2 32 27 59
1, 2, 4 6 0 6
1, 4 5 0 5
2, 4 3 0 3
Legenda: 1 - období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby) 2 - období, kdy se mohu věnovat svým blízkým 187
3 - období samoty, vlastní nepotřebnosti 4 - období nemoci, bolesti, závislosti na pomoci druhých Tab. 157 Význam stárnutí, stáří vs. vzdělání
Význam stárnutí, stáří Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
1 2 21 19 5 4 51
2 1 11 5 0 5 22
3 0 1 2 2 0 5
4 0 5 5 0 2 12
1, 2 1 24 29 0 5 59
1, 2, 4 0 0 6 0 0 6
1, 4 0 3 1 0 1 5
2, 4 0 1 1 0 1 3
3, 4 1 2 0 0 0 3
Celkem 5 68 68 7 18 166
Nevím, nepřemýšlel/ a jsem o tom 19 8 27
Celkem
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 20 7 27
Celkem
Legenda: 1 - období klidu, relaxace s možností seberealizace (čas na záliby) 2 - období, kdy se mohu věnovat svým blízkým 3 - období samoty, vlastní nepotřebnosti 4 - období nemoci, bolesti, závislosti na pomoci druhých 2. cíl, 2. Hypotéza Tab. 158 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. věk
Věk 45-59 60-74 celkem
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne 5 21 55 6 9 14 27 2 14 35 82 8
106 60 166
Tab. 159 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne 4 14 42 2 10 21 40 6 14 35 82 8
82 84 166
Tab. 160 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. vzdělání
Vzdělání
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně ano ano ne ne
Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
0 1 9 0 4 14
0 11 18 3 3 35
4 45 24 3 6 82
1 3 2 0 2 8
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 0 8 15 1 3 27
Celkem
5 68 68 7 18 166
188
Tab. 161 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. pocit spokojenosti v obl. vztahů
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně Spíše Spíše Rozhodn Nevím, ano ano ne ě ne nepřemýšlel/a jsem o tom 6 3 12 2 7 5 25 55 3 13 3 7 15 2 5 0 0 0 1 2 14 35 82 8 27
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Celkem
30 101 32 3 166
Tab. 162Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně ano ano ne ne
Ano Ne Celkem
13 1 14
28 7 35
72 10 82
5 3 8
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 21 6 27
Celkem
139 27 166
Tab. 163 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne 13 33 62 6 1 2 20 2 14 35 82 8
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 23 4 27
Celkem 137 29 166
Tab. 164 Vyhledávání informací k přípravě na stáří vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Vyhledávání informací k přípravě na stáří Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
1 2 3 4 5 6 Celkem
2 0 10 1 1 0 14
6 0 26 3 0 0 35
6 7 59 0 6 4 82
3 0 3 0 2 0 8
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 7 0 14 0 2 4 27
Celkem
24 7 112 4 11 8 166
Legenda: 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi
189
Tab. 165 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek Ano Ne 85 21 54 6 139 27
Celkem 106 60 166
Tab. 166 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek Ano Ne 64 18 75 9 139 27
Celkem 82 84 166
Tab. 167 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek Ano Ne 1 0 55 13 59 9 4 3 16 2 139 27
Celkem 5 68 68 7 18 166
Tab. 168 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. pocit spokojenosti v obl. Mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek Ano Ne Celkem 27 3 30 92 9 101 17 15 32 3 0 3 139 27 166
Tab. 169 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek Ano Ne 123 14 16 13 139 27
Celkem 137 29 166
Tab. 170 Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 5 6 Celkem
Pravidelnost lékařských preventivních prohlídek Ano Ne Celkem 22 2 24 7 0 7 99 13 112 1 3 4 5 6 11 5 3 8 139 27 166
190
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 171 Věnování se sportovním aktivitám vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, pravidelně Ano, ale nepravidelně 35 44 16 27 51 71
Ne, nevěnuji 27 17 44
Celkem 106 60 166
Tab. 172 Věnování se sportovním aktivitám vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, pravidelně Ano, ale nepravidelně 23 38 28 33 51 71
Ne, nevěnuji 21 23 44
Celkem 82 84 166
Tab. 173 Věnování se sportovním aktivitám vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, Ano, ale pravidelně nepravidelně 2 0 16 24 29 33 1 4 3 10 51 71
Ne, nevěnuji
Celkem
3 28 6 4 5 44
5 68 68 7 18 166
Tab. 174 Věnování se sportovním aktivitám vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, pravidelně Ano, ale nepravidelně 14 13 34 47 3 9 0 2 51 71
Ne, nevěnuji
Celkem
3 20 20 1 44
30 101 32 3 166
Tab. 175 Věnování se sportovním aktivitám vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek Ano Ne Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, pravidelně Ano, ale nepravidelně 47 62 4 9 51 71
Ne, nevěnuji
Celkem
30 14 44
139 27 166
191
Tab. 176 Věnování se sportovním aktivitám vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, pravidelně Ano, ale nepravidelně 41 64 10 7 51 71
Ne, nevěnuji 32 12 44
Celkem 137 29 166
Tab. 177 Věnování se sportovním aktivitám vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 5 6 Celkem
Věnování se sportovním aktivitám Ano, pravidelně Ano, ale nepravidelně 8 10 7 0 33 51 0 1 1 4 2 5 51 71
Ne, nevěnuji
Celkem
6 0 28 3 6 1 44
24 7 112 4 11 8 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 178 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Přeprava na krátké vzdálenosti Pěšky Na kole Městskou hromadnou Automobilem dopravou 33 19 12 41 26 7 4 21 59 26 16 62
Jiné
Celkem
1 2 3
106 60 166
Jiné
Celkem
2 1 3
82 84 166
Tab. 179 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Přeprava na krátké vzdálenosti Pěšky Na kole Městskou hromadnou Automobilem dopravou 23 19 6 32 36 7 10 30 59 26 16 62
192
Tab. 180 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Přeprava na krátké vzdálenosti Pěšky Na kole Městskou hromadnou dopravou 1 1 2 20 12 5 32 12 5 1 0 3 5 1 1 59 26 16
Automobilem
Jiné
Celkem
1 28 19 3 11 62
0 3 0 0 0 3
5 68 68 7 18 166
Tab. 181 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Přeprava na krátké vzdálenosti Pěšky Na kole Městskou hromadnou dopravou 12 7 1 38 11 10 9 7 5 0 1 0 59 26 16
Automobilem
Jiné
Celkem
9 40 11 2 62
1 2 0 0 3
30 101 32 3 166
Tab. 182 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek
Přeprava na krátké vzdálenosti Pěšky Na Městskou hromadnou Automobilem kole dopravou
Jiné
Celkem
Ano Ne Celkem
49 10 59
3 0 3
139 27 166
20 6 26
15 1 16
52 10 62
Tab. 183 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Přeprava na krátké vzdálenosti Pěšky Na Městskou hromadnou kole dopravou 51 21 12 8 5 4 59 26 16
Automobilem
Jiné
Celkem
50 12 62
3 0 3
137 29 166
193
Tabulka 184 Přeprava na krátké vzdálenosti vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodařen í s měsíčním příjmem
Pěšky
Na kole
Městskou hromadnou dopravou
Automobile m
Jiné
Celkem
Přeprava na krátké vzdálenosti
1 2 3 4 5 6 Celkem
4 3 48 0 4 0 59
5 2 14 1 3 1 26
0 0 13 0 3 0 16
15 2 34 3 1 7 62
0 0 3 0 0 0 3
24 7 112 4 11 8 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tabulka 185 Frekvence pohybu ve společnosti vs. věk
Frekvence pohybu ve společnosti
2x týdně
3x týdně
4x týdně
5x týdně
Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti mimo se zaměstnání nepohybuji
37 45-59 24 60-74 Celkem 61
21 12 33
12 6 18
8 0 8
6 0 6
10 0 10
10 17 27
2 1 3
106 60 166
o
Celkem
1x týdně
Věk
Tab. 186 Frekvence pohybu ve společnosti vs. pohlaví
Pohlaví
1x týdně
2x týdně
3x týdně
4x týdně
5x týdně
o Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti mimo se zaměstnání nepohybuji
Celkem
Frekvence pohybu ve společnosti
Muž Žena Celkem
34 27 61
14 19 33
13 5 18
1 7 8
2 4 6
6 4 10
12 15 27
0 3 3
82 84 166
194
Tab. 187 Frekvence pohybu ve společnosti vs. vzdělání
Vzdělání
1x týdně
2x týdně
3x týdně
4x týdně
5x týdně
Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti mimo se zaměstnání nepohybuji
Celkem
o
Frekvence pohybu ve společnosti
Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
1 27 25 2 6 61
2 11 11 2 7 33
0 7 8 1 2 18
0 3 4 0 1 8
0 0 3 2 1 6
0 4 6 0 0 10
2 14 10 0 1 27
0 2 1 0 0 3
5 68 68 7 18 166
Tab. 188 Frekvence pohybu ve společnosti vs. pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů
3x týdně
4x týdně
5x týdně
Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti mimo se zaměstnání nepohybuji
Celkem
12 37 12 0 61
8 13 9 3 33
2 13 3 0 18
4 3 1 0 8
0 3 3 0 6
2 8 0 0 10
2 23 2 0 27
0 1 2 0 3
30 101 32 3 166
o 2x týdně
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
1x týdně
Frekvence pohybu ve společnosti Pocit spokojenosti v oblasti mezilidských vztahů
Tabulka 189 Frekvence pohybu ve společnosti vs. dodržování preventivních prohlídek
2x týdně
3x týdně
4x týdně
5x týdně
Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti mimo se zaměstnání nepohybuji
Celkem
48 13 61
30 3 33
14 4 18
8 0 8
5 1 6
9 1 10
24 3 27
1 2 3
139 27 166
o 1x týdně
Frekvence pohybu ve společnosti Dodržování preventivních prohlídek Ano Ne Celkem
Tabulka 190 Frekvence pohybu ve společnosti vs. zda si spoří
Zda si spoří
1x týdně
2x týdně
3x týdně
4x týdně
5x týdně
Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti se mimo zaměstnání nepohybuji
Celkem
o
Frekvence pohybu ve společnosti
Ano Ne Celkem
44 17 61
30 3 33
16 2 18
8 0 8
4 2 6
10 0 10
23 4 27
2 1 3
137 29 166
195
Tab. 191 Frekvence pohybu ve společnosti vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
1x týdně
2x týdně
3x týdně
4x týdně
5x týdně
Jen víkendu
Každý den
Ve společnosti mimo se zaměstnání nepohybuji
Celkem
1 2 3 4 5 6 Celkem
o
Frekvence pohybu ve společnosti za týden
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
9 7 37 3 3 2 61
6 0 21 1 1 4 33
4 0 12 0 2 0 18
3 0 5 0 0 0 8
0 0 5 0 1 0 6
2 0 7 0 1 0 10
0 0 23 0 2 2 27
0 0 2 0 2 0 3
24 7 112 4 11 8 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 192 Počet druhů informačních zdrojů vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 11 9 10 1 2 9 7 3 5 2 20 16 13 6 4
6 0 9 9
7 0 1 1
0 73 24 97
Celkem 106 60 166
6 5 4 9
7 0 1 1
0 48 49 97
Celkem 82 84 166
Tab. 193 Počet druhů informačních zdrojů vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 9 10 6 2 2 11 6 7 4 2 20 16 13 6 4
Tab. 194 Počet druhů informačních zdrojů vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 0 0 1 0 0 8 8 2 3 1 9 8 6 2 3 2 0 0 0 0 1 0 4 1 0 20 16 13 6 4
6 0 1 7 1 0 9
7 0 0 1 0 0 1
0 4 45 32 4 12 97
Celkem 5 68 68 7 18 166
196
Tab. 195 Počet druhů informačních zdrojů vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 6 5 2 0 2 0 2 7 11 11 4 4 7 8 3 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 16 13 6 4 9
7 0 1 0 0 1
0 19 56 19 3 97
Celkem 30 101 32 3 166
Tab. 196 Počet druhů informačních zdrojů vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek Ano Ne Celkem
Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 13 14 13 6 2 7 2 0 0 2 20 16 13 6 4
6 9 0 9
7 1 0 1
0 81 16 97
Celkem 139 27 166
Tab. 197 Počet druhů informačních zdrojů vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 15 16 13 5 2 5 0 0 1 2 20 16 13 6 4
6 9 0 9
7 1 0 1
0 76 21 97
Celkem 137 29 166
Tab. 198 Počet druhů informačních zdrojů vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodaření Počet druhů informačních zdrojů 1 2 3 4 5 6 s měsíčním příjmem 1 2 3 4 5 6 Celkem
3 0 11 4 1 1 20
2 0 14 0 0 0 16
2 0 10 0 1 0 13
1 0 4 0 1 0 6
0 0 2 0 0 2 4
1 0 8 0 0 0 9
7 0 0 1 0 0 0 1
0 15 7 62 0 8 5 97
Celkem 24 7 112 4 11 8 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 199 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. věk
Věk 45-59 60-74 celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 8 6 21 9 22 9 11 6 3 6 12 10 2 2 10 5 11 12 33 19 24 11 21 11
9 0 1 1
0 14 9 23
Celkem 106 60 166
197
Tab. 200 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 6 4 22 6 8 4 10 7 5 8 11 13 16 7 11 4 11 12 33 19 24 11 21 11
9 0 1 1
0 15 8 23
Celkem 82 84 166
Tab. 201 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 1 1 0 0 0 0 0 5 4 10 9 6 5 8 2 0 1 5 18 4 11 6 11 8 1 4 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 4 4 6 1 1 1 0 11 12 33 19 24 11 21 11 1
0 0 19 3 0 1 23
Celkem 5 68 68 7 18 166
Tab. 202 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 1 2 5 7 5 4 2 5 25 11 12 7 7 5 3 1 5 0 1 0 0 0 2 0 11 12 33 19 24 11
7 2 19 0 0 21
8 3 8 0 0 11
9 0 1 0 0 1
0 1 11 11 0 23
Celkem 30 101 32 3 166
Tab. 203 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek Ano Ne Celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 6 11 30 14 21 10 21 11 1 14 5 1 3 5 3 1 0 0 0 9 11 12 33 19 24 11 21 11 1 23
Celkem 139 27 166
Tab. 204 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 5 10 30 18 21 11 12 11 6 2 3 1 3 0 9 0 11 12 33 19 24 11 21 11
9 1 0 1
0 18 5 23
Celkem 137 29 166
198
Tab. 205 Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 5 6 Celkem
Počet druhů aktivit pro udržení mentální kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 2 1 8 4 6 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 6 8 23 13 11 11 11 10 1 2 1 0 0 1 0 0 0 0 1 2 0 2 1 0 1 0 0 0 0 2 0 5 0 1 0 0 11 12 33 19 24 11 21 11 1
0 1 0 18 0 4 0 23
Celkem 24 7 112 4 11 8 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 206 Počet druhů sportovních aktivit vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 21 23 17 15 7 11 16 10 28 34 33 25
5 13 5 18
6 0 1 1
0 17 10 27
Celkem 106 60 166
5 6 12 18
6 0 1 1
0 12 15 27
Celkem 82 84 166
Tab. 207 Počet druhů sportovních aktivit vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 20 20 18 6 8 14 15 19 28 34 33 25
Tab. 208 Počet druhů sportovních aktivit vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 5 0 1 2 0 1 16 10 14 8 2 6 14 14 15 13 5 0 1 1 0 1 9 2 1 2 28 34 33 25 18
6 0 0 1 0 0 1
0 1 18 5 0 3 27
Celkem 5 68 68 7 18 166
Tab. 209 Počet druhů sportovních aktivit vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 5 6 4 6 7 5 11 23 24 17 12 11 5 3 1 1 0 2 0 0 0 28 34 33 25 18
6 0 1 0 0 1
0 2 13 11 1 27
Celkem 30 101 32 3 166
199
Tab. 210 Počet druhů sportovních aktivit vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek Ano Ne Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 5
6
0
Celkem
16 16 28
1 0 1
20 7 27
139 27 166
31 3 34
30 3 33
23 2 25
18 0 18
Tab. 211 Počet druhů sportovních aktivit vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 20 27 30 22 8 7 3 3 28 34 33 25
5 17 1 18
6 1 0 1
0 20 7 27
Celkem 137 29 166
Tab. 212 Počet druhů sportovních aktivit vs. možnosti s měsíčním platem
Možnosti s měsíčním platem 1 2 3 4 5 6 Celkem
Počet druhů sportovních aktivit 1 2 3 4 5 7 7 1 3 0 0 5 0 2 0 16 17 26 19 17 2 1 1 0 0 0 1 3 1 1 3 3 2 0 0 28 34 33 25 18
6 0 0 1 0 0 0 1
0 6 0 16 0 5 0 27
Celkem 24 7 112 4 11 8 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi Tab. 213 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. věk
Věk 45-59 60-74 celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí 1 2 3 4 0 44 28 9 1 24 37 10 0 0 13 81 38 9 1 37
Celkem 106 60 166
Tab. 214 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. pohlaví
Pohlaví Muž Žena Celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí 1 2 3 4 0 41 18 5 0 18 40 20 4 1 19 81 38 9 1 37
Celkem 82 84 166
200
Tab. 215 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně sportovních akcí 1 2 3 4 0 2 0 0 0 3 35 9 0 0 24 31 24 6 1 6 5 0 1 0 1 8 5 2 0 3 81 38 9 1 37
Celkem 5 68 68 7 18 166
Tab. 216 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů
Pocit spokojenosti v obl. mezilidských vztahů Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí 1 2 3 4 0 Celkem 16 7 5 0 2 30 49 26 3 0 23 101 14 5 1 1 11 32 2 0 0 0 1 3 81 38 9 1 37 166
Tab. 217 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. dodržování preventivních prohlídek
Dodržování preventivních prohlídek Ano Ne Celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí 1 2 3 4 69 33 7 1 12 5 2 0 81 38 9 1
0 29 8 37
Celkem 139 27 166
Tab. 218 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. zda si spoří
Zda si spoří Ano Ne Celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí 1 2 3 4 0 65 37 9 1 25 16 1 0 0 12 81 38 9 1 37
Celkem 137 29 166
Tab. 219 Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí vs. možnosti hospodaření s měsíčním příjmem
Možnosti hospodaření s měsíčním příjmem 1 2 3 4 5 6 Celkem
Počet druhů navštěvovaných kulturně-sportovních akcí 1 2 3 4 0 Celkem 15 3 3 1 2 24 0 0 0 0 7 7 52 32 6 0 22 112 0 0 3 0 1 4 4 2 0 0 5 11 7 1 0 0 0 8 81 38 9 1 37 166
Legenda 1 - mohu si pořídit vše, co potřebuji a odkládat si peníze na penzi 2 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale peníze na penzi si neodkládám 3 - musím přemýšlet, co si mohu pořídit, abych si mohl/a následně odložit peníze na penzi 201
4 - mohu si pořídit vše, co potřebuji, ale nepořídím a raděj si peníze odložím na penzi 5 - měsíční příjem mi vystačí na pokrytí měsíčních nákladů, ale nemohu spořit na penzi 6 - měsíční příjem nepokryje mé měsíční náklady, nemohu spořit na penzi
3. cíl, 3. hypotéza Tab. 220 Potřeba přípravy na stáří vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Potřeba přípravy na stáří 1 2 3 25 7 15 6 4 6 31 11 21
4 6 4 10
5 6 5 11
Celkem 59 25 84
5 3 4 3 1 0 11
Celkem 5 27 34 4 14 84
Legenda: 1 – Ano, celý život 2 – Ano, 20 a více let před odchodem do penze 3 – ano, 5 a méně let před odchodem do penze 4 – ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze 5 - ne, není potřeba se připravovat Tab. 221 Potřeba přípravy na stáří vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Potřeba přípravy na stáří 1 2 3 0 0 1 8 6 4 16 4 9 1 0 1 6 1 6 31 11 21
4 1 5 2 1 1 10
Legenda: 1 – Ano, celý život 2 – Ano, 20 a více let před odchodem do penze 3 – ano, 5 a méně let před odchodem do penze 4 – ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze 5 - ne, není potřeba se připravovat Tab. 222 Potřeba přípravy na stáří vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Potřeba přípravy na stáří 1 2 3 2 0 2 26 10 11 1 1 5 1 0 1 1 0 2 31 11 21
4 0 7 0 2 1 10
5 0 6 2 1 2 11
Celkem 4 60 9 5 6 84
Legenda: 1 – Ano, celý život 2 – Ano, 20 a více let před odchodem do penze 3 – Ano, 5 a méně let před odchodem do penze 4 – Ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze 5 - Ne, není potřeba se připravovat 202
Tab. 223 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. věk
Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně Nevím, nepřemýšlel/a ano ne jsem o tom 27 25 4 2 0 45-59 10 13 0 1 1 60-75 38 4 3 1 Celkem 37 Věk
Celkem 59 25 84
Tab. 224 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně Nevím, ano ano ne ne nepřemýšlel/a jsem o tom 3 1 0 0 1 13 13 0 1 0 13 19 2 0 0 0 4 0 0 0 8 2 2 2 0 37 39 4 3 1
Celkem
5 27 34 4 14 84
Tab. 225 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. rodinný stav
Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Rozhodně ano 3 27 3 0 4 37
Spíše ano 1 29 3 5 1 39
Spíše ne 0 3 1 0 0 4
Rozhodně ne 0 0 2 0 1 3
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 0 1 0 0 0 1
Celkem 4 60 9 5 6 84
Tab. 226 Ideální věk pro odchod do penze vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Ideální věk pro odchod do penze 45-49 50-54 55-59 1 1 38 0 0 13 1 1 51
60-64 17 10 27
65-70 1 2 3
Celkem 59 25 84
Tab. 227 Ideální věk pro odchod do penze vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Ideální věk pro odchod do penze 45-49 50-54 55-59 0 0 3 0 0 19 0 1 22 1 0 0 0 0 7 1 1 51
60-64 2 6 9 3 7 27
65-70 0 1 2 0 0 3
Celkem 5 27 34 4 14 84
203
Tab. 228 Ideální věk pro odchod do penze vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Ideální věk pro odchod do penze 45-49 50-54 55-59 0 0 2 0 1 41 0 0 5 1 0 1 0 0 2 1 1 51
60-64 2 15 4 3 3 27
65-70 0 2 0 0 1 3
Celkem 4 60 9 5 6 84
Tab. 229 Počet druhů činností v penzi vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Počet druhů činností v penzi 1 2 3 4 2 6 8 15 3 0 3 5 5 6 11 20
5 10 1 11
6 5 8 13
7 3 3 6
8 10 1 11
9 0 1 1
Celkem 59 25 84
Tab. 230 Počet druhů činností v penzi vs. vzdělání
Počet druhů činností v penzi Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
1 1 1 1 2 0 5
2 0 4 0 0 2 6
3 2 2 5 0 2 11
4 1 5 9 0 5 20
5 0 3 7 0 1 11
6 0 6 3 1 3 13
7 1 0 5 0 0 6
8 0 6 3 1 1 11
9 0 0 1 0 0 1
Celkem 5 27 34 4 14 84
Tab. 231 Počet druhů činností v penzi vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Počet druhů činností v penzi 1 2 3 4 5 0 0 2 1 0 2 5 4 14 9 0 0 4 3 0 1 0 0 0 2 2 1 1 2 0 5 6 11 20 11
6 0 10 1 2 0 13
7 1 5 0 0 0 6
8 0 9 1 0 0 10
9 0 1 0 0 0 1
Celkem 4 60 9 5 6 84
Tab. 232 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. věk
Věk 45-59 60-74 Celkem
Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 9 33 11 5 1 0 5 6 2 3 2 4 14 39 13 8 3 4
7 0 3 3
Celkem 59 25 84
204
Tab. 233 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 2 0 0 2 0 0 3 17 1 2 1 2 4 14 8 3 2 2 3 0 1 0 0 0 2 8 3 1 0 0 14 39 13 8 3 4
7 1 1 1 0 0 3
Celkem 5 27 34 4 14 84
Tab. 234 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 1 3 0 0 0 0 10 30 8 4 2 3 1 4 3 1 0 0 1 0 1 2 1 0 1 1 1 1 0 1 14 39 13 8 3 4
7 0 2 0 0 1 3
Celkem 4 60 9 5 6 84
Tab. 235 Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 Celkem 7 21 9 12 5 5 0 59 2 2 10 4 2 2 3 25 9 23 19 16 7 7 3 84
Tab. 236 Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 Celkem 0 1 3 1 0 0 0 5 1 5 7 5 3 4 1 27 4 9 8 7 3 1 2 34 2 1 0 0 0 1 0 4 2 7 1 3 0 1 0 14 9 23 19 16 6 7 3 84
Tab. 237 Počet oblastí, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 Celkem 0 2 1 1 0 0 0 4 6 16 14 12 4 4 3 60 1 4 1 1 1 1 0 9 1 0 0 2 1 1 0 5 1 1 3 0 0 1 0 6 9 23 19 16 6 7 3 84
205
3. cíl, 4. hypotéza Tab. 238 Potřeba přípravy na stáří vs. věk
Věk 45 – 59 60 - 74 Celkem
Potřeba přípravy na stáří 1 2 3 8 10 15 4 5 6 12 15 21
4 2 8 10
5 12 12 24
Celkem 47 35 82
Legenda: 1 – Ano, celý život 2 – Ano, 20 a více let před odchodem do penze 3 – Ano, 5 a méně let před odchodem do penze 4 – Ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze 5 - Ne, není potřeba se připravovat Tab. 239 Potřeba přípravy na stáří vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Potřeba přípravy na stáří 1 2 3 0 0 0 1 6 13 11 6 7 0 0 0 0 3 1 12 15 21
4 0 6 3 1 0 10
5 0 15 7 2 0 24
Celkem 0 41 34 3 4 82
5 1 15 4 1 3 24
Celkem 2 58 11 4 7 82
Legenda: 1 – Ano, celý život 2 – Ano, 20 a více let před odchodem do penze 3 – ano, 5 a méně let před odchodem do penze 4 – ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze 5 - Ne, není potřeba se připravovat Tab. 240 Potřeba přípravy na stáří vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Potřeba přípravy na stáří 1 2 3 0 0 1 9 11 15 3 1 3 0 1 0 0 2 2 12 15 21
4 0 8 0 2 0 10
Legenda: 1 – Ano, celý život 2 – Ano, 20 a více let před odchodem do penze 3 – ano, 5 a méně let před odchodem do penze 4 – ano, maximálně 1 rok před odchodem do penze 5 - ne, není potřeba se připravovat
206
Tab. 241 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně Nevím, nepřemýšlel/a ano ano ne ne jsem o tom 10 26 4 1 6 9 22 3 1 0 19 48 7 2 6
Celkem 47 35 82
Tab. 242 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům Rozhodn Spíše Spíše Rozhodně Nevím, ě ano ano ne ne nepřemýšlel/a jsem o tom 0 0 0 0 0 11 16 7 1 6 7 26 0 1 0 1 2 0 0 0 0 4 0 0 0 19 48 7 2 6
Celkem
0 41 34 3 4 82
Tab. 243 Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Podmíněnost zdravého stárnutí finančním prostředkům Rozhodn Spíše ano Spíše ne Rozhodně Nevím, ě ano ne nepřemýšlel/a jsem o tom 1 1 0 0 0 10 35 6 1 6 3 7 1 0 0 0 4 0 0 0 5 1 0 1 0 19 48 7 2 6
Celkem
2 58 11 4 7 82
Tab. 244 Ideální věk pro odchod do penze vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Ideální věk pro odchod do penze 1 2 3 1 1 15 0 1 2 1 2 17
4 26 30 56
5 4 2 6
Celkem 47 35 82
Tab. 245 Ideální věk pro odchod do penze vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Ideální věk pro odchod do penze 1 2 3 0 0 0 0 0 9 0 1 8 1 0 0 0 0 0 1 1 17
4 0 30 22 2 2 56
5 0 2 2 0 2 6
Celkem 0 41 34 3 4 82
207
Tab. 246 Ideální věk pro odchod do penze vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Ideální věk pro odchod do penze 1 2 3 0 0 0 0 0 11 0 1 4 1 0 0 0 0 2 1 1 17
4 2 42 5 3 4 56
5 0 4 1 0 1 6
Celkem 2 58 11 4 7 82
Tab. 247 Počet druhů činností v penzi vs. věk
Počet druhů činností v penzi 1 2 3 4 5 11 6 15 3 2 12 1 7 11 3 23 7 22 14 5
Věk 45-59 60-75 Celkem
6 8 1 9
7 0 0 0
8 2 0 2
9 0 0 0
Celkem 47 35 82
Tab. 248 Počet druhů činností v penzi vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet druhů činností v penzi 1 2 3 4 5 0 0 0 0 0 16 2 15 8 0 5 3 5 6 4 2 0 1 0 0 0 2 1 0 1 23 7 22 14 5
6 0 0 9 0 0 9
7 0 0 0 0 0 0
8 0 0 2 0 0 2
9 0 0 0 0 0 0
Celkem 0 41 34 3 4 82
Tab. 249 Počet druhů činností v penzi vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Počet druhů činností v penzi 1 2 3 4 5 1 0 1 0 0 16 4 15 8 4 2 1 5 2 1 1 0 0 3 0 3 2 1 1 0 23 7 22 14 5
6 0 9 0 0 0 9
7 0 0 0 0 0 0
8 0 2 0 0 0 2
9 0 0 0 0 0 0
Celkem 2 58 11 4 7 82
Tab. 250 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 11 10 13 9 2 2 10 1 6 6 1 7 21 11 19 15 3 9
7 0 4 4
Celkem 47 35 82
208
Tab. 251 Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 0 0 0 0 0 0 0 15 6 3 12 1 4 0 4 2 14 3 2 5 4 2 0 1 0 0 0 0 0 3 1 0 0 0 0 21 11 19 15 3 9 4
Celkem 0 41 34 3 4 82
Tab. 252Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze vs. rodinný stav
Okolnosti, postrádající senioři odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 1 0 1 0 0 0 14 7 11 13 2 7 4 2 5 0 0 0 1 0 0 0 1 2 1 2 2 2 0 0 21 11 19 15 3 9
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
7 0 4 0 0 0 4
Celkem 2 58 11 4 7 82
Tab. 253 Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. věk
Věk 45-59 60-75 Celkem
Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 11 16 11 7 2 0 0 6 8 4 7 4 5 1 17 24 15 14 6 5 1
Celkem 47 35 82
Tab. 254 Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. vzdělání
Vzdělání Základní Střední odborné Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 Celkem 0 0 0 0 0 0 0 0 12 9 6 12 2 0 0 41 3 12 8 1 4 5 1 34 2 0 1 0 0 0 0 3 0 3 0 1 0 0 0 4 17 24 15 14 6 5 1 82
Tab. 255 Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze vs. rodinný stav
Rodinný stav Svobodný/ á Ženatý/ vdaná Rozvedený/ á Druh/ družka Vdovec/ vdova Celkem
Počet oblasti, na které by se měli senioři zaměřit s odchodem do penze 1 2 3 4 5 6 7 Celkem 1 0 1 0 0 0 0 2 10 18 8 10 6 5 1 58 2 5 3 1 0 0 0 11 1 0 1 2 0 0 0 4 3 1 2 1 0 0 0 7 17 24 15 14 6 5 1 82
209
